Profil města Valašské Klobouky
Profil města Valašské Klobouky Obsah: Postavení města v rámci České republiky
4
Historie města a jeho vývoj
4
Pamětihodnosti a významní rodáci
6
Základní geografické údaje
7
Klimatické podmínky
7
Přírodní zdroje
7
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Kvalita ovzduší
8
Kvalita vody
8
Pitná voda
10
Hlukové zatížení
11
Nakládání s odpady
11
Přírodní lokality, chráněná území
11
Veřejná zeleň
12
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Zásobování vodou
13
Kanalizace a čištění odpadních vod
15
Elektrorozvody
19
Plyn
23
Tepelná energie
24
2
Veřejné osvětlení
24
Telekomunikace a radiokomunikace, internet
25
Doprava a logistické vazby
26
Dopravní obslužnost
27
Komunikace
28
LIDSKÉ ZDROJE Demografie
29
Pracovní síla
29
SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURA Bydlení
30
Školství
30
Zdravotnictví a sociální zabezpečení
31
Kultura
33
Cestovní ruch
34
Ekologie
35
Sport
36
MÍSTNÍ EKONOMIKA Zaměstnavatelé ve městě Valašské Klobouky
37
SPRÁVA MĚSTA Zadluženost města a vývoj dluhové služby
38
Výhled příjmů a výdajů města do roku 2005
38
3
POSTAVENÍ MĚSTA
Valašské Klobouky leží v jihovýchodní části Zlínského kraje, v mikroregionu
V RÁMCI ČESKÉ
Jižní Valašsko. Město spadá do severní části Chráněné krajinné oblasti Bílé
REPUBLIKY
Karpaty. Valašské Klobouky jsou město s pověřenými úřady třetího stupně. Počet obyvatel je v současnosti 5191. Valašské Klobouky leží cca 10 km od státní hranice se Slovenskou republikou, mezi Horní Lidčí, což je poslední významný železniční uzel před hranicí se Slovenskou republikou ve Zlínském kraji a také železniční hraniční přechod, a od automobilového hraničního přechodu Brumov-Bylnice/Horné Srnie. S Horní Lidčí jsou Valašské Klobouky spojeny jak železniční tratí s pravidelným vlakovým spojením, tak silnicí první třídy I/57, která z Valašských Klobouk pokračuje do automobilového hraničního přechodu Brumova-Bylnice/Horné Srnie. Valašské Klobouky jsou mimo hlavní dopravní trasy republiky, nejbližší dálnice D1 je vzdálena 106 km (nájezd na D1 ve Vyškově), resp. 115 km (nájezd na D1 ve Slavkově), tedy cca 2 hodiny jízdy automobilem. Dopravní dostupnost se nepatrně zlepší až napojením krajského města Zlín na dálnici D1, od kterého jsou Valašské Klobouky vzdáleny 44 km, tedy cca 50 minut jízdy. Ve městě ani v jeho blízkosti se nenachází žádná rychlostní komunikace. Ve městě se dále nachází stavební úřad, matrika, obvodní oddělení policie ČR, úřad práce, finanční úřady a katastrální úřad.
HISTORIE MĚSTA
První písemná zpráva o městě se datuje z roku 1341 a zmiňuje zakládání vesnic
A JEHO VÝVOJ
Klobúk a Poteč. V roce 1356 pak bylo založeno městečko Nový Klobúk. Obě obce byly z rozhodnutí krále Zikmunda spojeny roku 1423. Již v 16. století můžeme o Kloboukách hovořit jako o městě. Jeho další vývoj však byl narušen událostmi 17. a počátku 18. století, především třicetiletou válkou, nájezdy tatarských a uherských vojsk (zvláště 1663, 1680 a 1683) a v letech 1704-1710 tzv. kuruckými vojnami. Přesto byly Klobouky už v 17. století významným soukenickým střediskem zaměřeným převážně na export, odbyt zboží měli místní soukeníci především v Uhrách a dokonce i na Balkáně. Velké dodávky pro armádu na přelomu 18. a 19. století klobouckému soukenictví ještě pomohly.
4
Z doby tohoto rozvoje města se ovšem zachovalo pouze několik jeho vnějších dokladů - architektonických památek, neboť roku 1896 zničil větší polovinu města rozsáhlý požár. Soukenická tradice nepřežila druhou světovou válku, respektive rok 1948. Díky řadě privilegií Klobouky fungovaly jako hospodářské středisko a silné centrum někdejšího brumovského panství, proto se po roce 1848 stalo město sídlem okresních úřadů jižního Valašska, a to až do roku 1960, kdy další správní reforma začlenila jihovalašský region do okresu Gottwaldov. Ze čtyř závodů funkčních před rokem 1989 existují tři. Groz-Beckert, kde se vyrábějí jehly pro šicí stroje, vznikl z textilní továrny Umtex J. Bařinky, založené v roce 1935, po roce 1948 přejmenované a přeměněné v továrnu Igla; Důbrava, kde se vyrábějí saponáty a čisticí prostředky; a Valaška, založená v roce 1898 jako Družstvo soukeníků a papučářů, kde se vyráběly papuče, sukna a houně. Dnes se ve Valašce vyrábějí textilní vlněné přikrývky. Název města je doložen nejprve v latinském tvaru "Clobuk" (1341), později pak také v zápisech českých "Klobúk"(1407), splynutím Starého Klobúku a Nového Klobúku vzniklo množné číslo "Klobouky" ("Klobúky"). Název s přívlastkem Valašské Klobouky - se používá od osmdesátých let 19. století. V současné době pod správu Městského úřadu Valašské Klobouky patří i tyto místní
části:
Lipina
(k
Valašským
Kloboukám
připojena
v rámci
administrativních integrací v roce 1976), Mirošov (připojen v roce 1964), Smolina (připojena v roce 1980). Po roce 1989 se od města osamostatnily tyto obce: Poteč (1.1.1991), Křekov a Vlachova Lhota (1.1.1992) a Tichov (1.1.1993).
5
PAMĚTIHODNOSTI A
Kostel zasvěcený Povýšení sv. Kříže (původní zasvěcení - Nalezení sv.
VÝZNAMNÍ RODÁCI
Kříže) byl založen ve středověku, ale většina středověkých rysů zmizela vlivem přestaveb, zvláště pak přestavby z roku 1771, která také dala kostelu současnou podobu. Stará radnice, ve které nyní sídlí městské muzeum, má renesanční jádro a svou dnešní podobu získala pozdněbarokní přestavbou (1797-1798) a rekonstrukcí v roce 1943. Blízko radnice je také umístěn renesanční pranýř, jeden z nejstarších dochovaných pranýřů v České republice. Zajímavou památkou je barokní mariánský sloup na náměstí, ozdobený sochami Panny Marie s Ježíškem, sv. Floriána, sv. Tekly, sv. Vendelína a Archanděla Rafaela s Tobiášem (1761), v horní části náměstí pak stojí socha sv. Jana Nepomuckého (1733). Z roku 1900 pocházejí dvě secesní stavby arch. Huberta Gessnera, tzv. Brattmanova vila (u kostela) a tzv. Hornův dům (na náměstí, dnes zde sídlí městský úřad), které patří mezi nejhodnotnější ukázky secesní architektury na území zlínského okresu. Podél cesty k sousední vesnici Poteč je novogotická stavba kaple sv. Cyrila a Metoděje z 60. let 19. století pozoruhodná pracemi malíře Bohumíra Lindauera. Ve městě jsou také dochovány původní roubené valašské dřevěnice (čísla popisná 7, 11, či 62), v čísle 11 sídlí Český svaz ochránců přírody Kosenka. Z Valašských Klobouk pochází rod Jana Pivečky, jehož otec založil ve Slavičíně dodnes fungující obuvní firmu. Nadace Jana Pivečky za spolupráce městského muzea a dalších institucí dům, v němž žili Pivečkovi předci, zrekonstruovala. Dnes je roubený dům č.p. 7 přístupný veřejnosti, interiér je zařízen jako chudá řemeslnická domácnost a dílna je zařízena jako dílna papučářská. Mezi významné osobnosti, které se ve Valašských Kloboukách buď narodily, nebo zde působily či působí, patří malíř Bohumír Lindauer, architekt Hubert Gessner, spisovatelé Jan Matzal (pseudonym J. M. Troska) a Ladislav Mňačko, či malíři Jaroslav Pacák, Zdeněk Matyáš a Lojza Baránek.
6
ZÁKLADNÍ
Město leží ve výšce 400 – 405 m n. m. na rozhraní Vizovské vrchoviny a Bílých
GEOGRAFICKÉ
Karpat v údolí Brumovky (Klobouckého potoka).
ÚDAJE
Geologické území Valašských Klobouk je součástí vnějších Západních Karpat – struktury vzniklé v alpínském vrásnění – a je tvořeno magurským příkrovem, který je vnitřní tektonickou jednotkou flyšového pásma. V oblasti Valašských Klobouk je magurský příkrov tvořen račanskou jednotkou a v ní zlínským souvrstvím. Ty se vyznačují vrstvami zlínskými, ve kterých se střídají jílovce zčásti vápnité a pískovce převážně glaukonické, a spodními zlínskými, ve kterých se střídají jílovce zčásti vápnité a pískovce glaukonitické a zčásti arkozové. V katastrálním území Valašských Klobouk se nacházejí následující typy půd: rendziny (20), kyselé hnědé půdy (24), středně těžké až těžké svažité půdy (41), hnědé půdy oglejené a rendziny oglejené (49), středně těžké nivní půdy glejové (58), středně až velmi těžké glejové půdy zrašelinělé (68)*. (graf 1, 2)
KLIMATICKÉ
Klimaticky náleží Valašské Klobouky do oblasti mírně teplé a mírně vlhké.
PODMÍNKY
Průměrná roční teplota je 6,1-7°C (v lednu –3 až –4°C, v červenci 17 až 18°C). Průměrný letní úhrn srážek činí 400 – 450 mm, zimní úhrn: 250 – 300 mm. Dlouhodobý průměrný roční srážkový úhrn dosahuje 601-700 mm. Počet dnů letních je 40-50, počet mrazových dnů je 110-130, počet ledových dnů 30-40, počet dnů se sněhovou pokrývkou se většinou pohybuje v rozmezí 60-80 dnů. Převažují západní větry.
PŘÍRODNÍ ZDROJE
V katastrálním území Valašských Klobouk se netěží žádné nerostné suroviny. Obec je vlastníkem smíšených lesů o výměře 550 ha, které spravuje městem 100% vlastněná společnost Městské lesy Valašské Klobouky. Na jižním okraji města se nachází opuštěný lom stavebního kamene.
*
Číselné označení odpovídá charakteristice hlavních půdních jednotek dle přílohy č. 2 k vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb.
7
GRAF 1
VÝMĚRA OBCÍ VE SPRÁVNÍM OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ VALAŠSKÉ KLOBOUKY K 31.12.2003 5630
3000 2500 2000 1500 1000 500
Obce s největší výměrou ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Valašské Klobouky
Nedašov 8%
Újezd 8%
Brumov-Bylnice 35%
Vlachovice 14%
Valašské Klobouky 17%
Štítná n. Vláří Popov 18%
Vl ac ho va Lh Va ot a la šs ké Př ík az y
Kř ek ov
Je st řa bí
al uz ic e H
Ti ch ov
Lo uč ka
D rn ov ic e
áv oj ná N
Lh ot a
ed aš ov a
Št ud lo v N
R
ok yt ni ce
Po te č
Po le
je zd
Vy so ké
Ú
ov N ed aš
Vl ac ho vi ce
Kl ob ou ky
op ov
Va la šs ké
n. Vl ář í-P
Št ít n á
Br um ov
-B yl ni ce
0
áv oj ná
Lh ot a
al uz ic e
Kř ek ov Vl ac ho va Lh Va ot a la šs ké Př ík az y
Je st řa bí
H
Ti ch ov
Lo uč ka
D rn ov ic e
N
ed aš ov a
Št ud lo v
ok yt ni ce
vodní plochy
Kř ek ov
sady
Je st řa bí
al uz ic e
orná půda
Ti ch ov
Lo uč ka
rn ov ic e
N
R
lesní půda
H
D
áv oj ná
Lh ot a
louky
N
ed aš ov a
Št ud lo v
ok yt ni ce
Po le
je zd
ov
Po te č
Vy so ké
Ú
N ed aš
Vl ac ho vi ce
Kl ob ou ky
op ov
-B yl ni ce
n. Vl ář í-P
Va la šs ké
Št ít n á
Br um ov
zemědělská půda
Vl ac ho va Lh Va ot a la šs ké Př ík az y
N
R
Po te č
Po le
Ú je zd
ed aš ov
Vy so ké
N
Vl ac ho vi ce
Kl ob ou ky
op ov
-B yl ni ce
n. Vl ář í-P
Va la šs ké
Št ít n á
Br um ov
GRAF 1
STRUKTURA PŮDY OBCÍ VE SPRÁVNÍM OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ VALAŠSKÉ KLOBOUKY K 31.12.2003 zastavěné a ostatní plochy
100%
80%
60%
40%
20%
0%
STRUKTURA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY OBCÍ VE SPRÁVNÍM OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ VALAŠSKÉ KLOBOUKY K 31.12.2003 zahrady vinice
100%
80%
60%
40%
20%
0%
GRAF 2
HUSTOTA OBYVATELSTVA V OBCÍCH S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ K 31.12.2003
300 284,7
250
počet obyvatel/km2
200
150
109,8 102,9 100
93
50
0 Valašské Klobouky
Vizovice
Vsetín
Zlín
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
KVALITA OVZDUŠÍ
Měření o stavu ovzduší se ve městě a místních částech neprovádějí, inverze se vyskytují. Počet místních stacionárních znečišťovatelů je cca 40.
KVALITA VODY
Povrchová voda Hlavním recipientem povrchových a ostatních odpadních vod ve městě Valašské Klobouky a přilehlém okolí je vodní tok Brumovka (Kloboucký potok), který protéká městem ve směru severovýchod – jihozápad a od centra města ve směru sever – jih. Tento levostranný přítok Vláry je ve správě Povodí Moravy a.s. Brno, závod Střední Morava, provoz Uh. Hradiště. Zastavěným územím protéká Brumovka (Kloboucký potok) z převážné části upraveným korytem. Brumovka je recipientem stok dešťové kanalizace, dešťových oddělovačů jednotné kanalizace a městské ČOV Valašské Klobouky. Ve východně zastavěném území města Valašské Klobouky se nacházejí dva bezejmenné levostranné přítoky Brumovky, které jsou v dolním úseku zatruběny a které jsou ve správě Zemědělské vodohospodářské správy, Kancelář Brno, územní pracoviště Zlín. V jižní části území města Valašské Klobouky jsou přítoky Brumovky bezejmenný levostranný a pravostranný, které jsou ve správě Lesů ČR Brno, středisko Bojkovice. V prostoru jižně od nádraží ČD jsou vybudovány tři malé vodní nádrže, které jsou místním
Moravským rybářským svazem využívány k rybochovným
účelům. Hlavním recipientem povrchových a ostatních odpadních vod v místních částech Lipina, Smolina a Mirošov je vodní tok Smolinka, který tvoří část západní katastrální hranice. Vodní tok Smolinka je ve správě Lesů ČR Brno, středisko Bojkovice.
8
Zbývající vodní toky, které protékají místní částí Lipina, jsou levostranné přítoky Smolinky a jsou ve správě Zemědělské vodohospodářské správy, Kancelář Brno, územní pracoviště Zlín. Bezejmenný levostranný přítok Smolinky, který protéká severním okrajem místní části Lipina a dále tvoří část severní katastrální hranice, je recipientem dešťové kanalizace a ČOV II severovýchodní části zastavěného území. Bezejmenný levostranný přítok Smolinky, který protéká západní částí katastrálního území místní části Lipina, je recipientem dešťové kanalizace západní části zastavěného území a ČOV II. Při průtoku zastavěným územím místní části Lipina je tento bezejmenný levostranný přítok Smolinky zatrubněn. Vtokový objekt do zatrubněného úseku je v současné době v nevyhovujícím technickém stavu a způsobuje při větších průtocích značné potíže. Část západní katastrální hranice tvoří Křekovský potok. Všechny vodní toky, které protékají katastrálním územím místní části Lipina, vyjma zatrubněného úseku, protékají přírodním, neupraveným korytem. Místní částí Smolina, a to ve směru sever – jih, protékají dva bezejmenné pravostranné
přítoky
Smolinky,
které
jsou
ve
správě
Zemědělské
vodohospodářské správy, Kancelář Brno, územní pracoviště Zlín. Bezejmenný pravostranný přítok Smolinky je v dolní části při průtoku zastavěným územím místní části Smolina zatrubněn. Zbývající úseky pravostranných přítoků protékají přírodním, neupraveným korytem. Smolinka při průtoku zastavěným územím protéká upraveným korytem. Východním okrajem katastrálního území místní části Mirošov, ve směru sever – jih, protéká bezejmenný pravostranný přítok Smolinky, který je ve správě Zemědělské vodohospodářské správy, Kancelář Brno, územní pracoviště Zlín. Všechny vodní toky, které se nacházejí v katastrálním území místní části Mirošov, protékají přírodním, neupraveným korytem. Správci jednotlivých vodních toků neplánují žádné úpravy těchto toků, vyjma běžné údržby, která spočívá v čištění dna koryt a probírce břehových porostů, případných nutných oprav, např. nádrží koryt. Severní okraj a část západního okraje města Valašské Klobouky, převážná část katastrálního území místní části Lipina, vyjma části východního okraje, a k.ú. místních částí Smolina a Mirošov se nacházejí v povodí vodárenského toku Vlára.
9
V současnosti se mikroregion Jižní Valašsko spolu s mikroregiony Luhačovské Zálesí a Otrokovicko podílí na projektu „Čistá voda pro Dunaj“. Základním cílem je výrazné zlepšení kvality povrchových vod v celé oblasti, pro město Valašské Klobouky se projekt týká říčky Brumovky, která je přítokem Vláry, jež je přítokem Váhu. Při katastrofální povodni v roce 1997, která zasáhla převážnou část území Moravy, nebyla katastrální území města Valašské Klobouky a místních částí Lipina, Smolina a Mirošov postižena.
PITNÁ VODA
Město Valašské Klobouky odebírá do své vodovodní sítě pitnou vodu z úpravny vody Karolinka. Úpravna je ve správě Vodovodů a kanalizací Vsetín, a.s. Vodovodům a kanalizacím Zlín, a.s., je upravená pitná voda předávána v místě čerpací stanice Poteč. Zásobuje místní části Smolina a Mirošov a obce Valašské Klobouky, Poteč, Vlachovice, Vrbětice, Bohuslavice, Divnice, část Slavičína, Lipová, Rudimov, Nevšová, Petrůvka, část Luhačovic, Křekov, Mirošov, Vlachova Lhota, Ludkovice, Havířův újezd, Biskupice, Kaňovice, Doubravy, Tichov.
Parametry vody z úpravny vody Karolinka (předávací místo ČS Poteč) - převzatá voda z VaK Vsetín, a.s. parametr Acidobazická reakce Kyselin. neutralizační kapacita do pH 4,5 Vápník + hořčík (tvrdost)
značka
jednotka
pH KNK4,5 Ca+Mg
Železo
Fe
Mangan
Mn
průměr minimum maximum
Vyhl. 376/2000 Sb.
8,11
8,02
8,25
mmol/l
1,24
1,20
1,30
mmol/l
1,13
1,02
1,24
N
6,33
5,71
6,94
mg/l
0,04
0,02
0,06
0,20
0
6,5 - 9,5
0,9 - 5,0
mg/l
0,03
0,02
0,05
0,05
Amonné ionty
NH4
+
mg/l
0,05
< 0,05
0,07
0,50
Dusičnany
NO3-
mg/l
6,70
5,50
7,40
50,00
Dusitany
NO2
-
mg/l
0,005
< 0,005
0,006
0,50
Sírany
SO42-
mg/l
20,30
10,50
37,40
250,00
Cl
mg/l
3,70
2,10
5,00
100,00
CHSKMn
mg/l
1,10
0,78
1,66
3,00
Chloridy Chemická spotřeba O2 manganistanem
-
10
HLUKOVÉ ZATÍŽENÍ
Hlavním původcem hlukového zatížení je silniční doprava. Hlukové zatížení se ve městě neměří.
NAKLÁDÁNÍ
Sběr tuhého komunálního odpadu je ve městě Valašské Klobouky 1x za týden a
S ODPADY
v místních částech Lipina, Smolina a Mirošov 1x za dva týdny zajišťován firmou Valašskokloboucké služby spol s r.o. Odvoz je prováděn na řízenou skládku Smolina, jejímž majitelem je Město Valašské Klobouky. Ve městě Valašské Klobouky a v místních částech Lipina, Smolina a Mirošov probíhá také sběr tříděného odpadu. Jsou rozmístěny kontejnery na sklo, papír a plasty. Jejich odvoz je 1x za 14 dnů (případně dle potřeby) zajišťován firmou Valašskokloboucké služby s.r.o. Velkoobjemové kontejnery jsou přistavovány v určených termínech a slouží pro ukládání kovového šrotu. Jsou odváženy Valašskoklobouckými službami spol. s r.o. Na území města sídlí firma Joga Luhačovice spol. s r.o. zabývající se rovněž sběrem a tříděním odpadu. Nebezpečný odpad není na území Města Valašské Klobouky a místních částí Lipina, Smolina a Mirošov skládkován, po oznámení data sběru (2x ročně) je ihned odvážen firmou JOGA RECYCLING. V severní části katastrálního území místní části Mirošov byla v roce 1995 uvedena do provozu řízená skládka Smolina, jejímž majitelem je Město Valašské Klobouky. Skládka byla vybudována s kapacitou na 50 let. V současné době dochází k rekultivaci ve spodní partii tělesa skládky.
PŘÍRODNÍ
Valašské Klobouky a místní část Lipina leží v severní části Chráněného
LOKALITY,
krajinného území Bílé Karpaty, zřízeného v roce 1980 a v roce 1996
CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ
vyhlášeného za biosférickou rezervaci UNESCA. Bílé Karpaty jsou cenné z hlediska ekologické vyváženosti krajiny a jsou unikátní z botanického hlediska (výskyt orchidejových druhů rostlin má evropský význam). Převládajícími biomy jsou zde bučiny a druhotné louky, hlavními motivy ochrany jsou flóra a fauna polokulturních a kulturních orchideových luk.
11
V katastrálním území Valašských Klobouk, které spadá do rámce CHKO, se nachází přírodní rezervace Bílé Potoky a Javorůvky, a přírodní památka Dobšená. Přírodní rezervace Bílé potoky (enklávy Fuksův láz a Bílé potoky) tvoří oddělené luční enklávy obklopené lesními porosty a nachází se na levém údolním svahu Klobouckého potoka. Cílem ochrany je jak zachování genofondu podhorské karpatské louky, mokřadů a pramenišť, tak i lesního společenstva karpatské bučiny a krajinářsky hodnotného území. Přírodní rezervaci Javorůvky tvoří svažitá louka obklopená lesními porosty s bohatou rozptýlenou zelení a nachází se na SZ svahu Královce. Přírodní památka Dobšená je extenzivní pastvina s rozsáhlým prameništěm a s populací ohrožených rostlin (viz níže) lemovaná lesem na jihozápadním svahu Královce. V okolí Valašských Klobouk se vyskytují naleziště několika vzácných rostlin, mimo jiné kruštíku drobnolistého (silně ohrožený, Přírodní rezervace Bílé potoky), kruštíku bahenního (silně ohrožený, Přírodní rezervace Bílé potoky, Přírodní rezervace Javorůvky, Přírodní rezervace Dobšená), prstnatce májového (silně ohrožený, Přírodní rezervace Bílé potoky, Přírodní rezervace Javorůvky), mečíku obecného (silně ohrožený), hořečku žlutavého (silně ohrožený). Mezi rostlinné druhy, které jsou odbornou veřejností spojovány s územím Valašských Klobouk, patří také mochna drobnokvětá či řepíček trojlistý. Z raritních zvířen žijících v okolí Valašských Klobouk je možné uvést larvy pošvatky (PR Bílé potoky) či užovku stromovou. Valašskými Klobouky prochází regionální biokoridor Hluboké údolí – Požár.
VEŘEJNÁ ZELEŇ
Ve Valašských Kloboukách se nenachází žádný park. Z existující veřejné zeleně se jedná o drobné plochy trávníku a vysazených stromů na náměstí, drobné plochy před kostelem, dále pak zeleň kolem penzionu a plocha zeleně pod školou. Rovněž součástí zástavby bytových domů na ulici Luční a Palackého jsou drobné plochy veřejné zeleně. Součástí veřejné zeleně je i zeleň uliční, která je však vesměs tvořena pouze travnatými plochami v předprostorech stávajícího občanského vybavení. Péči o zeleň i veřejná prostranství zajišťuje městem vlastněná společnost Valašskokloboucké služby s.r.o.
12
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
ZÁSOBOVÁNÍ
Veřejný vodovod zásobuje pitnou vodou obyvatelstvo, průmysl, školy a úřady
VODOU
v lokalitě Valašské Klobouky, Smolina a Mirošov, místní část Lipina na vodovod napojena není. Počet přípojek na vodovod ve Valašských Kloboukách je 602, v místní části Smolina je 51 a v Mirošově je 14. Vlastníkem vodohospodářské struktury je společnost Vodovody a kanalizace Zlín, a.s. (VaK Zlín). Vodovod provozuje společnost Veolia Water a provoz zajišťuje prostřednictvím společnosti Zlínská vodárenská a.s., provoz Slavičín, vodohospodářskou infrastrukturu (vodovody, kanalizace, ČOV) si od VaK Zlín pronajímá. Poruchy nejsou časté, odpovídají běžnému provozu. Sítě a přípojky jsou původní. Obytná zástavba i objekty občanské a technické vybavenosti, které se nacházejí ve výškách 455 – 370 m n.m., jsou zásobovány pitnou vodou ve dvou tlakových pásmech, a to z vodojemů Valašské Klobouky - Sychrov o objemu 1500 + 650 + 150 m3 v I. tlakovém pásmu a z vodojemů Valašské Klobouky - Luční o objemu 2 x 400 m3 ve II. tlakovém pásmu. I. tlakové pásmo zahrnuje zástavbu situovanou ve výškách 430 - 370 m n.m., tedy převážnou část zastavěného území města, a II. tlakové pásmo zahrnuje zástavbu ulic Na Vyhlídce, Husitská, Sychrov a ulice Luční. Tato zástavba je situována ve výškách 450 - 415 m n.m. Vodovodní systém, který pitnou vodou zásobuje zastavěné území města Valašské Klobouky, je napojen na vodovodní přivaděč “C3” DN 300 skupinového vodovodu Vlára. Vodovodní přivaděč “C3” DN 300 prochází v severní a severozápadní části města a v severozápadní části je ukončen v I. tlakovém pásmu ve vodojemu Valašské Klobouky – Sychrov. V severní části města odbočuje z vodovodního přivaděče “C3” DN 300 vodovodní přivaděč DN 200 do II. tlakového pásma vodojemu Valašské Klobouky – Luční. Při východní hranici Valašských Klobouk je situováno havarijní propojení DN 150 vodovodního přivaděče “C3” DN 300 s rozvodnou vodovodní sítí I. tlakového pásma.
13
Z vodojemu Valašské Klobouky – Sychrov v I. tlakovém pásmu je vodovodním přivaděčem “C4” DN 300, situovaným podél silnice II/494, přiváděna pitná voda do vodojemu Slavičín o objemu 650 + 1500 m3 a do vodojemu Divnice o objemu 2 x 150 m3. Vodovodní přivaděč skupinového vodovodu Vlára “C4” a úsek vodovodního přivaděče “C3”, který je situován v k.ú. města Valašské Klobouky, jsou ve správě Zlínská vodárenská a.s., provoz Slavičín. Rozvodná vodovodní síť města Valašské Klobouky byla vybudována z potrubí DN 200, DN 150, DN 125, DN 100, DN 80 a DN 50, a to z trub ocelových, litinových, PVC a PE. Tlakové poměry převážné části I. tlakového pásma jsou vyhovující (do úrovně výšky 380 m n.m.), kde max. hydrostatický tlak dosahuje hodnoty do 0,70 MPa, což splňuje požadavek ČSN 75 5401 odst. 4.11. Zástavba I. tlakového pásma, situovaná pod úrovní výšky 380 m n.m., má na domovních instalacích osazen redukční ventil ke snížení tlaku. Tlakové poměry II. tlakového pásma jsou vyhovující, maximální hydrostatický tlak dosahuje hodnoty 0,54 Mpa. Vodovodní síť je využívána i k požárním účelům. Z vodojemů II. tlakového pásma Valašské Klobouky - Luční jsou zásobovány pitnou vodou i místní části Smolina, a to vodovodním přivaděčem D 160, a vodovodním přivaděčem D 90 místní část Mirošov. Z vodovodní sítě I. tlakového pásma je vodovodním řadem DN 125 zásobována pitnou vodou i západní část obce Poteč (lokalita Podlání). Rekreačně rehabilitační středisko Jelenovská je zásobováno pitnou vodou vlastním vodovodním systémem z vlastního jímacího území Brumovská, které se nachází na pravém břehu Brumovky (Klobouckého potoka) na jižním okraji Valašských Klobouk. Toto jímací území, které bylo původním zdrojem pro zásobování pitnou vodou města Valašské Klobouky, má vyhlášena pásma hygienické ochrany PHO 1. stupně, PHO 2. stupně a PHO 3. stupně. Z jímacího území je výtlačným řadem DN 80 dopravována pitná voda do čerpací stanice Jelenovská, a dále výtlačným řadem DN 80 do vodojemu Jelenovská. Rekreační středisko TOFI Královec je zásobováno pitnou vodou vlastním vodovodním systémem s vlastním zdrojem.
14
Na severní hranici místní části Lipina je veden vodovodní přivaděč “C4” DN 300 skupinového vodovodu Vlára, kterým je přiváděna pitná voda z vodojemu Valašské Klobouky – Sychrov o objemu 1500 + 650 + 150 m3 v I. tlakovém pásmu do vodojemu Slavičín a do vodojemu Divnice. Obec Lipina je v současné době zásobována pitnou vodou pouze z vlastních zdrojů. Městský úřad připravuje na rok 2005 výstavbu vodovodního systému, kterým bude místní část Lipina zásobována pitnou vodou. V současné době je vypracována projektová dokumentace “Valašské Klobouky - Lipina Zásobování vodou“. Zástavba místní části Lipina se rozprostírá ve výškách 416 - 460 m n. m. a dle projektu bude zásobována pitnou vodou ve dvou tlakových pásmech. Rozvodná vodovodní síť I. tlakového pásma, kterou bude zásobována zástavba situovaná ve výškách 416 - 425 m n. m., bude napojena na vodovodní přivaděč “C4” DN 300 z vodojemu Valašské Klobouky - Sychrov. V blízkosti silnice II/494 Haluzice – Valašské Klobouky bude situována čerpací stanice (qč = 2 l/s) pro vodovodní síť II. tlakového pásma, která bude zásobovat pitnou vodou zástavby situované ve výškách 425 - 460 m n.m. pomocí vodojemu Lipina o objemu 80 m3, který bude vybudován východně nad zastavěným územím místní části. Tlakové poměry ve vodovodní síti I. i II. tlakového pásma budou vyhovující, maximální hydrostatický tlak bude dosahovat hodnot v I. tlakovém pásmu do 0,33 Mpa a ve II. tlakovém pásmu do 0,58 MPa. Vodovodní síť bude využívána i k požárním účelům. Systém poptávku vody pokrývá.
KANALIZACE
Zastavěné území města Valašské Klobouky pokrývá hustá kanalizační síť
A ČIŠTĚNÍ
jednotného kanalizačního systému (ve všech ulicích města) s čištěním
ODPADNÍCH VOD
odpadních vod v centrální kanalizační čistírně. Jednotná kanalizace města Valašské Klobouky byla vybudována postupně o profilech DN 300 - DN 1000, a to z trub betonových. Na kanalizační síti je vybudováno 5 ks dešťových oddělovačů, kterými je při přívalových deštích oddělována část dešťových odpadních vod.
15
Splaškové odpadní vody, respektive ředěné splaškové odpadní vody, jsou hlavním kanalizačním sběračem odváděny na městskou ČOV, která je situována na pravém břehu Brumovky (Klobouckého potoka). Brumovka (Kloboucký potok), která je vyhlášena vodohospodářsky významným tokem č. 620, je recipientem ČOV a dešťových oddělovačů, situovaných na jednotné kanalizační síti. Zastavěným územím města je vedeno také několik sběračů dešťové kanalizace, kterými je odváděna část extravilánových vod z území nad zastavěným územím města. Tyto sběrače dešťové kanalizace jsou vyústěny do Brumovky (Klobouckého potoka). Část extravilánových vod je však zaústěna i do jednotné kanalizace města, což způsobuje problémy v kanalizačním systému, zejména však na městské ČOV, kdy na ČOV dochází k několikanásobnému překročení povolených limitů. Jedná se zejména o kanalizační sběrač DN 1000, kterým jsou odváděny extravilánové vody z území nad městským koupalištěm. Problémem stávající kanalizační sítě je rovněž technický stav kanalizačních stok v ulicích Palackého, Partyzánská, Komenského, Masarykovo náměstí a poddimenzovaný úsek v ulici Brumovská. V současné době probíhá rekonstrukce kanalizační sítě v ulici Smetanova. Stávající městská ČOV byla vybudována jako mechanicko - biologická ČOV s kapacitou 10 000 EO (1 ekvivalentní obyvatel). Byla uvedena do provozu v roce 1994. V současné době je ČOV provozována pro cca 5 300 EO. ČOV Valašské Klobouky nemá vyhlášena pásma hygienické ochrany. Areál bývalého státního statku je odkanalizován oddílným kanalizačním systémem. Část splaškových odpadních vod je odváděna do městského kanalizačního systému, část je jímána v jímkách na vyvážení. Uvažuje se o zaústění sběrače odpadních vod z obce Poteč, a to do koncového úseku jednotné kanalizace DN 400 v ulici Cyrilometodějská. Místní část Lipina je v současné době odkanalizována kombinovaným kanalizačním systémem. Splaškové i dešťové odpadní vody západní části zastavěného území jsou odváděny jednotnou kanalizační stokou, zaústěnou do ČOV I, která je situována na pravém břehu bezejmenného levostranného přítoku Smolinky. Splaškové odpadní vody střední části zastavěného území jsou spolu se splaškovými odpadními vodami rekreačního areálu Jelenovská odváděny sběračem splaškových odpadních vod DN 300 zaústěným do jednotné kanalizace, a tím do ČOV.
16
Dešťové odpadní vody jsou odváděny stokou dešťové kanalizace zaústěnou do zatrubněného bezejmenného levostranného přítoku Smolinky, nebo jsou zaústěny do zatrubněného bezejmenného levostranného přítoku Smolinky přímo. Severovýchodní část zastavěného území je odkanalizována oddílným kanalizačním systémem. Splaškové odpadní vody jsou odváděny stokou splaškové kanalizace zaústěnou do ČOV II, která je situována v blízkosti silnice II/494 Haluzice – Valašské Klobouky. Část dešťových odpadních vod je odváděna stokou dešťové kanalizace vyústěnou do bezejmenného levostranného přítoku Smolinky. V severovýchodní části zastavěného území není ještě vybudována dešťová kanalizace, která by odváděla dešťové odpadní vody, což způsobuje značné problémy. ČOV I typu Sigma MONOBLOK byla vybudována v roce 1974 a je ve vlastnictví města Valašské Klobouky. ČOV I je v současné době provozována společností RRS Jelenovská a.s. ČOV I nemá vyhlášeno ochranné pásmo. Recipientem ČOV I je bezejmenný levostranný přítok Smolinky. ČOV II typu TOPAS 75 EO byla vybudována v roce 2001. ČOV II nemá vyhlášeno ochranné pásmo. Recipientem ČOV II je bezejmenný levostranný přítok Smolinky. Místní část Smolina je v současné době odkanalizována jednotným kanalizačním systémem. Splaškové i dešťové odpadní vody z převážné části zastavěného území jsou odváděny stokami jednotné kanalizace, která je vyústěna do vodního toku Smolinka. Část splaškových odpadních vod je do kanalizace zaústěna po předčištění v septicích, ale převážná část splaškových odpadních vod je do kanalizace zaústěna bez předchozího předčištění. Nečištěné splaškové odpadní vody způsobují ve vodním toku značné hygienické a estetické problémy. V centrální části obce je část stávající kanalizační sítě poddimenzovaná a nejsou zde vybudovány dešťové vpustě, což při déletrvajících, nebo přívalových deštích způsobuje zaplavení části místních komunikací. Jihovýchodní část Smoliny je ohrožována extravilánovými přívalovými vodami. MÚ Valašské Klobouky, který připravuje řešení zneškodňování odpadních vod z místní části Smolina, má vypracovánu projektovou dokumentaci: “ČOV a kanalizace v obci Smolina” - projekt (CTP Zlín a.s. 04/1995) a “Likvidace průsakových vod ze skládky TKO ve Smolině” - studie (CTP Zlín a.s. 07/2001).
17
V současné době se zvažuje řešení, které je kombinací obou projektových dokumentací. Dostavba chybějících kanalizačních stok a vybudování dešťového oddělovače na kanalizační síti v místní části Smolina bude provedeno dle projektové dokumentace: “ČOV a kanalizace v obci Smolina” - projekt (CTP Zlín a.s. 04/1995) s tím, že splaškové odpadní vody ze zastavěného území místní části Smolina a průsakové odpadní vody ze skládky Smolina budou svedeny do stávajícího septiku (čistící zařízení dětského domova), který bude přebudován na čerpací jímku odpadních vod. Z čerpací jímky budou splaškové odpadní vody ze zastavěného území místní části Smolina spolu s průsakovými odpadními vodami ze skládky Smolina dopravovány navrhovaným výtlačným řadem DN 80 do stávající kanalizační sítě města Valašské Klobouky, a tím do městské ČOV. Místní část Mirošov je v současné době odkanalizována jednotným kanalizačním systémem. Splaškové i dešťové odpadní vody ze zastavěného území jsou odváděny stokami jednotné kanalizace, která je zaústěna do stávající ČOV, která je vybudována na pravém břehu Smolinky. Podél silnice III/4942 Valašské Klobouky - Loučka je vybudována dešťová kanalizace DN 1000, kterou jsou odváděny extravilánové vody ze severní části Mirošova a přes lapač splavenin extravilánové vody ze záchytného příkopu, vybudovaného podél silnice III/4942 Valašské Klobouky - Loučka. Dešťová kanalizace je vyústěna do vodního toku Smolinka. Severní část Mirošova je ohrožována extravilánovými vodami. ČOV, jejímž recipientem je vodní tok Smolinka, je typ EKOL 15 pro 70 - 120 EO. Součástí objektu ČOV je dešťový oddělovač a dešťová zdrž. ČOV nemá vyhlášeno ochranné pásmo. MÚ Valašské Klobouky má připravenou projektovou dokumentaci “ZTV Maleníky Mirošov”, která řeší rozšíření stávající kanalizační sítě na severní území současné zástavby v místní části Mirošov.
18
ELEKTROROZVODY
Sítě vysokého napětí Vzhledem k rozvodně 22 kV Valašské Klobouky prochází katastrem několik vedení VN 22 kV – VN 14, VN 26, VN 51, VN 52, VN 65, VN 89. Z nich dodávku elektrické energie pro distribuci ve městě a v průmyslových podnicích zajišťují hlavně vedení VN 26 a VN 52. Ostatní vedení VN, např. VN 14, VN 65, VN 51, zajišťují dodávku pro okolní obce s tím, že VN 51 je hlavní napájecí vedení pro rozvodnu Valašské Klobouky. Z hlediska provedení zajišťuje napájení trafostanic ve středu města kabelová síť VN 22 kV. Okrajové části města jsou nejvíce napájeny z venkovního vedení přes stožárové trafostanice. Dispoziční vedení umožňuje vzájemné propojení, čímž je výrazně zvýšena kvalita dodávky elektrické energie, zvláště snížením počtu případných poruch na zařízení.
VN 14 Vedení propojuje rozvodnu 110/22kV Slavičín s rozvodnou 22 kV Valašské Klobouky. Hlavní vedení je postaveno převážně na dřevěných patkovaných sloupech s částečným využitím betonových sloupů a ocelových mřížových stožárů. Vodiče jsou v provedení AlFe. Přípojky k trafostanicím jsou vesměs postaveny na betonových sloupech. Toto vedení zásobuje místní části Smolina a Mirošov. Toto vedení, odbočka Lačnov, napájí některé trafostanice v působnosti Severomoravské energetiky, a.s.
VN 26 Vedení propojuje rozvodnu 110/22kV Slavičín s rozvodnou 22 kV Valašské Klobouky. Hlavní vedení je postaveno převážně na betonových sloupech s částečným využitím dřevěných sloupů a ocelových mřížových stožárů. Vodiče jsou v provedení AlFe. Přípojky k trafostanicím jsou vesměs postaveny na betonových sloupech. Toto vedení napájí západní a jihozápadní část města.
19
VN 51 Vedení propojuje rozvodnu 110/22kV Slavičín s rozvodnou 22 kV Valašské Klobouky a v základním provozu zajišťuje napájení celé aglomerace přes rozvodnu 22 kV Valašské Klobouky. Hlavní vedení je postaveno v úseku mezi rozvodnou Slavičín a obcí Vlachovice jako dvojvedení s vedením VN 897 na ocelových mřížových stožárech, ve zbývající trase je postaveno na betonových sloupech s částečným využitím ocelových mřížových stožárů. Vodiče jsou v provedení AlFe. Přípojky k trafostanicím jsou provedeny na betonových sloupech, vodiče jsou v provedení AlFe. Toto vedení zásobuje místní část Lipina.
VN 52 Toto vedení napájí východní část města a především průmyslové objekty v této části, např. závod Groz-Beckert, PAL, apod. Z rozvodny 22 kV Valašské Klobouky vychází toto vedení jako venkovní vedení, ze kterého jsou přes kabelové stožáry napájeny dílčí úseky kabelového vedení. Venkovní část vedení je postavena převážně na betonových sloupech, vodiče jsou v provedení AlFe.
VN 65 Vedení propojuje rozvodnu 22kV Valašské Klobouky se sítí 22kV SME, a.s. V katastru města napájí trafostanice vedené pod obcí Poteč, Poteč T4 Královec a Poteč T5 Královec – TVP. Venkovní vedení je postaveno převážně na betonových sloupech s částečným využitím ocelových mřížových stožárů. Vodiče jsou v provedení AlFe. Přípojka pro trafostanici T5 Královec – TVP je kabelová a je tvořena dvěma kabely VN 22kV.
20
VN 89 Vedení propojuje rozvodnu 22kV Valašské Klobouky s rozvodnou 110/22 kV Střelná a slouží jako záložní vedení pro umožnění případných vzájemných záložních napájení v případě poruch na hlavních energetických vedeních. Hlavní vedení je ve sledovaném úseku postaveno na betonových sloupech s částečným využitím ocelových mřížových stožárů. Vodiče jsou v provedení AlFe. Přípojky k trafostanicím jsou postaveny na betonových stožárech, vodiče jsou v provedení AlFe.
Transformační stanice 22/0,4 kV Pro napájení distribučních rozvodů nízkého napětí slouží ve Valašských Kloboukách celkem 35 transformačních stanic, z toho je 15 stanic průmyslových. V místní části Mirošov je 1 trafostanice, v místní části Smolina jsou 4 a v místní části Lipina 2 trafostanice. Celkový stav všech trafostanic pro stávající odběry el. energie je vyhovující.
Distribuční síť NN 0,4 kV Distribuční síť nízkého napětí ve městě je jak venkovního, tak i kabelového provedení. Kabelových rozvodů NN se využívá k vyvedení výkonu z trafostanic, pro napájení odběrných míst s většími nároky na el.energii a ucelenými odběry, např. sídliště, řadová zástavba RD, náměstí apod. Venkovní sítě je dosud využito částečně ve starší zástavbě města a v některých okrajových částech. Vzhledem k rozsáhlosti sítě NN v obci se rekonstrukce prováděla a provádí po částech. Střed města a okrajové části budou postupně kabelizovány s využitím izolovaných samonosných kabelů AES. V úsecích, které nebyly rekonstruovány kabelizací, je venkovní síť postavena jak na betonových stožárech, tak i v některých úsecích také po střešnících či konzolách umístěných na objektech. Vodiče jsou hlavně v provedení AlFe, případně samonosnými kabely.
21
Odběrná místa jsou v kabelové síti napojena odvody z rozpojovacích a jistících kabelových skříní. Z venkovní sítě jsou odběrná místa napojena samostatnými přípojkami nebo svody z konzol či střešníků. Ojediněle jsou nově postavené objekty napojeny zemními kabelovými přípojkami (např. v místních částech Smolina, Lipina a Mirošov). Elektrifikované samoty v místních částech Smolina, Lipina a Mirošov jsou napojeny venkovním vedením. Tato vedení postavené převážně na dřevěných sloupech s provedením vodičů AlFe vyžadují především z mechanického hlediska rekonstrukci. Rekonstruované sítě v místních částech Smolina, Lipina a Mirošov jsou v technicky vyhovujícím stavu.
Odběratelé Spektrum odběrů, respektive charakter odběrů je velmi široký. Odběratelé s většími nároky na dodávku elektrické energie co do velikosti odebíraného výkonu, tak i množství spotřebované el.energie jsou napájeni samostatnými trafostanicemi, např. PAL, PLASTY, VALAŠKA, OPS, REKREAČNÍ STŘEDISKO
JELENOVSKÁ,
GROZ-BECKERT
a
další.
Průmyslové
trafostanice jsou převážně v majetku odběratelů. Z dalších odběrů jsou významnější objekty občanské vybavenosti, např. městský úřad, nákupní centra, obchody, pohostinství a v neposlední řadě dílny a provozovny živnostenského a podnikatelského sektoru. Tato odběrná místa jsou v kabelové síti napojena odvody z rozpojovacích a jistících kabelových skříní, případně samostatnými vývody z trafostanic. Z venkovní sítě jsou napojeny samostatnými přípojkami nebo svody z konzolí či střešníků. Mimo hlavní síť NN v obci jsou v katastru města také rozsáhlé rozvody NN pro napájení samot, zahrádkářských a rekreačních osad, které jsou ve většině případů v majetku odběratelů. Rekonstruovaná síť je v technicky vyhovujícím stavu, některé dílčí úseky sítě, především pro samoty, bude vhodné hlavně z mechanického hlediska rekonstruovat.
22
PLYN
Počet přípojek ve Valašských Kloboukách je 529, v místní části Smolina 46 a v místní části Lipina 58. Mirošov není připojen na plynofikační síť. Severní částí města Valašské Klobouky a místní částí Lipina prochází stávající VTL plynovody. Ve směru jihozápad – severovýchod prochází VTL plynovod Slavičín – Valašské Klobouky DN 150/PN 40, na který navazuje VTL plynovod DN 100/PN 40 Valašské Příkazy. VTL plynovod
Slavičín – Valašské
Klobouky DN 150/PN 40 je ve správě Jihomoravské plynárenské a.s., VTL plynovod DN 100/PN 40 Valašské Příkazy je ve správě Severomoravské plynárenské a.s. VTL plynovod Slavičín – Valašské Klobouky DN 150/PN 40 je ukončen v regulační stanici VTL/STL 3000/2/2 - 440, která je provozována pod tlakem 0,1 MPa. Ochranné pásmo VTL plynovodů je 4 m, bezpečnostní pásmo VTL plynovodu DN 100/PN 40 je 15 m, VTL plynovodu DN 150/PN 40 je 20 m, a to na obě strany od půdorysu. Ochranné pásmo regulační stanice je 10 m. Valašské Klobouky jsou zásobovány zemním plynem pomocí STL rozvodné plynovodní sítě, která byla vybudována z trub ocelových DN 300, DN 200, DN 150, DN 100, DN 80 a DN 50 a z trub polyetylénových ∅ 110, ∅ 90 a ∅ 63. Jednotliví odběratelé jsou zásobováni zemním plynem přes domovní regulátory. Na STL rozvodnou plynovodní síť ∅ 110 města Valašské Klobouky navazuje STL rozvodná plynovodní síť místní části Smolina a obce Poteč. STL rozvodná plynovodní síť je ve správě Jihomoravské plynárenské a.s. Při západním okraji místní části Lipina, u silnice II/494 Haluzice – Valašské Klobouky, je situována regulační stanice VTL/STL 1200/2/1 - 440, která je provozována pod tlakem 0,2 MPa. STL rozvodnou plynovodní sítí jsou z regulační stanice VTL/STL 1200/1/2 - 440 zásobovány zemním plynem místní část Lipina a obec Křekov. Objekty obytné zástavby i objekty občanské a technické vybavenosti místní části Lipina jsou v současné době zásobovány zemním plynem pomocí STL rozvodné plynovodní sítě, která je vybudována z trub polyetylénových ∅ 63. Jednotliví odběratelé jsou zásobováni zemním plynem přes domovní regulátory. Regulační stanice VTL/STL 1200/1/2 - 440 a STL rozvodná plynovodní síť jsou ve správě Jihomoravské plynárenské a.s.
23
Objekty obytné zástavby i objekty občanské a technické vybavenosti místní části Smolina jsou v současné době zásobovány zemním plynem pomocí STL rozvodné plynovodní sítě, která je vybudována z trub polyetylénových ∅ 110, ∅ 90 a ∅ 63. Rozvodná STL plynovodní síť, která navazuje na STL rozvodnou plynovodní síť ∅ 110 města Valašské Klobouky, je provozována pod tlakem 0,1 MPa. Jednotliví odběratelé jsou zásobováni zemním plynem přes domovní regulátory.
TEPELNÁ ENERGIE
Ve městě není vybudován systém centrálního zásobování teplem. Na stávající centrální vytápění je napojeno 364 domácností (bytové domy v části Luční). Rozvody centrálního vytápění jsou majetkem obce, provozní společnost Výroba tepla s.r.o. (100% vlastněná obcí Valašské Klobouky) je provozuje na základě smlouvy s obcí. Obec také vlastní 16 plynových kotelen, které společnosti Výroba tepla pronajímá. Žádná z místních částí není napojena na centrální vytápění. Otop el. energií je koncipován pouze jako doplňkový zdroj při využití zemního plynu jako topného média.
VEŘEJNÉ
Ve městě se nachází 750 zdrojů osvětlení. Příkon je 73kW. Z hlediska napájení
OSVĚTLENÍ
je veřejné osvětlení ve městě realizováno dvěma způsoby: kabelovými sítěmi a vrchním vedením. Ve středu města a na hlavních průtahových komunikacích jsou rozvody veřejného osvětlení provedeny kabely AYKY se samostatnými vysokými silničními stožáry. V okrajových částech města převažuje rozvod veřejného osvětlení na podpěrných bodech sítě NN. V místních částech Lipina, Smolina a Mirošov převažuje rozvod veřejného osvětlení na podpěrných bodech sítě NN. V lokalitě s kabelovými rozvody je provedení veřejného osvětlení rovněž kabelovými rozvody se samostatnými stožárky. Jsou používány vysokotlaké sodíkové zdroje. Typy svítidel jsou poplatné době jejich montáže (od moderních až po 30 let staré). Město je osvětlené dostatečně, celkový stav veřejného osvětlení je však špatný a postupně se obnovuje.
24
TELEKOMUNIKACE A
Valašské Klobouky jsou připojeny do telefonního uzlu ÚTO Valašské
RADIOKOMUNIKACE,
Klobouky, MTO Valašské Klobouky, a to na digitální telefonní ústřednu, která
INTERNET
sídlí ve Valašských Kloboukách (jedná se o objekt za poštou). Místní telefonní síť ve Valašských Kloboukách je řešena částečně nadzemním a částečně podzemním vedením, kabely se zde vyskytují jen jako přípolože. Podle sdělení SPT Český Telecom a.s. Zlín prochází katastrálním územím Valašské Klobouky trasa dálkového kabelu Slavičín – Valašské Klobouky a trasa dálkového optického kabelu, která vede z Valašských Klobouk do ústředny RSÚ Vlachovice. Dle sdělení SPT Český Telecom a.s. Brno není v blízké budoucnosti plánována výstavba dalšího DOK. Výstavbu v dalších letech mohou tvořit pouze privátní požadavky velkých zákazníků. Rozvod drátového rozhlasu byl rekonstruován při rekonstrukci místní telefonní sítě. Rozvodnou síť tvoří zemní kabely. Co se týká radioreelových tras, dle vyjádření Českých radiokomunikací prochází katastrálním územím Valašské Klobouky páteřní síť RS Ploštiny – RS Velká Javorina a přístupová síť RS Ploštiny – Česká pošta Valašské Klobouky (ul. Cyrilometodějská). Podle informací Českých radiokomunikací a.s. Praha je v dané oblasti distribuce televizního signálu zajišťována následujícími vysílači: TV Valašské Klobouky - Ploština ČT 1 25. kanál TV Valašské Klobouky - Ploština ČT 2 42. kanál TV Valašské Klobouky - Ploština Prima 59. kanál V lokalitě Suchý vrch je provozován televizní převaděč Valašské Klobouky II, který vysílá na 7. kanálu televizní kanál NOVA. Ve městě neexistuje kabelová síť. Poskytovali internetu jsou kromě Českého Telecomu firmy Walachia Valašské Klobouky a Inext Vsetín.
25
DOPRAVA A LOGISTICKÉ VAZBY
Silniční doprava Nejdůležitějším silničním spojením je silnice I/57, což je trasa spojující sever Moravy a hranici s Polskem (hraniční přechod Bartultovice) s hraničním přechodem na Slovensko Brumovem-Bylnicí/Horné Srnie a dále pokračuje do města Trenčianská Teplá. Valašské Klobouky jsou díky této silnici první třídy spojeny s městy Krnov, Opava, Fulnek, Nový Jičín, Valašské Meziříčí, Vsetín. Městem pak prochází několik silnic II. a III. tříd, které mají již význam jen pro místní obsluhu přilehlých obcí a napojení na nadřazenou silniční síť. Město leží mimo zájmy výstavby dálnic či rychlostních komunikací.
Železniční doprava Valašskými Klobouky prochází koncový úsek trati ČD č. 280 Hranice na Moravě – Vsetín – Bylnice, který zabezpečuje zejména propojení mezi Bylnicí a Horní Lidčí, kde spoje navazují na rychlíkové tratě 280 směr Vsetín (a dále Hranice na Moravě, Ostrava, Přerov, Praha) a Slovensko a 340 Brno – Veselí n. Moravou – Vlárský průsmyk. Zastávka Valašské Klobouky je situovaná mimo zastavěnou část města jak situačně, tak výškově. Na jednu stranu je tato poloha vhodná z hlediska negativních dopadů železničního provozu na životní prostředí, na druhou stranu je nevhodná z pohledu přístupů a využití pro rozvoj města. Je možné, že při lepší dostupnosti by byly služby Českých drah více využívány, především pro dopravu běžného obyvatelstva (přeprava studentů středních škol, přeprava do Vsetína, nejbližšího centra pro sociální příležitosti, jako např. nákupy). Cca 200m od zastávky ČD se nachází areál firmy Groz-Beckert, což konvenuje dělníkům dojíždějícím za prací po železnici.
26
Přístup k letecké a lodní dopravě V nejbližším okolí Valašských Klobouk se letiště nenachází. Nejbližší letiště jsou v Holešově (statut: veřejné vnitrostátní letiště, hlavně pro sportovní využití), dále v Kroměříži (statut: neveřejné vnitrostátní letiště, hlavně pro sportovní využití, probíhá zde základní výcvik pro piloty kluzáků a motorových kluzáků), v Kunovicích (statut: veřejné mezinárodní letiště), v Otrokovicích (statut: neveřejné mezinárodní letiště, hlavně pro sportovní využití), v Brně Tuřanech (statut: veřejné mezinárodní letiště). Na katastrálním území Valašské Klobouky neexistují podmínky pro lodní dopravu, pouze územím Zlínského kraje prochází uvažovaný plavební kanál Dunaj-Odra-Labe. Nejbližší možný lodní provoz je od Valašských Klobouk vzdálen 62 km (cca 1 hodina 10 minut jízdy), a to na řece Moravě v úseku Spytihněv – Bělov (v délce cca 12 km), a je určen pouze k rekreačním účelům.
DOPRAVNÍ
Město Valašské Klobouky neprovozuje žádnou městskou autobusovou linku.
OBSLUŽNOST
Autobusové nádraží, ze kterého vyjíždějí autobusové linky do okolních vesnic a do měst (Uherské Hradiště, Zlín, Vsetín, Velké Meziříčí, Ostrava), je umístěno na Masarykově náměstí na ploše s příjezdem vyhrazeným pouze autobusům. Nádraží je vybaveno nástupišti. Lze konstatovat, že je zajištěna doprava do zaměstnání, škol a k návštěvě zdravotních zařízení. Ovšem doprava osob po 16. hodině odpolední je nedostatečná, doprava osob ve dnech pracovního klidu je špatná. Město Valašské Klobouky poskytuje od roku 2003 příspěvek na dopravu Zlínskému kraji ve výši 50,- Kč na osobu, což v roce 2004 činilo 261 000 Kč. Takřka monopolním poskytovatelem dopravních služeb je firma ČSAD Vsetín a.s. Konkurenční firma Housacar provozuje pouze jeden spoj, a to ZlínLuhačovice-Štítná-Valašské Klobouky. Městem projíždí pouze jeden dálkový autobusový spoj Bratislava-Ostrava provozovaný slovenským dopravcem Štátná aut. Doprava Piešťany. Ve Valašských Kloboukách dále působí firma Sába, která poskytuje služby v autobusové dopravě na základě objednávky. Mezi autobusovým nádražím a zastávkou ČD funguje v pracovních dnech jeden autobusový spoj denně, ve dny pracovního klidu žádný.
27
KOMUNIKACE
Místní komunikace Letní a zimní údržbu na komunikacích a chodnících v lokalitě města Valašské Klobouky provádí městská společnost Valašskokloboucké služby s.r.o. Stav komunikací v celkové délce 19 km není dobrý, v místních částech je stav dobrý. Chodníky Chodníky, které se nalézají ve středu města a jeho nejbližším okolí,
jsou
v majetku města Valašské Klobouky a jejich převážná část je ve správě Valašskokloboucké služby s.r.o. Podél průtahů silnic III. třídy a podél místních komunikací jsou chodníky vedeny pouze místně bez návaznosti, ve většině případů chybí vůbec. V okrajových částech nejsou chodníky vybudovány a chodci používají vozovku. Chodníky jsou převážně dlážděné. Průměrná investice do chodníků je cca
700 000 Kč za rok, v případě pokládky nového
povrchu je používaná zámková dlažba. Je připraven projekt vybudování chodníků na ulici Luční ve výši 5 000 000 Kč, který se nachází ve fázi, kdy se hledají finanční prostředky. Náměstí bylo rekonstruováno v roce 1996 a položena nová dlažba. V obcích Lipina a Smolina jsou komunikace bez chodníků, v Mirošově jsou chodníky dva.
28
LIDSKÉ ZDROJE
DEMOGRAFIE
Počet obyvatel je v současnosti 5191. Počet obyvatel v místních částech je následující: Lipina – 248 obyvatel, Mirošov – 90 obyvatel, Smolina – 273 obyvatel. (graf 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11)
PRACOVNÍ SÍLA
(graf 12, mapa 1)
29
GRAF 3
SROVNÁNÍ POČTU OBYVATEL A POČTU OBYVATEL V PRODUKTIVNÍM VĚKU VE SPRÁVNÍM OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ VALAŠSKÉ KLOBOUKY K 31.12.2003 počet obyvatel
6078 4238 5201 3538
obyvatelé v produktivním věku
3000 2500 2000 1500 1000 500
Obce s největším podílem obyvatel ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Valašské Klobouky k
Nedašov 8%
Újezd 7% Brumov-Bylnice 34%
Vlachovice 9%
Štítná n. VláříPopov 13% Valašské Klobouky 29%
al uz ic e H
Kř ek ov
Vl ac ho va Lh Va ot a la šs ké Př ík az y
Je st řa bí
Ti ch ov
rn ov ic e
Lo uč ka
Št ud lo v
D
R
ok yt ni ce
áv oj ná N
Lh ot a
Po te č N
ed aš ov a
Po le
Vy so ké
je zd Ú
ed aš ov N
Kl ob ou ky n. Vl ář í-P op ov Vl ac ho vi ce Št ít n á
Va la šs ké
Br um ov
-B yl ni ce
0
GRAF 4
SROVNÁNÍ VÝVOJE POČTU OBYVATEL V OBCÍCH S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ K 31.12.2003
Valašské Klobouky Vsetín Luhačovice
SROVNÁNÍ VÝVOJE POČTU OBYVATEL VE VYBRANÝCH MĚSTECH ZLÍNSKÉHO KRAJE K 31.12.2003
Vizovice Zlín
Bojkovice Slavičín Luhačovice
Brumov-Bylnice Valašské Klobouky
9000
130000
115000 8000
100000
85000
počet obyvatel
počet obyvatel
7000
70000
55000
6000
5000
40000 4000
25000 3000 1970
10000 1970
1980
1991 roky
2001
2003
1980
1991 roky
2001
2003
GRAF 5
SROVNÁNÍ PŘIROZENÉHO PŘÍRŮSTKU/ÚBYTKU OBYVATEL VE VYBRANÝCH OBCÍCH ZLÍNSKÉHO KRAJEK 31.12.2003
živě narození
SROVNÁNÍ MIGRACE OBYVATEL VE VYBRANÝCH OBCÍCH ZLÍNSKÉHO KRAJE K 31.12.2003
zemřelí
přistěhovalí
vystěhovalí
150
150 135
135 120
120
105
105
90 Počet obyvatel
počet obyvatel
90
75
75
60
60
45
45
30
30
15
15
0
0
Bojkovice
Brumov-Bylnice
Slavičín
Valašské Klobouky
Luhačovice
Bojkovice
Brumov-Bylnice
Slavičín
Valašské Klobouky
Luhačovice
GRAF 6
SROVNÁNÍ PŘIROZENÉHO PŘÍRŮSTKU/ÚBYTKU OBYVATEL V OBCÍCH S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ K 31.12.2003
přistěhovalí
zemřelí
1600
1600
1400
1400
1200
1200
1000
1000 Počet obyvatel
Počet obyvatel
živě narození
SROVNÁNÍ MIGRACE OBYVATEL V OBCÍCH S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ K 31.12.2003
800
800
600
600
400
400
200
200
0 Valašské Klobouky
Vizovice
Vsetín
Zlín
Luhačovice
vystěhovalí
0 Valašské Klobouky
Vizovice
Vsetín
Zlín
Luhačovice
GRAF 7
SROVNÁNÍ PŘÍRŮSTKU OBYVATEL VE VYBRANÝCH OBCÍCH ZLÍNSKÉHO KRAJE K 31.12.2003 Celkový přírůstek
SROVNÁNÍ SŇATEČNOSTI A ROZVODOVOSTI VE VYBRANÝCH OBCÍCH ZLÍNSKÉHO KRAJE K 31.12.2003
Přirozený přírůstek
Sňatky
50
Rozvody
50
40
40
30
9
10 3
4
0 -1
-10
-9
30 Počet
Přírůstek/)bytek obyvatel
20
-1 -2
20
-8
-20
-20
10
-30
-40
-39
0
-50 Bojkovice
Brumov-Bylnice
Slavičín
Valašské Klobouky
Luhačovice
Bojkovice
BrumovBylnice
Slavičín
Valašské Klobouky
Luhačovice
GRAF 8
SROVNÁNÍ SŇATEČNOSTI A ROZVODOVOSTI V OBCÍCH S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ K 31.12.2003
SROVNÁNÍ PŘÍRŮSTKU OBYVATEL V OBCÍCH S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ K 31.12.2003
Přirozený přírůstek
Sňatky
Celkový přírůstek
500
500
400
450
300
400
200
350
100 300
39
0 -8
Počet
Přírůstek/úbytek obyvatel
Rozvody
-20
-41 -42 -112
-200
250
-54
-100
200 -188
-189
150
-300
100
-400
50
-500 -526
0
-600 Valašské Klobouky
Vizovice
Vsetín
Zlín
Luhačovice
Valašské Klobouky
Vizovice
Vsetín
Zlín
Luhačovice
GRAF 9
SLOŽENÍ OBYVATELSTVA – MUŽI VE VYBRANÝCH OBCÍCH ZLÍNSKÉHO KRAJE K 31.12.2003
předproduktivní věk
produktivní věk
SLOŽENÍ OBYVATELSTVA - ŽENY VE VYBRANÝCH OBCÍCH ZLÍNSKÉHO KRAJE K 31.12.2003
předproduktivní věk
poproduktivní věk
100%
100%
90%
90%
80%
80%
70%
70%
60%
60%
50%
50%
40%
40%
30%
30%
20%
20%
10%
10%
produktivní věk
poproduktivní věk
0%
0% Bojkovice
Brumov-Bylnice
Slavičín
Valašské Klobouky
Luhačovice
Bojkovice
Brumov-Bylnice
Slavičín
Valašské Klobouky
Luhačovice
GRAF 10
SLOŽENÍ OBYVATELSTVA V OBCÍCH S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ K 31.12.2003
předproduktivní věk
produktivní věk
SLOŽENÍ OBYVATELSTVA VE VYBRANÝCH MĚSTECH ZLÍNSKÉHO KRAJE K 31.12.2003
poproduktivní věk
předproduktivní věk
produktivní věk
poproduktivní věk
100%
100%
90%
90%
80%
80%
70%
70%
60%
60%
50%
50%
40%
40%
30%
30%
20%
20%
10%
10%
0%
0% Valašské Klobouky
Vizovice
Vsetín
Zlín
Luhačovice
Bojkovice
Brumov-Bylnice
Slavičín
Valašské Klobouky
Luhačovice
GRAF 11
SROVNÁNÍ PRŮMĚRNÉHO VĚKU OBYVATEL VE VYBRANÝCH OBCÍCH ZLÍNSKÉHO KRAJE K 31.12.2003
50
45
40
35
průměrný věk
30
25
20
15
10
5
0 Bojkovice
Brumov-Bylnice
Slavičín
Valašské Klobouky
Luhačovice
MAPA 1: NEZAMĚSTNANOST NA POČÁTKU ROKU 2004 Relace územních rozdílů je obdobná od roku 2001 Zdroj: ČSÚ, Úřad práce
Odry 17,4% Olomouc 10,4%
Hranice 12,7%
Lipník n./Bečvou 17,1% Prostějov 10,7% Přerov 13,9%
Valašské Meziříčí 10,9%
Holešov 9,7%
Rožnov pod Radhoštěm 11,1%
Bystřice p./Hostýnem 11,6%
Vsetín 13,8%
Kroměříž 11,8% Zlín 9,2%
Vizovice 8,7%
Otrokovice 10,3%
Uherské Hradiště 8,5%
Luhačovice 10,2%
Uherský Brod 10,2%
Valašské Klobouky 13,6%
GRAF 12
VÝVOJ POČTU UCHAZEČŮ A MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI V OBCI S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ VALAŠSKÉ KLOBOUKY
Registrovaní uchazeči o zaměstnání Registrovaná míra nezaměstnanosti 1550
13,8
13,6 1500
1450 13,2
13
1400
12,8 1350 12,6 1300 12,4
1250
12,2 2001
2002
2003
registrovaná míra nezaměstnanosti
registrovaní uchazeči o zaměstnání
13,4
SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURA
BYDLENÍ
Pod správu města Valašské Klobouky v současnosti spadá 39 bytů (34 bytů je I. kategorie, 2 byty II. kategorie a 3 jsou holobyty) z celkového počtu 1949 bytů nacházejících se v katastrálním území města Valašské Klobouky. Privatizace městem vlastněných bytů se neplánuje. Bytové družstvo spravuje 447 bytů (údaj pochází ze zdrojů bytového družstva a v dotazníku vyplněném zástupci města byl zpochybněn). 1463 bytů je v soukromém vlastnictví, z nich bylo původně 172 městských bytů, které byly po roce 1989 zprivatizovány. Nejstarší bytová výstavba ve městě je postavená od 50. let 20. století. Stáří 39 městských bytů je od 20 do 5 let. Bytová situace ve městě je nedostatečná, město eviduje 183 žádostí o byty. Ve schváleném Územním plánu jsou vytyčena vhodná místa k bydlení pro individuální bytovou výstavbu a malé domy s více bytovými jednotkami. Slabou stránkou však zůstávají nevyjasněné právní vztahy.
ŠKOLSTVÍ
Ve Valašských Kloboukách je mateřská škola (6 tříd), základní škola (31 tříd, v některých ročnících je otevírána výběrová matematická třída), základní umělecká škola (zřizovatelem je Zlínský kraj), gymnázium, obchodní akademie, střední odborné učiliště zemědělské, dvě odborná učiliště a praktická škola. Ve Smolině se dále nachází v objektu dětského domova také zvláštní škola, pomocná škola a praktická škola. Právě probíhá zastřešení základní školy a je plánována rekonstrukce zdravotechniky na ZŠ (nynější návrh rozpočtu činí 6 700 000,- Kč). Na gymnáziu je třeba dobudovat sportovní halu.
30
GRAF 13
VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V OBCI S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ VALAŠSKÉ KLOBOUKY V LETECH 2001-2003
dokončené byty
zrušené byty
50
40
počet bytů
30
20
10
0 2001
2002
2003
V obci probíhají na různých místech různé kurzy: na základní škole jsou to kurzy PC, na gymnáziu a obchodní akademii kurzy jazyků, kreslení a PC, v kulturním domě Klobučan jazykové kurzy, Český svaz ochránců přírody Kosenka organizuje kurzy starých řemesel a jazyků, tělovýchovná jednota Sokol pak organizuje sportovní kurzy. Občanské sdružení Klobučan a Důbrava provozují národopisné kroužky. Ve městě je také detašované pracoviště Domu dětí a mládeže Brumov-Bylnice, jehož zřizovatelem je Zlínský kraj. (tabulka 1)
ZDRAVOTNICTVÍ
Ve Valašských Kloboukách působí sdružené ambulantní zdravotnické zařízení
A SOCIÁLNÍ
Valašskokloboucká
ZABEZPEČENÍ
s lůžkovou částí ve Valašských Kloboukách není, nejbližší nemocnice je ve
poliklinika
(příspěvková
organizace).
Nemocnice
Slavičíně (pouze interní odd.), zbylá lůžková zdravotní péče je poskytována v Baťově nemocnici ve Zlíně. Rychlá záchranná zdravotnická služba pro Valašské Klobouky a okolí operuje ve Slavičíně. V objektu Valašskokloboucké polikliniky sídlí také lékárna, prodejna zdravotnických pomůcek a potřeb, kancelář Všeobecné zdravotní pojišťovny a kancelář Okresní správy sociálního zabezpečení.
Tabulka 1: Subjekty v ambulantním zdravotnickém zařízení ve Valašských Kloboukách Valašskokloboucká poliklinika specifikace (odbornost)
počet lékařů (subjektů)
Praktický lékař pro děti a dorost
2
Praktický lékař pro dospělé
4
Chirurgie
3
Plicní ordinace
1
Stomatologie
5
Stomatologická laboratoř
1
Oční ordinace
1
ORL
1
Kožní
1
Urologie
1
Psychiatrie
1
31
Valašskokloboucká poliklinika specifikace (odbornost)
počet lékařů (subjektů)
Ortopedická ambulance
1
Gynekologie
1
Neurologie
1
Dětská neurologie
1
Internista
2
LSPP
1
RTG pracoviště
1
Stomatologická laboratoř
1
Biochemická laboratoř
1
Rehabilitační středisko (1 lékařka, 1 sestra)
1+1
Pouze praktičtí lékaři (jak pro děti, tak pro dospělé), stomatologové a vybraní odborní lékaři (gynekologie, interna, rehabilitace – sestra, plicní, chirurgie, oční) ordinují každý den, ostatní odborní lékaři ordinují pouze omezený počet dnů v týdnu. Město Valašské Klobouky provozuje pečovatelskou službu, dále dům s pečovatelskou službou a penzion pro důchodce. Ve Smolině se nachází dětský domov. Sociální služby Valašské Klobouky: Dům s pečovatelskou službou, U Náhonu 1006: kapacita DPS je 16 bytů, čekatelé na umístění jsou 4. Penzion pro důchodce: v objektu sídlícím naproti Valašskokloboucké polikliniky žije 82 lidí a čekatelů je 45. Pečovatelská služba: zatím každé žádosti o kterýkoli úkon pečovatelské služby bylo vyhověno, vč. obyvatel Lipiny, Mirošova a Smoliny.
32
Tabulka č. 1: Vybavení správního obvodu obce s rozšířenou působností Valašské Klobouky k 31.12.2003
Kultura kino
muzeum
galerie
kostel
5
3
5
17
1
2
3
4
správní obvod s rozšířenou působností Valašské Klobouky z toho město Valašské Klobouky
Sport
Školství
tělocvič-
stadion,
mateřská
základní
střední
na
hřiště
škola
škola
škola
správní obvod s rozšířenou působností
10
31
15
10
3
2
5
1
1
3
Valašské Klobouky z toho město Valašské Klobouky
Zdravotnictví
Sociální zabezpečení
nemoc-
ordina-
ordinace
nice
ce
lékaře pro
lékaře
děti
domov
dům
domov-
důchodců penzion pro důchodce
s pečovatelskou
pro
službou
dospělé správní obvod s rozšířenou
-
15
7
-
-
2
-
4
2
-
-
1
působností Valašské Klobouky z toho město Valašské Klobouky
KULTURA
Ve městě se nachází relativně moderní Kulturní dům Klobučan dokončený v 80. letech 20. století. V budově Klobučanu jsou dva sály (tzv. velký a malý), v nichž se konají různé kulturní akce, např. koncerty, plesy, hudební festivaly, diskotéky a zábavy, hostovací divadelní představení. Klobučan pronajímá své prostory i k jiným sociálně komerčním příležitostem (např. prodejní akce nebo svatby). V roce 2004 město získalo dotaci ve výši 513.000,- Kč na akci „Plynofikace Kulturního domu Klobučan“ od Státního fondu životního prostředí. Pod správu KD Klobučan patří také místní kino, knihovna a místní muzeum. Kino hraje dva dny v týdnu (v sobotu a v úterý) včetně odpoledních představení pro děti. Provoz kina je ztrátový. Městské muzeum sídlí ve dvou objektech, bývalé budově radnice a v tzv. Červeném domě. V budově radnice je instalována expozice Pravěk jižního Valašska a v Červeném domě je sbírka předmětů, zařízení, nástrojů a strojů vztahujících se k minulosti města a okolí, k dlouhé a silné tradici soukenictví. Expozice v Červeném domě navazuje na historii tohoto objektu, neboť Červený dům si dali postavit soukeničtí mistři Tomaštíkové v roce 1781. Knihovna má dvě oddělení (pro dospělé čtenáře a pro děti do 15 let) a je pro veřejnost otevřena 4 dny v týdnu (dospělí), resp. 3 dny v týdnu (děti). Město plánuje stěhování knihovny do nového objektu a její modernizaci s plánovaným rozpočtem 1 500 tis. Kč. Tento projekt se ovšem nachází teprve v počáteční fázi odsouhlasení rozpočtu. Ve městě se nachází další sál TJ Sokol, v jehož prostorách se pořádají kulturní, většinou hudební akce typu zábav a diskoték, plesů (včetně výuky tanečních hodin pro studenty středních škol ve Valašských Kloboukách). Ve městě působí tři hudební soubory, dva z nich byly v minulosti založeny při místních továrnách: Dechová hudba Valaška a folklorní soubor Důbrava (www.sweb.cz/dubrava.foklor), třetí, Národopisný soubor Klobučan, je taneční soubor, který doprovází cimbálová muzika Klobučánek. Národopisný soubor Klobučan pořádá soutěž dětských zpěváčků v minulosti nazývanou nazvanou Klobucký skřivánek, nyní jenom soutěž zpěváčků Valašskoklobucka.
33
Během kalendářního roku probíhá ve městě několik kulturních akcí. Mezi významné se dají zařadit mezinárodní hudební festival Setkání muzikantů v Bílých Karpatech, hojně navštěvované a důležité pro město a okolní region jsou Valašské kumštování (přehlídka místních výtvarníků – sochařů, řezbářů a malířů z Valašských Klobouk a okolí pořádané v červenci) a Valašský mikulášský jarmek. Přehlídka muzikantů dechových hudeb, cimbálových muzik i jiných nástrojových a žánrových těles Setkání muzikantů v Bílých Karpatech probíhá pravidelně v srpnu. Ve dřevěné roubence č.p. 7 vlastněné a provozované Nadací Jana Pivečky probíhají různorodé kurzy spojené s historií města a regionu (např. kurzy šití papučí, pečení chleba či valašských frgálů). (tabulka 1)
CESTOVNÍ RUCH
Ve městě se nenachází žádná tak významná kulturní památka, aby podnítila častý a výrazný cestovní ruch. Všechny památky a historické budovy mají pouze lokální význam pro město a blízké okolí. Neznečištěné životní prostředí, malebná krajina a relativně nízké náklady na ubytování by mohly být lákadlem pro krátkodobou (1-2 dny) či střednědobou (1 týden) tuzemskou turistiku, zvláště pro rodiny s dětmi. V okruhu cca 5 km fungují v zimě dva lyžařské vleky (Královec a Jelenovská), u obou jsou otevřeny také jak hotelové ubytovací zařízení, tak také chatky pro dětské letní tábory. V letním období je možno provozovat pěší turistiku a cykloturistiku. Ve městě je také letní koupaliště. Ve Valašských Kloboukách se nachází dva hotely, každý z nich provozuje i restauraci. Ve městě se nachází několik dalších restaurací (restaurace Beseda, hostinec Pod Borošínem, restaurace Šafrán vedle benzínové pumpy, Koliba, ovšem ta je od města vzdálená cca 3 km, a tudíž k ní nelze dojít pěšky), nicméně není zde žádná restaurace slavnostního, speciálního charakteru. Ve městě se také nenachází žádný kemp. Ve městě a okolí se nachází množství objektů individuální rekreace – chaty a rekreační chalupy. Neexistuje přehled (nabídka) majitelů objektů, kteří poskytují ubytování.
34
Ve městě operuje na adrese Masarykovo nám. 276 Městské informační centrum. Na oficiálních stránkách města ovšem o centru kromě telefonu a emailu na osobu spravující MIC nejsou žádné informace, jako například umístění ve městě včetně návodu jak se do něj dostat, okruhy informací, které je možné v něm získat, či jiná nabízená činnost. Adresu kanceláře je možné získat pouze z webové adresy www.kr-zlinsky.cz. Městem a jeho okolím procházejí cyklotrasy číslo 5057, 5058, a 5059. Cyklotrasy 5057 a 5058 nejsou samostatné zpevněné cyklocesty kopírující motorovou silnici, avšak silnice II. a III. třídy. Cyklotrasa 5059 vede zčásti po silnici I/57 a z ní pak odbočí na asfaltovou cestu. Ve městě samotném ale není vybudovaná žádná cyklotrasa, na rozdíl od nedalekého města Slavičín, které má vybudovaných 9 tras. V současné době se zpracovává návrh koncepce rozvoje cyklodopravy Zlínského kraje. Město provozuje své webové stránky www.valasskeklobouky.cz s informacemi o historii města, o možnostech sportovního a kulturního vyžití, na webu ovšem chybí odkazy na sportovní centra Královec a Jelenovská, informace o turistických a běžkařských trasách a cyklotrasách, dále možnosti ubytování, či celkové lákání potenciálních turistů.
EKOLOGIE
Ve městě působí Český svaz ochránců přírody Kosenka, což je organizace s více typy činností: ekologickou, kulturní, sociálněkulturní, vzdělávací (kurzy pro děti i dospělé z oblasti ekologie, přírodovědy, lidových řemesel, pořádání ekologických olympiád). Činnost Kosenky se dělí do tří hlavních oblastí: Pozemkový spolek Kosenka zřízený pro ochranu, využití a rozvoj přírody, krajiny a památek Valašskoklobucka; dále environmentální výchova a vzdělávání v ekocentru Kosenka, kde organizují výukové a vzdělávací programy pro školu a veřejnost, ekologické olympiády a obnovu, záchranu a výuku lidových řemesel; a ekologické poradenství, v rámci něhož jsou členem Sítě ekologických poraden ČR STEP. Kosenka pořádá pravidelně v červenci také Kosení bělokarpatských luk.
35
SPORT
Ve městě působí pět sportovních klubů: TJ Spartak, který vede oddíl kopané a oddíl šachu, Jednota orla, TJ Sokol, Klub lyžařů a SK Rytmik, který organizuje aerobic. Ze sportovních zařízení, které se v Kloboukách nachází, jsou to fotbalový stadión, který v případě potřeby funguje také jako provizorní atletický stadión, letní koupaliště, víceúčelové hřiště u základní školy, několik tělocvičen, posilovna (v Domě dětí a mládeže v ulici Brumovská), sauna (v areálu fotbalového stadionu) a tenisové kurty soukromé firmy Jubeka. Fotbalový stadión je ovšem umístěn až u ČD nádraží na kopci a z centra města je špatně pěšky dostupný. V rámci fotbalového oddílu fungují: mužstvo „A“ a dorost, které hrají okresní přebor, mužstvo žáků, které hraje župní přebor, a mužstvo přípravky, které hraje regionální soutěž. Volejbalové mužstvo žen hraje v okresní lize. „A“ mužstvo stolního tenisu hraje regionální soutěž Zlín I tř., „B“ mužstvo hraje regionální soutěž Zlín II. tř. V rekreačním komplexu Jelenovská nad místní částí Lipina je venkovní a vnitřní bazén (3x10m) a také kulečník a kuželky a v zimě jsou funkční dva lyžařské vleky. Nicméně od centra města je komplex vzdálen 4 km v kopcovité krajině a pěšky je v podstatě nedostupný. V rekreačním komplexu Královec se nachází sportovní areál a v něm je možné využít hřiště na tenis, odbíjenou, nohejbal, badminton, stolní tenis, kulečník, či šipky, v zimě je funkční lyžařský vlek. Je možné si také půjčit horská kola. Také Královec je pěšky nedostupný, od centra města je vzdálen cca 4 km. Město se podílí na stavbě nové tělocvičny pro gymnázium, ale stavba je stále nedokončená. Dokončen je sportovní areál pro skateboardy, který byl otevřen 1.6.2005. Ve městě se koná Běh Terryho Foxe, mezinárodní závod horských kol pořádaný organizací Orel, fotbalová soutěž a soutěž v odbíjené.
Víceúčelové hřiště ZŠ: Využití: míčové hry (fotbal, minikopaná, volejbal, basketbal, odbíjená, nohejbal), tenis, badminton, atletika (běžecký ovál). (tabulka 1)
36
MÍSTNÍ EKONOMIKA
ZAMĚSTNAVATELÉ
Mezi největší a nejvýznamnější zaměstnavatele ve městě Valašské Klobouky a
VE MĚSTĚ
v místních částech patří: soukromá firma Groz-Beckert, soukromá pekárna
VALAŠSKÉ
Švach, chemické výrobní družstvo Důbrava, školní instituce, státní správa a
KLOBOUKY
městský úřad. Groz-Beckert je dlouho existující německá firma vyrábějící jehly, její vedení sídlí v Adlbachu a pobočky působí nejenom v ostatních státech Evropy, ale také v USA a v Japonsku. Hlavní závod pro ČR sídlí v Českých Budějovicích, ve Valašských Kloboukách firma koupila a funguje v prostorách bývalého závodu IGLA, který také vyráběl jehly. Firma zaměstnává 700 lidí a je největším zaměstnavatelem ve Valašských Kloboukách. Jak ve školství, tak ve státní správě, což jsou konkrétně finanční úřad, katastrální úřad a celnice, pracuje shodně 150 lidí. Městský úřad zaměstnává 75 lidí, dalších 60 pracovníků mají uzavřen pracovní poměr s organizacemi zřízenými městem (příspěvkové organizace a městské obchodní společnosti). Chemické výrobní družstvo Důbrava existuje již od roku 1961, jeho výrobní činnost družstva zahrnuje bytovou chemii, kartonáž a galanterii a zaměstnává 120 lidí, z nichž více než polovina jsou pracovníci se ZPS. (graf 14, mapa 2, tabulka 2)
37
GRAF 14
PODÍL EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ SE SÍDLEM NA ÚZEMÍ VYBRANÝCH OBCÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE K POČTU OBYVATEL OBCE K 31.12.2003
fyzické osoby/počet obyvatel
právnické osoby/počet obyvatel
0,50
počet subjektů/počet obyvatel
0,40
0,30
0,19
0,20 0,17
0,19
0,16
0,10 0,04 0,02
0,03
0,03
0,00 Bojkovice
Brumov-Bylnice
Slavičín
Valašské Klobouky
MAPA 2: BILANCE DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ (ORP) Z ROKU 2001 Zdroj: ČSÚ, Úřad práce
Odry -1.174 Olomouc 8.830
Hranice -287
Lipník n./Bečvou -1.235 Prostějov -2.689 Přerov -499
Valašské Meziříčí 973
Holešov -2.060
Rožnov pod Radhoštěm -144
Bystřice p./Hostýnem -673
Vsetín -3.276
Kroměříž -267 Zlín 7.149
Vizovice 132
Otrokovice 1.289
Uherské Hradiště -1.696
Luhačovice -835
Uherský Brod -4.344
Valašské Klobouky -2.322
Tabulka č. 2 Srovnání ekonomických subjektů v obcích s rozšířenou působností Obce
Celkem
z toho živnostníci
právnické osoby
Valašské Klobouky
4438
2986
483
Vizovice
4494
2968
698
13907
10123
1766
Vsetín
Srovnání dojížďky za prací do obcí s rozšířenou působností Obce
Zaměstnané osoby
Saldo dojížďky celkem
Saldo dojížďky denně
Obsazená prac.místa celkem
Valašské Klobouky
9806
-2322
-1197
7484
Vizovice
7788
132
95
7920
30285
-3276
-2060
27009
Vsetín
Srovnávání dojížďky za prací do měst kraje Obce
Zaměstnané osoby
Saldo dojížďky celkem
Saldo dojížďky denně
Obsazená prac.místa celkem
Obsaz.prac. místa/1000 zaměst. ob.
Bojkovice
2092
-19
214
2073
991
Brumov-Bylnice
2455
-703
-330
1752
714
Slavičín
3323
-194
47
3129
942
Valašské Klobouky
2160
374
2534
2534
1173
Vizovice
2189
733
2922
2922
1335
Vsetín
13240
3178
16418
16418
1240
Zlín
38840
10024
48864
48864
1258
SPRÁVA MĚSTA
ZADLUŽENOST
Město splácí v současnosti půjčku ve výši 3 463 500,- Kč.
MĚSTA A VÝVOJ DLUHOVÉ SLUŽBY
Tabulka č. 3:
Nejvýznamnější investiční akce dokončené, probíhající,
připravované (v tis. Kč).
Tabulka č. 4: Plány, potřeby a cíle obce.
VÝHLED PŘÍJMŮ A
Tabulka č. 5: Shrnutí hlavních kategorií příjmů a výdajů města
VÝDAJŮ MĚSTA DO ROKU 2005
Tabulka č. 6: Výdaje a financující operace města Valašské Klobouky
38
Tabulka č. 3: Nejvýznamnější investiční akce obce fáze
název akce
rok
rok
rok
rok
financování v tis. Kč (např. obec,
(v tis. Kč)
(v tis. Kč)
(v tis. Kč)
(v tis. Kč)
dotace, jiné)
958
6.149
0
0
3.832 – DOTACE, 1.419 – PŮJČKA, 1.856 - MĚSTO
TEPLOVODNÍ ROZVODY LUČNÍ
0
0
14.000
0
14.000 MĚSTO
BYTOVÝ DŮM LUČNÍ
0
95
10.780
15.000
12.600 – DOTACE 13.275 – MĚSTO
ZASTŘEŠENÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLY
0
9.528
10.234
0
4.500 – DOTACE 15.262 – MĚSTO
REKONSTRUKCE BUDOVY PRO MĚÚ
0
0
0
18.000
18.000 – MĚSTO
REKONSTRUKCE ZÁKLADNÍ ŠKOLY – ZDRAVOTECHNIKA
0
0
0
6.700
6.700 – MĚSTO
SPORTOVNÍ HALA
0
0
0
13.000
13.000 – MĚSTO 37.000 DOTACE + JINÉ
REKULTIVACE SKLÁDKY MIROŠOV DOKONČENÁ
PROBÍHAJÍCÍ
PŘIPRAVOVANÁ (STUPEŇ)
Tabulka č. 4: Plány, potřeby a cíle obce Potřeby
Pro kolik obča -nů
Kód 1. urgentní 2. žádoucí 3.odložitelné
Pro koho
Co je podmínkou
Náklady investice
Náklady provozu
Přínos pro obec
A. společenské: Kultura,vzdělání,soc.služ. 1.
pro obyvatele města i okolních obcí
schválení rozpočtu
1.
pro obyvatele města
schválení rozpočtu a přiznání dotace
50.000
3.
pro obyvatele města i okolních obcí
schválení rozpočtu a přiznání dotace
1.500
rozšíření služeb
100
1.
pro budoucí obyvatele města
schválení rozpočtu
2.500
vznikne nová lokalita pro výstavbu RD
2.000
2.
pro obyvatele a návštěvníky
najít finanční prostředky
5.000
zvýšila by se bezpečnost ulice
3.
mládež
najít finanční prostředky
1.200
mládež by se nepotloukala po veřejných komunikacích
3.
obyvatelé a návštěvníci města
1. REKONSTRUKCE ZŠ – ZDRAVOTECHNIKA
7.000
2. SPORTOVNÍ HALA
5.000
3.STĚHOVÁNÍ A MODERNIZACE KNIHOVNY
5.000
6.700
zlepší se podmínky pro výuku dětí na ZŠ rozšíření služeb občanské vybavenosti města
B. technické: infrastruktura 1. ZTV PRO VÝSTAVU RODINNÝCH DOMŮ 2. CHODNÍKY NA UL. LUČNÍ 3.SPORTOVNÍ AREÁL PRO „SKEJTBORD“ 4.CHODNÍKY CYRILOMETODĚJSK Á,KOŽELUŽSKÁ,NÁD RAŽNÍ,PARKOVACÍ PLOCHY
najít finanční prostředky
vzhled, bezpečnost 1.500
Tabulka č. 5: Shrnutí hlavních kategorií příjmů a výdajů města
Položka Příjmy celkem Financování z toho:
Rok 2001 skutečnost 97 472,60 -1 375,75
Rok 2002 skutečnost
Rok 2003 skutečnost
118 697,15 - 15 005,52
142 064,45 - 12 560,91
Rok 2004 upravený rozpočet 114 982,00 59 281,00
6 282,79
6 872,84
6 500,00
daň z příjmu ze závislé činnosti
5 121,78
daň z příjmu FO ze SVČ daň z příjmů FO z kapit.výnosů zrušené daně - FO daň z příjmů FO j.n. daň z příjmu PO daň z příjmu PO za obec daň z přidané hodnoty daň z nemovitostí
2 836,62
4 074,33
4 764,51
4 500,00
442,12
435,28
406,63
400,00
0 2,83 5 413,25 4 971,95 9 407,50 1 386,40
0 6,14 6 423,18 3 567,17 9 737,54 1 347,24
14,49 0 7 064,85 5 447,10 10 292,33 1 464,48
0 0 7 100,00 6 626,00 10 140,00 1 150,00
29 582,45 580,78 637,41 30 670,05
31 873,67 501,52 687,79 31 016,45
36 327,23 2 057,01 1 948,21 18 126,24
5 280,47 30 721,44
11 689,85 42 927,87
817,96 82 787,80
36 416,00 1 800,00 2 627,00 11 669,00 567,00 61 903,00
13 818,84
29 649,34
43 629,76
10 000,00
3 469,00
2 400,00
3 819,50
3 463,50
daně celkem správní poplatky ostatní poplatky nedaňové příjmy prodej majetku dotace převody z hospodářské činnosti fondy, prostředky bank. účtů Úvěry Půjčky /stav k 31.12…../
Tabulka č. 6:
Výdaje a financující operace města VALAŠSKÉ KLOBOUKY (v tis. Kč)
výdaje celkem financování z toho: investiční výdaje neinvestiční výdaje z toho na: lesní hospodářství dopravu vodní hospodářství vzdělávání kulturu tělovýchovu zdravotnictví bydlení, komun. služby ochranu životního prostředí sociální věci bezpečnost a veřejný pořádek územní samosprávu finanční operace ostatní činnosti z toho dotace PO dluhová služba
Rok 2001 Skutečnost 96 096,85
Rok 2002 skutečnost 103 691,63
Rok 2003 Skutečnost 129 503,61
Rok 2004 rozpočet 174 263,00
15 026,82 81 070,03
10 920,64 92 770,99
27 009,46 102 494,15
62 702,00 111 561,00
16,27 4 507,85 1 811,80 24 175,73 3 337,42 872,55 14 006,51 11 525,78 4 637,03 13 177,93
10,56 5 311,62 1 422,86 21 058,73 4 721,04 1 565,33 14 331,73 8 479,17 4 648,86 14 647,68
1 111,30 4 412,89 1 137,64 35 838,03 5 855,01 1 406,77 4 493,50 5 590,43 11 537,30 21 166,53
688,00 12 378,00 2 438,00 37 651,00 6 221,00 1 988,00 1 106,00 32 697,00 3 234,00 22 117,00
1 177,81
1 344,56
1 764,64
2 301,00
16 522,87 0,00 327,30
25 967,05 0,00 182,44
35 110,05 0,00 79,52
48 452,00 0,00 2 992,00
18 852,00
22 404,70
31 524,61
37 791,00
1,38
3,31
0,85
1,00
