Vysoká škola bá ská – Technická univerzita Ostrava
ZAKLÁDÁNÍ PODNIKU A INVESTOVÁNÍ u ební text
doc. Ing. Josef Novák, CSc. Ing. Petra Ko iš áková, Ph.D. Ing. Leo Novotný Ur eno pro projekt: Název:
Inovace studijních program strojních obor jako odezva na kvalitativní požadavky pr myslu
íslo:
CZ.04.1.03/3.2.15.3/0414 Opera ní program Rozvoj lidských zdroj , Opat ení 3.2 Realizace: VŠB – Technická univerzita Ostrava Projekt je spolufinancován z prost edk ESF a státního rozpo tu R
Ostrava 2007
Obsah
1. ÚVOD.............................................................................................................................4 2. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA PODNIKU A PODNIKATELSKÝCH AKTIVIT ...........5 2.1. Podstata a úloha podnik v ekonomice ............................................................................5 2.2. len ní podniku ...............................................................................................................7 3. TYPY PODNIKATELSKÝCH SUBJEKT .....................................................................8 4. POSTUP P I ZAKLÁDÁNÍ PODNIKU ........................................................................13 4.1. Vliv právní formy na založení podniku...........................................................................14 4.2. Podnikání fyzických a právnických osob........................................................................15 4.2.1. Subjekty oprávn né provozovat živnost..................................................................15 4.2.2 Rozd lení živností ...................................................................................................17 4.3. Založení živností............................................................................................................19 4.4. Žádost o koncesi pro fyzické osoby................................................................................23 4.5. Žádost o koncesi pro právnické osoby ............................................................................25 5. ZAKLÁDÁNÍ SPOLE NOSTI .....................................................................................29 5.1. Ve ejná obchodní spole nost..........................................................................................29 5.2. Komanditní spole nost ...................................................................................................31 5.3. Spole nost s ru ením omezeným....................................................................................33 5.4. Akciová spole nost ........................................................................................................34 5.5. Družstvo ........................................................................................................................36 6. PROCES P ÍPRAVY A REALIZACE INVESTI NÍCH PROJEKT ...........................39 6.1. P edinvesti ní etapa .......................................................................................................39 6.1.1. Identifikace podnikatelských p íležitostí (Opportunity studies) ...............................39 6.1.2. P edb žná technicko-ekonomická studie (pre-feasibility studies) ............................39 6.1.3. Technicko-ekonomická studie (feasibility studies)..................................................40 6.1.4. Hodnotící zpráva (appraisal report).........................................................................41 6.2. Investi ní etapa ..............................................................................................................41 6.3. Provozní etapa................................................................................................................41 7. TECHNICKO-EKONOMICKÁ STUDIE PROJEKTU ...................................................42 7.1. Nápl a charakter technicko-ekonomické studie .............................................................42 7.2. Analýza trhu a marketingová strategie............................................................................42 7.2.1. Marketingový výzkum............................................................................................43 7.2.2. Nástin strategie.......................................................................................................43 7.2.3. Marketingový mix ..................................................................................................44 7.2.4. Marketingové náklady a výnosy projektu................................................................45 7.3. Velikost výrobní jednotky ..............................................................................................45 7.4. Materiálové vstupy a energie..........................................................................................46 7.5. Umíst ní výrobní jednotky .............................................................................................47 7.6. Technologie a výrobní za ízení.......................................................................................48 7.7. Lidské zdroje .................................................................................................................49 7.8. Organizace a ízení.........................................................................................................49 7.9. Plán realizace projektu ...................................................................................................50 8. FINAN NÍ ANALÝZA A HODNOCENÍ PROJEKT ...................................................51 8.1. Pen žní toky projektu (cash flow) ..................................................................................51 8.1.1. Investi ní náklady projektu.....................................................................................51 8.1.2. P íjmy a výdaje ......................................................................................................52 8.1.3. Toky hotovosti projektu..........................................................................................53 9. KAPITÁLOVÉ ZDROJE - ZDROJE FINANCOVÁNÍ PODNIKATELSKÝCH PROJEKT ...............................................................................................................55 9.1. Struktura finan ních zdroj ............................................................................................56 10. KRITÉRIA HODNOCENÍ PROJEKT .......................................................................57 10.1. Ukazatelé rentability ....................................................................................................57 2
10.2. Doba návratnosti ..........................................................................................................58 10.3. Kritéria založená na diskontování.................................................................................58 10.3.1. istá sou asná hodnota.........................................................................................58 10.3.2. Index rentability ...................................................................................................58 10.3.3. Vnit ní výnosové procento....................................................................................59 11. PODNIKATELSKÝ ZÁM R.......................................................................................60 11.1. Realiza ní resumé ........................................................................................................60 11.2. Charakteristika firmy a jejích cíl .................................................................................60 11.3. Organizace ízení a manažerský tým ............................................................................60 11.4. P ehled výsledk a záv r ............................................................................................61 11.5. Shrnutí a záv ry ...........................................................................................................61 11.6. P ílohy .........................................................................................................................61 11.7. Požadavky na podnikatelský zám r ..............................................................................61 12. CENNÉ PAPÍRY ........................................................................................................62 12.1. Zástavní list..................................................................................................................62 12.2. Státní pokladni ní poukázka.........................................................................................62 12.3. Depozitní certifikát.......................................................................................................63 12.4. Sm nka ........................................................................................................................63 12.5. Obligace.......................................................................................................................64 12.6. Akcie ...........................................................................................................................65 12.7. Šeky.............................................................................................................................65 12.8. Podílové listy ...............................................................................................................65 13. STAVEBNÍ ZÁKON ...................................................................................................66 13.1. P ehled staveb, terénních úprav,za ízení a udržovacích prací........................................66 14. NEMOVITOSTI A ZÁKON O DANI Z NEMOVITOSTÍ...............................................72 LITERATURA ....................................................................................................................74
3
1. Úvod Založení a provozování nového podniku je spojeno s velkými riziky a s nutností vyvinout zna né úsilí k p ekonání inerce. Podnikatel vytvá ející a budující nový podnik, p ebírá veškerou zodpov dnost a rizika spojená s jeho rozvojem a p ežitím, ale i p íslušnou odm nu. Skute nost, že se o podnikání zajímají spot ebitelé, byznysmeni a vládní ú edníci lze doložit rostoucí pozorností v novanou p íslušným v deckým úkol m, r stem po tu škol, jež zavád jí studium podnikatelství, ale také neustálým r stem po tu nov vznikajících podnik . Definice podnikatele se vyvíjela spole n se zm nami a vzr stající složitostí sv tového hospodá ství. Tento pojem se od svého prvopo átku ve st edov ku, kdy ozna oval osobu vykonávající ur ité povolání, t íbil a zobec oval, až nakonec obsáhl koncepce, které se vztahují více k osob samé než k jejímu povolání. P ejímání rizika, inovace a vytvá ení bohatství jsou kritérií, která se vyvíjela soub žn se zkoumáním zakládání nových podnik . V této práci je podnikání definováno jako proces vyvá ení n eho nového a hodnotného na základ vynakládání asu a úsilí, jakož i p evzetí finan ního, psychického a spole enského rizika s nárokem na výslednou odm nu v podob pen žního a osobního uspokojení. Studium podnikání je v sou asnosti významné nejen proto, že pomáhá podnikatel m k napl ování jejich osobních pot eb, ale také vzhledem k ekonomické funkci nových podnik . Zabezpe ení prosperity a úsp šného rozvoje podniku v náro ných podmínkách tržní ekonomiky není jednoduchou záležitostí. Podstatným faktorem pro dosažení tohoto cíle je promyšlení rozvojová strategie podniku, p íprava a realizace projekt , kterými podnik uskute uje tuto strategii. Podnikatelské zám ry p edstavují nástroj pro ízení podniku a jsou také d ležitým podkladovým materiálem, kterým bychom m li p esv d it potenciální investory o výhodnosti projektu a tím získat kapitál pot ebný k jeho financování. Cílem této práce je poskytnout základní poznatky p i volb typu právního subjektu, postup p i založení spole nosti. Dále jsou zde poskytnuty poznatky pro zpracování technickoekonomické studie a zpracování podnikatelského zám ru.
4
2. Obecná charakteristika podniku a podnikatelských aktivit Výroba zboží nebo poskytování služeb v každé spole nosti se uskute uje za sou innosti mnoha subjekt . T mito subjekty jsou podniky r zného charakteru, právní formy a zam ení. Vývoj spole nosti a její snaha uspokojovat svoje pot eby (co nejsnadn ji a v co nejv tším rozsahu) vede ke spolupráci, kooperaci a d lb práce a podle toho i k neustálému vzniku nových podnikatelských subjekt a zániku starých. Na vznik a zánik podnikatelských subjekt má vliv p edevším trh. Tam se tvo í poptávka po zboží a službách, která vyvolává regulaci a ovliv ování nabídky tím má vliv na vznik a zánik nových podnikatelských subjekt . 2.1. Podstata a úloha podnik v ekonomice Podnikání v ekonomice je innost, kterou uspokojujeme cizí pot eby, p i emž se snažíme dosáhnout zisk a tak uspokojit i pot eby vlastní. Podnikání sebou nenese jen úsp ch a zisk, ale i rizika se kterými je t eba po ítat: úsp ch - uspokojení podnikatele, neúsp ch - stres, osobní tragedie. Proto ne každý lov k m že být podnikatelem. Smyslem podnikání je uspokojování pot eb cizích, tak aby byly uspokojeny i vlastní pot eby podnikatele. Cílem podnikatelské innosti je obvykle zisk, respekt, rozmnožení majetku, zv tšení bohatství. P i každé podnikatelské innosti je vhodné znát p edem její smysl a cíl, nap . Ba a – obout sv t a p itom dosáhnout zisku, Ford aj.. Cíle podniku se stanovují lépe, když najdeme smysluplnost jeho innosti. Je pot eba vážit všechny podstatné okolnosti: omezení a p íležitosti, souhrn vliv podstatného okolí, vlastní podmínky, p ednosti a slabiny, které je nutno asto zm nit, analýza vlastních možností a formulace cíle. Proces stanovení cíl je ovliv ován adou dalších okolností nap .: obor podnikání, situace na trhu, umíst ní podniku, na pot ebném kapitálu, na volb právní formy podnikání atd. Volba adekvátních nástroj pro dosažení vytý ených cíl . Stanovení hierarchie díl ích cíl vedoucích k dosažení vytý eného cíle. Systém kontroly vytý ených cíl p i realizaci.
5
P i formulaci cíle hledáme obvykle odpov
na 3 základní otázky:
Obr. 1. Odpov di na otázky Riziko p i podnikání Stanovení hlavního (úst edního) cíle stejn jako stanovení díl ích cíl , jejichž dostupnost je založena na: p edpokladech, pravd podobnosti, a jiných mnohdy nejistých veli inách a údajích. Teprve trh a vlastní realizace ov í správnost a pot ebu korekce p vodních rozhodnutí. Podnik se m že dostávat do r zných situací, které se musí ešit a p ijímat r zné koncepce p íp. strategie: p ežití, maximalizace b žného zisku, maximalizace tržeb, maximalizace r stu prodeje aj.. P ežití m že být cílem v prost edí intenzivní konkurence (restrukturalizace) výrazn se zm ní struktura pot eb, tím i astá zm na poptávky, vzniká situace zna n nevyužité výrobní kapacity, p ežití krátkodobý cíl, zisk není ani tak d ležitý, nalézají se nové strategie, testy dalšího rozvoje podniku.
6
2.2.
len ní podniku
Podniky je možné lenit z n kolika hledisek: 1) charakter vlastnictví, 2) charakter inností podniku, 3) velikost podniku, 4) právní forma.
Obr. 2.
len ní podnik
7
3. Typy podnikatelských subjekt
Obr. 3. Právní formy podnikatelských subjekt Ve ejná obchodní spole nost Tato spole nost musí být založena minimáln 2 osobami (a již právnická osoba nebo fyzická osoba) a ru í celým svým majetkem. Výše základního jm ní není zákonem stanovena a také tato spole nost netvo í orgány spole nosti a není povinna vytvá et rezervní fond. Zisku se d lí stejným díle, pokud není ve smlouv ur eno jinak, po rozd lení je zisk zdan n daní fyzických osob. P i vystoupení a p istoupení do spole nosti je nutné zm nit spole enskou smlouvu a nový spole ník ovšem p ebírá závazky, které vznikly p ed p istoupením. Pro spole níky platí zákaz konkurence tj. spole ník nesmí podnikat ve stejném oboru ve své (jiné) spole nosti - 1 fyzická osoba smí být spole níkem pouze v jedné ve ejné obchodní spole nosti. Komanditní spole nost Tato spole nost musí být založena dv ma typy spole ník : 1. typ - komplementá (ru í svým majetkem) - ídí, 2. typ - komanditista (ru í do výše vklad ) - ekají, že jejich vklad jim p inese podíl na zisku, sm jí nahlížet do list , ale nemohou se ú astnit ízení. Výše základního jm ní není zákonem stanovena pro komplementá e, pro komandity je stanovena ve výši min. 5 000,-K . Tato spole nost není povinna vytvá et orgány spole nosti a není povinna vytvá et rezervní fond. Zisku se d lí stejným díle mezi komplementá e a komandity pokud není ve spole enské smlouv stanoveno jinak, komplementá i si d lí zisk rovným dílem a podléhají dani fyzických osob, komanditisté se d lí dle výše svého vkladu a podléhají dani právnických osob. Zánik spole nosti je v p ípad vystoupení n kterého ze spole ník . Tato spole nost musí mít vždy alespo jednoho komplementá e a jednoho komanditu.
8
Spole nost s ru ením omezeným Tato spole nost muže být založena pouze jedním spole níkem, který musí sepsat zakladatelskou listinu a maximáln 50 spole níky, kte í potom sepíší spole enskou smlouvu. Spole níci ru í do výše svého vkladu. Výše základní jm ní je stanovena minimáln 200 000,- K a minimáln 20 000,-K . Spole nost musí vytvá et orgány spole nosti: valná hromada, ídí spole nost, jednatelé = statutární orgán (jednají jménem spole nosti), dozor í rada, kontroluje ízení spole nosti. Spole nost musí vytvá et rezervní fond, který slouží ke krytí ztrát a to ve výši minimáln 5% ze základního jm ní až do té výše10% základního jm ní. Zisk je rozd len dle výše obchodního podílu = procentn vyjád ený pom r mezi vkladem spole níka a celkovým jm ním spole nosti. Zisk se daní jako celý zisk nejprve zdaní daní z p íjmu právnické osoby a pak se ást, která není ur ena k dalšímu investování rozd lí mezi spole níky podle výše splaceného vkladu, dále se podíl spole ník ješt zdaní 25% srážkovou daní. Akciová spole nost Tato spole nost muže být založena 1 právnickou osobou nebo 2 fyzickými osobami, které uzavírají zakladatelskou smlouvu. Výše základní jm ní je stanovena minimáln 2 000 000,- K bez ve ejné nabídky akcií 20 000 000,-K s ve ejnou nabídkou akcií. Spole nost m že navyšovat a snižovat své základní jm ní za ú elem zvyšování hodnoty spole nosti i za ú elem krytí ztrát. Spole nost musí vytvá et orgány spole nosti: valná hromada, ídí spole nost, - m že ji svolat p edstavenstvo, dozor í rada nebo 10% akcioná - schází se min. jednou za rok, svolává se pozvánkou, ve ejným inzerátem - usnášení schopná, pokud se sejde 30% akcioná , sejde se mén - svolává se znovu a potom nezáleží na tom, kolik se jich sejde - p i hlasování musí být polovina p ítomných hlas p edstavenstvo, - statutární orgán volený valnou hromadou nebo dozor í radou, pokud to umož ují stanovy - rozhoduje o všem, co nespadá do pravomoci valné hromady - musí mít minimáln 3 leny dozor í rada, - minimáln 3 leny - volena valnou hromadou, pokud má a. s. alespo potom jednu t etinu dozor í rady volí zam stnanci - kontroluje p edstavenstvo a vedení ú etnictví - odm na len = tantiéma.
50 zam stnanc ,
Spole nost musí vytvá et rezervní fond, který slouží ke krytí ztrát v prvním roce, dy vytvo í zisk odvede bu 20% ze zisku nebo 10% základního jm ní, potom se každý rok ukládá nejmén 5% istého zisku až do výše 20% základního jm ní. Rozd lení zisku spole níci si dohodnout na valné hromad . Celý zisk se nejprve zdaní daní z p íjmu právnické osoby a pak se ást, která není ur ena k dalšímu investování rozd lí mezi spole níky dále se podíl spole ník zdaní 25% srážkovou daní. 9
Družstva Jsou spole enstvím neuzav eného po tu osob založenými za ú elem podnikání nebo zajiš ování hospodá ských, sociálních nebo jiných pot eb svých len . Družstva rozd lujeme na: výrobní, stavební, zem d lská, bytová, spot ební(obchodní). Všechny typy družstev však provozují podnikatelskou innost, kterou získávají prost edky pro další innosti. Rozdíl je dán tím, co je hlavní inností družstva. Zákon stanoví, že obchodní jméno družstva musí obsahovat ozna ení družstvo. Družstvo je spole enstvím neuzav eného po tu osob, což znamená, že do n j mohou p istupovat další lenové a jiní lenové vystupovat, aniž je t eba m nit zakládací smlouvu nebo stanovy. Družstvo musí mít alespo 5 len . Pokud jsou leny družstva alespo 2 právnické osoby, nemusí být tato podmínka spln na. Podmínkou vzniku lenství v družstvu je splacení lenského vkladu ur eného stanovami nebo alespo ásti tohoto vkladu ur ené stanovami. len je povinen splatit zbytek základního lenského vkladu do t í let, neur í-li stanovy lh tu kratší. leny družstva mohou být fyzické osoby i právnické osoby, lenem se m že stát fyzická osoba, která skon ila povinnou školní docházku a dosáhla 15 let svého v ku. lenství vzniká: dnem vzniku družstva (zápisem do obchodního rejst íku), za trvání družstva p ijetím za lena na základ písemné lenské p ihlášky, p evodem lenství, jiným zp sobem stanoveným zákonem. lenství zaniká: písemnou dohodou, vystoupením, vylou ením, prohlášením konkursu na majetek lena, zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku lena, pravomocným na ízením výkonu rozhodnutí postižením lenských práv a povinností, vydáním exeku ního p íkazu k postižení lenských práv a povinností po právní moci usnesení o na ízení exekuce nebo zánikem družstva, smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby, d dic m že požádat o lenství. Orgány družstva jsou: lenská sch ze, p edstavenstvo, kontrolní komise, další orgány družstva podle stanov. Do orgánu družstva mohou být voleni jen lenové družstva starší 18 let a zástupci právnických osob, které jsou leny družstva. Je-li lenem družstva právnická osoba, je povinna zmocnit fyzickou osobu jednat za ni v orgánu družstva.
10
Zánik a zrušení družstva je dáno výmazem z obchodního rejst íku. Družstvo m že být zrušeno: usnesením lenské sch ze, zrušením konkursu po spln ní rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z d vodu, že majetek úpadce neposta uje k úhrad náklad konkursu, anebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, rozhodnutím soudu, uplynutím doby, na kterou bylo družstvo z ízeno, dosažením ú elu, k n muž bylo družstvo z ízeno.
11
Tab.1 Porovnání základních typ podnik Typ podniku Charakteristika Základní jm ní Po et spole ník Náležitosti p i vzniku Ru ení Úprava vztah mezi spole níky Zm na spole ník Podíl spole ník Kontrolní orgán Zákaz konkurence Výhody
Nevýhody
živnost neur eno
v. o. s. neur eno
k. s.
s. r. o.
a. s.
min. 200.000,- K
min. 1,000.000,- K
min. 50.000,- K
neur eno
min. 2 osoby (komand. x kompl.)
1 - 50 osob
min. 2 osoby nebo 1práv.
min. 5 osob nebo 2 práv.
1 - stát
notá ský zápis, stanovy, …
zákl. listina, návrh na zápis
spole enská smlouva zápis do ob. rejst íku.
spole enská smlouva zápis do ob. rejst íku
spole enská smlouva nebo zákl. listina,
zakladatelská smlouva (list.), stanovy, …
neomezené
neomezené
- neomezené - do výše vkladu
do výše nesplaceného vkladu
akcioná neru í
nestanoveno
spole enská smlouva
spole enská smlouva
- spole enská smlouva - stanovy
- zakladatelská smlouva - stanovy
ídká, p em na na jinou obch. spol..
p evod obch. podílu, vylou ení
neur en
min. 20.000,- K (fin. i v cný)
komandisté – právo kontroly
ídká, zánik neur en ---
ídká, zrušení spol. neur en ---
státní podnik
neur eno
1 a více osob (fyz. i práv.) živn. oprávn ní souhlas obce
min. 2 osoby
družstvo
astá, prodej akcií
lenové neru í
stanovy
stát neru í za závazky podniku ---
dáno stanovami
zánik, privatizace
dán hodnotou a akcií
dán stanovami
neur en
dozor í rada
dozor í rada
Kontrolní komise
dozor í rada
nestanoven
pro spole níky
pro komplementá e
pro jednatele (a doz.radu)
pro p edstav. a dozor í radu
pro p edstavenstvo a dozor í radu
nestanoven
-jednoduché založení, -nízké náklady. -jednota kapitálu a ízení -jednoduché -neomezené ru ení -velké nároky na kval.znalosti -limitovaný objem kapitálu
-jednoduché založení -v tší možnosti získání kapitálu -jednoduché ízení
-jednodušší založení -jednoduché ízení -nízká pot eba kapitálu
-ru ení spole ník -jednoduché ízení -kontrola vstupu dalšího kapitálu -flexibilita
-dostatek kapitálu -širší odborné zázemí
-nízký zákl. kapitál -ru ení len -spole né cíle len
-jisté zakázky -není t eba ru ení -není nutný základ. kapitál
-p evád ní obch. podíl -nižší kapitál
-nutnost konsensu -akcioná -p edstavenstva -náro n jší ízení -možnost ztráty kap. kontroly
-nutnost dodržování dané vnit ní legislativy -menší pohotovost k podnikání -nutnost konsensu
-cíle a úkoly dány „shora“ -možnost zásahu „shora“ -menší vnit ní motivace -odvody státu
-neomezené ru ení -obtíže p i ukon ení ú asti -velké nároky na kv. znalosti -limitovaný kapitál -nutnost konsensu
-neomezené ru ení -dvojí vztah ke kapitálu -velké nároky na kv. znalosti
12
4. Postup p i zakládání podniku V tržní ekonomice je zakládání podniku je dáno trhem, existencí velkého množství podnik nejr zn jšího charakteru. Aby úmysl založit podnik nez stal jen zám rem, je nutné vyvinout ur ité aktivity pot ebné pro realizaci zám ru. Tyto aktivity jsou následující: a) obchodní vymezení p edm tu innost, b) ekonomické informace (pot eba finan ních prost edk ), c) sociáln psychologické (p edpoklady osobní, rodinné vztahy apod.), d) právní (znalost zákon , speciální odbornost aj.). a) Vymezení p edm tu innosti: soust edit pot ebný rozsah informací o potencionálním okruhu zákazník , jejich kvalit (solventnosti), možnost dalšího rozvoje trh (export, potenciální trhy), informace o konkurenci, postavení konkurence na trhu, informace o dodavatelích, možnostech jejich volby, volby sídla firmy – vazba na p edchozí informace, zdroje pracovních sil – náklady na po ízení PS, p ístup k surovinovým zdroj m – dopravní náklady, zdroje energie a možnosti dopravních spojení, možnosti odbytu, da ové úlevy daného regionu, ekologie. b) Zpracování podnikatelského zám ru c) Podnikatelem se m že stát jen silná, cílev domá osobnost, která dokáže realizovat nápad: nutnost um ní pracovat s lidmi a vést je, podpora rodiny, p íbuzných a blízkých. d) Právní v domosti: osvojení si nejd ležit jších právních p edpis , výb r vhodné právní formy podnikání, p edpisy týkající se ekologie atd.. P i zakládání podnik je nutno p edem zvažovat míru a rozsah podnikatelského rizika tzn. je nutno zvážit okolnosti možného neúsp chu, resp. dlouhodobé ztráty. Riziko oby ejn vyplývá ze samé podstaty podnikání tj. souhrnu prvk vn jších, nebo vnit ních, p ípadn jejich kombinace vn jší prvky (vlivy) ekonomické prost edí dan pojišt ní inflace devizový kurz ceny geografická poloha aj. 13
vnit ní prvky (vlivy) technická úrove technologická úrove finan ní a ekonomická stránka vybavení pracovními silami atd. Všechna uvedená p ípadn i další rizika, která se dají o ekávat nebo mohou vzniknout náhodn , je vhodné zakomponovat do p ipravovaného podnikatelského zám ru (zpracování variant), nebo mají vliv na další rozhodování podnikatele z hlediska: výb ru právní formy podniku, postupu založení podniku, zpracování zakladatelského rozpo tu. Všechna uvedená p ípadn i další rizika, která se dají o ekávat nebo mohou vzniknout náhodn , je vhodné zakomponovat do p ipravovaného podnikatelského zám ru (zpracování variant), nebo mají vliv na další rozhodování podnikatele z hlediska: výb ru právní formy podniku, postupu založení podniku, zpracování zakladatelského rozpo tu. 4.1. Vliv právní formy na založení podniku Legislativní p edpisy v oblasti podnikání nabízejí r zné formy podnikání (Obchodní zákoník, živnostenský zákon, zvláštní p edpisy). Otázka volby právní formy se eší nejen p i zakládání nových podnikatelských subjekt , ale i p i zm nách vn jšího ekonomického prost edí. Zm na jedné právní formy na druhou se nazývá transformace. Kritéria, která jsou rozhodující p i rozhodování a volb vhodné právní formy podniku: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9)
zp sob a rozsah ru ení (omezené-neomezené podnikatelské riziko), oprávn ní k ízení (tj. zastupování navenek, spolurozhodování apod.), (zakotvení ve spole enské smlouv , spole níci, jednatelé, prokura, orgány, kompetence), po et zakladatel (dáno zákonem dle právní formy), nároky na po áte ní kapitál (minimální kumulace kapitálu podle typu spole nosti), administrativní náro nost založení podniku a rozsah výdaj spojených se založením a provozováním podniku, ú ast na zisku (ztrát ), finan ní možnosti, zvlášt p ístup k cizím zdroj m, da ové zatížení p ímé – dan z p íjmu, nemovitosti, z p evodu nemovitostí, nep ímé – DPH, spot ební, silni ní, zve ej ovací povinnost podle výše obchodního jm ní a obratu.
P i zakládání podniku musíme vycházet ze sou asné platné legislativy. Konkrétní postup je podle zvolené právní formy podnikání. V zásad to jsou: živnostenský zákon – fyzické osoby, obchodní zákoník – právnické osoby, a další návazné p edpisy podle konkrétní právní formy.
14
4.2. Podnikání fyzických a právnických osob Fyzické osoby vystupují ve dvojjediné roli podnikatele (kapitálový vklad do podnikání), manažera, p ípadn výkonné pracovní síly (vlastní odborná profese v etn ízení). U právnických osob spole níci p inášejí kapitálový vklad (know-how), mohou a nemusí ve spole nosti pracovat ( ízením se zpravidla pov ují jiné osoby – prokuristé, jednatelé, správní rady, editelé atd.) Fyzické osoby – podnikatelé jsou p ímo objektem právních vztah . U právnických osob vstupuje do právních vztah pouze spole nost = podnik, nikoliv spole níci. Živnostenský zákon upravuje podmínky živnostenského podnikání a kontrolu nad jeho dodržováním a vymezuje: p edm t živnostenského podnikání, vztahy umož ující založení a zachování oprávn ní k podnikání, zm ny, zánik oprávn ní k živnostenskému podnikání. Živnost je definována jako soustavná innost, provozovaná samostatn , vlastním jménem, na vlastní odpov dnost, za ú elem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. 4.2.1. Subjekty oprávn né provozovat živnost Živnost m že provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené zákonem; státní povolení k provozování živnosti se vyžaduje jen v p ípadech vymezených zákonem. Fyzická osoba s bydlišt m nebo právnická osoba se sídlem mimo území eské republiky m že na území eské republiky provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako eská osoba, pokud z tohoto nebo zvláštního zákona nevyplývá n co jiného. Pro ú ely tohoto zákona se za eskou osobu považuje fyzická osoba s bydlišt m nebo právnická osoba se sídlem na území eské republiky. Bydlišt m na území eské republiky se pro ú ely tohoto zákona rozumí trvalý pobyt na území eské republiky. Pokud ze zákona vyplývá povinnost p edložit doklady potvrzující ur ité skute nosti, rozumí se tím p edložení doklad v etn jeho p ekladu do eského jazyka provedeného tlumo níkem zapsaným do seznamu znalc a tlumo ník , pokud tento doklad nebyl vydán v eském jazyce. Pravost podpis a otisku razítka na originálech p edkládaných doklad , které byly vydány v zahrani í musí být ov ena. Požadavek na provedení p ekladu do eského jazyka tlumo níkem zapsaným do seznamu znalc a tlumo ník a požadavek na ov ení pravosti podpisu a otisku razítka se nevztahuje na doklady p edložené státním p íslušníkem lenského státu Evropské unie nebo právnickou osobou se sídlem, úst ední správou nebo hlavním místem své podnikatelské innosti v lenském státu Evropské unie, nejsou-li pochybnosti o správnosti p ekladu, pop ípad o pravosti podpisu nebo otisku razítka. Zahrani ní fyzická osoba, která hodlá na území eské republiky provozovat živnost a která má podle zvláštního zákona povinnost mít pro pobyt na území eské republiky povolení, musí k ohlášení živnosti a k žádosti o koncesi doložit doklad prokazující povolení k pobytu za ú elem podnikání. Povinnost doložit doklad se nevztahuje na zahrani ní fyzickou osobu, která hodlá na území eské republiky provozovat živnost prost ednictvím organiza ní složky svého podniku.Fyzická osoba, které byl ud len azyl podle zvláštních p edpis m že provozovat živnost za stejných podmínek jako ob an eské republiky s bydlišt m na území eské republiky. 15
Živnost nemohou vykonávat osoby, kterým to p ímo živnostenský zákon nebo další zákonná opat ení neumož ují nap .: soudci, prokuráto i, zam stnanci státní správy, vedoucí pracovníci ve státních podnicích, a.s. aj. Podmínky provozování živnosti se d lí na: všeobecné, zvláštní. Všeobecnými podmínkami provozování živnosti fyzickými osobami jsou: dosažení v ku 18 let, zp sobilost k právním úkon m, bezúhonnost, p edložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud na území eské republiky podniká nebo podnikala, nemá da ové nedoplatky. Doklad vyhotoví místn p íslušný finan ní ú ad, p edložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud na území eské republiky podniká nebo podnikala, nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpe ení a p ísp vku na státní politiku zam stnanosti. Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocn odsouzen: k nepodmín nému trestu odn tí svobody pro trestný in spáchaný úmysln , a již samostatn nebo v soub hu s jinými trestnými iny, a byl mu uložen nepodmín ný trest odn tí svobody v trvání nejmén jednoho roku, pro trestný in spáchaný úmysln , jehož skutková podstata souvisí s podnikáním, pro trestný in spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s p edm tem podnikání, pokud se na n ho nehledí, jako by nebyl odsouzen. U právnických osob musí podmínky spl ovat její zástupce. Zvláštní podmínky provozování živnosti: odborná a jiná zp sobilost – pokud je zákon vyžaduje (jedná s nap . o délku praxe v oboru, nebo další požadavky uvedené oby ejn v p ílohách, u právnické osoby musí spl ovat její zástupce. P ekážky v provozování živnosti Živnost nem že provozovat fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, jestliže bylo soudem rozhodnuto, že provozování podniku musí být ukon eno. Fyzická nebo právnická osoba nemohou provozovat živnost po dobu t í let poté, co soud zrušil konkurs proto, že bylo spln no rozvrhové usnesení nebo že majetek úpadce neposta uje k úhrad náklad konkursu. Byl-li konkurs zrušen z jiného d vodu, p ekážka k provozování živnosti odpadá právní mocí rozhodnutí o zrušení konkursu. Živnost nem že po dobu t í let provozovat též fyzická nebo právnická osoba, v i níž byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku. Fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs a konkursní ízení nebylo ukon eno, m že u init úkony související se vznikem, zm nou nebo zrušením živnostenského oprávn ní jen s písemným souhlasem správce konkursní podstaty.
16
Provozování živnosti prost ednictvím odpov dného zástupce Pro provozování živnosti možno ur it odpov dného zástupce. Odpov dný zástupce je fyzická osoba. Odpov dný zástupce musí spl ovat požadavky kladené na podnikatele (všeobecné, zvláštní) a prokázat znalost eského jazyka (není-li ob an R). U právnických osob se nestanovuje odpov dný zástupce, pokud statutární orgán nebo len spl uje podmínky. Provozování v tšího po tu živností – zákon p ipouští, je-li pro každou z nich živnostenské oprávn ní. Po et provozovaných živností není zákonem omezeno. 4.2.2 Rozd lení živností
Obr. 4. Rozd lení živností Ohlašovací dále d líme: volné: odborná zp sobilost se neprokazuje, emeslné: odborná zp sobilost pro vázané živnosti je upravena zvláštními p edpisy, vázané: odborná zp sobilost pro vázané živnosti je upravena zvláštními p edpisy, oproti emeslným živnostem navíc p istupuje další právní skute nost, která osv d uje zp sobilost. Oprávn ní provozovat živnost vzniká: a) u ohlašovacích dnem ohlášení, den, který je v ohlášení uveden, b) u koncesovaných dnem doru ení (obdržení) koncesní listiny. Pr kazem pro provozování živností: a) živnostenský list, b) koncesní listina. Provozovny Provozovnou se rozumí prostor, v n mž je živnost provozována. Možnost provozování živností i v dalších tzv. „vedlejších provozovnách“. Rozd lení živností z hlediska p edm tu podnikání: a) obchodní, b) výrobní, c) poskytující služby. Toto rozlišení je d ležité pro správné vymezení rozsahu živnostenského oprávn ní. 17
Jednotlivé živnosti rozlišené podle p edm tu ohlašovacích tak i koncesovaných.
innosti mohou mít charakter jak živnosti
Živnostenský list Kdo hodlá provozovat ohlašovací živnost je povinen ohlásit živnostenskému ú adu podle místa podnikatele nebo místa podnikání. V ohlášení musí být uvedeny p íslušné náležitosti: Fyzická osoba: a) jméno, p íjmení, R. .,bydlišt , stejné údaje u odpov dného zástupce, b) obchodní jméno, c) p edm t a místo podnikání, d) I O bylo-li p id leno, e) provozovnu, vedlejší provozovny, f) dobu ukon ení podnikání, g) provozování živností pr myslovým zp sobem, + výpis z rejst íku trest , odbornou zp sobilost, doklad o zaplacení správního poplatku. Právnická osoba: a) obchodní jméno, sídlo, právní formu, statutární zástupce, jméno bydlišt , p ípadn odpov dného zástupce, zp sob jednání, b) I O, c) p edm t podnikání aj. jako fyzická osoba, + výpis odpov dného zástupce, + odbornou zp sobilost leny statutárního orgánu ( emeslné a vázané), + doklad provozování živnosti pr myslovým zp sobem. Spl uje-li ohlašovatel podmínky stanovené zákonem vydá živnostenský ú ad nejpozd ji do 15 dn ode dne ohlášení nebo doru ení ohlášení živnostenský list. Koncesní listina Kdo hodlá provozovat koncesovanou živnost, je povinen požádat o vydání koncese p íslušný živnostenský ú ad (podle sídla podnikatele – podnikání). V žádosti o koncesi jsou náležitosti obdobné jako u žádosti o živnostenský list. Je-li nutná odborná a jiná zp sobilost, pak nutno doložit: u fyzické osoby (doklad prokazující její odbornou zp sobilost), u právnických osob (doklad zp sobilosti odpov dného zástupce). Koncese musí být vy ízena nejpozd ji do 60 dn ode dne podání žádosti (v p ípad , že žádost spl uje všechny náležitosti. Zm ny údaj uvedených v žádostech pro živnostenský list a koncesi musí být oznámeny živnostenskému ú adu do 15 dn od jejich vzniku.
18
Živnostenské oprávn ní zaniká: 1. smrtí podnikatele (nepokra ují-li d dicové nebo jiné oprávn né osoby – opatrovník), 2. zánikem právnické osoby (nepokra ují-li nástupnické subjekty), 3. uplynutím doby ur ité, 4. rozhodnutím živnostenského ú adu: nespl uje podmínky, nastanou-li p ekážky (konkurz), závažné porušení podmínek stanovených živnostenským ú adem, nezapo etí provozování do 5 let od vydání ŽL nebo koncese. 4.3. Založení živností Subjekty oprávn né k ohlášení živnosti emeslné jsou v tomto p ípad fyzické osoby s bydlišt m na území eské republiky. Bydlišt m na území eské republiky se rozumí trvalý pobyt na jejím území. Podmínky provozování emeslné živnosti Všeobecnými podmínkami provozování živnosti fyzickými osobami jsou: dosažení v ku 18 let, zp sobilost k právním úkon m, bezúhonnost, skute nost, že fyzická osoba, pokud na území eské republiky podniká nebo podnikala, nemá na svém osobním ú tu evidovány da ové nedoplatky z tohoto podnikání, skute nost, že fyzická osoba, pokud na území eské republiky podniká nebo podnikala, nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpe ení a p ísp vku na státní politiku zam stnanosti, skute nost, že fyzická osoba, pokud na území eské republiky podniká nebo podnikala, nemá nedoplatky na pojistném na ve ejném zdravotním pojišt ní. Odborná zp sobilost pro emeslné živnosti se prokazuje: výu ním listem z p íslušného t íletého u ebního oboru nebo jiným dokladem o ádném ukon ení p íslušného t íletého u ebního oboru a dokladem o vykonání t íleté praxe v oboru, vysv d ením o ukon ení studia p íslušného studijního oboru st ední odborné školy, jehož délka je kratší než 4 roky, a dokladem o vykonání t íleté praxe v oboru, vysv d ením o maturitní zkoušce v p íslušném studijním oboru st ední odborné školy nebo st edního odborného u ilišt nebo gymnázia s p edm ty odborné p ípravy a dokladem o vykonání dvouleté praxe v oboru, diplomem, vysv d ením nebo jiným dokladem o absolvování bakalá ského nebo magisterského studijního programu uskute ovaného vysokou školou v p íslušné oblasti studijních obor a dokladem o vykonání jednoro ní praxe v oboru, dokladem o uznání odborné kvalifikace, vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.
19
Doklady o odborné zp sobilosti (uvedené výše) mohou být nahrazeny: výu ním listem z p íbuzného t íletého u ebního oboru nebo jiným dokladem o ádném ukon ení p íbuzného t íletého u ebního oboru nebo studia v p íbuzném oboru a dokladem o vykonání ty leté praxe v oboru živnosti, vysv d ením o ukon ení studia p íbuzného studijního oboru st ední odborné školy, jehož délka je kratší než ty i roky, a dokladem o vykonání ty leté praxe v oboru, vysv d ením o maturitní zkoušce v p íbuzném studijním oboru st ední odborné školy nebo st edního odborného u ilišt a dokladem o vykonání t íleté praxe v oboru, diplomem, vysv d ením nebo jiným dokladem o absolvování bakalá ského nebo magisterského studijního programu uskute ovaného vysokou školou v p íbuzné oblasti studijních obor a dokladem o vykonání jednoro ní praxe v oboru, osv d ením o rekvalifikaci nebo jiným dokladem o odborné zp sobilosti vydaným institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a t lovýchovy nebo p íslušným ministerstvem, do jehož p sobnosti pat í odv tví, v n mž je živnost provozována, a dokladem o vykonání ty leté praxe v oboru, dokladem o vykonání kvalifika ní zkoušky p ed komisí složenou ze zástupc p íslušného živnostenského ú adu, p íslušné st ední odborné školy nebo st edního odborného u ilišt , jakož i p íslušného živnostenského spole enstva, je-li z ízeno, a dokladem o vykonání ty leté praxe v oboru, dokladem o vykonání šestileté praxe v oboru. Ohlášení je možno podat osobn u p íslušného obecního živnostenského ú adu centrální registra ní místo (CRM) nebo zaslat tomuto ú adu poštou. Ohlášení se podá u obecního živnostenského ú adu p íslušného podle bydlišt (trvalého pobytu) ohlašovatele. Doklady nutné pro živnostenský ú ad: ohlášení živnosti (vypln né p edem, p ípadn vypln né na míst ), výpis z Rejst íku trest eské republiky podnikatele, pop . jeho odpov dného zástupce (ne starší 3 m síc ); je-li podnikatel nebo odpov dný zástupce p íslušníkem lenského státu EU, p edkládá výpis z evidence trest nebo rovnocenný doklad vydaný p íslušným soudním nebo správním orgánem lenského státu, jehož je ob anem, nebo lenského státu posledního pobytu; pokud stát takový doklad nevydává, p edkládá prohlášení o bezúhonnosti u in né p ed notá em nebo orgánem lenského státu, jehož je ob anem, nebo státu posledního pobytu (ne starší 3 m síc ); doklad m že být nahrazen dokladem o odborné zp sobilosti pokud prokazuje i bezúhonnost; není-li výpis z Rejst íku trest eské republiky k žádosti doložen, živnostenský ú ad si jej sám od správce Rejst íku trest vyžádá; je-li odpov dný zástupce ob anem jiného státu než výše uvedených, p edkládá vedle výpisu z Rejst íku trest eské republiky i odpovídající doklady vydané státem, jehož je ob anem (ne starší než 3 m síce); hodlá-li odpov dný zástupce doložit bezúhonnost výpisem z Rejst íku trest eské republiky a není-li k žádosti doložen, živnostenský ú ad si jej sám od správce Rejst íku trest vyžádá,
20
prohlášení odpov dného zástupce (je-li ustanoven), že souhlasí s ustanovením do funkce, s p evzetím povinností v rozsahu stanoveném živnostenským zákonem a s uvedením podnikatel , u nichž je do funkce odpov dného zástupce již ustanoven; podpis na prohlášení musí být ú edn ov en, neu iní-li odpov dný zástupce prohlášení osobn p ed živnostenským ú adem, výpis z obchodního rejst íku ne starší 3 m síc , je-li v n m fyzická osoba zapsána, p edložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud na území eské republiky podniká nebo podnikala, nemá na svém osobním ú tu evidovány da ové nedoplatky z tohoto podnikání; doklad vyhotoví místn p íslušný finan ní ú ad, doklad nesmí být starší než 3 m síce, p edložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud na území eské republiky podniká nebo podnikala, nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociálním zabezpe ení a p ísp vku na státní politiku zam stnanosti; doklad vyhotoví místn p íslušná správa sociálního zabezpe ení, doklad nesmí být starší než 3 m síce, doklad prokazující odbornou zp sobilost podnikatele, pop . jeho odpov dného zástupce, doklad prokazující právní d vod pro užívání prostor, do nichž fyzická osoba umístila místo podnikání, liší-li se od bydlišt ohlašovatele, doklad o vlastnickém nebo jiném právu k objekt m a prostorám, v nichž je místo podnikání, liší-li se od bydlišt ohlašovatele, doklad o zaplacení správního poplatku 1 000 K za každou ohlašovanou živnost (v p ípad provozování živnosti pr myslovým zp sobem je to 10 000 K ), v p ípad zám ru podnikatele provozovat živnost pr myslovým zp sobem doklady o skute nostech prokazujících provozování živnosti pr myslovým zp sobem. Formulá e a kde jsou k dispozice Formulá "Ohlášení živnosti pro fyzické osoby". Tento formulá je sou ástí Jednotného registra ního formulá e pro fyzické osoby (JRF), prost ednictvím kterého lze u init na obecním živnostenském ú adu podání i k dalším ú ad m, a to finan nímu ú adu, správ sociálního zabezpe ení, zdravotní pojiš ovn a ú adu práce. Formulá lze získat na jakémkoli obecním živnostenském ú adu, p íp. je voln dostupný na internetových stránkách Ministerstva pr myslu a obchodu. Formulá m žete též vyplnit on-line na internetových stránkách portálu BusinessInfo.cz v aplikaci Interaktivní formulá e. V ohlášení fyzická osoba uvádí tyto údaje: jméno a p íjmení, p íp. obchodní firmu, státní ob anství, bydlišt , rodné íslo, bylo-li p id leno, jinak datum narození, prohlášení o tom, zda jí soud nebo správní orgán uložil zákaz innosti nebo zda u ní trvá jiná p ekážka týkající se provozování živnosti, zda bylo této fyzické osob v posledních 3 letech zrušeno živnostenské oprávn ní, provozuje-li se živnost prost ednictvím odpov dného zástupce, uvedou se údaje týkající se jeho osoby (jméno a p íjmení, státní ob anství, bydlišt , rodné íslo, bylo-li p id leno, jinak datum narození, údaj o tom, zda mu soud nebo správní orgán uložil zákaz innosti nebo zda trvá jiná p ekážka týkající se provozování 21
živnosti, zda bylo této fyzické osob v posledních 3 letech zrušeno živnostenské oprávn ní), p edm t podnikání, místo podnikání, identifika ní íslo (I ), bylo-li p id leno, provozovnu nebo provozovny, ve kterých bude provozování živnosti zahájeno bezprost edn po vzniku živnostenského oprávn ní, datum zahájení provozování živnosti, pokud není shodné se vznikem živnostenského oprávn ní, datum ukon ení provozování živnosti, pokud zamýšlí provozovat živnost na dobu ur itou, údaj o tom, zda hodlá živnost provozovat pr myslovým zp sobem. Správní a jiné poplatky: 1 000 K za vydání živnostenského listu (10 000 K u živnosti provozované pr myslovým zp sobem), 50 K za výpis z Rejst íku trest R, pokud si jej podnikatel obstará sám. Lh ty pro vydání živnostenského listu Živnostenský ú ad je povinen vystavit živnostenský list do 15 dn od doru ení ohlášení, pokud jsou všechny náležitosti spln ny. Na žádost zakladatel , pop ípad orgán nebo osob, oprávn ných podat návrh na zápis eské právnické osoby do obchodního rejst íku, vydá živnostenský ú ad živnostenský list p ed zápisem do tohoto rejst íku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena. T mto právnickým osobám vzniká živnostenské oprávn ní dnem zápisu do obchodního rejst íku. Nepodají-li návrh na zápis ve lh t 90 dn od doru ení živnostenského listu nebo není-li návrhu vyhov no, musí živnostenský list neprodlen vrátit. Platnost živnostenského listu nespln ním uvedených podmínek zaniká. Právnickým osobám již zapsaným do obchodního rejst íku vzniká živnostenské oprávn ní dnem ohlášení nebo, pokud je v ohlášení uveden pozd jší den vzniku živnostenského oprávn ní, tímto dnem. Další innosti, které jsou po žadateli požadovány: p ihlásit sebe a zam stnance u místn p íslušné správy sociálního zabezpe ení (do 8 dn ), p ihlásit sebe a zam stnance u zvolené zdravotní pojiš ovny (do 8 dn ), podat p ihlášku k povinnému úrazovému pojiš ní za zam stnance (alespo minimáln 1 zam stnanec). Opravné prost edky a jejich uplatn ní Nemá-li ohlášení všechny náležitosti, vyzve živnostenský ú ad podnikatele ve lh t 15 dn k odstran ní závad. Ve výzv stanoví p im enou lh tu k jejich odstran ní, nejmén však 15 dn . Po dobu lh ty uvedené ve výzv neb ží lh ta pro vydání živnostenského listu. Jsou-li k tomu závažné d vody, m že živnostenský ú ad na žádost podnikatele prodloužit lh tu i opakovan . Odstraní-li podnikatel závady ve stanovené lh t nebo ve lh t prodloužené, platí, že ohlášení bylo od po átku bez závad. Neodstraní-li podnikatel závady ve stanovené lh t , živnostenský ú ad zahájí ízení a rozhodne o tom, že živnostenské oprávn ní ohlášením nevzniklo, resp. rozhodne o tom, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávn ní. Pokud ohlašovatel v pr b hu ízení závady odstraní a živnostenský ú ad zjistí, že jsou spln ny podmínky pro vznik živnostenského oprávn ní, živnostenský ú ad ízení ukon í vydáním živnostenského listu. R odpov dného zástupce, Není-li k ohlášení živnosti doložen výpis z Rejst íku trest který m l být doložen, živnostenský ú ad si jej sám vyžádá od správce Rejst íku trest . 22
4.4. Žádost o koncesi pro fyzické osoby Subjekty oprávn né k podání žádosti o koncesi jsou v tomto p ípad fyzické osoby s bydlišt m na území eské republiky. Bydlišt m na území eské republiky se rozumí trvalý pobyt na jejím území. Podmínky pro žádost o koncesi Všeobecnými podmínkami provozování živnosti fyzickými osobami jsou: dosažení v ku 18 let, zp sobilost k právním úkon m, bezúhonnost, skute nost, že fyzická osoba, pokud na území eské republiky podniká nebo podnikala, nemá na svém osobním ú tu evidovány da ové nedoplatky z tohoto podnikání, skute nost, že fyzická osoba, pokud na území eské republiky podniká nebo podnikala, nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpe ení a p ísp vku na státní politiku zam stnanosti, skute nost, že fyzická osoba, pokud na území eské republiky podniká nebo podnikala, nemá nedoplatky na pojistném na ve ejném zdravotním pojišt ní. Odborná zp sobilost se prokazuje: vyu ení v oboru, st edoškolské vzd lání zakon eném maturitní zkouškou, dokladem o rekvalifikaci, ty leté praxe v oboru, uznání odborné kvalifikace vydaným uznávacím orgánem (Ministerstvo pr myslu a obchodu), doklady o odborné kvalifikaci prokazujícími odbornou kvalifikaci stanovenou pro jednotlivé živnosti. Žádost o koncesi je možné podat osobn u p íslušného obecního živnostenského ú adu - centrální registra ní místo (CRM) nebo zaslat tomuto ú adu poštou. Žádost o koncesi se podává u obecního živnostenského ú adu p íslušného podle bydlišt (trvalého pobytu) podnikatele. Doklady nutné pro živnostenský ú ad: žádost o koncesovanou živnost (vypln ná p edem, p ípadn vypln ná na míst ), výpis z Rejst íku trest eské republiky podnikatele, pop . jeho odpov dného zástupce (ne starší 3 m síc ); je-li podnikatel nebo odpov dný zástupce p íslušníkem lenského státu EU, p edkládá výpis z evidence trest nebo rovnocenný doklad vydaný p íslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je ob anem, nebo státu posledního pobytu; pokud stát takový doklad nevydává, p edkládá prohlášení o bezúhonnosti u in né p ed notá em nebo orgánem lenského státu, jehož je ob anem, nebo lenského státu posledního pobytu (ne starší 3 m síc ); doklad m že být nahrazen dokladem o odborné zp sobilosti, pokud prokazuje i bezúhonnost; není-li výpis z Rejst íku trest eské republiky k žádosti doložen, živnostenský ú ad si jej sám od správce Rejst íku trest vyžádá; je-li odpov dný zástupce ob anem jiného státu než výše uvedených, p edkládá vedle výpisu z Rejst íku trest eské republiky i odpovídající doklady vydané státem, jehož je ob anem (ne starší než 3 m síce); hodlá-li odpov dný zástupce doložit bezúhonnost výpisem 23
eské republiky a není-li k žádosti doložen, živnostenský ú ad z Rejst íku trest si jej sám od správce Rejst íku trest vyžádá, prohlášení odpov dného zástupce (je-li ustanoven), že souhlasí s ustanovením do funkce, s p evzetím povinností v rozsahu stanoveném živnostenským zákonem a s uvedením podnikatel , u nichž je do funkce odpov dného zástupce ustanoven; podpis na prohlášení musí být ú edn ov en, neu iní-li odpov dný zástupce prohlášení osobn p ed živnostenským ú adem, výpis z obchodního rejst íku ne starší 3 m síc , je-li v n m fyzická osoba zapsána, p edložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud na území eské republiky podniká nebo podnikala, nemá na svém osobním ú tu evidovány da ové nedoplatky z tohoto podnikání; doklad vyhotoví místn p íslušný finan ní ú ad; doklad nesmí být starší než 3 m síce, p edložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud na území eské republiky podniká nebo podnikala, nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociálním zabezpe ení a p ísp vku na státní politiku zam stnanosti; doklad vyhotoví místn p íslušná správa sociálního zabezpe ení; doklad nesmí být starší než 3 m síce, doklad prokazující odbornou zp sobilost podnikatele, pop ípad odbornou zp sobilost jeho odpov dného zástupce, doklad prokazující právní d vod pro užívání prostor, do nichž fyzická osoba umístila místo podnikání, liší-li se od bydlišt ohlašovatele, doklad o zaplacení správního poplatku 2 000 K za každou koncesovanou živnost (v p ípad provozování živnosti pr myslovým zp sobem je to 20 000 K ), poplatek je splatný p ed vydáním koncesní listiny, v p ípad zám ru podnikatele provozovat živnost pr myslovým zp sobem doklady o skute nostech prokazujících provozování živnosti pr myslovým zp sobem. Formulá e a kde jsou k dispozici Formulá "Žádost o koncesi pro fyzické osoby". Tento formulá je sou ástí Jednotného registra ního formulá e pro fyzické osoby (JRF), prost ednictvím kterého lze u init na obecním živnostenském ú adu podání i k dalším ú ad m, a to finan nímu ú adu, správ sociálního zabezpe ení, zdravotní pojiš ovn a ú adu práce. Formulá lze získat na jakémkoli obecním živnostenském ú adu, p íp. je voln dostupný na internetových stránkách Ministerstva pr myslu a obchodu. V žádosti fyzická osoba uvádí tyto údaje: jméno a p íjmení, p íp. obchodní firmu, je-li fyzická osoba zapsaná v obchodním rejst íku, státní ob anství, bydlišt , rodné íslo, bylo-li p id leno, jinak datum narození, prohlášení o tom, zda jí soud nebo správní orgán uložil zákaz innosti nebo zda u ní trvá jiná p ekážka týkající se provozování živnosti, zda bylo této fyzické osob v posledních 3 letech zrušeno živnostenské oprávn ní, provozuje-li se živnost prost ednictvím odpov dného zástupce, uvedou se údaje týkající se jeho osoby (jméno a p íjmení, státní ob anství, bydlišt , rodné íslo, bylo-li p id leno, jinak datum narození, údaj o tom, zda mu soud nebo správní orgán uložil zákaz innosti nebo zda trvá jiná p ekážka týkající se provozování živnosti, zda bylo této fyzické osob v posledních 3 letech zrušeno živnostenské 24
oprávn ní), p edm t podnikání, místo podnikání, identifika ní íslo (I ), bylo-li p id leno, provozovnu nebo provozovny, ve kterých bude provozování živnosti zahájeno bezprost edn po vzniku živnostenského oprávn ní, datum zahájení provozování živnosti, pokud není shodné se vznikem živnostenského oprávn ní, datum ukon ení provozování živnosti, pokud zamýšlí provozovat živnost na dobu ur itou, údaj o tom, zda hodlá živnost provozovat pr myslovým zp sobem. Správní a jiné poplatky: 2 000 K za vydání koncesní listiny (20 000 K u živnosti provozované pr myslovým zp sobem), poplatek je splatný p ed vydáním koncesní listiny, 50 K za výpis z Rejst íku trest R, pokud si jej podnikatel obstará sám. Lh ty pro vy ízení Živnostenský ú ad rozhodne o žádosti o koncesi do 60 dn ode dne podání žádosti, pokud v p íloze . 3 živnostenského zákona není stanoveno jinak a pokud jsou všechny náležitosti spln ny. Rozhodne-li živnostenský ú ad o ud lení koncese, vydá podnikateli koncesní listinu do 15 dn ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o ud lení koncese. Opravné prost edky a jejich uplatn ní Nejsou-li náležitosti žádosti o koncesi spln ny, vyzve živnostenský ú ad podnikatele ve lh t 30 dn od doru ení žádosti k odstran ní závad. Ve výzv stanoví p im enou lh tu k jejich odstran ní, nejmén však 15 dn . Jsou-li k tomu závažné d vody, m že živnostenský ú ad na základ písemného podn tu podnikatele lh tu i opakovan prodloužit. Po dobu lh ty uvedené ve výzv se ízení o ud lení koncese p erušuje. Odstraní-li podnikatel závady ve stanovené nebo prodloužené lh t , živnostenský ú ad zahájí projednání žádosti. Neodstraní-li podnikatel závady ve lh t , živnostenský ú ad ízení zastaví, pop . nespl uje-li podmínky pro ud lení koncese, živnostenský ú ad žádost zamítne. Není-li k žádosti o koncesi doložen výpis z rejst íku trest R odpov dného zástupce, který m l být doložen, živnostenský ú ad si jej sám vyžádá od správce Rejst íku trest nebo p íslušných ú ad . Po tuto dobu se ízení o ud lení koncese p erušuje.
4.5. Žádost o koncesi pro právnické osoby U právnické osoby musí všeobecné a zvláštní podmínky spl ovat odpov dný zástupce: dosažení v ku 18 let, zp sobilost k právním úkon m, bezúhonnost. Odborná zp sobilost pro živnosti koncesované je upravena zvláštními p edpisy. Odborná zp sobilost spo ívající ve vyu ení v oboru nebo ve st edoškolském vzd lání zakon eném maturitní zkouškou, spln ní podmínky vzd lání se prokazuje též dokladem o rekvalifikaci a dokladem o vykonání ty leté praxe v oboru. Státní p íslušník lenského státu Evropské unie a ob an eské republiky mohou prokázat odbornou zp sobilost dokladem o uznání odborné kvalifikace vydaným uznávacím orgánem (Ministerstvem pr myslu a obchodu) podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. Tyto osoby mohou 25
prokázat odbornou zp sobilost též doklady o odborné kvalifikaci ve smyslu zákona o uznávání odborné kvalifikace, které prokazují odbornou kvalifikaci stanovenou u jednotlivých živností. Živnostenský ú ad uloží nebo zm ní podnikateli podmínky provozování živnosti na základ živnostenského zákona. Žádost o koncesi je možné podat osobn u místn p íslušného obecního živnostenského ú adu - centrální registra ní místo (CRM) nebo zaslat tomuto ú adu poštou. Žádost o koncesi se podává u obecního živnostenského ú adu p íslušného podle sídla právnické osoby. Doklady nutné pro ú ad: žádost o koncesovanou živnost (vypln ná p edem, p ípadn vypln ná na míst ), výpis z Rejst íku trest eské republiky odpov dného zástupce (ne starší 3 m síc ); je-li odpov dný zástupce státním p íslušníkem lenského státu Evropské unie, výpis z evidence trest nebo rovnocenný doklad vydaný p íslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu nebo lenského státu posledního pobytu; pokud stát takový doklad nevydává, odpov dný zástupce p edkládá prohlášení o bezúhonnosti, u in né p ed notá em nebo orgánem lenského státu, jehož je ob anem, nebo p ed notá em nebo orgánem lenského státu posledního pobytu (ne starší 3 m síc ); doklad p edkládaný státním p íslušníkem lenského státu Evropské unie m že být nahrazen dokladem o uznání odborné kvalifikace, pokud se jím prokazuje i spln ní podmínky bezúhonnosti; je-li odpov dný zástupce ob anem jiného státu než R i odpovídající výše uvedených, p edkládá vedle výpisu z Rejst íku trest doklady vydané státem, jehož je ob anem; hodlá-li odpov dný zástupce doložit bezúhonnost výpisem z Rejst íku trest R a není-li k žádosti doložen, živnostenský ú ad si jej sám od správce Rejst íku trest vyžádá, doklad o tom, že právnická osoba byla z ízena nebo založena, pokud se nezapisuje do obchodního i obdobného rejst íku nebo pokud ješt zápis nebyl proveden, anebo doklad o tom, že právnická osoba je zapsána do obchodního i obdobného rejst íku, pokud již byl zápis proveden, výpis z obchodního i obdobného rejst íku nesmí být starší 3 m síc , doklad prokazující právní d vod pro užívání prostor, v nichž má právnická osoba na území eské republiky sídlo, nebyl-li již tento doklad p iložen p i zápisu do obchodního rejst íku nebo jiné evidence, prohlášení odpov dného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce, s p evzetím povinností v rozsahu stanoveném živnostenským zákonem a s uvedením podnikatel , u nichž je do funkce odpov dného zástupce již ustanoven; podpis na prohlášení musí být ú edn ov en, neu inil-li odpov dný zástupce prohlášení osobn p ed živnostenským ú adem, doklad prokazující odbornou zp sobilost odpov dného zástupce, doklad o zaplacení správního poplatku 2 000 K za každou koncesovanou živnost (v p ípad provozování živnosti pr myslovým zp sobem je to 20 000 K ), v p ípad zám ru právnické osoby provozovat živnost pr myslovým zp sobem doklady o skute nostech prokazujících provozování živnosti pr m. zp sobem. Formulá e a kde jsou k dispozici Formulá "Žádost o koncesi pro právnické osoby". Tento formulá je sou ástí Jednotného registra ního formulá e pro právnické osoby (JRF), prost ednictvím kterého lze u init na obecním živnostenském ú adu podání i k dalším ú ad m, a to finan nímu 26
ú adu a ú adu práce. Formulá lze získat na jakémkoli obecním živnostenském ú adu centrální registra ní místo (CRM), p íp. je voln dostupný na internetových stránkách Ministerstva pr myslu a obchodu. V žádosti právnická osoba uvádí údaje: obchodní firmu nebo název, sídlo (název obce, její ásti, název ulice, íslo popisné a orienta ní, bylo-li p id leno, poštovní sm rovací íslo) a jméno, p íjmení, státní ob anství, rodné íslo a bydlišt nebo adresu pobytu na území eské republiky, pokud byl povolen, osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho leny, a prohlásí, zda jim soud nebo správní orgán uložil zákaz innosti nebo zda u nich trvá jiná p ekážka provozování živnosti, a zp sob, jakým za právnickou osobu jednají, zda bylo této právnické osob v posledních 3 letech zrušeno živnostenské oprávn ní a zda u ní trvá jiná p ekážka provozování živnosti, údaje týkající se odpov dného zástupce, jehož prost ednictvím je živnost provozována: o jméno a p íjmení, o státní ob anství, o bydlišt (název obce, její ásti, název ulice, íslo popisné a orienta ní, bylo-li p id leno, poštovní sm rovací íslo), o místo pobytu na území eské republiky, pokud byl povolen a jedná-li se o osobu s bydlišt m mimo území eské republiky, o rodné íslo, bylo-li p id leno, jinak datum narození, o prohlášení, zda mu soud nebo správní orgán uložil zákaz innosti, zda u n ho trvá jiná p ekážka týkající se provozování živnosti nebo zda mu bylo v posledních 3 letech zrušeno živnostenské oprávn ní, identifika ní íslo, bylo-li p id leno, p edm t podnikání, provozovnu nebo provozovny, ve kterých bude provozování živnosti zahájeno bezprost edn po vzniku živnostenského oprávn ní, datum zahájení provozování živnosti, datum ukon ení provozování živnosti, pokud zamýšlí provozovat živnost na dobu ur itou, údaj o tom, že hodlá živnost provozovat pr myslovým zp sobem. Správní poplatky: 2 000 K za vydání koncesní listiny (20 000 K u živnosti provozované pr myslovým zp sobem), poplatek je splatný p ed vydáním koncesní listiny, 50 K za výpis z Rejst íku trest R, pokud si jej podnikatel obstará sám. Lh ty pro vydání Živnostenský ú ad rozhodne o žádosti o koncesi do 60 dn ode dne podání žádosti. Rozhodne-li živnostenský ú ad o ud lení koncese, vydá podnikateli koncesní listinu do 15 dn ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o ud lení koncese. Na žádost zakladatel , pop ípad orgán nebo osob, oprávn ných podat návrh na zápis eské právnické osoby do obchodního rejst íku, vydá živnostenský ú ad koncesní listinu p ed zápisem do tohoto rejst íku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena. T mto právnickým osobám vzniká živnostenské oprávn ní dnem zápisu do obchodního rejst íku. Nepodají-li návrh na zápis ve lh t 90 dn od doru ení koncesní listiny nebo není-li návrhu vyhov no, musí koncesní listinu neprodlen vrátit. Platnost koncesní listiny nespln ním uvedených podmínek zaniká. Právnickým osobám již zapsaným do obchodního rejst íku 27
vzniká živnostenské oprávn ní dnem nabytí právní moci rozhodnutí o ud lení koncese. Další innosti, které jsou po žadateli požadovány: p ihlásit sebe a zam stnance u místn p íslušné správy sociálního zabezpe ení (do 8 dn ), p ihlásit sebe a zam stnance u zvolené zdravotní pojiš ovny (do 8 dn ), podat p ihlášku k povinnému úrazovému pojiš ní za zam stnance (alespo minimáln 1 zam stnanec). Opravné prost edky a jejich uplatn ní Nejsou-li náležitosti žádosti o koncesi spln ny (krom výpisu z Rejst íku trest R odpov dného zástupce), vyzve živnostenský ú ad podnikatele ve lh t 30 dn od doru ení žádosti k odstran ní závad. Ve výzv stanoví p im enou lh tu k jejich odstran ní, nejmén však 15 dn . Jsou-li k tomu závažné d vody, m že živnostenský ú ad na základ písemného podn tu podnikatele lh tu i opakovan prodloužit. Po dobu lh ty uvedené ve výzv se ízení o ud lení koncese p erušuje. Odstraní-li podnikatel závady ve stanovené nebo prodloužené lh t , živnostenský ú ad zahájí projednání žádosti. Neodstraní-li podnikatel závady ve lh t , živnostenský ú ad ízení zastaví (resp. nespl uje-li podmínky pro ud lení koncese, živnostenský ú ad žádost o koncesi R odpov dného zamítne). Není-li k žádosti o koncesi doložen výpis z Rejst íku trest zástupce, který m l být doložen, živnostenský ú ad si jej sám vyžádá od správce Rejst íku trest . Po tuto dobu se ízení o ud lení koncese p erušuje.
28
5. Zakládání spole nosti 5.1. Ve ejná obchodní spole nost Ve ejnou obchodní spole ností je spole nost, ve které alespo dv osoby (spole níci) podnikají pod spole nou firmou a ru í za závazky spole nosti spole n a nerozdíln celým svým majetkem. Spole níkem m že být osoba fyzická i osoba právnická. Ve ejná obchodní spole nost se zakládá sepsáním a podpisem "Spole enské smlouvy" a vzniká dnem zápisu do "Obchodního rejst íku". Firma musí obsahovat ozna ení "ve ejná obchodní spole nost", jež m že být nahrazeno zkratkou "ve . obch. spol." nebo "v. o. s.". Obsahuje-li firma jméno alespo jednoho ze spole ník , posta í dodatek "a spol.". POSTUP 1. Sepsání "Spole enské smlouvy" a podepsání všemi spole níky (založení spole nosti). 2. Spole níci zaplatí ve lh t stanovené ve spole enské smlouv svou výši vkladu. 3. Podání žádosti na místn p íslušný živnostenský ú ad pro vydání ú edn ov ené kopie živnostenských i jiných oprávn ní k innostem, které mají být jako p edm t podnikání zapsány do Obchodního rejst íku. 4. Žádost o výpis z rejst íku trest (ne starší 3 m síc ). 5. Žádost o doklad o odborné zp sobilosti (pokud je spole ník zahrani ní fyzická osoba). 6. Žádost o ú edn ov enou kopie výpisu z katastru nemovitostí (právní d vod užívání místností). 7. Žádost ke krajskému soudu pro vydání originálu nebo ú edn ov ené kopie listin prokazujících existenci právnické osoby s p ekladem tlumo níka zapsaného v seznamu vedeném krajským soudem (pokud je spole ník zahrani ní právnická osoba). V p ípad , že jsou p edkládány listiny vydané státem, s nímž R nemá dohodu o právní pomoci, musí být tyto listiny opat eny doložkou tzv. vyššího ov ení (superlegalizace), event. tzv. Apostilou. 8. Žádost na FÚ pro vydání dokladu o tom, že spole ník nemá v i územním finan ním orgán m státu da ové nedoplatky. 9. Doklad o povolení k pobytu v R (pokud je spole ník zahrani ní fyzická osoby a pokud spole enská smlouva stanoví, že je statutární orgán). 10. Doklad o povolení pobytu v R (pokud byla prokura ud lena zahrani ní osob ). 11. Podání návrhu na zápis spole nosti do Obchodního rejst íku (vznik spole nosti). 12. Zaplacení poplatku za zápis Ve ejné obchodní spole nosti do Obchodního rejst íku ve výši 5 000 K . Návrh na zápis spole nosti se podává do Obchodního rejst íku a podepisují ho všichni spole níci. Musí obsahovat minimáln tyto informace: obchodní firma, sídlo - název obce ( ásti obce, poštovní sm rovací íslo, íslo popisné, název ulice nebo nám stí), I - p id lí rejst íkový soud, právní forma- ve ejná obchodní spole nost, p edm t podnikání, statutární orgán - u fyzické osoby je nutné uvést jméno, trvalé bydlišt , u zahrani ní osoby i bydlišt v R, rodné íslo - event. datum narození není-li rodné íslo p id leno, u právnické osoby obchodní firmu nebo název, sídlo, identifika ní íslo, jména, bydlišt a rodná ísla statutárních orgán nebo jeho len , - den vzniku funkce, zp sob jednání, spole níci - u fyzické osoby je nutné uvést jméno, trvalé bydlišt , u zahrani ní 29
osoby i bydlišt v R, rodné íslo - event. datum narození není-li rodné íslo p id leno, u právnické osoby obchodní firmu nebo název, sídlo a identifika ní íslo, prokura (byla-li ud lena)- jméno, trvalé bydlišt , u zahrani ní osoby i bydlišt v R, rodné íslo, pop . datum narození není-li rodné íslo p id leno, zp sob, jakým za podnikatele jedná. Návrh na zápis spole nosti do Obchodního rejst íku podepisují všichni spole níci, pravost podpis musí být ú edn ov ena. Soudní poplatek ve výši 5 000 K v kolkových známkách je splatný podáním návrhu. Dále musí návrh na zápis spole nosti obsahovat tyto p ílohy: spole enská smlouva ve dvojím vyhotovení podepsaná všemi zakladateli. Pravost podpis zakladatel musí být ú edn ov ena, ú edn ov ené kopie živnostenských i jiných oprávn ní k innostem, které mají být jako p edm t podnikání zapsány do Obchodního rejst íku, pokud je spole níkem zahrani ní právnická osoba - originály nebo ú edn ov ené kopie listin prokazujících existenci právnické osoby s p ekladem tlumo níka zapsaného v seznamu vedeném krajským soudem. V p ípad , že jsou p edkládány listiny vydané státem, s nímž R nemá dohodu o právní pomoci, musí být tyto listiny opat eny doložkou tzv. vyššího ov ení (superlegalizace), event. tzv. Postilou, právní d vod užívání místností, originál i ú edn ov ená kopie výpisu z katastru nemovitostí, nájemní smlouva. Všichni spole níci dále p edloží: doklad o tom, že nemají v i územním finan ním orgán m státu da ové nedoplatky, výpis z rejst íku trest R ne starší 3 m síc , zahrani ní fyzická osoba i doklad o bezúhonnosti vydaný státem, jehož je ob anem (náležitosti tohoto dokladu viz. výše); pokud je spole níkem právnická osoba, p edloží navrhovatelé tyto doklady vydané na leny jejího statutárního orgánu, estné prohlášení p edloží spole níci, kte í nejsou statutárním orgánem, spole níci, kte í jsou statutárním orgánem spole nosti, p edloží estné prohlášení, doklad o povolení k pobytu v R zahrani ní fyzické osoby - spole níka, pokud spole enská smlouva stanoví, že je statutární orgán, pokud byla prokura ud lena zahrani ní osob - doklad o povolení pobytu v R, podpisové vzory statutárních orgán a prokurist k založení do sbírky listin. DOKUMENTY Spole enská smlouva Ve spole enské smlouv musí být dle zákona zapsány minimáln následující informace: firmu a sídlo spole nosti, ur ení spole ník uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydlišt fyzické osoby, p edm t podnikání spole nosti.
30
VKLADY Ve ejná obchodní spole nost m že být založena minimáln dv ma osobami. Výše vkladu spole níka však stanovena není. Spole níci za závazky spole nosti ru í celým svým majetkem. Jako spole ník jste povinen splatit sv j vklad ve lh t stanovené ve spole enské smlouv , jinak bez zbyte ného odkladu po vzniku spole nosti, pop ípad po vzniku své ú asti ve spole nosti. P i prodlení se splácením pen žitého vkladu jste jako spole ník povinen platit úrok z prodlení ve výši 20 % z dlužné ástky, nestanoví-li spole enská smlouva jinak. M žete vložit do spole nosti i více vklad . Tyto vklady se pak pro ú ely výpo tu podílu s ítají. ÍZENÍ K obchodnímu vedení spole nosti je oprávn n každý spole ník v rámci zásad mezi nimi dohodnutých. Pov í-li spole níci ve spole enské smlouv obchodním vedením spole nosti z ásti nebo zcela jednoho nebo více spole ník , ostatní spole níci tohoto oprávn ní v tomto rozsahu pozbývají. Pov ený spole ník je povinen ídit se p i výkonu obchodního vedení zásadami, které s ostatními spole níky dohodl. Pov ený spole ník je povinen se ídit rozhodnutím spole ník u in ným v tšinou hlas . Nestanoví-li spole enská smlouva n co jiného, má každý spole ník jeden hlas. ZISK Zisk se d lí mezi spole níky rovným dílem. Podíl na zisku stanovený na základ ú etní záv rky je splatný do t í m síc od jejího schválení, nestanoví-li spole enská smlouva jinak. Ztrátu zjišt nou ú etní záv rkou nesou spole níci také rovným dílem. CENA Za zápis Ve ejné obchodní spole nosti do Obchodního rejst íku zaplatíte poplatek ve výši 5 000 K . V p ípad , že budete chtít pouze zm nit nap íklad adresu sídla spole nosti, zaplatíte poplatek ve výši 1 000 K . Formulá Návrh na zápis údaj do obchodního rejst íku – ve ejná obchodní spole nost lze stáhnout na internetových stránkách: http://www.formulare-ke-stazeni.cz/formular-navrh-na-zapis-nebo-zapis-zmenyzapsanych-udaju-do-obchodniho-rejstriku-verejna-obchodni-spolecnostdr_05orzapisdoorvos.html 5.2. Komanditní spole nost Komanditní spole nost musí být založena minimáln dv ma spole níky, z nichž musí být jeden komanditista a druhý komplementá . Ru ení za závazky jsou rozdílné. Komanditista ru í pouze do výše nesplaceného vkladu a komplementá celým svým majetkem. V názvu firmy musí být uvedeno ozna ení „komanditní spole nost“. Tento název je ale možno zkrátit na „kom. spol.“ nebo „k. s.“. Jestliže obsahuje firma spole nosti jméno komanditisty, pak ru í za závazky spole nosti stejn jako komplementá .
31
POSTUP 1. P ijetí zakladatelského dokumentu, kterým se rozumí spole enská smlouva. 2. Splácení vklad - u komanditist minimáln 5 000K . 3. Zajišt ní podnikatelského oprávn ní. 4. Volba i jmenování statutárních orgán – komplementá . 5. Zajišt ní sídla. 6. Návrh zápisu do obchodního rejst íku (do 90 dn od založení spole nosti). Do rejst íku se zapisují mj. následující údaje: firma i název a sídlo, I (které p id lí obchodní spole nosti rejst íkový soud), p edm t podnikání, event. innosti, právní forma, jméno, bydlišt a R nebo firma a sídlo osob, které jsou statutárním orgánem, jména, bydlišt a R nebo firma a sídlo spole ník , ur ení komanditist a komplementá a výše vkladu každého komaditisty do základního kapitálu a rozsah jeho splacení. DOKUMENTY Spole enská smlouva Ve spole enské smlouv musí být dle zákona zapsány minimáln následující informace: firma a sídlo spole nosti ur ení spole ník uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydlišt fyzické osoby p edm t podnikání ur ení, kte í ze spole ník jsou komplementá i a kte í komanditisté výše vkladu každého komanditisty VKLADY Komanditista musí vložit do základního kapitálu komanditní spole nosti vklad alespo ve výši 5 000K , není-li ve spole enské smlouv stanoveno jinak. Splatnost vkladu je ve lh t , která se stanový spole enskou smlouvou. ÍZENÍ Statutárním orgánem v komanditní spole nosti jsou komplementá i. Jestliže není ve spole enské smlouv stanoveno jinak, je každý z nich oprávn n jednat samostatn jménem spole nosti. ZISK P esné ur ení rozd lení zisku na ást, která pat í komplementá m a ást pat ící spole nosti je stanoveno ve spole enské smlouv . Není-li tomu tak, potom se zisk d lí na polovinu. Ta ást zisku, která spadá na spole nost, se po zdan ní rozd lí mezi komanditisty, a to v pom ru, který je stanoven ve spole enské smlouv nebo v pom ru splacených vklad . Rozd lení zisku u komplementá je také dle spole enské smlouvy. Jestliže zde ale není pom r uveden, pak se op t d lí rovným dílem. U komanditist se ziskem rozumí zisk až po zdan ní daní z p íjm právnických osob. Podíl na zisku, který se vyplácí jednotlivým komanditist m se dále zda uje jako p íjem z kapitálového majetku se sazbou 15 %. Komplementá i zda ují své podíly na zisku jako p íjem ze samostatné výd le né innosti. Jestliže by spole nost vykazovala ztrátu, pak se rozd lí mezi komplementá e rovným dílem, není-li ve spole enské smlouv stanoveno jinak. Komanditisté jsou povinni se d lit o úhradu ztráty, je-li stanoveno ve spole enské smlouv . Komanditisté také nejsou povinni vracet podíly na zisku, které již byly spole ností vyplaceny. 32
VÝHODY: na komanditistu neplatí zákaz konkurence, nízký vklad p i založení spole nosti u komanditisty a žádný vklad p i založení spole nosti u komplementá e. NEVÝHODY: spole níci ru í celým svým majetkem nerozdíln za závazky spole nosti, komanditisté nemají právo rozhodovat o obchodním vedení spole nosti, pro založení k.s. musí být nejmén dva spole níci. Formulá Návrh na zápis údaj do obchodního rejst íku – komanditní spole nost lze stáhnout na internetových stránkách: http://www.formulare-ke-stazeni.cz/formular-navrh-na-zapis-nebo-zapis-zmenyzapsanych-udaju-do-obchodniho-rejstriku-komanditni-spolecnost-dr_05orzapisdoorks.html 5.3. Spole nost s ru ením omezeným POSTUP 1. Spole nost je založena sepsáním zakladatelské listiny (pokud má jediného spole níka), anebo sepsáním spole enské smlouvy (pokud má spole ník více). Zakladatelská listina i spole enská smlouva musí mít formu notá ského zápisu a musí minimáln obsahovat: obchodní jméno, sídlo spole nosti, ur ení spole ník a uvedení jejich sídla (resp. trvalého bydlišt ), p edm t podnikání vznikající spole nosti, výše základního jm ní, výše vkladu každého spole níka v etn zp sobu a lh ty splácení vkladu, jména a bydlišt prvních jednatel a zp sob jejich jednání za spole nost (samostatn , spole n , minimáln dva,...), ur ení správce vkladu, jména a bydlišt len dozor í rady (pokud se z izuje), povinnosti a práva spole ník , zp sob zániku a jeho následky. 2. Po založení spole nosti je nutné získat p íslušná podnikatelská oprávn ní (nap íklad živnostenské listy) a splatit základní kapitál. Na živnostenském ú ad pak ohlásit živnosti a požádat o ud lení koncese. 3. Všechny nepen žité vklady a pen žité vklady spole ník musí být splaceny v plné výši p ed zápisem spole nosti do obchodního rejst íku. Základní kapitál je podle zákona minimáln 200 000 K a vklad od jednoho spole níka minimáln 20 000 K . Pokud má spole nost více spole ník , je možné pen žité vklady splácet až po dobu p ti let po vzniku spole nosti. Ale i v tomto p ípad je ást vklad ve výši alespo 30 procent základního kapitálu, minimáln však sto tisíc korun, t eba splatit p ed zápisem spole nosti do obchodního rejst íku. Všechny pen žité vklady je nutné splácet na zvláštní ú et u banky, který na jméno spole nosti z ídí správce vkladu. Banka umožní spole nosti disponovat s t mito vklady až po zápisu spole nosti do obchodního rejst íku.
33
4. Spole nost vzniká k okamžiku zápisu do obchodního rejst íku. Návrh na zápis do obchodního rejst íku se musí podat do devadesáti dn od založení spole nosti. Poplatek za zápis spole nosti do obchodního rejst íku iní 5 000 K .Návrh musí obsahovat tyto p ílohy: spole enskou smlouvu, resp. zakladatelskou listinu (ve form notá ského zápisu), podnikatelská oprávn ní (ov ené kopie živnostenských list ), poklad o splacení základního kapitálu (potvrzení správce vkladu o složení vklad a doklad od banky o složení vkladu), doklad o právním titulu užívání nemovitosti, ve které je umíst no sídlo (nap . nájemní smlouva o užívání nebytových prostor nebo doklad o vlastnictví výpisem z katastru nemovitostí), výpis z rejst íku trest jednatel , prohlášení jednatel , že spl ují zákonné podmínky a že u n j není p ekážka výkonu funkce, estné prohlášení a podpisové vzory (notá sky ov ené) budoucích jednatel , kolková známka ve výši 5000 K . Spole enskou smlouvu (zakladatelskou listinu) a podpisový vzor jednatele je p itom nutné p iložit ve dvojím vyhotovení, nebo jsou zakládány do tak zvané sbírky listin, která je sou ástí obchodního rejst íku a je ve ejn p ístupná. Do sbírky listin jsou podnikatelé zapsaní v obchodním rejst íku povinni zakládat zákonem stanovené dokumenty (mimo jiné i ú etní záv rky a zprávy auditora). 5. Na první valné hromad se mezi jednateli dohodne obsah spole enské smlouvy, její sepsání a ov ení notá em. 6. Založení ú tu v bance na složení základního kapitálu (banka obvykle vyžaduje originál spole enské smlouvy), banka pak vydá písemné prohlášení o splácení vklad jednotlivými spole níky. 7. Do 8 dn po zápisu spole nosti do obchodního rejst íku (ten stále ješt trvá i n kolik m síc ) je nutno se zaregistrovat u Správy sociálního zabezpe ení a u zdravotní pojiš ovny. 8. Do 30 dn se musí nov vzniklá spole nost zaregistrovat na finan ním ú adu. Formulá Návrh na zápis údaj do obchodního rejst íku – spole nost s ru ením omezeným lze stáhnout na internetových stránkách: http://www.formulare-ke-stazeni.cz/formular-navrh-na-zapis-nebo-zapis-zmenyzapsanych-udaju-do-obchodniho-rejstriku-spolecnost-s-rucenim-omezenymdr_05orzapisdoorsro.html 5.4. Akciová spole nost Akciová spole nost je spole nost, jejíž základní jm ní je rozvrženo na ur itý po et akcií o ur ité jmenovité hodnot . Akcie je cenným papírem, s nimž jsou spojena práva akcioná e jako spole níka podílet se podle zákona a stanov spole nosti ne jejím ízení, jejím zisku a na likvida ním z statku p i zániku spole nosti. Spole nost odpovídá za porušení svých závazk celým svým majetkem. Akcioná neru í za závazky spole nosti. Akciová spole nost m že být založena jedním zakladatelem, je-li zakladatel právnickou osobou, jinak dv ma nebo více zakladateli. Zakládají-li spole nost dva nebo více zakladatel , uzav ou zakladatelskou smlouvu. Zakládá-li spole nost jeden zakladatel podepíše zakladatelskou listinu. Podpisy na smlouvách musí být ú edn ov eny. Sou ásti zakladatelské smlouvy a listiny je návrh stanov spole nosti. Minimální 34
výše základního jm ní iní 2 000 000 K , resp. 20 000 000 K p i zakládání spole nosti na základ ve ejné výzvy k upisování akcií. Obchodní jméno spole nosti musí obsahovat ozna ení „akciová spole nost“ nebo zkratku „akc. spol.“ nebo zkratku „a.s.“. POSTUP 1. Sepsání spole enské smlouvy a její podpis všemi spole níky. 2. Spole níci skládají na pen žní ú et p íslušnou ástku. 3. Žádost o výpisy z rejst íku trest odpov dného zástupce spole nosti a doklad o odborné zp sobilosti. 4. Podání žádosti na místn p íslušný živnostenský ú ad. 5. Žádost o registraci u Obchodního rejst íku. DOKUMENTY Zakladatelská smlouva a zakladatelská listina, která musí obsahovat: obchodní jméno, sídlo a p edm t podnikání, navrhované základní jm ní, po et akcií a jmenovitou hodnotu (event. druhy akcií), upisované vklady jednotlivých zakladatel , má-li být použito nepen žitého vkladu, pak zp sob a výše ocen ní. Zakládá-li se akciová spole nost na základ výzvy k upisování akcií, pak ješt navíc musí smlouva nebo listina obsahovat: dobu a místo upisování akcií, postup p i upsání akcií p evyšujících navrhované základní jm ní, místo a dobu pro splácení ásti upsaných akcií a její výše, zp sob svolání ustavující valné hromady upisovatel . Dalším nezbytným dokladem, který je vyhotovován pro pot eby založení spole nosti, jsou stanovy. Stanovy spole nosti musí závazn obsahovat: obchodní jméno a sídlo spole nosti, p edm t podnikání, výše základního jm ní a zp sob splácení akcií, po et a jmenovitou hodnotu akcií, jakož i ur ení, zda akcie zn jí na jméno nebo na majitele, zp sob svolávání valné hromady, její p sobnost a rozhodování, po et len p edstavenstva, dozor í rady nebo jiných orgán a vymezení p sobnosti a rozhodování, výši po áte ního rezervního fondu a výši, kterou se bude ro n dopl ovat zp sob rozd lení zisku, d sledky porušení povinnosti splatit v as upsané akcie, zp sob zvyšování a snižování základního jm ní, postup p i dopl ování a zm n stanov. ÍDÍCÍ ORGÁNY Valná hromada m že být ustavující‚ ádná, mimo ádná nebo náhradní. Ustanovující valná hromada rozhoduje jednak o založení spole nosti, jednak schvaluje stanovy a volí orgány a.s. Z ustavující valné hromady je po ízen zápis, který je notá ský ov en, a slouží jako doklad pro zápis v obchodním rejst íku. Po zápisu do obchodního rejst íku vystaví spole nost upisovatel m akcií zatímní list, který je cenným papírem zn jícím na jméno. Tento papír je po splacení jmenovité hodnoty akcií vym n n za akcii. Akciová spole nost m že být 35
založena i jednorázov , tj. bez výzvy k upisování akcií, a to v p ípad , že zakladatelé se dohodnou a v ur itém pom ru splatí celé základní jm ní spole nosti p ed konáním ustavující valné hromady. ádná valná hromada se koná jednou za rok a svolává ji p edstavenstvo. Do p sobnosti valné hromady náleží: zm na stanov, rozhodnutí o zvýšení a snížení základního jm ní a vydání dluhopis , volba a odvolání len p edstavenstva, volba a odvolání len dozor í rady, schválení ro ní ú etní záv rky, rozhodnutí o rozd lení zisku a stanovení tantiém, rozhodnutí o zrušení spole nosti. P edstavenstvo je statutárním orgánem spole nosti, jenž ídí innost spole nosti a jedná jejím jménem. P edstavenstvo rozhoduje o všech záležitostech spole nosti pokud nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny do p sobnosti valné hromady. Dozor í rada dohlíží na výkon p sobnosti p edstavenstva a uskute spole nosti.
ování podnikatelské innosti
ZISK Akcioná má právo na podíl ze zisku spole nosti, který valná hromada podle výsledku hospoda ení ur ila k rozd lení. Pokud z ustanovení stanov týkajících se akcií s odlišným nárokem na podíl ze zisku nevyplývá n co jiného, ur uje se tento podíl pom rem jmenovité hodnoty jeho akcií k jmenovité hodnot akcií všech akcioná . Kompletní formulá lze stáhnout na internetových stránkách: http://www.formulare-ke-stazeni.cz/formular-navrh-na-zapis-nebo-zapis-zmenyzapsanych-udaju-do-obchodniho-rejstriku-akciova-spolecnost-dr_05orzapisdooras.html 5.5. Družstvo Družstvo je spole enstvím neuzav eného po tu osob založeným za ú elem podnikání nebo zajiš ování hospodá ských, sociálních nebo jiných pot eb svých len . Obchodní zákoník stanoví, že obchodní jméno družstva musí obsahovat ozna ení "družstvo". Jak již bylo zmín no, jde o spole enství neuzav eného po tu osob, což znamená, že do n j mohou p istupovat další lenové a jiní lenové vystupovat, aniž je t eba m nit zakládací smlouvu nebo stanovy. POSTUP 1. Družstvo je založeno konáním ustavující sch ze družstva, jestliže se na ní uchaze i o lenství zaváží k lenským vklad m dosahujícím stanovené ástky zapisovaného základního kapitálu. 2. Družstvo vznikne zápisem do obchodního rejst íku, kterému musí p edcházet splacení alespo poloviny zapisovaného základního kapitálu. Pro založení družstva se vyžaduje konání ustavující sch ze družstva, která ur uje zapisovaný základní kapitál, schvaluje stanovy a volí p edstavenstvo a kontrolní komisi. 36
Na sch zi jsou oprávn ny hlasovat osoby, které podaly p ihlášku do družstva. Základní lenský nebo vstupní vklad musí být splacen do 15 dn od konání ustavující sch ze družstva ur enému lenu p edstavenstva zp sobem stanoveným lenskou sch zí. Pr b h ustavující sch ze družstva se osv d uje notá ským zápisem, jehož p ílohou je seznam len a výše jednotlivých lenských vklad . Obchodní zákoník stanoví, že družstvo musí mít alespo 5 len . Pokud jsou leny družstva alespo 2 právnické osoby, nemusí být tato podmínka spln na. V p ípad fyzické osoby m že být lenem družstva osoba, která skon ila povinnou školní docházku a dosáhla 15 let svého v ku. lenství v družstvu vzniká: dnem vzniku družstva (zápisem do obchodního rejst íku), za trvání družstva p ijetím za lena na základ písemné lenské p ihlášky, p evodem lenství, jiným zp sobem stanoveným zákonem. DOKUMENTY Stanovy družstva musí obsahovat tyto údaje: firmu a sídlo družstva, p edm t podnikání ( innosti), vznik a zánik lenství, práva a povinnosti len k družstvu a družstva k len m, výši základního lenského vkladu, pop ípad i výši vstupního vkladu, zp sob splácení lenských vklad a vypo ádání lenského podílu p i zániku lenství, orgány družstva a po et jejich len , délku jejich funk ního období, zp sob ustavování, p sobnost a zp sob jejich svolávání a jednání, zp sob použití zisku a úhrady p ípadné ztráty, tvorbu a použití ned litelného fondu, další ustanovení, vyplývá-li to z tohoto zákona. VKLADY Základní kapitál je tvo en souhrnem lenských vklad , k jejichž splacení se zavázali lenové družstva. Jeho výši ur ují stanovy družstva, avšak musí init nejmén 50 000 K . Za své závazky ru í družstvo celým svým majetkem, kdežto lenové za závazky družstva neru í. lenové družstva se mohou zavázat, pokud to stanovy p ipoušt jí, k dalšímu lenskému vkladu a k další majetkové ú asti na podnikání družstva za podmínek ur ených stanovami. Podmínkou vzniku lenství v družstvu je splacení lenského vkladu ur eného stanovami (tzv. základní lenský vklad) nebo alespo ásti tohoto vkladu (tzv. vstupní vklad). len je povinen splatit zbytek základního lenského vkladu do t í let, neur í-li stanovy lh tu kratší. P i svém vzniku je družstvo povinno z ídit ned litelný fond nejmén ve výši 10 % zapisovaného základního kapitálu. Tento fond se družstvo dopl uje nejmén o 10 % ro ního istého zisku až do okamžiku, kdy výše fondu dosáhne poloviny zapisovaného základního jm ní družstva. ÍZENÍ lenská sch ze Nejvyšší orgán družstva, která má v kompetenci nap . m nit stanovy, volit a odvolávat leny p edstavenstva, rozhodovat o rozd lení zisku p íp. o zp sobu úhrady ztráta, atd. P edstavenstvo Výkonný orgán družstva (kolektivní statutární orgán). 37
Kontrolní komise Kontrolní orgán, který má oprávn ní kontrolovat veškerou innost družstva a projednávat p ípadné stížnosti jednotlivých len . Kontrolní komise má nejmén 3 leny a schází se podle pot eby, nejmén jednou za t i m síce. Další orgány družstva podle stanov Do orgánu družstva mohou být voleni jen lenové družstva starší 18 let a zástupci právnických osob, které jsou leny družstva. Je-li lenem družstva právnická osoba, je povinna zmocnit fyzickou osobu jednat za ni v orgánu družstva. ZISK Na ur ení zisku, který se má rozd lit mezi leny, se usnáší lenská sch ze p i projednání ádné ú etní záv rky. Nevyplývá-li ze stanov n co jiného, ur í se podíl lena na zisku ur eném k rozd lení mezi leny pom rem výše jeho splaceného vkladu k splaceným vklad m všech len . U len , jejichž lenství v rozhodném roce trvalo jen ást roku, se tento podíl pom rn krátí. Formulá Návrh na zápis údaj do obchodního rejst íku – družstvo lze stáhnout na internetových stránkách: http://www.formulare-ke-stazeni.cz/formular-navrh-na-zapis-nebo-zapis-zmenyzapsanych-udaju-do-obchodniho-rejstriku-druzstvo-dr_05orzapisdoordr.html
38
6. Proces p ípravy a realizace investi ních projekt P íprava realizace podnikatelských projekt je základní koncepcí p i napl ování zvolené podnikatelské strategie firmy. A práv kvalitní p íprava t chto projekt je jedním ze základních p edpoklad p i dosahování podnikatelského úsp chu v silném konkuren ním tržním prost edí, ale je nutné mít pot ebné znalosti. Vlastní p ípravu a následnou realizaci m žeme sledovat v t chto etapách: p edinvesti ní, investi ní, realiza ní. Každá z t chto etap má své opodstatn ní z hlediska úsp šnosti podnikatelského zám ru, ovšem hlavní pozornost bychom m li v novat p edinvesti ní fázi, nebo úsp ch i neúsp ch ve zna né mí e závisí na informacích a datech, které jsme získali b hem provád cí studie (feasibility study), a na jejich interpretaci. 6.1. P edinvesti ní etapa Tuto etapu leníme do díl ích fází: identifikace podnikatelských p íležitostí, p edb žný výb r projekt a p íprava projektu zahrnující analýzu jeho variant, hodnocení projektu a rozhodnutí o jeho realizaci i zamítnutí. 6.1.1. Identifikace podnikatelských p íležitostí (Opportunity studies) Tato fáze podnikatelského zám ru m že být již ur itým podn tem pro mobilizaci finan ních zdroj . Podn ty pro podnikatelské p íležitosti p ináší neustálé sledování a vyhodnocování možností podnikatelského prost edí a tyto získané poznatky je nutné posoudit a vyhodnotit. Jednou z forem je práv studie p íležitostí (Opportunity studies), jejichž cílem je práv zpracování informací o jednotlivých p íležitostech tak, aby je bylo možno posoudit jejich nad jnost. Tyto studie by m ly být stru né, málo nákladné a m ly by osv tlit podstatné aspekty sledovaných p íležitostí. Výsledkem vyhodnocení t chto studií je první výb r (selekce) podnikatelských p íležitostí, ur ení kterým bude v nována další pozornost a které vylou íme i odložíme pro vhodn jší období, a budou p ezkoumány a vyhodnoceny v pozd jším ase. 6.1.2. P edb žná technicko-ekonomická studie (pre-feasibility studies) Zpracování této studie, která je podkladem pro kone né rozhodnutí o realizaci i zamítnutí projektu, je asov náro né a také finan n nákladné. Tato p edb žná technicko-ekonomická studie p estavuje mezistupe mezi stru nou studií podnikatelských p íležitostí a podrobnou technicko-ekonomickou studií, kde již jsou detailn rozpracovány jednotlivé body podnikatelského zám ru. Cíl zpracování p edb žná technicko-ekonomická studie: prov it a vyhodnotit všechny možné varianty projektu, rozhodnou, zda bude dále vypracována technicko-ekonomická studie, rozhodnou, zda je nutné doplnit informace a provést další šet ení pomocí podp rných a dopl kových studií (marketingové pr zkumy, testy apod.), 39
rozhodnout, zda základní myšlenka projektu je pro ur itého investora dostate n atraktivní a zajímavá, rozhodnout, zda podnikatelská p íležitost je dostate n slibná, prov it stav životního prost edí a existující standardy ochrany životního prost edí v p edpokládané oblasti realizace projektu. Struktura a nápl p edb žná technicko-ekonomická studie a technicko-ekonomická studie jsou shodné, rozdíl spo ívá zejména v detailnosti informací a hloubce analýzy. Již p i vypracování p edb žná technicko-ekonomická studie by m lo být relativn detailní a podrobné zpracování informací, které dále mohou být použity pro následné zpracování. Posuzované varianty by se m ly týkat t chto ástí projektu: strategie firmy a rozsah projektu, marketingová strategie, základní materiál a suroviny, umíst ní projektu a jeho vliv na okolní prost edí, technologie a výrobní za ízení, pracovníci a mzdové náklady (v etn manager ), organiza ní struktura a uspo ádání, plán realizace a rozpo et jednotlivých variant projektu. Výsledkem p edb žné technicko-ekonomická studie je rozhodnutí o pokra ování v projektu tzn. Zpracování detailní technicko-ekonomická studie nebo opak a to zastavení prací na projektu. 6.1.3. Technicko-ekonomická studie (feasibility studies) Tato studie má za úkol, poskytnout veškeré podklady pot ebné pro investi ní rozhodnutí, je nutné zjistit a definovat základní komer ní, technické, finan ní a ekonomické požadavky na základ variantních ešení, které byly koncipovány v p edb žné technicko-ekonomické studii. Výsledkem je poté koncepce projektu v etn jeho cíl a základních charakteristik zahrnující marketingovou strategii, velikost výrobní jednotky a její umíst ní, základní materiál a suroviny, užití vhodné technologie a výrobních za ízení a neposlední ad vliv na životní prost edí dané lokality. Celá p íprava v rámci zpracování technicko-ekonomické studie by m la zabezpe ovat pot ebné údaje pro finan n -ekonomickou analýzu všech variant projektu. P i zpracování technickoekonomické studie je základem itera ní optimaliza ní proces se zp tnými vazbami, kdy k volb základních charakteristik projektu docházíme v postupných optimaliza ních krocích respektujících existující závislosti mezi t mito charakteristikami. Zp tná vazba tohoto procesu je pak dána tím, že výsledky volby ur ité charakteristiky projektu v n kterém z následujících krok nás nutí vrátit se k ur itým p edchozím rozhodnutím a modifikovat je. V p ípad , že technicko-ekonomická studie odhalila ur itý slabá místa projektu a jeho ekonomická efektivnost není dostate ná, je nutné hledat další varianty projektu, které jsou ekonomicky výhodn jší. Pokud celkov je projekt ekonomicky neefektivní, je pot eba tento fakt konstatovat a uvést p í iny možného nezdaru. Smysl zpracovávat tuto technicko-ekonomická studii má jen v tom p ípad pokud p edchozí fáze p ípravy projektu (studie podnikatelských p íležitostí, p edb žná technickoekonomická studie) ukázaly, že lze získat zdroje pro jeho financování.
40
6.1.4. Hodnotící zpráva (appraisal report) Podkladem pro tento souhrnný dokument je práv technicko-ekonomická studie dopln ná r znými investi ními a finan ními institucemi, které by se mohly podílet na financování projektu. Výsledkem je poté zpráva, kde je hodnocen projekt z hlediska technických, komer ních, tržních, manažerských, organiza ních, ekonomických a finan ních kritérií. 6.2. Investi ní etapa Základem pro zahájení investi ní fáze je vytvo ení právního, finan ního a organiza ního rámce pro realizaci projektu; zajišt ní financování projektu, vytvo ení projektového týmu, získání pozemk , uzav ení p íslušných smluv aj. Tuto etapu leníme do n kolika krok , které tvo í: zpracování zadání stavby, zpracování projektové dokumentace a získání technologie, realizace výstavby, p íprava a uvedení do provozu, uvedení do provozu, zkušební provoz, aktualizace dokumentace a systém . P edpokladem úsp šné realizace projektu je zpracování kvalitního plánu a ú inné vlastní ízení realizace projektu, ty musí zabezpe it, že jednotlivé klí ové aktivity (výstavba, dodávka a montáž výrobních za ízení, získání a zau ení pracovník , zajišt ní všech pot ebných vstup pro zahájení provozu) prob hnou v as a v jejich požadované asové návaznosti a také kvalit . Vlastní ízení realizace projektu využívá metod a nástroj projektového ízení (aplikace metody kritické cesty, metody PERT aj.) D ležitá je d sledná kontrola asového plánu realizace, v asná identifikace vzniklých odchylek a posouzení jejich závažnosti a vlivu na možné prodloužení termínu uvedení projektu do provozu i na r st investi ních náklad . Celkov lze íci, že v p edinvesti ní etap byla rozhodující kvalita a spolehlivost údaj , analýz a hodnocení, které tvo í technicko-ekonomickou studii, tak v investi ní fázi je rozhodujícím faktorem as. Je nutné v novat dostatek pozornosti a pe livou p ípravu práv etap p edinvesti ní, nebo to se nám posléze v etap investi ní mnohonásobn vrátí. 6.3. Provozní etapa Problematiku této etapy je nutné posuzovat z hlediska krátkodobého a dlouhodobého. Krátkodobé hledisko je zam eno p edevším na záb hový provoz a jedná se o problémy, které se vyskytnou p i nezvládnutí technologického procesu, nedostate nou kvalifikací pracovník aj. Všechny tyto problémy jsou odstran ny v relativn krátké dob po dokonalém seznámení se s výrobou, technologickým procesem. Dlouhodobé hledisko je zam eno na celkovou strategii, na které je projekt založen a z toho plynoucích výnos a náklad . Tyto výnosy a náklady mají p ímý vztah k p edpokládaným výsledk m, ze kterých se vycházelo p i zpracování technickoekonomické studie. Jestliže zvolená strategie se jeví jako nevhodná, m že být realizace nápravných opat ení obtížná ne-li nemožná.
41
7. Technicko-ekonomická studie projektu 7.1. Nápl a charakter technicko-ekonomické studie Cílem technicko-ekonomické studie je podrobné rozpracování technických, ekonomických, finan ních, manažerských a dalších dopl ujících aspekt projektu. Tato studie má p inést všechny informace, které jdou podstatné pro celkové vyhodnocení podnikatelského projektu. Studie by se m la zam it na tyto oblasti: analýza trhu a marketingová strategie, popis technologie a velikost výrobní jednotky, materiálové vstupy a energie, umíst ní výrobní jednotky, pracovní síly, organizace a ízení, finan ní analýza a hodnocení, analýza rizik, plán realizace. P i zpracování technicko-ekonomické studie je nutné využívat tv r ího myšlení a variantních p ístup . Ve všech etapách zpracování studie je nutné navrhnout a ohodnotit co nejvíce variant výrobního programu, velikosti výrobní jednotky, variant užité technologie, varianty umíst ní financování aj. z hlediska respektování vzájemných vazeb. V písemném zpracování musí být jednotlivé varianty popsány tak, aby byl z ejmý jejich dopad a ú inky. Dalším podstatným kritériem je silná závislost jednotlivých prvk technicko-ekonomické studie nap . velikost výrobní jednotky ovlivní výb r technologie, s tím souvisí její umíst ní, materiálové zabezpe ení, ale také je zde vazba na volbu marketingové strategie. Výchozím bodem pro zpracování technicko-ekonomické studie jsou p evážn informace pocházející z monitorování tržního prost edí (výsledky výzkumu trhu), ale je nutné si uv domit, že v tšina fází probíhá sou asn , ovšem v t sné návaznosti na získané informace. N které varianty je možné vylou it již b hem zpracování studie, jiné podrobn ji rozpracovat p i op tovném získávání informací. Proto je nutné mít na z eteli, že zpracování technicko-ekonomické studie je itera ní proces postupného zp es ování jejích jednotlivých prvk mnoha zp tnými vazbami. 7.2. Analýza trhu a marketingová strategie Základním cílem každého podnikatelského projektu je využití disponibilních zdroj nebo uspokojení existující i potencionální poptávky, ovšem pro kone ný úsp ch projektu je nutné poznání tržního prost edí, jeho p edpokládaný vývoj, konkurence, potencionálních zákazník a to vše zahrnuje analýza trhu a vytvá í podklady pro koncipování marketingové strategie projektu a použití jednotlivých nástroj marketingového mixu. Proces vytvá ení marketingové strategie m žeme rozd lit do t chto etap: analýza a hodnocení stávající situace spole nosti i na po átku projektu: studium výrobního programu, analýza zdroj , analýza finan ní a ekonomické situace atd., analýza a hodnocení tržního makro a mikro prost edí, stanovení strategických cíl , 42
tvorba a hodnocení variant strategie, které vychází ze SWOT analýzy, volba strategie . 7.2.1. Marketingový výzkum Obsahem marketingového výzkumu je sb r, zpracování a vyhodnocení informací o sledovaném trhu a faktor , které mohou významn ovlivnit náš podnikatelský zám r. Informace lze získat z již existujících zdroj – sekundární informace, zde je možno využít statistiky, ro enky, výro ní zprávy, a v neposlední ad data, která poskytuje eský statistický ú ad i z vlastního šet ené – primární informace, které obdržíme z námi iniciovaného cílen zam eného výzkumu, zde je možno využít dotazníky, pohovory, pozorování, testy aj. Po vyhodnocení získaných informací je nutné stanovit: cílový trh a jeho strukturu; definice trhu (regiony), kvantitativní informace o trhu, (celkový tržní potenciál, r st trhu, pozice trhu v jeho životním cyklu, stabilita poptávky aj.) charakteristika produkt (ší ka a hloubka sortimentu, kvalita design, balení, záru ní a pozáru ní servis), cenová úrove (v etn rabat a podmínek splacení), podpora prodeje (reklama, public relations atd.), distribu ní cesty, využití výrobní kapacity, konkurence, analýza zákazníka; m li bychom znát odpov di na otázky: Co je na trhu nakupováno? Pro se to kupuje? Jaký je motiv zákazníka? Kdo je kupující? Kdy, kde a kolik zboží se nakupuje?, stanovení segment trhu; dle chování zákazníku je trh dále možné d lit dle ur itých kritérií (geografická, sociáln -demografická, psychologická), analýza konkurence; ta bude ovliv ovat velikost tržního podílu, je d ležité definovat hlavní konkurenty v jednotlivých segmentech, jejich sílu, jejich tržní chování a také p edpovídat jejich reakci na vstup našeho nového projektu, analýza distribu ních cest; je podstatné stanovit a zhodnotit pozitiva i negativa jednotlivých zp sob distribuce, analýza oboru; zde je nutné posoudit životní cyklus daného oboru a ur it ve které fázi se práv tento obor nachází, predikce vývoje poptávky; jedna z nejd ležit jších, ale nejobtížn jších ástí marketingového pr zkumu, v tomto kroku m žeme využít r zných metod (regresní analýza, metody koeficientu spot eby, extrapolace pomocí trendových k ivek aj.). Souhrn výsledk marketingového pr zkumu umož uje odhalit tržní p íležitosti a rizika podnikatelského projektu. 7.2.2. Nástin strategie Výsledky marketingového pr zkumu jsou pokladem pro navržení formulace strategie projektu, která se skládá z t chto základních prvk : geografická strategie; stanovení trhu i tržního segmentu (sou asné a potenciální zákazníky) z hlediska geografického zam ení svých aktivit, strategie z hlediska podílu na trhu; je nutné si uv domit zda se zam íme na pozici na trhu i na tržní podíl, dle to se m žeme orientovat na: o strategii nákladového prvenství: dosažení a udržení nižších náklad 43
než konkurence, o strategii odlišení: nabídka odlišených výrobk než konkurence), o strategie soust ed ní (zam ení se na vybraný segment), strategie z hlediska vazby výrobek – trh o strategii penetrace: zam ení na rozší ení podílu nyn jších produkt na dosavadních trzích, o strategii rozvoje výrobk : nabídka nových výrobk na sou asných trzích, o strategie rozvoje trh : pronikání dosavadních výrobk na nové trhy, o strategie diverzifikace: pronikaní nových výrobk na nové trhy, marketingová strategie; zvýšení prodeje lze zvýšit dv ma zp soby: o strategii zam ená na konkurenci: tento zp sob je vhodný aplikovat na zralý nebo již nasycený trh, dosažení vyššího tržního podílu lze bu agresivním cenovou strategií, profilováním svých výrobk nebo využíváním ur itých marketingových aktivit konkurence, o strategii tržní expanze: vhodné pro vytvá ení nových trh i rozší ení již existujícího trhu. Pro podnikatelský projekt je nutné výše uvedené varianty analyzovat a vyhodnotit. 7.2.3. Marketingový mix Složky marketingového mixu tvo í výrobek, cena, propagace a distribuce. Jednotlivé složky jsou na sob závislé a vždy pracujeme s kombinací složek marketingového mixu. 1. Výrobek a výrobková politika Úsp ch podnikatelského projektu závisí na takové nabídce výrobk i služeb, které najdou své uplatn ní na trhu, tzn. najdou si svého zákazníka a proto je d ležité specifikovat výrobní sortiment. P i stanovování výrobního sortimentu bychom se m li zam it na: ší ka a hloubka výrobního sortimentu, zp sob balení, záru ní servis, pozáru ní servis. Ur ení charakteristik výrobk a výrobkové politiky vytvá í základnu pro volbu výrobního programu, velikosti výrobní jednotky atd. 2. Cena a cenová politika P i stanovení ceny je nutné vycházet z více faktor , a to p edevším z výše náklad na jednici, cenové politiky konkurence, cenové elasticity, slev poskytovaným velkoobchodu a maloobchodu, dealerských odm n, platebních podmínek. M li bychom brát v úvahu reakci konkurence na naše tržní ceny a možnosti zp tné vazby na tuto reakci. 3. Propagace P i uvedení nového výrobku na trh je nutné seznámení potenciálního zákazníka s výrobkem a to formou reklamy, public relatios, dále významnou sou ástí je podpora prodeje. V rámci technicko-organiza ní studie bychom m li provést odhad p edpokládaných výdaj na tyto propaga ní aktivity. 4. Distribuce Hlavní distribu ní kanály tvo í velkoobchod, maloobchod a p ímý prodej. P i volb vhodného distribu ního kanálu m li mít na z eteli logistické dopady a s tím související 44
logistické náklady p i p eprav , ízení zásob, skladování atd. 7.2.4. Marketingové náklady a výnosy projektu Po zpracování a vyhodnocení analýz a prognóz tržního prost edí, p i zvolené marketingové strategii a p edpokládaném použitém marketingovém mixu bychom m li mít jednak odhad budoucích marketingových náklad a také odhad p edpokládaných výnos . Zde je nutné si uv domit míru nejistoty výnos , která souvisí se spolehlivostí prognóz vývoje tržní poptávky a vycházet z p edpokladu, že dnešní trh je turbulentní a tím také rizikový. 7.3. Velikost výrobní jednotky V p edchozí etap jsme specifikovali výrobní program, který determinuje jednotlivé výrobní produkty a jejich objemy v ur itých asových obdobích a tyto informace jsou základními parametry pro stanovení velikosti výrobní jednotky. Faktory, které ovliv ují velikost výrobní jednotky, mají charakter omezující a udávají ur itý interval velikosti výrobní kapacity. Kritériem, které ovliv uje dolní mez velikosti výrobní kapacity pat í p edevším minimální ekonomická velikost. Platí, že investi ní náklady i mnohé složky výrobních a dalších náklad nerostou úm rn s velikostí výrobní kapacity, ale rostou pomaleji. P i snižování velikosti výrobní dávky vzr stají tyto celkové náklady a proto jsou snahy o zvyšování velikosti výrobní jednotky a tím snižování t chto náklad . Pokud je dolní mez odvozená od minimální ekonomické velikosti, pak horní mez této velikosti ovliv ují zdrojová omezení. K t mto omezením pat í nap . omezené zdroje ur itých základních surovin a materiál , n kdy je limitující i pracovní síla, ale nej ast jší limitou jsou finan ní prost edky. Omezené disponibilní zdroje ur ují maximální velikost výrobní dávky, kterou je možno t mito prost edky zabezpe it. Ur itým omezením k ur ení velikosti výrobní dávky m že být ur itá standardizace velikosti výrobní dávky, pak lze velikost výrobní jednotky volit pouze z existující kapacitní nabídkové ady. K výše uvedeným faktor m je nutné p i adit další dva podstatné faktory, a to ekonomii rozsahu a prognózy prodej . Základem ekonomie rozsahu je, že r st investi ních náklad lze vyjád it :
N2
N1
K2 K1
x
,
kde N2 N1 X
investi ní náklady výrobní jednotky velikosti K2 investi ní náklady základní výrobní jednotky velikosti K1 exponent charakterizující r st náklad v závislosti na r stu výrobní kapacity
Hodnota exponentu x je odlišná podle odv tví a pohybuje se obvykle v intervalu od 0,4 do 0,9. Volba menší výrobní jednotky snižuje nebezpe í nevyužití této jednotky v p ípad nižších prodej , ale p i vyšší poptávce vzr stají jednicové náklady a dochází asto ke ztrátám zisku z neuspokojené poptávky. Volba této varianty je mén riziková, ale 45
dosažitelný ekonomický efekt z hlediska zisku i rentability vloženého kapitálu není p íliš lákavá. Volba velké výrobní jednotky m že vést ke zna ným ekonomickým efekt m v p ípad p íznivého vývoje poptávky umož ující plné nebo vysoké využití výrobní kapacity. Tato varianta je ovšem zna n riziková, protože pokles poptávky se projeví snížením zisku i dokonce ztrátu. Pro snížení po áte ního rizika je vhodné vybudovat výrobní jednotku menší velikosti, která je ovšem schopná rozší ení v závislosti na požadované kapacit . Další výhodou této volby je také rozložení investi ních finan ních prost edk na delší asov období a tím snižuje nároky na po áte ní kapitál. Volba velikosti výrobní jednotky není jednoduchým úkolem a zvolená velikost m že dosti ovlivnit úsp ch i neúsp ch projektu a je vždy ur itým kompromisem mezi potencionálními ekonomickými efekty a rizikovými faktory. 7.4. Materiálové vstupy a energie Výrobní program, zvolený technologický proces a velikost výrobní kapacity nám umožní stanovit pot ebné vstupy jak v materiálním tak hodnotovém vyjád ení. Pro zajišt ní ur itého výrobního programu je pot eba mnoha r zných materiál a surovin. Hlavn volbu a surovin je nutné posoudit z hlediska ur itých kritérií. základních materiál Mezi podstatné kritéria, které je nutné brát v úvahu pat í p edevším: dostupnost základního materiálu a to z krátkodobého, ale i dlouhodobého hlediska, substituce daného materiálu v p ípad jeho nedostupnosti (omezená substituce i nemožnost do zna né míry zvyšuje podnikatelské riziko), kvalita materiálu a suroviny posuzována z hlediska souboru fyzikálních a chemických vlastností, odlišná kvalita má vliv na technologický proces, ale také v tšinou zvyšuje náklady výrobního procesu (nutnost dodate ných operací aj.) a v neposlední ad m že ovlivnit kvalitu hotových výrobk , vzdálenost zdroj ovliv uje výši dopravních náklad , ale také s v tší vzdáleností roste míra rizika se zabezpe ením plynulosti v zásobování, výše pojistné zásoby, kterou je nutné vytvá et, cenová úrove materiálu, která se promítá do výrobních náklad významn ovliv uje efektivnost podnikatelského projektu; výši ceny však musíme posuzovat vždy v závislosti na kvalit , n kdy vyšší cena a kvalita m že vést k nižším výrobním náklad m oproti použití mén kvalitního materiálu. Volba základního materiálu i surovin úzce souvisí s volbou dodavatele a již v technicko-organiza ní studii by této stránce m la být v nována dostate ná pozornost. P i volb n kolika málo dodavatel se zvyšuje dodavatelské riziko, ale vyjednávací pozice je siln jší, v opa ném p ípad vyjednávací posice se zhoršuje, ale dodavatelské riziko klesá. V podnikatelském projektu ovšem musíme vhodn zvolit také tyto další složky vstup : polotovary, montážní díly a komponenty: op t je nutné v novat pozornost na jejich dostupnost a cenovou úrove , pomocné materiály, energie. P i požadavcích na energie je nutno v projektu odhadnout výši pot eb jednotlivých druh energií, posoudit existující zdroje, jejich p ípadnou omezenost. 46
P ehledný souhrn p edpokládaných náklad týkajících se materiálových vstup a energií by m l obsahovat: název materiálového vstupu i energie a jednotku m ení, normu spot eby na jednotku vyráb ného produktu, o ekávanou nákupní cenu jednotky materiálového vstupu i energie, o ekávané náklady na jednotku produkce, o ekávané náklady na p edpokládaný objem produkce. Propo ty pot eb materiálových vstup a energií umožní stanovit o ekávanou výši materiálových zásob a s tím spojený dopad na finan ní stránku projektu. 7.5. Umíst ní výrobní jednotky Tuto aktivitu asto d líme na dv etapy, kdy v první ad zvážíme volbu lokality a poté varianty vlastního místa výstavby ve zvolené lokalit . Výchozí informace pro volbu lokality nám poskytují p edchozí fáze technicko-ekonomická studie, kde jsme dosp li k vyjasn ní výrobního programu, velikosti výrobní jednotky, základních materiálových vstup a energií. Dle t chto základních prvk je možné specifikovat požadavky na danou lokalitu a také dopady a ú inky projektu. P i volb lokality mají nejv tší význam požadavky na infrastrukturu a na pracovní síly. Z hlediska dopad je t eba zvážit dopady na životní prost edí. Uvedené požadavky dávají omezující podmínky z hlediska výb ru lokality. Požadavky na infrastrukturu V technicko-organiza ní studii by m ly být specifikovány klí ové požadavky projektu na infrastrukturu,m které jsou nezbytné pro jeho fungování. Mezi tyto klí ové faktory pat í: doprava; pro p epravu vstup i finálních produkt jsou nezbytné ur ité druhy transportu, a je d ležité stanovit nároky na jednotlivé druhy p epravy a s tím spojené náklady pro jednotlivé varianty lokality v závislosti na zvolené velikosti výrobní jednotky, komunikace; v tomto bod jde o požadavky na komunika ní za ízení, energie; zvolená velikost výrobní jednotky i technologie umož uje specifikovat požadavky na vodu, elektrickou energii a jednotlivé druhy paliva, lidské zdroje; dostupnost kvalifikovaných pracovních sil v etn manažer je p i volb lokality d ležitým kritériem, je nutné vzít v potaz také náklady na školení a zau ení pracovník , stavební, montážní a opravá ské kapacity likvidace a ukládání odpad ; je nutné uvažovat o vyprodukovaných objemech odpad , jejich zp soby likvidace a také s tím spojené náklady. Vliv životního prost edí V závislosti na výrobním programu m že podnikatelský projekt mít negativní vliv na životní prost edí a cílem analýza je stanovit tyto ú inky, jejich velikost a dopad na životní prost edí. Musíme také navrhnout opat ení pro eliminaci t chto ú ink i alespo jejich minimalizaci na úrove , která zabezpe í kvalitu životního prost edí. V rámci této analýzy musíme ur it výši p edpokládaných náklad pro ochranu a udržování kvality životního prost edí.
47
Volba umíst ní P i posouzení nejvýhodn jší varianty vycházíme z ekonomických a mimoekonomických kritérií. Tradi ní p ístup vychází z minimalizace ekonomického kritéria, které je tvo eno souhrnem dopravních, výrobních a distribu ních náklad , naopak u tržn orientovaných projekt , kde volíme umíst ní v blízkosti center spot eby. Ve v tšin p ípad pr myslových podnik však nehraje rozhodující roli ani jeden z aspekt . Volba umíst ní však ovliv uje pen žní toky projektu, které slouží jako základ propo tu kritérií pro posuzování ekonomické výhodnosti projektu. Mezi kritéria, která jsou významná pro hodnocení a výb r lokality pat í: infrastruktura; její kvantita a kvalita v etn investi ních náklad pot ebných v ur itých lokalitách pro zajišt ní nezbytné infrastruktury, finan ní a da ové aspekty; zahrnující míru zdan ní, da ové zvýhodn ní i jiné finan ní podpory podnikatelské innosti (dotace, úv ry a s nimi spojené výhodné úrokové sazby apod.), klimatické podmínky; náklady spojené v výši investi ních náklad pro r zné lokality, ekologické požadavky asto existuje velký po et vhodných lokalit pro možnou realizaci projektu a detailní hodnocení je asov náro né, proto je ú elné postupovat p i výb ru umíst ní v n kolika krocích. V prvním kroku se na základ p edb žné analýzy a hodnocení vylou í ty varianty lokality, které nespl ují stanovené požadavky vyplývající z projektu. V druhém kroku se pak detailn analyzuje a hodnotí užší výb r n kolika málo variant z kvantitativních a kvalitativních hledisek. Výsledkem je potom volba nejvýhodn jší lokality. V t etím posledním kroku se posouzení a hodnocení místa výstavby v rámci zvolené lokality. Je nutné podotknout, že zvolená lokalita by m la být flexibilní, protože v podnikatelském zám ru vycházíme z ur itých p edpoklad a tyto p edpoklady se mohou v budoucnu zm nit a projekt bude muset na vzniklou situaci reagovat. 7.6. Technologie a výrobní za ízení Volba technologie a výrobního za ízení jsou na sob vzájemn úzce závislé, a proto je nelze ešit samostatn . Technologie Výb r technologie je jeden ze základních prvk zpracování podnikatelského projektu. Tento výb r by m l být založen na detailní formulaci a vyhodnocení jednotlivých variant technologického procesu dle souboru kritérií a strategického plánu firmy. Volba technologie podlého faktor m z nichž v tšina má povahu omezující. Faktory a omezující podmínky pro volbu ur ité technologie: dostupnost a kvalita základního materiálu disponibilní zdroje finan ních prost edk základní charakteristiky, které souvisí s umíst ním a velikostí výrobní jednotky ší e výrobního sortimentu; výše po izovacích náklad výše výrobních náklad náro nost technologie na pracovní síly a jejich kvalifikaci zne išt ní životního prost edí možnost získání technologie; - p ímý nákup - licence - joint venture 48
Výrobní za ízení Specifikace výrobního za ízení v technicko-organiza ní studii by m la vycházet ze zvolené výrobní technologie a velikosti výrobní jednotky. Výsledkem je potom seznam výrobních stroj a za ízení, které jsou nezbytné pro p edpokládanou výrobní kapacitu a technologii. P i výb ru výrobního za ízení musíme hodnotit tyto kritéria: výše po izovacích náklad v závislosti na požadované spolehlivosti, bezpe nosti, p esnosti, požadované kvalit výrobk aj., nároky na opravu a údržbu stroj a za ízení, nároky na kvalifikaci pracovník a nároky na jejich zácvik, nároky na zdroje, (p edevším zdroje elektrické energie), nároky na prostorové rozmíst ní a tím nároky na pot ebné budovy. Investi ní nároky na výrobní za ízení, na stavební práce a získání pozemku podnikatelského projektu tvo í rozhodující ást celkových p edpokládaných investi ních náklad . 7.7. Lidské zdroje Pro úsp šnou realizaci a následné fungování projektu je nutné zajistit pot ebné pracovní síly s vyhovující kvalifikací, schopnostmi, dovednostmi a zkušenostmi. V technicko-organiza ní studii bychom m li specifikovat kvantitativní a kvalitativní požadavky, posoudit dostupnost pracovních sil a také zp soby výcviku a zau ení. Dále je nutné provést specifikaci osobních náklad v etn náklad na sociální a zdravotní pojišt ní. Podkladem pro ur ení pot eby pracovních sil je zvolená výrobní jednotka, technologický proces a druhy výrobních za ízení. P i plánování pracovních sil je nutné posoudit: poptávku a nabídku ve zvolené lokalit , legislativní podmínky z oblasti pracovn -právních vztah , po et pracovních dn v roce, sm nnost. Zde je vhodné si objasnit otázku pot eby klí ových ídících pracovník a možnosti jejich získání a také zhodnotit zp soby náboru a získávání pracovník . 7.8. Organizace a ízení V p ípad rozsáhlejšího podnikatelského projektu je nutné v rámci projektu ešit i organiza ní uspo ádání jednotky, která vznikne realizací projektu. Zde je nutné uvažovat o výši fixních náklad , které úzce souvisí s organiza ním uspo ádáním. V tšinou režijní náklady stanovíme pomocí ur ité procentní p irážky v závislosti na výši materiálových náklad . Dnes, kdy je však podíl režijních náklad vysoký je pot eba vycházet z jiného p ístupu. Základem stanovení režijních náklad by m lo být posouzení jednotlivých operací, které jsou nutné pro daný podnikatelský projekt a jejich seskupení do organiza ních útvar – výrobních st edisek, st edisek služeb a st edisek správn administrativních. Ty pak fungují jako nákladová st ediska, které vytvá ejí výkony na stran jedné a vyvolávají náklady na stran druhé. Koncepce t chto st edisek umož uje reáln odhadnout jednotlivé režijní složky výrobní, zásobovací, odbytové a správní.
49
7.9. Plán realizace projektu Realiza ní fáze za íná rozhodnutím o p ijetí podnikatelského projektu, následuje zpracování technické dokumentace, vyjednávání a uzavírání kontrakt , vlastní investi ní výstavba a na konci je zahájení provozu výrobní jednotky. Plán realizace podnikatelského projektu by m l obsahovat: jednotlivé innosti, které je nutno zabezpe it, termíny, ve kterých je nutné tyto innosti dokon it, osoby, které budou odpov dné za realizaci t chto inností, finan ní prost edky, které budou muset být vynaloženy na realizaci jednotlivých inností, výsledky, které ke kterým tyto innosti povedou, vzájemné interakce mezi jednotlivými innostmi, kritické innosti, které jsou podstatné pro úsp šnou realizaci projektu a je nutné jim v novat zvýšenou pozornost. Mezi takovéto innosti adíme administrativní úkony, které jsou spojeny se zajišt ním vhodné právní formy podnikání v p ípad zakládání nového podniku, výzkum a vývoj výrobku, p ípravná fáze prototypu. Dále zde pat í získání pozemku a instalace výrobních za ízení, zajišt ní pot ebných výrobních pracovník , získání dodavatel , zajišt ní prodejního personálu, p íjímání objednávek atd. Špatná p ipravenost i nep ipravenost plánu realizace podnikatelského projektu se projeví v neslad nosti a špatné asové návaznosti jednotlivých inností a tím zpožd ní zahájení projektu a tím samoz ejm vyšší náklady spojené se zahájením výroby i dokonce možná nerealizace podnikatelského projektu.
50
8. Finan ní analýza a hodnocení projekt Finan ní analýza a hodnocení podnikatelských projekt jsou mezním bodem p i rozhodování o p ijetí i zamítnutí daného projektu, respektive p i posuzování více variant projektu a rozhodování o výb ru varianty pro realizaci. P i hodnocení a volb projektu musíme provést dv rozhodnutí a to investi ní a finan ní rozhodnutí. Investi ní rozhodnutí je podloženo v cnou náplní podnikatelského projektu a finan ní rozhodování je založeno na velikosti pot ebných finan ních prost edk a dostupných finan ních zdroj . Ob tyto rozhodování jsou vzájemn propojena pen žními toky projektu. 8.1. Pen žní toky projektu (cash flow) Toky hotovosti jsou tvo eny veškerými p íjmy a veškerými výdaji, které vzniknou p i pr b hu výstavby, b hem provozu a p i likvidaci podniku. V první fázi, výstavb , vznikají pouze výdaje, a to výdaje investi ního charakteru, které jsou vydány na prost edky, jenž jsou dlouhodob vázány v projektu. V další fázi, v provozu, jsou prost edky jak vydávány tak p ijímány, a poslední fáze, likvidace, je spojena op t s výdaji tak i s p íjmy. 8.1.1. Investi ní náklady projektu Tyto náklady (výdaje) jsou souhrnem všech náklad kapitálových charakteru, které jsou vynaloženy na vybudování výrobní jednotky a zabezpe ení jejího provozu. Tyto náklady m žeme rozd lit do dvou skupin, první tvo í náklady na stálá aktiva (hmotný a nehmotný investi ní majetek), druhou skupinu tvo í náklady na provozní kapitál. Náklady na po ízení hmotného investi ního majetku zahrnují položky, jenž p edstavují p edevším náklady na získání pozemk , náklady na stavebních innosti (p íprava staveništ , inženýrské práce, výstavba budov a hal) a náklady na výrobní park (zakoupení stroj , za ízení, dopravní prost edky atd.). Dále jsou zde zahrnuty náklady na projektovou dokumentaci, montáž stroj a za ízení, dopravu aj. Náklady, které se projeví v nehmotném investi ním majetku, jsou vynaloženy na nákup software, získání pr myslových práv, licencí atd. Významnou položkou jsou z izovací náklady, které jsou vydávány v r zných fázích p ípravy a realizace podnikatelského projektu p ed vlastním zahájením provozu (náklady na založení firmy, náklady p ípravných inností spojených s vydáváním akcií, náklady na vytvo ení prodejní sít apod.) V tšina investi ních náklad na po ízení hmotného a nehmotného investi ního majetku se zpravidla vydává v období realizace projektu, další ást poté v období provozu. V mnoha p ípadech je zahájen provoz ješt p ed ukon ením investi ní výstavby. Stanovení investi ních náklad je obvykle detailn zpracováno a konkrétní ástky jsou sou ásti technicko-organiza ní studie. Pro realizaci podnikatelského zám ru je nutné vynaložit i další prost edky, které jsou vydány na zásoby, pohledávky a krátkodobé úv ry. Tyto prost edky jsou vázány v ob žných aktivech a jsou ozna ena jako pracovní (provozní) kapitál. P i ur ení výše pot ebného istého pracovního kapitálu je nutné znát výši ob žných aktiv a krátkodobých závazk podnikatelského projektu.
51
AKTIVA stálá aktiva
PASIVA vlastní kapitál
nehmotný investi ní majetek
celkový vložený kapitál
hmotný investi ní majetek
dlouhodobé dluhy
finan ní investice ob žná aktiva
zásoby pohledávky
pracovní kapitál
finan ní majetek krátkodobé dluhy
Obr. 5. Rozvaha podnikatelského projektu Ob žná aktiva tvo í t i základní složky a to zásoby, pohledávky a finan ní majetek. Pr m rné finan ní prost edky vázané v zásobách ur íme jako sou in odhadu pr m rného po tu dní, kdy je nutné zásoby skladovat a odhadu ur itých položek náklad . U výrobních zásob je výše pr m rných finan ních prost edk dána sou inem pr m rné zásoby ve dnech a náklad na vytvo ení denní zásoby. Výši finan ních prost edk vázaných v nedokon ené výrob stanovíme sou inem pr m rné délky výrobního cyklu a denní produkcí, finance vázané v hotových výrobcích stanovíme jako sou in pr m rné doby skladování a denního objemu produkce vyjád ené v e výrobních nákladech v etn správní režie, ovšem bez odpis a úroku z úv ru. Pr m rnou výši pohledávek stanovíme p t jako sou in pr m rné doby splatnosti faktur a denní produkce ocen né ve vlastních nákladech bez zapo tení odpis a úrok z úv ru. Pokud tyto prost edky navýšíme o pr m rnou požadovanou výši pen žních prost edk (pokladní hotovost+b žný ú et), dostaneme celková ob žná aktiva. Ur itá ást dube kryta krátkodobými závazky spole nosti. Rozdíl mezi stanovenými ob žnými aktivy a krátkodobými závazky tvo í pracovní kapitál, pro který musí být nalezeno finan ní krytí tak jako pro stálá aktiva. Výše finan ních prost edk pro pracovní kapitál bývá asto podnikateli podcen na a posléze se realizace podnikatelského projektu dostává do finan ních problém .
8.1.2. P íjmy a výdaje Finan ní toky v pr b hu provozu je možné stanovit metodou p ímou a nep ímou. P ímá metoda vychází z toho. Že stanovíme veškeré p íjmy a výdaje projektu v jednotlivých letech provozu, rozhodující složkou jsou p íjmy z tržeb. Tyto p íjmy se mohou lišit od objemu prodej v hodnotovém vyjád ení, tj.od výnos z tržeb, pokud dochází ke zm n pohledávek. Pokud pohledávky rostou potom skute né výnosy z tržeb jsou menší a naopak. 52
P íklad: Výnosy z tržeb v daném roce byly 160 mil.K a došlo ke zvýšení pohledávek o 15 mil.K , potom p íjmy z tržeb v daném roce budou 145 mil. K (skute ná inkasovaná hotovost 160 – 15 = 145). Pokud by situace byla opa ná a pohledávky poklesly potom skute ná inkasovaná hotovost bude 175 mil. K . Obdobn je nutné rozlišovat mezi náklady a výdaji. P i splátce bankovního úv ru daná ástka p edstavuje jak výdaj tak i náklad, ovšem významnou nákladovou položkou, která není výdajem jsou odpisy investi ního majetku. Rozdíly náklad a výdaj se asto projevují u surovin a materiál . P íklad: Spot eba materiálu v daném roce byla 51 mil. K , ale v témže roce jsme nakoupili materiál za 73 mil.K , potom náklady jsou ve výši 51 mil. K a daný rozdíl 22 mil. K (73 – 51 = 22) se objeví v navýšení zásob, ale pokud jsme zaplatili za tento nákup jinou ástku nap . 67 mil. K , a rozdíl 6 mil. K zaplatíme až v dalším roce, tak tato ástka se projeví jako krátkodobý závazek v i našim dodavatel m. Nep ímá metoda stanovení toku hotovosti je založena na ur ení výnos a náklad , korekce výnos na p íjmy a náklad na výdaje nám poté dává pracovní kapitál. Výnosy: z tržeb, p ír stky zásob z vlastní výroby, výnosy provozního charakteru. Náklady: spot eba materiálu a energie, služby, osobní náklady, odpisy, ostatní náklady, finan ní náklady. 8.1.3. Toky hotovosti projektu Tyto toky m žeme rozd lit na kladné a záporné. Kladné toky tvo í p íjmy: výnosy z tržeb, zm na stavu zásob, ostatní výnosy. Záporné toky jsou tvo eny výdaji: investi ní náklady projektu, náklady bez odpis , da z p íjmu.
53
Náklady: spot eba materiálu a energie, služby, osobní náklady, odpisy, ostatní náklady, finan ní náklady. Rozdíl mezi p íjmy a výdaji tvo í isté toky, které jsou podkladem pro ur ení kritérií pro posouzení ekonomické efektivnosti projektu.
Obr. 6. Struktura majetku podniku
54
9. Kapitálové zdroje - zdroje financování podnikatelských projekt K financování podnikatelského projektu je nutné získat finan ní prost edky a to bu finan ní prost edky vlastní tzv. vnit ní nebo vn jší, velmi astá je kombinace t chto dvou zdroj kapitálu. Vnit ní kapitál m že pocházet z r zných zdroj : ze zisku, prodeje aktiv, snížení provozního kapitálu, pohledávky, snížení krátkodobých aktiv. Další z možností je rychlejší inkasování pohledávek, je však pot eba se vyhnout obt žování zákazník . V tšina velkoobchodník platí svoje ú ty v rozmezí 60-90 dn bez ohledu na pohledávkovou taktiku dodavatele. Dalším zdrojem je vn jší kapitál. P i oce ování alternativních zdroj vn jšího kapitálu je nutné brát v úvahu dobu trvání p j ky, její cenu a rozsah ztráty kontroly nad ízením spole nosti. Alternativní zdroje financování: krátkodobé úv ry: slouží k p eklenutí okamžitého nedostatku finan ních prost edk ; je možno využít dodavatelských úv r , bankovních úv r , dlouhodobé úv ry (všechny p j ky, které mají dobu splatnosti delší než 1 rok): nejvýznamn jší jsou bankovní úv ry, dále dluhopisy, vklady subjekt , které se budou podílet na podnikatelském projektu, dotace a dary: jsou poskytovány ze státních fond (fondy na ochranu životního prost edí, fondy, nenávratné p j ky i p j ky zvýhodn né (úrokem i po átkem splácení), finan ní leasing, rizikový kapitál. Finan ní leasing spo ívá v tom, že nájemce (realizátor) uzav e s leasingovou spole ností smlouvu o pronájmu ur itého p edm tu leasingu (nap . sva ovací automat). V této smlouv je mimo další právní ujednání uvedena doba pronájmu, výše splátek, splátkový kalendá a z statková cena, za kterou realizátor projektu p íslušný p edm t odkoupí po skon ení nájemní smlouvy. První, zpravidla vyšší splátka, se hradí po uzav ení smlouvy, další dle splátkového kalendá e. P edm t leasingu z stává po dobu trvání pronájmu majetkem leasingové spole nosti, která jej také odepisuje, ímž do majetku nájemce se dostává až po odkoupení za z statkovou cenu. Sou ástí náklad nájemce je poté leasingové nájemné. Výhodou finan ního leasingu je, že se podstatn snižují požadavky na hotové finan ní prost edky, nevýhodou je, že souhrn splátek za leasingové nájemné a z statkové ceny je cca o 25% – 30% vyšší než v p ípad po ízení p edm tu z vlastních finan ních rezerv. Zásadní rozdíl mezi po ízením p edm tu pomocí bankovního úv ru a finan ního leasingu je v tom, že v prvním p ípad jsme vlastníky daného p edm tu a to se projeví v aktivech majetku spole nosti, v druhém p ípad jsme pouze nájemci a vlastníky se stáváme až po odkoupení za z statkovou cenu. Rizikový kapitál (venture capital) jsou finan ní prost edky, které jsou investovány do za ínajících soukromých spole ností, resp. P i realizaci zna n rizikových podnikatelských projekt . Poskytování kapitálu nemá obvykle charakter p j ky, ale poskytovatel prost edk se asto stává spole níkem firmy, do které bylo investováno.Tento zp sob financování není zatím v eské republice využíván. Výše uvedené možnosti jsou zam eny p edevším na pokrytí finan ních náklad v období výstavby projektu, v pr b hu provozu lze ke krytí n kterých složek investi ního majetku využít p íjmy z vlastní innosti.
55
9.1. Struktura finan ních zdroj Použité finan ní zdroje významn ovliv ují ekonomickou efektivnost projektu a jeho finan ní stabilitu. asto je vlastní kapitál je dražší než cizí finan ní zdroje. D vodem je zdan ní zisku projektu (odm na poskytovatel m) a dividendy jsou vypláceny ze zisku po zdan ní, naopak úroky z úv r , leasingové nájemné jsou sou ástí náklad . Tato skute nost pak vede ke zlevn ní cizího kapitálu, následné zvyšování cizího kapitálu vede ke zlepšování ekonomické efektivnosti projektu. Ovšem toto zvyšování cizího kapitálu má opa ný vliv na finan ní stabilitu. Úroky a splátky, které je nutné hradit, zvyšují naši zadluženost a v p ípad zhoršení tržní situace, pak p íjmy mohou být nižší než jsme odhadovali v technicko-organiza ní studii a náklady naopak vyšší. Tato situace m že vést k finan ním obtížím. Optimální struktura finan ních zdroj musí být ur itým kompromisem mezi t mito dv ma kritériem.
56
10. Kritéria hodnocení projekt Základem pro rozhodnutí o tom, zda p ijmout daný podnikatelský projekt a realizovat jej i zvolení ur ité variaty je posuzováno dle kritérií ekonomické efektivnosti, která zpravidla pom ují výnosnost zdroj vynaložených na realizaci. Nej ast ji jsou používána kritéria: rentabilita kapitálu, doba návratnosti, kritéria založená na diskontování zahrnující istou sou asnou hodnotu, index rentability a vnit ní výnosové procento. 10.1. Ukazatelé rentability Ukazatelé rentability dávají do vzájemného vztahu zisk projektu a vložené prost edky. Jestliže budeme financovat daný podnikatelský projekt vlastní i prost edky pak rentabilitu stanovíme ze vztahu RVK
Z x100 , VK
kde RVK rentabilita vlastního kapitálu v %, Z ro ní zisk po zdan ní, VK velikost vlastního kapitálu, Výše uvedený ukazatel rentability by se m l stanovit pro ur itý normální rok p i plné výrobní kapacit . Ur itý nedostatek uvedeného ukazatele je v omezení na zvolený rok fungování projektu a ten m žeme odstranit pomocí ukazatele ozna ený ú etní rentabilita investic. URP
PZ x100 , PIM
kde UPR ú etní rentabilita projektu %, PZ pr m rná ro ní výše zisku po zdan ní, PIM pr m rná hodnota po ízeného investi ního majetku. Pro p ípad, kdy jsou pro financování použit vlastní i cizí kapitál stanovíme rentabilitu celkového kapitálu ze vztahu
RTK
Z Ú x100 , TK
kde RTK rentabilita celkového kapitálu %, TK celkový kapitál, Ú úroky. P edností ukazatel rentability je jednoduchost výpo tu a srozumitelnost, nevýhodou je ur itá závislost na zvoleném zp sobu odepisování resp. na ur itých platných pravidlech ú etnictví. Slouží k rychlému posouzení výhodnosti podnikatelských projekt . 57
10.2. Doba návratnosti Tato doba je definována jako doba pot ebná k úhrad celkových investi ních náklad projektu jeho istými výnosy, kde istými výnosy rozumíme sou et zisku po zdan ní a odpis . Stanovená doba návratnosti se porovnává s ur itou mezní hodnotou zvolenou formou, p i emž tato doba se liší v závislosti na daném odv tví. ím je tato doba kratší tím je projekt výhodn jší. isté výnosy stanovíme jako sou et zisku po zdan ní a odpis v jednotlivých letech. Ur ujeme rozdíl istých výnos a kumulovaných investi ních náklad v jednotlivých letech, tyto hodnoty po ínaje prvním rokem provozu postupn rostou až do doby, kdy je rozdíl souhrnu náklad a výnos roven nule, poté v daném roce bude dosaženo návratnosti investovaného kapitálu. Hlavní p edností ur ení doby návratnosti je její jednoduchost a srozumitelnost, nevýhodu poté její nerespektování faktoru asu a p ílišné zd razn ní rychlé návratnosti investic. 10.3. Kritéria založená na diskontování Základní kritéria této skupiny tvo í istá sou asná hodnota, index rentability a vnit ní výnosové procento. 10.3.1.
istá sou asná hodnota
Je hodnota projektu definována jako sou et diskontovaných b hem výstavby a provozu projektu. Vzorec pro výpo et je dán SH
n i 1
istých tok
hotovosti
TH i , (1 r ) i
kde SH istá sou asná hodnota projektu, THi istý tok hotovosti v i-tém roce provozu projektu, r diskontní sazba v %. Pro výpo et je nutné stanovit isté toky hotovosti v jednotlivých letech a diskontní sazbu, která slouží k p epo tu istých tok hotovosti na srovnatelnou základnu. Hlavní výhodou tohoto kritéria je, že bere v úvahu celou dobu fungování projektu a respektuje asovou hodnotu pen z i riziko projektu, nevýhodou je pak výb r vhodné velikosti diskontní sazby. 10.3.2. Index rentability Toto kritérium je blízké isté sou asné hodnot , stanovíme je jako ze vztahu D IR , DIN kde IR
idex rentability, 58
D V DIN
diskontované isté výnosy, diskontované investi ní náklady.
Index rentability je v úzkém vztahu s istou sou asnou hodnotou, jestliže ta je rovna nule, pak index rentability se rovná jedné, pokud je istá sou asná hodnota v tší než nula pak index rentability je v tší než 1. Pro p ijetí podnikatelského projektu by index rentability b l být v tší nebo alespo roven 1. 10.3.3. Vnit ní výnosové procento Toto kritérium chápeme jako výnosnost, kterou poskytuje podnikatelský projekt b hem svého provozu. íseln je vnit ní výnosové procento rovno takové diskontní sazb , p i které je istá sou asná hodnota projektu rovna nule. Toto procento stanovíme ešením rovnice SH
n i 1
TH i (1 r ) i
0,
r je neznámá veli ina,
kde SH istá sou asná hodnota projektu, THi istý tok hotovosti v i-tém roce provozu projektu, r diskontní sazba v %. Stanovení tohoto kritéria je obtížn jší a je vhodné využít po íta ových program .
59
11. Podnikatelský zám r Zpracování technicko-organiza ní studie podnikatelského projektu, investi ní program firmy a její finan ní plán jsou základními informacemi pro zpracování podnikatelského plánu firmy. Tento plán slouží jako vnit ní dokument pro vlastní ízení spole nosti, ale je taky podkladovým materiálem p i možné získání cizího kapitálu, kdy je nutné p esv d it potenciálního investora o v rohodnosti a také výhodnosti podnikatelského zám ru, na jehož financování bude kapitál použit. Podnikatelský plán by m l obsahovat: realiza ní resumé, charakteristiku firmy a jejích cíl , organiza ní ízení a manažerský tým, p ehled základních výsledk a záv r technicko-organiza ní studie, shrnutí a záv ry, p ílohy. 11.1. Realiza ní resumé Realiza ní resumé by m lo obsahovat: název a adresa firmy, kontaktní osoby, charakteristika produktu i služby, popis trh , strategické plány na období p íštích 3 až 5 let, zhodnocení manažerských zkušeností a odbornosti klí ových pracovník spole nosti, finan ní hlediska. Rozsah by nem l být obsáhlý, ale informace by zde m ly být podány v cn a p esv d iv . 11.2. Charakteristika firmy a jejích cíl Tato ást podnikatelského plánu by m la obsáhnout stru n minulost, sou asnost a budoucnost spole nosti z hlediska použité strategie s cílem dosáhnout vyty ených cíl . Sou ástí by m lo být: historie firmy, charakteristika produkt , jejich sou asnou fázi a dobu životnosti, jejich výhody a jedine nost z pohledu výroby, distribuce a marketingu, sledované cíle, jak krátkodobé, ale hlavn strategické cíle, jejich reálnost. 11.3. Organizace ízení a manažerský tým Kvalita ízení je jeden z nejd ležit jších faktor , který potenciální investo i zvažují a asto je prvním aspektem, který posuzují. D ležité je p edvést kvalitu, profesionální dovednosti, kompetence a angažovanost manažerského týmu. Tato ást by m la obsahovat: organiza ní schéma a vymezení pravomocí, charakteristika klí ových pracovník , systém odm ování a motivací, 60
stanovení klí ových ídících pozicí, základní p ístup k ízení spole nosti. 11.4. P ehled výsledk a záv r V této ásti jsou shrnuty základní výsledky a záv ry technicko-organiza ní studie, které jsou zam eny na: výrobní program, analýzu trhu a tržní konkurence, marketingovou strategii, velikost výrobní jednotky, technologii, výrobní za ízení, umíst ní výrobní jednotky, pracovní sílu, finan ní analýzu, analýzu rizika projektu. 11.5. Shrnutí a záv ry Tato ást je zam ena na: celkové strategické zam ení projektu, zd vodn ní o ekávaného úsp chu, uvedení jedine nosti spole nosti, stanovení požadavk na kapitálové zajišt ní podnikatelského projektu. 11.6. P ílohy Zde jsou doloženy všechny náležité a dopl ující dokumenty, nap . výpisy z obchodního rejst íku, životopisy, výsledky analýz, výkresy výrobk , výsledky pr zkumu trhu aj.. 11.7. Požadavky na podnikatelský zám r Zpracovaný podnikatelský zám r my m l být: stru ný a p ehledný, jednoduchý, ukázat výhody produktu pro kone ného uživatele, orientovat se na budoucnost, v rohodný a reálný, neskrývat slabá místa a rizika podnikatelského projektu, vyzdvihnout silné stránky a konkuren ní výhodu projektu, prokázat platební schopnost firmy, prokázat schopnost návratnosti kapitálu. Vzhledem k prom nlivosti tržního prost edí je nutné podnikatelský plán chápat jako dokument, který je pot eba stále upravovat a dopl ovat práv v závislosti na m nících se okolních podmínkách.
61
12. Cenné papíry Cenné papíry p edstavují listiny, které majiteli osv d uje na požitky plynoucí z textu dokument nebo ze souvisejících zákon . Cenné papíry leníme: - dle formy: materializované (ve form listiny), imobilizované (fyzicky existující dokumenty, p edané speciální instituci – sb rné bance), nematerializované (údaje o vlastníkovi jsou zaznamenány pouze v pam ti PC). - dle p evoditelnosti: cenné papíry na doru itele (majitelem je držitel papíru, jsou nejlépe p evoditelné), cenné papíry na ad (vyzna ují oprávn nou osobu na ad, p evod se uskute ní písemným prohlášením – rubopisem neboli indosamentem), cenné papíry na jméno (je uvedeno jméno oprávn ného, tyto dokumenty jsou p evoditelné pouze d dictvím nebo cessí), - dle d chodu: p inášející stálý d chod, p inášející prom nlivý d chod, neúro ené cenné papíry (šeky), - dle dlužníka: státní cenné papíry, cenné papíry m st a obcí (municipální), soukromé cenné papíry (firemní). - dle obsahu, který vyjad ují: majetkové - nap . akcie, vyjad ují majetkový podíl na spole nosti, která je vydala, dluhové - nap . obligace a sm nky, vyjad ují úv rový vztah mezi jejich majitelem (v itel) a emitentem (dlužník), který má povinnost po uplynutí stanovené lh ty splatnosti dluhopis zp t odkoupit a vyplatit úrok pozn.: mezi další CP pat í nap . op ní listy, podílové listy, šeky atd. - dle p edpokládané doby držení: dlouhodobé - nad jeden rok, krátkodobé - mén než rok, 12.1. Zástavní list Úv rový cenný papír, vydává ho pen žní ústav pro dlužníka, který si chce opat it p j ku. Zástavní listy zn jí zpravidla na doru itele a jsou opat eny kuponem na úroky a talonem pro další kupónový arch. Jsou to dlouhodobé cenné papíry. 12.2. Státní pokladni ní poukázka Slouží ke krytí deficitu ve státním rozpo tu, do ob hu je vydává ministerstvo financí. Jsou zpravidla na ur itou krátkou dobu.
62
12.3. Depozitní certifikát Vydává ho banka. Je to krátkodobý obchodovatelný cenný papír zn jící na majitele. Je splatný obvykle od 30 dní do n kolika m síc a má aktivovat volné peníze firem a domácností. 12.4. Sm nka Vyplývá z ní dlužnický závazek sepsaný v p esn sepsané form , který poskytuje majiteli sm nky právo požadovat ve stanovenou dobu zaplacení pen žní ástky, uvedené ve sm nce. Sm nky umož ují rychlý p evod zboží v peníze a opat ení úv ru. U sm nek vlastních výstavce (dlužník) slibuje v iteli zaplatit v ur itý as danou ástku. U sm nek cizích se objevuje také sm ne ník, který se zavazuje zaplatit sm nku, pokud ji p ijme. Sm nka cizí obsahuje výstavc v záznam ve 3. osob , aby místo n ho zaplatil v iteli. Sm nka musí obsahovat: slovo sm nka v textu, p íkaz zaplatit ur itou sumu, jméno toho, kdo má platit (u cizí sm nky), údaje o dob splatnosti, místo splatnosti, komu má být placeno, datum a místo vystavení, podpis výstavce. Sm nka je p evoditelná na jinou osobu písemným p evodem (provádí se na rubu sm nky). Splatnost sm nky m že být stanovena na vid nou (vista sm nka, tzn. že se stává splatnou po p edložení), na ur itý as po vid ní (vista sm nka + nap . 3 dny), na ur itý den (nap . datum, kdy je splatná) a nebo na ur itý as po vystavení. Vedle klasického rozd lení sm nek (vlastní a cizí) existuje d lení podle druhu obchodu: depozitní (nesmí být dána do ob hu a je v úschov ), státní (vystavuje státní pokladna ke krytí p echodného schodku státního rozpo tu), kau ní (je odevzdaná v iteli ru itelem a umož uje rychlé uspokojení nárok ze záruky). Akceptace Protože sm nku cizí vystavuje v itel a ne dlužník, je nutné, aby dlužník sv j dluh uznal. Sm ne ník (dlužník) se sm ne n zaváže (na líci nebo rubu) slovem p ijal nebo jiným slovem stejného významu, k emuž p ipojí i sv j podpis. I pouhý podpis je považován za p ijetí. K p ijetí p ikládá sm nku sám výstavce (trasant) nebo zástupce neprodlen po vystavení sm nky sm ne níkovi (trasátovi). M že ji však p edložit i v itel, v jehož prosp ch má být pln - no (remitent). Sm ne né ru ení (aval) K zajišt ní jistoty splacení sm nky se asto používá sm ne né ru ení. Sm ne ný ru itel (aval) ru í stejn jako ten, za n hož se zaru il. Ru ení se píše na sm nce (m že být i na rubu) slovy jako ru itel nebo per aval. Ru itel musí udat, na koho se ru ení vztahuje. Jestliže to neu iní, zaru uje se za výstavce.
63
P evod sm nek Indosament je písemná prohlášení na sm nce, kterým se sm nka p evádí ve vlastnictví na n - koho jiného. Osoba, která sm nku p evádí se nazývá indosant (žirant) a osoba, na kterou se p evádí se nazývá indosatá (žirotá ). P evod se m že uskute nit: vypln ným indosamentem (obsahuje jméno indosatá e, datum a místo p evedení sm nky a podpis), nevypln ným indosamen- tem (k p evodu sta í podpis indosanta na rubu sm nky). P ív sek (alonž) V p ípad , že rub sm nky je již popsán, p ilepí poslední majitel k užší stran sm nky pruh pa- píru v ší ce sm nky. To se nazývá alonž. Místo spoje se razítkuje, aby se zabezpe ila pravost p ív sku. Na líc p ív sku je napíší hlavní údaje sm nky a na rubu se pokra uje v indosaci (p evodech). Domicil sm nky Domicilovaná sm nka (umíst ná) je sm nka splatná u jiné právnické nebo fyzické osoby než u sm ne níka. Domicilát je zmocn nec sm ne níka pro úkon placení (v tšinou banka). Eskont sm nek Eskont znamená je prodej sm nky p ed lh tou splatnosti. Banka ode te p i eskontu diskont, což je úrok ode dne eskontování sm nky do doby její splatnosti. 12.5. Obligace Ukládací cenné papíry jsou vhodné k uložení pen z. Slouží v tšinou k trvalému uložení kapitálu firem nebo úspor domácností. Papíry p inášejí stálý d chod. Mohou být bu umo itelné (r zné druhy obligací) nebo neumo itelné (v cné renty). Renta je druh cenného papíru, který má pevn stanovenou úrokovou míru a nemá stanovenou dobu splatnosti. Obligace je cenným papírem, který vyjad uje dlužnický závazek emitenta v i vlastníkovi tohoto dokumentu. Je to dlouhodobý cenný papír s pevn stanovenou lh tou splatnosti. Jsou emitovány s cílem získat pen žní prost edky na delší dobu. Obligace zn jí na jméno nebo majitele. Obligace se skládá ze 2 ástí – vlastního dlužnického úpisu (plášt ) a kupónového archu s talonem. Pláš obsahuje sérii a íslo cenného papíru, název cenného papíru, nominální hodnotu, úrok, název emitenta a termín splacení. K vybírání d chodu slouží podružný cenný papír – kupónový arch, z n hož se odst ihují jednotlivé kupony. Arch je zakon en talonem = obnovovacím listem. Z hlediska emitent d líme obligace na: státní (emituje je vláda k opat ení úv ru), bankovní, podnikové. K zajišt ní obligací existují 2 zp soby: majetkem emitenta, prost ednictvím záruk jiného subjektu (garant se zavazuje zaplatit za emitenta). 64
Na kapitálových trzích jsou v sou asné dob nové druhy obligací, jako nap . obligace s pevným úrokem (bondy na fixní úrok – dlužník uzav e dohodu s bankou, která má právo emitovat bondy), indexní bondy (chrání majitele p ed inflací nebo sm nitelné bondy. 12.6. Akcie Jsou zvláštním druhem cenného papíru, tvo í základní kapitál akciových spole ností. Zní na ur itou pevnou ástku, nominální hodnotu. Skládá se z plášt ,což je vlastnický podíl na akciové spole nosti a skládá se z názvu spole nosti, výše ZK, po tu akcií, nominální hodnoty, místo registrace akciové spole nosti, údaje o p evoditelnosti akcie, podpis p edstavitel spole nosti a datumu emise. Dále z kupónového archu, který slouží k inkasu dividendy a obsahu- je kupony. Na jednotlivých kuponech je název spole nosti, po et akcií, po adové íslo kuponu a datum inkasa dividendy. A kone n z talonu, což je legitimní pr kaz a slouží k vydání nové- ho kupónového archu a obsahuje název spole nosti a íslo akcie. Držba akcie oprav uje vlastníka podílet se na zisku spole nosti. Z hlediska ú asti na ízení spole nosti rozlišujeme: akcie oby ejné (kmenové): oprav ují její vlastníky ú astnit se valné hromady akcioná a pobírat d chod), prioritní akcie – dává právo na stálou výši dividendy, ale akcioná i nemají právo hlasovat na valné hromady). Existují 2 základní druhy emise: emise vlastní, kdy emitent sám prodává cenné papíry. Tento zp sob je levn jší (žádné provize), ale nese riziko neprodání. P i vlastní subskripci emitent ohlásí možnost koup cenného papíru, kupující poté podepíše subskrip ní deklaraci, v níž se zavazuje odebrat papír za stanovených podmínek. Substituce se uskute ní bu p i kurzu al pari nebo pod pari nebo nad pari (pari = vztah mezi zaplacenou ástkou a nominální hodnotou), emise cizí (op ní), kdy emitent prodává cenné papíry sám na burze nebo p ímo. Pokud neprodá papíry, použije op ní emisi, ímž využije služeb emisních dom . 12.7. Šeky Nahrazují hotové peníze. Je to cenný papír obsahující p íkaz, kterým výstavce žádá svoji banku (šekovník), aby zaplatila majiteli šeku ur itou ástku. Je splatný na vid nou. Šek m že být vystaven: na majitele (doru itele), na ad, na jméno. Šeky mohou být také ve form cestovních šek a eurošek . 12.8. Podílové listy Je to cenný papír, který osv d uje majiteli podílnictví na spole ném investování do cenných papír . P íkladem mohou být národní listy a konosamenty, které vystavuje p epravce zboží k potvrzení p íjmu náklad a p eprav .
65
13. Stavební zákon Tento zákon upravuje ve v cech územního plánování zejména cíle a úkoly územního plánování, soustavu orgán územního plánování, nástroje územního plánování, vyhodnocování vliv na udržitelný rozvoj území, rozhodování v území, možnosti slou ení postup podle tohoto zákona s postupy posuzování vliv zám r na životní prost edí, podmínky pro výstavbu, rozvoj území a pro p ípravu ve ejné infrastruktury, evidenci územn plánovací innosti a kvalifika ní požadavky pro územn plánovací innost. Dále tento zákon upravuje zejména povolování staveb a jejich zm n, terénních úprav a za ízení, užívaní a odstra ování staveb, dohled a zvláštní pravomoci stavebních ú ad , postavení a oprávn ní autorizovaných inspektor , soustavu stavebních ú ad , povinnosti a odpov dnost osob p i p íprav a provád ní staveb a také upravuje podmínky pro projektovou innost a provád ní staveb aj. Stavební pozemek je pozemek, jeho ást nebo soubor pozemk , vymezený a ur ený k umíst ní stavby územním rozhodnutím anebo regula ním plánem. Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez z etele na jejich stavebn technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na ú el využití a dobu trvání. Do asná stavba je stavba, u které stavební ú ad p edem omezí dobu jejího trvání. Stavba, která slouží reklamním ú el m, je stavba pro reklamu. Terénní úpravou se pro ú ely tohoto zákona rozumí zemní práce a zm ny terénu, jimiž se podstatn m ní vzhled prost edí nebo odtokové pom ry, t žební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou innost nebo innost provád nou hornickým zp sobem, nap íklad skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemk pro z ízení h iš a sportoviš , t žební práce na povrchu. Staveništ m se rozumí místo, na kterém se provádí stavba nebo udržovací práce; zahrnuje stavební pozemek, pop ípad zastav ný stavební pozemek nebo jeho ást anebo ást stavby, pop ípad , v rozsahu vymezeném stavebním ú adem, též jiný pozemek nebo jeho ást anebo ást jiné stavby. 13.1. P ehled staveb, terénních úprav,za ízení a udržovacích prací D lení podle druhu: budovy, technická infrastruktura a doprovodná technická za ízení pro rozvod vody, energií, tepla, pro zajišt ní služeb elektronických komunikací, pro odvád ní odpadních a deš ových vod a v trání, stožáry, antény a jiná za ízení, zásobníky, nádrže na vodu a bazény, nejde-li o vodní díla, op rné zdi, oplocení, udržovací práce, jejichž provedení nem že negativn ovlivnit zdraví osob, požární bezpe nost, stabilitu a vzhled stavby, životní prost edí a bezpe nost p i užívání a nejde o udržovací práce na stavb , která je kulturní památkou, terénní úpravy a za ízení malého rozsahu, ostatní stavby a za ízení, stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nem ní se vzhled stavby ani zp sob užívání stavby, nevyžadují posouzení vliv na životní prost edí a jejich provedení nem že negativn ovlivnit požární bezpe nost. Pokud je stavba kulturní památkou, vydává orgán státní památkové pé e samostatné rozhodnutí, stavební úpravy pozemních komunikací a udržovací práce na nich, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, vymezuje zvláštní právní p edpis. 66
Tab. 2-1 Rozd lení staveb
Pozn.: ANO – povinnost, (ANO) – možné použití dle situace, NE – není povinnost, ÚPI – prázdná kolonka – dle pot eby a uvážení
67
Tab. 2-2 Rozd lení staveb
Pozn.: ANO – povinnost, (ANO) – možné použití dle situace, NE – není povinnost, ÚPI – prázdná kolonka – dle pot eby a uvážení
68
Tab. 2-3 Rozd lení staveb
Pozn.: ANO – povinnost, (ANO) – možné použití dle situace, NE – není povinnost, ÚPI – prázdná kolonka – dle pot eby a uvážení
69
Tab. 2-4 Rozd lení staveb
Pozn.: ANO – povinnost, (ANO) – možné použití dle situace, NE – není povinnost, ÚPI – prázdná kolonka – dle pot eby a uvážení
70
Tab. 2-5 Rozd lení staveb
Pozn.: ANO – povinnost, (ANO) – možné použití dle situace, NE – není povinnost, ÚPI – prázdná kolonka – dle pot eby a uvážení
71
14. Nemovitosti a zákon o dani z nemovitostí Podnikatelský zám r, který má být realizován pot ebuje výrobní prostory, skladovací plochy, administrativní budovy aj., proto podnikatel bude také vlastníkem ur itých nemovitostí v závislosti na zvoleném oboru podnikání. Nemovitostmi se rozumí stavby a pozemky na území eské republiky a ty dle zákona podléhají dani nemovitosti. Tento zákon upravuje da z nemovitostí, kterou tvo í: da z pozemk , da ze staveb. Pozemky P edm tem dan z pozemk jsou pozemky na území eské republiky vedené v katastru nemovitostí, poplatníkem dan z pozemku je vlastník pozemku. U pozemku ve vlastnictví eské republiky je poplatníkem dan organiza ní složka státu nebo státní organizace z ízená podle zvláštních právních p edpis , i právnická osoba, která má právo trvalého užívání. Základ dan Základem dan u pozemk orné p dy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sad a trvalých travních porost je cena p dy zjišt ná násobením skute né vým ry pozemku v m2 pr m rnou cenou p dy stanovenou na 1 m2 ve vyhlášce, která je sou ástí tohoto zákona. Základem dan u pozemk hospodá ských les a rybník s intenzivním a pr myslovým chovem ryb je cena pozemku zjišt ná podle platných cenových p edpis k 1. lednu zda ovacího období nebo sou in skute né vým ry pozemku v m2 a ástky 3,80 K . Stavebním pozemkem se ve smyslu tohoto zákona rozumí nezastav ný pozemek ur ený k zastav ní stavbou, která byla ohlášena nebo na kterou bylo vydáno stavební povolení Sazba dan Sazba dan u pozemk je dána sazebníkem tohoto zákona, je odvislá od charakteru pozemku a také dle lokality, ve které se daný pozemek nachází. Stavby P edm tem dan ze staveb jsou na území eské republiky stavby, pro které byl vydán kolauda ní, dále stavby zp sobilé k užívání na základ oznámení stavebnímu ú adu. Stavbami sloužícími ve ejné doprav se rozum jí stavby dálnic, silnic, místních komunikací, ve ejných ú elových komunikací, letecké stavby, stavby drah a na dráze, stavby vodních cest a p ístav , pokud užívání stavby k ve ejné doprav vyplývá z rozhodnutí p íslušného stavebního ú adu, nebo z d íve vydaných rozhodnutí o užívání stavby. Poplatníkem dan je vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Jde-li o stavbu, byt nebo samostatný nebytový prostor ve vlastnictví státu, je poplatníkem dan organiza ní složka státu nebo státní organizace z ízená podle zvláštních právních p edpis , právnická osoba, které se právo trvalého užívání zm nilo na výp j ku podle zvláštního právního p edpisu. Od dan ze staveb jsou osvobozeny stavby ve vlastnictví státu, stavby ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí, stavby ve vlastnictví jiného státu užívané diplomatickými zástupci pov enými v eské republice, konzuly z povolání a jinými osobami, které podle mezinárodního práva požívají diplomatických a konzulárních výsad a imunity, a to za p edpokladu, že nejsou ob any eské republiky, a že je zaru ena vzájemnost, stavby, byty a samostatné nebytové prostory spravované Pozemkovým 72
fondem eské republiky, stavby ve vlastnictví církví a náboženských spole ností státem uznaných sloužící k vykonávání náboženských ob ad a k výkonu duchovní správy t chto církví a náboženských spole ností, stavby ve vlastnictví sdružení ob an a obecn prosp šných spole ností, nové stavby obytných dom ve vlastnictví fyzických osob nebo byty ve vlastnictví fyzických osob v nových stavbách obytných dom , pokud tyto stavby nebo byty slouží k trvalému bydlení vlastník nebo osob blízkých, a to na dobu 15 let po ínaje rokem následujícím po roce, v n mž 1. nové stavby za aly být zp sobilé k užívání na základ oznámení stavebnímu ú adu, 2. pro nové stavby byl vydán kolauda ní souhlas nebo kolauda ní rozhodnutí a další. Základ dan Základem dan ze stavby je vým ra p dorysu nadzemní ásti stavby v m2 (dále jen „zastav ná plocha“) podle stavu k 1. lednu zda ovacího období. U stavby bez svislé nosné konstrukce se p dorysem rozumí plocha ohrani ená pr m tem obvodu stavby dotýkající se povrchu p ilehlého pozemku ve vodorovné rovin . U stavby se svislou nosnou konstrukcí se p dorysem rozumí pr m t obvodového plášt stavby na pozemek. Základem dan z bytu nebo ze samostatného nebytového prostoru je vým ra podlahové plochy bytu v m2 nebo vým ra podlahové plochy samostatného nebytového prostoru v m2 podle stavu k 1. lednu zda ovacího období, vynásobená koeficientem 1,20, (dále jen „upravená podlahová plocha“). Sazba dan Základní sazba dan je dána tímto zákonem a je op t závislá na konkrétním druhu stavby a také na dané lokalit , ve které se stavba nachází.
73
Literatura [1]
BOWMAN, C.: Strategický ISBN 80-7169-230-1.
management.
Praha:
Grada,
1996.
145
s.
[2]
DODGSON, M.: The management of technological inovation. New York: Oxford University Press, Inc, 2000. 248 p. ISBN 0-19-877536-9
[3]
FOTR, J.: Podnikatelský plán a investi ní rozhodováníI. Praha: Grada, 1997.184 s. ISBN 80-85623-20-X.
[4]
FOTR, J., SOU EK, I: Podnikatelský zám r a investi ní rozhodování. Praha: Grada, 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2.
[5]
GILBERTOVÁ, S., MATOUŠEK, O.: Ekonomika a management. Praha: Grada, 2002. 240 s.ISBN 80-247-0226-6
[6]
HATES, R. H., WHEELWRIGHT, S.C.: Dynamická výroba. Praha: Victoria Publishing, 1988. 369 s. ISBN 80-85605-20-1.
[7]
HEIZER, J., RENDER, B.: Operations management. 5th ed. New Persey: Prentice-Hall, Inc. , 1999. 837 p. ISBN 0-13-905068.
[8]
HISRICH, R. D, PETERS,P. Založení a ízení nového podniku. Praha: Victoria Publishing, 1996. 502 s.ISBN 80-85865-07-6.
[9]
KERZNER, H.: Project management. 8th ed. New Persey: John Wiley&Sons, Inc. 2003. 891 p. ISBN 0-471-22577-0.
[10]
KONE NÝ, M.: Management inovací. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 2001. 145 s. ISBN 80-7078-892-5.
[11]
N MEC, V.: ízení a ekonomika firmy. Praha: Grada, 1998. 315 s. ISBN 80-7169-613-7.
[12]
N ME EK, P.: Podnikový management. Brno: VUT Brno, 1992. 98 s. ISBN 80-214-0407-8.
[13]
NOVÁK, J.: Ekonomika a management. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 1995. 99 s. ISBN 80-7078-250-1.
[14]
PROKOPENKO, J. et al.: Vzd lávání a rozvoj manager . Praha: Grada, 1996. 631 s. ISBN 80-7169-250-6.
[15]
SAMUELSON, P.A., NORDHAUS, W:D:: Ekonomie. Praha: Svoboda, 1992. 1009 s. ISBN 80-205-0192-4.
[16]
SVOZILOVÁ, a.: Projektový managenent. Praha: Grada, 2006. 353 s. ISBN 80247-1501-5.
[17]
ŠOLTÝS, V., STACHOVÁ, A.: Ekonomika a ízení ve strojírenství. Ostrava: VŠB Ostrava, 1986. 396 s. 74
[18]
TOMEK, G., VÁVROVÁ, V.: ISBN 80-7169-955-1.
ízení výroby. 2. vyd. Praha: Grada 2000.
[19]
VODÁ EK, L., PICEK, K., ŠANDERA, O.: Opera ní analýza v podnikové racionalizaci. Praha: SNTL, 1977. 351 s.
[20]
WISNIEWSKI, M.: Metody managerského rozhodování. Praha: Grada, 1996. 507 s. ISBN 80-01-02301-X.
[21]
< http://www.mpo.cz/ >
[22]
]< http://business.center.cz/ >
75
