5.5.2010
Upozornění
Determinace a biologie chráněných a CITES živočichů
• Tento materiál je pracovním (nikoliv definitivním) materiálem pro studenty FAPPZ ČZU a byl připraven pro vzdělávací účely. • Při přípravě materiálu byly pro nekomerční vzdělávací účely y užityy fotografie g dostupné p z internetu. Část autorů výslovně souhlasila s jejich použitím, ostatní autory, kteří nebyli kontaktováni a případně nesouhlasí s užitím fotografie prosíme, aby nás kontaktovali, jejich fotografie bude odstraněna.
Zvláště chráněné druhy ptáků ČR 1 – kriticky ohrožené druhy Jan Fechtner Aktualizováno 2009, pro studijní účely dostupné na: www.xxx.cz
kriticky ohrožení (1)
břehouš černoocasý (Limosa limosa) •
• Ptáci, klasifikovaní na území ČR jako kriticky ohrožení:
• • • • • • • • •
veliký jako holub, 40 cm, rozpětí: 63-74 cm, 200 – 500 g podobný jiným slukovitým bahňákům zobák mírně nahoru tmavý konec ocasu hřbet s vlnkováním, spodní strana těla v zimním šatě šedá svat. šat - krk a hruď rezavě červená mladí jsou šedí V letu je nápadný široký bílý pruh na křídlech a bílý kořen ocasu výskyt vlhké louky a rašeliniště u nás protahující pták, místy pravidelně hnízdící (20 párů), jižní Čechy, jih Moravy, severovýchod Moravy a Polabí
bukač velký (Botaurus stellaris) • • • • • • • •
•
volavkovitý brodivý pták velikost bažanta (70 - 80 cm), rozpětí 100-130 cm, 960-1940 g světle hnědé ochranné zbarvení těla s tmavě hnědými podélnými pruhy a skvrnami zavalité tělo mohutný krk krátké končetiny skrytý způsob života – prozradí hlas Rozšířen řídce v údolních nivách větších řek (Labe, Ohře, Dyje a Morava), v rybničních pánvích jižních Čech a na Českomoravské vrchovině - max. do 540 m. n. m. početnost se snižovala, úbytek byl nejsilnější, v posledních letech stavy pomalu stoupají. 2001-03 hnízdilo 30-40 párů
1
5.5.2010
bukáček malý (Ixobrychus minutus) •
malý volavkovitý pták (brodiví) velikosti sojky
•
33-38 cm, rozpětí: 49-58 cm,100 -160 g
•
výrazný pohlavní dimorfismus: samec s kontrastně černožlutohnědým šatem, samice nenápadně hnědá se skvrnami
•
Hnízdí v níže položených rybničních oblastech (u Žďáru n. Sázavou) byl to u nás nejpočetnější volavkovitý pták, téměř ze všech oblastí vymizel v současnosti hnízdí početněji pouze ve středních a východních Čechách, na jižní Moravě a na Ostravsku 2001-03 byl počet hnízdících párů odhadnut na 60-80 párů v celé Evropě stavy silně poklesly
•
•
•
V nebezpečí znehybní ve vzpřímeném postoji, se zobákem nahoru
drop velký (Otis tarda) • • • • •
• • • • • •
samec přes 100 cm, samice 75 cm šedá hlava u samců v době toku s dlouhým ostnitým vousem dorzální strana okrově hnědá s černými skvrnami ventrální strana bílá vysoké, velmi silné končetiny se 3 krátkými prsty (palec chybí) stepní pták z řádu krátkokřídlí nejtěžší létající pták kriticky ohrožený v celé Evropě u nás hnízdil v okolí Znojma spatřen několikrát, zalétl asi z Rakouska
2
5.5.2010
dytík úhorní (Burhinus oedicnemus) • • • • • • • • •
malinko větší než holub 38-45 cm, rozpětí: 76 - 88 cm, 300 - 535 g velká hlava, nápadné velké žluté nebo oranžové oko silný zobák dlouhé silné žluté nohy dlouhé, nohy, zvýrazněný kloub mezi holení a běhákem 3 prsty částečně spojené plovacími blánami specifický stepní druh bahňáka (dlouhokřídlí) v ČR vymizelý - poslední hnízdění 1991 na Znojemsku částečně tažný pták
chřástal malý (Porzana parva) •podobný chřástalu vodnímu ale veliký asi jako špaček 17-20 cm, 40-65 g •krátký ocas •krátký, u kořene červený zobák •Samec má svrchní stranu těla hnědou a spodní stranu šedomodrou, samice a mladí spodní stranu těla světle hnědavou •Nohy jsou zelené •skrytý způsob života, zaregistruje se spíš hlasový projev •hnízdí v močálech, bažinách a na březích rybníků zarostlých rákosem •v ČR velmi vzácný druh - jen 4 až 8 párů •(nepravidelně obsazované lokality v Polabí, jižních Čechách a na jižní a severní Moravě)
jeřáb popelavý (Grus grus) - Velký pták (120 cm, rozpětí: 180-200 cm, 4 - 7 kg) z řádu krátkokřídlí - dlouhý krk – bíločerný pruh, červená skvrnka na hlavě - krátký zobák - dlouhé nohy - volně visící peří na ocase - vydávají velmi silné troubivé zvuky - shromažďují se na polích, létají v klínovitých formacích - vyhledávají bažinaté rybníky s rozsáhlými rákosinami - staví si kupovitá hnízda z rostlinného materiálu - při toku předvádějí jeřábi charakteristický tanec, při kterém se uklánějí a vyskakují do výšky - nekrmiví, přesto rodina dlouho pohromadě - živí se převážně rostlinnou potravou a hmyzem - u nás max. 30 párů - vyskytuje na několika málo místech (např. Rožďalovické rybníky) a Českolipsko
3
5.5.2010
koliha velká (Numenius arquata) • největší evropský bahňák větší než havran • 48-60 cm, rozpětí: 90-106 cm, 5701000 g • dlouhý zobák ohnutý dolů • vysoké nohy • hnědá krycí zbarvení - jemně skvrnitá, spodní strana těla a spodní strana křídel je bělavá • mladí jedinci více rezaví • v loukách a bažinách, bahnité rybníky • u nás na tahu • vymizela, hnízdí do pěti párů v jihozápadních Čechách a na jižní Moravě, ještě v 70. letech bylo až 50 párů
kolpík bílý (Platalea leucorodia) • • • •
• • • • • •
•
menší než čápi (80 - 90 cm) celkově bílé zbarvení těla svatební šat: chocholka delších per na týle a žlutá skvrna na hrdle dlouhý černý zobák s dorzoventrálně zploštělým koncem tvaru lžíce na špičce se žlutou skvrnou dlouhé černé anizodaktylní končetiny neozývá se patří do čeledi ibisovití v Evropě hodnocen jako vzácný v ČR se začal objevovat od r. 1945, a to stále početněji, což přetrvává do současnosti První hnízdění 1949 na Mlýnském rybníku v Lednici, další 1983 - 88 na Střední novomlýnské nádrži, v Čechách poprvé v r. 1987 na Českobudějovicku 2001-03 u nás hnízdilo od 4 do 11 párů
kulík hnědý (Eudromias morinellus) • • •
• • •
• •
správně Charadrius morinellus veliký jako kos, 20-24 cm, 90-140 g ve svatebním šatě má široký bílý proužek přes oko a bílou hrudní p pásku Záda a krk jsou šedohnědá břicho je rezavě červené s černou skvrnou Zimní šat a šat mladých jedinců je svrchu hnědý s tmavými kapkovitými skvrnami a spodní stranou těla bílou Nohy jsou hnědé velmi vzácné nálezy hnízdění v Krkonoších
4
5.5.2010
luňák červený (Milvus milvus) •
• • • •
•
velikost jako káně (58-64 cm, rozpětí 140-165 cm 1200-1600 g) rezavohnědé zbarvení šedavá hlava, starší j. silně vykrojený ocas vyhledává mršiny, aktivně loví ptáky, drobné savce i ryby V ČR řídce hnízdí (200103), 70-100 párů, hojnější je v západní polovině Čech a na jižní Moravě
luňák hnědý (Milvus migrans) • spíš větší než káně • 50-60 cm,rozpětí 130-155 cm, 750-950 g. • mnohem tmavší než l. červený, celý tmavohnědý se světlejší hlavou • ocas méně vykrojený ocas • je rozšířen všude mimo Ameriku • V ČR pravidelně hnízdí v počtu 50 párů (jižní Morava a jižní Čechy) • přes naše území migrují severnější populace
5
5.5.2010
mandelík hajní (Coracias garrulus) • • • • •
•
větší krásný pták, 29-32 cm, rozpětí: 52-58 cm, 110-165 g skořicově hnědý hřbet zbytek těla pokrývají odstíny modré otevřená krajina s roztroušenou zelení v ČR vymizelý, poslední hnízdění 1991 u Brna, dříve početně i v koloniích tažný druh, zimuje převážně na jihu Afriky
Morčák velký (Mergus merganser) • •
• • • • • •
• •
větší než kachny (f 57 – 62, m 63 - 69 cm, rozpětí: 78-94 cm, 1000-2200 g) samec: svatební šat - zelenočerná hlava s chocholkou, prsa a boky bělavé, červená oční duhovka samice: rezavě hnědá hlava s chocholkou dlouhý a úzký červený zobák s přesahujícím ř h jí í nehtem ht krátké červené končetiny s plovací blánou mořské pobřeží Hlavní potrava jsou ryby Hnízdí nejčastěji v dutinách stromů, využívá však i dutiny ve skalních stěnách, ve starém zdivu, obsazuje i velké budky Naším územím protahuje, zimuje a poslední leta v malém počtu i hnízdí (okolí soutoku Odry a Olše u Bohumína), 2001-03 u nás hnízdilo 2-11 párů
6
5.5.2010
orel skalní (Aquila chrysaetos) • • • • • •
•
•
76 – 90 cm, rozpětí křídel 190 - 225 cm celkově tmavě hnědé zbarvení zlatožlutá pírka na týle černý zobák se žlutým ozobím žluté pařáty s velkými černými drápy j schopen je h ulovit l it i lišku lišk nebo b koloucha Mladí mají mimo zakončení bílý ocas, který věkem tmavne do pěti letech zcela v Beskydech a Krkonoších hnízdil do 80. let, pokusy o reintrodukci do Beskyd z Tater
orel křiklavý (Aquila pomarina) o málo větší než káně (55-65 cm, rozpětí: 145-165 cm, 1100- 2150g
dlouhá široká křídla s prstovitě roztaženými letkami Staří ptáci tmavohnědí, mají křídelní krovky světlejší než letky Mladí ptáci mají na křídlech dvě řady bělavých skvrn a světlou skvrnu v týle hnízdění jižní Čechy a Morava naposledy 90.leta minulého století
7
5.5.2010
orel mořský (Haliaeetus albicilla) •
• • • • •
•
•
•
až 90 cm, rozpětí až 240 cm, 5-8 (10) kg celkově šedohnědé zbarvení bílý klínovitý ocas žlutý zobák neopeřené p pařáty p y mladí do 5 let mají zobák černý, světlé skvrny potrava ryby a vodní ptáci,v zimě i mršiny, dožívá se až 40 let naše území pravidelným zimovištěm osd 80 let hnízdí, Třeboňsko, dále Českobudějovicko, Českolipsko, jižní Morava až 50 hnízdících párů
orlovec říční (Pandion haliaetus) • • • • • • • • • • • • •
větší než káně 55-60 cm, rozpětí: 152-167 cm, 1300-1900 g. noha s vratiprstem opeřená kostrční žláza štíhlý s dlouhými křídly p těla bílýý s tmavým ý vrchem a letkami spodek tmavé vole tmavý pruh se táhne přes bílou hlavu potrava ryby, loví střemhlav do vody v okolí velkých vodních ploch, s lesy, nebo alespoň staré stromy, kde staví hnízdo kosmopolitní druh k nám pravidelně zaletuje, hnízdění nebylo dosud doloženo hnízdí jak v Německu tak Polsku, početnost stoupá v Evropě směrem na východ
Ostralka štíhlá (Anas acuta) • •
štíhlejší než kachna divoká 51-62 cm. (mimo ocasní pera samců, rozpětí: 79-87 cm, 400-1300 g • tenký a dlouhý krk, úzký zobák • ostře vyčnívající ocas a šedé nohy Samec ve svatebním šedé tělo bílá hruď hnědá hlava zelené zrcátko černá ocasní pera vybíhající do 6-10 cm dlouhé špičky Samice hnědě skvrnitá s šedým zobákem špičatý ocas malé zrcátko v Evropě citelně ubývá Naším územím protahuje a vzácně zimuje Hnízdění je u nás vzácné a nepravidelné, 2001-03 max. do 3 párů
8
5.5.2010
Polák malý (Aythya nyroca) • • • •
• • • • • • •
Malý, menší než kachna divoká, délka 41 cm, rozpětí 60-67 cm, 440-740 g. Obě pohlaví podobně zbarvená tmavě hnědě s narudlým nádechem Samec ve svat. šatu má svítivě hnědé peří na hlavě, krku, hrudi a bocích, má čistě bílé opeření pod ocasem, bílé oči a tmavě šedýý zobák a nohyy Za letu je patrný široký bílý pásek na zadním okraji křídel Samice je matněji zbarvená do 80. let hnízdil v rybničních oblastech pravidelně 10-30 párů, pak ale téměř vymizel i hnízdní parazitismus – jiní poláci poslední doložené hnízdění je z roku 1992 z Žehuňského rybníka (KO) v současné době vymizelý vzácně u nás i zimoval
poštolka rudonohá (Falco vespertinus) • • •
•
• • • • • •
28-34 cm, rozpětí: 65-77 cm,130200 g zejk Samci celí šedočerní, mimo kalhotek a spodních ocasních krovek, které jsou červenohnědé, červené nohy, ozobí a kroužek kolem oka Samice mají hlavu a spodek těla rezavožlutou, žl t b bez skvrnění, k ě í vrch h těla je šedý, s tmavšími příčnými skvrnami stepní druh Hnízdí v koloniích (i společně např. s havrany) Potrava hlavně velký hmyz, méně drobní savci, potravu požírá za letu výskyt střední Rusko, areál pokračuje až do jihovýchodní Evropy V ČR na tahu, v minulosti na Moravě řídce hnízdila (80. leta) zimuje až v jižní Africe
puštík bělavý - Strix uralensis • •
mnohem větší než puštík obecný 50-59 cm, rozpětí: 103-124 cm, 800-1100 g variabilní, tři poddruhy, u nás S. u. macroura, 2 barevné morfy – šedá - základní barva bělavá s nahnědlým nádechem – okrově hnědá
• • • • • • • •
Vrch těla je vždy tmavší než spodina, po celém těle jsou podélné tmavé skvrny žlutý zobák U kořene křídla je světlá páska Závoj světlý, černobíle lemovaný Letky a ocas kouřově hnědé se světlejšími příčnými páskami Obě pohlaví jsou zbarvena stejně u nás výsykyt na Šumavě - hnízdil naposledy 1922, od 1995 pokusy o reintrodukci (10 - 20 párů na Šumavě) Na Moravě v Moravskoslezských Beskydech - 15 - 20 párů, možný výskyt i v Bílých Karpatech
9
5.5.2010
Raroh velký (Falco cherrug) • • • •
• • •
•
47-55 cm, rozpětí: 110125 cm, 800-1130 g zejk hnědý méně kontrastní zbarvení, vrch těla hnědý spodek světlý, hnědý, světlý skvrnitý světlejší hlavu pod okem úzký vous V ČR je hlavní oblastí výskytu jižní Morava, hnízdí u nás kolem 10 párů každoročně u nás zimuje
rybák černý (Chlidonias niger) • • •
rybák velikosti kosa 22-26 cm, rozpětí: 56-62 cm, 49-83 g ve svatebním šatě tmavý, černošedý – hlava, šíje a hruď sytě černá – spodina černošedá, spodní krovky ocasní bílé a šedý ocas – Letky černošedé,krajní černošedé krajní ruční tmavší – Zobák i nohy černé
•
Šat prostý – čelo, uzdička, široký pruh napříč šíjí a celá spodina těla bílé – Před okem černá skvrna,po stranách volete šedohnědé pole
• •
přes naše území početně protahuje výrazně ubývá, hnízdí jen na několika málo místech, hlavně v nižších polohách. Celková početnost 2001-2003 nepřesahovala 15 hnízdících párů
skalník zpěvný - Monticola saxatilis • • •
17-20 cm, 38-71 g typický kratší ocas s rezavými okraji a tmavším středem Samec svatební šat –
–
• •
• •
je na hlavě, hrdle a hřbetě šedomodrý, spodní hřbet má bílý, kostřec šedomodrý, bělavě skvrnitý Zbytek těla je červenohnědý, křídla tmavá.
p prostém šatě mají j p pera bílé lemy, spodina těla je příčně hnědě proužkovaná Samice má vrch těla šedohnědý, tmavě skvrnitý se světlými stříkanci, hrdlo bělavé, zbytek spodiny okrový, tmavěji skvrnitý kamenité svahy hor a kopců, lomy v ČR hnízdil v některých oblastech (České Středohoří, Podkrkonoší, jižní Čechy). vymizel, poslední hnízdiště na Moravě zanikla v 80. letech.
slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica) • typická modrá skvrna na prsou s hnědým středem • hnízdění této severské ssp. poprvé prokázáno v Krkonoších v roce 1978 • v současnosti je omezeno na rašeliniště s klečí na hřebenech Krkonoš mezi 1300 a 1470 m.n.m Početnost v posledních desetiletích silně snižuje, 2001-03 u nás hnízdilo jen 15-30 párů
10
5.5.2010
sokol stěhovavý (Falco peregrinus) • • • • • • • • • • •
38 - 50 cm, rozpětí 100 -110 cm, 500-1100 g zejk hřbet modrošedý spodek bělavý a vlnkovaný černými proužky na hlavě charakteristická tmavá přilbička a tmavý proužek od kořene zobáku až na hrdlo tmavě hnědé až černé oko orámované žlutým kroužkem žluté ozobí, šedý zobák u kořene bělavý žluté pařáty s černými drápy preferuje otevřenou krajinu potrava především ptáci až do velikosti kachny V ČR nebyl nikdy hojný, stavy se stále snižovaly, od 80.let se začaly zvyšovat a opět prokázáno první zahnízdění. V současnosti hnízdí asi 20 párů. Naše populace jsou stálé, severnější se na zimu stahují jižněji
strnad luční - Miliaria calandra
• • • •
Typickým znakem strnadů je robustní zobák (semenožravost) největší z našich strnadů (větší než vrabec 16-19 cm, 50 g, ) nenápadný hnědavý pták, pouze na světle zbarvených prsou a bříšku má hnědavé proužky podobný skřivanovi
11
5.5.2010
strnad zahradní - Emberiza hortulana
•V EU chráněn není, od roku 1982 však došlo k poklesu početnosti o celých 70 %. •V ČR patří mezi zvláště chráněné druhy (1). Jeho stavy se trvale snižovaly do počátku 90. let, poté následoval pozvolný nárůst početnosti. V roce 2000 byl odhad početnosti 4 000 – 8 000 hnízdících párů
15,5 - 16,5 cm, 25 g. Sameček zelenavě šedou hlavu s černými proužky, světle žlutý oční kroužek, vous a hrdlo. Kostřec a spodina těla jsou skořicově hnědé. Křídla, ocas a hřbet tmavěji hnědé s černými podélnými skvrnami skvrnami. Samice bledší,na temeni a hrudi jsou tmavě podélně proužkovaní. Ve všech šatech je jedním z nejdůležitějších poznávacich znaků žlutý kroužek kolem oka a načervenalý zobák
•pták otevřených rovinatých ploch, okrajů polí a luk s roztroušenými stromy
přes název zahradní se vyskytuje na polích a max. sadech
tenkozobec opačný (Recurvirostra avosetta)
80.leta u nás hnízdilo 200-300 párů, 2001-03 jen 80-160 párů V současnosti se vyskytuje převážně v nížinách a pahorkatinách, do hor vystupuje jen vyjímečně
• •
velikost holuba (42 - 46 cm, rozpětí: 67 - 77 cm, 220 - 435 g) štíhlý pták
• spodek těla je čistě bílý • černé konce letek (vrch těla je kontrastně černobílý) ý) • hlava a zadní strana krku černá • černý velmi tenký plochý zobák s lamelami, otočen nahoru
• dlouhé šedomodré nohy v letu přesahující délku těla • •
výskyt ostrůvkovitě v celé Evropě v Českobudějovické pánvi hnízdí až 6 párů
Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) velikost husy (f 58 - 64, m 82 - 90 cm, m 3500-5100 g f cca 2000 g ) samec: většina těla černá nebo černohnědá křídla hnědá vějířovitý ocas červený půlkruh nad okem samice: rezavě hnědý podklad s tmavými skvrnami červená skvrna nad okem • silný bílý zobák rozsáhlé, nejčastěji jehličnaté lesy, s roztroušenými volnými plochami, s porosty bobulonosných keřů 90% tetřevů u nás na Šumavě, zbytkové populace jsou v Slavkovském lese, v Beskydech, Jeseníkách a Králickém Sněžníku Počty tokajících kohoutů u nás do 150 kusů •
12
5.5.2010
vodouš rudonohý (Tringa totanus) • • • • • • • •
•
větší než kos (25-30 cm, rozpětí: 47-53 cm, 120-130 g) nápadně dlouhé červené nohy u kořene červený zobák, špička černá delší krk Vrch těla je světle hnědý, břicho bílé celý tmavě kropenatý bílé, bílý kostřec a spodní část zad V prostém šatu světlejší V ČR místy vzácně hnízdí (jihočeské rybniční pánve, dále Ostravsko a jižní Morava) a nehojně protahuje. stavy klesají i u nás, v 70. letech min. století u nás hnízdilo 80-150 párů, kolem roku 2000 už jen 2540 párů.
volavka červená (Ardea purpurea) •
• • •
• •
menší než čáp (70-90 cm,
rozpětí: 110-145 cm, 6001345 g ) podobná volavce popelavé, ale menší a tmavší červený nádech těla: rezavohnědý h ědý kkrk k a spodina di těla ěl žije v rozsáhlých porostech rákosu nebo orobince, Hnízdí v malých koloniích s jinými hnízdila na jižní Moravě (Lednickoú, v jižních Čechách v posledních desetiletích se stavy silně snízily, 2001-03 u nás hnízdilo do 3 párů.
výreček malý - Otus scops • •
•
• •
19-21 cm, rozpětí: 47-54 cm, 75-80 g. Základní zbarvení je variabilní, od šedavě po rezavě žlutohnědou, spodina těla je vždy světlejší než vrch Na celém těle jsou tmavé skvrny s příčným proužkováním Závoj je světle šedý s tmavšími skvrnami. Letky a ocas mají tmavé příčné pásy, při kořeni křídla a na jeho okraji jsou světlé pásy Na hlavě malá ouška vzácná pozorování tohoto druhu, v převážné většině případů z jižní a střední Moravy, 1998 doloženo hnízdění v Bílých Ksarpatech, v současnosti u nás hnízdí 4 páry
13
5.5.2010
zedníček skalní - Tichodroma muraria • 15,5-17 cm,16-22 g, • brhlíkovitý velmi vzácný horský pták • 1000-2500 m. n. m. • nejsevernější hnízdiště tohoto druhu v Evropě je v Tatrách na Slovensku • V ČR nehnízdí, vzácně se objevuje na jižní nebo severovýchodní Moravě (nejčastěji Pavlovské vrchy)
Samice má hrdlo a vole šedočerné, méně výrazné. V prostém šatu mají obě pohlaví vrch hlavy světle šedohnědý, hřbet světle šedý, hrdlo a vole bílé se smetanovým nádechem.
Samec ve svatebním šatu má hlavu tmavě šedou, hřbet a kostřec popelavě šedé Rýdovací pera černá s šedými, na vnějších dvou párech bílými špicemi Hrdlo a vole černé, spodina těla tmavošedá Křídlo černo-bílo-červené Zobák je černý, šídlovitý, mírně ohnutý dolů a delší než hlava
14
