2011 prosinec 2011

číslo 8/2011

prosinec 2011

Eliška Kocourková, 6. tř.

ŠKOLNÍÈEK

Mikuláš, andìl a èerti

Tereza Breburdová, 6.tř. Radek Jíša, 6.tř.

Tereza Bubeníková, 5.tř.

Radek Jíša 6.tř.

Mikuláš, andìl a èerti

Anežka Juchelková, 6.tř.

ŠKOLNÍÈEK

Eliška Kocourková, 6.tř.

Filip Podroužek, 6.tř.

ŠKOLNÍÈEK

Mikuláš, andìl a èerti

Kristýna Bandasová, 6.tř.

Veronika Vávrová, 5.tř.

Aleš Podubecký, 6.tř.

ŠKOLNÍÈEK

Svatý Mikuláš Tento článek pojednává o světci z Myry. Svatý Mikuláš z Myry (cca 280/286 Patara – 6. prosince 345/352 Myra) byl biskup v Myře v Lykii. Už za svého života byl velmi oblíbený mezi lidmi, proslul štědrostí k potřebným, jako obránce víry před pohanstvím a zachránce nespravedlivě obviněných. Jde o jednoho z nejuctívanějších svatých v celém křesťanství, ve východních církvích je druhým nejuctívanějším svatým vůbec (po Panně Marii). V západní liturgické tradici jeho svátek připadá na 6. prosinec a oslava tohoto svátku je spojena s rozdáváním dárků dětem (obvykle v předvečer 5. prosince). Byl inspirací pro vytvoření mýtické postavy Santa Clause, která de facto vznikla zkomolením jeho jména, dodáním dalších atributů. Svatý Mikuláš je uctíván jako patron námořníků, obchodníků, lukostřelců, dětí, lékárníků, právníků, studentů a vězňů. Je též patronem států (Rusko, Lotrinsko) a měst (Amsterdam, Bari, Barranquilla atd.). (Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Svat%C3%BD_Mikul%C3%A1%C5%A1)

Zpracoval Josef David z 5. tř. Najdeš 7 rozdílù?

ŠKOLNÍÈEK

Sv. Mikuláš Jako všichni světci z jeho doby nebyl sv. Mikuláš z Myry nikdy oficiálně prohlášen svatým, jeho uctívání se prostě stalo součástí víry širokých vrstev a zvolna se šířila, k její největší expanzi dochází od 8. století v Rusku, jehož je patronem. Postupně se jeho kult šířil i do dalších slovanských zemí a od 10. století do Evropy, zvláště Německa, Francie a Anglie. Za svatého ho uznávají všechny křesťanské církve, které úctu ke svatým praktikují, u pravoslavných jde o nejuctívanějšího světce (pomineme-li Pannu Marii), velmi oblíben je též v Nizozemí, Německu a USA. V celé Evropě Mikulášova života – v kostele Panny Marie

nacházíme často cykly se scénami z např. v německé Kostnici z 15. století nebo v Gdaňsku. Po světě jsou rozesety

desetitisíce kostelů zasvěcených svatému Mikuláši, mimo jiné např. Basilica di San Nicola v Bari... V Česku je to například katedrála svatého Mikuláše v Českých Budějovicích, v Praze stojí kostel na Staroměstském náměstí, na Malé Straně a barokní ve Vršovicích. V Brně stál Kostel svatého Mikuláše na náměstí Svobody. Více o tématu viz článek Seznam kostelů zasvěcených svatému Mikuláši. (Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Svat%C3%BD_Mikul%C3%A1%C5%A1)

Zpracoval žák z 5. tř.

Mikuláš,èert a andìl Tento svátek se slaví každoroènì. Èerti, andìlé a hlavnì Mikuláš navštìvují dìti 5.prosince. Dávají dìtem dárky(sladkosti) a když dìti zlobí, dostanou uhlí, brambory. Dìti øíkají básnì a nebo zpívají, zlobivé dìti musí slíbit, že budou hodné. Hodné dìti budou velmi pochválené.Dìti pak otevøou dárky(sladkosti) a snìdí je. Nikolas Bednáø, 5.tø.

ŠKOLNÍÈEK

                      

Èerti Na Mikulášskou nadílku jsme se rozhodli vystrašit druhou tøídu. Když jsme vešli k druhákùm do tøídy, byli všichni schovaní pod lavicemi. Pomalu zaèali vylézat a smát se, jen jeden kluk zaèal breèet a nešlo ho uklidnit, i když jsme mu vysvìtlovali, že mu nic

neudìláme. Poté zaèali andìlé èíst v knize høíchù, kdo zlobil a kdo ne, a podle toho dostávali odmìny. Hodní i zlobiví dostávali od nás èokoládové dukáty a k tomu nìco, co nám dávali uèitelé. Zlobivé dìti k tomu dostaly buï bramboru nebo kousek uhlí. Pak nám dìti zazpívaly písnièku a my jsme odešli. Dnešní den byl velmi vydaøený a moc jsme si to užili. Matìj Rezek, 9.tø.

ŠKOLNÍÈEK

Najdeš 10 rozdílù?

ŠKOLNÍÈEK

Oslava Vánoc ve světě Vánoce se slaví na mnoha místech po celém světě a to i tam, kde křesťanství nemá silnou tradici či stoupence; slaví se zvláště v Evropě, Americe, Austrálii, Africe a částečně i Asii. Samotná oslava Vánoc se však značně liší s ohledem na historické tradice či víru obyvatel.

Západní Evropa a Severní Amerika V západní Evropě a v Severní Americe jsou Vánoce slaveny v duchu náboženské tradice, spojené s obdarováváním bližních dárky, jež jsou rozbalovány 25. prosince ráno (v USA jsou dokonce Vánoce slaveny jen v tento den). Jako ústřední postava se v anglosaských zemích vyskytuje starší mužská postava jménem Santa Claus (ve Velké Británii, Austrálii a jinde též nazývaný Father Christmas, tj. Otec Vánoc), který vozí dárky na saních. V jiných zemích nosí dárky vánoční skřítci.

Pravoslavné Vánoce Vánoce se v pravoslaví začínají slavit až 6. a 7. ledna z důvodu posunu ve východních církvích stále používaného Juliánského kalendáře o 13 dnů oproti západnímu Gregoriánskému kalendáři (25. prosinec Juliánského kalendáře tak spadá až na 7. leden Gregoriánského). V historii byly Vánoce spojeny s velkým množstvím tradic, které upadly z velké části do zapomnění po oficiálním zákazu Vánoc v Sovětském svazu v roce 1918. V současném Rusku jsou oslavy tak spojeny spíše s Novým rokem s jolkou. Ústřední nepravoslavnou (pohádkovou) postavou je Děda Mráz.

Ikona „Narození Krista“ od Andreje Rubleva z roku 1405

Dánsko Lidé v Dánsku si o Vánocích zdobí dům postavičkami skřítků, kterým se říká nisser . Můžou být různě velcí, mají špičatou čepičku a jsou oblečeni do dánských národních barev (červené a bílé). Jsou to právě tito skřítci, kteří večer 24. prosince nadělují dárky. Drobné dárečky a sladkosti se zavěšují na větve vánočního stromečku. Na Štědrý den lidé často chodí zapálit svíčku na hřbitov. V některých oblastech panuje také zvyk vítání „vánočního posla“, který zaklepe na dveře a každému dá vtipný dáreček charakterizující obdarovanou osobu poukazují na ctnost nebo vadu, např. tlouštíci dostávají špejli od jitrnice. Večer se rodina sejde u stolu, na kterém nesmí chybět husa, kachna, popřípadě vepřová pečeně s červeným zelím jako hlavní chod a dále pak opepřená treska s ředkvičkou, pivní chléb, teplá šunka, hnědé koláčky nebo horká rýže zalitá studeným mlékem. Speciální dezertem je rýžový nákyp se zapečenou mandlí, jejíž nálezce dostane zvláštní dárek. Po večeři rodina přesune ke stromečku, kolem kterého tančí dokola držíc se za ruce a zpívajíc koledy.

ŠKOLNÍÈEK

Švédsko Prvním vánočním svátkem je ve Švédsku 13. prosince Den sv. Lucie. Tento svátek se podobá českému Mikuláši. Mladí lidé se v převlečení za anděly a na hlavě ozdobení korunou s hořícími svíčkami vydávají nadělovat dětem cukroví. Typickou vánoční ozdobou je slaměná postavička kozla, ať už je v nadživotní velikosti nebo k zavěšení na stromeček, která se později na Tři krále hází do ohně. Hlavním chodem sváteční večeře je sušená treska s bílou omáčkou, dalším tradičním pokrmem je Vörtbrötkořeněný chléb s hřebíčky a zázvorem. Jako vánoční specialita se podávají i vařené fazole se slaninou a cibulí nebo malé klobásky, kterým se říká Julkorv. Po večeři přichází nadělovat dárky přihrblý dědeček Jultomten(Vánoční muž) za pomoci skřítků Julnissarů. Je zvykem na dárky místo jména obdarovaného napsat krátký verš charakterizující danou osobu, která se má podle toho o svůj dárek sama přihlásit.

Polsko V Polsku začínají Vánoce večer 24. prosince v okamžiku, kdy se na nebi objeví první hvězda. Poláci slaví svátek sv. Mikuláše 6. prosince, ale tento den Mikuláš přináší dárky jen dětem. Teprve o Štědrém večeru Mikuláš, ale častěji Dzieciątko (dítě Ježíš), Aniołek (Anděl) anebo Gwiazdor (ve Velkopolsku) nechává pod stromečkem dárky pro všechny. Odedávna zvykem jsou také jesličky v kostele, v jejichž pozadí se často místo betlémské krajiny zobrazují polská města a historické stavby. Během svátku se tradičně navštěvují tyto betlémy s celou rodinou. Sváteční stůl nebo i podlaha se zdobí trochou slámy, která má připomínat, že se Ježíšek narodil ve chlévě. Na začátku štědrovečerní večeře se rodina a hosté dělí oplatkou. Je to symbol smíření a příležitost přát si všechno nejlepší. Zvykem je prostírat u štědrovečerní večeře jeden talíř s příborem navíc, pro případného hosta. Jedná se o aluzi na židovskou tradici vyhrazení místa u pesachového stolu proroku Eliáši. Samotná večeře se skládá z dvanácti chodů symbolizujících dvanáct měsíců v roce. Hlavní jídlo je smažený kapr a jiné jídla z ryb. Před tím se obvykle podává červený boršč s tzv. uszkami (taštičky s houbami, které připomínají tvarem uši), pak pierogi tj. taštičky se zelí s houbami, a jiná postní jídla. V různých částech Polska se jedí různé vánoční pochoutky: např. pro Slezsko typická je moczka, namočený perník s rozinkami, ořechy, mandlí a sušeným ovocem, a také makůvky - rohlíky máčené ve sladkém mléce a obalované v máku. Typická je také kutia, která je části východní tradici a její základem je pšenice, med, rozinky, mandle apod. Na Vánoce se také peče perník. O půlnoců z 24 na 25 prosince se slaví v katolické církvi půlnoční mše - pasterka, která připomíná pastýři, kteří první navštívili Ježíše. Zpívají se také koledy.

Havaj Na Havaji prý panuje zvyk pořídit si na Vánoce domů akvárium s ostencem běloskvrnným. Domorodé jméno této ryby je humu-humu-nuku-nuku-a-pua-a.

ŠKOLNÍÈEK

Belgie V Belgii, podobně jako v sousedním Nizozemsku, děti prožívají více svátek Sv. Mikuláše než Vánoce. Tehdy totiž ty hodnější dostávají dárky od Sinterklaase (ve Vlámsku) nebo Saint Nicholase (ve Valonsku). Těm zlobivějším pak hrozí, že si je odnese Černý Petr, prý do Španělska. Vánoční svátky jsou tradičně zasvěceny spíše setkávání rodin a přátel namísto rozdávání dárků. V posledních letech však i Belgie podléhá komerčním vlivům a Santa Claus obvykle pod vánoční stromek či do punčoch zavěšených u krbu něco nadělí. K tradičním vánočním jídlům patří v Belgii ryby, mořské plody a plněný krocan. Nejtypičtější pochoutkou vyhrazenou jen pro vánoční tabuli je sladké "vánoční poleno", ve vlámštině "kerststronk" a ve francouzštině "la b?che de Noël". Jedná se o měkkou, pěnovitou roládu naplněnou krémem a zvenčí ozdobenou čokoládou tak, že opravdu připomíná poleno.

Itálie V Itálii bývají hlavním symbolem Vánoc jesličky. Zpravidla ale nechybí i ozdobený vánoční stromeček (nejčastěji jedle). Konkrétní zvyky a tradice se liší dle rodin a zejména podle jednotlivých měst a regionů. Zejména křesťanské rodiny mají jesličky doma, a na ty v životní velikosti se chodí dívat do kostelů nebo na náměstí. Rodinné betlémy se obvykle dědí z generace na generaci. Vánočním dnem je 25. prosinec. Hlavní slavnostní pokrmy o několika chodech se podávají při večeři 24.12. nebo při obědě 25.12., kdy se scházejí celé rodiny. Dárky se rozbalují po večeři 24.12.(čeká se do půlnoci, kdy začně 25.prosinec) nebo druhý den ráno a leží vedle jesliček nebo pod stromečkem. Dárky jsou spojené s osobou italské obdoby Santa Clause - Babbo Natale. Po snídani jde zpravidla celá rodina do kostela. Na italské vánoční hostině nesmí chybět panettone, typická vánoční bábovka s hrozinkami a kandovaným ovocem, nebo v případě severní Itálie jednodušší pandoro. Hlavní jídla se opět liší v závislosti na tradicích daného regionu a rodin. Může být jehněčí s rozmarýnovými bramborami a artyčoky, či večeře o několika chodech na bázi mořských ryb. V Itálii se slaví ještě 6. ledna svátek Epifania. Čarodějnice Befana sestoupí komínem do domů, kde zanechá dětem dárky. Její velká loutka se pak na znamení konce svátků zapálí.

Řecko V Řecku se v dřívějších dobách, především v přímořských oblastech, zdobily lodě. Vánoční stromeček tam začal pronikat teprve před několika desetiletími. Mezi vánoční tradice patří například žehnání domů svěcenou vodou proti zlým skřítkům nebo dětské průvody. Děti chodí 24. prosince koledovat s triangly a bubínky ke známým a sousedům. 25. prosince se zpravidla koná jedna z nejbohatších řeckých hostin v roce. Podává se krůta s kaštanovou nádivkou, mleté maso a piniové oříšky, někdy se peče sele, jehně nebo ryby. Dárky nosí Mikuláš až na přelomu roku. Podle pověsti zachraňoval potápějící se lodě, a tak mu z vousů crčí slaná voda. (Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1noce#Oslava_V.C3.A1noc_ve_sv.C4.9Bt.C4.9B)

ŠKOLNÍÈEK

Andìlíèci z dílny keramického kroužku

Markéta Papučíková, 5. tř.

Kristýna Haroková, 1. tř.

Simona Peřinková, 1. tř.

Emma Matisko, 1. tř.

Andrea Staněčková, 2. tř.

Jan Čáp, 1. tř.

ŠKOLNÍÈEK

Andìlíèci z dílny keramického kroužku

Jakub Kříž, 3. tř.

Anička Olmrová, 1. tř.

Michaela Čálková, 2. tř.

Teodor Slavík, 1. tř.

Karolína Šebková, 2. tř.

Jakub Dvořák, 1. tř.

ŠKOLNÍÈEK

Andìlíèci z dílny keramického kroužku

Filip Kordík, 3. tř.

Kamil Lukáš Zach, 5. tř.

Alex Megvinet-Chucesov, 1. tř.

Kateřina Bartíková, 1. tř.

Natálie Sochorová, 2. tř.

David Peška, 1. tř.

ŠKOLNÍÈEK

Andìlíèci z dílny keramického kroužku

Žaneta Foxová, 1. tř.

Josefína Černohorská, 4. tř.

Julie Gbelcová, 1. tř.

Vtipy Volá uživatel na technickou podporu, že mu nejde vložit do mechaniky třetí instalační disketa. Technik po delším přemýšlení: "Poslyšte, a vyndal jste vůbec tu druhou?" "Ne, a to mi připomíná, ta už tam šla taky nějak špatně." "Jean, prší před hlavním vchodem?" "Ano, mylorde." "Tak půjdu zadním." Pacient u lékaře: „Pane doktore, poslední dobou si nic nepamatuji.“ „ A od kdy to pozorujete?“ „A co?“ "Mylorde, v jídelně hoří!" "Nevadí, Jean, posnídám v loveckém salónku."

Šárka Nekovářová, 1. tř. Kdy je člověk maximálně ztracený? Když ho ani google nenajde.

ŠKOLNÍÈEK

Řešení - 7 rozdílů:

Řešení - 10 rozdílů:

Grafika, sazba, tisk: Mgr. Iva Niklesová Vydává: Základní škola T. G. Masaryka, Pyšely