VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Banky mateřského mléka

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Banky mateřského mléka

Bakalářská práce

Autor: Šárka Dvořáková Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Dvořáková, PhD. Jihlava 2015

Anotace Hlavním tématem mé bakalářské práce jsou banky mateřského mléka. V začátku je zmíněna historie kojení, informace o kojných a různé rady z minulých století. Dále popisuji téma kojení. Uvádím důležitost mateřského mléka a jeho složení. K výživě novorozenců a kojenců píšu také umělou výživu. Závěr práce věnuji bankám mateřského mléka. Je zde napsáno o dvou mléčných bankách v České republice. Pak také popisuji situaci v zahraničí. Poslední informace je o evropské asociaci mléčných bank.

Klíčová slova Historie kojení, kojné, kojení, mateřské mléko, umělá výživa, banky mateřského mléka, evropská asociace mléčných bank.

Die Annotation Das Leitthema meiner Bakkalauarbeit sind die Muttermilch Bank. Am Anfang werden der Geschichte des Stillens, die Informationen von der Ammen und die andere Beratunge aus vorigem Jahrhunderten erwähnt. Weiter beschreibe ich das Thema Stillen. Ich erwähne die Bedeutung der Muttermilch und seine Zusammensetzung. Zur Nahrung der Neugeborenen und der Säuglingen schreibe ich auch die künstliche Ernährung. Ich widme das Ende den muttermilch Banken. Ich informiere hier über dem zweien muttermilchen Banken in der tschechische Republik. Dann beschreibe ich die Situation im Ausland auch. Die letzte Information ist über dem europäischen Associationen muttermilch Banken.

Die Schlüsselwörter Der Geschichte des Stillens, die Ammen, das Stillen, die Muttermilch, die Muttermilch Banken, die künstliche Nahrung, europäische Association muttermilch Banken

Poděkování V první řadě děkuji své vedoucí bakalářské práce PhDr. Vlastě Dvořákové PhD. za odborné vedení, za poskytnutí potřebných informací, trpělivost a ochotu. Také děkuji zdravotnickým institucím MUDr. Iloně Podolské a MUDr. Tomášovi Mertlíkovi za umožnění dotazníkového šetření, ženám a maminkám, které byly ochotné vyplnit dotazníky a vedoucí sestře Libuši Svatošové, která mi umožnila návštěvu mléčné banky v Hradci králové. Na závěr děkuji své rodině a přátelům za podporu, trpělivost a laickou kontrolu mé práce.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb, o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje autorský zákon, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít svou bakalářskou práci či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..................................................... Podpis

Obsah 1 Úvod ........................................................................................................................................ 8 1.1 Cíle bakalářské práce...................................................................................................... 10 1.2 Hypotézy ........................................................................................................................ 10 2 Teoretická část....................................................................................................................... 11 2.1 Historie kojení ................................................................................................................ 11 2.1.1 Kojné ....................................................................................................................... 11 2.1.2 O mléku kojných ..................................................................................................... 12 2.1.3Rady proti bolavým prsům ....................................................................................... 12 2.2 Kojení ............................................................................................................................. 12 2.2.1 Fyziologie laktace ................................................................................................... 13 2.2.2 Složení mateřského mléka ....................................................................................... 14 2.2.3 Výhody mateřského mléka ...................................................................................... 17 2.3 Umělá výživa .................................................................................................................. 18 2.3.1 Typy umělých mléčných výživ ............................................................................... 18 2.3.2 Pomůcky k umělé výživě ........................................................................................ 19 2.4 Banky mateřského mléka ............................................................................................... 19 2.4.1 O dárkyních mateřského mléka ............................................................................... 20 2.4.2 Manipulace s mateřským mlékem od začátku do konce ......................................... 21 2.4.3 Proč vlastně banky mateřského mléka vznikly ....................................................... 22 2.4.4 Kam mléko může dále putovat ................................................................................ 22 2.4.5 Banka mateřského mléka Hradec Králové .............................................................. 24 2.4.6 Banka mateřského mléka Praha .............................................................................. 25 2.4.7 Financování bank mateřského mléka ...................................................................... 26 2.4.8 Evropská asociace mléčných bank .......................................................................... 27 2.4.9 Banky mateřského mléka v zahraničí...................................................................... 27 3 Praktická část......................................................................................................................... 29

3.1 Metodika výzkumu ......................................................................................................... 29 3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ....................................... 29 3.3 Průběh výzkumu ............................................................................................................. 29 3.4 Zpracování získaných dat ............................................................................................... 30 3.5 Výsledky výzkumu ......................................................................................................... 31 3.6 Diskuze ........................................................................................................................... 40 3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi .............................................................................. 42 4 Závěr ...................................................................................................................................... 43 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 46 Seznam grafů ............................................................................................................................ 49 Příloha č. 1............................................................................Chyba! Záložka není definována. Příloha č. 2............................................................................Chyba! Záložka není definována. Příloha č. 3............................................................................Chyba! Záložka není definována.

1 Úvod Toto téma pro mou bakalářskou práci bylo vybráno, protože mě banky mateřského mléka zajímaly již od té doby, kdy jsem se o nich dozvěděla, což bylo právě při studiu této školy a oboru porodní asistentky. Když jsem zjistila, že se o ně mohu zajímat ještě více, neváhala jsem a vybrala jsem si právě téma o mléčných bankách. Má práce bude o výživě novorozenců a kojenců, o tom proč je pro dítě mateřské mléko tolik důležité a tudíž proč jsou důležité i banky mateřského mléka. Práce začíná trochou z historie a ukazuje, že už i dříve byli lidé moudří a věděli o důležitosti a nenahraditelnosti mateřského mléka. Dále popisuje vše o kojení, včetně toho, jak se vlastně mléko tvoří, jak je zajištěno, aby se dostalo tam, kam se dostat má a to k dítěti. Píše se zde i o mateřském mléce, o jeho složení a významu pro miminka i maminky. Práce pokračuje umělou výživou, protože ta také patří ke stravě novorozenců a kojenců v případě, že matka nemá možnost kojit. Jsou také vypsány různé druhy umělých výživ, kdy je třeba který druh umělé výživy používat, jaké existují pomůcky a které z nich jsou potřeba. Teoretická část mé bakalářské práce je uzavřena textem o bankách mateřského mléka. V něm je důraz na důležitost kojení a toho, aby novorozenci, ať už nedonošení, kteří jsou velmi ohrožení na zdraví nebo fyziologičtí, dostávali plnohodnotnou, nenahraditelnou a ve velké většině dostupnou stravu, která nic nestojí a zajistí jim mnoho potřebných a velice důležitých látek. Zmíněnou stravou je mateřské mléko. Teoretická část také krátce popisuje, jaká kritéria by měla splňovat každá dárkyně mateřského mléka, jaká vyšetření podstupují a jak probíhá takové dárcovství. Dále je vysvětleno, jak probíhá další manipulace s mateřským mlékem v bankách, jak se zpracovává a ošetřuje, jaký to má význam a co je důležité s darovaným mlékem dělat, aby se předešlo přenosu infekčních onemocnění, jako jsou AIDS, hepatitida typu B a C a syfilis, jež jsou nejzávažnější. Na konec jsou uvedeny důvody vzniku bank mateřského mléka, pak jak se využívá mléko ze zmíněných zařízení. Ke konci je napsáno něco málo o dvou bankách mateřského mléka, z nichž jedna je blízko mého bydliště a je to banka v Hradci Králové. Druhou je banka v Praze – Podolí. V hradecké mléčné bance jsem byla na exkurzi, při níž jsem se dozvěděla mnoho zajímavostí a viděla jsem postup zpracování mléka, skladování mléka a režim, v němž zaměstnanci pracují. Bylo to velice zajímavé a poučné, zjistila jsem, že to není vůbec jednoduchá práce a že je to obrovská zodpovědnost. Na úplný závěr je uvedeno pár informací o bankách v zahraničí 8

a o rozdílech mezi zahraničními a našimi bankami. Také je zmíněn černý trh s mateřským mlékem. S bankami mateřského mléka souvisí evropská asociace mléčných bank, o níž je zde také pár slov vypsaných.

9

1.1 Cíle bakalářské práce Zjistit všeobecnou znalost bank mateřského mléka mezi ženami. Zjistit, zda by ženy raději využily mléko z banky mateřského mléka pro své dítě nebo umělou výživu.

1.2 Hypotézy Domnívám se, že 80 % žen je informováno o bankách mateřského mléka. Domnívám se, že 60 % žen nezná místa, kde se banky mateřského mléka nacházejí. Domnívám se, že 35 % žen by dalo přednost mateřskému mléku z banky před umělou výživou. Domnívám se, že 99 % žen si myslí, že dárkyně musejí splňovat určitá kritéria pro dárcovství mateřského mléka.

10

2 Teoretická část 2.1 Historie kojení 2.1.1 Kojné Z dochovaných, psaných i obrazových záznamů, které pocházejí již ze 3. století př. n. l., se ví, že po staletí ženy kojily kromě svých dětí i děti cizí. Mít kojnou bylo běžnou součástí života ve starých civilizacích. V Babylonu, Mezopotámii, Egyptu či Sumeru. Dochované zdroje zahrnují nejen staré ukolébavky, ale i právní smlouvy mezi rodinami a kojnými. V takové smlouvě mohlo být například stanoveno, jak dlouho se očekává, že bude kojná dítě kojit. Smlouva někdy i upřesňovala, že by kojná po dobu platnosti smlouvy neměla otěhotnět ani kojit jiné dítě, včetně svého vlastního (Gaskinová, 2011). Podle anglické porodní asistentky a autorky ze 17. století Jane Sharpeové se některým ženám dařilo zvýšit svou tvorbu mateřského mléka a mohly tak kojit své vlastní dítě i dítě jiné. Služeb kojné využívali obzvlášť často královské rodiny, šlechta a bohatí lidé, protože se vědělo, že návrat ženy k plodnosti kojení zpomaluje. Přenechat kojení novorozence zaměstnané kojné uspíšilo příští početí, umožnilo tak porodit více dědiců, než kdyby žena kojila všechny své děti sama (Gaskinová, 2011). Pokud byla porodní asistence považována za první ženskou profesi, byla právě kojná tou druhou (Gaskinová, 2011). Vlastnosti kojných Chůva má mít dobrou barvu, silné hrdlo a mocná, široká prsa. Aby jí bylo okolo dvaceti pěti let, od jejího porodu by mělo uplynout půl druhého až dva měsíce a měla by předtím porodit syna. Má být svobodná a tuhého života, dobrých mravů a vášní, poctivá a čistotná, neměla by snadno upadat v hněv a zármutek, neboť jsou škodlivé pro dítě i mléko. Šílené nebo hloupé ženě dítě nesvěřovat. Prsa mají být tuhá a plná, nevelmi tvrdá, mléko temně bílé a sladké, ale nemělo by být žluté, zelené, červené ani hořké a slané. Nejlepší mléko je, když není ani husté ani moc tekuté (Ratajová, Storchová, 2013).

11

2.1.2 O mléku kojných Je – li mléko příliš husté, má se chůva stravovat lehce, do všech pokrmů přidávat šafrán, jíst má polévky z hrachu a masa, ovesné kaše z vajec. Má se vyvarovat tvrdého, hrubého a pečeného masa, ryb a sýra. Pít by měla lehké víno smíchané s vodou, řídké pivo nebo vodu vařenou s domácím koprem. Naopak je-li mléko řídké a tekuté, neměla by pracovat. Doporučovalo se jíst pokrmy jako kaši, mléko a maso, pít dobré pivo, sladké víno a namáčet v něm chléb. Dobře spát a každé jitro vypít hrnek kravského mléka. K rozhojnění mléka má kojná jíst dobré maso a polévky se skořicí, muškátovým květem a vaječnými žloutky, mléko a čerstvý sýr, kopr, anýz, jablečník. Pít víno vařené s rozmarýnem a mateřídouškou. Prací sobě těžko nečinit. Pomáhá též třít svá prsa nebo po teplé lázni dát sát a nahřívat prsa vlnou. Mléka umenšuje a dítěti znechucuje, pokud se chůva dopustí smilného skutku. Dítě má být kojeno přirozeně do dvou let, ačkoli s nynějším obyčejem je to v rozporu. Nemá se od prsou najednou odvrhnout, nýbrž kouskem chleba s cukrem se pomalu na hrubou stravu převádět (Ratajová, Storchová, 2013).

2.1.3Rady proti bolavým prsům Na počínající bolest se dobře rozdrtí jitrocelové koření a smíchá se s vaječnými bílky. Poté se směs přikládá na bolavá místa a do dne nebo dvou bolest pomine. Na hnis pomáhá přikládat bezový květ spojený se sádlem. Rozetřené kaštany s ječnou moukou a octem mají pomáhat na zatvrdliny. Přiložená roztlučená máta pomáhá na otoky, také i na sražené mléko od přílišné hojnosti (Ratajová, Storchová, 2013).

2.2 Kojení Nemělo by být překvapením, že pro lidské mládě je nejvhodnější lidské mateřské mléko, které je pro dítě dokonalá potrava s nejlepším složením. Novorozencům mateřské mléko i nejvíce chutná a někteří lidé, kojeni například do čtyř let, si pamatují i chuť (Gaskinová, 2011). Ke kojení by měly být připravované ženy již v období těhotenství. Úspěšné kojení je důsledkem informovanosti žen o laktaci a prospěšnosti kojení pro dítě. Velice záleží na postojích, názorech, vědomostech a hlavně zkušenostech matky s výživou novorozence. Tyto okolnosti by měla porodní asistentka u každé ženy rozpoznat a podle nich směrovat dané informace. Dalším faktorem, který může ovlivnit kojení, jsou bradavky. Pokud se v průběhu 12

těhotenství zjistí, že má žena ploché nebo vpáčené bradavky, je to problém, který se ovšem dá vyřešit pomocí formovačů bradavek, které by měla těhotná nosit po dobu posledních 2 měsíců těhotenství. Mírné stupně vpáčenosti lze upravit uvolňujícími masážemi nebo tlakem pomocí injekční stříkačky. Posledním důležitým činitelem v prenatálním období je výživa (Ondriová, Sinaiová, 2008). Kojení lze podpořit i v průběhu porodu a bezprostředně po něm. Tvorbu mléka negativně ovlivňuje stres, který matka prožívá například při bolestivých kontrakcích. K jejich zmírnění napomáhají různé úlevové polohy, možnost horké sprchy nebo vany a hlavně přítomnost někoho blízkého. Pohodové a klidné prožití porodu může podpořit i porodní asistentka nebo lékař tím, že budou chápat pocity ženy, vyhoví jejím potřebám a přáním, budou respektovat důstojnost a intimitu. Ihned po porodu by měl být realizován „bonding“, což znamená přiložení novorozence na břicho nebo hrudník matky kůží na kůži. V co nejkratší době by se mělo také dítě přisát k prsu. Prostřednictvím toho dochází k upevňování vztahu mezi matkou a dítětem, ke stimulaci laktace a v neposlední řadě k vyplavování hormonu oxytocinu, jenž napomáhá zavinování dělohy a uvolnění mléka z prsu. V porodnicích dnes už bývá podporován i „rooming in“. Je to nepřetržitý kontakt dítěte s matkou, matka má dítě neustále u sebe, podporuje se tím citový vztah, novorozenec je kojen dle jeho potřeb a není omezen kontakt i s jinými členy rodiny (Ondriová, Sinaiová, 2008).

2.2.1 Fyziologie laktace Největší kožní žlázou v lidském těle je mléčná žláza, jejíž základy se vytváří ve fetálním období u ženského i mužského pohlaví. U mužů zůstává nadále zakrnělá, u dívek se v průběhu puberty a dospívání dále vyvíjí. Stává se z ní takzvaný sekundární pohlavní znak. Definitivně se prsní žláza rozvíjí v období těhotenství a při kojení. Během těhotenství vlivem progesteronu a estrogenů prsní žláza dozrává. Dále se vyplavuje hormon prolaktin, který se tvoří v předním laloku hypofýzy (adenohypofýze) a způsobuje tvorbu mléka v mléčné žláze (laktaci). V průběhu kojení, když dítě stimuluje bradavku, dochází k vylučování hormonu oxytocinu, díky němuž se uvolňuje mléko do vývodného systému a přes bradavku do úst novorozence. Z počátku se produkuje pouze mlezivo (kolostrum). To se v průběhu dvou až třech dní po spontánním porodu a třech až čtyř dnů po císařském řezu mění v trvalé mateřské mléko. Proces tvorby mateřského mléka trvá, dokud je mléko stále odebíráno, nelze jej

13

navodit nebo udržet pomocí léků, pouze stimulací a sáním z prsů. Po ukončení kojení se laktace zcela zastaví (Roztočil a kol., 2008, Mydlilová).

2.2.2 Složení mateřského mléka Mateřské mléko se u jednotlivých žen liší svým složením a vždy záleží na potřebách, které vyžaduje miminko. Složení mléka se přizpůsobuje směsí živin danému stádiu ve vývoji, proto zatím nebyla vynalezena žádná tak dokonalá náhrada mateřského mléka. Ať jde o jeho vliv na růst nebo vývoj a další ukazatele, je pro lidská stvoření mateřské mléko nejvhodnější a nejlepší. Imunologicky je mléko pro novorozence velice důležité, protože chrání organismus proti různým choroboplodným zárodkům. V mléce se nacházejí živé buňky, které tvoří ochranný povlak na sliznici celého zažívacího traktu, jenž zabraňuje proniknutí veškerých bakterií nebo virů. Některé z nich jsou schopny bakterie a viry i zničit. Využití této ochrany je důležité,

protože

miminko

není

zvyklé

na

tolik

kontaminované

prostředí

(Zamarská, 2006, Gaskinová, 2011).

Mlezivo (kolostrum) První mléko, které se začne v prsou vytvářet, je právě mlezivo. Je to hustá nažloutlá tekutina, která se začíná tvořit v posledních měsících těhotenství a přetrvává dva až tři dny po porodu. Je plné potřebných protilátek, imunitních faktorů, vitaminů a bílkovin. Obsahuje však méně cukrů a tuků. Pomáhá také vyloučit smolku, což je tmavá, lepkavá, první stolice miminka. Mlezivo je vlastně spíše lék než potrava a druhý nebo třetí den se postupně přetváří ve zralé mléko (Iburg, 2009). Kolostrum obsahuje největší procento bílkovin, jejichž základní složkou jsou aminokyseliny. Ty jsou základní stavební jednotkou svalové tkáně. Obsah bílkovin není závislý na příjmu bílkovin v potravě matky a je nejnižší v porovnání s mlékem ostatních savců. Velká jejich část tvoří významné obranné látky, jako jsou imunoglobulin A, lysozym a laktoferin, které podporují obranyschopnost a nevyvolávají alergie. Mateřské mléko obsahuje dvě bílkoviny laktalbumin a kasein, jejichž poměr v kolostru je 90: 10. Díky tomu je lehce stravitelné a je to další důvod, proč kojit. Další důležitou složkou v mlezivu jsou vitaminy. Vitaminy se dělí na rozpustné v tucích a rozpustné ve vodě. Mlezivo neobsahuje velké množství vody, které by ledviny dítěte nezpracovaly, proto je převaha vitaminů rozpustných v tucích. Největší 14

procento zastupují vitamin A a vitamin E, jež chrání organismus novorozence. Dalším důležitým vitaminem je vitamin K. Ten je důležitý jako prevence proti krvácivé nemoci novorozenců. V mateřském mléce ho není dostatečné množství, proto se aplikuje při prvním ošetření novorozence. Jsou dva způsoby, jak dítěti Kanavit podat. Buď 1 mg intramuskulárně (do svalu) a není potřeba opakování nebo 1 kapka per orálně (do úst) a potom je potřeba opakovat u plně kojených dětí do 10. – 12. týdne života. Také obsah vitaminu D je v kolostru nízký. Obsahuje část tohoto vitaminu, která je rozpustná ve vodě, pak také dítě získává vitamin D ze slunečního záření. Do jednoho roku se dodává v minimálním množství formou kapek Vigantol. Hladiny vitaminů skupiny B a C se pohybují podle toho, jaký příjem těchto vitaminů je u matky (Ticháčková, 2014, Dort, 2004). Mlezivo obsahuje méně cukrů a tuků. 25 % z obsažených cukrů v kolostru tvoří oligosacharidy, které udržují ekosystém střeva a jsou první bariérou postnatálního osidlování bakteriemi. Tuky jsou velice důležité nejen pro pokrytí energetické potřeby, ale také zajišťují příjem vitaminů rozpustných v tucích a zásobují organismus základními stavebními jednotkami buněk, mastnými kyselinami (Zamarská, 2006). Zralé mateřské mléko Druhý nebo třetí den po porodu se postupně začíná přetvářet mlezivo ve zralé mateřské mléko. Nalijí se prsa, na dotek jsou horká, pevná a oteklá, dítě při kojení polyká rychleji, pomočí více plenek a stolice se mu mění ze smolky na žlutou, připomínající míchaná vajíčka. Tvorba mléka závisí na odebíraném množství a frekvenci kojení. Pokud nejsou prsa dostatečně stimulována a mléko odebíráno, je zde riziko, že mléko „vyschne“. Obsah složek ve zralém mateřském mléce se často mění, protože se jeho složení přizpůsobuje potřebám novorozence. Oproti umělé výživě je to veliká výhoda (Gaskinová, 2011). Ve zralém mléce jsou stejně jako v mlezivu bílkoviny. Jejich množství je nižší, ale jsou stejně lehce stravitelné a nezatěžují ledviny. Laktalbumin a kasein jsou v poměru 60: 40. Oproti kravskému mléku je to stále výhodnější poměr. Obsah vitaminů se přeměnou kolostra ve zralé mléko příliš nemění. Stále jsou zde důležité obranyschopné vitaminy A a E, dále pak vitaminy K, D a vitaminy skupiny B a C. Rozdíl mezi mlezivem a zralým mlékem je v obsahu cukrů a tuků. Laktóza je hlavní cukr zralého mateřského mléka, obsahuje ho dvakrát více než

15

kolostrum. Mléčný cukr (laktóza) zajišťuje dostatek energie a podporuje vstřebávání vápníku a železa, čemuž přispívá i malé množství galaktózy. Tento druh cukru napomáhá růstu Lactobacillus bifidus, jenž zajišťuje kyselé prostředí ve střevě a zabraňuje tím růstu bakterií. Obsah tuků je velmi proměnlivá složka mateřského mléka. Mění se po celou dobu, kdy matka kojí. Pokud novorozenec nebo kojenec saje málo, tvorba mléka se sníží a obsahuje tuků více, pokud naopak dítě saje více, tvoří se větší množství mléka s menším obsahem tuků. Po dobu jednoho kojení se vytváří dva druhy mléka. Přední a zadní mléko. Přední mléko obsahuje tuků méně, slouží k zahnání žízně, zadní mléko slouží k nasycení, je zdrojem energie bohatým na tuk. Zralé mateřské mléko též obsahuje enzym lipázu, který tráví tuky. Tepelné zpracování tento enzym ničí, proto je pro dítě lepší, když pije mléko přímo z prsu (Iburg, 2009, Dort, 2004). V malém množství jsou v mateřském mléce obsaženy i minerální látky a stopové prvky. Železo je u matky důležité v období těhotenství i v době kojení, protože v mateřském mléce ho není mnoho. Dítěti však po dobu půl roku postačí právě zásoby z období před narozením. Poté je železo dodáváno hlavně v mase a také zelenině. Hlavní roli hraje v transportu kyslíku a při tvorbě červených krvinek, které transport kyslíku zajišťují. Vápník, fosfor a fluorid jsou potřebné pro správný vývoj a růst zubů a kostí. Vápníku a fosforu je v mléce dostatek, fluorid je u každé ženy jinak hojný. Koncentrace v pitné vodě je většinou dostačující, není proto třeba užívat fluoridové doplňky. Stačí pít zelený a černý čaj, které jsou na fluor bohaté. Naše zeměpisná poloha je však chudší na jód, který zajišťuje vyrovnanou látkovou výměnu a správný psychomotorický vývoj. Doplnit se dá jodizovanou kuchyňskou solí, pravidelnými týdenními dávkami rybích pokrmů nebo také jódovými tabletami. Měď, zinek, kobalt a selen jsou zahrnuty v mateřském mléce dostatečně (Zamarská, 2006, Naše výživa, 2010). Složení svého mléka ovlivňuje také sama matka tím, jak se stravuje a svou životosprávou. Nadměrným množstvím sladkých potravin se stává i mateřské mléko sladším, některé nadýmavé potraviny (luštěniny, listová zelenina, čerstvé pečivo) mohou vyvolávat plynatost u novorozenců a bolestivé koliky. Matka by si měla dávat také pozor na léky, jež užívá, protože i tyto látky přechází do mléka. Nejhorší, co se k dítěti skrze mléko může dostat, jsou drogy, nikotin a alkohol.

16

2.2.3 Výhody mateřského mléka Výhody pro matku jsou stejně významné jako výhody pro dítě. Kojení má v sobě dar, který nic jiného miminku ani ženě neposkytne, proto by mělo být kojení na prvním místě ve výživě dítěte. Ochrana kojením v podobě protilátek je aktuální v období novorozence a kojence, ale promítá se i do dalších let. Do porodu je plod chráněn v děloze matky a připravuje se na působení bakterií pomocí protilátek, které sama matka získala při konkrétních nemocích nebo očkováním. Pro stoprocentní obranu jsou zapotřebí i živé buňky, které jsou schopny likvidace virů a plísní, ale neprojdou přes placentu stejně jako protilátky od matky. Dítě je dostane kojením v podobě mléka nebo musí sám organismus tyto pomocníky v obranyschopnosti vytvořit. Bradavka nyní zajišťuje to, co zajišťovala placenta v děloze (Gregora, Paulová, 2005). Každé páté dítě v rozvojových zemích umírá do jednoho roka od narození. U nás tomu tak není, ale i tak jsou tu rozdíly mezi kojenými a nekojenými dětmi. Běžná infekční onemocnění jsou méně často u kojených dětí, probíhají lehčeji a není nutná hospitalizace v nemocnici. Jsou to infekce horních dýchacích cest, močových cest a zažívacího ústrojí. Mastné kyseliny, které mateřské mléko obsahuje, působí příznivěji na rozvoj centrálního nervového systému a smyslových orgánů. Díky kojení se novorozenec naučí pravidelný stravovací režim, reguluje příjem potravy, velké množství cholesterolu umožňuje již od narození dobrou látkovou výměnu a v dalších letech nemá problémy s obezitou nebo naopak anorexií. Kojené děti netrpí záněty žaludku a střev nebo cukrovkou. Kojení rozvíjí vzájemný vztah dítěte a matky (Gregora, Paulová, 2005). Jednou z nejdůležitějších výhod pro matky je, když dítě stimuluje prsa dotykem, olizováním nebo sáním, vylučuje se hormon oxytocin, který napomáhá lepšímu zavinování dělohy, což způsobuje menší ztrátu krve a nižší riziko krvácení v šestinedělí. Také se rychleji děloha vrací do původní velikosti. V prvních šesti měsících je méně než dvouprocentní šance na otěhotnění, matka by ale měla kojit přes den po méně než čtyřech hodinách a v noci po méně než šesti hodinách. Není to však stoprocentně potvrzeno a matky by na to neměly zcela spoléhat. Rychleji se kojící ženy navrátí k původní váze a některé i pod svou váhu před těhotenstvím. I pro matky jsou zde výhody do budoucna. Ženy, které kojí, mají před menopauzou menší riziko vzniku rakoviny prsu a vaječníků, ve stáří se méně často vyskytuje osteoporóza a zlomeniny kyčelních kloubů (Gaskinová, 2011).

17

2.3 Umělá výživa Umělá mléčná výživa je průmyslově vyráběna, pravidelně kontrolována a obsahuje nejméně škodlivých látek. Je to pouze náhražka mateřského mléka, ale určitě se počítá mezi nejlepší náhradu stravy novorozenců a kojenců. V obchodech se vyskytují různá balení s kojeneckou výživou. Obsah a složení umělých výživ se řídí podle Směrnice Komise 2013/46/EU. Dříve bylo označení na výživách rozděleno na adaptované a částečně adaptované, nyní se dělí na počáteční a pokračovací výživy (Hanreich, 2000).

2.3.1 Typy umělých mléčných výživ Počáteční kojenecké výživy se dělí na prevýživy a výživy s označením 1. Prevýživy obsahují výlučně laktózu, neobsahují škrob, proto se velmi podobají konzistencí mateřskému mléku. Dítě se jím může krmit bez omezení, jak potřebuje. Miminka mohou být krmena od počátku také umělou kojeneckou výživou s číslem 1. Na rozdíl od prevýživy obsahuje různé škroby, které navozují déle trvající pocit sytosti, proto by ji neměla jíst neomezeně. Kromě škrobů může zahrnovat i některé cukry (sacharózu, maltózu nebo cukrový sirup), ovšem většina výrobců od tohoto ustupuje (Iburg, 2009). Pokračovací kojenecké mléčné výživy mají na balení čísla 2 nebo 3. Výživy s číslem 2 jsou dány pro kojence od 4. – 6. měsíce (podle výrobce). V tomto období děti začínají s nemléčnými příkrmy a může se postupně přecházet na pokračovací mléko. Není vhodné jako samotný zdroj výživy, je třeba doplnit mléko nemléčnými příkrmy. Některé druhy zmíněných mlék obsahují probiotické bakterie, které příznivě působí na střevní trakt a rozvoj zdravé střevní flóry. Pouze někteří výrobci ve složení mléka přizpůsobují poměr syrovátky a kaseinu 50:50, jako je tomu v mléce mateřském. Výživy 2 mohou být podávány až do 1 roku. Výživy 3 jsou stanoveny od 9. měsíce – 1 roku (podle výrobce). Mají vyšší obsah bílkovin a esenciálních mastných kyselin, který dostačuje rychlému vývoji organismu dítěte. Obohaceny jsou o minerály, stopové prvky a vitaminy, což zajišťuje zdravý růst. Tohoto mléka s označením 3 by společně s příkrmy mělo batole vypít až půl litru za den (Purová, 2011, Iburg, 2009). Pokud trpí matka či otec nějakou alergií (atopický ekzém nebo senná rýma), je riziko vzniku alergie i u jejich dítěte. Vhodným opatřením lze tomuto riziku předejít. Hypoalergenní mléčná výživa označená HA snižuje riziko vzniku alergie, protože v těchto výrobcích je bílkovina kravského mléka více rozštěpena, proto není tolik alergizující a střevo ji nevnímá jako cizí, 18

což je možné u normálních umělých mlék. Rozdělení HA výživy je stejné jako u normální na prevýživy a výživy s čísly 1, 2, 3. Dávkování i zásady krmení jsou zde stejné. Složení hypoalergenních mlék však není natolik jiné a děti již alergické na kravské mléko je pít nemohou. Výrobky pro takovéto děti jsou k dispozici jen v lékárně a měly by je dostávat na doporučení lékaře (Hanreich, 2000, Iburg, 2009).

2.3.2 Pomůcky k umělé výživě Pomůcky k umělé výživě přijdou draho. Je nutné pořídit si láhve, savičky, pravidelně kupovat kojenecké vody a konkrétní umělou výživu v prášku. Když přijdete do obchodu s lahvičkami a savičkami, uvidíte, že je opravdu z čeho vybírat. Z nespočtu druhů, tvarů, materiálů, z kterých jsou láhve vyrobeny a výrobců, kteří nabízí své nejlepší výrobky, bude těžké si vybrat, ale na láhvi až tak nezáleží. Jde jen o vkus, jenž rodiče mají a je zcela na nich, jak se rozhodnou (Iburg, 2009). Naopak je tomu u saviček. S věkem miminka se mění nároky na dudlík a otvor v něm. Rozdíl je i mezi savičkou na mléko a na čaj, kdy na čaj by měl být otvor menší, aby se dítě nedusilo velkým množstvím tekutiny. Čím je dítě starší, měl by být otvor v savičce na mléko větší. Na materiálu nezáleží, ale každé dva až tři měsíce by měl být dudlík vyměněn, aby nedošlo k moc velkému opotřebení a nebylo ztíženo čištění dudlíku. Lahvičky i dudlíky musí být pravidelně a pečlivě sterilizovány alespoň jedenkrát týdně a po každém použití umyty horkou nebo vařící vodou a mycím prostředkem (Purová, 2011). Méně nutné a nahraditelné domácími potřebami jsou kartáč na čištění láhví, nádoba pro uschování mléka v prášku a potřeby na sterilizaci. Není nutné si kupovat drahý parní nebo chemický sterilizátor, protože jej stačí nahradit domácím hrncem na vaření a láhve a dudlíky v něm převařit. Funguje to na naprosto stejný princip a ušetří se spousta peněz. Mléko se dá uložit i v originálním balení, ve kterém se koupí a žádná další dóza potřeba není.

2.4 Banky mateřského mléka Fyziologickou stravou novorozenců a kojenců je mateřské mléko. Pokud nemůže být novorozenec z jakéhokoliv důvodu kojen, měla by mu být tato strava plnohodnotně nahrazena. Díky myšlence pražského pediatra Epsteina, konzervovat mateřské mléko, byla roku 1909 založena první banka mateřského mléka ve Vídni. Nejstarší českou bankou mateřského mléka je banka v Hradci Králové. Známy jsou také další tři banky mateřského 19

mléka. České Budějovice, Most a Praha – Ústav pro matku a dítě. Banky fungují při perinatologických centrech, aby se mléko co nejlépe a nejrychleji dostalo k dětem, které jej potřebují. Existují i další instituce, které mají statut sběrny mateřského mléka. Ty využívají mléko pouze pro vlastní potřebu. Jsou to například Brno, Olomouc, Ostrava, Ústí nad Labem, Karlovy Vary, Plzeň, Vsetín a Zlín. Každá nemocnice provozující banku mateřského mléka musí mít vypracovanou strategii pro manipulaci a skladování mléka. Tato strategie by měla být každý rok revidována, podepsána vedoucím pracovníkem banky a epidemiologem nemocnice. Dále je personál mléčné banky pravidelně školen v dané problematice (Machová, 2013).

2.4.1 O dárkyních mateřského mléka Dárkyní mateřského mléka se nemůže stát jen tak někdo, komu se zachce mléko darovat nebo někdo, kdo si potřebuje vydělat peníze. V dárcovství platí určitá pravidla a kritéria, která musí být striktně dodržována. Žena má být zdravá a její dítě nesmí být starší než šest měsíců. Potom se totiž složení mléka výrazně mění a nesplňuje podmínky pro podávání novorozencům. Žena by také měla být schopna odstříkat minimálně půl litru mléka za den navíc, než spotřebuje její dítě. Zájemkyně o dárcovství by neměla trpět alergiemi ani chronickými nebo systémovými onemocněními. Systémové onemocnění je takové, které postihuje více orgánů v organismu, čili organismus jako celek. Dítě, matka ani kdokoli v domácnosti dárkyně nesmí mít žádnou infekční chorobu, žena sama neužívá trvale léky nebo homeopatika. Neprodělala žloutenku typu B a typu C, v posledních dvanácti měsících jí nebyla podána transfúze a před rokem 1985 nebyla léčena lidským růstovým hormonem. Kouření, pití alkoholických nápojů a užívání omamných látek je zcela nepřípustné, v takovém případě je dárcovství zamítnuto. Žena dodržuje správnou životosprávu a nevede promiskuitní život (Moreira, 2013). Darované mléko nesmí být odevzdáváno v době, kdy matka trpí infekčním onemocněním, pokud je léčena antibiotiky nebo jsou - li ona či dítě hospitalizovány v nemocnici. Pokud matka musí užívat antibiotika proti infekci, dále může mléko darovat až dva týdny od ukončení léčby. Po léčbě místní infekce prsu lze odevzdávat mléko již po dvou dnech. Dárkyně mateřského mléka musí vlastnit chladničku s výparníkem (mrazáčkem) nebo mrazničku, aby měla jak uskladnit odstříkané mléko před odevzdáním do banky mateřského mléka (Ondriová, Sinaiová, 2008).

20

Dalším důležitým postupem v bankách mateřského mléka jsou kontrolní odběry všech dárkyní. Před zahájením dárcovství se provádí interní vyšetření, výtěry z nosu, krčních mandlí a konečníku, odběr žilní krve, u které se vyšetřuje syfilis (RRR), AIDS (HIV) a virová hepatitida typu B (HBsAg) a typu C (HCV) a odběr moči. Veškeré tyto odběry se opakují každé tři měsíce. Laboratorně se kontroluje i darované mléko (Měřička, 2006).

2.4.2 Manipulace s mateřským mlékem od začátku do konce Dárkyně musejí být poučeny o zásadách při odstříkávání mateřského mléka, o hygieně prsou, o uskladnění nasbíraného mléka a o manipulaci s mlékem. Poučení je důležité, protože sběr mléka se provádí v domácím prostředí. Než žena začne, měla by si ruce umýt mýdlem a teplou vodou, prsa jen teplou vodou opláchnout. Vždy prvních 5 ml mléka vylít jako prevence proti bakteriální kontaminaci. Potom odstříkávat do sterilní láhve, kterou si přináší žena z banky. Upřednostňuje se ruční odstříkávání před odsáváním mechanickou nebo elektrickou odsávačkou. V případě, kdy žena používá mechanickou nebo elektrickou odsávačku, musí být edukovaná o čištění a sterilizaci dané odsávačky. Láhve se vždy plní 3 cm od okraje hrdla, pokud není dostatek mléka a je nasbíráno mléka méně, nádoba se uschová v mrazničce a při dalším odsávání se láhev doplní. Všechny naplněné láhve se skladují v mrazničce odděleně od ostatních potravin (Peřina, 2012). Když žena nashromáždí určité množství mléka, které je zamrazené, v přepravní tašce nebo nádobě, určené bankou mateřského mléka, jej odnese do dané banky a předává dle zvyklostí banky. Nádoby musejí být označeny jménem a datem sběru. Po převzetí mléka následují další postupy, kterými se mléko ošetřuje, kontroluje a uskladňuje pro další použití. Od roku 1987 je v České republice zakázáno podávat novorozencům a kojencům neošetřené mateřské mléko kvůli riziku přenosu HIV. Proto je v každé bance pravidlem, že se darované mléko od každé matky pasterizuje. Pasterizační teplota je stanovena na 62,5°C. Takováto teplota ničí vir HIV, další termolabilní viry i bakterie a přesto se v mléce zachovávají imunoglobuliny. Délka pasterizace je 30 minut. Proces se provádí v pasterizátoru, mléko musí být rozmrazené a láhve ponořené ve vodě pasterizátoru (Peřina, 2012). Než se začne mléko pasterizovat, musí se u každého vzorku mléka od každé ženy provést vyšetření. Mléko se vloží do teplé vodní lázně (přibližně okolo 20°C) a nechá se po dobu tří hodin rozpustit. Z rozpuštěného mléka se dělají vyšetření. Mikrobiologické vyšetření se provádí jak na nepasterizovaném mléce, tak i na pasterizovaném a to jednou za měsíc. Stejně 21

často se kontroluje mléko fyzikálně – chemickým vyšetřením. Při něm se sleduje obsah bílkovin, sacharidů, tuku, sušiny, kalcia a energetické hodnoty. Přítomnost bílkoviny kravského mléka se zjišťuje pomocí antiséra sklíčkovou metodou a monitoruje se dle potřeby, většinou při nápadně velkém množství odevzdávaného mléka. Po pasterizačním procesu se okamžitě mléko zchladí ve vodní lázni o teplotě 10°C po dobu 10 minut a poté se znovu odebírají vzorky na vyšetření. Poté se zamrazí a skladuje se v mrazničce při teplotě -18°C. Takto ošetřené a uskladněné mléko vydrží až tři měsíce (Peřina, 2012).

2.4.3 Proč vlastně banky mateřského mléka vznikly Důvody pro vznik bank mateřského mléka byly různé. Matky neměly dostatek mléka, aby mohly své dítě kojit nebo naopak jej měly tolik, že pro ně nebyl problém odstříkané mléko nechat jiným matkám. Jelikož časem lidé přišli na to, že i mateřským mlékem lze přenášet vážné choroby, muselo být mléko proti takovýmto rizikům ošetřeno. V bankách mateřského mléka dochází ke kontrolování stavu matky i darovaného mléka. Dříve nebylo možné být v neustálém kontaktu s nedonošenými novorozenci a pro takové děti bylo a je mateřské mléko ještě více důležité. V posledních letech se i u extrémně nedonošených dětí co nejdříve přechází z parenterální výživy na výživu kojením nebo dokrmováním mateřským mlékem. Podporuje se tak optimální vznik střevní flóry a adaptace zažívacího traktu. U předčasně narozených novorozenců častěji dochází k bronchopulmonální dysplazii (chronické onemocnění plic), nekrotizující enterokolitidě (porucha adaptace trávícího systému) a retinopatii (postižení cév sítnice). Výživa mateřským mlékem výskyt těchto chorob snižuje a zlepšuje i kognitivní funkce (vývoj psychiky). Mateřské mléko je nenahraditelné a jedinečné svým obsahem, který se postupně přizpůsobuje potřebám miminka (Hanuščáková, 2010).

2.4.4 Kam mléko může dále putovat Mléko z banky mateřského mléka se nejčastěji využívá pro perinatologické centrum právě v té nemocnici, ve které se banka nachází. Dále se využívá na novorozeneckém oddělení pro dokrmování novorozenců, pokud matka nemá dostatek mléka nebo trvá déle nastartování laktace. V neposlední řadě je možné kupovat si v bance mateřského mléka balení různého objemu pro vlastní spotřebu doma. Tento způsob mohou využít matky, které nemohou

22

z jakéhokoli důvodu kojit a preferovaly by raději mléko mateřské před umělou výživou, i když by nebylo jejich vlastní. Před podáním mléka dítěti je třeba ho vhodně upravit ze zmrazeného stavu. Nejlepší volbou je dát nádobu s mlékem do chladničky a nechat ho postupně při 4°C povolit. Když je mléko potřeba rozmrazit rychleji, doporučuje se vložit do vodní lázně. Nikdy se však mléko nemá rozmrazovat či ohřívat v mikrovlnné troubě, protože se tím zničí veškeré obsažené vitaminy a kultury, jež jsou velice potřebné a důležité. Po rozmrazení lze mléko ohřát buď v teplé vodní lázni anebo v ohřívači lahví. Nutriční využití Mateřské mléko z banky se ve výživě používá u nedonošených novorozenců při zahájení enterálního krmení, když dítě neprospívá, nepřibývá na váze, při intoleranci stravy (například umělé výživy) a po operacích. Pokud má novorozenec syndrom krátkého střeva, což znamená, že plocha tenkého střeva je výrazně zmenšena a dochází k malabsorpci živin, je též vhodnější mléko bohaté na důležité a potřebné látky. Vrozené poruchy metabolizmu jsou další indikací k podávání mateřského mléka (Mydlilová, 2006). Terapeutické využití V léčebných procesech má mateřské mléko oproti umělé výživě blahodárnější účinky, proto se z bank dostává mléko k dětem s infekčními onemocněními, jako jsou sepse a průjmy, k dětem v pooperačních stavech (omfalokéla – nedostatečně uzavřená břišní stěna v oblasti pupku, gastroschiza – rozštěp břišní stěny, kolonostomie, stenóza střeva – zúžení). Dalšími terapeutickými indikacemi jsou vrozené metabolické vady, transplantace orgánů nebo neinfekční onemocnění trávicího traktu (Mydlilová, 2006). Preventivní využití Pro novorozence a kojence je nejpřirozenější stravou mateřské mléko, proto je pro ně lepší a z preventivních důvodů výhodnější, než umělá výživa. Podáváním mléka mateřského předchází rodiče různým onemocněním, kterým vitaminy a obranné látky v něm zabraňují. Jsou to například nekrotizující enterokolitida, která se nejčastěji vyskytuje u nedonošených novorozenců, Crohnova choroba (chronický zánět kterékoli části trávicí trubice), koliky nebo alergie na bílkovinu kravského mléka. Při imunosupresivní léčbě, kdy se například po transplantaci zabraňuje nežádoucím imunitním reakcím organismu, je mateřské mléko velmi vhodné (Mydlilová, 2006). 23

2.4.5 Banka mateřského mléka Hradec Králové Jak je výše napsáno, nejstarší bankou v České republice je banka mateřského mléka v Hradci Králové. Byla založena v roce 1958 jako součást tkáňové ústředny Fakultní nemocnice. Od roku 1975 do roku 1991 zaregistrovala největší kvantitativní rozvoj ve zpracování mléka. V těchto letech se v bance zpracovávalo až 9 000 l mléka od žen z celého východočeského kraje. Spotřeba mléka nebyla nijak regulována, proto bylo poskytováno jak nedonošeným novorozencům, tak i k výživě fyziologických novorozenců. Roku 1993 bylo zavedeno usměrnění indikace použití mateřského mléka pojišťovnou a použití bylo limitováno pouze na nedonošené novorozence a děti vyžadující intenzivní péči. Pojišťovna hradila a také nyní hradí mateřské mléko, které banka připravuje. Nároky na zpracování a přípravu mléka byly důvodem, aby se roku 1996 mléčná banka přestěhovala do nových prostor, rekonstruovaných speciálně pro tento účel. Finanční dotaci zajistilo Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Od roku 2000 byl zaveden v hradecké bance systém analýzy rizika a kritických bodů. Do analýzy rizika se zahrnuje riziko fyzikální, chemické (cizorodé látky nahromaděné v těle ženy, těžké kovy, pesticidy, léky) a riziko mikrobiologické. Mikrobiologickému nebezpečí se předchází vstupní prohlídkou, pravidelnými testy v průběhu dárcovství a kontrolou všech vzorků mléka. Do systému kritických bodů patří pasterizace, manipulace s mlékem v laminárním boxu při teplotě 15°C, rychlé zmrazení a před použitím rozmrazení a ohřátí mléka. Technologie zpracování mateřského mléka odpovídá požadavkům vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České republiky (Měřička, 2006). Nyní ročně banka v Hradci Králové zpracuje 1 200 – 1 500 l mléka, kdy ve většině případů jde o mléko od matek, jejichž dítě je hospitalizováno na Dětské klinice Fakultní nemocnice, na intermediárním oddělení nebo na novorozenecké jednotce intenzivní péče. Největší množství mléka je využito právě pro tato dvě oddělení, kdy je mléko vráceno zpět a podáno hospitalizovaným novorozencům. Je zde také možnost, že se mléko dostane i matkám, které mají problémy s laktací nebo pocit, že mají nedostatek vlastního mléka. Takové ženy si mléko hradí samy. Za 100 ml se platí 120 Kč. Menší část darovaného mléka tvoří mléko od dárkyní z okolí. Nyní má aktuálně banka v Hradci Králové dvě dárkyně, které mléko dováží jedenkrát týdně. Přináší zmrazené mléko v 250 ml lahvích, jež z banky dostávají. Za jeden litr darovaného mléka, které splňuje podmínky dárcovství, dostávají nezdanitelný příspěvek na jídlo v hodnotě 70 Kč. Ceny jsou počítány standardní metodikou úplných vlastních nákladů (použitá technologie, náklady na kontrolní testy a mzdy personálu). Náklady na provoz banky

24

mateřského mléka jsou necelé dva miliony korun za rok. Příjem a spotřeba mléka jsou vyrovnány (Měřička, 2006). Dárkyně hradecké banky musejí splňovat několik podmínek. Musí plně kojit (daruje přebytky mléka), je zdravá, neužívá žádné léky ani hormonální antikoncepci, nekouří, nepije alkohol, nebere drogy. Nesmí mít pozitivní protilátky na HIV, HBsAg, HCV a BWR. Obdrží „Prohlášení dárkyň mateřského mléka“ a „Dotazník“, u něhož je i místo pro potvrzení praktickým lékařem. Dárkyně je dále poučena ústně i písemně o způsobu odstříkávání a uskladnění mléka. Ženy darující své mléko jej darují zcela dobrovolně (Měřička, 2006). Do mléčné banky se dováží mléko v pondělí, středu a pátek. Tyto dny jsou zaměstnanci na pracovišti velice vytíženi. Je potřeba přijaté mléko co nejrychleji zpracovat do uskladnitelného stavu. Po přijetí se všechny láhve zapíší do příjmového sešitu, vyrovnají se podle jmen a data sběru k pasterizaci a postupně se pasterizují. Do pasterizátoru se vkládají 250 ml láhve, které se po pasterizaci nechají zchladit ve vodní lázni o teplotě 15°C. Ochlazené mléko se v laminárním boxu, ve kterém je též 15°C, rozplňuje do lahviček o objemu 100ml a 50ml. Sestra, která tuto činnost vykonává, má rukavice a z každé láhve odebírá

vzorek

mléka

do

zkumavek

k mikrobiologickému

vyšetření.

Lahvičky

s pasterizovaným mlékem se popíší jménem, datem expirace (3 měsíce) a uzavřené se dávají k rychlému zchlazení. Následně se uskladňují v mrazáku (takzvané karanténě), než jsou známy veškeré výsledky kontrolních mikrobiologických testů. Mléko se uskladňuje při -18°C.

2.4.6 Banka mateřského mléka Praha Mléčná banka, která sídlí v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze – Podolí, byla založena roku 1991. Jako každá banka i tato má za cíl mít dostatek mateřského mléka pro nedonošené a nemocné novorozence. Pražská banka přijímá, zpracovává a uskladňuje mléko od dárkyní, které je využito pro nedonošené novorozence na jednotce intenzivní péče. Dárkyně dováží nasbírané mléko ve sběrných láhvích v zamrazeném stavu jedenkrát týdně. Za jeden litr darovaného mléka dostane matka 200 Kč. Dále se do banky posílá mléko, které odstříkají matky hospitalizovaných novorozenců. Mléko je určeno právě těmto dětem. Přebytky mateřského mléka, které se nastřádají na oddělení šestinedělí, se do banky posílají také a jsou zde stejně jako ostatní nasbírané mléko zpracovávány. Mateřské mléko z pražské banky je možno využít též pro novorozence propuštěné domů. Cena jednoho litru prověřeného mléka je 900 Kč. Než však dojde na prodej mléka domů, musí být zabezpečeni novorozenci 25

v nemocnici. Existuje zde hierarchie. Vždy dostávají mateřské mléko nedonošení a nezralí novorozenci na jednotce resuscitační péče, pak novorozenci na jednotce intenzivní péče, dále odrostlí nedonošení novorozenci a nakonec fyziologičtí novorozenci (Černá, Vokurková, 2013). Mléčné bance každý rok daruje své mléko okolo třiceti dárkyní. Ročně banka zpracuje až tři tisíce litrů mateřského mléka. Je pravidelně kontrolováno, vyšetřuje se na přítomnost bakterií, dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví je dále mléko pasterizováno a zamrazeno. Dokud není odesláno na příslušná oddělení novorozencům nebo do jiných nemocnic, skladuje se v mrazícím zařízení. Zpracované, zmrazené mléko je poskytováno v lahvičkách o objemu 100 ml, 200 ml nebo 500 ml. Přísné hygienické předpisy na zpracování i vyšetřování mateřského mléka jsou důvodem k důslednému a kompletnímu vyšetřování mléka i dárkyní. Každá dárkyně musí být zdravá, nesmí užívat žádné léky, nesmí kouřit, užívat drogy, pít alkohol a musí podstoupit povinnou vstupní prohlídku včetně laboratorních odběrů. Nejhlavnějším kritériem je, že musí dárkyně odstříkat alespoň půl litru denně navíc, než spotřebuje její dítě. To nesmí být starší než půl roku. Mléko ženy sbírají do sterilních láhví, které dostávají v mléčné bance. Mléko se ihned po odstříkání zamrazí při -18°C a ke zmrazenému mléku se doplňuje při dalším odstříkání. Mléko je nutné ve zmrazeném stavu, v přepravních taškách dopravit do mléčné banky alespoň jedenkrát týdně (Černá, 2013).

2.4.7 Financování bank mateřského mléka S financováním mléčných bank je to složité. Zpracování, vyšetřování a ošetření mateřského mléka je finančně velmi náročné. Je třeba spousta laboratorních vyšetření, nutná je pasterizace a také se provádějí testy u žen, které mateřské mléko darují. Všechna tato opatření vyžadují velkou peněžní podporu, zpracování mateřského mléka není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a to se odráží na ceně mléka. U každé nemocnice je to různé. Nákupní cena se pohybuje v České republice od 70 Kč do 200 Kč a prodejní cena od 900 Kč do 1 200 Kč. Kvůli této situaci nastala situace horší, kdy se poptávka po nedostatkovém zboží, mateřském mléce, nesetkala s odpovědí v podobě reálné nabídky. Maminky, které si finančně nemohou dovolit koupit litr mateřského mléka za 1 000 Kč a přesto chtějí dopřát svému dítěti přirozenou výživu, se nevědomky dopouštějí velkého omylu v tom, že se rozhodnou kupovat mateřské mléko přes internetové inzeráty nebo na internetových aukcích. Neuvědomují si tak, že svého malého novorozence nebo kojence ohrožují. Nikdy nemají jistotu, jak se cizí žena stravuje, zda neužívá jakékoliv léky nebo nekouří a nepije alkohol. Poskytovatelka mléka přes 26

internet jej nemusí ani správně skladovat a uchovávat. V tom nejhorším případě je riziko přenosu HIV nebo hepatitid. Od roku 1987 je v ČR zakázáno sdílené kojení právě kvůli přenosu infekčních chorob, tudíž zůstává legální jen výkup mateřského mléka z mléčných bank. Například v Americe není mateřské mléko považováno za tělní tekutinu, nýbrž za potravinu, proto obchod s mateřským mlékem není nijak řízený. Obchodují s ním matky nejen na internetu ale i osobně mezi sebou. I přesto, že v Americe je spousta bank s mateřským mlékem, kvůli jeho ceně dávají ženy přednost tomuto obchodování (Měchurová, 2013).

2.4.8 Evropská asociace mléčných bank První dohoda o vytvoření mezinárodní sítě mléčných bank byla podepsána 19. května 2005. Podepsalo ji třináct zemí a mezinárodních organizací v Americe. V Evropě je nyní 203 bank mateřského mléka, které shromažďují mléko pro nedonošené a nemocné novorozence. Zakládajícími státy evropské asociace mléčných bank byly Francie, Německo, Řecko, Itálie, Norsko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. Evropská asociace mléčných bank zajišťuje, aby banky mateřského mléka mohly provozovat svou činnost. Je to nezisková organizace. Předsedou evropské asociace mléčných bank je Gillian Weaver a víceprezident doc. Prof. SertacArslanoglu (Weaver, 2010).

2.4.9 Banky mateřského mléka v zahraničí První banka mateřského mléka vznikla v hlavním městě Rakouska ve Vídni v roce 1909 na základě myšlenky pediatra Epsteina. Druhá rakouská banka mateřského mléka je ve Štýrském Hradci. Banky mateřského mléka jsou také v našem sousedství v Německu, v Polsku a na Slovensku. Slovensko je stát, který uznal mateřské mléko jako lék, proto pokud jej matka dostane pro dítě od lékaře na předpis, hradí jí celé náklady pojišťovna. (Alinka.sk, 2009). V sousedství České republiky jsou banky mateřského mléka v těchto městech. V Rakousku jsou to Vídeň a Štýrský Hradec. Na Slovensku Bratislava, Poprad, Prešov, Bánská Bystrica a Nové Zámky. V Německu je bank mateřského mléka nejvíce a jejich sídla jsou Berlín, Chemnitz, Cottbus, Drážďany, Eisenach, Frankfurt, Görlitz, Jena, Lipsko, Mnichov, Neubrandenburg, Potsdam a Magdeburg. Posledním sousedským státem je Polsko. Polskými bankami jsou Varšava, Tomni a Ruda Slaska (Weaver, 2010). V Evropě jsou i další státy, v nichž se organizují banky mateřského mléka. Nejpočetnější jsou mléčné banky ve Francii, Itálii a ve Švédsku. Francie se dostává do předních příček s počtem 27

třiceti šesti bank, v Itálii je třicet bank s mateřským mlékem a ve Švédsku dvacet osm. V Itálii byla roku 2005 založena národní asociace mléčných bank a v roce 2010 byla v Miláně zřízena evropská asociace mléčných bank (EMBA). Ve Švédsku je organizace Milknet, která dohlíží na činnost mléčných bank, členové se schází jedenkrát ročně a projednávají problémy týkající se mateřského mléka, včetně dárcovství. Více jak deset bank mateřského mléka mají ve Finsku, Velké Británii a Norsku. Ve Finsku je 17 bank a již od roku 1936 fungují. Zasloužil se o to finský pediatr A. H. Ylppö, jenž snížil ve své vlasti dětskou úmrtnost. V Anglii je nejdéle nepřetržitě fungující banka mateřského mléka ve světě, která vznikla v roce 1939 v Londýně. Celkem je zde také 17 bank. Norsko se může pochlubit svými 12 bankami. Mezi další státy, které jsou součástí evropské asociace mléčných bank a mají v provozu banky mateřského mléka, můžeme počítat Belgii, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Maďarsko, Nizozemí, Portugalsko, Řecko, Srbsko, Španělsko a Švýcarsko. Jsou však také státy, které banky připravují a plánují začít provozovat. Jsou to Chorvatsko, Rusko, Slovinsko a Turecko (Weaver, 2010).

28

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Výzkumnou metodou jsem si zvolila formu dotazníku, který obsahuje 13 otázek. Ve většině případů jsou otázky uzavřené, kdy je jasně daná odpověď. Dále pak dvě otázky polootevřené, u kterých je možnost, aby dotazovaná žena při nevyhovující odpovědi z nabídky mohla odpověď dopsat vlastními slovy. Jedna z položených otázek je otevřená, u té musely respondentky odpovídat zcela vlastními slovy. Dotazník je rozdělen do tří částí. První část je zaměřena všeobecně a obsahuje pouze dvě otázky, které jsou položeny na věk a vzdělaní žen. Druhá část obsahuje otázky týkající se bank mateřského mléka a vážou se k prvnímu cíli mé práce. Jestli jsou o nich ženy informovány, zda ví, kde banky sídlí a jsou zde i otázky zaměřené na cenové rozpětí prodeje a nákupu mateřského mléka v bankách. Třetí část dotazníku je spojena s druhým cílem výzkumu, zabývá se kojením a využitím mateřského mléka a umělé výživy.

3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Můj výzkum je zaměřený na všeobecnou znalost bank mateřského mléka mezi ženami, proto mými vybranými respondenty jsou výhradně ženy a dívky ve věku od 18 let. Vzorek respondentů byl určen na počet sta dotázaných. Dotazníků jsem rozdala sto dvacet. Dotazníky byly rozdávány ženám v gynekologických ordinacích, těhotenské poradně a v ordinaci pediatra. Důvodem pro tato místa byla větší pravděpodobnost kojících žen, které mají zkušenosti s využitím mléka pro své dítě, tudíž se mohly více vžít do situace bank a využití mateřského mléka. Dotazníky se mi vracely vyplněné správně, v minimu případů chyběly odpovědi a počet sesbíraných dotazníků byl sto.

3.3 Průběh výzkumu Výzkum probíhal od července 2014 do listopadu 2014. Místem výzkumu byl okres Rychnov nad Kněžnou, a jak je výše napsáno, dotazníky byly rozdávány v gynekologických ordinacích, těhotenské poradně a v ordinaci pediatra.

29

3.4 Zpracování získaných dat Dotazníky byly rozdávány osobně v tištěné formě a zpracovány v tabulkovém programu Microsoft Excel. Odpovědi jsem jednotlivě spočítala a zahrnula do číselných tabulek. Grafy pak byly vytvořeny z dané vyplněné tabulky.

30

3.5 Výsledky výzkumu V této kapitole jsou uvedeny výsledky mého výzkumného šetření. Jsou zhodnoceny pomocí grafů a procentuálních údajů. Výsledky stanovují fakta získaná z dotazníků. První část výzkumného dotazníku byla zaměřena na všeobecné informace o ženách. Zjišťovala jsem věk a vzdělání dotazovaných žen. Otázka č. 1: Kolik je Vám let?

20%

7%

35%

18 - 25 26 - 35 36 - 45

38%

46 a více

Graf 1 - Posouzení věku žen

Nejvíce žen bylo ve věkovém rozpětí 18 až 35 let, z toho 35 % žen (35 respondentek) bylo ve věku 18 až 25 let a 38 % žen (38 respondentek) bylo ve věku 26 až 35 let. Nejméně žen bylo ve věku nad 45 let a bylo to 7 % (7 respondentek). Otázka č. 2: Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání?

základní 33%

7% 22%

střední odbroné střední odborné s maturitou

38%

vysokoškolské

Graf 2 - Posouzení nejvyššího vzdělání žen

Největší procento dotázaných má nejvyšší dokončené vzdělání střední odborné s maturitou, činí 38 % všech žen (38 respondentek). Velké procento je také vysokoškolsky vzdělané a nejméně se objevilo v odpovědích základní vzdělání a to v 7 % (7 respondentkami). 31

Druhá část dotazníkového šetření je zaměřena na banky mateřského mléka. Váže se k mému prvnímu stanovenému cíli. Zjišťuji, zda jsou ženy informované o mléčných bankách a zda ví, kde se banky v České republice nacházejí. Navíc jsou zde otázky týkající se výkupu a prodeje mateřského mléka v bankách. Otázka č. 3: Slyšela jste o bankách mateřského mléka v ČR?

27% ano 73%

ne

Graf 3 - Povědomí o bankách mateřského mléka mezi ženami

Jak je vidět v grafu 3, 73 % žen (73 respondentek) zná banky mateřského mléka. Zbylých 27 % (27 respondentek) o bankách mateřského mléka neslyšelo. Z počtu žen, které odpověděly, že slyšely o bankách mateřského mléka, se jich 52 % (38 respondentek) o bankách dozvědělo z internetu nebo tisku, 16 % (12 respondentek) od jejich známých nebo příbuzných a 14 % (10 respondentek) v porodnici. 18 % žen (13 respondentek) odpovídalo možností jiné odpovědi. Nejčastěji pak uváděly studium.

32

Otázka č. 5: Víte, kde je nejbližší banka mateřského mléka v okolí Vašeho bydliště?

2%

10%

vím, kde jsou všechny banky 26%

62%

znám jen banku v mém bydlišti tusím, kde se asi banky nacházejí nevím vůbec, kde se nacházejí

Graf 4 - Posouzení znalosti umístění bank

V dalším grafu ukazuji, že 62 % žen (62 respondentek) vůbec neví, kde se mléčné banky nacházejí. Dalších 26 % žen (26 respondentek) tuší, kde asi banky v České republice jsou a jen málo procent dotázaných odpovědělo, že ví, kde banky s mateřským mlékem sídlí. 10 % žen (10 respondentek) zná banku poblíž svého bydliště a jen 2 % (2 respondentky) vědí, kde jsou všechny mléčné banky. Povědomost o bankách mateřského mléka je tedy nízká.

33

Další vyhodnocené otázky jsou jen zajímavosti z výzkumu ohledně bank mateřského mléka. Tyto otázky se týkají finanční odměny za darované mléko dárkyním a výkupní ceny mateřského mléka. Otázka č. 6: Myslíte si, že za darování mateřského mléka dostávají ženy finanční odměnu?

25% dostávají 75%

nedostávají

Graf 5 – Povědomí o skutečnosti finanční odměny dárkyním mléka

75 % žen (75 respondentek) odpovědělo, že ano a myslí si tak správně. V České republice je tomu opravdu tak, že dárkyně finanční odměnu dostávají od banky, do níž mléko dovážejí. Záleží však na každé bance, kolik žena dostane.

34

Otázka č. 7: Kolik si myslíte, že žena dostane Kč za darování mléka?

16%

30%

23%

do 100 Kč za 1l 100 - 200 Kč za 1l 200 - 350 Kč za 1l

31%

350 - 500 Kč za 1l

Graf 6 - -Povědomí o výši odměn dárkyním

Na tuto otázku odpovídaly pouze ženy, které si myslí, že za dárcovství je finanční odměna. Měly na výběr ze čtyř možností v rozpětí od méně než 100 Kč za 1 litr do 500 Kč za 1 litr. 30 % dotázaných (23 respondentek) odpovědělo od méně než 100 Kč do 200 Kč, což potvrdilo, že informovanost i o této skutečnosti je přiměřená. Nejvyšší suma odměny za 1 litr darovaného mléka je v bance mateřského mléka v Praze – Podolí a činí 200 Kč. V Hradci Králové a Českých Budějovicích je to 70 Kč.

35

Otázka č. 8: Za kolik Kč si myslíte, že byste pořídila 1 litr mateřského mléka?

7%

4% 100 - 500 Kč

34%

55%

500 - 1 000 Kč 1 000 - 1 500 Kč 1 500 Kč a více

Graf 7 - Předpoklad o prodejní ceně mléka z bank

Nejvíce procent žen (55 %, 55 respondentek) si myslí, že by za litr mléka zaplatily od 100 do 500 Kč. Tyto ženy mají mylnou představu o ceně mléka z banky. Mléko ošetřené v mléčné bance je mnohem dražší kvůli nákladům na zpracování. V Praze – Podolí si účtují za litr 900 Kč, v Hradci Králové 1200 Kč. 34 respondentek (34 %) odpovědělo správně, pokud se řídíme Prahou, výzkum však probíhal v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji, proto správně informováno je 7 % žen (7 respondentek).

36

Třetí část dotazníku je spojena s druhým cílem, který jsem si stanovila. Je zaměřena na kojení a využití mateřského mléka a umělé výživy. Dotazníkovým šetřením zjišťuji, jestli ženy kojí nebo kojily, popřípadě proč nekojily. Dále pak, zda by raději využily mléko mateřské z banky mateřského mléka nebo umělou výživu. Otázka č. 9: Kojíte/ kojila jste?

50%

50%

ano ne

Graf 8 - Posouzení kojení mezi ženami

Graf 8 znázorňuje, že žen, které kojí nebo kojily je stejné procento jako žen, které nekojí nebo nekojily. Je to 50 % žen (50 respondentek). Další otázkou jsem se snažila specifikovat důvody, proč ženy nekojí nebo nekojily. 18 % žen (9 respondentek) mělo nedostatek svého mléka, 8 % (4 respondentky) nemělo o kojení zájem a 1 respondentka (2 %) užívala léky kontraindikované s kojením. Zbytek dotázaných (72 %, 36 respondentek) odpovídal jinou odpovědí a nejčastěji bylo důvodem ještě žádné nebo první těhotenství. Dále pak záněty prsu.

37

Otázka č. 11: Využila byste raději mléko z banky mateřského mléka, které 100 % zajišťuje potřeby miminka, nebo byste raději podávala umělou výživu a proč?

37% 63%

mléko mateřské umělou výživu

Graf 9 - Preference darovaného mléka mezi ženami

Výsledkem šetření o využití mléka z banky versus umělé výživy dopadl, jak znázorňuje graf 9. 63 % žen (63 respondentek) by upřednostnilo mateřské mléko před umělou výživou. Respondentky měly také napsat důvod využití mléka, které zvolily. Nejčastějším důvodem pro využití mateřského mléka byla nenahraditelnost této vzácné tekutiny, dále se pak mezi odpověďmi objevilo, že je to přirozená výživa novorozence a že je výživnější a hodnotnější než umělá strava. Klady pro umělou výživu byly v dostupnosti, v tom, že žena ví, co mléko obsahuje a není od cizí matky a nakonec pak také v ceně.

38

Otázka č. 13: Myslíte si, že musí dárkyně splňovat určitá kritéria, pokud chce darovat mateřské mléko?

4%

ano ne 96%

Graf 10 - Znalost podmínek pro darování mléka do bank

96 % žen (96 respondentek) odpovědělo, že ano. Zbylá 4 % (4 respondentky) si myslí, že dárkyně splňovat žádná kritéria nemusí. Výsledek je překvapivý, protože ze všech žen byly v 99 % (99 respondentek) ženy, které nedarují mateřské mléko do mléčných bank. Tuto informaci nemohou tedy vědět z vlastní zkušenosti.

39

3.6 Diskuze Tato část bakalářské práce se věnuje zhodnocení mých hypotéz. Hypotézy jsem si stanovila na základě mých domněnek ohledně výsledku daného výzkumu. Dále je zde uvedeno porovnání mého šetření s dalším výzkumem, který proběhl. Tento výzkum jsem získala z bakalářské práce studentky Masarykovy univerzity v Brně, Pavlíny Hudcové. Hypotéza č. 1: „Domnívám se, že 80 % žen je informováno o bankách mateřského mléka“, se mi nepotvrdila, protože pouze 73 % žen (73 respondentek) slyšelo o bankách mateřského mléka. Mou první hypotézu měla ověřit otázka 3. Všeobecná znalost bank je uspokojivá. Otázkou však je, zda by mohlo o bankách vědět více žen a jak toho dosáhnout. Myslím si, že by měla být větší propagace mléčných bank a lékaři z daných nemocnic by měli více o tomto problému hovořit veřejně. Stejně tak zaměstnanci mléčných bank by měli mít více informací pro veřejnost, které by mohli propagovat formou letáků a prospektů v porodnicích a gynekologických ordinacích. Hypotéza č. 2: „Domnívám se, že 60 % žen nezná místa, kde se banky mateřského mléka nacházejí“, se mi potvrdila pátou otázkou v dotazníku. 62 % žen (62 respondentek) vůbec neví, kde se mléčné banky nacházejí. Dalších 26 % žen (26 respondentek) tuší, kde asi banky v České republice jsou, 10 % žen (10 respondentek) zná banku poblíž svého bydliště a jen 2 % (2 respondentky) vědí, kde jsou všechny mléčné banky. Domnívám se, že to není dobře a že by měly ženy mít přehled o tom, kde je možné darovat mateřské mléko. Tato informace se dá vyhledat na internetu, přesto není moc žen informováno o tom, kde banky jsou. Měly by to znát už z důvodu, kdyby měly samy zájem o dárcovství nebo mléko samy potřebovaly. Hypotéza č. 3: „Domnívám se, že 35 % žen by dalo přednost mateřskému mléku z banky před umělou výživou“. K této hypotéze se vztahovala jedenáctá otázka dotazníku. Hypotéza se mi nepotvrdila, protože 63 % žen (63 respondentek) odpovědělo, že by upřednostnilo mateřské mléko před umělou výživou. Myslím, že názory na mateřské mléko, které jsem si přečetla v dotaznících, jsou velmi správné, protože mateřské mléko je nenahraditelné a je velice vzácné pro malé novorozence, kteří přicházejí do neznáma. Co se týká názorů na umělou výživu, ženy i v tomto ohledu chápu, ale myslím, že riziko přenosu infekčních chorob je minimální. Mléko je velmi důkladně ošetřováno a kontrolováno společně s dárkyněmi. Cenově se to ale projevuje na mateřském mléce z mléčných bank a proto cenovou výhodu v umělé výživě také vidím.

40

Hypotéza č. 4: „Domnívám se, že 99 % žen si myslí, že dárkyně musejí splňovat určitá kritéria pro dárcovství mateřského mléka“, se mi potvrdila jen zčásti třináctou otázkou v dotazníku. Pro odpověď ano se rozhodlo 96 % dotázaných žen (96 respondentek), 4 % si myslí, že žádná kritéria splněna být nemusí. Myslím si, že je velmi dobře tento systém kontrolován a že se banky mateřského mléka snaží o co nejvyšší bezpečnost, co se týká přenosu infekčních chorob, virů a bakterií. V dotazníku bylo i pár otázek, které se k mým hypotézám nevztahovaly. Například otázka, zda ženy kojí nebo kojily se zdá být zbytečná, ale pro mě byla důležitá ve směru, jak se matky ke kojení staví a zda je pro ně mateřské mléko významné. Odpovědi byly půl na půl, což mě překvapilo. Vyhodnocením další otázky, kterou jsem specifikovala důvody, proč ženy nekojí nebo nekojily, jsem se dozvěděla, že velmi velká část odpovídala z důvodu žádného nebo prvního těhotenství. Ostatní ženy se ke kojení staví kladně, což je podle mě velice dobře. Každá žena by měla chtít kojit své dítě a chtít pro něj tu nejlepší stravu, kterou mu může poskytnout. Neexistuje žádná dokonalá náhražka mateřského mléka, které je tak přizpůsobivé potřebám miminka a obsahuje spoustu užitečných protilátek a vitaminů. Výzkum, se kterým porovnávám své šetření, prováděla studentka Masarykovy univerzity v Brně roku 2013 pro svou bakalářskou práci. Dotazovala se sedmi žen, zda vědí o bankách mateřského mléka a zda by darovaly své mléko. „Na otázku týkající se bank mateřského mléka odpověděly 4 ženy ze 7, že o bankách nikdy neslyšely a 2 respondentky uvedly, že mají o bankách určité povědomí. Žádná z dotazovaných žen nikdy mateřské mléko nedarovala, ale 3 ze 7 žen by mateřské mléko darovat zkusily, pokud by se tato možnost objevila. Je tedy zřejmé, že o bankách mateřského mléka zatím příliš velké povědomí není, ať již z důvodu nezájmu žen, ale zřejmě i z důvodu nedostatečné propagace a informovanosti“ (Hudcová, 2013, str. 43). Jelikož její výzkum nebyl na banky mateřského mléka zaměřen, nízký počet respondentek není tolik věrohodný. Výzkum navíc probíhal v Brně, což je v Jihomoravském kraji. V této oblasti České republiky není žádná z bank mateřského mléka, proto není očekávaná znalost bank mezi ženami tolik, jako například v oblastech, kde mléčné banky fungují. Což jsou Severní, Jižní, Střední a Východní Čechy.

41

3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Mléčných bank v České republice je málo, jsou pouze 4. Pátá banka mateřského mléka v České Lípě byla zrušena. Důvodem toho je, že mléčné banky v ČR nejsou finančně podporovány státem ani pojišťovnami a všechny náklady hradí nemocnice, při kterých mléčné banky fungují. Myslím si, že do budoucna by bylo výhodné tento postoj změnit a zavést finanční podpory bankám, které se snaží pomáhat hlavně nemocným a kriticky ohroženým novorozencům. Způsob, jakým by to šlo, by mohl být státní fond založený konkrétně pro banky mateřského mléka. Dále by mohlo být pediatry novorozencům doporučováno a předepisováno mateřské mléko, které by částečně hradila matkám pojišťovna, podobně jako praktičtí lékaři doporučují rehabilitace a lázeňské pobyty. Potom by také mateřské mléko nebylo tak drahé. Matky, které by si mateřské mléko chtěly kupovat i pro svou potřebu domů, ale kvůli cenové výši si to nemohou dovolit, by takovou změnu určitě uvítaly. O bankách mateřského mléka se mezi lidmi moc neví, není to tolik veřejně propagované téma. Je to veliká škoda, protože si myslím, že mnoho žen kdyby vědělo, že je možnost prodeje a koupě mateřského mléka, své přebytky by nevylívaly do odpadů anebo naopak při nedostatku by měly pro své děti ideální náhradu. Banky mateřského mléka mají nedostatek dárkyní. Tento problém by bylo též výhodné změnit. Mým návrhem je, aby lékaři nemocnic z oddělení neonatologické a intermediární péče více veřejně propagovali banky mateřského mléka, zdůrazňovali důležitost mateřského mléka pro děti a více informovali veřejnost o situacích těchto zařízení a iniciovali také pediatry a lékaře v gynekologických ordinacích, aby informovali ženy o možnostech dárcovství. Stejně jako lékaři by měli stejnou propagaci provádět i zaměstnanci mléčných bank. Například letáky a publikací článků v odborné literatuře nebo dny otevřených dveří. Místa kde by tato témata měla znít, jsou různé lékařské konference a setkání odborníků v oblasti neonatologie, pediatrie a gynekologie. Dalším návrhem pro propagaci mléčných bank je odborná informovanost veřejnosti. Nejen na středních školách, ale i při studiích zdravotnických oborů by se mohlo zavést v sylabu studia, téma o bankách mateřského mléka. Tímto způsobem by se informovaly alespoň v základech mladé dívky a budoucí matky, také personál na porodnicích, mohl by tyto informace předávat ženám s přebytkem nebo nedostatkem mateřského mléka. Mnoho informací by mohlo také zaznívat v médiích (v televizi, rádiu, novinách). Navrhuji také vylepšení internetových stránek mléčných bank, aby se na nich ženy a laická veřejnost lépe orientovaly.

42

4 Závěr Bakalářská práce pojednává o bankách mateřského mléka a dalších tématech, která k nim patří, jako jsou například kojení, umělá výživa. Je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou část. Teoretickou část své práce jsem rozdělila do několika kapitol. Do první je zahrnuta historie kojení, jak dříve kojení probíhalo, proč bývaly kojné a také jsou zde uvedené rady dřívějších porodních bab kojným, jak si mléko udržet, jak pečovat o prsa a jak se co nejlépe stravovat. Na historii kojení navazuji kojením dnešním. V práci je vypsáno rozdělení mateřského mléka na mlezivo a trvalé mléko, pak také složení každého tohoto mléka zvlášť. Co obsahuje a čím je pro miminka i matky důležité. Výhody mateřského mléka jsou zdůrazněny ve zvláštní kapitole. Dále píšu i o umělé výživě, jelikož ta k výživě novorozenců a kojenců též patří. Jsou zde uvedeny druhy umělých výživ, která výživa je kdy vhodná a také pomůcky, které jsou třeba mít k podávání umělé výživy. Poslední část teoretické práce je věnována bankám mateřského mléka. Píšu všeobecně o bankách, jak to v mléčných bankách chodí, jaká je tam organizace práce a co vše je potřeba, aby splňovaly případné dárkyně mateřského mléka. Dále se zaobírám dvěma bankami mateřského mléka v České republice, mléčnou bankou v Hradci Králové a v Praze – Podolí. Dále se v teoretické části zmiňuji o bankách mateřského mléka v zahraničí, jaká situace je v zahraničních bankách, jaké jsou zde rozdíly oproti českým mléčným bankám a důsledky těchto rozdílů, což je černý trh s mateřským mlékem. K praktické části byly stanoveny dva cíle bakalářské práce. Prvním bylo zjistit všeobecnou znalost bank mateřského mléka mezi ženami. Dále pak zjistit, zda by ženy raději využily mléko z banky mateřského mléka pro své dítě nebo umělou výživu. Oba své cíle splňuji výzkumným šetřením. Výzkum probíhal formou dotazníkového šetření, rozdáno bylo 120 dotazníků, z toho konečný počet pro analýzu výzkumu bylo 100 dotazníků. Tento počet shledávám dostatečným. V praktické části byly uvedeny výsledky provedeného výzkumu a zaznamenány v grafech. K prvnímu cíli se vztahují tyto skutečnosti. Mezi ženami a mladými dívkami ve věku od 18 let je znalost bank mateřského mléka uspokojivá. O mléčných bankách je informováno 73 % dotázaných respondentek. Myslela jsem si, že více žen bude o bankách vědět, ale i přesto je to dobrý výsledek. Co se týká znalosti míst, kde se banky mateřského mléka nacházejí, tato informace není už tolik známá. 62 % žen vůbec neví, kde mléčné banky sídlí. 43

Dalších 26 % žen tuší, kde asi banky v České republice jsou, 10 % žen zná banku poblíž svého bydliště a jen 2 % vědí, kde jsou všechny mléčné banky. Ke druhému cíli, který jsem si stanovila, jsou vázány tyto výsledky. 63 % žen by upřednostnilo mateřské mléko před umělou výživou. Tento fakt je velice uspokojivý, protože jak je známo a jak také uvádím ve své práci, mateřské mléko je velice vzácná tekutina a je to pro dítě to nejlepší a zcela nenahraditelné. Jen málo žen uvažovalo o riziku přenosu nemocí z mléka, raději upřednostnily zdravotní a výživné výhody mateřiny. Respondentky měly také napsat důvod využití mléka, které zvolily. Nejčastějším důvodem pro využití mateřského mléka byla nenahraditelnost této vzácné tekutiny, dále se pak mezi odpověďmi objevilo, že je to přirozená výživa novorozence a že je výživnější a hodnotnější než umělá strava. Klady pro umělou výživu byly v dostupnosti, v tom, že žena ví, co mléko obsahuje a není od cizí matky a nakonec pak také v ceně. Tato práce a prováděný výzkum mi daly mnoho zkušeností a zajímavých informací. Zjistila jsem si historii dřívějších poměrů a to, že už od pradávna lidé upřednostňovali mateřské mléko, že to není objev posledního století, ale že i již v prastarých civilizacích, jako byly Babylon, Mezopotámie, Egypt či Sumer, věděli potřebné informace. Dozvěděla jsem se více o důležitosti mateřského mléka, i když jsem i dříve věděla, jak je potřebné. Největší zkušenost jsem získala o bankách mateřského mléka. V bance mateřského mléka Hradec Králové jsem byla na exkurzi a na vlastní oči jsem viděla práci v bance. Jak se provádí předání mateřského mléka mezi personálem banky a zřízenci z daných oddělení, následné třídění zamrazeného mléka podle data odběru a podle jmen žen, od kterých mléko pochází, následnou pasterizaci, jak je zařízení zabezpečeno, aby nedošlo k přehřátí mléka nebo nízké pasterizační teplotě. Po pasterizaci sestry mléko chladily a při stejné teplotě odebíraly vzorky k vyšetření a rozdělovaly do balení 100 ml a 50 ml, popisovaly jménem a datem expirace a nakonec rychle zmrazily a uložily do karanténního mrazáku, ve kterém mléko zůstává do výsledků vyšetření. Tato exkurze v hradecké mléčné bance byla pro mě poučná a velice zajímavá, protože jsem alespoň získala informace o práci v těchto zařízeních, mohla jsem si lépe představit to, o čem píšu ve své práci a nahlédnout i do zákulisí institucí, které není jednoduché v České republice udržet v chodu. Netušila jsem jak náročná je organizace a realizace takového zařízení nejen finančně ale také časově a jak je to zodpovědná práce. Nesmí se nic splést, musí být vše důkladně teplotně ošetřeno, aby nedošlo ke znehodnocení mléka a nejdůležitějších složek v něm. V našem státě je činnost bank mateřského mléka velice náročná a je škoda, že kvůli tomu není mléčných bank více. 44

Jsem ráda, že jsem se mohla o toto téma zajímat a napsáním své bakalářské práce o něm zkusit alespoň zčásti informovat veřejnost, která se podílela na výzkumu. Nejen ženy, ale i lékaři mi tvrdili, že děkují za poskytnuté informace ohledně problému bank a nedostatku dárkyní. Doufám, že tímto podnětem se informovanost o bankách rozšíří a třeba přijde do našeho státu nějaká změna k lepšímu. Lékaři i veřejnost jsou důležité články v této problematice, které mohou přispět k rozvoji dalších mléčných bank nebo alespoň k propagaci stávajících institucí.

45

Seznam použité literatury Banky ženského mlieka. In: Alinka.sk [online]. 2009 [cit. 2014-11-29].

Dostupné

z: http://www.alinka.sk/c/banky-zenskeho-mlieka-7446.html DORT, Jiří. Neonatologie: vybrané kapitoly pro studenty LF. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004, 101 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-0790-5 FRANK, Daniela. Muttermilchbanken: HilfefürFrühchen. In: Baby undFamilie [online]. 2012,

18.

2.

2014

[cit.

2014-11-29].

Dostupné

z: http://www.baby-und-

familie.de/gesundheit/Muttermilchbanken-Hilfe-fuer-Fruehchen-151269.html GASKINOVÁ, Ina May. Průvodce kojením. Vyd. 1. Praha: Argo, 2011, 342 s. ISBN 978802-5704-837. GREGORA, Martin a Magdalena PAULOVÁ. Výživa kojenců: maminčina kuchařka. 2. přepr. vyd. Praha: Grada, 2005, 147 s. Edice PRO RODIČE. ISBN 80-247-1291-1. HANREICH, Ingeborg. Výživa kojenců, aneb, Jídlo a pití v prvním roce života. Vyd. 1., české. Praha: Grada, 2000, 70 s. Strom života, sv. 9. ISBN 80-716-9841-5. HANUŠČÁKOVÁ, Petra, DiS. Péče o nezralého novorozence. Sestra. 2008, č. 10 HUDCOVÁ, Pavlína. Technika odstříkávání mateřského mléka: praktická a hygienická hlediska. Brno, 2013. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Aleš Peřina, PhD. IBURG, Anne. Výživa dětí: kojíme, krmíme, učíme jíst. 1. české vyd. Praha: Svojtka, 2009, 96 s. ISBN 978-80-256-0223-2. Laktační liga: www.kojeni.cz [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://www.kojeni.cz MACHOVÁ, Martina. Mléčná banka: aktuální kurz 900 Kč za litr. In: Maminka.cz [online]. 2013 [cit. 2014-11-27]. Dostupné z: http://www.maminka.cz/clanek/mlecna-banka-aktualnikurz-900-kc-za-litr Mateřské

mléko. Naše

výživa [online].

2010

[cit.

2014-11-26].

Dostupné

z: http://www.nasevyziva.cz/sekce-prirozena-vyziva/clanek-materske-mleko-32.html MĚCHUROVÁ, Alena. Prodám mléko: zn. mateřské. In: Babyweb.cz [online]. 2013 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z:http://www.babyweb.cz/prodam-mleko-zn-materske 46

Mléčná banka. Ústav pro péči o matku a dítě: Praha - Podolí [online]. 2013 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z:http://www.upmd.cz/?page_id=589 MOREIRA,

Veronika.

Dárcovství

mateřského

mléka:

Jak

to

vlastně

funguje.

In: Zdravě.cz [online]. 2013 [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://kojeni.zdrave.cz/darcovstvimaterskeho-mleka MYDLILOVÁ, Anna MUDr. Banky mateřského mléka v ČR. Pediatrie pro praxi. 2006, č. 1, 56 – 57 ONDRIOVÁ, PhDR., Iveta a MUDR.SINAIOVÁ, Anna. Aktivní podpora kojení v prenatálním a perinatálním období. Sestra. 2008, č. 3 PEŘINA, Aleš. Hygienické požadavky na mikrobiologickou bezpečnost odstříkaného mateřského mléka ve výživě nedonošených novorozenců. Československá pediatrie, 2012, č. 6, s. 410-412 RATAJOVÁ, Jana. Děti roditi jest božské ovotce: gender a tělo v českojazyčné babické literatuře raného novověku. Vyd. 1. Editor Lucie Storchová. Praha: Scriptorium, 2013, 658 s. ISBN 978-808-7271-766. ROZTOČIL, Aleš. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 405 s. ISBN 978-8024719-412 TICHÁČKOVÁ, Věra, MUDr. Podávání vitaminu K (Kanavit). In: MUDr. Věra Ticháčková: Ordinace praktického lékaře pro děti a dorost [online]. 2014 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.mudrtichackova.cz Umělá výživa: Typy umělých mlék. Dětská sestra radí: Veselé miminko [online]. 2011 [cit. 2014-03-27].

Dostupné

z:

http://detskasestra.webnode.cz/umela-vyziva/zakladni-typy-

umelych-mlek/ VOKURKOVÁ, Iva. Potrava i lék: Mateřské mléko nad zlato. Týden.cz. 2013, č. 1. Význam kojení: Složení mateřského mléka. In: WikiSkripta [online]. 6. 1. 2014 [cit. 2014-0313]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu WEAVER, Gillian. EMBA: EuropeanMilkBankingAssociation [online]. [cit. 2014-11-30]. Dostupné z:http://www.europeanmilkbanking.com/index.html

47

ZAMARSKÁ, Jana a Ivana AUINGEROVÁ. Kojení: praktické rady pro maminky. Vyd. 1. Brno: ComputerPress, 2006, 82 s., [8] s. barev. obr.příl. ISBN 80-251-0772-8. Zamrazování a skladování mateřského mléka. In: Jak na miminka: Od maminek pro maminky [online]. [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: http://www.jaknamiminka.cz/zamrazovania-skladovani-materskeho-mleka-a20.html

48

Seznam grafů Graf 1 - Posouzení věku žen..................................................................................................... 31 Graf 2 - Posouzení nejvyššího vzdělání žen ............................................................................. 31 Graf 3 - Povědomí o bankách mateřského mléka mezi ženami ............................................... 32 Graf 4 - Posouzení znalosti umístění bank ............................................................................... 33 Graf 5 – Povědomí o skutečnosti finanční odměny dárkyním mléka ...................................... 34 Graf 6 - -Povědomí o výši odměn dárkyním ............................................................................ 35 Graf 7 - Předpoklad o prodejní ceně mléka z bank .................................................................. 36 Graf 8 - Posouzení kojení mezi ženami.................................................................................... 37 Graf 9 - Preference darovaného mléka mezi ženami ............................................................... 38 Graf 10 - Znalost podmínek pro darování mléka do bank ....................................................... 39

49