LOUŇOVICKÝ zpravodaj
2/2010
Vydává obecní úřad Louňovice •duben 2010
MILÍ SOUSEDÉ, jak je vidět na fotografii, mají Louňovice od konce loňského roku nové, pěkné místo ke sportování. Díky velké aktivitě členů O.S. Sportklubu se podařilo za spolupráce s obcí, která uhradila 10 % nákladů a poskytla přechodně finanční prostředky na realizaci (do vyúčtování dotace), realizovat víceúčelové hřiště s umělým povrchem. V dnešním Zpravodaji se dozvíte i něco o jeho provozování. Při této příležitosti jsem si vzpomněl na naše sportování v mládí a využívání volného času, jak je dnes v módě říkat. Volného času jsme měli málo, většina měla doma svoje povinnosti, ale přesto se sportovalo prakticky denně. Trávník na fotbalovém hřišti byl u obou branek notně vyšlapaný. Hokej v zimě se hrál i za jarního tání, kdy o vykoupání v ledové vodě nebyla nouze. Do školy jsme jezdili pochopitelně na kole. Toto vše, o čem píši, bylo sportování živelné, které jsme si domlouvali sami cestou ze školy a podobně. Tento způsob je dnes už prakticky nemyslitelný. Dalším druhem aktivity bylo sportování
za dozoru. Zde s láskou vzpomínám na našeho cvičitele Láďu Tůmu. Ten nás cvičil v mukařovské tělocvičně a kromě cvičení (sportování) to bylo i o dochvilnosti, pravidelnosti a kázni. Co jsme se naučili jsme předváděli při akademii. Pochybuji, že za svou činnost pobíral Láďa T. nějakou odměnu, dělal to ale léta. Pomalu jsem se dostal k tomu, co pokládám dnes za asi nejdůležitější, a to je zajištění dostatečného počtu vedoucích, trenérů či cvičitelů. Často slýchám, že v obci chybí krytá sportovní hala či alespoň malá tělocvična. Je to sice pravda, ale více než vypočítávání toho, co nám chybí, je důležité využít to, co máme. K řadě aktivit navíc ani velký krytý prostor není potřeba. Byl bych rád, pokud by se podařilo zástupcům TJ Slávie Louňovice či O.S. Sportklubu získat bývalé sportovce či kohokoli k práci s mladou generací. Věřím, že by se našly i finanční prostředky na alespoň částečné ohodnocení této činnosti. Hezké jaro a léto se sportem přeje Váš starosta
INFORMACE OBECNÍHO ÚŘADU Z jednání zastupitelů obce Louňovice leden–březen 2010 ÚHRADA MÍSTNÍCH POPLATKŮ
Ústředním tématem jednání zastupitelů bylo řešení zdrojů vody, především propojení nových vrtů z lesních pozemků do úpravny vody. Souběžně byla vedena jednání s Regionem Jih a hledány možnosti, jak co nejdříve napojit naši obec na přivaděč Želivka od Svojetic. Tato otázka zůstává stále otevřená, ale má naději na úspěšný výsledek.
Poplatek za likvidaci odpadu na příslušný kalendářní rok je splatný nejpozději do 30. března příslušného roku (dle Obecně závazné vyhlášky obce Louňovice č. 3/2007). Po tomto termínu jsou teprve rozesílány složenky, ale již jako upomínky. Po úhradě poplatku je vydána známka na popelnici, na základě které svozová firma provede její výsyp. Kde známka na rok 2010 vylepena nebyla, od měsíce dubna již k výsypu nedošlo. Teď, v polovině dubna, se dá konstatovat, že v převážné většině případů jsou poplatky za likvidaci odpadu, stejně jako poplatky za psy, zaplaceny. mb
Zastupitelé schválili „Nařízení obce Louňovice č. 1/2010, které upravuje rozsah a způsob zajišťování sjízdnosti a schůdnosti místních komunikací v zimním období“. První tři měsíce letošního roku nám přinášely hojnost sněhové nadílky, a tak téměř denním úkolem obecního úřadu bylo organizování odklízení sněhu nejen z místních komunikací, ale i z chodníků a s tím spojený posyp štěrkem. Sněhu napadlo tolik, že jej již nebylo kam hrnout a musela být povolána těžká technika – bagr. Sněhová pokrývka ležela od ledna 2010 a odtávat začala až koncem března. Náklady na likvidaci sněhu a údržbu komunikací a chodníků za první 3 měsíce roku 2010 dosáhly částky téměř 80.000,– Kč.
VOLBY V ROCE 2010
Letošní rok nám přináší hned dvoje volby. Ve dnech 28. a 29. května 2010 proběhnou volby do poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, ve kterých budeme vybírat naše státní představitele. Pro nás, občany Louňovic, budou jistě bližší a zajímavější volby podzimní, kde se budou volit noví zastupitelé obce Louňovice. O chystaných komunálních volbách jsem informovala již v prvním letošním čísle Louňovického zpravodaje na straně 6 a připomínám je znovu. Čas neúprosně letí a termíny nepočkají. Volit budeme opět 9členné zastupitelstvo. Někteří ze současných zastupitelů jsou odhodláni jít do voleb znovu. Věřím, že se najdou další vhodní kandidáti se zájmem o úspěšný chod a rozvoj obce, kteří budou ochotni věnovat trochu svého volného času druhým a věcem veřejným. mb
Veliké problémy letošní sněhová nadílka dělala popelářům. Do některých ulic se dokonce vůbec nedostali a bylo nutné zajistit výsyp popelnic vlastními silami obce. Problémy popelářům dělaly i jen mírně svažité ulice. Jejich vozový park byl dost nepřipravený na provoz v zimních podmínkách. Občané byli právem nespokojeni. Do celé lokality U hájenky a do ulice Svatojánská byl rozšířen místní bezdrátový rozhlas. Odsouhlasen byl návrh na opravu dětského hřiště na Zvoničce. Zakázka byla zadána panu Caithamelovi s termínem realizace do konce června 2010. Takže na prázdniny by se děti mohly těšit z nově upraveného dětského hřišťátka.
HOSPODAŘENÍ OBCE ZA ROK 2009
Začátkem roku musí každá obec zpracovat výkaz hospodaření za uplynulý rok a předložit jej svým občanům. Kompletní závěrečný účet obce Louňovice za rok 2009 je uveřejněn na www.lounovice.cz. Na těchto stránkách jej uvedeme jen ve stručnosti. V roce 2009 obec Louňovice začala hospodařit se zůstatkem z minulého roku ve výši 11,459 mil. Kč, na daních získala 4,933 mil. Kč, oproti plánovaným 5,280 mil. Kč. Největší rozdíl v těchto příjmech byl na daních z příjmu fyzických a právnických osob. Platby místních poplatků, zejména za komunální odpad, činily 916 tis. Kč. Dotace globální, na Czech Point a knihovnu byla 215 tis. Kč. Na příspěvcích na infrastrukturu se získalo 1,647 mil. Kč. Nájmy bytových a nebytových prostor činily 801 tis. Kč. Zajímavý byl příjem za třídění odpadu 219 tis. Kč a příjmy z úroků 63 tis. Kč. Ostatní příjmy činily 275 tis. Kč a za zřízení věcných břemen (sítě) 212 tis. Kč. Rozpočtované příjmy byly podstatně vyšší, protože se počítalo s prodejem pozemků v lokalitě Střed, který se přesunul do letošního roku 2010. Celkové příjmy, se kterými
Zastupitelé schválili provozní řád „Areálu víceúčelového sportovního hřiště“ O.S. Sportklub v Louňovičkách s přáním, aby sloužilo co největšímu okruhu zájemců o sportovní vyžití. Zastupitelé rozhodli o zpracování nového ÚP v souladu se zák. 183/2006 Sb. tak, aby byly současně vyřešeny i navržené a připravené změny ÚP č. 2, č. 4 a č. 5. Tyto změny se řeší již od roku 2008 a stále se objevují nedostatky. Novým územním plánem by bylo vše dořešeno. Schválen byl rozpočet obce Louňovice na rok 2010. Uveřejňujeme jej celý na dalších stranách tohoto zpravodaje. Proběhla kontrola hospodaření obce Louňovice bez zjištěných závad. Schváleno bylo hospodaření obce Louňovice za rok 2009. Ve stručném znění viz dále. mb 2
obec hospodařila v roce 2009, činily 20,739 mil. Kč. Největší výdajovou částkou byly investice do rozvoje infrastruktury obce po dokončení plynofikace 6,154 mil. Kč – podrobné vyúčtování bylo uveřejněno v minulém čísle Zpravodaje 1/2010. Dalším velkým výdajem 1,275 mil. Kč byl příspěvek na rozšíření základní školy v Mukařově o 4 třídy pomocí kontejnerů. Rozšíření kanalizace a úpravy ČOV stály 1,987 mil. Kč, provoz vodovodu stál 962 tis. Kč a poslední splátka půjčky na vodovod byla 339 tis. Kč. Na stavbu hřiště v Louňovičkách byla poskytnuta návratná půjčka 1,456 mil. Kč. Sportovní činnost byla dotová-
na částkou 225 tis. Kč. Opravy v budově MŠ (výměna oken, elektroinstalace, malování) stály 808 tis. Kč, veřejné osvětlení 403 tis. Kč, odpadové hospodářství 949 tis. Kč, dar 100 tis. Kč obci Hodslavice postižené povodněmi. Výdaje na mzdy zaměstnanců a odměny zastupitelům včetně odvodů byly 1,772 mil. Kč a provoz obecního úřadu 782 tis. Kč. Dopravní obslužnost byla dotována 51 tis. Kč, údržba komunikací stála 230 tis. Kč, kultura 51 tis. Kč a příspěvek Mikroregionu 43 tis. Kč. V roce 2009 byly celkové výdaje obce 17,594 mil. Kč. Zůstatek hospodaření ve výši 3,146 mil. Kč byl převeden do rozpočtu na rok 2010. mb
Rozpočet OBCE LOUŇOVICE na rok 2010 Para
Pol
PŘÍJMY
1111
Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
1112
Daň z příjmů fyz. osob ze samostatné činnosti
1 000 000,00
1113
Daň z příjmů FO z kap. Výnosů
90 000,00
1121
Daň z příjmů právnických osob
900 000,00
1211
DPH
1337
Poplatek za komunální odpad
1341
Poplatek ze psů
1345
Poplatek z ubytovací kapacity
1 000,00
1347
Poplatek za provozovaný hrací p.
8 000,00
1361
Správní poplatek
40 000,00
1511
Daň z nemovitostí
400 000,00
4112
Globální dotace
213 800,00
2310
3122
Příspěvky voda
100 000,00
2321
3122
Příspěvky kanalizace
100 000,00
3314
2111
Knihovna
3612
2132
Byty nájem
234 658,00
3613
2132
Pronájem ostatních nemovitostí, antény
456 000,00
3632
2111
Hřbitov
20 000,00
3633
3122
Příspěvky infrastruktura
50 000,00
3636
3122
Příspěvek střed (od vlastníků)
3722
2111
Odpadové hospodářství
3724
2324
Elektrowin
3725
2324
Ekokom
3726
2324
Tříděné odpady – náhrady
20 000,00
6171
2111
Materiálové příjmy
20 542,00
6171
2131
Nájem pozemků
10 000,00
6171
2329
Ostatní nedaňové příjmy
6171
3111
Prodej pozemků
6310
2141
Příjmy z úroků
600 000,00
2 200 000,00 900 000,00 15 000,00
4 000,00
2 200 000,00 8 000,00 20 000,00 160 000,00
200 000,00 10 000 000,00 40 000,00
Vratka půjčky od Sportklubu
1 455 630,00
Zůstatek na účtech k 31. 12. 2009
3 145 920,00
Celkem
24 612 550,00 3
Para
Pol
2212
5171
Silnice opravy
2221
5193
Dopravní obslužnost
200 000,00
2310
5171
Voda provoz
500 000,00
Region Jih
971 700,00
2310
VÝDAJE 3 000 000,00
2310
6121
Voda stavba
6 349 000,00
2321
5171
Kanalizace provoz
200 000,00
3111
5171
MŠ údržba
450 000,00
3111
5331
MŠ příspěvek
300 000,00
3113
5229
ZŠ den dětí
3 000,00
3113
5321
ZŠ dotace
3314
5021
Knihovna mzda
700 000,00 10 000,00
3314
5136
Knihovna knihy
10 000,00
3319
5139
SPOZ
40 000,00
3429
5222
Slavia, Sportklub
3612
5171
Byty
3631
5154
VO elektrika
200 000,00
3631
5171
VO opravy udržování
100 000,00
3631
6121
VO stavba
300 000,00
3632
5171
Hřbitov údržba
3635
6119
Územní plán
3636
6121
Územní rozvoj investice (střed)
3721
5169
Nebezpečný odpad
3722
5169
Odpadové hospodářství
700 000,00
3724
5169
Zneškodňování odpadu
5 000,00
3725
5169
Zneškodňování komunálního odpadu
240 000,00
3745
5171
Zeleň
300 000,00
6112
5023
Zastupitel mzda
300 000,00
6171
5011
Zaměstnanci mzda
900 000,00
6171
5021
DOPP
200 000,00
6171
5031
SP
330 000,00
6171
5032
ZP
150 000,00
6171
5038
Kooperativa
10 000,00
6171
5137
DHIM
50 000,00
6171
5139
Materiál
6171
5151
Vodné, stočné
6171
5154
Elektrická energie
70 000,00
6171
5161
Služby pošt
15 000,00
6171
5162
Telefon, internet
60 000,00
6171
5163
Pojistné obec
95 000,00
6171
5166
Konzultační, právní služby
50 000,00
6171
5167
Školení
6171
5168
Služby zpracování dat
6171
5169
OÚ nákup služeb + různé
100 000,00
6171
5171
Opravy
150 000,00
6171
5173
Cestovné
10 000,00
6171
5329
Dotace mikroregiony
30 000,00
150 000,00 10 000,00
10 000,00 180 000,00 4 200 000,00 15 000,00
107 850,00 1 000,00
5 000,00
4
10 000,00
6171
5362
Platby daní
10 000,00
6171
6121
Investice stavby
6171
6122
OÚ stroje, zařízení
100 000,00
6171
6126
Projektové práce
150 000,00
6171
6130
Pozemky
50 000,00
6310
5163
Služby peněžních ústavů
15 000,00
1 000 000,00
Fond obnovy vodovodů
500 000,00
Rezerva
1 000 000,00
Celkem
24 612 550,00
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
4. Podnikání (činnost v zemědělství, stromy na veřejných prostranstvích, spolupráce s lesním hospodářem a myslivci, péče o veřejná prostranství, venkovská turistika) 5. Péče o stavební fond a obraz vesnice (zachování vesnického rázu, fungování stavební komise) 6. Občanská vybavenost, inženýrské sítě, doprava, úspory energií (stav vybavenosti, odpadové hospodářství, úspory energií) 7. Péče o veřejná prostranství, přírodní prvky a zeleň v obci (koncepční přístup, veřejná zeleň, ekologická výchova) 8. Péče o krajinu (obnova cest a stromořadí, péče o prvky ekologické stability, vodní toky, rybníky, mokřady) 9. Připravované záměry (zaměření záměrů a jejich finanční zajištění) 10. Informační technologie obce (stávající stav vybavení obce) Je to hodně hodnotících kritérií? Jsou splnitelná? Mají naše Louňovice šanci uspět? Pokud to nezkusíme, tak to nezjistíme. Společně si tedy popřejme hodně úspěchů a co nejlepší umístění v soutěži. mb
VESNICE ROKU
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
Naše obec Louňovice se již dvakrát zúčastnila soutěže Vesnice roku a vždy získala nějaké ocenění. Poprvé to bylo v roce 2007 v krajském kole za vzorné vedení obecní knihovny, podruhé hned v následujícím roce 2008 za všeobecný rozvoj. Loňský rok jsme vynechali, ale teď padlo rozhodnutí naši obec opět do soutěže o „Vesnici roku“ přihlásit. Kolik práce na rozvoji naší obce bylo odvedeno, je vidět. Začínáme s uklízením po provedených výstavbách sítí, a teď ještě zbývá si uklidit každý na svém dvorečku, ale také trochu i před svým dvorečkem. Vždyť každý máme rádi uklizeno, a když společně přiložíme ruku k dílu, bude naše bydlení příjemnější. Víte, co se hodnotí v soutěži Vesnice roku? 1. Obec a její koncepční dokumenty (charakteristika, územní plán, program obnovy vesnice, rozpočet a hospodaření obce) 2. Společenský život (tradice, spolková činnost, kultura) 3. Aktivity občanů (dobrovolná práce, práce s dětmi, vesnická pospolitost, spolupráce s občany)
INFORMACE
(tráva, listí, větve apod.) pro plátce za likvidaci odpadů v Louňovicích Likvidace bioodpadu je ZDARMA umožněna v zahradnictví Alfík Louňovice Likvidovat biologický odpad pálením či odkládáním do kontejnerů a popelnic je zakázáno!!!
5
}}} DŮLEŽITÁ UPOZORNĚNÍ ||| Z MÍSTNÍHO VODOVODU LOUŇOVICE K ZALÉVÁNÍ ZAHRAD, NAPOUŠTĚNÍ BAZÉNŮ A KE STAVEBNÍM ÚČELŮM!!! Upozorňujeme na stále platnou obecně závaznou vyhlášku obce Louňovice „O úpravě podmínek odběru pitné vody z veřejného vodovodu v obci Louňovice“ i na možné uplatnění sankcí v případě zjištění porušení povinností vyplývajících z této vyhlášky. Na konci letošní zimy od pátku 12. března do pondělí 15. března 2010 jsme opět mohli zaznamenat výpadky v dodávce pitné vody, nebo snižování tlaku ve vodovodní síti. Celý víkend jsme pátrali po příčině tohoto stavu – hledali jsme místo, kde voda uniká. Chodili jsme po obci, nahlíželi do zahrad a pátrali,
ale marně. V pondělí nastoupili odborníci od provozovatele VHS Benešov a postupně zavírali jednotlivé větve vodovodu a zjišťovali, kde voda uniká. Teprve v odpoledních hodinách nalezli místo úniku – byla to chata. Nechali zde přes zimu otevřené okénko do sklepa, kde mrazem praskl přívod vodovodu. Voda stačila zasakovat, a tak venku nic vidět nebylo. Náprava byla okamžitě zajištěna, jenže po celou dobu bylo nutno navážet vodu cisternami, a tak náklady za navážení byly předepsány k úhradě majiteli chaty. Náklady za pohotovost, náš čas a nervy ovšem nezaplatí nikdo. To je jen povzdechnutíL. Stále a znovu vyzýváme všechny, kteří mají vodovodní přípojku ke svému domu, aby dbali na její zabezpečení před zamrznutím před každou zimou! Zabrání tak vzniku škod především na svém majetku! mb
Lednice, stará, ale funkční, vhodná na chatu, značka za odvoz. Celkem typický inzerát, ze kterého je jasně patrná dnešní tržní hodnota starých spotřebičů. Ani takový inzerát přitom už často nezabere. České chaty a chalupy už jejich majitelé vybavili vesměs podobným způsobem, nejčastěji ovšem z vlastních zdrojů. Letité spotřebiče mají navíc proti těm současným několikanásobně větší spotřebu energie, takže i mnozí chataři si raději pořídili nové. Nezbývá tedy, než se i takových, zatím stále „použitelných“ domácích pomocníků, zbavit stejně jako těch, co už definitivně přestali fungovat. Rada první: Zapomeňte na kutilství! Soused sice možná dodnes používá sekačku s motorem z pračky nebo kompresor demontovaný z lednice, zároveň ale má na triku ekologický zločin. Olej a hlavně freony, které přitom unikly, příroda jen tak nepromlčí. Vysloužilé elektrospotřebiče může každý občan odevzdat zdarma k ekologické likvidaci, ale jen v případě, že jsou kompletní! Rada druhá: Vyhněte se popelnicím! Lednici nebo pračku nenacpete ani do velkého kontejneru na komunální odpad, takový fén ano. Velikost spotřebiče ale není důležitá: do směsného odpadu nepatří žádný z nich. Jejich výrobcům ukládá zákon povinnost zajistit ekologickou likvidaci „vysloužilců“. K jejímu financování slouží takzvané recyklační příspěvky, které jsou součástí ceny nových výrobků. Nezvyšujte tedy výdaje, které mají města a obce s likvidací směsného odpadu: hradí je beztak z vašich peněz. Za spotřebič hozený do popelnice nebo postavený vedle ní můžete navíc dostat pokutu až 20 000 korun! Rada třetí: Najděte správné místo! K legálnímu odkládání starých elektrozařízení slouží takzvaná
místa zpětného odběru. Vytvářejí je města a obce, prodejci elektro nebo třeba servisy ve spolupráci s kolektivními systémy. To jsou partneři, jejichž prostřednictvím výrobci plní své zákonné povinnosti. Nejbližší takové místo vašemu bydlišti najdete na internetu (na stránkách největšího kolektivního systému ELEKTROWIN, který zajišťuje zpětný odběr elektrospotřebičů v celé České republice – www.elektrowin.cz). Poradí vám také na vašem obecním či městském úřadě. Samozřejmostí už dnes je, že váš starý spotřebič odveze prodejce, který k vám domů dopraví nový. Rada čtvrtá: Počkejte na mobilní svoz! Pokud to máte k nejbližšímu sběrnému místu daleko, počkejte, až vaše obec či město příště zorganizují mobilní svoz odpadu. Zákon stanoví, že je třeba to udělat minimálně dvakrát do roka. ELEKTROWIN například nabízí svazkům obcí a mikroregionům zdarma Putující kontejner, který je možné pro obec zajistit i nad rámec mobilních svozů. Stovky prodejen také vybavil speciálními sběrnými koši. Stejné koše mají k dispozici i školy, které se zapojily do ekologického projektu Ukliďme si svět!. Rada pátá: Buďte na sebe hrdí! Pokud staré spotřebiče odkládáte jen do míst zpětného odběru, máte důvod k hrdosti. Přispíváte totiž významně k ochraně životního prostředí. Nejenže nevypouštíte do země olej a do vzduchu freony, ale také například šetříte elektrickou energii. Ze starých spotřebičů se totiž dá získat přes 80 % materiálů vhodných k dalšímu využití, většinou kovů. Jejich použití v hutích podle průzkumu, který nedávno zveřejnil ELEKTROWIN, zatím ušetřilo množství elektřiny, která by stačila obyvatelům třicetitisícového města na rok. Díky tomu se také podstatně snižují emise skleníkových plynů.
ZÁKAZ POUŽÍVÁNÍ PITNÉ VODY
6
7
•••ZE ŽIVOTA OBCE••• Ples TJ Slávia Louňovice Slávistický ples byl, je a bude pořád tradicí. Co sahá i paměť „staromilců“, tak ples se konal každoročně. Plesy se pořádaly tradičně v hostinci „U Šindelářů“, později „U sv. Huberta“ – je to jediná naše hospoda s tanečním sálem, konkurence žádná, takže, jak se říká – nebylo co řešit. Ovšem říká se také, že změna je život, a tak se zkušebně ples konal na cizí půdě v srbínském Kravíně, poprvé před 4 lety. Zejména komornější prostředí, velikost sálu a obsluha rozhodla, že se letošní ples opět uspořádal v Music baru. Ples se konal v sobotu, v posledním lednovém týdnu. Napadlo obrovské množství sněhu, a tak cesta „přes kopec“ byla řešena možností využít přistaveného taxi, což mnozí ze 130 účastníků využili. Poprvé hrála i jiná kapela. Byla doporučena kapela Veget a její výběr byl opravdu zdařilý. Dle vyjádření účastníků byla výborná, měla „šmrnc“, hrála směsky, zejména 60., 70. a 80. let, a přestože převážná část
publika byli mladí, tak i na dechovku se dostalo. Tombola byla také trochu jiná: rozdělená na dvě části. V první části vyhrával každý lístek – při nabízení je zvykem říkat, že každý lístek vyhrává, ale ono tomu tak opravdu bylo. V druhé části tomboly se losovaly zajímavé a hodnotné 4 hlavní ceny: kanec, fotoaparát, DVD přehrávač a dort. Musím ale podotknout, že plesu byla věnována malá propagace. Na ples neupozorňoval žádný plakát na vývěsce TJ Slavia Louňovice, ani jinde. Je pravda, že kdo na ples chtěl, tak již předem věděl, kdy bude, ale takový ten plakátek s louňovickou slávistickou hvězdou chyběl. A co také – při zvaní na ples na některé zapomněli – a zrovna i na mě. Ani mi nevhodili pozvánku do schránky! Tak jsem v legraci řekla – no vidíte, nepozvali jste mě, a proto jsem nepřišla. Byla to má výmluva. Tak jako výmluvou ostatních bylo, že kdyby ples byl býval u Huberta, tak by přišli. Tak trochu si rýpla Broňka U.
Dětský maškarní bál V sobotním odpoledni 20. února 2010 byla v hotelu „U sv. Huberta“ neobyčejná podívaná. Tolik pohádkových bytostí najednou se vidí málokdy a fantazii se v případě maškarního bálu meze nekladou. Pěkně připravený program s hudbou, plný soutěží a her, se pod taktovkou Dany Řehákové, Terezy Pacalové a Davida Lázničky povedl. Děti se skvěle pobavily a vysloužily si spoustu zajímavých odměn. Tak za rok zase na shledanou! mb
}}}}}}}}}}}}}}}
Louňovická brusle Plánovanou akci „Louňovická brusle“ se tentokrát uskutečnit nepodařilo. Lednový termín byl přesunut na konec února s venkovními teplotami kolem nuly. Přišlo veliké tání a na bruslení už opravdu nebyly vhodné podmínky. Tak snad někdy příště.
Letošní zima, bohatá na sněžení, příliš bruslení nepřála. Malý plácek byl prohrnutý ze srbínské strany na rybníku Požár a Louňováci si prohrnuli jen rybníček u samoobsluhy. mb
8
Malování velikonočních vajíček V sobotu 3. dubna 2010 se uskutečnilo, tak jako každý rok, malování vajíček v Ženíškově knihovně Louňovice. Sešlo se zde mnoho šikovných dětí v doprovodu svých maminek. K vyzkoušení bylo mnoho malovacích stylů. Děti si mohly vybrat to, co jim šlo nejlépe. Za odměnu si mohl každý svá vajíčka odnést domů a pochlubit se tak svou šikovností. J. Kodejšová
Koloběžkový závod Kdo se těšil na plánovaný koloběžkový závod, který se měl uskutečnit 18. dubna 2010 od 14.00 hodin, ten byl asi zklamaný, protože se nic nekonalo. Škoda. V minulých letech byla vždy pěkná účast. Jenže hlavní organizátorka Věra Teršová již časově nestíhá
a její náhradník se na poslední chvíli také omluvil, že z časových důvodů nemůže. Ani další pokusy, sehnat nějaké organizátory, nevyšly. V ohrožení je i podzimní fáborkový pochod. Co s tím? mb
Co nového v knihovně? Dobrý den všem čtenářům z knihovny i čtenářům Louňovického zpravodaje. V minulém roce jsme se spolu seznámili v knihovně i na stránkách Zpravodaje. Doufám, že návštěvnost knihovny bude tak pěkná jako v loňském roce 2009. Možná přijdou i noví čtenáři, kteří si najdou chvilku mezi počítačem a televizí na přečtení pěkné knížky. Knihovna má celkem 69 registrovaných čtenářů, z toho 9 dětí do 15 let. Knihovnu jste v loňském roce navštívili celkem 413 krát a vypůjčili si 1542 knih. Vypůjčené knihy byly z těchto kategorií: beletrie (1134 knih), beletrie pro děti (218 knih), naučná literatura (160 knih), naučné knihy pro děti (18 knih) a časopisy (12). Z benešovské knihovny jsem přivezla 4 soubory, které obsahovaly celkem 545 knih. Prosím Vás o dodržování doby na vrácení. Důvod? Je prima, když „nové“ knihy mezi čtenáři putují a přečte je co nejvíce čtenářů, než když půl roku zůstanou v domácí knihovničce a po jejich vrácení je vracím zpět domů, do benešovské knihovny.
Chcete-li, můžete mi předkládat Vaše tipy na knihy, které byste si rádi přečetli. Budu se snažit je z Benešova přivézt. Ptali jste se, jak je to s novinkami, jež vycházejí během roku. Tak tedy: pár nových knih nakoupím, ale ve větší míře je vozím (půjčuji) z Benešova a tak se k Vám novinky dostávají někdy s půlročním až ročním zpožděním. Užitečné informace pro nové čtenáře, kteří by do knihovny rádi zašli: Knihovna je otevřena vždy v pátek od 16 do 18 hodin Roční poplatek: dospělí 50,– Kč důchodci, studenti 20,– Kč děti do 15 let 20,– Kč Přístup na internet: zdarma E-mailová adresa:
[email protected] Těším se na shledání s Vámi v Ženíškově obecní knihovně i na povídání o knihách, o životě i o tom, jak plyne čas ve vesnici. Vaše knihovnice Marie Danielová 9
Velikonoční koncert
Program velikonočního koncertu si pro nás připravili sami a nezahrnoval pouze pěvecká vystoupení. Zahájením byla varhanní skladba „O Lamm Gottes unschuldig“ skladatele Johanna Pachelbela, zahraná Evou Dobošovou–Anderlovou.
Po úspěchu loňského adventního koncertu jsme pod záštitou OÚ Louňovice a farnosti Říčany (za jejichž povolení uspořádat koncert děkujeme) zorganizovali na druhou dubnovou neděli v mukařovském kostele velikonoční koncert. Oslovili jsme pěvecký sbor SCANDULA z Libčic nad Vltavou, jehož nahrávky jsme předtím slyšeli a zaujaly nás. Byli jsme proto rádi, že naše pozvání přijal. Soubor bude příští rok slavit již 20 let od svého založení. Vznikl, tak jako každá zájmová činnost, že pár nadšenců si chtělo zazpívat a protože je zpívání bavilo a stále baví. Pro zajímavost můžeme uvést, že když se sbor rozhodoval, jaké jméno si zvolí, tak padlo slovo, že latinsky scandula je šindel. A protože „kapelmajstrem“ je od samého začátku pan Jan Šindelář a jeho manželka pečuje o hlasovou výchovu zpěváků, bylo o názvu rozhodnuto. Soubor má nyní asi 25 členů, zpívají si hlavně pro radost, ale přesto každý týden na zkoušce pilně nacvičují repertoár, který potom představují posluchačům. Zpívají převážně ve svém „domovském“ kostele evangelické církve českobratrské v Libčicích nad Vltavou, ale občas vyjíždějí na vystoupení i jinam, většinou do kostelů s příhodnou akustikou. Příkladem mohou být prastaré rotundy v Budči, v Holubicích nebo kostelík na Levém Hradci. Koncerty spadají především do dvou období, Vánoc a Velikonoc. Pro dobu kolem letních prázdnin si prý připravují veselejší repertoár obsahující např. černošské spirituály nebo španělské rytmy. Doufáme, že se jich dočkáme i v našem kostele.
Podstatnou část programu tvořil ovšem sborový zpěv. Zpěváci nám přednesli 10 skladeb s velikonoční tématikou. Je neuvěřitelné, jak složité skladby dokáží i amatéři zvládnout. Tiché části byly naprosto vyvážené, celý sbor zněl kompaktně a hlasy v akustice mukařovského kostela, která je opravdu výjimečná, zněly harmonicky. Repertoár sahal od doby renesance až do současnosti a skladby pocházely z pera skladatelů různých národností. K velikonoční době se sbor vrátil vypjatou moderní skladbou „ Eli, Eli“ (György Deak–Bárdos). Kromě mohutně znějící skladby „Svjatyj Bože“ (Petr Iljič Čajkovskij) zaujali zpěváci i jemně předneseným „Tebe pojom“ (Dimitrij Stefanovič Bortnjanskij). Zazpívali i dvě skladby s totožným textem – „Otče náš“ (Mikuláš Schneider–Trnavský) a „Pater noster“ (Zdeněk Lukáš), ovšem každou v jiném jazyce – slovensky a latinsky. Zajímavé bylo např. provedení argentinské lidové skladby „Santo, santo“ či dvou skladeb od Giovanniho Groce. Dalším doprovodným číslem byly skladby pro dvě kytary. Ty přednesly studentky Kamila Csengeová a Klára Vytisková ze 4. ročníku konzervatoře Jaroslava Ježka v Praze ze třídy profesora Milana Tesaře, jehož skladby nebo skladby jím upravené také 10
převážně hrály. („Sugar time“, „Falešný vous“, „Suita Karussel“ a „Kolumbijský tanec“). Přestože jde o studentky, už nyní byl vidět jejich profesionální přístup ke hře na kytaru, zvládly těžké pasáže naprosto čistě a ve vzájemné technické, precizní souhře. Zejména zaujaly jejich flažolety (pozn. technika hry podobná vybrnkávání), které byly bezchybně a citlivě provedeny. Koncert byl zakončen „Mší č. 3“ od Václava Emanuela Horáka, opět s varhanním doprovodem Evy Dobošové–Anderlové. Varhany a zpěv znějící v kostele byl pro všechny krásným zážitkem. Nebudete věřit, ale složitým byl z technického hlediska i rychlejší přesun zpěváků na kúr, aby nebyla narušena následnost koncertních skladeb.
Mnohým z nás již byla po více než hodině koncertu zima, přesto jsme si vytleskali přídavek, moderní optimistickou skladbu „Žalm 150“ argentinského skladatele Ernani Aguiara. Asi 70 posluchačů odcházelo spokojeno s prožitým kulturním zážitkem. bu
Zápis do Mateřské školy Louňovice Zápis do Mateřské školy Louňovice pro školní rok 2010/2011 proběhl 17. března 2010 od 9.30 do 11.30 hodin. K zápisu se dostavilo 19 místních dětí a k přihláškám bylo přidáno 13 nevyřízených žádostí z loňského zápisu, což činí 32 žádostí o přijetí do MŠ. Věkové složení přihlášených dětí: 1 dítě narozené v roce 2004 (předškolní) 3 děti narozené v roce 2005 10 dětí narozených v roce 2006 18 dětí narozených v roce 2007. Kapacita Mateřské školy v Louňovicích ve dvou třídách je 42 dětí.
Kritéria pro přijetí dítěte do MŠ: – trvalé bydliště dítěte v obci Louňovice; – příjem starších dětí tak, aby MŠ navštěvovaly 2 roky před nástupem do základní školy; – zaměstnání matky. Volných míst v MŠ je pouze tolik, kolik se jich každoročně uvolní odchodem dětí do 1. třídy ZŠ, což je v letošním roce 12 dětí. Nevyřízených žádostí o přijetí dítěte do MŠ pro příští školní rok zůstává 20 dětí. V současné době kapacita MŠ nemůže uspokojit všechny zájemce o přijetí. Miroslava Čadilová – ředitelka MŠ
Cvičení žen
Jarní sportovně relaxační sobota se uskutečnila 20. března 2010. Tentokrát se nás sešlo méně. O to příjemnější bylo cvičení tradičně zahájené aerobikem s Danou, nechybělo ani zdravotní cvičení s Gábinou na téma „hlava bez bolesti“. Přednáška o zdravé výživě byla velice zajímavá a rozumně pojatá, bez zákazů a příkazůJ, s živou diskusí. Na přání cvičenek byly na závěr zařazeny country tance. Slíbené cvičení na posílení pánevního dna se přesunulo na příště, stejně jako přednáška „Jak pečovat o naše nohy“. Takže se zase máme na co těšit. mb
11
}}}
}}} PŘIPRAVUJEME PRO VÁS Obecní úřad Louňovice srdečně zve všechny děti na
RJ]
DEN DĚTÍ ]JR
v sobotu 5 . června 2010 na programu bude chytání ryb z rybníčku u samoobsluhy v Louňovicích od 9 do 12 hodin
a
SPORTOVNÍ ODPOLEDNE NA HŘIŠTI TJ SLÁVIA LOUŇOVICE OD 14 HODIN
Cyklo Elektro Energetická Konference Cyklistická část začíná v 9 hod. u Zvoničky na návsi. Dálková jízda bude dlouhá asi 77 kilometrů. Trať připraví starosta obce Louňovice. Dojezd do Louňovic plánujeme okolo 15. hod. To odpovídá předpokládané průměrné rychlosti 15,4 km s jednou hodinovou přestávkou na oběd. Trať zvládnou i sváteční, víkendoví cyklisté. Pro ostatní je určen Cyklistický orientační závod. Letos opustíme Voděradské bučiny a vydáme se k Žernovce. Závod bude probíhat v lese bez silničního provozu. Trať postaví opět Karel Máslo. A závod odstartuje ve 13 hod. u kamenného stolu v parčíku Louňoviček (u hřiště O.S. Sportklubu Louňovice nebo také u 9. a 10. zastavení Louňovické stezky). Účastníci budou mít dvě hodiny na hledání orientačních bodů podle mapy (nutno vzít něco na psaní, vhodná je tvrdá pod-
Československá sekce IEEE PES a obec Louňovice si Vás dovolují pozvat na letošní, již pátý ročník konference CEEKL, která se bude konat v sobotu 26. června 2010. Konference CEEKL nám umožňuje seznámit naše kolegy z elektroenergetiky s krásným okolím Louňovic a obyvatele Louňovic s aktuálními problémy elektroenergetiky. Letošní ročník se bude věnovat tématu Smart Grids. Je to módní směr nebo trvalá změna, která nahradí dosavadní pasivní přístup spotřebitelů? Konference bude opět rozdělena do tří částí. Cyklistika dálková, cyklistika orientační a vlastní energetická konference. Místo konání bude buď u Petruželů na zahradě, nebo v restauraci „U sv. Huberta“, podle počtu účastníků.
12
ložka, případně držák mapy a buzola nebo kompas). Předpokládají se základní znalosti orientace v terénu podle mapy. Za bezpečnost dětí zodpovídají rodiče. Soutěží jednotlivci (děti v doprovodu rodičů). Účast v cyklistické části (dálková jízda i cykloorienťák) je na vlastní riziko účastníků a organizátoři nepřebírají zodpovědnost za účastníky. Odborná část bude na téma Smart Grids – módní směr nebo trvalá změna?
(přihlášky jsou nutné pro přípravu potřebného množství map) pro sekci A:
[email protected] pro sekci B:
[email protected] pro sekci C:
[email protected] 25.6.2010 Zaslání finálního příspěvku. Jménem organizačního výboru se na Vás a Vaše rodinné příslušníky těší Ivan Petružela, Karel Máslo a Roman Čížek
Předběžně jsou sekce rozděleny na : A. Smart Grids a spolehlivá dodávka elektřiny – pesimistická budoucnost B. Smart Grids energetika 21.století – optimistická predikce budoucnosti C. Vývoj elektronergetiky – obrozenecká osvěta pro veřejnost
Setkání Na sobotu 12. června 2010 připravujeme vzpomínkové setkání seniorů a bývalých občanů naší obce Louňovice. Sejdeme se v 15 hodin odpoledne v restauraci „Nový svět“ pana Květoně. Program je jednoduchý – podělit se s ostatními o zážitky z mládí a starých Louňovic, případně si znovu vyslechnout historky, které nám již z děravé hlavy vypadly. Prohlédněte doma svoje staré fotografie a pohlednice, abychom pomohli spolku Staromilců doplnit mapování historie obce Louňovice. pč
Předběžný program CEEKL 2010: 09:00 Start cyklistické dálkové jízdy „Zvonička Louňovice“ 13:00 Start cyklistického orientačního závodu „Parčík Louňovičky“ 15:00 Dojezd cyklistické etapy Louňovice 16:00 Slavnostní zahájení (p. Božena Petruželová) 16:07 Jednání v sekci A (předsedá Karel Máslo) 17:07 Jednání v sekci B (předsedá Zdenek Pistora) 18:07 Jednání v sekci C (předsedá Roman Čížek) 20:07 Společenský večer na zahradě (špekáčky, utopenci, víno, zpěv) Organizační pokyny Po zkušenostech z minulých ročníků se bude vybírat vložné 200 Kč na úhradu jídla a pití. Po skončení konference budeme pokračovat zahradním opékáním u Petruželů za hudebního doprovodu Karla Másla. Pro hladké zajištění organizace konference Vás prosíme o zpětné potvrzení účasti a poslání vyplněné tabulky:
§§§§§§§§§§§§§§§§§§ OBČANSKÉ SDRUŽENÍ DIAKONIE BROUMOV prostřednictvím
OBECNÍHO ÚŘADU LOUŇOVICE opět vyhlašuje
H U M A N I TÁ R N Í SBÍRKU
CEEKL 2010 Cyklistika
Zúčastním se Dálkové jízdy
¨
Orientačního závodu Konference Příspěvek budu mít Pro sekci A: Pro sekci B: Pro sekci C:
v sobotu 5. června 2010 od 16 do 18 hodin sběr v garáži OÚ u hřiště TJ Slávia
¨
¨ ¨ ¨
Oblečení, lůžkoviny, prostěradla, ručníky, utěrky, záclony, látky (minimálně 1m2), domácí potřeby – nádobí bílé i černé, skleničky, peří, péřové a vatované přikrývky, polštáře, deky, obuv apod. prosíme zabalit do igelitových pytlů či krabic, aby se nepoškodily transportem.
DŮLEŽITÉ TERMÍNY: 18.6.2010 – Autory příspěvků prosím o zaslání krátkého abstraktu (max. 300 slov) na e-mail jednoho z pořadatelů
DĚKUJEME ZA VAŠI POMOC
18.6.2010 – Účastníci v cykloorientačním závodě zašlou přihlášku mailem na adresu
[email protected] – v přihlášce stačí uvést jména závodících osob
Bližší informace Vám rádi sdělí na tel.: 224 316 800, 224 317 203, www: diakoniebroumov.org
13
SPORT Ê
TJ SLAVIA LOUŇOVICE
VÝBOR : Předseda Místopředseda Sekretář Práce s mládeží Hospodář Zapisovatel Člen výboru
NOVOTNÝ Petr HENC Jan ŠUSTA Petr HOŘICKÝ Aleš TOMAN Petr KUREL Stanislav MRÁZEK Zdeněk
MUŽSTVA: Trenéři „A“ týmu I.B.třída skupina D Vedoucí týmu
Sýkora Petr, Mašata Jiří Novotný Petr
Trenéři „B“ týmu IV.třída skupina C Vedoucí týmu
Wahyu Hardy Mrázek Zdeněk
Trenér dorostu Okresní přebor oddělení B Tichý Petr Vedoucí mužstva Hořický Aleš Trenér žáků Okresní přebor oddělení B Pavlíček Michal Vedoucí mužstva Máslo Karel Trenér přípravky Přípravka oddělení B Vedoucí mužstva
Novotný Martin, Mora Miroslav Toman Zdeněk
Stará garda Posázavská Liga
Valeš Gustav
Louňovická kopaná si po podzimní části vede dobře. Začněme u „A“ týmu. Ten po podzimní části obsadil výborné první místo a nadále usiluje o postup do I. A.třídy. V zimní přípravě, jež se z velké části konala v domácích podmínkách, došlo k výraznému posílení kádru. Trenéři do mužstva postupně zabudovali hráče: Pavla Holého (záložník, Kolín), Martina Lapáčka (stoper) a Petra Červeňáka (krajní záložník ) – oba z Vlašimi. Těsně před začátkem jarní části soutěže přišel na přestup do týmu útočník Vladimír Kargl, který kopal za tým Zásmuk. K tomuto posílení nás donutil fakt, že naše mužstvo se potýká s velkou marodkou. Jen pro pořádek stabilní stoper Petr Valeš musel podstoupit operaci kolena, Zdeněk Lískovec se oklepává z prodělané autonehody, Michal Šmíd si v zimní přípravě zlomil zánártní kůstku. K tomuto seznamu přičtěte svalová zranění a odchod mladého Jana Suse na hostování do Českého Brodu. Je nutné zmínit, že do realizačního týmu nastoupil nový trenér, Mašata Jiří. S týmem absol-
14
voval celou zimní přípravu a společně s trenérem Sýkorou zabudovali příchozí posily. „B“ tým si vede také dobře. Po podzimní části okupoval první místo, což bylo popravdě překvapení, ale zároveň zavazující. Všichni bychom si přáli, aby se klukům vedlo stejně dobře i v jarní části a vybojovali si postup do třetí třídy. Ovšem bude to velmi těžké. Mladé kluky, kteří hodně pomohli k prvnímu místu si vyhlédli konkurenti zvučných jmen. Konkrétně o Aleše Hořického projevily zájem Háje, kde se hraje Pražský přebor a o Jaroslava Pavelku se přihlásily Kunice, které srdnatě bojují v I. A třídě dorostu. Nechtěli jsme mladým nadějím bránit a tímto jim přejeme hodně štěstí a fotbalových úspěchů v novém angažmá. Ale abychom nemluvili jen o oslabování, do týmu se nám podařilo získat zkušeného borce, Martina Drazdíka, který určitě mladým klukům má co dát. A teď k našim mladým nadějím. Ve svých soutěžích si nevedou špatně. V současné době je těžké nalákat mladé kluky k fotbalu. Pokud by měl někdo z mladých čtenářů touhu hájit barvy našeho klubu, ať neváhá a přijde se podívat. Popřípadě se může hned zapojit. Trenéři všech mládežnických týmů odvádějí perfektní práci. Samozřejmě, je pořád co zlepšovat, ale v dnešní době jsme spokojeni s tím co máme. Stará garda, to jsou hráči, kteří toho pro louňovický fotbal již udělali hodně a vybojovali mnohá slavná vítězství. Ovšem touha vítězit je neopustila, a tak dále rozdávají fotbalovou radost. Po každém ukončení sezóny je celkové vyhlášení v choceradském hotelu Ostende. Zde se pravidelně scházejí hráči všech týmů a oslavují všechna vítězství. Jak to zhodnotil jeden z hráčů našeho týmu: „Věk se nedá zastavit, tak si to musíme pořádně užít se vším všudy.“ Všechny tyto týmy zaštiťuje hlavička Slavia Louňovice. O chod klubu se stará výbor s velkou podporou obecního úřadu. Finanční stránku věci obstarává obecní úřad, sponzoři a rodiče, bez kterých by nebylo možné fungovat a radovat se z dosažených sportovních výsledků. Ovšem finanční krize se nám nevyhnula. Nejvíce nás tlačí bota v údržbě sportovního areálu a zázemí. Tímto bych si dovolil oslovit každého z Vás, jemuž není lhostejný fotbalový klub s dlouholetou tradicí, pokud jste ochotni nějakým způsobem pomoci k chodu Slavie Louňovice, přijďte mezi nás, podívat se na fotbal a promluvit si o vzájemné spolupráci. Více informací a kontaktů naleznete na klubovém webu: www.slavia.lounovice.net Děkuji všem za přízeň a vykonanou práci. Petr Novotný – předseda
VÍCEÚČELOVÉHO SPORTOVNÍHO HŘIŠTĚ LOUŇOVICE Louňovice společně se SZIF. Sportovní areál je určen pro aktivní odpočinek, rekreační a sportovní vyžití občanů všech věkových skupin zejména k míčovým hrám. O údržbu a chod hřiště se starají členové O.S. Sportklub Louňovice, tato činnost je hrazena z členských příspěvků. Činnost klubu je úměrná možnostem jeho členů. V minulém čísle jsme předpokládali zprovoznění rezervačního systému na týdenní bázi. To se nám nepodařilo, a proto jsme přešli na jednodušší systém. Rezervační období bude 4 týdny. Každý bude mít možnost požádat o provedení rezervace v daném období. Na internetových stránkách Sportklubu Louňovice (www.sklounovice.cz) naleznete rezervační formulář. Ten vyplníte a odešlete na adresu
[email protected]. Tímto potvrzujete Vaši odpovědnost za zařízení hřiště pro danou dobu i Váš závazek, že budete kontrolovat dodržování schváleného provozního řádu hřiště. Podle časových možností Aničky, pověřeného člena Sportklubu, se budou Vaše požadavky umísťovat do rozpisu na příští čtyřtýdenní období. Aktuální rozpis Anička umístí také ve vitríně na vlastním hřišti. Výhodu budou mít zájemci o pravidelné sportování. Rezervace bude respektovat následující priority:
1. členové Sportklubu 2. občan Louňovic 3. občan z okolí Louňovic Rezervační systém budeme upravovat podle vašich připomínek. Prvním rezervačním obdobím je květen. Pro začátek stačí, když zájemci o sport předají členovi Sportklubu nebo pošlou na adresu
[email protected] informace, kdy v týdnu a jaký druh sportu by rádi provozovali na víceúčelovém sportovním hřišti Louňovice v následujícím formátu. Rezervační formulář víceúčelového sportovního hřiště Louňovice (květen 2010): 1. Požadovaný den v týdnu: 2. Požadovaný týden: 3. Čas rezervace: 4. Provozovaný sport:
(č. 18, 19, 20, 21) od HH:00 do HH:00 Basketbal………..
5. Počet spoluhráčů:
9
Tímto souhlasím a zavazuji se ke kontrole dodržování provozního řádu hřiště v době rezervace. 6. Jméno a Příjmení: 7. Datum narození: 8. Bydliště:
Ivan Petružela
Co je nového v Občanském sdružení
SPORTKLUB LOUŇOVICE Tato pravidelná rubrika vás informuje o tom, co se děje mezi vašimi novými sousedy v Louňovicích za Kutnohorskou ulicí. Významnou událostí bylo shromáždění členů, které proběhlo 7. března u Petruželů v ulici Sluneční. Zde jsme si vyříkali, co se nepodařilo a co bylo loni dobrého. Martina odsoudila architektonické úsilí umísťovat popelnice blízko laviček v parčíku, což v letních měsících nebude dobré. Jirka měl výhrady k používání traktůrku, obává se, aby se brzy nepoškodil. Dále jsme schválili provozní řád víceúčelového sportovního hřiště a akce, které budeme dělat v letošním roce. Po realizaci víceúčelového sportovního hřiště nastává neméně náročné zajišťování jeho provozu. Máme jen členské příspěvky. Jejich výše 1000 Kč je
takovou kulturně sportovní daní za to, že na tak malé vesnici máme takové hřiště. Budeme rádi, když nás bude více a když si každý na něm najde čas pro svůj sport. 15
Ne všechny zprávy jsou o úspěchu. Po dvou získaných dotacích jsme v lednu 2010 byli poprvé neúspěšní. Projekt sportovního a dětského hřiště „Bezpečné hraní bez přecházení Kutnohorské“ je pro přidělení dotace pouze prvním náhradním. I když Pepa a Ivan tvorbě projektu věnovali hodně času a úsilí, několik bodů nám scházelo. Nedá se nic dělat. C’est la vie – to je život. Členové na schůzi to
vzali na vědomí a doporučili, abychom společně s obcí a MAS Říčansko hledali jiné zdroje, které nám pomohou dětské hřiště realizovat. Pobyt na hřišti totiž obohacuje život samotných dětí, rozvíjí jejich motorické dovednosti a zároveň dopomáhá k navozování sociálních kontaktů nejen s vrstevníky, ale i s dětmi rozdílného věku. Tak se k nám přidejte, nebo nám alespoň držte palce! Ivan Petružela
Z HISTORIE OBCE OKÉNKO KRONIKÁŘEK ROK 1998
Po získání rodinného domu čp. 116 do majetku obce byla provedena jeho celková rekonstrukce, kterou zajistila firma Šafařík z Kolína, vybraná ve veřejné soutěži. S Ministerstvem vnitra a Nadací člověk v tísni bylo dohodnuto, že se do domu nastěhuje čtyřčlenná rodina českých vystěhovalců z Kazachstánu. Dále probíhala soudní jednání u Okresního soudu Praha–východ o samoobsluhu mezi obcí a Jednotou Říčany k určení vlastníka. Dalšími nájemci v samoobsluze byli manželé Němcovi. Na místním hřbitově vyrostla nová urnová okénka a byla opravena zeď směrem k lesu. V neděli 17. května došlo k nepříjemné události. Na hřbitově bylo zjištěno poškození několika urnových hrobečků. Mladiství viníci byli zjištěni, záležitost byla hned řešena i s jejich rodiči a do konce měsíce byly škody opraveny. Zaznamenány byly také další krádeže a vandalství v obci. U úpravny vody byly zcizeny 2 nádrže na kaly a poškozeno oplocení a vrátka. Případ byl nahlášen policii a pojišťovně, ale pachatel zůstal nezjištěn. Do budovy obecního úřadu bylo instalováno zabezpečovací zařízení. Zastupitelé v průběhu roku řešili několik stížností na sousedské vztahy, zejména v Louňovičkách. V červnu se konaly, tak jako v celé republice, volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Vítězně v Louňovicích opět vyšla Občanská demokratická strana. Ve dnech 22. a 23. července 1998 postihla zejména východní Čechy ničivá povodeň. Naše obec se po dohodě s Okresním úřadem Rychnov nad Kněžnou rozhodla pomoci obci Podbřeží u Dobrušky, kde byl při povodni úplně zničen sportovní areál při místní škole. Obecní zastupitelstvo odsouhlasilo poskytnutí finančního daru 50 000 Kč z rozpočtu obce Louňovice a obyvatelé přispěli ještě částkou 2 000 Kč. Zahájeno bylo projednávání územního plánu obce Louňovice. Veřejné zasedání se konalo 15. května za přítomnosti 5 zastupitelů a 52 občanů. Hlavním tématem byla stavba vodovodu, prodej obecních pozemků
Rok 1998 probíhal ve znamení staveb, přístaveb a přestaveb a čilého stavebního rozvoje u soukromníků i obce. V Louňovičkách na II. hrázi začalo dělení polí H. Alferyové na parcely pro výstavbu rodinných domů a řešilo se napojení na vodovod, výstavba komunikace, rozšíření veřejného osvětlení a elektrický rozvod. Chaty R. Eisenhammera a M. Škorpila byly přestavěny na rodinné domy, zkolaudovány byly nové rodinné domy manželů Petrželových a Řehákových a J. Šincla. Rekonstrukce a přístavby proběhly u rodinných domů manželů Formánkových a Holečkových. Rozestavěno je mnoho dalších domů. Z.Toman provedl rekonstrukci stodoly na provozovnu soustružnických automatů. Výstavba vodovodu úspěšně pokračovala 2. etapou v horní i dolní části obce, lokalitou u Požáru a na I. i II. hrázi v Louňovičkách. Obec se však dostala do finanční tísně, kterou jí pomohl řešit Okresní úřad Praha–východ přechodnou finanční výpomocí 700.000,– Kč. Rozšířena byla koruna hráze u rybníku Louňovák, upraveno prostranství vedle úpravny vody pro parkování vozidel a upraven břeh rybníku Louňovák. Došlo k úpravě návsi u rybníčku, byly vybudovány chodníky kolem samoobsluhy, opravilo se zde veřejné osvětlení a vysadila nová zeleň. Takto může tato dolní náves s památnou lípou, opraveným rybníčkem, odstraněnými elektrickými a telefonními dráty a upravenou zelení pěkně reprezentovat obec Louňovice. Obec odkoupila od soukromníků řadu pozemků za cenu 20 Kč/m2, které buď slouží jako komunikace, tvoří součást komunikací nebo jsou určeny pro komunikace. Podařilo se dořešit vlastnické vztahy k pozemkům rekreačních středisek Výzkumného materiálu a STP Telecom, včetně hospodářských budov a chatiček. Pozemky byly prodány manželům Teršovým a Zmekovým. 16
a informace o dalších akcích obce. Druhé veřejné zasedání proběhlo 30. října za účasti 6 zastupitelů a 48 občanů, na kterém byli představeni kandidáti pro volby do nového zastupitelstva, které se uskutečnily v listopadových dnech. Starosta seznámil občany s úkoly nového zastupitelstva. Ustanovující zasedání se konalo už 20. listopadu 1998. Starostou byl zvolen opět Pavel Čadil a jeho zástupcem Hana Holoubková. Do finanční komise byl ustanoven Jan Svatoš a František Lebeda, do stavební komise Josef Řehák a Jiří Holeček, do komise místního hospodářství Lubor Musil a Milan Škorpil a do kulturní a školské komise Jana Zahálková
a Hana Holoubková. Administrativu obecního úřadu bude dále vykonávat Marie Boudová a účetnictví povede Dana Kodejšová. V roce 1998 se v Louňovicích narodil jen jeden nový občánek, přistěhovalo se 11, odstěhovalo 5 a zemřelo 7 lidí. Ke konci roku 1998 činil počet trvale přihlášených obyvatel 360 občanů. Na závěr roku nám opět připravil Ondřej Cutych s Janou Zahálkovou zpívání vánočních koled před Štědrým večerem, sousedé i přespolní se sešli na návsi před obecním úřadem v hojném počtu, společně si zazpívali a popřáli si navzájem krásné Vánoce. mb+bh
••• Louňovice před půl stoletím ••• zl v tátově pozůstalosti, tak jsem je zvětšil a věnoval vašemu spolku staromilců. Moje nejstarší vzpomínka na Louňovice se váže ke koupání v „Louňováku“. Bývala tam docela pěkná plážička, ne taková divočina jako dnes. Pro stálé návštěvníky se prodávaly i permanentky. Celé to, myslím, obhospodařoval pan Bittner, který též provozoval místní kino (v místě restaurace Svět). K rybníku jezdil starou černou tatrovkou se speciálně upraveným sezením pro řidiče, neboť byl značně obézní. V útrobách auta se skrývaly bandasky se zmrzlinou, které jsme vždy brali útokem. Vedle pobřežní loučky bylo zahradnictví u Křenařů, kam jsme rádi chodili nakupovat čerstvou zeleninu. Myslím, že někdy od roku 1951 bydlela v Louňovicích moje babička a já jsem u ní každé prázdniny pobýval. Časem se přestěhovala do Louňoviček, přímo za vrátky byl les, a to bylo pro pražského kluka něco úžasného. Stačilo vyběhnout několik kroků ze dvora a už jsem sbíral houby – hřiby, kozáky, masáky a ve škarpě pod osikou křemenáče. Babička mi nechávala značnou volnost, takže jsem běhal po lese, pokud mě hlad nedonutil k návratu. Byly to, z mého tehdejšího dětského pohledu, krásné časy. Rodiče, kteří
Život je strašně krátký příběh. Nedávno jste šli do první třídy ... a už tu jsou vnoučata, mezitím okupace, revoluce a ... stává se z vás pamětník. Nemám sice v Louňovicích trvalé bydliště, jen chatu, ale mám k nim velmi blízký vztah. Moji rodiče sem začali jezdit na letní byt od roku 1937, kdy měli pronajatou jednu místnost v domku u Šedivých (čp. 75). Nebyl to samozřejmě žádný luxus, pan Fr. Šedivý pracoval „ve skále“ a každý přivýdělek byl zřejmě dobrý. To jsem samozřejmě ještě nebyl na světě, ale podle všeho zde mohl být o těchto prázdninách počat můj starší bratr Vladimír, jemuž láska k Louňovicím zůstala až do jeho předčasné smrti. Pokud jde o mě, všechno mohlo být jinak, a to úplně špatně. Když 5. května 1945 vypuklo v Praze povstání, můj otec na nic nečekal, sbalil celou rodinu a odstěhoval ji na „letní byt“ do Louňovic, kde nehrozilo žádné nebezpečí. Státní silnice na Prahu měla strategický význam a počítalo se s tím, že by se tudy mohla ku Praze přesouvat Schörnerova armáda. Proto také někde u II. hráze vyrostla barikáda, která měla zabránit postupu těžké vojenské techniky. Předvoj armády skutečně dorazil k barikádě a když bylo jasné, že snadno neprojede (padl dokonce ze strany povstalců výstřel), odbočil do obce. Němci zastavili před domem starosty pana Krákory (čp. 4) a důrazně požadovali volný průchod. Na důkaz toho, že to myslí vážně, vzali na místě jako rukojmí i mého otce, bratra a sestru, kteří šli zrovna shodou okolností do řeznictví k panu Susovi, který měl obchod naproti statku Krákorových. Rukojmí tam stála před hlavněmi „mašinkvérů“, dokud nebyla barikáda odstraněna. Takže nechybělo mnoho a já bych se ani nenarodil. No, ale dopadlo to dobře, takže o tři roky později jsem již čůral do plínek. Když po 9. květnu přišla do Louňovic Rudá armáda a utábořila se v lese za vsí, moje maminka, která hovořila perfektně rusky, dělala tlumočnici. Díky tomuto blízkému kontaktu s ruskými vojáky mohl můj otec nafotografovat z pobytu vojska zajímavý cyklus snímků. Fotografie jsem znal z rodinného alba, ale o negativech jsem nevěděl. Až nedávno jsem je nale17
Někdy na konec padesátých let se váže zajímavá vzpomínka. V okolí Louňovic probíhalo jakési vojenské cvičení a v lese přímo proti nám se na několik hodin utábořili ruští vojáci. Pořád jsem je chodil okukovat, přece jen to bylo něco exotického. Po jejich odchodu zůstaly v lese dvě nůše černého chleba – komisárků, takových malých chlebových cihliček. Naše domácí „havěť“, jak říkala babička, se docela poměla. Jako nejmladší ze sourozenců jsem byl trochu „maminčin mazánek“, ale babičkou jsem byl veden ke značné samostatnosti. V rámci jejího malého hospodářství jsem měl své povinnosti, chodil jsem na jetel pro králíky, sbírat klásky po žních pro slepice, na dřevo do lesa, kde jsem s chutí kácel soušky. Také jsem se podílel na pěstitelských úspěších na záhonu okurek, když jsem chodil s lopatkou a kyblíkem sbírat kobylince, které jsme pak zahrabávali k jednotlivým sazenicím. Již jako žák 1. třídy jsem jezdil samostatně autobusem do Prahy (a tramvají č. 11 přes celou Prahu do Dejvic) a zpět. Tramvaj, kterou jsem jako kluk jezdil hrozně rád, bylo to jediné, co mi v Louňovicích chybělo. Když jsem byl starší, začal jsem s bratrem chodit do místního kina u Bittnerů. Byl to jednoduchý, ale prostorný sál (dnes již zbořený), dveřmi se vycházelo přímo na dvůr. Jednou jsme byli na americkém filmu Africká královna s Katherine Hepburnovou a Humphreyem Bogartem. Tento film, patřící dnes ke zlatému fondu světové kinematografie 50. let, líčil dramatickou cestu stejnojmenné lodi po Africe. Uprostřed napínavé scény na plátně, kdy se loď začala na rozbouřeném jezeře potápět, se v reálu přihnala prudká bouřka. Jelikož kinosál neměl žádné zvukové izolace, burácení hromu a prudký liják splynuly s kulisou filmového představení. Vrcholem všeho bylo, když na mě ze stropu začala kapat voda – to už byla, řečeno dnešním slovníkem, přímo multimediální performance. Ke škodě věci však vzápětí uhodilo někde nedaleko, vypadla elektřina a bylo po všem. Film jsem dokoukal až po nějakých 30 letech...
měli v padesátých letech vážné existenční problémy v důsledku politické persekuce, to ovšem asi viděli jinak. Protože jsem měl v pražském smogu problémy s průduškami a zdejší klima mi naopak velmi svědčilo, začal jsem zde chodit i do školy. Chodil jsem do Mukařova do 1. a později ještě do 4. třídy. Na tyto chvíle vzpomínám také velmi rád. Chodil jsem do školy přes les, byla to pro mě těžká romantika. Škola nebyla tak náročná jako v Praze, hlavně nás bylo ve třídě mnohem méně, než v Praze–Bubenči, kde nás sedělo ve třídě 40. Byli jsme děti velké poválečné populační vlny, naše děti pak způsobily prudký nárůst populace v polovině 70. let a naši vnuci v současnosti. K lesu patřili i jeho živočichové. V Praze jsem je mohl potkat tak jedině v ZOO, v Louňovicích to bylo pro mě africké safari. S radostí jsem pozoroval hopkající zajíce, vpodvečer tajemné poštolky a se zatajeným dechem ladné srnky. Ovšem i Krákorovic kráva vzbuzovala mou nábožnou úctu – a to nejen svými rozměry, ale hlavně svými produkty. Čerstvě nadojené mléko byl nápoj neuvěřitelně lahodný a naprosto nesrovnatelný s tou bílou břečkou, která byla k mání v konzumu, či ještě více nepodobný tomu dnešnímu, naplněnému konzervanty. Jediné, co vzbuzovalo můj respekt až hrůzu, byli hadi. Jednou jsem si hrál na prosluněném dvorku, když se neslyšně připlazila od lesa zmije a asi ze dvou metrů mě nehybně pozorovala. Ztuhnul jsem strachy a až po chvíli jsem se zmohl na volání o pomoc. Babička byla rázná žena, popadla v dřevníku sekerku a číhajícího hada bez okolků přesekla vejpůl. No, raději nemyslím na to, že by se třeba netrefila... Jindy jsem potkal hada cestou do školy. Uprostřed lesní pěšiny byla uvelebená dosti mohutná, elegantně stočená užovka. Okolní les byl zrovna dosti hustý, tak jsem se jí jal přemlouvat k tomu, aby uvolnila cestu. Na dupání a pokřik nereagovala, jen mrskala jazykem. Tak jsem ji trefil klackem, což byla evidentní chyba. Ostře zasyčela a vyrazila proti mě. Vzal jsem do zaječích, myslím, že to byl docela fofr.
Asi od 10 let jsem také chodil pravidelně ministrovat v neděli do mukařovského kostela. Již tehdy jsem obdivoval krásný, plný zvuk velebného mukařovského zvonu (snad pochází ze 16. století), s kterým zručně zacházel kostelník pan Svoboda. Ušetřil ho i „erár“ během 1. světové války a nebyl roztaven na c.a k. kanony, jako mnoho zvonů z českých a moravských kostelů. Tak se mi zvonění zalíbilo, že jsem o řadu let později chodil zvonit nedělní poledne do kostela sv. Gotharda v Bubenči. S porozuměním a respektem vzpomínám na pana faráře Josefa Suru (1911–1994), který mi tehdy připadal velmi starý, přestože mu bylo kolem padesáti. Byl velmi chabý řečník, jeho kázání byla dlouhá a špatně slyšitelná, i když vzhledem k výtečné akustice mukařovského kostela by to mělo být právě naopak. Byla to škoda, protože obsahově byla zajímavá, což jsme však mohli vnímat jen my, ministranti, případně osazenstvo první lavice. Ačkoliv se pan farář jinak dlouho přidržoval předkoncilního obřadu eucharistie, nekázal z kazatelny, ale od 18
mřížky, čímž ještě snižoval své šance oslovit farníky. Byl nesmírně sečtělý v historii, teologii a filosofii. O srpnové mukařovské pouti (na svátek Nanebevzetí Panny Marie) tradičně považoval za nutné místní patrioty naštvat a vždy opakoval příběh historie o ostudném zboření starého gotického kostela. Místní pseudokatedrálu postavenou z žernovské žuly na konci 19. století, která již před 50 lety byla evidentně kapacitně předimenzovaná, považoval za projev místní pýchy a neúcty k historii. V tom jsem s ním velmi sympatizoval, hořel jsem obdivem k autentické gotice a mukařovský novogotický kostel se mi pranic nelíbil (dnes už jsem o něco shovívavější). Na rozdíl od neslyšitelného pana faráře se o slavnostních příležitostech kostelem rozléhal zvučný hlas Libušky Lancingerové, která na kúru dávala do Schubertova „Ave Maria“ opravdu srdce, a protože byla i půvabná, mužské osazenstvo kostela při jejím sólu doslova jihlo. Celá pravá strana přední poloviny lavic byla vyhrazena řádovým sestrám, bydlícím v nedalekém klášteře. Vztahy sester s panem farářem bych neoznačil za obzvlášť vřelé, ale proč, to nevím. Mukařovský klášter vstoupil do historie tím, že zde byl v první polovině šedesátých let internován v domácím vězení pražský arcibiskup Josef Beran. Na jaře roku 1964 jsem se s panem farářem domluvil a navštívil jsem pana arcibiskupa, abych ho vyfotografoval. Byl jsem student teprve 1. ročníku grafické školy, tak jsem řemeslo ještě příliš neuměl. Použil jsem naprosto nevhodný film a ani osvětlení jsem nezvolil nejlepší. Ale vzácný snímek vznikl a J. Beran mi ho posléze s pochopením a věnováním podepsal. Fotografii jsem dlouho považoval za ztracenou, až letos na jaře, když jsem dělal pořádek ve svém archivu, na mě vypadla stará
Arcibiskup Josef Beran – duben 1964, ostatní fotografie jsou z léta 1964 šedivá obálka, v níž se tento snímek skrýval. Některé věci jsou mezi nebem a zemí, pomyslel jsem si, protože to bylo zrovna 40 let od úmrtí tohoto vzácného člověka, vězně svědomí. Tolik jen pár střípků ze vzpomínek na mé dětství v Louňovicích, patřící do 50. a 60. let minulého století. Stanislav Boloňský bývalý starosta města Roztoky a příležitostný louňovický chatař
SPOLEČENSKÁ RUBRIKA SRDEČNÉ BLAHOPŘÁNÍ POSÍLÁME KE KULATINÁM, PŮLKULATINÁM A VŠEM NAROZENINÁM PO 80 KVĚTEN 2010 Otakar Wendl, Marie Malá, Jaroslava Babická, Milada Tůmová, Jana Blažíčková, Marie Malinová, Svatopluk Myslík, Jiří Štibingr ČERVEN 2010 Zdeněk Madej, Zdenka Zvěřinová, Jan Valeš, Miroslav Zvěřina, Blanka Růžičková, Milan Škorpil, Věra Lebedová ČERVENEC 2010 Pavel Čadil, Marie Tůmová, Josef Macháček
19
SPOLEK STAROMILCŮ V LOUŇOVICÍCH Milé překvapení nám připravil Spolek staromilců na sobotu 13. března 2010 v podvečer v salonku Restaurace U Henců prezentací dosavadních výsledků výzkumu k cyklu „To louňovské živobytí …“. Ústředním tématem byli kameníci v obci – seznámení s konkrétními kameníky a jejich osudy. Jeden z prvních kameníků, usazený v Louňovicích, byl František Adam, jehož jméno s letopočtem 1848 je vyryto do naší kamenné zvoničky. Pokud vás toto téma zaujalo, tak prozradím, že materiál „To louňovské živobytí“ velmi pěkně zpracoval do písemné podoby Otto Krutský a je pro všechny zájemce připraven k nahlédnutí v Ženíškově místní knihovně Louňovice. mb
PRO VOLNÝ ČAS ŽIVÉ PLOTY Pokud si chceme nerušeně vychutnávat soukromí v zahradě, je ideálním řešením živý plot. Zelené stěny už dávno neslouží jen k ohraničení pozemků nebo jako neprůhledná clona, chránící prostor zahrady před vnějším světem, ale mohou se stát výraznou ozdobou zahrady. Keře jsou ideálním materiálem pro vytvoření zelených stěn. Máme-li k dispozici dostatek prostoru, můžeme vysadit volně rostoucí živý plot z oblíbených keřů a ozvláštnit jej rozmanitými průhledy a průchody do dalších částí zahrady nebo originálním tvarováním. Volně rostoucí živé ploty se většinou skládají ze dvou řad keřů a obejdou se bez pravidelného tvarování. Pro volně rostoucí živé ploty jsou ideální nenáročné, vzrůstné kvetoucí keře, jako jsou zlatice (Forsythia), vajgélie (Weigelia), tavolník (Spirea), kolkvície (Kolkwitzia), okrasná meruzalka (Ribes) nebo komule (Buddleia). Je možno použít i méně obvyklé vonné kombinace kalin, šeříků, sazaníku a pustorylu nebo komulí, ořechoplodce, bezu a v létě kvetoucích tavolníků. Některé z těchto keřů jsou silně vzrůstné a s tím je potřeba počítat při výsadbě drobnějších keříků. Volně rostoucí živé ploty potřebují hodně místa, udávají se až tři metry šířky. Aby živý plot rychle zhoustl, je třeba vysazovat keře ve dvou řadách do trojsponu. Vyšší druhy patří do zadní řady, menší dopředu. Je-li přední strana živého plotu orientována k jihu, můžeme dopředu použít malé světlomilné dřeviny, jako je mochna křovitá nebo keřové růže. Podsadba ze stínomilných půdopokryvných rostlin, jako jsou mochnička nebo břečťan, potlačí nežádoucí plevel. Stříhané živé ploty vyžadují poměrně málo místa. Úzký tvar se dobře udržuje u jednokmenně rostoucích dřevin, jako je červenolistá forma buku lesní-
ho (Fagus sylvatica purpurea), buk lesní nebo javor babyka (Acer campestre). Druhy s keřovitým růstem, jako bobkovišeň lékařská nebo ptačí zob, potřebují při dosažení požadované výšky přibližně dvakrát větší plochu. Pokud se na podzim neradi zabýváme úklidem spadaného listí nebo dáváme přednost husté stěně, která je zelená i v zimním období, je lepší zvolit stále zelené dřeviny, jako jsou zeravy, cypřišky, tisy nebo cesmíny. Nejčastěji používanými stále zelenými dřevinami pro živé ploty jsou zerav a cypřišek, které vypadají podobně. Jejich husté šupinovité listy vytvářejí ideální pohledovou clonu. Oblíbenými jsou ze zeravů zejména odrůdy Smaragd a Brabant, Malonyana nebo Holmstrup. Široké kuželovité zeravy se po deseti letech příliš rozrostou a začínají být potíže s jejich údržbou. Proti jednobarevnosti je možno použít kultivarů s odlišným zbarvením (např. zeravy Sunkist, Stolwijk či Malonyana Aurea a cypříšek Lawsonův Alumii, Ellwoodii a Elwoods Gold. Tak můžeme jednotnou zeleň oživit zlatožlutými či modrošedými jedinci. Při jejich řezu však musíme mít na paměti, že nesmíme zasahovat do neolistěných částí větví. Zcela bezproblémovým jehličnanem je stále zelený tis červený (Taxus baccata). Je jediným jehličnanem, který dokáže obrazit i po radikálním řezu. Tisy se proto hodí do tvarovaných živých plotů nebo ke tvorbě bonsají. Nabízejí rozmanité možnosti použití a hodí se do každého typu zahrady. Před jejich tmavým jehličím vyniknou květy trvalek, rostou pomaleji, ale o to méně je nutný řez a navíc jejich životnost se počítá na desítky let. Musíme si však být vědomi toho, že celá rostlina s výjimkou červených míšků je jedovatá a jejich pyl, který se objevuje v dubnu a květnu může být alergenní. Do živého plotu se dají zakomponovat i fantastické tvary jako cimbuří, vlny, kruhové průzory, tvarované 20
vými dřevinami v každém období jsou habr obecný a buk lesní. Oba druhy snášejí zpětný řez a prospívají i ve stínu. Dřišťál, zejména jeho červená odrůda (Atropurpurea), se osvědčuje pro ploty do výšky 150 cm. Je možno použít i méně obvyklé dřeviny, např. stále zelený brslen Fortuneův, stále zelené cesmíny nebo trnitý hloh. Nejlepším termínem pro řez živého plotu je únor a konec června. V dubnu a květnu bychom měli nechat živý plot v klidu, protože v něm rády hnízdí mnohé druhy ptáků. mp
figury, ale je důležitý i správný výběr místa, rostlin, cvik a hodně trpělivosti i času. Nejrychleji roste živý plot z ptačího zobu (za rok až o 30 cm). Patří k poloopadavým rostlinám – každý rok kompletně obměňuje listy, ale staré listy opadávají až na jaře, kdy už raší nové, a proto ptačí zob poskytuje pohledovou clonu téměř po celý rok. Má i zlatožlutou odrůdu. Stále větší oblibě se těší bobkovišeň lékařská. Je charakteristická lesklými listy, které na keři zůstávají i v zimě. Bezproblémo-
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
KAM NA VÝLET
Po stopách základních kamenů Národního divadla – HORA ŘÍP Jedním z nejznámějších základních kamenů naší Zlaté kapličky je bezesporu čedič z Řípu. Právě materiál vylomený z naší posvátné hory způsobil stavitelům divadla těžkou hlavu. Tvrdý a špatně opracovatelný čedič neumožnil, aby do něj vytesali prohlubeň pro schránku uchovávající zakládací listiny divadla. Schránka tak byla vložena do kvádru z louňovické žuly, který je usazen na kamenech z Řípu a Radhoště a symbolicky tak spojuje Čechy a Moravu. Během prohlídky románské rotundy sv. Jiří nečekejte, že bude průvodkyně zpochybňovat důležitost jejich kamene. K Řípu vede několik přístupových cest. Pohodlně se autem dostanete až na úpatí hory, kde je připravené parkoviště. I tak vás čeká pěkný sportovní výkon při překonávání přibližně dvousetmetrového převýšení. Pokud dáváte přednost výletům vlakem, vydejte se z Masarykova nádraží do Roudnice nad Labem. Pak už budete pokračovat po svých – příjemnou sedmikilometrovou procházkou. Z nádraží v Roudnici půjdete k zámku, který obejdete a až kousek nad náměstím se napojíte na červenou turistickou značku. Možná budete mít občas pocit, že se od cíle své cesty vzdalujete, ale skutečně se přes obce Krabčice a Rovné dostanete k úpatí této dávno vyhaslé třetihorní sopky. Poslední úsek vede majestátní lipovou alejí a pak už následuje strmý výstup k vrcholu. Doporučuji raději volit pohodlnou turistickou obuv, i když výstup zvládají i vyšňoření svatebčané a dámy v lodičkách. Rozhodně si přibalte také bundu proti větru. Nezapomínejte, že Říp (459 m) je osamocená, ze všech směrů větru vystavená kupa. Budete litovat, pokud si také nepřibalíte dalekohled. Na třech vyhlídkách – Mělnické, Pražské a Roudnické se vám otevřou krásné výhledy do krajiny. Odměnou za namáhavý výstup vám bude půlhodinová prohlídka románské rotundy sv. Jiří. Sladkou, slanou nebo jen tekutou odměnu pořídíte ve Vlasteneckém občerstvení. V malebné turistické chatě z roku 1907 zachrání prokřehlé výletníky třeba úžasná česnečka a v létě je zchladí zlatavý mok.
Pro návrat můžete zvolit trasu po žluté do Vražkova, odkud jezdí do Roudnice malý motoráček. Pozor, terén na začátku žluté je trochu obtížnější. Počítejte raději s nižší rychlostí sestupu. Nechcete-li riskovat, že vám motoráček z Vražkova ujede, vraťte se raději po červené zpátky do Roudnice. Vlastenecký nápis, který zdobí turistickou chatu na vrcholu Řípu „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp“, neznamená, že se na něj máte vypravit jen jedenkrát v životě. Zkuste sloupnout Řípu nálepku povinného školního výletu a budete mile překvapeni. eu 21
Květnové počasí a pranostiky
Pro tuto dobu se vžilo označení LEDOVÍ MUŽI (PANKRÁC, SERVÁC, BONIFÁC). Bývá to výrazně studenější období, avšak charakter doprovodného ochlazení není vždy stejný. Tento výkyv počasí se sice na křivce průměrné teploty nápadně projevuje, avšak ledové muže nemůžeme brát jako železné pravidlo, přesný výskyt tohoto ochlazení je značně rozkolísaný a v některých letech se ledoví muži ani neobjeví. Někdy se však teplota dostane i pod bod mrazu, ale častěji nastává pouze citelné ochlazení a především se vyskytují vydatné studené dešťové srážky. Toto období končí 15. květnem a to ledovou ženou – ŽOFIÍ. vvv Sv. Žofie pole často zalije Je již méně známo, že od 25. do 27. května přichází další chladnější období, které nazýváme MALÝMI LEDOVÝMI MUŽI ( URBAN, FILIP, BEDA). vvv Na Urbana (25.5.) jasný a suchý den – urodí se víno, hustý bude len vvv Před Filipem (26.5.) deštík noční, úrodu nám věští roční Poklesy teplot však již nejsou tak výrazné jako v období velkých ledových mužů. Posléze počasí nabývá už letního charakteru, kontinent se prohřívá a následkem toho později přichází evropský pseudomonzun, u nás známý jako MEDARDovské deště (8.6.) – další populární singularita tohoto ročního období. vvv Jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání mívá bu
Květen bývá nazýván nejkrásnějším měsícem v roce, kdy vrtochy dubnového počasí jsou již za námi, celá příroda je svěže zelená, rozkvetlá a už se připravuje na nadcházející léto. Práce na poli jsou v plném proudu a květnové počasí často ovlivňuje nadcházející úrodu. Proto se k tomuto měsíci váže tolik lidových pranostik. Naši předci měli odpozorovány určité – v přírodě se opakující jevy – a na jejich základě tyto pranostiky vznikaly. Určením byla zejména jména svatých, kteří v té době měli církevní svátky. vvv Na Filipa Jakuba (3.5.) mráz, to obilí plný klas vvv Je-li na sv. Floriána (4.5.) silný vítr, bude toho roku hodně ohňů Mezi nejznámější bezesporu patří chladnější květnové dny tzv. zmrzlíků, studených svatých či ledováků. vvv Pankrác, Servác, Bonifác spalují mrazem ovoce i růži vvv Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta O co vlastně jde? Zcela odborně se tento jev nazývá povětrnostní singularitou. Tím jsou myšleny odchylky, při kterých dochází ke změnám „plynulého chodu počasí“. Mezi 10. a 14. květnem docházívá k výraznému ochlazení danému tlakovou níží nad střední Evropou a následnému proudění chladného vzduchu od severu.
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
Vinotéka U džbánku
Miroslava a Daniel Novotný otevřeli před dvěma lety vinotéku v Louňovicích, Kutnohorská 98. Položili jsme jim několik otázek. Co Vás vedlo k rozhodnutí otevřít vinotéku? Chtěli jsme podnikat v Louňovicích. Ze začátku jsme nevěděli v jakém oboru. Udělali jsme si průzkum. Manželka pochází z Moravy – Hodonínska. Jelikož tu nebyla žádná vinotéka, rozhodnutí na sebe nedalo dlouho čekat. Upravili jsme prostor pro podnikání, dohodli si dodávky vína z Moravy a na Kutnohorské ulici uprostřed obce, vznikla vinotéka, která slouží jak občanům Louňovic, tak zájemcům projíždějícím obcí. Jaké druhy vín vedete? Zaměřili jsme se na moravská vína z Velkopavlovické oblasti. Hlavním dodavatelem je ZD Němčičky. Nachází se v samém srdci oblasti, která je známá produkcí modrých odrůd révy vinné. Hrozny jsou z vinic sklízených ručně. Tím se zabezpečí maximální šetrnost při zpracování. Kvalita vína totiž vzniká na vinici, proto se také již několikrát vína z hroznů ZD Němčičky dostala mezi sto nejlepších vín ČR, do Národního salonu vín. Prodáváme jak sudová, tak láhvová vína. U láhvových vín doplňujeme nabídku od malovinařů
z Velkopavlovické oblasti, takže v naší nabídce jsou jakostní odrůdová vína, pozdní sběr, výběr z hroznů i ledová vína. Co nabízíte? Ze sudových červených a růžových vín jsou to především: Frankovka rosé, Frankovka, André, Modrý Portugal, Svatovavřinecké. Z bílých vín nabízíme: Rulandské šedé, Ryzlink rýnský, Savignon, Chardonay, Muškát moravský, Veltlín zelený a Tramín červený. Víno stáčíme do plastových 1 l, 1,5 l a 2 l nádob, které mají speciální typický design. Z lahvových vín nabízíme jakostní a výběrová vína, jak jsem o tom mluvili výše. A co doplňkový prodej? Nabízíme suvenýry a předměty, které mají vztah k vínu. Co byste chtěli vzkázat občanům Louňovic? Srdečně je zveme do příjemného prostředí naší vinotéky a jsme připraveni jim posloužit nabídkou kvalitních sudových a láhvových vín z Moravy. P.S. Čtenářům našeho časopisu připomínáme, že při loňském vánočním zpívání jsme všichni okusili víno z vinotéky U džbánku, neboť podávaný svařáček byl uvařený právě z jejich sponzorského daru. Děkujeme. rč
22
HRAČKY do sběrného dvora
A KC E Ž Á B A Český svaz ochránců přírody každoročně vyhlašuje „Akci žába“, která má pomoci evidovat a zabezpečit kritické úseky komunikací, kde dochází k hromadným úhynům migrujících obojživelníků. Letos u nás jarní tah vypukl na přelomu března a dubna. Dobrá zpráva je, že počet přejetých žab (ropuch obecných a skokanů hnědých) v Louňovicích klesá. Špatná zpráva je, že to není způsobeno větší ohleduplností řidičů, ale celkovým úbytkem těchto ohrožených živočichů. Dlouhá zima a rozpačitý začátek jara nedovoluje lépe odhadnout další průběh migrace. Apelujeme proto na řidiče, aby alespoň po několik teplých (nad 10 °C) a vlhkých jarních nocí projížděli po hrázích rybníků opatrně. Pokud se chystáte v době jarního tahu žab někam cestovat a není vám osud zákonem chráněných obojživelníků lhostejný, můžete si pomocí stránek Českého svazu ochránců přírody www.csop.cz/akcezaba alespoň naplánovat trasu, která je co nejméně ohrozí. Na kritických úsecích silnic (např. okolo rybníku Propast ve Stříbrné Skalici) uvidíte červené pásy fólie, které navádí obojživelníky do sběrných nádob. Tyto úseky projíždějte velmi opatrně. eu
Dnešní doba je ve znamení pohodlnosti a trochu vše zavání konzumní společností. Vydělat, nakoupit, vyhodit. A tak pořád dokola. Ale proč? Proč trochu nezastavit tenhle kolotoč a peníze neinvestovat do jiných směrů? Je jasné, že pokud chceme koupit doplněk šitý na míru do své domácnosti, určitě nezamíříme do bazarů. Jen těžko by se nám podařilo při první návštěvě najít skříň o potřebných rozměrech, barvě a stylu. Možná ani při druhé ani při třetí. Proto je jednodušší a časově rychlejší zajít do specializovaného obchodu, koupit nové zboží. Samozřejmě je to často otázka peněz, ale například kuchyňský stůl nekupujeme na pár let, ale spíše na desetiletí a tak mnozí z nás volí právě tuto rychlou, pohodlnou a plně uspokojivou formu. Ale jak je to např. s oblečením pro děti či s hračkami? Jsou to věci dočasné, děti odrostou a věci již nepotřebují. Možná by se ale hodily někomu dalšímu. Možná by nemusely skončit v odpadcích. Nabídněte použité věci dalším maminkám! A penízky vydělané nebo ušetřené můžete investovat lépe. A pokud nabízíte zadarmo, pak Vás alespoň může těšit, že jste někomu pomohli, že jste někomu udělali radost. Michaela Jirásková www.plac.cz
Došlo PO UZÁVĚRCE
TANEČNÍ pro dospělé – sokolovna Strančice Jarní kurz: od 11. 4. 2010 (neděle) Podzimní kurz: od 19. 9. 2010 (neděle) tel: 251614550, 603238090
[email protected]; www.tanecni.net
Neobyčejný přírodní jev se udál ve středu 21. dubna 2010 v odpoledních hodinách v Louňovičkách na I. hrázi na novém plácku O.S. Sportklub. Dle dvou očitých svědků se znenadání objevil vzdušný vír, který vynesl do výšky až k drátům vysokého napětí nejen prach, ale také plastový stolek se židlemi. Prohnal se po celém plácku, i na nové hřiště vnikl. Celý jev provázel hrozivý zvuk, jako když startuje letadlo a trval asi 3 minuty. Ještě, že nám to neodneslo obecní traktor i s panem Zvěřinou, kdo by nám pak uklízel vesniciJ. mb 23
MINULOST a SOUČASNOST ttt
STAVENIŠTĚ HOSPODY
RESTAURACE U ŠINDELÁŘŮ 30.–40. léta uuu
ttt
SOUČASNOST 2010
SOUČASNOST 2010
uuu
§§§§§ Redakce: Eva Barnhartová, Marie Boudová, Pavel Čadil, Roman Čížek, Božena Homolková, Dana Kodejšová, Otto Krutský, Mariana Procházková, Eva Uzlová, Bronislava Udržalová. Grafická úprava: Olga Myslíková. Vydavatel: Obecní úřad Louňovice. Registrace: MK ČR-E 173
