NÁHLÁ POSTIŽENÍ OBĚHOVÉHO SYSTÉMU NEODKLADNÁ ZDRAVOTNICKÁ POMOC 27.2.--9.3.2012 BRNO 27.2.
POSTIŽENÍ TEPEN - Onemocnění věnčitých tepen věnčité tepny zásobují srdeční sval krví a tedy i kyslíkem
- Onemocnění mozkových tepen tepny,které krví a kyslíkem zásobují mozek
- Onemocnění periferních tepen zásobují svaly dolních končetin
RIZIKOVÉ FAKTORY Vysoký krevní tlak – hypertenze Zvýšená hladina cholesterolu v krvi Kouření Přidružené onemocnění
PROJEVY ONEMOCNĚNÍ -
Kolaps,mdloba ICHS – angina pectoris ICHS – infarkt myokardu Arytmie – bradyarytmie,tachyarytmie
OBĚHOVÝ SYSTÉM : Činnost oběhového systému patří mezi základní životní funkce: Funkce oběhového systému: • • • • • • •
Stálost vnitřního prostředí ( homeostáza ) Rozvádí kyslík z plic do tkání a odvádí oxid uhličitý z tkání do plic, kde je vydýcháván ( červené krvinky ) Přivádí z trávicího systému výživné látky do tkání Přivádí další látky ke tkáním ( hormony, enzymy, vitamíny i léky ) Odvádí zplodiny látkové přeměny do vylučovací soustavy ( močového vylučovacího systému ) Podílí se na stálosti tělesné teploty Podílí se na obranyschopnosti organismu ( protilátky, bílé krvinky )
OBĚHOVÝ SYSTÉM : • Srdce • Cévy • Krev
SRDCE •
Je uloženo v mediastinu (střední část hrudní dutiny), za dolní polovinou hrudní kosti
•
Srdce je dutý orgán kuželovitého tvaru, velké zhruba jako pěst.
•
Jednou třetinou je uloženo vpravo a dvěma třetinami vlevo od střední čáry.
•
Je uloženo ve vazivovém pouzdře = perikard.
•
Mezi perikardem a vlastním srdcem je malé množství tekutiny (skluz při pohybu srdce).
•
Při hromadění krve v perikardu (při poranění) = vznik tamponády srdeční = ohrožení života.
SRDCE •
Stěna vlastního srdce je složena ze tří částí: epikard (vnější vrstva), myokard (svalovina srdeční), endokard (nitroblána srdeční – vystýlá srdeční dutiny a podílí se na utváření srdečních chlopní).
•
Srdce je rozděleno septem na levou a pravou polovinu, každá polovina je rozdělena na síň a komoru.
•
Mezi pravou síní a komorou je třícípá chlopeň, mezi levou síní a komorou je dvojcípá chlopeň.
•
Chlopně umožňují krvi proudit ze síní do komor, nikoliv však opačně (ventil).
•
Další chlopně poloměsíčité se nacházejí při odstupu velkých cév (aorta, tepna plicní). Taktéž brání zpětnému toku krve z odstupujících cév do komory.
SRDCE - cévní zásobení srdce • Srdce je vyživováno a okysličováno věnčitými tepnami • Při nedostatečném přívodu kyslíku (zúžení cévy, spasmus…) = ischemie (nedokrevnost). • Při úplném přerušení přívodu krve do určité části srdečního svalu = odúmrť srdečního svalu = infarkt myokardu.
SRDCE • Srdeční činnost je automatická a téměř nezávislá a zajišťuje ji převodní systém srdeční • Stah srdce a vypuzení krve do aorty = systola (systolický tlak), ochabnutí = diastola (diastolický tlak), fyziologická hodnota TK u dospělého jedince 120 /70, 130/ 80, hraniční hodnotou je 140/90, vysoký TK = hypertenze, nízký TK = hypotenze • Fyziologický počet tepů u dospělých 70 tepů/min, u dětí 100/min, u novorozenců 120 – 140/min. Větší počet tepů (nad 100/min) = tachykardie, snížený počet tepů (pod 50/min) = bradykardie.
SRDCE •
Systolický (tepový) objem krve, vypuzený ze srdce jedním stahem = 70 ml
•
Minutový objem krve = počet tepů (70/min.) x systolický objem krve (70 ml/stah) = 4900 ml, po zaokrouhlení asi 5 l krve/min.
•
Srdeční činnost se zrychluje při námaze, v teple, působením některých farmak.
•
Srdeční činnost se zpomaluje v klidu, při klesající teplotě…
•
Sympatický nerv zrychluje srdeční činnost, zvyšuje srdeční výkon.
•
Parasympatický nerv srdeční činnost zpomaluje, zeslabuje.
CÉVY Tepny Žíly Vlásečnice
CÉVY Tepny ve velkém krevním oběhu vedou krev vždy směrem ven ze srdce, krev okysličenou, jasně červenou, pod velkým tlakem - při poranění krev prudce stříká. V plicním oběhu vede plicní tepna z pravé komory krev odkysličenou směrem do plic. Stěna tepen je pevná pružná silná. Vlásečnice – jsou styčnou výměnou plochou pro kyslík a živiny z krve do tkání a pro oxid uhličitý a zplodiny látkové přeměny z tkání do krve. Žíly ve velkém krevním oběhu - vedou krev vždy směrem k srdci, krev odkysličenou, tmavou, pod nízkým tlakem - při poranění žíly krev volně vytéká. V plicním oběhu vedou 4 plicní žíly okysličenou krev z plic do levé síně. Stěna žil je slabší, na dolních končetinách jsou v žilách chlopně, které zabraňují zpětnému toku krve. Proudění krve v žilách dolních končetin napomáhají stahy svalstva.
OBĚH KRVE Velký oběh • Během systoly levé komory je okysličená krev vypuzena do aorty, tepen, tepének a vlásečnic. Přes stěny vlásečnic dochází k předávání kyslíku a živin tkáním a z tkání je do krve odevzdáván oxid uhličitý a zplodiny látkové přeměny. Krev se stává odkysličenou žilní krví a žilkami a žílami, které se sbíhají v horní a dolní dutou žílu vstupuje do pravé síně a odtud přes trojcípou chlopeň do pravé komory. Malý plicní oběh • Z pravé komory se dostává odkysličená krev do plicní tepny a jejími dvěma větvemi do pravé a levé plíce. Zde se dělí plicní tepny na tepénky a ty na jemné vlásečnice, které omývají plicní sklípky. Zde dochází k nasycení krve kyslíkem a okysličená krev se vrací čtyřmi plicními žilami do levé síně a odtud přes dvojcípou chlopeň do levé komory. • Tento cyklus se stále opakuje.
Autor: Türke Martin 02/2012 Použitá literatura: Tato prezentace je určena pro potřeby výuky u HZS ČR a není určena ke komerčním účelům.
