Středoškolská odborná činnost 2005/2006 Obor 16 - historie
Sokol Rajhrad
Autor : Denisa Hniličková Ročník : oktáva Škola : Gymnázium Židlochovice, Tyršova 400, Židlochovice 667 01 Konzultant práce : Mgr. Danuše Švarzbergerová (Gymnázium Židlochovice) Zadavatel práce :
Židlochovice, 2006 Jihomoravský kraj
Prohlašuji
tímto,
že
jsem
soutěžní
práci
vypracovala
samostatně pod vedením Mgr. Švarzbergerové a uvedla jsem v seznamu veškerou použitou literaturu a další informační zdroje.
V Židlochovicích dne 10. března 2006
……………………………………………………………………… vlastnoruční podpis autora
2
Obsah Úvod ........................................... 4 - 5 1. Vznik Sokola 1862, Sokol v životě národa do roku 1989 ................................... 6 - 9 2. První roky života Sokola Rajhrad a období rozvoje 1927 – 1934 .......................... 10 - 14 3. Vrcholné období 1935 – 1938 .................. 15 - 16 4. Období okupace 1939 – 1945 ................... 17 - 18 5. Vývoj po roce 1945 ........................... 18 - 23 6. Činnost sportovních oddílů ................... 23 - 33 7. Činnost kulturních oddílů .................... 33 - 36 Závěr ....................................... 37 – 39 Seznam použitých zkratek ......................... 40 Použitá literatura a prameny ..................... 41 Poznámky .................................... 42 - 43 Poznámky k přílohám .............................. 44 Přílohy ..................................... 45 - 51
3
Úvod Prostřednictvím této seminární práce bych chtěla přiblížit Sokol a hlavně Sokol Rajhrad v průběhu jeho života. K námětu babička
na
Libuše
tuto
seminární
Maršálková,
práci
která
mě
v
dovedla
Rajhradě
moje bydlí
a vyprávěla mi o výstavě, která byla věnována 100 letému výročí Sokola Rajhrad a pořádána v rajhradské knihovně. Nejdříve
jsem
prohlédla
si
knihy,
ze
se
tedy
vydala
vystavené
kterých
do
fotografie
jsem
potom
rajhradské a
knihovny,
vypůjčila
čerpala
při
jsem
své
si
práci.
Nápomocen mi byl i internet a Mahenova knihovna v Brně. Nějaké materiály jsem se snažila najít i v Okresním archívu Brno – venkov v Rajhradě, ale bohužel neúspěšně. Ke
své
práci
jsem
využila
především
vzpomínky
pamětníků pana Petra Žižky a Miroslava Hurty zaznamenané v Malé
kronice
Sokola
Rajhrad
a
vycházela
jsem
rovněž
z rozhovorů s paní Milenou Žižkovou a panem Petrem Žižkou. Velmi cenným pramenem byla rovněž publikace z řady Slovo k historii
–
Sokol
v
životě
národa.
Dalším
nápomocným
dílem, ve kterém jsem našla obecné informace o působení Sokola v Čechách byly Dějiny Josefa Harny a Rudolfa Fišera. Má práce začíná vznikem Sokola ve světě v roce 1852 a seznamuje se dvěma nejdůležitějšími osobnostmi počátku Sokola, které jsou považovány i za jeho zakladatele. Dále v roce
se
1905,
už
zabývám
obdobím
Sokolem
rozvoje,
Rajhrad,
vrcholným
jeho
vznikem
obdobím,
jeho
životem za okupace a vývojem po 2. světové válce. Zmiňuji zde i činnost sportovních a kulturních oddílů.
4
Sokol Rajhrad v roce 2005 oslavil 100 let od svého založení, a proto jsem se rozhodla vybrat si ho jako téma své seminární práce. Bohužel neexistuje mnoho písemných pramenů,
ze
kterých
jsem
mohla
čerpat,
ale
velice
mi
pomohli občané Rajhradu coby pamětníci, jejichž vzpomínky jsem použila ve své práci.
5
1)
Vznik
Sokola
1862,
Sokol
v
životě
národa do roku 1989
Sokol, který vznikl v roce 1862 a v jehož čele stáli představitelé
demokratické
české
buržoazie,
přispěl
k formování do té doby umrtveného veřejného života. Program nového sdružení přednesli Jindřich Fügner, který byl zvolen starostou a Miroslav Tyrš, který se stal jeho náměstkem a později náčelníkem.1) V 1. polovině 19. století rakouská vláda a katolická církev
šíření
považována
za
tělocviku
nepřály.
bezbožnou
a
Tělesná
mravnost
a o jejím veřejném provádění nemohla
výchova
ohrožující
byla
činnost
být řeč. Pěstování
tělocviku v Praze zahájil až rok 1843. Těšil se oblibě jak u šlechtické mládeže, tak i u měšťanů. K jeho cvičencům náleželi také F. Palacký a J. Wenzig. Pražští studenti roku 1847 založili Akademický tělocvičný spolek a to byl první pokus organizovat u nás tělocvik na spolkových základech. Bohužel v bouřlivých událostech let 1848- 49 zanikl. Na podzim 1861 se na scéně objevili dvě zakladatelské osobnosti: dr. Miroslav Tyrš (př. č. 1) a Jindřich Fügner (př.
č.
2).
První
byl
ve
veřejném
životě
zatím
zcela
neznámý, druhý se naopak těšil značné společenské prestiži. Miroslav Tyrš se narodil 17. září 1832 v Děčíně v rodině lékaře. Roku 1842 začal v Praze studovat gymnázium. Na mladého Tyrše silně zapůsobily ideály a události revoluce 1848. Od mladých let se
věnoval tělovýchově a stal se
i cvičitelem.
6
Jindřich v rodině
Fügner
zámožného
cestoval.
Byl
se
narodil
německého
rozhodným
10.
září
v
Praze
mládí
hodně
demokratických
idejí
obchodníka.
stoupencem
1822 V
svobody a společenské rovnosti. Sympatie s osvobozeneckým hnutím národů ho přivedly až do českého tábora. První setkání těchto mužů proběhlo v roce 1860, ze kterého vzešlo hluboké přátelství. Tyrš seznámil Fügnera se svými
názory
společnosti
v
na
poslání
národním
tělesné
životě.
kultury
Tyrš
se
v
chopil
novodobé aktivity
a začal shromažďovat lidi, kteří byli ochotni být členy ryze českého tělocvičného spolku a i finančně přispět. Na poradách konaných v redakci Národních listů byl dopracován návrh spolkových stanov a v roce 1861 požádali o povolení založit v Praze český tělocvičný spolek a předložili ke schválení jeho stanovy. Dne 27. ledna 1862 byly stanovy definitivně schváleny a první česká tělovýchovná organizace - Tělocvičná jednota Pražská mohla vzniknout. Chvíli po tom byl však pro spolek používán spíše název Sokol. Ve znaku a na vlajce byl vyobrazen letící sokol (př. č. 3). V životě Sokola
a
vztahu
jeho
členů
neměly
rozhodovat
stav,
zaměstnání, majetek, politické názory či náboženství, ale demokratické
principy
občanské
rovnosti
a
vzájemné
tolerance.2) Během
několika
let
Sokol
zakládal
své
jednotky
po
celém území. Museli se však potýkat s policejním dohledem nad
svou
činností
a
korespondencí.
15.
listopadu
1865
zemřel J. Fügner, což byla pro Sokol velká rána. V roce 1866, kdy došlo k vyhlášení válečného stavu, byl Sokol důležitým pomocníkem města Prahy k udržení pořádku. Sokoli byli přítomni v roce 1867 při převozu českých korunovačních 7
klenotů
z
Vídně
základního
kamene
pochodovali
v
do
Prahy,
v
Národního průvodu
roce
1868
divadla
oslav
a
ve
při
položení
stejném
sedmdesátin
roce
Františka
Palackého. Při zpolitizování činnosti většiny spolků v této době
se
úřady
programem
a
protestním
obávaly,
že
Sokol
demokratismem
hnutím
a
že
se
splyne
při
svým
se
značné
vlasteneckým
širokým
popularitě,
lidovým kterou
v české společnosti měl, toto hnutí významně podpoří nebo se mu dokonce postaví do čela. Proto se snažili omezit jejich činnost a pohyb.3) V roce 1871 stoupl počet sokolských jednot v porovnání s rokem 1868 o více než 100%, existovalo už 131 jednot. Podobný
růst
zaznamenala
i
členská
základna.
Počátkem
70 let měl Sokol 11 000 členů. Pro většinu z nich, zvláště na venkově, měl význam jako základna společenského života. Přes
značné
předsudky
se
začalo
formovat
také
ženské
tělocvičné hnutí. 29. listopadu 1869 byl založen Tělocvičný spolek paní a dívek pražských. Sokolská tělocvičná soustava vznikla v době, kdy si Tyrš už ujasnil poslání tělesné kultury
v
životě
výchovných,
novodobého
národa
zdravotních,
a
to
i
z
aspektů
filozoficko-etických
a estetických. Vážná nervová choroba k níž měl určité dispozice už od mládí, ho roku 1869 uprostřed sokolského hnutí vyřadila z práce. Trpěl depresemi, které vedly až k sebevražedným úmyslům. Odešel se léčit na venkov a když se v roce 1871 vrátil do Prahy, necítil se natolik zdráv, aby se vrátil do své
funkce
a
začal
vydávat
časopis
,,Sokol“.
Ústřední
myšlenkou Tyršovy stati ,,Náš úkol, směr a cíl“ je, že základní úlohou Sokolstva je zachovat národ při tělesném, 8
duševním a mravním zdraví. Roku 1876 bylo vydávání časopisu z finančních důvodů zastaveno. První všesokolský slet se konal v červnu 1882 v Praze k výročí 20 let založení Sokola a měl obrovský ohlas.4) V roce 1884 se Tyrš vzdal funkce náčelníka Sokola a stal se profesorem dějin umění na univerzitě, což pro něj byla obrovská událost. Hektický život opět zhoršil jeho zdravotní stav a 8. srpna 1884
se stal pohřešovaným na
procházce v Tyrolských Alpách. Tyršovo tělo bylo nalezeno 21. Srpna 1884 rozbité a zaklesnuté v balvanech při břehu řeky Aachy. Byl pochován v Oetzu, jeho srdce bylo však vyjmuto a posláno do Prahy. Koncem října byly jeho ostatky exhumovány a 9. listopadu 1884 pohřbeny do hrobu Jindřicha Fügnera v Praze.5) Během dalších let se Sokol setkal s dobrými časy, ale musel se potýkat i s časy špatnými, kdy odolával vládním protisokolským výpadům. V roce 1953 po likvidaci Sokola mohly být jeho ideály pokřiveny, ale v povědomí českého národa stále přetrvávaly. A tak s pádem totalitní moci v roce 1989 se Sokol právem přihlásil ke své tradiční úloze v české a slovenské společnosti. ,,Tyrš přímo geniálním a uměleckým počinem harmonicky sloučil
antický
ideál
krásy
a
dobra
s
naším
národním
programem, žádajícím syntezi ušlechtilého češství s čistým lidstvím. Tyrš vytvořil sokolskou obec a vštípil jí tu sílu a možnost, která stejně se vyhýbá hrubosti a násilnosti jak sentimentalitě slabošského bratříčkářství; velké vzory naší slavné minulosti, Žižka a jeho nezlomná chrabrost v obraně pravdy
a
národa
a
Chelčického
nekompromisní
našly v ideji sokolské harmonický výraz.“ 9
6)
pacifismu,
2 )
První
roky
života
Sokola
Rajhrad
a období rozvoje v letech 1927 – 1934
Na Moravě byla první sokolská jednota založena v Brně taktéž
již
spolek.
v
Jako
roce
1862
den
pod
založení
názvem
Moravský
brněnské
tělocvičný
jednoty
je
uváděn
2. leden 1862. Zakladatelem byl MUDr. Jan Helcelet. Když v letech 1965 – 1966 začala velká rekonstrukce rajhradské sokolovny, byly ve schránce v obvodním zdivu nalezeny
pergameny,
které
zaznamenaly
historický
vývoj
rajhradského Sokola v letech 1905 – 1926.7) V roce 1905 z podnětu úředníka rajhradské sladovny Rudolfa Budinky a malíře Ludvíka Žampacha uvažuje skupina mladých nadšenců o založení Sokola v Rajhradě. Na jejich přání
uspořádala
Sokolská
župa
Rastislavova
dne
30. července 1905 výlet do Rajhradu, kde předvedla veřejné sokolské schůze
cvičení.
Téhož
rajhradské
dne
pobočky
večer
se
konala
brněnské
ustavující
sokolské
jednoty.
Přihlásilo se 40 členů. Starostou odboru byl zvolen Adolf Walter,
jednatelem
a
náčelníkem
Rudolf
Budinka
a pokladníkem Ludvík Žampach. Předním úkolem odboru bylo pořídit potřebné cvičební nářadí a náčiní. Ještě v roce 1905 byla zakoupena bradla a žíněnka, další vybavení se budovalo
postupně.
Ochranitelkou
založeného
odboru
v Rajhradě byla sokolská jednota brněnská. Sokolský
život
se
rozbíhal.
Dvakrát
týdně
začali
cvičit muži, výbor se scházel pravidelně jedenkrát měsíčně. Aby
se
vydělalo
na
zábavy,
šibřinky
a
nákup hrálo
nářadí, se 10
pořádaly
divadlo.
V
se
roce
taneční 1906
se
uskutečnilo
první
veřejné
cvičení
a
byl
uskutečněn
neúspěšný pokus o ustavení dorostu. Po dvou letech horlivé činnosti nastal vlivem určité nekázně cvičenců a některých členů výboru a také vlivem odchodu některých mladých členů na vojenskou službu citelný útlum. Sokolskému odboru hrozilo v roce 1909 zrušení, ale naštěstí koncem roku docházelo z vojenské k tomu,
služby
že
byl
opět
k
odbor
návratem některých
oživení 26.
činnosti,
července
členů
což
1910
vedlo
prohlášen
samostatnou jednotkou. Od počátku své existence se však museli rajhradští sokolové potýkat se základním problémem – zajištěním
vhodných
i s uskladněním situaci
řešit
prostor
ke
tělocvičného stavbou
cvičení
nářadí.
vlastní
a
problémy
Výbor
tělocvičny
a
chtěl od
byly tuto
rolníka
Leopolda Valnohy byla zakoupena stodola. Ale jak se později ukázalo, stavba byla nad finanční možnosti jednoty, a tak byla
stodola
prodána
zpět
a
výbor
jednoty
vešel
znovu
v jednání s panem Láníkem. Bylo dohodnuto, že Láník postaví pro
potřeby
následně
jednoty
rajhradským
prostorný Sokolům
sál
s
pronajme
jevištěm, na
deset
který let
za
poplatek 200 korun ročně. A tak se sokolské cvičení v roce 1912 opět přestěhovalo do hostince pana Láníka.8) Ve
své
činnosti
museli
sokolové
čelit
nepřízni
ze
strany katolických kruhů, které jednotě vytýkaly údajnou proticírkevní a protináboženskou výchovu. K těmto protestům se
přidávala
i
obec,
zdůvodňovala
tvrzením,
vracející
v
se
která
ranních
že
nepovolení návštěvníci
nedělních
bohoslužby.
11
sokolských těchto
hodinách
domů,
plesů zábav, ruší
V
červenci
V následujícím
roku roce
1911
byl
založili
založen
místní
ženský
učitelé
odbor. sokolský
pěvecký sbor. Jednota měla v roce 1913 celkem 73 členů a pomáhala při založení odboru v Sobotovicích. Rok 1914 byl zasvěcen přípravám na slet brněnského sokolstva. V době, kdy probíhalo cvičení mužů, byl slet nečekaně přerušen. Důvodem
k
přerušení
zavraždění
a
arcivévody
k
následnému
Františka
zákazu
Ferdinanda
sletu v
bylo
Sarajevu,
které předznamenalo začátek první světové války. V době válečné
se
dařilo
udržovat
činnost
Sokola
Rajhrad
jen
s velkými obtížemi. Cvičení bylo narušováno dalšími odvody členů
na
frontu.
Přes
tyto
obtíže
se
v
období
války
podařilo zahrát několik divadelních představení a připravit tělovýchovné
besídky
v
Rajhradě,
Blučině,
Hustopečích,
Hrušovanech a v Brně. Výtěžky z těchto akcí byly věnovány na dobročinné účely. A tak jen díky velké obětavosti členů, kteří nebyli odvedeni, rajhradští sokolové přežili těžké válečné období. Prudký rozvoj zaznamenala jednota v roce 1919. Znovu se však objevil problém, kde cvičit. Místnost u Láníků už nedostačovala. V
tomto roce pomohli rajhradští sokolové
založit odbor v Holasicích. V roce 1922 byl po dlouhém vyjednávání získán pozemek naproti vlakovému nádraží a na něm se v roce 1925 konalo veřejné cvičení a na podzim se začalo se stavbou sokolovny. Dne 5. září 1926 byl do zdiva novostavby vložen pamětní kámen, ve kterém byly uloženy pergameny
se
a s provoláním. a 9. listopadu
stručnou Koncem proběhla
historií října
byla
kolaudace.
12
Sokola
v
stavba
Léta
Rajhradě dokončena
založení,
léta
rozvíjení
sokolské
myšlenky
v
Rajhradě
byla
stavbou
sokolovny úspěšně završena. Rok 1927 byl v životě rajhradského sokola ve znamení otevření
sokolovny,
29. května.
která
Následujícího
byla
dne
slavnostně
prošel
otevřena
Rajhradem
sokolský
průvod a den byl ukončen taneční zábavou v sokolovně. Celé období do roku 1934 bylo ve znamení další výstavby, výbor jednoty uvažoval o přístavbě sálu pro divadelní představení se 300 sedadly, galerií a schůzovní místností. Bohužel, tento
záměr
se
nikdy
pro
nedostatek
financí
nepodařilo
uskutečnit.9) V této době stála jednota v čele rajhradského kulturního
a
společenského
života.
Rajhradští
Sokolové
pravidelně pořádali oslavy narozenin T. G. Masaryka a také oslavy
svátku
nespočet
28.
tanečních
října. zábav,
Jednota besídek,
také
zorganizovala
přednášek,
koncertů,
divadelních a filmových představení. Začala se pěstovat lehká
atletika
a
hrály
se
pohybové
a
míčové
hry
jako
házená, odbíjená, tlučená a zaháněná. Provozoval se stolní tenis
a
podnikaly
se
různé
turistické
výlety.
Členové
jednoty se zúčastňovali všesokolských sletů, vystupovali na okrskových závodech a cvičeních. Jednota se pomalu, ale jistě propracovala mezi nejlepší jednoty v župě. 25. výročí svého trvání oslavila jednota velkolepým průvodem, slavnostním znovuotevřením renovované sokolovny a velkým štafetovým během a jubilejní oslavy vyvrcholily v neděli 3. srpna 1930 veřejným cvičením. Třicátá léta, která jsou charakterizována především další výstavbou a modernizací sokolovny, můžeme hodnotit také jako léta rozvoje cvičení.
13
Hitlerův nástup v Německu a s tím spojené nebezpečí fašismu, přitáhlo do jednoty další nové členy, kteří museli skládat
slib.
O
jeho
skládání
byla
v
jednotě
vedena
zvláštní kniha, ve které byl text slibu napsán na přední straně.
Nový
člen
po
jeho
přečtení
podáním
pravé
ruky
starostovi jednoty a dotknutím se levou rukou sokolského praporu, potvrdil slib slovem slibuji. Podpisem slibujícího člena do připravené knihy byl akt slibu dokončen.10) Rok 1933 byl jedním z nejúspěšnějších roků v historii rajhradského Sokola. Rajhradští se v tomto roce zúčastnili řady závodů a soutěží v lehké atletice, odbíjené a stolním tenise. V zimních měsících tohoto roku bylo vybudováno na hřišti za sokolovnou kluziště. Tělocvičné úspěchy tohoto období
v
žádném
a modernizaci přestávaly
případě
nezastínily
sokolovny.
postačovat
Dosavadní
rozsáhlé
činnosti,
další
budování
prostory
totiž
kterou
jednota
vyvíjela. K velké modernizaci se přistoupilo v roce 1934, došlo
k
přebudování
kinoprojekce
na
zvukový
film
a k přístavbě jeviště. Provoz zvukového filmu byl zahájen v neděli
12.
srpna
Kateřina.
V
tomtéž
1934
uvedením
roce
byl
českého
založen
filmu
Zlatá
hokejový
oddíl
a kluziště sokolovny bylo v sezóně 1933/34 v plném provozu. Větší prostor získala také turistika a začaly se podnikat různé výlety. Navázala se spolupráce s místním fotbalovým klubem.
RAFK
půjčil
Sokolu
fotbalové
hřiště
pro
konání
lehkoatletických závodů a Sokol v zimě půjčil své hřiště hokejovému odboru RAFK. V tomto úspěšném období rajhradské sokolské
jednoty
sociální
–
nelze
vznikl
fond
přehlédnout Terezie
děti.11) 14
činnost
Maršálkové
v pro
oblasti chudé
3 ) Vrcholné období let 1935 – 1938
Předválečné vrcholné období rajhradských Sokolů začalo oslavami 30. výročí založení jednoty. Následujícího dne 23. června byl při veřejném cvičení odhalen nový slavnostní prapor jednoty. Činnost tělovýchovná úspěšně pokračovala. Rajhrad byl na prvním místě v poměru cvičícího členstva k celkovému
počtu
členů
a
začala
se
realizovat
stavba
jeviště. Nadále se pokračovalo i v činnosti humanitární. Konaly se sbírky ve prospěch nezaměstnaných, mateřské škole byl
věnován
výtěžek
jednoho
filmového
představení
a nezaměstnaným členům Sokola byl prominut příspěvek za rok 1935. Z fondu Terezie Maršálkové bylo o Vánocích poděleno 23
žáků,
jeviště
Modernizovaná úspěchy.
bylo
dáno
sokolovna
Rozvíjely
se
a
do
provozu
spolupráce
oddíly
házené
19.
s a
září
RAFK
1936.
přinesla
odbíjené,
atleti
slavili úspěchy v soutěžích a hlavní důraz byl kladen na základní tělocvik. Činnost Sokola Rajhrad mezi dvěma světovými válkami vyvrcholila v zpráva
o
jednoty.
letech 1937
činnosti V
roce
vydána 1937
–
38. Svědčí o tom rozsáhlá
tiskem
uctila
a
rozdána
jednota
všem
památku
členům
zemřelého
prvního prezidenta ČSR T. G. Masaryka. V době od jeho úmrtí do pohřbu byla přerušena kulturní i tělovýchovná činnost a v Rajhradě se připravovala stavba pomníku T. G. Masaryka. Rok
1938
se
dá
nazvat
rokem
nadšení
a
hořkosti.
V jednotě sice vrcholily sletové přípravy, ale mnichovským diktátem a zradou byla oddělena veliká území, která nám patřila.
15
Desátý
slet,
kterého
se
zúčastnila
příslušníků jednoty, vyzněl jako obranu
republiky.
a zoufalství. a odtržení byla
Poté
Všeobecná
pohraničí
zabrána
pro
mobilizace,
vojenské
že
členové
Střeleckou 27. září
Sokola
jednotou
a
poté
a
v
byli
smutek
mnichovská
dohoda
Členové
sokolovna
Sokola
byli
Po vyhlášení mobilizace
Rajhradě
Orlem
zklamání,
rajhradská
účely.
v první řadě obránců republiky. konali
třetina
mohutná manifestace na
následovalo
způsobilo,
téměř
strážní
vystřídáni
ve
spolupráci
hlídky
vojskem.
od
se
21.
Mnoho
do
členek
Sokola v té době absolvovalo kurz Červeného kříže, který v tomto období v Rajhradě probíhal. 11. září 1938 byl odhalen pomník T. G. Masaryka (př. č. 5), jehož autorem byl akademický sochař František Hořava, rodák z Opatovic.12) Přijetí
Mnichovské
dohody
a
ztráta
pohraničí
byla
rajhradským obyvatelstvem i sokolstvem přijata jako národní tragédie.
Poprvé
od
vzniku
republiky
se
nekonaly
žádné
oslavy 28. října, který byl vyhlášen normálním pracovním dnem,
neboť
všeobecné
nebylo
deprese,
co
oslavovat.
kterému
však
Následovalo jako
jedna
období z
mála
rajhradských spolků sokolská jednota nepropadla. V závěru roku se opět rozběhlo cvičení a rokem 1938 skončilo období velkého rozvoje rajhradského Sokola.
16
4 ) Období okupace 1939 – 1945
Vlastenecký a pomasarykovský postoj dali rajhradští sokolové jasně najevo zorganizováním oslav narozenin T. G. Masaryka v březnu 1939 a v červenci téhož roku (již za okupace) uspořádali Husovy oslavy. S nástupem Protektorátu Čechy a Morava nastává pro sokolský
život
v
okupované
zemi
těžké
období.
Členové
výboru jednoty, zvláště pak vedoucí sokolského kina, musí doložit
nadřízeným
protektorátním
úřadům
osvědčení
o arijském původu. Rajhradští sokolové se stále nechtěli smířit s okupací a v roce 1940 připravili besídku s oslavou Masarykových narozenin, která ale nakonec byla okupanty zakázána. Během
roku
1939
se
začal
organizovat
protiněmecký
odboj, do kterého se zapojili také rajhradští Sokolové. Téhož roku došlo k tajným schůzkám v sokolovně, kterých se zúčastnili spolehliví lidé ze Sokola a bývalí instruktoři předvojenské
výchovy.
Iniciativa
vzešla
ze
Židlochovic.
Druhým impulsem pro další rozvoj odbojové činnosti byla návštěva učitele Jaroslava Kukse z Klobouk u rajhradského učitele
Jana
Peškaře
vlivem
těchto
dvou
v
roce
členů
1941.
jednoty
Rajhradský významně
odboj
se
zapsal
do
činnosti odbojové organizace Obrana národa. Rozhodný
úder
přišel
12.
dubna
1941.
Nacistickými
úřady byla činnost Sokola úředně zastavena. Přípisem bylo nařízeno,
že
veškeré
spolkové
tělocvičny
byly
povinně
zapůjčovány školám. Všechny svazy biografů byly rozpuštěny, v Praze bylo zřízeno filmové ústředí, do kterého se musel
17
přihlásit každý biograf. Na četnickou stanici v Rajhradě musely být odevzdány veškeré pokladní doklady. Zastavení sokolské činnosti pokračovalo i 8. srpna 1941 (př. č. 6). Německé prameny oznámily, že bylo zjištěno, že tyto spolky před
a
po
výnose
nepřátelským nacistickými
prokazatelně
snahám. úřady
12.
sloužily
října
rozpuštěna
a
1941
podpoře byla
veškerý
říši
jednota
její
majetek
zabaven a rokem 1941 začalo zatýkání členů Sokola.13) V dubnu 1945 se přiblížila toužebně očekávaná svoboda. Po devítidenních bojích o Rajhrad a Holasice byl Rajhrad v prvních
ranních
hodinách
25.
dubna
1945
osvobozen
sovětskou armádou. Po čtyřleté přestávce se začal sokolský život znovu svobodně rozvíjet.
5 ) Vývoj rajhradského Sokola po roce 1945
Válka skončila a život se vrátil do normálních kolejí a
k
životu
se
zpět
probudil
také
rajhradský
Sokol.
16. května 1945 se sešel správní výbor jednoty. Protože byla sokolovna v té době obsazena ubytovanými rudoarmějci, bylo
dohodnuto,
20. května
v
že
první
tělocvičně
poválečný
měšťanské
sraz
se
bude
školy.
Na
srazu
konat byla
zvolena očistná komise, která postupně přezkoumala chování každého člena jednoty v době okupace. Dále bylo poděkováno těm, kteří se zapojili do boje s fašismem a minutou ticha byla uctěna památka těch, kteří za okupace zemřeli. V roce 1945 se slavilo 40. výročí založení jednoty. Po uvolnění sokolovny Rudou armádou v červnu 1945 se začalo cvičit ve
18
všech
složkách
s
velkým
nadšením.
Radostná
atmosféra
sokolského rozvoje v roce 1945 byla zkažena 16. září náhlou smrtí předního člena výboru Václava Maršálka, který byl v období okupace zapojen do odbojového hnutí a zároveň stál v čele obce. V roce 1942 byl krátký čas vězněn německými okupanty.
Když
zemřel,
bylo
mu
54
let.
K
uctění
jeho
památky rozšířil výbor jednoty fond Terezie Maršálkové, ze kterého každoročně dostávaly peníze chudé děti, na fond Terezie a Václava Maršálkových.14) Vedle tělovýchovné činnosti byla v poválečném období obnovena i činnost divadelní a v menší míře se rozvinula činnost hudební. Vývoj v únoru 1948 silně ovlivnil dění v rajhradském Sokole.
Na
rozdíl
od
předválečných
sletů,
kdy
členové
jednoty v období příprav spořili peníze, aby na cestu, cvičební úbor a pobyt v Praze našetřili, museli členové vedle peněz shromažďovat i potravinové lístky. A tak každý měsíčně odevzdával na pět nebo deset dkg masa, mouky apod. Slet
v
roce
1948
se
stal
mohutnou
manifestací
proti
nastupujícímu komunistickému režimu. Účastníci průvodu se většinou
při
prezident
pochodu
Klement
před
tribunou,
kde
Gottwald,
odvraceli
a
seděl
nový
skandovala
se
nejrůznější hesla (př. č. 7). Nálada byla úžasná a dojmy velkolepé.15)
Počáteční
tlaky
komunistické
strany
se
projevily jen ustavením akčního výboru jednoty. Jeho členy byly v podstatě členové výboru Sokola. Větší zásahy si KSČ v období příprav sletu nedovolila. Vše přišlo po sletu, kdy byla v Rajhradě vytvořena komise Akčního výboru Národní fronty
pro
očistu
Sokola.
Začaly
výslechy
a
po
nich
postihy. Komise napomínala rajhradskou výpravu za nevhodné 19
chování při sletu a za nerozumné výroky a sletové průvody byly ostře sledovány Státní bezpečností. Další útoky KSČ proti
sokolské
vedly
k
jednotě
tomu,
že
a
některým
jejím
členové
sami
mnozí
představitelům na
své
funkce
rezignovali, z jednoty vystoupili nebo se alespoň na čas stáhli do ústraní. Atmosféra napadání a podezírání měla negativní vliv na chod jednoty.16) I když v březnu 1948 byla sjednocena tělovýchova a do Sokola měli přistoupit členové
Orla
Jednota
v
a
fotbalového
tomto
období
klubu
RAFK,
ztratila
členů
možnost
ubývalo.
samostatného
rozhodování. Situace dospěla až do takové polohy, že pokud chtěla některá ze společenských
organizací v
padesátých
letech pořádat zábavu, žádost o propůjčení sálu sokolovny nebyla adresována Sokolu, ale místnímu národnímu výboru. Na počátku padesátých let byla tělovýchovné činnosti v Rajhradě
zasazena
poměrně
těžká
rána.
Žactvo
mělo
sportovat ve školní tělovýchovné jednotě. Šlo o naprosto nesmyslné
a
organizačně
nepřipravené
rozhodnutí.
Nově
vzniklé minijednotečky nebyly dostatečně vybavené a neměly ani
vlastní
chodili
tělocvičnu,
stejně
do
takže
ti,
sokolovny.
kteří Nakonec
chtěli
cvičit,
byla
uznána
nesmyslnost všech těchto rozhodnutí a bylo doporučeno, aby členové závodních jednot přešli do místní sokolské jednoty. V této době už nebyl Sokol v čele sjednocené tělovýchovy, pracuje
pouze
jako
Dobrovolná
organizace
Sokol
v
rámci
Československého svazu tělesné výchovy. Dřívější sokolské slety byly nahrazeny celostátními spartakiádami. Výsledkem tohoto nepodařeného experimentu bylo snížení počtu členů jednoty
a
složky
dospělých
cvičenců
v
základní
tělesné
výchově značně prořídly. Narušen byl i vztah k sokolským 20
tradicím a k širší spolkové činnosti jako takové. Kulturní činnost jako byla divadla a akademie zmizela úplně. Do výboru jednoty byli v letech 1950 – 1951 delegováni členové ČSM,
kteří
se
měli
věnovat
ideologické
práci.
Stagnace
cvičitelské činnosti probíhala v padesátých letech. Mnoho sokolských
funkcionářů
bylo
nuceno
stáhnout
se
kvůli
politice do ústraní a noví cvičitelé nebyli. Cvičí pouze žactvo, dorost a ženské složky. I
přes
nepřízeň
doby,
někteří
cvičitelé
žactva
na
padesátá léta stále vzpomínají : „ Navzdory špatné době nám bylo v
Sokole dobře. A byla to
právě naše cvičitelská
práce, která nás přivedla k učitelskému povolání. Jestliže dnes na toto období vzpomínáme, je to také mimo jiné proto, že
rajhradská
sokolská
jednota
stále
udržovala
určitý
sokolský duch, což nebylo vůbec jednoduché.“17) Padesátá, šedesátá, sedmdesátá a osmdesátá léta jsou charakteristická
hlavně
činností
sportovních
oddílů.
Na
přelomu padesátých a šedesátých let však došlo k oživení ve všech složkách. Rajhradu byla v roce 1960 svěřena okresní spartakiáda. Muži, kteří nacvičovali spartakiádní skladbu do
Prahy
přednost
nakonec
neodjeli,
protože
dělničtí
cvičenci,
kteří
při
výběru
skladbu
dostali
nacvičili
ve
svých továrnách. Podobné omezení zažily i ženy v roce 1975. Po přenesení provozu kina do bývalé orlovny začala modernizace sokolovny a v následujících letech se začaly budovat tenisové kurty. I když byl provoz kina přenesen do budovy
bývalé
orlovny,
která
po
přestavbě
na
kinosál
dostala název Besední dům, sál sokolovny byl stále jediným společenským
sálem
v
Rajhradě,
cvičební činnost. 21
což
značně
ztěžovalo
Rok 1968 byl rokem určitého oživení sokolské činnosti. Jednota
se
aktivně
Československé
účastnila
republiky.
V
oslavy
50.
průvodě,
výročí
jehož
vzniku
cílem
bylo
obnovení pomníku T. G. Masaryka a zasazení lípy 28. října před budovou školy na Havlíčkově ulici, se opět po dlouhé době objevily sokolské kroje. Uvedení sokolských krojů na veřejnosti vystoupení.
bylo Tyto
označeno zásahy
jako
byly
pro
protisocialistické život
jednoty
značně
nepříjemné. Normalizační zásahy ovlivnily i účast žen na celostátní spartakiádě v roce 1975.18) V 70. a 80. letech kromě oddílu základní a rekreační tělesné výchovy pracovaly oddíly
kopané,
ledního
hokeje
a
oddíl
stolního
tenisu.
Činnost ukončily oddíly házené, odbíjené a kulturistiky. Nově vznikl oddíl tenisu, turistiky a šachů. Po listopadu 1989 jednota, jako jedna z prvních na okrese Brno – venkov, vystoupila z Československého svazu tělesné výchovy a přihlásila se k obnovené Československé obci
sokolské.
Toto
byla
pro
členy
velká
událost.
„ S dojetím a patřičným nadšením jsme se zúčastnili XXI. a XXII. Sletu. Byl to nádherný zážitek, byl to fantastický návrat na Strahovský stadion. Za slzy dojetí jsme se vůbec nestyděli.“19) Sokolský almanach 1914 – 1994 uvádí datum vstupu Sokola Rajhrad do obnovené ČOS 1. 4. 1990. V tomto roce jednota oslavila 85. výročí svého založení veřejným cvičením a malou výstavkou fotografií v sokolovně. Sokolský život se rozvíjel jak v základní tělesné výchově, tak i ve sportovních oddílech. Jednotu opustil oddíl kopané, jehož členové obnovují Atleticko - fotbalový klub Rajhrad. 90. výročí svého založení oslavila jednota výstavou dokumentů z historie Sokola Rajhrad v Malé galerii Městské 22
knihovny
v
Rajhradě,
seriálem
článků
v
rajhradském
Zpravodaji a přednáškovým cyklem z historie Sokola, který byl připraven ve spolupráci s Městskou knihovnou. Během
90.
let
se
jednota
potýkala
s
nedostatkem
vedoucích zvláště u mladých cvičenců. Přes tyto problémy se v sokolovně kopaná,
kromě
vlastního
nohejbal,
cvičení
volejbal,
provozovala
cvičilo
se
v
sálová
posilovně
a trénovali zde i šachisté a členové historického šermu. Některé z těchto aktivit zde probíhají i v dnešní době. Po roce 2000 nastoupila do vedení jednoty nová, mladá krev, před kterou stály nesnadné úkoly. Stále bylo třeba získávat
vedoucí
sokolovnu,
která
pro
jednotlivé
musela
zvládat
složky nápor
a
modernizovat
cvičenců
a
stále
musela řešit problém společenských zábav. Sokolovna byla v Rajhradě
stále
jediným
společenským
sálem.
Problém
modernizace byl v prvé řadě řešen rekonstrukcí sociálního zařízení a opravou parket. Jak se bude vyvíjet situace dále ukáže další vývoj.
6) Činnost sportovních oddílů
CYKLISTIKA
Oddíl cyklistiky byl založen v roce 1952 a existoval jen krátkou dobu.
23
HÁZENÁ
Házená se v Rajhradě začala hrát v polovině dvacátých let,
a
to
téměř
a v sokolské v roce
jednotě.
1928.
omezovala
Hráli
na
sokolskými
současně V
muži
hraní
ve
dvou
Sokole byl a
dorost
přátelských
jednotami.
spolcích:
odbor a
házené
činnost
zápasů
Postupně
se
v
se
RAFK
ustaven nejprve
se
sousedními
však
sportovní
i organizátorská úroveň zlepšovala, v roce 1939 zorganizoval odbor házené pohárový turnaj, který vyhrál Sokol Ostopovice. Po zákazu Sokola nacistickými úřady přešly hráčky házené do RAFK, kde vytvořily družstvo, které v roce 1943 bylo třetím nejlepším na Moravě.20) O obnovení činnosti házené se rozhodlo v roce 1948 a v následujícím
roce
bylo
vytvořeno
družstvo
mužů
a družstvo žen. V roce 1950 se družstva rozpadla, naproti tomu však došlo k vytvoření dorosteneckých složek, které se však rozpadly v roce 1951. K dalšímu obnovení došlo v roce 1958. Pracovali muži, dorostenci, dorostenky, žáci a žákyně. Vážným problémem zůstával nedostatek trenérů a vedoucích, který
způsobil,
že
některé
složky
museli
svoji
činnost
ukončit a nakonec v roce 1968 oddíl zanikl úplně.
KOPANÁ
Organizovaný fotbal byl v Rajhradě založen v polovině roku 1919 mladými studenty pod názvem Rajhradský atleticko – fotbalový klub (RAFK). Po
sloučení
tělovýchovy
v
roce
1948
oddíl
kopané
představoval druhý nejpočetnější oddíl jednoty. Rajhradští
24
dorostenci se několikrát stali přeborníky okresu a hráli i krajskou soutěž. Horší to ale bylo s úrovní hry mužů. Až do roku 1950 zůstávali rajhradští fotbalisté v 1. B třídě, kterou vyhráli v sezóně 1935 – 1936. Následkem reorganizace soutěží, ale také kvůli poklesu výkonnosti, sestoupilo A družstvo až do okresního přeboru. V této době se také zhoršilo chování diváků při zápasech, takže oddíl kopané musel být požádán, aby se při hraní fotbalu používaly slušné výrazy a mezi návštěvníky byl zajištěn pořádek. Práci oddílu na počátku padesátých let ztěžovaly i požadavky nadřízených fotbalových orgánů. Rajhradský
dorost
se
v
roce
1955
stal
přeborníkem
okresu a v následujícím roce bylo zřízeno třetí družstvo mužů. B družstvo hrající okresní přebor bylo v roce 1956 vyhlášeno jako nejlepší a nejslušnější družstvo na celém okrese. V roce 1959 oddíl oslavil 40. výročí svého založení přátelským utkáním s československými internacionály. V této době má oddíl 60 členů, ale již brzy dochází ke krizi. Zapříčinilo to nejen rychlé střídání osob ve funkci předsedy oddílu, ale i výkonnostní pokles mužstva. Hráči nechodili pravidelně žactva, a hraní
na
žákům karet
tréninky, a
problém
dorostencům v
byl
musel
prostoru
v
získávání
výbor
hřiště.
zakázat
Krize
trenérů kouření
vyvrcholila
skandálním případem korupce v zápase Rajhradu se Střelicemi, kdy
rajhradské
mužstvo
tento
zápas
úmyslně
prohrálo.
Po
tomto následovaly zasloužené tresty. Trenér byl potrestán zákazem jakéhokoli výkonu funkce v kopané na dobu dvou let a potrestáno bylo i několik dalších hráčů.21)
25
V
polovině
šedesátých
let
je
krize
překonána
a následuje pozoruhodný výkonnostní vzestup. V
roce 1969
oddíl oslavil padesát let organizované kopané v Rajhradě. Rajhradští fotbalisté zvítězili na velikonočním turnaji ve Vídni
a
v
rámci
oslav
pak
na
svém
hřišti
na
oplátku
přivítali mužstvo RAC Vídeň. Přijela také Viktorie Žižkov, která turnaj nakonec vyhrála. Fotbalový
oddíl
velmi
aktivně
zasahoval
i
do
kulturního dění v obci. Od roku 1930 pravidelně pořádal sportovní
věneček.
Aby
si
finančně
pomohl,
organizoval
i další akce, například Petropavelskou zábavu. Od roku 1971 až
do
konce
festivaly,
osmdesátých
kde
mnoho
let diváků
připravoval mohlo
letní
sledovat
filmové filmová
představení ze zaparkovaných automobilů. V této době bylo v Rajhradě jediné autokino v naší republice. V roce 1972 uspořádali ve spolupráci s místní lidovou knihovnou
besedu
s hercem Miroslavem Horníčkem. Pro kvalitnější tréninky bylo na hřišti v letech 1976 – 1977 vybudováno umělé osvětlení, mohlo se tak trénovat i večer. Osmdesátá léta přinášejí modernizaci kabin na hřišti. Výroční členská schůze v lednu 1990 rozhodla o zatravnění hřiště. Během roku je to realizováno, čímž byly výrazně zlepšeny podmínky pro rozvoj rajhradské kopané. V lednu 1991 se členové fotbalového oddílu na své členské schůzi rozhodli vystoupit ze Sokola a obnovit činnost RAFK.
26
KULTURISTIKA
Práce oddílu kulturistiky je doložena v letech 1969 – 1972. Oddíl měl pouze 5 – 6 členů a větší činnost nevyvíjel. Mnoho členů odešlo do Modřic, protože zde byly výrazně lepší podmínky. Na činnost kulturistiky se navázalo až v listopadu 1989 vybudováním posilovny, což
umožnilo obnovu činnosti
oddílu.
LEDNÍ HOKEJ
Počátky
ledního
polovině
dvacátých
Bruslilo
se
zbudovaném
hokeje
let
nejprve
Rajhradě
mezi
za
sokolském
v
členy
klášterem,
hřišti.
Hráči
najdeme
v
fotbalového později hráli
i
klubu. na
bez
první
nově
výstroje
v placatých čepicích a v tehdy módních sportovních kalhotách – pumpkách. Bruslilo se na kolumbuskách, což byly brusle na kličku, protože na boty s bruslemi neměla většina hráčů peníze. Hokej zapustil své kořeny i v rajhradském Sokole, kde v zimě 1934 došlo ke zřízení odboru ledního hokeje. Sokolské kluziště
sloužilo
veřejnosti.
za
Vzájemná
a Sokolem
končívala
dosahovala
dobrých
mírný utkání
ve
poplatek v
ledním
prospěch
výsledků,
pro
hokeji
RAFK.
výkonnost
zatímco úroveň soupeřů postupně
i
bruslení mezi
Mužstva však
RAFK Sokola
stagnovala,
stoupala. Mnohá družstva
totiž začala využívat nově zbudovaných zimních stadionů, zatímco rajhradští hokejisté byli plně závislí na přírodním ledě a tím pádem i na rozmarech počasí. Jestliže několik let
27
nemrzlo, tak se prostě nebruslilo. Je překvapivé, že
za
takovýchto podmínek hokej v Rajhradě vůbec existoval. V šedesátých a sedmdesátých letech musel být vyřešen konflikt s fotbalisty, který spočíval v tom, že se kluziště dělávalo na fotbalovém hřišti a zatímco v březnu se ještě bruslilo, zakoupil
fotbalisté pozemek
chtěli
vedle
hrát
už
fotbalového
v
únoru.
hřiště
a
A
tak
se
začaly
se
budovat tenisové kurty, které v zimě sloužily jako kluziště. V
polovině
nedostatek ledního
hráčů
hokeje.
osmdesátých a
let
funkcionářů
Poslední
několik
zapříčinilo
doložené
teplých zánik
sportovní
zim,
oddílu
výsledky
pocházejí z roku 1991.22)
LEHKÁ ATLETIKA
I když má lehká atletika v Sokole dlouhou a slavnou tradici a i v rajhradské jednotě jí byla v rámci cvičení věnována
pozornost
lehkoatletických
a
soutěží,
cvičenci samotná
se
účastnili
existence
mnoha
oddílu
je
v rajhradské jednotě doložena jen v roce 1952.
NOHEJBAL
Nohejbalu se rajhradští cvičenci věnovali již po druhé světové válce. Účastnili se i několika turnajů v blízkém okolí. První pokus o organizovanou oddílovou činnost byl uskutečněn v roce 1964, ale nebyl úspěšný. A tak skutečný nohejbalový oddíl vznikl v jednotě až počátkem devadesátých let.
28
ODBÍJENÁ
První doložená zpráva o organizované činnosti odbíjené pochází z roku 1929. Stabilně hráli muži a dorostenci, žáci jen příležitostně. V první polovině padesátých let vyvíjel oddíl
svoji
činnost
nepravidelně
a
nakonec
zanikl.
Nový
pokus o založení oddílu byl uskutečněn na počátku šedesátých let. I když se celou zimu trénovalo, hráči nakonec dali přednost házené a oddíl odbíjené opět zanikl.
STOLNÍ TENIS
Počátky
stolního
tenisu
spadají
do
roku
1933,
kdy
sokolská jednota uspořádala turnaje tohoto sportu. Stolní tenis se v jednotě hrál až do zákazu Sokola nacistickými úřady. Nově vytvořen byl až v roce 1950. Jeho činnost se úspěšně rozvíjela, účastnil se soutěží a pořádal i vlastní turnaje.
Největší
a osmdesátých
rozvoj
letech.
zaznamenal
Za
účelem
v
sedmdesátých
získání
finančních
prostředků pro činnost uspořádal oddíl v roce 1979 taneční zábavu.23) Po
odchodu
několika
dospělých
hráčů
v
polovině
osmdesátých let se oddíl dostal do krize a zaměřil se jen na výchovu žáků. V roce 1987 oddíl postupně přešel do TJ Sokol Holasice, kde byly pro stolní tenis vytvořeny lepší hrací podmínky. V polovině devadesátých let oddíl zanikl. Začátek činnosti
21.
stolního
pingpongové
stoly
století tenisu a
v
přinesl v
Rajhradě.
přísálí
tréninky. 29
další
pokus
o
Byly
zakoupeny
sokolovny
začaly
obnovu
nové
ŠACHY
Šachový oddíl byl založen v září 1988 a měl 13 členů. Rajhradská družstva mladších a starších žáků a stejně tak i družstva
dorostu
se
postupně
od
nejnižších
žákovských
soutěží družstev probojovala do nejvyšších prvních lig, kde dosáhla
velmi
dobrých
výsledků.
Dosavadní
sportovní
a pořadatelské úspěchy rajhradského šachového oddílu však brzdí finanční podpora. V roce 1998 došlo po vzájemné dohodě k převedení do Lokomotivy Brno a v Rajhradě zůstává jen šach rekreační. I když byl výkonnostní šach převeden do Brna, pokračovala oddílu.
skvělá
Oceněním
pořadatelská
dosavadních
aktivita
úspěchů
bylo
rajhradského v
roce
2003
přidělení pořadatelství soutěže Glorney and Faber Cups.
ŠERM
Moravská šermířská skupina Asmodeus vznikla 1. ledna 1989 sloučením šermířů z některých brněnských skupin a od roku 1990 byla ustavena jako jeden z oddílů Sokola Rajhrad. Název skupiny byl převzat ze semitské mytologie, ve které je Asmodeus démonem ničitelem. Skupina se zabývá šermem podle italských škol z období přelomu 16. a 17. století. Členové skupiny ovládají nejen šerm kordem, ale i boj jinými druhy zbraní, jako jsou například dýky, bojová kladiva, tyčové zbraně, český tesák a boj s hořící loučí. Vlastní i několik mušket
a
dělo
a
nabízí
jak
ukázky
soubojů
z
období
třicetileté války, tak i střelby z mušket a děla, ucelené hrané pořady, čestnou stráž a ukázku vojenského dobového života. 30
V roce 1996 byla v Rajhradě uspořádána první šermířská show, která se vždy v každém následujícím roce pravidelně opakuje. V
roce
historická
2002
bitva,
byla
jejíž
v
Rajhradě
děj
byl
předvedena
zasazen
do
první
roku
1643.
V tomto roce švédský generál Torstenson zaútočil na Brno a porážkou
obrany
u
Rajhradu
a
Židlochovic
dokončil
obklíčení Brna. V polovině srpna 2004 uspořádala skupina svou druhou historickou bitvu z období třicetileté války.24)
TENIS
O
ustavení
oddílu
tenisu
se
v
rajhradské
sokolské
jednotě uvažovalo už v roce 1950, kdy člen výboru František Palášek navrhoval zřízení tenisového hřiště. Protože se však nenalezl vhodný pozemek, byla celá záležitost odložena. Až teprve v polovině sedmdesátých let v souvislosti s plány na vybudování
nového
tenisových
kurtů.
zahrady
jednoho
kluziště V
roce
padla
1975
rajhradského
myšlenka
došlo občana
k a
na
dohodě
výstavbu o
pustilo
výkupu se
do
budování. Výsledkem práce byl krásný areál se čtyřmi kurty, sloužícími v zimě jako kluziště. Po dokončení hřiště mohlo v roce 1980 dojít k založení oddílu tenisu, při svém vzniku měl 21 členů.
TURISTIKA
Oddíl
pobytu
v
přírodě
byl
v
rajhradském
Sokole
založen v roce 1950. Při založení měl 20 členů. Oddíl se věnoval
vycházkám
po
okolí
Rajhradu 31
a
provedl
několik
nočních výletů do nedalekého Želešického hájku. Vlivem takto omezené činnosti oddíl brzy zanikl. Jeho nástupcem se stal oddíl turistiky, založený na přelomu padesátých a šedesátých let. Po odchodu zakladatele z Rajhradu se nenašel nikdo, kdo by převzal vedení oddílu, a tak zanikl. Rajhradští občané, kteří měli zájem o turistiku, pak museli svoje nadšení uplatnit v TJ Holasice. Hostovala zde i řada
členů
rajhradské
v osmdesátých
letech
sokolské
rozhodli
jednoty,
utvořit
kteří
turistický
se
oddíl
v Rajhradě. Při založení měl kolem 20 členů a při akcích se příležitostně přidávali i další občané. Turisté se věnovali i přednáškové činnosti. Turistice řadu
pobytů
V poslední
se
na
době
věnuje
Věrná
Šumavě, se
v
garda,
Beskydách
turistice
věnuje
i
která
absolvovala
a
Jeseníkách.
v
skupina
dospělých
cvičenců – například v roce 2003 byl uspořádán vodácký sjezd Sázavy,
v
roce
2004
sjezd
řeky
Vltavy
a
Jihlavy
rajhradským
Sokolem
a cyklistický výlet do okolí České Třebové.
SOKOLSKÉ TÁBORY
Počátky
táborů
organizovaných
spadají do období po druhé světové válce. V roce 1946 byl pod zříceninou Ketkovského hradu uspořádán stanový tábor. Táborníci prožili 14 dnů zálesáckého života v údolí Oslavy. V roce 1948 jednota získala jako konfiskát chatu na Karlově
v
Jeseníkách.
Ta
měla
sloužit
rekreaci.
Cena
čtrnáctidenního pobytu byla v té době 100 Kč. Údržba byla rok
od
roku
náročnější,
a
tak
prodala. 32
roku
1954
jednota
chatu
Na
tradici
sokolských
táborů
pak
navázali
až
po
40 letech rajhradští šachisté. První tábor proběhl v létě 1990 v Boskovicích a byl pořádán ve spolupráci s pionýrskou skupinou. V roce 1991 poprvé zorganizovali šachisté tábor, který
byl
zcela
zasvěcen
šachu.
Šachové
tábory
sklidily
úspěch, děti, které zde byly, chtěly jet znovu, na tábor se hlásily i děti z oddílů na severní Moravě, z Čech i ze Slovenska. V roce 1998 byl vznesen návrh uspořádat tábor u moře. Byla navázána spolupráce s cestovní kanceláří a zorganizován devítidenní pobyt v Portu Santa Margheritta na předměstí severoitalského Caorle. Tyto tábory zůstaly velice oblíbené i v dnešní době.25)
7) Činnost kulturních oddílů V
prvním
čísle
časopisu
SOKOL
uvedl
Miroslav
Tyrš
základní programovou stať ,,Náš úkol, směr a cíl“. Ústřední myšlenkou stati je, že základní úlohou Sokolstva je zachovat národ při tělesném, duševním a mravním zdraví. Je povinností každého člena hnutí, přispívat svým chováním a vystupováním na
veřejnosti
zachovali
i
pověst
v
osobním
národa
životě
zdravého,
k
tomu,
silného,
aby
si
Češi
ušlechtilého
a pokrokového. Tyto Tyršovy myšlenky byly uplatňovány i v Rajhradě. Vzdělávací činnost byla bohatá a zvláště v období mezi dvěma světovými válkami poctivě vykonávána. V jednotě se zpívalo, hrála se divadla a konala se pravidelná filmová představení. Nešlo jen o filmy zábavné, ale i s naučnou tématikou. Nácvik 33
národních
a
sokolských
písní
se
pravidelně
vykonával
ve
všech cvičících složkách. Počátky obtížné.
vzdělavatelské
Práce
byla
činnosti
omezována
byly
skutečností,
ale že
dosti
Sokolové
nemají vlastní místnosti. Podmínky pro budování knihoven s odbornou i zábavnou literaturou nebyly v té době zrovna nejlepší. V roce 1911 nastal zlom – po úspěšném veřejném cvičení
vzniká
knihovna,
která ve
třicátých
letech
úzce
spolupracovala s Obecní knihovnou v Rajhradě. V Rajhradě byla uplatňována forma výměny knihovních fondů. Knihovny si vyměňovaly 20 knih a po přečtení je opět vracely. Knihovna však prožívala i horké chvilky. V roce 1919 byla po jedné společenské zábavě vykradena a musela být znovu budována. Řada knih byla v průběhu dalších let darována. V roce 1913 byl založen první pěvecký kroužek. Činnost tohoto sboru přerušila první světová válka. V roce 1922 vzniká druhý pěvecký sbor, který byl činný až do roku 1937. Zpívala zde také sokolská mládež. Dirigentovi Vilému Petrů se
podařilo
vybudovat
sbor
na
velmi
slušné
úrovni,
což
dokazoval i repertoár sboru. Zpívaly se sbory Leoše Janáčka, Pavla
Křížkovského,
Vítězslava
Nováka,
Antonína Zdeňka
Dvořáka,
Fibicha
a
Bedřicha řady
Smetany,
dalších.
Sám
dirigent sboru byl autorem 46 sborů. Byly z velké části příležitostné,
nejčastěji
věnovány
prezidentům
Masarykovi
a Benešovi. V roce 1924 zpíval sbor třikrát před prezidentem Masarykem. v Rajhradě.
V
Židlochovicích
Vystoupení
v
sboru
zámeckém
bylo
parku
pravidelnou
a
také
součástí
programů sokolských akademií, besídek a oslav. Sbor zpíval v Rajhradě,
účinkoval
na
různých
sokolských
akcích
v okolních jednotách a zazpíval si také v sokolské hodině 34
brněnského
rádia,
vysílané
v
roce
1931.
Na
přátelském
večírku 21. srpna 1937 se jednota se sbormistrem Vilémem Petrů rozloučila. Rozvoj
kulturní
činnosti
v
rajhradském
Sokole
byl
spojen s nově postavenou sokolovnou, ve které se začaly promítat nejprve němé a od srpna 1934 zvukové filmy. Při promítání němých filmů byl využíván sokolský orchestr, který hrál doprovodnou hudbu k promítaným filmům. Sokolské kino Svět v Rajhradě si ihned získalo velkou popularitu. Sokolský orchestr
se
uplatňoval
v
programech
různých
sokolských
oslav, hrál také na tradičních maškarních tanečních zábavách – šibřinkách a také zahrál panu prezidentu Masarykovi při jeho návštěvě v Rajhradě v roce 1924. Bohatá začínalo
byla
krátce
zaznamenalo i finanční
v
i
po
založení
roce
sklidila
divadelních
činnost
divadelní. jednoty.
1912,
kdy
Vojnarka
představení
se
První
velký
Aloise
počítalo
S
divadlem velký
úspěch
Jiráska. při
se
úspěch
umělecký S
výtěžky
splácení
dluhů.
V roce 1925 se k jednotě připojilo loutkové divadlo. Druhá světová válka divadelní činnost utlumila, ale po roce 1945 se opět plně rozvíjí. Vedle divadla se nacvičovaly i kabaretní pořady, které se
uplatnily
při
silvestrovských
tanečních
zábavách.
Po
kabaretním představení v Rosicích v roce 1949 byli členové souboru
vyšetřováni
na
rosické stanici
SNB
a
následoval
měnilo
i
postavení
zákaz činnosti.26) Zestátněním kinooboru. Rajhrad.
kinematografie
Sokolské V
přestěhováno
roce do
kino 1958 budovy
Svět kino
se se
sokolovnu
bývalé 35
změnilo
na
Kino
opouští
orlovny,
a
která
MNV je se
v souvislosti
se
zahájením
přejmenovala na Besední dům.
36
filmových
představení
Závěr Na Moravě byla první sokolská jednota založena v roce 1862, v Rajhradě v roce 1905. V roce 1906 se uskutečnilo první veřejné cvičení. Rok 1914 byl zasvěcen přípravám na slet, což bylo nakonec
přerušeno
I.
světovou
válkou
a
došlo
k
velkým
odvodům členů na frontu. Na podzim 1926 se začalo se stavbou sokolovny a do obvodního zdiva byl vložen sokolové
pravidelně
pamětní kámen. Od tohoto období
oslavují
narozeniny
T.
G.
Masaryka
a svátek 28. října. Ve svém
vrcholném období v letech 1935 – 1938 měl
rajhradský Sokol nejvíce cvičících členů z celkového počtu členů. Začalo se stavět jeviště, konaly se různé sbírky, které měly pomoci nezaměstnaným a dětem, modernizovala se sokolovna a rozvíjely se oddíly házené, odbíjené a atletiky a byl postaven pomník T. G. Masaryka. V roce 1938 se jednota připravovala na X. sokolský slet.
Potom
ovšem
došlo
k
podepsání
Mnichovské
dohody
a oddělení velkých pohraničních území. X. slet vyzněl jako mohutná
manifestace
a
v
rajhradské
jednotě,
stejně
jako
v ostatních, propukla deprese a smutek a dokonce se nekonaly žádné oslavy, kterých bylo před touto situací mnoho. I v období okupace dali rajhradští sokolové najevo svůj vlastenecký a pomasarykovský postoj. Ovšem v období Protektorátu Čech a Moravy neměli lehké postavení, např. museli
dokládat
svůj
árijský
původ.
Jejich
vlastenecký
přístup vedl k tomu, že v
roce
1939 začali organizovat
protiněmecký
1941
byla
odboj.
V
roce
37
nacistickými
úřady
činnost
Sokola
zakázána,
byly
zrušeny
biografy,
zabrány
tělocvičny, zabavován majetek a zatýkáni členové Sokola. Po
válce
se
život
Sokola
začal
vracet
do
starých
kolejí. Vznikla očistná komise, která postupně přezkoumala chování členů. Slet v roce 1948 se stal mohutnou manifestací proti nastupujícímu komunistickému režimu a skandovala se hesla. Po tomto sletu však přišly výslechy a různé postihy a sletové průvody byly ostře sledovány Státní bezpečností. V
současné
problémy
s
době,
nacisty,
oproti
fašisty,
minulosti,
okupanty,
nemá
Němci
jednota
ani
nikým
jiným, kdo by bránil její činnosti. Nemusí se bát o zrušení ani
zatýkání
členů
kvůli
politickým
názorům.
Na
druhou
stranu se ale potýká s klesajícím počtem členů. Možná je to způsobeno
tím,
že
ve
svobodné
zemi
jakou
dnes
Česká
republika je, nemají lidé potřebu shromažďovat se v různých spolcích, možná tím, že lidé se dnes
ženou za kariérou
a nemají dostatek času věnovat se něčemu takovému a děti tráví svůj volný čas spíše u televize a u počítače, než aby dělaly něco pro svoje zdraví. Ale i tak se věrní členové stále
účastní
sokolských
sletů
a
rozvíjí
se
některé
sportovní oddíly. Činnost Sokola v jednotlivých obdobích, tak jak se o nich zmiňuji, byla ovlivněna
hlavně politickou situací
a tím, jak který režim jeho činnosti přál. Toto mělo velký vliv i na počet členů. Rajhradský Sokol má za sebou sto let života. Někdy zdařilých, jindy zase méně. Zažíval období radosti, tvrdá práce, zábavy, zklamání a někdy i ponížení. Účastnil se mnoha sokolských sletů a slavil úspěchy. V období války pomáhal lidem překonat těžké časy a jindy zase potřeboval on 38
pomocnou ruku od nich, ať už to bylo při stavbě tělocvičny, sokolovny, kluziště nebo kina. Musel se vyrovnat s nepřízní osudu a lidí, kteří mu ve válečné i poválečné době nepřály. V jednotě se provozovala řada sportů, některé už zanikly a některé se stále provozují. Kulturní činnost byla také bohatá. Zpívalo se, hrála se divadla, kabarety, konala se filmová
představení
a
různé
zábavy.
V
minulosti
i současnosti slouží mladým nadšencům k trávení volného času a věřím, že naši prarodiče si vždy rádi zavzpomínají na léta nebo
měsíce
i ducha,
strávené
odpočinout
v
si
Sokolu.
od
Pomáhá
všedních
posilovat
problémů
a
tělo
sejít
se
s přáteli. Rok 2005 zastihl i mé dva pamětníky v seniorském věku a sokolská jednota jim v tomto roce za jejich práci poděkovala Pamětním listem Sokola Rajhrad. Svou prací bych chtěla připomenout význam tělovýchovné organizace Sokol, která v mé rodné obci existuje už sto let. Kdysi vyvíjela bohatou činnost a byla důležitou součástí života
města.
Dneska
už
tomu
tak
není.
Asi
už
by
bylo
nesmyslné napodobovat sokolský život 30. let 20. století, ale nebylo by marné začlenit do života hlavně mladých lidí více pospolité tělesné a umělecké zájmové aktivity. Snad k tomu má práce trochu přispěje.
39
Seznam použitých zkratek:
1) ČSR – Československá republika 2) KSČ – Komunistická strana Československa 3) RAFK – Rajhradský atleticko – fotbalový klub 4) ČSM – Československý svaz mládeže 5) ČOS – Československá obec sokolská 6) SNB – Sbor národní bezpečnosti 7) MNV – Místní národní výbor
40
Použitá literatura a prameny: 1) Harna Josef, Fišer Rudolf: Dějiny českých zemí II., Praha 1998. 2) Novotný Jan: Slovo k historii – Sokol v životě národa, Praha 1990. 3) Žižka Petr
a Hurta Miroslav: Malá kronika Sokola Rajhrad
1905 – 2005, Rajhrad 2005.
Pamětníci: Milena Žižková, nar. 23. 5. 1932 a Petr Žižka, nar. 25. 7. 1934
41
Poznámky:
1) Jan Novotný: Slovo k historii – Sokol v životě národa, Praha 1990, s. 1 2) Tamtéž, s. 6 - 8 3) Tamtéž , s. 22 - 24 4) Tamtéž, s. 30 – 31 5) Tamtéž, s. 38 6) Jan Novotný: Slovo k historii – Sokol v životě národa, T. G. Masaryk v poselství sokolstvu 6. července 1926, Praha 1990, s. 1 7) Petr Žižka a Miroslav Hurta: Malá kronika Sokola Rajhrad 1905 – 2005, Rajhrad 2005, s. 6 8) Tamtéž, s. 7 – 8 9) Tamtéž, s. 9 - 11 10) Tamtéž, s. 12 11) Tamtéž, s. 12 - 13 12) Tamtéž, s. 17 13) Tamtéž, s. 20 14) Tamtéž, s. 24 15) Vzpomínky pamětníků: manželé Petr, nar. 25. 7. 1934 a Milena, nar. 23. 5. 1932 Žižkovi z Rajhradu, zazn. 1. února 2006 16) Vzpomínky pamětníků: manželé Petr, nar. 25. 7. 1934 a Milena, nar. 23. 5. 1932
Žižkovi z Rajhradu, zazn. 1.
února 2006 17) Vzpomínky pamětníků: manželé Petr, nar. 25. 7. 1934 a Milena, nar. 23. 5. 1932
Žižkovi z Rajhradu, zazn. 1.
února 2006
42
18) Vzpomínky pamětníků: manželé Petr, nar. 25. 7. 1934 a Milena, nar. 23. 5. 1932
Žižkovi z Rajhradu, zazn. 1.
února 2006 19) Vzpomínky pamětníků: manželé Petr, nar. 25. 7. 1934 a Milena, nar. 23. 5. 1932
Žižkovi z Rajhradu, zazn. 1.
února 2006 20) Petr Žižka a Miroslav Hurta: Malá kronika Sokola Rajhrad 1905 – 2005, Rajhrad 2005, s. 32 21) Tamtéž, s. 33 22) Tamtéž, s. 36 23) Tamtéž, s. 37 24) Tamtéž, s. 40 25) Tamtéž, s. 52 26) Tamtéž, s. 46 27) Jan Novotný: Slovo k historii – Sokol v životě národa, Praha 1990, s. 2 28) Tamtéž, s. 3 29) Tamtéž, titulní s. 30) Petr Žižka a Miroslav Hurta: Malá kronika Sokola Rajhrad 1905 – 2005, Rajhrad 2005, s. 23 31) Tamtéž, s. 30 32) Tamtéž, s. 30 33) Tamtéž, titulní s. 34) Tamtéž, s. 4 35) Tamtéž, s. 29 36) Tamtéž, s. 29 37) Tamtéž, s. 29 38) Tamtéž, s. 19 39) Jan Novotný: Slovo k historii – Sokol v životě národa, Praha 1990, s. 15 43
Seznam příloh:
1) Dr. Miroslav Tyrš27) 2) Jindřich Fügner v roce 1858, poslední Fügnerův portrét v občanském oděvu28) 3) Prapor Pražského Sokola, dílo Josefa Mánese z roku 186229) 4) Výbor Sokola Pražského po Fügnerově smrti 1865
30)
5) Pomník TGM z roku 1938 před rajhradskou školou
31)
6) Nařízení německých úřadů32) 7) Hesla, která provolávali členové jednoty33) 8) Prapor Sokola Rajhrad34) 9) Členové Sokola Rajhrad v roce 190635) 10) Muži z roku 194836) 11) Dorostenci z roku 194837) 12) Dorostenky z roku 194838) 13) Pozdrav prezidenta republiky Václava Havla rajhradským sokolům39)
44
Přílohy:
př. č. 1
př. č. 2
př. č. 3
45
př. č. 4
př. č. 5
46
př. č. 6
47
př. č. 7
48
př. č. 8
př. č. 9
49
př. č. 11 př. č. 10
př. č 12
50
př. č. 13
51
