Průzkum trhu s obilovinami pro lidskou výživu ve Zlínském regionu. Bc. Andrea Minarčíková

Průzkum trhu s obilovinami pro lidskou výživu ve Zlínském regionu

Bc. Andrea Minarčíková

Diplomová práce 2010

ABSTRAKT Diplomová práce uvádí přehled nejdůleţitějších pěstovaných cereálií a pseudocereálií. Jejich význam spočívá ve skutečnosti, ţe značnou měrou přispívají k světové produkci potravin poskytujících pro lidskou výţivu a zdraví potřebné bílkoviny, sacharidy, minerální látky, vitaminy a vlákninu. Práce se zabývá charakteristikou významných obilovin, chemickým sloţením a rozdělením jednotlivých odrůd, trhem, dovozem, vývozem a charakteristikou druhů prodejen. Zároveň byl zpracován stručný dotazník.

Klíčová slova: cereálie, pseudocereálie, trh, dovoz, vývoz, maloobchod, velkoobchod, průzkum trhu, dotazník

ABSTRACT Diploma thesis provides an overview of the most important cultivated cereals and pseudocereals. Their importance lies in the fact that they are significant contributors to the world's food production in providing nutrition, health necessary proteins, carbohydrates, minerals, vitamins and fiber for human. Thesis deals with the characteristics of major cereals, chemical composition and distribution of various varieties, market, import, export and characteristic types of stores. There is also a small brief questionnaire processed. Keywords: cereals, pseudocereals, marketing, import, export, retail, wholesale, market research, questionnaire

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí mé diplomové práce Ing. Daniele Kramářové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a trpělivost při kompletaci mé diplomové práce.

Prohlašuji, ţe jsem na diplomové práci pracovala samostatně a pouţitou literaturu jsem citovala. V případě publikace výsledků, je-li to uvedeno na základě licenční smlouvy, budu uvedena jako spoluautorka. Prohlašuji, ţe odevzdaná verze diplomové práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totoţné.

Ve Zlíně 10.05.2010 ....................................................... Podpis studenta

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................. 10 I TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 11 1 CHARAKTERISTIKA OBILOVIN....................................................................... 12 1.1 CEREÁLIE ............................................................................................................. 12 1.2 PŘEHLED OBILOVIN PĚSTOVANÝCH A VYUŢÍVANÝCH PRO POTRAVINÁŘSKÉ POUŢITÍ................................................................................................................. 12 1.3 ANATOMICKÁ STAVBA A SLOŢENÍ ZRNA ............................................................... 13 1.4 CHEMICKÉ SLOŢENÍ OBILOVIN .............................................................................. 14 1.4.1 Sacharidy ...................................................................................................... 15 1.4.2 Proteiny ........................................................................................................ 15 1.4.3 Lipidy ........................................................................................................... 16 1.4.4 Vitaminy ....................................................................................................... 16 1.4.5 Minerální látky ............................................................................................. 16 2 NEJVÝZNAMNĚJŠÍ OBILOVINY V LIDSKÉ VÝŢIVĚ .................................. 18 2.1 PŠENICE OBECNÁ (TRITICUM AESTIVUM) ............................................................... 18 2.2 PŠENICE TVRDÁ (TRITICUM DURUM) ..................................................................... 20 2.3 PŠENICE ŠPALDA (TRITICUM SPELTA) .................................................................... 20 2.4 PŠENICE KAMUT (TRITICUM TURGIDUM SPP. TURANICUM) ..................................... 20 2.5 ŢITO SETÉ (SECALE CEREALE L.) ........................................................................... 21 2.6 TRITIKALE (TRITICOSECALE) ................................................................................. 22 2.7 JEČMEN (HORDEUM L.) ........................................................................................ 23 2.8 OVES (AVENA L.) .................................................................................................. 24 2.9 RÝŢE (ORYZA SATIVA L.) ....................................................................................... 25 2.10 KUKUŘICE (ZEA MAYS) .......................................................................................... 27 2.11 PROSO (PANICUM MILIACEUM L.) .......................................................................... 28 2.12 ČIROK (SORGHUM) ............................................................................................... 29 3 PSEUDOCEREÁLIE ............................................................................................... 30 3.1 NEJROZŠÍŘENĚJŠÍ PSEUDOCEREÁLIE .................................................................... 30 3.1.1 Amarant (Amaranrus L.) .............................................................................. 30 3.1.2 Pohanka (Fagopyrum esculentum Moench.)................................................ 31 3.1.3 Quinoa (Chenopodium quinoa Willd.)......................................................... 31 4 MEZINÁRODNÍ TRH S OBILOVINAMI ............................................................ 33 4.1 EVROPSKÁ UNIE ................................................................................................... 34 4.2 TRH S OBILOVINAMI V ČESKÉ REPUBLICE ............................................................ 35 5 VÝVOZ A DOVOZ, NÁKUP OBILOVIN .......................................................... 37

5.1 DOVOZ ................................................................................................................. 37 5.2 VÝVOZ ................................................................................................................. 37 5.3 CELKOVÁ NABÍDKA .............................................................................................. 38 5.4 DOMÁCÍ SPOTŘEBA .............................................................................................. 38 5.5 CENA OBILOVIN NA ZAHRANIČNÍM A ČESKÉM TRHU ............................................. 38 5.6 OVLIVNĚNÍ TRHU CEN SVĚTOVOU FINANČNÍ KRIZÍ ............................................... 39 5.7 CO OVLIVŇUJE CENU OBILOVIN ............................................................................ 39 6 CHARAKTERISTIKA DRUHŮ PRODEJEN .................................................... 41 6.1 VELKOOBCHOD .................................................................................................... 41 6.2 MALOOBCHOD ..................................................................................................... 41 6.3 AMBULANTNÍ PRODEJNY ...................................................................................... 43 6.4 OBJEDNÁVKOVÉ PROVOZNÍ PRODEJNY ................................................................. 43 6.5 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ NÁKUP ............................................................................. 43 II PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 45 7 CÍL PRÁCE .............................................................................................................. 46 8 METODIKA VÝZKUMU A DOTAZNÍKU .......................................................... 47 8.1 NAVŠTÍVENÉ PRODEJNY .............................................................................. 48 8.1.1 Zlín ............................................................................................................... 48 8.1.2 Uherské Hradiště .......................................................................................... 48 8.2 KROMĚŘÍŢ ............................................................................................................ 49 8.3 OTROKOVICE ........................................................................................................ 49 8.4 HOLEŠOV ............................................................................................................. 49 8.5 TVORBA DOTAZNÍKU ............................................................................................ 49 8.6 DOTAZNÍK ............................................................................................................ 50 8.7 METODIKA PRÁCE ................................................................................................ 50 8.7.1 Metody výzkumu ......................................................................................... 50 8.7.2 Metody analýzy ............................................................................................ 50 8.8 REALIZACE VÝZKUMU .......................................................................................... 50 9 VÝSLEDKY A DISKUZE ....................................................................................... 52 9.1 VÝSLEDKY PRŮZKUMU TRHU ............................................................................... 52 9.1.1 Označování bioproduktu a biopotravin ........................................................ 60 9.2 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ........................................................... 60 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 66 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY.............................................................................. 67 SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 72 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 73 SEZNAM TABULEK ZA TABULKOU ODSTRANIT TEČKU ................................. 74 PŘÍLOHA PI: PRODUKTY OBILOVIN ....................................................................... 75 PŘÍLOHA P II: DOTAZNÍK ........................................................................................... 76

UTB ve Zlíně, Fakulta technologická

10

ÚVOD Cereálie (obiloviny) provázejí lidskou společnost od nepaměti. Tisíce let člověk konzumoval stravu, kde dominovala přírodní rostlinná potrava s příznivými poměrem základních výţivových látek. Tyto vlastnosti předurčily obiloviny k tomu, ţe se staly hlavními plodinami na Zemi. Obiloviny mají v ekosystému na orné půdě rozhodující postavení. Obiloviny výrazně ovlivňují výţivovou bilanci světové populace ve všech světadílech. Dle údajů FAO (Food and Agriculture Organization, Organizace pro výţivu a zemědělství) dodávají obiloviny lidstvu téměř polovinu energetické hodnoty ve stravě. Obiloviny jsou zdrojem energie, sacharidů, minerálních látek, vitaminů a řady bioaktivních látek, které nelze nahradit uměle vytvořenými produkty. Většina těchto protektivních sloţek se nachází v klíčku a otrubách, a jejich obsah se při běţném mlýnském zpracování sniţuje. Řadíme je do skupiny označované jako funkční potraviny či potraviny pro speciální zdravotní účely, a to vzhledem ke zvýšenému obsahu účinných látek (flavonoidy, glukany, fytáty, karotenoidy aj.) Do popředí se stále častěji dostávají i pseudocereálie (amarant, pohanka, quinoa), „tzv. nepravé obiloviny―. Nahrazují a doplňují sortiment běţných obilovin, přispívají tak k rozšíření spektra rostlinné produkce. Vyznačují se specifickými chuťovými, nutričními a zdravotními vlastnostmi. Jsou součástí racionální výţivy a léčebných diet, jelikoţ neobsahují lepek, mohou slouţit i jako výţiva pro lidi trpící celiakií. Ve své diplomové práci se zabývám charakteristikou nejvýznamnějších cereálií a pseudocereálií. Popisuji zde stavbu a chemické sloţení obilky, dále uvádím moţnosti zpracování a vyuţití těchto plodin. Dále jsem přiblíţila trh s obilovinami v rámci EU, a České republiky, dovoz a vývoz a v neposlední řadě rozdělení prodejních míst. Průzkum trhu s obilovinami ve Zlínském kraji. Zpracování stručného dotazníkového průzkumu.


I. TEORETICKÁ ČÁST

11


1

12

CHARAKTERISTIKA OBILOVIN

1.1 Cereálie Obiloviny (cereálie) patří mezi nejstarší lidstvem pěstované kulturní rostliny [1]. Osévají se na více neţ 50 % orné půdy (v mírném pásmu), tj. největší části ze všech pěstovaných plodin. Staví je to na první místo mezi plodinami s významem pro existenci (výţivu) lidské populace na Zemi [2]. Pro lidskou výţivu se pouţívá z obilovin výhradně zrno. Obiloviny (cereálie) patří botanicky mezi traviny (Gramineae). Téměř všechny známé obiloviny patří do čeledi lipnicovité (Poaceae). Botanický původ obilovin čeledi lipnicovité předurčuje jejich značnou vzájemnou podobnost jak ve struktuře a tvorbě zrna, tak v jeho chemickém sloţení (např. v uspořádání obalových a podobalových vrstev zrna v zastoupení aminokyselin v obilné bílkovině nebo mastných kyselin v tukových sloţkách) [3].

1.2 Přehled obilovin pěstovaných a vyuţívaných pro potravinářské pouţití Pšenice obecná

Triticum aestivum

Pšenice tvrdá (durum)

Triticum durum

Pšenice špalda

Triticum spelta

Ţito seté

Secale cereale

Tritikale, ţitovec

Triticale

Ječmen víceřadý

Hordeum vulgare

Ječmen dvouřadý

Hordeum distichum

Oves setý

Avena sativa

Rýţe setá

Oryza sativa

Kukuřice setá

Zea mays

Proso seté

Panicum miliaceum

Čirok

Sorghum [3].


13

1.3 Anatomická stavba a sloţení zrna Morfologická skladba zrna všech obilovin je zhruba shodná. Zrna se liší především tvarem, velikostí a podílem jednotlivých vrstev. Tvary zrna jsou od tenkých protáhlých aţ po téměř kulatá, zastoupení a pořadí vrstev je však shodné [3]. Plodem obilovin je obilka (caryopsis), coţ je suchý jednosemenný plod. U pohanky je plodem naţka. Obilka má tři hlavní součásti. Obalové vrstvy (ektoderm), endosperm (bílek) a klíček (zárodek, embryo). Podle toho, zda na povrchu obilky jsou či nejsou po výmlatu zachovány kvítkové orgány – plucha a pluška, rozlišujeme obilky pluchaté (obilka je uzavřena pluchou a pluškou) nebo nahé (povrch obilky tvoří oplodí). Nahé obilky má pšenice, ţito, triticale, kukuřice, nahý oves a nahý ječmen. Pluchaté obilky má obvykle ječmen, oves, rýţe, proso a některé čiroky [2]. Absolutní rozměry zrna se mohou poněkud lišit i pro stejný druh obiloviny v závislosti na odrůdě, klimatických podmínkách daného roku, lokalitě a kvalitě půdy [3].

Obr. 1. Obilka (caryopsis) [4]


14

Endosperm představuje 84 – 86 % hmotnosti zrna, je tvořen velkými hranolovitými buňkami a obsahuje především škrob a bílkoviny. Od obalových vrstev je oddělen vrstvou aleuronových buněk, obsahujících bílkoviny, minerální látky, tuky a vitaminy. Endosperm zajišťuje výţivu zárodku a při zpracování tvoří podstatnou sloţku finálního výrobku (mouk, škrobů) a při výţivě a krmení je hlavním zdrojem energie a bílkovin [5]. Klíček tvoří nejmenší část obilky, např. u obilky pšenice je to pouze 3 % hmotnosti. Klíček je oddělen od endospermu štítkem, který obsahuje aţ 33 % bílkovin. Obsahuje mnoho ţivin, protoţe slouţí jako zárodek nové rostliny (rostlinných pletiv a obilky), které musí být pohotově k dispozici v době příznivých podmínek pro vyklíčení. Mimo jednoduchých cukrů obsahuje klíček bílkoviny, aminokyseliny, vitaminy rozpustné ve vodě (hlavně vitamin B1) a značné mnoţství vitaminu E. V klíčku je obsaţen rovněţ tuk. Proto jsou klíčky před mletím z obilky odstraňovány tak, aby v získané mouce nebyl tuk hydrolyzován a nevznikla ţluklá chuť [5]. Obaly tvoří 8 – 14 % hmotnosti zrna. Jsou tvořena několika vrstvami buněk, které chrání endosperm a klíček před vysycháním a mechanickým poškozením. Obalové vrstvy se skládají z oplodí a osemení. Oplodí (pericarp) tvoří pokoţka (epidermis), buňky podélné (epicarp), buňky příčné (mesocarp) a buňky hadicové (endocarp). Osemení (perisperm) je tvořeno vrstvou barevnou a hyalinní (skelnou) [5].

1.4 Chemické sloţení obilovin Chemické sloţení kolísá v závislosti na oblasti pěstování, hnojení, době setí, agronomicky klimatických podmínek a celé řadě dalších činitelů [6]. Obilné zrno se skládá ze dvou hlavních částí a to z vody a sušiny [7]. Voda je důleţitou sloţkou obilného zrna, protoţe všechny biochemické a fyziologické procesy během růstu, dozrávání a skladování probíhají za její účasti [6]. Sušinu tvoří nejčastěji kolem 75 % sacharidy, 10 - 15 % bílkoviny a 2 % lipidy [7]. Základní stavební sloţky jsou sacharidy, bílkoviny, lipidy, minerální látky, vitaminy, barviva, které mají růstové, regulační a genetické funkce [6].


15

1.4.1 Sacharidy Sacharidy tvoří hlavní část zrna a nacházejí se jak v buněčných stěnách, tak v plastidech, vakuolách nebo i v cytoplazmě. Obiloviny obsahují v průměru 65 - 75 % sacharidů a právě tento jejich velký obsah je důvodem, proč se obiloviny povaţují za dobrý zdroj energie [5]. Volné monosacharidy jsou v obilných zrnech v nepatrném mnoţství. Jedná se především o pentózy a hexózy [5]. Oligosacharidy se nachází v nízkých koncentracích. Pouze klíček obsahuje sacharózu (asi 0,6 %). Výjimkou je ţitný klíček, který obsahuje aţ 3 % sacharózy. Zrno obsahuje také malé mnoţství maltózy, a to jen 0,2 - 2 %. Dále je v klíčku obsaţen trisacharid rafinóza [5]. Z technického hlediska jsou spolu s bílkovinami nejvýznamnější skupinou polysacharidy. Mají funkci zásobní a stavební. Zásobní polysacharidy, jejichţ hlavním představitelem je škrob, jsou pro organizmy zdrojem energie. Stavební polysacharidy jsou základem buněčných stěn rostlin. Do této skupiny patří celulóza, hemicelulózy [8]. Škrob V obilce je škrob nejdůleţitější zásobní látkou, jeho obsah kolísá od 50 do 80 % v sušině. Je obsaţen v parenchymatických buňkách endospermu. Škrobové granule se u jednotlivých druhů cereálií liší velikostí a tvarem. Ve vodě je nerozpustný, pouze bobtná. Skládá se ze dvou sloţek, z amylózy s nerozvětveným řetězcem a amylopektinu s rozvětvenou strukturou (vazby 1-4 a 1-6). Poměr amylózy a amylopektinu škrobových zrn se různí v závislosti na druhu obiloviny a její odrůdě [5,8]. 1.4.2 Proteiny Zralá zrna obsahují podle druhu 9 -19 % bílkovin. Většina bílkovin je uloţena v endospermu a v aleuronové vrstvě. Zcela dominantní aminokyselinou v obilovinách je kyselina glutamová, která je přítomna ve formě svého aminu – glutaminu a představuje více neţ 1/3 z celkového obsahu aminokyselin [6]. Z nutričního hlediska si největší pozornost zasluhuje osm tzv. esenciálních, tedy pro člověka nezbytných aminokyselin: lyzin, valin, leucin, izoleucin, metionin, treonin, fenylalanin a tryptofan. Pro člověka jsou nezbytné, protoţe si je jeho metabolismus neumí sám syntetizovat [9].


16

1.4.3 Lipidy Lipidy jsou u cereálií zastoupeny v poměrně malém mnoţství, které se pohybuje (počítáno na sušinu) od 1 do 3 % u ječmene, rýţe, ţita či pšenice, do 5 – 9 % u kukuřice, 5 - 10 % u ovsa. Nejvíce lipidů je obsaţeno v klíčku. Hmotností podíl klíčku z celého zrna je asi 2,5 %, podíl lipidů v něm obsaţených je ale zhruba 64 %, zatímco v endospermu, který tvoří více neţ 80 % zrna je přibliţně 3,3 % lipidů. Z mastných kyselin převládá jednoznačně kyselina linolová, významný je i podíl dalších nenasycených kyselin, které většinou tvoří více neţ 75 % všech mastných kyselin. Toto sloţení předurčuje značnou nutriční hodnotu obilných lipidů, na druhé straně ale je rovněţ příčinou nestability mastných kyselin po hydrolýze tuků lipázami při delším skladování mouk [8]. 1.4.4 Vitaminy Vysoký obsah vitaminů je v obalových vrstvách a klíčku, zejména ve štítku a aleuronové vrstvě. Endosperm obilovin je na vitaminy chudý. Význam mají hlavně vitaminy skupiny B: tiamin, riboflavin, niacin, kyselina pantotenová, pyridoxin, kyselina listová a biotin se vyskytují v obalových vrstvách většiny obilovin a v klíčcích. Kyselina nikotinová a nikotinamid jsou ve vyšším mnoţství přítomny v zrně pšenice a ječmene. Kyselina pantotenová je obsaţena v okrajových částech zrna. Vitamin E se ve vysoké koncentraci vyskytuje v pšeničných klíčcích, z nichţ se izoluje při výrobě vitaminových preparátů. Vitamin E je silný antioxidant [6,10,11]. Podle stupně vymletí můţe úbytek některých vitaminů činit i více neţ polovinu původního obsahu. Naopak naklíčením zrna lze obsah některých vitaminů zvýšit a navíc soubor běţně se vyskytujících vitaminů obohatit o vitamin C, který se při biologickém procesu klíčení syntetizuje. Podle statistických údajů kryjí obilniny u průměrného spotřebitele potřebu tiaminu z 30 %, riboflavinu z 16 %, niacinu a nikotinamidu z 25 % [10]. 1.4.5 Minerální látky Minerální látky se nacházejí v obilném zrně v rozmezí 1,5 - 3,0 %. Souhrnně označujeme tyto látky jako „popel―, to znamená anorganický zbytek po spálení rostlinného materiálu. Největší mnoţství minerálních látek se nachází v klíčku a obalových vrstvách, především v aleuronové vrstvě. Popel je tvořen převáţně oxidem fosforečným, z biogenních minerálních látek mají převahu fosfor, draslík, hořčík, vápník a ţelezo [6,12].


17

Tab. 1. Chemické sloţení zrna obilovin při 15 % vlhkosti [1] Sloţka

Minerální látky [%]

Bílkoviny [%]

Tuky [%]

Sacharidy [%]

Vláknina [%]

Ţito

1,7

9,0

1,7

70,7

1,9

Pšenice obecná

1,7

12,0

1,9

68,5

1,9

Pšenice tvrdá

1,7

13,2

2,4

65,0

2,5

1,8

13,5

1,6

67,0

1,5

Ječmen s pluchami

2,5

9,5

2,1

67,0

4,0

Ječmen bez pluch

1,3

7,5

1,2

73,6

1,4

Oves s pluchami

3,2

10,3

4,8

56,4

10,3

Oves bez pluch

2,3

13,0

7,0

71,6

1,4

Oves nahý

2,7

16,8

—

70,5

3,3

Kukuřice

1,5

11,0

4,4

67,2

2,2

Proso neloupané

3,8

10,6

3,7

58,6

8,1

Proso loupané

1,7

11,5

3,9

68,1

2,3

Pohanka loupaná

1,7

8,9

1,6

71,3

1,5

Rýţe loupaná

0,8

7,4

0,4

75,6

0,8

Pšenice špalda bez pluch


2

18

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ OBILOVINY V LIDSKÉ VÝŢIVĚ

2.1 Pšenice obecná (Triticum aestivum) Pšenice je jednou z nejstarších kulturních plodin. Začátky jejího pěstování jsou spojeny se vznikem zemědělství. Pšenice obecná je jednou z nejrozšířenějších plodin ve světě i u nás. Druh pšenice obecná se z botanického hlediska dělí na čtyři variety podle barvy (bílá a červená) a osinatostí klasu (osinatý a bezosinný). Nejrozšířenější je varieta s klasem bílým bezosinatým, patří k ní většina našich odrůd. Rod pšenice Triticum L. patří do čeledi lipnicovitých (Poaceae) a zahrnuje řadu druhů. Je pravděpodobně nejstarší obilninou vyuţívanou člověkem [13]. Pšenice vyniká velkou genetickou rozmanitostí a její druhy se vytvořily rostoucím počtem chromozómů. Rod pšenice se podle počtu chromozómů rozděluje na tři skupiny: Skupina diploidní se 14 chromozómy 1. Pšenice kulturní jednozrnka, Triticum monococcum L. Skupina tetraploidní s 28 chromozómy 1. Pšenice dvouzrnka, Triticum diccoccum 2. Pšenice tvrdá, Triticum durum 3. Pšenice polská, Triticum polonicum L. Skupina hexaploidní se 48 chromozómy 1. Pšenice špalda, Triticum spelta L. 2. Pšenice setá, Triticum aestivum L. Potravinářské obilí s převahou pšenice kryje v naší spotřebě 35 % energetické potřeby a 30 % z potřeby obilovin. Konzum pšenice je z dietetického hlediska příznivý svým poměrem základních výţivných látek glycidů a bílkovin [13,14].


19

Obr. 2. Pšenice (Triticum aestivum) [15]

Vyuţití v potravinářství Zrno pšenice se vyuţívá k výrobě chleba, pečiva, těstovin, krup a v cukrářství. Pšeničné šroty, mouky nebo mačkané zrno a otruby se vyuţívají jako krmivo pro hospodářská zvířata. Pšenice je hlavně zdrojem energie díky vysokému obsahu škrobu (50 – 70 %), který je lehce stravitelný. Obsah hrubé vlákniny je nízký (1,6 – 2,0 %). Nachází se v obalech, které při zpracování pro výţivu lidí obvykle přecházejí do otrub. Obsah bílkovin v zrnu je 8 – 13 %. Zásobní bílkoviny gliadin (prolamin) a glutenin s vodou vytvářejí lepek. Vysoký obsah lepku pozitivně ovlivňuje pekárenské vlastnosti těsta. Při trávení se mění na mazlavou hmotu, která můţe způsobit zhoršení střevní peristaltiky [16]. Celiakie (celiakální sprue nebo také, glutenová enteropatie), je chronické celoţivotní střevní onemocnění, charakterizované trvalou nesnášenlivostí (intolerancí) lepku (glutenu). Jedná se o vrozené onemocnění postihující celý organizmus. Toto onemocnění se vyskytuje u osob s genetickou predispozicí a projevuje se u nich v době konzumace lepku, často také vlivem infekcí, stresu nebo v těhotenství. Celiakie můţe propuknout v kaţdém věku [17]. Obsah tuku je nízký (1,5 – 3 %), nachází se v něm velké mnoţství nenasycených mastných kyselin, kyseliny olejové a linolové. Ty způsobují, ţe tuk snadno podléhá oxidaci, které také napomáhá kyselina fosforečná uvolněná štěpením fosfolipidů. Z vitaminů jsou v pšeničném zrnu obsaţeny hlavně vitaminy skupiny B, vitamin E a v menším mnoţství také β-karoten. Z minerálních látek je nejvíce zastoupen fosfor [16].


20

2.2 Pšenice tvrdá (Triticum durum) Pšenice vznikla z kulturní pšenice dvouzrnky. Zrno se vyznačuje obsahem pevného tuhého lepku, který není vhodný pro pečení chleba a pečiva, protoţe vytváří malý objem pečiva. Hlavní vyuţití je pro výrobu těstovin. Pšenice tvrdá má ozimé i jarní formy. Převaţují jarní odrůdy, které mají vyšší jakost [16]. Z tvrdých pšenic se vyrábějí např. těstoviny či kuskus [18].

2.3 Pšenice špalda (Triticum spelta) Je historickým kulturním druhem s pluchatým zrnem. Se svým vysokým obsahem vlákniny a lepku obsahuje téměř všechny základní sloţky, důleţité pro lidský organizmus. Má vysoký podíl bílkovin, tuku s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin, sacharidů, minerálů a vitaminů skupiny B. Špaldě jsou připisovány pozitivní účinky na stimulaci imunitního systému. Zároveň je špalda lehce stravitelná a má mnohem niţší toxicitu pro choulostivé jedince, alergické na lepek. V některých případech alergii vůbec nespouští. Špalda poskytuje především celozrnnou mouku. Ta se od bílé mouky liší tím, ţe je při mletí zpracováno celé vyčištěné zrno [19]. Vyuţití v potravinářství Špaldovou mouku můţeme pouţít do polévek, omáček, knedlíků. Pečivu propůjčuje delší trvanlivost. Chléb, upečený s podílem špaldové mouky má výraznou chlebovou vůní, popraskanou kůrku a vláčnost. Ze špaldy se vyrábí krupice, kernotto nebo špaldoto, které je alternativou rizota. Špaldové vločky mohou být základem do müsli. V neposlední řadě je tu bulgur. Při jeho výrobě se vyčištěné zrno po termickém ošetření párou usuší a následně drtí. Není pak uţ nutno jej vařit, takţe se nabízí jako zavářka do hotových polévek nebo k pouţití jako těstovina. Nechybí ani špaldové těstoviny jako takové. Ze špaldy se praţí špaldová káva, která je bez kofeinu. Jsou vyuţívána i zelená zrna („grünkern‖), jejichţ speciální přípravou se získává tzv. zelený kaviár [19,20].

2.4 Pšenice kamut (Triticum turgidum spp. turanicum) Starověká varieta pšenice kamut (staroegyptský „duše země―) byla znovuobjevena v hrobech egyptských faronů. Zrna kamutu mají stejný tvar jako běţné druhy pšenice, jsou ovšem minimálně dvakrát tak velká, mají v průměru o 30 % více bílkovin, esenciálních aminokyselin a zvýšený obsah vitaminů E, tiaminu, riboflavinu, kyseliny pantotenové,


21

fosforu, hořčíku, zinku a mědi. Jedním z významných aspektů pěstování pšenice kamut je skutečnost, ţe se jedná o plodinu maximálně vhodnou pro ekologické zemědělství vzhledem k její schopnosti produkovat vysoce jakostní zrno bez nutnosti pouţívat umělá hnojiva a pesticidy. Kamut je moţno pouţívat namísto všech druhů pšenice [21]. Tab. 2. Porovnání nutričních hodnot pšenice, pšenice špaldy a pšenice kamut [21] Pšenice setá

Pšenice špalda

Kamut

Protein

12,00

12,80

19,60

Lyzin

0,28

0,22

0,44

Metionin

0,16

0,14

0,25

Treonin

0,24

-

0,54

(%)

2.5 Ţito seté (Secale cereale L.) O původu ţita se stále bádá. Podle nejnovějších výsledků ho sice na jihu Evropy kultivovali snad jiţ v pozdní době kamenné, avšak nenabylo většího rozšíření [1]. Kulturní ţito je mladší obilninou neţ pšenice a ječmen [13]. Ţito obsahuje jen asi 9 % bílkovin, z toho většinu tvoří zásobní bílkoviny gliadin (prolamin) a gluteniny. Bílkoviny ţita nemají tak výhodné pekařské vlastnosti jako bílkoviny pšenice. Hlavní ţivinou ţitného zrna je škrob. Hrubá vláknina představuje asi 2 %. Celkový obsah sacharidů se pohybuje okolo 70 %. Tuk tvoří 1,4 % hmotnosti zrna a podobně jako u pšenice se zde nacházejí nenasycené mastné kyseliny – kyselina olejová, linolová a linolenová. Obsah minerálních látek se pohybuje okolo 1,8 %, významné je zastoupení draslíku, fosforu, vápníku, fluoru a hořčíku. Vitaminy tvoří kyselina nikotinová, pantotenová, niacin, pyridoxin, významný je obsah kyseliny listové [11]. Vláknina tvoří 17 % suché hmoty zrna. Vláknina je hlavně nerozpustná, ale ţito obsahuje také 3 - 4 % rozpustné vlákniny. Konzumace ţitného chleba a dalších ţitných produktů vede k správné funkci střeva. Celozrnný ţitný chléb a další celozrnné ţitné produkty zvyšují koncentraci butyrátu, který je důleţitý pro normální funkci střevních epiteliálních buněk a moţný protektivní faktor proti rakovině střev [22].


22

Obr. 3. Ţito (Secale cereale) [15]

Význam v potravinářství Ţitná mouka je základní sloţkou některých druhů chleba, perníků a perníkových produktů, je také vyuţívána na přípravu těstovin. Samoţitný chléb má oproti pšeničnému silnější kůrku, drobnější póry a pevnější střídku. Je hutnější a šťavnatější, s intenzivním aroma. Je sytý a vyznačuje se delší přirozenou trvanlivostí. Praţená semena jsou prodávána jako tzv. ţitovka nebo jsou základem tmavé kávoviny (Melty). Na trhu jsou k dostání také celá zrna a ţitné vločky [18].

2.6 Tritikale (Triticosecale) Druh tritikale - ţitovec - je uměle vytvořený mezidruhový kříţenec pšenice seté a ţita setého, kde původní mateřskou rostlinou je pšenice a otcovskou ţito. Rodové označení Triticosecale je sloţeninou latinského označení pšenice (Triticum) a ţita (Secale). Odrůdy mají geneticky fixovaný vysoký výnosový potenciál, jsou tolerantnější k horším pěstitelským podmínkám neţ pšenice. U nás jsou pěstovány ozimé odrůdy, existují i jarní formy [23]. Hlavní fenolickou kyselinou v obilovinách je kyselina ferulová, dosahuje aţ 90 % celkového obsahu polyfenolických sloučenin. Otruby tritikale poskytují bohatý zdroj ferulové kyseliny, proantokyanidinů a lignanů, které zajišťují vysokou antioxidační aktivitu [24].


23

V nedaleké budoucnosti se očekávají nové odrůdy triticale vhodné pro potravinářské vyuţití, např. k přípravě chleba a pečiva [21].

2.7 Ječmen (Hordeum L.) V současné době je ječmen čtvrtou nejrozšířenější obilninou na světě po rýţi, pšenici a kukuřici. V celosvětovém měřítku převládá ječmen pluchatý. Kulturní ječmen je jednoletá plodina, pěstovaná jako jarní nebo ozimá forma. Sacharidy představují hlavní zdroj energie a tvoří aţ 84 % hmotnosti ječného zrna. Obsah škrobu se průměrně uvádí 65 %. Celkový obsah dusíkatých látek v ječném zrně kolísá od 8,1 - 18 %. Obsah tuku v ječném zrně kolísá v závislosti na odrůdě a pěstitelských podmínkách od 2 do 7 %. Nejsledovanější skupinou vitaminů v zrně ječmene je vitamin E. Ječmen je dále zdrojem vitaminu B1, B6, kyseliny pantotenové, listové, biotinu. Zrno obsahuje minerální látky, např. fosfor, vápník, draslík, hořčík, ţelezo a selen [25]. Vyuţití v potravinářství Ječmen se pouţívá především na výrobu krup. Existují malé, střední, velké, dále krupky – lámanka a perličky. Kroupy jsou vhodné jako zavářky do polévek, příloha k masitým jídlům i jako samostatné pokrmy. Kroupy mohou být dále zpracovány na ječné vločky, které se vyuţívají při výrobě cereálních směsí. Ječné vločky mohou být podávány v podobě kaše (například s bramborami), dále jsou přidávány do pudinků, mleté do masových směsí. Zpracováním bezpluchého ječmene lze získat ječné otruby. Malé mnoţství ječné mouky a krupice se v našich podmínkách vyrábí z obroušeného zrna – tedy z krup. Mnohem výhodnější by bylo pouţití odrůd bezpluchých. Ty ztrácejí vnější vrstvu zrna jiţ při sklizni, takţe pro kuchyňskou úpravu ho není třeba loupat a tím redukovat obsah prospěšných látek. Celozrnná ječná mouka je vhodným doplňkem při výrobě chleba, sušenek. β-glukany ječmene jsou pouţitelné jako jedinečný zdroj rozpustné vlákniny. Přehled výrobků z ječmene doplňují sladové výtaţky, ze kterých lze praţením získat sladové kávoviny [25].


24

Obr. 4. Ječmen (Hordeum vulgare) [15]

2.8 Oves (Avena L.) Nejrozšířenějším druhem ovsa je Oves setý A. sativa L., který zaujímá 90 % světových osevních ploch [3]. Kulturní oves vznikl z divokých typů, hlavně z druhu Avena fatua L. Obsahuje trojnásobné mnoţství tuku neţ pšenice, ječmen a ţito, ale i více hrubé vlákniny v porovnání s jinými obilovinami. Ovesný protein má vysokou výţivovou hodnotu [21, 26]. Význam v potravinářství Potravinářské vyuţití s ohledem na výše uvedené vlastnosti ovsa postupně stoupá. Oves se stává dietní potravinou pro děti, mládeţ, sportovce, nemocné a seniory. Je prokázán vliv ovesné diety na sníţení výskytu nádorového onemocnění zaţívacího traktu, sníţení hladiny cholesterolu v krvi, redukci glukózy v krvi diabetiků, omezení cévních a srdečních chorob, zvýšení psychické stability organizmu a řady dalších léčivých a posilujících účinků [13]. Kromě různých druhů vloček (klasické, sněhové, instantní, praţené a ve varném sáčku) se připravuje celá škála různých müsli. Jsou připravovány téţ různé polévky, mixované cereální snídaně, extrudované a pufrované obilky. Z ovsa se téţ dělají proteinové izoláty, kroupy, krupice, mouky, plnidla do jogurtů, kulinářské oleje a kosmetické výrobky. Z ovesné mouky nelze připravit chléb a běţné pečivo. Nedovolují to vlastnosti lepku, ale vzhledem k vysokému obsahu antioxidantů je moţné ovesnou mouku či vločky přidávat do chleba


25

nebo připravovat různé pečivo s pšeničnou nebo špaldovou moukou, u kterého je vyšší trvanlivost a nutriční hodnota [18,26,27].

Obr. 5. Oves (Avena sativa) [15]

2.9 Rýţe (Oryza sativa L.) Rýţe je po pšenici druhou nejdůleţitější plodinou na světě. Celkově rýţe dodává asi 20 % kalorické spotřeby lidské populace. Zrna jsou spíše pluchatá s tuhými převáţně celulózovými obaly. Podstatná část rýţe je konzumována jako světlá obroušená a oleštěná zrna [13,28]. Podle vyhlášky Ministerstva zemědělství ČR č.333/1997 ve znění pozdějších úprav se u nás rozlišují následující druhy rýţe:  Podle tvaru zrna: -

dlouhozrnná, délka zrna průměrně 6 mm, poměr délky k šířce je větší neţ 3

-

střednězrnná, průměrná délka od 5,2 do 6 mm, poměr délky k šířce niţší neţ 3

-

zlatozrnná, průměrná délka menší neţ 5,2 mm, poměr délky k šířce méně neţ 2

 Podle omletí: -

rýţe neloupaná, s celistvou vrchní slupkou (surová)

-

rýţe pololoupaná (natural), zbavená vrchní slupky (pluchy)


-

26

rýţe loupaná, zbavená částí oplodí a osemení (pluchy i otruby) a z části i klíčků [29].

Význam v potravinářství Rýţe se vyuţívá převáţně pro výţivu lidí a to buď loupaná nebo neloupaná (Natural). Obrušováním a leštěním se získá hlazená, tzv. polírovaná rýţe, která se pouţívá k vaření. Tím se však zbaví periferních částí (aleuronová vrstva, embryo) bohatých na bílkoviny, vitaminy a minerální látky. Vyuţívá se také jako dietetická potravina, jednak proto, ţe má vysokou stravitelnost ţivin a také jako hypoalergenní potravina, protoţe neobsahuje bílkoviny typu gliadin, které vyvolávají alergii na lepek. Vyrábějí se z ní různé alkoholické nápoje (arak, saké). Nabobtnalá růţová zrna, nafouklá rychlým upraţením se prodávají jako oblíbené burisony [30,31]. Divoká indiánská rýţe (Ziziana aquatica L.) patří do jiného botanického rodu neţ rýţe setá, ale svým vzhledem, sloţením i pouţitím je jí podobná. Rýţe se nejprve fermentuje, aby získala charakteristickou ořechovou příchuť a snadněji se zbavila slupek. Pak se zahřívá, čímţ získá tmavě hnědou barvu. Výţivová hodnota je vyšší neţ u běţné rýţe. Často se podává promíchaná s bílou dlouhozrnnou rýţí. Rýţe Basmati se pouţívá v typických indických jídlech. Je to dlouhozrnná rýţe s velice výraznou vůní. Roste kromě Indie také v Pákistánu a Íránu, kde vţdy jeden rok "stárne", aby se rozvinula její plná vůně s oříškovým nádechem. Rýţe Arborio je kulatozrnná, perličkovitá rýţe. Vyznačuje se měkkými zrny, která při tepelné úpravě uvolňují škrob. Tato rýţe se pěstuje především v Itálii, kde se pouţívá k přípravě pověstných rizot. Rýţe Jasmínová je velice podobná rýţi basmati, ale má velice lepivou strukturu. Tato voňavá rýţe se pouţívá nejčastěji v čínské kuchyni a pěstuje se v Thajsku. Má ţlutohnědou barvu a ovesnou vůni. U nás se pouţívá k přípravě nákypů, pudinků, hodí se i k jemným masům. Bhútánská rudá rýţe je krátkozrnná rýţe pěstovaná ve vysoké nadmořské výšce v himalájském pohoří na území Bhútánu. Tato rýţe má příjemnou ořechovou vůni, jemnou texturu a červenohnědou barvu. Rýţe Carnaroli dobře vstřebává vodu a je tedy vhodná pro přípravu al-dente rizot [30,31,32].


27

Obr. 6. Rýţe setá (Oryza sativa L.) [15]

2.10 Kukuřice (Zea mays) Kukuřice je po rýţi a pšenici nejdůleţitější světová obilnina. Pěstuje se pro zrno, pro přímý konzum. Kukuřice je u nás nejvýznamnější jednoletou pícninou. Kukuřičné zrno má ze všech obilovin nejvyšší energetickou hodnotu. Má vysoký obsah sacharidů (70 %) s vysokým podílem škrobu. Kukuřice má v porovnání s ostatními obilovinami nízký obsah bílkovin [28,33]. Význam v potravinářství Z kukuřice se vyrábí kukuřičná mouka, krupice a škrob. Výhodou je krátká příprava a lehká stravitelnost. Kukuřičná strouhanka je ideální náhradou běţné strouhanky z pečiva při bezlepkové dietě. Oblíbená je i kukuřice cukrová, která se pouţívá jako zelenina, vařená nebo konzervovaná ve sladkokyselém nálevu, a to buď samotné obilky, nebo celé mladé palice. Z kukuřice pukancové se vyrábí pukance (pop corn). Z kukuřičného zrna se vyrábí škrob, invertní cukr, alkohol a z klíčků se získává kukuřičný olej. Olej lisovaný z kukuřičných klíčků se pouţívá k výrobě mýdel a stolních olejů [33].


28

Obr. 7. Kukuřice (Zea mays) [15]

2.11 Proso (Panicum miliaceum L.) Proso je vedle pšenice a ječmene nejstarší kulturní plodinou. Do rodu Panicum L. patří více neţ 500 druhů, z kterých proso seté je nejvýznamnější. Zrno je kulaté, vejčité nebo protáhlé, zcela obalené nesrostlou pluchou a pluškou. Barva obilky je bílá, světle ţlutá, šedá, červená, hnědočervená nebo hnědá [34,35]. Vyuţití v potravinářství K přípravě pokrmů se pouţívá loupané zrno (jáhly) nebo prosná krupice, šrot, pukance, prosná mouka a prosná kaše. Prosné jáhly jsou dobře stravitelné, výţivné a velmi chutné. Mají příznivý poměr ţivin. Svojí hodnotou se rovnají ovesným vločkám. Vhodné jsou pro pacienty s celiakií. Před přípravou se jáhly omyjí a několikrát spaří horkou vodou (spaření odstraní nahořklou chuť). Z jáhel je moţné připravit polévku, kaši, rizoto, pomazánku, náplň do zeleninových směsí apod. [34].


29

Obr. 8. Proso (Panicum miliaceum L.) [15]

2.12 Čirok (Sorghum) Čirok je pátou nejrozšířenější obilovinou. Spolu s kukuřicí patří k neproduktivnějším obilninám. Rod čirok má několik druhů a mnoho moţností vyuţití. Čirok je jednoletá bylina s bohatě rozvětveným hluboko kořenícím kořenovým systémem. Tvoří stébla vysoká aţ 3 m i více, která jsou bohatě olistěná a vytváří mnoho zelené hmoty. Květenstvím je lata. Zrno je buď úplně pluchaté, nebo částečně obnaţené, případně zcela nahé [36]. Vyuţití v potravinářství Zrno se mele na kroupy, na mouku, pouţívá se k přípravě chleba, různého pečiva a řady pokrmů se speciálními názvy v jednotlivých zemích. K těmto způsobům vyuţití se přednostně pouţívají odrůdy se světlými obilkami. Oblíbená je příprava kaší z různě vymleté mouky nebo krup v kombinaci s masem a zeleninou. Výhodné je pouţití čiroku v bezlepkové dietě [37,38].

Obr. 9. Čirok (Sorghum vulgare) [15]


3

30

PSEUDOCEREÁLIE

V dnešní době není pojem psudocereálie přesně definovaný. Jsou to rostliny z jiných čeledí neţ lipnicovité (Poaceae), které se ale přiřazují k této skupině díky stejnému hospodářskému vyuţití a podobnému chemickému sloţení. Pseudocereálie se vyskytují v několika čeledích dvouděloţných rostlin [39].

3.1 Nejrozšířenější pseudocereálie K nejvíce pouţívaným a zkoumaným pseudocereáliím patří pohanka, amarant a quinoa (merlík). Ze semen se získává mouka, která neobsahuje lepek, Tato vlastnost dělá pseudocereálie velmi uţitečnými pro dietu lidí postiţených celiakií, kteří jsou alergičtí na bílkovinu lepku α–gliadin. Pseudocereálie jsou perspektivním zdrojem výţivy, hlavně v oblastech s nedostatkem potravin, a to díky vysokému obsahu bílkovin. Významné je i sloţení tuku s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin [39]. 3.1.1 Amarant (Amaranrus L.) Amarant je jednoletá rostlina laskavce patřícího do čeledi Amaranthaceae (laskavcovité). Amarant má ve srovnání s cereáliemi vyšší výţivovou hodnotu, obsahuje více bílkovin, tuků, vitaminů, minerálních látek a vlákniny. Biologická hodnota bílkovin amarantu je vyšší neţ u běţných obilovin v důsledku vyššího obsahu esenciálních aminokyselin, zejména lyzinu. Obsah lyzinu je u amarantové mouky téměř trojnásobný neţ u mouky pšeničné. Důleţitou vlastností semen amarantu je, ţe neobsahuje lepek [40,43].

Obr. 10. Amarant (A. retroflexus) [15]


31

3.1.2 Pohanka (Fagopyrum esculentum Moench.) Pohanka setá patří k nejmladším plodinám v Evropě. Z hlediska nutriční hodnoty je zajímavá pro vyváţenou skladbu aminokyselin. Obsahuje celkem 18 různých aminokyselin. Obsah lyzinu je ve srovnání s ostatními obilovinami 3 – 4 násobně vyšší. Pohanka je cenným zdrojem dietních bílkovin pro osoby citlivé na lepek. Ze zdravotního hlediska je důleţitý vysoký obsah více nenasycených mastných kyselin. Konzumace pohanky můţe mít pro obsah vlákniny důleţitou úlohu v prevenci a léčení vysokého krevního tlaku a zvýšené hladiny cholesterolu. Dále je důleţitým zdrojem zinku, mědi, selenu, manganu. Produkty z pohanky obsahují aţ 25,5 % vlákniny. Z vitaminů jsou zastoupeny především B1, B2, niacin, E a C, velmi důleţitým vitaminem je cholin, který regeneruje jaterní buňky po poškození chorobami a alkoholem. Je přírodním zdrojem rutinu, který je důleţitý pro cévní pruţnost [39,41].

Obr. 11. Pohanka (Fag. Ascelentum) [15] 3.1.3 Quinoa (Chenopodium quinoa Willd.) Quinoa přímo oplývá různými pojmenováními, jako je Merlík čilský, růţe Inků, rýţová lebeda, čínská rýţe, peruánská rýţe, peruánský špenát. Zrno má vysokou nutriční hodnotu. Vysoké je také zastoupení esenciálních aminokyselin, čímţ se quinoa podobá sóji. Oproti běţným obilovinám má vyšší obsah lyzinu, metioninu, cysteinu a treoninu. Neobsahuje lepek. Quinou je moţno povaţovat i za dobrý zdroj vitaminů - tiaminu, riboflavinu, kyseli-


32

ny listové, β-karotenu, α-tokoferolu i vitaminu C. Nezanedbatelná je i přítomnost minerálních látek fosforu, vápníku, hořčíku, ţeleza, zinku, draslíku, mědi, manganu a síry. Tuk obsaţený v merlíku má vysoký podíl nenasycených mastných kyselin, zejména kyseliny linoleové [8,42].

Obr. 12. Quinoa (Chenopodiaceae) [15]


4

33

MEZINÁRODNÍ TRH S OBILOVINAMI

Trh – je oblastí ekonomické reality, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými subjekty prostřednictvím směny zboţí a sluţeb. Konkrétní trh jako vymezený prostor představuje nejbliţší okolí firmy, na kterém se pohybuje společně s ostatními subjekty (účastníky) trhu, která danou firmu v její činnosti omezují nebo naopak jí pomáhají [44]. Podle údajů USDA (United States Department of Agriculture, taxonomická klasifikace půdy Ministerstva zemědělství USA) z listopadu 2008 činila světová produkce pšenice v uplynulém marketingovém roce 2007-2008 celkem zhruba 610,50 mil.tun, světová produkce rýţe 430,96 mil.tun a světová produkce ostatních obilovin mimo pšenici a rýţi 1077,92 mil.tun. Dohromady tak globální produkce obilovin dosahovala 2,119 mld.tun. Podle údajů uvedeného zdroje lze uvést celosvětovou spotřebu obilovin včetně rýţe za marketingový rok 2005-2006 ve výši 2,023 mld.tun, za marketingový rok 2006-2007 ve výši 2,053 mld.tun a za rok 2007-08 zhruba 2,108 mld.tun. Globální trh obilovin v současném marketingovém roce 2008-2009 zaznamenal rekordní narůst celkové produkce obilovin. Podle listopadových odhadů USDA by globální produkce obilovin celkem měla činit 2,208 mld.tun. Kromě vyšší nabídky obilovin na světový trh v tomto roce působila zejména krize na globálních finančních trzích, posíleni amerického dolaru, pokles cen energií a cen námořní dopravy. Všechny tyto vlivy se odrazily ve výrazném poklesu cen obilovin. IGC (International Grains Council, Mezinárodní rada pro zrniny) předpokládá, ţe nárůst v produkci bude absorbován vyšším vyuţitím na krmné účely, zejména u pšenice a ječmene a očekáván je i nárůst vyuţití na etanol. Celková spotřeba obilovin je odhadována na 2,183 mld.tun, coţ představuje meziroční narůst o 3,5 %. Světové zásoby obilovin na konci marketingového roku by se měly zvýšit na 376,77 mil.tun, coţ je o 24,86 mil.tun více neţ v roce 2007-2008. Další cenový vývoj závisí především na odhadu produkce v roce 2009. Dle strategie Grains je odhadována produkce pro EU ve výši 292 mil.tun (proti 310 mil.tun v roce 2008), z toho pšenice 132,8 mil.tun, pšenice tvrdé 8,8 mil tun, ječmene 63,3 mil.tun a kukuřice 57,5 mil.tun. Je to prakticky na úrovni spotřeby. Bilance příštího marketingového roku bude tedy vyrovnaná. EU prakticky od sklizně 2008 velmi intenzivně vyváţí do třetích zemí. Bilanční přebytek pro marketingový rok 2008-2009 bude v nejbliţší době vyrovnán, a tak cena poroste na běţnou úroveň. Naší vnitřní cenu pšenice ovlivní kurz koruny vůči EUR. Ceny pšenice se v únoru jednoznačně přehouply přes hranici 3000 Kč.t-1 a předpokladem je další růst. Také ceny mouky jsou nyní na svém minimu a je třeba, aby i nadále kopírovaly ceny obilovin [45,47].


34

Tab. 3. Odhady světové produkce a obchodu pšenice (mil.t) [46] 2006/2007 Svět Z toho USA EU 27 Východoevropské země SNS bez baltických států

2007/2008

2008/2009

sklizeň spotřeba

sklizeň

Spotřeba

596,20 49,32 124,87 4,33 84,98

610,50 56,25 119,43 4,38 92,69

618,21 29,00 117,74 5,52 75,56

616,83 31,04 125,50 5,45 72,53

sklizeň spotřeba 682,37 68,03 150,60 4,56 114,74

656,51 35,44 131,50 5,64 83,33

Tab. 4. Produkce a vývoz pšenice ve vybraných zemích světa [46] UKAZATEL Produkce (mil.t) Vývoz (mil.t) ZEMĚ 2006/2007 2007/2008 2008/2009 2006/2007 2007/2008 2008/2009 Rusko Ukrajina Čína Indie Země EU27 Kanada USA Austrálie Argentina

44,90 14,00 108,47 69,35 124,87 25,27 49,32 10,82 15,20

49,40 13,90 109,30 75,81 119,43 20,05 56,25 13,04 16,30

63,00 25,50 113,00 78,40 150,60 27,30 68,03 20,00 11,00

10,79 3,37 2,78 0,20 13,87 19,43 24,73 8,73 10,50

12,22 1,24 2,84 0,05 12,23 16,12 34,40 7,47 10,50

14,00 9,00 2,00 0,05 19,00 18,50 27,22 13,50 5,80

Tab. 5. Produkce, obchod a spotřeba vybraných ostatních obilovin [47]

Kukuřice Ječmen Čirok Oves Ţito

Světová produkce (mil.t)

Světový obchod (mil.t)

Světová spotřeba (mil.t)

2007/2008

2008/2009

2007/2008

2008/2009

2007/2008

2008/2009

791,96 133,22 63,24 25,59 14,28

781,36 153,28 63,1 26,42 17,16

95,88 18,27 8,79 2,74 0,53

81,57 19,29 4,75 2,25 0,6

775,45 136,08 63,28 25,02 14,59

795,8 144,33 62,14 25,49 15,53

4.1 Evropská unie V roce 2007 bylo v EU z celkové plochy 56,79 mil.ha sklizeno celkem 256 mil.tun. Sklizeň byla ovlivněna nepříznivými povětrnostními podmínkami, v jejichţ důsledku došlo ke sníţení výnosů a produkce zejména pokud jde o pšenici a kukuřici. Celková produkce byla niţší neţ celková spotřeba (270 mil.tun), v důsledku čehoţ v EU došlo ke sníţení zásob na konci marketingového roku na 47,5 mil.tun. EU v minulém marketingovém roce čelila rostoucím cenám a nízké úrovni zásob, a proto EK přistoupila k nutným nástrojům regula-


35

ce trhu, a to především v podobě dočasného pozastaveni celních sazeb pro dovoz obilovin do EU a zrušení povinnosti uvedení půdy do klidu set-a-side [47]. Pod vlivem celkově příznivé sklizně v EU i ve světě a jiných faktorů dochází v současném marketingovém roce 2008-2009 na trhu EU k výrazným změnám oproti předchozímu roku. Odhad celkové produkce obilovin v zemích EU 27 pro aktuální marketingový rok 20082009 podle předpovědi EK ze 4. 12. 2008 činí 310,3 mil.tun, coţ by znamenalo druhou nejvyšší sklizeň po rekordní sklizni z roku 2004-2005. Z celkového odhadu by mělo být 140 mil.tun pšenice seté, 64,9 mil.tun ječmene, 9,5 mil.tun pšenice tvrdé, 62 mil.tun kukuřice, 9 mil.tun ţita, 0,5 mil.tun čiroku, 8,9 mil.tun ovsa, 10,7 mil.tun tritikale a 4,8 mil.tun ostatních obilovin. Tyto odhady budou nadále průběţně aktualizovány v rámci jednání řídících výborů pro společnou organizaci trhů [47]. Tab. 6. Produkce obilovin v zemích EU za marketingové roky 2006/2007- 2008/2009 [47] Obilovina Pšenice setá Ječmen Kukuřice Pšenice tvrdá Ţito Ostatní obil. Obil. celkem

Výměra (mil.ha)

Prům. výnosy (t.ha-1)

Produkce (mil.t)

2006/2007

2007/2008

2008/2009

2006/2007

2007/2008

2008/2009

2006/2007

2007/2008

2008/2009

21,7 13,8 8,4 2,7 2,3 7,4 56,3

21,9 13,7 8,0 2,6 2,6 7,5 56,3

23,1 14,5 8,7 3,0 2,7 7,4 59,6

5,4 4,1 6,2 3,0 2,8 2,9 4,6

5,1 4,2 6,0 2,8 2,9 3,2 4,6

6,1 4,5 7,0 3,2 3,3 3,3 5,2

117,2 55,9 52,4 8,0 6,5 21,4 261,4

111,8 57,5 47,8 7,4 7,6 24,0 256,2

140,1 65,8 61 9,6 9,2 24,7 310,4

4.2 Trh s obilovinami v České Republice Sklizňová plocha obilovin (včetně kukuřice na zrno a ostatních obilovin) se meziročně sníţila o 16,9 tis.ha, tj. o 1,1 % na 1 541,7 tis.ha. Celková sklizeň ve výši 7 832,0 tis.tun byla proti roku 2008 niţší o 537,5 tis.tun, tj. o 6,4 %. Nad úrovní roku 2008 byla sklizeň ovsa, a to 166,0 tis.tun, coţ je o 10,1 tis.tuny více (o 6,5 %) a také sklizeň kukuřice na zrno, a to 889,6 tis.tun, coţ je o 31,2 tis.tuny více (o 3,6 %). Pšenice bylo sklizeno 4 358,1 tis.tuny tj. o 273,4 tis.tuny méně (o 5,9 %) neţ v roce minulém. U ječmene byla sklizeň 2 003,0 tis.tun, tj. o 240,8 tis.tun méně (o 10,7 %), ţita bylo sklizeno 178,1 tis.tuny, tj. o 31,7 tis.tun méně (o 15,1 %) [45].


36

Tab. 7. Sklizeň zemědělských plodin v roce 2009 v ČR [45] Plodina Zrniny úhrnem Obiloviny celkem základní obiloviny celkem pšenice celkem pšenice ozimá pšenice jarní ţito ozimé a jarní ječmen celkem ječmen ozimý ječmen jarní Oves Triticale kukuřice na zrno ostatní obiloviny z toho: směsky

Plocha (ha)

Výnos (t.ha-1)

Sklizeň (t)

1 570 682 1 541 679 1 427 543 831 300 793 472 37 827 38 453 454 820 134 613 320 207 50 021 52 950 105 268 8 868 2 532

5,03 5,08 4,85 5,24 5,33 3,41 4,63 4,40 4,82 4,23 3,32 4,21 8,45 1,64 1,29

7 894 071 7 831 998 6 927 878 4 358 073 4 229 261 128 812 178 070 2 003 032 648 753 1 354 278 165 993 222 711 889 574 14 547 3 275

Obiloviny sklizené na zrno jsou uvedené v čistém stavu, nikoliv ve směsích; kukuřice sklizená děleným způsobem je zahrnuta ve sklizni kukuřice na zeleno a na siláţ (pícniny na orné půdě). Směsi obilovin, včetně směsi ovsa s ječmenem, proso, pohanka, čirok, případně další druhy sklizené na zrno, jsou zahrnuty v poloţce ostatní obiloviny [45]. Tab. 8. Sklizeň zemědělských plodin v roce 2009 ve Zlínském kraji [48] Odrůda Pšenice ozimá Pšenice jarní Ječmen ozimý Ječmen jarní Ţito Oves Tritikale Kukuřice na zrno

Plocha (ha)

Výnos v t.ha-1

31,63 1,51 3,20 10,98 412,00 1,50 616,00 7,99

5,52 3,53 4,96 4,64 4,43 3,27 3,93 8,63

Sklizeň (t) 174,73 5,35 15,90 50,96 1,82 4,90 2,42 69,04


5

37

VÝVOZ A DOVOZ, NÁKUP OBILOVIN

Vývoz (export) – vyjadřuje hodnotu odeslaného zboţí do zahraničí, které přestoupilo státní hranice za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v zahraničí. Celkový vývoz se tak skládá z odeslání do států EU a vývozu do třetích zemí [49]. Dovoz (import) – vyjadřuje hodnotu zboţí přijatého ze zahraničí, které přestoupilo státní hranice za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v tuzemsku. Celkový dovoz se tak skládá z přijetí ze států EU a dovozu ze třetích zemí [49]. Nákup - je jednou z nejdůleţitějších podnikových funkcí. Jako nákup chápeme všechny procesy, které vedou k získání vstupů do podniku. Základní funkcí nákupu je zabezpečování materiálových zdrojů (suroviny, materiál, výrobky) a sluţeb, které vstupují do procesů v podniku v poţadovaném mnoţství, sortimentu, kvalitě, času a místě. Nákup má tedy za úkol zabezpečit bezproblémový chod výrobních i nevýrobních procesů podniků [50].

5.1 Dovoz V průběhu marketingového roku 2007-2008 se celkem dovezlo ze zahraničí 179,7 tis.tun obilovin, coţ představuje oproti skutečnosti předchozího roku výrazné sníţení o 204,6 tis. tun. Z dlouhodobého pohledu je to však poměrně velmi vysoký objem dovezených obilovin, neboť obvyklý průměr dovozu se pohyboval v rozmezí 60 – 100 tis.tun. Obdobný objem jako v marketingovém roce 2007-2008 byl dovezen v roce 2001-2002, kdy bylo do ČR dovezeno 170,3 tis.tun obilovin. Převáţná část dovozu marketingového ročníku 2007-2008 byla realizována prostřednictvím dovozu kvalitních partií sladovnického ječmene a velmi kvalitních partií potravinářské pšenice. Podstatná část dovozu se, uskutečnila v rámci vnitro-unijního obchodu, kdy se dovezlo do České republiky 177,6 tis.tun obilovin a dovoz z třetích zemí činil pouze 2,1 tis.tun [51]. Očekávaná úroveň dovozu v marketingovém roce 2008-2009 ve srovnání s předchozím marketingovým rokem 2007-2008 předpokládá, ţe dojde k dalšímu, podstatnému sníţení (86,0 tis.tun) vzhledem k vysoké produkci obilovin v ČR a výborné kvalitě všech obilovin [51].

5.2 Vývoz Původní, poměrně vysoké předpoklady celkového vývozu v marketingovém roce 20072008 nebyly sice stoprocentně potvrzeny, ale přesto bylo znovu docíleno velmi vysoké


38

úrovně celkového vývozu ve výši 1 343,2 tis.tun. Vývoz byl uskutečňován především z volného trhu. Předpokládané mnoţství obilovin, které bude k dispozici na vývoz v marketingovém roce 2008-2009 dosahuje úrovně 1 857 tis.tun. Z tohoto mnoţství představuje 1 250,0 tis.tun (tj. 67,3 %) pšenice, 365,0 tis.tun (tj. 19,7 %) ječmene a 171,0 tis.tun kukuřice (tj. 9,2 %). Vývozní mnoţství předpokládá uskutečnění vývozu především z volného trhu, kde se bude i nadále reagovat na změněné dovozní a vývozní podmínky vzhledem k začlenění České republiky do evropských struktur. Očekávaný vývoz v rámci EU by měl být 1 828,0 tis.tun (tj. 98,4 %) a vývoz do třetích zemí ve výši 29,0 tis.tun (tj. 1,6 %) [51].

5.3 Celková nabídka Předpokládaná celková nabídka 9 720,0 tis.tun pro marketingový rok 2008-2009 je o 1 467,1 tis.tun (tj. 17,8 %) vyšší neţ v předchozím marketingovém roce. Z uvedeného navýšení je zcela patrné, ţe dojde k navýšení úrovně zásob při současném zvýšení úrovně vývozních dispozic [45].

5.4 Domácí spotřeba V marketingovém roce 2008-2009 je očekávaná celková domácí spotřeba 6 271,0 tis.tun ve srovnání se skutečností marketingového roku 2007-2008 vyšší o 571,5 tis.tun (10,0 %). Rozdíl je tvořen výrazným navýšením ve vyuţití obilovin na technické uţití [51].

5.5 Cena obilovin na zahraničním a českém trhu Ceny pšenice začaly koncem ledna 2009 definitivně stoupat v EU i na světových trzích. V Argentině je sucho, v Austrálii byly silné deště, v EU a černomořské oblasti hrozí dopady mrazů. Přebytky pšenice ve světové bilanci se odhadují na 29 mil.tun, u kukuřice na 8 mil.tun [46]. Ceny pšenice na vnitřním trhu EU stabilně stoupají a jsou srovnatelné s cenami v USA. Rostou i ceny kukuřice, ale v některých zemích zůstávají stále pod intervenční cenou. Ve Francii je cena potravinářské pšenice jiţ na 165 Eur.t-1. Pouze v Bulharsku zůstávají ceny pšenice pod intervenční cenou. EU intenzivně vyváţí pšenici, podíl na vývozu mají tyto země: Francie 45 %, Německo 20 %, Rumunsko 10 %, Bulharsko 9 %. V intervenčních zásobách EU se k 25.1.2009 nabízí 44 tis.tun obilovin, z toho 31 tun pšenice, 26 tis.tun ječmene a 18 tis.tun kukuřice. Je evidováno 688 tis.tun, z toho 47 tis.tun


39

pšenice (z toho 21 tis.tun z ČR), 113 tis.tun ječmene (z toho 20 tis.tun z ČR), 528 tis.tun kukuřice (z toho 800 tun z ČR) [46]. Tab. 9. Vývoj cen EUR.t-1 2008-2009 na evropských burzách [46] Země Francie Belgie Německo Maďarsko Polsko Rakousko Česká Republika Slovensko Německo Polsko Česká republika

Pšenice setá – potravinářská 30.10.2008

4.12.2008

18.12.2008

8.1.2009

29.1.2009

145,54 145,00 158,00  134,22 181,50 134,69 150,90

129,15 136,00 134,00 125,23 126,90 167,50 130,20 135,00

127,65 127,00 128,00  124,22 160,00 122,80 139,70

148,58  148,00  113,74  103,70 130,00

150,08 143,00 155,00 124,33 107,83 167,50 110,70 

123,00 86,33 122,45

Ţito potravinářské 110,00 105,00 115,00 88,80 75,29  115,04 112,00 103,70

117,00 76,47 99,52

5.6 Ovlivnění trhu cen světovou finanční krizí Při projevech deflace působí na trh obecně nedostatek finančních zdrojů pro nakupování a pro investování všeho druhu. Proto deflace silně rozvrací ekonomiku. V přebytku vytváří ještě větší přebytek a působí na pád cen veškerého zboţí. Na druhé straně se zdá, ţe ceny obilovin jiţ dosáhly dna a začaly opět růst. Inflace pomůţe zachovat sociální smír a oţiví obchod a investice. Záleţí na reakci politiků a ekonomů, do jaké míry nechají deflační vývoj působit. Mají v rukách emisní politiku. Inflace můţe zachránit ohroţené podniky, které se potýkají s nedostatkem finančních zdrojů. Také nastartuje růst cen. U cen potravin vyvolá nutnost jejich regulace [46].

5.7 Co ovlivňuje cenu obilovin Kromě obecných vlivů, jako je hospodářský vývoj, inflace nebo síla měny, ovlivňuje cenu obilovin především počasí. To rozhoduje o výnosech, kvalitě zrna, termínu a náročnosti sklizně. Počasí hraje jednu z hlavních rolí, a to nejen u obilovin, ale také u dalších plodin. Proto je pro investora velmi důleţité sledovat vývoj teplot, sráţek a stav sklizně v hlavních pěstitelských oblastech po celém světě.


40

Investoři také sledují průběţné odhady výnosu sklizně a procento sklizené úrody k určitému datu ve srovnání s minulostí. Zralé zrno je velmi náchylné k nemocem a v případě špatného počasí je zkáza rychlá. Dalším indikátorem budoucího cenového vývoje jsou exportní ceny a stavy zásob, které jsou počítány a zveřejňovány na týdenní bázi. Tyto indikátory mají poměrně vysokou vypovídací hodnotu a profesionálové se bez nich při dělání investičních rozhodnutí neobejdou [52]. V dlouhodobém horizontu bude záleţet na rozvoji alternativních paliv, vývoji světové populace a pokroku v genovém inţenýrství, jakým způsobem se bude cena obilovin vyvíjet. Výroba biopaliv má rostoucí tendenci a plochy vhodné k osetí jsou omezené. Přestoţe v současnosti jsou obavy ohledně nedostatku obilovin z důvodu výroby biopaliv liché, v budoucnu se tyto dva světy budou čím dál tím více střetávat. Obiloviny také patří mezi nejčastěji geneticky upravované komodity na světě. Tyto úpravy zvyšují výnosy a kvalitu a mohou tak tlačit ceny obilovin směrem dolů. Pokud se v budoucnu naopak prokáţe jakákoliv zdravotní závadnost geneticky modifikovaných plodin, výsledek bude přesně opačný. Demografie je další z faktorů, které dlouhodobě tlačí ceny obilovin nahoru. Vzrůstající počet obyvatel světa klade čím dál vyšší nároky na farmáře zvyšovat výnosy a rozšiřovat pěstitelské plochy. Zdroje a moţnosti jsou ovšem omezené a názory na produkční moţnosti naší planety se liší [52].


6

41

CHARAKTERISTIKA DRUHŮ PRODEJEN

Prodejny se od sebe liší šířkou a hloubkou nabízeného sortimentu, rozsahem poskytovaných sluţeb, velikostí, formou prodeje. Kaţdá prodejní jednotka má jiných charakter. Liší se od sebe svým provozem, stavebně technickým řešením i funkcí při zásobování obyvatelstva.

6.1 Velkoobchod Firmy zabývající se velkoobchodní činností jsou charakteristické tím, ţe nakupují zboţí ve velkém za účelem dalšího prodeje v malém mnoţství. Jsou vţdy vlastníkem prodávaného zboţí a nesou veškerá rizika s tím spojená. Plní řadu funkcí, jejich výkon a rozsah závisí na jejich postavení v systému distribuce [53]. Typy velkoobchodů: Cash and Carry (zaplať a odvez) – neprovádí odvoz, kaţdý maloobchodník si jej zajišťuje sám svými prostředky. Navíc maloobchodník ani neúvěruje, jelikoţ se vyţadující přímé platby. Truck jobber (rozváţková sluţba) – má vlastní dopravu, nakupuje, dodává a prodává za hotové přímo ze svého dodávkového automobilu. Nemá ani sklady. Uplatnění nalezneme hlavně na venkově, kde špatně funguje distribuce. Rack jobber (velkoobchod s regálovou sluţbou) – přestavuje umístění svých vlastních regálů do prodejen. VO inkasuje pouze za prodané výrobky, a to co je neprodané zůstává v jeho majetku. Pro maloobchod je to bezriziková forma. Drop shippers (zajišťovatelé zásilek) – zabezpečující zásilky s objemným zboţím jako je uhlí, dřevo, stavební materiál. Nemají sklady. Mail-order wholesaler (zásilkový velkoobchod) – pracuje na základě katalogů, které rozesílá maloobchodníkům. Specializuje se především na drobný sortiment a nemá vlastní dopravu [53].

6.2 Maloobchod Pod maloobchodem si lze představit veškeré činnosti související s prodejem výrobků s poskytováním sluţeb konečnému spotřebiteli. Maloobchod je oblastí, která se neustále přizpůsobuje měnícím se potřebám a přání zákazníků [53].


42

Typy maloobchodů: Specializované prodejny – obchodní činnost těchto prodejen je zúţena na určitou sortimentní skupinu zboţí. Ceny zboţí jsou vyšší, protoţe spotřebitelské poptávky jsou niţší a nízko-obrátkové zboţí musí hradit náklady na prodej zboţí. Úzce specializované prodejny – představují nejvyšší stupeň specializace sortimentu zboţí. Charakteristickým znakem je omezení sortimentu zboţí na podskupinu zboţí v rámci jedné třídy zboţí. Ceny bývají vyšší, prodej je doprovázen specializovanými sluţbami. Smíšené prodejny – prodávají potravinářské i nepotravinářské zboţí. Jsou umisťovány zejména na venkově a v okrajových částech měst. Nedostatkem je malý výběr, avšak rozsah zboţí je velmi široký. Většinou se jedná o potravinářské prodejny se samoobsluhou. Prodejny se zboţím denní potřeby – menší prodejny s potravinami a omezeným sortimentem drogistického zboţí. Tyto prodejny mají většinou o něco málo vyšší cenu neţ supermarkety, ale jsou pro svůj okruh zákazníků blíţe a rychleji po ruce. Supermarkety – jsou velké samoobsluţné prodejny se zboţím denní potřeby. Jsou zaloţeny na průměrných marţích a obrovské obratu, díky kterému dostávají nejvýhodnější mnoţstevní rabaty. Proto mají nízké ceny a lidé sem přijíţdějí na velké nákupy. Plně nebo převáţně vyuţívající formu samoobsluhy, s velikostí prodejní plochy nad 400 m2. Horní hranice prodejní plochy se pohybuje v rozmezí od 800 do 1 500 m2. Hypermarkety – velké prodejní jednotky se samoobsluhou. Základem tohoto typu prodejny je vţdy plný sortiment potravinářského zboţí a velký rozsah zboţí nepotravinářského. Na rozdíl od supermarketů mají větší prodejní plochu od 3 000 do 15 000 m2. Základem úspěchu jsou nízké prodejní ceny, v porovnání s klasickými obchodními domy o 30 aţ 40 % [53,54]. Obchodní domy – razí strategii širokého sortimentu zboţí neboli nákup pod jednou střechou. Inovace, kterou prochází i řada našich klasických obchodních domů, je tzv. shop-inshop systém, jehoţ podstata tkví v rozdělení prodejních ploch nebo jejich částí na malé, relativně samostatné prostory, které jsou nabídnuty k pronájmu samostatným subjektům, které prodávající dohodnutý sortiment zboţí. Počet nabízených druhů dosahuje aţ 200 000 poloţek. Prodejní plocha se pohybuje v průměru od 10 000 do 20 000 m2. Diskontní prodejny – jsou sortimentně specializované a nabízejí pouze nejběţnější a nejprodávanější zboţí za nejniţší ceny. Tyto prodejny pracují s minimální marţí, jsou schop-


43

ny nabídnout stejné ceny jako přímí výrobci, protoţe vzhledem k obrovskému mnoţství prodeje získávají mnoţstevní slevy. V těchto prodejnách najdeme jen nejnutnější vybavení, často je prodej přímo z palet. Nevedou plný sortiment, nabídka je omezena na 600 – 800 poloţek. Doporučená obchodní plocha těchto obchodních jednotek je 200 – 600 m2 [53,54].

6.3 Ambulantní prodejny Provozní jednotky s pohyblivým stanovištěm. Za ambulantní prodej je všeobecně povaţován stánkový prodej, prodej pojízdných prodejen.

6.4 Objednávkové provozní prodejny Zásilkové firmy – jde o prodej zboţí na objednávku neboli také zásilkový obchod. U této formy si zákazník zboţí nevybírá v prodejně, ale obvykle mimo ni podle katalogu, ceníku, inzerátu [55]. Internetový obchod (e-shop) – elektronický obchod je speciální webová aplikace slouţící ke zprostředkování obchodních transakcí na internetu [55].

6.5 Faktory ovlivňující nákup Cena - při výběru dodavatele, je důleţité zvolit takovou variantu, která poskytne nejvyšší hodnotu nakupovaného zboţí za co nejniţší nákupní cenu. Mnoţství - při volbě nakupovaného mnoţství sleduje podnik dosaţení úspor pomocí nabízených slev. Optimální nakupované mnoţství nesouvisí pouze s poskytovanými mnoţstevními slevami, ale odvíjí se od mnoha dalších aspektů jako je zásoba na skladě, náklady na skladování, mnoţství materiálu potřebného do výroby, moţnost znehodnocení nakupovaného zboţí aj.


44

Faktory ovlivňující nákupní rozhodnutí Nákupní proces

Cena

Mnoţství

Jakost

Podmínky

Čas

Dodavatel

Obr. 13. Faktory ovlivňující nákupní rozhodnutí [50] Jakost - při nákupu je cílem podniku nakoupit kvalitní komponenty za co nejniţší cenu. Jakost souvisí se zamýšleným účelem, kterým bude dané zboţí pouţito. Podmínky dodávky - podmínky dodávky jsou u kaţdé dodávky specifické a měly by být jasně formulovány v objednávce popř. smlouvě. Čas - při rozhodování, kdy podnik nakoupí zboţí nebo sluţby, je třeba vycházet z dodací lhůty, tedy s časem, který uplyne od objednání do dodání poţadovaného zboţí nebo sluţeb. Při volbě času nákupu je dále třeba vyhnout se problému nadměrných nebo nedostatečných zásob. Dodavatel - výběr nejvhodnějšího dodavatele je jedním z nejdůleţitějších faktorů ovlivňujících nákup. Výběr dodavatele musí být tedy velmi pečlivý [57,58,59].


II. PRAKTICKÁ ČÁST

45


7

46

CÍL PRÁCE

S nezadrţitelným vývojem naší společnosti se mimo jiné mění i stravovací návyky současné konzumní společnosti, která se stále více zaměřuje na racionální výţivu, ke které bezesporu patří i konzumace cereálií. Proto by měli producenti a výrobci obilovin ve svém vlastním obchodním zájmu zapracovat na vylepšení a upevnění pozice spotřeby cereálních výrobků v ţebříčku preference jednotlivých potravin. Cílem teoretické části diplomové práce je charakteristika obilovin, přehled obilovin pěstovaných a vyuţívaných pro potravinářské pouţití, chemické sloţení zrna, popis jednotlivých plodin. Trh s obilovinami, dovoz vývoz a v poslední části rozdělení jednotlivých prodejen. Cílem praktické části bylo provést průzkum trhu ve Zlínském kraji zaměřený na čisté produkty obilovin. Zpracování a vyhodnocení dotazníkového průzkumu.


8

47

METODIKA VÝZKUMU A DOTAZNÍKU

Průzkum trhu byl prováděn ve Zlínském kraji nejen v supermarketech či hypermarketech, ale taktéţ v maloobchodních sítích. Průzkum byl proveden osobní návštěvou. Při průzkumu bylo zjišťováno, kde byly výrobky umístěny, jak byly regály rozděleny a označeny. Dále se sledovalo, v jakých obalech jsou výrobky baleny, kde se na balení vyskytuje datum minimální trvanlivosti, co je uvedeno na obalech výrobků. Také bylo pozorováno, zda prodejny neprodávají výrobky v poškozeném obalu, nebo s pošlým datem trvanlivosti. Osobní návštěva proběhla v kaţdé prodejně třikrát. Časová doba průzkumu začala v prosinci 2009 do dubna 2010. Čas strávený na prodejně byl průměrně hodinu. Průzkum byl zaměřený na obiloviny. Otevírací doba v obchodních domech: Kaufland

Po - Ne

07:00 - 22:00 hod.

Albert

Po - Ne

08:00 - 20:00 hod.

Billa

Po - So

07:00 - 20:00 hod. - Kroměříţ, Holešov, Otrokovice, UH

Ne

08:00 - 20:00 hod. - Kroměříţ, Holešov, Otrokovice, UH

Po - So

07:00 - 21:00 hod.

Ne

08:00 - 21:00 hod

Po - SO

08:00 - 21:00 hod.

Ne

08:00 - 20:00 hod.

Interspar

Tesco Stores Po - Ne

06:00 - 24:00 hod. - Zlín

Po - Ne

06:00 - 22:00 hod. - Kroměříţ

DM drogerie Po - Pá

08:00 - 19:00 hod. - Kroměříţ

So

08:00 - 13:00 hod. - Kroměříţ

Po - Pá

08:00 - 19:00 hod. - Uherské Hradiště

So

08:00 - 14:00 hod. - Uherské Hradiště

Po - Ne

09:00 - 21:00 hod. - Zlín


U Zeleného stromu

Biovital Kroměříţ

Po - Pá

08:00 - 19:00 hod.

So

08:00 - 13:00 hod.

Po - Pá

07:30 - 17:00 hod.

So

09:00 - 11:00 hod.

48

8.1 NAVŠTÍVENÉ PRODEJNY 8.1.1 Zlín Kaufland Česká republika v.o.s., Tyršovo nábřeţí 5496, 760 01 Zlín SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o., Návěs 671, 760 01 Zlín - Prštné Tesco Stores ČR a.s., třída 3. května, 763 02 Zlín - Malenovice Billa spol. s r.o., nám. T. G. Masaryka 6, 760 01 Zlín Penny Market, s.r.o., Okruţní 5454, 760 01 Zlín Lidl Česká Republika, v.o.s. U zeleného stromu – biomarket, OD Prior, nám T.G. Masaryka 6, 760 01 Zlín U zeleného stromu – biomarket, Nám. Míru 65, 760 01 Zlín DM drogerie markt, s.r.o., Náměstí Míru 174 (OC Zlaté Jablko), 760 01 Zlín 8.1.2 Uherské Hradiště Kaufland Česká republika v.o.s., Sokolovská 1496, 686 01 Uherské Hradiště Billa spol. s.r.o., Velehradská třída, 686 01 Uherské Hradiště Tesco Stores ČR a.s., Tř. Maršála Malinovského 1304, 686 01 Uherské Hradiště SPAR Česká obchodní společnost, s.r.o., Východní 1352, 68603 Staré Město AHOLD Czech Republic, a.s., supermarket Albert, Velehradská 1206, 686 01 Uherské Hradiště Lidl Česká republika, v.o.s., Východní 2063, 686 03 Staré DM drogerie markt, s.r.o., Masarykovo náměstí 156, 686 01 Uherské Hradiště


49

8.2 Kroměříţ Kaufland Česká republika v.o.s., Obvodová 3310, 767 01 Kroměříţ Billa spol. s.r.o., Talichova 4312, 767 01 Kroměříţ Lidl Česká republika v.o.s., Velehradská 451, 767 01 Kroměříţ SPAR Česká obchodná společnost, s.r.o., Albertova, 767 01 Kroměříţ Tesco Stores ČR a.s., Velehradská 3254, 767 01 Kroměříţ AHOLD Czech Republic, a.s. – hypermarket Albert, Kotojedská 545, 767 01 Kroměříţ DM drogerie markt, s.r.o., Vodní 53, 767 01 Kroměříţ Biovital, ul. Kpt. Jaroše 832, 767 01 Kroměříţ Zdravá výţiva, Ztracená 185, 767 01 Kroměříţ

8.3 Otrokovice AHOLD Czech Republic, a.s. - supermarket Albert, Trávníky 2, 765 02 Otrokovice Billa, spol. s.r.o., nám. 3. Května, 765 02 Otrokovice

8.4 Holešov AHOLD Czech Republic, a.s. - supermarket Albert, Tovární 511, 769 01 Holešov Billa, spol. s r.o., Masarykova 1612, 769 01 Holešov Penny Market, s.r.o., Palackého 494, 796 01 Holešov

8.5 Tvorba dotazníku Dotazník je jedním z nástrojů marketingového výzkumu, který slouţí pro sběr primárních údajů. Pomocí něj získáváme informace od respondentů. Aby byli respondenti motivováni k vyplnění, musejí být dotazníky zajímavé, objektivní, jednoznačné, snadno vyplnitelné a celkově nenáročné [60]. Postup vytvoření dotazníku je moţné rozdělit do několika kroků. V prvním kroku určíme na, co se budeme ptát. Odpověď na tuto otázku dostaneme z definice problému cíle výzkumu. Sestaví se seznam informací, které je třeba zajistit pro dosaţení cílů. Do dotazníku


50

pouţijeme jen důleţité a potřebné otázky. Poté určíme způsob dotazování (písemné, telefonické, osobní, elektronické) [61].

8.6 Dotazník Dotazník je formulář určený k pokud moţno přesnému a úplnému zaznamenávání zjišťovaných informací. Sestavování dotazníku je náročnou fází výzkumu. V dotazníku je nutno sestavit soubor otázek v takovém znění, aby odpovědi na ně podaly hodnotné údaje o zkoumané problematice. Otázky nelze opsat ze zadaného výzkumného úkolu. Je třeba je formulovat jasně a srozumitelně pro dotazovanou skupinu osob. Pro všechny dotazy platí, ţe se musí týkat takových skutečností, na které se respondent můţe pamatovat, které má proţité. Otázky v dotazníku musí být sestaveny ve správné logické a psychologické linii. Musí obsahovat otázky úvodní, kontaktní, vstupní, teprve potom se mohou zaměřit na konkrétní cíl. Psychologickému působení i moţnosti únavy se musí přizpůsobit i celková délka dotazníku [62].

8.7 Metodika práce 8.7.1 Metody výzkumu Pro sběr potřebných primárních informací bylo vybráno ze tří základních metod (pozorování, dotazování, experiment) zvolena byla metoda dotazování. Dotazníkové šetření proběhlo ve Zlínském kraji. Dotazováni byli vybíráni nahodilým způsobem, bez ohledu na věk nebo pohlaví, a byly dotazováni osobně. Osobní dotazování zajišťuje větší návratnost vyplněných dotazníků a přímou vazbu mezi dotazovým a tazatelem. Je však časově náročnější. 8.7.2 Metody analýzy Veškeré údaje zjištěné dotazováním byly zpracovávány pomocí počítačových programů Excel, Word. Získané údaje jsou uváděny především v procentech a pro lepší přehlednost jsou graficky znázorněny pomocí grafů a tabulek.

8.8 Realizace výzkumu Základní soubor tvořili muţi a ţeny. Dotazníkové šetření proběhlo ve Zlínském kraji, bylo dotázáno 210 respondentů. Respondenti byli vybráni nahodilým způsobem. Provedla se


51

pilotáţ dotazníku, jejímţ cílem bylo nalezení a odstranění nedostatků a nesrozumitelností v dotazníku. Pilotáţ byla provedena na 10 dotazových. Při pilotáţi nebyly zjištěny ţádné závaţné nedostatky. Dotazník obsahuje 10 otázek. Formulář dotazníku v příloze PII: Dotazník.


9

52

VÝSLEDKY A DISKUZE

9.1 Výsledky průzkumu trhu Průzkum byl zaměřen na čistě obilné produkty, nikoliv výrobky nějakým způsobem upravované. Největší sortiment těchto produktů nabízí specializovaná prodejna U Zeleného stromu ve Zlíně. Z obchodních řetězců má nejširší nabídku Kaufland, Albert, Interspar, které měli v podstatě hodně podobou nabídku. Následně se umístila Billa a Tesco. Mezi nejsnadněji dostupné produkty patřila rýţe, pohanka a jáhly. Dobrý sortiment pro zakoupení těchto produktů nabízela také DM drogerie. Ţádný sortiment zkoumaných produktů nebyl nalezen v supermarketech Penny market a Lidl, které slouţí především jako diskontní prodejny, kde se nachází spíše zboţí kaţdodenní potřeby s nízkými cenami. Zajímavostí je, ţe jiţ podle názvu ve specializované prodejně zdravé výţivy v Kroměříţi, nebyl ţádný sortiment. Obchodní a výrobní firmy, které poţadované produkty nabízejí: PRO BIO, obchodní spol. s r.o., Lipová 40, 788 32 Staré Město (www.probio.cz), tato firma nabízí produkty pod označením BIOLINIE a BIOHARMONIE Bionebio s.r.o., Na Lhotkách 103, 267 51 Bavoryně (www.bionebio.cz) Oseva Natura s.r.o., Na úvoze 4, 693 01 Huspopeče (www.osevanatura.cz) Pohankový mlýn Šmajstrla s.r.o., Kopaná 806, 744 01 Frenštát pod Radhoštěm (www. pohankovymlyn.cz) Biofarma Juré, Pod Jurým 63, 763 11 Luţkovice (www.biofarmajure.cz) Country Life s.r.o., Nenačovice 87, 266 01 Broun (www.countrylife.cz) Zdraví z přírody, nám. T.G. Masaryka 6, 760 01 Zlín (www.zdravizprirody.cz) Vega Provita s.r.o., Radniční 1242, 738 01 Frýdek-Místek (www.provita.cz) Jan Kučírek, Natural, Na Dolech 10, 586 01 Jihlava (www.naturaljihlava.cz) Danfood, Daniel Doleţal, Rychnov na Moravě 49 (www.makrobiotika.cz) Naše Bio, Modletice 67, 251 01 Říčany u Prahy (www.nasebio.cz) Alnatura Produktions und Handels GmbH, Darmstädter Straße 63, D-64404 Bickenbach (www.alnatura.de)


53

Podravka – Lagris a.s., Dolní Lhota 39, 763 23 Dolní Lhota u Luhačovic (www.lagris.cz) Nový Věk s.r.o., Gen. Svatoně 726, 566 01 Vysoké Mýto (www.novyvek.cz) Inter Areal s.r.o., Lnářská 872, 396 01 Humpolec (www.interareal.cz) Na českém trhu je mnoho výrobců a distributorů obilných produktů. Mezi nejrozšířenější patří firma PRO BIO, která je největším českým zpracovatelem a výrobcem biopotravin s vlastním mlýnem, laboratoří, balírnou a ekofarmou Agrisen. Se svojí řadou BIOLINIE a BIOHARMONIE, které je moţné zakoupit téměř ve všech obchodních řetězcích v prodejnách zdravé výţivy, tzv. bioprodejnách. Druhou nejrozšířenější firmou je Lagris, která od roku 1993 začíná dodávat balené výrobky do maloobchodní sítě a postupně rozšiřovat svůj sortiment. Postupně si získala stabilní postavení na trhu a je tak jednou s největších zpracovatelů potravin v České republice. Obilné produkty v prodejnách byly umístěny v regálech. Regály měli bílou barvu, vysoké byly 1,80 – 2,0 metrů a měly 7 polic v řadě. Výrobky v hypermarketech a supermarketech byly umístěny převáţně v úrovni oči volně přístupné. U Zeleného stromu byly výrobky umístněny v regálech dole. Převáţně jsem tyto výrobky našla mezi zdravou výţivou, bioprodukty, v hypermarketech a supermarketech Tesco, Kaufland, byly výrobky různě mezi produkty s luštěninami. Produkty byly většinou v transparentních obalech z polypropylenových materiálů, které zajišťovaly, ţe obsah byl dobře vidět. Ale nevýhodou bylo poškození těchto obalů, hlavně ve větších hypermarketech, zboţí pak bylo rozsypáno v regálu a nepůsobilo to příliš esteticky. Některé druhy rýţe byli i v papírových krabicích. Kaţdý výrobek je opatřen etiketou, která byla na obalu nalepena nebo natištěna. Na přední straně byl většinou název a logo firmy, na zadní straně pak informace o produktu, minimální trvanlivost, vyrobeno, prodávající, průměrná výţivová hodnota ve 100 g. U produktů Biolinie od firmy Probio, byl na obalu uveden vzorový recept. Z daného druhu výrobků bylo v regálech maximálně 5 kusů. Převáţně šlo o 500 g balení, ale záleţelo na firmě, která sortiment dodávala. Minimální trvanlivost u těchto produktů se pohybovala od šesti měsíců do jednoho roku. V prodejnách nebyly ţádné nabízené výrobky s prošlým datem trvanlivosti ani s výrobky viditelně poškozenými. V hypermarketech a supermarketech byla cena uvedena na štítku, vsunutá v regálové liště pod daným zboţím. V kamenných obchodech byly ceny většinou nalepeny etiketovačem přímo na produktu. V Tesku bylo zboţí vyskládáno pod cenovku, která nepatřila k danému produktu. V obchodních domech Kaufland, zboţí, které chybělo mělo u cenovky, ţe zboţí


54

není momentálně na skladě, aby nedošlo k volnému místu v regálu, bylo opět doplněno jiné zboţí. Jednotlivý sortiment daných obchodních sítí je uveden v tabulkách 10 – 17. Tab. 10. Nabízený sortiment obilovin U Zeleného stromu – Zlín Výrobce

PROBIO

Ekofarma Juré Natura Hustopeče Mlýn Šmajstrla

Bionebio

Country Life

Výrobek

Gramáţ výrobku (g)

Cena výrobku (Kč)

Dvouzrnka Kamut Grünkern Ječmen bezduchý Ţito ozimé Oves bezduchý Pšenice ozimá Špalda loupaná Ječné kroupy velké Špadlové kernotto Jáhly Bulgur Pohanka neloupaná Rýţe basmati bílá Rýţe kulatozrnná natural Rýţe dlouhozrnná natural Rýţe dlouhorznná bílá Rýţe basmati natural Rýţe sladká Rýţe pestrobarevná Pohanka lámanka Pohanka kroupa Pohanka loupaná tmavá Jáhly Pohanka lámanka Pohanka kroupa Jáhly Červená pšenice Rýţe kulatorznná loupaná Rýţe thaibonnet dlouh. nat. Kukuřice Quinoa Kamut zrno Quinoa Rýţe dlouh. pololoupaná Rýţe basmati hnědá

500 500 300 500 500 500 1000 1000 500 500 500 500 400 500 500 500 500 500 370 500 400 400 500 500 400 400 500 300 600 600 100 300 500 250 500 500

25,50 42,50 50,00 19,00 12,00 15,00 20,00 40,00 16,50 28,50 31,00 39,00 16,50 45,00 32,00 32,00 39,00 40,00 45,00 57,50 26,00 26,00 19,00 14,50 24,50 24,50 33,00 21,00 40,00 38,50 14,00 50,00 43,00 41,00 39,50 43,50


55

Rýţe kulatozrnná pololoupa500 35,50 ná Špalda pšenice 1000 29,50 Rýţe natural 1000 49,50 Zdraví z přírody Rýţe natural 500 27,00 Rýţe natur dlouhozrnná 500 24,00 Provita Rýţe parbolied 500 24,00 Rýţe jasmínová 500 40,00 Rýţe kulatozrnná 500 27,00 Natural Jihlava Rýţe basmati natural 400 41,00 Červená rýţe 100 15,00 Rýţe jasmínová celozrnná 1000 99,00 Rýţe calasparra narural ce1000 124,00 Danfood loz. Rýţe bílá 1000 84,00 Pozn.: Uvedená cena balení je průměrná cena za období listopad 2009 – duben 2010.

Tab. 11. Nabízený sortiment obilovin v Biovital Kroměříţ Výrobce

Výrobek


Cena výrobku (Kč)

Mlýn Šmajstrla

Pohanka lámanka

400

28,00

Pohanka kroupa

400

28,00

Bionebio

Rýţe pololoupaná kulatozrn. Pšenice ozimá zrno bio Pšenice špalda bio Oves bezpluchý bio Jáhly bio Quinoa bio Pohanka loupaná bio

500 1000 1000 500 500 250 500

41,00 27,00 47,00 18,00 33,00 43,00 36,00

Bulgur pšeničný bio

500

45,00

Pohanka světlá

500

26,00

Country Life

Natural Jihlava

Pozn.: Uvedené cena balení je průměrná cena za období listopad – duben 2010 Tab. 12. Nabízený sortiment obilovin v Kaufland Zlín, Uherské Hradiště a Kroměříţ Výrobce

Výrobek


Cena výrobku (Kč)

Country Life

Jáhly BIO

500

27,9

Pohanka loupaná lámanka

500

30,9

Pohanka loupaná kroupy

500

36,9

Rýţe pestrobarevná

500

61,9

Jáhly

500

20,9

Pohanka loupaná

500

24,9

Rýţe dlouhozrnná

1000

32,9

Pro Bio

Inter Areal LA Food


Lagris

56

Rýţe parboiled

500

23,5

Rýţe basmati

1000

63,9

Rýţe natural Rýţe parboiled

500 500

25,9 39,9

Rýţe basmati

500

39,9

Rýţe jasmínová

500

43,9

Rýţe tří barev

500

43,9

Rýţe sushi

500

39,9

Rýţe arborio

500

39,9

Rýţe indiánská

100

44,5

Pozn.: Uvedené cena balení je průměrná cena za období listopad – duben 2010 Tab. 13. Nabízený sortiment obilovin v hypermarketu a supermarketech Albert Zlín, Uherské Hradiště, Holešov, Otrokovice, Kroměříţ. Výrobce

Výrobek


Cena výrobku (Kč)

Pro Bio

Pohanka loupaná lámanka Pohanka loupaná kroupy Pohanka loupaná lámanka Pohanková krupice Bulgur pšeničný Rýţe pestrobarevná Rýţe dlouhorznná Rýţe basmati bílá Jáhly Jáhly Pohanka Rýţe natural Rýţe parboiled Rýţe kulatorznná Rýţe jasmínová Rýţe tří barev Rýţe sushi Rýţe dlouhozrnná

400 500 400 500 500 500 500 500 500 500 500 500 500 1000 500 500 500 1000

31,9 35,9 29,9 43,9 43,9 59,9 42,9 49,9 39,9 23,9 22,9 27,9 25,9 36,9 73,9 43,9 43,9 49,9

Kukuřice

100

15,9

Albert quality

Lagris

Bionebio

Pozn.: Uvedené cena balení je průměrná cena za období listopad – duben 2010


57

Tab. 14. nabízený sortiment obilovin v Bille Zlín, Uherské Hradiště, Holešov, Otrokovice, Kroměříţ Výrobce

Naše Bio

Pro Bio (Biolinie)

Lagris

Výrobek


Cena výrobku (Kč)

Jáhly

500

34,90

Pohanka kroupy

500

35,90

Pohanka lámanka

500

29,90

Rýţe basmati

500

46,90

Rýţe natural

500

36,90

Bezpluchý oves

500

19,90

Pšeničný bulgur

500

44,90

Pohanka Jáhly Rýţe kulatorznná

500 500 1000

22,90 22,90 42,90

Rýţe natural Rýţe parboiled s indiánskou

500

32,90

500

52,90

Rýţe dlouhozrnná

1000

46,90

Pozn.: Uvedené cena balení je průměrná cena za období listopad – duben 2010 Tab. 15. Nabízený sortiment obilovin v Tesco Zlín, Uherské Hradiště, Kroměříţ Výrobce

Výrobek


Cena výrobku (Kč)

La food

Rýţe parboiled Pohanka Jáhly Rýţe kulatorznná Rýţe natural Rýţe Arborio Rýţe parboiled Rýţe parboiled Rýţe dlouhozrnná

500 500 500 1000 500 500 1000 500 1000

23,90 35,90 23,90 39,90 25,90 39,90 39,90 23,90 46,90

Lagris

Pozn.: Uvedené cena balení je průměrná cena za období listopad – duben 2010 Tab. 16. Nabízený sortiment obilovin v DM drogerii Zlín, Uherské Hradiště, Kroměříţ Výrobce

Alnatura

Výrobek


Cena výrobku (Kč)

Špalda

500

69,90

Jáhly

500

34,90

Rýţe mléčná

500

34,90

Rýţe risoto

500

39,90

Rýţe dlouhozrná

500

44,90


Nový věk

58

Rýţe natural dlouhorznná

1000

54,90

Bulgur

500

44,90

Quinoa

500

59,50

Pohanka kroupa

325

24,90

Pozn.: Uvedené cena balení je průměrná cena za období listopad – duben 2010 Tab. 17. Nabízený sortiment obilovin v Interspar Zlín, Uherské Hradiště, Kroměříţ Výrobce

Výrobek


Cena výrobku (Kč)

La food

Rýţe parboiled

500

23,90

Pohanka

500

23,90

Jáhly

500

24,90

Rýţe natural

500

30,90

Rýţe arborio

500

40,90

Rýţe parboiled Rýţe basmati Rýţe sushi Rýţe tří barev

500 500 500 500

25,90 40,90 40,90 40,90

Rýţe jasmínová

500

40,90

Pohanka loupaná kroupy

500

36,90

Jáhly

500

39,90

Rýţe basmati bílá

500

61,90

Rýţe pestrobarevná

500

72,90

Lagris

Probio

Pozn.: Uvedené cena balení je průměrná cena za období listopad – duben 2010 Ceny jednotlivých produktů se značně lišily, hlavně záleţelo na firmě, která produkty na trh nabízela, a zdali se jednalo o bio či nebio-produkci. Cenový rozdíl mezi produkty bio a nebio kvality byl v průměru o 20 korun vyšší. Jáhly se daly zakoupit v bio kvalitě za 39,90 Kč, pokud byly nebio-kvality cena byla 20,90 Kč. Jáhly se nabízely ve stejné gramáţi o váze 500 g. Rozdíl mezi cenami, byl dosti znatelný. Nejlevnější jáhly nabízela firma Natura Hustopoče za cenu 14,90 Kč, tyto byly k dostání pouze u Zeleného stromu ve Zlíně. V supermarketech se daly nejlevnější jáhly koupit v Kauflandu od firmy Inter Real za cenu 20,90 Kč. Od firmy Lagris byly jáhly ve všech hypermarketech v cenové hranici 23,90 Kč. Nejvyšší cena byla v hypermarketech Albert a Interspar 39,90 Kč. Jednalo se o produkty od firmy Probio. Pohanka se lišila druhem zpracování na neloupanou, loupanou lámanku nebo kroupy. Balení bylo buď 400 g od firem Probio, Ekofarma Juré, Šmajstrla a 500 g Probio, Country Life, Inter Real, Lagris. Nejmenší gramáţ mělo balení od firmy Nový věk, a to 325 g. Nej-


59

levnější pohanka neloupaná byla k dostání U Zeleného stromu ve Zlíně, od firmy Probio 400 g za 16,50 Kč. Produkty firmy Probio byly v supermarketech Kaufland, Albert, Interspar ve stejné cenové relaci, cenami se lišily pouze nepatrně. Největší rozdíl byl u stejného druhu pohanky od firmy Lagris, kterou nabízeli Interspar, Albert a Billa v ceně 22,90 – 23,90 Kč, ale Tesco tento produkt nabízelo za cenu 35,90 Kč, coţ dělalo rozdíl 12 korun. Rýţe byla nejlepším dostupným sortimentem ve všech obchodních sítích. Prodávala se v baleních 500 – 1000 g. Opět nejlepší výběr a zastoupení firem nabízela prodejna U Zeleného stromu ve Zlíně. Firma Lagris měla zastoupení ve všech supermarketech. Rozdíl byl pouze mezi cenami nabízených produktů. Rýţe sushi, tří barev, basmati, jasmínová, arborio byly v supermarketu Kaufland za cenu 39,90 Kč. O korunu více se prodávala v Intersparu, a to za 40,90 Kč. Za nejvyšší cenu se prodávala jasmínová rýţe, a to za 73,90 Kč, coţ bylo o 34 Kč draţší neţ v nabízeném supermarketu Kaufland. Ceny se lišily také u výrobků firmy Probio. Interspar nabízel rýţe basmati bílá za 61,90 Kč, Albert tuto rýţi nabízel ve svých obalech za cenu 49,90 Kč a prodejna U Zeleného stromu ve Zlíně nabízela tuto rýţi za 45,00 Kč. Rýţe pestrobarevná byla v Intersparu za 72,90 Kč, v obalech firmy Albert za 59,90 Kč a U zeleného stromu se tato rýţe byla k sehnání za cenu 57,50 Kč, coţ činilo rozdíl na ceně 15 Kč. Rýţe parboiled a natural se pohybovala ve všech obchodech na stejné cenové hladině. U některých výrobků bylo na obalech označením BIO. Biopotraviny poznáme podle typické „BIO zebry― na obalu s nápisem „BIO – Produkt ekologického zemědělství―. Tuto značku propůjčuje Ministerstvo zemědělství ČR. Přímo v názvu potraviny můţe být také uvedeno „bio― nebo „eko― o ekologickém, organickém, biologickém nebo přírodním způsobu zemědělské výroby. Správně mohou být označeny pouze potraviny, na které kontrolní orgán vydal osvědčení a udělil jim značku BIO. Biopotraviny jsou vyrobené ze surovin a za podmínek, kterou jsou v souladu ekologického zemědělství. Hlavními zásadami ekologického zemědělství je hospodařit co nejšetrněji ve vztahu k přírodě a produkovat kvalitní potraviny s minimálním obsahem škodlivých látek.


60

9.1.1 Označování bioproduktu a biopotravin

Obr. 14. Grafický znak, kterým se označují bioprodukty a biopotraviny v ČR [63] Od 1. července 2010 bude logo povinně označovat všechny biopotraviny vyrobené a balené v Evropské unii. Vedle EU biologa budou moci být nadále pouţívána národní či soukromá loga.

Obr. 15. Nové BIO logo Evropské unie [63]

9.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření Při dotazníkovém šetření bylo dotázáno 210 respondentů, z toho 129 bylo ţen, tedy 61,4 % a 81 muţů, tedy 38,6 %. Největší počet dotázaných bylo ve věku 31 aţ 45 let, tedy 26 %. Dotázaných ve věku do 21 - 30 let bylo 18 %. Také mezi 46 a 60 lety bylo 18 %. Strukturu respondentů podle věku přehledně zachycuje následující graf 1.


61

Počet respondentů (%)

Graf 1. Věkové rozloţení respondentů Osob s ukončeným středoškolským vzděláním bylo dotázáno nejvíce, téměř 43 %. Osob s ukončeným vyšším odborným vzděláním bylo 18,1 %, vysokoškolským 13,3 %. Vzdělání respondentů ukazuje přehledně tabulka 18. Tab. 18. Vzdělání respondentů Vzdělání základní škola střední škola střední odborné učiliště vyšší odborná škola vysoká škola

Podíl v (%) 11,9 42,7 14,0 18,1 13,3

Zájem o zdravou výţivu projevilo při dotazování 70 % respondentů, z toho 80 (tj. 38,1 %) se o zdravou výţivu spíše zajímá a 66 (tj. 31,5 %) se zajímá. Pouhých 13 respondentů, (tedy 16 %) se o zdravou výţivu nezajímá vůbec. O zdravou výţivu se výrazně více zajímají ţeny neţ muţi, jak ukazuje tabulka 19. Tab. 19. Zájem o zdravou výţivu v závislosti na pohlaví Pohlaví Ţeny Muţi

Zájem o zdravou výţivu (%) Ne spíše ne spíše ano ano 38,50 61,50

45,10 54,90

60,80 39,20

79,10 20,90

Na otázku, zda se zajímají o zdravou výţivu, odpovědělo kladně nejvíce osob ve věku 31 – 45 let (tj. celkem 52,8 %) a ve věku 21 – 30 let (tj. celkem 51,5 %). Nejmenší zájem o


62

zdravou výţivu projevují osoby starší 60 let. Častější nezájem je také patrný u osob, kterým je méně neţ 20 let, jak ukazuje tabulka 20. Tab. 20. Zájem o zdravou výţivu v závislosti na věku Věk do 20 let 21 – 30 31 – 45 46 – 60 60 a více let

Zájem o zdravou výţivu (%) Ne spíše ne spíše ano ano 30,80 23,10 13,70 20,90 41,50

21,8 27,50 7,7 16,5 30,9

9,5 18,0 30,9 7,7 11,3

16,4 33,5 21,9 19,6 11,3

Obiloviny kupuje 127 (tj. 60 %) dotázaných. Z těchto 127 dotázaných kupují častěji obiloviny ţeny. 79 % uvedlo, ţe obiloviny nakupuje, u muţů podíl nakupujících činil 49 %. Ze sortimentních kategorií výrazně nejvíce dotázaní kupují rýţi natura 78,3 %. Rýţi basmati kupuje 63,1 % dotázaných, rýţi parboiled 46,9 %. Následují jáhly 26,8 %, pohanka 21,2 % a kukuřice 18,1 %. V menším zastoupení oves 9,1 %, pšenice 7,4 %, špalda 5,5 %, quinoa 2,4 % a ţito 1,2 %.

Graf 2. Nejčastěji konzumované obiloviny.

Hodnoty jsou uvedené v %.

Nejčastějšími místy nákupu biopotravin jsou pro dotázané, kteří obiloviny kupují, supermarkety a hypermarkety – zde nakupuje většinou 48,8 % respondentů. Následují pak odborné prodejny zdravé výţivy s 35,3 %. V prodejnách typu DM drogerie nakupuje 31,3 %


63

respondentů, v diskontních prodejnách 24,3 %. Oproti tomu přímo u výrobce nebo na trţnici nakupují dotázaní nejméně. V tabulce 21 je uvedeno v jakých maloobchodních jednotkách a jak často spotřebitelé nakupují. Tab. 21. Obchodní jednotky, ve kterých spotřebitelé nakupují obiloviny Supermarket vţdy kupuji spíše kupuji občas kupuji spíše nekupuji nikdy nekupuji Diskont vţdy kupuji spíše kupuji občas kupuji spíše nekupuji nikdy nekupuji Prodejny typu DM vţdy kupuji spíše kupuji občas kupuji spíše nekupuji nikdy nekupuji Odborná prodejna vţdy kupuji spíše kupuji občas kupuji spíše nekupuji nikdy nekupuji U výrobce / trţnice vţdy kupuji spíše kupuji občas kupuji spíše nekupuji nikdy nekupuji

Podíl (%) 25,5 23,3 9,0 10,2 12,3 Podíl (%) 14,7 9,6 17,3 7,1 35,7 Podíl (%) 14,2 17,0 19,3 10,6 28,0 Podíl (%) 19,9 15,4 17,1 13,7 26,0 Podíl (%) 4,7 7,9 10,2 6,7 57,9

Dotázaní si nejčastěji vybírají pro svůj nákup obilovin podle jejich dostupnosti. Tento důvod upřednostňuje 65 (tj. 51,2 %) dotázaných, kteří nakupují obiloviny. Druhým nejčastěj-


64

ším důvodem výběru je moţnost nakoupit i jiné potraviny neţ obiloviny. Moţnost vyuţívá 53 (tedy 41,7 %) dotázaných. Lepší kvalitu zvolilo 27,6 %. Pro širší sortiment biopotravin by se rozhodlo 25,2 % respondentů. Nejméně důleţitým důvodem pro výběr je kvalifikovaný personál. Tento důvod upřednostňuje jen 11,8 % dotázaných. Tab. 22. Důvody výběru obchodní jednotky Výběr prodejce

Podíl (%)

niţší cena lepší kvalita moţnost nákupu ostatních potravin širší sortiment Čerstvost místní dostupnost kvalifikovaný personál

20,5 27,6 41,7 25,2 17,3 51,2 11,8

Jak často respondenti kupují obiloviny zobrazuje tabulka 23. Alespoň jednou týdně nakupuje obiloviny 42 % respondentů. Z toho 15,8 % uvedlo čestnost nákupu 2x týdně a 35,9 % nakupuje obiloviny 1x měsíčně. Denně nakupuje obiloviny 2,3 % obyvatel a nekupujících tyto potraviny jsou 4,0 %. Tab. 23. Četnost nákupu Četnost nákupu

Podíl (%)

Denně 2x týdně 1x týdně 1x měsíčně Nekupuji

2,3 15,8 42 35,9 4,0

Při výzkumu bylo také, sledováno jak, jsou lidé na tom s informacemi o obilovinách. Bylo zjištěno, ţe 44,8 % dotázaných o obilovinách informace má, ale větší část zodpověděla, ţe informace o produktech nemá 55,2 %.


Graf 3. Informovanost obyvatel o obilovinách.

65


66

ZÁVĚR V České republice roste nejen výměra ekologicky obhospodařované půdy, zvyšuje se počet ekologických zemědělců a výrobců biopotravin, ale také nezpochybnitelně roste spotřeba těchto potravin. Byl proveden průzkum trhu s obilovinami. Především bylo zjišťováno, jaká je situace na trhu s obilovinami, preference, trendy v nákupním chování zákazníků. V první části literárního přehledu je stručně shrnuta charakteristika a chemické sloţení obilovin. Druhá část je zaměřená na průzkum trhu s dostupnými obilovinami ve Zlínském regionu. Poznatky jsou aplikovány v dotazníku, který proběhnul od ledna do dubna 2010. Dotázáno bylo 210 respondentů. Zjišťovalo se, kteří spotřebitelé obiloviny nakupují, jaké důvody je k jejich nákupu vedou a jaké druhy potravin si nejčastěji vybírají. Ve kterých maloobchodních jednotkách spotřebitelé nejčastěji nakupují a podle jakých kritérií si tyto prodejce pro svůj nákup vybírají. Při analyzování informací zjištěných při dotazníkovém šetření se dospělo těmto závěrům: Většina dotázaných obiloviny kupuje, a to kaţdý týden, přičemţ častěji si obiloviny vybírají ţeny neţ muţi. Dotazovaní si kupují obiloviny především proto, ţe chtějí ţít zdravěji. Spotřebitelé nakupují obiloviny nejraději v prodejnách typu hypermarket, supermarket a v odborných prodejnách zdravé výţivy. Dávají přednost také moţnosti nakoupit si i ostatní potraviny neţ jsou obiloviny. Nejčastěji se v nákupních košících spotřebitelů objevují rýţe, pohanka a jáhly. Značná část spotřebitelů také o obiloviny neprojevuje ţádný zájem. Většina spotřebitelů si myslí, ţe nejsou o obilovinách dostatečně informováni.


67

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY [1] BERANOVÁ, M. Jídlo a pití v pravěku a ve středověku, Praha: Academia, 2005, 1. vyd., 359 s., ISBN 80-200-1340-7. [2] PETR, J., LOUDA, F. Produkce potravinářských surovin, Praha: VŠCHT, 1. vyd., 1998, 213 s., ISBN 80-7080-332-0. [3] PŘÍHODA, J., SKŘIVAN, P., HRUŠKOVÁ, M. Cereální chemie a technologie I: cereální chemie, mlýnská technologie, technologie výroby těstovin, 1.vyd., Praha: VŠCHT, 2004, 203 s., ISBN 80-7080-530-7. [4] http://old.mendelu.cz/~upsr/prezentace/obilniny/ [5] HRABĚ, J., ROP, O., HOZA, I. Technologie výroby potravin rostlinného původu pro kombinované studium, Zlín: UTB, 1. vyd., 2007, 189 s., ISBN 978-80-7318520-6. [6] KUČEROVÁ, J. Technologie cereálií, 1. vyd., Brno: MZLU, 2004, 141 s., ISBN 80-7157-811-8. [7] MACEVILLY, C. Cereals, Encyklopedia of Food Science and Nutrition, Vol. 2., Oxford: Academic Press, 2004 s., 1008 – 1033. [8] KOPÁČOVÁ, O. Trendy ve zpracování cereálií s přihlédnutím zejména k celozrnným výrobkům, Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1. vyd., 2007, ISBN 978-80-7271-184-0. [9] PRUGAR, J. Obiloviny v naší výţivě, Výživa a potraviny, 2002, č. 57, s. 46 [10] PRUGAR, J. Obiloviny v naší výţivě (4), Výživa a potraviny, 2003, roč. 58, č. 5, str. 34 – 35. [11] VACULOVÁ, K., EHRENBRGEROVÁ, J., ERBAN, V., MILOTOVÁ, J., GABROVSKÁ, D., POLEDNE, R. Nutriční a zdravotně preventivní přínos obilovin pro výţivu lidí, Kvalita rostlinné produkce: současnost a perspektivy směrem k EU. In: Sborník příspěvků z česko-slovenské konference 6. Února 2003, Praha: Výzkumný ústav rostlinné výroby, 2003. [12] ODSTRČIL, J., ODSTRČILOVÁ, M. Chemie potravin, 1. vyd., Brno: Národní centrum ošetřovatelství a zdravotnických oborů, 2006, 164 s., ISBN 57-852-06. [13] PETR, J., HÚSKA, J. Speciální produkce rostlinná – I, 1. vyd., Praha: AF ČZU 1997, 197 s., ISBN 80-213-0152-X.


68

[14] Botanické členění obilovin I. skupiny [online]. [cit. 2010-03-12]. Dostupný z WWW: http://etext.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=81&idkapitola=3 [15] Library of Biological Books [online]. [cit. 2010-03-12]. Dosputný WWW: http://www.biolib.de/ [16] SKYLAS, D.J., VAN DYK, D., WRIGLEY, C.W. Proteomics of Beat Grain, Journal of Cereal Science, Vol. 41, 2005, s. 165-179 [17] RUJNER, J., ACICHANSKA, B. Bezlepková a mléčná dieta, Brno: Computer press, 2006, ISBN 80-251-0775-2. [18] JEROLÍMKOVÁ, S. Jak připravovat obiloviny, luštěniny, semena a ořechy, Praha: Motto, 2007, 2. vyd., 170 s., ISBN 80-213-0152-X. [19] DAŇKOVÁ, Z. Špalda budiž pochválena, Velká Epocha, [online]. [cit. 2009-1222].

Dostupný

z WWW:

http://www.velkaepocha.sk/200901226928/Spalda-

budiz-pochavalena. [20] MICHALOVÁ, A., HUTAŘ, M. Pšenice špalda, Výživa a potraviny, 1998, roč. 54, č. 5, str. 186-188. [21] VODRÁŢKA, Š. Kamut [online]. [cit.2009-12-27]. Dostupný z WWW: http://agronavigator.cz/az/vis.aspx?id=92219. [22] BUTTRISS, J.L. et al. Dietary Fibre and Health: an Overview, Nutrition Bulletin, 2008, 33, p. 186-200. [23] Triticale – žitovec, [online]. [cit.2009-12-27]. Dostupné z WWW: http://vfuwww.vfu.cz/vegetabilie/plodiny/czech/triticale.htm [24] HOSSEINIAN, F.S. et.al. Triticale Bran and Straw, Potential New Sources of Phenolic Acids, Proanthocyanidins, and Lignans, Journal of Functional Foods, 2009, 1, p. 57-64. [25] VACULOVÁ, K. Ječmen (Hordeum L.) bezduchý, Výživa a potraviny, 1999, roč. 54, č. 4, str. 108 – 110. [26] MOUDRÝ, J. Oves nahý, Výživa a potraviny, 1999, roč. 54, č. 3, str. 77 – 78. [27] KIRILOV, A. Chapter XI – foyer Oats In Europe [online]. Fao. Org. [cit. 200912-27]. Dostupné z WWW:http://www.fao.org/docrep/008/y5765e/y5765e0f.htm. [28] ŠÁŠKOVÁ, D., ŠTOLFA, V. Trávy a obilí, 1. vyd., Praha: Artia a.s., 1993, 64 s., ISBN 80-858-05-03-0.


69

[29] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 333/1997 Sb., pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta. [30] BIENVENIDO, O.J. Rice in Human Nutrition [online]. Fao. org [cit. 2009-12-27]. Dostupné z WWW: http://fao.org./inpho/content/documentsúúvlibrary. [31] DOSTÁLOVÁ, J. Rýţe, Výživa potraviny, 2000, roč. 55, č. 6, str. 91 – 92. [32] INGR, I. Zpracování zemědělských produktů, Brno: MZLU, 1992, 1. vyd., 249 s., ISBN 80-7157-520-8. [33] Maize in Human Nutrition [online]. Fao. org. [cit. 2009-12-29]. Dostupné z WWW: http://fao.ogr.docrep/T0395E/T0395E00.htm. [34] MICHALOVÁ, A. Proso seté, Výživa a potraviny, 1999, roč. 54, č. 2, str. 44 – 45. [35] Proso

seté

[online].

[cit.

2009-12-27].

Dostupné

z WWW:

http://vfu-

z WWW:

http://vfu-

www.vfu.cz/vegetabilie/plodiny/czech/proso.htm. [36] Proso

seté

[online].

[cit.

2009-12-27].

Dostupné

www.vfu.cz/vegetabilie/plodiny/czech/proso.htm. [37] PETR, J. Čirok zrnový pro bezlepkovou dietu, Výživa a potraviny, 2004, roč. 59, č. 5, str. 58 -59. [38] PETR, J. Vyuţití čiroku pro dietu při celiakii, Zpravodaj sdružení celiaků, 2003, č. 4, str. 11 – 13. [39] PRUGAR, J. Kvalita rostlinných produktů na prahu 3. tisíciletí, Praha: VÚPS, 2008, 327 s., ISBN 987-80-86576-28-2. [40] PÁNEK, J., PKORNÝ, J., DOSTÁLOVÁ, J., Kohout, P. Základy výživy, Praha: Svoboda Servis, 2002, 207 s., ISBN 80-86320-23-5. [41] MICHALOVÁ, A., HUTAŘ, M. Pohanka setá, Výživa a potraviny, 1998, roč. 53, č. 5, str. 138 – 140. [42] MICHALOVÁ, A. a kol. Quinoa – Merlík čínský, Výživa a potraviny, 1999, roč. 54, č. 5, str. 141 – 142. [43] MICHALOVÁ, A. Laskavec (Amarathus L.), Výživa a potraviny, 1999, roč. 54, č. 1, str. 13 – 14. [44] KOZEL, R. Moderní marketingový výzkum, Praha: Grada, 2006, 1. vyd., 277 s., ISBN 978-80-247096-666.


[45] Zemědělství

2009

[online].

70

[cit.

2010-01-29].

Dostupné

na

WWW:

http://eagri.cz/public/eagri/ministertstvo-zemedelstvi/statistika/zemedelstvi/obil [46] Mlynářské noviny, roč. 20, leden 2009 [online]. [cit. 2010-01-29]. Dostupné na WWW: http://svazmlynu.cz/fotografie/MN_LEDEN09.pdf [47] Státní zemědělský intervenční fond [online]. [cit. 2010-02-23]. Dostupné na WWW: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/hledani?qs=obiloviny [48] Český statistický úřad Zlínský kraj [online]. [cit. 2010-02-23]. Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/2121-09 [49] Ekonomicko – statistický slovník [online]. [cit. 2010-02-23]. Dostupné na WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/analyzy-statistiky/ekonomicko-statistickyslovnik-t-z/1000431/39677/ [50] TOMEK, J., HOFMAN, J. Moderní řízení nákupu podniku, Praha: Management Press, 1. vyd.,1999, 276 s., ISBN 80-85943-73-5. [51] Český statistický úřad [online]. [cit. 2010-02-23]. Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/csu/katalog.nsf/hledat?SearchView&count=20&searchorder= 1&searchfuzzy=1&query=((obiloviny))&database=all&kraje=all&skupiny=all&st art=1 [52] Uvažujete o investování do komodit [online]. [cit. 2010-02-25] Dostupné na WWW:http://investujeme.cz/clanky/uvazujete-o-investovani-do-komodit-zacnetes-obilovinami/ [53] VYSEKALOVÁ, J., STRNAD, P., VYDROVÁ, J. Základy marketingu pro střední školy, Praha: Fortuna, 1997, ISBN 978-80-247-2049-4. [54] ŠVARCOVÁ, J. Ekonomie, stručný přehled, Zlín: CEED, 1999, ISBN 80902552-0-5. [55] Druhy a charakteristika prodejen [online]. [cit. 2010-02-26]. Dostupné na WWW: http://studentka.sms.cz/referat/druhy_a_charakteristika_prodejen [56] E-shop,

[online].

[cit.

2010-02-26].

Dostupné

na

WWW:

http://www.adaptic.cz/znalosti/slovnicek/e-shop.htm [57] FORET, M. Marketing pro začátečníky, 1. vyd., Brno: Computer Press, 2008, ISBN 978-80-251-1942-6. [58] ZAMAZALOVÁ, M. Marketing obchodní firmy, 1. vyd., Praha: Grada Publishing, 2009, ISBN 978-80-247-2049-4.


71

[59] FORET, M. Marketing pro začátečníky, 1. vyd., Brno: Computer Press, 2008, ISBN 978-80-251-1942-6. [60] SCHIFFMAN, L., KANUK, L. Nákupní chování, 1. vyd., Brno: Computer Press, 2004, 633 s., ISBN – 80-251-0094-4. [61] PŘÍBOROVÁ, M. a kol. Marketingový výzkum v praxi, Praha: Grada Publishing, 1996, 248 s., ISBN 80-7169-299-9. [62] BÁRTOVÁ, H., BÁRTA, V., KOUDELKA, J. Chování spotřebitele a výzkum trhu, Praha: Oeconomica, 2002, str. 24, ISBN 80-245-0410-3. [63] Bio-info [online]. [cit. 2010-03-26]. Dostupné z WWW: http://www.bioinfo.cz/zpravy/prave-se-stalo-nove-biologo-eu-zverejneno


72

SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK USDA United States Department of Agriculture, taxonomická klasifikace půdy Ministerstva zemědělství USA EU

Evropská unie

IGC

International Grains Council, Mezinárodní rada pro zrniny

EK

Evropská komise

VO

Velkoobchod


SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1. Obilka (caryopsis) Obr. 2. Pšenice (Triticum aestivum) Obr. 3. Ţito (Secale cereale) Obr. 4. Ječmen (Hordeum vulgare) Obr. 5. Oves (Avena sativa) Obr. 6. Rýţe setá (Oryza sativa L.) Obr. 7. Kukuřice (Zea mays) Obr. 8. Proso (Panicum miliaceum L.) Obr. 9. Čirok (Sorghum vulgare) Obr. 10. Amarant (A. retroflexus) Obr. 11. Pohanka (Fag. acelentum) Obr. 12. Quinoa (Chenopodiaceae) Obr. 13. Faktory ovlivňující nákupní rozhodnutí Obr. 14. Grafický znak, kterým se označují bioprodukty a biopotraviny v ČR Obr. 15. Nové BIO logo Evropské unie

73


SEZNAM TABULEK ZA TABULKOU ODSTRANIT TEČKU Tab. 1. Chemické sloţení zrna obilovin při 15 % vlhkosti Tab. 2. Porovnání nutričních hodnot pšenice, pšenice špaldy a pšenice kamut Tab. 3. Odhady světové produkce a obchodu pšenice (mil. t) Tab. 4. Produkce a vývoz pšenice ve vybraných zemích světa Tab. 5. Produkce, obchod a spotřeba vybraných ostatních obilovin Tab. 6. Produkce obilovin v zemích EU za marketingové roky 2006/2007- 2008/2009 Tab. 7. Sklizeň zemědělských plodin v roce 2009 v ČR Tab. 8. Sklizeň zemědělských plodin v roce 2009 ve Zlínském kraji Tab. 9. Vývoj cen EUR/t 2008/2009 na evropských burzách Tab. 10. Nabízený sortiment obilovin U Zeleného stromu – Zlín Tab. 11. Nabízený sortiment obilovin v Biovital Kroměříţ Tab. 12. Nabízený sortiment obilovin v Kauflandu Tab. 13. Nabízený sortiment obilovin v hypermarketu a supermarketech Albert Tab. 14. Nabízený sortiment obilovin v Bille Tab. 15. Nabízený sortiment obilovin v Tesco Tab. 16. Nabízený sortiment obilovin v DM drogerii Tab. 17. Nabízený sortiment obilovin v Interspar Tab. 18. Vzdělání Tab. 19. Zájem o zdravou výţivu v závislosti na pohlaví Tab. 20. Zájem o zdravou výţivu v závislosti na věku Tab. 21. Obchodní jednotky, ve kterých spotřebitelé nakupují obiloviny Tab. 22. Důvody výběru obchodní jednotky Tab. 23. Častost nákupu

74


75

PŘÍLOHA PI: PRODUKTY OBILOVIN Logo společnosti Coutry Life, s.r.o.

Logo společnosti PRO-BIO, s.r.o.

Značka Biolinei

Značka Bioharmonie

Logo společnosti Natural, s.r.o.


76

PŘÍLOHA P II: DOTAZNÍK Obiloviny – spotřebitelský dotazník Toto dotazníkové šetření probíhalo v rámci výzkumu Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně fakulty Technologické ve Zlíně. Bylo zaměřeno na zjištění aktuální orientace spotřebitelů a spotřebitelských preferencí v oblasti obilovin. 1) Zajímáte se o zdravou výživu? ANO Spíše ano

Spíše ne

Ne

2) Kupujete obiloviny/cereálie? Ano Ne

3) Jaký druhy obilovin konzumujete nejčastěji? rýže natural rýže basmati rýže parboiled pohanka jáhly oves bezpluchý kukuřice quinoa žito špalda pšenice

4) V jakém typu maloobchodní jednotky nakupujete obiloviny? hypermarkety a supermarkety vždy nikdy (Tesco, Albert, Interspar, Billa) diskotny (Lidl, Penny) vždy nikdy prodejny typu DM drogerie vždy nikdy odborná prodejna (Zdravá výživa) vždy nikdy nákup přímo u výrobce zemědělce nebo na tržnici vždy nikdy


77

5) Proč právě u Vámi označeného prodejce? (možno více odpovědí) nižší cena širší sortiment lepší kvalita čerstvost možnost nákupu ostatních místní dostupnost potravin kvalifikovaný personál

6) Jak často kupujete obiloviny? denně 2x týdně 1x týdně

1 x měsíčně nekupuji

7) Myslíte si, že víte o obilovinách dostatek informací? Ano Ne 8) Pohlaví muž

žena

9) Věk do 20 let 21- 30 let 31 -45 let 46-60 let 60 a více let 10) Jaké je Vaše dosažené vzdělání? základní škola střední škola střední odborné učiliště vyšší odborná škola vysoká škola

Průzkum trhu s obilovinami pro lidskou výživu ve Zlínském regionu. Bc. Andrea Minarčíková

Recommend Documents