ˇ CESK E VYSOK E Uˇ CEN I TECHNICK E V PRAZE FAKULTA STAVEBN I BAKAL Aˇ RSK A PR ACE PRAHA 2009 Jakub HAVL Iˇ CEK

ˇ ´ VYSOKE ´ UCEN ˇ Í TECHNICKE ´ V PRAZE CESK E FAKULTA STAVEBNÍ

´ RSK ˇ A ´ PRACE ´ BAKALA

PRAHA 2009

ˇ Jakub HAVLÍCEK

ˇ ´ VYSOKE ´ UCEN ˇ Í TECHNICKE ´ V PRAZE CESK E FAKULTA STAVEBNÍ ´ OBOR GEODEZIE A KARTOGRAFIE

´ RSK ˇ A ´ PRACE ´ BAKALA ´ DATOVY ´ MODEL MULLEROVY ¨ VEKTOROVY MAPY ˇ CECH

Vedouc´ı práce: Ing. Jiˇr´ı Cajthaml, Ph.D. Katedra mapovan´ı a kartografie

zaˇr´ı 2009

ˇ Jakub HAVLÍCEK

ˇ LIST ZADAN ´ Í ZDE VLOZIT

Z d˚ uvodu správného ˇc´ıslován´ı stránek

ABSTRAKT V bakaláˇrské práci je kompletnˇe zpracována vektorizace vˇsech 25 mapových list˚ u ˇ Müllerovy mapy Cech. Vektorizace prob´ıhala do geodatabaz´ı se ˇsesti tˇr´ıdami (bodová tˇr´ıda obce, liniové tˇr´ıdy – cesty, správn´ı hranice a ˇreky a potoky, polygonové tˇr´ıdy – obce a vodn´ı plochy) v programu ArcGIS. Geodatabáze jednotlivých mapových list˚ u byly spojeny do jedné velké databáze. K ˇcásti vektorizovaných obc´ı byly pˇripojeny atributy v podobˇe souˇradnic v souˇradnicové soustavˇe S-JTSK. Byla provedena transformace pomoc´ı tˇechto identických bod˚ u a to, jak pro jednotlivé mapové listy, tak i pro celkovou mapu. Výsledkem bakaláˇrské práce jsou vektorová data vˇsech mapových list˚ u i celku, která budou slouˇzit k dalˇs´ım vˇedeckým analýzám. Prvn´ı analýza byla také souˇcást´ı mé práce. Jednalo se o výpoˇcet pˇresnosti pomoc´ı podobnostn´ı, afinn´ı a projektivn´ı transformace, jak pro jednotlivé mapové listy, tak i pro spojenou mapu.

ˇ ´ SLOVA KLÍCOV A ˇ Müllerova mapa Cech, mapový list, vektorizace, rastr, geodatabáze, transformace.

ABSTRACT My bachelor paper contains vector geodatabases of 25 sheets of Müller’s map of Bohemia. All geodatabases have six classes. They are: point class – municipalities, line classes – routes, borders rivers and brooks, polygon classes – municipalities and water areas.I put together all 25 geodatabases and made one huge geodatabase of Müller’s map of Bohemia. Coordinates from a coordinate system S-JTSK (taken from the website of Czech Statistical Office) were attached to some elements of municipality point class and polygon class. I evaluated the accuracy of all map lists and a total map. I used three types of transformation – similarity, projective and affine.

KEYWORDS Müller’s map of Bohemia, map’s sheet, vectorization, grid, geodatabase, transformation

´ SEN ˇ Í PROHLA Prohlaˇsuji, ˇze bakaláˇrskou práci na téma Vektorový datový model Müllerovy mapy ” ˇ Cech“ jsem vypracoval samostatnˇe. Pouˇzitou literaturu a podkladové materiály uvád´ım v seznamu zdroj˚ u.

V Praze dne

...............

.................................. (podpis autora)

ˇ ´ Í PODEKOV AN Chtˇel bych podˇekovat vedouc´ımu práce Ing. Jiˇr´ımu Cajthamlovi, Ph.D. za pˇripom´ınky a pomoc pˇri zpracován´ı této práce.

Obsah ´ Uvod 1 Historie 1.1 Mapován´ı ˇceského u ´zem´ı do M¨ ullerovy doby [9], [4] . . 1.2 Historická topografická mapován´ı na ˇceském u ´zem´ı [9] . 1.3 Jan Kryˇstof M¨ uller [2], [8], [10] . . . . . . . . . . . . . ˇ 1.4 M¨ ullerova mapa Cech [1], [3], [5], [8], [10] . . . . . . . . 1.5 Zkoumán´ı M¨ ullerovy mapy [1], [8], [10] . . . . . . . . .

8

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

2 Vlastn´ı pr´ ace 2.1 Pˇr´ıpravné práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.1 Tvorba legendy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.2 Volba programu a vypracován´ı . . . . . . . . . . . . . . 2.1.3 Pˇr´ıprava rastr˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Vektorizace ML 8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Pˇr´ıprava dalˇs´ıch ML pro vektorizaci . . . . . . . . . . . . . . . 2.4 Skládán´ı jednotliv´ ych zadán´ı do geodatabáz´ı ML . . . . . . . . 2.5 Kontrola a doeditace ML . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.6 Sumarizaˇcn´ı v´ yˇcty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.6.1 V´ ysledky sumarizac´ı podle jednotliv´ ych mapov´ ych list˚ u 2.7 Spojen´ı rastr˚ u do celkové M¨ ullerovy mapy . . . . . . . . . . . 2.8 Spojen´ı geodatabáz´ı do celkové geodatabáze M¨ ullerovy mapy . 2.8.1 Problémy pˇri spojován´ı geodatabáz´ı . . . . . . . . . . . 2.8.2 Celková sumarizace M¨ ullerovy mapy . . . . . . . . . . 2.9 Transformace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.9.1 Transformace jednotliv´ ych mapov´ ych list˚ u . . . . . . . 2.9.2 Transformace celé M¨ ullerovy mapy . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

9 9 10 10 13 20

. . . . . . . . . . . . . . . . .

22 22 22 22 26 27 30 30 32 33 33 43 44 45 47 48 48 51

Z´ avˇ er

53

Pouˇ zit´ e zdroje

54

Seznam symbol˚ u, veliˇ cin a zkratek

56

Seznam pˇ r´ıloh

57

A Pˇ rehled rozdˇ elen´ı ML na jednotliv´ a zad´ an´ı

58

B Sumarizaˇ cn´ı v´ yˇ cty podle ML 60 B.1 Sumarizace tˇr´ıd cesty, spravni hranice, reky potoky a vodni plochy . . 60 B.2 Sumarizace tˇr´ıd obce a obce polygon . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 C 3D C.1 C.2 C.3

grafy transformac´ı pro ML 63 Podobnostn´ı transformace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 Afinn´ı transformace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 Projektivn´ı transformace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

ˇ CVUT Praha

´ UVOD

´ Uvod Na Katedˇre mapován´ı a kartografie prob´ıhá dlouhodobˇe v´ yzkum historick´ ych map. Mapy mˇely vˇzdy d˚ uleˇzitou roli v celé spoleˇcnosti. Lze se z nich dozvˇedˇet spoustu d˚ uleˇzit´ ych a uˇziteˇcn´ ych informac´ı. Jedná se pˇredevˇs´ım o data z v´ yzkumu v oblasti ˇzivotn´ıho prostˇred´ı, archeologie, matematické a kartografické pˇresnosti a vˇedy zkoumaj´ıc´ı os´ıdlen´ı u ´zem´ı. V´ yzkum se vˇzdy zásadnˇe provádˇel na rastrov´ ych datech a aˇz v posledn´ıch letech pˇri zaveden´ı geografick´ ych informaˇcn´ıch systém˚ u se zaˇc´ıná uvaˇzovat o pˇreveden´ı historick´ ych map do vektorové podoby. V´ yzkumy na vektorové mapˇe pˇri pouˇzit´ı nov´ ych softwar˚ u pˇrináˇs´ı celou ˇradu neomezen´ ych moˇznost´ı jak mapy hodnotit a provádˇet s nimi dalˇs´ı anal´ yzy. Mezi nev´ yhody vektorového zkoumán´ı patˇr´ı ˇcasová nároˇcnost pˇr´ıpravy dat a dosaˇzen´ı jejich topologické ˇcistoty. Na zaˇca´tku akademického roku 2007/2008 Ing. Jiˇr´ı Cajthaml, Ph.D. vypsal konkurz na pomocného vˇedeckého pracovn´ıka. Splnil jsem nejlépe ze vˇsech uchazeˇc˚ u poˇzadovaná kritéria a stal jsem se pomocnou vˇedeckou silou na Katedˇre mapován´ı a kartografie. Po nˇekolika t´ ydnech práce se ˇskoln´ımi mapov´ ymi sb´ırkami, mi byla svˇeˇrena práce ˇ na projektu zab´ yvaj´ıc´ım se vektorov´ ym zkoumán´ım M¨ ullerovy mapy Cech. Bylo mi navrˇzeno, ˇze práci a v´ ysledky dosaˇzené pˇri tomto projektu mohu prezentovat ve své bakaláˇrské práci. Zadan´ y u ´kol byl pro mˇe v´ yzvou, protoˇze moje v´ ysledky mohou b´ yt pouˇzity ˇ k dalˇs´ımu zkoumán´ı a rozbor˚ um M¨ ullerovy mapy Cech. Hlavn´ım c´ılem bakaláˇrské práce je vektorizace vˇsech mapov´ ych list˚ u M¨ ullerovy ˇ mapy Cech, jejich spojen´ı do jednoho celku a urˇcen´ı pˇresnosti pomoc´ı r˚ uzn´ ych druh˚ u transformace.

8

ˇ CVUT Praha

1 1.1

1. HISTORIE

Historie Mapov´ an´ı ˇ cesk´ eho u ´ zem´ı do M¨ ullerovy doby [9], [4]

Naˇse státn´ı u ´zem´ı má z kartografického hlediska sv˚ uj specifick´ y tvar. Státn´ı hranici s v´ yjimkou ˇcásti kolem ˇreky Dyje tvoˇr´ı nˇekolik pohoˇr´ı. Proto je moˇzné toto u ´zem´ı jasnˇe identifikovat jiˇz na ˇradˇe star´ ych map. Pro název naˇseho u ´zem´ı se ˇcasto aˇz do souˇcasnosti pouˇz´ıvá star´ y keltsk´ y název ”Bohemia”, kter´ y bˇehem stalet´ı prodˇelal ˇ ˇradu jazykov´ ych mutac´ı (Boemia, Boheim, . . . ). Název ”Cechy” se zaˇcal pouˇz´ıvat od vzniku samostatného státu v 9. stolet´ı. Název ”Morawia” byl prvnˇe historicky zaznamenán v roce 877. Ve v´ yˇctu map ˇceského u ´zem´ı se omez´ım pouze na ta d´ıla, která jsou nejv´ yznamnˇejˇs´ı. Nejstarˇs´ı mapy byly zpravidla vyhotoveny jednotlivci, s pouˇzit´ım primitivn´ıch pom˚ ucek a bez vzdˇelán´ı k tvorbˇe map. Nejstarˇs´ı dochovanou mapou je Klaudyánova mapa z roku 1518. Jej´ı rozmˇery jsou 1 260 x 640 mm, avˇsak sama mapová kresba má rozmˇer 460 x 550 mm. Zobrazená mapa má pˇribliˇzné mˇeˇr´ıtko 1 : 685 000. Objevuje se na n´ı 280 ˇcesky popsan´ ych s´ıdel, která zobrazuj´ı polohu královsk´ ych a pansk´ ych mˇest, hrady, zámky a kláˇstery. Je na n´ı zobrazen horopis, ˇr´ıˇcn´ı systém v´ yznamn´ ych ˇrek a znaˇcené zemské stezky. Jej´ı orientace, jako u vˇsech nejstarˇs´ıch map, je smˇerem k jihu. Hlavn´ım d˚ uvodem této ˇ o to, ˇze ˇclovˇek, kter´ orientace byl sluneˇcn´ı svit. Slo y pracoval s mapou, si pˇri své práci nevytváˇrel na mapˇe st´ın. Druhou nejstarˇs´ı dochovalou mapou je Crigigngerova mapa z roku 1568. Jej´ı rozmˇer je 486 x 421 mm s mˇeˇr´ıtkem 1 : 683 500. Na mapˇe se nacház´ı 292 nˇemecky popsan´ ych s´ıdel. Oproti Klaudyánovˇe mapˇe je bohatˇs´ı, je zde lepˇs´ı zobrazen´ı hor a vodstva, na druhou stranu zde vˇsak chyb´ı jakékoliv cesty. Posledn´ım v´ yznamn´ ym autorem pˇred M¨ ullerem byl Pavel Aretin, kter´ y vydal svoji mapu v roce 1619. Mˇeˇr´ıtko je 1 : 504 000. Na mapˇe je zobrazeno 1 157 os´ıdlen´ ych ´ ˇ m´ıst. Uzem´ ı Cech je jiˇz v tomto d´ıle rozdˇeleno na 15 kraj˚ u. Vˇsechna os´ıdlená m´ısta jsou uvedena ve jmenném rejstˇr´ıku s pravo´ uhl´ ymi souˇradnicemi. ˇ Mezi dalˇs´ı autory map Cech patˇr´ı Jan Stich (1676) a knˇez Moˇric Vogt (1712). Mezi nejv´ yznamnˇejˇs´ı tv˚ urce map Moravy patˇr´ı jistˇe Pavel Fabricius (1569) a Jan Amos Komensk´ y (1624). Za autory Slezsk´ ych map uvád´ım Martina Helwiga (1561).

9

ˇ CVUT Praha

1.2

1. HISTORIE

Historick´ a topografick´ a mapov´ an´ı na ˇ cesk´ em u ´ zem´ı [9]

Zaˇcátkem 18. stolet´ı konˇc´ı etapa tvoˇr´ıc´ıch jednotlivc˚ u. Kartografie se zaˇc´ıná spojovat s geodézi´ı a vzniká nov´ y obor zemˇemˇeˇrictv´ı. Toto obdob´ı se oznaˇcuje za reformu kartografie. Státn´ı kartografie si sv´ ymi poˇzadavky vynutila potˇrebu vytvoˇren´ı podrobné topografické mapy, která by zmapovala celé státn´ı u ´zem´ı. Proto vznikaj´ı t´ ymy odborn´ık˚ u, které jsou ˇskolené a placené státem. Tyto t´ ymy mˇely za u ´kol topografické a katastráln´ı mapován´ı, které se dále vyuˇz´ıvalo ve vojenstv´ı a pro daˇ novou politiku. Zaˇc´ınaj´ı se pouˇz´ıvat modernˇejˇs´ı postupy, jako napˇr´ıklad budován´ı a zdokonalován´ı geodetick´ ych v´ yˇskov´ ych a polohov´ ych základ˚ u a astronomická mˇeˇren´ı. Z takto vznikl´ ych map je moˇzné ˇcerpat cenné informace. Je to napˇr´ıklad zmˇena krajiny bˇehem jednotliv´ ych mapován´ı aˇz do souˇcasnosti, zmˇena v názvoslov´ı jednotliv´ ych s´ıdel, ˇrek a pohoˇr´ı. Z pˇresnosti map lze zaznamenávat i pokrok v kartografické technice a matematice. Mezi tato topografická mapován´ı patˇr´ı M¨ ullerovo mapován´ı (1708 - 1720), I. Vojenské mapován´ı, které se zároveˇ n naz´ yvá i Josefské (1763 - 1787), II. Vojenské mapován´ı, naz´ yvané souˇcasnˇe i jako Frantiˇskovo (1807 - 1869), III. Vojenské mapován´ı (1870 - 1883), Prozat´ımn´ı vojenské mapován´ı (1923 - 1933) a Definitivn´ı vojenské mapován´ı (1934 - 1938).

1.3

Jan Kryˇ stof M¨ uller [2], [8], [10]

Jan Kryˇstof M¨ uller se narodil 15. bˇrezna 1673 na norimberském pˇredmˇest´ı v obci Wohrdu jako druhé d´ıtˇe preceptora (soukromého uˇcitele). Jeho otec byl velmi pˇr´ısn´ y a dokázal u obou syn˚ u vyvolat touhu po vzdˇelán´ı. Jeho starˇs´ı bratr Jan Jindˇrich se dokonce v roce 1710 stal profesorem matematiky a fyziky na univerzitˇe v Altdorfu. Základn´ı vzdˇelán´ı bylo Janu Kryˇstofu M¨ ullerovi poskytnuto v m´ıstn´ı ˇskole. Po jej´ım absolvován´ı nastoupil na humanitn´ı studium v Norimberku. Po u ´spˇeˇsném ukonˇcen´ı pokraˇcoval ve studiu matematiky u mˇedirytce a astronoma Georga Christopha Eimmarta. M¨ uller byl velice ctiˇzádostiv´ y. Dokázal dokonale vyuˇz´ıt schopnosti svého uˇcitele. Nav´ıc se zaj´ımal i o astronomická pozorován´ı a kreslen´ı. Norimberk byl, po u ´padku holandsk´ ych Antverp, v té dobˇe jedn´ım z nejv´ yznamnˇejˇs´ıch kartografick´ ych center, coˇz dokládá i pozdˇeji otevˇren´ y kartografick´ yu ´stav zakladatele Jana Hollmana. Jan M¨ uller u ´spˇeˇsnˇe ukonˇcil studium po ˇctyˇrech letech. Z´ıskal v´ yborné znalosti z matematiky, astronomie a r´ ysován´ı.

10

ˇ CVUT Praha

1. HISTORIE

Jan se rozhodl, ˇze vstoup´ı do Rakouské armády. Sv˚ uj zámˇer uskuteˇcnil 21. bˇrezna 1696. Armáda pro nˇej z˚ ustala domovem aˇz do konce jeho ˇzivota. Jako d˚ ustojn´ık se dostal pod velen´ı plukovn´ıka hrabˇete Marsiglii ve V´ıdni, kter´ y byl zároveˇ n v´ yborn´ ym pˇr´ırodovˇedcem a zemˇepiscem. M¨ uller se u nˇeho zdokonaluje v praxi a zanedlouho je jmenován vojensk´ ym inˇzen´ yrem. Netrvá dlouho a Marsiglii ho nasazuje na astro´ nomické pozorován´ı. Ukolem pozorován´ı bylo urˇcen´ı pólové vzdálenosti v´ yznaˇcn´ ych m´ıst v Uhrách pro hydrografické a geografické d´ılo o Dunaji. Mˇeˇren´ı bylo provádˇeno pomoc´ı astronomického kvadrátu, kterému pˇriˇradil polomˇer 2,5 stopy. Pˇri plnˇen´ı tohoto u ´kolu si doplnil i praktické dovednosti, které vyuˇzil bˇehem celého zb´ yvaj´ıc´ıho ˇzivota. Jeho práce byla kvalitn´ı, a proto dostal dalˇs´ı u ´koly t´ ykaj´ıc´ı se zamˇeˇrován´ı a promˇeˇrován´ı v´ yznamn´ ych m´ıst v Uhersku. Jeho práce se neustále zlepˇsovala. Z tohoto d˚ uvodu obdrˇzel i nˇekolik pochval od nadˇr´ızen´ ych a z´ıskal m´ısto mezi nejlepˇs´ımi kartografy své doby. V roce 1697 se M¨ uller vrátil do V´ıdnˇe za Marsigliem. Spoleˇcnˇe obdrˇzeli v´ yjimeˇcn´ y astronomick´ y u ´kol - pozorovat pr˚ uchod Merkuru pˇres Slunce. Po zpracován´ı v´ ysledk˚ u mˇeˇren´ı vydávaj´ı dvˇe rozsáhlá d´ıla. Marsiglii publikuje své v´ ysledky v rozsáhlém spise na Dunaji, M¨ ullerovo d´ılo se jmenuje Ad. G. C. Eimmartum epistola, qua Mercuria Solem subeuntis, observatoionem comitis Marsigli Viennae a se habitam eidem patrono suo dat, dedicat, consecrat Io. Christ. M¨ uller Viennae. Jeˇstˇe pˇred vydán´ım se M¨ uller rozhodne, ˇze tento spis vˇenuje svému norimberskému uˇciteli Eimmertovi. Rakouská armáda se spojenci v ˇcele s princem Evˇzenem vyhrává bitvu u Zenty, ˇc´ımˇz konˇc´ı po patnácti letech válka s Turky, která byla ukonˇcena Karlovack´ ym m´ırem v roce 1699. Mlad´ y, nadˇejn´ y, ambiciózn´ı geodet nepromarnil pˇr´ıleˇzitost a spolu s Marsigliem dostává u ´kol upravit hranice Rakouska v Uhrách. M¨ uller neustále vˇse dˇelá svˇedomitˇe a kvalitnˇe. Jeho povˇest se ˇs´ıˇr´ı velice rychle, a proto je povˇeˇren z nejvyˇsˇs´ıch m´ıst na sestaven´ı mapy Uher v nové podobˇe. Pouˇz´ıvá na ni mˇeˇren´ı, které spolu s Marsigliem namˇeˇrili jiˇz od roku 1696. Postupnˇe domˇeˇruj´ı v Uhrách zbytek u ´zem´ı. Vycház´ı nová mapa Uher s mˇeˇr´ıtkem 1 : 450 000, která nese název Mappa geographica in gua universus tractus limitum immediatorum caesareo-ottomanicorum prout nimirum in alma pace carlovitzensi sunt conventi . . . ostenditur. M¨ uller se rozhodne, ˇze se pokus´ı vylepˇsit mapy. Dˇr´ıve kartografové zobrazovali pouze hlavn´ı ˇreky, které ani ˇcasto nemˇely správn´ y smˇer toku. Jan touto svoji novou mapou zmˇenil a doplnil dosavadn´ı u ´daje. Od nadˇr´ızen´ ych dostal rozkaz, aby se na mapˇe znázornily vˇsechny moˇcály, ˇreky, baˇziny a cesty. On vˇsak tento rozkaz mnohonásobnˇe pˇrekonal. Mapa se ˇradila k nejlepˇs´ım mapám do té doby. U vˇetˇs´ıch ˇrek dokonce pouˇzil astronomická mˇeˇren´ı, aby zjistil, pˇresnou polohu vˇsech v´ yznamn´ ych zákrut˚ u. Nav´ıc si t´ım zaˇc´ınal splˇ novat sv˚ uj velk´ y sen, kter´ ym bylo vytvoˇren´ı velkého atlasu - Atlas Austriacus, tj. atlasu vˇsech rakousk´ ych dˇediˇcn´ ych zem´ı.

11

ˇ CVUT Praha

1. HISTORIE

ˇ V Evropˇe vypukly nové války, které jsou známé pod názvem jako Spanˇ elské války. M¨ uller odj´ıˇzd´ı s Marsigliem na posledn´ı spoleˇcnou v´ ypravu na pevnost Breisach na R´ ynu. V roce 1703 je pevnost vydána Francouz˚ um a Marsiglii je degradován. Sám M¨ uller proˇz´ıvá jedno z nejhorˇs´ıch obdob´ı, protoˇze má finanˇcn´ı problémy, nebot’ armáda nemˇela pen´ıze na vyplacen´ı sluˇzebného pro vojáky. V roce 1705 se situace v armádˇe opˇet lepˇs´ı a Jan je pˇreˇrazen do sluˇzeb generála Harschla. Spolu odj´ıˇzdˇej´ı na vojenské taˇzen´ı do Itálie. Pˇri této akci M¨ ullera potkává velmi tˇeˇzká nemoc. Nˇekolik dn´ı je pˇripoután na l˚ uˇzko. Zimnice a vysoká teplota ho sráˇz´ı do kolen. Kdyˇz ustaly hlavn´ı zdravotn´ı problémy, odj´ıˇzd´ı se vˇsemi sv´ ymi namˇeˇren´ ymi daty do Norimberku. Hlavn´ım d˚ uvodem jeho cesty je následná rekonvalescence. Po ˇca´steˇcném zotaven´ı zaˇc´ıná opˇet v Norimberku pracovat. Na ˇza´dost vytváˇr´ı mapu Uhersk´ ych hranic. Princ Evˇzen je s touto prac´ı nadm´ıru spokojen a v srpnu roku 1708 pˇridˇel´ı M¨ ullerovi práci na velké mapˇe Uher. Jan uˇz nemus´ı nic dále mˇeˇrit. Vˇsechna namˇeˇrená data, která namˇeˇrili spolu s Marsigliem, má jiˇz u sebe. Tak vzniká v´ ybornˇe odvedené d´ılo. Tisk se provádˇel na ˇctyˇrech mˇedirytinov´ ych deskách. Mˇeˇr´ıtko mapy bylo 1 : 550 000. M¨ uller je uznávan´ y kartograf, a z tohoto d˚ uvodu ˇza´dá zv´ yˇsen´ı mzdy ze 75 zlat´ ych na 100. Jako pˇr´ıˇcinu zv´ yˇsen´ı mzdy uvád´ı potˇrebu pomocn´ıka a nov´ ych pˇr´ıstroj˚ u pro provádˇen´ı jeˇstˇe kvalitnˇejˇs´ıch prac´ı.

Obr. 1.1: M¨ uller˚ uv mˇeˇriˇcsk´ y v˚ uz [9] Tˇesnˇe pˇred vydán´ım mapy Uher se Jan vydává na vlastn´ı ˇza´dost mˇeˇrit Moravu. Chtˇel t´ım pokraˇcovat ve svém snu, ve tvorbˇe Atlasu Austriacus. Sám c´ısaˇr mu sv´ ym patentem z 16. ˇcervna 1708 dává povolen´ı k mˇeˇren´ı. Odhad na celkovou mapu Moravy ˇcinil 1 000 zlat´ ych. Tato ˇcástka se mˇela z´ıskat v´ ybˇerem m´ ytného na moravsk´ ych stezkách.

12

ˇ CVUT Praha

1. HISTORIE

Morava v té dobˇe, v roce 1714, byla rozdˇelena do 6 kraj˚ u. M¨ uller se rozhodl, ˇze zaháj´ı mˇeˇren´ı mapy Moravy ve Znojemském kraji. Práce na vˇsech 5 kraj´ıch trvaj´ı pˇet let. Jako mˇeˇrické metody pouˇz´ıvá pˇr´ıpravné trigonometrické mˇeˇren´ı a délkové mˇeˇren´ı pomoc´ı pˇr´ıdavného mˇeˇr´ıc´ıho kola na voze. Aby bylo zaruˇcené bezchybné názvoslov´ı, pouˇz´ıvá podklady ze zemsk´ ych desek. Jako dalˇs´ı podklady mu slouˇz´ı p´ısemnosti o názvoslov´ı, které mu dodaly jednotlivé kraje. Tato mapa je koneˇcnˇe hotová v roce 1716. V´ ysledné d´ılo vycház´ı na ˇctyˇrech mapov´ ych listech s mˇeˇr´ıtkem 1 : 187 000. Tˇesnˇe pˇred dokonˇcen´ım mapy Moravy je pov´ yˇsen za svoje sluˇzby na setn´ıka. Po odevzdán´ı mapy panovn´ıkovi, si ho c´ısaˇr obl´ıb´ı a daruje mu svoji podobiznu zdobenou drahokamy v celkové hodnotˇe 1 300 zlat´ ych. I moravsk´ ym stav˚ um se nová mapa l´ıb´ı a M¨ uller dostává od nich nav´ıc 1 000 tolar˚ u. Jeho zdravotn´ı stav se neustále d´ıky maximáln´ımu nasazen´ım na tvorbˇe nov´ ych map zhorˇsuje. Jeˇstˇe nen´ı odevzdaná mapa, na které pracuje, a uˇz se pouˇst´ı do nové. Tˇesnˇe pˇred jmenován´ım na setn´ıka v kvˇetnu roku 1712 zaˇc´ıná pracovat na jeho ˇ v˚ ubec nejv´ yznamnˇejˇs´ım d´ıle, na M¨ ullerovˇe mapˇe Cech (v´ıce informac´ı n´ıˇze). ˇ Po dokonˇcen´ı mapov´ ych prac´ı na mapˇe Cech se zaˇc´ıná up´ınat k tvorbˇe mapy ˇctvrté oblasti tehdejˇs´ıho Rakouska, ke Slezsku. Mezit´ım prob´ıhá revize map pˇred vytiˇstˇen´ım. M¨ uller je na tom zdravotnˇe velmi ˇspatnˇe, má velké zdravotn´ı problémy. Problémy pohybové soustavy se v d˚ usledku neustálého pobytu v poli, vyˇcerpán´ı a pˇrep´ınán´ı sil neustále zhorˇsuj´ı. Jan Kryˇstof M¨ uller um´ırá 21. ˇcervence 1721 ve svém bytˇe ve V´ıdni na celkové vyˇcerpán´ı. Umˇrel, protoˇze si chtˇel splnit sv˚ uj velk´ y sen – vydat velk´ y atlas Rakousk´ ych zem´ı - Atlas Austriacus.

1.4

ˇ M¨ ullerova mapa Cech [1], [3], [5], [8], [10]

ˇ M¨ ullerova mapa Cech, cel´ ym názvem Mappa geographica regni Bohemiae in duodecim circulos divisae cum comitatu Glacensi et districtu Egerano adiunctis circumiacentium regionum partibus conterminis ex accurata et ad usum commodum nec non omnia et singula distinctius cognoscenda XXV. Sectionibus exhibita a Joh: Christoph: M¨ uller, C.S.M.Capitan: et Ingen: A:C: M.DCC.XX je nejvˇetˇs´ı mapou na svˇetˇe, která byla vydána jednotlivcem. Jan Kryˇstof M¨ uller se tvorbou této mapy navˇzdy zapsal do historie. ˇ Prvn´ı zámˇer k zhotoven´ı nové mapy Cech je dochován z roku 1708, tj. z roku ve kterém M¨ uller zaˇc´ıná práci na mapˇe Moravy. Kartograf mˇel spoustu práce, a proto poˇza´dal praˇzské m´ıstodrˇz´ıc´ı, aby se pod´ıleli na tvorbˇe mapy. Jedn´ım z hlavn´ıch d˚ uvod˚ u V´ıdnˇe, která poˇzadovala novou mapu, byly kontroly m´ ytného na cestách. Panovn´ıkovi se zdálo, ˇze kontroly jsou pˇr´ıliˇs ˇcasté a z jeho pohledu nekontrolovatelné.

13

ˇ CVUT Praha

1. HISTORIE

ˇ ach u Obával se, aby z tohoto d˚ uvodu nebyl v Cech´ ´padek obchodu. Rozkaz pro m´ıstodrˇz´ıc´ı byl jasn´ y - barevnˇe do star´ ych map znázornit královské cesty (m´ısta, na kter´ ych se vyb´ırala královská i soukromá m´ yta) a královská mˇesta. M´ıstodrˇz´ıc´ım se vˇsak do u ´kolu nechtˇelo a stále ho odkládali. Z tohoto d˚ uvodu dokonce k realizaci projektu v˚ ubec nedoˇslo. C´ısaˇr svaté ˇr´ıˇse ˇr´ımské Karel VI. byl s pˇr´ıstupem m´ıstodrˇz´ıc´ıch nespokojen, a proto v roce 1712 vydává patent, kter´ ym M¨ ullera povˇeˇruje zmapován´ım celého ˇ u ´zem´ı Cech. Vˇsem u ´ˇredn´ık˚ um, pˇredevˇs´ım hejtman˚ um, dává na vˇedom´ı, ˇze se jedná o c´ısaˇrskou zakázku, a proto vˇsichni mu musej´ı b´ yt pˇri jeho práci k dispozici. Kdyˇz ˇ si vidˇeli, ˇze se jedná o mapován´ı v reˇzii armády, byli ˇcasto ned˚ utlaˇcovan´ı Ceˇ uvˇeˇriv´ı a podez´ırav´ı. M¨ uller oˇcekával, ˇze naˇr´ızen´ı c´ısaˇre mu pom˚ uˇze a on bude moci rychle pokraˇcovat ve své práci. To se vˇsak nestalo a on se ˇcasto setkával s nevol´ı a neochotou. Hejtmani byli poˇzádáni o dodán´ı veˇskerého soupisu m´ıst. Tyto soupisy vˇsak neodevzdali. M¨ uller musel opˇet do zemsk´ ych desek a opˇet musel názvoslov´ı sám vyhledat. T´ım se komplikovala, prodluˇzovala a zdraˇzovala veˇskerá práce. C´ısaˇr byl se situac´ı nespokojen, a proto vydal rozhodnut´ı o pokutován´ı vˇsech, kteˇr´ı by odm´ıtli M¨ ullerovi ˇ pomoc pˇri jeho práci na mapˇe. Toto rozhodnut´ı donutilo Cechy ke spolupráci. Jejich nevole a nesvˇedomitost k práci vˇsak z˚ ustaly. V roce 1709 byla odhadnuta cena na ˇ vytvoˇren´ı mapy Cech na 2 500 zlat´ ych. ˇ Tehdejˇs´ı Cechy se skládaly ze 12 kraj˚ u a Chebského a Kladského distriktu. Práce zaˇcala v kvˇetnu 1712 v nejvˇetˇs´ım z tehdejˇs´ıch kraj˚ u - v kraji Bechyˇ nském. T´ımto mapován´ım vznikla mapa Regni Bohemiae circulus Bechinensis quem mandato caesareo accurate emensus hac mappa delineatum exhibet I.C. M¨ uller; S.C.M. Ing. V roce 1713 byl zmapován kraj Prácheˇ nsk´ y, ve kterém vznikla mapa Mappa chorographica circuli Prachinensis in regno Bohemiae quem mandato caesareo accurate emensus heic delineatum exhibet I.C. M¨ uller; S.C. Majest: Capitan: et Ingen. V roce 1713 byla dále vytvoˇrena mapa Plzeˇ nského kraje. V roce 1714 byl zmapován Chebsk´ y ˇ ˇ distrikt, Zateck´ y a Loketsk´ y kraj, kter´ y se u ´zemnˇe pˇripojil k Zateck´ emu. V roce 1715 byla poˇr´ızena mapa Rakovnického kraje, dˇr´ıve Slánského kraje - Regni Bohemiae circulus Rakonicensis quem mandato caesareo accurate emensus hac mappa delineatum exhibet Joh.Christ. M¨ uller; S.C.M.Capitan: et Ingeniar a Litomˇeˇrického kraje - Regni Bohemiae circulus Litomericensis quem mandato caesareo accurate emensus hac mappa delineatum exhibet J.C. M¨ uller; S.C.M. Capit: et Ing, Hradeckého kraje Regni Bohemiae circulus Reginohradecensis quem mandato caesareo accurate emensus hac mappa delineatum exhibet Joh:Christoph: M¨ uller; S.C.M. Capitan: et Ingen. Dále byl zmapován kraj Chrudimsk´ y Regni Bohemiaecirculus Chrudimensis quem mandato caesareo accurate emensus hac mappa delineatum exhibetJoh:Christoph: ˇ aslavsk´ M¨ uller; S.C.M. Capit: et Ingen a C´ y kraj dokonˇcen´ yvu ńoru 1717 Regni Bohemiae circulus Czaslaviensis quem mandato caesareo accurate emensus hac mappa

14

ˇ CVUT Praha

1. HISTORIE

delineatum exhibet Joh:Christ: M¨ uller; S.C.M.Capitan: et Ingen. Kouˇrimsk´ y kraj Regni Bohemiae circulus Kaurzimensis quem mandato caesareo accurate emensus hac mappa delineatum exhibit Joh:Christophorus: M¨ uller; S.C.M. Capit: et Ingen dokonˇcen´ y v bˇreznu 1717. Posledn´ı dva kraje Boleslavsk´ y a Berounsk´ y Regni Bohemiae circulus Beraunensis quem mandato caesareo accurate emensus hac mappa delineatum exhibet Joh:Christ: M¨ uller; S.C.M. Capitan et Ingen byly dokonˇceny v lednu 1718. Mˇeˇrické a mapovac´ı techniky byly totoˇzné s mapován´ım Moravy. Jak jiˇz bylo uvedeno, délky se mˇeˇrily pomoc´ı pˇr´ıdavného mˇeˇr´ıc´ıho kola na voze. Toto mˇeˇren´ı nebylo pˇr´ıliˇs pˇresné, mˇeˇrila se ˇsikmá, nepˇr´ımá vzdálenost. M¨ uller ji pak redukoval, bez pouˇzit´ı specifického vzorce, bez redukce do nulové hladiny. Proto lze naj´ıt v mapách jednotliv´ ych kraj˚ u dvoj´ı mˇeˇr´ıtko. Jedn´ım je nejkratˇs´ı vzduˇsná ˇca´ra, druhou je cesta pˇeˇsky, popˇr´ıpadˇe vozem dosaˇzitelnou cestou. Tyto dvˇe hodnoty se od sebe liˇs´ı zhruba o 10 - 15 procent. Astronomicky urˇcoval polohu v´ yznamn´ ych m´ıst v kraji. Poloha dalˇs´ıch obc´ı byla urˇcena buzolou od tˇechto astronomicky urˇcen´ ych m´ıst. Jan bˇehem roku sb´ıral mˇeˇren´ı, která pak následnˇe v zimn´ı obdob´ı zpracovával do mapové kresby. Jednotlivé mapy byly odevzdávány na revizi krajsk´ ym hejtman˚ um. Dalˇs´ı v´ ytisk byl poslán do V´ıdnˇe, aby byl panovn´ık seznámen, jak rychle a jak kvalitnˇe se práce provád´ı. Revize u hejtman˚ u znamenala pro M¨ ullerovu mapu zhorˇsen´ı. Jejich neodbornost a neznalost situace, zaloˇzená pouze na jejich domnˇenkách, vedla k chybn´ ym opravám zobrazen´ ych dat. Sám autor si na tuto revizi mnohokrát stˇeˇzoval. Vnáˇsen´ı jejich chyb do jeho práce a z tohoto d˚ uvodu nˇekolikerá vynucená kontrola, vedla ke zpomalen´ı prac´ı. Pˇri tvorbˇe tohoto rozsáhlého d´ıla byly M¨ ullerovi pˇridˇelovány práce i na dalˇs´ıch projektech. Mˇel vytvoˇrit mapu pohraniˇc´ı, konkrétnˇe pochodovou mapu z Chebu (Egeru) aˇz po kladské hranice. Dále mu byl pˇridˇelen u ´kol, aby vytvoˇril pochodovou ˇ mapu z Plzeˇ nského do Budˇejovického kraje. Jeho hlavn´ı u ´kol - mapa Cech musela poˇckat, coˇz se nel´ıbilo váleˇcné radˇe, která mu udˇelila d˚ utku. Tu vˇsak M¨ uller odm´ıtl. Pokusil se vˇse vysvˇetlit a odeslal veden´ı armády dopis, ve kterém si chtˇel ujasnit, kter´ y u ´kol je pro nˇej prioritn´ı. V´ ysledkem bylo, ˇze byl zpˇet poslán na mapován´ı ˇ Cech. M¨ ullerovi se tedy po necel´ ych 6ti letech v lednu 1718 podaˇrilo odevzdat poˇ sledn´ı dva kraje. Nyn´ı na nˇeho ˇcekal lehˇc´ı u ´kol, a to sestaven´ı v´ ysledné mapy Cech z jednotliv´ ych kraj˚ u. V´ ysledná mapa mˇela mˇeˇr´ıtko 1 : 132 000 a byla rozdˇelena na 25 mapov´ ych list˚ u. Rám doplnil geografickou souˇradnicovou s´ıt´ı. Otázkou z˚ ustává, jak´ y poledn´ık si vybral za nult´ y. V dˇr´ıvˇejˇs´ıch dobách se zemˇepisná délka zpravidla mˇeˇrila od Ferra. Autor mapy si zvolil poledn´ık, kter´ y je jeˇstˇe o 2◦ 53´ západnˇeji. Nebyl vˇsak jedin´ ym kartografem, kter´ y si zvolil vlastn´ı nult´ y poledn´ık. Napˇr. nˇekolik kartograf˚ u vyb´ıralo takov´ y, aby paˇr´ıˇzskou hvˇezdárnou procházel poledn´ık, kter´ y mˇel

15

ˇ CVUT Praha

1. HISTORIE

zemˇepisnou délku 20,5◦ v´ ychodnˇe od Ferra. Dalˇs´ı volili nult´ y poledn´ık procházej´ıc´ı azorsk´ ym ostrovem Corvo, kter´ y mˇel zemˇepisnou délku 14◦ západnˇe od Ferra. Nejpodobnˇejˇs´ı zemˇepisnou délku pro svoji mapu zvolil kartograf Vischer. Jeho nult´ y ◦ poledn´ık procházel 2 západnˇe od Ferra, tj. s nejvˇetˇs´ı pravdˇepodobnost´ı procházel ostrovem Pik Tenerifa. M¨ uller si zvolil pro svoji novou mapu válcové zobrazen´ı, nebot’ vˇsechny zemˇepisné poledn´ıky jsou kolmé na zemˇepisné rovnobˇeˇzky. Podle v´ yzkumu Karla Kuchaˇre je nezkreslená rovnobˇeˇzka 50◦ severn´ı ˇs´ıˇrky. Podle autorov´ ych poznámek, by nezkres◦ lená rovnobˇeˇzka mˇela m´ıt souˇradnici 54 15´. Tento rozd´ıl Karel Kuchaˇr od˚ uvodˇ nuje dodateˇcn´ ym zasazen´ım mapy do rámu, a t´ım zmˇeny v pomˇeru poledn´ıku a rovnobˇeˇzky. Autor mapu doplnil o legendu na mapˇe a o mapové znaˇcky. Takto rozsáhlou legendu nemˇela do té doby ˇza´dná mapa, zaznamenávaj´ıc´ı ˇceské u ´zem´ı. Jen pro s´ıdla bylo zavedeno 16 znaˇcek. Dále se v legendˇe objevily znaˇcky pro doly nejr˚ uznˇejˇs´ıch hornin, m´ısta na zpracován´ı nerost˚ u, ml´ yny, pˇrevozy, láznˇe, hájovny, lesy a celá ˇrada dalˇs´ıch mapov´ ych znaˇcek. Celkem se jich v legendˇe vyskytlo 48. Kdyˇz se ˇceˇst´ı stavové dozvˇedˇeli, ˇze vˇsechny mapové práce jsou jiˇz u konce, zaˇcali pˇripravovat vyryt´ı mapy. Na jaˇre v roce 1718 byl vyhláˇsen konkurz na tuto ˇ zakázku. I pˇresto, ˇze se jednalo o velmi finanˇcnˇe zaj´ımavou zakázku, nikdo z Cech se nepˇrihlásil. V´ıtˇezem soutˇeˇze se stal augˇspursk´ y umˇelec Michal Kauffer. Rytec se v n´ı zavázal k vytiˇstˇen´ı 25 mapov´ ych rám˚ u do tˇr´ı let od zadán´ı zakázky a pˇrehledného listu do ˇsesti t´ ydn˚ u. Dále musel souhlasit, ˇze na vlastn´ı náklady obstará ozdobné rytiny ve vˇsech 4 roz´ıch. Posledn´ı podm´ınkou bylo, ˇze mapa z˚ ustane utajena. Rytec ji nesm´ı nikomu dát. Datum zadán´ı zakázky byl stanoven na 5. dubna 1720. C´ısaˇrská kanceláˇr se dlouho nemˇela k podpisu, aˇz nakonec c´ısaˇr Karel VI. 5. srpna 1720 smlouvu schválil. Jan se ˇcesk´ ym stav˚ um zavázal, ˇze provede jeˇstˇe tˇesnˇe pˇred jej´ım vytiˇstˇen´ım posledn´ı u ´pravu rytin a mapy. Tento slib splnil pouze z poloviny. Po korekci dvanáctého mapového listu tˇeˇzce onemocnˇel. Stihl vˇsak jeˇstˇe pˇredat vˇsechny své záznamy z mˇeˇren´ı ˇ Cech a 21. ˇcervence 1721 um´ırá ve svém bytˇe ve V´ıdni. Autorovy rukopisné mapy ˇ Cech, které z˚ ustaly v jeho bytˇe v Mladé Boleslavi, nˇekdo odcizil a na mnoho let byly ztraceny. Korekturu zbyl´ ych mapov´ ych list˚ u provedl vojensk´ y inˇzen´ yr Jan Wolfgang Wieland. Vˇse bylo hotovo aˇz v roce 1722, kdy mapa byla slavnostnˇe vytiˇstˇena. Augˇspursk´ y umˇelec Michal Kauffer si na ryteckou tvorbu ozdobn´ ych maleb najal mladého umˇeleckého rytce Jana Daniela Herze, kter´ y ˇzil v letech 1693 aˇz 1754. Mlad´ y rytec zhotovil tato parerga podle pˇredlohy starˇs´ıho mal´ıˇre Václava Vavˇrince Reinera. Do dnes z˚ ustává otázkou, zda si Kauffer vybral spolupracovn´ıky sám, nebo zda museli b´ yt schváleni c´ısaˇrem, nebo ˇcesk´ ymi stavy. V levém horn´ım rohu (obr. 1.2) je obraz Prahy s nejznámˇejˇs´ımi stavbami. Do-

16

ˇ CVUT Praha

1. HISTORIE

Obr. 1.2: Parergo levého horn´ıho rohu, zdroj: vlastn´ı minantou obrazu je Karl˚ uv most se Staromˇestskou mosteckou vˇeˇz´ı a Praˇzsk´ y hrad. Autor zde dále vyobrazil mˇeˇst’anské domy na Malé Stranˇe a hladinu ˇreky Vltavy, ˇ na které se splavuj´ı klády ze Sumavy pomoc´ı vor˚ u. Detail pˇri d˚ ukladné prohl´ıdce Karlova mostu dosvˇedˇc´ı, ˇze u Staromˇestské mostecké vˇeˇze je peˇclivˇe vykreslen kˇr´ıˇz s postrann´ımi sochami. Na druhé stranˇe mostu je pouze socha svatého Jana Nepomuckého drˇz´ıc´ıho kˇr´ıˇz. Vˇsechny sochy byly na Karl˚ uv most nainstalovány na pˇrelomu 17. a 18. stolet´ı. Podle historick´ ych u ´daj˚ u, jiˇz v roce 1720 byly vˇsechny sochy na svém m´ıstˇe, a proto v´ ysledn´ y obraz mus´ı pocházet z konce 17. stolet´ı, kdy byly na most instalovány prvn´ı sochy. Tento krásn´ y obraz drˇz´ı v ruce ˇctyˇri andˇelé. Nad t´ımto obrazem by se mˇela nacházet miniatura staroboleslavského Paládia. Dále je zde zobrazen svat´ y Václav, kter´ y je obklopen tˇremi andˇely a kter´ y pros´ı panu Marii s Jeˇz´ıˇsem. Jeden z andˇel˚ u obklopuj´ıc´ı svatého Václava drˇz´ı v ruce vlajku s orlic´ı, která byla pˇremyslovsk´ ym znakem. Druh´ y andˇel má v ruce erb s t´ımto znakem.

Obr. 1.3: Parergo pravého horn´ıho rohu, zdroj: vlastn´ı V severov´ ychodn´ım rohu (obr. 1.3) je vyobrazen motiv proud´ıc´ıch zemsk´ ych ˇrek. Prameny ˇr´ıˇcn´ıch tok˚ u jsou zde zobrazeny nah´ ymi tˇely ˇzen a muˇz˚ u, drˇz´ıc´ıch v rukou konev. Vˇsechny konve maj´ı nápisy se jmény v´ yznamn´ ych ˇcesk´ ych ˇrek. Tyto konve pˇredstavuj´ı prameny v´ yznamn´ ych ˇrek. Pramen ˇreky Ohˇre je vyobrazen jako ˇreck´ y b˚ uh ˇrek, kter´ y mˇel typickou podobiznu jako star´ y vousat´ y muˇz s vˇencem na hlavˇe. Dva dalˇs´ı prameny ˇreky Cidlina a Luˇznice jsou vyobrazeny pomoc´ı dvou mlad´ ych muˇz˚ u. Ostatn´ı prameny jsou symbolizovány mlad´ ymi ˇzenami. Dalˇs´ım motivem je

17

ˇ CVUT Praha

1. HISTORIE

ˇ pˇr´ımo v rohu mapy znak Cech, symbolizovan´ y ˇcesk´ ym lvem s korunou. Tento státn´ı symbol nesou dva andˇel´ıˇcci s orlem. Orel má na hlavˇe c´ısaˇrskou korunu. Posledn´ı d˚ uleˇzitou ˇca´st´ı tohoto rohu je vlevo zakreslen´ y v´ yjev typické ˇceské vesnice. Je zde vykreslena obec, pole a stáda kon´ı a dobytka. Vlevo od tohoto v´ yjevu jsou napsána jména autor˚ u parerga Reinera a Herze.

Obr. 1.4: Parergo levého doln´ıho rohu, zdroj: vlastn´ı ˇ Do jihozápadn´ıho rohu (obr. 1.4) je um´ıstˇena legenda M¨ ullerovy mapy Cech. Dalˇs´ım motivem v tomto rohu je symbol hornictv´ı. V prostoru nad legendou jsou vyobrazeni dˇeln´ıci tˇr´ıd´ıc´ı vytˇeˇzenou rudu. V pravém horn´ım rohu legendy se nacházej´ı horn´ıci vyváˇzej´ıc´ı rudu z dolu. Vpravo od legendy jsou kamen´ıci otesávaj´ıc´ı kvádr, na nˇemˇz jsou opˇet jména obou autor˚ u.

Obr. 1.5: Parergo pravého doln´ıho rohu, zdroj: vlastn´ı V jihov´ ychodn´ım rohu (obr. 1.5) je velk´ ymi p´ısmeny napsán cel´ y název mapy – MAPA GEOGRAPHICA REGNI BOHEMIAE in duodecim circulos divisae cum comitatu Glacensi et districtu Egerano adiunctis circumiacentium regionum partibus conterminis ex accurata totius regni perlustratione et geometrica dimensione omnibus, ut par est, numeris absoluta et ad usum commodum nec non omnia et singula distinctius cognoscenda XXV sectionibus exhibita a Joh. Christoph M¨ uller, S. C. M. capitan, et ingen. A. C. MDCCXX a grafické mˇeˇr´ıtko. Ve spodn´ı levé ˇca´sti nápisu ˇ sed´ı ˇzena se srpem a klasy obil´ı. Zena pˇredstavuje symbol léta. Vpravo jsou dva hoduj´ıc´ı muˇzi, kteˇr´ı jed´ı ovoce a pij´ı v´ıno. Tato dvojice pˇredstavuje symbol podzimu.

18

ˇ CVUT Praha

1. HISTORIE

V horn´ı ˇca´sti nápisu jsou vyobrazeny tˇri dˇeti. Jedno drˇz´ı v ruce plody vinné révy, druhé plody chmelu a tˇret´ı d´ıtˇe drˇz´ı oboj´ı. Dále se zde vyskytuje nákres chmelnice a vinice. Posledn´ım motivem jsou pohraniˇcn´ı lesy s lovci, kteˇr´ı se snaˇz´ı ulovit divokou zvˇeˇr. O schvalován´ı, nebo projednáván´ı motiv˚ u v jednotliv´ ych roz´ıch nejsou dochované ˇza´dné p´ısemnosti. V nedávné dobˇe byla ve Spolkové republice Nˇemecko v soukromé sb´ırce objevena kresba, která je nejsp´ıˇse prvn´ım nedodˇelan´ ym návrhem na parergo ˇ M¨ ullerovy mapy Cech. V´ ysledná vytiˇstˇená mapa byla rozdˇelena na 25 sekc´ı. Jedna sekce mˇela rozmˇer 473 x 557 mm v mˇeˇr´ıtku 1 : 132 000. Dˇr´ıvˇejˇs´ı pˇrehledná mapa mˇela mˇeˇr´ıtko 1 : 649 180. Mapa mˇela b´ yt p˚ uvodnˇe tajná, ale informace o n´ı se ˇs´ıˇrily velmi rychle, a proto c´ısaˇr roku 1725 povolil jej´ı voln´ y prodej. Toto d´ılo bylo velmi kvalitn´ı, a proto bylo velmi ˇcasto vyobrazeno v r˚ uzn´ ych atlasech nejslavnˇejˇs´ıch kartograf˚ u své doby. Byl to napˇr´ıklad Homann z Norimberku, Pierre Schenk z Amsterodamu nebo slovensk´ y kartograf Jan Tobiáˇs Majer, kter´ y pracoval také v Norimberku. Kromˇe atlasové tvorby byla mapa nˇekolikrát pˇrepracována. Jiˇz v roce 1726 byla vydána Johanem Wolfgangem Wielandem, kter´ y mapu trochu pˇrepracoval a zmenˇsil do mˇeˇr´ıtka 1 : 230 000. Rozmˇer jeho jednoho mapového listu byl 340 x 480 mm. Hlavn´ım d˚ uvodem jeho novˇe vytvoˇreného mˇeˇr´ıtka byla snaha o pˇremˇenu jiˇz existuj´ıc´ıho formátu mapy v mˇeˇr´ıtku 1 : 132 000 a málo podrobné pˇrehledné mapy od Jana Kryˇstofa M¨ ullera. V´ ysledná parerga se vˇsak nepˇrepracovávala, pouze byla vytiˇstˇena v menˇs´ım mˇeˇr´ıtku. Jak jiˇz bylo uvedeno celkové náklady byly v roce 1709 odhadnuty na 2 500 zlat´ ych, které mˇely b´ yt uhrazeny z v´ ynosu m´ ytného na ˇcesk´ ych stezkách. Odhad se vˇsak od skuteˇcné ceny mnohonásobnˇe liˇsil. Bylo stanoveno, ˇze mapován´ı bude kaˇzd´ y rok dotováno z vojensk´ ych prostˇredk˚ u 900 zlat´ ymi. Janu Kryˇstofu M¨ ullerovi bylo za devˇet let práce na této mapˇe od Zemsk´ ych stav˚ u vyplaceno 3 240 zlat´ ych. Po dokonˇcen´ı mapován´ı od nich dále obdrˇzel odbytné ve v´ yˇsi 1 000 zlat´ ych. M¨ uller chtˇel dále z´ıskat pen´ıze na v˚ uz, kter´ ym by dopravil originál mapy c´ısaˇri. Na nˇej z´ıskal 40 zlat´ ych. Dalˇs´ım jeho pˇr´ıjmem bylo 90 zlat´ ych na ubytován´ı po dobu mˇeˇren´ı. Celkové v´ ydaje na mapu tak pˇrekroˇcily odhadovanou cenu pˇribliˇznˇe desetkrát. Mapa mˇela slouˇzit p˚ uvodnˇe pouze pro vojenské u ´ˇcely. Pro pouˇzit´ı v terénu vˇsak nebyla v˚ ubec vhodná. Pro vojenské u ´ˇcely se zaˇcaly pouˇz´ıvat pochodové mapy, které byly vyhotoveny podle M¨ ullerovy mapy. Do pochodov´ ych map byla dále dokreslena m´ısta s ubytován´ım a stravován´ım. Mezi nejslavnˇejˇs´ı pochodovou mapu patˇr´ı Glockspergerova mapa z roku 1731, která slouˇzila i k plánované pˇrestavbˇe královsk´ ych silnic. Krajina se rychle mˇenila. M¨ ullerova mapa zaˇc´ınala b´ yt zastaralá, a tak vznikala myˇslenka o proveden´ı revize. V´ıdeˇ n vydala naˇr´ızen´ı, které pˇrikazovalo kompletn´ı kontrolu vˇsech dom˚ u, statk˚ u, stavu silnic a cest, polohu tok˚ u ˇrek a ˇr´ıˇcek. Revize pˇripadla

19

ˇ CVUT Praha

1. HISTORIE

na vojenské d˚ ustojn´ıky, kteˇr´ı ihned zaˇcali s kontrolou v terénu. D˚ ustojn´ıci obj´ıˇzdˇeli na kon´ıch zadaná u ´zem´ı a svoje v´ ysledky zakreslovali do zvˇetˇsené M¨ ullerovy mapy ˇ Cech, která byla kv˚ uli své velikosti dále rozˇctvrcena. Pˇri této revizi nebyly pouˇzity ˇza´dné speciáln´ı mˇeˇr´ıc´ı pom˚ ucky. D˚ ustojn´ıci mˇeli pouze buzolu, která jim urˇcovala smˇer k severu. Z tohoto d˚ uvodu se tato metoda oznaˇcuje francouzsky jako ”á la vue”, tedy pouh´ ym pozorován´ı z koˇ nského hˇrbetu. Takovouto primitivn´ı metodou ˇ byly Cechy ”zmapované”jiˇz o 100 aˇz 250 let dˇr´ıve. V´ ysledné mapy mˇely mˇeˇr´ıtko 1 : 28 000. ˇ Nová revize M¨ ullerovy mapy Cech byla pojmenována jako I. Vojenské mapován´ı, neboli Josefské, které prob´ıhalo v letech 1763 – 1787. M¨ ullerova mapa pak slouˇzila jeˇstˇe jako vzor pro Bockovu mapu, která vˇsak nikdy nebyla u ´ˇrednˇe schválena.

1.5

Zkoum´ an´ı M¨ ullerovy mapy [1], [8], [10]

Neuplynulo jeˇstˇe ani sto let od jej´ıho vydán´ı a prvn´ı, kdo se pokusil zhodnotit M¨ ullerovu mapu byl dlouholet´ y ˇreditel hvˇezdárny v Klementinu – Alois David. Tento muˇz byl v´ yznamn´ y ˇcesk´ y matematik a hvˇezdáˇr, a proto se rozhodl, ˇze pˇrezkoumá pˇresnost M¨ ullerovy mapy. Za jeho doby se poloha s´ıdel témˇeˇr nezmˇenila, ale na druhou stranu je nutné konstatovat, ˇze kvalita mˇeˇr´ıc´ıch pˇr´ıstroj˚ u se v 18. stolet´ı podstatnˇe zdokonalila. Pˇr´ıstroje mˇely v té dobˇe mnohem vˇetˇs´ı pˇresnost a samozˇrejmˇe i vˇetˇs´ı moˇznosti pˇri mˇeˇren´ı. Alois David zaˇcal se zkoumán´ım pˇresnosti v osadˇe Svat´ y Vint´ıˇr (dneˇsn´ı Dobrá ˇ Voda v pohoˇr´ı Sumava). Zde provedl astronomická mˇeˇren´ı. Jeho vypoˇc´ıtaná v´ ysledná poloha pˇresnˇe odpov´ıdala v´ ysledk˚ um M¨ ullerova mˇeˇren´ı. Astronom byl velmi pˇreˇ kvapen t´ımto faktem a rozhodl se, ˇze Sumavu projde celou a zbˇeˇznˇe provede urˇcen´ı poloh i dalˇs´ıch s´ıdel. Jeho v´ ysledky se pouze s drobn´ ymi odliˇsnostmi shodovaly s M¨ ullerov´ ymi daty. M¨ ullerova mapa byla vytiˇstˇena ve velkém poˇctu v´ ytisk˚ u a i v souˇcasnosti lze nalézt tyto mapy. Nacházej´ı se jak ve státn´ıch, tak i v soukrom´ ych mapov´ ych ˇ sb´ırkách. V pˇr´ıpadˇe zájmu mohu doporuˇcit prodejnu map v Ceském u ´ˇradu zemˇemˇeˇriˇcském a katastráln´ım, kde tato slavná mapa stoj´ı Kˇc 420,-. Jej´ı originály m˚ uˇzeme napˇr´ıklad naj´ıt v Technickém muzeu, Národn´ım muzeu a v Historickém u ´stavu. Origináln´ı mˇedirytinové desky jsou spoleˇcnˇe se zmenˇsen´ ymi deskami uloˇzeny v Technickém muzeu. Ivan Krupˇc´ık ve své literatuˇre provedl soupis vˇsech M¨ ullerov´ ych rukopisn´ ych map i s jejich um´ıstˇen´ım a signaturou. Tyto u ´daje jsou i nadále aktuáln´ı. Souhlas´ı zde jak m´ısto uloˇzen´ı, tak i signatura tˇechto M¨ ulleov´ ych rukopisn´ ych map. Jak jiˇz bylo uvedeno v´ yˇse, po smrti Jana Kryˇstofa M¨ ullera se dlouhá léta nevˇedˇelo, kde se

20

ˇ CVUT Praha

1. HISTORIE

ˇ ach jsou tyto exempláˇre pˇri návˇstˇevˇe tyto vzácné originály v˚ ubec nacházej´ı. V Cech´ arch´ıv˚ u zcela dostupné. Rukopisné mapy, které jsou uloˇzeny ve V´ıdni, by mˇely b´ yt také volnˇe dostupné v arch´ıvu. Velk´ ym problémem, kter´ y témˇeˇr vˇzdy nastává, je ˇ ach, ale odjejich vyhledán´ı. Maj´ı sice stejnou signaturu jako mapy uloˇzené v Cech´ born´ıci se domn´ıvaj´ı, ˇze se ˇca´st map ztratila, nebo byla náhodnˇe zaloˇzena nˇekam jinam. ˇ Mezi dalˇs´ı osobnosti, které zkoumaly M¨ ullerovu mapu Cech patˇr´ı Karel Kuchaˇr, kter´ y umˇrel 6. dubna 1975. Mus´ıme si uvˇedomit, ˇze podm´ınky se za posledn´ıch tˇricet pˇet let znaˇcnˇe zmˇenily. Technika pokroˇcila, a pouˇzit´ı souˇcasného hardwaru a softwaru celé zkoumán´ı zjednoduˇsuje. Kuchaˇrovy v´ ysledky jsou vˇsak velmi cenné. Zab´ yval se komplexem celé mapy, zkoumal nezkreslenou rovnobˇeˇzku, provádˇel pˇresnosti mapy, zkoumal rozmˇer rámu, atd. V souˇcastné dobˇe se zkoumán´ı mapy vˇenuje hodnˇe lid´ı. Z katedry mapován´ı a kartografie mohu jmenovat hned nˇekolik jmen – napˇr. Jiˇr´ı Krejˇc´ı, Jiˇr´ı Cajthaml, R˚ uˇzena Zimová, Miroslav Mikˇsovsk´ y a Bohuslav Veverka. Je dobˇre, ˇze toto d´ılo pˇritahuje spoustu lid´ı, a to jak mnoho odborn´ık˚ u, tak i laik˚ u. Mus´ıme si uvˇedomit, ˇze toto d´ılo bylo ve své dobˇe nejrozsáhlejˇs´ı a zˇrejmˇe i nejpˇresnˇejˇs´ı. Jednalo se o prvn´ı státn´ı mapován´ı. Byl to základ, ze kterého se ˇcerpalo pro vojenská topografická mapován´ı.

21

ˇ CVUT Praha

2 2.1

´ 2. VLASTNÍ PRACE

Vlastn´ı pr´ ace Pˇ r´ıpravn´ e pr´ ace

Po zadán´ı u ´kolu na mˇe ˇcekalo mnoho pˇripravovac´ıch prac´ı. Musel jsem navrhnout znaˇckov´ y kl´ıˇc, vybrat vhodn´ y software pro zpracován´ı projektu, zvolit editaci vektorové tvorby - databázi, urˇcit jednotlivé tˇr´ıdy databáze pro jednotlivé prvky na mapˇe. ´ redn´ıho archivu zemˇemˇeˇrictv´ı a Prostˇrednictv´ım Jiˇr´ıho Cajthamla jsem od Ustˇ ˇ katastru obdrˇzel dvacet pˇet naskenovan´ ych mapov´ ych list˚ u M¨ ullerovy mapy Cech. Formát map byl JPEG. Jedná se o 24-bitová data. Data byla naskenována na 300 DPI, coˇz u ´plnˇe staˇc´ı pro proveden´ı mého u ´kolu. Jejich velikost se pohybuje od 40 do 53 MB, pouze ˇctyˇri mapové listy maj´ı velikost kolem 11 MB. Jedná se o mapov´ y list ˇc´ıslo 3, 4, 7 a 23.

2.1.1

Tvorba legendy

ˇ Na mapovém listu ˇc´ıslo 21 se nacház´ı legenda M¨ ullerovy mapy Cech. Tato legenda je psaná nˇemecky a latinsky. Provedl jsem pˇreklad nˇemeckého textu, v´ ysledné grafické znaˇcky jsem separoval v grafickém programu.Toto proveden´ı jsem pˇred vymyˇslen´ım p´ısmenov´ ych zkratek znaˇckového kl´ıˇce konzultoval s Jiˇr´ım Cajthamlem, vedouc´ım bakaláˇrské práce . Bylo mi doporuˇceno, aby maximáln´ı délka zkratek byla tˇr´ıp´ısmenová. Pro pˇet grafick´ ych znaˇcek nebyla navrˇzena ˇza´dná zkratka (les, biskupstv´ı a p´ısmené zkratky pro pohoˇr´ı a pro ˇcesk´ y název nebyly vektorizovány, ˇreky maj´ı svoji vlastn´ı tˇr´ıdu). Mnou navrˇzené v´ ysledné zkratky pro mapové znaˇcky jsou zobrazeny jako obr. 2.1 a obr. 2.2. V legendˇe mapy se nevyskytovala znaˇcka pro královské mˇesto bez hradeb (MKB) a pro protáhl´ y mˇestys (MP). Tyto mapové znaˇcky byly dodány do mé legendy aˇz pozdˇeji, byly pˇridány pˇr´ımo z mapy. Mezi dalˇs´ı sloˇzené znaˇcky, které se nevyskytuj´ı v legendˇe, patˇr´ı protáhlá vesnice se zámkem zkratka VPZ, vesnice protáhlá s kostelem VPK, protáhlá usedlost se zkratkou UP. Dohromady se na M¨ ullerovˇe mapˇe vyskytuje 42 typ˚ u grafick´ ych bodov´ ych znaˇcek. Dále pak v sumarizaci a na posledn´ım m´ıstˇe v legendˇe se vyskytuje zkratka N, která nemá v legendˇe nadefinovan´ y objekt.

2.1.2

Volba programu a vypracov´ an´ı

Pˇri volbˇe softwaru mi byl doporuˇcen ArcGIS. D˚ uvod byl jednoduch´ y - jedná se o nejrozˇs´ıˇrenˇejˇs´ı geografick´ y informaˇcn´ı systém na trhu. Vyuˇz´ıval jsem ho pro mé

22

ˇ CVUT Praha


Obr. 2.1: Legenda 1. strana, zdroj: vlastn´ı

23

ˇ CVUT Praha


Obr. 2.2: Legenda 2. strana, zdroj: vlastn´ı 24

ˇ CVUT Praha


dva povinné pˇredmˇety Geografické informaˇcn´ı systémy 1 a 2. Dalˇs´ım rozhodnut´ım, které jsem navrhl a zkonzultoval s Jiˇr´ım Cajthamlem, byl ˇ o to, zda se vektorizace mapy bude provádˇet v shanávrh zp˚ usobu zpracován´ı. Slo pefiles, nebo, zda se vytvoˇr´ı jedna velká geodatabáze, ve které budou zpracovány jednotlivé tˇr´ıdy. Moˇznost geodatabáz´ı samozˇrejmˇe vyhrála. Bylo rozhodnuto, ˇze bude vytvoˇrena geodatabáze se ˇsesti tˇr´ıdami: obce, obce polygon, cesty, spravni hranice, vodni plochy a reky potoky. Celá geodatabáze nebude m´ıt pˇr´ımo definovan´ y souˇradnicov´ y systém, nebot’ je celá zpracována v m´ıstn´ım systému. V kolonce pˇri vytváˇren´ı jednotliv´ ych tˇr´ıd pouˇziji implicitnˇe nastaven´ y souˇradnicov´ y systém - Unknown Coordinate Systém. V pˇrekladu to znamená neznám´ y souˇradnicov´ y systém. Jednotlivé tˇr´ıdy budou obsahovat následuj´ıc´ı parametry: 1. Tˇ r´ıda obce Pro tuto tˇr´ıdu je pouˇzita bodová geometrie. V atributové tabulce je, kromˇe povinného identifikaˇcn´ıho ˇc´ısla, definováno dalˇs´ıch pˇet u ´daj˚ u. Prvn´ı je nau. Druh´ y je nazev novy zev stary – jedná se o textu s maximáln´ı délkou 30 znak˚ – opˇet jde o text s maximáln´ı délkou 30 znak˚ u. Jako tˇret´ı u ´daj je zvolen typ, kter´ y má rovnˇeˇz text s maximáln´ı délkou 3 znaky. Posledn´ı dva u ´daje jsou celoˇc´ıselné (long integer). A to sice Y JTSK a X JTSK. 2. Tˇ r´ıda obce polygon Tato tˇr´ıda je definována jako polygonová. V atributové tabulce jsou definovány stejné u ´daje jako v pˇr´ıpadˇe tˇr´ıdy obce. 3. Tˇ r´ıda reky potoky Tˇr´ıda reky potoky je definována jako linie. V této tˇr´ıdˇe jsou v atributové tabulce definovány dalˇs´ı dva u ´daje. Prvn´ı z nich je nazev – jedná se o text s maximáln´ı délkou 30 znak˚ u. Jako posledn´ı u ´daj je pouˇzit typ, kter´ y má také text s maximáln´ı délkou 20 znak˚ u. Do tohoto u ´daje jsou zaznamenány druhy tekouc´ıho vodstva jako ”potok”, ”ˇreka”a ”kanál”. 4. Tˇ r´ıda vodni plochy Tato tˇr´ıda je polygonová. V atributové tabulce se nacház´ı pouze jeden nepovinn´ y u ´daj. T´ımto u ´dajem je nazev, kter´ y je samozˇrejmˇe text s maximáln´ı délkou 30 znak˚ u. 5. Tˇ r´ıda cesty Tˇr´ıda cesty je liniová a nemá ˇzádn´ y nepovinn´ yu ´daj v atributové tabulce. 6. Tˇ r´ıda spravni hranice Tato tˇr´ıda je opˇet liniová a opˇet nemá v atributové tabulce definovan´ y ˇzádn´ y nepovinn´ yu ´daj.

25

ˇ CVUT Praha

2.1.3


Pˇ r´ıprava rastr˚ u

Dalˇs´ım m´ ym u ´kolem bylo pˇretransformovat mapy jednotliv´ ych mapov´ ych list˚ u´ viz. obr. 2.3. Jak jiˇz bylo uvedeno, mapy od Ustˇredn´ıho archivu zemˇemˇeˇrictv´ı a katastru jsou ve formátu JPEG. Data neobsahuj´ı nadefinované souˇradnice, do kter´ ych se po naˇcten´ı do specializovan´ ych softwar˚ u natransformuje. Program ArcGIS naˇcte rastrov´ y soubor ve formátu JPEG tak, ˇze lev´ y horn´ı roh implicitnˇe nastav´ı na hodnoty souˇradnic [0;0]. Do ArcGISu jsem naˇc´ıtal po jednom jednotlivé mapové listy a provádˇel jejich následnou transformaci. Vzhledem k r˚ uzné sráˇzce pap´ıru v jednotliv´ ych smˇerech, byla zvolena afinn´ı transformace (minimálnˇe 3 identické body). Jako transformaˇcn´ı body jsem urˇcil rohové body mapov´ ych list˚ u, které byly natransformované do polohy rozmˇeru mapového listu, kter´ y uvád´ı ve své publikaci Jiˇr´ı Krejˇc´ı. Rozmˇery vˇsech mapov´ ych list˚ u jsou stejné, a to sice rozd´ıl X-ov´ ych souˇradnic je 557 mm a rozd´ıl Y-ov´ ych souˇradnic je 473 mm.

Tab. 2.1: Odchylky afinn´ı transformace pˇri um´ıst’ován´ı rastr˚ u, zdroj: vlastn´ı

U tˇrech mapov´ ych list˚ u je vˇzdy jeden z roh˚ u neidentifikovateln´ y, a proto z tohoto d˚ uvodu docház´ı k pˇripojen´ı transformace pouze na tˇri body. Takto urˇcená transformace má smˇerodatnou odchylku, která je rovna nule, nebot’ zde nen´ı nadbyteˇcn´ y poˇcet bod˚ u. Smˇerodatné odchylky jednotliv´ ych transformac´ı mapov´ ych list˚ u urˇcen´ ych pomoc´ı ˇctyˇr transformaˇcn´ıch bod˚ u vycházej´ı od 0,002 do 0,423 mm. Pouze smˇerodatná odchylka mapového listu 25 je 0,509 mm. Tento mapov´ y list vˇsak nemá pro celkovou vektorizaci dat ˇzádn´ y v´ yznam, nebot’ na nˇem nen´ı zobrazena mapa, ale pouze název mapy a parerga. V´ıce informac´ı o transformaci je zobrazeno v tabulce 2.1. Po natransformován´ı na jednotlivé identické rohové body bylo nutné provést

26

ˇ CVUT Praha


Obr. 2.3: Transformaˇcn´ı funkce rastr˚ u v ArcGIS, zdroj: vlastn´ı potvrzen´ı transformace. V panelu georeferencing jsem vˇzdy potvrdil update georeferencing. K rastru byl vytvoˇren menˇs´ı soubor (world file), jehoˇz název byl stejn´ y jako název rastrového mapového listu. Mˇel pouze koncovku jgw. Tento soubor nese v sobˇe polohovou informaci, která je vˇzdy pouˇzita pˇri naˇcten´ı daného rastru do softwaru.

2.2

Vektorizace ML 8

Jako prvn´ı jsem zvektorizoval mapov´ y list ˇc´ıslo 8. Byla vytvoˇrena geodatabáze v programu ArcGIS. Byl naˇcten jiˇz natransformovan´ y rastr, pro kter´ y byly vytvoˇreny jednotlivé náhledové vrstvy. Tyto vrstvy slouˇz´ı k rychlejˇs´ımu naˇc´ıtán´ı rastru v pˇr´ıpadˇe zmˇeny polohy, pˇribl´ıˇzen´ı a oddálen´ı. Jako prvn´ı byla vektorizována bodová tˇr´ıda obce. K bodu na mapˇe bylo nutné pˇriˇradit souˇcasn´ y nov´ y název obce. Zde existovaly dvˇe moˇznosti – opsat název z maˇ e republiky pového prohl´ıˇzeˇce (napˇr. Seznam, Tiscali), nebo pouˇz´ıt autoatlas Cesk´ s mˇeˇr´ıtkem 1 : 100 000. Zvolil jsem druhou moˇznost, nebot’ prvn´ı moˇznost velmi zpomalovala rychlost vektorizace. Kaˇzd´ y t´ yden jsem si dal za u ´kol zvektorizovat 200 bodov´ ych znaˇcek. Jelikoˇz jich je na mapovém listu 8 v´ıce jak 1 200, trvala mi tato práce sedm t´ ydn˚ u. Dalˇs´ı ˇctyˇri t´ ydny bylo vektorizováno zbyl´ ych pˇet tˇr´ıd. Pˇri vektorizaci je nutné, aby byla vˇzdy zapnuta v panelu editace funkce snapping (obr. 2.4) a v n´ı zaˇskrtnuto

27

ˇ CVUT Praha


Obr. 2.4: Funkce pˇrichytáván´ı na body vektorové kresby, zdroj: vlastn´ı pˇripojován´ı na body (vertex) vˇsech tˇr´ıd geodatabáze. Vektorizace tˇr´ıdy obce polygon byla provedena bez v´ ystupk˚ u na hradbách. Jde o vektorizaci pouze vzniku a konce hradebn´ıch v´ ystupk˚ u. Vektorizace cest prob´ıhá stˇredem komunikace, správn´ı hranice se vektorizuj´ı pˇr´ımo po hranici. Docház´ı k vektorizaci jak státn´ı hranice - ˇcárkovanou ˇcarou, tak i hranice kraj˚ u – teˇckovanou ˇca´rou. Vektorizace vodn´ıch ploch prob´ıhá po celém obvodu. Posledn´ı tˇr´ıda reky potoky je asi nejnároˇcnˇejˇs´ı. V atlasu se urˇc´ı, která ˇreka je hlavn´ı a po soutoku pokraˇcuje dále. Je nutné si dát pozor, aby v´ ysledná geodatabáze byla topologicky správná. Bod liniové tˇr´ıdy reky potoky (ˇreka, potok, kanál) byl totoˇzn´ y s obc´ı, kterou protéká. Pokud jakákoliv liniová tˇr´ıda procház´ı pˇres tˇr´ıdu, která je typem polygon, mˇela by m´ıt jeden bod na hranici pˇri vstupu linie do polygonu, minimálnˇe jeden bod uvnitˇr polygonu a opˇet, kdyˇz linie opouˇst´ı polygon, mˇel by b´ yt bod na hranici polygonu. V pˇr´ıpadˇe kˇr´ıˇzen´ı v´ıce liniov´ ych prvk˚ u mˇel by b´ yt vˇzdy bod na tomto kˇr´ıˇzen´ı. Dodrˇzován´ım tˇechto pravidel dojde k zajiˇstˇen´ı topologické ˇcistoty dat. V pˇr´ıpadˇe, ˇze bych chtˇel zajistit u ´plnou ˇcistotu dat, by bylo nutné zkontrolovat vˇsechna data. Tato práce by vˇsak byla velmi nároˇcná, neˇz by byla provedena celková u ´plná ˇcistota u vˇsech mapov´ ych list˚ u. V pˇr´ıpadˇe, ˇze je zajiˇstˇena u ´plná topologická ˇcistota data, m˚ uˇzeme provádˇet nˇekteré dalˇs´ı anal´ yzy. Aby celková geodatabáze mapového listu ˇc´ıslo 8 byla dokonˇcena, musel jsem doplnit souˇradnice bod˚ u obc´ı v systému S-JTSK. Z internetov´ ych stránek pˇredmˇetu Geografické informaˇcn´ı systémy byl staˇzen polygonov´ y shapefile se vˇsemi obcemi v ˇ Tento soubor byl staˇzen vedouc´ım cviˇcen´ı a bakaláˇrské práce z internetov´ CR. ych

28

ˇ CVUT Praha


Obr. 2.5: Pˇripojován´ı relace k atributové tabulce, zdroj: vlastn´ı ´ stránek ˇceského statistického u ´ˇradu. Konkrétnˇe z Uzemnˇ e identifikaˇcn´ıho registru ´ základn´ıch s´ıdeln´ıch jednotek (UIR – ZSJ). Na M¨ ullerovˇe mapˇe byly poznamenány nejvˇetˇs´ı obce v jednotliv´ ych roz´ıch. V programu ArcGIS jsem naˇcetl polygonov´ y shapefile, v nˇemˇz byly vyhledány pˇredem poznamenané obce. Kolem takto vybran´ ych obc´ı byla provedena v´ ybˇerová mnoˇzina. Byl zvolen vˇzdy o trochu vˇetˇs´ı obdéln´ık. Hlavn´ım d˚ uvodem bylo, aby v nˇem leˇzely vˇsechny ˇctyˇri rohové vesnice. Poté byl proveden export vybran´ ych dat z atributové tabulky. Byl vytvoˇren nov´ y soubor ML8, kter´ y byl formátu dBASE Table (ML8.dbf). Tento soubor byl pˇripojen ke tˇr´ıdˇe obce (obr.2.5). Pˇri pˇripojen´ı je nutné vybrat správné propojovac´ı prvky, kter´ ymi samozˇrejmˇe jsou nazev novy (tˇr´ıda obce) a nazev obce (ML.dbf). Po potvrzen´ı byla otevˇrena atributová tabulka, do které byly zkop´ırovány pomoc´ı funkce Field Calculatoru souˇradnice Y JTSK a X JTSK. Propojen´ı bylo provedeno, zhruba u cca ˇ a republika (Cechy, ˇ tˇriceti procent obc´ı, nebot’ v souˇcasné dobˇe má Cesk´ Morava a ˇ Slezsko) 6 249 obc´ı. Na M¨ ullerovˇe mapˇe Cech se jich podle dˇr´ıve seˇcten´ ych u ´daj˚ u mˇelo vyskytovat cca 12 500. Po pˇripojen´ı souˇradnic v systému S-JTSK se soubor s koncovkou dbf odpoj´ı. Takto se pˇripoj´ı souˇradnice i u tˇr´ıdy obce polygon. Je nutné si uvˇedomit, ˇze toto propojen´ı funguje pouze v pˇr´ıpadˇe, ˇze je nazev novy napsán naprosto stejn´ ym zp˚ usobem jako název uloˇzen´ y ve zvektorizované geodatabázi. Proto je nutné vˇzdy klást velk´ y d˚ uraz na peˇclivost pˇri opisován´ı nového názvu obce.

29

ˇ CVUT Praha

2.3


Pˇ r´ıprava dalˇ s´ıch ML pro vektorizaci

Po p˚ ul roce bylo jasné, ˇze jeden ˇclovˇek, kter´ y kromˇe vektorizace dat M¨ ullerovy ˇ mapy Cech má i jiné povinnosti, nen´ı schopn´ y zvektorizovat vˇsechny mapové listy do roku a p˚ ul. Vedouc´ı práce mi navrhl, ˇze ˇctyˇri cviˇcen´ı z pˇredmˇetu Tematická a toˇ ´ pografická kartografie vˇenuje vektorizaci M¨ ullerovy mapy Cech. Uloha byla nazvána práce se starou mapou. M´ ym u ´kolem bylo vytvoˇrit 72 zadán´ı, která by byla pˇribliˇznˇe stejnˇe nároˇcná. Vytvoˇren´ı pˇribliˇznˇe stejnˇe nároˇcn´ ych zadán´ı vˇsak nebyl v˚ ubec jednoduch´ yu ´kol. ˇ Mapové listy, na kter´ ych je zobrazen stˇred Cech, byly pomˇernˇe hustˇe os´ıdlené. Mapové listy zachycuj´ıc´ı pohraniˇcn´ı pohoˇr´ı byly málo os´ıdlené a v sousedn´ıch zem´ıch v Nˇemecku a Rakousku byly zachyceny pouze v´ yznamné obce. Bylo rozhodnuto, ˇze já zvektorizuji dalˇs´ı ˇctyˇri rohové mapové listy. Jednalo se o mapov´ y list ˇc´ıslo 1, 5, 21 a 24. Zbyl´ ych devatenáct mapov´ ych list˚ u bylo rozdˇeleno do 72 zadán´ı. Mapové listy ˇc´ıslo 7, 9, 12, 13, 14, 17 a 18 byly rozdˇeleny na pˇet ˇca´st´ı, jednalo se totiˇz o nejhustˇeji os´ıdlená u ´zem´ı. Mapové listy ˇc´ıslo 3, 6, 10, 15 a 23 byly rozdˇeleny na ˇctyˇri ˇcásti. Mapové listy ˇc´ıslo 4, 11, 19 a 22 byly rozdˇeleny na tˇri ˇca´sti. Mapové listy ˇc´ıslo 2 a 16 byly rozdˇeleny na dvˇe ˇcásti a posledn´ı mapov´ y list ˇc´ıslo 22 nebyl rozdˇelen a z˚ ustal cel´ y. Pro jednotlivá zadán´ı byly vytvoˇreny liniové shapefily (viz pˇr´ıloha A). Bylo vytvoˇreno i slovn´ı zadán´ı, které vycházelo z m´ ych zkuˇsenost´ı z´ıskan´ ych pˇri vektorizaci mapového listu ˇc´ıslo 8. Mezi dalˇs´ı pravidla, která nebyla jeˇstˇe uvedena patˇr´ı psan´ı u nazev stary - nˇemecké ostré S se p´ıˇse jako ss, pˇrehlásky se neopisuj´ı. Dále byly pod zadán´ım um´ıst’ovány novˇe vytvoˇrené zkratky bˇehem cviˇcen´ı. Nˇekteré z nich byly pak pouˇzité v mé legendˇe, jiné byly pˇri kontrole a skládán´ı rozloˇzeny do v´ıce bodov´ ych znaˇcek. Bˇehem nˇekter´ ych cviˇcen´ı, na kter´ ych byla tato u ´loha zpracovávána, jsem vystupoval v roli odborného konzultanta. Jiˇz bˇehem tˇechto cviˇcen´ı bylo zˇrejmé, ˇze sloˇzen´ı jednotliv´ ych zadán´ı do jednotliv´ ych mapov´ ych list˚ u a následné spojen´ı do celkové ˇ M¨ ullerovy mapy Cech nebude v˚ ubec jednoduchá vˇec.

2.4

Skl´ ad´ an´ı jednotliv´ ych zad´ an´ı do geodatab´ az´ı ML

Od vedouc´ıch cviˇcen´ı, Jiˇr´ıho Cajthamla a R˚ uˇzeny Zimové, jsem obdrˇzel vypracované geodatabáze a od kaˇzdého studenta slovn´ı hodnocen´ı jednotliv´ ych tˇr´ıd. Nˇekteré v´ ysledky byly vynikaj´ıc´ı, dokonce nadm´ıru splnily moje oˇcekáván´ı. Vˇetˇsina geodatabáz´ı byla pouˇzitelná. Od nˇekolika student˚ u byly vˇsak v´ ysledky katastrofické. Dva

30

ˇ CVUT Praha


Obr. 2.6: Funkce pro spojen´ı d´ılˇc´ıch geodatabáz´ı, zdroj:vlastn´ı studenti nedokonˇcili tento pˇredmˇet, a proto tuto u ´lohu ani neodevzdali. Dalˇs´ı dva si zamˇenili zadán´ı a vektorizovali u ´plnˇe jin´ y mapov´ y list. Tato ˇctyˇri nezvektorizovaná zadán´ı zbyla na mˇe. Z tohoto d˚ uvodu jsem musel vytvoˇrit jejich zadané geodatabáze. Spojován´ı jednotliv´ ych ˇca´st´ı, které vypracovali studenti, do mapového listu prob´ıhalo opˇet v programu ArcGIS. V paletˇe nástroj˚ u (v toolboxu) bylo vyzkouˇseno nˇekolik funkc´ı na spojen´ı jednotliv´ ych ˇcást´ı. Nakonec po konzultaci byla vybrána funkce merge (sluˇcován´ı) obr. 2.6. Problém vˇsak nastal hned na zaˇca´tku. Nebylo moˇzné vybrat jednotlivé tˇr´ıdy z rozbalovac´ı rolety, protoˇze se jednotlivé sluˇcovac´ı tˇr´ıdy jmenovaly stejnˇe. Z tohoto d˚ uvodu bylo nutné jednotliv´ ym tˇr´ıdám zadávat vˇzdy u ´plnou pˇr´ıstupovou cestu na disku poˇc´ıtaˇce. ˇ Spatnˇ e zvektorizované byly pˇredevˇs´ım ˇreky. Vektorizace byla velmi pˇribliˇzná. Nˇekdy jsem nab´ yval dojmu, ˇze studenti m´ısto pˇresné vektorizace, provádˇeli generalizaci ˇr´ıˇcn´ı s´ıtˇe. Pokud se liniová kresba o trochu v´ıce neˇz v malé m´ıˇre liˇsila od originálu mapy. Byl jsem nucen vˇetˇsinou celou ˇr´ıˇcn´ı s´ıt’ opravit. Dalˇs´ı problém nastal na hranici styku jednotliv´ ych ˇca´st´ı mapového listu. Nˇekteˇr´ı studenti byli aˇz moc poctiv´ı a jejich vektorizace ˇcasto zasahovala do ciz´ı ˇca´sti mapového listu. Vˇeˇr´ım, ˇze mi t´ım chtˇeli pomoci. Opak byl vˇsak pravdou, protoˇze tyto oblasti musely b´ yt kontrolovány s vˇetˇs´ım pˇresahem a pˇr´ıpadné duplikace jsem musel mazat. Duplikace tˇr´ıdy obce byly nejˇcastˇejˇs´ı a nejh˚ uˇre identifikovatelné. Pomoc´ı v´ ybˇerové mnoˇziny byly zkontrolovány vˇsechny obce na styku mapov´ ych ˇca´st´ı. Kontroloval jsem, zda nejsou zvektorizovány dvakrát. V pˇr´ıpadˇe prokázán´ı byl vybrán

31

ˇ CVUT Praha


bod, kter´ y byl v´ıce ve stˇredu bodové znaˇcky. Opakem tohoto problému bylo vynechán´ı ˇcásti u ´zem´ı, v domnˇence, ˇze to za nˇe zvektorizuje nˇekdo jin´ y. Touto osobou jsem byl samozˇrejmˇe já. V pˇr´ıpadˇe, ˇze se na hranici nacházela vodn´ı plocha nebo obec zakreslená polygonem, byl pouˇzit celkov´ y polygon. V pˇr´ıpadˇe, ˇze oba studenti ukonˇcili vektorizaci na hranici, byly oba tyto polygony smazány a byl dokreslen jeden celkov´ y. Jednotlivé liniové prvky – cesty, správn´ı hranice, ˇreky a potoky byly spojeny v panelu editace funkc´ı merge. Samozˇrejmˇe, ˇze nejprve musely b´ yt konce tˇechto prvk˚ u pˇrichyceny pomoc´ı funkce z panelu editace - u ´pravy prvk˚ u (Modify Feature) a funkce pˇrichytáván´ı (snapping) na body jednotliv´ ych liniov´ ych prvk˚ u (vertex). T´ımto spojen´ım vznikla nová geodatabáze, která byla pojmenována 01 aˇz 24. Jednotlivé tˇr´ıdy byly pojmenovány obce01 aˇz 24, obce polygon01 aˇz 24, cesty01 aˇz 24, spravni hranice01 aˇz 24, reky potoky01 aˇz 24 a vodni plochy01 aˇz 24.

2.5

Kontrola a doeditace ML

Po spojen´ı byl zkontrolován cel´ y mapov´ y list. Kontrolováno bylo, zda vˇsechny bodové, liniové a polygonové objekty jsou zvektorizovány. Nakonec doˇslo ke kontrole atributov´ ych tabulek. Hlavn´ım pˇredmˇetem kontroly bylo, zda maj´ı vˇsechny obce, obce polygon a reky potoky pˇriˇrazen typ. V pˇr´ıpadˇe, ˇze se jednalo o typ, kter´ y si student vymyslel sám, byl zmˇenˇen na mnou navrˇzen´ y znaˇckov´ y kl´ıˇc. Problém nastal, kdyˇz v´ ysledn´ y sloˇzen´ y typ mˇel m´ıt v´ıce jak tˇri znaky. Tento problém byl vyˇreˇsen t´ım, ˇze napˇr´ıklad poˇsty, láznˇe, kyselé prameny, v´ yroba skla byly vektorizovány pˇr´ımo k mapové znaˇcce. Dalˇs´ı kontrola, která byla provedena, se t´ ykala kontroly poˇctu pˇripojen´ ych bod˚ u se souˇradnicov´ ym systémem S-JTSK.

Obr. 2.7: Funkce pro v´ ypoˇcet geometrie vektorov´ ych prvk˚ u, zdroj: vlastn´ı Dalˇs´ım krokem mé práce bylo vytvoˇrit pro tˇr´ıdy obce a obce polygon jeˇstˇe dva sloupce v atributové tabulce. Nazval jsem je ”y”a ”x”a vytvoˇril jsem je v datovém

32

ˇ CVUT Praha


typu double (reálné ˇc´ıslo). Jejich hodnoty byly spoˇc´ıtány pomoc´ı funkce ”Calculate geometry”obr. 2.7, která se nacház´ı ve vlastnostech jednotliv´ ych atributov´ ych prvk˚ u. U tˇr´ıdy obce doˇslo k v´ ypoˇctu souˇradnic vˇsech bodov´ ych znaˇcek v m´ıstn´ım souˇradnicovém systému (v neznámém souˇradnicovém systému – unknown coordinate system) - ”Y Coordinate of Point” a ”X Coordinate of Point”. U tˇr´ıdy obce polygon byly vypoˇc´ıtány souˇradnice tˇeˇziˇstˇe polygonu v m´ıstn´ım souˇradnicovém systému (v neznámém souˇradnicovém systému – unknown coordinate systém) ”Y Coordinate of Centroid” a ”X Coordinate od Centroid”.

2.6

Sumarizaˇ cn´ı v´ yˇ cty

Ke kaˇzdé geodatabázi byl vytvoˇren sumarizaˇcn´ı soubor v Microsoft Excel. Vˇsechny jednotlivé tˇr´ıdy byly exportovány do soubor˚ u typu dBASE Table. Tyto soubory byly otevˇreny v Microsoft Excel a vloˇzeny do jednoho souboru se ˇsesti listy. V tˇechto souborech byla provedena sumarizace podle jednotliv´ ych prvk˚ u. Dále jsem vytvoˇril pˇrehlednou tabulku ze vˇsech tˇechto soubor˚ u (viz pˇr´ıloha B).

2.6.1

V´ ysledky sumarizac´ı podle jednotliv´ ych mapov´ ych list˚ u

Mapov´ y list ˇ c´ıslo 1 Na mapovém listu ˇc´ıslo 1 jsou pouze tˇri tˇr´ıdy geodatabáze. A to pouze cesty, ˇreky a potoky a obce. Délka cest na mapovém listu je 70,02 mm. Na mapovém listu se nacházej´ı dva potoky a jedna ˇreka, u které byl nalezen i název. Celková délka ˇr´ıˇcn´ı s´ıtˇe je 271,84 mm. Dále se zde nacház´ı ˇsest bodov´ ych prvk˚ u. Vˇsech ˇsest má jak nov´ y tak i star´ y název. Vyskytuj´ı se zde tˇri vesnice a tˇri mˇestyse. Vˇsechny obce se nacházej´ı ve Spolkové republice Nˇemecko, proto ani jeden bod nemá pˇripojené souˇradnice v systému S-JTSK. Mapov´ y list ˇ c´ıslo 2 Na mapovém listu ˇc´ıslo 2 se jiˇz nacházej´ı vˇsechny tˇr´ıdy geodatabáze. Nacház´ı se zde jedna vodn´ı plocha, u které vˇsak nebyl na souˇcasn´ ych mapách dohledán název. 2 ych prvk˚ u Jej´ı plocha je 8,19 mm . Ve tˇr´ıdˇe spravni hranice se nacház´ı sedm liniov´ o celkové délce 1 096,84 mm. Tˇri liniové prvky se nacházej´ı ve tˇr´ıdˇe cesty, jejichˇz celková délka je 459,60 mm. Dále se zde nacház´ı ˇctyˇricet devˇet prvk˚ u tekouc´ıho vodstva, z nichˇz je dvanáct pojmenováno. Na mapˇe je 43 potok˚ u a 6 ˇrek. Jejich suma délek je 4 775,41 mm. Dále jsou zde ˇctyˇri polygonové obce. Vˇsechny obce jsou mˇesta s hradbami a maj´ı nové i staré názvy. Souˇcet plochy vˇsech mˇest je 387,91 mm2 . V bodové tˇr´ıdˇe je 165 prvk˚ u. 162 z nich má star´ y název a 137 nov´ y název. Rozdˇeluj´ı

33

ˇ CVUT Praha


se dále podle typu na - vesnice 113×, mˇestys 26×, protáhlá vesnice 9×, protáhlá vesnice s kostelem 5×, poˇsta a vesnice s kostelem a zámkem 2×, d˚ ul na mˇed’, mˇesto bez hradeb, ml´ yn, samostatnˇe stoj´ıc´ı kostel, usedlost, vesnice protáhlá se zámkem, zámek a zˇr´ıcenina 1×. Protoˇze mapov´ y list ˇc´ıslo 2 leˇz´ı velkou ˇca´st´ı ve Spolkové republice Nˇemecko, podaˇrilo se pˇripojit pouze 20 obc´ı souˇradnicemi S-JTSK. Mapov´ y list ˇ c´ıslo 3 Na mapˇe se nacház´ı sedm vodn´ıch ploch, z nichˇz je ˇsest pojmenováno. Obsah jejich ploch je 123,57 mm2 . Deset liniov´ ych prvk˚ u obsahuje tˇr´ıda spravni hranice. Souˇcet délek na mapˇe je 1 924,30 mm. Tˇr´ıda cesty má ˇctyˇri liniové prvky o celkové délce 1 021,85 mm. Tekouc´ı vodstvo je zobrazeno 114 liniov´ ymi prvky, z nichˇz 57 je pojmenováno. Dále se rozdˇeluje na 11 ˇrek a 103 potok˚ u, s celkovou délkou 8 846,51 mm. V tˇr´ıdˇe obce polygon se nacház´ı pˇet mˇest s hradbami. Vˇsechna mˇesta maj´ı nov´ y i star´ y název a jejich suma ploch je 397,73 mm2 . V bodové tˇr´ıdˇe se nacház´ı 463 prvk˚ u, z nichˇz má 452 star´ y název a 412 nov´ y název. Prvky jsou zastoupeny následovnˇe od nejpoˇcetnˇejˇs´ıho - vesnice 256×, protáhlá vesnice 85×, protáhlá vesnice s kostelem 28×, mˇestys 24×, vesnice s kostelem 17×, usedlost 16×, zˇr´ıcenina 7×, zámek a vesnice s kostelem a zámkem 5×, vesnice se zámkem 4×, ml´ yn a samostatnˇe stoj´ıc´ı kostel 3×, v´ yrobna skla, protáhlá vesnice se zámkem, samostatnˇe stoj´ıc´ı staven´ı a mˇesto bez hradeb 2× a po jednom je zastoupená hájovna a mˇestys se zámkem. Opˇet se jedná o hraniˇcn´ı oblast, ke které bylo pˇripojeno 148 obc´ı souˇradnicemi SJTSK. Mapov´ y list ˇ c´ıslo 4 Na mapovém listu se nacház´ı pouze pˇet tˇr´ıd geodatabáze. Prvky tˇr´ıdy vodni plochy se na tomto mapovém listu nenacházej´ı. Tˇr´ıda spravni hranice obsahuje ˇctyˇri prvky o celkové délce 1 386,83 mm. Jeden prvek je ve tˇr´ıdˇe cesty. Jeho délka je 453,97 mm. Dále se na mapˇe vyskytuje 80 objekt˚ u tekouc´ıho vodstva – 62 potok˚ u a 18 ˇrek, jejichˇz celková délka je 5 916,97 mm. Nacház´ı se zde také jedno mˇesto s hradbami, které má plochu 42,65 mm2 . Bodov´ ych objekt˚ u je na mapovém listu ˇc´ıslo ˇctyˇri 161, z toho má 158 star´ y název a 135 nov´ y název. Je velmi problematické vyhledat souˇcasn´ y název na u ´zem´ı b´ yvalého Nˇemecka, dneˇsn´ıho Polska, nebot’ vˇsechna mˇesta mˇela nˇemeck´ y název. V souˇcasnosti maj´ı témˇeˇr vˇzdy u ´plnˇe jin´ y polsk´ y název, kter´ y se v˚ ubec nˇemeckému nepodobá. 161 objekt˚ u lze dále specifikovat podle typu - vesnice 83×, protáhlé vesnice 18×, usedlost 17×, protáhlá vesnice s kostelem 16×, mˇestys 13×, vesnice s kostelem 8× a mˇesto bez hradeb, mˇesto se zámkem, samostatnˇe stoj´ıc´ı kostel, v´ yrobna skla, vesnice se zámkem a zámek 1×. Pˇripojené souˇradnice S-JTSK má z mapového listu 4 ˇctyˇricet obc´ı.

34

ˇ CVUT Praha


Mapov´ y list ˇ c´ıslo 5 Na mapovém listu ˇc´ıslo 5 se opˇet nacház´ı pouze pˇet tˇr´ıd geodatabáze. Opˇet zde chyb´ı tˇr´ıda vodni plochy. Jeden objekt se nacház´ı ve tˇr´ıdˇe spravni hranice (69,20 mm). Jen prvek je i v tˇr´ıdˇe cesty (38,46 mm). Tekouc´ı vodstvo je zobrazeno ˇctyˇrmi potoky a dvˇema ˇrekami s celkovou délkou 597,13 mm. Tˇri z nich maj´ı dohledan´ y i název. 2 Dále se na mapˇe nacház´ı jedno mˇesto s hradbami s plochou 34,59 mm . V bodové tˇr´ıdˇe obce se nacház´ı ˇsest objekt˚ u. Vˇsechny prvky maj´ı star´ y název. Nov´ y název byl ˇ adná obec dohledán pouze u jednoho. Ze ˇsesti objekt˚ u je pˇet vesnic a jeden mˇestys. Z´ nemá pˇripojené souˇradnice systému S-JTSK, nebot’ se nacházej´ı v Polsku (dˇr´ıvˇejˇs´ım Nˇemecku). Mapov´ y list ˇ c´ıslo 6 Mapov´ y lit ˇc´ıslo 6 jiˇz má geodatabázi plnou. Je zde padesát dva vodn´ıch ploch s celkovou plochou 276,95 mm2 . Sedmnáct vodn´ıch ploch je zároveˇ n i pojmenováno. ych prvk˚ u o celkové délce 1 553,28 mm. Ve tˇr´ıdˇe spravni hranice se vyskytuje 9 liniov´ Tˇr´ıda cesty obsahuje 16 liniov´ ych prvk˚ u se sumou délek 1 809,67 mm. Ve tˇr´ıdˇe reky potoky se nacház´ı 152 objekt˚ u – 129 potok˚ u a 23 ˇrek, z nichˇz je 70 pojmenováno. Jejich celková délka na mapˇe je 10 525,16 mm. Obce zvektorizované polygonem se skládaj´ı ze ˇsesti mˇest s hradbami a jednoho královského mˇesta s hradbami. Vˇsechna maj´ı jak nov´ y tak i star´ y název. Suma ploch ˇcin´ı 346,51 mm2 . Bodová vrstva obsahuje 678 objekt˚ u, z nichˇz má 583 objekt˚ u star´ y název a 322 nov´ y název. Tyto objekty lze dále specifikovat – vesnice 395×, mˇestys 48×, usedlost 40×, vesnice s kostelem 29×, ml´ yn a d˚ ul na c´ın 22×, d˚ ul na stˇr´ıbro 18×, vesnice se zámkem 17×, d˚ ul na ˇzelezo 15×, mˇesto bez hradeb 8×, poˇsta, samostatnˇe stoj´ıc´ı kostel, samostatnˇe stoj´ıc´ı staven´ı a zámek 7×, mˇestys se zámkem 5×, d˚ ul na olovo, v´ yroba skla a zˇr´ıcenina 4×, d˚ ul na mˇed’ a m´ısto pro zpracován´ı ˇzeleza 3×, d˚ ul na s´ıru, kyselé prameny, královské mˇesto bez hradeb, vesnice s kostelem a zámkem a protáhlá vesnice 2×, d˚ ul na rumˇelku, kláˇster a láznˇe 1×. Z mapového listu ˇc´ıslo 6 se podaˇrilo pˇripojit 88 obc´ı souˇradnicemi S-JTSK. Mapov´ y list ˇ c´ıslo 7 Na mapovém listu ˇc´ıslo 7 se nacház´ı 54 vodn´ıch ploch, z nichˇz je 20 pojmenováno. Jejich celková plocha je 942,65 mm2 . Na zvektorizované mapˇe se dále objevuj´ı 4 prvky správn´ıch hranic o celkové délce 1 650,74 mm. Ve tˇr´ıdˇe cesty se vyskytuje ˇ ıˇcn´ı s´ıt’ má 163 liniov´ 9 liniov´ ych prvk˚ u. Jejich celková délka je 2 540,61 mm. R´ ych prvk˚ u. 96 z nich je pojmenováno. Podle typu je tekouc´ı vodstvo rozdˇeleno na 128 potok˚ u a 35 ˇrek. Jejich celková délka na mapˇe je 11 703,74 mm. V polygonové tˇr´ıdˇe

35

ˇ CVUT Praha


obc´ı je 9 mˇest. Tˇri mˇesta královská s hradbami a ˇsest pouze s hradbami. Plocha tˇechto mˇest je 363,05 mm2 . V bodové tˇr´ıdˇe obce se nacház´ı 1 136 prvk˚ u, které lze dále rozdˇelit dle jednotliv´ ych typ˚ u – 656× vesnice, 151× vesnice s kostelem, 64× vesnice se zámkem, 43× usedlost, 32× vesnice s kostelem a zámkem, 30× samostatnˇe stoj´ıc´ı kostel, 27× mˇestys, 25× samostatnˇe stoj´ıc´ı staven´ı, 15× mˇesto se zámkem, 14× zˇr´ıcenina, 12× ml´ yn, 8× m´ısto se zpracován´ım ˇzeleza, 7× zámek, kláˇster a d˚ ul na ˇzelezo, 5× protáhlá vesnice a d˚ ul na stˇr´ıbro, 4× m´ısto se zpracován´ım hlin´ıku, kyselé prameny, d˚ ul na mˇed’, 3× poˇsta, 2× láznˇe a mˇesto bez hradeb, 1× b´ yvalá vesnice, m´ısto se zpracován´ım mˇedi, protáhl´ y mˇestys, protáhlá vesnice s kostelem, d˚ ul na skalici a hlin´ık. Jeden typ bodové tˇr´ıdy nebyl identifikován. Z tohoto mapového listu se podaˇrilo 266 obc´ı pˇripojit souˇradnicemi S-JTSK. Mapov´ y list ˇ c´ıslo 8 Na mapovém listu ˇc´ıslo 8 bylo zvektorizováno 88 vodn´ıch ploch. Souˇcet ploch je 1 413,93 mm2 . Z tˇechto 88 objekt˚ u je pouze 15 pojmenováno. Tˇr´ıda spravni hranice má 5 liniov´ ych prvk˚ u o celkové délce 1 772,68 mm. Poˇcet zvektorizovan´ ych objekt˚ u v tˇr´ıdˇe cesty je 15 s celkovou délkou 3 892,25 mm. Tekouc´ı vodstvo má 113 prvk˚ u – 84 potok˚ u, 16 ˇrek a 8 kanál˚ u. Suma vˇsech tˇechto liniov´ ych prvk˚ u je 8 683,88 mm. Poˇcet pojmenovan´ ych objekt˚ u je 50. V polygonové tˇr´ıdˇe obce se nacház´ı 11 mˇest – ˇctyˇri královská s hradbami a sedm pouze s hradbami. Jejich suma ploch je 346,38 mm2 . V bodové tˇr´ıdˇe je zvektorizováno 1 235 objekt˚ u. Lze je dále specifikovat – vesnice 819×, vesnice s kostelem 141×, usedlost 73×, vesnice se zámkem 59×, samostatnˇe stoj´ıc´ı kostel 38×, mˇestys 25×, samostatnˇe stoj´ıc´ı staven´ı 16×, vesnice s kostelem a zámkem 15×, zˇr´ıcenina 13×, pˇrevoz a mˇesto se zámkem 11×, poˇsta 4×, kláˇster a zámek 3×, ml´ yn 2× a protáhlá vesnice a hájovna 1×. Z toho mapového listu se podaˇrilo 405 obc´ı pˇripojit souˇradnicemi S-JTSK. Mapov´ y list ˇ c´ıslo 9 Na mapovém listu ˇc´ıslo 9 se nacház´ı 121 vodn´ıch ploch, z tohoto poˇctu se podaˇrilo 32 objekt˚ um na souˇcasn´ ych mapách dohledat název. Jejich suma ploch 2 je 2 233,70 mm . Ve tˇr´ıdˇe spravni hranice se nacház´ı tˇri liniové prvky, jejich celková délka je 1 189,42 mm. Tˇrináct liniov´ ych prvk˚ u se nacházej´ı ve tˇr´ıdˇe cesty, jejichˇz celková délka je 2 102,81 mm. Dále se zde nacház´ı 179 prvk˚ u tekouc´ıho vodstva, z nichˇz je 102 pojmenováno. Na mapˇe je 143 potok˚ u, 29 ˇrek a 7 kanál˚ u. Jejich celková délka je 11 789,14 mm. Dále je zde osm polygonov´ ych mˇest - tˇri pouze s hradbami a pˇet královsk´ ych s hradbami. Souˇcet plochy vˇsech mˇest je 338,90 mm2 . V bodové tˇr´ıdˇe je celkem 1 213 prvk˚ u. 1 178 z nich má star´ y název a 1 008 nov´ y název. Dle typu se

36

ˇ CVUT Praha


nechaj´ı dále rozdˇelit na - 731× vesnice, 147× protáhlá vesnice, 115× vesnice s kostelem, 48× usedlost, 27× samostatnˇe stoj´ıc´ı kostel, 25× vesnice se zámkem a mˇestys, 22× protáhlá vesnice s kostelem, 13× zámek, 12× vesnice s kostelem a zámkem, 11× mˇestys se zámkem, 8× samostatnˇe stoj´ıc´ı staven´ı, 7× kláˇster, 6× zˇr´ıcenina, 4× mˇesto bez hradeb, 3× protáhlá vesnice se zámkem a poˇsta, 2× láznˇe a ml´ yn a 1× v´ yrobna skla a d˚ ul na stˇr´ıbro. Na mapovém listu ˇc´ıslo 9 se podaˇrilo pˇripojit 446 obc´ı souˇradnicemi S-JTSK. Mapov´ y list ˇ c´ıslo 10 Na mapˇe se nacház´ı jedna vodn´ı plocha, která vˇsak nen´ı pojmenována. Jej´ı obsah je 11,87 mm2 . Deset liniov´ ych prvk˚ u obsahuje tˇr´ıda spravni hranice. Souˇcet délek na mapˇe je 2 910,01 mm. Tˇr´ıda cesty má 12 liniov´ ych prvk˚ u o celkové délce 1 215,94 mm. Tekouc´ı vodstvo je zobrazeno 129 liniov´ ymi prvky, z nichˇz 32 je pojmenováno. Dále je lze rozdˇelit na 27 ˇrek a 102 potok˚ u, s celkovou délkou 8 267,34 mm. V tˇr´ıdˇe obce polygon se nacházej´ı 4 mˇesta s hradbami a 3 královská mˇesta s hradbami. Vˇsechna mˇesta maj´ı nov´ y i star´ y název a jejich suma ploch je 244,13 mm2 . V bodové tˇr´ıdˇe se nacház´ı 489 prvk˚ u, z nichˇz má 467 star´ y název a 203 nov´ y název. Prvky jsou zastoupeny následovnˇe od nejpoˇcetnˇejˇs´ıho - vesnice 209×, protáhlá vesnice 133×, protáhlá vesnice s kostelem 30×, usedlost 29×, mˇestys 14×, samostatnˇe stoj´ıc´ı kostel 13×, vesnice protáhlá se zámkem 12×, vesnice s kostelem a vesnice se zámkem 11×, vesnice s kostelem a zámkem 7×, mˇesto bez hradeb 6×, poˇsta 3×, láznˇe a zˇr´ıcenina 2× a po jednom jsou zastoupeny mˇestys se zámkem, kyselé prameny, d˚ ul na mˇed’, mˇesto královské bez hradeb, samostatnˇe stoj´ıc´ı staven´ı, v´ yrobna skla a m´ısto na zpracován´ı mˇedi. Jedná se znovu o hraniˇcn´ı oblast, ve které bylo pˇripojeno pouze 45 obc´ı souˇradnicemi S-JTSK. Mapov´ y list ˇ c´ıslo 11 Na mapovém listu ˇc´ıslo 11 se nacház´ı 108 vodn´ıch ploch s celkovou sumou ploch 1 211,90 mm2 . Padesát ˇsest vodn´ıch ploch je zároveˇ n i pojmenováno. Ve tˇr´ıdˇe spravni hranice se vyskytuj´ı 4 liniové prvky o celkové délce 1 297,43 mm. Tˇr´ıda cesty obsahuje 8 liniov´ ych prvk˚ u se sumou délek 2 238,97 mm. Ve tˇr´ıdˇe reky potoky se nacház´ı 134 objekt˚ u – 117 potok˚ u, 15 ˇrek a 2 kanály, z nichˇz je 61 pojmenováno. Jejich celková délka na mapˇe je 9 235,14 mm. Obce zvektorizované polygonem se skládaj´ı z osmi mˇest s hradbami a jednoho královského mˇesta s hradbami. Vˇsechna maj´ı jak nov´ y tak i star´ y název. Suma ploch ˇcin´ı 416,50 mm2 . Bodová vrstva obsahuje 674 objekt˚ u, z nichˇz má 632 objekt˚ u star´ y název a 547 nov´ y název. Tyto objekty lze dále specifikovat – vesnice 435×, vesnice s kostelem 48×, mˇestys 46×, usedlost 42×, samostatnˇe stoj´ıc´ı kostel 21×, vesnice se zámkem 15×, zámek 13×,

37

ˇ CVUT Praha


poˇsta 9×, vesnice s kostelem a zámkem a samostatnˇe stoj´ıc´ı staven´ı 6×, zˇr´ıcenina 5×, ml´ yn, mˇestys se zámkem, kyselé prameny a d˚ ul na rumˇelku 4×, d˚ ul na mˇed’ 3×, zpracován´ı mˇedi, v´ yroba skla a mˇesto bez hradeb 2× a m´ısto se zpracován´ım ˇzeleza, kláˇster a d˚ ul na stˇr´ıbro 1×. Z mapového listu ˇc´ıslo 11 se podaˇrilo pˇripojit 243 obc´ı souˇradnicemi S-JTSK. Mapov´ y list ˇ c´ıslo 12 Na mapovém listu ˇc´ıslo 12 se nacház´ı 149 vodn´ıch ploch, z nichˇz je 79 pojmenováno. Jejich suma ploch je 1 211,66 mm2 . Na zvektorizované mapˇe se dále objevuj´ı 4 prvky správn´ıch hranic o celkové délce 1 910,14 mm. Ve tˇr´ıdˇe cesty se vyskytuje ˇ ıˇcn´ı s´ıt’ má 154 liniov´ 5 liniov´ ych prvk˚ u. Jejich suma délek je 1 213,20 mm. R´ ych prvk˚ u. 105 z nich je pojmenováno. Podle typu je tekouc´ı vodstvo rozdˇeleno na 127 potok˚ u a 26 ˇrek. Jejich celková délka na mapˇe je 10 510,60 mm. V polygonové tˇr´ıdˇe obc´ı je 6 mˇest s hradbami. Z tohoto poˇctu jsou ˇctyˇri mˇesta královská. Plocha tˇechto mˇest je 364,82 mm2 . V bodové tˇr´ıdˇe obce se celkem nacház´ı 1 001 prvk˚ u, které lze dále rozdˇelit dle jednotliv´ ych typ˚ u na - 585× vesnice, 89× vesnice s kostelem, 69× usedlost, 45× vesnice se zámkem, 42× samostatnˇe stoj´ıc´ı kostel, 23× mˇestys, 22× m´ısto se zpracován´ım ˇzeleza, 21× zámek, 17× zˇr´ıcenina, 14× d˚ ul na ˇzelezo a ml´ yn, 13× samostatnˇe stoj´ıc´ı staven´ı a vesnice s kostelem a zámkem, 7× mˇestys se zámkem, 6× poˇsta, 5× kláˇster a v´ yrobna skla, 3× pˇrevoz a mˇesto bez hradeb, 2× hájovna a d˚ ul na stˇr´ıbro a 1× b´ yvalá vesnice. Z tohoto mapového listu se podaˇrilo 511 obc´ı pˇripojit souˇradnicemi S-JTSK. Mapov´ y list ˇ c´ıslo 13 Na mapovém listu ˇc´ıslo 13 se zvektorizovalo 236 vodn´ıch ploch. Jejich souˇcet ploch je 1 363,01 mm2 . Z tˇechto 236 objekt˚ u je 63 pojmenováno. Tˇr´ıda spravni hranice má 8 liniov´ ych prvk˚ u o celkové délce 2 021,41 mm. Poˇcet zvektorizovan´ ych objekt˚ u v tˇr´ıdˇe cesty je 10 s celkovou délkou 1 763,74 mm. Tekouc´ı vodstvo má 144 prvk˚ u – 126 potok˚ u a 18 ˇrek. Suma vˇsech tˇechto liniov´ ych prvk˚ u je 10 821,71 mm. Poˇcet pojmenovan´ ych objekt˚ u je 101. Ve tˇr´ıdˇe polygonov´ ych obc´ı jsou ˇctyˇri mˇesta – 3 královská s hradbami a 1 s hradbami. V bodové tˇr´ıdˇe je zvektorizováno 1 588 objekt˚ u. Lze je dále specifikovat – vesnice 1 087×, usedlost 109×, vesnice s kostelem 103×, samostatnˇe stoj´ıc´ı kostel 56×, vesnice se zámkem 52×, samostatnˇe stoj´ıc´ı staven´ı 48×, mˇestys 31×, vesnice s kostelem a zámkem 13×, pˇrevoz 8×, poˇsta a zˇr´ıcenina 6×, kláˇster 5×, ml´ yn 4×, d˚ ul na rumˇelku, zlato, hájovna, mˇesto bez hradeb, v´ yrobna skla, a m´ısto se zpracován´ım ˇzeleza 2× a d˚ ul na ˇzelezo 1×. Z toho mapového listu se podaˇrilo 454 obc´ı pˇripojit souˇradnicemi S-JTSK.

38

ˇ CVUT Praha


Mapov´ y list ˇ c´ıslo 14 Na mapovém listu ˇc´ıslo 14 se nacház´ı 248 vodn´ıch ploch s celkovou sumou ploch 4 469,22 mm2 . Sto dvacet osm vodn´ıch ploch je zároveˇ n i pojmenováno. Ve tˇr´ıdˇe spravni hranice se vyskytuj´ı 4 liniové prvky o celkové délce 2 057,88 mm. Tˇr´ıda cesty obsahuje 4 liniové prvky se sumou délek 1 202,58 mm. Ve tˇr´ıdˇe reky potoky se nacház´ı 181 objekt˚ u – 159 potok˚ u a 22 ˇrek, z nichˇz je 111 pojmenováno. Jejich celkové délka na mapˇe je 11 838,86 mm. Obce zvektorizované polygonem se skládaj´ı z jednoho mˇesta s hradbami a pˇeti královsk´ ych mˇest s hradbami. Vˇsechna maj´ı jak nov´ y tak i star´ y název. Suma ploch ˇcin´ı 509,12 mm2 . Bodová vrstva obsahuje 1 261 objekt˚ u, z nichˇz má 1 209 objekt˚ u star´ y název a 1 097 nov´ y název. Tyto objekty lze dále specifikovat – vesnice 817×, vesnice s kostelem 115×, usedlost 111×, vesnice se zámkem 41×, samostatnˇe stoj´ıc´ı kostel 36×, mˇestys 33×, samostatné staven´ı 24×, mˇestys se zámkem a protáhlá vesnice 14×, zˇr´ıcenina 11×, m´ısto pro zpracován´ı ˇzeleza 8×, ml´ yn a vesnice s kostelem a zámkem 7×, zámek 5×, d˚ ul na ˇzelezo a protáhlá vesnice s kostelem 4×, hájovna 3×, kláˇster a láznˇe 2× a d˚ ul na stˇr´ıbro, pˇrevoz a mˇesto bez hradeb 1×. Z mapového listu ˇc´ıslo 14 se podaˇrilo pˇripojit 395 obc´ı souˇradnicemi S-JTSK. Mapov´ y list ˇ c´ıslo 15 Na mapovém listu ˇc´ıslo 15 se nacház´ı 32 vodn´ıch ploch, z nichˇz je 21 pojmenováno. Jejich celková plocha je 529,87 mm2 . Na zvektorizované mapˇe se dále objevuje pˇet prvk˚ u správn´ı hranice o celkové délce 1 838,84 mm. Ve tˇr´ıdˇe cesty se ˇ ıˇcn´ı s´ıt’ má 126 vyskytuje osm liniov´ ych prvk˚ u. Jejich suma délek je 1 228,56 mm. R´ liniov´ ych prvk˚ u. 83 z nich je pojmenováno. Podle typu je tekouc´ı vodstvo rozdˇeleno na 98 potok˚ u a 28 ˇrek. Jejich celková délka na mapˇe je 10 623,93 mm. V polygonové tˇr´ıdˇe obc´ı je 9 mˇest s hradbami, z toho jsou dokonce 2 mˇesta královská. Plocha tˇechto mˇest je 378,79 mm2 . V bodové tˇr´ıdˇe obce se nacház´ı 628 prvk˚ u (607 se star´ ym názvem a 581 s nov´ ym názvem), které lze dále rozdˇelit dle jednotliv´ ych typ˚ u na 360× vesnice, 76× protáhlá vesnice, 63× vesnice s kostelem, 38× protáhlá vesnice s kostelem, 15× mˇestys a usedlost, 10× mˇestys se zámkem a samotn´ y zámek, 9× samostatnˇe stoj´ıc´ı staven´ı, 8× vesnice se zámkem a samostatnˇe stoj´ıc´ı kostel, 5× zˇr´ıcenina, 2× d˚ ul na ˇzelezo, hájovna, mˇesto bez hradeb a ml´ yn. Po jedné je zastoupen prvek kláˇstera, vesnice s kostelem a zámkem a protáhlá vesnice se zámkem. Z tohoto mapového listu se podaˇrilo 295 obc´ı pˇripojit souˇradnicemi S-JTSK.

39

ˇ CVUT Praha


Mapov´ y list ˇ c´ıslo 16 Na mapovém listu ˇc´ıslo 16 se zvektorizovalo 45 vodn´ıch ploch. Jejich souˇcet ploch je 303,29 mm2 . Z tˇechto 45 objekt˚ u je 20 pojmenováno. Tˇr´ıda spravni hranice má 4 liniové prvky o celkové délce 805,68 mm. Poˇcet zvektorizovan´ ych objekt˚ u v tˇr´ıdˇe cesty je 2 s celkovou délkou 635,57 mm. Tekouc´ı vodstvo má 83 prvk˚ u – 65 potok˚ u a 18 ˇrek. Suma vˇsech tˇechto liniov´ ych prvk˚ u je 6 369,79 mm. Poˇcet pojmenovan´ ych objekt˚ u je 64. Obce v polygonové tˇr´ıdˇe se daj´ı rozdˇelit na jedno mˇesto královské s hradbami a ˇsest mˇest s hradbami. Jejich suma ploch je 293,80 mm2 . V bodové tˇr´ıdˇe je zvektorizováno 392 objekt˚ u (332 se star´ ym názvem, 261 s nov´ ym názvem). Lze je dále specifikovat – vesnice 195×, usedlost 84×, mˇestys 45×, samostatnˇe stoj´ıc´ı kostel 18×, vesnice se zámkem 13×, vesnice s kostelem 8×, zˇr´ıcenina 6×, poˇsta a v´ yrobna skla 5×, ml´ yn 3×, mˇestys se zámkem, vesnice s kostelem a zámkem a m´ısto se zpracován´ım ˇzeleza 2×, d˚ ul na mˇed’, kláˇster, mˇesto bez hradeb a samostatnˇe stoj´ıc´ı staven´ı 1×. Z toho mapového listu se podaˇrilo 124 obc´ı pˇripojit souˇradnicemi S-JTSK. Mapov´ y list ˇ c´ıslo 17 Na mapovém listu ˇc´ıslo 17 se nacház´ı 371 vodn´ıch ploch, z tohoto poˇctu se podaˇrilo 151 objekt˚ um na souˇcasn´ ych mapách dohledat název. Jejich suma ploch 2 ych prvk˚ u o celkové je 2 661,67 mm . Ve tˇr´ıdˇe spravni hranice se nacház´ı 12 liniov´ délce 1 435,54 mm. Pˇet liniov´ ych prvk˚ u se nacházej´ı ve tˇr´ıdˇe cesty, jejichˇz délka je 1 026,88 mm. Dále se zde nacház´ı 272 prvk˚ u tekouc´ıho vodstva, z nichˇz je 155 pojmenováno. Na mapˇe je 243 potok˚ u a 29 ˇrek. Jejich celková délka je 13 478,46 mm. Dále je zde osm polygonov´ ych obc´ı - ˇctyˇri mˇesta s hradbami a ˇctyˇri královská mˇesta s hradbami. Souˇcet plochy vˇsech mˇest je 355,65 mm2 . V bodové tˇr´ıdˇe je 1 263 prvk˚ u. 1 061 z nich má star´ y název a 957 nov´ y název. Dle typu se nechaj´ı dále rozdˇelit na 758× vesnice, 238× usedlost, 73× vesnice se zámkem, 55× vesnice s kostelem, 44× samostatnˇe stoj´ıc´ı kostel, 20× mˇestys, 15× samostatnˇe stoj´ıc´ı staven´ı, 12× vesnice s kostelem a zámkem, 11× zámek, 10× zˇr´ıcenina, 8× mˇestys se zámkem, 6× v´ yrobna skla, 3× d˚ ul na zlato a ml´ yn, 2× kláˇster, láznˇe a mˇesto bez hradeb, 1× d˚ ul na stˇr´ıbro. Na mapovém listu ˇc´ıslo 17 se podaˇrilo pˇripojit 273 obc´ı souˇradnicemi S-JTSK. Mapov´ y list ˇ c´ıslo 18 Na mapˇe se nacház´ı 357 vodn´ıch ploch, z nichˇz je 139 pojmenováno. Jejich suma obsah˚ u je 6 010,43 mm2 . Sedm liniov´ ych prvk˚ u obsahuje tˇr´ıda spravni hranice. Souˇcet délek na mapˇe je 1 629,99 mm. Tˇr´ıda cesty má 5 liniov´ ych prvk˚ u o celkové délce 1 071,96 mm. Tekouc´ı vodstvo je zobrazeno 244 liniov´ ymi prvky, z nichˇz

40

ˇ CVUT Praha


106 je pojmenováno. Dále je lze rozdˇelit na 24 ˇrek a 220 potok˚ u, s celkovou délkou 12 017,60 mm. V tˇr´ıdˇe obce polygon se nacházej´ı 3 mˇesta s hradbami a 2 královská mˇesta s hradbami. Vˇsechna mˇesta maj´ı nov´ y tak i star´ y název a jejich suma ploch 2 je 276,45 mm . V bodové tˇr´ıdˇe se nacház´ı 1 132 prvk˚ u, z nichˇz má 1 088 star´ y název a 923 nov´ y název. Prvky jsou zastoupeny následovnˇe od nejpoˇcetnˇejˇs´ıho - vesnice 838×, usedlost 71×, vesnice s kostelem 64×, vesnice se zámkem 36×, mˇestys a samostatnˇe stoj´ıc´ı kostel 18×, samostatnˇe stoj´ıc´ı staven´ı 12×, mˇestys se zámkem 11×, zámek 9×, kláˇster 7×, poˇsta, vesnice s kostelem a zámkem, protáhlá vesnice a zˇr´ıcenina 6×, v´ yrobna skla 4×, ml´ yn a pˇrevoz 3×, d˚ ul na ˇzelezo, hájovna, láznˇe, protáhlá vesnice s kostelem, m´ısto se zpracován´ım ˇzeleza 2×, d˚ ul na rumˇelku, mˇesto bez hradeb, m´ısto se zpracován´ım mˇedi a b´ yvalá vesnice 1×. Z ohoto mapového listu bylo pˇripojeno 258 obc´ı souˇradnicemi S-JTSK. Mapov´ y list ˇ c´ıslo 19 Na mapovém listu ˇc´ıslo 19 se nacház´ı 148 vodn´ıch ploch. Jejich celková plocha ˇ ricet pˇet vodn´ıch ploch je zároveˇ je 1 346,63 mm2 . Ctyˇ n i pojmenováno. Ve tˇr´ıdˇe ych prvk˚ u o celkové délce 1 160,62 mm. Tˇr´ıda spravni hranice se vyskytuje 7 liniov´ cesty obsahuje 3 liniové prvky se sumou délek 301,90 mm. Ve tˇr´ıdˇe reky potoky se nacház´ı 172 objekt˚ u – 157 potok˚ u a 15 ˇrek, z nichˇz je 84 pojmenováno. Jejich celková délka na mapˇe je 9 826,33 mm. Obce zvektorizované polygonem se skládaj´ı ze ˇctyˇr mˇest s hradbami a tˇrech královsk´ ych mˇest s hradbami. Vˇsechna maj´ı jak nov´ y tak i star´ y název. Suma ploch ˇcin´ı 472,08 mm2 . Bodová vrstva obsahuje 576 objekt˚ u, z nichˇz má 555 objekt˚ u star´ y název a 443 nov´ y název. Tyto objekty lze dále specifikovat – vesnice 409×, usedlost 42×, mˇestys 34×, vesnice s kostelem 31×, vesnice se zámkem 16×, samostatnˇe stoj´ıc´ı kostel 16×, zámek 7×, samostatnˇe stoj´ıc´ı staven´ı 4×, v´ yrobna skla, vesnice s kostelem a zámkem, ml´ yn a mˇesto bez hradeb 3×, mˇestys se zámkem a m´ısto na zpracován´ı ˇzeleza 2×, zˇr´ıcenina a protáhlá vesnice s kostelem 1×. Z mapového listu ˇc´ıslo devatenáct se podaˇrilo pˇripojit 231 obc´ı souˇradnicemi S-JTSK. Mapov´ y list ˇ c´ıslo 20 Na mapovém listu ˇc´ıslo 20 se nacházej´ı dvˇe vodn´ı plochy, z nichˇz nen´ı ani jedna pojmenována. Jejich celková plocha je 6,56 mm2 . Na zvektorizované mapˇe se dále objevuje jeden prvek správn´ı hranice o celkové délce 322,69 mm. Tˇr´ıda cesty se na ˇ ıˇcn´ı s´ıt’ má 29 liniov´ tomto mapovém listu v˚ ubec nevyskytuje. R´ ych prvk˚ u. Sedmnáct z nich je pojmenováno. Podle typu je tekouc´ı vodstvo rozdˇeleno na 22 potok˚ ua7 ˇrek. Jejich celková délka na mapˇe je 2 481,57 mm. V polygonové tˇr´ıdˇe obc´ı jsou dvˇe mˇesta s hradbami. Plocha tˇechto mˇest je 96,11 mm2 . V bodové tˇr´ıdˇe obce se

41

ˇ CVUT Praha


celkem nacház´ı 124 prvk˚ u, které lze dále rozdˇelit dle jednotliv´ ych typ˚ u na - 79× vesnice, 17× mˇestys, 9× vesnice se zámkem, 8× vesnice s kostelem, 3× zámek, 2× usedlost a samostatnˇe stoj´ıc´ı kostel, 1× vesnice s kostelem a zámkem, samostatnˇe stoj´ıc´ı staven´ı, mˇestys se zámkem a ml´ yn. Z tohoto mapového listu se podaˇrilo 39 obc´ı pˇripojit souˇradnicemi S-JTSK. Mapov´ y list ˇ c´ıslo 21 Na mapovém listu ˇc´ıslo 21 se nacházej´ı pouze dvˇe zvektorizované tˇr´ıdy. Tekouc´ı vodstvo má 5 prvk˚ u – 3 potoky a 2 ˇreky. Suma vˇsech tˇechto liniov´ ych prvk˚ u je 358,45 mm. Poˇcet pojmenovan´ ych objekt˚ u je dva. V bodové tˇr´ıdˇe je zvektorizováno 7 objekt˚ u. Lze je dále specifikovat na – vesnice a mˇestys 3× a vesnice s kostelem 1×. Z toho mapového listu se nepodaˇrilo pˇripojit ani jeden objekt. Vˇsechny obce leˇz´ı totiˇz ve Spolkové republice Nˇemecko. Mapov´ y list ˇ c´ıslo 22 Na mapovém listu ˇc´ıslo 22 se nacház´ı 5 vodn´ıch ploch, z nichˇz jsou ˇctyˇri pojmenovány. Jejich celkov´ y obvod je 111,37 mm a celková plocha je 179,83 mm2 . Na zvektorizované mapˇe se dále objevuj´ı 2 prvky správn´ıch hranic o celkové délce 1 116,87 mm. Ve tˇr´ıdˇe cesty se vyskytuj´ı 4 liniové prvky. Jejich suma délek je ˇ ıˇcn´ı s´ıt’ má 86 liniov´ ˇ 708,81 mm. R´ ych prvk˚ u. Sedes´ at z nich je pojmenováno. Podle typu je tekouc´ı vodstvo rozdˇeleno na 70 potok˚ u a 16 ˇrek. Jejich celková délka na mapˇe je 6 960,18 mm. V polygonové tˇr´ıdˇe obce jsou ˇctyˇri mˇesta s hradbami. Plocha tˇechto mˇest je 182,54 mm2 . V bodové tˇr´ıdˇe obce se celkem nacház´ı 305 prvk˚ u (302 má star´ y název a 276 má nov´ y název), které lze dále rozdˇelit dle jednotliv´ ych typ˚ u na - 238× vesnice, 30× mˇestys, 13× vesnice s kostelem, 10× usedlost, 4× zˇr´ıcenina, 3× ml´ yn, 2× samostatnˇe stoj´ıc´ı kostel, v´ yrobna skla a zámek, 1× d˚ ul na ˇzelezo. Z tohoto mapového listu se podaˇrilo 40 obc´ı pˇripojit souˇradnicemi S-JTSK. Mapov´ y list ˇ c´ıslo 23 Na mapovém listu ˇc´ıslo 23 se zvektorizovalo 132 vodn´ıch ploch. Jejich souˇcet ploch je 3 961,24 mm2 . Z tˇechto 132 objekt˚ u je 30 pojmenováno. Tˇr´ıda spravni hranice má 5 liniov´ ych prvk˚ u o celkové délce 1 250,26 mm. Poˇcet zvektorizovan´ ych objekt˚ u v tˇr´ıdˇe cesty je 4 s celkovou délkou 766,39 mm. Tekouc´ı vodstvo má 93 prvk˚ u – 87 potok˚ u a 6 ˇrek. Suma vˇsech tˇechto liniov´ ych prvk˚ u je 7 763,84 mm. Poˇcet pojmenovan´ ych objekt˚ u je 57. V polygonové tˇr´ıdˇe obce je jedno mˇesto královské s hradbami a osm mˇest s hradbami. Jejich suma ploch je 549,95 mm2 . V bodové tˇr´ıdˇe je zvektorizováno 655 objekt˚ u (642 se star´ ym názvem a 433 s nov´ ym názvem) . Lze je dále

42

ˇ CVUT Praha


specifikovat na – vesnice 506×, usedlost 59×, mˇestys 24×, vesnice s kostelem 20×, samostatnˇe stoj´ıc´ı kostel 14×, zámek 9×, vesnice se zámkem 4×, samostatnˇe stoj´ıc´ı staven´ı 3×, kláˇster, ml´ yn, mˇestys se zámkem, protáhlá usedlost a zˇr´ıcenina 2×, d˚ ul na rumˇelku a stˇr´ıbro, láznˇe, protáhlá vesnice, v´ yrobna skla a m´ısto na zpracován´ı ˇzeleza 1×. Z toho mapového listu se podaˇrilo 83 obc´ı pˇripojit souˇradnicemi S-JTSK. Mapov´ y list ˇ c´ıslo 24 Na mapovém listu ˇc´ıslo 24 se nacház´ı pouze ˇctyˇri zvektorizované tˇr´ıdy – správn´ı hranice, ˇreky a potoky, obce polygonové a obce bodové. Ve tˇr´ıdˇe spravni hranice se vyskytuje jeden liniov´ y prvek o délce 119,34 mm. Ve tˇr´ıdˇe reky potoky se nacház´ı 11 objekt˚ u – 9 potok˚ u a 2 ˇreky, z nichˇz je 7 pojmenováno. Jejich celková délka na mapˇe je 1 218,85 mm. Obce zvektorizované polygonem jsou tˇri mˇesta královská. Vˇsechna maj´ı jak nov´ y tak i star´ y název. Suma ploch ˇcin´ı 101,25 mm2 . Bodová vrstva obsahuje 42 objekt˚ u, z nichˇz má 42 objekt˚ u star´ y název a 32 nov´ y název. Tyto objekty m˚ uˇzeme dále specifikovat na – vesnice 27×, zámek 7×, mˇestys a usedlost 3× a vesnice s kostelem 2×. Z mapového listu ˇc´ıslo dvacet ˇctyˇri se podaˇrilo pˇripojit 5 obc´ı souˇradnicemi S-JTSK.

2.7

Spojen´ı rastr˚ u do celkov´ e M¨ ullerovy mapy

Jednotlivé rastry mapov´ ych list˚ u musely b´ yt oˇr´ıznuty, aby obsahovaly pouze mapovou ˇca´st. Byl vytvoˇren polygonov´ y objekt s rozmˇery 557 x 473, kter´ y mˇel lev´ y spodn´ı roh se souˇradnicemi [0; 0]. T´ımto polygonem byly oˇr´ıznuty vˇsechny mapové listy (01 aˇz 25). Dále musely b´ yt jednotlivé rastry a geodatabáze mapov´ ych list˚ u natransformovány do poˇzadované polohy. Bylo zvoleno, ˇze spodn´ı lev´ y roh mapového listu ˇc´ıslo 21 bude m´ıt souˇradnice [0; 0]. Ostatn´ı mapové listy a geodatabáze byly natrasformovány podle pˇripraveného transformaˇcn´ıho kl´ıˇce. Ve skuteˇcnosti se jednalo pouze o posun jednotliv´ ych mapov´ ych list˚ u do správn´ ych pozic. Osa X byla rozdˇelena na ˇsest bod˚ u (0; 557; 1 114; 1 671; 2 228; 2 785). Osa Y byla také rozdˇelena na ˇsest bod˚ u (0; 473; 946; 1 419; 1 892; 2 365). Byly vytvoˇreny jednotlivé textové soubory se dvˇema transformaˇcn´ımi body pro kaˇzd´ y mapov´ y list. Transformace rastr˚ u probˇehla bez problém˚ u. Pˇri transformaci jednotliv´ ych geodatabáz´ı program neustále hlásil problém - a to, ˇze jednotlivé tˇr´ıdy jsou mimo povolen´ y rozsah souˇradnic. Po konzultaci u Jiˇr´ıho Cajthamla musely b´ yt vˇsechny geodatabáze exportovány do nov´ ych, které uˇz mˇely zvˇetˇsen´ y rozsah souˇradnic. Tento vˇetˇs´ı rozsah byl vˇsak podm´ınˇen t´ım, ˇze byla sn´ıˇzena pˇresnost jednotliv´ ych geodatabáz´ı na 0,01 mm. Tato pˇresnost nijak nesn´ıˇzuje pˇresnost práce. Jednotlivé prvky

43

ˇ CVUT Praha


nelze zvektorizovat lépe neˇz s touto pˇresnost´ı.

Obr. 2.8: Spojená celková M¨ ullerova mapa z jednotliv´ ych rastr˚ u, zdroj:vlastn´ı Jak je vidˇet z printscreenu celé M¨ ullerovy mapy (obr. 2.8), hranice mezi jednotliv´ ymi mapov´ ymi listy jsou jasnˇe identifikovány. M´ısty se na horizontáln´ım styku tˇechto mapov´ ych list˚ u objevuje ˇcern´ y prouˇzek, kter´ y je zp˚ usoben prvn´ım natransformován´ım mapov´ ych list˚ u do správné polohy. Rohy odpov´ıdaj´ı poloze. Bohuˇzel sráˇzka a menˇs´ı chyby pˇri skenován´ı mapov´ ych list˚ u zp˚ usobily prohnut´ı list˚ u.

2.8

Spojen´ı geodatab´ az´ı do celkov´ e geodatab´ aze M¨ ullerovy mapy

Po transformaci rastr˚ u a geodatabáz´ı vˇsech mapov´ ych list˚ u byly vˇsechny soubory opˇet naˇcteny v software ArcGIS. Z d˚ uvodu zmˇenˇsen´ı velikosti dat a rychlosti naˇcten´ı, jsem ze tˇrech vznikl´ ych soubor˚ u pro 24 bitová data (RGB) vybral vˇzdy pouze ˇcervenou sloˇzku. Tento soubor jsem pˇrevedl do formátu tif a vytvoˇril jsem pro nˇej soubor s pˇr´ıponou aux (pˇresná poloha po natransformován´ı) a soubor s pˇr´ıponou rrd (vytvoˇrené jednotlivé náhledové vrstvy pro rychlejˇs´ı zmˇenu polohy a zvˇetˇsen´ı

44

ˇ CVUT Praha


rastru). Následovalo spojen´ı jednotliv´ ych geodatabáz´ı do jedné velké geodatabáze podle jednotliv´ ych tˇr´ıd. Problémy, které se mi bˇehem tohoto spojován´ı pˇrihodily, jsou poznamenány n´ıˇze.

2.8.1

Probl´ emy pˇ ri spojov´ an´ı geodatab´ az´ı

Duplicitn´ı obce Pˇri d˚ ukladném prozkoumán´ı navazuj´ıc´ıch rám˚ u, jsem odhalil, ˇze mˇesto Kladno (podle mapové znaˇcky mˇestys) je na mapovém listu ˇc´ıslo 7 a 8. Na ML 8 je i popis této obce (obr. 2.9).

Obr. 2.9: Duplicitn´ı obec na styku mapovách list˚ u, zdroj: vlastn´ı

Obce leˇ z´ı na jin´ em mapov´ em listˇ e nˇ eˇ z je jejich n´ azev Tato situace nastává nejˇcastˇeji u vedle sebe soused´ıc´ıch mapov´ ych list˚ u. Pˇr´ıpady, kdy tato situace nastane u mapov´ ych list˚ u nad sebou, jsem odhalil pouze dva. Obec Gross Karschin je na ML 16 a jej´ı název je na ML 11. Druh´ y pˇr´ıpad je u samostatnˇe stoj´ıc´ıho kostela Laschowitz, kdy se tento kostel nacház´ı na ML 13 a jeho popis je na ML 18. Situace, pˇri které se tento problém vyskytuje vedle sebe, se vyskytuje dvacet ´ jedna krát. Ianowitz (Janovice nad Uhlavou – mˇestys) má mapovou znaˇcku na ML 16 a název obce na ML 17, dvˇe usedlosti Lettosschitz, Wochos a dvˇe vesnice Sboinin a Powitz se nacházej´ı na ML 18 a sv˚ uj název maj´ı na ML 17, mˇesto královské s hradbami Pilgram (Pelhˇrimov) a vesnice Choticmerzitz maj´ı sv˚ uj název na ML 18

45

ˇ CVUT Praha


a mapovou znaˇcku na ML 19, vesnice Butschitz má tento problém opaˇcn´ y, název na ML 19 a znaˇcku na ML18, vesnice s kostelem Pujow má sv˚ uj název na ML 13 a znaˇcku na ML 14, samostatné staven´ı Schabata a vesnice Drawniczek maj´ı znaˇcku na ML 9 a sv˚ uj název na ML 8. Opaˇcn´ y problém je u ml´ yna Pulver muhl a vesnice Netrzebitz a Malobratrzitz. Vesnice Habendorf se nacház´ı na ML 3, ale sv˚ uj popis má na ML 4, mˇestys Nachod (Náchod) a vesnice s kostelem Altstatt maj´ı sv˚ uj název na ML 9 a svoji mapovou zanˇcku na ML 10. Opaˇcn´ y pˇr´ıpad má protáhlá vesnice Ober Radechau. Vesnice Passeki leˇz´ı v ML 14 a sv˚ uj popis na ML 15. Posledn´ı dva odhalené pˇr´ıpady jsou u vesnice Katrzinka, která má mapovou znaˇcku na ML 19 a název na ML 20, a mˇestys se zámkem Ingrowitz (Jimramov), kter´ y má tento problém opaˇcn´ y. Plocha obce zn´ azornˇ en´ a polygonem leˇ z´ıc´ı na v´ıce mapov´ ych listech ˇ Tento pˇr´ıklad se na M¨ ullerovˇe mapˇe Cech vyskytuje pouze jednou (obr. 2.10), a to u mˇesta s hradbami Hochberg (Hohenberg an der Eger), kter´ y je rozdˇelen mapov´ ymi listy 6 a 11.

Obr. 2.10: Rozdˇelená obec polygon mapov´ ym listem, zdroj: vlastn´ı

Dalˇ s´ı probl´ emy vznikl´ e pˇ ri spojov´ an´ı vektorov´ e kresby Spojován´ı tˇr´ıdy cesty bylo pomˇernˇe bezproblémové. Navazován´ı jednotliv´ ych mapov´ ych list˚ u bylo aˇz na nˇekolik málo pˇr´ıpad˚ u dobré. Pouze nˇekolik cest záhadnˇe vzniká a záhadnˇe konˇc´ı, jako by autor, popˇr´ıpadˇe tiskaˇr, zapomnˇel tyto cesty vynést do mapy. Je to napˇr´ıklad u mapového listy 14, kde cesta smˇeˇruje smˇerem na Prahu,

46

ˇ CVUT Praha


ale u mˇestysu Teinitz konˇc´ı a dále nikam nepokraˇcuje. Spojován´ı tˇr´ıdy správn´ı hraˇ nice bylo také pomˇernˇe bezproblémové. Z obrysu hranic je vidˇet krásn´ y tvar Cech, kter´ y se na vˇetˇsinˇe u ´zem´ı nacház´ı i dnes. Jedná se zejména o dva v´ ybˇeˇzky na severu ˇ ˇ (Sluknovsk´ y a Fr´ ydlantsk´ y v´ ybˇeˇzek) a o jiˇzn´ı tvar v oblasti Sumavy. Na mapovém listu ˇc´ıslo 6 chyb´ı kousek státn´ı hranice, autor nebo tiskaˇr jej zˇrejmˇe zapomnˇeli do mapy nakreslit. Dalˇs´ı drobnou vadou je na M¨ ullerovˇe mapˇe to, ˇze na mapovém listu ˇc´ıslo 14 je státn´ı hranice zakreslena znaˇckou jako hranice krajská. Spojován´ı tˇr´ıdy ˇreky a potoky bylo nejnároˇcnˇejˇs´ı. Hodnˇe lini´ı z této tˇr´ıdy pˇr´ımo na sebe nenavazovalo. Takovouto kaˇzdou vodn´ı linii jsem musel pˇresunout vˇzdy na stˇred vzdálenosti mezi koncov´ ymi body na hranici mapového listu. Dále musela b´ yt jako pˇri kaˇzdé vektorizaci zapnuta funkce snapping. Spojován´ı tˇr´ıdy vodn´ı plochy bylo bez problémové a nenastaly u n´ı ˇzádné problémy. Obˇcasn´ ym problémem bylo, ˇze topologické poˇrad´ı jednotliv´ ych prvk˚ u (napˇr silnice, ˇreka, hranice) pˇri pˇrechodu z jednoho mapového listu na druh´ y, zmˇenilo polohu. Pˇri vektorizaci jsem se pokusil tyto problémy vyˇreˇsit t´ım, ˇze jsem dˇelal spoleˇcné body pro vˇsechny takto prohozené linie pˇr´ımo na styku mapov´ ych list˚ u. Jako napˇr´ıklad na styku mapového listu ˇc´ıslo 6 a 11 (obr. 2.11).

Obr. 2.11: Topologické kˇr´ıˇzen´ı na styku mapov´ ych list˚ u, vlastn´ı: zdroj

2.8.2

Celkov´ a sumarizace M¨ ullerovy mapy

Byla vytvoˇrena jedna celková geodatabáze, která obsahuje vˇsechny prvky M¨ ulleˇ rovy mapy Cech. Celková sumarizace nemus´ı pˇr´ımo odpov´ıdat souˇctu vˇsech jednot-

47

ˇ CVUT Praha


liv´ ych mapov´ ych list˚ u. Jedná se pˇredevˇs´ım o drobnou zmˇenu v poloze tok˚ u, hranic a cest. Jednotlivé prvky na hranici byly doeditovány, ale pouze v pˇr´ıpadˇe kdy se naˇsel jejich star´ y název. Celkovˇe se v geodatabázi nacház´ı 2 154 vodn´ıch ploch, z nichˇz je 826 pojmenováno. Jejich suma obsah˚ u je 28 293,29 mm2 . 56 liniov´ ych prvk˚ u obsahuje tˇr´ıda ych spravni hranice. Souˇcet délek na mapˇe je 30 834,36 mm. Tˇr´ıda cesty má 55 liniov´ prvk˚ u o celkové délce 25 951,37 mm. Tekouc´ı vodstvo je zobrazeno 2 452 liniov´ ymi prvky, z nichˇz 1 315 je pojmenováno. Lze je dále rozdˇelit na 294 ˇrek, 2 136 potok˚ u a 17 kanál˚ u s celkovou délkou 185 381,51 mm. V tˇr´ıdˇe obce polygon se nacház´ı 88 mˇest s hradbami a 45 královsk´ ych mˇest s hradbami. Vˇsechna mˇesta maj´ı star´ y název, nov´ y název nemaj´ı pouze dvˇe a jejich celková suma ploch je 7 110,22 mm2 . V bodové tˇr´ıdˇe se nacház´ı 15 215 prvk˚ u, z nichˇz má 14 319 star´ y název a 12 025 nov´ y název. Prvky jsou zastoupeny následovnˇe od nejpoˇcetnˇejˇs´ıho - vesnice 9 611×, usedlost 1 128×, vesnice s kostelem 1 091×, mˇestys 548×, protáhlá vesnice 497×, vesnice se zámkem 493×, samostatnˇe stoj´ıc´ı kostel 396×, samostatnˇe stoj´ıc´ı staven´ı 195×, zámek 160×, protáhlá vesnice s kostelem 147×, vesnice s kostelem a zámkem 139×, mˇestys se zámkem 128×, zˇr´ıcenina 120×, ml´ yn 128×, poˇsta 57×, m´ısto se zpracován´ım ˇzeleza 51×, d˚ ul na ˇzelezo 46×, kláˇster 44×, mˇesto bez hradeb 41×, v´ yrobna skla 40×, d˚ ul na stˇr´ıbro 30×, pˇrevoz 29×, d˚ ul na c´ın 22×, protáhlá vesnice se zámkem 19×, d˚ ul na mˇed’, hájovna a láznˇe 13×, kyselé prameny 11×, d˚ ul na rumˇelku 9×, d˚ ul na zlato a m´ısto na zpracován´ı mˇedi 5×, d˚ ul na olovo a m´ısto na zpracován´ı hlin´ıku 4×, b´ yvalá vesnice a královské mˇesto bez hradeb 3×, d˚ ul na s´ıru a protáhlá usedlost 2×, d˚ ul na hlin´ık a skalici a protáhl´ y mˇestys 1×. Jeden ˇ prvek nebyl zaˇrazen. Celkovˇe bylo z cel´ ych Cech pˇripojeno 4 430 obc´ı souˇradnicemi S-JTSK.

2.9 2.9.1

Transformace Transformace jednotliv´ ych mapov´ ych list˚ u

Transformaci jednotliv´ ych mapov´ ych list˚ u na identické body jsem chtˇel p˚ uvodnˇe celou vypoˇc´ıtat v programu ArcGIS. Po naˇcten´ı jednotliv´ ych transformaˇcn´ıch kl´ıˇc˚ u, bylo zˇretelné, ˇze ne vˇsechny body jsou pˇripojeny správnˇe. Transformaˇcn´ı ˇcáry vycházely z malého u ´zem´ı do pomˇernˇe velkého u ´zem´ı, leˇz´ıc´ıho nˇekolik set kilometr˚ u daleko. Z tˇechto ˇcar nebylo zˇrejmé, které identické body jsou správné a které ˇspatné. Po konzultaci u vedouc´ıho práce jsem dospˇel k závˇeru, ˇze je potˇreba nejprve provést podobnostn´ı transformaci na dva identické body. T´ım se nijak nenaruˇs´ı v´ ypoˇcet a v´ ysledné transformaˇcn´ı ˇcáry budou m´ıt v jednom naˇcteném oknˇe jasn´ y smˇer a velikost. Pˇri v´ ybˇeru tˇechto dvou identick´ ych bod˚ u jsem musel vybrat jasnˇe pojmenované

48

ˇ CVUT Praha


obce, a to z d˚ uvodu ˇcasté duplicity napˇr. Lhota, Nová Ves. V softwaru ArcGIS se vyskytla chyba, která této transformaci bránila. Po dlouhém zkoumán´ı a zkouˇsen´ı na r˚ uzn´ ych poˇc´ıtaˇc´ıch, po konzultaci s vedouc´ım práce jsem nepˇriˇsel na pˇr´ıˇcinu.

Tab. 2.2: Dva IB pro podobnostn´ı transformaci a redukce dalˇs´ıch IB, zdroj: vlastn´ı Jako náhradu programu, kter´ y vypoˇc´ıtá transformaci na dva identické body, jsem zvolil Groma v.8.0. Z jednotliv´ ych transformaˇcn´ıch soubor˚ u v Microsoft Excel byly vybrány seznamy souˇradnic v m´ıstn´ım systému (pouze ˇc´ıslo bodu, x a y), které byly pˇrekop´ırované do textového souboru. Tento soubor byl naˇcten v Gromˇe jako seznam souˇradnic XYZ.txt. Zároveˇ n byl vytvoˇren druh´ y prázdn´ y seznam souˇradnic, do kterého byly vloˇzeny souˇradnice dvou identick´ ych bod˚ u v souˇradnicovém systému S-JTSK. Byla provedena transformace na tyto dva identické body. V´ ysledné pˇretransformované souˇradnice byly uloˇzeny jako soubor Microsoft Excel. Tento soubor byl následnˇe naˇcten do programu ArcGIS, pomoc´ı funkce v záloˇzce Tools -> Add XY Data. V´ ysledn´ y polohov´ y soubor jsem dále exportoval do formátu shapefile. K tomuto souboru byly dále pˇripojeny souˇradnice v souˇradnicovém systému S-JTSK, které byly k jednotliv´ ym bod˚ um pˇriˇrazeny pˇri vektorizaci. V´ ysledná atributová ta-

49

ˇ CVUT Praha


bulka byla exportována do souboru s pˇr´ıponou dbf. Jednotlivé sloupce byly upraveny tak, aby v prvn´ım bylo ˇc´ıslo identického bodu, v druhém souˇradnice Y urˇcená transformac´ı v Gromˇe, ve tˇret´ım souˇradnice X urˇcená transformac´ı v Gromˇe, ve ˇctvrtém byla souˇradnice Y pˇriˇrazená bodu pˇri vektorizaci a v pátém byla souˇradnice X pˇriˇrazená bodu pˇri vektorizaci. Vˇsechny takto upravené hodnoty byly nakop´ırovány do textového editoru. Tento soubor byl naˇcten do funkce Spatial Adjustment. Pˇredpoklady se potvrdily. Z vˇetˇsiny soubor˚ u musely b´ yt vylouˇceny aˇz des´ıtky bod˚ u. Vyluˇcoval jsem vˇsechny body, které mˇely znaˇcn´ y rozd´ıl v délce, nebo také ve smˇeru oproti vˇetˇsinˇe bod˚ u. Dva identické body pro prvn´ı transformaci, poˇcet p˚ uvodn´ıch, vylouˇcen´ ych a zbyl´ ych bod˚ u jsou uloˇzeny v tabulce ˇc´ıslo 2.2. V programu ArcGIS lze provést tˇri druhy transformac´ı – podobnostn´ı, afinn´ı a projektivn´ı. podobnostn´ı transformace [7] Pˇri podobnostn´ı transformaci v rovinˇe se vypoˇc´ıtává jedno posunut´ı, jedno otoˇcen´ı a jedna zmˇena mˇeˇr´ıtka pro vˇsechny identické body. Minimáln´ı poˇcet identick´ ych bod˚ u pro podobnostn´ı transformaci je dva. afinn´ı transformace [7] Pˇri afinn´ı transformaci je uvaˇzováno, ˇze stoˇcen´ı a mˇeˇr´ıtko pro jednotlivé osy nen´ı stejné. Minimáln´ı poˇcet identick´ ych bod˚ u pro afinn´ı transformaci je tˇri. projektivn´ı transformace [6] Projektivn´ı transformace b´ yvá nejˇcastˇeji pouˇz´ıvána ve fotogrammetrii a je zaloˇzena na stˇredovém pr˚ umˇetu. Minimáln´ı poˇcet identick´ ych bod˚ u pro projektivn´ı transformaci je ˇctyˇri.

Pro pˇresnost M¨ ullerovy mapy bude brán v´ ysledek z podobnostn´ı transformace. Vˇetˇsina vˇedc˚ u zab´ yvaj´ıc´ı se zkoumán´ım historick´ ych map by zˇrejmˇe pouˇzila polynomické transformace. Touto transformac´ı jsou dosaˇzeny nejlepˇs´ı v´ ysledky. Nev´ yhodou je, ˇze se celková mapa zdeformuje, coˇz je pro dalˇs´ı anal´ yzy nepˇrijatelné. Dalˇs´ım problémem je odstranˇen´ı sráˇzky mapy. Já sráˇzku mapy uvaˇzovat ve svém v´ ypoˇctu nemus´ım, protoˇze jednotlivé mapové listy byly nejprve natransformované afinn´ı transformac´ı do p˚ uvodn´ıch rozmˇer˚ u a aˇz poté byla provedena vektorizace mapy. Do pˇrehledné tabulky ˇc´ıslo 2.3 byly poznamenány v´ ysledky jednotliv´ ych transformac´ı. Z tˇechto v´ ysledk˚ u je patrné, ˇze pˇresnost M¨ ullerovy mapy je velká. V´ ysledná

50

ˇ CVUT Praha


transformaˇcn´ı odchylka se pohybuje nejˇcastˇeji od 1 do 2 km. U mapov´ ych list˚ u ˇc´ıslo 2 a 24 je vypov´ıdaj´ıc´ı pˇresnost transformac´ı zpochybnitelná, nebot’ je zde pouze mal´ y poˇcet nadbyteˇcn´ ych identick´ ych bod˚ u. V pˇr´ıloze C jsou zobrazeny 3D grafy pro jednotlivé typy transformac´ı po jednotliv´ ych mapov´ ych listech.

Tab. 2.3: Odchylky jednotliv´ ych transformac´ı podle ML, zdroj: vlastn´ı

2.9.2

Transformace cel´ e M¨ ullerovy mapy

Tab. 2.4: Odchylky transformace pro celkovou M¨ ullerovu mapu, zdroj: vlastn´ı Jednotlivé soubory v Microsoft Excelu, které obsahovaly pouze správné identické body byly spojeny do jednoho velkého souboru. Jednotlivé souˇradnice y a x byly

51

ˇ CVUT Praha


opraveny podle své polohy o násobky 473 a 557. S t´ımto souborem byl proveden stejn´ y zp˚ usob transformace, jako pro jednotliv´ y mapov´ y list. Za dva identické body ˇ ˇ ˇ byly vybrány obce Cesk´ y Krumlov (jiˇzn´ı Cechy) a Zásada (severn´ı Cechy). Z v´ ysledn´ ych transformaˇcn´ıch ˇcar bylo vylouˇceno dalˇs´ıch pˇet bod˚ u, jejiˇz vektory byly vˇetˇs´ı neˇz ostatn´ı. V´ ysledná odchylka je vˇetˇs´ı neˇz jsem oˇcekával (tab. 2.4). Je zp˚ usobena drobn´ ym stoˇcen´ım jednotliv´ ych mapov´ ych list˚ u.

52

ˇ CVUT Praha

´ ER ˇ ZAV

Z´ avˇ er ˇ V této práci byla zvektorizována celá M¨ ullerova mapa Cech. Byly vytvoˇreny ˇ celkové geodatabáze pro vˇsechny mapové listy i pro celkovou mapu Cech. Jejich sumarizaˇcn´ı v´ yˇcty jsou pˇriloˇzeny v pˇr´ıloze B. Na celkové mapˇe bylo zvektorizováno 14 871 s´ıdeln´ıch jednotek (bez dol˚ u, m´ıst se zpracován´ım nerost˚ u a pˇr´ıvoz˚ u). Poˇcet zvektorizovan´ ych s´ıdel se liˇs´ı v porovnán´ı s ˇc´ıslem 12 495, které bylo udávané pˇred moj´ı vektorizac´ı, o v´ıce jak 2 000 s´ıdeln´ıch jednotek. Pˇri urˇcen´ı pˇresnosti M¨ ulleˇ rovy mapy Cech byla za rozhoduj´ıc´ı v´ ysledek zvolena podobnostn´ı transformace. V´ ysledné hodnoty jsou v rozsahu 995 aˇz 2 080 m. Hodnoty pro transformace ML 2 a ML 24 mohou b´ yt neobjektivn´ı, nebot’ pro transformaci bylo pouˇzito pouze mal´ y poˇcet nadbyteˇcn´ ych identick´ ych bod˚ u. Témˇeˇr vˇsechny v´ ysledky (kromˇe ML 20 s odchylkou 2 080 m) vycházej´ı do pˇredpokládané hodnoty (2 000 m). Pˇresnost spojené mapy je 2 460 m. Takto vysoké ˇc´ıslo je zp˚ usobeno, r˚ uzn´ ym stoˇcen´ım jednotliv´ ych mapov´ ych list˚ u. Vektorizac´ı a následn´ ym testován´ım pˇresnosti jsem dokázal, ˇze M¨ ullerova mapa ˇ Cech byla na svoji dobu neˇcekanˇe pˇresná a podrobná. Pro dalˇs´ı moˇznost navazuj´ıc´ıho v´ yzkumu bych mohl doporuˇcit zkontrolován´ı a odstranˇen´ı chyb z topologické ˇcistoty dat. Domn´ıvám se, ˇze by tato pokraˇcuj´ıc´ı práce mohla b´ yt opˇet rozdˇelena mezi studenty. Jako dalˇs´ı doplnˇen´ı doporuˇcuji pˇripojen´ı v´ıce bod˚ u do transformaˇcn´ıho kl´ıˇce. Toto pˇripojen´ı by se nejlépe provedlo v pˇr´ıpadˇe ˇ e republiky v maximáln´ım mˇeˇr´ıtku správnˇe natransformovan´ ych rastrov´ ych dat Cesk´ 1 : 100 000. Podle mého názoru by bylo moˇzné tento u ´kol zpracovat v rámci cviˇcen´ı v pˇredmˇetu Tematická a topografická kartografie, nebo v Geografick´ ych informaˇcn´ıch systémech. Doufám, ˇze moje práce bude pˇr´ınosná pro dalˇs´ı zkoumán´ı tohoto v´ yznamného d´ıla.

53

ˇ CVUT Praha

ˇ E ´ ZDROJE POUZIT

Pouˇ zit´ e zdroje ˇ Í, Jiˇr´ı. MULLEROVY ¨ ˇ ´ [1] CAJTHAML, Jiˇr´ı, KREJC MAPY CESK YCH ´ JEJICH DIGITALIZACE A ZPRACOVAN ´ I. ´ In KartograZEMI, fické listy. [online]. [s.l.] : [s.n.], 2007. s. 9. Dostupné z URL: . [2] HLADINA, Tomáˇs. Analýza M¨ ullerovy mapy Moravy a moˇznosti jej´ıho digitáln´ıho zpracován´ı. [online]. Praha, 2008. 106 s. Vysoké uˇcen´ı technické. Vedouc´ı diplomové práce Cajthaml Jiˇr´ı. Dostupné z URL: . ´ ÍCKOV ˇ ´ [3] KRAL A, Pavla. Lokalizace rukopisných M¨ ullerových map Prácheˇ nského a Berounského kraje. [online]. Plzeˇ n, 2008. 77 s. Západoˇceská univerzita v Plzni. Bakaláˇrská práce. Dostupné z URL: . ´ ´ Jana. TVORBA DATOVEHO ´ [4] MALIMANKOV A, MODELU CRIGINGEˇ e vysoké uˇcen´ı ROVY MAPY V ARCGIS. [online]. Praha, 2008. 50 s. Cesk´ technické v Praze. Vedouc´ı bakaláˇrské práce Cajthaml Jiˇr´ı. Dostupné z URL: . ¨ [5] MULLER, Stanislav. Lokalizace rukopisných M¨ ullerových map Litomˇeˇrického a Rakovnického kraje. [online]. Plzeˇ n, 2008. 72 s. Západoˇceská univerzita v Plzni. Bakaláˇrská práce. Dostupné z URL: . ˇ [6] PAVELKA, Karel. FOTOGRAMMETRIE 10. [s.l.] : Vydavatelstv´ı CVUT, 2003. 194 s. ISBN 80-01-02649-3. ˇ ˇ [7] SKOREPA, Zdenˇek. GEODEZIE 4. [s.l.] : Vydavatelstv´ı CVUT, 2005. 128 s. ISBN 80-01-02566-7. ´ ´ Jana. Lokalizace M¨ ˇ [8] SYKOROV A, ullerovy mapy Cech z roku 1720 v souˇradnicovém systému S-JTSK. [online]. Plzeˇ n, 2006. 50 s. Západoˇceská univerzita v Plzni. Bakaláˇrská práce. Dostupné z URL: . ´ R˚ ´ A TEMA[9] VEVERKA, Bohuslav, ZIMOVA, uˇzena. TOPOGRAFICKA ´ KARTOGRAFIE. [s.l.] : Vydavatelstv´ı CVUT, ˇ TICKA 2008. 198 s.

54

ˇ CVUT Praha

[10] Zemˇemˇeˇriˇc: Výpis osobnosti 04-18]. Dostupné z URL: nost.php?ido=806>.

ˇ E ´ ZDROJE POUZIT

[online]. [2006] , 14.6.2006 [cit. 2009
55

ˇ CVUT Praha

˚ VELICIN ˇ SEZNAM SYMBOLU, A ZKRATEK

Seznam symbol˚ u, veliˇ cin a zkratek S-JTSK Souˇradnicov´ y systém jednotné trigonometrické s´ıtˇe katastráln´ı ML

mapov´ y list

ID

identick´ y bod

JPEG formát obrázku - Joint Photographic Experts Group TIF

formát obrázku - Tagged Image File Format

O

poˇcet objekt˚ u

D

celková délka objekt˚ u

S

celková plocha objekt˚ u

J

poˇcet pojmenovan´ ych objekt˚ u

P

poˇcet potok˚ u

R

poˇcet ˇrek

K

poˇcet kanál˚ u

SUM

souˇcet vˇsech prvk˚ u

56

ˇ CVUT Praha

ˇ ÍLOH SEZNAM PR

Seznam pˇ r´ıloh A Pˇ rehled rozdˇ elen´ı ML na jednotliv´ a zad´ an´ı

58

B Sumarizaˇ cn´ı v´ yˇ cty podle ML 60 B.1 Sumarizace tˇr´ıd cesty, spravni hranice, reky potoky a vodni plochy . . 60 B.2 Sumarizace tˇr´ıd obce a obce polygon . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 C 3D C.1 C.2 C.3

grafy transformac´ı pro ML 63 Podobnostn´ı transformace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 Afinn´ı transformace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 Projektivn´ı transformace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

57

ˇ CVUT Praha

A

ˇ ˇ Í ML NA JEDNOTLIVA ´ ZADAN ´ Í A. PREHLED ROZDELEN

Pˇ rehled rozdˇ elen´ı ML na jednotliv´ a zad´ an´ı

Obr. A.1: zdroj: vlastn´ı

58

ˇ CVUT Praha

ˇ ˇ Í ML NA JEDNOTLIVA ´ ZADAN ´ Í A. PREHLED ROZDELEN

Obr. A.2: zdroj: vlastn´ı

59

ˇ CVUT Praha

B B.1

ˇ Í VY ´ CTY ˇ B. SUMARIZACN PODLE ML

Sumarizaˇ cn´ı v´ yˇ cty podle ML Sumarizace tˇ r´ıd cesty, spravni hranice, reky potoky a vodni plochy

ML

cesty O

D

řeky a potoky

správní hranice O

D [m]

O

J

1

1

70,02

0

0,00

3

2

3

459,60

7

1096,84

49

3

4 1021,85

10

4

1

453,97

5

1

38,46

16 1809,67

9

6

Ř

P

vodní plochy D [m]

O

S [m2]

J

2

1

0

271,84

0

0

43

6

0

4775,41

1

0

8,19

1924,30 114

57 103

11

0

8846,51

7

6

123,57

4

1386,83

80

31

62

18

0

5916,97

0

0

0,00

1

69,20

6

3

4

2

0

597,13

0

0

0,00

70 129

23

0 10525,16

52

17

276,95

1553,28 152

1

K

12

0,00

7

9 2540,61

4

1650,74 163

96 128

35

0 11703,74

54

20

942,65

8

15 3892,25

5

1772,68 113

50

84

16

8

88

15

1413,93

32

2233,70

8683,89

9

13 2102,81

3

1189,42 179 102 143

29

7 11789,14 121

10

12 1215,94

10

2910,01 129

32 102

27

0

8267,34

1

0

11,87

11

8 2238,97

4

1297,43 134

61 117

15

2

9235,14 108

56

1211,90

12

5 1213,20

4

1910,14 154 105 127

26

1 10510,60 149

79

1211,66

13

10 1763,74

8

2021,41 144 101 126

18

0 10821,71 236

63

1363,01

14

4 1202,58

4

2057,88 181 111 159

4469,22

15

8 1228,56

5

1838,84 126

16

2

635,57

4

17

5 1149,85

12

18

5 1071,96

7

1629,99 244 106 220

19

3

301,90

7

1160,62 172

20

0

0,00

1

322,69

29

17

22

21

0

0,00

0

0,00

5

2

22

4

708,81

2

1116,87

86

23

4

766,39

5

1250,26

93

24

0

0,00

1

119,34

11

22

0 11838,86 248 128

83

98

28

0 10623,93

32

21

64

65

18

0

45

20

303,29

1435,54 272 155 243

29

0 13478,46 371 151

2661,67

24

0 12017,60 357 139

6010,43

15

0

9826,33 148

1346,63

7

0

2481,57

2

0

6,56

3

2

0

358,45

0

0

0,00

60

70

16

0

6960,18

5

4

179,83

57

87

6

0

7763,84 132

30

3961,24

7

9

2

0

1218,85

0

0,00

885,68

83

84 157

6369,79

Tab. B.1: zdroj: vlastn´ı

60

0

45

529,87

ˇ CVUT Praha

B.2


Sumarizace tˇ r´ıd obce a obce polygon

ML BV DC DH DM DO DR DSI DSK DST DZE DZL HA K KP L M MBH MH MKB MKH ML MP MZ N PO PR SK SS U UP V VK VKZ VP VPK VPZ VS VZ Z ZH ZM ZR ZZ SUM

1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 7

2

3

4

0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 26 1 4 0 0 1 0 0 0 2 0 1 0 1 0 113 0 2 9 5 1 0 0 1 0 0 1 0 171

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 24 2 5 0 0 3 0 1 0 0 0 3 2 16 0 256 17 5 85 28 2 2 4 5 0 0 7 0 471

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 13 1 1 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 17 0 83 8 0 18 16 0 1 1 1 0 0 0 0 166

5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 12

6

7 8 9 0 1 0 0 22 0 0 0 0 1 0 0 3 4 0 0 4 0 0 0 1 0 0 0 2 0 0 0 0 1 0 0 18 5 0 1 15 7 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 7 3 7 2 4 0 0 1 2 0 2 48 27 25 25 8 2 0 4 6 3 7 3 2 0 0 0 1 6 4 5 22 12 2 2 0 1 0 0 5 15 11 11 0 1 0 0 7 3 4 3 0 2 11 0 7 30 38 27 7 25 16 8 40 43 73 48 0 0 0 0 395 656 819 731 29 151 141 115 2 32 15 12 2 5 1 147 0 1 0 22 0 0 0 3 4 0 0 1 17 64 59 25 7 7 3 13 0 4 0 0 0 1 0 0 4 14 13 6 3 8 0 0 691 1152 1254 1230


61

10 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 2 14 6 4 1 3 0 0 1 0 3 0 13 1 29 0 209 11 7 133 30 12 1 11 0 0 1 2 0 506

11

12 0 1 0 0 0 0 3 0 0 0 4 0 0 0 0 0 1 2 0 14 0 0 0 2 1 5 4 0 0 0 46 23 2 3 8 2 0 0 1 4 4 14 0 0 4 7 0 0 9 6 0 3 21 42 6 13 42 69 0 0 435 585 48 89 6 13 0 0 0 0 0 0 2 5 15 45 13 21 0 0 2 0 5 17 1 22 694 1019

ˇ CVUT Praha

ML 13 14 BV 0 0 DC 0 0 DH 0 0 DM 0 0 DO 0 0 DR 2 0 DSI 0 0 DSK 0 0 DST 0 1 DZE 1 4 DZL 2 0 HA 2 3 K 5 2 KP 0 0 L 0 2 M 31 33 MBH 2 1 MH 1 1 MKB 0 0 MKH 3 6 ML 4 7 MP 0 0 MZ 22 14 N 0 0 PO 6 0 PR 8 1 SK 56 36 SS 48 24 U 109 111 UP 0 0 V 1087 817 VK 103 115 VKZ 13 7 VP 0 14 VPK 0 4 VPZ 0 0 VS 2 0 VZ 52 41 Z 25 5 ZH 0 0 ZM 0 0 ZR 6 11 ZZ 2 8 SUM 1605 1282


15

16

0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 2 1 0 0 15 2 7 0 2 2 0 10 0 0 0 8 9 15 0 360 63 1 76 38 1 0 8 10 0 0 5 0 652

17 18 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 2 0 3 0 0 0 2 1 2 7 0 0 0 0 2 2 45 20 18 1 2 1 6 4 3 0 0 0 1 4 2 3 3 3 0 0 0 2 8 11 0 0 0 5 0 6 0 0 3 18 44 18 1 15 12 84 238 71 0 0 0 195 758 838 8 55 64 2 12 6 0 0 6 0 0 2 0 0 0 5 6 4 13 73 36 0 11 9 0 0 0 0 0 1 6 10 6 2 0 2 415 1288 1155

19

20

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 34 3 4 0 3 3 0 2 0 0 0 15 4 42 0 409 31 3 0 1 0 3 16 7 0 0 1 2 602

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 17 0 2 0 0 1 0 1 0 0 0 2 1 2 0 79 8 1 0 0 0 0 9 3 0 0 0 0 146

21 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 28


62

22

23

0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 30 0 4 0 0 3 0 0 0 0 0 2 0 10 0 238 13 0 0 0 0 2 0 2 0 0 4 0 331

0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 2 0 1 24 0 8 0 1 2 0 2 0 0 0 14 3 59 2 506 20 0 1 0 0 1 4 9 0 0 2 1 687

24 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 27 2 0 0 0 0 0 0 7 0 0 0 0 69

ˇ CVUT Praha

C C.1

C. 3D GRAFY TRANSFORMACÍ PRO ML

3D grafy transformac´ı pro ML Podobnostn´ı transformace

Obr. C.1: zdroj: vlastn´ı

63

ˇ CVUT Praha

C.2


Afinn´ı transformace


64

ˇ CVUT Praha

C.3


Projektivn´ı transformace


65

ˇ CESK E VYSOK E Uˇ CEN I TECHNICK E V PRAZE FAKULTA STAVEBN I BAKAL Aˇ RSK A PR ACE PRAHA 2009 Jakub HAVL Iˇ CEK

Recommend Documents