Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra sociálních studií Katedra: Studijní program: Sociální práce Penitenciární péče Studijní obor (kombinace):
Trestná činnost páchaná na zahraničních turistech v Praze I Criminal activity on foreign tourists in Prague I Bakalářská práce: 08–FP–KSS– 4039
Autor: Filip ŠŤASTNÝ
Podpis:
Adresa: Zengrova 2556 / 13 160 00 Praha 6 Vedoucí práce: Mgr. Eva Dousková Počet stran 79
grafŧ 22
obrázkŧ 7
V Liberci dne: 15. dubna 2010
tabulek 8
pramenŧ 21
příloh 0
Prohlášení
Byl jsem seznámen s tím, ţe na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, ţe Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv uţitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Uţiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne poţadovat úhradu nákladŧ, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracoval samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce.
V Liberci dne 15. dubna 2010
Filip ŠŤASTNÝ
___________________________
Poděkování Děkuji všem, kteří jakýmkoli zpŧsobem přispěli ke vzniku této práce. Zejména děkuji své manţelce a dětem za morální podporu a nekonečnou trpělivost. Děkuji vedoucí mé práce Mgr. Evě Douskové za podnětné rady a pomoc. Poděkování patří také mým kolegŧm z Policie ČR, kteří mi vyšli vstříc při získávání podkladŧ a poskytli podmínky i zajímavé postřehy k jejich zpracování.
Trestná činnost páchaná na zahraničních turistech v Praze I Anotace Cílem této bakalářské práce bylo zjistit a analyzovat objektivní skutečnosti související s pácháním trestné činnosti na zahraničních turistech v Praze I. Jako relevantní podklady byly pouţity policejní statistiky a údaje Českého statistického úřadu. Při zpracování údajŧ o 100 824 trestných činech byla pouţita korelační a explorační analýza. Byly zjištěny a popsány dŧleţité vztahy např. mezi počtem trestných činŧ, věkem a pohlavím obětí, nebo trestná činnost z časových hledisek. Zkoumané relace byly zobrazeny v 22 grafech. Výsledkem práce bylo stanovení 10 hypotéz o stavu a dynamice kriminality na zahraničních turistech v Praze I. Cíl práce se podařilo splnit. Na základě stanovených hypotéz byl zpracován soubor doporučení pro zahraniční návštěvníky Prahy, a soubor doporučení pro zvýšení efektivity práce Policie ČR. Klíčová slova: trestná činnost, turistický ruch, statistika, policie, viktimologie, mezikulturní komunikace. Criminal activity on foreign tourists in Prague I Summary The aim of this thesis was to identify and analyze the objective factors associated with committing crimes on foreign tourists in Prague I. The relevant documents were used police statistics and data from the Czech Statistical Office. During processing of 100 824 crimes were used correlation analysis and exploration. Were detected and reported important relationships between the number of such crimes, by age and gender of victims, or criminal activity from the temporal aspects. Examined relations were shown in 22 graphs. The result was the work of the 10 hypotheses about the state and dynamics of crime on foreign tourists in Prague I. Purpose of the study have been met. On the basis of hypotheses were developed set of recommendations for foreign tourists, and a set of recommendations to increase the effectiveness of Police. Keywords: crime, tourism, statistics, police, victimology, intercultural communication. Kriminelle Aktivitäten von ausländischen Touristen in Prag I Zusammenfassung Das Ziel dieser Arbeit war die Identifizierung und Analyse der objektiven Tatsachen im Zusammenhang mit der Kriminalität von ausländischen Touristen in Prag begangen I. Die entsprechenden Dokumente wurden in polizeilichen Statistiken und das Tschechische Statistische Amt eingesetzt. Während der Verarbeitung von 100 824 Straftaten wurden Korrelationsanalysen und Exploration eingesetzt. Wurden identifiziert und beschrieben, wie wichtig die Beziehungen zwischen der Zahl der Straftaten, Alter und Geschlecht der Opfer, oder kriminelle Aktivitäten aus dem zeitlichen Aspekten. Untersucht wurden die Beziehungen in 22 Abbildungen dargestellt. Das Ergebnis war die Arbeit der 10 Hypothesen über den Zustand und die Dynamik der Kriminalität auf ausländische Touristen in Prag I. Zweck der Studie erreicht wurden. Auf der Grundlage von Hypothesen entwickelt Reihe von Empfehlungen für ausländische Touristen, und eine Reihe von Empfehlungen, um die Effizienz der Polizei zu erhöhen. Stichwort: Kriminalität, Tourismus, Statistiken, Polizei, Viktimologie, interkulturelle Kommunikation.
Obsah 1
2
Úvod ......................................................................................................................... 5 1.1
Popis problému ................................................................................................. 5
1.2
Zdŧvodnění potřeby a významu studie ............................................................. 7
Vybrané aspekty kriminologie a kriminologické pojmy.......................................... 9 2.1
Kriminologie ..................................................................................................... 9
2.2
Kriminalita ...................................................................................................... 10
2.2.1 Příčiny a podmínky kriminality ................................................................ 10 2.2.2 Kriminogenní faktory ............................................................................... 10 2.2.3 Kriminogenní situace ................................................................................ 11 2.2.4 Viktimologie ............................................................................................. 12 3
4
Vybrané aspekty práva a právní pojmy.................................................................. 13 3.1
Postavení cizince v ČR ................................................................................... 13
3.2
Problematika tlumočení pro orgány činné v trestním řízení........................... 13
3.3
Definice právních pojmŧ ................................................................................ 15
3.4
Problematika trestně právní kvalifikace ......................................................... 17
Náhled do problematiky mezikulturní komunikace ............................................... 19 4.1
Dŧleţité pojmy mezikulturní psychologie a komunikace .............................. 19
4.2
Vztahy mezi kulturami a komunikace. ........................................................... 21
4.3
Aspekty mezikulturní psychologie a komunikace v jednání s obětí trestného
činu
........................................................................................................................ 21 4.3.1 Dopad protiprávního jednání na oběť z psychologického hlediska .......... 22 4.3.2 Jednání s obětí trestné činnosti ................................................................. 24 4.3.3 Komunikace při výslechu klienta ............................................................. 25 5
Náhled do problematiky statistického zpracování dat ........................................... 27 5.1
Populace, výběr a statistické usuzování ......................................................... 27
5.2
Kvalita měření a zpracování dat ..................................................................... 28
5.2.1 Přesnost v práci a pouţívání jazyka .......................................................... 28 1
5.2.2 Pravidla odvozování a pouţívání logiky ................................................... 29 5.2.3 Dŧleţité statistické pojmy a správnost jejich uţití.................................... 31 5.2.4 Typy proměnných ..................................................................................... 31 5.2.5 Míry centrální tendence a vhodnost jejich pouţití .................................... 33 5.2.6 Metody zkoumání dat ............................................................................... 34 6
Praktická část studie ............................................................................................... 37 6.1
Zpŧsob práce s hypotézami ............................................................................ 37
6.2
Metody pouţité při zpracování studie ............................................................ 38
6.2.1 Kontingenční tabulky a grafy ................................................................... 38 6.2.2 Vizualizace a popis dat pomocí krabicového grafu .................................. 39 6.3
Vymezení a omezení studie ............................................................................ 41
6.4
Etické a právní limity studie ........................................................................... 42
6.5
Vymezení základních pojmŧ .......................................................................... 44
6.6
Popis a příprava dat pro další zpracování ....................................................... 45
6.6.1 Popis a příprava dat z CIAP PP ................................................................ 46 6.6.2 Popis a příprava dat z SKPV.................................................................... 48 6.6.3 Popis dat z ČSÚ ........................................................................................ 49 6.7
Předběţné vyhodnocení dat ............................................................................ 50
6.7.1 Kvalitativní hledisko ................................................................................. 50 6.7.2 Kvantitativní hledisko ............................................................................... 52 6.8
Závěry z předběţné analýzy dat ..................................................................... 52
6.9
Výběr relací dat pro zpracování ...................................................................... 53
6.10
Zpracování vybraných relací a interpretace výsledkŧ................................. 54
6.10.1 Návštěvnost hl. m. Prahy z hlediska státní příslušnosti hostŧ ................ 54 6.10.2 Trestná činnost na klientech z hlediska druhŧ trestné činnosti ............... 56 6.10.3 Trestná činnost na klientech z časového hlediska .................................. 60 6.10.4 Trestná činnost na klientech z hlediska jejich státní příslušnosti ........... 64 6.10.5 Výše škod a počty trestných činŧ podle věku a pohlaví ......................... 69 6.10.6 Faktory související s objasněností trestných činŧ na klientech .............. 71 6.11 7
Souhrn výsledkŧ .......................................................................................... 72
Závěry a doporučení............................................................................................... 75 2
8
7.1
Závěry vyplývající z výsledkŧ ........................................................................ 75
7.2
Doporučení pro zahraniční návštěvníky Prahy ............................................... 76
7.3
Doporučení pro práci Policie ČR.................................................................... 76
Pouţité zdroje......................................................................................................... 78
Seznam grafŧ
3
Seznam zkratek zkratka
význam v textu
CIAP PP
Centrum informačních a analytických procesŧ Policejního prezidia
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
EU
Evropská unie
HK
hospodářská kriminalita
MHD
městská hromadná doprava
MO PČR
Místní oddělení Policie České republiky
MP
Městská policie
MS
Ministerstvo spravedlnosti
MV
Ministerstvo vnitra
OČTŘ
Orgány činné v trestním řízení
OK
obecná kriminalita
OŘ PČR
Obvodní ředitelství Policie České republiky
PČR
Policie České republiky
r.
rok
SKPV
Sluţba kriminální policie a vyšetřování
SZ
Státní zastupitelství
TČ
trestný čin / trestná činnost (dle kontextu)
tr. ř. tr. řád
trestní řád
tr. z. tr. zákon
trestní zákon
TŘ
trestní řízení
4
1 Úvod Tato studie vyuţila teoretická východiska více neţ jednoho vědního oboru. Studie zkoumala trestnou činnost s dŧrazem na osobu oběti a vztahy, které se jí dotýkají. Touto problematikou se zabývá viktimologie, jedna z oblastí kriminologie. Ve studii byly vyuţity poznatky z práva, mezikulturní komunikace; pro zpracování dat v praktické části studie bylo vyuţito teoretických znalostí z oblasti statistiky. Zmíněné vědní obory samotné jsou multidisciplinární, avšak z hlediska potřeby přesnějšího oborového vymezení, mŧţeme tuto studii zařadit do oblasti kriminologie.
1.1 Popis problému Obrázek č. 1 Mapa historických a kulturních památek v Praze I Česká republika je díky své zeměpisné poloze a historii
bohatá na
kulturní
památky. Památky
se nachází na území celé republiky, ale jejich nejvyšší koncentrace (okolo 60 velmi významných kulturních a historických
památek),
se
nachází
převáţně
na současném území správního obvodu Prahy 1.
V oblasti příjezdové turistiky je Praha
5,0 4,05 4,0
z 90%
závislá
na příjezdové
turistice
ze zahraničí. Cestovní ruch zaměstnává
4,01 3,0
v Praze okolo 100 000 osob a ekonomický
2,0
přínos cestovního ruchu tvoří cca 25 %
1,0
HDP 2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
0,0 2000
Miliony
počet ubytovaných hostů
Graf č. 1 Vývoj návštěvnosti hl. m. Prahy - zahraniční návštěvníci
v Praze.1
I přes
současný
hospodářskou stagnaci je tedy Praha stále oblíbeným cílem zahraničních turistŧ.
1
DIVIŠ Petr. Praha v době ekonomické krize podpoří příjezdovou turistiku. Vloţeno [2009-04-21]. cit[200911-05]. dostupné z: http://cestovniruch.praha-mesto.cz/80224_Praha-v-dobe-ekonomicke-krize-podporiprijezdovou-turistiku
5
Vysoký turistický ruch přináší nejen pozitiva v podobě přílivu kapitálu nebo tvorby pracovních míst, ale i negativní jevy. Ve velkých městech, Prahu nevyjímaje, jsou místní občané (rezidenti) i turisté obtěţováni prostitutkami, ţebráky, alkoholiky, narkomany atd. Praha zmíněné problémy řeší vydáváním vyhlášek2, které mají negativní jevy omezovat. Účinnost těchto opatření je daná vymahatelností, dále související se sankcemi za jejich porušení. Sankcí za porušení vyhlášek je zpravidla uloţení pokuty, coţ se, s ohledem na sociální postavení většiny přestupcŧ, míjí účinkem. Turisty oblíbená Praha je však prostorem páchání i závaţnější protiprávní činnosti, zejména je zatíţena více či méně organizovanou trestnou činností. Prahu ročně navštíví okolo 4 000 000 zahraničních turistŧ; prŧměrná doba, kterou kaţdý stráví pobytem na území Prahy je cca 2,7 dne. Turisté přijíţdí do Prahy zejména proto, aby navštívili kulturní památky, které jsou koncentrovány převáţně na území správního obvodu Prahy I (viz Obrázek č. 1) Graf č. 2 Objem zahraničních turistů v Praze v průběhu roku a počet obětí trestné činnosti z jejich řad
2
Právní předpis hl. m. Prahy č.12/2008, Obecně závazná vyhláška, kterou se zakazuje poţívání alkoholických nápojŧ na veřejných prostranstvích Právní předpis hl. m. Prahy č.10/2004, Obecně závazná vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 14/2000 Sb. hl. m. Prahy, o omezujících opatřeních místních záleţitostí veřejného pořádku v souvislosti se ţebráním Právní předpis hl. m. Prahy č.14/2000, Obecně závazná vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 14/2000 Sb. hl. m. Prahy, o omezujících opatřeních místních záleţitostí veřejného pořádku v souvislosti se ţebráním Právní předpis hl. m. Prahy č.20/2007, Obecně závazná vyhláška na ochranu veřejného pořádku v souvislosti s nabízením a poskytováním sexuálních sluţeb na veřejných prostranstvích
6
Tabulka č. 1 Počet obyvatel podle území Území
počet obyvatel (s trvalým pobytem)
počet obyvatel v %
Česká republika
10 489 183
hl. m. Praha
1 242 002
11,84 % obyvatel ČR
správní obvod Praha 1
30 283
2,43 % obyvatel Prahy
správní obvod Praha 6
112 062
9,02 % obyvatel Prahy
správní obvod Praha 7
42 557
3,43 % obyvatel Prahy
Praha I
184 902
14,88 % obyvatel Prahy
Z údajŧ uvedených v Tabulce č. 1 a v Grafu č. 2 je evidentní, ţe turisté počet osob na území správního obvodu Prahy 1 udrţují prakticky stále dvojnásobný; v sezónních měsících je poměr počtu turistŧ k rezidentŧm ještě vyšší. Tomu odpovídá i objem trestné činnosti. Kaţdý měsíc se cca 1 aţ 1,5 % přítomných turistŧ (okolo 300 aţ 450 osob) stane obětí trestné činnosti. Z Grafu č. 2 je patrné, ţe v roce 2008 došlo ke sníţení počtu trestných činŧ na zahraničních turistech jak na území obvodu Prahy I, tak na území celého města. Počet spáchaných trestných činŧ je však statistickým údajem a poznat jeho správný význam vyţaduje pochopení širších souvislostí.
1.2 Zdůvodnění potřeby a významu studie Téma studie Trestná činnost na zahraničních turistech v Praze I jsem zvolil proto, ţe studie na toto, ani podobné téma dosud nebyla publikována. Přes dŧkladnou snahu se v resortu MV nepodařilo zjistit ţádnou publikovanou studii o trestné činnosti na území ČR, kdy obětí jsou cizí státní příslušníci. Materiály MV, které se zabývají cizinci v souvislosti s trestnou činností na území ČR, pojednávají o cizincích pouze ve vztahu cizinec – pachatel. U dalších orgánŧ činných v trestním řízení, Ministerstva spravedlnosti a Státních zastupitelství, takové téma rovněţ nebylo v publikacích nalezeno. Problematika zpracovaná v této studii zřejmě měla (mohla) být obsaţena v materiálech k semináři na téma Bezpečnost a cestovní ruch v Praze, organizovaném Českou hospodářskou komorou nebo v materiálu Programy prevence kriminality na rok 2009, zpracované Ministerstvem vnitra ČR. Oba publikované materiály však oproti svému slibnému názvu obsahují pouze dvouřádkovou zmínku o preventivním opatření proti kapesním krádeţím 7
v podobě samolepek s textem v českém a anglickém jazyce Opatrnost se vyplácí – Better safe than sorry v prostředcích městské hromadné dopravy. V případě, ţe studie na zvolené téma existují, nebyly dosud přístupně publikovány. Studií, zejména z oblasti kriminologie - viktimologie, které řeší otázku kriminality z pohledu prevence, je celá řada. Také následná pomoc obětem trestné činnosti páchané na rezidentech (českých občanech nebo osobách s trvalým bydlištěm na území ČR) je zpracována v řadě studií i publikací. Lze předpokládat rozšiřování Evropské unie, zvyšování počtu zemí zahrnutých do prostoru Schengenské dohody a v návaznosti i rŧst turistického ruchu v Praze. Prŧměrná doba pobytu zahraničních turistŧ v Praze se zkrátila na 2,7 dne, coţ napovídá, ţe turisté v Praze netráví celou dovolenou, ale po prohlídce unikátních historických památek pokračují do jiných měst a zemí. Proto mŧţeme dŧvodně předpokládat, ţe problematika trestné činnosti na zahraničních turistech se stane aktuální i v dalších kulturních i tranzitních městech České republiky. Prevenci a minimalizaci viktimizace, jak primární tak sekundární, a systémovému přístupu OČTŘ k obětem trestné činnosti z řad zahraničních turistŧ, je nutné věnovat pozornost, adekvátní dŧleţitosti udrţení a rozvoje turistického ruchu a zájmŧ chráněných zákony České republiky. V neposlední řadě byla podnětem a příleţitostí pro zpracování studie s tímto tématem i skutečnost, ţe řadu let pracuji jako policista na oddělení v centru Prahy, které se jako jediné v republice specializuje na cizí státní příslušníky, kteří se stali oběťmi trestné činnosti. Z výše vyjmenovaných dŧvodŧ povaţuji zvolené téma za aktuální a vhodné pro zpracování.
8
2 Vybrané aspekty kriminologie a kriminologické pojmy 2.1 Kriminologie3 Kriminologii lze vymezit jako nauku o kriminalitě a o problémech s ní spojených. Kriminologie se vytvořila z potřeby společnosti koncem 19. století, kdy se kriminalita stává velkým společenským problémem. Kriminologii lze chápat rŧzně podle rozsahu, předmětu, cíle, atp. Nejnovější pojetí kriminologie zahrnuje společensky škodlivé jevy, prevenci a viktimologii. Předmětem
kriminologie
jsou
negativní
společenské
jevy kriminální
(TČ)
i nekriminální povahy (sociálně patologické jevy) – např. sebevraţednost, alkoholismus, toxikománie, rozvodovost. Náleţí sem i penologie – problematika trestŧ, jejich výkon a účinek na odsouzené. Kriminologie má vztahy zejména k nauce trestního práva, neboť k úkolŧm kriminologie patří i analýza trestního práva a jeho institucí, vychází z jeho pojmového aparátu. Silný vztah má také ke kriminalistice, kde obě tyto disciplíny mají řadu styčných bodŧ, zejména při vyuţívání kriminalistických poznatkŧ, získaných v procesu vyšetřování trestné činnosti. Při kriminalistickém zkoumání vycházejí najevo rŧzné kriminogenní faktory, okolnosti napomáhající páchání trestných činŧ. Kriminologie je věda multidisciplinární, empirická a proto velmi dynamická. Její definice se často mění, spíše upřesňuje. V současné době definujeme kriminologii jako nauku o kriminalitě, pachatelích, obětech a kontrole kriminality. Pojem kontrola kriminality přitom zahrnuje represi a prevenci. Základním úkolem kriminologie je získávat poznatky a jejich pomocí regulovat kriminalitu a dávat podněty ke zdokonalování kontroly kriminality. Úkoly kriminologie:
získávání poznatkŧ, s jejichţ pomocí lze regulovat kriminalitu ve společnosti (zásadní a trvalý úkole kriminologie),
analýza příčin a podmínek kriminality,
předvídání vývoje kriminality,
preventivní aktivity a jejich zaměření. 3
NOVOTNÝ, Oto - ZAPLETAL, Josef. Kriminologie. vyd. 3. Praha: ASPI, 2008. str. 15-42
9
2.2 Kriminalita4 Kriminalita jako fenomén zkoumaný kriminologií má aspekty společenské, osobnostní, filozofické, etické, sociologické, ekonomické, psychologické, psychiatrické, pedagogické, právní i další. Kriminologie je zpŧsobem práce se skutečnostmi úzce spojena zejména se sociologií. Dále je spojena se soudní psychiatrií (význam psychických poruch při páchání trestné činnosti) a s pedagogikou (ovlivňování např. při výkonu trestu odnětí svobody). 2.2.1 Příčiny a podmínky kriminality Příčiny a podmínky kriminality prochází dlouhodobým vývojem. Nejsou jednoznačné, protoţe kriminalita je multifaktorově podmíněný společenský jev. Příčin pŧsobí zpravidla více a trestná činnost, jako společenský jev, je tedy výsledkem multifaktorového pŧsobení příčin. Za podmínku páchání trestné činnosti povaţujeme zejména situace, které příčině usnadňují její pŧsobení. Mezi příčinou a podmínkou je i uţší vzájemně zaměnitelný vztah a vztah vzájemně se podmiňující. Např. neřešená podmínka kriminality se mŧţe stát příčinou (nezajištěný objekt) a naopak (neúčinný trest mŧţe vyvolat recidivu). 2.2.2 Kriminogenní faktory Pojmem kriminogenní faktory označujeme rizikové činitele, které vyvolávají, usnadňují nebo podporují páchání trestných činŧ. Kriminogenní faktory v konkrétním případě mají spíše charakter záměru, pohnutky nebo motivu, nebo nedbalosti u neúmyslných deliktŧ. Pro lepší představu kriminologické faktory mŧţeme třídit:
Podle úrovně zkoumání:
konkrétní – postihují příčinné souvislosti individuálního TČ,
zvláštní – jsou typické pro určité skupiny a kategorie TČ (např. majetkové, násilné, apod.),
obecné – postihují kriminalitu jako hromadný jev.
Podle množství dotčených jedinců
subjektivní – individuální, osobnostní (faktory spočívající v psychických a fyzických vlastnostech, v chování jedince),
4
objektivní – sociální (rodina, škola, celá společnost).
NOVOTNÝ, Oto - ZAPLETAL, Josef. Kriminologie. vyd. 3. Praha: ASPI, 2008. str. 42, 80-115
10
Podle oblastí příčin
Kriminogenní faktory v oblasti sociální: K příčinám a podmínkám kriminality v oblasti sociální řadíme faktory vyplývající z výchovného pŧsobení na jedince (rodina, škoda, pracoviště i celospolečenské měřítko). Probíhá-li proces socializace jedince bez váţnějších poruch a výkyvŧ, stává se sociálně zpŧsobilým a je větší předpoklad, ţe nebude selhávat, coţ by vedlo aţ k páchání trestné činnosti. Proces socializace je podmíněn kontrolou vnější (rodina, vrstevníci, spolupracovníci, policie, škola, úřady, organizace).
Kriminogenní faktory v oblasti kulturní: Úzce souvisí s oblastí výchovy. Výsledkem pŧsobení je i určitý systém ţivotních hodnot. Neúcta k cizímu majetku se postupně zakotvila ve vědomí velké části populace, do popředí se dostala snaha co nejrychleji zbohatnout a dosáhnout úspěchu. Napodobování úspěšných vzorŧ je často dosahováno pomocí podvodŧ, krádeţí apod.
Kriminogenní faktory v oblasti politické a ekonomické: Při sociálních konfliktech, demonstracích je zaznamenáván rŧst majetkové a násilné kriminality, zneuţívání moci přímo státními nebo politickými orgány. V ekonomické sféře jsou to zejména nové formy hospodářské kriminality – podvody, pojišťovací podvody, daňové podvody, podvodné firmy, bankroty, porušování autorských práv, devizové a celní delikty.
Kriminogenní faktory v oblasti právní: Sem patří zejména nesystémový přístup k budování právního řádu a mezery v legislativě. Dále machinace v privatizačním procesu, rozsáhlé amnestie, liberalizace cestování – vznik mafií a obchodu s drogami, automobily, staroţitnostmi, zbraněmi, drahými kovy i bílým masem.
Kriminogenní faktory v oblasti biologické a psychologické: Člověk je postiţen rŧznými poruchami, které mu ztěţují začlenění do společnosti, uspokojování jeho základních potřeb, coţ mŧţe vést k páchání tr. činnosti. Patří sem duševní poruchy, závaţný deficit intelektu, úroveň emocí, cholerické povahové rysy, sníţená schopnost sebekontroly, impulzivnost.
2.2.3 Kriminogenní situace Jako kriminogenní situace označujeme všechny zvláštnosti společenského i přírodního prostředí ve vztahu k prostoru a času, které usnadňují nebo doprovází vznik trestného činu. Kriminogenní situace má velmi rŧznorodý charakter, podle druhŧ trestné činnosti. Např. příznivá situace pro krádeţ automobilu bude jiná, neţ pro vyloupení banky nebo 11
výtrţnost. Míra příznivosti kriminogenní situace se mŧţe lišit i podle místa (u vloupání bude záleţet na tom, zda se objekt nachází na venkově, či v rušné části velkoměsta) a času (denní doba, období dovolených, apod.). 2.2.4 Viktimologie5 Od konce 2. světové války se jako podobor kriminologie vyčleňuje viktimologie, nauka o obětech trestné činnosti. Do té doby bylo publikováno mnoho prací zabývajících se pachateli trestné činnosti, oběťmi trestné činnosti však ţádná. Předmětem viktimologie, jako součásti kriminologie, je šest skupin jevŧ, zákonitostí:
osoba oběti,
vztah mezi pachatelem a obětí,
proces viktimizace a zejména role oběti v něm,
role oběti v procesu odhalování trestné činnosti,
pomoc obětem, zpŧsoby jejich odškodnění,
ochrana osob před viktimizací. Širší pojetí viktimologie se zabývá i oběťmi ţivelních pohrom, prŧmyslových havárií,
atp. Z hlediska základního úkolu kriminologie je vhodnější se zabývat pouze obětí TČ. Dalším pojmem je viktimnost. Viktimnost představuje soubor předpokladŧ k tomu, aby se člověk stal obětí TČ. Zjišťuje např., které skupiny obyvatelstva jsou více náchylné stát se obětí TČ. Efektivní je zkoumat kaţdé druhy TČ samostatně. Byly prokázány nepochybné souvislosti mezi určitými profesemi oběti a druhem TČ, který byl na ní spáchán. Byla také prokázána souvislost mezi vlastnostmi osoby, jejím sociálním statusem a viktimizací. Viktimizace znamená přeměnu potenciální oběti ve skutečnou. Viktimologie poskytuje nenahraditelné poznatky vyuţitelné pro objasňování trestné činnosti. Např. v případech vraţd bylo zjištěno, ţe pachatelé a oběti se v 80 % případŧ znali, naopak u znásilnění činil tento poměr pouze 30 %. Viktimologie je dŧleţitá v oblasti prevence protiprávní činnosti. Upozorňuje na nebezpečí, navádí, jak se chovat např. v případě znásilnění, aby škodlivý následek vŧbec nenastal, nebo trauma bylo co moţná nejmenší, atp. Osvědčila se také v případech vloupání do objektŧ nebo krádeţí automobilŧ.
5
NOVOTNÝ, Oto - ZAPLETAL, Josef. Kriminologie. vyd. 3. Praha: ASPI, 2008. str. 50, 150-175
12
3 Vybrané aspekty práva a právní pojmy 3.1 Postavení cizince v ČR Z hlediska trestních zákonŧ při stanovení trestně právní kvalifikace, ani v prŧběhu trestního řízení zákon nerozlišuje, zda poškozeným je cizinec nebo občan České republiky. Tedy cizinci, resp. oznámení, které učinil u orgánŧ činných v trestním řízení, se věnuje stejná pozornost jako v případě českých státních příslušníkŧ. Trestní zákony i další navazující právní předpisy však upravují práva a povinnosti účastníkŧ trestního řízení, kteří neovládají český jazyk. U cizince oznamujícího protiprávní jednání Policii ČR, lze předpokládat, ţe neovládá český jazyk. To je ošetřeno i v trestním zákoníku, konkrétně v ustanovení § 2 odst. 14 tr. řádu: „… Každý, kdo prohlásí, že neovládá český jazyk, je oprávněn používat před orgány činnými v trestním řízení svého mateřského jazyka nebo jazyka, o kterém uvede, že ho ovládá.“ Trestní řád v tomto ustanovení zahrnuje všechny OČTŘ, tedy nejen Policii ČR.
3.2 Problematika tlumočení pro orgány činné v trestním řízení Při výslechu v jiném neţ českém jazyce jsou OČTŘ nuceny vyuţívat sluţeb tlumočníka i v případech, kdy např. konkrétní policista nebo soudce cizí jazyk ovládá. Úředním jazykem na území České republiky je čeština a § 2 odst. 14 tr. řádu stanoví: „Orgány činné v trestním řízení vedou řízení a vyhotovují svá rozhodnutí v českém jazyce…“. V judikatuře k trestnímu zákonu uvádí Jelínek: „Osoba, která vystupovala ve věci jako tlumočník, nemůže později v téže věci vystupovat jako orgán činný v trestním řízení a podílet se na rozhodování věci.“ 6 Při provádění úkonu trestního řízení s cizincem je k tomuto právnímu úkonu přibírán tlumočník podle § 28 tr. řádu, kde je problematika tlumočení upřesněna a rozšířena i na osoby, se kterými se nelze dorozumět jinak, neţ znakovou řečí. Tedy v praxi: policejní orgán, který úkon provádí, přibere k procesnímu úkonu tlumočníka podle § 28 tr. řádu, dále jej poučí podle příslušných ustanovení zákona o znalcích a tlumočnících7 i trestního řádu a přibraný tlumočník sloţí slib. 6
JELÍNEK, Jiří. TRESTNÍ ZÁKON A TRESTNÍ ŘÁD: Poznámkové vydání s judikaturou. vyd. 23. Praha: Linde, 2005. str. 375 7
zákon č. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících. § 8, § 10, § 11 a § 17
13
Zákon o znalcích a tlumočnících rozlišuje na jedné straně tlumočníky zapsané do seznamu tlumočníkŧ a znalcŧ a (jazykové) ústavy a druhé straně osoby, které v tomto seznamu zapsány nejsou. Zákon uvádí, ţe osoby, které nejsou v seznamu zapsány, mohou být ustanoveny tlumočníky jen výjimečně, za podmínek definovaných v § 24 odst. 1, 2 zákona o znalcích a tlumočnících8: „(1) Státní orgán může ustanovit znalcem (tlumočníkem) osobu, která není zapsána do seznamu a má potřebné odborné předpoklady pro to, aby podala posudek (provedla tlumočnický úkon) a která s ustanovením vyslovila souhlas, a) není-li pro některý obor (jazyk) znalec (tlumočník) do seznamu zapsán, b) nemůže-li znalec (tlumočník) zapsaný do seznamu úkon provést, c) jestliže by provedeni úkonu znalcem (tlumočníkem) zapsaným do seznamu bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi nebo náklady. (2) Takto ustanovený znalec (tlumočník) nemůže podat posudek (provést tlumočnický úkon), dokud nesložil do rukou orgánu, který jej ustanovil, slib podle § 6 odst. 2.“
Policií ČR, jako orgánem činným v trestním řízení, je při prvotní komunikaci s klienty často vyuţíváno právě ustanovení § 24 odst. 1 písm. c) zákona o tlumočnících, a k právním úkonŧm jsou jako tlumočníci přibírány osoby, které nejsou zapsány v seznamu znalcŧ. Tedy v praxi mŧţe být přibrán jako tlumočník kdokoli, kdo s tlumočením souhlasí, např. prŧvodce turistické skupiny, recepční z hotelu atp. S ohledem na potřebu zajištění kvalitní cizojazyčné komunikace cizincŧ s policisty v centru Prahy, disponuje Obvodní ředitelství policie Praha I skupinou občanských zaměstnancŧ Policie ČR s potřebnými jazykovými znalostmi, kteří pracují v nepřetrţitém provozu. Ochrana cizincŧ, resp. informací, které prostřednictvím tlumočníka sdělují nebo přijímají od OČTŘ, je zaručena tlumočnickým slibem: „Podle § 111 odst. 1 tr. řádu a § 6 zák. č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících a s ohledem na § 24 odst. 2 předmětného zákona v trestní věci…, pro trestný čin… podle §… trestního zákona. SLIBUJI, že při své znalecké (tlumočnické) činnosti budu přesně dodržovat právní předpisy, že znaleckou (tlumočnickou) činnost budu konat nestranně podle svého nejlepšího vědomí, že budu plně využívat všech svých znalostí a že zachovám mlčenlivost o skutečnostech, o nichž jsem se při výkonu znalecké (tlumočnické) činnosti dozvěděl. Současně beru na vědomí ustanovení § 106 tr. ř. o povinnosti oznámit bez odkladu skutečnosti, pro které bych byl jako znalec (tlumočník) ve věci vyloučen (např. pochybnosti o nepodjatosti § 11 odst. 1 zák. č. 36/1967 Sb.), nebo které by mně jinak bránily být ve věci činný jako znalec (tlumočník).“9
Porušení tohoto slibu je pod přísnými sankcemi jak zákona o znalcích a tlumočnících, tak trestního zákoníku. Nutno zdŧraznit, ţe OČTŘ postupují z úřední povinnosti a také veškeré náklady spojené s tlumočením i s účastí cizince při právních úkonech tyto orgány hradí. Detailní 8
§ 2 zákona č. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících.
9
Text slibu, který skládá tlumočník přibraný policejním orgánem podle § 28 TŘ a podle § 24 odst. 1 písm. c), odst. 2 zákona o znalcích a tlumočnících, např. při tlumočení na MO PČR při příjmu oznámení krádeţe.
14
informace o problematice tlumočení se svým rozsahem vymykají moţnostem této studie, avšak podstatné je, ţe trestně-právní předpisy v ČR zajišťují pro cizince rovnocenné postavení, a dbají, aby jeho práva nebyla ţádným zpŧsobem krácena.
3.3 Definice právních pojmů
starý trestní zákon Zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ, platný do 31. 12. 2009
nový trestní zákon, trestní zákoník Zákon č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ, účinný od 1. 1. 2010
trestní řád Zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisŧ
zákon o přestupcích Zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích, ve znění pozdějších předpisŧ
zákon o znalcích a tlumočnících Zákon č. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisŧ
trestný čin Tato studie zpracovává činy trestné podle zákona č. 140/1961 Sb., platného do 31. 12.
2009. Od 1. 1. 2010 je však účinný nový trestní zákon. Je dobré uvědomit si změnu v pojetí trestného činu: Podle starého trestního zákona byl trestný čin definován následovně:
Definice trestného činu podle nového trestního zákoníku:
„Trestným činem je pro společnost nebezpečný
čin,
jehož
uvedeny v tomto zákoně.“
znaky
jsou
„Trestným činem je protiprávní čin,
který
za trestný
trestní a
který
zákon
označuje
vykazuje
znaky
uvedené v takovém zákoně.“ Je podstatné, ţe v novém trestním zákoně se jiţ nevyskytuje materiální hledisko trestného činu, vyjádřené slovy „…pro společnost nebezpečný čin,…“, které muselo být splněno, aby skutek byl trestným činem. V soudní praxi se v posledních letech materiální hledisko vyuţívalo minimálně a nový trestní zákon tak lépe, přesněji, jednoznačně definuje trestný čin a vylučuje tak moţnost zneuţívání materiálního hlediska při posuzování skutku. 15
přestupek
„Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin.“10 Přestupky jsou, stejně jako trestné činy, protiprávním jednáním, avšak nejsou předmětem této studie. Proto jen pro základní povědomost o přestupcích páchaných na klientech: Při studiu spisového materiálu o protiprávním jednání na Oddělení Mŧstek v Praze I bylo zjištěno, ţe převáţná většina přestupkŧ spáchaných na klientech měla charakter přestupkŧ proti majetku a právně byly kvalifikovány podle ustanovení § 50 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona o přestupcích. Kromě výše škody (do 5.000,- Kč – viz následující odstavec) je podstatné pro právní kvalifikaci skutku jako přestupku oproti trestnému činu, i ustanovení o zavinění v § 3 zákona o přestupcích: „K odpovědnosti za přestupek postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění.“
škoda
Škoda je velmi dŧleţitým hlediskem pro posouzení skutku a jeho právní kvalifikaci jako trestného činu nebo přestupku.11 Ustanovení § 89 odst. 11 tr. zákona vymezuje pojem škody zpŧsobené trestným činem. Toto pravidlo má zásadní význam pro odlišení trestných činŧ od korespondujících přestupkŧ. Tabulka č. 2 Výše škody podle § 89 odst. 11 tr. zákona Škoda
Odpovídající finanční částka
Nikoli nepatrná
nejméně 5 000 Kč
Nikoliv malá
nejméně 25 000 Kč
Větší škoda
nejméně 50 000 Kč
Značná škoda Škoda velkého rozsahu
nejméně 500 000 Kč nejméně 5 000 000 Kč
U majetkových i dalších tr. činŧ je výše škody často rozhodná pro posouzení trestného činu a z toho se odvíjející pouţití výše trestní sazby. Aţ do konce r. 2001 se výše škody stanovovala podle nařízení vlády ČSFR č. 464/1991. Novelizací tr. zákona v r. 2002 se výše 10
§ 2 zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích.
11
§ 89 odst. 11 zákona č. 140/1961 Sb. trestní zákon
16
škody stanovila přímo v trestním zákoně. Rovněţ v trestním zákoně č. 40/2009 Sb. je výše škody přímo stanovena. Tento zpŧsob stanovení škody lépe odpovídá principu nullum crime sine lege12. V některých případech nelze škodu vyjádřit v penězích a tr. zákon pouţívá pojmy jako větší rozsah, značná újma, újma velkého rozsahu, apod. V takových případech je nutné zváţit další konkrétní okolnosti, např. náklady nutné k odstranění vzniklých škodlivých následkŧ, výše prospěchu pachatele apod.13: „Při stanovení výše škody se vychází z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v místě činu obvykle prodává. Nelze-li takto výši škody zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo uvedení v předešlý stav.“14 V případech, kdy poškozenému vznikla újma na zdraví, nevyčíslujeme ji v penězích. Příslušná ustanovení trestního zákona i zákona o přestupcích s pojmem „újma na zdraví“ pracují samostatně. Jinou otázkou je např. následná škoda vzniklá pracovní neschopností po útoku násilníka, apod. Trestní zákoník řeší v první řadě otázku potrestání pachatele, tedy nikoli náhradu škody. Problematika náhrady škody mŧţe být řešena v rámci trestního řízení v tzv. adhezním řízení, nebo samostatně, občanskoprávní cestou.
3.4 Problematika trestně právní kvalifikace V některých případech mŧţe být obtíţné stanovit a správně aplikovat právní normy pro posouzení skutku a jeho správnou právní kvalifikaci. Proto mohou nastávat i téměř absurdní situace. Tak např. starý trestní zákon v § 247 odst. 1 písm. d), i nový trestní zákon v § 205 odst. 1 písm. d), shodně stanoví skutkovou podstatu trestného činu krádeţe takto: „Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.“ Na první pohled je zcela zřejmý zájem státu na ochraně občanŧ a jejich majetku, ovšem v praxi to mŧţe znamenat následující: Příklad č. 1: Zloděj ukradne jinému člověku z kapsy kalhot noviny. I kdyţ předmětné noviny jsou týden staré a bez hodnoty, dopustí se tím trestného činu. Bude zahájeno trestní řízení a pachatel bude potrestán podle trestního zákona: „…odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.“ Bude-li pachatel své 12
Není trestu bez zákona.
13
JELÍNEK, Jiří. TRESTNÍ ZÁKON A TRESTNÍ ŘÁD: Poznámkové vydání s judikaturou. vyd. 23. Praha: Linde, 2005. str. 108 14
§ 12 zákona č.140/1961 Sb. trestní zákon
17
jednání opakovat, bude se na něj vztahovat ustanovení § 205 odst. 2 trestního zákona: „Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za čin uvedený v odstavci 1 v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.“ Příklad č. 2: Zloděj ukradne kabelku, kterou si paní odloţila nebo zapomněla v obchodě při zkoušení nových bot – např. kabelku s peněţenkou, občanským a řidičským prŧkazem, finanční hotovostí a mobilním telefonem. Kdyţ škoda nedosáhne 5 000,- Kč, dopustí se zloděj pouze přestupku15, za který mŧţe být potrestán pokutou do výše 15 000,- Kč16. Právní kvalifikace skutku nesouvisí jen s druhem a výší trestu, ale má i další společenské dŧsledky: Pachatel z prvního příkladu bude mít záznam v rejstříku trestŧ, pachatel z druhého příkladu nikoliv. Z tohoto úhlu pohledu, pouhé vypuštění materiálního znaku v definici trestného činu („…pro společnost nebezpečný čin…“) není optimální. Tolik jen krátká úvaha nad příklady, kdy výše škody na straně jedné a druh a výše trestu a jeho následky na straně druhé, spolu nemusí korespondovat tak, jak by se dalo očekávat.
15
podle § 50 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích
16
podle § 50 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích
18
4 Náhled do problematiky mezikulturní komunikace Při zpracování dat o páchání protiprávní činnosti na klientech byly zjištěny rozdíly v počtu trestných činŧ v závislosti na státní příslušnosti obětí. Při studiu spisového materiálu o protiprávní činnosti na Oddělení Mŧstek v Praze I bylo zjištěno, ţe klienti se často stávají obětí podvodu při směně finanční hotovosti v cizí měně za české koruny. Modus operandi je téměř vţdy totoţný: Pachatel postává poblíţe směnárny a tipuje oběť. Ve vhodný okamţik, např. kdyţ oběť čeká ve frontě před směnárnou, k ní přistoupí a nabídne výhodnější směnný kurz. Budoucí oběť souhlasí s nabídkou, pachatel před ní ukáţe a přepočítá dohodnutou částku. Budoucí oběť souhlasí s transakcí, předá pachateli hotovost (zpravidla € nebo USD) a pachatel předá, jiţ skutečné oběti, ruličku staţenou gumičkou. Pachatel poté z místa co nejdříve odejde. Proces viktimizace je dokonán, neboť rulička obsahuje zpravidla pouze jednu bankovku na vnější straně a uvnitř pak jen nastříhané noviny. Někdy rulička obsahuje sice správný obnos, nikoliv však v českých korunách, ale v maďarských forintech nebo rumunských leva. Vzhledem k výši vzniklé škody (do 5 000,- Kč), ve velké většině případŧ nešlo o trestné činy ale přestupky. Nebylo proto moţné získat přesnou statistiku a vyhodnotit ji. Nejen ve výše popsaných příkladech jsou patrné rozdíly v počtu poškozených podle národnosti (státní příslušnosti). Rozdíly v rozloţení počtu obětí, nejen v absolutních číslech, ale i
v procentuálním
vyjádření
podle relativní
návštěvnosti,
vedly k zamyšlení,
zda vulnerabilita oběti souvisí s rozdílností mezi kulturním prostředím, které je oběti známé, vlastní, a kulturním prostředím kde k viktimizaci došlo. Z uvedeného příkladu je také zřejmé, ţe mezi pachatelem a obětí došlo i k určité komunikaci, bez které by k protiprávnímu jednání tohoto druhu nemohlo dojít. Dostáváme se tak do oblasti interkulturní psychologie a komunikace.
4.1 Důležité pojmy mezikulturní psychologie a komunikace Poznámka: Pojem klient, který se v této kapitole často vyskytuje, označuje cizince, který se na území ČR stal obětí trestného činu (viz kapitola Vymezení základních pojmŧ). Kultura S pojmem kultura pracuje několik vědních disciplin, a tedy existuje i několik rŧzných definic tohoto pojmu. Lze rozlišit dvě skupiny definic: Podle širšího pojetí vyjadřuje pojem kultura vše, co je produktem lidské činnosti, tedy veškeré materiální ale i duchovní výtvory. Podle uţšího pojetí, které lépe vyhovuje zaměření 19
této studie, a které je uplatňováno v kulturní antropologii a interkulturní psychologii, jsou pod pojmem kultura chápány projevy chování lidí. Kultura určitého společenství představuje jeho zvyklosti, symboly, normy komunikace i jazykové rituály, systémy sdílených hodnot nebo zachovávání tabu.17 Problematika interkulturní komunikace a psychologie úzce souvisí s kulturní antropologií, ve které jsou zformulovány dŧleţité pojmy kulturní pluralita a kulturní vzorec. Kulturní pluralita je teoretický princip, který uznává, ţe jednotlivá společenství mají své specifické kultury a tyto kultury je nutné povaţovat za rovnocenné. Tento pohled souvisí i s předpokladem tolerance zpŧsobu ţivota cizích společenství a respektu k existenci jejich (odlišných) hodnot a norem. Tedy nelze povaţovat kulturu určitého společenství za méněcennou, primitivní nebo barbarskou pouze proto, ţe jejich systém norem a hodnot je jiný, neţ u např. (ekonomicky) vyspělých evropských národŧ. Princip kulturní plurality bývá označován také jako teorie kulturního relativismu; ten vychází z předpokladu, ţe jednotlivé kulturní systémy jsou jedinečné a neopakovatelné a jejich popis a pochopení je moţné pouze v kontextu jejich vlastních hodnot, norem a idejí. Protipólem kulturního relativismu je etnocentrismus, tendence poznávat, hodnotit a interpretovat okolní svět z perspektivy pouze vlastního etnika, kultury.18 Kulturní vzorec je v interkulturní psychologii dŧleţitým pojmem: „…V praxi jde o systém institucí, norem, hodnot a chování, který je pro danou kulturu charakteristický. … Někdy se pojem … používá i ve významu obyčej nebo zvyk.“19 Kulturní vzorce jsou předávány z generace na generaci jiţ od narození, souvisí s přenosem kultury. Z hlediska vzniku kulturních vzorcŧ je výstiţnější definice: „Kulturní vzorec je systém forem chování, hodnot a norem charakteristický pro danou společnost, který je obecně přejímán a napodobován, vstupuje do procesu socializace jedinců, reprodukuje se v kulturních výtvorech a stabilizuje se ve zvycích a obyčejích.“20
17
PRŦCHA, Jan. Interkulturní psychologie: sociopsychologické zkoumání kultur, etnik, ras a národů. vyd. 2. Praha: Portál, 2007. str. 45 18
tamtéţ, str. 47
19
JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Praha: Portál, 2001. heslo „vzorec kulturní“
20
PETRUSEK, Miloslav. Velký sociologický slovník. vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996. str. 1420-1421
20
4.2 Vztahy mezi kulturami a komunikace 21 Chování při komunikaci verbální i neverbální je projevem určitých hodnot a norem příslušných kultur, tedy komunikace je determinována zvyklostmi, kulturními vzorci. V praxi často dochází k tomu, ţe kulturní specifika komunikace buď nejsou známé, nebo respektované. Z hlediska interkulturní psychologie a psycholingvistiky spočívá mnoho problémŧ v tom, ţe jednotlivé jazyky jsou obrazem určitého zpŧsobu pohledu na svět. Pouţíváním rŧzných jazykŧ vznikají interkulturní komunikační bariéry, které mohou vést k nedorozuměním a konfliktŧm. Prŧcha charakterizuje význam pojmu mezikulturní komunikace takto: „Stručně lze pojem mezikulturní komunikace vymezit jako reflexi komunikačního procesu mezi individuálními a nadindividuálními subjekty přináležejícími k rozdílným kulturním systémům. O efektivnosti mezikulturní komunikace lze hovořit, pokud v procesu interakce nedochází ke zkreslení předávaných informací, které by vyplývalo z rozdílnosti kulturních systémů.“22 Dále Prŧcha upřesňuje rozdíl mezi komunikací monokulturní, tj. mezi příslušníky téţe kultury a mezikulturní: „Subjekty mezikulturní komunikace vstupují do komunikačního procesu s odlišnými, kulturou determinovanými kognitivními a emocionálními strukturami, s odlišnými způsoby vnímání a hodnocení skutečnosti.“23 Při páchání protiprávní činnosti bývají rozdílnosti kulturních systémŧ záměrně zneuţívané. Problematika trestné činnosti na klientech je o to komplikovanější, ţe nejen klienti, ale i pachatelé jsou v mnoha případech cizinci z kulturních prostředí odlišných od českého prostředí. Konkrétně, v případech podvodŧ při směně peněz jsou častými pachateli Bulhaři, Rumuni nebo Arabové; z obětí pak převaţují Španělé a Italové.
4.3 Aspekty mezikulturní psychologie a komunikace v jednání s obětí trestného činu Z pohledu OČTŘ, zejména policistŧ, kteří jsou v přímém osobním kontaktu s oběťmi anebo pachateli, je dŧleţité ovládat základy mezikulturní komunikace. Lépe tak mohou posuzovat a vyhodnocovat okolnosti protiprávního jednání, lépe naváţí kontakt s oběťmi i pachateli a mohou získat více informací. 21
PRŦCHA, Jan. Interkulturní psychologie: sociopsychologické zkoumání kultur, etnik, ras a národů. vyd. 2. Praha: Portál, 2007. str. 148 22
tamtéţ, str. 149
23
tamtéţ, str. 149
21
Problematika mezikulturní komunikace je relativně novým oborem. V současné době je v praxi vyuţívána převáţně v mezinárodním obchodě a managementu. V některých oblastech policejní práce by bylo moţné i vhodné přistupovat k veřejnosti, nebo alespoň osobám z řad obětí protiprávní činnosti, jako k zákazníkŧm, klientŧm a aplikovat některé poznatky interkulturní psychologie a komunikace z oblasti mezinárodního obchodu. Kolman24 uvádí, ţe dŧleţitým aspektem psychologické teorie při provádění výzkumŧ interkulturních rozdílŧ v této oblasti byl zjištěn pojem hodnota. Jednotná definice pojmu hodnota je však velmi obtíţná i přesto (nebo právě proto), ţe byla provedena řada rozsáhlých studií i v jiných oblastech na toto téma. Hartl definuje hodnotu takto: „hodnota value vlastnost, kt. jedinec přisuzuje urč. objektu, situaci, události n. činnosti ve spojitosti s uspokojováním jeho potřeb, zájmů; h. se vytvářejí a postupně diferencují v procesu socializace; součást spol. vědomí; h. lze dělit na: a) pozitivní (co je žádoucí) a negativní (nežádoucí); b) absolutní a relativní; c) přímé a nepřímé; podle obsahu na: estetické, etické, logické aj.; h. odrážejí kulturu společnosti viz též hierarchie hodnot, podmínky hodnoty25“.
Takové pojetí by zřejmě bylo vstřícnější ke klientŧm, ovšem postup OČTŘ, které postupují především podle zákonŧ, by mohl být zdlouhavý a komplikovaný. Bliţším vzorem z aplikací interkulturní komunikace by se mohla nabízet oblast zdravotnictví, kde by se nabízela moţnost chápání klienta jako pacienta. Prŧcha uvádí, ţe v dŧsledku profesních potřeb se zkoumání interkulturní komunikace rozvíjí v mnoha zemích a odkazuje na odborné zahraniční zdroje26. Zpracování problematiky interkulturní komunikace pro orgány činné v trestním řízení v České republice vyţaduje přesnou lokalizaci. Jistě by bylo inspirující prostudování problematiky interkulturní komunikace v oblasti práva a policejních činností, která by jiţ mohla být zpracována v zahraničí. 4.3.1 Dopad protiprávního jednání na oběť z psychologického hlediska Primární viktimizace (v uţším pojetí – jako oběť protiprávního jednání) má na oběť zejména psychologický dopad. Poškozený bezprostředně proţívá a reaguje na vzniklou újmu. Reakce a proţitky jsou silně individuální co do rozsahu, intenzity a délky trvání, přesto však je moţné určit jisté obecné znaky. 24
KOLMAN, Luděk. KOMUNIKACE MEZI KULTURAMI: Psychologie interkulturních rozdílů. Praha: ČZU PEF Praha, Credit, 2001. str. 89 25
HARTL, Pavel - HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2005. heslo hodnota
26
PRŦCHA, Jan. Interkulturní psychologie: sociopsychologické zkoumání kultur, etnik, ras a národů. vyd. 2. Praha: Portál, 2007. str. 190
22
Čírtková27 uvádí obecné znaky viktimizace, jako silně stresující události:
nemoţnost připravit se na viktimizaci předem,
obtíţné rozumové vypořádání se skutečností - proč incident potkal právě mě?
nemoţnost vyhnout se viktimizaci vlastním přičiněním. Příznaky emocionální újmy Čírtková dále upřesňuje jako:
Pocit zneuctění: Obětem se svět protiví, protoţe ztratily svoji duševní rovnováhu, nebo vznikl pocit, ţe ve srovnání s ostatními nejsou v pořádku.
Ztráta pocitu důvěry: Ztráta dŧvěry v sebe a v okolní svět, ztráta pocitu bezpečí. Ostatní lidé se oběti jeví jako nepředvídatelní, nesrozumitelní a schopní bezdŧvodně škodit. Podstatný je pocit bezbrannosti.
Ztráta pocitu autonomie: Oběť přichází o pocit, ţe o svém ţivotě rozhoduje, ţe mŧţe volit svŧj zpŧsob chování, mŧţe kontrolovat většinu svých ţivotních situací. Obranné mechanismy udrţující duševní stabilitu jsou narušeny nebo prolomeny. I kdyţ obětem vznikne škoda převáţně materiální, představuje primární viktimizace
značnou psychologickou zátěţ. Nutno si však uvědomit, ţe na klienta, tedy cizince zpravidla na dovolené, pŧsobí i další stresory. Jejich stručným výčtem se dostáváme do oblasti sekundární viktimizace:
Klient, připravený spíše relaxovat, se náhle ocitne v situaci, kdy odpočinek a příjemné záţitky musí ustoupit nutnosti řešit nepříjemné následky trestné činnosti.
Klient se nachází v kulturně cizím prostředí.
Klient proţívá nejistotu z neznalosti právního prostředí.
Klient netuší, kolik času bude muset obětovat
27
podání oznámení na policii28,
zajištění nových nebo náhradních dokladŧ29,
ČÍRTKOVÁ, Ludmila. Kriminální psychologie. vyd. 1. Praha: Eurounion, 1998. str. 114
28
Prŧměrná doba, kterou cizinec věnuje návštěvě hlavního města, se pohybuje okolo 2,7 dne, tedy 64,8 hodiny. Z této doby cca 16 hodin nutně prospí. Ze zbývajících 48,8 hodiny stráví okolo 1 hodiny, tedy asi 2% volného času, vyřizováním formalit (podáním oznámení) na policejním oddělení. Tato kalkulace je minimální, tedy předpokládá, ţe: - Klient jiţ ví, ţe např. krádeţ musí oznámit na Policii ČR a ne Městské policii, - ví, kde se oddělení Policie ČR nachází, - na oddělení PČR nemusí čekat, aţ na něj přijde řada, - na oddělení PČR je přítomen tlumočník a nemusí čekat, aţ policisté tlumočníka zajistí. V případě, ţe výše uvedené předpoklady neplatí, stráví touto činností i 10-15% volného času. V případě, ţe se nejedná o běţnou kapesní krádeţ, ale např. o vloupání do automobilu, nebo o loupeţné přepadení, znamená to pro klienta i 20-30% volného času (!)
23
zablokování odcizených platebních karet,
zajištění opravy automobilu poškozeného vloupáním.
Řešení následkŧ často klade časové a materiální nároky i na další osoby, např. příbuzné klienta, nebo prŧvodce a členy turistické skupiny.
Výše uvedenými stresory se prolíná i stres z jazykové bariéry. Čeština není světovým jazykem, nadto pro cizince je jazykem velmi sloţitým a cizinec tak zŧstává odkázán na Čechy, kteří jeho nebo nějaký jiný, prostřední jazyk ovládají. Je zřejmé, ţe faktory sekundární viktimizace nejsou z pohledu všech viktimizačních
faktorŧ zanedbatelné. Naopak, sekundární viktimizace má na oběť velmi často daleko závaţnější dopady neţ viktimizace primární. O sekundární viktimizaci však neexistují oficiální statistiky a je tedy velmi obtíţné ji objektivně zjistit a vyhodnotit. 4.3.2 Jednání s obětí trestné činnosti Protiprávní jednání není stresující jen pro oběť, ale i pro osoby, které s ní komunikují. Profesionálové, kteří jsou na takové situace zvyklí, citlivě volí správný psychologický přístup. To platí i pro OČTŘ, zejména pak pro policisty PČR, kteří s obětí vstupují do kontaktu často jako první. Podle Čírtkové30 jsou obecné zásady pro jednání s obětí trestného činu následující:
informace: Je vhodné podat oběti informaci o jejích právech, prŧběhu např. trestního řízení nebo o moţnosti pomoci a péče. V případě PČR je poučení o právech dáno právními předpisy.
bezpečí: Oběť musí nabýt pocitu bezpečí, uvědomit si, ţe TČ jiţ byl dokonán a je velmi nepravděpodobné, ţe se bude opakovat.
důvěra: V činnosti OČTŘ je obvyklé, ţe při zjišťování skutečností dŧleţitých pro objasnění TČ, který oběť oznámila, se klade dŧraz na zjištění, zda k oznámené události skutečně došlo, případně zda se podle konkrétních okolností jedná o tr. čin. S tím souvisí i pocit nedŧvěry, který skutečná oběť mŧţe získat z komunikace s OČTŘ. Je vhodné, aby vyslýchanému byly vysvětleny nutné a vhodné souvislosti tak, aby dŧvěru získal. 29
Náhradní nebo nové doklady pro cizince zajišťují zastupitelské úřady jejich zemí, v případě vízových cizincŧ i cizinecká policie. Tyto instituce fungují jako klasické úřady s úředními hodinami v pracovních dnech, mimo svátky. Pro cizince ze zemí Schengenského prostoru je cestování bez dokladŧ přes hranice relativně snadné, pokud cestují po zemi, ne letecky. Ovšem pro cizince např. z USA, který byl v pátek okraden o cestovní pas a v sobotu zamýšlel návrat do vlasti, to znamená posunutí odletu, zajištění dalších noclehŧ… To vše znamená nejen čas, ale i peníze. 30 ČÍRTKOVÁ, Ludmila. Kriminální psychologie. vyd. 1. Praha: Eurounion, 1998. str. 126
24
empatie: Přiměřená empatie není nadbytečná. Schopnost vcítit se do postavení oběti (vyslýchaného) spolu s navozeným pocitem dŧvěry, mŧţe přinést potřebné informace pro objasnění toho, co se stalo - zda došlo k trestnému činu nebo jinému protiprávnímu jednání. Všechny popsané zásady spolu neoddělitelně souvisí a odděleně jsou uvedeny jen pro
lepší přehlednost. Jejich naplnění pak pŧsobí synergickým efektem a přispívá k vyšší efektivitě objasňování protiprávní činnosti i spokojenosti klientŧ. Nejen dŧsledný, ale i citlivý a empatický přístup k obětem svědčí o profesionalitě policistŧ a v neposlední řadě přispívá i k dobrému jménu Policie ČR u tuzemské i světové veřejnosti. S ohledem na klienta, tedy cizince v postavení oběti TČ, je dŧleţité zejména zajištění tlumočníka v jazyce, který klient ovládá (viz kapitola Problematika tlumočení pro orgány činné v trestním řízení). Dŧleţité je i zjištění a poskytnutí informací, které bude klient potřebovat pro dořešení své situace. Poskytování takových informací (jak zablokovat platební kartu, kde je zastupitelský úřad nebo vyhledání autoservisu), není vţdy povinností, kterou by OČTŘ ukládal zákon. Ovšem kdyţ klient bude přesně, vhodně a dostatečně informován o tom, co jej čeká při podání oznámení na policii a kam, kdy a jak by se měl obrátit pro následnou pomoc, získá pocit bezpečí, dŧvěru a bude s PČR i dalšími OČTŘ rád a ochotně spolupracovat. 4.3.3 Komunikace při výslechu klienta Výslech je standardním a jedním z nejčastějších úkonŧ v trestním řízení. Náleţitosti výslechu, jako úkonu tr. řízení, jsou upraveny v trestním zákoně a trestním řádu. Z pohledu psychologie jde v podstatě o rozhovor, dialog, sociální styk. K nejobecnějším zákonitostem sociálního styku patří31:
Percepční stránka představuje při vzájemné komunikaci osob, jak se jednající osoby navzájem vnímají, jaké si o sobě navzájem vytváří soudy a představy a podle jakých pravidel přitom postupují.
Komunikační stránka představuje, co a jakým zpŧsobem si osoby při komunikaci sdělují, tedy konkrétní informace a zpŧsob jejich sdělování.
Při zkoumání interakční stránky nás zajímá, jak se osoby při komunikaci vzájemně ovlivňují, jakou k tomu volí taktiku. 31
ČÍRTKOVÁ, Ludmila. Kriminální psychologie. vyd. 1. Praha: Eurounion, 1998. str. 176 a násl.
25
Tyto tři pochody jsou přítomny v kaţdém mezilidském jednání, probíhají současně, a vzájemně se podmiňují a ovlivňují. Jen pro odborné zkoumání je vhodnější tyto pojmy abstrahovat. Ve výslechu jako úkonu v trestním řízení, jehoţ výsledkem je nějaký dokument, listinný materiál, dominuje stránka komunikační. Ovšem chceme-li výslechem získat kvalitní informace, se kterými by bylo moţné smysluplně pracovat a dojít tak k objasnění protiprávní činnosti, nelze percepci a interakci při výslechu podceňovat nebo opomíjet. Zejména v situacích, kdy probíhá komunikace s cizincem, který neovládá český jazyk a i české kulturní prostředí mu mŧţe být cizí, je pro navození jeho pocitu bezpečí a dŧvěry dŧleţité věnovat vzájemnému vnímání a zpŧsobu ovlivňování zvýšenou pozornost. Komunikační,
obsahovou
stránku
výslechu
musí
zprostředkovat
tlumočník,
coţ se mŧţe zdát jako omezující. Na druhou stranu, vyslýchající policista se tak mŧţe více soustředit na neverbální sdělení vyslýchaného, které významně upřesňují a doplňují sdělení verbální. K navození potřebné atmosféry dŧvěry a porozumění velkou měrou přispěje první kontakt a proto je dŧleţité, aby jak policista, tak tlumočník ovládali základní pravidla neverbální komunikace. Při neverbální komunikaci je dŧleţité soustředit se jiţ na pozdrav. Jak uvádí Prŧcha32, na rozdíl od Evropanŧ, kteří si při pozdravu podávají ruce, v kulturách asijských národŧ je jakýkoli vzájemný tělesný kontakt nemyslitelný. Také úsměv u Japoncŧ a Korejcŧ vyjadřuje spíše nejistotu, rozpaky nebo omluvu, zatímco v euroamerické civilizaci je úsměv výrazem sympatií a přátelství. Ovšem i v rámci Evropy lze vysledovat rŧznou intenzitu tělesného kontaktu, kdy obyvatelé středomoří nebo i Gruzínci jsou o poznání vřelejší. Je vhodné rozlišovat i samostatné kultury v rámci odlišných ras. Např. Korejci by nesli se značnou nelibostí, kdyby byli zaměňováni za Japonce. Je vhodné znát a uvědomovat si i historické souvislosti, které byly často provázeny válečnými konflikty.
32
PRŦCHA, Jan. Interkulturní psychologie: sociopsychologické zkoumání kultur, etnik, ras a národů. vyd. 2. Praha: Portál, 2007. str. 150 a násl.
26
5 Náhled do problematiky statistického zpracování dat33 Statistiku lze charakterizovat jako vědu, která nemá v reálném světě vlastní předmětnou oblast. Statistika je částí teoretické i aplikované matematiky a je také metodologií výzkumu. Se statistikou se setkáváme prakticky denně a všude a naše znalosti také ze statistických informací často vychází. Statistická data jsou nějaké číselné hodnoty, které mají svŧj obsah vzhledem ke kontextu. Statistické metody umoţňují tato data znázorňovat a vizuálně i číselně analyzovat, zkoumat jejich struktury, hledat závislosti a zejména data interpretovat a dělat o nich závěry. Nejdŧleţitější otázkou statistického zkoumání je otázka pŧvodu dat. Zejména rozlišujeme mezi daty observačními a experimentálními. Pak posuzujeme validitu dat, data zpracováváme podle statistických metod a zjišťujeme, zda čísla dávají smysl a jaký.
5.1 Populace, výběr a statistické usuzování34 V této studii se zabýváme observačními daty, která souvisí s protiprávní činností a jsou tedy vztaţena k lidem, konkrétním osobám, které se staly obětí protiprávního jednání. Pracujeme tedy s určitou populací a zkoumáme data o ní. Základní populace je mnoţina všech teoreticky moţných objektŧ v uvaţované problémové situaci. V rámci této studie se zabýváme o všechny klienty, kteří se stali obětí trestné činnosti. Pozorujeme určitá číselná data, která jsou jedinečná. Představujeme si, ţe data jsou generována nějakým náhodným mechanismem, který za stejných podmínek umoţňuje jejich opakování. Výběr nebo vzorek je podmnoţinou základní populace. Z objektivních (časových, finančních, etických…) dŧvodŧ většinou nemŧţeme zkoumat všechny prvky základní populace. Rozsah výběru, tedy počet zkoumaných prvkŧ označujeme jako „n“. Pomocí analýzy dat o rozsahu výběru n chceme udělat takové závěry, aby je bylo moţné vztáhnout na celou populaci. Tento proces nazýváme statistické usuzování.
33
HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. vyd. 3. Praha: Portál, 2009. str. 15 a násl. 34
tamtéţ, str. 24-26
27
Obrázek č. 2 Princip statistického usuzování výběr data
populace
statistiky usuzování
parametr y
Postup statistického usuzování: Uvaţujeme sledovanou proměnnou u jedincŧ v populaci. Tuto proměnnou charakterizujeme číselnou hodnotou, populačním parametrem. Na výběru spočítáme výběrovou statistiku, která má nějakou číselnou hodnotu a popisuje výběr. Poté odhadujeme relativní četnost specifikované vlastnosti výběru v základní populaci.
5.2 Kvalita měření a zpracování dat 5.2.1 Přesnost v práci a používání jazyka35 Statistické zpracování dat, které je těţištěm této práce, se musí pohybovat v přesném, exaktním rámci. Dodrţováním přesných postupŧ docílíme přesných výsledkŧ, moţnosti jejich opakování. Snáze a dříve také identifikujeme případné chyby. Hlavní podmínkou exaktního postupu je definice pouţívaných pojmŧ, axiomŧ i z nich odvozených nových definic a dodrţování matematické logiky. Obrázek č. 3 Princip statistického zpracování dat metodologie vědy teorie měření
logika
matematika
statistika
disciplína, která statistiku využívá
35
HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. vyd. 3. Praha: Portál, 2009. str. 38-40
28
Při definování i v prŧběhu práce samotné, mohou být stanoveny nové, klíčové pojmy, které na počátku práce nebyly zřejmé. Nové pojmy definujeme a do té doby provedená zjištění znovu prověříme. Tento postup se osvědčil pro udrţení dobré kvality výstupu. Používání jazyka Kaţdá vědní disciplína má svŧj pojmový aparát. Pojmem volba jazyka znamená určení toho, co do jazyka patří a co ne. Význam pojmŧ je popsán v axiomech. Jestliţe na počátku práce zvolíme jazyk, je nutné jej dodrţovat a vyvarovat se uţívání pojmŧ z jazyka přirozeného nebo jazyka jiných oborŧ, disciplin. Zejména je nutné vyvarovat se:
Homonymie – mnohoznačnosti: pouţití jednoho termínu ve dvou nebo více významech.
Synonymie – stejnoznačnosti: pouţití dvou nebo více slov se stejným významem.
5.2.2 Pravidla odvozování a používání logiky36 Pravidla odvozování přehledně vyjádříme následujícím schématem: Obrázek č. 4 Pravidla odvozování A
Axiomy
xio m Uzly
Uzly
Tvrzení V tomto prŧzkumu pouţíváme údaje z policejních statistik. O to více je výstiţné vyjádření pravidel odvozování jako pravidel dokazování. Axiomy a uzly představují tvrzení, šipky pak představují odvození výsledného tvrzení z tvrzení předcházejícího. Matematika definuje pojem důkaz jako posloupnost tvrzení, ze kterých je kaţdé buď axiomem, nebo je odvoditelné z předchozích tvrzení.
36
HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. vyd. 3. Praha: Portál, 2009. str. 41-43
29
Používání logiky Logická struktura je páteří kaţdého kvalitního prŧzkumu i výzkumu. V prŧběhu práce je nutné pouţívat přesné pojmy a také dodrţovat logiku. Pro udrţení dobré kvality je bezpodmínečně nutné dodrţovat základní logické operace, nezaměňovat význam slov např.: „nebo“ a „a“ „nebo“ nebo „buď … anebo“ Významy popsaných logických výrazŧ se nyní mohou zdát zcela zřejmé a jednoznačné, avšak v okamţiku, kdy se dopustíme prohřešku pouţití synonym nebo homonym a naše pozornost poleví i při kontrole logické struktury, mŧţe dojít ke špatnému pochopení např. výběrových podmínek pro zpracování dílčích datových souborŧ. V případě nedostatečné kontroly a ověřování pak mŧţeme pokračovat v prŧzkumu se ztrátou kvality, se zavádějícími výsledky nebo špatnou interpretací výsledkŧ. Takovou skutečnost označujeme jako falešnou korelaci (souběh). Příklady zdánlivé (falešné) korelace37 1. V zemích, kde je vysoký počet televizních přístrojŧ na obyvatele, dosahují obyvatelé vysokého prŧměrného věku.
Počet televizních přístrojŧ na osobu koreluje s prŧměrnou délkou ţivota.
Je moţné zvýšením počtu televizních přístrojŧ na osobu prodlouţit prŧměrný věk obyvatel v zemi, kde je délka ţivota kratší? 2. U studentŧ byla testována úroveň znalostí a tělesná hmotnost. Bylo zjištěno, ţe těţší studenti mají vyšší úroveň znalostí.
Úroveň znalostí koreluje s tělesnou hmotností studentŧ.
Je moţné zvýšením tělesné hmotnosti studentŧ zvýšit úroveň jejich znalostí? Hodnota korelací mŧţe být i vysoká, ale chybí příčinné souvislosti. V prvním příkladu bychom museli doplnit do vzájemných asociací proměnnou Hrubý domácí produkt nebo podobnou makroekonomickou veličinu. V druhém příkladu budeme logicky usuzovat, ţe úroveň znalostí bude zdánlivě korelovat s hmotností proto, ţe
hmotnější studenti jsou také starší a vstřebávali znalosti po delší dobu,
37
příklad č. 2 převzat z: KOVAŘÍK, Zdeněk - KVAPIL, Jaroslav - VLACH, Petr. ÚVOD DO POČÍTAČOVÉ ANALÝZY VÍCEROZMĚRNÝCH ÚLOH Z POLICEJNÍ PRAXE. vyd. 1. Praha: Policejní akademie České republiky, 2006. str. 58.
30
hmotnější studenti věnují čas více studiu, neţ třeba sportovním aktivitám a proto mají vyšší úroveň znalostí.
Pravděpodobnější však bude korelace věku s hmotností, ovšem tyto proměnné by bylo nutné asociovat s další proměnnou tělesnou výškou. 5.2.3 Důležité statistické pojmy a správnost jejich užití38 Přesnost, správnost a nejistota - tyto pojmy jsou pouţívané v přírodních vědách, kde rozlišujeme mezi:
náhodnou sloţkou chyby – tento aspekt nazýváme přesností metody,
systematickou chybou – tento aspekt nazýváme správností metody. Náhodná a systematická chyba zpŧsobují celkovou chybu. Nejistota je pak
parametrem, který vyjadřuje pochybnost o měření. Objektivita, reliabilita, validita - tyto pojmy jsou častěji pouţívané při měření v sociologii nebo psychologii.
Objektivita39 měření znamená, jak jsou výsledky nezávislé na výzkumníkovi a měřeném jedinci ve smyslu úmyslného nebo neúmyslného zkreslení.
Reliabilita40 (spolehlivost) měření vyjadřuje shody výsledkŧ při opakování měření. Za stejných podmínek má pouţitý nástroj poskytovat tytéţ výsledky.
Validita41 (platnost) v širším slova smyslu vyjadřuje vlastnost zkoumání, zda zkoumáme to, co jsme měli v úmyslu zkoumat.
5.2.4 Typy proměnných42 Statistická analýza zkoumá data – hodnoty předem definovaných proměnných nebo znakŧ na zkoumaných objektech. Data jsou aktuální hodnoty proměnných. Při zkoumání dat proměnné rozdělujeme podle toho, jaké hodnoty proměnná nabývá. Závisle, nezávisle a rušivé proměnné 38
HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. vyd. 3. Praha: Portál, 2009. str. 50 39
tamtéţ, str. 52
40
JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Praha: Portál, 2001. heslo reliabilita.
41
tamtéţ, heslo validita
42
HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. vyd. 3. Praha: Portál, 2009. str. 45
31
Většinou proměnné rozdělujeme na závislé, nezávislé a rušivé. Nejdříve určíme závislé a nezávislé proměnné a charakter jejich vztahu, např.:
závislost prospěchu ţáka (závisle proměnná) na pohlaví (nezávisle proměnná),
závislost síly jedince (závisle proměnná) na objemu jeho svalŧ (nezávisle proměnná). Musíme brát v úvahu existenci další proměnné (více proměnných), které ovlivňují
cílovou proměnnou a její pŧsobení zkresluje naše uvaţování o vztahu závisle a nezávisle proměnné. Takové proměnné nazýváme rušivé, matoucí nebo třetí proměnné. Např. při zjišťování pravděpodobnosti úmrtí řidiče při autonehodě v závislosti na pouţití / nepouţití bezpečnostních pásŧ, bylo zjištěno, ţe pouţití bezpečnostních pásŧ sniţuje riziko úmrtí při nehodě o 60%. Ovšem, kdyţ byla do zjišťování zahrnuta proměnná rychlost automobilu při nehodě, bylo zjištěno, ţe pouţití pásŧ sniţuje riziko pouze o 40-50%.43 Diskrétní a spojité proměnné Spojitá proměnná mŧţe nabývat libovolných hodnot z určitého intervalu. Diskrétní proměnná, neboli kategoriální proměnná, mŧţe nabývat pouze konečného počtu hodnot. Proměnné podle typu použitého měřítka Obrázek č. 5 Přehled typů proměnných podle použitého měřítka
typ proměnné
kvalitativní
dichotomický (pohlaví)
polytomický (taktickostatistická klasifukace TČ: - loupež - kapesní krádež - podvod ...)
intenzivní
ordinální (pořadí dne v týdnu)
metrický (věk)
intervalový
poměrový
43
HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. vyd. 3. Praha: Portál, 2009. str. 45-46
32
Podle toho, co hodnoty vypovídají, hovoříme o škále měření nebo měřítku.
Kvalitativní (nominální) měřítko rozlišuje třídy
Binomické – dělení na dvě kategorie
Ordinální měřítko – seřazení kvalitativního měřítka podle intenzity
Intervalové měřítko – má vlastnosti ordinálního + má nějakou jednotku měření
Poměrové měřítko = intervalové měřítko + absolutní nulový bod Intervalové a poměrové měřítko jsou intenzivní měřítka.
5.2.5 Míry centrální tendence a vhodnost jejich použití44 Aritmetický průměr Aritmetický prŧměr definujeme jako součet všech naměřených údajŧ vydělený jejich počtem. Pro hodnoty (2, 8, 9, 10, 1, 0, 5) bude mít aritmetický prŧměr hodnotu 5. Pouţití aritmetického prŧměru je vhodné jestliţe:
data jsou nejméně intervalová. Prŧměr nepouţíváme u dat kategoriálních,
jsou data rozdělena symetricky,
budeme data podrobovat statistickým testŧm. Medián Medián znamená hodnotu, která dělí řadu hodnot, seřazenou podle velikosti, na dvě
stejně početné poloviny. Pro hodnoty (0, 1, 2, 5, 8, 9, 10) bude mít medián hodnotu 5. Medián pouţijeme jestliţe:
data jsou nejméně ordinální,
chceme znát střed rozdělení dat,
data mohou obsahovat odlehlé hodnoty,
rozdělení dat je silně zešikmené.
Modus U spojitých dat se vypočítá jako prŧměr z krajních hodnot intervalu, který obsahuje nejvíce dat. Modus pouţijeme: 44
HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. vyd. 3. Praha: Portál, 2009. str. 59-61
33
jestliţe rozdělení dat má více vrcholŧ,
chceme-li získat o rozdělení dat základní přehled,
chceme-li zjistit nejčastěji se vyskytující hodnotu.
5.2.6 Metody zkoumání dat45 Často nás zajímá srovnání několika rŧzných rozdělení, málo kdy se zabýváme vyhodnocováním samostatné jedné proměnné. Zjišťujeme změny proměnné v čase nebo vztahy mezi proměnnými. V této studii jsou základní znalosti metod analýzy závislostí nezbytné, chceme-li zjistit např.:
Jak je páchání trestné činnosti na turistech ovlivněno jejich státní příslušností?
Závisí počet trestných činŧ na čase (ročním období, dnu v týdnu, denní době…)?
Existuje vztah mezi pohlavím oběti a zpŧsobem spáchání trestného činu?
Jak věk turisty predikuje pravděpodobnost, ţe se stane obětí trestného činu? Zmíněné vztahy nejsou funkčně determinovány, a proto pro jejich analýzu pouţijeme
statistické metody. Základní postup při analýze (dvojrozměrných) dat je následující:
data se pokusíme zobrazit graficky
v konfiguracích hledáme tendence v datech
přidáváme číselné charakteristiky dat Prohlídkou grafického zobrazení odhadneme, zda a jaká je mezi proměnnými
závislost:
přesná funkční závislost,
volnější vztah – statistická závislost,
proměnné jsou na sobě evidentně nezávislé. Data mŧţeme zobrazit korelační tabulkou. Přitom ale dojde ke ztrátě informací,
rozdělením dat v tabulce do intervalŧ. Proto je korelační tabulka vhodná spíše jako doplněk grafického znázornění.
45
HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. vyd. 3. Praha: Portál, 2009. str. 170 a násl.
34
Korelační a regresní analýza Cílem korelační a regresní analýzy je popis statistických vlastností dvou nebo více proměnných. Dvojrozměrný bodový graf (s korelační tabulkou) často překvapivě přehledně informuje o netušených vlastnostech zkoumaných dat. Odhalí třeba nelinearitu, nehomogenitu vztahu nebo přítomnost odlehlých hodnot. Představu o závislosti dvou proměnných mŧţeme zpřesnit přidáním třetí proměnné, např. doplněním informací o čase, pohlaví osob nebo identifikace prostoru. Pro udrţení přehlednosti grafu je dobré vyuţít k rozlišení proměnných barvy nebo značky rŧzných tvarŧ. Korelační analýza zkoumá vztahy proměnných graficky a pomocí rŧzných měr závislosti, které nazýváme korelační koeficienty. Slovo korelace označuje míru stupně asociace dvou proměnných. Jestli hodnoty jedné proměnné mají tendenci vyskytovat se spolu s hodnotami druhé proměnné, tvrdíme, ţe jsou asociované, ţe spolu korelují. Míra této asociace mŧţe být rŧzná a měří se pomocí koeficientŧ. Druhy koeficientŧ se pouţívají podle toho, u jakého typu proměnných korelaci zjišťujeme. Při posuzování je nutno neposuzovat vzájemně nehomogenní soubory dat. Logicky také nemá smysl měřit asociace tam, kde nemohou existovat. Regresní analýza odpovídá na otázky:
Jaký vztah existuje mezi proměnnými?
Lze jednu proměnnou odhadnout pomocí druhé proměnné, případně s jakou chybou …? V této oblasti má statistická analýza tyto cíle:
najít vzorce pro optimální predikci proměnné, kterou povaţujeme za závisle proměnnou,
ohodnotit chybu predikce,
ověřovat rŧzné hypotézy o zkoumaném vztahu.
Explorační analýza Explorační analýza dat (EDA)46 je skupina statistických technik a určitý přístup k analýze numerických dat, který klade dŧraz na jejich grafické a tabulkové zobrazení. EDA klade dŧraz na pouţití metod, které jsou odolné vŧči odlehlým hodnotám dat a odhalí v datech nápadné konfigurace. 46
HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. vyd. 3. Praha: Portál, 2009. str. 113-114
35
Stejně jako i u dalších analytických metod (korelační a regresní analýza) je dŧleţité prozkoumání struktury dat a pochopení chování proměnných. Obdobně jako u zobrazování dat pomocí krabicového grafu (viz kapitola Vizualizace a popis dat pomocí krabicového grafu), je „otcem“ metodologie explorační analýzy John Turkey, který EDA přirovnává k detektivní práci. Úkolem detektiva není definitivně rozhodnout o vině nebo nevině podezřelého, ale sledovat události a jejich aktéry, generovat hypotézy, klást si otázky, navrhovat odpovědi a vytvářet předběţné zprávy. Smyslem statistické analýzy není pouze verifikace hypotéz v konečné fázi zkoumání, ale poznání shromáţděných dat a tvorba modelŧ i teorií. Zkoumáme např.:
Dává zjištěné rozmezí hodnot u dané proměnné smysl?
Jak se liší jednotlivé skupiny dat?
Jak dále postupovat, kdyţ… jsme získali hodnoty pouze v omezeném rozsahu?
Obsahuje materiál data, která se výrazně liší od ostatních?
Co je na datech zvláštní? Jestliţe pracujeme tímto zpŧsobem, pak se jedná o explorační analýzu.
36
6 Praktická část studie 6.1 Způsob práce s hypotézami Tato studie nepracuje s hypotézami zpŧsobem, který by vedl k jejich jednoznačnému potvrzení nebo vyvrácení. Studie je empirická a v empirických vědách je jednoznačná verifikace hypotézy nemoţná. Např. výrok „Všechny labutě jsou bílé.“ se empiricky dokázat nedá. Stačí zpozorování jediné černé labutě a výrok bude falzifikován. V této studii by popsaný zpŧsob práce s hypotézami byl omezující, ne-li nemoţný. V kaţdé práci ale nemusí jít pouze o přezkušování hypotéz. Hypotézami se mŧţeme zabývat i jinými zpŧsoby47:
Explorace: Pouţíváme indukci. Formulujeme nové hypotézy a teorie tím, ţe sbíráme data a odhalujeme podstatu jevŧ a vztahŧ.
Demonstrace: Pouţíváme dedukci. Získanými daty podporujeme nebo demonstrujeme platnost nějaké hypotézy.
Opakování: Opakujeme výzkum, abychom získali přesnější a spolehlivější výsledky anebo sníţili zkreslení.
Zamítnutí: Hypotézu nemŧţeme vţdy dokázat, ale někdy ji mŧţeme zamítnout. Těţiště této studie spočívalo v pouţívání logických operací, indukce, tedy exploraci.
Cílem bylo získat data, tato data analyzovat a interpretovat a pokusit se tak odhalit podstatu páchání kriminality na klientech, případné vztahy jednotlivých okolností, případně zjistit související kriminogenní faktory. Obrázek č. 6 Způsob práce s daty v této studii
zajištění dostupných údajů
předběžná analýza dostupných údajů
výběr relací pro zpracování
zpracování vybraných relací a interpretace výsledků
47
HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. vyd. 3. Praha: Portál, 2009. str. 29.
37
6.2 Metody použité při zpracování studie V této práci byla zpracována data získaná studiem dokumentace. Statistiky obsahovaly údaje o 100 824 trestných činech, které byly popsány aţ 51 poloţkami; celkem bylo k dispozici cca 5 142 024 údajŧ. Z dostupných aplikací byl pro výpočty, grafické zpracování i prezentaci dat vybrán Microsoft Office 2007. Nejnovější verze tabulkového procesoru Microsoft Excel 2007 totiţ umí pracovat s tabulkami o rozsahu přes 1 milion řádkŧ. Předchozí verze Excel, i jiné běţně dostupné tabulkové kalkulátory, jsou omezeny rozsahem tabulek na asi 65.000 řádkŧ, coţ by v případě této studie bylo značně limitující. Data byla zpracována na PC s dvoujádrovým procesorem AMD Athlon II s frekvencí 2,71 GHz a RAM 2 GB s frekvencí 1,33 GHz. Některé nejnáročnější operace v tomto prostředí trvaly cca 10 sekund. Pro srovnání: stejné operace na PC s jednojádrovým procesorem AMD Athlon na frekvenci 1,7 GHz a RAM 512 MB na 333 Hz trvaly několik hodin a o práci v reálném čase se nedalo uvaţovat. Technické parametry a časové údaje jsou zde uvedeny proto, ţe zásadním zpŧsobem ovlivňují i determinují moţnosti zpracování podobně rozsáhlých datových souborŧ. 6.2.1 Kontingenční tabulky a grafy48 Zpracování
dat
bylo
provedeno
převáţně
pomocí
kontingenčních
tabulek
a kontingenčních grafŧ. Kontingenční tabulky jsou velmi vyspělým a silným nástrojem, který umoţňuje analyzovat rozsáhlé datové soubory, provádět v nich filtrování, porovnávání nebo výběr smysluplných informací z velkých objemŧ dat. Význam názvu kontingenční tabulka (kontingenční graf), je lépe patrný z pŧvodního anglického názvu Pivot Tables (Pivot Charts). Pivot, v českém významu otáčet dokola, vychází z analogie fyzikálního zkoumání objektŧ. Stojíme-li před sloţitým objektem s úkolem zjistit jeho podstatu, funkční princip, budeme chtít prohlédnout si tento objekt ze všech dostupných úhlŧ pohledu, aby nám neunikly ţádné podstatné informace. Kontingenční tabulky a grafy fungují na obdobném principu, umoţňují nám data rŧzně „otáčet“, prohlíţet a lépe se pak rozhodovat při výběru poloţek do vzájemných relací i při interpretaci výsledkŧ. Kontingenční grafy nám data pomohou vyjádřit přehledně ve vizuální podobě. Ve většině případŧ postačí vytvořit kontingenční tabulku nebo graf, který si prohlédneme a data okomentujeme. Pro výstiţnější vyjádření vazeb anebo odstranění rušivých, zavádějících údajŧ musíme data upravit a vyčistit. I pro takové úkoly jsou kontingenční tabulky a grafy připravené a vybavené. Jsou plně integrovány do prostředí 48
ATKIEN, Peter. Microsoft Office Excel 2007: Kontingenční tabulky a grafy. vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009. str. 12-19
38
Microsoft Excel i návazných aplikací. Uspořádaná data lze proto dále analyzovat, filtrovat i vytvářet nové kontingenční tabulky a grafy tak, aby výsledek zpracování a interpretace dat byla co moţná nejvýstiţnější. Pro zpracování statistických dat dnes existuje celá řada softwarových produktŧ, které poskytují mnoho moţností jak s daty pracovat. Programy jsou více či méně komplexní, nebo specificky zaměřené např. na oblast sociologie, psychologie nebo pedagogiky. Ovšem úměrně sloţitosti těchto aplikací také rostou nároky na jejich uţivatele. Po uţivatelích se poţaduje hlubší znalost konkrétních aplikací, k čemu jsou určeny, pro jaká data je jejich uţití optimální, porozumění jednotlivým procedurám i předpokladŧm, které musí být splněny pro dosaţení správných výstupŧ. Tyto poţadavky v dnešní době jiţ méně souvisí se vzděláním v oblasti matematiky, ale o to větší dŧraz spočívá na soustavné prŧpravě v ovládání aplikací a získání praxe při realizaci ucelených projektŧ. Poznámka: Metoda vyuţívající zpracování dat pomocí kontingenčních tabulek a grafŧ byla před pouţitím v této studii úspěšně pouţita („odzkoušena“) při realizaci prezentace sluţeb Policie ČR pro Standing Committee on Internal security v Bruselu (Výbor pro vnitřní bezpečnost). Soustavnou prŧpravou v pouţívání aplikací lze efektivně předejít někdy nepříjemným překvapením, které rozsáhlé datové soubory skrývají. Časté problémy49 spočívají v tom, ţe:
Komplexnosti řešené problematiky neodpovídá rozsah a objem dat (často je menší).
V datech se vyskytují výrazné odchylky a skryté vazby. Ty je nutné pokud moţno jiţ na začátku studie identifikovat a popsat.
Struktura dat nemusí být adekvátní poţadovanému výstupu. Při předběţné kontrole a analýze dat je dŧleţité opětovně posuzovat vhodnost jejich
pouţití pro zpracování s ohledem na reliabilitu a validitu výsledkŧ. S daty také nelze efektivně pracovat bez znalosti alespoň základŧ specificky zkoumané problematiky.
6.2.2 Vizualizace a popis dat pomocí krabicového grafu K vizualizaci dat, dŧleţité zejména při explorační, korelační nebo regresní analýze, existuje mnoho nástrojŧ, které umí data zobrazit v rŧzných typech grafŧ. Tato kapitola nastíní zobrazení dat pomocí krabicového grafu, protoţe, i kdyţ je neobyčejně uţitečným a silným nástrojem, není v nejvíce rozšířených tabulkových procesorech implementován. 49
HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. vyd. 3. Praha: Portál, 2009. str. 74
39
Graf č. 3 Ukázka krabicového grafu 140 000
extrémní hodnoty
120 000
horní hranice (Max Fence)
100 000
75% 80 000 60 000
prŧměr (Mean)
40 000
medián (Median)
20 000
25%
0 Series 1
dolní hranice (Min Fence)
Tabulka č. 3 Výpočet hodnot pro zobrazení dat pomocí krabicového grafu Count Min th 25 Median th 75 Max Mean SD IQ 25th - 3 IQ 25th - 1.5 IQ 75th + 1.5 IQ 75th + 3 IQ Min Fence Max Fence
počet hodnot 353 0 nejmenší hodnota 25. percentil 4000 medián 8400 75. percentil 15000 131600 nejvyšší hodnota průměr 12647,31 16561,27 směrodatná odchylka 11000 -29000 -12500 31500 48000 0 30200
rozdíl 75. a 25. percentilu
dolní hranice horní hranice
Zkoumání rozloţení skupiny dat pomocí krabicového grafu50 (někdy nazývaný krabicový graf s vousy, v angličtině Box and Whisker Chart) nám pomáhá data pochopit, interpretovat i zjistit nutnost zkoumání dalších případných vazeb. Bylo by zavádějící pouţít pro vyjádření obsahu dat pouze hodnotu např. prŧměru nebo mediánu. Na příkladu vidíme, kde medián rozděluje řadu hodnot na dvě stejně početné poloviny; tedy v polovině případŧ vznikla poškozeným škoda do 8 400,- Kč. Je také na první pohled patrné, jak je prŧměrná výše škody (12 647,31 Kč) ovlivněna extrémními hodnotami. Oblast prostředních 50 % hodnot nazýváme mezikvartilové rozpětí; zahrnuje ¼ z počtu hodnot nad mediánem a ¼ z počtu hodnot pod mediánem. Z dat zobrazených v krabicovém grafu mŧţeme jednoduše zjistit, ţe v ¼ všech případŧ vznikla poškozeným škoda do cca 4 000,- Kč. Ve ¾ všech případŧ vznikla poškozeným škoda do cca 16 000,- Kč. Abychom mohli data dále správně interpretovat, musíme jiţ pouţít poznatky z dalších disciplín, v tomto případě z oboru práva a kriminalistiky. V případě, ţe data zahrnují pouze majetkovou trestnou činnost, pak mŧţeme dále zjišťovat, proč data obsahují i hodnoty menší neţ 5 000,- Kč, coţ je hranice mezi přestupkem a trestným činem. Mŧţeme pak zjišťovat 50
ČIHAŘ, Jiří. Krabicový graf (box-and-whisker graf) a jeho využití. [Internetový magazín]. ČR: Dataspectrum, 4. srpen 2008. Dataspectrum, Sv. 01/2008. dostupné z: http://www.dataspectrum.cz/excelmag/download/eam0108.pdf. str. 5 a násl.
40
další okolnosti, které měly vliv na trestně právní kvalifikaci skutku jako trestného činu a nikoliv jako přestupku, např.:
Bylo při krádeţi pouţito násilí?
Měla oběť odcizené věci na sobě nebo při sobě (v kapse, kabelce)?
Byla při krádeţi odcizena platební karta, atd.? Dále si mŧţeme klást otázku: Proč data neobsahují ţádnou extrémní hodnotu
v rozmezí cca 60 000 – 90 000 Kč? Mŧţeme pak zjišťovat vrcholy, kolik a jaké nejčastější hodnoty se v datech vyskytují. Mŧţeme se pak rozhodnout, ţe data zobrazíme pomocí další, jiné zobrazovací metody, např. bodového nebo bublinového grafu, kde se mŧţeme zaměřit na zjišťování, zda existuje korelace např. mezi věkem oběti a výší škody. Další nástroje pro zobrazení zkoumaných dat pouţité v této studii jsou standardní součástí běţně dostupných tabulkových procesorŧ,51 a proto zde nejsou uvedeny.
6.3 Vymezení a omezení studie Vymezení studie
věk oběti
státní příslušnost oběti
pohlaví oběti
výše škody
čas spáchání skutku
místo spáchání skutku
počet TČ Omezení studie: Faktory, které mohly ovlivnit výsledek studie, ale nebyly (nemohly
být) kontrolovány:
fingovaná trestná činnost, která nebyla odhalena
latentní trestná činnost
sociální postavení oběti – je sice zahrnuto v statistikách PČR, ale v praxi se tyto údaje do statistik zahrnují buď nesprávně, nebo s označením „ostatní“, coţ o reálném sociálním postavení oběti nic nevypovídá.
struktura návštěvnosti Prahy podle pohlaví a věku turistŧ 51
např. v sadě Microsoft Office, Open Office, Software T602 a další
41
6.4 Etické a právní limity studie52 Pro dodrţení etiky je jistě dobrá intuice, ale přesto je nutné mít v prŧběhu práce stále na zřeteli zásady, které nám pomohou rozlišit mezi správným a nesprávným s ohledem na hodnotu naší činnosti. Při zpracování této studie nebylo pracováno přímo s ţivými lidmi, a tedy nebylo nutno vyvarovat se pochybných praktik jako vyuţívání jedincŧ bez jejich vědomí a svolení, nucení jedince ke spolupráci, zamlčování informací o pravém účelu výzkumu a jiné zpŧsoby podvádění účastníkŧ, nebo nucení do chování, jeţ se dotýká dŧstojnosti pokusných osob, vystavování jedincŧ tělesnému nebo duševnímu stresu, pronikání do jejich soukromí a porušování jejich práv, atp. Etika je teorií morálky, která nám pomáhá rozlišovat dobro a zlo. Etika zkoumá vztahy lidí k jiným lidem, ke společnosti, k sobě samotnému. Poskytuje nám praktické návody k jednání a chování v soukromém, pracovním i veřejném ţivotě. Etická, morální činnost je charakteristická svobodným výběrem, svobodnou volbou a dobrovolností jednání. I tato studie respektovala základní etické a právní principy a zásady, zejména:
Pro získání a zpracování dat z CIAP PP byla splněna podmínka zpětného poskytnutí výsledkŧ datové analýzy pro další vyuţití. Byla dodrţena diskrétnost a utajení citlivých informací53
Dodrţení výše popsaných zásad bylo, s ohledem na charakter zpracovaných dat, tedy nejen otázkou etiky, ale i psaného práva. Při dodrţování podmínek uvedených ve druhém bodu, bylo nutno zváţit a přehodnotit zahrnutí některých kategorií dat do mnoţiny proměnných, u nichţ bude zjišťována korelace. V některých případech bylo zpracování dat provedeno, avšak výsledky byly v konečné fázi prezentovány v redukované formě. Poţadavek dodrţení etických a zejména právních limitŧ neumoţnil prezentovat veškeré získané výsledky, coţ se mŧţe projevit v hodnocení přínosu práce. Z hlediska nutnosti dodrţení etického rámce i zákonŧ demokratického právního státu, je však vhodnější prezentovat výsledky v mnoţství a kvalitě, které nepovedou k tvorbě mylných závěrŧ anebo vzniku předsudkŧ a zejména neohrozí činnost policie při odhalování a objasňování trestné činnosti. Z výše uvedených dŧvodŧ nebyly v přílohách publikovány zdrojové tabulky dat pro výpočet grafŧ. Do etického principu zpracování studie zahrnujeme i další otázky54. Mezi jinými na předním místě otázku plagiátorství, tedy kdy autor studie vyuţívá myšlenky, písemné 52
HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. vyd. 3. Praha: Portál, 2009. str. 33 53
Zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajŧ
42
práce, výstupy výpočtŧ atd. jiných osob, které prezentuje tak, jako by byly jeho vlastním výtvorem. Samozřejmě, stanovit jednoznačnou přesnou hranici mŧţe být někdy obtíţné a uvedení zdrojŧ je pak otázkou svědomí autora. Prohřešky v této oblasti se však povaţují za velmi zásadní. V této bakalářské práci byly veškeré pouţité zdroje řádně doloţeny a vzhledem k explorativnímu zpŧsobu práce s unikátními datovými zdroji ani nelze předpokládat, ţe by problematika byla shodně zpracována a publikována v jiných studiích, dokumentech nebo jiné literatuře. K etické otázce mŧţeme zařadit i střet zájmŧ. Výsledky studie mohou přinést politicky nebo ekonomicky nepohodlná zjištění. Je pak etickou otázkou, zda při zpracování studie hrály roli intelektuální a vědecké aspekty, nebo bylo zpracování studie ovlivněno jinými zpŧsoby. Statistické zpracování dat a touha dojít k jasným a konkrétním výsledkŧm mŧţe svádět k „vyrábění“ dat, jejich úpravě, nebo vyřazování. Jestliţe nějakým zpŧsobem zasáhneme do zdrojových dat, pak je nutné uvést postup a zdŧvodnění, které k tomuto zásahu vedly. V této studii bylo provedeno vyřazení části zdrojových dat pouze pro dodrţení ustanovení zákona o ochraně osobních údajŧ a veškeré úpravy dat pro další zpracování byly řádně zadokumentovány. Kaţdá studie je obsahově určitým kompromisem vzhledem ke svému ideálu. Seriózní studie s ohledem na etické principy na takové kompromisy ve svém obsahu upozorní.
54
HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. vyd. 3. Praha: Portál, 2009. str. 640-643
43
6.5 Vymezení základních pojmů V tomto oddíle jsou vysvětleny pojmy, které jsou ve studii pouţité, ale nejsou definovány na jiných místech. Klient Klient je dŧleţitým, ústředním pojmem i hlavním tématem této studie. Pro účely této práce je pojmem klient označena osoba splňující následující kritéria:
Osoba cizí státní příslušnosti,
která navštívila Prahu za účelem turistiky nebo jiného, zpravidla krátkodobého pobytu (pracovní nebo studijní cesta, kongres, atp.), nebo Prahou jako turista projíţdí,
stala se obětí protiprávního jednání, nebo se dostala do jiné tíţivé situace,
a proto se obrátila na Policii České republiky. Podstatné pro označení osoby jako klienta, je jazyková nebo kulturní bariéra,
neznalost místního (českého) prostředí, institucí, zvyklostí, atp.
Rezident Rezident je osoba, která v Praze bydlí a není tedy znevýhodněna výše zmíněnými bariérami. Praha I Obrázek č. 7 Mapa správního členění hl. m. Prahy Území
Hl.
m.
Prahy
je
rozděleno do 22 správních obvodŧ číslovaných
arabskými
číslicemi.
Policie ČR pro svoji potřebu povaţuje území hl. m. Prahy za Kraj Praha, který spravuje Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy. Toto území je pro potřeby PČR dále členěno na čtyři obvody číslovanými Kaţdý
obvod
římskými spravuje
číslicemi. Obvodní
ředitelství policie Praha I aţ IV. Na mapě jsou území příslušná jednotlivým obvodním ředitelstvím barevně odlišena.
44
6.6 Popis a příprava dat pro další zpracování Pramenem informací o registrované kriminalitě jsou především oficiální statistiky kriminality vytvářené orgány činnými v trestním řízení. Dále je to výzkumná statistika, vznikající sumarizací údajŧ o větším počtu sledovaných jednotek v prŧběhu kriminologického zkoumání. Z kriminální statistiky lze usuzovat na vhodnost opatření v rámci trestního práva, a proto je základem pro tvorbu trestní politiky. Kriminální statistika v ČR zahrnuje údaje orgánŧ zabývajících se kriminalitou, to jsou policie, státní zastupitelství, soudy a vězeňská sluţba. Statistika kriminality je v ČR dosud roztříštěna na tři institucionální sféry – MV, SZ, MS. Policejní statistika eviduje zjištěné trestné činy, resp. skutky, které seskupuje do určitých kategorií podle vlastních kritérií (známí a neznámí pachatelé, HK, OK, kriminalita mládeţe, recidiva apod.) Statistika státního zastupitelství a statistika soudní eviduje jako základní jednotku pachatele (známé stíhané, obţalované, souzené a odsouzené). Statistiky o kriminalitě jsou nezastupitelným zdrojem výchozích informací o jejím stavu, struktuře a dynamice. Na základě analýz těchto statistických dat se pak mohou plánovat a realizovat koncepční opatření k jejímu sníţení a kontrole. Data zpracované v této studii byla získána z těchto zdrojů:
Centrála informačních a analytických procesŧ Policejního prezidia (CIAP PP)
Statistiky a evidence Sluţby kriminální policie a vyšetřování (SKPV)
Český statistický úřad (ČSÚ)
Spisový materiál o protiprávním jednání na cizincích zpracovaný na Obvodním ředitelství policie Prahy I, Oddělení Mŧstek. Z tohoto spisového materiálu nebyla získána data, která by byla následně zpracována statistickými metodami. Při studiu spisového materiálu byly zjišťovány zejména časté okolnosti, obvyklé zpŧsoby a další kriminogenní faktory páchání protiprávní činnosti na klientech, které formální statistiky neobsahují.
45
6.6.1 Popis a příprava dat z CIAP PP Tabulka č. 4 Vzorek dat poskytnutých CIAP PP a vysvětlení významu položek označení položky
příklad hodnoty
významový obsah
t01_kr
0
kraj zjištění
t01_ok
13
okres zjištění
t01_ut
5
útvar zjištění
t01_cvs
10050
číslo vyšetřovacího spisu
t01_rok
8
rok zaevidování
t01_pc1
1
pořadové číslo
t04_tsk
411
takticko-statistická klasifikace
t05_kr
0
kraj spáchání
t05_ok
13
okres spáchání
t05_ut
12
útvar spáchání
t06a_uli
1
místo spáchání - ulice
t06b_mes
1
místo spáchání - sledované místo
t06c_kde
6
místo spáchání -
t07a_zb
0
použití zbraně a následek
t07b_zb
0
druh použité zbraně
t08a_obj t08b_obj
2 05361900010
objekt napadení: muž - žena - skupina osob objekt napadení: věk, taktické hledisko, sociální hledisko; následek: TČ.
t09a_hod
10
čas spáchání (začátek páchání): hodina
t09b_dat
24-V-08
čas spáchání (začátek páchání): datum
t10a_hod
čas dokonání: hodina
t10b_dat
čas dokonání: hodina
t12_pr1
19
předmět zájmu (pachatele)
t12_pr2
20
předmět zájmu (pachatele)
t12_pr3
21
předmět zájmu (pachatele)
t12_pr4
předmět zájmu (pachatele)
t12_pr5
předmět zájmu (pachatele)
t12_pr6
předmět zájmu (pachatele)
t13_skod
30
celková vzniklá škoda
t14_odci
30
škoda vzniklá odcizením
t15_zaji
0
zajištěné hodnoty na místě
t19_para
24701D00
paragraf podle trestního zákona
t20a_par
249B00
paragraf podle trestního zákona (v souběhu)
t20b_par
paragraf podle trestního zákona (v souběhu)
t20c_par
paragraf podle trestního zákona (v souběhu)
t20d_par
paragraf podle trestního zákona (v souběhu)
t21_podn
71
oznámení nebo podnět k trestnímu řízení
t22_dat
25-V-08
datum zahájení trestního řízení
t24a_zpu
5
způsob ukončení trestního řízení (v rámci PČR)
46
CIAP PP poskytlo údaje o trestných činech spáchaných na území hl. m. Prahy za období od ledna 2004 do října 2009. Data byla získána ve formátu .xls, se kterým bylo moţné pracovat v programovém prostředí Microsoft Excel. Veškerá data se týkají skutkŧ, které byly při zjištění (oznámení) skutku nebo v prŧběhu jeho prověřování kvalifikovány jako trestné činy. V jednotlivých poloţkách tedy není nutné uvádět, ţe jde o trestné činy. Ţlutou barvou jsou vyznačeny poloţky, které byly z dalšího zpracování vyřazeny a smazány. Dŧvody tohoto kroku uvádím níţe, podrobněji v kapitole Etické a právní limity studie. Zelenou barvou jsou vyznačeny poloţky, které v jediném sloţeném číselném kódu obsahovaly informace o poloţkách, které bylo třeba zpracovávat odděleně a z toho dŧvodu bylo nutno tyto poloţky před zpracováním separovat. Realizací tohoto kroku došlo ke zvýšení počtu poloţek a k celkovému nárŧstu objemu datové matice, ale tento krok byl nutný pro provedení kódování. Jako první krok po provedení prvotního rozlišení dat byla provedena redukce počtu poloţek. Konkrétně byly odstraněny hodnoty poloţek t01_cvs (číslo vyšetřovacího spisu) a t01_pc1 (pořadové číslo). Tento krok byl proveden ze dvou dŧvodŧ:
S ohledem na právní a etické limity studie bylo provedením tohoto kroku znemoţněno dohledání konkrétních kauz a případná neţádoucí identifikace subjektŧ trestního řízení.
S ohledem na zaměření studie byla data nadbytečná. Bylo provedeno doplnění poloţky t09b_dat o samostatné poloţky den v týdnu, den
v měsíci, měsíc roku a rok. Tyto údaje byly vypočteny pomocí vloţených funkcí v programu Microsoft Excel. Spolu s poloţkou t09_hod tak vznikl soubor poloţek, které umoţnily charakterizovat posuzovaný trestný čin z časového hlediska velmi přesně a výstiţně. Obdobná operace byla provedena také u poloţky t08b_obj vyjadřující konkrétní vlastnosti napadeného objektu, s podmíněným rozdělením podle hodnoty poloţky t08a_obj rozlišujícím napadené objekty na jednotlivé osoby podle pohlaví a dalších charakteristik. Po dokončení upřesňujících operací byl kaţdý případ popsán aţ 51 poloţkami. Pro zpracování byla pouţita veškerá data za konkrétní posuzované období, nebyl tedy prováděn ţádný výběr vzorku. Interpretace dat tak mohla vycházet z celého posuzovaného období a mohla zohlednit veškerá dostupná data. Díky tomuto přístupu mohly být v datech odhaleny rŧzné anomálie a extrémní hodnoty, které pak mohly být podrobeny bliţšímu zkoumání.
47
6.6.2 Popis a příprava dat z SKPV
vloupání do vozidel
krádeže vozidel
2
3 1
Čína
0
1
1
Dánsko
0
6
1
Finsko
0
1
Francie
1
Holandsko
1
1
krádeže odložených věcí
0
2
- v areálu Pražského hradu
0
- ve vlaku nebo na nádraží
Belgie
- restaurace, prodejny, galerie a jiné
9
Krádeže v objektech
- v MHD
8
- při nabídce sexu na ulici
- na ulici
1 20
- se zbraní
1
- beze zbraně
Anglie
Září 2008
loupeže
kapesní krádeže
Tabulka č. 5 Vzorek dat poskytnutých Službou kriminální policie a vyšetřování
3
2
2
3
1
11
2
4
4
0
8
2
3
Irsko
0
0
Itálie
0
11
1
4
3
3
1
Japonsko
0
8
1
3
1
3
1
1
1 1
1
1
1
Korea
0
2
0
2
Německo
0
17
Norsko
0
3
Polsko
0
4
Portugalsko
0
2
Rakousko
0
2
2
Rusko
0
3
1
2
9
1
3
6
7
2
Maďarsko
4
1
3
1
2 2
3 1
1
1
1
2 1
1
1
1 2
Řecko
0
1
1
Slovensko
0
16
4
5
5
Španělsko
0
9
4
2
1
Švédsko
0
2
1
Švýcarsko
0
6
3
Ukrajina
0
4
3
1
USA
0
6
2
3
1
1
1
ostatní
0
8
2
2 10
2
33 15
2
2 2
2
1
1 2
5
1
1
1
48
Data byla získána ve formě ručně vyplněných tabulek na papíru. Data zahrnovala údaje o trestné činnosti spáchané na cizích státních příslušnících – turistech na území Prahy I v jednotlivých měsících za roky 2007 a 2008. Kaţdý trestný čin byl popsán pouze dvěma poloţkami: specifickou taktickou klasifikací a státní příslušností oběti. Jiţ při přepisu byla data zaznamenána zpŧsobem, který nevyţadoval pro zpracování ţádné další úpravy nebo kódování. Data neposkytovala ţádnou vazbu ke konkrétním kauzám a nebylo nutné odstraňovat ţádné poloţky, nebo jiné informace, které by zkoumaná data spojovaly s konkrétními kauzami a umoţňovaly tak získat údaje chráněné zákonem o ochraně osobních údajŧ. Ke zpracování byla pouţita veškerá získaná data. Data byla z ručně psaných podkladŧ přepsána do datové tabulky vhodné pro další počítačové zpracování. Speciální kódování dat nebylo nutno provádět. Byla provedena trojnásobná kontrola přepsaných údajŧ, aby případné chyby vzniklé přepisem byly eliminovány. V rámci přípravy pro následné zpracování byly datové matice doplněny o samostatné řádkové a sloupcové součty.
6.6.3 Popis dat z ČSÚ Data Českého statistického úřadu byla získána z běţně dostupných internetových stránek a volně staţitelných souborŧ. Tabulka č. 6 Vzorek dat poskytnutých Českým statistickým úřadem Number of guests in collective accommodation establishments by country in the Czech Republic Year / Month Residents Belgium Bulgaria Denmark Estonia Finland France 374 229 4 014 1 242 2 939 552 1 805 11 554 1 427 208 6 115 1 295 5 312 576 2 270 14 759 2 402 249 8 069 1 487 8 417 2 139 4 398 16 749 3 393 254 6 974 2 374 9 068 1 663 5 975 20 300 4 551 985 8 256 2 210 10 012 1 707 4 693 27 143 5 628 307 7 339 2 304 7 849 2 500 5 195 22 181 6 2008 836 798 12 289 1 736 22 242 4 070 6 292 21 553 7 847 221 9 835 2 217 12 983 2 728 4 821 26 163 8 557 457 7 879 1 922 13 701 1 628 4 227 23 523 9 449 543 6 172 1 732 9 601 1 740 3 552 17 847 10 387 406 4 946 1 391 3 385 564 2 558 15 987 11 330 819 5 352 1 484 3 043 822 2 484 17 895 12
49
Soubory byly získány ve formátu .xls, který bylo moţné zpracovat běţně dostupnými tabulkovými kalkulátory, např. Microsoft Excel. Jak je z ukázkového vzorku dat patrné, datové tabulky o počtu ubytovaných cizincŧ na území hl. m. Prahy zahrnovaly i údaje o počtu ubytovaných rezidentŧ. Vzhledem k tomu, ţe tato studie se zaměřila na cizince, byla data o rezidentech pro další zpracování odfiltrována tak, aby nedošlo ke zkreslení a závěry ze zpracovaných relací byly relevantní.
6.7 Předběžné vyhodnocení dat 6.7.1 Kvalitativní hledisko Data z CIAP PP poskytovala celkem aţ 51 poloţek, popisujících konkrétní trestný čin. Při předběţném vyhodnocení dat z kvalitativního hlediska byly zkoumány jednotlivé poloţky:
zda všechny řádky zkoumané poloţky obsahují hodnoty
zda hodnoty obsaţené v poloţkách jsou obsaţeny také v číselnících pro kódování
zda se v datech vyskytují nápadné anomálie Při zkoumání dat pomocí kontingenčních tabulek bylo zjištěno, ţe poloţky t12_pr1
aţ 6 vţdy neobsahují vyplněné údaje. Tyto poloţky představují předměty zájmu pachatele, tedy např. druh předmětu, který byl odcizen v případě TČ krádeţe. Proto byla data pomocí filtrŧ oddělena tak, aby zahrnovala pouze údaje o klientech. Po této úpravě bylo zjištěno, ţe jako předmět zájmu pachatelŧ v těchto případech převaţují peněţenky. Je zřejmé, ţe pachatelé kapesních krádeţí tyto TČ nepáchají proto, ţe by bylo v jejich zájmu získat peněţenky samotné, ale věci, které obsahují, zejména finanční hotovost. Poloţky vyjadřující předmět zájmu pachatele proto nebyly vyhodnoceny jako podstatné a přínosné pro tuto studii a pro další zpracování dat nebyly vybrány. Dále u poloţky t08_obj, charakterizující vlastnosti napadeného objektu (oběti), bylo po provedení podmíněného rozdělení poloţek (viz tabulka č. 5 a 6) zjištěno, ţe sociální hledisko je téměř ve všech případech klientŧ označeno jako „nezjištěné“. Tato skutečnost byla vyhodnocena jako váţný nedostatek, neboť relace zahrnující sociální hledisko oběti by mohly přinést velmi dŧleţité poznatky o sociálním postavení oběti a souvisejících kriminogenních faktorech. Údaje o sociálním postavení oběti byly vyhodnoceny jako nepouţitelné a v dalším zpracování nebyly zahrnuty v ţádných relacích. Stejné závěry byly učiněny při předběţné analýze dat poloţek t06b_mes a t06c_kde, charakterizující místo, kde došlo ke spáchání TČ. Statisticky vykazované poloţky nejsou 50
natolik podrobné, aby umoţnily sledování všech kriminologicky relevantních hledisek. Hrubé dělení se projevilo u poloţek t06b_mes a t06c_kde tak, ţe z vykázaných hodnot bylo moţno zjistit pouze to, ţe trestné činy na klientech byly spáchány v „osídleném místě“. S ohledem na zaměření studie, tedy na území Prahy I, byly tyto údaje vyhodnoceny jako nevýznamné a uvedené poloţky nebyly do ţádných relací zařazeny. Jako nejzávaţnější nedostatek z hlediska kvality dat z CIAP PP bylo zjištění, ţe poloţka t08_obj, charakterizující vlastnosti napadeného objektu (oběti), sice obsahuje informaci, zda oběť je cizincem nebo rezidentem, ale u cizincŧ není obsaţena informace o jejich státní příslušnosti nebo národnosti. Příčinou tohoto nedostatku není nedbalost nebo chyba při vykazování, ale státní příslušnost nebo národnost oběti se v těchto statistikách nevykazuje. Z kvalitativního hlediska lze data z CIAP PP vyhodnotit jako nejobsáhlejší databázi, která umoţňuje zkoumání všech trestných činŧ spáchaným na území celé ČR z mnoha hledisek a umoţňuje plánování, realizaci i vyhodnocování strategických i taktických opatření. Z dostupných databází byla vyhodnocena jako nejucelenější a nejobsáhlejší zdroj informací. Výše zmíněné nedostatky nabývají v tomto srovnání významu spíše marginálního (vyjma údaje o státní příslušnosti oběti) a poukazují, ţe při zpracovávání velmi specificky zaměřených studií je nutné čerpat i z jiných informačních zdrojŧ.
Data z SKPV Kaţdý trestný čin byl popsán pouze dvěma poloţkami: specifickou taktickou klasifikací a státní příslušností oběti. Z kvalitativního hlediska lze konstatovat, ţe poloţky byly jasně a přehledně definovány a data byla úplná. Pro další zpracování mohla být pouţita veškerá získaná data. Data z Českého statistického úřadu Z Českého statistického úřadu byla pouţita data o počtu hostŧ a noclehŧ ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních na území hl. m. Prahy. Data obsahovala údaje o hostech bez rozlišení věku a pohlaví, a z toho dŧvodu mohly být zkoumány relace dat o celkových počtech hostŧ a klientŧ. Relace zohledňující pohlaví nebo věk hostŧ by jistě přinesly kriminologicky významná zjištění, ale vzhledem k absenci těchto údajŧ nemohly být relace posouzeny. Z hlediska kvality dat lze konstatovat, ţe poloţky byly definovány přesně a jednoznačně a data byla úplná.
51
Spisový materiál o protiprávní činnosti na klientech zpracovaný na Obvodním ředitelství policie Praha I, Oddělení Mŧstek byl pouţit pro ucelení představy o nejčastějších zpŧsobech páchání trestné činnosti na klientech. Význam studia spisového materiálu spočíval v moţnosti přesné a výstiţné interpretace zkoumaných datových relací.
6.7.2 Kvantitativní hledisko Data z CIAP PP lze z kvantitativního hlediska vyhodnotit jako nejobsáhlejší databázi o trestných činech a jejich obětech, která obsahuje data za desítky let. Z tohoto dŧvodu je velmi podstatným zdrojem informací, který nelze opomenout při ţádné studii o trestné činnosti. Data z SKPV jsou z kvantitativního hlediska podmnoţinou dat z CIAP PP a jejich objem a struktura závisí na útvaru, který tato data zaznamenává. Jejich význam spočívá v moţnosti podrobnějšího rozlišení souvisejících kriminogenních faktorŧ, tedy v oblasti kvality. Data z Českého statistického úřadu jsou, stejně jako data z CIAP PP, velmi dŧleţitým zdrojem informací. Tato studie vyuţila pouze nepatrný zlomek dat, která statistický úřad eviduje, vyhodnocuje a dále poskytuje. Data potřebná pro zpracování této studie byla v potřebném mnoţství a rozsah studie nebyl mnoţstvím potřebných dat ţádným zpŧsobem omezen.
6.8 Závěry z předběžné analýzy dat Specifické zaměření studie ukázalo nutnost čerpat informace z rŧzných zdrojŧ. Získaná data se odlišovala mnoţstvím i svojí strukturou. Předběţná analýza a vyhodnocení získaných dat se ukázaly jako odborně i časově velmi náročné operace, jejichţ provedení ovlivnilo obsah celé studie a její výsledky. Předběţná analýza dat poskytla přesnou představu o vymezení a omezení této studie. Také poukázala na potřebu hledání nebo vytváření takových zdrojŧ dat, které by svým obsahem a rozsahem umoţňovaly kriminologická zkoumání specifických druhŧ trestné činnosti. Na základě výsledkŧ předběţné analýzy mohl být proveden výběr konkrétních proměnných pro zpracování ve vzájemných relacích.
52
6.9 Výběr relací dat pro zpracování Tabulka č. 7 Položky vybrané pro zpracování podle datového zdroje zdroj dat ČSÚ
CIAP PP
Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Praze v letech 2006 až 2008, podle státní příslušnosti hostů Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Praze
SKPV
Takticko-statistická klasifikace TČ
Specifické způsoby páchání TČ
Místo spáchání TČ
Státní příslušnost oběti
v r. 2008, v jednotlivých měsících, podle státní příslušnosti hostů Počet noclehů v hromadných ubytovacích zařízeních v Praze
pohlaví oběti
v r. 2008, podle státní příslušnosti hostů Počet obyvatel na území hl. m. Prahy podle jednotlivých městských částí
věk oběti taktické hledisko oběti hodina spáchání TČ datum spáchání TČ den týdne spáchání TČ měsíc spáchání TČ rok spáchání TČ výše škody způsobené TČ datum zahájení TŘ způsob ukončení TŘ (v rámci PČR)
Relace mezi jednotlivými poloţkami nemohly být, s ohledem na rŧznou strukturu údajŧ podle datového zdroje, provedeny všechny. Pro zpracování byly vybrány následující: Tabulka č. 8 Relace položek vybraných pro zpracování (podle řádků) Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Praze Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Praze Takticko-statistická klasifikace TČ Specifické způsoby páchání TČ Takticko-statistická klasifikace TČ Takticko-statistická klasifikace TČ výše škody státní příslušnost státní příslušnost počet TČ věk oběti
časová řada Počet noclehů v hromadných ubytovacích zařízeních v Praze počet TČ Státní příslušnost oběti časová řada počet TČ časová řada počet TČ Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Praze způsob ukončení TŘ pohlaví oběti
státní příslušnost státní příslušnost výše škody
výše škody
časová řada
časová řada počet TČ datum spáchání TČ počet TČ
časová řada datum zahájení TŘ výše škody
53
Austria
other countries
United States of America
United Kingdom
Ukraine
Switzerland
Sweden
Spain
Slovak Republic
Russia
Republic of Korea
Portugal
Poland
Norway
Netherlands
Japan
Italy
Ireland
China
Hungary
Greece
Germany
France
Finland
Denmark
Belgium
Belgium Bulgaria Denmark Estonia Finland France Croatia Ireland Iceland Italy Serbia and Montenegro Cyprus Lithuania Latvia Luxembourg Liechtenstein Hungary Malta Germany Netherlands Norway Poland Portugal Austria Romania Russia Greece Slovak Republic Slovenia United Kingdom Spain Sweden Switzerland Turkey Ukraine Other European Countries Canada United States of America Brazil Mexico Other American Countries China Israel Japan Republic of Korea Other Asian Countries South Africa The rest of Africa Australia New Zealand Oceania
6.10 Zpracování vybraných relací a interpretace výsledků
6.10.1 Návštěvnost hl. m. Prahy z hlediska státní příslušnosti hostů
Graf č. 4 Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Praze v letech 2006
až 2008, podle státní příslušnosti hostů, evidovaných Českým statistickým úřadem
tisíce
600 500 400 300 200 100 0 2007
2008
2006
Graf č. 5 Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v hl. m. Praze v r. 2008,
podle státní příslušnosti hostů ze zemí dlouhodobě sledovaných
leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec 80 000
70 000
60 000
50 000
40 000
30 000
20 000
0
10 000
54
Graf č. 4:
ČSÚ
zdroj dat:
Grafické
popis a interpretace dat:
znázornění
dat
poskytuje
přehled
o počtu cizincŧ a o tom, ze kterých zemí do ČR přijíţdí. Časová řada na hloubkové ose pak poskytuje přehlednou informaci o tom, zda se návštěvnost v jednotlivých letech mění a jak, nebo zŧstává relativně stálá. Graf č. 5:
ČSÚ
zdroj dat:
Kategoriální data na vodorovné ose obsahují
popis a interpretace dat:
výčet zemí, na jejichţ příslušnících SKPV dlouhodobě monitoruje páchání TČ. Svislá osa udává počet osob, hloubková osa poskytuje přehled o proměnlivosti počtu cizincŧ v prŧběhu roku 2008 po jednotlivých měsících. Stálá návštěvnost je patrná u cizincŧ z Rakouska, Ruska nebo Velké Británie, vyšší hodnoty návštěvnosti Němcŧ nebo Polákŧ jsou charakteristické pro letní měsíce a hlavní turistickou sezónu, naopak návštěvnost Italŧ je relativně nevyrovnaná.
Graf č. 6 Průměrná doba návštěvy Prahy v r. 2008 - Evropské země 4,0
Graf č. 6:
Rusko
Dánsko
Ukrajina
Španělsko
Řecko
Finsko
Srbsko a Černá Hora
Norsko
Chorvatsko
Itálie
Ostatní evropské země
Švédsko
Nizozemsko
Estonsko
Belgie
Francie
Turecko
Spojené království
Švýcarsko
Bulharsko
Lucembursko
Island
Rumunsko
3,1 3,1 3,1 3,2 3,2 2,8 3,0 3,0 3,0 3,0 2,6 2,6 2,7 2,7 2,7 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,6 2,6 2,6
Německo
Lotyšsko
zdroj dat:
Maďarsko
Polsko
Slovinsko
Rakousko
Lichtenštejnsko
Litva
2,2 2,0 2,0 2,1 2,1 2,1 1,8 2,0
Slovensko
4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0
ČSÚ
popis a interpretace dat:
Kategoriální data na vodorovné ose obsahují
výčet evropských zemí; svislá osa pak vyjadřuje prŧměrnou dobu ubytování cizincŧ z těchto zemí. Kategoriální data jsou na vodorovné ose seřazena vzestupně podle hodnoty prŧměrné doby. Data pro grafické znázornění byla vypočtena z dat o počtu noclehŧ a počtu ubytovaných cizincŧ na území hl. m. Prahy. V grafu jsou ţlutou barvou vyznačena data zemí, se kterými má Česká republika společnou státní hranici. Červenou barvou je pak vyznačena extrémní hodnota prŧměrné návštěvní doby cizincŧ z Ruska. Návštěvnost cizincŧ 55
ze sousedních zemí (Slovensko, Rakousko, Polsko a Německo) je charakteristická relativně krátkou dobou návštěvy. Cizinci z Ruska stráví návštěvou ČR výrazně delší prŧměrnou dobu. Prŧměrnou dobu návštěvy Prahy ovlivňuje zřejmě více faktorŧ, mezi kterými je moţno uvaţovat geografickou vzdálenost nebo objem finančních prostředkŧ, které jsou cizinci ochotni investovat do návštěvy hl. m. Prahy.
6.10.2 Trestná činnost na klientech z hlediska druhů trestné činnosti Graf č. 7 Všechny druhy spáchané trestné činnosti (na klientech, v Praze I, v r. 2008) průměrná výše škody [logaritmická stupnice]
znásilnění
1
vydírání
3
úmyslné ublížení na zdraví
16
ublížení na zdraví z nedbalosti - pracovní… 1 ostatní trestná činnost
1
loupež
62
krádeže prosté - při pohlavním styku
38 592 Kč
4
19 900 Kč
krádeže prosté - kapesní
10 018 Kč
krádeže prosté - jiné na osobách
1 171
1
10
100
1 000
3 850
23 365 Kč
10 000
počet trestných činů na klientech [logaritmická stupnice] Součet z počet
Graf č. 7:
zdroj dat:
Průměr z škoda - odcizené věci
CIAP PP
popis a interpretace dat:
Kategoriální data na svislé ose pruhového grafu
obsahují výčet veškerých druhŧ trestné činnosti spáchané na klientech v r. 2008 na území Prahy I. Na dolní vodorovné ose jsou červenou barvou vyznačeny údaje o počtu těchto činŧ. S ohledem na nutnost moţnosti a patrnosti zobrazení v grafu na malé ploše, bylo na stupnici pouţito logaritmické měřítko. Stejně tak bylo logaritmické měřítko pouţito na horní vodorovné ose, která v modré barvě zobrazuje výši škody v českých korunách. Pozn.: V tr. řízení se vyčíslitelná škoda vţdy stanovuje v českých korunách, neboť od takto stanovené výše škody se odvíjí trestně-právní kvalifikace skutku a výše škody je dŧleţitá 56
i pro další rozhodování OČTŘ; v konečné fázi tr. řízení (v rámci MV) i pro soudy při stanovení druhu a výše trestu. V případě, kdy poškozený uvádí škodu vzniklou v jiné měně (EUR, USD…) se pro předběţný výpočet výše škody v českých korunách pouţívá střední hodnota kurzu podle kurzovního lístku České národní banky, platného v době kdy škoda vznikla. Z hodnot na vodorovných osách je patrné, ţe výrazně převaţovala majetková tr. činnost jak v počtu činŧ, tak ve výši škod. U loupeţí je patrná nejvyšší prŧměrná výše škody. Lze proto předpokládat typování oběti pachatelem pro dosaţení co nejvyššího obohacení; stejně tak u krádeţí při pohlavním styku. V pořadí třetí nejvyšší prŧměrné škody vznikají u prostých krádeţí na osobách (jiných – nikoli kapesních) zřejmě proto, ţe v případě krádeţí zavazadel nebo jejich obsahu, se pachatelé soustřeďují na věci vyšší hodnoty, např. fotoaparáty, notebooky, atp. Nejniţší hodnoty prŧměrných škod jsou v případě kapesních krádeţí zpŧsobeny zřejmě tím, ţe klienti v kapsách svého oblečení nepřenáší cennější a objemnější věci (notebooky) a díky platebním kartám a hotelovým trezorŧm, ani vyšší finanční hotovost. Graf č. 8 Majetková trestná činnost (na klientech, v Praze I, v r. 2008)
krádeže automobilů 3,2%
vloupání do automobilů 11,9%
loupeže bez zbraně 0,8%
loupeže se zbraní 0,5% kapesní krádeže na ulici 20,8%
krádeže odložených věcí 10,1% kapesní krádeže v MHD 28,3%
kapesní krádeže v areálu Pražského hradu 5,0%
krádeže ve vlacích nebo na nádražích 2,4%
Graf č. 8:
zdroj dat:
kapesní krádeže v restauracích, obchodech, galeriích … 16,1%
kapesní krádeže během nabídky sexu na ulici 1,0%
SKPV
popis a interpretace dat:
Data výsečového grafu vycházejí ze statistik
SKPV a přehledným zpŧsobem segmentují majetkovou trestnou činnost spáchanou na klientech v Praze I v r. 2008. Grafické zobrazení vychází ze zpracování pravidelných 57
hlášení o oznámených tr. činech. Zdánlivé případné nesrovnalosti s daty poskytnutými CIAP PP nejsou chybou, ale jedná se o posuzování stejných trestných činŧ z jiných hledisek, dŧleţitých pro práci SKPV. Díky tomuto odlišnému přístupu mŧţeme data zobrazit zpŧsobem, který nám umoţní vytvořit si představu o konkrétních situacích a okolnostech, při kterých došlo k viktimizaci klientŧ. Samotné popisky dat jsou výstiţné a dostatečně data interpretují. Za zmínku stojí pouze data o kapesních krádeţích v HMD, která v grafu zaujímají největší výseč (28,3%). Pro správnou interpretaci je potřebné zmínit, ţe ne ve všech případech lze jednoznačně stanovit místo, kde ke spáchání TČ došlo. Nebylo-li zjištěno přesné místo spáchání TČ a oběť v inkriminované době pouţila praţskou MHD, byl takový skutek vykázán v poloţce Kapesní krádeže v MHD. Tím mohlo dojít k určitému zkreslení, které však nemusíme posuzovat jako významné, neboť MHD (tramvaje, autobusy, metro) je skutečně prostředím, kde dochází k většině kapesních krádeţí. Zvláště v metru pachatelé vyuţívají tlačenic, buď spontánních anebo uměle vytvořených, k páchání převáţně kapesních krádeţí. Za zmínku stojí také kapesní krádeže během nabídky sexu na ulici. Ve srovnání s jinými druhy majetkové TČ je počet těchto tr. činŧ marginální a z celkového objemu zaujímá cca 1%. Oběťmi se pak stávají zejména turisté z Velké Británie, kteří podléhají moţnosti nijak neomezené konzumace alkoholických nápojŧ (na coţ ve své zemi nejsou zvyklí) a stávají se pak snadným objektem pro převáţně mladé kapsářky. Pachatelky vyuţívají podnapilosti turistŧ a při zdánlivém nabízení sexuálních sluţeb na ulici v nočních hodinách, rŧzně osahávají opilé cizince a bez větších obtíţí jim z kapes kradou vše, co najdou. Graf č. 9 Trestná činnost majetkového charakteru (na klientech, v Praze I, v r. 2008)
58
Graf č. 9:
zdroj dat:
CIAP PP
popis a interpretace dat:
Kategoriální data na svislé ose pruhového grafu
obsahují výčet vybraných druhŧ trestné činnosti spáchané na klientech v r. 2008 na území Prahy I. Na vodorovné ose jsou vyznačeny údaje o počtu těchto činŧ. Ze zobrazených dat je zřejmé, ţe na klientech byla páchána převáţně běţná trestná činnost s jasnou převahou kapesních krádeţí. K jednotlivým kategoriím trestné činnosti uvedených na svislé ose grafu: Další krádeže na osobách zahrnují krádeţe, při kterých došlo k odcizení věcí, které měl poškozený na sobě nebo při sobě, ale nikoli v kapsách oděvu. Jedná se např. o fotoaparáty zavěšené v taškách přes rameno, věci z tašek nebo batohŧ, které měl poškozený na sobě nebo ve své těsné blízkosti, např. v restauracích nebo prostředcích MHD poloţené na podlaze nebo sousedních sedadlech. Také v obchodních centrech např. při výběru zboţí ţeny své kabelky častěji odkládají a pachatelé toho vyuţívají. V těchto případech převaţuje počet ţen zřejmě proto, ţe ţenský oděv klade dŧraz na design a kapsy ţenského oděvu nejsou primárně určeny k nošení věcí (peněţenek, mobilních telefonŧ atp.). Ţeny proto věci nosí převáţně v kabelkách a krádeţe z takových zavazadel jsou statisticky vykazovány právě jako další krádeže na osobách. Kapesní krádeţe zahrnují krádeţe, při kterých došlo k odcizení předmětŧ (peněţenek, mobilních telefonŧ, fotoaparátŧ atp.) z kapes oděvu, který měl poškozený v době spáchání činu oblečen na sobě. V případech kapesních krádeţí zřetelně převaţuje počet muţŧ, pravděpodobně proto, ţe muţi jsou zvyklí ukládat věci právě do kapes oděvu a příruční tašky nebo jiná zavazadla pouţívají méně často. Tedy v případě muţŧ převaţují kapesní krádeţe, na druhé straně u ţen převaţují krádeţe z nesených zavazadel (z kabelek, tašek…). Počet vydírání a loupeţí, tedy závaţnějších forem trestné činnosti, při kterých pachatel pouţil násilí (i jen jeho hrozbu) je vzhledem k celkové kriminalitě na klientech marginální. Z obětí pak převaţují muţi nad ţenami.
59
6.10.3 Trestná činnost na klientech z časového hlediska Graf č. 10 Dlouhodobý vývoj páchání kapesních krádeží 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 2003 leden 2003 únor 2003 březen 2003 duben 2003 květen 2003 červen 2003 červenec 2003 srpen 2003 září 2003 říjen 2003 listopad 2003 prosinec 2004 leden 2004 únor 2004 březen 2004 duben 2004 květen 2004 červen 2004 červenec 2004 srpen 2004 září 2004 říjen 2004 listopad 2004 prosinec 2005 leden 2005 únor 2005 březen 2005 duben 2005 květen 2005 červen 2005 červenec 2005 srpen 2005 září 2005 říjen 2005 listopad 2005 prosinec 2006 leden 2006 únor 2006 březen 2006 duben 2006 květen 2006 červen 2006 červenec 2006 srpen 2006 září 2006 říjen 2006 listopad 2006 prosinec 2007 leden 2007 únor 2007 březen 2007 duben 2007 květen 2007 červen 2007 červenec 2007 srpen 2007 září 2007 říjen 2007 listopad 2007 prosinec 2008 leden 2008 únor 2008 březen 2008 duben 2008 květen 2008 červen 2008 červenec 2008 srpen 2008 září 2008 říjen 2008 listopad 2008 prosinec
0
Graf č. 10:
zdroj dat:
CIAP PP a SKPV
popis a interpretace dat: Legenda grafu č. 10 spojnice trendu (klouzavý průměr za 12 měsíců)
hodnoty
Kapesní krádeže spáchané podle území a taktického hlediska obětí
území hl. m. Prahy, na všech osobách bez rozlišení státní příslušnosti. území Prahy I, na všech osobách bez rozlišení státní příslušnosti. území Prahy I, na klientech.
Vodorovná osa je časová, s jednotkou pro vynesení hodnot jeden měsíc. Na svislé ose jsou vyneseny hodnoty představující počet spáchaných kapesních krádeţí. Vynesená data jsou pak barevně rozlišena v závislosti podle území, na kterém došlo ke spáchání krádeţe a podle taktického hlediska oběti. Z graficky zobrazených dat je moţno vyčíst, ţe celkový počet kapesních krádeţí od roku 2003 měl do roku 2005 stoupající tendenci. V letech 2005 aţ 2006 stagnoval, nebo stoupal jen mírně a od roku 2006 má počet kapesních krádeţí tendenci mírně klesající. Dále je patrné, ţe v určitých měsících roku dosahují hodnoty opakovaně hodnot výrazně rozdílných jak v nízkých, tak vysokých hodnotách. Výrazně vyšší hodnoty jsou zaznamenány v letních měsících a vyšší hodnoty pak v měsíci prosinci. Naopak niţší hodnoty jsou zaznamenány v zimních a jarních měsících a extrémně nízké hodnoty pak v měsíci lednu. Z tvarŧ červené a zelené křivky, které jsou prakticky shodné a udávají počet kapesních krádeţí na území Prahy I, lze vyvodit, ţe poměr obětí kapesních krádeţí z řad klientŧ i rezidentŧ byl v letech 2007 a 2008 stabilní. Dále z postavení těchto křivek v grafu je patrné, ţe z celkového počtu obětí kapesních krádeţí v Praze I je cca ½ tvořena rezidenty a ½ klienty. 60
Zohledníme-li údaje Českého statistického úřadu o počtu ubytovaných cizincŧ v Praze v grafu č. 2 a tabulky č. 1, je zřejmé, ţe klienti se stávají obětí pachatelŧ kapesních krádeţí na území Prahy I v přibliţně stejné míře, jako rezidenti. Ze srovnání modré a červené křivky za období 2007 a 2008 je však patrné, ţe klienti napadení na území Prahy I, tvoří cca 1/3 všech obětí kapesních krádeţí v Praze. Ze srovnání modré a zelené křivky za období 2007 aţ 2008 vyplývá jednoznačný závěr, ţe Praha I je z hlediska viktimnosti vysoce rizikovým územím. Spojnice trendu zobrazené v grafu křivkou klouzavého prŧměru za 12 měsícŧ naznačují mírně klesající tendenci počtu kapesních krádeţí na všech obětech bez rozdílu státní příslušnosti na celém území hl. m. Prahy. Na území Prahy I je tato klesající tendence více patrná.
Graf č. 11 Vývoj krádeží a loupeží v průběhu týdne (na klientech, v Praze I, v r. 2008) 6 000 000 Kč
450 Součet z škoda celková
Součet z počet
400
5 000 000 Kč
výše škody
4 000 000 Kč
300 250
3 000 000 Kč 200 2 000 000 Kč
150
počet trestných činů
350
100 1 000 000 Kč 50 0 Kč
0 pondělí
Graf č. 11:
zdroj dat:
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
CIAP PP
popis a interpretace dat:
Dny v týdnu jsou vyznačeny na vodorovné ose
kategoriálních dat. Svislá pravá osa červené barvy udává celkový počet krádeţí a loupeţí na klientech spáchaných v daných dnech roku 2008 na klientech na území Prahy I. Svislá levá osa modré barvy pak udává hodnotu celkové výše škod v daných dnech za celý rok 2008. Zjištění z tohoto statistického zkoumání nemusí být pouhým konstatováním stavu kriminality na klientech v Praze I v roce 2008 v případech krádeţí a loupeţí. Data mohou být dále zkoumána z dalších kriminalistických a kriminologických hledisek a mohou být pouţity
61
jako podklad pro plánování bezpečnostních opatření Policie ČR zaměřených na sníţení tohoto konkrétního segmentu trestné činnosti. Tvar červené křivky v grafu lze interpretovat tak, ţe počet krádeţí a loupeţí v prvních dvou víkendových dnech výrazně a převyšuje počty těchto tr. činŧ v ostatních dnech týdne. Horní obrys modré plochy, která vyjadřuje celkovou výši škod, ve víkendových dnech zhruba odpovídá tvaru červené křivky, tedy počtu TČ. V dalších dnech jsou však patrné významné disproporce (v grafu vyznačeny barevně odlišnými elipsami) a proto bylo vhodné podrobit data o výši škod bliţšímu zkoumání. Jako optimální nástroj v rámci explorační analýzy byla pouţita metoda zobrazení dat pomocí tzv. krabicového grafu (Graf č.: 14).
Graf č. 12 Výše škod v případech zobrazených v grafu č. 11 pondělí úterý středa čtvrtek pátek sobota neděle 0
100 000
Graf č. 12:
zdroj dat:
200 000
300 000
400 000
500 000
600 000
700 000
CIAP PP
popis a interpretace dat:
Vyznačené hodnoty ve dnech pondělí a úterý jsou
charakteristické nízkým počtem extrémních hodnot. S ohledem na prŧměrnou výši škod okolo 10.000 Kč tak extrémní hodnoty ve statisících významně ovlivňují celkovou výši škody v daném dni. Také je patrné, ţe v levé části grafu se nevyskytují extrémní hodnoty, z čehoţ lze usuzovat, ţe nízké škody jsou časté, obvyklé. Zde je nutno poukázat na právní kvalifikaci často páchaných protiprávních činŧ, tzv. kapesních krádeţí (příp. jiných krádeţí na osobách). Z hlediska výše škody je pro kvalifikaci protiprávního jednání jako trestného činu rozhodná výše škody 5.000 Kč, avšak výše škody není jediným kritériem pro posouzení skutku jako trestného činu. Pro právní kvalifikaci a statistické vykázání skutku jako trestného činu jsou podstatné další okolnosti, např. zpŧsob spáchání činu55(tzv. kapesní krádeţ). 55
§ 247 odst. 1 písm. d) starého trestního zákona (zákona platného v době, kdy došlo ke spáchání statisticky posuzovaných trestných činŧ)
62
Dvě extrémní hodnoty ve dni středa (jedna extrémní hodnota přes 220.000 Kč a druhá přes 620.000 Kč) jsou zřejmou příčinou disproporce mezi počtem TČ a výší škod patrných v předchozím grafu; tato disproporce je označena fialovou elipsou. Zobrazení dat pomocí krabicového grafu nám významně pomohlo ozřejmit a pochopit vliv extrémních hodnot na interpretaci statisticky zpracovávaných dat. Zde je nutno upozornit, ţe při výpočtu a zobrazení dat nebyl zohledněn počet týdenních dnŧ v roce; tedy bylo předpokládáno, ţe všechny dny týdne jsou zastoupeny v kalendářním roce 2008 rovnoměrně. Přestoţe byl posuzovaný rok 2008 rokem přestupným, mŧţe zmíněná nepřesnost výpočet a zobrazení zatíţit chybou pouze okolo 2%, která je ze statistického hlediska v tomto případě zcela zanedbatelná.
1 800 000 Kč
200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0
1 600 000 Kč
výše škody
1 400 000 Kč 1 200 000 Kč 1 000 000 Kč 800 000 Kč 600 000 Kč 400 000 Kč 200 000 Kč 0 Kč
počet trestných činů
Graf č. 13 Vývoj krádeží a loupeží v průběhu dne (na klientech, v Praze I, v r. 2008)
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 hodina během dne
Graf č. 13:
Součet z škoda celková
Součet z počet
Lineární (Součet z škoda celková)
Lineární (Součet z počet)
zdroj dat:
CIAP PP
popis a interpretace dat:
Hodiny dne jsou vyznačeny na vodorovné časové
ose. Svislá pravá osa červené barvy udává celkový počet krádeţí a loupeţí na klientech spáchaných v dané hodině dne na klientech na území Prahy I. Svislá levá osa modré barvy pak udává hodnotu celkové výše škod, opět v daných hodinách za celý rok 2008. Odpadá zde problém nerovnoměrného zastoupení dat vodorovné osy v posuzovaném období (r. 2008) jako v předchozím grafu, neboť kalendářní rok představuje stále stejný poměr počtu denních hodin. 63
Tvar červené křivky v grafu lze interpretovat tak, ţe počet krádeţí a loupeţí v prvních osmi hodinách dne je výrazně nízký oproti počtŧm těchto tr. činŧ v ostatních denních hodinách. Horní obrys modré plochy, která vyjadřuje celkovou výši škod, ve většině denních hodin zhruba odpovídá tvaru červené křivky, tedy počtu TČ. Okolo 2., 14., 21. a 22. denní hodiny jsou patrné disproporce (v grafu vyznačené elipsami ţluté barvy) v tom smyslu, ţe výše zpŧsobených škod je zřetelně vyšší, neţ odpovídá počtu TČ s ohledem na ostatní zobrazené hodnoty. Tyto disproporce jsou patrně zpŧsobeny extrémními hodnotami, které jiţ byly analyzovány v předchozím grafu, a není tedy nutné analýzu pomocí krabicového grafu znovu opakovat. Je potřebné mít na zřeteli, ţe extrémní hodnoty mohou významným zpŧsobem ovlivňovat interpretaci statisticky analyzovaných dat. Pro kvalitní interpretaci dat je proto vhodné provádět vzájemné porovnání více neţ jedné dvojice parametrŧ alespoň tak, jako v tomto případě.
6.10.4 Trestná činnost na klientech z hlediska jejich státní příslušnosti Graf č. 14 Počet trestných činů podle státní příslušnosti poškozených a měsíce (na klientech, v Praze I, v r. 2008)
70 60 50 40 30 20
Graf č. 14:
10
zdroj dat:
other countries
United States of America
Ukraine
United Kingdom
Switzerland
Spain
Sweden
Russia
Slovakia
Republic of Korea
Poland
Portugal
Norway
Netherlands
Italy
Japan
China
Ireland
Greece
Hungary
France
Germany
Finland
Denmark
Austria
0 Belgium
leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
SKPV
popis a interpretace dat:
Vodorovná osa kategoriálních dat obsahuje výčet
posuzovaných zemí, hloubková osa rozkládá sledované období r. 2008 podle jednotlivých měsícŧ, na svislé ose je zaznamenán počet klientŧ ze sledovaných zemí, kteří se stali obětí 64
trestné činnosti. Výrazné hodnoty jsou zaznamenány u klientŧ z Francie, Německa, Itálie, Holandska, Slovenska, Španělska, Velké Británie a zemí označených jako ostatní. Zobrazená data poskytují dŧleţité informace pro rozhodování o personálním zajištění tlumočnických sluţeb pro policii (tedy tlumočníkŧ s nejvíce potřebnými jazykovými znalostmi), nebo při tvorbě a zacílení informačních materiálŧ pro zahraniční návštěvníky Prahy. Je dŧleţité si uvědomit, ţe z tohoto grafického zobrazení nelze stanovit závěr související s viktimností cizincŧ podle konkrétní státní příslušnosti, tedy nelze data interpretovat tak, ţe turisté např. z Německa jsou více ohroţeni pácháním trestné činnosti oproti turistŧm ze Švýcarska, i kdyţ absolutní hodnoty jsou extrémní. Graf č. 15 Počet trestných činů podle státní příslušnosti poškozených a měsíce, vyjádřený v % z počtu přítomných (na klientech, v Praze I, v r. 2008).
0,45% 0,40% 0,35% 0,30% 0,25% 0,20% 0,15% 0,10% 0,05% 0,00%
leden únor
Graf č. 15:
zdroj dat:
other countries
Ukraine
prosinec
United Kingdom
Switzerland
Spain
Sweden
Russia
Slovakia
Poland
Portugal
Norway
Italy
listopad
United States of America
říjen
Republic of Korea
září
Netherlands
srpen
Japan
China
Ireland
Greece
France
Hungary
červenec
Germany
červen
Finland
květen
Denmark
Austria
duben
Belgium
březen
SKPV a ČSÚ
popis a interpretace dat:
Vodorovná osa kategoriálních dat obsahuje výčet
posuzovaných zemí, hloubková osa rozkládá sledované období r. 2008 podle jednotlivých měsícŧ. Na svislé ose je zaznamenán počet klientŧ ze sledovaných zemí, kteří se stali obětí trestné činnosti, ovšem tento počet je vyjádřen v procentech, tedy počet obětí je vztaţen k celkovému počtu turistŧ konkrétní státní příslušnosti, kteří Prahu navštívili. Velmi dŧleţité je porovnání tohoto grafu s grafem předchozím, neboť tento graf poskytuje informace o relativním počtu klientŧ. Lze z něj proto vyvozovat závěry právě 65
ve smyslu míry viktimnosti klientŧ podle konkrétní státní příslušnosti. Tedy porovnáním konkrétních hodnot v případě Německa nebo Velké Británie zjistíme markantní rozdíly v absolutních a relativních počtech klientŧ v tom smyslu, ţe relativní počet klientŧ dosahuje hodnot výrazně podprŧměrných oproti extrémně vysokým hodnotám absolutním. Naopak zcela obrácený poměr hodnot je zřetelně patrný u klientŧ z Koreje. Zatímco absolutní hodnoty korejských klientŧ v Grafu č. 14 se pohybují v jednotkách, v Grafu č. 15 dosahují relativní hodnoty maximálních extrémŧ. Abychom mohli zjištěné rozdíly zcela správně interpretovat, bylo by nutné přesně zjistit a analyzovat bliţší okolnosti, za kterých došlo k primární viktimizaci. Z konzultací s pracovníky SKPV bylo zjištěno, ţe turisté z asijských zemí se ve větší míře neţ je obvyklé stávají obětí tzv. „falešných policistŧ“ – pachatelŧ vystupujících jako policisté – kteří pod záminkou kontroly totoţnosti nebo kontroly drţení drog, vyţadují předloţení dokladŧ i celých peněţenek a zavazadel. Při těchto kontrolách pachatelé vyuţívají značného respektu asiatŧ k policistŧm a z kontrolovaných peněţenek jim kradou finanční hotovost anebo platební karty. Dŧvěřiví cizinci pak, v domnění, ţe jsou povinni prokazovat výši finanční hotovosti při pobytu v ČR nebo vlastnictví platebních karet, ochotně pachatelŧm sdělí i bezpečnostní PIN kódy k těmto kartám. Nutno podotknout, ţe tento zpŧsob páchání trestné činnosti hodnotí policie jako velmi závaţný a při odhalování pachatelŧ pracuje skutečně s maximálním nasazením, intenzivně a zejména efektivně. Graf č. 16 Průměrný počet trestných činů podle státní příslušnosti poškozených a měsíce, vyjádřený v % z počtu přítomných (na klientech, v Praze I, v r. 2008) Russia Hungary Greece Poland United States of America Finland Ireland Sweden Japan Germany Italy United Kingdom other countries Norway China Spain Belgium Austria Denmark France Switzerland Republic of Korea Ukraine Portugal Netherlands
0,00%
0,022%
0,037%
0,143% 0,02%
0,04%
0,06%
0,08%
0,10%
0,12%
0,14%
0,16%
0,18%
66
Graf č. 16:
SKPV a ČSÚ
zdroj dat:
Pruhový graf na svislé ose kategoriálních dat
popis a interpretace dat:
zobrazuje posuzované země, respektive klienty z těchto zemí, které jsou seřazeny podle prŧměrného počtu trestných činŧ, spáchaných na jejich státních příslušnících. Data jsou relativní a zohledňují počet cizincŧ z konkrétních zemí. Zobrazení dat v tomto grafu vychází ze stejných hodnot jako předcházející Graf č. 15, avšak zobrazené hodnoty jsou prŧměrnými hodnotami za r. 2008. Zda z tohoto zobrazení lze získat optimální představu o viktimnosti cizincŧ podle jejich státní příslušnosti, však stále zŧstává otevřenou otázkou. Za povšimnutí stojí extrémně nízká hodnota počtu obětí, zobrazená u Ruska ve zcela horní části Grafu č. 16. Hodnota 0,022 % u Ruska je sama o sobě velmi nízká, téměř poloviční oproti Maďarsku (0,037 %), které je hned druhé v pořadí. Totiţ, vrátíme-li se ke Grafu č. 6, zjistíme, ţe Rusové tráví v Praze prŧměrně 4 dny, coţ je hodnota naopak extrémně vysoká (prŧměr činí cca 2,7 dne). Zdálo by se být logické, ţe s délkou pobytu cizince v Praze by měla stoupat pravděpodobnost jeho viktimizace. V případě cizincŧ z Ruska tomu tak není. Příčina tohoto jevu nebyla v rámci této studie objasněna. Z obecných hledisek se nabízí vysvětlení spočívající např. ve vysoké míře latence trestné činnosti, tedy, ţe Rusové z nějakého dŧvodu trestnou činnost policii neoznamují. Ovšem porovnávat míru latence tr. činnosti s ohledem na kulturní nebo jazykovou bariéru mŧţe být v tomto případě zavádějící, neboť cizinci z Ukrajiny, kteří jsou si s Rusy geograficky, kulturně i jazykově blízcí, vykazují téměř 7 krát vyšší míru počtu obětí (0,143 %, viz Graf č. 16). Graf č. 17 Pokles počtu majetkových trestných činů na klientech z dlouhodobě
other countries
United States of America
United Kingdom
Ukraine
Switzerland
Sweden
Spain
Slovak Republic
Russia
Republic of Korea
Portugal
Poland
Norway
Netherlands
Japan
Italy
Ireland
China
Hungary
Greece
Germany
France
Finland
Denmark
Belgium
Austria
sledovaných zemí v r. 2008 oproti r. 2007
0% -10% -20% -30% -40% -50% -60% -70%
67
Graf č.: 17: zdroj dat:
SKPV a ČSÚ
popis a interpretace dat:
Vodorovná osa kategoriálních dat zobrazuje
dlouhodobě sledované země, resp. klienty z těchto zemí. Svislá osa vyjadřuje pokles počtu trestných činŧ na klientech v r. 2008 oproti r. 2007, přičemţ tento pokles zohledňuje i celkový počet cizincŧ, kteří Prahu v letech 2007 a 2008 navštívili. Posuzovaná trestná činnost v tomto případě zahrnuje krádeţe všech druhŧ včetně automobilŧ, vloupání do automobilŧ i loupeţe. Při interpretaci tohoto grafického znázornění je nutno dbát značné obezřetnosti, neboť výsledné zobrazené hodnoty jsou vypočteny z mnoha parametrŧ. 1. S jistotou lze znázorněná data interpretovat tak, ţe mezi roky 2007 a 2008 došlo k poklesu majetkové trestné činnosti na klientech ze všech sledovaných zemí. Tuto interpretaci mŧţeme opřít i o data zobrazená v Grafu č. 10 (Dlouhodobý vývoj páchání kapesních krádeţí), kde mají spojnice trendu (klouzavé prŧměry za 12 měsícŧ) rovněţ klesající tendenci. Data v Grafu č. 1 o celkovém počtu cizincŧ v Praze za roky 2007 (4,01 milionu) a 2008 (4,05 milionu) rovněţ dokládají, ţe pokles trestné činnosti na klientech je skutečný. 2. Se stejnou jistotou mŧţeme na základě zobrazených dat tvrdit, ţe v r. 2008 byli cizinci v Praze více bezpeční, neţ v r. 2007. 3. Zobrazená data bychom mohli interpretovat moţná i jako „míru opatrnosti cizincŧ“. Ovšem přihlédneme-li k axiomu, ţe kaţdý trestný čin má svého pachatele (nejedná-li se o fingovanou tr. činnost), pak lze data interpretovat i jako pokles zájmu pachatelŧ o Prahu, resp. o páchání trestné činnosti na jejím území. Tuto interpretaci by však bylo nutno podpořit srovnatelnými analýzami kriminality z velkých měst jiných evropských zemí, ze kterých bychom mohli zjišťovat, zda došlo ke sníţení trestné činnosti v rámci celé Evropy, nebo k jejím přesunu.
68
6.10.5 Výše škod a počty trestných činů podle věku a pohlaví Graf č. 18 Výše škod na ženách (na klientech, v Praze I, v r. 2008) 350 000 Kč 300 000 Kč 250 000 Kč 200 000 Kč 150 000 Kč 100 000 Kč 50 000 Kč 0 Kč
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
Graf č. 19 Výše škod na mužích (na klientech, v Praze I, v r. 2008) 350 000 Kč 300 000 Kč 250 000 Kč 200 000 Kč 150 000 Kč 100 000 Kč 50 000 Kč 0 Kč
0
Graf č. 18 a 19:
10
20
zdroj dat:
30
40
50
60
70
80
90
CIAP PP
popis a interpretace dat:
Na
vodorovné
ose
bublinového
je
vynesena metrická proměnná, představující věk obětí; svislá osa představuje výši škody v jednotlivých případech. Před zobrazením byly z dat odfiltrovány hodnoty výše škod vzniklé osobám nezjištěného věku. V zobrazených datech jsou patrné rozdíly ve výši škod podle věku a pohlaví: v grafu zobrazujícím data o ţenských obětech trestné činnosti lze pozorovat vyšší počet trestných činŧ s extrémní škodou nad 100 000 Kč u obětí ve věku od 45 let výše, zatímco u muţŧ tyto extrémy převaţují právě do věku 45 let. Tento rozdíl mezi muţi a ţenami sice není příliš významný, neboť za extrémní bychom mohli povaţovat jiţ hodnoty okolo 40 000 Kč,
69
ale rozdíl je patrný. Interpretace zjištěných dat není jednoznačná. Pro výskyt extrémních škod je patrná hranice 45 let, rozdíly od této hranice lze interpretovat rŧznými zpŧsoby. Pro správnou interpretaci by bylo nutné zjistit pohlaví a věkovou skladbu cizincŧ, kteří Prahu v sledovaném období navštívili. Tyto údaje Český statistický úřad neeviduje, a proto nemohly být zahrnuty do výpočtu a interpretace. U ţenských obětí mezi 38. a 46. rokem je zřetelná absence extrémních hodnot; u muţŧ lze pokles počtu extrémních hodnot pozorovat v období mezi 47. a 58. rokem. Graf č. 20 Počet trestných činů podle pohlaví obětí (na klientech, v Praze I, v r. 2008) muž
žena
140
120
100
80
60
40
20
0 4 8 15 18 21 24 27 30 33 36 39 42 45 48 51 54 57 60 63 66 69 72 75 78 81 84 87
Graf č. 20:
zdroj dat:
CIAP PP
popis a interpretace dat:
Na
vodorovné
ose
je
vynesena
metrická
proměnná představující věk obětí. Na svislé ose je moţno odečíst počet trestných činŧ, které byly na obětech spáchány. Z grafického zobrazení dat lze usuzovat, ţe muţi se stávají oběťmi TČ častěji neţ ţeny. Pro správnou interpretaci by bylo nutné zjistit pohlaví a věkovou skladbu cizincŧ, kteří Prahu v sledovaném období navštívili. Tyto údaje Český statistický úřad neeviduje, a proto nemohly být zahrnuty do výpočtu a interpretace. 70
6.10.6 Faktory související s objasněností trestných činů na klientech Graf č. 21 Objasněnost trestných činů v závislosti na prodlevě od spáchání činu do jeho
Počet objasněných TČ
oznámení Policii ČR (na klientech, v Praze I, v r. 2008) 150
135
100 36
50
5
1
1
1
1
1
1
1
2
56
86
130
162
491
550
981
1
1
1
0 0
1
1091 1162 3882
prodleva od spáchání činu do oznámení [dny]
Graf č. 21:
zdroj dat:
CIAP PP
popis dat: Na svislé ose je vyjádřen počet objasněných tr. činŧ na klientech. Vodorovná osa představuje časovou osu, s vyznačením počtu dnŧ od spáchání TČ, ve kterých byly tr. činy objasněny. Tedy údaj 135 ve dni 0 znamená, ţe z počtu trestných činŧ, které byly oznámeny v den jejich spáchání, jich bylo objasněno 135. Údaj 36 ve dni 1 znamená, ţe z počtu trestných činŧ, které byly oznámeny s časovou prodlevou jednoho dne od jejich spáchání, jich bylo objasněno 36… Takto graficky zobrazená data vysoce výstiţně vypovídají, ţe moţnost objasnění trestného činu je velmi závislá na době, která uplyne mezi jeho spácháním a oznámením Policii ČR. Z tohoto hlediska se oběti z řad cizincŧ – turistŧ chovají značně nezodpovědně a trestnou činnost policii oznamují pozdě, aţ mají čas s ohledem na program jejich pobytu. Vzhledem k době potřebné pro podání oznámení je jejich jednání pochopitelné (odkazuji na kapitolu Jednání s obětí trestné činnosti), ale Policii ČR tak značně ztěţují zajištění záznamŧ bezpečnostních kamerových systémŧ, svědkŧ a dalších stop. Pozdní oznámení trestné činnosti významně znesnadňuje práci policistŧ při jejím objasňování. Graf č. 22 Objasněnost trestných činů v závislosti na místě jeho oznámení Policii ČR (na klientech, v Praze I, v r. 2008)
počet objasněných trestných činů 0
50
100
150
200
250
300
oznámeno v příslušném obvodu oznámeno v jiném obvodu
71
Grafy č. 22: zdroj dat:
CIAP PP
popis a interpretace dat:
Svislá
osa
zaznamenává
dichotomickou
proměnnou, tedy rozděluje místa, kde byl trestný čin oznámen Policii ČR na dvě skupiny. Praha je rozdělena do čtyř správních obvodŧ (viz mapa správního členění Prahy v kapitole Vymezení základních pojmŧ). Objasňování konkrétní trestné činnosti zpravidla provádí některý z útvarŧ obvodního ředitelství, na jehoţ území ke spáchání činu došlo. V případě, ţe TČ je oznámen na území jiného obvodu, vzniká obdobná časová prodleva, jako je zmíněna v předchozím grafu. Také při výslechu oběti policisté zpravidla nemohou plně vyuţít svých místních znalostí k co nejvýstiţnějšímu zaznamenání dŧleţitých skutečností a okolností spáchání trestného činu, coţ pochopitelně dále sniţuje moţnost objasnění činu a dopadení jeho pachatele. Interpretace grafu je opět zcela evidentní: klienti by měli podat oznámení ihned po zjištění, ţe se stali obětí trestné činnosti a to na nejbliţším oddělení Policie ČR. To platí pochopitelně nejen pro cizince, ale pro všechny oběti trestné činnosti. Cizinci, kteří se v Praze neorientují, jsou odkázáni na informace od prŧvodcŧ jejich turistických skupin, na dostupnost turistických informačních center, obecně na dostupnost informací o nejbliţším oddělení Policie ČR. Tato problematika je v kompetenci Preventivně informačního odboru Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy. Konkrétní hodnoty objasněnosti v grafech č. 18 a 19 jsou nízké. Kdybychom provedli další srovnání např. objasněnost TČ na klientech a rezidentech, zjistili bychom, ţe poměry spáchaných a objasněných tr. činŧ se liší. Je nutno zohlednit skutečnost, ţe rezidenti jsou obvykle schopni policii přesněji určit místo a okolnosti spáchání TČ, zatímco cizinci jsou obvykle handicapováni neznalostí místních reálií a poměrŧ.
6.11 Souhrn výsledků Pro ucelenou představu o stavu a dynamice kriminality na klientech na území Prahy I, bylo nutné zjistit počet osob, které se v tomto prostoru vyskytují. Z dat Českého statistického úřadu byl zjištěn počet rezidentŧ správního obvodu Prahy 1 ve výši cca 30 000 osob. S ohledem na mnoţství historických a kulturních památek a s tím související vysokou turistickou návštěvnost, byla zjištěna návštěvnost zahraničních turistŧ podle státní příslušnosti, včetně její dynamiky za roky 2006 aţ 2008 i po jednotlivých měsících v prŧběhu roku 2008. Prŧměrný počet turistŧ, kteří se denně vyskytují na území správního obvodu
72
Prahy 1, se rovněţ pohybuje okolo 30 000 osob. Zahraniční turisté tedy tvoří přibliţně polovinu všech osob, které se na území vyskytují. Meziročně stabilní a vysoká návštěvnost byla zaznamenána u turistŧ z Německa, Francie, Ruska, Velké Británie, Itálie, Španělska a USA. Z asijských zemí byla zaznamenána vyšší návštěvnost Japoncŧ, menší, ale rovněţ stabilní Korejcŧ. Návštěvnost z veškerých vyhodnocovaných zemí lze celkově hodnotit jako meziročně stabilní, s minimálními rozdíly. Dynamika návštěvnosti v prŧběhu roku 2008 odhalila rozdíly mezi návštěvníky z rŧzných zemí. Návštěvnost Němcŧ, Polákŧ, nebo Španělŧ je výrazně vyšší v letních měsících hlavní turistické sezóny. Návštěvnost Rusŧ a Britŧ byla v prŧběhu roku 2008 velmi stabilní s menšími výkyvy začátkem roku. Velmi nepravidelnou dynamiku návštěvnosti vykazují turisté z Itálie. Doplňující ale nikoliv nepodstatnou informací je pak prŧměrná délka návštěvy. Zde je patrná kratší doba návštěv turistŧ ze sousedních zemí (Rakousko, Polsko, Německo a Slovensko), velmi výrazně vysoká je v případě Ruska. Dále byla zjištěna struktura trestné činnosti z hlediska druhŧ trestných činŧ spáchaných na klientech. Zde výrazně převaţují majetkové trestné činy, kterých bylo na klientech na území Prahy I v roce 2008 spácháno přibliţně 5 000. Z nemajetkových trestných činŧ bylo zaznamenáno 16 případŧ úmyslného ublíţení na zdraví, 3 případy vydírání a 1 případ znásilnění. V majetkové trestné činnosti jednoznačně převaţují kapesní krádeţe a krádeţe odloţených věcí. Počet obětí s ohledem na pohlaví je téměř vyrovnaný, mírně převaţují muţi nad ţenami. V případech kapesních krádeţí převaţuje počet muţských obětí; v případech krádeţí odloţených věcí nebo krádeţí z nesených zavazadel (např. kabelek) převaţují oběti ţenské. Počet závaţných trestných činŧ, u kterých bylo pouţito násilí nebo pohrŧţky násilím (loupeţe, vydírání), je zcela marginální. Počet kapesních krádeţí, jejichţ obětí se klienti stávají nejčastěji, je z dlouhodobého hlediska relativně stálý, v roce 2008 byl zaznamenán pokles. Z hlediska dynamiky trestné činnosti na klientech v Praze I je patrná roční periodicita s vysokými hodnotami v převáţně letních měsících turistické sezóny a s výrazným propadem v měsících lednu a únoru. Poměr počtu kapesních krádeţí na klientech a rezidentech je relativně stálý a odpovídá poměru počtu klientŧ a rezidentŧ, kteří se na území Prahy I vyskytují. Situaci lze z dlouhodobého hlediska zhodnotit tak, ţe Praha I je z hlediska viktimizace při kapesních krádeţích výrazně rizikovým územím přibliţně stejnou měrou jak pro zahraniční turisty, tak pro rezidenty. 73
Je patrná rovněţ týdenní periodicita počtu majetkových trestných činŧ na klientech s maximem v sobotu. Ta mŧţe být vysvětlena zvýšeným pohybem turistŧ při střídání turnusŧ i zvýšenou návštěvností zábavních podnikŧ a obchodních center. Výrazné rozdíly v počtu trestných činŧ byly zjištěny v souvislosti s denní dobou. Od pŧlnoci do cca 10 hodin je počet trestných činŧ relativně velmi nízký, v 10 hodin počet trestných činŧ prudce stoupá a dosahuje vrcholu. Po 10. hodině mírně klesá aţ do 13. aţ 14. hodiny, kdy stagnuje a dalšího vrcholu dosahuje okolo 17. aţ 18. hodiny. Poté opět klesá a dalšího menšího vrcholu dosahuje aţ okolo 22. hodiny. Tyto časové údaje odpovídají zvýšenému pohybu osob v centru Prahy, poslední vrchol okolo 22. hodiny lze vysvětlit v souvislosti se zavírací hodinou některých restaurací. Velmi výrazné rozdíly byly zjištěny mezi absolutním a relativním počtem obětí podle státní příslušnosti. Extrémně nízké hodnoty relativního počtu obětí z řad Rusŧ jsou překvapující, zvláště v relaci s extrémně dlouhou prŧměrnou dobou pobytu. Podobně i u jiných zemí jsou rozdíly překvapující, např. v případě Slovenska nebo Ukrajiny. Korea, jako asijská země, vykazuje čtvrtý nejvyšší relativní počet obětí; zde lze předpokládat souvislost s rozdílností kultur. Pro srovnání se z asijských zemí nabízí pouze Čína; hodnoty se však v tomto případě drţí zcela v prŧměru. Nutno konstatovat, ţe hodnoty relativního počtu obětí nekorelují s údaji o jejich státní příslušnosti. Vztah mezi viktimností osob a jejich státní příslušností nalezen nebyl, nelze však s jistotou tvrdit, ţe tento vztah neexistuje. Počet TČ a výše škody podle věku a pohlaví lze ze získaných dat vyhodnotit, ale jednoznačně data interpretovat nelze, neboť do relací by bylo nutno zahrnout údaje o pohlaví a věkové skladbě cizincŧ, kteří Prahu navštívili. Tyto údaje nejsou evidovány, a proto nemohly být zahrnuty do statistického zkoumání. Nejen širší veřejnost, média a politici, ale i vedoucí a řídící pracovníci policie mají tendenci hodnotit práci policistŧ s dŧrazem na objasněnost trestné činnosti. Otázka, zda je tento přístup správný, není předmětem této studie, ale statistická data poukázala na dŧleţité faktory, které s objasněností souvisí.
74
7 Závěry a doporučení 7.1 Závěry vyplývající z výsledků 1) Území Prahy I, zejména centrum města s vysokou koncentrací kulturně-historických památek a jejich návštěvníkŧ, je z hlediska viktimnosti při méně závaţné trestné činnosti rizikovým prostorem. 2) Ze zahraničních návštěvníkŧ Prahy se stane oběťmi trestné činnosti přibliţně 0,5 % aţ 1 % z přítomných. V roce 2008 došlo k poklesu všech druhŧ trestné činnosti. 3) Zahraniční turisté se stávají oběťmi převáţně kapesních krádeţí. Oběťmi závaţnějších trestných činŧ, jako jsou loupeţe, vydírání, úmyslné ublíţení na zdraví nebo znásilnění, se zahraniční turisté stávají zcela výjimečně. 4) V poměru obětí mezi muţi a ţenami v celkových číslech mírně převaţují muţi, zejména pak ve vyšším věku od 50 let. Muţi se častěji stávají obětí při kapesních krádeţích, zatímco ţenské oběti mírně převaţují v případech krádeţí zavazadel (kabelek), nebo věcí z nesených zavazadel. 5) Během týdne počet trestných činŧ mírně kolísá, významný nárŧst je zaznamenán v pátek a sobotu. 6) Během dne dochází k nejvyššímu počtu TČ mezi 10. a 17. hodinou. 7) Nebyla prokázána přímá souvislost mezi počtem trestných činŧ a státní příslušností jejich obětí. Lze však předpokládat, ţe domácí kulturní, politické anebo ekonomické prostředí zahraničních návštěvníkŧ, nebo jejich vazby na neformální národnostní a jiné zájmové skupiny na území ČR, ovlivňují latenci trestné činnosti v Praze. 8) Počet TČ a věk oběti spolu korelují. Nejčastěji se oběťmi TČ stávají osoby ve věku od 18 do 30 let a od 45 do 70 let, a to bez ohledu na pohlaví. 9) U muţských obětí do 45 let je patrný vyšší počet extrémně vysokých škod; naopak u ţenských obětí jsou extrémně vysoké škody zaznamenány právě od věku 45 let. 10) Moţnost objasnění trestného činu Policií ČR souvisí s dobou, která uplyne od jeho spáchání do jeho oznámení Policii ČR. Objasněnost byla výrazně ovlivněna i místem, kde byl Policii ČR TČ oznámen. Pro objasnění je dŧleţité, aby TČ byl oznámen ihned po jeho zjištění a na nebliţším útvaru Policie ČR.
75
7.2 Doporučení pro zahraniční návštěvníky Prahy Zahraniční návštěvníci přijíţdějící do Prahy by měli obdrţet zejména následující informace: V rámci prevence
Návštěva Prahy není, s ohledem na závaţnou kriminalitu, riziková.
Při pohybu zejména v centru města a v dopravních prostředcích je třeba dbát alespoň základní opatrnosti na své osobní věci a zavazadla a neposkytovat příleţitosti k páchání trestné činnosti, zejména kapesních krádeţí.
Vyuţívat moţnosti uloţení cenných předmětŧ a vyšší finanční hotovosti v hotelových trezorech.
Pro směnu finanční hotovosti vyuţívat banky. Směna hotovosti na ulici je vysoce riziková.
Být si vědom toho, ţe oznámení fingované trestné činnosti, např. s úmyslem neoprávněně získat pojistné plnění nebo jiný prospěch, je protiprávní a podléhá sankcím.
Pro případ viktimizace
V případě ztráty nebo odcizení platební karty neprodleně provést její blokaci.
Mít k dispozici adresy praţských Místních oddělení Policie ČR.
Trestný čin (nebo jiné protiprávní jednání) oznámit nejbliţšímu oddělení Policie ČR ihned a neodkládat jej.
Mít k dispozici kontakt na zastupitelský úřad své země v České republice.
7.3 Doporučení pro práci Policie ČR 1. Při zpracování studie byla zjištěna značná roztříštěnost informačních systémŧ.
Existují rŧzné informační systémy, které evidují často shodné druhy údajŧ.
Informační systémy jsou převáţně lokální a evidují data jen v rámci okresŧ (obvodŧ), případně krajŧ. Stejné omezení se týká i přístupnosti informačních systémŧ.
Databází sdruţujících a zpřístupňujících data v rámci celé republiky je minimum.
Vznikají nové systémy, které mají stejné nedostatky jako jejich předchŧdci.
76
Roztříštěnost informačních systémŧ zvyšuje časovou a organizační náročnost práce policistŧ při objasňování protiprávní činnosti a odhalování pachatelŧ. Řešení této problematiky je otázkou strategie a dlouhodobé koncepce. Z tohoto zjištění lze vyvodit doporučení k optimalizaci informačních systémŧ, s dŧrazem na jejich propojení a sjednocení v rámci alespoň České republiky nebo i zemí Schengenské dohody. 2. Studiem spisových materiálŧ bylo zjištěno, ţe stálá tlumočnická sluţba, zajišťovaná jazykově vybavenými pracovníky Policie ČR, sniţuje časovou náročnost při příjmu oznámení od cizích státních příslušníkŧ a zejména zvyšuje kvalitu získaných informací. Tyto faktory významně přispívají k efektivitě policejní práce, ke spokojenosti oznamovatelŧ a kladnému vnímání Policie ČR veřejností. Na základě těchto zjištění lze doporučit, aby stálá tlumočnická sluţba pro potřeby příjmu oznámení od cizích státních příslušníkŧ byla i nadále zajišťována. V návaznosti na předpoklad zvyšování turistického ruchu a návštěvnosti Prahy i turisty z exotických zemí (např. Asie), je prozíravé tuto sluţbu rozšiřovat a prohlubovat její kvalitu. Nejen tlumočníci, ale i policisté, kteří se dostávají do častého kontaktu s cizími státními příslušníky, by měli ovládat základní problematiku interkulturní komunikace. 3. Lze předpokládat rozšiřování Evropské unie, zvyšování počtu zemí zahrnutých do prostoru Schengenské dohody a v návaznosti i rŧst turistického ruchu v Praze. Proto je nutné navázat a rozvinout komunikaci s policejními sbory v zahraničí, zejména v zemích Schengenské dohody a Evropské unie s cílem přispět k mezinárodní výměně a aplikaci knowhow v oblasti poskytování sluţeb policejních sborŧ obětem protiprávní činnosti z řad cizích státních příslušníkŧ.
77
8 Použité zdroje Právní předpisy: 1.
Obecně závazná vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 14/2000 Sb. hl. m. Prahy, o omezujících opatřeních místních záležitostí veřejného pořádku v souvislosti se žebráním. Právní předpis hl. m. Prahy č.14/2000. Praha, 2000.
2.
Obecně závazná vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 14/2000 Sb. hl. m. Prahy, o omezujících opatřeních místních záležitostí veřejného pořádku v souvislosti se žebráním. Právní předpis hl. m. Prahy č.10/2004. Praha, 2004.
3.
Obecně závazná vyhláška, kterou se zakazuje požívání alkoholických nápojů na veřejných prostranstvích. Právní předpis hl. m. Prahy č.12/2008. Praha, 2008.
4.
Zákon č. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisŧ
5.
Zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích, ve znění pozdějších předpisŧ
6.
Zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisŧ
7.
Zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajŧ, ve znění pozdějších předpisŧ
8.
JELÍNEK, Jiří. TRESTNÍ ZÁKON A TRESTNÍ ŘÁD: Poznámkové vydání s judikaturou. vyd. 23. Praha: Linde, 2005. str. 1015. Sv. 23. ISBN 80-7201-560-5. Externí zdroje dat:
9.
Český statistický úřad. Cestovní ruch - časové řady | ČSÚ. [Online] 18. listopad 2009. [Citace: 12. prosinec 2009.] Tab. 2.3.1 Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních
podle
zemí
v
ČR
a
krajích
(NUTS
III).
dostupné
z:
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr. crucr111809_231.xls. 10.
Úřad městské části Praha 1. Mapa památek Pražské památkové rezervace | Zajímavé objekty a památky | Praha 1 - území, symboly, ulice, památky, historie | MČ Praha 1 | Praha 1. [Online] [Citace: 25. leden 2010.] dostupné z: http://www.praha1.cz/cps/mapy1864.html. Odborná literatura:
11.
ATKIEN, Peter. Microsoft Office Excel 2007: Kontingenční tabulky a grafy. vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009. str. 264. ISBN 978-80-251-2306-5.
12.
ČIHAŘ, Jiří. Krabicový graf (box-and-whisker graf) a jeho využití. [Internetový magazín], ČR: Dataspectrum, 4. srpen 2008. Dataspectrum, Sv. 01/2008. dostupné z: http://www.dataspectrum.cz/excelmag/download/eam0108.pdf. ISSN 1801 – 2361. 78
13.
ČÍRTKOVÁ, Ludmila. Kriminální psychologie. vyd. 1. Praha: Eurounion, 1998. ISBN 80-85858-70-3.
14.
HARTL, Pavel - HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2005. vyd. 2. ISBN: 978-80-7367-569-1.
15.
HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. vyd. 3. Praha: Portál, 2009. str. 696. ISBN 978-80-7367-482-3.
16.
JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-535-0.
17.
KOLMAN, Luděk. KOMUNIKACE MEZI KULTURAMI: Psychologie interkulturních rozdílů. Praha: ČZU PEF Praha, Credit, 2001. vyd. 1.
18.
KOVAŘÍK, Zdeněk - KVAPIL, Jaroslav - VLACH, Petr. ÚVOD DO POČÍTAČOVÉ ANALÝZY VÍCEROZMĚRNÝCH ÚLOH Z POLICEJNÍ PRAXE. vyd. 1. Praha: Policejní akademie České republiky, 2006. str. 208. ISBN 80-7251-228-5.
19.
NOVOTNÝ, Oto - ZAPLETAL, Josef. Kriminologie. vyd. 3. Praha: ASPI, 2008. str. 528. ISBN 978-80-7353-376-8.
20.
PETRUSEK, Miloslav. Velký sociologický slovník. vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996. stránky 749-1627. Díl 2, P-Ţ. ISBN 80-7184-310-5.
21.
PRŮCHA, Jan. Interkulturní psychologie: sociopsychologické zkoumání kultur, etnik, ras a národů. vyd. 2. Praha: Portál, 2007. str. 224. ISBN 978-80-7367-280-5.
79
Seznam grafů č. grafu
název grafu
Graf č. 1
Vývoj návštěvnosti hl. m. Prahy - zahraniční návštěvníci
Graf č. 2
Objem zahraničních turistŧ v Praze v prŧběhu roku a počet obětí trestné činnosti z jejich řad
Graf č. 3
Ukázka krabicového grafu
Graf č. 4
Počet hostŧ v hromadných ubytovacích zařízeních v Praze v letech 2006 aţ 2008, podle státní příslušnosti hostŧ, evidovaných Českým statistickým úřadem
Graf č. 5
Počet hostŧ v hromadných ubytovacích zařízeních v hl. m. Praze v r. 2008, podle státní příslušnosti hostŧ ze zemí dlouhodobě sledovaných
Graf č. 6
Prŧměrná doba návštěvy Prahy v r. 2008 - Evropské země
Graf č. 7
Všechny druhy spáchané trestné činnosti (na klientech, v Praze I, v r. 2008)
Graf č. 8
Majetková trestná činnost (na klientech, v Praze I, v r. 2008)
Graf č. 9
Trestná činnost majetkového charakteru (na klientech, v Praze I, v r. 2008)
Graf č. 10
Dlouhodobý vývoj páchání kapesních krádeţí
Graf č. 11
Vývoj krádeţí a loupeţí v prŧběhu týdne (na klientech, v Praze I, v r. 2008)
Graf č. 12
Výše škod v případech zobrazených v grafu č. 11
Graf č. 13
Vývoj krádeţí a loupeţí v prŧběhu dne (na klientech, v Praze I, v r. 2008)
Graf č. 14
Počet trestných činŧ podle státní příslušnosti poškozených a měsíce (na klientech, v Praze I, v r. 2008)
Graf č. 15
Počet trestných činŧ podle státní příslušnosti poškozených a měsíce, vyjádřený v % z počtu přítomných (na klientech, v Praze I, v r. 2008).
Graf č. 16
Prŧměrný počet trestných činŧ podle státní příslušnosti poškozených a měsíce, vyjádřený v % z počtu přítomných (na klientech, v Praze I, v r. 2008)
Graf č. 17
Pokles počtu majetkových trestných činŧ na klientech z dlouhodobě sledovaných zemí v r. 2008 oproti r. 2007
Graf č. 18
Výše škod na ţenách (na klientech, v Praze I, v r. 2008)
Graf č. 19
Výše škod na muţích (na klientech, v Praze I, v r. 2008)
Graf č. 20
Počet trestných činŧ podle pohlaví obětí (na klientech, v Praze I, v r. 2008)
Graf č. 21
Objasněnost trestných činŧ v závislosti na prodlevě od spáchání činu do jeho oznámení Policii ČR (na klientech, v Praze I, v r. 2008)
Graf č. 22
Objasněnost trestných činŧ v závislosti na místě jeho oznámení Policii ČR (na klientech, v Praze I, v r. 2008)
