Vysoká škola polytechnická Jihlava. Bakalářská práce. Zdanění fyzické a právnické osoby

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Bakalářská práce Zdanění fyzické a právnické osoby

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Magda Morávková

Michaela Oraná, DiS.

Jihlava 2008

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářkou práci vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

…............................................................... Michaela Oraná, DiS V Jihlavě dne 28.listopadu 2008

2

Děkuji vedoucí bakalářské práce Ing. Magdě Morávkové za cenné rady, připomínky a metodické vedení práce.

3

Anotace: Tato bakalářská práce obsahuje daňovou problematiku zavedenou do praxe. Zjišťuje daňové dopady pro podnikatele v případě přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví. Zvažuje, zda se vzhledem k daňové zátěži vyplatí dále podnikat jako podnikající fyzická osoba nebo zda by bylo daňově výhodnější založit právnickou osobu a podléhat dani z příjmů právnických osob.

Annotation: This

bachelor’s

work

contains

tax

issues

put

into

effect.

The author investigates tax impact of entrepreneur’s transfer between tax evidence to accounting. Author also considers whether it is more profitable to continue the business as a natural person and pay personal income tax or if it is better to create a legal entity and be liable to corporate income tax.

4

Obsah Vysoká škola polytechnická Jihlava.................................................................................1 Obsah................................................................................................................................5 Úvod a cíl práce................................................................................................................7 1 Úvod do problematiky – rozhodnutí o budoucím vývoji.............................................7 2 Cíl práce – najít daňově optimálního řešení.................................................................7 3 Analýza problému.........................................................................................................8 3.1 Nastavení základních údajů pro výpočet...............................................................9 Teoretická část................................................................................................................13 1 Základní pojmy.............................................................................................................13 1.1 Daň.........................................................................................................................13 1.2 Subjekt daně..........................................................................................................14 1.3 Podnikání a podnikatel..........................................................................................15 1.4 Živnost...................................................................................................................15 1.5 Daň z příjmů..........................................................................................................16 2 Daň z příjmů fyzických osob (DPFO)..........................................................................16 2.1 Poplatník DPFO.....................................................................................................16 2.2 Předmět daně DPFO a dílčí základy daně DPFO..................................................17 2.2.1 Daň z příjmů zaměstnanců.............................................................................18 2.2.2 Daň z příjmů osob samostatně výdělečně činných (OSVČ)...........................24 2.2.3 Příjmy z kapitálového majetku.......................................................................28 2.2.4 Příjmy z pronájmu..........................................................................................29 2.2.5 Ostatní příjmy.................................................................................................30 2.3 Sazba DPFO..........................................................................................................32 2.4 Sleva na DPFO......................................................................................................32 2.5 Daňové zvýhodnění .............................................................................................33 2.6 Spolupracující osoby ...........................................................................................34 2.7 Nezdanitelná část základu daně............................................................................35 3 Daň z příjmů právnických osob (DPPO) ....................................................................36 3.1 Základ daně z příjmů právnických osob................................................................42 3.2 Sazba daně DPPO.................................................................................................44 3.3 Sleva na dani z příjmů právnických osob..............................................................44 3.4 Výpočet daně z příjmů právnických osob............................................................45 4 Postup při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví z hlediska daně z příjmů fyzických osob ...............................................................................................................46 5 Úpravy základu daně při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví ..............47 6 Společnost s ručením omezeným.................................................................................48 7 Podíly na zisku společnosti s.r.o. .................................................................................50 Praktická část..................................................................................................................51 1 Daňové dopady převedení z daňové evidence do účetnictví .......................................51 5

1.1 Zdanění všech zásob v jednom kalendářním roce.................................................54 1.2 Zdanění zásob postupné........................................................................................56 1.3 Zdanění procentuální částkou výdajů....................................................................64 2 Založení s.r.o., následné zdanění jako PO....................................................................65 2.1 Převedení podílu na zisku s.r.o. na společníka ....................................................69 3 Převedení části sortimentu pod nově vzniklou společnost .........................................72 4 Zaměstnanec s.r.o.........................................................................................................74 5. Rekapitulace jednotlivých daňových zátěži ..............................................................76 Závěr...............................................................................................................................82 Seznam literatury............................................................................................................86

6

Úvod a cíl práce 1 Úvod do problematiky – rozhodnutí o budoucím vývoji Zavedená firma v průběhu zdaňovacího období zjistí, že se jí díky zavedení nového prodejního sortimentu zvedly tržby. Tyto tržby se dle skutečnosti a následného plánu na zbytek zdaňovacího období přibližovaly obratově k 25 mil. Kč. Podnikatel se začal rozhodovat, zda má s novým sortimentem setrvat ve stávající firmě - podnikající fyzická osoba (dále jen FO) nebo zda má založit vedle své fyzické osoby i právnickou osobu (dále jen PO) a převést na ni část své činnosti, nový sortiment, který vede ke zvýšení obratu. Zásadní otázkou, kterou se podnikatel zabývá, jsou daňové dopady případného přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví. V případě založení nové obchodní společnosti se podnikatel seznámí se systémem vedení účetnictví, se kterým se prozatím nesetkal, tedy náklady versus výnosy, nikoliv příjmy versus výdaje.

2 Cíl práce – najít daňově optimálního řešení Cílem mé bakalářské práce je najít optimální daňové řešení vzniklého problému. Vzhledem ke zvýšení obratu, který může společnost dovést k povinnosti přechodu z daňové evidence do vedení účetnictví, připravit tento přechod s optimálními zůstatky, které se budou převádět do počátečních stavů v účetnictví. Nastínit podnikateli budoucí vývoj v čase a následné daňové dopady. Rozhodnout, zda by pro něho bylo daňově výhodnější založit novou obchodní společnost a zisky ze společnosti čerpat formou rozdělení zisku společnosti či zda by bylo výhodnější se v dané společnosti nechat zaměstnat a čerpat zaměstnanecké výhody a příjmy plynoucí formou pravidelné mzdy. V případě založení nové obchodní společnosti zjistit, zda by bylo pro podnikatele daňově výhodné setrvat s podnikáním taktéž jako FO. Pokud by mělo dojít k ukončení 7

činnosti FO, zda to učinit v kalendářním roce, kdy založí společnost, nebo zda dojít k postupnému utlumování činnosti firmy.

3 Analýza problému Společnost stojí před zásadním rozhodnutím a tudíž musí přistoupit k řádné analýze problémů. Vzhledem k výši svého obratu se dostává do situace, kdy dle zákona o účetnictví (Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podnikateli

s

největší pravděpodobnostní vznikne povinnost dle § 1 odst. 2 písmena e) jakožto ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, jejíž obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku. Základní otázky. Zda: 

zůstat v podnikání jako OSVČ a dojít dle zákona k přechodu z daňové evidence na účetnictví,



si založit společnost s ručením omezeným,



převést část sortimentu pod nově vzniklou společnost, tím zajistit návrat k původnímu obratu firmy (nevznikla by tím povinnost přechodu na účetnictví),



založit PO a zaměstnat se jako zaměstnanec v této společnosti



postupně ukončovat činnost OSVČ.

Při analýze problému v případě dosažení výše uvedeného obratu 25 mil. Kč, bude nutný přechod z daňové evidence na vedení účetnictví se všemi daňovými aspekty počínaje prvním dnem následujícího kalendářního roku. Zásadní vliv na výši zdanění bude mít výše pohledávek, zásob a závazků k rozhodnému dni. Tento stav lze daňově dle vlastního zvážení postupně rozpustit 8

do následujících 9 let. Během těchto následujících 9 let může podnikatel ovlivnit svou daňovou povinnost rozpouštěním těchto položek do daňového základu. Předpokladem je, že podnikatel bude podnikat nejméně následujících 9 let, po přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví. V případě, že podnikatel zvolí cestu formou založení obchodní společnosti, má dvě možnosti. Podnikat paralelně jako podnikající FO, nebo zcela ukončit tuto činnost a podnikat výhradně jako PO. Pokud se pustíme do daňového dopadu ukončení činnosti FO. Tak dochází k situaci, jako kdybychom přecházeli z daňové evidence do účetnictví, ale s podstatným rozdílem, že daňové aspekty dopadnou jednorázově do zdaňovacího období, ve kterém dojde k ukončení činnosti respektive zániku podniku. Pokud se podnikatel rozhodne pouze podnikat jako majitel obchodní společnosti a následně z postu společníka čerpat případný zisk ze společnosti bude z daňového hlediska docházet ke „dvojímu“ zdanění. Zisk, který se rozdělí pro společníky a zdaní se DPFO, je již zdaněn DPPO.

3.1 Nastavení základních údajů pro výpočet Pro praktickou část problému je nutné nastavení počátečních stavů, respektive konečných stavů sledovaných údajů. Jedná se o poplatníka, který je ženatý a má 2 nezaopatřené děti žijícími s ním ve společné domácnosti. Výtah z účetní závěrky ke sledovanému období v tis. Kč: Zásoby

5 460 Kč

Pohledávky

2 800 Kč

Závazky

920 Kč

Přijaté zálohy - účetnictví účet 314

42 Kč

Vydané zálohy - účetnictví účet 324

370 Kč 9

Převodní můstek v tis. Kč: Pohledávky

2 800 Kč

zásoby

5 460 Kč

vydané zálohy

-370 Kč

Příjmy

7 890 Kč

Závazky

920 Kč

Přijaté zálohy

-42 Kč

Výdaje

878 Kč

Celkový pohled na převodní můstek: Příjmy – výdaje =

7 890 Kč – 878 Kč

=

7 012 Kč

Účetnictví Pro pozdější výpočet nastavíme stavy základních údajů pro účetnictví ve formě podstatné pro náš výpočet takto uvedené v tis. Kč:

Výnosy – tržby za prodané zboží

24 600 Kč

Náklady – za prodej zboží

21 611 Kč

Ostatní náklady

1 957 Kč

Hospodářský výsledek za sledované období

1 032 Kč

Hospodářský výsledek z účetnictví by za sledované období činil 1 032 000 Kč, tento hospodářský výsledek v sobě nezahrnuje zásoby. Protože společnost účtuje způsobem B, dojde k rozvahovému dni k převodu zásob z nákladů na zásoby. Z této účetní resp. 10

daňové operace vyjde navýšení hospodářského výsledku o zásoby. Rozvaha k rozhodnému dni v tis. Kč: Aktiva Hmotný majetek

Pasiva 182 Kč

Základní kapitál

200 Kč

Zásoby

5 460 Kč

Rezervní fond

10 Kč

Pohledávky

2 800 Kč

Přijaté zálohy

42 Kč

Peníze

48 Kč

Celkem Aktiva

Hospodářský výsledek Vydané zálohy Závazky z obch.styku

8 532 Kč

6 492 Kč 370 Kč 920 Kč

Úvěr

540 Kč

Celkem Pasiva

8 532 Kč

Hospodářský výsledek před zdanění vycházející z účetnictví je v hodnotě 6 492 000 Kč Daňová evidence Pokud určíme hospodářský výsledek dle účetnictví, nesmíme zapomenout vyčíslení příjmů a výdajů, z výše uvedených údajů. Příjmy vypočteme jako rozdíl obratu a zůstatku pohledávek v tis. Kč: + 24 600 Kč …......................................... všechny pohledávky + příjmy -

2 800 Kč …......................................... neuhrazené pohledávky

-----------------------------------------------------------------------------------------+ 21 800 Kč …......................................... příjmy celkem

11

Výdaje vypočteme jako rozdíl obratu nákladu a zůstatku závazků v tis. Kč: + 23 568 Kč = 21 611 + 1 957 …............ všechny závazky + výdaje -

920 Kč …......................................... neuhrazené závazky

----------------------------------------------------------------------------------------+ 22 648 Kč …......................................... výdaje celkem Výsledek hospodaření z daňové evidence tedy činní: 21 800 Kč - 22 648 Kč = - 848 Kč Podnikatel by dosáhl ztráty 848 000 Kč bez dopadu převodního můstku.

12

Teoretická část 1 Základní pojmy V následujících oddílech budeme hovořit o daňové problematice v praxi. Pro lepší srozumitelnost textu si vysvětlíme některé základní pojmy, se kterými se zde setkáme. Jedná se o pojmy: daň, subjekt daně, podnikání a podnikatel, živnost a daň z příjmů.

1.1

Daň

S daněmi se setkáváme všichni a neustále. Daň není vlastně ničím novým. Právě naopak. Dá se říct, že nás daně provázejí už od prvopočátku naší společnosti a vyvíjejí se společně s ní. Daň je definována jako povinná zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Jejími znaky jsou neúčelovost a neekvivalentnost. To znamená, že se jedná o povinnou platbu ve prospěch státu, placenou v určených intervalech nebo za určitých okolností, kterou však nelze požadovat zpět a ani neexistuje nárok na adekvátní plnění. Daňová teorie dělí daně podle různých hledisek. Podle způsobu výběru daně rozlišuje daně na přímé a nepřímé. U daně nepřímé je subjektem daně plátce, který daň započítává do ceny svých výrobků a služeb. Vybranou daň odvádí státu, konečné břemeno, ale dopadá na spotřebitele zdaňované komodity, který je skutečným poplatníkem. Přímé daně ze svého majetku platí poplatník, čímž se snižuje jeho bohatství. Proto se přímé daně vyznačují vyšším odporem daňových subjektů k jejich placení. Mezi přímé daně patří daň z příjmů fyzických osob (dále jen DPFO) a daň z příjmů právnických osob (dále jen DPPO). Tyto daně zavedené do praxe jsou předmětem mé bakalářské práce.

13

1.2

Subjekt daně

Za daňový subjekt považujeme poplatníka, plátce daně a právního nástupce fyzické či právnické osoby. •

Poplatníkem je osoba, jejíž příjmy, majetek nebo úkony jsou přímo podrobeny dani.

•

Plátcem daně označíme osobu, která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daně daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům.

•

Fyzickou osobou je každý z nás, neboť způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti vzniká narozením a zaniká smrtí. Způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe způsobilost k právním úkonům vzniká v plném rozsahu zletilostí. Zletilosti u osoby se nabývá dovršením osmnáctého roku.

•

Právnickými osobami jsou: sdružení fyzických nebo právnických osob, účelová sdružení majetku, jednotky územní samosprávy, jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon.

Ke zřízení právnické osoby je potřebná písemná smlouva nebo zakládací listina. Právnické osoby vznikají dnem, ke kterému jsou zapsány do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku. Takto vzniklé právnické osoby, mohou nabývat práva a povinnosti ode dne účinnosti zápisu do tohoto rejstříku. Právnické osoby mají svůj název, který musí být určen při jejich zřízení. Obchodní rejstřík je rejstříkem, kam se při vzniku zapisují právnické osoby. Definujeme ho jako veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích. Obchodní rejstřík je veden v elektronické podobě a je každému přístupný. Každý do něj může nahlížet a pořizovat si z něj kopie či výpisy.

14

1.3

Podnikání a podnikatel

Podnikání podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikatelem podle obchodního zákoníku je: 

osoba zapsaná v obchodním rejstříku,



osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění,



osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů,



osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Místem podnikání fyzické osoby je adresa zapsaná jako její místo podnikání

v obchodním rejstříku nebo v jiné zákonem upravené evidenci. Podnikatel je povinen zapisovat do obchodního rejstříku své skutečné místo podnikání.

1.4

Živnost

Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené živnostenským zákonem. Všeobecnými podmínkami provozování živnosti fyzickými osobami jsou dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost. Zákon č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů upravuje podmínky živnostenského podnikání a kontrolu nad jejich dodržováním. Dle tohoto zákona je živností soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. 15

1.5

Daň z příjmů

Daň z příjmů zahrnuje daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob. Základem zdanění příjmů je zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Tento zákon je podstatou zdanění jak fyzických osob, tak právnických osob.

2 Daň z příjmů fyzických osob (DPFO) Daň z příjmů fyzických osob je rozdělena do základních 5 druhů, které jsou označovány za tzv. dílčí základy daně DPFO .

2.1

Poplatník DPFO

Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Při výpočtu lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Poplatníky DPFO mohou být pouze fyzické osoby. Základní rozdělení je podle toho, zda mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují. •

Daňový rezident – za daňové rezidenty jsou označovány fyzické osoby, které mají na území České republiky bydliště, nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost v České republice neomezenou, zdaňují příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

16

Daňový nerezident - ostatní poplatníci jsou označování za daňové nerezidenty.

•

Tito poplatníci nemají v České republice bydliště, ani se zde obvykle nezdržují, nebo o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahu jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky.

Existují i příjmy osvobozené od DPFO uvedené v § 4 ZDP. Tyto příjmy se týkají převážně občanského života, za splnění zákonem předepsaných podmínek se jedná např. prodej akcií, rodinného domu, nemovitostí, movitých věcí, přijatá náhrada škody, dávky sociální péče. Pro posouzení daňové zátěže podnikatele jsou nepodstatné.

2.2

Předmět daně DPFO a dílčí základy daně DPFO

Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou příjmy peněžní i nepeněžní dosažené směnou a to: •

ze závislé činnosti a funkčních požitků (§ 6 ZDP),

•

z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 ZDP),

•

z kapitálového majetku (§ 8 ZDP),

•

z pronájmu (§ 9 ZDP),

•

ostatní příjmy (§ 10 ZDP).

V případě nepeněžních příjmů je nutné určit jeho ocenění dle zákona č. 151/1997 Sb. O oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů či jiného právního předpisu jako např. Zákona č. 563/1991 Sb. O účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem DPFO nejsou příjmy: •

příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů, a to v případě jejich získání v privatizaci,

•

úvěry a půjčky s výjimkou částky, o kterou převýší u věřitele:

a. příjem z postoupení pohledávky za dlužníkem hodnotu původní pohledávky 17

z titulu půjči či úvěru,

b. příjmu plynoucího poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, z eskontního úvěru ze směnky, kterou je hrazena pohledávka, •

příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů,

•

příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva,

•

příjem plynoucí poplatníkovi, který vypomáhá s domácími pracemi a to za stravu a ubytování, jde-li o příjem k uspokojování základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au-pair),

•

příjmy získané,

a.darováním nemovitostí nebo ostatního majetku, b.převodem nemovitostí nebo ostatního majetku, mezi osobami blízkými v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, •

příjem plynoucí z vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením majetku podle velikosti jejich podílů, příjmy z vypořádání společného jmění manželů,

•

částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny.

2.2.1 Daň z příjmů zaměstnanců V pracovněprávním vztahu jde o vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Pokud hovoříme o dani z příjmů ze závislé činnosti, musíme si definovat, kdo je kdo v pracovněprávním poměru z hlediska ZDP. Zaměstnavatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu. Zákon o ZDP hovoří o zaměstnavateli jako o plátci příjmů. Zaměstnance naopak považuje ZDP za poplatníka s příjmy ze závislé 18

činnosti a z funkčních požitků. Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda. Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Příjmy dle § 6 ZDP jsou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků. 1/ PŘÍJMY ZE ZAVISLÉ ČINNOSTI Příjmy ze závislé činnosti jsou: 

příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního,



služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce (pracovní poměr, dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti),



příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku,



příjmy za práci členů družstev,



příjmy společníků a jednatelů společností s ručením omezeným



příjmy komanditistů komanditních společností,



příjmy za práci likvidátorů,



odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,



příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti nebo funkce.

Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně z příjmů nejsou: •

náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti, hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách (dle § 6 odst.7 písmene a) ZDP),

•

hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích,

čisticích

a

dezinfekčních

prostředků

poskytovaných (dle § 6 odst.7 písmene b) ZDP), 19

a

ochranných

nápojů

•

částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel,

•

náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce.

Osvobozené od daně z příjmů jsou příjmy: •

částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací, související s předmětem jeho činnosti,

•

hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů,

•

hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,

•

nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce. Tyto nepeněžní plnění jsou však u zaměstnance od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částkou 20 000 Kč za kalendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance,

•

zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek,

•

příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí daňovému nerezidentovi od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí za splnění předepsaného časové období související s výkonem této 20

činnosti, •

hodnota nepeněžních darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb a to až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance,

•

peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sil a naturální náležitosti poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů, zvláštní požitky poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů a úhrada majetkové újmy,

•

náhrady

za

ztrátu

na

služebním

příjmu

poskytované

příslušníkům

bezpečnostních sborů podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2005, •

hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná

jako

nepeněžní

plnění

zaměstnavatelem

zaměstnancům

v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně, •

mzdové vyrovnání vyplácené ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění,

•

náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce za dobu před 1.lednem 1989 a vyplácená po 31.prosinci 1992,

•

peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytováním bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku, zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního předpisu a u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, jedná-li se o návratné půjčky poskytnuté zaměstnanci na bytové účely do výše 100 000 Kč nebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 Kč a u zaměstnance postiženého živelní pohromou do výše 1 mil.Kč na bytové účely a do výše 200 000 Kč k překlenutí tíživé finanční situace,

•

zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný v cizí měně vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů vyslaným v rámci jednotky 21

mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu působení v zahraničí, •

odstupné podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, vyplácené pracovníkům přeřazeným nebo uvolněným ze zdravotních důvodů pro pracovní riziko, nemoc z povolání, pracovní úraz nebo onemocnění vznikající nebo se zhoršující vlivem pracovního prostředí,

•

příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění; v úhrnu však maximálně do výše 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele,

•

příjem získaný ve formě náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,

•

naturální plnění a náhrada výdajů ve výši peněžité hodnoty naturálního plnění poskytovaná představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům a poslancům Evropského parlamentu, zvoleným na území České republiky,

•

částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, maximálně však do výše 12 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele,

•

částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění)

ve

prospěch

zaměstnance,

jakož

i

částky

vynaložené

zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého plnění zaměstnanci.

22

2/ FUNKČNÍ POŽITKY Funkčními požitky jsou 

funkční platy členů vlády, poslanců a senátorů Parlamentu České republiky a poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky a platy vedoucích ústředních úřadů státní správy,



odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích.

Za funkční požitek se nepovažují a předmětem daně nejsou •

náhrady výdajů poskytované v souvislosti s výkonem funkce, na které vzniká nárok, s výjimkou náhrady ušlého příjmu,

•

dále příjmy znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců.

O příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků se jedná bez ohledu na to, zda jde o příjmy pravidelné nebo jednorázové, či zda je na ně právní nárok či nikoli. Do dílčího základu DPFO dle § 6 ZDP se zahrne i hodnota za bezplatné používání motorového vozidla zaměstnavatele zaměstnancem. Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Minimálním příjmem zaměstnance je částka ve výši 1 000 Kč. Základem daně podle § 6 ZDP jsou příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto 23

příjmů podle zvláštních předpisů, povinen platit zaměstnavatel za zaměstnance. Pojistné a vyměřovací základ Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění upravuje výši pojistného

na

všeobecné

zdravotní

pojištění.

Výše

pojistného

činí

13,5%

z vyměřovacího základu za rozhodné období. Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o ZDP. Dle § 8 odst. 2 zákona č. 550/1991Sb. o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů je pojistné za zaměstnance hrazeno z jedné třetiny zaměstnancem a ze dvou třetin zaměstnavatelem. Zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti upravuje pojistné na sociální zabezpečení, které zahrnuje pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění, a příspěvek na státní politiku zaměstnanost. Sazby pojistného jsou určeny u zaměstnavatele 26% a u zaměstnance 8% z vyměřovacího základu.

2.2.2 Daň z příjmů osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) Do základu daně z příjmů OSVČ (§ 7 ZDP) se zahrnuje příjem z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti. Příjmy z podnikání jsou •

příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,

•

příjmy ze živnosti,

•

příjmy z jiného podnikání živnostenského zákona, 24

•

podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.

Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do příjmů zaměstnanců, jsou: 

Příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,



příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů,



příjmy

znalce,

tlumočníka,

zprostředkovatele

kolektivních

sporů,

zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona a rozhodce , 

příjmy z činnosti insolvenčního správce, včetně příjmů z činnosti předběžného insolvenčního

správce,

zástupce

insolvenčního

správce,

odděleného

insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce, které nejsou živností ani podnikáním podle živnostenského zákona. Základ daně můžeme určit z výsledku daňové evidence nebo procentuálním uplatněním výdajů z příjmů. Daňová evidence Daňová evidence zajišťuje zjištění základu daně z příjmů a obsahuje údaje o příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně a údaje o majetku a závazcích. Zjištění stavu pohledávek, závazků, zásob, hmotného majetku provede podnikatel 25

k poslednímu dni zdaňovacího období. Pro ocenění majetku a závazků zákon v § 7b odst. 3 ZDP stanoví, že: 

pohledávky se oceňují a) jmenovitou hodnotou nebo b) pořizovací cenou u pohledávky nabyté postoupením, c) cenou zjištěnou pro účely daně dědické a nebo darovací u pohledávky nabyté děděním nebo darem,



hmotný majetek se oceňuje vstupní cenou hmotného majetku,



ostatní majetek se oceňuje a) pořizovací cenou, je-li pořízen úplatně, b) vlastními náklady, je-li pořízen ve vlastní režii, c) cenou zjištěnou pro účely daně dědické nebo darovací u majetku nabytého děděním nebo darem.



závazky se oceňují a) při vzniku jmenovitou hodnotou, b) při převzetí pořizovací cenou,



peněžní prostředky a ceniny se oceňují jejich jmenovitými hodnotami,



do pořizovací ceny majetku pořízeného formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci se zahrnou výdaje související s jeho pořízením, hrazené nájemcem (zejména doprava, montáž, clo, provize, poplatky, jak je uvedeno i v pokynu Ministerstva financí D–300, zveřejněném ve Finančním zpravodaji č. 11–12/2006),



pořizovací cenou pozemku se rozumí cena včetně porostu, pokud se nejedná o pěstitelský celek trvalých porostů, který je hmotným majetkem podle § 26 ZDP a odpisuje se,



v případě úplatného pořízení nemovitých a movitých věcí, majetkových práv, pohledávek a závazků, nebo části uvedeného majetku a závazků, za jednu pořizovací cenu, se cena jednotlivých složek majetku stanoví v poměrné výši k ceně jednotlivých složek majetku oceněných podle zvláštního právního 26

předpisu, s výjimkou peněz, cenin, pohledávek a závazků. Daňovou evidenci vedou fyzické osoby, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti nepřesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 mil. Kč, a to od prvního dne kalendářního roku. Výdaje uplatněné procentem z příjmů Podnikatel může vést pouze evidenci příjmů a neevidovat ve sledovaném období skutečně vynaložené výdaje. Pokud podnikatel neuplatní výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může uplatnit výdaje v procentuální výši dle předmětu svého podnikání.



80% z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,



60% z příjmů ze živností řemeslných,



50% z příjmů ze živnosti, s výjimkou živností řemeslných,



40% z příjmů z jiného podnikání živnostenského zákona,z průmyslového a jiného duševního vlastnictví.

Uplatní-li podnikatel výdaje v procentuální výši má se za to, že v částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. Podnikatel, který uplatňuje výdaje v procentuální výši, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností. Tento způsob stanovení výdajů nelze použít vždy. Nelze ho použít v případě, že : 

poplatník podniká ve sdružení, a to za situace, kde nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi účastníky sdružení rovným dílem, anebo 27



poplatník má příjmy ze spoluvlastnictví věci, pokud na něj nejsou příjmy a výdaje rozdělovány stejným dílem,



poplatník vede účetnictví a účtuje v hospodářském roce.

Další omezení: 

označuje jako nedaňové výdaje spojené s úhradou závazku, vzniklého ve zdaňovacím období uplatnění procentních výdajů, i kdyby k úhradě došlo v období, kdy poplatník již uplatňuje skutečné výdaje,



procentuální stanovení výdajů má vliv na zůstatkovou hodnotu hmotného majetku.

2.2.3 Příjmy z kapitálového majetku Příjmy z kapitálového majetku jsou (§ 8 ZDP): •

podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, podíly na zisku z členství v družstvu a dále úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů, příjmy z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy, dosažené na základě smlouvy o převodu zisku podle zvláštního právního předpisu nebo ovládací smlouvy,

•

podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše,

•

úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu, s výjimkou úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od jeho zaměstnanců, není-li zaměstnavatel k přijímání vkladů od veřejnosti nebo od zaměstnanců oprávněn,

•

výnosy z vkladních listů a z vkladů jim na roveň postavených,

•

dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem, 28

•

plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,

•

úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladů na běžných účtech a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši společníků obchodních společností. Úroky z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání (sporožirové účty, devizové účty apod.),

•

úrokové a jiné výnosy z držby směnek.

Za příjmy z kapitálového majetku se dále považují 

rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postaveného a emisním kurzem při jejich vydání; v případě předčasného zpětného nákupu se použije místo jmenovité hodnoty cena zpětného nákupu,



příjmy z prodeje předkupního práva na cenné papíry.

2.2.4 Příjmy z pronájmu Příjmy z pronájmu jsou (ZDP § 9) příjmy z pronájmu nemovitostí nebo bytů případně jejich částí, a příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu. Základem daně z pronájmu jsou příjmy snížené o výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může je uplatnit ve výši 30 % z příjmů. Pokud uplatníme procentuální výši z příjmů, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z pronájmu. 29

Poplatník, který uplatňuje výdaje procentuální výši z příjmů, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s pronájmem. Pokud poplatníci mají příjmy z pronájmu a uplatňující u těchto příjmů skutečné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, je jejich povinností vést: •

záznamy o příjmech a výdajích vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů v časovém sledu,

•

evidenci hmotného majetku, který lze odpisovat,

•

evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku, pokud ji vytvářejí,

•

evidenci o pohledávkách a závazcích ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k ukončení pronájmu,

•

mzdové listy, pokud vyplácejí mzdy.

Pokud se však poplatníci rozhodnou vést účetnictví, přestože k tomu nejsou podle účetních předpisů povinni, pak postupují podle těchto předpisů, budou-li takto postupovat po celé zdaňovací období, přitom se movitý i nemovitý majetek, o kterém je účtováno, nepovažuje za obchodní majetek ve smyslu daně z příjmů fyzických osob.

2.2.5 Ostatní příjmy Ostatními příjmy (§ 10 ZDP), při kterých dochází ke zvýšení majetku, jsou: •

příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována samostatně hospodařícím rolníkem, osvobozeny jsou však příjmy nepřesahující ve zdaňovacím období 20 000 Kč; přitom příjmem poplatníka, kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 40, je částka 500 Kč na jedno včelstvo,

•

příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo 30

spoluvlastnického podílu na nich, movité věci, cenného papíru a příjmy plynoucí jako protiplnění menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů, •

příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditisty na komanditní společnosti nebo z převodu členských práv a povinností k družstvu a majetkových podílů na transformovaném družstvu,

•

příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému,

•

přijaté výživné, důchody a obdobné opakující se požitky,

•

podíl a vypořádací podíl společníka obchodní společnosti s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti nebo podíl člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva a nebo podíl majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu,

•

výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování,

•

ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže,

•

příjmy, které společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti obdrží v souvislosti s ukončením účasti na veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti od jiné osoby než od veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, v níž ukončil účast, příjmy z převodu jmění na společníka a příjmy z vypořádání,

•

příjmy z jednorázového odškodnění budoucích nároků na náhradu za ztrátu příjmu na základě písemné dohody o jejich úplném a konečném vypořádání mezi oprávněným a pojišťovnou. 31

Základem daně u ostatních příjmů (§ 10 ZDP) je každý jednotlivý příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží.

2.3

Sazba DPFO

Sazba daně z příjmů u fyzických osob je 15% v roce 2008 z příslušného základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§15 ZDP) a o odpočitatelné položky od základu daně (§ 34 ZDP). V roce 2009 dojde ke snížení sazby DPFO na 12,5%.

2.4

Sleva na DPFO

Sleva na dani je zákonem vymezená částka, o níž se při splnění stanovených podmínek snižuje již vypočtená daň. Slevu lze uplatnit maximálně do výše daně. U fyzických osob dochází ke snížení daně z příjmů o slevu na dani z příjmů a to: 

na poplatníka,



na manželku žijící s poplatníkem ve společné domácnosti1, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč,



výplata částečného invalidního důchodu. Podmínkou je pobírá-li poplatník částeční invalidní důchod z důchodového pojištění dle zvláštních právních předpisů,



výplata plného invalidní důchod. Podmínkou je pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění,

1



držitel průkazu ZTP/P - je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P,



student - u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí

Dle § 115 – Občanského zákoníku tj. Zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů domácnost

tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

32

povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Slevy na dani vyčíslené numericky v jednotlivých letech V roce 2008: 

24 840 Kč na poplatníka,



24 840 Kč na manžela/manželku,



2 520 Kč výplata částečného invalidního důchodu,



5 040 Kč výplata plného invalidního důchodu,

 

16 140 Kč držitelem průkazu ZTP/P, 4 020 Kč student.

Slevy v roce 2009 

16 560 Kč na poplatníka,



16 560 Kč na manžela/manželku,



2 520 Kč výplata částečného invalidního důchodu,



5 040 Kč výplata plného invalidního důchodu,

 

16 140 Kč držitelem průkazu ZTP/P, 4 020 Kč student.

2.5

Daňové zvýhodnění

Daňové zvýhodnění uplatní poplatník na vyživované dítě žijící s ním ve společné domácnosti v roce 2008 ve výši 10 680 Kč ročně, v následujícím roce 2009 ve výši 10 200 Kč ročně pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo §35b ZDP. Poplatník sníží daň podle § 16 ZDP o daňové zvýhodnění. Daňové zvýhodnění může 33

poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 52 200 Kč ročně. Za vyživované dítě poplatníka se považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je 

nezletilým dítětem,



zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a ○

soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,

○

nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo

○

z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

2.6

Spolupracující osoby

Poplatník se může rozhodnout rozdělit své příjmy na spolupracující osoby, z důvodu snížení daňové zátěže. ZDP umožňuje rozdělit příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti, s výjimkou podílů na zisku společnosti v.o.s. nebo komplementáře k.s., na spolupracující osoby. Spolupracující osobou může být druhý z manželů nebo další osoba, která žije s poplatníkem ve společné domácnosti. Příjmy a výdaje nelze rozdělovat: 

na děti až do ukončení povinné školní docházky,



na děti v kalendářních měsících, ve kterých je na ně uplatňováno daňové 34

zvýhodnění, 

na manžela/manželku, pokud je na něj/ni uplatňována sleva na dani.

Existují maximální limity pro rozdělení příjmů pro spolupracující osoby. Pokud se rozhodneme rozdělit příjmy na druhého z manželů poplatníka, tak lze rozdělit podíl maximálně ve výši 50%. Přitom rozdělená částka může mýt maximálně v částce 540 000 Kč, což měsíčně odpovídá 45 000 Kč. Máme možnost rozdělit příjmy na další osoby žijící ve společné domácnosti, jedna či více, případně i druhý z manželů, pak lze rozpustit maximálně 30% přitom částka nesmí přesahovat 180 000 Kč, což měsíčně odpovídá 15 000 Kč.

2.7

Nezdanitelná část základu daně

Nezdanitelné části základu daně lze odečíst v prokazatelné výši při ročním zúčtování v daňovém přiznání od základu daně. Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst: •

platbu příspěvků uhrazených poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženého o 6 000 Kč pod §15 odst. 6 DZP (maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období, čin 12 000 Kč).

•

poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění uhrazeného poplatníkem na zdaňovací období podmínek podle § 15 odst. 7 DZP (maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 12 000 Kč).

•

zaplacené členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci podle § 15 odst. 7 ZDP. Takto lze odečíst částku do výše 1,5% zdanitelných příjmů, maximálně však do výše 3 000 Kč za

35

zdaňovací období. •

úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, nejvýše však 10 000 Kč, U poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč.

•

hodnotu darů právnickým nebo fyzickým osobám za podmínek stanovených v § 15 odst. 1 ZDP. Úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období nesmí přesáhnou 2% ze základu daně u fyzických osob anebo činí alespoň 1 000 Kč.

•

hodnotu darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10% ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2 000 Kč.

•

úrok zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, úrokům z hypotečního úvěru za podmínek stanovených ustanovením § 15 odst. 3 a 4 ZDP. Přičemž výše všech úvěrů poplatníků v téže domácnosti je limitována a nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

3 Daň z příjmů právnických osob (DPPO) Právnickými osobami jsou dle občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů) sdružení fyzických osob nebo právnických osob, účelová sdružení majetku, jednotky územní samosprávy a jiné subjekty, o kterých to stanoví občanský zákoník. Právnické osoby se zapisují do obchodního rejstříku nebo do jiného zákonem určeného rejstříku, mohou nabývat práva a povinnosti ode dne účinnosti zápisu do 36

tohoto rejstříku, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Poplatníky DPPO jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, a i organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu. Od daně se osvobozuje ústřední banka České republiky a veřejná nezisková ústavní zdravotnická zařízení zřízená podle zvláštního právního předpisu. Dále jsou poplatníky DPPO poplatníci: •

kteří mají na území České republiky své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí,

•

kteří nemají na území České republiky své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky.

Od daně jsou osvobozena veřejná nezisková ústavní zdravotnická zařízení zřízená podle zvláštního právního předpisu. Předmětem DPPO jsou výnosy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Předmětem daně nejsou: 

příjmy získané nabytím akcií podle zákona č. 92/191 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů,



příjmy získané zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů,



příjmy z vlastní činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně vybírané srážkou podle § 36 ZDP,



příjmy plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská 37

práva ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit. Od daně jsou osvobozeny 

členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím, občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími,



výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských společností,



příjmy z cenově regulovaného nájemného z bytů, z nájemného z garáží a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů a garáží v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, a z nájemného z bytů a garáží užívaných společníky nebo členy poplatníků, vzniklých proto, aby se stali vlastníky domů, a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním uvedených bytů a garáží, a to za předpokladu, že u nájemného z bytů budou dodržena pravidla regulace nájemného z bytů platná do 17. prosince 2002 týkající se uvedených bytů, pokud zvláštní právní předpis nestanoví pravidla jiná,



příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek



příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy,



příjmy Fondu dětí a mládeže,



příjmy ze všech vsazených částek ze všech poplatníkem provozovaných loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů,



příjmy plynoucí z odpisu závazků při oddlužení nebo reorganizaci, 38



příjmy poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, které jim plynou jako odvod části výtěžku loterií a jiných podobných her povolených,



úrokové příjmy daňových nerezidentů, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou,



příjmy Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s., plynoucí z prodeje cenných papírů v majetku fondu,



podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud jsou použity k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše,



příjmy plynoucí v souvislosti s privatizovaným majetkem, které jsou vedeny Ministerstvem financí na zvláštních účtech a příjmy plynoucí z nakládání s prostředky těchto zvláštních účtů na finančním trhu, a dále příjmy plynoucí z práv, která přešla ze zaniklé České konsolidační agentury na stát,



příjmy spořitelních a úvěrních družstev z úroků a jiných výnosů z vkladů u bank,



příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem sociálního zabezpečení,



příjmy Fondu pojištění vkladů, Garančního fondu obchodníků s cennými papíry a Zajišťovacího fondu,



výnosy z operací s prostředky jaderného účtu na finančním trhu,



příjmy plynoucí z pronájmu nemovitostí, uměleckých děl,cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z úroků z peněžních prostředků,



příjmy z úroků plynoucí zdravotní pojišťovně z vkladů u bank, pokud jsou vložené prostředky získány ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění,



příjmy regionální rady regionu soudržnosti,



příjmy fondu Energetického regulačního úřadu z příspěvku na úhradu prokazatelné ztráty držitele licence plnícího povinnost dodávky nad rámec licence, 39



úrokové příjmy Česko-německého fondu budoucnosti,



úrokové příjmy a úroky plynoucí orgánu státní správy, samosprávy a subjektu pověřenému Ministerstvem financí zabezpečováním realizace programů pomoci Evropských společenství,



úrokové příjmy plynoucí z prostředků veřejné sbírky pořádané k účelům vymezeným v § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 ZDP,



příjmy České konsolidační agentury,



příjmy Vinařského fondu a příjmy z podpory od Vinařského fondu,



příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby,



příjmy plynoucí z příspěvků výrobců provozovatelům kolektivního systému zajišťujícího zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení nebo oddělený sběr, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu, pokud jsou zaregistrováni,



ocenění v oblasti kultury,



příjmy z dividend a jiných podílů na zisku, plynoucí dceřiné společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, mateřské společnosti, která je daňovým rezidentem v České republice a stálé provozovně mateřské společnosti, která je daňovým nerezidentem v České republice a je umístěna na území České republiky



příjmy mateřské společnosti při snížení základního kapitálu dceřiné společnosti, a to nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti podle zvláštního právního předpisu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku,



zisk převáděný řídící nebo ovládající osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, jedná-li se o příjmy plynoucí od dceřiné společnosti mateřské společnosti,



příjem mimo stojícího společníka z vyrovnání na základě smlouvy o převodu 40

zisku nebo ovládací smlouvy, pokud je tento mimo stojící společník mateřskou společností ve vztahu k ovládané nebo řízené osobě, 

příjmy z dividend a jiných podílů na zisku, plynoucí od dceřiné společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, mateřské společnosti, která je poplatníkem uvedeným nerezidentem, a stálé provozovně mateřské společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 4 DPZ a je umístěna na území České republiky. Toto se nevztahuje na podíly na likvidačním zůstatku, vypořádací podíly a podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci,



úroky z úvěrů, půjček, dluhopisů, vkladních listů, vkladových certifikátů a vkladů jim na roveň postavených a ze směnek, jejichž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky, a obdobných právních vztahů vzniklých v zahraničí plynoucí společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, od obchodní společnosti, která je daňovým nerezidentem, nebo od stálé provozovny společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie na území České republiky,



výnosy z prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu v bance a výnosy ze státních dluhopisů,



příjmy Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv plynoucí z úkonů vykonávaných,



příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu a příjmy plynoucí jako náhrada za vyvlastnění,



příjem podle § 18 ZDP plynoucí dlužníkovi ve zdaňovacím období, ve kterém bylo rozhodnuto o povolení reorganizace, a v jednom zdaňovacím období následujícím bezprostředně po zdaňovacím období, ve kterém bylo rozhodnuto o povolení reorganizace, pokud v něm nedošlo ke skončení reorganizace.

41

3.1

Základ daně z příjmů právnických osob

Právnickými osobami jsou: 

sdružení fyzických nebo právnických osob,



účelová sdružení majetku,



jednotky územní samosprávy,



jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon.

Základem daně je rozdíl, o který příjmy (výnosy), s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období. Zde jsou dva pohledy na vyčíslení základu daně a to: •

u poplatníků, kteří vedou účetnictví, účtujeme o výnosech a nákladech

•

u poplatníků, kteří nevedou účetnictví, z rozdílů mezi příjmy a výdaji

1. u poplatníků, kteří vedou účetnictví , účtujeme o výnosech a nákladech Pro zjištění základu daně se vychází z výsledku hospodaření stanoveného z účetnictví vedeného podle zákona o účetnictví. Poplatník vypočte výsledek hospodaření v účetní závěrce. Účetní závěrka u poplatníka vedoucího účetnictví je tvořena rozvahou (bilance), výkazem zisku a ztrát a přílohou, která vysvětluje a doplňuje informace o stavu a vývoji společnosti během účetního období. Rozvaha zahrnuje údaje o struktuře majetku, aktiv a stavů zdrojů financování majetků, pasiv. Nutnou podmínkou pro její sestavování je zachování tzv. Bilanční sumy. Bilanční suma představuje, že při sestavování rozvahy se aktiva a pasiva vzájemně rovnají. Aktiva jsou v rozvaze řazena obvykle podle likvidity od nejméně likvidních po 42

nejlikvidnější, v některých zemích je tradiční obrácené pořadí. Součástí aktiv jsou i položky upravující jejich hodnotu jako jsou oprávky a opravné položky. Pasiva se dělí na vlastní kapitál a cizí zdroje. Rozvaha je sestavována vždy k rozvahovému dni. Rozvahovým dnem je den, kdy uzavírají účetní knihy. Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dni účetního období a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku. Účetní jednotky jsou povinny uvádět v účetní závěrce informace podle stavu ke konci rozvahového dne. Toto platí obdobně i pro všechny účetní záznamy, které se sestavují k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka. Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány položky nákladů, výnosů a výsledku hospodaření. Výnosy jsou přírůstky ekonomických užitků, které vedou ke zvýšení vlastního kapitálu, odlišnému od jeho zvýšení v souvislosti s příspěvky vlastníků. Náklady jsou poklesy ekonomických užitků, které vedou k poklesu vlastního kapitálu, odlišnému od rozdělení vlastního kapitálu vlastníkům. Hospodářský výsledek je ve výkazu zisků a ztrát stanoven jako rozdíl mezi výnosy a náklady v předepsaném členění dle vyhlášky č. 500/2002 Sb. Ve znění pozdějších předpisů. 2. U poplatníků, kteří nevedou účetnictví, z rozdílů mezi příjmy a výdaji. Takto určený základ daně se očistí o položky eventuelně snižující základ daně nebo o položky eventuelně zvyšující základ daně, vše dle § 23 ZDP. Dle § 34 jsou položkami odčitatelné od základu daně: 

daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje 43



100 % výdajů (nákladů), které poplatník vynaložil v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, při realizaci projektů výzkumu a vývoje, které mají podobu experimentálních či teoretických prací, projekčních či konstrukčních prací, výpočtů, návrhů technologií, výroby funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části a na certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje. Pokud vynaložené výdaje (náklady) souvisejí s realizací projektů výzkumu a vývoje pouze zčásti, je možné od základů daně odečíst pouze tuto jejich část.

Výdaje (náklady), které lze odečíst od základu daně, musí být výdaji (náklady) vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a musí být evidovány odděleně od ostatních výdajů (nákladů) poplatníka

3.2

Sazba daně DPPO

Sazba daně činí: 

21% s účinností od 1.1.2008



20% s účinností od 1.1.2009



19% s účinností od 1.1.2010

Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8 ZDP, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů.

3.3

Sleva na dani z příjmů právnických osob

DPPO lze snížit o slevu na dani a to částkou: 

18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižení,



60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením,



polovinu

daně

vypočítané

ze

základu 44

daně

vykázaného

z

činností

provozovaných poplatníky uvedenými v § 17 ZDP, zaměstnávajících nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců.

3.4

Výpočet daně z příjmů právnických osob

Pro stanovení DPPO lze uplatnit následující obecný postup: 1. Vezmeme výsledek hospodaření z účetnictví, který upravíme na základ daně z příjmů právnických osob. 2. Odečte se daňová ztráta z předchozího období, pokud vznikla na základě pravidel dle § 34 odst. 1 ZDP. 3. Odečte se výše darů na veřejné účely dle § 20 odst.8 ZDP ( min částka 2 000 Kč, limit pro poskytování daru je 2 % ze základu daně sníženého podle § 34). 4. Odpočte se 100% výdajů vynaložených při realizaci projektů výzkumu a vývoje. 5. Odpočet 50% částky vypořádané oprávněným osobám jako jejich majetkový podíl podle zákona č. 42/1992 Sb. A vypořádání nároků v družstvech. 6. Máme-li takto upravený základ daně, stanovíme DPPO dle příslušné sazby. 7. Uplatníme slevy na dani z titulu zaměstnání zaměstnanců se zdravotním postižením a zaměstnanců s těžším zdravotním postižením. 8. Uplatníme slevy na dani z titulu investiční pobídky. 9. Uplatníme slevy na dani z důvodu pořízení registrační pokladny, resp. z důvodu provedení technického zhodnocení dosud používané pokladny ke splnění podmínek stanovených v zákoně č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách. 10. Dospěli jsme k výsledné DPPO.

45

4 Postup při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví z hlediska daně z příjmů fyzických osob Vyhláška č. 500/2002 Sb. K zákonu o účetnictví stanovuje metody přechodu z daňové evidence na účetnictví Fyzické osoby vedoucí daňovou evidenci zjistí v záznamech daňové evidence stavy jednotlivých složek majetku a závazků, případně rezerv, oceňovacích rozdílů k úplatně nabytému majetku a u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku neuplatněnou část výdajů ke dni předcházejícímu první den účetního období, v němž jim vznikla povinnost přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví. Jednotlivé složky majetku a závazků se ocení. U dlouhodobého odpisovaného nehmotného a hmotného majetku účetní jednotky sestaví odpisové plány. Stav oprávek je dán součtem odpisů, které by byly účtovány podle odpisového plánu za dobu používání do okamžiku přechodu z daňové evidence na účetnictví. Stavy jednotlivých složek majetku a závazků, rezerv, oceňovacích rozdílů k úplatně nabytému majetku se převedou k prvnímu dni účetního období jako počáteční zůstatky příslušných rozvahových účtů. Neuplatněná část výdajů u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku se uvede jako počáteční zůstatek účtu určeného k zachycení nákladů příštích období v účtové skupině 38. Rozdíl mezi součtem počátečních zůstatků nově otevřených účtů aktiv a mezi součtem počátečních zůstatků nově otevřených účtů pasiv se uvede na účet v účtové skupině 49, a to v závislosti na povaze zjištěného rozdílu (+/-) jako zůstatek aktivní nebo pasivní.

46

Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví, je v návaznosti na Zákon č.563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů postup pro účely tohoto zákona

tento:

1. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, zvýší o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem. 2. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, sníží o hodnotu přijatých záloh, hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. 3. Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto postupu hodnotou závazku hodnota bez daně z přidané hodnoty; byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty, hodnotou pohledávky se rozumí hodnota bez daně z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu.

5 Úpravy základu daně při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví u poplatníka s příjmy podle § 7 ZDP (OSVČ) lze hodnotu zásob a pohledávek, které poplatník evidoval v době zahájení vedení účetnictví, zahrnout do základu daně buď jednorázově v době zahájení vedení účetnictví, nebo postupně po 9 následujících zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím zahájení vedení účetnictví. Ukončí-li nebo přeruší-li poplatník činnost nebo ukončí-li vedení účetnictví anebo změní-li způsob uplatňování výdajů podle § 24 na uplatňování výdajů v procentuální výši před uplynutím doby zahrnování zásob a pohledávek do základu daně, zvýší ve zdaňovacím období, ve kterém byla činnost přerušena nebo ukončena nebo ve kterém bylo ukončeno vedení účetnictví anebo ve kterém uplatňoval výdaje podle § 24 ZDP 47

před změnou způsobu uplatňování výdajů v procentuální výši, základ daně o hodnotu zásob a pohledávek, které nezahrnul do základu daně.

6 Společnost s ručením omezeným Společností s ručením omezeným je společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků. Jde o kapitálovou obchodní společnost. Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Společnost může být založena jednou osobou. Společnost s jediným společníkem nemůže být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti s ručením omezeným. Jedna fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným. Společnost může mít nejvíce 50 společníků. Výše základního kapitálu společnosti musí činit alespoň 200 000 Kč. Výše vkladu jednoho společníka musí činit alespoň 20 000 Kč. Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. Je-li jednatelů více, je oprávněn jednat jménem společnosti každý z nich samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy jinak. Jednateli náleží obchodní vedení společnosti. K rozhodnutí o obchodním vedení společnosti, má-li společnost více jednatelů, se vyžaduje souhlas většiny jednatelů, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Jednatelé jsou povinni zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vést seznam společníků a informovat společníky o záležitostech společnosti. Společnost má pouze jedinou zákonnou povinnost při rozdělování zisku, a to příděl do rezervního fondu. Společnost vytvoří rezervní fond v době a ve výši určené ve společenské smlouvě. Není-li rezervní fond vytvořen již při vzniku společnosti, je společnost povinna vytvořit jej z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž poprvé čistý zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 10 % z čistého zisku, avšak ne více než 5 % z hodnoty základního kapitálu. Tento fond se ročně doplňuje o částku určenou ve společenské smlouvě nebo ve stanovách, nejméně však 5 % z čistého zisku, 48

až do dosažení výše rezervního fondu určené ve společenské smlouvě nebo ve stanovách, nejméně však do výše 10 % základního kapitálu. O použití rezervního fondu rozhodují jednatelé, nejde-li o případy, kdy zákon svěřuje toto rozhodnutí valné hromadě. Rezervní fond do výše 10 % základního kapitálu lze použít pouze k úhradě ztráty společnosti. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada. Do její působnosti mimo jiné patří: •

schválení jednání učiněných jménem společnosti před jejím vznikem,

•

schvalování řádné, mimořádné a konsolidované a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrky, rozdělení zisku a úhrady ztrát,

•

schvalování stanov a jejich změn,

•

rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy,

•

rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu,

•

jmenování, odvolání a odměňování jednatelů,

•

jmenování, odvolání a odměňování členů dozorčí rady,

•

vyloučení společníka. Společník se zúčastňuje jednání valné hromady osobně nebo v zastoupení

zmocněncem na základě písemné plné moci. Zmocněncem nesmí být jednatel nebo člen dozorčí rady společnosti. Valná hromada je schopná usnášení, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů, nevyžaduje-li společenská smlouva vyšší počet hlasů.Každý společník má jeden hlas na každých 1000 Kč svého vkladu. Valná hromada rozhoduje alespoň prostou většinou hlasů přítomných společníků, nevyžaduje-li zákon nebo společenská smlouva vyšší počet hlasů. Termín a program valné hromady se oznámí společníkům ve lhůtě určené společenskou smlouvou, jinak nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání, a to písemnou pozvánkou, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Záležitosti neuvedené v pozvánce lze projednat, jen jsou-li přítomni na valné hromadě všichni společníci. Společník se 49

může vzdát práva na včasné svolání valné hromady, popřípadě na její svolání způsobem, který stanoví zákon nebo společenská smlouva, prohlášením, které musí být obsaženo v zápisu z valné hromady, popřípadě v notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady, jinak

musí

mít

formu

notářského

zápisu.

Valná hromada zvolí svého předsedu a zapisovatele. Do zvolení předsedy řídí valnou hromadu jednatel, popřípadě pověřený společník. Sčítání hlasů provádí předsedající. Vyhotovení zápisu z jednání valné hromady a zaslat jej na náklady společnosti bez zbytečného odkladu všem společníkům je povinností jednatele. Zápis podepisuje předseda valné hromady a zapisovatel. Zjištěný výsledek hospodaření před zdaněním z účetnictví je upraven dle ZDP viz výše a určí se základ DPPO. Společnost podává přiznání k DPPO. Po odečtení daňového závazku od účetního výsledku hospodaření před zdaněním dostaneme disponibilní hospodářský zisk. Tento zisk lze rozdělit na základě rozhodnutí valné hromady.

7 Podíly na zisku společnosti s.r.o. Podíly na zisku na společnosti s ručením omezeným jsou vypočteny z disponibilního hospodářského výsledku a mohou být vyplaceny až na základě schválení valné hromady společnosti. Podíly na zisku na společnosti s ručením omezeným lze chápat jako příjmy z kapitálového majetku pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků. Zde by se postupuje při zdanění podle § 36 odst. 2 ZDP a to zdaněním podle zvláštní sazby daně, která v roce 2008 činí 15%, avšak počínaje 1.1.2009 bude činit 12,5%.

50

Praktická část 1 Daňové dopady převedení z daňové evidence do účetnictví Pohled na příjmy versus výnosy a výdaje versus náklady je hlavním rozdílem mezi daňovou evidencí a vedením účetnictví. Daňová evidence sleduje skutečný pohyb peněz, poplatníkovi je stanovena daň z tohoto rozdílu a uzávěrkových operací. U poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci je stanoven základ daně z rozdílů mezi příjmy a výdaji. Příjmy v daňové evidenci představují zdanitelné příjmy uhrazené na bankovní účet, v hotovosti, ze vzájemné kompenzace či vzniklé ze uzávěrkových operací. Do základu daně z příjmů se pohledávky zahrnují až v době jejich úhrady, nikoliv v době vystavení dokladu. Výdaji prokazatelně vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení příjmů jsou v daňové evidenci výdaje daňově uznatelné uhrazené z bankovního účtu, v hotovosti, ze vzájemné kompenzaci či vzniklé z uzávěrkových operací. Do základu daně z příjmů se zahrnují uhrazené závazky, nikoliv pouze zaevidované nezaplacené závazky. Pokud se přesuneme z daňové evidence do účetnictví, daňový základ vychází z výsledku hospodaření. Přestáváme hovořit o příjmech a výdajích a přesouváme se na úroveň nákladů a výnosů. Výnosy jsou přírůstky ekonomických užitků, které vedou ke zvýšení vlastního

51

kapitálu, odlišnému od jeho zvýšení v souvislosti s příspěvky vlastníků. Tyto výnosy se do účetnictví zanesou již při vystavení dokladů. Náklady jsou poklesy ekonomických užitků, které vedou k poklesu vlastního kapitálu, odlišnému od rozdělení vlastního kapitálu vlastníkům. O těchto nákladech se účtuje v době jejich převzetí do účetnictví. Jinak řečeno při obdržení dokladu, který jsme oprávněny zaúčtovat do nákladů bez ohledu na jejich zaplacení. Hospodářský výsledek je ve výkazu zisků a ztrát stanoven jako rozdíl mezi výnosy a náklady v předepsaném členění dle vyhlášky č. 500/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Převodní můstek Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví dojde k úpravě daňového základu pomocí tzv. převodního můstku. Abychom určili základ daně, musíme zjistit potřebné údaje ke konci účetního období. Fyzické osoby vedoucí daňovou evidenci zjistí v záznamech daňové evidence stavy jednotlivých složek majetku a závazků, případně rezerv, oceňovacích rozdílů k úplatně nabytému majetku a u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku neuplatněnou část výdajů ke dni předcházejícímu první den účetního období, v němž jim vznikla povinnost přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví. Základ daně se zvýší o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem.

52

A naopak daňový základ se sníží o hodnotu přijatých záloh, hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Takto dojdeme k tzv. převodnímu můstku mezi daňovou evidencí a účetnictvím. Naskýtá se nám pohled na daňový základ s použitím základních údajů o stavu majetku, závazků a pohledávek k rozhodnému dni. Převodní můstek v tis. Kč: Pohledávky

2 800 Kč

zásoby

5 460 Kč

vydané zálohy

-370 Kč

Příjmy

7 890 Kč

Závazky

920 Kč

Přijaté zálohy

-42 Kč

Výdaje

878 Kč

Celkový pohled z převodního můstku: Příjmy – výdaje = 7 890 Kč – 878 Kč

=

7 012 Kč

Podnikatel v rozhodném roce podnikal. Dosáhl výsledku svého podnikání bez ohledu na to, zda mu nastala či nenastala povinnost přechodu z daňové evidence na účetnictví. Pro názornost jsem zvolila, že podnikatel se v rámci svých dobrých obchodních vztahů rozhodl uhradit své závazky v termínu mu určeném, ač ho úhrada těchto závazků přivedla do hluboké ztráty 848 000 Kč (viz úvod).

53

Následují varianty pro stanovení základu daně při přechodu z daňové evidence do vedení účetnictví. Tyto varianty se budou odvíjet od možnosti rozpuštění stavu zásob k rozhodnému dni na následujících 9 zdaňovacích období. Protože stabilitu a dlouhodobou platnost zákonů v daňové oblasti nepředpokládám, rozhodla jsem se uvažovat v následujících kapitolách pouze o možnosti rozpuštění zásob do následujících dvou zdaňovacích období.

1.1

Zdanění všech zásob v jednom kalendářním roce

Co všechno je zapotřebí zvážit pro celkovou zátěž podnikatele. V roce 2008 je daňová sazba u DPFO 15% v následujícím roce 2009 bude sazba daně činit pouze 12,5%. Již z tohoto prvního pohledu je zjevné, že v rámci optimalizace zisku by zde byla cesta posunout část daňové povinnosti na rok 2009 pokud nám to zákon povoluje. Vedle samotné platby daně nese FO při daňovém přiznání s sebou i platbu sociálního a zdravotního pojištění. Toto pojištění nemá v součastné době daňový dopad do nákladů/výdajů, ale jedná se o peněžní prostředky, které je nutné vynaložit společně s platbou samotné daně. Pro stanovení daňového základu vezmu v úvahu i maximální vyměřovací základ pro sociální a zdravotní pojištění. Maximální vyměřovací základ je stanoven na 486 000 Kč, což představuje daňový základ 972 000 Kč. Pokud vezmeme v úvahu ušetření finančních prostředků v rámci přesáhnutí maximálního vyměřovacího základu sociálního a zdravotního pojištění vypočteme základ daně jako součet plného rozsahu převodního můstku a výsledku hospodaření z daňové evidence.

54

Výsledek hospodaření z daňové evidence je již výše zmiňovaná ztráta v hodnotě 848.000 Kč. Převodní můstek v tis. Kč.: Pohledávky

2 800 Kč

zásoby

5 460 Kč

vydané zálohy

-370 Kč

Příjmy

7 890 Kč

Závazky

920 Kč

Přijaté zálohy

-42 Kč

Výdaje

878 Kč

Celkový pohled z převodního můstku: Příjmy – výdaje = 7 890 Kč – 878 Kč

=

7 012 Kč

základ daně = 7 012 Kč - 848 Kč základ daně = 6 164 Kč Z převodního můstku pokud by byl vypočten v plném rozsahu zásob a nebylo využito možnosti postupného rozpouštění zásob činil by základ daně 6 164 000 Kč. Tento základ daně použijeme na stanovení výsledné daňové povinnosti. Pro rok 2008 byla stanovena sazba daně DPFO 15% ze základu daně.

55

Výpočet DPFO 6 164 000 Kč * 15% DPFO - bez slev a daňového bonusu

= 924 600 Kč

Sleva na dani - poplatník

-24 840 Kč

Daňový bonus na vyživované dítě

-21 360 Kč

2 děti = 2* 10.680 Kč DPFO snížená o slevu a daňový bonus rok 2008

878 400 Kč

Celková daňová zátěž při zdanění zásob jednorázově v roce 2008 dosahuje částky 878.400Kč. Podnikatel by po neúspěšném roce, kdy jeho výdaje vysoko přesáhli příjmy z podnikání prohloubí finanční ztrátu o částku 878 400 Kč, která by byla splatná jednorázově ve stanoveném termínu. A to nebereme v úvahu hodnotu platby sociální a zdravotního pojištění, které by finanční tíseň do které se podnikatel dostal ještě více prohloubila.

1.2

Zdanění zásob postupné

Dle mého názoru hrají zásoby při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví, pokud se jedná o nákup a prodej zboží zásadní vliv. Vzhledem k tomu, že ZDP nám umožňuje rozdělit tyto zásoby postupně do následujících 9 zdaňovacích období, podmínkou zůstává, že budeme podnikat následujících 9 let. Následuje zde i otázka, jak se bude vyvíjet naše podnikání a jak se bude vyvíjet daňová politika v následujících 9 letech. Z těchto důvodů se budu rozhodovat pouze

56

v rozmezí let 2008 a 2009 , kdy v současné době existuje „jistota“ znalosti daňové zátěže v těchto letech. Díky nutným úpravám daňového základu při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví tzv. převodnímu můstku dojde na konci roku v mnohým případech k podstatné změně daňového základu i bez vlivu zásob. Nastíníme si zde tři varianty rozpuštění zásob v tis. Kč a to: Varianta A – podnikatel se rozhone zdanit veškeré zásoby v roce 2009 Varianta A rok

hodnota rozpuštěných zásob

2008

0 Kč

2009

5 460 Kč

Varianta B – podnikatel se rozhodne zdanit zásoby vždy v ½ po dobu dvou let Varianta B rok

hodnota rozpuštěných zásob

2008

2 730 Kč

2009

2 730 Kč

Varianta C – podnikatel se rozhodne zdanit veškeré zásoby v roce 2008 Varianta C rok

hodnota rozpuštěných zásob

2008

5 460 Kč

2009

0 Kč

Varianta C je již vypočtena v bodu 1.1. zdaněná všech zásob v roce 2008.

57

Varianta rozpuštění zásob A. Podnikatel nechce dále prohlubovat finanční ztrátu z roku 2008 ve formě platby daně, proto se rozhodne nerozpustit zásob do tohoto účetního období, takže rozdělení zásob by následovalo v hodnotě:

Varianta A rok

hodnota rozpuštěných zásob

2008

0 Kč

2009

5 460 Kč

Podnikatel se rozhodne přesunout veškerou daňovou zátěž způsobenou zdaněním zásob až do následujícího roku 2009, v roce 2008 se výše zásob v daňovém základu vůbec neprojeví. Základ daně při variantě A v roce 2008: Převodní můstek, upraven o zvolenou variantu rozpouštění zásob v tis. Kč: Pohledávky

2 800 Kč

zásoby

0 Kč

vydané zálohy

-370 Kč

Příjmy

2 430 Kč

Závazky

920 Kč

Přijaté zálohy

-42 Kč

Výdaje

878 Kč

58

Výsledek hospodaření z daňové evidence bez dopadu převodního můstku je ztráta 848 000 Kč. Základ daně vypočteme jakou součet výsledku hospodaření daňové evidence a příjmů, od kterých odečteme výdaje daného roku. Takto nám vznikne: základ daně = - 848 Kč + 2 430 Kč - 878 Kč základ daně = 704 Kč v roce 2008 pokud by podnikatel nerozpouštěné zásoby, byl by základ daně 704 000 Kč. Základ daně při variantě A v roce 2009: Základ daně v roce 2009 se zvýšil o částku 5 460 000 Kč. B. Podnikatel na základě opatrnosti se rozhodne rozdělit zásoby rovným dílem mezi roky 2008 a 2009. Bojí se daňové zátěže vzniklé v jednom roce, proto se pokusí rozložit platbu daně na dvě zdaňovací období.

Varianta B rok

hodnota rozpuštěných zásob

2008

2 730 Kč

2009

2 730 Kč

Základ daně při variantě B v roce 2008: Výsledek hospodaření z daňové evidence bez dopadu převodního můstku

59

představuje ztrátu 848 000 Kč. Převodní můstek, upraven o zvolenou variantu rozpouštění zásob v tis. Kč: Pohledávky

2 800 Kč

zásoby

2 730 Kč

vydané zálohy

-370 Kč

Příjmy

5 160 Kč

Závazky

920 Kč

Přijaté zálohy

-42 Kč

Výdaje

878 Kč

Základ daně vypočteme jakou součet výsledku hospodaření daňové evidence a příjmů, od kterých odečteme výdaje daného roku. Takto nám vznikne: základ daně = - 848 Kč + 5 160 Kč - 878 Kč základ daně = 3 434 Kč v roce 2008 pokud by podnikatel rozpustil ½ z hodnoty zásob, byl by základ daně 3 434 000 Kč. Základ daně při variantě B se v roce 2009: Základ daně při variantě B se v roce 2009 zvýšil o částku 2 730 000 Kč . C. Pro názornost zvolíme třetí metodu, která se nabízí a to, že podnikatel v prvním roce zdaní zásoby v plné výši. 60

Varianta C rok

hodnota rozpuštěných zásob

2008

5 460 Kč

2009

0 Kč

Tuto variantu máme již vypočtenou. Zdanění zásob v jednom kalendářním roce, kdy nám celková daňová zátěž vyšla 878 400 Kč. Výpočet daně dle jednotlivých variant: Varianta A rok 2008 varianta A, kdy podnikatel nerozpustil zásoby, nepromítl stav zásob k rozhodnému dni do daňového základu. Výpočet DPFO 704 000 Kč DPFO - bez slev a daňového bonusu

* 15% =

105 600 Kč Sleva na dani - poplatník

-24 840 Kč

Daňový bonus na vyživované dítě

-21 360 Kč

2 děti = 2* 10.680 Kč DPFO snížená o slevu a daňový bonus Varianta A rok 2008

59 400 Kč

Poplatník by při variantě A rozpouštění zásob zaplatil v roce 2008 na dani 59 400 Kč. rok 2009 varianta A, kdy podnikatel rozpustí veškeré zásoby v roce 2009, přenese veškerou daňovou zátěž ze stavu zásob k rozhodnému dni na následující rok po 61

přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví. Výpočet DPFO 5 460 000 Kč * 12,5% DPFO - bez slev a daňového bonusu

= 682 500 Kč

Sleva na dani - poplatník

-16 560 Kč

Daňový bonus na vyživované dítě

-20 400 Kč

2 děti = 2* 10.200 Kč DPFO snížená o slevu a daňový bonus Varianta A rok 2009

645 540 Kč

Poplatník by při variantě A rozpouštění zásob zaplatil v roce 2009 na dani 645 540 Kč

Rekapitulace varianty A rozpouštění zásob rok 2008 bez zásob DPFO

59 400 Kč

rok 2009 veškeré zásoby DPFO

645 540 Kč

Celková daňová zátěž

704 940 Kč

Celková daňová zátěž při variantě A rozpouštění zásob, která v roce 2008 nerozpouští zásoby a v roce 2009 rozpouští veškeré zásoby dosahuje hodnoty 704 940 Kč.

Výpočet daně dle jednotlivých variant: Varianta B rok 2008 varianta B, kdy podnikatel nerozpustil ½ z hodnot zásob. Zatíží daňový základ rovnoměrně do následujících dvou let.

62

Výpočet DPFO 3 434 000 Kč * 15% DPFO - bez slev a daňového bonusu

= 515 100 Kč

Sleva na dani - poplatník

-24 840 Kč

Daňový bonus na vyživované dítě

-21 360 Kč

2 děti = 2* 10.680 Kč DPFO snížená o slevu a daňový bonus Varianta B rok 2008

468 900 Kč

Poplatník by při variantě B rozpouštění zásob zaplatil v roce 2008 na dani 468 900 Kč rok 2009 varianta B , kdy podnikatel rozpustí 1/2 z hodnoty zásob Výpočet DPFO 2 730 000 Kč * 12,5% DPFO - bez slev a daňového bonusu

= 341 250 Kč

Sleva na dani - poplatník

-16 560 Kč

Daňový bonus na vyživované dítě

-20 400 Kč

2 děti = 2* 10.200 Kč DPFO snížená o slevu a daňový bonus Varianta B rok 2009

304 290 Kč

Poplatník by při variantě B rozpouštění zásob zaplatil v roce 2009 na dani 304 290,- Kč

63

Rekapitulace varianty B rozpouštění zásob rok 2008 1/2 zásob DPFO

468 900 Kč

rok 2009 1/2 zásob DPFO

304 290 Kč

Celková daňová zátěž

773 190 Kč

Celková daňová zátěž při variantě B rozpouštění zásob, která v roce 2008 rozpouští ½ zásob a v roce 2009 rozpouští taktéž ½ zásob dosahuje hodnoty 773 190 Kč.

Varianta C Rekapitulace varianty C rozpouštění zásob rok 2008 rozpustí veškeré zásoby

878 400 Kč

rok 2009 bez zásob

0 Kč

Celková daňová zátěž

878 400 Kč

Celková daňová zátěž při variantě C rozpouštění zásob, která v roce 2008 rozpouští veškeré zásob a v roce 2009 nerozpustí nic dosahuje hodnoty 878 400 Kč.

1.3

Zdanění procentuální částkou výdajů

Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může uplatnit výdaje v procentuální výši dle předmětu svého podnikání. Uvažujeme-li nad maloobchodem nebo velkoobchodem příslušela by nám procentuální sazba ve výši 40%.

64

Příjmy vypočteme jako rozdíl obratu a zůstatku pohledávek: + 24 600 Kč (všechny pohledávky + příjmy) -

2 800 Kč (neuhrazené pohledávky)

--------------------------------------------+ 21 800 Kč (příjmy celkem) I bez převodního můstku je zřejmé, že jít cestou procentuálního stanovení nákladů by při tomto objemu příjmů bylo nerozumné. Vzhledem k tomu, že na prodávané komoditě nejsme schopni docílit 60% rabatu tak pro nás vždy bude výhodnější jakákoliv jiná forma stanovení základu daně z příjmů.

2 Založení s.r.o., následné zdanění jako PO Pro založení společnosti s ručením omezeným je zapotřebí vlastního kapitálu v hodnotě 200 000 Kč. Tato částka je představuje počáteční kapitál při vstupu do společnosti. Dle mého názoru základním rozdílem mezi naší podnikající fyzickou osobou a právnickou osobou je způsob vedení účetnictví resp. daňové evidence. Jako právnická osoba jsme povinni vést účetnictví. Pohlížíme v tom daném okamžiku na doklad tj. účtujeme o nákladech a výnosech. Už v tomto systému vedení bude patrný při nedodržené platební morálky nás či dlužníků zásadní rozdíl pro výpočet základu daně. Základ daně se již nebude odvíjet od uhrazených či neuhrazený pohledávek či závazků, ale od na jedné straně vystavených a na druhé straně přijatých dokladů. Pro přesné porovnání daňové zátěže bychom museli vycházet z obratu výnosů a nákladů nikoliv z konečného stavu pohledávek a závazků. DPPO pro rok 2008 je stanovena na 21% ze základu daně. 65

Zdánlivě bychom mohli dospět k názoru, že u právnické osoby vedoucí účetnictví na výši zásob k rozvahovému dni nezáleží, ale opak je pravdou. Pokud se právnická osoba rozhodne vést zásoby účtováním tzv. způsobem B, bude na konci zdaňovacího období převádět náklady související s nákupem zboží na účet zboží. Tento účetní zápis v praxi znamená, že o výši zásob, alespoň v prvním roce podnikání se nám zvýší hospodářský výsledek společnosti. Můžeme si všimnout, že proti základním nastavení údajů v úvodu této práce dochází k zvýšení hospodářského výsledku o výši zásob a společně s tím k ponížení nákladů o cenu zásob. Náklady z původní hodnoty 21 611 tis. Kč snížíme na hodnotu 16 151 tis. Kč a souvztažně dojde k navýšení hospodářského výsledku z hodnoty 1 032 tis. Kč na hodnotu 6 492 tis. Kč Pokud bychom vycházeli z údajů: Výtah z výkazu zisků a ztrát v tis. Kč: Výnosy – tržby za prodané zboží

24 600 Kč

Náklady – z na prodej zboží

16 151 Kč

Ostatní náklady

1 957 Kč

Hospodářský výsledek za sledované období

6 492 Kč

6 492 000 Kč * 21 % = 1 363 320 Kč DPPO za rok 2008 by činila 1 363 320 Kč, pokud by podnikající fyzická osoba prodala nově vzniklé právnické osobě veškeré své zásoby k rozhodnému dni. 66

Tohoto hospodářského výsledku by bylo možné dosáhnout i při zachování konečného stavu pohledávek a závazků, kdyby byla aktiva společnosti kryta přes úvěr. Rozvaha k rozhodnému dni v tis. Kč by pak mohla vypadala následovně:

Rozvaha k rozhodnému dni : Hmotný majetek Zásoby Pohledávky

182,00 Kč

Základní kapitál

200 Kč

5 460,00 Kč

Rezervní fond

10 Kč

Přijaté zálohy

42 Kč

Peníze

48 Kč

Celkem Aktiva

Hospodářský

2 800 Kč

výsledek Vydané zálohy Závazky z obch.styku

8 532 Kč

6 492 Kč 370 Kč 920 Kč

Úvěr

540 Kč

Celkem Pasiva

8 532 Kč

Pod úvěrem ve výši 540 000 Kč na straně pasiv se nachází půjčka od společníka na pořízení zásob. Nastává zde otázka, zda by s.r.o. nakoupilo veškeré zásoby od podnikatele najednou, či zda by zásoby postupně odkupovala v průběhu dvou zdaňovacích období, pak by výsledek hospodaření byl zcela rozdílný. Uvažovat na úrovní tří variant rozpouštění zásob jako u podnikající fyzické osoby 67

nelze, neboť pokud společnost začne podnikat, potřebuje mít co prodávat, proto vyloučíme variantu A, kdy podnikatel se rozhodl přenést daňovou zátěž do následujícího roku 2009. Nastiňme situaci s variantou B, kdy by podnikající fyzická osoba stále podnikala a prodala nově vzniklé společnosti polovinu svých zásob k rozhodnému dni, takže by výkaz zisků a ztrát vypadal následovně: výtah z výkazu zisků a ztráty v roce 2008 v tis. Kč Výnosy – tržby za prodané zboží

24 600 Kč

Náklady – z na prodej zboží

18 881 Kč

Ostatní náklady

1 957 Kč

Hospodářský výsledek za sledované období

3 762 Kč

Pro zjednodušení výpočtu neuvažujeme o slevách na dani ani o ostatních úpravách hospodářského výsledku, ať by se jednalo o navýšení či snížení základu daně. Jako základ DPPO bereme pouze samotný výsledek hospodaření zjištěný z účetních výkazů společnosti. 3 762 000 Kč * 21 % = 790 020 Kč Při nákupu ½ zásob by DPPO v roce 2008 činila 790 020 Kč v následujícím roce 2009 by byl základ daně zvýšen o ½ zásob a to v hodnotě 2 730 000 Kč V roce 2009 dochází k snížení sazby DPPO na 20%. 2 730 000,- Kč x 20% = 546 000 Kč 68

DPPO by se v roce 2009 při nákupu druhé poloviny zásob od podnikající fyzické osoby zvýšila o hodnotu 546 000 Kč. DPPO za jednotlivé roky by součtově činila: 790 020 Kč + 546 000 Kč = 1 336 020 Kč Celková daňová zátěž z rozhodnutí nakoupit zásoby postupně od podnikatele a to rovnoměrně vždy ½ ve dvou zdaňovacích období by činila 1 336 020 Kč. DPPO je platbou definitivní, není spojena s dalším státem určenou platbou jako je tomu u FO se sociálním a zdravotním pojištěním. Použít variantu C, kdy bychom nakoupili zásoby až v roce 2009 nepřichází v úvahu, neboť společnost musí mít zásoby, jinak by neměla, co prodávat.

2.1

Převedení podílu na zisku s.r.o. na společníka

Pro stanovení maximální možné částky převedení zisku na společníka jsem vázání právě oním ziskem resp. hospodářským výsledkem společnosti. Varianta nákupu zboží v jednom zdaňovacím období Pro nákup zboží v celkové hodnotě 5 460 000 Kč v jednom zdaňovacím období hospodářský výsledek s.r.o. činí 6 492 000 Kč. Tento hospodářský výsledek je již zdaněn DPPO v celkové výši 1 363 320 Kč. Hospodářský výsledek s.r.o. v tis. Kč po zdanění je: 6 492 Kč - 1 363 Kč = 5 129 Kč

69

Takto vypočtený hospodářský výsledek po zdanění můžeme převést v rámci jednotlivých podílů na společníky. Náš podnikatel si založil sám s.r.o., proto na něho převedeme celou částku 5 129 000 Kč. Podíly na zisku u společníků s.r.o. Jsou zdaněny zvláštní sazbou a ta v roce 2008 činí 15%. 5 129 000 Kč x 15% = 769 350 Kč V případě zdanění DPPO a následným zdaněním DPFO podílu na zisku by celková daňová zátěž činila součet těchto daní. 1 363 320 Kč (DPPO) + 769 350 Kč (DPFO) = 2 132 670 Kč (celková daňová zátěž) Z hospodářského výsledku s.r.o. 6 492 000 Kč by celková zátěž při převedení zisku na společníka činila součtově za obě daně, jak za DPPO, tak za DPFO částku 2 132 670 Kč. Varianta nákupu zboží ve dvou zdaňovacích obdobích Pro variantu nákupu zboží v celkové hodnotě 2 730 000 Kč v roce 2008 zdaňovacím období hospodářský výsledek s.r.o. činí 3 762 000 Kč . Tento hospodářský výsledek je již zdaněn DPPO v celkové výši 790 020 Kč. Hospodářský výsledek s.r.o. v tis. Kč po zdanění je: 3 762 Kč - 790 Kč = 2 972 Kč Takto vypočtený hospodářský výsledek po zdanění můžeme převést v rámci jednotlivých podílů na společníky. Náš podnikatel si založil sám s.r.o., proto na něho převedeme celou částku 2 972 000 Kč. Podíly na zisku u společníků s.r.o. jsou zdaněny zvláštní sazbou a ta v roce 2008 činí 15%. 2 972 000 Kč x 15% = 445 800 Kč

70

V případě zdanění DPPO a následným zdaněním DPFO podílu na zisku by celková daňová činila součet těchto daní. 790 020 Kč (DPPO) + 445 800 Kč (DPFO) = 1 235 820 Kč (celková daňová zátěž) Z hospodářského výsledku s.r.o. 3 762 000 Kč by celková zátěž při převedení zisku na společníka činila součtově za obě daně, jak za DPPO, tak za DPFO částku 1 235 820 Kč v roce 2008 pokud by společnost odkoupila pouze polovinu zásob od podnikající fyzické osoby. Pro variantu nákupu zboží v celkové hodnotě 2 730 000 Kč v roce 2009 by daňový základ byl zvýšen o 2 730 000 Kč. Tento daňový základ je již zdaněn DPPO v celkové výši 546 000 Kč. Hospodářský výsledek s.r.o. V tis. Kč po zdanění je : 2 730 Kč - 546 Kč = 2 184 Kč Takto vypočtený hospodářský výsledek po zdanění můžeme převést v rámci jednotlivých podílů na společníky. Náš podnikatel si založil sám s.r.o., proto na něho převedeme celou částku 2 184 000 Kč. Podíly na zisku u společníků s.r.o. Jsou zdaněny zvláštní sazbou a ta v roce 2009 činí 12,5%. 2 184 000 Kč x 12,5% = 273 000 Kč V případě zdanění DPPO a následným zdaněním DPFO podílu na zisku by celková daňová zátěž činila součet těchto daní. 546 000 Kč (DPPO) + 273 000 Kč (DPFO) = 819 000 Kč (celková daňová zátěž) Z hospodářského výsledku s.r.o. 2 730 000 Kč by celková zátěž při převedení zisku na společníka činila součtově za obě daně, jak za DPPO, tak za DPFO částku 819 000 Kč v roce 2009 pokud by společnost odkoupila druhou polovinu zásob od podnikající fyzické osoby. 71

Pro variantu postupného odkoupení zásob a to vždy ½ ve dvou zdaňovacích období by celková zátěž DPPO a DPFO za zdaňovací období let 2008 a 2009 činila 2 054 820 Kč. 1 235 820 Kč + 819 000 Kč = 2 054 820 Kč.

3 Převedení části sortimentu pod nově vzniklou společnost Podnikatel řeší problém přechodu na účetnictví z daňové evidence z důvodu zavedení nového sortimentu, který zvedl obrat podnikatele o 12 mil. Kč. Pokud by tento sortiment navedl do samostatné organizace resp. tuto činnost přesunul do s.r.o., tak by nemuselo dojít k zákonné povinnosti přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví. Daňová zátěž by v roce 2008 vypadala následovně. Pro názornost rozdělíme obrat roku 2008 na polovinu. Stejný základ daně bude stanoven pro fyzickou osobu a stejný základ daně bude stanoven pro právnickou osobu, přitom z údajů obratů budeme vycházet ze základních údajů stanovených v úvodu této práce.

Základ daně + 12 300 Kč …..................................................... veškeré příjmy, respektive výnosy + 10 806 Kč …...........................................…....

výdaje resp. náklady

+

ostatní výdaje resp. náklady

978 Kč …...................................................

------------------------------------------------------------------------------------------------------+ 11 784 Kč ….................................................... celkové výdaje resp. náklady Rozdíl mezi příjmy a výdaji takto vzniklý by činil : 12 300 000 Kč – 11 784 000 Kč = 516 000 Kč 72

Nesmíme ale zapomenout, že hospodářský výsledek z účetnictví musí být upraven ještě o stav zásob k rozhodnému dni, ten určíme také na ½ zásob tzn. 2 730 000 Kč. DPPO Pro jednoduchost výpočtu začneme s daňovou zátěži s.r.o. Sazba DPPO pro rok 2008 činí 21%. Hospodářský výsledek s.r.o. Je 516 000 Kč (rozdíl mezi výnosy a náklady bez vlivu zásob) a snížení nákladů o hodnotu zásob 2 730 000 Kč. Daňový základ DPPO tedy je 3 246 000 Kč. 3 246 000 Kč x 21% = 681 660 Kč DPPO

681 660 Kč

DPFO Zde je vidět podstatný rozdíl v dopadu zásob do daňového základu. Neboť zásoby v daňové evidenci nezvyšují základ daně tak, jak je tomu v případě vedení účetnictví. Proto základ daně zůstává na 516 000 Kč. Výpočet DPFO 516 000 Kč DPFO - bez slev a daňového bonusu

* 15% =

77 400 Kč Sleva na dani - poplatník

-24 840 Kč

Daňový bonus na vyživované dítě

-21 360 Kč

2 děti = 2* 10.680 Kč DPFO snížená o slevu a daňový bonus Varianta B rok 2008

31 200 Kč

73

Pokud by se podnikatel rozhodnul jít cestou dělení své ekonomické aktivity na právnickou a podnikající fyzickou osobou a to rovným dílem celková daňová zátěž představuje součet DPPO + DPPO: 681 660 Kč (DPPO) + 31 200 Kč (DPFO) = 712 860 Kč Celková takto vzniklá daňová zátěž při oddělení nového sortimentu do s.r.o. a pokračování podnikání podnikatele v původním rozsahu by činila 712 816 Kč.

4 Zaměstnanec s.r.o. Když se podnikatel rozhodne vstoupit do pracovněprávního vztahu v založeném s.r.o. Vzrostou o jeho mzdu a odvody ze mzdy náklady společnosti. Pro výpočet mzdových nákladů musíme zvolit hrubou mzdu za měsíc. Hrubá mzda podnikatele bude činit 60 000 Kč měsíčně. Výpočet mzdových nákladů společnosti a DPFO zaměstnance při hrubé mzdě 60 000 Kč měsíčně. Protože se nám jedná o celkovou úhrnou částku za rok a o konečné údaje určené v tis. Kč, dovolíme si tento výpočet provést úhrně za rok. 12 měsíců á 60 000 Kč = 720 000 Kč Hrubá mzda

720 000 Kč

Superhrubá mzda

972 000 Kč

Superhrubá mzda je hrubou mzdou zvýšenou o odvody sociálního a zdravotního pojištění placenou zaměstnavatelem za zaměstnance. Tato superhrubá mzda je osobními náklady s.r.o.

74

Pokud bychom vycházeli ze základních nastavených údajů, ke kterým bychom přičetli osobní náklady došli bychom k hodnotám: výtah z výkazu zisků a ztrát v tis. Kč Výnosy – tržby za prodané zboží

24 600 Kč

Náklady – z na prodej zboží

16 151 Kč

Ostatní náklady

1 957 Kč

Osobní náklady

972 Kč

Hospodářský výsledek za sledované období

5 520 Kč

5 520 000 Kč * 21 % = 1 159 200 Kč DPPO

1 159 200 Kč

Daň z příjmů zaměstnance Superhrubá mzda

972 000 Kč

Výpočet DPFO ze superhrubé mzdy 970 000 Kč * 15% DPFO - bez slev a daňového bonusu

= 145 800 Kč

Sleva na dani - poplatník

-24 840 Kč

Daňový bonus na vyživované dítě

-21 360 Kč

2 děti = 2* 10.680 Kč DPFO snížená o slevu a daňový bonus ze superhrubé mzdy

99 600 Kč

DPFO zaměstnance ze superhrubé mzdy 970 000 o slevu a daňový bonus. 75

Kč bude činit 99 600 Kč snížená

DPFO snížená o slevu a daňový bonus

99 600 Kč

Když se podnikatel stane zaměstnancem a bude si vyplácet mzdy 60 000 Kč bude daňová zátěž představovat: DPPO

1 159 200 Kč

DPFO

99 600 Kč

--------------------------------------------------------------Celková zátěž

1 258 800 Kč

Celková daňová zátěž by činila 1 258 800 Kč.

5. Rekapitulace jednotlivých daňových zátěži Zdanění všech zásob v jednom kalendářním roce Podnikající fyzická osoba se rozhodne zdanit zásoby v jednom kalendářním roce a to v roce 2008 jednorázově v plné výši 5 460 000 Kč.

Zdanění všech zásob v jednom kalendářním roce Základ daně 2008

6 164 000,00 Kč

DPFO

878 400 Kč

Celková takto vzniklá daňová zátěž DPFO činí 878 400 Kč. Zdanění zásob postupné Varianta A Podnikatel se rozhodne přesunout veškerou daňovou zátěž způsobenou zdaněním zásob do následujícího roku 2009, v roce 2008 se výše zásob v daňovém základu vůbec neprojeví. 76

Varianta A postupné zdanění zásob 2008

2009

Základ daně

704 000,00 Kč

DPFO

59 400 Kč

Základ daně

5 640 000 Kč

DPFO

645 540 Kč

Rekapitulace DPFO varianty A rozpouštění zásob rok 2008 bez zásob DPFO

59 400 Kč

rok 2009 veškeré zásoby DPFO

645 540 Kč

Celková daňová zátěž

704 940 Kč

Celková daňová zátěž při variantě A rozpouštění zásob, která v roce 2008 nerozpouští zásoby a v roce 2009 rozpouští veškeré zásoby dosahuje hodnoty 704 940 Kč.

Varianta B Podnikatel se rozhodne rozdělit daňovou zátěž z hodnoty zásob rovnoměrně a to ½ do jednotlivých let 2008 a 2009.

Varianta B postupné zdanění zásob vždy ½ 2008 2009

Základ daně

3 434 000,00 Kč

DPFO

468 900 Kč

Základ daně

2 730 000 Kč 77

Rekapitulace DPFO varianty B rozpouštění zásob rok 2008 1/2 zásob DPFO

468 900 Kč

rok 2009 1/2 zásob DPFO

304 290 Kč

Celková daňová zátěž

773 190 Kč

Celková daňová zátěž při variantě B rozpouštění zásob, která v roce 2008 rozpouští ½ zásob a v roce 2009 rozpouští taktéž ½ zásob dosahuje hodnoty 773 190 Kč.

Varianta C Podnikající fyzická osoba se rozhodne zdanit zásoby v jednom kalendářním roce a to v roce 2008 jednorázově v plné výši 5 460 000 Kč. Základ daně 2008

6 164 000 Kč

DPFO

878 400 Kč

Rekapitulace DPFO varianty c rozpouštění zásob rok 2008 rozpustí veškeré zásoby

878 400 Kč

rok 2009 bez zásob

0 Kč

Celková daňová zátěž

878 400 Kč

Celková daňová zátěž při variantě C rozpouštění zásob, která v roce 2008 rozpouští veškeré zásob a v roce 2009 nerozpustí nic dosahuje hodnoty 878 400 Kč.

Založení s.r.o., zdanění jako PO, následné převedení zisku na společníka a platba DPFO ze zisku společníka 78

Jednorázový prodej zásob fyzické osoby právnické osobě. 2008 Daňový základ DPPO

6 492 000 Kč

DPPO

1 363 320 Kč

DPPO za rok 2008 by činila 1 363 320 Kč, pokud by podnikající fyzická osoba prodala nově vzniklé právnické osobě veškeré své zásoby k rozhodnému dni.

2008 Daňový základ DPFO

5 129 000 Kč

DPFO

769 350 Kč

Celková daňová zátěž v případě založení s.r.o. a následného převedení zisku na společníka za rok 2008 by činila úhrnem za DPPO+DPFO částku 2 132 670 Kč, pokud by podnikající fyzická osoba prodala nově vzniklé právnické osobě veškeré své zásoby k rozhodnému dni. Postupný prodej zásob právnické osobě a to ½ v roce 2008 a ½ v roce 2009. 2008 Daňový základ DPPO

3 762 000 Kč

DPPO

790 020 Kč

Při nákupu ½ zásob by DPPO v roce 2008 činila 790.020 Kč

2009 Daňový základ DPPO

2 730 000 Kč

DPPO

546 000 Kč

Při nákupu ½ zásob by DPPO v roce 2009 činila 546 000 Kč

79

2008 Daňový základ DPFO

2 972 000 Kč

DPFO

445 800 Kč 2009

Daňový základ DPFO

2 184 000 Kč

DPFO

273 000 Kč

Z hospodářského výsledku s.r.o. 3 762 000 Kč by celková zátěž při převedení zisku na společníka činila součtově za obě daně,jak za DPPO, tak za DPFO částku 1 235 820 Kč v roce 2008 pokud by společnost odkoupila pouze polovinu zásob od podnikající fyzické osoby.

Z hospodářského výsledku s.r.o. 2 730 000 Kč by celková zátěž při převedení zisku na společníka činila součtově za obě daně,jak za DPPO , tak za DPFO částku 819 000 Kč v roce 2009 pokud by společnost odkoupila pouze polovinu zásob od podnikající fyzické osoby. Pro variantu postupného odkoupení zásob a to vždy ½ ve dvou zdaňovacích období by celková zátěž DPPO a DPFO za zdaňovací období let 2008 a 2009 činila 2 054 820 Kč. Převedení části sortimentu pod nově vzniklou společnost Podnikatel by vyřešil svoji daňovou zátěž převedením nově vzniklého sortimentu pod společnost s.r.o. Tím by docílil toho, že stávající fyzická osoba by zůstala v daňové evidenci a nebyla nucená k přechodu na vedení účetnictví. 2008 Daňový základ DPPO

3 246 000 Kč

DPPO

681 660 Kč

80

2008 Daňový základ DPFO

516 000 Kč

DPFO

31 200 Kč

Celková takto vzniklá daňová zátěž při oddělení nového sortimentu do s.r.o. a pokračování podnikání podnikatele v původním rozsahu by činila 712 816 Kč. Zaměstnanec s.r.o. Pokud bychom vycházeli ze základních nastavených údajů, do kterých bychom zanesli osobní náklady ve výši 60 000 Kč měsíčně jako hodnotu hrubé mzdy daňová zátěž by byla:

2008 Daňový základ DPPO

5 520 000 Kč

DPPO

1 159 200 Kč 2008

Daňový základ DPFO

972 000 Kč

DPFO

99 600 Kč

Celková daňová zátěž, pokud bychom uvažovali o tom, že se podnikatel stane zaměstnancem společnosti s.r.o. by činila 1 258 800 Kč.

81

Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo optimální daňové řešení vzniklého problému. Vzhledem k zvýšení obratu, který může společnost dovést k povinnost přechodu z daňové evidence do vedení účetnictví, připravit tento přechod s optimálními zůstatky, které se budou převádět do počátečních stavů v účetnictví. Dovoluji si nastínit podnikateli budoucí vývoj v čase a následné daňové dopady. První úhlem pohledu a porovnávání zůstáváme u dani z příjmů fyzických osob. Pokud jednotlivé varianty nastíníme pod sebe uvidíme optimální řešení Varianta A – zásoby všechny zdaněny v roce 2009 Varianta B – zásoby zdaněny ½ v roce 2008 a ½ v roce 2009 Varianta C - zásoby všechny zdaněny v roce 2008

Varianta

celková daňová zátěž

A

704 940 Kč

B

773 190 Kč

C

878 400 Kč

Z těchto hodnot je zřejmé, že v případě, že by podnikatel zachoval veškerý sortiment ve stávající firmě, a ze zákona by měl povinnost přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví by pro něho bylo daňově optimální řešení zdanit zásoby jednorázově v roce 2009. Daňová zátěž by v tomto případě činila 704 940 Kč. Na daňové zátěži se

82

projevuje snížení DPFO z 15% platné v roce 2008 na 12,5% v roce 2009. Pokud jako základní hodnotu určíme daň z varianty A, tak dochází oproti ostatním variantám B a C k daňové úspoře: Varianta

daňová úspora

B

68 250 Kč

C

173 460 Kč

Pokud se přesuneme z daně z příjmů fyzických osob k dani z příjmů právnických osob a založení společnosti s ručením omezeným a následném převedení zisku na společníka by daňová zátěž byla následující: Při prodeji zásob nově vzniklé společnosti jednorázově by daňová zátěž činila 2 132 670 Kč. Při prodeji zásob nově vzniklé společnosti ½ v roce 2008 a ½ v roce 2009 by daňová zátěž činila 2 054 820 Kč. Pokud by se podnikatel rozhodl převést nově vzniklý sortiment na založenou společnost a nadále podnikat jako fyzická osoba s původním objemem obratu, tak by daňová zátěž činila 712 816 Kč v roce 2008. Zde jsou zásoby rozděleny na polovinu a to ½ zůstávají u fyzické osoby a ½ jsou odprodány nově vzniklé společnosti. V případě, že si podnikatel zaměstnal v nově vzniklé společnosti s měsíční hrubou mzdou 60 000 Kč. Daňová zátěž by v roce 2008 činila 1 258 800 Kč. Při porovnání všech možností, jak optimalizovat daňový základ vychází jako optimální varianta:

83

1. Zachování stávající fyzické osoby a přechod pomocí převodního můstku z daňové evidence na vedení účetnictví s tím, že zásoby zdaníme až v roce 2009 a to celkovou částkou. Daňová zátěž by činila 704 940 Kč 2. Druhou variantou, která u které již není tak markantní rozdíl v daňové zátěži je převedení nového sortimentu na vzniklou společnost a pokračování v původním objemu prodeje u podnikající fyzické osoby. Daňová zátěž by činila 712 816 Kč. Jako daňově naprosto neoptimální vyplývá jakýkoliv postup při ukončení činnosti podnikající fyzické osoby a ať již postupnému či jednorázovému prodeji zásob nově vzniklé společnosti. Neboť zde dochází k postupnému dvojímu zdanění zisku a to DPPO a DPFO. Obě zmiňované varianty přesáhly na daňové zátěži hodnotu 2 mil. Kč. Ani varianta spojená zaměstnance s.r.o. není daňově optimální. Celková daňová zátěž by činila 1 258 800 Kč, což představuje navýšení daňové zátěže proti optimálnímu zdanění jako podnikající fyzická osoba hodnotu 553 860 Kč. Z výše uvedených důvodů a výpočtů, bych podnikateli doporučila jako optimální řešení, zachování stávající podnikající fyzické osoby v plném rozsahu vč. nového sortimentu s tím, že zdaní veškeré zásoby v roce 2009. Výsledná daňová úspora v porovnání s vybranou optimální daňovou zátěží v hodnotě 704 940 Kč: Připomenutí jednotlivých variant, co představují: Varianta B – zásoby zdaněny ½ v roce 2008 a ½ v roce 2009 Varianta C - zásoby všechny zdaněny v roce 2008 u zachování podnikající fyzické osoby 84

Varianta

daňová úspora

B

68 250 Kč

C

173 460 Kč

u nové společnosti, a převodu zisku na společníka Varianta

daňová úspora

B

1 349 880 Kč

C

1 427 720 Kč

u nové společnosti, pokud by byl zaměstnancem

85

553 860 Kč

Seznam literatury 1. D . Tomanová red., DANĚ 2008, ASPI 2008 2. Šubrt, Leiblová a kol., Abeceda mzdové účetní 2008, ANAG 2008 3. Miroslav Janhuba, Základy teorie účetnictví, Nakladatelství VŠE 2005 4. Bohumil Král a kol., Manažerské účetnictví, management press 2006 5. Vlach, Rylová, Reforma daní z příjmů od roku 2008, Sagit 2008 6. Kovanicová, Finanční účetnictví světový koncept IFRS/IAS, nakladatelství POLYGON 2006 7. PORADCE 2007, 2008, Poradce s.r.o. 8. http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ 9. http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/ 10. http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/ 11. http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/ 12. http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dph/ 13. http://business.center.cz/business/pravo/zakony/vzp/ 14. http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/ 15. http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/

86