STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD v
JIHOČESKÉ UNIVERZITY V CESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ze dne 24.
června
2014
Vnitřní předpisy jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovolo podle § 36 odst. 2 zákono Č. 111/ 1998 Sb., o vysokých školách o o změně a doplnění dolších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 24. červno 2014 pod čj. MSMT-23075/2014 Studijní o zkušební řád jihočeské univerzity v Českých Budějovicích .
........
~/
MgV~~;~;ín~·~~~~~Vá
ředitelka
',,~\
odboru vysokých škol
~I
,-::' .I
Studijní a zkušební řád Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
ze dne 24.
června
2014
ČÁST PRVNí OBECNÁ USTANOVENí
Článek 1 Platnost Studijního a zkušebního řádu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
(1) Tento Studijní a zkušebnf řád Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (dále jen "Studijní a zkušební řád") se vztahuje na všechny akademické pracovníky a studenty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
(dále jen "JU"), pokud není stanoveno jinak. (2) Na jednotlivých fakultách JU, které mají akreditovaný studijní program, může podrobnosti stanovit vnitřní norma fakulty, která musí být v souladu se Studijním a zkušebním řádem. (3) Pokud je na JU zřízen vysokoškolský ústav podle § 22 odst. 1 písm. b) a § 34 zákona, který se podílí na uskutečňování studijního programu akreditovaného na JU, rozumí se pod pojmem fakulta vysokoškolský ústav. Pravomoci ředitele vysokoškolského ústavu se řídí § 34 odst. 3 až S zákona a vnitřn ími předpisy.
ČÁST DRUHÁ
STUDIUM VE STUDIJNfM PROGRAMU Článek 2 Student JU
(1) Přijímání ke studiu upravují § 48 až SO zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon") . (2) Vnitřní norma fakulty upraví případné odlišné podmínky ve smyslu § 49 odst. 3 zákona pro přijetí uchazečů, kteří absolvovali nebo studují akreditovaný studijní program nebo jeho část na vysoké škole v České
republice nebo v zahraničí, nebo akreditovaný vzdělávací program uskutečňovaný vyšší odbornou školou, se kterou fakulta uzavřela k tomuto cíli smlouvu . (3) Student je studentem té fakulty, na kterou byl zapsán, a toho studijního programu, který studuje. (4) Student může souběžně studovat více než v jednom studijním programu, a to na téže fakultě, na více fakultách JU nebo na JU a jiné vysoké škole.
Článek 3 Studijní programy a studijní plány
(I) Vymezení a náležitosti studijního programu ve smyslu tohoto pojmu užitém v zákoně upravuje § 44 zákona. Návrh studijního programu, resp. oboru (dále jen "studijní program") zajišťuje děkanem jmenovaný garant studijního programu, respektive studijního oboru (dále jen "garant ") ve spolupráci s vedoucím příslušné katedry (dále se pojmem "katedra" rozumí rovn ěž fakultní ústav, samostatné oddělení a ateliér, které se podílejí na usk ute čňování studijních programů akreditovaných fakultou a pod pojmem "vedoucí katedry " rovněž ředitel fakultního ústavu nebo vedoucí samostatného oddělení či ateliéru) nebo u doktorských studijních programů oborová rada (dále jen "garantující katedra") a po vyjádření akreditační komise fakulty a vyjádření akademického senátu fakulty schvaluje vědecká rada fakulty. Na základě tohoto schválení předkládá studijní program rektor na návrh děkana, po projednání v Akreditační komisi JU k akreditaci, prodloužení nebo rozšíření akreditace Akredi ta ční komisi České republiky. Pravidla pro posuzování studijních program ů Akred itačn í komisí JU stanovuje vnitřní norma JU. (2) Studijní programy a jejich studijní plány jsou tvořeny stud ij ními předměty (dále jen "předmět ") a dalšími povinnostmi studenta, potřebnými k dosažení profilu absolventa. Pokud není vnitřní normou fakulty vymezeno jinak, za přípravu charakteristik předmětů, studijních plánů a další náležitou dokumentaci odpovídá příslušný garant. Při přípravě a kreditační žádosti studijního programu, respektive studijního oboru a při zaji šťová ní j eho studia garant spolupracuje s vedoucím katedry, která studium garantuje, respektive uskutečňuje, i s garanty jednotlivých předmětů . Na uskutečňování studijního programu se může podílet více kateder, na z ákladě dohody uzavřené mezi děkany více fakult a na základě dohody uzavřené mezi rektory i více vysokých škol. (3)
Předměty
mohou mít statut
předmětů:
a) povinných - jejich absolvování je podmínkou absolvování daného studijního programu nebo jeho daného studijního oboru (dále jen "obor"), b) povinně volitelných - student studující určitý studijní program musí získat stanovený počet kreditů z jednotlivých daných skupin povinně volitelných předmětů, cj výbě ro vých - ostatní předměty uvedené ve studijním programu, případn ě předměty uvedené v osta t ních studijn ích programech na JU, případně i na jiných vysokých školách v České republice nebo v zahraničí. Zařazení p ředmětu akreditační
do některé z těchto skupin určuje garant po dohodě s vedoucím katedry se souh lasem komise fakulty .
(4) Docent a profesor působící na JU může vypsat svoji přednášku vokruhu studijních programů na JU po před ložení sylabu předn ášky garantující katedře. O jejím statutu ve smyslu odstavce 3, o jejím zařaze n í nebo nezařazení do studijního programu a do rozsahu pracovních povinností před nášejícího rozhodne garant programu po dohodě s vedoucím garantující katedry po souhlas ném vyjádření akredit ační komise fakulty . uskutečň ovan ých
(5) Děkan může s přihlédnutím k ekonomickým možnostem fakulty nebo vysokoškolského ústavu stanovit v jednotl ivých semestrech jako podmínku k uskutečňování výuky výběrového nebo povinně volitelného předmětu nezbytný minimální počet stu dent ů, kteří si zapsali tento předmět. (6) Děkan může na žádost studenta ze závažných důvodů, zejména zdravotních, rozhodnout o osvobozen í studenta od povinnosti plnit podmínky k získání kreditů (případně ur č itého počtu kreditů) z daného předmětu. Takové osvobo zení však nezakládá nárok na získán í kreditů za příslušný předmět ani nárok na snížení celkového počtu kreditů potřebných k absolvování studijního progra mu . (7) Součástí studijního programu jsou sylaby jednotlivých předmětů, které blíže specifikují zejm éna obsah předmětu, d oporučenou studijní literatu ru , prerekvizity, kontraindikace, doporučené předcházející předměty ,
formu zkoušky a systém hodnocení, podmínky získání zápočtu, rozsah samostatných prací. Sylabus předmětu předkládá garant p ředmětu cestou garanta studijního programu, resp. oboru akreditační komisi fakulty v podobě odpovídající formuláři před mětu v databázi jednotného i nform ačn ího elektronického systému Studijní agenda (dále jen ,,15 STAG"). Bez souhlasu akreditační komise fakulty nebo kolegia nemů že být předmět součástí studijního programu. (8) Výuka vybraných předmětů ve studijních programech akreditovaných v českém jazyce může být uskutečňována i v anglickém či jiném cizím jazyce.
2
Článek 4 Doba studia
(1) Standardní doba studia je stanovena příslušným studijním programem v souladu s § 44 až 47 zákona . (2) Pokud se studijní program člení na etapy, určí jejich délku trvání i způsob zakončení vnitřní norma fakulty, nebo vysokoškolského ústavu . (3) Celková maximální doba studia v bakalá řském nebo magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program (dále jen "navazující magisterský studijní program"), je o 2 roky delší než doba standardní. Celková maximální doba studia v pětiletém magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program (dále jen "magisterský studijní program"), je o 3 roky delší než doba standardní. Děkan může v odůvodněném případě povolit překročení těchto maximálních celkových dob. Doba přerušení studia se do těchto celkových dob nezapočítává . Článek 5 Organizace akademického roku
(1) Akademický rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího ka l endářního roku. Za čátek výuky v semestrech a podrobný harmonogram akademického roku stanoví děkan v souladu s roz hodnutím rektora o orga nizaci aktuálního akademického roku, a to nejpoz ději do 30. dubna na následující akademický rok. (2) Akademický rok se děli na zimní semestr, letní semestr a období prázdnin . Semestr se č l ení na výukové období a na zkouškové období. Délka jednotlivých období je dána harmonogramem akademického roku, který stanoví děkan pro jednotlivé obory studijních programů. (3) Celková délka prázdnin v akademickém roce je minimálně osm týdnů . Po dobu prázdnin lze konat v blocích povinná soustředění, odborné praxe a jiné formy výuky, pokud je nelze konat v semestru. Volný čas studentů v době hlavních prázdnin nesmí být těmito činnostmi zkrácen na dobu kratší než čtyři týdny, z čehož nejmén ě tři týdny musí mít student souvislé volno . Článek 6 Kreditní ohodnocení předmětů
(1) JU užívá k hodnocení absolvovaného studia evropský kreditní systém (European Credit Transfer System ECTS) (dále jen " ECTS") . (2) Ka ždý předmět uvedený ve studijním programu je ohodnocen určitým počtem kreditů, které vyjadřují míru zátěže studenta při studiu daného předmětu, a to tak, aby celková semestrální zátěž studia zahrnující ja k účast na organizované výuce, tak samostatnou práci studenta odpovídala v součtu 30 kreditům za průměrný semestr standardní doby studia daného studijního programu. TentýŽ předmět má stejné kreditní ohodnocení pro všechny studenty JU bez ohledu na statut tohoto předmětu, který může být pro různ é studijní programy od lišný. Kreditní ohodnocení předmětu navrhuje garant a schvaluje akreditační komise fakulty. (3) Student získává kredity po absolvování předmětu, tj . u předmětů zakončených zápočtem až po získání u předmětů zakončených zkouškou nebo zápočtem a zkouškou až po složení této zkoušky s klasifikací alespoň "dobře". Přitom musí student předmět absolvovat nejpozději do termínu daného harmonogramem přís lu šné ho akademického roku .
zápočtu,
(4) Děkan započte studentovi, který absolvoval v rámci svého studijního programu studium na jiné zahraniční nebo vysoké škole v České republice nebo vyšší odborné škole, užívající kreditní systém ECTS, kredity
získané ú s pě š ným absolvováním předmět ů takového studia v tom rozsahu, v jakém byly touto jinou školou p řid ěleny, a započte i klasifikaci předm ětu jinou školou. V případě, že klasifikace neodpovídá čl. 12 odst. 3, stanoví přepočet klasifikace děkan. Ten rovněž určí potřebný přepočet kreditů získaných na jiné škole, pokud tato neužívá systém ECTS. Při uznává ní statutu předmětů (ve smyslu čl. 3 odst. 3) absolvovaných studentem v době zahraničního studia přihlíží děkan k tomu, aby statut povinných a povinně volitelných předmětů byl přiznán nejméně takovému podilu v zahrani čí získaných kredit ů, jakým jsou tyto kategorie předmětů kreditně hodnoceny ve studijním programu, do jehož studia je student na JU zapsán. (5) Za daný předmět lze v průběhu studia získa t kredity pouze jednou . Toto ustanovení neplatí pro neobo rovou tělesnou výchovu a případně pro další předměty určené ve studijním programu.
3
(6) Počet kreditů získaných za absolvování předmětu je použit jako váha známky za předmět při výpočtu váženého studijního průměru (čl. 13). O způsobu výpočtu váženého studijního průměru pro účely celkového hodnocení studia nebo jeho části u studentů, kteří část studia absolvovali nekreditně nebo v kreditních režimech neodpovídajících pravidlům ECTS, rozhodne děkan. (7) Postup pro uznávání absolvovaných předmětů a jejich kreditního hodnocení podle § 60 odst. 1 a 2 zákona úspěšným absolventům celoživotního vzdělávání na JU, kteří se stali studenty JU ve smyslu zákona (§ 61), stanoví vnitřní norma fakulty. Článek 7 Vzdělávací činnost
a její organizace
(1) Základními formami výuky jsou přednášky, cvičení, semináře, konzultace, samostatné studium a samostatná tvůrčí práce. Účast na přednáškách je nepovinná, účast na cvičeních a seminářích je povinná v rozsahu určeném vyučujícím. (2) Garanty jednotlivých předmětů a další vyučující v jednotlivých předmětech studijního programu určuje vedoucí garantující katedry. (3) Opatřením děkana, vedoucího katedry fakulty může být dán způsob organizace, zajištění a provádění praxí, exkurzí a soustředění. (4) Při konzultacích jsou studenti usměrňováni v obsahu a metodách studia, metodice vědeckovýzkumné, odborné, umělecké a jiné činnosti. Vyučující je povinen na požádání studentů poskytnout konzultace v rozsahu alespoň 20 % hodinové dotace předmětu za semestr. (5) Studentovi, který se ze závažných důvodů nemohl zúčastnit povinné výuky, může vyučující určit náhradní způsob splnění studijních povinností, jehož předmětem je výhradně tematika obsahu příslušného předmětu, a to v termínech, které nejsou v rozporu s harmonogramem akademického roku.
(6) Každý vyučující v prvním týdnu výuky předmětu upřesní a zveřejní program své výuky v souladu se sylabem především v oblastech: a) časového rozvržení učiva, b) požadavků na studenta v průběhu výuky, zohlednění výsledků průběžných kontrol studia v konečném hodnocení předmětu, podmínek pro udělení zápočtu a připuštění ke zkoušce a formy zkoušky a způsobu jejího hodnocení, c)
doporučené
literatury. Článek 8 Pedagogický poradce
(1) Pokud to vyžaduje organizace studia, může děkan, popřípadě vedoucí katedry jmenovat některého fakulty pedagogickým poradcem pro jednotlivé studijní skupiny, etapy studia, studijní programy nebo obory. učitele
(2) Úkoly pedagogických poradců stanoví funkcionář, který pedagogického poradce jmenoval. (3) Není-Ii jmenován pedagogický poradce, zabezpečuje v případě nutnosti tuto činnost příslušná garantující katedra.
ČÁST TŘETí
KONTROLA A HODNOCENí STUDIA Článek 9 Kontrola studia
(1) Základními formami kontroly studia jsou
zápočet
a zkouška, kolokvium a státní zkouška.
4
(2) v průběhu semestru mohou provádět učitelé kontrolu studia zejména kontrolními otázkami, písemnými pracemi (testy), zadáváním samostatných úkolů, semestrálními pracemi. V souladu se sylabem předmětu mohou být výsledky těchto kontrol příslušným způsobem respektovány při zkoušce. (3) Fakulty a katedry jsou povinny vést a udržovat 15 STAG obsahující údaje o studijních programech, kreditním systému a výsledcích zápočtů a zkoušek a postupovat podle platné vnitřní normy fakulty, pro kterou předmět zajišťují.
(4) Evidence o studijních výsledcích studentů zapsaných na fakultě je vedena v souladu s § 57 odst. 3 zákona ve výkazu o studiu prostřednictvím 15 STAG. Souběžně je evidence o výsledcích studentů zapsaných na fakultě vedena v písemném výkazu o studiu, který má buď fyzickou podobu "indexu" nebo fyzickou podobu souboru zkouškových a zápočtových katalogů. Studijní oddělení fakulty na základě evidence 15 STAG konají administrativní úkony související s přijímacím řízením uchazečů, zápisy ke studiu, studiem i řádném ukončení studia. Studijní oddělení fakulty na požádání vydá studentovi doklad o absolvovaných předmětech. Po složení státní zkoušky obdrží studenti spolu s vysokoškolským diplomem o absolvování studijního programu také doklad o absolvovaných předmětech v podobě dvojjazyčného Dodatku k diplomu v jazycích českém a anglickém (Diploma Supplement) podle standardu ECTS. Článek 10 Zápočet
(I) Zápočet se uděluje za splnění požadavků, které pro jeho získání určuje ve shodě se sylabem předmětu který vyučuje příslušný předmět (dále jen "vyučující"), a eviduje jej bezprostředně v 15 STAG.
učitel,
(2) Zápočet uděluje vyučující, pokud výjimečně vedoucí katedry nestanoví jinak. Ve výkazu o studiu se udělení zápočtu zapisuje slovem "započteno", respektive ve výkazu vedeném v 15 STAG slovem "splnil", připojí
se datum udělení zápočtu a podpis učitele. Neudělení zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje. V případě neudělení zápočtu je na žádost studenta vedoucí katedry povinen případ komisionálně přezkoumat. (3) Studentovi, kterému nebyl udělen zápočet ve stanoveném termínu, může vyučující v odůvodněných povolit splnění podmínek k získání zápočtu v určeném náhradním termínu, nejpozději však do mezního termínu stanoveného harmonogramem akademického roku. Zápočty lze skládat i v období prázdnin. případech
(4) Student, který zápočet z příslušného předmětu nezískal, nemůže konat z tohoto předmětu zkoušku. Ve chvíli, kdy student nesplnil podmínky zápočtu a vzhledem k termínům harmonogramu akademického roku je už splnit nemůže, zapíše vyučující tuto skutečnost hodnocením "nesplnil" do 15 STAG. Článek 11 Kolokvium
(I) Kolokviem se rozumí ukončení předmětu rozpravou o problematice daného předmětu, případně vypracováním písemné práce zabývající se dílčí tematikou předmětu a hodnocené ústně následným pohovorem. Pokud je součástí kolokvia písemná práce, musí mít každý student příležitost k aktivní účasti v pohovoru. (2) Kolokvium se koná zpravidla ve zkouškovém období stanoveném harmonogramem daného akademického roku. Po dohodě se zkoušejícím lze kolokvia konat i o prázdninách nebo v průběhu semestru, nejpozději však do konce zkouškového období daného semestru určeného harmonogramem příslušného akademického roku. (3) Kolokvium se hodnotí slovy "prospěl(a}", respektive "neprospěl(a}" a v 15 STAG slovy "splnil", respektive "nesplnil". Hodnocení "neprospěl(a)" se do písemného výkazu o studiu nezapisuje. (4) Pokud student u kolokvia nevyhověl, má právo na dva opravné termíny v rámci termínů vypsaných zkoušejícím. Článek 12 Zkoušky a opravné zkoušky
(1) Zkoušky a opravné zkoušky konají studenti zpravidla u učitelů, kteří předmět přednášeli, ve výjimečných případech i u jiných učitelů katedry určených vedoucím katedry. Podle podmínek na katedře může vedoucí
5
katedry pověřit zkoušením téhož předmětu více učitelů. U téhož zkoušejícího koná pak student i případné opravné zkoušky, pokud vedoucí katedry nestanoví ze závažných důvodů jinak. (2) Na žádost studen ta nebo zkoušejícího nebo stanoví-Ii tak vnitřní norma fakulty děkan určí konání druhé opravné zkou šky před komisí, kterou jmenuje. Pokud je zkoušejícím děkan, postoupí žádost o zkoušku před komisí k rozhodnutí a jmenování komise rektorovi JU . Zkoušky i opravné zkou šky mají stejnou formu ur čeno u syla bem předmětu . Student má právo požádat zkou šejícího o povolení konat opravné zkoušky jinou formou. (3) Výsledek zkoušky studenta studujícího v bakalářském, magisterském nebo navazujícím magisterském studijním programu klasifikuje zkoušející těmito známkami: "výborně" (1), "výborně minus" (1,5), "velmi dobře" (2), "velmi dobře minus" (2,5), "dobře" (3) a "nevyhověl/-a" (4). Klasifikační stupně "výborně" až "dobře" odpovídají po řadě klasifikačním stupňům "A" až "E" stupnice ECTS. Klasifikační stupeň "nevyhověl(a)" odpovídá klasifikačnímu stupni "F" (= " Failed") stupnice ECTS. Výsledek zkoušky studenta studujícího v doktorském studijním programu klasifikuje zkoušející stupni "prospěl/-a" nebo "neprospěl/-a". Výslednou známku vykonané zkoušky zapíše zkoušející slovy do tištěného výkazu o studiu a připojí datum a podpi s. Do IS STAG vyplní vyučující výslednou známku čís l ovkou. Pokud je na fakultě užíván jako ti ště ný výkaz o studiu " index", výsledná známka "nevyh ověl/-a" se do tohoto typu výkazu o studiu zapíše, až když ji není možné již opravit.
(4) Zkou šky a opravné zkoušky se konají zpravidla ve zkouškovém období stanoveném harmonogramem daného akademického roku. Po dohodě se zkoušejícím lze skládat zkoušky i o prázdninách nebo v průběhu semestru, a to až do konce zkouškového období daného semestru, popřípadě se souhlasem přednášejícího i později, nejpozději pak do termínu stanoveného harmonogramem příslušného akademického roku fakulty pro daný studijní program. (5) Zkoušející určí a vypíšou termíny pro konání zkoušek z jednotlivých předmětů v dostatečném počtu nejpozději 3 týdny před koncem výukového období v semestru. Další opravné termíny mohou vyučující vypsat ještě později. Studenti se ke zkouškám přihlašují prostřednictvím IS STAG. Případný náhradní způsob přihlašování a odhlašování studentů ke zkoušce stanoví vedoucí příslušné katedry, děkan fakulty. Student, který se od zkoušky včas odhlásil, je posuzován, jako kdyby nebyl ke zkoušce přihlášen . (6) Student má právo se od zkou šky odhlásit nejpozději 24 hodin před jejím začátkem . Odstoupí-Ii student od zkou šky po jejím začátku, nedostaví-Ii se ke zkoušce bez řádné omluvy nebo poruší-Ii závažným způsobem pravidla zkoušky, je klasifikován známkou "nevy hověl(a)" (4). Student se může z vážných d ůvodů, zejména zdravot ních, omluvit i dodatečně, nejpozději do pátého dne od u rčeného termínu pro konání zkoušky. O dů vod nosti omluvy rozhodne zkou šející. (7) Pokud student u zkoušky nevyhověl, má právo na konání první opravné zkoušky. Pokud student ani při první opravné zkoušce, má právo v rámci vypsaných termínů konat druhou opravnou zkoušku.
nevyhověl
(8) Student má právo odmítnout známku, kterou je hodnocena jeho zkouška v řádném či prvním opravném termínu. V takovém případě je termín zkoušky vyčerpaný, hodnotí se známkou "nevyhověl/-a" a do 15 sTAG se zapisuje známka 4. Článek 13
Vážený studijní průměr (1) Jako kritérium hodnocení kvality studijních výsledků studenta slouží vážený studijní průměr, který se zpracovává pro každého studenta za každý akademický rok, popřípadě za každý semestr, za etapu studia a za celkové studium před vykonáním státní zkoušky. (2) Vá žený studijn í pr ů měr se vypočte jako podíl součt u výsledných známek násobených kreditním ohodnocením příslušných předmětů a celkového součtu dosažitelných kre d itů ze zapsaných předmětů zakončovaných zkouškou za hodnocené období. U předmětů, které měl studen t zapsané a které neukončil a lespoň známkou "dobře", se do váženého studijního průměru započítává známka "nevy hově l( a)". (3) V případě, že student absolvoval část studia nekreditně nebo v jiném kreditním režimu, vypočítá se vážený studijní průměr podle čl. 6. (4) Vážený studijní průměr je uvažován při rozhodování o přiznání prospěchového nebo prémiového stipendia nebo při různých rozhodováních konkurzního typu.
6
Článek 14 Souborná postupová zkouška
Pokud se studijní program dělí na etapy, může být uzavřením etapy studijního programu souborná postupová zkouška. Její formu, podmínky a zpŮSOb hodnocení upravuje vn itřn í norma faku lty.
ČÁST ČTVRTÁ
PRŮBEH STUDIA V BAKALÁŘSKÉM, MAGISTERSKÉM A NAVAZUJícíM MAGISTERSKÉM
STUDIJNíM PROGRAMU Článek 15 Podmínky pro zápis do akademického roku nebo semestru
(1) Do prvn ího akademického roku nebo semestru studia studiu ve studijním programu uskut ečň ovan é m fa kultou .
m ůže
být zapsán
uc h azeč,
který byl
přijat
ke
(2) Do dalšího akademického ro ku nebo semestru může být na příslušné fakult ě zapsán student, který je k datu zápisu studentem fakulty a nemá přeru šené studium . Článek 16 Podmínky pro zápis předmětů
(1) Podle § 62 odst. 1 písm. b) zákona má student právo výběru studijních předmětů a vytvoření studijního plánu podle pravidel studijního programu, ve kterém je zapsán. Z hlediska tvorby osobního studijního plánu stu denta se předměty uvedené ve studijním programu člení na: a) předměty bez jakýchkoliv povinných návazností na ostatní předměty nebo jiných omezení - tyto předměty si m ů že zapsat kterýkoliv student. V sylabu předmětu mohou být uvedeny doporučené před c házející předměty,
b) předměty podmíněné prerekvizitami (podmiňujícími předměty) - tyto p ředměty lz e zapsat nejdříve v akademickém roce nebo semestru, v němž je zapsán předmět podmiňující. Přitom úspěšné absolvo vání a získání k redit ů (čl. 6 odst. 2) z podmiňujícího p ředm ět u je nutnou podmínkou k připu št ě ní ke zkoušce a p ři znání kred i tů z p řed m ě tu navazujícího (podmíněného prerekvizitou), c) předměty vyl u čuj ící (kontraindikace) - je-Ii u některého předmětu uveden jiný předmět nebo skupina před m ě tů jako vylučující před měty, lze za tento předmět získat kredity pouze tehdy, jestliže studen t nemá zapsán ani absolvován žádný z předmět ů vylučujících, d) předměty vzájemně zaměnitelné (alternativní, tj . oboustranné kontraindika ce) - studen t m ůže získ at kredity pouze z jednoho z předmětů, uvedených jako vzájemně zaměnitelné. Jiný alternativní předmět nebo předměty lze zapsat bez nároku na získání kreditů za jejich absolvování (čl. 18 odst. 4), e) předměty vyhrazené jen pro určitou specifickou skupinu studentů - tato omezená možnost zápisu musí být uvedena v sylabu příslu š ného předmětu . (2) Student si musí zapisovat předm ěty tak, aby dodržel strukturu předmětů studijních plánů daných studijních programů z hlediska jejich statutu a profilu absolventa, aby vyhově l podmínkám návaznosti a volitelnosti p ře dmětů z hlediska jejich charakteru pod le odstavce 1 a zároveň, aby splnil podm ínky čl. 4 a čl. 17 odst. 3 a 4 o počtu zapsaných kreditů. Článek 17 Předb ěž ný zápis
(1) Student si volí svůj osobn í studijní plán na následuj ící akademický rok nebo semes tr v sou ladu s § 62 odst. 1 písm. b) zákona formou povinného předb ě žného zápisu, tj. přihlášením se ke stu diu daných pře dmět ů v příštím akademickém roce nebo semestru . Organizaci předběžného zápisu včetně pravidel pro užití IS STAG stanovi prorektor pro studium ve vztahu k harmonogramu akademického roku vyhlá šeného rozhodnutím rektora v souladu s čl. 5 odst.!.
7
(2) V rámci opatření podle odstavce 1 může děkan nebo funkcionář jimi k tomu cíli pověřený, na základě návrhu garantujících kateder stanovit minimální a maximální počty studentů, pro něž budou jednotlivé předměty otevřeny. Nejsou-Ii tyto počty určeny, má se za to, že předmět bude otevřen pro libovolný počet zapsaných studentů. Organizační zabezpečení situace vyššího zájmu, než je stanovený maximální počet, nebo nižšího zájmu, než je stanovený minimální počet, zveřejní fakulta v rám ci opatření děkana podle odsta vce 1. Fakulta zajistí ješt ě před term ínem zápisu zveřejnění seznamu předmětů , které nebudou otevřeny pro malý
zájem studentů a současně i seznam studentů, kterých se změna předběžného zápisu týká . (3) Student si při předběžném zápisu zapisuje předměty ve stanovené strukt uře podle studijního programu tak, aby mohl absolvováním zapsaných předmětů získat minimálně 20 kreditů za každý semestr. Studentovi je dovoleno zapsat si předměty v nižší úhrnné kreditní hodnotě pouze v akademickém roce, ve kterém již může splnit podmínky pro řádné ukonč e ní studia. (4) Student si může v jednom akademickém roce zapsat v rámci stud ia ve studijním programu fakultou předměty v rozsahu nejvýše 90 kreditů, pokud děkan studentovi nebo skupině stude nt ů nestanoví jin ak. u sk utečňova ném
(5) V případě, že student neprovede ve stanoveném termínu a předepsaným zp ůsobe m předběžný zápis a do 5 dnů se neomluví a nepožádá o změnu termínu předběžného zápisu nebo nepřeruší studium, posuzuje se, jako by nesplnil požadavky vyplývající ze studijního programu podle § 56 odst. 1 písm . b) zákona. Článek 18
Zápis (1) Zápisem do příslušného akademického roku nebo semestru se potvrzuje osobní studijní plán studenta v rámci předběžného zápisu. Zápisem nabývá student právo na získání příslu šných kreditů po absolvování zapsaných předmětů . Při zápisu si student zapisuje všechny předměty svého studijního plánu do výkazu o studiu a studijní oddělení fakulty mu tento zápis úředně potvrdí. vytvořený
(2) Změnu studijního plánu zapsaného při předběžném zápisu může student provést v termínu stanoveném pro zápis, a to pouze v př ípad ě, že: a) daný
p ře dmět
nebude otevřen pro malý zájem
stu dentů ,
b) studentem zvolené předm ěty v rozvrhu vzájemně neřešitelně kolidují, c) studentovi se nepodařilo získat kredity z některého podmiňujícího předmětu v závěru semestru předcházejícího tomu, pro který provedl předběžný zápis, d) zapsá ní předmětu by bylo v rozporu s tímto studijním a zkušebním e) požadovanou
změnu
povolil ze závažných
řádem,
důvodů příslušný proděkan.
(3) Zápis se koná individuální nebo skupinovou formou v termínech opatřením děkana popřípadě v průběhu akademického roku u st udent ů nastupujících po přestupu nebo po přerušení studia nejpozději do 5 dn ů od obdržení rozhodnutí o povolení přestupu nebo od termínu ukončení přerušení studia. Opatření děkana stanoví i pravidla pro vložení zápi su do 15 STAG. (4) Studentovi mohou být zapsané
předm ě ty
rozhodnutím
děkana
zrušeny:
a) ze závažných zdravotních důvodů znemožňující studentovi studium, b) na základě oznámení garantující katedry, že výuku daného předmětu nemůže v příslušném akademickém roce ze závažných důvodů zabezpečit, c) jestliže si předmět zapsalo méně studentů, než je počet předem oznámený garantující katedrou, d) jedná-Ii se o předmět zapsaný pro letní semestr a vznikne-Ii vosobním rozvrhu studenta pro letní semestr neřešitelná koli ze, e) zjistí-Ii se, že si student zapsal předmět v rozporu s pOdmínkami pro zápis předmětu (čl. 16),
fl
při přerušení
studia.
Zápis předmětu zrušený rozhodnutím děkana z důvodů uvedených v písmenech b) až e) se studentovi automaticky ruší a studijní oddělení fakulty je povinno stu denta o tom vyrozumět.
8
(S) Student je povinen dodatečně zrušit zaplS předmětu podmíněného podmiňujícím předmětem (prerekvizitou), pokud se mu do konce zkouškového období předchozího semestru nepodařilo tento podmiňující předmět úspěšně uzavřít a získat za něj kredity. Změna musí být provedena do 5 dnů od konce příslušného zkouškového období. (6) Pokud by v důsledku zrušení zápisu některých předmětů podle odstavce 4 klesl počet získatelných v semestru pod 20, je student povinen zapsat si za zrušený předmět jiný předmět tak, aby byla tato podmínka splněna. Dojde-Ii ke zrušení zápisu předmětu podle odstavce 4 písm. bl, c) a dl, m ů že si student zapsat dodatečně jiný předmět, i když by jinak podmínku získání 20 kreditů za semestr splňoval. kreditů
(7) V případě zápisu na celý akademický rok může student zápis před začátkem letního semestru upřesnit v souvislosti s odstavci 5 a 6, přičemž v rámci tohoto upřesňujícího zápisu si student může se souhlasem garantující katedry zapsat i další předměty nad rámec předmětů zapsaných počátkem akademického roku. (8) Student může v průběhu doby určené vnitřní normou fakulty požádat o zrušení zápisu některého a zapsat předmět nový. Pokud nově zapsaný předmět obsahuje cvičení, semináře nebo exkurze, je k dodatečnému zápisu nezbytný souhlas učitele předmětu. Žádosti studenta o tuto změnu studijní oddělení fakulty vyhoví, jestliže tím nepoklesne počet zapsaných studentů pod stanovený minimální počet nebo nevznikne jiná technická překážka v rozvrhu. předmětu
(9) Student, který se v termínu stanoveném podle odstavce 3 nezapíše a do 5 dnů od tohoto termínu se neomluví a nepožádá o náhradní termín nebo neoznámí přerušení studia, se posuzuje, jako by nesplnil požadavky vyplývající ze studijního programu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. kontrolu správnosti jimi zapsaných předmět ů a případné změny v zapsaných předmětech provádí studijní oddělení fakulty, které uskutečňují studijní program, do jehož studia byl uchazeč
(ID) Zápis
studentů,
zapsán . Článek 19 Opakované zapsání předmětu
(I) Nesplní-Ii student podmínky pro získání kreditů za předmět (čl. 6 odst. 2), může si tento předmět zapsat jednou (tj. celkově jako první a jedno opakované zapsání předmětu). Nový zápis a absolvování tohoto předmětu však neanuluje dřívější výsledek klasifikace.
ještě
(2) Při opakovaném zapsání předmětu neplatí zápočet získaný případně při předchozím studiu tohoto předmětu.
Článek 20 Rozvrh a zařazení studentů do studijních skupin
(I) Děkan garantuje zveřejnění rozvrhů včetně jednoznačných vysvětlivek nejpozději týden před stanoveným termínem zápisu a také jejich stabilnost v průběhu semestru. Nezbytně nutné změny v rozvrhu lze po jeho zveřejnění provést jen se souhlasem děkana. (2) Rozvrh musí být stanoven tak, aby při standardním průchodu studiem umožňoval absolvování povinných a povinně volitelných předmětů daného oboru. (3) Zařazování student ů do skupin pro přednášky, semináře, cvičení a další formy výuky se řídí opatřením děkana a pokyny garantující katedry. Tato opatření musí respektovat zásady pro tvorbu rozvrhu a další,
zejména bezpečnostní předpisy. (4) Je-Ii to účelné, jsou studenti zařazováni do skupin pro přednášky, cvičení a semináře jednotně studijním fakulty.
oddělením
(S) Student má právo v odůvodněných případech požádat studijní oddělení fakulty, garantující katedru o změnu zařazení do skupiny studia. V případě, že výuku téhož předmětu zajišťuje paralelně několik vyučujících, může si student v rámci kapacitních a rozvrhových možností volit vyučujícího.
9
Článek 21 První semestr studia
(1) Pro první semestr studia v bakalářském , navazujícím magisterském a magisterském studijním programu platí tato pravidla: a) student musí do konce zkouškového období za první semestr studia získat alespoň 20 kreditů ze svého studijního plánu prvního semestru (ve studijním programu mohou být určeny konkrétní předměty, z nichž student musí tyto kredity nebo jejich část získat); tento limit může zvýšit děkan se souhlasem akademického senátu fakulty, b) rozdělení studentů do stud ijních skupin je stanoveno studijním oddě l ením faku lty. (2) Přerušení studia v průběhu prvního semestru studia je možné jen zcela výjimečně ze závažných d ů vod ů , a to na základě souhlasu děkana (čl. 25). Článek 22 Absolvování etapy studia
Pokud se studium dělí na etapy, určuje podmínky absolvování etapy studia vnitřní norma fakulty nebo vysokoškolského ústavu. Článek 23 Absolvování studia
(1) Student absolvoval studium ve studijním programu uskutečňovaném fakultou, pokud v termínu daném 4 odst. 3 získal ve skladbě předepsané studijním programem studovaného oboru alespoň p o čet kred it ů rovný šedesáti násobku počtu roků standardní doby studia, vypracoval a obhájil diplomovou práci, případ n ě bakalářs kou práci, pokud to předepisuje studijní program, a úspěšně vykonal státní závěrečnou zkou šku v daném oboru. čl.
(2) Abso l ventů m studia v magisterském a v navazujícím magisterském a v bakalářském studijním programu se přiznávaj í akadem ické t itu ly a vydávají se doklady o řádném ukon čení studia v souladu s § 45 a 46, 47a, 55 a 57 zákona . (3) Podmínky a průběh rigorózního řízení (zejména charakter p ř edkládané rigorózní práce) a konání státní rigorózní zkoušky osob, které mají právo konat rigorózní řízení ve smyslu § 46 odst. 5 zákona, upravuje v n itřní norma fakulty a opatření j ejího děkana. Článek 24
Uznání zápočtů, zkoušek a etapy studia (1) Studentovi, který řádně ukončil studium ve studijním programu uskutečňovaném některo u fakultou nebo který již na JU studoval a byl znovu přijat ke studiu, m ů že děkan (po případném vyjádření příslušných kateder) uznat některé vykonané zkoušky a zápočty a započítat odpovídající počet kreditů, pokud neuplynuly více než dva roky od doby, kdy ukončil předchozí studium . (2) Studentovi, který ve studijním programu uskutečňovaném fakultou absolvoval první etapu studia nebo modul studia a z jakýchkoliv důvodů další studium řádně neukončil, může děkan při opětovném přijetí ke studiu uznat absolvování první etapy studia nebo modulu studia jako celku, pokud neuplynuly více než dva roky od doby, kdy ukončil předchozí studium . (3) Pokud student absolvuje část svého studijn ího programu na zahran i ční vysoké škole v průběhu studia v rám ci studijního programu, započte mu děkan předměty úspěšně absolvované na zahraniční vysoké škole včetně jejich klasifikace a kreditního hodnocení v systému ECTS na základě potvrzení vydaného zahraničn í vysokou školou. Studijní proděkan po vyjádření garantující katedry určí jednotlivým předmět ů m statut ve smyslu čl. 3 odst. 3 písm. a) až c) a v souladu s čl. 6 odst. 4. (4) Pokud student současně studuje další obor (například "aprobačního předmětu" studia učitelství) nebo mu děkan povolil přestup na jiný obor, jsou mu absolvované shodné, respektive ekvivalentní předměty započítány i pro toto další studium, včetně jejich kredit ů .
10
(5) Děkan m ůže studentovi na základě předem stanovených podmínek a na základě smlouvy uzavřené ve smyslu čl. 2 odst. 2 mezi fakultou JU a konkrétní vyšší odbornou školou uznat předměty absolvované v předchozím nebo souběžném studiu v akreditovaném vzdělávacím programu na této vyšší odborné škole v České republice nebo v zahraničí. (6) D ěka n může, po předchozím vyjád ření p říslu š né katedry nebo oddělení, uznat započítání předmětů a jejich kred itního hodnocení v systému ECTS, absolvovaných i na jiné vys oké škole v České republice i v za h raničí a) stud entovi, jemu ž povolil pře stup do studia ve studijním programu, který uskutečňuje faku lta nebo JU a vysokoškolský úst av, b) studen tovi, který studuje souběžně některé předměty na j iné vysoké škole a požádá d ěkana své fakulty o jejich zapo čítán í, c) stud entovi, který ukon č il studium na jiné vysoké škole a byl zapsán na fakultu, pokud se jedná o studijní povinnosti, od jejichž s pl ně ní neu plynulo více než pět let, d) studentovi, který v rámci svého studijního programu (čl. 45) úspě šn ě absolvoval studium n ěkterého předmětu na jiné vysoké škol e (čl. 45). Pokud kreditní hodnocení započítaných předmětů na jiné vysoké škole neodpovídá systému ECTS, stanoví jim odpovídající počet kreditů .
děkan
(7) Pro rozhodnutí o uznání předmětů a odpovídaj ících k reditů podle odstavců 5 a 6 m ůže děkan, popřípadě vedoucí ka tedry požadovat na studentovi předlože ní dokladů potvrzujících absolvování předmětu a informujících o jeho rozsahu a obsa hu . Student musí O uznání písemně požádat a doklady předložit nejpozději do 1 měsíce od data, kdy nas tala situace vyžadující uznání předmětů podle odstavců 1 až 6. (8) Na studenta, kterému děkan uzná v souladu s odstavcem 1 nebo 4 za předchozí studium al es poň 85 % z celkovéh o minima kreditů předepsaného studijním programem, se nevztahuj e čl. 21 odst. 1 písm . a) .
kre dit ů
(9) Předměty a j im přís l ušející kredity uznané pod le odstavce 1 nebo 6 písm. a) a c) se studentovi jako absolvované, res pektive získané v rámci studijního plánu stud ijního programu, k jehož studiu je zaps án. započítávaj í
(10) P ředmě ty a j im přísl u šející kredity uznané podle odstavce 1 nebo 6 písm . a) a c) se studentovi pro s plnění povinnosti podle čl. 21 odst . 1 písm. a) a b). a pro splnění povinností akad emického roku nebo sekvence čtyř po sobě následuj ících semestrů, tj . povinností vymezených čl. 27 odst. 1 písm. a), b) nezapočítávaj í
a cl. (11) Pokud se stanou stu dent i akreditova ných studijních prog ram ů celoživotního vzdě lá vání st udenty podle záko na (§ 48 až 50), m ůž e d ěkan uznat kredity, které získali v program u celoživotního vz d ě lá vání až do výše 60 % kreditů potřebnýc h k řádnému ukončení studia (§ 60 odst. 2 zákona). (12) Při uznání absolvování některých předmětů, celého modulu nebo celé první etapy studia děkan rozhodne, o jakou část se studentovi zkra cuje maximální možná doba studia (čl. 4 odst . 3) a o jeho zařazení do etapy studia. zároveň
Člá nek 25 P řerušení stu dia
(1)
Přerušení
stud ia upravuje § 54 zákona.
(2) Student m ů že, s výjimkou prvního semestru (čl. 21 odst. 2). přerušit studium bez udání d ůvodu na písemného oznámení doručeného na studijní oddělení fakulty, a to nejpozději před za čátkem výuky v příslušném semestru. V tomto oznámení zároveň uve de dobu, na kterou stud ium přerušuje . Takové přerušen í studia je možné jen na celé semestry, a to celkem nejvýše na čtyři sem estry. základě
(3) Ze závažných, nikoliv však studijn ích důvod ů může děkan p řeru š it studentovi studium na základě řádně a doložené žádosti nebo i z vla stního podnětu kdykoliv v pr ů bě hu akademického ro ku. D ěkan v tom případě určí začátek i konec přerušení studia, a to tak, aby celková doba přerušení studia byla nejvýše dva roky. zdůvodněné
11
(4) Student
může
studium
přerušit
i
opakovaně
za dodržení podmínky celkové doby
přerušení
nejvýše dva
roky v témže studijním programu .
(5) Student má právo na přerušení studia vždy v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím, a to po celou uzna nou dobu rodičovství. (6) Doba přerušení studia se nezapočítává do doby studia rozhodné pro uplatnění § 58 odst. 3 zákona . (7) Doba přerušení studia po uznanou dobu rodičovství se nezapoč ítává do celkové doby přerušení studia ani do maximální doby studia. (8) Pomine-Ii důvod pro přeru šení studia, může děkan na žádost studenta přerušení studia ukončit i před uplynutím stanovené doby přerušení. (9) Po ukončení přer uše ní studia je student povinen se zapsat do studia. Nezapíše-Ii se student do pěti dnů po u končení přerušení studia nebo nepožádá-Ii o jiný termín zápisu, je posuzován, jako kdyby nesplnil požadavky vyplývající ze studijního programu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. (10) Děkan může povolit výjimku ve věci opakovaného zápisu předmětu, zrušení zapsaného předmětu a jeho případné náhrady novým předmětem po ukončení přerušení studia. (11) Děkan nezaručuje, že během doby přerušení studia nedojde ke změně studijních programů. (12)
Přerušení
studia se zaznamenává do výkazu o studiu . Článek 25a Průběh
studia po dobu
mateřské
nebo
rodičovské
dovolené
V souvislosti s pecI o dítě má student nebo studentka právo na prodloužení lhůt pro plnění studijních povinností, jakož i pro splnění podmínek pro postup do dalšího semestru, ročníku nebo bloku vyplývající zejména ze studijního a zkušebního řádu, o dobu, po kterou by jinak trvalo jejich če rpání mateřské dovolené, a to za podmínky, že v této době studium nepřeruší (§ 54a zákona). Toto právo je uskutečňováno prostřed n ictvím individ uálního stud ijního plánu. Bližší podmínky pro sestavení ind ividuálního plánu a průběh studia v průběhu mateřské nebo rodičovské dovolené jsou vymezeny vnitřní normou univerzity, respektive
fakulty.
Průběh
studia
Článek 25b se specifickými
studentů
potřebami
Student se specifickými pot řebam i má v indikovaných situacích, osvědčených vedoucím Centra podpory stude nt ů se specifickými potřebami JU, právo na prodloužení lh ůt pro pl ně n í stud ijních povinností, jakož i pro splnění podmínek pro postup do další části studia, modulu, semestru, ročníku, a to za podmínky, že v této době studium nepřeru š í. Toto právo je uskutečňováno prostřednictvím individuálního studijního plánu. Bližší podmínky pro sestavení individuá lního plánu a průběh studia studenta se specifickými potřebami jsou vymezeny vnitřní normou univerzity. Článek 26
Zanechání studia (1) Student, který hodlá zanechat studia, oznámí tuto sku tečnost v písemném prohlášení adresovaném tak učinit kdykoliv během studia.
děkanovi. Může
(2) Student, který zanechává studia, musí nejpozději do 8 dnů po podání svého písemného prohlášen í závazky vůči fakultě, na které je zapsán ke studiu studijního programu, vůči Akademické knihovně JU, popřípadě vůči Kolejím a menzám JU, pokud je zde ubytován. Poté mu bude uzavřen výkaz o studiu.
vypořádat
12
Článek 27 Ukončení
studia pro
neplnění požadavků
vyplývajících ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu
(1) Děkan rozhodne o ukončení studia pro neplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu, jestliže student: a) nesplnil podmínky prvního semestru studia v bakalářském, magisterském studijním programu (čl. 21 odst. 1 písm . a)),
navazujícím
magisterském
nebo
b) za první dva semestry studia v bakalářském, navazujícím magisterském (čl. 21, písm. a» magisterském studijním programu nezískal alespoň 40 kreditů,
nebo
c) nezískal v kterýchkoliv čtyřech po sobě jdoucích semestrech celkem alespoň 80 kreditů (přičemž čtyři semestry se považují za jdoucí po sobě i v případě, že student mezi nimi přeru š il studium), d) ani po druhém zapsání nezískal kredity za některý povinný předmět; totéž platí pro povinně volitelný předmět, pokud tak stanoví vnitřní norma fakulty, e) v některém bloku povinně volite lných předmětů již nemá možnost získat vlastním zaviněním předepsaný počet kreditů,
fl
nesplnil ve stanoveném ani opravném termínu podmínky souborné postupové zkou šky, pokud tato zkouška je součástí daného studijního programu,
g) nesplnil v časovém limitu daném v čl. 4 podmínky pro absolvování první etapy studia, pokud se daný studijní program člení na etapy, h) nesplnil ve stanoveném termínu podmínky pro konání státní závěrečné zkoušky, i) nesložil státní závěrečnou zkoušku ani v opravném termínu nebo v časovém limitu podle čl. 30 odst. 3,
j) nesplnil v časovém limitu stanoveném v čl. 4 odst. 3 podmínky pro absolvování studia
(čl.
23 odst. 1),
k) ani po upozornění studijním oddělením fakulty nesplnil podmínku čl. 17 odst. 3 o zapsání minimálně 20 kreditů pro semestr, I) nesplnil některou zásadní podmínku vyplývající ze studijního programu uskutečňovaného na JU nebo podmínku, která vyplývá z tohoto studijního a zkušebního řádu nebo vnitřní normy fakulty . (2) Dnem ukončení studia podle odstavce 1 je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní moci. (3) Student, kterému děkan ukončil studium podle odstavce 1, se musí nejpozději do 8 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí dostavit na studijní oddělení fakulty, kde předloží doklad o vypořádání všech svých závazků vůči JU . Článek 28 Vyloučení
ze studia
(1) Podmínky vyloučení ze studia upravují § 65 a 67 zákona. (2) Na studenta vylou čeného ze studia se vztahuje ustanovení čl. 27 odst. 2. Článek 29 Přestupy
(1) Student může na fakultě v průběhu studia požádat děkana o přestup na jinou formu studia nebo na jiný obor nebo aprobační předmět téhož nebo jiného studijního programu. Může též požádat o přestup do studia ve studijním programu, který uskutečňuje jiná fakulta . (2) Děkan může opatřením určit další podmínky nebo omezení pro možnost přestupu v rámci JU, případně v rámci fakulty.
13
(3) Děkan fakulty, na které student s čl. 24: a)
přestupuje, zároveň
s rozhodnutím o
přestupu
rozhodne v souladu
o uznání celé etapy či modulu nebo uznání některých povinných a povinně volitelných předmětů nově zvoleného studijního programu hodnocení,
b)
o zařazení studenta do
c)
o zkrácení
příslušné
časových limitů
uskutečňovaného
fakultou,
včetně
jejich kreditn ího
etapy studia,
maximální možné délky etapy, modulu nebo doby studia. Článek 30
Státní závěrečná zkouška, obhajoby
bakalářských
a diplomových prací
(1) Řádné ukončení studia v bakalářském, magisterském studijním programu a navazujícím magisterském studijním programu upravují § 45 až 46 zákona. Podmínky pro konání státních zkoušek upravuje § 53 zákona. (2) Student může konat státní závěrečnou zkoušku, pokud získal ve skladbě předmětů předepsané studijním programem alespoň počet kreditů rovný šedesáti násobku počtu roků standardní doby studia. Pro dvouoborová nebo modulově strukturovaná studia platí první věta přiměřeně. Student může konat obhajobu bakalářské nebo diplomové práce, pokud ji odevzdal a zveřejnil podle § 47b zákona a konkretizující vnitřní předpis univerzity o zveřejňování kvalifikačních prací. (3) Student, který v daném akademickém roce splnil všechny podmínky pro konání státní závěrečné zkoušky, musí tuto složit nejpozději v následujícím akademickém roce. V případech zvlášť zřetele hodných může děkan na žádost studenta termín složení státní závěrečné zkoušky prodlouŽit. Nesplnění této podmínky je důvodem k ukončení studia pro neplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. (4) Státní závěrečná zkouška a její části se klasifikují známkami: "výborně", "velmi dobře", "dobře"
a " n evyhověl(a)". (S) Státní závěrečná zkouška je klasifikována známkou "výborně", jestliže aritmetický průměr známek z jednotlivých částí je nižší než 1,S a zároveň žádná ze známek nebyla horší než "velmi dobře" , Státní závěreč ná zkouška je klasifikována známkou "velmi dobře", jestliže aritmetický průměr známek z jednotlivých částí je nižší než 2,5 a zároveň nejvýše dvě z jejích částí byly klasifikovány známkou "dobře" a žádná z částí nebyla klasifikována známkou "nevyhověl(a)". Státní závěrečná zkouška je klasifikována známkou "dobře", jestliže aritmetický průměr známek z jednotlivých částí je vyšší nebo rovný 2,5 a zároveň žádná z částí nebyla klasifikována známkou "nevyhověl(a)". Je-Ii některá část státní závěrečné zkoušky hodnocena známkou "nevyhověl(a)", je celkový výsledek státní závěrečné zkoušky klasifikován známkou "nevyhověl(a)" . (6) Státní závěrečnou zkoušku, podmínek uvedených v odstavci 3.
popřípadě
její
části,
lze v
případě neúspěchu
jednou opakovat
při splnění
(7) Stanovení obsahu, formy a podmínek konání státní závěrečné zkoušky včetně obhajoby bakalářské nebo diplomové práce, jejich organizační zabezpečení včetně zadávání a hodnocení diplomových a případně bakalářských prací upravuje vnitřní norma fakulty. (8) Pro obhajoby a uznávání a) jedna (stejná)
kvalifikačních
prací platí, že:
kvalifikační
udě l ení bakalářského
práce nemůže být uznána jako a magisterského akademického titulu,
bakalářská
a
zároveň
jako diplomová pro
b) v případě souběžného jednooborového nebo dalšího jednooborového studia, jedna práce nemůže být uznána pro udělení bakalářského, respektive magisterského akademického titulu ve dvou nebo více různých studijních programech, respektive oborech. Celkové hodnocení studia v
bakalářském,
Článek 31 magisterském a navazujícím magisterském studijním programu
(1) Celkové hodnocení studia vyjadřuje stupeň studentovy programu, který uskutečňuje fakulta, a klasifikuje se stupnicí:
úspěšnosti
"absolvoval(a) s vyznamenáním", lIabsolvoval(a)",,,neabsotvoval(a)",
14
v
průběhu
celého studia ve studijn ím
(2) Student absolvoval studium s vyznamenáním, jestliže dosáhl vážený studijní průměr za dobu celého studia nejvýše 1,SO a státní závěrečnou zkoušku vykonal s celkovým prospěchem "výborně". čl.
(3) Student je hodnocen stupněm "neabsolvoval(a)", pokud v termínu stanoveném v čl. 4 odst. 3 nebo 30 odst. 3 nesložil státní závěrečnou zkoušku.
ČÁST PÁTÁ
PRŮBEH STUDIA V DOKTORSKÉM STUDIJNíM PROGRAMU Článek 32 Studium v doktorském studijním programu
(1) Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí či n nost i v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti uměn í. Studium v doktorském studijním programu probíhá pod vedením školitele podle individuálního studijního plánu studenta, a to ve formě prezenční nebo kombinované. (2) Na průběh studia v doktorském studijním programu se přiměřeně vztahuje část čtvrtá tohoto studijního a zkušebního řádu. Podrobnější ustanovení obsahují vnitřní normy fakult. Vzhledem ke znění odstavce 1 vnitřní norma fakulty také stanoví, zda studium v doktorském studijním programu je hodnoceno kreditně či nikoli (čl. 43 písm. fl). (3) Studium v doktorském studijním programu se uSkutečňuje na určených pracovištích fakult a na pracovištích právnických osob, které se zabývají vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činností (dále jen "instituce"), na něž byla po vyjádření Akreditační komise rozšířena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy akreditace JU nebo její fakulty k uskutečňování daného doktorského studijního programu. Článek 33 Oborová rada
(1) Odbornou garanci průběhu a kvality studia v doktorském studijním programu zajišťuje oborová rada, která je ustavena pro každý uskut ečňovaný doktorský studijní program, případně i pro jeho jednotlivé obory. (2) Členy oborové rady doktorského studijního programu uskutečňovaného fakultou jmenuje a odvolává po schválení vědeckou radou fakulty, a to nejvýše na dobu platnosti akreditace daného doktorského studijního programu. Oborová rada má nejméně pět členů, jimiž mohou být profesoři a docenti nebo významn í odborníci daného oboru s vědeckou hodností nebo akademickým titulem (Ph.O., Th.O., Dr., CSc., O.5c. nebo DrSc.) schválení příslušnou vědeckou radou, přičemž alespoň dva z nich nesmí být z řad zaměstnanců fakulty nebo dalších institucí podílejících se na uskutečňování daného doktorského stud ijního programu. Instituce, na kterou je rozšířena akreditace doktorského studijního programu, má zástupce v příslušné oborové radě. Činnost oborové rady řídí předseda, kterého volí ze svého středu členové oborové rady nadpoloviční většinou všech členů. Před se da oborové rady zpravidla navrhuje děkanovi potřebné změny nebo doplnění ve složení oborové rady v průběhu funkčního období oborové rady. děkan
(3) Oborová rada sledUje a hodnotí úroveň studia v doktorském studijním programu a pravi delně podává na konci akademického roku zprávu děkanovi. (4) Oborová rada zejména: a) připravuje přijímací řízení ke studiu v doktorském studijním programu a navrhuje složení přijímacích komisí, b) iniciuje a koordinuje program přednášek, sem in ářů a dalších forem studia, c) schvaluj e přednášející a zkou šející v po vinné části individuálního studijního plánu, pokud je tato část určena,
d) určuje požadavky na individuální studijní plány studentů a požadavky na disertační práce v daném oboru, v souladu s vnitřní normou fakulty, eJ navrhuje školitele a na jeho návrh konzultanty,
15
f) schvaluje individuální studijní plány studentů,
g) projednává
roční
h) schvaluje témata i)
určuje
hodnocení studia disertačních
studentů
a sleduje
plnění
individuálního studijního plánu,
prací,
požadavky ke státním doktorským zkouškám,
j) navrhuje složení komise ke státním doktorským zkouškám a obhajobám
disertačních
prací.
(5) Oborová rada u každého poprvé navrhovaného školitele posoudí jeho dosavadní pedagogickou a publikační činnost. (6) Za administrativní zajištění práce oborové rady fakultou nebo její částí zodpovídá
vědeckou,
děkan.
Článek 34 Přijetí
ke studiu
(1) Přijetí ke studiu v doktorském studijním programu se uskutečňuje v i termíny pro každý akademický rok vyhlásí v souladu se zákonem děkan. (2)
Přijímací řízení
probíhá formou
přijímací
zkoušky
před
přijímacím řízení,
jehož podmínky
komisí, kterou na návrh oborové rady jmenuje
děkan. Komise musí být nejméně tříčlenná a nejméně tři její členové musí být přítomni průběhu zkoušky. předsedou komise je zpravidla předseda oborové rady. Předpokládaný školitel se účastní jednání komise bez hlasovacího práva.
(3) Obsahem přijímací zkoušky je zejména odborná rozprava, která má umožnit posouzení dosavadní vlastní tvůrčí práce uchazeče o studium v doktorském studijním programu, jeho předpoklady pro samostatnou vědeckou a výzkumnou činnost, jeho záměr na projekt doktorské disertační práce včetně předchozího projednání s předpokládaným školitelem i jeho znalosti oboru. Součástí zkoušky je i ověření uchazečových jazykových znalostí světových jazyků. (4) O výsledku přijímací zkoušky komise pořídí zápis a hlasuje prostou většinou hlasů, při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Při větším počtu uchazečů, než má být přijato podle zveřejněných podmínek přijímacího řízení, komise určí pořadí pro přijetí. Vyjádří se také k formě studia v doktorském studijním programu, do které se uchazeč hlásí. (S) O přijetí rozhodne děkan na základě návrhu komise a po studium v doktorském studijním programu uchazeče probíhat.
vyjádření
vedoucího
pracoviště,
kde má
Článek 35
Školitel (1) Školitele jmenuje děkan na návrh oborové rady z řad profesorů, docentů a doktorů věd JU i jiných vysokých škol a z řad významných odborníků daného oboru s vědeckou hodností nebo akademickým titulem (Ph.D., Th.D., Dr., CSc., D.Sc. nebo DrSc.). V případě odborníků bez habilitace nebo bez vědecké hodnosti doktora věd je oborová rada povinna předložit děkanovi písemné od ů vodněn í svého návrhu na jmenování
školitelem.
Děkan
návrh nemusí přijmout.
(2) Na návrh školitele, na základě ročního hodnocení studenta nebo na oborová rada navrhnout děkanovi změnu v osobě školitele.
základě
žádosti studenta
může
(3) Školitel zejména: a)
účastní se přijímacího studijní plán,
b)
navrhuje konzultanty a téma
c)
sleduje
d}
zodpovídá za zapojení studenta do výzkumné práce a za přiměřené věcné a finanční zajištěn í jeho výzkumné práce,
e)
průběh
pravidelně
řízení
studenta a
disertační
společně
se studentem
připravuje
jeho individuální
práce,
studia a vědecké práce studenta a poskytuje mu konzultace,
hodnotí
plnění
individuálního studijního plánu studenta a informuje o hodnocení
oborovou radu.
16
(4) Školitel se z vážných důvodů může své funkce vzdát. Děkan pak jmenuje nového školitele v souladu
s odstavcem 1.
Zápis do studia,
Článek 36 průběh a přerušení studia
(1) Uchazeč přijatý ke studiu se stává studentem doktorského studijního programu dnem zápisu na faku ltě; zápisu je mu vydán výkaz o studiu jako doklad o studiu, jeho průběhu a výsledcích. Termíny zápi su do studia v doktorském studijním programu určí harmonogram akademického roku fakulty . při
(2) Pro studenty doktorského studijního programu platí přiměřeně ustanovení čl. 15 a 18. (3) Studium v doktorském studijním programu lze přerušit v souladu s § 54 zákona. Čl. 25 platí na přeru še ní studia přiměřeně . Po uplynutí doby přerušení se student musí znovu zapsat do studia. Pokud tak neučiní, bude jeho studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona . (4) V průběhu studia v doktorském studijním programu může student požádat o změnu formy studia v doktorském studijním programu. O žádosti rozhodne děkan po vyjádření oborové rady. Podobně rozhoduje děkan o žádosti o přestup do studia v jiném doktorském studijním programu a podmínkách takového přestupu. Článek 37 Individuální studijní plán
(1) Studium v doktorském studijním programu probíhá podle individuálního studijního plánu, který student sestaví spolu se svým školitelem do tří měsíců po zahájení studia. (2) Individuální studijní plán obsahuje zejména rámcový program vlastní systematické tvůrčí vědecké práce studenta na tématu jeho disertační práce, včetně nástinu metodiky k řešení tohoto tématu. Dále obsahuje zejména výčet předmětů a dalších forem výuky, které student sám má absolvovat, druh a rozsah dalšího jazykového vzdělávání studenta doktorského studijního programu, plán účasti studenta na seminářích školícího pracoviště, případně dalších institucí a plán studentových vystoupeni na těchto seminářích, za měření literární rešerše př iprav ované pro vypracování disertační práce, plán stáží studenta na jiných pracovištích včetně zah ra nič n ích i plán jeho účasti na pedagogické činnosti pracovi š tě . (3) Student doktorského studijního programu musí zejména: a) v průběhu prvého roku studia na semináři pracoviště přednést zpracovaný metodický plán své práce na tématu disertační práce, b) soustavně a pravidelně se věnovat své samostatné vědecké práci, jejíž úspěšnost školitel po každém semestru potvrzuje udělením zápočtu, c) ve stanovené lhůtě předložit vypracovanou literární rešerši, d) ve stanovené lhůtě absolvovat stanovené další jazykové vzdělávání, e) v určeném rozsahu vykonávat pedagogickou praxi obvykle při vedení cvičení studentů bakalářský ch, magisterských a navazujících magisterských studijních programů, t) prav idel ně nejméně jednou ročně na seminářích školícího pracovi š tě přednést zprávu o postupu své práce,
g) plnit další povinnosti určené v individuálním studijním plánu, zejména podle možností publikovat již ukončené výsledky své vědecké a výzkumné práce. (4)
Podrobnosti obsahu a formy individuálního studijního plánu určuje vnitřní norma fakulty.
(S) Nejpozději na počátku posledního roku standardní doby studia doktorského studijního programu stanoví oborová rada studentovi okruh požadavků a zaměření státní doktorské zkoušky.
Dílčí
Článek 38 zkoušky a kontrola studia v doktorském studijním programu
(1) Během studia v doktorském studijním programu student skládá zkoušky z předmětů stanovených jeho individuálním studijním plánem. Zkoušky se hodnotí klasifikací "prospěl/-a" nebo " neprospěl/-a" (čl. 12 odst. 3). Počet předm ě tů a jejich výběr stanoví vnitřní norma fakulty a individuální studijní plán studenta.
17
(2) Školitel v každém semestru hodnotí postup práce studenta doktorského stu dijního programu a na tohoto hodnocení uděluje studentovi zápočet z předmětu "doktorandská praxe".
základě
Ukončení
Článek 39 studia v doktorském studijním programu
(1) Studium v doktorském studijním programu se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou práce.
disertační
(2) Absolventům studia v doktorském studijním programu se přiznávají akademické tituly a vydávají se doklady o řádném ukončení studia v souladu s § 47 a 47a, 55 a 57 zákona. (3) Studium v doktorském studijním programu se dále ukončuje způsoby uvedenými v § 56 odst. 1 zákon a. (4) Dnem uko n čení studia podle § 56 odst. 1 písm . b) zákona je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia pro individuálního studijního plánu studenta nabylo právní moci. Den ukončení studia u ostatních způ s obů ukončení vymez ených v § 56 zákona je určen tímto zákonem.
nep l nění požadavků
Článek 40 Členové komisí pro státní doktorské zkoušky
(1) Předseda a členové komisí pro státní doktorské zkou šky a komisí pro obhajoby disertačních prací, kromě osob uvedených v § 53 odst. 3 zákona, jsou jmenováni děkanem na zákl adě návrhu oborové rady. Pro jejich jmenování platí stejná kriteria jako pro školitele. (2) Komise pro státní doktorské zkou šky má nejméně pět a nejvýše devět členů včetně předsedy . Nejméně dva členové komise nesmějí být z fakulty podílející se na uskutečňování doktorského studijního programu . Článek 41 Státní doktorská zkouška
(1) Státní doktorská zkouška je komplexním prověřením znalostí studenta doktorského studijního progra mu, jeho schopnosti osvojit si hlubokou znalost okruhu problematiky, kterou se zabýval, i jejích širších souvislosti a jeho schopnosti in forma ce hodnotit a tvů rčím způsobem využívat. (2) Student doktorského studijního programu se hlásí ke státní doktorské zkoušce po splnění všech studijních povinností, nejpozději však tak, aby ji složil nejdéle do jednoho roku po uplynutí standardní doby studia doktorského studijního programu. Termín zkoušky stanoví děkan. (3) Průběh státní doktorské zkoušky i vyhlášení výsledku jsou veřejné. Státní doktorská zkouška se klasifikuje "prospěl/-a " nebo " neprospěl/-a ". Pokud byla klasifikace "neprospěl/-a", lze zkoušku pouze jednou opakovat,
a to
nejd ř íve
za dva
měsíce
a nejpozděj i do jednoho roku od jejího
neúspěšného
konání.
(4) Jednání komise pro státní doktorské zkoušky o výsledku státní doktorské zkoušky je neveřejné. Komise se usnáší v tajném hlasování většinou přítomných členů. Počet přítomných členů nesmí být menší než pět. Při rovnosti hlasů rozhoduje stanovisko předsedy. (5) Další podrobnosti k organizaci státní doktorské zkoušky stanoví vnitřní norma.
Disertační
Článek 42 práce a její obhajoba
(1) Disertační práce prokazuje schopnost studenta doktorského studijního programu k samostatné vědecké a výzkumné činnosti. Má formu souboru publikací studenta již uveřejněných nebo k uveřejnění přijatých
a opatřených
komentářem,
nebo formu rukopisu . Podrobnosti o formě a provedení disertační práce určí pro
daný doktorský stud ijní program vnitřní norma fakulty, která rovněž určí možný jazyk disertační práce, počet výtisků a dalších (elektronických) forem odevzdávané disertační práce, formu , jazyk, obsah a počet výtisků so u čas n ě odevzdávaného souhrnu práce a da lší náležitosti nutné k přijetí di sertačn í práce. (2) Pokud jsou součástí disertační práce publikace, na kterých se podílejí další k diserta ční práci připojeno prohlášení spoluautorů o rozsahu podílu studenta.
spoluautoři,
musí být
(3) Před sedu a členy komise pro obhajobu disertační práce jmenuje na návrh oborové rady doktorského studijního programu děkan zpravidla shodně s komisí pro státní doktorské zkoušky alespoň v osobě předsedy
18
a některých členů komise. V komisi mají být zastoupeni alespoň dva členové oborové rady doktorského studijního programu. Alespoň tři členové komise nesmějí být z JU. (4) Komise pro obhajobu disertační práce jmenuje dva až tři oponenty, kteří vypracují oponentský posudek práce; přesný počet určí vnitřní norma fakulty, která také stanoví lhůty a další požadované podrobnosti. Oponenti mohou, ale nemusejí být členy komise. disertační
(S) Školitel ani konzultanti nemohou být členem komise pro obhajobu disertační práce ani oponentem práce. Totéž platí o případných spoluautorech publikací zahrnutých do disertační práce. (6) Pokud komise pro obhajobu disertační práce v průběhu řízení nebo z posudk ů oponentů zj istí, že práce nesplňuje požadavky na ni kladené pro odstranitelné nedostatky, může vyzvat studenta k odstranění nedostatků ve lhůtě, kterou stanoví. disertační
(7) Obhajoba disertační práce je veřejná, v jazyce českém, anglickém, případně s přihlédnutím k případným a jazykové vybavenosti studenta a po projednání v oborové radě i v jiném jazyce. Komise pro obhajobu disertační práce vyslechne a posoudí výklad studenta, stanoviska oponentů i rozpravu mezi studentem a oponenty a studentem a dalšími účastníky diskuse.
zahraničn ím oponentům
(8) Komise pro obhajobu disertační práce jedná o výsledku obhajoby v neveřejném zasedání a usnáší se tajným hlasováním většinou hlasů př íto mných členů, jichž musí být přítomno alespoň pět. Při rovnosti hlas ů rozhoduje hlas předsedy. (9) Výsledek obhajoby předseda komise pro obhajobu disertační práce vyhlásí veřejně. Obhajoba disertační práce se klasifikuje "prospěli-a" nebo "neprospěli-a". V případě neúspěchu lze obhajobu opakovat jen jednou, a to nejdříve za šest měsíců. Komise pro obhajobu disertační práce přitom stanoví, zda a jak je nutné práci přepracovat či doplnit. Článek 43 Obecná ustanovení pro studium v doktorském studíjním programu
Otázky týkající se: a) organizace zkou šek v průběhu studia, b) počtu možných opakování a doby platnosti zkoušek, c) aktivní účasti studenta na vědeckých konferencích a seminářích, d) publikační činnosti studenta, e) organizace akademického roku,
t) dalších podmínek studia v doktorském studijním programu sta noví vn itř ní norma fakulty.
ČÁST ŠESTÁ PRŮBEH STUDIA V JEHO NESTANDARDNíCH FORMÁCH Článek 44 Souběžné
studium dalšího oboru
(I) Děkan může na základě žádosti studenta již zapsaného ke studiu v některém studijn ím programu nebo oboru uskutečňovaném na JU (dále jen "základní program"), případně po vyjádření příslušných kateder nebo oddělení, povolit studentovi v průběhu studia souběžné studium dalšího oboru nebo aprobačního předmětu (dále jen "další obor") ve studijním programu uskutečňovaném fakultou. Podmínky pro povolení a průběh tohoto studia mohou být upraveny vnitřní normou fakulty. (2) Student studující podle odstavce 1 další obor zapisuje předměty podle příslušného studijního programu tak, aby mohl splnit všechny studijní povinnosti jako ostatní studenti tohoto oboru včetně státní závěrečné zkoušky. Pokud jsou některé předměty v jeho studijním plánu základního programu a ve studijním plánu oboru
19
studovaného podle odstavce 1 shodné nebo alternativní, nejsou znovu zapisovány, kredity za jejich absolvování i výsledné hodnocení předmětu (zápočet výsledek zkoušky) se však započítávají pro studium obou oborů. (3) Na studenta studujícího podle odstavce 1, se vztahuje tento studijní a zkušební řád, včetně ustanovení o maximální délce studia (č!. 4). Ustanovení čl. 17 odst. 3 musí student studující podle odstavce 1 splnit alespoň v jednom ze souběžně studovaných obor ů. Na studium v prvém semestru dalšího souběžně studovaného oboru se nevz tahuje ustanovení č l. 21 odst. 1 písm. a). (4) Ne sp lnění podmínek studia v dalším oboru znamená ukončení studia v to mto dalším oboru podle odstavce 1, není však důvodem k ukončení studia pro neplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu v základním programu. Student může rovněž v průběhu studia, obvykle při zápisu, oznámit ukončení studia v dalším obo ru podle odstavce 1. Článek 45 Studium na jiné vysoké škole
(1) Student může jako součá st studia ve studijním programu, který uskutečňuje JU, studovat některý předmět nebo předměty na jiné vysoké škole v České republice nebo v zahraničí.
(2) O uznání předmětu podle odstavce 1 jako povinné nebo povinně volitelné daného studenta rozhodne děkan po vyjádření garantující katedry.
Distanční
součásti
studijního programu
Článek 46 studium a kombinované studium
(1) Studium v distanční a v kombinované formě studijního programu je založené především na samostatném studiu, konzultacích, vypracování individuálních úkolů a skládání zkoušek. Rozsah prezenční část i studia a studijní literaturu, případně konzultace a individuální úkoly, nahrazující zejména cv i čení a semináře, ur čí ga rantující katedra vždy počátkem semestru . (2) Děkan stan oví počet kreditů , které se př i znávají studentům kombinované formy studia za předměty, které nemohou absolvovat (zej ména neoborová těle s ná výchova), a to nejvýše do 10 % z celkového počtu k r editů studia. Článek 47 Studium ve studijních programech akreditovaných ke studiu v cizím jazyce a studium
cizinců
(1) Na studenty, ať cizince nebo občany České republiky, kteří studují ve studijních programech akreditovan ých v cizím jazyce, se vztahují ustanovení tohoto studijního a zku šebního řádu přiměřeně . Další podrobnosti jejich studia stanoví vnitřní norma faku lty. (2) Na pr ů běh studia akreditovaného smluvně ve spolupráci s jinou vysokou školou nebo j inou institucí v České republice (tzv. konsorciální akreditace) nebo ve spolupráci se zahraniční vysokou školou (studia typu "joint degree"), ať už v českém nebo v cizím jazyce, a na studenty v takovém studiu zapsané, ať už cizince nebo občany České republiky, se vztahují ustanovení tohoto studijního a zkušebního řádu přiměřeně. Podrobnosti jejich studia, které nejsou upraveny tímto studijním a zku šebním řádem, stanoví vnitřní norma fakulty . Případné rozpory studijních předpis ů vysokých škol či jiných institucí, sml uvn ě zúčastněných na takto akredi tovaném studiu, řeší jejich dohoda o studiu a popřípadě náv azně i vnitřní normy jejich fakult či j iných so učá s tí podílejících se na uskutečňová ní takového studia . (3) Cizinci, kteří studují ve studijních programech akreditovaných ke studiu v českém jazyce, jsou zařazeni do studijních skupin spolu se studenty, kteří jsou občany České republiky, a není pro ně organizována zvláštní výuka. Studují v režimu studentů, kteří jsou občany České republiky a platí pro ně ustanovení tohoto studijního a zkušebního řádu.
20
ČÁST SEDMÁ
ZÁVEREČNÁ USTANOVENí Čl á nek 48 Rozhodování o právech a povinnostech student ů
(1) Rozhodování o právech a povinnostech v § 62 až 69 zákona .
studentů
podle tohoto stud ij ního a zkušebního
řádu
j e upraveno
(2) Student může požádat o přezkoumání rozhodnutí i ve věcech neuvedených v § 68 odst. 3 zákona, a to děkana, jestliže rozhodnutí učinil jiný orgán fakulty, nebo rektora, jestliže rozhodnutí učinil děkan. Děkan, nebo rektor změní nebo zruší ro zhod nutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo vnitřním předpisem JU nebo její součást i. Rozhodnutí rektora je konečné a lze je změnit pouze rozhodnutím soudu . Článek 49 Závěrečná
ustanovení
(1) Zrušuje se Stud ijní a zkuše bní řád J ih očeské univerzity v Českých Budějovicích registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a t ělovýc hovy dne 17. srpna 2007 pod čj. 17 806/2007-30, ve znění pozdějších zmĚn.
(2) Tento studijní a zkušební řád byl projednán a schvá len podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým sená tem JU dne 15. dubna 2014. (3) Tento studijní a zkušební řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. (4) Tento studijní a zkušební řád nabývá úči n nosti od počátku akademického roku 2014/2015.
prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., v. r. rektor
21
