Redesign logotypu průmyslové firmy

Mendelova lesnická a zemědělská univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Redesign logotypu průmyslové firmy Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Naděžda Chalupová

Řešitel: Martina Mikešková

Brno 2009

Martina Mikešková

Redesign logotypu průmyslové firmy

2

Martina Mikešková


Tímto děkuji ing. Naděždě Chalupové za podnětné vedení při tvorbě této práce, za cenné rady a připomínky, bez kterých by bylo možné tuto práci jen stěží realizovat.

3

Martina Mikešková


4

Martina Mikešková


Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešila samostatně s použitím literatury a zdrojů které uvádím na konci práce v seznamu.

V Brně dne 26.5.2009

…………………………

5

Martina Mikešková


6

Martina Mikešková


Abstract Mikešková M., Industrial Company Logotype Redesign. Bacheolor thesis. Brno, 2009. This bachelor thesis is dedicaded to creation logotype of industrial company. The theoretic part attends to question of lay-out and construction of mark and logotype. The practical part attends to several lay-out and construction of mark and logotype by program Corel Draw for specific company PROBET, s.r.o. After that follows creation of three-dimensional aplication by programs Autodesk 3ds Max and Rhinoceros 3D.

Abstrakt Mikešková M., Redesign logotypu průmyslové firmy. Bakalářská práce, Brno 2009. Tato bakalářská práce se zabývá redesignem logotypu průmyslové firmy. Teoretická část se věnuje problematice návrhu a tvorby značky a logotypu, praktická část pak návrhem a konstrukcí logotypu pomocí programu CorelDraw pro konkrétní firmu PROBET, s.r.o. Následuje tvorba trojrozměrné aplikace pomocí programů Autodesk 3ds Max a Rhinoceros 3D.

7

Martina Mikešková


8

Martina Mikešková


Obsah 1 ÚVOD A CÍL PRÁCE .......................................................................................... 11 1.1 ÚVOD PRÁCE ................................................................................................... 11 1.2 CÍL PRÁCE ....................................................................................................... 11 2 PROBLEMATIKA NÁVRHU A TVORBY ............................................................... 13 2.1 POJEM ZNAČKA ................................................................................................ 13 2.1.1 HISTORIE .............................................................................................................14 2.1.2 PŘEDCHŮDCI ........................................................................................................14 2.2 OCHRANA A FUNKCE ZNAČKY .............................................................................. 18 2.3 KRITÉRIA KLADENÁ NA ZNAČKU A LOGOTYP ............................................................ 19 2.3.1 BARVY ................................................................................................................19 2.3.2 TVARY ................................................................................................................24 2.3.3 PÍSMO ................................................................................................................25 2.4 KLASIFIKACE ZNAČKY ......................................................................................... 26 3 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU A TRENDŮ ..................................................... 29 3.1 VYBRANÁ FIRMA .............................................................................................. 29 3.2 KONKURENČNÍ FIRMY ........................................................................................ 30 4 KONSTRUKCE ZNAČKY A LOGOTYPU ............................................................... 33 4.1 GRAFICKÉ PRVKY 2D ......................................................................................... 33 4.1.1 ÚSEČKA...............................................................................................................33 4.1.2 KRUŽNICE ............................................................................................................35 4.2 MODELOVÁNÍ VE 3D......................................................................................... 36 4.3 VÝVOJOVÉ PROSTŘEDÍ ....................................................................................... 37 4.3.1 AUTODESK 3DS MAX.............................................................................................37 4.3.2 CORELDRAW 11...................................................................................................37 4.3.3 RHINOCEROS3D ...................................................................................................37 5 VÝSLEDNÁ PRÁCE PRO KONKRÉTNÍ SUBJEKT ................................................... 39 5.1 LOGOTYP A ZNAČKA 2D ..................................................................................... 39 5.2 LOGOTYP A ZNAČKA 3D ..................................................................................... 39 5.3 APLIKACE NA 3D MODELY .................................................................................. 40

9

Martina Mikešková


6 ZÁVĚR ............................................................................................................. 43 7 LITERATURA .................................................................................................... 45 8 PŘÍLOHY.......................................................................................................... 47

10

Martina Mikešková

1

Úvod a cíl práce

1.1

Úvod práce


V dnešní době marketingového boomu na nás ze všech stran útočí reklamy, billboardy, letáky a jiné způsoby podvědomého ovlivňování našeho rozhodování v nakupování či objednávání služeb. Pokud se chce tedy firma na tak dravém trhu prosadit, nemůže si dovolit prezentovat se nezajímavým a nezapamatovatelným logotypem či značkou. Neboť zavedená, známá značka je synonymem kvality. Proto by tedy nemělo docházet ke grafickým faux-pais a firma by si měla tuto podstatnou část své podnikové image pohlídat. Ke své práci jsem si vybrala dle mého názoru právě jeden takový nezajímavý logotyp známé průmyslové firmy, která přestože se dlouhodobě udržuje na jednom z předních míst ve svém oboru, běžný člověk o ní nemá žádné podvědomí. Předpokládám tedy, že redesignem logotypu získá firma na trhu větší množství potencionálních zákazníků a stane se podvědomě známou široké veřejnosti. Svůj záměr jsem konzultovala s marketingovým oddělením dané společnosti, které mi vyšlo vstříc a vyjádřilo s tímto návrhem souhlas. Podstatné bylo ovšem vycházet z původního designu, aby se výsledný návrh líbil a firma se s ním jednoduše ztotožnila.

1.2

Cíl práce

Mým úkolem bylo seznámit se s problematikou návrhu a tvorby značky a logotypu. Dále v této teoretické části zanalyzovat současný stav a trendy v jeho používání průmyslovými podniky. V praktické části pak vytvořit nový logotyp nebo značku pro již zavedenou průmyslovou firmu, která již nějaký logotyp či značku používá, ale které je značně nevyhovující a vyžaduje zásah. Tento nový design vytvořit ve dvourozměrném a trojrozměrném provedení. Na závěr vypracovat grafický manuál a zhodnotit dosažené výsledky zejména s ohledem na přínos pro zvolený subjekt. Vybrala jsem si těmto podmínkám skvěle vyhovující firmu PROBET, s.r.o., zabývající se výrobou průmyslových vážících systémů pro betonárny, dávkování a vážení sypkých hmot, dále výrobou, prodejem a servisem tenzometrických vah, a v neposlední řadě automatizací strojů pro výrobu betonové směsi, kompletním řízení betonáren a jejich technologických procesů. Ovšem hlavním odvětvím zůstávají dodávky a výstavba betonáren, kompletních technologických celků, speciálních mísíren pro nestandardní typy betonů a jiných směsí, vč. návrhů řešení dávkování komponent, přísad a jejich případných úprav.

11

Martina Mikešková


12

Martina Mikešková


2

Problematika návrhu a tvorby

2.1

Pojem značka

Předně je potřeba si ujasnit rozdíl mezi slovy logo a logotyp. Slovo logo v zásadě nepoužíváme, jedná se o amerikanizmus a neobstojí ani argument že je to kratší. Angličtina samotná rozlišuje mezi značkou a piktogramem. Pictogram (obrazová značka), logotype (písmová značka). Pro obchodní značku používá slov trade mark, pro značku také slova symbol. Co konkrétně si lze pod uvedenými pojmy logotyp a značka představit odhalují následující příklady:

obrázek 1: Značka Manželská a předmanželská poradna Brno 1973 (Švalbach, V.)

Doc. Mgr. Vítězslav Švalbach tuto značku rozebírá následujícím způsobem: „Tato značka vychází ze známého schématu „panáčka“. Rozpřažené ruce vyjadřují zoufalost a zároveň prosbu. Slza navozuje dojem stresu dítěte. Postavička jednak zaznamenává současný krizový stav, jednak se varovně obrací do budoucnosti“. Z uvedeného textu vyplývá, že značka byla navržena velmi precizně, neboť je více než žádoucí aby odrazovala náplň práce firmy pro kterou je navrhována.

obrázek 2: Logotyp Arico Zlín 1991 (Švalbach, V.)

13

Martina Mikešková


Jako protipól značky jsem vybrala typický konstruovaný logotyp s redukovanými literami, navržen pro firmu Arico Zlín v roce 1991. Na obou obrázcích je naznačeno jakým způsobem tehdejší grafičtí designéři postupovali při tvorbě. Vše probíhalo na rýsovacích prknech, tudíž již samotný návrh byl vždy roční prací a vzhledem k nutnosti precizního rýsování na něm práce trvala o poznání déle než dnes v době masového využívání umělé inteligence. 2.1.1 Historie Značka de facto vzniká z potřeby se vzájemně odlišit, a její velký rozmach se datuje do 19. století, kdy kvete spolu s rozvojem průmyslu a obchodu. Firmy se snaží nějakým způsobem identifikovat a získat obecné podvědomí společnosti o své existenci. Tvorba značky a logotypu je nejpodstatnější disciplínou grafického designu. Jednotlivé umělecké styly a slohy se výrazně podepsaly na vzhledu značky. Rozpoznáme velké množství značek od historizující, secesní, informativně věcnou, dadaistickou, konstruktivistickou, značku vzniklou v prostředí ArtDeca, funkcionalistickou, tradicionalistickou, značku let padesátých, šedesátých, psychedelickou, punkovou, až po značky let osmdesátých a devadesátých. S rozvojem komunikační exploze, s přechodem kultury alfabetické na kulturu vizuální, dochází k obrovskému rozmachu jejich tvorby a vůbec k rozmachu vizuálních informačních systémů. 2.1.2 Předchůdci Jedním z prvních předchůdců značky je neodmyslitelně erb, který byl vlastně zobrazením nejvíce používaného nosiče – skutečného štítu. Tak přešlo používání štítu do současnosti v podobě jakéhosi „rámečku“. Objevovaly se ale i další tvary (kruh), popř. se štít historicky modifikoval. Například v ženské heraldice se namísto štítu ustálila tzv. routa.

obrázek 3: Heraldika (Švalbach, V.)

Tyto snahy středověku můžeme považovat za předchůdce nejen značky, ale celé podnikové image, neboť znaky nebyly aplikovány pouze na štíty, ale i na další předměty: zbroj, pečeť nebo látku. Součástí této image byly i heraldické barvy konkrétního pána, což připomíná podnikové barvy. Zde vzpo-

14

Martina Mikešková


meňme jednoho z předních českých telefonních operátorů, společnost Vodafone, která svoji podnikovou image založila na červené barvě. Výrobky, letáky, reklamy i oblečení personálu, vše je sladěno. Je více než pravděpodobné, že výsledky jaké tato strategie vykazuje dnes vykazovala i ve středověku. Heraldika ovšem nevzkvétala pouze v Evropě, ale například také v Japonsku. Zde ale nesloužila jen k vojenským účelům, nýbrž také pro civilní potřeby. Vznikaly zde japonské rodové znaky, které neodmyslitelně patří k tamní kultuře. Byly aplikovány na šaty mužů i žen, na hřebeny, zrcadla, dopisy, čajové servisy, vějíře, lakované skříňky, tedy na předměty denní potřeby, a samozřejmě také na zbraně. Rovněž i výtvarné provedení je odlišné od Evropy. Způsob tohoto tradičního provedení se odráží v pracích současných japonských designérů, jakým je například Kazumasa Nagaj.

obrázek 4: Heraldika (japonská) (Švalbach, V.)

Za jedny z dalších předchůdců značek považujeme monogramy, které sloužily negramotným panovníkům jako podpis v době raného středověku. Užití nalézaly také při označování drobných předmětů vlastníka. Jsou předchůdcem tzv. malých logotypů. Dnes monogramy nalézáme například na vnější straně dna keramických nádob a zadní straně jiných, vesměs drobných, keramických výrobků.

obrázek 5: Monogramy (Švalbach, V.)

K označování dobytka se užívalo takzvaného cejchování, kdy byl cejch, tedy předchůdce značky, vypálen horkým železem do boku zvířete. Podobným způsobem probíhalo také označování stupně ryzosti drahých kovů.

obrázek 6: Cejchy (Švalbach, V.)

15

Martina Mikešková


Za první stupeň vývoje písma lze ovšem považovat až piktogramy, které je možné vysledovat při vzniku každého písmového systému. Samotná definice piktogramu dle doc. Mgr. Vítězslava Švalbacha zní: „Piktogram je stylizovaný obrázek reálného předmětu. V současnosti je základním prvkem vizuálních informačních systémů“.

obrázek 7: Piktogramy (Švalbach, V.)

Zajímavou formou taktéž popisuje další historický prvek, a to hospodářské značky: „Tyto značky byly vypalovány, vyřezávány a malovány na zboží, nářadí a hospodářská zvířata. Na poli byly vyorány pluhem, do stromů vyřezány a do koberců vytkány, vyřezávány do losovacích větviček. Z hospodářských značek se vyvinuly obchodní značky a značky řemeslníků a umělců. Zvláštní postavení mezi nimi mají kamenické značky, které původně sloužily k označení hotové práce a byly vytesány do kamene; proto jejich jednoduchý úsečkový tvar. Později se staly symboly zednářských lóží a z původně jednoduchých značek se vyvinuly složité útvary na základě přísné osnovy. Znaky byly odvozeny z tzv. mateřské formy, podle nich se jednotlivé zednářské lóže lišily. Na závěr vyučení mistr udělil tovaryšovi znak, který ho doprovázel po celý profesionální život. Sloužily ke kontrole kvality jeho práce. Za špatnou práci a ostudné chování mu byl znak odebrán a tovaryš byl z lóže vyloučen, což znamenalo, že nesehnal dobrou práci. První povinností vandrovního tovaryše po nástupu do místa bylo sestrojit znamení své mateřské lóže a před shromážděnými kolegy je symbolicky vysvětlit. Jen zednářští mistři měli právo si vytvořit svůj znak a uzavřít ho do štítu.“

obrázek 8: Hospodářské značky (Švalbach, V.)

obrázek 9: Kamenické značky (Švalbach, V.)

16

Martina Mikešková


Mezi hospodářské značky řadíme taktéž astronomické symboly, včetně znamení zvěrokruhu, dále sem patří symboly astronomické, astrologické, botanické a chemické. Poslední dvě skupiny patřily do výzbroje alchymistů. Představme si je v krátkosti v následujících obrázcích:

obrázek 10: Astronomické značky (Švalbach, V.)

Zleva: Saturn, Jupiter, Merkur, Aries (Beran, Březen), Leo (Lev, červenec)

obrázek 11: Astrologické symboly (Švalbach, V.)

Zleva: Kvadratura (90˚), Opozice (180˚), Seskvikvadrát (135˚), Souhvězdí v ústupu

obrázek 12: Botanické symboly (Švalbach, V.)

Zleva: Strom, Keř, Roční rostlina, Dvouletá rostlina

obrázek 13: Chemické značky (Švalbach, V.)

Zleva: Rtuť (rovněž symbol Merkuru, Kovy), Síra (Hořlavé elementy), Sůl (Polokovy), Železo Za skutečné obchodní značky jsou považovány až teprve vodoznaky, jiným slovem filigrány, z důvodu jejich „moderní“ výtvarné podoby, která je výsledkem technologie zhotovení papírenského síta pro vodoznak. Nejprve musel být

17

Martina Mikešková


vytvořen piktogram z drátu, který se umístil na síto. Jeho přítomnost měla za následek přeuspořádání vláken papírové hmoty a následně její ztenčení. Po dokončení papíru místa slabší vrstvy prosvítala. Co se týče historie tiskařských značek, jsou již považovány za moderní značky a to pro svou funkci a výtvarnou podobu, přestože nesou stylizaci a atributy doby svého vzniku. Dnes je známe spíše pod jménem nakladatelské či ediční značky a dodnes si rovněž zachovaly svou výjimečnost.

2.2

Ochrana a funkce značky

Značka, logotyp, nebo jejich kombinace je prostředníkem většiny organizací (někdy i jednotlivců) ve vztahu firma a její okolí. Vynikající postřeh týkající se samotné funkce značky doc. Mgr. Vítězslava Švalbacha zní: „Značka se chová jako zástupný symbol, který vyjadřuje činnost firmy, lapidárním a koncentrovaným způsobem předává informaci o firmě, je deklarovaným a nezaměnitelným reprezentantem firmy. Značka je neustále aktivně i pasivně využívána a tím se dostává do povědomí veřejnosti, takže zpětně vyvolává představu o firmě.“ Ohromnou vypovídající hodnotu má i obsah a výtvarné zpracování značky, protože podle jejich úrovně je organizace posuzována. Tato skutečnost se stává důvodem, proč nejvýznamnější světové společnosti věnují značce nemalou pozornost a nechávají si ji navrhnout předními světovými studii či grafiky. Mezi instituce, které vlastní nejkvalitnější značky, patří především peněžní ústavy (banky, pojišťovny, fondy), výrobci automobilů, letecké společnosti, prodejci pohonných hmot a nakladatelství. Samozřejmě i u jiných společností existují vynikající díla. Obecně platí, že kvalita značky je přímo úměrná prostředkům na ni vynaloženým. Stávající značky firmy často kultivují, inovují či modernizují, přičemž provedené změny musí mít určitou návaznost. Značka musí být chráněna proti jakýmkoli změnám a proti zneužití. To první ošetřuje autorský zákon a pevně stanovená dohoda grafika s objednavatelem, to druhé obchodní zákon. Bohužel i přes tato opatření nastávají případy, ve kterých se konkurenční firma přiživuje na kvalitě výrobku a dobré značce. Například nápodoba značky na hranici kopie. S takovými napodobeninami se v poslední době setkáváme čím dál častěji u trhovců, kdy jsou pod cenou nabízeny exkluzivní výrobky, což se samo o sobě už jeví podezřelé. Často se jedná o převzetí stylu značky, převzetí části značky, barevnosti apod. Tyto padělky jsou zpravidla dopadeny policií a spáleny. Na druhé straně nutno přiznat, že velké množství značek se podobá jiným neúmyslnou vinou grafika, zvláště je to patrné u značek postavených na geometrickém řešení. Ve výjimečných případech se stává, že autoři dostanou stejné nápady. Proto by registrace na patentovém úřadě měla být samozřejmostí.

18

Martina Mikešková

2.3


Kritéria kladená na značku a logotyp

Jak doc. Mgr. Vítězslav Švalbach dále uvádí, na značku i logotyp je nutné klást určitá kritéria. Aby se výsledné návrhy nejevily amatérsky a měly nějakou úroveň se tato pravidla jednoznačně vyplatí uplatňovat. Jsou jimi:

„Originalita Jednoduchost (a s ní spojená zkonstruovatelnost) Zapamatovatelnost Jednoznačnost Dokonalost grafického projevu Vyrovnanost grafických prvků (a s ní spojená zmenšitelnost a zvětšitelnost) Černobílé provedení Plastické provedení Aplikovatelnost v různých materiálech

Absence kterékoliv položky se vymstí, značka je neprofesionální a její užívání je omezené.“ Těchto zásad jsem se při své práci snažila držet a jsem přesvědčená o jejich stoprocentnímu přínosu. Při prozkoumávání velkého množství studijních materiálů, jsem narazila na skutečnost, že profesionální logotypy a značky předních světových firem těmto podmínkám skutečně vyhovují, a na první pohled nezajímavé designy neznámých firem těmto zásadám naopak odporovaly. Možná proto se nikdy tyto firmy nedostaly do podvědomí veřejnosti také možná se právě pro tuto svoji nevyhovující prezentaci na trhu nikdy neprosadily. 2.3.1 Barvy Barvy dělíme do dvou skupin. První skupinou jsou barvy achromatické, k nimž patří bílá, černá, šedá a další neutrální a nepestré barvy. Druhou skupinou jsou barvy chromatické, kam řadíme všechny pestré spektrální barvy. Pod pojmem monochromatická barva chápeme barvu s výrazně převládající jednou složkou viditelného spektra (červená, modrá, zelená) (Čerba, 2006). Viditelné světlo je velmi malou částí elektromagnetického záření s vlnovou délkou od 400nm do 700nm.

Obrázek 14: Elektromagnetické spektrum (Andrýsková)

19

Martina Mikešková


Toto bílé světlo, jehož příkladem je běžné sluneční světlo, v sobě zahrnuje veškeré spektrum barev, čili záření všech frekvencí v uvedeném intervalu. To jak lidé tyto barvy vidí je ovlivněno anatomickou stavbou oka, kdy světlo určité vlnové délky dopadající na sítnici oka způsobuje mimo jiné vnímání barev. Například aby člověk viděl modrou barvu je zapotřebí světlo o 450nm vlnové délce, oproti tomu pro vnímání červené je vyžadováno 630nm. Frekvence viditelného světla se pohybuje od 4,3 × 108 MHz až k 7,5 × 108 MHz. Princip jakým způsobem je barva z bílého světla separována je jednoduchý. Při dopadu jsou některé barevné složky pohlcovány, jiné se odráží. Tyto odražené tvoří barvu daného objektu. Pokud tedy na bílý papír vytiskneme modrou a žlutou barvu zároveň, uvidíme barvu zelenou. Důvodem je, že žlutá barva pohltí modrou, modrá červenou a zelená se odrazí. Právě tuto výslednou barvu potom zaznamená sítnice našeho oka. Čerba dodává: „V oku každého člověka se nachází dva zkladní druhy světločivých receptorů – tyčinky, které rozlišují jas a čípky, které jsou citlivé na oblast žlutočerveného (červeného) světla, druhé na oblast žlutozeleného (zeleného) světla, třetí v oblasti modrého světla. Prostřednictvím nervových buněk se původně tříkanálová informace redukuje bez ztráty informace na dvoukanálovou. Díky tomu člověk dva druhy barevné informace - červenozelenou a modrožlutou – červená, zelená, modrá a žlutá se v psychologii barev nazývají prabarvy. Díky této schopnosti míšení barevných kanálů člověk rozeznává i barevné odstíny, které se ve spektru nevyskytují – například purpurová barva“. Každou barvu lze charakterizovat barevným tónem, jasem, sytostí a světlostí. Podle barevného tónu se barvy většinou nazývají, jedná se o umístění barvy ve spektrální řadě, tudíž převládající vlnové délce světla. Jasem se rozumí intenzita neboli příměs bílé barvy (bílého světla). Dle jasu rozlišujeme barvy na světlé a tmavé. V souvislosti se sytostí se požívají pojmy jako intenzita barvy, zářivost. Sytost určuje, zda se jedná o barvu sytou nebo bledou. Světlost se velice podobá jasu, je to velikost achromatické složky ve světle. Při tisku se světlých barev docílí použitím rastrů (sítí) (Čerba, 2006). Barevné modely Barevné modely rozlišujeme aditivní a subtraktivní, podle toho jestli barvy od bílého světla odečítáme, nebo je přičítáme. Tyto modely tedy určují ze kterých základních barev se budou ostatní barvy vytvářet, v jakém poměru a jakým způsobem. Používají se k zachycení a uchování konkrétní barvy, kterých je lidské oko schopno rozlišit více než 4 × 105. (Čerba, 2006). Modely aditivní se používají zejména na obrazovkách CRT monitorů, klasických televizí, mobilních displejích atd. Toto barevné prostředí vyzařuje barevné světlo, tudíž vnější světlo nepotřebuje. Aditivní barevné modely se vyznačují sčítáním barev, kdy každé přičtení barvy vytváří světlo větší intenzi-

20

Martina Mikešková


ty. Nejintenzivnější barva je bílá (u RGB maximální intenzita tří barev – červená, zelená, modrá). Představitelé aditivního modelu jsou model RGB a model RGBA. Pomocí modelu RGB se každá ze tří barev zapisuje do 8bitů, tedy se rozlišuje 256 stupňů intenzity. Výsledná barva je kombinací tří základních barev zachycena na 24bitech. Je možné dosáhnout 16777216 milionů barevných odstínů, čili kombinací barev. Model RGBA zachycuje stejný barevný prostor jako RGB, ale je dodána ještě informace o průhlednosti v rozmezí od 0 do 1, kdy hodnota 1 představuje průhledný barevný bod (Čerba, 2006).

Obrázek 15: Barevný model RGB (Andrýsková, J.)

Oproti tomu subtraktivní barevné modely vychází z reálného světa. Příkladem budiž míchání barev malířem. Barvy se kterými pracuje žádné světlo nevyzařují, naopak se s každou další barvou část původního světla ubírá. Na stejném principu funguje i tisk, každé přidání barvy vytváří tmavší barvy.

Obrázek 16: Barevný model CMY (Andrýsková, J.)

Typickým představitelem je model CMY (Cryan – tyrkysová, Magenta – purpurová, Yellow – žlutá) nebo také CMYK (přidána barva blacK – černá). Teo-

21

Martina Mikešková


reticky by smíchání základních třech barev měla vzniknout barva černá, ale základní barvy (pigmenty) se nevyrábějí dokonale krycí, a proto smícháním základních barev modelu CMY nelze získat čistě černou barvu nýbrž černohnědou. Proto se samostatně vyrábí ještě barva černá, a v tiskařské praxi se více uplatňuje model CMYK (Čerba, 2006). Názornou ukázkou modelu CMYK je používání dvou barevných kazet v inkoustových tiskárnách. Pokud by se černá nepřidávala zvlášť, byl by tisk nejen nekvalitní díky nedokonalosti překrytí barev, ale významně by vzrostla spotřeba barevných kazet už při běžném tisku textových dokumentů. Dalším příkladem využití tohoto modelu jsou ploché LCD monitory, které žádné světlo nevyzařují, ale pohlcují, a i z tohoto důvodu většině uživatelům připadají k očím šetrnější. Dle sytosti černé barvy u vypnutého přístroje je možné určit jeho kvalitu, neboť při zapojení do provozu černá už nikdy nebude tmavší. Proto je třeba tuto skutečnost při nákupu nového přístroje zohledňovat. Praktické použití ale narazilo na problém změny odstínu vybrané barvy při zachování sytosti. Z toho důvodu vznikly i jiné barevné modely bližší lidskému chápání. Například HSV, jenž má tři základní parametry: barevný tón – Hue (určuje převládající spektrální barvu), sytost – Saturation (příměs jiných spektrálních barev) a jas – Value (příměs bílé barvy). Pro zobrazení se používá šestiboký jehlan umístěný v souřadnicovém systému. Z tohoto modelu vyplynuly nedostatky, a to v neplynulý přechod mezi černou a bílou barvou, a také změna barevného tónu. Proto vznikl model HLS, který odboural nedostatky modelu HSV pomocí znázornění na dvou kuželech (pohybem po obvodu kruhu se dosáhlo plynulosti přechodů) (Čerba, 2006). Vnímání barev Vnímání barev není otázkou pouze biologie a fyziky, ale také psychologie. Je až ohromující, jak velkou silou jsou barvy schopny na člověka působit. Dokážou jej například u obchodních nabídek podvědomě přesvědčit o věrohodnosti transakce, změnit mu náladu nebo vyvolat široké spektrum emocí. To jakým způsobem působí na člověka ta či ona barva je dáno kulturním, společenským, geografickým zařazením. Najdeme velké rozdíly mezi vnímáním barev v celosvětovém měřítku, ale v rámci menších oblastí se vnímání barev nemění. Například bílá barva – v Evropě symbolem čistoty, radosti, svatby, naopak v Japonsku je symbolem smrti a vážnosti. Obecně navíc mají ženy lepší genetickou výbavu pro vnímání barev, protože schopnost rozeznat barvu nalezneme v chromozomu X. Proto ženy se svými chromozomy XX jsou oproti mužům s chromozomy XY schopny vnímat větší škálu odstínů barev. Žlutá je zářivá a teplá barva, která je čistou symbolikou slunce a sluneční záře. Zračí se v ní optimismus, dobrá nálada a další příjemné pocity. Lidé, kteří mají žlutou barvu rádi jsou vysoce originální, kreativní, idealističtí, mají velkou představivost a často jsou spirituální povahy. Jsou velmi přátelští

22

Martina Mikešková


a štědří, ale na druhou stranu neradi stojí v druhé řadě a raději jsou těmi, kteří udávají tempo. Použití žluté na místech kam chodí prakticky zaměření lidé (zejména odborné stránky) je velmi nežádoucí, protože u nich žlutá vyvolá pocity neprofesionálnosti a nemístné pohody. Kde je to naopak žádoucí, tak to jsou místa, kde po někom něco chcete - třeba, aby zaplatili za nákup v e-shopu apod. Budou mít dobrou náladu a ta čísla vezmou určitě jinak, než kdyby byla stránka černá (Gold 2002, Čerba 2006). Červená je prostě šmrncovní barva. Její přirozeností je, že dokáže zaujmout a nemůže zůstat nepovšimnuta. Symbolizuje chuť k životu, oheň, teplo a krev. Zrychluje puls, zvyšuje srdeční a dechovou činnost. Další klíčová slova, která jsou s červenou spjata jsou vítězství, intenzita, aktivita, soutěživost, troufalost, agresivita, vášeň a vzrušení. Lidé, kteří mají rádi červenou jsou animálně přirození, optimističtí, extrovertní, avšak nedokážou být objektivní ani trpěliví. Negativní stránkou červené dokáže být právě její agresivita. Ne všichni lidé ji vnímají pozitivně a některé z nás pak obtěžuje. Negativní symbolikou pak je krvavé násilí, utrpení, smrt a peklo (Gold 2002, Čerba 2006). Modrá je barva klidu, míru, nebe a vody a obecně je to asi nejoblíbenější barva, a to i navzdory tomu, že je velmi chladná a odměřená. Je spojována se stabilitou a jistotou a lidé mají tendenci jí důvěřovat. Je to také barva harmonie, čistoty a trpělivosti. Lidé, kteří ji mají rádi, bývají uzavření s malým okruhem přátel a více přemýšlí, než mluví. U modré je dobré zmínit, že na ženy působí zcela odlišně než na muže. Mají před ní větší respekt, mají pocit určité nadřazenosti této barvy a spojují ji tak často s vůdčí rolí a tvrdým nekompromisním obchodem (Gold 2002, Čerba 2006). Zelená je barvou přírody. To zajišťuje její dokonalou rovnováhu mezi teplou a studenou barvou. Hodí se tedy jako doplněk k další barvě. Její tři hlavní symboliky jsou: peníze, zábava, schopnost vytrvat. A takoví jsou i lidé, kteří ji preferují. Jsou vyrovnaní, štědří, rádi utrácejí a rádi se baví. Přitom jsou ale stálými a dobrými partnery a přáteli. Obvykle mají jasno v tom, co je správné a co špatné. Nevyznávají však většinové společenské názory a odsuzují konzum. Většina lidí má zelenou asociovánu s plazy, ještěrkami nebo také s jedem, zlými duchy, vodníky a mimozemšťany. Na některé to může působit velmi negativně a odpudivě. Účinek se proto snižuje použitím další barvy (Gold 2002, Čerba 2006). Oranžová barva je kombinací žluté a červené a získává tak charakteristiky obou. Zdůrazňuje dynamiku, teplo a silně symbolizuje podzim (díky zbarvení listů). Lidé, jejichž oblíbená barva je oranžová, žijí naplno, mají rádi napětí, zábavu, dobrodružství a mají neměnné názory, za nimiž si stojí a nebojí se je vyjadřovat a obhajovat. Oranžová na rozdíl od červené již není natolik agresivní, což je na jednu stanu pozitivní, ale na druhou stranu od ní nelze očekávat silnou emocionální reakci (Gold 2002, Čerba 2006). Hnědá je barvou země. Symbolizuje stabilitu, jistotu a neměnnost. Lidé, kteří ji mají rádi, bývají konzervativní, spolehliví, zodpovědní a velmi klidní. Nemají rádi vzrušení a místo něj raději tráví čas v rodinném kruhu.Výhodou

23

Martina Mikešková


hnědé je, že je to velmi neutrální barva, která nikoho nebude iritovat. Na druhou stranu ale nemáte šanci zaujmout (Gold 2002, Čerba 2006). Černá je barva, u níž jasně převládají negativní vlastnosti. Je na konci barevné škály a je přesným opakem bílé. Černá symbolizuje tmu, smutek, neštěstí, smrt, chlad a bezmoc. Na druhou stranu je černá barva velmi elegantní a působí profesionálně a na rozdíl od bílé upoutá (Gold 2002, Čerba 2006). Bílá je barva panenské čistoty a nevinnosti. Je přesným opakem černé a znamená tedy opačné hodnoty: vznik, znovuzrození, dobro, světlo. Lidé mají představu, že bílá léčí a pomáhá. Je to zcela neurčitá barva, která v kombinaci s jinými působí buď zcela neutrálně, nebo lehce pozitivně (Gold 2002, Čerba 2006). Šedá barva je barvou neutrality. Bývá občas spojována s tajemnem: duchy, strašidly; anebo s šedí běžného života nebo též nemocí a chudobou. Lidé, kteří preferují tuto barvu bývají neutrální stejně jako je barva sama a o život se příliš nestarají. Jsou velmi uzavření, mají tendenci chránit si to své a nějaký rozruch kolem sebe považují za nežádoucí. Nemají ani chuť se nějak vměšovat do života ostatních a své názory si obvykle nechávají jen pro sebe. Šedou barvu nemají rádi všichni ti, kteří mají jasný postoj k životu (Gold 2002, Čerba 2006). Růžová je de facto světlá červená a proto je jakousi kombinací vášně červené a čistoty bílé. Ačkoli bývá růžová považována za barvu čistě ženskou, výzkumy ukazují, že růžová je velmi oblíbená i u mnoha citlivých mužů. Je asociována s romantikou, jemností, sladkostí, rafinovaností a něžností. Lidé, kterým se tato barva líbí, bývají velmi otevření a přátelští, ačkoli často své touhy a pocity skrývají v sobě. V každém případě však nenávidí násilí a zlo. Nevýhodou růžové, stejně jako všech jemných barev, je, že nedokáží evokovat příliš silné emoce. Proto pokud byste chtěli propagovat adrenalinové sporty, tak se poohlédněte spíše po červené. (Gold 2002, Čerba 2006). 2.3.2 Tvary Podobně jako barvy, i tvary mohou u člověka evokovat určité pocity, dojmy, emoce a ovlivňovat jej v rozhodování. Podle Pilditcha (Pilditch, 1973) pravoúhlá krabice vytváří dojem ostrosti, elegance a čistoty, kulatá krabice je symbolem bezpečí, hojnosti a štědrosti. Oproti tomu Smith (Smith, 2000) zastává názor, že ostré tvary a řezavé hrany vyjadřují nenávist, obloučky a jemné tvary vyjadřují lásku. Obecně ale v přírodě na pravoúhlé tvary, přesnost, přísnost a tvarový řád nenarazíme. Výjimku snad tvoří jedině jisté druhy fraktálů jaké nalezneme například u sněhových vloček. Lidé, kteří více vnímají tvary než barvy bývají inteligentnější, stabilnější a klidnější. Děti většinou více reagují na barvy, muži na tvary. Následující tabulka znázorňuje souvislost mezi pohlavím a vnímáním tvarů.

24

Martina Mikešková


Tabulka 1: Tvary a jak působí (GuerillaMarketing.com)

Tvar

Pohlaví

Viditelnost

Poutavost

muž čtverec

nízká

Oblíbenost

Asociace

vysoká

Pevnost, předvídatelnost, jistota

nízká

Křehkost, drsnost, těžkost

nízká

žena

muž trojúhelník

vysoká

vysoká

nízká

žena

muž kruh

vysoká

elipsa, křivka

Něžnost, slabost, ženskost

vysoká

Jemnost, láska, teplo

vysoká

Příjemné zážitky, pocit bezpečí

muž vysoká

vysoká

žena

Násilí, nebezpečí, hrozba

nízká vysoká

žena

Mystika, vzrušení, moc

2.3.3 Písmo Volba písma se při konstrukci logotypu historicky měnila v průběhu času a prošla mnoha graficky významnými obdobími. V podstatě záleží pouze na tvůrci jaký typ písma zvolí, musí při tom však pamatovat na zákazníkovu oblast působení. Té by měl vybraný font tvarově vyhovovat a také není od věci do písma vnořit piktogram pro větší názornost a lepší zapamatovatelnost. Obecně se doporučuje font, který je dobře čitelný i při zmenšení logotypu na malou plochu, například při tisku na reklamní předměty jako jsou propisky. Výběr fontů je bohatý, čítá několik tisíc a neustále vznikají nové typy.

25

Martina Mikešková

2.4


Klasifikace značky

Podle použití obrazových a písmových prvků můžeme značku rozdělit na tyto typy odlišných skupin: Obrazovou značku (piktogram, symbol), Písmovou značku (logotyp), Malý logotyp (monogram), Kombinaci značky a úplného logotypu, Kombinaci značky a typografického logotypu, Logotyp s integrovanou obrazovou značkou, Typografický logotyp prostý, Typografický logotyp s individualizovaným prvkem, Malý logotyp s integrovanou obrazovou značkou a Hybridní značku.

obrázek 17: Piktogram (Švalbach, V.)

Tato značka, která byla navržena pro Památkový ústav Olomouc v roce 1980 je složena ze dvou prvků: nahoře je románský dvojoblouk z Přemyslovského paláce v Olomouci, dole pak růžicový půdorys jedné z olomouckých kašen, připomínající rostlinný prvek a také ochranu přírody.

obrázek 18: Logotyp (Švalbach, V.)

Logotyp pro společnost Nova tronic Šumperk vytvořen v roce 1992. Značka pro firmu Nova tronic Šumperk v témže roce vychází z výrobního programu firmy na ohýbaný kovový nábytek. Logotyp výše zobrazený rovněž vychází

26

Martina Mikešková


ze stejného principu jako značka, obsahuje prvky značky. Na obou obrázcích je patrný postup při konstrukci.

obrázek 19: Malý logotyp (Švalbach, V.)

obrázek 20: Kombinace značky a úplného logotypu (Švalbach, V.)

obrázek 21: Kombinace značky a typografického logotypu (Švalbach, V.)

obrázek 22: Logotyp s integrovanou obrazovou značkou (Švalbach, V.)

27

Martina Mikešková


obrázek 23: Typografický logotyp prostý (Švalbach, V.)

obrázek 24: Typografický logotyp s individualizovaným prvkem (Švalbach, V.)

obrázek 25: Malý logotyp s integrovanou obrazovou značkou (Švalbach, V.)

Státní filhamornie Brno 1971; Značka vychází z písmene f písma Falstaf a vytváří iniciálu slova filharmonie. Představuje stylizovaný krk houslí a zároveň napodobuje basový klíč. (Švalbach, V.)

28

Martina Mikešková

3


Analýza současného stavu a trendů

Bývá dobrým zvykem, že nástupnická firma převezme to dobré z organizace předešlé. Součástí odkazu může být i podniková značka. Bývá u ní ceněna tradice, často i kvalita. Cena se mnohdy vyjadřuje v miliardách. Dobrým příkladem převzaté značky může být okřídlený šíp Škoda, zakoupený firmou Volkswagen a jí také dále užívaný. Obdobné řešení se nabízelo při prodeji a koupi Brněnských veletrhů a výstav – BVV firmou Messe Düsseldorf. Značka z 60.let bohužel prošla nešťastnou úpravou počátkem 90.let. Celá řada celosvětově proslulých firem neopustí svou značku, ale snaží se ji zachovat ve zmodernizované podobě. Tyto inovace neprobíhají ve velkých skocích, ale postupně, čímž se nám dochovaly vlivy historických uměleckých stylů ve značkách. Vývoj značek nám také dokládá, jak se měnil názor na značku: od značky-kresby či ilustrace k moderně pojaté jednoduché a všechna kritéria splňující značce. (Švalbach, V.) V současné době z vysvětlitelných příčin nastal obrovský rozmach v tvorbě značek. Nadprodukce je ale naneštěstí spojená hlavně s lidmi, kteří to neumějí. Samozřejmě to souvisí s odbornou nevyspělostí objednavatelů. Zde platí spíš tvrzení, že devadesát procent vznikajících značek nemá patřičnou úroveň.

3.1

Vybraná firma

Firma PROBET, s.r.o., jak již bylo řečeno v úvodu se zabývá výrobou průmyslových vážících systémů pro betonárny, dávkováním a vážením sypkých hmot, dále výrobou, prodejem a servisem tenzometrických vah, a v neposlední řadě automatizací strojů pro výrobu betonové směsi, kompletním řízení betonáren a jejich technologických procesů. Ovšem hlavním odvětvím zůstávají dodávky a výstavba betonáren, kompletních technologických celků, speciálních mísíren pro nestandardní typy betonů a jiných směsí, včetně návrhů řešení dávkování komponent, přísad a jejich případných úprav.

Obrázek 26: Původní prezentace vybrané firmy

29

Martina Mikešková


Z aspektů její činnosti by se měl samozřejmě také odvíjet tvar značky a reprezentace logotypu. Škála možností je v tomto případě opravdu pestrá. Je velká škoda, že si tuto skutečnost příliš nepřipouštěl tvůrce současné tváře společnosti. Autor se dopustil hned několika podstatných pochybení. Značka a logotyp neladí ani barevně, ani typově. U značky není jasné, co má symbolizovat, ale ať už je to cokoli, rozhodně by to dle zaměření firmy nemělo působit jako nakreslené od ruky, ale působit spíše stroze, přímě, graficky a geometricky přesně jako beton sám. Bylo by mnohem vhodnější použít konzervativnější barevnost i tvarovost, změnit font na zajímavější a také není do logotypu vhodné komponovat zkratku s.r.o., navíc dokonce takovým agresivním způsobem. V neposlední řadě je stín na pozadí písma nepřípustný.

3.2

Konkurenční firmy

Co se týče firem s podobným zaměření firem na trhu, tak forma logotypů je velice podobná, velmi často graficky nevyhovující a amatérsky zpracovaná. S přihlédnutím k této skutečnosti je více než pravděpodobné, že přepracováním stávajícího designu se firma PROBET, s.r.o. vyšvihne na první příčky v konkurenčním boji. Viz následující příklady: Tabulka 2: Srovnání konkurenčních firem

Candrmrk Lišov Logotyp je příliš složitý, zcela nevyhovující při tisku, aplikací na razítka, vizitky či propagační materiály jako třeba propisky. Postavička svým vzezřením působí negativně.

Mane holding Zde tvůrci zcela nevhodně zvolili barevnost, písmo splývá s pozadím a je nečitelné. Červený grafický prvek působí agresivně jak barvou, tak tvarem a celkově nepůsobí věrohodným dojmem.

30

Martina Mikešková


Ekomont, Ing. Petr Havel V tomto případě je použit špatný font, zvláště při tisku na malou plochu nepůjde přečíst. Navíc kružnice nesedící přímo na sobě zavání dojmem špatně provedené betonářské práce.

KT s.r.o, Zeles Použití více druhů fontů v jednom logotypu je nepřípustné, stejně tak uvádění zkratky s.r.o. není vhodné. Další chybou je stínování a zapuštění „l“ do oranžových proužků, nelineárnost sklonu písma a proužků spolu se zaříznutím čtverce.

KU Beton s.r.o Zde se opět vyskytuje chyba mísení různých typů písma a zakomponování zkratky s.r.o. do logotypu. Celkové působení na pozorovatele je chaotické, rozskákané, postrádá řád.

Eurobeton Hroch jako symbol síly a pevnosti je sice zajímavým nápadem, ovšem jeho provedení je velmi amatérské. Šedé čtverečky v písmenech navíc působí rušivě.

31

Martina Mikešková


32

Martina Mikešková


4

Konstrukce značky a logotypu

4.1

Grafické prvky 2D

Značka, co se týče způsobu tvorby, využívá stejných postupů jako piktogram, tedy je vytvořena pouze za pomocí úseček a kružnic. Používá se sice vymožeností počítače, ale jedná se v podstatě o stejný postup jako při ručním rýsování. 4.1.1 Úsečka Úsečka je základní grafický prvek a její konstrukci se v počítačové grafice věnuje velká pozornost, protože pomocí úseček se vykreslují složitější grafické objekty. Proto je snaha vykreslovat úsečku co nejefektivněji. Zopakujme si, jak vypadá analytické vyjádření přímky: y = mx + q, kde m je směrnice přímky a q posun na ose y. (Sochor, J.)

Obrázek 27: Rasterizace úsečky (Andrýsková, J.)

Rastrový rozklad úsečky Rastrový rozklad úsečky je založen na vzorkování úsečky s konstantním krokem vždy podle jedné z os x nebo y a to podle svého sklonu, který je vyjádřen směrnicí m. Je-li:

|m| < 1, úsečka se přimyká k ose x a bude proto vzorkována na ose x s krokem jeden pixel, |m| > 1, úsečka se přimyká k ose y a bude proto vzorkována na ose y s krokem jeden pixel, m = 1, vzorkuje se podle libovolně zvolené osy. (Andrýsková, J.)

33

Martina Mikešková


Bresenhamův algoritmus pro kresbu úsečky Bresenhamův algoritmu nachází při rasterizaci body ležící nejblíže skutečné úsečce pouze pomocí celočíselné aritmetiky.

Obrázek 28: Bresenhamův algoritmus (Sochor, J.)

Na obrázku je nakreslena část rastru, ve kterém mají být zobrazeny pixely úsečky s řídicí osou x. Po nakreslení levého koncového bodu úsečky je třeba zvolit, zda další bod vpravo má být vykreslen na pozici se stejnou souřadnicí y nebo se souřadnic o jedničku větší. Pixel, který vybereme, je ten, jehož souřadnice y se více blíží skutečné hodnotě y na dané úsečce. Předpokládejme, že již byl nakreslen pixel o souřadnicích [x,y]. Dva další možné pixely leží na pozicích [x + 1, y] a [x + 1, y + 1]. Vyjdeme-li z obecné rovnice přímky y = mx + b, kde m je směrnice a b posun na ose y, získáme souřadnici y dosazením jako y = m(x + 1) + b. Pak obecně lze vyjádřit: d1 = y -yi d2 = yi + l – y. Rozdíl těchto dvou vzdáleností vyjádříme jako ∆d = d1 – d2. Podle proměnné ∆d můžeme snadno určit, který ze dvou možných kandidátů leží blíže skutečné úsečce. Záporná hodnota ∆d znamená, že blíže leží pixel o souřadnici yi, kladná hodnota určuje jako bližší pixel o souřadnici y. Pro stanovení vykreslovaných pixelů není tedy důležitá skutečná hodnota proměnné ∆d, nýbrž její znaménko. Tento fakt je výhodný pro převod výpočtu ∆d do ce-

34

Martina Mikešková


ločíselné aritmetiky. Jedinou neceločíselnou proměnnou ve vztahu je směrnice m. Ta je přitom zadána jako podíl dvou celých čísel ∆y a ∆x. Jsou-li koncové body úsečky uspořádány zleva doprava, můžeme celou rovnici vynásobit kladným číslem ∆x a po úpravě získáme nový vztah. (Sochor, J.) 4.1.2 Kružnice Do stejné kategorie jako kružnice a elipsa se řadí kruhové a eliptické oblouky, při jejichž specifikaci je nutno navíc definovat buď dvojici koncových bodů oblouku nebo dvojici úhlů měřených od středu a zvoleného vztažného bodu objektu. Při kresbě kružnice v rastru můžeme využít již existujících metod pro kresbu úsečky a nahradit kružnici lomenou čárou. Její vrcholy lze vypočítat iteračním způsobem pomocí transformace otáčení. Poznamenejme, že poloha středu kružnice či elipsy pouze určuje posun od počátku soustavy souřadnic. Většina algoritmů proto pracuje s kružnicí a elipsou se středem v počátku. Získané body v rastru jsou posunuty do cílové polohy až před vykreslením. (Andrýsková, J.)

Obrázek 29: Rasterizace kružnice (Sochor, J.)

Bresenhamův algoritmus pro kresbu kružnice Podobně jako u úsečky můžeme získat body rasterizující kružnici pouze pomocí celočíselné aritmetiky. Navíc využijeme skutečnosti, že kružnice je středově symetrická. Z jediného vypočítaného bodu kružnice lze odvodit dalších sedm bodů záměnou souřadnic a změnou jejich znaménka. Pro rasterizaci celé kružnice tedy stačí vypočítat hodnoty souřadnic bodů ležících v jednom oktantu, např. v úseku od x = 0 do x = y. (Sochor, J.)

35

Martina Mikešková


Obrázek 30: Bresenhamův algoritmus pro kresbu kružnice

Na obrázku vidíme horní část kružnice. Tato část leží celá v jednom oktantu, ve kterém se souřadnice x sousedních bodů rasterizované kružnice liší právě o jeden pixel. Krok v ose x je tedy konstantní, vedlejší osou je osa y. Algoritmus začíná v bodě [0, r] a končí v průsečíku kružnice s hlavní diagonálou, kdy x = y. V následujícím textu se budeme odvolávat na pojmy, zavedené při popisu Bresenhamova algoritmu pro kresbu úsečky. I zde bude použit rozhodovací člen, určující souřadnici y následujícího bodu na kružnici. Výpočet však nebudeme odvozovat podrobně. Pro body na kružnici platí implicitní rovnice x2 + y2 - r2 = 0, kterou zapíšeme jako funkci: F(x,y) : x2 + y2 – r2 =0. (Andrýsková, J.)

4.2

Modelování ve 3D

Modelování těles je spjato s návrhem datových struktur a algoritmů pro tvorbu, manipulaci a analýzu 3D těles. Modely těles a s nimi spojené algoritmy by měly splňovat dle Ing. Mgr. Andrýskové Jany Ph.D. následující požadavky:

model popíše nejrozsáhlejší třídu těles model je jednoznačný (nelze jej interpretovat různým způsobem) model je unikátní (danému tělesu odpovídá právě jeden konkrétní model) model je přesný (v modelu jsou uchovány všechny informace v takové formě, ze které lze stanovit požadované údaje s dostatečnou přesností) nemožnost vytvořit nesprávnou reprezentaci (při tvorbě modelu a jeho modifikací se používají takové postupy, které nemohou vytvořit nereálný model) model je uzavřený vůči vybraným operacím (operace měnící model vedou k vytvoření pouze takového konkrétního modelu, který popisuje tělesa stejného druhu, stejné třídy)

36

Martina Mikešková


model je kompaktní (pro jeho uchování je potřeba malý paměťový prostor) model je navržen tak, aby podporoval použití efektivních algoritmů pro tvorbu, modifikaci a vyhodnocení modelu

„Povrch tělesa je množina nepřekrývajících se stěn, které jsou vymezeny hranami a vrcholy.“ (Andrýsková, J.)

4.3

Vývojové prostředí

Samozřejmě je stále možné své návrhy konstruovat ručně na rýsovacím prkně, ale je více než vhodné aby student informatiky toto dokázal za pomocí softwarového vybavení, uměl si vhodně vybrat a naučit se v něm pracovat. Při konstrukci výsledného designu je dokonce využito nesporných výhod informačních technologií; jednodušší úpravy, mazání, vizualizace, úprava barev a možnost zvětšování detailů na obrazovce monitoru přispívá k preciznímu zpracování. Praktická část návrhu logotypu se tedy odehrává na poli tří grafických profesionálních programů. 4.3.1 Autodesk 3ds Max Oceňovaný software Autodesk® 3ds Max® je jasnou volbou profesionálů v oboru vývoje her či v odvětvích televizní, filmové a tiskové grafiky, kteří vyžadují komplexní, plně vybavené 3D modelovací, animační a renderovací řešení. Dále tento produkt nabízí širokou škálu operací pro mapování textur, včetně funkcí pro opakování textur, jejich zrcadlení, překrývání, rotaci, rozostření, mapování podél křivek, změnu měřítka UV map, odstranění mapovacích distorzí, zachování UV souřadnic při modelování či export UV mapy v podobě obrazového souboru. 4.3.2 CorelDraw 11 CorelDRAW je vektorový grafický editor firmy Corel Corporation. Je obsažen v balíku programů CorelDRAW® Graphics Suite. Tato sada umožňuje zpracovávat nejrůznější kreativní grafické projekty. Přesné nástroje, špičková kompatibilita souborů a vysoce kvalitní obsah pomohou zachytit nápady profesionálním způsobem, od charakteristických logotypů a značek až po špičkové marketingové materiály a výraznou webovou grafiku. Aplikace CorelDRAW umožňuje vytvořit novou kresbu na základě prázdné stránky, šablony nebo stávající kresby. 4.3.3 Rhinoceros3D Rhinoceros nabízí jedno z nejsilnějších geometrických jader na současném trhu. Můžete pracovat přesně a přitom tvarově volně s mnoha typy geometrie

37

Martina Mikešková


včetně křivek, ploch, spojených ploch, těles a polygonových sítí. Mezi vylepšení v oblasti modelování patří robustní nástroje pro proměnné zaoblení a plynulé přechody, zdokonalené booleovské nástroje a plynulé přechody s technologií G-infinity™. Mezi nástroje pro editaci geometrie patří zcela nová technologie UDT (Univerzální deformační technologie), která pracuje se všemi typy geometrie. Rozpoznávání prvků umožňuje přímou editaci těles a spojených ploch a příkazová historie umožňuje měnit plochy tím, že editujete jejich vstupní křivky. Mezi novinky v renderovacích technologiích patří nová zdokonalená technologie vestavěného rendereru Rhina, upgradované Flamingo a Penguin, a atraktivní renderovací moduly Brazil r/s a Vray.

38

Martina Mikešková

5


Výsledná práce pro konkrétní subjekt

Podrobný popis možností a pravidel užití je uveden v grafickém manuálu přiloženém k této bakalářské práci jako příloha, spolu s multimediálním CD nosičem s veškerými dalšími doplňkovými materiály v elektronické podobě.

5.1

Logotyp a značka 2D

Obrázek 31: Výsledný návrh 2D

Zde obrázek výjimečně bez rámečku, aby nebyl narušen zážitek ze seznámení s výsledným designem. Ve stručnosti zde stojí za zmínku zaoblenost hrubých písmen pro zjemnění dojmu a decentní použití červené barvy znázorňující dynamičnost s jakou se firma na trhu prosazuje. Tento symbol tvarově ladí s písmem, vychází z původní značky a v této své redukované podobě také symbolizuje podobnou spirálu. S jistou dávkou fantazie si lze pod tímto symbolem představit míchačku betonu.

5.2

Logotyp a značka 3D

Obrázek 32: Výsledný návrh, 3D ražba

39

Martina Mikešková

5.3


Aplikace na 3D modely

Zde pro představu náhled aplikace logotypu na firemní automobil a návěs kamionu. Z obrázků je jasně patrné jak se zvolené barvy vzájemně doplňují, splňují všechna zadaná kritéria a ve výsledku tvoří velice kompaktní celek.

Obrázek 33: Model míchačky betonu – Autodesk 3ds Max

Tento model byl vytvořen v programu 3ds Max firmy Autodesk. Z náhledu je patrné, že výsledky práce v tomto grafickém programu jsou na profesionální úrovni, veškeré textury jsou přímo součástí tohoto prostředí.

40

Martina Mikešková


Obrázek 34: Model návěsu kamionu – Rhinoceros 3D

Tento druhý model, návěsu tahače pro převoz materiálu s firmou bezprostředně souvisejícím, byl vytvořen v programu Rinoceros 3D. Zde jsou rovněž použity textury, které nabízí vývojové prostředí a kromě logotypu není načten žádný externí soubor. Na přiloženém CD jsou k dispozici oba modely v příslušných formátech spolu s dalšími materiály a rendery ve větším formátu a lepším rozlišení.

41

Martina Mikešková


42

Martina Mikešková

6


Závěr

V průběhu vývoje této bakalářské práce jsem se důkladně seznámila s problematikou tvorby logotypu i značky jak z hlediska teoretického, tak praktického. Tato práce mi přinesla spoustu poznatků z oblasti grafiky, matematiky ale i psychologie, ale opravdu velkým přínosem pro mne byla spolupráce s danou společností, o jejíž existenci jsem bohužel až do chvíle naší spolupráce neměla ponětí. Se zástupcem marketingového oddělení této společnosti bylo příjemné komunikovat, můj nápad zaměřit svoji bakalářskou práci právě tímto směrem jej zaujal, a vyšel mi ve všech dotazech ochotně vstříc. Emailovou komunikací docházelo ke vzájemnému sdělení názorů ohledně návrhu změny současné tváře firmy a zazněla i nabídka návštěvy sídla společnosti pro bližší představu jejího prostředí, kterou ale z důvodu velké časové vytíženosti a velké vzdálenosti nebylo možné uskutečnit. S výsledným návrhem je společnost PROBET, s.r.o. spokojená, dokonce se jí velmi líbil. V současné době probíhá jednání o převod práv mého autorského díla na tuto společnost. Pevně věřím, že nový logotyp brzy přejde do oficiální podoby prezentace firmy, neboť jsem na základě prostudování uvedené literatury a osobní zkušenosti přesvědčená o jeho kladném dopadu na veškeré s firmou související činnosti. Na tuto bakalářskou práci by se dalo volně navázat návrhem nové webové prezentace a dalšími návrhy na kompletní inovaci firemní identity, například zavedením firemních barev na pracovním oblečení, sériové výrobě dárkových předmětů, návrhu letáků, billboardů, apod.

43

Martina Mikešková


44

Martina Mikešková

7


Literatura [1] Autodesk 3ds Max, oficiální stránky společnosti. Dostupné z WWW:[http://www.autodesk.cz/adsk/servlet/index?siteID=5516 63&id=12353156] [2] ANDRÝSKOVÁ, J.,CHALUPOVÁ, N., FOLTÝNEK, T. E-learning ve výuce Počítačové grafiky In KEKELÁKOVÁ, A. Efficiency and Responsibility in Education - Proceedings of Papers 2007. Praha: Czech University of Life Sciences in Prague, 2007, s. 44--49. ISBN 978-80-213-1649-2 [3] COREL CORPORATION, stránky věnované produktům Corel [http://apps.corel.com/int/cz/index.html] [4] ČERBA, O. Vnímání barev [online]. Západočeská univerzita v Plzni, 2006 [cit. 2009-05-10]. Dostupný z WWW: [http://gis.zcu.cz/studium/pok/Materialy/Book/ar03s02.html]. [5] ČERBA, O. Barvy v počítači a v karotgrafii [online]. Západočeská univerzita v Plzni, 2006 [cit. 2009-05-10]. Dostupný z WWW: [http://gis.zcu.cz/studium/pok/Materialy/Book/ar03.html]. [6] ČERBA, O. Barevné modely [online]. Západočeská univerzita v Plzni, 2006 [cit. 2009-05-10]. Dostupný z WWW: [http://gis.zcu.cz/studium/pok/Materialy/Book/ar03s01.html]. [7] DABNER, D. Grafický design v praxi: [zásady, postupy, projekty]. 1. vyd. [Praha]: Slovart, 2004. 128 s. ISBN 80-7209-597-8. [8] Fysiologie oka. [http://www.ped.muni.cz/wsedu/data/File/terminy/ocni_fysiol.rtf]. [9] GOLD, T. Podprahové vnímání barev. Interval.cz: webdesign a komerce denně[online]. 2002 [cit. 2009-05-10]. Dostupný z WWW:[http://interval.cz/clanky/podprahove–vnimani–barev/]. [10] Kolektiv pracovníků Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky: Pravidla českého pravopisu, Academia 1993. [11] MURPHY, J. -- ROWE, M. How to design Trade Marks and Logos. 1. vyd. Oxford: Phaidon, 1991. 144 s. ISBN 0-7148-2557-3.

45

Martina Mikešková


[12] Rhino 3D – stránky věnované 3D programu Rhinoceros. Dosttupné z WWW: [http://www.rhino3d.cz/] [13] SLEZÁK, M., DVOŘÁKOVÁ, H., BRUŽEŇÁK, J., ELIŠKA, J.: Písmo ve výtvarné výchově. Státní pedagogické nakladatelství 1989. [14] SMITH, P. Moderní marketing. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000. 518 s. ISBN 80-7226-252-1. [15] ŠVALBACH, V. Skripta do předmětu Základy vizuální komunikace, Interní publikace FI Masarykovy univerzity. [16] ŽÁRA J., BENEŠ B., SOCHOR J., FELKEL P., Moderní počítačová grafika (2. vydání); Computer Press, 2005, ISBN 80-2510454-0.

46

Martina Mikešková

8


Přílohy • •

Grafický manuál Multimediální nosič CD-ROM

47

Redesign logotypu průmyslové firmy

Recommend Documents