MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA
KATEDRA HUDEBNÍ VÝCHOVY
Vliv masové kultury na estetické cítění dětí Diplomová práce
Brno 2007 Vedoucí diplomové práce:
Vypracovala:
PhDr. Marek Sedláček, Ph.D.
Silvia Tóthová
Prohlášení Prohlašuji, samostatně
a
že
jsem
použila
jen
diplomovou prameny
práci uvedené
zpracovala v
seznamu
literatury. Souhlasím, univerzitě
v
aby Brně
práce v
byla
knihovně
uložena
na
Pedagogické
Masarykově fakulty
a
zpřístupněna ke studijním účelům.
........... podpis
-2-
Poděkování Na
tomto
místě
bych
ráda
poděkovala
PhDr.
Marku
Sedláčkovi, Ph.D. za odborné vedení této diplomové práce, jeho vstřícnost, ochotu, trpělivost, konzultace.
-3-
odborné připomínky i
Obsah
Úvod................................................. 6
I. Teoretická část................................... 8 1. Význam a funkce hudby v lidském životě............ 9 1.1 Specifika a rozdíly artificiální a nonartificiální hudby........................... 14
2. Hudební vývoj jedince ............................ 19 2.1 Vnitřní determinanty........................ 20 2.2 Vnější determinanty......................... 21 2.2.1 Škola a její úloha na formování dětí. 21 2.2.2 Mimoškolní výchova................... 23 2.2.3 Rodinná výchova...................... 24 2.3 Osobnost učitele............................ 27 2.4 Metody práce učitele........................ 28
3. Média............................................. 30 3.1 Masmédia.................................... 32 3.2 Historie masmédií........................... 36 3.2.1 Od fonografu k DVD přehrávačům....... 36 3.2.2 Tisk................................. 37 3.2.3 Rozhlas.............................. 38 3.2.4 Televize............................. 38 3.2.5 Internet............................. 39 3.3 Škola a hromadné sdělovací prostředky....... 40 3.4 Vliv médií na děti.......................... 41
4. Využití didaktické techniky v hodině hudební výchovy...................................... 43
5. Návštěva kulturních akcí.......................... 46
-4-
II. Praktická část................................... 48 1. Rozbor dotazníku pro žáky......................... 50
2. Rozbor poslechových ukázek........................ 65
3. Rozbor dotazníku pro učitele...................... 82
Závěr................................................ 87
Přílohy.............................................. 91
Seznam použité literatury............................ 100
Resumé............................................... 103
Resümme.............................................. 104
-5-
Úvod
Pro svou diplomovou práci jsem si vybrala téma masové kultury
jako
fenoménu,
který
ovlivňuje
estetické
cítění
dětí. Média stále významnějším způsobem ovlivňují podobu společenského, politického i kulturního života současných společností. Je tedy nesporné, že zasahují jak do života společnosti, podtrhnout
tak
jedince.
Touto
prací
bych
chtěla
vliv médií na děti, a to jak negativní, tak
pozitivní. V první kapitole se zaměřím na význam hudby a její funkci v lidském životě. Hudba je umění probíhající v čase, provází člověka již od počátku jeho vývoje. Je stará jako lidstvo samo, už malé děti slýchají různé zvuky, básničky, písně, které jim zpívají rodiče. Bohužel toto vše není v dnešní době samozřejmostí. Rodiče často nemají na děti čas, což s sebou nese jisté důsledky. V rodinném prostředí se
totiž
rozvíjí
motorika,
postupně
tonálního
cítění.
Toto
je
vše
rozvoj
důležité
rytmiky,
pro
rozvoj
estetického cítění dětí. A pokud se rodiče dětem dostatečně nevěnují,
nemusí
rozvinout.
Také
se
některé
se
z těchto
pozastavím
vlastností
především
u u
dětí tzv.
mnohofunkčnosti hudby a jejího sepětí s lidským životem a s lidskou společností. V dalším formování
dětí
oddílu se
o
budu
vlivu zabývat
školy
a
metodami
její práce
úloze
na
učitele,
který je hlavním činitelem v esteticko-výchovném procesu, a zmíním vliv rodiny na utváření hudebnosti dítěte. Také se zaměřím na vnější determinanty hudebního vývoje dítěte, a to především vedle již zmíněné školy na hromadné sdělovací prostředky jako jsou televize, internet, tisk, rozhlas a film. Následně se zmíním o využití multimediální techniky v hodině hudební výchovy.
-6-
V závěru
diplomové
práce
se
budu
zabývat
návštěvou
kulturních akcí a to zejména koncertů, divadel, naučných pořadů a návštěvou muzeí. Součástí práce bude i sonda, kterou se pokusím zjistit vztah dětí k hudbě artificiální a nonartificiální, zda-li děti chápou rozdíl vzhledem k míšení hodnot, které může být v souvislosti ke koexistenci masové a vyšší kultury možné. Masová kultura tak vytváří tzv. pseudohodnoty, v nichž se děti nemusí patřičně orientovat. Součástí dotazníku budou i hudební ukázky vážné a populární hudby. Úkolem dětí bude tyto ukázky zhodnotit a napsat, která ukázka je jim bližší. Domnívám se však, že ukázky z populární hudby jim budou známější, jelikož je slýchají z médií častěji než ukázky z vážné hudby. Touto prací se snažím upozornit na enormní vliv
masové
jejich
kultury
další
na
děti
hodnotovou
a
mládež,
který
ovlivňuje
a
chápání
orientaci
artificiálnosti. Cílem diplomové práce je pochopení důvodů a příčin masové
kultury
na
estetické
cítění
dětí,
uvedené problematiky a její začlenění do praxe.
-7-
prozkoumání
♫ I. Teoretická část
-8-
1. Význam a funkce hudby v lidském životě
„Hudba je duševní potrava, která nemůže být nahrazena ničím jiným. Ti, kteří ji neužívají, umírají na duševní anémii. Není zdravého, duševního života bez hudby. Existují sféry ducha, kam pouze hudba vnáší světlo.“ (Zoltán Kodály)
Hudba
má
v životě
jedince
i
společnosti
významnou
úlohu, setkáváme se s ní u všech národů a etnických skupin, národy
bez
fázích
jeho
hudby
spoluvytváří
neexistují.
rozvoje, jeho
dorozumívání.
obklopuje
charakter.
Dalo
Provází
by
se
Je
říci,
jej vůbec že
člověka na
ve
všech
každém
kroku,
nejstarší
formou
hudba
je
řečí
citu.
Člověk dokáže ať již zpěvem či hrou na hudební nástroje vyjádřit své duševní rozpoložení. Dítě již v útlém věku s naprostou samozřejmostí pobroukává vlastní melodie nebo melodie, které slyší. V pozdějším věku děti s přirozeností tančí, tleskají do rytmu písničky, hudba jim je vlastní. Dnešní svět, který je plný techniky, příliš neklade důraz na hudební aktivitu, ta se zdá málo užitečná, nepraktická, někdy i bezvýznamná. První počátky hudby jsou zahaleny do neproniknutelné mlhy,
protože
nemůžeme
určit
přesnou
časovou
a
místní
hranici, kdy a kde vznikly vůbec první hudební pokusy. Hudba vznikla nejprve ve starověkých kmenech jako přenos signálů.
Boucháním
na
velké
bubny
na
sebe
kmeny
upozorňovaly. Signál z bubnů se šířil stovky metrů. Nebyla to ale ještě hudba, kterou známe dnes, byly to jen obyčejné rytmické údery, které sloužily k přenosu informací. Funkce této hudby byla praktická.
-9-
Prvotní
funkce
hudby
byla
ale
magická,
sloužila
ponejvíce při kulturních obřadech. Proto byla hudba spojena s tancem
kultickým.
hudební
nástroje,
píšťaly,
nástroje
Právě mezi
zpěvem které
kostěné,
a
hrou
na
patřily
kamenné
a
jednoduché
několikadírkové primitivní
bicí
nástroje, prosil tehdejší člověk o zdar na lovu, zažehnával nebezpečí nebo hovořil s duchy a bohy. Další významnou funkcí hudby byla funkce slavnostní, hudba se stala výrazem osobního citu a především zvukovou dekorací
a
zábavou.
Setkáváme
se
s ní
při
loveckých
úkonech, při tanci i ve výtvarném umění - na obrazech jsou zachyceny skupiny hudebníku s nástroji. V antice se snažili filozofové zdůraznit význam hudby v rozvoji
lidské
osobnosti,
proto
ji
využívali
v psychoterapii, a to zejména Pythagorejci. Platón spojuje hudbu s lidskou přirozeností, vede ji k poznání krásy a přikládá jí obrovský význam. Aristoteles se naopak snaží dokázat, že každému člověku je vrozený smysl pro rytmus a melodii a na základě toho, že na něj hudba působí, mu může poskytnout pomoc od nepříznivých psychických stavů, čemuž se říká katarze. Aristoteles také klade důraz na význam hudby v mravní výchově. Hudební
věda,
jež
s pomocí
některých
hudební
sociologie,
psychologie, působení oblast
svých
navazuje
hudby
na
tělesnou
prostřednictvím
se
na
tyto je
mezi
myšlenky
nebo a
všestranné.
podnětů
což a
muzikologie,
které
estetika
psychickou,
zvukových
nazývá
disciplín,
hudební
člověka a
odborně
se
řadí
hudební
dokazuje, Zasahuje
se hudebně
že
jeho
uskutečňuje významové
struktury, která se snaží sdělit obsah a vyjádřit smysl. V oblasti fyziologických procesů může hudba ovlivnit krevní tlak, frekvenci srdečního tepu, rychlost a objem krevního oběhu a také hormonální změny.
- 10 -
Hudba ovlivňuje i psychickou stránku člověka, a to především emoce a citové stavy, rozvíjí představivost a fantazii.
Člověk
se
díky
starostí,
stereotypu.
hudbě
odpoutává
Příjemná
hudba
od
běžných
dokáže
jedince
uklidnit, může si u ní odpočinout nebo relaxovat. Naopak výrazný hudební rytmus tanečních skladeb podněcuje pohybové funkce a taneční reakce. S hudbou se setkáváme často, provází nás na každém kroku,
což
uspokojuje
potvrzuje,
jejich
řadu
společenských.
Díky
instrumentální, vokálních dýchat,
že
lidé potřeb
hudbě
se
poslechové
činností
je
artikulovat
Prostřednictvím
hudbu
tělesných,
rozvíjí
a
děti
technicky
poslechových
jelikož
duševních
činnosti
intonovat,
správně
Cílem správně
tvořit
učíme
činností
i
vokální,
hudebně-pohybové.
naučit
a
potřebují,
děti
tón. vnímat
hudbu, to, co nám chce sdělit. Prací s písní rozvíjíme u dětí
rytmické
jsou
pro
a
děti
instrumentáře
tonální také
učíme
cítění.
důležité, děti
Instrumentální pomocí
vyjádřit
nástrojů
rytmus
písně
činnosti Orffova nebo
i
pocity. Činnosti hudebně-poslechové umožňují dětem vyjádřit hudbu tancem nebo určitým pohybem. Všechny tyto činnosti by se měly vzájemně prolínat. U
mnohých
lidí
se
hudba
podílí
na
jejich
seberealizaci. Pomocí hudby aktualizují své hudební vlohy a schopnosti.
Výše
zmíněné
hudební
činnosti
jim
umožňují
rozvíjet hudební tvořivost, citovou a intelektuální stránku osobnosti. Při kolektivních hudebních činnostech, jako je např.
sborový
zpěv,
instrumentální
hra,
tanec
apod.,
posilují mezilidské kontakty a sociální zkušenosti. Prostřednictvím hudby člověk uspokojuje své potřeby, s čímž
souvisejí
její
funkce,
fungování
hudby
v životě
jedince a celé společnosti. Jelikož se hudbě ve vztahu k člověku přisuzuje celá řada funkcí, hovoří se proto o mnohofunkčnosti hudby, což znamená, že hudba není spojena - 11 -
jen s jedinou základní funkcí, ale i s celou řadou funkcí dalších. Mezi nejdůležitější funkce patří:
1. estetická - umožňující hudebně estetický prožitek a
poznání
hudebně uvádí
krásy.
Estetický
připraveného do
pohybu
prožitek
posluchače
jeho
vnitřní
velmi
bývá
u
silný
a
bytostné
síly,
vnitřně ho přetváří a ovlivňuje. Působí na celou lidskou osobnost 2. výchovná
(etická)-
formující
mravní
profil
člověka i jeho světový názor 3. specifické osvojování světa - hudbou poznáváme a osvojujeme si specifickým způsobem svět a toto poznání pak prostřednictvím hudby sdělujeme jiným lidem.
Hudba
se
tak
stává
jedním
z prostředků
mezilidské komunikace 4. terapeutická (léčebná) - hudba svou schopností podněcovat i uklidňovat poskytuje člověku vnitřní klid, naplňuje jeho nitro, umožňuje mu psychické odreagování od konfliktních situací a vytrhuje ho z každodenní všednosti. Podle lékařských výzkumů je hudba schopna omezovat a léčit některé lehčí duševní
a
neurotické
psychofyziologickém
působení
poruchy. hudby,
na
Na jejím
výrazu a etickém účinku je založena léčba hudbou – hudební terapie.“
1
Z dalších funkcí můžeme jmenovat tyto:
1
•
hédonistická - způsobující potěšení, rozkoš
•
rekreativní - umožňující zábavu a rozptýlení
SEDLÁK, F. Didaktika hudební výchovy I., s. 8
- 12 -
•
sociální - uplatňující se jako společenský činitel. Sociální funkce hudby je významná zvláštně v našem národě s výraznými hudebními tradicemi. V minulosti byla
hudba
tlumočníkem
národních
tužeb
a
oporou
v dobách národní a sociální poroby, v osvobozeném státě
pomáhala
při
budování
nového
života.
V současné době je nedílnou součástí naší kulturní politiky a péče o člověka.“
2
Hudba ale nemusí působit vždy jen kladně a esteticky účinně. Současná přemíra hudby, která často přechází až v jakýsi
„akustický
postupně
začne
smog“,
ztrácet
může
způsobit,
že
hudebně-estetickou
člověk
vnímavost.
V dnešní době nás totiž hudba pronásleduje na každém kroku -
v
kavárně,
obchodech
či
nádraží,
člověk
jí
nevěnuje
pozornost a tím ztrácí hudba svůj smysl. Nadměrné množství hudby
pak
vede
k jejímu
pasivnímu
vnímání
a
může
vést
dokonce i ke vzbuzení odporu vůči hudbě. Výsledkem je pak neschopnost soustředit se, poslouchat a poddat se působení uměleckého díla.
Jak bylo řečeno, uplatnění hudby v lidském životě je mnohostranné, proto hovoříme o tzv. mnohofunkčnosti hudby. Nalezneme ji již v rituálních úkonech, kde byla většinou propojena s tancem a také v náboženských obřadech. Vyvíjela se ve všech obdobích, můžeme ji slyšet na každém kroku buď v té
nejpřirozenější
podobě,
a
to
ve
zpěvu
ptáků
nebo
chvění se lidských hlasivek, až po hudební nástroje, kterým musí člověk dopomoct k tomu, aby ze sebe vydaly správný zvuk.
Slyšíme
ji
každý
den,
dává
nám
pocit
radosti,
relaxace a zábavy. V dnešní době ji najdeme ve spojitosti
2
SEDLÁK, F. Didaktika hudební výchovy I., s. 8
- 13 -
se sportem, s lékařstvím, uměním apod., zasahuje do všech oblastí a je spjata s každodenní
1.1
Specifika
a
rozdíly
lidskou činností.
artificiální
a
nonartificiální
hudby
Artificiální a nonartificiální hudba jsou samostatné, svébytné sféry. V 70. letech 19. století se společně Jiří Fukač
a
Ivan
synonymy,
a
Poledňák
to
pro
snažili
tyto
artificiální
termíny
hudbu
nahradit
výrazem
dílo
„umělecky autonomní“, které má funkci pouze uměleckou, a pro
nonartificiální
hudbu
termínem
„dílo
funkčně
heteronomní", které plní řadu dalších funkcí. Dvojice
artificiální
hudba
x
nonartificiální
hudba
nahrazuje tradičnější a méně přesné vyjádření dané polarity pomocí termínů vysoké x nízké umění, hudba vážná x hudba zábavná, hudba umělecká x hudba populární, hudba umělecká x hudba bytová (z ruského slova byt=životní způsob), hudba artificiální x hudba funkcionální. Důležité ale je, že obě sféry nejsou od sebe odděleny. Rozpadnutí hudební scény do dvou velkých, relativně svébytných sfér je dnes zřejmým faktem,
i
když
se
samozřejmě
připravovalo
v „lůně“
historie.
Co rozumíme pojmem artificiální hudba? Tímto termínem rozumíme vážnou hudbu, klasickou a uměleckou hudbu, velké hudební žánry. Artificiální hudba je tradičně zahrnována do kategorie
umění.
systémovostí,
Její
hudební
strukturností,
objekt
výraznou
se
složkou
vyznačuje je
také
kritická a teoretická reflexe. Samotný název „artificiální hudba“
nemá
přeloženě
znamenat
„umělecká
hudba“,
a
to
především proto, že umělecké hodnoty vznikají i mimo tuto hudbu.
- 14 -
Je zde kladen důraz na prvořadou funkci estetickou. Jako dominantní, prvotní rys vstupuje do popředí estetická hodnota, která je trvalá. Hudební dílo je z hlediska tvorby záležitostí
individuální.
S kolektivní
tvorbou
se
zde
prakticky nesetkáme, preferuje se autorská individualita. Artificiální hudba je vytvářena specializovanými hudebními skladateli k účelům převážně uměleckým a kulturním. Důraz je kladen na skladatele jako tvůrce, který vstupuje do popředí,
bývá
často
sám
interpretem.
Vztah
mezi
skladatelem, interpretem a posluchačem musí být odlišen. Posluchač by měl mít v oblasti vážné hudby určité znalosti. Převažuje
záměrná
profesionalita.
tvorba
Skladba
s cílem
má
závazný,
sdělování, pevný
tvar,
tzv. dílový
charakter hudebního produktu je spojen s písemnou notační fixací, originál je nedotknutelný. Co si představíme pod pojmem nonartificiální hudba? Termín
sám
se
v české
muzikologii
začal
objevovat
v sedmdesátých letech, zprvu u Jiřího Fukače, Josefa Kotka, Antonína Matznera, Ivana Poledňáka, později u řady dalších autorů,
a
to
zejména
v návaznosti
na
označovací
praxi
v muzikologii německé, zejména u německého muzikologa Hanse Heinricha Eggebrechta, který rozlišoval hudbu funkcionální a artificiální. Důraz není kladen na funkci estetickou, a to především proto, že nonartificiální hudba participuje funkce další. Estetická
hodnota
vstupuje
sekundární. Patří sem spotřební, scénická,
masová,
až
jako
rys
doplňkový,
hudba lehká, populární, zábavná, užitková,
meditativní,
malé
funkcionální,
hudební
žánry.
taneční, Dílo
není
tvořeno s cílem „uchvátit“, ale zcela s jiným záměrem. Skladatel bývá zpravidla neznámý, důraz na něj mizí a je
kladen
improvizaci
na a
interpreta,
který
interpretační
má
větší
dotváření.
prostor
Významná
pro část
nonartificiální hudby je vytvářena a mnohdy dále dotvářena - 15 -
kolektivně. Autorská individualita přechází více v praxi kolektivního
autorství.
Pro
srozumitelnost,
jednoduchost.
nonartificiální
hudby
dílo
je
Zásadní
znamenal
charakteristická
význam
technický
pro
oblast
vývoj,
který
umožnil způsob jiného než notačního fixování hudby. Notový zápis existuje jako volný, dá se s ním pracovat, přípustná je
i
proměnlivost,
Nonartificiální
hudba
úpravy většinou
a
princip
nezná
aranžmá.
partituru,
jelikož
konkrétní výsledek je prezentován ve znějící podobě. Tím nejdůležitějším se tedy stává zvuk. Tato hudba si mnohdy neklade žádné vyšší cíle a můžeme u ní sledovat převažující zaměření na emocionalitu. Můžeme zde vidět silné a bezprostřední zastoupení sociálních a psychických
funkcí
a
základnu
tím
podřizování
a
i
také
širokou se
společenskou
konzumní
nonartificiální
hudby
běžným ekonomickým mechanismům a zákonitostem, především zákonu nabídky a poptávky. Podle
odhadů
tvoří
nonartificiální
hudba
asi
90%
veškeré současné hudební produkce a zhruba stejné množství populace tuto hudbu preferuje. Sféra
nonartificiální
hudby
je
nesmírně
rozsáhlá
a
členitá. Dle Poledňáka k nonartificialní hudbě patří: •
hudební folklor - můžeme rozlišit několik typů:
a) čistý
a
původní
folklor
určitého
etnika
a
území,
plnící své přirozené funkce b) „muzeální“ podoba tohoto folkloru c) folklor upravovaný, oživovaný, „komerčně“ využívaný, profesionálně „dotvářený“, provozovaný různými soubory d) folklor
existující
v podobě
nepříliš
„čisté“,
zato
však značně živé vrstvy polofolklorních projevů e) folklor v podobě inspirace pro jiné, někdy i značně vzdálené hudební oblasti - 16 -
f) folklor nově vznikající ve stále se měnících životních 3
podmínkách a hudebních souvislostech •
tradiční
populární
dvousetletou blízké bere
historii,
hudbě i
hudba projevy
artificiální,
z moderní
-
má
přibližně
této
hudby
folkloru,
populární
jsou
podněty
hudby,
je
si
spjata
s vývojem novější společnosti •
moderní
populární
okruhu
-
je
hudba,
historicky
nonartificiální
hudby,
práce
hudební
s novou
jazzového hlediska
resp.
okruhu
je
funkčnosti
hudba
jazzového
nejmladší
subsférou
nespecifičtějším Celá
řečí. mimořádně
lze
celou
rysem
je
scéna
hudby
rozsáhlá,
podle
populární
hudbu
rozčlenit:
a) taneční hudba b) hudba
plnící
své
poslání
v rámci
„společenské
zpěvnosti“ c) hudba
fungující
jako
podstatná
součást
divadelního
tvaru (např. muzikálová hudba) d) hudba scénická, filmová, televizní apod. e) hudba
sloužící
k mimohudebním
účelům
(tj.
reklamě,
sportovnímu výkonu a dění atp.) f) hudba fungující jako doplňková součást společenského dění tzv. „party sound“ g) hudba určená k soustředěnému poslechu
4
• projevy mimoevropských kultur (za předpokladu, že jsou přenášeny do kultury evropské)
3 4
viz. blíže POLEDŇÁK, I. Popularizace jazzové hudby, s. 16 viz tamtéž, s. 22
- 17 -
V běžné
hudební
české
publicistice
se
moderní
populární hudba, resp. hudba jazzového okruhu dělila na dva typy: •
tzv. menšinové žánry (tj. oblasti, které nepoutají širší
zájem
posluchačů,
např.
moderní
jazz,
šanson…) •
tzv.
hlavní
písničkový
proud
(písně,
lidé
přišli
do
např.
písně
styku,
se
kterými
Karla
Gotta,
Heleny Vondráčkové, Anety Langerové, Petra Koláře, Ewy Farne aj.)
Dalo by se tedy říci, že sféra artificiální hudby je relativně
sourodá
nonartificiální
je
a
ustálená,
dynamická,
zatímco
více
sféra
rozlehlá
a
hudby vnitřně
konverzní. Každé z těchto uvedených označení bylo a bývá podrobováno kritice, jelikož hudba vážná nemusí být vždy vážná a nepopulární, stejně jako populární hudba nemusí být opakem umělecké hudby apod. Do obou sfér svými důsledky zasahuje technický rozvoj. Na počátku to byl knihtisk, dále pak
rozvoj
nástrojů, rozhlas,
knižní později
film,
kultury, přibyly
televize,
novotisk, zvukové
výroba
nosiče
internet.
hudebních
všeho
Zejména
druhu,
nejnovější
technické vymoženosti se staly jakýmsi pomocníkem v šíření nonartificiální hudby, která převažuje v masové kultuře. Hranice
mezi
artificiální
a
nonartificiální
hudbou
nejsou tedy přísně a neměně vymezeny. Dochází k vzájemnému prolínání proměně
a
překrývání
v čase.
těchto
Centrální
sfér
postavení
a
k jejich
neustálé
artificiální
hudby
způsobuje pozvolné přechody z této oblasti do oblasti mimoumění a neumění.
- 18 -
2. Hudební vývoj jedince
Hudební vývoj je velice důležitou složkou harmonického rozvoje osobnosti. Tento rozvoj je úzce spojen se vznikem a utvářením
ostatních
představ,
paměti,
duševních fantazie,
schopností,
poznávacích
s rozvojem
a
rozumových
procesů, s citovou sférou, ale i také s projevy vůle a temperamentu. hudebního
Proto
vývoje
při
zkoumání
vychází
průběhu
řada
i
periodizace
odborníků
z vývojové
psychologie. Za základ hudebního vývoje je považováno biologické pouto
mezi
matkou
a
dítětem.
Důležitými
senzorickými
podněty pro dítě jsou hudební tóny i zpěv matky, které přicházejí v okamžicích, jež jsou pro dítě a jeho hudební rozvoj
podstatné,
a
to
ve
chvílích,
kdy
se
oba
citově
sbližují. Důležitým pojmem je hudebnost. Co je to hudebnost? Na tuto otázku existuje řada odpovědí: G.
Révész
chápe
hudebnost
jako
celostní
vlastnost
osobnosti. Zahrnuje sem schopnosti esteticky vychutnávat hudbu, chápat hudební formu a stavbu hudební fráze. B. M. Těplov naopak tvrdí, že hudebnost člověka je sice závislá
na
jeho
vlohách,
ale
je
výsledkem
výchovy
a
vzdělání. F. Sedlák chápe hudebnost jako komplexní schopnost jedince integrovat dílčí hudební schopnosti. Hudebnost je tedy ovlivňována změnami v průběhu hudebního vývoje jedince. Hudební vývoj jedince je podmíněn •
vnitřními determinanty
•
vnějšími determinanty
Vnější příčiny působí prostřednictvím vnitřních podmínek, které se zase utvářejí na základě vnějších vlivů. Od vzniku
- 19 -
života jedince se obě tyto složky vzájemně prolínají a prostupují.
2.1 Vnitřní determinanty
Lidský
jedinec
se
již
rodí
s určitými
vnitřními
vývojovými možnostmi a potencemi. Tyto potence jsou dvojího druhu, jednak dědičné, které dávají vznik některým vrozeným funkcím, na druhé straně to jsou vlohy, které umožňují formování vlohy
vztahů
tedy
k určitému
tvoří
hudebnímu
nezbytnou
součást
objektu. vzniku
Hudební
a
vývoje
hudebních schopností. Pokud budeme u dítěte již od raného dětství
hudební
vlohy
rozvíjet
hudebními
podněty
a
propojovat je s hudebními činnostmi, můžeme v něm rozvinout zájem o hudební aktivity. Primární hudební motivace se vytváří již v raném věku, ještě před osvojováním si řeči. Každý člověk má několik svých hudebních žánrů, které si oblíbil a které preferuje. Chuť
a
potřeba
si
zazpívat
patří
k primárním
projevům
člověka. Dokonce i děti s různými poruchami a nemocní lidé na hudbu reagují a odpoutávají se tak od svých starostí. Již v antice si filozofové uvědomovali vliv hudby na duši člověka.
Hudba
prostředek, metodou
dnes
především
v případě
Muzikoterapie
je
existuje
i
jako
v muzikoterapii.
psychických soustava
a
léčebně Ta
je
podpůrný výbornou
emocionálních
léčebných
potíží.
postupů,
které
využívají hudby k uzdravení člověka z různých nemocí.5 Hudebnost je tedy projevem elementárně všelidským, což dokazuje, že hudba patří k nejprimárnějším potřebám lidí.
5
viz blíže LINKA, A. Kapitoly z muzikoterapie
- 20 -
2.2 Vnější determinanty
2.2.1 Škola a její úloha na formování dětí
„Škola základ života“ (Jan Ámos Komenský)
Pojem „škola“ má široký význam. Škola byla a nadále zůstává základní institucí, která napomáhá
mnohostrannému
rozvoji
žák
tvůrčí
prožije
osobnosti.
Je
místem,
kde
zpravidla
alespoň devět let života, a to v období, kdy se
nejintenzivněji tělesně a duševně vyvíjí. Školní výchova navazuje na předškolní vzdělávání. Pokud má být hudebněvýchovný
proces
ve
škole
úspěšný,
musí
bezprostředně
navazovat na hudební vývoj v předškolním věku. V mateřských školách by si měly děti osvojit základní pěvecké
návyky,
získávat
o
ni
naučit zájem
a
se
hudbu
dokázat
poslouchat pohybem
a
vnímat,
vyjádřit
obsah
skladby. V tomto období se u dětí také rozvíjí rytmické cítění, kterého docílíme přímo při zpěvu, rytmickými pohyby a
hrami
s hudbou,
při
nichž
by
mělo
dítě
reagovat
na
rozdílný hudební výraz a charakter dané skladby. Pokud se tohoto všeho podaří dosáhnout, není pak problém pokračovat plynule
v dalším
hudebním
rozvoji
dítěte
při
vstupu
do
školy. Škola je tedy základní výchovně-vzdělávací institucí, která nese hlavní odpovědnost za úroveň, šíři a hloubku všeobecného i odborného vzdělání dětí a i za jejich plný rozvoj. Formy školní výchovy se dělí do dvou základních skupin: •
výchova v rámci vyučování
•
výchova v mimovyučovacích aktivitách - 21 -
Pokud chceme dosáhnout plnohodnotných výsledků, musíme se
snažit
o
propojení
vyučovacích
forem
s formami
mimovyučovacími za stálého pozitivního výchovného působení školního prostředí. K těmto formám pak přistupují i další vlivy
-
výchovné
působení
společenských
organizací,
kulturních institucí, hromadných sdělovacích prostředků a rodiny. Základem školní výchovy je vyučování. Obsah, rozsah, cíle
a
časovou
Hudební
výchova
pěveckých,
dotaci se
ve
předmětu škole
uskutečňuje
instrumentálních,
pohybových
činností,
které
určují
učební
prostřednictvím
poslechových jsou
osnovy.
vzájemně
a
hudebně
propojeny
a
navzájem se doplňují. Jejich obsahem je hlasová výchova, rozvoj rytmických dovedností, jednohlasý a vícehlasý zpěv s doprovodem i bez doprovodu, osvojování si hry na nástroje Orffova
instrumentáře
a
hudebně-pohybového
projevu.
Součástí je a měla by být návštěva výchovných koncertů. Cílem hudební výchovy na ZŠ dovednosti, podněcovat
schopnosti, u
žáků
je rozvíjet hudebnost, hudební
návyky,
všestrannou
poznatky
hudební
o
aktivitu.
hudbě
a
Hudební
výchova na ZŠ je členěna do tří fází: •
1.- 3. ročník - období hudebních her
•
4.- 6. ročník - období manipulace s hudbou
•
7.- 9. ročník - období „vhledů“ do hudby a jejích společenských funkcí
Vyučovací formy výchovy ve škole provázejí i různé formy výchovné práce mimo vyučování. Realizace těchto forem je spjata s podmínkami školy, do jaké míry se snaží tyto formy rozvíjet a jak v nich uspívá. Práce mimo vyučování může být buď hromadné povahy, kdy do daných kroužků chodí žáci
z mnoha
tříd
i
celé
školy,
jedná
se
především
o
exkurze do vědeckých zařízení, do přírody, v rámci hudební výchovy jde především o exkurze do kulturních zařízení. A - 22 -
nebo může být tato práce mimo vyučování skupinové povahy, což se týká jen menší skupiny zájemců, jde o různé kroužky, které
vycházejí
z individuálních
zájmů,
v rámci
hudební
výchovy hovoříme především o sboru. Sbor by měl být zřízen prakticky na každé ZŠ, většinou se koná jedenkrát týdně, žáci zde zpívají písně, které vybere učitel, popřípadě ty, o které mají zájem. Některé sbory se pak mohou účastnit různých soutěží, případně vánočních akcí. V systému školního
školní
prostředí
chování
žáků
výchovy
na
žáky,
neprobíhá
mikrosociálním
nemůžeme tj.
klima
samostatně,
prostředím,
ve
opomenout školy.
ale
kterém
je
se
vliv
Učení
a
ovlivňováno
žáci
pohybují.
Především se jedná o prostředí dané třídy ve škole s danou skupinou
žáků
přibližně
stejného
věku,
s nimiž
se
žák
kamarádí, mnohdy i nekamarádí, a jejichž mínění v mnoha věcech
je
pro
něj
důležité
a
určitým
způsobem
jej
ovlivňuje. Celé prostředí školy - materiální i sociální - působí již od prvního vstupu dítěte do školy na jeho vztah ke škole, k oboru, ke studiu, lze také říci, že i na jeho vztah
ke
společnosti,
k hodnotám
a
životnímu
způsobu.
Záleží na celkové úpravě školní budovy, na její výzdobě, zároveň záleží na kultuře mezilidských vztahů, na vzájemném jednání ve třídě, na vztazích mezi učiteli a žáky. Klima školy
a
zejména
klima
třídy
má
velký
podíl
na
rozvoj
cíle
výchovného
jedince.
2.2.2 Mimoškolní výchova
Mimoškolní programu
výchova
společnosti,
plní avšak
základní
specifickými
prostředky.
Navazuje na jedné straně na výchovu školní a rodinnou, na druhé
však
poskytuje
zkušenosti
- 23 -
a
řadu
prožitků.
Mimoškolská
výchova
mládeže
a
dospělých
se
uskutečňuje
celou sítí •
společenských podílí
organizací
na
rozvoji
jednotlivých zahrnovat
-
složek
morální,
tyto
organizace
osobnosti výchovy,
z hlediska
které
estetický
i
se
by
tělesný
měly rozvoj
svých členů. Informují veřejnost a tím ovlivňují její postoj k dané události •
kulturních zařízení - jedná se především o muzea a galerie, knihovny, divadla, kina a koncertní zařízení
atd.,
popularizují
tato
na
zařízení
veřejnosti
a
svou ve
činnost
sdělovacích
prostředcích a prohlubují kontakty se školami i s rodinou •
hromadných sdělovacích prostředků – masmédia se staly
v dnešní
době
jedním
z nejvýznamnějších
činitelů výchovy mládeže, informují o událostech z domova i ze světa, přinášejí zprávy z kultury, vědy
i
diváky
umění a
atd.,
čtenáře
přesvědčují
a
masmédia
nejen
své
informují,
poskytují
jim
posluchače, ale
rady.
zároveň Hromadně
sdělovací prostředky tím, že informují, často i vychovávají, prostředků z masmédii
a
to
mnohdy
tradičních. si
jedinec
Na
více
než
základě
vytváří
většina informací
postoje
k dané
skutečnosti, od toho se pak odvíjí jeho zájmy a potřeby, které nakonec vedou k jeho jednání.
2.2.3 Rodinná výchova
Rodina
jako
základní
sociální
jednotka
má
obrovský
vliv na utváření hudebnosti dítěte, obzvláště v jeho raném věku, kdy je dítě nejcitlivější na podněty z okolí. Je - 24 -
nejdůležitějším
prostředím
pro
jeho
vývoj.
Matka
dává
dítěti důležité podněty, a to tím, když s ním mluví, hraje si s ním, utěšuje ho. Těchto podnětů najdeme celou řadu. Matčin
způsob
mluvy
a
obzvláště
její
zpěv
rozvíjí
emocionalitu dítěte, jeho hudební sluch, což dítě motivuje k pobroukávání a vlastním pěveckým pokusům. Vše, co dítě slyší, snaží se opakovat, a tím si osvojuje řeč. V rodinném prostředí dochází též k rozvíjení motoriky, a to především různými
básničkami,
přechází
v rozvoj
houpáním,
říkadly,
rytmiky.
Rodiče
což
často
postupně vycházejí
z rytmické deklamace, zejména pomocí slova, protože slovo je nositelem rytmu. Slovní rytmus pak vyjadřují v přenosu hry
na
tělo,
kam
patří
tleskání,
pleskání,
luskání
a
podupy. Rodina má hlavní odpovědnost za výchovu svých dětí. Její
funkce
ochranná
a
jsou
reprodukční,
především
ekonomická,
výchovná.
V prvních
socializační, letech
života
dítěte je pro něj rodina nezastupitelná. Rodinná výchova má obrovský podíl na utváření mravních rysů jedince, podílí se na utváření vztahu dětí k ostatním lidem a ke společnosti vůbec. Rodina je místo, kde si
dítě osvojuje základy svého
sociálního
se
chování.
V rodině
utvářejí
jeho
názory
politické a morální, pracovní i estetické, ty, které se promítají do jeho každodenního chování a jednání. Jedním
z důležitých
bodů
rodinné
výchovy
je
obsah
rodinného života, tj. společné zájmy, které rodina sleduje, společná účast na kulturních akcích, mezi které patří i návštěva
koncertů
a
divadelních
představení.
Pokud
se
rodiče dětem dostatečně věnují a navštěvují s nimi tyto akce, ovlivňují tím jejich estetický rozvoj.
- 25 -
Velký prostor má rodinná výchova v oblasti: •
estetické
a
kulturní
-
se
často
u
jedince
probouzejí první umělecké zájmy, rodiče by tyto zájmy neměly opomíjet •
tělesné a sportovní
Na výchově dětí se spolu s rodinou podílejí: •
škola a učitelé
•
sportovní,
zdravotnické,
ekologické
a
další
organizace •
hromadné
sdělovací
prostředky
-
rozhlas,
televize, film, tisk a další
Význam výchovy v rodině je velice důležitý. V dnešní době rodiče nemají příliš moc času na své děti, a proto se stává,
že
se
rodiče
uchýlí
k náhradním
výchovným
prostředkům, mezi které patří mimo jiné hromadné sdělovací prostředky,
a
to
zejména
televize,
což
není
dobré
pro
jedincův rozvoj. Výchovnou
funkci
rodiny
přebírají
částečně
dětská
sociální zařízení - jesle a mateřské školy. Tato zařízení sice nemohou nahradit vliv rodiny, ale plní určitou roli ve výchově dítěte předškolního věku a mají i částečný podíl na jeho tělesný a duševní vývoj. Dětská zařízení mohou určitým způsobem doplnit funkci rodiny v hudebním rozvoji a vyvolat v dětech
sluchové
a
emocionální
reakce
na
hudbu.
V mateřských školách se děti učí zpívat, reagovat na různé hudební podněty, rozvíjí se v oblasti rytmicko-pohybové a pořádají se pro ně i různé besídky, kde děti předvádí svým rodičům, co všechno se naučily. Rodina je neustále i v současné společnosti základem hudební výchovy a hudebního vývoje dítěte. Ta poskytuje jedinci optimální podmínky pro jeho hudební rozvoj, který potom dále rozvíjí škola. - 26 -
2.3 Osobnost učitele
Hudba působí mocně na naše city, myšlení, vůli, na jednání i mravní život. Jsou mnozí lidé, kteří na otázku, zda mají rádi vážnou hudbu odpovídají: „To mě nebaví, nudím se u ní, nemám o ni zájem, nerozumím jí“ atd., především jí ale nerozumějí, protože se nedovedou na poslech soustředit a nedokáží ji vnímat. Proč tomu tak je? Kulturní zájmy se nerozvíjejí samy. Je potřeba cílevědomě vychovávat, zájem o hudbu se musí získávat, a to postupně, nejdříve v rodině, později ve škole. Je třeba učit se poslouchat a pochopit, co nám chtěl skladatel říci. K tomu by dětem měl dopomoci učitel. Učitelova osobnost má ve vyučovací a výchovné práci rozhodující úlohu. Předpokladem kladného vlivu na žáky je jeho autorita a působivost jeho osobnosti. Učitel poskytuje žákům nejen znalosti o předmětu, který vyučuje, ale vnáší do třídy svůj styl výuky, svoji povahu i autoritu a také svůj styl hodnocení. Učitel by měl dbát na rozvoj žákovy osobnosti a učit ho morálním hodnotám, které jsou pro jeho život velice důležité. Kvalitní osobnost učitele je dobrým předpokladem pro uvolněnost atmosféry ve třídě a ke vztahu učitel - žák. Toto vše vede k pozitivnímu klimatu ve třídě. Vztah učitele a žáka je určitým způsobem založen na citu. Pokud je učitel vstřícný a otevřený, žáci k němu pociťují
důvěru.
Naopak
necitlivost
učitele
má
na
žáka
nepříznivý vliv. Každý učitel má svůj styl výuky, snaží se svou výuku dobře zorganizovat a pracovat se žáky frontálně, individuálně nebo skupinově. Učitel může vést výuku •
autokraticky - je přísný, o všem rozhoduje sám
•
demokraticky
-
o
svých
společně s žáky
- 27 -
rozhodnutích
diskutuje
•
liberálně
-
učitel
není
důsledný,
žáci
mají
volnost
„Osobnost učitele je nejmocnější nástroj ovlivňování žáků. Je působivější než zvolené pedagogické metody, prostředky a techniky směřující záměrně k výchovným 6
účinkům.“
2.4 Metody práce učitele
Úspěch učitelovy práce i jeho žáků je podmíněn výběrem vhodné metody. Pokusme se objasnit pojem vyučovací metoda. „Vyučovací metoda je cílevědomý a plánovitý proces, který za řízení učitele a aktivní účasti žáků směřuje k plnění výchovného a vzdělávacího cíle v souladu se zákonitostmi vyučovacího procesu.“ Učitel svobodu.
nemá
Výběr
s charakterem s osobností
ve
7
volbě
správné učiva,
dítěte
vyučovací
vyučovací s hudebním
a
metody
metody
je
dílem,
s učitelovou
tak
zcela
spjat
nejen
ale
také
odborností.
i
Každá
vyučovací metoda by měla splňovat požadavek přiměřenosti ve vztahu k věku dětí, dále pak ke stupni jejich hudebního vývoje, získaných vědomostí a jejich hudebních dovedností. Každé
dítě
je
totiž
na
jiné
úrovni
hudebního
vývoje.
Vybraná vyučovací metoda by měla být pro děti přitažlivá a měla by v nich vzbudit zájem o hudbu a především v nich vyvolat estetické prožitky. Důležitou vlastností je efektivnost vyučovací metody, což
znamená,
že
by
měly
být
v nejkratším
čase
splněny
všechny určené výchovné a vzdělávací cíle a také by mělo dojít k určitému posunu hudebního rozvoje u všech dětí.
6 7
viz. Kohoutek, Psychologie osobnosti, s. 32 SEDLÁK, F. Didaktika hudební výchovy II., s. 106
- 28 -
Učitel
by
se
měl
snažit
využít
efektivně
každé
volné
minuty, pracovat s žáky tak, aby v nich podněcoval hudební aktivitu.
Vyučovací
metody
tedy
musí
rozvíjet
procesy
hudebního myšlení a klíčové hudební schopnosti tak, aby byl žák po ukončení povinné školní docházky schopen sám se hudebně sebevzdělávat a poznávat nové vztahy k hudbě. Učební metody nejčastěji dělíme na: •
I. metody zprostředkování hudebních poznatků a hudby převážně učitelem 1.
slovním výkladem učitele
2.
demonstrací
a
předváděním
hudebního díla •
II. metody zprostředkování a osvojování hudby a hudebních činností ve spolupráci učitele s žákem
1.
hudební
dialog
mezi
učitelem
a
žákem 2.
stimulace
hudebních
činností,
vytváření dovedností a návyků •
III.
metody
samostatného
objevování
hudby,
rozvíjení hudební tvořivosti 1.
metody opakování a procvičování
2.
metody
prověřování
vědomostí,
dovedností a návyků, zkoušení
8
viz blíže SEDLÁK, F. Didaktika hudební výchovy II., s. 108
- 29 -
8
3. Média
Média, obzvláště masová, jsou neodmyslitelnou součástí našeho života. V moderní společnosti zaujímají především při výměně informací stále významnější roli. Média hrají v dnešní společnosti významnou úlohu, podílejí se na podobě společenského,
politického
média?
patří
Média
současnosti.
Patří
i
kulturního
mezi mezi
nejčastěji ně
života.
Co
používané
především
tisk,
jsou pojmy
rozhlas,
televize a média „nová“ založená na digitálním zpracování a přenosu dat. Slovo „médium“ pochází z latiny a znamená prostředek, prostředníka, zprostředkující činitel - tedy to, co něco zajišťuje,
zprostředkovává
někomu
nějaké
sdělení
čili
médium komunikační. S výrazem médium se setkáváme například ve
fyzice,
biologii,
výpočetní
technice
apod.
Etapy
zprostředkování informací jsou děleny do určitých obdobích, nejznámější dělení je od Marshalla McLuhana, který tyto etapy rozdělil do tří hlavních období 1. analfabetického tribálního období 2. typografického
a
mechanicko-individuálního
„Gutenbergova“ období 3. elektrického období
9
Některé další myšlenky McLuhana později rozvinul teoretik Neil Postman.
Média
jsou
velice
složitý
a
v čase
probíhající
sociálně-komunikační jev, který je podmíněn společenskou, technickou i kulturní situací. Povaha médii má často vliv na lidi, a to především na to, jak se k sobě vzájemně chovají.
Proto
bychom
měli
mezi
druhy
médii
rozlišovat
média interpersonální a média masová. Mezi interpersonální média patří dopisy, e-mailové vzkazy apod., ale také i 9
viz blíže Jirák, J., Köpplová, B. Média a společnost
- 30 -
telefon. Úlohou těchto médii je dorozumívání mezi dvěma jednotlivci.
Na
druhé
celospolečenské
straně
komunikaci,
stojí
která
média, svou
která
podstatou
slouží staví
jednoho účastníka do role vysílatele a druhého do role příjemce. Mezi masová média patří noviny, časopisy, knihy, televizní a rozhlasové vysílání, film, kompaktní disky a v dnešní době hojně používaný internet. Mezi velice podstatné kritérium třídění médií patří i to,
který
smysl
lidského
vnímání
je
při
práci
s ním
zaměstnán. Mohou se obracet na sluch (rozhlas, telefon), zrak (knihy, noviny, dopis), hmat (např. exponáty) nebo i na více smyslů najednou. Jak masová
bychom
kultura
považován
za
ale
definovali
vzniká
druhotný
od
konce
produkt
masovou 2.
kulturu?
světové
masové
války
společnosti.
Pojem a
je
Slovo
„masa“ (lat. massa – hmota, tvárná hmota, těsto) se díky svému jazykovému původu používá v řadě evropských jazycích. V minulých staletích používali tento termín přírodovědci k označení hmoty, odtud pak bylo přejato do filozofie a později do psychologie a sociologie. Pojem masa měl tedy z počátku dva významy:
1. množství hmoty nebo společenská masa jako velké množství lidí 2. těsto, amorfní hmota
Mezi znaky masové kultury patří dostupnost,
je
určená
co
snadná
nejširšímu
přístupnost,
okruhu
lidí,
je
neindividuální, běžná, jednotvárná. Základními podmínkami vzniku
a
formování
masové
kultury
byly
industrializace
(vznik a růst průmyslové výroby) a urbanizace (koncentrace velkého
množství
lidi
kultura
se
pomocí
šíří
na
jedno
určité
prostředků
masmédií. - 31 -
místo).
masové
Masová
komunikace
-
3.1 Masmédia
Moderní masová
sdělovací
média,
Zpřístupnily
prostředky,
jsou
průchod
produktem
které
nazýváme
technického
k informacím,
k umění,
také
pokroku.
a
především
k hudbě. V oblasti hudby zasáhly až do té míry, že zcela změnily náš pohled na ni. Hudba se tak stala dostupná všem a náš život se tak hudbou naplnil na každém kroku. Tím značně
vzrostla
společenská
funkce
hudby.
Styk
s hudbou
přestal být vázán výhradně na koncertní sál a živý umělecký výkon. Hudebnímu konzumentovi se tak nabízí široká oblast hudby nejrozmanitějších žánrů s nejrůznějšími interprety. Hudební díla jsou dosažitelná téměř všude. Díky masmédiím má
posluchač
možnost
seznámit
se
i
s cizími
hudebními
kulturami, což dříve nebylo možné. Účinek masmédií je mocný, někdy až sugestivní. Aktivní a
uvědomělé
poskytuje
sledování
televize
cenné
člověku
a
poslouchání
informace,
rozhlasu
rozšiřuje
okruh
vědomostí a může rozvíjet i estetické cítění. Zaměřme se nyní na pojem estetické cítění. Nejdříve ale něco
málo
o
estetice.
Estetika
byla
původně
ztotožněna
s filozofii, ze které se oddělila až v 18. století zásluhou německého filozofa Alexandra Gottlieba Baumgartena, který roku 1750 vydal spis Aesthetica, v němž vymezil oblast zkoumání estetiky. Estetiku lze zjednodušeně definovat jako vědu o krásnu. Velice důležitou kategorií, na kterou se proces estetické výchovy zaměřuje, je estetické vnímání. si
Člověk
pomocí
vnímání
fixuje
barvy,
tvary,
zvuky
některých předmětů, které mají určitý estetický smysl. Ve spojitosti cit,
s estetickým
který
zážitky. přirozené,
vzniká
„Estetický
vnímáním
propojením cit,
bezprostřední,
je
estetický
vnímaných
estetický spontánní
jevů
požitek, s našimi
požitek,
prožívání
to a
je
citové
hodnocení vnímaného. Jsou to jevy relativně proměnlivé, ne - 32 -
vždy hluboké. Avšak jsou nevyhnuté na to, aby na jejich základě
mohli
vzniknout
složitější
prvky
estetického
vědomí, estetický zájem a potřeba, estetický vkus, postoj jako individuální schopnost rozlišovat, chápat, hodnotit estetické umění.“
jevy,
estetické
kvality
samotné
skutečnosti
i
10
Estetické
city,
které
jsou
provázeny
hudebními
aktivitami, patří k tzv. vyšším citům, které jsou složitým psychologickým jevem a jednotou dvou složek – jednak reakcí na
hudební
dílo
v určité
estetické
situaci
a
za
druhé
subjektivního vztahu vnímatele. Mezi city a hudbou je tak oboustranný vztah. Invaze reprodukované hudby do našeho života způsobuje omezování osobní iniciativity, hudebně tvůrčí činnosti a aktivního
sebeuplatnění.
Hudba
provází
již
člověka
od
počátku jeho života, lidé pěstovali hudbu vždy pro vlastní radost
a
způsobily
potěšení, to,
konzumenty. vlastního
že
ale se
Hudebnímu úsilí
vznik lidé
a
stali
posluchači
nabízejí
rozvoj
se
hudební
médii
bohužel
pouhými
hudebními
tak
námahy
díla
bez a
a
interpretační
výkony. Do našeho každodenního života proniká už hotová hudba často problematické kvality, která způsobuje problémy v oblasti hudebního vnímání. Dítě je tak obklopeno hudbou při nejrůznějších příležitostech, téměř všude. Hudba se tak stává
zvukovým
doprovodem
při
práci,
při
učení.
Reprodukovaná hudba zní i v domácnostech, pracuje se při ní a hovoří. Hudba tak zaplavuje, je všudypřítomná. Množství hudby, které je někdy až ubíjející, vyvolává často omezování soustředěnosti a pozornosti a postupně tak může
dojít
přestává
pronikat
prostředků, informace 10
k deformaci
čímž a
do se
účasti
hudebního struktury
omezuje psychiky
vnímání. hudebně
možnost na
Posluchač výrazových
přenosu
hudebním
vnímání.
Kuklinková, T. a kol. Estetika a estetická výchova, s. 271
- 33 -
hudební Při
dlouhém trvání a síle poslechu může vzniknout útlum jako obranná vnímat
reakce a
organismu.
prožívat
jako
Dítě
postupně
přestává
umění,
přestává
být
hudbu
opravdovým
vnímajícím subjektem, hudebním konzumentem, a to proto, že ztrácí představu o struktuře hudebního díla a uniká mu hudebně obsahové sdělení. V poslechově frekventovaných časech vysílá rozhlas i televize
převážně
vysílacího V televizi
populární, zabírá
času bývá
hudby
lehkou
především
používáno
spíše
hudbu.
Většinu
tzv.
pop
music.
jako
doprovodu
a
hudebních výplní při mluveném slovu a televizní reklamě. Tím
se
funkce
hudby
snižuje
pouze
na
zvukový
doprovod
k vizuálnímu vnímání. Dítě tak přestává mít zájem o hudbu vážnou a dává přednost hudbě, kterou slyší denně kolem sebe. Vážná hudba je pro něj nestravitelná, nelíbí se mu a nejeví o ni zájem. A přitom bývají často úryvky skladeb z vážné hudby použity jako zvukový doprovod k reklamě, což dítě mnohdy ani neví. Proto raději poslouchá hudbu, která se mu líbí a tím si vytváří svůj žánrový styl. Po umělecké stránce nelze jednostranně odsoudit celou oblast
populární
hudby.
I
zde
najdeme
skladby,
které
splňují určité požadavky, které jsou na ni kladeny. Příval této
hudby
způsobuje
to,
že
se
v ní
nedá
zcela
dobře
orientovat. Mnozí skladatelé se zaměřují více na vnější efekt. Dítě s malými hudebními zkušenostmi a bez pevného hudebního
zázemí
pak
podléhá
těm
skladbám,
které
nepředpokládají hudební vzdělání a poslechovou praxi. To pak
vysvětluje
značnou
oblibu
mladých
lidí
o
různé
hitparády, hudební pořady, mezi které patří např. Eso nebo hudební stanice MTV, Óčko apod., které je podněcují i ke spontánní
pěvecké
aktivitě.
Ta
je
ale
bohužel
často
motivována jiným hudebním materiálem a jinými podmínkami než při vyučování.
- 34 -
Mladí oblíbení
lidé
reprodukují
zpěváci,
často
písně,
tyto
které
písně
zpívají
hrají
i
na
jejich kytaru,
popřípadě i na jiné hudební nástroje. Oblíbení zpěváci jsou pro ně idoly, snaží se napodobovat jejich pěvecké manýry, chování i způsob oblékání. Často si tímto kompenzují i vlastní deprese, frustrace, pocity prázdnoty. Tato hudební aktivita je neřízená a podnícená taneční písní. Dalo by se říci, že je jistou náhradou domácího muzicírování, ovšem na daleko nižší umělecké úrovni. Nemůžeme tedy říci, že děti nezpívají. Jejich zpěv je však podněcován mimo školu a opírá se o jiný písňový materiál než ten, kterému se děti učí ve škole. Pěvecká aktivita, která není na všech školách vhodně zajištěna, vzniká tedy zcela spontánně, mnohdy jako reakce
na
tradiční
školní
písňový
repertoár,
který
je
stanoven ve školních osnovách pro hudební výchovu. Masmédia tedy značně ovlivňují vkus a estetické cítění dětí, charakter vyučovacího procesu a vztah k vážné hudbě. Zvýšenou pozorností k pop music ze sdělovacích prostředků pak vznikají poslechové stereotypy, které brání estetické kultivaci
a
prožitku
umělecké
hudby
a
tím
učiteli
znemožňují jeho snahu přiblížit dětem kompozičně složitější a
posluchačsky
prohlubuje
náročnější
propast
mezi
hudbu.
hudbou
Tím
ve
se
škole
stále a
více
mimoškolní
hudbou. Děti při napodobování písní, které se jim líbí, si osvojují nejen strukturu písně, ale snaží se napodobit i celkový pěvecký projev, techniku tvoření tónu i pohybový výraz
zpěváků.
Tito
zpěváci
nejsou
však
mnohdy
pěvecky
školeni, nezpívají intonačně čistě a dítě od nich může pochytit
špatné
zvýšeným
nárokům
návyky, na
což
hlas,
a
vede to
k překřikování vše
může
být
a
ke
zdrojem
chraptivosti a funkčních hlasových poruch. „Hudba může mít dvojí působnost: zušlechťující, je-li používána
a
konzumována
jako - 35 -
umění,
a
nefunkční,
často
škodlivou, zvukovou
je-li náplň
degradována k práci
na
nebo
pouhý
zbytečný
prostředek
hluk,
k odhlučování
prostředí. Tato druhá funkce je ovšem nebezpečím pro hudbu samu i pro hudebnost člověka. Vzniká paradox: čím víc je člověk obklopen hudbou, tím méně jí má nakonec v sobě, ve svém
srdci,
tím
menší
má
z ní
prožitek
a
tím
méně
je
hudební. Jeho hudební vývoj je ohrožen, protože hudební stimulace ztrácí svou účinnost. A skoro neuvěřitelně zní i druhá skutečnost: hudba v civilizovaném a přetechnizovaném světě je nejvíce ohrožována hudbou, sama sebou.“
11
3.2 Historie masmédií
3.2.1 Od fonografu k DVD přehrávačům
Fonograf
se
stal
prvním
přístrojem
k nahrávání
a
reprodukci hlasu. Jeho vynálezcem byl Thomas Alva Edison a prvním záznamem byla dětská říkanka „Mary had a little lamb“ (Mary měla ovečku). Roku 1895 revolučně změnil způsob záznamu zvuku Emile Berliner, který nezávisle na Edisonovi, vyvinul gramofon. Lišil se od fonografu tím, že pro záznam používal plochý kotouč místo válce. Hrací doba desky byla 4 minuty. Berlineruv gramofon získala Victor Talking Machina Copany (později RCA). V roce 1897 Berliner založil v Evropě Deutsche Gramophon a o rok později Britainś Gramophone Co. Edison ještě nějakou dobu nabízel své válcové fonografy, ale
po
roce
1905
začaly
trh
ovládat
desky
a
deskové
gramofony. První gramofon poháněný elektřinou je znám od roku 1925. První dlouhotrvající desky, známé jako LP, se objevily v roce 1904, vyráběly se ze šelaku a používaly se do roku 1960, kdy byly nahrazeny vinylovými SP singly. Nejznámější značky gramofonových desek z první republiky jsou Supraphon, His masterś voice, Odeon a mnoho dalších. 11
SEDLÁK, F. Hudební vývoj dítěte, s.77
- 36 -
Gramofon magnetofon
byl byl
později představen
nahrazen v roce
magnetofonem. 1899
dánským
První
inženýrem
Waldemarem Poulsenem. Záznam byl prováděn na kovový drát, později byly vyvinuty speciální magnetické pásky. V roce 1978 představil Sony první digitální magnetofon. Začátky
vzniku
kompaktního
disku
(CD)
spadají
do
poloviny 60. let 19. století. Vyvinuly je v roce 1979 firmy Sony a Philips jako způsob uchování a reprodukce hudby. Kompaktní disk tedy na přelomu 80. a 90. let zcela vytlačil předtím rozšířené dlouhotrvající gramofonové desky. CD se také brzy začala používat ve světě počítačů jako obecné datové médium. První CD přehrávač byl vyroben roku 1982 firmou Sony. V dnešní době jsou CD disky vytlačovány disky DVD. Disky DVD jsou podobné klasickým CD diskům, hlavní rozdíl je ale v tom, že mají nesrovnatelně větší kapacitu. První
přehrávače
DVD
se
objevily
v Japonsku
v listopadu
1996, v březnu 1997 se začaly šířit po USA a v květnu 1998 začaly dobývat Evropu.
3.2.2 Tisk
Do doby, než byl vynalezen knihtisk, byla většina knih opisována ručně. Jen malé množství některých titulů bylo tištěno pomocí rytých dřevěných bloků. Obě varianty byly velmi pomalé a také drahé, proto si je mohly dovolit pouze
kláštery
a
univerzity.
Až
vynálezem
knihtisku,
o
který se zasloužil Johanes Guttenberg kolem roku 1450, byly dány základy pro vydávání novin. První tištěné noviny na světě Avisa Relation oder Zeitung vyšly až v roce 1609. České
Sobotní
(Outerní)
Pražské
poštovské
noviny
začal
vydávat v roce 1719 Karel František Rosenmüller. Velký zlom nastal od roku 1990 v oblasti tiskových médií a jeho výsledkem je současných zhruba 2000 titulů. - 37 -
Noviny
nás
informují
o
dění
ve
světě,
o
aktualitách
z domova a především o kulturním dění. Děti se tak mohou v novinách nebo v časopisech dočíst o výročích skladatelů, o hudebním dění doma i ve světě a o koncertech všeho druhu. Dnešní mládež si bohužel mezi nabídkou koncertů vážné hudby a populární hudby vybere to, co jim je bližší, což jsou koncerty populární hudby. Občas se mezi nimi najdou ale i tací, kteří zvolí koncert vážné hudby. Nabídka koncertů je velice rozmanitá, každý si může vybrat žánr, který je mu nejbližší.
3.2.3 Rozhlas
Rozhlas byl vynalezen až jako třetí po telefonu a kinu. K oficiálnímu vysílání došlo v roce 1920, kdy bylo v Pittsburghu
zavedeno
první
pravidelné
vysílání.
První
veřejnou stanicí v Evropě se stalo londýnské BBC. Český rozhlas zahájil své vysílání 18. května 1923 v Kbelách, postupně
se
pak
společnosti
začaly
patří
budovat
rozhlas
další
mezi
pobočky.
oblíbená
V dnešní
média.
Každá
domácnost je vybavena alespoň jedním rádiovým přijímačem. Děti jsou tak neustále ve styku s hudbou. Dnešní stanice hrají spíše hudbu populární, která je mnohdy nesnesitelná a má na děti neblahý vliv. V mnoha písních se totiž zpívá o násilí, nešťastných láskách, drogách apod., a to mnohdy způsobuje
špatný
hudební
rozvoj
především
v oblasti
hudebního vnímání a cítění.
3.2.4 Televize
První v roce
pravidelné
1935
televizní
v Berlíně.
vysílání
Z různých
bylo
výzkumů
zahájeno
vyplývá,
že
„koukáním“ na televizi strávíme denně 2 hodiny, což je zhruba
730
hodin
ročně.
Televize - 38 -
nabídla
veřejnosti
příběhy, podívanou, dramata, zábavu a hudbu. Dalo by se říci,
že
dnešní
„moderní“
člověk
se
již
bez
televize
neobejde. Mnohdy dítě přijde domů ze školy a první, co udělá, je to, že odhodí tašku a zapne televizi, před níž dokáže strávit většinu svého volného času.
3.2.5 Internet Co to je vlastně ten Internet? Internet je celosvětová počítačová síť podobná běžné počítačové síti. Počítače jsou vzájemně propojeny (kabely nebo bezdrátově) a díky tomu mohou spolu komunikovat, předávat nebo sdílet informace. Síť Arpanet začala vznikat v USA v roce 1968 pod záštitou ministerstva obrany. Vývoj sítě Internet probíhal několik desetiletí a lze jej rozdělit do ucelených částí – nultá, první a druhá fáze. Dnes je vývoj internetu na velmi dobré úrovni. Děti tráví na „netu“ většinu svého volného času, stahují a hrají na něm různé hry, vyhledávají informace, které potřebují do školy a především stahují hudbu. Pokud ovšem někdo internet nemá, nevadí, na počítači se dají hry hrát i bez něj a poslouchat hudbu také lze. Počítač a internet se staly pro dítě kamarádem. Staly se nezbytnou součástí našeho života a mnohdy se bez něj neobejdeme. Bohužel jejich vliv na děti je velký, už tolik nečtou, protože si na internetu mohou obsahy knih najít, poslech hudby slouží jen jako doprovodná kulisa. To vše ale mnohdy není
dobré
pro
jejich
vývoj.
Proto
bychom
měli
dětem
nabídnout jiné varianty trávení jejich volného času a více se jim věnovat.
- 39 -
3.3 Škola a hromadné sdělovací prostředky Technická
média
jsou
neodmyslitelnou
součástí
naší
doby. Vliv technických a především sdělovacích prostředků se projevuje v oblasti hudební výchovy kladně i záporně. Například
zpřístupnily
posluchače
na
zájmu,
vyučovacím
ve
cizí
kvalitu,
folklór,
diferencovaly procesu
zvýšily
nároky
posluchače
podle
vytvořily
podmínky
jeho
zrychlení a intenzifikaci. Na druhé straně se člověk naučil hudbu neposlouchat, protože se s ní začal potkávat takřka všude. Rozhlas televize začaly jedince svazovat a omezovat hudební iniciativu člověka. Ve škole mají hromadné prostředky dvě základní funkce: funkci
vzdělávací
a
výchovnou.
Funkce
vzdělávací
je
samozřejmá. Poslech rozhlasových a televizních relací má podíl na vytváření představ a poznatků o uměleckých dílech. Funkce výchovná už bohužel tak samozřejmá není. Ve vztahu mladých lidí k hudbě hraje důležitou roli její technická stránka, tedy
kvalita
nahrávky
poskytují
hromadné
běžnou
součástí
staly
a
reprodukce.
sdělovací našeho
Nejvíce
prostředky, veřejného
podnětů
které
i
se
domácího
prostředí. Ze vztahu médium – učitel – žák vyplývá řídící úloha učitele ve vyučovacím procesu, kdy učitel zajišťuje zpětnou vazbu. Učitel by tedy měl ve své praxi hromadné sdělovací prostředky využívat jen do jisté míry. V roce výchova
1973
v něm
existovalo
měla
vysílání
pravidelné
pro
místo
školy,
jednou
za
hudební měsíc,
v pondělí pro první ročník, v úterý pro druhý atd., v pátek pro pátý ročník. Děti se tak seznamovaly s hudebními díly. V dnešní
době
se
s takovými
pořady
bohužel
nesetkáme
a
pokud ano, vysílají se v čase, kdy už neprobíhá vyučování. Učitel může děti jen na tyto pořady upozornit a je pak na nich,
jestli
si
je
poslechnou.
Na
stanici
Vltava
se
vysílají různé záznamy z koncertů nebo k výročí skladatelů.
- 40 -
Učitelé tak mají možnost si tato vysílání nahrát a pouštět je pak dětem ve škole. To samé platí pro hudební pořady v televizi. Dodnes se vysílají, zejména na ČT 2, záznamy z Pražského
jara
nebo
z různých
koncertů.
Existují
i
hudební pořady o hudebních dějinách. Etapy hudebního vývoje jsou i zpracovány na videokazetách nebo DVD. Učitelům se tak nabízejí možnosti, jakým způsobem danou látku probírat a tím zpestřit hodinu. Technická média nás tak už dnes nenutí přemýšlet, zda je využívat, ale jak jich využívat, aby splnily svou úlohu při výchově člověka. 3.4 Vliv médií na děti Média mají významný dopad jak na jednotlivce, tak na společnost. Ovlivňují chování, postoje nebo názory jedinců, mohou vzdělávat, ovlivňovat životní styl, ale také i děsit, uvádět v omyl. Vliv médií na děti je velký, zejména tehdy, pokud si uvědomíme,
kolik
sdělovacích většiny
volného
prostředků,
provedených
mládeže
času
respektive
výzkumů
tvoří
styk
můžeme
sledování
s nimi.
říci,
že
Podle
televize
neustále hraje roli vedoucího média, a to i přes prudký rozvoj internetu a dalších mediálních nosičů. U mládeže ve věku od 10 – 18 let zabírá sledování televize až 120 minut denně. Televizní pořady jsou doplněny hudbou, kterou tvoří z velké tuto
části
hudbu
způsobuje
kulisu,
vnímají,
i
spojitosti
ukázky
to,
že
z oblasti ale se
s reklamou,
ale
pokud
jim
už
jim kde
artificiální
hudby.
ji
nedokáží
daná
ukázka
líbí
tvoří
jen
jakousi
stejnou
ukázku
Děti
zařadit,
což
např.
ve
hudební
pustíme
v hodině
hudební výchovy, tak se jim nelíbí, mnohdy si ji s danou reklamou z cyklu
ani Má
nespojí. vlast,
(Např.
která
symfonická
zaznívá
Staropramen.) - 41 -
báseň
v reklamě
na
Vltava pivo
Pro zajímavost přikládám graf12, kde jsou zaznamenány jednotlivé
mediální
aktivity
mladé
generace
(15
které celkově zaberou za týden 37,18 hodin.
Čas věnovaný mediálním aktivitám za týden, 2000, věková skupina 15 - 30 let
12
http://www.blisty.cz/art/19934.html
- 42 -
–
30),
4. Využití didaktické techniky v hodině hudební výchovy Moderní sdělovací technika (rozhlas, televize, počítač apod.)
má
důležitou
úlohu
nejen
při
realizaci
hudební
výchovy, ale i při zvyšování účinnosti hudebně-výchovného procesu.
Umožňuje
učiteli
zpřístupnění
orchestrálních,
komorních a sborových děl, které nemůže sám interpretovat. Tato
technika
je
důležitým
zrakového
názoru
a
slouží
nástrojů,
životopisů
prostředkem
také
sluchového
k demonstraci
skladatelů
nebo
jejich
a
hudebních
děl.
Pokud
učitel tyto přístroje využívá vhodně, může tím zvýšit zájem žáků
o
hudbu
a
motivovat
je
k rozmanitým
hudebním
činnostem. Didaktická technika pomáhá zkvalitňovat práci učitele hudební výchovy a jistým způsobem ho osvobozuje od rutinní
práce.
Slouží
nejen
jako
prostředek
názoru,
všestranné informace a zkvalitnění práce, ale také tvoří významného činitele při vzniku motivace k učení. U
učitele
přístupem
hudební
k využití
výchovy
se
vyučovací
setkáváme
techniky.
s různým
Někteří
ji
nedoceňují, čímž se pak snižuje kvalita jejich práce. Dříve se bez ní totiž učitelé obešli. K tomu, aby děti naučili zpívat, jim stačily housle nebo klavír. V té době sdělovací technika neexistovala a jediným zdrojem hudby byla rodina, škola nebo kostel. Dnešní moderní doba poskytuje dítěti hudbu z celého světa, všech stylů, žánrů a historických epoch.
Sdělovací
technika
tak
proniká
do
celého
života
dítěte a ovlivňuje jeho hudebnost a především estetické cítění.
Také
hudební
výchova
ve
škole
má
dnes
určité
složky, které nelze uskutečnit bez technických zařízení. Učitelova hra na hudební nástroj má na děti silný psychologický vyučovací
a
estetický
auditivní
vliv,
pomůcky.
Je
plní
úlohu
základní
nepostradatelný
při
osvojování písně, pomáhá při vokální intonaci i při dalších cvičeních, která vedou k rozvoji hudebních schopností dětí.
- 43 -
Může se i stát, že učitelova hra na hudební nástroj vzbudí v žácích zájem a sami se pak chtějí naučit na tento nástroj hrát. Při volbě nástroje rozhodují především instrumentální dovednosti klavír
učitele.
nebo
flétnu.
klávesy,
Gramofon,
učiteli
Z nástrojů občas
kytaru
magnetofon
předvádět
nejčastěji
hudbu,
a
a
housle
Cd
kterou
učitelé a
přehrávač není
volí
někdy
i
umožňují
schopen
sám
reprodukovat nebo ji nelze reprodukovat na jednom nástroji. Zvyšují estetický účinek hudby. Učitel by se měl snažit zajistit dětem ve škole co nejlepší reprodukovanou hudbu, dokáže
čímž
u
posluchačů
vzbudit
co
největší
estetický
zážitek. Kvalita je totiž základním požadavkem hudby. V oblasti televize
a
audiovizuálních
její
pořady
pomůcek
určené
má
školní
vedoucí
hudební
úlohu
výchově.
Obrazová složka se při televizním vysílání pojí se složkou zvukovou a tím tak utváří komplexní hudební představy a podněcuje
žákovi
pocity,
v některých
případech
může
„probudit“ i estetické cítění. V dnešní době lze využívat i multimediální
počítačové
techniky,
která
bohužel
není
dostupná na všech školách. Klávesy ve spojení s počítačem mohou
umožnit
díky
různým
hudebním
programům
nejen
zpestření hodiny, ale vzbudí zájem dětí. Mezi audiovizuální pomůcky patří i melodické nástroje Orffova instrumentáře, které
kromě
„kamenů“
představy
jednotlivých umožňují
znějících o
tónů,
objevování
tónů
poskytují
stavbě
stupnice
podněcují hudby
svým a
uspořádáním o
k hudebním
vlastními
tvůrčími
rozložení činnostem, procesy,
zvyšují motivaci a přístup k hudbě. Proces vokální intonace a sluchové výchovy usnadňují opticko – akustické přístroje. Úspěšné hudební vyučování vyžaduje i řadu vizuálních pomůcek.
Nejvhodnější
jsou
skutečné
předměty:
např.
jednotlivé hudební nástroje, obrazové soubory skladatelů a jejich životopisné monografie, dále pak různé encyklopedie. - 44 -
Každá třída pro výuku hudební výchovy by měla být opatřena notovou tabulí a nástěnnou magnetickou tabulí. Názornost vyučování
zvyšuje
projektová
technika
a
vhodné
filmy.
Učitel i žáci by měli mít k dispozici příruční knihovnu.
- 45 -
5. Návštěva kulturních akcí Koncerty
pro
mládež
patří
mezi
formy
mimoškolní
výchovy a estetické výchovy. Umožňují styk dětí s hudbou, jsou vyvrcholením poslechových činností ve škole a jistým způsobem připravují budoucí návštěvníky koncertů. V minulosti se organizovaly masové koncerty pro děti z několika škol. Učitelé děti na tyto koncerty připravovali předem v hodinách hudební výchovy. Koncerty byly v naprosté převaze orchestrální, začínaly výkladem doplněným ukázkou hry. Žáci byli při koncertu aktivizováni, jejich pozornost byla udržována i občasnými soutěžemi. Tyto koncerty byly nahrazeny škole.
hudebními
Účinkovali
besedami, v nich
které
se
pozvaní
konaly
výkonní
přímo
ve
interpreti,
učitelé, rodiče žáků a někdy i samotní žáci. V dnešní které
chodí
době do
si
škol.
učitelé Těchto
sami
vybírají
nabídek
je
celá
z nabídek, řada,
ale
učitelé mohou zvolit jen některé. Součástí nabídek jsou i návštěvy
muzeí,
hudebního
vývoje.
programy,
které
které
organizují
Hudební mohou
různé
knihovny
využít
i
výstavy
také
pořádají
školy.
Programy
z etap různé jsou
zaměřeny na hudební období. Informace o těchto nabídkách najdou
žáci
buď
přímo
v knihovně
nebo
na
internetových
stránkách. Řada škol pořádá tzv. akademie, kde mají žáci možnost předvést, co umí, co se naučili, co je zajímá. Mnoho z nich volí hru na hudební nástroj nebo zpěv. Některé představení,
školy opět
organizují volí
z nabídek
i
návštěvu nebo
na
divadelních
základě
zájmu
žáků. Na mnoha školách si žáci mohou zakoupit i vstupenky na muzikálová nebo operní představení, která pak navštěvují ve svém volném čase v doprovodu rodičů nebo na základě domluvy s vyučujícím. Součástí mé praktické části byly nejen dotazníky pro žáky, ale i dotazníky pro učitele. Pro zajímavost přikládám - 46 -
pár
odpovědí
učitelů
na
otázku:
Navštěvujete
s dětmi
výchovné koncerty nebo nějaké hudební programy? Jaké? Jak často?
„Vedení školy organizuje pro žáky (dle věku) dvakrát ročně návštěvu divadel a koncertů v dopoledních hodinách. Pravidelně k 17. listopadu a v závěru 1. pololetí využíváme nabídek např. našich bývalých absolventů, nyní studujících na Filozofické fakultě nebo konzervatoři. V našich hodinách hudební
výchovy
využíváme
možnosti
a
nabídky
studentů
brněnské konzervatoře, kteří si k nám chodí tzv. obehrát svůj
repertoár
před
koncerty,
semináři,
absolventským
výkonem. Většinou jsou to houslisté, klavíristé a zpěváci.“
„Škola pořádá některé koncerty přímo v areálu školy, dále také návštěvu divadel a kulturních akcí. Dvakrát ročně se
také
pořádá
hudební
matiné
–
vystoupení
žáků
naší
školy.“
„Navštěvujeme hudební programy – na základě nabídek KIC – asi dvakrát ročně.“
„Navštěvujeme
hudební
programy
–
výběr
po
dohodě
s ostatními vyučujícími – nabídky chodí do školy a kulturní referentka nás s nimi seznamuje. Přiměřeně často.“ Z uvedených
odpovědí
vyplývá,
že
učitelé
s dětmi
navštěvují různé hudební programy a kulturní akce, a to na základě nabídek, které do škol chodí. I když je těchto nabídek poměrně hodně, učitelé nemají bohužel tu šanci, aby navštívili
s dětmi
všechny
tyto
akce,
ale
vybrat, což v některých případech bývá složité.
- 47 -
musí
vhodně
♫ II. Praktická část
- 48 -
V praktické kterou
se
části
pokusím
se
budu
objasnit
zabývat
vztah
dětí
výsledky
sondy,
k artificiální
nonartificiální hudbě. Sonda byla vytvořena jako
a
kombinace
dotazníku se zvukovým dotazníkem. Dotazník byl zaměřen více na hudební ukázky z oblasti vážné a populární hudby, ale jeho součástí byly i otázky, kde měly děti vyjádřit svůj vztah k vážné hudbě. Dotazník obsahoval 10 otázek, na které měly
děti
buď
samy
odpovědět
nebo
vybrat
ze
zadaných
možností. Podstatnou ukázek,
vždy
stejná,
ale
hudební
ukázka
z oblasti
částí jedna
sondy
z oblasti
z oblasti
hudby.
vážné
3
dvojice
vážné
populární
z oblasti
populární
byly
hudby,
hudby.
hudby
Dotazník
a
byl
hudebních druhá
Závěr
tvořila
hudební určen
byla
ukázka
pro
žáky
druhého stupně ZŠ. Věk dotazovaných se pohyboval v rozmezí 12. – 16. roku, dotazovaní byli především žáci devátých tříd z Biskupského gymnázia v Brně a žáci šesté, sedmé a osmé třidy Základní školy Kaplice. Respondentů bylo celkem 70. V následující
části
se
jednotlivých otázek.
- 49 -
již
zaměřím
na
rozbor
1. Rozbor dotazníku pro žáky
Otázka 1: Co si představuješ pod pojmem vážná hudba?
Pojem vážná hudba si nejčastěji chlapci pojí se jmény hudebních skladatelů. V odpovědích se objevila jména jako Mozart,
Beethoven,
V dalších
Bach,
odpovědích
se
Smetana,
už
spíše
Dvořák
a
objevovaly
Janáček.
pojmy
typu
orchestr, hudba, která je pěkná a nesmrtelná, nuda, opera, hudba,
která
se
líbí
starým
lidem
nebo
směs
hudebních
nástrojů, které se nedají poslouchat. Většina chlapců ovšem uvedla, že neví, co si pod tímto pojmem mají představit. Děvčata
si
také
pojem
vážná
hudba
spojují
se jmény
hudebních skladatelů, v odpovědích se objevila jména jako Smetana, Dvořák, Beethoven a Mozart. V dalších odpovědích se
nacházely
pojmy
typu
orchestr,
dirigent,
opera,
elegance, vážnost, divadlo, nástroje. V porovnání s chlapci se u děvčat nenacházela odpověď nevím, co si pod tímto pojmem mám představit, z čehož se dá usuzovat, že děvčata mají zhruba představu o tom, co tento pojem znamená. Následující graf zobrazuje četnost odpovědí chlapců a dívek. Odpovědi jsou rozděleny do 3 oblastí, z nichž: první obsahuje jména hudebních skladatelů, druhá pojmy typu nuda, opera, orchestr apod. a třetí oblast zahrnuje odpověď nevím, co si pod tímto pojmem mám představit.
- 50 -
Pojem vážná hudba chlapci
děvčata
28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 Četnost 15 14 odpovědí 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Oblast 1.
Oblast 2.
Oblast 3.
Typ odpovědi
Z výše
zobrazeného
grafu
tedy
vyplývá,
že
odpovědi
chlapců spadaly nejvíce do oblasti první, kam patřila jména hudebních skladatelů. Odpovědi dívek se naopak řadily do oblasti druhé, která zahrnovala pojmy typu nuda, opera, orchestr apod. Většina dětí má alespoň jakousi představu o tom, co znamená pojem vážná hudba.
- 51 -
Otázka 2a/
Četnost odpovědi
Zajímalo by nás, jaký je tvůj vztah k vážné hudbě. Z uvedených odpovědí si vyber tu, která nejvíce odpovídá skutečnosti: 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
chlapci děvčata
a
b
c
d
e
Typ odpovědi
Graf k otázce 2a znázorňuje četnost odpovědí na danou otázku. Typy odpovědí byly: a/ ano, mám velmi rád vážnou hudbu b/ celkem ano c/ moc se o vážnou hudbu nezajímám d/ vážná hudba je mi lhostejná e/ vážnou hudbu nemám vůbec rád
Z grafu je patrné, že většina chlapců i děvčat se kloní k odpovědi b, z čehož by se dalo usoudit, že děti nějaký zájem o vážnou hudbu jeví. Pokud se ale podíváme na následující
sloupce,
zjistíme,
že
řada
žáků
volila
i
odpověď c a d, z čehož tedy bohužel vyplývá, že zájem dětí o vážnou hudbu není až tak velký.
- 52 -
Otázka 2b/
Uveď příklad, co konkrétně se ti líbí z vážné hudby: chlapci děvčata 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 Četnost 9 odpovědí 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Oblast 1. Oblast 2. Oblast 3. Oblast 4. Typ odpovědi
Oblasti:
1. tato oblast zahrnuje odpovědi typu: vážná
hudba je mi lhostejná, vůbec se mi nelíbí, neposlouchám ji, nic
mě
nezaujalo,
protože
ji
nemám
rád/a,
znám
mnoho
ukázek, ale nevím, jak se jmenují. 2.
do této oblasti patří odpovědi, které se
pojí s hudebními skladateli a ukázkami, např. W. A. Mozart: Malá noční hudba, Requiem, B. Smetana: Má vlast, G. Verdi: Aida a mnoho dalších. Většina odpovědí chlapců a děvčat patří právě do této oblasti. 3.
k této
oblasti
se
řadí
odpovědi
typu
nevím, nic nebo bez odpovědi. 4.
do
poslední
oblasti
spadá
odpověď:
z vážné hudby poslouchám především takové melodie, které mě uklidňují.
- 53 -
Otázka 3 Uveď, kdo měl největší vliv na tvůj zájem o vážnou hudbu: 20 19 18 17 16 15 14 13 12 Četnost 11 10 odpovědí 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
chlapci děvčata
a
b
c
d
e
f
Typ odpovědi
Daný graf zobrazuje četnost odpovědí na danou otázku. Typy odpovědí byly: a/ rodiče b/ prarodiče c/ sourozenci d/ kamarádi e/ učitel/ka f/ nevím, nemám zájem o vážnou hudbu
Graf zobrazuje, že děti neví, kdo měl a má největší vliv na jejich zájem o vážnou hudbu, protože o ni bohužel tento zájem nejeví. Tato otázka společně s otázkou číslo 2a/ dokazuje, že je dětem vážná hudba lhostejná. Pokud o ni zájem jeví, tak nejčastější vliv má učitel nebo učitelka. Ve třech případech se objevila, a to u chlapců, odpověď, že - 54 -
vliv
na
ně
neměl
nikdo,
ale
začali
se
o
vážnou
hudbu
zajímat sami od sebe.
Otázka 4 Chodíš do Základní umělecké školy?
30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 Četnost 16 15 odpovědí 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
chlapci děvčata
ano
ne Typ odpovědi
Z grafu
je
patrné,
že
většina
chlapců
nenavštěvuje
Základní uměleckou školu, kdežto většina dívek ano. Někteří chlapci pod danou otázku dopsali, že je zbytečné do ZUŠ chodit,
protože
by
museli
hrát
skladby,
které
by
jim
vyučující určil a nemohli by hrát to, co je baví, proto se raději učí sami ve svém volném čase.
- 55 -
Otázka 5 Hraješ na nějaký nástroj?
25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 Četnost 13 odpovědí 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
chlapci děvčata
ano
ne Typ odpovědi
Z grafu vyplývá, že velká většina chlapců nehraje na hudební nástroj a naopak velká většina dívek ano. Pokud chlapci uvedli, že na hudební nástroj hrají, tak jen jako samouci, většinou nenavštěvující Základní uměleckou školu.
- 56 -
Na následujícím grafu jsou zobrazeny hudební nástroje, na které děti hrají nejčastěji. U chlapců se často objevuje kytara a flétna, u děvčat flétna a klavír.
Otázka 5
Pokud hraješ na hudební nástroj, uveď na který:
10 9 8 7 Četnost odpovědí
6 5 4 3 2 1 0 chlapci
flétna
klavír
kytara
děvčata
keybord
- 57 -
housle
akordeon
bicí
Otázka 6 Pokud pravidelně posloucháš hudbu, uveď, z jakého nosiče posloucháš hudbu nejčastěji:
25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 Četnost 13 odpovědi 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
chlapci děvčata
a
b
c
d
e
f
g
h
Typ odpovědi
Typy odpovědí u otázky 6 byly: a/ rádio b/ televize c/ CD přehrávač d/ magnetofon e/ gramofon f/ MP3 přehrávač g/ walkman h/ počítač
Z daného grafu vyplývá, že většina chlapců poslouchá hudbu z počítače, dále pak z MP3 přehrávače, rádia a CD přehrávače. přehrávač,
Většina počítač
děvčat a
MP3
upřednostňuje přehrávač.
rádio,
Televize,
poté
walkman,
magnetofon a gramofon se objevují jen v pár případech. - 58 -
CD
Otázka 7
Co z hudby posloucháš nejraději?
20 19 18 17 16 15 14 13 12 Četnost 11 10 odpovědí 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 chlapci
děvčata
pop
rock
hip hop
rap
techno
dance
metal
folk, country
punk
house
jazz, blues
filmová hudba
skupiny, zpěváci, zpěvačky
Výše zobrazený graf znázorňuje, jaké žánry nejčastěji chlapci
a
děvčata
poslouchají.
U
chlapců
se
nejvíce
objevoval rock a pop, u děvčat hip hop, ze skupin uváděly dívky především Chinaski, Kryštof a Elán, ze zpěvaček Anetu Langerovou, Lucii Vondráčkovou nebo Ewu Farnou a ze zpěváků jednoznačně vedl Robbie Williams. U chlapců vedla skupina Kabát.
- 59 -
Otázka 8
Co tě v poslední době z hudby zaujalo?
16 15 14 13 12 11 10 9 Četnost 8 odpovědí 7 6 5 4 3 2 1 0
chlapci děvčata
Oblast 1. Oblast 2.
Oblast 3. Oblast 4.
Tuto otázku jsem rozdělila do oblastí 1 – 4. První oblast zahrnuje odpovědi, které se týkaly ukázek od zahraničních interpretů a skupin. U chlapců se nejčastěji
vyskytovala
skupina
Offspring,
Eminem
a
jeho
píseň „You Don´t know“. U dívek vedla skupina Tokio Hotel a píseň Jamese Blunta „High“. Druhá skupinám.
U
oblast
chlapců
patřila se
českým
objevovala
interpretům
nejčastěji
a
skupina
Divokej Bill s písní „Čmelák“ nebo Daniel Landa s písní „Bouře“, dále pak PSH, Alkohol, Kabát a další. U dívek to byla Ewa Farna s písní „Měls mě rád“, Janek Ledecký nebo Jaromír Nohavica. Třetí oblast zahrnovala hudbu z filmů a seriálů. Nejčastěji byl uváděn Titanic, M.A.S.H. apod. Do
čtvrté
oblasti
jsem
zařadila
konkrétního mě nezaujalo a bez odpovědi. - 60 -
odpověď:
nic
Otázka 8
Kde jsi danou skladbu slyšel?
19 18 17 16 15 14 13 12 11 Četnost 10 odpovědí 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
rádio počítač internet televize koncert Cd přehrávač nevzpomínám si
chlapci
Z nosičů,
ze
děvčata
kterých
děti
poslouchají
danou
hudbu, uváděli chlapci nejčastěji rádio a počítač, děvčata rádio a CD přehrávač. V porovnání s otázkou číslo 6 vidíme, že i zde se u chlapců objevuje počítač, což je dáno tím, že chlapci tráví u počítače většinu svého volného času, hrají hry, které jsou doplněny hudbou. Dívky v mnoha případech využívají počítač jen k vyhledávání materiálů na internetu nebo k psaní různých referátů.
- 61 -
Otázka 9 Při výběru a návštěvě koncertů upřednostňuješ:
35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 Četnost 18 odpovědí 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
chlapci ano děvčata ano chlapci ne děvčata ne
a
b
c d Typ odpovědi
e
f
Možnosti byly: a/ komorní hudba b/ orchestrální hudba c/ vokální hudba d/ operní představení e/ muzikálová představení f/ koncerty populární hudby
Jak koncerty
ukazuje populární
graf, hudby,
většina v menší - 62 -
chlapců míře
upřednostňuje pak
muzikálová
představení. U děvčat je to stejné jako u chlapců, ale s tím rozdílem, že
muzikálová představení navštěvují více
děvčata než chlapci.
- 63 -
Otázka 10 Jak často navštěvuješ koncerty vážné a populární hudby?
25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 Četnost 13 odpovědí 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
chlapci populární hudba děvčata populární hudba chlapci vážná hudba děvčata vážná hudba
a
b
c
d
e
f
Typ odpovědi
Typy odpovědí byly: a/ 1x za měsíc b/ 3 – 4x měsíčně c/ 1 – 2x za půl roku d/ 1 – 2x ročně e/ chodím poměrně často f/ nechodím
Jak
je
patrné
z grafu,
chlapci
i
děvčata
koncerty
vážné a populární hudby nenavštěvují. Je to způsobeno tím, že rodiče děti samotné na tyto koncerty nepustí, což je v dnešní době zcela pochopitelné. Pokud je rodiče pustí nebo jdou s nimi jako doprovod,
dle průzkumu je tomu tak 1
– 2x ročně, jak u chlapců, tak u dívek. - 64 -
2.Rozbor poslechových ukázek Mezi
poslechové
ukázky
jsem
zařadila
3
dvojice
hudebních ukázek, které byly od stejného skladatele, ale byly jinak hudebně zpracované. Děti měly na číselné škále zakroužkovat číslici, která označovala míru jejich zaujetí při
poslechu
dané
ukázky
a
poté
odpovědět
na
otázky
týkající se vždy dvojice hudebních ukázek. Hudební
ukázky
z oblasti
vážné
hudby
jsem
vybírala
tak, aby je žáci 6., 7., 8. a 9. tříd znali z poslechových hodin hudební výchovy. Z uvedených odpovědí vyplynulo, že tyto
ukázky
děti
z hodin
hudební
výchovy
znají,
ale
nevěnují jim nějakou pozornost, to znamená, že doma by si je samy nepustily. Základem skladeb z oblasti populární hudby byly již zmíněné ukázky z vážné hudby, které byly obohaceny o prvky populární
hudby.
Nejvíce
děti
zaujala
Státní
hymna
ČR
v techno verzi, což mě vůbec nepotěšilo. Tuto skladbu jsem do dotazníku zařadila proto, aby si děti uvědomily, že je to nesmírný kýč. Bohužel naopak v mnoha případech z ní byly děti nadšeny. Závěr dotazníku tvořily 2 hudební ukázky, které spolu nesouvisely, žáci měli jen porovnat, která z ukázek se jim líbí více. Z daných dvou ukázek se dětem líbila více ukázka z oblasti vážné hudby než z oblasti populární hudby. Bylo tomu
tak
spíše
více
u
chlapců,
protože
daná
ukázka
z oblasti populární hudby se hraje více na diskotékách, kam chodí častěji dívky než chlapci.
- 65 -
Otázka 11a/ Poslechové ukázky 1a (Státní hymna ČR) a 1b (Státní hymna ČR v techno verzi) 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 Četnost 13 odpovědí 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 3
2
1
0
1
2
3
Číselná škála chlapci ukázka 1a
děvčata ukázka 1a
chlapci ukázka 1b
děvčata ukázka 1b
Z grafu plyne, že Státní hymna ČR zaujala chlapce více než dívky, ty naopak zaujala Státní hymna v techno verzi více než chlapce.
Na otázku 11b/ (Pokud tě daná ukázka zaujala, uveď proč a co se ti na ní líbí, popřípadě nelíbí) odpověděla většina chlapců, „že Státní hymna v techno verzi je velmi netradiční, ale super, že jsou tam skvělé basy, a že je celkově dobrý“. Našli se i tací, kteří uvedli, „že techno verze je příšerná, a že je to „hyzdění“ státní hymny“. Děvčata naopak uváděla, že techno verze je lepší, že je moderní, energetická, jen čtyři se vyjádřily, „že je to příšerné“.
- 66 -
Následující graf ukazuje, jak dané ukázky děti znají nebo neznají. Skoro všichni, až na dvě dívky, Státní hymnu znají. Naopak neznají, až na výjimky, její techno verzi.
Poslechové ukázky 1a a 1b
36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 Četnost 19 18 odpovědí 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 znám ji
neznám ji
chlapci ukázka 1a
děvčata ukázka 1a
chlapci ukázka 1b
děvčata ukázka1b
- 67 -
Otázka 11d/ (Pokud danou ukázku znáš, uveď odkud) se zdála
mnohým
poněkud
obtížná.
Většina
chlapců
a
děvčat
uvedla, že Státní hymnu znají ze školy, dále pak někteří uváděli
televizi,
uvedli,
že
ji
vzpomenout,
fotbal, znají
odkud
ji
hokej
a
z domova. vlastně
pouze Ostatní
znají,
a
dva
chlapci
si
nemohli
proto
radši
neodpověděli. Tyto
dvě
ukázky
jsem
vybrala
proto,
aby
si
děti
uvědomily, jaký velký rozdíl mezi nimi je. Myslím si, že Státní hymna ČR je natolik pěkná, že nepotřebuje úpravu prvky
z oblasti
nesmírný
kýč,
diskutovanou předstírá, mnoho
že
lidí,
populární
hudby.
který
se
stal
otázkou.
Je
to
Její
techno
v dnešní
jakýsi
je
skutečností.
Tímto
kteří
propadají
určitému
době
druh trikem druhu
takže nepoznají, co doopravdy kýč je a co není.
- 68 -
verze
lži, tak
je
velice která získává
„zblbnutí“,
Otázka 12a/ Poslechové ukázky 2a (J. S. Bach: Toccata a fuga in D minor) a 2b (Vanesa Mey: Toccata a fuga in D minor) 15 14 13 12 11 10 9 Četnost 8 odpovědí 7 6 5 4 3 2 1 0 3
2
1
0
1
2
3
Číselná škála chlapci ukázka 2a
děvčata ukázka 2a
chlapci ukázka 2b
děvčata ukázka 2b
Graf ukazuje, že polovině chlapců se líbila ukázka 2a, druhé
polovině
pak
ukázka
2b.
U
dívek
tomu
bylo
zcela
naopak, velká většina z nich uvedla, že se jim více líbí ukázka 2b.
Na otázku 12b/ (Pokud tě daná ukázka zaujala, uveď proč a co se ti na ní líbí, popřípadě nelíbí) chlapci uváděli, že u ukázky 2a se jim líbí hra na varhany a u ukázky 2b někteří zdůrazňovali, že je to skvělá ukázka houslového
umění.
Děvčatům
se
ukázka
2a
zdála
příliš
dlouhá, ale líbila se jim hra na varhany. U ukázky 2b většinou psaly, „že je super“, a že se jim líbí nástrojové provedení. - 69 -
Následující graf znázorňuje, kolik dětí uvedené ukázky zná a nezná. Ukázku 2a většina chlapců a děvčat zná, naopak 2b většina nezná.
Poslechové ukázky 2a a 2b
26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 Četnost 13 odpovědí 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 znám ji
neznám ji
chlapci ukázka 2a
děvčata ukázka 2a
chlapci ukázka 2b
děvčata ukázka 2b
- 70 -
Otázka
12d/
(Pokud
danou
ukázku
znáš,
uveď
odkud)
ukázala, že ukázku 2a chlapci znají ze školy a z domova, někteří
z koncertů,
dokonce
má
jako
které
navštívili.
vyzváněcí
melodii
Jeden ve
chlapec
svém
ji
mobilním
telefonu. Ukázku 2b znají chlapci většinou z televize a z rádia. Naprostá většina děvčat zná ukázku 2a ze školy nebo z koncertů a ukázku 2b z televize a z rádia.
- 71 -
Otázka 13a/
Poslechové ukázky 3a (J. S. Bach: Air) a 3b (Sweet Box: Everything´s Gonna Be Alright)) 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 Četnost 12 11 odpovědí 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 3
2
1
0
1
2
3
Číselná škála chlapci ukázka 3a chlapci ukázka 3b
děvčata ukázka 3a děvčata ukázka 3b
Z grafu je patrné, že chlapcům se líbila více ukázka 3b než ukázka 3a.
Na otázku 13b/ (Pokud tě daná ukázka zaujala, uveď proč a co se ti na ní líbí, popřípadě nelíbí) chlapci často odpovídali, že ukázka 3a je příliš pomalá a jen se v ní hraje, kdežto u ukázky 3b se i zpívá a jsou v ní obsaženy prvky
rapu.
číselné
škále
Nejvíce zatrhlo
se
ukázka
číslo
3
3b
líbila
celých
děvčatům,
dvacetdva
na
děvčat.
Důvody byly stejné jako u chlapců. Na dalším grafu je znázorněno, jak chlapci a děvčata dané ukázky znají nebo neznají. Jak je z grafu vidět víc - 72 -
jak polovina chlapců a děvčat ukázku 3a nezná, ale je to jen o nepatrnou část hlasů. To samé vidíme u ukázky 3b, kde většina chlapců a děvčat uvedla, že danou ukázku zná, ale opět je to jen o pár hlasů.
Poslechové ukázky 3a a 3b
20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 Četnost 10 odpovědí 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 znám ji
neznám ji
chlapci ukázka 3a
děvčata ukázka 3a
chlapci ukázka 3b
děvčata ukázka 3b
- 73 -
Otázka
13d/
(Pokud
danou
ukázku
znáš,
uveď
odkud)
dokázala, že naprostá většina chlapců i děvčat zná ukázku 3b z rádia, internetu nebo televize. Jedna dívka dokonce uvedla, že uvedenou ukázku zná z diskotéky. Ukázku 3a znají chlapci i děvčata ze školy, z koncertů nebo z domova.
- 74 -
U posledních dvou ukázek, z nichž jedna byla z oblasti vážné hudby a druhá z oblasti populární hudby, měly děti napsat, jestli se jim líbí nebo nelíbí, co konkrétně se jim líbí a nelíbí a důvod.
Ukázka číslo 4 (L.van Beethoven: Symfonie č. 5 c moll Osudová) dokazuje, že děti jistým způsobem jeví zájem o vážnou hudbu, i když naprostá většina chlapců uvedla, že daná skladba se jim nelíbí, protože je pomalá. Našli se i tací, kteří uvedli, že skladba je vynikající a zajímavá nebo že je akční. Pro zajímavost přikládám některé odpovědí chlapců, v závorce je uveden jejich věk. Danou ukázku jsem vybrala z toho důvodu, že by ji děti měly z poslechových hodin hudební výchovy znát a na základě znalostí mohou tak napsat, co se jim konkrétně líbí a co ne a uvést důvod.
„Dá se označit za kvalitní hudbu, sice tuto skladbu neznám, zajímavé
ale
klidně
přechody
bych
ji
mohl
dramatičnosti
a
poslouchat. klidných
Jsou
zde
houslových
a
dechových výstupů. Napětí se zde stupňuje a ústí v nečekané melodie. Stejný model bývá opakován jiným nástupem. Skladba je vynikající a zajímavá.“
(14)
„No líbí se mi na ní její ráznost.“ (14)
„Nemám na to názor, většinou nedokážu dvě ukázky od sebe
rozeznat.
Ve
vážné
hudbě
se
opakují
vždy
stejné
nástroje a celkově mi připadá vážná hudba nudná.“ (15)
„Líbí se mi, jak dokázal autor vyjádřit své pocity hudbou, i když to nejsou dobré pocity.“ (15)
- 75 -
„Poslouchat to fakt nemusím. Něco do sebe to má a je to zajímavé, ale nějak zvlášť se mi to nelíbí. Nelíbí se mi prostě styl té hudby. Ani jsem neměl možnost poslouchat tento žánr, rodiče jsou rockeři a já su po nich.“ (14)
„Ukázka se mi líbí. Mám rád energickou hudbu a tohle je dobrý příklad.“ (15)
„Jo, jde to.“ (14)
U děvčat převažovala odpověď líbí se mi a mezi důvody byla
často
přikládám
uváděna
některé
dramatičnost.
odpovědi
Opět
děvčat,
pro
v závorce
zajímavost je
uveden
jejich věk.
„Líbí se mi přechody dynamiky a nálad (bouřlivé a jemnější), působí to mystickým dojmem. Myslím, že to musí každého zaujmout svou dramatičností.“ (14)
„Docela
líbí.
Je
to
takový
dramatický,
klasický
a
energický. Typicky Bachovský. Hodně často slýchávám.“ (13)
„Ukázku znám. Vcelku se mi líbí, ale denně bych ji poslouchat nemohla.“ (15)
„Ale jo, docela se mi to líbí, protože to znám. Ne že bych z toho byla nějaká nadšená, ale jde to.“ (14)
„Když to takhle poslouchám, tak se mi to líbí, ale že bych to záměrně vyhledávala, abych to pak mohla poslouchat, to ne. Přijde mi to trochu staromódní, není to prostě můj styl.“ (13)
„Ušlo to, už jsem slyšela i horší.“ (14) - 76 -
I když následující graf ukáže, že se většině tato ukázka nelíbila, myslím si, že je to především tím, že děti nepřicházejí
s vážnou
hudbou
do
styku
tak
často
jako
s hudbou populární. Někdy učitelé v hodinách skladbu pustí, nechají zaznít a to je vše, už ji s dětmi nerozebírají, v čemž vidím zásadní chybu.
Ukázka 4
20 19 18 17 16 15 14 13 12 Četnost 11 10 odpovědí 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
líbí se mi ujde nelíbí se mi je akční skladba je vynikající a zajímavá znám ji bez odpovědi
chlapci
děvčata
- 77 -
Ukázka dívky.
číslo
Chlapci
5
(Madonna:
uváděli,
že
se
Jump) jim
zaujala
daná
především
ukázka
nelíbí,
protože nemají rádi pop, že je to hudba komerční, neupřímná a člověka nezaujme. Děvčata naopak tuto skladbu chválila, „že je super, že se jim líbí, dá se u toho tancovat“. Jen asi 7 dívek uvedlo, „že je tato ukázka hrozná, a že má Madonna i lepší skladby“. Opět pro zajímavost
přikládám
některé odpovědi dívek. Věk je uveden v závorce. Tuto
skladbu
jsem
do
dotazníku
zařadila
proto,
že
v době, kdy byl tento dotazník vyplňován, byla tato skladba v čele
hitparád,
a
proto
zaznívala
jak
v rádiích,
tak
v televizi.
„Je dobrá, moderní, vyzařuje z ní život a hned mám chuť tančit a smát se, no prostě užívat si života.“ (13)
„Je to dobré, ale od Madonny znám lepší písničky. Párkrát si to poslechnout a zatancovat na to, ale za chvíli by to bylo asi hodně ohraný. Nedá se to poslouchat pořád.“ (14)
„Docela líbí. Madonna zpívá dobře. Slýchávám ji na Evropě 2. Je to dobrý na tancování nebo aerobik, dobrý tempo a i melodie docela ujde.“ (13)
„Nic moc.“ (15)
„No tak konkrétně tohle mě moc nezaujalo. Dyť to nemá žádnou melodii, to už bylo lepší to předtím. Madonna má i lepší písničky.“ (14)
„Je to sice populární hudba, ale já to neznám. Na můj vkus je to trochu moc hlasitý. Bolí mě z toho hlava. Jestli jste někdy slyšela něco od Enyi, tak pochopíte proč. Možná - 78 -
by se to hodilo tak na diskotéku, ale ne na poslouchání v klidu doma.“ (13)
„Líbila se mi víc, ale nevím proč.“ (14)
Pro srovnání přikládám některé názory chlapců, věk je opět uveden v závorce. Dané odpovědi jsou citace hochů, u některých
se
objevily
i
vulgarismy,
proto
jsou
uvedeny
v uvozovkách.
„V populární hudbě je pozitivní to, že se vždy dá přijít s něčím novým – a to Madonna umí. Jinak tato píseň se mi nelíbí, protože je to další obyčejná diskotéková odrhovačka.“ (15)
„No… Hodně dobře zpracovaný, celkem pěkná píseň, navíc novinka od Madonny, takže se mi to hodně líbí.“ (13)
„Celkem v poho, klip taky dobrej.“ (14)
„Je to komerční „shit“. Madonna se musí stále po někom opičit, znevažuje sv. kříž, symbol katolické církve. Zpívá jen pro peníze a je ošklivá. Hodnota jejich plastických operací by vystačila na 2 školy v Africe nebo v Indii.“ (15)
„Nejsem 12tiletá puberťačka, abych poslouchal Madonnu. POP není to, co hledám.“ (14)
„Ukázka je celkem ucházející. Trochu divnej začátek, jinak v poho.“ (15)
„Totálně neposlouchatelné.“ (14)
- 79 -
Ukázka 5
21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 Četnost 11 odpovědí 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
líbí se mi, super celkem ujde nelíbí se mi hrozný akční komerční hudba, které nezaujme má i lepší bez odpovědi chlapci
Z vyhodnocených
děvčata
odpovědí
vyplývá,
že
dnešní
mládež
bohužel více poslouchá hudbu populární, protože se s ní setkává na každém kroku. A záleží jen na ní, jestli dá přednost hudbě vážné nebo populární.
- 80 -
Pokud
porovnám
odpovědi
žáků
devátých
tříd,
kteří
navštěvují Biskupské gymnázium, a žáků šesté, sedmé a osmé třídy ZŠ Kaplice, mohu říci, že se jejich odpovědi značně lišily. Z odpovědí plyne, že žáci devátých tříd jeví větší zájem o vážnou hudbu než žáci ZŠ. Je to dáno především tím, že
vedení
Biskupského
gymnázia
využívá
nabídek
bývalých
absolventů, kteří nyní studují konzervatoř a chodí si do školy tzv. obehrát svůj repertoár před koncerty. Žáci ze ZŠ si
z dotazníku
vůbec
spíše
neodpověděli,
dělali
někteří
legraci, dokonce
na
místo
některé
otázky
odpovědi
něco
nakreslili a vážnou hudbu zcela zavrhli. Za zmínku stojí i to, že většina žáků z Biskupského gymnázia i ze ZŠ Kaplice byla nadšena z hudební ukázky číslo 1b, což byla Státní hymna ČR v techno verzi. Mně osobně se tato podoba Státní hymny vůbec nelíbila a jsem ráda, že se mezi žáky našli i tací, kteří napsali: „Je to příšerné hyzdění Státní hymny, je krajně odsouzeníhodné už jen z hlediska likvidace dobré hudby, bez ohledu na to, že je to Státní hymna“.
- 81 -
3. Rozbor dotazníku pro učitele
Součástí
sondy
byl
i
dotazník
pro
učitele
hudební
výchovy, který obsahoval 6 otázek. Respondenti byli celkem 4 – 2 ze Základní školy Kaplice a 2 z Biskupského gymnázia Brno. V následující části se zaměřím na rozbor jednotlivých otázek.
Otázka číslo 1/ Jaký si myslíte, že mají žáci vztah k vážné hudbě? Zajímají se o ni? Z uvedených
odpovědí
vyplynulo,
že
většina
žáků
má
nějaký vztah k vážné hudbě. Jedná se především o ty, kteří navštěvují
Základní
uměleckou
školu.
Pro
přehlednost
uvedené odpovědi přikládám, v závorce je uvedena škola.
„Jak hudební
kteří
nauku
–
ti,
v ZUŠ
co
mají
navštěvují většinou
i
hodiny
nástroje
přehled,
chodí
a do
divadel (muzikál, balet, opera), na koncerty pořádané ZUŠ.“ (Biskupské gymnázium)
„Současní žáci přijímají vážnou hudbu vcelku kladně, raději ale zpívají. O zájmu o ni se, myslím, mluvit nedá.“ (ZŠ Kaplice)
„Myslím, že se o ni nezajímají, ale spousta z nich se s ní setkává v kroužcích na ZŠ, takže jim není úplně cizí a neznámá.“ (Biskupské gymnázium)
„Doma (téměř) vůbec. Při poslechu vážné hudby ve škole se často diví, jak je vážná hudba krásná, jak je osloví, ale tím jejich vztah k vážné hudbě končí. Téměř všichni ocení umění skladatelů.“ (ZŠ Kaplice) - 82 -
Otázka 2/
Jaké nosiče využíváte v hodinách hudební výchovy?
17% 0%
rádio televize Cd přehrávač magnetofon DVD přehrávač gramofon jiné
8% 17%
0% 25% 33%
Z grafu je patrné, že vyučující využívají v hodinách nejvíce
Cd
přehrávač
a
magnetofon.
Mezi
jiné
nosiče
zařadili učitelé video, ze kterého pouští dětem nahrané dokumenty
a
muzikály.
Děti
tak
přicházejí
do
kontaktu
s hudebními pořady, které se věnují jednotlivým hudebním obdobím,
skladatelům
přicházejí
děti
do
a
jejich
kontaktu
tvorbě.
s písněmi,
Díky které
muzikálům pak
mohou
zpívat v hodinách. Pokud se jim muzikál líbí, mohou pak získat
větší
představení
zájem
o
v divadle.
shlédnutí Sledování
těchto těchto
muzikálových dokumentů
a
muzikálů má vliv na rozvoj jejich estetického cítění a zájmu o vážnou hudbu.
- 83 -
Otázka 3/
Zajímalo by nás, jakým písním v hodinách zpěvu dáváte přednost?
20%
a
26%
0%
b c d 7%
27%
e f
20%
Daný graf zobrazuje četnost odpovědí na danou otázku. Typy odpovědí byly: a/ lidové b/ pop, rock c/ opereta, muzikál, film, divadlo d/ trampská, folk, country e/ pracuji spíše s písněmi z učebnice f/ jiné
Z výše
uvedeného
grafu
vyplývá,
že
vyučující
volí
nejčastěji písně trampské nebo z oblasti folku a country, dále písně lidové nebo písně z operet, muzikálů, filmu a divadelních
představení.
Mezi
jiné
učitelé
uvedli
písně
z pohádek, ostatní umělé a písně ze zpěvníků Já písnička 1, 2 a 3. - 84 -
Otázka 4/
Využíváte při hodinách hudební výchovy nástroje Orffova instrumentáře?
4 3.5 3 2.5 Počet odpovědí
2 1.5 1 0.5 0 ano
Jak nástroje
je
z grafu
Orffova
ne
patrné,
využívají
instrumentáře,
což
všichni je
vyučující
velice
dobré,
protože při hře na tyto nástroje jsou děti podněcovány k hudebním činnostem, rozvíjí své rytmické cítění, objevují hudbu vlastními tvůrčími procesy. Hra na nástroje zvyšuje jejich motivaci a přístup k hudbě.
- 85 -
Otázka číslo 5/ Navštěvujete s dětmi výchovné koncerty nebo nějaké hudební programy? Jaké? Odpovědi
vyučujících
na
tuto
a
následující
otázku
číslo 6 (Jak často navštěvujete tyto akce?) jsem použila v kapitole číslo 5 – Návštěva kulturních akcí, strana 46. Z odpovědí vyplynulo, že učitelé využívají nabídek, které chodí
do
školy,
ze
kterých
pak,
po
dohodě
s ostatními
vyučujícími, vyberou nejvhodnější. ZŠ Kaplice navštěvuje tyto akce dvakrát ročně, stejně tak
i
k 17.
Biskupské listopadu
gymnázium a
Brno,
v závěru
1.
které
pololetí
navíc
pravidelně
využívá
nabídek
svých bývalých absolventů, kteří nyní studují Filozofickou fakultu, těmto
obor
muzikologie,
absolventům
nebo
umožnila,
na aby
konzervatoři. si
před
Škola
koncerty
v některých třídách tzv. obehráli svůj repertoár. Myslím si, že je to velice dobrý nápad. Žáci jsou tak neustále v kontaktu
s hudbou,
mohou
pozorovat,
jak
se
na
daný
nástroj hraje a toto vše v nich může vyvolat větší zájem nejen o vážnou hudbu, ale i o hru na hudební nástroj.
- 86 -
Závěr
Ve své diplomové práci jsem se věnovala vlivu masové kultury
na
v dnešní
dětského
době
posluchače.
Tato
aktuální
často
značně
a
problematika
je
diskutovaná
ve
spojitosti s mírou dopadu na estetické cítění dětí. Pro dobrý rozvoj estetického cítění dětí je důležité především dobré rodinné zázemí. Rodina má prvořadou funkci v tomto rozvoji, již v raném dětství přijímají děti od svých rodičů a prarodičů hudební podněty. Rozvíjí se jejich motorika, rytmika a především estetické cítění. Rodiče by se proto měli snažit tyto složky u dítěte rozvíjet. Také by se měli podílet na organizaci volného času svých dětí, rozvíjet u nich
zájem
divadelní
o
a
kulturní
koncertní
dění
a
navštěvovat
představení.
Bohužel
s nimi mnozí
různé rodiče
nemají na své děti dostatek času, a proto jejich úlohu mnohdy nahrazují masmédia. Děti tak „vychovává“ televize, video nebo počítačové hry. Masmédia jsou pro mnohé zdrojem informací, zábavy a také způsobem, jak trávit volný čas. Dnešní svět je jimi zahlcen,
neustále
ovlivňován,
rozhlas,
denní
masmédia
zpřístupnila
tisk
a
patří
mezi
v neposlední průchod
ně
televize,
internet.
řadě
k informacím,
Tato
k umění
a
především k hudbě. V oblasti hudby zasáhla až do té míry, že
zcela
změnila
v neustálém v televizi,
náš
kontaktu při
pohled
na
s hudbou,
práci,
zkrátka
ni.
Děti
slýchají je
ji
jsou
tak
v rádiu,
všudypřítomná,
mnohdy
funkčně redukovaná na zvukovou kulisu. Masmédia tak značně ovlivňují
vkus,
estetické
cítění
dětí
a
zejména
jejich
vztah k hudbě. K dalším faktorům, které ovlivňují vztah dětí k hudbě, patří vedle již zmíněných masmédií škola a především učitel hudební
výchovy.
postupně,
Zájem
v rodině,
ve
o
hudbu škole. - 87 -
se
musí
Děti
by
získávat, se
měly
a
to
učit
poslouchat a chápat hudbu, co vyjadřuje, co sděluje. K tomu by
jim
měl
dopomoci
právě
učitel
explanací
poslechově
náročnějších skladeb a motivovat k opakovanému poslechu. Je patrné,
že
estetické
prožití
hudby
vyžaduje
dostatečný
rozvoj poslechových činností. Tyto činnosti dětem umožňují, aby přijímaly hudbu jako druh umění, který svým specifickým způsobem
vyjadřování
sjednocuje
rozum,
cit,
intelekt
a
smysly a dotváří člověka. Důsledkem v současné
hromadných
době
sdělovacích
vstupují
ve stále
prostředků,
větší
míře
do
které života
mladé populace, dochází často u těchto lidí ke splynutí funkcí artificiální a nonartificiální hudby. Vážná hudba bývá mnohdy posuzována z pozice hudby populární, a dochází tak k nedorozumění. Rozmach masmédií způsobuje i to, že se populární
hudba
objevuje
i
ve
škole.
Učitelé
často
využívají zpěvníky typu „Já písnička“ nebo Zpěvník pro I. stupeň ZŠ – Písnička 1, 2. V těchto zpěvnících se objevují vedle
lidových
a
umělých
písní
také
písně
populární
a
některé skladby z okruhu vážné hudby. Učitel tak často volí ty skladby, kterými žáky zaujme, těmi se tedy stávají písně populární. postoje
Tím
se
začíná
k artificiální
vytvářet
hudbě.
Pro
problém žáky
je
pozitivního pak
obtížné
pochopit z pozice nonartificiální hudby hodnotu a funkci hudby artificiální. Hlavní náplní této práce byla sonda, kterou jsem se snažila
zjistit
nonartificiální.
vztah Tato
dětí
sonda
k hudbě
byla
artificiální
kombinací
dotazníku
a se
zvukovým dotazníkem. Výběr ukázek byl ovlivněn především osobními preferencemi. Ukázky z oblasti artificiální hudby byly vybrány tak, aby si je žáci 2. stupně ZŠ vybavili z poslechu v hodině hudební výchovy. Ukázky z oblasti hudby nonartificiální tvořily ty samé jako u hudby artificiální, ale byly v jiném, populárnějším provedení. Úkolem dětí bylo napsat, jak se jim dané ukázky líbí a odkud je znají. - 88 -
Výsledky
ukázaly,
že
děti
mají
větší
vztah
k hudbě
populární než k hudbě vážné. Dotazník tak potvrzuje, že vztah dětí k populární hudbě způsobuje především to, že je tato „lehká“ hudba vysílána v rádiu a televizi v poslechově frekventovaných
časech.
využíváno
jako
spíše
V televizi
doprovodu
a
bývá
hudby
hudebních
často
výplní
při
mluveném slovu a televizní reklamě. Dítě pak přestává mít zájem o hudbu vážnou a dává přednost hudbě, kterou slyší denně kolem sebe. Vážná hudba je pro něj nestravitelná, nelíbí se mu a nejeví o ni zájem. V této diplomové práci nám šlo především o zdůraznění komerčního vlivu a tlaku masmédií na estetické cítění dětí, které
v dnešní
době
neustále
narůstá.
Média
působí
na
postoje a názory nejen dospělých, ale i mládeže. Tím, že mají vliv na
veliké masy diváků, způsobují desorientaci
v hodnotách a otupování estetického cítění. Zájem o vážnou hudbu
tak
potlačuje
podbízivý
vliv
komerční
populární
hudby. Masmédia tedy značně ovlivňují vkus a estetické cítění dětí a vztah k vážné hudbě. Pokud je dětem tato populární hudba neustále podbízena, mohou u nich vznikat poslechové stereotypy, které brání estetickému prožitku a tím je pak učiteli
znemožněna
jeho
snaha
přiblížit
jim
kompozičně
složitější a posluchačsky náročnější hudbu. Tím se stále více prohlubuje propast mezi hudbou ve škole a hudbou, kterou děti poslouchají mimo školu ve svém volném čase. Děti,
které
se
aktivně
věnují
hudebním
činnostem,
vnímají hudbu intenzivněji než děti, které jsou pouhými pasivními konzumenty. To vše je způsobeno přímým kontaktem s živou hudbou, zapojením do hudebního procesu a osvojením si hudebních znalostí. I posluchač–nehudebník je schopen obdobného adekvátního
prožitku, poslechu
a
to
na
hudby,
jež
základě je
soustředěného,
zpravidla
takto
předkládána ve škole. Poslech hudby se bohužel často chápe - 89 -
a
také
uskutečňuje
odděleně
vedle
zpěvu
a
ostatních
hudebních činností, místo aby byl s nimi propojen. Pokud je poslech hudby správně pedagogicky řízen, dokáže posluchače vnitřně aktivizovat. Učitelé by si tak měli uvědomovat, že estetický prožitek se nevytváří hned po prvním poslechu, a proto
je
potřeba,
opakovaně v určitých
aby
tutéž
skladbu
interpretovali
časových intervalech. Jak zdůrazňuje
hudební estetika, je proces estetického vnímání interakcí jeho základních činitelů: dítěte, hudebního díla a učitele. Právě on ji uvádí v hudebně-výchovném procesu do pohybu a měl by dbát na to, aby byla efektivní. Měl by se také pokusit
o
vytvoření
podmínek
pro
to,
aby
žák
sám
byl
schopen přijmout a oblíbit si vážnou hudbu, aby pochopil rozdíly mezi hudbou artificiální a nonartificiální. Ve
střetu
těchto
dvou
hudebních
světů
–
hudby
artificiální a nonartificiální vítězí u dítěte v současné době
bohužel
všeobecnou
druhá
oblast,
dostupností
která
tvoří
svou
většinou
nenáročností
doplněk
a
rodinného
prostředí a všedního dne. Vše pak záleží na nás dospělých, zda se nám podaří v dnešním světě plném masové kultury vychovat z dětí vyrovnané a esteticky smýšlející osobnosti.
- 90 -
PŘÍLOHY Příloha č.1:
Dotazník pro učitele Vážení učitelé, dostal se Vám do rukou dotazník, který je součástí mé diplomové práce na téma „Vliv masové kultury na estetické
cítění
dětí“.
Odpovědi
budou
společně
s odpověďmi studentů zpracovány a bude vyvozen závěr. Dotazník je anonymní, proto se nebojte napsat vlastní názor. Děkuji Vám za vyplnění.
Silvia Tóthová
Pohlaví : muž žena
□ □
1/ Jaký si myslíte, Zajímají se o ni?
že
mají
žáci
vztah
k vážné
hudbě?
........................................................... ........................................................... ........................................................... 2/ Jaké nosiče využíváte v hodinách hudební výchovy?
□ □ □ □ □ □
a/ rádio b/ televize c/ CD přehrávač d/ magnetofon e/ gramofon f/ DVD přehrávač
- 91 -
g/jiné ...................................................... ...................................................... 3/ Zajímalo by nás, jakým písním v hodinách zpěvu dáváte přednost:
□ □ □ □ □
a/ lidové b/ pop, rock c/ opereta, muzikál, film, divadlo d/ trampská, folk, country e/ pracuji spíše s písněmi z učebnice
f/ jiné ...................................................... ...................................................... 4/ Využíváte při hodinách hudební výchovy nástroje Orffova instrumentáře?
□ □
a/ ano
b/ ne pokud ne, proč? ...................................................... ...................................................... 5/
Navštěvujete
s dětmi
výchovné
koncerty
nebo
nějaké
hudební programy? Jaké? ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... 6/ Jak často navštěvujete tyto akce? ........................................................... ........................................................... ........................................................... ...........................................................
- 92 -
Příloha č.2:
♪ Dotazník ♫ Milí studenti, dostal se Vám do rukou dotazník, který je součástí mé diplomové práce na téma „Vliv masové kultury na estetické cítění dětí“. Proto bych byla ráda, kdybyste odpovídali
pravdivě,
zpracovat
výsledky
anonymní,
proto
se
abych a
z Vašich
poté
nebojte
odpovědí
závěr. napsat
mohla
Dotazník
vlastní
je
názor.
Děkuji Vám za vyplnění.
Silvia Tóthová
Pohlaví :
muž žena
□ □
Věk:
Přečti si následujících 10 otázek a poté odpověz nebo zaškrtni
odpověď
křížkem,
může
být
i
více
zaškrtnutých
odpovědí : 1/ Co si představuješ pod pojmem „ vážná hudba “? ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... 2a/ Zajímalo by nás, jaký je tvůj vztah k vážné hudbě. Z uvedených odpovědí si vyber tu, která nejvíce odpovídá skutečnosti:
- 93 -
□ □ □ □ □
a/ ano, mám velmi rád/a vážnou hudbu b/ celkem ano c/ moc se o vážnou hudbu nezajímám d/ vážná hudba mi je lhostejná e/ vážnou hudbu nemám vůbec rád/a
2b/ Uveď příklad, co konkrétně se ti líbí z vážné hudby: ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... 3/ Uveď, vážnou hudbu:
kdo
měl
největší
vliv
na
a/ rodiče b/ prarodiče c/ sourozenci d/ kamarádi e/ učitel/ka f/ nevím, nemám zájem o vážnou hudbu
tvůj
zájem
o
□ □ □ □ □ □
4/ Chodíš do Základní umělecké školy?
□ □
1/ ano 2/ ne 5/ Hraješ na nějaký nástroj?
□
1/ ano pokud ano, na který? ........................................................... ...........................................................
□
2/ ne
- 94 -
6/ Pokud pravidelně posloucháš hudbu, uveď, z jakého nosiče
posloucháš hudbu nejčastěji:
□ □ □ □ □ □ □ □
a/ rádio b/ televize c/ CD přehrávač d/ magnetofon e/ gramofon f/ MP3 přehrávač g/ walkman h/ počítač 7/ Co z hudby posloucháš nejraději?
........................................................... ........................................................... ........................................................... 8/ Co tě v poslední době z hudby zaujalo a kde jsi danou skladbu slyšel/a? ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... 9/ Při výběru a návštěvě koncertů upřednostňuješ:
Ano- Ne
□
□
□ □ □ □ □
□ □ □ □ □
a/ komorní hudbu (skladby pro menší počet nástrojů, např. sólový nástroj, smyčcové kvarteto atd.) b/ orchestrální hudbu c/ vokální hudbu d/ operní představení e/ muzikálová představení f/ koncerty populární hudby
- 95 -
10/ Jak často navštěvuješ koncerty vážné a populární hudby? vážná hudba - populární hudba a/ 1x za měsíc b/ 3 – 4x měsíčně c/ 1 – 2x za půl rok d/ 1 -2x ročně e/ chodím poměrně často jak moc? f/ nechodím
□ □ □ □ □
□ □ □ □ □
□
□
Nyní uslyšíš 3 dvojice hudebních ukázek, které jsou od stejného skladatele, ale jsou jinak hudebně zpracované. Po doznění každé z nich zakroužkuj na číselné škále číslici, která označuje míru tvého zaujetí při poslechu dané ukázky a poté zaškrtni křížkem odpověď na otázky týkající se vždy dvojice hudební otázky.
11a/ Ukázka číslo 1a/ ukázka mne zaujala
3 2 1 0 1 2 3
ukázka mě nezaujala
Ukázka číslo 1b/ ukázka mě zaujala
3 2 1 0 1 2 3
ukázka mě nezaujala
11b/ Pokud tě daná ukázka zaujala, uveď proč a co se ti na ní líbí, popřípadě nelíbí: ........................................................... ........................................................... ........................................................... ...........................................................
- 96 -
11c/ Která z ukázek je ti známější? Znám ji - neznám ji Ukázka číslo 1a/
□
□
Ukázka číslo 1b/
□
□
11d/ Pokud danou ukázku znáš, uveď odkud: ........................................................... ........................................................... ........................................................... 12a/ Ukázka číslo 2a/ ukázka mě zaujala
3 2 1 0 1 2 3
ukázka mě nezaujala
Ukázka číslo 2b/ ukázka mě zaujala
3 2 1 0 1 2 3
ukázka mě nezaujala
12b/ Pokud tě daná ukázka zaujala, uveď proč a co se ti na ní líbí, popřípadě nelíbí: ........................................................... ........................................................... ...........................................................
12c/ Která z ukázek je ti známější? Znám ji - neznám ji Ukázka číslo 2a/
□
□
Ukázka číslo 2b/
□
□
12d/ Pokud danou ukázku znáš, uveď odkud: ........................................................... ........................................................... ...........................................................
- 97 -
13a/ Ukázka číslo 3a/ ukázka mě zaujala
3 2 1 0 1 2 3
ukázka mě nezaujala
Ukázka číslo 3b/ ukázka mě zaujala
3 2 1 0 1 2 3
ukázka mě nezaujala
13b/ Pokud
tě daná ukázka zaujala, uveď proč a co se
ti na ní líbí, popřípadě nelíbí: ........................................................... ........................................................... ........................................................... 13c/ Která z ukázek je ti známější? Znám ji - neznám ji Ukázka číslo 3a/
□
□
Ukázka číslo 3b/
□
□
13d/ Pokud danou ukázku znáš, uveď odkud: ........................................................... ........................................................... ...........................................................
- 98 -
Nyní uslyšíš 2 hudební ukázky, jedna ukázka bude z vážné hudby a druhá z populární hudby. Uveď u každé ukázky, jestli se ti líbí nebo nelíbí, co konkrétně se ti líbí nebo nelíbí a důvod: Ukázka číslo 4/ ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... Ukázka číslo 5/ ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... ........................................................... ...........................................................
- 99 -
Seznam použité literatury
DRÁBEK, V. Popularizace hudby. 1.vyd. Praha: Portál, 1992.
ECO, U. Skeptikové a těšitelé.
1.vyd. Praha: ARGO, 1995.
417 s. ISBN 978-80-205-0472-9.
HOLAS,
M.
Hudební
nadání,
aneb,
Otázky
hudebně
psychologické diagnostiky. 1.vyd. Praha: Akademie múzických umění, 1994. 98 s. ISBN 978-80-85883-007.
HOLZKNECHT, V., POŠ, V., a kol. Člověk potřebuje hudbu. 1. vydání. Praha: Panton, 1969. 452 s.
HOLAS,
M.
Hudební
pedagogika.
1.vyd.
Praha:
Akademie
múzických umění, 2004. 125 s. ISBN 978-80-7331-018-X.
JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B. Média a společnost. 1.vyd. Praha: Portál, 2003. 207 s. ISBN 978-80-7178-697-7.
JŮZL, M., PROKOP, D. Úvod do estetiky: předmět a metody, dějiny, systém estetických kategorií a pojmů. 1.vyd. Praha: Panorama, 1989. 427 s. 978-80-7038-051-9.
KRESÁNEK, J. Hudba a človek. 1.vyd. Bratislava: Hudobné centrum, 2000. 94 s. ISBN 978-80-88884-18-7.
LINKA, A. Kapitoly z muzikoterapie. 1.vyd. Rosice u Brna: Gloria, 1997.
155 s. 978-80-901834-4-1.
MATZNER,
POLEDŇÁK,
A.,
I.,
Wasserberger,
I.,
a
kol.
Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I: část věcná. 2.dopl. vyd. Praha: Supraphon, 1983. 415 s.
- 100 -
MCQUAIL, D. Úvod do teorie masové komunikace. 1.vyd. Praha: Portál, 1999. 447 s. ISBN 978-80-7178-200-9.
McLuhan, M. Jak rozumět médiím: Extenze člověka. 1.vyd. Praha: Odeon, 1991. 348 s. ISBN 978-80-207-0296-2.
PERNICKA, M. Estetika 20. století. 1.vyd. Praha: Karolinum, 2000. 169 s. ISBN 978-80-246-0213-X.
POLÁK, J. Populární hudba a hudební výchova. 1.vyd. Praha: Portál, 1993.
POLEDŇÁK, I., FUKAČ, J. Úvod do studia hudební vědy. 1.vyd. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995. 146 s. ISBN 978-80-7067-496-2.
POLEDŇÁK, I. Hudba jako problém estetiky. 1.vyd. Praha: Karolinum, 2006. 287 s. ISBN 978-80-246-1215-1.
POLEDŇÁK, I. Úvod do problematiky hudby jazzového okruhu. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000. 232 s. ISBN 978-80-244-180-0.
POSTMAN, N. Ubavit se k smrti: veřejná komunikace ve věku zábavy. 1.vyd. Praha: Mladá fronta, 1999. 190 s. ISBN 97880-204-0747-2.
SEDLÁČEK, masové
M.
Problém
kultury.
In
hudební
výchovy
Kostečka,
J.
v kontextu
(ed.).
Musica
soudobé viva
in
schola XIV. Brno: Masarykova univerzita, 1998. 11-14 s. ISBN 978-80-210-2427-5.
SEDLÁK, F., a kol. Didaktika hudební výchovy I. 1.vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985. 311 s. - 101 -
SEDLÁK, F., a kol. Didaktika hudební výchovy na 2. stupni základní
školy
:
Učebnice
pro
posluchače
pedagogických
fakult. 1.vyd. Praha : SPN, 1979. 349 s.
SEDLÁK, F. Hudební vývoj dítěte: analytická studie. 1.vyd. Praha: Supraphon, 1974. 196 s.
SEDLÁK, F. a kol. Nové cesty hudební výchovy na základní škole.
1.vyd.
Praha:
Státní
pedagogické
nakladatelství,
1977. 280 s.
SEDLÁK, F. Psychologie hudebních schopností a dovedností. 1.vyd. Praha: Supraphon, 1989. 258 s. ISBN 978-80-7058-0739.
VYBÍRAL, Z. Psychologie lidské komunikace. 1.vyd. Praha: Portál, 2000. 263 s. ISBN 978-80-7178-291-2. ZUSKA, V. Estetika na křižovatce disciplín. 1.vyd. Praha: Karolinum, 1997. 198 s.
- 102 -
Resumé
Diplomová práce se zabývá vlivem masové kultury na estetické cítění dětí. Tato problematika je v dnešní době značně
aktuální
a
diskutovaná.
často
Pro
dobrý
rozvoj
estetického cítění dětí je důležité především dobré rodinné zázemí, rodina má v tomto rozvoji prvořadou funkci, mnohdy však
tuto
úlohu
nahrazují
masmédia.
Ta
jsou
pro
mnohé
zdrojem informací, zábavy a zejména způsobem, jak trávit volný čas. Důsledkem hromadných sdělovacích prostředků, ke kterým řadíme televizi, rozhlas, denní tisk a především internet, dochází u dětí ke splynutí funkcí artificiální a nonartificiální hudby. Vážná hudba bývá mnohdy posuzována z pozice hudby populární, a dochází tak k nedorozumění. Hlavní náplní této práce byla sonda, kterou jsem se snažila
zjistit
vztah
dětí
k hudbě
artificiální
a
nonartificiální. Výsledky ukázaly, že děti mají větší vztah k hudbě populární než k hudbě vážné, což bohužel potvrzuje, že vliv a tlak masmédií na estetické cítění dětí
neustále
narůstá. To je způsobeno především tím, že média působí na veliké
masy
diváků,
čímž
způsobují
úpadek
estetického
cítění a zájem o vážnou hudbu je potlačen vlivem populární hudby. Jak zdůrazňuje hudební estetika, je proces estetického vnímání
interakcí
jeho
základních
činitelů:
dítěte,
hudebního díla a učitele. Právě on ji uvádí v hudebněvýchovném procesu do pohybu a měl by dbát na to, aby byla efektivní. V současné době vítězí u dítěte ve střetu těchto dvou hudebních světů – hudby artificiální a nonartificiální bohužel druhá oblast. Vše pak záleží na nás dospělých, zda se nám podaří v dnešním světě plném masové kultury vychovat z dětí vyrovnané a esteticky smýšlející osobnosti.
- 103 -
Resümee
Die Diplomarbeit beschäftigt sich mit dem Einfluss der Massenkultur auf ästhetische Empfindung der Kinder. Diese Problematik ist zurzeit sehr aktuell und oft wird darüber diskutiert.
An
der
ersten
Stelle
liegen
dabei
gute
Familienbeziehungen, der Familie gehört da sicher die erste Position, leider ersetzten diese Rolle die Massenmedien. Diese
bedeuten
für
Informationsquelle, Unterhaltung
und
viele
sondern
vor
allem
Zuhörer auch
eine
nicht
nur
einziege
Möglichkeit
die
eine
Form
Freizeit
der zu
genüßen. Als Folge
der Massenmedien (Fernsehen, Rundfunk,
Zeitungen
allem
und
vor
Internet)
zeigt
sich
bei
den
Kindern der Zusammenhang der Funktionen Artificialer- und Nonartificialermusik. Die klassische Musik vergleicht man oft mit der sogenannten Popmusik und so kommt es oft zum Missverständnis. Hauptgedanke dieser Arbeit war eine Sonde, mittelsder ich
mich
bestrebte
Artificialen-
und
die
Beziehung
Nonartificialenmusik
der zu
Kinder erkennen.
zur Die
Forschung zeigt, dass die Kinder eine bessere Beziehung zur Popmusik als zu der sogenannten klassischen Musik haben, dass behauptet leider, die immerhin wachsende Abhängigkeit der Jugend von den Massenmedienm. Das macht vor allem der Einfluss
der
Massenmedien
an
eine
enorme
Zahl
der
Zuschauer, womit das Interesse der klassischen Musik durch die Beeinflussung der Popmusik unterdrückt und vernichtet ist. Wie
sich es zeigt und wie die Musikästhetik betont,
ist der Prozess der ästhetischen Fühlung eigentlich eine Interaktion der Grundfaktoren: des Kindes, des Musikwerkes und des Lehrers. Es liegt an dem Lehrer, denn er ist es eben, der die Kinder bei der Musikerziehung dazu leitet und er sollte auch darauf passen, es effektiv zu bearbeiten. - 104 -
Zurzeit besiegt leider bei den Kindern beim Streik dieser zwei unterschiedlichen Musikarten- Artificialen- und Nonartificialenmusik- leider der zweite (leichtere)Bereich. Da gehört uns Erwachsenen und Weltbekannten die Aufgabe, in dieser voll der Welt der Massenkultur die Kinder ästhetisch und sinnvoll zu erziehen.
- 105 -