Zlepší se koordinace dopravních staveb?

T O P O D S TA T N É P R O F I R M Y A V E Ř E J N O U S P R Á V U  Z Á Ř Í | Ř Í J E N 2 0 1 5 www.moravskehospodarstvi.cz

www.facebook.com/moravskehospodarstvi

2 3

Příští rokčekají Moravu dojde projekty i na dlouho za očekávané miliardu obchvaty

8 10

Nemocnice Ochrana před stoletou v Brně nesloučí. vodou O jednu se postará řád

12 12–15

Speciál:čekají projekty Moravu za miliardu Města a obce

Zlepší se koordinace dopravních staveb? PO INVESTIČNÍM ÚTLUMU PŘEDCHOZÍCH LET MÍŘÍ DO SILNIČNÍ INFRASTRUKTURY REKORDNÍ MNOŽSTVÍ PENĚZ. Ladislav Koubek Má to však i  svou stinnou stránku v podobě celé řady chaotických uzavírek dálnic a zároveň i jejich souběžných tras. Zatímco řidiči tráví nekonečné hodiny v zácpách, ekonomice utíkají stamiliony. Dva úseky D1, kde rekonstrukce začala před více než dvěma lety, jsou konečně v provozu. U Velké Bíteše i u Jihlavy se opravy dálnice protáhly víc než o rok. Zejména v prvně zmíněném úseku to zkomplikovalo dopravu, protože se zároveň opravovala souběžná silnice 602 mezi Velkou Bíteší a  Velkým Meziříčím. Zácpy občas dosahovaly kolosálních rozměrů. Podobná situace nyní panuje na vytíženém úseku D1 mezi Brnem a  Vyškovem. Také tam se zároveň opravuje dálnice i objízdná trasa. Proč k nešťastným souběhům oprav dálnice D1 a  souběžných komunikací dochází? „Ředitelství silnic a  dálnic s  předstihem informuje o  všech akcích, které jsou v plánu, a kdy je hodlá realizovat, ovšem kraje, které jsou

vlastníky silnic II. a III. tříd, tyto skutečnosti ne ve všech případech zohledňují. Také z toho důvodu, že v letošním roce potřebují dočerpat prostředky z  evropských dotací,“ řekl Zdeněk Neusar z Ministerstva dopravy. Současně podle něj platí, že evropské dotace jsou čerpány i na modernizaci dálnic. „Důsledkem toho tedy v  některých případech dochází k  souběhu uzavírek, který by za normálních okolností nemusel nastat. Každopádně o  takovou koordinaci se snažíme a  na jednotlivé investory v tomto smyslu apelujeme, přestože žádná zákonná povinnost uzavírky koordinovat neexistuje,“ doplnil Neusar.

„ Pohlídat si kvalitu i termíny Ne všichni ale vidí příčinu špatné koordinace na straně krajů. „Co se týče dálnice D1, tak její oprava je naplánovaná na příštích šest let. Jen stěží lze předpokládat, že tak velká stavba si nevyžádá nečekané komplikace. Co by se však mohlo zlepšit, je každopádně komunikace s dodavateli, aby nedošlo k zastavování stavby jako v úseku Velká Bíteš-Lhotka. Stát jako investor by si měl důsledněji hlídat termíny a kvalitu provedené práce,“ upozornil senátor za okres Žďár nad Sázavou František Bradáč. Pokračování na straně 2

Ovlivní boj za čistý vzduch ceny tepla? Kvůli požadavkům na snižování emisí teplárny pomalu mizí z mapy znečištění ovzduší. Miliardové investice do ekologizace ale mohou zahýbat s cenami tepla, zejména u uhelných zdrojů. Více na straně 7

01-05-mh15-10.indd 1

Záběry z tří set kamer sledují v moderním centru Na jihomoravskou metropoli dohlíží tři sta „očí“ městského kamerového systému. Strážníci, kteří jejich prostřednictvím 24 hodin denně sledují, co se děje na důležitých brněnských křižovatkách, parkovištích a ulicích, se v září nastěhovali do nového moderního centra v areálu Brněnských komunikací na Renneské ulici. Záběry z kamer si tu můžou promítnout na šest velkoplošných LCD panelů a unikne jim máloco. Například ani jezevčík, který mohl zkomplikovat dopravu v Pisáreckém tunelu. Jako první často vidí i dopravní nehody nebo odhalí kapsáře a sprejery. „Každý den je jiný. Jsou případy, kdy máte tři trestné činy za směnu a někdy zase ani jeden. U přestupků to vychází zhruba na jeden za dvě hodiny,“ popsal operátor centra Jiří Kolek. ■ Více na straně 4 FOTO: Archiv Brněnských komunikací

Na ubytovny dáme méně, navrhuje ministerstvo Ubrat páru pod kotlem takzvanému „byznysu s chudobou“, ve který se proměnily některé ubytovny využívané lidmi v tíživé sociální situaci, má novela zákona o hmotné nouzi. Doplatek na bydlení vyplácený lidem na ubytovnách by se podle ní snížil na 70 procent. Ačkoliv ubytovny trápí řadu měst a obcí, nadšení se všude nedostavilo. Dům v katastrofálním stavu, špína a  téměř žádné soukromí. Za běžných okolností by sem

člověk nešel bydlet ani zadarmo. Lidem, kteří se dostanou do obtížné sociální situace, často ale nic jiného nezbývá. A výše nájmu vyráží dech. Taková je realita v řadě ubytoven v České republice. Majitelům těchto zařízení přitom mizí v  kapsách přibližně pětina všech doplatků na bydlení  – sociální dávky, na kterou mají nárok lidé v  hmotné nouzi. Jen letos v  srpnu to bylo téměř 13 tisíc případů. „Již řadu let je starosty dotčených obcí kritizována situace, kdy ně-

kteří majitelé ubytoven vydělávají na nejchudších lidech, protože jim stát platí ubytování. Je nesporné, že bydlení v  substandardní formě, například na ubytovně, má mít nižší náklady než bydlení ve standardních bytech,“ uvedl mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň. Nový „bič“ na ubytovny měli starostové dostat do rukou už letos v květnu. K přiznání doplatku na bydlení je podle úpravy zákona o  hmotné nouzi potřeba souhlas

Firmy vábí zaměstnance

Surrealistické dobrodružství

Obce hospodaří dobře, ale s málem

Česká republika má po Německu druhou nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Situace na trhu práce se tak radikálně změnila. V řadě regionů nechybí ani tak volná pracovní místa, jako spíše zaměstnanci. Firmy je lákají na benefity i vyšší mzdy. Více na straně 8

Na současné umělecké scéně se pohybuje jen málo surrealistů, a už vůbec ne takových, jejichž dílo by šlo srovnat s tvorbou Karla Rossí. Do svých obrazů vkládá Rossí odraz dvou rozdílných světů a nechává na divákovi, kde leží hranice mezi snem a realitou. Více na straně 9

Čím dál tím víc povinností, ale peněz nepřibývá. Taková situace vládne napříč městy a obcemi v České republice. Jak otázku financování hodnotí předseda Svazu měst a obcí a kyjovský starosta František Lukl? To se dočtete v našem rozhovoru. Více na straně 12

obce. Podle původního stanoviska Ministerstva vnitra závazný. „Nicméně, jak se postupně ukázalo, s  tímto výkladem by byla spojena řada praktických problémů, které by učinily souhlas obce v praxi neaplikovatelný,“ podotkla Gabriela Vaňková z  oddělení komunikace Ministerstva vnitra. Závazný souhlas se proto změnil v  doporučení. I tak úředníci často nevěděli, podle čeho rozhodovat. Pokračování na straně 13

Sledujeme kraje: Vysočina | Jihomoravský Olomoucký | Zlínský Moravskoslezský | Pardubický Královéhradecký

07.10.15 5:42

2

s iln ič n í in fras tru ktura

Zlepší se koordinace dopravních staveb? Dokončení ze strany 1 Na Ministerstvu dopravy si velké iluze o  zlepšení nedělají. „Jak jsem naznačil, bohužel nemáme žádný právní nástroj, jak tyto věci koordinovat. Máme možnost pouze apelovat na jednotlivé investory, aby se pokusili o  vzájemnou koordinaci plánování jednotlivých oprav,“ komentoval problém Neusar. A v opačném gardu ani krajské úřady nemají právní nástroj na koordinaci prací na dálnici. „Ty povoluje Ministerstvo dopravy a není-li vedena objízdná trasa po silnici II. nebo III. třídy, nevyžaduje stanovisko kraje. Pokud není dálnice uzavřena a  provoz je jen omezen, nestanovuje se objízdná trasa, což je i zmiňovaný případ,“ konstatoval náměstek jihomoravského hejtmana Zdeněk Pavlík.

FOTO: Eugénia Bánovská

Pro někoho je tak paradoxně jedinou nadějí menší množství peněz, které na dopravní stavby příští rok budou. Je totiž pravda, že rok 2015 byl jedinečný díky končícímu programovému obdo-

bí, ve kterém stát chtěl vyčerpat co nejvíc prostředků. I přesto bude počet staveb nadále vysoký a  na dopravní investice půjde v příštím roce 65,7 miliardy korun ze Státního fondu dopravní infrastruk-

tury. „Ve fondu je dostatek peněz na to, abychom nejen pokračovali v  těch stavbách, které máme rozestavěné, ale i  na to, abychom zahájili všechny projekty, na něž nyní peníze alokované v rozpočtu nejsou, ale získají stavební povolení,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok. „Vím, že to mnohým řidičům komplikovalo, komplikuje, a  bohužel v nejbližších letech ještě bude komplikovat život s ohledem na množství peněz, které má Česko na tyhle účely vyčleněny. Zlepšit samotnou koordinaci těchto projektů není tak úplně snadné z  důvodu termínů, které jsou na čerpání peněz vyhrazeny,“ doplnil jej senátor Bradáč. Tíživá situace nutí řidiče improvizovat. „Já už nejezdím z Brna do Zlína po dálnici přes Vyškov, ale přes Slavkov a Staré Město. Je

ZÁ ŘÍ | ŘÍ JEN 2015 to rychlejší a nemusím hodiny stát na opuštěných staveništích s cedulemi ‚Pracujeme od osmi do čtyř‘ nebo ‚Technologická přestávka‘,“ řekl Tomáš Hrubý, který z Valašska dojíždí do Prahy.

„ Opravené úseky jsou poznat Zkušenost s  uzavírkami má i  František Jeleček, který pracovně jezdí z Brna do Osové Bitýšky. „Vystojím si řadu, sjedu na Devíti křížích a po hodince jsem v Bítýšce. Pak je třeba zajet například do Velkého Meziříčí. A ejhle, tahle silnice je zavřená, tak se nabízí logická možnost po dálnici, kde je kolona, anebo na Tasov. Ale to byste nevěřili - i Tasov je zavřený,“ popsal svou bezradnost. Jen menšina řidičů má pro nekonečné opravy porozumění. „Silnice se dají efektivně opravovat jen v určitém teplotním rozmezí, a  to je s  ohledem na technologie potřeba mít garantované. Bavil bych se o  rychlosti oprav, zda ji nejde zvýšit. Ale ne o  tom, že je

„ rychlost Dávejte si v omezeních pozor ■ Ředitelství silnic a dálnic již zahájilo měření rychlosti ve vybraných omezeních. V tomto trendu chce pokračovat i příští rok. Snaží se tak donutit řidiče, aby dodržovali povolenou rychlost. Kvůli nedodržování rychlosti a nepozornosti zde často dochází k nehodám ■ Mnoho řidičů ale poukazuje na to, že v uzavírkách se často nepracuje. A pro ten případ ministerstvo připravuje variabilní nastavení rychlosti na 100 km/h, pokud to charakter uzavírky umožňuje. Na některých úsecích již tato vyšší rychlost stanovena je

souběh zbytečný. Každý chce, aby ta jeho silnice byla opravená a většinou k tomu ŘSD či kraje nesáhnou, dokud z ní není tankodrom. A jedna pozitivní zpráva – na D1 jsou opravené úseky poznat,“ vyjádřil se s pochopením řidič Alois Brázda.

INZERCE

www.eurovia.cz

Ze SFDI není jistá ani koruna, na „dvojky“ a „trojky“ půjdou ale evropské peníze Dlouhodobě podfinancováná, taková je podle hejtmanů silniční infrastruktura ve správě krajů. Ty letos poprvé dostaly šanci využít na opravy silnic II. a III. třídy 4,4 miliardy korun ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Pro příští rok ale zatím s příspěvkem počítat nemohou. Peníze ze SFDI musí kraje vyčerpat do konce letošního roku. Podle ředitele Správy a  údržby silnic Jihomoravského kraje Jana Zouhara pomůže finanční injekce z  fondu nejen zlepšit kvalitu vozovek, ale také řešit havarijní stav mostů nebo investice, které nebylo možné pokrýt z  jiných zdrojů. „V řadě případů se jedná také o  investice v  průtazích obcí a  měst, na kterých se podílí ze svých rozpočtů i obce,“ ilustroval Zouhar situaci, která panuje na jihu Moravy, ale i v dalších krajích. Do budoucna bude podle Zouhara potřeba, aby příspěvky od SFDI i  kvůli menším dotacím ze strany Evropské unie pokračovaly. Minimálně příští rok ale nemají kraje z  dopravního fondu jistou ani korunu. „Rozpočet SFDI s tím

Za peníze navíc pro „dvojky“ a  „trojky“ přitom nelobbují jen hlavy krajů, ale také podnikatelé. „Zlepšování kvality dopravní infrastruktury u silnic druhé a třetí třídy považujeme za stejně důležité jako u dálnic či silnic prvních tříd,“ uvedl tajemník Hospodářské komory Tomáš Vrbík. Peníze na krajské silnice by se podle něj najít daly. „Jako nejschůdnější varianta se nabízí přehodnocení rozpočto-

Nápad českých poslanců, aby se na tuzemských dálnicích mohlo jezdit rychlostí až 150 kilometrů za hodinu, neprošel. V září schválila vláda novelu zákona o pozemních komunikacích, kterou jí k druhému projednání vrátil Senát. Ten z ní předtím odstranil i poslanecký přílepek. Maximální rychlost na dálnicích tak má zůstat při starém – na 130 kilometrech. Poslanci zrychlení napodruhé oželeli. „Česká dálniční síť v současné době není stavěná na to, aby se po ní mohlo bezpečně jezdit rychlostí 150 kilometrů za hodinu. Ministerstvo dopravy proto nevybíralo žádné úseky, kde by se rychlost zvýšila až na tento limit. Jsem rád, že Senát ustanovení o možném navýšení neschválil. Nechci, aby řidiči na dálnicích závodili. Naopak si přeji, aby jezdili bezpečně a ohleduplně,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok. Přesto budou moci řidiči v některých případech přišlápnout plyn, a to na úsecích silnic I. třídy, které mají oddělené pruhy pro různé směry a další silnice je kříží jen nadjezdem či podjezdem. „Na těchto úsecích chceme zákonem od příštího roku umožnit zvýšení rychlosti z 90 na 110 kilometrů za hodinu, protože tomu konstrukčně odpovídají,“ připomenul

EUROVIA CS je jedničkou v  oblasti dopravního stavitelství v  České republice. Základem tohoto úspěchu jsou její zaměstnanci. Firma může stavět na  jejich zkušenostech, odborných znalostech a svědomitém přístupu. Při své práci využívají zaměstnanci řadu moderních technologií, které vyžadují vysokou kvalifikaci. Jejich motivace učit se novým věcem v  kombinaci s  dlouholetou tradicí firmy dává zákazníkům společnosti EUROVIA CS záruku kvalitní, včasné a spolehlivě odvedené práce. Jakub Housa hlavní stavbyvedoucí, závod Liberec Silnice I/35, Bílý Kostel – Hrádek nad Nisou

01-05-mh15-10.indd 2

„ Stejně důležité jako dálnice, tvrdí podnikatelé

vého určení dálničních poplatků, silniční daně, mýtného i spotřební daně z minerálních olejů právě ve prospěch územních samospráv odpovědných za tyto komunikace,“ vysvětlil. Všechny zdroje pro opravy krajských silnic ale na rozdíl od SFDI nevyschly. Od letošního září do konce března 2017 mohou kraje nebo jejich příspěvkové organizace žádat o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) ve výzvě „Vybrané úseky silnic II. a III. třídy“. Projekty budou úředníci na Ministerstvu pro místní rozvoj vyhodnocovat průběžně podle toho, kdy žádost dorazí. Dokončit je ale kraje musí nejpozději do 31. října 2018. Podle mluvčí ministerstva Veroniky Vároši je v  IROP připraveno na krajské silnice víc než 10 miliard korun. Ve hře je pro příští rok navíc i dalších 200 milionů korun, které chce ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová nasměrovat na opravy komunikací v obcích do 3 tisíc obyvatel. (jp)

Na dálnicích zůstává stotřicítka

Na společné cestě

Eurovia_inzerce_132x248_silnice_MH_v01.indd 1

nepočítá, ke krajům se ale peníze dostanou z  rozpočtového určení daní,“ sdělil mluvčí Ministerstva dopravy Zdeněk Neusar. Může se to ale změnit. Bilanci rozpočtu má SFDI průběžně vyhodnocovat a  na konci prvního čtvrtletí přijde ministerstvo s  informací, zda umožní krajům čerpat další mimořádnou dotaci na opravy jejich silnic.

Ťok a dodal, že zrychlení musí schválit kraj, ve kterém silnice leží. Ze slovníku české dopravní infrastruktury zmizí od 1. ledna příštího roku také pojem rychlostní komunikace. Nově budou tvořit tuzemskou páteřní silniční síť pouze dálnice.

„ Kamiony z obcí ven Více pravomocí pro boj s kamiony vyhýbajícími se mýtu mají díky novele získat obce s rozšířenou působností. Ty budou moci zakázat vjezd náklaďáků, které váží 12 nebo více tun na silnice II. a III. třídy. Takový zákaz se nedotkne pouze kamionů, které mají v místě nakládku nebo vykládku, údržbu, případně sídlo či provozovnu. „Obce s rozšířenou působností tak budou mít v zákoně další nástroj k tomu, aby zamezily objíždění placených úseků dálnic po silnicích nižších tříd,“ podotknul ministr dopravy. Zákaz se však neobejde bez vyjádření dopravní policie. Pokud policisté usoudí, že ohrožuje bezpečnost a plynulost provozu na silnicích, budou muset obce kamiony strpět. (red)

9/22/2015 2:54:36 PM

07.10.15 6:06

Z Á ŘÍ | ŘÍJ E N 2 0 1 5

Na Moravě se pohne výstavba dlouho očekávaných obchvatů ŽÁDNÁ JIŽ ZAHÁJENÁ DOPRAVNÍ STAVBA BY SE PŘÍŠTÍ ROK NEMĚLA ZASTAVIT KVŮLI NEDOSTATKU PENĚZ. Jan Pacas Podle ministra dopravy Dana Ťoka je na silniční infrastrukturu přichystán dostatek financí, aby se rozjely i všechny projekty, které získají stavební povolení. Dočkat by se tak měli i  lidé z  některých měst a  obcí na Moravě, kde již léta netrpělivě čekají na to, až se začnou stavět důležité obchvaty. Ve Frýdku-Místku se potkávají dvě frekventované tranzitní komunikace R48 a  R56, po kterých městem denně projede přes 60 tisíc aut a  kamionů. „Frýdek-Místek kvůli tomuto provozu trpí z  pohledu velkého hluku a  rovněž výfukových plynů. Vznikají zde zácpy, kdy se řidiči pokoušejí dlouhé kolony vozidel objíždět a zavlečou provoz do míst, kde by vůbec nemusel být,“ popsal dopravní těžkosti severomoravského města náměstek tamního primátora Karel Deutscher. Řešení neúnosné dopravní situace má přinést necelých devět kilometrů dlouhý jižní obchvat a  dvoukilometrový úsek R56, který ji připojí na R48. Obyvatelé Frýdku-Místku na ně čekají už přes dvacet let. Stavět se přitom mělo už letos. Kvůli novelizaci zákona o  vlivu staveb na životní prostředí EIA se však termín opět odložil. „Prodloužilo se stavební řízení a i výběr zhotovitele stavby bude probíhat později, tudíž v roce 2016. Samotné stavební práce se rozeběhnou zvolna a  plánovitě,“ vysvětlila mluvčí Ředitelství silnic a  dálnic  (ŘSD) Nina Ledvinová, proč je na obchvat pro příští rok vyhrazena na první pohled poměrně malá částka ve výši 37 milionů korun. Nízkou alokaci původně kritizovalo i vedení města. Se současným nastavením rozpočtu je ale spokojené. „Po naší kritice a  ve spolupráci s  poslanci, senátory a dalšími se podařilo návrh Státního fondu dopravní infrastruktury opravit a nyní je v něm již dostatek finančních prostředků,“ uvedl

3

s iln ič n í in fras tru ktura

Deutscher, podle kterého je stále reálné, že stavba začne v druhé polovině příštího roku. „V rozpočtu jsou uvedeny prostředky, které budou v  daném roce proplaceny, nikoli prostavěny. Krátký střízlivý pohled a částka 37 milionů korun není vůbec nízká,“ doplnila jeho slova Ledvinová s  tím, že kvůli

zákonných lhůt je předpokládáno ukončení celého řízení v prosinci 2015,“ sdělila Ledvinová. Stavět by se potom mohlo začít v polovině příštího roku. „Jsem velmi rád, že se nám po tolika letech podařilo výstavbu obchvatu opět oživit. Mohlo tomu tak být i dříve, pokud by jeho odpůrci nevznášeli

dém směru. „My jako město jsme se zavázali vyřešit územní řízení a pokud možno vykupovat pozemky tak, aby bylo možné jednotlivé stavby zahajovat. To se nám daří,“ předestřel náměstek brněnského primátora Richard Mrázek. „Odšpuntování“ městského okruhu v  Žabovřeskách nebránil

jen úzký prostor vymezený terénem, ale i  skutečnost, že se do něj musely kromě silnice vměstnat i  tramvajové koleje. Ty se podle projektu zanoří do tunelu ve skále pod Wilsonovým lesem. „Částečně by se tak v  tomto úseku měla zrychlit i  tramvajová doprava,“ předestřela mluvčí Dopravního podniku města Brna Linda Hailichová. Další nedostavěné části okruhu mají následovat. „Dopravní komplikace jsou určitě na Tomkově náměstí a v úseku Rokytova. Oba úseky se rovněž připravují k  dobudování. Na Tomkově náměstí připravuje dokumentaci pro stavební povolení ŘSD, na Rokytové to děláme my jako město,“ uvedl Mrázek. Podle Fialy plánuje ŘSD zahájení prací na Tomkově náměstí na rok 2018.

inz_tunel_132x185:Sestava 1

1.10.2015

8:58

„ priority ŘSD Vedle zmíněných obchvatů a okruhů sleduje ŘSD na Moravě i další stavby v různých fázích přípravy: ■ I/38 Havlíčkův brod, JV obchvat ■ R55 Otrokovice, JV obchvat ■ I/57 Valašské Meziříčí – Jarcová, obchvat ■ I/11 Opava, severní obchvat, východní část ■ I/11 Opava, severní obchvat, západní část ■ I/57 Krnov, SV obchvat ■ I/45 Bruntál, východní obchvat ZDROJ: Ředitelství silnic a dálnic ČR

Stránka 1

INZERCE

kontrolám a  fakturačním lhůtám byvají stavební práce propláceny až několik měsíců poté, co je dělníci provedou. Na rok 2017 se přitom již počítá s  částkou přes miliardu korun.

„ Na jihu čekají Lechovice i Znojmo Příští rok bude významný také pro lidi z obce Lechovice na jižní Moravě, kterou prochází hlavní silniční tah z  Brna na Znojmo. Výstavba obchvatu, který má místním odlehčit od tranzitní dopravy, se táhne již od roku 2007. Loni zde začal archeologický výzkum a  monitoring stavu podzemních vod. Letos vyjely k  Lechovicím bagry, aby se pustily do prvních přípravných prácí a od konce září běží další fáze výběrového řízení na zhotovitele stavby. Pohnout se má po osmi letech i  výstavba obchvatu kolem Znojma, konkrétně jeho druhé etapy mezi již dokončenou částí a silnicí mířící z  města na Jihlavu. Ředitelství silnic a  dálnic od června vybírá firmu, která se zakázky na 3,5 kilometru dlouhou stavbu se třemi mimoúrovňovými křižovatkami a  pěti mosty za 355 milionů korun zhostí. „Při zachování

neustále nové a nové připomínky, většinou formálního charakteru,“ komentoval to starosta Znojma Vlastimil Gabrhel.

„ Brno „odšpuntuje“ okruh Zato Brňaně, kteří skřípou zuby při dlouhém čekání v kolonách před úzkým hrdlem nedokončeného velkého městského okruhu v  Žabovřeskách, se budou muset ještě vyzbrojit trpělivostí. Projekt, který má rozšířit spojnici mezi Královopolským tunelem a křižovatkou Hlinky, kde se čtyřproudá silnice najednou zužuje na dva pruhy, odstartoval sice už letos demoličními pracemi, ale skutečně stavět se začne až napřesrok. „V  současné době je zpracovávána a  odevzdávána dokumentace pro stavební povolení na I. etapu a  probíhá výber zhotovitele dokumentace pro stavební povolení na II etapu. Zahájení stavby předpokládáme na přelomu roku 2016 a  2017,“ přiblížil ředitel brněnského závodu ŘSD David Fiala. Otevření se plánuje nejdříve na rok 2020. Klíčová stavba pro dopravu v Brně rozšíří problematickou silnici mezi řekou Svratkou a svahem Wilsonova lesa o jeden pruh v kaž-

Telematika ve správných rukou ČD - Telematika – nový dodavatel pro řízení bezpečnosti tunelů Realizujeme komplexní zabezpečovací technologie pro silniční tunely, výstavbu přenosové infrastruktury – optické sítě a serverové infrastruktury, dodávky měření fyzikálních veličin tunelového komplexu a jejich napojení, dodávky a repase požárních větrání tunelů a připojení SOS hlásek. Zajišťujeme aplikace a integrace technologií včetně napojení na centrální dispečink, trenažér pro dispečery aj. V ČD - Telematice disponujeme kvalitním technickým zázemím a odpovídajícím know-how. Našim zákazníkům poskytujeme nonstop zákaznický servis a dohledové centrum spolu se servisními pracovišti na více než 30 místech v ČR.

[email protected] | www.cdt.cz

INZERCE

01-05-mh15-10.indd 3

07.10.15 5:44

4

bez peč n o s t a tele m a tika

Moderní centrum má tři sta očí Sprejery a krádeže, dopravní nehody nebo třeba jezevčíka prchajícího Pisáreckým tunelem. To vše zachytí 300 kamer brněnského dohledového systému. Strážníci, kteří je 24 hodin denně sledují, sedí v novém centru na Renneské. Zbrusu nové centrální pracoviště Městského kamerového dohledového systému funguje od září. Na šesti velkoplošných LCD monitorech tu strážníci nonstop pozorují záběry z kamer po celém městě. Dohromady je jich 300 a snímají hlavně frekventované křižovatky, parkoviště a vytipované lokality ve středu Brna a  na Brně-sever. „Mnohem se zlepšilo pracovní prostředí pro strážníky a  hlavně se vyměnily obrazovky, protože ty staré už byly tak vyhořelé, že na nich nebylo tolik vidět,“ přiblížil hlavní zlepšení ředitel Městské policie Brno Bohumil Šimek. V  obrysech už vznikal plán na vybudování centra od roku 2011. Rada města Brna tehdy schválila záměr, podle kterého měl být kamerový systém přístupný jak strážníkům, hasičům a záchranářům, tak i městským firmám. „První etapa budování tohoto systému, tedy integrace všech kamer, byla dokončena letos v srpnu a od září je v provozu,“ řekl Luděk Borový, generální ředitel společnosti Brněnské komunikace, která poskytla centru prostory ve svém areálu. Výstavbu nového centra zaplatil brněnský magistrát. Z městské kasy na něj putovalo

pět milionů korun. Orwellovského spojení „Velký bratr tě sleduje“, se ale Brňané prý bát nemusí. „Je to otázka bezpečnosti. V konečném důsledku mohou kamery zachraňovat lidské životy,“ uvedl náměstek brněnského primátora Richard Mrázek.

„ Velký bratr tě sleduje? Kamerový systém funguje v  Brně od roku 1996. Tomu odpovídá i  kvalita některých starších kamer. Město je proto plánuje do budoucna obměňovat. „Na následujících pět let odpovídají předpokládané investice částce pěti milionů korun ročně,“ předestřel vedoucí odboru dopravy na brněnském magistrátu Vladimír Bielko. Obraz z  kamer dnes sleduje dohromady deset strážníků. Na každé směně jsou dva. A kolika trestných činů nebo přestupků si vlastně v tak ohromném množství záběrů všimnou? „Každý den je jiný. Jsou případy, kdy máte tři trestné činy za směnu, a  jsou případy, kdy nemáte ani jeden. U  přestupků to vychází zhruba na jeden přestupek za dvě hodiny,“ popsal operátor Jiří Kolek s tím, že nejčastěji se jedná o dopravní nehody, sprejery, kapsáře nebo bezdomovce, kteří si ustelou někde, kde by neměli. JAN PACAS

ZÁ ŘÍ | ŘÍ JEN 2015

Města požadují miliardy korun. Chtějí inteligentní dopravní systém ZPŮSOB, JAK ZVÝŠIT PROSTŘEDNICTVÍM NEJMODERNĚJŠÍCH TECHNOLOGIÍ PLYNULOST A BEZPEČNOST DOPRAVY, HLEDAJÍ SPOLEČNĚ HRADEC KRÁLOVÉ A PARDUBICE. CHTĚJÍ ZAVÉST CELÝ SOUBOR OPATŘENÍ, KTERÁ MAJÍ PŘISPĚT K VĚTŠÍMU KOMFORTU CESTOVÁNÍ.

Jeho strategii přes rok připravuje pracovní skupina složená z  hlavních partnerů, například krajů, největších obcí či univerzit, a  následně ji konzultuje s  jednotlivými ministerstvy. „Pokud bychom získali na novou dopravní strategii zmíněných šest miliard korun, tak Hradci Králové připadne 1,5  miliardy. Museli bychom si vzít úvěr, o to více musíme přemýšlet o  tom, aby byly změny skutečně prospěšné,“ podotkl Fink.

Pokud města peníze získají, posílí dopravní systém, signalizaci křižovatek či cyklostezky.

Veronika Vindišová naopak spolupracovat,“ prohláZměny se dotknou nejen řidičů osobních vozidel, ale také městské hromadné dopravy. Na projekt chtějí města čerpat peníze z  Evropské unie, konkrétně Operačního programu Doprava. Získat by mohla až šest miliard korun. „Toto dotační období potrvá až do roku 2023. S Pardubicemi jsme podepsali memorandum, že nepůjdeme proti sobě, ale budeme

sil primátor města Hradce Králové Zdeněk Fink. Pokud se městům podaří peníze získat, posílí dopravní systém, signalizaci křižovatek či cyklostezky.  „Chceme prosadit také nákup vozidel MHD nebo protažení některých trolejbusových linek. Přesnější definice projektů napasovaných na výzvy budou známy letos až na podzim,“ vysvětlil Fink cíle nového dopravního projektu.

„ První kamera už sbírá data Přestože ještě města nezískala na projekt ani korunu z dotací, v Hradci Králové na Rašínově třídě už nainstalovali na zkoušku speciální kameru. Informace bude přenášet „vzduchem“, běžný je přenos prostřednictvím kabelu. Pokud se osvědčí, bude zřejmě v budoucnu součástí právě integrovaného dopravního systému. Kamera dokáže dočasně snímat například celkový provoz či jednotlivé průjezdy vozidel. „Nehradí ji město, ale společnost, která zároveň se zapůjčenou kamerou otestuje při-

způsobený počítačový výstup. Nyní čekáme na vyhodnocení celé akce. Tato data mohou přispět k  rozhodování o  rozsahu zavedených opatření,“ sdělila Magdaléna Vlčková, mluvčí magistrátu v Hradci Králové. Celý nový dopravní systém by dokázal rozlišovat registrační značky ukradených vozidel, kontrolu platnosti STK a měření emisí, uhrazení zákonného pojištění vozidla, měření rychlosti a  v  budoucnu i  monitorování průjezdu na červenou. Kdy přesně bude na území Pardubic a  Hradce Králové fungovat se však zatím neví. „Finální podobu projektu chceme v  zastupitelstvu schválit do konce roku, abychom výzvy na předkládání dotačních žádostí mohli předložit na začátku příštího roku,“ poznamenal náměstek pardubického primátora zodpovědný za dotační politiku Jan Řehounek.  V  roce 2016 pak vznikne studie proveditelnosti. Na základě jejích výsledků se město rozhodne, jak rozsáhlá zvolí dopravní opatření. „Poté bude možné říci přesnou  částku potřebnou na realizaci projektu,“ poznamenala Vlčková. Dodala, že v této chvíli je projekt ve startovací fázi.

INZERCE

Brněnské křižovatky v novém kabátu SPOLEČNOST AŽD PRAHA SE STALA VEDOUCÍM SPOLEČNÍKEM VÝZNAMNÉ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY „DOPRAVNÍ TELEMATIKA VE MĚSTĚ BRNĚ – ČÁSTI 1–9“, JEJÍMŽ ZADAVATELEM BYLO STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO. Účelem projektu bylo vytvoření dopravně-telematického systému na silniční síti na území města Brna prostřednictvím aplikace inteligentních dopravních systémů a služeb, zejména s ohledem na bezpečnost silničního provozu, zkvalitnění služeb veřejné dopravy a  poskytování aktuálních dopravních informací veřejnosti. Projekt se skládal z  9  částí rozdělených dle místních a funkčních souvislostí tak, aby byly minimalizovány dopady na brněnskou dopravu. Tyto části obsahovaly celkem 7 optických propojení pro dopravní účely, 14 výstaveb a rekonstrukcí světelně signalizačních zařízení křižovatek, přechodu pro pěší a  2  sběry dopravních dat prostřednictvím dopravních detektorů včetně softwaru pro jejich vyhodnocování. Kromě již zmíněného se projekt dělil na části dle místa stavby, obsahové specifikace a  zhotovitele. Části 1–4 a  6–9 byly prováděny společnostmi

01-05-mh15-10.indd 4

Instalace světelných signalizačních zařízení na křižovatce ulic Banskobystrická a Žitná v Brně Řečkovicích.

Strategický detektor s anténou na stožáru veřejného osvětlení.

AŽD Praha s. r. o., ELTODO, a. s. a CROSS Zlín, a. s. ve sdružení, kde AŽD  Praha  s. r. o. vystupovala jako vedoucí společník. Jednalo se o výstavbu zcela nových a  rekonstrukci stávajících světelně signalizačních zařízení křižovatek a přechodu pro pěší a  o  optická propojení pro dopravní účely.

Rozvaděč RRJ pro strategické dopravní detektory.

Výhradním zhotovitelem části 5 se stala společnost AŽD  Praha  s. r. o., která se zaměřila na sběry dopravních dat prostřednictvím 98  ks dopravních detektorů instalovaných na vybraných profilech páteřních komunikací. Společnost zároveň zajišťuje i zpracování těchto dat a  jejich přenesení na Centrální

Umístění detektoru na ulici Sportovní, Brno - Královo Pole.

technický dispečink Brněnských komunikací a. s. Dodaný systém poskytuje uživateli informace o  naměřených datech detekčních řezů a  detekčních míst a  současně vypočítává stupně dopravní zátěže. Dispečeři mají k dispozici jak aktuální, tak i historická data. Ta jsou agregována do pětiminutových intervalů,

čímž je zajištěn průběžný přehled o  vývoji stavu dopravy ve městě Brně. Systém umožňuje spočítat průměrnou rychlost dopravního proudu, počet všech projíždějících vozidel, obsazenost detektoru i průměrnou rychlost a počet vozidel dle jednotlivých kategorií. Tabulkový přehled

zobrazuje dispečerovi souhrn základních informací o dopravních detektorech. Pro snazší orientaci jsou úseky dopravní zátěže zobrazeny v mapě barevným rozlišením podle vypočítaného stupně provozu a  fungují jako samostatná vrstva. Uživatel má tedy možnost při komplexní kontrole dopravní situace přepnout viditelnost jednotlivých vrstev a  zobrazit si pouze stupně dopravního provozu. Doba plnění jednotlivých částí byla stanovena na maximálně jeden měsíc od předání staveniště. Všechna staveniště musela být předána do 30.  6.  2015 s  ohledem na potřeby zadavatele a  kapacitní možnosti dodavatele tak, aby byla realizace jednotlivých částí rovnoměrně rozložena v  rámci uvedeného období a  aby byly minimalizovány dopady na dopravu ve městě Brně. Díky kvalitní přípravě i  vysokému nasazení všech účastníků staveb byl termín dodržen. Poslední zahájená část byla předána zástupci objednatele, Brněnským  komunikacím  a. s., dne 30. 7. 2015. Celková hodnota projektu s názvem „Dopravní telematika ve městě Brně – části 1–9“ činí 75,6 mil. Kč bez DPH.

Ing. Veronika Nováková AŽD Praha

07.10.15 5:45

Z Á ŘÍ | ŘÍJ E N 2 0 1 5

5

be z peč n o s t a tele m a tika

Řidiče v létě trápily vedra a uzavírky. Na silnicích přibylo nehod i mrtvých ÚNAVA Z TROPICKÝCH VEDER A KLIČKOVÁNÍ MEZI NESČETNÝMI UZAVÍRKAMI POZNAMENALY V LÉTĚ POZORNOST ČESKÝCH ŘIDIČŮ. PRÁZDNINY SE PROTO ZAPSALY DO DOPRAVNÍCH STATISTIK TRAGICKOU BILANCÍ. NEHODY NA SILNICÍCH V ČERVENCI A SRPNU NEPŘEŽILO 150 LIDÍ, NEJVÍCE OD ROKU 2010.

Jan Pacas Dopravní policisté se letos v létě nezastavili. Přes dva prázdninové měsíce vyjeli k více než 16 tisícům dopravních nehod. Zemřelo při nich o  28 lidí více než loni, přes 560 jich vyvázlo s  těžkými zraněními. Oproti roku 2014 se tak snížil pouze počet lehce zra-

něných, celkové škody přepočítané na peníze naopak vzrostly. „Negativním fenoménem prázdninového období bylo především velké množství tragických dopravních nehod s  větším počtem usmrcených osob. Za velkou částí těchto událostí stálo nevěnování se řízení vozidla a  nepozornost,“ uvedl ředitel služby dopravní policie Tomáš Lerch. Ani v září se situace nezlepšila. Se 78 mrtvými je po červenci nejtragičtějším měsícem roku. Celkem za prvních devět letošních měsíců zemřelo na českých silnicích 490 lidí. To je o 21 více než loni. Na Moravě si o  prázdninách nejvíce lidských životů vyžádaly dopravní nehody ve Zlínském kraji. Zahynulo při nich 18 lidí, což je nejvíce za posledních šet let, kdy se maximální počet obětí vyšplhal na devět. Hned druhý byl ve smutné statistice jih Moravy, kde zemřelo 14 lidí. Oproti loňskému roku je to ale o  čtyři mrtvé méně. V Jihomoravském kraji ubylo při prázdninových dopravních nehodách i těžce zraněných, zato výraznější nárůst zaznamenali po-

FOTO: Eugénia Bánovská

licisté u lehce zraněných a vzrostly i škody. Stoupl také celkový počet nehod. Podle vedoucího Odboru služby dopravní policie v Jihomoravském kraji Jindřicha Rybky byla častým důvodem letních nehod nesnesitelná vlna veder. „V této souvislosti se zvyšovala nepozornost a agresivita řidičů. Často přejížděli do protisměru a  špatně se vypořádávali s informacemi, které

na silnici mají,“ vysvětlil Rybka s  tím, že velkým problémem je i psaní SMSek za volantem. „Tomu odpovídají i dvě tragické nehody na jižní Moravě, kdy se dvě mladé dámy pravděpodobně věnovaly spíše mobilu než řízení. V obou případech ale najednou najely na pravou krajnici, odkud je to vymrštilo do protisměru, kde se srazily s  protijedoucími vozidly,“ popsal Rybka.

Negativně se dle jeho názoru podepsal na nehodovosti i  velký počet různých uzavírek a  rekonstrukcí, a  to jak na dálnicích, tak na silnicích ve správě kraje. „Samozřejmě jsem rád, že se infrastruktura spravuje a  dává se dohromady, to je pozitivní. Negativní stránku představuje skutečnost, že každý problém, který na pozemní komunikaci máme, může inklinovat k  tomu, že tam bude kolidovat doprava,“ upozornil Rybka. Řidiči totiž často nevnímají dopravní značení, které je na uzavírku upozorňuje a nabádá ke snížení rychlosti. Až před sebou uvidí kolonu nebo výkop, bývá už často pozdě. Auto nedobrzdí nebo vyjedou do protisměru. „Myslím, že se nemusím bát říci, že jsme v souvislosti s uzavírkami v okolí Brna zaznamenali více dopravních nehod,“ doplnil Rybka. Nejproblematičtější je podle něj dlouhodobě například opravovaný úsek dálnice D1 mezi 203 a 217 kilometrem. Pokud k  nehodě v  uzavírce nebo koloně dojde, narůstají při ní škody na majetku. Většinou se

totiž netýká jen dvou aut, často se při jedné srážce naštosují minimálně čtyři. Enormní nárůst škod při dopravních nehodách zaznamenali přes letní prázdniny například policisté v Kraji Vysočina. „Letos nám o 60 procent přibylo nehod pouze s hmotnou škodou, bez újmy na zdraví nebo na životech. Je pravda, že v  uzavírkách se většinou jedná o takovéto typy dopravních nehod, nedomnívám se ale, že by měly tyto úseky zásadní vliv na nehodovost v kraji,“ sdělil vedoucí Odboru služby dopravní policie v Kraji Vysočina Jan Kostečka. I v Olomouckém kraji přinesly dopravní nehody přes léto větší hmotné škody, bohužel ruku v ruce s tím šel i nárůst počtu úmrtí. „Nejčastější příčinou smrtelných dopravních nehod v Olomouckém kraji je nepřizpůsobení rychlosti svým schopnostem, povětrnostním podmínkám nebo předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu vozovky,“ řekl mluvčí Krajského ředitelství Policie v Olomouckém kraji Josef Bednařík.

INZERCE

business snídaně

Bezpečná dopravní infrastruktura MSK

Organizátor:

Mediální partner:

Další setkání u kulatého stolu se blíží. Nezapomeňte si proto udělat místo ve svém pracovním diáři. Těšte se na diskuzi, která bude stát skutečně za to!

15. října 2015, BEST WESTERN Hotel Vista, Ostrava Předmět diskuze:

Účastníci akce:

• Vyhodnocení realizace plánovaných investic do dopravní infrastruktury • Čerpání evropských dotací. Co lze čerpat v současnosti z EU fondů? • Kamiony na silnici. Daří se regulovat jejich počet? Objíždění mýtného systému po trojkových silnicích. Pomohou moderní technologie? • Aktuální stav výstavby obchvatů velkých měst. Proč byl zrušen obchvat Frýdek-Místek? • Ochrana železničních přejezdů. Zabrání zvyšujícímu se počtu smrtelných nehod na železničním přejezdu fakt, že vzniklo 15 nových přejezdů s lepším zabezpečovacím systémem? Je tento počet dostačující? Jaké se chystají další? • Inteligentní dopravní systémy v městské dopravě • Vliv veřejného osvětlení na bezpečnost v dopravě

• • • •

Zástupci Ministerstva dopravy ČR Zástupci Moravskoslezského kraje Zástupci statutárního města Ostravy Zástupci managementu Českých drah, SFDI, Ředitelství silnic a dálnic, Centra dopravního výzkumu, Správy silnic MSK, Ostravských komunikací, Dopravního podniku Ostrava, Drážního úřadu, Dopravního inspektorátu Policie ČR • Zástupci měst a obcí MSK V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte: [email protected] nebo 774 112 138

INZERCE

Rozvoj inteligentních dopravních systémů (ITS) v brněnské aglomeraci Do Brna se 16. 9. 2015 sjeli na JAK ODSTRANIT pozvání BKOM a SDT odborníci ÚZKÉ HRDLO, z Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), KTERÉ NA NÁRODNÍ Policie ČR (PČR), Hasičského zásboru a Zdravotní záI MEZINÁRODNÍ chranného chranné služby, Jihomoravského DÁLNIČNÍ SÍTI kraje (JMK) a  Ministerstva doPŘEDSTAVUJE BRNO? pravy. Hned na začátku si přitom z  úst náměstka primátora města A JAK ZAJISTIT Brna Richarda Mrázka a generálBEZPEČNÝ A PLYNULÝ ního ředitele BKOM Luďka Bovyslechli, že Brno podpoSILNIČNÍ PROVOZ rového ruje a  je připravené na zavádění VE MĚSTĚ I KOLEM moderních technologií při řešení NĚJ? ODPOVĚDÍ dopravní situace v aglomeraci. JSOU INTELIGENTNÍ TECHNOLOGIE „ Dálnice supluje A SLUŽBY. městský okruh Na tom se shodli dopravní experti na setkání u  kulatého stolu, které zorganizovala společnost Brněnské komunikace  a. s. (BKOM) a Sdružení pro dopravní telematiku (SDT).

01-05-mh15-10.indd 5

Podle Romana Nekuly z  BKOM a  Romana Srpa z  SDT představuje Brno úzké místo na křižovatce evropských dopravních koridorů. Nepomáhá ani to, že dálnice zde do značné míry

zřízení komplexního ITS, do kterého patří senzory včetně kamer, portály proměnného dopravního značení, informační portály, řídící algoritmy s funkcemi liniového řízení, kontrolní systémy a komunikace centrálních systémů ŘSD a BKOM.

„ Investice do liniového řízení se vrátí

Jednání zahájil náměstek primátora města Brna Richard Mrázek. FOTO: Archiv Brněnských komunikací a. s.

supluje nedostavěný velký městský okruh. Provoz na dálnici a ve městě se významně ovlivňují a  nedostatečná koordinace obou dopravních systémů má negativní vliv na jeho bezpečnost, plynulost a ekonomiku.

Klíč k řešení těchto problémů je ve výměně dat a rozšíření úzké spolupráce, která už dnes funguje mezi BKOM, PČR, městskou policií a  dalšími složkami integrovaného záchranného systému (IZS). Ruku v  ruce s  tím má jít

Systém bude sbírat data, řídit a  harmonizovat provoz a  ovlivňovat chování řidičů. Týká se to hlavně průjezdního úseku dálnice s  vazbou na městský provoz, zejména na velkém městském okruhu. Podle Martina Picha z odboru ITS Ministerstva dopravy bude třeba návrhy ještě dále konkretizovat, například kvůli čerpání dotací z  Operačního programu Doprava II. Že jsou podobná opatření potřebná, potvrdil i ředitel Krajského ředitelství JMK PČR Leoš Tržil. Zbývá ale překonat řadu výzev – například skutečnost, že liniové řízení dopravy na D1 bylo pláno-

„ spolupráce Závěrem se přítomní zástupci dohodli na pokračování spolupráce formou tematických pracovních skupin zaměřených na: a) koordinaci opatření, která ŘSD a BKOM hodlají realizovat v dalších letech směrem k ITS brněnské aglomerace, b) výměnu dopravních dat, událostí, informačních služeb mezi NDIC, DIC Brno a dalšími složkami IZS, c) přípravu koordinovaných scénářů ovlivňování dopravy v brněnské aglomeraci.

váno až jako součást rozšíření dálnice na 3+3 pruhy. K tomu má ale dojít až po roce 2030. Do té doby je liniové řízení na D1 doplněné o účinný systém kontroly jediným dostupným nástrojem pro harmonizaci dopravního proudu a  zvýšení průjezdné kapacity. Dle SDT lze jednoznačně vyčíslit návratnost takové investice. Roman Nekula, BKOM, Roman Srp, SDT

07.10.15 5:44

6

in fo rm ač n í tec h n o logie

ZÁ ŘÍ | ŘÍ JEN 2015

Ajťák, právník i ekonom. Brněnské univerzity vychovávají nové bojovníky s hackery ných oborech orientovat natolik, aby sebe ani svého zaměstnavatele nepřivedl do vězení nebo do insolvence,“ objasnil Radim Polčák z Ústavu práva a technologií Právnické fakulty MU.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ (VUT) SPOLU S MASARYKOVOU UNIVERZITOU (MU) OTEVŘELI V BRNĚ NOVÝ OBOR INFORMAČNÍ BEZPEČNOST.

„ Nepřejdou studenti na temnou stranu? FOTO: Eugénia Bánovská

Tereza Hašková Ten má vychovat bojovníky s  hackery, kteří budou rozumět nejen IT, ale i  právním a  ekonomickým souvislostem své práce. Od půlky září zasedla za počítače v  laboratořích VUT víc než sedmdesátka studentů nového oboru Informační bezpečnost. Brněnská technika se chystá ve spolupráci s  Právnickou fakultou MU vychovat z  nich tak trochu jiné specialisty na boj s  hackery.

„Obor je unikátní v propojení čistě technických předmětů, především z oblasti informačních a komunikačních technologií, se studiem práva a ekonomie,“ uvedl Jan Hajný, vedoucí Ústavu telekomunikací VUT. Komplexnější přístup k ochraně dat a sítí odpovídá na poptávku firem. „V  Brně a  širším okolí již vznikla celá řada firem zaměře-

ných na bezpečnostní produkty. Naši absolventi musí být schopni je nejen vyvíjet, ale také udržet na trhu,“ objasnil Hajný. Stát se informatikem s právním vzděláním má přinést studentům potřebný přehled. „Právní a  ekonomické souvislosti jsou nedílnou součástí prostředí, v němž se bezpečnostní odborník každodenně pohybuje. Musí se v obou příbuz-

DIGITÁLNÍ EKONOMIKA ■ Průmyslníci vyčinili vládě kvůli nedostatečné podpoře digitální ekonomiky. Nečinnost podle nich může vést až ke snížení české konkurenceschopnosti.

Nejlepší obranou bývá útok. V případě informační bezpečnosti bývá vymyšlení hackerského útoku nejlepším způsobem, jak se naučit vychytat i  ty nejmenší problémy zabezpečení. Vyvstává tak otázka, zda nebude nový obor pouštět do světa namísto bezpečnostních odborníků hackery vystudované za veřejné peníze. „Naším cílem je vychovat takzvané etické hackery, tedy odborníky používající schopnosti pro legální, přínosné účely. Vysvětlit studentům rozdíly mezi ‚temnou‘ a ‚světlou‘ stranou

nám pomohou i  experti bezpečnostních složek, například státní policie,“ doplnil Hajný. Výhody toho být na „světlé straně“ přitom posluchači tohoto bakalářského oboru zažijí už při studiu. Budou moci využívat nejnovější laboratoře VUT zaměřené na síťové technologie za desítky milionů korun. „Jde o  laboratoř vysokorychlostních sítí, laboratoř mobilních sítí, CISCO laboratoř či specializovanou bezpečnostní laboratoř, kde jsou soustředěny zátěžové a  bezpečnostní testery,“ dosvědčil vedoucí Ústavu telekomunikací VUT. Přestože nedávno dostavěla Masarykova univerzita simulátor hackerských útoků s  názvem Kybernetický polygon, studenti Informační bezpečnosti jej využívat nebudou. „S  týmem Kybernetického polygonu spolupracujeme pouze v oblasti výzkumu, nikoliv výuky, kde preferujeme cvičení na reálných zařízeních,“ řekl Hajný. Přesto si možná v  budoucnu i  studenti nového oboru vyzkou-

ší simulátor za 22 milionů korun, který disponuje výkonem 48 tisíc procesorových jader a  zvládá napodobit libovolnou počítačovou síť. „Absolventi oboru Informační bezpečnost mají již dnes možnost přímo pokračovat v oborové specializaci Kybernetická bezpečnost, kterou od letošního roku nabízí Fakulta informatiky MU ve spolupráci s Právnickou fakultou MU,“ objasnil Polčák. Není to jediná cesta, kudy se studenti mohou dále vydat. O absolventy nového oboru projevilo už v  současnosti zájem Národní centrum kybernetické bezpečnosti. Pokud by chtěli prohloubit i  své manažerské dovednosti, mohou také pokračovat ve studiu na Fakultě podnikatelské VUT. „Máme studijní program Systémové inženýrství a  informatika a  obory Manažerská informatika a  Informační management, kde je mnoho předmětů z  oblasti informační bezpečnosti a  jejího managementu,“ upozornil Viktor Ondrák, který je součástí projektu kybernetické bezpečnosti KYBEZ. Podle něj je právě nastavení pravidel pro uživatele často klíčové pro úspěch boje proti hackerům. „Žádné opatření technického charakteru nemůže účinně chránit informační aktiva bez důsledně provozovaného systému řízení informační bezpečnosti. Opatření organizační povahy, jako jsou pravidla, směrnice či vzdělávání, mají obvykle větší význam než technická opatření,“ připomněl Ondrák.

INOVATIVNÍ MĚSTA ■ Jak funguje ekonomika měst založených na high-tech inovacích? To v rozhovoru prozradí Petr Chládek z Jihomoravského inovačního centra.

INZERCE

Intuitivní prostředí

Facility Management

»

Úplné elektronické podání

Interaktivní úřad Kybernetická bezpečnost Inteligentní asistent Portálová a mobilní řešení

Investiční mapa Interaktivní úřad GINIS® byl doplněn o novou komponentu, tzv. Investiční mapu. Díky ní si občan může najít investiční akce, které se připravují v  jeho městské části či obvodu. Investice jsou navíc členěny podle definovaných oblastí, jako je např. doprava, kultura nebo školství. Investiční mapa využívá Google maps a je přímo integrována s Plánem akcí (ADA) a Balancováním rozpočtu (BAR) systému GINIS®, edice Basic a vyšší. Může být provázana s rozklikávacím rozpočtem.

GORDIC_IM.indd 1

06-11-mh15-10.indd 6

5.10.2015 13:15:37

07.10.15 5:47

Z Á ŘÍ | ŘÍJ E N 2 0 1 5

Snižování emisí může pohnout s cenami tepla DO ROKU 2020 BY MĚLY VELKÉ TEPLÁRNY V ČESKÉ REPUBLICE PRAKTICKY ZMIZET Z MAPY ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ. SPLNĚNÍ PŘÍSNÝCH EMISNÍCH LIMITŮ SI ALE VYŽÁDÁ MILIARDOVÉ INVESTICE, KTERÉ SE MOHOU PROMÍTNOUT DO CENY TEPLA. NĚKTERÉ UHELNÉ ZDROJE JE NAVÍC ANI PŘES ROZSÁHLOU EKOLOGIZACI NEMUSÍ SPLNIT.

Jan Pacas Do konce příštího roku dosáhnou celkové investice teplárenských společností do ochrany ovzduší vyvolané požadavky směrnice o  průmyslových emisích přibližně 18 miliard korun. Nároky na ekologický provoz se navíc postupně zvyšují. „Do roku 2020, který je pro velké teplárny závazným termínem pro plnění požadavků nejlepších dostupných technologií (takzvaných BAT), přesáhnou celkové náklady patrně 20 miliard korun,“ předestřel

7

tepláren s tv í a e n e rgetika

Během pěti let mají velké teplárny spolu s elektrárnami vypouštět do vzduchu jen asi desetinu prachu, který do něj dnes míří z komínů domácností.

předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek. Během pěti let tak mají velké teplárny spolu s  elektrárnami vypouštět do vzduchu jen asi desetinu prachu, který do něj dnes míří z  komínů domácností. „Dojde i k dalšímu snížení emisí oxidů síry o  59 procent a  dusíku o  30  procent,“ doplnil ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek. Nebude to ale zadarmo, zejména tam, kde spalují uhlí. „Naše společnost bude v následujících letech investovat do ekologizace řady tepláren, například v  Olomouci, Ostravě-Přívoze, Krnově, Frýdku-Místku, Přerově a  Karviné. Jedná se o  dlouhodobé projekty techniky, organizačně i finančně velmi náročné,“ předestřel mluvčí společnosti Veolia pro oblast Moravy Antonín Balnar. V trochu jednodušší pozici jsou zařízení, která využívají namísto uhlí poměrně ekologické palivo – zemní plyn. Tak je tomu například v Brně. I tamní teplárny ale do ekologizace investují. „Jedná se například o  výměny starých kotlů za nové moderní kondenzační kotle nebo úpravy na hořácích. Velká část provozů je ale již nyní v  souladu s  BAT technologiemi,“ sdělila mluvčí Tepláren Brno Renata Diatková, která předpokládá, že v Brně nebudou mít s  plněním snížených emisních limitů po roce 2020 problémy. Brňané by se proto ani nemuseli dočkat zdražování tepla.

„Děláme taková úsporná opatření, abychom cenu tepla udrželi – je to již čtvrtým rokem náš hlavní cíl,“ doplnila Diatková. V teplárnách, kde dominuje uhlí, jsou už s optimismem ohledně cen opatrnější. „Naše společnost se maximálně snaží snižovat náklady tak, aby prováděné investice měly na cenu tepla co nejmenší vliv. I  proto využíváme různé dotace. O  konkrétním dopadu do cen tepla by proto bylo zatím předběžné hovořit,“ komentoval otázku případného zdražování Balnar. Zato v Teplárně Otrokovice se už dnes obávají, že by si mohli tamní odběratelé tepla kvůli ekologizaci sáhnout hlouběji do kapes. Přechod na BAT si tam totiž vyžádá až miliardovou investici. „Náklady vložené do projektů ke splnění stále přísnějších ekologických limitů se pravděpodobně postupně promítnou do ceny tepla a mohlo by se stát, že cena centrálního zásobování teplem přestane být konkurenceschopná vůči státem dotovaným zdrojům,“ řekla mluvčí Teplárny Otrokovice Jana Burešová. Emisní limity se přitom mohou do budoucna ještě zpřísnit. Evropská komise totiž v současnosti reviduje referenční dokument pro nejlepší dostupné techniky. „Plnění Přechodného národního plánu ČR provozovatele určitě v  plném rozsahu nepřipraví na požadavky, které budou vyplývat ze Závěrů o  BAT, což si vyžádá další investice. Zároveň se dostáváme až za hranice technických možností zdroje při plnění těchto limitů,“ varovala Burešová. Tlak na zvyšování cen může navíc dál růst i  s  tím, jestli bude s  důrazem na ekologizaci zároveň docházet ke snižování disponibilních uhelných zdrojů.

 aktuálně Prolomení limitů: rozhodnutí padne na podzim O prolomení limitů těžby hnědého uhlí na Mostecku se stále vyjednává. Vláda by měla rozhodnout v druhé polovině října. Ministerstvo průmyslu a obchodu zatím zveřejnilo výsledky čtyř studií zabývajících se ekonomickými, sociálními a environmentálními dopady jednotlivých zvažovaných variant posunutí těžebních limitů a také potřebami českého teplárenství. Vypracování posudků si vyžádala právě vláda. Výsledky budou mít vliv na její rozhodnutí. Studii zpracovali vědci z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Z ekonomického hlediska se těžba hnědého uhlí podle odborníků nevyplatí. S prolomením nesouhlasí ani klimatologové nebo řada lékařů. Proti se postavila i třicítka známých osobností. (vv)

Čtěte více na www.moravskehospodarstvi.cz

INZERCE

KB150047 Corporate image_golem 269x185 MoravHospod.indd 1

06-11-mh15-10.indd 7

07.09.15 14:41

07.10.15 5:47

8

ro z v o j prac o vn íh o trhu

ZÁ ŘÍ | ŘÍ JEN 2015

Vyšší platy a moře benefitů. Boj o zaměstnance přiostřuje jmem uchazečů o práci problém. „Tento úspěch je velká motivace. Také to, že se nám dlouhodobě daří a  že jsme důležitým dodavatelem pro letecký, energetický a  automobilový průmysl, hraje svoji pozitivní roli. Náš průměrný plat je nad průměrem v kraji i nad celostátním průměrem. Potenciálním uchazečům nabízíme 13. a  14. plat, příspěvek na penzijní připojištění nebo životní pojištění nebo například hradíme 50 procent ceny obědů ve firemní jídelně,“ konstatoval generální ředitel První brněnské strojírny Velká Bíteš Milan Macholán. I z  jeho slov vyplývá, že finanční podmínky hrají v  rozhodování uchazečů velkou roli. V  současné situaci se také projevuje pověst firem a  nabídka dlouhodobé perspektivy. Zaměstnavatelé, kteří nemají dobrou pověst, naopak bojují s rostoucí fluktuací. „Největší potenciál máme ve vlastních zaměstnancích. Ti jsou nejlepší náborovou skupinou. Reference od nich jsou věrohodnými informacemi. Adaptační proces je pak snadnější. V takových případech existuje vysoká míra spolupráce a  sdílení informací,“ upozornila ředitelka zlínské firmy BMKco Hana Baštýřová. Důležitou konkurenční výhodou zaměstnavatelů se stává spolupráce se školami. „Máme velice široký program vzdělávání od spolupráce se Střední odbornou školou Jana Tiraye ve Velké Bíteši ve

TRH PRÁCE SE ZA POSLEDNÍ ROK RAZANTNĚ ZMĚNIL. ZAMĚSTNANOST KLESLA A V ŘADĚ REGIONŮ NECHYBÍ ANI TAK VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA, JAKO SPÍŠE ZAMĚSTNANCI. KDE HLEDAT TY PRAVÉ? Ladislav Koubek Nová situace na trhu práce svědčí zaměstnancům. Po několika letech opět uchazeči o práci získávají odvahu a nebojí se změnit pracovní místo, které jim nevyhovuje. Mohou si totiž vybírat z většího počtu pracovních nabídek. Na konci srpna nabízely firmy přes 103 tisíc míst, což je nejvíc od roku 2008. Nezaměstnanost v  Česku je druhá nejnižší v  Evropské unii. Nízká nezaměstnanost tlačí i  na růst mezd, jak nám potvrdili manažeři několika firem. „Během posledního roku se dramaticky změnila situace na trhu práce a  vzrostla konkurence mezi zaměstnavateli, zejména ve strojírenství a automobilovém průmyslu. Důsledek je, že firmy shání technicky vzdělané odborníky a navyšují jim dramaticky mzdu a další benefity, jako je penzijní nebo životní pojištění, různé poukázky na sport, kulturu, zdraví a  tak dále,“ uvedl personální ředitel firmy CZ Loko Tomáš Brancuzský. Jeho firma nabízí pracovní příležitosti v České Třebové a Jihlavě. Lákadlo pro potenciální zaměstnance představuje i prestiž firmy. Od roku 2012, kdy se stala První brněnská strojírna firmou roku, nemá se zá-

výuce učňů, přes maturitní obor mechanik seřizovač, až po spolupráci se Strojní fakultou  VUT Brno a Leteckým ústavem,“ popsal recept na úspěch při hledání zaměstnanců Milan Macholán. Nová situace je výzvou i  pro zákonodárce, aby nastavili podmínky, které vyjdou podnikatelům vstříc. „Z  krátkodobého hlediska stát moc možností nemá, firmy potřebují kvalifikované pracovníky, kteří v tuto chvíli citelně chybí. Z dlouhodobého hlediska je potřeba ve školství preferovat obory, které pracovní trh potřebuje, nikoliv ty, co by si často rodiče dětí přáli, bez ohledu na jejich možné zařazení na trhu práce,“ řekl nám poslanec Ivan Adamec (ODS) z  Hospodářského výboru sněmovny s tím, že je potřeba změnit systém sociálních dávek tak, aby se vyplatilo pracovat.

„ Práce se musí vyplatit Mírně odlišný názor mají někteří vládní poslanci, kteří vidí cestu spíše v  růstu mezd. „Práce se musí vyplácet. Řešením je přiměřený růst platů v  období hospodářského růstu v  kombinaci se zvyšováním minimální mzdy nad úroveň sociálních dávek. Přitom musí být sociální systém upraven tak, aby s  méně oceně-

nou prací nebyly sociální dávky kráceny zcela, ale pouze částečně. Aby člověk neměl méně než na dávkách a vyplatilo se mu i méně oceněnou práci vzít,“ řekl místopředseda Hospodářského výboru sněmovny Jaroslav Klaška (KDU-ČSL). Stát podle něj proto musí také více propagovat technické disciplíny na základních školách i obecně ve společnosti a  vzbudit o  ně větší přirozený zájem. „Musíme více podporovat i duální školství, tedy smluvní účast zaměstnavatelů na výchově učňů včetně jejich podpory formou stipendií. Pak je zde možnost snížení daňové zátěže práce,“ uzavřel Klaška. Nejradikálnější je poslanec Martin Kolovratník (ANO). „Situace, kdy pracující člověk má stejné příjmy jako člověk na sociálních dávkách, je zásadně špatná a chybná. Řešení je podle mého názoru jednoduché - dramaticky zpřísnit podmínky pro přiznání sociálních dávek a  tvrdě vymáhat kontrolu, v některých případech dávky snížit. Dále je nutné vyvinout tlak na zvýšení minimální mzdy. Lidé musí být motivováni k práci a dávky musí brát jako nouzové řešení, které se  dlouhodobě nevyplatí,“ předestřel.

Firmy své lidi vzdělávají. Jinak je předběhne konkurence. Čtěte více na www.moravskehospodarstvi.cz

INZERCE

symphonic project arranged and conducted by robert sadin

OMÍNK VZP Y

D AR

UJ

!

TE

an

evening with

a v i s h a i

cohen av i s h a i coh e n t r i o & f i l h a r mon i e b r no

30. l i s topa du bobycentrum brno

w w w. av i s h a i c o h e n .c z

25 1990–2015

generální partner

hlavní partneři

generální mediální partner

LET

U všech dobrých knihkupců a na www.jota.cz

06-11-mh15-10.indd 8

07.10.15 6:04

Z Á ŘÍ | ŘÍJ E N 2 0 1 5

9

u mě lc i n a Mo ravě

KAREL ROSSÍ: Surrealistické dobrodružství v krajině známé i neznámé Nechat se přenést do míst bytostně povědomých a zároveň jakoby vytržených z říše fantazie. Být neustále překvapován detaily surrealistických výjevů, jemnou ironií i kontinuálním vývojem podpořeným vynikající malířskou technikou. To vše znamená ponořit se do díla akademického malíře Karla Rossí. „Rossí vkládá do svých obrazů odraz dvou rozdílných světů, které nechává souběžně v čase vytvářet viditelný harmonický celek, přičemž klade divákovi otázku, kde leží hranice mezi realitou a snem nebo viděným a tušeným,“ představuje malířovu tvorbu Jan Vaščák z galerie V-Atelier v Tišnově. Hlavním tématem obrazů Karla Rossí je krajina, přestože není krajinářem. Jeho čistá plátna nikdy neokusila volný vzduch Vysočiny, kde bydlí a tvoří. „Krajina v mé malbě je nekončící poutí okolo mého stání. Vše, co uzřím, poskládám do své mysli a pomocí srdce, oka a ruky vmalovávám svoji vymyšlenou krajinu na plátno. V této krajině bydlím, létám, senoseče praktikuji i orbou jsem posedlý. I se zvířaty drobnými rád promluvím na františkánský způsob a nechci odtud delší dobu odejít, dokud malbou nedokončím dílo mnou počaté a smyšlené,“ promlouvá sám malíř. Daleký horizont a schoulená stavení tvoří vždy pozadí pro jeho fantaskní, pohádkové příběhy. „Tyto krajiny jako by byly

1

inspirovány starými deskovými obrazy a holandskými mistry,“ podotýká Otto Kamenský z Galerie pod radnicí ve Zlíně. A Rossí se tomuto příměru nebrání. „Celá Evropa, ba i Itálie převzala do obrazů propracovanou krajinu, zátiší a další drobnosti, které přišly do renesance z Holandska. Renesanční obrazy jsou krásné, a to je i moje cesta,“ doplňuje malíř.

Vzdálený dotek Hieronyma Bosche V popředí jeho děl se však odehrávají jiné příběhy. Vložené symboly plodů, křížů i lidských doteků si mění místo s podivuhodnými tvory a vizemi, často uzavřenými do vznášejících se bublin, které Rossí nazývá skleněnkami. „První skleněnky, které jsem použil na plátno, byly pro diplomku na Akademii výtvarných umění s tématem ‚zátiší s otevřeným šuplíkem‘. A tam byly moje tři vyhrané skleněnky z mládí a další věci, které jsou k životu nutné. Špaček od cigarety, domečky od hlemýžďů a zátka od piva. Časem jsem kuličky zvětšoval a do nich jsem dával barvou příběhy – jemné, tajuplné i netajuplné, ba i trochu strašidelné,“ vzpomíná Rossí a dodává, že skleněnkou tyto příběhy chrání před světem mimo obraz.

2

3

„Rád setrvávám

v ‚Rossímkraji‘ i několik jar“

Díla Karla Rossí nevznikají z náhlého vnuknutí okamžiku, inspiraci si podle svých slov musí odpracovat a obliba v detailech určuje jeho pracovní den. „Obraz mi trvá trochu déle. Jakmile je krajina domalována, mám připraven podklad pro další práci a konečně si mohu malovat, co nutně potřebuji. Ale to, co potřebuji, neznám. Takže se obrazem musím promalovávat. S prací přichází nápady, přejdou dva až tři roky, a když jsem si jist, že víc tam již namalovat nelze, jest dokončeno – jde se na pivo,“ usmívá se malíř. Na současné výtvarné scéně není mnoho surrealistů, a už vůbec ne takových, jako je Karel Rossí. „Jeho dílo je jedinečné, jasně rozpoznatelné mezi ostatními. Kromě tajemné krajiny a nádherného světla probleskujících paprsků je součástí každého jeho výjimečného obrazu i poctivé malířské řemeslo. A přestože ve svých obrazech prezentuje své snové představy, nechává divákovi volný prostor pro jeho fantazie a vize,“ uzavírá Pavla Kincová ze stejnojmenné zlínské galerie. JAN PACAS

4

1 · Velký talíř (olej na plátně)

2 · Zátiší v krajině (olej na plátně)

3 · Dobré světlo (olej na plátně)

4 · Krajina s jahodami (olej na plátně)

5 · Chemická laboratoř (olej na plátně) 6 · Madona (olej na plátně)

7 · Velká skleněnka (olej na plátně)

5

6

7

INZERCE

Je třeba zabít Sekala Jiří Křižan

režie: Martin Františák Premiéra 9. října 2015 v Mahenově divadle

NdB_JE TREBA ZABIT SEKALA_inzerat 269x122mm.indd 1

06-11-mh15-10.indd 9

Hrají: Igor Bareš j. h., Tomáš Šulaj, Petr Halberstadt, Dušan Hřebíček, Drahomíra Hofmanová a další. Reprízy: 10., 12. a 13. října, 18. listopadu a 15. prosince

25.9.2015 18:14:18

07.10.15 5:48

10

z dravo tn ic tví

 aktuálně Nová úhradová vyhláška Ministr zdravotnictví jednal na konci září se zástupci nemocnic, zdravotních pojišťoven i lékařů o podobě úhradové vyhlášky pro rok 2016. Přilepšit by si podle ní měly všechny segmenty, i když očekávání byla i kvůli silnému růstu ekonomiky větší. Od začátku příštího roku se má navýšit cena práce lékařů a všech ostatních nositelů zdravotních výkonů, tedy například i logopedů nebo psychologů, o 10 procent. V jednotlivých oblastech se tento nárůst promítne různě. Zatímco v nemocnicích porostou příští rok platy o 5 procent, ambulantním specialistům a soukromým lékařům se zvednou příjmy reálně o 3 procenta. „Nárůst úhrad u ambulantních specialistů není optimální,“ komentoval to prezident České lékařské komory Milan Kubek a souhlasí s ním i předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. Úhrady porostou i nemocnicím. Oproti původně plánovaným 2,5 procentům o 3 procenta. „Na druhé straně tam bude strop, který neumožní navyšování plateb při výrazně vyšší produkci,“ uvedl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Regionální nemocnice, které mají na rozdíl od zařízení zřizovaných Ministerstvem zdravotnictví vyšší personální náklady, se však obávají, že to nebude stačit. Podle Němečka však víc peněz v systému není. (red)

ZÁ ŘÍ | ŘÍ JEN 2015

Slučování nemocnic v Brně se nekoná. Provoz Nemocnice Milosrdných bratří převezme řád BRNĚNŠTÍ RADNÍ JEŠTĚ V BŘEZNU PROSAZOVALI SLOUČENÍ ÚRAZOVÉ NEMOCNICE A NEMOCNICE MILOSRDNÝCH BRATŘÍ (NMB). ŘÁD VLASTNÍCÍ TUTO NEMOCNICI PROVOZOVANOU MĚSTEM SE PROTI TOMU OSTŘE OHRADIL. ZAČÁTKEM ŘÍJNA JE VŠE JINAK.

Tereza Hašková Na jaře tohoto roku přišli brněnští radní s nápadem jak ušetřit: chtěli sloučit zadluženou Úrazovou nemocnici a  NMB. Obě nemocnice jsou provozované městem, ovšem druhou z nich vlastní Řád Milosrdných bratří, který se taktéž podílí na provozu. A ten s  plánem na sloučení nesouhlasí. „Je pro nás neakceptovatelný. Plně jsme se proti slučování ohradili již na jaře tohoto roku. Nelze přeci slučovat soukromý subjekt s měst-

FOTO: Galina Močárová

ským, pokud je některý z vlastníků proti,“ řekl převor Řádu Milosrdných bratří Martin Macek. Řád má s  budoucností nemocnice jiné plány a jedná o nich s brněnským primátorem Petrem Vokřálem. „Slučování není na pořadu dne. Naopak jednáme s primátorem o  převzetí provozu nemocnice do roku 2018, kdy vyprší smlouva o  vzájemné spolupráci. Provoz chceme plně zachovat i poté,“ předestřel Macek. Radní proto alespoň prozatím ustoupili. „Rada města Brna se zatím k  plánu slučování nevracela. Nemá smysl jej prosazovat, když nesouhlasí Řád Milosrdných bratří, který v  nemocnici vlastní polovinu nemovitého majetku,“

uvedl radní pro oblast zdravotnictví Daniel Rychnovský.

 Radní nechtějí slučovat přes odpor řádu Na radě není s tímto názorem sám. „Mohli bychom prosadit sloučení silou, ale to není řešení. Snažíme se jednat s Řádem Milosrdných bratří o  užší spolupráci obou nemocnic. Nemocnice je v  prostorách řádu v  bezplatném nájmu, poškození vzájemných vztahů by tak znamenalo výrazné komplikace, které si nepřejeme,“

řekl náměstek pro oblast zdravotnictví Matěj Hollan. Přitom užší spolupráci se nebrání ani představení řádu. „Vzájemné spolupráci mezi nemocnicemi říkáme ano, ale slučování ne,“ doplnil převor. Radní trvají na tom, že vize sloučení obou nemocnic pod jeden subjekt s  jediným managementem má své důvody. „Sloučit městské nemocnice do jedné instituce je logickým krokem, který by udělal každý rozumný hospodář. Mohl by lépe plánovat, lépe vyjednávat s pojišťovnami anebo třeba lépe nakupovat s  množstevními rabaty,“ objasnil Rychnovský. Šlo však nejen o  úspory při soutěžích cen. „Chtěli jsme nemocnice sloučit zejména kvůli lepšímu řízení. Vzniklý subjekt by pravděpodobně měl pouze jeden management,“ připomněl Hollan. Z  pohledu města by bylo řízení jedné městské „supernemocnice“ jednodušší, z pohledu vedení nemocnice je to už složitější. „Dají se najít vždy argumenty ‚pro‘, jako jsou společné investice, nákupy a  sloučení určitých pracovišť, ale i ‚proti‘, jako je právní problematika, majetkové problémy a organizační složitost,“ uvedl dosavadní ředitel Úrazové nemocnice Karel Doležal. Jakékoliv úspory by pomohly zejména Úrazové nemocnici, kte-

rá je dlouhodobě zadlužená. Po krachu plánu na sloučení se radní rozhodli vypsat alespoň nové výběrové řízení na ředitele „úrazovky“. Uchazeči o křeslo ředitele podali přihlášky na začátku září. Jméno nového ředitele není doposud známo. Spojitost mezi hospodařením Úrazové nemocnice a  vypsáním výběrového řízení na jejího ředitele radní přesto popírají. „Město vypsalo výběrové řízení, protože tam žádné neproběhlo už od roku 2009. Nebylo to kvůli nespokojenosti s  hospodařením dosavadního ředitele,“ vysvětlil Hollan. Ten navíc nevidí situaci tak černě. „Z ekonomické analýzy vyplynulo, že nemocnice funguje normálně, ač má problémy s proplácením některých úkonů u VZP. I kdyby ale Úrazová nemocnice hospodařila špatně, může za to bývalé vedení města, které si to mělo jako zřizovatel pohlídat,“ dodal náměstek. Zůstává otázkou, nakolik může nový ředitel zlepšit hospodaření nemocnice, které z velké části závisí na systému proplácení úkonů léčebné péče. „Úrazová nemocnice je ještě z minulosti nastavená jako traumacentrum, ale ve skutečnosti již traumacentrem není a nemá takové příjmy jako dříve. Musíme ji proto dotovat z městského rozpočtu,“ připomněl radní Rychnovský.

INZERCE

06-11-mh15-10.indd 10

07.10.15 5:48

Z Á ŘÍ | ŘÍJ E N 2 0 1 5

Čínská medicína míří po Hradci Králové i do jihomoravské metropole

Zdejší vědecké centrum ICRC totiž vyjednává s  Číňany o  možnostech spolupráce při výzkumech a  studiích nových možností diagnostiky a  léčby kardiovaskulárních a  neurologických onemocnění. V Brně by měly vzniknout i nové vědecké týmy pro výzkum východní tradiční medicíny. Spoluautorem nápadu je sám ředitel ICRC Gorazd Stokin. „Čína je obrovská země s  rapidně stoupající úrovní vědy a z pohledu naší země až neuvěřitelným množstvím pacientů, pro které

léčby. Spolupráce s Čínou by dále otevřela cestu k obrovským pokrokům na poli výzkumu onemocnění, s nimiž si zatím nevíme úplně dobře rady,“ konstatoval Stokin.

„ Lepší než placebo Výzkum je zatím ve stádiu příprav, do Brna zavítají specialisté z  Číny, kteří budou na výzkumu spolupracovat. Předmětem spolupráce by se měl stát i  výzkum fungování a účinnosti čínské tradiční medicíny, včetně mechani-

smu akupunktury a  jejího vlivu na zlepšení zdraví člověka. „Řada nejrůznějších studií již ukázala, že akupunktura má přinejmenším stejný efekt jako placebo či dokonce přináší zlepšení. Pokud bychom objevili, jak přesně funguje, mohli bychom toho využít k podpoře standardních neurochemických či neuroanatomických mechanismů pro snadnější kontrolu a zlepšení stavu pacientů,“ přiblížil neurolog a další spoluautor projektu Martin J. Stránský. Jako na všechny výzkumy bude i tentokrát čerpat ICRC peníze z evropských nebo mezinárodních grantů. Další část nákladů uhradí Číňané. ICRC pokračuje také v dalších projektech. Rozšířila spolupráci se svým dlouhodobým partnerem americkou klinikou MAYO. Od letošního jara dále navazuje kontakt s  korejským národním centrem pro výzkum mozku, v létě podepsali spolupráci s  renomovaným švédským Karolinska Institutet. „Skupina našich kardiologů před měsícem strávila týden na kardiologii v Lipsku přípravou výzkumných záměrů v  oblasti elektrofyziologie a  magnetické rezonance. Ve Velké Británii jsme v srpnu zase navazovali kontakty v privátním sektoru. V jednání je kooperace s biomedicínskými výzkumníky ze španělské Valencie,“ přiblížil PR manažer ICRC Pavel Gejdoš další aktivity brněnského výzkumného centra.

business snídaně

4. ročník

Celostátní setkání ředitelů nemocnic a zástupců ze sektoru zdravotnictví 3. listopadu 2015, 8:30–12:00 hod., Maximus Resort, Hrázní 327/4a, Brno

 INZERCE 

NA KONCI ZÁŘÍ V NEMOCNICI V HRADCI KRÁLOVÉ OTEVŘELI KLINIKU TRADIČNÍ ČÍNSKÉ MEDICÍNY. PACIENTI TAM MOHOU PODSTOUPIT TŘEBA AKUPUNKTURU. OD PŘÍŠTÍHO ROKU PRAVDĚPODOBNĚ ÚČINKY TÉTO FOTO: Eugénia Bánovská ALTERNATIVNÍ LÉČBY BUDOU MOCT VYZKOUŠET TAKÉ VE hledá tu nejmodernější léčbu. FAKULTNÍ NEMOCNICI Stejně tak nejen Česká republika, U SVATÉ ANNY V BRNĚ. ale i Evropa, hledá nové možnosti

Veronika Vindišová

11

z dravo tn ic tví

Únorová diskuze na témata zdravotnictví sklidila pozitivní ohlasy. Pojďte společně s námi navázat na toto úspěšné setkání. Co se změnilo ve zdravotnickém resortu a jaké změny se dál chystají? Předmět diskuze: • Úhradová vyhláška • Systém navyšování tarifních platů ve zdravotnictví • Nedostatek lékařů a zdravotních sester • Postgraduální vzdělávání lékařů • Reexport léků • Jak se bránit při žalobě na lékaře či nemocnici • Elektronizace zdravotnictví • Optimalizace nákladů a efektivita řízení nemocnic Organizátor:

Účastníci akce: • Zástupce Ministerstva zdravotnictví ČR • Zástupci zdravotních pojišťoven, České lékárnické komory, Asociace českých a moravských nemocnic, Grémia majitelů lékáren, Státního ústavu pro kontrolu léčiv, aj. • Ředitelé a zástupci nemocnic ČR

Mediální partner:

V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte: [email protected] nebo 774 112 138

INZERCE

Využívání standardů Systému GS1 ve zdravotnictví a  zajistit přímé propojení mezi finančními a  klinickými procesy. Automatizace byla postavena na využití Systému GS1, jenž nabízí jednoznačnou identifikaci položek, možnosti sledování jejich pohybu od dodavatele až ke spotřebě, dále identifikaci zdravotního personálu a samozřejmě pacientů. V  roce 2014 byl do ostrého provozu přizván první dodavatel, společnost Cruinn Diagnostics, a v současné době jsou zapojováni další dodavatelé.

GS1 JE GLOBÁLNÍ ORGANIZACE, KTERÁ SE ZABÝVÁ TVORBOU, ÚDRŽBOU A PROPAGACÍ STANDARDŮ PRO AUTOMATICKOU IDENTIFIKACI, SBĚR A ELEKTRONICKOU KOMUNIKACI DAT V RÁMCI CELÉHO LOGISTICKÉHO ŘETĚZCE. Typickými sektory pro masivně rozvinuté uplatnění Systému GS1 jsou maloobchod, velkoobchod a logistika. Vedle uvedených, dnes již tradičních oblastí se Systém GS1 stále výrazněji prosazuje i v dalších odvětvích. Jedním z nejprogresivnějších je zdravotnictví. Důvodem je – kromě zrychlujícího se technologického vývoje – zejména náročnost zdravotnického dodavatelského řetězce a stoupající nutnost jej zefektivnit a zabezpečit před průnikem nelegálních produktů. Klíčovou úlohou každého dodavatelského řetězce je dostat správný produkt na správné místo ve správný čas. Toto obecné poslání je velmi důležité ve všech sektorech, ale přímo kritické je ve zdravotnictví. Zde je posledním článkem v  řetězci konkrétní pacient. ■ Prevence chybné medikace, boj proti padělkům, zlepšení vysledovatelnosti Jak tedy mohou standardy GS1 ve zdravotnictví pomoci? Zvýšení efektivity dodavatelského řetězce

06-11-mh15-10.indd 11

jsme již zmínili, další konkrétní přínosy vyplývají ze zavedení automatizace procesů ve zdravotnických zařízeních. Jedná se především o prevenci chyb při medikaci, podporu boje proti padělkům a  zlepšení vysledovatelnosti konkrétní poskytnuté péče. Systém GS1 je dnes ve zdravotnickém sektoru využíván už téměř v 60 zemích světa. Jeho implementace je podporována významnými institucemi v  oblasti kontroly a  regulace léčiv a  zdravotnických prostředků. Standardy Systému GS1 mohou poskytnout řadu přínosů pro fungování zdravotnického systému, od tolik požadovaného snížení nákladů v  rámci logistického řetězce až po lepší kontrolu podávání léků konkrétním pacientům. Automatická identifikace produktů na všech úrovních balení léčiv a zdravotnických prostředků a zabezpečení procesu sledovatelnosti přináší vyšší míru bezpečnosti a přehlednosti dodavatelského řetězce, zamezuje chybám, je jedním z účinných prvků ochrany proti padělkům. Jednotlivé prvky

automatické identifikace je možno chápat jako klíče ke zdravotním záznamům a databázím. V praxi mohou být označeni všichni pacienti, zdravotnický personál a  léky, lékařské nástroje, apod. Při každém podání léku mohou být načtena potřebná data z čárových kódů. Tím je zajištěno, že konkrétní pacient bude v databázi vždy porovnán s lékem, který mu byl podán a  současně bude identifikována i osoba, která lék podala. Přesnost a rychlost zpracování automaticky získaných dat dává šanci všem zúčastněným subjektům podílet se na dosažených benefitech. ■ Případová studie Zadávání veřejných zakázek v nemocnici Svatého Jakuba v Dublinu V roce 2013 se nemocnice Svatého Jakuba v  Dublinu rozhodla spustit projekt, jehož cílem bylo ověřit v praxi automatizovaný objednávkový systém. Dodavatelé měli být zapojeni do plně standardizovaného procesu, který měl nahradit oběh papírových dokumentů

■ Předpokladem pro zapojení do projektu je plná adopce standardů GS1. Důležitým prvkem pro spuštění projektu byla mj. míra zkušeností nemocnice Svatého Jakuba se standardy GS1. V  minulosti úspěšně nasadila dvě řešení na bázi těchto standardů: pro sledování léků a  průběhu domácí léčby pacientů trpících  hemofilií a  pro sledování oběhu chirurgických nástrojů. Svoji roli sehrála i ekonomická situace v  Irsku, která nutila zdravotnické subjekty k  významnému snižování provozních nákladů. S tímto tlakem přišla i změna politiky irské vlády, která se rozhodla pro model důsledné personalizace nákladů na zdravotní péči. Nakonec i  evropská legislativa naznačila směr dalších regulací ve zdravotnickém sektoru. Pro management dublinské nemocnice byly všechny tyto signály povelem k zahájení projektu. Důvodem rozhodnutí automatizovat právě objednávkový systém byla neúměrně rozsáhlá administrativa v  této oblasti spojená s  enormním množstvím papírových dokumentů. Párovat papírové objednávky s  fakturami a  evidovat všechny dokumenty

o  dodávce a  skladování, evidovat rozdíly, to vše bylo při využívání tradičního způsobu administrace nejen časově náročnou papírovou „válkou“, ale zároveň obrovským prostorem pro chybovost, finanční úniky a další rizika. Rovněž následný audit takto vedených procesů byl časově i finančně náročný. Byla zde i  zkušenost ze zahraničí. Austrálie začala využívat standardy GS1 již před několika lety. Výsledky a studie byly dalším kritériem pro nastavení pravidel pro e-Procurement v Irsku.

k  automatickému zpracování. V této fázi projektu se významnou měrou na zajištění podpory pro dodavatele i pro samotnou nemocnici podílela národní organizace GS1 Ireland. Pro druhou fázi automatizace objednávkového systému bylo potřeba nastavit spolupráci s poskytovatelem standardní  EDI komunikace. Definice samotných zpráv byla opět v  kompetenci národní organizace  GS1, využit byl standard pro elektronickou komunikaci GS1 XML.

■ Popis řešení Na počátku projektu automatizace objednávkového systému byla implementace standardní identifikace produktů, tedy zavedení GTIN (Global Trade Item Number) a definice základní sady informací, tzv. kmenových dat, o produktech, jako jsou například obchodní název, šarže, exspirace, velikost balení, typu objednací jednotky a podobně. Zároveň byla zavedena identifikace jednotlivých dodavatelů pomocí GLN (Global Location Number), aby bylo možno provázat produktová data s  konkrétními výrobci či dodavateli produktů. Následně byla všechna data o  produktech nahrána jednotlivými dodavateli do národního elektronického katalogu, což umožnilo nemocnici mít data permanentně k dispozici v  aktuální podobě a  využívat je pro objednávkový systém. Dalším krokem automatizace bylo zavedení elektronické komunikace čtyř základních elektronických dokumentů, tedy objednávky, dodacího listu, příjemky a faktury. Jak už bylo zmíněno, prvním krokem byla standardní identifikace produktů a  odsouhlasení (synchronizace) dat o těchto produktech mezi dodavatelem a  nemocnicí. To umožnilo posunout objednávkový proces směrem

■ Výsledná analýza potvrdila smysluplnost projektu Po ukončení pilotní fáze projektu byly vyhodnoceny náklady na zavedení automatizace objednávkového systému i  jeho přínosy. Analýza ukázala, že náklady na zavedení systému je možno rozdělit na náklady na modifikaci nemocničního systému, náklady spojené s elektronickou komunikací a napojením na elektronický katalog. Závěr analýzy jasně ukázal, že náklady na zavedení a  provozování nového, plně elektronického systému nejsou vyšší než náklady na původní manuální zpracovávání objednávek. Nový systém je bezpečnější, odolnější proti chybám, zajišťuje sledovatelnost, kontrolu spotřeby a přehlednost řízení zásob a v neposlední řadě také automatické párování elektronických dokladů. Celkově tak přispívá k efektivnějšímu řízení logistických procesů a  finančních toků. Požadavek na využívání Systému GS1 je nyní běžnou součástí výběrových řízení a  podmínkou spolupráce nemocnice Svatého Jakuba se všemi jejími dodavateli. Ing. Pavla Cihlářová, ředitelka sdružení GS1 Czech Republic

07.10.15 6:16

jené s počtem obyvatel a tak dále. Zvýhodněme obce z hlediska podnikatelských subjektů, které na jejich území působí. I ty totiž přináší samosprávě určitou finanční zátěž.

RČENÍ, ŽE O PENÍZE JDE AŽ V PRVNÍ ŘADĚ, U MĚST A OBCÍ TAK ÚPLNĚ NEPLATÍ. ZATÍMCO NOVÉ POVINNOSTI SE JIM KUPÍ JEDNA ZA DRUHOU, FINANČNÍ PROSTŘEDKY NA JEJICH ZVLÁDNUTÍ JAKSI NEPŘICHÁZEJÍ.

Po vaší schůzce s  Andrejem Babišem to vypadá, že ona druhá varianta nemusí být nereálná. Ano, a věřím, že pana ministra přesvědčíme, že zátěž pro státní rozpočet nebude při jeho velikosti nijak enormní. Těch pět až osm miliard korun není v  celkovém součtu až tak zásadní suma a  pro obce by na druhou stranu znamenala obrovský přínos. To je jednoznačné.

Jan Pacas A do budoucna se začne ztenčovat i  příliv evropských zdrojů. „Budeme potřebovat alespoň to, co jsme měli před reformami v roce 2011,“ říká předseda Svazu měst a obcí a kyjovský starosta František Lukl. Jako předseda Svazu měst a  obcí máte čerstvě za sebou oněch příslovečných sto dnů hájení. Co teď přijde? Mohu konstatovat, že svaz je ve velmi dobré kondici. Nicméně nesmíme usnout na vavřínech. Náš úkol je jasný – stoprocentně plnit roli, kterou dnes máme jako povinné připomínkové místo. Dokážeme to tak, že budeme ještě více komunikovat, a to především směrem k  členské základně. Zástupci vrcholných orgánů svazu v  regionech navážou užší vztahy s  řadovými členy, což nám pomůže lépe vnímat jejich problémy a pomáhat je řešit. Jeden takový problém představovalo i  plánované ukončení služeb finančních úřadů v některých obcích a  městech. Ministr financí Andrej Babiš ale potvrdil, že vyhláška rušící územní pracoviště se dělat nebude. Je to pro vás vyhraná bitva? Ano, ale rozhodně budeme dění kolem finančních úřadů nadále sledovat a vyhodnocovat. Zejména to, zda dochází k naplnění daných slibů. Nejen pro samosprávy je totiž velmi důležité, aby města a  obce mohly efektivně a  v  rozumném dosahu zajišťovat servis občanům. A případným změnám předcházela konstruktivní a věcná diskuse se snahou nalézt schůdné řešení, kdy na prvním místě bude dostupnost veřejných služeb. Ten servis ale dnes zahrnuje i  řadu přenesených povinností.

„S Evropskou unií se podařilo vyjednat maximum možného,“ říká předseda Svazu měst a obcí František Lukl. Obce se ale musí smířit s tím, že z fondů nepůjde financovat vše, na co byly zvyklé.

Mají na to města a  obce vůbec peníze? Na bedra obcí se bohužel nakládá čím dál tím víc úkolů bez toho, aniž by za tím šly finanční prostředky. Je sice pěkné, že nás ministr financí chválí, jak dobře hospodaříme, ale když se řekne „A“ musí se říci i „B“. A to znamená, že sice hospodaříme dobře, ale s nedostatkem peněz. Přinese potřebnou finanční injekci nové kolo evropských dotací? S Evropskou unií se podařilo vyjednat maximum možného. Musíme se ale smířit s  tím, že z  fondů bohužel nepůjde financovat vše, na co jsme byli zvyklí v minulém programovém období a co by obce potřebovaly. Typicky cestovní ruch, oddílné kanalizace, památky nebo místní komunikace. Zde patří dík ministryni pro místní rozvoj Karle Šlechtové za to, že se staví čelem k možnosti spolufinancovat tyto aktivity z národních zdrojů. Podporujeme Ministerstvo

pro místní rozvoj v  jednáních s  Ministerstvem financí o  dostatečné finanční alokaci. Zároveň se ale musíme zamyslet nad tím, co bude po roce 2020, kdy už nebude takřka žádná možnost pokrýt naše aktivity z evropských zdrojů. Řešení ale přeci nemůžou představovat jen dotace z národních programů. To rozhodně ne. Jestliže bude stále méně peněz proudit z dotací, budeme potřebovat, aby nám stát vrátil alespoň to, co jsme měli před reformami v  roce 2011. To by znamenalo opět zvýšit koeficient u rozpočtového určení daní a příspěvek na výkon státní správy. Buď dospějeme k  oné dílčí změně, která vše vrátí na úroveň před rokem 2011, jako se to nedávno stalo u  krajů, nebo půjdeme systémovou cestou. K této variantě se kloním já. Pojďme se podívat na jednotlivé koeficienty, a to nejen u DPH, ale i u daně z příjmů fyzických i  právnických osob. A samozřejmě i na koeficienty spo-

Pomáhá vám při podobných jednáních i  vaše vlastní ministerská zkušenost? Poznáte, co je ještě reálné prosadit a  co už je za hranou? Myslím, že jste uhodil hřebíček na hlavičku. Jsou věci, které se dají prosadit, když je dobrá vůle. To se týkalo například zrušení klauzule nepřevoditelnosti bytů, které byly financovány z  národních dotačních titulů, nebo zrušení nového Nejvyššího stavebního úřadu. Zkušenost z  pozice ministra mi dala nahlédnout do toho, kde jsou mantinely, kde se ještě vyplatí zatlačit a kde se už jedná o čistě politickou záležitost. Tam většinou nepomůžou ani rozumné návrhy a věcné argumenty.

•

Hospodaříme sice dobře, ale s nedostatkem peněz

e

t

ZÁ ŘÍ | ŘÍ JEN 2015

a a  o bc

ÁL

s pe c iál – m ěs ta a obce

• m ěs

12

S P CI E

koncepce dostupného nájemního bydlení. Obce by měly vytipovat lokality, kde bychom dokázali uspokojit bytové potřeby našich občanů, a zároveň znát možnosti financování, což nám zatím chybí. Pořád se říká, že něco půjde z evropských fondů, něco z národních, ale musíme to mít černé na bílém. Obávám se také, že do budoucna budeme kromě stávající problematiky lidí v  bytové nouzi a bezdomovectví řešit otázku imigrantů. Stát by měl v tomto ohledu sehrát daleko větší roli, protože situace je alarmující. Stačí se podívat na Rakousko a  Maďarsko. Ty země jsou již dnes přesycené a lidí, kteří přechází státní hranice, bude čím dál tím více. Jaký má stát krizový plán? Jedna věc je totiž jasná – úspěšně jej naplní jen ruku v ruce s obcemi. Zatím s námi ale nikdo aktivně nekomunikuje. Ano, vláda řeší situaci s  obcemi, které mají svá zařízení, ale ty rozhodně nebudou dostačující.

Když jste zmínil byty, intenzivní jednání se vedou i o problematice sociálního bydlení. O koncepci sociálního bydlení se skutečně hodně debatuje. Oceňuji, že Ministerstvo práce a  sociálních věcí vnímá naše návrhy minimálně v  tom ohledu, že se jako starostové budeme aktivně podílet na jejím naplnění. Zároveň ale dodávám, pojďme řešit nejen oblast sociálního, ale i dostupného bydlení. To znamená například problémy matek s dětmi, které se při rozvodu dostanou do komplikované bytové situace. Řešme seniory a  na druhé straně mladé lidi, kteří nemají v tuto chvíli jak naplnit své bytové potřeby. Pak je tu samozřejmě i  ona zmíněná sociální skupina, ale pro nás starosty je nejpalčivější otázka těch prvních tří.

Podobně zásadní otázkou je pro města a  obce i  připravovaný zákon o  zadávacích řízeních nebo agenda stavebních úřadů. Jak probíhá komunikace v  této oblasti? Po evropských fondech je to další z  velkých témat, které spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj. S tím se nám komunikuje velmi dobře. Chtěl bych proto apelovat hlavně na poslance a senátory, aby návrh zákona o zadávacích řízeních nepodrobovali zbytečným přílepkům a  dodatkům. Na předchozí úpravě nám totiž nejvíce vadila ohromná složitost. Celý proces byl komplikovaný a  administrativně náročný. Nyní se snažíme naplnit určité nové povinnosti stanovené evropskou směrnicí, ale nebuďme přísnější, než po nás Evropa chce. Nedávejme do základního zákona procesní postupy a  návody, které jej zbytečně zahltí. Ty mají své místo v nařízení vlády, případně ve vyhláškách ministerstva. V podobě, ve které se zákon nyní nachází, slibuje zpřesnění, zjednodušení a větší jednoznačnost. I když nechci být prorokem špatných zpráv, v  Poslanecké sněmovně a  Senátu může dojít ke změnám, které, jak se obávám, nebudou k lepšímu.

Jak by podle vás mělo vypadat ideální řešení? Mělo by zohlednit zásadní roli obcí v  otázkách naplňování

Jakých přílepků se nejvíc bojíte? Zaprvé se obávám, aby nedocházelo ke zpřesnění výkladu,

který zúží aplikovatelnost zákona tak, že nebude v  praxi vůbec použitelný. Zadruhé, aby nedošlo ke zpřísnění z hlediska povinností obcí, aby se do zákona nedostaly podmínky zbytečné publicity nebo vyvěšování na úřední desku. Obávám se také rozšiřování účinnosti zákona i na řízení, u kterých to Evropská unie nevyžaduje. Nepřispělo by to ale k  větší transparentnosti? Dám ruku do ohně za to, že drtivá většina starostů jsou slušní lidé. Ano, v  této několikatisícové skupině se určitě objeví jedinec, který systém zneužije. Ale my ho přeci nemůžeme vytahovat jako exemplární příklad a tvrdit, že obce a města chtějí zákon obcházet. Pokud k něčemu takovému došlo, tak většinou neúmyslně a kvůli tomu, že byl celý systém příliš složitý. A toho bychom se měli vyvarovat. To vše jsou poměrně aktuální otázky, co vás čeká v delším časovém horizontu? Z dlouhodobějších úkolů zmíním systém odměňování zastupitelů. Trochu mě mrzí, že poslanci, senátoři a  ministři, to znamená volení představitelé státu, mají své odměny navázány na celorepublikový průměr v  podnikové sféře, a když se onen průměr zvýší, automaticky jim roste plat. Starostové jsou v tomto ohledu v pozici jakéhosi chudého příručího, který musí čekat na nařízení vlády o platech a odměnách zastupitelů územních samospráv. Přitom jsme v naprosto stejném postavení volených zástupců. Takže se ptám  – jak je možné, že je tu nějaká privilegovaná skupina, která si o odměnách rozhoduje sama, a  druhé, o  které je rozhodováno? Nikdo z  nás není nenažraný, ale jde o  to, aby byla samospráva na stejné úrovni jako moc zákonodárná, výkonná a  soudní. Takto to ostatně předpokládá i Ústava.

 kdo je… František Lukl předseda Svazu měst a obcí, starosta Kyjova František Lukl vystudoval právo a právní vědu na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Tamtéž získal pod záštitou Nottingham Trent University titul MPA. Ve vedení Svazu měst a obcí (SMO ČR), do kterého byl zvolen v letošním roce, spojuje zkušenosti starosty i ministra. Jako starosta Kyjova působí od roku 2005 dodnes. Ve vládě Jiřího Rusnoka zastával funkci ministra pro místní rozvoj.

INZERCE

odborná konference

7. ročník

Moravské obce a města 2015

Organizátor:

Mediální partner:

24. listopadu 2015, hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno Součástí je i společenský večer pro účastníky akce

Rok se s rokem sešel a tak pro Vás máme další ročník naší nejúspěšnější konference. Setkání nabité zajímavými tématy a osobnostmi, které mají co říct a nabídnout. Přijďte se přesvědčit a informovat o tom, co nás v nadcházejícím období čeká a nemine.

Předpokládaný počet účastníků:

Hlavní témata:

800 Kč pro zástupce státní a veřejné správy 2 000 Kč pro zástupce soukromého sektoru

• Financování krajů, měst a obcí a příprava rozpočtů na rok 2016 • Rozvoj měst a obcí a jeho financování • Podpora rozvoje meziobecní spolupráce • Ukázky úspěšně realizovaných projektů

12-16-mh15-10.indd 12

Určeno pro zástupce státní správy a samosprávy – starosty, tajemníky, vedoucí finančních odborů, odborů investic, rozvoje, správy majetku a ostatní úředníky všech pěti moravských krajů (Jihomoravský, Moravskoslezský, Zlínský, Olomoucký, Kraj Vysočina) a krajů Královéhradeckého a Pardubického.

80–100

Účastnický poplatek

V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte: [email protected] nebo 774 112 138

07.10.15 5:52

Dokončení ze strany 1 Teď přichází Ministerstvo práce a sociálních věcí s novým návrhem, jak se dostat vypočítavým majitelům některých ubytoven na kobylku. Opět by to znamenalo změnu zákona. Tentokrát by podle ní pokryl doplatek na bydlení lidem na ubytovnách pouze 70  procent nákladů namísto současných devadesáti. „Smyslem novely zákona o hmotné nouzi není připravit lidi o doplatek na bydlení. Cílem je především začlenění osob v  hmotné nouzi a jejich aktivizace, aby mohli za pomoci Úřadu práce, sociálních pracovníků obcí i  neziskových organizací nalézt a udržet si standardní bydlení,“ doplnil Habáň.

Zastánce našel návrh ministerstva mezi členy Svazu měst a obcí. „Není přece správné, že si někteří vychytralí lidé kupují objekty ve špatném stavu a  lákají do nich sociálně slabé z  celé republiky s tím, že náklady zaplatí stát,“ řekl předseda svazu a  starosta Kyjova František Lukl, podle kterého nesmí být účelem doplatku na bydlení zisk provozovatelů ubytoven. „Tato sociální dávka má pomáhat potřebným,“ dodal Lukl. Ne všichni představitelé měst a  obcí ale kvitují plán na snížení doplatku pro lidi na ubytovnách s  povděkem. Představa, že jejich majitelé kvůli tomu sníží nájem, je podle nich mylná. „K tomu by opravdu došlo, pokud by oby-

„ doplatek Doplatek na bydlení: ■ Podle Úřadu práce ČR bylo letos v srpnu vyplaceno celkem 60 296 doplatků na bydlení ■ Z toho šlo celkem 12 819, tedy 21 procent těchto sociálních dávek, lidem na ubytovny ■ Nejvíc doplatků se vyplatilo v Moravskoslezském kraji, celkem 3 253 Zdroj: Úřad práce ČR

vatelé ubytoven měli možnost odejít do jiných forem bydlení, například sociálních bytů,“ upozornil náměstek chomutovského primátora Mariam Bystroň. Těch ale není dostatek, a mnozí lidé na ubytovnách tak nemají možnost sehnat si jiné bydlení.

„ Reakce měst jsou smíšené „Stále tam narážíme na to, že tito lidé mají obrovské dluhy vůči bývalým nájemcům a  dodavatelům energií. Kdybychom jim umožnili získat byt, nikdo je

•

Na ubytovny dáme méně, navrhuje ministerstvo

e

t

13

a a  o bc

ÁL

s pe c iál – mě s ta a obce

• m ěs

Z Á ŘÍ | ŘÍJ E N 2 0 1 5

S P CI E

nepřipojí na dodávky elektřiny a  tepla. To je skoro neřešitelný problém,“ vysvětlil náměstek primátora Ostravy Zbyněk Pražák. Podle Pražáka je mezi obyvateli ubytoven jen do deseti procent lidí, kteří nic nedluží nebo jsou schopni dluhy splácet. Ti mají naději, že se z ubytoven v dohledné době dostanou a  města a  obce jim v tom mohou pomoci. Drtivá většina ale jiné východisko prozatím nemá, a  pokud dostanou na bydlení v  ubytovně méně peněz, budou je muset hledat jinde. „Snížení doplatku o 20 procent budou muset uhradit z  prostředků na jídlo a ošacení, což jistě nepřinese žádný pozitivní efekt,“ upozornil Bystroň.

Podle Habáně z  Ministerstva práce a  sociálních věcí je ale návrh novely zákona o hmotné nouzi teprve na začátku celého procesu. „V  tuto chvíli lze tedy jen stěží předjímat, jaká bude konečná podoba novely zákona o hmotné nouzi,“ upozornil. Obce navíc volají po komplexním řešení celé problematiky sociálního bydlení. Na konci září proto předložilo ministerstvo vládě Koncepci sociálního bydlení pro roky 2015–2025. Na tu naváže zákon o  sociálním bydlení, který resort připraví do  poloviny příštího roku. „Koncepce sociálního bydlení stanovuje také další kompetence obcí v oblasti sociálního bydlení, například umožňuje vybírat si poskytovatele sociálního bydlení na území obce dle platné legislativy. Sociální dávky na bydlení by měly být směřovány přímo obcím na základě institutu zvláštního příjemce,“ přiblížil Habáň s  tím, že obce budou do budoucna o  dostupném bydlení spolurozhodovat. JAN PACAS

Zveřejňování smluv se obce bát nemusí. Zabere pět minut Poslanci na konci září schválili protikorupční zákon o  registru smluv, podle kterého by měly smlouvy zveřejňovat kromě státu a  krajů i  obce s  rozšířenou působností. Jak to zatíží jejich administrativu? Podle zkušeností starostů, kteří již smlouvy na internet dávají, příliš ne. Leckdy to i pomůže. Ani obce s rozšířenou působností a jimi řízené firmy ale nebudou muset zveřejňovat vše. „Díky tomu, že se již nemusí uveřejňovat smlouvy s nepodnikajícími fyzickými osobami nebo smlouvy s hodnotou plnění pod 50 tisíc korun, bude objem uveřejněných smluv pro obce a jejich organizace nižší,“ uvedl vedoucí legislativně-právního oddělení Svazu měst a obcí Zdeněk Mandlík.

Přesto to podle něj bude znamenat zavedení nových postupů a  kontrol, aby omylem nedošlo k neuveřejnění a tedy i k zneplatnění smlouvy. Problém by mohlo představovat i zveřejňování starých smluv, které nejsou k dispozici ve strojově čitelné podobě. Ani tak by ale administrativa neměla obce s rozšířenou působností zavalit. „Byl jsem starostou jedné z nich – Semil – a smlouvy jsme měli průměrně dvě denně. Zveřejnění trvá přibližně 5  minut. Nárůst práce je tak naprosto minimální,“ předestřel poslanec Jan Farský, který před třemi lety s ideou registru smluv přišel. Obce, které již smlouvy zveřejňují, hlásí, že postupem času administrativy naopak ubývá. „Snad-

něji se jim dohledávají informace a  klesá počet chyb úředníků,“ uvedl Nikola Hořejš, mluvčí hnutí Rekonstrukce státu, které zákon prosazovalo. A potvrzuje to i  starosta Kuřimi Drago Sukalovský. „V případě potřeby dohledají pracovníci i smlouvy, které sami nevyřizovali,“ uvedl. Podle Farského

se navíc obce budou moci v registru inspirovat, protože uzavírají typově podobné smlouvy. Zákon musí ještě schválit senátoři a podepsat prezident Miloš Zeman. Povinnost zveřejňovat smlouvy v centrálním registru by tak měla platit od poloviny příštího roku. (jp)

Dotazy do „Starostovy právní poradny“ posílejte na adresu [email protected] Otázky zveřejníme na www.moravskehospodarstvi.cz a vy v anketě rozhodnete, na kterou se podrobně zaměříme v dalším čísle našeho dvouměsíčníku.

INZERCE

12-16-mh15-10.indd 13

07.10.15 5:52

14

ZÁ ŘÍ | ŘÍ JEN 2015

e

a  o ta bc

• m ěs

s pe c iál – m ěs ta a obce

„V dlouhodobém rozpočtovém výhledu máme nastavené snižování zadluženosti a  tento trend chceme dodržet i  v  následujících letech. Žádné mimořádné úvěry neplánujeme, takže chcete-li, ano držíme vyrovnané hospodaření,“ představil postoj vedení města tiskový mluvčí brněnské radnice Pavel Žára. Podle něj je ale zatím předčasné mluvit o  konkrétních prioritách rozpočtu na příští rok.

CO CHYSTAJÍ MORAVSKÁ MĚSTA A OBCE V PŘÍŠTÍM ROCE? DO ČEHO BUDOU INVESTOVAT? A POTVRDÍ SE, ŽE OBCE HOSPODAŘÍ SKUTEČNĚ NEJLÉPE A NEJZODPOVĚDNĚJI?

„ Mnohde mají přebytky

Ladislav Koubek Rekordně nízké úrokové sazby, množství dotačních příležitostí a příklad centrální vlády, která se dluhů nebojí. To všechno jsou argumenty, proč by i  města a  obce mohly sáhnout k  většímu množství úvěrů. Komunální politici jsou ale opatrní a  úvěry si brát

nechtějí. V  loňském roce zadlužení českých a  moravských obcí v souhrnu pokleslo o 3,6 procenta, přičemž v absolutním vyjádření se dluh snížil o  3,3 miliardy korun. A vypadá to, že podobně budou hospodařit i v roce 2016.

Podobný přístup k hospodaření mají i  ve Znojmě. „Prioritou jsou dlouhodobě zdravé finance, v  roce 2016 proto nepředpokládáme navýšení úvěrového zatížení města,“ uvedl starosta Vlastimil Gabrhel. Ve Znojmě mají připra-

ven zásobník investičních projektů, ze kterého pak projekty vybírají na základě strategických priorit a  aktuálního výhledu rozpočtových příjmů. „Předpokládáme, že budeme v příštím roce pokračovat v  dlouhodobých projektech, jako je například regenerace městského parku,“ doplnil Gabrhel. Třebíč hospodaří v posledních letech s přebytkem a o zachování tohoto trendu se snaží i současné vedení města. „Úvěry využíváme zásadně k financování investičních výdajů, které představují například zateplování budov, rekonstrukce veřejných prostranství, budování nové infrastruktury a další. V současné době splácíme pouze jeden úvěr, který bude splacen do konce roku 2021,“ pochlubil  se dobrou finanční situací města třebíčský starosta Pavel Janata. V Třebíči už mají o  důležitých investicích na příští rok jasno. Plánují zasíťovat pozemky v  lokalitě Na Kopcích

Ideální město pro podnikatele dobře hospodaří, rychle komunikuje a nerýžuje na poplatcích Podpora podnikání ve městě nemusí znamenat jen zbudování nákladné průmyslové zóny. Posunout podnikatelské prostředí do nových výšin může i celá řada maličkostí. Podnikatelům prospěje například rozšíření úředních hodin nebo kvalitní městský web. Základem ale je, aby radnice dobře hospodařila. Radnice mohou podnikatelům život usnadnit, nebo naopak zkomplikovat. Těch druhých příkladů ale v posledních letech ubývá, dokazuje průzkum Město pro byznys, který pro týdeník Ekonom už osmým rokem zpracovává společnost Datank. „Co se týče kritérií našeho výzkumu, česká města se snaží. Radnice se čím dál tím více otevírají občanům i podnikatelům,“ přiblížila analytička Datank Gabriela Šamanová. U veličin, které Datank sleduje, města samozřejmě nedrží v rukou všechny nitky. Počty podnikajících fyzických a právnických osob, podíly velkých firem nebo nezaměstnanost v regionu ovlivní radnice jen zprostředkovaně nebo vůbec. „V našich výzkumech podnikatelé volají například po změně zákona o zadávání veřejných zakázek tak, aby je přednostně mohly získávat místní firmy. To však není v kompetenci radnic,“ uvedla Šamanová. Řadu věcí, které podnikatele pálí, městské a obecní úřady ale v moci mají. „Začíná to například stanovením výše nájmu v podnikatelských prostorách spolu s dalšími místními poplatky a končí zvyšováním atraktivity města či obce pro návštěvníky a turisty různými akcemi a interním děním,“ zmínila

místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků Pavla Břečková, podle které není od věci ani chytré nastavení územního plánu tak, aby v něm byl prostor pro podnikatelské aktivity.

„ Potkávejte se s námi, chtějí podnikatelé Tím však seznam ani zdaleka nekončí. Podle průzkumů Datanku by podnikatelé ocenili například i pořádání pravidelných setkání s představiteli radnice a také možnost prezentace svých firem na stránkách města. „To může radnice vyřešit třeba tím, že na homepage oficiálního městského webu umístí katalog místních firem a podnikatelů,“ nabídla Šamanová. Důležité je i to, jak rychle odpovídají například živnostenské odbory na dotazy týkající se podnikání. Triků, jak podnikatelům vyjít vstříc, je zkrátka celá řada. A nemusí ani zruinovat rozpočet města. „Úplně bez nákladů může radnice ovlivnit přístup svých úředníků nejen k začínajícím podnikatelům, mít co největší rozsah úředních hodin a umožňovat podnikatelům i schůzku mimo ně,“ vypočetla Šamanová. Časově vytíženým lidem řídícím vlastní byznys určitě pomůže i elektronický rezervační systém termínu schůzky. „Může se zdát, že jde o maličkosti, ale ten, kdo je celý den v práci, tohle ocení,“ podotkla analytička.

Soutěž Pro měSta a obce

„Nejkrásnější náměstí či náves“

Vyhlašuje:

ÁL

•

Rozpočtový schodek? Raději S P CI ne, shodnou se starostové E

pro výstavbu rodinných a  bytových domů. A budou pokračovat v revitalizaci sídlišť či v zateplování městských budov.

„ Mnohem víc oprav než nových staveb Konzervativní jsou i  menší města. „Současné vedení města preferuje vyrovnaný, popřípadě přebytkový rozpočet. Do úvěrů jít nechceme, protože se ještě z  minulých let dva dlouhodobé úvěry splácejí,“ popsala přístup Vizovic starostka Silvie Dolanská. Pečlivě zvažuje své hospodaření i  město Hranice. „Úvěry připouštíme pouze jako překlenovací v  čase před vyplacením dotací. Dále jsme ochotni jednat o  úvěrech v  případě komerčně nastavených

investic s  možností návratnosti z příjmu dané investice. Úvěry na nekomerční rozvoj či údržbu nepotřebujeme. Udržet si vyrovnané hospodaření je pro nás závaznou prioritou. Své možnosti zvyšujeme důslednou prací při kontrole nákladů,“ shrnul starosta Hranic na Moravě Jiří Kudláček. Z  ankety, kterou jsme uspořádali mezi starosty, vyplývá, že se v  příštím roce většina měst a  obcí bude věnovat spíše opravám a údržbě stávajícího majetku než rozsáhlým investicím. Mezi zmiňovanými záměry se nejčastěji objevují opravy hřišť, chodníků, silnic či kanalizací. Takové záměry mají například v Letovicích, Velké Bíteši, Vizovicích. Potěšující je, že na opravy a investice dokážou najít peníze i velmi malé obce. „Naším hlavním plánem v roce 2016 bude s největší pravděpodobností stavba dřevěné rozhledny na kopci Křiby,“ řekla starostka Heřmanova na Žďársku Pavla Chadimová. Hned několik akcí zároveň si může dovolit Hluboké na Třebíčsku s  dvěma stovkami obyvatel. „Opravujeme kulturní dům, příští rok bychom chtěli vybudovat víceúčelové hřiště a také opravit dětské hřiště,“ uzavřela tamní starostka Marie Svobodová.

Styčný bod ale představuje dobrá správa městské kasy. Právě kvalitní hospodaření spojovalo vítěze loňského ročníku výzkumu Město pro byznys. „Radnice, která správně hospodaří, nepotřebuje plnit pokladnu penězi, které vybere od místních podnikatelů za poplatky a daň z nemovitosti,“ upozornila Šamanová. Dobrá zpráva je, že zvyšování těchto poplatků zaznamenává Datank jen ojediněle, většinou buď zůstávají stejné, nebo klesají. To ostatně ilustruje i příklad Pelhřimova, který ve výzkumu loni obsadil třetí příčku. Kromě toho, že město podnikatelům nabízí stále se rozvíjející průmyslovou zónu Skrýšovská, také téměř nevybírá místní poplatky, které souvisí s podnikáním. „Hledáme náhradní spolupráci, jak zdroje doplnit. Důležité je říci, že máme koeficient jedna. Kdybychom měli koeficient dvě, tak by to pro podnikatele znamenalo dvojnásobné zatížení daní z nemovitosti,“ předestřel starosta města Pelhřimov František Kučera. Městu se takový přístup vrací. To, co podnikatelé úspoří na daních a poplatcích, mohou vkládat do rozvoje svých firem. A není výjimkou, že se spolu s radnicí zapojí i do rozvoje města. „Například ve spolupráci s Agrostrojem jsme vybudovali část chodníků v průmyslové zóně a jednáme o dalších možných společných projektech,“ pochvaluje si Kučera. Univerzální recept na rozvoj podnikatelského prostředí ale podle Kučery neexistuje. S tím souhlasí i Josef Cogan, starosta Nové Paky, která ve výzkumu Město pro byznys loni zvítězila. „Základním principem je snaha nepřekážet podnikatelům v jejich záměrech a poskytnout jim, ale samozřejmě i všem občanům, služby řádně a včas. Konkrétním příkladem flexibilního přístupu může být například kapacita školek, která je pro pracující rodiče zcela zásadní,“ upozornil Cogan a dodal, že v Nové Pace dokázali v průběhu minulých deseti let umístit do školek všechny tříleté děti. (jp)

Partner Soutěže:

záštita:

Kdo bojuje o titul nejkrásnější náměstí či náves? Příležitost přihlásit se do soutěže, kterou vyhlásilo Moravské hospodářství ve spolupráci s Nadací Partnerství, využilo 71 obcí a měst. Seznamte se s 9 finalisty, které vybrala odborná porota. O pořadí na stupních vítězů rozhoduje veřejnost.

Nejkrásnější náměstí

Nejkrásnější náves Vítěze představíme 24. listopadu na konferenci Moravské obce a města a v prosincovém vydání Moravského hospodářství.

Hlučín Moravskoslezský kraj Havlíčkův Brod Kraj Vysočina

Nový Jičín Moravskoslezský kraj FOTO: Ota Nepilý

Dalešice Kraj Vysočina

Holašovice Jihočeský kraj

Více se o finalistech dočtete a až do 15. října můžete hlasovat na www. moravskehospodarstvi.cz

Více na:

Úterý Plzeňský kraj

Velká Bystřice Olomoucký kraj

Ostopovice Jihomoravský kraj

Střížovice Zlínský kraj

Pro více informací o soutěži sledujte stránky www.moravskehospodarstvi.cz

12-16-mh15-10.indd 14

07.10.15 5:52

ÁL

• m ěs

15

•

s pe c iál – mě s ta a obce

a  o bc

e

Z Á ŘÍ | ŘÍJ E N 2 0 1 5

ta

S P CI E

Protipovodňová opatření: Hodně záleží na solidaritě obcí Heřminov nebo Troubek by nakonec mohlo dojít i na vyvlastnění. „Asi nebude jiného zbytí. Pokud je projekt vedený jako stavba ve veřejném zájmu, lze k  tomu přistoupit,“ upozornil Pagáč.

DOKÁŽE NAPÁCHAT OBROVSKÉ ŠKODY, KDYŽ JE JÍ PŘÍLIŠ, A MOŽNÁ JEŠTĚ HORŠÍ, KDYŽ JE JÍ MÁLO. S VODOU JAKO NEBEZPEČNÝM ŽIVLEM MAJÍ ČEŠI SVÉ ZKUŠENOSTI.

Podniky povodí plánují investovat do protipovodňových opatření miliardy. Co se skutečně podaří postavit, ale závisí i na tom, jak se jim bude komunikovat s dotčenými obcemi. Ty někdy se stavbami nesouhlasí. FOTO: Attila Racek

Jan Pacas Mohlo by se proto zdát, že komplexní vodohospodářská opatření porostou v  Česku rychlostí blesku. O tom, proč je tomu často naopak, diskutovali 22. září v Brně účastníci business snídaně společnosti Magnus Regio. Státní podniky povodí vybudovaly v  minulosti protipovodňová opatření za miliardy korun. Další miliardy investovat plánují. Otázkou je, co se nakonec skutečně postaví. „Protipovodňová opatření můžeme délkou přípravy srovnávat s dopravní infrastrukturou, celý proces trvá 10 až 15 let,“ upozornil generální ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský. Překážek je překvapivě mnoho. Vodohospodářům rozhodně neulehčuje práci často se měnící politická reprezentace, ale, podle jejich slov, také občasná nesolidarita mezi občany i  zastupiteli v  obcích. „Setkali jsme se s  různým přístupem obcí a  měst. Od kladného, kdy vedení města jedná s občany nebo třeba poskytne pozemky bez úplaty, až po situace, kdy vše ustane na bodě mrazu,“

Hlavní partner

přiblížil generální ředitel Povodí Odry Jiří Pagáč. I když v  mnoha jiných případech představují hlavní problém peníze, u  vodohospodářských opatření tomu tak často není a zřejmě ani nebude. „Zdroje jsou, v novém programovém období Evropské unie je dost financí na protipovodňová opatření i  opatření proti suchu,“ podotknul generální ředitel Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Petr Valdman. Ke komplikacím dochází zejména tehdy, když se podniky povodí neshodnou s obcemi na tom, co se má vlastně stavět. K tomu došlo například v Nových Heřminovech, kde má vyrůst jedna ze tří přehrad plánovaných Povodím Odry. Lidé z Heřminov ji nechtějí a  proti její stavbě se ohradili

REJSTŘÍK FIREM Asociace malých a středních podniků a živnostníků – 14 BMKco – 8 Brněnské komunikace – 1, 4 CZ Loko – 8 Datank – 14 Dopravní podnik města Brna – 3 Ekostavby Brno – 15 ENVIPARTNER – 15

Partneři

i zastupitelé. „Obec se opírá o to, že disponuje studií, která dokáže povodí ochránit stejně. Tu se vodohospodáři snaží bez diskuze odmítnout,“ ohradil se heřminovský zastupitel Ludvík Drobný. Podobná situace nastala i  v  Troubkách, symbolu ničivých povodní na Moravě a Odře v roce 1997. „Navržená opatření se nám nelíbila, zpracovali jsme variantní řešení, které mělo podle expertů stejnou šanci na realizaci. Převážila ale varianta povodí,“ připomněl troubský zastupitel Jindřich Válek s  tím, že obec nakonec na plán povodí přistoupila. „Přesto mám obavy z  řešení majetkoprávních záležitostí,“ dodal Válek. Právě výkupy pozemků se často stávají fází, na které se celý projekt zadrhne. V případě Nových

 Nezapomínat na malé toky Ve stínu podobně velkých projektů zůstává péče o  malé vodní toky. „Toto pole je do značné míry nezorané. Je mnoho míst, která by si zasloužila obnovu nádrží, zajištění rozlivných ploch nebo realizaci zasakovacích opatření,“ doplnil předseda představenstva společnosti Ekostavby Brno Ivan Beneš. Malý vodní tok ale automaticky neznamená menší problémy při výstavbě. Majetkoprávní tahanice bývají stejně složité jako u  těch velkých. „Někdy se podaří získat souhlas majitele, ale ten během realizace pozemek prodá a  nový vlastník má jiný názor. A všechno se řeší znovu,“ přiblížil časté komplikace ředitel vodohospodářských staveb ve firmě PORR Michal Beňák. Podle provozního ředitele společnosti ENVIPARTNER Ondřeje Kince starostové obcí ležících u malých toků často neví, kde vzít na potřebná opatření peníze. „Informací bylo málo, byly kusé a do většiny malých obcí se ani nedostaly,“ uvedl. Podle generálního ředitele SFŽP Petra Valdmana je to ale spíše otázka toho, co která

Povodí Moravy – 15 Povodí Odry – 15 První brněnská strojírna Velká Bíteš – 8 Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje – 2 Teplárna Otrokovice – 7 Teplárny Brno – 7 Úrazová nemocnice Brno – 10 Veolia Czech Republic – 7

AŽD Praha s. r. o. – 4 Brněnské komunikace a. s. – 5 ČD - Telematika a. s. – 3 EKOSTAVBY BRNO, a. s. – 15 Eurovia CS, a. s. – 2 GOLF BRNO a. s. – 10 Gordic spol. s r. o. – 6 GS1 Czech Republic – 11 JOTA, s. r. o. – 8 Komerční banka, a. s. – 7, 13

obec upřednostní. „I starostové mají vlastní priority – někteří nechtějí řešit potůček za vsí, ale radši se zaměří na veřejné osvětlení nebo chodníky,“ oponoval. Kromě opatření na malých tocích je potřeba zlepšit i predikční systémy. S tím, jak roste nebezpečí intenzivních lokálních srážek, rostou i nároky na možnost předpovídat, kde přesně a  kolik vody spadne. „Zatím jsme schopni dostat se na úroveň bývalých okresů s dobou předpovědi na maximálně jednu hodinu,“ uvedla vedoucí oddělení hydrologie na Českém hydrometeorologickém ústavu Eva Soukalová s  tím, že metody se ale neustále zlepšují. Druhý extrém oproti intenzivním dešťům a povodním představuje sucho. To panovalo například letos. Důležité proto je zamyslet se nad tím, která opatření působí v  obou případech. „Jen ucelená vodohospodářská soustava je schopná reálně tlumit povodeň a  nadlepšovat průtoky v  době, kdy neprší. Tam, kde tato díla nejsou, jsou možnosti omezené,“ upozornil generální ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský.

VIDEOREPORTÁŽ z business snídaně

VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o. Dvořákova 14, 602 00 Brno telefon: 542 425 210 e-mail: [email protected] www.magnusregio.cz

patří do Brno TOP 100

JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: [email protected] ASISTENTKA a PRODUKČNÍ: Ing. Radka Novotná tel.: 542 425 210, GSM: 774 112 139 e-mail: [email protected] REDAKCE: šéfredaktor: Mgr. Jan Pacas GSM: 774 112 643 e-mail: [email protected] redaktoři: Ladislav Koubek, Veronika Vindišová, Tereza Hašková, Kristián Chalupa, Lucie Sitarová foto: Eugénia Bánovská, Attila Racek, Galina Močárová OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitel Vojtěch Koukal tel.: 542 425 239, GSM: 774 112 138 e-mail: [email protected] PRODUKCE: Mgr. Milena Vrbková tel.: 542 425 231, GSM: 775 006 094 e-mail: [email protected] Ivana Procházková tel: 542 425 231, GSM: 725 893 273 e-mail: [email protected] TISK: SAMAB BRNO GROUP, a. s. Cyrilská 14, 614 00 Brno | www.samab.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141

V příštím čísle Moravského hospodářství:

SEZNAM INZERENTŮ Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně – 11 Galerie Kincová – 9 Galerie pod radnicí – 9 Galerie V-Atelier – 9 Hospodářská komora – 2 ICRC – 11 MAYO Clinic – 11 Nemocnice Milosrdných bratří – 10 PORR – 15

UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE DO PŘÍŠTÍHO VYDÁNÍ: do 23. 11. 2015

Magistrát města Brna - Odbor životního prostředí – 16 Národní divadlo Brno – 9 TWENTYFOURSEVEN Promotions, s. r. o. – 8 VESELÝ DOPRAVNÍ SIGNALIZACE, s. r. o. – 3

   

Kdo zvítězil v soutěži „Nejkrásnější náměstí či náves“? Končí první rok po komunálních volbách. Do jakých největších investičních akcí se města a obce pustily? Jaké padne rozhodnutí v otázce prolomení či neprolomení limitů těžby hnědého uhlí? Co přinesly městům a obcím první výzvy nového programového období? A na co by se měly připravit?

Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: [email protected] Příští vydání dostanete na váš stůl do 3. prosince 2015.

INZERCE

Stavíme v souladu s přírodou VODOHOSPODÁŘSKÉ STAVBY

˃ ˃ Lesní cesta Trněná / 2014

˃ ˃ ˃ ˃

Česká firma – déle než 20 let na trhu

˃ ˃ ˃

Vzdělávání technických i výrobních pracovníků

Hydrotechnické stavby (jezy, přehrady, vodní elektrárny, úpravy toků, vodní cesty) Hydromeliorační stavby (především zemědělství a lesnictví – úprava vodního režimu v půdě, to znamená odvodnění a závlahy, protierozní opatření, zadržení vody v krajině, atd.)

INŽENÝRSKÉ SÍTĚ

DOPRAVNÍ STAVBY

˃

Gravitační a tlakové kanalizace

˃ ˃ ˃ ˃ ˃

Čistírny odpadních vod

˃ ˃ ˃ ˃

Čerpací stanice Vodovody Úpravny pitné vody Elektrorozvody nízkého napětí

Více než 100 zaměstnanců Krátké lhůty výstavby Důraz na dokonalé technické řešení, použití moderních technologií blízkých přírodě

Lesní cesty Polní cesty Komunikace II. a III. třídy Cyklostezky

OSTATNÍ STAVBY

˃ ˃

Rekonstrukce parků

˃

Regenerace městských nebo obecních částí

˃

Regenerace krajiny (biotopy)

Výstavba a opravy dětských hřišť

Spolupráce v oblasti spolufinancování staveb Nejvyšší prioritou je spokojený zákazník EKOSTAVBY BRNO, a. s.

12-16-mh15-10.indd 15

|

U Svitavy 2, 618 00 Brno-Černovice

Revitalizace parku Znojmo / 2014

| Tel: +420 548 128 111

|

E-mail: [email protected]

|

www.ekostavby.cz

07.10.15 6:14

16

in z erc e

ZÁ ŘÍ | ŘÍ JEN 2015

Město Brno kompostuje! Kompostováním přispíváme ke snižování emisí skleníkových plynů Jedna tuna nezkompostovaného bioodpadu = cca 0,352 tuny emisí CO2 Za finanční podpory programu LIFE+ Evropské komise

J S O U PA R T N E R Y M E Z I N Á R O D N Í H O P R O J E K T U PROJEKT MINIWASTE:  spojení evropských měst a odborníků za cílem rozvoje metodologie pro management organických odpadů  předchází vzniku odpadů zejména prostřednictvím minimalizace kompostovatelných složek ve zbytkovém odpadu  přispívá k rozšiřování domácího kompostování v rámci celého evropského regionu

PILOTNÍ PROJEKT domácího kompostování v městské části Brno-Žebětín STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO JAKO PŘIDRUŽENÝ SUBJEKT V RÁMCI MEZINÁRODNÍHO PROJEKTU „NÁVRH, REALIZACE A ZHODNOCENÍ INOVAČNÍHO A UDRŽITELNÉHO STRATEGICKÉHO PLÁNU VEDOUCÍHO K MINIMALIZACI MĚSTSKÉHO ORGANICKÉHO ODPADU V ZEMÍCH EU“, VE ZKRATCE MINIWASTE, REALIZOVALO V LETECH 2010 AŽ 2012 JAKO PRVNÍ MĚSTO V ČR „PILOTNÍ PROJEKT DOMÁCÍHO KOMPOSTOVÁNÍ V MĚSTSKÉ ČÁSTI BRNO-ŽEBĚTÍN“. Nositelem projektu MINIWASTE je Communauté d’agglomération Rennes Metropole a přidruženými subjekty jsou Asociace měst a regionů pro recyklaci a udržitelné řízení zdrojů – ACR+, Serviço Intermunicipalizado de Gestão de Resíduos do Grande Porto – LIPOR, Institut national de recherche en sciences et technologies pour l’environnement et l’ágriculture – IRSTEA a statutární město Brno. Projekt byl zaměřen na předcházení vzniku odpadů, a to zejména na minimalizaci kompostovatelných složek ve zbytkovém odpadu s cílem najít, vyzkoušet a šířit vhodné nástroje umožňující správnou implementaci a monitorování aktivit v oblasti snižování odpadu. V  projektu byly realizovány aktivity projektových partnerů v oblasti domácího kompostování, jejichž výsledkem jsou postupy pro zavedení domácího kompostování aplikovatelné v  různých municipalitách.

Projekt tak přispěje k rozšiřování domácího kompostování v rámci celého evropského regionu. PROČ KOMPOSTOVAT: • bioodpad představuje jediný druh odpadu, který si můžeme sami doma přeměnit na kvalitní organické hnojivo – kompost • v domovním odpadu tvoří biologicky rozložitelný odpad až 35 % a tvoří tak podstatnou část domovních odpadů • kompostováním přispíváme ke snižování emisí skleníkových plynů a k ochraně životního prostředí • jedna tuna zkompostovatelného bioodpadu může ušetřit cca 0,352 tuny emisí CO2 • při domácím nebo komunitním kompostování není nutné odpad nikam přepravovat • kompostování bioodpadu snižuje množství sváženého směsného komunálního odpadu a současně se „vyrábí“ organické hnojivo • při využití kompostu se do půdy navrací chybějící organická hmota – humus • při kompostování bioodpadu a jeho ukládání dochází k takzvané „sequestraci“, neboli k  uložení vázaného uhlíku do

12-16-mh15-10.indd 16

půdy ve formě humusových látek a organominerálních komplexů • z jedné tuny bioodpadu může být vyrobeno cca 0,4 tuny kompostu, tvořeného přibližně 60  % sušinou, která obsahuje až 40 % uhlíku

MATERIÁLY VHODNÉ KE KOMPOSTOVÁNÍ JSOU: • odpad z  kuchyně, posekaná tráva, listí, sláma, kůra, dřevo, větve, piliny, papír, kartony V  rámci pilotního projektu byly k  nemovitostem v  městské části Brno-Žebětín umisťovány kompostéry. Kompostéry byly předávány občanům zdarma a jejich umístění bylo dobrovolné. V  rámci projektu byla sledována kvalita a  množství vzniklého kompostu, složení a  množství směsného komunálního odpadu a  byly realizovány osvětové ukázkové akce, včetně názorných ukázek v rámci školní výuky. Po dobu trvání projektu, tj. v období 2010 až 2012, bylo rozmístěno 350 ks kompostérů o obsahu cca 390 litrů do rodinných domů a 10 ks kompostérů o obsahu 720 litrů k bytovým domům. KVALITA VZNIKLÉHO KOMPOSTU: Proces kompostování a  kvalita kompostu byl v  projektu navržen vizuální kontrolou kompostu (zápach, vlhkost, struktura…). V souladu s projektem bylo realizováno celkem 131 kontrol (kontroly u občanů, kontroly v základní škole a v mateřské škole v Žebětíně). Výsledky kontrol lze shrnout v následující: Při kontrole kompostu ve spodním otvoru určeném k  odběru kompostu bylo zjištěno: • 96 % kompostu má příjemný (zemitý, humusovitý) zápach • 4 % kompostu nepříjemný zápach (fekální, amoniak) • 76 % kompostu má hnědou nebo tmavě hnědou barvu • 51 % kompostu se po stisku v dlani rozpadne Závěrem lze konstatovat, že kvalita kompostu je dobrá a kompost má své využití přímo v místě vzniku. V odborné části projektu bylo sledováno i materiálové složení komunálních odpadů, kdy bylo zjištěno, že směsný komunální odpad obsahuje do 35 % organických odpadů vhodných ke kompostování v domácích kompostérech (zahradní a kuchyňský odpad). Směsný komunální odpad obsahuje až 15 % kuchyňského odpadu, který je produkován celoročně.

Aktivity v oblasti školení povědomí, které statutární město Brno v rámci projektu MINIWASTE zrealizovalo: • konference o prevenci a vzniku bioodpadu (13. září 2011, Brno) • 9 osvětových „zelených“ akcí • 5 školení zaměřených na správnou praxi kompostování • 5 kurzů ekologického vaření • aktivity zaměřené proti plýtvání s potravinami (zapojení dvou subjektů, vyškolení 30 osob) UDRŽITELNOST PROJEKTU: Statutární město Brno v rámci udržitelnosti projektu zajištuje postupné rozmístění kompostérů, a to jak individuálních (k rodinným domům), tak kolektivních (k bytovým domům), formou prodeje městem dotovaných kompostérů. Současně s  prodejem je realizováno školení jejich uživatelů v  technice kompostování. Školení a  prodej jsou realizovány v  areálu brněnské spalovny, Jedovnická 2, Brno ve stanovených termínech. Nabídku koupit si kompostér za nižší cenu využilo již přes pět set občanů. Na internetových stránkách www.miniwaste.cz vyplnili webový formulář. Na té samé adrese zjistili, kdy se koná školení. Zúčastnili se ho a dozvěděli se tam, jak se svým kompostérem mají správně nakládat. Po absolvování školení, které proběhlo v areálu brněnské spalovny, si koupili kompostér a odvezli si ho domů. Žádat o  dotovaný kompostér může jen fyzická osoba starší osmnácti let, která má hlášený trvalý pobyt ve měste Brně a nemá vůči statutárnímu městu Brnu nedoplatky v platbě místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů . A to buďto formou výše zmíněného webového formuláře, nebo telefonicky prostřednictvím Odboru životního prostředí Magistrátu města Brna na čísle 542 174 552. Obdržený kompostér pak musí umístit u nemovitosti v Brně. Kompostování přispívá k ochraně životního prostředí. Snižuje se totiž množství sváženého komunálního odpadu a  současně vzniká organické hnojivo. To se může využít na zahradě nebo i do květináčů. V konečném důsledku napomáhá kompostování i ke snižování emisí skleníkových plynů, protože při procesu dochází k ukládání vázaného uhlíku do půdy. Statutární město Brno podporuje aktivity domácího kompostování jako způsobu předcházení vzniku odpadů a bude pokračovat v prodeji dotovaných kompostérů. Na podzim letošního roku se realizuje prodej kompostérů objemu 400 a  1 000  litrů, neboť ze strany občanů byl zaznamenán zájem o větší kompostéry.

Software MINIWASTE Byl vyvinut v rámci projektu, pomáhá obcím a městům při diagnóze odpadového hospodářství v oblasti organického odpadu a při monitorování realizace plánu minimalizace organického odpadu. Pravidelně shromažďuje klíčové ukazatele a jejich odchylky zobrazuje jako grafické výsledky. Nástroj je po registraci pro obce a města volně ke stažení na www.miniwaste.cz v sekci novinky.

Více informací naleznete na www.miniwaste.cz nebo www.miniwaste.eu

07.10.15 5:53