VRBECKÝ ZPRAVODAJ. srpen Z OBSAHU VYBÍRÁME: Letadlem kolem světa str. 6 Včely na Vrbici str. 8 Šmejdi str. 9 Cena stočného str

VRBECKÝ ZPRAVODAJ srpen 2015

Vydává obec Vrbice

Z OBSAHU VYBÍRÁME: Letadlem kolem světa

str. 6

Včely na Vrbici

str. 8

Šmejdi

str. 9

Cena stočného

str. 24

VRBECKÝ ZPRAVODAJ

srpen 2015

Z Á K L A D N Í A M AT E Ř S K Á Š KO L A

Svatba ve třídě Koťátek

Vzhůru za pokladem

Úspěšná štafeta kluků z 5. ročníku

Slavnostní rozloučení s páťáky

2

Slavnostní pasování přeškoláků

Den dětí

Pasování prvňáčků na čtenáře

Páťáci navštívili Českou televizi

srpen 2015

VRBECKÝ ZPRAVODAJ

Ú VO D N Í S LOVO STA RO ST Y

Vážení Vrbečáci a přátelé Vrbice, uteklo to jako voda a jsou tu zase hody. Ty letošní budou opravdu „výjimečné“ díky stavbě kanalizace a ČOV – není snad kousek Vrbice, kterého by se tento projekt nedotkl, není snad občan Vrbice, kterého by stavba neomezila v běžném životě. Někteří tento projekt přijímají s pokorou a vidinou, že je to potřeba a že bude zase lépe, někteří výše zmíněná omezení prostě neustávají a dávají to patřičně najevo. Pořád se mezi námi najdou jedinci, kteří si myslí, že projekt není potřebný – „však to nějak doteď šlo…“. Zapomínají ovšem dodat, že doteď jeden vedle druhého porušovali zákony a že za případné prohřešky byla odpovědna obec Vrbice. Žádný z těchto odpůrců mi NIKDY nenavrhl, jak jinak stávající situaci řešit – prostě se jedná o moudra od piva (resp. většího počtu piv) či „babské“ kuloáry. Konstruktivní kritiku rád přijmu, rád se nad rozumnými a reálnými návrhy zamyslím, ale to není bohužel tento případ. Ke kanalizaci se ale dovolím vrátit v samostatném článku. Dalším jevem, který mne velmi trápí je vandalismus a škody na obecním majetku. Místo toho abychom energii a finance věnovali na budování nových věcí a opravy a údržbu majetku, zabýváme se odstraňováním škod, uklízíme něčí nepořádek (vzniknuvší něčí nedbalostí, bordelářstvím, nebo bezohledným

chováním) a hradíme či nahrazujeme věci odcizené. Namátkou – odcizený obecní majetek – krádež, vyvrácené značky, pomalovaná zastávka, nepořádek na zastávkách, nepořádek zejména po kuřácích, likvidace černých skládek apod. Podrženo sečteno, náklady na odstranění těchto neduhů jdou do statisíců. Myslím, že každý z nás by dokázal vyjmenovat, kde by se v tuto chvíli tyto peníze hodily – např. na nákup materiálu na opravy komunikací po stavbě kanalizace. Bohužel dalším negativním jevem jsou „nájezdy“ na naše seniory – šmejdi, podomní a neseriózní prodejci energií, podomní prodavači – „výhodné nákupy, které nelze odmítnout, ale kupujícímu nakonec zůstanou oči pro pláč“ apod. Taktika a rafinovanost těchto šmejdů je čím dál drzejší a rafinovanější. Senioři dobře ví, že tyto lidi nemají pouštět dále, že nemají nic podepisovat bez důkladného přečtení apod., ale pokaždé se někdo najde, kdo „vpustí a podepíše“. Naši prarodiče a tetičky jsou velmi důvěřiví, za jejich dob nikdo nic takového nedělal a nejsou ve své dobrotě schopni pochopit, že je dnes spousta obchodníků s neseriózní či dokonce likvidační nabídkou. Také tomuto problému se věnujeme uvnitř tohoto čísla. Poslední věcí, která mne velmi mrzí, ale není v našich rukou, je letošní úmorné sucho a tropické teploty. S tím jsou spojena i negativa týkající se vzrůstu nově vysazených trávníků – hodový areál, dětské hřiště, hřiště MŠ, farská zahrada atd. Zejména na hodový areál byl ještě před měsícem velmi žalostný pohled. Hody musí ale proběhnout

za každou cenu, proto jsme přistoupili k výsadbě travních koberců. Ruku k dílu přiložili kluci z chasy a vinařství Horák, za což jim patří velký dík. Bohužel také dětské hřiště, na němž se po třech letech provozu vysadila tráva, je díky tomu zavřené a čekáme na déšť. Bohužel větru dešti se nedá poručit ani dnes, přestože si to někteří diskutéři myslí. Nemohu taky neokomentovat kritiku týkající se umístění dětského hřiště. Dovolím si připomenout, že v rámci projektu „Velké hřiště, velká radost“ došlo k několika setkáním s občany (zejména rodiči), k hlasování nad lokalitou, výběrem herních prvků a v neposlední řadě ke spolupráci rodičů dobrovolnou prací na budování tohoto zařízení. Vše je možno dnes doložit zápisy, materiály z doby tvorby a fotodokumentací. To, že se někdo naváží neprávem do mne, na to jsem si již zvykl, ale že se narážky hrubě dotýkají těch, kdo se do projektu zapojili, přiložili ruku k dílu a investovali volný čas do společné věci, to mi skutečně vadí. Dovolím si také připomenout, že před rokem 2011 na Vrbici žádné oficiální hřiště nebylo, navíc došlo k rekonstrukci a výměně herních prvků v hodovém areálu a mateřské škole. O novém povrchu v zahradě MŠ nemluvě. Kde se kritika v té době vyskytovala a co pro společnou věc udělala? Pojďme se ale raději věnovat světlým zítřkům. Jednoznačnou prioritou stavební činnosti v roce 2016 bude oprava místních komunikací, zejména chodníků. Je jasné, že vše nepůjde opravit mávnutím proutku najednou, ale postupně by mělo vše dojít do lepšího stavu, než před samotnou stavbou kanalizace. Na podzim nás čeká fasáda budovy 3

VRBECKÝ ZPRAVODAJ

srpen 2015

základní školy, výměna veřejného osvětlení a rekonstrukce kotelny v KD Vrbice. Zima a brzké jaro bude ve znamení dodělání hasičské zbrojnice. I přes ztížené podmínky proběhnou v obci veškeré naplánované společenské akce – kulturní a spolkové dění v

obci se prostě nemůže zastavit. To, co nás nyní čeká, jsou hody. Doufám, že i přes probíhající stavbu a přes stavbou a počasím ztížené podmínky si hody užijeme a že se všem vydaří. Stárkům a pořadatelům přeji bezproblémový průběh, minimálně vyrovnanou

ekonomickou bilanci, návštěvníky, kteří se umí slušně chovat (bohužel u některých jedinců to není samozřejmostí), dobré vínko pod májú a krojovanou krásu, na kterou můžeme být náležitě hrdi. Veselo hody! Tomáš Bílek – Váš starosta

B y l i n ková p o r a d n a Letošní léto je mimořádně horké a tak mě napadlo, podělit se s vámi o recepty na letní osvěžující nápoje. Mimořádné vlastnosti má květ Zlateně bílé ( baijuhua, chrysanthemi flos), má protizánětlivé vlastnosti, odvádí horkost z těla. Je velmi vhodný k popíjení v horkých dnech, malým dětem pomáhá zvládat cestování. Čaj připravíme z 6 květů zlateně, přidáme cca 10 ks plodů kustovnice čínské a zalejeme 0,5 l vody. Necháme vyluhovat, scedíme a dáme vychladit. Květy i plody kustovnice se dají sníst. Velmi dobrý je i ledový jasmínový čaj. Do větší konvice uvaříme jasmínový čaj a necháme vychladnout na pokojovou teplotu. Poté osladíme medem nebo cukrem dle chuti a zakapeme citrónem. Do

skleněného džbánku přidáme led, plátky pomeranče a lístky máty. Můžeme doplnit kousky ostružin, malin nebo jiného sezónního ovoce. Voda je samozřejmě nejvhodnějším nápojem, a pokud přidáme pár bylinek, máme osvěžující bylinný nápoj. Do džbánu s 1 l vody přidáme oblíbené bylinky, může to být máta, meduňka nebo bazalka. Předem je trochu promneme, aby rychleji uvolnili aroma. Dále ½ salátové okurky nakrájené na kostky a zasypeme ledem. Minimálně 10 minut necháme vodu absorbovat chutě a vůně a můžeme podávat. Večerní posezení s přáteli můžeme zpříjemnit melounovým mojitem. Připravíme si bílý rum, limetku, lístky máty, třtinový cukr, červený meloun bez pecek a

sodu. 7 kostiček melounu vložíme do mixeru a rozmixujeme. Do sklenice dáme nakrájenou limetku, třtinový cukr a lístky máty. Vše rozmačkáme a přidáme rozmixovaný meloun, kostky ledu, nalijeme rum a dolijeme sodou. No, a jelikož jsme na Vrbici téměř všichni vinaři, tak přidám dva recepty na vinný koktejl. Na Tropicano použijeme 3 cl pomerančového džusu, 2 cl ananasového sirupu, ty spolu promícháme a dolejeme vychlazeným suchým bílým vínem. Springtime cup připravíme ze 4 rozpůlených jahod, které vložíme s ledem do sklenice, pokapeme jahodovým sirupem a zalejeme vychlazeným suchým bílým vínem. Nechte si chutnat ! Martina Mikulicová

HODOVÉ VZPOMÍNÁNÍ

HODY 1925: stárka - Ludmila Zárubová vdaná Holomková, stárek - Antonín Kolářík stárka - Anna Kubíková vdaná Knápková, stárek - Antonín Knápek 4

HODY 1929: stárka - Veronika Blanářová, stárek - Josef Blanář stárka - Veronika Janošková vdaná Herzánová, stárek - František Herzán

srpen 2015

H O DY … ... krátké čtyřslabičné slovo, ale co všechno se pod tímto pojmem ukrývá! Hodům předcházejí velké přípravy. Dnes už hospodyňky nečeká tolik práce s opravami domů (omazování a líčení zdí), ani tak velké generální úklidy už se tolik neprovádějí, přesto je práce kolem hodů dost. Babičky a tetičky čeká chystání a příprava svátečních krojů. Kolik sukní a rukávců se musí nažehlit a jaká je to práce, ví jen ten, kdo to dělá. Musí se také ušít nové kroje pro stárky i pro ty, kteří jdou v kroji poprvé, nažehlit chlapecké košile a naleštit pořádně boty včetně podkůvek a gombíků. Jaké bývaly hody na Vrbici kdysi, napsala ve své knize Lidské dokumenty Augusta Šebestová z Kobylí: „Na Vrbici slavijú hody po svatém Jiljú a je tam tuze veselo. Tam prej dyby stařučkej stařeček plota se držel, už chodil, jak se říká na posledních nohách, na hody mosí cifrovat. Tam prej tancuje každej. Stárci sú na to, aby celej rok pořádali chasu. Dyž sú stárci spořádaní, je aji chasa v pořádku. Chodijú o povolenú k muzice a nosijú korúhvje na procestvjú. Stárky potom při každým procestvjú ověnčujú korúhvje, aji kostel vyparádijú nekde kvítím, každej svátek a každú nedělu. Je to pěkná čest, byt stárkem lebo stárkú a ešče aji starej člověk se potěší, dyž si zpomene, že mu tú česť dali. Stárci si sami vyberú stárky, vezne si každej tú svú, ale mosijú si jich od rodičů vyptat. Nekde se nechajú dosť prosit. No ja, ono to taky něco stójí, nekerá má třeba za 70 zlatých šatů na ty hody, to

VRBECKÝ ZPRAVODAJ može mět tálek za ty peníze. Stárci aji stárky, všecí chlapci a děvčata majú k hodom od hlavy po paty všecko nový poprvní na sobě. Stárky mosijú mět dvoje šaty nový. Novej vysokej věnec, a kotúč taky mosijú mět. Děvčata se tuze těšívajú celej rok na ty hody. Hospodyně zažijú dosť s teme hodama. Kdeco v každým kútku musí byt zamazaný a zalíčený, děvčata chcú mět kdejakú sukňu napiglovanú a nachystat musijú u tech zámožnějších jak na svatbu skoro. Dondú vám zvaní aji nezvaní“. Tolik citace z knížky Lidské dokumenty. Pro každou dědinu na jižní Moravě jsou hody tou nejslavnostnější událostí roku. V každé se však tradice hodů zachovává a dodržuje jinak. A v tom je ta jedinečnost. Například v žádné z okolních obcí se nechodí pro stárka. Chasa i se stárky se sejde na smluveném místě (hospoda, kostel, kulturní dům) a odtud jdou společně za doprovodu muziky už pro stárku. V Němčičkách už i s děvčaty, jinde se shromáždí děvčata u stárky. U nás chodí mládenci nejdříve pro stárka a pak pro stárku. U nás se pak vydá hodový průvod na sólo za kulturním domem. Někde (Bořetice, Němčičky) chodí hodový průvod po celé dědině. Také uspořádání hodového průvodu je rozdílné. Někde chodí stárci se stárkami před muzikou, někde za muzikou. Ve všech okolních obcích se na hody zve. Chasa

chodí první den hodů od rána za doprovodu muziky po celé vesnici a všechny pozve. Za pozvání a zavdání dostanou nějaký finanční obnos. Také s oblékáním stárek je to v každé obci jiné. U nás mají stárky nové stejné šaty, v úterý nosí děvčata patysky. V ostatních okolních dědinách stárky stejné šaty nemají, v Kobylí nosí bílé kordulky, v Bořeticích nosí v pondělí při zavádce černé nebo hodně tmavé šaty. Zkrátka v každé dědině je to jiné a mělo by tak i zůstat. Každá vesnice by si měla tu svou tradici udržovat, stejně jako způsob oblékání děvčat. Neudělat z kroje uniformu – všechna děvčata musí být oblečená stejně a být co nejširší. Podle oblékání se taky děvčata poznávala – v Čejkovicích se chodilo na užší než například v Kobylí. Dnes začínají být děvčata ve všech dědinách stejně oblečená a už to není ono. K udržení a zachování krojů sloužil i projekt „Ač každý v jiném kroji, přátelství nás pojí“, kde se mladé ženy učily, jak se kroje šijí, žehlí a vůbec udržují. Tento projekt vznikl ve spolupráci s partnerskou slovenskou obcí Vrbovce. Ale už dost, přejme si jen, aby se nám ty letošní vrbecké hody vydařily. Bohumila Bařinová

5

VRBECKÝ ZPRAVODAJ

srpen 2015

Letadlem kolem světa Už v předcházejících číslech zpravodaje jsme psali o úspěšných mladých Vrbečácích a v tomto čísle opět pokračujeme. Beata Kadlecová je letuškou v jedné z největších společností světa Emirates, sídlící v Dubaji.

S milým pasažérem na palubě

Jak ses dostala k letuškování v této společnosti? „Úplnou náhodou. Být letuškou nikdy nebylo mým snem. Vždycky jsem si přála cestovat a poznat svět. Po roce a půl bydlení v Anglii jsem vlastně ani nevěděla, co dál, kromě toho, že chci cestovat. Kamarádka moji mamky má neteř, která léta pro Emirates a často o ní mluvila. A také jsem znala tuto společnost z vyprávění od mé sestry, která s ní často létala. Poslala jsem přihlášku do Emirates, obratem mi přišla pozvánka na interview.“

Poslední den v tranningu v Trainnning college

6

Co se ti na této práci líbí nejvíc? Cestování? Kolik zemí jsi procestovala? A naopak co je na profesi letušky nejnáročnější? „Samozřejmě cestování. Těžko říct, v kolika zemích jsem byla, spočítané to nemám. Nejnáročnější jsou brzké ranní odlety, před kterými nespíte a pak časové posuny v jiných zemích. Teď jsem například byla na Novém Zélandě, kde je časový posun od Dubaje 8 hodin napřed., takže je ráno a vaše tělo má noc a říká vám, že chce spát. Takže nejnáročnější je určitě vypořádání se s nedostatkem spánku.“ Která destinace během tvého cestování v tobě zanechala nejsilnější zážitky? „To asi nedokážu jednoznačně říct. Z každé destinace mám nějaký zážitek – ať už je to z krásné země, místního jídla, netradičního výletu nebo příjemné večeře s kolegy. Jinak jedno z mých oblíbených destinací je Buenos Aires v Argentině, tam si vůbec nepřipadáte, že jste v Jižní Americe, ale jako někde ve Španělsku. Dále Jihoafrickou republiku, která má naprosto úžasnou přírodu. Obě země mají fantastické steaky a víno, což jako Moravanka ocením. Jen jsou ty země velmi nebezpečné, tak je potřeba být opatrný. Silný zážitek ve mně taky nechala první návštěva Srí Lanky. Myslím, že to byl zrovna můj první měsíc létání, kde jsem na vlastni oči viděla obrovskou chudobu, jak lidé opravdu žijí. Je to tak jak můžete občas vidět třeba v televizi. Vychrtlé, hladové děti před vás nastavují ruce se slovy money money.“ Podle čeho se rozděluje, co má která letuška v letadle na starosti, a kdo to určuje? Podle čeho se stanovuje

počet letušek na letadlo? „Vše se určuje podle seniority - jak je kdo dlouho ve společnosti. Počet letušek závisí na velikosti letadla. Máme letadla, kde je nás 15 a máme letadla, kde je nás až 26.“

Lion Park, Johannesburg, Jihoafrická republika

Kde jsou letušky a stevardi ubytováni a za jakých podmínek? Znáte se většinou spolu? Je u společnosti hodně Čechů? „Všichni žijeme v Dubaji,kde nám společnost poskytuje ubytování. Spousta kolegů však bydlí s rodinou mimo naše ubytování, na které dostávají peníze od společnosti. Ubytování je v Dubaji velmi drahé. Je nás 20 000, z toho asi 300 Čechů a 300 Slováků. S některými se i znám. Jinak pokaždé létáme s někým jiným, přesto se stane, že letíme s posádkou, se kterou jsme už letěli. Nebo s nějakým Čechem či Slovákem, o to je ten let vždy lepší. Držíme pospolu.“

Koalí Přírodní rezervace, Brisbane

srpen 2015

VRBECKÝ ZPRAVODAJ

V největší mešitě na světě v Abú Dhabí

Při představě této profese si zřejmě většina z nás řekne, že to musí být skvělé, protože člověk toho ze světa hodně vidí. Je to tak? Nebo letuška pozná hlavně nejvíce hotelů a letišť? :) „Je to tak i tak. Většinou všude máme 24 hodin na odpočinek, za tu dobu se dá stihnout se vyspat a něco vidět. I když jsou takoví, co vůbec hotelový pokoj neopoustí. Na začátku jsem takové kolegy nechápala. Po dvou letech je však úplně chápu. Občas je vaše tělo tak unavené, že jediné, co chcete, je postel a sklenice vína :).Nehledě na to, že jste v nové destinaci, kde jste nikdy předtím nebyli. Po čase zjistíte, že je třeba poslouchat vaše tělo, když chce spát, tak spát, když jíst, tak jíst nehledě na to, že jsou dvě ráno a vy už jste měli jednu večeři.“ Co musí dívka, která by se v dnešní době chtěla stát letuškou, opravdu umět a nabídnout? Tedy kromě perfektní znalosti

jazyků. Říká se, že musí být krásná, vysoká a štíhlá a co ještě? „Tak to určitě pravda není. U nás jsou různé letušky, i když se říká, že mají jiné parametry na rodilé mluvčí jako jsou Britky, Australanky a zbytek děvčat. Potřeba je výborná znalost angličtiny, další jazyk je výhodou, a pak být svá. Přijímací pohovor trvá 3 dny. Děláte různé testy, hrajete týmové hry, dělají s vámi pohovory a po každém kole někdo vypadne. Po posledním kole čekate 2-6 týdnu, jestli jste byli vybráni.“ Jak se ti líbí země, ve které momentálně žiješ a chtěla bys zde bydlet? „Po dvou letech jsem si v Dubaji zvykla a mám ji ráda. Takže nějakou dobu tu ještě plánuji zůstat. Ale začátky byly těžké. Nepřišla jsem v nejlepší chvíli, zrovna začalo léto 48 stupňů venku a Ramadán (je devátý měsíc islámského kalendáře, půst v tomto měsíci patří mezi pět pilířů islámu). Kultura je tu úplně jiná než v Evropě. Dubaj je velmi bohaté a luxusní město, takže tu každý den potkáváte auta značek Porsche, Lamborgini, Lexus aj., to vám začne připadat normální. Má však i tvář opačnou - velká chudoba. Je zde navezeno hodně levné pracovní síly z Indie, Bangladéše a Pakistánu. Tito lidé zde žijí v nepředstavitelných podmínkách.“

Večeře s kolegy v Buenos Aires

Doporučila bys tuhle práci i ostatním? „Určitě je to obrovská zkušenost, která mi dala mnoho - poznání nových míst, kultur, tradičních pokrmů, lidí ze všech koutů světa. Je to také velmi náročné spousta kolegyň odchází po pár měsících, ať už je to kvůli práci nebo odloučení od rodiny.“ Beu zpovídala její kamarádka Klára Beranová.

Na Velké Čínské zdi v Pekingu

VÍTÁNÍ NOVÝCH OBČÁNKŮ červen 2015 Linda Michalová Štěpán Bařina Magda Zrůnová Alexandra Sedláčková Václav Sůkal 7

VRBECKÝ ZPRAVODAJ

srpen 2015

Informace vrbeckých včelařů V obecním zpravodaji, který vyšel v čase velikonočním, se občané Vrbice dozvěděli o úhynu všech včelstev vrbeckých včelařů. Ve zmíněném článku byla taktéž informace o záměru, jak vzniklou situaci napravit. Tehdy se nabídl náš pan starosta, že vzniklý problém pomůže včelařům vyřešit, přestože obstarat jiná včelstva bylo tehdy velmi obtížné. Jak by dopadla krajina bez včel, se ukázalo již v letošním roce, kdy jsme byli takřka bez ovoce. Je pravdou, že některé druhy ovocných stromů jsou samosprašné, anebo nějaké opylení zvládli čmeláci, ale jak se ukázalo, bylo to velmi málo. O to cenější byla pomoc pana starosty, i když také on měl nemalé problémy. Příslib včelaře z blízkého okolí nevyšel a byly pokusy obstarat oddělky na

Slovensku. Zde vznikl problém s povolením od veterinářů. Nakonec přislíbil pomoc všemistr až ze Šumavy. Od něho včelaři z Vrbice včelstva dostali. Včelí farma zmíněného včelaře se nachází poblíž státní hranice s Německem, což je z Vrbice asi 500 kilometrů. Převoz 45 oddělků se kvůli velkému horku uskutečnil v noci ze 16. a 17. července. Včely převáželi pan starosta a Michal Janošek, potřebné auto zapůjčil pan Mikulica. Vrbečtí včelaři dostali oddělky tak, jak si objednali. Teď bude na samotných chovatelích včel, aby dostali oddělky do určité síly, protože už za měsíc začíná pro včelstva podzimní doba. V současné době se zavčelení Vrbice blíží stavu před loňským úhynem, protože rodina Janoškova si koupila od končícího včelaře 20 včelstev (28 000 Kč)

už na jaře. Rodině Zborovských se taktéž podařilo koupit několik včelstev od pana Grůzi z Hustopeč. Dá se předpokládat, že v příštím roce bude včel na katastru naší obce dostatek. Letošní rok potvrdil důležitost včel v krajině obývané lidmi. Chtěl bych touto cestou za všechny včelaře poděkovat panu starostovi, že se do problému, který se týkal celé obce vložil a přes velké potíže dotáhl slib do konce. Zrovna v polovině července proběhla v České televizi zpráva o úhynu 30% včelstvem na Liberecku s tím, že stát do obnovy investoval jeden milion korun. Kdyby Vrbici nepomohl pan starosta, vznikl by další problém, protože většina našich včelařů (i ti mladší) chtěla s chovem včel skončit. Janošek červenec 2015

Čejkovické bylinkové slavnosti Čejkovice u Hodonína, areál SONNENTORU 6. září 2015 od 10.30 hodin Slavnosti bylin, čajů a koření spojené s bohatým doprovodným programem: 10.30 – Zahájení slavností 11.00 – Divadlo Víti Marčíka 12.30 – Slavnostní otevření čajového salonu s kavárnou Čas na čaj 14.00 – Divadlo Víti Marčíka 15.00 – Sluneční příběh Sonnentoru 16.00 – Dětské folklorní vystoupení 17.30 – Tombola 18.30 – Zakončení slavností

Biojarmark a pestré ochutnávky čajů, koření a dalších biospecialit. Hraje Varmužova cimbálová muzika. Občerstvení s biorestaurací REBIO. Bohatý program pro děti. Přednášky a prezentace bioproduktů a zdravého životního stylu. Vstupné zdarma.

Přijďte do království bylinek a koření zlédnout zrození nálevového sáčku biočaje od výkupu bylin, až po samotnou výrobu.

Více informací na www.sonnentor.cz

8

Sonnentor Čejkovice

srpen 2015

VRBECKÝ ZPRAVODAJ

ŠMEJDI – Jsou toho plná média – tzv. šmejdi – organizátoři výhodných zájezdů, výherních „lotérií“ a přidejme k nim také podomní prodavače energií a všeho možného. Jejím terčem se stávají hlavně senioři a jejich praktiky jsou mnohdy zarážející. Rčení „člověk dvakrát dítětem“ jsem se vždycky smál a považoval jej za hodně nadsazené, bohužel jsem poslední dobou zjistil, že něco na něm je. Při několika příležitostech ve zpravodaji jsme zejména seniory upozorňovali, ať nikoho cizího domů nepouští, nepodepisují žádné zdánlivě výhodné smlouvy, nejezdí na pochybné zájezdy, o jejichž organizátorech zhola nic neví – ale je to marné. Poslední dobou evidujeme několik případů, kdy se prodejci sprostými a lživými praktikami snažili ošálit naše spoluobčany. Jeden příklad za všechny – zvonek, senior otevře „Dobrý den, jsme z elektrárny, máme zde nahlášenou poruchu na vašem měřidle.“ Senior pustí

BOHUŽEL TREFNÝ NÁZEV

dotyčného k měřidlu – „Ano, je to tak, máte tady špatně nastaven tarif, můžete mi ukázat poslední vyúčtování nebo smlouvu?“ – po předvedení této smlouvy je seniorovi dána k podpisu „správně vyplněná a opravená smlouva“. Je to samozřejmě jeden velký podvod, jehož nekalé praktiky prodejci nikdy nikdo nedokáže. Někdy smlouva také obsahuje závazek k výhodnému odběru – třeba úsporné žárovky apod. Říkáme to stále – nevpouštějte, nepodepisujte, ale je to marné, je to marné, je to marné. V obci Vrbice platí Tržní řád, který zakazuje podomní prodej. Pokud na někoho takového natrefíte, obratem volejte Policii ČR nebo obecní úřad, který následně zavolá Policii ČR – pouze ti mají právo prodejce zastavit, legitimovat a dále případ řešit jako trestný čin či předat obci jako přestupek. Ani starosta, ani zaměstnanci úřadu nemohou nikoho na ulici legitimovat. V případě, že budeme mít od

společnosti EON, RWE či VAK nahlášeno provádění odečtů, budeme o tom informovat prostřednictvím rozhlasu. Ale hlavně - zatím jsem se nesetkal, že by pracovník odečtů si nechával cokoliv podepisovat. Samozřejmě, pokud si s prodejce některého poskytovatele energií předem domluvíte schůzku a on přijede za Vámi, je to legální postup, aniž by prodejce porušoval tržní řád obce. Obec Vrbice zvažuje také nákup energií prostřednictvím transparentní elektronické aukce a na základě požadavků a dobrých zkušeností některých občanů také elektronickou aukci pro ně (bude-li zájem). Jaký z toho udělat závěr – pokud „potenciální šmejd“ u Vás zazvoní, kontaktujte IHNED Policii (158) nebo OÚ (519 430 303, 606 728 388) - jakékoliv zdržení umožňuje šmejdům z obce odjet, aniž by se jim cokoliv stalo. Tomáš Bílek – Váš starosta

LIDOVÉ PRANOSTIKY NA SRPEN A ZÁŘÍ Srpnový déšť - jako ženský pláč. Když srpen zpočátku hřeje, ledový vítr v zimě dlouho věje. Moc hub srpnových, moc závějí sněhových. Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno. Když pálí srpen, bude pálit i víno. Srpen zpočátku - li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje. Bartoloměj svatý (24.8.) odpoledne krátí. Krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí. Jaké počasí o svatém Bartoloměji,

takové bude i po celý podzim. O svatém Augustinu (28.8.) léto opouští krajinu. Jak je teplo o Augustinu, tak bude studeno na Kateřinu. Na Jana stětí (29.8.) vlaštovky od nás letí. Prší-li na den stětí svatého Jana Křtitele, zkazí se ořechy. Když Měsíc v pěkném a jasném čase se obnovuje, tedy jest k doufání pěkné vinobraní. Září víno vaří, říjen mačká hrozny. Teplé září - dobře se ovoci i vínu daří.

Na dešti v září rolníkům moc záleží. Zářijový déšť polím potrava, zářijové spršky pro víno otrava. Na svatého Václava (28.9.) českého bývá vína nového. Na svatého Václava, každá plaňka dozrává. Na svatého Václava mráz nastává. Svatý Václav zavírá zem. Po svatým Václavu, beranici na hlavu.

Bohumila Bařinová

9

VRBECKÝ ZPRAVODAJ

srpen 2015

Hody 2015 1. stárek Ondřej Bařina a stárka Natálie Grégrová 2. stárek Denis Herůfek a stárka Kateřina Mikulicová sklepník Viktor Zálešák a sklepnica Lenka Horáková

Vesnice Jihomoravského kraje roku 2015

Zlatá stuha patří Rudce

Díky našemu vítězství v krajském kole v roce 2014 mne potkala milá povinnost být součástí krajské hodnotitelské komise – letos jako místopředseda, v roce 2016 jako předseda. Potvrdilo se to, že něco vidět a zažít je daleko důležitější a přínosnější, než to jen slyšet či o tom číst. V letošním roce se přihlásil rekordně nízký počet uchazečů o titul. Troufám si tvrdit, že je to způsobeno dílem velké realizace stavebních projektů (kanalizace, vodovody, rybníky, silnice apod.), dílem také tím, že se po volbách část starostů obměnila. Nízký počet obcí byl fakt, který porota prostě musela přijmout, a rozhodnout, kterou ze stuh vyřadit – nakonec byla udělena pouze zlatá, zelená a oranžová stuha. Pro mne jako zástupce obce a iniciátora většiny projektů (což považuji za povinnost a podstatnou náplň starosty) byl týden strávený s komisí velmi 10

inspirativní záležitostí a vězte, že některé dobré věci, které jsem viděl, nějakým způsobem uchopíme, pojmeme po svém a zrealizujeme. Nejsou to jenom záležitost stavebního charakteru, jsou také záležitosti organizace, spolkové spolupráce, práce s dětmi a seniory apod., které mnohdy nejsou vůbec o penězích, ale o něčem daleko podstatnějším.

Diplom za knihovnu - Valchov

Soutěžit je krásné, samotného mne mrzí, že je naše obec již mimo hru. Vyhrát chtějí samozřejmě všichni, vyhrát však může jenom jeden. Letos to byla vesnice Rudka (okres Brno – venkov) – malebná vesnička s rybníčkem na návsi, kde občané žijí hezky pospolu, kde se nevytratil sousedský a vesnický duch. Na oranžovou stuhu může být hrdá obec Kozojídky (okres Hodonín) a na zelenou stuhu obec Hrušky (okres Vyškov). Mimo tyto stuhy byla udělena také řada diplomů či mimořádných ocenění. Můžeme být právem hrdi na to, že

vesničky u nás vzkvétají a „žijí“.

Dva diplomy pro Ratíškovice

15. srpna mohli být také zástupci obce Vrbice přítomni slavnostnímu vyhlášení výsledků a oslav v Rudce. Moc se jim akce povedla a z celého srdce jim přeji úspěch v republikovém kole. Rád bych v zimních měsících uspořádal v knihovně prezentaci - ukázky toho, co všechno jsem na těchto cestách a prezentacích viděl, co všechno mne zaujalo a z čeho všeho bychom se mohli poučit. O setkání budete včas informování a jste srdečně zváni. Tomáš Bílek – Váš starosta

Spanilá jízda traktorů

srpen 2015

VRBECKÝ ZPRAVODAJ

Včelí oddělky na Vrbici V minulém zpravodaji jste se prostřednictvím Františka Janoška mohli dozvědět o velkém úhynu včel vrbeckých včelařů. Příčinou tohoto stavu byla VAROÁZA a s tímto problémem se nepotýkala pouze Vrbice, ale téměř celá republika. Nevím, zdali si většina z nás dokáže představit dopad, kdyby se situace neřešila, proto se spolek VINAŘI VRBICE s obcí a s některými podnikateli rozhodli nezůstat vůči tomuto problému lhostejní. Zažádali jsme obec v rámci dotační výzvy o příspěvek a zariskovali situaci – objednalo se 45 včelích oddělků. V republice je o tyto oddělky velká nouze, protože stejně jako vrbečtí včelaři dopadla i většina republiky. Oddělky se podařilo sehnat, řádně k nim provést veškerá veterinární vyšetření a v noci z šestnáctého na sedmnáctého

července 2015 si pro ně dojet až do Maxova u Domažlic. Spolek VINAŘI VRBICE celý projekt zastřešil, jelikož vrbečtí včelaři nemají právní subjektivitu. O zbylou část finančních prostředků se pokusíme zažádat Jihomoravský kraj. Doposud jsme tak neučinili, jelikož až do poslední chvíle bylo nejisté, zdali se zdravé a certifikované oddělky díky situaci podaří získat. Dovolte mi, abych touto cestou poděkoval panu Danielu Prokešovi a jeho včelí farmě v Maxově, který měl pro náš společný projekt velké pochopení a včelí oddělky nám nakonec zarezervoval. Ani jemu totiž nebylo známo, že by se někdy setkal s takovou vlnou solidarity vůči včelkám. Doufám, že jsme se nesetkali naposledy, a že se nám podaří pana Prokeše pozvat k

nám na Vrbici – třeba za účelem přednášky pro včelaře. Další subjekt, kterému patří velký dík, je společnost MITOMA, která kompletně podpořila přepravu včelích oddělků – 45 oddělků – to je plná dodávka. Další lidé, kteří ve svém volném čase dávali dohromady podklady, byli František a Michal Janoškovi – Michal také spoluabsolvoval náročný noční přesun oddělků. Doposud tak nikdo neučinil, proto to musím udělat já. Je třeba poděkovat také vrbeckým včelařům, kteří včelky na Vrbici udržují, a doufám, že v hojném počtu udržovat budou. Máme velké štěstí, že se této zálibě (řeholi) začali věnovat také mladí – ne všude tomu tak je. Popřejme tedy jim i jejím včelkám pevné zdraví. Tomáš Bílek – Váš starosta

Žně kdysi a dnes Žně - v době mého dětství žněmi žila celá vesnice. Kolem Vrbice se táhla širší či užší políčka, na nichž bylo nasázeno všechno možné. Vinohrady, řady ovocných stromů – převážně meruněk, kukuřice a řepa, brambory i okurky a samozřejmě obilí – pšenice, ječmen i žito a oves. Sklizeň plodin se pak táhla od pozdního jara až do podzimu či začátku zimy. Léto se neslo sklizní meruněk, okurek a hlavně pak žní. Kdo měl ruce a nohy, při žních pomáhal. Hospodáři obcházeli pole, sem tam utrhli klas, v prstech rozmělnili a uvážili, zda už se obilí bude kosit. Větší sedláci v 50. a 60. letech měli už žačky a samovazy, jinak se obilí kosilo kosami, odebíralo ručně, vázalo do snopů a dávalo na hromádky

– do mandelů. Na vázání se používala povřísla upletená ze slámy, nebo sisalový provázek s dřevěným kolíkem na konci. Povříslem se snop omotal, kleklo se na něj, uvázal se a konec provázku s kolíkem se podvlekl dovnitř. Při mlácení se pak lehce za kolík zatáhlo, snop se rozvázal a provázek se uložil na příští použití. Pokosené obilí se z pole sváželo na vozech tažených koňmi či kravami. Na Vrbici bylo pár míst, kde postavili hospodáři mlátičky a tam si lidé obilí zavezli, naskládali na hromady a za poplatek své obilí vymlátili. Mlátička – to byl, dalo by se říct, takový poloautomatický stroj, na jednom konci se do něj vkládalo obilí, na druhém vypadávalo zrní, sláma a odpad – plevy. Každá rodina si na proces

mlácení musela zajistit osazenstvo, potřebné k obsazení všech míst u mlátičky. Jeden byl potřeba u hromady obilí, nabíral snopy vidlemi a házel je na stůl – to byl kousek rovné plochy nahoře na mlátičce. Tam pracovaly většinou dvě ženy – jedna snopy rychle rozvazovala a skládala provázky do svazků. Rozvázané obilí podala spolupracovnici, ta jej vkládala do mlátícího, rotujícího bubnu. Z boku stroje byly trubice, kterými padalo obilí do nastavených pytlů, u nichž byl další pracovník, obyčejně muž a ten plné pytle odnášel bokem a připevňoval opět prázdné. Z velkého otvoru, jako z tlamy obrovského zvířete, padala vymlácená sláma a určená osoba ji svazovala opět do snopů. Ze stroje padaly i zbytky po mlácení - plevy a u této práce jsme už 11

VRBECKÝ ZPRAVODAJ pomáhaly i my děcka, zametaly jsme zem, aby bylo všude neustále čisto. Po hodině, dvou, bylo obilí jedné rodiny vymlácené a po nezbytném promazání či napnutí řemenů nastoupila druhá rodina. Tak jsme také i my domlátili své obilí, tatínek najal nějakého hospodáře s koňmi a ten nám obilí i slámu zavezl k domu. Obilí se vyneslo na půdu, též i sláma, plevy se daly do pytlů a používaly se při opravách domků do hlíny s vápnem a vodou, udělalo se trochu malty a opravila se zeď a na hody na bílo zalíčila. Část obilí se namlela na šrot, používala se ke krmení dobytka, zrní se sypalo slepicím. Ale hlavně

srpen 2015 se obilí namlelo ve mlýně na mouku a z ní se v domácnostech pekl chléb, koláče i buchty. Mlácení obilí i celé období žní bylo čímsi posvátné. Vždyť obilí to je chléb, ta nejzákladnější potravina pro lidi. Než se do chleba zakrojilo, třikrát se pokřižoval křížem a děláme to tak podnes. Také ho brali lidé s sebou na pole, na něj pomazánku z tvarohu, máslo, v čepáku – kameninové nádobě nesli vodu a také smíchané víno s vodou, aby měli sílu při těžké práci. Po žních se pole lehce zoralo a často se ještě nasela nějaká směska na krmení pro dobytek.

Ještě v dobách dřívějších mlátili lidé obilí dřevěnými cepy na udusaném mlatě ve stodole, ale to by bylo zas jiné povídání … Žně v dnešní době jsou otázkou několika dnů. Mohutné kombajny ukrajují z velkých lánů, obrovské zásobníky s obilím se vyprázdní na nákladní auta a ta obilí odvezou do sila, odkud putuje do pekáren i mícháren krmiv. Slámu stroj zaváže do ohromných kulatých balíků a navrší je do vysokého stohu. Velké traktory pole rovnou zorají. Po dědině není po žních a slámě ani památky, vytratila se všechna poezie žní... Marie Kachyňová, 2015

FOND MIKROPROJEKTŮ

AČ KAŽDÝ V JINÉM KROJI, PŘÁTELSTVÍ NÁS POJÍ Kd y: o d 6. 11. 2015 d o 26. 2. 2016 Kd e: CV Č Kal ubá ček K apa cita kurzu: 20 osob Informace ke kurzu: Kurz je určen všem, kteří se zajímají o tvorbu a údržbu vrbeckého kroje. Kurzy jsou bezplatné a v jejich průb ěhu je možné vytvo řit si součásti kroje určené pro vlastní potřebu. V takovém případ ě je však nutné zajistit si materiál. Kurz bude probíhat vždy od 18.30 do 20.30 hodin. Více informací: e-mail: [email protected], tel.: 774 700 048 12

srpen 2015

EW_inz_komiks_tisk.indd 1

VRBECKÝ ZPRAVODAJ

13

09.12.14 22:40

VRBECKÝ ZPRAVODAJ

srpen 2015

ZÁJEZD DO ITÁLIE Vážení občané, dovoluji si Vám vyjádřit svoje pocity, zážitky, emoce a krásu z poutního zájezdu do Itálie. Když jsme v neděli ve tři hodiny vyjeli, tak jsme zjistili, že jsme vcelku dobrá a veselá parta. Našim průvodcem byl otec Martin Mojžíš ze Slovenska. Je to výborný, všestranný a moudrý člověk. Měl pro nás celý týden vždycky vlídná, moudrá i veselá slova. Také nás dobře seznámil s každým poutním místem a snažil se nám toho co nejvíce říct. Tam kde mohl na místě a kde to nešlo, tak v autobuse před i po poutním místě. Také jsme toho prošli a projeli více, než bylo v plánu. Byli jsme vcelku poslušná skupina.

Projeli jsme kus Itálie. Je to krásná země, plná přírodních krás, hor, ale také úrodných polí. Na jedné straně hory se sněhem v dubnu, na straně druhé moře a hotely. A také sklízení zeleniny a sázení na druhou sklizeň. Ale co bylo podstatné, byly památky. Úchvatné baziliky, katedrály, kostely. Je obdivuhodné, jak lidé v tehdejší době vybudovali bez techniky, počítačů a výtahů, takovou skvostnou krásu, bohatství a těžkou dřinu. Až když to člověk vidí a slyší, tak ocení víru těch, co to budovali a mnozí při té dřině i zahynuli. Každý, kdo navštíví tato krásná místa, má v sobě plno dojmů, emocí a krásných zážitků. To všechno se

člověku vryje do srdce a do duše, vše začne vnímat více a jinak. Říká se o Itálii, že je tam nepořádek a neuklizeno. Ale opak je pravdou. Až na Řím. Tam je dosti špíny, ale možná je to turistikou. Nevím. To na Vrbici, i když je rozbitá, je hezky a čisto. A proto, všude dobře, doma nejlíp. Važme si toho, co máme a buďme rádi, že nežijeme v bídě a chudobě. A opatrujme si naši obec, naši Moravu a naše Česko. S pozdravem a přáním zdraví, hezkých dnů a každý ve svou víru za všechny účastníky zájezdu do Itálie Emílie Michnová

„Čteme celá rodina“ Projekt „Čteme celá rodina“ je zaměřen na děti, rodiče a prarodiče a bude sestávat z několika různých aktivit. Stěžejní aktivitou projektu bude čtení rodičů dětem, děti rodičům a prarodiče dětem. Tato čtení budou probíhat 1x za měsíc v odpoledních hodinách, kdy se děti, rodiče a prarodiče setkají v knihovně a začne předčítání dětských knih. Další podpůrnou aktivitou bude setkání dětí s ilustrátory a autory dětských knih, tato setkání se uskuteční 2x ročně. V neposlední řadě projekt umožnil obohacení knihovny o nové knihy, které se budou k tomuto projektu využívat.

KDY:

10. 9. 2015 - setkání s ilustrátorem Adolfem Dudkem (pro děti z MŠ, ZŠ a jejich rodiče) 16. 9. 2015 - čtení rodičů dětem, děti rodičům a prarodiče dětem - od 16.00 hod. 1. 10. 2015 - setkání s autorem dětských knih Markem Srazilem (pro děti z MŠ, ZŠ a jejich rodiče) 14. 10. 2015 - čtení rodičů dětem, děti rodičům a prarodiče dětem - od 16.00 hod. 11. 11. 2015 - čtení rodičů dětem, děti rodičům a prarodiče dětem - od 16.00 hod. 16. 12. 2015 - čtení rodičů dětem, děti rodičům a prarodiče dětem - od 16.00 hod. 13. 1. 2016 - čtení rodičů dětem, děti rodičům a prarodiče dětem - od 16.00 hod. 17. 2. 2016 - čtení rodičů dětem, děti rodičům a prarodiče dětem - od 16.00 hod. 16. 3. 2016 - čtení rodičů dětem, děti rodičům a prarodiče dětem - od 16.00 hod. 13. 4. 2016 - čtení rodičů dětem, děti rodičům a prarodiče dětem - od 16.00 hod. 11. 5. 2016 - čtení rodičů dětem, děti rodičům a prarodiče dětem - od 16.00 hod.

KDE: CVČ Kalubáček - prostory knihovny Projekt vznikl za finanční podpory Jihomoravského kraje

14

srpen 2015

VRBECKÝ ZPRAVODAJ

&HQWUXPYROQpKRþDVX.DOXEiþHN SRĜiGi

KERAMICKÉ KURZY 1DE­]­PH9¡PPRľQRVWQDXÍLWVHSRG RGERUQ½PYHGHQ­P]¡NODGQ­WHFKQLN\ DSRVWXS\SU¡FHVNHUDPLFNRXKO­QRXD ]¡URYHĈY\WYRęHQ­RULJLQ¡OQ­FKG¡UNįSUR 9DġHEO­]N©LSUR9¡V

52='Ú/(1.85=Į 6XG½W½GHQ š7KRGGÛWL KRGGRVSÛO­ Ì7KRG URGLÍHSUDURGLÍHVGÛWPL

 

/LFK½W½GHQ š7KRG WRÍHQ­QDNUXKX Ì7KRG WRÍHQ­QDNUXKX

.DSDFLWDNXU]XMHRVREWRÍ­ęVN½NXU]RVRE\ .XU]\VHNRQDM­RGGR &HQDNXU]XGÛWL.ÍGRVSÛO­.Í WRÍ­ęVN½NXU].Í

GÛWLKRGLQDW½GQÛGRVSÛO­KRGLQ\W½GQÛWRÍHQ­KRGLQ\W½GQÛ GRKURPDG\Y½XNRY½FKGQ­

3ęLKODġRYDWQDNXU]\VHPįľHWHSRPRF­SęLKO¡ġN\ ]YHęHMQÛQ©QDVWU¡QN¡FKREFHQHERRVREQÛQD&9Ì .DOXE¡ÍHNDWRQHMSR]GÛMLGR

9­FHLQIRUPDF­RNXU]HFKQD HPDLOXFYF#YUELFHF] WHO 15

VRBECKÝ ZPRAVODAJ

srpen 2015

Novinky v knihovně Také v letošním roce knihovna prošla řadou změn, které snad čtenáři a návštěvníci pozitivně ocení. Hlavní změnou je přechod na nový katalogizační informační systém Tritius, díky tomu Vám například budou chodit na e-mail vaše výpůjčky nebo upomínky, systém nám však také umožní efektivnější správu knižního fondu, moderní online katalog Carmen a možnost správy nejen knih, ale také periodik, DVD, stolních her, map a elektronických čteček a knih. S poslední zmiňovanou novinkou vnitřně poměrně bojujeme – klasická kniha, je klasická kniha a knihovna má mimo jiné za cíl odrhnout nás od počítačů a nabídnout možnost vzdělávat se, setkávat se, prostě se bavit. Nicméně jsou chvíle, kdy elektronická čtečka může být zajímavou alternativou – cestování, omezený prostor apod. Ne

webové stránky knihovny

16

katalog Carmen

každému tento moderní způsob čtení může sednout, nyní máte možnost si jej prostřednictvím naší knihovny vyzkoušet. Změnou také prošly webové stránky knihovny – knihovna. vrbice.cz – nový design, nové menu, nové informace, nové fotografie. Za zmínku stojí také přihlášení do online katalogu Carmen – jeho moderní vzhled určitě nadchne nejen mladé čtenáře. Každý čtenář se do něj může přihlásit – stačí vyplnit číslo vaší průkazky a jako heslo napsat prvních 6 čísel vašeho rodného čísla – po přihlášení se můžete podívat, jaké knihy máte vypůjčené, sami si výpůjčku prodloužit, prohlédnout si, zdali je kniha, kterou si chcete půjčit k dispozici, zkontrolovat, zdali máte zaplaceny poplatky

a pokud se Vám nějaká knížka líbila, můžete ji také ohodnotit.

Úspěch knihovny Naše knihovna byla nominována a přihlášená do soutěže Knihovna roku 2015 v kategorii základní knihovna. Tato kategorie je určena především knihovnám v malých obcích a předpokládá se u ní úspěšné umístění v soutěži Vesnice roku. V loňském roce díky vítězství v krajském kole, jsme se této soutěže nemohli zúčastnit, v letošním roce jsme však byli do krajského kola navrženi. Byla stanovena nezávislá hodnotící komise z Moravské zemské knihovny, kterou jsme přivítali 17.7.2015, které jsme v průběhu dvouhodinové prezentace naší knihovnu představili. Knihovna a CVČ Kalubáček porotu oslovili a máme velkou radost, že Vám můžeme oznámit, že jsme postoupili do celostátního kola soutěže a budeme bojovat o titul Knihovna roku 2015. Držte naší knihovně pěsti.

srpen 2015

VRBECKÝ ZPRAVODAJ námi užili, tak jako my s nimi. Ráda bych touto cestou poděkovala všem, kteří mi pomohli, aby vše fungovalo, tak jak mělo.

Dobrodruzi v knihovně Před několika dny skončil první příměstský tábor na Vrbici. S dětmi jsme tropické počasí zvládali jak jen to šlo - hráli jsme hry, tvořili táborová trička, zkusili si olympiádu, navštívili aqualand v Uhřicích a Sloupskošošuvskou jeskyni. Nechybělo spaní ve stanech, opékání špekáčků, vaření kukuřičných klásků a ani stezka odvahy. Doufám, že si děti celý týden s

Klára Beranová

Plánované akce v knihovně pro rok 2015 10. 9. Setkání s ilustrátorem Adolfem Dudkem. V rámci projektu Čteme celá rodina se s ním budou moci setkat děti z MŠ a ZŠ společně s jejich rodiči.

16. 9. Čteme celá rodina - čtení rodičů dětem, děti rodičům a prarodiče dětem Aqualand Uhřice

2%(&1.1,+291$95%,&( 32ʁ' 9='Ú/9$&.85=

NEBOJTE SE POÉÍTAÉE =$0ÚĘ(1.85=8

'‰/.$.85=8 OHNF­SRKRGLQÛ

3U¡FHVSRÍ­WDÍHP 3U¡FHVLQWHUQHWHP 3RXľ­Y¡Q­WH[WRY©KRHGLWRUX

šÌ$ 671,&.323/$7(. .Í

=$+-(1.85=8 ʍ-(1 NDľG½VXG½W½GHQYSRQGÛO­ RGGR .DSDFLWDNXU ]XMHRPH]HQDSRÍWHPSRÍ­W¡ÍįYNQLKRYQÛ.GLVSR]LFLEXGHSęLSRMHQ­N:,),SURWRMH PRľQ©SęLQ©VWVLYODWVQ­QRWHERRNÍLWDEOHW

18. 9. Jízda na hraně 25. 9. Cesty malým Tibetem: povídání o zážitcích ze tří cest po Ladakghu, posledním místě kde přežívá Tibetská kultura v původní podobě. Začátek v 18.30 hod. Cestovatelská beseda s Ladislavem Krapkem.

1.10. Setkání se spisovatelem dětských knih Markem Srazilem. V rámci projektu Čteme celá rodina se s ním budou moci setkat děti z MŠ a ZŠ společně s jejich rodiči.

5.10. Tvořivá dílnička pro děti 7. 10. Burza knih 9. 10. Literární kavárna 14. 10. Čteme celá rodina - čtení rodičů dětem, děti rodičům a prarodiče dětem

7'(1.1,+29(1 5. 10.- 11. 10. 2015

PROGRAM: Pondělí 5. 10.

Tvořivá dílnička pro děti

středa 7. 10.

Burza knih – 15.30 - 19.00 hodin

Pátek 9. 10.

Literární kavárna – začátek v 17.00 hodin

Celý týden se můžete zdarma zaregistrovat a promineme Vám všechny dlužné částky za upomínky (podmínkou je však návštěva knihovny).

Obecní knihovna Vrbice, tel: +420 774 700 048, e-mail: [email protected]

16. 10. Epicentrum 22. 10. Drakiáda - v rámci drakiády proběhne soutěž - o nejvyšší vzlet draka, o nejpěknějšího vyrobeného a nejpěknějšího koupeného draka, a také nejoriginálnější název draka.

13. 11. Ke světlu 11. 11. Čteme celá rodina - čtení rodičů dětem, děti rodičům a prarodiče dětem

11.12. Vzdám to až zítra 16. 12. Čteme celá rodina - čtení rodičů dětem, děti rodičům a prarodiče dětem 17

VRBECKÝ ZPRAVODAJ

srpen 2015

Elektronovela zákona o odpadech ulehčí život spotřebitelům Takzvaná elektronovela zákona o odpadech, která zavádí v České republice do praxe nové požadavky evropské směrnice, začala platit od 1. října 2014. Některá její ustanovení nabyla účinnosti ihned, jiná během roku 2015. Poslední změny vstoupí v platnost až v roce 2018. Novela vychází ze Směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, která mimo jiné nařizuje členským státům, aby na základě uplatnění zásady rozšířené odpovědnosti výrobce dosáhly stanovené minimální úrovně sběru vypočítané z průměrného množství elektrozařízení uvedených na trh za předcházející tři roky. V roce 2016 to má být 40 %, v roce 2021 už 65 %. Pro splnění tohoto cíle plánuje Ministerstvo životního prostředí, prostřednictvím návrhu Plánu odpadového hospodářství ČR pro roky 20152024, meziročně navyšovat zpětný odběr a oddělený sběr o 5 %. Stávající úroveň sběru se pohybuje na úrovni 30 %. Nové povinnosti V novele je s platností od 1. 10. 2014 uzákoněna například povinnost prodejců elektra s prodejní plochou větší než 400 m2 zdarma odebírat a předávat k recyklaci všechny malé spotřebiče bez nutnosti zakoupit nové zboží. Nikdo jiný než zpracovatel, prodejce nebo provozovatel sběrného dvora či jiného místo zpětného odběru, už také nesmí přijímat elektrozařízení a elektroodpady. Výkupny kovů, ale i sběrné dvory, pokud nemají smlouvu s výrobcem nebo s provozovatelem kolektivního systému, tedy musejí tyto věci odmítnout. S tím souvisí také 18

ta část novely, podle které vyjma zpracovatele nesmí nikdo elektrozařízení nebo elektroodpad jakkoliv upravovat, využívat nebo odstraňovat. I při prodeji elektra přes internet je nyní povinné informovat o způsobu zajištění jeho zpětného odběru, sběrná místa musejí být povinně zřízena ve všech obcích a městských částech s více než 2000 obyvateli. Další ustanovení elektronovely se týkají nových povinností výrobců a jimi zřízených kolektivních systémů. Od 1. ledna 2015 musejí například vést evidenci toku zpětně odebraných spotřebičů z míst zpětného odběru až po zpracovatele. S platností od 1. června roku 2015 má také vzniknout jednotný

registr míst zpětného odběru za účelem sdílení informací pro spotřebitele o možnosti odevzdat elektrozařízení. Údaje do něj budou poskytovat prostřednictvím dálkového přístupu všichni výrobci a provozovatelé míst zpětného odběru. Tento registr tak bude jediným a jednotným zdrojem pro občany, pokud budou hledat, kde mají odevzdat své spotřebiče a nemusejí informace vyhledávat na webových stránkách jednotlivých systémů (www.mzp.cz). Novela mění také rozdělení jednotlivých druhů spotřebičů do skupin. Ze stávajících 10 se stane pouze šest. Změna ale vstoupí v platnost až k 15. 8. 2018 a bude mít dopady především na výrobce a zpracovatele.

                 

          !"                    !"##$ 

srpen 2015

VRBECKÝ ZPRAVODAJ

Hledáš smysluplnou a odpovČdnou práci? Nejsi lhostejný/á ke svému okolí? Nehledej a pĜijć mezi nás! Jsi obþan ýR starší 18 let, máš maturitu, jsi bezúhonný/á s dobrou fyzickou a zdravotní kondicí?

NEVÁHEJ! Nabízíme stabilní finanþní ohodnocení, kariérní rĤst, 6 týdnĤ dovolené, pĜíspČvky na dovolenou, odchodné, výslužné a Ĝadu dalších výhod. VÍCE INFORMACÍ SDċLÍ ODBOR PERSONÁLNÍ, KRAJSKÉ ěEDITELSTVÍ POLICIE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE, ÚZEMNÍ ODBOR BěECLAV Národních hrdinĤ 15, 690 16 BĜeclav

muzeum bude otevřeno v neděli 23. 8. 2013 13.30 – 17.00 hod. 19

VRBECKÝ ZPRAVODAJ

srpen 2015

O PA K O VÁ N Í – M AT K A M O U D R O S T I V minulém čísle zpravodaje jsme se intenzivně zabývali kanalizací a ČOV. Jelikož se pořád stejné dotazy opakují, jelikož se vyskytly i nové dotazy a jelikož většina našich spoluobčanů doposud nezačala s projektovou přípravou (hodnoceno podle počtu dodaných k vyjádření obci), je nutno některé informace připomenout či doplnit. Několik faktů o nové kanalizaci Některá z faktů a pravidel jsou logická a jasná, přesto se mne na ně často ptáte. V této situaci to naprosto chápu – je to něco nového a je potřeba tyto věci neustále vysvětlovat a vysvětlovat.

Z tohoto důvodu a pro jistotu se některá pravidla budou v tomto zpravodaji vícekrát opakovat. - Obec Vrbice bude disponovat dvěma kanalizacemi (tzv. oddílnou kanalizační sítí) – splaškovou a dešťovou. - Do dešťové kanalizace mohou být vyústěny pouze dešťové vody – vpustě z pozemních komunikací, okapy a svody ze střech domů, přepady z dešťovkových jímek apod. Do dešťové kanalizace nesmí být v žádném případě vyústěny přepady ze splaškových jímek na vyvážení (žumpy), odpady ze sklepů, záchodů u sklepů, znečištěná voda apod. - Do splaškové kanalizace

by měly být vústěny veškeré odpadní vody určené k čištění – tzn. odpadní voda z koupelny, záchodů a kuchyně, odpadní vody ze sklepů a záchodů, odpadní vody z provozoven (penziony, vinařství, drobné živnostenské provozovny, škola, školka apod.) - Do splaškové ani dešťové kanalizace v ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ nepatří – nebezpečné odpady, oleje, přepady z jímek na vyvážení (žumpy), kvasnice z vinařství, výpalky (na Vrbici snad žádné nejsou). Nebezpečné látky a oleje je možno zdarma odevzdat na sběrném dvoře, kvasnice apod. je možno vyvést na pole, hnojiště apod., výpalky na Vrbici nejsou.

CO DĚLAT – PŘÍPRAVA PŘED PŘIPOJENÍM – PROJEKT V ceně projektu, který realizuje a hradí obec Vrbice je odbočka a část přípojky zakončená šachtou. Místo pro umístění stavby jste si vyznačili v průběhu stavby (např. kolkem) a dodavatel stavby postupně tyto části přípojek vytvořil či vytvoří. Děkuji Vám všem, kteří jste s dodavatelem stavby spolupracovali a pomáhali vytyčit sítě a Vaše přípojky. Jaký tedy bude další postup, abychom se napojili na novou kanalizaci? • Přípojku do šachty si zajišťuje majitel objektu – projektová dokumentace, územní souhlas, realizace (samotné napojení) – kontakty na projekční kancelář – viz. níže. • Je nutné oddělit dešťové vody do dešťové kanalizace (ze střech apod.) a splaškové vody do splaškové kanalizace. Není možné, aby dešťové vody tekly do splaškové kanalizace a už vůbec ne, aby tekly splašky do dešťové kanalizace. V případě zjištění 20

těchto prohřešků bude obec kontaktovat příslušný vodoprávní úřad a požadovat náklady spojené s odstraněním škod. • Stávající septik je nutno vyřadit, splaškové vody ze septiku jsou již zakvašené a mohou zastavit proces čištění. Stávající septik můžete využít jako dešťovou jímku (po řádném a hlavně bezpečném vyčištění), případně jej můžete úplně zrušit – např. „zavést“ • Splaškovými vodami se rozumí vody z koupelen, kuchyně, pračky, myčky apod. • Není možné vypouštět splaškovou vodu na pozemek, i když je pozemek Váš! • Máte-li jímku na dešťovou vodu, je to samozřejmě v pořádku. V případě, že má přepad, je nutné, aby byl vyústěn do dešťové kanalizace – nikoliv splaškové!!! (obec nemá problém s vyústěním DEŠŤOVÝCH vod na Váš pozemek v případě,

když neohrožuje majetek okolních subjektů – přátelská a konstruktivní dohoda se sousedem je asi nejlepším řešením bez účasti úředního šimla). • Budete-li chtít připojit objekt, který není v rámci projektu Vrbice – kanalizace a ČOV plánován napojit (např. bez č.p., objekt který není určen pro trvalé bydlení, stavební pozemek), je nutno si náklady na odbočku a šachtu uhradit z vlastních zdrojů a to napřímo se stavební firmou. Pro jistotu uvádíme nákres, co všechno je v režii obce a co všechno bude v majetku stavebníka.

srpen 2015

VRBECKÝ ZPRAVODAJ

Cena projektu přípojky – část majitele objektu je 3250,-Kč. Smlouva i platby probíhá přímo s projekční kanceláří. V rámci servisu pro občany obec zajistí u těchto projektantů možnost sepsání objednávky i předání dokumentace, platby apod. přímo na obci – tzn. nemusíte nikam jezdit, vše se vyřídí v rámci Vrbice. Cena zahrnuje zaměření na místě samém, vypracování projektu, zajištění vyjádření ostatních provozovatelů sítí, žádost o územní

souhlas, poplatek na stavebním 2) Milan Veselý – úřadě (500,-Kč) + DPH projekční kancelář projektová a inženýrská činnost Projektovou dokumentaci si Slovácká 3223/83, 690 02, Břeclav můžete samozřejmě objednat u kohokoliv jiného, kdo má k tomuto Tel: 724 085 195 – Zůl Josef Email: [email protected] úkonu patřičné oprávnění. Kontakty na projektanty: 3) SPK ing. Libor Schwarz 1) TOP ARCH DESIGN Dlouhá 2 Projekční kancelář Josef Veverka 693 01 Hustopeče Brněnská 620/3 tel. 737 759 968 – Milan Herůfek 691 06 Velké Pavlovice – [email protected] tel. mob.: 723 118 237 e-mail: [email protected]

MÁME PROJEKT – C O DÁL? Máme projekt a územní souhlas ze stavebního úřadu v ruce, co dál? Je nutné se pomalu připravit na samotné fyzické připojení. Vzhledem k tomu, že se domácnosti budou napojovat do šachty, není problém, abyste si samotné připojení provedli dle stanovených pravidel a v souladu s projektovou dokumentací a vyjádřením dotčených orgánů a správců sítí sami – tedy svépomocí. Ti, co tuto možnost nemají (třeba to není v jejich silách, nebo prostě stavební úpravy

nechávají na odbornících), mohou samozřejmě k tomuto účelu využít některou ze stavebních firem, které mají s těmito drobnými stavbami/ přípojkami zkušenosti a jsou k tomuto účelu vybaveni technikou. Přikládáme opět návrh dvou regionálních firem. Opět ale zdůrazňujeme - realizaci samotné přípojky si můžete samozřejmě udělat u kohokoliv jiného, kdo má s těmito stavbami zkušenosti. Jediné, co obec Vrbice bude v rámci fyzického připojení požadovat, je kontrola zástupce obce samotného napojení – tento

požadavek je snad logický a pochopitelný. Při této příležitosti bude podepsána také smlouva. Kontakty na firmy: 1) Štambacher s.r.o., Za Dvorem 5, Velké Pavlovice – kontaktní osobou přímo na Vrbici je pan Jiří Záruba, Vrbice č. 417, tel.:723930225, email: [email protected] 2) STAVOČ spol. s r.o., Horní Bojanovice 1, 693 01 – kontakt – Luděk Michna – tel. 602510269, email: [email protected]

OTÁZKY A ODPOVĚDI TÝKAJÍCÍ SE KANALIZACE Musím se připojit? Připojit se nemusíte, musíte si pak ale zajistit jiný ekologický a legální způsob likvidace odpadních vod. Jediný možný způsob, který se nabízí, je pravidelný vývoz jímky na vyvážení. Máte poté povinnost po dobu pěti let doklady o ekologické likvidace uschovávat pro případ kontroly. Náklady na čištění zkvašených odpadních vod jsou neporovnatelné s náklady na čištění „čerstvě“ znečištěných vod. Vězte, že napojení je z ekonomického a provozního pohledu pro

domácnost nejlepší řešení.

případných nemalých sankcí.

Prostě se nepřipojím! S dovolením se odkáží na odpověď výše. Pak máte jedinou možnost – do stávající dešťové kanalizace si budete muset předělat pouze dešťové vody (nevyhnete se tedy stavebním úpravám) a stávající jímku pravidelně vyvážet a schovávat si doklady z příslušné ČOV. V případě, že tak neučiníte, ještě hůř - budete vypouštět splašky na pozemky či do dešťové kanalizace, vystavujete se riziku

Byla výstavba kanalizace a ČOV nutností? Tato otázka byla položena již v roce 2010 a dospěli jsme k odpovědi, že byla. Dovolím si ocitovat část rozhodnutí České inspekce životního prostředí z 1.12.2003. Obci Vrbice byla tehdy uložena pokuta ve výši 30.000,-Kč za nedovolené vypouštění vod z obce Vrbice. Dle §118 vodního zákona šlo pokutu za nedovolené vypouštění odpadních nebo důlních vod stanovit od 10 tisíc Kč 21

VRBECKÝ ZPRAVODAJ do 10 milionů Kč. Tehdejší vedení obce se vyjádřilo: „Obec Vrbice vybudovala z vlastních prostředků a za pomocí úvěru dešťovou kanalizaci. Tato kanalizace byla budována z PVC a to proto, poněvadž počítáme s tím, že v brzké budoucnosti vybudujeme ČOV. Při dobudování dešťové kanalizace bylo v kolaudačním rozhodnutí podmínkou, aby se všechny rodinné domy do této kanalizace napojily jak z okapových žlabů, tak ze dvorků rodinných domů. Bohužel jaké vody z dvorků rodinných domů tečou do kanalizace není možné zjistit a to z důvodu polohy obce, která je vlastně na kopci a v zimním období byla obec jeden led. Abych se vrátil k dobudování kanalizace a ČOV. Obec má zpracovanou finanční rozvahu na výstavbu ČOV jako sama obec a dohromady se sousední obcí Kobylí.“ – konec citace. Zdůrazňuji – psal se rok 2003! Do projektu Břeclavsko se obec Vrbice nepřipojila, tudíž společná ČOV s Kobylím se nekonala (ta by dle mého názoru mohla mít logické opodstatnění). Koncem roku 2010 obec neměla vypracovanou žádnou projektovou dokumentaci. Veškerá příprava pro územní rozhodnutí, žádost o dotaci ke SFŽP, projektová dokumentace pro stavební povolení a prováděcí projektová dokumentace byla realizována v letech 2011-2013. Dovedete si představit, v jaké výši by byly pokuty v případě zjištění, že se se zjištěným stavem v roce 2003 po léta prakticky nic neprovedlo? Je normální ukazovat naší krásnou obec a za humnama máme s prominutím „bordel“? Je normální vypouštět odpadní vody tam, kam nemám? Je normální vypouštět odpadní vody přes cestu k sousednímu domu? Platil někdo doposud z Vrbice 22

srpen 2015 poplatek za provoz byť dešťové kanalizace? Není pravdou, že to obec nic nestojí. A takovýchto otázek by se mohlo položit více. O to víc mne mrzí, že někdo mi otázku, zda-li je kanalizace a ČOV potřebná, položí po čtyřech letech intenzivních příprav. Na následnou otázku, jak dnes likviduje odpadní vody odpoví, že má přepad z jímky do kanalizace, což považuji za vrchol drzosti. Poněkolikáte opakuji – stávající kanalizace je dešťová! Proč se neudělaly malé domovní čistírny? Proč se nevyužila stávající kanalizace? Již v roce 2011 jsme „položili na stůl“ několik variant a snažili jsme se u každé specifikovat plusy a mínusy. Uvědomme si, že Vrbice je na kopci a nelze tudíž celé území vyřešit gravitačně. 1) Varianta stávající kanalizace pouze s dostavěním ČOV – stávající kanalizaci by nikdo nepovolil a nezkolaudoval jako sdruženou – ne všude je v plastu, ne všude by zkoušky těsnosti dopadly úspěšně. Dalším problémem by bylo vyřešení lokalit, které nejsou spádově ke Studýnkám – tedy k bývalému JZD, Čejkovická, Šmitkov, Zahrady a Bytovky – muselo by se vyřešit přečerpávání – navíc by se přečerpávaly i dešťové a balastní vody. Na variantu sdružené kanalizace nebyl nalezen vhodný dotační titul, financování v této výši bez dotačních prostředků by byla úplná utopie. 2) Varianta domácí čistírny – také na tuto variantu nebyl nalezen vhodný dotační titul. Navíc je u ní řada otazníků – kdo by čistírny vlastnil, na čím pozemku by byly, kdo by je provozoval, kdo by hradil energie, kdo by zodpovídal za kvalitu vyčištěné vody, kdo by

hradil sankce v případě zjištění nedostatku úřady atd. Taktéž nad povolením a kvalitou vypouštění těchto vod je jeden velký otazník. Dovolím si ocitovat známého, který bydlí v oblasti, kde tyto čistírničky mají - vše funguje dobře, pokud se striktně dodržují pravidla pro používání těchto zařízení. Bohužel většina obyvatel v obci tyto pravidla nedodržuje a čištění tudíž nefunguje, nebo funguje pouze částečně. 3) Varianta dvou menších čistíren – musely by se vybudovat stejně minimálně tři přečerpávací stanice. Rozhodně je levnější přečerpávat pouze splaškové vody a čistit je jen na jednom místě, než živit dvě čističky. 4) Dnešní varianta – nová splašková kanalizace se čtyřmi přečerpávacími stanicemi. Čerpá se pouze to, co se musí. Tato varianta byla pro dotaci akceptovatelná. Tato varianta je také pro občany nejméně náročná na péči a na stavební připravenost – o administrativě raději nemluvím. Doufám, že z výše uvedeného je patrné, že než jsme se do něčeho pustili, rozebrali jsme důkladně situaci. Proč se neudělala kořenová čistička? ČOV tvoří něco málo přes čtvrtinu nákladů celého projektu. Kanalizace (hlavní část projektu) by se stejně musela provést. Dotčené orgány jasně stanoví parametry vyčištěné vody, které by kořenová čistírna odpadních vod nebyla schopna v naší oblasti zaručit. Upřímně – neznám vinařskou obec, kde by dobře fungovala kořenová čistírna. Příkladem nám budiž obec Němčičky, kde ji původně měli a přestavěli ji. Kořenová čistírna

srpen 2015 je velmi dobré řešení zejména do podhorských oblastí. Proč musí být u každé přípojky šachta? Šachta má několik výhod. Díky ní je možno provést kontrolu a případní vypouštěči kalů a jiných problematických látek budou odhaleni. Lze jí snadno zjistit, zda-li není napojen do splaškové kanalizace dešťový svod, je možné také zjistit, zda majitel objektu nepoužívá pouze přepad z jímky apod. Má to své výhody také pro majitele objektu. Prostřednictvím šachty je možno prozkoumat případně „protlačit“ odpadní rozvody v objektu. Jakým způsobem bude obec Vrbice zjišťovat a odstraňovat případné prohřešky? Obec jako taková bude zodpovědná za provoz obou kanalizací. Případné prohřešky bude zjišťovat pomocí šachet a revizním kamerovým systémem. Škody způsobené chováním jednotlivců bude vymáhat právě na nich. Není žádoucí, aby Ti, co to myslí poctivě, dopláceli ze společného na ty nepoctivé a řekněme si to na rovinu – „vypočítavé“. Proč vede kanalizace tam a ne jinde? V minulosti se některé přípojky vybudovaly přes dvory po pozemcích jednotlivých vlastníků – např. u školy, U Tří růží, Stráž. Nová kanalizace je budována, až na dvě vyjímky, na pozemcích obce. Tyto dvě vyjímky jsou pan Jiří Mikulica a Ing. Vlastimil Lubal, kteří souhlasili s umístěním kanalizace na jejich pozemcích, byť jím stavba způsobila řadu a řadu problému a kteří se obětovali na úkor všech. Patří jim za to velký

VRBECKÝ ZPRAVODAJ dík. Všude jinde jsme se snažili umístit kanalizaci na obecní pozemky a přípojky vyprojektovat tak, aby byly použitelné nejen teď, ale s výhledem na budoucnost. Bude-li někdo přestavovat dům, průjezd apod. bude moci tuto problematiku dořešit a tento krok ocení. Dalším limitem byly sklepy, jimiž je Vrbice specifická, dalším limitem byly stávající sítě. Zejména v úzkých uličkách je umístění kanalizace velkým problémem s ohledem na stanovená ochranná pásma ostatních sítí atd. Jak to bude s opravou cest? Součástí projektu je oprava komunikací, zapravení rýhy a záruka na tyto opravy po dobu 5 let. Dodavatel stavby bude muset taktéž opravit výtluky a praskliny na komunikacích způsobené pohybem techniky. Některé komunikace již nelze opravit – Stará cesta, Bytovky, Levárky, příjezd k ČOV u dětského hřiště a budou se postupně uvádět do původního stavu. Obec si již také připravuje projektovou dokumentaci a patřičná povolení na některé další místní komunikace – např. Stráž. V budoucích letech dojdou na řadu také chodníky. Bude to proces dlouhý, každý rok se provede něco, ale stavbou nové kanalizace jsme se dostali do stádia, kdy tyto opravy má smysl začít dělat. Bude se platit stočné za kubík, nebo za hlavu? Vzhledem k tomu, že ve většině domů je více zdrojů vody (dešťové jímky, studny apod.) bude se stočné vypočítávat paušálem na hlavu. V rámci projektu je zpracována tzv. FEA – finanční ekonomická analýza, která upřesňuje jak nákladovou

tak příjmovou položku. Od celého objemu budou muset být odečteny podnikatelské subjekty – provozovny (vinařství penziony, apod.), objekty, které nejsou určeny k bydlení – např. sklepy a to proto, aby řadoví občané na tyto subjekty nedopláceli. Musím využít některou z nabízených firem, když mám sám jiné možnosti? Jak pro vytvoření projektové dokumentace, tak pro realizaci vlastní přípojky (nebudeteli si to dělat sami) můžete využít kohokoliv, kdo má k tomu oprávnění (projekt), či zkušenosti (realizace). Po obci již kolují „zaručené“ informace, jak tyto služby obec přeprodává a vydělává na občanech. Tento sprostý drb kategoricky odmítám – kontakty jsou zmiňovány na základě požadavků občanů. Proč se nemůže udělat jen přepad ze stávajícího septiku a napojit jej do nové kanalizace? V septiku jsou splašky již nakvašené a v případě neregulovaného přítoku by mohly zastavit čistící proces, jehož nastartování by obec stály nemalé prostředky. Zasvěcení jistě budou oponovat, že septiky se vyváží fekálem na ČOVku. Ano, mají pravdu, nicméně na ČOV je k tomu určená speciální jímka, ze které se regulovaně (řízeně) tyto znečištěné vody vypouští. Je nutné napojit také rekreační objekty? Odpověď je pořád stejná – pokud se nenapojíte, budete vyzváni k doložení, jakým způsobem likvidujete odpadní vody.

23

VRBECKÝ ZPRAVODAJ

srpen 2015

STOČNÉ – VDĚČNÉ TÉMA V KULOÁRECH V žádném případě není pravdou, že přibližná budoucí cena stočného nebyla nikdy řečena. Toto téma je pravidelně probíráno na zasedání zastupitelstva. První odhad byl dokonce písemně zveřejněn a to ve Vrbeckém zpravodaji v srpnu 2014, Úvodní slovo starosty, odstavec šestý (zpravodaj možno nalézt na stránkách obce). Je zde také vysvětleno, z jakých nákladů se stočné skládá – energie, mzdové náklady obsluhy, likvidace a vývoz kalů, laboratoř, odborný dohled a také vytváření povinné rezervy. Již v minulém zpravodaji je jasně uvedeno, že se musí vycházet z FEA (finanční ekonomická analýza) a že výše stočného je taktéž pod dohledem orgánů – zejména Ministerstva zemědělství. Nelze stočné stanovit od stolu, nelze si z této služby udělat výdělečný podnik. Vycházejme tedy z finanční ekonomické analýzy, kdy je cena stočného predikována až do roku 2026 ve výši 34,38Kč/ m3 + příslušná sazba DPH (cena stanovena v roce 2012 v době podávání žádosti – výši stočného se také ovlivnila výše spoluúčasti obce). Každoročně je nutno v ceně zohlednit také míru inflace – tzn. v roce 2015 by byla cena stanovena na 36,52Kč/m3 + příslušná sazba DPH (zaokrouhleně 42,-Kč/m3).

Obec Vrbice zatím plátce DPH není, ale bude se jím muset stát. Dále vycházejme z Vyhlášky MZ č. 120 ze dne 29. dubna 2011, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) ve znění pozdějších předpisů. Příloha č. 12 k vyhlášce č. 428/2001Sb. stanoví v odst. I. bytový fond směrné číslo roční spotřeby vody – na jednoho obyvatele bytu s tekoucí teplou vodou za rok 35m3. Takže podtrženo sečteno – jaká by byla výše stočného pro rok 2015 v případě, kdyby obec byla plátcem DPH? 35m3 *(36,52*1,15)=1469,93,Kč/rok – tj. cca 122,50,Kč/osoba/měsíc Odhad byl tedy téměř přesný – bude samozřejmě nutné zohlednit studenty přebývající na internátech a jiné výjimky víceméně totožné s obecní vyhláškou týkající se odpadu. Cena stočného je velmi podobná ceně společnosti VAK Břeclav – na rok 2015 VAK stanovil cenu 45,08,-Kč včetně DPH Jen pro zajímavost a porovnání uveďme porovnání nákladů

čtyřčlenné domácnosti, která si nechá legálně pravidelně vyvážet jímku a stočné. Za stočné zaplatí čtyřčlenná domácnost cca 5.880,-Kč za rok. Pokud bude v třítýdenních intervalech vyvážet jímku a likvidovat tyto zkvašené fekálie na ČOV, bude ji stát jeden vývoz minimálně 1500,-Kč. Zdůrazňuji, že musíme zapomenout na podvodníky, kteří vypustí fekálie na pole, silnici či do škarpy, zdůrazňuji, že čerpání byť na vlastní pozemek je taktéž nepřípustné (čerpání na silnici, kde se ve fekáliích brodí spoluobčané, raději nebudeme zmiňovat). Rok má 52 týdnů, domácnost vyváží v třítýdenním intervalu – tzn. za rok musí absolvovat 17 vývozů, za každý vynaloží 1500,-Kč, což za rok činí 25.500,-Kč. Tyto záležitosti bude majitel objektu povinen doložit obci, případně Odboru životního prostředí. V uvedeném případě má tedy čtyřčlenná domácnost na výběr – 5.880,-Kč stočné, nebo 25.500,-Kč odvoz + povinnost uchovávat dokumentaci. Nakonec mi dovolte po několikáté připomenout - současný stav přepad, přečerpávání a vypouštění je protizákonný a hlavně do budoucna neakceptovatelný! Tomáš Bílek – Váš starosta

Důležité termíny k připojení kanalizace 22. září 2015 – spuštění testovacího provozu. Od této doby je možno se oficiálně napojit. 30. listopad 2015 – nejzazší termín připojení (Pokud do 31.10. 2015 nebude mít obec k dispozici projektovou dokumentaci napojení k vyjádření, bude požadovat po majiteli objektu doložit, jakým způsobem likviduje odpadní vody). V tuto chvíli prošla vyjádřením obce velmi slabá pětina z celkového počtu přípojek. Důrazně žádáme občany, aby problém začali řešit a nenechávali připojení na poslední chvíli. 24

srpen 2015

VRBECKÝ ZPRAVODAJ

Báseň o krajíci chleba Už o mnohém psali básníci o lásce, přírodě, lidské nenávisti. Napsali o hvězdách, vesmíru, básnili o květech jasmínu. O růžích kvetoucích i těch, co odkvetly, o tom všem lidé už v básních se dočetli. O tom všem psali už básníci... Však nikdo z nich o chleba krajíci. O čerstvém krajíčku Božího daru, potravě všech lidských tvorů, hroudou i domovem vonící. Ten bochník chleba voňavý! Když leží na na stole, na ubruse bílém, vedle něho nůž a slánka soli

a mléka čerstvého džbáneček kamenný. "Mami, ukrojte mně prosím aspoň skývu." Maminka chlebíček třemi křížky žehná, krajíček ukrojí, ze slánky posolí, s úsměvem na tváři krajíc chleba podá. Jako mandle chutná, jenom se rozplývá! Maminčin slyším hlas, dodnes, pořád znova: "Važte si chlebíčka!", byla její slova. "Vždy jej přežehnejte třikrát křížem svatým, nikdy nezáviďte pochoutky bohatým! Ať vám celý život na stole chléb voní." To jsou slova mámy, jež mi zbyla po ní... M. Kachyňová 2006

Nebraňme se ekologii, vyplatí se nám to! Mnozí z nás považují pojmy jako ekologie, společenská odpovědnost, nebo ochrana životního prostředí za něco moderního a líbivého, s čím přicházejí eko-nadšenci v posledních letech. Jde však o velký omyl, ochranou přírody se lidé začali zabývat už v průběhu 19. století, sice nepoužívali termíny „ekologie“ a „společenská odpovědnost“, ale již tehdy si uvědomovali, že se krajina v Česku v průběhu staletí hodně změnila a v důsledku lidské činnosti na mnoha místech i značně poškodila. Osvícení šlechtici proto začali na svých panstvích zřizovat přírodní rezervace, kde bylo zakázáno hospodařit a obdělávat půdu. Nejstarším chráněným územím v Česku a zároveň i nejstarší přírodní rezervací v Evropě je Žofínský prales, který byl vyhlášen již roku 1838 na panství Buquoyů. V dnešní době si už nevystačíme jen s vyhlašováním chráněných území, je potřeba dělat víc. Firmy při svém provozu přemýšlejí, jak ušetřit energie, nejen z

důvodu ekonomických, ale také proto, aby šetřily ubývající přírodní zdroje. V kancelářích svítí úsporné světelné zdroje, budovy dostaly zateplení, řada firemních materiálů zůstává jen v elektronické podobě, tiskneme jen to, co je opravdu důležité. Stejně odpovědně se chovají i města a obce. Rekultivují zanedbané plochy, ze svých rozpočtů přispívají na zachování linkových autobusů a vlaků, nahradily veřejné osvětlení za úspornější světla, podporují místní firmy, motivují spoluobčany k důslednému třídění odpadů. Recyklace může pro obce znamenat důležitou úsporu. Zatímco netříděný odpad musí obec předat specializované firmě, která si nechá za jeho likvidaci dobře zaplatit, zpětný odběr elektrozařízení nabízejí kolektivní systémy zcela zdarma. Zpětný odběr vysloužilých elektrozařízení a jejich následná recyklace se vyplácejí hned dvakrát: umožňují totiž opětovně využít materiály a šetří přírodní zdroje. Druhotné suroviny získané

z recyklace jsou levnější, než nová těžba. Navíc recyklace zamezí úniku škodlivých látek (například rtuti ze zářivek) do přírody. Zpětný odběr zářivek pro naši obec Vrbici zajišťuje již několik let kolektivní systém EKOLAMP, který v České republice vytváří hustou síť sběrných míst, přispívá na provoz sběrného místa, zajišťuje přepravu sběrných nádob do recyklační firmy i samotnou recyklaci. Díky tomu ušetří obec Vrbice finanční prostředky, které bychom jinak museli utratit na likvidaci nebezpečných odpadů. Ročně se prostřednictvím kolektivního systému EKOLAMP podaří recyklovat kolem 5 miliónů kusů zářivek a výbojek. To představuje 25 - 30 kg toxické rtuti, která by jinak mohla znečistit vodu o objemu téměř dvou Lipenských přehrad. Pomozte i vy chránit své zdraví a přírodu našeho města a nevyhazujte úsporky do koše. Mapu sběrných míst naleznete na www.ekolamp.cz. 25

VRBECKÝ ZPRAVODAJ

srpen 2015

MATE Ř S K Á Š KO LA DEN OTCŮ V MATEŘSKÉ ŠKOLE V naší mateřské škole se již stalo tradicí, že slavíme nejen svátek matek, ale i svátek otců. Den otců připadá na 21. června. Stejně jako maminkám, tak i tatínkům chystáme spolu s dětmi malá překvapení.

Víme, že taťkové bývají velmi pracovně vytížení. Tak jsme

si dovolili tento svátek slavit celý týden. Tatínkové si mohli přijít pro svého kloučka nebo holčičku, kdykoliv během toho týdne a strávit tam s nimi svůj volný čas. A jak? Nejdříve si musel taťka své dítě poznat. Vypadá to velmi jednoduše. Když jsme však tátovi zavázali oči a měl si vybrat z deseti dětí právě to své, nebyl to snadný úkol. Ale většina tatínků uspěla. Jelikož se blížil čas prázdnin a dovolených a většina z nás se vydává k vodě, zvolili jsme jako dopravní prostředek lodičku, kterou si tatínek společně s dítětem vlastnoručně složili, vyzdobili a vytvořili koláž s názvem „Lodičky na vodě“. A tady spousta tatínků zavzpomínala

na postup při skládání loďky. S pomocí paní učitelky to šlo hravě. Ukázala se zde zručnost, kreativita a nápaditost tatínků a taky to, jak spolu s dětmi dovedou spolupracovat. Někdo dokreslil mušle, námořníky, rybky a tak vznikla spousta originálních koláží. Myslím, že čas, který spolu dítě a tatínek strávili, byl pro oba přínosný. p. uč. O. Kurucová

Rok v mateřské škole aneb jak běžel čas Čas plyne jako voda a stejně tak rychle uplynul i letošní školní rok v naší mateřské škole. Byl to rok plný zážitků a her. O mnoha akcích školy jsme psali již dříve v minulých číslech zpravodaje. My se teď zaměříme na poslední tři měsíce školního roku – duben až červen. Na začátku dubna jela třída „Koťátek“ autobusem do EKOCENTRA TRKMANKA do Velkých Pavlovic. Ekocentrum pořádá pěkné výukové programy pro děti různých věkových skupin. My jsme využili jejich nabídky programu s názvem „ŽIVOT U RYBNÍKA“. Děti si v praxi vyzkoušeli lovení hmyzu a živočichů v rybníce. Přímo na místě lupou zkoumaly své úlovky. Zvládly to perfektně a dokonce ani nikdo nespadl do vody. „Motýlci“ 26

se těšili, ale počasí jim nepřálo, tak jsme raději tento program přesunuli až na konec června. Květen byl věnovaný svátku matek a rodině. Děti mají velmi rády, když jim před odpoledním odpočinkem přijdou číst pohádky jejich maminky, tatínkové nebo babičky. Příbuzní mohli chodit číst pohádky dětem po celý měsíc červen. Oslavu Mezinárodního dne dětí měly děti na hřišti U Ochozí již v neděli 31. května. V mateřské škole proběhla hned další den na zahradě školky. Pojali jsme ji jako zahradní slavnost v maskách. Ten den byla zahrada plná princezen, baletek, kovbojů, pirátů a zvířátek. Další týden jsme jeli do Brna. No to Vám byl ale zdařilý výlet! Nejdříve překrásná pohádka v

divadle Radost – O perníkové chaloupce aneb jako…, potom přesun na brněnskou Kraví horu, chvilka pohybu na zdravém vzduchu a pak už hurá do planetária. Viděli jsme úplně novou pohádku o vesmíru s názvem „Vzhůru nohama“. Slavností rozloučení s předškoláky a jejich pasování proběhlo za účasti šermířské skupiny. Naší závěrečnou hrou a velmi zdařilou akcí, na kterou jsme pozvali i naše kamarády z Mateřské školy Kobylí, byla Cesta za pirátským pokladem. Celý poslední týden jsme touto hrou žili. Děti chodily do školy převlečené za piráty, stavěly lodě, na nich potom „jako“ pluly po moři. Objevovaly nové země a kontinenty, hledaly poklady,

srpen 2015

VRBECKÝ ZPRAVODAJ

o které se potom rozdělily. S kamarády z Kobylí jsme si dali sraz U MLÝNA. Společně jsme hledali poklad, který pečlivě střežil rytíř, který má svou pevnost ve sklepě u paní učitelky Olinky Kurucové. Poklad jsme samozřejmě našli a pak jsme se společně hostili u Kuruců

na zahradě. Děti z Kobylí i naše vrbecké byly nadšené. Takže vidíte, že se u nás v mateřské škole opravdu nenudíme a všechno si pěkně užíváme. p. uč. J. Cichrová

Perličky z naší školičky „Děti, zakryjte si oči,“ říká paní učitelka. Děti po zakrytí očí křičí: „My nevidíme. Jé, kde seš?“

se jmenuje šéf mojí mamky?“ Učitelka: „Nevím.“ Holčička: „Kretén.“

velký prsa a podprsenku jako mamka. Ale já už mám jednu růžovú podprsenku doma.“

„Když sokol loví v letu, co by se mu mohlo stát, kdyby v rychlosti letěl k zemi?“ Vojtíšek odpovídá: „Vypadlo by mu peříčko.“ Ondrášek: „Přejelo by ho auto.“

Filípek: „Paní učitelko, já jsem byl v nedělu na Vašem hrobě.“ Paní učitelka: „Jo, Fili? A aj jsi mě zalil?“

Davídek přišel žalovat: „Paní učitelko, on mě žduchl a já jsem udělal úplný salto, jak jsem padal. No a kdybych si tak zlomil VLAS!“

Anička: „Paní učitelko, náš taťka už má zlatý vlasy, protože už se narodil dávno.“

Filip odmítá plnit úkol, protože udělal chybu. Vojta mu domlouvá: „Fili, nesmíš to vzdát, nesmíš brečet, si už předškolák. Musíš si to dobře rozmyslet v mozku. To zvládneš.“

Při přednášce o zvířátkách se ozve Honzíček: „A mě to už nebaví.“ „Kdo má doma myši?“ Matěj: „Já mám doma tři myši v kýblu.“ „Kde žije sovička?“ Filípek: „Ve starých hodinách.“ Ostatní děti: „A není to kukačka?“ Holčička: „Paní učitelko, víte jak

Daniel: „Paní učitelko, můj taťka byl na vojně, ale né tam, co se zabijalo. A on tam byl PSOVOPES a já chcu být taky PSOVOPES.“ Adélka: „Paní učitelko, já už chcu byt velká.“ Paní učitelka: „Proč Adélko?“ Adélka: „Protože chcu mět už

Kristýnka říká: „Já, když jsem byla malá, byla jsem u maminky v bříšku.“ Učitelka dodává: „I Ondrášek byl u maminky v bříšku.“ Kristýnka se zlobí: „Né, Ondra byl v bžuchu u taťky!“

OSLAVA 30. VÝROČÍ OTEVŘENÍ MŠ Oslava proběhla 13. 6. 2015. Byly pozvány všechny zaměstnankyně, které v nové budově mateřské školy pracovaly, spolu s čestnými hosty. Od 16 hodin děti předvedly kulturní pásmo, následně byli všichni přítomní pozváni na malé pohoštění a prohlídku.

Něco ze statistiky 30 let: V MŠ pracovaly 3 ředitelky, 11 učitelek, 9 uklízeček, 8 kuchařek.

Nejvíce 56 dětí bylo v roce 1985/1986 Nejméně 33 dětí bylo v roce 2005/2006 V současné době máme 50 dětí, více nemůžeme přijmout. Mateřské škola děkuje všem sponzorům, kteří v průběhu 30-ti let mateřské škole vypomohli a podpořili ji. Všem rodičům, protože spolupráce s nimi byla a je velmi dobrá, taktéž spolupráce se Základní školou Vrbice a všemi organizacemi v obci. Velké poděkování patří našemu zřizovateli, za vstřícnost a realizaci všech projektů: rekonstrukci školní jídelny a kuchyně, zateplení s fasádou, elektrofikaci

v hospodářské budově, obnovu zeleně a zřízení bylinkové zahrady, dokončení školní zahrady s pryžovými podklady. Doufáme, že spolupráce se všemi bude nadále tak dobrá. Na závěr bych chtěla naší mateřské škole za celý kolektiv popřát spokojené a radostné děti. J. Kadlecová

27

VRBECKÝ ZPRAVODAJ

srpen 2015

STAV BA A S L AV N O ST N Í OT EV Ř E N Í M Š V RO C E 1 9 8 5

28

srpen 2015

VRBECKÝ ZPRAVODAJ

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ŠKOLNÍ PERLIČKA

Základní škola Vrbice děkuje: • letošním čtyřicátníkům za finanční příspěvek, který jsme použili na zpáteční cestu autobusem z dopravního hřiště v Hustopečích • tatínkovi Nely Šálovské za kopírovací papír

N V T VA EKOCENTRA TRKMANKA VE VELK CH PAVLOVIC CH V rámci ,,Barevného týdne“ měli žáci naší školy zajištěný výukový program s názvem ,,Cestujeme kolem světa“ v Ekocentru Trkmanka ve Velkých Pavlovicích. Tento program jsme pro děti zvolili se zaměřením ke svátku naší planety Země - ,,Den Země“. V prvním dnu Barevného týdne 20. 4. 2015 navštívili ekocentrum žáci 1.,2. a 3. ročníku. V závěru týdne pak žáci 4. a 5. ročníku. Děti procestovaly zeměkouli do všech světových stran. Seznámily se s největším kontinentem, státem, oceánem, mořem,

Učitelka se ptá v hodině českého jazyka: „Co určujeme u sloves?“ Žák odpoví: „Osobu, zvíře a čas.“

ostrovem a s největší pouští světa. Dále s nejvyšší horou, s nejdelším vodopádem a řekou. Také ochutnaly indický čaj, poznaly vůni eukalyptového oleje, dozvěděly se, z čeho a odkud je hlavní surovina čokolády. Kde se pěstuje cukrová třtina i to, že burské oříšky rostou v Asii například ve státě Indie. Měly možnost shlédnout cizokrajná zvířata, rostliny a obyvatele různých národností. Děti odjížděly z ekocentra obohaceny novými informacemi i zajímavými prožitky. Pro zajímavost všechna NEJ naší planety: • největší kontinent je Asie • největší stát je Rusko

• nejdelší řeka je Amazonka • nejvyšší hora je Mount Everest • největší oceán je Tichý • největší moře je Kaspické • největší ostrov je Grónsko • největší pouští je Sahara • nejdelší vodopád je Salto Angel • nejvyšší hory jsou Himaláje Markéta Veverková vyučující 4. a 5. ročníku

Ekocentrum

ZVÍŘÁTKA Z KOVOŠROTU

Kluci s medvědem

Dne 22. dubna jsme se v rámci Barevného týdne vydali na exkurzi do Ekolandu ve Starém Městě u Uherského Hradiště.

V areálu tamního bývalého cukrovaru v současné době sídlí firma REC Group, která se zabývá nejen recyklací odpadového materiálu, ale i jeho netradičním využitím. Naše cesta započala v malém kinosále, pokračovala prohlídkou rekonstruovaného objektu, vyhlídkou ze střechy hlavní budovy, přecházením po střešních lávkách a končila v KOVOZOO.

Návštěva této zoo, v níž byla všechna zvířata vyrobena pouze ze starého kovošrotu, byla pro děti zřejmě tím nejsilnějším zážitkem. K vidění byl například slon z pletiva, kůň z podkov, žirafa, klokan, velbloud a další. Součástí prohlídky byl také výstup na maják s příhodným názvem Šrotík a návštěva pirátské lodi Naděje. Výlet a oslava Dne Země se vydařila a my jsme se plni dojmů a s úsměvy na tvářích vraceli zpět do školy. Michaela Šiprová vyučující 2. a 3. ročníku

29

VRBECKÝ ZPRAVODAJ

srpen 2015

SBĚRNÝ DVŮR V rámci „Barevného týdne“, který byl zaměřen na ekologii, si pan starosta připravil pro žáky naší školy besedu spojenou s projekcí, zaměřenou na třídění a recyklaci odpadu. Děti viděly konkrétní příklady z procesu recyklace a tak si i uvědomily důležitost třídění odpadu. Jaký odpad se třídí, kde se dočasně ukládá si poté prohlédly přímo na místním sběrném dvoře. Zde

je zaujal např. lis na PET lahve, který není samozřejmostí pro všechny sběrné dvory. Po návštěvě sběrného dvora si ještě prohlédly stavbu nové čističky odpadních vod, která je obrovským přínosem pro životní prostředí. Pan starosta dětem vysvětlil, jaký je význam takové čističky a proč je důležité ji v obci mít. Pro děti byl celý den velmi zajímavý, nové poznatky v nich vyvolaly velké odhodlání chránit přírodu a pomáhat jí. Kéž

jim toto nadšení vydrží co nejdéle! Petra Veverková vyučující 2. ročníku

Návštěva sběrného dvora

Slohové práce žáků 5. ročníku na téma Moje oblíbené a neoblíbené jídlo - dopis Ahoj špenáte, v oblibě Tě moc nemám, nejspíš Tě to urazilo. Jestli ano, tak promiň. Já vím, že jsi zdravý, ale prostě mi nechutnáš. Třeba až budu velká, tak mi začneš chutnat, ale do té doby budu doufat, že tě dlouho neuvidím.

tebe tento rok na Vánoce, a tak mě napadlo, že ti napíšu vzkaz. Moc mi chutnáš, ale musíš být dobře usmažený. Mamka tě smaží moc dobře. Na Vánoce tě rodiče jí s bramborovým salátem, ale mně tenhle bramborový salát nechutná, protože je tam cibule. Tak nám Tvoje Terka mamka vždycky na Vánoce k tobě dělá speciální bramborový salát. Moje drahá pizzo Margharito, Jak už jsi slyšel, nemám na začátku svého dopisu ráda cibuli, tak nám mamka tě srdečně zdravím. uvaří brambory, pomačká Koupila jsem si tvoji maličkost je, dá do nich vajíčko, v Kauflandu pěkně zmraženou. kukuřici, hrášek a majonézu. Až přijedu domů, vytáhnu A tenhle salát sníme celý. tvoji zmrzlou placku z krabice, Tohle jídlo máme jenom na položím na plech a strčím do velké svátky například na Vánoce. vyhřáté trouby. Do dvaceti Moc mě těšilo, že jsem ti mohla minut budeš upečena do zlatova napsat a čekám, že mi odepíšeš. a půjdeš z trouby ven. Musíš Těším se na další setkání. chvilinku vychládnout. Anastasie Pak tě rozkrojím na osm dílků. Nachystám si dva talířky, na které Ahoj moje milá kačeno s budeš rozdělena. Jeden pro mě knedlíkem a zelím, jmenuji a ten druhý pro moji sestru. se Sofie Kurucová a dnes Se sestrou si talíře položíme ti napíšu, proč mi chutnáš na stůl a do skleniček nalejeme a proč mi nechutnáš. kofolu. To bude dobrota. MŇAM Když se dobře upečeš, tak mi Tvá Kristýna chutná tvá kůže. Chutná mi i tvůj ocásek a nejlepší jsou na tom Ahoj milý kapře, vajíčka. Taky máš dobré sádlo, to ti píšu já, tvoje kamarádka dávám si ho s knedlíkem a ještě Anastasia Kurucová. Promiň, že si k tomu dávám maggi, protože jsem se tak dlouho neozvala, měla mi nechutná zelí. Kačeno, taky jsem moc práce, proto ti teď něco se na tebe zlobím. Minulý rok na napíšu. Vzpomněla jsem si na svatého Martina jsme tě měli ve 30

sklepě a tatínek se do tebe zakousl a upadl mu zub, pak musel jet k zubařce, aby mu zub spravila. Nechutná mi tvé zelí. Je moc kyselé. Kačeno, šlo by udělat, aby zelí nebylo kyselé? Prosím, udělej to pro mě. A víš co, teď jsem si vzpomněla, že babička tě měla minulý týden k obědu. Říkala, že jsi byla moc dobrá. Budu se těšit, až se potkáme u krásného prostřeného stolu. Tvá Sofie Kurucová

Milá svíčková, promiň, že jsem Ti tak dlouho nenapsala. Pro samé učení jsem neměla vůbec čas. Už se mi po tobě stýská! I když se setkáváme často, přála bych si, abys zase navštívila naši kuchyni. Moje maminka je výborná kuchařka! Dělá Tě na smetaně s knedlíky, s hovězím, srnčím a vepřovým masem. A ještě Tě vylepší karamelem. Když Tě maminka vaří, tak jí vždy pomáhám. Chci se Tě naučit tak dobře, jako moje maminka. Jsi mým nejoblíbenějším jídlem. Už se moc těším na naše shledání! Tvoje Mája

Milá svíčková omáčko, mám Tě moc rád, protože jsi mě zaujala Tvojí báječnou chutí. Dávám si Tě v každé

srpen 2015 restauraci. Ale stejně mi nejvíc chutnáš od maminky. Myslím si, že zachutnáš každému cizinci, který navštíví Českou republiku. Podáváš se s knedlíkem, s hovězím masem a brusinkami. Těším se, až Tě budeme mít k obědu.

VRBECKÝ ZPRAVODAJ Přeji dobrou chuť. Tvůj labužník Radim Gala

Ahoj svíčková, posílám ti dopis z Vrbice. Říkal jsem si, že když jsi moje oblíbené jídlo, tak bych ti měl poslat dopis. Mám tě rád, protože když tě

sním, tak mně po tobě není špatně a posilníš mě. Nejraději tě jím od babičky, nebo od maminky. Maminka tě dělá smetanovou a babička sytou. Už se těším na naše nejbližší shledání v hodovou neděli u babiččina stolu. S pozdravem Honza Pavlů

SBĚR PAPÍRU NEJLEPŠÍ SBĚRAČI ŠKOLY: 1. místo Eliška Vajbarová 3 374 kg 2. místo Adam Kolář 2 835 kg 3. místo Kristýna Jiroušková 1 620 kg

NEJLEPŠÍ SBĚRAČI VE TŘÍDÁCH: 1. třída: 1. místo Eliška Havelková 1 247 kg 2. místo Nikola Grůzová 1 243 kg 3. místo Karolína Lukášová 941 kg 2. třída: 1. místo Vojta Janošek 347 kg 2. místo Matouš Knápek 321 kg 3. místo Matěj Sedláček 201 kg 3. třída: 1. místo Eliška Vajbarová 3 374 kg 2. místo Adam Kolář 2 835 kg 3. místo Eliška Margetová 551 kg 4. třída: 1. místo Jiří Hanzlík 1 484 kg 2. místo Jan Michal Knápek 1 039 kg 3. místo Dominik Herůfek 610 kg 5. třída: 1. místo Kristýna Jiroušková 1 620 kg 2. místo Jan Pavlů 921 kg 3. místo Radim Gala 318 kg Celkem škola za celý rok nasbírala 25 444 kg papíru. Průměr na žáka byl v 439 kg. Výtěžek sběru byl použit na nákup cen pro vítěze a nejlepší sběrače z ročníků, na dopravu do KOVOZOO a WIKYLANDU (+ vstupné).Od září budou mít děti snížené náklady o 50 Kč na pomůcky a zbytek peněz využijeme na obložení tělocvičny ve škole. Renata Horáková ředitelka školy

Tři nejlepší sběrači papíru z celé školy

31

VRBECKÝ ZPRAVODAJ

srpen 2015

FK VRBICE 1959 Jarní část sezóny 2014-2015 Muži: Po podzimní části mistrovské soutěže v okresním přeboru se muži umístili na pátém místě a v jarní části usilovali o umístění na bedně, tedy do třetího místa. Po herně hodně nevyrovnaných výkonech, kdy se střídaly výborné zápasy s těmi horšími, se to mužům nakonec nepodařilo, ale i čtvrté místo v tabulce je hodně solidní. A opět muži

mohli mimořádně postoupit do I.b třídy. Tentokrát se to obešlo bez vášní a nabídku jsme ihned odmítli. Nejlepším střelcem mužstva byl Kamil Kadlec s 14-ti vstřelenými góly, Petr Němec zatížil konto soupeřů 9-ti góly. Na novou sezónu začala mužům příprava 3. července. Nové příchody hráčů do mužstva jsou v podstatě domluvené. Brankář Libor Honz a hráč Michael

Pohárový turnaj „O pohár starosty obce Vrbice“ Semifinále: Velké Bílovice – Čejkovice 0:0 (1:3 na penalty) Sokol Kobylí – FK Vrbice 1959 1:5 Finále: Čejkovice – FK Vrbice 1959 0:1

Mládežnické týmy: V okresních fotbalových soutěžích jsme měli ještě společné družstvo dorostu s Kobylím a Brumovicemi, které se v okresním přeboru umístilo na osmém místě. Nejlepším střelcem byl Rudolf Kadlec se sedmi vstřelenými góly. Společné mužstvo starších žáků Kobylí/Vrbice se umístilo na

Kocourek přijdou na půlroční hostování z Velkých Pavlovic. Na půlroční hostování přijde z Bořetic Michal Petrásek a z Kobylí Matěj Štika. Naopak do Kobylí odchází na půlroční hostování Roman Zálešák a Jakub Záruba. V rámci přípravy sehráli muži jeden pohárový turnaj, a to domácí „O pohár starosty obce Vrbice“, ve kterém zvítězili. Dále sehráli tři přípravná utkání.

Přátelské zápasy FK Vrbice 1959 – Sokol Kohoutovice, st. dorost 3:3 FK Vrbice 1959 – Svatobořice-Mistřín 3:3 FK Vrbice 1959 – Tvrdonice 7:2

druhém místě. Nejlepšími střelci mužstva byli Jakub Novák s 13-ti góly a Jan Zálešák s 12-ti góly. Mladším žákům FK Vrbice 1959 se v okresním přeboru hodně dařilo a v posledním zápase si remízou s mužstvem z Lednice zajistili konečné první místo. Výborné výkony mužstva podtrhl Ondřej Popovský, který se stal s 29-ti vstřelenými góly

i nejlepším střelcem soutěže. Dále jsme s soutěžích měli i mužstva mladší i starší přípravky. Těm se zatím tabulky nesestavují, ale jejich výkony mají stále vzrůstající tendenci. Nejlepším střelcem starší přípravky byl Adam Kolář, který dal 21 gólů, nejlepším střelcem mladší přípravky byl Daniel Cvingráf s 19-ti góly.

Do nového soutěžního ročníku OFS Břeclav jsme přihlásili tato mužstva: Muži – okresní přebor (vedoucí mužstva – Milan Herůfek, trenér – Libor Knápek) Dorost – společné mužstvo Kobylí/Vrbice – okresní přebor (vedoucí mužstva Vít Zálešák, trenér Miroslav Sedláček) Starší žáci – společné mužstvo Kobylí/Vrbice – okresní přebor (vedoucí mužstva Michal Kocourek) Mladší žáci – společné mužstvo Kobylí/Vrbice - okresní přebor (vedoucí mužstva Josef Kaňa) Mladší a starší přípravka – okresní přebor (vedoucí mužstva-Petr Bařina, trenér-Michal Janošek, Kamil Mazůrek)

32

O pohár starosty obce Vrbice

srpen 2015

VRBECKÝ ZPRAVODAJ

V mimosportovní činnosti se nám podařilo získat dotaci na novou sekačku na trávu z Jihomoravského kraje ve výši 49.600,- Kč. Zbylou částkou ve výši 88.300,- přispěla obec. Jelikož nám obec opět vyšla vstříc, vzdali jsme se již schválené dotace z obecního rozpočtu ve výši 50.000,Kč na rozšíření šaten (postavení

jedné buňky) ve sportovním areálu. Pokud to bude možné, požádáme o dotaci v příštím roce. Ještě máme podanou jednu žádost o dotaci na MŠMT a to na výstavbu víceúčelového hřiště ve sportovním areálu. Pokud budeme úspěšní, budeme o tom informovat v dalším čísle zpravodaje.

Svítím vám dlouho. Až dosloužím, patřím do sběrné nádoby.

Milan Herůfek

FK VRBICE 1959 – OP muži – Podzim 2015-2016 Kolo 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 1. 15.

Datum 23.8. 29.8. 6.9. 13.9. 20.9. 27.9. 4.10. 11.10. 18.10. 25.10. 1.11. 8.11. 15.11.

Soupeř Vrbice - Přibice Valtice - Vrbice Vrbice - Novosedly V.Bílovice - Vrbice Vrbice - V. Němčice Mor.N.V - Vrbice Vrbice - Šitbořice Březí - Vrbice Vrbice - Zaječí Hustopeče - Vrbice Vrbice - Char.N.V. Hrušky - Vrbice Vrbice - Kostice

Začátek utkání 10.00 16.30 16.30 10.15 16.00 16.00 15.30 15.00 15.00 14.30 14.00 14.00 13.30

FK VRBICE 1959 – OP st. žáci sk.B – Podzim 2015-2016 Kolo 2. 3. 4. 5. 6. 7 8 9 1

Datum 30.8. 6.9. 13.9. 20.9. 27.9. 4.10. 11.10. 18.10. 25.10.

Soupeř Pouzdřany - Kob./Vrbice Kob./Vrbice - Uherčice Ivaň - Kob./Vrbice Kob./Vrbice - Nikolčice Krumvíř - Kob./Vrbice Kob/Vrbice - Klobouky Nosislav - Kob./Vrbice Kob./Vrbice - V. Němčice Kob./Vrbice - Příb/Vran

Začátek utkání 10.00 14.15 13.45 13.45 14.00 13.15 10:00 12:45 12.15

FK VRBICE 1959 – OP ml. žáci sk. B – Podzim 2015-2016 Kolo 2. 3. 4. 5. 6. 7. 1.

Datum 30.8. 6.9. 13.9. 20.9. 27.9. 4.10. 11.10.

Soupeř Kob./Vrbice - Hustopeče Starovičky - Kob./Vrbice Ivaň - Kob./Vrbice Kob./Vrbice - Nikolčice Šakvice - Kob./Vrbice Kob./Vrbice - Brumovice Rakvice - Kob./Vrbice

Začátek utkání 10.00 14.00 10.45 11.45 10.00 11.30 10.30

Odevzdejte nefunkční zářivku

ZDARMA do sběrné nádoby EKOLAMP ve sběrných dvorech, úřadech a obchodech.

Do sběrné nádoby patří kompaktní úsporné zářivky, výbojky, lineární (trubicové) zářivky do 40 cm, světelné zdroje s LED diodami.

FK VRBICE 1959 – OP ml. + st. přípravka sk. B – Podzim 2015-2016 Začátek utkání 14.30 10.00 13.00 10.00 9.00 10.15 10.00

ee

m

Soupeř Hustopeče - Vrbice Vrbice - Příb./Vranov Popice - Vrbice V. Pavlovice - Vrbice Vrbice - Nikolčice Březí - Vrbice Vrbice - Novosedly

slí

Datum 5.9. 13.9. 20.9. 27.9. 4.10. 10.10. 18.10.

my

Kolo 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

kol

o g ic k y

EKOLAMP s.r.o., infolinka: 810 888 100, www.ekolamp.cz

33

VRBECKÝ ZPRAVODAJ

srpen 2015

Kulturní akce 23. 8. 2015 - 25. 8. 2015 Tradiční krojované hody 30. 8. 2015 Dětské hodky 5. 9. 2015 Zarážení Hory

5. 9. 2015 Putování za burčákem po Modrých horách 28. 10. 2015 VŘSR - Velké říjnové setkání rodin 21. 11. 2015 Předadventní koncert Kamínku

30. 8. 2015

DĚTSKÉ HODKY sraz krojovaných je v 15 hodin na rozcestí u vinařství Vít Sedláček, poté půjde průvod na sólo za kd

OBECNÍ ÚŘAD VRBICE Úřední hodiny: PONDĚLÍ 7.30 – 11.30/ 12.00 -17.00 hod. STŘEDA 7.30 -11.30/ 12.00 -17.00 hod. E-mail: [email protected] Telefon: 519 430 303, 724 727 580 Mnoho dalších informací a fotografií naleznete zde: Obec Vrbice www.vrbice.cz

34

Mateřská škola

www.msvrbice.cz

Základní škola

www.zsvrbice.cz

Knihovna

knihovna.vrbice.cz

srpen 2015

VRBECKÝ ZPRAVODAJ

CO SE DĚJE NA VRBICI

Slet čarodějnic a čarodějů

Den dětí

Z kopca do kopca

Z kopca do kopca

Bacha na cimbál

Mužáci pod Slunečnou

Tradiční setkání čtyřicátníků

O pohár starosty obce Vrbice

35

Vrbecká dědina

Vrbecká dědina - vzácný host Eva Pilarová

Lidé v Jihomoravském kraji vytřídili za rok přes čtyři tisíce tun vysloužilého elektra Třídění nepotřebného elektra má smysl. Své o tom ví čím dál více lidí v Jihomoravském kraji. Díky jejich uvědomělému přístupu bylo v minulém roce odevzdáno k recyklaci více než čtyři tisíce tun vysloužilých elektrospotřebičů. A právě za třídění starého elektra byli dnes v Brně oceněni zástupci nejlepších měst a obcí z regionu. Drobné elektrospotřebiče lidé odnášejí do červených kontejnerů a na sběrné dvory Díky neustálému zájmu obyvatel o třídění vysloužilých drobných elektrospotřebičů se Jihomoravský kraj řadí ve zpětném odběru drobného elektra na třetí místo mezi kraji v České republice. Největší zásluhu na tom mají především ve Valticích, Vrbici a Velaticích. Jejich zástupci si dnes do Brna přijeli pro ocenění za první tři místa v soutěži s názvem „My třídíme nejlépe“.

Vrbecká dědina

kraji za rok vytřídili přesně 1 794 tun. Nejčastěji odnášeli vysloužilé elektrozařízení na sběrné dvory nebo do 192 červených kontejnerů. „Podle environmentálního vyúčtování společnosti ASEKOL víme, že například sto vytříděných a recyklovaných mobilních telefonů ušetří zhruba 2 340 l pitné vody, což běžnému člověku vystačí až na dva měsíce spotřeby. Další výhodou je fakt, že se do přírody nedostanou žádné z nebezpečných látek, které mohou elektrospotřebiče obsahovat,“ vysvětluje Kristina Mikulová ze společnosti ASEKOL. V kraji lze třídit také objemnější elektrospotřebiče a elektrické nástroje Možnost bezplatně odevzdat objemné elektrospotřebiče, menší domácí pomocníky a elektrické nástroje využili lidé nejvíce v Blansku, Slavkově u Brna a Pavlicích.

odevzdali rovných 2 390 tun. Velmi dobrých výsledků ve výtěžnosti bylo dosaženo především díky rozsáhlé sběrné síti, která je lidem dostupná téměř na každém kroku. Vysloužilé elektrospotřebiče, jako jsou například chladničky a pračky, vysavače nebo elektrické zahradní nástroje a kuchyňské spotřebiče, je možné odevzdat na 3 750 místech. Těmi jsou nejčastěji prodejny s elektrem a sběrné dvory. Velkou zásluhu na výsledcích má však také komunikační kampaň kolektivního systému ELEKTROWIN. Taťána Pokorná z Elektrowinu doplňuje: „Ve Vyškově, Blansku, Mikulově a Veselí nad Moravou probíhaly letos exkurze na sběrných dvorech zaměřené na děti ze základních škol. Do těch se zapojilo celkem 1 100 žáků. Úspěch měla také akce, během které byli lidé odměněni za přinesené vysloužilé lk k d b k

Budova ČOV

Dobrodruzi v knihovně - příměstský tábor na Vrbici

Vrbecká dědina

Sadba trávníku v hodovém areálu

Dobrodruzi v knihovně - příměstský tábor na Vrbici

Vrbecký zpravodaj - vydává obec Vrbice, registrační číslo 370011199. Neprošlo jazykovou úpravou. REDAKČNÍ RADA: Bohumila Bařinová, Markéta Bezděková, Klára Beranová, Mgr. Renata Horáková, Jana Kadlecová, Martina Mikulicová, Mgr. Miluše Zálešáková