ročník koncertního cyklu

KRUH PŘÁTEL HUDBY ROKYCANY 2010/2011 3. ročník koncertního cyklu

JIŘÍ HOŠEK umělecký garant

10/11

28. září 2010 až 29. května 2011

Koncerty „třetího“ ročníku věnovanému 900. jubileu Rokycan se mohou uskutečnit díky podpoře města Rokycany a grantu Plzeňského kraje.



Slovo úvodem …

Vážení přátelé,

již potřetí mají příznivci koncertů vážné hudby příležitost navštívit v Rokycanech 9 koncertů dalšího ročníku cyklu Kruhu přátel hudby. Minulé dva ročníky prokázaly, že znovuoživení pravidelných koncertů řada občanů přivítala, což nejlépe dokumentuje upřímný zájem návštěvníků o tento svým zaměřením i cílenou dramaturgií unikátní kulturní projekt. S potěšením sleduji dramaturgický záměr jedinečných hudebních večerů, které s nesmírnou péčí připravil pro naše město docent Hudební fakulty AMU v Praze, Mgr. Jiří Hošek. Dramaturgie cyklu je opět vysoce kvalitní a nápaditá a vychází z historických souvislostí Rokycan a na koncertech se představí vynikající umělecké osobnosti. Přeji krásné umělecké zážitky. Ing. Jan Baloun, starosta města \ \ \



Nesmírně mne těší že příznivci rokycanského cyklu koncertů Kruhu přátel hudby, který se podařilo úspěšně oživit, ocenili již dva uplynulé ročníky svým upřímným zájmem o koncerty. Také nadcházející ročník jsem sestavoval s rozvahou a maximální péčí. Jen díky podpoře řady osob a institucí bylo možné uskutečnit poměrně rozsáhlý a závažný umělecký projekt, který chce být současně i kulturní vizitkou města podobně jako je tomu ve většině měst v ČR. Budu si jen přát, že si jednotlivé koncerty 3. sezóny KPH 2010/2011 najdou své posluchače, kterým přeji hluboké umělecké zážitky.

doc. Mgr. Jiří Hošek, violoncellista zakladatel a umělecký garant KPH Rokycany Společnost EuWe Eugen Wexler ČR, s.r.o. se sídlem Kotelská ulice 1109, Rokycany vyrábí a dodává plastové výlisky pro automobilový průmysl. ZAJIŠŤUJE VÝVOJ DÍLŮ, VSTŘIKOVACÍCH FOREM Hlavní zákazníci: ŠKODA AUTO a.s., GM-OPEL, BMW, SUZUKI. EuWe Eugen Wexler ČR, s.r.o. Ing. Petr Krob, obchodní ředitel - jednatel Kotelská 1109, 337 03 ROKYCANY E-mail: [email protected], www.euwe.de

KRUH PŘÁTEL HUDBY ROKYCANY KONCERTNÍ SEZÓNA KPH 10/11 28. září 2010 až 29. května 2011 JIŘÍ HOŠEK Umělecký garant KPH

Koncerty „třetího“ ročníku věnovanému 900. jubileu Rokycan se mohou uskutečnit díky podpoře města Rokycany a grantu Plzeňského kraje.

28. září

Místo koncertu:

2010

Masarykovo náměstí,

úterý

Rokycany

v 16:00 h

q

KONCERT č. 1

SVATOVÁCLAVSKÉ VYZVÁNĚNÍ účinkují:



Radek Rejšek - zvonohra

program:

Improvizace na píseň “Svatý Václave”

Zdeněk FIBICH (1850 - 1900):

Poem

Adam Václav MICHNA Z OTRADOVIC (1600 - 1676): Loutna česká (výběr): Předmluva Žehnání se světem Andělské přátelství Svatební věneček Smutek bláznivých panen

Bedřich SMETANA (1824 - 1884):

Preludium c moll (ze sbírky 6 preludií pro varhany) Antonín DVOŘÁK (1841 - 1904):

Humoreska

Improvizace na kryptogram jména Mistra Jana z Rokycan

Antonín DVOŘÁK

(asi 1396 - 1471)

Jan Křtitel KUCHAŘ Fantazie d moll (pův. pro varhany)

(1841 - 1904):

Árie z opery “Rusalka” (Měsíčku na nebi hlubokém)

(1751 - 1829):

Josef Leopold ZVONAŘ (1824 - 1865):

Improvizace na téma nedokončené skladby Františka ŠKROUPA (1801 - 1862): “Conversationstanz”

Čechy krásné, Čechy mé /improvizace Improvizace na téma rokycanského rodáka violoncellisty Antonína Krafta

Václav Jan Křtitel TOMÁŠEK

Improvizace s rokycanskými zvony (bonus)

(1774 - 1850:

Ekloga C dur -4-

26. října

Místo koncertu: Sokol Rokycany - Společenský sál

2010

Jiráskova 208, Rokycany

úterý v 19:00 h

q KONCERT č . 2

SLAVNOSTNÍ KONCERT K STÁTNÍMU SVÁTKU ČR účinkují:



Plzeňská filharmonie Petr Nouzovský - violoncello Koji Kawamoto (Japonsko) - dirigent

program:

Wolfgang Amadeus MOZART (1756 - 1791):

Divadelní ředitel KV. 486 Joseph HAYDN (1732 - 1809):

Koncert pro violoncello a orchestr C dur Hob. VIIb Allegro moderato Andante Allegro vivace přestávka Antonín DVOŘÁK (1841 - 1904):

Serenáda d moll pro dechové nástroje, cello a kontrabas, B77 op. 44 Moderato quasi marcia Menuetto. Tempo di minuetto Andante con moto Finale. Allegro molto -5-

23. listopadu

Místo koncertu:

2010

Společenský sál „Na Střelnici“

úterý

Míru 24, Rokycany

v 19:30 h

q

KONCERT č. 3

POCTA ČESKÉ KOMORNÍ HUDBĚ účinkují:



Kvarteto Martinů



Lubomír Havlák, Irena Herajnová - housle Jan Jíša - viola, Jitka Vlašánková - violoncello

program:

Ludwig van BEETHOVEN (1770 - 1827):

Smyčcový kvartet op. 74 Es dur “Harfový” Poco adagio. Allegro Adagio ma non troppo Presto Allegretto con variazioni Viktor KALABIS (1923 - 2006):

Smyčcový kvartet č. 2 Adagio molto quieto Allegro molto Epilog přestávka

Bohuslav MARTINŮ (1890 - 1959):

Tři jezdci - smyčcový kvartet Halbr. č. 1 (Polička, 1902) Dle stejnojmenné básně Jaroslava Vrchlického. Allegro non troppo Laro Andante Allegro Andante Leoš JANÁČEK (1854 - 1928):

Smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“ Andante Adagio Moderato

-6-

11. prosince

Místo koncertu: kostel Panny Marie Sněžné

2010

Rokycany

sobota v 18:00 h

q KONCERT č . 4

CHVALME BOHA VESELE ADVENTNÍ KONCERT DUCHOVNÍ HUDBY

účinkují:



Christina Kluge (SRN) - soprán Jaroslav Mrázek - tenor Michal Daněk - hoboj Jiří Hošek - varhany

program:

Adventní písně: Chvalme Boha vesele Rodičko Boží vznešená Vesele zpívejme Johann Sebastian BACH Quia respexit (Magnifikat) + hoboj

(1685 - 1750):

Giulio CACCINI (1550 - 1618):

Ave Maria Cézar FRANCK (1822 - 1890): Panis angelicus

František Xaver BRIXI (1732 - 1771): Quem vidistes pastores + hoboj

Johannes BRAHMS (1833 - 1897): Josef, lieber Josef mein (Josefe můj milý)

Georg Friedrich HÄNDEL (1685 - 1759): Hört ihr Menschenkinder all´

Antonín DVOŘÁK (1841 - 1904): Biblické písně č. 4 a 10.

Johann Sebastian BACH (1685 - 1750): Koncert pro varhany G dur Allegro - Adagio - Allegro

Andrew Lloyd WEBBER Pie Jesu

W. A. MOZART Ave verum

(1756 - 1791):

Benedetto MARCELLO (1686 - 1739): Koncert pro hoboj c-moll Allegro - Adagio - Allegro

(1948)

Giuseppe VERDI (1813 - 1901): Ave Maria (árie Desdemony z opery Othello) Adam Václav MICHNA z OTRADOVIC Adventní písně -7-

(1600 - 1676):

26. ledna

Místo koncertu:

2011

Základní umělecká škola Rokycany (ZUŠ)

středa

Koncertní sál Jiráskova 181, Rokycany

v 19:00 h

q

KONCERT č . 5

ČESKÉ TRIO

účinkují:



České trio

Milan Langer - klavír Dana Vlachová - housle Miroslav Petráš - violoncello program:

Josef SUK (1874 - 1935): Trio c moll op. 2 Allegro Andante Vivace Bedřich SMETANA (1824 - 1884): Slepička z Českých tanců /klavír sólo/

Josef SUK

Pavel TROJAN (* 1956): Klavírní trio č. 2 /věnováno Českému triu, 2009/ Allegro risoluto Allegro scherzando Andante Allegro

Antonín DVOŘÁK

Bedřich SMETANA

přestávka Antonín DVOŘÁK (1841 - 1904): Trio f moll op. 65

Allegro ma non troppo Allegretto grazioso Poco adagio Pavel Finale. Allegro con brio TROJAN -8-

Pamětní deska připomínající pobyt B. Smetany v Rokycanech

15. února

Místo koncertu: Radnice Rokycany, obřadní síň

2011

Masarykovo nám. 1, Rokycany

úterý v 19:00 h

q

KONCERT č . 6

VIOLONCELLOVÝ DVOJKONCERT účinkují:



Dominika Hošková - violoncello Jiří Hošek - violoncello

program:

Joseph HAYDN (1732 - 1809):

Duo for two Cellos D dur No. 1 Hob. X:11.

Ernest BLOCH (1880 - 1959):

Moderato Menuet Finale. Presto Antonín KRAFT

Jewish Song z cyklu “From Jewish Life”

Sonata for two Cellos op. 1 č. 1 C dur

Jacques OFFENBACH (1819 - 1880) : Duo for two Cellos op. 53

Allegro moderato Adagio Rondo. Allegro

Allegro Adagio Rondo. Allegro

přestávka

David POPPER

(1749-1820):

(1843 - 1913):

Suita for two Cellos op. 16

Jacques OFFENBACH na dobové karikatuře

-9-

Andante grazioso Gavotte Scherzo Largo espessivo Marcia. Finale

23. března

Místo koncertu: Sokol Rokycany - Společenský sál

2011

Jiráskova 208, Rokycany

středa v 19:00 h

q účinkují:



KONCERT č .7

JARNÍ KONCERT

Michal Sedláček - housle Tomáš Brauner - dirigent Plzeňská filharmonie

program:

Antonín DVOŘÁK (1841 - 1904):

Legenda, op. 59 č.1 Allegretto

Antonín DVOŘÁK

Petr Iljič ČAJKOVSKIJ (1840 - 1893):

Koncert pro housle a orchestr D dur, op. 35 Allegro moderato Canzonetta. Andante Finale. Allegro vivacissimo přestávka Sergej PROKOFJEV (1891 - 1953):

Symfonie č. 1 D dur, Klasická, op. 25 Petr Iljič ČAJKOVSKIJ

Sergej PROKOFJEV - 10 -

Allegro Larghetto Gavotta. Non troppo allegro Finale. Molto vivace

Místo koncertu: Městská knihovna Rokycany - letní scéna Masarykovo náměstí 83, Rokycany

27. dubna

ú ú V případě

nepříznivého počasí obřadní síň Radnice Rokycany Masarykovo nám. 1, Rokycany

q

2011 středa v 19:00 h

KONCERT č. 8

POCTA EDITH PIAF ŠANSONY EDITH PIAF účinkují:



Marta Balejová - zpěv Libuše Švormová - umělecký přednes Jiří Hošek - klavír program: H. Giraud, J. A. Brun:



Sous le ciel de Paris Norbert Glansberg, Henri Contet / Marta Balejová:

Padam . . . Padam . . .

Michel Emer / Marta Balejová:

Hubert Giraud / Michel Rivgauche / M. Balejová:

Vinna jsem já /Mea culpa/

Charles Dumont / Michel Vaucaire / M. Balejová:

Harmonikář /L´accordéoniste/

Já vás se ptám / Non, je ne regrette rien/

Marguerite Monnot / Edith Piaf:

R. Malleron / Marta Balejová:

L´hymne á l´amour Marguerite Monnot / Georges Moustaki / Vendulka Pragerová, Marta Balejová:

Štramák /Milord/

Cizinec /L´etranger/ Charles Borel-Clerc / de Telly / Marta Balejová:

Valčík /Fais-moi valser/ Marguerite Monnot / Edith Piaf / Jan Petránek:

Marguerite Monnot / Edith Piaf / Jan Petránek:

Óda na lásku /l´hymne á l´amour/ Angel Cabral / Michel Rivgauche / M. Balejová:

Dav /La foule/

Charles Dumont / Michel Vaucaireche / M. Balejová:

Bože můj /Mon Dieu/

Charles Dumont / Michel Vaucaireche / M. Balejová

V hospodě je bál /Les flonflons du bal/

Marguerite Monnot / Richard Rousand / M. Balejová:

La vie en rose

Óda na lásku / l´hymne á l´amour/

Honza co má pech /La goualante pauvre Jean/

Norbert Glansberg / Jean Constantin

Angel Cabral / Michel Rivgauche / M. Balejová:

Charles Dumont / Michel Vaucaireche:

Norbert Glanzberg / Jean Constantin:

Mon manége á moi

Dav /La foule/

Non, je ne regrette rien

ÚRYVKY Z KNIHY SIMONE BERTEAUTOVÉ EDITH PIAF - 11-

29. května

Místo koncertu: Poutní kostel Navštívení P. Marie

2011

„Na Vršíčku“ Litohlavy

neděle v 16:00 h

q

KONCERT č . 9

„BIBLICKÉ POSTAVY“ ZÁVĚREČNÝ KONCERT KONCERTNÍHO CYKLU KPH K SVÁTKU NAVŠTÍVENÍ P. MARIE účinkují:

Trio cantabile

v

Ludmila Vernerová - soprán Václav Kunt - flétna Lydie Härtelová - harfa program:

Pro návštěvníky koncertu je ZDARMA zajištěna doprava autobusem na místo koncert i zpět. Odjezd autobusu od budovy Městského úřadu Rokycany na Masarykově náměstí v neděli 29. května v 15.15 hodin Zpět autobus odjíždí po skončení koncertu

Eugene Joseph BOZZA (1905 - 1991): Aria pro flétnu a harfu Felix MENDELSSOHN - BARTHOLDY (1809 - 1847):

Georg Friedrich HÄNDEL “Bless´d the day”, árie královny ze Sáby z oratoria Šalamoun (1685 - 1759):

Pietro LOCATELLI (1695 - 1764): Sonáta B dur pro flétnu a harfu Andante - Adagio - Presto Georg Friedrich HÄNDEL (1685 - 1759): “To fleeting pleasures”, árie Dalily z orat. Samson Ivana LOUDOVÁ (1941): Suita ve starém slohu pro flétnu (výběr) Antonio VIVALDI (1678 -1741): “Si fulghida per te”, árie Abry z opery

“Jerusalem”, árie z oratoria Paulus Maurice RAVEL (1875 - 1937): Kaddish pro flétnu a harfu Středověký +anonym: Planctus Panny Marie Giuseppe VERDI (1813 - 1901): “Ave Maria” Zdeněk FOLPRECHT (1900 - 1961): Menuet a Finale ze suity k dramatu Herodes a Herodias Georg Friedrich HÄNDEL (1685 - 1759): “Oh, had I Jubal´s lyre”, árie Kálebovy dcery Aksy z opery Jozue

- 12 -

Vznik zvonkohry

“Pražská mobilní zvonohra” vznikla podle představy Magistrátu hl. m. Prahy jako symbol soudržnosti jednotlivých městských částí v letech 2000 - 2001. Na výrobě spolupracovalo několik firem: Zvonařství Manoušek (Praha), Royal Eijsbouts (Asten - Nizozemí) a Clock-O-Matic N. V., Holsbeek (Belgie). Jednotlivé městské části byly vyzvány k finanční spoluúčasti symbolickou částkou 2,-Kč za obyvatele. Takto bylo uhrazeno 48 zvonů, devět městských částí spoluůčast na projektu zvonkohry odmítlo. Všechny Městské části, které se na projektu finančně podílely, mají 2x ročni právo využít zvonohru ke svým akcím za úhradu pouze režijních nákladů. Je jedinou mobilní zvonohrou ve východní Evropě a jednou z největších na světě. Nástroj je skutečnou “Koncertní zvonohrou”, která odpovídá mezinárodním normám. Mechanická klaviatura je postavena bočně; uprostřed zvonohry, takže zvony jsou rozmístěny pravidelně v celém prostoru, proto posluchači mohou při poslechu koncertu přímo sledovat hru carillonéra. Druhý paralelní hrací systém je automatický, elektromagnetická bicí kladiva řídí carillon computer CAMPA/APOLLO, v jehož paměti je více než 100 hudebních skladeb. Celkový počet zvonů činí 57, z toho největší zvon má hmotnost 860 kg a nejmenší 5 kg. Celková hmotnost nástroje činí 12 000 kg.

Technické údaje Mobilní pražské zvonohry Počet zvonů 57; Hudební rozsah f1,g1 - chromaticky - d6; Klaviatura mechanická, evropský standard; Největší zvon: tón / hmotnost f1 / 860 kg; Nejmenší zvon: tón / hmotnost d6 / 5 kg; Hmotnost zvonů celkem 4950 kg; Hmotnost kompletního nástroje 12000 kg;

Doprava na místo koncertu je zajištěna speciálním vozidlem Renault Magnum; rozměry nástroje včetně vozidla: Délka 9,8 m; Šířka 2,5 m; Výška 3,9 m (výšku vozidla lze krátkodobě - např. pro průjezd bránou - snížit max. o 20 cm); Celková hmotnost 21800 kg - 13 -

MÍSTA KONCERTŮ historie - fotogalerie Sál Sokola Rokycany Na podzim r. 1885 bylo v Rokycanech založeno “Družstvo pro zbudování sokolského domu”. V r. 1900 byl zakoupen pozemek od města, 13. července 1902 pak položen základní kámen. Slavostní otevření se uskutečnilo 18. a 19. června 1903, v r. 1911 pak byla k původní budově ještě provedena přístavba. Stavba byla provedena podle plánu arch. J. Pacla stavitelem Štěpánem Wolfem. Při otevření sokolovny byla předvedena hra L. Stroupežnického “Paní mincmistrová” a zazpíval pěvecký spolek Záboj. Ve válečných letech první světové války zde byla pořádána divadelní představení - “Prodaná nevěsta”, Hubička, koncert Plzeňského Hlaholu a předvedena byla i Janáčkova “Její pastorkyňa”. V polovině 80. let 20. století byla budova přestavována a z průčelí byl sejmuty plastiky sokolů sochaře V. Koukolíčka. Jako jednaz prvních staveb na nově založené okružní třídě vyrostla v letech 1902 - 1903 přepychová budova sokolovny, architektonicky pozoruhodný komplex budovspolečenského a tělovýchovného charakteru. Za 100 let své existence prodělal mnohočetné proměny. Slohově jde o neorenesanční stavbu s inspirací

Tělocvičná jednota Sokol Rokycany v roce 2008 oslavila 140 let od svého založení. Spolu s městem Rokycany se podílí na pořádání kulturních a společenských akcí ve městě. V historické budově sokolovny je vybudován víceúčelový společenský sál s kapacitou 650 návštěvníků. Sokol Rokycany dále nabízí možnost turistického ubytování ve dvou pokojích s televizí a sociálním zařízením, pronájmy velkého sálu a salónků. Sokol Rokycany připravuje též akce „na klíč“. Tělocvičná jednota Sokol Rokycany sdružuje oddíly: všestrannosti, tenisu TCO dance, florbalu, gymnastiky, divadelní spolek J. K. Tyla, hudební skupinu Just Nevo.

T. J. Sokol Rokycany Ing. Vladimír Lisner manažer kulturního úseku Jiráskova 208, Rokycany tel: 371 425 948 e-mail: vladimir.lisner@ sokolrokycany.cz www.sokolrokycany.cz - 14 -

Společenský sál “Na Střelnici” - Rokycany

Počátkem 19. století, tedy zhruba po sto letech od svého vzniku, byla Plzeňská brána zapojena do empírového objektu střelnice čp.24, který vyrostl na její severní straně. Jde o přízemní, ale poměrně vysoký objekt s delším sedmiosým průčelím orientovaným k západu, do bývalého hradebního příkopu. Okna jsou velká, ukončena půlkruhem. Střecha je sedlová, na severu vybíhá v trojhranný “presbytář”. Střelnice, dům čp. 24, byl postaven a dlouhá léta užíván císařsko-královským privilegovaným ostrostřeleckým sborem, který byl po r. 1918 přejmenován na Ozbrojenou jednotu č.10 a v r. 1930 na národní gardu. Zanikl za okupace. Spolek byl založen v době tzv. válek o dědictví rakouské r. 1742 jako dobrovolný měšťanský polovojenský spolek. Sbor zakoupil 28.12.1828 od obce pozemek a vystavěl sálo rozměrech 161m2.V v r. 1838 zde bylo zřízeno trvalé jeviště. V budově „Střelnice“ se nachází společenský sál, který v minulosti žil bohatým společenským životem. Až do r. 1903, kdy byla dostavěna sokolovna, to byl jediný sál v Rokycanech. Své sídlo tu měl i čtenářský a zábavní spolek Hálek, který tu provozoval spolkovou místnost a čítárnu. Místo bylo původně obvyklým stanovištěm kočovných společností. Po přikoupení tzv. býčí louky zde ostrostřelecký spolek zřídil ještě zahradu se střelnicí,odtud název “střelnice” .V zahradě byl hudební pavilon, kuželna a kryté verandy, byla zde provozována letní restaurace a konaly se koncerty ostrostřelecké kapely. Střelnice, dříve zahradní restaurace “Na střelovně” měla koncertní a divadelní sál. Koncertoval zde mj. i Antonín Dvořák na turné před cestou do Ameriky, což připomíná pamětní deska v sále nad pódiem. V r. 1892 A. Dvořák před odjezdem do Ameriky pořádal šňůru 40 koncertů - v západních Čechách navštívil pouze Klatovy a Rokycany. Koncert se uskutečnil 10. dubna 1892, Dvořák byl uvítán uvítacím výborem, který jej odvedl do hotelu Český Dvůr, kde se na počest skladatele konal ve 12 hodin oběd, přípitek pronesl dr. Karlík. Koncert začal ve 3hodiny odpoledne, bylo vyprodáno týden před jeho zahájením a účastnila se řada vzácných hostů. Na programu byly Dvořákovy skladby

Restaurace “Střelnice” Rokycany Míru 24 337 01 Rokycany

z posledních 16 let skladatelovy činnosti. Nejstarší skladbou bylo Trio g moll op. 26, nejnovější rondo g moll op. 92. Účinkovali Ferd. Lachner (housle), Hanuš Wihan (violoncello), Marie Pisecká (klavír - manželka ředitele kůru), Emilie Bideciusová (manželka okresního soudce - zpěv) a JUDr. Hugo Karlík - zpěv (syn F. L. Karlíka). Dvořákovi byl předán dar - zlatá lyra složená z 25dvacetifranků v umělecky zhotoveném pouzdře. Poté byl doprovozen do hotelu Český Dvůr, kde mu byl předán honorář. Slavnostní den byl ukončen na Sřelnici v 8 hodin večer, vystoupením pěveckého salonního kvarteta Kytara. Z významných hudebních událostí na střelnici je připomínán 1. žákovský koncert žáků hudební školy 20. 6. 1946. Dnes je v budově provozována resturace Střelnice s příjemně zařízeným interiérem. Nově je zde otevřena i cukrárna a kavárna. K dispozici je též letní zahrada s kapacitou až 120 míst a dětským hřištěm. V nabídce jsou speciality domácí i mezinárodní kuchyně, denní nabídka hotových jídel v přístupné cenové relaci a nabídka moravských vín. V podniku se točí Gambrinus 10° a Plzeňský Prazdroj 12°.

- 15 -

Farní kostel Panny Marie Sněžné - Rokycany

Rokycanský farní kostel stojí na místě, kde býval dvorec pražských biskupů. Nejstarší písemná zmínka o něm je z r. 1110, v r. 1295 byl opravován. Zřejmě zde stála nějaká svatyně, která se stala pozdějším farním kostelem osady u dvorce. Ta se na konci 13. st. zvětšila na městečko, ve 14. st. opevněné. V roce 1362 arcibiskup Arnošt z Pardubic založil na místě fary augustiniánský klášter s kostelem, jenž je dosud ve zdivu kostela zachován. www.farnostrokycany.cz Památkou na něj je gotický portál ve vstupní ale staré zdi kostela měly trhliny, proto muselo předsíni pod věží. Kostel je trojlodní, basilikál- být věžní klenutí zesíleno. Byl vysvěcen o posvíního typu, při+ barokní přestavbě zvýšený. cení, 3. neděli v říjnu, plzeňským arciděkanem K obdélnému trojlodí je připojeno hluboké troj- Tomášem Karlíkem. R. 1856 byla věž pokryta boce uzavřené kněžiště, původně o dvou polích mědí a její zdivo zvýšeno. Protože obnova a závěru pěti stran osmiúhelníka. Uprostřed kostela spadala do doby, kdy byly Josefem II. průčelí věž ze dvou třetin vtažená do interi- rušeny kláštery, byl rokycanský kostel vybaven eru hlavní lodi. V západním průčelí stojí domi- zařízením ze zrušeného klášterního kostela sv. nantní věž. Vnějšek kostela má pozdně barokní Michala v Praze, nedaleko Staroměstského a klasicistní úpravu. Kostel je původem náměstí. Z původní gotické stavby se dochovrcholně gotická stavba ze 3. čtvrti 14. stol. val jednoduchý gotický portál ve vchodu doplněný r. 1506 bočními předsíňkami. Úprava z podvěžní síně do chrámu. Ve sklepích pod interiéru je barokní. Z gotické podoby zacho- muzeem byly v 90. letech 20. století nalezeny vány opěráky a západní portál. Profilace vyrůstá zbytky gotických žeber, které jsou umístěny ze zešikmenného trnože, vedoucího z podvěží v muzejní expozici. Oltář z r. 1750 je vytvořen do hlavní lodi. Klenba valená s trojúhelnými z červeného šedého a černého mramoru. Podle výsečemi na ionských pilastrech. Na vchodu návrhu architekta Karla Preeda jej dal vytvořit severní boční předsíně zachován český nápis W. František Sveerts pro klášterní kostel servitů s letopočtem 1506. V r. 1431 patřil děkanský sv. Michala v Praze. Pod kostelem je rozsáhlá kostel vyznavačům pod obojí. Ví se, že na poč. krypta, naposledy otevřená r. 1863. Sochy na 16. století byla fara v Rokycanech katolická, oltáři vytvořil sochař František Platzer. Hlavní v husitských dobách byl klášter augustiniánů mramorový oltář byl zhotoven v roce 1760 v sousedství kostela zpustošen a zanikl v r. 1575 podle návrhu architekta Františka Ignáce Préa a dalších více jak sto let tu bylo udržováno malé a ozdoben sochami od Ignáce Platzera. Jen proboštství. Kostel až do bitvy na Bílé hoře původní Brandlův obraz sv. Michala byl nahrastřídavě sloužil katolíkům a protestantům, kteří zen v roce 1789 obrazem Panny Marie Sněžné měli v Rokycanech silné postavení. Gotická od Josefa Kramolína. Z kostela sv. Michala postavba dosloužila v roce 1784, kdy celé Roky- chází i boční oltář sv. Tří králů od Qirina Jahna cany i s kostelem padly za oběť katastrofálnímu s obrazem Františka Xavera Palka a varhany, požáru města, který vypukl 12. září 1784, shořel jejichž skříň je datovaná rokem 1723. Při požáru i kostel, v noci se zřítila věž, hořící trámy prora- se podařilo zachránit renesanční epitaf Jana zily klenbu a spadly dovnitř chrámu. Poškozen Letňanského a gotický obraz Snímání z kříže, byl oltář, varhany i věci, které byly do kostela naopak oheň zničil památnou a hojně uctívasvezeny. Posvátným nádobám v sakristii požár nou gotickou sochu Madony, k níž se vázaly neuškodil. Znovu postaven byl pražským stavi- legendy z doby reformace ve městě. Jedinou telem Ignácem Palliardim ve slohu barokním, památkou na ní je rytina v Pamětní knize města dokončen byl r. 1788, ale bez věže. Zvony byly Rokycan. Renovace v roce 1931. zavěšeny v dřevěné zvonici, postavené veŘímskokatolická farnost Rokycany dle kostela. 4. 10. 1821, na den jmenin císaře P. Jaroslav Hůlle Františka Josefa I. byl položen základní kámen - moderátor společné duchovní správy, k nové věži, jejíž plán zhotovil Fr. Heger, pražský náměstí Josefa Urbana 52, 337 01 Rokycany stavitel. Byla vystavěna r. 1823 nákladem 14000 e-mail: [email protected]. zlatých. Měla být požehnána o poutní slavnosti, www.farnostrokycany.cz - 16 -

Koncertní sál ZUŠ Rokycany při koncertě Ester tria v roce 2009

Základní umělecká škola Rokycany (ZUŠ), Koncertní sál

Tato funkcionalistická budova byla post- Oba soubory se pravidelně zúčastňují řady avena v letech 1974-77 jako administrativní ob- tradičních přehlídek a festivalů i v zahraničí jekt tehdejšího Okresního výboru KSČ. Po roce (Aachen, Greiz, Heikendorf, Regensburg aj.). 1989 byl tento rozsáhlý objekt odebrán komu- Největší dosavadní úspěchy na mezinárodních nistické straně a byl přeměněn na sídlo Základ- festivalech: dvě zlaté medaile v r.1990 a 1993.ní umělecké školy, která se sem přestěhovala Husum a Büsum (SRN), dirigent Luboš Klasna roku 1990. Základní umělecká školy vyučuje obdržel zlatou medaili za nejlepší dirigentský v těchto prostorách hru na hudební nástroje, výkon. Na festivalu v Husumu (1995, 2000) tanec a výtvarnictví. Součástí školy je i kon- soubor získal druhé místo a v r.1997 putovní certní sál, ve kterém probíhá řada koncertů pohár pro nejlepšího dirigenta festivalu (Luboš a kulturních akcí. Z koncertních aktivit ZUŠ Klasna). Na festivalu v Heikendorfu (SRN) orjmenujme významné soubory, které účinkují chestr vybojoval v obrovské konkurenci 43 na řadě koncertů doma i v zahraničí: Popu- zúčastněných kapel z celé Evropy 4. místo za lární Big Band ZUŠ Rokycany vznikl během originální show program s olympijskou témaroku 1997 (zakladatel Jan Vimr). Pěvecký sbor tikou a absolvoval sérii koncertů na mezinárodZUŠ Rokycany Da Capo (sbm. Alena Vimrová) ní světové výstavě EXPO 2000 v Hannoveru. byl v červnu 2007 na 17. celostátní přehlídce V součtu přivezl soubor z tohoto zájezdu osm školních dětských pěveckých sborů v Pardu- pohárů a tři zlaté medaile. bicích oceněn Zvláštní cenou za zvukovou kvalitu sboru. Současným dirigentem Velkého dechového orchestru a pohybové skupiny ZUŠ Rokycany, který vznikl v r. 1973, je ředitel školy pan Luboš Klasna. Ten navázal na úspěšnou činnost zakladatele souboru pana Josefa Kadlece Orchestr tvoří současní i bývalí žáci školy a jejich učitelé. Repertoár orchestru je velmi rozmanitý. Kromě skladeb typických pro dechové orchestry hraje též melodie z muzikálů, swing, Základní umělecká škola nevyhýbá se ani skladbám z hudby vážné Luboš Klasna - ředitel a populární. Od roku 1977 s ním spolupracuje Jiráskova 181, 337 01 Rokycany pohybová skupina, kterou dnes řídí Helena Vitemail: [email protected] ingerová - vedoucí tanečního oddělení ZUŠ. www.rokycany/zus.cz - 17 -

RADNICE ROKYCANY Rokycany jsou připomínány v Kosmově kronice jako biskupský dvorec již r. 1110, jako městečko v r. 1498, na město královské byly povýšeny v r. 1584 císařem Rudolfem II. Patřily vždy k významným městům a často i městům nejbohatším. Původní městskou radnici v domě č. 1 poškodil požár města v r. 1680, nová barokní byla postavena r. 1712. Ta ale postupně nevyhovovala potřebám. Již r. 1770, před velkým městským požárem, byl proto hotov rozpočet a rozpis prací a místností na novou městskou radnici. Opravy však nebyly v r. 1772 schváleny podkomořským úřadem v Praze. Další návrh

na opravy radnice pochází z r. 1782. 4. ledna 1783 byl městským radním nabídnut Matějem Vincenzem Wagnerem z Plzně pro potřeby radnice tzv. Eislovský dům č. 5 (dům z pozůstalosti Jana Eisla). Nabídka však nebyla radními přijata. Po různých tahanicích s úřady byla stavba nové radnice povolena 4. 2. 1784 s tím, že rozpočet včetně věže nepřekročí 4961 zl. a ročně bude prostavěno 1000 zlatých. Ke stavbě pak mělo být použito pouze peněz, které jsou městu dlužni dědiční pachtýři.Vedoucím stavby byl jmenován Antonín Bartl. Ten také stavbu zahájil podle svého plánu z r. 1783. Město však postihl zhoubný požár v r. 1784 a se stavbou bylo započato až po požáru v r. 1785. Vedením stavby byl určen zednický mistr Ondřej Černý z Rokycan. Základní kámen byl položen 30. 5. 1787, stavba pokračovala až do roku 1789, kdy byla ve výši 1. patra. 10. srpna 1803 předložil městu rozpočet na dostavbu nové radnice stavitel Ignác (Hynek) Alois Palliardi a bylo rozhodnuto o výstavbě 2. poschodí namísto původně plánovaného zadního křídla. Radnice byla přestavována i ve 20. století, v r. 1931 byly provedeny pseudobarokní zásahy na průčelí. V obřadní síni je obraz A. Muchy - Jan Rokycana na koncilu basilejském z r. 1931. Vnitřní rekonstrukce interiérů se uskutečnily v polovině 90. let 20. století. V pracovně starosty a v zasedací síni jsou vystaveny portréty všech městských starostů a předsedů národních výborů po r. 1948, zapůjčené ze sbírek rokycanského muzea. Po r. 2000 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce objektu školy sousedícího s radnicí, oba objekty byly propojeny a slouží potřebám městského úřadu. V r. 2008 byla v atriu radnice odhalena socha Olbrama Zoubka “Vítejte v Rokycanech” Město Rokycany Ing. Jan Baloun - starosta Vladimíra Vídršperková - kultura, památky, dotace obcím Masarykovo nám. 1 337 01 Rokycany e-mail: [email protected] - 18 -

Městská knihovna Rokycany - Historie

Základ veřejné knihovny v Rokycanech položil r. 1841 učitel Václav Pába darem 22 knih a 12 zlatých s tím, že bude až do své smrti kupovat pro knihovnu všechny knihy Svatojánského dědictví. R. 1848 je ve městě založena Čtenářská beseda, která se zaměřuje hlavně na “předčítání a vykládání časopisů”. Její činnost je utlumena v době Bachova absolutismu, kdy knihy převzalo město. S uvolněním veřejného života po r. 1860 je v Rokycanech založena Měšťanská beseda, která měla vedle odboru pěveckého, divadelního a hudebního i odbor čtenářský. Zároveň se začaly půjčovat i knihy z majetku města a vzniká tak obecní (městská) knihovna. Jejími správci jsou vesměs místní učitelé. Knihovna je umístěna ve škole Za radnicí a po dostavbě sokolovny r. 1903 zde byly vyhrazeny pro její potřeby dvě místnosti. O rok později přibyla ještě veřejná čítárna.Knihovny si v 2. polovině 19. století zakládaly i nově vznikající spolky: Sokol, dámský spolek Ludmila, spolek národních dělníků Havlíček, Živnostenská beseda, Čtenářský a zábavní spolek Hálek. Ty jejich knihovny postupně splynuly s knihovnou městskou. Od r. 1920 je knihovna umístěna v budově Městské spořitelny na Masarykově náměstí. Budovu věnovala spořitelna městu “na kulturní účely”. Knihovna měla k dispozici nejprve jen několik místností, ale o několik let později ji obývá celou. Budova byla v letech 1993 - 4 nově zrekonstruována. Městská knihovna pracuje ve stávající podobě od 1. ledna 1994, kdy se stala příspěvkovou organizací města. Jako pověřená knihovna plní základní regionální funkce pro 50 místních knihoven okresu. Knihovna připravuje pro své uživatele i celou řadu akcí, především pro děti a mládež: knihovnické lekce, literární pásma, tematické besedy, literární soutěže. Pro dospělé pak autorská setkání a různé výukové a informativní programy z oblasti internetu, též přístup do vybraných zahraničních databází. V areálu knihovny je nově vybudovaný Klub komorní kultury, kde se v období květen až září konají koncerty. Kromě knih zahrnuje fond knihovny i brožury, periodika a zvukové nosiče – magnetofonové kazety a CD-ROMy, obsahující hlavně mluvené slovo. Městská knihovna Rokycany Ludmila Vyčichlová ředitelka MK Masarykovo náměstí 83 337 01 Rokycany [email protected]

- 19 -

INTERPRETI fotogalerie Radek Rejšek Nar. 6. 7. 1959 v Praze, na konzervatoři v Praze studoval kompozici (u Jindřicha Felda a Oldřicha Semeráka) a hru na trubku (u Václava Junka a Josefa Svejkovského). Ve studiu kompozice pokračoval na pražské AMU (u Jiřího Dvořáčka) a na brněnské JAMU (u Zdeňka Zouhara), kde v r. 1990 svá studia ukončil. Jeho celoživotní zálibou je historie a stavba varhan a kampanologie, což uplatňuje i na půdě Českého rozhlasu, kde je od r. 1988 zaměstnán jako hudební režisér a od r. 1992 též jako hudební redaktor na stanici Český rozhlas 3 Vltava. Zde realizuje programové projekty “Historické varhany” a “Zvony” a kromě toho má v redakční péči též obory soudobá a elektroakustická hudba. Od r. 1995 do r. 2001 byl pedagogicky činný na pražské konzervatoři, kde vyučoval hudebně teoretické předměty a od r. 2000 vyučuje hudební režii na Soukromé vyšší odborné škole filmové v Písku. Byl místopředsedou Společnosti pro elektroakustickou hudbu (od r. 1997). V letech 1987 až 1993 aktivně spolupracoval s Městským divadlem v Mostě v oblasti scénické hudby (vytvořil hudbu k 8 inscenacím). Působil jako sbormistr pěveckého sdružení Foerster v Benátkách nad Jizerou (1980 až 1995) a dívčího pěveckého sboru Collegium cantantium (1991 - 1997).

Radek Rejšek: detail ovládací “klaviatury” zvonohry při koncertě

Svojí iniciativou přispěl k restaurování zvonohry pražské Lorety, kde od r.1989 působí jako carillonér (od r.1994 jako carillonér titulární). V r.1997 byl při setkání evropských carillonérů v Barceloně přijat do mezinárodní organizace Eurocarillon, jejíž akcí se pravidelně účastní již od r.1995 a i prostřednictvím této organizace se snaží u nás netradiční carillonérské umění uvést do povědomí širší veřejnosti. Dosud je jediným mezinárodně akceptovaným českým hráčem na tento nástroj. Reprezentace ČR na zahraničních akcích organizace Eurocarillon: 1995 Annecy, 1996 Lyon, 1997 Barcelona, 1998 Berlin, 1999 Amsterodam, 2000 Birmingham, 2001 Praha, 2002 Bruggy, 2003 Cobh, 2004 Amsterodam, 2006 Birmingham.

Redaktorská činnost na půdě Českého rozhlasu: Od r.1988 realizuje projekt “Historické varhany Čech a Moravy”, který dnes již zahrnuje zvukovou dokumentaci 170 památných a umělecky hodnotných nástrojů ze 17. až 20. století. S 63 předními českými, ale i zahraničními varhaníky takto natočil více než 700 skladeb (titulů) českých a evropských autorů od renesance po současnost. I díky této své činnosti byl v r. 1998 jmenován členem Komise pro restaurování hudebních nástrojů při MKČR, kde zastupuje též obor kampanologie. V r. 1990 pak na půdě Českého rozhlasu vznikl další významný projekt “Zvony”. V rámci tohoto projektu byl zdokumentován zvuk již více než 800 zvonů z Čech a Moravy a všechny tyto snímky jsou trvale uloženy v archívním fondu Českého rozhlasu. - 20 -

Petr Nouzovský - violoncello

Absolvoval Pražskou konzervatoř (prof. František Pišinger, Jiří Bárta, Jan Páleníček) a pravidelně se účastní mistrovských kurzů, mj. pod vedením Mstislava Rostropoviče. Od října 2004 studoval na Hudební fakultě AMU v Praze ve třídě Miroslava Petráše (dříve u Jiřího Hoška). Od října 2007 studuje i v Drážďanech u Wolfganga Emanuela Schmidta. Vystupoval na mnoha festivalech (Mladé pódium, Pražské jaro, Pražské komorní slavnosti, Kyoto International Music Student Festival) a s orchestry. Kromě klasického violoncellového repertoáru je interpretem děl soudobých skladatelů a jazzu.

Koji Kawamoto (Japonsko) šéfdirigent Plzeňské filharmonie

Koji KAWAMOTO

Plzeňská filharmonie pravidelně hostuje v zahraničí, kde reprezentuje město Plzeň i celý západočeský region, a to zejména v Německu (např. Berlín, Bayreuth, Postupim, Ulm, Ludwigshafen, Mainz, Stuttgart, Mnichov), Švýcarsku (Zurich, Winterthur, Romanshorn, Schwanden), Rakousku (Feldkirch, Linz), Itálii (Milano). Každoročně vystupuje i v tak prestižních koncertních sálech, jako je mnichovský Herkulessaal, Gasteig - sídlo Mnichovské filharmonie či Velký sál Berlínské filharmonie. Z nejvýznamnějších zahraničních turné v posledních letech zmiňme alespoň ta španělská: v říjnu 2002 společně s Kubelíkovým triem, v květnu 2008 s dirigentem Jaroslavem Krčkem či prosinci 2008 s Františkem Drsem a sopranistkou Národního divadla v Praze Marií Fajtovou, dále první zámořské turné v USA v r. 2004, kde orchestr úspěšně odehrál během 17 dnů třináct koncertů v šesti státech unie nebo v r. 2005 dvoutýdenní turné o deseti koncertech napříč celým Německem. Plzeňská filharmonie je orchestrem s mezinárodní prestiží, který svým partnerům nabízí ověřenou kvalitu a maximální flexibilitu, a je připraven ke každé spolupráci s vysokou uměleckou hodnotou.

Petr NOUZOVSKÝ

PLZEŇSKÁ FILHARMONIE

Od roku 2008 je novým šéfdirigentem Plzeňské filharmonie mladý talentovaný dirigent Koji Kawamoto, narozený roku 1972 v japonském Shimanu, je nepochybně jedním z nejslibnějších japonských dirigentů, zároveň je ale prvním japonským šéfdirigentem v České republice, což je významný zlom v japonském i českém hudebním světě. Na programu abonentního koncertu je Peer Gynt Edwarda Griega, kterým Kawamoto koncert zahájí, Don Juan Richarda Strausse a Symfonie č. 5 e moll Petra Iljiče Čajkovského. České hudební veřejnosti se Koji Kawamoto představil poprvé v roce 2007 během Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro, kde ve finále obdržel 3. cenu. Původně se chtěl stát lékařem, ale zlom v jeho životě nastal, když poprvé slyšel na školním výchovném koncertě symfonický orchestr. Noty a základy hry na klavír ho naučila učitelka hudební výchovy na gymnáziu, dirigování se naučil, jak sám říká, z televize. Sledoval gesta světoznámých dirigentů a s partiturou pak studoval, jak skladbu pojali po hudební stránce. Jeho usilovná příprava přinesla ovoce - Kawamota přijali na jednu z nejlepších japonských vysokých hudebních škol, Národní univerzitu hudby a umění v Tokiu, kam ročně ke studiu dirigování přijímají pouze dva studenty. Brzy po zahájení studia, ve svých jednadvaceti letech, získal třetí cenu na mezinárodní soutěži dirigování (Min-On) v Tokiu. Jeho evropský debut v roce 2001, kdy dirigoval Verdiho Vzpomínkový galakoncert v německém Theater Vorpormmern, se setkal s obrovským ohlasem. Úspěchy ho poté provázely i nadále po celém světě.

- 21 -

KVARTETO MARTINŮ

Lubomír Havlák, Irena Herajnová - housle, Jan Jíša - viola, Jitka Vlašánková - violoncello Kvarteto Martinů vzniklo v roce 1976 na pražské konzervatoři ve třídě prof. Viktora Moučky, člena Vlachova kvarteta. Během dalšího studia na AMU přešli členové kvarteta pod vedení prof. Antonína Kohouta, člena Smetanova kvarteta, a pod názvem Havlákovo kvarteto zahájili úspěšnou koncertní činnost. Zároveň sbírali zkušenosti na interpretačních kursech u renomovaných kvartetních souborů (Tel Aviv kvarteto, Amadeus kvarteto, Guarneri kvarteto, Julliard kvarteto ad.). Kvarteto se zúčastnilo osmi mezinárodních soutěží, odkud si přivezlo 8 cen a 7 laureátských titulů. Mezi nejvýznamnější patřily soutěže v Portsmouth (V. Británie), ARD (Mnichov), Evian (Francie), Pražské jaro a další. V roce 1985 přijalo kvarteto do svého názvu jméno českého skladatele Bohuslava Martinů a zavázalo se tak k propagaci jeho komorní hudby. Kvarteto vystupovalo ve většině evropských zemí a pravidelně absolvuje turné po USA a Kanadě, Španělsku, Japonsku, Anglii aj. Koncertovalo na významných mezinárodních pódiích a festivalech v Brightonu, Bathu, na Festival City of London, na Orlando festival v Holandsku, na festivalech ve Finsku (Kuhmo), Švédsku, Paříži, Frankfurtu nad Mohanem, v londýnské Wigmore Hall, pařížské Opera de la Bastille, tokijské Casals Hall či v Berlínském Schauspielhaus. Kvarteto Martinů je pravidelným hostem festivalu Pražské jaro. Účinkovalo též na středoevropském festivalu Europamusicale koncertem v Mnichově. Během svého působení získalo kvarteto řadu významných ocenění. Mezi nejvýznamnější patří Cena českého komorního spolku z roku 1990, v roce 2001 získalo kvarteto zvláštní cenu Nadace B. Martinů za dlouholetou propagaci díla Bohuslava Martinů. Pro vydavatelství NAXOS uskutečnili kvartetisté kompletní nahrávku sedmi smyčcových kvartetů Bohuslava Martinů. Za druhé CD z tohoto 3CD kompletu získalo kvarteto v roce 2004 významné ocenění MIDEM v Cannes za nejlepší CD roku v oblasti sólové a komorní hudby 20. století. V roce 2003 vyšlo též CD se skladbami Bodorové (Terezín Ghetto Requiem) a Stevensona, které získalo významné ocenění (CD měsíce) na anglických internetových stránkách MW Classical Music Web. Repertoár Kvarteta Martinů je velmi široký a jeho těžiště leží v oblasti české komorní hudby. Kromě četných nahrávek pro Český rozhlas, Radio France, BBC, ARD, ORF jsou výkony kvarteta zaznamenány na CD Pantonu, Naxos, Harmonia Mundi, Studia Matouš, Romantic Robot, Arco Diva, Tonus aj. - 22 -

CHRISTINA KLUGE /SRN/ soprán

zpěvu (Pěvecká konzervatoř Praha, Gymnázium Jana Nerudy s hudebním zaměřením, Hudební škola hl. m. Prahy) a je často zvána do porot Narodila v Halle an der Saale, kde stu- českých i mezinárodních soutěží ( Praha, Jelení dovala na tamní Konzervatoři „Georg Friedrich Hora - Polsko, Kaunas - Litva a.j.). Od r. 2007 Händel“ obory zpěv, kytara a klavír. Sólový je pravidelně zvána ke spolupráci na operních zpěv studovala na Vysoké hudební škole Felix dílnách Krakonošova hudební zahrada v KarMendelssohn-Bartholdy” v Lipsku u komorní paczi (Polsko), v r. 2008 vedla písňové kurzy na berlínské Hochschule für Musik Hanns Eisler. pěvkyně Prof. Elisabeth Breul. V roce 2010 získala titul „doktor pedagogiky“ na Prešovské univerzitě (Slovensko).

JAROSLAV MRÁZEK tenor

Sólový zpěv studoval na Konzervatoři a AMU v Praze. Absolvoval mezinárodní pěvecké semináře ve Výmaru u prof P. G. Lisiziana (Německo) a v Accademia musicale Chiggiana Siena (Itálie) u maestra E. Campogalianiho. Angažován byl ve Slezském divadle v Opavě, v Krušnohorském divadle v Teplicích, v Městském divadle v Magdeburgu (Německo), ve Státním divadle v Brně, v Komorní opeře Praha, pohostinsky zpíval mimo jiné v Národ Účastnila se také několikrát mezinárod- ním divadle v Praze, v Operním divadle ních pěveckých seminářů ve Výmaru u prof v Lipsku (Německo). P. G. Lisiziana. Již jako studentka hostovala v Operním divadle v Lipsku, první angažmá přijala v Městském divadle Cottbuse, po sňatku a přesídlení do Čech následují angažmá a pohostinská vystoupení ve Státní opeře Praha, v Hudebním divadle v Karlíně, v Národním divadle v Brně, v Komorní opeře v Praze, ve Státním divadle v Ústí nad Labem aj., kde ztvárnila role Violetty ve Verdiho opeře La traviata, Liu v Pucciniho opeře Turandot, Zuzanku v Mozartově Figarově svatbě a Paminu v Kouzelné flétně, Terinku z Dvořákovy opery Jakobín a další, ale i Adélu ze Straussova Netopýra. Rozsáhlá je její koncertní činnost v oblasti písňové i oratorní. Koncertně zpíval v mnoha významných sálech Je často zvána ke spolupráci na různých festi- české republiky i v zahraničí, především valech (Česká filharmonie - Pražské premiéry, s písňovým repertoárem. Dnes rovněž pedaDvořákův festival Příbram, Mezinárodní festival gogicky působí na Gymnáziu Jana Nerudy melodramů Praha, Festivaly duchovní hudby, s hudebním zaměřením na Žižkově a HudebNekonvenční žižkovský podzim atd.) Natočila ní škole hl. m. Prahy. Několikrát byl oceněn řadu rozhlasových, televizních a CD nahrávek. udělením prémie Českého hudebního fondu za Úzce spolupracuje s uměleckými agenturami provádění a propagaci soudobé české písňové v České republice i v zahraničí. Od 1998 věnuje tvorby doma i v zahraničí Nahrávky v ČRo, ČT, se také pedagogické činnosti ve výuce sólového na gramofonových deskách a CD. - 23 -

JIŘÍ HOŠEK - violoncello

Má velmi bohatý repertoár od hudby barokní až po dnešek a je vůbec mnohostranným hudebníkem: byl koncertním mistrem Symfonického orchestru Českého rozhlasu (1991 96), hrál i ve filmových rolích (režie V. Olmer), komponoval scénickou hudbu pro Divadlo na Fidlovačce, vyvíjí bohaté aktivity i v žánrech populární hudby. Je docentem Hudební fakulty AMU v Praze, kde pedagogicky působí od roku 1994; v březnu 1998 byl jmenován sólistou Českého rozhlasu. Kritika oceňuje na Hoškově hře zvláště brilantní techniku a oduševnělý výraz. Za propagaci Žižkova vyjádřenou zejména hudebním festivalem Nekonvenční žižkovský podzim, který založil a organizuje od roku 1997, byl zapsán v prosinci roku 1999 do Knihy cti městské části Praha 3 a následně vyhlášen „osobností Žižkova roku 2000“. Jako jediný violoncellista reprezentoval českou violoncellovou školu na Pražském jaru 2002.

Jiří Hošek je pokládán za jednu z nejvýraznějších postav interpretačního umění současnosti. Hru na violoncello studoval u Pravoslava Sádla na Konzervatoři v Praze (1970 - 75) a prof. Miloše Sádla na Hudební fakultě AMU, již absolvoval s vyznamenáním roku 1980. Své umění pak zdokonaloval ještě u prof. Bernarda Michelina při stáži na pařížské konzervatoři a letní akademii MARTIN DANĚK - hoboj Martin Daněk je stuv Nice (1981). Jako stipendistu Českého hudebdentem Hudební a ního fondu jej vedli Alexandr Večtomov a Josef taneční fakulty AMU Chuchro, absolvoval i Bartókův seminář v Szomv Praze ve třídě bathely u prof. Lászlo Mezö. Zúčastnil se 10 mezJany Brožkové, kam inárodních soutěží, v nichž byl oceněn mj. jako přišel jako absolfinalista Casalsovy soutěže v Budapešti, diplomy vent Gymnázia Jana Bachovy soutěže v Lipsku a dvou Čajkovského Nerudy s hudebsoutěží v Moskvě 1978 a 1982. Stal se laureátem ním zaměřením. Mezinárodní violoncellové soutěže Pražského Účastnil se mistrojara 1980. Řadu dalších cen a diplomů získal v vských kurzů u H. domácích interpretačních soutěžích; jmenujme Schellenbergera, z nich absolutní vítězství v interpretační soutěži ČSR roku 1980. Od studentských let pravidelně M. Bourguea, J. L. Capezzaliho, J. Guicharda, koncertuje doma i v řadě evropských zemí, nah- A. Ogrintchouka, O. Zoboliho a dalších. Jako rává pro rozhlas i na trvalé nosiče zvuku. Na CD člen mládežnického orchestru Evropské Unie nahrál nejen jednotlivá slavná díla violoncell- vystupuje na koncertech po Evropě pod veové literatury, jako jsou koncerty Schumannův dením dirigentů jako jsou Vladimir Ashkenazy nebo Lalův, ale i významné souborné nahrávky, a Sir Colin Davis. Mezi dalšími mládežnickými např. pozdních violoncellových děl Sergeje Pro- orchestry, jejichž byl členem jsou Moritzburg kofjeva, dva soubory židovské hudby a na dvou Festival Orchestra, CEI Youth Orchestra, JungCD komplet děl Antonína Krafta, Davida Pop- es Klangforum Mitte Europa. Ze zkušeností pera, či soudobých českých autorů. V roce 1999 v profesionálních orchestrech jmenujme nahrál na CD oba violoncellové koncerty účinkování na koncertě České filharmonie Bohuslava Martinů. Pozoruhodně se uplatnil pod taktovkou Zdeňka Mácala. Sólově se již jako sólista i zanícený vykladač v televizních představil s Pražskou komorní filharmonií, pořadech o Antonínu Kraftovi, o Davidu Pop- Českým komorním orchestrem a komorním perovi a o Mikuláši Kraftovi, z jejichž tvorby orchestrem Pražských symfoniků. Je členem Belfiato Quintetu. některé skladby i rekonstruoval a nově oživil. - 24 -

ČESKÉ TRIO

Milan Langer - klavír, Dana Vlachová - housle, Miroslav Petráš - violoncello České trio, soubor špičkových kvalit, je dnes známo po celém světě jako reprezentant slavné umělecké tradice české komorní interpretace, jejíž historie vede až k devadesátým létům devatenáctého století, kdy vzniklo první klavírní trio tohoto jména. Jeho bohatá koncertní činnost zahrnuje ročně desítky koncertů doma i v zahraničí. Vedle pravidelného hostování na evropských koncertních pódiích si získal soubor svou pevnou pozici i u zámořských posluchačů - ve Spojených státech a v Japonsku. Bývá pravidelným hostem významných mezinárodních hudebních festivalů. Odborné hudební kritiky koncertních vystoupení i nahrávek Českého tria oceňují především kompaktnost souboru, přestože je tělesem výrazných hráčských individualit, mistrovství a čistotu hudebního stylu, vroucnost a hloubku projevu i jeho spontánnost a temperament. Šíři repertoáru Českého tria dokumentují i čtyři poslední kompaktní disky pro firmu Arco Diva s nahrávkami stěžejních děl českého i světového repertoáru. Nejnovější CD - pod názvem Elegiaco - obsahuje Elegické trio č. 1 g moll Sergeje Rachmaninova, Trio B dur op. 21 Antonína Dvořáka a mladistvé Trio c moll op. 2 Josefa Suka. Jako bonus pak ještě Sukovu Elegii op. 23. Všichni členové souboru patří k vynikajícím instrumentalistům ve svých oborech, věnují se i sólovému vystupování. Působí jako uznávaní pedagogové na Pražské konzervatoři nebo na AMU, kde předávají své bohaté koncertní zkušenosti našim i zahraničním studentům. České trio pokračuje v práci předchozích slavných trií téhož jména, která v téměř nepřetržité řadě od roku 1897 šířila slávu českého interpretačního umění.

TRIO CANTABILE - 25 LET

Ludmila Vernerová - soprán, Václav Kunt - flétna, Lydie Härtelová - harfa V roce 1985 založil flétnista Václav Kunt soubor poměrně vzácného složení, který spojuje krásu lidského hlasu, stříbrný tón flétny a barevný zvuk harfy - Trio cantabile. Od té doby si trio vydobylo přední místo na české hudební scéně i na zahraničních pódiích. Soubor tvoří sólistka Státní opery v Praze, vynikající sopranistka Ludmila Vernerová, významný představitel české flétnové školy, sólista a pedagog JAMU Václav Kunt a sóloharfistka Symfonického orchestru v Praze Lydie Härtelová. Repertoár Tria cantabile zahrnuje řadu tématických programů duchovních i světských: Humor v hudbě I a jeho pokračování O mužích a ženách (Humor v hudbě II), Láska v hudbě mistrů, Mozartovský salón, vánoční koncert z názvem Aj, radost velikou zvěstuji vám, Concerto de resurrectione (velikonoční), Starý zákon v hudbě, Biblické postavy, Česká hudba čtyř století a další. Samozřejmě je možné sestavit i program “na míru”, který vychází z přání a požadavků pořadatele. Ke 25. výročí vzniku Tria cantabile je připravováno turné po České republice. - 25 -

DOMINIKA HOŠKOVÁ - violoncello

Dominika Hošková (nar. 1982) začala hrát na violoncello ve čtyřech letech. Po studiích na Pražské konzervatoři (prof. V. Jírovec, prof. V. Kočí) a soukromých lekcích u prof. Miloše Sádla pokračovala na Hudební fakultě AMU, kde absolvovala Magisterské studium v Praze ve třídě svého otce Doc. Jiřího Hoška (2007). Již v šestnácti letech potvrdila svoji interpretační vyspělost recitálem se závažným programem. V současnosti studuje v Izraeli na Jerusalem Academy of Music (prof. Zvi Plesser - violoncello, prof. Avi Abramovic - komoní hudba). Ocenění: Hlavní ceny na violoncellových studentských soutěžích (Heranova soutěž v Ústí nad Orlicí (1992, 1996), Prague Junior Note, mezinárodní violoncellová soutěž Liezen (Rakousko). Nejmladší česká účastnice soutěže MHF Pražské jaro 2000. Nadace Český hudební fond ocenila Dominiku Hoškovou udělením stipendia pro nejúspěšnější studenty a v r. 2006 ji nominovala na Prémiovou listinu ČHF pro nejlepší mladé interprety. Hlavní ocenění na violoncellové soutěži konzervatoří (Teplice, 2002), 1. cena a diplom “absolutní vítěz soutěže” na soutěži Karla Ditterse (2003), violoncellová soutěž Bohuslava Martinů (3. cena, 2003), absolutní vítěz soutěže „Yamaha competition 2004“. Je zakladatelkou klavírního tria „Ester“, které získalo na Mezinárodní soutěži Bohuslava Martinů 2. cenu a Cenu za nejlepší provedení díla Bohuslava Martinů (2004). V červnu 2010 byla oceněna udělením Stříbrné medaile Senátu Parlamentu ČR za šíření dobrého jména a tradic České republiky ve Státě Izrael. Aktuální zahraniční soutěžní úspěchy: Absolutní vítězství ve všeoborové smyčcové soutěži „The competition in memory of David Gritz“ (1. cena, Jeruzalém, Izrael, 2009), „The Rose Choron chamber music competition“ (1. cena, 2009), (1. cena, 2010). Mezinárodní stáže a kurzy: „International academy - Prag, Wien, Budapest “ (prof. Csaba Onczay, Semmering, Rakousko 2004), „Conservatoire National Supérieur de Paris“ (prof. Jean Marie Gamard, půlroční stáž, 2007), „Music in the Valley“ (mistrovské kurzy), „Historia Muzika ve Zikaron“ (prof. Dudu Sella, Zvi Plesser, Hilel Zori), International festival (Izrael, 2007), Masterclass: Emerson Quartet, Miriam Fried, Raphael Wallfisch (Izrael, 2008), Isaye quartet. Koncertní činnost (výběr): Sólová spolupráce s Filharmonií B. Martinů, PKF, Jihočeskou komorní filharmonií, Plzeňskou filharmonií, Filharmonií Hradec Králové, Severočeskou filharmonií Teplice, KSO, komorním orchestrem Quattro, Virtuosi Pragenses aj. Pořady v ČT: Hudební setkání, Terra muzika, Adventní koncerty. Hudební festivaly: Festival B. Martinů, Festival L. v. Beethovena, Synagogy západočeského kraje, Konrad Adenauer Stiftung (Berlín), Talentinum (Zlín). Skladatelka a pěvkyně Yoshié Ichige (Japonsko) angažovala Dominiku Hoškovou na světové turné japonského koncertního projektu s mezinárodním obsazením „Starvoice Fantasy“ (2006, 2008). Sólistka na turné Filharmonie B. Martinů: Slavnostní koncert pro Evropskou unii (Zagreb, Varaždin, 2009)„Slavnostní koncert k 20. výročí sametové revoluce“ (Žilina, 09). Recitál v komorním cyklu Symf. orch. hl. m. Prahy FOK (08) a uvedení Dvořákova violoncellového koncertu h moll v cyklu Symf. orch. hl. m. Prahy FOK. Významné koncerty v Izraeli: Uvedení violoncellového koncertu h moll Antonína Dvořáka v Museu of Arts, (Tel Aviv, 09), zahajovací koncert „Musical Bridges Terezín project“ (Brodt centrum, Tel Aviv, 09), Recitál na Jerusalem Academy of Music, přímý přenos z recitálu v Ein Kerem Music Center pro rádio „Kol hamusica“, (Izrael. ), koncert ke Dni nezávislosti Izraele (Mishkenot Shaananim Jerusalem Music Centre, 2009), recitál v rámci „International Cello seminar and Festival“ (Jerusalem, 09). Diskografie na CD: „J. Haydn - A. Kraft, Dua pro dvě violoncella“ (s J. Hoškem, Musicvars), „Violoncellové koncerty G. M. Moona, C. Ph. E. Bacha“ a CD “David Popper - Virtuózní skladby pro vc” (obojí s Plzeňskou filharmoií). - 26 -

MICHAL SEDLÁČEK - housle

Vystudoval Pražskou konzervatoř pod vedením prof. Jaroslava Foltýna a později prof. Jindřicha Pazdery. V roce 2006 byl přijat na AMU v Praze do třídy prof.Jindřicha Pazdery. Michal Sedláček je držitelem řady cen z národních i mezinárodních soutěží. Získal tři druhé ceny na Kocianově houslové soutěži v Ústí nad Orlicí a dvě první ceny na celostátní soutěži ZUŠ. Zúčastnil se též soutěže Yehudi Menuhina v Londýně, v roce 2007 zvítězil na Mezinárodní houslové soutěži Leoše Janáčka v Brně a v roce 2009 obdržel první cenu na soutěži Bohuslava Martinů v Praze, kde zároveň získal cenu za nejlepší provedení skladby B.Martinů. V roce 2001 a 2002 absolvoval mistrovské kurzy Václava Hudečka v Luhačovicích. V roce 2003 mu byl umožněn pobyt přes letní prázdniny v Meadowmount school of music v Americkém státě New York kde studoval u Stephena Shippse. Od roku 2005 se pravidelně pravidelně účastnil Mezinárodní hudební akademie v Plzni, kde studoval u Stephena Shippse a Sylvie Gazeau. Od roku 2009 zde působí jako asistent. Absolvoval masterclassy u různých světových houslistů, jako je Ilya Kaler, Ulf Hoelscher, Riggiero Ricci. Dlouhodobě spolupracuje s klavíristou Maximem Averkievem, s nímž je zařazen na prestižní listině Mladých umělců. Je zároveň členem ALEA tria a primáriem Sedláčkova smyčcového kvarteta. Hraje na nástroj svého otce, Petra Sedláčka.



TOMÁŠ BRAUNER - dirigent

Narodil se r. 1978 v Praze. V osmi letech začal hrát na klavír a ve dvanácti letech na hoboj. V roce 1999 absolvoval Pražskou konzervatoř v oborech hoboj u prof. Františka Kimela a v roce 2001 dirigování u prof. Miriam Němcové a prof. Miroslava Košlera. AMUí v Praze absolvoval v roce 2008 u prof. Radomila Elišky v oboru dirigování. Operní dirigování pak u J. Kuchinky, Fr. Vajnara, P. Vronského a O. Dohnanyiho a řízení sboru u prof. J. Chvály a doc. L. Mátla. V roce 2006 - 07 absolvoval studijní stáž dirigování na Universität für Müsik und darstellende Künst Wien u prof. Uroše Lajoviče. Po celou dobu studií na Pražské konzervatoři měl možnost pravidelně pracovat se Symf. orchestrem Pražské konzervatoře, s kterým v roce 2000 získal první cenu za pořízenou nahrávku v rozhlasové soutěži Concertino Bohemia. Od roku 2001 spolupracuje jako dirigent s Českou komorní filharmonií, s níž navštívil v roce 2003 mezinárodní hudební festival v Bad Kissingenu, kde provedl Kouzelnou flétnu W. A. Mozarta. S tímto orchestrem vystupoval též v Německu, Nizozemí, Švýcarsku, Belgii a aj. Na hudebním festivalu v Magdeburgu uvedl s Pražskou komorní operou Dona Giovanniho W. A. Mozarta a Il Barbiere di Siviglia G. Rossiniho. Jako dirigent spolupracoval se souborem České noneto na nahrávce S. Prokofieva pro Harmonia Mundi. V roce 2004 se účastnil mistrovských dirigentských kursů u prof. Kurta Masura ve Wroclavi. Ve spolupráci s operním studiem Tón na AMU nastudoval a řídil opery - Ženitba B. Martinů a Figarova svatba W. A. Mozarta. V září 2007 hostoval u Státního moskevského rozhlasového orchestru, s kterým doprovázel přední sólisty z Marinského (Kirov těatr) a Velkého moskevského divadla (Bolšoj těatr). V dubnu 2008 se jako asistent dirigenta podílel na nastudování Janáčkovy opery Její pastorkyňa v Mexico City ( La Ópera de Bellas Artes). Tomáš Brauner spolupracuje s Plzeňskou filharmonií, Filharmonií B. Martinů Zlín, orchestrem Severočeského divadla opery a baletu Ustí nad Labem, Severočeskou filharmonií Teplice, PKO, Komorní filharmonií Pardubice, orchestrem Dětské opery Praha, Virtuosi Pragensis, Komorním orchestrem Berg a s Českým národním symfonickým orchestrem kde je od roku 2006 hostujícím dirigentem. Od roku 2008 působí v opeře Divadla J. K. Tyla v Plzni. - 27 -

MARTA BALEJOVÁ

- ČESKÁ INTERPRETKA ŠANSONŮ EDITH PIAF Marta Balejová patří k vynikajícím současným představitelům šansonu u nás. Její interpretačně-autorské CD s názvem Pocta Edith Piaf je sestaveno z proslulých šansonů z repertoáru Edith Piaf, které opatřila českými texty. Na Konzervatoři Jaroslava Ježka studovala v pěvecké třídě u prof. Vlasty Mlejnkové a Středočeskou konzervatoř absolvovala v oboru tvorba písňových textů pod lektorským vedením Pavla Žáka, Ladislava Kantora, Pavla Vrby ad. V současnosti se věnuje výhradně oncertní činnosti a účinkuje v pravidelných rozhlasových pořadech “Šanson, věc veřejná”. O svém vztahu k odkazu Edith Piaf říká: „Snad každý, kdo jednou slyšel písničky, které zpívala Edith Piaf, zůstal jejím hlasem zasažen. Když po stručné rozhlasové zprávě o její smrti následovala nahrávka její nejslavnější písně, zůstala jsem sedět u rádia jako přikovaná, ačkoli jsem tehdy nerozuměla jedinému slovu. Ten zpěv mi pronikal až pod kůži. Uplynulo více než třicet let a písně, které u nás tak vznešeně a po francouzsku nazýváme šansony, jako by zmizely ze světa. Ať se naše doba zdá být jakkoli uspěchaná, každý v sobě nosíme tajemství, radosti i smutky. A právě o tom Edith Piaf zpívala tak opravdově a nezapomenutelně. Pokusila jsem se převést její repertoár do češtiny a připomenout, že i dnes jsou tyto příběhy pro svou lyriku a citovost stále aktuální. Velmi mne potěší, najde-li si mé současné ztvárnění šansonů Edith Piaf přímou cestu k Vašemu srdci.“

LIBUŠE ŠVORMOVÁ - umělecký přednes

Libuše Švormová vystudovala UMPRUM, poté nastoupila na DAMU, kterou absolvovala v roce 1959. Její herecká kariéra začala v divadle v Pardubicích, od roku 1961 pak byla více než třicet let členkou hereckého souboru Městských divadel pražských, dnes hraje pohostinsky v zájezdových představeních. Vynikla v divadelních hrách Jean a já, Kupec benátský, Bláznivá ze Chaillot, Lavička a v mnoha dalších. Již v roce 1959 se objevila ve filmu, a to hned ve čtyřech rolích (Dům na Ořechovce, Pět z milionu, Probuzení, ŽIivot pro Jana Kašpara), také v dalších letech hrála minimálně v jednom filmu ročně, nicméně přes obdiv divadelních kritiků a chválu jejího kultivovaného hereckého projevu nedostala nikdy větší roli, z filmových úloh stojí za zmínku Jarní Povětří (1961), Aféry mé ženy (1972) nebo Milenci v roce jedna (1973). Dostala příležitosti také v televizi (Kinoautomat, 1967; Romeo a Julie na konci listopadu, 1971), hrála také v seriálech (Byl jednou jeden dům, 1975; Třicer případů majora Zemana, 1975), z komediálních rolí je na místě připomenout filmy Léto s kovbojem (1976) nebo Marečku, podejte mi pero (1976). V devadesátých letech Švormová filmování a práci pro televizi výrazně omezila, v posledních letech jsme ji ale mohli vidět ve velkých seriálových projektech televize Nova, Pojišťovna štěstí, nebo Ulice (2005). Libuše Švormová účinkovala také v rozhlase, neméně významné je její působení v dabingu. Zde je nutno připomenout legendární ságu o markýze Angelice ze 60. let, jíž Švormová svým hlasem dodala neopakovatelný půvab. V roce 2005 získala Libuše Švormová Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. - 28 -

Poutní kostel Navštívení Panny Marie „Na Vršíčku“

Na pahorku 2 km západně od Rokycan, v blízkosti obce Litohlavy nachází se poutní kostelík původně o třech vížkách, dnes s kopulí a dvěma věžičkami. V morových letech r. 1680 zůstaly Rokycany této pohromy ušetřeny. Když kolem r. 1689 opět začala hrozit obyvatelům morová nákaza, dala obec rokycanská na úpatí Vršíčku stavět “lazaret”. Rokycany však opět zůstaly ušetřeny a mor je nepostihl. V r. 1713 se v českých zemích začal mor objevovat znovu a rokycanští učinili slib, že pokud se jich morová nákaza nedotkne, postaví z vděčnosti na Vršíčku kostelíček k úctě neposkvrněné rodičky boží, k úctě sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. panny Rozálie. Slib ale zůstal nesplněn. Záměr ale neuskutečnili. Při morové nákaze v r. 1741 však mor zasáhl i obyvatele Rokycan a proto svůj slib postavit kostelík obnovili: Vlivem válečných událostí, vpádu vojsk francouzských, bavorských, saských a pruských nebylo možné stavbu uskutečnit. Teprve pak se měšťané rozhodli vybudovat na Vršíčku kapli. Nyní už tedy, pod dojmem morové epidemie, Rokycanští neotáleli. Peníze na zřízení kostela získali měšťané veřejnou sbírkou. Obcházeli prý jednotlivé rodiny s plechovou kasičkou, někteří navíc nabídli svoji brigádnickou výpomoc při stavbě. 27. května 1744 položen základní kámen za přítomnosti děkana Šebastiána Tomandla, Matěje Švantleho z Třebska - sudího a poštmistra, Jana Krofty - primase a Jana Poláka purkmistra. Stavba byla dokončena v roce 1747 stavitelským mistrem Janem Mourkem v rokokovém slohu. U kostelíka stál domek pro poustevníka z laického řádu ivanitů, který byl zničen požárem v r. 1828 a v r. 1845 byla nahrazen zděnou novostavbou. Kostel má půdorys řeckého kříže s kupolovitým zastřešením a dvojicí věžiček na západním průčelím. Fasády jsou zvýrazněné lisenami, oválná a obdélná okna mají zvlněné záklenky, obdélné portály mají po obou stranách mělké niky. Střed lodi je zaklenut kupolí s lucernou, boční ramena kříže mají klenbu valenou s lunetami. Na oltáři byl umístěn obraz Navštívení P. Marie, přemalovaný v r. 1787 plzeňským malířem Janem Herzogem, a také obraz sv. Vojtěcha a obraz sv. Prokop žehná havířům od Fr. Černíka z r. 1863. Po stranách oltáře pak sochy sv. Řehoře a sv. Šebestiána. Opravován byl v r. 1823, 1933. V roce 1994 - 1998 provedena oprava venkovního pláště kostela, projekt zpracoval Ing. Arch. Jan Soukup z Plzně. Okolí kostela bylo parkově upraveno. Vybavení (varhany, obrazy, sochy) pochází převážně z 19. století. Ke kostelu vedou směrem k silnici na Litohlavy kamenné schody. Vznikly roku 1845 u příležitosti 100. výročí vzniku kostela. Podle K.Hofmana zbudovány už roku 1843. Na jednotlivé stupně byla vytesána jména donátorů. Poutní kostel nám. Josefa Urbana 52 Navštívení P. Marie 337 01 Rokycany-Střed „Na Vršíčku“- Litohlavy E-mail: [email protected] Římskokatolická farnost Rokycany www.farnostrokycany.ic.cz - 29 -

ROKYCANY - koncertní sezóna KPH 10/11 Kruh přátel hudby Rokycany koncertní sezóna KPH 10/11, 28. září 2010 až 29. května 2011 9 koncertů na 8 místech Rokycan Zakladatel a umělecký garant Jiří Hošek Koncerty 3. ročníku věnovanému 900. jubileu Rokycan se mohou uskutečnit díky podpoře města Rokycany a grantu Plzeňského kraje. CYKLUS KONCERTŮ KPH 2010-2011 LASKAVĚ PODPOŘILI: Plzeňský kraj, město Rokycany, rada KPH Nadace Český hudební fond, Nadace Bohuslava Martinů, Nadace Leoše Janáčka, Nadace Život umělce, Nadace Viktora Kalabise, Ochranný svaz autorský, Římskokatolická farnost Rokycany, T. J. Sokol, s.r.o, ZUŠ Rokycany, EuWe Eugen Wexler,

VSTUPENKY / TICKETS:

Předprodej vstupenek, programové brožury, zajišťuje Městské informační centrum v přízemí budovy Městského úřadu v Rokycanech adresa. Městské informační centrum Masarykovo náměstí 1, 337 01 Rokycany tel. 371 706 175 email: icentrum@rokycany .cz program koncertů KPH 09/10 na internetu www.rokycany.cz

Doprodej vstupenek v místě konání koncertů pouze 1/2 hodiny před začátkem koncertu! Ceny vstupenek: 50,- studenti, důchodci 70,- základní vstupné

Editor: Kruh přátel hudby Rokycany 2010/2011 Třetí ročník koncertního cyklu v Rokycanech Chief editor: doc. Mgr. Jiří Hošek Photos: Muzeum Dr, B. Horáka Rokycany, Vladimíra Vindšperková, Jiří Hošek, archiv, c 2010 KPH Rokycany kontakt: zakladatel a umělecký garant: doc. Mgr. Jiří Hošek, email: [email protected] kontaktní osoba: Vladimíra Vídršperková - kultura, památky, dotace obcím Město Rokycany Masarykovo nám. 1, 337 01 Rokycany tel: 371 706 222, mobil: 605 227 177 e-mail: [email protected]

PŘEHLED KONCERTŮ koncert č. /1/ 28. září 2010, úterý v 16.00 koncert č. /2/ 26. října 2010, úterý v 19:00 koncert č. /3/ 23. listopadu 2010, úterý v 19.30 koncert č. /4/ 11. prosince 2010, sobota v 18.00 koncert č. /5/ 26. ledna 2011, středa v 19:00 koncert č. /6/ 15. února 2011, úterý v 19.00

SVATOVÁCLAVSKÉ VYZVÁNĚNÍ MOBILNÍ PRAŽSKÉ ZVONOHRY SLAVNOSTNÍ KONCERT k Státnímu svátku ČR POCTA ČESKÉ KOMORNÍ HUDBĚ

CHVALME BOHA VESELE, Adventní koncert duchovní hudby ČESKÉ TRIO VIOLONCELLOVÝ DVOJKONCERT

koncert č. /7/ 23. března 2011, středa v 19.00

JARNÍ KONCERT

koncert č. /8/ 27. dubna 2011, středa v 19.00

POCTA EDITH PIAF Šansony Edith Piaf

koncert č. /9/ 29. května 2011, neděle v 16.00

vstup volný

„BIBLICKÉ POSTAVY“ Závěrečný koncert cyklu k svátku Navštívení P. Marie

Zvláštní poděkování za podporu cyklu koncertů 3. ročníku cyklu koncertů “vážné hudby” KPH ROKYCANY 2010 - 2011

Nadace Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové