PŮSOBNOST VALNÉ HROMADY SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM

Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta

Štěpán Nývlt

PŮSOBNOST VALNÉ HROMADY SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: doc. JUDr. Ivana Štenglová Katedra obchodního práva Datum vypracování práce (uzavření rukopisu): listopad 2011

Čestné prohlášení:

Prohlašuji, že předkládanou diplomovou práci jsem vypracoval samostatně, všechny použité prameny a literatura byly řádně citovány a práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu.

V Praze dne 20.11.2011

…………………………………. Štěpán Nývlt

Obsah: 1. Úvod: Společnost s ručením omezeným a její orgány ............................................ 1 1.1 Společnost s ručením omezeným a její právní úprava.......................................... 1 1.2 Orgány společnosti s ručením omezeným ............................................................ 4 1.2.1 Valná hromada ............................................................................................... 4 1.2.2 Jednatel .......................................................................................................... 5 1.2.3 Dozorčí rada................................................................................................... 6 2. Valná hromada, rozhodnutí jediného společníka a rozhodnutí mimo valnou hromadu ...................................................................................................................... 8 2.1 Valná hromada ...................................................................................................... 8 2.2 Rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady........................... 10 2.3 Rozhodnutí mimo valnou hromadu..................................................................... 11 3. Působnost valné hromady ....................................................................................... 13 3.1 Schválení jednání učiněných jménem společnosti před jejím vznikem.............. 15 3.2 Působnost valné hromady dle ustanovení § 125 odst. 1, písm. b) ObchZ. ......... 16 3.3 Schválení stanov a jejich změn ........................................................................... 18 3.4 Rozhodnutí o změně obsahu společenské smlouvy ............................................ 19 3.5 Působnost valné hromady dle ustanovení § 125 odst. 1, písm. e) ObchZ. ......... 23 3.5.1 Zvýšení a snížení základního kapitálu, připuštění nepeněžitého vkladu ..... 23 3.5.2 Započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení vkladu............................................................................................. 24 3.6 Jmenování, odvolání a odměňování jednatele .................................................... 25 3.6.1 Jmenování a odvolání jednatele ................................................................... 25 3.6.2 Odměňování jednatele ................................................................................. 27 3.7 Jmenování, odvolání a odměňování členů dozorčí rady ..................................... 27 3.8 Vyloučení společníka – kaduční řízení ............................................................... 28 3.8.1 Vyloučení společníka v důsledku nesplacení vkladu................................... 29 3.8.2 Vyloučení společníka v důsledku porušení povinnosti příplatku mimo základní kapitál ............................................................................................ 31 3.9 Působnost valné hromady dle ustanovení § 125 odst. 1, písm i) ObchZ. ........... 33 3.9.1 Zrušení společnosti ...................................................................................... 34 3.9.2 Jmenování, odvolání a odměňování likvidátora .......................................... 35 3.10 Schválení smluv uvedených v ustanovení § 67a ObchZ..................................... 36 3.11 Fúze, převod jmění na společníka, rozdělení a změna právní formy.................. 37 3.12 Schválení ovládací smlouvy, smlouvy o převodu zisku a smlouvy o tichém společenství......................................................................................................... 40

3.12.1 Ovládací smlouva a smlouva o převodu zisku............................................. 40 3.12.2 Smlouva o tichém společenství.................................................................... 42 3.13 Schválení smlouvy o výkonu funkce .................................................................. 43 3.14 Schválení poskytnutí finanční asistence ............................................................. 46 3.15 Působnost valné hromady v dalších otázkách svěřených do její působnosti zákonem nebo společenskou smlouvou .............................................................. 49 3.16 Působnost valné hromady při udělování prokury ............................................... 50 3.17 Působnost valné hromady dle ustanovení § 125 odst. 3 ObchZ. ........................ 52 4. Závěr.......................................................................................................................... 55 Příloha č. 1 – vzor notářského zápisu ......................................................................... 56 Seznam zkratek ............................................................................................................... 60 Použitá literatura ............................................................................................................. 61 Shrnutí: Působnost valné hromady společnosti s ručením omezeným ........................... 64 Abstract: Competencies of the General Meeting of a Limited Liability Company........ 65

1. Úvod: Společnost s ručením omezeným a její orgány

1.1 Společnost s ručením omezeným a její právní úprava Společnost s ručením omezením (dále také jen „společnost“) je jedním z nejčetněji zastoupených typů

obchodních společností v České republice. Hlavním důvodem

obliby této formy podnikání jsou relativně malé požadavky na základní kapitál, malá administrativní náročnost a omezené ručení za závazky společnosti. O oblibě společnosti s ručením omezeným odpovídá i počet společností tohoto typu, které jsou nově zakládány – v této „disciplíně“ jednoznačně společnost s ručením vítězí. Dle údajů České kapitálové informační agentury (dále jen „ČEKIA“) bylo od roku 2007 do 1. pololetí roku 2010 zaregistrováno 84.499 nových kapitálových společností (společnost s ručením omezeným a akciová společnost), přičemž společnosti s ručením omezený z tohoto počtu tvořily 77.520 nově založených společností, tedy necelých 92 % všech registrovaných kapitálových společností1. Základním pramen právní úpravy společnosti s ručením omezeným je v České republice zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „ObchZ.“). Společný základ pro všechny obchodní společnosti je v ObchZ. obsažen v ustanoveních § 56 až § 75c. Konkrétní právní úpravu společnosti s ručením omezeným nalezneme v obchodním zákoníku v části druhé, hlavě první, dílu čtvrtém, ustanovení § 105 až § 153. Společnost s ručením omezeným je definována v § 105, odst. 1 obchodního zákoníku jako „…společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku.“ Společnost s ručením omezeným je tedy dle české právní úpravy obchodní společností a právnickou osobou. Pojmově se pak jedná o soukromoprávní korporaci dle ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „ObčZ.“). Společnost s ručením omezeným je řazena mezi kapitálové obchodní společnosti s prvky společnosti osobní. Jde o společnost kapitálovou, neboť vykazuje všechny 1

Srov. článek Počet nově založených firem meziročně vzrostl o 10 %, roste obliba společností s ručením omezeným. [online], dostupný z WWW: http://www.finance.cz/zpravy/finance/273900-pocet-novezalozenych-firem-mezirocne-vzrostl-o-10-roste-obliba-spolecnosti-s-rucenim-omezenym/

1

znaky společnosti kapitálové (základní kapitál, vklad jednotlivých společníků, obchodní podíl, organizační struktura, omezené ručení společníků apod.). Osobní prvek pak ve společnosti s ručením tvoří možnost rozhodování společníků mimo valnou hromadu, tedy přímo mimo orgány společnosti. Jak již bylo řečeno, společnost s ručením omezeným je zákonně upravena v ustanovení § 105 a násl. ObchZ. Počet členů společnosti s ručením omezeným je upraven v ustanoveních § 105 odst. 2 a odst. 3, kde je stanoven minimální a maximální počet společníků. Z tohoto ustanovení vyplývá, že společnost s ručením omezený musí mít nejméně jednoho a nejvíce padesát společníků – méně logicky mít nemůže, neboť s vlastní existencí společnosti jsou spojeni společníci, kteří tvoří osobní substrát společnosti. Pokud má společnost jediného společníka, tento společník již nemůže být jediným společníkem v další společnosti s ručením omezeným. Připuštění existence společnosti s jediným společníkem činí ze společnosti s ručením omezeným soukromoprávní korporaci sui generis2. Podstatným znakem společnosti s ručením omezeným, jenž se ostatně promítá i do samotného názvu společnosti, je způsob ručení jednotlivých společníků. Společníci ručí za závazky společnosti pouze v omezené výši, a to do výše souhrnu nesplacených částí vkladů a jen do doby zapsání vkladů všech společníků do obchodního rejstříku. Jednotliví společníci ručí solidárně bez ohledu na skutečnost, zda svůj vklad v plné výši již splatili. Společník ve společnosti disponuje obchodním podílem, se kterým jsou spojena práva a povinnosti. Rozsah obchodního podílu společníka je obvykle odvozen od výše jeho vkladu na základní kapitál, nicméně společenská smlouva může stanovit i jiný způsob určení obchodního podílu. S obchodním podílem ve společnosti s ručením omezeným je spojen princip jediného obchodního podílu – to znamená, že společník disponuje pouze jediným obchodním podílem. Jeho obchodní podíl se pak může zvyšovat či snižovat, nicméně nemůže nastat situace, aby jeden společník disponoval dvěma obchodními podíly v jedné společnosti. Dispozice s obchodním podílem společníka není zcela svévolná. Společník je tak například omezen při převodu obchodního podílu, kdy je v působnosti valné hromady 2

Srov. Dvořák, T.: Společnost s ručením omezeným. 3. vydání., str. 10, Praha: Aspi, 2008, ISBN 978-807357-344-7

2

udělení souhlasu či nesouhlasu (pokud společenské smlouva nestaví jinak) s převodem obchodního podílu. Mezi další znaky společnosti s ručením omezeným patří existence základního kapitálu. Základní kapitál je tvořen peněžitými či nepeněžitými vklady společníků společnosti a jeho minimální výše činí 200.000 Kč s minimální výší vkladu společníka 20.000 Kč. Tato koncepce je však v návrhu zákona o obchodních korporacích, který je součástí rekodifikace soukromého práva v České republice, změněna. Návrh zákona počítá se snížením základního kapitálu na minimálně výši 1 Kč3. Zákonodárce k této změně zřejmě přiměl současný stav, kdy společnost s ručením omezeným nemá povinnost udržovat výši základního kapitálu po zapsání do obchodního rejstříku a nemalá část společností tak fakticky nečiní. Statutárním orgánem společnosti je jednatel nebo více jednatelů. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, kontrolním orgánem je fakultativně zřizovaná dozorčí rada. U společností, které jsou subjektem veřejného zájmu, je v souladu se zákonem č. 93/2009 Sb., zákon auditorech a o změně některých zákonů (dále jen „AudtZ.“) obligatorně zřizován výbor pro audit4. Společnost s ručením omezeným vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. Povinnost zapsat společnost s ručením omezeným co obchodní společnost do obchodního rejstříku vyplývá z ustanovení § 34 odst. 1, písm. a) ObchZ. U vzniku společnosti je nutno rozlišovat její založení a vznik. Společnost je založena dnem sepsání společenské smlouvy, v případě jediného zakladatele zakladatelské listiny5, ve formě notářského zápisu. Vznik společnosti je však spojen až se dnem zápisu společnosti do obchodního rejstříku. Toto rozlišení má význam zejména pro schválení právních úkonů učiněných jménem společnosti před jejím vznikem. Společnost zaniká dnem výmazu společnosti z obchodního rejstříku za podmínek uvedených v ustanoveních § 68 a § 151 ObchZ. Společnost s ručením omezeným tedy zaniká ze zákona, z důvodů uvedených ve společenské smlouvě, dohodou společníků ve formě notářského zápisu nebo z rozhodnutí soudu. 3

4 5

Srov. návrh zákona o obchodních korporacích schválený vládou ve znění změn přijatých Legislativní radou vlády (květen 2011), dostupný také z WWW: http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/zakon-oobchodnich-korporacich/navrh-zakona.html Srov. ustanovení § 2 písm. m) AudtZ. V této práci je termín „společenská smlouva“ používán volně – označení zahrnuje i zakladatelskou listinu. Oba termíny výslovně odlišuji v případech, kdy se práce zabývá rozdíly těchto zakladatelských dokumentů.

3

1.2 Orgány společnosti s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je společností kapitálovou. Není zde proto vytvořen předpoklad osobního řízení a kontroly společnosti ze strany společníků (mimo institutu rozhodování společníků mimo valnou hromadu). Pro tento účel je vytvořena soustava orgánů společnosti, které zajišťují zmíněné řídící a kontrolní činnosti. Obecná ustanovení pro orgány obchodních společností jsou obsažena v ustanovení § 66 ObchZ. Činnost a působnost orgánů společnosti s ručením omezeným je pak konkrétně upravena v ustanoveních § 125 až § 140 ObchZ. Mezi tyto orgány patří obligatorně valná hromada a jednatel (jednatelé) společnosti. Pro účely této práce budu nadále používat jednotné číslo „jednatel.“ Fakultativně zřizovaným orgánem společnosti je dozorčí rada. Další orgány mohou být zřízeny, pokud se tak dohodnou společníci ve společenské smlouvě, popř. pokud tak určí jediný společník v zakladatelské listině. Působnost těchto orgánů musí být v tomto případě ve výše uvedených listinách explicitně vymezena. Specifickým orgánem obligatorně zřizovaným souladu s AudtZ. je výbor pro audit. Zřízení tohoto orgánu je promítnutím implementace komunitárního práva do českého právního systému6. Do působnosti výboru pro audit spadá především sledování účetní závěrky, vnitřní kontroly a auditu společnosti, doporučování a posuzování nezávislosti statutárního auditory. Počet společností s ručením omezeným, které jsou subjektem veřejného zájmu, není v České republice velký. Bližší rozbor tohoto orgánu proto nepokládám pro účely této práce za nutný a dále se mu již nevěnuji.

1.2.1 Valná hromada O valné hromadě píši blíže v 2. kapitole této diplomové práce, proto nyní jen stručně. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti, jejímž prostřednictvím vykonávají společníci řídící a kontrolní činnost. Toto shromáždění rozhoduje o základních

6

Srov. Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol.: Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání., str. 422, Praha: C. H. Beck, 2010, ISBN 978-80-7400-354-7

4

činnostech společnosti. Působnost valné hromady je upravena primárně v ustanovení § 125 ObchZ. Valná hromada je jediným orgánem společnosti, který musí být složen ze společníků – není tedy možné, aby na valné hromadě rozhodoval například jednatel (pokud nejedná na základě plné moci udělené společníkem). Tento fakt ostatně vyplývá i z funkce, kterou ve společnosti s ručením omezeným valná hromada plní – jde o výkon společníkova práva podílet se na chodu společnosti prostřednictvím orgánů společnosti. Toto právo je konkretizováno v ustanovení § 126 ObchZ.: [Cit. ustanovení § 126 ObchZ.]: „Společník se zúčastňuje jednání valné hromady osobně anebo v zastoupení zmocněncem na základě plné moci.“

1.2.2 Jednatel Výkonným a statutárním orgánem společnosti je jeden či více jednatelů. Tento jednatel je jmenován valnou hromadou, a to buď z řad společníků, nebo jiných fyzických a právnických osob. O tom, že jednatelem společnosti s ručením omezeným může být i právnická svědčí možnost jmenovat jednatelem společníka – právnickou osobu. Vzhledem k tomu, že jednatel je jako statutární orgán společnosti zapisován do obchodního rejstříku (což vyplývá z ustanovení § 35 písm. f) ObchZ.), nastává v případě, kdy je jednatelem společnosti jmenována právnická osoba, povinnost této právnické osoby určit konkrétní fyzickou osobu, která bude zapsána do obchodního rejstříku a která bude jménem společnosti fyzicky jednat. Do funkce jednatele může být jmenována jen taková fyzická osoba, která dosáhla 18-ti let, je způsobilá k právním úkonům, bezúhonná ve smyslu ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (dále jen „ŽivZ.“) a u které nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti podle ŽivZ.

5

Vnějším

projevem

požadavku

bezúhonnosti

je

povinnost

jednatele

doložit

rejstříkovému soudu výpis z rejstříku trestů ne staří 3 měsíců. Pokud má být jako jednatel společnosti zapsán občan cizího státu, platí pro něj navíc povinnost k výpisu z rejstříku trestů v ČR doložit i výpis z obdobné evidence státu původu. Překážky provozování živnosti jsou uvedeny v ustanovení § 8 ŽivZ., další překážky pro jmenování do funkce jednatele pak obsahuje ObchZ. v ustanovení § 38l. Pro jednatele platí zákaz konkurence dle ustanovení § 136 ObchZ. a také platí neslučitelnost funkcí s výkonem funkce člena dozorčí rady dle ustanovení § 139 odst. 2 ObchZ. Mezi povinnosti, které jsou na jednatele kladeny zákonem, kromě obecné povinnosti obchodního vedení společnosti, patří povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence

a

účetnictví,

vedení

seznamu

společníků,

informování

společníků

o záležitostech společnosti, oznámení rejstříkovému soudu o splacení vkladů, apod.

1.2.3 Dozorčí rada Dozorčí rada je fakultativně zřizovaným kontrolním orgánem společnosti s ručením omezeným. Je tedy výhradně na společnících, zda se rozhodnou pro její vytvoření. Ti tak mohou učinit ve společenské smlouvě, resp. zakladatelské listině. Fakultativnost dozorčí rady je vyjádřena v ustanovení § 137 ObchZ.: [Cit. ustanovení § 137 odst. 1 ObchZ.]: „Dozorčí rada se zřizuje, stanoví-li tak společenská smlouva nebo zvláštní zákon.“ Zřízení dozorčí rady coby kontrolního orgánu odděleného od jednatelů a valné hromady je tedy ponecháno na společné vůli společníků vyjádřené ve společenské smlouvě. Případem, kdy ustanovení dozorčí rady stanoví zvláštní zákon je pak například zákon č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Členové dozorčí rady jsou zapisování do obchodního rejstříku dle ustanovení § 36 písm. c) ObchZ. Podmínky pro zákaz konkurence a neslučitelnost funkcí jsou shodné s podmínkami kladenými na jednatele. Předpoklady pro výkon funkce člena 6

dozorčí rady jsou rovněž totožné s předpoklady kladenými na funkci jednatele, viz předchozí kapitola. Do působnosti dozorčí rady patří dohlížet na činnost jednatelů, nahlížet do obchodních a účetních knih a jiných dokladů a kontrolovat údaje, které jsou v nich obsažené, přezkoumávat řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhrady ztráty a předkládat své vyjádření valné hromadě, podávat valné hromadě jednou ročně nebo v jiných lhůtách stanovených společenskou smlouvou zprávy. Tuto působnost vymezenou v ustanovení § 138 odst. 1 ObchZ. může společenská smlouva, popřípadě stanovy, rozšířit – nikoliv však na úkor jiných orgánů. Mezi hlavní práva dozorčí rady patří právo být přítomen na valné hromadě s právem udělení slova, kdykoliv o to člen dozorčí rady požádá. Toto oprávnění nemůže být valnou hromadou omezeno. Z ostatních práv náležejících dozorčí radě zmíním ještě právo na svolání mimořádné valné hromady dozorčí radou. Zánik funkce člena dozorčí rady a odpovědnost za porušení povinnosti při výkonu funkce je upraven totožně s úpravou pro člena představenstva akciové společnosti7. Vytvoření dozorčí rady je v praxi méně obvyklé. To lze vysvětlit tím, že jedním z důvodů takové rozšířenosti společnosti s ručením omezeným coby formy obchodní společnosti v České republice je fakt, že jde o společnost s jednoduchou strukturou. Dozorčí radu proto najdeme spíše u společností, které mají komplikovanější vlastnickou strukturu – takové společnosti pak častěji volí k provozování své podnikatelské činnosti jiný typ obchodní společnosti. Zřízení dozorčí rady coby kontrolního orgánu se tedy u společnosti s ručením omezeným často jeví jako nadbytečné, neboť kontrolní funkci často vykonává jak valná hromada, tak jednatel společnosti.

7

Srov. ustanovení § 194 odst., 4 až 7 ObchZ.

7

2. Valná

hromada,

rozhodnutí

jediného

společníka

a

rozhodnutí mimo valnou hromadu

2.1 Valná hromada Valná hromada společnosti s ručením omezeným je tzv. kolektivní orgán, je tedy tvořena dvěma a více členy. Těmito členy valné hromady jsou společníci, kteří na valné hromadě vykonávají svá práva týkající se řízení společnosti a kontroly její činnosti v rozsahu a způsobem uvedeným ve společenské smlouvě, popřípadě ve stanovách. V případě, že má společnost pouze jediného společníka, nekoná se výkon jeho práv prostřednictvím valné hromady – v takovém případě vykonává působnost valné hromady tento společník a jedná se tak o rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady. Tento případ je zákonně upraven v § 132 ObchZ. a v této práci je mu věnována samostatná kapitola. Dle ustanovení § 122 ObchZ. vykonávají společníci svá práva týkající se řízení společnosti a kontroly její činnosti na valné hromadě. Z toho vyplývá, že valná hromada je zákonem upravené shromáždění společníků, prostřednictvím kterého dochází k projevu vůle společníků a rozhodování tak o elementárních otázkách společnosti a zároveň k uplatnění jejich práv coby společníků společnosti. Valná hromada je tedy ze zákona nejvyšším orgánem společnosti. Svá práva vykonávají společníci na valné hromadě osobně, nebo v zastoupení na základě plné moci8. Pro praxi byla v tomto směru významná novela obchodního zákoníku provedená zákonem č. 420/2009 Sb., kdy byla vypuštěna věta druhá ustanovení § 126 ObchZ., dle které nebylo možné udělit plnou moc k zastupování na valné hromadě jednateli společnosti nebo členu dozorčí rady. Předchozí úprava vycházela z premisy, že je potřeba chránit zájmy společníka nepřítomného na valné hromadě tím, že se omezí okruh osob, kterým lze udělit plnou moc. Tím se zákonodárce snažil omezit možný střet zájmů společníka a jednatele. V praxi se však toto ustanovení ukázalo jako značně matoucí společníky a jednatele, neboť nebylo laické veřejnosti dostatečně známo. Docházelo tak často k tipce, kdy byla 8

Srov. ustanovení § 126 ObchZ.

8

svolána valná hromada a na jednání dorazil jednatel s plnou mocí od společníka – v takových případech nebylo často možné valnou hromadu konat, neboť valná hromada nebyla usnášeníschopná. Po novele (dle mého názoru potřebné a správné) je tedy možné udělit plnou moc i jednateli (členovi dozorčí rady). Na možný střet zájmů společníka a jednatele (člena dozorčí) lze samozřejmě i nadále vztáhnout ustanovení § 22 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen „ObčZ.“). Valná hromada je v rozhodování v rámci své působnosti omezena pouze zákonem a společenskou smlouvou společnosti, resp. stanovami. Rozhodování na valné hromadě probíhá formou hlasování. Valná hromada je usnášeníschopná, účastní-li se jí společníci, kteří mají alespoň polovinu hlasů, pokud společenská smlouva neurčí vyšší počet hlasů. Každý společník hlasuje dle počtu svých hlasů. V praxi je běžné, že obchodní podíly, resp. hlasy odpovídají vkladu na základním kapitálu společnosti, s tím,

že

každému

1.000

Kč

vkladu

odpovídá

jeden

hlas.

V ustanovení

§ 127 odst. 2 ObchZ. je připuštěna možnost ve společenské smlouvě stanovit jiný poměr. Valná hromada se koná alespoň jednou ročně, pokud ve společenské smlouvě či zakladatelské listině není uvedeno jinak. Rozhodnutí valné hromady přijaté kvalifikovaným způsobem je závazné i pro společníky, kteří hlasovali v rozporu s přijatým rozhodnutím a rovněž také pro nepřítomné společníky. Tato závaznost rozhodnutí přijatých valnou hromadou dovoluje společnosti přijímat rozhodnutí na základě většinového konsenzu a zabraňuje tak společníkům s minoritním počtem hlasů blokovat chod společnosti. Tímto dochází k propojení projevu vůle společníků s projevem vůle společnosti. Rozhodnutí valné hromady jako projev vůle společnosti (ergo společníků) je názorný v situaci, kdy je o průběhu valné hromady pořizován notářský zápis dle zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, notářský řád (dále jen „NotŘ.“). V takových situacích se v zápise uvádí dle ustanovení § 80b odst. 1, písm. k) NotŘ. prohlášení notáře, ve kterém notář osvědčuje, že společnost splnila všechna právní jednání a formality, ke kterým byla povinna, že průběh valné hromady byl v souladu s právními předpisy a současně osvědčuje, zda bylo rozhodnutí přijato či nikoliv.

9

2.2 Rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady Není nic neobvyklého, má-li společnost s ručením omezeným pouze jediného společníka. V takovém případě se z logiky věci nekoná zasedání valné hromady, ale jde o rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady. Tento případ nastává, pokud má společnost s ručením omezeným pouze jediného zakladatele dle ustanovení § 105 odst. 2 ObchZ., nebo pokud se obchodní podíly více společníků spojily u jediného z nich (v praxi jde například o převod obchodních podílů, kdy ve společnosti zůstane jediný společník, anebo v případě úmrtí společníka, jehož obchodní podíl se dle společenské smlouvy nedědí). Rozhodování jediného společníka je přirozeně v mnoha ohledech odlišné od rozhodování valné hromady, ať už se jedná o podmínky kladené na svolávání valné hromady (jediný společník samozřejmě nemusí na rozdíl od svolávání valné hromady uvědomovat sám sebe, coby jediného společníka alespoň 15 dnů předem o termínu přijetí rozhodnutí jediného společníka), nebo pokud jde o aplikaci ustanovení § 127 odst. 5 ObchZ. (které vylučuje společníka z rozhodování, resp. hlasování, v určitých taxativně vyjmenovaných případech). Další věcí, která odlišuje oba způsoby rozhodování, je záležitostí pro laiky spíše nezajímavá, nicméně z právního hlediska poměrně podstatná: rozhodnutí jediného společníka je, na rozdíl od valné hromady, právním úkonem. Tento názor převážil jako většinový, i když diskuze v právních kruzích byla poměrně intenzivní. Pomyslnou tečku za touto debatou učinil rozsudek Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „NS ČR“) sp. zn. 1 Odon 88/97. Závěry z tohoto rozsudku lze shrnout do konstatování, že usnesení valné hromady není právním úkonem, neboť valná hromada není orgánem, který může za společnost činit právní úkony. Argumentace tohoto původního rozsudku byla poté doplněna o argumentaci obsaženou v usnesení NS ČR sp. zn. 29 Odo 528/20019, kde NS ČR dovodil, že usnesení valné hromady nemůže být právním úkonem, neboť se jím nemění či nezanikají právní vztahy vně společnosti.

9

Srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Odo 528/2001, dostupné také z WWW: http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/judikatura_prevedena2.nsf/WebSearch/D832F0711B484583C 12575EF0038AFA2?openDocument

10

Tento závěr má, mimo jiné, praktické dopady na činnost notáře. O průběhu valné hromady je sepisován notářský zápis dle § 80a a násl. NotŘ. (popřípadě notářský zápis o osvědčení o průběhu valných hromad a schůzí právnických osob dle § 77 NotŘ.), zatímco o rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady je sepisován notářský zápis o právním úkonu dle § 62 a násl. NotŘ10. Dalším důležitým judikátem týkajícím se valné hromady je potom závěr NS ČR na přezkum platnosti usnesení valné hromady. Vzhledem k omezenému prostoru této diplomové se omezím na konstatování, že takovýto přezkum usnesení valné hromady je, na rozdíl od právního úkonu jediného společníka, možný pouze dle ustanovení § 131, resp. § 183 ObchZ. a dále pak v řízení u rejstříkového soudu. Shodu v rozhodování valné hromady a v rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady pak lze nalézt například v povinnostech jednatelů, popř. dozorčí rady, vůči valné hromadě a rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady – tyto povinnosti jsou shodné (jde například o informační povinnost). Rozdílem mezi právem jednatelů vůči valné hromadě a jedinému společníkovi je chybějící právo jednatelů (členů dozorčí rady) být přítomen u rozhodnutí jediného společníka. Tento fakt je vyvážen nutností doručit písemně rozhodnutí jediného společníka jednatelům či dozorčí radě do jednoho měsíce od přijetí tohoto rozhodnutí11.

2.3 Rozhodnutí mimo valnou hromadu Vedle rozhodování na valné hromadě a rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady dává zákon společníkům ještě možnost třetí, a sice rozhodování mimo valnou hromadu. Tato možnost je dána především v zájmu operativního přijmutí rozhodnutí, pokud není svolání valné hromady z časových, technických nebo finančních důvodů vhodné či možné. Jde o osobní prvek společnosti s ručením omezeným, neboť společníci rozhodují přímo mimo orgány valné hromady. Ustanovení § 130 ObchZ. je ustanovením kogentním, 10

Srov. Krůta, J.: Rozhodnutí jediného společníka s.r.o. v působnosti valné hromady, notářský časopis AD NOTAM, roč. 2008, č. 2, str. 49, dostupný také z WWW: 11 Srov. ustanovení § 132 odst. 2, věta druhá ObchZ.

11

tudíž není možné, aby společenská smlouva anebo vnitřní předpisy zakázaly tento způsob přijetí rozhodnutí. Stejně tak není nutné, aby společníci vyjádřili předchozí souhlas s touto formou přijetí rozhodnutí. Rozhodování mimo valnou hromadu je proces kolektivního přijetí rozhodnutí – je tedy vyloučeno, aby tak činil jediný společník. Jde tedy o rozhodování, pro které nebyla svolána valná hromada a jež bylo přijato speciálním postupem, který je upraven v ustanovení § 130 ObchZ. Platí, že společníci mohou rozhodnout jen o takových věcech, které patří do působnosti valné hromady, přičemž požadavky na způsob přijetí usnesení a na formu valné hromady jsou zachovány – to znamená, že podmínky upravující kvórum či vyžadující formu notářského zápisu v ustanoveních o valné hromadě se použijí u i rozhodování společníků mimo valnou hromadu. Zjednodušeně řečeno - rozhoduje se podle stejných pravidel, podle kterých by rozhodovala valná hromada, avšak bez nutnosti konání fyzického shromáždění. Zvláštním případem rozhodování mimo valnou hromadu je pak schválení přeměny dle ustanovení § 19 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen „PřemZ.“). Přijetí rozhodnutí mimo valnou se bude podle výše uvedeného ustanovení PřemZ. řídit v případě schválení přeměny společnosti, kdy zúčastněnou společností je právě společnost

s ručením

omezeným.

V takovém

případě

se

dle

ustanovení

§ 19 odst. 1 PřemZ. použijí ustanovení obchodního zákoníku „jimiž se upravuje postup pro přijímání společníků společnosti s ručením omezeným mimo valnou hromadu.“

12

3. Působnost valné hromady Okruh věcí, které valná hromada projednává a o nichž rozhoduje, tvoří působnost valné hromady. Dělení působnosti valné hromady je možné z několika hledisek. Prvním způsobem klasifikace působnosti valné hromady je na působnost valné hromady ve věcech základních (ustanovení § 125 odst. 1 písm. a) až n) a odst. 2 ObchZ.) a na působnost ve věcech dalších (ustanovení § 125 odst. 1 písm. o) ObchZ.)12. Další možné dělení působnosti je pak na působnost výlučnou a nevýlučnou. Výlučnou působnost valné hromady tvoří okruh věcí, o kterých je příslušná rozhodnout jedině valná hromada a žádný jiný orgán společnosti; působnost nevýlučnou pak tvoří okruh věcí, o kterých může rozhodovat i jiný orgán společnosti (popřípadě přímo společníci) a otázky patřící do působnosti jiných orgánů, které si ovšem valná hromada vyhradila (ustanovení § 125 odst. 3 ObchZ)13. Působnost valné hromady lze dále dělit podle toho, zda vyplývá ze zákona nebo ze společenské smlouvy, na zákonnou a na smluvní. Působnost valné hromady je v zákoně vymezena v ustanovení § 125 ObchZ. Dle odst. 1 tohoto paragrafu do působnosti valné hromady patří: a) schválení jednání učiněných jménem společnosti před jejím vznikem podle § 64, b) schvalování řádné, mimořádné a konsolidované a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrky, rozhodování o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a o úhradě ztrát, c) schvalování stanov a jejich změn, d) rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, nedochází-li k němu na základě jiných právních skutečností (§ 141), e) rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu nebo o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení vkladu, f) jmenování, odvolání a odměňování jednatelů, g) jmenování, odvolání a odměňování členů dozorčí rady, 12

Srov. Holejšovský, J.: Valné hromady společností s ručením omezeným. 1. vydání., str. 11, Praha: C. H. Beck, 2011, ISBN 978-80-7400-3941-2 13 Srov. tamtéž

13

h) vyloučení společníka podle § 113 a § 121, i) jmenování, odvolání a odměňování likvidátora a rozhodování o zrušení společnosti s likvidací, jestliže to společenská smlouva připouští, j) schvalování smluv uvedených v § 67a, k) rozhodování o fúzi, převodu jmění na společníka, rozdělení a změně právní formy, l) schválení ovládací smlouvy (§ 190b), smlouvy o převodu zisku (§ 190a) a smlouvy o tichém společenství a jejich změn, m) schválení smlouvy o výkonu funkce (§ 66 odst. 2), n) schválení poskytnutí finanční asistence podle § 120a, o) další otázky, které do působnosti valné hromady svěřuje zákon nebo společenská smlouva. Dle ustanovení § 125 odst. 2 ObchZ. do působnosti valné hromady rovněž spadá udělení a odvolání prokury, pokud společenská smlouva neurčí jinak. Pokud tedy dojde k udělení prokury rozhodnutím valné hromady, rejstříkový soud zapíše prokuru bez dalšího, neboť potřebným podkladem j rozhodnutí valné hromady. Pokud by však došlo k udělení prokury rozhodnutím valné hromady, již bylo ve společenské smlouvě toto oprávnění odebráno, jedná se o rozhodnutí bez právních účinků, které samozřejmě nemůže být podkladem pro zápis prokury do obchodního rejstříku. Obchodní zákoník v § 125 odst. 3 ObchZ. uděluje valné hromadě právo vyhradit si rozhodování o věcech, které jinak náleží do působnosti jiných orgánů společnosti. Toto oprávnění musí být vykládáno v souvislosti s ustanovením § 135 odst. 2 ObchZ. a tedy tak, že valná hromada může rozhodovat o jakékoliv další věci společnosti neuvedené v § 125 odst. 1 a odst. 2 ObchZ., avšak v žádném případě nemůže atrahovat jednatelské oprávnění jednatele14. K této problematice se detailně vracím v kapitole 3.17 této diplomové práce.

14

Srov. Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol.: Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, str. 427, ISBN 978-80-7400-354-7

14

3.1 Schválení jednání učiněných jménem společnosti před jejím vznikem Společnost s ručením omezeným vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. Od vzniku společnosti je potřeba oddělit okamžik založení společnosti, který nastává dnem sepsání společenské smlouvy či zakladatelské listiny ve formě notářského zápisu. Pro společnost je však nezbytně nutné, aby konala některé úkony ještě před svým vznikem. Typickými příklady takovýchto úkonů před vznikem společnosti je nutnost zřídit společnosti bankovní účet, na který bude složen, resp. splacen, základní kapitál; úkony směřující k získání živnostenského oprávnění či získání souhlasu k umístění sídla společnosti. Toto jednání jménem společnosti před jejím zápisem do obchodního rejstříku je upraveno v ustanovení § 64 ObchZ. Z dikce ustanovení vyplývá, že jednat za společnost před jejím vznikem může jakákoliv osoba, která je způsobilá k právním úkonům. Na platnost úkonu však nemá samo o sobě vliv, zda osoba vystupující za společnost tak činí oprávněně či nikoliv. Platí totiž, že takováto osoba je sice účastníkem právního úkonu, nicméně společnost, resp. příslušný orgán společnosti, musí všechny takovéto úkony schválit15. Pokud příslušný orgán společnosti – valná hromada – takovéto jednání neschválí, nedojde k přechodu závazků z osob jednajících za společnost na společnost samou. Valná hromada co příslušný orgán společnosti má dle ustanovení § 64 odst. 1, věta druhá ObchZ. na schválení takovýchto jednání lhůtu tři měsíce. Pokud k takovému schválení dojde, vytváří se tím nevyvratitelná právní domněnka, že společnost byla těmito úkony vázána již od počátku. Pokud valná hromada neschválí úkony učiněné před vznikem společnosti, nebo pokud tak učiní po této tříměsíční lhůtě, závazky na společnost nepřecházejí. Pokud za společnost jedná více osob, jsou z takového jednání vázány společně a nerozdílně.

15

Srov. Bartošíková, M., Štenglová, I.: Společnost s ručením omezeným, 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 125, ISBN 80-7179-441-4

15

Současná právní úprava se liší od úpravy platné před 1.1.2001, kdy dle předchozí úpravy postačovalo, byla-li společnost nečinná. To znamená, že k přechodu závazků docházelo automaticky, pokud společnost toto jednání neodmítla. Po novele provedené zák. č. 370/2000 Sb. je však nutné, aby společnost takovéto jednání aktivně schválila. Povinnost zakladatelů pořídit soupis jednání učiněných za společnost před jejím vznikem vyplývá z ustanovení § 64 odst. 2 ObchZ. Tento soupis je pořizován za účelem dodržení tříměsíční lhůty dané ke schválení těchto úkonů valnou hromadou a také z důvodu vhodnosti, neboť se tím zvyšuje právní jistota třetích stran dotčených těmito právními úkony. Věta druhá předmětného ustanovení stanoví sankci pro zakladatele, kteří tuto uloženou povinnost nesplní, kterou je společné a nerozdílné ručení třetím stranám za škodu, který jim v důsledku vznikne. Ustanovení § 64 odst. 3 ObchZ. pak ukládá povinnost statutárnímu orgánu, v tomto případě jednateli, oznámit účastníkům závazkových vztahů schválení jednání učiněných před vznikem společnosti. Z tohoto ustanovení neplyne povinnost jednatele oznámit skutečnost, že takováto jednání valnou hromadou schválena nebyla, nicméně z obecně platných zásad obchodního styku lze takovou povinnost dovodit. Ke schválení jednání učiněných jménem společnosti před jejím vznikem postačí dle § 127 odst. 3 ObchZ prostá většina hlasů společníků přítomných na valné hromadě, není-li ve společenské smlouvě uvedeno jinak. K takovémuto rozhodnutí valné hromady není potřeba notářského zápisu, jak vyplývá z ustanovení § 127 odst. 4 ObchZ.

3.2 Působnost valné hromady dle ustanovení § 125 odst. 1, písm. b) ObchZ. Účetnictví podnikatelů, resp. obchodních společností, je upraveno v ustanovení § 39 a § 40 ObchZ. a dále pak v zákoně č. 563/1991 Sb., zákoně o účetnictví (dále jen „ÚčZ.“). Dle ustanovení § 4 ÚčZ. je každá účetní jednotka, tedy i společnost s ručením omezeným coby obchodní společnost, povinna vést účetnictví. Pro obchodní společnost tato povinnost trvá ode dne vzniku do dne zániku. Povinnost vytvářet účetní závěrku vyplývá z ustanovení § 39 odst. 1 ObchZ. a její další konkretizace je pak obsažena v ustanoveních § 18 až § 23b ÚčZ. Dle těchto ustanovení tvoří účetní závěrku rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. 16

Standardním typem účetní závěrky je závěrka řádná, která se sestavuje za účetní období k rozvahovému dni. Pokud je sestavována závěrka k jinému dni, jedná se o závěrku mimořádnou. V případech uvedených v zákoně je sestavována účetní závěrka mezitímní. Její sestavení je upraveno např. v § 61 odst. 2 ObchZ. Takovým případem může být například úmrtí jednoho ze společníků společnosti a nutnost stanovit obvyklou cenu jeho obchodního podílu, resp. vypořádacího podílu, pro účely dědického řízení – v takovém případě je za určitých okolností zapotřebí sestavit mezitímní účetní závěrku společnosti. Konsolidovaná účetní závěrka je pak účetní závěrka skupiny podniků, které jsou ve vztahu mateřské a dceřiné společnosti, holdingu nebo se jedná o ovládající osobu dle ustanovení § 66a odst. 2 až odst. 5 ObchZ. Kritéria pro povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku, popř. povinnost ověření účetní závěrky auditorem, blíže specifikuje ÚčZ16. Do působnosti valné hromady je svěřeno také rozhodování o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a o úhradě ztrát. Pro podíl na zisku a přiměřeně také pro úhradu ztrát platí ustanovení § 123 ObchZ. [Cit. ustanovení § 123 odst. 1 ObchZ.]: „Společníci se podílejí na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých obchodních podílů, nestanoví-li společenská smlouva jinak.“ Z výše uvedeného vyplývá, že základní pravidla pro rozdělení zisku jsou stanovena zákonem nebo společenskou smlouvou – a sice že každý společník má právo na podíl dle svého obchodního podílu nebo dle společenské smlouvy. Rozdílná situace nastává při určení poměru zisku, který má sloužit k rozdělení mezi společníky a k dalšímu rozvoji společnosti. Tento poměr je určován pouze valnou hromadou, tedy spadá výlučně do její působnosti. Společenská smlouva ani stanovy proto nemohou stanovit, že se bude rozdělovat určitá fixní část zisku – takové ustanovení by bylo neplatné. 16

Srov. ustanovení § 20 a § 22 ÚčZ.

17

Co se týká úhrady ztrát, k tomu účelu slouží rezervní fond vytvářený z podmínek stanovených v § 67 a § 124 ObchZ. Další možností úhrady ztráty je snížení základního kapitálu dle § 146 a § 147 ObchZ. Zde platí, že základní kapitál společnosti se nesmí snížit pod 200.000 Kč a výše vkladu společníka pod 20.000 Kč. Další formou úhrady ztrát je oprávnění valné hromady uložit společníkům povinnost peněžitého plnění ve formě příplatku na základní kapitál. Toto oprávnění je upraveno v ustanovení § 121 ObchZ. – tomuto oprávnění valné hromady a následkům porušení povinnosti společníka z něho vyplývající je blíže popsáno v kapitole 3.8.2 této diplomové práce. Pro usnesení valné hromady dle ustanovení § 125 odst. 1, písm. b) ObchZ. stačí prostá většina hlasů společníků přítomných na valné hromadě, není-li ve společenské smlouvě uvedeno jinak. K takovémuto rozhodnutí valné hromady není potřeba notářského zápisu, jak vyplývá z ustanovení § 127 odst. 4 ObchZ.

3.3 Schválení stanov a jejich změn Jak jsem uvedl v kapitole popisující společnost s ručením omezený – společnost je založena společenskou smlouvou nebo zakladatelskou listinou. Tyto zakladatelské dokumenty upravují vnitřní organizaci společnosti. Obchodní zákoník však dává společnosti možnost, za účelem detailnější úpravy vnitřních poměrů v rámci společnosti, vydat také stanovy, coby vnitřní předpis společnosti. Možnost

společnosti

vydat

stanovy

je

zákonně

ukotvena

v ustanovení

§ 110 odst. 2 ObchZ. Tyto stanovy pak dále upravují vnitřní organizaci společnosti a rozvádějí některé záležitosti uvedené ve společenské smlouvě. Stanovy tedy mají ve společnosti s ručením omezeným ve vztahu ke společenské smlouvě roli doplňující a upřesňující. Stanovy společnosti s ručením omezeným jsou považovány za smlouvu sui generis17. Tento právní úkon tak musí mimo jiné splňovat obecné náležitosti právních úkonů dle ustanovení § 34 ObčZ. Z tohoto ustanovení vyplývá, že stanovy se nemohou odchýlit od

17

Srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 146/2003, dostupný také z WWW: http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/judikatura_prevedena2.nsf/WebSearch/CC9DADB01A6B895 BC12575EF0038A0F6?openDocument

18

kogentního ustanovení zákona – z toho lze dovozovat, že stanovy nemohou být v rozporu s ustanoveními společenské smlouvy. Pokud by taková situace nastala, stanovy by byly v takové části absolutně neplatné, neboť by svým obsahem odporovaly zákonu. Přijetí stanov je v působnosti valné hromady, stejně tak jako jejich změna. Přijetí stanov není ve společnosti s ručením omezeným povinné a jde tedy o fakultativní dokument. Zákon pak ani nestanoví okruh záležitostí, kterých se mají stanovy týkat, nejčastěji to budou vnitřní záležitosti společnosti, jako je způsob výkonu práv společníků, způsob jednání jednatelů (§ 133 odst. 1 ObchZ.) či zkrácení lhůty ke svolání valné hromady (§ 128 odst. 1 ObchZ.). Úprava vnitřních vztahů pomocí stanov je však v praxi méně obvyklá, neboť vnitřní vztahy ve společnosti lze upravit při vzniku nebo změně společenské smlouvy. Význam stanov pro společnost s ručením omezeným přesto existuje, a to především u firem s komplikovanou vlastnickou strukturou, kde je předpoklad sporného jednání společníků vyšší. K přijetí rozhodnutí valné hromady o schválení stanov či o jejich změně je, stejně jako ke změně společenské smlouvy, potřeba dle ustanovení § 127 odst. 4 ObchZ. dvoutřetinová většina všech hlasů společníků a o rozhodnutí musí být pořízen notářský zápis. To vyplývá z doplňující a upřesňující úlohy stanov, jejichž přijetí či změna je citelným zásahem do chodu a organizace společnosti. Proto je vhodné, že zákon vyžaduje kvalifikovanou většinu hlasů společníků.

3.4 Rozhodnutí o změně obsahu společenské smlouvy Působnost valné hromady ve věcech týkajících se změny obsahu společenské smlouvy je dána v ustanovení § 125 odst. 1, písm. d) ObchZ. Detailní úpravu pak obchodní zákoník obsahuje v ustanovení § 141. K přijetí rozhodnutí valné hromady o změně společenské smlouvy je potřeba18 dvoutřetinová většina všech hlasů společníků a pořízení notářského zápisu. Obsahem notářského zápisu také musí být nový text společenské smlouvy a jmenovité určení

18

Srov. ustanovení § 127 odst. 4 ObchZ.

19

společníků, kteří hlasovali pro změnu společenské smlouvy. Notářským zápisem o rozhodnutí orgánu právnické osoby se zabývá oddíl čtvrtý (§ 80a až § 80f) NotŘ. Jak vypadá takové rozhodnutí valné hromady, uvádím v Příloze č. 1 této diplomové práce, kterou tvoří vzorový notářský zápis o průběhu valné hromady společnosti s ručením omezeným (dále jen „Příloha č. 1“)19. V článku II. Přílohy č. 1 je po přednesení návrhu rozhodnutí uvedeno, jaká byla potřebná většina hlasů (v tomto případě jde o změnu společenské smlouvy, tedy potřebná většina jsou 2/3 hlasů všech společníků) a jména společníků, kteří pro změnu hlasovali. Toto konkrétní vyjmenování společníků slouží jako ochrana minoritních společníků, resp. společníků, kteří nedisponují většinou hlasovacích práv. Dle § 141 odst. 2 ObchZ. je totiž nutný souhlas těch společníků, o jejichž právech je na valné hromadě rozhodováno, pokud se rozhodováním zasahuje do práv pouze těchto společníků. Pokud by se tedy rozhodovalo například o zmenšení podílu na zisku pouze některých společníků a tito společníci by pro tento návrh rozhodnutí nehlasovali, rozhodnutí by nebylo přijato, i kdyby byly k dispozici zákonem požadované dvě třetiny hlasů. Toto ustanovení se jeví jako účinná ochrana minoritních společníků, které přitom neomezuje chod společnosti paralyzováním rozhodovacího procesu. Jako další ochrana minoritních společníků slouží obecná formulace zákazu zneužití většiny i menšiny hlasovacích práv obsažená v § 56a ObchZ., nicméně toto ustanovení je spíše obecného charakteru a v praxi je obtížněji aplikovatelné než konkrétní ochrana uvedená shora. Pokud se při změně obsahu společenské smlouvy rozhoduje o právech všech společníků, je zapotřebí souhlasu všech společníků. Toto ustanovení se při zběžném pohledu může jevit jako velmi omezující. Při mé praxi na notářství se mi nejednou stalo, že mi kolegové - advokátní koncipienti, volali s dotazem, zda je ke změně sídla potřeba souhlasu všech společníků. Jde samozřejmě o změnu společenské smlouvy, nicméně změna sídla se v žádném případě netýká práv všech společníků. Tento případ uvádím záměrně, neboť jde v praxi o běžnou změnu společenské smlouvy, jejíž názorný příklad je obsažen i v Příloze č. 1, čl. II. Příkladem, kdy se změna obsahu společenské smlouvy dotkne všech společníků, je například rozhodování o změně podílu na zisku všech společníků. Tato změna se dotýká 19

Vzor notářského zápisu upraven a použit se svolením JUDr. Miluše Peterkové, notářky v Praze

20

jejich práva na podíl na zisku stanovený ve společenské smlouvě. Pokud to srovnáme se změnou sídla či změnou počtu jednatelů je jasné, že tyto změny se netýkají práv společníků – společník totiž nemá jakési právo k sídlu společnosti či k počtu jednatelů. Ochrana jeho zájmů je v těchto případech zaručena jeho hlasovacími právy a potřebnou většinou k přijetí návrhu změny obsahu společenské smlouvy. V této kapitole bych dále rád zmínil rozhodování valné hromady, které sice není formálně označeno jako rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, nicméně fakticky o takovou změnu jde. Jedná se například o odvolání a jmenování jednatele (aniž by se měnil počet jednatelů – v takovém případě by šlo o změnu společenské smlouvy i ve formálním smyslu) nebo o převod obchodního podílu. V prvním případě, tedy při odvolání jednatele a jmenování jiného, není potřeba o průběhu valné hromady pořizovat zápis ve formě notářského zápisu, postačí zápis prostý. Tento zápis se pak společně s návrhem na výmaz a zapsání jednatele doručí obchodnímu soudu, který provede výmaz a zápis jednatele. Druhý případ, tedy převodu obchodního podílu, rozeberu blíže. Obchodní podíl představuje majetkovou hodnotu – je tedy možné ho zcizit. Tímto právním úkonem se obchodní podíl převádí z majetku jednoho subjektu (převodce) do majetku jiného subjektu (nabyvatel). Jde o tzv. derivativní nabytí obchodního podílu. Převod obchodního podílu je možno uskutečnit pouze na základě právního úkonu, kterým může být smlouva o převodu obchodního podílu. Podmínky převodu jsou pak často určeny ve společenské smlouvě. Obvykle mohou nastat tyto dvě situace: a) Společenská smlouva vyžaduje k převodu obchodního podílu společníka souhlas valné hromady. V takovém případě je nutné o průběhu valné hromady pořídit notářský zápis. Druhým krokem je pak uzavření písemné smlouvy mezi převodcem a nabyvatelem o převodu obchodního podílu. Pokud nabyvatel není společníkem společnosti, musí v této smlouvě prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě. Podstatnou náležitostí smlouvy o převodu obchodního podílu je určení, zda se obchodní podíl převádí úplatně či bezúplatně. Tato smlouva se pak doručí společnosti (jednateli společnosti), čímž se stává účinnou. Následně je třeba podat návrh na rejstříkový soud, aby provedl změny dle nové situace vzniklé na základě převedení obchodního podílu (tedy aby provedl výmaz původního společníka a zapsal společníka nového).

21

b) Společenská smlouva nevyžaduje k převodu obchodního podílu společníka souhlas valné hromady. V tomto případě postačí písemná smlouva s náležitostmi uvedenými shora. Pokud valná hromada odmítne souhlas s převodem obchodního podílu udělit, není možné obchodní podíl převést. Společník, který nemá na dalším setrvání ve společnosti zájem, se v takovém případě musí obrátit na soud s návrhem o zrušení jeho účasti ve společnosti. Soud pak bude postupovat dle ustanovení § 148 ObchZ. Názorný příklad, jak vypadá notářský zápis o udělení souhlasu valné hromady s rozdělením a převodem obchodního podílu dle ustanovení § 115 a § 117 ObchZ. je uveden v Příloze č. 1, čl. IV. V tomto konkrétním příkladě jde o převod a rozdělení obchodního podílu společníka. Jak probíhá převod obchodního podílu jsem popsal výše. Rozdělení obchodního podílu je specifické v tom, že je možné pouze právě při převodu obchodního podílu či při přechodu na dědice či právního nástupce společníka20. Pokud rozdělením vzniká nový, samostatný podíl, je nutné zachovat minimální výši vkladu 20.000 Kč. Jak je tedy patrné z výše uvedeného, ačkoliv se valná hromada nezabývá změnou obsahu společenské smlouvy ve formálním smyslu, mají rozhodnutí přijatá na základě ustanovení § 113, § 115, § 117, § 121 a § 125 odst. 1, písm. f), g) a i) ObchZ. faktický dopad na obsah společenské smlouvy. Tento rozpor by mohl mít zásadní vliv na určení potřebné většiny k přijetí rozhodnutí valné hromady. Je tedy potřeba i v těchto případech dvoutřetinové většiny hlasů ke změně společenské smlouvy? Tato problematická otázka, aktuální před novelou obchodního zákoníku provedenou zákonem č. 370/2000 Sb., je vyřešena v ustanovení § 141 ObchZ. odst. 1., kde se výslovně uvádí, že rozhodování valné hromady na základě výše uvedených ustanovení není rozhodováním o změně obsahu společenské smlouvy. I proto je tedy k těmto rozhodnutím zapotřebí pouze nadpoloviční většiny hlasů a nikoliv většiny dvoutřetinové.

20

Srov. ustanovení § 117 ObchZ.

22

3.5 Působnost valné hromady dle ustanovení § 125 odst. 1, písm. e) ObchZ. Působnost valné hromady je dána i ve věcech týkajících se rozhodnutí o zvýšení a snížení základního kapitálu společnosti, připuštění nepeněžitého vkladu či o započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení vkladu.

3.5.1 Zvýšení a snížení základního kapitálu, připuštění nepeněžitého vkladu Zvýšení a snížení základního kapitálu společnosti je upraveno v ustanoveních § 142 až § 147 ObchZ. Zde jsou také stanoveny podmínky pro připuštěním peněžitého a nepeněžitého vkladu. Zatímco zvýšení základního kapitálu peněžitým vkladem je možné pouze v případě, že dosavadní peněžité vklady jsou plně splaceny, pro zvýšení nepeněžitým vkladem toto omezení neplatí. Názorný příklad rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu peněžitým vkladem je obsažen v Příloze č. 1, čl. III. V této souvislosti je třeba zmínit ustanovení § 143 ObchZ., z kterého vyplývá přednostní právo společníků na zvýšení základního kapitálu, pokud se zvyšuje peněžitými vklady. Toto přednostní právo se projevuje převzetím závazku ke zvýšení vkladu – čímž dochází k zajímavé situaci, kdy projevem uplatnění přednostního práva vzniká společníkovi povinnost zvýšení vkladu. Toto předností právo sice může společenská smlouva vyloučit, nicméně v praxi to není příliš běžné. I proto se často v notářských zápisech objevuje u návrhu na zvýšení základního kapitálu prohlášení, že se společníci vzdávají přednostního práva k převzetí závazku na zvýšení vkladů. Pro společníky, kteří nejsou přítomni na valné hromadě, ať již osobně nebo v zastoupení, představuje zákonnou ochranu jejich práv jednoměsíční lhůta ode dne, kdy se dozvěděli o usnesení valné hromady, ve které mohou využít svého přednostního práva. K přijetí rozhodnutí o zvýšení či snížení základního kapitálu a připuštění nepeněžitého vkladu je zapotřebí dvoutřetinové většiny všech hlasů. Toto kvórum je výslovně uvedeno v ustanovení § 127 odst. 4 ObchZ. I v tomto případě platí, že společenské 23

smlouva může stanovit potřebnou většinu pro přijetí rozhodnutí vyšší, nikoliv však nižší. O průběhu valné hromady musí být pořízen notářský zápis. Dále je nutno mít na zřeteli, že pokud se snižuje základní kapitál jednotlivým společníkům nerovnoměrně, je zapotřebí souhlasu všech společníků21. Toto ustanovení slouží jako ochrana práv minoritních společníků, kterým nemůže být proti jejich vůli snížen podíl na základním kapitálu.

3.5.2 Započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení vkladu Možnost započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení vkladu je reakcí na rozpor s komunitárním právem, který existoval před novelou obchodního zákoníku provedenou zákonem č. 370/2000 Sb. Umožnění započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení vkladu je výjimkou ze zákazu započtení nároku společnosti na splacení vkladu a nároku společníka vůči společnosti. Tento zákaz plyne z ustanovení § 108 odst. 2 ObchZ. Z výše uvedeného ustanovení jde tedy v tomto případě o výjimku, která je možná pouze při zvýšení základního kapitálu společnosti a při započtení pohledávky společníka vzniklé z ručení společníka dle § 106 odst. 2 ObchZ. Vzhledem k tomu, že jde o ustanovení kogentní, není možné se od něj smluvně odchýlit. Tato možnost má v praxi význam při zvýšení základního kapitálu při existenci pohledávky společníka za společností. V takovém případě je možné započtení, kdy pohledávka společníka bude tvořit nepeněžité vklad na zvýšení základního kapitálu. I v tomto případě platí, že k přijetí rozhodnutí valné hromady o započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení vkladu je zapotřebí dvoutřetinové většiny všech hlasů, pokud společenská smlouva nestanoví kvórum vyšší a notářského zápisu.

21

Srov. ustanovení § 127 odst. 4, věta poslední ObchZ.

24

3.6 Jmenování, odvolání a odměňování jednatele Funkci jednatele jsem v této práci již popsal v kapitole „Orgány společnosti s ručením omezeným,“ proto se nyní budu věnovat především jeho jmenování, odvolání a odměňování. Jak již bylo zmíněno, společnost může mít jednoho či více jednatelů. Obecně platí, že k přijetí návrhu ohledně jmenování či odvolání jednatele nebo ohledně jeho odměňování není třeba o průběhu valné hromady pořizovat notářský zápis (mimo výjimek uvedených níže spojených s počtem jednatelů ve společenské smlouvě). Potřebná většina je prostá, tedy nadpoloviční, většina hlasů přítomných společníkům pokud společenská smlouva nestanoví nároky vyšší. O průběhu rozhodnutí o jmenování, odvolání a odměňování jednatele není nutný notářský zápis.

3.6.1 Jmenování a odvolání jednatele Jednal je jmenován valnou hromadou společnosti z řad společníků nebo jiných fyzických osob22. Jmenování, odvolání a odměňování jednatele je v působnosti valné hromady dle ustanovení § 125 odst. 1, písm. f). Toto ustanovení se týká pouze jmenování či odvolání jednatele, který není jednatelem prvním. První jednatel musí být uveden ve společenské smlouvě či zakladatelské listině, neboť se jedná o jednu z náležitostí těchto listin. Jmenování či odvolání jednatele není změnou společenské smlouvy, jak jsem již uvedl v kapitole 3.4 této práce. Jiná situace však nastává, pokud se navyšuje počet jednatelů. Pokud je totiž ve společenské smlouvě uvedeno, že společnost má dva jednatele a valná hromada chce do funkce jednatele jmenovat osobu třetí, je nutno zároveň se jmenováním jednatele i změnit společenskou smlouvu. Pokud však má společnost ve společenské smlouvě uvedeny tři jednatele a valná hromada se rozhodne jednoho jednatele z funkce odvolat, není nutné měnit společenskou smlouvu, neboť místo odvolaného jednatele zůstane “prázdné.“ Společenská smlouva se rovněž musí měnit v případě, že je v ní uveden počet jednatelů neurčitě. V minulosti bylo praxí některých notářů při sepisování společenských smluv

22

Srov. ustanovení § 133 odst. 3 ObchZ.

25

ve formě notářských zápisu uvedení, že „společnost má jednoho či více jednatelů,“ tak jak to vyžaduje zákon. Snahou bylo evidentně zjednodušit společníkům budoucí jmenování a odvolání jednatelů, aby se nemusela měnit společenská smlouva. Tato praxe však dle mého názoru nebyla vhodná, neboť takto formulovaný počet jednatelů je neurčitý a vágní. To je ostatně i závěr Vrchního soudu v Praze (dále jen „VS Praha“), který ve svém usnesení sp. zn. 7 Cmo 530/2008 judikoval, že: [Cit. Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 Cmo 530/2008]23: „…změna společenské smlouvy obsahující formulaci „statutárním orgánem ... je jednatel nebo jednatelé“ je z hlediska požadavku na určitost právních úkonů (§ 37 odst. 1 ObčZ.) nedostatečná“ a „…ustanovení společenské smlouvy, dle kterého „statutárním orgánem společnosti je jednatel nebo jednatelé“, je absolutně neplatné.“ Toto usnesení bylo vydáno VS Praha dne 20.2.2009. Od této doby proto bylo v případech, kdy společenské smlouvy staršího data používaly tuto formulaci, při jmenování jednatele, vhodné (a v praxi běžné) změnit společenskou smlouvu v tom smyslu, aby byl uveden konkrétní počet jednatelů. Jednatel je jmenován do funkce okamžikem přijetí návrhu na jeho jmenování, to znamená, že usnesení valné hromady v tomto bodě nabývá účinnosti. Zápis jednatele do obchodního rejstříku nemá konstitutivní účinek, a proto tedy jednatel může jednat jménem společnosti prakticky hned po skončení valné hromady. Jiná situace nastává, pokud je jednatel odvoláván. Zde sice rovněž platí, že jednatel je odvolán okamžikem přijetí návrhu na jeho odvolání, nicméně pokud takto odvolaný jednatel učiní do doby výmazu z obchodního rejstříku jménem společnost právní úkon, je i takovýto právní úkon platný. To platí za předpokladu, že osoba, se kterou je právní úkon spojen, jedná v dobré víře v zápis do obchodního rejstříku. To ostatně vyplývá z ustanovení § 29 odst. 1 ObchZ., které má za cíl posílat právní jistotu a důvěru v obchodní rejstřík coby veřejného seznamu.

23

Srov. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 Cmo 530/2008, uveřejněno v časopise pro právníky Právní rozhledy, roč. 2009, č. 20, str. 747, dostupný v distribuci nakladatelství C. H. Beck

26

3.6.2 Odměňování jednatele Společnost si může ve společenské smlouvě nebo ve vnitřních předpisech stanovit, že jednateli náleží odměna. Obchodní zákoník nechává v tomto směru společnosti celkem velký prostor, aby si upravila výši odměn a podmínky, za jakých budou vypláceny. Omezení v tomto směru představuje ustanovení § 66 odst. 3 ObchZ. Z tohoto ustanovení je patrné, že o plnění ze strany společnosti osobě, která je orgánem společnosti nebo jeho členem, rozhoduje valná hromada, pokud na tuto odměnu neplyne právo z právního předpisu, vnitřního předpisu nebo ze smlouvy o výkonu funkce. Toto ustanovení je pro společnost s ručením omezením větším limitem, než například pro akciovou společnost. V akciové společnosti totiž vnitřní předpisy často tvoří představenstvo, které tak vlastně může ve vnitřním předpisu stanovit výši odměn samo sobě. Ve společnosti s ručením omezeným jsou vnitřní předpisy přijímány valnou hromadou, a tudíž jednatel nemůže ovlivnit jejich přijetí či nepřijetí. V praxi se toto omezení často řeší smlouvou o výkonu funkce, kde jsou stanoveny podmínky pro výplatu odměny. K tomu blíže viz kapitola 3.13 této diplomové práce. Začlenění ustanovení § 66 odst. 3 ObchZ. bylo potřebné z hlediska historického, neboť v minulosti docházelo k nechvalně známým tzv. „zlatým padákům.“ I proto zřejmě zákonodárce zvolil formulaci, dle které společnost nemusí poskytnout plnění, jestliže výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům nebo u zaviněného porušení povinností v souvislosti s výkonem funkce. V případě sporu by pak důkazní povinnost takového tvrzení byla na společnosti.

3.7 Jmenování, odvolání a odměňování členů dozorčí rady Působnost valné hromady ve věcech jmenování, odvolání a odměňování členů dozorčí rady je analogická k jmenování, odvolávání a odměňování jednatelů. I v tomto případě platí, že k přijetí návrhu ohledně jmenování či odvolání člena dozorčí rady nebo ohledně jeho odměňování není třeba o průběhu valné hromady pořizovat notářský zápis a k přijetí rozhodnutí je potřebná nadpoloviční většina hlasů přítomných společníků, nestanoví-li společenská smlouva kritérium přísnější.

27

3.8 Vyloučení společníka – kaduční řízení S účastí společníka ve společnosti, resp. se společnickým vztahem, jsou spojena práva a povinnosti. Jednou z povinností je rovněž splacení vkladu, popřípadě splnění příplatkové povinnosti společníka ve lhůtě tomu určené společenskou smlouvou (nejpozději však do pěti let od vzniku této povinnosti). Obecně platí, že společnost, resp. valná hromada společnosti, může společníka vyloučit pouze v případě, že společník nesplní ani v dodatečné lhůtě vkladovou nebo příplatkovou povinnost. Toto vyloučení probíhá v tzv. kadučním řízení. Rozhodnutí o vyloučení společníka spadá do působnosti valné hromady dle ustanovení § 125 odst. 1, písm. h) ObchZ. Z výše uvedeného vyplývá, že společnost nemůže společníka vyloučit, protože se nepodílí na chodu společnosti, pro osobní neshody nebo když společník bojkotuje aktivity společnosti. Vyloučení společníka z jiných důvodů, než dle ustanovení § 113 a § 121 ObchZ., není možné, i kdyby to připouštěla společenská smlouva společnosti. V případě, že by společenská smlouva umožňovala vyloučení společníka i z jiných než ze zákonných důvodů, bude v této části neplatná pro rozpor se zákonem. V případech, kdy společník poruší svoji povinnost a společnost se chce domoci jeho vyloučení, musí se společnost obrátit na soud. Ten pak rozhoduje o jeho vyloučení dle ustanovení § 149 ObchZ. Společnost má tedy dvě možnosti, jak postupovat při vyloučení společníka. Buď zvolí cestu usnesení valné hromady, anebo cestu soudní. Možnost volby vyplývá ze soudní praxe24 a také z ustanovení § 131a odst. 1 ObchZ. Pro přijetí rozhodnutí valné hromady o vyloučení společníka v důsledku nesplacení vkladu, stejně tak jako pro vyloučení v důsledku nedodržení příplatkové povinnosti stačí nadpoloviční většina hlasů. Rovněž pro oba důvody vyloučení společníka shodně platí, že společník dle ustanovení § 127 odst. 5, písm. b) ObchZ. nemůže hlasovat o rozhodnutí o svém vyloučení. O průběhu valné hromady musí být pořízen notářský zápis.

24

Srov. Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol.: Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, str. 379, ISBN 978-80-7400-354-7

28

Pro praxi je rovněž důležité, že vyloučení společníka se dle ustanovení § 141 odst. 1 ObchZ. nepovažuje za změnu společenské smlouvy – společnost se v notářském zápisu nemusí zabývat změnou znění společenské smlouvy. To však nic nemění na povinnosti jednatele vyhotovit aktuální úplné znění společenské smlouvy, které je povinen uložit do sbírky listin společnosti a doručit na rejstříkový soud – to je ostatně shodné s ostatními případy, kdy dochází ke změně znění společenské smlouvy, aniž by došlo k formální změně společenské smlouvy. Pokud dojede k vyloučení společníka, ať už na základě rozhodnutí valné hromady nebo soudu, musí se vyřešit otázka, jak naložit s obchodním podílem vyloučeného společníka. Tento uvolněný obchodní podíl přechází na společnost, která jej může převést na společníka nebo na třetí osobu (pokud k takovému převodu nedojde, musí valná hromada do šesti měsíců ode dne, kdy k vyloučení společníka došlo, rozhodnout buď o snížení základního kapitálu o vklad vyloučeného společníka, nebo o tom, že ostatní společníci převezmou jeho obchodní podíl v poměru svých obchodních podílů za úplatu ve výši vypořádacího podílu). Vyloučenému společníkovi pak vzniká dle ustanovení § 150 ObchZ. ve spojení s ustanovením § 61 odst. 2 a 3 ObchZ. právo na vypořádací podíl. Způsob vyplacení vypořádacího podílu je upraven tamtéž. Další okolností, kterou je třeba při kadučním řízení mít na paměti, je skutečnost, že s ohledem na zákaz znevýhodnění některých společníků dle ustanovení § 56a ObchZ. není možno zahájit kaduční řízení jen proti některému ze společníků, pokud má společnost více společníků, kteří jsou v prodlení se splacením vkladu či příplatkové povinnosti. Ze stejného důvodu nebude možno požadovat úrok z prodlení se splacením vkladu pouze po některém ze společníků.

3.8.1 Vyloučení společníka v důsledku nesplacení vkladu Společníkovi vzniká povinnost splatit vklad na základě společenské smlouvy dle ustanovení § 110 odst. 1, písm d) ObchZ. při založení společnosti. Dalším momentem vzniku povinnosti splatit vklad je písemné prohlášení o převzetí vkladové povinnosti při zvyšování základního kapitálu společnosti.

29

Podmínky pro splacení vkladu a důsledky nesplacení vkladu jsou uvedeny v ustanovení § 113 ObchZ. Společenská smlouva může stanovit, za jakých podmínek a do kdy musí společník splatit vklad na základní kapitál, nicméně tato lhůta nesmí být delší pěti let od vzniku společnosti nebo od převzetí závazku ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu. Společenská smlouva proto nemůže tuto lhůtu prodloužit, nebo dokonce splacení vkladu (či zbývající části vkladu) prominout. Výjimku tvoří snížení základního kapitálu prominutím dluhu, nicméně i zde platí ustanovení § 108 odst. 1 ObchZ., že výše základního kapitálu společnosti musí činit alespoň 200.000 Kč. Společník, který nesplnil svou povinnost splatit vklad ve lhůtě a způsobem ve společenské smlouvě či v zákoně uvedeným, se vystavuje hrozbě sankce. V úvahu přichází (a) peněžitá sankce a (b) vyloučení společníka. (a) Peněžitá sankce představuje pro společníka, který je v prodlení se splácením vkladu na základní kapitál, úrok z prodlení ve výši 20 % z nesplacené částky25. Společenská smlouva může stanovit jiný úrok z prodlení nebo úrok z prodlení vyloučit. Jedná se o speciální úpravu úroků z prodlení a úroková sazba je zhruba dvakrát vyšší než zákonná úroková sazba. Dle mého názoru je v daném případě použití vyšší sazby úroků z prodlení na místě. Vkladová povinnost totiž představuje jednu ze základních povinností společníka a jejím nesplněním je zvýšeno riziko ostatních společníků, kteří ručí za závazky společnosti s ručením omezeným solidárně až do výše souhrnu nesplacených vkladů. Úrok z prodlení tak tvoří sankční nástroj a rovně působí jako motivující faktor na prodlévajícího společníka ke splacení vkladu. (b) Vyloučení společníka představuje krajní formu sankce a drastický zásah do práv společníka. Společnost je povinna nejdříve společníka, který je v prodlení, vyzvat k splacení vkladu ve lhůtě, která nesmí být kratší než tri měsíce. Výzva zároveň musí obsahovat upozornění, že nesplnění této povinnosti může vést k vyloučení společníka ze společnosti. Doručení výzvy je v působnosti jednatele, přičemž zákon nestanoví způsob, jakým má být výzva doručena. K tomu odkazuji na rozdílné názory na způsob provedení výzvy vyjádřené autory Komentáře Obchodního zákoníku26 a Prof. Karlem Eliášem 25 26

Srov. ustanovení § 113 odst. 2 ObchZ. Srov. Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol.: Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, str. 378, ISBN 978-80-7400-354-7

30

v publikaci Společnost s ručením omezeným27. Zatímco Prof. Eliáš se ve své publikaci kloní k názoru, že za výzvu společníkovi, který je v prodlení, lze považovat i usnesení valné hromady, autoři Komentáře zastávají názor, že takovéto usnesení jako výzva společníkovi nestačí – za výzvu by bylo považováno až doručení usnesení valné hromady s výzvou ke splacení vkladu na základní kapitál. Osobně zastávám názor shodný s autory Komentáře. Usnesení valné hromady totiž není listina, která by byla veřejně přístupná, a to až do doby, kdy je uložena u rejstříkového soudu ve sbírce listin společnosti. Společník, který by nebyl přítomný na valné hromadě, by tak o usnesení valné hromady s výzvou ke splacení vkladu nevěděl, což by způsobilo relativní neplatnost výzvy (relativní, neboť neplatnost je stanovena pouze pro ochranu prodlévajícího společníka a nikoli erga omnes). Dle mého

názoru

by

v takovém

případě

zanikl

primární

účel

ustanovení

§ 113 odst. 3 ObchZ., a sice poskytnou společníku, který je v prodlení, přiměřenou lhůtu ke splacení vkladu. Výzva musí být společníkovi doručena (jakýmkoliv způsobem, tedy i ústně, není-li společenskou smlouvou stanoveno jinak). Je však vždy v zájmu samotné společnosti, aby doložila faktické doručení společníkovi, který je v prodlení. Proto je vhodné, aby společnost vyzvala společníka písemně a tím posílila svoji pozici v případném soudním sporu. Pokud byl společník, který je v prodlení, vyzván a stanovená lhůta bezvýsledně uplynula, může společnost, resp. valná hromada, společníka vyloučit.

3.8.2 Vyloučení společníka v důsledku porušení povinnosti příplatku mimo základní kapitál [Cit. ustanovení § 121 odst. 1, věta první ObchZ.]: „Společenská smlouva společnosti může určit, že valná hromada je oprávněna uložit společníkům povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu příplatkem

27

Srov. Eliáš, K.: Společnost s ručením omezeným. 1. vydání. Praha: Prospektum, 1997, str. 125, ISBN 80-7175-047-6

31

mimo základní kapitál (dále jen „příplatek“) peněžitým plněním nad výši vkladu až do poloviny základního kapitálu podle výše svých vkladů.“ Toto ustanovení bylo přijato novelou obchodního zákoníku provedenou zákonem č. 370/2000 Sb. z důvodu sladění českých právních norem se zahraničími právními úpravami. Společníkům je tímto ustanovením dovoleno poskytnout příplatek k jakýmkoliv účelům společnosti. Obvykle to bývá kvůli hospodářské situaci firmy či kvůli optickému zvýšení solventnosti společnosti. Výhodou oproti zvýšení základního kapitálu je relativní jednoduchost příplatku – postačí usnesení valné hromady. Rozhodnutí o povinnosti příplatku je navíc účinné okamžikem přijetí, zatímco zvýšení základního kapitálu nabývá účinnosti až dnem zápisu do obchodního rejstříku. Jak je patrné z citace, příplatek mimo základní kapitál může představovat pouze peněžité plnění, pokud by společenská smlouva připouštěla něco jiného, byla by v té části neplatná. Česká právní úprava rovněž dovoluje, aby společník po souhlasu valné hromady poskytl příplatek, i když to není uvedeno ve společenské smlouvě společnosti28. Toto ustanovení vytváří účinný právní rámec pro společnost, která potřebuje pružně reagovat na svojí momentální obchodní situaci. Dále je třeba zmínit, že na příplatkovou povinnost se nevztahuje ustanovení § 108 odst. 2 ObchZ. o zákazu započtení pohledávek společnosti na splacení vkladu a vkladu společníka – započtení pohledávky společníka na příplatek mimo základní kapitál je tedy možný. Z dikce výše uvedeného ustanovení rovněž vyplývá, že příplatek je možný uložit opakovaně, a to až do poloviny základního kapitálu společnosti. Pokud by došlo k navýšení základního kapitálu, je možné příplatek uložit až do poloviny nové výše základního kapitálu. Porušení povinnosti společníka ohledně příplatku mimo základní kapitál má stejné důsledky, jako nesplacení vkladu na základní kapitál. Postupuje se tedy dle ustanovení § 113 odst. až 6 ObchZ., kde sankcí za porušení povinnosti je buď peněžitá sankce v podobě úroků z prodlení (případně i náhrada škody vzniklá společnosti v důsledku porušení povinnosti) anebo vyloučení společníka. 28

Srov. ustanovení § 121 odst. 2 ObchZ.

32

V souvislosti s povinností příplatku mimo základní kapitál si dovolím, s ohledem na mou praxi v notářské kanceláři, poznámku ohledně nutnosti notářského zápisu. Jak jsem již uvedl v úvodu kapitoly 3.8, o průběhu valné hromady musím být pořízen notářský zápis dle ustanovení § 141 odst. 1 ObchZ. Problematickou se jeví formulace požadující formu notářského zápisu pro rozhodnutí valné hromady dle celého ustanovení § 121 ObchZ. a nikoliv pouze, dle mého názoru správnějšího požadavku, notářského zápisu pro valnou hromadu dle ustanovení § 121 odst. 1 ObchZ. V odst. 2 § 121 ObchZ. se totiž stanoví možnost společníkovi poskytnout příplatek po souhlasu valné hromady. Jde tedy o dobrovolné poskytnutí příplatku, nicméně i na tento způsob příplatku je kladen vyšší nárok ve formě notářského zápisu valné hromady o udělení souhlasu s příplatkem mimo základní kapitál. Z praxe mohu říci, že zvýšení základního kapitálu a příplatek mimo základní kapitál tvoří jednu z nejlukrativnějších činností notáře. Jeho odměna se řídí vyhl. č. 196/2001 Sb. o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, která v tomto případě stanoví odměnu notáře jako procentuální část částky, o kterou je kapitál navyšován, popř. jak velký je příplatek. Ačkoliv jde o degresivní sazbu, odměna notáře bývá nemalá. To klade dle mého názoru nepřiměřené nároky na dobrovolné poskytnutí příplatku mimo základní kapitál ve formě finanční zátěže společníka. Zastávám názor, ostatně stejně jako část odborné veřejnosti29, že současná praxe není v zájmu společnosti a v konečném důsledku ani notářského stavu, jehož pověst v očích veřejnosti trpí vysokými poplatky.

3.9 Působnost valné hromady dle ustanovení § 125 odst. 1, písm i) ObchZ. Do působnosti valné hromady spadá dle výše uvedeného ustanovení i rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací (jestliže to společenská smlouva připouští) a jmenování, odvolání a odměňování likvidátora.

29

Srov. např.: Cihlář, R., Mašek, J.: Příplatek mimo základní kapitál, [online], dostupný z WWW: http://www.epravo.cz/top/clanky/priplatek-mimo-zakladni-kapital-26810.html

33

3.9.1 Zrušení společnosti Před samotným zánikem společnosti s ručením omezeným výmazem z obchodního rejstříku, je nutné, aby došlo ke zrušení společnosti. Bez předchozího zrušení společnosti nemůže dojít k jejímu zániku jakožto právního subjektu. Společnost s ručením omezeným může být zrušena rozhodnutím společníků nebo příslušného orgánu společnosti (v tomto případě valné hromady), čímž dochází ke zrušení společnosti s likvidací30 (případně také rozhodnutím soudu – způsob, který v rámci této práce není podrobně rozebírán). Pokud společenská smlouva nesvěřuje rozhodování o zrušení společnosti do působnosti valné hromady, zrušuje se společnost dohodou všech společníků. Tato dohoda musí být ve formě notářského zápisu31. Pokud společenská smlouva svěřuje rozhodnutí o zrušení společnosti a jejím vstupu likvidace do působnosti valné hromady, není možné, aby o zrušení společnosti rozhodli společníci (což samozřejmě nebrání společníkům domáhat se zrušení společnosti soudní cestou). Možnost rozhodování o zrušení společnosti s likvidací valnou hromadou musí být ve společenské smlouvě výslovně uvedena – nepostačí, jestliže společenská smlouva neupravuje, komu přísluší rozhodování o zrušení společnosti s likvidací32. Rozdíl mezi rozhodnutím o zrušení společnosti přijatým valnou hromadou a rozhodnutím společníků je v potřebném kvóru k přijetí usnesení. K přijetí rozhodnutí o zrušení společnosti valnou hromadou je dle ustanovení § 127 odst. 4 ObchZ. zapotřebí souhlasu alespoň dvoutřetinové většiny všech hlasů společníků, nevyžaduje-li společenská smlouva vyšší počet hlasů. K rozhodnutí společníků je naproti tomu dle ustanovení § 152 odst. 1 ObchZ. potřeba souhlasu všech společníků. O obou typech rozhodnutí musí být pořízen notářský zápis. Společnost se zrušuje ke dni, který je uveden v tomto rozhodnutí (bez ohledu na to, zda rozhodnutí o zrušení společnosti přijme valná hromada společnosti či její společníci) – pokud takové datum v rozhodnutí uvedeno není, zrušuje se společnost dnem, kdy bylo rozhodnutí přijato.

30

Srov. ustanovení § 68 odst. 3 písm. c) ObchZ. Srov. ustanovení § 152 odst. 1 ObchZ. 32 Srov. Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol.: Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání, str. 426, Praha: C. H. Beck, 2010, ISBN 978-80-7400-354-7 31

34

Rozhodnutí o zrušení společnosti je možné zrušit – a to nejpozději do okamžiku, než je započato s rozdělováním likvidačního zůstatku33. K tomu je třeba zmínit usnesení NS ČR sp. zn. 29 Odo 1016/ 200534 dle kterého nemůže valná hromada rozhodnout o zrušení svého rozhodnutí o vstupu do likvidace, jmenoval-li likvidátora společnosti soud (o jmenování likvidátora více v následující kapitole).

3.9.2 Jmenování, odvolání a odměňování likvidátora O jmenování, odměňování a odvolání likvidátora rozhoduje valná hromada společnosti. V případě, že jde o likvidaci společnosti na základě rozhodnutí soudu, jmenuje likvidátora soud. Působnost valné hromady je v tomto případě vybočením z obecné úpravy obsažené v ustanovení § 71 odst. 1 ObchZ., dle které likvidátora jmenuje statutární orgán společnosti, pokud není zákonem, společenskou smlouvou společnosti nebo stanovami určeno jinak. Takovým zákonným ustanovením ukládajícím jmenování, odvolání a odměňování

likvidátora

do

působnosti

valné

hromady

je

ustanovení

§ 125 odst. 1, písm. i) ObchZ. Pokud by valná hromada rozhodla o jmenování či odvolání likvidátora, i když by jí ve věci nebyla dána působnost (například pokud by o zrušení společnosti rozhodoval soud a valná hromada by jmenovala likvidátora, nebo pokud by valná hromada odvolala likvidátora jmenovaného soudem), bylo by takové rozhodnutí rozhodnutím nicotným. Takové rozhodnutí nemůže mít právní účinky ani pro vnitřní poměry společnosti, natož pak ve vztahu ke třetím osobám35. Pokud je do působnosti valné hromady dáno likvidátora jmenovat, je jí logicky dáno i právo ho odvolat. To samozřejmě neplatí pro likvidátora jmenovaného soudem (jak uvedeno shora). V této souvislosti je potřeba zmínit, že odvolání likvidátora valnou

33

Srov. ustanovení § 68 odst. 8 ObchZ. Srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Odo 1016/ 2005, dostupné také z WWW: http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/judikatura_prevedena2.nsf/WebSearch/396B16A2C3344A3B C12575EF00389A00?openDocument 35 Srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 32 Cdo 525/2000, dostupné také z WWW: http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/judikatura_prevedena2.nsf/WebSearch/EE3F3978E847305CC 125779500501720?openDocument 34

35

hromadou může být učiněno jak na základě určitého důvodu, tak i zcela bezdůvodně36. Platnost a účinnost odvolání likvidátora tím nebude ovlivněna. Likvidátor se proti odvolání sice může bránit podáním návrhu na neplatnost usnesení valné hromady, nicméně neuvedení důvodu odvolání jako postačující argument stačit nebude. O jmenování, odvolání a odměňování likvidátora rozhoduje valná hromada prostou většinou hlasů, pokud společenská smlouva neurčí kvórum vyšší. O průběhu valné hromady není třeba pořizovat notářský zápis.

3.10 Schválení smluv uvedených v ustanovení § 67a ObchZ. Podnik je v ObchZ. definován v ustanovení § 5 dosti široce jako „soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání.“ K podniku náleží i věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit. Jedná se tedy o věc hromadnou. Vzhledem k tomu, že dispozicí s podnikem může společnosti vzniknout nemalá hospodářská škoda a v konečném důsledku může vést i znemožnění obchodního fungování společnosti, je ochrana nakládání s podnikem na místě. Takovou ochranu tvoří nutnost udělení souhlasu s uzavřením smluv uvedených v ustanovení § 67a ObchZ. valnou hromadou anebo udělení souhlasu společníků. V případě, kdy souhlas udělují společníci, jedná se o rozhodování mimo valnou hromadu upravené v ustanovení § 130 ObchZ., kterému jsem se věnoval v odstavci 2.3 této práce. Právní úprava určující, jak velkou roli má hrát valná hromada v rozhodování o nakládání s podnikem, byla několikrát vcelku radikálně měněna, a to z důvodu výkladových nejasností. Definitivní vyjasnění problematického výkladu ustanovení § 67a ObchZ. – obzvláště pak výkladově nejasného pojmu „jiné dispozice se jměním společnosti, které jsou obdobné fúzi nebo rozdělení, ale společnost se při nich nezrušuje“ – přinesla až novela obchodního zákoníku provedená zákonem č. 56/2006 Sb., která výslovně stanovila, na

36

Srov. např. Holejšovský, J.: Valné hromady společností s ručením omezeným. 1. vydání., str. 23, Praha: C. H. Beck, 2011, ISBN 978-80-7400-3941-2

36

jaké dispozice s podnikem se výše uvedené ustanovení vztahuje a problémovou formulaci zcela vypustila. Působnost svěřená valné hromadě dle ustanovení § 125 odst. 1 písm. j) ObchZ. je v rámci dispozice s podnikem omezena na smlouvu o převodu podniku nebo jeho části, smlouvu o nájmu podniku nebo jeho části a na smlouvu zřizující zástavní právo k podniku nebo jeho části. K uzavření smluv (resp. k její platnosti, viz níže) je tedy nutný souhlas valné hromady nebo společníků. Takový souhlas je nutný jak na straně prodejce (pronajímatele, zástavce), tak na straně kupujícího (nájemce, zástavního věřitele). V zákoně není blíže specifikováno, zda je nutné předchozí udělení souhlasu valnou hromadou, či zda postačí souhlas následný. Domnívám se, že vzhledem k tomu, že dispozice s podnikem je závažným zásahem do podnikatelské a obchodní činnosti společnosti, je namístě souhlas předchozí. Tím by byla platnost smlouvy podmíněna předchozím souhlasem valné hromady (společníků společnosti), čímž by se zvýšila ochrana společnosti a rovněž by se posílila právní jistota při uzavírání smluv uvedených v ustanovení § 67a ObchZ. Tento můj názor je samozřejmě na úrovni de lege ferenda37, neboť podle současné právní úpravy postačí i následný souhlas valné hromady či společníků – platnost smlouvy tedy na předchozí udělení souhlasu vázána není. K přijetí rozhodnutí valné hromady o udělení souhlasu uzavření smlouvy o převodu podniku nebo jeho části, smlouvy o nájmu podniku nebo jeho části a smlouvy zřizující zástavní právo k podniku nebo jeho části je zapotřebí dle ustanovení § 127 odst. 4 ObchZ. dvoutřetinová většina všech hlasů společníků, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. O průběhu valné hromady je nutné pořídit notářský zápis.

3.11 Fúze, převod jmění na společníka, rozdělení a změna právní formy Rozhodování valné hromady podle ustanovení § 125 odst. 1, písm k) ObchZ. je rozhodování o zrušení společnosti s právním nástupcem. Toto zrušení (resp. přeměnu

37

Termín použit ve smyslu úvahy, jaká by právní úprava měla být, nikoliv ve smyslu připravované právní úpravy

37

dle PřemZ.) společnosti s ručením omezeným lze uskutečnit (a) fúzí, (b) rozdělením, (c) převodem jmění na společníka nebo (d) změnou právní formy. Obecné náležitosti přeměny společnosti s ručením omezeným jsou uvedeny v ustanoveních § 17 až § 20 PřemZ. Obecně se dá říci, že přeměna společnosti s ručením omezeným musí být schválena valnou hromadou38 (s možností dodatečného souhlasu společníka nepřítomného na valné hromadě nebo rozhodnutí společníků mimo valnou hromadu39). K přijetí takového rozhodnutí je potřeba alespoň tříčtvrtinová většina hlasů společníků přítomných na valné hromadě, přičemž společenská smlouva může vyžadovat počet hlasů vyšší anebo splnění dalších požadavků. O rozhodnutí valné hromady musí být pořízen notářský zápis, jehož přílohou je projekt přeměny. Projekt

přeměny

je právním

podkladem

pro

provedení

přeměny obchodní

společnosti nebo družstva, který vypracují statutární orgány zúčastněných obchodních společností nebo družstev. Projekt přeměny musí mít písemnou formu a musí být schválen ve stejném znění všemi zúčastněnými obchodními společnostmi nebo družstvy způsobem stanoveným zákonem, musí obsahovat zákonem požadované údaje a musí být schválen ve znění, v jakém byl zveřejněn40. Pro jednotlivé typy přeměn stanoví zákon různé obligatorní náležitosti rozhodnutí valné hromady. Detailní popis všech náležitostí u jednotlivých typů přeměn společnosti by přesahoval rámec této diplomové práce, a proto tedy jen stručně: (a) Při vnitrostátní fúzi společnosti s ručením omezeným platí nutnost dodržení informační povinnosti společníků41. Náležitosti valné hromady zanikající a nástupnické

společnosti

jsou

pak

konkretizovány

v ustanoveních

§

94

a § 95 PřemZ. Kvórum pro přijetí rozhodnutí o schválení fúze je obecné, je tedy nutná tříčtvrtinová většina hlasů společníků přítomných na valné hromadě, přičemž společenská smlouva může vyžadovat počet hlasů vyšší anebo splnění dalších požadavků. O rozhodnutí valné hromady se obligatorně pořizuje notářský zápis.

38

Srov. ustanovení § 17 odst. 1 PřemZ. Srov. ustanovení § 18 a § 19 PřemZ. 40 Srov. Hendrych, D., Fiala, J., Hrušáková, M. a kol.: Právnický slovník. 3. Vydání, Praha: C. H. Beck, 2009 41 Srov. Holejšovský, J.: Valné hromady společností s ručením omezeným. 1. vydání, str. 24 a str. 25, Praha: C. H. Beck, 2011, ISBN 978-80-7400-3941-2 39

38

Při vnitrostátní fúzi společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti je dle ustanovení § 156 PřemZ. požadován souhlas všech společníků společnosti s ručením omezeným. Při přeshraniční fúzi se postupuje podle ustanovení § 201 a násl. PřemZ., přičemž i o rozhodnutí valné hromady týkající se přeshraniční fůze musí být pořízen notářský zápis. (b) Obecná ustanovení o převodu jmění na společníka obsahuje část čtvrtá, hlava první PřemZ. Zvláštní úprava pro společnost s ručením omezeným je pak obsažena v ustanoveních § 349 až 353 PřemZ. Z těchto ustanovení vyplývá nutnost dodržení informační povinnosti a náležitostí valné hromady. Náležitosti zanikající společnosti jsou stanoveny v ustanovení § 353 PřemZ. Pro přijetí rozhodnutí o schválení fúze platí obecné kvórum – tříčtvrtinová většina hlasů společníků přítomných na valné hromadě, pokud společenská smlouva nevyžaduje počet hlasů vyšší anebo splnění dalších požadavků. I zde platí nutnost pořízení notářského zápisu. (c) Pro rozhodnutí o rozdělení společnosti opět platí informační povinnost s tím, že náležitosti valné hromady zanikající nebo rozdělované společnosti a valné hromady nástupnické společnosti jsou upraveny v ustanoveních § 286 a § 287 PřemZ. Pro přijetí rozhodnutí o rozdělení společnosti rozhoduje valná hromada podle obecných podmínek přeměny obchodních společností uvedených v ustanovení § 17 PřemZ. V případě, že se rozdělení společnosti zúčastní anebo vznikne nástupnická společnost jiné právní formy, je rozhodnutí podmíněno souhlasem všech společníků společnosti. Souhlas všech společníků společnosti je také nutný v případech, kdy před dnem zápisu rozdělení do obchodního rejstříku nebyly plně splaceny všechny vklady v zanikající nebo nástupnické společnosti42. (d) O změně právní formy společnosti s ručením omezeným rozhoduje valná hromada podle obecných podmínek přeměny obchodních společností shora uvedených. Odchylkou je pak požadavek na notářský zápis o rozhodnutí valné hromady v tom

42

Srov. ustanovení 316 PřemZ.

39

směru, že tento musí obsahovat jména společníků, kteří hlasovali proti schválení změny právní formy. Tito společníci pak mají právo ze společnosti vystoupit. Z výše uvedeného je tedy patrné, že působnost valné hromady společnosti je sice primárně upravena v ustanoveních ObchZ., nicméně v případě rozhodování o fúzi, převodu jmění na společníka, rozdělení a změně právní formy se četně použije zákon o přeměnách, a to především ve stanovení náležitostí valné hromady a způsobu přijímaní rozhodování. Zákon o přeměnách stanovuje kvórum přísnější, než by vyplývalo ze znění obchodního zákoníku. To je dáno především faktem, že rozhodnutí o přeměně je velmi citelným zásahem do práv a povinností společníků, které se svým rozsahem dotýká celého základního fungování společnosti. Potřebného zvýšení ochrany menšiny je tedy docíleno zvýšením kvóra potřebného pro přijetí takového rozhodnutí. Taková úprava je tedy žádoucí a z pohledu menšinových společníků a právní jistoty obecně velmi přínosná.

3.12 Schválení ovládací smlouvy, smlouvy o převodu zisku a smlouvy o tichém společenství Uzavření ovládací smlouvy, smlouvy o převodu zisku a smlouvy o tichém společenství představuje značný zásah do činnosti společnosti. Tyto smlouvy představují rovněž citelný zásah do práv a povinností společníků, a proto je v zájmu zajištění ochrany práv menšinových společníků (a také v zájmu ochrany společnosti jako takové) zapotřebí souhlas valné hromady s jejich uzavřením. K udělení souhlasu valné hromady k uzavření těchto smluv je nutná alespoň tříčtvrtinová většina hlasů přítomných společníků, nevyžaduje-li společenská smlouva počet hlasů vyšší. O průběhu valné hromady je nutné pořídit notářský zápis.

3.12.1 Ovládací smlouva a smlouva o převodu zisku Ovládací smlouvou se zavazuje řízená osoba, že se podrobí jednotnému řízení ze strany osoby řídící. Řídící osoba je oprávněna udílet statutárnímu orgánu řízené osoby pokyny,

40

a to i takové, které mohou být pro řízenou osobu nevýhodné, jestliže jsou v zájmu řídící osoby. Zákonné upravení ovládací smlouvy nalezneme v ustanovení § 190b ObchZ. Platí, že ovládací smlouva musí být uzavřena písemně a její schválení spadá do působnosti valné hromady. Pro rozhodnutí valné hromady o schválení ovládací smlouvy je nutná alespoň tříčtvrtinová většina hlasů přítomných společníků, nevyžaduje-li společenská smlouva počet hlasů vyšší43. O průběhu valné hromady je nutné pořídit notářský zápis. Do působnosti valné hromady rovněž spadá souhlas s uzavřením dohody o změně ovládací smlouvy. Dohoda musí mít písemnou formu a její účinnost je vázána na souhlas valné hromady. K přijetí rozhodnutí o souhlasu s uzavřením dohody o změně ovládací smlouvy je zapotřebí pouze nadpoloviční většina hlasů přítomných společníků. Tento závěr vyplývá z ustanovení § 190i ObchZ., ve kterém je upravena možnost uzavřít dohodu o změně ovládací smlouvy. V tomto ustanovení se odkazuje na použití pouze poslední věty ustanovení § 190d odst. 1 ObchZ. Použití ostatního znění z tohoto ustanovení tedy není při změně ovládací smlouvy předpokládáno. Z toho lze dle mého názoru usuzovat, že stanovení kvóra obsažené ve větě první ustanovení § 190d odst. 1 ObchZ. se nepoužije, tudíž bude k přijetí rozhodnutí o souhlasu s uzavřením dohody o změně ovládací smlouvy stačit nadpoloviční většina hlasů, pokud není ve smlouvě uvedeno jinak44. Přidávám se plně k názoru, který vyjádřil autor publikace Valné hromady společností s ručením omezeným, a sice že tato úprava není úplně šťastným řešením45. Není totiž logické, aby samotné uzavření ovládací smlouvy podléhalo schválení tříčtvrtinovou většinou hlasů společníků a na změnu této smlouvy již takové kvórum potřeba nebylo. Jedná se, dle mého názoru, o pochybení zákonodárce, které by bylo vhodné odstranit novelou obchodního zákoníku v tom směru, že by ke změně ovládací smlouvy bylo rovněž zapotřebí souhlasu alespoň ¾ hlasů přítomných společníků. Do působnosti valné hromady rovněž spadá souhlas s úkonem, jenž má za následek zrušení ovládací smlouvy. Souhlas valné hromady s úkonem má za následek účinnost

43

Srov. ustanovení § 125 odst. 1, písm l) a § 190d odst. 1 ObchZ. Srov. ustanovení § 127 odst.3 ObchZ. 45 Srov. Holejšovský, J.: Valné hromady společností s ručením omezeným. 1. vydání, str. 32, Praha: C. H. Beck, 2011, ISBN 978-80-7400-3941-2 44

41

tohoto úkonu, což dle mého názoru vyplývá z ustanovení § 190c odst. 3, věta třetí ObchZ. Stejně jako u změny ovládací smlouvy, zákon neodkazuje na ustanovení § 190d odst. 1, věta první ObchZ., z čehož se dá usuzovat, že k přijetí rozhodnutí o udělení (popř. neudělení) souhlasu s úkonem majícím za následek zrušení ovládací smlouvy je postačující prostá většina hlasů. Závěr, že toto řešení je krajně nelogické platí i v tomto případě. Co se týče smlouvy o převodu zisku, zákon ji definuje v ustanovení § 190a odst. 1 ObchZ. jako smlouvu, kterou se zavazuje řízená osoba po provedení přídělu do rezervního fondu, vyžaduje-li tvorbu rezervního fondu zákon nebo zakladatelský dokument, převést ve prospěch řídící osoby zbylý zisk nebo jeho část. Pro smlouvu o převodu zisku se použiji společná ustanovení jako o ovládací smlouvě, tedy ustanovení § 190c až § 190j ObchZ. Na schválení smlouvy o převodu zisku valnou hromadou, souhlas valné hromady k dohodě o změně smlouvy o převodu zisku a souhlas valné hromady k právnímu úkonu, na jehož základě se ruší smlouva o rozdělení zisku, se tak vztahují všechna kritéria a závěry, která jsem uvedl při popisu ovládací smlouvy.

3.12.2 Smlouva o tichém společenství Smlouvu o tichém společenství upravuje ustanovení § 673 až § 681 ObchZ. Zde je smlouva o tichém společenství definována jako smlouva, kterou se zavazuje tichý společník poskytnout podnikateli určitý vklad a podílet se jím na jeho podnikání a podnikatel se zavazuje k placení části čistého zisku po odečtení povinného přídělu do rezervního

fondu,

je-li podnikatel povinen

tento

fond

vytvářet,

vyplývající

z podílu tichého společníka na výsledku podnikání. Tato smlouva vyžaduje písemnou formu a její přijetí podléhá schválení valné hromady46. Ke schválení smlouvy o tichém společenství postačí prostá většina hlasů, pokud společenská smlouva nestanoví vyšší počet hlasů. O průběhu valné hromady není nutné pořizovat notářský zápis.

46

Srov. ustanovení § 125 odst. 1, písm. l) ObchZ.

42

Souhlas valné hromady je nutný jak v případě, že je společnost v postavení podnikatele, tak v případě, že je v postavení tichého společníka. Rozdíl oproti ovládací smlouvě a smlouvě o převodu zisku je v tomto případě v absenci zákonných ustanovení, které by upravovaly otázku změny smlouvy. Lze dovozovat, že pokud zákonodárce svěřil do působnosti valné hromady schválení přijetí smlouvy, pak je logicky do působnosti valné hromady také svěřeno schvalovat změny této smlouvu. To ostatně vyplývá i obecného smluvního principu, dle kterého pokud je k uzavření smlouvy potřeba určitá forma (či postup), pak jsou stejné podmínky kladeny i na změnu smlouvy. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že kvórum potřebné pro schválení změny smlouvy o tichém společenství je stejné, jako pro schválení jejího přijetí – postačí tedy nadpoloviční většina hlasů přítomných společníků, pokud smlouva nepožaduje kvórum vyšší.

3.13 Schválení smlouvy o výkonu funkce Smlouva o výkonu funkce je zvláštním typem smlouvy, která upravuje závazkový právní vztah mezi společností a statutárním orgánem společnosti, v tomto případě jednatelem. Vztah mezi společností a jednatelem je vztahem, který se řídí ustanovením smlouvy o výkonu funkce, právy a povinnostmi vyplývajícími ze zákona, anebo pokud není uzavřena smlouva o výkonu funkce, ustanovením § 66 odst. 2 ObchZ. Vztah mezi společností a jednatelem není vztahem pracovněprávním, i když má člen statutárního orgánu u společnosti pracovněprávní smlouvu. V takovém případě je dle judikatury nejvyššího soudu potřeba, aby vnitřní předpis vymezil, které činnosti patří do obchodního vedení společnosti a které jsou výkonem pracovněprávního vztahu47. Závěr, že mezi jednatelem a společností nejde o vztah pracovněprávní, je podpořen faktem, že pracovněprávní vztahy vznikají při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Závislá práce je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele

47

Srov. např. rozsudek NS ČR sp. zn. 21 Cdo 963/2002, usnesení NS ČR sp. zn. 26 Cdo 781/2005 nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu české republiky (dále jen „NSS ČR“) sp. zn. 3 Ads 119/2010

43

a podřízenosti zaměstnance, což rozhodně není případ jednatele, který není vůči společnosti ve stavu podřízenosti. Společnost nemá povinnost smlouvu o výkonu funkce s jednatelem uzavírat, nicméně vzhledem k tomu, že výkon funkce jednatele lze dle mého názoru považovat za úplatný, lze uzavření smlouvy o výkonu funkce s ohledem na právní jistotu obou subjektů doporučit. Jak bylo řečeno shora, smlouva o výkonu funkce představuje smlouvu specifickou, která musí být uzavřena v písemné formě a musí být schválena valnou hromadou, čímž nabývá účinnosti48. Obsahem této smlouvy jsou pak práva a povinnosti jednatele, přičemž samozřejmě platí, že se nelze odchýlit od kogentních ustanovení obchodního zákoníku upravujících vztah valné hromady a jednatele. To ovšem nebráním tomu, aby v smlouvě o výkonu funkce byly jednateli uloženy povinnosti nad rámec jeho povinností plynoucích ze zákona. K přijetí usnesení valné hromady o schválení smlouvy o výkonu funkce je dle ustanovení § 127 odst. 3 ObchZ. nutná nadpoloviční většina hlasů přítomných společníků, nevyžaduje-li společenská smlouva vyšší počet hlasů. O takovém rozhodnutí není nutné pořizovat notářský zápis. Zajímavá situace pak může nastat, pokud je uzavřena písemná smlouva o výkonu funkce mezi jednatelem a společností, ve které je stanovena odměna jednatele, nicméně valná hromada otálí se schválením smlouvy. Smlouva tedy fakticky existuje, nicméně není účinná – účinnost smlouvy o výkonu funkce je navázána právě na schválení valnou hromadou. Společnost pak nemůže z takové smlouvy poskytnout jednateli plnění, neboť smlouva není účinná. V takovém případě je nutné vzít v potaz, že na základě ustanovení § 66 odst. 2 ObchZ. se vztah mezi společností a osobou, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního či jiného orgánu společnosti anebo společníkem při zařizování záležitostí společnosti, řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností.

48

Srov. ustanovení § 66odst. 2 ObchZ.

44

V takovém případě se právo na odměnu odvíjí přiměřeně dle ustanovení o mandátní smlouvě uvedených v § 566 a násl. ObchZ. Zde se aplikuje ustanovení §571 odst. 1 ObchZ.: [Cit. ustanovení §571 odst. 1 ObchZ]: „Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.“ Analogicky tedy jednateli v takovém případě podle výše uvedeného ustanovení náleží odměna, která je v dané době obvyklá za činnost obdobnou činnosti, kterou jednatel uskutečnil v rámci výkonu své funkce. Vzhledem k tomu, že funkce jednatele je primárně funkcí vykonávanou za úplatu, není možné ve společenské smlouvě či ve vnitřním předpisu určit, že jednateli za výkon jeho funkce nepřísluší úplata. Pokud by snad funkce jednatele měla být vykonávána bezúplatně, je nutné tak výslovně uvést ve smlouvě mezi společností a jednatelem, tedy ve smlouvě o výkonu funkce (pokud takový předpoklad neplyne ze zákona). Smlouva o výkonu funkce tedy může obsahovat konkrétní výši úplaty, může stanovit, že funkce jednatele je bezúplatná, nebo může otázku úplaty zcela opominout. K tomu snad jen na doplnění judikát NS ČR sp. zn. 29 Odo 1200/2005, který se sice týká odměňování členů představenstva akciové společnosti, nicméně použitím analogie legis lze toto usnesení vztáhnout i na odměňování členů statutárního orgánu společnosti s ručením omezeným: [Cit. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Odo 1200/2005]49: „…valná hromada nemusí určit přímo výši úplaty za výkon funkce člena statutárního orgánu, ale postačí, když stanoví pravidla pro jejich určení…“

49

Srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Odo 1200/2005, dostupný také z WWW: http://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/odmena-clena-statutarniho-organu-46308.html

45

Posledním bodem, o kterém se chci v této kapitole zmínit je poněkud kuriózní situace, která může nastat při schvalování smlouvy o výkonu funkce u společností s jediným společníkem. Smlouvu o výkonu funkce je totiž jménem společnosti oprávněn uzavřít jednatel coby statutární orgán společnosti. Pokud má společnost jediného společníka, který je zároveň jednatelem společnosti, se kterým má být smlouva o výkonu funkce uzavřena, pak tento jednatel tvoří obě strany smlouvy – coby jednatel jednající jako statutární orgán společnosti a jako člen statutárního orgánu, se kterým má být uzavřena smlouva o výkonu funkce. Jako ochranný mechanismus zde potom slouží povinnost schválit smlouvu o výkonu funkce valnou hromadou, resp. v tomto případě rozhodnutím jediného společníka v působnosti valné hromady, čímž se pomyslný kruh uzavírá. Je ovšem pravda, že tento případ je pouze jediným z mnoha, a proto lze uzavření smlouvy o výkonu funkce v zájmu právní jistoty a předcházení soudních sporů vřele doporučit.

3.14 Schválení poskytnutí finanční asistence Finanční asistencí se rozumí poskytování finančních prostředků (půjček, úvěrů a záloh) obchodními společnostmi za účelem nabytí jejich vlastních akcií nebo obchodních podílů, případně poskytování zajištění finančních závazků vzniklých v souvislosti s nabytím jejich vlastních akcií nebo obchodních podílů50. Historicky je na poskytnutí finanční asistence pohlíženo spíše negativně, a to zejména v britském právu. I v českém právním řádu se, až do novely obchodního zákoníku provedené zákonem č. 215/2009 Sb. – o dopadech této novely viz níže – na finanční asistenci pohlíželo jako na operaci zakázanou. Tento náhled reflektoval potřebu ochrany základního kapitálu a věřitelů a byl podpořen i judikační činností soudů. Dle usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Odo 641/2005 se tak do zákazu finanční asistence společnosti při nabývání vlastních obchodních podílů promítají zásady…

50

Srov. Filip, V.: Finanční asistence. Právní rádce. [online], dostupný z WWW: http://pravniradce.ihned.cz/c1-18321220-financni-asistence

46

[Cit. usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Odo 641/2005]51: „…ze kterých vychází právní úprava společnosti s ručením omezeným, zejména axiom majetkové autonomie společnosti s ručením omezeným, jenž se projevuje v důsledném oddělení majetku společnosti a jejich společníků.“ Koncepce chápání základního kapitálu jako prostředku k ochraně věřitelů a třetích osob je dnes překonaná. Tomu nasvědčuje jednak praxe, kdy základní kapitál společnosti často fyzicky není uložen na podnikatelském účtu společnost – jde tedy o jakési virtuální jmění společnosti. Dále se změna chápání koncepce a funkce základního kapitálu promítla i do návrhu zákona o obchodních korporacích, který počítá se základním kapitálem společnosti s ručením omezeným v minimální výši 1 Kč52. K připuštění finanční asistence v českém právním řádu přispěl kromě překonání koncepce chápání funkce základního kapitálu i trend ostatních evropských právních řádů a také úprava obsažená v komunitárním právu.53 Finanční asistence je blíže upravena v ustanovení § 120a ObchZ. U společnosti s ručením omezeným je finanční asistence povolena, pokud je poskytnuta za podmínek obvyklých v obchodním styku, nepřivodí společnosti bezprostředně úpadek a pokud společnost nevykazuje neuhrazené ztráty. Požadavek absence neuhrazených ztrát představuje v současné době hospodářské krize vcelku limitující faktor, nicméně slouží jako ochrana společnosti. Jako další ochrana společnosti slouží odkaz na ustanovení § 123 odst. 2 ObchZ., který se užije obdobně. Z toho vyplývá, že na poskytnutí finanční asistence se nesmí použít ty zdroje, které jsou dle zákona, smlouvy nebo stanov fixovány na základní kapitál, fondy nebo jiné prostředky, jejichž užití je dle zákona omezené. Stejně jako všechna ustanovení o finanční asistenci, i toto je ustanovením kogentním, tudíž se od něj společnost nemůže

51

Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Odo 641/2005 dostupné také z WWW: http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/judikatura_prevedena2.nsf/WebSearch/14895E6111EB367BC 12575FF007B0C8B?openDocument 52 Srov. návrh zákona o obchodních korporacích schválený vládou ve znění změn přijatých Legislativní radou vlády (květen 2011), dostupný také z WWW: http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/zakon-oobchodnich-korporacich/navrh-zakona.html 53 Srov. Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol.: Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání., str. 407 a 408, Praha: C. H. Beck, 2010, ISBN 978-80-7400-354-7

47

odchýlit ani ve společenské smlouvě, ani rozhodnutím valné hromady. Takové rozhodnutí valné hromady by pak bylo v této části neplatné. Z důvodu ochrany práv společníků má jednatel společnosti povinnost o poskytnutí finanční asistence vypracovat písemnou zprávu. Tato zpráva se zakládá do sbírky listin společnosti. Jednatel musí ve zprávě poskytnutí finanční pomoci věcně zdůvodnit, uvést rizika a výhody pro společnost, uvést podmínky, za kterých bude finanční asistence poskytnuta, a zdůvodnit, proč je poskytnutí finanční asistence v zájmu společnosti. Poskytnutí finanční asistence pak musí být schváleno valnou hromadou společnosti dle ustanovení 125 odst. 1, písm n) ObchZ. K přijetí rozhodnutí o schválení či neschválení finanční asistence valnou hromadou je zapotřebí alespoň nadpoloviční většina hlasů přítomných společníků, pokud společenská smlouva nestanoví požadavek vyšší. Forma notářského zápisu není požadována. Vzhledem k zákonné úpravě poskytnutí finanční asistence u společnosti s ručením omezeným není nutné, aby poskytnutí asistence připouštěla společenské smlouva společnosti. Je však možné, aby byly ve společenské smlouvě upraveny podmínky poskytnutí finanční asistence nad rámec podmínek, které jsou uvedeny v ustanovení § 120a odst. 1 ObchZ. Podmínky stanovené nad rámec výše uvedeného ustanovení mohou být stanoveny pouze ve společenské smlouvě společnosti. Valná hromada tak nemá ve své působnosti stanovení těchto podmínek usnesením dle ustanovení § 125 odst. 1, písm. n) ObchZ. – zákon však samozřejmě dává valné hromadě možnost změnit společenskou smlouvu společnosti a podmínky finanční asistence stanovit tímto způsobem. Toto zákonné ustanovení slouží jednak k ochraně společnosti – k rozhodnutí o změně společenské smlouvy je potřeba kvalifikovaná většina hlasů, a také k ochraně třetích osob – společenská smlouva společnosti je totiž veřejně přístupný dokument uložený ve sbírce listin, a tak se může jakákoliv osoba seznámit s podmínkami poskytnutí finanční asistence. Od podmínek kladených na poskytnutí finanční asistence uvedených v ustanovení § 120a odst. 1 ObchZ. se nelze odchýlit – jde od ustanovení kogentní. Pokud by se tedy finanční pomoc poskytla bez splnění podmínek a náležitostí kladených na ni zákonem ve shora uvedeném ustanovení, šlo by o absolutně neplatný právní úkon dle ustanovení § 39 ObčZ.

48

3.15 Působnost valné hromady v dalších otázkách svěřených do její působnosti zákonem nebo společenskou smlouvou Valná hromada má, přidržíme-li se členění uvedených v kapitole 3. této práce, mimo působnosti ve věcech základních (ustanovení § 125 odst. 1, písm. a) až n) a odst. 2 ObchZ.), také působnost ve věcech dalších, a to dle ustanovení § 125 odst. 1 písm. o) ObchZ. Do působnosti valné hromady dle tohoto ustanovení patří také věci, které do působnosti valné hromady svěřuje zákon nebo společenská smlouva. Okruh věcí, které do působnosti valné hromady svěřuje zákon je v tomto kontextu myšlen mimo věcí svěřených do působnosti valné hromady ustanoveními § 125 odst. 1, písm. a) až n) a odst. 2 ObchZ. Zákon do působnosti valné hromady svěřuje rozhodování v mnoha dalších věcech, jejichž výčet by překračoval možnosti této diplomové práce. Některé z těchto věcí svěřených do působnosti valné hromady byly již v této práci zmíněny (například souhlas s převodem či rozdělením obchodního podílu dle ustanovení § 115, resp. § 117 ObchZ. nebo uložení příplatkové povinnosti a souhlas s dobrovolným příplatkem dle ustanovení § 121 odst. 1, resp. odst. 2 ObchZ.), některé další otázky svěřené do působnosti valné hromady zmíněny nebyly (například rozhodnutí o zrušení rozhodnutí valné hromady o přeměně dle ustanovení § 6 PřemZ. nebo určení zástupce společnosti v řízení o neplatnost usnesení valné hromady dle ustanovení § 131 odst. 6 ObchZ.). Ze souboru otázek, jimiž jsem se v této práci dosud nezabýval, bych v této kapitole rád popsal dvě, a sice působnost valné hromady při (a) volbě předsedy a zapisovatele valné hromady a (b) omezení jednatelského oprávnění jednatelů. (a) Působnost valné hromady při volbě předsedy a zapisovatele valné hromady vyplývá z ustanovení § 129 odst. 3 ObchZ. Valná hromada zvolí svého předsedu a zapisovatele. Do zvolení předsedy řídí valnou hromadu jednatel, popřípadě pověřený společník. Zákon na osobu předsedy a zapisovatele nestanoví zvláštní nároky - předsedou a zapisovatelem tedy může být společník společnosti s ručením omezený, ale i jiná osoba. Dá se však dovozovat, že požadavky platící pro společníka (nebo jeho zástupce) platí i pro předsedu a zapisovatele. Taková osoba tedy musí být způsobilá

49

k právním úkonům a před notářem tak prohlásit – toto prohlášení součástí notářského zápisu, jak je názorně uvedeno v Příloze č. 1, čl. I. Mezi praktické následky zvolení předsedy patří práva a povinnost, které v průběhu valné hromady má – například povinnost podepsat (a právo odmítnout podepsat) notářský zápis54 či povinnost schválit (a právo neschválit) znění notářského zápisu55. Konkrétní příklad opět uvádím v Příloze č. 1, strana čtvrtá. (b) Omezení jednatelského oprávnění patří do výlučné působnosti valné hromady coby jediného orgánu společnosti, jenž tak může učinit. To vyplývá z faktu, že jednatelská oprávnění může omezit pouze společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada56. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že omezení jednatelského oprávnění je jiný termín, než způsob jednání jednatelů jménem společnosti. Způsob jednání jednatelů je obligatorně uveden ve společenské smlouvě a upravuje jednání jednatelů navenek společnosti, zatímco omezení jednatelského oprávnění jednatele pak představuje například podmínění právního úkonu jednatele souhlasem valné hromady (takové omezení je však vůči třetím osobám neúčinné57, a to zejména v zájmu jejich ochrany). O rozhodnutích podle ustanovení § 125 odst. 1 písm. o) ObchZ. rozhoduje valná hromada prostou většinou hlasů společníků přítomných na valné hromadě, pokud společenská smlouva nevyžaduje vyšší počet hlasů. Zákon neurčuje povinnost pořízení notářského zápisu o rozhodnutí valné hromady.

3.16 Působnost valné hromady při udělování prokury Pojem prokura je vymezen v ustanovení § 14 ObchZ. tak, že prokurou zmocňuje podnikatel prokuristu ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku, i když se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc. Z citace výše uvedeného ustanovení vyplývá, že prokura je zvláštním typem zmocnění, který může udělit podnikatel (společnost). 54

Srov. ustanovení § 80b odst. 1, písm. m) NotŘ. Srov. ustanovení § 80b odst. 1, písm. l) NotŘ. 56 Srov. ustanovení § 133 odst. 2 ObchZ. 57 Srov. tamtéž 55

50

Toto zmocnění vzniká na základě speciální plné moci – prokury. Prokurista je tedy zmocněncem společnosti. Prokuristou pak může být pouze fyzická osoba. Údaje o této osobě se pak zapisují do obchodního rejstříku dle ustanovení § 35 písm. g) ObchZ. Role prokuristy má nejblíže k roli jednatele, nicméně prokura je udělována většinou za účelem organizace vnitřního chodu firmy – mezi jeho úkoly může patřit například koordinace jednotlivých obchodních částí společnosti, kontrola dodržování smluv apod. Jednatel je

tedy

statutárním

orgánem

jednajícím

jménem

společnosti,

zatímco prokurista je zástupcem společnosti jednajícím za společnost v rámci úkonů týkajících se podniku58. Rozdíl mezi funkcí jednatele a prokuristy také vynikne při zápisu údajů do obchodního rejstříku – zatímco u jednatele společnosti se do obchodního rejstříku zapisuje způsob, jakým jedná jménem společnosti, u prokuristy se zapisuje pouze způsob jeho podepisování za společnost (způsob jakým činí svůj podpis)59. I funkce prokuristy je činností vykonávanou za úplatu. Ačkoliv v případě prokury se jedná o zvláštní plnou moc, podmínky pro stanovení výše úplaty se řídí stejnými právními principy, jako v případě jednatele. Stejně platí i analogie s mandátní smlouvou, jak jsem blíže uvedl v kapitole 3.13 této práce. O tom ostatně svědčí i rozsudek NS ČR sp. zn. 23 Cdo 2713/200960. Společnost může mít jednoho či více prokuristů. Pokud má společnost více prokuristů, jedná každý samostatně, nebo tak, že je potřeba souhlasu všech nebo alespoň dvou prokuristů. Způsob jednání prokuristů je údajem zapisovaným do obchodního rejstříku. Rozhodnutí valné hromady o udělení prokury supluje plnou moc a již tedy není nutné, aby jednatelé udělovali plnou moc v podobě další listiny. Prokura je tedy udělena usnesením valné hromady, nicméně její účinky nastávají až jejím zápisem do obchodního rejstříku – jde totiž o zápis konstitutivní. Prokurista proto může jménem společnosti jednat až po zápisu v obchodním rejstříku.

58

Srov. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 Cmo 55/99, uveřejněno v časopise Soudní rozhledy, roč. 2000, č. 6, str. 170, [online] dostupný v rámci systému C.H.Beck z WWW: http://www.beckonline.cz/legalis/search-results.seam?conversationId=2045820#selected-node 59 Srov. tamtéž 60 Srov. rozsudek Nejvyššího sudu České republiky sp.zn. 23 Cdo 2713/2009, dostupný také z WWW: http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/judikatura_prevedena2.nsf/WebSearch/5E0607CB31D7951BC 12577100073102E?openDocument

51

Prokura je velmi širokou plnou mocí – její limity jsou stanoveny zákazem zcizovat nemovitosti a nemovitosti zatěžovat. V případě, že valná hromada uzná za vhodné prokuristovi tato oprávnění udělit, je nutné tak výslovně uvést při udělování prokury. Valná hromada ani vnitřní předpisy nemohou vůči třetím osobám rozsah oprávnění prokuristy omezit. Pokud takováto omezení existují a prokurista je i přesto překročil, pohlíží se na právní úkon jak o na úkon platný. Společnost by pak byla povinna z takového právního úkonu vázána, nicméně pokud by jí vznikla škoda, vznikl by jí regresní nárok vůči prokuristovi, který překročil svá omezení. Působnost valné hromady při udělování (a odvolávání) prokury pak vyplývá z ustanovení § 125 odst. 2 ObchZ. Pokud tedy neurčí společenská smlouva jinak, rozhoduje valná hromada o udělení a odvolání prokury. Pokud společenská smlouva valné hromadě tuto působnost odejme, rozhoduje o udělení prokury jednatel. Vzhledem k tomu že jde o otázku, kterou do působnosti valné hromady svěřuje zákon, stačí k přijetí rozhodnutí valné hromady nadpoloviční většina hlasů přítomných společníků, pokud společenská smlouva nestanovuje jinak. O rozhodnutí valné hromady není nutné pořizovat notářský zápis. Stanovení potřebného kvóra na udělení prokury na prostou většinu hlasů se jeví jako účelné jednak z důvodu podobnosti s funkcí jednatele a jednak z důvodu flexibility. Prokurista je totiž obvykle osobou, která má přímý vliv na každodenní chod firmy, a proto je v zájmu společnosti, aby nedocházelo k obstrukčním situacím při jmenování prokuristy či při jeho odvolání. Závěrem je třeba konstatovat, že v praxi je udělení prokury u společnosti s ručením omezeným méně časté. Tuto roli často zastává jednatel společnosti a institut prokury je proto využíván spíše zřídka.

3.17 Působnost valné hromady dle ustanovení § 125 odst. 3 ObchZ. Valná hromada je v rozhodování v rámci své působnosti omezena pouze zákonem a společenskou smlouvou společnosti. Zákonná úprava však valné hromadě umožňuje, aby rozhodla o věcech, které jinak náleží do působnosti jiných orgánů společnosti. Ustanovením § 125 odst. 3 ObchZ. tak vzniká konkurenční postavení valné hromady a ostatních orgánů společnosti, především pak jednatele. Limit tohoto oprávnění valné 52

hromady tvoří zákaz rozhodování v těch záležitostech, o kterých podle kogentního ustanovení zákona valná hromada rozhodovat nemůže – s přihlédnutím k ustanovení § 135 odst. 2 ObchZ. pak ve vztahu k jednateli vyplývá, že tento konkrétní zákaz má za důsledek nemožnost přisvojit si jednatelské oprávnění jednatele. Valná hromada tedy nemůže jednat za společnost navenek, i kdyby v tom smyslu přijala rozhodnutí (zákaz přisvojit si jednatelské oprávnění však nelze zaměňovat s oprávněním valné hromady omezit jednatelská oprávnění jednatelů dle ustanovení § 133 odst. 2 ObchZ. popsaném v kapitole 3.15 této práce). Valná hromada tedy může rozhodovat o jakékoliv další věci společnosti neuvedené v ustanovení § 125 odst. 1 a odst. 2 ObchZ., avšak v žádném případě nemůže atrahovat jednatelské oprávnění jednatele (s výjimkou uvedenou níže). To ostatně vyplývá i ustanovení § 125 odst. 3 ObchZ., které je dle mého názoru nutné vykládat doslovným způsobem – pokud je v předmětném ustanovení svěřeno do působnosti valné hromady „vyhradit si rozhodování věcí,“ není možné rozhodnout o převzetí jednání jménem společnosti (místo statutárního orgánu – jednatele), neboť jednání jménem společnosti není rozhodování61. Valné hromadě pak analogicky nepřísluší ani atrahovat další činnosti jednatele, které nejsou rozhodnutím, jako například svolání valné hromady či zabezpečení vyhotovení zápisu). Poněkud nejasný výklad, o jakých věcech si smí valná hromada vyhradit rozhodování, vynikne na příkladu obchodního vedení společnost, kteréžto spadá do působnosti jednatele. Může si valná hromada vyhradit obchodní vedení společnosti na úkor jednatele nebo to do její působnosti zákon nesvěřuje? Z ustanovení § 135 odst. 2, který odkazuje na úpravu představenstva akciové společnosti (konkrétně ustanovení § 194 odst. 4 ObchZ.), lze dovodit, že jednateli není nikdo oprávněn udělovat pokyny ohledně obchodního vedení společnosti, nestanoví-li zákon jinak. Nabízí se otázka, zda ustanovení § 125 odst. 3 ObchZ. není právě touto požadovanou zákonnou úpravou, která je nutná k prolomení principu uvedenému v ustanovení § 194 odst. 4 ObchZ. U odborné veřejnosti převládá názor, že ustanovení § 125 odst. 3 ObchZ. takovou zákonnou úpravou není a tudíž si valná hromada nemůže přisvojit obchodní vedení 61

Srov. Holejšovský, J.: Valné hromady společností s ručením omezeným. 1. vydání., str. 65, Praha: C. H. Beck, 2011, ISBN 978-80-7400-3941-2

53

společnosti62. Je totiž nutné vzít v potaz již zmíněné ustanovení § 135 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 194 odst. 4 ObchZ., které přenesení působnosti ve věcech obchodního vedení společnosti na valnou hromadu vylučují. V případě, že by valná hromada přijala rozhodnutí o věci, o které v rámci své působnosti rozhodovat nemůže, nemělo by takové rozhodnutí žádné právní účinky. Obdobně jako při udělení a odvolání prokury stačí k přijetí rozhodnutí valné hromady o záležitostech, které jinak náleží do působnosti jiných orgánů společnosti, nadpoloviční většina hlasů přítomných společníků, pokud společenská smlouva nestanoví jinak - jde totiž o otázku, kterou do působnosti valné hromady svěřuje zákon dle ustanovení § 125 odst. 1, písm. o) ObchZ.

62

Srov. např. Bartošíková, M., Štenglová, I.: Společnost s ručením omezeným, 2. vydání., str. 194, Praha: C. H. Beck, 2006, ISBN 80-7179-441-4

54

4. Závěr Společnost s ručením omezeným je nerozšířenějším typem obchodní společnosti v České republice. Její oblibu si lze vysvětlit relativně malým základním kapitálem společnosti, malou administrativní náročností a omezeným ručením za závazky společnosti. Činnost valné hromady jako jednoho z orgánů společnosti tvoří jeden z nejdůležitých prvků fungování společnosti s ručením omezeným. Cílem této diplomové práce proto bylo popsat rozsah působnosti valné hromady společnosti a podmínky výkonu této působnosti. Na závěr této práce musím konstatovat, že právní úprava působnosti valné hromady je v českém právním řádu na první pohled relativně koncentrovaná v ustanovení § 125 ObchZ., nicméně při bližším zkoumání vynikne provázanost jednotlivých ustanovení celého Oddílu 1 ObchZ. V souvislosti se zkoumáním působnosti valné hromady je nutné nejen dobré povědomí o právní úpravě obecných ustanovení obchodního práva, ale také důkladná znalost obecných principů, na kterých je postavena právní úprava obchodních společností jako takových. Při studiu působnosti valné hromady se nevyhneme přesahu do právní úpravy akciové společnosti, činnosti notářů, zákona o přeměnách společností či do pole živnostenského podnikání. Ač se tedy může zdát, že interpretačních problémů by mohla vznikat celá řada, je vcelku dobrou vizitkou současné právní úpravy, že tomu tak není. Právní spory týkající se působnosti valné hromady společnosti s ručením omezeným a výkladové spory s tím spojené byly v minulosti poměrně časté. Postupnými novelizacemi obchodního zákoníku, které reflektovaly problematické pasáže a vliv komunitárního práva, a také díky četné judikační činnosti soudů se však tyto problémy podařilo z velké části odstranit. S ohledem na historický vývoj úpravy působnosti valné hromady a s vidinou připravované reformy soukromého práva na obzoru je pravděpodobné, že s novým zákonem o obchodních korporacích bude docházet k četným interpretačním problémům. Pochopení principů ovládajících působnost valné hromady dle současné legislativy pak bude nezbytným předpokladem k fundované diskuzi nad novou normou.

55

Příloha č. 1 – vzor notářského zápisu Strana první NZ 123/2011 N 123/2011 Stejnopis

Notářský zápis sepsaný v notářské kanceláři v Praze 1, Na Příkopě 12 dne prvního ledna roku dvou tisícího jedenáctého (1.1.2011) mnou JUDr. Miluší Peterkovou, notářkou v Praze o r o z h o d n u t í o r g á n u p r á v n i c k é o s o b y , a sice valné hromady KVĚTINKA PRAHA, spol. s r.o., se sídlem Praha 1, Dlouhá 1, PSČ 110 00, IČ 123 45 678.------------------------------------------------------------------------------------------------I. Ve 13.30 hod. se dostavili:------------------------------------------------------------------------Jan Zodpovědný, nar. 1.1.1981, bytem Praha 1, Dlouhá 1 – společník a jednatel--------Petr Zručný, nar. 2.2.1982, bytem Brno, Česká 1 – společník------------------------------jejichž totožnost byla zjištěna z úředních průkazů,---------------------------------------------a předložili-------------------------------------------------------------------------------------------výpis z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 12345 a čestně prohlásili, že tento výpis je pravý a platný a obsahuje aktuální stav údajů o společnosti - z tohoto výpisu byla osvědčena existence shora uvedené právnické osoby,-------------------------------------------------------------------------------------------------společenskou smlouvu společnosti ze dne 10.2.2004 a čestně prohlásili, že jde o úplné aktuální znění společenské smlouvy.-------------------------------------------------------------Dále přítomní prohlásili, že všichni společníci jsou k právním úkonům zcela způsobilí a že se vzdávají způsobu a lhůty ke svolání valné hromady.------------------------------------Vyhlásili, že valná hromada je usnášení schopná, způsobilá přijímat rozhodnutí, neboť se jí účastní společníci, kteří mají 100% hlasů.-------------------------------------------------Nato byl jednomyslně Jan Zodpovědný zvolen předsedou valné hromady a Petr Zručný zapisovatelem.---------------------------------------------------------------------------------------Na základě shora uvedených zjištění já, notářka, prohlašuji, že formality a právní jednání k nimž byla společnost či její orgány povinny před přijetím rozhodnutí valné hromady byly učiněny a jsou v souladu se zákonem a společenskou smlouvou společnosti.-------------------------------------------------------------------------------------------II. Nato předsedající vyhlásil, že na programu jednání valné hromady je rozhodnutí o změně společenské smlouvy společnosti, kteréžto rozhodnutí je v působnosti valné hromady dle § 125 odst. 1, písm. d) obchodního zákoníku a článku IX. společenské smlouvy.----------------------------------------------------------------------------------------------56

Strana druhá Předsedající valné hromady přednesl tento návrh r o z h o d n u t í :----------------------Valná hromada mění společenskou smlouvu společnosti takto:-------------------------A/ V článku II. společenské smlouvy se dosavadní sídlo společnosti nahrazuje sídlem tímto: Odolena Voda.----------------------------------------------------------------------B/ V článku IV. společenské smlouvy se dosavadní předměty podnikání nahrazují předmětem tímto:-----------------------------------------------------------------------------------Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až š živnostenského zákona.----------O předneseném návrhu bylo hlasováno aklamací. Já, notářka, jsem se přesvědčila pohledem a předsedající valné hromady vyhlásil, že shora uvedené rozhodnutí bylo přijato jednomyslně, tj. 100 % hlasů (potřebná většina byla dvě třetiny hlasů). Pro přijetí rozhodnutí tedy hlasovali všichni společníci, tj. Jan Zodpovědný a Petr Zručný.----------Dne 1.1.2011 v Praze 1, Na Příkopě 12 bylo rozhodnutí o změně společenské smlouvy přijato.------------------------------------------------------------------------------------Já, notářka, na žádost KVĚTINKA PRAHA, spol. s r.o. osvědčuji, že tato právnická osoba vykonala právní jednání jejichž výsledkem je přijetí shora uvedeného rozhodnutí a přitom splnila formality potřebné pro jeho přijetí. Shora uvedené rozhodnutí bylo přijato a potvrzuji, že obsah tohoto rozhodnutí je v souladu s právními předpisy a společenskou smlouvou společnosti.-------------------------------------------------------------III. Nato předsedající valné hromady vyhlásil, že na programu jednání valné hromady je rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu společnosti, kteréžto rozhodnutí je v působnosti valné hromady dle § 125 odst.1 , písm. e) obchodního zákoníku a článku IX. a XI. společenské smlouvy.-------------------------------------------------------------------Předsedající valné hromady přednesl tento návrh r o z h o d n u t í :----------------------Valná hromada rozhodla o zvýšení základního kapitálu společnosti z 200.000 Kč, slovy dvě stě tisíc korun českých, o 7.420.000 Kč, slovy sedm milionů čtyři sta dvacet tisíc korun českých, na 7.620.000 Kč, slovy sedm milionů šest set dvacet tisíc korun českých, a to peněžitými vklady, s tím, že všichni dosavadní společníci se vzdávají přednostního práva k převzetí závazku na zvýšení vkladů poměrně k vkladům dosavadním a souhlasí s tím, aby závazky k novým vkladům převzaly tyto osoby:-------------------------------------------------------------------------------------------Jakub Nový, nar. 3.3.1983, bytem Odolena Voda, V Malém háji 353, který je oprávněn převzít závazek k novému vkladu ve výši 20.000 Kč, slovy dvacet tisíc korun českých, a splatit částku 20.000 Kč do podání návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, nejpozději však do dvou měsíců ode dne dnešního.------------------

57

Strana třetí Zentralbank SA se sídlem Švýcarská konfederace, Zürich, Hauptstraße 25, registrační číslo CH-123.4.567.891-0, která je oprávněna převzít závazek k novému vkladu ve výši 7.400.000 Kč, slovy sedm milionů čtyři sta tisíc korun českých, a splatit částku 7.400.000 Kč do podání návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, nejpozději však do dvou měsíců ode dne dnešního.--------------------------------O předneseném návrhu bylo hlasováno aklamací. Předsedající valné hromady vyhlásil a notářka se přesvědčila pohledem, že shora uvedené rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu bylo přijato jednomyslně, tj. 100 % hlasů (potřebná většina byla dvě třetiny hlasů). Pro přijetí tedy hlasovali všichni společníci, tj. Jan Zodpovědný a Petr Zručný.------------------------------------------------------------------------------------------Dne 1.1.2011 v Praze 1, Na Příkopě 12 bylo rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu přijato.------------------------------------------------------------------------------------Já, notářka, na žádost KVĚTINKA PRAHA, spol. s r.o. osvědčuji, že tato právnická osoba vykonala právní jednání jejichž výsledkem je přijetí shora uvedeného rozhodnutí a přitom splnila formality potřebné pro jeho přijetí. Shora uvedené rozhodnutí bylo přijato a potvrzuji, že obsah tohoto rozhodnutí je v souladu s právními předpisy a společenskou smlouvou společnosti.-----------------------------------------------------------IV. Nato předsedající vyhlásil, že na programu jednání valné hromady je rozhodnutí o udělení souhlasu k rozdělení a převodu obchodního podílu, kteréžto rozhodnutí je v působnosti valné hromady dle § 115 a § 117 obchodního zákoníku a článku VI. společenské smlouvy.-------------------------------------------------------------------------------Předsedající valné hromady přednesl tento návrh r o z h o d n u t í :----------------------Valná hromada uděluje souhlas k rozdělení obchodního podílu společníka Jan Zodpovědný, kterýžto obchodní podíl odpovídá vkladu na základním kapitálu ve výši 100.000 Kč, na obchodní podíl odpovídající vkladu na základním kapitálu ve výši 80.000 Kč a 20.000 Kč a souhlas k převodu rozdělením vzniklého obchodního podílu odpovídajícího vkladu na základním kapitálu ve výši 20.000 Kč na tuto osobu: Jakub Nový, nar. 3.3.1983, bytem Odolena Voda, V Malém háji 353, s tím, že obchodní podíl odpovídající vkladu na základním kapitálu ve výši 80.000 Kč Jan Zodpovědný ponechává.-------------------------------------------------------------------------------------------O předneseném návrhu bylo hlasováno aklamací. Já, notářka, jsem se přesvědčila pohledem a předsedající valné hromady vyhlásil, že shora uvedené rozhodnutí bylo přijato jednomyslně, tj. 100 % hlasů (potřebná většina byla nadpoloviční většina hlasů). Pro přijetí tedy hlasovali všichni společníci.----------------------------------------------------Dne 1.1.2011 v Praze 1, Na Příkopě 12 bylo rozhodnutí o udělení souhlasu s rozdělením převodem obchodního podílu přijato.-----------------------------------------

58

Strana čtvrtá Já, notářka, na žádost KVĚTINKA PRAHA, spol. s r.o. osvědčuji, že tato právnická osoba vykonala právní jednání jejichž výsledkem je přijetí shora uvedeného rozhodnutí a přitom splnila formality potřebné pro jeho přijetí. Shora uvedené rozhodnutí bylo přijato a potvrzuji, že obsah tohoto rozhodnutí je v souladu s právními předpisy a společenskou smlouvou společnosti.-------------------------------------------------------------Tento notářský zápis byl mnou sepsán, přítomnými přečten, v celém svém rozsahu schválen a přede mnou, notářkou, předsedou valné hromady vlastnoručně podepsán.---Jan Zodpovědný v.r.

L.S.

JUDr. Miluše Peterková notářka v.r.

Potvrzuji, že tento stejnopis notářského zápisu úplně souhlasí s originálem notářského zápisu. Tento stejnopis určený pro společnost byl vyhotoven dne 1.1.2011.-----------------

Prohlášení: Prohlašuji, že výše uvedený vzor notářského zápisu byl upraven a použit s výslovným svolením JUDr. Miluše Peterkové, notářky v Praze. Tento vzor notářského zápisu tvoří nedílnou přílohu č. 1 diplomové práce na téma „Působnost valné hromady společnosti s ručením omezeným,“ má pouze ilustrativní charakter a bez svolení autora nesmí být dále šířen jakýmkoliv způsobem.

V Praze dne 20.11.2011

…………………………………. Štěpán Nývlt

59

Seznam zkratek -

AudtZ.

zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, v platném znění

-

ČEKIA

Česká kapitálová informační agentura

-

ObchZ.

zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění

-

ObčZ.

zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění

-

NotŘ.

zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění

-

NS ČR

Nejvyšší soud České republiky

-

NSS ČR

Nejvyšší správní soud České republiky

-

NZ

notářský zápis

-

PřemZ.

zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, v platném znění

-

ÚčZ.

zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění

-

VS Praha

Vrchní soud v Praze

60

Použitá literatura Publikace: Bartošíková, M., Štenglová, I.: Společnost s ručením omezeným, 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, ISBN 80-7179-441-4 Dvořák, T.: Společnost s ručením omezeným. 3. vydání. Praha: Aspi, 2008, ISBN 97880-7357-344-7 Eliáš, K.: Společnost s ručením omezeným. 1. vydání. Praha: Prospektum, 1997, ISBN 80-7175-047-6 Hendrych, D., Fiala, J., Hrušáková, M. a kol.: Právnický slovník. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 Holejšovský, J.: Valné hromady společností s ručením omezeným. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, ISBN 978-80-7400-3941-2 Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol.: Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, ISBN 978-80-7400-354-7 Večerková, E., Faldyna F., Kobliha, I. a kol.: MERITUM. Obchodní právo. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, ISBN 978-80-7357-577-9 Odborné články: Cihlář, R., Mašek, J.: Příplatek mimo základní kapitál, [online], dostupný z WWW: http://www.epravo.cz/top/clanky/priplatek-mimo-zakladni-kapital-26810.html Filip, V.: Finanční asistence. Právní rádce. [online], dostupný z WWW: http://pravniradce.ihned.cz/c1-18321220-financni-asistence Krůta, J.: Rozhodnutí jediného společníka s.r.o. v působnosti valné hromady, notářský časopis AD NOTAM, roč. 2008, č. 2, str. 49, dostupný také z WWW: Judikatura: Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Odo 1200/2005, dostupný také z WWW: http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/judikatura_prevedena2.nsf/WebSearch/DE7EF 6F8712E20ADC12575FF007B027F?openDocument

61

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 23 Cdo 2713/2009, dostupný také z WWW: http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/judikatura_prevedena2.nsf/WebSearch/5E0607 CB31D7951BC12577100073102E?openDocument Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Odo 146/2003, dostupný také z WWW: http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/judikatura_prevedena2.nsf/WebSearch/CC9D ADB01A6B895BC12575EF0038A0F6?openDocument Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 32 Cdo 525/2000, dostupné také z WWW: http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/judikatura_prevedena2.nsf/WebSearch/EE3F3 978E847305CC125779500501720?openDocument Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Odo 528/2001, dostupné také z WWW: http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/judikatura_prevedena2.nsf/WebSearch/D832F 0711B484583C12575EF0038AFA2?openDocument Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Odo 641/2005 dostupné také z WWW: http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/judikatura_prevedena2.nsf/WebSearch/14895E 6111EB367BC12575FF007B0C8B?openDocument Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Odo 1016/ 2005, dostupné také z WWW: http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/judikatura_prevedena2.nsf/WebSearch/396B1 6A2C3344A3BC12575EF00389A00?openDocument Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 Cmo 530/2008, uveřejněno v časopise pro právníky Právní rozhledy, roč. 2009, č. 20, str. 747, dostupný v distribuci C.H.Beck Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 Cmo 55/99, uveřejněno v časopise Soudní rozhledy, roč. 2000, č. 6, str. 170, [online] dostupný v rámci systému C.H.Beck z WWW: http://www.beck-online.cz Právní předpisy: Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění 62

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, v platném znění Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, v platném znění Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, v platném znění Vyhláška č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, v platném znění Návrh zákona o obchodních korporacích schválený vládou ve znění změn přijatých Legislativní radou vlády (květen 2011), dostupný také z WWW: http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/zakon-o-obchodnich-korporacich/navrhzakona.html

63

Shrnutí:

Působnost

valné

hromady

společnosti

s ručením

omezeným Cílem této diplomové práce je popsat rozsah působnosti valné hromady společnosti s ručením omezeným a podmínky výkonu této působnosti. Práce se skládá ze tří celků a jedné přílohy. První celek tvoří úvod práce, ve kterém se věnuji společnosti s ručením omezeným obecně. Stručně popisuji její úpravu v českém právním řádu a zabývám se též orgány společnosti. Vzhledem k tomu, že téma této diplomové práce je jiné, jedná se sice o stručný, nicméně nezbytný, úvod do problematiky. Druhá část práce se tématu působnosti valné hromady blíží již více, a proto jí je věnován i relativně širší prostor. Druhá část práce se rozpadá do tří podkapitol, a sice 2.1 valná hromada, 2.2 rozhodnutí jediného společníka valné hromady a 2.3 rozhodnutí mimo valnou hromadu. Tato druhá část si neklade za cíl obsáhle popsat celou problematiku spojených s různým druhem přijímání rozhodnutí ve společnosti s ručením omezeným, jejím cílem je spíše nastínit základní rozdíly těchto druhů rozhodování a upozornit na možné problémy, které jsou s tím spojeny. Třetí část tvoří hlavní náplň této práce. Tvoří jí sedmnáct podkapitol, což si vyžádala obsáhlost a strukturovanost popisované problematiky. Popisuji zde rozsah působnosti valné hromady, když se v každé podkapitole důkladně věnuji danému tématu a rozebírám dopady současné právní úpravy na praxi. Po této části následuje závěr a příloha č. 1, kterou tvoří vzorový notářský zápis. Na tento zápis několikrát odkazuji v textu a používám ho jako názornou ukázku praktických dopadů právní úpravy. Součástí diplomové práce je také shrnutí v českém a anglickém jazyce spolu s klíčovými slovy v obou jazycích. Klíčová slova: působnost valné hromady, společnost s ručením omezeným

64

Abstract: Competencies of the General Meeting of a Limited Liability Company This thesis describes the competencies of the general meeting of a limited liability company. The paper consists of three major parts and one appendix. The first part is focused on the introduction and general information about limited liability company. I go through basic principles and their representation in the legal system of the Czech Republic. I also summarize the three main bodies of limited liability company. This first part is fairly brief – yet much needed – introduction, since the topic of this thesis lies in a little bit different area of law. The second part of this paper has more in common with the main topic. This part is divided into three sub articles: 2.1. the general meeting, 2.2 the decision of an only associate in the competencies of the general meeting and 2.3 the decisions outside the general meeting. The purpose of this part is not to span all issues connected with problems of decisionmaking processes in company limited. The main goal is to describe the differences, and to outline the possible problems that could consequently arise. The third part constitutes the main body of this thesis. It is divided into seventeen sub articles – a result of the extent of the topic as well as the structural complexity of the matter. The competencies of general meeting are covered into detail in each sub article. The connection between law and real life is also examined quite thoroughly. The thesis ends with a closing chapter and Appendix nr. 1. This appendix, in the form of notarial record, represents the link between law and life. It is used as an annotation in the text several times, making it an inseparable part of the thesis. The abstracts in Czech and English languages are also included together with key words in both above mentioned languages. Key words: competencies of general meeting, limited liability company

65