UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

[desky]

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistky

Bakalářská práce

2016

Gabriela Kabátková

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky


Popularizace (a tzv. bulvarizace) českých deníků v letech 2010 - 2015 (příklad Mladá fronta Dnes a Lidové noviny) Bakalářská práce

Praha 2016

Autor práce: Gabriela Kabátková Vedoucí práce: doc. PhDr. Barbora Osvaldová

Rok obhajoby: 2016

Bibliografický záznam KABÁTKOVÁ, Gabriela. Popularizace (a tzv. bulvarizace) českých deníků v letech 2010 - 2015 (příklad Mladá fronta Dnes a Lidové noviny). Praha, 2016. 54 s. Diplomová práce (Bc.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra mediálních studií. Vedoucí diplomové práce doc. PhDr. Barbora Osvaldová.

Abstrakt V práci se zabýváme procesem bulvarizace a popularizace českých deníků na příkladu Mladé fronty Dnes a Lidových novin v letech 2010 - 2015. V první části vykládáme klíčové pojmy pro naší práci. Dále popisujeme podobu deníků Mladá fronta Dnes a Lidové noviny před příchodem nového majitele v letech 2010 – 2012. Poté rozebíráme změny v redakcích zmíněných periodik s příchodem nového majitele, tj. v letech 2013 – 2015, jejich čtenost a dále rozebíráme pojmy bulvarizace a popularizace na základě odborné literatury. V druhé části práce se zabýváme praktickým zpracováním tématu. Využíváme při tom výzkumnou metodu obsahovou analýzu kvalitativní, přičemž zkoumáme zpravodajství v rubrice Domov. Na základě odborné literatury jsme si stanovili hlavní hypotézy a výzkumné otázky, které zodpovídáme analýzou zpráv. Problematické zprávy, které se objevily v letech 2013 – 2014, podrobujeme ještě analýze z hlediska jazykových prostředků a zpravodajských norem. Cílem práce je objasnit důvody bulvarizace a popularizace u deníků Mladá fronta Dnes a Lidové noviny, zařazení těchto změn do společenského kontextu a přinést určité zobecnění pro další české deníky.

Abstract The thesis deals with the process of tabloidisation and popularisation of Czech dailies on the example of Mladá fronta Dnes and Lidové noviny in 2010-2015. The first section explains the key terminology for the thesis. It then describes the form of the dailies Mladá fronta Dnes and Lidové noviny before the advent of the new owner in 2010-2012.

After that, the paper discusses changes in the editorial offices of the periodicals with the advent of the new owner, in 2013-2015, and their reader base, as well as analyses the terms tabloidisation and popularisation based on expert literature. In the second section, the paper makes a practical treatment of the topic. It applies the research method of qualitative content analysis, examining news journalism in the newspaper section Domov. Based on the literature, we define the main hypotheses and research questions, answered by the news analysis. Problematic news that appeared in 2013-2014 is additionally analysed in terms of linguistic devices and news journalist standards. The objective of the paper is to clarify the reasons for the tabloidisation and popularisation of the dailies Mladá fronta Dnes and Lidové noviny, put these changes in a societal context, and make a certain generalisation for other Czech dailies.

Klíčová slova Bulvarizace, popularizace, deník, Mladá fronta Dnes, Lidové noviny, zpravodajství.

Keywords Dumbing (tabloidization), popularization, daily newspapers, Mlada fronta Dnes, Lidove noviny, news (coverage). Rozsah práce: 63 222 znaků vč. mezer

Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval/a samostatně a použil/a jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely. V Praze dne 11. 5. 2016


Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí práce doc. PhDr. Barboře Osvaldové za četné konzultace, z kterých vzešly zásadní připomínky k celé práci. Děkuji také za její vedení práce a podporu, kterou mi po celou dobu psaní poskytovala.

1

Obsah OBSAH ......................................................................................................................................................... 1 ÚVOD ........................................................................................................................................................... 2 1. VYSVĚTLENÍ POJMŮ ......................................................................................................................... 3 1. 1 KONCERN AGROFERT ......................................................................................................................... 3 2. ROK 2013 – ZAKOUPENÍ SKUPINY MAFRA A. S. AGROFERTEM ......................................... 4 2. 1 STRUKTURA MEDIÁLNÍ SKUPINY MAFRA A. S. .................................................................................... 4 2. 2 ČTENOST ............................................................................................................................................ 6 3. OBMĚNY V REDAKCI MLADÉ FRONTY DNES V LETECH 2010 – 2015 ................................. 7 3. 1 OBSAH A TVORBA DENÍKU V LETECH 2010 – 2012 ............................................................................. 7 3. 2 ROK 2013 A OBMĚNY V REDAKCI ....................................................................................................... 8 3. 3 ROK 2014 A OBMĚNY V REDAKCI ....................................................................................................... 9 4. OBMĚNY V REDAKCI LIDOVÝCH NOVIN V LETECH 2010 – 2015 ....................................... 11 4. 1 OBSAH A TVORBA DENÍKU V LETECH 2010 – 2012 ........................................................................... 11 4. 2 ROK 2013 A OBMĚNY V REDAKCI ..................................................................................................... 14 4. 3 ROK 2014 A OBMĚNY V REDAKCI ..................................................................................................... 15 4. 4 ROK 2015 A OBMĚNY V REDAKCI ..................................................................................................... 16 5. SPOLEČENSKÝ KONTEXT ANEB PROČ BY MOHLY MÍT LIDOVÉ NOVINY A MLADÁ FRONTA DNES SKLONY K BULVARIZACI..................................................................................... 18 5. 1 POJEM BULVARIZACE Z HLEDISKA ODBORNÉ LITERATURY V KOMPARACI S ETICKÝM KODEXEM NOVINÁŘŮ ............................................................................................................................................... 18 5. 2 POPULARIZACE V SOUVISLOSTI S BULVARIZACÍ ............................................................................... 19 5. 4 MOŽNÉ DŮVODY POPULARIZACE A BULVARIZACE V DENÍCÍCH MLADÁ FRONTA DNES A LIDOVÉ NOVINY ................................................................................................................................................... 20 6. PRAKTICKÁ ČÁST: KVALITATIVNÍ OBSAHOVÁ ANALÝZA ZPRAVODAJSKÉ RUBRIKY „DOMOV“ LIDOVÝCH NOVIN A MLADÉ FRONTY DNES ...................................... 21 6. 1 ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ, KONKRÉTNÍ VYBRANÉ KAUZY, KTERÝMI SE BUDEME ZABÝVAT, DEFINOVÁNÍ HODNOT .................................................................................................................................................. 21 6. 2 Obsahová analýza: Rok 2010 a komparace Mladé fronty Dnes a Lidových novin z hlediska titulků a obsahu ................................................................................................................................. 22 6. 2. 1 Obsahová analýza: Rok 2011 a komparace Mladé fronty Dnes a Lidových novin z hlediska titulků a obsahu ................................................................................................................................. 23 6. 2. 2 Obsahová analýza: Rok 2012 a komparace Mladé fronty Dnes a Lidových novin z hlediska titulků a obsahu ................................................................................................................................. 25 6. 2. 3 Obsahová analýza: Rok 2013 a komparace Mladé fronty Dnes a Lidových novin z hlediska titulků a obsahu ................................................................................................................................. 27 6. 2. 4 Obsahová analýza: Rok 2014 a komparace Mladé fronty Dnes a Lidových novin z hlediska titulků a obsahu ................................................................................................................................. 29 6. 3 VYBRANÉ ZPRÁVY Z HLEDISKA JAZYKOVÝCH PROSTŘEDKŮ A ZPRAVODAJSKÝCH NOREM V DENÍCÍCH MLADÁ FRONTA DNES A LIDOVÉ NOVINY SE ZAMĚŘENÍM NA OBDOBÍ 2013 – 2014 PO ZMĚNĚ VLASTNÍKA ................................................................................................................................................................ 30 6. 3. 1 Rok 2013 a analýza zpravodajských norem a jazykových prostředků ................................... 31 6. 3. 2 Rok 2014 a analýza zpravodajských norem a jazykových prostředků ................................... 34 ZÁVĚR ....................................................................................................................................................... 37

2

Úvod Téma, kterému se v naší práci budeme věnovat, se týká bulvarizace a tzv. popularizace českých deníků v letech 2010 až 2015, přičemž v praktické části se věnujeme rokům 2010 – 2014. Oproti schváleným tezím jsme tedy vynechali rok 2015, protože by práce neúměrně narostla a analyzovaného materiálu i tak bylo dostatečné množství. Ve všech kapitolách čerpáme z odborné literatury uvedené v tezích, přičemž dvě knihy z tezí jsme načetli jako odborný základ, ale nakonec jsme je pro citace nevyužili. Ve zdrojích je uvádíme, neboť nám daly teoretický základ. Jde o knihy: HOCHELOVÁ, Vlasta. Hodnotové aspekty masmédií dôrazom na spravodajstvo a BOCZKOWSKI, Pablo J. a Eugenia MITCHELSTEIN. The news gap: when the information preferences of the media and the public diverge. Jako konkrétní příklady používáme v praktické části Mladou frontu Dnes a Lidové noviny, konkrétně jejich zpravodajství v rubrice „Domov“. V teoretické části nejprve objasníme základní pojmy, se kterými se v práci setkáme. Dále se budeme zabývat klíčovým rokem 2013 pro oba deníky, kdy mediální dům Mafra a. s. koupil koncern Agrofert. Název Mafra a. s. používáme záměrně, i když je někde uvedena grafická podoba MAFRA a. s., avšak použití kolísá. Pro účely naší práce budeme mediální dům označovat Mafra a. s. V následujících kapitolách zkoumáme obměny v redakci, které vyvolala výše zmiňovaná změna vlastníka, v obou denících. Poté se zabýváme samotným procesem bulvarizace, ke kterému začalo docházet už v roce 2010 a společenským kontextem časové oblasti pozorování. V praktické části práce využijeme metodu kvalitativní obsahové analýzy pro komparaci Mladé fronty Dnes a Lidových novin z hlediska titulků a obsahu uveřejňovaných zpráv na příkladech velkých kauz. Se zaměřením na změny v redakci věnujeme zvláštní pozornost rokům 2013 až 2014, konkrétně analýze jazykových prostředků a dodržování zpravodajských norem při zpracování těchto kauz. V závěru zjištěné poznatky shrnujeme a snažíme se najít možné odůvodnění bulvarizace a popularizace českých deníků. Práce si klade za cíl objasnit tyto důvody, zařadit je do společenského kontextu (například snaha o zvýšení prodeje a tlak veřejnosti) a poukázat na odchýlení od zpravodajských hodnot.

3

1. Vysvětlení pojmů Z počátku musíme vysvětlit klíčové pojmy. Prvním z nich je pojem bulvarizace. Přídavné jméno bulvární, z kterého je slovo bulvarizace odvozeno, označuje v drtivé většině případů něco neseriózního, vulgárního či laciného.1 Bulvarizace je v médiích poměrně rozšířeným trendem. Média se zabývají soukromým životem osob, které jsou předmětem zpráv, a zveřejňují tzv. soft news (lehčí zprávy, příběhy).2 Bulvarizaci definuje také publikace Co je bulvár, co je bulvarizace. „Bulvarizací se pak zjednodušeně řečeno rozumějí ekonomické změny v chování médií, a to především proces marketizace mediálních organizací, komercionalizace mediálních aktivit a unifikace mediálních produktů.“3 Dalším důležitým pojmem je popularizace. Označujeme tím snahu vytvořit obsah, který bude zajímavější a čtenější nehledě na kvalitu sdělení. Jde především o to zpopularizovat dané médium (udělat jej známějším a kupovanějším). V praktické části práci se setkáme s obsahovou analýzou. Obsahová analýza „zkoumá témata, jakými se média zabývají a jak velký prostor jim věnují. Je schopna popsat proměnu mediálních obsahů v delším časovém horizontu. Umožňuje snadné srovnávání různých typů médií a médií různých mediálních krajin.“ Obsahovou analýzu řadíme do oblasti kvantitativních i kvalitativních výzkumných metod. 4

1. 1 Koncern Agrofert Mediální dům Mafra a. s. byl zakoupen koncernem Agrofert – respektive jeho centrálou Agrofert a. s. v roce 2013. Než se podrobnostmi tohoto obchodu budeme zabývat v další kapitole, přibližme si Agrofert a jeho historii. Společnost založil Andrej Babiš, současný ministr financí, v roce 1993. Původně se měla zaměřovat pouze na obchod s hnojivy. Postupem let se její působnost rozšířila na mj. chemii, potravinářství, lesnictví a dřevařství, obnovitelné zdroje a média. Koncern Agrofert je nadnárodní skupinou pro více než 250 společností. Jeho centrálou je skupina Agrofert a. s., která se transformovala v roce 1994. Jediným akcionářem Agrofertu a. s. je Andrej 1

Autor stati: OSVALDOVÁ, Barbora. Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. 3., rozš. vyd. Praha: Libri, 2007, s. 35. ISBN 978-80-7277-266-7. 2 TRAMPOTA, Tomáš. Zpravodajství. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, s. 160. ISBN 80-7367-096-8. 3 Autor kapitoly: OSVALDOVÁ, Barbora. Kap.: Bulvarizace a etika v českých médiích. Co je bulvár,co je bulvarizace. Vydání první. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2016, s. 11. ISBN 978-80-246-3229-2. 4 TRAMPOTA, Tomáš a Martina VOJTĚCHOVSKÁ. Metody výzkumu médií. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, s. 99. ISBN 978-80-7367-683-4..

4 Babiš. Aktuálně z hlediska médií spadá pod Agrofert mj. zmíněná skupina Mafra, dále společnost Londa (například rádio Impuls). Rádio Impuls bylo v době nákupu v roce 2014 nejposlouchanějším českým rádiem.5

2. Rok 2013: zakoupení skupiny Mafra a. s. Agrofertem V roce 2012 vstoupil Agrofert na mediální půdu a to založením společnosti AGF Media. O rok později došlo k zakoupení společností Lieken (Německo), Ecopress (Slovensko) a Mafra a. s. (Česká republika). K nákupu Mafry a. s. došlo konkrétně v červnu, cena transakce zůstala nezveřejněna a celý obchod musel schválit antimonopolní úřad. K nákupu došlo tedy v červnu 2013, k předčasným sněmovním volbám v říjnu téhož roku. Babišovo politické hnutí ANO získalo 18,65 % hlasů voličů a dostalo se do koaliční vlády. Andrej Babiš se stal vicepremiérem a ministrem financí. Aby se vyvaroval střetu zájmů, podnikl náležité kroky. „V lednu 2014 proto (kvůli své roli ve vládě – pozn.aut.) Andrej Babiš odešel z postů předsedy představenstva a generálního ředitele Agrofertu a nadále nijak nezasahuje do chodu a činnosti koncernu a jeho společností, zůstává pouze jeho akcionářem,” uvádí webová stránka Agrofertu.6 I tak se ovšem nevyvaroval kritice veřejnosti. Veřejnost kritizovala zejména to, že může jako vlastník zasahovat do obsahu zpravodajství či do umisťování reklamy – nedovolí kupříkladu, aby se v novinách zveřejnila reklama na případného konkurenta Agrofertu. „...Vlastníci nenutí novináře k porušování profesní etiky, ale svou ekonomickou moc uplatňují již tím, na jaké příjemce se má zpravodajství zaměřit a jaký objem finančních prostředků bude zpravodajství přidělen... Vlastníci médií tak jsou prvním výrazným zdrojem potenciální ekonomického vlivu na podobu zpráv.“7

2. 1 Struktura mediální skupiny Mafra a. s. Mediální skupina Mafra a. s. prošla za dva roky vlastnictví Agrofertem výraznými změnami. V současné době pod sebou sdružuje Mladou frontu Dnes,

5

Koncern Agrofert. Agrofert [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.agrofert.cz/oagrofertu/koncern-AGROFERT 6 Koncern Agrofert. Agrofert [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.agrofert.cz/oagrofertu/koncern-AGROFERT 7 TRAMPOTA, Tomáš. Zpravodajství. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, s. 153. ISBN 80-7367-096-8.

5 iDnes.cz, Lidové noviny, Lidovky.cz, bezplatný deník Metro, týdeník Téma, regionální týdeník 5plus2, hudební stanice Óčko, Óčko Gold, Óčko Express, virtuálního operátora Mobil.cz a poptávkový systém AAAPoptavka.cz.8 Pro větší přehlednost uvádíme strukturu Mafry a. s. v grafu (viz následující strana).

Graf č. 1 – struktura mediálního domu Mafra a. s..9 Ve výše uvedeném výčtu jsme zmínili nejznámější média, která pod Mafru a. s. spadají. Mafra a. s. se zaměřuje také na e-commerci, obvykle tyto weby spadají pod weby zpravodajské. Zpravodajským portálem Mladé fronty Dnes je iDnes.cz. V tištěných novinách často najdeme odkaz na tento web a iDnes.cz často poutá na novinové články, které mají v tisku vyjít. Na stejném základě fungují i Lidové noviny a Lidovky.cz. Tato vzájemná spolupráce, ač se může zdát pro naše pozorování nedůležitá, hraje často klíčovou roli v obsahu.

8

Mafra. Mafra [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.mafra.cz/cs/default.asp?y=mafra_all\cs_o-spolecnosti_portret-spolecnosti.htm&menu=

6 Například v Mladé frontě Dnes se objevují články z internetové rubriky Revue z iDnes.cz. Rubrika Revue je zaměřena na populární osobnosti. Přináší informace o jejich životě, rozhovory i reportáže ze světa showbyznysu. Mnohdy svým zpracováním připomínají svým obsahem bulvární deníky. My se v práci zaměřujeme na oblast zpravodajství, rubrika Kultura se pochopitelně od zpravodajství často odděluje svými publicistickými žánry. Přesto však autorka považovala za důležité tento poznatek zmínit.

2. 2 Čtenost Čtenost českých deníků zkoumá Unie vydavatelů. Ukazatel čtenosti definuje Unie vydavatelů jako odhad čtenosti na vydání. Dle nejaktuálnějších dostupných dat z roku 2015 je nejčtenějším deníkem v České republice Blesk a na druhém místě je Mladá fronta Dnes s čteností 639 000. Z mediální skupiny Mafra a. s. najdeme na šestém místě Lidové noviny s čteností 203 000.10 Když tento výsledek srovnáme se stejným zkoumaným obdobím roku 2012, tedy posledním rokem před nákupem Mafry a. s., zjistíme, že se sice pořadí nezměnilo, ale čtenost poklesla. Mladá fronta Dnes byla v roce 2012 na druhém místě s čteností 804 000, Lidové noviny na šestém místě s čteností 209 000.11 Zatímco u Lidových novin není propad tak markantní, u Mladé fronty se jedná o ztrátu téměř 200 000 čtenářů. Jak dále ze zmíněného materiálu Unie vydavatelů vyplývá, celkově dochází k dlouhodobé tendenci poklesu čtenosti tištěných placených deníků.12 Podle dostupných informací předplatitelské linky ale došlo k výraznému poklesu čtenářů poté, co se změnil vlastník u Mladé fronty Dnes. Pokles čtenosti tištěných deníků lze tedy připsat i nástupu nových technologií a nových médií, přičemž novými médii rozumíme „mediální technologie založené na

9

Mafra. Mafra [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.mafra.cz/cs/default.asp?y=mafra_all\cs_o-spolecnosti_struktura-spolecnosti.htm&menu= 10 Unie vydavatelů. Unie vydavatelů [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.unievydavatelu.cz/gallery/files/Media%20projekt%202_%20a%203_%20čtvrtlet%C3%AD% 202015%20výsledky.pdf 11 Unie vydavatelů. Unie vydavatelů [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.unievydavatelu.cz/gallery/files/mpr12tz04%20ročn%C3%AD.pdf 12 Unie vydavatelů. Unie vydavatelů [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.unievydavatelu.cz/gallery/files/MP_1-2-2015-Prezentace_v07m.pdf

7 digitálním, číselném zpracování dat... Podstatným rysem nových médií je univerzálnost digitálních dat a z toho plynoucí multimedialita.“13 Jaroslav Čuřík ve své knize Zpravodajské žánry v tištěných a online médiích dokonce hovoří o soumraku žurnalismu. „Obrovský vliv na tuto proměnu (proměnu zpravodajství – pozn. aut.) má zejména ekonomika mediálních organizací a v nemenší míře vývoj technologií, zejména internet a vše, co s ním souvisí. Někdy se v této souvislosti mluví o soumraku žurnalismu.”14

3. Obměny v redakci Mladé fronty Dnes v letech 2010 – 2015 V kapitole rozebereme nejprve obsah Mladé fronty Dnes v letech 2010 – 2012, tj. strukturu deníku a jeho rubrik. Dále přistoupíme ke klíčovému roku 2013 a obměnám v redakci. Redakce se výrazně měnila do roku 2014.

3. 1 Obsah a tvorba deníku v letech 2010 – 2012 Deník Mladá fronta Dnes změnil svou podobu výrazně v březnu 2010. Došlo k posílení regionálního zpravodajství a ke změnám v grafice včetně úpravy loga. V září téhož roku zahájil deník i novou marketingovou kampaň, která se měla zaměřit na zvýšení čtenosti titulu. 15 V letech 2010 – 2012 bychom našli v Mladé frontě Dnes standardní rubriky jako jsou Z domova, Ekonomika, Ze světa, Kultura, Názory, zprávy z regionu a Sport. V roce 2012 dostal novou grafickou i obsahovou podobu magazín Víkend. Od roku 2005 byl šéfredaktorem Robert Čásenský. Jak jsme již zmínili ve výše uvedených údajích, v roce 2010 byla Mladá fronta Dnes na druhém místě čtenosti

13

Autor stati: LÁBOVÁ, Alena. Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. 3., rozš. vyd. Praha: Libri, 2007, s. 130. ISBN 978-80-7277-266-7. 14 ČUŘÍK, Jaroslav. Zpravodajské žánry v tištěných a online médiích. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014, s. 7. ISBN 978-80-210-7589-4. 15 Mafra. Mafra [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.mafra.cz/cs/mafra-tiskovezpravy.asp?c=A100901_103530_mafra-tiskove-zpravy_kbt

8 s číslem 847 000. K poklesu došlo až v letech 2013 až 2015. V roce 2013 se Mladá fronta Dnes umístila rovněž na druhém místě, ale s číslem 797 000.16 V redakčním týmu nechyběli známí komentátoři jako Karel Steigerwald, Jana Bendová či zahraniční zpravodajka Adéla Dražanová. Zástupcem šéfredaktora byli Jiří Kubík a Martina Riebauerová. Z hlediska deníkových příloh byl nejčtenější Magazín Dnes + TV s číslem 964 000.17 K vysoké čtenosti Magazínu Dnes + TV výrazně přispívaly reportáže Tomáše Poláčka, které se postupem času začaly pravidelně objevovat v každém čísle.

3. 2 Rok 2013 a obměny v redakci Pro odchod se v roce 2013 rozhodlo mnoho redaktorů kvůli změně vlastníka Mafry a. s., potažmo tedy Mladé fronty Dnes. Jednou z nejvýraznějších postav, které deník opustily, byl šéfredaktor Robert Čásenský. Čásenský svůj odchod oznámil v listopadu 2013. O svém odchodu uvažoval už od konce června a post opustil po osmi letech. V rozhovorech však zdůrazňoval, že nejde o vynucený krok, ale o jeho dobrovolné rozhodnutí. Další výpovědi přišly záhy. V první vlně odchodů ho následovali: zástupkyně šéfredaktora Martina Riebauerová, vedoucí regionálních redakcí Karel Škrabal (podal výpověď v roce 2014), vedoucí newsroomu a vedoucí přílohy Kavárna Michal Musil, vedoucí integrované zahraniční rubriky Mladé fronty Dnes, iDnes.cz a Lidových novin Adéla Dražanová, vedoucí Magazínu Dnes + TV Martin Moravec (v roce 2014 se vrátil), investigativní reportérka Jana Klímová, editor Robert Klos, investigativní reportér Jaroslav Kmenta, ekonomický reportér Jaroslav Mašek, redaktor integrované zahraniční rubriky Pavel Novotný, reportér domácí rubriky Antonín Vikora (vrátil se do redakce v roce 2015 jako editor), reportér Magazínu Dnes + TV Tomáš Poláček.18 Výše zmínění podali výpověď či byli propuštěni. Tyto odchody vyvolávaly veřejnou kritiku a domněnku, že je práce redakce ovlivňována Agrofertem.

16

Unie vydavatelů. Unie vydavatelů [online]. [cit. 2016-01-24]. Dostupné z: http://www.unievydavatelu.cz/gallery/files/Ročn%C3%AD.pdf 17 Unie vydavatelů. Unie vydavatelů [online]. [cit. 2016-01-24]. Dostupné z: http://www.unievydavatelu.cz/gallery/files/Ročn%C3%AD.pdf 18 51 novinářů, kteří opustili MF a LN za Babiše. Echo24 [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://echo24.cz/a/wGuWL/51-novinaru-kteri-opustili-za-babise-mf-dnes-a-ln

9

3. 3 Rok 2014 a obměny v redakci Záhy po odchodu Roberta Čásenského bylo třeba najít náhradu na pozici šéfredaktora. Sám Andrej Babiš si do funkce vybral novinářku Sabinu Slonkovou, která se stala šéfredaktorkou od ledna 2014. Funkce zástupce šéfredaktora se zrušila, nahradila ji pozice ředitele redakce – tím se stal Jiří Kubík (předtím zástupce šéfredaktora). Společně se Slonkovou přišli do redakce také noví redaktoři a redaktorky. Do redakce přišel Petr Holub, který se zaměřoval na korupci, zdravotnictví a unijní fondy. Dále v redakci začali pracovat: držitelka Novinářské ceny EU Eliška Bártová, bývalý zástupce šéfredaktora Hospodářských novin Zdeněk John, šéfeditorka portálu Aktuálně.cz Simona Holecová a válečný reportér Martin Novák, laureát ceny za literaturu faktu. Nastoupila také Zuzana Kubátová. Přičemž většina zmíněných měla velký podíl na úspěchu zpravodajského portálu Aktuálně.cz. Sabina Slonková v něm byla do té doby šéfredaktorkou.19 Sabina Slonková při nástupu do funkce uváděla, že trvá na tom, aby Mladá fronta Dnes zůstala nezávislým deníkem. V pozici šéfredaktory působila jen půl roku, v červenci 2014 dala výpověď. Když se jí na důvod odchodu zeptal v rozhovoru pro Aktuálně.cz Karel Hvížďala, uvedla: „Ukázalo se, že mám úplně jiné představy o tom, co v praxi znamená slovo nezávislost… Po půl roce bylo zjevné, že kvůli tomu už na pozici šéfa MF Dnes dál nelze odvádět normální práci. Ten rozpor byl tak velký, že přípravu svobodných novin v podstatě znemožňoval. Dostala jsem se do stadia, kdy bych při svém dalším setrvání ve funkci musela dělat věci, které nikdy dělat nebudu a nechci. Nechtěla jsem být hrobníkem novin, ve kterých jsem začínala a ke kterým mám vztah.”20 Dále v rozhovoru upozornila na fakt, že se určitá témata, o kterých se mělo psát, diskutují s manažery Mafry a. s., a že pro ně je slovo nezávislost jen fráze. Odborná literatura uvádí, že redaktoři a redaktorky se mohou řídit etickým kodexem a snažit se o objektivitu, ale ve většině případů jsou zaměstnanci, kteří musejí respektovat rozhodnutí zaměstnavatele. Ten nad nimi má ekonomickou moc, neboť jim kdykoli může dát

19

Mafra. Mafra [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.mafra.cz/cs/mafra-tiskovezpravy.asp?c=A140107_162301_mafra-tiskove-zpravy_las 20 Rozhovor se Sabinou Slonkovou na Aktuálně.cz. Aktuálně.cz[online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://nazory.aktualne.cz/rozhovory/sabina-slonkova-nechtela-jsem-byt-hrobnikem-mfdnes/r~d688dd94b5c911e4ba57002590604f2e/

10 výpověď. Ve většině případů hraje tedy vedení hlavní roli při schvalování tématu a obsahu zpráv.21 Při odchodu Sabiny Slonkové nastala druhá vlna výpovědí. Odešli: ředitel redakce Jan Kubík, reportéři Tomáš Syrovátka, Jan Němec, Petr Holub, reportérka Eliška Bártová, komentátor Karel Steigerwald, vedoucí domácí rubriky Václav Dolejší, vedoucí ekonomické redakce Jiří Štický, ekonomická reportérka Kateřina Koubová, vedoucí magazínu Ona Dnes Lenka Tréglová.22 Musíme zmínit také Theodora Marjanoviče, který vedl zahraniční rubriku v letech 2007 – 2012, pak psal pravidelně komentáře, názory či glosy. Definitivně redakce opustil v létě 2015. Výše zmíněný Jan Kubík vedl redakci až do nástupu nového šéfredaktora Jaroslava Plesla, později podal výpověď. Jaroslav Plesl nastoupil do funkce od července 2014. Nový šéfredaktor při svém nástupu zdůraznil, že Mladá fronta Dnes bude pod jeho vedením nezávislá na majitelích. Jaroslav Plesl byl do té doby šéfredaktorem časopisu Týden. V říjnu 2014 prošla Mladá fronta Dnes grafickými i obsahovými změnami. Změnila se i cena – sjednotila se na 18 korunách za výtisk nehledě na region a den v týdnu. Grafická proměna se týkala záhlaví novin, stránky se staly barevnějšími (což mnozí čtenáři komentovali slovy, že se blíží bulváru23), standardní rubriky se rozšířily o Publicistiku, kultura dostala nově prostor na dvoustránce. V říjnu 2014 se vrátil do pozice vedoucího Magazínu Dnes + TV Martin Moravec. V redakci tak chyběl pouhých devět měsíců. Každý den od té doby vychází společně s novinami časopis. V pondělí Ona Dnes, v úterý Test Dnes, ve středu Doma Dnes, ve čtvrtek Magazín Dnes + TV, v pátek Rodina Dnes, v sobotu Víkend Dnes. K tomu ještě vychází lifestylový měsíčník City Life.24 Nejčtenější přílohou je Magazín Dnes + TV se čteností 823 000.25

21

TRAMPOTA, Tomáš. Zpravodajství. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, s. 156. ISBN 80-7367-096-8. Echo24. Echo24 [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://echo24.cz/a/wGuWL/51-novinarukteri-opustili-za-babise-mf-dnes-a-ln 23 Online rozhovor Jaroslava Plesla se čtenáři iDnes.cz. iDnes.cz [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/on-line-rozhovor-s-jaroslavem-pleslem-dxr/domaci.aspx?c=A141021_175206_domaci_cen 24 Mladá fronta Dnes. Mafra [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.mafra.cz/cs/?y=mafra_all%5Ccs_produkty-a-sluzby_mlada-fronta-dnes.htm 25 Unie vydavatelů. Unie vydavatelů [online]. [cit. 2016-01-24]. Dostupné z: http://www.unievydavatelu.cz/gallery/files/MP_4-1-2015-Prezentace_v04.pdf 22

11

4. Obměny v redakci Lidových novin v letech 2010 – 2015 V kapitole se zaměříme nejprve na podobu Lidových novin před nákupem Mafry a. s. Agrofertem, tj. v letech 2010 – 2012. Poté rozebereme odchody redaktorů a obměny v redakci v roce 2013, včetně odchodu šéfredaktora Dalibora Balšínka. V roce 2013 došlo rovněž k nástupu nového šéfredaktora Istvána Léka, který vede redakci dodnes. Na konci kapitoly se zabýváme nejaktuálnější změnou v redakci Lidových novin, a to odchodem redaktorek Kateřiny Šafaříkové a Kateřiny Eliášové v reakci na komentáře komentátora Lidových novin Jana Macháčka a jeho spojitosti s Andrejem Babišem.

4. 1 Obsah a tvorba deníku v letech 2010 – 2012 V čele Lidových novin na pozici šéfredaktora byl od roku 2009 až do svého odchodu v roce 2013 Dalibor Balšínek (o odchodu Dalibora Balšínka z redakce viz kapitola Obměny v redakci v roce 2013). V letech 2010 – 2012 bychom našli, stejně jako dnes, v Lidových novinách tyto rubriky: Domov, Svět, Kultura, Názory, Ekonomika, Sport. Lidové noviny zaujaly své čtenáře v březnu 2010 mimořádným vydáním Vancouver 2010, které monitorovalo právě skončenou olympiádu. Stostránkové vydání bylo k dispozici od 5. března až do konce měsíce.26 V březnu došlo v rámci přílohy Pátek Lidových novin ke změně. Z magazínu se stal typově spíš časopis. Změnil se obsah – Pátek od té doby přináší více rozhovorů, dostal také novou grafickou podobu. Zachoval se televizní program na celý týden. Pro větší přehlednost uvádíme definice magazínu a časopisu. „Magazín – v přeneseném slova smyslu ilustrovaný časopis jako skladiště zpráv. Magazín je svou podstatou polytematický a je schopen spojovat námětově a žánrově nesourodé a formálně odlišné menší celky. Má většinou periodický charakter a některé stálé rubriky.“27 Časopisem pak rozumíme „tiskovinu vycházející pravidelně v určitém místě, která má nejméně půlroční a nejvíce jednotýdenní periodicitu... Svou strukturou, 26

Lidové noviny. Mafra [online]. [cit. 2016-02-28]. Dostupné z: http://www.mafra.cz/cs/mafra-tiskovezpravy.asp?c=A100303_153855_mafra-tiskove-zpravy_kbt 27 Autoři stati: OSVALDOVÁ, Barbora. ŠMÍD, Milan a MARŠÍK, Josef. Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. 3., rozš. vyd. Praha: Libri, 2007, s. 115. ISBN 978-80-7277266-7.

12 stavbou textů i celkovým zaměřením je určena vyhraněnému okruhu čtenářů, který je již zpravodajsky informován a hledá detailnější nebo specializované údaje. Časopisy se zaměřují na recipienty vyměřené například sociálním zaměřením nebo zájmem, jejich okruh čtenářů je sourodější.“28 Magazín Pátek se stal časopisem, který se snažil zacílit na určitou skupinu čtenářů a předat jim obsah aktuálnější a stylovější než doposud.29 Po velkém úspěchu vancouverského speciálu se redakce rozhodla pro další speciál 101 nejkrásnějších výletů. Načasování vydání bylo taky příhodné – speciál vyšel 27. května a k prodeji byl až do konce června.30 O úspěchu svědčí fakt, že v létě 2015 každý den server Lidovky.cz tyto tipy publikoval pod názvem 101 výletů s dětmi. Po kladném ohlasu čtenářů na letní výlety přichází logicky speciál se zimní tipy pod názvem: 101 zimních výletů. Ten začal vycházet v říjnu a s jeho koupí čtenáři získali i skipas do areálu Monínec.31 Hned na začátku roku 2011 přišly Lidové noviny s novou přílohou, která pravidelně vychází dodnes. Od 3. ledna 2011 Lidové noviny obsahují každé pondělí přílohu Právo a Justice. U jejího zrodu stál Tomáš Němeček, který ji také do svého odchodu vedl (o odchodu Tomáše Němečka z redakce viz kapitola Obměny v redakci v roce 2013).32 Edice “101” se ukázala být mezi čtenáři velmi populární a úspěšná. V červnu 2011 tak vychází 101 pohnutých osudů. „Jedinečnost souboru dodávají také autoři jednotlivých příběhů, kterými jsou přední osobnosti české žurnalistiky jako Jiří Peňás, Stanislav Motl, Jan Rejžek, Jiří Jakoubek, Marta Švagrová, Václav Cibula, Jana Machalická, Martin Zvěřina, Daniel Kaiser a další spolupracovníci či kmenoví autoři Lidových novin,“ uvedl v tiskové zprávě k vydání v roce 2011 Dalibor Balšínek.33 Série „pohnuté osudy“ vychází od léta 2015 až dodnes pravidelně na webu Lidovky.cz. Přičemž jde o tytéž články jen s novými titulky.

28

Autoři stati: OSVALDOVÁ, Barbora a Nora DOLANSKÁ. Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. 3., rozš. vyd. Praha: Libri, 2007, s. 42. ISBN 978-80-7277-266-7. 29 Lidové noviny. Mafra [online]. [cit. 2016-02-28]. Dostupné z: http://www.mafra.cz/cs/mafra-tiskovezpravy.asp?c=A100323_143842_mafra-tiskove-zpravy_kbt 30 Lidové noviny. Mafra [online]. [cit. 2016-02-28]. Dostupné z: http://www.mafra.cz/cs/mafra-tiskovezpravy.asp?c=A100526_090425_mafra-tiskove-zpravy_kbt 31 Lidové noviny. Mafra [online]. [cit. 2016-02-28]. Dostupné z: http://www.mafra.cz/cs/mafra-tiskovezpravy.asp?c=A101020_155550_mafra-tiskove-zpravy_kbt 32 Lidové noviny. Mafra [online]. [cit. 2016-02-28]. Dostupné z: http://www.mafra.cz/cs/mafra-tiskovezpravy.asp?c=A110104_111217_mafra-tiskove-zpravy_vao 33 Lidové noviny. Mafra [online]. [cit. 2016-02-28]. Dostupné z: http://www.mafra.cz/cs/mafra-tiskovezpravy.asp?c=A110622_140915_mafra-tiskove-zpravy_vao

13 V březnu 2012 vychází další speciál, tentokrát 101 Sladká šedesátá. Vedoucím projektu se stává Dan Hrubý.34 Tuto edici server Lidovky.cz zatím znovu nepoužil. Z hlediska obsahu deníku nedocházelo k výrazným změnám. Největší z nich, jak jsme již zmínili, byl vznik přílohy Právo a Justice, kterou vedl Tomáš Němeček. Sám Němeček vznik této přílohy inicioval. Příloha vycházela pravidelně každé pondělí v podobě čtyř stran. Na její tvorbě se podílel i Václav Drchal, který do ní připravoval mj. zajímavé příběhy o dřívějších právnických případech. V současné době příloha Právo a Justice vychází také každý týden, ale jde už o jednu stranu, kterou chystá Kristián Léko (syn současného šéfredaktora Lidových novin Istvána Léka – pozn. aut.). Co se týká čtenosti, tak se Lidové noviny umístily v roce 2010 na šestém místě s číslem 213 000. Jejich příloha Pátek skončila v témže roce v rámci příloh na místě devátém s čteností 335 000.35 V roce 2011 sice Lidové noviny zůstaly na šestém místě, ale čtenost se jim zvedla na 231 000. Příloha Pátek byla opět na devátém místě, čtenost mírně poklesla na 311 000.36 O rok později pak dochází k výraznému poklesu čtenosti Lidových novin – ač stále na šestém místě, čtenost je na čísle 209 000. Příloha Pátek se dokonce propadá na jedenácté místo s 288 000.37 V redakčním týmu pod vedením Dalibora Balšínka nechyběli mj. zástupce šéfredaktora Jan Dražan, vedoucí domácí redakce Vladimír Křivka, komentátorka Lenka Zlámalová nebo komentátor Petr Pešek, dále komentátor a redaktor kulturní rubriky Jiří Peňás, komentátor Martin Zvěřina a další. Na závěr této podkapitoly uvádíme pro srovnání Mladé fronty Dnes a Lidových novin graf jejich čtenosti. Z uvedeného grafu vyplývá, že zatímco u Mladé fronty Dnes docházelo k postupnému výraznému snížení čtenosti, Lidové noviny nezaznamenaly tak očividný propad.

34

Lidové noviny. Mafra [online]. [cit. 2016-02-28]. Dostupné z: http://www.mafra.cz/cs/mafra-tiskovezpravy.asp?c=A120323_154446_mafra-tiskove-zpravy_bap 35 Unie vydavatelů. Unie vydavatelů [online]. [cit. 2016-02-28]. Dostupné z: http://www.unievydavatelu.cz/gallery/files/archive/875.pdf 36 Unie vydavatelů. Unie vydavatelů [online]. [cit. 2016-02-28]. Dostupné z: http://www.unievydavatelu.cz/gallery/files/MPR11TZv6.pdf 37 Unie vydavatelů. Unie vydavatelů [online]. [cit. 2016-02-28]. Dostupné z: http://www.unievydavatelu.cz/gallery/files/mpr12tz04%20ročn%C3%AD.pdf

14

Zdroj dat: Unie vydavatelů. Grafika: Autorka práce.

4. 2 Rok 2013 a obměny v redakci Z Lidových novin po nákupu Mafry a. s. Agrofertem odešlo mnoho významných osobností. Podle informací editora serveru Lidovky.cz Vojtěcha Gibiše, hned dvě hodiny poté, co se redaktoři dozvěděli o nákupu, podali výpovědi Tomáš Němeček a Václav Drchal, kteří připravovali přílohu Právo a Justice. V listopadu pak podal výpověď šéfredaktor Dalibor Balšínek, který byl zároveň i členem představenstva skupiny Mafra a.s.. Novým šéfredaktorem se od 1. prosince 2013 stal István Léko. Vedením redakce byl pověřen Veselin Vačkov, který, rovněž jako István Léko, je ve své funkci dodnes.38 Balšínek svůj odchod pro média komentoval oficiálně takto: „Rozcházíme se v dobrém. Jsem přesvědčen, že Lidové noviny mají před sebou budoucnost a nemám žádnou pochybnost o tom, že značka Lidových novin bude i nadále hrát ve společnosti významnou roli, protože jsou i kulturní institucí.”39 Dále podali výpověď: zástupce šéfredaktora Jan Dražan, zástupce šéfredaktora Dalibor Martínek, vedoucí přílohy Pátek LN Ondřej Suchan, vedoucí domácí redakce Vladimír Křivka, hlavní editorka Kamila Klausová, vedoucí magazínového fotooddělení společné redakce Jan Zatorský (odešel po dohodě – pozn. aut.), komentátor 38

Prohlášení změny v redakci Lidových novin. Mafra [online]. [cit. 2016-02-28]. Dostupné z: http://www.mafra.cz/cs/mafra-tiskove-zpravy.asp?c=A131119_113742_mafra-tiskove-zpravy_las 39 Do čela Lidových novin se vrací Veselin Vačkov, Dalibor Balšínek odchází. In: Mediar.cz [online]. [cit. 2016-02-29]. Dostupné z: http://www.mediar.cz/do-cela-lidovych-novin-se-vraci-veselin-vackovdalibor-balsinek-odchazi/

15 Daniel Kaiser, reportér domácí redakce Jan Kálal, reportér domácí redakce Filip Nachtmann, redaktor kulturní rubriky Ondřej Štindl, komentátor Martin Weiss a komentátorka Lenka Zlámalová.40 Stejně jako v případě Mladé fronty Dnes i tyto výpovědi vyvolaly kritiku a veřejnou debatu, zda budou novináři, kteří na svých postech zůstávají, ovlivňováni Agrofertem, potažmo ministrem financí Andrejem Babišem. Paradoxně na rozdíl od Mladé fronty Dnes zde nikdo nebyl propuštěn. Jan Zatorsky odešel po vzájemné dohodě s vedením a ostatní podali výpovědi. Stejně jako u Mladé fronty Dnes i tady vidíme okamžitou reakci šéfredaktora Dalibora Balšínka. Ten po svém odchodu založil server Echo24.cz, kde je dodnes šéfredaktorem, a který vychází rovněž jako týdeník. Právě server Echo24 vydal v dubnu 2015 seznam novinářů, kteří z novin odešli (autorka textu z něj čerpá).

4. 3 Rok 2014 a obměny v redakci V roce 2014, stejně jako v případě Mladé fronty Dnes, došlo k další vlně odchodů. Výpověď podali: komentátor Petr Pešek, redaktorka domácího zpravodajství Veronika Rodriguez, redaktorka domácího zpravodajství Veronika Berná, redaktor domácího zpravodajství Miloš Šenkýř, šéf ekonomické rubriky David Mařík, ekonomická redaktorka Petra Kreuzigerová, redaktorka magazínu Pátek Magdaléna Sodomková.41 Změny v redakci nastaly i z hlediska příchozích. Jak uvádí tisková zpráva Mafry z listopadu 2014: „Lidové noviny, které podle aktuálních výsledků jednotného výzkumu čtenosti tisku Media projekt zaznamenaly nárůst čtenářů o šest procent, posilují redakční tým příchodem dalších novinářských osobností. Do redakce míří Jan Klesla a Robert Schuster.”42 Jan Klesla začal psát do ekonomické rubriky jako zástupce vedoucího Jana Žižky a Robert Schuster začal pracovat v rubrice zahraničí. Další personální změny na sebe nenechaly dlouho čekat. V dubnu 2015 došlo ke kauze, která vyvolala zájem veřejnosti i ostatních médií. 40

51 novinářů, kteří opustili za Babiše MfD a LN. Echo24 [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://echo24.cz/a/wGuWL/51-novinaru-kteri-opustili-za-babise-mf-dnes-a-ln 41 51 novinářů, kteří opustili za Babiše MfD a LN. Echo24 [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://echo24.cz/a/wGuWL/51-novinaru-kteri-opustili-za-babise-mf-dnes-a-ln 42 Lidové noviny po roce: rostoucí obliba mezi čtenáři a další personální posílení. Mafra [online]. [cit. 2016-02-29]. Dostupné z: http://www.mafra.cz/cs/mafra-tiskove-zpravy.asp?c=A141125_102234_mafratiskove-zpravy_cie

16

4. 4 Rok 2015 a obměny v redakci Jak jsme již naznačili v závěru předchozí podkapitoly, rok 2015 se stal zlomovým z hlediska náhledu veřejnosti na Lidové noviny. Přispěla k tomu kauza komentátora Jana Macháčka. Jan Macháček nastoupil do redakce Lidových novin 30. ledna 2015. Ekonomický komentátor předtím psal pravidelné příspěvky do Respektu a Hospodářských novin. K jeho příchodu do redakce se šéfredaktor Lidových novin István Léko vyjádřil následovně: „S Honzou Macháčkem se známe přes 25 let, pracovali jsme spolu a vím, že je pro Lidové noviny obrovskou posilou. Svou erudicí a zkušeností přispěje k etablování Lidových novin jako prestižního titulu pro politiku, ekonomiku a kulturu.“43 Tento Lékův komentář měl v pozdějším dění také svou roli. Jan Macháček se ovšem po svém nástupu do Lidových novin stal předsedou správní rady - politického hnutí ANO Andreje Babiše - Institutu pro politiku a společnost.44 Tohoto faktu si všimla i redaktorka Kateřina Šafaříková a o celé věci informovala šéfredaktora deníku Istvána Léka. Ten, podle slov Kateřiny Šafaříkové, odmítl tento fakt řešit a vyvodit z něj důsledky. Kateřina Šafaříková ve svém prohlášení, které zveřejnila na Facebooku, uvedla: „Dala jsem výpověď v LN. Protože okolnosti považuju za důležité, a protože se množí dotazy po mém odchodu, zveřejňuju důvod. Zhruba před dvěma týdny jsem zjistila, že můj kolega Jan Macháček je nejen komentátor LN, ale také zahraničněpolitický konzultant Andreje Babiše. Zjistila jsem to na jednom velmi konkrétním případě. Jan Macháček poslal začátkem dubna Andreji Babišovi svoje poznámky k nové Koncepci zahraniční politiky – Babiš v té době dostal koncepci coby lídr koaliční strany k připomínkování. 11. dubna vyšel komentář v LN od Jana Macháčka ke koncepci, kde používá tytéž argumenty, jaké předtím poslal Andreji Babišovi jako podklad pro jeho politické stanovisko. Shoda obou Macháčkových textů, tedy připomínek a komentáře v LN, je 99 %. V komentáři nebyl zmíněn jen jeden argument z těch, který Jan Macháček poslal Babišovi. 43

Do mediální skupiny MAFRA přichází přední český komentátor a analytik. Mafra [online]. [cit. 201603-14]. Dostupné z: http://www.mafra.cz/cs/mafra-tiskove-zpravy.asp?c=A150130_165134_mafratiskove-zpravy_cie 44 Z LN odcházejí Eliášová a Šafaříková, ta kvůli Macháčkovi. Mediar.cz [online]. [cit. 2016-03-14]. Dostupné z: http://www.mediar.cz/z-ln-odchazeji-eliasova-a-safarikova-kvuli-machackovi/

17 Když jsem to zjistila, šla jsem za Janem Macháčkem, abych si ověřila autenticitu jeho poznámek pro Babiše. Nejprve ji zapřel, poté ji přiznal. Na celou situaci nijak nereagoval. Poté jsem šla za šéfredaktorem Istvánem Lékem, s tím, že je nutné věc systémově řešit. Tvrdil, že o souběhu poradcovské a komentátorské role nevěděl a publikaci připomínek pro Babiše překlopených do komentáře v LN označil za chybu. Dohodli jsme se, že ještě tentýž týden navrhne řešení. O tři dny později mi sdělil, že dospěl k rozhodnutí, že věc řešit nebude. Postavil se za Jana Macháčka, s tím, že mu plně důvěřuje a v redakci je pro něj důležitý. Co píše nebo nepíše pro Andreje Babiše, je mu jedno. Spojení rolí, které mají zůstat nespojené a nespojitelné – spolutvůrce politiky a nezávislého komentátora této politiky – považuju za zcela nepřekročitelný princip novinářské práce. Tady byl překročen a jeho překročení akceptováno. Proto jsem dala výpověď.“45 Kateřina Šafaříková nastoupila do redakce Lidových novin už po změně majitele. Mafra a. s. uveřejnila své vyjádření pár hodin nato. Stálo v něm: „Jan Macháček je uznávaný analytik a komentátor, jehož texty doplňují názorovou nabídku čtenářům Lidových novin. Proto o něj LN stojí i nadále. Právě strategie LN zkvalitňovat svůj obsah přináší výsledky v podobě rostoucího prodaného nákladu a čtenosti.“46 Mediální skupina nepopřela komentátorovu spojitost s minstrem financí a jejím vlastníkem Andrejem Babišem. Ve stejný den oznámila svůj odchod z redakce další redaktorka Kateřina Eliášová. Ta, stejně jako její kolegyně Kateřina Šafaříková, přišla do redakce po změně vlastníka. Kauzu komentátora Jana Macháčka brala dle svého vyjádření jako „zjištění, které urychlilo i mně rozhodování, jakkoli jsou mě důvody ještě jiné.”47 O celé situaci informovaly zpravodajské servery, portál Echo24.cz požádal o vyjádření přímo Andreje Babiše. Ten redaktora odkázal na Lidové noviny s tím, že neví, co se tam momentálně děje.48 45

Z LN odcházejí Eliášová a Šafaříková, ta kvůli Macháčkovi. Mediar.cz [online]. [cit. 2016-03-14]. Dostupné z: http://www.mediar.cz/z-ln-odchazeji-eliasova-a-safarikova-kvuli-machackovi/ 46 Z LN odcházejí Eliášová a Šafaříková, ta kvůli Macháčkovi. Mediar.cz [online]. [cit. 2016-03-14]. Dostupné z: http://www.mediar.cz/z-ln-odchazeji-eliasova-a-safarikova-kvuli-machackovi/ 47 Z LN odcházejí Eliášová a Šafaříková, ta kvůli Macháčkovi. Mediar.cz [online]. [cit. 2016-03-14]. Dostupné z: http://www.mediar.cz/z-ln-odchazeji-eliasova-a-safarikova-kvuli-machackovi/ 48 Šafaříková a Eliášová opouští LN: Macháček dělá pro Babiše. Echo24.cz [online]. [cit. 2016-03-14]. Dostupné z: http://echo24.cz/a/iGy3v/safarikova-a-eliasova-opousti-ln-machacek-dela-pro-babise

18 Vše vyústilo v to, že obě redaktorky odešly. István Léko nakonec musel zvolit alespoň určitou formu řešení. Proto je nyní vždy pod textem Jana Macháčka jak v Lidových novinách

tak na webu Lidovky.cz uvedena věta „Autor je předsedou

správní rady Institutu pro politiku a společnost”.

5. Společenský kontext aneb proč by mohly mít Lidové noviny a Mladá fronta Dnes sklony k bulvarizaci V této kapitole se zaměříme na společenský kontext, respektive rozebereme, z jakého důvodu by mohly mít Lidové noviny a Mladá fronta Dnes sklony k bulvarizaci. V následující kapitole přecházíme k části praktické, tj. obsahové analýze. Uvádíme proto nejprve jednotlivé faktory, na které se budeme zaměřovat.

5. 1 Pojem bulvarizace z hlediska odborné literatury v komparaci s etickým kodexem novinářů Pojem bulvarizace jsme již definovali v první kapitole. Pro připomenutí hovoříme o bulvarizaci jako o určitém procesu, kdy seriózní médium přebírá prvky neseriózního (bulvárního) média. Tj. například využívá i neověřené informace, které mohou zvýšit zájem čtenářů o daný titul. Ovšem u seriózních deníků by tento přístup neměl být praxí. Jak definuje Tomáš Trampota v knize Zpravodajství, zpráva, kterou médium čtenáři předloží, může mít velký vliv a čtenář ji obvykle považuje za pravdivou. „Pro svůj předpokládaný vztah k realitě (vždyť jsou „o ní“) se zprávy často považují za relativně věrohodnou informaci o světě, lidech, společnosti. Tato věrohodnost se často opírá o představu, že média jsou skutečně schopna nabídnout to, co je důležité, významné, pro příjemce relevantní.“49 Z výše uvedeného vyplývá, že čtenáři si na základě přečtení těchto zpráv mohou utvářet nejen svůj přehled o dění ve světě, ale také přejímat názory či se domnívat, že zpráva je výhradně pravdivá, ačkoli tomu tak není. Dále se čtenář dostává do situace, kdy je ovlivněn nejen obsahem, ale i zvučností titulků či grafickým vzhledem novin. Jedním z klíčových požadavků na zpravodajství je podle Jaroslava Čuříka fakt, že se dané médium neuchyluje k bulvárním prostředkům, ale dbá především na věrohodnost informací. „Moderní seriózní zpravodajství dnes už pouze nesděluje 49

TRAMPOTA, Tomáš. Zpravodajství. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, s. 24. ISBN 80-7367-096-8.

19 základní informace o tom, co se stalo, ale události, fenomény nebo trendy zasazuje do souvislostí, interpretuje (což není totéž, co komentuje!) a také analyzuje. Vše na základě ověřených věrohodných informací, bez vkládání vlastních názorů a nepodložených spekulací autora.”50 S tímto přímo souvisí také Etický kodex novináře, kterým se mají řídit novináři na základě doporučení českého Syndikátu novinářů. Kodex klade důraz na mj. vysokou profesionalitu a také zmiňuje, že důvěryhodnost, serióznost a slušnost zvyšují autoritu médií.51 Kdybychom tedy měli srovnat práci bulvárního novináře s jednotlivými body Etického kodexu, najdeme hned v několika z nich rozpor. Pokud tedy chceme hovořit o Mladé frontě Dnes a Lidových novinách jako o seriózních denících, musíme se v následující praktické části věnovat obsahové analýze jednotlivých zpráv, abychom zjistili, zda jsou dodržovány požadavky na serióznost a zpravodajské hodnoty či nikoli.

5. 2 Popularizace v souvislosti s bulvarizací Pojem popularizace úzce souvisí s prvky bulvarizace. Tyto prvky totiž mohou zvýšit čtenost média a tím tedy dochází i k popularizaci (viz kapitola 1. Vysvětlení pojmů). Kvalitu sdělení v tomto případě přebíjí snaha o zalíbení se čtenáři a snaha ho zaujmout pomocí jakýkoli prostředků. Jak ale uvádí Jaroslav Čuřík, i v rámci zachování pravidel zpravodajství lze utvořit zajímavější obsah. „Zahájení zprávy (stejně jako titulek) přitom musí být přitažlivé, jinak si text málokdo přečte. Proto se v dnešním zpravodajství velmi často předřazuje odpovědi na otázku co úvodní jednovětý či několikavětý minipříběh (i ten je ovšem součástí zpravodajství, musí tedy být skutečný, nesmí to být fabulace autora).“(upraveno, zkráceno).52 I na toto se v praktické části zaměříme.

50

ČUŘÍK, Jaroslav. Zpravodajské žánry v tištěných a online médiích. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014, s.12. ISBN 978-80-210-7589-4. 51 Etický kodex. Syndikat-novinaru.cz [online]. [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.syndikatnovinaru.cz/etika/kodex/ 52 ČUŘÍK, Jaroslav. Zpravodajské žánry v tištěných a online médiích. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014, s.15. ISBN 978-80-210-7589-4.

20

5. 4 Možné důvody popularizace a bulvarizace v denících Mladá fronta Dnes a Lidové noviny Důvody možné popularizace a bulvarizace deníků Mladá fronta Dnes a Lidové noviny vyplývají svým způsobem z výše uvedených kapitol. V první řadě jde o pokles čtenosti. Když vezmeme v potaz fakt, že nejčtenějším deníkem v České republice je Blesk53, dojdeme k závěru, že seriózní deníky se mohou snažit využít bulvární prvky kvůli snaze zaujmout širší okruh čtenářů. Dalším faktorem je nástup nových médií. Tištěným deníkům klesá tedy čtenost, tj. prodej, což ovlivňují také nová média. S nástupem internetu, kde se čtenáři mohou dočíst stejné zprávy jako v novinách, navíc ještě v aktuálnějším čase, se pozice tisku na trhu zhoršila. Jaroslav Čuřík hovoří o rozdílu mezi tištěným a online zpravodajstvím takto: „K hlavním odlišnostem patří zejména možnost využívání multimediálních prvků a hypertextových odkazů v online zpravodajství. Hojně se využívají fotogalerie, videa a různé formy infografiky… Obsah a jazyk titulků v online zpravodajství bývá uvolněnější a více směřující k bulváru, a to i na seriózních zpravodajských serverech. Opět je za tím snaha přitáhnout pozornost čtenáře a nepřijít o ni.”

54

Právě určitá multimedialita,

kterou může poskytnout internetový prostor a i větší uvolněnost titulků mají vliv na to, že se tištěná média dostávají pod tlak. Ve snaze zaujmout čtenáře pak sahají redaktoři či vedoucí redakcí k nejrůznějším prvkům.55 Jednou z našich hypotéz je, že na obsah média může mít vliv změna vlastníka na obsah vlastník média. To, že kvůli změně vlastníka klesá čtenost, jde ruku v ruce s jeho obsahem. Další hypotézou je, že větší důraz kladený na zisk může mít na svědomí odklon od zpravodajských hodnot a prvky popularizace a bulvarizace mohou snadněji proniknout i do tak tradičních deníků, jakými jsou Lidové noviny a Mladá fronta Dnes. Nyní přejděme k praktické části práce, kdy budeme analyzovat obsah obou deníků na základě stanovených faktorů.

53

Unie vydavatelů. Unie vydavatelů [online]. [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.unievydavatelu.cz/gallery/files/MPR11TZv6.pdf 54 ČUŘÍK, Jaroslav. Zpravodajské žánry v tištěných a online médiích. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014, s. 24. ISBN 978-80-210-7589-4. 55

Více v následující praktické části.

21

6.

Praktická

část:

kvalitativní

obsahová

analýza

zpravodajské rubriky „Domov“ Lidových novin a Mladé fronty Dnes V této kapitole přejdeme k praktické části bakalářské práce. Konkrétně se budeme zabývat kvalitativní obsahovou analýzou, přičemž nejprve budeme srovnávat Mladou frontu Dnes a Lidové noviny z hlediska obsahu a titulků v letech 2010 – 2015. Zaměříme se na znaky bulvárních médií a budeme je hledat v jednotlivých zprávách, které tato média publikovala. Tato kritéria definujeme níže. V druhé části praktické kapitoly se zaměříme na zprávy, které nám vyjdou z první části analýzy s bulvárními znaky, z hlediska zpravodajských norem a jazykových prostředků, přičemž se zaměřujeme na období po personálních změnách v redakcích, tj. období 2013 - 2014. Zkoumáme předem vybrané kauzy.

6. 1 Způsob zpracování, konkrétní vybrané kauzy, kterými se budeme zabývat, definování hodnot Jak jsme již uvedli, pro výzkum použijeme kvalitativní obsahovou analýzu. Pokusíme se tedy navázat na teoretickou část a přijít na to a verifikovat, zda skutečně v těchto médiích dochází k popularizaci a tzv. bulvarizaci. Obsahovou kvalitativní analýzu jsme definovali již v první kapitole, pro připomenutí chápeme obsahovou analýzu jako metodu, která „zkoumá témata, jakými se média zabývají a jak velký prostor jim věnují. Je schopna popsat proměnu mediálních obsahů v delším časovém horizontu. Umožňuje snadné srovnávání různých typů médií a médií různých mediálních krajin.“56 Pro výzkum použijeme databázi Newton Media Search, kde vždy zadáme klíčové slovo dané kauzy a analyzujeme jednotlivé zprávy. Vždy uvedeme počet zpráv, které k tématu vyšly, srovnáme tato čísla v Lidových novinách a v Mladé frontě Dnes. Poté budeme zkoumat titulky a obsah se zřetelem na bulvární znaky. Nyní je potřeba definovat, které znaky máme na mysli. Využijeme pro to knihu Co je bulvár, co je bulvarizace. „Jako typický bývá pro bulvární média uváděn důraz na jednání, události či události spojené s vážným narušením,

22 přehlížením či znevážením hodnot, norem, nebo mravních principů daných v dané společnosti.“57 Na začátku jednotlivého zkoumání stanovíme vždy tři konkrétní otázky, které budeme zkoumat. V obou podkapitolách se budeme zabývat rubrikou Domov. Nyní uvádíme vybrané kauzy, které budeme zkoumat: 2010 - Kauza Opencard, v Mladé frontě Dnes a v Lidových novinách vyšlo celkem: 11 zpráv 2011 - Kauza Pandur, v Mladé frontě Dnes a v Lidových novinách vyšlo celkem: 67 zpráv 2012 - Kauza Mostecká uhelná, v Mladé frontě Dnes a v Lidových novinách vyšlo celkem: 64 zpráv 2013 - Agrofert, v Mladé frontě Dnes a v Lidových novinách vyšlo celkem: 43 zpráv 2014 - Kauza Nemocnice na Homolce, v Mladé frontě Dnes a v Lidových novinách vyšlo celkem: 63 zpráv

6. 2 Obsahová analýza: Rok 2010 a komparace Mladé fronty Dnes a Lidových novin z hlediska titulků a obsahu Tři základní otázky, na které se ve všech letech zaměříme z hlediska zkoumání obsahu, a které se budeme snažit zodpovědět, jsou (vybráno z publikace Co je bulvár, co je bulvarizace, upraveno autorkou práce): 1. Je jasné, odkud informace novinář získal? 2. Dal autor stejný prostor oběma stranám kauzy? 3. Jsou informace přesné i v detailech?58 Titulky charakterizujeme podle výše uvedené definice o bulvárních znacích.

56

TRAMPOTA, Tomáš a Martina VOJTĚCHOVSKÁ. Metody výzkumu médií. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, s. 99. ISBN 978-80-7367-683-4.. 57 Autor kapitoly: OSVALDOVÁ, Barbora. Kap.: Bulvarizace a etika v českých médiích. Co je bulvár, co je bulvarizace. Vydání první. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2016, s. 11. ISBN 978-80-246-3229-2. 58 Autor kapitoly: OSVALDOVÁ, Barbora. Kap.: Bulvarizace a etika v českých médiích. Co je bulvár, co je bulvarizace. Vydání první. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2016, s. 11, 12. ISBN 978-80-246-3229-2

23 V roce 2010 zkoumáme kauzu Opencard. Celkem v Mladé frontě Dnes i v Lidových novinách vyšlo 11 zpráv v rubrice Domov. V Lidových novinách zpráv vyšlo osm v Mladé frontě Dnes tři. Z hlediska první otázky: Začněme Lidovými novinami. Ve všech zprávách je vždy jasně uvedený zdroj informací, mj. mluvčí Opencard Martin Opatrný, ČTK či primátor Pavel Bém. Mladá fronta Dnes využívá téměř totožných zdrojů: cituje tehdejšího primátora Pavla Béma či používá informace z České tiskové kanceláře. V tomto bodě se neprojevují žádné bulvární znaky. Z hlediska otázky číslo dvě Mladá fronta Dnes dává prostor vždy oběma stranám, tj. jak pražskému magistrátu, tak firmě, která má Opencard na starosti, Lidové noviny ve zprávách, které informují o kauze Opencard dávají rovněž prostor oběma stranám sporu. Z hlediska třetí otázky, zda jsou informace vždy přesné i v detailech: v Lidových novinách i v Mladé frontě Dnes jsou všechny zprávy s tímto tématem formulovány obsahově nasyceně, nechybí ani v jedné z nich detailně vykreslený kontext a závěrečné shrnutí či background. V titulcích obou deníků jsme nenašli znaky bulvární či bulvarizační. Žádný z titulků neobsahuje nevhodná slova, vulgarismy či vykřičníky. Všechny titulky vystihují obsah zpráv, které se pod nimi skrývají. Závěrem této komparace tedy dodejme, že Mladá fronta Dnes vychází ze srovnání lépe. Nutno podotknout, že Lidové noviny věnovaly tomuto tématu více prostoru, tudíž měly i více prostoru pro profesní zaváhání, ke kterému ovšem dle naší analýzy zpravodajství nedošlo.

6. 2. 1 Obsahová analýza: Rok 2011 a komparace Mladé fronty Dnes a Lidových novin z hlediska titulků a obsahu V roce 2011 zkoumáme kauzu Pandur. Celkem v Mladé frontě Dnes a v Lidových novinách vyšlo v rubrice Domov 67 zpráv. V poměru Lidové noviny: Mladá fronta Dnes – 22 zpráv: 45 zpráv. Z hlediska otázky číslo jedna: Zprávy v kauze Pandur jsou jasně zdrojované u obou deníků. Většinovými zdroji, využívanými v těchto zprávách, jsou mj. tehdejší

24 ministr obrany Alexandr Vondra, poté jednotlivá vyjádření aktérů kauzy např. bývalého šéfa Vojenského zpravodajství Miroslava Krejčíka, ČTK nebo mluvčí jednotlivých vládních resortů, například ministerstva obrany či ministerstva financí. V této otázce nenacházíme ani u jedné zprávy neznámý zdroj. Z hlediska druhé otázky: V Mladé frontě Dnes vyšla zpráva, která informovala o zranění zbrojaře Pavla Musely, který věděl o financování pandurů a lidech, kteří se v celé kauze pohybovali. Deník zprávu koncipoval jako určitou polemiku, zda pád Pavla Musely z posedu v lese zapříčinil někdo cizí či nikoli. Informaci měl autor Tomáš Syrovátka ověřenou od státního zástupce a ač ve zprávě nikoho přímo neobviňuje, z celého kontextu jasně vyplývá, že mohlo jít o někoho z ČSSD. Zpráva s titulkem „Komu pomohl pád muže z posedu” je určitě zajímavá pro čtenáře, ale zpravodajskou hodnotu svým způsobem postrádá (celá zpráva viz příloha č. 1).59 V celé zprávě je jasné na koho míří a koho označuje za viníka, ale kromě příbuzného Pavla Musely a státního zástupce nedává prostor k vyjádření nikomu dalšímu – z těchto poznatků usuzujeme, že působí jednostranně. V ostatních zprávách se tentýž autor Tomáš Syrovátka kauze věnuje podrobně a v jedné z nich narazíme opět pouze na jednu stranu. Konkrétně jde o zprávu s titulkem: „Kauza pandury: chystají se výslechy“. Ve zprávě je zveřejněna informace, že k výslechu půjde i lobbista Marek Dalík. Ač se k tomu vyjadřuje státní zástupce, sám Dalík prostor nedostává (celá zpráva viz příloha č. 2).60 V dalších zprávách Mladé fronty Dnes je vždy dán prostor oběma stranám. V Lidových novinách vyšlo zpráv na toto téma o poznání méně. Možná tím je daná i kvalita zpracování, kdy autoři vždy ponechají dostatek prostoru pro obě strany, aby se k celému případu vyjádřili, případně dává prostor i těm, kteří budou předvoláni k výslechům.

59

SYROVÁTKA, Tomáš. Komu pomohl pád muže z posedu. Mladá fronta Dnes, 7. 1. 2011. Databáze: Newton Media Search [online].[cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=695f333b-958e-47a9-b7b911d8528dc054&index=articles_cze_2011_v2&qt=&qsmpl=PANDUR&qsr=%28%3D%22Lidové+novin y%22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=Domov&qa= 60 SYROVÁTKA, Tomáš. Kauza pandur: chystají se výslechy. Mladá fronta Dnes, 13. 5. 2011. Databáze: Newton Media Search [online].[cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=4f8e39f1-5c10-4f9c-9f783deac796981e&index=articles_cze_2011_v2&qt=&qsmpl=PANDUR&qsr=%28%3D%22Lidové+noviny %22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=Domov&qa=

25 Z hlediska třetí otázky, zda jsou informace přesné i v detailech: u všech 67 zpráv, které jsme zkoumali, je vždy jasně napsaný kontext celé kauzy, někdy je dokonce řešen i přidaným grafickým boxem, kde jsou vypsány nejdůležitější body. Z hlediska titulků zpráv: ze zkoumaných zpráv se vymykají dva titulky, které inklinují k černé kronice. Prvním z nich je již zmiňovaný „Komu pomohl pád muže z posedu“ a na něj o pár měsíců později navazující „Šel se mstít za úraz svého bratra. Ten „spadl“ z posedu”.61 Titulky jsou výstižné a avizují obsah, ale je otázkou, zda v tak závažné kauze je třeba vracet se k určité polemice, pro kterou není dostatek důkazů. Navíc titulek dává do uvozovek slovo spadl, čímž jasně označuje cizí zavinění pádu. V Lidových novinách nacházíme standardní titulky. V roce 2011 tedy Mladá fronta Dnes této kauze věnovala o polovinu víc prostoru než Lidové noviny. Může to být dáno i tím, že z hlediska obsahu zprávy Mladé fronty Dnes působily investigativně, ale zprávy Lidových novin přinášely pouze nová fakta ke kauze, nikoli s hlubším šetřením. Mladá fronta Dnes věnovala prostor i zákulisním informacím případu a neváhala informovat o „zajímavostech“. Z tohoto srovnání bulvárních znaků tak oproti Lidovým novinám zaznamenáváme hned tři.

6. 2. 2 Obsahová analýza: Rok 2012 a komparace Mladé fronty Dnes a Lidových novin z hlediska titulků a obsahu V roce 2012 se věnujeme kauze Mostecká uhelná. V Mladé frontě Dnes a v Lidových novinách vyšlo celkem 64 zpráv s tímto námětem. V Lidových novinách to bylo 28 zpráv, v Mladé frontě Dnes 36. Poprvé se tedy setkáváme s téměř vyrovnaným počtem a stejným prostorem. Z hlediska první otázky: Zkoumaných 64 zpráv má vždy jasné zdroje a odkazuje na přesné prameny, odkud byly informace zjištěny či převzaty. Informačními zdroji jsou zde mj.: tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek, ČTK nebo tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Lidové noviny i Mladá fronta Dnes v tomto ohledu opět nechybovaly. 61

SYROVÁTKA, Tomáš. Šel se mstít za úraz svého bratra. Ten „spadl“ z posedu. Mladá fronta Dnes, 11. 11. 2011, Databáze: Newton Media Search [online].[cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=8acae70b-3b6a-43ba-aa28b30b6b5a3119&index=articles_cze_2011_v2&qt=&qsmpl=Pandur&qsr=%28%3D%22Lidové+noviny% 22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=domov&qa=

26 Z hlediska druhé otázky: Prostor oběma stranám kauzy, přičemž zde jako v předchozích případech figuruje více osob, nedává zpráva Lidových novin s titulkem „Rampula se vrací, soud mu dal za pravdu“.62 (Celá zpráva viz příloha č. 3). K soudu se zde vyjadřuje mluvčí soudu i tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Vyjádření Vlastimila Rampuly ale ve zprávě nenajdeme. Což je u takového závažného případu chybné a ukazuje na nedostatečnou práci obou autorek textu. Právě nedostatečná rešerše či vyjádření pouze jedné strany bychom mohli zařadit na seznam bulvárních a bulvarizačních znaků. Mladá fronta Dnes u téhož případu rovněž nedala prostor k vyjádření Vlastimilovi Rampulovi. Ve zprávě s titulkem „Rampula zhatí naši práci, bojí se žalobci návratu šéfa”63 hovoří s Rampulovými podřízenými, kteří zaujímají jednoznačné stanovisko, jak vyplývá ze samotného titulku (Celá zpráva viz příloha č. 4.) Ostatní zprávy, které k tématu vyšly, jsou z tohoto hlediska v pořádku. Naprostá většina z nich totiž pouze o kauze informuje, aniž by kohokoli citovala či používala nejrůznější vyjádření. Zbývající zprávy pak dávají prostor oběma stranám k vyjádření. Z hlediska třetí otázky: Informace v detailech přesné jsou. Opět nechybí ani u jedné zprávy nejdůležitější kontext zmíněný alespoň pár větami, případně přidaný graficky do boxu za textem či vedle něj. Obsahově jsou zprávy jednoznačně formulovány a až na chybějící vyjádření (viz bod č. 2) jsou informačně dostatečné. Z hlediska titulků zpráv jsme nalezli několik sporných. Prvním z nich je titulek Mladé fronty Dnes „Na Johnovy vlastní oči..“.64 Titulek o obsahu nic neříká, pouze z něj můžeme vytušit, že se ve zprávě bude částečně psát o Radku Johnovi. Faktem je, že i obsah textu, který se prezentuje jako zpráva, je hodně komentativní a bez jakéhokoli nadhledu či objektivity (celá zpráva viz příloha č. 5). 62

KABÁTOVÁ, Michaela. CHALOUPSKÁ, Markéta. Rampula se vrací, soud mu dal za pravdu. Lidové noviny, 18. 2. 2012 Databáze: Newton Media Search [online].[cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=3d7a6279-f3fa-47e5-b54972a279e28c14&index=articles_cze_2012_v2&qt=&qsmpl=mostecká+uhelná&qsr=%28%3D%22Lidové +noviny%22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=domov&qa= 63 FROUZOVÁ, Kateřina. Rampula zhatí naší práci, bojí se žalobci návratu šéfa. Mladá fronta Dnes, 21. 2. 2012. Databáze: Newton Media Search [online].[cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=6190865e-e9d5-4134-8c697ff3ddcf2210&index=articles_cze_2012_v2&qt=&qsmpl=mostecká+uhelná&qsr=%28%3D%22Lidové+ noviny%22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=domov&qa= 64 STRNADOVÁ, Tereza. Na Johnovy vlastní oči.. Mladá fronta Dnes, 11. 2. 2012. Databáze: Newton Media Search [online]. [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=835573c0-016b-46b5-9a7d4fdc0c338b5d&index=articles_cze_2012_v2&qt=&qsmpl=mostecká+uhelná&qsr=%28%3D%22Lidové +noviny%22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=domov&qa=

27 Ostatní titulky zpráv k tomuto tématu odpovídaly obsahu a nenesly v sobě zvláštní bulvární či bulvarizační prvky. Z této komparace tedy vyplývá, že vycházejí oba deníky zhruba na stejno, až na jedno použití nevhodného titulku v případě Mladé fronty Dnes.

6. 2. 3 Obsahová analýza: Rok 2013 a komparace Mladé fronty Dnes a Lidových novin z hlediska titulků a obsahu V roce 2013 se změnil vlastník mediálního domu Mafra a.s. Proto v této podkapitole řešíme klíčové slovo Agrofert, ač nebylo v té době spojováno s žádnou významnou kauzou. Jde nám o to zjistit, zda v souvislosti s Agrofertem sahali novináři pro bulvárnější prostředky kvůli přilákání většího množství čtenářů. Celkem těchto zpráv vyšlo 43. V Lidových novinách 25, v Mladé frontě Dnes 18. Z hlediska první otázky: Všech 43 zkoumaných zpráv má vždy svůj jasný zdroj. Hodně se zde objevují tiskové konference hnutí ANO 2011, spojené i s prohlášením Andreje Babiše, že se do dvou let stáhne z Agrofertu, aby se naplno mohl věnovat politice. Dalším využívaným zdrojem je standardně ČTK či přímo mluvčí Agrofertu, případně sám Andrej Babiš. Tyto zdroje najdeme u obou deníku shodně. Z hlediska druhé otázky: Tím, že Agrofert není přímo kauza, bylo v tomto případě zapotřebí nahlížet na ty zprávy, které pojednávají nejen o Agrofertu, ale i o nějaké další organizaci, osobě či politické straně. Pozoruhodná je zpráva s titulkem „Babiš má Jágra i podnikatele“.65 Pod ním se skrývá stručná zpráva, která informuje o tom, že mj. Jaromír Jágr podporuje Andreje Babiše a je doplněna rozsáhlým rozhovorem se samotným Babišem. Z celé zprávy není úplně jasné, jaký informativní charakter měla mít. Spíš to působí jako marketingový tah Andreje Babiše před volbami (Celá zpráva bez rozhovoru viz příloha č. 6). Jak jsme již zmínili výše, právě určitá marketizace médií přispívá k bulvarizaci.66

65

DOLEJŠÍ, Václav. Babiš má Jágra i podnikatele. Mladá fronta Dnes, 3. 9. 2013. Databáze: Newton Media Search [online].[cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=23c2a594-ed25-4ea6-8562186b43f7a7e6&index=articles_cze_2013_v2&qt=&qsmpl=Agrofert&qsr=%28%3D%22Lidové+noviny %22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=Domov&qa= 66 Autor kapitoly: OSVALDOVÁ, Barbora. Kap.: Bulvarizace a etika v českých médiích. Co je bulvár, co je bulvarizace. Vydání první. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2016, s. 11, 12. ISBN 978-80-246-3229-2

28 V ostatních zprávách, které pojednávají například o při Andreje Babiše s Miroslavem Kalouskem, dostávají vždy stejný prostor hlavní aktéři. Zde bychom se ovšem odchylovali od tématu, neboť nezkoumáme pozitivní či negativní zprávy, které informují o Agrofertu a Andrejovi Babišovi. Z hlediska třetí otázky: Všechny zprávy obsahují kontext a jsou informačně nasycené. Ovšem některé upřednostňují širší kontext o hnutí ANO, Agrofertu či Andrejovi Babišovi na úkor informační hodnoty zprávy. Jde zejména o zprávy Mladé fronty Dnes s titulky: „Andrej Babiš posiluje v politice. Neúspěšně lanařil i Švejnara”67 a „Babišovo hnutí zažilo malý puč. A teď sní o voličích od knížete”68. (První zpráva viz příloha č. 7, druhá zpráva viz příloha č. 8). Poukazuje to opět na určitou marketizaci, respektive vliv vlastníka na obsah. Jak uvádí publikace Zpravodajství: „Skutečnost, že produkce zpravodajství je u soukromých médií vedena primárně ekonomickými motivy produkovat zisk, s sebou nese nezbytné důsledky. Na nejvyšší úrovni může jít o snahy vlastníků a finančníků ovlivňovat podobu a politiku zpravodajství.“69 Jazykové prostředky použité v titulcích jsou v tomto zkoumaném tématu z hlediska našich kritérií bezproblémové. Jak Mladá fronta Dnes tak Lidové noviny se snažily použít titulky objektivní a zcela jasné, které vystihují obsah zpráv. Zde bychom bulvární znaky nenašli. O Agrofertu napsala více zpráv Mladá fronta Dnes a ve srovnání s Lidovými novinami častěji pochybila. Zda to souvisí se změnou vlastníka, zkoumáme v kapitole 6. 3, kde se zaměřujeme na zpravodajské hodnoty a jazykové normy těchto jednotlivých zpráv.

67

BROŽ, Jan. Andrej Babiš posiluje v politice. Neúspěšně lanařil i Švejnara. Mladá fronta Dnes, 15. 2. 2013. Databáze: Newton Media Search [online].[cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=abe79a63-cef4-4a47-b673178e8bc61364&index=articles_cze_2013_v2&qt=&qsmpl=Agrofert&qsr=%28%3D%22Lidové+noviny %22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=Domov&qa= 68 BROŽ, Jan. Babišovo hnutí zažilo malý puč. A teď sní o voličích od knížete. Mladá fronta Dnes, 4. 3. 2013. Databáze: Newton Media Search [online].[cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=8f137102-0ad2-4b2b-a22d50b2f8536137&index=articles_cze_2013_v2&qt=&qsmpl=Agrofert&qsr=%28%3D%22Lidové+noviny %22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=Domov&qa= 69 TRAMPOTA, Tomáš. Zpravodajství. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, s. 153. ISBN 80-7367-096-8.

29

6. 2. 4 Obsahová analýza: Rok 2014 a komparace Mladé fronty Dnes a Lidových novin z hlediska titulků a obsahu V roce 2014 se zaměřujeme na kauzu Nemocnice na Homolce. V Lidových novinách a v Mladé frontě Dnes k ní celkem vyšlo 63 zpráv. V Mladé frontě Dnes 34 zpráv, v Lidových novinách 29 zpráv. Z hlediska první otázky: Všechny zkoumané zprávy jsou opět jednoznačně podloženy. Mj. soudní materiály, které dokázaly získat Lidové noviny, vyjádření vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, ČTK, deník Vladimíra Dbalého, který poskytl jeho advokát či vyjádření tehdejšího ředitele Nemocnice na Homolce Michala Šetlíka. Z hlediska druhé otázky: Pravděpodobně fakt, že Nemocnice na Homolce se stala velkou a sledovanou kauzou, nenacházíme ve zprávách chybu v tom, že by deníky nedaly prostor oběma stranám. Ve všech zprávách je patrná investigativní práce novinářů a tím pádem i větší zaměření na to, získat vyjádření od obou stran, které v kauze figurují. I když je mnohdy vyjádření jen nepatrné ve formě odmítnutí celou událost komentovat, například ve zprávě s titulkem: „Nový ministr „umí“ kupovat přístroje draho70 (viz příloha č. 9), redaktoři ho neopomíjejí zmínit. V tomto ohledu tedy nenacházíme bulvární či bulvarizační prvky. Z hlediska třetí otázky: Po nastudování zpráv jsme došli k závěru, že zde rovněž nedošlo k pochybení či uplatnění bulvárního či bulvarizačního prostředku. Na základě i výše uvedeného z toho vyvozujeme, že právě nutná investigace, která byla s celou kauzou spojena, a určitá „zodpovědnost“ ve zpracování tématu vedly k tomu, že se jednotliví autoři nemuseli uchylovat k doprovodným prvkům, neboť kauza sama o sobě dokázala čtenáře přilákat. Všechny zprávy tedy obsahují kontext celého případu. Opět se zde objevují mj. informativní boxy, které jsou graficky odděleny od textu a celou zprávu vždy doplňují. Texty v boxech bývají totožné, Lidové noviny i Mladá fronta Dnes si tak evidentně utvořily šablonu, kterou hojně využívaly. Co se týče komparace titulků: v Lidových novinách jsme narazili na jeden, který je přinejmenším sporný – „Bratře, zavřeme Bartáka!”71. Titulek obsahuje vykřičník a 70

HOLUB, Petr. Nový ministr „umí“ kupovat přístroje draho. Mladá fronta Dnes, 6. 1. 2014. Databáze: Newton Media Search [online].[cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=aecf81c6-942c-442b-afa4872f6d8c3627&index=articles_cze_2014_v2&qt=&qsmpl=nemocnice+na+homolce&qsr=%28%3D%22 Lidové+noviny%22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=Domov&qa= 71 KOUTNÍK, Ondřej. Bratře, zavřeme Bartáka!. Lidové noviny, 19. 3. 2014. Databáze: Newton Media Search [online].[cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=15621b21-9656-4b23-a377-

30 není z něj úplně jasné, oč v celé zprávě vlastně jde. Až níže v textu se čtenář dozví, že tuto větu, která tvoří titulek, řekl jeden ze svědků u soudu, který projednával případ exministra obrany Martina Bartáka. Není ovšem příliš vhodné tuto větu bez kontextu dát přímo do titulku. Bezpochyby šlo autorovi o přitáhnutí pozornosti, tudíž se k tomuto kroku uchýlil. Z této komparace tedy vyplývá, že ani Mladá fronta Dnes ani Lidové noviny se nedopustily výraznějšího použití bulvárních či bulvarizačních znaků. Pouze u Lidových novin jsme objevili jeden sporný titulek. Nyní přejdeme k druhé části této kapitoly. Zprávy, které nám v této části vyšly s bulvárními znaky, rozebereme podrobněji z hlediska jazykových prostředků a zpravodajských norem, a to, jak jsme již uvedli v úvodu, se zaměřením na roky po změně majitele. V našem případě tedy období let 2013 – 2014.

6. 3 Vybrané zprávy z hlediska jazykových prostředků a zpravodajských norem v denících Mladá fronta Dnes a Lidové noviny se zaměřením na období 2013 – 2014 po změně vlastníka V této části se zaměřme na zprávy z hlediska zpravodajských norem a jazykových prostředků. Pro naše zkoumání použijeme předvybrané zprávy z předchozí části, které se samy o sobě vyznačovaly dle námi zvolených kritérií bulvárními znaky. Zvolené období je po změně vlastníka, tedy roky 2013 – 2014. V této části rozebereme tedy tyto zprávy: 2013: „Babiš má Jágra i podnikatele“72 (Mladá fronta Dnes, viz příloha č. 6), „Andrej Babiš posiluje v politice. Neúspěšně lanařil i Švejnara”73(Mladá fronta Dnes, viz

799ce4715676&index=articles_cze_2014_v2&qt=&qsmpl=nemocnice+na+homolce&qsr=%28%3D%22 Lidové+noviny%22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=Domov&qa= 72 DOLEJŠÍ, Václav. Babiš má Jágra i podnikatele. Mladá fronta Dnes, 3. 9. 2013. Databáze: Newton Media Search [online].[cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=23c2a594-ed25-4ea6-8562186b43f7a7e6&index=articles_cze_2013_v2&qt=&qsmpl=Agrofert&qsr=%28%3D%22Lidové+noviny %22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=Domov&qa= 73 BROŽ, Jan. Andrej Babiš posiluje v politice. Neúspěšně lanařil i Švejnara. Mladá fronta Dnes, 15. 2. 2013. Databáze: Newton Media Search [online].[cit. 2016-04-17]. Dostupné z:

31 příloha č. 7) a „Babišovo hnutí zažilo malý puč. A teď sní o voličích od knížete”74 (Mladá fronta Dnes, viz příloha č. 8). 2014: „Nový ministr „umí“ kupovat přístroje draho75 (Mladá fronta Dnes, viz příloha č. 9), „Bratře, zavřeme Bartáka!”76 (Lidové noviny, viz příloha č. 10). Stanovme si nejprve, jaké jazykové prostředky máme na mysli. U zpráv budeme hledat: citově zabarvená slova, vulgarismy, slangové výrazy či hodnoticí adjektiva. Budeme zkoumat, zda se autor neodchýlil od spisovné češtiny, kterou jsou běžně zprávy napsány. Zpravodajskými normami poté máme na mysli naplnění informační hodnoty zprávy, zda je její zařazení do zpravodajství na místě či nikoli, a zda je postavena na jasných faktech.

6. 3. 1 Rok 2013 a analýza zpravodajských norem a jazykových prostředků V tomto roce jsme podle výše uvedené analýzy vybrali k podrobnějšímu zkoumání tyto zprávy: „Babiš má Jágra i podnikatele“77 (Mladá fronta Dnes), „Andrej

http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=abe79a63-cef4-4a47-b673178e8bc61364&index=articles_cze_2013_v2&qt=&qsmpl=Agrofert&qsr=%28%3D%22Lidové+noviny %22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=Domov&qa= 74 BROŽ, Jan. Babišovo hnutí zažilo malý puč. A teď sní o voličích od knížete. Mladá fronta Dnes, 4. 3. 2013. Databáze: Newton Media Search [online].[cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=8f137102-0ad2-4b2b-a22d50b2f8536137&index=articles_cze_2013_v2&qt=&qsmpl=Agrofert&qsr=%28%3D%22Lidové+noviny %22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=Domov&qa= 75 HOLUB, Petr. Nový ministr „umí“ kupovat přístroje draho. Mladá fronta Dnes, 6. 1. 2014. Databáze: Newton Media Search [online].[cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=aecf81c6-942c-442b-afa4872f6d8c3627&index=articles_cze_2014_v2&qt=&qsmpl=nemocnice+na+homolce&qsr=%28%3D%22 Lidové+noviny%22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=Domov&qa= 76 KOUTNÍK, Ondřej. Bratře, zavřeme Bartáka!. Lidové noviny, 19. 3. 2014. Databáze: Newton Media Search [online].[cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=15621b21-9656-4b23-a377799ce4715676&index=articles_cze_2014_v2&qt=&qsmpl=nemocnice+na+homolce&qsr=%28%3D%22 Lidové+noviny%22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=Domov&qa= 77 DOLEJŠÍ, Václav. Babiš má Jágra i podnikatele. Mladá fronta Dnes, 3. 9. 2013. Databáze: Newton Media Search [online].[cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=23c2a594-ed25-4ea6-8562186b43f7a7e6&index=articles_cze_2013_v2&qt=&qsmpl=Agrofert&qsr=%28%3D%22Lidové+noviny %22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=Domov&qa=

32 Babiš posiluje v politice. Neúspěšně lanařil i Švejnara”78 (Mladá fronta Dnes) a „Babišovo hnutí zažilo malý puč. A teď sní o voličích od knížete”79(Mladá fronta Dnes). Všimněme si, že všechny tři zprávy, které se vyznačovaly výše definovanými a zvolenými bulvárními prvky, vyšly v Mladé frontě Dnes. Lidové noviny nejsou v tomto roce zastoupeny, neboť jsme při analyzování nezjistili v roce 2013 ve zkoumaných zprávách problém. Začněme zprávou „Babiš má Jágra i podnikatele“80. Zpráva je stručná a byla doplněna o rozsáhlejší rozhovor, ten není předmětem našeho zkoumání, neboť my se zaměřujeme pouze na zpravodajství. Z hlediska jazykových prostředků: Citově zabarvená slova, vulgarismy nebo slangové výrazy jsme neobjevili. Ve zprávě ale najdeme hodnotící adjektivum (podtrženo) a to konkrétně v této větě: „Zároveň Jágr, který doposud vždy podporoval ve volbách ODS, „vyjádřil sympatie“ Babišovu ambicióznímu hnutí ANO.“81 Jde o určitě hodnocení hnutí, jelikož mu autor přiřkl přívlastek ambiciózní. Zde spíše než o projev bulvarizace jde o ukázku neobjektivity. Z hlediska zpravodajských norem: Celá zpráva informuje o reklamním spotu, ve kterém Andrej Babiš prodává Vodňanské kuře Jaromírovi Jágrovi a také zmiňuje dva podnikatele, kteří vyjádřili hnutí ANO podporu. Zpráva má malou informační hodnotu a zařazení tohoto tématu do zpravodajství je při nejmenším sporné. Jde spíše o využití zábavnosti a zajímavosti. Osobnost jakou je Jaromír Jágr bezpochyby čtenáře zajímat

78

BROŽ, Jan. Andrej Babiš posiluje v politice. Neúspěšně lanařil i Švejnara. Mladá fronta Dnes, 15. 2. 2013. Databáze: Newton Media Search [online].[cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=abe79a63-cef4-4a47-b673178e8bc61364&index=articles_cze_2013_v2&qt=&qsmpl=Agrofert&qsr=%28%3D%22Lidové+noviny %22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=Domov&qa= 79 BROŽ, Jan. Babišovo hnutí zažilo malý puč. A teď sní o voličích od knížete. Mladá fronta Dnes, 4. 3. 2013. Databáze: Newton Media Search [online].[cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=8f137102-0ad2-4b2b-a22d50b2f8536137&index=articles_cze_2013_v2&qt=&qsmpl=Agrofert&qsr=%28%3D%22Lidové+noviny %22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=Domov&qa= 80 DOLEJŠÍ, Václav. Babiš má Jágra i podnikatele. Mladá fronta Dnes, 3. 9. 2013. Databáze: Newton Media Search [online].[cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=23c2a594-ed25-4ea6-8562186b43f7a7e6&index=articles_cze_2013_v2&qt=&qsmpl=Agrofert&qsr=%28%3D%22Lidové+noviny %22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=Domov&qa= 81 DOLEJŠÍ, Václav. Babiš má Jágra i podnikatele. Mladá fronta Dnes, 3. 9. 2013. Databáze: Newton Media Search [online].[cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=23c2a594-ed25-4ea6-8562186b43f7a7e6&index=articles_cze_2013_v2&qt=&qsmpl=Agrofert&qsr=%28%3D%22Lidové+noviny %22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=Domov&qa=

33 bude. Zpráva je postavena na jasných faktech. Zde se tedy do jisté míry bulvarizace projevila, neboť ve zpravodajství se využilo známé jméno navíc ve spojitosti s vlastníkem média. Druhou zkoumanou zprávou je „Andrej Babiš posiluje v politice. Neúspěšně lanařil i Švejnara”82. Z hlediska jazykových prostředků je tato zpráva bezproblémová. To se ovšem nedá říct o hledisku zpravodajských norem. Při nejmenším sporné je čelo zprávy, které v informaci o tom, že se Andrej Babiš stahuje z vedení svého holdingu Agrofert, následuje informace, která je formulována jako z předvolební kampaně (podtrženo): „Miliardář Andrej Babiš omezuje své mediální aktivity a nedávno oznámil záměr stáhnout se do dvou let z vedení svého holdingu Agrofert. O to víc času a energie však věnuje hnutí ANO 2011, které založil a je jeho předsedou.“83 Spatřujeme v této formulaci skrytou marketizaci hnutí, kterou považujeme rovněž za znak bulvarizace. Další odstavce zprávy jsou přitom bezproblémové a objektivně informují o předvolebním průzkumu a přinášejí podrobnější informace o hnutí. Zpráva má informační hodnotu a její zařazení do zpravodajství je tematicky vhodné. Poslední zprávou, na kterou se v roce 2013 zaměříme, je „Babišovo hnutí zažilo malý puč. A teď sní o voličích od knížete”84(Mladá fronta Dnes). Z hlediska jazykových prostředků: Ve zkoumané zprávě se jeví nevhodně formulace (podtrženo), která pojednává o znovuzvolení Andreje Babiše do čela hnutí na sjezdu ANO. Zní takto: „Zatímco zbavit se mediálně přitažlivého Babiše nikdo nechce,

82

BROŽ, Jan. Andrej Babiš posiluje v politice. Neúspěšně lanařil i Švejnara. Mladá fronta Dnes, 15. 2. 2013. Databáze: Newton Media Search [online].[cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=abe79a63-cef4-4a47-b673178e8bc61364&index=articles_cze_2013_v2&qt=&qsmpl=Agrofert&qsr=%28%3D%22Lidové+noviny %22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=Domov&qa= 83 BROŽ, Jan. Andrej Babiš posiluje v politice. Neúspěšně lanařil i Švejnara. Mladá fronta Dnes, 15. 2. 2013. Databáze: Newton Media Search [online].[cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=abe79a63-cef4-4a47-b673178e8bc61364&index=articles_cze_2013_v2&qt=&qsmpl=Agrofert&qsr=%28%3D%22Lidové+noviny %22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=Domov&qa= 84 BROŽ, Jan. Babišovo hnutí zažilo malý puč. A teď sní o voličích od knížete. Mladá fronta Dnes, 4. 3. 2013. Databáze: Newton Media Search [online].[cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=8f137102-0ad2-4b2b-a22d50b2f8536137&index=articles_cze_2013_v2&qt=&qsmpl=Agrofert&qsr=%28%3D%22Lidové+noviny %22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=Domov&qa=

34 u Faltýnka delegáti odvahu našli.“85 Slovo „zbavit se“ evokuje spíš násilné odstranění a není tedy na místě ho použít ve zpravodajství. Jazykové prostředky v čele zprávy i dalších odstavcích jsou bezproblémové. Z hlediska zpravodajských norem je zpráva bez pochybení. Tematicky do zpravodajství patří a objektivně informuje o sjezdu hnutí. Zároveň je zpráva postavena na jasných faktech. V roce 2013 jsme si tedy mohli povšimnout určité míry bulvarizace, zejména z hlediska marketizace. V tomto případě je patrný vliv vlastníka Andreje Babiše, neboť k marketizaci dochází ve spojení s jeho hnutím ANO a jeho jménem. Zároveň je zde užito kladné hodnoticí adjektivum, rovněž ve prospěch hnutí. Navíc volba tématu, které informuje o spojení s Jaromírem Jágrem, je nejen marketingový tah, který je kladný pro hnutí, ale také jasné cílení na čtenáře, kteří preferují tituly, které informují o slavných osobnostech.

6. 3. 2 Rok 2014 a analýza zpravodajských norem a jazykových prostředků V roce 2014 budeme zkoumat zprávy dvě, a to „Nový ministr „umí“ kupovat přístroje draho86 (Mladá fronta Dnes), „Bratře, zavřeme Bartáka!”87 (Lidové noviny). První zpráva „Nový ministr „umí“ kupovat přístroje draho88 (Mladá fronta Dnes) z hlediska jazykových prostředků: V čele zprávy se objevuje nevhodný výraz, v této 85

BROŽ, Jan. Babišovo hnutí zažilo malý puč. A teď sní o voličích od knížete. Mladá fronta Dnes, 4. 3. 2013. Databáze: Newton Media Search [online].[cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=8f137102-0ad2-4b2b-a22d50b2f8536137&index=articles_cze_2013_v2&qt=&qsmpl=Agrofert&qsr=%28%3D%22Lidové+noviny %22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=Domov&qa= 86 HOLUB, Petr. Nový ministr „umí“ kupovat přístroje draho. Mladá fronta Dnes, 6. 1. 2014. Databáze: Newton Media Search [online].[cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=aecf81c6-942c-442b-afa4872f6d8c3627&index=articles_cze_2014_v2&qt=&qsmpl=nemocnice+na+homolce&qsr=%28%3D%22 Lidové+noviny%22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=Domov&qa= 87 KOUTNÍK, Ondřej. Bratře, zavřeme Bartáka!. Lidové noviny, 19. 3. 2014. Databáze: Newton Media Search [online].[cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=15621b21-9656-4b23-a377799ce4715676&index=articles_cze_2014_v2&qt=&qsmpl=nemocnice+na+homolce&qsr=%28%3D%22 Lidové+noviny%22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=Domov&qa= 88 HOLUB, Petr. Nový ministr „umí“ kupovat přístroje draho. Mladá fronta Dnes, 6. 1. 2014. Databáze: Newton Media Search [online].[cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=aecf81c6-942c-442b-afa4872f6d8c3627&index=articles_cze_2014_v2&qt=&qsmpl=nemocnice+na+homolce&qsr=%28%3D%22 Lidové+noviny%22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=Domov&qa=

35 větě (podtrženo): „Nový ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček čelil jako šéf ostravské nemocnice kritice kvůli rozhazování veřejných peněz.“89 Bezpochyby Svatopluk Němeček kritice čelil, ovšem použít výraz „rozhazování“ je nevhodné a toto slovo se objevuje spíše v titulcích bulvárních deníků. Další text je již bez jazykových problémů a neužívá nevhodných slov či námi definovaných zkoumaných prostředků. Z hlediska zpravodajských norem: Hlavním kritériem zprávy je nepochybně objektivita a nadhled autora, kdy není jasný jeho názor na celou záležitost. V této zprávě ovšem narážíme na větu, která se jeví jako hodnoticí či vhodná spíše do publicistického komentáře (podtrženo): „Dát stopku předraženým zakázkám díky zveřejnění všech smluv slibuje nová vláda ve své koaliční smlouvě. Zvlášť pikantní bude sledovat, jak se toto heslo podaří naplnit novému ministru zdravotnictví.“90 Věta se snaží evokovat určitý názor, zapojení do tématu, ale to není ve zpravodajství na místě. Tematicky se zpráva do zpravodajství hodí a je informačně hodnotná. Kromě jedné zmíněné věty je zpráva dále bez problému. Druhou zprávou, kterou podrobněji v tomto roce zkoumáme, je zpráva Lidových novin: „Bratře, zavřeme Bartáka!”91 (Lidové noviny). Z hlediska jazykovým prostředků už samotný titulek se jeví nevhodně. Vykřičník je zde použitý nejspíš proto, aby byla citace zdůrazněna, ale přesto působí bulvárně. Kdyby za sdělením byla tečka, případně by bylo interpunkční znaménko vynecháno, titulek by byl vhodnější. Navíc v samotném textu zprávy (viz příloha č. 10) je tato věta uvedena s tečkou, nikoli s vykřičníkem. Zbývající čelo i tělo zprávy jsou bez problému.

89

HOLUB, Petr. Nový ministr „umí“ kupovat přístroje draho. Mladá fronta Dnes, 6. 1. 2014. Databáze: Newton Media Search [online].[cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=aecf81c6-942c-442b-afa4872f6d8c3627&index=articles_cze_2014_v2&qt=&qsmpl=nemocnice+na+homolce&qsr=%28%3D%22 Lidové+noviny%22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=Domov&qa= 90 HOLUB, Petr. Nový ministr „umí“ kupovat přístroje draho. Mladá fronta Dnes, 6. 1. 2014. Databáze: Newton Media Search [online].[cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=aecf81c6-942c-442b-afa4872f6d8c3627&index=articles_cze_2014_v2&qt=&qsmpl=nemocnice+na+homolce&qsr=%28%3D%22 Lidové+noviny%22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=Domov&qa= 91 KOUTNÍK, Ondřej. Bratře, zavřeme Bartáka!. Lidové noviny, 19. 3. 2014. Databáze: Newton Media Search [online].[cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz/news.php?uqid=15621b21-9656-4b23-a377799ce4715676&index=articles_cze_2014_v2&qt=&qsmpl=nemocnice+na+homolce&qsr=%28%3D%22 Lidové+noviny%22+OR+%3D%22Mladá+fronta+DNES%22%29&qsc=Domov&qa=

36 Z hlediska zpravodajských norem: zpráva je informačně hodnotná, tematicky se do zpravodajství hodí. Autor objektivně a nezaujatě informuje o celém soudním procesu. Nedává prostor žádným komentativním prvkům. Z tohoto hlediska je zpráva rovněž bez problému. Závěrem této kapitoly tedy uveďme, že k bulvarizaci v uvedených zprávách docházela zejména pomocí prvků marketizace. Přičemž v námi sledovaném období najdeme tento prvek u Mladé fronty Dnes. U Lidových novin jsme sledovali bulvarizační prvek z hlediska nevhodně zvoleného titulku.

37

Závěr Naší výchozí hypotézou bylo najít odůvodnění možné bulvarizace a popularizace českých deníků na příkladu Lidových novin a Mladé fronty Dnes. Práce si kladla za cíl objasnit a ozřejmit tyto důvody. Dále zařadit zjištěné informace do kontextu událostí, které změny v denících doprovázely. V naší práci jsme zjistili, že u obou deníků dochází k postupné bulvarizaci. Patrnější změny jsou u Mladé fronty Dnes, u Lidových novin nejsou bulvarizační prvky tolik výrazné. Na základě obsahové analýzy jsme rovněž zjistili, že u Mladé fronty Dnes se bulvarizační prvky objevují v souvislosti se změnou vlastníka, konkrétně pomocí marketizace jeho jména a jeho hnutí ANO. Z hlediska společenského kontextu dodejme, že mediální domy jsou v dnešní době hojně vlastněny soukromými majiteli, kteří kladou velký důraz na zisk. Právě tento fakt jistě ovlivnil i postupně se rozvíjející bulvarizaci a popularizaci námi sledovaných deníků. Přímý vliv má i narůstající konkurence nových médií. Oba deníky totiž mají své internetové zpravodajské servery, kde se zveřejňují zprávy podobné či aktuálnější. Jak jsme již uvedli, bulvarizace i popularizace se rozvíjejí postupně a z naší obsahové analýzy vyplývá, že nikoli rychlým a výrazným tempem. České deníky jsou tedy denně ovlivňovány mnoha faktory a jejich obsah se tomu začíná postupně přizpůsobovat, což jsme dokumentovali na příkladu Mladé fronty Dnes a Lidových novin.

Summary Our initial hypothesis was to find the reasons for the possible tabloidisation and popularisation of Czech dailies on the example of Lidové noviny and Mladá fronta Dnes. The paper aimed to clarify and explain these reasons, as well as put the findings in the context of events that accompanied the changes in the dailies. We found that both the dailies have gradually become tabloidised. The changes are more noticeable in Mladá fronta Dnes; the tabloidisation elements are not as striking in Lidové noviny. Based on the content analysis, we also found out that the tabloidisation elements in Mladá fronta Dnes appeared in connection with a change of owners, specifically by means of marketing the owner’s name and his

38 political movement ANO. As for the societal context, media houses are largely owned by private owners today, who put a great emphasis on profit. It was certainly this fact that has influenced the gradually growing tabloidisation and popularisation of the dailies in question. Moreover, we found out that growing competition from new media also has a direct influence. Both the dailies have their own Internet news servers, which publish similar or more up-to-the-minute news. As mentioned above, the tabloidisation and popularisation have developed gradually and our content analysis showed that the pace has been neither fast nor strikingly noticeable. Thus, Czech dailies are influenced by many factors every day, and their content is beginning to adapt to that gradually, which we have documented on the example of Mladá fronta Dnes and Lidové noviny.

39

Použitá literatura Odborná literatura: BOCZKOWSKI, Pablo J. a Eugenia MITCHELSTEIN. The news gap: when the information preferences of the media and the public diverge. Cambridge, Mass.: MIT Press, c2013. ISBN 978-0-262-01983-5. ČUŘÍK, Jaroslav. Zpravodajské žánry v tištěných a online médiích. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014. ISBN 978-80-210-7589-4. HOCHELOVÁ, Vlasta. Hodnotové aspekty masmédií dôrazom na spravodajstvo. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa, 2011. ISBN 978-80-8094-696-8. OSVALDOVÁ, Barbora a HALADA, Jan a kol. Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. 3. vyd. Praha: Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-266-7. OSVALDOVÁ, Barbora a kol. Co je bulvár, co je bulvarizace.1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2016, s. 11. ISBN 978-80-246-3229-2. OSVALDOVÁ, Barbora, LÁBOVÁ, Alena a kol. Zpravodajství v médiích. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1899-9. TRAMPOTA, Tomáš a VOJTĚCHOVSKÁ, Martina. Metody výzkumu médií. 1. vyd. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-683-4. TRAMPOTA, Tomáš. Zpravodajství. 1. vyd. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-096-8. Internetové zdroje: Databáze Newton Media Search: http://mediasearch.newtonmedia.cz.ezproxy.is.cuni.cz Server Aktualne.cz: http://nazory.aktualne.cz Server Echo24.cz: http://echo24.cz Server iDnes.cz: http://zpravy.idnes.cz Server Mediar.cz: http://www.mediar.cz Webové stránky Agrofertu: http://www.agrofert.cz Webové stránky Mafry a. s.: http://www.mafra.cz Webové stránky Syndikátu novinářů: http://www.syndikat-novinaru.cz Webové stránky Unie vydavatelů: http://www.unievydavatelu.cz

40

Seznam příloh Příloha č. 1: SYROVÁTKA, Tomáš. Komu pomohl pád muže z posedu. Mladá fronta Dnes, 7. 1. 2011. Příloha č. 2: SYROVÁTKA, Tomáš. Kauza pandur: chystají se výslechy. Mladá fronta Dnes, 13. 5. 2011. Příloha č. 3. KABÁTOVÁ, Michaela. CHALOUPSKÁ, Markéta. Rampula se vrací, soud mu dal za pravdu. Lidové noviny, 18. 2. 2012 Příloha č. 4, FROUZOVÁ, Kateřina. Rampula zhatí naší práci, bojí se žalobci návratu šéfa. Mladá fronta Dnes, 21. 2. 2012. Příloha č. 5, STRNADOVÁ, Tereza. Na Johnovy vlastní oči.. Mladá fronta Dnes, 11. 2. 2012. Příloha č. 6: DOLEJŠÍ, Václav. Babiš má Jágra i podnikatele. Mladá fronta Dnes, 3. 9. 2013. Příloha č. 7 BROŽ, Jan. Andrej Babiš posiluje v politice. Neúspěšně lanařil i Švejnara. Mladá fronta Dnes, 15. 2. 2013. Příloha č. 8: BROŽ, Jan. Babišovo hnutí zažilo malý puč. A teď sní o voličích od knížete. Mladá fronta Dnes, 4. 3. 2013. Příloha č. 9: Zdroj: HOLUB, Petr. Nový ministr „umí“ kupovat přístroje draho. Mladá fronta Dnes, 6. 1. 2014. Příloha č. 10: Zdroj: KOUTNÍK, Ondřej. Bratře, zavřeme Bartáka!. Lidové noviny, 19. 3. 2014.

41

Přílohy Příloha č. 1: SYROVÁTKA, Tomáš. Komu pomohl pád muže z posedu. Mladá fronta Dnes, 7. 1. 2011. Komu pomohl pád muže z posedu Zbrojař Pavel Musela toho věděl velmi mnoho. Ale po vážném zranění nemůže mluvit PRAHA Ten muž toho ví tolik, že by zřejmě leckoho mohl dostal do vězení. Zná pozadí privatizace mosteckých dolů, kterou pro podezření z praní špinavých peněz vyšetřují Švýcaři. MF DNES včera upozornila na to, že v ní šla provize na účty lidí blízkých ČSSD. Byl u předraženého nákupu obrněných transportérů Pandur pro českou armádu, jehož pozadí rozkrývají čeští i rakouští detektivové. A měl prsty v dalších miliardových zbrojních zakázkách, v jejichž „čistotu“ věří málokdo. Zbrojař a lobbista Pavel Musela však o tom nikdy nic neřekne. Nemůže. Utrpěl vážná zranění při lovu v lese u Uherského Hradiště. Oficiální verze? Spadl z posedu. Policisté si však myslí, že to byl pokus o vraždu. Ale důkazy chybí. Každopádně to byl pád, který pomáhá řadě lidí – od politiků, jejich poradců až po byznysmeny. Musela totiž utrpěl poranění mozku a nic si nepamatuje. Je nesvéprávný. Nemůže tak vypovídat třeba o tom, co v letech 1995 až 2002 podnikal s poslancem ČSSD a později ministrem Stanislavem Grossem. Oba byli velcí přátelé. „Scházíme se třicetkrát za rok, máme si o čem povídat,“ říkal v roce 1999 Gross. Výpověď Musely by přitom byla velmi zajímavá. Právě on měl přístup k účtu na Gibraltaru, na němž v roce 1999 přistála obří provize přes 170 milionů korun za privatizaci mosteckých dolů. Musela pak peníze přeposílat na účty lidí spojených s Grossem – třeba jeho tehdejšího poradce Jiřího Martinka. „Pokud byste teď přišel k mému bratrovi a vyslovil slovo pandur či mostecká uhelná, nebude vůbec vědět, o co se jedná. Bohužel,“ přiznává Muselův bratr Karel. „To, co se bratrovi stalo, rozhodně nebyla náhoda,“ dodává Karel Musela.

42 K tragické události došlo v roce 2008. Musela byl na lovu v lese se svým kamarádem Lubošem N. Ten poté zavolal pomoc s tím, že zbrojař spadl z posedu a zranil se. „Tvrdil, že ušel asi 20 až 30 metrů od posedu, uslyšel žuchnutí, a když se obrátil, viděl padat tělo,“ popisuje zlínský státní zástupce Roman Kafka. Luboš N. s médii nekomunikuje. Musela utrpěl zlomeniny lebky. Přerazil si také osm žeber a krček kloubu nohy. Kriminalistům přišla celá řada okolností podezřelá – především přílišná vzdálenost těla od posedu či role Luboše N., který už byl v minulosti trestán za násilí. Znalec z oboru forenzní biomechaniky Jiří Štraus navíc vyloučil, že by se Muselovo tělo mohlo dostat na místo nálezu pádem z posedu. Štraus navíc uvedl, že pádem by si zbrojař nezpůsobil najednou tak masivní zranění. Žalobce proto Luboše N. obžaloval z pokusu o vraždu. Myslivec podle něj Muselu bil pažbou své zbraně. Policie na ní nalezla stopy krve. Ale v tak malém množství, že lékaři nedokázali určit DNA. Protože však chyběl přímý důkaz a jiné posudky naznačovaly, že se mohl zranit pádem, soud žalobu pro nedostatek důkazů zamítl. To Karel Musela je přesvědčen, že za zraněním bratra jsou obchody se zbraněmi. Třeba právě pandury. Zbrojařský magnát pomáhal rakouské firmě Steyr vyhrát miliardový tendr. Bývalí manažeři firmy Steyr jej označili za klíčového hráče při zákulisních dohodách s českými politiky. Věděl hodně. Důkazy, že by zákulisní obchody stályMuselu plnohodnotný život, však chybějí. A on sám už nic neprozradí. Příloha č. 2: SYROVÁTKA, Tomáš. Kauza pandur: chystají se výslechy. Mladá fronta Dnes, 13. 5. 2011. Kauza pandury: chystají se výslechy Marek Dalík má jít na protikorupční policii kvůli obvinění manažera zbrojovky, že chtěl obří úplatek PRAHA Speciální tým protikorupční policie připravuje výslechy v kauze nákupu transportérů Pandur pro českou armádu. Vypovídat by měl podle informací MF DNES lobbista Marek Dalík, který čelí obvinění, že požadoval po zbrojovce osmnáct milionů eur za pokračování obchodu. Ale také bývalý náměstek ministra obrany Martin Barták, který o obchodu vyjednával. Svědectví by však měla podat i bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová. Její

43 výpověď je důležitá nejen pro vyšetřovatele případu pandurů, ale i pro jejich kolegy, kteří rozplétají obdobné podezření z korupce, tentokrát při nákupu automobilů Tatra pro armádu. Oba případy mají leccos společného – dobu, částečně obsazení i svědectví o korupci. „Když jsem se stala ministryní, začal na mě být vyvíjen tlak, abych kontrakt na tatrovky i pandury vypověděla. Je tedy možné, že někdo chtěl stejný scénář jako u pandurů použít i u tater, ale to jsem nepřipustila. Já se řídila fakty, a nikoliv potřebami Dalíka,“ řekla ve středu Parkanová MF DNES. A tato slova vyšetřovatele zaujala. „Státní zástupce nám dal okamžitě pokyn, abychom paní Parkanovou vyslechli. Mohla by nám osvětlit, kdo a proč na ni tlačil a zda to nebylo záměrné – tedy nejdříve vytvořit dojem, že se bude kontrakt vypovídat, a pak žádat peníze za jeho pokračování,“ řekl MF DNES zdroj z policejního týmu, který vyšetřuje nákup tater. Pořízení obrněnců Pandur je rozdílné v tom, že vláda Mirka Topolánka kontrakt skutečně vypověděla. A to poté, co se podle manažera rakouské firmy Steyr Stephana Szücse odehrála schůzka, na níž lobbista Marek Dalík žádal osmnáct milionů eur jako „provizi“ za pokračování obchodu. Szücs to sdělil do protokolu letos 25. března ve Vídni. U výslechu byli i důstojníci české protikorupční policie, kteří zjišťují, zda se Dalík, případně někdo další nedopustil úplatkářství. Pakliže se prokáže, že ano, hrozí pachatelům až tři roky vězení. K tomu je však ještě hodně daleko. Čeští i rakouští detektivové musí nejdříve vyslechnout všechny svědky a zjistit, zda se schůzky odehrály a zda žádost o provizi vůbec padla. Dalík to totiž popírá, a tak jde o tvrzení proti tvrzení. „Na případu naplno pracujeme. Ke konkrétním úkonům se ale na základě dohody s rakouskou stranou vyjadřovat nebudeme,“ řekla mluvčí žalobců Irena Válová. Stejně se včera vyjádřil i mluvčí protikorupční policie Roman Skřepek. Příloha č. 3: KABÁTOVÁ, Michaela. CHALOUPSKÁ, Markéta. Rampula se vrací, soud mu dal za pravdu. Lidové noviny, 18. 2. 2012 Rampula se vrací, soud mu dal za pravdu Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který žalobce odvolal, „první kolo“ prohrál. Už ale připravuje podklady do dalšího boje

44

PRAHA Když byl Vlastmil Rampula ve funkci pražského vrchního státního zástupce, nechal si za 24 tisíc vyrobit vlastní znak, jakýsi „hradní erb“. Dalších 66 tisíc pak stálo vytištění nových papírů a vizitek. Zádrhel to mělo hned dvojí: jednak měly papíry s novou hlavičkou takový objem dat, že neprošly elektronickou poštou. Zadruhé má zastupitelství při korespondenci používat státní znak, a nikoli svůj vlastní. To jsou jen jedny z mála věcí, které odhalila kontrola hospodaření. Aministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) její závěry zřejmě použije v dalším boji proti Rampulovi, protože první kolo prohrál. Nejasný důvod návratu Loni v říjnu Rampulu z funkce odvolal, ale pražský městský soud včera rozhodnutí zrušil. Rampula se zřejmě vrátí už příští týden do funkce. Stane se tak ve chvíli, kdy obě strany sporu dostanou rozsudek. „V tu chvíli nabude právní moci,“ řekla mluvčí soudu Martina Lhotáková. A naopak vyklidit kancelář bude muset Stanislav Mečl, který dočasně žalobce vedl. Důvody, které předsedkyni senátu Evu Pechovou k rozhodnutí vedly, mluvčí nechtěla komentovat. V podstatě ale mohou být tři: argumenty pro odvolání nebyly až tak vážné, došlo k procesní chybě, anebo je tu možnost, že důvody byly sice vážné, ale už promlčené. Pospíšil Rampulu odvolal na návrh nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Rampula podle něj pochybil tím, že „úkoloval“ podřízenou - žalobkyni Darju Dunajovou - aby se neodvolávala v kauze tunelování IPB. Dalším jeho prohřeškem prý bylo, že otálel s mezinárodní pomocí, která měla přispět k objasnění možné korupce při pronájmu gripenů. Ministerstvo může proti rozhodnutí podat do dvou týdnů takzvanou kasační stížnost. Ta sice nemá odkladný účinek, ale ministr spravedlnosti může Nejvyšší správní soud požádat, aby pozastavil účinnost verdiktu. Zda tak udělá, zatím není jasné. Pospíšil se nechtěl příliš vyjadřovat s ohledem na to, že stále nezná důvody rozhodnutí. Už nyní ale pro LN prohlásil, že bude pokračovat ve správním řízení. Tam zřejmě využije spolu s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem zmíněnou kontrolu hospodaření. „Pan nejvyšší státní zástupce Zeman mi řekl, že už v této věci připravuje nové podání,“ řekl Pospíšil. Rampula také spolu s dalšími třemi žalobci čelí kárné žalobě kvůli průtahům v kauze Mostecké uhelné společnosti. Ministr po nějakou dobu zvažoval, že ho dočasně zprostí i výkonu funkce státního zástupce, později však od tohoto záměru upustil.

45 Skončí ministr? Místopředsedkyně vlády Karolína Peake, kterou Věci veřejné dlouhodobě (a zatím neúspěšně) prosazují na post místo Pospíšila, LN řekla, že ministr asi zrovna zažívá „horkou chvilku“. „Teď mohu jen doufat, že kroky nového vedení vrchního státního

zastupitelství

nebudou

touto

chybou

ministerstva

spravedlnosti

znevěrohodněny,“ dodala. Na stranu ministra se naopak přiklonil senátor Jiří Dienstbier (ČSSD). „Překvapilo mě to. Podle mě důvody pro odvolání byly zjevné,“ řekl LN Jiří Dienstbier. Premiér Petr Nečas (ODS) zatím nechtěl komentovat, zda rozhodnutí ohrožuje Pospíšilovo setrvání ve vládě. Přes svého mluvčího nicméně vzkázal, že je „již rok trvající krizí na Vrchním státním zastupitelství v Praze vážně znepokojen.“ Příloha č. 4: FROUZOVÁ, Kateřina. Rampula zhatí naší práci, bojí se žalobci návratu šéfa. Mladá fronta Dnes, 21. 2. 2012. Rampula zhatí naši práci, bojí se žalobci návratu šéfa Vrchní žalobce, jehož odstavení kvůli údajnému zdržování politicky citlivých kauz zvrátil soud, se může v úřadu objevit každým dnem. Chystá se však druhý pokus o odvolání. Trumfem má být kauza MUS. PRAHA Zatímco staronového pražského vrchního státního zástupce Vlastimila Rampulu vítězství nad ministerstvem spravedlnosti těší, mnozí jeho budoucí podřízení prožívají úplně opačné emoce. Mají strach, že jejich práci na kauzách staronový šéf jednoduše zahodí a že jim veřejnost opět přestane věřit. Jakmile na ministerstvo za pár dní dorazí odůvodnění rozsudku pražského městského soudu, který Rampulovo odvolání z funkce zrušil, může se do úřadu vrátit. Prakticky ještě ten den, z minuty na minutu. „Jak konkrétně bude návrat pana Rampuly vypadat, nevíme. Neznáme odůvodnění rozhodnutí soudu a čekáme na ně,“ řekla jen mluvčí Vrchního státního zastupitelství v Praze Iva Vojtková. Rampula tak brzy dostane zpět do rukou spisy „výbušných“ kauz, jako jsou třeba armádní pandury nebo Mostecká uhelná. Právě tento případ chce přitom ministerstvo využít při druhém pokusu o jeho odvolání. Žalobci nevěří, že Rampula bude pokračovat v nově zahájeném očistném programu na vrchním státním zastupitelství. „Návrat pana Rampuly vnímáme velmi

46 negativně. Teoreticky by měl převzít naši práci, ale jestli tak učiní i prakticky, není jisté. Nevíme, zda naše práce na kauzách skončí před soudem, nebo v šupleti,“ řekl zdroj z vrchního státního zastupitelství, který nechtěl zveřejnit jméno. Nejen na vrchním zastupitelství se kvůli nevyšetřeným aférám vytvořily dvě kliky žalobců. Jedna chce audity kauz a spěšnější vyšetřování. Ti druzí, Rampula a jeho věrní, tvrdí, že řešili případy dobře a tak rychle, jak jen mohli. Rampula nechce návrat do úřadu komentovat. Prý neví o tom, že by jej kolegové kritizovali. Nepřipouští chyby či neúměrné průtahy v případech. Ministr Jiří Pospíšil (ODS) nicméně nedávno podal na Rampulu kárnou žalobu kvůli podezření z průtahů v případě privatizace Mostecké uhelné společnosti, kde jde Česku i o miliardové odškodné. Tento případ by se podle informace MF DNES mohl objevit jako důvod v druhém pokusu o Rampulovo odvolání. Ten nyní na pokyn ministra chystá nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. „V postupu státního zástupce ve věci Mostecké uhelné a v postupu svém nevidím pochybení,“ hájí se Rampula. Pospíšil chce jeho návrat zvrátit i kasační stížností proti rozhodnutí městského soudu. „Důvody pro odvolání pana Rampuly jsou správné,“ řekla vrchní ředitelka Pospíšilova kabinetu Veronika Ludvíková. Stínový ministr spravedlnosti Jiří Dienstbier (ČSSD) návrat žalobce považuje za promyšlený komplot, kvůli němuž skončí zásadní korupční kauzy bez odhalení a potrestání viníků. „Situace je doopravdy velmi vážná a skutečně se v těchto dnech hraje o zachování funkčnosti a důvěryhodnosti naší justice,“ uvedl. Rampulu odvolal Pospíšil loni. Vytýkal mu chyby v kauze IPB. Za další důvod označil to, že ve více případech nereagoval na chybná rozhodnutí podřízených státních zástupců. Žalobce se obrátil na soud, který mu minulý týden práci vrátil. Hned poté se objevila informace o možném odvolání Pospíšila z funkce. Příloha č. 5: STRNADOVÁ, Tereza. Na Johnovy vlastní oči.. Mladá fronta Dnes, 11. 2. 2012. Na Johnovy vlastní oči... Investigace VV Jak Věci veřejné vyšetřily kauzu aneb beránek Rampula Radek John, bývalý investigativní moderátor pořadu Na vlastní oči a současný formální šéf Věcí veřejných, se včera zastal odvolaného vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly.

47 Věci veřejné se totiž pustily do vlastního investigativního pátrání. A vypátraly, že podle nich jsou za nepřipojení Česka k soudnímu procesu ve Švýcarsku o 3,5 miliardy odpovědná tři ministerstva – financí, spravedlnosti a zahraničí – a celé vrchní státní zastupitelství (včetně jeho tehdejšího šéfa Rampuly) je jen obětním beránkem. Je hezké, že vládní strana hledá viníka, který stát možná připravil o miliardy. I když... John se nezmínil, jak Věci veřejné investigovaly. Naštěstí si to díky propojení mnoha vlivných straníků včetně nejvlivnějšího s bezpečnostní agenturou ABL můžeme barvitě domýšlet. Přesto je potřeba připomenout některá fakta: až do svého odvolání zodpovídal Rampula za (ne)rozplétání nejzávažnějších případů spojených s politikou a korupcí. Co se za Rampulovy éry dotáhlo do úspěšného konce? Úplatky při pořízení stíhaček Gripen, mnohamiliardový tunel v IPB spojený s řadou politiků a podvody v podniku Čepro to nebyly. Do ztracena vyšumělo i pátrání kolem Mostecké uhelné. U všech kauz existuje závažné podezření, že byly účelově zahrány do autu. Těšme se na další investigativní počiny Věcí veřejných. Příště se třeba dozvíme, že Stanislav Gross byl nejlepší premiér a Vít Bárta charitativní bankéř chudých poslanců. Příloha č. 6: DOLEJŠÍ, Václav. Babiš má Jágra i podnikatele. Mladá fronta Dnes, 3. 9. 2013. Babiš má Jágra i podnikatele Miliardář a lídr politického hnutí ANO Andrej Babiš získal podporu podnikatelů Jančury či Bernarda a „sympatie“ hokejisty Jaromíra Jágra PRAHA „Nejpracovitější český sportovec si zaslouží pořádný kuře,“ napsal včera Andrej Babiš pod svou fotografii s Jaromírem Jágrem. Hokejová hvězda točila reklamní spoty pro firmu Vodňanská drůbež, jež spadá do Babišovy skupiny Agrofert. Zároveň Jágr, který doposud vždy podporoval ve volbách ODS, „vyjádřil sympatie“ Babišovu ambicióznímu hnutí ANO. Další podporu mu vyjadřují známí podnikatelé, naposledy majitelé společností BEST Tomáš Březina, Student Agency Radim Jančura nebo humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard. Na jižní Moravě zase bude na kandidátce oblíbený ligový fotbalista Petr Švancara.

48 „S Jaromírem Jágrem máme společných několik věcí. On dneska musí trénovat dvakrát víc než ti mlaďoši, mohl by se na to klidně vykašlat. Stejně jako já bych se na to mohl vykašlat a už nepracovat,“ říká Andrej Babiš. Příloha č. 7: BROŽ, Jan. Andrej Babiš posiluje v politice. Neúspěšně lanařil i Švejnara. Mladá fronta Dnes, 15. 2. 2013. Andrej Babiš posiluje v politice. Neúspěšně lanařil i Švejnara PRAHA Miliardář Andrej Babiš omezuje své mediální aktivity a nedávno oznámil záměr stáhnout se do dvou let z vedení svého holdingu Agrofert. O to víc času a energie však věnuje hnutí ANO 2011, které založil a je jeho předsedou. Jednomu z nejbohatších Čechů se podařilo dobudovat regionální strukturu 84 oblastních organizací. O rostoucí profesionalizaci svědčí i to, že na práci, kterou zatím zastávali dobrovolníci, hledá nyní Babiš 14 placených krajských manažerů. Do celostátního vedení se mu už lidi se zkušenostmi ze státní správy získat podařilo. Hlavní manažerkou hnutí je Věra Jourová, někdejší náměstkyně na ministerstvu pro místní rozvoj. Ta zajišťuje běžný provoz hnutí, když se Babiš musí věnovat svému byznysu. Jourová byla v roce 2006 obviněna z přijetí úplatku a strávila měsíc ve vazbě. Soud ji však později očistil a ona vysoudila odškodné ve výši 3,6 milionu korun. Sama obvinění považuje za mstu za to, že naopak korupci na ministerstvu chtěla zabránit. Jourová přivedla do ANO 2011 také novou tiskovou mluvčí – svou kamarádku a někdejší mluvčí Národního kontrolního úřadu Radku Burketovou. Láká i ministerské úředníky Zhruba do dvou měsíců by měl být hotov také program. Zatím ANO 2011 zveřejnilo jen základní teze. Práce na programu vede publicista a ekonom Vysoké školy ekonomické v Praze Lukáš Kovanda. Podle informací MF DNES se měl na jeho tvorbě podílet i ekonom a někdejší kandidát na prezidenta Jan Švejnar. Ze spolupráce nakonec sešlo. Doposud totiž byla hlavním problémem hnutí absence pro voliče přitažlivých tváří. Babiš v tom vidí také důvod neúspěchu v senátních volbách. „Lidé volili zavedené

49 značky, naši kandidáti nebyli až tak známé osoby,“ říká. Švejnar jako respektovaný ekonom by takovou značkou bezpochyby byl. Proto také Babiš před časem zveřejnil výzvu, pomocí níž hledá „200 statečných“, kteří se mají stát kandidáty do parlamentních voleb. Nemělo by přitom jít o lidi spojené s politikou. „Hlavní idea je, že stát by měli začít řídit lidi, kteří v životě něco udělali, a ne jenom přišli ze školy rovnou do Poslanecké sněmovny,“ říká místopředseda hnutí Jaroslav Faltýnek. Podle Babiše se už pár takových podařilo najít, ale jejich jména zveřejnit zatím nechce. Jde prý totiž i o úředníky ministerstev. „Žijeme v atmosféře strachu, lidé se bojí o místa,“ říká Babiš. To, koho nakonec představí, rozhodne i o tom, zda nakonec uspěje ve volbách. Průzkumy zatím hnutí ANO 2011 nepřisuzují ani procento voličských preferencí. Babiš říká, že chce lidem nabídnout středovou alternativu. V programových tezích se staví především proti zvyšování DPH, za zlepšení výběru daní nebo zvýšení potravinové soběstačnosti Česka. Příloha č. 8: BROŽ, Jan. Babišovo hnutí zažilo malý puč. A teď sní o voličích od knížete. Mladá fronta Dnes, 4. 3. 2013. Babišovo hnutí zažilo malý puč. A teď sní o voličích od knížete Miliardář Andrej Babiš o víkendu těžce přijímal „vzpouru“, když mu členové ANO 2011 nezvolili do vedení strany jeho člověka. Hnutí získalo poradkyni, jež pomáhala v kampani Karlu Schwarzenbergovi. PRAHA Hnutí ANO 2011 miliardáře Andreje Babiše se stále více přibližuje ke klasické politické straně. Neprojevuje se to jen rostoucím počtem členů a regionální strukturou, ale i zákulisními hrami, vznikem názorových frakcí a překvapivými změnami ve vedení. Naplno se to ukázalo na víkendovém volebním sněmu v pražském Chodově. Babiš sice suverénně obhájil post předsedy, ale delegáti oproti všem očekáváním kompletně obměnili místopředsedy. Největším překvapením bylo, že funkci neobhájil Jaroslav Faltýnek, šéf zemědělské divize Babišova holdingu Agrofert a jeden z členů, kteří se v ANO angažovali od samého počátku a významně se podílel na jeho budování.

50 Babiše Faltýnkův neúspěch viditelně rozladil. „Byl jsem velice překvapen, jak se stavíte k panu Faltýnkovi. Nechápu, že když dostal od krajských organizací osm nominací na post místopředsedy, nyní stěží bojuje o funkci v předsednictvu,“ vyčetl Babiš delegátům. Faltýnkovi zřejmě uškodilo spojení s Agrofertem. Po debaklu Věcí veřejných se členové hnutí obávají, že by mnozí voliči vnímali ANO jen jako další podnikatelskopolitickou aktivitu. Zatímco zbavit se mediálně přitažlivého Babiše nikdo nechce, u Faltýnka delegáti odvahu našli. Druhým důvodem bylo, že za Faltýnkem nestály regiony. „Asi jsem udělal chybu, že jsem nezasahoval do žádných zákulisních jednání, která tady probíhala,“ řekl Faltýnek. Ve vedení je asistentka poslance Díky silné podpoře krajů se naopak první místopředsedkyní stala Jana Valinčičová. Ta měla v ANO na starosti vytvoření krajské struktury, a v regionech je proto dobře známá. Ačkoliv před sněmem nezískala žádnou krajskou nominaci a návrh na její kandidaturu padl až na plénu, podpořily ji dvě třetiny delegátů. Valinčičová je asistentkou sociálnědemokratického poslance Jiřího Krátkého a stejně jako Faltýnek byla dříve i členkou ČSSD. Nyní se prý však chce plně věnovat hnutí ANO a spolupráci s Krátkým ukončit. Nové vedení se soustředí na parlamentní volby v roce 2014. Potřebuje sehnat nové tváře na kandidátky a zvýšit u voličů povědomí o hnutí. Podle další nové místopředsedkyně Věry Jourové se babišovci chtějí zaměřit především na mladé voliče do 30 let a prvovoliče. Šanci vidí u zklamaných podporovatelů Věcí veřejných, ODS a především těch, kteří v prezidentské volbě dali hlas Karlu Schwarzenbergovi. „Ukázalo se, že tito mladí lidé byli ochotni Karlu Schwarzenbergovi odpustit to, že je aristokrat, takže i Andreji Babišovi by mohli odpustit, že je miliardář,“ řekla Jourová. O orientaci na podporovatele ministra zahraničí svědčí i to, že hnutí nově radí politoložka

Anna

Schwarzenbergovi. ***

Matušková,

která

při

prezidentské

kampani

radila

i

51

FAKTA ANO 2011 Název vznikl jako zkratka Akce nespokojených občanů. Miliardář a majitel potravinářsko-chemického holdingu Agrofert Andrej Babiš inicioval vznik hnutí před dvěma lety. On a jeho firmy podpořili ANO 55,6 milionu korun. Hnutí se podařilo vybudovat oblastní strukturu a nalákat nové členy, kterých je nyní zhruba 800. V průzkumech preferencí však hnutí zatím nedosahuje ani jednoho procenta. Příloha č. 9: HOLUB, Petr. Nový ministr „umí“ kupovat přístroje draho. Mladá fronta Dnes, 6. 1. 2014. Nový ministr „umí“ kupovat přístroje draho Nový ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček čelil jako šéf ostravské nemocnice kritice kvůli rozhazování veřejných peněz. Dát stopku předraženým zakázkám díky zveřejnění všech smluv slibuje nová vláda ve své koaliční smlouvě. Zvlášť pikantní bude sledovat, jak se toto heslo podaří naplnit novému ministru zdravotnictví. Svatopluk Němeček totiž patří právě mezi ty ředitele nemocnic, kteří by své smlouvy na nákupy přístrojů asi jen neradi zveřejňovali. Pod vedením Němečka proslula ostravská fakultní nemocnice právě předraženými přístroji. Nůž na léčbu rakoviny prostaty V roce 2009, jako ředitel ostravské fakultní nemocnice, kterým je stále, získal Svatopluk Němeček od odstupující Topolánkovy vlády příslib, že stát zaplatí 200 milionů korun za tzv. CyberKnife, který dokáže pomocí laseru léčit nádory na prostatě, slinivce a plicích. Odehrálo se to na památném předposledním jednání odcházející vlády, jen několik dní před jejím koncem. Mimochodem: právě tady vláda odklepla i další sporný (a předražený) nákup podobného přístroje od konkurenční firmy, Leksellova gama nože, Nemocnici Na Homolce, a to přesto, že ta už jeden gamma nůž měla.

52 Nákup teď kritizuje i studie o korupci ve zdravotnictví Evropské komise, kterou MF DNES popsala v sobotním vydání. Avšak zpět do Němečkovy ostravské nemocnice. Ta skutečně 200 milionů korun od státu za CyberKnife dala, i když americké, britské a německé nemocnice platily v té době za stejný přístroj 3 až 5 milionů dolarů, tedy sotva poloviční částku. Pozdější ministr zdravotnictví Leoš Heger prohlásil, že by podobný obchod nepřipustil. Němečka se však zastal tehdejší náměstek ministra zdravotnictví Marek Šnajdr. Nákup dosud nejdražšího českého zdravotnického přístroje podle něj přinesl přelom v léčbě nádorových onemocnění. „Podobný přístroj nikdo ve střední a východní Evropě nemá,“ upozornil Šnajdr, který byl v té době Topolánkovou pravou rukou. Přístroj je dokonce celosvětovou raritou, protože ani za oceánem, kde je zvykem zveřejňovat ceny zakázek, se nenašla jediná nemocnice, která by za něj zaplatila víc než 60 procent české ceny. Sám Němeček je přesto přesvědčen, že nákup byl v pořádku a že jím naopak zdravotnictví ušetřili spoustu peněz. Staré a drahé V téže době, za vlády nastupujícího ministra zdravotnictví, na sebe ostravská fakultní nemocnice upozornila také nákupem dalšího přístroje, který naopak už vycházel z módy. Za 28 a půl milionu korun koupila starší typ „rentgenu“ - CT, který s názvem Somatom Definition AS64 vyráběl Siemens. Velmi pravděpodobně šlo o nejvíc předraženou položku z celkem tří set přístrojů v rámci evropského projektu na vybavení fakultních a krajských nemocnic. Nemocnice v Klatovech přitom ve stejné době koupila tentýž přístroj ani ne za polovinu: zaplatila za něj 12 a půl milionu korun. Mluvčí ostravské nemocnice Tomáš Oborný ostravskou cenu hájil s tím, že přístroj nekupovali pro okresní nemocnici, ale pro pracoviště vyššího typu. „Přístroje pro potřeby traumacentra mají objektivní nároky na vysokou úroveň,“ vysvětloval a dodal, že k přístroji CT pořídili exkluzivní softwarové vybavení. Jenže ve skutečnosti o špičkový přístroj nešlo, protože umí pořídit snímky pacienta jen ze 64 úhlů. Krajská nemocnice v Ústí nad Labem ve stejném evropském projektu pořídila opravdu moderní CT s názvem Philips Brilliance, který dokáže snímat ze 128 úhlů. A zaplatila za něj o půl milionu méně než Němečkův ústav.

53 „Tak na to už si opravdu nevzpomínám, to už je dlouho,“ řekl včera MF DNES sám budoucí ministr. Nákupy ze svého programu si však Evropská unie přísně kontroluje, takže se dá čekat, že dřív nebo později dorazí i na kontrolu do Ostravy. Příloha č. 10: KOUTNÍK, Ondřej. Bratře, zavřeme Bartáka!. Lidové noviny, 19. 3. 2014. Bratře, zavřeme Bartáka! PRAHA Soudní líčení v kauze Tatra je čím dál napjatější a emotivnější. „Protistrana se mě snaží znevěrohodnit a vytvořit dojem, že postupuji jednostranně,“ řekl LN v průběhu jedné z přestávek úterního soudu dozorový státní zástupce Dušan Táborský. Rozplétání zakázky na dodávku 588 vojenských nákladních automobilů pro ministerstvo obrany za 2,7 miliardy korun je strategickou bitvou, ve které se každým dnem mění poměr sil. V pondělí u pražského městského soudu vypovídal klíčový svědek případu, bývalý americký velvyslanec v Česku a předseda dozorčí rady automobilky Tatra William Cabaniss, jemuž měl exministr obrany Martin Barták nabídnout úplatek. Obžalovaní Barták a zbrojař Michal Smrž byli ten den v defenzivě. V úterý však měla navrch obhajoba. K soudu dorazili svědci z řad někdejších policistů a vyšetřovatelů, kteří se přiklonili na stranu obžalovaných mužů. Cílená mediální kampaň Dozorového žalobce Dušana Táborského v úterý u soudu rozčílil svědek, který se Bartáka se Smržem zastal. Byl jím exředitel Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) Libor Vrba, který od policie odešel v únoru roku 2011 kvůli sporům s tehdejším ministrem vnitra Radkem Johnem. „Doktor Barták byl velkou rybou v síti. Hodně lidem vadil, protože je zkrátka jiný. Vnímal jsem to jako cílenou mediální kampaň. Zapadalo to do soukolí populismu, který na přelomu let 2010 a 2011 propukl,“ popsal Vrba svůj pohled na vývoj kauzy. Případ pro něho začal v listopadu roku 2011, kdy se účastnil v rámci policie slavnostní akce. „Budu si to pamatovat napořád. Na tomto slavnostním aktu jsem byl společně se svým kolegou a kamarádem Robertem Šlachtou. Najednou mi pan

54 plukovník řekl:,Bratře, zavřeme Bartáka.‘ Řekl jsem mu:,Ale, za co?‘ On odpověděl:,Za korupci,‘“ sdělil soudu Vrba. Někdejšího šéfa protikorupční policie pak zaskočil moment, když za ním koncem roku 2010 bez předchozího ohlášení dorazil státní zástupce Táborský a údajně si stěžoval, že nemá na Bartáka dostatek důkazů. „Doktor Táborský lamentoval, že neví, co s tím má dělat,“ uvedl Vrba. Do kauz jsem se nemontoval Po Vrbově vystoupení se taktovky ujal žalobce Táborský, který zaútočil na Vrbovo angažmá po odchodu z policie v roce 2011. Exšéf ÚOKFK se totiž stal členem představenstva společnosti Agel, která patří miliardáři Tomáši Chrenkovi, jenž je Bartákovým známým. „Pan Barták prioritně spolupracuje s firmou Agel. Fakticky jsme spolu ještě ve firmě Superius, ve které je Barták členem dozorčí rady a já předsedou představenstva,“ popsal Vrba spolupráci s Bartákem, se kterým se dle svých slov spřátelil až po odchodu od policie. U soudu včera navíc svědčil někdejší Vrbův náměstek Tomáš Krůl, který je dnes interním auditorem v Nemocnici Na Homolce. Není nezajímavé, že v této nemocnici před nástupem na ministerstvo obrany pracoval právě Barták. Vrba včera popřel, že by měl po opuštění policejních sborů v roce 2011 přístup k informacím o případu Tatra. Do kauz se dle svých slov nemontoval ani v době své funkce. „Ze své pozice jsem jednal pouze s vedoucími státními zástupci,“ dodal. Toho se chytil žalobce Táborský kterého zajímalo, o jaké státní zástupce šlo. „Byli to tehdejší vedoucí státní zástupci, počínaje doktorkou Veseckou až po šéfy v Praze. Například doktor Rampula a mnohokrát jsem jednal s panem Grygárkem,“ odvětil Vrba podrážděně. Na pichlavý dotaz státního zástupce, zda se stýká s dalšími lidmi v postavení obžalovaných, exšéf ÚOKFK odpověděl: „Bohužel se stýkám, v dnešním vidění světa, téměř pouze s osobami - berte to trošku v uvozovkách -, které figurují v nějaké probíhající kauze.“ V reakci na Vrbův výstup a konexe s Bartákem žalobce Táborský LN řekl: „Vždy musí být zvážena důvěryhodnost svědk

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

Recommend Documents