I. stupeň tóniny se nazývá tónika, IV. stupeň subdominanta a V. stupeň dominanta. Tyto tzv. hlavní funkce značíme písmeny T, S, D pod notovou osnovou.
& œ œ œ œ œ œ œ œ C dur
T
S
D
a moll
œ œ œ œ œ œ œ œ
T
T
S
D
T
Na tónu T, S nebo D můžeme postavit kvintakord. V tónině durové (jónské) jsou tyto kvintakordy durové, v tónině mollové (aiolské) jsou mollové. C dur
ww w
www
T
S
D
& www
a moll
www
www
T
S
D
www
Cvičení: napište funkční značky u kvintakordů. Vycházejte ze zadaných tónin!
www w b w & ww w w
moll # # # # cis www www w ww
# # hwwwmollw w ww ww
F dur
Cvičení: totéž v basovém klíči. e moll Es dur
? # www ww www w
bb b www www www
bb ww www www w
# # # # # www w www # ww Fis dur
g moll
Cvičení: podle funkčních značek napište kvintakordy v zadaných tóninách. Napište také předznamenání tónin! E dur d moll B dur
S
D
D
S
T
Cvičení: totéž v basovém klíči. f moll gis moll
?
S
D
T
S
D
T
Des dur
T
S
D
A dur # # # ww www www w
c moll
&
T
# # # # Hw dur w # ww ww ww w
dur bb b b As www ww www w
S
T
D
T
D
S
b moll
D
T
S
Cvičení: napište název tóniny, ve které jsou akordy T, S, D zapsány (akordy mohou být i v jiném pořadí).
& www # www www
www b ww b www w
# www # ww b b ww b ww # w w b w b w bb www # # www www # ww # ww w
www b ww b www bw
Harmonická cvičení budeme vytvářet ve 4hlasé vokální sborové úpravě. Proto bude nutné respektovat vlastnosti a možnosti jednotlivých zpěvních hlasů – zejména pak jejich rozsah.
&
œ
œ
œ?
œ
soprán (S)
œ
œ
tenor (T)
œ
œ
bas (B) alt (A) Uvedené rozsahy jsou pouze orientační, každý zpěvák má poněkud odlišný rozsah hlasu. Krajní hlasové polohy používáme jen výjimečně – nejnižší tóny jsou neznělé a málo barevné, nejvyšší tóny naopak ostré, „ukřičené” a pěvecky obtížné. V klasické harmonii používáme 4hlasou úpravu akordů. Kvintakord má jen 3 tóny, proto musíme zdvojit jeho základní tón. Akordy rozepisujeme do 2 notových osnov.
www & www www ?w w w T
www www www w w w S
www www www w w w D
Vrchní 3 hlasy akordu můžeme vzájemně přeskupovat. Vznikají tak akordy ve 3 různých polohách. Basový tón přitom zůstává na svém místě.
w & www www ww ?w w w T
w www www ww
w
ww w www ww w w w w
w w
S
D
Cvičení: podle výše uvedeného vzoru vytvořte akordy v různých polohách. Podle předznamenání a funkčních značek určete a zapište názvy tónin!
&
#
?#
w
w
T
&
w
w w S
w
bbb
w
w w
D
bb b w w w S
####
w w w T
w
w
w
D
bb
w ? #### w w w w w w w w D
T
S
bb
w T
w w w w w w w w D
S
Melodická poloha akordu se určuje podle intervalu mezi nejnižším a nejvyšším tónem akordu. Značí se číslem v závorce nad akordem. (8) (3) (5) (8) (3) (5)
& œœœ
œœ œ
œœœ
? œ
œ
œ
œ œ
œ œ
œ œ
œ œ
œ œ
œœ
Cvičení: určete a zapište polohy akordů.
###
œœ œœœ œœœ œœœ œœœ œœ œ œ œ ? ### œ œ œ œ œ &
˙. œœ œœœ œœœ ˙˙ .. œ œ œ œ œ œ œ
œœ œœ œœ ˙˙ . . œœ œ œœ ˙œ . ˙ œ
œ œ œ œœ œ œ œœ œ œ œ
œœ œ œœ œ œœ œ œœ œ
Cvičení: napište akordy podle značek v zadaných polohách. Určete také tóninu a napište funkční značky (T, S nebo D – pozor, mohou být i v jiném pořadí!). (5) (8) (3) (3) (5) (8) (3) (8) (5) (5) (3) (8) (8) (5) (3) (8) (3) (5)
####
& œ
?œ œ œ &
#
(5) (3) (8)
?# œ
œ œ (3) (8) (5)
œ
œ
œ
œ
œ
œ
œ
œ
(5) (8) (3)
œ œ œ
#### œ bb
œ œ
(8) (5) (3)
bb œ œ œ # # # # œœ # œ
œ œ
(8) (3) (5)
œ
Cvičení: podle vrchních hlasů doplňte správné basové tóny.
## œ & œœ ? ##
œœœ
œœ œ
b b b œœ œ
bbb
œœ œ
œœ œ
####
#
œœ œ
œ
œœœ
œ
œ b œœœ b
œ
œ
œ
(3) (5) (8)
œ œ
œœœ
œ œœ œ
Podle vzdáleností mezi vrchními 3 hlasy rozlišujeme tzv. rozlohu. Výchozím typem je rozloha těsná. Často se používá také název těsná (neboli úzká) harmonie. 3 vrchní hlasy (S – A – T) zapisujeme do vrchní osnovy, spodní hlas (B) pak samostatně do spodní osnovy.
& www ?w
ww w
ww w w
w
ww w w
Když přesuneme altový hlas (tj. 2. tón shora) o jednu oktávu níže nebo výše, vzniká široká harmonie. Kvůli přehlednosti píšeme obvykle 2 hlasy (S – A) do houslového a 2 hlasy (T – B) do basového klíče. široká harmonie œ œ œ œ
& ww ? ww
ww
w w
ww
w w
ww ww
Ukázka přesunutí altu o oktávu výše. Notaci používáme takovou, aby byl zápis co možná nejpřehlednější (zde jsme vysoko posazený tenor zapsali do horní osnovy). široká harmonie
ww & wœ ?w
w wwœ
w wœ w w
w
ww wœ w
U těsné harmonie jsou vrchní 3 hlasy těsně u sebe, proto mezi ně nelze vložit žádný další tón akordu. U harmonie široké lze mezi soprán – alt i mezi alt – tenor vložit alespoň 1 akordický tón.
ww w
těsná harmonie
& www
(nelze vložit další tóny)
?w
w
ww w w
wœ w
široká harmonie
wwœ
(lze vložit další tóny)
wwœ
wwœ
wœ wœ w w
Někdy se používá také harmonie smíšená. V tomto případě lze do jedné dvojice vrchních hlasů vložit akordický tón, zatímco do druhé ne.
ww w
w w ww
smíšená harmonie œ œ œ œ œœ
& ww ? ww
w
ww wœ w
Cvičení: podle vzoru napište akord v těsné harmonii, poté ho převeďte do harmonie široké. Určete také tóninu a napište funkční značky. (3) (5) (8) (5) (3) (8)
œœ &œ
##
œ œ œ œ
?œ T
œ
œ
(8)
(5)
? bb b œ b
œ
b & b bb
## œ (3)
œ
#### ####
œ
œ (3)
(8)
œ
œ
(5)
œ
Cvičení: U akordů určete jejich rozlohu, polohu a funkci.
# œ & œœœ œœœ œ œœ ?#
b b b œœ œ œ œ œ œ œ œ
œ œ œ œ œ œ
bb b œ œœ œœ œœ
#### # # œ œ œœ œœ œ œ # # # # # œœ œœ œœ œœ #
###
œ œ œ œœ œœ œ # # # œœ œ œœ œœ œ
Cvičení: podle vzoru převeďte akord do těsné harmonie. Zachovejte stejnou polohu. Určete tóninu, napište funkční značky a polohu akordu. (8)
& œœ
œœ œ
? œœ
œ
T
&b œ œ ? b œœ
œ œ
œœ
œ œ
œ œ œ œ œœ
œœ œ œ
b œ œ
œ œ œ
b œœ
œ
œ œ œ œ
#### œ # œ
œ œœ
# # # # œœ #
œ
œœ œœ
Nyní se naučíme akordy správně spojovat. Spojení dvou akordů může být přísné nebo volné. Přísně spojujeme akordy, které mají alespoň 1 společný tón. Takové akordy jsou vzájemně příbuzné. Přísný spoj má tato pravidla: 1) společný tón zadržíme (hlas zůstává ležet na svém místě) 2) zbývající 2 tóny postupují nejkratším směrem k nejbližšímu tónu následujícího akordu.
œœ œœ œ œ
těsná harmonie
& œœœ œœœ ?œ œ T
S
œœ œœ œ œ œ œ T
široká harmonie
œ œ
D
S
T
œ œ œ œ
œ œ
œœ œ œ œ œ œ œ
œœ œ œ œœ œ œ
D
T
S
T
œœ
T
D
Cvičení: podle předchozího vzoru spojujte přísně akordy v těsné harmonii. Určete tóniny a napište funkční značky. (3) (8) (3) (5) (5) (8) (5)
&
####
?œ œ
#### œ œ
&
##
(3)
? ## œ œ
œ œ
œ œ
(8)
(8)
œ œ
œ œ
bbb
(8)
(5)
b œ œ
(5)
(3)
bb b œ œ
œ œ (8)
œ œ
œ œ
b œ œ #
(8)
# œ œ
œ œ (5)
œ
œ
œ
(3)
œ
œ œ
Cvičení: spojujte přísně akordy v široké harmonii. Určete tóniny a napište funkční značky. Tip: naznačte celý spoj nejdříve v těsné harmonii, poté oba akordy převeďte do harmonie široké (tj. přeneste alt o 8 níže nebo výše).
&
#
?#
(3)
œ œ
(5)
œ œ
(5)
œ œ
bbb
(8)
bbb œ œ
(8)
œ œ
(8)
œ œ
####
(5)
#### œ œ
(3)
œ œ
(8)
œ œ
Pokud sousední akordy nemají žádný společný tón, používáme tzv. volné spojení. Pravidla volného spoje: 1) zjistíme, jestli bas stoupá nebo klesá 2) vrchní 3 hlasy pak nejkratší cestou vedeme opačným směrem – tj. protipohybem k basu. těsná harmonie
& œœœ ?œ
œœ œ œ
œœ œ œ
œœ œ œ
S
D
D
S
œ œ œ œ
œœ
œ œ
œ œ
D
S
S
D
široká harmonie
œ œ
œ œ
œ œ
Cvičení: podle předchozího vzoru spojujte akordy volně v těsné harmonii. Určete tóniny a napište funkční značky. (3) (5) (5) (8) (3) (8) (3)
####
& ?œ œ
œ œ
œ œ
#### œ œ
(5)
bb
œ œ
œ œ
bb œ œ
Cvičení: podle předchozího vzoru spojujte akordy volně v široké harmonii. Určete tóniny a napište funkční značky. (8) (8) (3) (3) (8) (8) (5)
&
###
##
? ##
œ œ
œ œ
œ œ
### œ œ
Cvičení: určete a zapište druh spoje (přísný – volný). Určete tóninu a napište funkční značky.
& œœœ œœœ œœœ œœœ
b b b b œœœ œœœ œœœ œœœ
œ œ œ
bbbb œ œ œ œ
?œ
(3)
bbb
œ œ
œ œ
bbb œ œ
#### œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ # # # # œœ œœ œ œ
œ œ
œ œ
(3)
œ œ
(8)
œ œ
## œ œ œœ œœ œœ # # œœ œ œœ œœ
Nyní již dokážeme používat přísné i volné spoje. Napišme si proto sled hlavních kvintakordů T S D T. Tento harmonický postup se nazývá malá harmonická kadence. Mezi S – D (nebo obráceně) uplatníme volný spoj, ostatní spoje (T – S, T – D nebo obráceně) budou přísné. C dur
& œœœ œœœ œœœ œœœ ?œ œ œ œ vol.
T
S
D
T
œ œ œ œ œ œ œ œ
œœ œœœ œœ œœ œ œ œ
œ œ œ œ œ œ œ œ vol.
T
S
D
œ œ œ œ œ œ œ œ
a moll
œ œ œ œ
œœ œ œ œ œ œ œ
T
T
vol.
vol.
T
S
D
T
S
D
T
Cvičení: vypracujme malé kadence v různých tóninách, v těsné i široké harmonii. Určete tóninu a označte harmonické funkce. Výchozí polohy zvolte dle vlastní fantazie.
&c
###
bb
?c œ b œ œ œ œ ˙ œ b œ œ &
####
###
˙
œ œ ˙ œ œ œ œ
w
bbbb
? #### œ œ œ œ œœ˙
bb b b œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ ˙
w
w
Cvičení: v následujících příkladech se nachází chybně provedené spoje (celkem 12). Zkuste je najít.
# # c œœ œœ œœ œ œ œ œ œœ œœœ & ? ## c œ œ œ œ œ
œœ œ œ
# # # # œœ œ œ œœ œœœ œ œ & # œ œœ œœ œ œœ œœ ? #### œ œ œ œ œ œ œ #
œœ œ œ
œœ www œ œ w œœ œ œ
œœœ œ
b b b ˙˙˙ ˙˙ ˙
bbb ˙ ˙
œ œœ œœ œœ œœ œœœ œœœ œ
˙˙ ˙˙˙ ˙ ˙ ˙
œœ œœ œœ œœ œœ œœ œ œ œ œ œ œ œœ œ œ œ œ œ œ œ œ
˙˙˙ ˙˙ ˙ ˙ ˙
www w
œœœ œœ œœœ œœœ ˙˙˙ œ œ œœ œ ˙
Kadence v mollových tóninách budeme vytvářet podobně jako v tóninách durových. Dochází však zde k drobné úpravě – tradiční harmonie jen zřídka používá tóninu mollovou přirozenou (aiolskou), protože neobsahuje stoupající citlivý tón na VII. stupni. Z tohoto důvodu budeme používat mollové tóniny harmonické a melodické. a moll melodická œ œ # œ # œ #œ œ œ nœ nœ œ œ œ œ œ # œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œœ œœ œœ &œ œ a moll harmonická
zvyšujeme VII. stupeň tóniny
zvyšujeme VI. i VII. stupeň tóniny, směrem dolů se toto zvýšení ruší!
K podobnému jevu dochází také v durových tóninách – zde můžeme snížit VI. stupeň, čímž vzniká tónina durová harmonická. Tónina durová melodická se sníženým VI. a VII. stupněm se v praxi nepoužívá. C dur harmonická
&
bœ œ œ œ œ bœ œ œ œ œ œ œ œ œœ œ
Používání tónin přirozených, harmonických a melodických označujeme v harmonii jako mísení tónin. Cvičení: zkuste sami zjistit, které akordy budou dotčeny změnou VI. nebo VII. stupně v tónině: a) mollové harmonické b) mollové melodické c) durové harmonické. Cvičení: jmenujte zpaměti hlavní kvintakordy ve zvolených harmonických a melodických tóninách. Cvičení: vypracujte kadence v tóninách mollových harmonických a melodických. Posuvky pod notovou osnovou se vztahují vždy k tercii od basového tónu.
&c
b b b 43
œœœ ?c œ œ œ œ œ œ ˙ œ ˙ ˙
bb b 43 œ œ œ ˙ œ œ œ œ ˙ .
#
# #
#
#
#
w #
n
n
n
n
# c &
b b b b 43
?# c ˙ ˙ œ œ œ œ œ œ œ œ œœ˙
bb b b 43 œ œ œ ˙ œ ˙ œ ˙ œ ˙ . ˙. n n n n n
#
#
#
Poznámka: ve starší harmonii (zejména v baroku) se velmi často skladby v mollových tóninách zakončují durovou tónikou. Mollový kvintakord je totiž méně konsonantní než durový – při jeho dlouhém doznívání vzniká nepříjemná interference mezi jeho malou tercií a velkou tercií vyznívající v alikvotní řadě jeho základního tónu.
Při tvorbě kadencí stávajícím způsobem vzniká v sopránu melodie, která je fádní a málo zajímavá. Ukážeme si proto jeden ze způsobů, jak tuto melodii obohatit.
œ œ & œœ œœœ œœ œœœ œœœ œœ œ ? ˙.
˙.
œœœ
œ ˙ œœ œœœ œœ ˙˙ œ
˙.
˙.
˙.
œœ œ œœ œœ œ œœ ˙ œ œœ œ œ œœ œ ˙˙ ˙.
œœ ˙˙ .. œ ˙. ˙.
˙.
V rámci stejného akordu tedy můžeme libovolně měnit jeho polohy, a to jak sousedící (takty 1 – 6), tak i vzdálenější (takt 7 – vzniká skok). Při tvorbě melodie v sopránu platí tyto důležité zásady: 1) dáváme přednost menším (tj. zpěvnějším, melodickým) intervalům – 2 a 3 2) skoky (interval 4 nebo větší) používáme méně často a s rozmyslem – jen tam, kde se opravdu hodí 3) po skoku je vhodné obrátit směr pohybu nebo skok předem připravit opačným směrem pohybu 4) vytváříme melodie s jediným vrcholem (tj. nejvyšším tónem) nebo 2 těsně u sebe umístěnými vrcholy 5) melodie zakončujeme nejlépe v oktávové poloze (méně často lze i v poloze terciové).
Cvičení: vypracujte cvičení v těsné harmonii, na dlouhých tónech vhodně vyměňujte polohy akordů. Respektujte doporučení o stavbě melodie (sopránu).
&b c ?b c
˙
œœ ˙ ˙
˙.
œ ˙
œœ ˙
˙
˙.
œ ˙
˙
œœ˙
#### 3 & 4 ? # # # # 43 ˙ .
˙
œ ˙
#
œ ˙.
˙
#
œ ˙
œ œ ˙ #
#
˙. #
Cvičení: obdobným způsobem vypracujte cvičení v široké harmonii. Střídejte různé délky tónů, aby vzniklo nápadité rytmické zpracování.
## c &
? ## c w
w
w
w
w
w
w
w
Klasická harmonie používá také kvintakordy na vedlejších stupních – II, III, VI a VII. Pravidla jejich spojování jsou obdobná jako při spojování hlavních kvintakordů.
& b c ˙˙ œœ œœ ˙˙˙ ˙˙ ˙ œœ ˙ ?b c ˙ œ œ ˙ ˙
˙˙ œœ œœ ˙˙ ˙ œœ ˙ ˙ œœ ˙
œœ œœ ˙ œ œœ ˙ œ œ œ œ ˙˙ œœ œ ˙˙ œœ œœ œœ ˙ œœ ˙ œœ
œœ œœœ œœœ œœ ww œ œ w ˙
˙
w
Příbuzné kvintakordy mohou mít 1 – 2 společné tóny. Spojujeme je přísně, společné tóny zadržíme. Akordy, jejichž základní tóny jsou vzdálené o 2 nebo o 7, jsou nepříbuzné – nemají žádný společný tón. Akordy vzdálené o 4 nebo 5 mají 1 společný tón. Akordy vzdálené o 3 nebo 6 mají 2 společné tóny.
˙
Cvičení: určete podle basu, kolik bude ve spoji společných tónů (0 – 2) a vyjmenujte je.
?˙ ˙
˙ ˙
˙ ˙
˙ ˙
˙ ˙
˙
˙
˙
˙ ˙
˙
Cvičení: spojujte přísně hlavní a vedlejší kvintakordy. Předem určete společné tóny a zadržte je. Napište také funkční značky – T, S, D u hlavních a II, III, VI u vedlejších kvintakordů.
&c
?c ˙ ˙
˙ ˙
˙ ˙
˙
˙
˙ ˙
## 3 & 4 ? # # 43 ˙
œ ˙
œ ˙
œ ˙
œ ˙
˙ ˙
˙
˙
w
˙ œ œ œ œ œ œ œ œ
b & b 38
široká har.
? b b 38 œ œ œ œ
œ œ œ œ œJ
œ œ œ œ œ J
œ œ œ J œ œ.
˙
Nepříbuzné akordy nemají společné tóny. Proto je spojujeme volně. Vrchní hlasy vždy postupují protipohybem k basu. Postupujeme tedy obdobně jako u spoje S – D nebo D – S. Cvičení: spojujte volně nepříbuzné akordy. Pokud jste postupovali správně, měli byste skončit ve stejné poloze, ve které jste začali. (3)
& 43
? 43 œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ ˙ . Nyní budeme společně používat přísné i volné spoje hlavních a vedlejších kvintakordů. Cvičení: spojujte hlavní a vedlejší kvintakordy. Předem určete počet společných tónů a správně zvolte přísný či volný spoj. Nezapomeňte napsat funkční značky.
& 42 ? 42 œ
œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ
œ œ œ
œ œ œ œ œ ˙ œ
### c & ? ### c œ œ œ œ œ œ ˙ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ b &bb ? bb ˙ ˙ b &b
˙ ˙
˙ ˙
˙ ˙
˙ ˙
˙
˙ ˙
w
œœ ˙ ˙
w
˙
v široké harmonii
?b ˙
œœ ˙
œœ œ ˙ œ
w
˙
˙ œ œ
Pro další práci je nezbytné blíže upřesnit pravidla volného spojování akordů. U volného spoje vrchní hlasy postupují vždy protipohybem k fundamentálnímu basu. Fundamentální bas je myšlený (teoretický) sled tónů, který vznikne vypsáním základních tónů všech akordů v nejkratších možných vzdálenostech. Zkusme nyní převést prostou basovou linku na fundamentální bas.
?
bas
?
˙ ˙
˙ ˙
fundamentální bas
œ œ
X (směr pohybu)
œ œ
˙ ˙
˙ ˙
œ œ
œ œ
˙
˙
˙
˙
œ œ
œ œ
˙
˙
œ œ
˙
˙
œ œ X
Jak je vidět na předchozím příkladu, u melodických intervalů až do velikosti kvarty je bas a fundamentální bas totožný. Avšak větší intervalové skoky (5, 6, 7, 8) lze „zjednodušit” jejich převrácením na menší intervaly (4, 3, 2, 1). Chceme-li tedy zjistit, kterým směrem fundamentální bas postupuje, musíme větší intervalové skoky (5 – 8) převrátit. Když si vypíšeme fundamentální bas, můžeme pak přenést směr pohybu jednotlivých tónů do původní basové linky. bas
œ œ ?œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ ˙ œ œ œ œ œ (směr pohybu podle fund. basu)
fundamentální bas ?œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ
˙
˙
œ #œ w
Cvičení: zakroužkujte dvojice tónů, jejichž směr pohybu bude ve fundamentálním basu obrácen.
?
œ #œ œ œ ˙
˙
˙
w
˙
#˙
œ œ ˙
œ œ œœ œœœœ œœœœ œ œ œœ œ œ œ œ œ˙ œ œ œœ œ œœ œœ
Cvičení: označte šipkami směr pohybu fundamentálního basu.
?#
Cvičení: vypište fundamentální bas – transponujte některé tóny o oktávu výše nebo níže tak, aby žádný melodický interval v basové lince nepřesáhl 4 (kvartu). bas
? bb b ˙ ˙ b ? bb b b
fundamentální bas
˙
˙
˙
˙
˙
˙
˙ ˙
˙
˙
˙ ˙
w
w
Volně můžeme spojovat nejen nepříbuzné, ale i příbuzné kvintakordy. Také v tomto případě použijeme již známé pravidlo volného spoje – vrchní hlasy postupují protipohybem k fundamentálnímu basu. Na rozdíl od přísného spoje nyní nezadržujeme společné tóny mezi akordy. Příklad: porovnejte oba způsoby spojení – přísné a volné. přísně
& œœœ ?œ
œœœ œ
volně
œœ œ
přísně
œœ œ
œœ œ œ
œ
volně
œœœ
œœ œ
œ
œ
œ
přísně
œœ œ
œœ œ œ
œ
volně
œœ œ
œœ œ œ
œœœ
přísně
œœ œ
œ
œ
œ
œœ œ œ
volně
œœ œ
œœœ œ
œ
(směr pohybu fund. basu)
Cvičení: doplňte přísný i volný spoj příbuzných akordů. U volného spoje předem určete směr pohybu fundamentálního basu a veďte vrchní hlasy protipohybem. přísně
b & b œœœ ? bb œ œ
volně
přísně
volně
œœ œ œ œ
œœœ
œœœ
œ
œ
œ
přísně
volně
œœœ
œ
œ
œœœ œ
œ
œ
přísně
œœ œ
volně
œ œ
œ œ
œœ œ
Cvičení: rozpoznejte a označte přísné a volné spoje. Poznámka: změna polohy v rámci jednoho akordu se nepovažuje za spoj – ten vzniká pouze mezi 2 různými akordy.
& ˙˙˙ ˙˙ ˙ ?˙ ˙
˙˙ ˙ ˙ ˙˙ ˙ ˙
ww w
˙˙ ˙˙˙ ˙ ˙ ˙
˙
˙
˙˙ ˙˙ ˙ ˙
˙˙ ˙˙˙ ˙
˙˙ ˙˙ ˙ ˙
˙ ˙
˙ ˙
˙ ˙
˙˙ ˙ ˙˙ ˙ ˙ ˙
ww w w
Cvičení: spojujte všechny akordy volně. Určete směr pohybu fundamentálního basu a vrchní hlasy veďte protipohybem. Nyní nezadržujte společné tóny!
& 43
œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ ? 43 œ œ œ œ œ œ œ ˙. #### 2 & 4
? #### 2 ˙ 4
œ œ
˙
˙
œ œ
œ œ
˙
œ œ
˙
Jak již víme, nepříbuzné kvintakordy se spojují volně. Často se však používá také rozšířená varianta volného spoje, která využívá spojení se skokem ve vrchních hlasech. Zkusme porovnat obě možnosti: volně skokem
volně
& œœœ œœœ
œœ œ œ œœ œ œ
?œ œ
volně skokem
volně
œœœ
œœ œ œ
œ
œœ œœ œ œ œ œ
œœœ
œœ œ œ
volně skokem
œ
volně skokem
œœœ œœœ
œœœ œœœ
œœ œ œ œœ œ œ
volně
volně
œ
œ
œ
œ
(směr pohybu fund. basu)
Jak vyplývá z doporučení pro stavbu melodie, skoky v melodických hlasech používáme méně často než pohyb v sekundách či terciích. Proto také volný spoj skokem používáme jen opatrně a s rozmyslem jako občasné zpestření harmonického a melodického průběhu skladby. Cvičení: vypište obě varianty volného spoje. Volný spoj se skokem následně vytvoříme tak, že ve volném spoji druhý akord přesuneme navíc ještě o 1 polohu výše nebo níže stejným směrem. Nezapomeňte předem správně určit směr pohybu fundamentálního basu a vést vrchní hlasy opačným směrem. volně skokem
volně
b & b b œœœ ? bb
b œ œ
volně skokem
volně
œœ œ
œœ œ
œ œ
œ
œœ œ
œ
œ
œ
volně
volně skokem
volně
volně skokem
œœ œ
œœ œ
œœœ
œœœ
œ œ
œ œ
œ
œ
œ
œ
Cvičení: vypracujte harmonickou kadenci. Označte dvojice nepříbuzných akordů a spojte je volně s použitím skoku ve vrchních hlasech. Ostatní akordy spojte přísně.
b &b c
œ ˙ œœ œ œ œ ˙ ˙
? b c œœœ œœ ˙ ˙ b œ œ˙ œ ˙ & 43 ? 43 ˙
œ ˙
œ ˙
œ ˙
œ
˙
œ ˙
œ ˙
œ ˙.
w
Některé spoje akordů tvoříme podle zvláštních pravidel. K těmto spojům patří zejména: D–T D – VI II – D VII – T Nejpoužívanějším spojem v hudbě je rozvod D – T. Jako rozvod jej označujeme, protože D obsahuje stoupající citlivý tón, který rozvádíme do tóniky. Stoupající citlivý tón najdeme na VII. stupni durových tónin a tónin mollových harmonických a melodických.
####
Cvičení: napište citlivé tóny stoupající v durových tóninách (je to vždy malá sekunda pod T).
&
##
bbbb
###
bb
# ####
#
bbbbb
bbb
Cvičení: napište citlivé tóny stoupající v mollových tóninách (odvozujeme stejně jako v dur).
&
b
#
bbbbbb
##
b bb
Rozvod D – T můžeme vytvořit přísně nebo volně. Přísný rozvod je v praxi shodný s jednoduchým přísným spojem: 1) citlivý tón stoupá k tónice 2) společný tón zadržíme 3) zbývající tón postupuje nejkratší cestou – doplní T na úplný akord. Příklad: přísný rozvod D – T (rozvod citlivého tónu je vyznačen čarou)
˙ & ˙˙˙ ˙˙ ?˙ ˙ D
T
˙˙ ˙˙˙ ˙ ˙
D
˙ T
˙˙ ˙˙˙ ˙ ˙ ˙
D
T
˙˙ ˙˙ ˙˙ ˙ ˙
D
T
˙ ˙˙ ˙
˙ ˙˙ ˙
D
D
˙ ˙ ˙ ˙ T
˙˙ ˙˙ T
Volný rozvod D – T je opět shodný s jednoduchým volným spojem. Nelze však provést ve všech polohách: 1) vrchní hlasy postupují protipohybem k fundamentálnímu basu (klesají) 2) citlivý tón musí být v rozvodu zastoupen některým vyšším hlasem. Příklad: v některých polohách za citlivým tónem zazní jeho rozvodný tón alespoň ve vyšším hlase. špatně! špatně! špatně!
˙ & ˙˙ ˙˙˙ ?˙ ˙
˙˙ ˙˙ ˙ ˙ ˙ ˙
˙˙ ˙˙ ˙ ˙ ˙ ˙
˙ ˙ ˙ ˙ ˙˙ ˙ ˙
˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙˙ ˙
˙ ˙ ˙ ˙
˙˙ ˙˙
Jak je vidět, podmínka 2) nebyla splněna v těsné harmonii v terciové poloze a v široké harmonii v terciové a oktávové poloze. V těchto polohách lze D rozvést jen přísně.
####
Cvičení: rozvádějte D přísně v těsné a v široké harmonii.
#
b b ˙˙ ˙
& ˙˙˙
bb ˙ ˙
?# ˙ ˙ D
&
####
? ####
T
D
# ‹ ˙˙˙
˙ # ˙ D
‹
˙ b ˙ ˙
T
D
bbb ˙ ˙
b b b ˙˙ ˙
T
D
# # ˙˙ ˙
b ˙ ˙
#
T
˙ ˙ #
D
#### ˙ ˙ ˙
#˙ ˙
b b b b n ˙˙
#### # ˙ # ˙
## ˙ ˙ ˙
# # D T
T
#
D
##
D
˙ #˙
T
# # # # # ˙˙ # ˙
T
###
T
#
˙ bbbb ˙ ˙ D
####
n
˙˙ ˙
### ˙ ˙ D
T
bbbbb ˙ ˙˙ bbbbb ˙ ˙
T
D
###
T
Cvičení: rozvádějte D volně. Pokud v dané poloze nelze volný rozvod provést, takt přeškrtněte.
#
b b ˙˙ ˙
& ˙˙˙
bb ˙ ˙
?# ˙ ˙ D
&
####
? ####
T
D
# ‹ ˙˙˙
˙ # ˙ D
‹
˙˙ b ˙
T
D
bbb ˙ ˙
˙ bbb ˙ ˙
T
D
###
# # ˙˙ ˙
b ˙˙
T
#
T
˙ ˙ D
#
#
D
#˙ ˙
b b b b n ˙˙
##
#### # ˙ # ˙
## ˙ ˙ ˙
T
#### ˙ ˙ ˙
T
# # # # # ˙˙ # ˙
D
˙ #˙
# # D T
T
#
˙ bbbb ˙ ˙ D
####
n
T
˙˙ ˙
### ˙ ˙ D
T
bbbbb ˙ ˙˙ bbbbb ˙ ˙ D
T
#### w w ww # # # # ww ww
Cvičení: označte přísné a volné rozvody D – T. Přeškrtněte rozvody, které jsou provedeny chybně.
## w & ww www ? ##
w w
ww w #w # # # # ww w w
b b b www www bb b w w
b b # ww ww bb ww ww
# ww www w
#### w w #
Zvláštním druhem volného rozvodu D – T je rozvod s použitím tzv. antiparalelních oktáv a kvint. Používá se pouze v závěru skladby! Oba akordy jsou v oktávové poloze, ale postupují protipohybem. (8) (8)
(8) (8)
˙˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙
(8)
D
D
D
& ˙˙ ˙˙˙ ˙ ?˙ ˙
T
T
˙ (8) ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ T
Zajímavým typem přísného rozvodu D – T je také postup z těsné do široké harmonie nebo obráceně. Vznikají přitom tzv. skočné kvinty v mužských hlasech. Tento typ rozvodu se užívá zejména v závěrech.
& ˙˙˙ ?˙ D
5
˙ ˙ ˙ ˙ T
˙ ˙ ˙ ˙
˙˙ ˙
5
D
˙ T
Často používaným rozvodem D je postup do akordu VI. stupně. Tento rozvod nazýváme klamný závěr (též klamný rozvod, spoj). VI. stupeň zde nahrazuje očekávanou T, se kterou má 2 společné tóny, avšak celý závěr působí neukončeně a vyžaduje hudební pokračování. Klamný závěr má tato pravidla: 1) citlivý tón stupňovitě stoupá 2) zbývající 2 tóny klesají k nejbližším tónům T 3) pokud jsme postupovali správně, bude u T zdvojena tercie
& ˙˙˙ ˙˙˙ ?˙ ˙ D
ST
˙˙˙ ˙˙ ˙˙˙ ˙˙˙ ˙ ˙ ˙
˙ ˙
D
D
ST
ST
˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙
˙˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙
D
D
ST
ST
˙ ˙ ˙ ˙ ˙˙ ˙˙
D
ST
Čárou je označen rozvod citlivého tónu, svorkou zdvojená tercie. Všimněte si také funkční značky ST pro VI. stupeň (má společné 2 tóny se S a 2 tóny s T). Cvičení: tvořte klamné závěry v zadaných durových tóninách v těsné i v široké harmonii. Střídejte polohy.
##
? ##
&
b
####
###
bbbbb
bb
b
####
###
bbbbb
bb
V tónině mollové harmonické vytvoříme klamný závěr podobně jako v dur, je však třeba upravit tercii D na citlivý tón). V tónině mollové aiolské chybí stoupající citlivý tón, spoj D – VI zde nemá charakter klamného závěru. Spojujeme proto volně (tj. vrchní hlasy klesají protipohybem k basu). a moll harmonická
& # ˙˙ ˙˙ ˙ ˙ ? ˙ ˙ D
a moll aiolská
˙˙ ˙˙˙ ˙ ˙ ˙ # ˙˙ ˙ # ˙
ST
˙ ˙
˙ ˙
D
D
ST
N ˙˙ ˙˙ ˙ ˙ ˙ ˙
ST
D
ST
˙˙˙ ˙˙ ˙
˙˙ ˙˙ ˙ ˙
˙ ˙
˙ ˙
D
D
ST
ST
Cvičení: tvořte klamné závěry v mollových tóninách. V aiolské mollové tónině použijte volný spoj.
&
##
? ## ˙ ˙ #
b
####
###
bbbbb
bb
b ˙ ˙
####
### ˙ ˙
bbbbb ˙ ˙ n
bb ˙ ˙
#
˙ ˙ #
Všimněte si, že kvintakord VI. stupně mění svou kvalitu podle druhu tóniny. V tóninách, ve kterých je akord VI. stupně zmenšený nebo zvětšený, nezní klamný závěr dobře a obvykle se nepoužívá. Cvičení: napište kvintakord VI. stupně v uvedených tóninách. Uveďte, jakou má kvalitu (durový, mollový, zvětšený, zmenšený). Škrtněte tóniny, ve kterých spoj D – VI nezní dobře.
&
#
durová přirozená
b
durová harmonická
##
mollová přirozená
bb
mollová harmonická
bbb
mollová melodická
Občas se v harmonii objevuje obrácený klamný závěr VI – D. Tento spoj je vhodné předem promyslet jako běžný klamný závěr a pak jej zapsat pozpátku. VI. stupeň má proto předem zdvojenou tercii.
˙. & 43 œœœ œœœ œœœ ˙˙ .. ? 43 œ œ œ ˙. ST D
œœ œœ œœœ ˙˙˙ ... œ œ
œœ œœœ œœœ ˙˙ .. œ ˙.
œ œ œ ˙.
œ œ œ ˙.
ST D
ST D
(stejně i v mollové tónině)
Dalším spojem, který provádíme podle zvláštních pravidel, je spoj II – D. V tomto případě se II. stupeň označuje jako dominanta k dominantě (neboli tzv. střídavá dominanta) a značí se ID. Přestože se jedná o příbuzné akordy, doporučuje se spojovat je volně, tj. vrchní hlasy zde klesají proti fundamentálnímu basu. C dur
& ˙˙˙ ˙˙ ˙ ?˙ ˙ ID
D
˙˙ ˙˙ ˙ ˙ ˙ ˙
ID
D
˙˙ ˙˙ ˙ ˙
a moll
˙ ˙ ID
& ˙˙ ˙ ? ˙
˙ # ˙˙ ˙
ID
D
D
#
˙˙ ˙ ˙
# ˙˙ ˙
ID
D
˙
#
˙˙ # ˙˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ID
D
#
Poznámka: důvodem volného spojování II. stupně s D je: a) nepříjemně vyznívající tritonus (zv. 4) ve vrchních hlasech b) v harmonických tóninách navíc vzniká nezpěvný postup o zv. 2. a) méně vhodné!
& œœœ œœœ ?œ œ ID
œœ œœ
œ œ zv. 4
b) nevhodné!
œœœ # œœœ œ ID
D
œ
œ #œ zv. 2
D
Cvičení: spojujte střídavé dominanty a D. Upřednostněte volný spoj. Nezapomeňte zapsat předznamenání tónin a funkční značky, mollové tóniny upravte na harmonické. (těsná har.) B dur (8)
&
e moll (3)
F dur (5)
Es dur (3)
H dur (5)
A dur (3)
Fis dur (5)
a moll (3)
D dur (8)
? (široká har.) gis moll (8)
&
? Poznámka: v durové harmonické a mollové přirozené a harmonické tónině je kvintakord II. stupně zmenšený. Lze jej sice používat, ale celý spoj pak vyznívá ostřeji a disonantněji. V tomto případě doporučuji nepoužívat tento akord v kvintové poloze. V aiolské tónině pak II s D spojujeme přísně.
VII. stupeň se nazývá neúplná dominanta – značíme D. Jako zmenšený kvintakord nezní příliš dobře a používá se proto jen výjimečně. Častěji se upravuje do tvaru sextakordu se zdvojeným basovým tónem (více v učivu o sextakordech). Pokud bychom VII. stupeň přesto chtěli použít ve tvaru zmenšeného kvintakordu, musíme zdvojit jeho tercii (basový tón je totiž citlivým tónem, který se nikdy nezdvojuje!). Tento akord pak rozvádíme do T. (smíšená har.)
& œœœ œœœ (neúplná T) œ ?œ D
T
D
œœ œœ œ œ
œœ œœ œ œ
œ œ œœ œœ œ œ
œ œ
(neúplná T)
T
D
T
œ œ
œœ œœ œ œ (neúplná T) œ œ
œœ œ œ œœ œ œ
D
D
D
T
T
nevhodné (těsná har.)
œœœ œœœ œ œ
(neúplná T)
T
D
T
nevhodné (těsná har.)
œœœ œœœ œ œ
D
T
Pokud si přehrajete předchozí příklady, zjistíte, že tyto spoje většinou znějí poněkud zvláštně. Doporučuji je proto používat jen příležitostně a ve vhodném hudebním kontextu. V tónině aiolské (nebo sestupné mollové melodické) je akord VII. stupně durový. V tomto případě jej upravujeme i spojujeme běžným způsobem (zvojujeme basový tón, spojujeme přísně i volně). VII se zde často používá také ve spojení se subdominantou: VII – S. Pak jej označujeme jako subdominantu k subdominantě (tzv. střídavou S).
& œœœ œœœ
œœœ œœœ
?œ œ
œ œ
a moll aiolská
VII
S
VII
S
œœ œœ œ œ œ œ VII
T
Cvičení: vypracujte různé druhy rozvodů akordu VII. stupně. U zmenšeného tvaru zdvojte tercii.
####
#
bb
bb
œ
#### œ œ
# Nœ
bb œ œ
bb # œ
œ
T
D
D
T
& ? #œ
œ
D
T
Nœ VII
T
VII
œ
S
VII
T
Cvičení: vypracujte generálbas. Dle potřeby použijte odrážky v místech, kde vyznívá aiolská tónina.
& 46
œ œ ? 46 œ œ œ œ #
œ œ w #
œ œ œ œ ˙ #
˙ #
w _
#
b & b bb ? bb b œ œ œ œ œ œ ˙ b n
&
n
n
# œ œ œ œ ˙ #
œ œ
n (3)
#
?# œ œ œ œ
œ œ œ œ œ œ ˙
˙
˙ #
n œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ ˙. œ
Souhrnný test znalostí: doplňte spoj nebo akord, který splňuje uvedená pravidla. Pokud neznáte odpověď, vyhledejte vysvětlení v předchozích kapitolách. 1) Citlivý tón stoupá, zbývající 2 hlasy klesají. 2) Citlivý tón stoupá, společný tón zadržíme, zbývající hlas postupuje nejkratším směrem. 3) Tento spoj se doporučuje provádět volně. 4) Používá se především v tónině aiolské anebo jen jako sextakord se zdvojeným basovým tónem. 5) Vrchní hlasy klesají, citlivý tón musí být zastoupen v rozvodu vyšším hlasem. 6) S dominantou spojujeme přísně v tónině aiolské. 7) Společný tón zadržíme, ostatní hlasy postupují nejkratším směrem. 8) Jeho tercie je citlivým tónem stoupajícím. 9) Tento akord má v mollové tónině harmonické nebo melodické zvýšenou tercii. 10) Vznikají zde antiparalelní oktávy a kvinty. 11) V některých polohách nelze tento rozvod správně provést. 12) Obsahuje nevhodný tritonový postup (v harmonických tóninách navíc i postup o zvětšenou sekundu). 13) Zdvojujeme u něj vždy tercii. 14) V aiolské tónině spojujeme s tónikou volně. 15) Vrchní hlasy postupují protipohybem k fundamentálnímu basu. 16) Tento akord se nazývá dominanta k dominantě (střídavá dominanta). 17) Tento akord se nazývá subdominanta k subdominantě (střídavá subdominanta). Správné odpovědi: 1) klamný závěr, 2) přísný rozvod D – T, 3) spoj II – D, 4) VII, 5) volný rozvod D – T, 6) II – D, 7) přísný spoj (obecně), 8) D, 9) D, 10) D – T (výjimka – jen v závěru), 11) volný rozvod D – T, 12) II – D, 13) VI v klamném závěru, 14) D – VI, 15) volný spoj (obecně), 16) II. stupeň (před D), 17) VII. stupeň v aiolské tónině (před S)
Cvičení: zapište funkční značky a vyhledejte spoje D – T, D – VI, II – D a VII – T. Zopakujte si pravidla těchto spojů a správně vypracujte generálbas.
b &b c
? bb c ˙ œ œ ˙ ˙
˙ œ œ ˙ ˙
œ ˙ œ w
œ œ œ œ ˙ ˙
bbb b &
? bb b œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ ˙ b &
œ
œ œ
œ œ œ œ œ œ œ ˙
####
? #### ˙ .
œ ˙
˙
˙
˙
˙.
˙
œ ˙
w
˙
˙
### 2 & 4
? # # # 42 œ . œ œ œ œ œ œ œ œ œ j ˙ J œ #
#### c & #
? #### c œ œ œ œ œ œ ˙ #
œ. œ œ œ œ œ œ œ œ œ #
#
œ œ œ œ ˙
#
˙
˙
#
#
œ œ œ œ w
#
Pomlčka pod basem znamená ozdobný tón v basu. Vrchní hlasy jsou v tomto případě zadrženy a nemění se.
&
?# œ œ œ œ _
_
œ œœ˙ _
#
œœœœœœœ œ œ œ œ œ _
_
#
_
w #
