Program pro biologicky rozložitelné odpady

Program pro biologicky rozložitelné odpady I. Úvod 1. Struktura (obsah) realizačního programu Při zpracování struktury realizačního programu byly použity údaje z Durdil (2002), MMR ČR (2000), MŽP a CZ Biom (2003), Slejška (2003), návrh POH ČR. I. Úvod 1. Struktura (obsah) realizačního programu 2. Základní pojmy a definice 3. Seznam použitých zkratek II. Současný stav 4. Základní údaje o toku biologicky rozložitelných odpadů • Seznam druhů odpadů tvořících BRO • Produkce • Prevence • Nakládání • Sběr a skladování • Úprava • Využití • Odstranění • Kapacity • Dovoz • Vývoz • Hlavní producenti • Hlavní zpracovatelé • Výpis z ISOH • Registr hnojiv • Krajské koncepce odpadového hospodářství • Hlavní odběratelé • Využívání ve vztahu k produkci • Odstraňování ve vztahu k produkci • Produkce v kg na obyvatele a rok • Produkce na jednotku HDP 5. Náklady na hospodaření s BRO, struktura zdrojů a dynamika jejich změn • Investiční a provozní náklady separovaného sběru BRKO • Investiční a provozní náklady kompostáren BRO • Investiční náklady kompostování BRKO včetně separovaného sběru do roku 2020 • Investiční náklady u technologií anaerobní digesce domovních bioodpadů • Provozně - ekonomické parametry výroby bioetanolu z domovních bioodpadů 6. Popis klíčových problémů, charakteristika environmentálních rizik • Klíčové problémy • Environmentální rizika 7. Environmentální přijatelnost stavu nakládání s odpady • Akceptace veřejností 8. Cíle vypývající z POH ČR 9. Veřejná správa • Kompetence k rozhodování 10.Nástroje 1

Administrativní nástroje Ekonomické nástroje Ostatní nástroje 11.Možnosti finanční podpory • Státní rozpočet • Územní rozpočty • Státní fond životního prostředí • Programy a fondy Evropské unie • Soukromé a veřejné financování 12.Možnosti systémové podpory • Informační zabezpečení výkonu veřejné správy • Odbornost a způsobilost pracovníků veřejné správy • Spolupráce správních úřadů s veřejností • • •

III. Výhledy a návrhy opatření 13.Postupy prevence a minimalizace vzniku odpadu • Návrhy na předcházení a omezení vzniku BRO 14.Varianty nakládání s BRO vedoucí k dosažení stanovených cílů v POH ČR • Sběr a skladování • Úprava • Využití • Odstranění • Kapacity • Plánované kapacity • Skutečně využívané kapacity • Výhled do roku 2012 15.Doporučené způsoby nakládání a návrhy jejich standardů • Domácí kompostování • Komunitní a obecní kompostování • Kompostování na nezastřešených zakládkách • Anaerobní digesce • Technologické možnosti zpracování domovních bioodpadů na bioetanol • Aerobní kompostování spojené s biologickým sušením • Vyhodnocení zkušeností s vybranými technologiemi v ČR a v zahraničí 16.Dovoz a vývoz 17.Návrhy na úpravy právních předpisů vedoucí k podpoře stanovených cílů 18.Návrhy na další formy podpory • Finanční podpora • Systémová podpora 19.Návrhy pilotních projektů 20.Náklady na realizaci opatření IV. Závěr V. Zdroje informací 21.Použitá literatura 22.Klíčové dokumenty 23.Dotčená legislativa 24.Normy 25.Zdroje dat VI. Přílohy 2

26.SWOT analýza 27.Přehled BRKO 28.Podrobný obsah

2. Základní pojmy a definice V textu Realizačního programu jsou používány pojmy z oblasti odpadového hospodářství uvedené v zákoně o odpadech, zákoně o obalech a jejich prováděcích předpisech, Plánu odpadového hospodářství České republiky a případně dalších dokumentech.

3. Seznam použitých zkratek Při zpracování seznamu byly použity údaje z návrhu POH ČR. BAT BREF BRO BRKO CEHO ČIŽP ČOV ČSÚ EAGGF EEA EK (EC) EMAS ERDF ES EU HDP IČ IPPC ISO ISOH ISPA KKOH KÚ OECD OKEČ OkÚ MBÚ MPO MŠMT MZ MŽP NUTS OH PCB POH ČR

Best Available Technology (nejlepší dostupná technika) Referenční dokumenty nejlepších dostupných technik Biologicky rozložitelný odpad Biologicky rozložitelná složka komunálního odpadu Centrum pro hospodaření s odpady Česká inspekce životního prostředí Čistírny odpadních vod Český statistický úřad Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond Evropská agentura pro životní prostředí Evropská komise (European Commission) Národní program zavedení systémů řízení podniků a auditů z hlediska ochrany životního prostředí Evropský fond regionálního rozvoje Evropské společenství Evropská unie Hrubý domácí produkt Identifikační číslo firmy (dříve IČO) Integrovaná prevence o omezování znečištění International Standards Organization Informační systém o odpadech (nyní ISOH) Informační systém odpadového hospodářství nástroj předvstupních strukturálních politik. Program EU, který má pomáhat zemím, žádajícím o vstup do EU, při plnění a sladění souboru předpisů nutných pro vstup Krajská koncepce odpadového hospodářství Krajský úřad Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Osvětová klasifikace ekonomických činností Okresní úřad Mechanicko biologická úprava Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo životního prostředí Jednotka pro potřeby statistického vykazování v EU (La Nomenclature des UnitésTerritoriales Statistiques) Odpadové hospodářství Polychlorované bifenyly a další chemické látky vyjmenované ve vyhlášce MŽP č. 384 / 2001 Sb. Plán odpadového hospodářství České republiky 3

POH kraje PVC RES RP BRO SEA SFŽP SKO TKO VÚV T.G.M. ŽP

Plán odpadového hospodářství kraje Polyvinylchlorid, plast Registr ekonomických subjektů spravovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu Realizační program pro biologicky rozložitelné odpady Strategické posuzování vlivů na životní prostředí Státní fond životního prostředí Směsný komunální odpad Tuhý komunální odpad Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka Životní prostředí

II. Současný stav 4. Základní údaje o toku biologicky rozložitelných odpadů ➢ Seznam druhů odpadů tvořících BRO Biologicky rozložitelné odpady jsou odpady, které podléhají aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu. Mezi biologicky rozložitelné odpady patří zejména komunální BRO, zemědělské, zahradnické a lesnické BRO, BRO z potravinářského průmyslu, papírensko - celulózařského průmyslu, ze zpracování dřeva, z kožedělného a textilního průmyslu, papírové a dřevěné obaly, čistírenské a vodárenské kaly. Jde o kvantitativně významnou skupinu odpadů s dopadem na životní prostředí (tvorba skleníkových plynů, zejména metanu, nebezpečí ohrožení půdy, vody, zdraví lidí a zvířat). Ve vyhlášce č. 383/2001 „o podrobnostech nakládání s odpady“ § 11 odst. 13 a potažmo v příloze č. 8 této vyhlášky je uveden konkrétní přehled odpadů, které jsou zakázány ukládat na skládky všech skupin. Bod 16 této přílohy jsou kompostovatelné odpady. Dále v odst. 14 téhož paragrafu je uveden přehled odpadů, které lze ukládat na skládky jen za určitých podmínek včetně stanoveného časového postupu omezení a kriterií vztahujících se na biologicky rozložitelný podíl komunálního odpadu uvedeného v příloze č. 9 k této vyhlášce. Podle této přílohy je zakázáno skládkovat využitelné odpady včetně složek již vytříděných odpadů a kompostovatelné odpady s výjimkou kompostovatelných odpadů v komunálním odpadu pro něž je harmonogram postupného omezování v souladu s harmonogramem stanoveným v programu odpadového hospodářství ČR a krajů. Kompostovatelné odpady s výjimkou kompostovatelných odpadů v komunálním odpadu (Váňa 2003): 02 01 02 01 01 02 01 02 02 01 03 02 01 06 02 01 07 02 02 02 02 01 02 02 02 02 02 03 02 02 04

Odpady ze zemědělství, zahradnictví, lesnictví, myslivosti, rybářství Kaly z praní a z čištění Odpad živočišných tkání Odpad rostlinných pletiv Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištěné slámy), kapalné odpady, soustřeďované odděleně a zpracovávané mimo místo vzniku Odpady z lesnictví Odpady z výroby a zpracování masa, ryb a jiných potravin živočišného původu Kaly z praní a z čistění Odpad živočišných tkání Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku

4

02 03 02 03 01 02 03 04 02 03 05 02 04 02 04 01 02 04 02 02 04 03 02 05 02 05 01 02 05 02 02 06 02 06 01 02 06 03 02 07 02 07 01 02 07 02 02 07 04 02 07 05 03 01 03 01 01 03 01 02 03 01 03 03 03 03 03 01 03 03 02 03 03 05 03 03 07 03 03 08 03 03 09 03 03 10 03 03 11 04 01 04 01 01 04 01 06 04 01 07 04 02 04 02 10 04 02 20

Odpady z výroby a ze zpracovaní ovoce, zeleniny, obilovin, jedlých olejů, kakaa, kávy a tabáku, odpady z konzervárenského a tabákového průmyslu z výroby droždí a kvasničného extraktu, z přípravy a kvašení melasy Kaly z praní, čištění, loupání, odstřeďování a separace Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku Odpady z výroby cukru Zemina z čištění a praní řepy Uhličitan vápenatý nevyhovující jakosti Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku Odpady z mlékárenského průmyslu Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku Odpady z pekáren a výroby cukrovinek Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku Odpady z výroby alkoholických a nealkoholických nápojů (s výjimkou kávy, čaje a kakaa) Odpad z praní, čištění a mechanického zpracování surovin Odpad z destilace lihovin Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek a nábytku Odpadní kůra a korek Piliny Hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem 03 01 04 Odpad z výroby a zpracování celulózy, papíru a lepenky Odpadní kůra a dřevo Kaly zeleného louhu (ze zpracování černého louhu) Kaly z odstraňování tiskařské černi při recyklaci papíru Mechanicky oddělený výmět z rozvlákňování odpadního papíru a lepenky Odpady ze třídění papíru a lepenky určené k recyklaci Odpadní kaustifikační kal Výmětová vlákna, kaly z mechanického oddělování obsahující vlákna, výplně a povrchové vrstvy z mechanického třídění Kaly z čistění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod 03 03 10 Odpady z kožedělného a kožešnického průmyslu Odpadní klihovka a štípenka Kaly obsahující chrom, zejména kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku Kaly neobsahující chrom, zejména kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku Odpady z textilního průmyslu Organické hmoty z přírodních produktů (např. tuk, vosk) Ostatní kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 04 02 19 5

04 02 21 04 02 22 10 01 10 01 03 10 13 10 13 04 10 13 06 15 01 15 01 01 15 01 03 17 02 17 02 01 19 05 19 05 03 19 06 19 06 04 19 06 05 19 06 06 19 08 19 08 05 19 08 12

Odpady z nezpracovaných textilních vláken Odpady ze zpracovaných textilních vláken Odpady z elektráren a jiných spalovacích zařízení Popílek ze spalování rašeliny a neošetřeného dřeva Odpady z výroby cementu, vápna a sádry a předmětů a výrobků z nich vyráběných Odpady z kalcinace a hašení vápna Úlet a prach (kromě odpadů uvedených pod čísly 10 13 12 a 10 13 13) Obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu) Papírové a lepenkové obaly Dřevěné obaly Dřevo, sklo, plasty Dřevo Odpady z aerobního zpracování pevných odpadů Kompost nevyhovující jakosti Odpady z anaerobního zpracování odpadu Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování komunálního odpadu Extrakty z anaerobního zpracování odpadů živočišného a rostlinného původu Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování živočišného a rostlinného odpadu Odpady z čistíren odpadních vod jinde neuvedené Kaly z čištění komunálních odpadních vod Kaly z biologického čistění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem 19 08 11 19 08 14 Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem 19 08 13 19 09 Odpady z výroby vody pro spotřebu lidí nebo vody pro průmyslové účely 19 09 01 Pevné odpady z primárního čištění 19 09 02 Kaly z čiření vody 19 12 Odpady z úpravy odpadů jinde neuvedené (např. třídění, drcení, lisování, peletizace) 19 12 01 Papír a lepenka 19 12 07 Dřevo neuvedené pod číslem 19 12 06 Kompostovatelné odpady musí svými vlastnostmi odpovídat požadavkům ČSN 46 5735 Průmyslové komposty. Biologicky rozložitelné komunální odpady V členění Katalogu odpadů lze za biologicky rozložitelné komunální odpady ve smyslu Směrnice Rady 1999/31/ES považovat následující druhy ve skupině „20 00 00 Komunální odpady a podobné odpady z obchodních, průmyslových a institucionálních zařízení včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů“: 20 01 00 20 01 01 20 01 07 20 01 08

frakce získané odděleným sběrem papír a lepenka dřevo organické kompostovatelné kuchyňské odpady (včetně olejů na smažení a kuchyňského odpadu z jídelen a restaurací)

6

20 01 10 oděvy 20 01 11 textilní materiály 20 02 00 odpad ze zahrad a parků (včetně odpadů ze hřbitovů) 20 02 01 kompostovatelné odpady 20 02 03 ostatní nekompostovatelné odpady (částečně) 20 03 00 ostatní komunální odpady 20 03 01 směsný komunální odpad (částečně) 20 03 02 odpad z tržišť (částečně) Vymezení vychází z předpokladu zákazu ukládání kapalných odpadů a odpadů s nebezpečnými vlastnosti na skládkách odpadů (§21 návrhu nového zákona o odpadech, §9 návrhu vyhlášky MŽP ČR, o podrobnostech nakládání s odpady, příloha č. 7 vyhlášky). Povinnosti při nakládání s kaly ze septiků (respektive s kaly z čistíren odpadních vod) jsou v návrhu nového zákona o odpadech řešeny samostatně (§32,33). ➢ Produkce Produkce odpadů v roce 2001 dle ISOH

množství (t) celkem BRO

Produkce odpadů

01000000 Odpady z geologického průzkumu, z těžby, úpravy a 909 968 zpracování nerostů 02000000 Odpady z primární produkce zemědělské a zahradnické, z lesního hospodářství, z rybářství a z výroby a 6 392 639 zpracování potravin 03000000 Odpady ze zpracování dřeva 820 616 04000000 Odpady z kožedělného a z textilního průmyslu 53 433 05000000 Odpady ze zpracování ropy, z čištění zemního plynu a 346 120 z pyrolytického zpracování uhlí 06000000 Odpady z anorganických chemických výrob 192 162 07000000 Odpady z organických chemických výrob 42 764 08000000 Odpady z výroby, ze zpracování, z distribuce a z používání nátěrových hmot, lepidel, těsnicích materiálů a 29 649 tiskařských barev 09000000 Odpady z fotografického průmyslu 28 050 10000000 Anorganické odpady z tepelných procesů 13 164 620 11000000 Anorganické odpady s obsahem kovů ze zpracování kovů, z povrchové úpravy kovů, z hydrometalurgie neželezných 118 287 kovů 12000000 Odpady z tváření a z obrábění kovů a plastů 1 518 539 13000000 Odpady olejů (kromě jedlých olejů a olejů uvedených 104 530 ve skupině 050000 a 120000) 14000000 Odpady organických látek používaných jako 9 986 rozpouštědla (kromě odpadů uvedených ve skupinách 04 a 08) 15000000 Odpadní obaly, sorbenty, čisticí tkaniny, filtrační 212 131 materiály a ochranné tkaniny jinde neuvedené 16000000 Odpady jinde v katalogu neuvedené 78 943 7

% BRO 0

0,0%

5 894 348

92,2%

667 404 20 593

81,3% 38,5%

0

0,0%

0 0

0,0% 0,0%

0

0,0%

0 0

0,0% 0,0%

0

0,0%

0

0,0%

0

0,0%

0

0,0%

58 693

27,7%

0

0,0%

17000000 Stavební a demoliční odpady 18000000 Odpady z humánní a veterinární léčebné péče a z výzkumu s ním spojeného (kromě odpadů z přípravy jídel) 19000000 Odpady ze zařízení na úpravu odpadů, ze zařízení ke zneškodňování odpadů, z čistíren odpadních vod a z vodárenství 20000000 Odpady komunální a jim podobné odpady ze živností, z úřadů a z průmyslu, včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů

úhrnné množství odpadů v přehledu:

8 482 248

26 079

0,3%

31 306

0

0,0%

1 468 372

387 149

26,4%

3 975 952

1 866 458

46,9%

37 980 310 8 920 724 23,5%

Jak vidno z předchozí tabulky, zcela dominantní část biologických odpadů je produkována v zemědělství. Tyto odpady jsou však relativně snadno využitelné obvykle blízko místa vzniku. Významnou část BRO představují BRKO, které jsou významné zejména díky náročnější logistice sběru a využívání. Porovnání údajů z ISOH a ČSÚ zpracoval Mužík (2003): Produkce odpadů v roce 2001 z vybraných množství (t) dle ISOH skupin odpadů celkem BRO

množství (t) dle ČSÚ

02000000 Odpady z primární produkce 6 392 639 zemědělské a zahradnické, z lesního hospodářství, z rybářství a z výroby a zpracování potravin

5 894 348

10 665 159 9 833 277

03000000 Odpady ze zpracování dřeva

667 404

775 045

630 112

04000000 Odpady z kožedělného a z textilního 53 433 průmyslu

20 593

57 849

22 272

15000000 Odpadní obaly, sorbenty, čisticí 212 131 tkaniny, filtrační materiály a ochranné tkaniny jinde neuvedené

58 693

133 384

36 947

17000000 Stavební a demoliční odpady

26 079

11 339 746 34 019

19000000 Odpady ze zařízení na úpravu 1 468 372 odpadů, ze zařízení ke zneškodňování odpadů, z čistíren odpadních vod a z vodárenství

387 149

2 147 647

566 979

20000000 Odpady komunální a jim podobné 3 975 952 odpady ze živností, z úřadů a z průmyslu, včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů

1 866 458

1 676 059

786 072

Úhrnné množství odpadů v přehledu

820 616

8 482 248

21 405 391 8 920 724

celkem

BRO

26 794 889 11 909 678

Podrobnější data pro jednotlivé skupiny odpadů dle ISOH

Pokud není upřesněn zdroj informací, tak % BRO u jednotlivých podksupin odpadů bylo odhadnuto zpracovatelem RP BRO.

8

02 - Odpady z primární produkce zemědělské a zahradnické, z lesního hospodářství, z rybářství a z výroby a zpracování množství % potravin (t) (vybrány jsou pouze BRO)

BRO (t)

02010100 Kal z praní a z čištění 20 321 50 10 161 02010200 Živočišná tkáň 36 674 100 36 674 02010300 Rostlinná tkáň 254 620 100 254 620 02010600 Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištění slámy), kapalný 4 702 740 100 4 702 740 odpad, shromažďovaný odděleně a zpracovávaný mimo místo vzniku 02010700 Odpad z lesního hospodářství 67 196 60 40 318 02010000 Odpady z primární produkce 5 081 550 5 044 512 02020100 Kal z praní a z čištění 15 881 50 7 941 02020200 Živočišná tkáň 89 591 100 89 591 02020300 Surovina nevhodná ke spotřebě nebo jinému využití 38 066 80 30 453 02020400 Kal ze zpracování kapalného odpadu v místě jeho vzniku 13 664 100 13 664 02020000 Odpady z produkce a ze zpracování masa, ryb a ostatních 157 202 141 648 potravin z živočišného původu 02030100 Kal z praní, z čištění, z loupání, z odstřeďování a ze separace 144 448 60 86 669 02030400 Surovina nevhodná ke spotřebě nebo jinému využití 28 401 50 14 201 02030500 Kal ze zpracování kapalného odpadu v místě jeho vzniku 1 675 80 1 340 02030000 Odpady z produkce a ze zpracování ovoce, zeleniny, obilovin, jedlých olejů, kakaa, kávy a tabáku, odpady z tabákového 174 523 102 209 průmyslu 02040100 Zemina z čištění a z praní řepy 11 830 20 2 366 02040200 Uhličitan vápenatý 92 686 0 0 02040300 Kal ze zpracování kapalného odpadu v místě jeho vzniku 364 651 80 291 721 02040000 Odpady z cukrovarnického průmyslu 469 167 294 087 02050100 Surovina nevhodná ke spotřebě nebo jinému využití 56 826 80 45 461 02050200 Kal ze zpracování kapalného odpadu v místě jeho vzniku 20 260 80 16 208 02050000 Odpady z mlékárenského průmyslu 77 086 61 669 02060100 Surovina nevhodná ke spotřebě nebo jinému využití 4 695 100 4 695 02060300 Kal ze zpracování kapalného odpadu v místě jeho vzniku 2 088 80 1 670 02060000 Odpady z pekáren a výroby cukrovinek 6 783 6 365 02070100 Odpad z praní, z čištění a z mechanického zpracování 202 695 80 162 156 surovin 02070200 Destilační zbytek z výroby lihovin 50 843 100 50 843 02070400 Surovina nevhodná ke spotřebě nebo jinému využití 13 866 50 6 933 02070500 Kal ze zpracování kapalného odpadu v místě jeho vzniku 29 907 80 23 926 02070000 Odpady z výroby alkoholických a nealkoholických 297 312 243 858 nápojů (s výjimkou kávy, čaje a kakaa)


6 263 623

9

5 894 348

03 - Odpady ze zpracování dřeva (vybrány jsou pouze BRO) 03010100 Kůra a/nebo korek 03010200 Piliny 03010300 Hobliny, odřezky, dřevěná deska, dřevotřísková deska, dřevěná dýha 03010000 Odpady z pilařského zpracování dřeva, z výroby desek a nábytku 03030100 Kůra 03030200 Zbytek a kal ze surového louhu (při sulfátové výrobě celulózy) 03030600 Kal z výroby buničiny a papíru 03030700 Výmět z recyklace papíru a lepenky 03030000 Odpady z výroby a zpracování celulózy, papíru a lepenky


množství % (t)

BRO (t)

45 298 100 224 320 100

45 298 224 320

201 572 90

181 415

471 189

451 033

139 716 100

139 716

33 272

0

0

135 276 50 30 056 30 338 319

67 638 9 017 216 371

809 509

667 404

% BRO v odpadech ze zpracování dřeva byly upraveny dle údajů od Zbořila (2003).

04 - Odpady z kožedělného a z textilního průmyslu (vybrány jsou pouze BRO) 04010100 Klihovka, holinová štípenka, holina 04010600 Kal s obsahem chromu 04010700 Kal bez chromu 04010800 Useň (postružiny, odřezky, prach z broušení, štípenka) s obsahem chromu 04010000 Odpady z kožedělného průmyslu 04020100 Surové textilní vlákno a ostatní přírodní vláknitý materiál převážně rostlinného původu 04020200 Surové textilní vlákno převážně živočišného původu 04020300 Surové textilní vlákno převážně syntetické 04020400 Směsné surové textilní vlákno před předením a tkaním 04020500 Zpracované textilní vlákno převážně rostlinného původu 04020600 Zpracované textilní vlákno převážně živočišného původu 04020700 Zpracované textilní vlákno převážně syntetické 04020800 Zpracované směsné textilní vlákno 04021000 Organická látka přírodního původu (např. tuk, vosk)

množství % (t)

BRO (t)

4 344 100 592 10 217 50

4 344 59 109

2 192 60

1 315

7 346

5 827

4 087 90

3 678

536 2673 411 4 367 922 6791 9137

90 30 30 90 90 30 30

482 802 123 3 930 830 2 037 2 741

142 100

142

04020000 Odpady z textilního průmyslu

29 066

14 766


36 412

20 593

% BRO v odpadech z kožedělného a textilního průmyslu byly upraveny dle údajů od Bartuška (2003) a Ludvíka (2003).

10 - Anorganické odpady z tepelných procesů (vybrány jsou pouze BRO) 10010300 Popílek ze spalování rašeliny

množství % (t) 65

10

0

BRO (t) 0

10010000 Odpady ze spalovacích zařízení (kromě odpadů uvedených ve skupině 190000) 10130400 Odpad z kalcinace a/nebo z hašení vápna 10130600 Ostatní prach 10130000 Odpady z výroby cementu, vápna, sádry a předmětů z nich vyrobených

úhrnné množství odpadů v přehledu: 15 - Odpadní obaly, sorbenty, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné tkaniny jinde neuvedené (vybrány jsou pouze BRO)

65 8 335 9 690

0 0 0

0 0

18 024

0

18 090

0

množství % (t)

BRO (t)

15010100 Papírový a/nebo lepenkový obal 15010300 Dřevěný obal 15010000 Odpady obalů

53 106 100 5 587 100 58 692

53 106 5 587 58 693


58 692

58 693

17 - Stavební a demoliční odpady (vybrány jsou pouze BRO)

množství % (t)

BRO (t)

17020100 Dřevo 17020000 Dřevo, sklo, plasty

26 079 100 26 079

26 079 26 079


26 079

26 079

19 - Odpady ze zařízení na úpravu odpadů, ze zařízení ke zneškodňování odpadů, z čistíren odpadních vod a z vodárenství (vybrány jsou pouze BRO) 19050300 Kompost nevyhovující jakosti 19050000 Odpady z kompostování odpadů 19060100 Stabilizovaný kal z komunálních a podobných čistíren odpadních vod 19060200 Odpad z anaerobní úpravy odpadů živočišného a / nebo rostlinného původu 19060000 Odpady z anaerobní úpravy odpadů 19080300 Směs tuků a olejů z odlučovačů 19080400 Kal z čištění průmyslových odpadních vod 19080500 Stabilizovaný kal z čištění komunálních odpadních vod 19080000 Odpady z čistíren odpadních vod jinde neuvedené 19090100 Tuhý odpad z česlí a filtrů 19090200 Kal z čiření vody 19090000 Odpady z úpravy pitné vody a z úpravy vody pro průmyslové účely


11

množství % (t)

BRO (t)

600 90 600

540 540

104 780 80

83 824

8 990 90

8 091

113 770 4 832 100 097 174 914 279 842 1 054 174 260

90 80 80 60 40

91 915 4 349 80 078 139 931 224 358 632 69 704

175 314

70 336

569 526

387 149

20 - Odpady komunální a jim podobné odpady ze živností, z množství úřadů a z průmyslu, včetně odděleně sbíraných složek těchto % (t) odpadů 20010100 Papír a/nebo lepenka 20010700 Dřevo 20010800 Organický, kompostovatelný kuchyňský odpad (včetně olejů na smažení a kuchyňského odpadu z jídelen a restaurací) 20011000 Oděv 20011100 Textilní materiál 20010000 Odpad získaný odděleným sběrem 20020100 Kompostovatelný odpad 20020300 Ostatní nekompostovatelný odpad 20020000 Odpady z údržby zeleně v zahradách a parcích (včetně hřbitovů) 20030100 Směsný komunální odpad 20030200 Odpad z tržišť 20030400 Kal ze septiků a/nebo žump, odpad z chemických toalet 20030000 Ostatní odpad z obcí


BRO (t)

230 969 100 14 271 100

230 969 14 271

57 614 100

57 614

3353 75 2 916 75 309 123 96 572 100 93 863 20

2 515 2 187 307 556 96 572 18 773

190 435

115 345

2 478 365 40 14 576 80 550 688 80 3 043 629

3 543 188

991 346 11 661 440 550 1 443 557

1 866 458

% BRO v komunálních odpadech byly upraveny dle údajů od Kotoulové (2003). ✗ Komunální BRO Produkce tuhých komunálních odpadů a podíl BRKO v r.1995

Hodnota produkce tuhých komunálních odpadů v r.1995 a podíl BRKO na této produkci je výchozí hodnotou ke stanovení vlivu požadavků Směrnice o skládkování na investiční strategii. Podle ISOH vzniklo v r.1995 na území České republiky 3.400 tis. tun tuhých komunálních odpadů. Kotoulová (2000) stanovila podíl BRKO na celkové produkci tuhých komunálních odpadů v r.1995 na 41% hmotnosti. V r.1995 bylo v České republice uloženo na skládky více než 80% komunálních odpadů. Produkce komunálních BRO odpadů v roce 2001

V r. 2001 vzniklo podle údajů ISOH následující množství komunálních odpadů: Komunální odpady (tun) 3 975 952 Počet obyvatel dle Sčítání lidí domů a bytů, 2001 10 230 060 kg/obyv/rok 389 V údajích o produkci komunálních odpadů (skupina 20 Katalogu odpadů) uváděných výše jsou zahrnuty i odpady označené jako 20 03 04 „kal ze septiků a žump“. Podle údajů ISOH vzniklo v r.2001 celkem 550 688 tun těchto odpadů, které nesmí být (a nejsou) ukládány na skládky. Skládkování je nejrozšířenějším způsobem odstraňování tuhých komunálních odpadů, zejména za předpokladu, že větší část podílu odpadů uváděná ve způsobu „využití“ je po předání specializované firmě ukládána na skládky. U komunálních odpadů lze podíl skládkování v současnosti odhadovat na 60 - 65 %.

12

Prognóza produkce komunálních odpadů a tuhých komunálních odpadů v období 2003 2020

Při odhadech produkce komunálních odpadů v období 2003 - 2020 jsou brány v potaz následující předpoklady: Reálný růst ekonomiky, vyjádřený HDP, se bude dlouhodobě pohybovat kolem 4% •

v letech 2003 - 2005 bude nárůst produkce komunálních odpadů kopírovat nárůst HDP

•

v letech 2006 - 2010 bude nárůst produkce komunálních odpadů oproti nárůstu HDP poloviční

•

v období 2011 - 2020 bude nárůst produkce komunálních odpadů oproti nárůstu HDP pouze čtvrtinový.

Takto stanovené odhady produkce komunálních odpadů v dílčích cílových letech Směrnice jsou uvedeny v následujících tabulkách (hodnoty jsou zaokrouhlovány, ve zvýšení v % je uvažován souhrnný nárůst oproti výchozímu roku 1999). Prognóza produkce komunálních odpadů v % cílové roky 1999 2006 2009 2010 2013 2016 2020 % 100,0 127,8 135,6 138,3 142,5 146,9 152,8 tis. t 3.730 4.767 5.058 5.159 5.319 5.479 5.700 Výsledky dílčích analýz tuhých komunálních odpadů z konce 90. let ukazují na možnost vyššího podílu BRKO než 41%. Podíl BRKO však bude pravděpodobně postupně narůstat na úroveň podobnou zemím EU. Proto byl do prognózy výskytu BRKO vložen předpoklad, že v období 2000 2010 vzroste podíl BRKO z 41% na 60%. ✗ Odpady v papírenském průmyslu (Zbořil, 2002 a 2003)

Papírenský průmysl vykazuje trvalý trend snižování výskytu odpadů, což podrobně dokumentuje tabulka (údaje v absolutní sušině). V absolutních hodnotách došlo od roku 1990 do roku 2001 k poklesu výskytu odpadů celkem z 452 kt na 322 kt, tj. na 71,3% a ještě výrazněji se tento trend projevuje ve specifickém výskytu na jednotku produkce papírů a vláknin, kde došlo k poklesu z 335 kg/t na 207 kg/t, tedy, lze odpovědně tvrdit, že výskyt pevných odpadů poklesl na 61,7% hodnoty roku 1990. Management pevných Jednotka 1990 1991 odpadů Pevné odpady celkem kt 452,26 474,96 Pevné odpady skládkované kt 375,2 395,5 Pevné odpady spalované kt 15,5 15 Odpady, využívané v kt 2,6 2,6 zemědělství a jinde Kompostované odpady kt 30,5 33,5 Management pevných odpadů - specificky Pevné odpady celkem kg/t 335,01 382,11 Pevné odpady skládkované kg/t 277,93 318,18 Pevné odpady spalované kg/t 11,48 12,07 Odpady, využívané v kg/t 1,93 2,09 zemědělství a jinde Kompostované odpady kg/t 22,59 26,95

1992

1993

1994

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001

346,16 375,46 369,26 383,46 379,86 359,46 387,46 408,48 326,79 322,41 239,8 252,6 239,7 230,7 220,9 207,1 155,95 142,78 62,19 55,64 42,6 63,2 65,6 66,3 65,4 65,5 126,99 185,7 126,85 123,19 4,7 5,3 14,1 25 27,5 31,8 61,06 62,82 137,75 143,58

2002

R 02/90

312,57 42,04 120,82 149,71

69,1 11,2 779,5 5758,1

30,3

34,7

296,12 205,14 36,44 4,02

357,24 240,35 60,13 5,04

36,7

47,7

64

59,1 43,46 2,07

313,46 304,82 312,38 275,03 285,04 292,91 226,21 206,72 203,48 183,39 181,66 158,46 114,73 106,14 43,05 35,68 55,69 52,7 53,78 50,11 93,42 138,4 87,81 78,99 11,97 19,87 22,62 24,33 44,92 46,82 95,35 92,06

25,92 33,02 31,15 37,92 52,63 45,22 31,97 1,55

0

0

197,11 26,51 76,19 94,41 0

58,8 9,5 663,7 4891,7 0,0

I když jsou ve vývoji jisté fluktuace, jedná se o výrazný trend. Ještě výraznější trend je v papírenském průmyslu k výraznému omezování skládkování odpadů. V absolutních hodnotách došlo ve stejném období k poklesu objemu sládkovaných odpadů z 375 kt na 56 kt (pokles na 14,83%) a v relativním vyjádření pak z 278 kg/t na 36 kg/t, tedy na 12,84%. Odpady našly tedy své účelné využití a celkem v ustáleném stavu je jejich tepelné využití (jako biopalivo) v dnešní výši asi 125 kt/rok (dáno především kapacitami provozovaných celulózek a spotřebou vlákninového dřeva) a dále přes různé problémy roste i užití papírenských odpadů v zemědělství, zvláště na rekultivace a pro jiné účely. Kompostování samostatně není evidované a 13

proto nejsou k disposici údaje za poslední dva roky avšak lze se oprávněně domnívat, že jeho podíl je celkem ustálený (kompostování až na výjimky neprobíhá v papírnách, ale přímo v zemědělských podnicích). Trendy poklesu výskytu odpadů byly poněkud retardovány rostoucím využitím sběrového papíru v papírenském průmyslu, které výrazně přispívá ke vzniku odpadů v procesu zpracování a tyto odpady bývají ve velké míře dále nevyužitelné. Situace ve výskytu a spotřebě sběrového papíru je uvedena v následující tabulce. Sběrový papír - ČR Jednotka 1993 1994 1995 Spotřeba sběrového papíru kt 144 250 252 Zjevný sběr v zemi kt 168 292 281 Dovoz sběrového papíru kt 14 3 14 Vývoz sběrového papíru kt 38 45 43 Podíl sběrového papíru na výrobě % 23,1 37,8 34,1 Recyklace sběrového papíru ze % 27 45 40,5 spotřeby

1996 261 295,4 13,3 47,7 36 38,5

1997 247 281,8 10,8 45,6 31,2 32,7

1998 319,3 335,1 44,4 60,2 40,7 38,3

1999 324 339,5 52,7 68,1 42,1 39,4

2000 365,7 394,8 51,9 81,1 45,5 42,8

2001 393,1 425,4 55,2 87,5 45 42,9

2002 R 02/93 379,3 263,4 470,6 280,1 41,2 294,3 132,5 348,7 43 186,1 44,6 165,2

Z hlediska dalšího vývoje v odvětví je nutno konstatovat, že vývoj byl rovněž ovlivněn dosavadním průběhem restrukturalizace odvětví, kdy došlo k instalaci technických zařízení na tepelné využití odpadů, omezilo se používání uhlí jako paliva a proběhly i další strukturální změny výrobní základny papírenského průmyslu. S ohledem na současný stav nelze tedy počítat s dalším výrazným omezováním výskytu odpadů jako celku, přesto však tento trend k minimalizaci bude mít své pokračování především v hledání dalšího prostoru ve vlastních výrobních procesech a lze počítat i s dalším pokračováním trendu směrem k omezování skládkování. Impulsem budou nepochybně vlivy zákona o integrované prevenci a za velmi významný motivační prvek poklesu výskytu odpadů v papírenském průmyslu nutno považovat požadavky směrnice EU 77/2001 o využití obnovitelných zdrojů energie - RES (především do oblasti biopaliv, jako hlavního zdroje RES). Průmysl dále počítá s růstem recyklace a spotřeby sběrového papíru, což bude působit protisměrně ve vlastním sektoru, nicméně, podle oblasti využití recyklovaných vláken budou hledány možnosti dalšího omezování skládkování ve prospěch materiálového a energetického využití vzniklých odpadů. Poslední tabulka ilustruje využití odpadů z papírenského průmyslu. Obě české celulózky spalují kůru a dřevní odpad s výrobou tepla a FPP Štětí dokonce spaluje i biokaly díky fluidnímu kotli. V současné době může být dle hrubého odhadu ještě energeticky využitelných do 50 kt BRO z celulózopapírenského průmyslu a to za předpokladu, že se přesune k energetickému využití výskyt kalů z ČOV, dosud využívaných v zemědělství. Odpady

1998

1999

2000

2001

2002

(A) Skládkováno

155,95

142,78

62,19

56,16

42,04

(C) Spalováno

126,99

185,7

126,85 123,19

120,82

88,8

49,84

101,78 109,64

109,14

15,64

30,17

387,39

408,48

Kaly z deinkingu (kt a.s.)

2,85

3,05

3,52

3,12

7,63

Kaly ČOV (kt a.s.)

54,1

53,19

46,31

43,31

47,31

5,98

11,62

12,92

19,91

5.2 Management odpadů

(D) Využití na půdu (X) Jiné využití (F) Odpady celkem (kt a.s.)

35,97

33,94

40,57

326,79 322,93

312,57

Z toho kaly (kt a.s.)

Kaly ostatní celkem

14

Odpady

1998

1999

2000

2001

2002

Kaly celkem (kt a.s.)

56,95

62,22

61,45

59,35

74,85

21,82

19,19

19,2

9,06

8,93

17,76

Kaly na půdy

19,49

20,87

22,98

Kaly Jiné využití

11,08

10,36

14,91

Kaly skládkované Kaly spalované

✗ Odpady v textilním průmyslu (Bartušek 2003)

Všechna přírodní textilní vlákna je třeba považovat za biologicky rozložitelná ze 100%. Nerozložitelnou složkou textilních materiálů mohou být v podstatě pouze podíly syntetických vláken. Barviva (do 3%), finální úpravy (do 10%) je třeba považovat v podstatě za biologicky rozložitelné látky, zejména v podmínkách anaerobního rozkladu (skládky). Pokud se týká směsových textilních materiálů (přírodní + syntetická vlákna), většina směsí je tvořena tak, že převažuje syntetický podíl a přírodních vláken je jen menší množství (např 35%). Celková spotřeba vlákenných surovin podle statistiky o spotřebě po textilní výrobu v roce 2001 činila 193 tis. tun. Surovinovou základnu textilního průmyslu tvoří z cca 33,8 % přírodní vlákna, u kterých má nejvyšší zastoupení bavlna. Spotřeba chemických vláken činila 118 tis tun, což představuje 66,2% celkové spotřeby vláken. Z toho regenerovaná celulózová vlákna cca 16 tis tun a plně syntetická 102 tis tun.

➢ Prevence ✗ Komunální BRO

V oblasti komunálních odpadů je možné za prevenci považovat domovní a komunitní kompostování. V České republice je tradičně rozšířené domovní kompostování na zahradách. Toto kompostování obvykle není podporováno ze strany obce či jiného subjektu. S rozvojem okrasných zahrad okolo domů a pozvolným ústupem zahrad produkčních se však četnost zahradních kompostů snižuje a v okolí některých vesnic vznikají černé skládky složené převážně ze zahradních odpadů. Komunitní kompostování se v ČR vyskytuje většinou jako společné kompostování nejčastěji u zahrádkářských kolonií a pouze v několika případech coby podpora obce kompostování v domácnostech. ✗ Zemědělské odpady

Prevence vzniku zemědělských odpadů spočívá zejména v oblasti vykazování. Mělo by být zabráněno vykazování zbytkové biomasy, která je v zemědělství běžně využívána jako hnojivo a nikoliv jako odpad – dle katalogu odpadů. Správné zařazení vedlejších zemědělských produktů je možné ovlivnit pouze u původce. ➢ Nakládání V současné době existují zejména tyto způsoby nakládání s biologicky rozložitelnými odpady: •

recyklace na původní materiály (papír, lepenka, dřevo bez obsahu nebezpečných látek)

15

•

aerobní kompostování bioodpadu (dle ČSN 465735), který není nadlimitně kontaminován cizorodými látkami

•

anaerobní digesce s výrobou bioplynu a stabilizovaného kalu (který je možno aerobně stabilizovat), vhodné pro veškeré bioodpady kromě odpadů lignocelulózových, zvláště vhodné pro odpady rostlinných olejů, živočišné tuky a tkáně

•

přímá aplikace upravených odpadů do půdy za účelem organického hnojení a využití rostlinných živin (při dodržování dalších požadavků k omezení vstupu cizorodých látek do půdy, nitrátové směrnice, hygienických předpisů a podmínek správné zemědělské praxe). Možno využívat zemědělské odpady, upravené čistírenské kaly, upravené kaly ze zpracovatelského průmyslu, melasové výpalky, stabilizovaný bioodpad aj.

•

využití bioodpadu k biologickým rekultivacím (upravené čistírenské kaly, upravené kaly ze zpracovatelského průmyslu, papírenské kaly, stabilizovaný bioopad)

•

příprava rekultivačních substrátů zrnitostní úpravou a mícháním vhodných složek (stromová kůra, papírenské odpady, dřevní štěpka aj.)

•

příprava mulčovacích hmot (stromová kůra, dřevní štěpka, papírenské kaly)

•

příprava pěstebních substrátů (podle příslušných norem) mícháním mechanicky upravených bioodpadů a aerobně fermentovaných bioodpadů (stromová kůra, dřevní štěpka, listí, zemědělský bioodpad)

•

získávání hydrolýzních cukrů, furalu, ligninu a bioetanolu tepelně tlakovou hydrolýzou vegetativních odpadů, dřevního odpadu a papíru nebo primárních papírenských kalů

•

příprava bionafty z odpadních rostlinných olejů (fritovací oleje apod.) pomocí metylesterifikačních postupů

•

výroba fytopaliv nebo směsných paliv (brikety, topné pelety), z kůry, dřevní štěpky, rostlinného zemědělského bioodpadu, odvodněných a stabilizovaných čistírenských kalů, papíru aj.

•

výroba stavebních a izolačních hmot (řepná sláma, dřevní odpad, papír aj.)

•

spalování bioodpadu s využitím tepla (směsný komunální odpad, čistírenské kaly, papírenský bioodpad, zbytkový komunální odpad po separaci složek)

•

mechanicko biologické zpracování zbytkového komunálního odpadu za účelem stabilizace a skládkování (v ČR se tento způsob nepoužívá)

•

třídění směsného komunálního odpadu za účelem získání užitečných složek (v ČR se již tento způsob nepoužívá pro nadměrné znečištění složek)

•

výroba motorových paliv rychlou pyrolýzou BRO

•

výroba alkoholů bakteriální fermentací BRO v termofilních podmínkách ✗ Sběr a skladování

Komunální BRO

V České republice je v současné době biologický odpad odděleně sbírán a kompostován v několika obcích (v různé míře a rozličnými způsoby) - Bystřici nad Pernštejnem, Kroměříži, Nové Pace, Písku, Plzni, Praze 12, Rýmařově, Strážnici, Uherském Hradišti a zřejmě i v dalších. Celkově je možné stav sběru bioodpadu v ČR považovat za stadium pilotních projektů. Z bioodpadů velkokuchyní je získáváno ročně pro kompostování 12 tis. t. Produkce bioodpadu z tržišť je cca 3 tis. t. Z veřejné zeleně je kompostováno ročně 180 tis. t bioodpadu. Celkové množství komunálního bioodpadu pro kompostování je 202 tis. t. Množství získaného bioodpadu pro kompostování se každoročně zvyšuje o cca 3%. 16

Základním předpokladem pro zajištění odbytu kompostu je čistota sebraného BRKO. Při sběru od občanů je čistota závislá především na použitém systému sběru a kvalitě jeho provozu a ne na velikosti obce či typu zástavby (Favoino 2003).

Informace o některých systémech odděleného sběru jsou v následující tabulce. Obec

Od kdy

Bílina

říjen 2003

Bystřice nad Perštejnem

1992 2

Kroměříž

Počet nádob

Počet Počet Výtěžnost domácností obyvatel

Typ

35

kapacita zařízení = 50 000 V současnosti t; nyí je kompostováno 30 kompostují 000 t/rok zahradní odpady z okruhu 25 km.

105

Poznámka

celkem 800 Oddělený sběr na t; 130 t z sběrných dvorech a domácností kompostování pomocí malého překopávače

1200 (120 1200 l)

3500

2700 t

Nízká kvalita sbíraného bioodpadu

Luhačovice

1998

35000 800 (živnostn íci a obyvatel é)

Kompostainery SSI V současné době Schäfer a pytlový sběr. V již nefunguje. létě jednou týdně, jinak jednou za 14 dní.

Nová Paka

1995 278 (80 l), 3000 15 (120 l), 4 (240 l)

9000 + sběrné dvory

247 t hotového kompostu, sebráno 370 t bioodpadu (2002)

Písek

1999 150 of 240 3300 l

10 000

Plzeň

2000 80

480

15000

Praha 12

1991 17

2500

7000

Problém s čistotou, nádoby jsou často přeplněné. 500 Mobilní sběr zeleného odpadu-

17

Obec

Od kdy

Rýmařov

Počet nádob

Počet Počet Výtěžnost domácností obyvatel

10

6000

Typ

Poznámka

Sběr prostřednictvím 1 100 l kontejnerů mezi panelovými domy na sídlišti.

Strážnice Uherské Hradiště

1995

35000

208 t (1.1. 1.7.2003)

Ústí nad Labem Uherský Brod

12 (700 l)

15,91 t od Pilotní projekt u 1.9. 2002 panelových domů a do rodinných domů. 30.12.2002

Žďár nad Sázavou

✗ Úprava Komunální BRO

V současné době v ČR není v provozu žádné zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu zbytkového odpadu. Jediné zařízení postavené v 80. letech v Ostravě je od roku 1998 mimo provoz. Uvažuje se obnovení provozu. V několika krajích se uvažuje o vybudování nových zařízeních pro mechanicko biologickou úpravu. Hlavním důvodem těchto úvah je potřeba snížit fermentovatelnost odpadu jdoucího na skládku. Efekt biologické předúpravy podle Leikam a Stegmann (1997), Adani et al. (2001) Ukazatel

Výsledek

% snížení (oproti počátečnímu stavu)

Respirační index

5 mg O2/g d.m. (96 h) about 400 mg O2/kg VS.h

80-90%

CHSK, Celkový N ve výluhu Produkce bioplynu

< 100 mg/l < 200 mg/l 20-40 l/kg d.m

Objem

Konečná hustota (zhuštěno): 1,2-1,4 t/m3 Ztráta hmotnosti (mineralizací): 20-40%

přibližně 90% 90% až 60%

Biologická úprava zbytkového odpadu se rychle rozvíjí v mnoha zemích. Směrnice o skládkování, která byla přijata v Německu, je nyní rozvíjena v praxi. Již několik zařízení je v provozu, jiné se teprve staví, aby plně zabezpečily předúpravu zbytkového odpadu. Podobná situace je zaznamenána také v Rakousku. Stále častěji se ve střední Evropě setkáváme se suchou stabilizací zbytkového odpadu, která zajišťuje zvýšení kalorické hodnoty paliva RDF. V současné době je pomocí biologické úpravy dosahováno různých cílů: •

stabilizace před uložením na skládky,

•

zvýšení kalorické hodnoty zbytkového odpadu před tepelným zhodnocením, tzv. suchou stabilizací (biologickým sušením),

•

k použití na vylepšení půd ("šedý kompost" nebo "stabilizovaná organická hmota") k rekultivaci skládek, k použití v krajinářství, k rekultivacím dolů, k revitalizaci průmyslových oblastí nebo k tvorbě protihlukových valů. 18

✗ Využití

Propracovaná marketingová strategie a efektivní trh jsou základní předpoklady pro překonání počátečních obav z nedostatečné poptávky zákazníků po kompostovaných materiálech.V ČR je dobře rozvinut trh v oblasti hobby a profesionálního zahradnictví a krajinářství. Obecně tyto sektory vytváří základ trhu s kompostárenskými produkty a ukazují, kterým směrem by se strategie měla rozvíjet. Kompost s odpadního dřeva a údržby zeleně, tzv. zelený kompost je kvalitní organické hnojivo zlepšující vlastnosti půdy, které tvoří dobrý obchodní artikl. Bez větších technologických nároků jej lze vyrábět ve vysoké kvalitě. Trh s kompostem vyrobeným z bioodpadu (včetně kuchyňského odpadu) ukazuje dvě možné cesty vývoje. Některé kompostárny ve státech, kde jsou tyto odpady kompostovány ve větší míře, ve snaze snížit cenu za zpracování odpadu, minimalizují celý proces kompostování i marketingovou strategii. Takže například prodávají “čerstvý” (málo vyzrálý) kompost k aplikaci na zemědělskou půdu, což v praxi znamená, že kompost zemědělcům poskytují zcela bezplatně a bez snahy na prodeji vydělat. Na druhé straně je mnoho kompostáren, které se snaží zvýšit cenu svých kompostárenských produktů a vyrábí množství různých směsí dle přání zákazníků a požadavků trhu. Spolupracují s výrobci pěstebních substrátů a nebo přímo samy tyto substráty míchají a balí. Podíly jednotlivých kompostárenských produktů na trhu v různých zemích střední Evropy jsou znázorněny v následující tabulce (Favoino 2003). Rozdělení trhu s kompostárenskými produkty (v %) 1998/99 Rakousko Flandry Německo Dánsko Itálie Holandsko Velikost trhu (1998) (1999) (1998) (1998) (1999) (1998) Krajinářství

30

24

Rekultivace skládek

5

5 [1]

25

19

30

13

Velký

-

Malý

40

Velmi velký

Zemědělství a speciální kultury

35

5

43

10

Zahradnictví

5

6

5

3

Zemní práce

5

33

10

-

Hobby zahradnictví

20

20

14

48

20

Velký

4

-

-

-

Velmi malý

Export

20

30

Střední 50

Různé 11[2] 3 7 1. 60 % kompostů ze zeleně je kompostováno přímo na farmách 2. Remediace znečištěných území

Střední

10

V následující tabulce je znázorněn teoretický potenciál pro uplatnění kompostů z odděleně sbíraných BRKO na orných půdách potřebná k uplatnění odhadované produkce kompostu v zemích EU (Favoino 2003) a v ČR. Tabulka vychází z předpokladu, že se průměrně na jednoho obyvatele vysbírá 100 kg BRKO / rok. Stát Počet obyvatel EU Rozloha Potenciální Orná půda potřebná 1995 a ČR 2001 orné půdy produkce k aplikaci odhadovaného 3 3 kompostu množství kompostu (10 ) (10 ha) 3 (10 tun) vlhký

v sušině Celkem

% Rozlohy OP

(103 ha) Rakousko

8.040

1.500

321 19

161

16,1

1,07

Belgie

10.131

700

405

203

20,3

2,90

Dánsko

5.216

2.500

208

104

10,3

0,41

Finsko

5.099

2.500

204

102

10,2

0,41

Francie

58.027

18.000

2.321

1160

116,1

0,65

Německo

81.553

12.000

3.262

1631

163,1

1,36

Řecko

10.063

3.000

402

201

20,1

0,67

Itálie

57.248

10.000

2.290

1144

114,5

1,15

Irsko

3.577

1.000

143

72

7,1

0,71

Lucembursko 407

60

16

8

0,8

1,35

Holandsko

15.423

900

616

308

30,8

3,43

Portugalsko

9.912

3.000

396

198

19,8

0,66

Španělsko

39.170

16.000

1.566

783

78,3

0,49

Velká Británie

58.276

7.000

2.331

1165

116,5

1,66

Švédsko

8.816

3.000

352

176

17,6

0,58

EU Celkem

370.958

81.200

14.833

7416

741,6

0,91

ČR (viz níže) 10.206 2.600 408 204 20,4 0,78 V následující tabulce jsou shrnuty údaje o počtu obyvatel a zároveň o množství aplikovaného hnoje a potenciál pro výrobu kompostu z odděleně sbíraného BRKO a z BRO v jednotlivých krajích. Jako základ pro odhad množství BRO v jednotlivých krajích byl vzata celková produkce BRO bez zemědělských odpadů 3.124.733 tun (rok 2001). Z tohoto čísla byla vypočtena předpokládaná produkce kompostu 1.249.893 tun, která pak byla rozpočtena pro jednotlivé kraje podle počtu obyvatel. Teoretická produkce tedy představuje odhad maximálně možné produkce kompostu. Procento je vypočítáno z celku tvořeného hnojem a komposty. Počet obyvatel v ČR (ČSÚ, 2001)

Množství Teoretická produkce aplikovaného kompostu z BRKO hnoje za tuny % hospodářský rok 2001/2002, [tuny] (ČSÚ, 2003)

Teoretická produkce kompostu z BRO tuny

%

Hlavní město Praha

1 160 118

9 606

46 405

82,8

142 069

93,7

Středočeský kraj

1 123 931

1 593 233

44 957

2,7

137 638

8

Jihočeský kraj

624 568

1 782 131

24 983

1,4

76 485

4,1

Plzeňský kraj

549 600

1 194 146

21 984

1,8

67 305

5,3

Karlovarský kraj

303 714

127 103

12 149

8,7

37 193

22,6

Ústecký kraj

819 450

258 237

32 778

11,3

100 351

28

Liberecký kraj

427 396

245 896

17 096

6,5

52 339

17,5

Královéhradecký kraj

549 329

883 123

21 973

2,4

67 271

7,1

20

Počet obyvatel v ČR (ČSÚ, 2001)

Množství Teoretická produkce aplikovaného kompostu z BRKO hnoje za tuny % hospodářský rok 2001/2002, [tuny] (ČSÚ, 2003)

Teoretická produkce kompostu z BRO tuny

%

Pardubický kraj

507 176

1 186 421

20 287

1,7

62 109

5

Vysočina

518 315

1 918 470

20 733

1,1

63 473

3,2

1 124 493

834 189

44 980

5,1

137 707

14,2

Olomoucký kraj

638 374

902 371

25 535

2,8

78 176

8

Zlínský kraj

594 060

461 896

23 762

4,9

72 749

13,6

1 265 912

599 404

50 636

7,8

155 025

20,5

Jihomoravský kraj

Moravskoslezský kraj

CELKEM 10 206 436 11 996 226 408 257 3,3 1 249 892 9,4 Dle následující tabulky je možné si vytvořit představu o vývoji využívání zemědělských půd v ČR. Vývoj ploch zemědělských plodin v ČR, [ha], (ČSÚ, 2003) Plodina

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002

Zrniny

1.695.726

1.682.913

1.673.270

1.699.549

1.724.947

1.635.849

1.635.666

1.735.450

1.735.442

1.637.426

1.689.937

1.660.870

1.596.289

Brambory

109.299

113.295

110.530

102.816

76.673

77.869

85.710

72.625

71.855

71.455

69.198

54.137

38.314

Olejniny

129.857

161.600

165.706

192.399

248.776

325.336

276.600

270.000

349.624

465.806

404.683

432.302

409.738

Pícniny jednoleté

607.697

587.515

524.981

459.987

407.114

412.785

419.959

351.980

334.501

339.544

302.574

288.743

268.738

Pícniny víceleté

458.957

441.902

475.095

477.446

481.723

462.010

440.450

420.506

386.070

394.022

414.773

373.506

258.718

Louky trvalé

486.489

508.736

540.169

546.354

589.765

613.519

613.435

641.490

648.472

651.497

659.353

656.553

802.726

Pastviny

217.867

223.932

228.610

229.326

246.921

264.315

262.046

270.877

273.253

278.335

281.083

283.613

Chmel

10.435

10.385

10.522

10.574

10.687

10.115

9.436

7.475

5.633

6.012

6.095

6.075

5.968

Vinné hrozny

11.122

11.233

11.028

9.559

10.331

10.679

11.540

11.183

11.232

11.110

11.236

11.317

10.794

CELKEM

3.727.449

3.741.511

3.739.911

3.728.010

3.796.937

3.812.477

3.754.842

3.781.586

3.816.082

3.855.207

3.838.932

3.767.116

3.391.285

Bez luk a pastvin

3.023.093

3.008.843

2.971.132

2.952.330

2.960.251

2.934.643

2.879.361

2.869.219

2.894.357

2.925.375

2.898.496

2.826.950

2.588.559

Velkou překážku pro aplikaci kompostu představuje nevhodné vybavení na mechanické rozmetání kompostu. Starší stroje jsou optimalizovány pro jiné materiály (s rozdílnou vlhkostí, velikostí částic a konzistencí), především pro hnůj nebo minerální hnojiva. ✗ Odstranění

Ve sdělení 29 z roku 2003 odboru odpadů MŽP ke specifikaci skupin kompostovatelných odpadů s výjimkou kompostovatelných odpadů v komunálním odpadu podle přílohy č. 8 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady jsou definovány kompostovatelné odpady (viz kapitola Seznam druhů odpadů tvořících BRO) je přehled kompostovatelných odpadů podle řazení v katalogu odpadů. Kompostovatelné odpady je zakázáno ukládat na skládky všech skupin. Do konce roku 2003 by provozovatelé skládek měly dostat souhlas k provozování zařízení. Schvalované provozní řády skládek, by tedy od roku 2004 neměly obsahovat kompostovatelné odpady. Realita je však taková, že některé skládky dostaly souhlas i přes to, že v provozním řádu mají kompostovatelné odpady. Situace je tak i nadále nepřehledná a skládkování BRO brání pouze poplatky, které narůstají jen pozvolna. 21

Specifikace kompostovatelných odpadů má dvě charakteristiky, které musí být současně naplněny. Musí být zařazeny v seznamu a zároveň musí splňovat jakostní znaky kompostovatelných surovin, což je ve sdělení č. 29 uvedeno s odkazem na ČSN 465735 (Průmyslové komposty). Při omezené síti spaloven komunálních odpadů a absenci zařízení pro MBÚ by bylo v ČR problematické odstraňovat odpady, které splňují pouze první charakteristiku (uvedení v seznamu), ale jsou prakticky nekompostovatelné. Tyto okolnosti je však možné jednoduchým způsobem zohlednit v provozních řádech skládek. Všechny tři české spalovny komunálních odpadů přijímají BRO. Pro spalovny neexistuje podobné omezení pro příjem BRO, jako je u skládek. ✗ Kapacity

Kapacita pro výrobu kompostu v ČR je cca 700 tis. t ročně. V současnosti se vyrábí 500 tis. t registrovaného kompostu uváděného do oběhu prodejem a 200 tis. t kompostu pro vlastní potřebu. Kromě komunálního bioodpadu a čistírenských kalů se každoročně kompostuje 100 - 200 tis. t průmyslového bioodpadu (papírenské odpady, odpady ze zpracování dřeva, konzervárenský odpad a pod.). Dále je kompostováno každoročně 300 - 550 tis. t zemědělského bioodpadu (zvířecí fekálie, rostlinný odpad). V ČR není v provozu zařízení určené pouze pro anaerobní digesci komunálního bioodpadu. Anaerobní digesce BRO včetně odpadů ze zeleně a odpadů z veřejného stravování se kofermentačními technologiemi provádí na zemědělské bioplynové stanici v Mimoni a pilotně též v Jindřichově. Existují též aktivity využívání tuhých bioodpadů ve fermentorech pro anaerobní stabilizaci kalů z ČOV veřejných kanalizací (ČOV Karlovy Vary a další). Zemědělských bioplynových stanic je zatím pouze 12 (Váňa 2002): Zemědělské bioplynové stanice v ČR

Třeboň Kroměříž

Objem Zahájení Fermentovaný fermentorů provozu materiál (m3/den) (m3) 1973 P/Č 200/40 3200+2800 2 x 980, 2 x 1985 P/Č 180/100 3500 1989 P 100 2 x 1200 1991 P/Ku 70/10 2 x 1100 1994 P 120 2 x 1800 1993 P 120 2 x 2000

39-41

Produkce bioplynu (m3/den) 4200

kogenerace

35-40

3800

teplo

Teplota fermentace (°C)

Využití bioplynu

Kladruby 39-41 2200 kogenerace Plevnice 39-41 1700 kogenerace Mimoň 42-45 3500 kogenerace Šebetov 39-41 2000 kogenerace Trhový 1994 P/K 10/10 700 42-44 1000 kogenerace Štěpánov Jindřichov 1989 S 21 t 6 x 85 35-40 600 kogenerace Výšovice 1987 S 11 t 6 x 110 35-40 350 teplo Hustopeče 1986 S 44 t 8 x 169 35-40 1200 teplo Velké 1995 P 100 2 x 2500 39-41 2500 kogenerace Albrechtice Slavkov 1998 S 10 6 x 21 35-40 ? kogenerace P = kejda prasat, K = kejda skotu, S = slamnatý hnůj, Ku = slepičí trus, Č = čistírenský kal Objem výroby kompostů na území ČR se mění v závislosti na odbytu kompostů. Maximální výroba byla v r. 1986 - 2136 tis. t, v roce 1994 minimum 320 tis. t - předpoklad v r. 2003 je 800 tis. t. 22

Omezení skládkování BRKO lze částečně dosáhnout zvýšením recyklace organických odpadů, zejména papíru. Podle podkladů EKOKOM je současná úroveň recyklace papíru 380 tis. tun, předpokládaný nárůst je následující: Do r.2005 přírůstek + 90 tis. tun oproti r.2000, celkem 470 tis. tun. Do r.2010 přírůstek + 130 tis. tun oproti r.2000, celkem 510 tis. tun. ➢ Dovoz Dovoz odpadů v roce 2001 dle ISOH


Dovoz odpadů 01000000 Odpady z geologického průzkumu, z těžby, úpravy a zpracování nerostů 02000000 Odpady z primární produkce zemědělské a zahradnické, z lesního hospodářství, z rybářství a z výroby a zpracování potravin 03000000 Odpady ze zpracování dřeva 04000000 Odpady z kožedělného a z textilního průmyslu 05000000 Odpady ze zpracování ropy, z čištění zemního plynu a z pyrolytického zpracování uhlí 06000000 Odpady z anorganických chemických výrob 07000000 Odpady z organických chemických výrob 08000000 Odpady z výroby, ze zpracování, z distribuce a z používání nátěrových hmot, lepidel, těsnicích materiálů a tiskařských barev 09000000 Odpady z fotografického průmyslu 10000000 Anorganické odpady z tepelných procesů 11000000 Anorganické odpady s obsahem kovů ze zpracování kovů, z povrchové úpravy kovů, z hydrometalurgie neželezných kovů 12000000 Odpady z tváření a z obrábění kovů a plastů 13000000 Odpady olejů (kromě jedlých olejů a olejů uvedených ve skupině 050000 a 120000) 14000000 Odpady organických látek používaných jako rozpouštědla (kromě odpadů uvedených ve skupinách 04 a 08) 15000000 Odpadní obaly, sorbenty, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné tkaniny jinde neuvedené 16000000 Odpady jinde v katalogu neuvedené 17000000 Stavební a demoliční odpady 18000000 Odpady z humánní a veterinární léčebné péče a z výzkumu s ním spojeného (kromě odpadů z přípravy jídel) 19000000 Odpady ze zařízení na úpravu odpadů, ze zařízení ke zneškodňování odpadů, z čistíren odpadních vod a z vodárenství 20000000 Odpady komunální a jim podobné odpady ze živností, z úřadů a z průmyslu, včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů 23

% BRO

0

0

0,0%

0

0

0,0%

0 47 872

0 14 498

0,0% 30,3%

436

0

0,0%

0 0

0 0

0,0% 0,0%

0

0

0,0%

0 43 745

0 0

0,0% 0,0%

0

0

0,0%

3 082

0

0,0%

0

0

0,0%

0

0

0,0%

3 407

25

0,7%

13 282 5 963

0 0

0,0% 0,0%

0

0

0,0%

0

0

0,0%

13 775

5 755

41,8%


235 063

20 279

8,6%

Podrobnější data pro jednotlivé skupiny odpadů dle ISOH Pokud není upřesněn zdroj informací, tak % BRO u jednotlivých odpadů bylo odhadnuto zpracovatelem RP BRO.

04 - Odpady z kožedělného a z textilního průmyslu (vybrány jsou pouze BRO)

množství % (t)

04020200 Surové textilní vlákno převážně živočišného původu 04020300 Surové textilní vlákno převážně syntetické 04020600 Zpracované textilní vlákno převážně živočišného původu 04020700 Zpracované textilní vlákno převážně syntetické 04020000 Odpady z textilního průmyslu

157 66 71 47578 47 872


47 872

90 30 90 30

BRO (t) 141 20 64 14 273 14 498

14 498


15 - Odpadní obaly, sorbenty, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné tkaniny jinde neuvedené (vybrány jsou pouze BRO)

množství % (t)

BRO (t)

15010100 Papírový a/nebo lepenkový obal 15010000 Odpady obalů

25 100 58 692

25 25


58 692

25

20 - Odpady komunální a jim podobné odpady ze živností, z množství úřadů a z průmyslu, včetně odděleně sbíraných složek těchto % (t) odpadů 20010100 Papír a/nebo lepenka 20011000 Oděv 20011100 Textilní materiál 20010000 Odpad získaný odděleným sběrem 20020300 Ostatní nekompostovatelný odpad 20020000 Odpady z údržby zeleně v zahradách a parcích (včetně hřbitovů)


BRO (t)

1939 100 1336 75 79 75 3354 13775 20

1 939 1 002 59 3 000 2 755

13775

2 755

17 129

5 755

% BRO v komunálních odpadech byly upraveny dle údajů od Kotoulové (2003). ➢ Vývoz Produkce odpadů v roce 2001 dle ISOH


Produkce odpadů

24

% BRO

01000000 Odpady z geologického průzkumu, z těžby, úpravy a zpracování nerostů 02000000 Odpady z primární produkce zemědělské a zahradnické, z lesního hospodářství, z rybářství a z výroby a zpracování potravin 03000000 Odpady ze zpracování dřeva 04000000 Odpady z kožedělného a z textilního průmyslu 05000000 Odpady ze zpracování ropy, z čištění zemního plynu a z pyrolytického zpracování uhlí 06000000 Odpady z anorganických chemických výrob 07000000 Odpady z organických chemických výrob 08000000 Odpady z výroby, ze zpracování, z distribuce a z používání nátěrových hmot, lepidel, těsnicích materiálů a tiskařských barev 09000000 Odpady z fotografického průmyslu 10000000 Anorganické odpady z tepelných procesů 11000000 Anorganické odpady s obsahem kovů ze zpracování kovů, z povrchové úpravy kovů, z hydrometalurgie neželezných kovů 12000000 Odpady z tváření a z obrábění kovů a plastů 13000000 Odpady olejů (kromě jedlých olejů a olejů uvedených ve skupině 050000 a 120000) 14000000 Odpady organických látek používaných jako rozpouštědla (kromě odpadů uvedených ve skupinách 04 a 08) 15000000 Odpadní obaly, sorbenty, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné tkaniny jinde neuvedené 16000000 Odpady jinde v katalogu neuvedené 17000000 Stavební a demoliční odpady 18000000 Odpady z humánní a veterinární léčebné péče a z výzkumu s ním spojeného (kromě odpadů z přípravy jídel) 19000000 Odpady ze zařízení na úpravu odpadů, ze zařízení ke zneškodňování odpadů, z čistíren odpadních vod a z vodárenství 20000000 Odpady komunální a jim podobné odpady ze živností, z úřadů a z průmyslu, včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů


0

0

0,0%

0

0

0,0%

9 375 736

8 493 476

90,6% 64,7%

0

0

0,0%

1 0

0 0

0,0% 0,0%

16

0

0,0%

0 4 360

0 0

0,0% 0,0%

45

0

0,0%

89 197

0

0,0%

16

0

0,0%

262

0

0,0%

2 292

295

12,9%

441 494 260

0 0

0,0% 0,0%

0

0

0,0%

57

0

0,0%

27 058

19 343

71,5%

37 980 310

28 608

0,1%

Podrobnější data pro jednotlivé skupiny odpadů dle ISOH Pokud není upřesněn zdroj informací, tak % BRO u jednotlivých podksupin odpadů bylo odhadnuto zpracovatelem RP BRO.

03 - Odpady ze zpracování dřeva (vybrány jsou pouze BRO) 03010200 Piliny 25

množství % (t)

BRO (t)

8216 100

8 216

03010300 Hobliny, odřezky, dřevěná deska, dřevotřísková deska, dřevěná dýha 03010000 Odpady z pilařského zpracování dřeva, z výroby desek a nábytku 03030700 Výmět z recyklace papíru a lepenky 03030000 Odpady z výroby a zpracování celulózy, papíru a lepenky


308 90 8524

277 8 493

851 30 851

9 375

0

8 493



množství % (t)

04020200 Surové textilní vlákno převážně živočišného původu 04020300 Surové textilní vlákno převážně syntetické 04020500 Zpracované textilní vlákno převážně rostlinného původu 04020600 Zpracované textilní vlákno převážně živočišného původu 04020700 Zpracované textilní vlákno převážně syntetické 04020800 Zpracované směsné textilní vlákno 04020000 Odpady z textilního průmyslu

33 73 292 101 104 133 736


736

90 30 90 90 30 30

BRO (t) 30 22 263 91 31 40 476

476



množství % (t)

BRO (t)


289 100 6 100 295

289 6 295


295

295

20 - Odpady komunální a jim podobné odpady ze živností, z množství úřadů a z průmyslu, včetně odděleně sbíraných složek těchto % (t) odpadů 20010100 Papír a/nebo lepenka 20010800 Organický, kompostovatelný kuchyňský odpad (včetně olejů na smažení a kuchyňského odpadu z jídelen a restaurací) 20011100 Textilní materiál 20010000 Odpad získaný odděleným sběrem 20030100 Směsný komunální odpad 20030000 Ostatní odpad z obcí


18948 100

18 948

3 100

3

520 75 19471 6 40 6

390 19 341 2 2

19 477

% BRO v komunálních odpadech byly upraveny dle údajů od Kotoulové (2003). 26

BRO (t)

19 343

➢ Hlavní producenti Producenti jednotlivých BRO vyplývají z kapitoly Produkce. V tuto chvíli neexistuje veřejný zdroj dat, dle kterého by bylo možné zjistit, jaká množství BRO jsou produkována jednotlivými subjekty. Hlavním producentem BRO je zemědělství. Vývoj stavů hospodářských zvířat v posledních třech letech (ČSÚ 2003) znázorňuje následující tabulka, do níž jsou podle údajů od Mikolaje a Horbaje (2003) a Kajana (2002) připočítány odpovídající množství exkrementů. Množství exrementů je vypočítáno ve vlhkém stavu. Správnější by bylo počítat v sušině, jelikož vodu není možné považovat za BRO, avšak pro potřeby porovnání s jinými údaji v RP BRO je praktičtější udávat množství BRO ve vlhkém stavu. 2001 zvířata (ks)

2002

exkrementy (t)

zvířata (ks)

2003

exkrementy (t)

zvířata (ks)

exkrementy (t)

Skot celkem

1 582 285

24 833 963

1 520 136

23 858 535

1 473 828 23 131 730

z toho krávy

611 395

12 273 755

596 295

11 970 622

590 322 11 850 714

Prasata celkem

3 469 802

11 398 300

3 440 925

11 303 439

3 362 801 11 046 801

z toho prasnice

287 933

1 366 242

289 195

1 372 230

Ovce celkem

87 539

Drůbež celkem

28 864 561

z toho slepice

6 999 406

CELKEM

-

96 286

1 369 623 29 946 846 587 600

6 837 737

37 601 886

-

282 722 103 129

1 420 978 26 873 408 574 028

1 341 516 1 275 143

7 044 423

36 582 951

591 379 35 453 675

Z toho bylo v roce 2001 vykázáno jako odpad (včetně moči, slámy, oplachové vody, apod.): 02010600 Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištění slámy), kapalný odpad, shromažďovaný odděleně a zpracovávaný mimo místo vzniku

ISOH (t)

ČSÚ (t)

4 702 740

8 806 511

➢ Hlavní zpracovatelé ✗ Výpis z ISOH

ISOH by měl obsahovat údaje o všech zařízeních využívajících biodegradabilní odpady. Bohužel obsahuje informace pouze o malé části těchto zařízení, což znesnadňuje úvahy o současných kapacitách pro kompostování. ISOH by bylo dobré dopracovat jak po stránce kvantitativní, tak po stránce kvalitativní - např. při hledání možného odběratele biodegradabilního odpadu je velmi užitečné mít informaci o přesné poloze zařízení (souřadnice) a zpracovávaných materiálech. Druh zařízení: 21 - kompostování okres zařízení 3306 Prachatice 3402 - Cheb

technologie/místní název skládky Kompostování na volné ploše

název provozovny ING. M. JANDA - SLUŽBY V ŽIVOT. PROSTŘEDÍ ZEMĚDĚLSKÉ DRUŽSTVO ROZVOJ TRSTĚNICE - KOMPOSTÁRNA

Kompostárna

27

výrobce technologie

projektovaná kapacita 0 10000

3502 - Děčín

Výroba kompostu na Agronom výr. jednotce International BIOFERM Ohio USA

JÁNSKÁ, S.R.O.

3602 - Hradec Králové 3602 - Hradec Králové

TIM, SPOL.S R.O. - KOMPOSTÁRNA MINKOVICE TIM, SPOL.S R.O. - KOMPOSTÁRNA RASPENAVA TIM, SPOL.S R.O. -KOMPOSTÁRNA BULOVKA ZD POLABÍ VYSOKÁ NAD LABEM KOMPOSTÁRNA ZEMĚDĚLSKÁ SPOLEČNOST KRATONOHY A.S. - ZÁVOD PUCHLOVICE

3604 - Jičín

TECHNICKÉ SLUŽBY NOVÁ PAKA

3606 Pardubice

BIOSPOL 94 S.R.O. - KOMPOSTÁRNA

3505 - Liberec 3505 - Liberec 3505 - Liberec

Kompostováni

10000

Kompostování

10000

Kompostování

10000

Kompostárna

11500

Biofermentace v tancích

0

Kompostovací linka

VÚCHZ a.s. Brno

Biofermentace

3608 - Semily INGEO, S.R.O. - KOMPOSTÁRNA

Kompostování, třídění

3608 - Semily

INGEO, S.R.O. - ZÁVOD NA ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ

Kompostování

3608 - Semily

INGEO, S.R.O. - ZÁVOD NA ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ

Kompostování

3714 - Žďár LESNÍ SPOLEČNOST NOVÉ MĚSTO NA nad Sázavou MORAVĚ, A.S. - provozovna 3714 - Žďár TS MĚSTA A.S. BYSTŘICE N. P. nad Sázavou KOMPOSTÁRNA 3802 - Frýdek - EKOVERMEX, SPOL. R. O., Místek KOMPOSTÁRNA

3807 - Ostrava OBSED S. R. O. - KOMPOSTÁRNA PLESNÁ - město

0 20000

Voest Alpine Rakousko Voest Alpine Rakousko Vöest Alpine Linz (Rakousko)

2000 2000 23000

Kompostárna

5000

Aerobní kompostárna

500

IPS Ostrava, ZTS JZD Bruzovice Aerobní kompostování - hala pro v krechtech kompostování Kompostování

3802 - Frýdek - FRÝDECKÁ SKLÁDKA,A.S. - STŘEDISKO Místek KOMPOSTÁRNA

15000

Kompostování

120000 2100 10500

✗ Registr hnojiv (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)

Registr hnojiv obsahuje údaje o zaregistrovaných hnojivech. Část biodegradabilních odpadů je využívána pro výrobu registrovaných kompostů, proto někdy může Registr hnojiv pomoci při hledání odbytiště biodegradabilních odpadů. V registru bylo nalezeno 62 žadatelů o registraci organického hnojiva, z čehož většinu tvoří kompostárny. Typ hnojiva: organické AG Skořenice

LOFEZA - sdružení Přerov nad Labem, závod Blšany

Agropodnik Dvorce, a.s.

M. Býček, Brno

Agropodnik Jihlava, kompostárna Petrovice

METAZ s.r.o.

Agropodnik Valašské Meziříčí

Mgr. Simona Mrázová - Destination - Bohemia, Moskevská 2717, Tábor Naturo Arnoštov-Oldřišov

Agrotonz Tlumačov AGT-AGROGAST, s.r.o.

NOVOtrade Milan Novotný Ing., Chmelová 4/2893, Praha 10 Bakker Holland spol. s r.o., Ke Kablu 289, 102 00 Praha 10 Obilní Lihovar Kralupy nad Vltavou

28

BIO-FERM, s.r.o., Březina, 294 11 Loukov u Mnichova Hradiště Bioferm Kolín

OK PROJEKT České Budějovice

Bioprodukt Knapovec

Pavel Rezler, 1.máje 157, 583 43 Třemošnice

Biotechnologie výroby substrátů žampionů, J.Václavík, Dolany, Pardubice Biotika Bohemia Praha

Proagro Nymburk

OK Projekt, s.r.o.

Družstvo vlastníků Petrovec, Ovesná Lhota

PROAGRO Nymburk a.s., Poděbradská 2026, 288 72 Nymburk, středisko Městec Králové PROAGRO Nymburk a.s., Poděbradská 2026,288 72 Nymburk, středisko Puchlovice Rašelina BIO s.r.o., Polanova ul. č. 4, Opava

EKO - HUM Opava

Rašelina Soběslav, závod Borkovice

Frýdecká skládka Frýdek-Místek

Rašelina Soběslav, závod Světlík

HUM-AGRO - sdružení Liblice, závod Jánská

Rašelina Soběslav, závod Údlice

HZ Binom, s.r.o., nám. Jiřího u Poděbrad 104, Toužim, kompostárna Jenišov Ing. Petr Nohel NOHEL-GARDEN, Budínek 80, Dobříš

Spreso,Kralice na Hané

INPOST Uherské Hradiště

Technické služby města Chomutova

Jánská,Děčín

Technické služby města Mostu

JAVORNÍK-CZ-PLUS s.r.o., Štítná nad Vláří

Technické služby města Ústí nad Labem

Jiří Václavík, Dolany 23

Thoolen s.r.o., Čelakovského 441, Rakovník

Karel Pecl-Ekovermes, Studénka

Václav Grubner, Pičín

Kartek, a.s., J.Š. Baara 1882, 434 01 Most, kompostárna Bečov KOMAS Štětí, kompostárna Hošťka

Věra Rampasová - EKORA, Stěžery

L. Horníček Hemže

Xaverov Praha, provoz Blšany u Loun

LEXUS TRANS Jeseník nad Odrou, kompostárna Starojicko Lihovar Chrudim

Zahrádkářské potřeby Vítězslav Němec, 538 32 Úhřetice 43

Lihovar Kojetín

ZERA, a.s., Za Mlýnem 1264, Ratíškovice

Lihovar Mladá Boleslav

ZOS Kačina a.s., kompostárna Markovice

CEF, s.r.o., Cerhonice 9, 398 04 Čimelice

Talpa Přerov nad Labem

Vladimír Hrma,Dohnalova Lhota č. 2, Kosova Hora

Zemspol,Sloup v Moravském Krasu

✗ Krajské koncepce odpadového hospodářství

Kvalitně zpracované analytické části KKOH mohou být velmi dobrým zdrojem informací o zařízeních pro využívání BRO v daném kraji. Nemohou však nahradit průběžně aktualizovaný registr. Jihočeský kraj

Z celkového počtu 14 evidovaných kompostáren v kraji (viz tab. níže) je přibližně polovina skutečnými zařízeními pro kompostování odpadů. Kompostován je především rostlinný odpad, další zemědělský odpad, kaly z ČOV, stromová kůra, odpadní dřevo. Kompostovatelný odpad z údržby zeleně je většinou samovolně fermentován na vyhrazených plochách skládek komunálního odpadu a následně užíván k méně hodnotnému využití (rekultivace skládek apod.). Okres

Místo

Provozovatel

29

Skupina odpadu

Poznámka

České Budějovice

Český Krumlov

Zliv

Obec Zliv

odpad z ÚVZ*

Švábův Hrádek

Veřejné služby České Budějovice

odpad z ÚVZ

Žár u Trhových HBS Grundland Svinů OK projekt Č. Větřní Budějovice Otín

Jindřichův Hradec

Stráž nad Nežárkou Děbolín Horní pole Vydlaby Milevsko, Jenišovice Písek Smrkovice Cerhonice

Písek

Libínské sedlo Prachatice Volary Tábor

Klenovice

na uzavřené skládce KO na uzavřené skládce KO

rostlinný odpad

rašelinový substrát

kal z ČOV, kal z výroby buničiny

areál JIP Větřní

EKO skládka s.r.o.

odpad z ÚVZ

na skládce KO Fedrpuš

TS Třeboň, s.r.o.

odpad z ÚVZ

na skládce KO Pistina

Lesy J. Hradec Jistuza Studené v.o.d.

stromová kůra zemědělský odpad

Odpady s.r.o.

odpad z ÚVZ

Služby Milevsko

odpad z ÚVZ

Městské služby Písek, s.r.o. CEF, s.r.o., Cerhonice

na skládce KO Smrkovice na skládce KO Jenišovice silážní jáma, bakterie Sanbien

odpad z ÚVZ

zemědělský odpad stromová kůra, odpad z na skládce KO František Hejtmánek ÚVZ Libínské sedlo Ing. M. Janda - Služby v kompostování na život. prostředí volné ploše na uzavřené skládce TS Tábor odpad z ÚVZ KO

V současnosti se jedná o záměrech na výstavbu pěti kompostáren: • • • • •

pro město Veselí nad Lužnicí v lokalitě Drahov, kompostárna RSMO Vltava, kompostárna firmy ZDAR a.s. v lokalitě Mydlovary, kompostárna firmy VINDEX JIH s.r.o. v lokalitě Jarošovice (Týn nad Vltavou), kompostárna Malenice.

Využívání bioplynu na území jihočeského kraje : Celkový instalovaný tepelný výkon (v kW) Strakonice ČOV

slouží k ohřívání vyhnívací nádrže, k vytápění objektů ČOV a ohřevu TV

Tábor ČOV

pro potřeby ČOV

Soběslav ČOV

Zdroj bioplynu

800

anaerobní rozklad kalů z ČOV

885, el. 120

-“-

ohřev vyhnívací nádrže

100

-“-

Týn n. V. ČOV

Vyhřívání kalu a přitápění

900

-“-

Písek ČOV

ohřev vyhnívací nádrže a vytápění objektů

214

-“-

Prachatice ČOV

Vytápění vyhnívací nádrže

100

-“-

České Vrbné ČOV

Polovina bioplynu je využita v kogeneraci, druhá zejména pro přímý ohřev vyhnívacích nádrží

1 140, el. 470

-“-

30

Celkový instalovaný tepelný výkon (v kW)

Zdroj bioplynu

J. Hradec ČOV

vyhřívání vyhnívacích nádrží a k vytápění areálu

1000, el. 140

-“-

Třeboň ČOV

pohon kogenerační jednotky, energie využita pro technologické potřeby ČOV

420, el. 240

anaerobní rozklad kejdy prasat a kalu z ČOV

Studená-ČOV

vytápění vyhnívacích nádrží a provozní budovy 300

anaerobní rozklad kalů z ČOV

Jihomoravský kraj Provozovatel

Obec s rozšířenou Kód působností nakládání

Umístění

Kapacita

Poznámka

Agropodnik, a.s.

Újezd u Černé Hory

Blansko

R3

METAZ, s.r.o.

Kyjov

Kyjov

R3

RESPONO

Kozlany

Vyškov

R3

1.200 t kalu / rok problém s 1.800 t org. odbytem odpadu / rok kompostu Zkušební provoz 1.000 t/r

SETRA, s.r.o.

Vítonice

Znojmo

R3

15.000 t

Vokurka Jiří

Sobotovice

Židlochovice

R3

950 t/r

Blansko

R3

8.000 t/rok

Hodonín

R3

biofermentor 25.000 t/rok, 50 t/den

ZEMSPOL a.s. Ostrov u Macochy Sloup Ratíškovice

ZERA a.s.

12.500 t/r

3 zařízení využívající silážní žlaby

Ústecký kraj

V kompostárnách je zpracováván především rostlinný odpad. Kompostování je většinou založeno na samovolné fermentaci odpadu. Počet kompostáren je v regionu poměrně nízký. OKRES, UMÍSTĚNÍ POČET 3510 Ústí nad Labem 1 Všebořice

TS m Ústí n. L. s. r. o.

2

Břetislav Kořínek

Český Újezd

PROVOZOVATEL

ODPADY rostlinný odpad zemědělský odpad, stabilizované kaly z ČOV Velké Březno

POZNÁMKA kompostárna výroba kompostů

3509 Teplice 3

Hrdlovka - Pokrok Luboš Hora Ekodendra bioodpad a rostlinný odpad a Radovesice

mobilní kompostárny

3508 Most Střimice - na skládce 3503 Chomutov 4

kompostovatelný rostlinný odpad

TSm Most

31

kompostárna

Vysoká Pec - areál skládky stará skládka 6 "Jihozápadní pole" 3506 Litoměřice 7 Hošťka 5

8

Ploskovice

9

Štětí

Podnik služeb Jirkov, s. kompostovatelný rostlinný r. o. odpad

kompostárna

TS m Chomutov

rostlinný odpad

kompostárna

KOMAS a. s. Agroslužby Trnovany, s. r. o.

odpady O - kompostovatelné

kompostárna

odpady O - kompostovatelné

kompostárna

výrobna Ekologické programy – odpady O – kompostovatelné rekultivačních Johanovský substrátů

Pramen: RŽP OkÚ 2001 Pardubický kraj Kód obce

Obec

Okres

Název provozovny

555134

Pardubice

Pardubice

BIOSPOL 94, s.r.o. kompostárna

580511

Lanškroun ( TS Lanškroun)

Ústí nad Orlicí

Kompostárna bioodpadů

Technologie

Kapacita (t/rok)

biofermentace 20 000

Středočeský kraj název provozovatele

umístění provozu

Drůbežářský závod Chýně

okres

technologie

Praha západ bioplynová stanice

Uniservis Hašek

Peklov ( Hřebeč ) Kladno

bioplynová stanice

Rabbit CZ

Trhový Štěpánov Benešov Praha Bášť východ Bečice Příbram

bioplynová stanice

Beroun

Beroun Praha Brandýs n.Labem východ Dobříš Příbram

kompostování

Jankov

kompostování

Severová Jiránek AG Beroun Agropodnik ZD Brandýs n.Labem Dokas Tomwood Ing.Tomášek

ZOS Kačina Sluka Proagro

Líbeznice Loukov u Mn.Hradiště Markovice Mělník Městec Králové

Benešov Praha východ Mladá Boleslav Kutná hora Mělník Nymburk

Přijímané odpady zemědělské odpady veřejná zeleň, zem.odpady kejda, tuky, jateční odpady

Poznámka investiční záměr investiční záměr

kompostování kompostování veřejná zeleň, zem.odpady investiční záměr

kompostování kompostování prozatím sanace zemin

investiční záměr

kompostování kompostování kompostování kompostování kompostování

32

kaly z ČOV Ml.Bol. zemědělské odpady kaly z ČOV Mělník zemědělské odpady

JENA Ing.Švejkovský Proagro Talpa Proagro JENA Ing.Švejkovský Ekologie s.r.o. SITA Bohemia s.r.o.

Modletice Nymburk Přerov n.Labem Puchlovice Velké Přílepy Lány Veliká Ves

Prahavýchod Nymburk Nymburk Nymburk

kompostování kompostování kompostování kompostování

Praha-západ kompostování výroba alternativního Rakovník paliva výroba alternativního Mělník paliva

Královéhradecký kraj

Zatím nejsou shromážděny informace o kompostárnách.

33

údržba zeleně zemědělské odpady zemědělské odpady zemědělské odpady

od dubna 2002

údržba zeleně veškeré BRO veškeré BRO

investiční záměr investiční záměr

Olomoucký kraj

V koncepci jsou zaznamenány tři kompostárny:

34

Plzeňský kraj

Ke dni zpracování analytické části koncepce byly provozovány pouze 2 oficiální kompostárny, a to Nýřany-Úherce (PEBRA, spol. s r. o.) a Nýřany (Hospodářský dvůr Nýřany). Dále bylo provozováno několik „kompostáren“ s neřízeným fermentačním procesem.

35

Karlovarský kraj

V regionu je 5 kompostáren s relativně malou kapacitou. Jejich kapacita odpovídá celkovým 36

problémům zpětného odběru a využití vyprodukovaných kompostů. Bioopad z KO s vyjímkou zeleně není většinou kompostován. Moravskoslezský kraj

V kraji existuje síť kompostáren plošně rozmístěných s různou mírou technologické úrovně a ekologického zabezpečení V okrese Karviná je zamýšlená výstavba nové kompostárny v areálu skládky DEPOS a.s. v Horní Suché, stejně tak v Opavě hodlá město vybudovat vlastní zařízení na zpracování bioodpadů. Jako vhodná technologie se jeví univerzální zařízení na zpracování bioodpadu, kde výstupem je kompost nebo biopalivo. Celková evidovaná kapacita kompostáren v Moravskoslezském kraji je zřejmá z tabulky. Okres

Ostrava Karviná

F-M

Opava

Bruntál

Nový Jičín

Celkem

Počet kompostáren

5

1

4

4

1

2

17

Kapacita kompostáren v kt /rok

17,69

7

10,5

20,4

0,8

24,3

80,69

Stávající kapacita kompostáren pokrývá potřeby kompostovat separovaně sbírané kompostovatelné odpady z KO a OP až do roku 2020. Problémem je pouze smysluplné uplatnění vyprodukovaného kompostu, což je často řešeno spojením kompostárny se skládkou a použití vyprodukovaného kompostu jako rekultivačního materiálu . Liberecký kraj

Informace o zařízeních pro vužívání BRO nejsou v analytické části zpracovány. Na stránkách Libereckého kraje je včak zveřejněn: “Seznam zařízení k nakládání s odpady”. Výňatek z něj obsahuje následující tabulka: Seznam zařízení k nakládání s odpady, jejichž provoz byl povolen dle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů Seznam odpadů, s nimiž je v zařízení nakládáno, je součástí provozního řádu zařízení. Provozní řád je k dispozici u provozovatele každého zařízení. Provozovatel

Sídlo

DIAMO, státní podnik

Máchova 201, 471 27 Stráž pod Ralskem

Druh zařízení využívání kompostování

Lomnice nad Popelkou odstraňování - Bryndov biodegradace

INGEO s.r.o. Město Jablonné v Podještědí

Adresa provozovny v Libereckém kraji

nám. Míru 22, Jablonné Česká Ves - Jablonné v využívání - terénní v Podještědí Podještědí úpravy

Severočeské vodovody a kanalizace a.s.

kompostárna Česká Lípa

využívání kompostování

Velkovýkrmny Zákupy Borská 58, Zákupy a.s.

Okrouhlická, Mimoň

využívání - výroba bioplynu

37

Zlínský kraj

Kapacity na zpracování biologicky degradovatelných odpadů jsou nedostatečné. 6 kompostáren s celkovou kapacitou do 40 000 t/rok má velmi rozdílné technologické vybavení, a tím i podmínky pro výrobu kvalitní suroviny. Kompostárna Otrokovice Tlumačov - biofermentace Křížné cesty Ostrožská Nová Ves Králov Rožnov pod Radhoštěm Bystřice pod Hostýnem

Provozovatel TS Otrokovice Agrotonz Tlumačov OTR s.r.o. OTR s.r.o. Rumpold UHB,s.r.o. Tesum Rožnov p.R. A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o.

Kapacita ( t/rok ) 800 12 000 15 000 4 000 1 500 4 500

Kraj Vysočina

Název zařízení Místo Kompostárna U hada Ždánice Kompostárna Žďár n.Sázavou Kompostárna

Okres Provozovatel Žďár n/Sáz. TS Bystřice n.Pernštejnem Žďár n/Sáz. ODAS Lesní společnost Nové Město n.M., Nové Město na Moravě Žďár n/Sáz. provozovatel: Vodárenská akciová společnost, Žďár n.S. Žďírec nad Doubravou Havl. Brod Město Ždírec nad Doubravou Pelhřimov Pelhřimov TS Pelhřimov Moravské Budějovice Třebíč TS Moravské Budějovice

Kompostárna Kompostárna Kompostárna Kompostárna v areálu Kamenice nad Lipou sběrného dvoru

Pelhřimov

Město Kamenice nad Lipou

✗ Kotelny na biomasu

V tuto chvíli neexistuje seznam úplný seznam kotelen na biomasu (Skrott, Vaverka, 2003). Jediným souhrnným zdrojem informací tohoto druhu je Atlas zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie, který obsahuje údaje o 142 zařízení pro vytápění biomasou. ➢ Hlavní odběratelé

Kategorie odpadu

Množství BRO v roce 2001 (t)

01000000 Odpady z geologického průzkumu, z těžby, úpravy a zpracování nerostů

0

38

Hlavní odběratelé

02000000 Odpady z primární produkce zemědělské a zahradnické, z lesního hospodářství, z rybářství a z výroby a zpracování potravin

03000000 Odpady ze zpracování dřeva 04000000 Odpady z kožedělného a z textilního průmyslu 05000000 Odpady ze zpracování ropy, z čištění zemního plynu a z pyrolytického zpracování uhlí 06000000 Odpady z anorganických chemických výrob 07000000 Odpady z organických chemických výrob 08000000 Odpady z výroby, ze zpracování, z distribuce a z používání nátěrových hmot, lepidel, těsnicích materiálů a tiskařských barev 09000000 Odpady z fotografického průmyslu 10000000 Anorganické odpady z tepelných procesů 11000000 Anorganické odpady s obsahem kovů ze zpracování kovů, z povrchové úpravy kovů, z hydrometalurgie neželezných kovů 12000000 Odpady z tváření a z obrábění kovů a plastů 13000000 Odpady olejů (kromě jedlých olejů a olejů uvedených ve skupině 050000 a 120000) 14000000 Odpady organických látek používaných jako rozpouštědla (kromě odpadů uvedených ve skupinách 04 a 08) 15000000 Odpadní obaly, sorbenty, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné tkaniny jinde neuvedené 16000000 Odpady jinde v katalogu neuvedené 17000000 Stavební a demoliční odpady

• Zemědělské podniky (hnoje, kejdy, apod. - přímá aplikace na půdu) • Kotelny na biomasu (sláma, štěpka) 5 894 348 • Kompostárny • Bioplynové stanice • Kafilérie • Výrobny bionafty (odpadní oleje a tuky) • • • 20 593 •

667 404

Kotelny na biomasu Kompostárny Kompostárny Kotelny na biomasu

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 58 693

• Kotelny na biomasu • Kompostárny

0 26 079

39

• Kotelny na biomasu • Kompostárny

18000000 Odpady z humánní a veterinární léčebné péče a z výzkumu s ním spojeného (kromě odpadů z přípravy jídel) 19000000 Odpady ze zařízení na úpravu odpadů, ze zařízení ke zneškodňování odpadů, z čistíren odpadních vod a z vodárenství 20000000 Odpady komunální a jim podobné odpady ze živností, z úřadů a z průmyslu, včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů

0

387 149

• Elektrárny a cementárny (RDF z MBÚ) • Kompostárny

• MBÚ • Kompostárny -> kompost -> veřejná zeleň, rekultivace, zahradní substráty – 1 866 458 náhrada rašeliny, zemědělské podniky • Bioplynové stanice • Kotelny na biomasu • Výrobny bionafty

➢ Využívání ve vztahu k produkci Za využívání byly v následujícím výpočtu považovány tyto způsoby nakládání: 110 - vlastní; úprava a/nebo využití fyzikálními a chemickými postupy 112 - vlastní; recyklace, získávání složek 120 - vlastní; úprava a/nebo využití biologickými metodami 121 - vlastní; kompostování 123 - vlastní; anaerobní rozklad 170 - vlastní; využití jako druhotná surovina 210 - převzatý; úprava a/nebo využití fyzikálními a chemickými postupy 212 - převzatý; recyklace, získávání složek 220 - převzatý; úprava a/nebo využití biologickými metodami 221 - převzatý; kompostování 223 - převzatý; anaerobní rozklad 270 - převzatý; využití jako druhotná surovina 310 - ze zásob; úprava a/nebo využití fyzikálními a chemickými postupy 312 - ze zásob; recyklace, získávání složek 320 - ze zásob; úprava a/nebo využití biologickými metodami 321 - ze zásob; kompostování 323 - ze zásob; anaerobní rozklad 370 - ze zásob; využití jako druhotná surovina

Využívání odpadů v roce 2001 dle ISOH


Využívání odpadů 01000000 Odpady z geologického průzkumu, z těžby, úpravy a zpracování nerostů 02000000 Odpady z primární produkce zemědělské a zahradnické, z lesního hospodářství, z rybářství a z výroby a zpracování potravin 03000000 Odpady ze zpracování dřeva 04000000 Odpady z kožedělného a z textilního průmyslu 40

% BRO

478 191

0

0,0%

4 130 938

3 954 109

95,7%

296 364 14 255

515 505 173,9% 11 416 80,1%

05000000 Odpady ze zpracování ropy, z čištění zemního plynu a z pyrolytického zpracování uhlí 06000000 Odpady z anorganických chemických výrob 07000000 Odpady z organických chemických výrob 08000000 Odpady z výroby, ze zpracování, z distribuce a z používání nátěrových hmot, lepidel, těsnicích materiálů a tiskařských barev 09000000 Odpady z fotografického průmyslu 10000000 Anorganické odpady z tepelných procesů 11000000 Anorganické odpady s obsahem kovů ze zpracování kovů, z povrchové úpravy kovů, z hydrometalurgie neželezných kovů 12000000 Odpady z tváření a z obrábění kovů a plastů 13000000 Odpady olejů (kromě jedlých olejů a olejů uvedených ve skupině 050000 a 120000) 14000000 Odpady organických látek používaných jako rozpouštědla (kromě odpadů uvedených ve skupinách 04 a 08) 15000000 Odpadní obaly, sorbenty, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné tkaniny jinde neuvedené 16000000 Odpady jinde v katalogu neuvedené 17000000 Stavební a demoliční odpady 18000000 Odpady z humánní a veterinární léčebné péče a z výzkumu s ním spojeného (kromě odpadů z přípravy jídel) 19000000 Odpady ze zařízení na úpravu odpadů, ze zařízení ke zneškodňování odpadů, z čistíren odpadních vod a z vodárenství 20000000 Odpady komunální a jim podobné odpady ze živností, z úřadů a z průmyslu, včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů


41 383

0

0,0%

124 474 6 394

0 0

0,0% 0,0%

4 036

0

0,0%

1 329 7 483 320

0 0

0,0% 0,0%

17 043

0

0,0%

1 129 228

0

0,0%

35 889

0

0,0%

39 310

0

0,0%

15 855

3 637

22,9%

103 538 4 774 630

0 6 774

0,0% 0,1%

9 411

0

0,0%

450 775

153 675

34,1%

875 660

456 489

52,1%

20 032 023 5 101 605 25,5%

Zvýšení úrovně recyklace papíru je možno dosáhnout novými kapacitami zpracování na nové produkty. Je to zejména bioetanol, stavební a izolační hmoty a směsná biopaliva (pelety, brikety).

Produkce BRO a jeho využívání v roce 2001 dle ISOH

Produkce Využití BRO BRO

Skupina odpadů 02000000 Odpady z primární produkce zemědělské a zahradnické, z lesního hospodářství, z rybářství a z výroby a zpracování potravin 03000000 Odpady ze zpracování dřeva 04000000 Odpady z kožedělného a z textilního průmyslu 15000000 Odpadní obaly, sorbenty, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné tkaniny jinde neuvedené 17000000 Stavební a demoliční odpady 41

5 894 348 3 954 109

% využití 67,1%

667 404 20 593

515 505 11 416

77,2% 55,4%

58 693

3 637

6,2%

26 079

6 774

26,0%

19000000 Odpady ze zařízení na úpravu odpadů, ze zařízení ke zneškodňování odpadů, z čistíren odpadních vod a z vodárenství 20000000 Odpady komunální a jim podobné odpady ze živností, z úřadů a z průmyslu, včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů


387 149

153 675

39,7%

1 866 458

456 489

24,5%

8 920 724 5 101 605

57,2%


U některých odpadů bylo získáno z ISOH větší množství využití než bylo množství vyprodukovaného odpadu. Ne vždy to bylo vysvětlitelné zpracováváním zásob z přechozího roku. Pokud není upřesněn zdroj informací, tak % BRO u jednotlivých podksupin odpadů bylo odhadnuto zpracovatelem RP BRO.

02 - Odpady z primární produkce zemědělské a zahradnické, z lesního hospodářství, z rybářství a z výroby a zpracování množství % potravin (t) (vybrány jsou pouze BRO) 02010100 Kal z praní a z čištění 39 539 02010200 Živočišná tkáň 11 454 02010300 Rostlinná tkáň 246 397 02010600 Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištění slámy), kapalný 3 541 112 odpad, shromažďovaný odděleně a zpracovávaný mimo místo vzniku 02010700 Odpad z lesního hospodářství 31 951 02010000 Odpady z primární produkce 3 870 453 02020100 Kal z praní a z čištění 35 885 02020200 Živočišná tkáň 52536 02020300 Surovina nevhodná ke spotřebě nebo jinému využití 5245 02020400 Kal ze zpracování kapalného odpadu v místě jeho vzniku 3605 02020000 Odpady z produkce a ze zpracování masa, ryb a ostatních 97 271 potravin z živočišného původu 02030100 Kal z praní, z čištění, z loupání, z odstřeďování a ze separace 3836 02030400 Surovina nevhodná ke spotřebě nebo jinému využití 5840 02030500 Kal ze zpracování kapalného odpadu v místě jeho vzniku 1515 02030000 Odpady z produkce a ze zpracování ovoce, zeleniny, obilovin, jedlých olejů, kakaa, kávy a tabáku, odpady z tabákového 11 191 průmyslu 02040100 Zemina z čištění a z praní řepy 3529 02040200 Uhličitan vápenatý 2604 02040300 Kal ze zpracování kapalného odpadu v místě jeho vzniku 0 02040000 Odpady z cukrovarnického průmyslu 6 133 02050100 Surovina nevhodná ke spotřebě nebo jinému využití 16580 02050200 Kal ze zpracování kapalného odpadu v místě jeho vzniku 6770 02050000 Odpady z mlékárenského průmyslu 23 350 02060100 Surovina nevhodná ke spotřebě nebo jinému využití 166 42

50 100 100

BRO (t) 19 770 11 454 246 397

100 3 541 112 60 50 100 80 100

19 171 3 837 903 17 943 52 536 4 196 3 605 78 280

60 50 80

2 302 2 920 1 212 6 434

20 0 80 80 80 100

706 0 0 706 13 264 5 416 18 680 166

02060300 Kal ze zpracování kapalného odpadu v místě jeho vzniku 02060000 Odpady z pekáren a výroby cukrovinek 02070100 Odpad z praní, z čištění a z mechanického zpracování surovin 02070200 Destilační zbytek z výroby lihovin 02070400 Surovina nevhodná ke spotřebě nebo jinému využití 02070500 Kal ze zpracování kapalného odpadu v místě jeho vzniku 02070000 Odpady z výroby alkoholických a nealkoholických nápojů (s výjimkou kávy, čaje a kakaa)

966

80

773 939

2947

80

2 358

7655 288 1265

100 50 80

7 655 144 1 012

12 155

11 169


4 021 685

3 954 109

1 132

U následujících odpadů ze zpracování dřeva byly započítány rovněž všechny termické způsoby nakládání s BRO.

03 - Odpady ze zpracování dřeva (vybrány jsou pouze BRO) 03010100 Kůra a/nebo korek 03010200 Piliny 03010300 Hobliny, odřezky, dřevěná deska, dřevotřísková deska, dřevěná dýha 03010000 Odpady z pilařského zpracování dřeva, z výroby desek a nábytku 03030100 Kůra 03030200 Zbytek a kal ze surového louhu (při sulfátové výrobě celulózy) 03030600 Kal z výroby buničiny a papíru 03030700 Výmět z recyklace papíru a lepenky 03030000 Odpady z výroby a zpracování celulózy, papíru a lepenky


množství % (t)

BRO (t)

52 923 100 122 515 100

52 923 122 515

150 205 90

135 185

325 643

310 623

171 626 100

171 626

1

0

0

61 910 50 7 670 30 241 207

30 955 2 301 204 882

566 850

515 505


04 - Odpady z kožedělného a z textilního průmyslu (vybrány jsou pouze BRO) 04010100 Klihovka, holinová štípenka, holina 04010600 Kal s obsahem chromu 04010700 Kal bez chromu 04010800 Useň (postružiny, odřezky, prach z broušení, štípenka) s obsahem chromu 04010000 Odpady z kožedělného průmyslu 04020100 Surové textilní vlákno a ostatní přírodní vláknitý materiál převážně rostlinného původu 04020200 Surové textilní vlákno převážně živočišného původu 04020300 Surové textilní vlákno převážně syntetické 04020400 Směsné surové textilní vlákno před předením a tkaním 43

množství % (t)

BRO (t)

3 444 100 0 10 623 50

3 444 0 312

874 60

524

4 941

4 280

294 90

265

656 90 42 30 110 30

590 13 33

04020500 Zpracované textilní vlákno převážně rostlinného původu 04020600 Zpracované textilní vlákno převážně živočišného původu 04020700 Zpracované textilní vlákno převážně syntetické 04020800 Zpracované směsné textilní vlákno

90 90 30 30

59 4 212 195

04021000 Organická látka přírodního původu (např. tuk, vosk)

5 767 100

5 767


8 293

7 136

13 234

11 416


65 4 706 649


10 - Anorganické odpady z tepelných procesů (vybrány jsou pouze BRO) 10010300 Popílek ze spalování rašeliny 10010000 Odpady ze spalovacích zařízení (kromě odpadů uvedených ve skupině 190000) 10130400 Odpad z kalcinace a/nebo z hašení vápna 10130600 Ostatní prach 10130000 Odpady z výroby cementu, vápna, sádry a předmětů z nich vyrobených


množství % (t) 1

0

1 292 7 305

BRO (t) 0 0

0 0

0 0

7 597

0

7 598

0

U následujících odpadů z obalů byly započítány rovněž všechny termické způsoby nakládání s BRO.


množství % (t)

BRO (t)


2 406 100 1 231 100 3 637

2 406 1 231 3 637


3 637

3 637

U následujících stavebních a demoličních odpadů byly započítány rovněž všechny termické způsoby nakládání s BRO.


množství % (t)

BRO (t)


6 774 100 6 774

6 774 6 774


6 774

6 774

44



množství % (t)

BRO (t)

600 90 600

540 540

42 413 80

33 930

0 90

0

42 413 2 639 44 897 77 499 125 035 324 46 795

90 80 80 60 40

47 119

18 912

215 167

153 675

20 - Odpady komunální a jim podobné odpady ze živností, z množství úřadů a z průmyslu, včetně odděleně sbíraných složek těchto % (t) odpadů 20010100 Papír a/nebo lepenka 20010700 Dřevo 20010800 Organický, kompostovatelný kuchyňský odpad (včetně olejů na smažení a kuchyňského odpadu z jídelen a restaurací) 20011000 Oděv 20011100 Textilní materiál 20010000 Odpad získaný odděleným sběrem 20020100 Kompostovatelný odpad 20020300 Ostatní nekompostovatelný odpad 20020000 Odpady z údržby zeleně v zahradách a parcích (včetně hřbitovů) 20030100 Směsný komunální odpad 20030200 Odpad z tržišť 20030400 Kal ze septiků a/nebo žump, odpad z chemických toalet 20030000 Ostatní odpad z obcí


BRO (t)

76 645 100 3 680 100

76 645 3 680

10 815 100

10 815

1 75 6 477 75 97 618 73 770 100 18 262 20

1 4 858 95 999 73 770 3 652

92 032

77 422

10 133 40 1 196 80 347 573 80 358 902

548 552

% BRO v komunálních odpadech byly upraveny dle údajů od Kotoulové (2003). ➢ Odstraňování ve vztahu k produkci Za odstraňování byly v následujícím výpočtu považovány tyto způsoby nakládání: 45

33 930 2 375 35 918 61 999 100 292 194 18 718

4 053 957 278 058 283 068

456 489

130 - vlastní; zneškodnění 131 - vlastní; spalování 132 - vlastní; spalování a termické zneškodnění s využitím tepla 133 - vlastní; skládkování 134 - vlastní; ukládání do podzemních prostor 230 - převzatý; zneškodnění 231 - převzatý; spalování 232 - převzatý; spalování a termické zneškodnění s využitím tepla 233 - převzatý; skládkování 234 - převzatý; ukládání do podzemních prostor 330 - ze zásob; zneškodnění 331 - ze zásob; spalování 332 - ze zásob; spalování a termické zneškodnění s využitím tepla 333 - ze zásob; skládkování 334 - ze zásob; ukládání do podzemních prostor Odstraňování odpadů v roce 2001 dle ISOH


Odstraňování odpadů 01000000 Odpady z geologického průzkumu, z těžby, úpravy a zpracování nerostů 02000000 Odpady z primární produkce zemědělské a zahradnické, z lesního hospodářství, z rybářství a z výroby a zpracování potravin 03000000 Odpady ze zpracování dřeva 04000000 Odpady z kožedělného a z textilního průmyslu 05000000 Odpady ze zpracování ropy, z čištění zemního plynu a z pyrolytického zpracování uhlí 06000000 Odpady z anorganických chemických výrob 07000000 Odpady z organických chemických výrob 08000000 Odpady z výroby, ze zpracování, z distribuce a z používání nátěrových hmot, lepidel, těsnicích materiálů a tiskařských barev 09000000 Odpady z fotografického průmyslu 10000000 Anorganické odpady z tepelných procesů 11000000 Anorganické odpady s obsahem kovů ze zpracování kovů, z povrchové úpravy kovů, z hydrometalurgie neželezných kovů 12000000 Odpady z tváření a z obrábění kovů a plastů 13000000 Odpady olejů (kromě jedlých olejů a olejů uvedených ve skupině 050000 a 120000) 14000000 Odpady organických látek používaných jako rozpouštědla (kromě odpadů uvedených ve skupinách 04 a 08) 15000000 Odpadní obaly, sorbenty, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné tkaniny jinde neuvedené 16000000 Odpady jinde v katalogu neuvedené 17000000 Stavební a demoliční odpady

46

% BRO

338 744

0

0,0%

90 366

55 710

61,6%

361 143 39 476

89 616 11 642

24,8% 29,5%

13 919

0

0,0%

106 777 45 229

0 0

0,0% 0,0%

17 557

0

0,0%

701 4 331 460

0 0

0,0% 0,0%

8 479

0

0,0%

35 022

0

0,0%

10 892

0

0,0%

1 862

0

0,0%

256 797

17 285

6,7%

34 438 2 411 425

0 24 688

0,0% 1,0%

18000000 Odpady z humánní a veterinární léčebné péče a z výzkumu s ním spojeného (kromě odpadů z přípravy jídel) 19000000 Odpady ze zařízení na úpravu odpadů, ze zařízení ke zneškodňování odpadů, z čistíren odpadních vod a z vodárenství 20000000 Odpady komunální a jim podobné odpady ze živností, z úřadů a z průmyslu, včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů


16 850

0

0,0%

210 801

24 408

11,6%

2 995 954

1 129 838

37,7%

11 327 892 1 353 186 11,9%

Produkce BRO a jeho odstraňování v roce 2001 dle ISOH

Odstraňo % Produkce vání odstraňo BRO BRO vání

Skupina odpadů 02000000 Odpady z primární produkce zemědělské a zahradnické, z lesního hospodářství, z rybářství a z výroby a zpracování potravin 03000000 Odpady ze zpracování dřeva 04000000 Odpady z kožedělného a z textilního průmyslu 15000000 Odpadní obaly, sorbenty, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné tkaniny jinde neuvedené 17000000 Stavební a demoliční odpady 19000000 Odpady ze zařízení na úpravu odpadů, ze zařízení ke zneškodňování odpadů, z čistíren odpadních vod a z vodárenství 20000000 Odpady komunální a jim podobné odpady ze živností, z úřadů a z průmyslu, včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů


5 894 348

55 710

0,9%

667 404 20 593

89 616 11 642

13,4% 56,5%

58 693

17 285

29,4%

26 079

24 688

94,7%

387 149

24 408

6,3%

1 866 458 1 129 838

60,5%

8 920 724 1 353 186

15,2%


Pokud není upřesněn zdroj informací, tak % BRO u jednotlivých podksupin odpadů bylo odhadnuto zpracovatelem RP BRO.

02 - Odpady z primární produkce zemědělské a zahradnické, z lesního hospodářství, z rybářství a z výroby a zpracování množství % potravin (t) (vybrány jsou pouze BRO) 02010100 Kal z praní a z čištění 02010200 Živočišná tkáň 02010300 Rostlinná tkáň 02010600 Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištění slámy), kapalný odpad, shromažďovaný odděleně a zpracovávaný mimo místo vzniku 02010700 Odpad z lesního hospodářství 47

BRO (t)

21 50 781 100 14 634 100

11 781 14 634

427 100

427

36 767 60

22 060

02010000 Odpady z primární produkce 02020100 Kal z praní a z čištění 02020200 Živočišná tkáň 02020300 Surovina nevhodná ke spotřebě nebo jinému využití 02020400 Kal ze zpracování kapalného odpadu v místě jeho vzniku 02020000 Odpady z produkce a ze zpracování masa, ryb a ostatních potravin z živočišného původu 02030100 Kal z praní, z čištění, z loupání, z odstřeďování a ze separace 02030400 Surovina nevhodná ke spotřebě nebo jinému využití 02030500 Kal ze zpracování kapalného odpadu v místě jeho vzniku 02030000 Odpady z produkce a ze zpracování ovoce, zeleniny, obilovin, jedlých olejů, kakaa, kávy a tabáku, odpady z tabákového průmyslu 02040100 Zemina z čištění a z praní řepy 02040200 Uhličitan vápenatý 02040300 Kal ze zpracování kapalného odpadu v místě jeho vzniku 02040000 Odpady z cukrovarnického průmyslu 02050100 Surovina nevhodná ke spotřebě nebo jinému využití 02050200 Kal ze zpracování kapalného odpadu v místě jeho vzniku 02050000 Odpady z mlékárenského průmyslu 02060100 Surovina nevhodná ke spotřebě nebo jinému využití 02060300 Kal ze zpracování kapalného odpadu v místě jeho vzniku 02060000 Odpady z pekáren a výroby cukrovinek 02070100 Odpad z praní, z čištění a z mechanického zpracování surovin 02070200 Destilační zbytek z výroby lihovin 02070400 Surovina nevhodná ke spotřebě nebo jinému využití 02070500 Kal ze zpracování kapalného odpadu v místě jeho vzniku 02070000 Odpady z výroby alkoholických a nealkoholických nápojů (s výjimkou kávy, čaje a kakaa)

52 630 467 731 125 2 440


50 100 80 100

3 763

3 505

7 686 60 12 968 50 90 80 20 744 2 842 7 22 2 871 107 27 134 1 833 7 1 840

37 913 234 731 100 2 440

4 612 6 484 72 11 168

20 0 80 80 80 100 80

568 0 18 586 86 22 107 1 833 6 1 839

226 80

181

303 100 215 50 3 80

303 108 2

747

594

82 729

55 710

U následujících odpadů ze zpracování dřeva byly vypuštěny všechny termické způsoby nakládání s BRO.

03 - Odpady ze zpracování dřeva (vybrány jsou pouze BRO) 03010100 Kůra a/nebo korek 03010200 Piliny 03010300 Hobliny, odřezky, dřevěná deska, dřevotřísková deska, dřevěná dýha 03010000 Odpady z pilařského zpracování dřeva, z výroby desek a nábytku 03030100 Kůra 48

množství % (t)

BRO (t)

3 370 100 3 484 100

3 370 3 484

13 279 90

11 951

20 133

18 805

5 547 100

5 547

03030200 Zbytek a kal ze surového louhu (při sulfátové výrobě celulózy) 03030600 Kal z výroby buničiny a papíru 03030700 Výmět z recyklace papíru a lepenky 03030000 Odpady z výroby a zpracování celulózy, papíru a lepenky


19 908

0

0

25 578 50 174 917 30 225 950

12 789 52 475 70 811

246 083

89 616



množství % (t)

BRO (t)

04010100 Klihovka, holinová štípenka, holina 04010600 Kal s obsahem chromu 04010700 Kal bez chromu 04010800 Useň (postružiny, odřezky, prach z broušení, štípenka) s obsahem chromu 04010000 Odpady z kožedělného průmyslu 04020100 Surové textilní vlákno a ostatní přírodní vláknitý materiál převážně rostlinného původu 04020200 Surové textilní vlákno převážně živočišného původu 04020300 Surové textilní vlákno převážně syntetické 04020400 Směsné surové textilní vlákno před předením a tkaním 04020500 Zpracované textilní vlákno převážně rostlinného původu 04020600 Zpracované textilní vlákno převážně živočišného původu 04020700 Zpracované textilní vlákno převážně syntetické 04020800 Zpracované směsné textilní vlákno

206 672 57

100 10 50

206 67 29

1621

60

973

04021000 Organická látka přírodního původu (např. tuk, vosk)

2 556

1 274

2743

90

2 469

337 2236 110 1808 620 7404 7554

90 30 30 90 90 30 30

303 671 33 1 627 558 2 221 2 266

219

100

219


23 031

10 367


25 587

11 642


10 - Anorganické odpady z tepelných procesů (vybrány jsou pouze BRO) 10010300 Popílek ze spalování rašeliny 10010000 Odpady ze spalovacích zařízení (kromě odpadů uvedených ve skupině 190000) 10130400 Odpad z kalcinace a/nebo z hašení vápna 10130600 Ostatní prach 10130000 Odpady z výroby cementu, vápna, sádry a předmětů z nich vyrobených


49

množství % (t) 37

0

37 4 219 4 256

BRO (t) 0 0

0 0

0 0

8 475

0

8 512

0

U následujících odpadních obalů byly vypuštěny všechny termické způsoby nakládání s BRO.


množství % (t)

BRO (t)


14 653 100 2 632 100 17 285

14 653 2 632 17 285


17 285

17 285

U následujících stavebních a demoličních odpadů byly vypuštěny všechny termické způsoby nakládání s BRO.


množství % (t)

BRO (t)


24 688 100 24 688

24 688 24 688


24 688

24 688



množství % (t)

BRO (t)

0 90 0

0 0

3 325 80

2 660

18 90

16

3 343 142 11 827 8 956 20 925 1 190 10 658

90 80 80 60 40

11 848

4 977

36 116

24 408

20 - Odpady komunální a jim podobné odpady ze živností, z množství úřadů a z průmyslu, včetně odděleně sbíraných složek těchto % (t) odpadů 20010100 Papír a/nebo lepenka 20010700 Dřevo

14 574 100 8 486 100 50

2 676 128 9 462 7 165 16 754 714 4 263

BRO (t) 14 574 8 486

20010800 Organický, kompostovatelný kuchyňský odpad (včetně olejů na smažení a kuchyňského odpadu z jídelen a restaurací) 20011000 Oděv 20011100 Textilní materiál 20010000 Odpad získaný odděleným sběrem 20020100 Kompostovatelný odpad 20020300 Ostatní nekompostovatelný odpad 20020000 Odpady z údržby zeleně v zahradách a parcích (včetně hřbitovů) 20030100 Směsný komunální odpad 20030200 Odpad z tržišť 20030400 Kal ze septiků a/nebo žump, odpad z chemických toalet 20030000 Ostatní odpad z obcí


760 100

760

4 689 75 2 739 75 31 248 11 954 100 136 561 20

3 517 2 054 29 391 11 954 27 312

148 515

39 266

2 585 689 40 23 758 80 9 873 80 2 619 320

2 799 083

1 034 276 19 006 7 898 1 061 180

1 129 838

% BRO v komunálních odpadech byly upraveny dle údajů od Kotoulové (2003). ➢ Produkce v kg na obyvatele a rok Tabulka zpracována na základě údajů od Mužíka (2003), ISOH, ČSÚ (2001). Produkce odpadů v roce 2001 z vybraných množství dle ISOH skupin odpadů tuny BRO kg/obyv 02000000 Odpady z primární produkce zemědělské a zahradnické, z lesního hospodářství, z rybářství a z výroby a zpracování potravin

množství (t) dle ČSÚ tuny BRO

kg/obyv

5 894 348

576

9 833 277

961

667 404

65

630 112

62

04000000 Odpady z kožedělného a z textilního průmyslu

20 593

2

22 272

2

15000000 Odpadní obaly, sorbenty, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné tkaniny jinde neuvedené

58 693

6

36 947

4


26 079

3

34 019

3

19000000 Odpady ze zařízení na úpravu odpadů, ze zařízení ke zneškodňování odpadů, z čistíren odpadních vod a z vodárenství

387 149

38

566 979

55

20000000 Odpady komunální a jim podobné odpady ze živností, z úřadů a z průmyslu, včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů

1 866 458

182

786 072

77


8 920 724

872 11 909 678

1 164


➢ Produkce na jednotku HDP HDP v roce 2001 shrnuje následující tabulka (ČSÚ 2002):

51

2001 (mil. kč) S Celkem A

Zemědělství, myslivost, lesní hospodářství

Q1

Q2

Q3

Q4

515 539 107 644 128 840 128 705 150 350 15 033

2 666

4 361

3 956

4 050

85

7

14

26

38

8 299

1 794

3 056

1 665

1 784

149 787

36 630

39 640

34 206

39 311

35 000

4 224

6 149

11 439

13 188

F Stavebnictví

24 682

3 779

6 409

6 950

7 544

G Obchod, opravy, ...

66 379

15 818

17 780

17 217

15 564

H Pohostinství a ubytování

3 949

806

990

869

1 284

I

Doprava, skladování, telekomunikace, ...

92 837

19 433

20 629

23 225

29 550

J

Peněžnictví a pojišťovnictví

10 776

1 220

4 809

2 069

2 678

K Služby pro podniky, výzkum, ...

50 691

12 766

12 101

12 847

12 977

L Veřejná správa, obrana, …

23 653

3 504

6 310

5 141

8 698

M Školství

6 862

472

1 398

2 355

2 637

N Zdravotnictví, sociální činnosti, …

9 256

1 564

1 480

1 816

4 396

18 250

2 961

3 714

4 924

6 651

B Rybolov, chov ryb C Dobývání nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

O Ostatní služby

Tabulka zpracována na základě údajů od Mužíka (2003), ISOH, ČSÚ (2001 a 2002). Produkce odpadů v roce 2001 z vybraných množství dle ISOH množství (t) dle ČSÚ skupin odpadů tuny BRO tuny / mld tuny BRO tuny / mld kč HDP kč HDP 02000000 Odpady z primární produkce zemědělské a zahradnické, z lesního hospodářství, z rybářství a z výroby a zpracování potravin

5 894 348

11 423

9 833 277

19 057

667 404

1 293

630 112

1 221

04000000 Odpady z kožedělného a z textilního průmyslu

20 593

40

22 272

43

15000000 Odpadní obaly, sorbenty, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné tkaniny jinde neuvedené

58 693

114

36 947

72


26 079

51

34 019

66

387 149

750

566 979

1 099


19000000 Odpady ze zařízení na úpravu odpadů, ze zařízení ke zneškodňování odpadů, z čistíren odpadních vod a z vodárenství

52

Produkce odpadů v roce 2001 z vybraných množství dle ISOH množství (t) dle ČSÚ skupin odpadů tuny BRO tuny / mld tuny BRO tuny / mld kč HDP kč HDP 20000000 Odpady komunální a jim podobné odpady ze živností, z úřadů a z průmyslu, včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů

1 866 458


8 920 724

3 617

786 072

1 523

17 288 11 909 678

23 081

5. Náklady na hospodaření s BRO, struktura zdrojů a dynamika jejich změn ➢ Investiční a provozní náklady separovaného sběru BRKO Pořizovací náklady na plošné zavedení separovaného sběru domovního bioodpadu pro město se 100 000 obyvateli při hustotě sítě 20 obyv./nádoba (240 l) představují cca 5 mil. Kč tj. cca 1000 Kč/t BRKO při účinnosti sběru 50 kg/obyv./rok. Provozní náklady na separovaný sběr bioodpadu lze odhadnout na 1100 Kč/t tj. o 300 Kč/t více než u sběru a svozu směsného domovního odpadu. ➢ Investiční a provozní náklady kompostáren BRO Investiční náklady kompostáren BRO se pohybují v rozpětí 30 – 500 Kč/t ročně zpracovaných BRO. Výši investičních nákladů ovlivňuje: a) použitá technologie (bioreaktorové a různé zastřešené systémy jsou nákladnější než klasické kompostování na zakládkách) b) míra vodohospodářského zabezpečení (v rozmezí 1000 – 3500 Kč/m2 výrobní plochy) c) kapacita zařízení (jednotkové investiční náklady klesají se zvyšováním kapacity) d) organizační zabezpečení provozu (kompostárny obsluhované službami mobilních linek nebo stroj z půjčoven vykazují nižší investiční náklady) e) způsob pořízení (kompostárny budované rekonstrukcí neužívaných vodohospodářsky zabezpečených staveb mají nižší investiční náklady než kompostárny nově budované) f) lokalizace (kompostárny budované u skládek odpadů, sběrných dvorů a v areálech zemědělských a zahradnických provozů mají nižší náklady než kompostárny izolovaně budované). Stavební investiční náklady na kompostárnu o kapacitě 20kt/rok představují cca 15 mil. Kč. Strojní investiční náklady na kompostárnu o kapacitě 20kt/rok za předpokladu že je kompostárna kompletně vybavena technikou (nakladač, drtič, překopávač, rotační síto) činí 8 mil. Kč. Strojní investiční náklady na kompostárnu o kapacitě 20 kt/rok obsluhované mobilní linkou jako službu představují 1,8 mil. Kč (pořizovací náklady nakladače). Investiční náklady mobilní kompostovací linky pro obsluhu cca 6 kompostáren představují (včetně tahače a podvalníku) 11 mil. Kč. Jednotkové investiční náklady na kompostárně o kapacitě 20 kt/rok vybavené vlastní technikou činí 67 Kč/t BRO. Jednotkové investiční náklady na kompostárně obsluhované mobilní linkou se započtením 1/6 pořizovacích nákladů mobilní linky činí 29 Kč/t BRO. Souhrnné vyjádření je v následujících tabulkách (Kratochvíl 2004):

53

Kompostárna 20 tis. tun / rok (vlastní mechanizace)

Stavební investice

Strojně technologická investice

15 mil. kč

8 mil. kč

Doba odpisu

45 let

8 let

Roční odpisy

340 tis. kč

1 mil. Kč

17 kč / t

50 kč / t

Stavební investice


15 mil. kč

1,8 mil. kč

Doba odpisu

45 let

8 let

Roční odpisy

340 tis. kč

230 tis. Kč

17 kč / t

12 kč / t

Investice

Měrné náklady Kompostárna 20 tis. tun / rok (mobilní linka) Investice

Měrné náklady

Jednotkové investiční náklady malých kompostáren jsou podstatně vyšší např. kompostárna o kapacitě 600t BRO/rok vykazuje stavební investiční náklady cca. 3,3 mil. Kč a za předpokladu, že je vybavena vlastní mechanizací jsou strojní investiční náklady cca 1 mil. Kč. Jednotkové investiční náklady této kompostárny jsou 330 Kč/t BRO. Kompostárna 600 tis. tun / rok (vlastní mechanizace)

Stavební investice


3,3 mil. kč

1 mil. kč

Doba odpisu

45 let

8 let

Roční odpisy

73 tis. kč

125 tis. Kč

Měrné náklady

120 kč / t

210 kč / t

Investice

Úplné provozní náklady většiny kompostáren v ČR jsou v rozmezí 500 – 1500 Kč/t BRO. Výnosy z prodeje kompostu představují 0 – 500 Kč/t BRO. Cena za zpracování BRO činí cca 2/3 provozních nákladů kompostárny a po odečtení výnosu z prodeje kompostu činí 650 – 1100 Kč/t BRO. ➢ Investiční náklady kompostování BRKO včetně separovaného sběru do roku 2020 položka Kompostárny 20kt celkem Malé kompostárny celkem Separovaný sběr celkem Investiční náklady kompostáren 20 kt (915Kč/t/rok) Investiční náklady malých kompostáren (4500 Kč/t/rok) Pořizovací náklady separovaného sběru (1000 Kč/t) Investiční náklady celkem

jednotka kt/rok kt/rok kt/rok mil. Kč

do r. 2010 260 169 100 237,9

do r. 2013 100 385 400 91,5

do r. 2020 100 334 400 91,5

celkem 460 681 900 420,9

mil. Kč

760,5

1732,5

1503

3996,0

mil. Kč

100,0

400,0

400,0

900,0

mil. Kč

1098,4

2224,0

1994,5

5316,9

54

Provozní náklady kompostování BRKO včetně separovaného sběru do roku 2020 v mil. Kč položka Vícenáklady separovaného sběru Náklady kompostáren 20 kt (700 Kč/t BRO) Náklady malých kompostáren (1000 Kč/t BRO) celkem

do r. 2010 30 182

do r. 2013 do r. 2020 celkem 120 120 270 70 70 322

169

385

334

888

381

575

524

1480

✗ Provozní a investiční náklady technologie Bricolare na 1 t vstupů, náročnost na obsluhu

Investiční náklady jsou ve SRN cca 6.500 Kč, z toho je 4.500 Kč investiční náklad na strojní a technologické soubory a 2.000 Kč/t investiční náklady na stavební objekty. Tuto technologii je možno provozovat při minimálních plošných požadavcích přímo v průmyslových zónách měst. Specifická potřeba pracovních sil na 1.000 t vstupů je 0,28 pracovníka. Provozní náklady jsou uvedeny v následující tabulce. Roční a jednotkové provozní náklady zpracování bioodpadů technologií Bricolare na závodě o roční kapacitě 20 000 t. Položka

výpočet

Kč celkem

osobní náklady

mzda 5,6 prac. x 1,37

opravy a údržba

Kč/t

1 496 000 Kč

75 Kč

7% odpisů

371 000 Kč

19 Kč

ostatní přímé náklady

exp. odhad

840 000 Kč

42 Kč

odpisy

5% techn.,2% staveb.

5 300 000 Kč

265 Kč

režie správní a výrob.

14% odpisů

742 000 Kč

37 Kč

Celkem

x

8 749 000 Kč

437 Kč

➢ Investiční náklady u technologií anaerobní digesce domovních bioodpadů Tato kapitola vychází z výsledků průzkumu 21 různých bioplynových stanic a 17 různých kompostáren na zpracování domovních bioodpadů v roce 2000, který provedl Institut für Abfall, Umwelt und Energie ve Witzenhausenu pro Ministerstvo životního prostředí a dopravu Boden Württemberg. Tento průzkum zahrnuje údaje z celé SRN. ✗ Potřeba plochy na bioplynovou stanici pro zpracování bioodpadu

Specifické nároky na plochu jsou závislé na kapacitě bioplynové stanice a na tom, zda je bioplynová stanice vybavena kompostárnou. Údaje průzkumu jsou uvedeny v následující tabulce. Nároky na plochu u bioplynových stanic v m2/t Kapacita stanice

bez kompostárny

s kompostárnou

5000 t/rok

0,20 - 0,45

0,25 - 0,95

10 000 t/rok

0,17 - 0,38

0,22 - 0,65

20 000 t/rok

0,07 - 0,32

0,12 - 0,62 55

✗ Investiční náklady

Rozdíl mezi jednotlivými technologiemi a též mezi dodavateli technologie je značný. Bioplynové stanice vybavené kompostárnou jsou o cca 50% investičně náročnější. Přehled investičních nákladů v hodnoceném souboru bioplynových stanic je uveden v následující tabulce. Investiční náklady německých bioplynových stanic v přepočtu na Kč a na 1 t roční kapacity zpracovávání bioodpadů Kapacita stanice

bez kompostárny

s kompostárnou

5000 t/rok

17 000 - 38 000

25 500 - 57 000

10 000 t/rok

9 800 - 22 000

15 300 - 33 000

20 000 t/rok

8 000 - 21 000

12 000 - 31 500

V České republice zatím nemáme bioplynovou stanici pro zpracování domovních bioodpadů. Specifické investiční náklady těchto bioplynových stanic v České republice se dají očekávat nižší až o jednu třetinu (expertní odhad) a to z důvodu nižších cen stavebních prací a doplňkových nákladů a z reálných slev zahraničních dodavatelů technologií snažících se dostat na náš trh. Kogenerační jednotky a některé části plynového hospodářství by bylo možné získat výhodněji a v lepší kvalitě od tuzemských dodavatelů. V současné době jsou zpracovány studie proveditelnosti na různé bioplynové stanice. Investiční náklady na vybudování jednotky na 12 000 t tuhých bioodpadů s využitím technologického postupu suché fermentace BEKON vychází (bez kompostárny) běžné investiční náklady 2.795 Kč/t (Lambein 2003). Tyto náklady jsou podstatně nižší než investiční náklady v SRN pohybující se v rozpětí 9.800 – 22.000 Kč. Rozpis nákladů je uveden v následující tabulce. Rozpočet bioplynové stanice pro zpracování bioodpadů (12 000 t/rok) - ceny bez DPH. Etapa I Kompletní BPS

-12 500 000 Kč

KJ TEDOM 2 X, Cento L 150 SP, BIO

-4 200 000 Kč

Zapojení KJ ,ÚT, BP, elektro, MaR)

-600 000 Kč

Celkem strojní část

-17 300 000 Kč

PD

-1 240 000 Kč

Inženýring

-730 000 Kč

Celkem etapa I

-19 270 000 Kč

Etapa II 3 fermentační komory

-13 250 000 Kč

Napojení na ÚT, BP, elektro, MaR

-450 000 Kč

Celkem strojní část

-13 770 000 Kč

PD

-350 000 Kč

Inženýring

-150 000 Kč

Celkem Etapa II

-14 200 000 Kč

Celková cena díla (etapy I a II)

-33 540 000 Kč

56

Investiční náklady na vodohospodářsky zabezpečenou kompostárnu s roční kapacitou 10 000 t jsou v České republice cca 10 mil. Kč. ✗ Provozní náklady na zpracování 1 t domovních bioodpadů

V průzkumu provozních nákladů na německých bioplynových stanicích bylo dosaženo v závislosti na kapacitě bioplynové stanice a zda je materiál kompostován, dosaženo rozpětí specifických provozních nákladů uvedených v následující tabulce. Specifické provozní náklady německých bioplynových stanic v přepočtu na Kč a na 1 t zpracovávaných bioodpadů Roční kapacita bioplynové stanice

bez kompostárny

s kompostárnou

5 000 t

3.600 – 5.400 (Ø 4.400)

5.400 – 8.100 (Ø 6600)

10 000 t

3.000 – 5.000 (Ø 3.600)

4.500 – 7.500 (Ø 5400)

20 000 t

2.000 – 4.000 (Ø 2.800)

3.000 – 6.000 (Ø 4200)

Provozní náklady v České republice se budou podstatně lišit nižšími osobními náklady a nižšími odpisy. Na bioplynové stanici o roční provozní kapacitě 12.000 t s investičními náklady 33,54 mil. Kč, z toho technologické soubory 31,07 mil. Kč, stavební část 2,17 mil. Kč, bez kompostárny (podle vlastního výpočtu) jsou provozní náklady uvedené v následující tabulce. Roční a jednotkové provozní náklady na bioplynové stanici Položka

výpočet

Kč

osobní náklady

mzda 5 pracovníků x 1,37

opravy a údržba

7% odpisů

ostatní přímé náklady odpisy

5% technol. a 2% stavební a PD

režie správní a výrobní

14% odpisů

Celkem

Kč/t

1 335 750 Kč

111 Kč

111 790 Kč

9 Kč

138 818 Kč

12 Kč

1 597 000 Kč

133 Kč

223 566 Kč

19 Kč

3 406 924 Kč

284 Kč

✗ Náročnost bioplynových stanic na obsluhu

V případě, že jde o ruční dotříďování bioodpadů, stoupá náročnost bioplynových stanic na potřebu pracovních sil. Kromě běžné údržby a navážení bioodpadu je možno veškeré práce zautomatizovat a zásah obsluhy je nutný jen na přivolání při chybových hlášeních. Specifická potřeba pracovních sil v průměru vyplývá z následujících údajů. Specifická potřeba pracovních sil na bioplynových stanicích ve SRN na 1000 t zpracovaných bioodpadů včetně kompostárny Kapacita zařízení

rozpětí počtu pracovních sil

5.000 t/rok

0,4 - 1,6

0,7

10.000 t/rok

0,3 - 0,7

0,46

20.000 t/rok

0,2 - 0,4

0,25

57

průměr

✗ Ekonomická efektivnost bioplynových stanic na zpracování domovních bioodpadů

Z dříve uvedených ekonomických údajů z průzkumu ve SRN se dá předpokládat dobrá ekonomická efektivnost investic a uspokojivá návratnost vynaložených investičních prostředků. V době provádění průzkumů některých bioplynových stanic byly příjmy za zpracování domovních bioodpadů (Biotone) cca 200 DM/t. V současné době se pohybují v rozmezí 2.000 – 3.000 Kč. Dotovaná cena při výkupu elektrické energie bioplynových stanic zůstává cca 0,15 DM/kWh. Efektivnost německých bioplynových stanic podle českých metodik hodnocení přepočítával Váňa (2000). Bioplynová stanice v Teugenu o roční kapacitě 12.000 t bioodpadů s investičními náklady 16,5 mil. DM s ročními provozními náklady 2,94 mil. DM a s ročními příjmy 4.687 mil. DM dosáhla návratnosti investice za dobu 9,4 let (cena elektřiny 0,15 DM/kWh, cena tepla 12 DM/GJ, cena kompostu 160 DM/t, cena služby zpracování odpadu 150 DM/t). Návratnost investice na bioplynovou stanici s kompostárnou v České republice o výkonu zpracování 12.000 t bioodpadu/rok (při výkupní ceně elektřiny 2,50 Kč/kWh, tepla 180 Kč/GJ a služby zpracování bioodpadu 400 Kč/t, při ceně kompostu 350 Kč/t) bude následující: celkové investiční náklady představují 52 mil. Kč, roční provozní náklady 5,2 mil. Kč a roční příjmy 14,15 mil. Kč. Návratnost investice z ročního hrubého zisku 8,95 mil. Kč představuje 5,8 let, což představuje méně než polovinu životnosti investice. V České republice byly vytvořeny podmínky pro budování ekonomicky efektivních bioplynových stanic. ➢ Provozně - ekonomické parametry výroby bioetanolu z domovních bioodpadů Z navrhovaných řešení výroby bioetanolu ze slámy, dřeva a papíru ze separovaného sběru (Váňa, Kratochvíl 2002, Váňa 2003) je možno expertně odhadnout investiční a provozní náklady při zpracování domovních bioodpadů na základě poloprovozních experimentů v USA a dalších státech. Jelikož je z 1 t bioodpadů jen 128 l bezvodého bioetanolu (v ceně 12,- Kč/l), bude nutné linku na výrobu bioetanolu budovat tak, aby došlo k dalšímu zpracování odpadů z výroby bioetanolu, nejlépe u bioplynové stanice. Linka, která bude zpracovávat bioodpad na bioetanol s roční kapacitou zpracování 10.500 t domovních bioodpadů, bude vykazovat roční náklady 46 mil. Kč při příjmech pouze 16,15 mil. Kč za bioetanol a 4,21 mil. za zpracování odpadů. Výroba je zatím neefektivní díky vysoké ceně investice (87 mil. Kč), spotřebě energie a nárokům na pracovní sílu (2,6 prac./1000 t bioodpadů). Na základě experimentů z Holandska a z USA bude zřejmě výhodnější z domovních bioodpadů vyrábět místo čistého bioetanolu směs acetonu, butanolu a etanolu (ABE), neboť produkt bude využit v palivových benzinových směsích (Classen, Budde, Lopez 2000; Blackburn, Teague, Finkelstein, 1998). V Holandsku se používá následujícího postupu: domovní bioodpad je omyt a vysušen na 85% sušinu způsobem "VAM". Tento materiál obsahoval 25,1 g glukózy, 8,4 xylózy a 5,8 g jiných monosacharidů na 100 g sušiny. Použitím toku "Mansonitové exploze" a enzymatické hydrolýzy byl vyroben hydrolyzát obsahující 15,4 g glukózy, 2,2 g xylózy a 0,8 g jiných monosacharidů na litr. Clostridium acetobutylicum DSM 1731 produkovalo 1,5 a C. beijerinckii B-592 0,9 g litr ABE (Acetonu, butanolu a etanolu) a clostridium LMD 84,48 1,9 g/litr IBE (isopropanolu, butanolu a etanolu), z tohoto hydrolyzátu bez dalších úprav. Inkubace s dvojnásobně koncentrovaným hydrolyzátem kompletně porušil produkci ABE. Po odejmutí koncentrovaných nespecifikovaných inhibujících komponentů byl výtěžek ABE produkovaný C. acetobutyliceum DMS 1731 zhruba trojnásobně vyšší oproti neupravené variantě. Z čtyřnásobně koncentrovaného částečně vyčištěného hydrolazátu obsahujícího 34,2 g glukózy na litr byla produkce ABE 9,3 g/litr po 120 hodinách, ve srovnání s 3,2 g/litr ABE z neupraveného hydrolyzátu, který obsahoval 12,0 g/litr glukózy po vypírání v totožném sloupci. Koncentrace kyseliny máselné ve fermentovaném hydrolyzátu byla 2,2 a 0,4 g/litr. Tento důvodně nízký obsah k. máselné ukazuje, že fermentace probíhá docela dobře. V Itálii se na směs metyl a etylalkoholu a příměsí vyšších alkoholů zpracovávají mezofilní anaerobní fermentací bioodpady ze skladů zeleniny a ovoce (Traverso, Pavan, Boltzonella 2000). 58

6. Popis klíčových problémů, charakteristika environmentálních rizik ➢ Klíčové problémy ✗ Zemědělské BRO

Základním problémem je vykazování zemědělských BRO dle katalogu odpadů, i když jsou tyto materiály využívány ke hnojivým účelům (a jsou hnojivem podle zákona č. 156/1998 sb. o hnojivech) nebo jsou využívány k výrobě energie. ✗ Průmyslové a zpracovatelské BRO

Problémem je nedostatečná síť zařízení pro využívání BRO, které by byly schopny zajistit využívání i problematických BRO – odpadní tuky, odpady ze zpracování masa, apod. ✗ Komunální BRO

➢ Environmentální rizika Do České legislativy je nedostatečně implementováno Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1744/2002 týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě a kde jsou zahrnuty některé odpady podle českého katalogu odpadů. Dále dokument upřesňuje jak je možné nakládat s některými odpady ze zpracování veterinárních odpadů. ✗ Emise skleníkových plynů

Při nakládání s BRO se vytváří široké spektrum emisí skleníkových plynů, z nichž nejdůležitějšími jsou oxid uhličitý a metan. Metan je oproti oxidu uhličitému přibližně 20x účinnější skleníkový plyn. Metan vzniká při anaerobních procesech, kterým je proto potřebné předcházet. Vznikající oxid uhličitý nenavyšuje antropogenní skleníkový efekt. ✗ BSE při kompostování zbytků potravin

Podle studie pro město Portland (BioCycle 2003), je přenos BSE prostřednictvím kompostování potravinových zbytků velmi nepravděpodobný. Podstatná část zprávy z Portlandu je věnována dvěma kvantitativním hodnocením rizika, která se týkají BSE. Jedno z těchto hodnocení rizika bylo věnováno riziku šíření BSE (a jiných patogenních nemocí) cestou kompostování potravinových zbytků ve Velké Británii. Dotyčná studie zjistila, že riziko je velmi slabé. Ačkoli Velká Británie je stát, kde BSE je nejrozšířenější, ve srovnání se Spojenými státy, existuje tam větší kontrola, která zabraňuje nemoci vstupovat do potravního systému. Proto hodnocení tohoto rizika nepředstavuje plně riziko ve Spojených státech. Druhé hodnocení rizika bylo prováděno pro americké ministerstvo zemědělství a bylo věnováno riziku šíření BSE ve Spojených státech, pokud se tam dostane. Studie zjistila, že vhodná kontrola (tj. sledování masa a skotu, restrikce potravin) by zabránila nemoci se zde prosadit. Jak konstatuje zpráva z Portlandu "kombinované závěry těchto dvou hodnocení rizik ukazují, že je značně nepravděpodobné, že BSE bude ve Spojených státech přenášena kompostováním potravinových zbytků. S živočišnými bioodpady je nutno nakládat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1744/2002 ze dne 3. října 2002, kterým se stanoví hygienická pravidla, týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě. Zároveň se toto nařízení zabývá využíváním odpadů, které dříve byly produkty z kafilerního zpracování (masokostní moučky, kafilerní tuk). Toto nařízení Evropského parlamentu není v nejdůležitějších jeho částech implementováno jak do legislativy veterinární asanace, tak do legislativy odpadů. Produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě jsou děleny do třech kategorií: 59

1. kategorie: •

části těl včetně kůží: •

zvířat podezřelých z infekční nákazy,

•

zvířat usmrcených v rámci infekčního opatření,

•

jiných zvířat, než jsou hospodářská zvířata a volně žijící zvířata, zejména v zájmovém chovu, ze zoologických zahrad a cirkusů,

•

pokusných zvířat,

•

volně žijících zvířat podezřelých z nákazy onemocněními přenosnými na lidi nebo zvířata,

•

specifikované rizikové materiály,

•

celá těla obsahující specifikované rizikové materiály,

•

produkty, pocházející ze zvířat, kterým byly podány zakázané látky,

•

veškeré živočišné materiály, shromážděné při čistění odpadních vod ze zpracovatelských závodů nebo jiných prostorů,

•

kuchyňský odpad z dopravních prostředků v mezinárodní přepravě.

Mezi materiály 2. kategorie patří dále uvedené produkty: •

hnůj a obsah trávícího traktu,

•

veškeré živočišné materiály shromážděné při čistění odpadních vod z jatek nebo zpracovatelských závodů, včetně nečistot zachycených na česlech, sítech a pískových filtrech, směsi tuků a olejů, kalů a materiálů z kanalizaci těchto provozů,

•

produkty živočišného původu, obsahující rezidua veterinárních léčiv a znečišťujících látek,

•

jiné produkty živočišného původu než jsou materiály 1. kategorie jsou dováženy ze třetích zemí,

•

jiná zvířata a jejich části, která byla usmrcena jiným způsobem než porážkou k lidské spotřebě.

Mezi materiály 3, kategorie patří dále uvedené produkty: •

části poražených zvířat,

•

části poražených zvířat, které jsou vyřazené jako nepoživatelné, ale vykazují známky onemocnění přenosných na lidi nebo zvířata,

•

kůže, kopyta, paznehty, rohy, prasečí štětiny, prasečí štětiny, peří,

•

jiná krev než z přežvýkavců,

•

vedlejší živočišné produkty, vznikající při výrobě produktů, určených k lidské spotřebě,

•

zmetkové potraviny živočišného původu,

•

syrové mléko zvířat,

•

ryby nebo jiní mořští živočichové s výjimkou mořských savců,

•

vedlejší produkty z ryb ze závodů vyrábějících rybí produkty k lidské spotřebě.

Ze směrnice vyplývá, že s výše uvedenými odpady je možno nakládat následovně Kategorie Druh

1. kategorie spalování

nezpracované materiály ano

2. kategorie

3. kategorie

biologické spalování metody

biologické spalování metody

biologické metody

ne

ne

ano

ano 60

ano

Kategorie

1. kategorie

2. kategorie

3. kategorie

masokostní moučky

ano

ne

ano

ano

ano

ano

tuky kafilerní

ano

ne

ano

ano

ano

ano

7. Environmentální přijatelnost stavu nakládání s BRO ➢ Kompostování Zařízení na nakládání s odpady podléhají posuzování vlivů na životní prostředí od roční kapacity 30 kt a zjišťovací řízení je u zařízení s roční kapacitou 1 - 30 kt. Kompostárny, které budou podléhat posuzování vlivů budou budovány spíše ojediněle (max. 2 zařízení v každém kraji). Kompostárna může být součástí dalších zařízení na nakládání s odpady (sběrné dvory, bioplynové stanice, zařízení pro mechanicko biologickou úpravu odpadů) jejichž roční kapacita je vyšší než 30 kt. Převaha nově budovaných kompostáren bude z důvodu minimalizace transportu s roční kapacitou 1 - 5 kt. V České republice bývá velmi přísně posuzováno vodohospodářské zabezpečení kompostárny, účinnost hygienizace při vlastním fermentačním procesu a nezávadnost kompostu na obsah cizorodých látek, zejména těžkých kovů. Na rozdíl od zahraničí jsou vybudované a připravované kompostárny zpravidla nezastřešené krechtové kompostárny a nezbytná aerace a homogenizace je v těchto kompostárnách docilována překopáváním pomocí nakladače s čelní lžící. Postrádáme zcela uzavřená fermentační zařízení včetně dozrávacích hal s ošetřováním vystupující vzdušniny na filtračním nebo termickém zařízení. Kompostovací biofermentory s filtrací odplynu je možné nalézt na kompostárně komunálních bioodpadů v Nové Pace, na kalové kompostárně v Kyjově a na zemědělské kompostárně v Cerhonicích. Desítka vybudovaných zemědělských kompostáren je vybavena biofermentačním zařízením Agronom. Toto zařízení postrádá filtraci odplynu a bývá častým zdrojem pachových závad. Řada stávajících kompostáren jsou rekolaudované silážní žlaby, hnojiště, zemědělská složiště nebo uhelné sklady získané s minimálními pořizovacími náklady. ✗ Vodohospodářské zabezpečení kompostáren

Zákon č. 254 / 2001 Sb. "o vodách" stanoví jako vodám nebezpečné látky některé odpady a především aerobně stabilizované komposty. Projektant a provozovatel kompostárny je povinen provést opatření, aby závadné látky nevnikly do povrchových a spodních vod, aby nedošlo k nežádoucímu úniku těchto látek do půdy nebo ke smísení se srážkovými vodami. Další povinností je vybudovat a provozovat kontrolní systém pro zjišťování úniku závadných látek. Jednou za 6 měsíců je provozovatel kompostárny povinen kontrolovat těsnost všech skladů, jímek a potrubí. Záznamy o funkci kontrolního systému provádí do provozního deníku pověřený pracovník minimálně jednou měsíčně. Důležitým vodohospodářským objektem kompostárny je jímka na odpadní vodu. Tato jímka může být nadzemní se záchytnou vanou nebo zapuštěná do terénu s minimálním vyvýšením okraje jímky 0,4 m nad okolní terén. Hladina v užitném prostoru zemní jímky nesmí přesahovat výšku nejnižšího místa na výrobní ploše. Do jímky odtékají výluhy z kompostu a dešťová voda z výrobních ploch nezaplněných kompostem. Objem jímky musí být dimenzován na zachycení 15 minutového přívalového deště (cca 20 l / s . ha) a dešťových srážek za 3 měsíce. Obsah jímky se využívá k ovlhčování kompostů. Vodohospodářské zabezpečení výrobní plochy je docilováno nepropustnou úpravou vložením hydroizolační folie, chráněné technickou textilií a obrubníky o minimální výšce 40 cm nad terénem. Vodohospodářské zabezpečení kompostáren v legislativě ČR postrádá výjimky které jsou ve všech státech EU. Jde o výjimky pro kompostárny rostlinných odpadů s roční kapacitou 500 - 1000 t a pro domácí a malé komunitní kompostárny. Absence těchto výjimek omezuje další rozvoj kompostování.

61

✗ Vliv kompostáren na ovzduší

Hlavní plynnou emisí z provozu kompostárny je oxid uhličitý. Vzhledem k tomu, že vzniká rozkladem rostlinných a živočišných tkání nenavyšuje antropogenní skleníkový efekt. Zákon č. 86 / 2000 Sb. "o ochraně ovzduší " považuje kompostárny za ostatní stacionární zdroje emisí. U kompostáren je nejvýznamnější emise pachových látek, která nesní způsobovat obtěžování obyvatelstva. Emise amoniaku nebo methanu na kompostárně svědčí o špatné technologii. Obecný emisní limit pro kompostárny je podle vyhlášky č. 356 /2002 Sb. 50 -100 OUER / m3 (zápachových jednotek) na výpusti z filtru nebo 5 -20 OUER / m3 na hranici kompostárny. ✗ Posuzování vlivu kompostáren na životní prostředí

Při posuzování vlivu kompostáren na životní prostředí zahrnující nejdůležitější ekosystémy tj. půdu, vodu, horninové prostředí, ovzduší, klima, krajinu a přírodní zdroje převažují vlivy pozitivní. Negativní vlivy kompostáren jsou důsledkem jejich nevhodné lokalizace vůči dalším objektům v krajině a použití nevhodných technologicko-technických postupů . Organizačně technickým řešením je možné negativní vlivy kompostáren na životní prostředí podstatně omezit. ✗ Sekvestrace

Kompostování umožňuje recyklovat organické látky a rostlinné živiny. Kompostování výrazně omezuje tvorbu skleníkových plynů při nakládání s bioodpady, a tím snižuje důsledky klimatické změny. Významnou funkcí kompostování je tzv. sekvestrace uhlíku, spočívající v dočasném vyřazení uhlíku obsaženého ve stabilizovaném kompostu z přírodního koloběhu. Uhlík obsažený v humusových látkách vzniklých kompostováním se mikrobiologicky obtížně rozkládá a není tak zdrojem oxidu uhličitého. V některých státech EU má používání vysokých dávek stabilizovaných kompostů na půdě uváděné do klidu charakter projektů Joint Implementation. Bez kompostování se neobejdou rekultivace a zúrodňování pouští. Kompostování je právem považováno za technologii trvale udržitelného života na této planetě. ➢ Akceptace veřejností ✗ Kompostování

S ohledem na rozšířenou tradici v domovním a zahradním kompostování jsou kompostárenské technologie přijímány bez větších problémů. Je však vždy nezbytné předcházet vzniku zápachu, jelikož jakmile vzniknou problémy se zápachem, přízeň obyvatel mizí. Kompostárenské technologie jsou rovněž dobře přijímány nevládními organizacemi aktivními v oblasti životního prostředí. ✗ Anaerobní digesce

Příznivý vztah k anaerobní digesci oproti kompostování zvyšují dvě skutečnosti: •

problémy se zápachem jsou méně pravděpodobné,

•

technologie produkuje energii, která je vnímána jako čistá. ✗ Spalování a zplynování v kotelnách na biomasu

Využívání dřevních odpadů pro vytápění je tradičně velmi dobře přijímáno. ✗ Recyklace papíru

Technologie je tradičně dobře přijímána. K používání některých druhů recyklovaného papíru (např. kancelářských v kopírkách) přetrvává nedůvěra, ale postupně se snižuje.

62

✗ Mechanicko-biologická úprava

V ČR aktuálně není žádná MBÚ v provozu, proto je možné pouze odhadovat, že vztah k této technologii bude sice méně negativní než ke skládkám a spalovnám odpadu, ale i tak budou přijímány obtížně. Některé nevládní organizace tuto technologii podporují, zatímco jiné jsou vůči ní obezřetné.

8. Cíle vyplývající z POH ČR •

Navrhovat nová zařízení pro nakládání s BRO s nejlepšími dostupnými technikami, jako nedílnou součást integrovaného systému nakládání s odpady na daném území.

•

Upřednostňovat při výběru projektu odpadového hospodářství projekty infrastruktury pro odvozový systém sběru tříděného komunálního odpadu.

•

Požadovat ekonomickou rentabilitu zařízení pro nakládání s BRO.

•

Neohrožovat provozem zařízení pro nakládání s BRO a dopravou BRO lidské zdraví a jednotlivé složky životního prostředí.

•

Nepodporovat výstavbu nových spaloven komunálních odpadů ze státních prostředků.

•

Nepodporovat výstavbu nových skládek odpadů ze státních prostředků.

•

Stanovit podmínky pro materiálové využívání a zejména spoluspalování BRO v jiných vhodných zařízeních, která nejsou vedena jako zařízení na využívání odpadů ve smyslu zákona.

•

Zajistit potřebné kapacity pro úpravu BRO vhodných pro zpracování na palivo, není-li vhodnější jejich materiálové využití.

•

Zajistit využití vhodných a dostupných technologií k využívání paliv vyrobených z BRO.

•

Připravit návrh podpory pilotních projektů na ověření dosud v České republice neprovozovaných technologií a zařízení k nakládání s BRO.

•

Povolovat dovoz odpadů za účelem využití pouze do zařízení, která jsou provozována v souladu s právními předpisy a která mají dostatečnou kapacitu (týká se zejména dřevních odpadů).

•

Stanovit nástroje pro podporu zvýšeného materiálového využití BRO a to zejména u kompostů.

•

Podporovat trh s komposty a upřednostňovat je při zadávání zakázek na úrovni orgánů veřejné správy.

•

Zajistit zdravotní nezávadnost pro všechny výrobky vyráběné z BRO.

•

Zajistit kontrolu dodržování zákazu ukládání kompostovatelných odpadů na skládky.

•

Podporovat přeměnu stávajících skládkových areálů na centra komplexního nakládání s bioodpady dobudováním kompostárny, bioplynové stanice nebo zařízení pro MBÚ.

•

Vytvářet podmínky k oddělenému shromažďování jednotlivých druhů BRO vznikající v domácnostech, živnostech, průmyslu a úřadech.

•

Omezovat znečišťování BRO jinými odpady, zejména majícími nebezpečné vlastnosti.

•

Zvyšovat materiálové využívání papíru a lepenky vytříděných z komunálních odpadů .

•

Vytvářet ekonomicky a technicky zdůvodněná společná řešení v rámci dvou i více krajů za účelem docílení požadovaného snížení množství BRKO ukládaného na skládky.

•

Upřednostňovat kompostování a anaerobní rozklad BRO s výjimkou papíru a lepenky s využitím výsledného produktu v zemědělství a při rekultivacích a BRO, které nelze takto využít upravovat na palivo nebo energeticky využívat. 63

9. Veřejná správa ➢ Kompetence k rozhodování ✗ Ministerstvo životního prostředí Zákon č. 185/2001 Sb.

§ 72 (1) Ministerstvo a) je ústředním orgánem státní správy v oblasti odpadového hospodářství, b) vykonává vrchní státní dozor v oblasti odpadového hospodářství s výjimkou ochrany veřejného zdraví při nakládání s odpady, c) vykonává funkci ohniskového bodu Basilejské úmluvy a kompetentního úřadu pro vývoz, dovoz a tranzit odpadů, d) ukládá českému oznamovateli nebo osobě, která měla provést oznámení vývozu, povinnost zajistit vrácení odpadů zpět do České republiky a povinnost tyto odpady využít nebo odstranit v souladu s tímto zákonem a na vlastní náklady, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 63, e) ukládá českému příjemci nebo osobě, pro kterou byly odpady určeny, povinnost tyto odpady odstranit nebo využít v souladu s tímto zákonem a na vlastní náklady, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 63, f) pověřuje právnické osoby nebo fyzické osoby k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, prodlužuje platnost tohoto pověření a odnímá toto pověření podle § 7 a 8, g) schvaluje náplň školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, h) zařazuje odpad v případech, kdy nelze odpad jednoznačně zařadit podle Katalogu odpadů podle § 5 odst. 2, i) zpracovává a vede souhrnnou evidenci o druzích odpadů, jejich množství a způsobech nakládání s nimi, zařízeních k nakládání s odpady, zařízeních uvedených v § 14 odst. 2, shromažďovacích místech nebezpečných odpadů a sběrových místech odpadů, skladech odpadů, zařízeních a látkách s obsahem PCB, souhlasech a dalších rozhodnutích vydaných podle tohoto zákona a tuto evidenci zpřístupňuje občanům, j) spolupracuje s Ministerstvem obrany při zajišťování evidence odpadů, zařízení k nakládání s odpady, shromažďovacích míst nebezpečných odpadů a sběrových míst odpadů, skladů odpadů a zařízení a látek s obsahem PCB vznikajících v rámci činnosti Ministerstva obrany, k) zpracovává plán odpadového hospodářství České republiky v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem a při splnění podmínek stanovených tímto zákonem zpracovává jeho změny, l) předkládá vládě ke schválení návrh plánu odpadového hospodářství České republiky a návrh jeho změn, m) sděluje příslušnému kraji v samostatné působnosti připomínky k návrhu plánu odpadového hospodářství kraje a k návrhu změny tohoto plánu, n) poskytuje příslušným složkám Evropské komise a orgánům mezinárodních úmluv a protokolů v oblasti odpadového hospodářství, k nimž Česká republika přistoupila, v požadovaném rozsahu a formátu a v požadovaných intervalech informace o stavu odpadového hospodářství v České republice, o) jmenuje zástupce České republiky do výborů, komisí, odborných a pracovních skupin a dalších grémií založených na základě ustanovení právních předpisů Evropských společenství v oblasti odpadového hospodářství nebo v rámci mezinárodních úmluv v této oblasti, k nimž Česká republika přistoupila, p) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí inspekce a krajského úřadu. (2) Vrchním státním dozorem v oblasti odpadového hospodářství je dozor nad tím, jak správní úřady, které vykonávají státní správu v oblasti odpadového hospodářství, dodržují právní předpisy v této oblasti, a dále dozor nad dodržováním ustanovení právních předpisů a rozhodnutí příslušných 64

správních úřadů v oblasti nakládání s odpady. Zákon č. 76/2002 Sb.

§ 29 Ministerstvo životního prostředí a) vykonává vrchní státní dozor a je ústředním orgánem státní správy podle tohoto zákona, b) rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povolení pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, c) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím kraje, d) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím inspekce, e) provádí kontrolu integrovaného povolení anebo provozu zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, a podle tohoto zákona postupuje na základě výsledků kontroly, f) zabezpečuje z hlediska vlivů nejlepších dostupných technik na životní prostředí a v oblasti, která není v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství nebo Ministerstva zdravotnictví, sledování vývoje nejlepších dostupných technik obsažených v dokumentech Evropských společenství, zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů, jejich zveřejňování a výklad a předává informace o vývoji nejlepších dostupných technik, g) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik, h) předává výsledky hodnocení aplikace nejlepších dostupných technik úřadům správním úřadům a příslušným orgánům Evropských společenství, i) zřizuje a spravuje integrovaný registr znečišťování, j) provádí metodickou činnost v oblasti vymezené tímto zákonem, k) plní úkoly vyplývající ze vztahu k Evropským společenstvím v oblasti vymezené tímto zákonem, podává zprávy o plnění příslušných směrnic Evropských společenství a koordinuje převzetí a zavádění práva Evropských společenství v oblasti vymezené tímto zákonem. ✗ Ministerstvo průmyslu a obchodu Zákon č. 76/2002 Sb.

§ 30 Ministerstvo průmyslu a obchodu a) zabezpečuje v oblasti své působnosti, tj. z hlediska nejlepších dostupných technik pro kategorie zařízení 1, 2, 3, 4 a 6.1, 6.2, 6.3, 6.7 a 6.8 uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, sledování těchto technik obsažených v dokumentech Evropských společenství, zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů, zveřejňuje tyto dokumenty, včetně svého výkladu k nim, a poskytuje informace o vývoji nejlepších dostupných technik, b) vyjadřuje se v oblasti své působnosti [písm. a)] k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení, c) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik, d) zabezpečuje systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách.

65

✗ Ministerstvo zemědělství Zákon č. 185/2001 Sb.

§ 73 Ministerstvo zemědělství vykonává kontrolu dodržování povinností při používání kalů z čistíren odpadních vod a sedimentů z říčních toků a vodních nádrží v zemědělství. Zákon č. 76/2002 Sb.

§ 31 Ministerstvo zemědělství a) zabezpečuje v oblasti své působnosti, tj. z hlediska nejlepších dostupných technik pro kategorie zařízení 6.4, 6.5 a 6.6 uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, sledování těchto technik obsažených v dokumentech Evropských společenství, zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů, zveřejňuje tyto dokumenty, včetně svého výkladu k nim, a poskytuje informace o vývoji nejlepších dostupných technik, b) vyjadřuje se v oblasti své působnosti [písm. a)] k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení, c) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik. Zákon č. 156/1998 Sb.

§9 (5) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou způsob používání hnojiv,statkových hnojiv a pomocných látek na zemědělské půdě a lesních pozemcích a způsob vedení evidence o jejich použití. § 15 (2) O odvolání proti rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského rozhoduje Ministerstvo zemědělství. § 16 Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou k provedení § 3 odst. 5, § 4 odst. 10, § 7 odst. 9, § 8 odst. 4, § 9 odst. 5, § 10 odst.1 a 8 a, § 11 odst. 5 a) rizikové prvky a rizikové látky, jejich limitní hodnoty pro jednotlivé skupiny hnojiv, statková hnojiva a pomocné látky, jakož i přípustné odchylky, b) typy hnojiv (včetně hnojiv ES), závazné postupy pro odběr vzorků hnojiv, pomocných látek a statkových hnojiv a pro provádění chemických rozborů, biologických zkoušek a testů, jakož i podrobnosti označování a balení hnojiv a pomocných látek, c) podrobnosti skladování hnojiv a statkových hnojiv a způsobu používání hnojiv, statkových hnojiv a pomocných látek na zemědělské půdě a lesních pozemcích a způsobu vedení evidence o jejich použití, d) rizikové prvky a rizikové látky sledované ústavem při agrochemickém zkoušení zemědělských půd, rozsah a způsob jejich sledování, postupy pro odběr vzorků a pro provádění chemických rozborů zemědělských půd, e) postupy pro odběr vzorků a provádění chemických rozborů ke zjišťování půdních vlastností lesních pozemků.

66

✗ Ministerstvo zdravotnictví Zákon č. 185/2001 Sb.

§ 74 Ministerstvo zdravotnictví a) vykonává vrchní státní dozor a řídí výkon státní správy v oblasti ochrany veřejného zdraví při nakládání s odpady, b) pověřuje právnické osoby nebo fyzické osoby k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, prodlužuje platnost tohoto pověření a odnímá toto pověření podle § 7 a 8. Zákon č. 76/2002 Sb.

§ 32 Ministerstvo zdravotnictví se vyjadřuje v oblasti své působnosti k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení. ✗ Orgány ochrany veřejného zdraví Zákon č. 185/2001 Sb.

§ 75 Orgány ochrany veřejného zdraví a) jsou dotčeným správním úřadem při rozhodování ve věcech, které se dotýkají zájmů chráněných podle tohoto zákona v oblasti ochrany lidského zdraví, b) hodnotí a řídí zdravotní rizika a vydávají z hlediska ochrany zdraví lidí odborné stanovisko k návrhům při nakládání s odpady, zejména k jejich využívání, úpravě a odstranění, c) spolupracují s ostatními správními úřady v oblasti ochrany zdraví lidí při nakládání s odpady, d) vyjadřují se k provozním řádům zařízení k využívání, odstraňování, sběru a výkupu odpadů. ✗ Česká inspekce životního prostředí Zákon č. 185/2001 Sb.

§ 76 (1) Inspekce a) kontroluje, jak jsou právnickými osobami, fyzickými osobami oprávněnými k podnikání a obcemi dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí ministerstva a jiných správních úřadů v oblasti odpadového hospodářství a zda pověřené osoby dodržují stanovený způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, b) minimálně jednou ročně kontroluje, jak původce odpadů z výroby oxidu titaničitého dodržuje ustanovení právních předpisů a rozhodnutí ministerstva a jiných správních úřadů v oblasti odpadového hospodářství, c) ukládá právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání pokuty za porušení stanovených povinností podle § 66 odst. 2 až 5; současně může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy samostatným rozhodnutím, d) může pozastavit platnost osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu vydaného pověřenou osobou nebo ho odejmout podle § 9 odst. 3 a 4, e) dává ministerstvu podněty k uplatnění vrchního státního dozoru, f) dává podněty krajskému úřadu k zákazu provozu zařízení k odstraňování odpadů, nesplňuje-li provozovatel tohoto zařízení právní předpisy týkající se odpadového hospodářství a mohlo-li by v důsledku toho dojít k závažné ekologické újmě. 67

(2) V rámci dovozů, vývozů a tranzitů odpadů je inspekce oprávněna provádět kontroly na místě vzniku odpadu, u oznamovatele a příjemce a na hraničních přechodech. Je oprávněna též provádět kontrolu dokladů podle tohoto zákona, fyzickou kontrolu odpadů a odebírat a analyzovat vzorky. (3) Inspekce spolupracuje s obecními úřady, orgány ochrany veřejného zdraví, celními úřady, Hasičským záchranným sborem, Policií České republiky a územními finančními orgány, popřípadě dalšími správními úřady, kraji a obcemi a poskytuje jim odbornou pomoc. (4) Úkoly inspekce plní inspektoři. Inspektoři se při kontrolní činnosti prokazují průkazy inspekce. Zákon č. 76/2002 Sb.

§ 34 Inspekce a) kontroluje plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným povolením výjimkou kontroly podle § 18, b) omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození životního prostředí nebo značné materiální škody, c) ukládá pokuty podle § 37 odst. 1 až 5 tohoto zákona, d) rozhoduje o přerušení nebo zastavení řízení o uložení pokuty, e) předává kraji výsledky z provedených kontrol, pokud na základě těchto kontrol zjistí porušení povinností, za které ukládá pokuty kraj, f) hodnotí aplikaci nejlepších dostupných technik a předává informace o jejich vývoji příslušným správním úřadům. ✗ Celní úřady Zákon č. 185/2001 Sb.

§ 77 (1) Celní úřady46) kontrolují u zboží, které při přechodu státní hranice není deklarováno jako odpad, zda toto zboží nenaplňuje definici odpadu podle § 3. (2) Celní úřady kontrolují u zboží, které při přechodu státní hranice je deklarováno jako odpad, a) zda odpad je vybaven doklady podle tohoto zákona a prováděcích právních předpisů, b) zda odpad odpovídá údajům uvedeným na průvodních dokladech podle tohoto zákona a prováděcích právních předpisů, a c) zda vývoz nebo dovoz odpadu není podle tohoto zákona zakázán. (3) Celní úřady kontrolují, zda při dovozu baterií a akumulátorů není porušován zákaz uvedený v § 31 odst. 5 a zda je dovážené zboží označeno podle § 31 odst. 2. (4) Celní úřady zboží nepropustí do navrženého režimu podle zvláštního právního předpisu, jestliže a) zboží, které není deklarováno jako odpad, je odpadem, b) zboží deklarované jako odpad není vybaveno doklady podle tohoto zákona a prováděcích právních předpisů nebo odpad neodpovídá údajům uvedeným v těchto dokladech, c) vývoz nebo dovoz tohoto zboží deklarovaného jako odpad je zakázán, nebo d) dovozem tohoto zboží je porušen zákaz uvedený v § 31 odst. 5 nebo není dodrženo označení tohoto zboží podle § 31 odst. 2. (5) V případě pochybností, zda jsou naplněny podmínky pro nepropuštění zboží do navrženého režimu podle odstavce 4 písm. b), c) nebo d), si celní úřady vyžádají odbornou pomoc inspekce, v případě pochybností, zda zboží, které není deklarováno jako odpad, je odpadem, požádají celní úřady o rozhodnutí krajský úřad, v jehož správním obvodu leží celní úřad. Do odstranění pochybností celní 68

úřady nevydají rozhodnutí v celním řízení. (6) O nepropuštění zboží do navrženého režimu podle odstavců 4 a 5 celní úřady neprodleně informují prostřednictvím zařízení pro přenos dat ministerstvo. (7) Celní úřady potvrzují při vstupu na území České republiky i při výstupu průvodní doklady odpadů. Kopie potvrzených průvodních listů zasílají ministerstvu. (8) Celní úřady vedou evidenci odpadů, které vstoupily na území České republiky nebo z něho vystoupily. Dále vedou evidenci právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání, na které se vztahují povinnosti uvedené v § 31 odst. 2 a 5. Do této adresné evidence umožní přístup pracovníkům ministerstva a inspekce. ✗ Kraje Zákon č. 185/2001 Sb.

§ 78 (1) Kraj a) zpracovává plán odpadového hospodářství kraje pro jím spravované území v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcími právními předpisy; provádí změny tohoto plánu, b) zasílá kopii návrhu plánu odpadového hospodářství kraje ministerstvu a sděluje ministerstvu, jak jeho připomínky do plánu odpadového hospodářství kraje zapracoval, c) vyhlašuje obecně závaznou vyhláškou kraje závaznou část plánu odpadového hospodářství kraje a její změny, d) sděluje své připomínky k návrhu plánu odpadového hospodářství České republiky, e) sděluje své připomínky k návrhu plánu odpadového hospodářství původce odpadů. (2) Krajský úřad a) uděluje souhlas k provozování zařízení; udělení souhlasu může vázat na podmínky, b) kontroluje, jak jsou právnickými osobami, fyzickými osobami oprávněnými k podnikání a obcemi dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí ministerstva a jiných správních úřadů v oblasti odpadového hospodářství, a zda pověřené osoby dodržují stanovený způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, c) uděluje souhlas k míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady; udělení souhlasu může vázat na podmínky, d) ukládá rozhodnutím původci odpadů povinnost zaplatit poplatek za uložení odpadů na skládku, pokud původce tento poplatek ve stanovené výši nezaplatil, e) stanovuje dobu trvání a podmínky péče o skládku po uzavření jejího provozu, rekultivaci a asanaci podle § 52, f) zpracovává a průběžně vede evidenci jím vydaných souhlasů a dalších rozhodnutí podle tohoto zákona, g) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností, h) rozhoduje v pochybnostech, zda se movitá věc příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu považuje za odpad, a to na návrh vlastníka této movité věci nebo správního úřadu, který provádí řízení, v němž se tato otázka vyskytla, nebo který rozhodnutí o této otázce potřebuje ke své další činnosti, i) uděluje souhlas k nakládání s nebezpečným odpadem podle § 16 odst. 3 v množství větším než sto tun nebezpečného odpadu za rok, j) uděluje souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování nebo soustřeďování odpadů; udělení souhlasu může vázat na podmínky, k) uděluje souhlas k dispozici se zvláštním vázaným účtem a k čerpání z prostředků finanční rezervy podle § 50 odst. 2 a § 51 odst. 1; udělení souhlasu může vázat na podmínky, l) může zakázat provoz zařízení k odstraňování odpadů, nesplňuje-li provozovatel tohoto zařízení 69

podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro nakládání s odpady a mohlo-li by v důsledku toho dojít k závažné ekologické újmě, m) může pozastavit platnost osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů vydaného pověřenou osobou nebo ho odejmout podle § 9 odst. 3 a 4. (3) Při posuzování žádostí o udělení souhlasů podle odstavce 2 písm. a) a c) hodnotí krajský úřad zejména jejich soulad s povinnostmi vyplývajícími z tohoto zákona a prováděcích právních předpisů a soulad se závaznými částmi řešení plánu odpadového hospodářství kraje a plánu odpadového hospodářství České republiky. (4) Krajský úřad zruší nebo změní rozhodnutí o udělení souhlasu, který právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání udělil, v případě, že a) dojde ke změně podmínek rozhodných pro vydání rozhodnutí o udělení souhlasu, b) provozovatel zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů není schopen zajistit podmínky ochrany životního prostředí stanovené v právních předpisech a v určené lhůtě nedojde ke zjednání nápravy, nebo c) právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které byl udělen souhlas, opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo opakovaně neplní podmínky, na které je souhlas vázán. (5) Krajský úřad může zrušit rozhodnutí o udělení souhlasu, který právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání udělil, nebude-li nejpozději do 30 dnů ode dne ukončení činnosti odpadového hospodáře ustanoven nový odpadový hospodář a jeho ustanovení oznámeno krajskému úřadu nebo nebude-li ustanovený odpadový hospodář splňovat podmínky odborné způsobilosti. (6) Pokud tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem není stanoveno jinak, je k rozhodování podle odstavce 2 místně příslušný krajský úřad, v jehož obvodu je provozováno zařízení nebo činnost, nebo se nachází věc, které se rozhodnutí týká. (7) Činnosti uvedené v odstavcích 2 až 5 mohou zaměstnanci příslušného krajského úřadu vykonávat po prokázání zvláštní odborné způsobilosti. Zákon č. 76/2002 Sb.

§ 33 Kraj v přenesené působnosti a) rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povolení s výjimkou zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, b) provádí kontrolu integrovaného povolení anebo provozu zařízení s výjimkou zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, c) ukládá pokuty podle § 37 odst. 2 a 3 tohoto zákona, d) rozhoduje o přerušení nebo zastavení řízení o uložení pokuty, e) vyzývá provozovatele zařízení k podání žádosti o vydání integrovaného povolení podle § 42, f) hodnotí aplikaci nejlepších dostupných technik a předává informace o jejich vývoji příslušným správním úřadům. ✗ Krajský hygienik Zákon č. 76/2002 Sb.

§ 35 (1) Krajský hygienik

70

a) stanovuje v řízení o vydání integrovaného povolení závazné podmínky provozu zdroje hluku nebo vibrací, jestliže nelze dodržet hygienické limity, b) kontroluje z hlediska ochrany veřejného zdraví v termínu projednaném s inspekcí nebo v případě postupu podle § 18 v termínu projednaném s úřadem integrované povolení anebo provoz zařízení, c) omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození zdraví člověka, d) ukládá pokuty podle § 37 odst. 3 a 6 tohoto zákona. (2) Za podmínek podle zvláštního právního předpisu20) mohou kontrolní zjištění provádět zaměstnanci krajské hygienické stanice. ✗ Obecní úřady obcí s rozšířenou působností Zákon č. 185/2001 Sb.

§ 79 (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností a) podává návrh ministerstvu na zařazení odpadu podle Katalogu odpadů podle § 5 odst. 2, b) uděluje souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady podle § 16 odst. 3, nejde-li o případ podle § 78 odst. 2 písm. i); udělení souhlasu může vázat na podmínky, c) vede a zpracovává evidenci odpadů a způsobů nakládání s nimi, zařízení k nakládání s odpady, zařízení uvedených v § 14 odst. 2, shromažďovacích míst nebezpečných odpadů a sběrových míst odpadů a skladů odpadů, jím vydaných souhlasů a dalších rozhodnutí podle tohoto zákona a na požádání podává informace žadatelům o sídle zařízení vhodných k odstranění nebo využití jimi vyprodukovaného odpadu, d) kontroluje, jak jsou právnickými osobami, fyzickými osobami oprávněnými k podnikání a obcemi dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí ministerstva a jiných správních úřadů v oblasti odpadového hospodářství a zda pověřené osoby dodržují stanovený způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, e) hrozí-li poškození lidského zdraví nebo životního prostředí nebo již k němu došlo, může zajistit ochranu lidského zdraví a životního prostředí na náklady odpovědné osoby, f) ukládá provozovateli zařízení k odstraňování odpadů v mimořádných případech, je-li to nezbytné z hlediska ochrany životního prostředí a pokud je to pro provozovatele technicky možné, povinnost odstranit odpad. Náklady vzniklé tímto rozhodnutím hradí obecní úřad obce s rozšířenou působností, který rozhodnutí vydal; náhradu nákladů takto vynaložených je povinna obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností uhradit osoba, která je za tento odpad odpovědná podle tohoto zákona, g) ukládá právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání pokuty za porušení stanovených povinností podle § 66 odst. 5; současně může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy samostatným rozhodnutím, h) může zakázat původci odpadů činnost, která způsobuje vznik odpadů, pokud původce nemá zajištěno využití nebo odstranění odpadů a pokud by odpady vzniklé v důsledku pokračování této činnosti mohly způsobit škodu na životním prostředí. (2) Pokud tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem není stanoveno jinak, je k rozhodování podle odstavce 1 místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu je provozována činnost nebo se nachází věc, které se rozhodnutí týká. (3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností dává vyjádření zejména a) k podnikání v oblasti nakládání s odpady pro potřeby živnostenského úřadu, b) ke zřízení zařízení k odstraňování odpadů, c) v územním a stavebním řízení z hlediska nakládání s odpady, d) k připravovaným změnám výrobního procesu nebo výroby, které mají vliv na nakládání s odpady, e) k zavedení nebo rozšíření výroby oxidu titaničitého. 71

(4) Vyjádření podle odstavce 5 obsahuje posouzení žádosti z hlediska jejího souladu s povinnostmi vyplývajícími z tohoto zákona a prováděcích právních předpisů. Vyjádření nenahrazuje souhlasy vydávané podle tohoto zákona. (5) Vyjádření podle odstavce 5 písm. b) až e) vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu se nachází zařízení určené k nakládání s odpady. Vyjádření podle odstavce 5 písm. a) vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle sídla právnické osoby nebo bydliště fyzické osoby oprávněné k podnikání. (6) Činnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 mohou zaměstnanci obecního úřadu obce s rozšířenou působností vykonávat po prokázání zvláštní odborné způsobilosti. ✗ Obecní úřad Zákon č. 185/2001 Sb.

§ 80 Obecní úřad a) kontroluje, zda právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání využívají systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem pouze na základě písemné smlouvy s obcí a zda fyzická osoba, která není podnikatelem, se zbavuje odpadu pouze v souladu s tímto zákonem, b) ukládá právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání pokuty za porušení povinnosti podle § 66 odst. 1; současně může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy samostatným rozhodnutím, c) ukládá fyzickým osobám pokuty za přestupek uvedený v § 69; současně může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy samostatným rozhodnutím, d) kontroluje, zda právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání mají zajištěno využití nebo odstranění odpadu v souladu s tímto zákonem. ✗ Výzkumný ústav vodohospodářský, Centrum pro hospodaření s odpady

Spravuje Informační systém odpadového hospodářství (ISOH). ✗ Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Zákon č. 156/1998 Sb.

§4 (1) O registraci hnojiva rozhoduje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen ”ústav”) na základě žádosti výrobce nebo dovozce, kteří jsou oprávněni k podnikání podle zvláštních předpisů a mají bydliště, jde-li o osobu fyzickou, nebo sídlo, jde-li o osobu právnickou, na území České republiky. §6 (1) Registrovaná hnojiva se zapisují do registru hnojiv (dále jen ”registr”), který vede ústav. § 12 (1) Odborný dozor při přezkoušení hnojiv, při jejich uvádění do oběhu a při jejich používání vykonává ústav. § 13 (1) Ústav uloží výrobcům, dovozcům, dodavatelům, a podnikatelům v zemědělství nebo vlastníkům lesních pozemků, hospodařícím na těchto pozemcích, kteří hnojiva produkují, uvádějí do oběhu nebo používají, zvláštní opatření, zejména je oprávněn

72

a) zakázat použití hnojiva nebo statkového hnojiva, které závažným způsobem nevyhovuje podmínkám stanoveným tímto zákonem, b) nařídit odstranění zjištěných závad při skladování hnojiva nebo statkového hnojiva. § 14 (2) Pokutu až do výše 50 000 Kč uloží ústav podnikateli v zemědělství nebo vlastníku lesních pozemků, hospodařícímu na těchto pozemcích, který nevede soustavně a řádně evidenci o použitých hnojivech a pomocných látkách podle § 9 odst. 3 a 4. (3) Pokutu až do výše 100 000 Kč uloží ústav podnikateli v zemědělství nebo vlastníku lesních pozemků, hospodařícímu na těchto pozemcích, který poruší ustanovení o skladování podle § 8 a o používání hnojiv, statkových hnojiv a pomocných látek podle § 9 odst. 1 a 2. (4) Pokutu až do výše 500 000 Kč uloží ústav a) výrobci, dovozci nebo dodavateli, který nedodržuje podmínky označování a balení hnojiva nebo další povinnosti stanovené v § 7, b) výrobci, dovozci, dodavateli nebo podnikateli v zemědělství nebo vlastníku lesních pozemků, který 1. nesplní zvláštní opatření uložené ústavem k odstranění zjištěných nedostatků ve lhůtě k tomu určené podle § 13 , 2. se dopustí opětovně porušení povinností uvedených v odstavcích 1 až 3. (5) Pokutu až do výše 5 000 000 Kč uloží ústav výrobci, dovozci nebo dodavateli, který do oběhu uvedl hnojivo nebo pomocnou látku, které nebyly registrovány, jak stanoví § 3 odst. 1 písm. a) a § 3 odst. 3.

10.Nástroje Nástroje v odpadovém hospodářství, stejně jako ostatní nástroje v ochraně životního prostředí je možné dělit podle různých hledisek. Následující dělení bude vycházet z postavení jednotlivých subjektů (státu a původců odpadu) a vzájemných vztahů mezi nimi. Podle tohoto kriteria rozdělujeme nástroje na administrativní, ekonomické a ostatní. Toto dělení nástrojů v odpadovém hospodářství je pouze jedním z mnoha, která jsou v současné době uvažována. Mezi další kriteria dělení nástrojů patří např. časový okamžik, ve kterém nástroje vzhledem ke vzniku problému působí. Z tohoto hlediska se nástroje dělí na preventivní, které působí před vznikem problému a nápravné, jež se snaží řešit již vzniklý problém. Dalším dělením nástrojů je kriterium stimulace subjektů, na jejichž chování je daným nástrojem působeno. Z tohoto pohledu je možné nástroje dělit na pozitivně stimulativní (nebo-li nástroje, jež motivují k určitému žádanému chování prostřednictvím příspěvku na akci, která má pozitivní vlivy na životní prostředí) a negativně stimulativní, které se snaží stimulovat k určitému chování prostřednictvím trestu za realizované aktivity, které jsou z hlediska ochrany životního prostředí považovány za nežádoucí. Zcela specifickým dělením nástrojů v ochraně životního prostředí je dělení uvedené ve Státní politice životního prostředí 2001, jež dělí nástroje na právní, ekonomické, dobrovolné, informační, vzdělávací, výchovné a osvětové, institucionální, participace obyvatel a Agenda 21, výzkum a vývoj, územní plánování, ekosystémový přístup a mezinárodní spolupráce. ➢ Administrativní nástroje Administrativní nástroje jsou založeny na nerovnovážném postavení obou subjektů: státu a původců odpadu, kdy je uplatňován princip donucení k záměrnému chování ze strany státu. Stát prosazuje cíle v oblasti životního prostředí pomocí příkazů, zákazů, limitů, norem, standardů a realizuje sankce za nedodržení stanovených podmínek prostřednictvím pokut (např. povinné požadavky na zabezpečení 73

skládky odpadů, povinnost registrace na MŽP při produkci obalů, povinnost hlášení vlastností nebezpečných odpadů). Problematická se v této souvislosti jeví otázka účinné kontroly. Ukotvení většiny administrativních nástrojů můžeme nalézt v jednotlivých zákonech a jiných právních normách. Někdy jsou k administrativním nástrojům řazeny právě i pokuty, které (přestože se jedná o platbu) vycházejí z nerovnovážného postavení dvou subjektů hospodářské politiky a donucovanému subjektu neposkytují prostor pro jeho rozhodování. Představují pouze trest za nedodržení předepsané normy chování. Základní administrativní nástroje odpadového hospodářství jsou vymezeny v zákonu o odpadech a v navazujících prováděcích předpisech v podobě práv a povinností původců odpadů, oprávněných osob, orgánů státní správy a samosprávy. Státní správu v odpadovém hospodářství vykonávají ministerstvo, inspekce, celní orgány, krajské úřady a v přenesené působnosti i obce. Orgány státní správy disponují zejména těmito regulačními nástroji, kterými je možné zintenzívnit využívání BRO: •

•

•

vydávání souhlasů: •

k upuštění od třídění,

•

s provozem zařízení ke zneškodňování odpadů,

•

s provozním řádem zařízení,

•

k dispozici se zvláštním vázaným účtem a k čerpání prostředků z finanční rezervy,

•

k nakládání s komunálním odpadem na území obce,

•

k dovozu, vývozu a tranzitní přepravě odpadů,

vydávání vyjádření: •

ke zřízení zařízení ke zneškodňování odpadů, v územním a stavebním řízení z hlediska nakládání s odpady,

•

k připravovaným změnám výrobního procesu nebo výroby, které mají vliv na nakládání s odpady,

•

k podnikání v oblasti nakládání s odpady pro potřeby živnostenského úřadu,

přímé omezující opatření jako jsou: •

uložení opatření a stanovení lhůty k odstranění protiprávního stavu,

•

zákaz činnosti původce,

•

zákaz provozu zařízení,

•

pozastavení platnosti oprávnění k autorizované činnosti,

•

pozastavení nebo odebrání osvědčení o odpadu,

•

stanovení podmínek a lhůt pro zjednání nápravy,

•

odejmutí souhlasu provozovateli zařízení.

Uplatňování uvedených nástrojů procesně podléhá zákonu č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

74

✗ Legislativa

Legislativa výroby a užívání kompostu je součástí legislativy hnojiv. Rozvoji výroby registrovaných kompostů brání přísné limity na obsah cizorodých látek v kompostu a náročná vodohospodářská zabezpečení kompostáren a nedostatečná nebo zcela chybějící finanční podpora. Právní úprava odpadového hospodářství (zákon č. 185 / 2001 Sb.) důsledně aproximuje předpisy EU. Zákon proklamativně dává přednost využívání odpadů před jejich odstraňováním a upřednostňuje materiálové využití odpadů před využitím energetickým. V prováděcí vyhlášce č. 383 / 2001 Sb. Podrobnosti k nakládání s odpady je uveden zákaz skládkování kompostovatelných odpadů a je uvedeno omezení skládkování BRO v jednotlivých cílových letech. Nová legislativa přispívá k využívání BRKO progresivně stanoveným základním poplatkem za ukládání komunálních odpadů (v roce 2002 200 Kč/t , v roce 2009 500 Kč/t) a povinným vytvářením rezervy na rekultivaci a následnou péči o skládky ( ve výši 100 Kč/t ). Plán odpadového hospodářství České republiky stanoví množství organické složky ve hmotě ukládané do skládek. Směrnice Rady 1999/31/EC o skládkách odpadů

Požadavky směrnice se týkají omezení skládkování biologicky rozložitelného komunálního odpadu: •

Snížit tvorbu metanu ze skládek pro zmírnění globálního oteplování v důsledku tzv. skleníkového efektu.

•

Podpořit oddělený sběr, třídění a recyklaci organických odpadů.

•

Členské státy jsou povinny vypracovat národní strategii pro snižování množství biologicky rozložitelného odpadu putujícího na skládky. Tato strategie bude k dosažení plánovaných cílů obsahovat opatření jako je recyklace, kompostování, výroba bioplynu nebo materiálové a energetické využití.

•

Tato strategie zajistí (pro podmínky České republiky) do r. 2010 snížení množství biologicky rozložitelného odpadu putujícího na skládky na 75% celkové hmotnosti r. 1995, do r. 2013 na 50% celkového množství r. 1995 a do r. 2020 na 35% celkového množství r. 1995.

6. akční program pro životní prostředí

Dokument EU se v kap. 6. zabývá trvale udržitelným využíváním přírodních zdrojů a hospodařením s odpady a žádá v této oblasti: •

přerušit spojení mezi produkcí odpadů a ekonomickým růstem a významně snížit v celkovém měřítku objem produkovaných odpadů zlepšením preventivních opatření týkajících se odpadů, účinnějším využíváním zdrojů a přechodem na udržitelnější způsoby spotřeby.

Pro odpady, jež budou nadále produkovány, je třeba vytvořit stav, kdy: •

odpady nejsou nebezpečné nebo přinejmenším představují pouze velmi nízké riziko pro životní prostředí a zdraví,

•

většina odpadů se vrací do hospodářského cyklu, zejména recyklací, nebo do životního prostředí v užitečné (např. kompost) nebo neškodné formě,

•

objem odpadů určených ke konečné likvidaci je snížen na naprosté minimum a tyto odpady jsou zničeny nebo zneškodněny bezpečným způsobem,

•

odpady jsou zpracovávány na místě co možná nejbližším místu, kde jsou produkovány.

V rámci všeobecné strategie zamezování vzniku odpadů a zvyšující se recyklace výrazně snížit před ukončením programu množství odpadů určených ke konečné likvidaci a objem produkovaných nebezpečných odpadů.

75

•

snížit množství odpadů určených ke konečnému zneškodnění o zhruba 20% od současnosti do r. 2010 a asi o 50% od současnosti do r. 2050 ve vztahu k údajům z r. 2000

•

snížit objem produkovaných nebezpečných odpadů zhruba 20% od nynějška do r. 2010 asi o 50% od nynějška do r. 2050 ve vztahu k údajům z r. 2000.

Koncepce EU ve věci politiky hospodaření s odpady vychází ze základního principu hierarchického rozlišování odpadů, které upřednostňuje v první řadě zamezení vzniku odpadů, poté jejich zhodnocení (které zahrnuje znovuvyužití, recyklaci a energetické využití - s upřednostněním materiálového zhodnocení) a konečně jejich zneškodnění (které zahrnuje spálení bez energetického využití a uložení na skládku). Plánovanou akcí je v tomto programu legislativní návrh týkající se biologicky odbouratelných odpadů a revize Směrnice EU o kalech. Je možno konstatovat, že kvantitativní cíl 6. akčního programu při snižování množství odpadů ke konečnému odstranění lze z části naplnit právě v oblasti bioodpadů. Pracovní dokument (2. návrh směrnice) Biologické zpracování bioodpadu DGENV.A.2

V roce 2004 by měla být dokončena práce na finální verzi směrnice, jejíž přijetí se předpokládá v roce 2005. Cílem dokumentu je podpora biologického zpracování bioodpadů za účelem zamezení nebo snížení jejich negativních dopadů na životní prostředí, ochranu půdy při používání zpracovaných nebo nezpracovaných bioodpadů v zemědělství nebo v jiných ekologických systémech. Dalším cílem je při používání zpracovaných nebo nezpracovaných bioodpadů zabezpečit, aby nedošlo k ohrožení zdraví lidí a zvířat, nebo k šíření chorob rostlin. Dokument klade důraz na správnou funkci vnitřního trhu a odstranění překážek v obchodování se zpracovanými bioodpad. Všeobecné principy: •

snaha o minimalizaci produkce bioodpadů a jeho kontaminaci cizorodými látkami (zejména v čistírenských kalech)

•

znovuvyužití bioodpadu (např. kartónové obaly)

•

recyklace odděleně sbíraného bioodpadu (papír, karton)

•

kompostování a anaerobní digesce bioodpadu, který nelze recyklovat na původní materiály, s následným využitím kompostu nebo digestátu v zemědělství

•

mechanicko - biologické zpracování bioodpadu

•

energetické využití bioodpadu

Návrh směrnice doporučuje podporu domácímu a komunitnímu kompostování a podporu kompostování a anaerobní digesci v těsné blízkosti míst vzniku bioodpadu ze zeleně. Separovaný sběr bioodpadu je základním předpokladem dalšího zpracování bioodpadu s ohledem na kvalitu kompostu nebo hnojiv. Při separovaném sběru bioodpadů je nutno minimalizovat zápach, hmyz, hlodavce, prach a hluk. Separovaný sběr komunálního bioodpadu by měl být u sídel s více než 100 000 obyvateli zorganizován v průběhu 3 let, u sídel s více než 2000 obyvateli v průběhu 5 let. Separovaný sběr se nedoporučuje organizovat v centrech měst a v oblastech s hustotou obyvatelstva nižší než 10 obyvatel /km2. Návrh směrnice zakazuje odstraňování drceného bioodpadu do kanalizace (např. kuchyňské dřezové drtiče). Návrh směrnice se zabývá způsobem nakládání se zbytkovým komunálním odpadem, jehož množství by mělo být maximálně redukováno separovaným sběrem jednotlivých frakcí (bioodpad, obaly, papír a karton, sklo, kovy a nebezpečný odpad). 76

Tento zbytkový odpad je nutno před skládkováním podrobit mechanicko - biologickému zpracování tak, aby konečný produkt dosáhl respirační aktivity po 4 dnech (AT 4) pod 10 mg O2/g/dm nebo dosáhl dynamického respiračního indexu pod 1000 mg O2/kg/h. Tyto testy potvrzují, že takto zpracovaný zbytkový komunální odpad není již biodegradabilním odpadem ve smyslu Směrnice 1999/31/EC. V případě spalování zbytkového komunálního odpadu musí být obsah organického uhlíku po spálení nižší než 5%, čímž přestává být biodegradabilním odpadem ve smyslu směrnice 1999/31/EC. Míchání odpadů za účelem snižování obsahu cizorodých látek je podle návrhu směrnice zakázané. Návrh směrnice se zabývá požadavky na provozování kompostování, anaerobní digesce, mechanicko - biologického zpracování a na využití zpracovaného bioodpadu. Kvalita kompostu nebo digestátu je navržena ve 2. třídách, přičemž 1. třída stanoví k zemědělskému využití bez jakýchkoliv omezení, třída 2 se má používat v množství nepřesahujícím v 3 letém období 30 t sušiny / ha. Návrh směrnice doporučuje členským států povolit použití stabilizovaného bioodpadu splňujícího uvedené jakostní znaky jako komponenty při tvorbě antropogenních půd nebo pro účely, které nesměřují k potravinářské produkci (rekultivace skládek, vytěžených prostor, výsypek, při stavbě cest, hřišť apod.). Použití stabilizovaného bioodpadu má být povoleno za podmínek nepřesáhnutí aplikovaného množství 200 t sušiny / ha za 10 let. Návrh směrnice navrhuje zavedení vhodných opatření podporujících používání kompostu a pro veřejné úřady a veřejný sektor stanoví povinnost používat kompost jako náhradu rašeliny nebo jiných neobnovitelných surovin. Příloha návrhu směrnice uvádí seznam bioodpadů vhodných pro biologické zpracování nebo k aplikaci do půdy. Tento seznam obsahuje kód odpadu, název odpadu a doplňkový komentář a případná omezení u některých bioodpadů. Rozhodnutí Evropského soudu C-458/00 ze dne 13. února 2003

Toto rozhodnutí představuje nepřímou podporu materiálového využívání odpadů, jelikož v odstavci 16 reklasifikuje spalování odpadů v zařízeních, jejichž primárním účelem je tepelné zpracování se zaměřením na mineralizaci odpadu, ať už je či není produkované teplo využíváno, na likvidaci odpadu D10 příloha II A směrnice 75/442/EEC. Kjótský protokol o klimatických změnách.

Silnou motivací k používání organických hnojiv je snaha zachytit organický uhlík v půdě a tak snížit obsah oxidu uhličitého v atmosféře, což je označováno jako sekvestrace). Půda celé zeměkoule zachytí každým rokem 2 gigatuny uhlíku. Tento údaj lze porovnat s 8 gigatunami antropogenního uhlíku ročně emitovaného do atmosféry. To naznačuje, že půdní organická hmota může hrát dominantní roli ve zmírňování klimatických změn. Názorným příkladem této důležitosti je, že zvýšením obsahu organické hmoty o 0,15% v orné půdě na území Itálie by bylo fixováno stejné množství uhlíku v půdě a půdní biomase jako je vypouštěno ročně do atmosféry používáním fosilních paliv (Favoino 2003). Sdělení o půdní strategii

Sdělení o půdní strategii zdůrazňuje důležitost sekvestrace uhlíku v půdě. Na druhé straně, později na konferenci o globálních klimatických změnách v Bonnu byla zemědělským půdám přiznána role jímek pro sekvestraci uhlíku a Evropský program o klimatické změně prozkoumal možná opatření pro podporu aplikace kompostů a substrátů. Úplné znění zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon se v současné době novelizuje. Připravovaná novela se týká především opatření pro používání hnojiv a statkových hnojiv ve zranitelných oblastech a úpravy podmínek pro použití hnojiva jako 77

suroviny k dalšímu zpracování. Pro provozování a budování bioplynových stanic a kompostáren je důležité, že kvalita výsledného kompostu nebo hnojiva digestátu a po novelizaci též kvalita statkových hnojiv (kejda prasat a drůbeže) včetně rostlinné biomasy musí splňovat limitní hodnoty uvedené ve vyhlášce č. 474/2000 Sb. "o stanovení požadavků na hnojiva" uvedené v příloze č. 1 a v tab. č. 2. Tyto limitní hodnoty rizikových prvků v mg . kg-1 sušiny jsou následovné: Cd

2

Pb

100

Hg

1

As

10

Cr

100

Cu

100

Mo

5

Ni

50

Zn

300

Hnojiva a statková hnojiva, u kterých je obsah rizikových prvků vyšší než je stanoveno vyhláškou, je zakázáno uvádět do oběhu (prodej nebo jiný způsob převodu). Do oběhu je zakázáno uvádět hnojiva ohrožující úrodnost půdy, zdraví lidí nebo zvířat. Statková hnojiva musí být skladovány tak, aby nemohlo dojít ke znečištěné vod. Do statkových hnojiv nesmějí být vnášeny rizikové prvky nebo rizikové látky. Zákon zakazuje používání hnojiv a statkových hnojiv na půdě přesycené vodou, pokrytou vrstvou sněhu vyšší než 5 cm nebo promrzlé do hloubky více než 8 cm. Ve zranitelných oblastech musí být hnojiva a statková hnojiva skladována a používána v souladu se zvláštním právním předpisem. O používání hnojiv a statkových hnojiv jsou povinni podnikatelé a vlastníci pozemků vést evidenci podle jednotlivých pozemků. Vyhláška č. 476/2000 Sb. o skladování a způsobu používání hnojiv

Vyhláška ukládá, že jímky musí kapacitně odpovídat minimálně pětiměsíční skutečné produkci kejdy. Při provozu jímek musí být vyloučen přítok povrchových vod do jímky. Vyhláška dále uvádí nutnost zapravení aplikované kejdy (nebo digestátu) do půdy s výjimkou řádkového přihnojování porostu hadicovými aplikátory. Při hnojení dusíkem za účelem rozkladu slámy je možno použít kejdu (digestát) v dávce do 80 kg dusíku na ha. Při určování množství hnojiva (digestátu) se vychází z potřeby živin porostu pro předpokládaný výnos a kvalitu produkce a z množství přístupných živin v půdě. V současné době stále neexistují platné legislativní opatření pro nakládání s infekčními zemědělskými odpady a dalšími bioodpady mimo stávajících veterinárních směrnic. Asymptomické nosiče salmonel jsou značným rizikem pro zdraví lidí, protože infikované chovy prasat a drůbeže bez klinických příznaků unikají pozornosti. Metodiku stanovení mikrobiologických ukazatelů v kejdách a čistírenských kalech lze najít v příloze AHEM č. 15/90 (Klánová 1990), kterou vydal Státní zdravotní ústav. Z důvodu omezení infekce je pro provoz kompostáren a bioplynových stanic výhodnější termofilní režim.

78

Zákon č. 100/2001 Sb. o omezování vlivů na životní prostředí

Ze znění zákona č. 100/2001 Sb. "o omezování vlivů na životní prostředí" vyplývá, že kompostárny a bioplynové stanice zpracovávající fekálie od více než 180 VDJ (1 VDJ = 500 kg živé váhy) podléhají vždy posuzování vlivů zařízení na životní prostředí. Zjišťovacímu řízení podléhají kompostárny a bioplynové stanice zpracovávající zvířecí fekálie od 50 - 180 VDJ. Zjišťovacímu řízení podléhají ustájení větší než 200 ks prasat nebo drůbežárny s vyšší kapacitou než 25 000 ks brojlerů nebo nosnic včetně zařízení pro uskladňování nebo zpracování zvířecích fekálií. Podle zák. č. 100/2001 Sb. se posuzují vlivy na obyvatelstvo a na životní prostředí zahrnující vlivy na ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, majetek, kulturní památky a na vzájemné působení a souvislosti těchto vlivů. Zákon o ochraně ovzduší č. 86/2000 Sb.

Zákon považuje kompostárny a bioplynové stanice a zařízení pro MBÚ za ostatní stacionární zdroje emisí. Tato zařízení mohou produkovat emise amoniaku, případně metanu, ale tyto emise v případě, že jsou emitovány jako vedlejší produkt při zemědělské výrobě se nezpoplatňují. Emise pachových látek nemá způsobovat obtěžování obyvatelstva. Vyhláška č. 356/2002 Sb.

Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, emisní limity a zjišťování přípustné míry obtěžování zápachem a nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, stanoví pro kompostárny a zemědělské bioplynové stanice některá omezující opatření. Nařízení vlády č. 353/2002 Sb.

Podle přílohy č. 2 nař. vlády č. 353/2002 Sb. patří k zařízením pro stájový chov zvířat i činnosti, které jsou spojeny s nakládáním se zvířecími fekáliemi včetně ploch rostlinné výroby. Pro všechny zemědělské zdroje znečišťování je platný specifický emisní limit pro amoniak na úrovni obecného emisního limitu (50 mg . m-3) a specifický emisní limit pro pachavé látky 50 OUER/m3 (zápachových jednotek). Při aplikaci digestátu na pozemky jsou provozovatelé povinni minimalizovat emise amoniaku a prchavých látek do ovzduší agretechnickými opatřeními. Provozovatel zemědělské bioplynové stanice může předložit podle § 5 odst. 8 zákona krajskému úřadu plán zavedení zásad správné zemědělské praxe. Zákon 254/2001 Sb. o vodách

Zákon 254/2001 Sb. "o vodách " stanoví jako nebezpečné látky statková hnojiva, jejich tekuté složky a aerobně stabilizované komposty (příloha č. 1). Projektant a provozovatel kompostárny nebo bioplynové stanice je povinen provést opatření, aby závadné látky nevnikly do povrchových nebo podzemních vod. Je povinen umístit zařízení, kde se zvířecí fekálie nebo aerobně stabilizované komposty používají, zachycují, zpracovávají tak, aby nedošlo k nežádoucím únikům těchto látek do půdy, nebo k nežádoucímu smísení se srážkovými vodami. Dále je povinen vybudovat a provozovat kontrolní systém pro zjišťování úniku závadných látek. Jednou za 6 měsíců je provozovatel povinen kontrolovat těsnost všech skladů, jímek a potrubí (§ 39). ✗ Normy

Způsob výroby kompostu na kompostárně je usměrněn platnou ČSN 465735 "Průmyslové komposty". Závaznost léto normy je jen v některých bodech. Podle ČSN 465735 musí být průmyslový kompost hnědá, šedočerná až černá homogenní hmota, drobtovité až hrudkovité struktury bez nerozpojitelných částic. Nesmí vykazovat pachy svědčící o přítomnosti nežádoucích látek. 79

Závazný je požadavek ČSN na nejvyšší přípustné množství sledovaných látek v kompostovatelných odpadech. Další ustanovení ČSN jsou závazné pouze při výrobě registrovaného průmyslového kompostu. Jde zejména o požadované jakostní znaky s výjimkou znaku homogenit. Požadavky na jakost kompostu (ČSN 465735) Znak jakosti Vlhkost v %

Hodnota od zjištěné hodnoty spalitelných látek do jejího dvojnásobku, avšak min. 40,0 a max. 65,0

Spalitelné látky ve vysušeném vzorku v min. 25,0 % Celkový dusík jako N přepočtený na min. 0,60 vysušený vzorek v % Poměr C : N max. 30 : 1 Hodnota pH od 6,0 do 8,5 Nerozložitelné příměsi v % max. 2,0 Homogenita celku v % relativních + 30 Požadavky na nejvyšší přípustné množství sledovaných látek v kompostu (tab. č. 2) uváděných do oběhu upřesňuje vyhláška č. 474/2000 Sb. "o stanovení požadavků na hnojiva". Z této vyhlášky vyplývá, že registrované komposty musí splňovat požadavky podle třídy I. ČSN 465735 sice uvádí i hodnoty pro třídu II, ale tato třída nebyla nikde v legislativě využita, takže je možné ji považovat za neplatnou. Nejvyšší přípustná množství sledovaných látek v kompostu a v surovinách pro přípravu kompostu (ČSN 465735) Sledované látky As Cd Cr Cu Hg Mo Ni Pb Zn

Sledované látky As Cd Cr Cu Hg

Nejvyšší přípustné množství sledované látky v mg v 1 kg vysušeného vzorku kompostu podle třídy I. II. 10 20 2 4 100 300 100 400 1,0 1,5 5 20 50 70 100 300 300 600 Nejvyšší přípustné množství sledované látky v mg v 1 kg vysušeného vzorku suroviny 50 13 1000 1200 10 80

Mo Ni Pb Zn

25 200 500 3000

ČSN EN 1825 zakazuje používání drtičů před lapákem tuků. Drtič sice řeší problém s odpadem z kuchyně, ale vytváří nový, ještě větší problém: co s nerozpuštěnými látkami v lapáku tuků, který na zachycení takového množství nerozpuštěných látek není dimenzován. Některé systémy čištění vod s tímto transportem a následným těžením nerozpuštěných látek počítají, ale tyto nerozpuštěné látky jdou mimo lapák tuků. Navíc je již celý systém konstruován tak, aby nedocházelo k jeho zanášení atd. Tj. drtiče by měly být používány jen tam, kde s tím správce kanalizace počítá a souhlasí (Plotěný 2003). ČSN 835031 Stanovení pachových látek ve venkovním ovzduší terénním průzkumem Tato norma je důležitá pro minimalizaci zápašných látek ze zařízení pro nakládání s BRO. ✗ Systém kontroly kvality

Systém kontroly kvality (SKK) pro kompostárenské produkty již hraje dlouhou dobu důležitou úlohu v zemích střední Evropy (Barth, 2000). SKK zabezpečuje kvalitu finálních výrobků i jednotlivých kroků při jeho výrobě. Tím je zabezpečena srovnatelná kvalita kompostárenských výrobků různých výrobců. Stát

Stav zabezpečení kvality / systém certifikace kompostů

Rakousko

Plně rozvinut systém SKK

Belgie

Plně rozvinut systém SKK ve Flandrech a v regionu Wallonia a Brussel, v dalších regionech předpokládáme brzké zavedení

Dánsko

Systém SKK čerstvě zaveden pro komposty (Kritéria, Definované standardy produktů a analytických metod)

Francie

Předpoklad zavedení kritérií kvality, výzkumný program pro řízení kvality

Německo

Plně rozvinut systém SKK

Itálie

Požadavek Kompostárenské asociace na zavedení SKK, bude implementován

Lucembursko Plánuje se dle německého systému SKK Nizozemí

Plně rozvinut systém SKK a certifikace

Španělsko

Předpoklad zavedení kontroly kvality kompostu v Katalánsku

Švédsko

Právě začali s SKK pro komposty

Velká Británie

Požadavek standardů kvality Kompostárenskou asociací (TCA)

Finsko

Dosud žádná oficiální snaha

Řecko


Irsko


Portugalsko


Z tabulky vyplývá, že SKK hraje důležitou úlohu v zemích, kde je kompostování nejvíce rozvinuto, tedy v Rakousku, Německu, Dánsku, Nizozemí a Belgii. Tyto země zavedli rozsáhlý systém kontroly 81

kvality pro kompostárny, který již v roce 1998 zahrnoval 400 kompostáren. Vytvoření stabilního a spolehlivého trhu pro komposty a substráty vyžaduje standardy kvality produktu a standardizované určování kvality, aby mohla být dosažena důvěra zákazníků a zajištěny správné podmínky řízení kompostáren, což mimo jiné napomáhá ke zlepšení vztahů s místními obyvateli. Testování kompostů systémem SKK je zásadní krok při rozvíjení strategie na jeho podporu především z těchto důvodů: •

Zabezpečení kvality je dobrý nástroj v reklamě, k vytváření dobrého veřejného mínění, a dobrý argument pro zvýšení důvěry veřejnosti v tyto výrobky.

•

Značky kvality dovolují prodávat “značkové kvalitní komposty” a vytváří pozitivní image v této oblasti.

•

Průběžná kontrola kvality během kompostování zajišťuje produkt s garantovanou kvalitou.

•

Zavedení standardních analytických metod umožňuje objektivní zajištění kvality na celonárodní úrovni.

•

Výsledky testů jsou důležitým základem při deklarování kvality produktů a mohou být použity při doporučování produktů, což je velmi silný obchodní nástroj.

Hlavní účel tohoto systému je definovat kvalitu, která zvyšuje prodejnost a obchodovatelnost kompostárenských produktů. ➢ Ekonomické nástroje Ekonomické nástroje jsou založené na tržně orientovaném přístupu. Jednotlivé nástroje působí na cenu výrobních vstupů nebo samotných výrobků, a tím mění rozhodování tržních subjektů o objemu prodeje nebo výroby konkrétního statku. Pomocí ovlivňování tržních mechanismů (ne přímých zákazů) je vytvořen určitý prostor pro rozhodování soukromých subjektů a vytyčených cílů je tudíž dosahováno efektivněji. Mezi ekonomické nástroje patří např. daně a dotace, daňové úlevy, zálohy, apod. ➢ Ostatní nástroje Ostatní nástroje jsou postaveny mimo zmíněné kriterium vymezení a působení předchozích nástrojů podporují. Často se jedná o nástroje, pro které je typický dobrovolný přístup k jejich aplikaci. Jedná se např. o informační kampaně na podporu recyklace, uzavírání dobrovolných dohod o spolupráci mezi průmyslem a veřejnou správou a další nástroje. Příkladem těchto nástrojů jsou: a) označování ekologicky šetrných výrobků, b) čistší produkce, c) environmentální manažerské systémy (EMS), d) ecodesign, e) LCA „Life cycle assessment“. I přesto, že jsou tyto nástroje uvažovány ve skupině ostatních, pak je nutné přiznat, že i tyto nástroje mají povahu administrativních. Tyto systémy většinou představují souhrn standardizovaných kroků, jež musí podnik dodržovat, ačkoli se k dodržování těchto standardů přihlásí dobrovolně. Zavedením těchto systémů realizuje podnik určité výhody, ale na druhou stranu pro něj vyplývají povinnosti.

11.Možnosti finanční podpory Rozvoj kompostování bioodpadu do r. 2010 představuje cca 1 mld. Kč očekávaných investičních nákladů. I při předpokládané podpoře z veřejných zdrojů zůstane významnou součástí finanční účast 82

soukromého sektoru. Předpokladem této účasti je ekonomická efektivnost kompostování, zabezpečující rychlou a uspokojivou návratnost investic. Pro ekonomicky efektivní kompostování je třeba zabezpečit spolehlivý tok příjmů s orientací na příjmy za zpracování odpadů. V podmínkách ČR je v současné době cena za zpracování odpadu na kompostárnách na úrovni 1/4 - 1/3 ceny za skládkování odpadů. V některých případech např. u lignocelulózových bioodpadů, které jsou na kompostárnách nezbytným strukturním materiálem je tato cena nulová a zároveň jsou evidovány snahy některých producentů odpadů prodávat odpady na kompostárny úplatně jako druhotnou surovinu. Ke zvýšení ceny za zpracování bioodpadu na kompostárnách pomůže pouze vymáhání zákazu skládkování separovaného bioodpadu a razantní zvýšení cen za skládkování odpadů. Dalším předpokladem efektivního kompostování je minimalizace nákladů. V nákladech se významně promítá odpis z ceny investičních prostředků. Příznivé stavební investiční náklady jsou zejména u kompostáren rekolaudovaných z různých nevyužitých vodohospodářsky zabezpečených zařízení (silážní žlaby, hnojiště, uhelné sklady, zemědělská složiště). U nově budovaných zařízení záleží především na míře vodohospodářského zabezpečení kompostárny. Jeden m2 vodohospodářsky zabezpečené výrobní plochy kompostárny je možno pořídit za 1800 - 2000 Kč. Stavební investiční náklady na kompostárnu o roční kapacitě zpracování odpadů 10 tis. t činí 12 - 14 mil. Kč. Vodohospodářské zabezpečení kompostáren lze omezit např. kompostováním na uzavřených složištích popelnatých odpadů a jiných skládek s vlastním vodohospodářským zabezpečením případně na ploše důlní výsypky. Další úspory stavebních investičních nákladů vznikají budováním kompostáren v návaznosti na již vybudované sběrné dvory nebo na jiné objekty odpadového hospodářství nebo údržby zeleně. Investiční náklady na strojně technologické linky při kompostování musí být úměrné kapacitě kompostárny. V současných podmínkách si nemůže provozovatel kompostárny většinou dovolit nákladné zařízení biofermentorů, případně různé halové nebo kontejnerové systémy kompostování. Většina kompostáren v České republice je vybavena pouze univerzálním nakladačem většinou s čelní lžící, kterým se provádějí překopávky a expedice kompostu. Pro intenzivní kompostování odpadů ze zeleně je však zapotřebí ještě frézový překopávač kompostů a rotační síto. Investiční náklady na takovéto kompostárenské linky představuje 8 - 12 mil. Kč a nemohou být na jedné kompostárně využity. K minimalizaci strojních investičních nákladů se doporučuje sdružování provozovatelů kompostáren k nákupu mobilních kompostárenských linek, které jsou schopny obsloužit až 6 kompostáren o celkové kapacitě 120 tis. t zpracovaných bioodpadů. Služby již existujících mobilních linek se nabízejí kompostářům již nyní. ➢ Státní rozpočet Informace o možnostech získání prostředků v rámci programů, které jsou součástí státního rozpočtu, je zpravidla možné získat na příslušném krajském úřadě (referát regionálního rozvoje nebo životního prostředí), případně na územních odborech Ministerstva životního prostředí ČR a Ministerstva zemědělství ČR a dále na Ministerstvu financí ČR a dalších ministerstvech. Základní zdroje informací o možnostech podpory ze státního rozpočtu jsou zejména tyto: •

Ministerstvo financí ČR, Podpora podnikání, http://www.mfcr.cz/index.php?r=39

•

Ministerstvo průmyslu a obchodu: •

Podpora podnikání v ČR, http://www.mpo.cz/CZ/Podpora_podnikani/Publikace__Podpora_podnikani_v_CR/

•

Programy podpory v energetice, http://www.mpo.cz/CZ/Energetika_a_suroviny/Programy_podpory_v_energetice/

•

Ministerstvo pro místní rozvoj, Národní rozvojový plán, http://www.mmr.cz/cz/rdp/

•

Ministerstvo zemědělství, Dotace a programy, http://www.mze.cz/default.asp?ch=74&typ=5

83

➢ Územní rozpočty Uvolňování prostředků z krajských rozpočtů závisí mimo jiné na znění strategických dokumentů kraje: •

Program rozvoje kraje

•

Plán odpadového hospodářství kraje

•

Program snižování emisí a imisí

•

Územní energetická koncepce

•

Koncepce Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty

•

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací ✗ Jihočeský kraj

•

Program rozvoje kraje: http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?menu=16 ✗ Jihomoravský kraj

•

Program rozvoje kraje: http://www.kr-jihomoravsky.cz/urad/orr/index.htm

•

Granty: http://www.kr-jihomoravsky.cz/urad/orr/granty/granty.htm

•

Financování z EU: http://www.kr-jihomoravsky.cz/urad/orr/granty/index.htm ✗ Karlovarský kraj

•

Program rozvoje kraje: http://www.kr-karlovarsky.cz/odbory/PRKK/prkk.htm

•

Dotace: http://www.kr-karlovarsky.cz/kraj_dotace.html

•

Granty: http://www.kr-karlovarsky.cz/kraj_dokumenty.html ✗ Kraj Vysočina

•

Program rozvoje kraje: http://extranet.kr-vysocina.cz/download/ORR/PRK/schvaleny2002-02/

•

Granty a dotace: http://www.krvysocina.cz/vismo/zobraz_dok.asp?u=450008&id_org=450008&id_ktg=61056&archiv=0&p1=& p2=&p3= ✗ Královéhradecký kraj

•

Program rozvoje kraje: http://www.kr-kralovehradecky.cz/dokument/rozvoj/index.htm

•

Granty: http://www.kr-kralovehradecky.cz/dokument/granty03/index.htm ✗ Liberecký kraj

•

Strategie kraje: http://www.kraj-lbc.cz/public/strategie/

•

Granty: http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=315 ✗ Moravskoslezský kraj

•

Dotace: http://www.kr-moravskoslezsky.cz/granty.html

•

Podpora inovačních aktivit malých a středních podniků: http://www.krmoravskoslezsky.cz/akt_podpora.html

84

✗ Olomoucký kraj •

Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje a Operační program Olomouckého kraje: http://www.kr-olomoucky.cz/dalsi_index.html#dokumenty/hlavni.jsp

•

Granty a dotace: http://www.kr-olomoucky.cz/dalsi_index.html#granty/granty_hlavni.jsp ✗ Pardubický kraj

•

Program rozvoje kraje: http://www.pardubickykraj.cz/odbor/osrk/prpk.html

•

Grantové programy: http://www.pardubickykraj.cz/grant/default.html ✗ Plzeňský kraj

•

Program rozvoje kraje: http://www.kr-plzensky.cz/article.asp?itm=4415 ✗ Středočeský kraj

•

Program rozvoje kraje: http://www.krstredocesky.cz/index.php?template=stred_kraj/prog_rozvoje.html

•

Granty: http://www.kr-stredocesky.cz/index.php?template=urad/granty.html ✗ Ústecký kraj

•

Program rozvoje kraje: http://www.krustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=450018&id_org=450018&id=68289&p1=0&p2=0&p3= ✗ Zlínský kraj

•

Program rozvoje kraje: http://www.kr-zlinsky.cz/index.php?ro=43998

•

Dotace a granty: http://www.kr-zlinsky.cz/index.php?ro=56827 ✗ Kraj hl.m. Praha

•

Strategie: http://www.praha-mesto.cz/Pages/menuObsah.asp?oblast=326

•

Granty: http://www.praha-mesto.cz/urdeska/urdeska.asp?idt=12 ➢ Státní fond životního prostředí

Ekonomické problémy s budováním a provozováním kompostárny mohou být zmírněny využitím podpory ze SFŽP (program 4.2 na podporu využití a zneškodnění odpadů). Investoři kompostáren mohou získat až 80% podporu investičních nákladů, z toho obce a neziskové organizace až 40% finanční dotaci investičních nákladů. ➢ Programy a fondy Evropské unie ✗ Phare

Program Phare je hlavním nástrojem, jehož prostřednictvím Evropská unie zajišťuje svou finanční a technickou spolupráci se zeměmi střední a východní Evropy při jejich přípravách na přistoupení k Evropské unii. Rozpočet Phare na léta 1989 až 2001 přesáhl částku 15 miliard € (480 miliard Kč). Na investice v České republice bylo z prostředků Phare dosud přímo vynaloženo 841 milionů € (26,9 miliard Kč). Objem prostředků Phare každoročně vyčleňovaný pro Českou republiku v období 2000-2002 činí 79 milionů € (2,52 miliard Kč). Tato částka ale nezahrnuje časté mimořádné dotace: například v roce 2000 Česká republika takto navíc obdržela 23 milionů € (0,73 miliardy Kč) a v roce 2001 celkem 8 85

milionů € (0,25 miliardy Kč). Pro rok 2002 se počítá s 25 miliony € (0,8 miliardy Kč) navíc. Mimoto Česká republika čerpá i z programů Phare určených pro více příjemců současně: Evropská komise tyto programy určila k plnění potřeb zjištěných ve všech kandidátských zemích. V rámci těchto programů se financují projekty, které jsou ku prospěchu souběžně několika zemím najednou. Komise tyto projekty vybírá po poradě se zástupci všech zainteresovaných zemí. Na tyto „multibeneficiární“ programy bylo dosud vynaloženo 2,6 miliardy € (83,2 miliard Kč). Typy projektů financovaných z prostředků EU Financování z prostředků EU se uplatňuje v několika různých typech projektů EU, z nichž má ČR prospěch: •

Služby včetně poradenství a školení a včetně studií, jejichž náplň se týká přípravy na členství v EU a implementace projektů financovaných ze zdrojů EU.

•

Dodávky vybavení, které má České republice pomoci uplatňovat legislativu a politiku EU (acquis communautaire).

•

Stavební díla v rámci budování infrastruktury pro dopravu a pro ochranu životního prostředí (např. čistírny odpadních vod) s cílem pomoci České republice dosáhnout příslušných standardů EU.

•

Grantové a úvěrové programy, podle nichž se ustavují nebo podporují fondy s jasně formulovanými kritérii. České firmy, nevládní organizace i jednotlivci jsou vyzýváni k předkládání žádostí o granty a úvěry, které jsou posléze udíleny žadatelům nejlépe splňujícím stanovená kritéria. Patří sem i programy Společenství, dosud zpravidla otevřené pouze pro členské státy Unie, avšak nyní rozšířené i na kandidátské země. Jde o programy v oblasti vzdělávání a profesní přípravy.

Veškeré prostředky se poskytují jako granty, nikoli jako půjčky. V některých případech se příjemce grantu může rozhodnout, že prostředky od Phare zapůjčí firmám nebo jiným organizacím, ale Evropská unie tyto prostředky nikdy nežádá zpět, pokud byly použity k účelům, na které byly poskytnuty. Projekty určené na služby, dodávky a stavební díla musí realizovat firmy, které jsou k tomu způsobilé a které byly vybrány v nabídkovém řízení, případně také specializované vládní i nevládní instituce. ✗ ISPA

Program ISPA zajišťuje finanční prostředky na investiční akce v oblasti dopravy a životního prostředí s cílem pomoci partnerským zemím dosáhnout evropských standardů v oblasti životního prostředí a dopravní infrastruktury. ISPA poskytuje investiční krytí pro výstavbu a přestavbu objektů. V období 2000-2002 takto Česká republika v ročním průměru získává z prostředků ISPA 70 milionů € (2,24 miliard Kč). ✗ SAPARD

Program SAPARD pomáhá kandidátským zemím řešit konkrétní problémy Společné zemědělské politiky a zvládat strukturální změny v jednotlivých zemědělských odvětvích. Na období let 20002002 činí plánovaný roční objem finančních prostředků pro Českou republiku 22 milionů € (0,7 miliard Kč) ročně. Příděly finančních prostředků na činnosti financované ze zdrojů EU v České republice na léta 20002002 tedy činí přibližně 171 milionů € (5,4 miliard Kč) ročně. Výňatky z priorit a opatření •

1.1.3.Skladovací kapacity pro vedlejší produkty živočišné výroby. Investice jsou zaměřené na výstavbu a rekonstrukci zařízení pro skladování vedlejších produktů živočišné výroby, tzv. jímek na kejdu a pevná hnojiště. 86

•

2.1. b) Rozvoj venkovské infrastruktury. Finanční prostředky programu SAPARD mohou být využity na následující činnosti: ...výstavba nebo obnova zařízení k využití obnovitelných zdrojů energie – kotelen na biomasu,..., zařízení pro třídění odpadu a pro výrobu a distribuci bioplynu.

•

2.2 Rozvoj a diverzifikace hospodářských činností, zajišťujících rozmanitost aktivit a alternativní zdroje příjmu. Finanční prostředky programu SAPARD mohou být využity na následující činnosti: ..., obnovitelných zdrojů energie, využití odpadů jako druhotných surovin,... ✗ Komunitární programy

Termín "komunitární programy" se používá pro aktivity, které Evropské společenství vytvořilo v průběhu let s cílem podpořit kooperaci mezi členskými státy v různých specifických oblastech, které souvisejí s politikami Společenství. Ačkoliv tyto programy byly původně určeny výlučně pro členské státy, v rámci procesu přípravy nových zemí na vstup do EU je účast na programech postupně rozšiřována i na tyto země. ✗ Strukturální fondy

Strukturální fondy a Kohezní fond představují část strukturální politiky Společenství, která má za cíl omezit rozdíly v podmínkách pro rozvoj mezi různými regiony a různými členskými státy a tím podpořit hospodářskou a sociální soudržnost. Pro podporu regionů má Evropská unie čtyři finanční nástroje: •

Evropský sociální fond (the European Social Fund – ESF) byl vytvořen Římskou smlouvou v roce 1957.

•

Evropský záruční a orientační fond (the European Guidance and Garantee Fund – EAGGF), oddělení orientace bylo založeno v roce 1962 a v roce 1964 se z něho vyčlenilo záruční oddělení.

•

Evropský fond regionálního rozvoje (the European Regional Development Fund – ERDF) byl založen v roce 1975.

•

Finanční nástroj pro řízení rybolovu (the Financial Instrument for Fisheries Guidance – FIFG) byl vytvořen v roce 1993.

Pro podporu využívání BRO je použitelný zejména operační program Infrastruktura - doprava a životní prostředí: Priorita 3 - Zlepšování environmentální infrastruktury Opatření 3.4 Nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží Předpokládané operační cíle opatření: • snížení množství odpadu ukládaného na skládkách • zvýšení množství recyklovaného a využitého odpadu a jeho podílu na celkové produkci odpadu • snížení ohrožení jednotlivých složek životního prostředí Konečným příjemcem pomoci u jednotlivých opatření mohou být obce, sdružení obcí, kraje, sdružení krajů, společnosti vlastněné obcemi, státní a příspěvkové organizace, nevládní neziskové organizace a soukromé subjekty, včetně podnikatelských. ✗ Informace o možnostech financování z EU jsou dostupné na: •

Delegace Evropské komise v české republice, Finanční podpora z EU, http://www.evropskaunie.cz

•

Ministerstvo Financí, Centrum pro zahraniční pomoc, http://phare.mfcr.cz

•

Strukturální fondy Evropské unie, http://www.strukturalni-fondy.cz

•

Ministerstvo životního prostředí, Evropské fondy: •

předvstupní období: ISPA, Phare, SAPARD 87

• •

po vstupu do EU: Fond soudržnosti (Kohezní fond) a Strukturální fondy

Ministerstvo pro místní rozvoj •

Program PHARE, http://www.mmr.cz/cz/eu-funds/phare/

•

Program SAPARD, http://www.mmr.cz/cz/eu-funds/sapard/

•

Nástroj ISPA, http://www.mmr.cz/cz/eu-funds/ispa/

•

Fond soudržnosti, http://www.mmr.cz/cz/eu-funds/fs/

•

Sapard, http://www.sapard.cz

•

Ministerstvo průmyslu a obchodu •

Strukturální fondy EU, http://www.mpo.cz/CZ/Evropska_unie/Strukturalni_fondy_EU/

•

Phare 2003, http://www.mpo.cz/CZ/Evropska_unie/Phare_2003/

➢ Soukromé a veřejné financování ✗ Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fong, a.s.

Program Investice Podprogram Zemědělec C.2.1.1. Předmět a účel podpory Cílem podprogramu je zejména vytvořit předpoklady pro rozvoj perspektivních zemědělcůprvovýrobců a usnadnit investiční obnovu lesa. V rámci tohoto podprogramu jsou podporovány následující investice s možným využitím pro rozvoj využívání BRO: •

nákup strojů, zařízení, technologií,

•

stavební investice,

•

ekologické investice do půdy (protierozní opatření, zřízení rybníků a vodohospodářských zařízení, čističky odpadních vod z provozu zemědělské výroby, jímky na exkrementy zvířat, apod.),

•

investice na úsporu energie a na využití energie z obnovitelných zdrojů. ✗ Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.

Program na podporu rozvoje municipální infrastruktury

Základní informace o programu Program financování municipální infrastruktury je realizován na základě dohody uzavřené mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických. Jeho cílem je stimulovat v našem bankovním systému poskytování dlouhodobých půjček s přijatelnou úrokovou sazbou na rozvoj měst a obcí v České republice. Finanční prostředky Programu spravuje Municipální finanční společnost, a.s. (dále jen MUFIS), která je poskytuje obchodním bankám v ČR, aby s jejich pomocí mohly poskytovat výhodné dlouhodobé úvěry městům a obcím podle podmínek Programu. Od roku 1995 již bylo s využitím finančních zdrojů Programu poskytnuto více než 120 úvěrů v celkové výši cca 1,4 miliardy Kč. Splatnost většiny poskytnutých úvěrů byla delší než 10 let. Kdo může získat úvěr Příjemcem úvěru z prostředků Programu mohou být města a obce ČR nebo jejich sdružení a také podniky zajišťující provoz v příslušné oblasti infrastruktury, pokud je obec jejich zřizovatelem nebo v 88

nich má vlastnický podíl. Programové zdroje mohou využívat i vyšší orgány příslušné územní samosprávy. Jaké úvěry lze získat S využitím finančních prostředků Programu mohou být poskytovány úvěry ve výši až 100 mil. Kč se splatností až 15 let a s úrokovou sazbou max. 9 % p.a., která se nemění po celou dobu splácení úvěru, což příjemci úvěru usnadňuje kalkulaci budoucích nákladů. Na co lze úvěr žádat Z prostředků programu může být financována zejména (body nepoužitelné pro účely podpory využívání BRO jsou vynechány): •

výstavba a rekonstrukce inženýrských sítí, (plynofikace, vodovody, kanalizace, elektrifikace), vč. zainvestování pozemků pro bytovou výstavbu,

•

výstavba a rekonstrukce čističek odpadních vod, zařízení na skládkování a likvidaci tuhého domovního odpadu,

•

výstavba, konverze nebo rekonstrukce kotelen a navazujících topných systémů pro vytápění bytových domů,

•

menší stavby ke zlepšení životního prostředí, dopravní bezpečnosti obyvatel,

•

případné další stavby, jejichž investorem je obec nebo další výše uvedený subjekt (po předchozí konsultaci s MUFIS) ✗ Služby městům a obcím poskytované Českou spořitelnou, a. s.

Česká spořitelna nabízí krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé úvěry pro rozvoj měst a obcí při výhodném úroku, dále poradenské služby, expertizy finančních možností, pomoc při zpracování prospektu emitenta. Finanční prostředky je možné využít i pro řešení ekologických problémů. Program podpory vodohospodářských investic v ČR

Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. poskytuje úvěry na výše uvedený program výhradně investorům, kteří při výběru a realizaci konkrétních akcí postupují v souladu s Pravidly Ministerstva zemědělství pro poskytování a čerpání státní finanční podpory v rámci dále uvedených programů: •

329 030 „Výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod“

•

329 040 „Výstavba a technická obnova čistíren odpadních vod a kanalizací“

Podpory malého a středního podnikání

Podpory malého a středního podnikání jsou poskytovány formou zvýhodněných záruk za úvěr, leasing, kapitálový vstup a za návrh do obchodní veřejné soutěže (program ZÁRUKA). Dále jsou poskytovány zvýhodněné středně či dlouhodobé úvěry (programy KREDIT a START), příspěvky na úhradu úroků (programy TRH, VESNICE a REGENERACE) a ostatní příspěvky. Ostatní příspěvky mohou být poskytovány na zvýšení zaměstnanosti (program SPECIAL), na získání certifikátu podle norem řady ISO 9000 nebo 14000, EMAS či značky shody s normou ČSN TEST (program TRH) popř. ostatní příspěvky na náklady spojené s kapitálovým vstupem (program ZÁRUKA) či vytvářením kooperačních sdružení (program KOOPERACE). Prostředky pro tyto podpory jsou poskytovány ze státního rozpočtu. Podpory jsou poskytovány na smluvním základě při splnění základních podmínek stanovených v programech podpory podnikání. Podnikatelský projekt musí mít charakter průmyslové, stavební nebo řemeslné výroby, služeb včetně zdravotnických a lékárenských, obchodu, vnitrozemské vodní dopravy a osobní hromadné dopravy regionálního významu (s výjimkou taxislužby). Podrobný seznam oborů, které jsou podporovány je uveden v příloze. Souběžně s uvedenými programy MSP se realizuje též program POHRANIČÍ, který umožňuje 89

podnikatelům získat dotaci, pokud uskutečňují podnikatelský záměr v příhraničním území s NSR nebo Rakouskem.

12.Možnosti systémové podpory ➢ Informační zabezpečení výkonu veřejné správy Vykazování zemědělských BRO by bylo vhodnější realizovat ve smyslu zákona o vodách než podle legislativy odpadů. Podle vodní legislativy by mohla být produkce a nakládání se zemědělskými BRO vypočítávána dle počtu a druhu chovaných zvířat, způsobu ustájení a podestýlání, apod. Takto by bylo možné zajistit přesnější konečné výsledky méně nákladnou a operativnější cestou, oproti současnému stavu, který spoléhá na odhady producentů těchto odpadů, kteří nejsou motivováni pro udávání věrohodných údajů, a proto často vykazují čísla velmi vzdálená realitě. Jako nezbytné se zdá provedení analýzy současného stavu sběru dat o nakládání s BRO a jejich vyhodnocování a přijetí opatření pro sjednocení těchto dat. V případě zjištění nízké vypovídací schopnosti některých dat by bylo rovněž vhodné přijmout opatření pro zvýšení jejich spolehlivosti. (Takováto analýza bude možná provedena v rámci projektu PPA03/CZ/7/8 financovaném Senter International: Management of biowaste from municipal solid waste, který bude probíhat v letech 2004-2005) Bylo by velmi vhodné vytvořit jednotný a průběžně aktualizovaný registr zařízení pro nakládání a využívání biologicky rozložitelných odpadů a zbytkové biomasy. (O podpoření vzniku tohoto registru uvažuje – nezávazně – MZe pro rok 2004.). Dále by bylo prospěšné zpracovat databázi jednotlivých BRO a dalších biologicky rozložitelných materiálů, ktera by obsahoval důležité informace o jejich chemickém složení, fyzikálních vlastnostech, výskytu, hlavních způsobech využívání, apod. a byla využitelná při rozhodování a způsobu využívání daného BRO. Na základě prosby zpracovatele RP BRO byla získána vyjádření od některých zainteresovaných institucí: ✗ Český statistický úřad (Pražáková 2003)

Po našich zkušenostech ze šetření ODP 5-01 a ve smyslu platného zákona o odpadech, kdy se za odpad považuje pouze věc pro původce nepotřebná a původce se jí zbavuje, se domníváme, že hnůj a další odpady zahrnuté pod kód odpadu 020106 nejsou nepotřebné, ale jsou využívány jako hnojivo. Pak by neměly být evidovány jako odpad podle zákona o odpadech. Pro potřeby statistiky / analýzy vlivu na ŽP je možné produkci BRO zjišťovat nepřímo ze statistik stavu hospodářských zvířat. Tato metoda je v souladu s postojem Eurostatu ke statistice odpadu ze zemědělství, který je následující: Hnůj, který je využíván jako hnojivo se do statistiky odpadů nezahrnuje. Zahrnuje se pouze nadbytečné množství hnoje, které pro hnojení využito není. Podle tohoto doporučení se má pro Eurostat vykazovat národní produkce odpadů ze zemědělství a ČSÚ tak postupuje. Shrnutí: Přikláníme se ke zjišťování produkce hnoje a dalších odpadů zahrnutých pod kódem 020106 spíše ve smyslu zákona o vodách - ochrana před znečišťováním vodních zdrojů z plošných i bodových zdrojů znečištění. Souhlasíme se zmínkou o přesnějších konečných výsledcích. Potvrzujeme potřebnost vytvoření registru dle návrhu zpracovatele RP BRO. 90

Důležitým mezníkem bude implementace nařízení 2150/2002 o statistice odpadů. ✗ Výzkumný ústav vodohospodářský (Sirotková 2003)

Nesouhlasíme s prvním odstavcem. Vykazování zemědělských BRO není možné provádět ve smyslu Zákona o vodách, který nestanovuje povinnost sběru námi požadovaných dat. Souhlasíme s druhým odstavcem, o nezbytnosti provedení analýzy současného stavu sběru dat o nakládání s BRO a jejich vyhodnocování a přijetí opatření pro sjednocení těchto dat. Databázi nakládání a využívání BRO zpracovává CeHO. Samozřejmě by byla možná a vítaná spolupráce s MZe, zejména v oblasti zemědělských BRO. Vykazování údajů poskytovaných Statistickým úřadem na základě Statistického zákona je odlišné od vykazování ve smyslu Zákona o odpadech. Např. Statistický úřad poskytuje pouze součty dat a ne jednotlivé údaje. ✗ Jihomoravský kraj (Šunka 2003)

Názor na vznik a vykazování zemědělských odpadů: 1. V současné době vychází KrÚ JMK z dikce zákona č. 156/1998 Sb. o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech) ve znění pozdějších předpisů 2. § 2 písm. b) zákona o hnojivech definuje pojem statkového hnojiva. Zdůrazňujeme, že statkové hnojivo (hnůj, hnojůvka, močůvka, kejda, sláma i jiné zbytky rostlinného původu) není odpadem. 3. Používání, skladování, evidenci aj. u statkového hnojiva řeší zákon o hnojivech a jeho prováděcí předpisy, další související zákony. 4. Plně se ztotožňujeme s názorem, že např. hnůj je odpadem pokud splňuje definici odpadu dle zákona o odpadech. 5. Vykazování zemědělských biologicky rozložitelných materiálů (statkových hnojiv) a vykazování zemědělských BRO je podle stávající právní úpravy vedena odděleně. 6. Faktický způsob vykazování zemědělských BRO (materiálů) může být veden s cílem prokázání: a) snížení celkového objemu produkovaného odpadu, b) zvýšení % využití vyprodukovaného odpadu, c) kombinace výše uvedeného způsobu a) b). 7. Vykazování BRO (materiálů) dle zákona o vodách považujeme za nerelevantní. ➢ Odbornost a způsobilost pracovníků veřejné správy ✗ Zvýšení kvality veřejné správy na úseku odpadového hospodářství

Požadavky na zavedení vzdělávacích aktivit v oblasti ŽP jsou obsaženy v několika základních dokumentech: •

Státní politika životního prostředí ČR – definuje environmentální požadavky na vzdělávací systém jak v obecné rovině, tak ve specifických požadavcích na vzdělávání zaměstnanců veřejné správy,

•

Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v ČR – (dále jen „EVVO“) (Usnesení vlády č. 1048 z 23. října 2000), formuluje ve svých cílech požadavek „zabezpečit odpovídající vzdělanost a informovanost zaměstnanců všech resortů a všech stupňů veřejné správy 91

v problematice ŽP“. Významným předpokladem Státního programu jsou požadavky na vytváření diferencovaných modelových vzdělávacích programů pro různé profesní skupiny zaměstnanců a jednotlivé cílové skupiny veřejné správy. Nejvýznamnější přínos v oblasti vzdělávání veřejné správy bude proškolení všech zaměstnanců státní správy a zastupitelů základním kurzem tzv. “environmentálního minima”, •

Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon),

•

Vláda ČR schválila systém vzdělávání pracovníků ve veřejné správě postupně několika svými usneseními. ✗ Instituce zabezpečující vzdělávání veřejné správy

•

Základní institucí je Ústřední útvar pro personální a vzdělávací činnosti ve státní správě, který je součástí Úřadu vlády ČR. Zabezpečuje kontrolní, koordinační a metodické činnosti v oblasti vzdělávání ve správních úřadech. Metodicky řídí Institut státní správy (dále jen „ISS“) a vydává akreditace pro vzdělávací instituce a programy pro vzdělávání zaměstnanců státní správy,

•

ISS byl zřízen usnesením vlády č. 814/2000 Sb. jako odborné vzdělávací zařízení pro veřejnou správu v ČR. Odbor přípravy pracovníků ve veřejné správě Ministerstva vnitra vytváří a rozvíjí systém odborné přípravy a vzdělávání zaměstnanců vykonávajících státní správu v přenesené působnosti. ISS organizuje a realizuje vzdělávání zaměstnanců územních samosprávných celků, koordinuje toto vzdělávání na akreditovaných pracovištích,

•

Ministerstvo životního prostředí se podílí odbornými přednáškami na vzdělávání pracovníků vykonávajících státní správu v přenesené působnosti v rámci systému ISS. Zajišťuje odborné vzdělávání pro své zaměstnance i pro širokou odbornou veřejnost v rámci pořádaných seminářů a Twinningových projektů. ➢ Spolupráce správních úřadů s veřejností ✗ Přístup k informacím

Základním předpokladem pro zapojení veřejnosti do řešení problémů v oblasti nakládání s odpady je umožnění přístupu k informacím o stavu a vývoji v této oblasti. Kromě legislativních předpisů uvedených v předchozí kapitole, je právo veřejnosti na informace a její možnou účast při projednávání záměrů připravovaných akcí, které mohou ovlivnit životní prostředí, dáno zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Zapojení veřejnosti do procesu posuzování strategických dokumentů umožňuje zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí, dále je připravován zákon o posuzování vlivů strategických dokumentů na životní prostředí (SEA) na základě Směrnice Evropského parlamentu a Rady ES č. 42/2001/EC o SEA, který vychází i z Aarhuské úmluvy. Vláda ČR ve svém programovém prohlášení ze dne 5. 8. 2002 vyhlásila, že se zasadí o ratifikaci Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí. ČR podepsala Aarhuskou úmluvu v červnu 1998. ✗ Dobrovolné dohody

Dobrovolné dohody uzavírané podnikatelskými subjekty, profesními a občanskými sdruženími s orgány veřejné správy jsou významným nástrojem v ochraně životního prostředí a osvědčily se již i v oblasti odpadového hospodářství. Dobrovolné environmentální dohody jsou uznávaným nástrojem pro rozšíření možností implementace směrnic ES. Podpora těchto aktivit je v souladu se závazky ČR vyplývajícími z Evropské dohody o přidružení k EU a je součástí Státní politiky životního prostředí ČR.

92

✗ Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

Při formování hodnotové orientace občanů pozitivně působí EVVO, které napomáhá formování tlaku veřejnosti na politiky, zákonodárce, média a podnikatelské subjekty. MŽP a MŠMT vyhlašují každoročně programy na podporu nevládních neziskových organizací. Mezi vyhlášenými tématy je vždy zařazena environmentální vzdělávání a osvěta. ✗ Environmentální audity a certifikace

V 90. letech se začalo postupně prosazovat v podnikatelské sféře právní vědomí o nutnosti ochrany ŽP. Podnikatelské subjekty dobrovolně podstupují environmentální audity a certifikace. Zásluhu na tom mají nejen požadavky právních předpisů a nároky především zahraničních partnerů (konkurenceschopnost), ale rovněž komerční a osvětové vzdělávací aktivity, informační činnost konzultantů při zavádění ISO 9000 a 14000, 14001/EMAS, Responsible Care, Čistší produkce, Ekologicky šetrný výrobek ad. a též profesní sdružení. Certifikované/validované podniky podle ISO 14 001 nebo EMAS jsou zveřejněny na webových stránkách ČEÚ (www.ceu.cz/EMAS).

III.Výhledy a návrhy opatření 13.Postupy prevence a minimalizace vzniku odpadu Možnosti prevence vzniku biologicky rozložitelných odpadů jsou zejména v oblasti zemědělství (zvířecí fekálie a rostlinný bioodpad). Tyto materiály, které jsou statkovými hnojivy, by do režimu odpadů měly vstupovat jen výjimečně. Je třeba v předstihu upozornit projektanty na očekávaný zákaz kuchyňských dřezových drtičů. ➢ Návrhy na předcházení a omezení vzniku BRO Zemědělské odpady, které jsou bez problémů využitelné (sláma, hnůj, apod.), by bylo vhodné překlasifikovat na zbytkovou biomasu a nevykazovat je jako odpady. V oblasti BRKO se jeví jako nezbytné zintenzivnění podpory zavádění domácího a komunitního kompostování tam, kde jsou pro tyto aktivity podmínky. K tomu může posloužit např. podpora výroby levných kompostérů a zvýšení environmentální výchovy. Do oblasti prevence je možné rovněž zahrnout obecní kompostování, zejména v malých obcích, které je možné podpořit zejména: •

Přijetím legislativních úprav definujících obecní a komunitní kompostování. V této souvislosti je dobré zmínit úsilí Výzkumného ústavu zemědělské techniky o vytvoření normy pro faremní komposty, která by byla použitelná rovněž pro obecní kompostárny.

•

Podporou budování malých, investičně nenáročných kompostárniček blízko výskytu kompostovatelného odpadu (parky, hřbitovy aj.).

•

Podporou nákupu malé mobilní mechanizace schopné obsluhovat větší množství malých kompostáren.

•

Prevencí a minimalizací vzniku BRO a zejména BRKO je jejich využití jako krmiva. Zcela běžné je to ve venkovských obcích, u živnostenského odpadu z restaurací a velkokuchyní a v armádě. Sběr některých krmných odpadů (ztvrdlý chléb a pečivo) byl organizován technickými službami a školami pro využití v zoologických zahradách (např. TS Chomutov). Síť sběru a využití krmných odpadů, jak byla ještě organizována na počátku 90. let Ústavem veterinární asanace pro výrobu krmné pasty dnes nepřichází v úvahu pro vysoké náklady na dotřiďování krmných odpadů a pro nezájem o vyrobená krmiva. Využití krmných zbytků a trávy ke krmení domácích užitkových zvířat je významná prevence vzniku BRO na venkově, kterou je nutno podporovat.

93

14.Varianty nakládání s BRO vedoucí k dosažení stanovených cílů v POH ČR ➢ Sběr a skladování Hlavním prostředkem pro snižování skládkování biologicky rozložitelných odpadů je oddělený sběr, svoz a využívání těchto odpadů. V principu toto platí o všech druzích BRO – ze zemědělství, průmyslu či obcí. Důležitost odděleného sběru je však třeba zajistit tam, kde dochází v současnosti ke smíchávání BRO s jinými odpady, což násladně znemožňuje využití tohoto odpadu. Toto se děje zejména u komunálních BRO. Zavedení odděleného sběru těchto odpadů se z tohoto pohledu jeví jako nezbytné. Úspory při zavádění odděleného sběru BRKO je možné dosáhnout prostřednictvím oddělení sběru BRO ze zahrad a BRO z kuchyní. Klasické systémy sbírají tyto odpady společně, což představuje nízkou efektivitu a rovněž vysoké náklady. U takovéhoto systému jsou zahradní odpady sbírány extensivně prostřednictvím sběrných dvorů a/nebo občasného svozu za využití velkoobjemových kontejnerů a zároveň může být minimalizováno jejich množství prostřednictvím podpory domovního a komunitního kompostování. Kuchyňské odpady jsou pak sbírají intenzivně od prahu, což zaručuje vysokou čistotu a tedy i využitelnost sebraného odpadu. U rodinných domků se kuchyňské odpady sbírají do malých kbelíků, což významně zrychluje sběr. Jelikož je kuchyňský odpad dostatečně hutný, tak je možné k jeho sběru využívat malá vozidla bez stlačování, což snižuje jak investiční tak provozní náklady na sběr. Tento systém mimo jiné zabezpečuje minimalizaci celkového počtu sběrných nádob, zvýšení úrovně hygieny sběru a svozu odpadů oproti současnému stavu, redukci počtu svozů zbytkového odpadu díky minimalizaci biologicky rozložitelného podílu, který je hlavním zdrojem hygienických problémů. ➢ Úprava Mechanicko biologická úprava zbytkového odpadu je z pohledu řešení problematiky biologicky rozložitelného odpadu v rámci celého systému nakládání s odpady zajímavá z několika hledisek: 1. Umožňuje významné investiční i provozní úspory oproti systémům založených na spalování zbytkového odpadu. 2. Investiční náklady je možné rozložit do delšího časového úseku a jednotlivé části systému zavádět postupně. 3. Umožňuje velmi flexibilní reakci na vývoj v oblasti odpadového hospodářství (změny v produkci odpadů, změny v legislativě, zavádění nových technologií, změny tržních cen jednotlivých komodit, apod.). 4. Podporuje průběžné zvyšování třídění, recyklace a minimalizace odpadů. Dosažení těchto přínosů je možné při splnění následujících požadavků: 1. Je nutné zintenzívnit třídění nebezpečných odpadů, mezi něž je nutné zahrnout i PVC. 2. Je prospěšné zavést intenzívní sběr kuchyňských odpadů od prahu. 3. Je vhodné podporovat domovní a komunitní kompostování zahradních odpadů a jejich sběr na sběrných dvorech či svoz zhruba v jednoměsíčních intervalech. 4. Předpokládá se průběžné zdokonalování odděleného sběru všech složek odpadů - zejména od větších producentů, kde je možné např. papír sbírat nikoliv smíšeně, ale odděleně: kancelářský papír, noviny, atd. Zdokonalení odděleného sběru nebezpečných odpadů (včetně PVC) umožňuje, aby lehká frakce z MBÚ byla certifikovatelná coby palivo, a tudíž prodejná (není však možné minimálně ze začátku než se toto palivo zavede a odstraní se počáteční nedůvěra - očekávat skutečnou tržní cenu, ale spíše cenu o cca třetinu nižší oproti nekvalitnímu hnědému uhlí či dokonce cenu nulovou). Aby bylo možné 94

toto palivo prodávat i do vzdálenějších zařízení a zároveň se zvýšila možnost vyrovnávat výkyvy v poptávce, tak je vhodné u zařízení MBÚ postavit rovněž balící linky, které umožní snadnou dopravu (po železnici) i na dlouhé vzdálenosti a snadnou skladovatelnost lehké frakce. Jelikož balící linka zvýší investiční náklady na jedno zařízení MBÚ, tak je vhodné plánovat spíše méně linek. Vyšší dopravní náklady by měly být pokryty zvýšenou mobilitou a obchodovatelností lehké frakce z MBÚ (např. v roce 2006 budou ve spalovně komunálních odpadů v Brně zprovozněny nové kotle umožňující spalování odpadů s výhřevností až 13,6 MJ, takže pokud by nebylo možné lehkou frakci prodat do některé cementárny či elektrárny, tak by stále byla možnost je poslat po železnici do spalovny KO v Brně). ➢ Využití BRO je ve všeobecnosti možné využívat zejména prostřednictvím těchto technologií a metod: Recyklace do půdy • Kompostování • Výroba pěstebních substrátů a mulčů • Přímá aplikace do půdy Využití pro krmné účely Energetické využití • Anaerobní digesce (výroba bioplynu) • Výroba tekutých biopaliv (etanolu, vodíku, metylesteru) • Výroba tuhých biopaliv pro • spalování • zplynování • výrobu vodíku Průmyslové využití • Stavební a izolační hmoty • Celulóza • Lignin a hemicelulózy • Plošné kompozitní materiály Pro zemědělské odpady uvádí Váňa (2002) tyto možnosti využití: odpad chlévská mrva kejda

organický odpad, kejda, mrva

technologie anaerob. fermentace skladování, anaerob. stabilizace, homogenizace příp. separace aerobní kompostování

zařízení produkt faremní nebo polní hnojiště hnůj sklad kejdy

stabilizovaná homogenizovaná kejda, příp. separovaná kejda

kompostárna, kompostoviště, biofermentor

kompost, pěstební substrát

výroba umělého, hnoje (aerobní a anaerobní faremní nebo polní hnojiště fermentace) kejda, sláma, mrva, vermikompostování speciální kompostoviště rostlinné zbytky (využití žížal) kejda, chlévská metanogenní fermentace bioplynový provoz mrva kejda, sláma

95

umělý hnůj biohumus bílkovina z červů bioplyn, organické hnojivo

kejda

biologické aerobní čištění

oxidační příkopy, aktivační čistírny, aktivační čistírny s chem. čištěním aerobní přirozené systémy

kejda drůbeže sušení podestýlka drůbeže

sušárenská linka

kejda, chlév. mrva podestýlky

hydrolyzační zařízení biofermentory pro výr. jednobuněčného proteinu

kysele katalyzovaná hydrolýza

uhynulá zvířata, jateční odpad, teplotně tlaková úprava infekční hnůj, podestýlky drůbeže enzymově nebo sláma, rostlinný chemicky katalyzovaná odpad hydrolýza sláma, rostlinné dezintegrace a lisování zbytky

vyčištěná voda, org. hnojivo, granul.hnojivo hrubé proteiny (k příp.krmiv) krmivo,součást krmiv, komerční hnojivo krmivo, součást krmiv

kostní, masokostní, péřové moučky kafilerní destruktor granulované krmivo, krmná pasta bioethanol, fural, hydrolyzační a fermentační lignin, proteinové zařízení krmivo briketovací linka

sláma

dezintegrace a lisování s lisovací linka pojivem

drůbeží trus

alkoholové kvašení

lihovar. linka

topné brikety stavební hmoty, nábytkářský, kompozitní materiál výroba bioetanolu

BRO představují široké spektrum materiálů s velmi odlišnými vlastnostmi. Jednotlivé technologie jsou vhodné pouze pro určitý výřez z tohoto spektra. Např. pro spalování jsou vhodné suché materiály s malým obsahem živin a vysokou výhřevností, jako je dřevo a sláma. Pro anaerobní digesci jsou vhodné spíše materiály vlhké, s vyšším obsahem živin a vysokou fermentabilitou, jako je kejda, tuky či odpady z potravin. Pro určení vhodnosti technologie pro daný odpad je nezbytné zpracovat databázi jednotlivých BRO a dalších biologicky rozložitelných materiálů, které budou obsahovat důležité informace o jejich chemickém složení, fyzikálních vlastnostech, výskytu, apod. ✗ Zkrmování Zkrmování masokostních mouček

Zákaz zkrmovat masokostní moučky původem z přežvýkavců přežvýkavcům byl v České republice vydán v roce 1991, ale ani před tím nebyly proteiny živočišného původu součástí receptur krmných směsí pro skot. Vyhláškou MZe č. 413/1991 Sb., o registraci některých druhů krmiv, jejich dodavatelů a o odborné státní kontrole, a návazně vyhláškou MZe č. 362/1992 Sb., o výrobě a složení krmných směsí, nebyla masokostní moučka zařazena do seznamu povolených surovin pro výrobu krmných směsí pro skot. Toto nařízení navazovalo na zákaz zkrmování masokostních mouček skotu, které vydala Státní veterinární správa České republiky (SVS ČR). Tento zákaz byl nadále uplatňován i v dalších vyhláškách MZe, podle kterých se řídila výroba složení krmných směsí až do roku 1996. V roce 1996 nabyl na účinnosti zákon č. 91/1996 Sb. a vyhláška MZe č. 194/1996 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech. Touto právní úpravou pokračovala kontinuita uvedeného zákazu zkrmování masokostních mouček přežvýkavcům. Následně vydané vyhlášky MZe č.256/1997 Sb., a č. 208/1998 Sb., kterými se měnila a doplňovala prováděcí vyhláška k zákonu o krmivech, přebíraly a plně akceptovaly opatření vydané EU k zabránění výskytu BSE v důsledku zkrmování vyjmenovaných druhů krmiv živočišného původu přežvýkavcům. Touto právní úpravou byla rovněž zavedena povinnost uvádět v označení vyjmenovaných krmiv živočišného původu a v označení 96

krmných směsí, při jejichž výrobě byly použity varovné upozornění “Tato krmná surovina obsahuje protein získaný ze savčích tkání a její zkrmování přežvýkavcům je zakázáno.” Zkrmování tuků a živočišné bílkoviny

Podle stanoviska Vědeckého výboru pro výživu zvířat (Skřivanová 2003) je “zkrmování tuků ze smažení a fritování hospodářskými zvířaty je nutno považovat za zcela nevhodné a rizikové, protože snižují kvalitu produktů a mohou být zdrojem určité zdravotní závadnosti (a to do doby, než budou ke stanovisku vyjmenovány výchozí informativní údaje)”. Obdobně se Vědecký výbor pro výživu zvířat staví ke zkrmování živočišné bílkoviny: “Výbor zaujal stanovisko k problematice zákazu zkrmování živočišné bílkoviny (masokostní moučky) hospodářskými zvířaty s předpokladem obdobného řešení jako v zemích EU a to po dobu, než bude komplexní problematika transmisivní spongiformní encephalopatie dokonale vyjasněna.” Zkrmování BRO z kuchyní a stravoven

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002, kterým se stanovují hygienická pravidla pro vedlejší produkty živočišné výroby, které nejsou určeny k lidské spotřebě omezuje využívání BRO článkem 22 (zkráceno): Článek 22 Omezení používání 1. Následující způsoby užití vedlejších produktů živočišné výroby a zpracovaných produktů jsou zakázány: (a) krmení zvířat zpracovanými živočišnými bílkovinami získanými z těl nebo částí těl zvířat stejného druhu; (b) krmení hospodářských zvířat, vyjma kožešinových zvířat, odpady ze stravování nebo krmivem obsahujícím či připraveným z odpadů ze stravování; a (c) aplikace organických hnojiv a pomocných látek, vyjma hnoje, na pastviny. Článek 32 obsahuje oddálení zákazu zkrmování odpadů ze stravování (zkráceno): Článek 32 Doplňky k přílohám a přechodným opatřením 2. S ohledem na zákaz zkrmování odpadů ze stravování zmíněném ve článku 22, ve členských státech kde jsou k dispozici dostatečné kontrolní systémy před aplikací tohoto nařízení, přechodné opatření mohou být přijata, aby mohlo být povoleno používání některých druhů odpadů ze stravování ke zkrmování za přísně kontrolovaných podmínek a ne déle než po čtyři roky od 1.listopadu 2002. Dále zkrmování odpadů ze stravování omezuje Směrnice Rady 2001/89/ES ze dne 23. října 2001 o opatřeních Společenství pro dohled nad klasickým morem prasat(1) v článku 24 (zkráceno): Článek 24 Užívání odpadů ze stravování 1. Členské státy zajistí, že: (a) zkrmování odpadů ze stravování prasaty bude zakázáno; (b) odpad ze stravování z mezinárodních přepravních prostředků, jakou jsou lodě a letadla, bude sbírán a likvidován pod úředním dohledem; Oddálení zákazu zkrmování odpadů ze stravování získalo Německo a Rakousku prostřednictvím Rozhodnutí Komise 2003/328/ES ze dne 12. května 2003 o přechodných opatřeních podle nařízení 97

Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, pokud jde o používání kategorie kuchyňských odpadů 3 v krmivu pro prasata a o zákazu opětovného používání pomyjí při krmení prasat. Ve stanovisku Krajské veterinární správy pro Moravskoslezský kraj, inspektorát Ostrava, (ze dne 13. 10.2003) je tímto úřadem v souladu § 58 odst. 1 vyhl. č. 299/2003, o opatřeních pro zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, stanoveno, že kuchyňské odpady nesmí být používány ke krmení zvířat, přičemž pojmem zvíře se pro účely této vyhlášky rozumí každé hospodářské zvíře a zvíře v zájmovém chovu tohoto druhu, který může být přímo postižen příslušnou nákazou a každý volně žijící obratlovec, který by se mohl podílet na vzniku nebo šíření nákazy, jako nositel nebo rezervoár jejího původce. Kuchyňské odpady jsou zde specifikovány jako - jakékoliv odpady potravin určených pro lidskou spotřebu z restaurací, stravovacích zařízení nebo kuchyní, včetně průmyslových kuchyní a domácností chovatelů. ➢ Odstranění Odstranění BRO z podnikatelské činnosti je ze zákona zakázáno. Docílení tohoto stavu je možné dosáhnout např. těmito prostředky: •

Zvýšením poplatků za ukládání odpadů na skládky.

•

Zvýšením požadavků na finanční rezervu u skládek (znevýhodňuje ekonomicky skládkování proti kompostování).

Odstranění BRKO – snižování množství ukládaného na skládky je dáno zákonem. Realizaci tohoto snižování je možné dosáhnout: •

Požadováním, aby standardy a cíle pro snižování skládkování BRO byly zakomponovány do podmínek dlouhodobých smluv pro nakládání s komunálním odpadem. ➢ Kapacity

Souhrnné kapacity pro využívání BRO spočtené dle kapitoly Hlavní zpracovatelé. Kapacita známých zařízení (tuny / rok)

Odhadovaná kapacita ostatních zařízení (tuny /rok)

Bioplynové stanice

400.000

0

Kompostárny

560.000

500.000

Recyklace sběrového papíru

400.000

0

Kotelny na biomasu

200.000

400.000

➢ Plánované kapacity Kapacity potřebné pro využívání BRO (údaje v tis.t/rok) 1999 Prognóza produkce tuhých 3730 komunálních odpadů Z toho BRO 41% 1.529 Možnosti: Na skládky možno uložit (BRO) Jinak nutno odstranit

2010 5135

2013 5291

2020 5673

3081

3174

3403

Poznámka produkce 1995: 3.400 1995: 1.394

75% r.1995 50% r.1995 35% r.1995 z produkce BRO 1.046 697 488 1995 2035 2477 2915 98

Prognózovaný vývoj kapacit pro nakládání s odpady Recyklace papíru (nárůst) 380 (stav) + 130 4) + 150 5)

+ 200 6)

Kompostování BRO

+434

220

+429

+458

(nárůst)

podklady EKOKOM při poměru kompostování a spalování 40:60

Návrh kapacit kompostáren do r.2010: Zařízení pro nových 13 kompostování kompostáren o odpadů kapacitě 20 kt (260 kt) 1), řada menších zařízení pro kompostování (169 kt), celkem 429 kt

do r.2013: nových 5 kompostáren o kap. 20 kt (100 kt) 2), řada menších zařízení pro kompostování (358 kt), celkem 458 kt

do r.2020: nových 5 kompostáren o kap. 20 kt (100 kt) 3), řada menších zařízení pro kompostování (334 kt), celkem 434 kt

celkem: 23 kompostáren po 20 kt (460 kt) a řada menších zařízení pro kompostování (681 kt), celkem 1321 kt

1)

podle podkladů VÚRV: do r.2010 13 kompostáren o celkové kapacitě 260 kt 2) podle podkladů VÚRV: do r.2013 dalších 5 kompostáren o celkové kapacitě 100 kt 3) podle podkladů VÚRV: do r.2020 dalších 5 kompostáren o celkové kapacitě 100 kt 4), 5) podle podkladů EKOKOM: úbytek odpadů papíru ukládaných na skládky vlivem zvýšené recyklace 6) odhad s přihlédnutím k závěrům Studie

Je nutno zdůraznit, že vzhledem ke vzdálenému časovému horizontu a s tím spojenou nejistotou při odhadu vývoje je nutno považovat zejména údaje týkající se období 2010 - 2020 za zcela orientační (zatím nebylo možné zahrnout do analýzy další vlivy, jako je případná změna chování spotřebitelů, rozvoj metod čistší produkce apod.). Kritické je období kolem roku 2010, do kterého by měly být uvedeny do provozu kompostárny prakticky v každém kraji a měla by být připravována výstavba dalších kapacit s využíváním od r.2013. Vzhledem ke značným finančním nárokům na tyto investice je třeba doporučit možnost využití prostředků veřejných rozpočtů a prostředků ze zahraničních fondů. ➢ Skutečně využívané kapacity Aktuální stav vytížení kapacit zařízení pro využívání BRO se velmi rychle mění v závislosti na možnostech odbytu, ročním období a podporách pro využívání BRO. V roce 2001 bylo dle ISOH využito 5.101.605 tun BRO. Z toho sice téměř 4 mil. tun připadá na zemědělství, avšak pokud vezmeme v úvahu to, že skutečná množství využívaných BRO jsou pravděpodobně znatelně vyšší a navíc zařízení pro využívání BRO často zpracovávají rovněž další materiály, tak je zřejmé, že kapacity zařízení jsou s největší pravděpodobností dostatečně vytíženy. ➢ Výhled do roku 2012 Dle Návrhu programu podpory výroby a využití bioplynu a výstavby bioplynových stanic do roku 2010, včetně návrhu legislativní a finanční podpory by měl počet a kapacita bioplynových stanic (ČEÚ 2001) růst takto: rok

počet BPS v roce

2003 2 2004 2 2005 4

počet BPS celkem 2 4 8

zprac. materiál celkem (tis.t/rok) 40 95 200 99

2006 5 13 390 2007 5 18 580 2008 8 26 800 2009 12 38 1150 2010 20 58 1800 2011 25 83 2900 2012 30 113 4000 Ze zpracovávaného materiálu bude zhruba 5% BRKO.

15.Doporučené způsoby nakládání a návrhy jejich standardů Hlavním důvodem pro zpracování bioodpadů je omezení jejich ukládání na skládky z důvodů zabránění produkce skleníkových plynů a zpomalování nastupující klimatické změny. Bioodpady obsahují nejen organické látky, ale i rostlinné živiny (zejména dusík, fosfor, draslík) a je účelné je uvádět zpět do přírodního koloběhu zpracované jako organické hnojivo (kompost, digestát), nebo různé substráty pro pěstování rostlin (zahradnický, rekultivační, lesnický) nebo pro úpravu terénu. Další možnosti látkového využití rostlinných bioodpadů jsou ve výrobě stavebních a izolačních hmot, kompozitních materiálů nahrazujících dřevo, ale mohou sloužit k výrobě alternativních uhlovodíkových paliv (např. bionafta vyráběná z použitých fritovacích olejů) nebo paliv alkoholových (např. biolíh z dřevního odpadu). Energetické využití bioodpadů je dnes uvažováno zejména na výrobu elektřiny z bioplynu připravovaného anaerobní digescí. Na bázi bioplynu je možno připravovat i různá motorová paliva. Na úrovni pilotních projektů se nachází zpracování bioodpadů technikami rychlé pyrolýzy produkujícími alternativní motorová paliva. Zatím je zpracování bioodpadů rychlou pyrolýzou zaměřeno na rostlinný odpad, experimentuje se však i v oblasti zpracování domovních bioodpadů. Překážkou využívání termického zplynování domovních bioodpadů je jejich zvýšená vlhkost, zapříčiňující zhoršenou kvalitu vyrobeného plynu. Při dalším využití tohoto plynu při výrobě elektřiny v kogeneračních jednotkách vzniká teplo, kterým by bylo možné vlhkost domovních bioodpadů snížit. Techniky termického zplynování se v České republice začínají rozvíjet zejména při zpracování rostlinných, zejména lignocelulózových odpadů a při zabezpečení vhodného způsobu sušení by i domovní bioodpady mohly sloužit k výrobě elektrického proudu. I když hlavní prioritou při nakládání s bioodpady je látkové využití, je v současnosti připravováno i jejich využití k výrobě obnovitelných energií a to především elektrického proudu a tepla. V připravované vyhlášce o podpoře výroby elektřiny a tepla z biomasy jsou podporovány technologie výroby elektřiny a tepla pomocí anaerobní digesce i termického zplynování domácích i ostatních bioodpadů. Současná podpora spočívá ve vyšší výkupní ceně za vyrobenou elektřinu (cca 2,50 Kč/kWh) a v dotacích při budování zpracovatelských zařízení. Výše uvedené techniky zpracování bioodpadů vyžadují bioodpad minimálně kontaminovaný nežádoucími hmotami a cizorodými látkami. V případě zpracování bioodpadu kontaminovaného (např. komunálního bioodpadu, který je kontaminován zbytkovým odpadem) se používají techniky mechanicko - biologické úpravy odpadů. Tyto způsoby zpracování spočívají v separaci tzv. lehké frakce, která slouží k přípravě alternativních paliv využívaných zejména ke spoluspalování v uhelných elektrárnách a cementárnách a k aerobní nebo případně anaerobní stabilizaci zbývajícího bioodpadu na parametry (určené v legislativě odpadů např. SRN a Rakouska, nebo v připravované směrnici EU o bioodpadech) biologické stability při kterých přestávají tyto hmoty být bioodpadem a mohou se bez omezení ukládat na skládky (Váňa 2000). Za bioodpad není považován materiál s respirační aktivitou za dobu 4 dnů (AT 4) pod 10 mg O2/g sušiny odpadu s produkcí plynů za 21 dnů v anaerobních podmínkách (G 21) nižší než 250 mg/l. Podle připravované směrnice EU o bioodpadech bude též možno takto stabilizovaný bioodpad, který neobsahuje nadlimitní množství těžkých kovů, PCB a PAU využívat k přípravě umělých půd, k rekultivaci skládek, při stavbách cest, 100

lyžařských svahů a k dalším účelům nesměřujícím k potravinářské produkci (Váňa 2003). Variantu mechanicko - biologické úpravy odpadů je stabilizační technologie biologickým sušením. Tyto technologie jsou rozvíjeny v EU zejména aktivitami německé firmy Hershof. Bioodpad se podrobí intenzivní termofilní aerobní stabilizaci s cílem rychlého poklesu vlhkosti. Suchý produkt je tříděn a mechanicky upravován. Asi 50% vstupní hmotnosti zbytkového odpadu tvoří tzv. suchý stabilizát, který je následně peletizován pro spoluspalování v uhelných elektrárnách a teplárnách. Nevyužitelný stabilizovaný zbytek je ukládán na skládky (Fricke, Turk 2000). Podobný způsob stabilizace bioodpadu spojený s biologickým sušením se využívá též v České republice. Všechny výše uvedené techniky je možné využívat obecně pro nakládání s bioodpady. Bioodpady z domácnosti s ohledem na své specifické složení vyhovují pouze pro některé způsoby využití. Kvalita domácích bioodpadů, získaných separovaným sběrem je závislá na provozním řádu separovaného sběru (na tom, co je předmětem separovaného sběru bioodpadů) a na dodržování tohoto provozního řádu občany. Převahu bioodpadu z domácnosti tvoří běžný kuchyňský odpad. Se separovaným sběrem domovních bioodpadů jsou v ČR praktické zkušenosti od r. 1970, kdy byl tento sběr zaveden na třech sídlištích v Českém Krumlově. Separovaný sběr domovních bioodpadů se vyznačuje minimální kontaminací cizorodými látkami na rozdíl od bioodpadů, které jsou získávány ze směsného komunálního ➢ Domácí kompostování Možnost využití bioodpadů ze soukromých zahrad a separovaného sběru domovních odpadů (kuchyňské odpady) v rodinných domcích se zahradou. Domácí kompostování organizují obce, občanská sdružení, náklady jsou hrazeny občany, případná grantová podpora pro zhotovení kompostérů. Využívá se technologie aerobního kompostování v nádobách, stavebně zhotovených boxech nebo na kompostových zakládkách na zahradě. Využití kompostu je na vlastní zahradě. Při zajištění odpovídající osvěty by bylo možné ročně realizovat 20 000 nových řešení domácího kompostování. Domácí kompostování doporučujeme zahrnout i do obecních vyhlášek. ➢ Komunitní a obecní kompostování Možnost využití bioodpadů ze soukromých zahrad, z veřejné zeleně a hřbitovů včetně donáškově získávaného odděleného sběru domovních bioodpadů. V případě hřbitovů je nutno zajistit kontejner na nekompostovatelné hřbitovní odpady. Toto kompostování se provádí přímo u zdrojů bioodpadů, na školních zahradách, u parků a hřbitovů a zahrádkářských kolonií. Organizátorem je obec, občanské sdružení, provozovatelé parků, hřbitovů apod. Náklady jsou hrazeny organizátory, možnost využití grantové podpory. Komunitní kompostování by mělo mít svůj provozní řád. ➢ Kompostování na nezastřešených zakládkách Kapacita 1000 – 20000 tun na vodohospodářsky zabezpečené ploše. Kompostárna nesmí být zdrojem nadlimitního zápachu. V případě, že je kompost uváděn do oběhu prodejem, musí jeho jakost odpovídat vyhlášce č. 474/2000 Sb. o stanovení požadavků na hnojiva. Kompostování v biofermentorech nebo v halách s případným dozráváním kompostu na vodohospodářsky zabezpečené ploše Možnost kompostování čistírenských kalů, jatečních odpadů a dalších odpadů uvolňujících zápašné látky. Používají se systémy KNEER, Mut, věžové systémy, tunelové systémy (VÚZT Brno), Bricolare aj. Tyto systémy mají filtraci zápašných látek v biofiltrech a pro většinu nejsou vypracovány standardy kvality. ✗ Technologie aerobní fermentace Bricolare

Aerobní fermentace "Bricolare", technologicky realizovaná v 60. letech min. století na zpracování odvodněných čistírenských kalů byla v současné době obnovena a zdokonalena firmou Rethman 101

mbH. Berlín, SRN pro aerobní fermentaci separovaného komunálního bioodpadu a odpadů ze zeleně (Váňa 2002). Popis technologie Bricolare

Celé zařízení včetně příjmů a mechanického zpracování biooodpadů je zastřešeno a odvětrávání je vedeno přes biologický filtr. Odpady ze zeleně jsou drceny a promíchávány s domovními bioodpady a vzniklá směs je prosévána a zbavována nežádoucích příměsí, opakované drcena a přidávána do substrátu. Substrát s upravenou vlhkostí je lisován do tvárnic s dvěma aerovacími kanálky a rovnán na palety tak, že mezi jednotlivými tvárnicemi jsou mezery pro zabezpečení výměny plynů při fermentaci. Palety se ukládají do fermentační haly, kde tvárnice z bioodpadů fermentují 5-6 týdnů zpočátku při teplotě 70°C, později při teplotě 50°C. Poté se kompost prosévá na jemném rotačním sítu, kde se tvárnice samy rozpadají. Nadsítná frakce se používá jako tzv. mulčovací kompost, jemná frakce se využívá v zahradnictví, při zakládání a údržbě veřejné zeleně a k přípravě pěstebních substrátů. Dozrávání jemné frakce je zpravidla dalších 5-6 týdnů. Příklady aplikace zpracování bioodpadů systémem Bricolare

Systém Bricolare je ve srovnání s kompostováním na zakládkách méně náročný na plochu. Potřeba plochy ve srovnání s klasickými kompostárnami je cca 60%. zařízení se systémem Bricolare se vhodně adaptují v továrních halách pro těžké strojírenství, kde původní činnost byla zastavena. Tyto haly v jednotlivých městech přestavuje firma Rethman na tzv. recyklign park, jehož součástí je zpracování bioodpadů technologií Bricolare (např. v Brandebergu). Jednotky jsou budovány na roční kapacitu cca 20.000 t zpracování komunálních bioodpadů a bioodpadů ze zeleně. Svoz bioodpadů je zpravidla zajišťován z celého okresu. Požadavky na vstupy do technologie Bricolare

Zpracovávané odpady by neměly obsahovat příměsi, které jsou zdrojem cizorodých látek, zejména těžkých kovů. Příměsi plastů a magnetických kovů jsou spolehlivě odloučeny. Vzhledem k drtícímu zařízení je možno zpracovávat i bioodpad, který je součástí velkoobjemového odpadu. Výstupy z technologie a uplatnění produkce

Asi 60% hmotnosti vstupních odpadů představují vyrobená organická hnojiva, 25% hmotnosti vstupů jsou fermentační ztráty (CO2, voda), 5% odloučených hmot je opětně využíváno (kovy, plasty) a 10% inertních a nežádoucích hmot končí na deponii. Vyrobené komposty jsou i při současné nadvýrobě kompostu ve SRN dobře odbytovány za cena cca 600 Kč/t. Jsou dokonale hygienizované, neobsahují klíčivá semena plevelů a pro účely veřejné zeleně a pro zahradnictví mají nízkou zasolenost méně než 2,5 g rozpustných solí v 1 l kompostu. ➢ Anaerobní digesce Obecně můžeme dělit technologicko - technické postupy dělit podle následujících kritérií (Váňa 2002). a) průběh procesu •

jednostupňový

•

dvoustupňový

•

vícestupňový

b) způsob procesu •

kontinuální

•

vsádkový (diskontinuální) 102

•

semikontinuální (některé stupně jsou provozovány kontinuálně, jiné diskontinuálně

c) sušina substrátu •

mokrý proces (čerpatelný substrát do 10% sušiny)

•

přechodný proces (10 - 25% sušiny)

•

suchý proces (nad 25% sušiny)

d) provozní teplota •

mezofilní (při zpracování domovních bioodpadů je nutno bioodpady pasterizovat při teplotě 70°C cca 1 hod.)

•

termofilníe)

e) systém míchání •

•

mokrý proces: •

čerpadlem

•

fluidně dynamické míchání bioplynu

•

listové

•

mechanické míchání odvozené od pohybu plynojemu

•

nátok, výtok

suchý proces: •

pístový lis (např. "Maulwurt")

•

perkolace

f) způsob zpracování bioodpadů •

monosubstrátová fermentace

•

kofermentace se zvířecími fekáliemi

Dvou a vícestupňový systém anaerobní digesce domovních bioodpadů umožňuje vytváření specifických podmínek pro jednotlivé fáze procesu, což má za následek rychlejší rozložení bioodpadů a vyšší výtěžek bioplynu. Rozdílná kinetika růstu metanogenních a acidogenních bakterií zvýhodňuje dvoustupňové technologie, kde se ve druhém stupni již zpracovávají rozpuštěné hydrolýzní produkty pomocí metanogenních bakterií trvale fixovaných ve fermentoru druhého stupně a zfermentovaný zbytek bioodpadů vystupuje přímo z biofermentoru prvního stupně zpravidla na kompostárnu. Výhodnost dvoustupňových systémů nastává, je-li rozklad v prvním stupni dostatečně intenzivní a to je právě u domovních bioodpadů (Edelmann et al. 1996). První diskontinuální fermentor pro zpracování bioodpadů anaerobní digescí navrhli v roce 1939 v Alžírsku Ismen a Ducellitz. Tento systém byl během šedesáti let obohacen různými modifikacemi (Membrez et al., 1996). Jeho nejčastější varianta jsou tři vsázkové biofermentory, které jsou střídavě plněny a vyprazdňovány v kombinaci s integrovaným plynojemem v jednom objektu (Sun et al., 1987). Technologie založené na tomto systému se liší přípravou substrátu, očkováním, perkolací procesní tekutiny a způsobem odvodnění (Liu et al., 1987). Kontinuální systémy pracující se sušinou substrátu cca 30% vznikly zdokonalováním fermentoru, jenž navrhl Wong–CHong (1975), ve kterém substrát kontinuálně prochází biofermentorem, přičemž část zfermentovaného substrátu se vrací na počátek procesu, kde je promíchávána s čerstvým substrátem. Vývoj těchto systémů probíhal především v oblasti anaerobní digesce bioodpadu ze separovaného sběru komunálních odpadů (Wiemer et al., 1997). Nejznámější je systém DRANCO (Drug Anaerobic Composting) vzniklý v Belgii, který používá válcovitý biofermentor 103

vyprazdňovaný šnekovým mechanismem a externí čerpadlo pro recirkulaci tekuté části substrátu (Baere et al., 1986). Ve švýcarském systému KOMPOSTGAS (Wellinger et al., 1992) je použito ležatého válce, ve kterém se tuhá část substrátu pohybuje horizontálně a je promíchávána s recirkulující procesní tekutinou (Edelmann, Engeli, 1996). Francouzský systém WALORGA používá k promíchávání části obsahu fermentoru bioplyn. Na vysokosušinovém biofermentoru je založen systém ATF realizovaný v Hamburku, zpracovávající městské bioodpady a ANACOM (modifikovaný systém Dranco). Francouzský kontinuální systém „Transpaille proces“ (firma Conseils C.F.A., 1995) používá k fermentaci tuhého substrátu ležatý válec o objemu 100 m3, na jehož jednom konci je násypka a na druhém konci vyprazdňovací zařízení. Tuhá část substrátu je ve válci posunována hydraulickým pístem v procesní kapalině. V intervalu plnění fermentoru se píst stáhne před otvor násypky. Při plnění i při vyprazdňování biofermentoru je technickým řešením omezeno narušení anaerobních podmínek. Technologický vývoj v anaerobní digesci domovních bioodpadů směřuje k vícestupňovým procesům (Gosh, Klass, 1978). U dvoustupňového procesu se v prvním stupni realizuje hydrolýza a acidogenese a procesní tekutina s meziprodukty rozkladu se zpracovává ve druhém stupni, ve kterém probíhá acetogenese a metanogenese. Po ukončení metanogenese recirkuluje procesní tekutina na počátek procesu a je mísena s čerstvým tuhým substrátem nebo perkoluje prvním stupněm. Jako druhý stupeň bývá použit vysoce účinný (high-rate) anaerobní fermentor, který je konstruován tak, aby ve 2. stupni trvale udržoval pomalu rostoucí acetogenní a metanogenní bakterie. V tzv. „anaerobním filtru“ jsou bakterie přichyceny jako biofilm na inertním podpůrném materiálu. Mikrobiálně aktivní matrice umístěné v biofermentoru 2. stupně mohou být konstruovány jako vložky z jemně profilovaných plastů (Iza et al., 1991). Biofermentor ve druhém stupni může být použit s fluidním ložem (UASB – Uplow anaerobic sludge blanket). V tomto případě jsou mikroorganismy přichyceny na nosném povrchu malých tvarovaných částic nebo kuliček z porézní hmoty, které se udržují ve fermentované tekutině přiváděné do biofermentoru spodem ve vznosu. Mikroorganismy rostoucí v mikrostrukturách porézních částic zůstávají trvale ve fermentoru (Fannin, Biljetina, 1987). Rovněž formování bakteriálních vloček spojené se separací a recirkulací těchto částic ve druhém stupni v biofermentoru s plovoucí kalovou vrstvou podstatně prodlužuje zdržení mikroorganismů v tomto stupni (Lettinga et al., 1980). Za semikontinuální zařízení pro anaerobní digesci domovních bioodpadů je možno považovat „fermentační kanál“ (Gärkanal). Tento systém používá stacionární procesní tekutinu, ve které se pomalu pohybují perforované nádoby naplněné bioodpady. V tomto systému se v procesní tekutině netvoří sediment ani plovoucí vrstva (Baserga, Egger, 1995). Anaerobní fermentace domovních bioodpadů v mokrých procesech, v tekutých suspenzích o sušině cca 10% se provádí zpravidla v kontinuálních technologiích používaných v mokrých kofermentačních systémech. Na rozdíl od kofermentace bioodpadů s kejdou představuje v těchto systémech sušina domovních odpadů celkový nebo převažující podíl sušiny substrátu. Optimální sušiny substrátu je dosahováno recyklací procesní tekutiny z odvodnění zfermentovaného substrátu. Recyklace tekutiny z odvodnění k čerstvým bioodpadům zabezpečuje stabilitu procesu (Clausen et al., 1977). Recyklovaná tekutina je nejen očkovacím mediem, ale má rovněž významné pufrační účinky (Zauner, 1985). Odvodněný zfermentovaný substrát na sušinu 20-30% je možno mísit se strukturním lignocelulózovým substrátem (drcená štěpka, drcená kůra) nebo s řezanou slámou tak, aby objem vlhkosti ve směsi představoval cca 60-70% celkové porovitosti a poměr C:N činil 30-35 : 1, a tuto směs podrobit aerobní fermentaci s cílem získání kompostu s vysokým obsahem humusových látek. Kompostování digestátu je možno provádět v aerovaných zakládkách nebo aerobních biofermentorech. Anaerobní fermentace tuhých bioodpadů v tekutém substrátu vyžaduje objemné biofermentory a je energeticky náročná na vyhřívání, čerpání a odvodňování (Dalemo et al., 1993). Pomalá reprodukovatelnost anaerobních mikroorganismů zapříčiňuje potřebu delšího období setrvání 104

substrátu ve fermentoru, zpravidla nad 15 dní, což snižuje jeho možné zatížení (Gujer, Zehnder, 1983). Problémový bývá rovněž i záběh bioplynové stanice tohoto typu, než dojde k vytvoření optimálního poměru mezi počtem hydrolytických, acidogenních, acetogenních a metanogenních bakterií (Mackie, Bryant, 1981). Technologické systémy v „Suchých“ procesech pracují se sušinou vsázky vyšší než 25% většinou v rozpětí 30-35% (Jewell et al. 1981). V tomto rozpětí sušiny zjistil Oleszkiwicz et al. (1997) nejintenzivnější produkci bioplynu 1,5m3 na 1m3 fermentačního prostoru a den při 40% destrukci organické hmoty, aniž by koncentrace nižších mastných kyselin překročila inhibiční mez. O vlivu teplotního režimu na vlastní proces anaerobní digesce je zveřejněna řada prací s rozporuplnými výsledky. Termofilní mikroflóra je schopna degradovat více proteinů nežli mezofilní a je až dvojnásobně tolerantní k volnému amoniaku (Gallert, Winter, 1997). Citovaní autoři uvádějí jako nevýhodu termofilního procesu jeho menší stabilitu, zmenšenou odvodňovací schopnost fermentovaného materiálu a především vyšší tepelné ztráty. Během termofilní fermentace bioodpadu při 55°C zjistili ve srovnání s mezofilní fermentací vyšší produkci bioplynu, ale nižší celkovou produkci metanu. Vliv teploty na průběh anaerobní digesce vysvětluje Dohányos, Zábranská 2002 následovně. S rostoucí teplotou vzrůstá rychlost probíhajících procesů a teplota podstatně ovlivňuje interakce mezi jednotlivými druhy mikroorganizmů. Jejich odezva na změnu teploty může být kvantitativně úplně odlišná. Změna teploty má za následek porušení dynamické rovnováhy procesu a může vést k úplné havárii procesu. V případě dlouhodobé změny teploty dochází ke změně zastoupení jednotlivých druhů mikroorganizmů. Pro udržení sterility je nutno zabezpečit konstantní teplotu. V posledních třech letech vznikají jednostupňové systémy anaerobní digesce bioodpadů úpravou systému Anocom. Upravené domovní bioodpady jsou dávkovány plnícím lisem a trubkou zajišťující jejich ohřev do horní části fermentoru a z dolní části fermentoru jsou po 20 dnech zdržení vynášeny šnekem, který zajišťuje zároveň jejich odvodňování. Získanou procesní tekutinou je kontinuálně skrápěn substrát v horní části fermentoru. Tento systém bývá ještě více zjednodušen v diskontinuální podobě, že bioodpady se jednorázově navezou do vyhřívaného garážového fermentoru vzduchotěsnými vstupy a v průběhu fermentace je substrát zkrápěn připravenou procesní tekutinou z odvodnění předešlé partie. Úspěšné řešení zpracování domovních bioodpadů umožňuje systém Dranco. Jde o stojatý válcový fermentor plněný pístním lisem při zabezpečení ohřevu (jako systém Anacom). Neprovádí se však recykl procesní tekutiny, ale recykl zčásti zfermentovanýách domovních bioodpadů, které jsou v anaerobních podmínkách promíchávány s čerstvými bioodpady při současném ohřevu teplem z kogenerační jednotky. V průběhu cca 40 denní fermentace prochází touto recirkulací substrát asi 3krát, což zabezpečuje promíchávání obsahu biofermentoru. Zařízení je instalováno např. u Salzburgu v Rakousku. Vícestupňová technologie anaerobní fermentace vyžaduje vyšší investiční náklady a je náročnější na regulaci (Nordberg et al., 1996), ale zabezpečuje mnohem stabilnější proces. Na přetížení zařízení je možno reagovat již v acidogenní fázi, takže nemusí dojít k poklesu produkce bioplynu. Navíc jsou toxické produkty z acidogenní fáze kontinuálně odváděny, což zamezuje jejich akumulaci (Chynoweth et al., 1985). Specifická produkce bioplynu na 1 kg rozložené látky je nejvyšší u tuků 1,12 - 1,51 m3 (s obsahem metanu 62 - 67%). Z 1 kg rozložených sacharidů vzniká 0,79 - 0,88 m3 bioplynu s podílem 50% metanu. Rozkladem 1 kg bílkovin vzniká 0,56 - 0,75 m3 bioplynu s podílem 71 - 84% metanu. Bioplyn z dobře pracujících reaktorů se skládá ze 65 - 75% metanu, 25 - 35% oxidu uhličitého a menšího množství vodíku, dusíku, sirovodíku a amoniaku (Dohányos 2001, Dohányos, Zábranská, 1988). Obecné schéma anaerobní digesce domovních bioodpadů je podle obr. č. 2 (Wiemer, Kern, Mayer 1997). V následující tabulce jsou nejznámější realizace anaerobní digesce bioodpadů v Evropě. 105

Dodavatel

Stanoviště

AN

Gonderkesle (D)

BEG

Herten (D)

BRV

Bühler

kapacita t/rok Poznámka 6000 500

Hermen (D)

15000

Sagard (D-Rügen)

48000 kofermentace s kejdou (15% bioodpadu)

Baar (CH)

6000

Muhen (CH)

5000 komunální a zemědělský bioodpad

Vniteboluf (CH)

6000

Rümlong (CH)

3500

Bochenbülach

10000

Samstagern (CH)

10000

Burberg (CH)

10000

Otelfingen (CH)

10000

Basel (CH)

10000

Kelheim (D)

20000

Erding (D)

20000

Brauschweig (D)

20000

Deutsche

Bottrop (D)

Babcock

Kiel (D)

25000

Waasa (Fin)

15000

Dranco

6500

Graz (Ö)

2000

Bassum (CH)

13500

Aasberg (CH)

11000

Keiserlautner (D)

20000

Zobes (D)

20000

Grossen Mühlingen (D)

42000

D.U.T.

Singen (D)

25000

FAT

Täniken (CH)

2000

Haase

Bergedorf (D)

2000

Hollsteiner Gas

Gröden (D)

600

Italbre

Bellaria (I)

10000

Linde

Wels (A)

15000

Linde

Hilbron (D)

6100

MBT - BTA

Münlhen - Gorching (D)

6000

DSD-CTA

Helsingør (DK)

20000

Baden - Baden (D)

20000

Brunnthal (D)

20000 106

Dodavatel

ML

Stanoviště

kapacita t/rok Poznámka

Volkenschwond (D)

13000

Stadt-Karlsruhe (D)

8000

Sachsen-Anhalt (D)

10000

Flärsheim (D)

15000

Mögglingen (D)

2000

Berschenholk (NL)

5000

Noell

Braunschweig (D)

500

OPUR

Kefinkon (CH)

OWS

Brecht (B)

16000

Bergheim (A)

15000

Moerdijk (NL)

82000

Cardif (GB)

40000

Heilbron (D)

10000

Paques

Roediger

2500

Bolk (NL)

800

Breda (NL)

30000

Ochtendung (D)

25000

Kaufbeuzen (D)

3000

Münster (D)

22000

Schwarting - Uhde Finsterwolde (D)

90000 kofermentace s kejdou 30% bioodpad

Snapprogetti

Verone (I)

15000

Steffen

Delitzsch (D)

1000

T.B.W.

Bielefeld (D)

1500

Besenbad (D)

4600 kofermentace

Aschafferburg (D)

4600 kofermentace

Aholfing (D)

4500 kofermentace

Teugn (D)

13000

Thysseb

Waasa (Fin.)

15000

Valorge

Amiens (F)

15000

Tilburg (NL)

52000

V následující tabulce jsou vyjmenovány technologicko - technické evropské systémy anaerobní digesce domovních bioodpadů. SYSTÉM

VÝROBCE

mokré kontinuální systémy jednostupňové AFF

Haase Energietechnik GmbH, Neumünster (D)

BIOCOMP

T.B.W., Frankfurt am Main (D) 107

SYSTÉM

VÝROBCE

BIOLAYER

Paques Solid Waste Systems BV, Balk (NL)

BIOSTAB

Roediger Anlagenbau GmbH, Hanau (D)

BRV

BRV Technologie-Systeme AG/SA, Boie (CH)

BTA

MAT, Stuttgart (D)

DBA-WABIO

Deutsche Babcock Anlagen GmbH, Oberhausen (D)

FAL-ANAERGIE

Noell Abfall- und Energietechnik GmbH, Gosiar (D)

WASSA

Thyssen Still Otto Anlagentechnik, Bochum (D)

mokré kontinuální systémy dvou a vícestupňové s kompletním mícháním BIOTHANE-RIJKENS

AN-Maschinenbau, Bremen (D)

IMK

BEG BioEnergie GmbH, Herten (D)

BTA

MAT, Stuttgart (D)

FAL-ANAERGIE

Noell Abfall- und Energietechnik GmbH, Goslar (D)

D.U.T.

D.U.T. DYWIDAG Umwelttechnik GmbH, München (D)

HERHOF.MEHRKAMMER

HerHof-Umwelttechnik GmbH, Solms (D)

LINDE-KCA

Linde-KCA GmbH, Dresden (D)

METHACOMP

ML Entsorgungs- und Energieanlagen GmbH, Ratingen (D)

PLAUENER

DSD Gas- und Tnakanlagenbau, Berlin (D)

PRETHANE - BIOPAQ

Paques Solid Waste Systems BV, Balk (NL)

SCHWARTING-UHDE

Schwarting - Uhde, Flensburg (D)

mokré kontinuální dvoustupňové systémy, kde druhým stupněm je „anaerobní filtr“ BTA

MAT Stuttgart (D)

rom-OPUR

R.O.H. AG und CT Umwelttechnik Geneve (CH)

Suché systémy diskontinuální (Batch) ANM

AN-Moschinenbau Bremen, (D)

BIOCEL

Werttuigbouw B.V. Amsterodam (NL)

BEKON

Bekon Energy Technologies GmbH Landshut (D)

INRA

INRS Montpellier (F)

Suché systémy kontinuální jednostupňové míchané SNAMPROGETTI

Snamprogetti Milano (I)

BTA

MAT Stuttgart (D)

ATF

Haase Energietechnik GmbH, Neumünster (D)

HGG

HGG Holsteiner Gasgesellschaft, Hamburg (D)

BIMA

ENTEC, Fussach (Ö)

Suché systémy kontinuální jednostupňové plug - flow DRANCO

OWS Organic Waste Systems n.v., Gent (B)

KOMPOGAS

Bühler GmbH, Braunschweig (D) 108

SYSTÉM

VÝROBCE

VALORGA

Valorga Process, Worblingen (D)

3A

Steffen, Dr.Ing., Ingeneieurgesellschaft GmbH, Essen (D)

ANACOM

OWS Gent (B)

Suché kontinuální systémy ostatní GÄRKANAL

FAT TÄNIKON, (CH)

C.F.A.

C.F.A. department environment Conseils (F)

➢ Technologické možnosti zpracování domovních bioodpadů na bioetanol Výroba bioetanolu z domovních bioodpadů je možná jen při dokonalém vytřídění složek vhodných pro výrobu. Přímo zkvasitelné jsou cukry, přítomné např. ve zbytcích ovoce. Látky škrobové (např. pečivo, brambory) jsou zdrojem zkvasitelných cukrů po např. enzymatické hydrolýze. Látky lignocelulózní (dřevo, sláma, papír) jsou zdrojem zkvasitelných cukrů po tepelně tlakové hydrolýze. Tuky a živočišné tkáně by se neměly ve zkvasitelném substrátu vyskytovat. ✗ Popis technologie zpracování domovních bioodpadů na bioetanol

Pokusná výroba bioetanolu z odpadních hmot je zaměřena na zemědělský odpad (sláma, kukuřičné oklásky), nebo na odpad dřeva (zejména piliny), případně odpad papíru po separovaném sběru. v případě, že se podařilo zajistit u těchto bioodpadů stabilní složení, byla pokusná výroba bioetanolu z těchto hmot ekonomicky efektivní. Poloprovozní experimenty s těmito bioodpady byly prováděny technologií kyselé tepelně tlakové hydrolýzy a značné úspěchy byly dosaženy i v České republice. Na instalovaném hydrolýzním poloprovozním zařízení s hodinovým výkonem 30 kg bylo z cca 1.000 kg slámy vyrobeno 330 l bezvodého bioetanolu, z 1.000 kg smrkových pilin bylo vyrobeno cca 300 l bezvodého alkoholu a z 1000 kg starého papíru bylo vyrobeno 280 l bezvodého alkoholu. Pro zpracování domovních bioodpadů na bioetanol se v současné době využívají biotechnologie s termofilními bakteriemi (zejména Clospidium), které jsou schopny zpracovat na bioetanol směs cukrů, polysacharidů a lignocelulóz při minimálním rušivém vlivu ostatních příměsí. Z 1.000 kg domovního bioodpadu se podařilo získat 128 l bezvodého bioetanolu. ➢ Aerobní kompostování spojené s biologickým sušením Biologické sušení domovních bioodpadů za účelem výroby biopaliv se provádí nejen v zahraničí, ale též v České republice. V zahraničí je toto biologické sušení a následná úprava paliva součástí mechanicko - biologické úpravy odpadů. V České republice se k tomuto účelu doporučuje využívat technologie Ekobioprogres, přičemž dodávka technologického zařízení a jeho uvedení do provozu zajišťuje Biorecycling Brno, s.r.o. a uvedená technologie a zařízení jsou chráněny českým patentem (PV 3074-98). ✗ Popis technologie

Základní princip výroby biopaliv z bioodpadů technologií Ekobioprogres je stejný jako při výrobě organominerálních hnojiv. Spočívá ve vytvoření optimálních podmínek pro aerobní fermentaci směsi tekutých bioodpadů a tuhých bioodpadů většinou rostlinného původu. Možným materiálem pro tekuté bioodpady může být dle firemních materiálů i separovaný komunální odpad. Fermentace této směsi je provázena zvýšeným odparem vody, ale též dezodorizací, takže fermentovaná směs může být dosušena v různých typech sušáren bez úniku zápašných látek.

109

Tuhé bioodpady jsou řezány a drceny na jednotnou velikost a pak jsou směšovány na kontinuální šnekové míchačce s tekutými bioodpady. Těmito tekutými bioodpady mohou být zvířecí fekálie, ale též odvodněné čistírenské kaly. Získaná směs o vhodné vlhkosti a vhodném poměru C:N je naskladňována do fermentačního žlabu o rozměrech 4 m x 15-20 m x 2 m. Po naskladnění fermentačního žlabu dochází k postupnému samovolnému zvyšování teploty fermentované směsi. Materiál je denně překopáván pomocí spodní vybírací frézy, která je umístěna u dna fermentačního žlabu a jejíž posuv je ovládán pomocí elektronických čidel. Při výrobě biopaliv je fermentace krátkodobá 2 - 3 dny. Fermentovaná směs je dosoušena v navazujících větrných tunelech při současném využití biologického tepla na sušinu 70% vhodnou při použití jako sypké biopalivo nebo na sušinu 80 - 85% pro přípravu granulí (pelet) o průměru 20 mm. Při zpracování bioodpadů tímto způsobem nevznikají dle firemních materiálů žádné průsakové vody, žádný zápach a dochází ke snížení infekčních mikroorganismů pod detekovatelnou hranici (Hlavinková, Ševčík 2002). ✗ Příklady aplikace technologie biologického sušení

V zahraničí, zejména ve SRN, je technologie biologického sušení součástí některých zařízení pro mechanicko - biologickou úpravu odpadu dodávaných firmou Hershof (SRN). Bioodpad se podrobí termofilní aerační fermentaci s cílem rychlého poklesu vlhkosti a suchý produkt je tříděn a mechanicky upravován na suchý stabilizát, který je následně peletizován pro spoluspalování v uhelných elektrárnách a teplárnách (Váňa 2003). Efekt této technologie je při zpracování biooodpadu kontaminovaného nebo při zpracování zbytkového odpadu. Českou obdobu německé technologie biologického sušení je technologie Ekobioprogres. Tato technologie je provozována ve dvou alternativách (Hlavinková 2003). Při první alternativě jsou míseny tekuté bioodpady s mechanicky upravenými tuhými bioodpady většinou zemědělského původu, ale autoři technologie připouštějí též možnost zpracování separovaného domovního bioodpadu. Zásada je, aby zpracovávané odpady nebyly nadlimitně kontaminovány cizorodými látkami. Výsledkem je aerobně stabilizované organické hnojivo Organoferm nebo při dalším dosoušení granulované organominerální hnojivo. V této alternativě pracuje zařízení instalované ve Sloupu (okr. Blansko). U zařízení instalovaném na sev. Moravě (Albrechtice) je zároveň využívána další alternativa zpracování kontaminovaných bioodpadů, zejména čistírenských kalů, které není možno aplikovat do zemědělské půdy. I u této alternativy je možno (do 50% hmotnosti) přidávat separovaný bioodpad. Produktem je buď sypké nebo granulované (peletizované) biopalivo, zatím odzkoušené při spoluspalování (cementárny, teplárny). ✗ Požadavky na vstupy do technologie biologického sušení

Separovaný bioodpad by neměl obsahovat kovové příměsi, sklo a inertní hmoty. S ohledem na způsob využití produktu mírná kontaminace cizorodými látkami a hmotami není závadou. Rovněž nevadí zvýšený podíl lignocelulózových odpadů, zejména dřevo je žádoucí. Dalším vstupem do technologie je tekutý nebo kašovitý bioodpad. Z důvodů ekonomických je používán čistírenský kal, který není možno z důvodů kontaminace cizorodými látkami nebo z důvodu nebezpečných vlastností aplikovat do zemědělské půdy. Hmotnostní poměr těchto odpadů musí zabezpečit optimální vlhkost a optimální poměr C:N. ✗ Charakteristika z výstupů technologie biologického sušení

Výstupem je sypké biopalivo o 70% sušiny, případně granulované (peletizované) biopalivo o 85% sušiny. Z jednoho instalovaného zařízení Ekobioprogres může být při 110 výrobních cyklech roční produkce 4642 t sypkého biopaliva nebo 3828 t granulovaného biopaliva. Při jednom výrobním cyklu s produkcí buď 42,2 t sypkého biopaliva nebo 34,8 t granulovaného biopaliva je zapotřebí 68 t odvodněných kalů (25% suš.) a 28 t bioodpadu, čímž vznikne 96 t surové směsi.

110

✗ Uplatnění produkce z technologie biologického sušení

V současné době jde o alternativní palivo pro spoluspalování. Přídavek bioodpadu do směsi umožňuje spalování čistírenských kalů v cementárnách bez úhrady nákladů na zneškodnění. Domovní bioodpad zvyšuje výhřevnost čistírenských kalů a snižuje obsah popele spalované směsi. Ekonomický efekt technologie spočívá v odstranění čistírenských kalů, které nemohou být využity na zemědělské půdě. Cena této služby závisí na místních podmínkách a mohla by být na úrovni ceny úpravny kalů pro uložení na skládce, ceny za dopravu na skládku a za skládkování upravených kalů. Cena služby za využití odpadů je obchodním tajemstvím firmy. "Ekopalivo" se zřejmě dodává ke spoluspalování zdarma. Bylo by účelné vytvořit pomocí technologie Ekobioprogres alternativní palivo, které by odpovídalo normám na biopaliva a které by bylo možno šířit do oběhu prodejem a jehož využití k výrobě elektrické energie by bylo předmětem státní podpory. ✗ Investiční náklady zařízení biologického sušení

Na celkové roční vstupy 10 500 t odpadů připadá 43 mil Kč veškerých investic zařízení Ekobioprogres. Na 1 t roční kapacity je investiční náklad 4 072 Kč. ✗ Provozní náklady na zařízení biologického sušení

Tyto náklady jsou expertně odhadovány. Ze zdrojů od provozovatelů je známa energetická náročnosti při výrobě obou druhů paliv. Při výrobě sypkého biopaliva je spotřeba elektrické energie 50 kWh/t a spotřeba tepla 1 600 MJ/t. Při výrobě granulovaného biopaliva je zapotřebí 80 kWh/t elektřiny a 2 300 MJ/t tepla. Na zpracování 1 t vstupů na sypké biopalivo je tedy zapotřebí 22 kWh elektřiny a 705 MJ tepla v ceně 159,90 Kč a na granulované biopalivo je zapotřebí na 1 t vstupů 29 kWh elektřiny a 833 MJ tepla v hodnotě 193,50 Kč. Celé zařízení by bylo účelné zdokonalit, aby si veškeré energie mohlo vyrábět ze svých biopaliv. Expertní odhad specifických přímých nákladů u sypkého granulovaného paliva jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka: Roční a jednotkové provozní náklady (na 1 t vstupů) na zařízení Ekobioprogres (expertní odhad) Položka

výpočet

sypké palivo Kč

granulované palivo

Kč/t

Kč

Kč/t

osobní náklady

mzda 3 prac. x 1,37

801450

75,89

801450

75,89

opravy a údržba

7% odpisů

120490

11,41

145989

13,82

1721280

-163

2085560

197,5

2020000

191,28

2120000

200,76

240980

22,82

291978

27,64

4904200

464,41

5444977

515,62

ostatní přímé náklady odpisy

5% tech., 2% staveb. a PD

režie správní a výrobní 14% odpisů Celkem

Specifická potřeba pracovních sil na 1000 t vstupů je 0,3 pracovníků. Ekonomickou efektivnost je možné jen zhruba odhadnout, neboť nejsou známy příjmy z technologie. Za předpokladu, že separovaný bioodpad bude zpracován za 450 Kč/t, odvodněný čistírenský kal o vlhkosti 25% za 800 Kč/t a příjem z prodeje sypkého biopaliva bude 450 Kč/t a granulovaného paliva 700 Kč/t bude v případě výroby sypkého biopaliva vytvořen hrubý roční zisk 3 882 tis. Kč a při výrobě granulovaného biopaliva 3 930 tis. Kč. Návratnost investice z hrubého zisku v prvním případě bude 11,84 let a v druhém 11,77 let, což je v obou případech těsně pod hranicí rentability. Ve skutečnosti může být návratnost investice mnohem kratší, neboť na část výstavby zařízení byla poskytnuta nevratná investiční dotace. 111

➢ Vyhodnocení zkušeností s vybranými technologiemi v ČR a v zahraničí Vyhodnocení posuzovaných technik zpracování domovních bioodpadů bylo provedeno na základě kriterií stanovených v zadání. Pořadí výhodnosti hodnocených technik je v následující tabulce. Vyhodnocení posuzovaných technik zpracování bioodpadů Kriterium

anaerobní digesce

biologické sušení

zpracování na bioetanol

systém Bricolare

úroveň technologie

1

2

4

3

požadavky na úpravu vstupů

3

1

4

2

využitelnost výstupů

1

3

2

4

cenová dostupnost investice

3

1

4

2

provozní náklady

1

3

4

2

náročnost na pracovní síly

1

3

4

2

součet

10

13

22

15

pořadí

1

2

4

3

16.Dovoz a vývoz ➢ Dovoz V posledních letech dochází ke zvýšeným dovozům dřevního odpadu většinou nadlimitně kontaminovaného cizorodými látkami, ale deklarovaného jako výrobek – biopalivo. Absence českých norem na biopaliva znemožňuje tuto situaci řešit a chránit životní prostředí ČR. ➢ Vývoz V ČR jsou nedostatečně využívány kapacity pro využívání dřevního odpadu, kterého je nedostatek jak na kompostárnách, tak i na výrobnách biopaliv. Vývoz dřevního odpadu do zahraničí představuje většinou celní a daňově výhodný vývoz biopaliv a z výše uvedených důvodů by měl být omezován.

17.Návrhy na úpravy právních předpisů vedoucí k podpoře stanovených cílů •

Pro uvádění kompostů z bioodpadu do oběhu jsou v ČR nevhodné normy, které by bylo zapotřebí přizpůsobit požadavkům EU (návrhu směrnice o biologicky rozložitelných odpadech).

•

Je potřebné novelizovat ČSN 465735 Průmyslové komposty. To je nutné nejen vzhledem k požadavkům evropské legislativy, ale i ke změně dalších čs. předpisů. Především je třeba z této normy odstranit možnost ředění odpadů nadlimitně kontaminovaných cizorodými látkami odpady, které tyto látky neobsahují. Do této normy je nutno začlenit i vyšší požadavky na stabilitu (vyzrálost) kompostu. Pro případ kompostování odpadů typu kalů z ČOV doplnit limity pro PAU, AOX a PCB v kompostu.

•

Ve smyslu evropské legislativy je třeba upravit zákon o hnojivech, který omezuje výrobu a prodej kompostů a to nadmíru přísnými normativními požadavky na obsah těžkých kovů. Doporučuje se omezit kompetenci tohoto zákona pouze na hnojiva, která se uplatňují při potravinářské produkci.

•

Při nejbližší novelizaci vodního zákona je třeba uplatnit požadavek na výjimku z vodohospodářského zabezpečení kompostáren, odpadů ze zeleně včetně hřbitovů s kapacitou do 1000 t/rok. Až do této novelizace je třeba výjimku řešit vydáním metodického pokynu MZe.

•

Upravit legislativu odpadů tak, aby se živnostenské BRKO nestávaly složkou směsného nebo 112

reziduálního komunálního odpadu a byly využívány na kompostárnách nebo na bioplynových stanicích. •

Je třeba urychleně řešit vydání norem na biopaliva ze zbytkové biomasy a odpadů, které by zabránily nežádoucím dovozům kontaminovaného dřevního odpadu do ČR.

18.Návrhy na další formy podpory ➢ Finanční podpora •

Poskytnout finanční pobídky pro kompostování

•

Poskytnout finanční podporu ze SFŽP na výstavbu zařízení pro kompostování odpadů

•

V rámci podpory environmentálních funkcí zemědělství by bylo vhodné obnovit dotaci na podporu zemědělského využití kompostu. Tuto dotaci poskytnout zemědělcům hospodařícím na půdě a využívajícím registrovaný kompost, který nebude obsahovat rašelinu nebo statková hnojiva (dotaci by bylo možné též snížit o hmotnostní podíl rašeliny nebo statkových hnojiv v surovinové skladbě kompostu). Dotaci by bylo účelné poskytovat na třetinu plochy orné půdy a do dávky 40t kompostu /ha. Pobídka by byla účinná ve výši 50 Kč/t kompostu a vyšší.

•

Velmi účinná by mohla být rovněž nová forma podpory pro zemědělce uvádějící půdu do klidu trvalým zatravněním nebo zalesněním se současnou sekvestrací uhlíku aplikací 100 – 200 t stabilizovaného kompostu na hektar. Kompost musí splňovat požadavky stabilizace uvedené ve Směrnici EU o bioodpadech. Podpora je navrhována 50 Kč/t kompostu. Tato dotace by byla finančně kryta z obchodování s certifikáty na úsporu skleníkových plynů.

•

Je nutno zachovat stávající podporu ceny elektrického proudu vyrobeného z bioplynu a povinnost výkupu tohoto elektrického proudu. Je však nezbytné, aby tyto výkupní cena byla garantována na deset let dopředu, což dá investorům jistotu návratnosti investic do stavby bioplynových stanic.

•

Bylo by vhodné nevratnou investiční dotaci pro výstavbu kompostáren a bioplynových stanic ve výši 40% investičních nákladů rozšířit i pro podnikatelské subjekty, které se zaváží po dobu 10 let provozovat kompostování nebo anaerobní digesci BRO. Praxi udělování této dotace ze SFŽP rozšířit i na investice pro mechanizaci kompostáren a na nákup zařízení pro separovaný sběr bioodpadu. ➢ Systémová podpora

•

Je třeba navrhnout vhodná opatření pro využívání kompostů a to zejména ve státních organizacích a v akcích podporovaných ze státního rozpočtu.

•

Množství zemědělských odpadů je možné významně snížit vydáním metodických pokynů, které by zamezily nadměrnému vykazování vedlejších produktů ze zemědělství coby odpadů dle katalogu odpadů

•

Zavést výjimky pro kompostárny a zpracovny BRO, které zpracovávají méně než 500 t (1000 t) BRO rostlinného původu za rok. Důvodem je, aby se materiály rostlinného původu zpracovávaly co nejblíže místa vzniku a tak se minimalizovala doprava. V ČR toto není možné kvůli vodohospodářským předpisům (v současnosti jde zejména o Vodní zákon), kde je stanoveno, že každá kompostárna musí být vodohospodářsky zabezpečena a není dáno od jaké velikosti. Zatím u nás pravděpodobně není implementována směrnice EU o zpracování živočišných tkání.

•

Zavést systém kontroly kvality kompostovaných materiálů.

•

Definovat metodu pro zjišťování respirační aktivity (fermentability) zbytkového odpadu před jeho uložením na skládku a stanovit limit do kterého je odpad považován za biologicky nerozložitelný.

•

Bylo by velmi vhodné vytvořit jednotný a průběžně aktualizovaný registr zařízení pro nakládání a 113

využívání biologicky rozložitelných odpadů a zbytkové biomasy. •

Jako nezbytné se jeví zavedení systému ekologické výchovy vysvětlující uvedené cíle a to nejen na školách, ale i pro obyvatelstvo (veřejné sdělovací prostředky).

•

Pro zvýšení úrovně projektování zařízení v oblasti nakládání s BRO je nutné vydání nových technicko – ekonomických směrnic pro budování kompostáren, bioplynových stanic a zařízení pro MBÚ

19.Návrhy pilotních projektů ➢ Jihočeský kraj Oddělený sběr BRKO ze sídliště v Jindřichově Hradci. (VaV / 720 / 1 / 03, nositel projektu: Dekont Solid, spol. s r. o.) ➢ Královéhradecký kraj Průmyslová kompostárna - zpracování kalů ČOV a dalších BRO na tržně uplatnitelný kompost a rekultivační materiály, předkladatel AGRO CS a.s., Česká Skalice, Říkov 265, 552 03 Česká Skalice, kontaktní osoba Ing. J. Harant. Uvažované náklady 54 mil. Kč, lokalizace Jaroměř bioplynová stanice - anaerobní zpracování kejdy a dalších odpadů za vzniku bioplynu a jeho využití v kogenerační jednotce, předkladatel BOCUS a.s. Letohrad, Orlice 282, 561 51 Letohrad, kontaktní osoba Ing. F. Stejskal. Uvažované náklady 7,1 mil Kč, lokalizace Letohrad ➢ Moravskoslezský kraj Rekonstukce a znovuzprovoznění zařízení pro mechanicko biologickou úpravu. Zařízení provozuje OZO Ostrava, s.r.o.. ➢ Plzeňský kraj V rámci přípravy POH Plzeňského kraje se uvažuje o dobudování některých kompostovacích zařízení v rámci dotřiďovacích linek u provozovatelů řízených skládek (není určeno konkrétně). V rámci zásobníku projektů pro twinningové projekty v rámci Plzeňského kraje uvažuje společnost LIDRONE s.r.o. o vybudování zařízení ke zpracování odpadů z kuchyní a stravoven v PlzniKřimicích (biodigesce). Tento záměr lze považovat za pilotní. ➢ Praha Zavedení odděleného sběru zahradních odpadů v několika obvodech. ➢ Ústecký kraj Oddělený sběr BRKO v Bílině. Sběr a svoz zabezpečují TS Bílina, zpracování materiálu probíhá na kompostárně Ekodendra. Pokus by měl probíhat jednu sezónu a náklady uhradí Krajský úřad. ➢ Zlínský kraj Kompostárna OTR s.r.o. Buchlovice, sloužící pro výrobu kompostů využitelných v zemědělství a k dalším účelům.

20.Náklady na realizaci opatření Pro stanovení investičních nákladů na výstavbu jedné kompostárny (zařízení na aerobní nebo anaerobní zpracování BRO) o kapacitě 20 tis. tun ročně nejsou k dispozici aktualizované údaje, předpokládané náklady jsou odhadovány na 15 mil. Kč. Provozní náklady lze velmi orientačně 114

odhadovat na základě empirického poznatku, že výroba kompostu je stejně nákladná jako ukládání odpadů na skládku. Náklady menších zařízení pro kompostování odpadů lze řádově odhadovat podobně. Lze předpokládat velkou různorodost technických řešení těchto zařízení, od levné adaptace vodohospodářsky zajištěných ploch až po výstavbu investičně vysoce náročných anaerobních fermentorů. Kompostování bude také prováděno v malém s využitím zahradních kompostérů. Při zavádění systémů pro využívání BRKO je třeba maximalizovat úsporná opatření: •

Snížení celkové produkce odpadů jako důsledek politiky minimalizace odpadu.

•

Snížení množství především průmyslových odpadů, které se dostává do systému komunálních odpadů díky nahrazení velkoobjemových nádob nádobami a pytli s malým objemem.

•

Pozitivní efekt programů propagace domácího kompostování ke snižování celkového množství odpadů.

•

Snížení frekvence svozu zbytkového odpadu následkem zavedení intenzivního odděleného sběru kuchyňských odpadů.

•

Snížení provozních a investičních nákladů na sběrná vozidla při oddělení sběru kuchyňského a zahradního odpadu.

•

Snížení nákladů na omývání sběrných nádob díky sběru kuchyňského odpadu prostřednictvím malých kbelíků.

IV.Závěr V.Zdroje informací 21.Použitá literatura Adani F., Lozzi P., Genevini P.,: Determination of Biological Stability by Oxygen Uptake on Municipal Solid Waste and Derived products; Compost - science and utilization Vol. 9, No. 2, 2001 Baere, L.A. - De Verdonck, O - Verstraete, W.: High rate dry anaerobic composting process for the organic fraction of solid wastes. In: Biotechnology and Bioengeering Symp. No. 15. Wiley and Sons, s. 321 - 330, 1986. Barth, J.: European Compost Production - Sources, Quantities, Qualities and Use in Selected Countries, Proc. Conference on Composting at SEP-Pollution, Padua April 2000 Barth, J.: in Proc. of the Conference "Compost 2000 Down Under", Melbourne, Nov. 2000 Bartušek, P. (Inotex, s.r.o.): komunikace prostřednictvím e-mailu, listopad, 2003. Baserga, U. - Egger, K.: Entwicklung der Gärkanalpilotanlage zum Vegären von strohhaltigem Mist.Bundesamt für Energiewirtschat, Forschungsprogramm Biomasse, 30 s., 1995. BioCycle, 44, 2003, č. 9, s. 18. Blackburn, W.J. - Teague, J.M. - Finkelstein, M.: Coordinating California´s efforts to promote waste to alcohol production. In: Biotechnology 70-72, s. 821-841, 1998 Classen, P. - Budde, M. - Lopez, A.: Acetone, butanol and ethanol production from domestic organic waste by solventogenic clostridia. In: Biotechnology 2, s. 39-44, 2000 Český ekologický ústav: Návrh programu podpory výroby a využití bioplynu a výstavby bioplynových stanic do roku 2010, včetně návrhu legislativní a finanční podpory, 15 s., 2001. Český statistický úřad, Čtvrtletní národní účty České republiky za rok 2001, http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/publ/5001-01-za_rok_2001 115

Český statistický úřad, Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin za rok 2002, 2003, http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/2102-03 Český statistický úřad, Sčítání lidí, domů a bytů, 2001, http://www.czso.cz/cz/sldb/ Český statistický úřad, Soupis hospodářských zvířat k 1. 4. 2003, http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/2103-03 Dalemo, M. - Edström, M. - Thyselius. L. - Brolin, L.: Biogas ur vallgrödor (Biogas from ley crops). Report 162, Swedish Institute of Agricultural Engineering, Uppsala, 1993. Dohányos, M. - Zábranská J.: Bioplyn - Teorie, Výroba, Využití. In. Možnosti Výroby A Využití Bioplynu V České Republice (Sborník Referátů Z Konference) S. 15-23, 2002 Dohányos, M.: Principy anaerobního rozkladu biomasy ve vztahu k možným kolapsům technologie. In: Použití bioplynu v podmínkách ČR (sborník přednášek) s. 1-9, 2003 Durdil, J.: Zpracování návrhu osnovy a struktury sektorových plánů pro nakládání s vybranými komoditami odpadů. Praha, 42 s., prosinec 2002. Edelmann, W. - Engeli, H.:Biogas aus festen Abfällen und Industrieabwässem, Eckdaten für PlanerInnen, Bundensamt für Konjunkturfragen, PACER, 147 s. 1996. European Commision, Directorate for the Environment: Success stories on composting and separate collection. Luxembourg, 2000, http://europa.eu.int/comm/environment/waste/compost/index.htm European Commission: Towards a Thematic Strategy for Soil Protection, Brussels, 16.4.2002, COM (2002) 179 final, http://europa.eu.int/comm/environment/soil/index.htm#1 European Commission: Working Document on Biodegradable Waste Management, second draft. Directorate-general environment, Directorate A - Sustainable Development and Policy Support. 22 p., February 2002. Fannin K.F. - Biljetina, R.: Reactor designs. In: Chynoweth, D.P. and Isaacson, R. (eds.) Anaerobic digestion of biomass. London and New York, Elsevir Applied Science, s. 141 - 169, 1987. Favoino, E.: Oddělený sběr kompostovatelných odpadů, kompostování a biologická úprava zbytkového odpadu zkušenosti a současné trendy v Evropě. Kongres Odpady - Luhačovice, 2003 Gallert, C. - Winter, J.: Mesophilic and thermophilic anaerobic degistion of source- sorted organic wastes: effect of ammonia on glucose degradation and methane production. Appl. Microbiol. Biotechnol., 48, s. 405-410, 1997. Gosh, S. - Klass, D.L.: Two pahse anaerobic digestion. Proc. Biochem. 15 s. 1978. Gujer, W. - Zehnder, A.J.B.: Conversion process in anaerobic digestion. Water Sci. Technol. 15, s. 127 - 167. 1983 Hlavinková, P., Ševčík, V.: Ekologické zpracování bioodpadů na minerální hnojivo a biopalivo technologií EKOBIOPROGRES?. Biom.cz, 19.11.2002, http://biom.cz/index.shtml?x=109982 Hlavinková, P.: Zpracování bioodpadů technologií EKOBIOPROGRES. In: Odpady 21 (sborník referátů), str. 91-93, 2003 Hogg, D., Favoino, E., Nielsen, N., Thompson, J., Wood, K., Penschke, A., Economides, D., Papageorgiou, S.: Economic analysis of options for managing biodegradable municipal waste. Final report to the European Commission. Eunomia Research & Consulting, Bristol, United Kingdom, 200 s., 2002, http://europa.eu.int/comm/environment/waste/studies/index.htm Chynoweth, D.P., Jerger, D.E. A Srivastava, V.J. Biological gasification of woody biomass. IN: Proceedings of the 20th Intersociety Energy Conversion Engineering Conference, Vol. 1, s. 573-579, Society of Automotive Engineers, Inc., Warrendale, PA, USA, 1985.

116

Iza, J. - Colleran E. - Paris, J.M. - Wu, W.M.: International workshop on anaerobic treatment technology for municipal and industrial wastewaters, summary paper. Water Sci. Technol., 24, s. 1 16, 1991. Jewell, W.J. - Dellorto, S. - Fanfoni, K.J. - Jackson, D. - Kabrick, R.M.: Dry anaerobic methane fermentation. Biogas alcohol fuels prod. Vol. II, 2, 159 - 178, 1981. Kajan M.: Výroba a využití bioplynu v zemědělství. Biom.cz, 26.11.2002, http://biom.cz/index.shtml?x=110712 Klánová, K.: Mikrobiologické metody vyšetření půdy. AHEM 15/90, listopad 1990, http://www.szu.cz/svi/ahem_prilohy.html#1990 Kotoulová, Z. - Váňa, J.: Příručka pro nakládání s komunálním bioodpadem. Vydalo MŽP, ČEÚ, 2001 Kotoulová, Z., Váňa, J.: Příručka pro nakládání s komunálním bioodpadem. Edice "Na pomoc praxi v odpadovém biohospodářství" Svazek I. MŽP, ČEU, Praha, listopad 2001, 70 s., http://www.biom.cz/soubory.shtml Kotoulová, Z.: Metodika výpočtu postupného snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) ukládaných na skládky. SLEEKO, Praha, 7 s., 2003. Kotoulová, Z.: Situační zpráva o biologicky rozložitelných odpadech v ČR, Praha, SLEEKO 2000. Kratochvíl, P.: komunikace prostřednictvím e-mailu, leden, 2004. Lettinga, G. - Van Velsen, A.F.M. - Hobma, S.W. - De Zeeuw, W. - Klapwijk, A.: Use of the upflow sludge blanket (USB) reactor concept for biological wastewater treatment, expecially for anaerobic tratment. Biotechnol. Bioeng. 22, s. 699 - 734, 1980. Liu, K. - Sun, G. - Wu, X. - Wu, J.: Research and application of technology for dry-wet biogas fermentation. Biol. Wastes, 20, s. 303 - 308, 1987. Ludvík, J. (Toma, a.s.): komunikace prostřednictvím e-mailu, listopad, 2003. Mackie, R.I. - Bryant, M.P.: Metabolic activity of fatty acid-oxidizing bacteria and the contribution of acetate, propionate, butyrate and CO2 to mehtanogenesis in cattle waste at 40° and 60°C. Applied and Environmental Microbiology, 41, č. 6, s. 1363 -1373, 1981. Membrez, Y. - Glauser, M. - Strehler, C.: Digestion en discontinu d´herbes énérgetiques. Rapport final (OFEN), 15 str., 1996. Mikolaj, D., Horbaj, P.: Zjednodušený výpočet množstva bioplynu vznikajúceho z exkrementov v poľnohospodárstve, grafické určenie návratnosti investície a vhodného typu kogeneračnej jednotky. Biom.cz, 12.5.2003, http://biom.cz/index.shtml?x=133627 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Metodické a systémové zásady zpracování sektorových operačních programů. Edice Strukturální fondy - svazek 8/2000, Praha, 119 s., únor 2000. Ministerstvo životního prostředí, CZ Biom: Smlouva o dílo: Zpracování Plánu České republiky pro biologicky rozložitelné odpady. Praha, duben 2003. Moňok, B.: Príručka pre obce. SPZ, 2001, http://www.changenet.sk/spz/kompostovanie/00.htm Mužík, O.: Produkce vybraných druhů odpadů v roce 2001 dle ISOH a ČSÚ, nepublikováno, listopad, 2003. Nordberg, A. - Jarvis, A. - Svensson, B.H. - Mathisen, B.: Enhanced degradation of grass - clover silage in a two-phase biogas process by initiating liquid recirculation. Repport 64, Swedish University of Agr. Sci., part IV. s. 3-25, 1996. Plotěný, K.: Důležitá fakta pro volbu a navrhování lapáků tuků v kanalizačních systémech, 2003, 117

http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=1546 Pražáková, A.: komunikace prostřednictvím e-mailu, říjen, 2003. Skrott, J., Vaverka, J.: Kotelny na biomasu (odpověď na dotaz ). i-EKIS, 2003, http://www.iekis.cz/?akce=archiv&idp=310 Skřivanová, V.: Zápis z jednání Vědeckého výboru pro výživu zvířat, 2003, http://www.vuzv.cz/ostatni.htm#vybor Slejška, A.: Zápis ze schůzky na MŽP konané dne 9.4.2003 Šunka, V.: příspěvek do elektronické konference pracovní skupiny RP BRO, listopad, 2003. Traverso, P et al.: Acidogenic fermentation of source separated mixtures of vegetables and fruits wasted from supermarkets. In: Biodegradation, roč. 11, č. 6, s. 407-414, 2000 Váňa, J. - Kratochvíl, Z.: Vývoj technologie výroby bioetanolu ze slámy v České republice úspěšně ukončen. In: Energetické a průmyslové rostliny VIII, str. 19-24, 2002 Váňa, J. - Slejška, A.: Bioplyn z rostlinné biomasy. Studijní informace ÚZPI, Rostlinná výroba č. 5, 1998 Váňa, J.: 0čekávané trendy ve využívání bioodpadů v ČR. In: Odpady 21 (sborník referátů z konference), str. 110 - 113, 2002 Váňa, J.: Ekologické aspekty energetického využití biomasy. Sborník "Biomasa pro energii v obcích a městech ČR s využitím zahraničních zkušeností". CZ-BIOM, s.30-33, 1998. Váňa, J.: Mechanicko - biologická úprava odpadů. In: Odpadové fórum č. 2, str. 11-12, 2003 Váňa, J.: Možnosti intenzifikace zrání kompostu. In: Bioodpad 2002 (sborník referátů). str. 9-13, 2002 Váňa, J.: Sdělení odboru odpadů MŽP ke specifikaci skupin kompostovatelných odpadů s výjimkou kompostovatelných odpadů v komunálním odpadu podle přílohy č. 8 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Sdělení 29, Věstník MŽP, 2003. Váňa, J.: Technologie výroby bioetanolu z lignocelulózové fytomasy. Závěrečná zpráva VÚRV, 2003 Váňa, J.: Zemědělské odpady. Biom.cz, 24.1.2002, http://biom.cz/index.shtml?x=62131 Váňa, J.: Zpracování biomasy travních a rákosovitých porostů na bioplyn a organické hnojivo. Výroční zpráva, VÚRV, 1997. Váňa, J.: Zpracování biomasy travních a rákosovitých porostů na bioplyn a organické hnojivo. Závěrečná zpráva VÚRV, 21 str. 2000 Váňa, J.: Zpracování odpadů na bioetanol s využitím tepelně tlakové hydrolýzy. In: Odpady 21 (sborník referátů z konference), str. 72-74, 2003 Wellinger, A. - Wyder, K. - Metzler, A.E.: Kompogas - a new system for the anaerobic treatment of source separated waste. In: Checchi, F. - Mata-Alvarez, J. - Pohland F.G. (eds) Anaerobic digestion of solid waste. Venice Stamperia di Venezia, s. 207 - 214, 1992. Wiemer, K. - Kern, M. - Mayer, M.: Leitfaden Bioabfallvergärung. Luft, Boden, Abfall 45, 1997. Wong-Chong, G.M.: Dry anaerobic digestion. In: Energy Agriculture and Waste Management (B. Jewell, ed.). Ann. Arbor Science, s. 361 - 371, 1975. Zauner, E.: Biogasgewinnung aus Pflanzenstoffen. Landbauforschung volkenrode, 35, Heft 2, s. 67 74, 1985.Digestion en discontinu d´herbes énérgetiques. Rapport final (OFEN), 15 str., 1996. Zbořil, J. (Svaz průmyslu a dopravy): komunikace prostřednictvím e-mailu, listopad, 2003 Zbořil, J.: Vývoj situace ve výskytu odpadů v papírenském průmyslu, analýza pro MPO, 2002 118

Zbořil, J.: Vývoj situace ve výskytu odpadů v papírenském průmyslu, analýza pro MPO, 2003

22.Klíčové dokumenty Plán odpadového hospodářství České republiky, http://www.env.cz/www/zamest.nsf/defc72941c223d62c12564b30064fdcc/2c7cb0f9ea5981ffc1256b 3c0048ada9?OpenDocument Krajské koncepce odpadového hospodářství, http://www.env.cz/www/zamest.nsf/defc72941c223d62c12564b30064fdcc/8360e980f3176886c1256 b3c004dbcba?OpenDocument Jihomoravský

http://enviweb.cz/koncepce

Vysočina

http://www.iqnet.cz/dekont/index.html

Královehradecký

http://www.ises.cz/nonie.php?menu=1&doc=plany2

Moravskoslezský

http://www.fite.cz/ekoinz/pohms.htm

Pardubický

http://www.pardubickykraj.cz/odbor/ozp/ooh.html

Středočeský

http://www.ises.cz/nonie.php?menu=1&doc=plany2

Ústecký

http://www.ecmost.cz/ver_cz/menu_cz.htm

Liberecký

http://www2.kraj-lbc.cz/?page=329

Plzeňský

http://www.bohemiaplan.cz/kkhopk/czech/kkhopk.html

Olomoucký http://www.krolomoucky.cz/dokumenty/dokumenty_telo.jsp?id_strom=244&id=8 Zlínský

http://www.iqnet.cz/dekont/index.html

Jihočeský

http://www.kraj-jihocesky.cz/krajsky_urad/zp/koncepce/kkoh.pdf

Karlovarský

http://www.odpadykarlovarska.cz/koncepce.php

23.Dotčená legislativa (http://www.mvcr.cz/sbirka/ a http://www.biom.cz/legislativa.shtml) Kjótský protokol o klimatické změně (zatím nevešel v platnost). http://www.unfccc.de/resource/conv/index.html Strategie ochrany půdy, (v přípravě). http://europa.eu.int/comm/environment/soil/ Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Zákon č. 521/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) Vyhláška č. 473/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 476/2000 Sb. Zákon č. 254/2002 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). (stanovuje např. 119

požadavky vodohospodářské ochrany při aplikaci hnojiv). Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší). Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění,o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Nařízení vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování, ve znění nařízení vlády č. 500/2001 Sb. Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva. Zákon č. 308/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 231/1999 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn). Council Directive 1999/31/EC of 26 April 1999 on the landfill of waste. Official Journal L 182, 16/07/1999, p. 1 – 19. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 275/1998 Sb., ve znění vyhlášky MZe č. 477/2000 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., ve znění vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 476/2000 Sb. o skladování a způsobu používání hnojiv. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 273/1998 Sb., ve znění vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 475/2000 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 271/1998 Sb. o stanovení požadavků na hnojiva Zákon o hnojivech č. 156/1998 Sb., pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška ministerstva životního prostředí č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona 98/1999 Sb., (úplné znění zákona č. 231/1999 Sb.) 120

Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve zněně pozdějších předpisů. Soudní rozhodnutí: Judgment of the Court (Fifth Chamber) of 13 February 2003., Commission of the European Communities v Grand Duchy of Luxemburg. Failure of a Member State to fulfil its obligations. Case C-458/00. European Court reports 2003 Page 00000, http://europa.eu.int/smartapi/cgi/sga_doc?smartapi!celexplus!prod!CELEXnumdoc&lg=en&numdoc =62000J0458

24.Normy ČSN 46 5735, Průmyslové komposty. Vydavatelství norem, Praha, 1991. ČSN EN 1825-2 Lapáky tuku

25.Zdroje dat Atlas zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie, http://calla.ecn.cz/atlas/ Informační systém odpadového hospodářství, http://www.vuv.cz/iso/ Registr hnojiv, http://database.zeus.cz/apvr/No_Auth/ Sčítání lidí, domů a bytů, http://www.czso.cz/cz/sldb/

VI.Přílohy 26.SWOT analýza Jednotlivé silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení byly navrženy členy pracovní skupiny Realizačního programu BRO. Navrženým bodům pak byla přiřazována váha od 0 do 10, kde 0 znamená že daný bod nemá žádný význam a 10 znamená bod s mimořádnou důležitostí. Z celkem osmnácti došlých hodnocení členů pracovní skupiny bylo vytvořeno pořadí jednotlivých bodů. Zároveň byla hodnocení podrobena jednoduché statistické analýze, která ukazuje, že u mnohých bodů byla velmi rozdílné hodnocení důležitosti mezi členy pracovní skupiny, což má za následek, že rozdíly mezi většinou hodnocení je možné považovat za statisticky nevýznamná. V jednotlivých tabulkách naleznete tyto sloupce: A,B,C,... Min Max Mód

Označení bodu Minimální hodnota Maximální hodnota Nejčastější hodnota

Poč SmOd Rozp Prům

Počet nejčastějších hodnot Směrodatná odchylka Rozptyl Průměr

V grafu je pak zobrazen interval spolehlivosti jednotlivých hodnocení na hladině významnosti 95%. ➢ Silné stránky Min Max Mód Poč SmOd Rozp

Prů Silná stránka m

C 3

10

9

8

1,89 3,58 8,2 BRO je vhodný pro využití (materiálové i energetické)

B 3

10 10

4

2,07 4,28 7,2 tradice a technologická vyspělost v recyklaci papíru

A 3

10

5

2,18 4,77 7,1 tradice kompostování v ČR

8

121

G 1

10

8

5

2,21 4,90 6,6 existence vysokých škol s vhodnou specializací

H 2

10 10

4

2,77 7,68 6,6 ochota občanů ČR chovat se ekologicky

E 3

9

8

4

1,83 3,33 6,0 adaptabilita podnikatelského prostředí

D 0

8

6

7

F 1

9

4

4

I 0

8

5

5

1,70 2,88 5,9 existence vědeckovýzkumné základny existence kapacity pro přímé energetické využití BRKO a 2,50 6,25 5,4 složek z MBÚ jež nelze materiálově využít a kompostovat členství ČR v CEPI (Svaz evropského papírenského 1,76 3,09 4,3 průmyslu), který uzavřel dohodu s Evropskou komisí o recyklaci papíru v roce 2005 na úrovni 56 %

➢ Slabé stránky Min Max Mód Poč SmOd Rozp Prům Slabá stránka

I

5

10

10

10 1,49 2,21

L 3

10

10

8

1,95 3,79

F 3

10

10

5

1,96 3,84

Q 4

10

10

7

2,26

V 2

10

8

5

2,40 5,78

5,11

neexistence surovinové koncepce státu v oblasti obnovitelných zdrojů 8,4 nedostatečné vymáhání existující legislativy 8,9

7,8 nedostatky v evidenci BRO neexistence finanční podpory ze strany státu (resortu 7,7 zemědělství) pro aplikaci kompostů do zemědělství nekoordinovaná a nepřehledná tvorba a schvalování 7,7 koncepčních, právních a technických norem a dokumentů

122

nedostatečné zapojení ČIŽP při kontrolní činnosti nezákonného nakládání (skládkování) s BRO 7,1 nedostatečné vzdělávání, výchova a osvěta veřejnosti

R 3

10

6

5

1,74 3,02

G 1

10

9

5

2,69 7,21

H 0

10

10

4

2,83

M 4

10

8

6

2,02 4,10

C 0

10

10

3

2,73 7,46

D 3

10

5

6

1,86 3,47

K 1

9

7

6

2,13 4,56

N 0

9

8

3

2,27

U 0

10

5

4

2,94 8,65

E 0

10

10

5

P 0

10

5

4

J

0

9

6

5

S 0

10

5

6

B 0

7

4

4

A 0

7

4

6

O 0

8

5

3

T 0

5

5

8

3,28 10,77 5,9 nejednotnost pojmů v oblasti BRKO nedostatečné kapacity pro materiálové využití výstupů z 2,47 6,10 5,1 MBT nedostatečné definice enviromentálních externalit a 2,56 6,57 4,9 internalit růst vývozu vlákniny a zvyšování dovozu papírenských 2,85 8,11 4,4 výrobků do ČR 1,80 3,22 4,3 nedostatek zkušeností s MBÚ deficit znalostí technologického vybavení pro anaerobní 1,75 3,06 4,2 zpracování nedostatečné kapacity pro přímé energetické využití lehké 2,58 6,65 3,9 frakce z MBÚ a BRKO, které nelze materiálově využít a kompostovat 1,80 3,25 3,6 technologické složení papírenského průmyslu

7,99

5,17

7,6

7,1 absence systému ekologických daní absence norem kompostů, které nejsou vedeny v režimu 7,1 hnojiv nedostatek výstupů pro porovnání jednotlivých metod z 6,6 hlediska enviromentálních vlivů 6,4 absence kompletního ekoauditu rozptýlená vědeckovýzkumná základna a neexistence její 6,3 koordinace a provázanosti s praxí neexistence oficiálně uznaných technologií na zpracování 6,2 odpadu jako druhotných surovin 6,1 neexistující kampaň na podporu domácích produktů

123

➢ Příležitosti Min Max Mód Poč SmOd Rozp Prům Slabá stránka

G 5

10 10

K 4

10 10

J

10 10

3

M 0

10

9

C 0

10 10

H 0

10 10

U 0

10 10

D 2

10

8

B 5

10

6

N 0

10 10

E 1

10

8

A 3

9

5

zapojení medií- veřejnoprávní TV (objektivní osvěta, dlouhodobá, cílená) 8 1,73 3,00 8,3 provázanost koncepčních dokumentů jednotlivých resortů 6 1,60 2,56 8,3

8 2,17 4,69 7,8 sjednocení výkonu státní správy finanční podpora celého systému nakládání s BRO 7 2,78 7,73 7,8 poskytovaná jednotlivými resorty zavést legislativní opatření pro upřednostňování používání 9 3,05 9,31 7,7 tuzemských kompostů u veřejných zakázek 7 2,69 7,22 7,7 zvýšit ceny skládkování zavést separovaný sběr BRKO s využitím řady různých 8 3,06 9,35 7,4 opatření nebo jejich kombinací zkvalitnění výuky oboru odpadového hospodářství na všech 5 2,08 4,31 7,3 stupních vzdělávacích zařízení přenos zkušeností o jednotlivých způsobech zpracování BRO 6 1,39 1,94 7,1 ze států EU 4 2,88 8,27 6,9 využívání programů SFŽP 4 2,43 5,91 6,4 zvýšení prestiže odpadového hospodářství možnost využití znalostí z anaerobního zpracování kalů z 5 1,79 3,21 6,1 ČOV 124

O 0

10

7

I

0

9

6

S 2

9

5

T 0

9

5

Q 0

10

5

F 2

9

6

P 0

10

8

R 0

9

5

L 0

8

1

V 0

7

0

4 2,69 7,21 6,1 omezení produkce BRO – např. materiálové náhrady papíru lépe používat náklady (tj. součet ceny, poplatků, rezervy a 5 2,21 4,88 5,9 nově navrhované jistiny) zavedení minimalizace a recyklace do programu na snižování emisí skleníkových plynů – využití tohoto zdroje pro 5 1,76 3,09 5,7 financování rozvoje tohoto odvětví – dle US EPA recyklací 1 tuny směsného odpadu dochází k redukci 0,8 MTCE – u papíru cca 0,6-0,7 MTCE nové technologie k výrobě alternativních paliv z BRO, 4 2,26 5,09 5,3 využívané ve skandinávských zemích prosazení recyklace BRKO v průmyslu (odpad podobný 5 3,10 9,61 5,1 TKO). Ozelenění státní správy 5 2,05 4,21 4,9 práce nevládních organizací využití direct mailingu pro reklamu (papír pro reklamní 4 2,91 8,47 4,5 letáky je navíc dovážen, jeho složení dle omezených informací je takové, že nehoří) 5 2,54 6,47 3,6 tvorba pracovních míst s jednoduchou obsluhou, která chybí 4 2,26 5,11 3,3 vyhlášení soutěže o nejlepší technologii na zpracování BRO drtiče kuchyňských odpadů (je to nejen ohrožení, ale v 9 2,29 5,23 1,9 určitých případech příležitost)

125

➢ Ohrožení Min Max Mód Poč SmOd Rozp Prům Slabá stránka

nezajištění odbytu výstupů z jednotlivých technologických procesů zpracování BRO problematika trhů a odbytišť pro materiály získané z toku BRKO nedůvěra a nezájem o kompost z BRKO (nelze garantovat kvalitu) vznik většího množství nekvalitních kompostů, jejichž využití bude problematické nevyváženost, nekoncepčnost či neprovázanost finančních podpor nakládání s BRO z různých zdrojů (fondy EU, dotační tituly jednotlivých rezortů atd. ) tlak různých lobby

B 5

10

8

6

1,41 2,00 8,3

G 5

10 10

6

1,70 2,88 8,1

E 5

10 10

5

1,66 2,77 7,9

H 4

10

9

5

1,88 3,53 7,7

J 1

10

7

4

2,54 6,43 7,1

K 2

10

8

4

2,40 5,78 7,0

A 2

10

2

4

I 1

10 10

4

L 0

10

5

4

F 0

9

5

5

C 0

10

4

6

2,92 8,51 6,2 neexistence komplexního řešení papíru (třídění a využití) nediferencované a nepromyšlené zvyšování poplatků za 2,95 8,72 6,1 skládkování bude mít nežádoucí efekty pro ŽP a zdraví lidí v jiných sektorech platební nekázeň subjektů zapojených do systému nakládání s 2,67 7,11 6,0 BRO a špatná vymahatelnost pohledávek ustanovení POH ČR s 55 % recyklace všech odpadů do roku 2,45 5,98 5,3 2012 a 50 % materiálového využití komunálních odpadů 2,19 4,78 4,7 ohrožení zdraví lidí a ŽP při nevhodném nakládání s BRO

D 0

9

3

4

2,59 6,71 3,4 drtiče kuchyňských odpadů

126

27.Přehled BRKO Skupina odpadů

Odpady

Podíl v KO Místa a v BRKO vzniku (% - rok 2001)

20 01 01

papír a lepenka

20 01 07

dřevo

Systémy sběru

Možnosti využití

Časté problémy

Doporučení Náklady na sběr

6,0 / 11,1

domácnosti stacionární, recyklace mobilní

nežádoucí příměsi

zaměřit se svozové zejména na velké zdroje

0,4 / 0,7

velkoobjem stacionární ový odpad z domácností

energetické velikostní oddělit využití v rozmanitos chemicky kotelnách t ošetřené na biomasu, kompostov ání

127

Náklady na využití

Skupina odpadů

Odpady

Podíl v KO Místa a v BRKO vzniku (% - rok 2001)

Systémy sběru

Možnosti využití

20 01 08

jedlé oleje a 1,5 / 2,8 tuky

jídelny, restaurace, domácnosti

esterifikace , anaerobní digesce

tuky a oleje z odlučovačů

jídelny, restaurace

esterifikace , anaerobní digesce

kuchyňské odpady z jídelen a restaurací

jídelny, restaurace

kompostov ání, anaerobní digesce, výroba krmných past

kuchyňské odpady z bytů

domácnosti stacionární

kompostov ání, anaerobní digesce opětovné využívání

Časté problémy

Doporučení Náklady na sběr

20 01 10

oděvy

0,1 / 0,1


20 01 11

textilní materiály

0,1 / 0,1


20 02 01

odpady ze 2,5 / 4,6 soukromýc h zahrad

domácnosti stacionární, kompostov mobilní ání

odpady z údržby obecní zeleně

obec

stacionární

kompostov nežádoucí ání příměsi

odpady ze hřbitovů

obec

stacionární

kompostov nežádoucí ání, příměsi spalovny

svozové

MBÚ

svozové

20 03 01

směsný komunální odpad

64,8 / 47,4

domácnosti mobilní

20 03 02

odpad z tržišť

0,4 / 0,6

obec

19 08 05 19 06 01 20 03 04

kaly

7,3 / 31,8

ČOV

Náklady na využití

oddělit použitelné oddělit použitelné svozové

stacionární kompostov vysoké ání obsahy cizorodých látek

28.Podrobný obsah Program pro biologicky rozložitelné odpady..........................................................................................1 I.Úvod.................................................................................................................................................1 1.Struktura (obsah) realizačního programu...................................................................................1 2.Základní pojmy a definice..........................................................................................................3 3.Seznam použitých zkratek..........................................................................................................3 II.Současný stav..................................................................................................................................4 4.Základní údaje o toku biologicky rozložitelných odpadů...........................................................4 Seznam druhů odpadů tvořících BRO......................................................................................4 Produkce...................................................................................................................................7 Produkce odpadů v roce 2001 dle ISOH.........................................................................7 128

Podrobnější data pro jednotlivé skupiny odpadů dle ISOH............................................8 0Komunální BRO...............................................................................................................12 Produkce tuhých komunálních odpadů a podíl BRKO v r.1995...................................12 Produkce komunálních BRO odpadů v roce 2001........................................................12 Prognóza produkce komunálních odpadů a tuhých komunálních odpadů v období 2003 - 2020.............................................................................................................................13 Odpady v papírenském průmyslu (Zbořil, 2002 a 2003)...................................................13 Odpady v textilním průmyslu (Bartušek 2003)..................................................................15 Prevence..................................................................................................................................15 Komunální BRO.................................................................................................................15 Zemědělské odpady............................................................................................................15 Nakládání................................................................................................................................15 Sběr a skladování...............................................................................................................16 Komunální BRO............................................................................................................16 Úprava................................................................................................................................18 Komunální BRO............................................................................................................18 Využití................................................................................................................................19 Odstranění..........................................................................................................................21 Kapacity.............................................................................................................................22 Dovoz......................................................................................................................................23 Dovoz odpadů v roce 2001 dle ISOH............................................................................23 Vývoz......................................................................................................................................24 Produkce odpadů v roce 2001 dle ISOH.......................................................................24 Hlavní producenti....................................................................................................................27 Hlavní zpracovatelé................................................................................................................27 Výpis z ISOH.....................................................................................................................27 Registr hnojiv (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský).....................................28 Krajské koncepce odpadového hospodářství.....................................................................29 Jihočeský kraj................................................................................................................29 Jihomoravský kraj.........................................................................................................31 Ústecký kraj...................................................................................................................31 Pardubický kraj..............................................................................................................32 Středočeský kraj............................................................................................................32 Královéhradecký kraj....................................................................................................33 Olomoucký kraj.............................................................................................................34 Plzeňský kraj.................................................................................................................35 Karlovarský kraj............................................................................................................36 Moravskoslezský kraj....................................................................................................37 Liberecký kraj...............................................................................................................37 Zlínský kraj...................................................................................................................38 Kraj Vysočina................................................................................................................38 Kotelny na biomasu............................................................................................................38 Hlavní odběratelé....................................................................................................................38 Využívání ve vztahu k produkci.............................................................................................40 Využívání odpadů v roce 2001 dle ISOH......................................................................40 Produkce BRO a jeho využívání v roce 2001 dle ISOH...............................................41 Podrobnější data pro jednotlivé skupiny odpadů dle ISOH..........................................42 Odstraňování ve vztahu k produkci........................................................................................45 Produkce BRO a jeho odstraňování v roce 2001 dle ISOH..........................................47 Podrobnější data pro jednotlivé skupiny odpadů dle ISOH..........................................47 Produkce v kg na obyvatele a rok...........................................................................................51 Produkce na jednotku HDP.....................................................................................................51 129

5.Náklady na hospodaření s BRO, struktura zdrojů a dynamika jejich změn.............................53 Investiční a provozní náklady separovaného sběru BRKO.....................................................53 Investiční a provozní náklady kompostáren BRO..................................................................53 Investiční náklady kompostování BRKO včetně separovaného sběru do roku 2020.............54 Provozní a investiční náklady technologie Bricolare na 1 t vstupů, náročnost na obsluhu.... 55 Investiční náklady u technologií anaerobní digesce domovních bioodpadů...........................55 Potřeba plochy na bioplynovou stanici pro zpracování bioodpadu....................................55 Investiční náklady..............................................................................................................56 Provozní náklady na zpracování 1 t domovních bioodpadů...............................................57 Náročnost bioplynových stanic na obsluhu........................................................................57 Ekonomická efektivnost bioplynových stanic na zpracování domovních bioodpadů........58 Provozně - ekonomické parametry výroby bioetanolu z domovních bioodpadů....................58 6.Popis klíčových problémů, charakteristika environmentálních rizik........................................59 Klíčové problémy....................................................................................................................59 Zemědělské BRO...............................................................................................................59 Průmyslové a zpracovatelské BRO....................................................................................59 Komunální BRO.................................................................................................................59 Environmentální rizika............................................................................................................59 Emise skleníkových plynů.................................................................................................59 BSE při kompostování zbytků potravin.............................................................................59 7.Environmentální přijatelnost stavu nakládání s BRO...............................................................61 Kompostování.........................................................................................................................61 Vodohospodářské zabezpečení kompostáren.....................................................................61 Vliv kompostáren na ovzduší.............................................................................................62 Posuzování vlivu kompostáren na životní prostředí...........................................................62 Sekvestrace.........................................................................................................................62 Akceptace veřejností...............................................................................................................62 Kompostování....................................................................................................................62 Anaerobní digesce..............................................................................................................62 Spalování a zplynování v kotelnách na biomasu................................................................62 Recyklace papíru................................................................................................................62 Mechanicko-biologická úprava..........................................................................................63 8.Cíle vyplývající z POH ČR.......................................................................................................63 9.Veřejná správa..........................................................................................................................64 Kompetence k rozhodování....................................................................................................64 Ministerstvo životního prostředí........................................................................................64 Zákon č. 185/2001 Sb....................................................................................................64 Zákon č. 76/2002 Sb......................................................................................................65 Ministerstvo průmyslu a obchodu......................................................................................65 Zákon č. 76/2002 Sb......................................................................................................65 Ministerstvo zemědělství...................................................................................................66 Zákon č. 185/2001 Sb....................................................................................................66 Zákon č. 76/2002 Sb......................................................................................................66 Zákon č. 156/1998 Sb....................................................................................................66 Ministerstvo zdravotnictví.................................................................................................67 Zákon č. 185/2001 Sb....................................................................................................67 Zákon č. 76/2002 Sb......................................................................................................67 Orgány ochrany veřejného zdraví......................................................................................67 Zákon č. 185/2001 Sb....................................................................................................67 Česká inspekce životního prostředí....................................................................................67 Zákon č. 185/2001 Sb....................................................................................................67 130

Zákon č. 76/2002 Sb......................................................................................................68 Celní úřady.........................................................................................................................68 Zákon č. 185/2001 Sb....................................................................................................68 Kraje...................................................................................................................................69 Zákon č. 185/2001 Sb....................................................................................................69 Zákon č. 76/2002 Sb......................................................................................................70 Krajský hygienik................................................................................................................70 Zákon č. 76/2002 Sb......................................................................................................70 Obecní úřady obcí s rozšířenou působností........................................................................71 Zákon č. 185/2001 Sb....................................................................................................71 Obecní úřad........................................................................................................................72 Zákon č. 185/2001 Sb....................................................................................................72 Výzkumný ústav vodohospodářský, Centrum pro hospodaření s odpady.........................72 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský...............................................................72 Zákon č. 156/1998 Sb....................................................................................................72 10.Nástroje...................................................................................................................................73 Administrativní nástroje..........................................................................................................73 Legislativa..........................................................................................................................75 Směrnice Rady 1999/31/EC o skládkách odpadů.........................................................75 6. akční program pro životní prostředí..........................................................................75 Pracovní dokument (2. návrh směrnice) Biologické zpracování bioodpadu DGENV.A.2..................................................................................................................76 Rozhodnutí Evropského soudu C-458/00 ze dne 13. února 2003.................................77 Kjótský protokol o klimatických změnách....................................................................77 Sdělení o půdní strategii................................................................................................77 Úplné znění zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech, ve znění pozdějších předpisů........77 Vyhláška č. 476/2000 Sb. o skladování a způsobu používání hnojiv............................78 Zákon č. 100/2001 Sb. o omezování vlivů na životní prostředí....................................79 Zákon o ochraně ovzduší č. 86/2000 Sb........................................................................79 Vyhláška č. 356/2002 Sb...............................................................................................79 Nařízení vlády č. 353/2002 Sb......................................................................................79 Zákon 254/2001 Sb. o vodách.......................................................................................79 Normy................................................................................................................................79 Systém kontroly kvality.....................................................................................................81 Ekonomické nástroje...............................................................................................................82 Ostatní nástroje.......................................................................................................................82 11.Možnosti finanční podpory.....................................................................................................82 Státní rozpočet........................................................................................................................83 Územní rozpočty.....................................................................................................................84 Jihočeský kraj.....................................................................................................................84 Jihomoravský kraj..............................................................................................................84 Karlovarský kraj.................................................................................................................84 Kraj Vysočina.....................................................................................................................84 Královéhradecký kraj.........................................................................................................84 Liberecký kraj....................................................................................................................84 Moravskoslezský kraj.........................................................................................................84 Olomoucký kraj..................................................................................................................85 Pardubický kraj..................................................................................................................85 Plzeňský kraj.....................................................................................................................85 Středočeský kraj.................................................................................................................85 Ústecký kraj.......................................................................................................................85 131

Zlínský kraj........................................................................................................................85 Kraj hl.m. Praha.................................................................................................................85 Státní fond životního prostředí................................................................................................85 Programy a fondy Evropské unie............................................................................................85 Phare...................................................................................................................................85 ISPA...................................................................................................................................86 SAPARD............................................................................................................................86 Komunitární programy.......................................................................................................87 Strukturální fondy..............................................................................................................87 Informace o možnostech financování z EU jsou dostupné na:..........................................87 Soukromé a veřejné financování.............................................................................................88 Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fong, a.s.............................................................88 Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.................................................................88 Program na podporu rozvoje municipální infrastruktury..............................................88 Služby městům a obcím poskytované Českou spořitelnou, a. s.........................................89 Program podpory vodohospodářských investic v ČR...................................................89 Podpory malého a středního podnikání.........................................................................89 12.Možnosti systémové podpory.................................................................................................90 Informační zabezpečení výkonu veřejné správy.....................................................................90 Český statistický úřad (Pražáková 2003)...........................................................................90 Výzkumný ústav vodohospodářský (Sirotková 2003).......................................................91 Jihomoravský kraj (Šunka 2003)........................................................................................91 Odbornost a způsobilost pracovníků veřejné správy..............................................................91 Zvýšení kvality veřejné správy na úseku odpadového hospodářství.................................91 Instituce zabezpečující vzdělávání veřejné správy.............................................................92 Spolupráce správních úřadů s veřejností.................................................................................92 Přístup k informacím..........................................................................................................92 Dobrovolné dohody............................................................................................................92 Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta.................................................................93 Environmentální audity a certifikace.................................................................................93 III.Výhledy a návrhy opatření..........................................................................................................93 13.Postupy prevence a minimalizace vzniku odpadu..................................................................93 Návrhy na předcházení a omezení vzniku BRO.....................................................................93 14.Varianty nakládání s BRO vedoucí k dosažení stanovených cílů v POH ČR........................94 Sběr a skladování....................................................................................................................94 Úprava.....................................................................................................................................94 Využití.....................................................................................................................................95 Zkrmování..........................................................................................................................96 Zkrmování masokostních mouček.................................................................................96 Zkrmování tuků a živočišné bílkoviny..........................................................................97 Zkrmování BRO z kuchyní a stravoven........................................................................97 Odstranění...............................................................................................................................98 Kapacity..................................................................................................................................98 Plánované kapacity.................................................................................................................98 Skutečně využívané kapacity..................................................................................................99 Výhled do roku 2012..............................................................................................................99 15.Doporučené způsoby nakládání a návrhy jejich standardů...................................................100 Domácí kompostování..........................................................................................................101 Komunitní a obecní kompostování.......................................................................................101 Kompostování na nezastřešených zakládkách......................................................................101 Technologie aerobní fermentace Bricolare......................................................................101 Popis technologie Bricolare.........................................................................................102 132

Příklady aplikace zpracování bioodpadů systémem Bricolare....................................102 Požadavky na vstupy do technologie Bricolare...........................................................102 Výstupy z technologie a uplatnění produkce...............................................................102 Anaerobní digesce.................................................................................................................102 Technologické možnosti zpracování domovních bioodpadů na bioetanol...........................109 Popis technologie zpracování domovních bioodpadů na bioetanol.................................109 Aerobní kompostování spojené s biologickým sušením.......................................................109 Popis technologie.............................................................................................................109 Příklady aplikace technologie biologického sušení.........................................................110 Požadavky na vstupy do technologie biologického sušení..............................................110 Charakteristika z výstupů technologie biologického sušení.............................................110 Uplatnění produkce z technologie biologického sušení...................................................111 Investiční náklady zařízení biologického sušení..............................................................111 Provozní náklady na zařízení biologického sušení..........................................................111 Vyhodnocení zkušeností s vybranými technologiemi v ČR a v zahraničí............................112 16.Dovoz a vývoz......................................................................................................................112 Dovoz....................................................................................................................................112 Vývoz....................................................................................................................................112 17.Návrhy na úpravy právních předpisů vedoucí k podpoře stanovených cílů.........................112 18.Návrhy na další formy podpory............................................................................................113 Finanční podpora..................................................................................................................113 Systémová podpora...............................................................................................................113 19.Návrhy pilotních projektů.....................................................................................................114 Jihočeský kraj........................................................................................................................114 Královéhradecký kraj............................................................................................................114 Moravskoslezský kraj...........................................................................................................114 Plzeňský kraj.........................................................................................................................114 Praha.....................................................................................................................................114 Ústecký kraj..........................................................................................................................114 Zlínský kraj...........................................................................................................................114 20.Náklady na realizaci opatření...............................................................................................114 IV.Závěr..........................................................................................................................................115 V.Zdroje informací.........................................................................................................................115 21.Použitá literatura...................................................................................................................115 22.Klíčové dokumenty...............................................................................................................119 23.Dotčená legislativa................................................................................................................119 24.Normy...................................................................................................................................121 25.Zdroje dat..............................................................................................................................121 VI.Přílohy.......................................................................................................................................121 26.SWOT analýza......................................................................................................................121 Silné stránky..........................................................................................................................121 Slabé stránky.........................................................................................................................122 Příležitosti.............................................................................................................................124 Ohrožení................................................................................................................................126 27.Přehled BRKO......................................................................................................................128 28.Podrobný obsah....................................................................................................................129

Vytvořeno v OpenOffice.org

133

Program pro biologicky rozložitelné odpady

Recommend Documents