SBĚRNÉ DVORY NA ÚZEMÍ MĚSTA BRNA

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF LANDSCAPE WATER MANAGEMENT

SBĚRNÉ DVORY NA ÚZEMÍ MĚSTA BRNA

DIPLOMOVÁ PRÁCE DIPLOMA THESIS

AUTOR PRÁCE

IVA KRAMÁŘOVÁ

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2008

Ing. IVANA KAMENÍČKOVÁ, Ph.D.

LICENČNÍ SMLOUVA POSKYTOVANÁ K VÝKONU PRÁVA UŽÍT ŠKOLNÍ DÍLO uzavřená mezi smluvními stranami: 1. Pan/paní Jméno a příjmení: Iva Kramářová Bytem: Puškinova 16, Vyškov 68201 Narozen/a (datum a místo): 9.12.1983 (dále jen „autor“) a 2. Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební se sídlem Veveří 331/95, Brno 602 00 jejímž jménem jedná na základě písemného pověření děkanem fakulty: prof. Ing. Miloš Starý, CSc. (dále jen „nabyvatel“)

Čl. 1 Specifikace školního díla 1. Předmětem této smlouvy je vysokoškolská kvalifikační práce (VŠKP): □ disertační práce □ diplomová práce □ bakalářská práce □ jiná práce, jejíž druh je specifikován jako (dále jen VŠKP nebo dílo) Název VŠKP: Vedoucí/ školitel VŠKP: Ústav: Datum obhajoby VŠKP:

SBĚRNÉ DVORY NA ÚZEMÍ MĚSTA BRNA Ing. IVANA KAMENÍČKOVÁ, Ph.D. Ústav vodního hospodářství krajiny 10. 6. 2008

VŠKP odevzdal autor nabyvateli v*:

*

□ tištěné formě

–

počet exemplářů ………………..

□ elektronické formě

–

počet exemplářů ………………..

hodící se zaškrtněte

2. Autor prohlašuje, že vytvořil samostatnou vlastní tvůrčí činností dílo shora popsané a specifikované. Autor dále prohlašuje, že při zpracovávání díla se sám nedostal do rozporu s autorským zákonem a předpisy souvisejícími a že je dílo dílem původním. 3. Dílo je chráněno jako dílo dle autorského zákona v platném znění. 4. Autor potvrzuje, že listinná a elektronická verze díla je identická. Článek 2 Udělení licenčního oprávnění 1.

Autor touto smlouvou poskytuje nabyvateli oprávnění (licenci) k výkonu práva uvedené dílo nevýdělečně užít, archivovat a zpřístupnit ke studijním, výukovým a výzkumným účelům včetně pořizovaní výpisů, opisů a rozmnoženin. 2. Licence je poskytována celosvětově, pro celou dobu trvání autorských a majetkových práv k dílu. 3. Autor souhlasí se zveřejněním díla v databázi přístupné v mezinárodní síti □ ihned po uzavření této smlouvy □ 1 rok po uzavření této smlouvy □ 3 roky po uzavření této smlouvy □ 5 let po uzavření této smlouvy □ 10 let po uzavření této smlouvy (z důvodu utajení v něm obsažených informací) 4. Nevýdělečné zveřejňování díla nabyvatelem v souladu s ustanovením § 47b zákona č. 111/ 1998 Sb., v platném znění, nevyžaduje licenci a nabyvatel je k němu povinen a oprávněn ze zákona. Článek 3 Závěrečná ustanovení 1. Smlouva je sepsána ve třech vyhotoveních s platností originálu, přičemž po jednom vyhotovení obdrží autor a nabyvatel, další vyhotovení je vloženo do VŠKP. 2. Vztahy mezi smluvními stranami vzniklé a neupravené touto smlouvou se řídí autorským zákonem, občanským zákoníkem, vysokoškolským zákonem, zákonem o archivnictví, v platném znění a popř. dalšími právními předpisy. 3. Licenční smlouva byla uzavřena na základě svobodné a pravé vůle smluvních stran, s plným porozuměním jejímu textu i důsledkům, nikoliv v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. 4. Licenční smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami.

V Brně dne: ……………………………………. …………………………………… Nabyvatel

……………………………………… Autor

Abstrakt V rámci diplomové práce byla řešena problematika odpadového hospodářství, zaměřená na směsný komunální odpad na území města Brna, jenž je odkládán ve sběrných dvorech. Sběrné dvory jsou využívány k třídění velkoobjemného odpadu a současně slouží k separaci využitelných složek komunálního odpadu. Tato sběrná střediska přispívají k ochraně životního prostředí. Diplomová práce se ve svém základu zabývá celkovým vyhodnocením produkce odpadu sběrného dvoru Dusíkova, ale také všech ostatních sběrných středisek, a to za období 2001-2006.

Abstract This diploma work deals with the problem of waste management focused on mixed municipal waste in the area of city Brno. This mixed municipal waste is laid away in “collecting yards”. These collecting yards are used for sorting of bulk cargo waste and simultaneously for separation of hazardous and utilisable waste. Collecting centres helps to protect our living environment. This diploma paper evaluates concretely the collecting yard Dusíkova but also all other collecting yards in the period of 2001–2006.

Klíčová slova

Key words

odpadové hospodářství

waste management

směsný komunální odpad

mixed municipal waste

sběrný dvůr

collecting yard

velkoobjemný odpad

bulk cargo waste

nebezpečný odpad

hazardous waste

využitelný odpad

utilizable waste

Bibliografická citace VŠKP KRAMÁŘOVÁ, Iva. Sběrné dvory na území města Brna. Brno, 2008. 64 s, 6 s. příl. Vysoké učení technické v Brně. Fakulta stavební. Ústav vodního hospodářství krajiny. Vedoucí diplomové práce Ing. Ivana Kameníčková, Ph.D.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval/a samostatně a že jsem uvedl/a všechny použité informační zdroje. V Brně dne: 28. 5. 2008 .………………………………………. podpis diplomanta

.

Poděkování: Děkuji vedoucímu diplomové práce paní Ing. Ivaně Kameníčkové, Ph.D. za pomoc, rady a vynaložené úsilí, jež mi věnovala při tvorbě zadaného tématu. Dále bych ráda poděkovala paní Mgr. Veronice Singrové z Magistrátu města Brna, z odboru životního prostředí za nezištné poskytnutí podkladů a cenných informací bez nichž by tato práce nemohla vzniknout.

OBSAH 1 ÚVOD ........................................................................................................... 10 2 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ ................................................................... 11 2.1 Historie................................................................................................... 11 2.2 Legislativa .............................................................................................. 12 2.3 Základní pojmy....................................................................................... 16 2.4 Klasifikace odpadů................................................................................. 18 3 NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ............................................................................ 21 3.1 Shromaždování a sběr odpadu .............................................................. 21 3.2 Sběrné dvory.......................................................................................... 24 3.3 Způsoby nakládání s odpady ................................................................. 25 3.3.1 Skládkování.................................................................................. 25 3.3.2 Kompostování .............................................................................. 25 3.3.3 Spalování ..................................................................................... 26 3.3.4 Recyklace..................................................................................... 27 3.3.5 Zpětný odběr ................................................................................ 29 4 SBĚRNÉ DVORY NA ÚZEMÍ MĚSTA BRNA.............................................. 30 4.1 Provozní řád........................................................................................... 34 4.2 Sběrný dvůr Dusíkova............................................................................ 35 5 PRODUKCE ODPADU ................................................................................ 39 5.1 Produkce odpadu ve SD Dusíkova ........................................................ 39 5.2 Porovnání produkce odpadu ve SD Dusíkova ....................................... 45 5.3 Celková produkce odpadu ve SD v Brně ............................................... 49 5.4 Porovnání celkové produkce odpadu ve SD v Brně............................... 55 6 ZÁVĚR ......................................................................................................... 60 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ..................................................................... 63 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................ 64

1 Úvod Vznik odpadů, jako vedlejších produktů lidské činnosti, provází lidská společenství od samého počátku. Týká se procesu výrobního, ale i spotřebního (od těžby surovin přes výrobu, dopravu, spotřebu produktů až po jejich zneškodnění). Produkce odpadů je velice úzce spojena s vývojem společnosti a s její náročností. Čím je vyspělejší kultura, tím jsou větší nároky na kvalitu života, s čímž souvisí i větší produkce odpadů. Nárůst objemu odpadů a zejména problémů s nimi vedl až ke vzniku nového technologického odvětví. Veškeré problémy spjaté s jejich vznikem a následným nakládáním s nimi patří k ožehavým a často diskutovaným tématům dnešní doby. Otázka zneškodňování odpadů a jejich racionálního využití dnes představuje prvořadý úkol

z hlediska

ochrany

nejen

životního

prostředí,

ale

i

z hlediska

ekonomického trvale udržitelného rozvoje.. Sběrné dvory tvoří nedílnou součást systému nakládání s komunálními odpady. Slouží občanům k odkládání vybraných druhů odpadů – objemný odpad, stavební odpad, odpad ze zeleně, dřevo, papír, sklo, plasty, nebezpečné odpady a v rámci zpětného odpadu lze odložit i vyřazená elektrozařízení a další průmyslové výrobky. Podílejí se na omezení tvorby nelegálních skládek, na zlepšení estetického vzhledu městských částí, přispívají k ochraně životního prostředí a v neposlední řadě představují zdroj recyklovaných surovin pro novou výrobu.

10

2 Odpadové hospodářství 2.1 Historie S produkcí odpadu se lidé potýkali již v období 8 000–9 000 let př.n.l., kdy začali odkládat odpadky mimo svá obydlí. Dnes tato naleziště slouží jako studijní materiál pro archeology a přispívají k poznání tehdejšího života i tehdejší kultury. V období antiky bylo odpadové hospodářství na vysoké úrovni. Ve starověkém Řecku a Římě existovaly komunální služby, které zahrnovaly pravidelný úklid ulic. Tuto práci zpravidla vykonávali otroci a váleční zajatci. Odpad se shromažďoval v hliněných kontejnerech nebo jámách a následně se vyvážel do vzdálenosti, minimálně 2 km od městské zdi. V tomto období byl i kanalizační systém na velmi vysoké úrovni. Objevují se veřejné záchodky s tekoucí vodou, za jejichž používání se vybíraly daně a to nejen v Řecku a v Římě, ale i v Indii a v Babylonské říši. V literatuře není zcela jednotná datace, kdy lidé popsali souvislost mezi hygienou a šířením chorob. Předpokládá se, že tento vztah jako první určil řecký lékař a filozof Hippokrates kolem roku 400 př.n.l. Z důvodů demografických změn (především nárůstem populace) došlo mezi 4.–7. stoletím k migraci národů, což znamenalo konec pozdní antiky a začátek středověku. Spolu

se

zánikem

starověkých

kultur

zanikly

téměř

veškeré

technologické znalosti týkající se hygieny na více než tisíc let. Odpadky a exkrementy se hromadily na ulicích a kontaminovaly vodu, která mnohdy plnila funkci hlavního pitného zdroje. Následkem byly rozsáhle středověké epidemie cholery a moru. V rozmezí 6. až 14. století podlehlo chorobám 25 miliónů lidí, což byla téměř 1/3 tehdejší Evropské populace. V letech 1831–1873 zemřelo jen v Prusku (části dnešního Německa) zhruba 380 000 lidí a v roce 1892 v Hamburku padlo za oběť choleře okolo 9 000 lidí. Další rozvoj odpadového hospodářství nastal ke konci 18. století a především v druhé polovině 19. století. Pro Prahu byl vydán nejvyšším purkrabím hrabětem Karlem Chotkem řád o čištění ulic. Rozvoj souvisí i se jmény Ignaz Semmelwiess, Luis Pasteur a Robert Koch, kteří opět

11

poukázali na souvislost šíření infekčních onemocnění s dodržením základních podmínek hygieny. To s sebou přineslo nové nároky na kvalitu vody, na kvalitu ovzduší, na čistotu komunikací a na nakládání s odpady. Začaly vznikat první spalovny (zejména ve Velké Británii – 1876), řízené skládky (VB 1900) a kompostárny (Nizozemí 1900). V roce

1904

bylo

usnesením

městského

zastupitelstva

v Brně

rozhodnuto o zbudování spalovny odpadů. Vznikla první spalovna na území Rakousko-Uherska.

Vlastní

stavba

započala

na podzim roku

1904.

a

24. 8. 1905 vyrobila Spalovna zemského hlavního města Brna první elektrickou energii z odpadu. Dokud nebyla vytvořena legislativa k oblasti odpadového hospodářství, nebyla zohledněna ani problematika ochrany životního prostředí. Kromě plánovaných skládek vznikaly černé živelné skládky. Převážné většině chyběla opatření jako izolace, těsnění proti zamoření půdy a monitoring. S obdobným problémem se potýkaly i spalovny. Čištění emisí bylo nedostačující.

2.2 Legislativa V České Republice se do roku 1991 nezabýval žádný zákon problematikou odpadového hospodářství. V období před rokem 1989 byla v platnosti pouze legislativa na ochranu vod.

První zákon o odpadech – 238/1991 Sb. nabyl účinnosti 1. 8. 1991. Stanovil práva a povinnosti orgánů státní správy, právnických a fyzických osob při nakládání s odpady. Pro původce odpadů vymezil povinnost zpracovat programy odpadového hospodářství a předložit je příslušnému orgánu státní správy

ke schválení.

Data

z těchto

programů

sloužila

jako

podklad

pro vyhodnocení odpadového hospodářství státu, následně okresů a obcí. Metody nakládání s odpady byly dosti nepřiměřené, zcela chybělo využívání odpadu jako druhotné suroviny. Před vstupem České republiky do EU (roku 1996) přišlo rozhodnutí o novelizaci zákona o odpadech. Členské státy EU již měly směrnicí Evropského Společenství (ES) uloženou povinnost plánovat v oblasti nakládání

12

s odpady. Roku 1998 vešel v platnost nový zákon o odpadech – 125/1997 Sb., který sjednotil právní a procesní stránky, uzákonil pojmy (skladování, skládkování, recyklace, úprava…atd.) a udělil povinnost vypracovat koncepce, respektive národní regionální plány nakládání s odpady v souladu s požadavky příslušných směrnic ES. Koncepční práce v odpadovém hospodářství jsou primárně

podmíněny

zásadními

dokumenty

nadnárodního

strategického

významu (Agenda 24, Strategie Evropské unie pro trvale udržitelný rozvoj, 6. Akční

program

pro

životní

prostředí),

programovými

dokumenty

zpracovanými na národní úrovni (Národní rozvojový plán, Národní program pro přípravu na

členství

v EU)

a Státní

politikou

životního

prostředí.

Po vypracování Koncepce odpadového hospodářství ČR (KOH ČR) v roce 1999 byly zahájeny práce na Krajských koncepcích odpadového hospodářství a byl položen základ pro podkladové dokumenty pro zpracování Plánů odpadového hospodářství ČR a Plánů odpadového hospodářství krajů.

Současnou právní normou, platnou od 1. 1. 2002, je Zákon o odpadech 185/2001 Sb. Stanovuje pravidla: a) pro předcházení vzniku odpadů - každý musí předcházet vzniku odpadů b) pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany zdraví člověka a trvale udržitelného rozvoje - právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikáni, která vyrábí výrobky, je povinna omezit vznik nevyužitelných odpadů, především těch nebezpečných c) pro zařazování odpadů a hodnocení nebezpečných vlastností odpadů - původce a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem

odpad

zařadit

dle

Katalogu

odpadů

a

Seznamu

nebezpečných odpadů a Seznamu odpadů pro účely vývozu, dovozu a tranzitu, který Ministerstvo životního prostředí stanovilo vyhláškou 381/2001 Sb. Katalog odpadů řeší otázky postupu při zařazování odpadu podle katalogu. Odpad je seřazen (dle původu, vzniku, složení skupenství, vlastností apod.). Označuje se šestimístným číselným kódem, na jehož základě se řadí do skupin (první dvojčíslí), do podskupin (druhé dvojčíslí) a do druhu odpadu (třetí dvojčíslí). 13

Nebezpečný odpad je opatřen symbolem „*“. Pro účely evidence se odpady uvedené v Seznamu nebezpečných odpadů označují „N“, ostatní

odpady

„O“.

V případě

znečištění

nebo

kontaminace

nebezpečnou látkou (pokud má odpad alespoň jednu nebezpečnou vlastnost)

se

označuje

„O/N“.

Z důvodu

ekologie

a

možnosti

kontaminace prostředí některými nebezpečnými odpady je dovoz, vývoz a tranzitní přeprava přes ČR vázána mezinárodní Basilejskou smlouvou.

Na

základě

této

smlouvy

jsou

součástí

vyhlášky

tzv. barevné seznamy (zelený, žlutý, červený), včetně seznamu odpadů, jejichž export je do konkrétně uvedených států za účelem využití zakázán. d) práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství - při sběru, výkupu, využívání a odstraňování odpadů - zpětný odběr e) působnost orgánů veřejné správy - plány odpadového hospodářství ČR, kraje, POH původce odpadů - poplatky za uložení odpadu - finanční rezervy pro rekultivaci a asanaci skládek - sankce a přestupky Dnem 1. července 2003 nabylo účinnosti nařízení vlády o Plánu odpadového

hospodářství ČR,

který

je

zpracován

na

dobu

10 let

(tj. 2003 až 2013) a bude upraven bezprostředně po každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl vypracován. POH ČR spolu s Koncepcí odpadového hospodářství Jihomoravského kraje,

Programem

rozvoje

Jihomoravského

kraje

a

s Koncepcí

environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Jihomoravského kraje tvoří výchozí podklad pro Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje. Na jeho zpracování vypsal jihomoravský kraj výběrové řízení, jehož vítězem se stala firma ECO-Management, s. r. o. a dne 25. 4. 2003 podepsala smlouvu na zpracování Plánu odpadového hospodářství Jihomoravského kraje. K dalším

neméně

důležitým

zákonům

patří

Zákon

o

obalech

477/2001 Sb., kde jsou zakomponovány nároky Evropské směrnice 94/62/ES (o obalech a obalovém odpadu), které prezentují současný směr Evropy 14

k ochraně životního prostředí. Jeho záměrem je chránit životní prostředí předcházením vzniku odpadů z obalů, a to zejména snižováním hmotnosti, objemu a škodlivosti obalů a chemických látek obsažených v těchto obalech. Stanovuje práva a povinnosti podnikajících právnických a fyzických osob, působnost správních úřadů při nakládání s obaly a uvádění obalů a balených výrobků na trh nebo do oběhu. Při zpětném odběru a při využití odpadů z obalů stanovuje poplatky a ochranná opatření, opatření k nápravě a pokuty. Mezi základní povinnosti osob uvádějících na trh obal, je zajištění co nejmenší hmotnosti a objemu obalu, s cílem snížit množství odpadu z obalu, který je nutno odstranit. Dále je nezbytné zajistit, aby obal po použití výrobku byl opakovaně použitelný nebo aby byla možná recyklace, energetické využití, či organická recyklace (skládkování se za organickou recyklaci nepovažuje). Osoby, které uvádějí na trh a do oběhu obaly nebo balené výrobky, musí zajistit zpětný odběr a informovat odběratele i spotřebitele o způsobu zpětného odběru. K řešení problémů odpadového hospodářství v současnosti platí další vyhlášky a nařízení: 383/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí o podrobnostech nakládání s odpady. 381/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů s států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitů odpadů (Katalog odpadů). 237/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků. 115/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu o podrobnostech nakládání s obaly. 116/2002 Sb. Vyhláška

Ministerstva

průmyslu

a

obchodu

o

způsobu

označování vratných zálohovaných obalů. 117/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů této evidence.

15

197/2003 Sb. Nařízení

vlády

o

Plánu

odpadového

hospodářství

České republiky 1) Opatření k předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností. 2) Zásady pro nakládání s nebezpečnými odpady - snížit měrnou produkci nebezpečných odpadů o 20% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000. 3) Zásady pro rozhodování ve věcech dovozu a vývozu odpadů. 352/2005 Sb. Vyhláška o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi.

Při vytváření těchto ekologických legislativ byly brány na zřetel modely a zkušenosti s ekologickou legislativou ve státech EU, ze kterých je použit model poplatků za znečišťování životního prostředí, kontroly, sankce a pokuty za porušování legislativy.

2.3 Základní pojmy Odpad: Každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl, či povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v Katalogu odpadů. Komunální odpad: Veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, který je uveden jako komunální odpad v prováděcím právním předpisu s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Nebezpečný odpad: Odpad uvedený v Seznamu nebezpečných odpadů v prováděcím právním předpise a jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných

vlastností

uvedených

185/2001 Sb.

16

v příloze

č. 2

k

zákonu

Původce odpadu: Právnická osoba, při jejíž činnosti vznikají odpady, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž podnikatelské činnosti vznikají odpady. Pro komunální odpady, které produkují fyzické osoby na území obce (avšak nikoli při podnikání) se za původce odpadu považuje obec. Obec se stává původcem komunálního odpadu v okamžiku, kdy fyzická osoba odpady odloží na místě k tomu určeném, obec se současně stává vlastníkem těchto odpadů. Odpadové hospodářství: Činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s nimi a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, spolu s kontrolou těchto činností. Nakládání s odpady: Jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava, doprava, skladování, úprava, využívaní a odstraňování. Shromažďování odpadů: Krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s nimi. Skladování odpadů: Přechodné umístění odpadů, které byly soustředěny do zařízení k tomu určeného a jejich ponechání v něm. Skládka odpadů: Technické zařízení určené k odstraňování odpadů jejich trvalým a řízeným uložením na zemi, či do země. Sběr odpadů: Soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění. Výkup odpadů: Sběr odpadů v případě, kdy odpady jsou právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání kupovány za sjednanou cenu. Úprava odpadů: Každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností za účelem umožnění nebo usnadnění jeho dopravy, 17

využití, odstraňování nebo za účelem snížení jejich objemu, případně snížení jejich nebezpečných vlastností. Recyklace odpadů: Zpracování odpadů, na nové materiály (vznik druhotné suroviny). Oprávněná osoba: Osoba, která je oprávněna k nakládání s odpady podle zákona 185/2001 Sb., nebo podle zvláštních předpisů. Uvedení výrobku do oběhu: Úplatné nebo bezúplatné předání výrobku jiné osobě za účelem distribuce, nebo použití. Za uvedení do oběhu se také považuje dovoz výrobku. Zpětný odběr: Odebírání použitých obalů od spotřebitelů na území ČR za účelem opakovaného použití, využití nebo odstranění odpadu z obalů.

2.4 Klasifikace odpadů Odpad se klasifikuje dle platného Katalogu odpadů. Nejprve se vyhledá skupina odpadů podle oboru, odvětví nebo technologického postupu, ve kterém odpad vzniká. V dané podskupině se poté vyhledá název druhu odpadu s příslušným katalogovým číslem. Nelze-li pro určitý odpad nalézt odpovídající katalogové číslo ve skupinách 01–12 a 17–20, hledá se ve skupině 16. Pokud se ani tady nenalezne, je možné mu přidělit katalogové číslo z první vyhledávané skupiny, tj. z položky skupin 01–12 a 17–20, k němuž se připojí koncové dvojčíslí 99 a v popisu se užije technický nebo běžně používaný název odpadu. Jestli je odpad složen z více složek, které jsou v Katalogu uvedeny pod samostatnými čísly, zařadí se odpad k takovému druhu, který je z hlediska škodlivých účinků na člověka nebo životní prostředí nejvíce nebezpečný. Současně s určením druhu odpadu je třeba tento odpad zařadit do kategorie. Je to nutné nejen pro vedení vlastní firemní evidence odpadů, ale i pro určení a zajištění správného způsobu nakládání s těmito odpady. Do kategorie nebezpečných odpadů se zařazují materiály, které jsou uvedeny v Seznamu nebezpečných odpadů, jsou smíšené nebo znečištěné

18

některou nebezpečnou složkou včetně materiálů znečištěných některým z odpadů uvedených v Seznamu nebezpečných odpadů. Může se stát, že produkovaný materiál v tomto seznamu není uveden, avšak má některou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 zákona. Tento odpad se zařazuje do kategorie nebezpečný odpad. Pro evidenci se užije symbol „O/N“. Další symboly jsou pro nebezpečný odpad – „N“. Je dán 14-ti nebezpečnými vlastnostmi, označují se H1–H14 a jsou to např. výbušnost, vysoká hořlavost, dráždivost, toxicita, karcinogenita atd… „O" se značí ostatní odpad. Původce odpadu a oprávněná osoba, která nakládá s nebezpečným odpadem, jsou povinní zpracovat identifikační list nebezpečného odpadu a vybavit jim místa kde se s tímto odpadem nakládá. Obsah identifikačního listu nebezpečného odpadu je stanoven v příloze č. 3 k vyhlášce č. 383/2001 Sb. Odpady zařazuje původce sám a je za jeho správnost zodpovědný. Není-li si původce jistý, jak odpad zařadit, předloží žádost správnímu úřadu o jeho zařazení (v městě Brně – Odboru životního prostředí Magistrátu města Brna). Úřad zašle svůj návrh na Ministerstvo životního prostředí, které rozhode o zařazení odpadu. Tento postup vychází z potřeby zařazovat sporné druhy odpadů jednotně v celé ČR.

Komunální odpad je nestejnorodý materiál s proměnnou skladbou, třídí se na odpad: 1. Materiálově využitelný: Tento odpad je možné dále zpracovat, tzv. recyklovat (papír, lepenka, sklo, textil, kovy a stavební suť). 2. Objemný: Odpad, který je tak rozměrný, že ho nelze odložit do kontejneru (např. starý nábytek, umyvadla, toalety, koberce…atd.). 3. Použité výrobky: Zákonem jsou stanovené výrobky, jejichž zpětný odběr zabezpečí jejich výrobce či dovozce (např. elektrozařízení, elektrické akumulátory, galvanické články, výbojky, zářivky, galvanické články, pneumatiky, oleje… atd.).

19

4. Nebezpečný: Tyto odpady mají alespoň jednu nebezpečnou vlastnost a nesmí se vyhazovat do kontejnerů pro běžný KO (např. léky, zářivky, barvy, lepidla, výbojky, akumulátory, galvanické články – baterky, oleje atd…). 5. Biologicky rozložitelný: Produkty ze zahrádkaření (listí, tráva, větvě). 6. Zbytkový: Odpady, které zůstanou po vytřídění všech předešlých složek (např. voskovaný papír, žárovky, potraviny…atd.).

20

3 Nakládání s odpady Mezi nakládání s odpady se řadí mimo sběr a shromažďování odpadu skládkování, kompostování, spalování, a v neposlední řadě recyklace. V roce 2006 činila produkce komunálního odpadu v České republice 4 miliony tun (14,2% z celkové produkce). Nejběžnějším způsobem odstranění komunálního odpadu stále zůstává skládkování. Je to dáno tím, že vychází levněji, z ekonomického hlediska je nejpřijatelnější, ale nejvíce zatěžuje životní prostředí. V současnosti se způsoby nakládání s odpady zdokonalují. Do popředí se začínají dostávat tzv. ekologičtější metody šetrnější k životnímu prostředí (kompostování, spalování, recyklace). Základním předpokladem pro „ekologické nakládání s odpady“ je správná separace komodit ze směsného komunálního odpadu, která je v rukou každého z nás.

3.1 Shromaždování a sběr odpadu Shromažďováním

se

rozumí

krátkodobé

soustřeďování

odpadů

do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před jejich dalším nakládáním. Probíhá ve dvou základních fázích: 1. fáze – shromažďování v místě vzniku (např. v domácnostech) 2. fáze – soustřeďování takto nahromaděného odpadu na vyhrazených stanovištích v určených nádobách či kontejnerech

Způsob sběru se odvíjí od vzdálenosti sběrného místa vzhledem k zástavbě. Existují dvě základní metody sběru: 1. stacionární sběr (tzv. donáškový) 2. mobilní sběr (tzv. odvozový)

Pro sběr a následnou separaci odpadu je důležité znát, jaké složky jsou materiálově znovu využitelné a do kterého kontejneru je správně uložit. Z tohoto důvodu jsou kontejnery barevně rozlišeny.

21

Papír se odkládá do modrého kontejneru (viz Obr. 3.1.1). Patří sem jakýkoli papír, který není povoskovaný, znečištěný, zamaštěný a pokud neobsahuje žádné příměsi plastů ani jiných materiálu. Do kontejneru pro PET-lahve (viz Obr. 3.1.2) se vhazují PET-lahve pouze od nápojů (vody, mléka, octa, piva) nikoli od olejů. S ohledem na snížení objemu je nezbytné láhev před vhozením sešlápnout. Pro recyklaci skla je zásadní čistota střepu, z tohoto důvodu se zvlášť využívá kontejnerů (viz Obr. 3.1.4) pro separaci skla bílého a barevného. Výjimku tvoří směsné podzemní kontejnery. Do tříděného skla nepatří skla olovnatá, televizní obrazovky, zářivkové trubice, skla drátovaná a lepená, dále je nesmí znečišťovat chromity, korund ani porcelán – tyto složky negativně ovlivňují pevnost lahví. Při separaci textilu do kontejnerů (viz Obr. 3.1.5), které jsou speciálně pro tento účel vytvořeny, se ukládá veškerý bytový textil (záclony, závěsy, povlečení, potahy, ubrusy, deky) a oděvy, které jsou předem zabaleny do igelitových tašek či pytlů. Nevhazuje se znečištěný textil, koberce, matrace, molitan ani obuv. Vzhledem k tomu, že velice často dochází ke znehodnocování obsahu této sběrné suroviny, uvažuje se o stažení těchto kontejnerů z veřejně přístupných míst a naopak o jejich rozšíření ve sběrných dvorech. Mimo uvedené nádoby se v poslední době začínají vyskytovat i tzv. podzemní kontejnery (viz Obr. 3.1.3). Tenhle nákladný způsob uložení odpadu řeší zejména otázku estetiky. Výstavba tohoto zařízení se realizuje především v historických centrech měst. Slouží i jako bezpečnostní opatření proti vandalům, kteří běžné kontejnery převracejí a znečišťují okolí. V Brně lze v centru města pro třídění odpadu využít tří stanovišť s podzemními kontejnery (Obilní trh, Malinovské náměstí a Moravské náměstí). Každé tvoří tři podzemní vany o objemu 3m3, na povrchu jsou z nich vidět pouze černé „patníky“ kruhového půdorysu s barevně označenými otvory. Žlutý slouží pro ukládání PET-lahví, modrý pro sběr papíru a zelený pro sklo (barevné i bíle dohromady). Stavitelem těchto zařízení je firma SAKO Brno, a. s., která má v kompetenci vyvážení odpadu spolu s údržbou těchto kontejnerů. Jedno stanoviště stálo město zhruba 800 000 Kč.

22

Obr. 3.1.1 Kontejner na papír

Obr. 3.1.2 Kontejner na PET-lahve

Obr. 3.1.4 Kontejner na sklo

Obr. 3.1.3 Podzemní kontejnery

Obr. 3.1.5 Kontejner na textil

23

3.2 Sběrné dvory Včetně sběrných míst se odpad shromažďuje i ve sběrných dvorech tzv. sběrných střediscích odpadů, které představují další z forem donáškového způsobu sběru. Jedná se o vyhrazený, stavebně a technicky vybavený prostor pro odkládání využitelných a nebezpečných složek komunálního odpadu, objemného komunálního odpadu a stavebního odpadu od fyzických osob a v malém množství od právnických a fyzických osob oprávněných k podnikání. Jedná se o zastřešené zajištěné objekty, umístěné v oblastech s vyšší hustotou obyvatelstva, které splňují i další požadavky – snadnou dostupnost (pro pěší uživatele, nákladní vozidla), rozlohu pozemku min. 1500 m2, zpevnění plochy (musí být nepropustná pro kapaliny), odvedení srážkové vody ze zpevněné plochy do kanalizace, administrativní budovu se sociálním zázemím dle hygienických a bezpečnostních předpisů. Většina z nich slouží i jako místo zpětného odběru pro elektroniku, chladničky, mrazničky…atd. Na dobře viditelném místě by měl být umístěn platný ceník, který uvádí ceny za vybraný odpad. Fyzická osoba, jež se prokáže občanským průkazem s trvalým pobytem na daném území, odkládá téměř všechen odpad bezplatně, až na pneumatiky a suť. Živnostníků a občanů, kteří nemají trvalý pobyt na území daného města se tato výhoda netýká a jsou povinní za odložený odpad uhradit poplatek. Další vybavení a podmínky jsou dány podle jednotlivých stupňů sběrných dvorů. 1. stupeň – volně umístěné kontejnery na různých lokalitách (sběr papíru, plastů, skla, aj.) 2. stupeň – oplocené zamčené místo s provozní dobou (sběr papíru, plastů, skla, velkoobjemného odpadu, stavební suti, pneumatik, bioodpadu) 3. stupeň – oplocené místo s provozní dobou + kryté mezisklady s kontejnery na nebezpečný odpad

24

3.3 Způsoby nakládání s odpady Metody úpravy odpadů mají za úkol snížit jejich objem, zvýšit jejich využitelnost a tím ulehčit následné nakládání s nimi.

3.3.1 Skládkování Skládkování je nejstarší způsob nakládání s odpadem. I přes tendenci odpad separovat se stále v ČR i v členských státech EU řadí mezi nejpoužívanější metody odstranění odpadu, zejména u odpadů komunálních. Podíl skládkovaných odpadů z celkové produkce komunálních odpadů vzrostl mezi roky 2005 a 2006 z 69,3% na 81%. Do budoucna se vyžaduje snížení objemu takto uloženého odpadu. Avšak skládkování nikdy zcela nevymizí. Dnešní skládky musí mít i projekt následné rekultivace. V zásadě se jedná o velmi náročné stavby, pro které je nutné plnění bezpečnostních opatření (dostatečná izolace, těsnění proti zamoření půdy, monitoring…atd.), aby nedocházelo k případnému úniku toxických, či jinak škodlivých látek do půdy a k následné kontaminaci podzemní vody. V Brně jsou odpady nevhodné ke spalování skládkovány na skládce v Žabčicích.

3.3.2 Kompostování Kompostování umožňuje mimo redukci objemu biologického odpadu, navrácení původních materiálů a živin zpět do půdy. Tato reakce probíhá na základě aerobního biologického termického rozkladného procesu, při kterém dochází k rozložení organických látek na anorganické (tzv. humus). V září minulého roku Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna za pomoci a. s. SAKO Brno zahájil ve sběrných střediscích třídění biologicky rozložitelného komunálního odpadu, jehož následné zpracování je zajištěno v nově zbudované Centrální kompostárně Brno, a. s. Z dispozičních důvodů bylo možné kontejnery umístit pouze do 17 sběrných dvorů.

25

3.3.3 Spalování V ČR jsou v provozu 3 spalovny pro komunální odpad (Praha, Brno, Liberec) a 29 spaloven pro nebezpečný. Mimo spalování odpadů ve speciálních spalovnách se odpady energeticky využívají ve 4 cementárnách. Pro výrobu teplonosného media se využívá uvolněné tepelné energie, která při spalovacím procesu vzniká. Podíl energeticky využitých komunálních odpadů z celkové produkce komunálních odpadů v roce 2006 činil 9,5%. Výhodu spalování komunálního odpadu představuje – pokles objemu odpadu až o 90%, úspora neobnovitelných zdrojů surovin (ropa, černé uhlí, zemní plyn) a částečné druhotné využití škváry (při výrobě stavebních materiálů) a železných materiálů z ní vytříděných (v hutním průmyslu). Zbytek se uskladňuje na skládkách. Nevýhodou jsou zplodiny, které při spalování unikají do ovzduší. Každá spalovna však musí dodržoval stanovené maximální přípustné limity těchto vypouštěných škodlivých emisí dle daných evropských norem. V Brně je spalitelný odpad svážen do brněnské spalovny SAKO Brno, a. s., která je ve 100% vlastnictví města Brna. Tepelná energie uvolněná při spalování odpadu, je využita pro výrobu páry, která slouží k technologickým účelům a dále se dodává do systému centrálního zásobování teplem. Ve spalovně bylo v roce 2005 k výrobě tepelné energie využito 87 888 tun odpadu (viz tabulka 1). Spálením 1 tuny odpadu vzniklo 241 kg škváry, bylo vyrobeno 8,52 GJ a vyseparováno 17,2 kg železného šrotu.

Tabulka 1: ÚSPORA ENERGIE Ukazatel množství využitého odpadu za rok 2005 vyrobená energie

Množství

Jednotka

87 888

tun

749 019

GJ

Úspora přepočtena na ušlechtilá paliva úspora černého koksovatelného uhlí úspora topného oleje úspora zemního plynu

32 852

tun

22 399

tun

25 917 612

tun

Zdroj: Výroční zpráva 2006, SAKO Brno, a. s.

26

3.3.4 Recyklace Recyklace patří mezi stále se rozvíjející odvětví, ale i přes to je stále na nízké úrovni. Podíl materiálově využitých složek komunálních odpadů v ČR v roce 2006 dosáhnul 20%. Ke zvýšení materiálového využití přispívá zejména oddělený sběr složek. Množství separovaných komodit má trvale vzrůstající charakter. Využívají se především odpady kovové, z plastů, skla a sběrový papír.

Recyklace papíru: Sběrový papír je nutné roztřídit na tzv. dotříďovacích linkách, kde je rozdělen na karton (krabice, lepenku), časopisy a smíšený papír. Každý z druhů vyžaduje jiné zpracování. V konečné fázi se papír lisuje do balíků, které jsou předávány českým i zahraničním papírnám pro výrobu papíru, či kartonů. U nás se sběrový papír využívá při výrobě obalových lepenek, novinového papíru, školních sešitů, tiskopisů, toaletního papíru, kapesníčků atd…Výrobky jsou opatřeny logem „Ekologicky šetrný výrobek“. Firmy zpracovávající sběrný papír v ČR jsou např.: Brněnské papírny, s. p., Duropack Bupak Papírna s. r. o. (České Budějovice), Tip Trading s. r. o. (Kaplice). Jedna tuna sběrového papíru ušetří při recyklaci 2,5 m3 dřeva. V Brně svoz papíru zajišťuje společnost SAKO Brno, a. s. Dále je městem prodán společnosti REMAT s. r. o., která obstarává třídění papíru na dotříďovací lince v Brně – Tuřanech. V roce 2006 bylo na sběrných místech a ve sběrných střediscích odpadu vysbíráno 2 778 tun papíru, ve sběrnách oprávněných osob a vrámci sběru ve školkách a školách 3 480 tun.

Recyklace plastů: Technologické zpracování plastů závisí na vlastnostech daného druhu. Nejlépe recyklovatelné jsou PET-lahve. Z nich se vyrábí tenká dutá vlákna, která se používají jako výplň do bund, spacích pytlů, nebo pro výrobu fleecu. Na 1 fleecovou bundu je využito zhruba 25 PET-lahví. Z dalších výrobků to jsou např. technické pásky, fólie a dokonce stavební materiály. Dokonalé třídění umožňuje recyklovat PET-láhve speciálním procesem opět na láhve.

27

Zpracovatelé PET-lahví v ČR jsou např.: Balador Brno, s. r. o., BALADOR EKO, s. r. o. – Technologické recyklační centrum (Ždánice), Empax Eco, s. r. o. (Zlaté Hory), ESOKOM, s. r. o (Kroměříž), Jelínek Trading, s. r. o. (Zlín), KESO, s. r. o. - Věra Keisidisová (Brněnské Ivanovice), Kyjovan VDI, s. r. o., (Kyjov), PETKA CZ, a. s. (Brno – Modřice), Tempos Břeclav, a. s., atd... Svoz PET-lahví pro město Brno zabezpečuje společnost SAKO Brno, a. s.

Třídění

a

následné

využití

má

v kompetenci

společnost

BRNOMETAL s. r. o., které město Brno vytříděné PET-lahve prodává. Za rok 2006 bylo v Brně vyseparováno 570 tun PET-lahví. Z toho 448 tun na sběrných místech a sběrných střediscích odpadu a 122 tun ve sběrných vacích u škol a školek, jejichž provoz zajišťuje společnost BRNOMETAL s. r. o.

Recyklace skla: Ze skleněného odpadu se nejprve ručně vytřídí největší nečistoty. Střepy

putují

na

speciální

automatickou

linku

řízenou

počítači,

kde

se za pomoci drtičů a sít upravují na požadovanou kvalitu, která je pro recyklaci skla zásadní. Následně je směs střepů podrcena a připravena k odvozu do skláren k dalšímu zpracování. Střepy nesmí obsahovat žádné nečistoty, které by mohly negativně ovlivnit kvalitu skla. Pokud se vyrábí sklo bílé nesmí dojít ke smíchání se sklem barevným. Pro město Brno svoz skla obstarává firma van Gansenwinkel, a. s., která přepravuje sklo do Kyjova. Zde je následně odevzdáno společnosti REMAT GLASS, s. r. o., která ho upraví, dotřídí a jako surovinu poskytne tamní sklárně VETROPACK MORAVIA GLASS, a. s, která se řadí mezi přední výrobce

skleněných

obalů

v ČR.

Sortiment

tvoří

především

výrobky

pro potravinářský průmysl. V Brně v roce 2006 bylo celkově vybráno 2 439 tun skla.

Recyklace textilu: Textil se materiálově využívá k výrobě čistících tkanin a netkaných textilií. Částečně se poskytuje i pro humanitární účely. V Brně provádí sběr textilu společnost E+B textil, s. r. o., která provozuje velkoobchod second-hand v Pohořelicích. Jako první v ČR (roku 28

1990) zavedli sběr oděvů a textilního materiálu. Výrobou netkaných textilií se zabývá firma RETEX Ivančice, a. s. Za rok 2007 se touto cestou sebralo 371 tun textilu. Ze separovaného textilu je recyklováno cca 20%, 80% se spálí v brněnské spalovně.

Recyklace stavební suti: Rozvoj recyklace stavební suti nastal v ČR počátkem devadesátých let. Postupem doby, vlivem nárůstů cen za ukládání odpadů na skládky, se recyklace suti zintenzivnila. Stavební a demoliční odpad činí 20 až 25% z celkového produkovaného množství. Při recyklaci stavebního odpadu vznikají různé druhy recyklátů znovu použitelných pro stavební výrobu. Tržní cena recyklátů je ve většině případů nižší nebo srovnatelná s cenou nahrazovaných stavebních materiálů, a navíc odpadá placení za ukládáni na skládky. Stavební

sutě

ze

sběrných

středisek

v Brně

jsou

odváženy

do recyklační firmy DUFONEV, s.r.o. k dalšímu zpracování. V roce 2006 bylo takto využito 4 196 tun stavebních sutí.

3.3.5 Zpětný odběr Výrobcům a dovozcům elektrospotřebičů stanovil zákon o odpadech 185/2001 Sb. dnem 13. srpna 2005 povinnost zabezpečit zpětný odběr elektrospotřebičů pocházejících z domácností. U elektrozařízení uvedených na trh po 13. 8. 2005 financuje zpětný odběr výrobce. Náklady jsou při prodeji součástí ceny výrobku. Pokud byly elektrozařízení dodány na trh před 13. 8. 2005, je zpětný odběr hrazen při nákupu z platby zákazníka a je uváděn zvlášť od ceny výrobku. Výrobci přenesli své povinnosti na tzv. „kolektivní systémy“, tedy jiné právnické

osoby,

které

zajišťují

společné

plnění

povinností

výrobců

(ASEKOL s. r. o., ELEKTROWIN a. s. a Ekolamp s. r. o.). A to na základě smluv s obcemi systému sběru a svozu komunálního odpadu obcí, kdy obce mají na starost v rámci provozu sběrných dvorů i zpětný odběr elektrozařízení. Občan má tedy možnost bezplatně odložit spotřebiče ve sběrných dvorech, které jsou současně i místy zpětného odběru, nebo u kteréhokoliv prodejce při koupi nového výrobku, tzv. výměnným způsobem „kus za kus“.

29

4 Sběrné dvory na území města Brna Statutární město Brno je vlastníkem všech odpadů pocházejících od fyzických osob, tedy od občanů na území obce. Zákonem má stanovenou povinnost zabezpečit provoz systému nakládání s komunálním odpadem, mezi které se řadí sběr, přeprava, třídění, využití či jeho odstranění. Vyhláškou č. 24/2001 město Brno zavedlo na provoz tohoto systému místní poplatek. Platební povinnost má každý občan (i děti), který má na území města Brna trvalý pobyt. Tato částka činí 500 Kč/os a hradí se na Odboru životního prostření magistrátu města Brna (oddělení – poplatky za komunální odpad). Město občanům určuje místa, kam mohou bezplatně odkládat složky komunálního odpadu. Jedná se o sběrné dvory (sběrná střediska odpadů), které jsou součástí systému nakládání s komunálním odpadem Statutárního města Brna. Poplatek je vybírán za odpady stavební a demoliční (suť 0,50 Kč/1kg), odpady z demontáže a údržby vozidel (pneumatiky 30 Kč/1ks) a za některé odpady z olejů a kapalných paliv dle platného ceníku. Tyto pravidla stanovuje obecně závazná vyhláška č. 6/2005 o nakládání s komunálním a stavebním odpadem na území Statutárního města Brna.

Provoz prvních sběrných středisek v Brně započal rok 1995, v roce 2005 jich bylo funkčních již 47. Na konci roku 2007 bylo v činnosti 45 sběrných středisek odpadů, z toho 42 sloužilo i jako místo zpětného odběru. V současnosti je v provozu na území města Brna 42 sběrných dvorů, tři z nich neposkytují zpětný odběr (Blatouchova, Húskova, Nezamyslova). Pro porovnání v Praze je v současnosti pouze dvanáct sběrných středisek odpadů. Výhradním vlastníkem sběrných středisek odpadů je Statutární město Brno. Některá střediska provozuje přímo město, pro některá najímá se souhlasem Krajského úřadu provozovatele, jimž za provoz platí. Výjimku tvoří sběrný dvůr Drozdí, který pro město Brno zdarma provozuje územní městská část Ořešín.

30

Seznam sběrných středisek na území města Brna: MĚSTSKÁ ČÁST

ULICE

Bohunice Bosonohy

Ukrajinská Pražská Bratří Žurků Kšírova Košuličova Dusíkova Kalouhova Bieblova Okružní Útěchovská Jana Svobody Plynárenská Jílová-Víděňská Veveří Vaňkovo náměstí U Zoo Práteřní Blatouchova∗ Húskova* Mírová Zámecká Atriová Plástky Žebětínská Pastviny Milíčova J. Faimonové Líšeňská Slaměníkova Oblá Drozdí Hapalova Rysova Mikulčická Zemanova-Černozemní Černovičky Vltavská Točná Malínská Sladovnická Sochorova Korejská Pod Kopcem Nezamyslova*

Brno-jih

Brno-sever

Brno-střed

Bystrc Černovice Chrlice Ivanovice Jehnice Kohoutovice Komín Královo Pole Líšeň Maloměřice, Obřany Nový Lískovec Ořešín Řečkovice, Medlánky Slatina Starý Lískovec Tuřany Žabovřesky Žebětín Židenice

∗

SSO nejsou místem zpětného odběru SSO, kde je samostatně sbírán biologicky rozložitelný odpad

31

Firmy zajišťující jejich provoz díky souhlasu Krajského úřadu: PROVOZOVATEL

SSO Bratří Žurků Dusíkova J. Faimonové Jana Svobody Jílová-Víděňská Kalouhova Košuličova Malínská Oblá Okružní Plástky

Statutární město Brno

Plynárenská Pod Kopcem Práteřní Rysova Sladovnická U Zoo Ukrajinská Útěchovská Vaňkovo náměstí Veveří Zámecká Žebětínská Blatouchova Húskova Korejská

.A.S.A., spol. s.r.o.

Líšeňská Mírová Točná Vltavská Černovičky

TS Slatina

Mikulčická Zemanova-Černozemní Kšírova

SAKO BRNO, a.s.

Pastviny

ECOTECHNIEK CZ, spol. s.r.o.

Atriová Bieblova

TASO-Macháčková ÚMČ Brno-Ořešín DVOŘÁK comte, a.s. SITA Moravia, a.s. AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.

Nezamyslova Drozdí Hapalova Milíčova Pražská

32

Většina sběrných středisek odpadu v Brně nesplňuje požadavky uvedené v kapitole 3.2, tj. zastřešení, minimální rozlohu 1500 m2, ani optimální rozmístění vzhledem k hustotě zalidnění. Sběrné dvory musí vyhovovat pouze po stránce dispoziční. Z tohoto důvodu se v některých městských částech setkáváme s vyšším počtem, a naopak v jiných zcela chybí. K těmto městským částem se řadí Kníničky, Jundrov, Vinohrady a čerstvě i Útěchov. Občané však mohou využívat kterýkoli sběrný dvůr v ostatních městských částech nebo tzv. sběrových dnů. Sběrové dny ze zákona probíhají minimálně 2x ročně, v předem daných termínech se na stanovené místo přistaví velkokapacitní kontejner, kam mají občané možnost umístit objemný nebo nebezpečný odpad. Případnou vyšší frekvenci sběrových dnů si určují jednotlivé městské části sami. Ve sběrných střediscích odpadu nedochází k úpravě ani ke zpracování shromážděných odpadů, tudíž nejsou zdrojem hluku ani emisí a negativně neovlivňují lidské zdraví, ani životní prostředí. Všechny sběrné dvory se řídí provozním řádem. V městské části Brno – Vinohrady se pořádají sběrové dny objemného odpadu na Pálavském náměstí. Co se týče svozu nebezpečného odpadu provádí se formou tzv. mobilního svozu na zastávkách: Vlčnovská, Prušánecká, Brenecká, Velkopavlovická, parkoviště Bzenecká, tržiště Pálavské náměstí, Valtická, Mutěnická a Čejkovická. Městská část Brno – Jundrov využívá pro sběrové dny tři místa: konečnou stanici MHD linky č.67, parkoviště Nálepkova x Olšová a parkoviště na Jasanovské ulici. Mobilní sběr nebezpečného odpadu (sbírají se: barvy, laky, tmely, mořidla, lepidla, ustalovače, barviva, bělidla, oleje, maziva, zaolejované hadry, akumulátory, monočlánky, ředidla, louhy, kyseliny, nevyužité léčivo, tonery, obaly od sprejů atd...) probíhá ve stanovených dnech na zastávkách Dubová, Březová, Nálepkova – Olšová, Šeříková – parkoviště, Jasanová, SK Jundrov – Veslařská a Výšina – Veslařská Městská

část

Brno – Kníničky,

pořádá

sběrové

dny

na

ulici

K Bukovinám. Svoz nebezpečného odpadu probíhá na zastávkách: U Luhu, Ondrova, K Bukovinám, U Památníku a na křižovatce Přehradní – Rekreační.

33

4.1 Provozní řád Nedílnou součásti provozního řádu je seznam odpadů s katalogovými čísly jednotlivých odpadů, které lze ve středisku odebírat. Sortiment odebíraných odpadů vychází především z potřeb a požadavků Statutárního města Brna, kterým je i určován. Tento seznam je viditelně umístěn spolu s platným ceníkem. Ceny se dělí na „cena-občané“, „cena-ostatní osoby“. Za „občany“ jsou považovány fyzické osoby s trvalým pobytem na území města Brna, které platí místní poplatek za provoz systému nakládání s komunálním odpadem. „Ostatní osoby“ jsou ti, kteří mají trvalý pobyt mimo město Brno, nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání a právnické osoby. Provozní řád dále obsahuje základní údaje o zařízení (název zařízení, vlastníka, provozovatele, údaje o sídlech příslušných dohlížecích orgánů…atd.), popisuje účel zařízení, jeho charakter, technologii a obsluhu zařízení, monitorování provozu, organizační zajištění, vedení evidence odpadů, opatření pro případ havárie, bezpečnost provozu a ochranu životního prostředí a zdraví lidí. Odpady jsou zde tříděny a odděleně shromaždovány, podle druhů v nádobách či kontejnerech, které jsou pro tento účel určeny a jsou označeny názvem shromažďovaného odpadu. Kontejnery mají objem: 5,5 m3, 7,5 m3, 10 m3. Po naplnění je odpad vyprázdněn a předán oprávněným osobám k využití, k recyklaci nebo odstranění. Pro nebezpečné složky odpadu jsou určeny speciální uzamykatelné kontejnery (odzkoušeny státní zkušebnou a státem akreditovanou laboratoří), které jsou umístěny na zpevněné ploše. Svým technickým provedením musí předejít úniku nebezpečných látek, odolat případné manipulaci neoprávněnou osobou a zabezpečit tak ochranu životního prostředí. Podle vyhlášky 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s opady je nutné tyto kontejnery označit včetně názvu a katalogového čísla i identifikačními listy sbíraného odpadu. Ty zahrnují – název odpadu, jeho kód, fyzikální a chemické vlastnosti, nebezpečné vlastnosti, bezpečnostní opatření při manipulaci, skladování a přepravě, opatření při nehodách, haváriích či požárech a ostatní důležité údaje. Odvozem a odstraněním nebezpečného odpadu je v Brně pověřena firma SITA CZ, a. s, které město Brno za tyto služby platí.

34

Za dodržování všech pravidel provozního řádu odpovídá obsluhující pracovník, který při nástupu a dále 1x za dva roky absolvuje školení BOZP (bezpečnost práce) a PO (požární ochrany). Jeho povinností je také evidence provozního deníku, kam zaznamenává datum příjmu i odvozu odpadů, katalogové číslo, název a množství odpadu, číslo vystaveného pokladního dokladu, IČO, název a adresu firmy či občana, který odpad přivezl. Doklady o přijatých odpadech jsou evidovány minimálně 5 let. Rovněž je vedena i evidence odpadů odvážených k zneškodnění či recyklaci. Zde se zapisuje včetně data, katalogového čísla a názvu, název dopravce, typ vozidla a jeho SPZ. Obsluhující pracovník rovněž zodpovídá za řádné uložení odpadů, za dodržování bezpečnostních předpisů, inkasuje poplatky za odběr odpadů, provádí jeho vizuální kontrolu a pokud pojme podezření na nevhodné složení je v jeho kompetenci tento odpad odmítnout. Pro případ možné havárie jsou sběrné dvory vybaveny sorbenty, hasícími přístroji a lékárničkou. Pokud dojde k havárii, je nutné provést opatření uvedená v identifikačních listech odpadů. Jedná-li se o únik pevného nebezpečného odpadu – sebere se nebo smete a uloží se zpět do původního či náhradního obalu. V případě úniku nebezpečné kapaliny, je nutné zabránit jejímu dalšímu rozlití posypáním vhodným sorbentem. Nasycený sorbent se poté uloží do plastových pytlů a předá oprávněné osobě ke zneškodnění. Při takovéto manipulaci je důležité použít ochranné pomůcky (ochranné rukavice, brýle, popř. oblek) a následně informovat odpovědné pracovníky společnosti, které ji nahlásí dohlížecím orgánům.

4.2 Sběrný dvůr Dusíkova Pro diplomovou práci jsem si vybrala sběrný dvůr DUSÍKOVA, který se nachází v blízkosti mého bydliště. Vlastníkem a zároveň i provozovatelem je Statutární město Brno. Sběrný dvůr o přibližné rozloze 880 m2 je umístěn na ulici Dusíkova (katastrální území Lesná v Brně, parcela č. 910/1), roční kapacita sebraného odpadu činí 900 tun. Statutární město Brno podalo žádost na Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, o udělení souhlasu k provozování zařízení ke sběru a výkupu odpadů – sběrné středisko odpadu na ulici Dusíkova, spolu

35

s převodem užívacích práv ze společnosti AVE CZ odpadové hospodářství, s. r. o. Souhlas byl vydán 2. 1. 2007 na dobu určitou (do 31.12. 2010) za plnění jistých podmínek: •

jakákoli změna provozního řádu musí být projednána s Krajským úřadem

•

musí být dodrženo stanovisko Krajské hygienické stanice JMK

•

maximum přijatého nebezpečného odpadu je 100 tun za rok

Za zajímavost a omezující prvek sběrného střediska Dusíkova považuji dva vodovodní řady DN 350 a DN 250, provozované Brněnskými vodárnami a kanalizacemi, a. s., které procházejí areálem SSO. Z této skutečnosti vyplývají určité bezpečnostní požadavky. •

kontejnery s odpadem i jiné objekty a skládky materiálu nesmí být umístěny v ochranném pásmu, což představuje 1,5 m na obě strany půdorysně od vnějšího líce potrubí

•

v případě havárie na vodovodních řadech v areálu střediska nenesou Brněnské vodárny a kanalizace náklady na způsobené škody

•

pracovníkům Brněnských vodáren a kanalizací musí být umožněn přístup do sběrného dvoru

•

na viditelném místě u vstupu do areálu musí být umístěn kontakt na osobu odpovědnou za přístup do sběrného dvora, tento kontakt musí být sdělen obvodovému technikovi vodárenského provozu.

Na oddělené shromažďování odpadu je středisko vybaveno sběrnými nádobami a kontejnery (o objemu 5,5 m3, 7,5 m3, 10 m3), které se využívají pro odpad: •

komunální – určený na skládku

•

železný

•

spalitelný do 0,5 m

•

spalitelný nad 0,5 m

•

bioodpad

•

suť

•

sklo bílé, barevné

•

PET-lahve

36

•

textil

•

papír

•

nebezpečný (zvlášť umístěny – barvy, ředidla a laky; obaly obsahující zbytky nebezpečných látek; olovněné akumulátory a nikl-kadmiové baterie a akumulátory; lineární zářivky; úsporné zářivky a výbojky)

Pro nebezpečný odpad slouží kontejnery ECOTRAINER (o obsahu 200 kg), jejichž dodavatelem je Ecotechniek-East s. r. o., Praha a kontejnery typu KAO 9-V.2., KAO 7-V.4. a KPO 9-V.5 od firmy SSB Metcom a. s., Letovice. Všechny jsou opatřeny atestem.

Je zde vyhrazeno i místo pro zpětný odeběr: •

velkých a malých domácích spotřebičů včetně chladniček

•

elektro-nářadí a nástrojů

•

trubicových a úsporných zářivek, výbojek

•

televizorů, PC monitorů

•

výpočetní a telekomunikační techniky

•

spotřební elektroniky

•

hraček, vybavení pro volný čas a sport

37

DISPOZIČNÍ SCHÉMA SD DUSÍKOVA 22 m

SUŤ SUŤ

SPALITELNÝ DO 0,5 m

SPALITELNÝ NAD 0,5 m

PROSTOR PRO PNEUMATIKY

ŽELEZO

LINEÁRNÍ ZÁŘIVKY SKLÁDKA ÚSPORNÉ ZÁŘIVKY A VÝBOJKY 15 01 10* 08 01 17*

BIOODPAD

16 06 01* SKLÁDKA KOMUNÁL

BÍLÉ SKLO

40 m

BAREVNÉ SKLO

PAPÍR

TEXTIL

PET-LAHVE

BUŇKA

OSVĚTLENÍ PROSTOR PRO LEDNICE A ELEKTORNIKU

15 01 10* 08 01 17* 16 06 01* 16 06 02* -

obaly obsahující zbytky NL odpady z odstranění barev, laků olovněné akumulátory nikl-kadmiové baterie

VSTUP

38

5 Produkce odpadu K určení produkce odpadů bylo využito podkladů z Magistrátu města Brna za období 2001–2006.

5.1 Produkce odpadu ve SD Dusíkova w Rok 2001: Největší podíl ze všech složek vybraného odpadu zaujímal směsný komunální odpad (201 tun). Nejmenší část tvořil polystyrén, jehož objem (0,43 tun) je vzhledem k ostatním složkám tak malý a zanedbatelný, že z důvodu přehlednosti grafu byl sloučen s dalšími odpady nepřesahujícími množství 2 t/rok (tj. biologickým odpadem – 0,53 tun; plastovými fóliemi – 1,02 tun; sklem – 1,54 tun a PET-láhvemi – 1,61 tun) do „ostatního odpadu“ (viz Obr. 5.1.1).

ostatní odpad pneumatiky

5 1%

textil

6 1%

7 1%

13 2%

201 38%

lednice + TV

40 7% 42 8%

papír kov

67 12%

dřevo stavební a demoliční odpad směsný komunální odpad

159 30%

Obr. 5.1.1 Množství odpadu v tunách za rok 2001

Díky 540 tunám odloženého odpadu se sběrný dvůr Dusíkova umístil na osmém místě ze 48 fungujících sběrných středisek. Prvenství zaujalo sběrné středisko Sochorova (3 038 tun) a nejméně odpadu občané odložili ve středisku Plotní (22 tun).

39

w Rok 2002: V tomto roce se začalo se sběrem velkoobjemného odpadu, jeho množství (147 tun) se stalo hlavní příčinou růstu celkového objemu odpadu o 9,3% na 590 tun. Zároveň došlo k rapidnímu úbytku směsného komunálního odpadu (o více než 50%), a dřeva (o 18%) (viz Obr. 5.1.2). Nejméně bylo uloženo plastů (fólií – 0,23 tun). Mezi „ostatní odpad“ se dále začlenil odpad biologicky

rozložitelný

(0,78 tun),

biologicky

nerozložitelný

(0,81 tun)

a

polystyrén (1,02 tun).

textil 3 0%

2 0%

sklo

3 0%

4 1%

PET-lahve ostatní odpad pneumatiky

185 32%

lednice + TV

2 0%

13 2%

41 7% 45 8%

papír

55 9%

kov dřevo směsný komunální odpad objemný odpad

147 26%

90 15%

stavební a demoliční odpad

Obr. 5.1.2 Množství odpadu v tunách za rok 2002

Z 51 sběrných dvorů se sběrný dvůr Dusíkova zařadil na sedmé místo. Jako první bylo opět středisko Sochorova (3 386 tun), a na posledním místě sběrný dvůr Kučerova (14 tun).

40

w Rok 2003: V tomto roce nastal největší pokles v množství odloženého odpadu (téměř o 24%). Ve sběrném dvoře Dusíkova občané města Brna uložili nejméně odpadu za celých hodnocených šest let – 450 tun. Objemný odpad vzrostl minimálně (pouze o 1,5%), došlo ke snížení všech objemově významnějších složek (dřeva o 75%, stavebního a demoličního odpadu o 30%, směsného komunálního odpadu o 27%, kovu o 24%) (viz Obr. 5.1.3). Do „ostatního odpadu“ byl zařazen biologicky rozložitelný materiál (0,32 tun), plast (1,89 tun), textil (0,41 tun) a sklo (1,43 tun).

PET-lahve pneumatiky 2 0%

ostatní odpad lednice + TV

2 0%

4 1%

10 2%

149 34%

dřevo

13 3%

34 8% 37 8%

kov papír

66 15%

směsný komunální odpad 132 29%

stavební a demoliční odpad objemný odpad

Obr. 5.1.3 Množství odpadu v tunách za rok 2003

Sběrný dvůr Dusíkova z 50 sběrných středisek klesl na šestnácté místo, nejvíce odpadu bylo uloženo ve sběrném středisku Sochorova (3 878 tun), nejméně ve středisku Holzova (47 tun).

41

w Rok 2004: V tomto roce byl zaznamenán opětovný nárůst odpadu, a to jak stavebního,

tak

i

objemného.

Celková

produkce

vzrostla

vzhledem

k předešlému roku téměř o 20%, tedy na 535 tun. Stavebního odpadu bylo uloženo o 70 tun více než v roce 2003. Nezanedbatelný je také růst odpadu směsného komunálního (o 21 tun => nárůst o 31%) a objemného (o 33 tun => nárůst o 22%). Procentuálně je výrazné i snížení dřeva (o 49% => o 7 tun). Přesto zůstává celková produkce nižší než v roce 2001 (viz Obr. 5.1.4). Nejméně bylo vybráno polystyrénu (0,32 tun), který je součástí „odpadu ostatního“ spolu s biologicky rozložitelným odpadem (0,60 tun), PET-láhvemi (1,21 tun) a sklem (1,87 tun).

ostatní odpad lednice + TV 4 1%

201 38%

dřevo

5 1%

7 1%

16 3% 33 6%

kov

86 16%

papír směsný komunální odpad 182 34%

objemný odpad stavební a demoliční odpad

Obr. 5.1.4 Množství odpadu v tunách za rok 2004

V tomto roce se zredukoval počet sběrných středisek na 47. Sběrný dvůr Dusíkova s množstvím odpadu 535 tun zaujal dvacáté místo. Prvenství patřilo středisku Sochorova (3 605 tun), poslední – 47. místo zaujalo středisko Bratří Žůrků (54 tun).

42

w Rok 2005: Celková produkce odpadu se výrazně nezměnila, prakticky zůstala na stejné úrovni jako v roce 2004, vzrostla o 0,5% a činila 537 tun. Objemově se zaměnil objemný odpad za stavební a demoliční (viz Obr. 5.1.5). V „ostatním odpadu“ byly sečteny složky: textil (0,92 tun), polystyrén (1,20 tun), pneumatiky (1,34 tun), PET-lahve (1,43 tun) a sklo (1,54 tun).

lednice + TV ostatní odpad 4 1%

dřevo

6 1%

8 1%

16 3%

215 41%

kov

33 6% 76 14%

papír směsný komunální odpad stavební a demoliční odpad

180 33%

objemný odpad

Obr. 5.1.5 Množství odpadu v tunách za rok 2005

V tomto roce bylo v provozu 48 sběrných dvorů. Středisko Dusíkova si udrželo dvanáctou příčku, stejně jako Sochorova první (3 830 tun), nejméně odpadu se vybralo ve sběrném dvoře Bratří Žůrků (58 tun).

43

w Rok 2006: V roce 2006 byl zaznamenán největší nárůst, téměř o 30%. Celkový objem separovaného odpadu vzrostl o 157 tun a činil 694 tun. Příčinou je neustále vzrůstající množství objemného odpadu (o 43% => 93 tun více) včetně rostoucí

tendence

stavebního

a

demoličního

odpadu.

Nejmenší

část

reprezentovali pneumatiky (0,15 tun), dále pak polystyrén (1,44 tun), PET-lahve (1,57 tun) a sklo (1,98 tun).

dřevo ostatní odpad lednice + TV

3 0%

308 44%

kov

5 1%

11 2%

13 2%

33 5% 84 12%

papír směsný komunální odpad 236 34%

stavební a demoliční odpad objemný odpad

Obr. 5.1.6 Množství odpadu v tunách za rok 2006

V tomto roce bylo v provozu na území města Brna 47 sběrných dvorů. Dvůr Dusíkova se zařadil na deváté místo, prvenství si opět udrželo středisko Sochorova (5 536 tun), stejně tak i středisko Bratří Žůrků, na které i tento rok bylo odloženo nejméně odpadu ze všech (48 tun).

44

5.2 Porovnání produkce odpadu ve SD Dusíkova w Objemný odpad: Objemný odpad tvoří největší složku komunálního odpadu. Od roku 2001 jeho objem ve sběrném dvoře Dusíkova vzrostl o 110%, což představuje 161 tun (viz Obr 5.2. 1).

350

308

300 250

tun

200

147

149

2002

2003

182

215

2004

2005

150 100 50 0 2001

2006

rok Obr. 5.2.1 Porovnání produkce objemného odpadu (2001–2006)

w Stavební a demoliční odpad: Druhá

nejobjemnější

složka

komunálního

odpadu,

ukládaná

ve sběrném dvoře Dusíkova, připadá na stavební a demoliční odpad. Oproti roku 2001 vzrostl téměř o 50%, tedy o 77 tun (viz Obr. 5.2.2).

236

250 185

200

tun

159

201

180

2004

2005

132

150 100 50 0 2001

2002

2003

2006

rok Obr. 5.2.2: Porovnání produkce stavebního a demoličního odpadu (2001–2006)

45

w Směsný komunální odpad: Směsný komunální od roku 2001 zaznamenal pokles o 117 tun, což představuje 58% (viz Obr. 5.2.3).

250 201

tun

200 150 90

100

86

76

84

2004

2005

2006

66 50 0 2001

2002

2003

rok Obr. 5.2.3: Porovnání produkce směsného komunálního odpadu (2001–2006)

w Dřevo: U odpadového dřeva nastal největší procentuální pokles, téměř o 96% (viz Obr. 5.2.4).

75

67 55

tun

60 45 30

13

15

7

8

3

2004

2005

2006

0 2001

2002

2003

rok Obr. 5.2.4: Porovnání produkce dřevěného odpadu (2001–2006)

46

w Kovy: Snížení bylo zaznamenáno i u kovového odpadu, který poklesl o 70%, tj. 29 tun (viz Obr. 5.2.5).

50

45

42

tun

40

34

30 16

20

16 13

10 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

rok Obr. 5.2.5: Porovnání produkce kovového odpadu (2001–2006)

w Papír: U sběru papíru byl zaznamenán pokles o 17% (viz Obr. 5.2.6). Pokles byl pravděpodobně způsoben rozmístěním většího počtu kontejnerů, určených k separaci této komodity, ve všech obytných částech.

50

tun

40

40,4

41,3

37,4 32,8

32,7

32,6

2004

2005

2006

30 20 10 0 2001

2002

2003

rok Obr. 5.2.6: Porovnání produkce papírového odpadu (2001–2006)

47

w PET-lahve: V roce 2002 byla ve sběrném Dvoře zaregistrována největší separace PET-lahví pro celé sledované období. Od roku 2002–2004 došlo k 56% poklesu a následně k opětovnému růstu na cca o 30% (viz Obr. 5.2.7).

3,0

2,7

2,5 2,1

tun

2,0

1,6

1,5

1,4

1,6

2005

2006

1,2

1,0 0,5 0,0 2001

2002

2003

2004

rok Obr. 5.2.7 Porovnání produkce odpadu z PET-lahví (2001–2006)

w Lednice a televizory: Tato složka komunálního odpadu má od počátku sledovaného období až do roku 2005 trvale klesající sklon. V roce 2006 byl zaznamenán nárůst téměř o 195%, tj. o 7,4 tun (viz Obr. 5.2.8).

14

13,2

13,1 11,2

12

10,2

tun

10 8 5,2

6

3,8

4 2 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

rok Obr. 5.2.8 Porovnání produkce odpadu z TV a lednic (2001–2006)

48

5.3 Celková produkce odpadu ve SD v Brně Rok 2001: V roce 2001 největší objem zaujaly odpady – směsný komunální (6 003 tun), stavební a demoliční (4 967 tun) a biologicky nerozložitelný (3 777 tun). Nejméně bylo plastů (19 tun), ty spolu s dalšími složkami nepřesahujícími 100 tun (biologicky rozložitelným odpadem – 22 tun, PETláhvemi – 45 tun, sklem – 83 tun), byly z důvodu přehlednosti grafů sloučeny do jedné skupiny jako „ostatní odpad“ (viz Obr. 5.3.1).

pneumatiky textil 103 1%

ostatní odpad lednice + TV papír

150 1%

168 1%

249 1%

587 3%

6003 31%

1407 7% 2076 11%

kovy dřevo biologicky nerozložitelný odpad stavební a demoliční odpad

4967 25%

3777 19%

směsný komunální odpad

Obr. 5.3.1 Celkové množství odpadu v tunách za rok 2001

V tomto roce bylo evidováno 48 sběrných dvorů, ve kterých se nashromáždilo 19 485 tun odpadu.

49

w Rok 2002: V roce 2002 měl největší podíl stavební a demoliční odpad, který vzrostl o 20%. Stejně jako u sběrného střediska Dusíkova se i ve všech ostatních střediscích v tomto roce začalo se sběrem objemného odpadu, který také zabírá 26% z celkové produkce (5 830 tun). Procentuální pokles sběrného komunálního odpadu byl velmi podobný – o 55%. Mírný nárůst zaznamenal sběr kovu (o 4% => o 61 tun více) (viz Obr. 5.3.2). Do „ostatního odpadu“ jsou zde začleněny uliční smetky (17 tun), které tvoří nejmenší složku, dále PETlahve (54 tun), sklo (62 tun), biologicky rozložitelný odpad (83 tun) a textil (84 tun).

pneumatiky lednice + TV 315 1%

ostatní odpad papír 5983 28%

kovy

323 1%

734 3% 1468 7%

117 1%

dřevo

2216 10%

bilogicky nerozložitelný odpad směsný komunální odpad

2518 11%

objemný odpad

5830 26%

2704 12%

stavební a demoliční odpad

Obr. 5.3.2 Celkové množství odpadu v tunách za rok 2002

V tomto roce byly otevřeny další tři dvory (Holzova, Oblá, Vaňkovo náměstí). Množství vyseparovaného odpadu ze všech 51 sběrných středisek vzhledem k minulému roku stouplo o 14%, tedy na 22 209 tun.

50

w Rok 2003: V roce 2003, narozdíl od sběrného dvoru Dusíkova, který v této době zaznamenal obrovský pokles odpadu, došlo v celkovém měřítku k jeho stagnaci (pokles byl méně než o 1%). A to z toho důvodu, že na jedné straně došlo k mohutnému poklesu biologicky nerozložitelného odpadu. Ten z téměř 3 000 tun klesl na pouhých 34 tun a byl tak zařazen do „ostatního odpadu“ spolu biologicky rozložitelným odpadem – 48 tun, textilem – 70 tun, sklem – 55 tun, PET-láhvemi – 55 tun a plasty, kterých se vysbíralo nejméně – 19 tun. Včetně poklesu produkce dřeva o 39% (- 854 tun). A na straně druhé byl zaznamenán nárůst objemného odpadu (o 37% => + 2 189 tun), směsného komunálního odpadu (o 36% => + 964 tun) (viz Obr. 5.3.3).

pneumatiky ostatní odpad lednice + TV papír

104 0%

281 1%

377 2%

758 3%

8012 37%

kovy dřevo

1230 6% 1362 6% 3668 17%

směsný komunální odpad stavební a demoliční odpad objemný odpad

6212 28%

Obr. 5.3.3 Celkové množství odpadu v tunách za rok 2003

V tomto roce byly zrušeny dva sběrné dvory (Kučerova, Plotní) a jeden byl nově otevřen (Novoměstská). Celková produkce ze všech 50 sběrných středisek činila 22 005 tun.

51

w Rok 2004: V roce 2004 vzrostl objem odpadu o necelé 4% (+ 789 tun). Objemného odpadu bylo o 1 093 tun více než rok předešlý (nárůst o 14%), stejně tak i směsného komunálního (+ 844 tun => nárůst o 23%). Pokles byl registrován u dřeva (o 45% => - 609 tun), kovu (o 31% => - 383 tun) a velmi mírný pokles byl zaznamenán u stavebního a demoličního odpadu (o 1% => - 69 tun). Do „ostatního odpadu“ byly začleněny plasty, zaujímaly nejmenší objem (17 tun), PET-láhve (44 tun), sklo (55 tun), textil (57 tun), pneumatiky (66 tun), biologicky rozložitelný odpad (88 tun) (viz Obr. 5.3.4).

ostatní odpad lednice + TV 327 1%

papír

390 2%

717 3%

753 3%

847 4%

dřevo 4512 20%

kovy směsný komunální odpad stavební a demoliční odpad

9105 40%

6143 27%

objemný odpad

Obr. 5.3.4 Celkové množství odpadu v tunách za rok 2004

V tomto roce byly z provozu vyřazeny další tři sběrné dvory (Hapalova, Holzova, Hybešova). Celkový počet se snížil na 47 sběrných středisek, v nichž se vybralo 22 794 tun odpadu.

52

w Rok 2005: V roce 2005 byl evidován mírný nárůst, pouze o 4% stejně jako v předešlém roce. Jediný významný růst zaznamenal objemný odpad (o 30% => + 2731 tun). Pokles nastal u odpadu stavebního a demoličního (o 18% => - 1052 tun), u směsného komunálního (o 16% => - 718 tun) a u kovu (o 6% => -53 tun). Nejmenší

množství opět zabraly plasty (25 tun)

Do „ostatního odpadu“ byl zahrnut biologicky rozložitelný odpad (31 tun), sklo (48 tun), pneumatiky (61 tun), PET (62 tun) a textil (68 tun) (viz Ob. 5.3.5).

ostatní odpad lednice + TV

295 1%

348 1%

775 3%

777 3%

dřevo

794 3%

papír 3794 16%

kovy směsný komunální odpad stavební a demoliční odpad

11836 51%

5099 22%

objemný odpad

Obr. 5.3.5 Celkové množství odpadu v tunách za rok 2005

Středisko Hapalova bylo v tomto roce opět uvedeno do provozu. Občané města Brna měli možnost využít 48 sběrných dvorů, ve kterých se uložilo 23 718 tun odpadu.

53

w Rok 2006: V roce 2006 byl registrován opětovný růst produkce odpadu, který činil bezmála 12% (+ 2 715 tun). Nastal pokles takřka u všech druhů odpadu – směsného komunálního (o 27% => - 1 038 tun), stavebního a demoličního (o 18% => - 895 tun), u kovového (o 14% => - 108 tun) a dřevěného (o 13% => - 103 tun). V případě objemného odpadu bylo odebráno o 42% více, množství tedy vzrostlo o 4 952 tun (viz Obr. 5.3.6). Nejmenší množství měly složky „ostatního odpadu“ – plasty (25 tun), pneumatiky (45 tun), textil (47 tun), biologicky rozložitelný odpad (48 tun) a sklo (80 tun).

lednice + TV ostatní odpad

303 1%

671 3%

686 3%

228 1%

dřevo kovy

803 3% 2754 10%

papír směsný komunální odpad stavební a demoliční odpad

4196 16%

16793 63%

objemný odpad

Obr. 5.3.6 Celkové množství odpadu v tunách za rok 2006

V roce 2006 se uzavřelo středisko Novoměstská, město Brno tedy provozovalo 47 sběrných dvorů, které pojaly odpad o hmotnosti 26 433 tun.

54

5.4 Porovnání celkové produkce odpadu ve SD v Brně w Objemný odpad: Objemný odpad představuje největší podíl ze všech vybraných druhů odpadu. Má neustále rostoucí tendenci (viz Obr. 5.4.1) a průběhu sledovaných

tun

let vzrostl téměř o 200%.

16 793

18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0

11 836 9 105 8 012 5 830

2001

2002

2003

2004

2005

2006

rok Obr. 5.4.1 Porovnání produkce objemného odpadu (2001–2006)

w Stavební a demoliční odpad: Hned po objemném odpadu zaujímá největší část odpadu odloženého ve sběrných dvorech. Od roku 2003 má klesající charakter (viz Obr. 5.4.2).

7 000 6 000

5 796

6 198

6 143

4 947

5 091

tun

5 000

4 196

4 000 3 000 2 000 1 000 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

rok Obr. 5.4.2: Porovnání produkce stavebního a demoličního odpadu (2001–2006)

55

w Směsný komunální odpad: Produkce směsného komunálního odpadu ve sledovaném časovém úseku objemově nepřekročila rok 2001. Za poslední 3 roky bylo zaregistrováno snížení objemu (viz Obr. 5.4.3), což může být následek vylepšených metod sběru separovaných využitelných složek komunálního odpadu.

7 000

6 003

6 000

4 512

tun

5 000

3 668

4 000

3 794 2 754

2 704

3 000 2 000 1 000 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

rok Obr. 5.4.3: Porovnání produkce směsného komunálního odpadu (2001–2006)

w Dřevo: V rozmezí šesti let dřevěný odpad zaznamenal procentuelně obrovský pokles, téměř o 67% (viz Obr. 5.4.4). Výrazné snížení pravděpodobně souvisí s neustále rostoucí cenou za tepelnou energii, proto se více využívají možnosti levnějšího způsobu vytápění dřevem.

2 500 2 076

2 216

2 000 1 362

tun

1 500 1 000

753

775

671

2004

2005

2006

500 0 2001

2002

2003

rok Obr. 5.4.4: Porovnání produkce dřevěného odpadu (2001–2006)

56

w Kovy: Sběr kovu se od roku 2001 do roku 2006 vyznačuje významným poklesem o 51% (viz Obr: 5.4.5), který může být reakcí na ztenčení zásob těchto vyčerpatelných surovin. Celkově jejich hodnota stoupla a upřednostňuje

tun

se prodej ve výkupnách před odložením do sběrných dvorů.

1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0

1 468 1 407 1 230 847

2001

2002

2003

2004

794

686

2005

2006

rok Obr. 5.4.5: Porovnání produkce kovového odpadu (2001–2006)

w Papír: Papír

má

jako

jedna

z mála

složek

odpadu

rostoucí

směr.

Ve sledovaném období vzrostl celkem o 218 tun, což představuje takřka 37% (viz Obr. 5.4.6). Tento nárůst může být zapříčiněn dokonalejším systémem

tun

sběru využitelných složek odpadu.

900 800 700 600 500 400 300 200 100 0

734

758

2002

2003

717

777

803

2004

2005

2006

587

2001

rok Obr. 5.4.6: Porovnání produkce papírového odpadu (2001–2006)

57

w PET-lahve: PET-lahve mají v porovnání s celkovým množstvím odpadu minimální význam. Samozřejmě jinak je tomu z hlediska využitelnosti. V průběhu šesti let v zásadě dochází k mírnému růstu (viz Obr. 5.4.7).

70 60

tun

50

54

55

62

60

2005

2006

45 44

40 30 20 10 0 2001

2002

2003

2004

rok Obr. 5.4.7 Porovnání produkce odpadu z PET-lahví (2001–2006)

w Lednice a televizory: V první fázi pozorovaného období mají tyto komodity charakter stoupající a v následujících letech klesající (viz Obr. 5.4.8). Vrchol v roce 2004 může být zapříčiněn nástupem plazmových a LCD televizorů, nahrazujících stávající typy, které se ve většině případů odložily do sběrných dvorů. Je možné předpokládat, že po čase přijde na trh opět nový produkt, který zapříčiní opakovaný růst odložené elektroniky (včetně elektrospotřebičů) a kdyby se produkce těchto odpadů sledovala v delším časovém intervalu, křivka by získala tvar sinusoidy.

58

tun

450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

377

390 348

315 249

2001

228

2002

2003

2004

2005

2006

rok Obr. 5.4.8 Porovnání produkce odpadu z TV a lednic (2001–2006)

59

6 Závěr Odpadové

hospodářství

ČR

se

řídí

především

zákonem

č. 185/2001 Sb., o odpadech a zákonem č. 477/2001 Sb., o obalech. Podle zprávy Životního prostředí celková produkce odpadů od roku 2004 trvale klesá. Snížení způsobil zejména pokles produkce škváry, zeminy a nezpracované strusky. Za rok 2006 bylo vyprodukováno 28,1 mil. tun odpadů. Komunální odpad se v letech 2003 až 2006 pohybuje mezi 4,4–4,6 mil. tun, což představuje 12–15% z celkové produkce.

Z údajů poskytnutých Magistrátem města Brna vyplývá, že občané vytváří stále větší množství komunálního odpadu (viz Obr. 6.1), jehož největší podíl tvoří odpad objemný, stavební a demoliční a směsný komunální. PETlahve, sklo a textil jsou vzhledem k celkovému množství zanedbatelné.

30000 25000 20000

tun

19485

22209

22005

23718

26433

2005

2006

22794

15000 10000 5000 0 2001

2002

2003

rok

2004

Obr. 6.1 Celková produkce odpadu za období 2001–2006

Statutární město Brno má v současnosti více než 360 tisíc obyvatel. Struktura a počet obyvatelstva výrazným způsobem určují produkci odpadů. Celková

produkce

směsného

komunálního

odpadu

(včetně

směsného

komunálního odpadu ze sběrných středisek) v Brně činí přibližně 190 kg/os/rok. Podle průzkumu obsahuje komunální odpad až 70% využitelných složek. Náklady na funkční systém využívání a zneškodňování odpadů činí ročně zhruba 360 miliónů Kč. Téměř polovina této částky je vybrána formou místního 60

poplatku, zbytek je tvořen dotacemi městského rozpočtu. Na provoz sběrných dvorů a sběr nebezpečného odpadu připadá částka téměř 90 miliónů Kč. Zbylých 270 miliónů Kč je použito k dotaci svozu netříděného odpadu a na jeho následné spalování. U tříděného odpadu (skla, PET-lahví, papíru) veškeré náklady pokryjí dotace a příjmy za prodané vytříděné složky. Prognózy Plánu odpadového hospodářství statutárního města Brna předpovídají do roku 2010 nárůst produkce směsného komunálního odpadu v závislosti na rostoucí životní úrovni. Tento růst by se však mělo díky opatřením na zintenzivnění separovaného sběru skla, papírů a plastů, spolu s opatřením

na

mobilní

sběr

velkoobjemného

odpadu

a

biologicky

rozložitelného komunálního odpadu podařit minimalizovat, respektive udržet na současné úrovni. Třídit odpad se městu jednoznačně vyplatí. Na každé tuně vytříděného odpadu město vydělá téměř 800 Kč. Za svoz a spálení každé tuny zaplatí téměř 4 000 Kč. Z tohoto důvodu město stále více investuje do zlepšení systému nakládání s odpady, např. zvyšováním počtu kontejnerů určených k třídění odpadu (tj. snížením docházkové vzdálenosti stanovišť pod 150 m) nebo i do výchovy obyvatel jak odpad správě třídit. Snahou do budoucna je zefektivnit systém sběrných středisek odpadu. Navrhuje se zvětšení jejich rozlohy (tudíž i kapacity pro uložený odpad), ale snížení jejich počtu. Město Brno zvažuje změnu v systému vybírání místního poplatku, který je v současnosti vybírán pouze od trvale přihlášených obyvatel a nepostihuje přechodně bydlící obyvatele, kteří jsou taktéž producenty odpadu. V poslední době se také velmi často diskutuje o možnosti výkupu PETlahví, které by přineslo řadu pozitiv, ale vytržení této ziskové komodity by mohlo ohrozit efektivitu odpadového hospodářství jako celku.

Domnívám se, že nejdůležitější otázkou současné doby v oblasti odpadového hospodářství není jak snížit produkci odpadů, ale to, jak s nimi dále nakládat. Z hlediska rostoucí životní úrovně, obalového hospodářství a materiální náročnosti je zcela nepravděpodobné, že by nastalo snížení produkce komunálního odpadu. Nárůst objemu odpadů je tedy ekonomicky řešitelný pouze důslednou separací odpadu, recyklací získaných surovin a jejich návratem do výrobních 61

procesů. Z tohoto důvodu má smysl investovat finanční prostředky nejen do informačních kampaní, zaměřených na „výchovu“ obyvatelstva (počínaje školáky až po dospělé), ale i do rozvoje recyklačních technologií a postupů.

62

Seznam použitých zdrojů Literatura: [1]

FILIP, Jiří a kolektiv. Odpadové hospodářství. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2002, ISBN 80-7157-608-5

[2]

FILIP, Jiří, ORAL, Jaroslav. Odpadové hospodářství II. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003, ISBN 80-7157-608-5

[3]

MAREČEK, Jan a kolektiv. Legislativa odpadového hospodářství. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003, ISBN 80-7157-656-5

[4]

PRAX, Petr, HORSÁK, Zdeněk. Odpadové hospodářství – modul 1. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 2006

[5]

PRAX, Petr. Odpadové hospodářství – modul 2. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 2006

[6]

PRAX, Petr, STUDNIČKA, Tomáš. Odpadové hospodářství – modul 4. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 2006

[7]

ROVNANÍKOVÁ, Pavla. Odpadové hospodářství – modul 3. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 2006

[8]

Zpráva ministerstva životního prostředí za rok 2006

Internetové zdroje: www.brno.cz www.sako.cz www.wikipedia.cz www.env.cz www.petrecycling.cz www.mvcr.cz www.ecomanag.cz www.waste.cz www.wlw.cz www.vinohrady.brno.cz www.jundrov.brno.cz www.kninicky.eu

63

Seznam příloh Příloha 1 – Statistika produkce odpadu ve sběrných dvorech za rok 2001 Příloha 2 – Statistika produkce odpadu ve sběrných dvorech za rok 2002 Příloha 3 – Statistika produkce odpadu ve sběrných dvorech za rok 2003 Příloha 4 – Statistika produkce odpadu ve sběrných dvorech za rok 2004 Příloha 5 – Statistika produkce odpadu ve sběrných dvorech za rok 2005 Příloha 6 – Statistika produkce odpadu ve sběrných dvorech za rok 2006

64

katalog. číslo název odpadu SSO Adamovská Atriová/ Mácova Bieblova Blatouchova Bratří Žůrků Černovičky Drozdí Dusíkova Hapalova Húskova Hybešova J.Faimonové J.Svobody Jílová Kaloudova Korejská Košuličova Křídlovická Kšírova Kučerova Líšeňská Malínská Mikulčická Milíčova Mírová Nezamyslova Okružní Pastviny Páteřní Plástky Plotní Plynárenská Pod Kopcem Pražská Rokytova Rysova Sladovnická Slaměníkova Sochorova Točná U ZOO Ukrajinská Útěchovská Veveří Vltavská Zámecká Zemanova Žebětínská Celkem [tun]

25,840

7,330

2,760 3,030

2,290

2,000 2,080

6,350

170101 beton

114,450 47,160 89,000 17,910 56,530 68,780 229,270 121,630 4921,310

88,310 102,450 76,300 5,550 66,490 52,860 197,990 185,210

281,730 29,150 284,390 128,940 151,520 28,140 385,710 177,520 206,990 153,200 90,360

19,980

13,540 161,300 47,270 2,640 179,000 16,310

7,540 109,250 9,460 159,470 557,520

45,280 155,210

170102 cihla

0,460

0,460

200103 drobný plast

45,290 17,270 15,150 6,050 13,500 14,790 106,660 237,800 34,210 51,370 37,220 13,270 7,970 54,430 11,200 46,220 52,570 2076,490

74,840 11,250 16,280 49,860 11,150 11,960 37,360 9,950 71,250 12,920 65,210 34,960 52,560 22,700 134,320 86,960 51,570 68,070 11,190

17,890 60,320 16,670 5,680 12,090 4,440 66,810 239,980 53,280

200107 dřevo

21,860

0,840

2,510

2,040

6,730

0,380

9,360

200201 biol. odpad

1,350 1,140 3,140 12,710 1,950 4,000 2,550 2,070 0,350 7,680 0,250 2,880 4,920 129,550

2,730 1,660 1,770

3,230 1,380 3,420 1,440 7,650 5,200 3,520 7,080 0,750

4,310

3,150 0,690 1,590 5,560 0,660 0,830

0,330 1,050 0,540 8,570 12,480 0,590

0,930 3,450

200123 lednice

3776,540

5,810 20,540

4,060

2084,380 254,960

0,570 176,500

1,940

0,890

0,800

0,480

12,370

200110 oděv

3,510

3,360 2,120 10,480

0,830

134,240

1,180 210,430 2,920 3,570

0,950 45,280 4,840 326,470

0,530 6,740 259,640 97,400

132,520 3,500 2,700

1,110

200203 nekomp.

9,680

1,550

8,130

200104 ost. Plast

22,760 7,610 5,520 4,100 7,220 7,480 2,710 29,080 586,514

10,380 6,160 29,400 25,504

36,570 27,840 22,970 31,000 4,060 9,100 13,180 7,760

2,520 19,980 18,930 19,820 7,280 10,230

16,300 19,900

16,660

40,400 58,110

2,820

6,540 36,620

200101 papír

1,720

0,700

1,020

170203 pl. folie

0,488 1,313 0,550 0,240 0,501 1,264 1,197 2,430 1,940 1,333 0,582 0,080 0,160 2,892 0,165 1,670 1,876 44,766

3,232 0,400 0,330 0,860 1,537 0,250 0,998 1,868 0,659

1,695 0,838 0,640 1,740 0,150 0,293 1,610 2,119 0,760 0,320 0,961 0,240 1,279 0,683 0,020 0,180 0,080 0,290 2,053

150102 PET

3,510 0,690 2,720 1,600 102,550

1,340 4,370 6,370 8,540 2,090 1,810 4,690 1,500

1,400 1,760 1,010

7,900 1,300 2,320 1,110 3,270 2,490 1,820 6,050 0,590

0,060 5,530

1,090

6,060 0,040 1,690 1,400

5,500 7,270

0,310 0,360 6,960

0,020

0,330 0,180

0,070 0,110 0,570 0,030

0,220 0,340

0,340 0,890 0,090

0,260 0,110 0,410 0,100

0,350

0,350 0,040 0,030 0,440 0,030 0,040

0,340 0,160

0,020

0,060 0,360

0,250 0,680 1,150 0,180 1,400

200104 polyst.

160103 pneu

PŘÍLOHA 1: Statistika produkce odpadu ve sběrných dvorech za rok 2001

0,330 0,440 2,640 1,320 82,587

1,430 0,330 1,320

1,410 0,990 1,150 4,180

1,100 1,320 1,540

0,440 0,660 3,107 1,100 0,550 30,500 0,770

2,860

0,880 3,960

0,440

0,220 0,990

1,540 4,020 1,320 0,440 1,760

0,770 3,130 0,110 2,420 0,660 0,440

200102 sklo 67,140 73,070 94,660 37,280 66,820 154,930 137,790 200,590 996,130 56,050 27,940 166,610 16,020 47,070 210,660 3,410 67,330 13,880 88,520 257,080 46,350 173,860 80,550 204,680 18,940 501,020 128,680 131,180 122,770 64,850 2,530 76,620 72,550 108,640 16,830 35,610 35,880 210,840 320,310 41,420 141,810 60,230 123,270 15,360 55,600 33,090 321,810 74,390 6002,650

200301 s.k.o.

1,110 1,470 3,720 9,300 1,300 3,550 1,750 0,570 0,580 3,840 1,160 3,240 3,820 119,420

4,730 2,330 1,790

0,870 4,670 0,310 1,230 2,040 0,920 0,410 0,460 0,470 4,810 1,030 2,800 2,900 6,450 0,570 5,430 5,800 3,320 5,370 0,980

4,620 11,730

0,250 0,900

1,320 5,500

200124 televizory

3,770 128,990

1,230

4,810 0,920 1,180 1,820

10,160

3,440 2,200

11,710 4,090 2,590

37,590 3,800 1,150 1,210

1,870

0,940 1,320

0,960 2,920 2,060

6,960 19,200

1,090

200111 textil

19,620

7,680

11,940

170501 zemina

16,200 36,220 33,560 1,180 15,640 17,420 35,680 133,260 26,010 50,380 22,920 14,720 4,100 49,660 5,600 39,700 51,960 1406,850

38,100 22,200 32,380 12,600 55,500 37,740 46,920 81,420 20,360

5,320 56,200

42,020 166,030 33,430 6,320 48,380 2,280 13,160 24,340 9,560 6,100

3,580 16,960

8,880 21,480 41,380

170405 železo

77,040 182,545 400,688 189,530 90,280 309,440 152,523 539,980 2100,619 405,070 146,830 484,741 79,100 104,409 497,883 87,340 93,220 398,230 108,950 709,753 318,810 606,452 295,760 466,820 221,360 1184,074 486,590 471,808 515,078 196,779 22,110 262,778 249,063 243,790 29,850 158,801 138,654 596,717 3037,874 363,880 400,793 189,172 252,500 52,920 418,212 130,085 668,700 347,296 19484,897

celkem [tun]

45. 33. 18. 31. 42. 23. 35. 8. 2. 16. 36. 12. 44. 40. 10. 43. 41. 19. 39. 4. 22. 6. 24. 14. 29. 3. 11. 13. 9. 30. 48. 25. 27. 28. 47. 34. 37. 7. 1. 20. 17. 32. 26. 46. 15. 38. 5. 21.

pořadí

Točná U ZOO Ukrajinská Útěchovská Vaňkovo nám. Veveří Vltavská Zámecká Zemanova Žebětínská Celkem [tun]

katalog. číslo název odpadu SSO Adamovská Atriová Bieblova Blatouchova Bratří Žůrků Černovičky Drozdí Dusíkova Hapalova Holzova Húskova Hybešova J. Faimonové J. Svobody Jílová Kaloudova Korejská Košuličova Křídlovická Kšírova Kučerova Líšeňská Malínská Mikulčická Milíčova Mírová Nezamyslova Oblá Okružní Pastviny Páteřní Plástky Plotní Plynárenská Pod Kopcem Pražská Rokytova Rysova Sladovnická Slaměníkova Sochorova

8,850

1,080

0,290

4,550

0,540

2,390

070213 ost. plast

1,465 0,450 0,560 1,640 1,880 1,735 53,653

0,465 1,725 0,955 0,240 0,885 2,095 1,050 0,110 0,823 1,575 1,065

0,265 2,435 0,250 0,250 2,940 1,540 1,585

3,625 0,635

0,440 0,140

1,310 0,335 0,715 1,170 0,950 0,195

4,330 1,310 0,760 0,315 0,110 0,315 2,725 3,080 1,760 1,450

150102 PET

116,560

185,470 608,500 185,630

16,630 185,460 96,630

1,060 0,150

3,600 6,670 6,030

2,600 3,650 0,510 1,110 2,200 0,560 8,410 1,350 0,450

0,970 1,530 0,470 0,790 0,820 2,010 3,800 16,830 1,810 2,140 2,430 1,690 1,890 2,400 3,730 2,090 2,950 1,490 116,780

2,670 3,600 1,400 2,990 2,440 3,800 0,150 0,200 1,820 3,150 0,570

58,190 237,570

0,230 1,380 4,190

125,490 55,510 47,360 117,170 73,170 98,350 215,950 230,120 116,530 5796,240

61,750 97,900 84,720 20,800 99,280 78,270 193,530 310,520

3,100 47,770 321,410 112,610 127,580 32,170 440,180 24,940 184,810 247,360 105,530 53,600

259,030 31,720 77,480 9,890

170107 suť

160103 pneu

0,230

0,230

170203 folie

11,720 41,000 36,480 6,100 7,480 20,160 28,580 140,840 30,960 55,080 20,020 26,800 46,860 18,320 44,460 35,480 33,040 47,340 1467,910

27,380 14,420 27,600 9,960 62,180 9,560 36,800 49,000 70,790 19,440

12,000 1,300

59,500 16,280 13,600 11,220 23,580 4,880

10,980 10,620 3,600 45,480 120,240 46,260 35,600

6,780 21,660 46,480

170405 železo

186,420

186,420

170504 zemina

37,500 20,320 11,120 20,860 4,700 27,980 734,360

25,540 15,400

14,320 11,520 25,540 25,110

5,000 1,100 12,810 18,180 7,380 9,620 1,920 46,970 3,260 22,640 24,760 28,040 5,680 7,460 12,960 12,080

22,660 25,880 12,060 39,040 0,670 0,870

41,290 53,580 17,150

3,730

7,940 49,180 0,540

200101 papír

2,090 0,880 0,660 1,870 1,870 1,540 61,740

0,990 1,870 1,100 0,110 1,100 1,650 1,650 3,520 0,110 1,870 0,770

2,970 0,660 0,110 0,990 3,960 0,220 0,440 0,440 3,990 1,980

0,440 0,330

2,200 5,060 2,530 1,100 0,220 3,080 0,990 0,660 1,760 0,220 0,440

0,440 0,220 1,100 0,660 0,880

200102 sklo

10,290

1,260

3,080

0,680

4,520

0,750

200110 oděv

74,130

2,320 1,020

0,980 2,260 0,600 3,880

1,520

2,460

46,250

0,920 1,300 1,100

2,020 6,620

0,880

200111 textil

3,860 2,270 1,730 0,790 1,330 1,380 2,980 18,470 2,090 5,080 2,960 1,000 2,680 2,940 7,810 9,640 3,530 5,940 171,750

0,540 1,120 4,270 2,230 3,960 2,090 8,360 1,200 6,000 3,570 5,820 0,920

0,700 0,790 0,610 6,090 12,000 4,340 2,130 0,110 5,470 4,570 1,960 5,430 2,280 1,510

0,100 1,230 5,870

200123 lednice

3,560 2,040 1,380 0,790 1,640 1,360 3,570 9,780 1,350 4,510 3,380 1,010 2,620 1,880 3,950 2,180 2,660 4,710 143,440

2,220 6,270 2,030 0,880 2,150 3,390 0,990 2,320 1,300 0,020 7,100 2,420 4,580 4,780 1,620 6,210 0,860 4,190 3,320 4,850 0,760

0,900 0,970 0,020 7,010 9,920 3,040

0,120 0,990 5,840

200135 televize

PŘÍLOHA 2: Statistika produkce odpadu ve sběrných dvorech za rok 2002

69,250 58,180 23,350 70,840 18,170 25,160 8,880 3,020 2,200 2,670 62,400 40,980 39,720 12,380 153,980 9,170 48,540 53,080 73,270 13,330 0,760 43,400 17,540 13,050 19,430 12,900 19,370 75,340 276,090 15,960 58,700 32,200 13,570 70,280 42,830 61,550 37,390 49,490 47,790 2216,340

24,460 1,810 54,710 256,880 45,570 27,110

2,310 19,400 75,630 12,250

200138 dřevo

0,320 0,041 0,444 0,020 0,020 0,510 0,527 0,020 0,690 0,120 0,130 0,100 0,460 0,436 14,804

0,310 0,320

0,070 0,080 0,496 0,030 0,200

0,457 0,400 0,350 0,240

0,630 0,220 0,180

0,630 0,380

1,020 0,780 2,293 0,230

0,160 0,220

0,140 1,130

200139 polyst.

82,610

3,500

8,900

1,470

1,670

2,810 0,620

0,780 58,790

0,710

3,360

200201 biol. odpad

2518,450

0,850

73,940

1334,830 139,720

5,480 0,480

0,570

47,900

0,760 1,870

133,300 3,910

142,390 0,800 0,380

205,100

0,530 106,360

1,380

168,420 65,360

0,810 12,340

1,700

69,270

200203 nerozl.o. 13,560 18,460 62,110 39,920 30,630 19,300 27,420 89,970 297,050 36,580 54,430 15,650 49,620 61,540 16,180 101,630 15,150 22,700 14,800 29,440 4,460 13,790 66,050 27,250 74,050 11,510 213,470 8,170 25,710 78,450 64,120 24,500 5,180 38,650 42,540 37,630 21,060 21,420 14,630 54,540 327,940 32,420 52,360 16,650 23,200 92,010 20,820 29,050 68,900 143,230 34,150 2704,050

200301 s.k.o.

16,500

5,220

11,280

200303 smetky

38,930 50,810 65,950 9,780 81,570 57,660 127,840 912,080 96,280 95,400 76,070 66,100 32,180 46,090 84,130 35,260 186,480 52,280 5830,090

33,790 83,630 58,780 65,540 73,710 96,170 122,860 146,810 852,330 142,950 132,500 55,410 159,550 46,030 19,780 220,100 99,490 44,120 175,190 73,370 1,020 58,420 108,570 67,410 129,680 78,380 291,440 16,140 121,290 75,930 32,950 31,860

200307 obj.o.

321,543 428,255 226,982 180,750 407,435 232,540 420,460 432,620 667,560 341,921 22208,637

57,330 220,930 549,190 188,940 120,215 277,880 157,385 590,215 2501,540 494,673 422,970 158,200 567,370 316,035 91,395 715,730 305,570 187,555 417,530 127,130 14,210 288,740 622,132 286,355 420,440 287,265 1287,665 73,990 454,170 543,036 394,080 154,425 61,300 219,085 271,625 244,035 79,890 258,715 213,566 519,464 3386,600

celkem [tun]

50. 35. 9. 38. 45. 29. 42. 7. 2. 12. 16. 41. 8. 24. 46. 4. 25. 39. 19. 44. 51. 26. 6. 28. 18. 27. 3. 48. 13. 10. 21. 43. 49. 36. 30. 32. 47. 31. 37. 11. 1. 23. 15. 34. 40. 20. 33. 17. 14. 5. 22.

pořadí

0,910 0,570 3,525 2,245 1,205 0,505 0,940 0,745 0,835

1,075 1,905 0,810 1,300 1,160 3,715 1,380 0,175 3,280 0,360 0,735 1,045 1,605 0,825 55,325

Rysova Sladovnická Slaměníkova Sochorova Točná U ZOO Ukrajinská Útěchovská Vaňkovo nám. Veveří Vltavská Zámecká Zemanova Žebětínská Celkem [tun]

0,270 2,215

1,405 0,290

1,535 2,070 0,655 0,090 1,740 0,325 2,085 0,445 0,605 2,360 1,935 0,155 0,165 0,710

0,505 1,735 2,085 1,010 0,085

150102 PET

Adamovská Atriová Bieblova Blatouchova Bří Žůrků Černovičky Drozdí Dusíkova Hapalova Holzova Húskova Hybešova J.Faimonové J.Svobody Jílová Kaloudova Korejská Košuličova Křídlovická Kšírova Líšeňská Malínská Mikulčická Milíčova Mírová Nezamyslova Novoměstská Oblá Okružní Pastviny Páteřní Plástky Plynárenská Pod Kopcem Pražská Rokytova

katalog. číslo název odpadu SSO

0,700 0,520 2,310 14,290 1,820 2,910 2,030 1,900 1,860 1,840 2,950 2,150 3,340 2,890 104,420

1,290 0,060 1,800 3,570 0,890 1,780 3,240 1,630

1,410 4,040 2,610 2,940 1,250 2,100

0,700 0,910 1,040 2,200 4,060 0,530 2,090 0,820 4,750 1,590 0,810 2,060 3,160 1,470 2,880

0,770 1,880 2,580

160103 pneu

147,310 60,350 64,680 99,810 92,270 96,380 148,970 280,440 98,990 6197,980

248,040 72,510 179,300 778,050

28,730 209,640 248,850 160,060 68,880 50,180 81,210 61,980 51,590

359,330 65,570 54,170 7,320 3,600 60,110 212,400 203,440 187,470 31,260 375,510

7,710 346,900 110,720

121,720 64,370 131,560 179,310 17,410

84,010 245,870

170107 suť

7,960 11,860 8,600 97,910 26,780 55,800 32,880 33,960 29,700 16,220 52,380 37,200 45,040 45,260 1230,230

17,260 13,600 31,180 9,300 56,960 3,060 14,980 38,820 26,300 65,420 20,640 5,180 46,380 30,280 8,200

13,850

7,110

22,160 16,560 10,080 47,040 23,110 9,820 20,300 11,280 27,080 757,580

19,650 15,480 19,300 5,440

7,780 20,260 28,470 24,700 6,000 11,510 11,240

7,200 0,530 13,580 18,430 7,060 6,130 60,370

5,020

2,990 1,700 37,410 49,650 3,140

4,200 16,500 50,970

200101 papír

39,470 20,790 16,320 43,880

2,760

3,980

170504 zemina

87,620 15,800 12,340 9,740 10,420 4,520

34,380 46,740 2,220 20,240

9,540 3,960

5,780 24,900 47,900

170405 železo

1,980 1,210 0,550 2,640 2,640 1,210 54,660

1,320 0,440

2,530 1,540 1,420 2,640

0,220 0,220 0,330 1,100 1,760 0,770 1,650 0,990 0,440

2,530 0,880 0,330 1,100 4,290

0,220

4,400 0,770 0,440 1,870 0,330 0,330

1,430 1,870 0,330 1,320

0,880 0,440 1,980 0,880 0,440

200102 sklo

3,110

3,110

200110 oděv

66,790

2,670

0,910 1,130

2,850

0,910 4,640

0,690

2,160 0,960

1,170

37,020

0,720 1,950

1,520 1,040

0,410 1,790

2,060

2,190

200111 textil

4,940 1,980 1,820 18,720 2,510 7,340 3,990 1,800 5,030 3,920 8,120 7,530 3,420 8,110 197,470

2,760 5,680 4,110 8,830 0,760 2,780 2,440 1,390 1,300

0,820 1,100 0,580 4,830 6,330 0,460 2,270 1,290 11,190 4,240 1,310 3,650 2,470 1,730 10,840 1,130 3,080 5,720 2,460 5,710 1,940 7,310

0,220 1,690 5,820

200123 lednice

6,390 2,550 2,690 10,700 1,820 4,320 6,060 0,970 3,790 3,090 4,780 3,310 3,070 5,620 179,950

1,710 5,420 4,150 7,170 1,020 3,760 3,450 1,150 1,630

1,290 1,260 0,200 5,350 6,070 0,290 1,490 1,010 10,700 3,530 4,060 2,880 4,090 1,350 4,900 1,750 6,310 5,550 3,410 6,020 1,340 4,870

0,950 2,690 9,970

200135 televize

18,250 22,880 5,750 50,140 27,160 57,350 23,110 47,830 16,790 1361,930

45,140 18,420 44,330 139,820

49,880 22,010 4,280 47,410 7,410 26,850 8,460 1,700 2,780 47,600 50,150 2,140 1,490 167,560 5,640 9,310 22,160 20,790 21,760 4,500 34,550 8,710 7,710 10,880

0,900

29,340 0,830 13,480 121,590

3,930 24,340 62,870 1,950

200138 dřevo

PŘÍLOHA 3: Statistika produkce odpadu ve sběrných dvorech za rok 2003

0,020 0,650 0,460 0,340 0,880 0,270 0,230 0,410 0,400 0,530 19,170

0,520 0,060 0,230

0,320 0,050 0,640 0,550 0,270 0,250 0,410

0,500 2,180 0,220 0,160 0,150

2,450 0,200 0,110 0,600 0,320 0,110

1,890 0,280 0,160 0,360

0,130

0,090 0,680 1,090

200139 plast

48,270

3,500

1,250

0,420 4,400 0,910

0,780 0,810

4,590 9,660 16,120

3,360

0,460

0,320

1,690

200201 b.r.o.

34,140

0,930

0,610

4,330

1,900 0,880

0,470

1,740

1,890

1,170

16,710

1,200

0,820

1,490

200203 b.n.o.

99,250 15,860 124,330 391,980 35,690 91,810 40,440 25,450 111,120 74,400 27,290 91,600 177,400 64,420 3667,850

17,460 44,720 58,200 35,470 44,360 33,710 49,470 65,600 66,020 2,720 49,400 12,640 258,780 132,730 25,680 275,690 25,250 44,480 3,840 68,570 0,980 120,450 22,460 52,570 10,620 161,110 10,590 24,060 31,140 121,730 212,010 17,860 45,110 75,110 15,480 60,740

200301 s.k.o.

116,360 75,660 59,480 2409,150 206,230 126,730 90,710 82,230 54,790 55,050 145,780 44,560 184,560 61,590 8012,023

35,570 120,910 97,470 126,010 36,130 123,730 28,130 148,980 360,350 19,950 221,130 65,550 195,950 65,020 21,710 327,150 178,780 42,490 502,040 85,460 144,440 73,580 86,840 211,650 94,030 309,890 38,090 29,290 170,070 87,620 94,563 41,860 21,900 23,510 54,510 14,790

200307 obj. o.

555,365 224,285 449,020 3878,090 276,030 483,225 279,310 227,335 411,280 298,900 406,365 382,825 768,125 333,315 22004,748

70,355 325,985 588,995 166,140 93,495 323,670 151,835 449,910 861,425 47,300 300,940 89,345 1014,175 377,845 89,185 1078,120 299,735 177,655 540,445 176,530 219,640 507,225 412,060 510,050 163,480 1203,865 73,500 121,360 505,730 549,095 602,788 165,645 180,435 259,250 175,865 158,205

celkem [tun]

9. 33. 17. 1. 30. 15. 29. 32. 19. 28. 20. 21. 6. 23.

49. 24. 8. 39. 45. 25. 43. 16. 5. 50. 26. 46. 4. 22. 47. 3. 27. 36. 11. 37. 34. 13. 18. 12. 41. 2. 48. 44. 14. 10. 7. 40. 35. 31. 38. 42.

pořadí

Točná U ZOO Ukrajinská Útěchovská Vaňkovo nám. Veveří Vltavská Zámecká Zemanova Žebětínská Celkem [t]

Košuličova Křídlovická Kšírova Líšeňská Malínská Mikulčická Milíčova Mírová Nezamyslova Novoměstská Oblá Okružní Pastviny Páteřní Plástky Plynárenská Pod Kopcem Pražská Rokytova Rysova Sladovnická Slaměníkova Sochorova

katalog. číslo název odpadu SSO Adamovská Atriová Bieblova Blatouchova Bratří Žůrků Černovičky Drozdí Dusíkova Húskova J.Faimonové J.Svobody Jílová Kaloudova Korejská

3,500 2,120

87,890

15,050

0,270

4,470 0,270 1,540 0,820

0,620

3,600 7,590 1,220 36,200 20,020 36,470 14,210 64,810 3,020 753,010

14,880 5,860 30,000

13,470

168,960 59,240 4,420 9,770 10,160 13,190 4,640 21,480 2,200

2,900 33,700

0,800

17,640 38,150 12,090

19,090 26,750

0,500 8,350 0,440

0,480

6,880 0,700 2,860 27,860

17,080

0,600

0,590 4,065 6,820

1,500 7,510 12,280 1,530 1,320 25,820

6,475 5,060 2,420 3,130 8,260 1,030 3,020 3,040 1,520 0,050 4,460 2,670 2,690 18,085 2,295 7,230 6,040 2,535 4,265 4,395 10,935 2,555 6,205 6,295 204,140

2,150 13,915 1,055 3,190 7,330 3,810 6,070 2,205

1,380 1,280 0,510 3,630 1,560 17,050 5,540 1,895 2,805 2,630

200123 lednice

200138 dřevo

200201 b.r.o.

161,640 628,570 53,960 145,450 89,210 78,680 205,490 146,590 264,920 488,960 122,740 132,090 91,300 125,240 43,770 36,850 47,360 50,340 28,740 99,440 111,770 101,430 2464,150 171,240 124,070 136,500 49,660 84,100 101,300 251,910 54,520 223,240 86,250 9105,080

57,680 180,700 151,690 105,070 37,410 86,200 37,420 182,340 221,970 187,810 144,080 22,160 564,110 124,960

200307 obj.odp.

9,530

0,580

8,950

200110 oděv

18,780 17,100 14,380 53,960 25,300 8,110 26,440 3,420 22,290 717,370

21,860 13,640 18,480 5,840

15,900 17,060 5,930 0,680 52,860 20,430 7,800 18,820 26,500 28,580 7,700 15,980 11,340

7,660

38,470 28,580 12,640 40,880

2,620 3,660 32,760

5,440 19,120 46,360

200101 papír

2,165 0,390 0,290 1,765 1,145 0,585 43,980

0,305 2,810 1,875 0,805 0,290 1,145 0,640 0,285 0,725 1,283 0,525 1,648 1,125 2,151 1,200

0,155 1,665 0,575

2,037 0,395

0,100 0,105 0,825

1,215 1,205 1,360 1,890 0,665 0,515 0,205 1,886

0,670 1,955 1,890 1,515

150102 PET

0,710 0,490 0,530 0,790 0,540 0,040 0,240 0,520 0,530 17,390

0,020 0,520 0,350 0,590

0,420 0,910 0,280 0,370 0,420

0,650 0,290 0,340 0,400 0,600 0,910

0,320 0,190 1,470 1,020 0,300 0,190 0,390

0,050 0,090

0,140 0,590 1,180

200139 polystyrén

0,950 0,430 8,560 1,250 1,240 1,540 0,650 1,450 0,560 2,930 0,680 0,940 1,660 66,420

1,130 1,620 0,560 0,830 1,080 0,620 1,260

2,520 1,600 2,020 1,790 1,520 3,630

4,430 2,540

1,330 3,430 0,880 0,700 2,750 0,870

1,050 0,300

0,200 1,800 3,120

160103 pneu

1,650 0,990 0,220 2,200 1,320 0,990 2,420 1,980 0,770 54,560

2,090 0,660 0,110 0,440 3,740 1,760 0,220 0,880 0,550 0,770 1,320 0,880 2,420 0,880 0,440 1,650 1,760 1,320 2,640

0,770

0,330

1,870 0,660 4,290 1,320 0,440 1,870 1,320

1,320 0,880 1,100 0,440 0,880

200102 sklo

PŘÍLOHA 4: Statistika produkce odpadu ve sběrných dvorech za rok 2004

58,600 1,080 105,790 0,950 87,850 36,080 92,640 2,630 199,950 159,560 114,350 70,010 157,350 261,420 26,550 30,010 158,560 22,930 81,830 140,940 28,750 150,920 458,700 36,420 177,270 62,310 59,540 117,180 73,100 36,650 98,810 184,300 69,770 4511,590

32,960 52,020 78,910 41,000 8,450 36,960 59,450 86,200 41,000 313,250 143,380 25,120 187,690 42,400

200301 s.k.o.

141,760 86,160 70,560 133,750 136,370 97,840 137,800 289,370 161,200 6142,750

73,400 141,260 124,680 176,030 43,570 347,310 202,670 13,740 154,150 267,590 191,220 54,090 27,500 141,050 69,680 86,140 179,400 92,070 165,770 542,870

12,740 7,580

370,930 198,570 4,080 324,160 80,910

96,370 110,280 201,250

140,690 246,190

170107 suť

47,350

4,920

1,240

2,880

36,850

1,460

200111 textil

7,390 2,970 7,950 4,740 8,310 1,020 3,530 4,200 1,980 0,100 3,150 2,400 2,550 10,360 1,410 3,820 10,400 1,220 5,750 3,690 3,660 2,140 3,150 5,070 185,700

0,860 2,970 1,740 7,130 5,380 5,840 6,580 2,720

5,000

0,540 1,060 0,320 1,540 0,350 14,910 5,870 5,310

0,340 4,470 11,810

200135 televize

10,020 9,020 26,380 7,240 32,060 48,900 1,960 17,760 11,260 39,240 16,800 6,080 31,700 24,140 10,000 18,260 8,360 11,860 60,880 24,880 19,700 23,160 26,080 25,540 11,880 47,560 24,880 26,340 29,260 846,900

0,900

16,140 5,600 68,720 6,660 9,400 10,100 5,160

3,820 5,220

8,160 15,320 40,500

170405 železo

238,620 501,981 353,480 226,595 467,350 378,865 497,655 366,460 825,390 386,700 22793,660

260,840 683,510 171,800 230,120 382,387 326,075 534,120 208,420 1122,285 1034,200 273,260 414,955 576,940 681,255 158,565 149,700 404,515 172,730 222,335 474,875 280,393 464,545 3604,553

109,000 429,120 601,850 149,555 53,850 273,750 213,155 534,735 274,720 1025,560 564,425 82,560 1138,260 267,646

celkem [tun]

33. 7. 41. 35. 23. 27. 13. 39. 3. 4. 31. 20. 10. 8. 42. 43. 21. 40. 37. 16. 28. 18. 1. 34. 14. 26. 36. 17. 24. 15. 25. 6. 22.

45. 19. 9. 44. 47. 30. 38. 12. 29. 5. 11. 46. 2. 32.

pořadí

Točná U ZOO Ukrajinská Útěchovská Vaňkovo nám. Veveří Vltavská Zámecká Zemanova Žebětínská Celkem [t]

Adamovská Atriová Bieblova Blatouchova Bratří Žůrků Černovičky Drozdí Dusíkova Hapalova Húskova J.Faimonové J.Svobody Jílová Kaloudova Korejská Košuličova Křídlovická Kšírova Líšeňská Malínská Mikulčická Milíčova Mírová Nezamyslova Novoměstská Oblá Okružní Pastviny Páteřní Plástky Plynárenská Pod Kopcem Pražská Rokytova Rysova Sladovnická Slaměníkova Sochorova

katalog. číslo název odpadu SSO

2,700

2,700

170101 beton

31,280

13,700

1,180

1,340

1,020

2,800

5,340

0,900

0,380

3,620

1,000

200201 b.r.o.

143,550 85,470 33,310 143,930 149,840 49,460 128,680 179,660 117,660 5088,130

47,000 113,980 90,350 117,010 14,430 389,610 6,540 14,140 199,210 223,410 200,260 47,310 35,630 129,920 54,020 90,790 152,210 87,350 116,970 109,080

202,230 62,100 22,490

347,780 179,820

77,280 58,100 179,740 354,280

101,720 231,810

170102 cihla

26,640 34,930 1,480 16,140 40,960 11,020 774,530

4,560 11,240

1,980 9,180 8,200 69,080 10,700 19,560 3,180 1,440 6,800 2,640 18,840 2,900 53,860

204,620

1,085 1,430 1,040 1,970 7,635

1,260 23,920 0,560 7,840 13,280 1,780 13,880 37,860 13,300 18,620 0,600 26,280 4,580 1,700 0,820 6,940 25,340

2,480 2,675 0,675 14,745 1,130 2,370 3,935 0,370 2,600 3,170 4,600 2,930 2,960 3,265 145,987

0,680 3,565 4,120 1,940 6,495 1,010 2,230 2,860 1,000

14,390 1,140 1,470 2,740 2,480 2,240 8,960 0,890 2,460 6,200 2,100 3,827 2,290

0,480 3,480 5,875

200123 lednice

4,420 5,300 6,300

200138 dřevo 71,340 196,700 181,420 111,100 43,340 101,341 63,980 215,280 647,160 245,790 333,340 157,540 31,260 615,100 136,010 160,980 955,160 114,500 187,000 146,970 86,040 196,580 236,370 297,000 40,880 190,310 243,080 130,720 196,060 38,140 62,800 87,500 46,260 64,560 122,580 122,840 151,750 3168,220 209,750 224,050 167,420 27,160 130,280 130,020 318,830 60,580 262,860 107,780 11835,731

200307 Objem.o.

11,520

11,520

200110 oděv

21,140 26,040 10,560 55,230 30,520 9,440 24,540 9,860 23,760 777,180

17,750 20,040 15,520 4,730

20,120 7,920 7,420 2,800 66,880 1,640 12,950 17,240 21,930 36,480 9,820 18,400 12,250

11,560

41,340 25,040 16,400 38,740

0,460 3,670 32,700 37,610

4,520 17,580 42,580

200101 papír

2,650 0,210 0,585 2,372 1,600 0,760 61,684

0,250 3,000 0,080 1,040 0,305 3,115 2,180 0,765 0,255 1,290 0,840 0,810 0,645 3,185 1,115 2,059 1,455 1,988 1,240

2,984 0,275

0,090 1,205 1,425 1,913 1,763 2,555 1,085 0,520 0,840 2,400 0,170 0,091 1,205

0,968 4,095 2,060 2,245

150102 PET

0,110 0,760 0,850 0,450 1,070 0,460 0,530 0,580 0,480 0,600 24,720

0,130 0,300 0,340 0,590

0,670 1,070 0,310 0,220 0,590

0,750 1,220 4,520 1,070 1,180 1,080 0,860 0,360 1,010 3,330 1,460 1,060 0,830 61,240

0,590 3,200 0,220 1,200 1,630 1,350 1,060

1,800 1,520 1,280 1,130 0,580 0,340

1,340 4,340 1,660 2,390 1,710 0,260 5,700 1,660 3,310

1,200 1,600 0,130 1,870 1,170 0,410 1,250 0,910 0,130

0,760 0,270 0,760 0,290 1,520 0,130 0,120

1,220

0,770 2,250

160103 pneu

0,050 0,110

0,180 0,600 1,150

200139 polystyren

2,200 2,310 1,320 48,210

0,880 0,770 0,440 1,760 0,660

0,880 0,660 0,220 1,210 0,550 0,330 1,540 0,440 0,220 1,540 1,650 0,440 1,100

2,750 0,440 0,460 0,770 4,740

0,220

0,440 1,100 0,330 1,540 1,540 0,880 4,950 1,320 0,660 1,540 0,880 0,110

0,550 1,320 0,550

200102 sklo

PŘÍLOHA 5: Statistika produkce odpadu ve sběrných dvorech za rok 2005

34,450 128,360 53,100 38,880 126,120 61,060 34,600 82,880 214,060 59,500 3794,220

24,360 25,540 48,560 33,660 9,740 69,120 38,380 75,880 209,480 40,460 205,900 101,820 32,820 205,960 33,900 50,440 4,800 66,220 11,060 90,300 77,480 93,820 2,220 230,100 9,280 64,480 44,200 109,400 135,680 27,180 29,140 83,200 19,020 69,440 82,260 50,180 68,900 386,830

200301 s.k.o.

56,740

3,300

4,540

47,120

0,920

0,860

200111 textil.m.

3,300 1,930 3,110 13,540 2,120 2,980 10,650 1,040 4,310 3,410 7,020 3,980 2,560 6,600 201,730

0,530 4,000 7,170 5,280 8,550 1,390 3,900 3,640 1,810

5,620 2,320 2,810 0,990 6,340 3,460 5,090 7,430 3,740

18,970 6,140 4,870

1,780 12,790

1,250

1,340 2,490 11,480

200135 televize

8,000

8,000

170504 zem.a kam.

20,780 9,140 19,640 66,380 14,480 13,300 23,420 13,840 29,420 9,560 35,060 18,260 20,540 28,240 793,980

7,480 6,380 22,820 10,600 19,280 3,760 1,020 20,860 6,880 48,800 11,560 3,540 33,360 24,180

15,680 75,500 7,580 70,040 5,760 6,860 1,520 12,560 1,260

1,740

4,420 9,320 39,160

170405 železo

112,578 368,915 573,195 147,005 57,655 279,181 167,265 537,295 1370,748 300,043 1057,405 520,405 108,830 1094,240 259,120 270,110 976,401 197,285 255,580 403,744 308,545 451,407 274,890 1278,670 66,660 294,485 546,025 513,375 709,065 148,955 177,205 360,960 150,360 233,810 406,485 323,460 390,830 3829,704 264,565 545,118 385,215 126,910 525,550 424,850 464,935 344,602 752,610 361,335 23717,582

celkem [t]

45. 23. 9. 43. 48. 31. 40. 12. 2. 29. 5. 14. 46. 4. 35. 33. 6. 38. 36. 20. 28. 17. 32. 3. 47. 30. 10. 15. 8. 42. 39. 25. 41. 37. 19. 27. 21. 1. 34. 11. 22. 44. 13. 18. 16. 26. 7. 24.

pořadí

Točná U ZOO Ukrajinská Útěchovská Vaňkovo nám. Veveří Vltavská Zámecká Zemanova Žebětínská Celkem [tun]

Korejská Košuličova Křídlovická Kšírova Líšeňská Malínská Mikulčická Milíčova Mírová Nezamyslova Oblá Okružní Pastviny Páteřní Plástky Plynárenská Pod Kopcem Pražská Rokytova Rysova Sladovnická Slaměníkova Sochorova

katalog. číslo název odpadu SSO Adamovská Atriová Bieblova Blatouchova Bratří Žůrků Černovičky Drozdí Dusíkova Hapalova Húskova J.Faimonové J.Svobody Jílová Kaloudova

47,600

7,240

22,920

0,520

0,480

4,060

0,640

5,160

6,580

200201 b.r.o.

87,470 75,530 25,150 121,650 111,590 6,380 92,240 110,780 83,050 4195,890

165,710 162,300 239,160 52,150 44,590 119,750 42,140 73,430 105,760 55,450 138,790 44,210

35,800 111,710 92,490 54,180 5,970 260,260

6,620 19,100

194,940

403,880 122,400

9,660 18,120 3,600 1,700 24,640 2,780 670,540

1,120 4,040

122,620

13,300

9,880

17,120 1,740 1,160 3,040 5,380 15,260 4,720 2,640 212,480 0,920 1,940 1,320 102,520 2,940 26,820 1,040

21,760 4,060 4,940

23,760 8,400 16,680 58,640 14,100 15,000 18,460 9,660 24,600 6,220 30,160 16,340 16,500 19,920 685,520

7,920 6,060 40,900 10,080 6,900 31,580 23,220

5,240 8,700 11,720 12,480 11,500

14,680 1,280

13,220 87,700 1,120 64,820 3,620 9,180 1,260

3,420 5,980 3,020

1,080 3,040 2,600 15,630 1,650 4,652 9,590 0,810 4,150 4,400 5,930 2,240 2,125 5,380 168,040

2,100 1,510 2,594 10,660 0,140 4,500 3,580 2,196

3,840 3,723 9,330 1,217 1,460 1,700 6,075 2,050 3,946

14,240 0,580 2,146 4,730

7,480 10,846

0,370

0,670 1,390 1,690

1,120 7,400 24,680

0,700

200123 lednice

200140 kovy

8,400

5,120 1,340

94,860 160,170

57,080 33,860 236,090 349,200

200138 dřevo

170102 cihla

189,530 172,200 1237,170 199,360 228,570 221,940 186,420 250,520 225,850 510,810 378,620 241,170 208,100 377,310 62,320 91,460 182,260 63,680 110,260 164,490 181,210 186,640 5048,520 228,180 287,240 271,440 45,160 217,880 208,640 420,680 118,120 498,020 170,700 16793,110

61,740 216,660 174,880 119,690 46,480 193,340 37,820 308,440 937,780 204,600 487,580 186,440 67,500 565,690

200307 objem. odpad

11,700

11,700

200110 oděv

25,968 29,460 15,921 54,822 25,932 8,810 27,044 10,660 29,549 802,751

18,780 15,825 7,420 6,800

23,110 14,380 5,780 7,520 64,320 15,000 15,196 23,270 42,604 8,730 16,410 13,550

13,964

40,561 21,733 14,670 32,990

0,520 3,420 32,610 53,308

5,948 16,780 39,386

200101 papír

2,490 0,440 0,455 2,951 1,550 0,745 59,679

0,310 2,436 0,770 0,635 2,400 2,025 0,780 0,250 1,145 0,765 0,805 0,500 2,645 1,868 1,360 1,025 2,865 0,650

2,841 0,490

2,720 0,170 0,133 1,545

0,180 0,430 1,565 3,012 1,825 3,010 1,068 0,555 0,665

0,935 2,070 2,265 2,335

150102 PET

0,030 0,829 0,528 0,481 1,157 0,434 0,230 0,679 0,580 0,360 24,721

0,652 0,310 0,565 0,485

0,545 0,864 0,249 0,590 0,681

0,326 0,669 0,436 0,760 1,296 0,127

0,632 0,088

1,435 2,780 0,230 1,975 0,813 0,287 1,015

0,120 0,060

0,050 0,517 0,856

200139 polystyren

PŘÍLOHA 6: Statistika produkce odpadu ve sběrných dvorech za rok 2006

44,804

0,310 0,488 3,125 0,883 0,330

0,062 0,990 0,241 0,820 0,030 2,072

0,243 1,345 0,283 0,470

0,200 0,800

0,661

2,198 2,192 0,970 1,178

0,707 6,900 1,326

2,890 0,731 0,139 3,570

0,147 4,453

2,210

0,463 0,380 0,997

160103 pneu

3,600 1,125 0,660 4,630 2,555 1,650 79,900

1,870 0,770

2,455 4,410 0,090 1,320 6,345 3,170 0,220 1,020 2,730 1,340 0,330 1,540 0,220 0,220 2,305 3,075 0,220 2,225

2,000

1,980 6,340 0,880 8,690 1,900 0,880 1,920

0,990 1,540

0,880 1,805

200102 sklo

12,700 38,100 6,700 11,220 14,960 53,920 33,920 78,580 8,680 239,420 49,980 29,600 64,020 75,580 22,220 26,440 42,300 12,320 43,700 72,240 31,020 25,800 210,520 20,640 53,060 19,000 65,640 154,420 43,980 26,740 65,440 102,680 32,840 2754,040

24,880 12,780 84,140 248,800 38,360 150,440 76,020 33,680 167,100

21,640 23,480 50,200 34,140

200301 s.k.o.

34,800

34,800

200111 textil

1,500 59,679

1,333 1,694 1,629 2,330 0,510 0,440 4,270 0,390 1,060 0,950 0,812 0,620

0,410 2,606 1,200 4,011 0,100 1,840 2,160 0,220

0,670 0,710 0,098 0,690 0,860 0,454 3,290 2,253 1,090

4,750 2,552

3,680 6,860

0,010

0,150 0,620 0,857

200135 televize

266,955 480,544 435,810 163,212 595,799 422,319 507,582 332,887 777,660 348,474 26432,774

234,739 259,391 1256,497 229,156 284,690 431,274 372,356 411,299 271,744 1355,367 452,238 466,507 473,029 899,164 161,049 220,373 400,931 145,044 239,417 390,558 316,806 383,122 5536,016

92,716 370,157 459,126 156,165 47,970 295,490 88,310 694,207 1722,219 250,035 1182,836 439,617 133,097 978,820

celkem [tun]

37. 34. 4. 38. 31. 19. 25. 21. 32. 3. 16. 14. 13. 7. 41. 39. 22. 43. 36. 23. 29. 24. 1. 33. 12. 18. 40. 10. 20. 11. 28. 8. 27.

45. 26. 15. 42. 47. 30. 46. 9. 2. 35. 5. 17. 44. 6.

pořadí