K r á l o v s k é
m ě s t o
S l a n ý
•
R o y a l
T o w n
o f
S l a n ý
Dny slovenské kultury ve Slaném D a y s
o f
S l o v a k
C u l t u r e
i n
S l a n ý
1.–9. dubna 2004 A p r i l
1 s t – 9 t h ,
2 0 0 4
Pod záštitou J. E. velvyslance Slovenské republiky v Praze pana Ladislava Balleka pořádají K r á l o v s k é m ě s t o S l a n ý , m ě s t o S k a l i c a , S l o v e n s k ý i n s t i t u t v P r a z e a G r a f o b a l , s . r. o . , S l a n ý
Poté, kdy jsme v předchozích letech širší veřejnosti představili kultury Japonska a Norska, přicházíme s projektem Dnů slovenské kultury. Jen na první pohled se může zdát, že se bude jednat pro našince o méně přitažlivé téma. Opak je pravdou. I když jsme si stále velmi blízcí, po deseti letech od rozdělení Československa vyrostla mladá generace Čechů, která přestává rozumět slovenskému jazyku a o specifičnosti vnímání krásy a umění na Slovensku má jen malé povědomí. Je to škoda. I při této příležitosti platí: teprve tehdy, kdy pochopíme kulturní odlišnosti jiných národů, můžeme lépe porozumět sami sobě. Přeji návštěvníkům festivalu Dny slovenské kultury v královském městě Slaném hodně příjemných zážitků. RNDr. Ivo Rubík, starosta města Slaného
Jsem
hrdý na to, že město Skalica bude reprezentovat Slovensko na Dnech slovenské kultury v Slaném. Velmi
se těším na setkání ve Vašem městě, které je mému srdci blízké a které má velmi mnoho společného se svobodným královským městem Skalica. Ing. Stanislav Chovanec, primátor města Skalica
Tak dlouho se ještě nepíše historie České republiky a Slovenské republiky, abychom zapomněli na nedávnou minulost, která byla ve znamení společného státu. Snad v každém z nás, kteří si společné Československo pamatujeme, zůstalo nadále v paměti mnohé z toho, co nás spojovalo. Nejenom to, že naše jazyky jsou si velice blízké a rozumíme si bez větších problémů, ale i to, že naše zvyky, tradice, kultura mají společné rysy, společné kořeny. Právě proto, abychom si tuto skutečnost připomněli, vznikla myšlenka uspořádat Dny slovenské kultury. V předchozích letech Královské město Slaný přiblížilo svým občanům daleké Norsko a Japonsko, země bezesporu pozoruhodné, plné zajímavostí a zvláštností. Jsem ale přesvědčen, že žádná země však zdaleka nemá pro Čechy tu příchuť známého, blízkého a téměř identického ducha jako Slovensko. I když už více než deset let jsou Česko i Slovensko samostatnými státy, pocit spolupatřičnosti těchto dvou slovanských národů je stále silným pojítkem mezi námi a více méně nás nepřímo vede k tomu, abychom organizovali podobná česko-slovenská setkání, připomínali si společnou minulost, hovořili o paralelách a rozdílech života v současnosti a znovu prožívali to hezké, milé, podobné i rozdílné v našich společenských a kulturních tradicích. Jistě bylo určitou inspirací uspořádat tyto Dny slovenské kultury ve Slaném i to, že zde už osm let úspěšně působí polygrafický závod GRAFOBAL, spol. s r. o., který je dceřinou společností stejnojmenné slovenské akciové společnosti. Vyrostl na zelené louce za městem Slaný a přinesl sem nové pracovní příležitosti v době, kdy tradiční firmy tohoto regionu ztrácely pevnou půdu pod nohama. Doufám, že kvalitní produkcí v oblasti výroby obalů a důstojným působením na českém polygrafickém trhu je Grafobal dobrou vizitkou pro město Slaný. Chtěl bych si jenom přát, aby tento hezký svátek slovenské kultury ve Slaném nám všem přinesl bohaté zážitky a aby připomenul zapomenuté a pomohl objevit ještě neobjevené i z toho mála, co za tak krátký čas lze představit ze slovenského kulturního bohatství. PhDr. Josef Hloušek, předseda představenstva GRAFOBAL, a. s., Skalica, jednatel a ředitel GRAFOBAL, spol. s r. o., Slaný
D n y
s l o v e n s k é
1. dubna
k u l t u r y
v e
S l a n é m
– čtvrtek
15.00 P r a ž s k á
ulice
č.
p.
617
ODHALENÍ PAMĚTNÍ DESKY IVANU KRASKOVI Slavnostní odhalení pamětní desky na domě č. p. 617 v Pražské ulici. V tomto domě pobýval Ivan Krasko, zakladatel moderní slovenské lyriky a vůdčí osobnost slovenské moderny a symbolismu. Gabriela Vránová – recitace. Ivan Krasko, vlastním jménem Ján Botto, se narodil 12. 7. 1876 v Lukovištiach. Studoval na maďarském gymnáziu v Rimavskej Sobote, na německém gymnáziu v Sibiu a na rumunském gymnáziu v Brašove, kde v roce 1896 maturoval. V letech1900–1905 studoval chemické inženýrství v Praze. Působil jako inženýr v cukrovaru v Klobukách (zde vytvořil podstatnou část svého básnického díla) a v chemické továrně ve Slaném. V roce 1914 narukoval do armády. Po návratu z války se koncem roku 1918 přihlásil do státních služeb nově vzniklé Česko-slovenské republiky a stal se poslancem – později senátorem. Žil v Bratislavě a v roce1938 odešel do důchodu. V roce1943 se přestěhoval do Piešťan. Zemřel 3. 3. 1958 v Bratislavě. Pohřbený je v Lukovištiach.
•
D a y s
Václava
Štecha
TELE–NO–VELA Zahájení výstavy fotografií známé slovenské fotografky Miloty Havránkové a jejích žáků Marka Horbana, Petry Bošanské, Andrei Kalinové, Terezy Golasové, Kataríny Obermanové, Olgy Stefanovičové, Petera Drmlíka a Mateje Longauera. Kurátorka: Bohunka Koklesová.
19. 30
Kaple
v bývalé náměstí
C u l t u r e
Zasnoubení
Piaristické
Panny
koleji
na
i n
S l a n ý
Marie
Masarykově
SLAVNOSTNÍ KONCERT Zahájení Dnů slovenské kultury ve Slaném Peter Michalica, housle a Adriana Antalová, harfa.
Program Tommaso Albioni (1671–1751) a
moll
Georg Fridrich Händel (1685–1759) Sonáta č. 6 E dur Adagio – Allegro –
Largo
–
Allegro
Maria Theresie von Paradis (1759–1824) S i c i l i a n o
Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791) R o n d o
Milota Havránková (*1945) absolvovala katedru fotografie pražské FAMU v roce 1969 a ještě v témže roce se při příležitosti rozhovoru pro časopis Revue fotografie nechala slyšet, že fotografii přinutí vystoupit z jejího tra-
S l o v a k
dičního rámce obrazu a dostane ji v nejrůznějších aplikacích do nejrůznějších materiálů co nejblíž k lidem. Během své pedagogické činnosti na SUPŠ v Bratislavě ovlivnila celou generaci slovenských fotografů, kteří později vstoupili do historie jako „slovenská nová vlna“ (T. Stano, M. Švolík, P. Župník). Po letech práce v oblasti ilustrace, monumentální fotografie pro interiéry, designu a experimentálního filmu se opět vrátila k pedagogické činnosti, a to nejprve v experimentálním ateliéru na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě a o něco později i jako host na pražské katedře fotografie FAMU. V roce 1990 se stala spoluzakladatelkou GALERIE X v Bratislavě, kde využívá svůj fotodesign v módě, šperku a výtvarných prostorových objektech.
Adagio
16.30 K n i h o v n a
o f
C
d u r
Peter Martinček (1962) Ave
Maria
K
r
á
l
o
v
s
k
é
m
ě
s
t
o
S
l
a
n
ý
František Benda (1700–1786) Sonáta A dur Presto ma non
troppo
Nikolaj Rimskij-Korsakov (1844–1908) Píseň
indického
hosta
Gabriel Faur` e (1845–1924) Aprés
un
Reve
•
R
o
y
a
l
T
o
w
n
o
f
S
l
a
Peter Michalica je laureátem mnoha mezinárodních soutěží (Londýn, Brusel a dalších) a koncertoval ve třiceti zemích čtyř kontinentů. Získal mnoho prestižních státních a kulturních ocenění doma i v zahraničí (Národní cena SR, titul Zasloužilý umělec, ceny různých institucí). Jako hostující profesor působil pět let na různých univerzitách v USA, vedl mistrovské kurzy v Americe a v Evropě. Na Slovensku je známý také jako autor a moderátor televizních programů a rozhlasových pořadů. Známá je i jeho publicistická činnost. Pedagogicky působí na Vysoké škole múzických umění a na Konzervatoři v Bratislavě. Od roku 2002 je hostujícím profesorem na JAMU v Brně.
Jule Massenet (1842–1912) Meditace
1.–9. dubna
Fritz Kreisler (1875–1962)
DNY SLOVENSKÉ KUCHYNĚ
Te m p o
Hotel Hejtmanský dvůr vás zve na speciality slovenské kuchyně, které pro vás připravil šéfkuchař Radek Kuliha se svým kolektivem. Každý den od 11 do 14 hodin na vás čeká speciální slovenské menu.
di
Menuetto
Astor Piazzolla (1921–1992) Oblivion Adriana Antalová studovala hru na harfu na Konzervatoři a na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě ve třídě Ľ. Sawiczovej. Hudební vzdělání si doplnila konzultacemi u prof. K. Patrase v Praze a na Mezinárodních interpretačních kurzech v Maďarsku. Působila v Orchestru Nové scény v Bratislavě, ve Filharmonii B. Martinů ve Zlíně a v Národním divadle v Brně. Od roku 1996 je harfistkou Symfonického orchestru Slovenského rozhlasu v Bratislavě. Vedle hry v orchestru se věnuje interpretaci sólových a komorních skladeb s flétnou, houslemi, violou a violoncellem s předními slovenskými sólisty. Sólově vystupovala se Slovenským komorním orchestrem, Slovenským filharmonickým sborem, Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín a dalšími. V rámci svých koncertních aktivit vystupovala i na 7. World Harp Congresse v Praze. Aktivně se věnuje interpretaci současné hudby. Realizovala nahrávky sólových harfových koncertů Nancy Van de Vate a Arona Rabushku pro WMM, komorních skladeb slovenských autorů M. Nováka, P. Bachratej a M. Halušku pro Slovenský rozhlas a francouzské hudby pro housle a harfu pro Diskant. Od roku 1998 působí pedagogicky na VŠMU v Bratislavě.
Hotel
Hejtmanský
dvůr
n
ý
D n y
s l o v e n s k é
k u l t u r y
v e
S l a n é m
2. dubna – pátek 19.30
Galerie
•
D a y s
o f
S l o v a k
C u l t u r e
i n
S l a n ý
3. dubna – sobota
Vlastivědného ve
muzea Slaném
10.00 G a l e r i e
Vlastivědného ve
muzea Slaném
BLÝSKÁNÍ NAD TATROU
MĚSTO SKALICA – HISTORIE A SOUČASNOST
Prezentace antologie slovenské poezie v českém překladu Martina Kučery. Za hudebního doprovodu Skalického kvarteta recitují Gabriela Vránová, Boris Rösner, Jiří Langmajer, Petra Hobzová a Ada Straková.
Výstava a beseda s pracovníky ze Záhorského muzea ve Skalici. Výstavu zahájí významná slovenská mezzosopranistka Eva Blahová, dcera rodáka ze Skalice – skladatele Dr. Janka Blaha, a klavírista Dušan Stankovský.
Skalické kvarteto: Peter Michalovič – p r v n í h o u s l e Štefan Filický – d r u h é h o u s l e Ivo Horský – v i o l a Dušan Kristiník – v i o l o n c e l l o Historie Skalického kvarteta začíná v roce 1989, kdy na skalické hudební škole začal učit výborný houslista a první primárius kvarteta Aleš Smutný, dojíždějící z nedaleké Strážnice (což opět dokazuje stále živé slovensko-české, respektive moravské vztahy v tomto regionu). Také na postu violisty, kromě bývalého hráče Skaličanu Petra Vašečku, několikrát hostoval rodák ze Strážnice Tomáš Pánek. Ze současného obsazení působí Štefan Filický a Dušan Kristiník jako učitelé v místní Základní umělecké škole. Ivo Horský je lékařem ve skalické nemocnici a Peter Michalovič odborným pracovníkem, etnomuzikologem v Záhorském muzeu ve Skalici. Kvarteto vystupuje téměř pravidelně na vánočních koncertech ve městě a okolí, na vernisážích Záhorského muzea ve Skalici a Záhorské galerie v Senici a v rámci družebních vztahů města i v zahraničí (Schwechat, Gresten). V repertoáru kvarteta jsou díla všech klasických autorů kvartetní literatury (Haydn, Händel, Mozart, Čajkovskij), ale i díla místního rodáka, františkána P. P. Bajana, zpracovaná skalickým kvartetem a skladby z Vietorisovho kodexu.
Město Skalica se nachází v severozápadním cípu Slovenska, na úpatí Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, v povodí řeky Moravy a na hranicích s Českou republikou. Patří k nejstarším slovenským městům. Počet obyvatel: 15.150 (v roce 2003) Nejvyšší bod: kóta Čupy v k.ú. Skalica 574,3 m n. m. Rozloha katastrálního území Skalica: 5.978 ha Skalica ležící na hranicích s Českou republikou patří ke starobylým slovenským městům, které se v uplynulých staletích pyšnily přívlastkem svobodné královské město. Jeho historie je dlouhá a bohatá. Z mnoha hledisek má Skalica na historické, ale i současné mapě Slovenska významné postavení. Příznivé životní podmínky byly důvodem intenzivního osídlení území Skalice už od dob mladší doby kamenné (4000 let př. n. l.). Osídlování potom pokračovalo i v eneolitu, době bronzové, železné, laténské, římské, raně slovanské a velkomoravské. První písemné zmínky o existenci Skalice pocházejí z roku 1217 a 1256, kdy se v dokumentech uvádí jako Zakolcha. Uherský král Ľudovít I. udělil Skalici 6. října 1372 výsady svobodného královského města. Díky dalším privilegiím od Zikmunda Luxemburského a jeho následovníků se stala Skalica už od 1. poloviny 15. století významným střediskem hospodářského, kulturního a duchovního života širokého okolí. V 17. století počtem obyvatel, domů, ale především z ekonomického hlediska patřila Skalica mezi 5–6 největších a nejvýznamnějších měst
K
r
á
l
o
v
s
k
é
m
ě
s
t
o
S
l
a
n
ý
Slovenska a byla postavena na úroveň dalších královských měst jako Bratislava, Košice, Trnava, Bardejov nebo Prešov. Ve městě vzniklo množství řemesel, zakládaly se cechy, rozkvétal obchod. Skalické soukenictví, které se rozvinulo hlavně koncem 18. století, bylo vyhlášené v celých Uhrách. V zemědělské výrobě se intenzívně rozvíjelo především vinohradnictví. Před více jak 300 lety tu založili vinohradníci na způsob řemeslnických cechů svoje sdružení – tzv. Bratstvo sv. Urbana. Z této doby jsou i historické památky – kostelík sv. Urbana, patrona vinohradníků, a cechovní oltář sv. Urbana ve farním kostele s erbem vinohradníků. Dodnes se zde vyrábí velmi kvalitní červené víno. Na duchovní a společenský život města mělo už od 15. století vliv několik církevních řádů. Pravděpodobně od 30. let 15. století zde působili františkáni, v 17. století k nim přibyli karmelitáni a jezuité (v roce 1662 založili gymnázium), později pauláni a od konce 18. století milosrdní bratři. Kromě šíření křesťanské víry napomáhali rozvoji kultury a vzdělanosti. Výrazně se Skalica zapsala do celonárodních dějin v druhé polovině 19. a začátkem 20. století, kdy se stala půdou pro organizování národně-osvobozovacího boje proti maďarizaci a společně s Martinem a Ružomberkem se stala intelektuálním centrem tohoto snažení, které v památném roce 1918 skončilo rozpadem starého rakousko-uherského systému a vytvořením ČSR. V roce 1918 se Skalica stala na několik dní sídlem Dočasnej vlády pre Slovensko a od roku 1923 sídlem okresu. V souvislosti s územní reorganizací v roce 1960 okres zanikl a město se stalo součástí „veľkého“ okresu Senica. V roce 1996 se Skalica stala opět okresním městem. Záhorské muzeum ve Skalici je významnou kulturní a vědeckou institucí s téměř stoletou historií. Je to instituce s regionálním záběrem pro oblast Záhoria. Muzeum vzniklo v roce 1905 zásluhou dr. Pavola Blahu v rámci tzv. Katolíckeho kruhu (Slovenského domu). Základem muzejního fondu se staly soukromé, převážně etnografické sbírky zakladatele muzea. V roce 1952 se stalo Okresním vlastivědným muzeem.
•
R
o
y
a
l
T
o
w
n
o
f
S
l
a
Sbírky Záhorského muzea se orientují na archeologii, historii, literární historii, etnografii a muzikologii regionu. Od roku 1992 vydává muzeum regionální vlastivědný časopis Záhorie, každoročně pořádá několik vlastních, ale i převzatých výstav. Muzeum se také podílí na vědeckovýzkumných úkolech, publikuje výsledky své práce a velkou měrou se podílí na kulturně-speločenském životě města i regionu. Eva Blahová vystudovala operní a koncertní zpěv na Vysokej škole múzických umení v Bratislavě u profesorky Anny Hrušovské. Ve studiích pokračovala na Akademie fűr Musik und darstellende Kunst ve Vídni – odbor písňový a oratorní pod vedením profesora Roberta Scholluma, později u profesora Ericha Werbu v Salzburgu a u profesora Daniela Ferra v italské Sieně. Její převážně koncertní repertoár obsahuje díla od baroka až po 20. století. Lásku k hudbě a především k opernímu zpěvu ovlivnil její otec Dr. Janko Blaho (rodák ze Skalice), dlouholetý sólista opery Slovenského národního divadla. Eva Blahová vystupuje s předními symfonickými i komorními tělesy. Kromě koncertů na domácích pódiích účinkovala v Holandsku, Německu, Rakousku, Maďarsku, České republice, Itálii, Francii, Řecku, Španělsku, Portugalsku, Chorvatsku, Korei, Kanadě a v USA. Pedagogické práci se věnuje desítky let. Dnes učí na hudební fakultě Vysoké školy múzických umění na katedře zpěvu v Bratislavě. Od roku 2002 působí jako hostující profesorka ve Finsku. Je členkou výboru umělecké rady mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, v Itálii byla dvakrát předsedkyní Mezinárodní pěvecké soutěže v Patrice a v Římě. Vede interpretační pěvecké kurzy ve Vídni a Badenu, na festivalu Mitte Europa, v Kanadě, Korei, Holandsku, Japonsku a v USA. Pedagogicky působila na prestižní Mozartově akademii European Mozart Foundation. Její posluchači získali víc než čtyřicet titulů z mezinárodních pěveckých soutěží, mnohá zvláštní ocenění a úspěšně se uplatňují na světových operních scénách a koncertních pódiích. Je významnou členkou porot mezinárodních pěveckých soutěží, jako Hans Gabor Belvedere ve Vídni. Od roku 1994 je prezidentkou Mezinárodní pěvecké soutěže Mikuláše Schneidra-Trnavského v Trnavě, Mezinárodní soutěže A. Dvořáka v Karlových Varech, Mozartovy soutěže v Praze. Eva Blahová je zakladatelkou festivalů „Operní hvězdy zítřka“ v Praze a Dni Európy v Bratislavě. Je také iniciátorkou Mezinárodní pěvecké soutěže Lucie Popp v Bratislavě. Spolupracuje s nadacemi Olgy Havlové, UNICEF, nadací Help a dalšími. Její pěvecké výkony jsou zaznamenány ve Slovenském rozhlase a televizi, na gramofonových deskách a CD nosičích.
n
ý
D n y
s l o v e n s k é
k u l t u r y
v e
S l a n é m
Dušan Stankovský vystudoval Vysokou školu múzických umení v Bratislavě. Od roku 1962 vyučoval na Konzervatoři v Žilině, potom na Pedagogické fakultě Univerzity Komenského v Trnavě. V letech 1982–1983 vyučoval a vedl korepetice na Music and Balletschool v Bagdádu. Od roku 1984 byl korepetitorem na katedře zpěvu a hudební výchovy – VŠMU v Bratislavě. V roce 1993 působil jako operní korepetitor v Izmiru. Kromě pedagogické práce se věnoval koncertní činnosti. Koncertoval v mnoha evropských zemích a v USA. Je zván na mezinárodní soutěže, kurzy a je vyhledávaným partnerem na koncertních pódiích.
19.30
Klub
Dividýlka
v
hotelu
Hejtmanský
dvůr
SUI VESAN Koncert world a etno hudby. Sui Vesan – slovenská skladatelka, zpěvačka a instrumentalistka – je představitelkou tzv. world etno music, ve které se mísí lidové, etnické i popové prvky. Veřejně vystupuje od roku 1996. Zprvu pod uměleckým jménem Čmelka. V roce 2001 vydala debutové album Sui, které se dostalo do žebříčku dvaceti nejlepších alb world music, vyhodnocovaného 45 specialisty z Unie evropských rádií, která sdružuje dvacet zemí. Sui Vesan koncertovala v Česku, Polsku a Maďarsku. Zájem o její vystoupení projevily i Japonsko a Velká Británie. Vzhledem k omezené kapacitě sálu je třeba si zakoupit vstupenku v symbolické hodnotě 20 Kč. Vstupenky si můžete zakoupit od 20. března 2004 v předprodejní pokladně Městského kina ve Slaném.
•
D a y s
o f
S l o v a k
C u l t u r e
i n
S l a n ý
4. dubna – neděle 19. 30 K l u b
Dividýlka
v
hotelu
Hejtmanský
dvůr
ZABÍJAČKA Hra Dušana Dušeka, Fero Liptáka a Martina Šulíka. Hraje Divadlo COMMEDIA Poprad. Režie a úprava: Vlado Benko, scéna: Marián Čižmárik. První premiéra Divadla COMMEDIA se konala v říjnu 1968. Díky systematické a cílevědomé práci se soubor zařadil mezi nejúspěšnější divadelní spolky na Slovensku. Vyhraněný komediální žánr si získal příznivce nejen z řad diváků, ale i odborné kritiky. I když v repertoáru souboru dominuje komediální žánr, čas od času se statečně vypořádá i s vážným tématem. Od roku 1972 je režisérem, vedoucím souboru a hercem v jedné osobě pan Vlado Benko. Vzhledem k omezené kapacitě sálu je třeba si zakoupit vstupenku v symbolické hodnotě 20 Kč. Vstupenky si můžete zakoupit od 20. března 2004 v předprodejní pokladně Městského kina ve Slaném.
K
r
á
l
o
v
s
k
é
m
ě
s
t
o
S
l
a
n
ý
5. dubna – pondělí síň
Štecha
Knihovny ve
Slaném
POHÁDKY/ROZPRÁVKY Dvojjazyčné pohádky pro děti. Ukázky ze slovenských pohádek Pavla Dobšinského čte Viera Kučerová a Vladimír Štancel. Prezentace a ukázka z CD „Krtkove dobrodružstvá“ ve slovenštině (Július Satinský a Jurko Krén). Loutkové divadlo pro děti „Pohádka o statečném Gašparkovi“.
19.30 M ě s t s k é
kino
ve
R
o
y
a
l
T
o
w
n
o
f
S
l
a
6. dubna – úterý
9 a 11 hodin P ř e d n á š k o v á Václava
•
Slaném
KRUTÉ RADOSTI Komorní příběh, odehrávající se v předválečném Československu začátkem třicátých let. Složitý a tragický vztah dospívajícího děvčete a jejího ambiciózního otce dramaticky poznamená místní společnost na slovenském venkově.
19.30 M ě s t s k é
divadlo
ve
Slaném
GARDEROBIÉR Garderobiér Ronalda Harwooda je jedním z nejpřekládanějších a nejhranějších anglických dramatických textů posledního desetiletí. Je to hra o hercích a o světě divadla, který autor důvěrně poznal ve své původní herecké profesi. Pět let působil i jako garderobiér Sira Donalda Wolfita, posledního z velkých herců – ředitelů, kteří se svými divadelními společnostmi dominovali anglickému divadlu od 17. století. režie: Martin Huba scéna: Josef Ciller kostýmy: Milan Čorba hudba: Petr Malásek hrají: Miroslav Táborský, Ilona Svobodová, Jaroslava Pokorná, Martin Huba, Klára Sedláčková, Jiří Wohanka, Peter Varga a další Divadlo V Dlouhé
režie: Juraj Nvota námět: Scarlett Čanakyová scénář: Scarlett Čanakyová, Juraj Nvota (spolupráce na scénáři) hrají: Tatiana Pauhofová, Ondřej Vetchý, Milan Mikulčík, Anna Šišková, Vladimír Hajdu, Július Satinský, Csongor Kassai, Szidi Tóbiás Jednotné vstupné 20 Kč. Vstupenky si můžete zakoupit od 2004 v předprodejní pokladně Městského kina ve Slaném.
20. března
Jednotné vstupné 50 Kč, majitelé Divadelního předplatného pro dospělé mají vstup zdarma. Vstupenky si můžete zakoupit od 20. března 2004 v předprodejní pokladně Městského kina ve Slaném.
n
ý
D n y
s l o v e n s k é
k u l t u r y
v e
S l a n é m
7. dubna – středa
•
D a y s
19.30
o f
S l o v a k
Městské
kino
ve
C u l t u r e
i n
S l a n ý
Slaném
SLADKÉ STAROSTI
14–17 hodin I n t e g r o v a n á
střední ve
škola
Slaném
OCHUTNÁVKA SLOVENSKÝCH SPECIALIT Ochutnávka slovenských specialit pro veřejnost.
17 hodin I n t e g r o v a n á
střední ve
škola
Slaném
ROMOVÉ NA SLOVENSKU Zahájení výstavy fotografií PhDr. Jaroslava Balvína, CSc. – koordinátora pro národnostní menšiny na Magistrátu hlavního města Prahy. PhDr. Jaroslav Balvín, CSc. spolupracuje s romskou komunitou v různých oblastech již téměř deset let a dobře romské spoluobčany zná. Je to poznat i na jeho fotografiích, které působí emotivně a esteticky. Zachycují nejen současný život Romů v Čechách, ale i v osadách na Slovensku a v zahraničí. Z fotografií je cítit krása romského života se všemi jeho radostmi, ale i starostmi.
Situační komedie o Šimonovi, který je sice uznávaným cukrářským mistrem, ale zároveň velkým smolařem v lásce. Z klidného staromládeneckého života ho vyruší nástrahy vdavekchtivých žen a snaha matky oženit ho za každou cenu. režie: Juraj Herz námět: Jozef Paštéka scenář: Jozef Paštéka, Milan Ležák hrají: Emil Horváth ml., Renata Mašková, Andrej Hryc, Pavlína Mourková, Irena Kačírková, Anton Duchoslav, Dušan Blaškovič, Vladimír Černý, Marián Labuda Jednotné vstupné 20 Kč. Vstupenky si můžete zakoupit od 2004 v předprodejní pokladně Městského kina ve Slaném.
20. března
K
r
á
l
o
v
s
k
é
m
ě
s
t
o
S
l
a
n
ý
8. dubna – čtvrtek 10–13 hodin I n t e g r o v a n á
střední ve
škola
Slaném
OCHUTNÁVKA SLOVENSKÝCH SPECIALIT Ochutnávka slovenských specialit pro školy.
9.30 M ě s t s k é
kino
ve
•
R
o
y
a
l
T
o
w
n
o
f
S
l
a
Od roku 2001 až doposud je velvyslancem Slovenské republiky v Praze. Působil také jako externí pedagog na Pedagogické fakultě UK a VŠMU v Bratislavě. Je členem klubu Nezávislých spisovatelů, PEN klubu a čestným předsedou nadace L. Novomeského. Vydal devět prozaických knih. V roce 2002 byla udělena Ladislavu Ballekovi Evropská cena za umění a Univerzita Mateje Bella v Banské Bystrici mu v listopadu 2002 udělila titul Doctor honoris causa. Prezident Slovenské republiky udělil Ladislavu Ballekovi státní vyznamenání Pribinův kríž II. třídy za významné zásluhy v oblasti moderní slovenské literatury. Ladislav Ballek je ženatý a s manželkou Annou vychovali dnes už dospělého syna.
Slaném
JIŽNÍ POŠTA Promítání filmové adaptace románu Ladislava Balleka spojené s besedou s autorem – promítání pro školy.
17.30 M ě s t s k é
Přelomové chvíle dětství pětiletého chlapce v poválečném období na jižním Slovensku se retrospektivně odvíjejí ve vzpomínkách čtyřicetiletého spisovatele. Chlapcův svět je plný svérázných postav, které spoluvytvářejí kolorit místa a doby, charakterizované politickými, národnostními a sociálními rozpory.
Promítání filmu pro veřejnost.
režie: Stanislav Párnický námět: Ladislav Ballek (román) scénář: Jozef Heriban
20.00 M ě s t s k é
hrají: Peter Zeman, Jiří Bartoška, Magda Vášáryová, Pavol Mikulík, Zdena Studenková, Matej Matejka, Pavel Nový, Eva Jakoubková Mgr. Ladislav Ballek, Dr. h. c. (* 2. 4.1941) – velvyslanec Slovenské republiky v Praze – vystudoval Pedagogickou fakultu v Banské Bystrici a začal působit především v oblasti kultury a literární tvorby, později jako redaktor Čsl. rozhlasu a denníku SMER v Banské Bystrici a také jako redaktor vydavatelství Slovenský spisovatel. Poté pracoval tři roky jako vedoucí oddělení ministerstva kultury SSR. Do roku 1992 působil ve funkci náměstka ředitele Slovenského literárního fondu, jako vedoucí tajemník Svazu slovenských spisovatelů a jako stipendista Slovenského literárního fondu. V letech 1992–1994 a 1998–2001 byl poslancem Národní rady SR.
kino
ve
Slaném
JIŽNÍ POŠTA Jednotné vstupné 20 Kč. Vstupenky si můžete zakoupit od 2004 v předprodejní pokladně Městského kina ve Slaném.
divadlo
ve
20. března
Slaném
SKALIČAN Vystoupení folklórního souboru ze Skalice – zakončení Dnů slovenské kultury ve Slaném. Skaličan. Počátkem 50. let bylo ve městě Skalici příznivé prostředí pro rozvíjení různých kulturních aktivit spojených s lidovými tradicemi, které vyústilo až k založení folklórního souboru Skaličan v roce 1954. Už v roce 1950 totiž existovala při hudební škole cimbálová hudba. V letech 1952–1953 se s příchodem nových učitelů vytvořila další hudba s primášem Jánem Králikem. Příležitostně vystupovala s hudbou i zpěvácká skupina. V květnu 1954 byl MUDr. Miroslav Krupka – primáš lidové hudby – iniciátorem myšlenky, aby patronát nad souborem převzal Závodní výbor při
n
ý
D n y
s l o v e n s k é
k u l t u r y
v e
S l a n é m
Nemocnici ve Skalici. Protože většina hudebníků pracovala v nemocnici (v kuloárech folkloristů dokonce nazývali skalickou hudbu jako „doktorskou“), našla tato myšlenka kladnou odezvu. Od té doby nastalo období plné vystoupení, zájezdů, soustředění, ale hlavně tvrdé práce a odříkání si volného času pro tuto ušlechtilou zálibu. Mezi osobnostmi, které pracovaly ve vedení folklórního souboru Skaličan, se objevují jména, která jsou známá i z jiných společensko-kulturních aktivit – například MUDr. Miroslav Krupka, Pavol Fürstenzeller, MUDr. Igor Chaloupka, RNDr. Anton Dinka. O tanec pečovali především Antónia Chaloupková, RNDr. Anton Dinka, Mgr. Marcela Michalovičová a další externí pracovníci v oblasti hudebně-tanečního folklóru. V činnosti souboru měla vždy vysoký umělecký kredit lidová hudba, o což se zasloužili hlavně její primáši – již vzpomínaný MUDr. Miroslav Krupka, Bohuš Vančura, Ing. Janko Klinda, Milan Zelenka, MUDr. Jozef Rambousek, PaedDr. Peter Vašečka, MVDr. Juraj Kulčár, PhDr. Peter Michalovič a František Zemánek. Jednotné vstupné 50 Kč. Vstupenky si můžete zakoupit od 2004 v předprodejní pokladně Městského kina ve Slaném.
20. března
•
D a y s
o f
S l o v a k
C u l t u r e
i n
S l a n ý
9. dubna – pátek 10.00, 14.30 a 16.00 Grafobal,
spol.
s
r.
o.,
Slaný
DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ Pro zájemce o prohlídku výrobních prostor Grafobalu bude v 10, 14.30 a 16 hodin přistaven autobus na zastávce „U Váhy“ v Šultysově ulici ve Slaném. Vzhledem k charakteru výroby není možná individuální prohlídka, a proto je kapacita jednotlivých prohlídek limitována počtem míst v autobuse. Grafobal, spol. s r. o., Nosačická 1512, 274 01 Slaný, Česká republika, je dceřinou společností Grafobalu, a. s., Skalica a působí na českém trhu od roku 1996. Soustřeďuje se zejména na výrobu obalů (skládaček a přířezů) z hladké lepenky a v současné době pokrývá asi 20 % produkce na českém trhu. Výhodou je, že se opírá o mateřský polygrafický závod Grafobal, a. s., Skalica, a tím může svým klientům nabídnout široké spektrum služeb v oblasti výroby obalů nejen z hladké a vlnité lepenky, ale i veškeré polygrafické produkce. Svou pozici na českém trhu se snaží neustále upevňovat především dosahováním vysoké kvality tisku, včasným plněním dodacích lhůt, poradenským servisem pro zákazníky a dalšími službami.
K
r
á
l
o
v
s
k
é
m
ě
s
t
o
ADRESÁŘ INSTITUCÍ Město Slaný Velvarská 136, 274 53 Slaný, Česká republika, telefon: 312 511 111, fax: 312 522 771, www.slany.info, www.meuslany.cz Město Skalica Nám. Slobody 10, 909 01 Skalica, Slovenská Republika, e-mail:
[email protected], telefon: +421 34 6644210, fax.: +421 34 6644211, www.skalica.sk Slovenský institut v Praze Jilská 450/16, 110 00 Praha 1 telefon: 224 94 81 35, fax: 224 94 90 42, e-mail:
[email protected], www.slovakemb.cz Velvyslanectví Slovenské republiky Pod Hradbami 1, 160 00 Praha 6, telefon: 233 113 051, fax: 233 113 054, e-mail:
[email protected], www.slovakemb.cz Grafobal, spol. s r. o. Nosačická 1512, 274 01 Slaný, telefon.: ++420 312 52 10 07-9, Fax: ++420 312 52 10 80-1, e-mail:
[email protected], www.grafobal.cz Městské kino ve Slaném Masarykovo náměstí 159, 274 01 Slaný, telefon: 312 522 608, pokladna otevřena pondělí—pátek 15.00—20.00, v sobotu a v neděli 16.00—20.00
S
l
a
n
ý
•
R
o
y
a
l
T
o
w
n
o
Městské divadlo ve Slaném Wilsonova 575, 274 01 Slaný, telefon: 312 522 455 Vlastivědné muzeum ve Slaném Masarykovo náměstí 159, 274 01 Slaný, telefon: 312 522 209, http://muzeum.slansko.cz, otevřeno v úterý—pátek 9.00—16.00, v sobotu, v neděli a ve svátky 9.00—12.00 Knihovna Václava Štecha ve Slaném Masarykovo náměstí, 274 01 Slaný, telefon: 312 522 238, 312 523 448, e-mail:
[email protected], http://kvs.slansko.cz, dětské oddělení otevřeno v pondělí 12.00—16.00, úterý 12.00—17.00, čtvrtek 12.00—17.00 a v pátek 12.00—16.00 Integrovaná střední škola ve Slaném Hlaváčkovo náměstí 673, 274 01 Slaný, telefon: 312 522 559, 312 522 286, prostory galerie jsou přístupné po telefonické dohodě http://www.volny.cz/iss-slany Hotel Hejtmanský dvůr Masarykovo náměstí 114, 274 01 Slaný, telefon: 312 527 110, 312 527 120, e-mail:
[email protected], http://www.hejtmanskydvur.cz
Na všechny akce Dnů slovenské kultury ve Slaném je vstup volný, pokud není v textu uvedeno jinak.
f
S
l
a
n
ý
Editor: Ivo Horňák, Design © KYNO 2004, Vysázeno z písma: Tyfa Juvenis, Tisk: Grafobal, a.s., Skalica — Slovenská republika
MMIV
http://slovensko.slansko.cz • e-mail:
[email protected] www.skalica.sk • www.slany.info • www.grafobal.cz • www.slovakemb.cz
