0157 (COD) JUSTCIV 210 CODEC 1209

RADA EVROPSKÉ UNIE

Brusel 20. října 2009 (21.10) (OR. en) 14722/09 ADD 2

Interinstitucionální spis: 2009/0157 (COD)

JUSTCIV 210 CODEC 1209 DODATEK K NÁVRHU Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí: 16. října 2009 Příjemce: Javier SOLANA, generální tajemník, vysoký představitel Předmět: PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Průvodní dokument k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a úředních listin ve věcech dědictví a vytvoření evropského dědického osvědčení - SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ Delegace naleznou v příloze dokument Komise SEK(2009) 411 v konečném znění.

Příloha: SEK(2009) 411 v konečném znění

14722/09 ADD 2

rk DG H 2A

CS

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

V Bruselu dne 14.10.2009 SEK(2009) 411 v konečném znění

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Průvodní dokument k návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a úředních listin ve věcech dědictví a vytvoření evropského dědického osvědčení SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ {KOM(2009) 154 v konečném znění) {SEK(2009) 410}

CS

CS

1.

Procedurální otázky a konzultace zúčastněných stran

Posouzení dopadů bylo připraveno na základě studie (dále jen „externí studie“)1, kterou pro Komisi vyhotovil externí smluvní partner a ke které přispěla meziútvarová řídící skupina svolaná Generálním ředitelstvím pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost. Svým podílem přispěli zástupci generálních ředitelství pro podniky a průmysl, vnitřní trh a služby, daně a cla, jakož i generální sekretariát a právní služba. Posouzení dopadů vycházelo ze „Studie o kolizních právních předpisech upravujících dědictví v Evropské unii“, která byla vypracována Německým notářským institutem v listopadu 20022 a která potvrdila existenci praktických problémů spojených s převáděním majetku a sepisováním závětí v případě přeshraničního dědictví. Vycházelo rovněž z analýzy 60 odpovědí3 na zelenou knihu Komise „Dědictví a závěti“ [KOM(2005) 65] z 1. března 20054. Nakonec posouzení dopadů vycházelo také z práce skupiny odborníků (PRM III/IV) zřízené Komisí a složené z nezávislých odborníků členských států zastupujících různé právní tradice Evropské unie. Veřejné slyšení ve věci rozhodného práva v oblasti dědictví se konalo v roce 2006. 2.

VYMEZENÍ PROBLÉMU

2.1.

Příčiny současných problémů

Výsledek mezinárodního dědictví v Evropské unii často neodpovídá očekávání zesnulých. Navíc se nenaplňují práva (možných) dědiců, osob ve formálním či jiném vztahu k zesnulému, soukromých a veřejných věřitelů atd. Ačkoli harmonizace dědictví nespadá do pravomoci Evropského společenství, je důležité pochopit, že výchozím bodem problémů, se kterými se v současnosti občané potýkají, jsou vnitrostátní hmotná pravidla v oblasti dědictví, jež se v jednotlivých členských státech od sebe značně liší.

1

2 3 4

CS

EPEC, Studie posouzení dopadů o právních nástrojích Společenství pro oblast dědictví a závětí podle rámcové smlouvy č. DG BUDG č. BUDG06/PO/01/Lot no. 2, ABAC 101908, která je k dispozici na této internetové stránce: […]. http://ec.europa.eu/justice_home/doc_centre/civil/studies/doc_civil_studies_en.htm. K dispozici na adrese: http://europa.eu/scadplus/leg/en/lvb/l16017.htm. K dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/successions/ news_contributions_successions_en.htm.

2

CS

2.1.1.

Rozdíly ve vnitrostátních hmotných pravidlech v oblasti dědictví

1.

Dědické podíly jednotlivých rodinných příslušníků jsou značně odlišné.

2.

Zatímco všechny členské státy uznávají závěti, některé členské státy přijímají v souvislosti s plánováním dědictví propracovanější nástroje (například společnou a reciproční závěť), které nejsou uznány ve všech členských státech.

3.

Všechny členské státy kromě Spojeného království (konkrétně Anglie a Walesu) blízkým rodinným příslušníkům poskytují povinné dědické podíly bez ohledu na závětní ustanovení zesnulého.

4.

Procesní pravidla upravující dědictví se v jednotlivých členských státech liší.

5.

Práva neoddané dvojice či partnerů stejného pohlaví se v jednotlivých členských státech výrazně liší.

2.1.2.

Negativní dopady na občany

Problém 1 – Potíže občanů při zjišťování, který stát či subjekt je příslušný v oblasti dědictví. Orgány dvou či více členských států mohou souhlasit s řešením téhož dědického případu (pozitivní kolize soudní pravomoci) nebo se může stát, že se žádný z členských států daným případem zabývat nehodlá (negativní kolize soudní pravomoci). I když se občanům podařilo identifikovat členský stát, jehož orgány jsou příslušné, často nevědí, který subjekt je v tomto členském státu příslušný (soud, notář, veřejná správa). Problém 2 – Kolizní právní předpisy použitelné na totéž dědictví. Soud není ve věcech soukromého práva povinen uplatňovat právo vlastní země. Členské státy proto mají normy, podle nichž rozhodují, která ze zemí by své právní předpisy měla uplatnit a v jakém případě („kolizní normy“). Ve věci dědictví se normy v jednotlivých členských státech liší. Vzhledem k tomu, že příslušné pro vyřizování daného dědictví mohou být orgány několika členských států, je možné, že dospějí k různým výsledkům při řešení otázky „co komu přísluší“. Tato situace vytváří právní nejistotu, brání účinnému plánování nakládání s majetkem a vzájemnému uznávání rozsudků mezi členskými státy. Problém 3 – Nedostatečná (omezená) svoboda pro zůstavitele při výběru právních předpisů. Pokud si je občan využívající výhod vnitřního trhu vědom rozdílů v hmotném dědickém právu a v kolizních normách, může se pokusit vyhnout se tomuto problému sepsáním závěti a volbou jednoho práva použitelného na celý svůj majetek. Většina členských států však zatím neumožňuje, aby si daná osoba vybrala právo použitelné na své dědictví5.

5

CS

Výběr právních předpisů není možný v Rakousku, na Kypru, ve Francii, Řecku, Irsku, Lotyšsku, Litvě, Lucembursku, Polsku, Portugalsku, Slovensku, Slovinsku, Španělsku, Švédsku a České republice. Informace nejsou dostupné v případě Maďarska, Malty a Severního Irska.

3

CS

Problém 4 – Omezené uznávání a výkon rozhodnutí a aktů. Soudní rozsudek jedné země není automaticky uznán a vykonán v jiné zemi, jejíž soudy mohou v tomtéž případě vynést kolidující rozsudek. Taktéž není dostatečné uznávání a výkon notářských a jiných úředních aktů. Problém 5 – Omezené uznávání statusu dědice nebo správce pozůstalosti / vykonavatele závěti. V současnosti ve členských státech existují různé druhy důkazů svědčících o statusu dědice nebo správce pozůstalosti. Obecně lze říci, že akty vykonané v jednom členském státu nejsou automaticky uznány v jiném členském státu. Způsobuje to duplicitní řízení v případě prokázání statusu dědice nebo správce pozůstalosti v zemi, ve které se majetek nachází, jakož i dodatečné náklady a časové ztráty. Problém 6 – Potíže při zjišťování možného sepsání závěti v zahraničí. I v čistě vnitrostátních případech není vždy pro dědice jednoduché zjistit, zda zesnulý sepsal jakoukoli závěť. Tato otázka je ještě složitější pro občany snažící se zjistit, zda byla nějaká závěť sepsána v zahraničí. Tato situace způsobuje závažné časové ztráty, vyšší náklady a nejistotu ohledně existence dalších možných dědiců. 2.2.

Rozsah problémů

Vzhledem k nedostatku relevantních statistických údajů a omezených empirických údajů je obtížné posoudit rozsah zjištěných problémů. Z konzultací nicméně vyplývá, že právní nejistota, se kterou se občané potýkají, je z praktického hlediska významná. V Evropské unii umírá každoročně zhruba 4,5 milionu lidí. Za předpokladu, že hodnota průměrného majetku se pohybuje zhruba ve výši 137 000 EUR (tedy zhruba 5,5krát více než průměrný hrubý národní důchod na osobu), celková hodnota majetku by tedy představovala 646 miliard EUR ročně. Lze rovněž důvodně předpokládat, že kolem 9–10 % celkového počtu dědických případů (zhruba 450 000) má „mezinárodní“ rozměr. Průměrná hodnota takového majetku by činila zhruba dvojnásobek průměrného majetku (tj. 274 000 EUR), což by představovalo přibližně 123,3 miliard EUR ročně. V případě tohoto majetku se objevují problémy. I když jsou vyřešeny racionálně, náklady v podobě právních poplatků se mohou pohybovat od 2 % (2,466 miliardy EUR) do 5 % celkové hodnoty mezinárodního dědictví (6,165 miliardy EUR). Za reálný lze považovat průměr ve výši 3 % (3,699 miliard EUR) hodnoty majetku. Kromě toho se zhruba ve stejné výši pohybují náklady vzniklé časovými ztrátami, jež se mohou počítat spíše na léta než na měsíce. Podle výpočtu externího smluvního partnera by vyřešení těchto problémů mohlo být zdrojem přínosů pro občany EU ve výši přibližně 4 miliard EUR ročně.

CS

4

CS

3.

Cíle

Celkovým cílem návrhu je přispět k vytvoření skutečného evropského prostoru občanského práva v oblasti dědictví. Obecné, konkrétní a operativní cíle jsou shrnuty v následující tabulce: Přehled obecných, konkrétních a operativních cílů Obecné cíle

Konkrétní cíle

Operativní cíle

Ÿ

Dosáhnout stavu, který se vyznačuje absencí současně probíhajících řízení a neuplatňováním různých hmotných práv v rámci téhož případu mezinárodního dědictví.

Přijmout společné normy týkající se soudní pravomoci.

Poskytnout zůstaviteli právních předpisů.

výběr

Zavést harmonizované normy, které by zůstaviteli poskytovaly omezený výběr právních předpisů.

Zajistit uznání práv, relevantních aktů a rozhodnutí týkajících se dědictví.

Harmonizovat normy pro uznávání a výkon soudních rozhodnutí, jiných rozhodnutí a úředních listin / dokumentů.

Umožnit občanům, aby předem efektivně plánovali a organizovali své dědictví v přeshraničním kontextu.

Ÿ

Zvýšit pravděpodobnost účinného dodržování práv možných dědiců, osob ve formálním či jiném vztahu k zesnulému, soukromých a veřejných věřitelů atd.

(omezený)

Přijmout společné normy týkající se práva rozhodného.

Zajistit uznání pravomocí správců pozůstalosti / vykonavatelů závěti. Zajistit uznání statusu dědice. Zlepšit přístup k informacím týkajícím se existence závětí v zahraničí.

4.

Možné varianty

4.1.

Popis možných variant

Vytvořit evropský systém evidence závětí a získávání informací týkajících se existence závětí v zahraničí.

Možné varianty byly rozděleny do dvou rozdílných souborů s cílem přihlédnout k různým variantám, které je třeba zvážit (viz tabulka dole). Definice možných variant řešících problémy způsobené rozdíly ve vnitrostátních právních předpisech upravujících dědictví s nadnárodními prvky (varianta A) Žádná společná opatření na úrovni EU Ÿ

Varianta A. 1: status quo

Legislativní opatření EU Ÿ

CS

Varianta A.2: harmonizace norem pro určení soudní pravomoci a zavedení norem pro automatické uznávání a výkon soudních rozhodnutí, jiných rozhodnutí a úředních listin / dokumentů;

5

CS

Ÿ

Varianta A.3: harmonizace kolizních norem;

Ÿ

Varianta A.4: harmonizace kolizních norem a zavedení evropského osvědčení dědice a vykonavatele závěti / správce pozůstalosti u dědických případů v nadnárodním měřítku;

Ÿ

Varianta A.5: harmonizace kolizních norem a norem pro určení soudní pravomoci;

Ÿ

Varianta A.6: harmonizace kolizních norem a norem pro určení soudní pravomoci a zavedení norem pro automatické uznávání a výkon soudních rozhodnutí, jiných rozhodnutí a úředních listin / dokumentů (A.2 + A.3);

Ÿ

Varianta A.7: harmonizace kolizních norem a norem pro určení soudní pravomoci, zavedení norem pro automatické uznávání a výkon soudních rozhodnutí, jiných rozhodnutí a úředních listin / dokumentů a zavedení osvědčení dědice a vykonavatele závěti / správce pozůstalosti u dědických případů v nadnárodním měřítku (A.2 + A.4);

Nelegislativní opatření

CS

Ÿ

Varianta A.8: vytvoření databáze / systému zpracování informací a poznatků o kolizních právních předpisech, normách pro určení soudní pravomoci a příslušných subjektech;

Ÿ

Varianta A.9: rozsáhlá informační kampaň o dědictví (právní předpisy a stávající/budoucí nástroje).

6

CS

Definice možných variant řešících problémy při zjišťování možného sepsání závěti v zahraničí (varianta B) Žádná společná opatření na úrovni EU Ÿ

Varianta B.1: status quo

Opatření na úrovni EU (právní předpisy a financování) Ÿ

Varianta B.2: doporučení Komise o zřízení vzájemně propojených vnitrostátních evidencí závětí a o organizaci informačních kampaní;

Ÿ

Varianta B.3: povinné zřízení vzájemně propojených vnitrostátních evidencí závětí;

Ÿ

Varianta B.4: zřízení centrální evidence závětí v rámci Evropské unie;

Nelegislativní opatření Ÿ

Varianta B.5: vytvoření internetových stránek evidencí závětí a vnitrostátních norem;

Ÿ

Varianta B.6: národní informační kampaně o závětích (právní předpisy a stávající/budoucí nástroje).

4.2.

Porovnání variant

Tabulka 1 poskytuje srovnání „vyhodnocení“ devíti možných variant A. Tabulka 2 srovnává vyhodnocení šesti možných variant B. Možné varianty jsou rozděleny do kategorií v závislosti na jejich potenciálu splnit cíle vymezené v níže uvedeném oddílu 5. Deset následujících označení (√√√√√√√√√√) znamená, že daná možnost splňuje v plné míře všechny cíle.

CS

7

CS

Tabulka 1 – Srovnání vyhodnocení možných variant A Cíle/náklady

Varianta A. 1

Varianta A.2

Varianta A.3

Varianta A.4

Varianta A.5

Varianta A.6

Varianta A.7

Varianta A.8

Varianta A.9

(Status quo)

Normy pro určení soudní pravomoci & uznávání)

(Kolizní normy)

(Kolizní normy & osvědčení )

(Kolizní normy & normy pro určení soudní pravomoci)

(A.2 +A.3)

(A.2 + A.4)

(Databáze)

(Národní informační kampaně)


0

√√

√√√√

√√√√√√

√√√√√√√

√√√√√√√√

√√√√√√√√√√

√

√

Poskytnout zůstaviteli právních předpisů.

0

0

√√√√√

√√√√√√

√√√√√

√√√√√√√√√

√√√√√√√√√√

0

0

0

√√√√√

√√

√√√√√√

√√√

√√√√√√√√

√√√√√√√√√√

0

0

Zlepšit přístup k informacím týkajícím se existence závětí v zahraničí.

0

0

–

–

–

–

–

0

0

Celkové bodové hodnocení:

0

7

11

18

10

25

30

1

1

V současnosti: 4 miliardy EUR/rok; možné zdvojnásobení nákladů za 10 let.

Úspory nákladů: maximálně 10%





Úspory nákladů: bezvýznamné

Úspory nákladů: bezvýznamné

(omezený)

výběr

Zajistit uznání: i)

soudních rozhodnutí, jiných rozhodnutí a úředních listin / dokumentů o mezinárodním dědictví;

ii)

pravomocí správců pozůstalosti / vykonavatelů závěti; a

iii)

statusu dědice.

Hospodářské dopady

CS

8


CS

Tabulka 2 – Srovnání vyhodnocení možných variant B Cíle/náklady

Varianta B0,1

Varianta B0,2

Varianta B0,3

Varianta B0,4

Varianta B0,5

Varianta B.6

(Status quo)

(Doporučení Evropské komise o vzájemně propojených vnitrostátních evidencích & informačních kampaních)

(Povinné zřízení vzájemně propojených vnitrostátních evidencí závětí)

(Centrální evidence závětí v rámci Evropské unie)

(Internetové stránky vnitrostátních evidencí závětí a vnitrostátních norem)

(Národní informační kampaně)


0

√√

√√√

√√√√

√

√

Poskytnout zůstaviteli (omezený) výběr právních předpisů.

0

0

0

0

0

0

0

√

√

√

0

0

0

√√

√√√

√√√√

√

√

Zajistit uznání: i)

soudních rozhodnutí, jiných rozhodnutí a úředních listin / dokumentů o mezinárodním dědictví;

ii)

pravomocí správců vykonavatelů závěti; a

iii)

statusu dědice.

pozůstalosti

/

Zlepšit přístup k informacím týkajícím se existence závětí v zahraničí. Celkové bodové hodnocení

0

5

7

9

2

2

Hospodářské dopady

V současnosti: 4 miliardy EUR/rok; možné zdvojnásobení nákladů za 10 let.

Úspory nákladů:

Úspory nákladů:

Úspory nákladů:

Úspory nákladů:

Úspory nákladů:

maximálně 1-2 %

maximálně 1-2 %

maximálně 2 %

bezvýznamné

bezvýznamné

CS

9

CS

4.3.

Upřednostňovaná varianta

Na základě posouzení v tabulce 1 a 2 je upřednostňovanou variantou kombinace varianty A7 a B.2. První varianta by byla řešením současných problémů, ale i problémů, které se mohou objevit v budoucnosti, a vedla by k největšímu snížení nákladů (maximálně o 30 %). Ve skutečnosti je to nejvíce ambiciózní varianta, a proto představuje další vývoj variant identifikovaných jako výzvy, které má řešit. Ačkoli varianta B.2 nedosahuje nejvyššího hodnocení, představuje upřednostňovanou variantu z toho důvodu, že zjištění existence závěti je především vnitrostátním problémem (čímž pravděpodobně nadále bude, dokonce i v dlouhodobém horizontu) a také z toho důvodu, že není povinné závěť zaevidovat (to znamená, že evidence závětí pouze potvrdí, že žádná závět zaevidována nebyla. Nepotvrdí však to, že žádná závěť neexistuje). Tato analýza je potvrzena zúčastněnými stranami. 4.4.

Možný rozsah a povaha dopadů upřednostňované varianty

Upřednostňované možné varianty by odstranily možnost kolize soudní pravomoci. Umožnilo by to rychlejší uzavření dědického případu, vzhledem k tomu, že by se příslušné orgány dále nemusely potýkat s teoreticky protikladnými vnitrostátními normami v okamžiku určení hmotného práva upravujícího otázku, kdo je dědicem. Zavedení omezeného výběru právních předpisů pro zůstavitele by občanům umožnilo lépe plánovat jejich dědictví. Zajistilo by se uznání statusu dědice nebo pravomocí vykonavatelů závěti / správců pozůstalosti. V důsledku toho by se snížily poplatky a časové ztráty. Doporučení Komise by urychlilo vytvoření evidencí závětí členskými státy, které by byly slučitelné a interoperabilní a usnadňovaly by zjišťování existence závětí v jiných členských státech. Informační kampaně by mohly větší počet občanů přimět k tomu, aby sepsali závěti a zaevidovali je, a tím urychlili dědické řízení. Došlo by tak ke snížení časových ztrát a právních poplatků. Pozitivní dopad evidencí může být nicméně omezený, neboť evidence závětí by nebyla povinná. Upřednostňovaná varianta by vcelku zvýšila pravděpodobnost, že práva všech osob zapojených do dědictví by byla uplatněna tím nejúčinnějším způsobem. Upřednostňovaná varianta dodržuje základní práva zakotvená v Listině základních práv Evropské unie. 4.5.

Náklady spojené s upřednostňovanou variantou

Celkem by mohla upřednostňovaná varianta vést ke snížení nákladů, které by mohly podle odhadů dosáhnout 32 % nákladů ve výši 4 miliard EUR, jež jsou zapříčiněny stávajícími problémy. Jednalo by se tedy o částku ve výši 1,3 miliardy EUR. V rámci procesu přijetí a provedení upřednostňované varianty by došlo k vytvoření finančních nákladů na úrovni EU a na úrovni vnitrostátní, zejména nákladů na administrativní činnost spojenou s přípravou nutných právních předpisů, nákladů na zřízení a provoz evidence závětí a nákladů na informační kampaně. Upřednostňovaná varianta by sice měla díky harmonizaci rozhodného práva za následek snížení poplatků vyplácených osobám s právnickou profesí, nicméně obrat těchto osob by se zvyšoval vzhledem k vyšší hodnotě dědictví a k rostoucímu počtu mezinárodních případů.

CS

10

CS

Díky novým normám se navíc zlepší schopnost občanů předvídat. Je pravděpodobné, že se zvýší počet občanů, kteří si budou chtít zorganizovat dědictví předem a využít přitom odborné právnické služby. V právnických profesích, stejně jako v jiných profesních službách vždy dochází ke změnám na trhu. Rozsah těchto změn souvisejících s upřednostňovanou variantou bude pravděpodobně malý a postupný6. Vzhledem k tomu, že předpisy o zdanění jsou záměrně vyloučeny z oblasti působnosti navrhovaného nařízení, byla by upřednostňovaná varianta daňově neutrální. Nevyžadovala by tudíž žádné změny v právních předpisech členských států týkajících se zdanění dědictví. Proto jsou normy určující členský stát příslušný pro vybírání dědické daně v daném dědickém případě (obvykle vyplývající z bilaterálních dohod) naprosto nezávislé na normách určujících občanské právo upravující toto dědictví. Upřednostňovaná varianta by teoreticky mohla nepřímo ovlivnit výši příjmů z dědické daně vybrané daným členským státem (například v případě bankovního účtu: pokud je podle současného rozhodného práva dědic občanem žijícím v členském státě A, zatímco podle rozhodného práva, jež je v souladu s budoucím nařízením, dědic pobývá v členském státě B, nebude již členský stát A nadále moci vybírat dědické daně). Tento dopad by byl nicméně okrajový a nepřímý. Navrhované nařízení nepřispěje ke zjednodušení složitých daňových systémů použitelných pro případy mezinárodního dědictví a nezabrání dvojímu zdanění občanů. Rozhodně však není z právních a politických důvodů možné pozměnit v rámci tohoto nařízení stávající systém. Dědictví v přeshraničním kontextu tak mohou způsobit nesoulad mezi vnitrostátními režimy zdanění, z čehož může plynout dvojí zdanění nebo diskriminace. Komise má v úmyslu předložit v roce 2010 sdělení za účelem řešení této problematiky. 4.6.

Přidaná hodnota EU

Upřednostňovaná varianta by vytvořila pro EU důležitou přidanou hodnotu. Má potenciál k tomu, aby posílila důvěru ve vnitřní trh a usnadnila mobilitu občanů Evropské unie. Problémy, které řeší, částečně způsobil vnitřní trh. Pokud nebudou vyřešeny, důvěra ve vnitřní trh EU a prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic by mohla být narušena. Přeshraniční dědictví jsou pro občany nákladnější a časově náročnější než dědictví v rámci jednoho státu. Upřednostňovaná varianta by usnadnila život moderních a mobilních občanů EU. 5.

Kontrola a hodnocení

Komise bude pravidelně hodnotit a předkládat zprávy za účelem kontroly účinného provádění nařízení, jakož i úspěšnosti doporučení o zřízení vzájemně propojených evidencí závětí a organizaci informačních kampaní. Externí studie obsahuje mnoho užitečných návrhů týkajících se možných nástrojů pro kontrolu a hodnocení a konkrétních ukazatelů, které Komise zohlední.

6

CS

Pro více informací viz příloha 4.

11

CS

0157 (COD) JUSTCIV 210 CODEC 1209

Recommend Documents