Vážení spoluobčané, dovolte mi, tentokrát opravdu krátce, přiblížit Vám dění na Obecním úřadu, připomenout akce započaté, probíhající a seznámit Vás s těmi plánovanými. Letos jsme v naší obci oddávali snad šestnáct párů, pouze jednou to bylo v obřadní síni našeho úřadu. Ostatní svatby se uskutečnily na Kuklově. To nás přimělo k myšlence zajistit tam lepší zázemí nejen pro tyto obřady, a tak, pokud to zastupitelstvo schválí, od příštího roku bude vybírána částka 500,- až 1000,- Kč nad zákonem stanovený rámec poplatku za konání obřadu mimo „standardních podmínek“. Z těchto peněz pak bude zajištěno vybavení pro obřady (nový stůl, vhodnější lavičky, praktičtější koberec a možná nová oddávací insignie), které budou důstojnějšími doplňky k uskutečnění tak důležitého dne. Zbylé prostředky pak budou shromažďovány ve fondu obnovy Kuklova na další nutné zásahy k údržbě a záchraně tohoto kouzelného místa. Věřím, že opatření, na kterých jsme se začátkem roku dohodli s majiteli kuklovských chalup, přispěly ke klidnějším víkendům. Velice děkuji těm, kteří se starají o sečení trávy v místě a likvidaci odpadu z nově instalovaných odpadkových košů. Ti z Vás, kteří občas jdou pro obědy přes školní dvůr, jistě zaregistrovali opravené schody do jídelny. Myslím, že se našim pracovníkům opravdu povedly. Druhé rekonstruované schodiště je to u tělocvičny, používané spíše jako nouzové. Staré bylo zbouráno a já doufám, že se tím částečně vyřeší i situace s mokrým obvodovým zdivem v tomto místě. Dokončení očekáváme v polovině října. V zahradě MŠ vyrostla nad pískovištěm pergola, kterou uvítají zejména děti, které si tam hrají a jejich dozor (nebojte pani učitelky, na okno a zeď jsem nezapomněl). Byly osazeny a zprovozněny dva radary pro měření rychlosti. Část prostředků na jejich pořízení byla získána z dotace Jihočeského kraje pro Mikroregion Podkletí. Věřím, že přispějí k větší bezpečnosti silničního provozu v naší obci. Započaly se práce na rekonstrukci autobusové čekárny. Jako dodavatel stavby byla vybrána firma JICA s.r.o. ze Křemže, která nabídla nejlepší cenu za realizaci. Stát by měla do poloviny listopadu. Omlouváme se za komplikace lidem, kteří ji využívali k čekání na spoj. Pak se tam doufám nebudete štítit stát, ani sednout. Pevně doufám, že skupinky mládeže, které zastávku využívají nad rámec jejího poslaní, se k ní a jejímu okolí budou chovat slušně. V týdnu od 3. října započne rekonstrukce silnice od pošty k hasičárně. V souvislosti s tím je nutné provést rekonstrukci vodovodního řadu v tomto místě, a proto je nutné počítat s výpadky v dodávce vody v této oblasti. Oprava silnice, osazení obrubníků a vyřešení problémů s dešťovou vodou zajistí výherce poptávkového řízení, společnost Swietelsky.
strana 2
S tamními obyvateli jsem se před vyhlášením poptávkového řízení dohodl, jak bude konečné řešení vypadat, a podařilo se nám dohodnout i na obnově zeleného parku před pastouškou. Měla by to být součást klidové zóny, vznikne zde též místo pro plánované dětské hřiště. Dendrolog prověřil stav tří vzrostlých stromů a na nás je nyní zhodnotit, jestli stromy neporazit a nevysadit zde nové, které by bylo vhodné udržovat ve vyhovujících rozměrech. Rád bych poděkoval místním, že jsme velmi rychle našli společnou řeč a vhodné řešení. V souvislosti s předchozí akcí proběhne oprava asfaltového povrchu na zhruba 22 místech Brloha, tam, kde je to nejpalčivější. Samozřejmě, že by si nový povrch zasloužilo více oblastí, ale peníze na tyto rekonstrukce se budeme snažit získat z dotací do dopravní infrastruktury. Před koncem roku by se ještě mohlo podařit vybudovat slibované parkoviště pro ty, kteří vozí své děti do školky (před vjezdem do areálu školy). V loňské zimě jsme řešili otázku, jestli nepořídit nové vozidlo zimní údržby, neboť naše současná stará multikára má problémy jak s výkonem motoru v kopcích při prohrnování, tak s poruchovostí. Přece jen je tomuto vozidlu již kolem 30 let, je využíváno v létě i v zimě, a tak má své nejlepší roky už dávno za sebou. Snažili jsme se na toto vozidlo získat finance z dotačního titulu Ministerstva životního prostředí – Státního fondu životního prostředí, ale bohužel neúspěšně. Nový stroj se i se zimním vybavením bude pohybovat kolem 2 mil. Kč bez DPH, a tak se domnívám, že bude pro náš rozpočet méně zatěžující pořídit vůz ojetý, kde můžeme počítat s částkou zhruba poloviční za slušné, dostačující auto. O případném nákupu novější techniky však rozhodne zastupitelstvo na svém dalším zasedání. Ač byla rekonstrukce kanceláře starosty plánována již minulý rok, vždycky se našly nějaké přednější úkoly. Ne, že by tomu nebylo tak i nyní, ale potřeba nového uspořádání kanceláří to uspíšila. Dá se očekávat, že na jaře Vás přivítám na některém zasedání zastupitelstva v nových prostorách. Od investičních akcí přejdu k záležitostem nenáročným na peníze, a tou je dohoda se Správou CHKO Blanský les o zimní údržbě na Brložsku. Podařilo se mi dojednat kompromisní řešení, totiž výjimku pro chemickou údržbu některých komunikací v naší oblasti. Bude se jednat zejména o ty silnice, kde jezdí autobus a režim údržby nebude preventivní (stálé solení), ale nárazový, kdy při vyšších vrstvách uježděného sněhu a hlavně ledu bude tento nános chemicky odstraněn. Prakticky od základní školy jsem, ať již jako pasažér a později i řidič, měl možnost zakusit, jaké to je jezdit po zdejších zasněžených a zledovatělých silnicích. Věřím, že toto opatření usnadní život a cestování nám všem. Podařilo se nám dohodnout i na další místní problematice, a tou je strouha – bývalá skládka odpadu nad školou. Ze
BRLOH 2011
společného jednání vzešlo stanovisko k budoucnosti této lokality. Jak jistě víte, v minulosti docházelo v tomto místě k ukládání všech druhů odpadů, v posledních letech pak pouze kompostu. Ani tento režim se ochranářům nelíbil, a proto zakázali do strouhy ukládat cokoliv. Nyní jsme se dohodli na možnosti ukládat tam výkopovou zeminu, postupně tak strouhu zavážet a místo pak vhodně zalesnit. S vedením školy zde plánujeme vybudovat arboretum (okrasný les), o které by pečovali sami žáci. Domníváme se totiž, že jedině tak je možné definitivně změnit povědomí lidí o tomto místě jako o skládce. Pokud by prostor zůstal nepřístupný, jako je tomu doposud, vždy to bude svádět několik nepřizpůsobivých vandalů k tvorbě černých skládek. Aby mohlo být toto opatření uvedeno do praxe, má samozřejmě několik podmínek. Nebude tam smět být ukládáno nic jiného než místní výkopová zemina bez jakýchkoli příměsí (stavební suť a podobně), režim skládkování bude kompletně řízený a uložení bude probíhat pouze pod dozorem obcí pověřené osoby. S tím souvisí celkové oplocení objektu, likvidace tuhého komunálního odpadu ve strouze, likvidace stavebního materiálu a materiálu po opravě komunikací. O dalších detailních podmínkách Vás budu informovat příště a myslím, že se to podaří rozjet někdy na jaře příštího roku. Do té doby pochopitelně platí pro všechny občany zákaz ukládat na tyto pozemky cokoliv. Chci upřímně poděkovat vedoucímu Správy CHKO Blanský les RNDr. Janu Flašarovi a jeho zaměstnancům za přístup a pochopení, který doposud měli při společných jednáních.
setkání do kulturního domu, které pro Vás Obec Brloh uspořádá koncem roku. O přesném termínu se dozvíte jinde v tomto vydání. Děti, a nejen je, bych pak rád uvítal při slavnostním rozsvícení obecního vánočního stromu, které proběhne první adventní neděli. I letos zbudujeme na asfaltové ploše na hřišti kluziště. Opět prosím všechny, aby neničili led i práci těch, kteří přispějí k jeho vytvoření.
Omluva a poděkování V minulém vydání jsem použil slovní spojení: hasiče, resp. jejich tzv. výjezdovou jednotku. Byl jsem upozorněn, že v řadách hasičů tato věta vyvolala nevoli. Rozhodně k tomu nebyl důvod, neboť si velmi vážím jejich práce a tato formulace skutečně nebyla myšlena opovržlivě či nadřazeně. Domníval jsem se totiž, že málokdo z občanů ví co je JSDHO, ale téměř každý ví, co je výjezdová jednotka. A protože toto označení je spíše neformální, neoficiální, zvolil jsem „tzv.“. Aby tedy čtenáři věděli, co znamenají ta písmena: Jednotka Sboru Dobrovolných Hasičů Obce. Nyní již budu používat tuto zkratku, neboť JSDHO není totéž co SDH. Také bych rád poděkoval všem mladým hasičům, kteří se účastnili prací při sečení a vyřezávání koryta potoka.
Nakonec bych rád pozval naše starší spoluobčany na tradiční
Martin Toman, starosta obce
Z jednání zastupitelstva obce Zastupitelstvo se během minulého období sešlo dvakrát. V červnu a v září. Na svém šestém zasedání 20. června v Brloze projednávalo závěrečný účet obce hospodaření v roce 2010. Závěrečný účet byl schválen bez výhrad. Jako obvykle došlo i na změnu rozpočtu pro rok 2011, tentokrát pod číslem 4. Došlo k mírnému navýšení jak na stránce výdajů tak příjmů a snížila se rezerva. Třetím bodem bylo schválení bezúplatného převodu pozemku z majetku státu do majetku obce. Obec tak získává do svého majetku komunikaci kolem bytovek pod školou. Diskuse o koupališti byla odložena a budeme v ní pokračovat po kontrole, kterou byl pověřen kontrolní výbor. Stejně tak nebyla uzavřena diskuse kolem lyžařského vleku a bude se v ní pokračovat společně se členy SKI Klubu Rohy. Rovněž žádost o garanci vodního zdroje bude nejdřív nutné konzultovat s právníkem, než bude zastupitelstvo moci přijmout nějaké stanovisko. V dalším bodě informoval starosta zastupitelstvo o příspěvcích jednotlivým sdružením v obci. Zasedání se konalo ve znamení odkládání, protože i další bod, a to několik žádostí o pronájem pozemků. Žádosti měly jeden společný znak. Vždy se jednalo
BRLOH 2011
o pozemky, které byly v mapách označeny jako cesty, i když řadu let neužívané. Proto bylo dohodnuto, že i k této problematice se nejdříve musí vyjádřit právník. V bodě různé se jako nejhlavnější téma diskutovalo za přítomnosti zástupce policie parkování a tím ztížená jízda a údržba komunikací v některých částech Brloha. Další zasedání bylo výjezdní a konalo se 19. září v Jaroníně, za hojné účasti místních občanů. Zahájilo se oblíbeným hitem, to jest změnou rozpočtu, v pořadí pátou. Díky získaným dotacím, především na pečovatelskou službu, se zvyšovala především strana příjmu a rezerva opět poskočila o zhruba dvě stě tisíc do plusu. Prodej pozemku byl především doplněním již dříve schváleného prodeje, kdy při přesném zaměření bylo zjištěno, že součástí prodeje je malá část pozemku, o kterém zastupitelstvo nejednalo. Proto byl prodej schválen bez větších diskusí. Tím mohl úspěšně proběhnout i další bod, a to schválení kupních smluv, podle dřívějších usnesení zastupitelstva. Jak to bývá na zasedáních zastupitelstva, řeší se výjimky z počtu žáku na základní škole. I když proti loňskému roku došlo k mírnému nárůstu žáků (bohužel velice mírnému), je to málo a zastupitelstvo muselo
strana 3
schválit výjimku z minimálního počtu žáků. Dobrou zprávou je to, že obě mateřské školky, jak v Brloze, tak v Nové Vsi jsou plné, a tak můžeme očekávat, že v příštích letech se počet dětí ve škole bude opět zvyšovat. Dále starosta krátce informoval o svém jednání s právníky o problematice pronájmů pozemků. Krátká diskuse byla k pronájmu pozemku v Rojšíně. Žádost o zařazení pozemku v Brloze do příští změny územního plánu po diskusi neprošla. Tuším, že je to již třetí zamítnutá žádost na uvedený pozemek. Bod Různé byl zahájen debatou s přítomnými zástupci FK Nová Ves-Brloh. Hřiště v Brloze je po rekonstrukci klubem bohatě užíváno, jsou však některé nedotažené věci s obcí, jako reklamní tabule, či vybírání vstupného. Nejsou to však překážky, které by nebylo možné dohodou vyřešit. Pak konečně přišlo
i na témata jaronínská. Bude se odbahňovat rybník, odvodňovat kaplička, a díky přístupu nového vedení okresní údržby silnic se občas použije v zimě na údržbu komunikací i sůl. Nebude se dávat retardér do Sedmichalup a bohužel nebyl vyhlášen žádný grant, kam by bylo možné podat žádost o realizaci již připraveného projektu kanalizace pro Sedm Chalup. Stejně tak bude asi obtížné najít vhodnější místo na kontejnery pro separovaný odpad. Na závěr se diskuse vrátila opět do Brloha. Starosta informoval o problémech se strouhou nad školou, o připravovaných žádostech na zateplení školy. Libor Lev, místostarosta
Z historie naší obce
Pomník padlých vojínů na Kuklově V srpnu uplynulo 90 let od doby, kdy byl na Kuklově postaven pomník věnovaný památce vojáků, občanů Janova Údolí, kteří padli v první světové válce. Pro oživení paměti uvádím, že tehdy do obce Janovo (Janské) Údolí patřily Rohy (Nová Hospoda), Strouha, Rychtářov, Kovářov, Kuklov, Jaronín a Sedm Chalup. Pan farář Jan Novák píše: Dne 28. března 1920, při valné hromadě Hasičského sboru obce Johannesthal, navrhl velitel hasičů Johan Schwarz z Jaronína č. 8 (Dobrežal), aby postaven byl pomník vojínům ve světové válce padlým. S tímto návrhem všichni souhlasili. Sbor hasičský pak sbíral dům od domu dobrovolné dary na tento pomník. Vyjednáno toto bylo s mistrem kamenickým Johanem Schüsterem z Christianbergu (Křišťanova). Za zhotovení pomníku si žádal cenu 3.600,- Kč. Sbor hasičů se postaral o sebrání těchto peněz. Když byl pomník hotov, přišla deputace hasičů do fary a žádala, zdali by mohl pomník posvěcen býti a po svěcení mše sv. sloužena? Žádosti této jsem vyhověl, proto bylo stanoveno svěcení na den 7. srpna 1921. Žádal jsem tedy dne 27. července t. r. biskupský ordinariát o povolení ku binaci*, polní mši sv. a svěcení pomníku v Kugelweit na neděli 7. srpna 1921. Povolení od biskup. ordinariátu došlo dne 5. srpna 1921. Na tu neděli jsem měl zde (v Brloze) ranní mši sv., po ní byla pobožnost s udělením Nejsvětější Svátosti. Velkou mši svatou a kázání měl v 10 hodin kaplan. Já jsem přijel, svou příležitostí, po 10 hod. na Kugelweit a o půl jedenácté jsem měl slavnostní promluvu, po níž bylo svěcení pomníku. K této slavnosti se dostavil důst. P. farář z Ktiše Matěj Kyzour. Za jeho asistence bylo vykonáno svěcení a po svěcení u připraveného oltáře byla zpívaná mše svatá. Účastníků této slavnosti bylo velmi mnoho i hasičské sbory z Chvalšin, Ktiše, Chrobol, Kriebaumu**. Na tomto pomníku vyryta jsou jména všech ve světové válce padlých, vojínů z obce Johannesthal, v tomto pořadí:
strana 4
Tento pomník byl prvním pomníkem, vojínům ve světové válce padlým, ve zdejší osadě postaveným.
BRLOH 2011
Leo Panusch Franz Maučka, Jaronín 26 (Florián) Wenzel Watko, Jaronín 6 (Khodl) Johan Poidl, Jaronín 19 (HäuslToml) Franz Jungwirth, Sedm Chalup 12 (Hiesal) Franz Schwarz, Sedm Chalup 15 (Bosák) Josef Prüher, Strouha 9 (Mozal) Johann Jungwirth, Kuklov 9 (Schmied) Franz Eisengruber, Kuklov 7 (Urhandl) Josef Kral, Kuklov 19 Johann Hois, Strouha 7 Adalbert Feyrer, Strouha 6 Johann Böhm, Sedm Chalup 5 (Weber) Franz Hüttner, Strouha 9 (Mozal)
Johann Hüttner, Sedm Chalup 2 Wenzel Hüttner, Sedm Chalup 2 Johann Salzer, Rychtářov 13 Alois Gunzl, Rohy 3 Franz Leyrer, Kuklov 18 Martin Jany, Sedm Chalup 9 Peter Jany, Sedm Chalup 5 Adalbert Jany, Sedm Chalup 5 Josef Fellhofer, Rohy 35 Martin Vögler, Rohy 25 Thomas Jungwirth, Sedm Chalup 20 (Malinibauer)
*binace je v římskokatolické církvi povolení knězi sloužit v jednom dni dvě mše, popřípadě i tři mše (trinace). **Kriebaum česky Vitěšovice – obec, v níž žilo 96% německého obyvatelstva, kteří šli v roce 1946 na odsun. Později obec, kvůli Vojenskému výcvikovému prostoru Boletice, zanikla. Marta Tomanová
Jak se v Brloze žije nejstarší z nás… Dnes jsem si zašla popovídat s naší nejstarší obyvatelkou, paní Růženou Binderovou, která v srpnu oslavila 92. narozeniny. Je vdova, má dvě dcery a dva vnuky. Je velice pracovitá, skromná a přívětivá, prostě teta Bindrova (tak jsme jí vždycky říkali). O rozhovoru nechtěla napřed ani slyšet, že se nechce zveřejňovat a že zapomíná, ale její obavy byly liché. Povídalo se mi s ní i s Růžou náramně dobře. Kde jste se narodila? V Nové Vsi u Smetanů, po chalupě se tam říkalo u Kylichů. Měla jste nějaké sourozence? Dva. Nejstarší byl bratr Jan, ten zůstal v rodné chalupě a sestru Marii, ta potom hospodařila o kousek dál, jak se říká na „Pololáni“. Kam jste chodila do školy? Do obecné školy jsem chodila v Nové Vsi, a protože mi učení šlo dobře a maminka dbala na vzdělání, nechala mě zapsat do měšťanky sem do Brloha. Chodili jsme sem pěšky čtyři, já, Milka Šachlova, Jeník Životníků a Jeník Pachtýřů. Bratr Honza, ten chodil do měšťanky ještě do Křemže a taky pěšky! Co byl váš sen, čím jste chtěla být jako dítě? To už si skutečně nepamatuju. A jaká byla skutečnost, co jste v životě dělala? Napřed jsem pracovala doma na hospodářství. Přes zimu, když bylo míň práce, jsem sloužila v Budějovicích. Maminka chtěla, abychom se ve světě trochu „otrkali“ a naučili se taky jiným zvykům. Sloužila jsem u rodiny advokáta Hromady. Byli to moc hodný lidi, cítila jsem se tam jako doma. A ještě dlouho potom jsme se přátelili. Taky jsem byla na Piaristickém náměstí v klášteře u jeptišek. Když jsem se vdala
BRLOH 2011
a přišla sem do Brloha, chodila jsem pomáhat k sedlákům, kteří si sjednávali lidi na sezonní práce (na sena, na žně…). Postupně jsem dělala asi u všech sedláků v Brloze. Potom jsem pracovala v lese. A taky jeden čas ve Škodovce, manžel tam byl elektrikářem. Nejvíc se mi líbilo uklízet ve školce, mezi těmi dětmi mi bylo opravdu
strana 5
dobře. Ráda vzpomínám na práci v lese. S paní Jiřičkovou jsme tam chodily ještě v důchodu a ta práce nás opravdu bavila, i když to byla kolikrát pěkná dřina. Paní Jiřičkovou jsem měla moc ráda, velice jsme si spolu rozuměly, navštěvovaly se a stále na ni vzpomínám. Kdy jste se vdávala? V roce 1944, manžel byl z Rojšína od Brachtů. Byl živnostník, elektrikář, a když dědoušek koupil tenhle barák, tak si tady zřídil dílnu a obchod s elektrozbožím. Po zestátnění šel pracovat do „komunálu“ do Křemže a pak do Budějovic do Škodovky. Pamatuji se, že jsme se sem chodili stříhat. To je pravda. Z té prodejny se pak stalo kadeřnictví, pracovala tady paní Šafaříková ze Křemže. Taky si vzpomínám, že tady nahoře bydlela paní učitelka Štichová. V horním patře vždycky bývali ubytovaní učitelé: paní Pecoldová, pak přišli Konopovi a po nich Štichovi. Ti tu bydleli hodně dlouho. Byli to moc hodný lidi, žili jsme tady jako jedna rodina. Pokud vím, vychovala jste dvě dcery? Měla jsem tři dcery. Nejstarší Slávinka se narodila v roce 1945, ale ve třech měsících umřela (dnes se tomu říká syndrom náhlého úmrtí). Za dva roky byla Marie, která v roce 1968 emigrovala. Bylo to pro mne moc těžké, ale nedalo se nic dělat, musela jsem se s tím smířit. Neudělala to z lehkomyslnosti. Hlavně mě těší, že se má dobře a musím jí to přát. Ještě, že mám tu nejmladší, Růženku. Ta se o mě tak pěkně stará. Nevím, co bych si bez ní počala. Dožíváte se úctyhodného věku v dobré kondici, poradíte nám, jak na to? Růža: Já jsem přesvědčená, že je to tou fyzickou prací. Nejdřív doma musela pracovat už jako malá, že kolikrát (jak vyprávěla) únavou usínala u svačiny na mezi, pak dřina u sedláků a pak v lese. Máme schovaný článek s fotkou z novin, jak tahali zem v kýblech do takového skalnatého kopce, aby tam mohli zasadit stromky. Pan inženýr Samec říkal, jak je tam dnes krásný les. A taky je střídmá v jídle, taková skromná. Ale i její pan doktor (kardiolog) říká, že má tu zkušenost i s jinými pacienty, že je to určitě díky té fyzické práci. A teta dodala: Byla to naše práce, nepřišlo nám to zatěžko a pracovali jsme rádi. Dnes by to dělal asi málokdo. Máte nějaké oblíbené jídlo? Mám ráda sejrovačku (kyselku), tu bych mohla mít každý den. Dřív jsem měla ještě ráda koblihy, ale ty už kvůli cukrovce nejím. A teď z těch novějších jídel si pochutnám, když nám Růženka udělá pizu.
Vím, že jste nedávno měla zlámanou nohu v krčku, což mnozí nepřežijí, a vy tak pěkně chodíte. To je obdivuhodné! Teď v září to bylo rok a už mě to ani nebolí. Pro jistotu radši chodím s „kamarádkou“ berličkou. A když mám někdy řeči, že bych už měla radši umřít, tak mi Růženka řekne: „Vidíš, jak tě má Pán Bůh rád, tak se nerouhej.“ Navštěvují vás sousedé, přátelé…? Jsem ráda, když si někdo vzpomene. Nejčastěji sem zajde sousedka od Pekařů, občas pražská Marta, teta Rubalova a byla tu i paní Lošková, ta je jen o osm měsíců mladší. Mám radost, že nezapomínají ani bývalé spolupracovnice z lesa, Jarka Rytířů, Máňa Halgašů a Marika Gajdošů. Nedávno tady byl i pan Samec a přinesl mi krabičku čerstvých malin. Zajímáte se o dění ve světě, sledujete televizi nebo noviny? Ne, to už ne. Špatně slyším, tak se na televizi nedívám. Noviny čtu málo. Jaké máte koníčky, co vás baví? Hrozně ráda jsem vyšívala, ale to už mi nejde. (pozn. Na stole ležel úžasný ubrus vyšívaný technikou rischelie, který teta sama dělala.) Dřív jsem taky hodně četla, ale teď nejradši luštím křížovky, to mě baví pořád. A vždycky jsem měla ráda zahrádku, hlavně kytky. Růža dodala, že ještě dneska mamka pleje, hlavně udržuje cestičky, plevel vytrhá a ještě to zamete. Je doslova puntičkářka a všechno chce mít pořádně udělané. Má ráda pořádek a každý den (i několikrát) kolem domu zametá. A to se k tomu pletí ještě ohnete? Jo, to mi nedělá potíže. Já si myslím, že když něco ráda děláš a máš k tomu vztah, tak to jde samo. Když mě bolí záda, tak se chvíli narovnám a zas to jde dál. A když to mám hotový, je to pěkný, tak mám z toho velkou radost. Co se vám v Brloze líbí, změnila byste něco? Mně se v Brloze líbí. Růža řekla, že mamka má ráda, když je po vsi pořádek, líbí se jí, jak Mařenka Ráblů seče a chodí se dívat na ty pěkně „zpucovaný“ trávníky. Z toho má radost. Máte nějaké plány do budoucna? To už ani nemám. A přání na závěr? Abych se ještě držela, tak jak jsem a mohla ještě nějakou dobu pracovat tady kolem stavení. A hlavně Růženka, aby byla zdravá. Děkuji za rozhovor a přeji Vám, abyste si zachovala tu svou obdivuhodnou vitalitu, dobrou mysl, radost ze všeho, co Vás těší a hlavně, pevné zdraví celé Vaší rodině. MT
Pozvání do knihovny Malé podzimní setkání Letos jsem se poprvé zúčastnila Malého podzimního setkání jihočeských knihovníků, které proběhlo tentokrát v Soběslavi. Soběslavská městská knihovna oslavila roční výročí v nových, velice neobvyklých prostorách, a to mě zaujalo. Totiž 1. září
strana 6
2010 byla uvedena do provozu v nově zrekonstruovaném severním křídle (hradního paláce) městského gotického hradu - jedné z nejvýznamnějších památek v Soběslavi i regionu. Hrad byl vystavěn ve 14. století jako součást městského opevnění a patřil k významným sídlům rodu Rožmberků. Měl pohnutou
BRLOH 2011
historii, v roce 1394 zde byl vězněn český král Václav IV., v době husitských válek byl hrad dvakrát vypálen. V průběhu času sloužil nejrůznějším účelům - od sídla soběslavských hejtmanů přes prostory měšťanského pivovaru až po sklad ovoce a zeleniny. Po odstranění dřevěných konstrukcí a střechy v 80. letech 20. století hrad zchátral a většina vnitřních konstrukcí byla zničena. Zůstalo zachováno pouze obvodové zdivo a část sklepních prostor. Záchrana hradu začala v roce 1993 statickým zajištěním zdiva. Pokračovala obnovením krovu a krytiny. Poté byl celý areál hradu převzat městem od okresního úřadu a byly v něm dělány pouze nejnutnější záchranné práce. V roce 1999 byla vypsána soutěž na využití hradního paláce a v roce 2001 byl vybrán ze čtyř návrhů vítězný od ing. arch. Jaromíra Kročáka, který navrhl vestavbu knihovny. Zjednodušeně řečeno, do starobylých zdí byl vložen skleněný kvádr, ve kterém sídlí knihovna. Už jen tato ojedinělá stavba stojí za návštěvu. Vždyť dostala i ocenění architektů: - Záchrana gotického hradu v Soběslavi na Táborsku a jeho využití na moderní městskou knihovnu posbíralo vavříny při udělování cen Presta - prestižní stavba jižních Čech. - Při slavnostním vyhlášení výsledků v Třeboni získal tento odvážný projekt kromě vítězství ve své kategorii i cenu jihočeského hejtmana Inspira. - Další ocenění získal projekt v soutěži Grand Prix architektů 2011, cenu v kategorii rekonstrukce. - S nově rekonstruovaným palácovým křídlem městského hradu Hláska se Město Soběslav přihlásilo do letošních Dnů evropského dědictví, které mají téma „Duše památek“. V pozdní páteční odpoledne jsme si nejen prohlédli knihovnu
a pěkně popovídali s panem architektem a se zástupci města, ale navštívili jsme i Rolničku, což je křesťanské centrum poskytující sociální, vzdělávací, terapeutické, pracovní a rehabilitační služby pro děti a dospělé s různými typy postižení, a také muzeum města Soběslav. Příjemný večer jsme strávili s vyprávěním pana Petra Lintnera, autora knih Pohledy soběslavské a noční prohlídkou věže Hláska. V sobotu jsme ještě jeli do unikátního Provaznického muzea v Deštné, které jestli si vzpomínáte, nám doporučoval před několika lety (když jsem s ním dělala rozhovor do Zpravodaje) shlédnout pan Petr Pokorný. Tehdy ho ještě vlastnil a provozoval poslední provazník pan Karel Klik, který ho před třemi lety předal městu Deštná. Bohužel pan Klik letos zemřel, ale jeho snaha nepřišla vniveč. Muzeem nás provázel úžasný člověk, který nám o všech exponátech i celém provaznickém řemesle a jeho historii podal velice poutavý i vtipný výklad, ale co je důležité, dokázal celou výrobu na všech strojích předvést. To znamená od stonků lnu až po hotové výrobky. To chce vidět na vlastní oči! Nakonec jsme ještě obdivovali zvenku i zevnitř zámek Červená Lhota. Tímto článkem jsem vám chtěla nabídnout inspiraci na pěkný výlet. Naše země je opravdu krásná, ani není třeba jezdit daleko. Akorát si je třeba včas zjistit otvírací doby, abyste předešli zklamání.
BRLOH 2011
strana 7
Co venkovské knihovny umějí a mohou O tomto semináři vás informuji každoročně. Letos se uskutečnil již sedmý ročník, a to ve dnech 22. - 24. září 2011 v Protivanově (Olomoucký kraj). Organizovala ji ICT a knihovna Protivanov (Knihovna roku 2009), Sekce veřejných knihoven SKIP a Městská knihovna Prostějov. Bylo nás asi 45 knihovníků z celé ČR a na přednáškový den (pátek) dokonce jednou tolik. Zúčastnila se i řada starostů! Náš ne. Ve čtvrtek se nám dostalo vlídného přijetí v nově zrekonstruované, samozřejmě bezbariérové, prostějovské knihovně. S průvodkyní jsme si prohlédli kus historické části města a Národní dům, významnou kulturní památku České republiky, patřící mezi architektonické dominanty města Prostějova, který byl postaven v letech 1905 – 1907 podle návrhu architekta Jana Kotěry, předního představitele české secese, jako důstojný a reprezentativní stánek pro spolkovou, kulturní a společenskou činnost ve městě. Tento požadavek Národní dům splňoval od svého uvedení do provozu a dodnes splňuje. Také jsme shlédli představení divadla POINT - Nahý Wolker. Provokativní název napovídá, že jde o netradiční pohled na osobnost básníka Jiřího Wolkera, který se v Prostějově narodil i zemřel. Večer jsme odjeli do Protivanova, kde nás srdečně přivítali po hanácku – chlebem a slivovičkou, v krojích a s muzikou.
Nové knihy Pro nejmenší čtenáře máme další zvířátkové říkanky, tentokrát O TYGRECH A SLONECH, vyprávění o Matyldě, co všechno musela podniknout, aby zachránila svou zemi, s názvem AJDAR, povídání O KLUKOVI Z PLAKÁTU, kterého děti znají z oblíbeného večerníčku a dobrodružství malého Štěpána v napínavém příběhu PRÁZDNINY V NEBI. Na větší děti zajímající se o příšery a jiné obludy čekají NESTVŮRY A DRACI a na slečny dívčí romány JAKO POPELKA, ZLODĚJKA LÁSKY, SLUNCE PRO ČOKOLÁDOVOU HOLKU, LÁSKA NENÍ SAMOZŘEJMOST a BEZCITNÉ ÚTOKY ŇADER. Pro šikulky se naučná literatura pro mládež rozrostla o PRÁZDNINOVOU KNIHU NÁPADŮ a pro malé kuchtíky o kuchařku VAŘÍM S MAMINKOU. Nabídku beletrie pro dospělé začneme pěkně zvesela, a to humorem z pera Haliny Pawlowské AŤ ZEŠÍLÍ LÁSKOU a Jamese Herriota YORKSHIRSKÉ POVÍDKY. Veselé i smutné jsou pejskovské příběhy pro potěšení NAŠI NEJLEPŠÍ PŘÁTELÉ. Tajemnem zavání ZVÍŘECÍ DUCHAŘSKÉ HISTORKY a zajímavá jistě budou ŠUMAVSKÁ ZASTAVENÍ a BÁJE A POVĚSTI Z JIŽNÍCH ČECH. Milovníky kriminálních příběhů určitě potěší nová várka převážně českých detektivek: VRAŽDA PRO ŠTĚSTÍ, VRAŽDA SE ZÁRUKOU, VRAŽDA V ZASTOUPENÍ, ZÁPISNÍK PAULA MAIGRETA, SMRT NENOSÍ BRÝLE, KDYŽ ZAČALO PRŠET, ZEMŘI A ZAPOMEŇ, KLUB ELITNÍCH MILENCŮ, BÁJEČNÍ PODVODNÍCI a TICHÝ ŘEZNÍK. Nechybí ani válečné romány: JÍZDA SMRTI, JATKA U SALERNA a VÁLEČNÝ SOUD. Tentokrát nám přibylo i hodně historických románů, hlavně od nejúspěšnější autorky tohoto žánru Jean Plaidy: K NEBLAHÉMU KONCI, KLADIVO NA SKOTY, VÁLKA KRÁLOVEN, RUDÁ RŮŽE Z ANJOU, EPITAF PRO
strana 8
V pátek, na úvod odborného programu v tělocvičně školy, vystoupil dětský krojovaný soubor Skaláček. Až do 14 hodin následovaly přednášky s prezentacemi na téma Knihovna a Informační centrum obce. Odpoledne jsme navštívili místní kostel a zaposlouchali se do krátkého varhanního koncertu. S průvodkyní jsme se vydali na světoznámé keltské opidum Staré Hradisko a pan starosta nám podal informace o třech větrných elektrárnách na území obce. Při společenském večeru jsme si ještě vymalovali malou taštičku. V sobotu jsme navštívili ojedinělou a největší sbírku historických kočárů a luceren ve střední Evropě, kterou se honosí Muzeum kočárů - Čechy pod Kosířem. S úžasným výkladem nás celým muzeem provedl restaurátor exponátů a zakladatel muzea pan Václav Obr. Hned naproti sídlí hasičské muzeum, ale to už jsme bohužel nestihli, protože nás ještě čekala prohlídka knihovny v Olomouci. Jak jsem psala v předchozím článku – u nás je tolik krásných míst… Bylo to opět pěkné setkání se samými příjemnými lidmi, přivezla jsem si spoustu poznatků, nějaké knihy, taky recepty (jeden najdete u receptů), prostě, jak jsme se ve vlaku shodli – pěkně jsme si dobili baterky. Abych nezapomněla, od manželů Severových mám vyřídit srdečný pozdrav všem hasičům a „obecníkům“, kteří pomáhali po povodních ve Višňové.
TŘI ŽENY, VDOVA Z WINDSORU, dále ZAJATEC OSUDŮ, OHEŇ JE TVÝM OSUDEM a RUBÍN VĚČNÉHO ŽIDA AHASVERA. Stále nejčtenější jsou napínavé historické romance, které čtou převážně ženy. Od Barbary Cartland je jich hned pět: SPLNĚNÉ SNY, DO NEBE, PRINC A PSÍK, ŠKOLA LÁSKY a POLIBEK V POUŠTI a další přírůstky stejného žánru od neméně oblíbených autorů: ZAKÁZANÉ RADOSTI, PÁN OSTROVA, PERLY KRÁSNÉ HRABĚNKY, JISKRA NADĚJE, SKOTSKÁ NEVĚSTA, ZÁŘÍ, NEBEZPEČNÁ VÁŠEŇ, RUBÍNOVÁ ORCHIDEJ a DIVOKÝ RÁJ. Romány pro ženy máme i ze současnosti: S HLAVOU V PÍSKU, V PONDĚLÍ A VE ČTVRTEK, VŮNĚ MALIN, MUCHOLAPKA NA PREVÍTY a BUĎ MOJÍ MAMKOU. Z nové beletrie si můžete dále půjčit seznamovací thriller HLEDÁM ŠTÍHLOU ŽENU, psychologické romány STUDNA PŘÁNÍ a ZMIZET, nový pohled na „Čachtickou paní“ s názvem ZROZENÍ BESTIE a román Wilbura Smitha z africké divočiny ČAS ZEMŘÍT. Pokud jste se někdy vzbudili s naléhavou touhou změnit sebe i celý svůj život, bude pro vás kniha JÍST, MEDITOVAT, MILOVAT a její pokračování V DOBRÉM I VE ZLÉM tou nejlepší inspirací. V naučné literatuře pro dospělé najdete třetí díl dramatických událostí KRUTÉ PŘÍBĚHY Z ČESKÉ HISTORIE, nebo LÉČENÍ ZVÍŘAT podle bylináře Pavla, či malý soubor dobrého chování pro dámy i pány MINIMUM BONTONU. Zajímavé povídání třeba o Kuklově, ale i podněty k výletům nabízí PŘÍBĚHY ČESKÉ A MORAVSKÉ KRAJINY, společenské tance krok za krokem se můžete naučit nebo jen zopakovat s publikací NAUČTE SE TANČIT a s novou předlohou si lze technikou pravoúhlého tkaní vyrobit i RAFINOVANÉ ŠPERKY Z KORÁLKŮ. Chcete-li se dozvědět, co se odehrávalo za zdmi církevního státu, nepřehlédněte TAJEMSTVÍ VATIKÁNU. O zvycích, pověrách, pranostikách se dočtete v knize
BRLOH 2011
LIDOVÉ TRADICE a zaručený návod, jak být pohodovým rodičem obsahuje LÍNÝ RODIČ. Autorka knížky BRAZILSKÝ LÉČITEL S KUCHYŇSKÝM NOŽEM popisuje vlastní zkušenosti ze světa lékařů v bílých pláštích až po šamany a léčitele. Z nakladatelství Fabula jsme dostali čtyři pozoruhodné knihy ČLOVĚK A HVĚZDY, ESOTERNÍ HODINY, PŘÍRODA A ČLOVĚK a PODSTATA VČEL, které byly vydány u příležitosti 150. výročí narození Rudolfa Steinera,
ZŠ a MŠ Brloh Rozloučení s pátou třídou Loňská pátá třída se s prvním stupněm rozloučila neobvyklou akcí. Rozhodli se se svou paní učitelkou přenocovat ve škole a absolvovat noční školní stezku odvahy. Sešli se posledního červnového pátečního večera v budově školy. Ve školní kuchyňce si připravili občerstvení - jednohubky a marshmelowny, na školním dvoře si pak ještě opekli špekáčky. Přinesli si s sebou také talisman – velkého plyšového medvěda, kterého věnovali svojí paní učitelce na památku. Potom si mladí odvážlivci připravili svíčky a vydali na stezku odvahy, která vedla školou až ke dveřím půdy. Tam se každý odvážlivec podepsal na zvláštní
filosofa a zakladatele antroposofie. Samozřejmě, že je tu i další výměnný soubor knih z Českého Krumlova, spousta časopisů a o prázdninách jsme konečně založili i hodně knih z darů od čtenářů. Přijďte se podívat. Těší se na vás knihovnice Marta Tomanová.
listinu. Při úklidu svíček žáci zjistili, že na listinu přibyl záhadný podpis - dobrý duch školy tak dokázal, že na děti při jejich cestě noční školou dohlížel. Děti pojaly podezření, že za podpisem ducha se skrývá paní učitelka Švarcová. Po stezce odvahy si ještě její účastníci zahráli v ložnicích některé hry a šli spát. Dívky ale nemohly strachy usnout, protože se jim zdálo, že v budově školy je někdo cizí. Proto nakonec spali všichni i s paní učitelkou Anderlovou v jedné místnosti. Odvážní žáci Jakeš, Tancer a Jungwirth hlídali spící třídu až do půlnoci. Všichni se dočkali hezkého sobotního rána a spokojeně se rozešli do svých domovů. Na tuto noc její účastníci nikdy nezapomenou a přejí letošním páťákům, aby něco takového mohli prožít také.
A začala škola…
1. třída
BRLOH 2011
strana 9
2. třída
3. třída
4. třída
5. třída
6. třída
7. třída
8. třída
9. třída
strana 10
BRLOH 2011
Základní škola a Mateřská škola Brloh - školní rok 2011/12 Ředitelka - PaedDr. Stanislava Hlaváčková Zástupkyně ředitelky - Mgr. Zdeňka Švarcová
MŠ 1
Základní škola - třídní učitelé: 1. třída Mgr. Marie Marková 2. třída Mgr. Božena Němcová 3. třída Mgr. Jana Čeloudová 4. třída Mgr. Miroslava Pouzarová 5. třída Marie Anderlová 6. třída Mgr. Helena Kratochvílová 7. třída Mgr. Alena Pulkertová 8. třída Mgr. Milena Říhová 9. třída Mgr. Martina Šťávová Bez třídnictví Mgr. Martina Balzarová
MŠ 2
Školní družina Vedoucí vychovatelka - Jana Postlová Vychovatelka - Marie Cábová Mateřská škola Vedoucí učitelka - Dana Hamanová Učitelky - Zuzana Bromová Hana Fialová Hana Jakešová
Nabídka kroužků na školní rok 2011-2012 Šachy - ve Křemži Zpěv - informace K. Remsová tel. 777 621 673 St, Čt Ekologicko přírodopisný - 4., 5., možná 3. třída (Šťávová) Zdravotnický - Po, Čt (Anderlová) Fotografický - St, Pá (Balzarová) Volejbal - 2. stupeň Út (Pulkertová) Florbal - 5. - 9. tř. Čt (Švarcová) Hra na kytaru - (Marková) Zumba - Čt (Langová) Výtvarný - Čt (Kukačová, Němcová, Pouzarová) Angličtina - 2. tř. (Říhová) Příprava na přijímací zkoušky na střední školy Č j - Kratochvílová M - Šťávová
Poděkování Dne 1. září 2011 uplynulo již padesát let ode dne, kdy poprvé práh základní školy v Brloze překročila paní učitelka Marie Anderleová. Půl století svého života věnovala malým i větším žákům školy, z nichž přemnozí dodnes vzpomínají na chvíle, které prožili v její třídě. Svým osobním příkladem ovlivnila nejen mnohé mladé začínající učitele, ale i další občany Brloha. U příležitosti tohoto významného osobního i pracovního jubilea poděkoval paní učitelce Anderleové kolektiv jejích současných kolegyň a popřát vše nejlepší a dostatek sil do nikdy nekončící práce učitele jí přišel za celou obec i pan starosta Martin Toman.
Prosím ostatní občany, kteří by měli zájem o vedení nějakého kroužku, aby neváhali a přišli se domluvit osobně do školy nebo na tel. 380 745 120.
Projekt ENERGIE Letošní školní rok jsme se rozhodli tématicky věnovat energii. Nejen v hodinách fyziky, chemie nebo přírodopisu budeme zkoumat zdroje a výrobu energie, ale zaměříme se i na možné úspory a praktické úlohy ze života. V průběhu roku chceme poznat všechny formy energie a výsledky našeho úsilí budeme prezentovat na konci školního roku na výstavě.
BRLOH 2011
strana 11
Český červený kříž - místní skupina Návštěva v keramické dílně V našem okolí žije mnoho šikovných lidí, kteří jsou známí i v dalekých krajích, ale my o nich mnoho nevíme. Výbor MS ČČK v Brloze se proto rozhodl, že budeme tyto lidi z našeho okolí navštěvovat a seznámíme se s jejich prací. Jako první jsme ve čtvrtek 29. září navštívili paní Lenku Gonzálesovou v Nové Vsi. Tato šikovná keramička je zaměstnána na obecním úřadě v Nové Vsi a keramika je jejím koníčkem. Přijala nás velmi srdečně. Obdivovali jsme její zručnost při kroužení misek, hrnečků i džbánků. Seznámila nás s postupem výroby – zdobením, glazurování i vypalováním. Na závěr jsme si prohlédli sklad s hotovým zbožím a zakoupili si pár drobností. Paní Gonzálesová nás velmi překvapila, když nám každé darovala zvonek pro štěstí. Lenko, děkujeme. Bylo to příjemné odpoledne. Ať se Ti daří a ať se Tvoje výrobky tak líbí, jako se líbily nám. Marie Anderlová ZO ČČK
Život v Čadu Ve spolupráci s otcem Ondřejem uspořádal v místním kině polský kněz Jaroslav Zawadzki prezentaci. Již čtvrtý rok působí na jihu afrického Čadu. Od jeho první návštěvy uplynuly dva roky. Otec Jaroslav nás seznámil s novinkami ve své farnosti, sdělil nám, jak využili finanční prostředky z Čech a Polska. Prostřednictvím fotografií zachytil každodenní život obyvatel jižního Čadu. Bylo patrné, že mentalita tamějších lidí je zcela odlišná od mentality evropské. Snad nejvíc zaujaly fotografie s originálními účesy a klobouky pletené z přírodních materiálů. Obdivuhodné je, že nejen dospělí, ale už děti školního věku vynikají neobyčejnou zručností. Marie Marková
strana 12
BRLOH 2011
Informace obecního úřadu upozorňujeme
Kominík
Oznamujeme občanům, že odečty vodoměrů bude provádět v měsíci listopadu pan Jan Trousil. Žádáme majitele domů a bytů, aby umožnili přístup k vodoměrům.
V týdnu od 31. října do 4. listopadu bude kominík, pan Mondek z Českého Krumlova provádět v Brloze a okolí revize a čištění komínů. Podotýkáme, že revize komínů musí být každý rok. Zájemci o tyto služby se mohou přihlásit do 21. října 2011 na obecním úřadu.
Svoz popelnic Od 12. října 2011 budou Technické služby Český Krumlov vyvážet popelnice každý týden ve středu.
Broušení - změna ceny Upozorňujeme na změnu ceny za broušení pil. Od 1. 9. 2011 stojí 180,- Kč (s DPH).
Společenská kronika
Nepřehlédněte Z důvodu aktualizace internetových stránek Obce Brloh si dovolujeme požádat, aby podnikatelé v obci Brloh a přilehlých osadách, kteří chtějí být uvedeni na internetových stránkách obce, zaslali údaje o podnikání na e-mail:
[email protected], tel. 380 745 126. Na tomto telefonu přijímáme i podněty ke zveřejňovaným informacím na internetových stránkách.
Blahopřání jubilantům.
Ženíme se, vdáváme se…
Říjen: Veselý Václav Ondok František Sponarová Eva Smetana František Klementová Marie
70 let 88 let 65 let 80 let 83 let
Brloh Kovářov Rojšín Brloh Brloh
20. srpna si v obřadní síni obecního úřadu řekli své „ANO“ Karel Pavlík a Božena Hálová. Hodně štěstí, ať Vám to v manželství klape!
Listopad: Filipová Růžena Paráčková Rosalie
82 let Brloh 84 let Janské Údolí
Prosinec: Pouzarová Jarmila Jakeš František Maurer Jan
83 let Jaronín 75 let Brloh 83 let Brloh
Všem jubilantům srdečně blahopřejeme a přejeme do dalších let hodně štěstí a spokojenosti. Ať prožijete další léta ve zdraví, s úsměvem na tváři a v pohodě, v blízkosti svých příbuzných, přátel a známých.
BRLOH 2011
strana 13
Badminton Začátkem září začíná pro badmintonisty nová sezóna. Jedním z prvních turnajů, kterého se zúčastnili badmintonisti Sokola Křemže, byl velký mezinárodní turnaj, který se konal v Plzni. Hrálo více než sedmdesát hráčů z dvanácti oddílů z celých Čech a dále hráči ze Slovinska, Slovenska a Dánska. Hrály se kategorie hráčů do 15 a do 17 let. Mezi hráči do 15 let patřila k favoritům soutěže výprava z jihu Čech, reprezentovaná hráči Sokola Křemže, Č. Budějovic, Vodňan a Štěpánovic. Chlapeckou část týmu tvořili dva vynikající hráči Sokola Křemže – Jindra Kukač a Petr Beran. Oba si jeli vyzkoušet formu po náročné letní přípravě, kdy strávili polovinu prázdnin vylepšováním svého badmintonového umění na „badmintonových kempech“ pod dohledem renomovaných trenérů z Čech, Dánska či Malajsie. K turnaji nastupovali z plné přípravy, ještě trochu unaveni po náročných týdnech tréninku. Přesto ukázali velké umění a bojovnost a jen o kousek jim uniklo medailové umístění ve dvouhrách, když shodně skončili na pátém místě. Ve dvouhrách se rozehráli a ve čtyřhře předváděli výborný badminton, hladce prošli do finále, kde podlehli po boji ve třech setech. Individuální výsledky se započítávaly do celkového umístění družstev. A protože i partnerky v družstvu z jihu Čech podaly výborné výkony, nebylo při konečném účtování pochyb. Na nejvyšší stupínek se při vyhlašování výsledků hráčů do 15 let postavili Jihočeši. Na vítěze soutěže družstev čekal putovní pohár. Největší, jaký kdy hráči křemežského Sokola vybojovali. Jen o něco menší než je pověstný Stanley cup v kanadské NHL. A tento pohár měl tentokrát i stejný osud – protože ho vybojovali hráči různých oddílů, podstoupil i on „okružní cestu“ po oddílech hráčů, kteří se o jeho získání zasloužili. A tak pobyl i nějaký čas v Brloze a udělal radost všem zdejším příznivcům badmintonu.
strana 14
Tak velký pohár nebývá často k vidění. Tentokrát se o tuto malou, ale významnou slávu zasloužil Jindra Kukač. Gratulujeme.
MUDr. Václav Koudelka
BRLOH 2011
Fotbal
Fotbalový klub NOVÁ VES – BRLOH Informace pro ty, co chtějí přijít fandit: Rozpisy podzim 2011 na zápasy, které se hrají doma v Brloze nebo v Nové Vsi. Sportu zdar – za FK Nová Ves-Brloh Jan Postl st.
Příspěvky čtenářů Zpravodaje O vodě (část třetí) Vzpomínáte si, jak jsem vám kdysi slibovala seriál o vodě? Sliby plním pozdě, ale přece. Už jsme probrali skupenské teplo, trojný bod a chlórování. V dnešním díle se budeme věnovat dalším zákeřnostem a záludnostem vody. Řeknete si, to je vědy kolem vody. Jenže není to tak jednoduché. Někde ji chceme a potřebujeme, jinde nad její přítomností lomíme rukama, zpravidla má jiné vlastnosti, než bychom potřebovali... Začněme jejím čerpáním. Myslíte si, že vhodíte hadici do studny, zapnete čerpadlo a voda poteče? Ne tak docela. Z hloubky přibližně do 10 m (teoreticky do 12 m) by to mohlo fungovat. Ale z hloubky větší než 10 m budete marně rozebírat čerpadlo a zkoumat hadici. Kde je tedy problém? Tuto skutečnost ovlivňuje (kdo by pomyslel??) hlavně atmosférický tlak!! Do sací trubice vtlačuje vodu okolní vzduch tlakem cca 1 atmosféra (1013 hektopascalů = 760 Torrů = 760 mm rtuťového sloupce při hladině moře, na 45. rovnoběžce a dalších detailech). Při nasávání do trubky žádné (běžné) čerpadlo nedokáže vyvinout vakuum a přetrhne se vodní sloupec. Zde je třeba zmínit jméno italského fyzika Torricelliho a jeho slavného pokusu. Pan T. zkoumal mechaniku kapalin. Metrovou skleněnou trubici se zataveným koncem naplnil rtutí (asi měl spousty rozbitých teploměrů a nevěděl, že je rtuť jedovatá), zašpuntoval palcem a ponořil do nádoby se rtutí. Rtuť v trubici klesla do výše 760 mm. Kdyby použil místo rtuti vodu, musel by použít asi 11ti metrovou trubici a obracet takovou délku by bylo asi komplikované. Stejně tak jako při pokusu se rtutí dojde k přetržení vodního sloupce. Rozdíl je v měrné hmotnosti kapalin, protože rtuť je mnohem těžší než voda. Tržná délka vody je tedy něco málo přes 10 m. V praxi však nelze dosáhnout ani této hodnoty, musíme
BRLOH 2011
počítat se ztrátami v potrubí, třením... Jak tedy na to? Pokud jste šťastlivec vlastnící vydatný pramen vody, čeká vás ještě další investice do hlubinného čerpadla (asi takhle – vodu nesaje, nýbrž tlačí na povrch). Musí mít potřebnou výtlačnou výšku a správně dimenzováno, aby se vrt nevyčerpával a nezapískoval. Pokud i rozbor vody dopadne dobře, do pramenu nic závadného neprosakuje a z kohoutku teče léčivá minerálka, můžete se radovat a založit si stáčírnu minerální vody, ale prádlo si v takové vodě nevyperete. Dostáváme se k další zákeřnosti a tou je tvrdost vody. Měříme (v českých zemích) v německých stupních şdH (existují i francouzské, anglické, všechny se jinak a nesmyslně přepočítávají...). Nověji se používá suma vápníku (to je ten hlavní prevít) a hořčíku v milimolech na 1 litr vody. Přičemž mol (neplést si s motýlem, jehož larvy žerou ve skříních kožešiny!!) znamená látkové množství sloučeniny na litr. Nevím jak v Brloze, ale v Rojšíně jsem naměřila tvrdost 4 şdH, což je voda měkká. V oblastech s tvrdou vodou si mnou ruce výrobci změkčujících přípravků. Všechny pračky, myčky, varné konvice, napařovací žehličky... trpí usazováním minerálních, zejména vápenatých a hořečnatých sloučenin tzv. vodním a kotelním (při teplotách nad 100°C) kamenem. Jeho škodlivé účinky omezíme dodáním změkčovače vody nebo některé stroje mají tzv. ionexy. (O ionexech se zmíním ještě v poznámce o reverzní osmóze). Těchto speciálních látek je celá řada, používají se za různým účelem k změkčování, deionizaci, demineralizaci. Výše zmíněný vápníkový kationt Ca2+ se mění na sodíkový, který tak nevadí, protože se neusazuje. Proto je kotelní kámen velkým problémem v kotelnách, výtopnách, elektrárnách. Minerální usazeniny ve velké vrstvě způsobují zhoršení předávání tepla a vlivem vyššího namáhání může dojít k prasknutí stěny kotle. Tyto provozy mají zpravidla vlastní úpravny vody, tzv. „chemičárny“. Takže teď víte, proč do vaší myčky sypete speciální vyčištěnou sůl kuchyňskou. Obyčejná sůl ze solničky často s různými příměsemi by ionex
strana 15
v myčce zničila. Téma je příliš obsáhlé, pro vás je důležité vědět, kotelní kámen z domácích spotřebičů je potřeba občas odstranit komerčním odvápňovačem nebo alespoň vymýt octem. Myslíte tedy, že by byla lepší voda destilovaná, naprosto bez minerálů? Zase špatně! Do strojů a na zalévání možná, ale ne pro živé organismy. Jak víte, dešťová voda je téměř jako destilovaná, ale jistě jste viděli zničenou úrodu např. zralých třešní nebo rajčat po dlouhých deštích. Zde funguje další jev související s vodou a jejími roztoky a buněčnými membránami, tzv. osmóza. Bleskově vysvětlím: každá buňka je pokryta polopropustnou buněčnou stěnou (semipermeabilní membránou), která vyrovnává koncentrace dvou sousedních prostředí. Proto destilovaná dešťová voda proniká do sladké koncentrované šťávy třešně, buňka se zvětšuje, až membrána praskne. Kdyby třešeň měla nějaký obranný mechanismus, např. voskovou vrstvičku, nedošlo by k (velkému) poškození. Tento osmotický jev se nazývá plazmoptýza. Existuje i opačný jev, tzv. plazmolýza. Jednoduše řečeno, koncentrovanější vnější prostředí vytahuje vodu z méně koncentrovaného prostředí za membránou. Příklad: přehnojíte květinu a agresivní půdní roztoky vysávají buněčnou šťávu z rostlinných kořenů. Květina vadne, a pokud jí neposkytnete pomoc v podobě opakovaného propláchnutí nebo přesazení, nemusí vaši pěstitelskou péči přežít. Toliko květiny. Tyto jevy stejně fungují u živočichů i u lidí. Různě koncentrované vodné roztoky mohou pomoci, ale i fatálně ublížit (nadměrné solení zatěžuje ledviny, zvyšuje krevní tlak, nedostatek vody zahušťuje krev, zvyšuje neprůchodnost vlásečnic a způsobuje nejen bolest hlavy). Naopak při nedostatku iontů (např. v horkém prostředí při velkém pocení) naše chemicko-elektrická tělesná soustava nepřenáší elektrické impulzy a tento stav zaručí křeče vedoucí až ke kolapsu. Jak vidíte, na mnoha životních funkcích se podílí nezbytná voda prostřednictvím osmózy. A což teprve reverzní osmóza. To je ale jiná oblast, velice zajímavá technologie. Někdy se více rozepíšu. Prozatím dost a pokračování příště. Za odměnu a zcela pokrytecky si otevřu nikoliv láhev minerálky, ale jeden plnotučný zlatohlavý B12 a na jeho zádové etiketě čtu složení a voda čerpaná z artézské studně - vida, další téma do mého seriálu.
Někde to jde samo... Začátkem prázdnin jsem náhodou zašla na rojšínskou náves a byla velice mile překvapena. Všechny plochy byly posečeny, potůček úhledně obsečený, také kolem kaple a hřiště. Bylo totiž před poutí a místní obyvatelé chtěli mít uklizenou i náves. Rojšínské ženy uklidily a vyzdobily také kapli pro každoroční mši. Žádný rozkaz shora a přinucení, ale vlastní iniciativa, volný čas, stroje a pohonné hmoty... Stejně tak místní muži zorganizovali nohejbalový turnaj spojený s opékáním prasete (stavění májky je samozřejmostí). A protože jsem se nezúčastnila, hluboce jsem se zastyděla a šla jsem posíct alespoň kolem zastávky.
strana 16
Teď pro změnu o trávě … Mám na mysli rostliny z čeledi Poaceae Lipnicovité, nikoliv Cannabaceae... To je to zelené šílenství rostoucí všude a hlavně tam, kde o to nikdo nestojí. Jsme sice vyzbrojeni výkonnou a drahou technikou, ale bez vstřícného přístupu vás občanů, by naše snažení bylo neefektivní. Děkujeme, • že NEPARKUJETE na trávě nebo tak pitomě, aby se váš plechový miláček nedal obsíct....! • že NESTAVÍTE do trávy kamenné menhiry a zátarasy, které zdržují a překážejí a zvyšují podíl ručního obsekávání..., • že NEVYTVÁŘÍTE hromady větví, trávy kamení a shrabků na obecních plochách, • že NEVYSAZUJETE rostliny do travnatých ploch. Chápeme vaši snahu o zkrášlení obce, ale s rozumem. O vysazený keřík je třeba pečovat. Zasadili jste ho vy, dobrá, starejte se o něj a my dáme pozor, abychom ho nepoškodili. Pokud se máme o květenu starat my a nelíbí se nám nebo nemístně překáží, postaráme se o ni zásadně a radikálně jednou provždy..., • že si NEOBKLÁDÁTE ploty a vjezdy gumovými pásy, prkénky a plechy. Mnohdy nejsou v trávě vidět a dokážou snadno zdemolovat sekací zařízení..., • že NENECHÁVÁTE odpady u kontejnerů. Vymotávat plastové tkáně z nožů je totiž skutečná rozkoš. A na závěr děkuji všem, kteří opravdu udržují i kousek obecního prostoru před svými domy. Jejich obzor je širší a nekončí přede dveřmi nebo plotem. Jsou vzorem pro ty s úzkým rozhledem a všude je chválím. PS: Tráva, jakož i nezávadné kuchyňské odpadky patří do kompostu. Hrozivá hromada se po několika dnech smrskne a při správné péči se přemění na kvalitní zeminu. Pokud pěstujete balkonové květiny, musíte se vláčet s pytli drahé kupované zeminy (a kdoví, z čeho to je). Domácí kompost je jako domácí jídlo, o kterém víte, z čeho jste ho poskládali. Máte velkou zahradu – určitě se místo na kompost najde. Máte-li zahrádečku jako dlaň, určitě nebudete potřebovat velký kompostér. Navíc toto zařízení nemusí být nechutná, tlející hromada, ale může vypadat úhledně a nenápadně. Takže s dotazy typu „Kam mám dát tu trávu??“ nechoďte. Chovejte se ekologicky a respektujte koloběh živin v přírodě. Co ve vaší zahradě narostlo, může se tam zase vrátit. Zdraví vás Ing. Marie Jurášová
BRLOH 2011
Tuto báseň složila, jako vzpomínku na dětství prožité v Brloze, paní Ludmila Pecková, rozená Hošnová, po chalupě Truhlářová, nyní z Třešňového Újezdce. Můj rodný kraj Brlohu, Brlohu, ty pěkná vísko má, vzpomínka má k tobě stále zalétá, tam jsem se zrodila, léta dětství prožila, pod kaštany sedávala, u Pekařů na trávníčku hrávala. Do Doubravy jsem chodila, borůvky domů nosila, na maliny nad Kopáčů pro babičku do koláčů. Babička na chleba zadělala. k Šustrům jsem pro něj chodívala.
Bůh v dějinách člověka Od počátku věků má člověk představu Tvůrce světa, Zákonodárce, Dárce života, spravedlivého přísného Soudce a milujícího Otce. Obraz Boha se v průběhu dějin mění. Již v Písmu ve Starém Zákoně, ale ještě i dnes poznáváme, že v primitivních kmenových společenstvech je Bůh (častěji bohové) vnímán jako Ochránce kmene a každý lidský kmen má svůj obraz Boha a svoje rituály. Ty kmen sjednocují a největším prohřeškem, největší nevěrou, je přijmout obraz Boha sousedního kmene. Postupně každý národ má svou představu Boha a vznikají základní velká náboženství šířící se postupně do celého světa. A vzniká boj mezi jednotlivými kulturami i boj o obraz Boží.
V Brloze jsem do školy chodila a spolužáky dobré měla. Moje milé kamarádky, naše mládí už se nevrátí zpátky.
Pak máme období, kdy se teologové do krve přou o slovíčka, že na jediném slově v Kredu se štěpí Církev na východní a západní a padají tvrdá slova o exkomunikaci biskupů. Boj o precizaci obrazu Božího opět vede k náboženským válkám.
V zimě za školou sáňkovala a lyžovala, ráda vzpomínám na svůj rodný dům, myšlenky mé letí až k Bulovům.
Pak tato unifikace obrazu Božího vede k volnomyšlenkářství a až k popírání existence Boží. V novověku jsou proti sobě postaveni věřící v Boží jsoucno a věřící, že Bůh neexistuje. A tohoto sporu, někdy až boje, zneužívají různé ideologie.
U Dudáčků jsme klouzávali. na vantrokách nohy máchávali, u Bajsů na sadě s klukama bojovali. Přes potok u Kramářů jsme skákávali, na zdi malou školku hráli, s chlapci jsme se šťouchávali, ale vždy je rádi měli. Byly to krásné chvíle mé prožité dětství vzdálené. Už se z toho nic nestane, jenom slza z oka skane. Zbyla nám vzpomínka na mládí jen všechno už je jen sen. Brlohu, Brlohu, vísko má milená, v tobě se ukrývá vzpomínka vzdálená. Když se tak zadívám na tvůj kostelíček, kývne mi na pozdrav roj milých lidiček.
Nyní vstupujeme do doby plastického pohledu na svět. Každý máme svůj úhel pohledu a ctíme svobodu individuelního poznání. Každý má své osobní poznání Boha, kterého přijímá podle svých zkušeností. Tento důraz na individuální vztah k Bohu bude provokovat teology k rozvíjení svého oboru. Nic nového pod Sluncem. Ze života světců a světic víme, že i oni prožívali své temné noci své víry, že prožívali své pochybnosti stejně jako my dnes. Dokonce i Ježíš Kristus na kříži volal: Otče, proč jsi mne opustil. Proto ani my se nesmíme zaseknout ve svých pochybách. Dne 24. září 2011 jsme s Otcem biskupem vysvětili kapičku svaté Anežky na kraji Krásetína nad Holubovem jako dar za život, který nám Bůh dal. Přitom se sešli věřící i nevěřící, tedy ti, co si myslí, že Boha znají, a ti, kteří si myslí, že Bůh není. To není podstatné. Podstatné je, že nás všechny má Bůh rád. Jemu se otevřeme v důvěře: Pane, neznám Tě, ale dej se mi poznat… ŠIM
Když se tak podívám k zadnímu Brlohu, vidím lesy hluboké a krásnou Šumavu. Kdo bude číst tyto řádky, jistě mi dá za pravdu, že to byly krásné chvíle, prožité v Brlohu a že jsme měli velké boje Horánek proti Dolánku.
BRLOH 2011
strana 17
Tentokrát jsem většinu receptů dostala e-mailovou poštou. Za všechny velice děkuji. Rozhodně stojí za vyzkoušení.
Vepřové řízky s hruškami
4 vepřové řízky, sůl, mletý pepř, tuk (sádlo) máslo, 1-2 lžíce hladké mouky, 2 dl vody, 2 dl bílého vína, ½ (125 ml) smetany ke šlehání, kari koření, sůl, cukr, 2 hrušky Maso lehce naklepeme, osolíme a opepříme, na tuku řízky po obou stranách opečeme (nejméně 8-10 minut). Měkké maso vyjmeme a necháme v teple. Do pánve vložíme nový tuk (máslo), přidáme mouku, krátce osmahneme, zalijeme vodou, vínem, podle chuti okořeníme, provaříme, přidáme smetanu a znovu přivedeme k varu. Pevné zralé hrušky oloupeme, vyjmeme z nich jádřince, nakrájíme na kostky, vložíme do omáčky a chvilku prohříváme. Omáčkou s hruškami přelijeme maso. Podáváme s pečivem. Pozn: Kvůli dětem jsem víno nedala, jako přílohu použila rýži a pokrm přizdobila brusinkami (rybízem). Je to jednoduchý a dobrý recept.
Rumunské kokosové řezy
Těsto: 500 g hladké mouky, 150 g cukru, 1 prášek do pečiva, 1 lžíce kakaa, 1 vejce, 120 g másla, 100 ml mléka Vše zpracujeme dohromady a těsto rozdělíme na 2 díly. Každý rozválíme na pečícím papíru, jeden dáme na plech, potřeme kokosovou hmotou, přikryjeme druhou plackou, propícháme vidličkou a upečeme (asi 40 min.), necháme vychladnout. Kokosová hmota: 6 bílků, 200 g cukru, 200 g kokosu, 200 ml horkého mléka Kokos přelijeme horkým mlékem a vychladlý smícháme s dotuha vyšlehanými bílky s cukrem. Krém: 6 žloutků, 3 lžíce hladké mouky, 150 g cukru, 300 ml mléka, 250 g másla Navrch: 100 g nastrouhané čokolády Žloutky smícháme s mlékem, moukou a cukrem a uvaříme jako pudink. Necháme vychladnout a vmícháme do našlehaného másla. Natřeme na řezy a postrouháme čokoládou. Pozn.: Jsou to vydatné, sváteční řezy. Dobré a dobře se dělají, pekla jsem je už 2x.
Babiččiny řezy
250 g hrubé mouky, 250 g hladké mouky, 250 g cukru, 250 g másla (tuku), 2 žloutky, 1 vejce, 3 lžíce mléka, 1 prášek do pečiva, 3 lžíce kakaa, marmeláda a ořechy Suroviny (kromě kakaa, marmelády a ořechů) zpracujeme v těsto, rozdělíme na dvě poloviny, jednu obarvíme kakaem a dáme je do ledničky ztuhnout (nejlépe přes noc). Tmavé těsto rozválíme na pečící papír (přes mikroten to jde dobře), dáme na plech, potřeme marmeládou, na to překlopíme vyválený světlý plát, hustě posypeme nasekanými ořechy a lehce je zatlačíme do těsta. Upečeme a vychladlé polijeme čokoládou. Pozn: Je to jednoduché a pro toho, kdo nemusí krémové řezy, bezvadné. Těsto jsem prodělávala v robotu, polovinu odebrala a do zbytku přidala kakao. Marmeládou rozhodně nešetřete, použila jsem celou skleničku meruňkových povidel a s ořechy taky neskrblete, jsou tam moc dobré (stačí je jen trochu posekat).
Mandlové kuličky bez mandlí
Náplň: 1 piškoty OPAVIA (240 g) - 1 máslo, 140 g cukru, 200 ml smetany ke šlehání, trochu rumu, nebo jiný bílý krém likér Amaretto (Sisi, nebo jiný mandlový likér) Na krém si svaříme šlehačku s cukrem, ochutíme rumem a po vychladnutí zašleháme do kostky másla. Silnou vrstvou krému, která musí být alespoň 0,5 cm, slepíme vždy dva piškoty k sobě (nejlépe nastříkat krém pomocí sáčku a kraj uhladíme prstem), celé to bleskově namočíme do mandlového likéru a uložíme na minimálně 2 hodiny do mrazáku. Vytahujeme je asi po 5 kusech a balíme do mandlového obalu. Obal: 300 g sušeného mléka (polotučné), 500 g cukru moučka, 300 g másla, 2 bílky, 2 lžíce cukrářské tresti „mandle sladká“ Smícháme sušené mléko a cukr, přidáme bílky, máslo a vše zpracujeme. Nakonec přidáme mandlovou tresť a znovu propracujeme. Hmota se nesmí lepit (je-li řídká, přidáme sušené mléko), ale také nesmí být moc tuhá, aby se nedrolila. Připravený kousek mikrotenu poprášíme sušeným mlékem, na něm vytvarujeme placičku asi 2 – 3 mm silnou, do ní zabalíme mražené piškoty, urovnáme, zbytek těsta odstraníme a v dlaních pěkně zakulatíme. Nakonec můžeme kuličky poprášit kakaem a vložíme je do papírových košíčků. Pozn.: Tyhle kuličky jsem ještě nedělala, ale jedla jsem je v prostějovské knihovně. Byly úžasné! Jsou dost sladké, chutnají jako opravdový marcipán.
Sádelníčky s ořechy
300 g hladké mouky, 200 g sádla, 200 g cukru moučka, 1 vejce, 1 lžíce kakaa, ½ lžičky skořice, 100 g lískových oříšků Všechny suroviny kromě oříšků zpracujeme v těsto a necháme v lednici ztuhnout. Z těsta vytvoříme kuličky a ty pak roztlačíme v posekaných oříškách na stejně vysoké koláčky a upečeme. Použít můžeme i vlašské ořechy, nebo třeba kokos. Je to prý starodávná lahůdka, která může být součástí vánočního cukroví, stejně jako sladkým doplňkem zabijačkové hostiny. Pozn.: Tenhle recept jsem taky ještě nedělala, ale velice mě svou jednoduchostí zaujal, určitě ho vyzkouším.
Aronie - černé jeřabiny
6,5 kg omytých a obraných jeřabin, 7 lžiček skořice, 60 hřebíčků (do gázy), 6 citrónů (vymačkat šťávu a kůru dát taky vyvařit), 6 rovných lžiček kyseliny citronové, 6 vanilkových cukrů, 2,2 kg cukru krystal, 2 dl rumu Vše, kromě cukru a rumu vaříme asi hodinu do scvrknutí bobulek. Pak přidáme cukr a vaříme (od varu) ještě 5 minut. Nakonec přilijeme rum, ihned plníme do vyhřátých sklenic, nemusíme sterilovat. Pozn.: Tento recept a samozřejmě i hotový výrobek, jsem dostala od paní Ing. Hanky Jirsové, chalupářky ze Strouhy, která tímto způsobem zpracovává aronie už spoustu let. Jsou výborné, používají je místo brusinek. Já z nich dělám hlavně pečený čaj (na ten už ve Zpravodaji recept byl) a jak to tak čtu, možná že z takto upravených aronií může být dobrý i čaj.
Dobrou chuť přeje Marta Tomanová strana 18
BRLOH 2011
Ohlédnutí za kulturními akcemi Kulturní akce v minulém období byly plánovány pod širým nebem. Bohužel počasí projevilo svou nepřízeň v plné míře. 31. srpna se konal již sedmý ročník řezbářské vernisáže „Člověk v krajině“. Tentokrát na téma „Slované“. Díky deštivému dni byla účast malá, přítomní ji však strávili v pohodě a s humorem. Stejně napnutá byla i příprava koncert skupiny „Shivers“ na Kuklově. Počasí neslibovalo nic dobrého, a tak se o jeho konání na Kuklově, nikoli v kině, rozhodovalo až kolem páté hodiny odpolední. Počasí nakonec projevilo svou příznivější tvář a nesprchlo. Přes padesát návštěvníků si užilo hudbu, vycházející s keltských kořenů a odcházeli spokojeni.
bavili, a po skončení bylo možno zaznamenat spokojené reakce diváků na předvedený výkon i spokojené reakce herců, že i ten malý počet diváků vydal svým smíchem a potleskem za plný sál. Taneční zábava V sobotu 24. září opět ožily zdi našeho kulturního domu. K poslechu a k tanci přijela zahrát, oblíbené rockové hity, všem známá bigbítová kapela Randál z nedalekých Holašovic. Byli jsme velmi potěšeni účastí sto padesáti fanoušků, převážně z Brložska. Doufáme, že takováto akce se bude i v budoucnu opakovat.
Bohužel pro představení Českokrumlovské scény o Petru Vokovi od osvědčeného autora Františka Zborníka, již počasí od rána ukazovalo silně nevlídnou tvář. Představení bylo přeloženo do sálu KD. Herci sehráli s diváky vyrovnanou partii. Myslím tím, že diváků byl stejný počet jako herců. Partie dopadla, můžeme-li říci, k oboustranné spokojenosti. Přítomní, herci i diváci se
V každém čísle Zpravodaje Vám přinášíme jeden obrázek (uprostřed křížovky) z našeho brložského regionu a Vaším úkolem je určit, kde se nachází. K tomu si ještě vyluštíte křížovku, jejíž tajenka se též váže k naší obci. Pak stačí vše napsat a přinést do knihovny, vhodit do schránky na OÚ nebo poslat poštou či e-mailem
[email protected], a to do konce listopadu. Nezapomeňte na zpáteční adresu!
BRLOH 2011
Dnes se po vyluštění křížovky dozvíte, že před 95 lety, byl (1. tajenka) odebrán největší ze třech (2. tajenka). Tři úspěšní vylosovaní dostanou cenu. Jak dopadlo luštění z minulého čísla? Správná odpověď: na obrázku je ZREKONSTRUOVANÁ KAPLIČKA NA NOVÉ HOSPODĚ U RUSÍNKŮ. Tajenka z křížovky zněla: 1. ÚSTŘEDNÍ MATICÍ ŠKOLSKOU 2. MENŠINOVÁ MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA Tentokrát jsme od vás dostali pouze 2 odpovědi, bohužel u obou byl špatně určen obrázek, tudíž nevyhrál nikdo. To se ještě nestalo! Za ceny jsme ušetřili, takže příště budou hodnotnější.
strana 19
Křížovka byla vytvořena v programu Crosswords - ITPro CZ -http://crosswords.itpro.cz
Mgr. Václav Růžička Mgr. Václav Růžička advokátadvokát
Náměstí 35, Poskytování komplexních Náměstí 35, Poskytování komplexních 382 03 Křemže právních služeb v oblasti Pobočka: Krajinská 382 035,Křemže právních služeb v oblasti práva občanského, Pobočka: Krajinská 5, 370 01 České Budějovice e-mail:
[email protected] práva občanského, obchodního, pracovního, 370 01 České Budějovice tel. +420 387 312 043 rodinného, správního e-mail:
[email protected] obchodního, pracovního, fax: +420 386 357 453 a trestního. tel. +420 mobil: +420 739 079 032 387 312 043 rodinného, . Václav Růžičkasprávního advokát fax: +420 386 357 453 a komplexních trestního. Náměstí 35, mobil: +420 739 079 032 ytování
ních služeb v oblasti a občanského, odního, pracovního, ného, správního stního.
BRLOH 2011
382 03 Křemže Pobočka: Krajinská 5, 370 01 České Budějovice e-mail:
[email protected] tel. +420 387 312 043 fax: +420 386 357 453 mobil: +420 739 079 032
strana 21
Tam, kde naplňují dny životem Že se v Prachaticích nachází jediný jihočeský Hospic Jana N. Neumanna, po letech jeho působení společnost povětšinou ví. Komu takové zařízení slouží – těm, u kterých vítězná medicína vyčerpala všechny možnosti vedoucí k uzdravení a kterým onemocnění působí takové obtíže, jež nevyžadují léčbu v nemocnici a nelze je zvládnout v domácím prostředí, to také. Podobně i to, že v hospici je poskytována paliativní (symptomatická) léčba příznaků doprovázejících nemoc a to především léčba bolesti. Nově toto zařízení nabízí tzv. domácí hospicovou péči. Ta nabízí své služby nevyléčitelně nemocným lidem a jejich blízkým, kteří o ně doma pečují. Nebo by chtěli. Poskytuje rodině podporu, umožňuje, aby člověk v posledních dnech, týdnech či měsících života mohl žít důstojně, měl čas na své nejbližší a čas na rozloučení a nemusel jej trávit v nemocnici. Tento druh péče podporuje rodiny, které na sebe převezmou péči o umírajícího nemocného v domácím prostředí poskytuje zdravotnickou a lidskou podporu nemocným v pokročilé i konečné fázi nevyléčitelných onemocnění a jejich rodinám v domácím prostředí. Mnoho lidí se obává, že péči nezvládnou, nevědí jak se starat atp. Právě jim jsou kvalifikovaní zdravotníci domácího hospice k dispozici. Sestřičky jezdí k pacientovi domů, zaškolí rodinu, v případě zájmu zapůjčí a dovezou potřebné pomůcky. PhDr. Robert Huneš, ředitel hospice
„V životě se snažíte dělat to nejlepší, co umíte, abyste si zachovali svou důstojnost, při umírání je někdy třeba, aby vaši důstojnost hájil někdo jiný. (Bono Vox)
Domácí hospicová péče nabízí • Odborníky, kteří jsou speciálně vzdělaní v oblasti práce s pacienty na konci života. • Paliativní péči, která je zaměřená na zmírnění utrpení, na léčbu bolesti, na tlumení příznaků, které nemoc provázejí, a která respektuje přání pacienta a jeho blízkých. • Otevřenou, pravdivou a empatickou komunikaci, podporu a doprovázení
Komu? Nevyléčitelně nemocným lidem, kteří chtějí žít a dožít doma a • o které jejich blízcí chtějí pečovat v závěru života doma • u nichž byla ukončena léčba vedoucí k uzdravení a byla doporučena léčba paliativní
Kde? Doma u pacientů. • Koordinátorem poskytované péče je určená zdravotní sestra, která má pacienta na starosti. Četnost návštěv zdravotních sester se odvíjí od aktuálního zdravotního stavu pacienta a jeho potřeb. • Rodina má k dispozici mobilní číslo na tuto zdravotní sestru a také číslo na pohotovostní telefon, kam lze volat o radu nebo pomoc v noci a o víkendech a svátcích. • Je možné využít zapůjčení pomůcek, které pomohou jak pacientovi, tak pečujícím. • Na přání rodiny lze využít i pečovatelskou službu, která ulehčí rodině v péči a umožní lépe celou situaci zvládat.
Hospic sv. Jana N. Neumanna
Neumannova 144, 383 01 Prachatice email:
[email protected], tel. 388 311 726, 734 435 486, www.hospicpt.cz
strana 22
BRLOH 2011
18. listopadu 2011
KD BRLOH BRLOH 2011
strana 23
Kulturní akce na podzim v sobotu 15. října od 13.00 hodin vás SDH Brloh zve na hasičskou soutěž v netradičním požárním útoku
„O PUTOVNÍ POHÁR SDH BRLOH“
v sobotu 12. listopadu
Českokrumlovská scéna se k nám letos ještě jednou vrátí, a to s představením
„Popel a pálenka“
v pátek 18. listopadu skupina Arakain
koncert k novému albu „Homo Sapiens..?“
v neděli 27. listopadu od 17.00 hodin Koledy a slavnostní rozsvícení vánočního stromu na návsi
v sobotu 3. prosince od 14.00 hodin Setkání s důchodci v KD Brloh
v sobotu 10. prosince k nám zavítají
ČERNÍ ŠVIHÁCI
z Kostelce nad Orlicí. Našim divákům jsou známi, již dvakrát vystoupili na prknech Brložského divadla. Aby se jim cesta vyplatila, zahrají odpoledne pohádku pro děti a večer představení pro dospělé. Další podrobnosti uvedeme včas na plakátech, nechte si proto 10. prosince rezervované odpoledne i večer.
Vydalvatel: obec Brloh | 382 06 Brloh | Tel. 380 745 119 | www.obecbrloh.cz | Evid. číslo 10-403/16-38 | IČO: 00245801 | e-mail:
[email protected] Redakce: Marta Tomanová | Tisk: Tiskárna Josef Posekaný, www.posekany.cz
