TENKRÁT
Měsíčník z Královéhradeckého kraje m ročník 15 m číslo 5 m květen m 2015 m cena 5 K č
Byli jsme jak utrženi ze řetězu, zdivočelí z konce války, z kvetoucího bezu, z džezu a ticha míru, z odklizených barikád a rozstřílených balustrád, z veršů Majakovského, z hrdinů Mladé gardy, z Julia Fučíka. Podávali jsme si ruce, zvedali je k přísaze a vířili až do rána slavnostní tance. Všem stejné šance a nikdy už bídu! Ve jménu lidu šli jsme předělávat svět. Hrom burácel na čistém nebi a my jsme beze smyslu spěchali jak nenasytní milenci uskutečnit velký sen... A tak se nám smějte, spílejte nám, uvažte ke kůlu, zapalte hranice a spalte nás na prach. A přece jednou přijdou jiní, aby to znovu zkusili... Jiří Knopp
OSVOBOZENÍ ČESKOSLOVENSKA napadla a zapálila. Teprve na potápějící lodě vyvěsili dozorci a námořníci vlajky bílé. PoKvěten 1945 zdě! Zahynulo v nich přes 7000 vězňů. Nyní
Po osvobození Ostravy pokračovala vojska 4. Ukrajinského frontu směrem na Olomouc. V Říši došlo k poslední reorganizaci vlády: ve funkci říšského prezidenta stál velkoadmirál K. Dönitz, říšským kancléřem se stal J. Goebbels, ministrem pro věci NSDAP M. Bormann, ministrem zahraničí A. Seiss – Inguart atd. Říše i nadále běsnila! Dönitzův rozkaz zněl jasně: „Přijímám vrchní velení všech částí německé branné moci s rozhodnutím pokračovat v boji proti bolševismu... V boji s Angličany a Američany musím pokračovat tak daleko a dlouho, dokud mi brání v provedení boje proti bolševikům...“ V Malé pevnosti Terezín se nacisté 2. května 1945 dopustili masové vraždy. Popravili 54 převážně mladých komunistů, členů revoluční skupiny Předvoj. Dne 3. května 1945 se nacisté dopustili v přístavu Lübeck zločinu. Do lodí Cap Arcona, Deutschland, Athén a Thilbeck nahnali vězně z koncentračních táborů Neungamme, Stutthof a Dora. Lodě pluly pod říškými vlajkami a stříleli na spojenecká letadla. Ta lodě
se „badatelé“ pohoršují jen nad potopením lodí, kterými evakuovali občany německé národnosti z Východního Pruska(!). Na věčné časy bude zaznamenáno v Dějinách světa (X. svazek, str. 436), že proti okupantům povstalo obyvatelstvo podporované partyzány v severovýchodních Čechách. Stalo se tak v obci Chuchelna mezi Semily a Kozákovem 3. května 1945. Němce, kteří přijeli pro vojenský materiál, tam obklíčili partyzáni a občané. Veleli jim npor. Václav Regner, zkušený „fronák“ sovětský major M. I. Šulajev a tajemník obce Jaroslav Kousal. Na přístupech k obci vytvořili záseky. Hovoříme o „první barikádě a prvních výstřelech“ povstání českého lidu. Je více než trapné, že památník, který na místě vznikl povalili 24. 9. 1991 dva jednotlivci M. a L. Tamní radní dosud nenašli morální sílu věc napravit. Proč by to dělali? Od povstání uplynulo už 70 let a skoro nikdo to nepamatuje(!). Pokračování na str. 2
ø
))) Slovo předsedkyně KhKV KSČM
Slavné májové dny Na začátku května slavíme dva významné svátky – 1. máj Svátek práce a 8. květen Den vítězství. V průběhu času se pojetí obou svátků proměňuje. První máj byl vždy dnem boje za práva pracujících a i dnes by takovým měl být. Vždy mnohé výdobytky staletého boje za zlepšení postavení lidí práce je nutné opět bránit proti aroganci a nenažranosti kapitálu. Jaké postavení mají dělníci pracující pod agenturními firmami? Nedostanou řádně zaplaceno za svou práci, musí pracovat, kdy se jim poručí bez nároku na volno či dovolenou, nesmí se odborově organizovat. Je to forma novodobého otrokářství. Ale i mnozí další zaměstnanci musí tvrdě bojovat za svá práva. Je neustálá snaha, aby lidé odváděli čím dál více práce za menší mzdu. Náklady na život stále rostou, ale výplaty se zvyšují mnohem pomaleji. ø
2 w duben
KRAJÁNEK m 2015
OSVOBOZENÍ ČESKOSLOVENSKA 1945 ø
Signálem k celonárodnímu povstání vyzval pražský rozhlas 5. května 1945 ve 12.33 hodin. Němci se nevzdávali, naopak. Pražské operace se zúčastnilo 1 065 300 vojáků 1., 2. a 4. Ukrajinského frontu a jednotky Poláků, Rumunů a sbor gen. Klapálka. Zcela konkrétně náš kraj osvobozovalo devět sovětských armád a 1. čs. armádní sbor. Operovaly přibližně v těchto směrech: Sestava 1. Ukrajinského frontu: J 28. armáda osvobozovala Českolipsko a Mladoboleslavsko a zastavila se u Brandýsa nad Labem; J 52. armáda přešla Liberecko, pokračovala přes Turnov, Mnichovo Hradiště, Benátky nad Jizerou až k Lysé nad Labem a Nymburku;
Trutnovsku a Náchodsku. Rudoarmějci skončili válku v Ostroměři a Jaroměři; J 59. armáda postupovala přes Nové Město nad Metují, Rychnov nad Kněžnou a Hradec Králové.
Sestava 4. Ukrajinského frontu (náčelníkem politické správy 4. UB byl L. I. Brežněv,1906–1982): J 60. armáda osvobodila 9. května Českou Třebovou, Litomyšl, Rychnov nad Kněžnou a pokračovala na Hradec Králové a Pardubice. Vojenské operace ukončila na Nymbursku, v Chlumci nad Cidlinou a Novém Bydžově; J 38. armáda osvobozovala Svitavsko a Chrudimsko. Bojovou činnost ukončila v Českém Brodě, Kostelci nad Černými Lesy, Čáslavi a Týnci nad Labem;
J
31. armáda přešla Jizerské hory, vstoupila do Jablonce nad Jizerou, Železného Brodu, Semil a Turnova;
J 1. gardová armáda pronásledovala Němce od Letovic, Jevíčka a Českomoravskou vrchovinu. Operace skončily v Holicích, Pardubicích, Chrastu u Chrudimi a ve Vysokém Mýtě;
J 52. armáda vstoupila do Nové Paky,
J 1. Čs. armádní sbor osvobozoval Pro-
Jičína, dále k Poděbradům a přes Dvůr Králové nad Labem k Jaroměři a na Královéhradecko;
stějov, Boskovice a Letovice; 10. května 1945 pronikl na Svitavsko;
J
21.
armáda
sváděla
boje
na
Průjezd US ARMY Náchodem V neděli 29. března projel Náchodem konvoj US Army a obrněná vozidla Stryker a vojenská vozidla Humvee projížděla ve třech proudech Českem jako součást provokativního návratu 2. jízdního pluku z vojenského cvičení NATO v Pobaltí do domovské základny Rose Barack v bavorském Vilsecku. Poslankyně PČR a předsedkyně OV KSČM Náchod Soňa Marková k události vydala výzvu: „Již samotná organizace průjezdu cizích ozbrojených sil přes území České republiky přesahující více než 48 hodin pobytu je diskutabilní z pohledu ústavnosti. Mnohem závažnějším se však jeví fakt, že avizovaná „demonstrace síly“ USA a NATO přichází v době vyhroceného konfliktu na Ukrajině a nárůstu napětí mezi Evropou a Ruskem. ... To vše je o to ostudnější, že si právě v této době připomínáme 70. výročí osvobození naší vlasti od fašismu a 60 miliónů obětí nejstrašnější války v dějinách lidstva.“ OV KSČM v Náchodě proto vyzval občany k účasti na pokojném vyjádření nesouhlasu s průjezdem tzv. dragounské jízdy městem. Akci řádně ohlásil na měst-
J 18. armáda čistila až do 16. května 1945 Českomoravskou vrchovinu.
ském úřadě a povolení protestovat měl podél hlavní komunikace od hranic ke konci města. Hlavním místem prostestu měl být hraniční přechod a u soudu. Jiří Žoček, místopředseda OV KSČM: „Neplatily žádné předemohlášené časy růjezdu kolony. Proto první konvoj projel bez naší účasti. Na další část konvoje jsme čekali hodinu a půl v nepříznivém deštivém počasí. Přesto dorazili lidé, kteří s průjezdem nesouhlasili a nesouhlasí ani s účastí ČR v NATO. Příznivců americké armády bylo, bohužel, více. Největší část veřejnosti však se přišla jen mlčky podívat. Došlo na nějaké slovní potyčky, ale spíše občané nad šedesát let měli k nám vášnivější výhrady než mladí.“ V dalších částech kraje se žádný organizátor odporu neobjevil. Sdělovací prostředky si protestujících občanů proti takovémuto průjezdu spíše nevšímaly. (r)
Připomeňme, že východním Čechám patří čestné místo v protifašistickém boji. Od podzimu 1944 do května 1945 bojovalo s německými okupanty ve 32 partyzánských skupinách se zbraní v ruce na 2000 mužů a žen. Prvním rudoarmějcem, který přijel do Hradce Králové 9. května 1945, byl průzkumník Ivan Nikolajevič Kuroščepov (1923–2009), čestný občan města. Předsedkyně Klubu českého pohraničí Alena Svatoňová si při jeho poslední návštěvě zaveršovala: Léta jak spěšný rychlík uhání, nastává nové vítání. Na návštěvu přijel mladý stařík s úsměvem. Před 60 lety nám v Hradci oznámil, že opět svobodná je tato zem. Díky Vám plukovníku, vyslovte doma slova díků. Děkujeme za šastných šedesát let, kdy mír jste chránili pro celý svět. Co dodat. Verše platí i dnes, i když jsme o deset let starší. Jaroslav ŠTRAIT
Slavné májové dny ø Ani po 126 letech historie prvních májů nelze říci, že práva pracujících jsou naplněna. Druhým významným svátkem je 8. květen. Říká se , že historii píší vítězové. Dnes se dějiny druhé světové války razantně přepisují, posunuje se výklad událostí do jiných významů. Sedmdesát let po skončení, zatím největší války v dějinách lidstva, je tu jiné rozložení sil, rozpadlo se několik států Evropy a situace na našem kontinentu je více než napjatá. Vleklá hospodářská krize si žádá řešení a tím v kapitalismu jsou vždy války. Oslavujme neuvěřitelných 70 let života v míru, vzdejme čest památce všem padlým. Jedině jejich oběti nám umožnily klidné prožití tak dlouhého času. Která generace v minulosti mohla celý svůj život prožít v míru? Nyní cítíme ohrožení. Mnohé indicie nasvědčují tomu, že se schyluje k dalšímu krvavému konfliktu. Vláda uvažuje o zavedení branné povinnosti jak pro muže, tak i pro ženy. USA zvyšují tlak na Evropské státy, aby dávaly do zbrojení více peněz. Rozdmýchává se nenávist proti Rusku. Všechny pokrokové síly by se měly spojit v boji za mír. V současné době to není žádné laciné heslo, ale tvrdá realita. Věra ŽIŽKOVÁ
KRAJÁNEK m 2015
duben w 3
Krajští zastupitelé mediálnímu tlaku nepodlehli Předposlední březnový den se jednání Zastupitelstva Královéhradeckého kraje pro změnu od minulého jednání protáhlo. Více než stovka bodů k projednání zřejmě nestačila, a proto došlo na návrh Martiny Berdychové (VČ) a Rudolfa Cogana (TOP 09) k zařazení dalších otázek do programu. Jednání bylo přítomno 42 zastupitelů a koalice měla tentokrát potřebnou převahu. Martina Berdychová navrhla zařadit jako 4. bod doporučení Radě kraje zařadit do sítě škol VOŠ při ZŠ pro neslyšící Štefánikova. Napříč politickým spektrem byl bod zařazen. Jen napůl byl úspěšný Rudolf Cogan, který navrhl přivítat průjezd americké armády a nastavení pravidel dotací ve sportovní oblasti. Uspěl jen v druhém případě. Diskuse se rozvinula už při projednávání písemností, adresovaných zastupitelstvu, kde se do křížku dostali Miloslav Plass (ODS) a Jan Birke (ČSSD) kolem dopisu starosty obce Žernov, který si stěžoval na nekomunikaci kraje a města Náchod při dopravních stavbách. Naopak bez debat schválili zastupitelé seznam vyznamenaných členů záchranného systému při příležitosti Dne kraje 8. května. Projednání návrhu zařadit do sítě škol VOŠ při ZŠ pro neslyšící s oborem tlumočník do znakového jazyka předcházela mohutná „dělostřelecká“ mediální příprava. Zastupitelé napodruhé (při prvním hlasování pozapomněl hlasovat hejtman) rozhodli moudře školu zařadit v okamžiku, kdy bude mít akreditaci oboru tlumočník do znakového jazyka.
))) Tři otázky pro Marii ONDRÁČKOVOU, zkušenou členku Zastupitelstva města Týniště nad Orlicí a rovněž předsedkyni OV KSČM Rychnov nad Kněžnou: l Co vás motivovalo k vaší kandidatuře do městského zastupitelstva a vstupu do komunální politiky? Do městského zastupitelstva jsem kandidovala již potřetí, takže mám poměrně dobrou představu o čem práce v zastupitelstvu je. V minulých obdobích jsem byla členkou finančního výboru, nyní jsem byla zařazena do výboru kontrolního. Nejsem rodilý Týnišák, ale žiji zde více než 40 let, vyrostly tady naše děti, takže mne pochopitelně vždy zajímalo, co se ve městě děje. A protože nemám v povaze jen stát stranou, ale ráda se organizačně zapojuji do všeho, co se kolem děje, tak jsem se dostala i na kandidát-
Zastupitelé také ukončili neustále se vracející kauzu s pětimilionovou půjčkou řádu Benediktýnů, kterou opozice chtěla proměnit na dar, ale nakonec navrhla přijmout splátkový kalendář. Návrh byl schválen 41 hlasy, jeden zastupitel se zdržel. Stejně hladce prošla poslední změna loňského rozpočtu, tzv. dělení medvěda, kde každý klub měl svá želízka v ohni a vzájemně si podíl z medvěda odsouhlasili. Zatímco KSČM vyšla vstříc především požadavkům obcí, KDÚ prosadila dvoumilionovou dotaci Biskupskému gymnáziu. (Inu chudá katolická církev podporu potřebuje, že...) Diskusi vyvolala výroční zpráva o stavu vzdělávací soustavy v kraji. Jak jsme již informovali, koaliční partner dosáhl odložení slučování škol, které dostala za úkol připravit radní Táňa Šormová (KSČM). Bylo zajímavé sledovat trochu svatouškovský přístup opozice, kde se třeba Miloslav Plass tázal, co bude kraj dělat s přebytkem míst ve školách, zatímco se v tisku zástupci opozice vyjadřovali poněkud jinak. Hejtman Lubomír Franc (ČSSD) přislíbil uskutečnit redukci míst cestou redukce studijních oborů. (tl) FOTO – M. Vohralíková ku KSČM a byla zvolena. l Jaké jsou postoje a vztahy mužské části zastupitelstva k ženám-zastupitelkám a konkrétně k vám, jako reprezentantce KSČM? Nelíbí se mi neustálé posuzování postavení mužů a žen, a je to kdekoliv. Věřím tomu, že žena, pokud chce, tak se dokáže prosadit, a potom je ve své práci dobrá. l Myslíte si, že by bylo správné a účelné, aby zastoupení žen ve veřejných i firemních bylo ze zákona určováno kvótami? Žena ale ví, co chce, a dokáže za tím jít s ženskou trpělivostí, vytrvalostí a určitou praktičností. Fandím všem ženám, které takto pracují. Přesto si myslím, že určovat zákonem kvóty žen ve veřejných nebo firemních funkcích může ženám spíše uškodit než pomoci. (van)
Část klubu zastupitelů za KSČM při jednání Krajského zastupitelstva Královéhradeckého kraje.
))) Jednal KhKV KSČM HRADEC KRÁLOVÉ – Dubnové jednání Královéhradeckého krajského výboru konstruktivně projednalo zajištění oprav nemovitostí, zprávy z jednání Poslanecké sněmovny i Krajského zastupitelstva Kh kraje. Členové projednali mezinárodní spolupráci levicových stran, kontrolu plnění úkolů z krajské konference a přípravu oslav k 70. výročí osvobození Československa. Okresní výbory Kh kraje se průběžně starají o stav svých nemovitostí a postupně je opravují a vylepšují. Přes velké investice, například v Hradci Králové v domě U Švagerků, jsou nutné další investice v průběhu následujících tří let v řádech statisíců. V PS PČR je projednáván komunisty předložený zákon o přeběhlictví poslanců a o ztrátě mandátu poslance trestně stíhaného. V interpelacích se dostala na pořad kritika Z. Ondráčka na předražené zakázky monitoringu ohrožených živočichů, diskutovaly se problémy očkování i názorů ombudsmanky. V krajském zastupitelstvu se klubu KSČM podařilo prosadit mnoho financí při rozdělování přebytků financí z rozpočtu, zejména pro dobrovolné hasiče, dobrovolné pracovníky ve sportu, obce, školy atd. Klub podpoří otevření oboru tlumočníka pro znakovou řeč po schválení oboru ministerstvem. (Podrobněji z KZ v jiném příspěvku.) Mezinárodní spolupráci levicových a komunistických stran zajišuje Stálé fórum evropské levice – regionů. Zástupcem je V. Ort. Koordinační výbor SFEL-R se sešel v Plzni, zvolil své zástupce a přijal mírovou výzvu (dále v listu). Upozorňují, stejně jako naši členové, na snahu přepsat historii a snížit podíl Rudé armády na osvobození Evropy od fašismu. Velkou akcí byl průvod antifašistů Berlínem a v květnu ve Weisswasseru bude uspořádán Evropacamp. Zúčastní se zástupci z okresů. Náchodský OV referoval o protestní akci při průjezdu USArmy, jedinou v našem kraji. Členové v diskusi vyzvali naše poslance k odmítnutí zákona o odvodech branců. (vha)
4 w duben
KRAJÁNEK m 2015
„Otázkou zaměstnanosti se bude kraj zabývat systematicky,“ slibuje vicehejtman Otakar Ruml (KSČM) Co je to Pakt zaměstnanosti? Na úrovni krajského úřadu by byl pracovník, dnes mu budeme v první fázi rozvoje projektu říkat „koordinátor zaměstnanosti“, později by to mohl být i vedoucí oddělení zaměstnanosti, v němž by pracovali dva tři lidé. Cílem vytvoření takového postu je jednak velmi důkladné zmapování problematiky zaměstnanosti a nezaměstnanosti v jednotlivých oblastech kraje, zmapování potřeby kvalifikovanosti pracovníků a společně s odborem školství směrování jednotlivých oborů škol do těchto oblastí. Dále by bylo náplní práce koordinátora zaměstnanosti rozšiřovat spolupráci mezi zaměstnavateli, odbornými školami a základními školami, aby žáci a hlavně jejich rodiče byli co nejlépe informováni o perspektivách vzdělání
a následného uplatnění v jednotlivých oborech. Znamená to, že doposud se otázkami zaměstnanosti kraj nezabýval? Takto systematicky otázka zaměstnanosti na úrovni kraje zatím řešena nebyla a jsem přesvědčen, že je to velmi potřebné. My sice máme na kraji zřízenou Komisi pro rozvoj pracovních sil, problém je v tom, že komise víceméně jenom popisuje stav, ale nehledá systémové řešení. Pakt zaměstnanosti by tuto komisi měl nahradit a měl by vystupovat aktivně a brzy by měl přinést také konkrétní výsledky. Velmi důležitá bude jak spolupráce s úřadem práce, tak především se samosprávami obcí s rozšířenou působností.
MŮŽE PRACOVAT KAŽDÝ PRÁCESCHOPNÝ OBČAN? Vývoj od listopadu 1989 nenaplnil očekávání 54 procent lidí v Česku a 70 procent na Slovensku. Lidé v obou zemích jsou zklamáni hlavně kvůli sociální nejistotě, nezaměstnanosti a chudobě a také politice a kvalitě demokracie. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Českou televizi a rozhlas a televízi Slovenska (2014).
Zaměstnanost v našem kraji
řidičích nákladních automobilů. Státní lesy ČR nabídnou letos 150 míst, plus 500 v dalších letech – pro dlouhodobě nezaměstnané. Obce a firmy mají v brzku vytvořit trojnásobek pracovních míst pro veřejné práce. Čínská společnost Saar Gummi Czech ve svých dvou závodech v Červeném Kostelci a ve Velkém Poříčí zaměstnává už více než 800 lidí. Další pracovní místa nabídne průmyslová zóna Kvasiny – slibují až 1300 dalších míst k asi 2000 dělníků. To je jen několik střípků z pracovních příležitostí v kraji. Bez práce však zůstává v republice 525 315 lidí a počet volných pracovních Zaměstnanost v Královéhradeckém kraji míst je 76 050, přehled o krajských údajích dává vedlejší Procento nezaměstnaných za kraj 5,9 %, obrázek. Mohli bychom být započet nezaměstnaných je 22 440 osob, tím spokojeni. Vrásky však počet volných míst je 4 144. způsobuje to, že pracovní místa v kraji jsou až příliš vázána jen na automobilový průmysl a firmy dodávající doplňky, tedy 7,1 % velká specializace, jako kdysi 6,1 % reprezentoval průmysl textilní.
Situace s pracovními příležitostmi v našem kraji – viz údaje v obrázku – zatím vyvíjí příznivě. Začínají se obsazovat sezónní místa. Zaměstnanost, alespoň u firem opravujících silnice, bude také, vzhledem k očekávaným investicím, dobrá. Mezi kraji s výší nezaměstnanosti je Královéhradecký na 3.a 4. místě s Pardubickým krajem. Úřad práce v Hradci Králové zaznamenává zájem zaměstnavatelů o kvalifikované technické profese, například seřizovače, obráběče, elektromechaniky. Velká poptávka je i po
5,4 % 2 652
5 811 6,6 %
4 387
4,4 %
7 312 2 278
Zbavíme se jí někdy? Tedy neazměstnanosti? Toho stresujícího období pro každého, kdo se ocitne „za branou“? Toho ponižujícího pocitu nepotřebnosti, vlastní neschopnosti, kterou okolí a pracovnice na úřadu práce dávají znát? Je to opravdu chyba v každém z nás – v onom „lidském zdroji“, dří-
Kdy se vám podaří agendu Paktu zaměstnanosti spustit? V současné době máme vytipovanou úřednici, která by se měla agendou kolem Paktu zaměstnanosti zabývat, ale potřebujeme za ni nejprve najít mezi pracovníky krajského úřadu náhradu na jejím současném místě. A to není jednoduché. Naší zásadou je, přestože Pakt zaměstnanosti považujeme za velmi důležitou oblast práce kraje, aby kvůli této agendě nebyl zvyšován počet pracovníků. Hledáme vnitřní rezervy. (tl) ve nazývaném „rezervní armádou práce“? Možná ani několik kurzů k posílení sebevědomí nezaměstnanému nepomůže k pochopení, že jen jeho vina to není. Kdo se poučil v historii a snad i ve spisech klasiků, ví, že za kapitalismu to jinak nechodí. Jen se střídají období, kdy je práce o trochu více, a jindy zase o dost méně vlivem cyklického vývoje. Kapitál aní neodpovídá populačnímu vývoji, tedy: nechystá pracovní místo pro každého, kdo se narodil. Ovšem při výběru vzdělání pro další uplatnění bychom měli děti orientovat, v kterém oboru práce bude a kde ne. Po pětadvaceti letech ve staronovém režimu jsme měli být všichni za vodou. Mzdy jsou však pod úrovní mezd vyspělých zemí, které ale již dvacet let stagnují. (Průměrný výdělek je v kraji 22 842 Kč.) Nezaměstnanost stagnuje též, nízká čísla jsou výsledkem upravených způsobů výpočtu. Těch, kteří na úřadu skončí bez nalezení místa a ze statistiky „vypadnou“, jsou každoročně desítky tisíc.
Musí to tak být? Neradostný je však výhled do budoucnosti, o tom referovali odborníci například na vratimovském semináři. Ani kdyby se podařilo nastartovat vyšší tempa růstu, nezaměstnanosti se nezbavíme. Stává se již výsledkem působení čtvrté průmyslové revoluce. Lidé nejsou do pracovního procesu potřeba, služby jsou již také naplněné, a tam, kde by práce byla (např. péče o přírodu, péče o starší občany...), ji nemá kdo zaplatit. Je to velká výzva pro komunisty, vytyčit možné cesty řešení problému. Je možné zaplatit každému určitou sumu na měsíc, aby i bez práce mohl žít. Je tu cesta zkracování pracovní doby při zachování výplaty. Tomu se ale jistě koncerny a jejich šéfové budou bránit. Přece nebudou na lůze prodělávat! (vha)
KRAJÁNEK m 2015
duben w 5
Jednoho dne odpoledne k nám přišla paní z Horního Ž áru, zda bych nepřevedl vlasovce, kteří uprchli z Albrechtic k partyzánům. Pro mne to byla hrozná rána, nebo jsem byl někým prozrazen. Kdo mne prozradil, nechtěla říct. Rychle jsem Po zákeřném přepadení Sovětského Němec pocházel z francouzsko-němec- uvažoval, zda mlčet a vystavit se hrozbě, svazu v roce 1941 Hitlerovským Němec- kých hranic, byl vážně nemocný a brzy od že popraví rodiče, nebo se pokusit tento kem postupovala německá armáda rych- nás odešel. Nahradil ho starší Němec, případ zlikvidovat. Rozhodl jsem se, že le na území Sovětského svazu. Do zajetí který byl již osm let na vojně. Často nám tam navečer přijdu. Večer, když jsem připři tom padlo mnoho sovětských vojáků, vyhudoval, že máme všechno a on nic. jel, moje první otázka byla, kdo o tom ví. kteří byli okamžitě transportováni do Ně- Domek mu rozbili, manželku s dcerou za- Tvrdili, že nikdo. Když jsem jim sdělil, co mecka. Žili v zajateckých táborech za ne- bili při bombardování, avšak věřil, že vy- to bude znamenat v případě prozrazení, lidských podmínek. Stravy bylo málo hrají. Skoro každý večer k nám přicházel že bude celá rodina popravena, dala se a znehodnocené, lékařská péče žádná. od sousedů vlasovec Pavel, nebo otec paní do pláče a průvodce utekl do vedlejCílem Němců bylo, co nejvíce vojáků za- částečně hovořil rusky. Za první světové ší místnosti. hubit. Krátce po setmění se v chaV roce 1942 byl zajat i solupě ozval šum a do kuchyně větský generál Andrej vstoupili tři vlasovci ve stáří Andrejevič Vlasov, který se okolo třiceti let. Na vlasovce přihlásil ke spolupráci měli poměrně pěkné oblečes Němci. Proto se jeho voní, i když ho měli od vápna jáci jmenovali vlasovci (ofipomazané, jak prolézali okciálně Ruská osvobozenem. Již oblečení ve mně necká armáda, zformovavzbudilo vážné podezření. ná v listopadu 1944 Přistoupil jsem k výslechu, – pozn. red.). Generál Vlaodkud jsou. A jejich odpově , sov dostal úkol vytvořit vože z Asie, ve mně vyvolala jenské útvary, které by bodalší podezření. Jejich další jovaly proti Sovětskému odpovědi, kde a jak byli zajasvazu. . . . ti, byly nejisté. Najednou se Když Rudá armáda vyháBunkr T-S 26 v Odolově, v němž je též muzeum vojenského zařízení. ke mně jeden otočil bokem něla Němce ze svého úzea na rukávě měl přišitou trikomí, vždy postoupila o 200 až 300 kilometrů. Zastavila se pouze pro války byl jako voják na Ukrajině, pracoval lóru, tak jsem popošel a druhý měl též tridoplnění zásob, a poté pokračovala jako vedoucí na pile, kde byli zaměstnáni kolóru. Tak jsem věděl, že to jsou příslušníci bývalé gruzínské divize, která bojovav ofenzívě. Němci s tímto počítali a vytvo- Ukrajinci. řili obrannou linii na řece Odře a Nise. Pavla jsme se často ptali na poměry la proti Rudé armádě. Před těmito jsem U československých hranice měla tuto v Sovětském svazu a on nerad odpoví- byl dříve varován. linii bránit nedecimovaná armáda Střed, dal, Zato se často ptal na partyzány. My Ihned jsem ukončil výslech, že jdu nakterá čítala okolo 600 tisíc mužů. Pro tuto jsme mu však odpovídali záporně, nebo před, aby je zavedli k lesu. Sám jsem armádu bylo nutno vybudovat zásobova- jsme mu nevěřili. Měl sovětský bubínkový odejel do míst, kde stála nepřetržitě parcí sklady. Pro ty se ze strategických důvo- samopal, a ten měli jen ti, kterým Němci tyzánská hlídka. Neznal jsem však denní dů nejlépe hodil prostor okolo Týniště. důvěřovali. Vždy po setmění jsme pozo- heslo. Tak hlásím, co se mi stalo, a odpoProto v zimě roku 1944 a 1945 bylo zapo- rovali na východě záblesky z bojů u Ost- vě žádná. Popošel jsem a nadávám, že čato s budováním skladů. Byly uzavřeny ravy. Otec mu vždy říkal, že tam Stalin vy- mne v tom nechají. Najednou se ozvalo silnice Týniště - Bolehoš, Týniště- Křivice strkuje vousy... To se mu nelíbilo a rychle z lesa: „Čort“? Odpovím: „Da!“ A hned se a Týniště - Rašovice. Do Týniště začali odcházel. Jednou jsme byli sami dva hlásím, že sem přijdou tři vlasovci, Grupřijíždět vlaky s potřebným vybavením o samotě a on mne vyslýchal. Vytáhl hez- zínci, kteří chtějí k partyzánům. Nevím pro frontu. Údajně jich bylo na 300. Ná- ký malý odznak a říkal, že jde o gvar- však, zda nejsou ozbrojeni a opakuji, že klad dopravovali z nádraží koňskými po- dějský, který mohli nosit příslušníci elit- jsou tři. Odpoví mi: „Nás je dost!“ Poděkuji a ujíždím přes Novou Ves dovozy do lesa, nebo se nedostával ben- ních gardových jednotek. mů. Nevím, co se s vlasovci stalo. Tehdy zin. V lesích vedle silnice byly vybudováJednou prvním ranním vlakem směrem platilo: kdo jednou zradil, zradí i podruhé. ny menší sklady v zemi, aby je dobře kryna Choceň odjela skupina čtyř vlasovců. A druhá zásada byla: bu budu žít já, nely stromy, před leteckým pozorováním. Byli chatrně oblečeni, ale vyzbrojeni. Byli bo ty; jiná možnost nebyla. Bylo nutné zajistit ubytování pro mužstvo to zřejmě provokatéři, kteří se vydávali za Jak jsem přišel k přízvisku Čort? Byli a koně. Tato polovojenská organizace se skládala převážně z vlasovců a byli uby- partyzány. Kdo jim poskytl pomoc, toho jsme na průzkumu za silného deště. Měl udali Němcům. Nebo se snažili dostat do jsem baret, který silně pouštěl barvu. továni v okolních obcích. U nás byl ubytován jeden vlasovec a je- odbojových skupin, které pak vydali Něm- Celý obličej jsem měl modrý... Při podáden Němec. Vlasovec spal v chlévě na cům k likvidaci. Tehdy Němci uplatňovali vání hlášení, na mne někdo ukázal a vyslámě, nebo byla zima. Němec spal zákon: kdo poskytne jakoukoliv pomoc křikl Čort. Od té doby jsem byl zanesený Ladislav Vajgl, v kuchyni na otomaně. Vlasovec se jme- utečencům nebo partyzánům, čeká ho pod jménem Čort. 91 let, Týniště n. O. noval Šimon a nebyla s ním žádná řeč. trest smrti.
1945–2015 Proti fašismu a válkám
KDO BYLI VLASOVCI A MOJE SETKÁNÍ S NIMI
6 w duben
KRAJÁNEK m 2015
KAM AŽ SAHÁ RUSOFOBIE?
Pamatuje komunistickou odbojovou skupinu Předvoj
Projevy rusofobie se neštítí ani zákeřných útoků na památku Rudé armády, rozhodující síly našeho osvobozování v druhé světové válce. Například 13. února 2015 byl zveřejněn v týdeníku 5+2 článek s názvem „Sovětské nálety v době míru“ – bez uvedení autora – s fotografií z muzea Mladoboleslavska. V něm se mj. píše: „Kontroverzní kapitolou jsou údery sovětských letců 8. a 9. 5. 1945 . . . Bombardována byla např. Mladá Boleslav (až 500 obětí, na snímku Ptácká ulice).“ Chci sdělit své poznatky jako tehdy očitý osmnáctiletý svědek poté, co jsem už několikrát napsal do různých tiskovin – vesměs bez zveřejnění. Od počátku Pražského postání jsem fungoval jako spojka revolučního národního výboru v Kosmonosích – 2 km od Mladé Boleslavi. Byl jsem při odzbrojení německých vojáků v nákladním autě na křižovatce v centru města partyzánskou skupinou v čele s p. Folprechtem. V následujíích dnech jsme dostali vyhlášku okresního hejtmanství a gestapa. V ní nařizovaly „pod pohrůžkou trestu smrti, abychom zajistili, že všichni čs. občané odevzdají do 17 hodin následujícího dne všechny zbraně. Kdo tak neučiní, bude zastřelen, stejně jako každý zajištěný rukojmí. Následovat bude bombardování Mladé Boleslavi!“ Poté složili partyzáni ukořistěné zbraně na obecní úřad. Němečtí vojáci se jich však zmocnili a začali s prohlídkami dům od domu. Při tom zajali deset rukojmé (mezi nimi i mého budoucího tchána). Jeden z rukojmí – pan Jaroslav Janoušek – byl při tom postřelen do nohy. Devátého května jsem s kamarády očekával na kopci u hřbitova příjezd Rudé armády od Liberce. V tom jsme spatřili skupinku letounů bez označení ze směru od letiště Mladá u Milovic, kde sídlila německá Luftwaffe. Viděli jsme, jak bombardují Škodovku na okraji Ml. Boleslavi, školu na Ptáku (tu jsem pak několik dní hlídal), na druhém konci akumulátorku i Železnou ulici v centru města s obytnými domy a obchody. Po jejich odletu jsme zorganizovali brigádu na pomoc při odstraňování trosek. Odpovězte mi, proč by asi tento nálet provedli sovětští letci proti svému spojenci, nata bene v den, kdy již slavili vítězství, nebo zda za tím nebyla spíše nenávist ve válce poražené Velkoněmecké říše. Jaroslav PRŮŠEK
„Předvoj se jako ilegální skupina ustavil na konci léta 1943 a při dodržování přísné konspirace se do léta 1944 rozrostl také propojováním s dalšími ilegálními skupinami, vytvořenými většinou generačními vrstevníky, v největší odbojovou organizaci v Čechách a na Moravě, která podle některých údajů měla na deset tisíc členů. Těžiště činnosti Předvoje tvořilo vydávání ilegálního časopisu Předvoj, v němž šlo o politickou a organizační přípravu sociální a národní revoluce, jíž se měl stát konec války a z níž měla vzejít nová a lepší socialistická společnost pro všechny. V květnu 1944 vznikl další časopis Boj mladých, který byl určen mobilizaci širokých vrstev mládeže. Jeho vedením byl pověřen Karel Kosík.“ (Zdroj: Alena Wagneová – Ještě o Karlu Kosíkovi.) Z této odbojové skupiny se současnosti dožily už jen Milada Kettnerová v Praze a Marta Svobodová-Kolesová v Hradci Králové. Obě mají 92 let. Marta se narodila na Kladně a stala herečkou a zapojila se jak do malého kladenského Divadélka „MOS“, tak do odboje. Protože fungovaly skupinky vždy ve trojici, ale v utajení před dalšími členy, nebylo lehké po válce rozplétat situace a příběhy členů Předvoje. V loňském roce v listopadu zemřela Naděžda Komendová (roz. Švejcarová), která se dožila devadesátky, a byla členkou jedné konspirační skupinky Předvoje spolu s Martou a Jiřím Ungermannem a pak Jindřichem Pavlisem. Do ilegální práce Na u přivedl Karel Pomajzl ze Srb a do divadélka ji zase získala Marta. Babičkou Naděždy byla komunistická poslankyně Rosálie Hajníková, ale ta odboj neiniciovala, uměla ale mladým dobře poradit. Na a se po válce stala novinářkou, a také se věnovala výtvarné činnosti – kolážím. Marta se po válce věnovala herectví. V divadélku vzniká několik konspiračních trojek. Milada Kettnerová z Kladna měla získávat další členy a uchovávala marxistickou literaturu po otci, založila skupinu v Kamenných Žehrovicích a Tuchlovicích. Kladenské skupinky Předvoje měly tentýž úkol: získávat mladé lidi pro odboj a záškodnickou činnost ve fabrikách. Zároveň
se odbojáři vzdělávali v marxistické teorii. Gestapo jim zpočátku dalo pokoj, protože se rozneslo, že v divadélku vedou jen bohémský život. Sedmého března 1945 ale v Praze zatýkají členy ilegálního výboru KSČ i kladenskou spojku. Marta Svobodová často reJeden z mnoha cituje při pietních aktech. pozavíraných kladenských členů zradil, a tak se do Terezína dostalo mnoho dělníků z kladenské Poldovky. Do Terezína se dostala i Naděžda. Marta zatýkání unikla, protože stonala kdesi u babičky. Nadě se podařilo věznění v Terezíně přežít. Popraveno tam bylo právě v konci války 54 komunistů, zejména z řad inteligence. V květnových dnech proto vzpomínáme na padlé vojáky, kteří osvobozovali tehdejší Československo, vzpomínáme i na hrdiny odboje. V Hradci Králové máme příležitost ještě za statečnost poděkovat osobně Martě Svobodové, která se ani po devadesátce nevzdává politické činnosti a aktivit. Děkujeme Ti, Marto, i touto cestou. Za LKŽ Mirka VOHRALÍKOVÁ
POVSTÁNÍ V KRATONOHÁCH V obci a v okolí pracovala odbojová skupina napojená na část výsadku z Anglie Barium – Velký Josef. Velitelem byl plukovník Evžen Čihák, který byl spolu s kapitánem Jaromírem Kubátem z Obědovic a dalšími členy skupiny uvězněn v Terezíně. Oba jmenovaní několik dní po osvobození zemřeli. V Kratonohách působila další odbojová skupina, která poslouchala zahraniční rozhlas, ukrývala uprchlé zajatce a pomáhala sovětským zajatcům ubytovaným ve dvoře velkostatku od března 1944. V pramenech se uvádějí různé počty zajatců (80–100 až 180). Vedle práce v zemědělství spolu se zajatci ubytovanými ve dvoře velkostatku v Dobřenicích budovali mezi obcemi Roudnice nad Labem a Libčany vojenské polní letiště. V únoru 1945 přišli němečtí uprchlíci z Horního Slezska a německá okupační správa je ubytovala ve dvou třídách místní obecní školy. Dne 5. května 1945 se podařilo odzbrojit německou posádku a osvobodit zajatce. Při odvozu zbraní do Prahy však došlo k přestřelce s německou jednotkou z Chlumce nad Cidlinou, postupující směrem k Hradci Králové. V okolí hřbitova padli tři místní občané: Oldřich Kožešník, Josef Vávra, Rudolf Voženílek a v nemocnici zemřeli Rudolf Váňa a Ing. Pour. Zraněný velitel německé posádky však byl odvezen na ošetření do nemocnice v Nechanicích a později do Hradce Králové. Dne 7. května do obce vtrhla četa SS, která vyhnala všechny muže ven ze stavení na náves (při tom zahynula občanka Vávrová), velitel německé posádky však marně hledal účastníky odzbrojování posádky. Každý pátý muž měl být popraven. Na žádost uprchlíků ze Slezska byla poprava odvolána. Četa SS byla z obce odvolána, když jednotky Rudé armády u Náchoda překročily hranice a postupovaly směrem k Hradci Králové. Jaroslav VOREL
KRAJÁNEK m 2015
Výzva pro všechny, mírumilovné lidi Sedmdesát let po skončení druhé světové války s více než 55 miliony mrtvých, obrovského množství materiálních a duchovních škod v zemích východní a západní Evropy, je nezodpovědné zhoršovat politickou situaci v Evropě, znovu vyvolávat válečné štvaní. To není znakem síly a politické odpovědnosti podél celé hranice EU s Ruskem, od dalekého severu Norska k jihu Černého moře, kde jsou nasazeni vojáci NATO s vojenským materiálem s cílem jej ponechat na místech manévrů. US vojáky poslat do nečlenské země NATO a žádat pro armádu EU přezbrojení. Jde o deklarování přípravy války, poháněné jednostranným mediálním a neověřeným| obviňováním Ruska, politicky a vojensky vedené prostřednictvím přímého zasahování do vývoje na Ukrajině,
TEXTILNÍ PRŮMYSL PATŘIL K CHLOUBĚ KRAJE Východočeský kraj fungoval do roku 1989, pak byl rozdělen, ale vzpomenout můžeme na významný podnik, nyní z kraje Pardubického. V českém průmyslu textilu a oděvů bylo v roce 1989 zaměstnáno 170 tisíc lidí (viz Statistická ročenka), v současnosti je to kolem 68 tisíc. Perla, bavlnářské závody v Ústí nad Orlicí, patřila mezi největší výrobce textilních tkanin v tehdejší ČSSR. Tvořilo ji 15 závodů s celkovým počtem téměř 7000 zaměstnanců, roční výroba činila cca 48.000 km ročně, převažující část výroby byla vyvážena. Největší část výroby tvořily tkaniny na výrobu košil a pyžam z čisté bavlny, vyráběny byly rovněž tkaniny ze směsí bavlny s polyesterem a viskozovou střiží, lůžkoviny, flanely a technické tkaniny. Kvalitou a vzorováním patřily tkaniny z Perly ke světové špičce. V přádelně závodu 03 v Ústí nad Orlicí byly poprvé ve světě v hromadném provozu instalovány bezvřetenové dopřádací stroje vyvinuté ve Výzkumném ústavu bavlnářském. Po roce 1989 byla většina menších závodů privatizována, většina postupně zanikla, jádro výroby zůstalo v závodech v a.s. Perla v Ústí nad Orlicí, vystřídalo se několik majoritních vlastníků. V roce 2009 byl na základě podání zaměstnanců, kterým firma dlužila mzdy, na společnost prohlášen konkurz. Jaroslav ILCHMAN
duben w 7 skrze návrat k cílené blokaci a konfrontační politice. Ve jménu míru a života požadujeme: J vzdát se všech akcí demonstrace síly a zhoršování konfliktů J žádné další vyzbrojování NATO, J žádnou EU armádu J žádné členství v NATO pro Ukrajinu J obnovení jednání o politickém řešení konfliktu J vyzvat vlády k vystoupení z NATO. Vyzýváme naše politické strany, odbory a všechny mírumilovné lidi aktivně a veřejně protestovat proti aktivitám NATO. Udělejme 70. výročí osvobození od fašismu 8. a 9. květen 2015 akčním dnem za mír! Mrtví varují! Koordinační rada Stálého fóra evropské levice – regionů
Pracovní příležitosti dříve a v současnosti na Trutnovsku Okres Trutnov v bývalém Východočeském kraji zaujímal v průmyslové výrobě třetí místo. Po převratu v roce 1989 v první řadě byly zlikvidovány Východočeské uhelné doly, kde pracovalo 3,5 tisíce lidí. Byl zlikvidován nový důl Stachanov, kde bylo plánováno uhlí dopravovat do elektrárny v Poříčí přímo tunelem. Ze 27 závodů Texlen nepracuje žádný a v loňském roce byl dokonce největší závod v Trutnově HSM srovnán se zemí. Jinde jsou to zříceniny nebo sutiny. Lněné utěrky ze Rtyně v Podkrkonoší se vyvážely do celého světa. Byla zlikvidována Tiba ve Dvoře Králové, slévárny v Hostinném a Pilníkově. Z Krkonošských papíren zbyl pouze závod v Hostinném. Východočeské dřevařské závody byly rovněž zlikvidovány. Dnes se všechna suroviny z Krkonoš vyváží jinam. Bývalý podnik ZPA se rozdělil a dnes jej vlastní zahraniční kapitál. V nových provozovnách postavených se vyrábějí různé autosoučástky. Likvidace nejen průmyslu nás postavila na první místo v nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji. Jaroslav ONDRÁČEK
))) SPOLEČENSKÁ KRONIKA KRÁLOVÉHRADECKO V květnu oslaví narozeniny František Kalous. Vše nejlepší přeje 37. ZO KSČM. * LKŽ přeje vše nejlepší Boženě Novotné, která se v květnu dožije 84 let.
JIČÍNSKO Svěžích 50 let oslaví Vladimíra Podlipná z Hořic v Podkrkonoší, 65 let Hana Rumlová z Nové Paky a 85 let Bohuslava Horáková z Jičína a Soňa Hoffmanová z Hořic v Podkrkonoší. Jmenovaným přeje OV KSČM spolu se základními organizacemi všechno nejlepší, hodně zdraví a spokojenosti a děkuje za dosavadní práci pro stranu a společnost.
TRUTNOVSKO Květoslava Máchová slaví 75 let a Drahoslava Samková devadesátiny, obě z Trutnova. Josef Egel ze Starých Buků má 85 let, Jiří Ondráček z Vlčic čeká na šedesátiny, Milan Erben ze Dvora Králové n. L. oslaví 65 let a též Josef Svoboda ze stejnoho města má 75 let. Pevné zdraví a optimismus do dalších let.
RYCHNOVSKO Oldřich Dusil oslaví 70 let a Zdenka Vondráčková 85 let, oba z Bolehošti. Josef Hloušek z Častolovic slaví 94 let, Jan Janeček z Kostelce n. O. bude mít sedmsesátiny, též výročí oslaví Jana Maulerová z Merklovic a Jana Henclová z Opočna. Václav Divíšek oslavi 85 let, Miroslav Kouřím 91 let a Otakar Řehák padesátiny, všichni z Rychnova n. Kn. Karel Beránek a Taána Dobrohrušková dosáhnou padesátky, Vladimír Kain slaví 90 let a Ladislav Vajgl 91 let, všichni jsou z Týniště n. O. Všem přeje OV KSČM Rychnov vše dobré, mnoho zdraví a elánu do dalších let.
NÁCHODSKO V dubnu se dožil 75 let Vladimír Mankovecký z Náchoda. ZO mu přeje do dalších let hodně zdraví, štěstí a pohody do dalších let. * Dne 9. 5 se dožívá 80 let František Seidl, dlouholetý zastupitel a funkcionář strany z Náchoda. ZO KSČM mu přeje pevné zdraví, hodně štěstí a optimizmu do dalších let. * Osmdesátin se dožívá Zdeněk Lokvenc a 75 let RSDr. Luboš Míl, oba z Červeného Kostelce. Luboš Mil je dlouholetým funkcionářem strany, stále aktivním funkcionářem ZO a OV v Náchodě. OV KSČM jim přeje hodně zdraví, štěstí a pohody do dalších let.
PŘEČTENÝ KRAJÁNEK PŘEDEJ DALŠÍM SYMPATIZUJÍCÍM! KRAJÁNEK – měsíčník z Královéhradeckého kraje. Toto číslo vyšlo v květnu 2015 v Hradci Králové. Evidenční číslo: MK ČR E 10060, vydává Královéhradecký krajský výbor KSČM, Všehrdova 194, 500 02 Hradec Králové. Redakce tel.: 608 476 828. Příspěvky posílejte do 15. dne v měsíci na adresu: KRAJÁNEK, Všehrdova 194, 500 02 Hradec Králové 2, nebo na e-mail:
[email protected]. Neoznačené snímky jsou volně přístupné nebo v majetku redakce. Nevytištěné příspěvky zaslané do Krajánku budou zveřejněny na webu http://www.kscmkrhk.cz. Redakční rada 6. 5. od 9 h.
8 w duben
SPANILÁ JÍZDA A už to byl jen takový přesun vojsk ze cvičení do mírových posádek, nebo ty kolony vojsk NATO přes naše území měly jiný charakter, je to za námi. Nač pátrat, co to vlastně mělo být. Ti kluci američtí za nic nemohou. Dostali rozkaz a jeli. Daleko od svého domova z té velké země za velkou louží, kde mají své otce, matky, sourozence, tety a babičky, které se dívají na jejich fotografie, mačkají slzy v koutcích svých očí a říkají si – už aby se vrátil, živý a zdravý... Tak nějak už to chodí v normálních, prostých rodinách, většinou téměř úplně stejně na celém světě. Jsou země, jejichž muži žijí doma a nemusí jezdit nikam do cizích zemí, aby tam dělali pořádek a učili tamní lidi demokracii.
KRAJÁNEK m 2015 Naproti nim existují země, jejichž vlády a parlamenty si uvědomují, že bez jejich ochranářských zásahů by obyvatelé mnoha zemí zvlčili a došlo by k nerovnováze sil, porušování demokracie a mohlo by dojít i ke vzniku válečných konfliktů. K takovým patří zejména USA, jako hlavní síla Severoatlantického paktu, a tak posílá své hochy do světa, aby v něm plnili své četnické povinnosti. Myslím si, že takto nějak to pochopili lidé Česka a přišli těm mladíkům zamávat na jejich cestě do mírových posádek. Mávali jim na pozdrav a přáli jim šastný návrat bez havárií, poruch a úrazů. No, nějaká ta porucha se musí přehlédnout. Ona taková technika je stavěná na pohyb v těžkých bojových podmínkách, a tak jízda po dálnicích a na silnicích dálničního typu těm jejich strojům vysloveně nevyhovovala. Mezi těmi mávajícími, ale bylo i mnoho těch, kteří těm americkým vojákům drželi palce, aby byli vždy připraveni odrazit jakýkoliv pokus o porušení stávajících výdobytků západní demokracie. V duchu jim děkují i za jejich předky, kteří dokázali přinést osvobození před sedmdesáti lety alespoň části Československa a zatančit si s děvčaty – z americkými bombardéry rozbombardované – plzeňské Škodovky polku Škoda lásky. Jiří KNOPP
))) KRAJÁNKOVY ZDRAVÉ DOBROTY Sadařův králičí hřbet Pro 4 osoby: l 500 g králičího hřbetu (prodává se mražený) l 4 řapíky celeru l 2 větší jablka l 2 šalotky l 2 dl bílého vína l kousek čerstvého zázvoru (asi jako palec) l lžička oleje l lžička másla l bílý pepř l půl lžičky kari l sůl. Rozmraženého králíka nakrájejte na čtyři porce, osolte, okořeňte a nechte odpočinout. Na oleji s máslem porce králíka opečte ze všech stran, když ho obrátíte, přidejte nadrobno pokrájené šalotky a oloupaný na jemné plátky pokrájený zázvor. Společně opékejte dozlatova, pak zalijte polovinou vína a nechte prudce vyvařit. Pod pokličkou králíka za stálého podlévání vodou duste téměř doměkka,
pak přidejte na plátky pokrájená řapíkatý celer a po deseti minutách přidejte oloupaná, pokrájená jablka, která po nakrájení namočte ve zbytku vína, aby nehnědla. Společně doduste doměkka. Podle chuti dosolte. Podávejte s vařeným bramborem. Králičí hřbet e velice kvalitní zdravé bílé masíčko a za půl kila vykostěných hřbetů zaplatíte od 80 do 90 korun. Vařila Taána LANKAŠOVÁ
))) P OZVÁNKY
SLAVNOSTNÍ SETKÁNÍ k 70. výročí osvobození Československa Rudou armádou Dne 8. 5. od 14 h. v Adalbertinu za mezinárodní účasti. Slavnostní projevy a kulturní program (recitace, dechovka Podkověnka, film) J Oslavy k 70. výročí osvobození republiky od fašismu pořádá ČSBS dne 8. května na nám. Osvoboditelů v Hradci Králové od 10 h. Výstava vojenské techniky vč. tanku T-34, stan veteránů, dobová technika, průjezd klubu 16. obrněné divize. Dopoledne koncerty dechové hudby. Ve 12.30 pietní akt. Kulturní program: A-Team, Martin Maxa a vystoupení ruských umělců do 17 hodin. Stánky s občerstvením. J Výstava k osvobození v Bělovsi od 5. do 22. 5. v prostorách OV KSČM Náchod. J Dne 13. 5. setkání s jičínským rodákem J. Štraitem, členem Unie českých spisovatelů, beseda k nové knize České XX. století a k osvobození. Mísato: OV Jičín. J Pietní shromáždění občanů k uctění památky obětí pochodu smrti z koncentračního tábora Gross Rosen – dne 23. května od 10 h. u památníku v Choustníkově Hradišti. Pořádá KR KČP pod záštitou Královéradeckého krajského úřadu, účastní se zástupci z velvyslanectví a okresních výborů KSČM. (Bus z Hradce Králové pojede v 9 h. od VČE zdarma.) J Výstup na Velkou Deštnou 6. června – sraz od 9 h. v Luisině údolí. J Pietní akt v Bohdašíně – 20. června od 10 h. J Tradiční setkání na Pomezních Boudách je připravováno na 29. srpna od 10 hodin. Zdatní účastníci zdolají Sněžku, ostatní
Výlet na Broumovsko 11. června Zájezd na Broumovsko a Náchodsko je nenáročný na chození. Uvítáme všechny zájemce, i děti, cena 150 Kč. Přihlášky na tel: 604 289 434 nebo hanka@ zatecka.net. Pořádá Levicový klub žen.
