Poezie na prvním stupni ZŠ

MASARYKOVA UNIVERZITA

PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY

Poezie na prvním stupni ZŠ

Diplomová práce

Brno 2013

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala:

Mgr. Jitka Zítková, Ph.D.

Gabriela Kotková

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně dne …………………

............................................................ podpis

Poděkování: Děkuji vedoucí diplomové práce paní Mgr. Jitce Zítkové, Ph.D., za odborné metodické vedení a za cenné rady, které mi při zpracování diplomové práce poskytla.

Obsah Anotace....................................................................................................................................... 6 Annotation .................................................................................................................................. 7 1

2

3

Úvod .................................................................................................................................... 8 1.1

Cíl práce ..................................................................................................................... 10

1.2

Stanovení výzkumného vzorku a volba analytické jednotky .................................... 12

Teoretická část .................................................................................................................. 13 2.1

Pojetí a cíle základního vzdělávání podle RVP ZV .................................................. 13

2.2

Klíčové kompetence podle RVP ZV ......................................................................... 15

2.3

Literární výchova podle RVP ZV .............................................................................. 16

2.4

Obsahová analýza textu ............................................................................................. 17

2.5

Výzkum učebnic ........................................................................................................ 18

2.6

Poezie......................................................................................................................... 19

Obsahová analýza čítanek a slabikářů ............................................................................... 22 3.1

Úvod .......................................................................................................................... 22

3.2

Kategorie pro kvantitativní a objektivní popis .......................................................... 23

3.3

Dotazníkové šetření ................................................................................................... 24

3.4

Stanovení kategorií pro kvantitativní a objektivní popis ........................................... 25

3.5

Nakladatelství Fraus .................................................................................................. 31

3.5.1

Slabikář do světa slov ......................................................................................... 32

3.5.2

Čítanka do světa příběhů .................................................................................... 35

3.5.3

Čítanka pro 2. ročník základní školy .................................................................. 39

3.5.4

Čítanka pro 3. ročník základní školy .................................................................. 43

3.5.5

Fraus – zhodnocení a závěr ................................................................................ 47

3.6

Didaktis ...................................................................................................................... 48

3.6.1

Slabikář pro 1. ročník ZŠ ................................................................................... 48

3.6.2

Čítanka pro 2. ročník .......................................................................................... 53

3.6.3


3.6.4

Didaktis – zhodnocení a závěr............................................................................ 60

3.7

SPN – pedagogické nakladatelství, a.s. ..................................................................... 61

3.7.1

Čítanka pro druhý ročník .................................................................................... 61

3.7.2

Čítanka pro 3. ročník základní školy .................................................................. 66 4

3.7.3 3.8

4

5

SPN – zhodnocení a závěr .................................................................................. 70

Nová škola Brno ........................................................................................................ 70

3.8.1

Slabikář pro 1. ročník ......................................................................................... 71

3.8.2


3.8.3


3.8.4

Nová škola Brno – zhodnocení a závěr .............................................................. 82

Vyhodnocení ..................................................................................................................... 84 4.1

Slabikáře a čítanka pro první ročník .......................................................................... 84

4.2

Čítanky pro druhý ročník ........................................................................................... 92

4.3

Čítanky pro třetí ročník............................................................................................ 100

Závěr ............................................................................................................................... 108

Použitá literatura .................................................................................................................... 112 Čítanky, slabikáře a metodické příručky ............................................................................ 113 Použité elektronické zdroje .................................................................................................... 114 Seznam tabulek ...................................................................................................................... 115 Seznam grafů .......................................................................................................................... 119 Přílohy .................................................................................................................................... 120

5

Anotace Diplomová práce je zaměřená na základní výzkum poezie v čítankách a slabikářích používaných při výuce čtení v prvním období základního vzdělávání. Jako hlavní metoda výzkumu byla zvolena obsahová analýza textu. Tato analýza se zabývá mimo jiné také poměrným zastoupením poezie lidové vs. umělé nebo české vs. zahraniční, dále zařazením konkrétních autorů i jejich rozložením podle období jejich tvorby. V neposlední řadě zkoumá též způsob využití ukázek poezie ve výuce, a to na základě analýzy otázek a úkolů, které jsou k ukázkám připojeny. Závěry této diplomové práce jsou vedle slovních komentářů shrnuté také v přehledných tabulkách a grafech a tvoří tak souhrnný materiál, který mohou pedagogové využívat pro svou orientaci v čítankách a slabikářích pro první období základního vzdělávání.

6

Annotation This diploma work is concentrated on basic research of poetry in reading books and primers, which are used for the teaching of reading in the first phase of primary education. The purport analysis of the text was chosen as the main research method. This analysis includes i.a. proportional representation of the folk versus artificial poetry, Czech versus foreign poetry and also the inclusion of the concrete authors and their stratification according to their creation epoch. Also the way of how the poetry samples are used in the lessons is researched, through the analysis of the questions and tasks, which are connected to the poetry samples. The conclusions of the diploma work are besides the verbal comments summarized in the synoptical charts and graphs. Together they make compendious material, which can be used by pedagogues for their orientation in reading books and primers for the first phase of primary education.

7

1 Úvod Ve své práci se budu zabývat poezií ve slabikářích a čítankách, protože ji považuji za opomíjenou literárních kategorii, která se ale v rukou schopného pedagoga může změnit v účinnou pomůcku při motivaci a vzdělávání žáků. Je pro ně přirozená, protože se s ní setkávají v nenásilné formě již od raného věku. Nejprve roli prostředníka plní ti nejbližší, tedy rodiče, později učitelé, kteří k tomu využívají ve velké míře čítanek a slabikářů. Pro nejmenší kojence a batolata existuje nepřeberné množství jednoduchých říkanek i veršů, na kterých se učí svá první slova. Nejdříve samozřejmě vnímají sluchem zvukomalbu jednotlivých slov, později přecházejí k jejich opakování, k rozvíjení slovní zásoby. Úlohou prvních veršů je také pomáhat při rozvoji jemné i hrubé motoriky a nelze opomenout ani funkci navázání kontaktu s okolím prostřednictvím např. hry. Starší děti se s jednoduchou formou poezie seznamují prostřednictvím tradičních her a pohádek, které v sobě obsahují jednoduché verše. Ty se často v nejrůznějších podobách opakují tak, aby byly pro děti zábavné a lehce zapamatovatelné a tím malé posluchače vybízely k opakování veršů i ke hrám samým. Veselé básně cvičí paměť i logopedicky procvičují výslovnost hlásek. Paměť je posilována, protože rytmické verše přímo vybízí děti k opakování a přednesu. Zaměření diplomové práce oblast poezie v čítankách bylo motivováno několika faktory: -

Zajímalo mě, jestli je možno využít poezii v čítankách a slabikářích k motivaci žáků, a to nejen při hodinách čtení.

-

Druhý faktor byl ryze subjektivní, a to pocit, že poezie bývá často diskriminována na úkor jiných textů.

-

Dále mě zaujaly otázky a úkoly, které se k ukázkám pojí, a to hlavně z toho důvodu, že často byly ukázky poezie ochuzené, případně se otázky nevěnovaly poezii jako takové, ale jen využily hlavní myšlenku.

-

Poslední faktor byl opět ryze subjektivní, a to snaha zjistit, která čítanka by byla pro výuku čtení nejvhodnější.

Moje práce se zabývá poezií, se kterou se setkávají žáci mladšího školního věku. Poezie v prvním období vzdělávání je velice důležitá. Pro mladší žáky bývá snadno zapamatovatelná, a učitelé ji proto často využívají buď k motivaci před následnou výukou, nebo k nácviku,

8

který vede ke snadnějšímu zapamatování různých pouček, popř. při opakování postupů potřebných návyků při školních činnostech. V současnosti náš trh nabízí pro školní výuku velké množství čítanek a slabikářů. Protože české školství prošlo v nedávné minulosti velkými změnami, jsou stále v současné době na trhu celé řady učebnic, které vychází z již neplatného vzdělávacího programu Základní škola. Vedle sebe stojí řady učebnic, kdy jen některé jsou zpracovány podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV) zpracována jen jedna. Obě ale mají doložku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT). Ve své práci jsem zkoumala některé ze současných slabikářů a čítanek. Zaměřila jsem se mimo jiné na počet ukázek poezie a jejich obecnou charakteristiku, nachází-li se v čítankách více poezie lidové nebo umělé, obsahují-li básně rým. Druhou zkoumanou oblastí byli autoři poezie. Po prolistování čítanky může mít běžný čtenář pocit, že se často opakuje jen několik autorů a jiní jsou zapomenuti. Pro výzkum jsem použila metodu obsahové analýzy textu. Tato metoda byla pro mou práci stěžejní. Dále jsem při psaní této práce využila dotazník pro učitele a rozhovory s učiteli z praxe, abych na základě jejich zkušeností mohla zvolit nejvhodnější objekty pro analýzu. Výsledky analýzy mi v budoucnu mohou pomoci nalézt vhodnou řadu čítanek pro mou pedagogickou praxi. Práce může mít i širší využití, protože mohu kolegům doporučit řadu čítanek, která je podle mého názoru nejvhodnější, nebo si oni sami, na základě provedených analýz, mohou vybrat řadu, která jim bude nejlépe vyhovovat.

9

1.1 Cíl práce V současné době jsou s poezií seznamovány děti především prostřednictvím školní výuky, tedy v návaznosti na činnost učitele jako zprostředkujícího prvku. Na vyučujícím je podat dětem poezii tak, aby se jim zalíbila hned na počátku jejich života a chtěly se k ní vracet samy a dobrovolně také v pozdější době, aby ji nebraly pouze jako součást výuky, tedy jako něco vnuceného, ale jako možnost, která jim umožní estetický vjem, přinese radost, zábavu. Tento úkol může být naplněn jen stěží, pokud vyučující nebudou vhodně využívat učebnice a další dostupné materiály. Učitelé mohou při práci s učebnicí někdy nevhodně postupovat: -

vynechají v hodinách poezii,

-

neseznámí žáky s celkovým přehledem poezie,

-

budou vyhledávat ukázky, které žáky neosloví,

-

zaměří se jen na jednoho autora, který nemusí oslovit všechny žáky,

-

nevymyslí vhodné a zajímavé otázky a úkoly.

Proto je nutné na základě analýzy učebnic, které jsou v současné době na trhu, najít odpovědi na následující otázky: Obsahují současné učebnice dostatečné množství rozmanité poezie? Střídají autoři čítanek dostatečné množství autorů poezie? Je poezie v čítankách dostatečně kvalitní a dále využitelná? Seznamují současné čítanky žáky s autory zastupujícími různorodou tvorbu, nebo některé vynechávají? Který autor je v současnosti nejčastěji zařazovaný a proč? Od doby, kdy již nad učebnicemi nemá dohled stát, je hlavně na uvážení a rozhodnutí autorů, jakou poezii zvolí, a na škole, kterou čítanku si pro výuku vybere. Díky tomu je stanovena nabídka a poptávka, proto se dá očekávat, že moderní čítanky budou mít komplexní a kvalitní texty, protože jinak by si je učitelé a vedení škol nevybrali. Ale je to tak doopravdy? Nebývá například poezie postavena na druhou kolej za prózou, která je pro žáky podle některých názorů čtivější a u učitelů většinou oblíbenější? V průběhu studia i praxe jsem se setkávala s různými čítankami. Většina z nich byla staršího data vydání, přesto se domnívám, že čítanky nepatří mezi učebnice, které by během let prošly razantní změnou. Mají podobné rysy, jsou zastoupeni stejní autoři a stejné ukázky s podobnými úkoly, a to v čítankách vydaných v letošním roce stejně jako před dvaceti lety.

10

V souvislosti s občasným upřednostňováním prózy před poezií je nutné vymezit funkci poezie v čítankách a slabikářích. Neslouží hlavně k vyplnění volného místa na stránce? Vztahují se k ní doplňující úkoly? Moje práce se zabývá analýzou učebnic (čítanek a slabikářů) pro první období základního vzdělávání. Daná doba je velice specifická. Žáci se teprve učí číst, proto se bude výběr a složení poezie v čítankách oproti dalším ročníkům lišit: hlavním cílem je totiž rozvoj čtenářských dovedností. Další aspekty výuky, jako čtení s porozuměním a výuka literárněvědných pojmů, se dostávají na první místa žebříčku důležitosti až postupně. Sledované učebnice se liší nejen od učebnic používaných ve vyšších ročnících, ale liší se také slabikáře od čítanek. Zatímco slabikáře jsou určeny pro výuku čtení v nejnižším ročníku, a tomu je podřízen jejich obsah, od druhého ročníku výše se již objevují i úkoly zaměřené na čtení s porozuměním a další práci s textem. To, jaký cíl učebnice sleduje, ovlivňuje i výběr poezie. Ve slabikářích se básně většinou zaměřují na nácvik čtení a vyvozování písmen, což je jejich hlavní úkol. Často chybí doplňující úkoly, které buď bývají uvedené v metodikách, nebo si je učitelé sami vymýšlejí. Dále vedle krátkých básniček na vyvozování písmen obsahují slabikáře jednodušší českou lidovou poezii, rozpočítadla, řékadla. Od druhého ročníku výše se úloha poezie v čítankách již mění. Přibývají doplňující úkoly a mění se charakter básní. Vedle krátkých básní se objevují i delší a bývá širší spektrum autorů, někdy bývají zařazeni i první zahraniční. Samostatným tématem u poezie jsou doplňující otázky a úkoly. Jaké typy otázek a úkolů najdeme v čítankách a slabikářích? Jsou pro žáky vhodné? Nutí žáky přemýšlet nad přečteným textem, nebo jejich pozornost odvádí jiným směrem? Nepřehlcují autoři čítanek žáky nepřiměřeně volenými ukázkami a úkoly? Cílem této diplomové práce je vytvoření materiálu, jenž bude usnadňovat orientaci v současných čítankách a slabikářích s ohledem na poezii, kterou obsahují, a to tak, abych mohla tento materiál používat ve své budoucí pedagogické praxi. V neposlední řadě mohou tuto práci využít i jiní učitelé, kteří se budou o danou tematiku zajímat. Tento materiál bude tvořit přehled poezie, jejích autorů a doplňujících úkolů ve vybraných čítankách s ohledem na výše uvedené otázky. Dále budou srovnány přístupy, které autoři 11

použili v čítankách pro práci s uměleckým textem. Tento přehled bude výsledkem obsahové analýzy čítanek a slabikářů. Obsahovou analýzu ve čtvrté části práce jsem doplnila dotazníkem, jímž jsem zkoumala, jak pracují učitelé s poezií nejen v čítankách.

1.2 Stanovení výzkumného vzorku a volba analytické jednotky Při volbě výběrového souboru jsem vycházela z aktuální nabídky současných čítanek a slabikářů. Na pultech knihkupectví i ve školních kabinetech se dají najít desítky různých čítanek od nejrůznějších nakladatelství, které jsou zpracovány různými kolektivy autorů. Protože jsem chtěla vytvořit co nejaktuálnější přehled používaných učebnic, zvolila jsem čítanky a slabikáře, které jsou vydané po roce 2000. 1 Jako jednotku analýzy jsem, vzhledem k povaze výzkumu, vybrala všechny ukázky poezie, které se v čítankách a slabikářích nacházejí. Přesto ve výzkumu nepůjde jen o samotnou poezii; příležitostně porovnávám básně s dalšími texty a v neposlední řadě půjde také o otázky a úkoly, které s ukázkami souvisí.

1

Kompletní seznam všech čítanek a slabikářů zařazených do výzkumu je uveden na straně 113.

12

2 Teoretická část 2.1 Pojetí a cíle základního vzdělávání podle RVP ZV V posledních letech prošlo naše základní vzdělávání velkou změnou. Předchozí vzdělávací programy, které byly spoutány pevnými osnovami, byly nahrazeny Školními vzdělávacími programy (dále jen ŠVP), které si tvoří základní školy samy. V ŠVP se klade velký důraz nejen na to, co by se měli žáci ve škole naučit, ale také na to, jakým způsobem jim má být látka podávána, v jaké době školního věku žáka a také na formu hodnocení výstupů z probrané látky. Školní vzdělávací programy jsou tvořeny podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV), který rozděluje celé období základního vzdělávání do tří období. První období je od prvního do třetího ročníku, druhé období od čtvrtého do pátého ročníku, třetí období je celý druhý stupeň (tzn. od 6. do 9. ročníku). Na rozdíl od dřívějších osnov RVP ZV nestanovuje, co se ve kterém ročníku mají žáci naučit, jen určuje, co musí žáci umět na konci jednotlivých období ‒ tomu se podle RVP ZV říká očekávané výstupy. V očekávaných výstupech je přesně stanoveno, co má žák ovládat na konci daného období. Kromě očekávaných výstupů, které jsou povinné a závazné, jsou zde vymezeny i okruhy učiva. Jejich využití ve výuce a zařazení do Školního vzdělávacího programu2 (dále jen ŠVP) je na uvážení školy. Okamžikem zařazení do ŠVP se pak i učivo stává pro školy závazné. Novinkou RVP ZV potažmo ŠVP je oproti dřívějším osnovám také vymezení tzv. klíčových kompetencí (dále jen KK), které jsou definovány jako: „souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti.“ (Kolektiv autorů, 2005, s. 12) To v praxi znamená, že by žák měl být nově veden tak, aby sám vyhledával informace. Škola by v něm měla pěstovat pozitivní vztah k získávání vědomostí a zodpovědnost k plnění 2

Další informace o ŠVP jsou uvedeny dále v práci.

13

daných úkolů. Nemalou úlohu pří školní výuce hraje i naučit žáka spolupracovat ve skupině, dovednost naslouchat ostatním a přijímat kompromisy. Veškerou výukou by mělo prolínat sebehodnocení žáka, zdravé sebevědomí a ctižádost. Podle RVP ZV již tedy nejde jen o to, aby se žáci naučili pasivně některé věci, ale měli by být aktivními účastníky výuky. Škola by měla kromě učení u žáků také rozvíjet klíčové kompetence, které jsou důležité pro celý jejich další život. Rozvojem klíčových kompetencí se utváří osobnost žáků po všech stránkách. V RVP ZV jsou dále stanoveny zásady moderního vyučování takto: „Vzdělávání svým činnostním a praktickým charakterem a uplatněním odpovídajících metod motivuje žáky k dalšímu učení, vede je k učební aktivitě a k poznání, že je možné hledat, objevovat, tvořit a nalézat vhodnou cestu řešení problémů. Přátelská a vstřícná atmosféra vybízí žáky ke studiu, práci i činnostem podle jejich zájmu a poskytuje jim prostor a čas k aktivnímu učení a k plnému rozvinutí jejich osobnosti.“ (Kolektiv autorů, 2005, s. 4) RVP ZV stanovuje také cíle, které by mělo moderní vyučování naplňovat. Některé z těchto cílů se dají naplňovat i prostřednictvím literární výchovy, a to nejen čtením vybraných ukázek, ale hlavně následovným plněním úkolů: 

„umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení,



podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů



vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci,



rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých,



vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě,



vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi,



pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci.“ (Kolektiv autorů, 2005, s. 12)

14

2.2 Klíčové kompetence podle RVP ZV Při rozboru čítanek a hlavně úkolů a otázek jsem se zamýšlela nad tím, jestli opravdu slouží k rozvoji klíčových kompetencí (dále KK). Podle RVP ZV by měly být KK rozvíjeny ve všech hodinách. Tím by se proto měli řídit i autoři současných čítanek a slabikářů, k rozvoji KK by měly směřovat nejen ukázky, ale i otázky a úkoly. Klíčových kompetencí je šest: kompetence k učení, kompetence k řešení problému, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence pracovní. Všechny se dají rozvíjet ve všech hodinách, tedy i v hodinách čtení nebo literární výchovy, ale pět níže vypsaných se v literatuře rozvíjí ve velké míře. Nejdůležitější hlavně z hlediska dalšího vzdělávání je kompetence k učení. Jejím rozvojem má žák na konci základního vzdělávání mimo jiné mít pozitivní vztah k učení. K tomu mohou sloužit i motivační básně, které učitelé využívají. Naučit se zpaměti vhodné verše je nutností již v první třídě. Nejmenší žáci se učí básničky rádi a jsou pro ně i motivací pro práci v hodinách českého jazyka. Poezie rozvíjí fantazii, motivuje čtenáře spojovat neobvyklé, inspiruje je myslet jinak. Využívat různé postupy, hledat netradiční řešení je i přínosem při učení. Další klíčovou kompetencí, která se hodně rozvíjí v hodinách čtení, je kompetence komunikativní. Mnoho úkolů navádí žáky k tomu, aby vyjadřovali a obhajovali své názory, diskutovali a argumentovali. Všechno toto si kompetence komunikativní klade za svůj cíl. Otázky za básněmi i pod ostatními ukázkami v čítankách by měly žáky inspirovat k tomu, aby vyjádřili své myšlenky a volili takové výrazové prostředky, které povedou k úspěšné obhajobě daného názoru před spolužáky. Kompetence k řešení problému se dá rozvíjet v literární výchově velmi dobře. Čtení veršovaných hádanek patří k zábavnějším formám práce pro žáky mladšího věku. Také seznamování s lidovými pořekadly a příslovími rozvíjí myšlení žáků a využívá se i ve třetím školním období. Vybízí žáky k pochopení souvislostí mezi současným životem a zkušenostmi lidí získanými za celé věky. V neposlední řadě je každá interpretace textu řešení problému. Kompetence sociální a personální stanoví mimo jiné schopnost žáků umět spolupracovat ve skupinách a vzájemně respektovat své názory. I takové skupinové úkoly se dají u poezie v čítankách najít, nebo je lze vymyslet a s žáky realizovat. Jednou z forem rozvíjejících tyto 15

kompetence je dramatizace, která se dá využít u veršovaných pohádek nebo jiných literárních děl. Poslední kompetencí, která je podle mého názoru při výuce literatury rozvíjena ve větším rozsahu, je kompetence občanská. Ta přímo stanoví, že: „Žák respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit.“ (Kolektiv autorů, 2005, s. 16) Seznamování s naším kulturním dědictvím a rozšiřování povědomí o zahraniční tvorbě bezesporu patří k hlavním úkolům literární výchovy po celé školní období. Poezie v čítankách by tomuto cíli měla plně napomáhat.

2.3 Literární výchova podle RVP ZV Literární výchova je podle RVP ZV součástí vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura. Ten je rozdělen do několika částí: Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova, Literární výchova. Pro každou část jsou stanoveny očekávané výstupy, které korespondují a předepsaným učivem. Učivo si každá škola musí zařadit do svého ŠVP. Očekávané výstupy jsou rozděleny podle období. Protože se v této práci budu zabývat prvním obdobím, očekávané výstupy pro druhé období jsem nezahrnula. Pro první období jsou stanoveny následovně: „Žák: 

čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku,



vyjadřuje své pocity z přečteného textu,



rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění,



pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností.“ (Kolektiv autorů, 2005, s. 34)

Učivo je stanoveno pro první dvě období dohromady. Mimo jiné stanoví literární pojmy, se kterými by se žáci na prvním stupni měli seznámit: 

poslech literárních textů,



zážitkové čtení a naslouchání,

16



tvořivé činnosti s literárním textem – přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, dramatizace, vlastní výtvarný doprovod,



základní literární pojmy – literární druhy a žánry: rozpočitadlo, hádanka, říkanka, báseň, pohádka, bajka, povídka; spisovatel, básník, kniha, čtenář; divadelní představení, herec, režisér; verš, rým, přirovnání. (Kolektiv autorů, 2005, s. 34)

2.4 Obsahová analýza textu Hlavní metodou, kterou jsem využila při tvorbě své práce, je obsahová analýza textu. V tomto případě se konkrétně jedná o obsahovou analýzu čítanek a slabikářů. Jedná se o výzkumnou metodu, jejímž hlavním průkopníkem byl Bernard Bereleson. V jeho definici jsou pro obsahovou analýzu charakteristické čtyři prvky: zjevný obsah, který se vyskytuje v textu, objektivní popis, systematický popis, kvantitativní popis. (Švec, 2009, s. 141) Objektivní popis je analýza přesně definovaných obsahových kategorií. Systematický popis je soubor obsahových kategorií relevantních pro výzkumný problém. Kvantitativní popis vyjadřuje postup při analýze obsahu textu na základě číselného vyjádření četnosti výskytu jednotek analýzy nebo stupně intenzity postoje či jiného kvantifikačního postupu. Obsahová analýza se aplikuje na texty, které se dají z různých hledisek rozdělit do několika skupin. Při obsahové analýze je důležité stanovit si výzkumný vzorek, tj. texty, které se budou podrobovat výzkumu. „Základní soubor představuje všechny texty, které se vztahují k danému problému nebo stanovené hypotéze. Výběrový soubor je množina textů, která se vybere z definovaného základního souboru podle hlediska zvoleného ve shodě se záměry studie.“ (Švec, 2009, s. 146)

17

2.5 Výzkum učebnic Čítanky patří mezi učebnice, přestože se od ostatních učebnic svým obsahem dost liší. V RVP ZV je pouze v základních rysech uvedeno, jakou literaturu mají žáci číst a jaké úkoly mají plnit. Jednoznačně jsou definovány výstupy, kterých musí žáci v prvním a druhém období dosáhnout. Na rozdíl od jiných učebnic, kde je v jednotlivých ročnících stejné nebo podobné učivo, jsou v čítankách různých autorů rozličné ukázky poezie i prózy, různé zastoupení autorů domácích a cizích, současných či minulých. Liší se také podíl ukázek s naučnou tematikou. Jedinou výjimkou v oblasti výuky čtení a literatury tvoří slabikáře. Výzkum učebnic je důležitou součástí pedagogického výzkumu, protože většina učitelů s učebnicemi pracuje denně, proto učebnice žáky ovlivňují. O čítankách to platí také, protože je učitelé využívají takřka ve všech hodinách výuky čtení. Výzkumem učebnic se zaobírá řada knižních publikací. U nás se výzkum učebnic začal rozvíjet až po roce 1989, protože do té doby neexistoval výběr učebnic. Ve výzkumu učebnic existují podle Knechta a Janíka dva hlavní přístupy: 

„kurikulární přístup se zabývá zejména vztahem kurikula a učebnic, pohlíží na učebnice jako na kurikulární projekt, zkoumá učivo v učebnicích;



psychodidaktický přístup klade důraz na transformace, artikulace, reprezentace obsahu učiva, zabývá se styly práce s učebnicemi ve výuce, vztahem mezi didaktickým textem a učením, příp. porozuměním učivu, zkoumá vlivy učebnic na učitele, žáky a rodiče atp.“ (Knecht, 2008, s. 10)

Ve své práci jsem využila oba tyto přístupy: 

Kurikulární přístup ve druhé části, která je věnována poezii, jejím autorům, otázkám a úkolům.



Psychodidaktický přístup ve třetí části, která je věnována vyhodnocení dotazníků pro učitele. Ta zkoumá přístup a postoj učitele k čítance, se kterou v daném období pracuje.

Vzhledem k věku žáků, kterým jsou určeny čítanky a slabikáře, a zadání práce, není v práci zastoupen pohled žáků. V souvislosti s výzkumem učebnic je také důležitá úroveň jazykových schopností žáků. S ní úzce souvisí úroveň čtenářské gramotnosti. Pro ni zatím neexistuje jednotná a stálá definice, 18

protože se mění se změnami, které probíhají ve společnosti. Někteří autoři ji v současnosti definují jako „schopnost rozumět formám psaného jazyka“ (Knecht, 2008, s. 31). Další definice říká, že: „Současné pojetí čtenářské gramotnosti v sobě zahrnuje schopnost porozumět mnoha různým typům textu vztahujícího se k nejrůznějším situacím ve škole i mimo školu, přemýšlet o jejich smyslu a umět jej vyložit.“ (Procházková, 2006) Čtenářskou gramotností se v současnosti zabývá mnoho odborníků. Mimo jiné existuje i oficiální web pro učitele (www.ctenarska-gramotnost.cz). Jedná se o projekt pod záštitou občanského sdružení ABECEDA. Zde se učitelé dozvědí velké množství zajímavostí, mimo jiné jsou zde tipy a doporučení, jak čtenářskou gramotnost u žáků podporovat. Vzhledem ke své povaze je tento web určen hlavně pro práci se staršími žáky. V prvním období školní docházky se u žáků tyto dovednosti teprve začínají rozvíjet. Čtenářská gramotnost je naplňována těmito dovednostmi: 

„vyhledávání určitých informací z přečteného textu,



vyvozování závěrů,



interpretace a integrace myšlenek a informací,



hodnocení obsahu, jazyka a prvků textu.“ (Knecht, 2008, s. 31)

„Proto je pro učebnice důležitý dostatečný soulad mezi jazykovou kompetencí žáků určitého věku a náročností textu učebnic“ (Knecht, 2008, s. 33). To by si měli autoři učebnic 3 uvědomovat, protože ti často patří do vědeckého prostředí, kde se současnými žáky přichází minimálně do kontaktu, proto se dělají různé výzkumy a průzkumy, a to nejen národní, ale také celoevropské.4

2.6 Poezie Na začátku této kapitoly je nezbytné definovat, co je poezie, a také další pojmy, které jsou s poezií úzce spjaté.

3

Je obvyklé, že autor učebnice je zároveň i autorem většiny jejích textů. Oproti tomu však autor čítanky většinou vybírá texty od různých spisovatelů, a to rovnou již s ohledem na věk čtenáře. Problém s jazykovou přiměřeností učebnice zde proto odpadá. 4

Nejrozsáhlejší výzkum čtenářské gramotnosti je známý pod zkratkou PISA (Programme for International Student Assessment), ten se koná od roku 2000 v tříletých cyklech.

19

Podle Peterky je poezie jeden z literárních druhů. Jejich počet se podle různých zdrojů pohybuje od dvou do šesti. Dále Peterka ve své učebnici teorie literatury píše, že: „Za koncepci nejadekvátnějším způsobem vystihující reálnou genologickou situaci novodobé literatury považujeme dělení literárních druhů do dvou triád – lyrika, epika, drama a próza, poezie, drama – které se z části prostupují a překrývají.“(Peterka, 2001, s. 179) Dříve se za poezii považovala veškerá umělecká literatura. V současnosti je definice poezie již specifičtější a jednoznačnější. Jedna z definic říká, že: „Za poezii je v soudobé literární vědě považována ta část literatury, jež je psána veršem, řečí vázanou, rytmická organizace jazykového materiálu odlišuje poezii od prózy. Základní jednotkou poezie je verš, jehož charakteristickým znakem je metrické a rytmické uspořádání.“ (Pavera, 2002, s. 279–280) Jak je psáno v definici výše, základní jednotkou poezie je verš, ten odborná literatura definuje následovně: „Verš se definuje zpravidla oproti próze: verš podléhá stejně jako próza normě gramatické, avšak navíc ještě jiné normě, a to normě metrické.“ (Pavera, 2002, s. 369) Další definice verše praví: „Verše jsou intonačně samostatné, v psané formě graficky vyčleněné jednotky textu, konkurující syntaktickému členění výpovědi a její intonaci. Verš je typickým výrazovým prostředkem poezie.“ (Peterka, 2001, s. 110) Pro děti se nejčastěji používá poezie, která obsahuje rým: „Rým je souzvuk slov rozdílného významu, obvyklý na konci verše, popř. poloverše.“ (Peterka, 2001, s. 119) Poezie se dělí na lyrickou, epickou a lyrickoepickou: „Lyrika je subjektivní literární druh, převážně stylizovaný ve verších a zdůrazňující nekonvenčnost jazyka.“ (Peterka, 2001, s. 184) Základními žánry lyriky jsou: píseň, elegie, óda, epigram, sonet, modlitba, litanie, báseň v próze. V poezii pro děti se nejčastěji setkáme s písní. „Píseň se vyznačuje pravidelnou strofickou stavbou, citlivostí a zpěvností. Podle původu se rozlišuje píseň lidová, která byla skutečně zpívaná, a umělá neboli literární, tvořená nezávisle na melodii, ale zhudebňovaná.“ (Peterka, 2001, s. 188) 20

„Epika je jeden ze tří základních literárních druhů vedle lyriky a dramatu, zahrnující oblast literatury výpravné – psané veršem i prózou. Její základní vlastností je dějovost, vyprávění příběhu, nějaké události v časových, prostorových a příčinných souvislostech.“ (Pavera, 2002, s. 98) Mezi žánry epiky patří např. epos, legenda a krátkým útvarem je i bajka. Do široké skupiny poezie patří i další žánry. Některé žánry, jako bajky, hádanky a pohádky, se kromě prózy vyskytují i v poezii, a bývají častou součástí čítanek a slabikářů. „Bajka je zpravidla krátké veršované nebo prozaické vyprávění jednoduchého jinotajného příběhu, které míří k vyjádření obecně platného poučení jedinci nebo společnosti.“ (Pavera, 2002, s. 39) „Hádanka, krátká prozaická nebo veršovaná forma, podávající důmyslně jinotajný popis předmětu nebo jevu, předkládaný jako otázka k uhádnutí.“ (Pavera, 2002, s. 131) „Pohádka je jeden ze základních prozaických žánrů lidové slovesnosti, zároveň také žánr umělé, artistní literatury. Vyprávění fantastické a dobrodružné povahy, v němž se mísí realita s fantazií.“ (Pavera, 2002, s. 280) V čítankách ale můžeme nalézt i pohádky, které jsou veršované, např. básně od F. Hrubína. Často jsou inspirovány známými lidovými pohádkami, od kterých se ale mohou lišit rozdílnými konci. „Říkadlo je folklorní žánr tzv. dětského folkloru, v němž rytmická složka převažuje nad sémantickou.“ (Pavera, 2002, s. 320) Vedle lidových říkadel v čítankách nalezneme i ta umělá, např. od Jiřího Žáčka.

21

3 Obsahová analýza čítanek a slabikářů 3.1 Úvod Studijní materiál pro analýzu tvoří několik řad čítanek, které se v současné době nachází na našem trhu. Konkrétně se jedná o čítanky a slabikáře od nakladatelství Fraus, Didaktis, SPN a Nové školy Brno. Bližší informace o nakladatelství i čítankách jsou uvedeny v příslušných kapitolách. Některé z nich již byly vypracovány a vydány v souladu s RVP ZV, jiné podle předchozího vzdělávacího programu Základní škola. Téměř všechny byly ale vydány po roce 2000 a všechny mají doložku MŠMT, proto se podle nich v současnosti na našich školách může vyučovat. Živou abecedu jsem ze svého přehledu vynechala, protože žádné veršované texty neobsahuje. Básně k těmto učebnicím se často nachází v metodikách. Žákům jsou reprodukovány zprostředkovaně učitelem. Navíc není ničím neobvyklým, když se učitel metodikou striktně neřídí a využívá verše, které zná z jiných učebnic nebo které považuje za vhodnější. Časové využití učebnic podle věku žáků. Ve své práci jsem se zaměřila jen na první období podle RVP ZV, což je první až třetí ročník základní školy. Podle mého názoru jsou právě mladší žáci ještě velmi ovlivnitelní tím, co jim je předkládáno. Proto by měla být poezie právě v těchto čítankách vybírána nejpečlivěji a učitelé by s ní měli pracovat co nejcitlivěji, aby podporovali přirozený zájem žáků již v útlém věku. Podle mého předpokladu by poezie měla sloužit nejen ke čtení, ale k rozvoji všech kompetencí obsažených v RVP ZV. Správnost splněných úkolů může učiteli ukázat, jak žáci ukázce porozuměli. Otázky a úkoly, které se k ukázkám pojí, se odlišují podle autorů čítanek. V některých publikacích se setkáme s otázkami, které dál pracují s básní, motivují žáky, aby o básni přemýšleli a tím rozvíjeli své literární cítění. Jiné využívají jen hlavní téma básně a naopak odvádějí žáky jiným směrem. Mnohé básně jsou využívány k motivaci v jiných předmětech, protože umožňují vytvoření mezipředmětových vztahů či přesahů. Jiné mají za úkol jen pobavit žáky, ty se dají využít k uvolnění na závěr hodiny, případně jako zábavný domácí úkol. V některých čítankách autoři propojují práci s poezií např. s prací s ukázkou prózy ‒ žáci jednotlivé texty srovnávají a vyhledávají rozdílné, nebo naopak stejné prvky.

22

Případně jsou žáci pomocí otázek a úkolů vedeni k tomu, aby si všímali náhledů a motivací autora, což jim může pomoci pochopit, proč a jak autor báseň vytvořil5. V některých publikacích otázky za ukázkami chybí a je jen na učiteli, jak bude s textem dále pracovat. Tady se nabízí možnost pro autory vypracovat k čítance metodické příručky, které v dřívějším školství hrály významnou roli. Po roce 2000 se metodiky k některým čítankám opět objevují. Starší pedagogové je dříve považovali za příliš svazující, ubírající učitelům vlastní iniciativu a fantazii. V dnešní době jsou velmi žádoucí pro začínající pedagogy, kterým předkládají další možnosti způsobů práce.

3.2 Kategorie pro kvantitativní a objektivní popis K provedení obsahové analýzy textu je nezbytné stanovení kategorií pro kvantitativní a objektivní popis. Touto problematikou se zevrubně zabývá Štefan Švec ve své knize Metodologie věd o výchově. Z ní jsem také vycházela při stanovování analytických kategorií pro účely této práce. Jak již vyplývá z názvu, kategorie pro kvantitativní popis musí být počitatelné. Toho jsem se držela při stanovování analytických kategorií pro analýzu čítanek. Literatura a její percepce i práce s literárními ukázkami ve škole jsou však velmi subjektivní záležitosti. Možných kategorií analýzy bylo větší množství. Protože cílem mé práce má být mimo jiné i vytvořit materiál, který by mohl pomoci učitelům při volbě čítanky, požádala jsem učitele o jejich názory na důležitost jednotlivých kritérií, která jsem zvolila. K tomu jsem jako výzkumnou metodu využila dotazník. Z dotazníku vyplynulo, která témata považují učitelé za důležitá. Na základě toho jsem poté stanovila definitivní kategorie pro objektivní a kvantitativní popis čítanek.

5

Typologie otázek je uvedena v následující kapitole.

23

3.3 Dotazníkové šetření Jako pomocnou metodu při volbě kategorií pro popis, jsem zvolila krátký dotazník, který jsem rozeslala na několik základních škol.6 V tomto dotazníku jsem se učitelů ptala, co je podle nich důležité při volbě ukázek poezie, na co se dívají při výběru čítanek pro svou praxi. Dále jsem specifikovala, že se jedná o čítanky pro mladší žáky od prvního do třetího ročníku. V dotazníku měli pedagogové na výběr deset kategorií, u kterých zaškrtávali hodnoty 1–5, přičemž 1 znamenala nejméně důležité a 5 nejvíce důležité. Učitelé dostali na výběr následující kritéria: 

Celková rozmanitost autorů.



Počet ukázek poezie.



Rozložení poezie v čítance.



Rozmanitost autorů podle období, kdy tvořili.



Zastoupení lidové poezie.



Zastoupení umělé poezie.



Zastoupení zahraniční poezie.



Zastoupení české poezie.



Doplňující otázky a úkoly.



Zastoupení poezie s ohledem na rozvoj a aplikaci literárněvědní terminologie. U tohoto posledního bodu měli učitelé uvést, s jakými literárními pojmy by se žáci měli v tomto období setkat. Každá učitelka mohla uvést více možností.

Výsledky dotazníku jsem zpracovala do tabulky, aby byly přehlednější. 1

2

3

4

5

Celková rozmanitost autorů

2

0

6

2

28

Počet ukázek poezie

0

0

0

6

32

Rozložení poezie v čítance

10

12

7

4

5

Rozmanitost autorů podle období, kdy tvořili

2

3

0

6

25

Zastoupení lidové poezie

3

11

2

4

18

Zastoupení umělé poezie

1

9

3

5

20

Zastoupení zahraniční poezie

9

6

10

4

9

6

Dotazník je zařazen v přílohách. Dotazník jsem rozeslala na ZŠ Uhlířské Janovice, ZŠ Kácov, ZŠ Sázava, ZŠ Starý Kolín, ZŠ Palackého Kutná Hora. Celkem se ho zúčastnilo 38 učitelek 1. stupně.

24

Zastoupení české poezie

0

0

1

7

30

Doplňující otázky a úkoly Zastoupení poezie s ohledem na rozvoj a aplikaci literárněvědní terminologie.

5

2

9

4

18

3

1

7

0

22

Tabulka 1: Výsledky dotazníkového šetření

V posledním bodě dotazníku měli učitelé napsat, jaké literárněvědné termíny jsou podle nich pro žáky vhodné. V následující tabulce jsou vypsány tři termíny, které učitelé uváděli nejčastěji, a pod nimi je vždy uvedeno, kolik učitelů daný pojem uvedlo. Verš

Rým

Básnické přirovnání

38

38

12

Tabulka 2: Literárněvědní termíny

Z dotazníku vyplynulo, že učitelé považují za nejdůležitější aspekt počet ukázek poezie. Na druhém místě se umístilo zastoupení české poezie. Naopak za nejméně důležité hledisko považují učitelé rozložení ukázek v čítance a zastoupení zahraniční poezie. Protože z dotazníku vyplynulo, že většinu mnou zvolených kategorií považují učitelé za důležitou, zařadila jsem do obsahové analýzy z těchto kategorií téměř všechny. Z literárněvědných termínů jsem zařadila básnické přirovnání. Rým jsem vynechala, protože předpokládám, že ho bude obsahovat takřka všechna poezie zařazená do čítanek.

3.4 Stanovení kategorií pro kvantitativní a objektivní popis Následující přehled kategorií analýzy je v každém bodě opatřen stručnou charakteristikou a formulací předpokládaného výsledku, která má ráz dílčí hypotézy. Dále jsem ho doplnila obecnou vzorovou tabulkou s číselným a procentuálním údajem jako příklady pro vyhodnocení. V konkretizované části práce budou dále připojeny souhrnné grafy, které zajistí přehlednost a úplnost vyhodnocení všech kategorií. a) Celkový počet ukázek poezie v čítankách a slabikářích To znamená nejen celkový počet básní, ale také poměr poezie vzhledem k próze a dalším ukázkám v čítance (komiksy, plakáty, inzeráty apod.). Protože se v některých čítankách nachází ukázky poezie jako součást prozaické ukázky, zařadila jsem je ve výzkumu také do vlastní kategorie. 25

V této kategorii znamená sto procent celkový počet všech ukázek v čítance. Dá se předpokládat, že vzhledem k obvykle malému rozsahu poetických textů jich bude více v nižších ročnících a postupně bude jejich množství ubývat. Také je pravděpodobné, že v čítankách pro vyšší ročníky budou nad ostatními formami převažovat prozaické texty, naopak slabikáře budou obsahovat větší množství poezie. Celkový počet ukázek

Z toho poezie

Poezie v prozaických ukázkách

počet

počet

počet

%

%

%

Tabulka 3: Počet ukázek poezie v čítankách a slabikářích ‒ vzor

b) Zařazení lidové a umělé poezie V této kategorii je sto procent tvořeno jen ukázkami poezie. Mimo lidové a umělé poezie jsem do této kategorie zařadila také poezii, u které není uveden žádný autor. Předpokládám, že lidová poezie bude více zastoupena v prvním a druhém ročníku. Ve třetím ročníku jí bude ubývat. Lidová poezie

Bez uvedeného autora

Umělá poezie

počet

počet

počet

%

%

%

Tabulka 4: Počet ukázek lidové a umělé poezie v čítankách a slabikářích ‒ vzor

c) Zařazení české a zahraniční poezie V jakém poměru se bude česká a zahraniční poezie vyskytovat bez ohledu na to, jestli se jedná o poezii lidovou nebo umělou. Mimo ukázek české a zahraniční poezie se v některých čítankách nacházejí také dvojjazyčné ukázky. Předpokládám, že poezie zahraniční bude zařazena spíše až ve vyšších ročnících a že ve všech ročnících bude výrazně převažovat česká poezie. Česká poezie

Zahraniční poezie

Dvojjazyčné ukázky

počet

počet

počet

%

%

%

Tabulka 5: Počet ukázek české a zahraniční poezie v čítankách a slabikářích ‒ vzor

26

d) Náhled na autory poezie v čítankách a slabikářích Týká se konkrétně:  celkového počtu autorů poezie  rozdělení autorů do skupin podle doby, ve které tvořili nebo tvoří, do těchto pěti kategorií:  autoři převážně tvořící do konce 19. století  autoři převážně tvořící v letech 1900‒1950  autoři převážně tvořící v letech 1950–1990  autoři převážně tvořící v letech 1990–2012 (autoři, kteří před rokem 1989 nesměli publikovat a v současnosti již nežijí)  žijící autoři (všichni autoři, kteří ještě mohou tvořit a tvoří) První čtyři kategorie jsou věnovány autorům již nežijícím.  rozdělení autorů na české a zahraniční – tuto kategorii jsem zařadila, protože čítanky v některých případech obsahují i zahraniční lidovou poezii, což jsem chtěla odlišit  v neposlední řadě se budu ve větší míře zabývat autory, kteří mají nejvíce zařazených ukázek, budou zahrnuti do tabulky i konečného přehledu. Vzhledem ke zkušenostem, které jsem získala v průběhu praxe, očekávám, že se nejčastěji budu při průzkumu setkávat s poezií Jiřího Žáčka, který je do čítanek a slabikářů zařazován velmi často, protože jeho básně jsou jednoduché, veselé, hravé a pro děti přitažlivé a lehce zapamatovatelné. Celkový počet autorů: počet Čeští autoři

Zahraniční autoři

počet

počet

%

% Tabulka 6: Počet českých a zahraničních autorů v čítankách a slabikářích ‒ vzor

počet

Autoři 1900‒1950 počet



%

%

%

%

Autoři 19. století

Žijící autoři počet %

Tabulka 7: Rozložení autorů podle období jejich tvorby v čítankách a slabikářích ‒ vzor

27

Autoři s největším počtem ukázek jméno

jméno

jméno

jméno

počet

počet

počet

počet

%

%

%

%

Tabulka 8: Autoři s největším počtem ukázek v čítankách a slabikářích ‒ vzor

e) Otázky a úkoly, které se k poezii vztahují V této kategorii je uveden celkový počet otázek a úkolů obsažených v čítance nebo slabikáři a jejich rozdělení do jednotlivých kategorií, viz popis níže. Protože jsou otázky a úkoly v poezii velice specifické, vytvořila jsem si pro jejich klasifikaci vlastní taxonomii. Nejprve jsem rozdělila otázky a úkoly do dvou skupin podle jejich zaměření, a to na otázky a úkoly týkající se přímo textu a otázky a úkoly volněji se vztahující k tématu. Každou z těchto skupin jsem dále rozčlenila podle konkrétního zaměření otázek a úkolů. V následujícím textu uvádím celé rozčlenění, v závorce vždy uvádím, na co je daný typ úkolů zaměřen.  Otázky a úkoly týkající se textu básně:  Úlohy recepčního rázu: - věcné porozumění textu (Žák na základě textu básně vysvětlí a popíše skutečnosti týkající se básně.) - porozumění básnickým prostředkům (Žák vysvětlí vlastními slovy, jak porozuměl obrazným vyjádřením, která se v básni nachází.) - orientace v textu (Žák vyhledává v textu určenou informaci, přečte, kde se píše o zadaném problému.)  Úlohy reprodukční: - doslovná reprodukce (Žák báseň přečte, opíše, naučí se zpaměti. Žáci čtou podle rolí.) - vlastní reprodukce (Žák převypráví báseň vlastními slovy.) - dramatizace (Žáci si zahrají báseň jako divadlo.)  Úlohy pracující přímo nebo nepřímo s elementární literárněvědnou terminologií: - tvořivé (Žák dokončí báseň, doplní nebo vymyslí rým.) - vyhledávání podle zadaných kritérií (Žák najde v textu slova a jevy podle zadání – např. slova, která se rýmují, zosobnění apod.) 28

- jiné (např.: Přiřaď k básním přísloví, které nejlépe vystihuje jejich obsah.)  Úlohy komparační: - porovnávání básní (Žák posoudí, v čem jsou stejné / v čem se liší básně na stejné nebo podobné téma.) - porovnávání různých textů na stejné téma (V čem se oba texty liší / v čem jsou stejné.) - porovnávání básně s ilustrací (Žák má za úkol posoudit, proč autor básně napsal báseň podle obrazu právě takto.) - využívání znalosti dalších literárních děl (Žáci používají znalost jiných literárních děl např. při posuzování postav, děje pohádky, najdou v textu různé příběhy, kterými se autor inspiroval.)  Rozvoj slovní zásoby (Žák vysvětlí vlastními slovy význam vypsaných nebo zvýrazněných slov, vymyslí k nim synonyma nebo antonyma.)  Úlohy pracující s pocity žáků (Jakou v žákovi vyvolává báseň náladu?)  Rozvoj fantazie (Jak asi vypadají vymyšlené postavy z básně.)  Úlohy vyžadující jiné znalosti a vědomosti (Žák aplikuje znalosti, které získal v jiných předmětech.)  Otázky a úkoly týkající se tématu básně:  Tvořivé úlohy: - slovesná tvořivost (Žák vymyslí pohádku na dané téma, vymyslí a napíše přání atd.) - výtvarná tvořivost (Žák nakreslí…)  Úlohy rozvíjející dále téma básně (Žáci plní úkoly, které vychází z tématu básně. Např.: Popiš svou cestu do školy. Řekni, kde bydlí krokodýl.)  Úlohy s literárním přesahem (Žák řekne další literární díla na dané téma.)  Práce s ilustrací (Žák vyhledává na ilustraci různé prvky jen na základě tématu, např. po básni o zimě hledá na ilustraci stopy zvířat.) Při zařazování otázek a úkolů do výše stanovených kategorií jsem vždy postupovala podle významnosti různých aspektů, tj. co je při plnění daného úkolu nejdůležitější.

29

Celkový počet otázek a úkolů: počet Otázky a úkoly týkající se textu: Úlohy recepčního rázu -

Věcné porozumění textu porozumění básnickým prostředkům orientace v textu

počet %

Otázky a úkoly týkající se tématu: Tvořivé úlohy

počet %

počet %

-

slovesná tvořivost

počet %

počet %

-

výtvarná tvořivost

počet %

počet %

Úlohy rozvíjející téma básně

počet %

Úlohy s literárním přesahem

počet %

Práce s ilustrací

počet %

Úlohy reprodukční -

doslovná reprodukce

počet %

-

vlastní reprodukce

počet %

- dramatizace počet % Úlohy zaměřené na literárněvědnou terminologii - tvořivé počet % -

vyhledávání

počet %

-

jiné

počet %

Úlohy komparační porovnávání básní porovnávání různých textů - porovnávání básně s ilustrací - využívání znalostí dalších literárních děl Rozvoj slovní zásoby Úlohy pracující s pocity žáků Rozvoj fantazie Úlohy vyžadující jiné znalosti a vědomosti -

počet % počet % počet % počet % počet % počet % počet % počet %

Tabulka 9: Rozložení otázek a úkolů v čítankách a slabikářích ‒ vzor

f) Rozdělení poezie podle obsahu různých básnických prostředků V poezii se vyskytují různé básnické prostředky. Pro svůj výzkum jsem využila rozdělení básní do dvou skupin podle toho, jestli jsou věci a situace v básni pojmenovávány obrazně, nebo přímo.

30

Aby měl výzkum vyšší výpovědní hodnotu, rozdělila jsem použité básnické prostředky dále do několika skupin. Výběr kategorií jsem podřídila zaměření mého výzkumu, tj. na poezii pro mladší žáky:  Obrazné pojmenování – dá se dále rozdělit do mnoha skupin, a tak jsem sledovala jen tu, kterou považuji za nejčastější a pro žáky za nejsrozumitelnější:  básnické přirovnání  ostatní typy obrazného pojmenování  Přímé pojmenování – i v básních, které obsahují přímá pojmenování, můžeme nalézt básnické prostředky, z tohoto důvodu jsem se rozhodla tyto básně rozdělit podle použitých motivů:  motivy reálné – motivy, které žáci znají z běžného života; popis reálných a běžných situací. Zde budou započítané ukázky, které obsahují jen reálné motivy.  motivy založené na personifikaci – reálné situace, kde jsou místo osob zobrazována zvířata nebo věci (např. bajky)  motivy pohádkové  motivy ostatní – často podněcují dětskou fantazii (např. popis každodenních situací nesmyslným způsobem – škola, co se plaví po potoce, zaříkadla proti nejrůznějším neduhům, rozpočítadla) Obrazné pojmenování

počet

% Přímé pojmenování

počet

%


počet

% Motivy reálné

počet

%

Ostatní typy

počet

% Motivy založené na personifikaci

počet

%

Motivy pohádkové

počet

%

Motivy ostatní

počet

%

Tabulka 10: Využití básnických prostředků v čítankách a slabikářích – vzor

3.5 Nakladatelství Fraus Nakladatelství Fraus patří mezi novější současná nakladatelství. Začínalo na začátku devadesátých let jazykovými učebnicemi a postupně se jeho záběr rozšířil na učebnice

31

prvního až třetího stupně. V roce 2007 začalo nakladatelství s interaktivními učebnicemi a bylo tak první mezi českými nakladatelstvími7. Všechny čítanky i slabikář jsou zpracovány podle zásad RVP ZV. Na konci všech čítanek jsou vypsány KK, které jsou ve slabikáři/čítance rozvíjeny. Ke všem čítankám jsou k dostání pracovní sešity s písankou a příručka pro učitele. Ke slabikáři se navíc pojí Živá abeceda, která se dá považovat za jeho první díl. Ten jsem do výzkumu nezahrnula. 3.5.1 Slabikář do světa slov Autoři: Lenka Březinová, Jiří Havel, Hana Stadlerová Literární spolupráce a verše: Petr Borkovec Rok vydání: 2007 Poezie ve slabikáři je zaměřené převážně na vyvozování nových písmen. Tato poezie je psaná drobnějším písmem a je určená pro čtení učitelem. Poezie pro čtení žáky se ve slabikáři vyskytuje až později v menším množství. Slabikář je rozčleněný podle probíraných písmen. Obvykle je dané písmeno vztaženo k určitému tématu. Tomu jsou podřízeny nejen ukázky, ale i grafická podoba stránek a také úvodní tematická báseň. Vedle ilustrací obsahuje slabikář také fotografie, což se u jiných řad nevyskytuje. Celým slabikářem žáky provádějí příběhy podobně starých dětí. a) Celkový počet ukázek poezie ve slabikáři Vzhledem k charakteru slabikářů je často problém odlišit jednotlivé texty. V první části slabikáře jsou často jen sloupce slov a slabik. Plnohodnotné texty se nacházejí až v druhé části slabikáře. Do celkového přehledu jsem započítala všechny texty, které jsou od sebe viditelně odlišené ať graficky, nebo obsahově. Jak je již uvedeno výše, poezie je ve větší části určená pro četbu učitelem. Je rovnoměrně rozložená po celém slabikáři.

7

Zdroj: www.fraus.cz

32

Celkový počet textů

Z toho poezie


165

39

0

100 %

23,64 %

0,00 %

Tabulka 11: Počet ukázek poezie ve slabikáři – Fraus

b) Zařazení lidové a umělé poezie Ve slabikáři nejsou u ukázek uvedeni autoři. Jen na konci slabikáře je několik ukázek, u kterých je uvedeno, z jakých publikací je autoři převzali. Jedná se o lidové vánoční a velikonoční koledy a pranostiky. Lidová poezie


Umělá poezie

11

0

28

28,21 %

0,00 %

71,79 %

Tabulka 12: Počet ukázek lidové a umělé poezie ve slabikáři – Fraus

c) Zařazení české a zahraniční poezie Ve slabikáři není zařazená žádná zahraniční poezie. Česká poezie

Zahraniční poezie


39

0

0

100,00 %

0,00 %

0,00 %

Tabulka 13: Počet ukázek české a zahraniční poezie ve slabikáři – Fraus

d) Náhled na autory poezie ve slabikáři Vzhledem k tomu, že jediným jmenovaným autorem veršů je současný spisovatel Petr Borkovec, který přímo spolupracoval s autory slabikáře na jeho tvorbě, jsem tuto část vynechala. e) Otázky a úkoly, které se k poezii vztahují Otázky a úkoly jsou uvedeny s barevnými puntíky pro lepší přehlednost. Jsou určené pro učitele a často to jsou spíše náměty, jak s texty pracovat. Některé úkoly jsou přímo adresované učitelům, tyto do otázek a úkolů nezapočítávám. Jedná se o úkoly typu „Text určený k četbě“.

33

Otázky a úkoly adresované přímo žákům jsou dva. Oba se týkají přímo textu básně. V jednom případě se jedná o vlastní reprodukci textu a v případě druhém jde o vyhledávání rýmů. Celkový počet otázek a úkolů: 2 Otázky a úkoly týkající se textu: Úlohy recepčního rázu -

věcné porozumění textu porozumění básnickým prostředkům orientace v textu

2

100,00 %


0

0,00 %

-

0

0,00 %

-

0

0,00 %



0

0,00 %

-

vlastní reprodukce

1

50,00 %

0

0,00 %


0

0,00 %


0

0,00 %

Úlohy rozvíjející téma básně 0

0,00 %


0

0,00 %

Práce s ilustrací

0

0,00 %

- dramatizace 0 0,00 % Úlohy zaměřené na literárněvědnou terminologii - tvořivé 0 0,00 % -

vyhledávání

1

50,00 %

-

jiné

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %


Tabulka 14: Rozložení otázek a úkolů ve slabikáři – Fraus

34

f) Rozdělení poezie podle obsahu různých básnických prostředků Ve slabikáři převažuje přímé pojmenování a reálné motivy. Na rozdíl od čítanek se ve slabikáři nenachází hádanky. Básně obsahující obrazné pojmenování jsou voleny citlivě, aby je žáci snadno pochopili. Obrazné pojmenování

8 20,51 %

Přímé pojmenování

31 79,49 %


0 0,00 %

Motivy reálné

24 61,54 %

Ostatní typy

8 20,51 %

Motivy založené na personifikaci

2

5,13 %

Motivy pohádkové

2

5,13 %

Motivy ostatní

3

7,69 %

Tabulka 15: Využití básnických prostředků ve slabikáři – Fraus

3.5.2 Čítanka do světa příběhů Autoři: Lenka Březinová, Jiří Havel, Hana Stadlerová Rok vydání: 2008 Nakladatelství Fraus má jako jedno z mála nakladatelství čítanku pro první ročník. Ta je určená pro žáky na konci první třídy, kteří již znají všechna písmena a pokročili k trénování čtení. Graficky se neliší od čítanek pro vyšší ročníky. Ukázky jsou volené s ohledem na začínající čtenáře. Složitější slova jsou často vypsána pod textem. Ukázky jsou v čítance rozdělené do několika tematických celků. To vždy sdružuje několik prozaických i poetických ukázek. U každé ukázky je uvedený její autor a kniha, ze které je ukázka přejatá. V některých případech využili tvůrci čítanky také původní ilustrace. Mimo to jsou v čítance opět zařazeny fotografie. a) Celkový počet ukázek poezie v čítance Ukázek poezie je v čítance zařazeno větší množství než ukázek prózy. Některé z prozaických ukázek obsahují ve svém textu báseň, proto jsem je zahrnula do přehledu. Jedná se konkrétně o básně v ukázkách o včelce Máje a medvídkovi Pú. Z žánrů tvůrci čítanky zařadili písně, říkadla, hádanky, pohádky i bajky.

35

Celkový počet textů

Z toho poezie


57

33

2

100 %

57,89 %

3,51 %

Tabulka 16: Počet ukázek poezie v Čítance do světa příběhů – Fraus

b) Zařazení lidové a umělé poezie V čítance je zařazeno devět ukázek lidové poezie. Jedná se o říkadla, písně a hádanky. Kromě české lidové poezie se v čítance také nachází jedna ukázka slovenské lidové tvorby. Lidová poezie


Umělá poezie

9

0

26

25,71 %

0,00 %

74,29 %

Tabulka 17: Počet ukázek lidové a umělé poezie v Čítance do světa příběhů – Fraus

c) Zařazení české a zahraniční poezie Zahraniční poezie se v čítance vyskytuje třikrát. Konkrétně se jedná o básně v prozaických ukázkách a jednu slovenskou lidovou báseň. Tu tvůrci zařadili v originálním znění s překladem. Žáci se tak mohou seznámit se slovenštinou, která je pro ně v mnoha případech již velmi vzdálená. Česká poezie

Zahraniční poezie


32

3

0

91,43 %

8,57 %

0,00 %

Tabulka 18: Počet ukázek české a zahraniční poezie v Čítance do světa příběhů – Fraus

d) Náhled na autory poezie v čítance Tvůrci vybrali do čítanky básně od devatenácti různých českých a zahraničních autorů. Nejvíce zařazovaným autorem je Josef Brukner, který má čtyři ukázky. Od většiny ostatních spisovatelů najdeme vždy jen jednu ukázku. Vedle českých autorů najdeme v čítance také dva zahraniční. Konkrétně se jedná o Alana Alexandra Milneho a Waldemara Bonselse, kteří oba tvořili mezi roky 1900 a 1950. Jsou tedy zároveň jediní zástupci tohoto období. Většinu autorů tvoří žijící spisovatelé. 36

Celkový počet autorů: 19 Čeští autoři


17

2

89,47 %

10,53 % Tabulka 19: Počet českých a zahraničních autorů v Čítance do světa příběhů – Fraus

0

Autoři 1900‒1950 2

Autoři 1950‒1990 5

Autoři 1990‒2012 0

0,00 %

10,53 %

26,32 %

0,00 %


Žijící autoři 12 63,16 %

Tabulka 20: Rozložení autorů podle období jejich tvorby v Čítance do světa příběhů – Fraus

Autoři s největším počtem ukázek (celkem 35 ukázek) Brukner

Havel, Fischer

Hrubín, Kainar

4

3

2

11,43 %

8,57 %

5,71 %

Tabulka 21: Autoři s největším počtem ukázek v Čítance do světa příběhů – Fraus

e) Otázky a úkoly, které se k poezii vztahují Otázky a úkoly jsou vždy uvedeny pod čarou na konci stránky. Jsou přiměřené věku a pokročilosti žáků. Nenachází se zde žádné otázky a úkoly typu: přečti ukázku nahlas, nauč se zpaměti. Naopak u mnoha otázek a úkolů musí žáci vyhledávat v textu, přemýšlet nad přečteným textem, použít další znalosti a vědomosti nebo spolupracovat se spolužáky. U některých ukázek nejsou otázky a úkoly uvedeny, jindy vyplývají přímo z textu (např. u hádanek). V některých částech čítanky jsou otázky a úkoly určené pro všechny ukázky na dané téma a nedá se rozlišit, ke které ukázce se vztahují. Tyto úlohy jsem do přehledu uvedla také. V čítance mírně převládají úlohy, které se týkají tématu básně a dále ho rozvíjejí. Otázky a úkoly týkající se textu jsou rovnoměrně rozloženy do více kategorií.

37

Celkový počet otázek a úkolů: 36 Otázky a úkoly týkající se textu: Úlohy recepčního rázu -


17 47,22 %


19 52,78 %

3

8,33 %

-


0

0,00 %

2

5,56 %

-


0

0,00 %

2

5,56 %

Úlohy rozvíjející téma básně 18 50,00 %



1

2,78 %

-

vlastní reprodukce

0

0,00 %


1

2,78 %

Práce s ilustrací

0

0,00 %


vyhledávání

1

2,78 %

-

jiné

1

2,78 %

0

0,00 %

0

0,00 %

1

2,78 %

0

0,00 %

4

11,11 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %


Tabulka 22: Rozložení otázek a úkolů v Čítance do světa příběhů – Fraus

f) Rozdělení poezie podle obsahu různých básnických prostředků V čítance se nachází pět básní s obrazným pojmenováním. Většinu z nich tvoří hádanky. Básnické přirovnání nenalezneme žádné. Básní s přímým pojmenováním je třicet. Jedná se o motivy reálné a založené na personifikaci.

38

Obrazné pojmenování 5

14,29 %


30 85,71 %


0

0,00 %

Motivy reálné

19 54,29 %

Ostatní typy

5

14,29 %


11 31,43 %

Motivy pohádkové

0

0,00 %

Motivy ostatní

0

0,00 %

Tabulka 23: Využití básnických prostředků v Čítance do světa příběhů – Fraus

3.5.3 Čítanka pro 2. ročník základní školy Autoři: Karel Šebesta, Kateřina Váňová Rok vydání: 2008 Čítanka pro druhý ročník je vytvořena podobným způsobem jako čítanka pro první ročník. Je rozdělena do osmi tematických celků, ty jsou dále rozčleněny do menších částí. Ty jsou pak sdruženy pod stejný nadpis a stejné specifičtější podtéma. Např. tematický celek „Kde žijeme“ je dále rozdělen do tří podtémat s názvy „Kde jsme doma, V sousedství, Naše vlast“. Na konci každé stránky se pod čarou nachází různé doplňující informace a poznámky. Někdy zde tvůrci píší o autorech textů, jindy slouží ke krátkému představení některého literárněvědného termínu, případně jen dále rozvíjí téma, kterému se dané ukázky věnují. Informace z poznámek pod čarou jsou v některých případech využity pro následující otázky a úkoly. a) Celkový počet ukázek poezie v čítance Ukázek poezie v čítance je podobné množství jako ostatních textů. Jsou rovnoměrně rozdělené v celé čítance a zařazené do všech témat. Opět autoři zařadili i prozaické ukázky, které v sobě obsahují poezii. Z žánrů jsou zde zastoupeny pohádky, písničky, bajky, koledy a hádanky. Celkový počet textů

Z toho poezie


135

64

2

100,00 %

47,41 %

1,48 %

Tabulka 24: Počet ukázek poezie v čítance pro 2. ročník ‒ Fraus

39

b) Zařazení lidové a umělé poezie Lidové poezie je méně než v čítance pro první ročník. Převažují říkadla, písně a koledy. Lidová poezie


Umělá poezie

4

0

62

6,06 %

0,00 %

93,94 %

Tabulka 25: Počet ukázek lidové a umělé poezie v čítance pro 2. ročník ‒ Fraus

c) Zařazení české a zahraniční poezie V čítance se nachází větší množství ukázek české poezie. Mimo ně jsou zařazeny dvě ukázky ruských autorů a dvě ukázky slovenského autora. Kromě české poezie a přeložené zahraniční poezie se v čítance nachází dvě dvojjazyčné básně. Vždy je uvedena báseň česky a vedle slovensky. Žáci se prostřednictvím těchto básní seznamují se slovenštinou. Česká poezie

Zahraniční poezie


60

4

2

90,91 %

6,06 %

3,03 %

Tabulka 26: Počet ukázek české a zahraniční poezie v čítance pro 2. ročník ‒ Fraus

d) Náhled na autory poezie v čítance V čítance je zařazena poezie třiceti pěti různých autorů. Většina z nich jsou současní čeští autoři. Dříve tvořících spisovatelů bylo zvoleno pouze jedenáct. Jedná se především o velmi známé autory dětských knih, jejichž básně se objevují v čítankách a slabikářích již velmi dlouho. Jedním z nich je František Hrubín, který má zařazeno pět ukázek, převážná většina z nich je z knihy Dvakrát sedm pohádek. Nejvíce zařazených ukázek je od Jiřího Žáčka a Zuzany Pospíšilové. Celkový počet autorů: 35 Čeští autoři


31

4

88,57 %

11,43 % Tabulka 27: Počet českých a zahraničních autorů v čítance pro 2. ročník ‒ Fraus

40

3

Autoři 1900‒1950 2

Autoři 1950‒1990 6

Autoři 1990‒2012 0

8,57 %

5,71 %

17,14 %

0,00 %



Tabulka 28: Rozložení autorů podle období jejich tvorby v čítance pro 2. ročník ‒ Fraus

Autoři s největším počtem ukázek (celkem 66 ukázek) Žáček, Pospíšilová

Hrubín

Havel

6

5

4

Štíplová, Černík, Středa 3

9,09 %

7,58 %

6,06 %

4,55 %

Tabulka 29: Autoři s největším počtem ukázek v čítance pro 2. ročník ‒ Fraus

e) Otázky a úkoly, které se k poezii vztahují Otázek a úkolů je v čítance velké množství, jsou vždy zařazovány přímo pod ukázku, které se týkají. Jsou přiměřené věku a pokročilosti žáků. Podobají se otázkám a úkolům, které byly zařazovány v čítance pro první třídu. Ukázek, které nemají uvedené otázky a úkoly, je minimum. Většina z takovýchto textů jsou hádanky, z nichž úkol přímo vyplývá. Otázky a úkoly týkající se textu básně v čítance převládají. Jsou rozloženy do více kategorií. Tento typ se vztahuje skoro ke všem otázkám, a to i v případě, že se k nim vážou také otázky a úkoly k tématu. Otázky a úkoly zaměřené na téma básně mají spíše jen doplňkový charakter. Celkový počet otázek a úkolů: 163 Otázky a úkoly týkající 93 57,06 % se textu: Úlohy recepčního rázu - věcné porozumění 26 15,95 % textu - porozumění básnickým 12 7,36 % prostředkům - orientace v textu 7 4,29 % Úlohy reprodukční -


5

3,07 %

-

vlastní reprodukce

4

2,45 %


70 42,94 %

-


2

1,23 %

-


1

0,61 %


60 36,81 %


7

4,29 %

Práce s ilustrací

0

0,00 %

41


vyhledávání

4

2,45 %

-

jiné

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

1

0,61 %


30 18,40 % 0

0,00 %

0

0,00 %

1

0,61 %

Tabulka 30: Rozložení otázek a úkolů v čítance pro 2. ročník ‒ Fraus

f) Rozdělení poezie podle obsahu různých básnických prostředků Básní s obrazným pojmenováním se nachází v čítance čtrnáct. Velmi často se objevuje v hádankách. Tentokrát se zde vyskytuje i jedno básnické přirovnání. Mezi básněmi s přímým pojmenováním převládají reálné motivy. Větší množství je také motivů založených na personifikaci. Obrazné pojmenování

14 21,21 % Přímé pojmenování


1

Ostatní typy

13 19,70 %

1,52 %

52 78,79 %

Motivy reálné

32 48,48 %


15 22,73 %

Motivy pohádkové

4

6,06 %

Motivy ostatní

1

1,52 %

Tabulka 31: Využití básnických prostředků v čítance pro 2. ročník – Fraus

42

3.5.4 Čítanka pro 3. ročník základní školy Autoři: Karel Šebesta, Kateřina Váňová Rok vydání: 2008 Čítanka pro třetí ročník si zachovává styl a vzhled jako předchozí čítanky této řady. Je rozdělená do deseti tematických celků, které jsou nazvány: „Ve světě…“, všechny ukázky jsou danému tématu podřízeny. Ukázky jsou doplněny původními ilustracemi. Kromě toho je u ukázek zobrazena obálka knihy, ze které jsou přejaty. V této čítance se také nacházejí básně, které využívají specifického grafického řešení k podtržení a zvýraznění tématu. Jsou soustředěné na jednom místě, aby je žáci mohli vzájemně porovnávat. K tomu je vedou připojené úkoly. Stejně jako v čítance pro druhý ročník se na konci každé stránky pod čarou nacházejí různé doplňující informace a poznámky. Někdy zde tvůrci píší o autorech textů, jindy slouží tato oblast ke krátkému představení některého literárněvědného termínu, případně jen dále rozvíjí téma, kterému se dané ukázky věnují. a) Celkový počet ukázek poezie v čítance Ukázek poezie je do čítanky tentokrát zařazeno méně než ostatních textů. Jsou soustředěné hlavně v první části, po kapitole Ve světě veršů už následuje jen jedna báseň v próze. Opět autoři zařadili i prozaické ukázky, které v sobě obsahují poezii. Z žánrů jsou zde zastoupeny pohádky, písničky a bajky. Celkový počet textů

Z toho poezie


145

44

3

100,00 %

30,34 %

2,07 %

Tabulka 32: Počet ukázek poezie v čítance pro 3. ročník ‒ Fraus

43

b) Zařazení lidové a umělé poezie V čítance je zařazená pouze umělá poezie. Lidová poezie


Umělá poezie

0

0

47

0,00 %

0,00 %

100,00 %

Tabulka 33: Počet ukázek lidové a umělé poezie v čítance pro 3. ročník ‒ Fraus

c) Zařazení české a zahraniční poezie Až na jednu výjimku se v čítance nachází pouze česká poezie. Ze zahraniční je zařazena báseň od slovenského autora Štefana Moravčíka. Mimo tuto jednu ukázku se v čítance nachází báseň, u které je uvedeno: anglická lidová pohádka. Tato ukázka je označena

pod jménem českého autora.

Z připojených informací nelze poznat, zda se jedná o její přesný překlad anglické pohádky, nebo o tvorbu na její motivy. Česká poezie

Zahraniční poezie


46

1

0

97,87 %

2,13 %

0,00 %

Tabulka 34: Počet ukázek české a zahraniční poezie v čítance pro 3. ročník ‒ Fraus

d) Náhled na autory poezie v čítankách a slabikářích V čítance je zařazena poezie dvaceti osmi českých autorů a jednoho slovenského. Protože se v čítance nachází poměrně malé množství poezie, má většina autorů zařazenu jednu nebo dvě ukázky. Převažují autoři žijící a autoři tvořící ve druhé polovině dvacátého století. V čítance se nachází chyba ve jméně jednoho z autorů. Týká se to Petra Kukala, který je u ukázky své poezie i v rejstříku napsán jako Pavel Kukal. Je to poměrně mladý český spisovatel, který je autorem knihy Povídání a hry s českými příslovími od nakladatelství Grada.

44



28

1

96,55 %

3,45 % Tabulka 35: Počet českých a zahraničních autorů v čítance pro 3. ročník ‒ Fraus

0

Autoři 1900‒1950 3

Autoři 1950‒1990 10

Autoři 1990‒2012 0

0,00 %

10,34 %

34,48 %

0,00 %



Tabulka 36: Rozložení autorů podle období jejich tvorby v čítance pro 3. ročník ‒ Fraus

Autoři s největším počtem ukázek (celkem 47 ukázek) Černík, Dvořák

Skácel, Štíplová, Brukner, Hiršal

4

3

8,51 %

6,38 % Tabulka 37: Autoři s největším počtem ukázek v čítance pro 3. ročník ‒ Fraus

e) Otázky a úkoly, které se k poezii vztahují Otázek a úkolů, které se vztahují k poezii, je v čítance celkem osmdesát šest. Často jsou zařazovány souhrnně pod více básní a vedou žáky k jejich srovnávání. Některé otázky jsou založené na literárněvědné terminologii a dají se aplikovat na všechny příslušné ukázky. Konkrétně se jedná o vysvětlení zosobnění, jehož příklady žáci vyhledávají v několika básních. Vedle otázek a úkolů s literárním přesahem zde nalezneme otázky, které mají přesah filmový. Jedná se konkrétně o píseň z filmové pohádky Princezna ze mlejna, k ní se pojí otázky a úkoly, které předpokládají její znalost. Tyto otázky jsem zařadila mezi otázky a úkoly s literárním přesahem. Ukázky bez otázek a úkolů nejsou zařazeny. V čítance výrazně převládají otázky a úkoly týkající se textu. Jsou rozloženy téměř do všech kategorií. Nejvíce jsou zastoupeny otázky, které rozvíjí porozumění básnickým prostředkům. Žáci mají často vysvětlovat, co myslel básník daným obrazným vyjádřením.

45

Další úkoly, které bych zařadila mezi ojedinělé, srovnávají báseň s ilustrací. Jedná se o obrazy Josefa Čapka, které se staly inspirací pro několik básní. Žáci hledají důvody, proč je básník napsal právě daným způsobem. Otázky a úkoly vztahující se k tématu jsou spíše doplňkové. Celkový počet otázek a úkolů: 87 Otázky a úkoly týkající se Otázky a úkoly týkající 72 82,76 % textu: se tématu: Úlohy recepčního rázu Tvořivé úlohy

15

17,24 %

-

věcné porozumění textu 17 porozumění básnickým 18 prostředkům

19,54 %

-


2

2,30 %

20,69 %

-


0

0,00 %

-

orientace v textu

6,90 %

7

8,05 %

5

5,75 %

1

1,15 %

6



2

2,30 %

-

vlastní reprodukce

2

2,30 %

Úlohy rozvíjející téma básně Úlohy s literárním přesahem Práce s ilustrací


vyhledávání

3

3,45 %

-

jiné

2

2,30 %

4

4,60 %

1

1,15 %

2

2,30 %

3

3,45 %

1

1,15 %

3

3,45 %

2

2,30 %

0

0,00 %


Tabulka 38: Rozložení otázek a úkolů v čítance pro 3. ročník ‒ Fraus

46

f) Rozdělení poezie podle obsahu různých básnických prostředků V čítance je zařazen takřka totožný počet básní s obrazným i přímým pojmenováním. Žáci s obrazným pojmenováním často pracují, vysvětlují ho a vymýšlí i vlastní. Jsou k tomu vedeni úkoly pod ukázkami. Obrazné pojmenování



1

Ostatní typy

23 48,94 %

2,13 %

23 48,94 %

Motivy reálné

10 21,28 %


8

17,02 %

Motivy pohádkové

5

10,64 %

Motivy ostatní

0

0,00 %

Tabulka 39: Využití básnických prostředků v čítance pro 3. ročník – Fraus

3.5.5 Fraus – zhodnocení a závěr Čítanky i slabikář od nakladatelství Fraus jsou učebnice vytvořené v souladu s RVP ZV. Kladou si za cíl rozvoj všech KK, čemuž jsou podřízeny i otázky a úkoly, kterých je zařazené poměrně vysoké množství. Žáci jsou mimo jiné vedeni k aplikování dříve nabytých znalostí a dovedností. Mezi nejzajímavější skutečnosti na čítankách nakladatelství Fraus patří připojené otázky a úkoly, proto jsem jim věnovala prostor také v této části. Otázky a úkoly se od ostatních řad čítanek a slabikářů v mnoha případech podstatně odlišují. Jsou různorodější, pracují více s terminologií a často vedou žáky k jinému úhlu pohledu na poezii, převažují úkoly zaměřené na text básně. Mimo jiné zde můžeme nalézt otázky, které hodnotím jako netradiční a neobvyklé. Souvisí s textem ukázky a snaží se žáky naučit porovnávání různých uměleckých děl. Jedná se o srovnání básně a doprovodné ilustrace, porovnání dvou různých děl na stejné téma (konkrétně komiks a veršovaná bajka). Další velmi zajímavé úkoly vybízí žáky ke srovnání několika básní na podobná témata, žáci jen na základě použitých básnických prostředků určují například, která báseň by byla v časové posloupnosti jako první. Tyto otázky jsou jedny z mála, které se týkají užití básnických prostředků a to nejen v této řadě. Další neobvyklé otázky se zaměřují na práci s televizní pohádkou (konkrétně Princezna ze mlejna).

47

Všechny výše uvedené úkoly se nacházejí až v čítance pro třetí ročník. Otázky týkající se práce s tématem ukázky jsou voleny doplňkově. Přesto na rozdíl od otázek a úkolů jiných řad čítanek a slabikářů nejsou stereotypní. Otázek a úkolů je v čítankách takové množství, že učitelé mohou pro práci v hodině vybrat jen některé a další využít také jako samostatnou nebo domácí práci. Zařazovaných autorů je poměrně velké množství. Častěji v čítankách najdeme žijící autory a ukázky aktuální poezie. Mnoho ukázek je od moderních autorů, s jejichž tvorbou se žáci mohou setkat v různých médiích, proto pro ně může být lákavější. Jako jediná z čítankových řad má své texty ve větší míře doplněné dalšími informacemi. Jedná se nejen o údaje o spisovatelích a seznámení s literárněvědnou terminologií, ale také o doplňkové informace k tématu ukázky (např. o třídění odpadu).

3.6 Didaktis Nakladatelství Didaktis bylo založeno v roce 1996. Zaměřuje se na naučnou literaturu pro žáky mateřských, základních, středních a jazykových škol. Učebnice jsou sestavovány v souladu s RVP ZV. Jejich práce na učebnicích začala v roce 2002 a byla zakončena v roce 2012. Vedle učebnic pro školní vzdělávání mají v nabídce materiály pro mimoškolní přípravu a procvičování.8 Před slabikářem je první díl pro výuku čtení písmenkář. Ten není ve výzkumu zařazen. 3.6.1 Slabikář pro 1. ročník ZŠ Autoři: Mgr. Marie Kozlová, Jitka Halasová, Pavol Torábek Ilustroval: Aleš Čuma Rok vydání: 2008 (třetí vydání) Poezie ve slabikáři je z velké části určená pro vyvozování písmen a čtení učitelem. S tím, jak se žáci učí více písmen, přibývá poezie určené pro čtení žáky. 8

Zdroj: www.didaktis.cz

48

Slabikář je rozčleněn do částí podle písmen, kterým se věnuje. Často je písmenu věnované také celé téma, kterému se podřizují i krátké ukázky a ilustrace. Celým slabikářem provází žáky ilustrace Kouzelníka 9 a jeho skřítčích pomocníků. Jejich motiv se nachází také na obalu čítanky. Mimo to je k dostání také maňásek s Kouzelníkovou podobou, což slouží k lepší motivaci mladších žáků. Na konci slabikáře je část nazvaná Malý čtenář, která je věnována již jen procvičování čtení. Je sestavená podobně jako čítanka, jen neobsahuje žádné otázky a úkoly. V této části je mnoho ukázek poezie. Slabikář obsahuje vlastní ilustrace. U ukázek není uveden zdroj, ze kterého jsou převzaty. a) Celkový počet ukázek poezie ve slabikáři Jelikož se jedná o slabikář, nejsou na začátku přejaté ukázky, ale jen texty na výuku čtení. Do výčtu jsem započítala každé cvičení, které bylo graficky odlišené. Z žánrů jsou zde zastoupeny pohádky, písničky, bajky, koledy, hádanky, říkadla. Jejich zástupce nalezneme převážně v kapitole Malý čtenář. Celkový počet textů

Z toho poezie


291

89

3

100,00 %

30,58 %

1,03 %

Tabulka 40: Počet ukázek poezie ve slabikáři – Didaktis

b) Zařazení lidové a umělé poezie Ve slabikáři je zařazeno devět ukázek lidové poezie. Jedná se o písně, hádanky a říkadla. U některých lidových ukázek je uvedený autor sbírky, ve které byly poprvé vydány. Pokud je u nich přímo napsáno, že se jedná o lidovou poezii, zařadila jsem je mezi lidovou poezii. Autoři sbírek budou uvedeni v přehledu autorů.

9

Kouzelník je uveden velkým písmenem na začátku ve slabikáři, proto ho tak budu uvádět i zde.

49

U části poezie není uvedený autor, proto se dá předpokládat, že si ji napsali sami tvůrci slabikáře pro své potřeby. Jedná se hlavně o krátké tematické básně, které jsou častokrát omezeny znalostí písmen nebo naopak potřebou určitá písmena využít. Tuto poezii jsem zařadila do kategorie bez uvedeného autora. Lidová poezie


Umělá poezie

9

57

26

9,78 %

61,96 %

28,26 %

Tabulka 41: Počet ukázek lidové a umělé poezie ve slabikáři – Didaktis

c) Zařazení české a zahraniční poezie Ve slabikáři se nenachází žádná zahraniční poezie. Česká poezie

Zahraniční poezie


92

0

0

100,00 %

0,00 %

0,00 %

Tabulka 42: Počet ukázek české a zahraniční poezie ve slabikáři – Didaktis

d) Náhled na autory poezie ve slabikáři V čítance se nachází poezie dvaceti jednoho autora. Nejvíce básní je od Ljuby Štíplové a Františka Kábele. Jejich tvorbu se nalezneme v první části slabikáře v podobě básní určených pro vyvozování nových písmen. Většina autorů má zařazenu jednu nebo dvě ukázky, více se opakujících autorů je pouze šest. Autoři v čítance převážně tvořili od druhé poloviny dvacátého století do současnosti. Celkový počet autorů: 20 Čeští autoři


20

0

100,00 %

0,00 % Tabulka 43: Počet českých a zahraničních autorů ve slabikáři – Didaktis

50

2

Autoři 1900‒1950 2

Autoři 1950‒1990 8

Autoři 1990‒2012 0

10,00 %

10,00 %

40,00 %

0,00 %



Tabulka 44: Rozložení autorů podle období jejich tvorby ve slabikáři – Didaktis

Autoři s největším počtem ukázek (celkem 92 ukázek) Štíplová, Kábele

Erben

Hrubín

Bartoš

7 7,61 %

6 6,52 %

5 5,43 %

4 4,35 %

Tabulka 45: Autoři s největším počtem ukázek ve slabikáři – Didaktis

e) Otázky a úkoly, které se k poezii vztahují Otázky a úkoly se ve slabikáři nachází pouze tři a všechny se týkají tématu básně. Jsou uvedeny přímo jako součást textu pro žáky. Dále je zde několik hádanek, z nichž úkol přímo vyplývá. Mimo to se ve slabikáři nachází několik úkolů, které se sice nevztahují k žádné konkrétní básni, ale souvisí s rýmy. Žáci mají za úkol stejnou pastelkou vybarvit slova, která se rýmují. Tyto úkoly jsem do přehledu neuvedla, protože bezprostředně nesouvisí s žádnou ukázkou. Celkový počet otázek a úkolů: 3 Otázky a úkoly týkající se 0 0,00 % textu: Úlohy recepčního rázu - věcné porozumění 0 0,00 % textu - porozumění básnickým 0 0,00 % prostředkům - orientace v textu 0 0,00 % Úlohy reprodukční -


0

0,00 %

-

vlastní reprodukce

0

0,00 %


3 100,00 %

-


0 0,00 %

-


1 33,33 %


1 33,33 %


0 0,00 %

Práce s ilustrací

1 33,33 %

- dramatizace 0 0,00 % Úlohy zaměřené na literárněvědnou terminologii - tvořivé 0 0,00 % 51

-

vyhledávání

0

0,00 %

-

jiné

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %


Tabulka 46: Rozložení otázek a úkolů ve slabikáři – Didaktis

f) Rozdělení poezie podle obsahu různých básnických prostředků V čítance výrazně převládají básně s přímým pojmenováním. Obrazné pojmenování se vyskytuje nejvíce v hádankách. Zároveň se nachází i v několika jiných básních. Ty jsou voleny tak, aby je pochopili i nejmladší žáci. Jedná se o pojmenování, se kterými se děti mohou setkat i v běžném životě (např. voda připomínající zrcadlo). Mezi ostatní motivy přímého pojmenování jsem zařadila říkadla k dětským hrám (např. slepá bába). Obrazné pojmenování



0

Ostatní typy

12 13,04 %

0,00 %

80

86,96 %

45

48,91 %

Motivy založené na personifikaci 28

30,43 %

Motivy pohádkové

5

5,43 %

Motivy ostatní

2

2,17 %

Motivy reálné

Tabulka 47: Využití básnických prostředků ve slabikáři – Didaktis

52

3.6.2 Čítanka pro 2. ročník Autoři: Sylvie Grolichová, Jitka Halasová Rok vydání: 2009 (druhé vydání) Ilustroval: Aleš Čuma Čítanka je rozdělená do celků podle ročních období. Dále jsou často ukázky na stejné stránce, případně na několika blízkých stranách, sjednoceny pod totožné téma, které ale souvisí s daným obdobím, jako je pouštění draka, Vánoce, Velikonoce, Svátek matek. U každé ukázky je uveden zdroj, ze kterého je přejatá. Ilustrace v čítance jsou, až na výjimky, vytvořené přímo pro účely čítanky. V této čítance jsou ukázky poezie v rejstříku označeny hvězdičkou, čímž je zjednodušená orientace a přehlednost. a) Celkový počet ukázek poezie v čítance Ukázek poezie se v čítance nachází méně než ostatních textů. Jsou rovnoměrně rozložené v celé čítance. Autoři zařadili i prozaické ukázky, které v sobě obsahují poezii. Z žánrů jsou zde zastoupeny pohádky, písničky, bajky, koledy, říkadla a hádanky. Celkový počet textů

Z toho poezie


121

59

1

100,00 %

48,76 %

0,83 %

Tabulka 48: Počet ukázek poezie v čítance pro 2. ročník ‒ Didaktis

b) Zařazení lidové a umělé poezie V čítance je zařazeno devět ukázek lidové poezie. Jedná se převážně o říkadla, hádanky a koledy. Dále se v čítance nachází dvě ukázky, u kterých není uveden autor ani zdroj, ze kterého jsou přejaté, a ani u nich není napsáno, že se jedná o lidovou poezii. Konkrétně jde o veršované hádanky.

53

Lidová poezie


Umělá poezie

9

2

49

15,00 %

3,33 %

81,67 %

Tabulka 49: Počet ukázek lidové a umělé poezie v čítance pro 2. ročník ‒ Didaktis

c) Zařazení české a zahraniční poezie V čítance jsou zařazeny pouze tři překlady zahraniční poezie. V jednom případě se jedná o slovenskou autorku, další dvě zahraniční ukázky jsou od polských spisovatelů. Česká poezie

Zahraniční poezie


57

3

0

95,00 %

5,00 %

0,00 %

Tabulka 50: Počet ukázek české a zahraniční poezie v čítance pro 2. ročník ‒ Didaktis

d) Náhled na autory poezie v čítance Do čítanky je zařazena poezie třiceti dvou spisovatelů. Opakují se ukázky jen mála z nich. Největší počet ukázek od jednoho autora jsou tři. V čítance jsou zařazení tři zahraniční autoři ‒ jedna slovenská autorka a dva autoři polští. Vzhledem k období, ve kterém tvořili, jsou autoři voleni rozmanitě. Žáci se seznamují s poezií od 19. století. Ve srovnání s ostatními čítankami je zde méně současných autorů a více autorů z předchozích období. Také v této čítance je autor, kterého se mi nepodařilo dohledat. Jedná se o Zdeňka Horala. Jeho báseň je přejatá z jedné ze starších čítanek. Celkový počet autorů: 32 Čeští autoři


29

3

90,63 %

9,38 % Tabulka 51: Počet českých a zahraničních autorů v čítance pro 2. ročník ‒ Didaktis

54

4

Autoři 1900‒1950 6

Autoři 1950‒1990 14

Autoři 1990-2012 0

12,50 %

18,75 %

43,75 %

0,00 %



Tabulka 52: Rozložení autorů podle období jejich tvorby v čítance pro 2. ročník ‒ Didaktis

Autoři s největším počtem ukázek (celkem 60 ukázek) Pojar, Sládek, Žáček, Hrubín, Čarek 3 5,00 % Tabulka 53: Autoři s největším počtem ukázek v čítance pro 2. ročník ‒ Didaktis

e) Otázky a úkoly, které se k poezii vztahují Otázek a úkolů se v čítance nachází třicet. Jsou vždy zařazovány přímo pod ukázku, které se týkají. Ukázek bez připojených otázek a úkolů je poměrně velké množství. Velká část z takovýchto textů jsou hádanky, z nichž úkol přímo vyplývá. Otázky a úkoly týkající se textu básně v čítance převládají. Jsou rovnoměrně rozloženy do více kategorií a jsou zařazeny skoro ke všem ukázkám, které mají otázky a úkoly. Otázek a úkolů týkajících se tématu je pouze šest a z toho jen čtyři rozvíjejí téma básně. Celkový počet otázek a úkolů: 30 Otázky a úkoly týkající se 24 80,00 % textu: Úlohy recepčního rázu -



6 20,00 %

5

16,67 %

-


0 0,00 %

7

23,33 %

-


0 0,00 %

0

0,00 %


4 13,33 %


2 6,67 %

Práce s ilustrací

0 0,00 %



2

6,67 %

-

vlastní reprodukce

2

6,67 %

-

dramatizace

0

0,00 % 55

Úlohy zaměřené na literárněvědnou terminologii - tvořivé 2 6,67 % -

vyhledávání

1

3,33 %

-

jiné

1

3,33 %

0

0,00 %

1

3,33 %

1

3,33 %

0

0,00 %

1

3,33 %

1

3,33 %

0

0,00 %

0

0,00 %


Tabulka 54: Rozložení otázek a úkolů v čítance pro 2. ročník ‒ Didaktis

f) Rozdělení poezie podle obsahu různých básnických prostředků V čítance výrazně převládají básně s přímým pojmenováním a reálnými motivy. Motivy založené na personifikaci a pohádkové motivy jsou téměř ve stejném množství. Obrazné pojmenování se nejčastěji nachází v hádankách, ale vedle toho i v dalších básních. Opět převažují jasná obrazná pojmenování, která budou pro mladší žáky pochopitelná. Obrazné pojmenování



1

Ostatní typy

14 23,33 %

1,67 %

45 75,00 %

Motivy reálné

34 56,67 %


6

10,00 %

Motivy pohádkové

5

8,33 %

Motivy ostatní

0

0,00 %

Tabulka 55: Využití básnických prostředků v čítance pro 2. ročník ‒ Didaktis

56

3.6.3 Čítanka pro 3. ročník Autorky: Mgr. Martina Krupárová, Mgr. Petra Nováková Rok vydání: 2004 (první vydání) Ilustroval: Aleš Čuma Stejně jako v čítance pro druhý ročník, je i tento díl členěn do kapitol podle ročních období a dále se tematicky sdružují ukázky umístěné blízko sebe. Jinak se od čítanky pro druhý ročník v mnoha aspektech odlišuje, a to jak ve složení poezie, tak hlavně v typologickém rozložení otázek (viz bod e). Další z odlišností je, že nejsou v rejstříku označené ukázky poezie tak, jak tomu bylo v předchozím díle. Naproti tomu stejný styl zůstal zachovaný u ilustrací, které pocházejí z dílny ilustrátora A. Čumy. a) Celkový počet ukázek poezie v čítance Ukázek poezie je lehce vyšší množství než ukázek ostatních. Jsou rovnoměrně rozložené v celé čítance. Bývají tematicky zaměřené a v některých případech rozvíjejí nebo doplňují prozaické ukázky. Z žánrů jsou zde zastoupeny pohádky, písničky, bajky, koledy, říkadla a hádanky. Celkový počet textů

Z toho poezie


140

72

3

100,00 %

51,43 %

2,14 %

Tabulka 56: Počet ukázek poezie v čítance pro 3. ročník ‒ Didaktis

b) Zařazení lidové a umělé poezie Do čítanky je zařazeno šest ukázek lidové poezie, a to převážně hádanky, písničky a koledy. Mezi lidovými básněmi se dále nachází také Zaříkání proti rýmě a Zaříkání proti škytání.

57

Lidová poezie


Umělá poezie

6

0

69

8,00 %

0,00 %

92,00 %

Tabulka 57: Počet ukázek lidové a umělé poezie v čítance pro 3. ročník ‒ Didaktis

c) Zařazení české a zahraniční poezie V čítance se nenachází žádná ukázka zahraniční poezie. Česká poezie

Zahraniční poezie


75

0

0

100,00 %

0,00 %

0,00 %

Tabulka 58: Počet ukázek české a zahraniční poezie v čítance pro 3. ročník ‒ Didaktis

d) Náhled na autory poezie v čítance V čítance je zařazena poezie dvaceti šesti různých autorů. Na rozdíl od jiných čítanek se více autorů opakuje. Najdeme zde také autora s největším množstvím ukázek ze všech mnou zkoumaných čítanek. Jedná se o Jiřího Žáčka, od něhož bylo vybráno patnáct básní. Chybí ukázky od starších spisovatelů. Autoři 19. století nejsou zařazeni vůbec, autoři první poloviny 20. století jsou pouze dva. Mimo známých autorů jsou v čítance uvedeni dva autoři, které se mi nepodařilo dohledat. Jedná se o Emilii Bakajsovou a Miloslava Bureše. Celkový počet autorů: 26 Čeští autoři


26

0

100,00 %

0,00 % Tabulka 59: Počet českých a zahraničních autorů v čítance pro 3. ročník – Didaktis

0

Autoři 1900–1950 2

Autoři 1950–1990 11

Autoři 1990–2012 0

0,00 %

7,69 %

42,31 %

0,00 %



Tabulka 60: Rozložení autorů podle období jejich tvorby v čítance pro 3. ročník – Didaktis

58

Autoři s největším počtem ukázek (celkem 75 ukázek)

15

Balík, Kratochvíl, Dědeček, Lukešová 5

20,00 %

6,67 %

Žáček

4

Vodňanský, Brukner 3

5,33 %

4,00 %

Hrubín, Štíplová

Tabulka 61: Autoři s největším počtem ukázek v čítance pro 3. ročník – Didaktis

e) Otázky a úkoly, které se k poezii vztahují Otázek a úkolů je v čítance celkem padesát dva. Je jich menší množství, proto se také k mnoha ukázkám žádné úlohy nevztahují. Převládají otázky a úkoly zaměřené na činnosti s tématem, a to hlavně ty, které dále rozvíjejí téma básně. Je jich více než polovina. Otázek a úkolů zaměřených na text ukázky je patnáct a jsou rovnoměrně rozloženy do více kategorií. Celkový počet otázek a úkolů: 52 Otázky a úkoly týkající se 15 28,85 % textu: Úlohy recepčního rázu - věcné porozumění 2 3,85 % textu - porozumění básnickým 1 1,92 % prostředkům - orientace v textu 4 7,69 % Úlohy reprodukční -


4

7,69 %

-

vlastní reprodukce

0

0,00 %


37 71,15 %

-


0

0,00 %

-


2

3,85 %


34 65,38 %


1

1,92 %

Práce s ilustrací

0

0,00 %


vyhledávání

0

0,00 %

-

jiné

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

Úlohy komparační -

porovnávání básní porovnávání různých textů

59

porovnávání básně s ilustrací - využívání znalostí dalších literárních děl Rozvoj slovní zásoby Úlohy pracující s pocity žáků Rozvoj fantazie Úlohy vyžadující jiné znalosti a vědomosti -

0

0,00 %

1

1,92 %

1

1,92 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

Tabulka 62: Rozložení otázek a úkolů v čítance pro 3. ročník – Didaktis

f) Rozdělení poezie podle obsahu různých básnických prostředků V čítance výrazně převládají básně s přímým pojmenováním a reálnými motivy. Protože se v čítance nachází minimum hádanek, nachází se obrazná pojmenování v ostatních básních. Vzhledem k malému množství příslušných úkolů zůstávají tyto texty často nevyužity k další práci. Převažují jasná obrazná pojmenování, která budou pro žáky pochopitelná. Obrazné pojmenování 17

22,67 %


58

77,33 %


2

2,67 %

Motivy reálné

38

50,67 %

Ostatní typy

15

20,00 %


17,33 %

Motivy pohádkové

5

6,67 %

Motivy ostatní

2

2,67 %

Tabulka 63: Využití básnických prostředků v čítance pro 3. ročník – Didaktis

3.6.4 Didaktis – zhodnocení a závěr Čítanky a slabikář řady Didaktis působí velmi klasickým dojmem, a to nejen zvolenou poezií, ale také díky své grafické podobě. Obsahují velké množství poezie. Počet otázek a úkolů vztahujících se k poezii je nižší, než byl u nakladatelství Fraus. Mnoho básní k sobě žádné úkoly nemá a je jen na učiteli, jak a jestli ukázku použije k další práci. Vzhledem k tomu, že každý díl sestavovali jiní tvůrci, se při bližším zkoumání od sebe v detailech odlišují. Zařazené ukázky i doplňující úkoly mají odlišnou strukturu. Podle mého názoru je ke škodě, že v čítance pro třetí ročník nezůstal zcela zachován styl předchozího dílu. V čítance pro druhý ročník je nízký počet otázek a úkolů, ale převažují 60

činnosti zaměřené na text. Ve třetím ročníku otázek výrazně přibývá, ale jsou naopak inspirované tématem básně. Myslím si, že je škoda, že se žáci se nejprve naučí pracovat s ukázkou, ale dále tyto dovednosti čítanka nerozvíjí. Zde musí přijít na řadu pedagog, který toto negativum vykompenzuje vlastní aktivitou a nápady. Další rozdíl mezi čítankami pro druhý a třetí ročník je ve volbě autorů. Ve druhém ročníku se jich opakuje jen minimum a maximální počet ukázek od jednoho spisovatele jsou tři. Ve třetím ročníku je celých dvacet procent ukázek poezie od Jiřího Žáčka a mnoho dalších autorů má také uvedeno více textů. Je škoda, že se kvůli této skutečnosti žáci seznámí s poezií menšího počtu spisovatelů.

3.7 SPN – pedagogické nakladatelství, a.s. Toto nakladatelství datuje svůj vznik do roku 1994. Prohlašuje, že navazuje na tradici, která počíná už v roce 1775, protože sídlí v budově, kde bylo první nakladatelství učebnic. To vzniklo v době, kdy byla zavedena povinná školní docházka. Nakladatelství se zaměřuje na učebnice pro základní i střední školu. Jako jediné z nakladatelství, které jsem zahrnula do výzkumu, zvolilo pro výuku čtení genetickou metodu. To znamená, že v prvním ročníku nepoužívá klasický slabikář a ani čítanku v podobě, na jakou jsme zvyklí. Proto jsem je do výzkumu nezařadila. V současné době má toto nakladatelství v nabídce pouze čítanky vypracované v souladu s RVP ZV a jinou řadu již na svých stránkách nenabízí10. 3.7.1 Čítanka pro druhý ročník Autoři: PhDr. Jana Čeňková, Ph.D., Alena Ježková, Ph.D. Rok vydání: 2010 Ilustrace: Gabriel Filcík Čítanka je rozdělená do částí podle ročních období. Jsou od sebe odlišeny barevným pruhem v horní části stránky. Od toho se často odvíjí téma básní i prózy. Více ukázek bývá

10

Zdroj www.spn.cz

61

sjednoceno pod jedno společné specifičtější téma jen minimálně. Konkrétně se jedná např. o Vánoce, Velikonoce, Mikuláše. Vedle česky psaných ukázek poezie se v čítance nachází jedna ukázka psaná mně neznámým cizím jazykem bez uvedeného autora nebo překladu, proto bude stát v mnoha kategoriích mimo. V tabulce, která zařazuje ukázky do skupin podle přímého a obrazného pojmenování je uveden jiný počet ukázek než v celkovém přehledu. Je to z důvodu, že je pod jedním názvem zařazeno několik hádanek a říkadel, u kterých se ale liší způsob pojmenování. a) Celkový počet ukázek poezie v čítance Ukázek poezie je podobné množství jako ostatních textů. Je rovnoměrně rozložená v celé čítance. Bývá tematicky zaměřená a v některých případech rozvíjí nebo doplňuje prozaické ukázky. Z žánrů jsou zde zastoupeny pohádky, písničky, bajky, koledy, říkadla a hádanky. Vzhledem k tomu, že někteří z autorů mají pod jedním jménem v jedné ukázce uvedeno několik velmi různorodých básní, započítala jsem každou jednotlivě. Celkový počet textů

Z toho poezie


114

56

2

100,00 %

49,12 %

1,75 %

Tabulka 64: Počet ukázek poezie v čítance pro 2. ročník – SPN

b) Zařazení lidové a umělé poezie V čítance je zařazeno pět ukázek lidové poezie. Jedná se o hádanky, písničky a koledy. Vedle toho zde nalezneme několik ukázek bez uvedeného autora nebo zdroje, ze kterého byla ukázka převzata. Jsou to hádanky a krátké básně, do kterých žáci doplňují slova tak, aby vznikly rýmy. Lidová poezie


Umělá poezie

6

4

48

10,34 %

6,90 %

82,76 %

Tabulka 65: Počet ukázek lidové a umělé poezie v čítance pro 2. ročník – SPN

62

c) Zařazení české a zahraniční poezie V čítance převažuje česká poezie. Ze zahraniční jsou uvedeny dvě přeložené ukázky. Jedna je od slovenského autora Daniela Heviera a druhá od britského autora Milneho, který má zařazenou ukázku poezie v úryvku z knihy Medvídek Pú. Jedná se o píseň medvídka pro včely. Jedna z ukázek poezie je uvedena v neznámém jazyce bez překladu. Chybí autor nebo jakékoliv informace, které by umožnily její překlad. Je také možné, že se jedná o tajný jazyk vytvořený pro děti. Česká poezie

Zahraniční poezie


55

3

0

94,83 %

5,17 %

0,00 %

Tabulka 66: Počet ukázek české a zahraniční poezie v čítance pro 2. ročník – SPN

d) Náhled na autory poezie v čítance V čítance je zařazena poezie dvaceti čtyř různých autorů. Převládají čeští autoři od druhé poloviny dvacátého století. Tvůrci čítanky vybrali spisovatele z různých období. K nejstarším autorům patří Erben, Sládek a Bartoš. Většina zvolených autorů má zařazenu pouze jednu ukázku. Nejvíce ukázek zde má František Hrubín, tvůrci čítanky je vybrali z několika různých publikací a rovnoměrně rozmístili v celé čítance. Dalším autorem, který má více ukázek, je Pavel Šrut. U jeho ukázek je zvláštní, že je má rozděleny jen na dvě místa v čítance. Tři jsou na stejné téma, vybrané z totožné publikace a zařazené na jedné stránce, čtvrtá je již zařazena zvlášť. Celkový počet autorů: 24 Čeští autoři


22

2

91,67 %

8,33 % Tabulka 67: Počet českých a zahraničních autorů v čítance pro 2. ročník – SPN

63

3

Autoři 1900–1950 3

Autoři 1950–1990 9

Autoři 1990–2012 1

12,50 %

12,50 %

37,50 %

4,17 %



Tabulka 68: Rozložení autorů podle období jejich tvorby v čítance pro 2. ročník – SPN

Autoři s největším počtem ukázek (celkem 58 ukázek) Hrubín

Šrut, Erben

Kainar, Žáček

7

4

3

12,07 %

6,90 %

5,17 %

Tabulka 69: Autoři s největším počtem ukázek v čítance pro 2. ročník – SPN

e) Otázky a úkoly, které se k poezii vztahují Otázek a úkolů je v čítance celkem padesát jedna. Vzhledem k počtu ukázek se jedná o přiměřené množství. Otázky a úkoly uvedené v čítance mají dvě grafické podoby. Jeden typ je nadepsán jednoduše ÚKOL. Do tohoto typu jsou zařazeny různorodé otázky a úkoly. Druhý typ je specifičtější, nad ním bývá přímo uvedeno, na co bude zaměřen (např.: ZPÍVÁME, KRESLÍME, atp.). Převládají otázky a úkoly zaměřené na činnosti s tématem, a to hlavně ty, které dále rozvíjejí téma básně. Je jich více než polovina. Sedm z nich je zaměřeno na výtvarné činnosti. Jedná se o nejvyšší počet takto zaměřených úkolů, který se dá nalézt ve všech čítankách. Otázky a úkoly zaměřené na text ukázky jsou rozloženy do méně kategorií než u jiných čítankových řad. Celkový počet otázek a úkolů: 52 Otázky a úkoly týkající se textu: Úlohy recepčního rázu -


Úlohy reprodukční

18 34,62 %


34 65,38 %

5

9,62 %

-


0

0,00 %

0

0,00 %

-


7

13,46 %

0

0,00 %


21 40,38 %


6

11,54 % 64

-


4

7,69 %

-

vlastní reprodukce

0

0,00 %

Práce s ilustrací

0

0,00 %


vyhledávání

3

5,77 %

-

jiné

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

6

11,54 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %


Tabulka 70: Rozložení otázek a úkolů v čítance pro 2. ročník – SPN

f) Rozdělení poezie podle různých básnických prostředků V čítance výrazně převládají básně s přímým pojmenováním. Reálných motivů a motivů založených na personifikaci je podobný počet. Obrazná pojmenování jsou velmi často obsažená v hádankách, ale mimo to i v dalších básních. Stejně jako v ostatních čítankách jsou básně, které obsahují obrazná pojmenování, voleny tak, aby je žáci lehce pochopili. V následujícím přehledu chybí báseň ze strany 107. Ta je uvedena v cizím jazyce bez překladu, proto ji nebylo možné zařadit.

65

Obrazné pojmenování 17

29,31 %


40

68,97 %


1

1,72 %

Motivy reálné

18

31,03 %

Ostatní typy

16

27,59 %


29,31 %

Motivy pohádkové

3

5,17 %

Motivy ostatní

2

3,45 %

Tabulka 71: Využití básnických prostředků v čítance pro 2. ročník – SPN

3.7.2 Čítanka pro 3. ročník základní školy Autorky: PhDr. Jana Čeňková, Ph.D., Alena Ježková, Ph.D. Rok vydání: 2010 Ilustrace: Zdena Krejčová Čítanka pro třetí ročník má stejné autorky jako předchozí díl čítanky, je tedy vytvořená podobným způsobem. Jsou zachovány podobné poměry poezie a prózy i rozložení otázek a úkolů. Čítanka je rozdělená do sedmi tematických celků. Podobně jako předchozí díl jsou označeny barevným pruhem v horní části stránky. Tématu jsou podřízeny všechny zařazené ukázky. Ilustrace jsou v čítance vlastní, jen u některých známějších děl byla ukázka převzata s původní ilustrací. a) Celkový počet ukázek poezie v čítance Ukázek poezie je podobné množství jako ostatních ukázek. Je rovnoměrně rozložená v celé čítance a zařazená do všech témat. Bývá tematicky zaměřená a v některých případech rozvíjí nebo doplňuje prozaické ukázky. Také v této čítance můžeme nalézt ukázku poezie v prozaickém textu. Z žánrů jsou zde zastoupeny pohádky, říkadla, bajky, koledy a hádanky. Celkový počet textů

Z toho poezie


93

42

1

100,00 %

45,16 %

1,08 %

Tabulka 72: Počet ukázek poezie v čítance pro 3. ročník – SPN

66

b) Zařazení lidové a umělé poezie V čítance je zařazeno jedenáct ukázek lidové poezie. Jedná se o největší množství ze zkoumaných čítanek. Z lidové poezie se zde nacházejí písničky, říkadla a koledy. Vedle toho zde nalezneme jednu ukázku bez uvedeného autora nebo zdroje, ze kterého byla ukázka převzata. Je to krátká báseň, do které mají žáci za úkol doplnit rýmy. Lidová poezie


Umělá poezie

11

1

31

25,58 %

2,33 %

72,09 %

Tabulka 73: Počet ukázek lidové a umělé poezie v čítance pro 3. ročník – SPN

c) Zařazení české a zahraniční poezie V čítance je zařazena jedna ukázka zahraniční poezie. Jedná se o báseň současné polské spisovatelky Karoliny Kusekové. Česká poezie

Zahraniční poezie


42

1

0

97,67 %

2,33 %

0,00 %

Tabulka 74: Počet ukázek české a zahraniční poezie v čítance pro 3. ročník – SPN

d) Náhled na autory poezie v čítance V čítance je zařazena poezie od devatenácti různých autorů, přičemž v této čítance se autoři opakují v menší míře. Pouze dva autoři z nich mají zařazeno více než dvě ukázky. Jedním je Jiří Žáček s šesti ukázkami a druhým Jiří Havel se třemi ukázkami. V čítance převažují texty od současných autorů a autorů, kteří publikovali v druhé polovině dvacátého století. Z autorů 19. století a první poloviny dvacátého století zde najdeme pouze Sládka a Halase.

67



18

1

94,74 %

5,26 % Tabulka 75: Počet českých a zahraničních autorů v čítance pro 3. ročník – SPN

1

Autoři 1900–1950 1

Autoři 1950–1990 5

Autoři 1990–2012 0

5,26 %

5,26 %

26,32 %

0,00 %



Tabulka 76: Rozložení autorů podle období jejich tvorby v čítance pro 3. ročník – SPN

Autoři s největším počtem ukázek (celkem 43 ukázek) Žáček

Havel

6

3

13,95 %

6,98 % Tabulka 77: Autoři s největším počtem ukázek v čítance pro 3. ročník – SPN

e) Otázky a úkoly, které se k poezii vztahují Otázek a úkolů je v čítance celkem třicet tři. Vztahují se vždy k ukázce nebo ukázkám, pod kterými jsou uvedené. Mnoho ukázek k sobě nemá zařazené otázky a úkoly. Z jedné ukázky úkol přímo vyplývá – žáci mají doplnit rým. Otázky a úkoly uvedené v čítance jsou podobně jako v předchozím díle od sebe graficky odlišené. Poměr otázek vztahujících se k tématům a textům ukázek je vyrovnaný. Celkový počet otázek a úkolů: 33 Otázky a úkoly týkající se textu: Úlohy recepčního rázu -


14 42,42 %


19 57,58 %

5

15,15 %

-


3

9,09 %

2

6,06 %

-


3

9,09 %

0

0,00 %


11 33,33 %


1

3,03 %

Práce s ilustrací

1

3,03 %



2

6,06 %

68

-

vlastní reprodukce

0

0,00 %


vyhledávání

0

0,00 %

-

jiné

1

3,03 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

1

3,03 %

0

0,00 %

0

0,00 %


Tabulka 78: Rozložení otázek a úkolů v čítance pro 3. ročník – SPN

f) Rozdělení poezie podle různých básnických prostředků V čítance výrazně převládají básně s přímým pojmenováním a reálnými motivy. Stejně jako v ostatních čítankách jsou zde básně, které obsahují obrazná pojmenování, voleny tak, aby je žáci lehce pochopili. Obrazné pojmenování

10 23,26 %


33 76,74 %


1

2,33 %

Motivy reálné

19 44,19 %

Ostatní typy

9

20,93 %


8

18,60 %

Motivy pohádkové

6

13,95 %

Motivy ostatní

0

0,00 %

Tabulka 79: Využití básnických prostředků v čítance pro 3. ročník – SPN

69

3.7.3 SPN – zhodnocení a závěr Čítanky nakladatelství SPN mají celkově menší množství ukázek poezie než konkurenční řady. Při porovnání s celkovým počtem všech textů v čítance je počet ukázek poezie přiměřený. Tato skutečnost je nejlépe vidět na grafech, které jsou připojené ke čtvrté kapitole. Přestože jsou čítanky tvořeny v souladu s RVP ZV, drží se často klasického schématu, který byl použit ve starších řadách čítanek tohoto nakladatelství. To se týká hlavně otázek a úkolů, které považuji za největší slabinu této řady. Otázek a úkolů je malé množství a navíc se ve větší části pojí k tématu více než k textu ukázky. Dalším negativem je jejich velká stereotypnost: mnoho otázek zaměřených na téma básně si je velmi podobných. V neposlední řadě zde nalezneme úkoly typu „nakresli obrázek“ a „nauč se báseň zpaměti“, které považuji víceméně za zbytečné, protože patří mezi úkoly, které zvládne vymyslet každý pedagog sám. Podobně jako tomu bylo u nakladatelství Didaktis, i zde mohou učitelé nalézt mnoho prostoru pro vlastní nápady. Pozitivní je na této řadě zastoupení takových autorů, jaké by v čítance očekával málokdo. Konkrétně se jedná o díla Ivana Martina Jirouse, který je známý hlavně svou tvorbou pro dospělé. Čítanky seznamují žáky převážně se současnými autory, které mohou žáci znát z médií. Dříve tvořících autorů je zařazeno menší množství.

3.8 Nová škola Brno Nakladatelství má za sebou více než dvacet let provozu. Začínalo na počátku devadesátých let jako nakladatelství pro tvorbu levných a dostupných pracovních sešitů ze školské praxe11. Jako jediné z mnou zvolených nakladatelství má Nová škola Brno (dále jen NŠB) v současné době na trhu dvě řady učebnic pro výuku čtení v prvním školním období. Původní řada byla sestavena podle Osnov pro základní školy. Nová Duhová řada je sestavená v souladu s RVP ZV. Obě řady mají doložku MŠMT.

11

Zdroj: www.novaskolabrno.eu

70

Pro výzkum jsem zvolila původní řadu a to hlavně z důvodu, že bude zatím rozšířenější než Duhová řada, která je na trhu kratší dobu. 3.8.1 Slabikář pro 1. ročník Autorky: PaedDr. Hana Mühlhauserová, PaedDr. Jaromíra Svobodová Rok vydání: 1999 (první vydání) Ilustrace: Jitka Krejčiříková Slabikář od NŠB se od ostatních slabikářů odlišuje velkým množstvím úkolů, textů a aktivit. V mnoha částech připomíná slabikář spíše pracovní sešit, protože obsahuje mnoho cvičení, do kterých sami žáci vpisují a kreslí. Podobná cvičení se sice nachází i v ostatních slabikářích, avšak zde jich je nejvyšší počet. Podobně jako je tomu v čítankách od nakladatelství NŠB, ani ve slabikáři nejsou často sjednocené ukázky pod jedno společné téma. Poezie na začátku slabikáře je určená pro čtení učitelem, teprve později se objevují také ukázky pro čtení žáky. Tento postup jsme mohli zaznamenat i v ostatních slabikářích. Básně, které slabikář obsahuje, jsou z větší části krátká čtyřverší, která se vztahují k jednotlivým písmenům. a) Celkový počet ukázek poezie ve slabikáři Ve slabikáři je tři sta třicet pět textů. Započítala jsem veškeré texty, které slouží k rozvoji čtení. Jedná se o jednoduché texty pro nácvik čtení, křížovky, hádanky, básně, písničky. Kromě nich jsou ve slabikáři také uvedena cvičení, ve kterých žáci malují nebo jinak pracují s obrázky, ta započítána nejsou. Z žánrů poezie jsou zde zastoupeny pohádky, hádanky, písničky. Celkový počet textů

Z toho poezie


335

51

0

100,00 %

15,22 %

0,00 %

Tabulka 80: Počet ukázek poezie ve slabikáři – Nová škola Brno

71

b) Zařazení lidové a umělé poezie Jména autorů jsou uvedena jen v obsahu slabikáře společně s názvem ukázek. V čítance je zařazeno velké množství ukázek bez uvedeného autora. Domnívám se, že se částečně jedná lidovou poezii a částečně zřejmě o původní tvorbu autorek slabikáře. Z důvodu, že není u ukázek uveden ani zdroj, zařadila jsem mezi lidovou poezii jen takové ukázky, u kterých je tato informace přímo připojena. Lidová poezie


Umělá poezie

2

18

31

3,92 %

35,29 %

60,78 %

Tabulka 81: Počet ukázek lidové a umělé poezie ve slabikáři – Nová škola Brno

c) Zařazení české a zahraniční poezie Ve slabikáři je uvedena jedna ukázka zahraniční poezie. Jedná se o veršovanou pohádku ruského autora. Je to jediná ukázka zahraniční poezie, která se ve všech zkoumaných slabikářích nachází. Česká poezie

Zahraniční poezie


50

1

0

98,04 %

1,96 %

0,00 %

Tabulka 82: Počet ukázek české a zahraniční poezie ve slabikáři – Nová škola Brno

d) Náhled na autory poezie ve slabikáři Ve slabikáři je zařazena poezie od čtrnácti různých autorů, přičemž u velké části z nich je to více než jedna ukázka. Je to z důvodu, že jsou od nich voleny kratší básně pro vyvozování písmen. Dále jsou ve slabikáři zařazeni méně známí autoři a také autoři, jejichž básně se nachází např. jen v dětských časopisech. Mezi ně patří L. Trpák a E. Veselý, kteří nejsou zařazeni do tabulky 84, protože jsem o nich nenalezla žádné informace.

72



13

1

92,86 %

7,14 % Tabulka 83: Počet českých a zahraničních autorů ve slabikáři – Nová škola Brno

3

Autoři 1900‒1950 1

Autoři 1950‒1990 6

Autoři 1990‒2012 0

21,43 %

7,14 %

42,86 %

0,00 %



Tabulka 84: Rozložení autorů podle období jejich tvorby ve slabikáři – Nová škola Brno

Autoři s největším počtem ukázek (celkem 51 ukázek) Holas, Veselý

Štíplová

Hrubín

6

5

3

11,76 %

9,80 %

5,88 %

Tabulka 85: Autoři s největším počtem ukázek ve slabikáři – Nová škola Brno

e) Otázky a úkoly, které se k poezii vztahují Otázek a úkolů se nachází ve slabikáři jedenáct. Jde o největší počet otázek a úkolů, které se vztahují k básním ve slabikáři. Ve většině jsou určeny pro čtení učitelem, daly by se proto považovat víceméně za inspirativní. Na začátku mají žáci za úkol v básni vyhledat a označit právě probírané písmeno. Přestože je tento úkol uveden jen u prvních několika básní, dá se aplikovat i na další podobně zaměřené básně. Otázek soustředěných na označování písmen je většina. Dále zde najdeme dva výtvarné úkoly a tři úkoly, které se zaměřují na opis části básní. Celkový počet otázek a úkolů: 13 Otázky a úkoly týkající se textu: Úlohy recepčního rázu -


Úlohy reprodukční

11 84,62 %


2

15,38 %

0

0,00 %

-


0

0,00 %

0

0,00 %

-


2

15,38 %

7

53,85 %

Úlohy rozvíjející téma básně 0

0,00 %


0,00 %

0

73

-


3

23,08 %

-

vlastní reprodukce

0

0,00 %

Práce s ilustrací

0

0,00 %


vyhledávání

1

7,69 %

-

jiné

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %


Tabulka 86: Rozložení otázek a úkolů ve slabikáři – Nová škola Brno

f) Rozdělení poezie podle různých básnických prostředků Ve slabikáři převládají básně s přímým pojmenováním a reálnými motivy. Je to pochopitelné vzhledem k věku žáků a charakteru básní, které slabikář obsahuje. Ty mají ve většině jediný cíl ‒ vyvodit určené písmeno. Mezi přímými pojmenováními převládají motivy reálné. Obrazné pojmenování

7 13,73 %


44 86,27 %


1 1,96 %

Motivy reálné

34 66,67 %

Ostatní typy

6 11,76 %


9

17,65 %

Motivy pohádkové

1

1,96 %

Motivy ostatní

0

0,00 %

Tabulka 87: Využití básnických prostředků ve slabikáři – Nová škola Brno

74

3.8.2 Čítanka pro 2. ročník Autorky: Mgr. Zdenka Horáková, Mgr. Zita Janáčková, Mgr. Eva Procházková Rok vydání: 2010 (první vydání v roce 2002) Ilustrovali: Andrea Schindlerová, Jitka Krejčiříková, Jiří Růžička Čítanka není rozdělená do tematických celků, přesto jsou ukázky místy sdružené na základě společných témat. Týká se to hlavně ročních období, Vánoc, Velikonoc, Dne matek a podobných událostí v průběhu roku. Ilustrace v čítance najdeme původní i vlastní. Původní ilustrace se týkají především známých děl. Jejich seznam je uveden na konci učebnice. a) Celkový počet ukázek poezie v čítance V čítance se nachází přes dvě stě textů. Vedle ukázek poezie a prózy sem autoři zařadili mnoho jiných textů, jako jsou rébusy, jazykolamy, hádanky veršované i neveršované, vtipy, lidová rčení a přísloví a doplňkové hry (ty nejsou do přehledu textů započítány). Také v této čítance můžeme nalézt několik ukázek poezie v prozaických. Tentokrát jde mimo jiné o koledy a písně v díle Václava Čtvrtka, písně v ukázce Zpívající domeček od Olgy Hejné a říkadla v ukázce U nás doma od Josefa Kožíška. Z žánrů poezie jsou zde zastoupeny pohádky, říkadla, bajky, koledy a hádanky. Celkový počet textů

Z toho poezie


203

104

4

100,00 %

51,23 %

1,97 %

Tabulka 88: Počet ukázek poezie v čítance pro 2. ročník – Nová škola Brno

b) Zařazení lidové a umělé poezie V čítance je zařazeno jedenáct ukázek lidové poezie. Jedná se o stejné množství jako u čítanky pro 3. ročník od nakladatelství Didaktis. Z lidové poezie jsou zvoleny písničky, říkadla a koledy. Mimo ukázek české lidové poezie je zařazen překlad známé americké lidové koledy Rolničky, rolničky.

75

Vedle lidových ukázek a ukázek s uvedeným autorem jsou do čítanky zařazeny veršované hádanky bez uvedeného autora nebo zdroje, ze kterého byly převzaty. Lidová poezie


Umělá poezie

11

17

80

10,19 %

15,74 %

74,07 %

Tabulka 89: Počet ukázek lidové a umělé poezie v čítance pro 2. ročník – Nová škola Brno

c) Zařazení české a zahraniční poezie V čítance jsou zařazeny dvě ukázky zahraniční poezie. Jak jsem již uvedla výše, v jednom případě se jedná o americkou lidovou koledu Rolničky, rolničky. Česká poezie

Zahraniční poezie


106

2

0

98,15 %

1,85 %

0,00 %

Tabulka 90: Počet ukázek české a zahraniční poezie v čítance pro 2. ročník – Nová škola Brno

d) Náhled na autory poezie v čítance V čítance nalezneme poezie od třiceti sedmi různých autorů. Spisovatelů, kteří mají zařazeno více než jednu ukázku, je více než v jiných čítankových řadách. V čítance výrazně převažují ukázky od současných autorů a autorů, kteří publikovali v druhé polovině dvacátého století. Nejmenší počet autorů je z 19. století a první poloviny dvacátého století. Největší počet ukázek má Jiří Havel. Na druhou stranu jsou v čítance zařazeni méně známí autoři a také ti, jejichž básně se nachází např. jen v dětských časopisech. Zde se konkrétně jedná o Ivanu Augustovou, která není v celkovém přehledu uvedená. Ukázku její poezie vybrali autoři čítanky z časopisu Sluníčko.

76



36

1

97,30 %

2,70 %

Tabulka 91: Počet českých a zahraničních autorů v čítance pro 2. ročník – Nová škola Brno

1

Autoři 1900‒1950 2

Autoři 1950‒1990 11

Autoři 1990‒2012 0

2,70 %

5,41 %

29,73 %

0,00 %



Tabulka 92: Rozložení autorů podle období jejich tvorby v čítance pro 2. ročník – Nová škola Brno

Autoři s největším počtem ukázek (celkem 108 ukázek) Havel

Žáček

Balík, Synek

10

5

4

Černík, Dolejšová, Hrubín 3

9,26 %

4,63 %

3,70 %

2,78 %

Tabulka 93: Autoři s největším počtem ukázek v čítance pro 2. ročník – Nová škola Brno

e) Otázky a úkoly, které se k poezii vztahují Otázek a úkolů je v čítance celkem šedesát, jsou uvedeny přímo pod ukázkami, ke kterým se vztahují. Mnoho ukázek k sobě nemá přiřazené otázky a úkoly, ve velké části se jedná o hádanky. Výrazně převažují otázky a úlohy zaměřené na rozvíjení tématu básně. Otázek a úkolů, které se týkají textu básně, je malé množství. Celkový počet otázek a úkolů: 60 Otázky a úkoly týkající se 15 25,00 % textu: Úlohy recepčního rázu - věcné porozumění 5 8,33 % textu - porozumění básnickým 1 1,67 % prostředkům - orientace v textu 2 3,33 % Úlohy reprodukční -


3

5,00 %


45 75,00 %

-


1

1,67 %

-


1

1,67 %

Úlohy rozvíjející téma básně 39 65,00 % Úlohy s literárním přesahem

4

6,67 %

Práce s ilustrací

0

0,00 %

77

-

vlastní reprodukce

0

0,00 %


vyhledávání

0

0,00 %

-

jiné

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

2

3,33 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %


Tabulka 94: Rozložení otázek a úkolů v čítance pro 2. ročník – Nová škola Brno

f) Rozdělení poezie podle různých básnických prostředků V čítance výrazně převládají básně s přímým pojmenováním a reálnými motivy. Básní, v nichž je obsaženo obrazné pojmenování, je na první pohled mnohem více než jinde. Je to z důvodu zařazení velkého množství veršovaných hádanek. Těch je z celkového počtu básní s obrazným pojmenováním devatenáct. Mezi přímými pojmenováními převládají motivy reálné. Obrazné pojmenování 38 35,19 %


70 64,81 %


1

Motivy reálné

52 48,15 %

Ostatní typy

37 34,26 %


13 12,04 %

Motivy pohádkové

1

0,93 %

Motivy ostatní

4

3,70 %

0,93 %

Tabulka 95: Využití básnických prostředků v čítance pro 2. ročník – Nová škola Brno

78

3.8.3 Čítanka pro 3. ročník Autoři: Mgr. Zita Janáčková a kolektiv Rok vydání: 2004 (první vydání) Ilustrace: Andrea Schindlerová Stejně jako předchozí díl této řady není ani tato čítanka na první pohled viditelně rozdělená do tematických celků. Některé ukázky jsou si přesto tematicky blízké. Podobně jako v předchozím díle to jsou ukázky vztahující se k ročním obdobím, významným událostem, apod. a) Celkový počet ukázek poezie v čítance V čítance se nachází sto osmdesát ukázek poezie. Podobně jako v čítance pro druhý ročník je zde zařazeno mnoho jiných textů, které v některých případech více než ke čtení slouží k pobavení. Jedná se o obrázkové rébusy, jazykolamy, přesmyčky, hádanky veršované i neveršované, vtipy, lidová rčení a přísloví. Také v této čítance můžeme nalézt několik ukázek poezie v prozaickém textu. Z žánrů poezie jsou zde zastoupeny pohádky, říkadla, bajky, koledy a hádanky. Celkový počet textů

Z toho poezie


180

72

5

100,00 %

40,00 %

2,78 %

Tabulka 96: Počet ukázek poezie v čítance pro 3. ročník – Nová škola Brno

b) Zařazení lidové a umělé poezie V čítance jsou zařazeny čtyři ukázky lidové poezie. Jedná se o říkadla a koledy. Jedna z koled je slovenská, je otištěna pouze v českém překladu. Kromě lidových ukázek a ukázek s uvedeným autorem se v čítance setkáme s veršovanými hádankami bez uvedeného autora nebo zdroje. Dále se v čítance nachází báseň s názvem Měsíce, u níž je uveden pouze název publikace, ze které je převzatá.

79

Lidová poezie


Umělá poezie

4

9

64

5,19 %

11,69 %

83,12 %

Tabulka 97: Počet ukázek lidové a umělé poezie v čítance pro 3. ročník – Nová škola Brno

c) Zařazení české a zahraniční poezie V čítance jsou zařazeny tři ukázky zahraniční poezie. Jak jsem již uvedla výše, jedna je slovenská lidová koleda. Druhá je poezie v próze slovenského autora. Poslední ukázka zahraniční poezie je dílo polského autora. Česká poezie

Zahraniční poezie


74

3

0

96,10 %

3,90 %

0,00 %

Tabulka 98: Počet ukázek české a zahraniční poezie v čítance pro 3. ročník – Nová škola Brno

d) Náhled na autory poezie v čítance V čítance se nachází poezie od třiceti šesti různých autorů. V této čítance je mnoho autorů, od kterých tvůrci převzali dvě a více ukázek. Největší počet ukázek tvůrci zvolili od Jiřího Havla. V čítance výrazně převažují ukázky od současných autorů a autorů, kteří publikovali v druhé polovině dvacátého století. Starších autorů je menší počet. Na druhou stranu mají v čítance ukázky také méně známí autoři a autoři, jejichž básně se nachází např. jen v dětských časopisech. Mezi ně patří Miroslav Chudáček, jehož báseň byla přejatá z dětského časopisu Mateřídouška. Tento autor není zařazen v Tabulce 100, protože jsem o něm nedohledala žádné bližší informace. Celkový počet autorů: 36 Čeští autoři


34

2

94,44 %

5,56 %

Tabulka 99: Počet českých a zahraničních autorů v čítance pro 3. ročník – Nová škola Brno

80

2

Autoři 1900‒1950 6

Autoři 1950‒1990 10

Autoři 1990‒2012 0

5,56 %

16,67 %

27,78 %

0,00 %



Tabulka 100: Rozdělení autorů podle období jejich tvorby v čítance pro 3. ročník – Nová škola Brno

Autoři s největším počtem ukázek (celkem 77 ukázek) Havel

Žáček

Balík, Synek

10

5

4

Černík, Dolejšová, Hrubín 3

12,99 %

6,49 %

5,19 %

3,90 %

Tabulka 101: Autoři s největším počtem ukázek v čítance pro 3. ročník – Nová škola Brno

e) Otázky a úkoly, které se k poezii vztahují Otázek a úkolů je v čítance celkem šedesát, jsou uvedeny přímo pod ukázkami, ke kterým se vztahují. Mnoho ukázek k sobě nemá přiřazené otázky a úkoly a ve velké části se jedná o hádanky. Převažují úlohy rozvíjející téma básně. Otázek a úkolů vztažených k textu básně je menší množství a jsou rozložené do devíti různých kategorií. Celkový počet otázek a úkolů: 66 Otázky a úkoly týkající se textu: Úlohy recepčního rázu -

26 39,39 %

věcné porozumění textu 3 porozumění básnickým 1 prostředkům orientace v textu 1


40 60,61 %

4,55 %

-


4

6,06 %

1,52 %

-


2

3,03 %

1,52 %


28 42,42 %


4

6,06 %

Práce s ilustrací

2

3,03 %



5

7,58 %

-

vlastní reprodukce

0

0,00 %


vyhledávání

5

7,58 %

-

jiné

2

3,03 % 81


0

0,00 %

0

0,00 %

2

3,03 %

0

0,00 %

2

3,03 %

0

0,00 %

0

0,00 %

4

6,06 %

Tabulka 102: Rozložení otázek a úkolů v čítance pro 3. ročník – Nová škola Brno

f) Rozdělení poezie podle různých básnických prostředků Básní, které obsahují obrazné pojmenování, je celkem dvacet sedm. Z velké části jsou opět tvořeny hádankami. Ze všech zkoumaných čítanek je právě v této zastoupeno nejvíce básní, které obsahují básnické přirovnání. Básní, v nichž se nachází obrazné pojmenování, je zřetelně mnohem více než jinde. Je to z důvodu zařazení velkého počtu veršovaných hádanek. Těch je z celkového počtu básní s obrazným pojmenováním devatenáct. Obrazné pojmenování 27 35,06 % Přímé pojmenování

50 64,94 %


3

Motivy reálné

43 55,84 %

Ostatní typy

24 31,17 %


5

6,49 %

Motivy pohádkové

2

2,60 %

Motivy ostatní

0

0,00 %

3,90 %

Tabulka 103: Využití básnických prostředků v čítance pro 3. ročník – Nová škola Brno

3.8.4 Nová škola Brno – zhodnocení a závěr Čítanky a slabikář Nové školy Brno se oproti ostatním řadám vyznačují velikým množstvím zařazených ukázek. Mimo to obsahují mnoho doplňujících textů, zábavných úkolů a námětů

82

na další činnosti do hodin čtení. V mnoha místech mohou svou strukturou a podobou připomínat spíše dětský časopis. Z mého pohledu jsou zařazené ukázky nejrozmanitější a vedle poučení žákům nabízejí i další činnosti a zábavu. Mnoho námětů může učitel využít pro samostatnou nebo skupinovou práci, případně jako domácí úkol. Slabší stránkou jsou otázky a úkoly, které se zaměřují opět hlavně na téma básně. Otázek a úkolů, které směřují k práci s textem ukázky je o poznání méně, ale kladně se dá hodnotit, že jsou rovnoměrně rozložené do velkého počtu kategorií, tudíž nejsou stereotypní a rozvíjí žáky mnoha směry a způsoby. Nejvíce mě oslovily právě čítanky a slabikář této řady. Má své nedostatky, ale ty jsou vyváženy klady (podrobnější popis je obsažen v závěru).

83

4 Vyhodnocení V této části se budu věnovat vzájemnému porovnání čítanek a slabikářů. Vzhledem k rozdílným povahám učebnic z produkce jednotlivých nakladatelství jsem nyní porovnávala vždy čítanky a slabikáře jednotlivých ročníků. Čítanky a slabikáře ve většině porovnávám na základě procentuálních údajů, které jsou uvedené v tabulkách. Výsledky svého zkoumání jsem doplnila přehlednými grafy. Mimo srovnání čítanek v jednotlivých ročnících jsem ve všech kategoriích popsala i vývoj mezi ročníky.

4.1 Slabikáře a čítanka pro první ročník Vzhledem k tomu, že čítanka pro první ročník je v mém výzkumu zahrnuta pouze jedna, zařadila jsem ji do srovnání ke slabikářům. Slabikáře jsou učebnice primárně určené pro výuku čtení. Tomu je podřízen obsah a výběr textů. Na začátku chybí souvislé texty, jsou obsažena jen krátká cvičení. Delší a souvislé texty jsou určené pro čtení učitelem a slouží převážně k motivaci žáků, vyvození nových písmen apod. Delší a složitější texty se nachází až na konci slabikáře, případně v čítance, jak tomu je u nakladatelství Fraus. Slabikáře se od sebe liší nejen vizuálně, ale hlavně ve volbě poezie. Ve slabikářích od nakladatelství Didaktis a NŠB volili autoři u vyvozování písmen velmi často stejné básně. V případě nakladatelství Fraus autoři využili poezii vytvořenou pro vlastní potřebu.

84

a) Celkový počet ukázek poezie ve slabikářích a čítance Pro lepší srovnávání jsem v této části sečetla počty ukázek poezie s počty ukázek poezie v prozaickém textu.

Celkový počet ukázek Z toho poezie (včetně poezie v prozaických ukázkách) Procentuální vyjádření

Fraus

Fraus ‒ čítanka Didaktis

Nová škola Brno

165

57

291

335

39

35

92

51

23,64 %

61,40 %

31,62 %

15,22 %

Tabulka 104: Počet ukázek poezie ve slabikářích a čítance pro 1. ročník

Počet ukázek poezie 100% 90% 80% 70% 60%

61,40%

50% 40% 30% 20%

31,62% 23,64%

10%

15,22%

0% Fraus

Fraus ‒ čítanka

Didaktis

Nová škola Brno

Graf 1: Počet ukázek poezie ve slabikářích a čítance pro 1. ročník

Jak vyplývá z výše uvedené tabulky a grafu, nejvíce poezie je obsaženo v čítance pro první ročník od nakladatelství Fraus. Ze slabikářů se jedná o publikaci od nakladatelství Didaktis. Ta má také početně (nejen procentuálně) největší počet ukázek poezie. V poměru k celkovému počtu textů je to necelých třicet dva procent. Nejméně poezie je zařazeno ve slabikáři Fraus, zde je ale částečně nahrazena později v čítance, kterou žáci používají ve čtení po slabikáři.

85

b) Zařazení lidové a umělé poezie

Celkový počet ukázek poezie Lidová poezie Bez uvedeného autora Umělá poezie

Fraus

Fraus ‒ čítanka

Didaktis

Nová škola Brno

39

35

92

51

11

9

9

2

28,21 %

25,71 %

9,78 %

3,92 %

0

0

57

18

0,00 %

0,00 %

61,96 %

35,29 %

28

26

26

31

71,79 %

74,29 %

28,26 %

60,78 %

Tabulka 105: Počet ukázek lidové a umělé poezie ve slabikářích a čítance pro 1. ročník

Počet ukázek lidové a umělé poezie 100% 90%

28,26%

80% 70% 60%

60,78% 71,79%

74,29% Umělá poezie

50%

Bez uvedeného autora 61,96%

40% 30%

0,00%

0,00%

35,29%

20% 10%

28,21%

25,71% 9,78%

0% Fraus

Lidová poezie

Fraus ‒ čítanka

Didaktis

3,92% Nová škola Brno

Graf 2: Počet ukázek lidové a umělé poezie ve slabikářích a čítance pro 1. ročník

Poměr lidové a umělé poezie se u všech slabikářů velmi liší. Nejpodobnější si jsou obě učebnice od nakladatelství Fraus. Ty mají také nejvíce lidové poezie. Naopak nejméně jí obsahuje slabikář od Nové školy Brno. Nejvíce umělé poezie obsahují čítanka se slabikářem od nakladatelství Fraus, naopak nejméně slabikář Didaktis. V něm je zase obsaženo nejvíce ukázek bez uvedeného autora.

86

c) Zařazení české a zahraniční poezie Fraus

Fraus ‒ čítanka

Didaktis

Nová škola Brno

39

35

92

51

39

32

92

50

100,00 %

91,43 %

100,00 %

98,04 %

Zahraniční poezie

0

3

0

1

0,00 %

8,57 %

0,00 %

1,96 %


0

0

0

0

0,00 %

0,00 %

0,00 %

0,00 %

Celkový počet ukázek poezie Česká poezie

Tabulka 106: Počet ukázek české a zahraniční poezie ve slabikářích a čítance pro 1. ročník

Počet ukázek české a zahraniční poezie 100%

0,00% 0,00%

0,00% 8,57%

0,00% 0,00%

0,00% 1,96%

100,00%

98,04%

90% 80% 70% 60% 50%

Dvojjazyčné ukázky 100,00%

91,43%

40%

Zahraniční poezie Česká poezie

30% 20% 10% 0% Fraus

Fraus ‒ čítanka

Didaktis

Nová škola Brno

Graf 3: Počet ukázek české a zahraniční poezie ve slabikářích a čítance pro 1. ročník

Jediný slabikář, který obsahuje zahraniční poezii, je od Nové školy Brno. V něm je zařazená ukázka od ruského autora. Jedná se o pohádkový příběh. Více zahraniční poezie se nalézá v Čítance do světa příběhů od nakladatelství Fraus. Zde jsou zařazeny tři zahraniční ukázky. Ve dvou případech se jedná o poezii v prozaickém textu, třetí je ukázka slovenské lidové básně.

87

d) Náhled na autory poezie ve slabikářích a čítance V tomto porovnání není vyplněn slabikář od nakladatelství Fraus, protože obsahuje poezii pouze od jednoho současného českého autora. Fraus Celkový počet autorů Čeští autoři Zahraniční autoři Autor s největším množstvím ukázek

Fraus ‒ čítanka

Didaktis

Nová škola Brno

19

20

14

17

20

13

89,47 %

100,00 %

92,86 %

2

0

1

10,53 %

0,00 % Štíplová, Kábele

7,14 %

7,61 %

11,76 %

Brukner 11,43 %

Holas, Veselý

Tabulka 107: Počet českých a zahraničních autorů ve slabikářích a čítance pro 1. ročník

Počet českých a zahraničních autorů 0,00%

100%

7,14%

10,53%

90% 80% 70% 60% 50%

89,47%

40%

100,00%

92,86%

Zahraniční autoři Čeští autoři

30% 20% 10% 0% Fraus

Fraus ‒ čítanka

Didaktis

Nová škola Brno

Graf 4: Počet českých a zahraničních autorů ve slabikářích a čítance pro 1. ročník

Ve všech publikacích převažují čeští autoři. Největší podíl zahraničních spisovatelů nalezneme v Čítance do světa příběhů od nakladatelství Fraus. Nejvíce ukázek od stejného autora je zařazeno ve slabikáři od NŠB, jedná se o Halase a Veselého, kteří mají oba shodně 11,76%.

88

Každý ze slabikářů má své nejvíce zařazované autory. Není tedy žádný autor, který by se objevoval ve více slabikářích s největším množstvím ukázek. Fraus Celkový počet autorů 19. století 1900–1950 1950–1990 1990–2012 Žijící autoři

Fraus ‒ čítanka

Didaktis

Nová škola Brno

19

20

14

0

2

3

0,00 %

10,00 %

21,43 %

2

2

1

10,53 %

10,00 %

7,14 %

5

8

6

26,32 %

40,00 %

42,86 %

0

0

0

0,00 %

0,00 %

0,00 %

12

8

2

63,16 %

40,00 %

14,29 %

Tabulka 108: Rozložení autorů podle období jejich tvorby ve slabikářích a čítance pro 1. ročník

Rozložení autorů podle období jejich tvorby 100% 14,29%

90% 80%

40,00%

70%

0,00%

63,16%

60%

Žijící autoři 0,00%

42,86%

50%

1990 - 2012 1950 - 1990

40%

0,00%

40,00%

30%

1900 - 1950 7,14%

26,32%

20%

10,00%

10% 0% Fraus

10,53% 0,00%

10,00%

Fraus ‒ čítanka

Didaktis

19. století

21,43%

Nová škola Brno

Graf 5: Rozložení autorů podle období jejich tvorby ve slabikářích a čítance pro 1. ročník

Ve všech slabikářích a čítankách převažují autoři od druhé poloviny dvacátého století do současnosti. Pouze u slabikáře od NŠB je více autorů z 19. století než žijících.

89

Složení autorů je nejvyváženější u slabikáře NŠB, jsou zastoupena téměř všechna období. Největší rozdíly v autorech podle období tvorby jsou u nakladatelství Fraus. e) Otázky a úkoly, které se k poezii vztahují Fraus

Fraus ‒ čítanka Didaktis

Nová škola Brno

2

36

3

13

Otázky a úkoly vztahující 2 se k textu básně 100,00 %

17

0

11

47,22 %

0,00 %

84,62 %

Otázky a úkoly vztahující 0 se k tématu básně 0,00 %

19

3

2

52,78 %

100,00 % 15,38 %

Celkový počet otázek a úkolů

Tabulka 109: Rozložení otázek a úkolů ve slabikářích a čítance pro 1. ročník

Rozložení otázek a úkolů 100%

0,00% 15,38%

90% 80% 52,78%

70% 60% 50%

100,00%

Otázky a úkoly vztahující se k tématu básně

100,00% 84,62%

40% 30%

Otázky a úkoly vztahující se k textu básně

47,22%

20% 10%

0,00%

0% Fraus

Fraus ‒ čítanka

Didaktis

Nová škola Brno

Graf 6: Rozložení otázek a úkolů ve slabikářích a čítance pro 1. ročník

Nejvíce otázek a úkolů se nachází v čítance pro 1. ročník od nakladatelství Fraus. Ze slabikářů je nejvíce otázek a úkolů ve slabikáři od NŠB. V těchto úkolech převažuje práce s textem ukázky. Nejméně úkolů má slabikář od nakladatelství Fraus.

90

f) Rozdělení poezie podle různých básnických prostředků Fraus

Fraus ‒ čítanka

Didaktis

Nová škola Brno

39

35

92

51

Obrazné pojmenování

8

5

12

7

20,51 %

14,29 %

13,04 %

13,73 %


31

30

80

44

79,49 %

85,71 %

86,96 %

86,27 %

Celkový počet ukázek poezie

Tabulka 110: Využití básnických prostředků ve slabikářích a čítance pro 1. ročník

Využití básnických prostředků 100% 90% 80% 70% 60%

79,49%

85,71%

86,96%

86,27%

50%


40%


30% 20% 10%

20,51%

14,29%

13,04%

13,73%

Fraus ‒ čítanka

Didaktis

Nová škola Brno

0% Fraus

Graf 7: Využití básnických prostředků ve slabikářích a čítance pro 1. ročník

Poměry zařazení obrazného a přímého pojmenování jsou u všech publikací velice vyrovnané a ve většině se od sebe odlišují jen zanedbatelně. g) Závěr a zhodnocení Z porovnání čítanky a slabikářů pro první ročník vychází nejlépe slabikář od NŠB. Obsahuje největší množství úkolů, rovnoměrné spektrum autorů a ukázku zahraniční poezie. Na druhou stranu v něm najdeme nejvíce ukázek od stejného autora. Poněkud odlišnou učebnicí pro první ročník je čítanka od nakladatelství Fraus, která nabízí žákům odlišnou četbu než slabikáře.

91

4.2 Čítanky pro druhý ročník Čítanky pro druhý ročník již mají podobu typických čítanek. V některých čítankách autoři ještě uvádějí složitá slova a slovní spojení vedle textu k přípravnému čtení, aby si je žáci předem osvojili a následovně neměli se čtením takové obtíže. a) Celkový počet ukázek poezie v čítankách Pro lepší srovnávání jsem i v této části sečetla počty ukázek poezie s počty ukázek poezie v prozaickém textu.

Celkový počet ukázek Z toho poezie (včetně poezie v prozaických ukázkách)

Fraus

Didaktis

SPN

Nová škola Brno

135

121

114

203

66

60

58

108

48,89 %

49,59 %

50,87 %

53,20 %

Tabulka 111: Počet ukázek poezie v čítankách pro 2. ročník

Počet ukázek poezie 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40%

48,89%

49,59%

50,87%

53,20%

Fraus

Didaktis

SPN

Nová škola Brno

30% 20% 10% 0%

Graf 8: Počet ukázek poezie v čítankách pro 2. ročník

Ve všech čítankách, s výjimkou učebnice od nakladatelství NŠB, se nachází podobný počet textů. Čítanka od nakladatelství NŠB obsahuje výrazně více ukázek. Tato skutečnost je způsobena tím, že je v učebnici mnoho veršovaných doplňkových textů (jedná se o rébusy, hádanky, vtipy atd.). 92

V poměru poezie vzhledem k ostatním textům, jsou rozdíly mezi jednotlivými čítankami velmi malé. Ve všech tvoří poezie přibližně padesát procent všech textů. Nejméně poezie se nachází u nakladatelství Fraus, nejvíce u NŠB. Proti slabikářům pro první ročník se množství poezie u všech řad výrazně zvýšilo. b) Zařazení lidové a umělé poezie


Fraus

Didaktis

SPN

Nová škola Brno

66

60

58

108

4

9

6

11

6,06 %

15,00 %

10,34 %

10,19 %

0

2

4

17

0,00 %

3,33 %

6,90 %

15,74 %

62

49

48

80

93,94 %

81,67 %

82,76 %

74,07 %

Tabulka 112: Počet ukázek lidové a umělé poezie v čítankách pro 2. ročník

Počet ukázek lidové a umělé poezie 100% 90% 80% 70% 60% 50%

81,67%

82,76%

74,07% Umělá poezie

93,94%


40%

Lidová poezie

30% 20% 10% 0%

3,33%

6,90%

15,74%

0,00% 6,06%

15,00%

10,34%

10,19%

Fraus

Didaktis

SPN

Nová škola Brno

Graf 9: Počet ukázek lidové a umělé poezie v čítankách pro 2. ročník

Poměr lidové a umělé poezie a poezie bez uvedeného autora se mezi jednotlivými čítankami liší již více. Nejvyrovnanější poměry se nachází u nakladatelství NŠB. V této čítance je zařazen nejmenší podíl umělé poezie a zároveň největší podíl poezie

93

bez uvedeného autora. Jak jsem již uváděla, je to způsobeno především množstvím veršovaných hádanek. Naopak u nakladatelství Fraus se poezie bez uvedeného autora nenachází vůbec a lidové poezie je nejméně ze všech řad. Největší podíl lidové poezie obsahuje čítanka nakladatelství Didaktis. Množství lidové poezie se oproti slabikářům výrazně zvýšilo u nakladatelství NŠB a Didaktis. U nakladatelství Fraus se naopak podstatně snížilo. c) Zařazení české a zahraniční poezie

Celkový počet ukázek poezie Česká poezie Zahraniční poezie Dvojjazyčné ukázky

Fraus

Didaktis

SPN

Nová škola Brno

66

60

58

108

60

57

55

106

90,91 %

95,00 %

94,83 %

98,15 %

4

3

3

2

6,06 %

5,00 %

5,17 %

1,85 %

2

0

0

0

3,03 %

0,00 %

0,00 %

0,00 %

Tabulka 113: Počet ukázek české a zahraniční poezie v čítankách pro 2. ročník

Počet ukázek české a zahraniční poezie 100% 90%

3,03% 6,06%

0,00% 5,00%

0,00% 5,17%

0,00% 1,85%

80% 70% 60% 50% 40%


95,00%

94,83%

98,15%


30% 20% 10% 0% Fraus

Didaktis

SPN

Nová škola Brno

Graf 10: Počet ukázek české a zahraniční poezie v čítankách pro 2. ročník

94

Zastoupení české a zahraniční poezie je ve všech čítankách podobné. Nejvíce ukázek zahraniční poezie zařadili tvůrci do čítanky nakladatelství Fraus. Mimo zahraniční poezie jsou zde dvě dvojjazyčné básně, které jsem zmiňovala výše. Naopak nejméně zahraniční poezie obsahuje čítanka nakladatelství Nová škola Brno. Proti slabikářům se počet zahraniční poezie výrazně zvýšil. Avšak vzhledem k počtu ukázek české poezie je ve všech čítankách počet zahraniční poezie zanedbatelný. d) Náhled na autory poezie v čítankách

Celkový počet autorů Čeští autoři Zahraniční autoři Autor s největším množstvím ukázek

Fraus

Didaktis

SPN

Nová škola Brno

35

32

24

37

31

29

22

36

88,57 %

90,63 %

91,67 %

97,30 %

4

3

1

1

11,43 % 9,38 % Žáček, Pojar, Sládek, Žáček, Pospíšilová Hrubín, Čarek

8,33 %

2,70 %

Hrubín

Havel

9,09 %

12,07 %

9,26 %

5,00 %

Tabulka 114: Počet českých a zahraničních autorů v čítankách pro 2. ročník

Počet českých a zahraničních autorů 2,70%

100% 90%

11,43%

9,38%

8,33%

88,57%

90,63%

91,67%

Fraus

Didaktis

SPN

80% 70% 60% 50% 40%

97,30%


30% 20% 10% 0% Nová škola Brno

Graf 11: Počet českých a zahraničních autorů v čítankách pro 2. ročník

95

Počty autorů v čítankách jsou vyrovnané. Jedinou výjimku tvoří čítanka nakladatelství SPN, která jich obsahuje nejméně. Při porovnání největšího množství ukázek jednoho autora vychází nejhůře čítanka SPN, kde se nachází 12,07 % ukázek od Františka Hrubína. U čítanek pro druhý ročník se opakuje několik stejných autorů s největším počtem ukázek. Konkrétně jde o Jiřího Žáčka a Františka Hrubína. Tito spisovatelé patří mezi nejčastěji zařazované v čítankách Fraus, Didaktis, SPN.

Celkový počet autorů 19. století 1900–1950 1950–1990 1990–2012 Žijící autoři

Fraus

Didaktis

SPN

Nová škola Brno

35

32

24

37

3

4

3

1

8,57 %

12,50 %

12,50 %

2,70 %

2

6

3

2

5,71 %

18,75 %

12,50 %

5,41 %

6

14

9

11

17,14 %

43,75 %

37,50 %

29,73 %

0

0

1

0

0,00 %

0,00 %

4,17 %

0,00 %

24

7

8

22

68,57 %

21,88 %

33,33 %

59,46 %

Tabulka 115: Rozložení autorů podle období jejich tvorby v čítankách pro 2. ročník

96

Rozložení autorů podle období jejich tvorby 100% 90%

21,88%

80% 70%

33,33%

0,00% 68,57%

59,46%

4,17%

60%

Žijící autoři 1990 - 2012

43,75%

50%

1950 - 1990

37,50%

40%

0,00%

1900 - 1950

30%

0,00%

20%

17,14%

18,75%

10%

5,71% 8,57%

12,50%

12,50%

5,41% 2,70%

Fraus

Didaktis

SPN

Nová škola Brno

0%

19. století

29,73%

12,50%

Graf 12: Rozložení autorů podle období jejich tvorby v čítankách pro 2. ročník

Trend rozložení autorů je v čítankách pro druhý ročník podobný jako ve slabikářích. Převažují autoři od druhé poloviny dvacátého století do současnosti. Jsou zastoupeni autoři všech období. Z časového hlediska má nejvíce rovnoměrně rozložené autory čítanka od SPN a Didaktis. e) Otázky a úkoly, které se k poezii vztahují Fraus

Didaktis

SPN

Nová škola Brno

163

30

52

60


93

24

18

15

57,06 %

80,00 %

34,62 %

25,00 %


70

6

34

45

42,94 %

20,00 %

65,38 %

75,00 %


Tabulka 116: Rozložení otázek a úkolů v čítankách pro 2. ročník

97

Rozložení otázek a úkolů 100% 90% 80%

20,00% 42,94%

70%

65,38%

60%

75,00%

50% 40% 30%

Otázky a úkoly vztahující se k tématu básně Otázky a úkoly vztahující se k textu básně

80,00% 57,06%

20%

34,62%

10%

25,00%

0% Fraus

Didaktis

SPN

Nová škola Brno

Graf 13: Rozložení otázek a úkolů v čítankách pro 2. ročník

V této kategorii se od sebe čítanky nejvíce odlišují. Rozdíly jsou patrné nejvíce v počtech: od sto šedesáti tří otázek a úkolů u nakladatelství Fraus po třicet u nakladatelství Didaktis. Poměr mezi otázkami a úkoly vztahujícími se k textu a tématu je nejvyrovnanější u nakladatelství Fraus, přesto mírně převažují otázky zaměřené na práci s textem. Ty také výrazně převažují u nakladatelství Didaktis. Naopak nejméně otázek zaměřených na text básně se nachází u nakladatelství NŠB. Zde se nachází větší počet ukázek, z nichž úkol přímo vyplývá, a není třeba ho samostatně formulovat (např. hádanky). Vzhledem k tomu, že u slabikářů bylo minimum otázek a úkolů, nedá se posuzovat, jakým prošly vývojem.

98

f) Rozdělení poezie podle různých básnických prostředků

Celkový počet ukázek poezie Obrazné pojmenování Přímé pojmenování

Fraus

Didaktis

SPN

Nová škola Brno

66

60

58

108

14

15

17

38

21,21 %

25,00 %

29,31 %

35,19 %

52

45

40

70

78,79 %

75,00 %

68,97 %

64,81 %

Tabulka 117: Využití básnických prostředků v čítankách pro 2. ročník

Využití básnických prostředků 100% 90% 80% 70% 60%

78,79%

75,00%

68,97%

64,81%

50%


40%


30% 20% 10%

25,00%

29,31%

35,19%

21,21% Fraus

Didaktis

SPN

Nová škola Brno

0%

Graf 14: Využití básnických prostředků v čítankách pro 2. ročník

U všech čítanek převažuje poezie obsahující přímé pojmenování. Poměrové rozložení je opět vcelku vyrovnané. Nejvíce obrazných pojmenování obsahuje čítanka od nakladatelství Nová škola Brno. Oproti slabikářům se zvýšilo množství poezie s obrazným pojmenováním. g) Zhodnocení Z mého pohledu vychází z porovnání nejlépe čítanka od NŠB. Její slabší stránkou jsou jen otázky a úkoly, zde výrazně převažují otázky zaměřené na téma básně, což však samo o sobě není výrazně negativní. Z části je to vytvářeno velkým množstvím veršovaných hádanek. 99

4.3 Čítanky pro třetí ročník a) Celkový počet ukázek poezie v čítankách Pro lepší srovnávání jsem také v této části sečetla počty ukázek poezie s počty ukázek poezie v prozaickém textu.

Celkový počet ukázek Z toho poezie (včetně poezie v prozaických ukázkách)

Fraus

Didaktis

SPN

Nová škola Brno

145

140

93

180

47

75

43

77

32,41 %

53,57 %

46,24 %

42,78 %

Tabulka 118: Počet ukázek poezie v čítankách pro 3. ročník

Počet ukázek poezie 100% 90% 80% 70% 60% 50%

53,57% 46,24%

40% 30%

42,78%

32,41%

20% 10% 0% Fraus

Didaktis

SPN

Nová škola Brno

Graf 15: Počet ukázek poezie v čítankách pro 3. ročník

Na rozdíl od čítanek pro druhý ročník jsou poměry poezie a ostatních textů mezi jednotlivými čítankami více odlišné. Z grafu vyplývá, že nejméně poezie obsahuje čítanka od nakladatelství Fraus, nejvíce naopak Didaktis. Při srovnání s výsledky čítanek pro druhý ročník zjistíme, že počet ukázek poezie se téměř u všech čítanek výrazně snížil. Vzrostl pouze u nakladatelství Didaktis. Jak jsem uváděla výše, za tuto skutečnost může s největší pravděpodobností také to, že čítanky nemají stejné tvůrce.

100

b) Zařazení lidové a umělé poezie


Fraus

Didaktis

SPN

Nová škola Brno

47

75

43

77

0

6

11

4

0,00 %

8,00 %

25,58 %

5,19 %

0

0

1

9

0,00 %

0,00 %

2,33 %

11,69 %

47

69

31

64

100,00 %

92,00 %

72,09 %

83,12 %

Tabulka 119: Počet ukázek lidové a umělé poezie v čítankách pro 3. ročník

Počet ukázek lidové a umělé poezie 100% 90% 80% 70% 72,09%

60% 50%

100,00%

83,12%

92,00%

Umělá poezie Bez uvedeného autora

40%

Lidová poezie

30%

2,33%

20% 10% 0%

0,00% 0,00% Fraus

0,00% 8,00% Didaktis

25,58%

11,69% 5,19%

SPN

Nová škola Brno

Graf 16: Počet ukázek lidové a umělé poezie v čítankách pro 3. ročník

Až na čítanku nakladatelství Fraus obsahují všechny čítanky pro třetí ukázky lidové poezie. Poměr lidové poezie k umělé se u všech čítanek vzájemně liší. Nejvyrovnaněji vychází z přehledu SPN a NŠB. U Nové školy Brno se nachází nejvíce ukázek bez uvedeného autora. Téměř u všech čítanek vzrostl počet ukázek umělé poezie na úkor lidové a bez uvedeného autora. Jediná čítanka s opačným trendem je od nakladatelství SPN.

101

c) Zařazení české a zahraniční poezie Fraus

Didaktis

SPN

Nová škola Brno

47

75

43

77

46

75

42

74

97,87 %

100,00 %

97,67 %

96,10 %

Zahraniční poezie

1

0

1

3

2,13 %

0,00 %

2,33 %

3,90 %


0

0

0

0

0,00 %

0,00 %

0,00 %

0,00 %

Celkový počet ukázek poezie Česká poezie

Tabulka 120: Počet ukázek české a zahraniční poezie v čítankách pro 3. ročník

Počet ukázek české a zahraniční poezie 100% 90%

0,00% 2,13%

0,00% 0,00%

97,87%

100,00%

0,00%

0,00%

2,33%

3,90%

80% 70% 60% 50%


96,10%

40%


30% 20% 10% 0% Fraus

Didaktis

SPN

Nová škola Brno

Graf 17: Počet ukázek české a zahraniční poezie v čítankách pro 3. ročník

Z grafu vyplývá, že u všech čítanek výrazně převažuje česká poezie. Její poměr vzhledem k zahraniční poezii je ve všech čítankách velmi podobný. Jediná z čítanek pro třetí ročník, která zahraniční poezii neobsahuje vůbec, pochází z dílny nakladatelství Didaktis. Pokud je srovnáme s čítankami pro druhý ročník, zjistíme, že zahraničních ukázek ubylo všude kromě čítanky nakladatelství NŠB.

102

Zde se nepotvrdil můj předpoklad, protože jsem očekávala přesně opačný trend, tj. nárůst zahraniční poezie vždy ve vyšším ročníku. d) Náhled na autory poezie v čítankách a slabikářích

Celkový počet autorů Čeští autoři Zahraniční autoři Autor s největším množstvím ukázek

Fraus

Didaktis

SPN

Nová škola Brno

29

26

19

36

28

26

18

34

96,55 %

100,00 %

94,74 %

94,44 %

1

0

1

2

3,45 %

0,00 %

5,26 %

5,56 %

Černík, Dvořák

Žáček

Žáček

Havel

8,51 %

20,00 %

13,95 %

12,99 %

Tabulka 121: Počet českých a zahraničních autorů v čítankách pro 3. ročník

Počet českých a zahraničních autorů 100%

3,45%

0,00%

96,55%

100,00%

5,26%

5,56%

94,74%

94,44%

90% 80% 70% 60% 50% 40%


30% 20% 10% 0% Fraus

Didaktis

SPN

Nová škola Brno

Graf 18: Počet českých a zahraničních autorů v čítankách pro 3. ročník

Počty autorů se v jednotlivých čítankách od sebe významně odlišují. Korespondují zároveň s množstvím ukázek. Zde je výjimkou Didaktis. Toto nakladatelství má na poměrně vysoký počet básnických textů málo autorů. Navíc pětinu ukázek zvolili tvůrci od Jiřího Žáčka. Nejvíce různých autorů je zařazeno v čítance od NŠB, naopak nejméně u SPN.

103

Podobně jako v čítankách pro druhý ročník, i v těchto učebnicích se velmi často objevují básně od Jiřího Žáčka. Ten má nejvíce ukázek zařazených nejen v již zmíněné čítance Didaktis, ale také SPN. Nejmenší množství ukázek jednoho autora je u nakladatelství Fraus. Ze srovnání těchto výsledků s čítankami pro druhý ročník vyplývá, že u všech nakladatelství kromě Frause se zvětšilo nejvyšší množství ukázek od jednoho autora.

Celkový počet autorů 19. století 1900–1950 1950–1990 1990–2012 Žijící autoři

Fraus

Didaktis

SPN

Nová škola Brno

29

26

19

36

0

0

1

2

0,00 %

0,00 %

5,26 %

5,56 %

3

2

1

6

10,34 %

7,69 %

5,26 %

16,67 %

10

11

5

10

34,48 %

42,31 %

26,32 %

27,78 %

0

0

0

0

0,00 %

0,00 %

0,00 %

0,00 %

16

11

12

17

55,17 %

42,31 %

63,16 %

47,22 %

Tabulka 122: Rozložení autorů podle období jejich tvorby v čítankách pro 3. ročník

Rozložení autorů podle období jejich tvorby 100% 90% 80% 70%

55,17%

42,31%

47,22% 63,16%

Žijící autoři

60% 50% 40% 30%

0,00% 0,00% 34,48%

42,31%

0%

0,00%

27,78%

1990 - 2012 1950 - 1990 1900 - 1950 19. století

26,32%

20% 10%

0,00%

16,67% 10,34% 0,00% Fraus

7,69% 0,00% Didaktis

5,26% 5,26%

5,56%

SPN

Nová škola Brno

Graf 19: Rozložení autorů podle období jejich tvorby v čítankách pro 3. ročník

104

Z grafu a tabulky vyplývá, že u čítanek Fraus a Didaktis chybí autoři 19. století a že ani v jedné z čítanek nejsou obsaženi autoři z období 1990–2012. Celkově převažují žijící autoři a autoři druhé poloviny 20. století. Autoři jsou nejvíce rovnoměrně rozložení v čítance od NŠB, nejméně rozmanitě naopak u nakladatelství SPN. Srovnáme-li tento graf s grafem čítanek pro druhý ročník, zjistíme, že u čítanek Fraus a NŠB počet současných autorů klesl, zatímco u nakladatelství Didaktis a SPN jejich počet naopak vzrostl. Dále ze srovnání vyplývá, že ve všech čítankách ubyla poezie spisovatelů 19. století. e) Otázky a úkoly, které se k poezii vztahují Fraus

Didaktis

SPN

Nová škola Brno


87

52

33

66


72

15

14

26

82,76 %

28,85 %

42,42 %

39,39 %


15

37

19

40

17,24 %

71,15 %

57,58 %

60,61 %

Tabulka 123: Rozložení otázek a úkolů v čítankách pro 3. ročník

Rozložení otázek a úkolů 100% 90%

17,24%

80% 57,58%

70% 71,15%

60%

60,61% Otázky a úkoly vztahující se k tématu básně

50% 40%


82,76%

30% 20%

42,42%

39,39%

SPN

Nová škola Brno

28,85%

10% 0% Fraus

Didaktis

Graf 20: Rozložení otázek a úkolů v čítankách pro 3. ročník

105

Počty otázek a úkolů se u jednotlivých čítanek od sebe odlišují méně než u čítanek pro druhý ročník, přesto jsou zde stále velké rozdíly. Nejméně otázek má SPN, nejvíce Fraus. U NŠB se zachoval trend z čítanky pro druhý ročník, kde bylo více ukázek bez úkolů. Z grafu a tabulky vyplývá, že u většiny čítanek výrazně převažují otázky a úkoly vztahující se k tématu básně. Pouze u čítanky Fraus převažují otázky zaměřené na text. Při srovnání s výsledky čítanek pro druhý ročník zjistíme, že se poměr otázek zaměřených na text a téma ukázky nejvýrazněji změnil u nakladatelství Didaktis. U ostatních nakladatelství zůstal zachovaný podobný trend jako v čítankách pro druhý ročník. f) Rozdělení poezie podle různých básnických prostředků

Celkový počet ukázek poezie Obrazné pojmenování Přímé pojmenování

Fraus

Didaktis

SPN

Nová škola Brno

47

75

43

77

24

17

10

27

51,06 %

22,67 %

23,26 %

35,06 %

23

58

33

50

48,94 %

77,33 %

76,74 %

64,94 %

Tabulka 124: Využití básnických prostředků v čítankách pro 3. ročník

Využití básnických prostředků 100% 90% 80% 70%

48,94% 64,94% 77,33%

60%

76,74%

50%


40%


30% 20%

51,06% 35,06%

10%

22,67%

23,26%

Didaktis

SPN

0% Fraus

Nová škola Brno

Graf 21: Využití básnických prostředků v čítankách pro 3. ročník

106

U čítanek pro třetí ročník se poprvé objevuje více poezie s obrazným než přímým pojmenováním. Je to konkrétně u nakladatelství Fraus. U ostatních čítanek převažují básně s přímým pojmenováním, jejich poměr je velmi podobný jako v předchozích ročnících. g) Zhodnocení Čítanky si zachovávají podobný ráz jako ve druhém ročníku. Opět se nejvýrazněji odlišují Fraus a NŠB. Fraus má jedinečný a velmi propracovaný koncept otázek a úkolů, který postupně rozvíjí a zdokonaluje s tím, jak se zlepšují schopnosti a dovednosti žáků. Čítanka od NŠB je podobně jako ve druhém ročníku nejvyrovnanější a disponuje největším počtem ukázek. Tentokrát je poměr mezi úkoly zaměřenými na téma a text básně již rovnoměrnější, než byl v předchozím ročníku.

107

5 Závěr Když jsem se začala zaobírat výzkumem čítanek, měla jsem zkušenosti hlavně s čítankami staršího data. V průběhu práce jsem zjistila, že na rozdíl od mých předpokladů se od sebe moderní čítanky a starší učebnice v mnoha ohledech významně liší. V kapitole 3.4 jsem uvedla několik svých domněnek a předpokladů. Vzhledem k tomu, že jsem vycházela ze zkušeností s čítankami i dvacet let starými, část z nich se nepotvrdila. Prvním mým předpokladem byl malý počet ukázek poezie. Ten se však ukázal jako nepravdivý. Celkově obsahují čítanky vysoké množství poezie. Až na některé výjimky je její množství stejné nebo velmi podobné jako u prozaických ukázek. V mnoha případech se jedná o krátké ukázky, jako jsou hádanky nebo říkadla. Na rozdíl od prózy stojí v některých čítankách mimo téma a spíše jen tvoří doplňkový materiál. To ovšem neznamená, že by byly takové ukázky méně hodnotné nebo důležité. Naopak u mnoha z nich se žáci například seznámí s obrazným pojmenováním nebo se naučí rozeznat a intuitivně doplnit rým. Dále jsem očekávala větší podíl lidové slovesnosti ve slabikářích než v čítankách, což se mi také nepotvrdilo. Ve většině obsahovaly slabikáře minimum lidové poezie a naopak v čítankách jí bylo podstatně více. Např. u nakladatelství SPN je počet lidové poezie nejvyšší v čítance pro třetí ročník. Co se týká zahraniční poezie, je její obsah mnohem menší, než jsem očekávala. Ve většině případů jsou zařazováni autoři našich sousedních států – překlady slovenské a polské poezie. V menší míře se ve zkoumaných učebnicích nachází také ukázky ruských autorů. Jednu ukázku zahraniční tvorby ale najdeme skoro ve všech čítankových řadách. Jedná se o ukázku z knihy „Medvídek Pú“, která je doplněna písní medvídka. Jediný rozdíl je v tom, že se nachází v čítankách pro různé ročníky. Další můj předpoklad se týkal výběru autorů. Očekávala jsem, že se v mnoha čítankách budu setkávat s básněmi Jiřího Žáčka. Toto mé očekávání se naplnilo. Tento spisovatel je v současnosti nejčastěji zařazovaným autorem. Při práci s čítankami jsem si také všimla, že jejich autoři volí od Jiřího Žáčka také mnoho prozaických ukázek, ty ale nebyly součástí mého výzkumu. Kromě Jiřího Žáčka se v mnoha čítankách často objevují básně Jiřího Havla a Františka Hrubína. Tito tři autoři mají ukázky téměř ve všech zkoumaných publikacích.

108

Dále jsem uváděla, že jedním z cílů práce by mělo být vytvoření materiálu, který jednou může pomoci mně a dalším případným zájemcům s orientací v čítankách s ohledem na poezii. Níže je uvedeno krátké shrnutí všech zkoumaných řad s jejich klady i zápory tak, jak se jeví mně. Nejodlišnějším dojmem ze všech zkoumaných učebnic působí čítanky od nakladatelství Fraus. Při bližším zkoumání se právě ony nejvíce diferencují od ostatních po grafické i obsahové stránce. Mimo jiné v nich můžeme nalézt místo ilustrací fotografie a pod ukázkami doplňující informace, které často ani nesouvisí s literaturou. To žáky rozvíjí a pozitivně obohacuje, protože jsou zážitky s četby doplněny jinými prožitky, což může sehrát důležitou roli při získání vztahu k přečtené ukázce. Další rozdíl je v rozdělení ukázek do tematických celků tak, že se poezie neprolíná celou čítankou, což může být v mnoha případech na škodu (více je toto téma rozvedeno v následujícím odstavci). Jako největší odlišnost čítanek Fraus od ostatních řad vidím v počtu a pojetí otázek a úkolů. Jak jsem již uváděla výše, jsou zaměřené hlavně na práci s textem ukázky. Žáky v dané problematice rozvíjí a vyučují již od prvního ročníku. Nejprve se jedná o poměrně jednoduché otázky, které se soustředí na vyhledávání rýmů, až po vymýšlení názvů básní, případně jejich pokračování a vyhledávání příkladů personifikace. Dále se žáci prostřednictvím otázek a úkolů v čítankách učí aplikovat své další dovednosti a vědomosti z jiných předmětů. Učitel získá mnoho námětů, které se dají využít nejen k frontální výuce, ale také k dalším činnostem, jako je skupinová práce. U této řady bych považovala za důležité, aby se podle ní začali žáci učit od prvního ročníku. Pokud se s těmito čítankami setkají až ve třetí třídě nebo později, mohli by mít problémy s plněním obsažených úkolů. Vzhledem k charakteru úkolů tato řada, dle mého názoru, nejlépe rozvíjí u žáků klíčové kompetence. Jako jeden ze záporů čítanek a slabikáře od nakladatelství Fraus vidím nižší počet ukázek starší a lidové poezie. Na tuto skutečnost by si měli dát učitelé pozor a v případě potřeby s ní žáky seznámit jiným způsobem. Další negativum shledávám u čítanky pro třetí ročník, v níž se poezie neprolíná celou učebnicí. Zde mají učitelé dvě možnosti, jak postupovat ve výuce. Buď poezii budou dohledávat z jiných zdrojů, nebo kapitoly, které obsahují více poezie, rozloží do celého roku. Poslední možností by bylo, po vyčerpání ukázek z čítanky, poezii vynechat úplně, toto řešení nepovažuji za příliš vhodné, protože by byli žáci ochuzeni o část literatury. Předpokládám, že by se k němu mnoho učitelů neuchýlilo. Ze všech zkoumaných řad mě nejvíce oslovily čítanky a slabikář nakladatelství Nová škola Brno. Pokud bych si mohla zvolit čítanky pro svou budoucí praxi, vybrala bych si právě tyto. 109

Obsahují rozmanitou poezii a dá se předpokládat, že podobně zvolené budou i prozaické texty. Jako další plus vidím velmi širokou nabídku doplňkových textů, které se dají využít pro samostatnou práci žáků, odreagování, motivaci i zábavu. Mladší žáci mají mnohdy problémy udržet dlouhou dobu pozornost zaměřenou na jednu činnost; tímto se dají zaktivizovat, takže mohou pracovat dále. Toto ocení hlavě učitelé v prvním ročníku. Slabikář je doslova plný nejrůznějších námětů. Žáci mají prostor pro psaní, vybarvování, malování. Často se to týká právě poezie. Hned na začátku jsou představeny možnosti práce s básněmi, a přestože jsou uvedeny jen u několika prvních ukázek, mohou je učitelé aplikovat i dále. Pozitivně hodnotím také otázky a úkoly připojené k ukázkám v čítankách pro vyšší ročníky. Netvoří sice tak propracovaný a ucelený systém, jaký se nachází v řadě Fraus, ale postupně se vyvíjí. Jejich poměr se mění ve prospěch otázek, které se zaměřují na práci s textem. Kromě otázek a úkolů zde nalezneme i náměty na činnosti, které se dají využít v případech, kdy zbude v hodině volný čas. Slabá stránka je jejich částečná stereotypnost. Při dlouhodobější práci již učitel v mnohých případech úkoly dokáže odhadnout. To se týká hlavně otázek, které se zaměřují na téma básně. Čítanky od nakladatelství SPN a Didaktis na mě působí nejtradičnějším dojmem. Nalezneme v nich mnoho ukázek, které jsou známé a jejichž zařazení do čítanek je již v jistém smyslu standardem. Dalšími, a podle mého názoru podstatnějšími, negativy je malý počet otázek a úkolů a jejich orientace spíše na téma básně než na její text. Výjimkou nejsou ani úkoly, které vyzývají žáky k naučení básně zpaměti nebo k hlasitému čtení. Ty považuji za méně hodnotné, protože si je snadno vymyslí učitelé sami. V případě otázek zaměřených na text básně jsou obvyklé otázky typu „vymysli rým, najdi rým“, ty jsou pro žáky sice často zajímavé, ale také bych je zařadila do skupiny úkolů, na které učitel snadno přijde sám. Dále je častým problémem stereotypnost otázek a úkolů. Např.: u básně o pozdravech mají žáci povídat o tom, jak se zdraví, u básně o květinách mají vyjmenovat jarní květiny apod. V případě těchto dvou nakladatelství považuji za nejslabší stránku jejich čítanek a slabikářů právě otázky a úkoly, které jsou kromě výše zmíněné stereotypnosti také početně nedostačující. Přesto si myslím, že to mnoha učitelům budou tyto dvě řady vyhovovat, protože zde mají spoustu prostoru pro vlastní náměty a nápady. To sice předpokládá větší domácí přípravu, ale pro žáky to v mnoha případech může být zajímavější a přínosnější. Učitel bude tvořit úkoly přímo jim na míru, takže zohlední jejich dovednosti a schopnosti,

110

může úkoly diferencovat podle možností jednotlivců a lépe zařadit individuální nebo skupinové formy práce. Práce s poezií rozhodně není jednoduchá. Může činit problémy i samotným učitelům. Nicméně se jedná o literární druh, který je dětem blízký, je pro ně přirozený, podporuje vývoj jejich rytmického cítění, fantazie apod., proto je nezbytné využít v mladším školním věku přirozeného zájmu a rozvíjet ho. Pokud má diplomová práce učitelům alespoň trochu pomůže v jejich nelehkém úkolu, budu nesmírně ráda. V případě, že budou někteří pedagogové chtít využít tento materiál pro své potřeby, měli by si na začátku ujasnit, která kritéria jsou pro ně podstatná. Podle toho by pak měli k materiálu obsaženému v této diplomové práci přistupovat, vyhodnotit ji a na základě vlastních preferencí pro sebe vybrat vhodnou čítankovou řadu. Pro mou osobu vychází nejlépe NŠB, ale literatura a práce s ní je věcí výrazně subjektivní, takže pro různé učitele budou vhodné jiné učebnice. Žádnou ze zkoumaných řad nepovažuji za vyloženě nevyhovující, proto je na každém učiteli, kterou si vybere pro svou práci. Tvorba diplomové práce pro mě byla velkým přínosem. Myslím, že z řady výsledků a výzkumů, které jsou v práci obsaženy, lze vyvodit mnoho závěrů a to jak teoretických, tak i praktických. Řada závěrů se stává z teoretického hlediska velmi zajímavými a může být průřezově přínosem i pro celou řadu mladších a starších pedagogů, kteří se o danou problematiku zajímají.

111

Použitá literatura DOROVSKÝ, Ivan, ŘEŘICHOVÁ, Vlasta, ALCHASIDU, Athena, Slovník autorů literatury pro děti a mládež I – zahraniční spisovatelé, 1. vydání, Praha: Libri, 2007, 847 s., ISBN 97880-7277-314-5 GAVORA, Petr. Úvod do pedagogického výzkumu, 1. vydání, Brno: Paido 2000, 208 s., ISBN 80-85931-79-6 GAVORA, Peter. Výzkumné metody v pedagogice: příručka pro studenty, učitele a výzkumné pracovníky. Brno: Paido, 1996, 130 s., ISBN 80-85931-15 CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu, 1. vydání, Praha: Grada Publishing a.s., 2007, 272 s., ISBN 978-80-247-1369-4 JANÍKOVÁ, Marcela, VLČKOVÁ, Kateřina a kol. Výzkum výuky: tematické oblasti, výzkumné přístupy a metody, 1. vydání, Brno: Paido, 2009, 180 s., ISBN 978-80-7315-180-5 KALHOUS, Zdeněk, OBST, Otto a kol. Školní didaktika, 1. vydání, Praha: Portál, 2002, 448 s., ISBN 80-7178-253-X KNECHT, Petr, JANÍK, Tomáš a kol. Učebnice z pohledu pedagogického výzkumu, 1. vydání, Brno: Paido, 2008, 198 s., ISBN 978-80-7315-174-4. KOLEKTIV AUTORŮ. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (se změnami provedenými k 1. 7. 2007), Praha: VÚP, 2005, 126 s., ISBN 80–87000–02–1. MAŇÁK, Josef, ŠVEC, Štefan, ŠVEC, Vlastimil. Slovník pedagogické metodologie, Brno: Paido 2005, 136 s., ISBN 80-210-3802-0 PAVERA, Libor, VŠETIČKA, František. Lexikon literárních pojmů, 1. vydání, Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002, 422 s., ISBN 80-7182-124-1. PELIKÁN, Jiří. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum, 1998, 270 s., ISBN 80-7184-569-8 PETERKA, Josef. Teorie literatury pro učitele, Praha: Pedagogická fakulta UK v Praze, 2001, 288 s., ISBN 80-7290-045-5 PRŮCHA, Jan. Pedagogický výzkum, uvedení do teorie a praxe, 1. vydání, Praha: Karolinum, 1995, 69 s., ISBN 80-7184-132-3 ŠUBRTOVÁ, Milena a kol. Slovník autorů literatury pro děti a mládež II – čeští spisovatelé, 1. vydání, Praha: Libri, 2012, 468 s., ISBN 978-80-7277-506-4 ŠVEC, Štefan a kolektiv. Metodologie věd o výchově. Kvantitativně-scientické a kvalitativněhumanitní přístupy v edukačním výzkumu. Brno: Paido, 2009, 304 s., ISBN 987-80-7315-1928

112

Čítanky, slabikáře a metodické příručky BŘEZINOVÁ, Lenka, HAVEL, Jiří, STADLEROVÁ, Hana. Slabikář, 1. vydání, Plzeň: Fraus, 2007, 106 s., ISBN 978-80-7238-647-5 BŘEZINOVÁ, Lenka, HAVEL, Jiří, STADLEROVÁ, Hana. Čítanka 1, 1. vydání, Plzeň: Fraus, 2008, 66 s., ISBN 978-80-7238-648-2 BŘEZINOVÁ, Lenka, HAVEL, Jiří, STADLEROVÁ, Hana. Čítanka 1 příručka učitele, 1. vydání, Plzeň: Fraus, 2008, 228 s., ISBN 978-80-7238-649-9 ČEŇKOVÁ, Jana, JEŽKOVÁ, Alena. Čítanka 2 pro základní školy, 1. vydání, Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, a.s., 2010, 148 s., ISBN 978-80-7235-447-4 ČEŇKOVÁ, Jana, JEŽKOVÁ, Alena. Čítanka 3 pro základní školy, 1. vydání, Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, a.s., 2010, 184 s., ISBN 978-80-7235-448-1 ČEŇKOVÁ, Jana a kol. Čítanka 2. a 3. ročník základní školy, Metodická příručka, 1. vydání, Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, a.s., 2012, 96 s., ISBN 978-80-7235-502-0 GROHLICHOVÁ, Sylvie, HALASOVÁ, Jitka. Čítanka pro 2. ročník ZŠ, 2. vydání, Brno: DIDAKTIS, 2009, 146 s., ISBN 978-80-7358-134-3 HORÁKOVÁ, Zdenka, JANÁČKOVÁ, Zita, PROCHÁZKOVÁ, Eva. Čítanka pro 2. ročník základní školy, Brno: Nová škola, 2010, 168 s., ISBN 978-80-7289-213-6 HORÁKOVÁ, Zdenka a kolektiv. Metodický průvodce čítankami pro 2. a 3 ročník, 1. vydání, Brno: Nová škola, 2002, ISBN 978-80-7289-235-8 JANÁČKOVÁ, Zita a kolektiv. Čítanka pro 3. ročník základní školy, Brno: Nová škola, 2009, 184 s., ISBN 80-7289-047-6 KRUPÁROVÁ, Martina, NOVÁKOVÁ, Petra. Čítanka pro 3. ročník základní školy, 1. vydání, Brno: DIDAKTIS, 2004, 146 s., ISBN 80-7358-000-4 KOZLOVÁ, Marie, HALASOVÁ, Jitka, TARÁBEK, Pavol. Slabikář pro 1. ročník základní školy, 3. vydání, Brno: DIDAKTIS, 2008, 120 s., ISBN 978-80-7358-027-8 MÜHLHAUSEROVÁ, Hana, SVOBODOVÁ, Jaromíra. Slabikář pro 1. ročník základní školy, 1. vydání – dotisk, Brno: Nová škola, 1999, 120 s., ISBN 978-80-85607-89-5 ŠEBESTA, Karel, VÁŇOVÁ, Kateřina. Čítanka 2, 1. vydání, Plzeň: Fraus, 2008, 128 s., ISBN 978-80-7238-722-9 ŠEBESTA, Karel, VÁŇOVÁ, Kateřina. Čítanka 2 příručka učitele, 1. vydání, Plzeň: Fraus, 2008, 168 s., ISBN 978-80-7238-7274 ŠEBESTA, Karel, VÁŇOVÁ, Kateřina. Čítanka 3, 1. vydání, Plzeň: Fraus, 2009, 160 s., ISBN 978-80-7238-863-9 ŠEBESTA, Karel, VÁŇOVÁ, Kateřina. Čítanka 3 příručka učitele, 1. vydání, Plzeň: Fraus, 2009, 164 s., ISBN 978-80-7238-866-0 113

Použité elektronické zdroje PROCHÁZKOVÁ, Ivana, Metodický portál, inspirace a zkušenosti učitelů. 2006, [cit. 201210-20]. Dostupný na World Wide Web: . PROCHÁZKOVÁ, Ivana, Metodický portál, inspirace a zkušenosti učitelů. 2006, [cit. 201210-20]. Dostupný na World Wide Web: . www.fraus.cz www.spn.cz www.didaktis.cz www.novaskolabrno.eu www.wikipedia.cz

114

Seznam tabulek Tabulka 1: Výsledky dotazníkového šetření ......................................................................................... 25 Tabulka 2: Literárněvědní termíny ........................................................................................................ 25 Tabulka 3: Počet ukázek poezie v čítankách a slabikářích ‒ vzor......................................................... 26 Tabulka 4: Počet ukázek lidové a umělé poezie v čítankách a slabikářích ‒ vzor ................................ 26 Tabulka 5: Počet ukázek české a zahraniční poezie v čítankách a slabikářích ‒ vzor .......................... 26 Tabulka 6: Počet českých a zahraničních autorů v čítankách a slabikářích ‒ vzor ............................... 27 Tabulka 7: Rozložení autorů podle období jejich tvorby v čítankách a slabikářích ‒ vzor ................... 27 Tabulka 8: Autoři s největším počtem ukázek v čítankách a slabikářích ‒ vzor ................................... 28 Tabulka 9: Rozložení otázek a úkolů v čítankách a slabikářích ‒ vzor ................................................. 30 Tabulka 10: Využití básnických prostředků v čítankách a slabikářích – vzor ...................................... 31 Tabulka 11: Počet ukázek poezie ve slabikáři – Fraus .......................................................................... 33 Tabulka 12: Počet ukázek lidové a umělé poezie ve slabikáři – Fraus ................................................. 33 Tabulka 13: Počet ukázek české a zahraniční poezie ve slabikáři – Fraus............................................ 33 Tabulka 14: Rozložení otázek a úkolů ve slabikáři – Fraus .................................................................. 34 Tabulka 15: Využití básnických prostředků ve slabikáři – Fraus ......................................................... 35 Tabulka 16: Počet ukázek poezie v Čítance do světa příběhů – Fraus .................................................. 36 Tabulka 17: Počet ukázek lidové a umělé poezie v Čítance do světa příběhů – Fraus ......................... 36 Tabulka 18: Počet ukázek české a zahraniční poezie v Čítance do světa příběhů – Fraus.................... 36 Tabulka 19: Počet českých a zahraničních autorů v Čítance do světa příběhů – Fraus ........................ 37 Tabulka 20: Rozložení autorů podle období jejich tvorby v Čítance do světa příběhů – Fraus ............ 37 Tabulka 21: Autoři s největším počtem ukázek v Čítance do světa příběhů – Fraus ............................ 37 Tabulka 22: Rozložení otázek a úkolů v Čítance do světa příběhů – Fraus .......................................... 38 Tabulka 23: Využití básnických prostředků v Čítance do světa příběhů – Fraus ................................. 39 Tabulka 24: Počet ukázek poezie v čítance pro 2. ročník ‒ Fraus......................................................... 39 Tabulka 25: Počet ukázek lidové a umělé poezie v čítance pro 2. ročník ‒ Fraus ................................ 40 Tabulka 26: Počet ukázek české a zahraniční poezie v čítance pro 2. ročník ‒ Fraus .......................... 40 Tabulka 27: Počet českých a zahraničních autorů v čítance pro 2. ročník ‒ Fraus ............................... 40 Tabulka 28: Rozložení autorů podle období jejich tvorby v čítance pro 2. ročník ‒ Fraus................... 41 Tabulka 29: Autoři s největším počtem ukázek v čítance pro 2. ročník ‒ Fraus ................................... 41 Tabulka 30: Rozložení otázek a úkolů v čítance pro 2. ročník ‒ Fraus ................................................. 42 Tabulka 31: Využití básnických prostředků v čítance pro 2. ročník – Fraus ........................................ 42 Tabulka 32: Počet ukázek poezie v čítance pro 3. ročník ‒ Fraus......................................................... 43 Tabulka 33: Počet ukázek lidové a umělé poezie v čítance pro 3. ročník ‒ Fraus ................................ 44 Tabulka 34: Počet ukázek české a zahraniční poezie v čítance pro 3. ročník ‒ Fraus .......................... 44

115

Tabulka 35: Počet českých a zahraničních autorů v čítance pro 3. ročník ‒ Fraus ............................... 45 Tabulka 36: Rozložení autorů podle období jejich tvorby v čítance pro 3. ročník ‒ Fraus................... 45 Tabulka 37: Autoři s největším počtem ukázek v čítance pro 3. ročník ‒ Fraus ................................... 45 Tabulka 38: Rozložení otázek a úkolů v čítance pro 3. ročník ‒ Fraus ................................................. 46 Tabulka 39: Využití básnických prostředků v čítance pro 3. ročník – Fraus ........................................ 47 Tabulka 40: Počet ukázek poezie ve slabikáři – Didaktis ..................................................................... 49 Tabulka 41: Počet ukázek lidové a umělé poezie ve slabikáři – Didaktis ............................................. 50 Tabulka 42: Počet ukázek české a zahraniční poezie ve slabikáři – Didaktis ....................................... 50 Tabulka 43: Počet českých a zahraničních autorů ve slabikáři – Didaktis ............................................ 50 Tabulka 44: Rozložení autorů podle období jejich tvorby ve slabikáři – Didaktis ............................... 51 Tabulka 45: Autoři s největším počtem ukázek ve slabikáři – Didaktis ............................................... 51 Tabulka 46: Rozložení otázek a úkolů ve slabikáři – Didaktis ............................................................. 52 Tabulka 47: Využití básnických prostředků ve slabikáři – Didaktis ..................................................... 52 Tabulka 48: Počet ukázek poezie v čítance pro 2. ročník ‒ Didaktis .................................................... 53 Tabulka 49: Počet ukázek lidové a umělé poezie v čítance pro 2. ročník ‒ Didaktis ........................... 54 Tabulka 50: Počet ukázek české a zahraniční poezie v čítance pro 2. ročník ‒ Didaktis ...................... 54 Tabulka 51: Počet českých a zahraničních autorů v čítance pro 2. ročník ‒ Didaktis........................... 54 Tabulka 52: Rozložení autorů podle období jejich tvorby v čítance pro 2. ročník ‒ Didaktis .............. 55 Tabulka 53: Autoři s největším počtem ukázek v čítance pro 2. ročník ‒ Didaktis .............................. 55 Tabulka 54: Rozložení otázek a úkolů v čítance pro 2. ročník ‒ Didaktis ............................................ 56 Tabulka 55: Využití básnických prostředků v čítance pro 2. ročník ‒ Didaktis.................................... 56 Tabulka 56: Počet ukázek poezie v čítance pro 3. ročník ‒ Didaktis .................................................... 57 Tabulka 57: Počet ukázek lidové a umělé poezie v čítance pro 3. ročník ‒ Didaktis ........................... 58 Tabulka 58: Počet ukázek české a zahraniční poezie v čítance pro 3. ročník ‒ Didaktis ...................... 58 Tabulka 59: Počet českých a zahraničních autorů v čítance pro 3. ročník – Didaktis........................... 58 Tabulka 60: Rozložení autorů podle období jejich tvorby v čítance pro 3. ročník – Didaktis .............. 58 Tabulka 61: Autoři s největším počtem ukázek v čítance pro 3. ročník – Didaktis .............................. 59 Tabulka 62: Rozložení otázek a úkolů v čítance pro 3. ročník – Didaktis ............................................ 60 Tabulka 63: Využití básnických prostředků v čítance pro 3. ročník – Didaktis.................................... 60 Tabulka 64: Počet ukázek poezie v čítance pro 2. ročník – SPN .......................................................... 62 Tabulka 65: Počet ukázek lidové a umělé poezie v čítance pro 2. ročník – SPN .................................. 62 Tabulka 66: Počet ukázek české a zahraniční poezie v čítance pro 2. ročník – SPN ............................ 63 Tabulka 67: Počet českých a zahraničních autorů v čítance pro 2. ročník – SPN ................................. 63 Tabulka 68: Rozložení autorů podle období jejich tvorby v čítance pro 2. ročník – SPN .................... 64 Tabulka 69: Autoři s největším počtem ukázek v čítance pro 2. ročník – SPN .................................... 64 Tabulka 70: Rozložení otázek a úkolů v čítance pro 2. ročník – SPN .................................................. 65

116

Tabulka 71: Využití básnických prostředků v čítance pro 2. ročník – SPN .......................................... 66 Tabulka 72: Počet ukázek poezie v čítance pro 3. ročník – SPN .......................................................... 66 Tabulka 73: Počet ukázek lidové a umělé poezie v čítance pro 3. ročník – SPN .................................. 67 Tabulka 74: Počet ukázek české a zahraniční poezie v čítance pro 3. ročník – SPN ............................ 67 Tabulka 75: Počet českých a zahraničních autorů v čítance pro 3. ročník – SPN ................................. 68 Tabulka 76: Rozložení autorů podle období jejich tvorby v čítance pro 3. ročník – SPN .................... 68 Tabulka 77: Autoři s největším počtem ukázek v čítance pro 3. ročník – SPN .................................... 68 Tabulka 78: Rozložení otázek a úkolů v čítance pro 3. ročník – SPN .................................................. 69 Tabulka 79: Využití básnických prostředků v čítance pro 3. ročník – SPN .......................................... 69 Tabulka 80: Počet ukázek poezie ve slabikáři – Nová škola Brno ........................................................ 71 Tabulka 81: Počet ukázek lidové a umělé poezie ve slabikáři – Nová škola Brno ............................... 72 Tabulka 82: Počet ukázek české a zahraniční poezie ve slabikáři – Nová škola Brno ......................... 72 Tabulka 83: Počet českých a zahraničních autorů ve slabikáři – Nová škola Brno .............................. 73 Tabulka 84: Rozložení autorů podle období jejich tvorby ve slabikáři – Nová škola Brno .................. 73 Tabulka 85: Autoři s největším počtem ukázek ve slabikáři – Nová škola Brno .................................. 73 Tabulka 86: Rozložení otázek a úkolů ve slabikáři – Nová škola Brno ................................................ 74 Tabulka 87: Využití básnických prostředků ve slabikáři – Nová škola Brno ....................................... 74 Tabulka 88: Počet ukázek poezie v čítance pro 2. ročník – Nová škola Brno ...................................... 75 Tabulka 89: Počet ukázek lidové a umělé poezie v čítance pro 2. ročník – Nová škola Brno .............. 76 Tabulka 90: Počet ukázek české a zahraniční poezie v čítance pro 2. ročník – Nová škola Brno ........ 76 Tabulka 91: Počet českých a zahraničních autorů v čítance pro 2. ročník – Nová škola Brno ............. 77 Tabulka 92: Rozložení autorů podle období jejich tvorby v čítance pro 2. ročník – Nová škola Brno 77 Tabulka 93: Autoři s největším počtem ukázek v čítance pro 2. ročník – Nová škola Brno................. 77 Tabulka 94: Rozložení otázek a úkolů v čítance pro 2. ročník – Nová škola Brno............................... 78 Tabulka 95: Využití básnických prostředků v čítance pro 2. ročník – Nová škola Brno ...................... 78 Tabulka 96: Počet ukázek poezie v čítance pro 3. ročník – Nová škola Brno ...................................... 79 Tabulka 97: Počet ukázek lidové a umělé poezie v čítance pro 3. ročník – Nová škola Brno .............. 80 Tabulka 98: Počet ukázek české a zahraniční poezie v čítance pro 3. ročník – Nová škola Brno ........ 80 Tabulka 99: Počet českých a zahraničních autorů v čítance pro 3. ročník – Nová škola Brno ............. 80 Tabulka 100: Rozdělení autorů podle období jejich tvorby v čítance pro 3. ročník – NŠB .................. 81 Tabulka 101: Autoři s největším počtem ukázek v čítance pro 3. ročník – Nová škola Brno............... 81 Tabulka 102: Rozložení otázek a úkolů v čítance pro 3. ročník – Nová škola Brno............................. 82 Tabulka 103: Využití básnických prostředků v čítance pro 3. ročník – Nová škola Brno .................... 82 Tabulka 104: Počet ukázek poezie ve slabikářích a čítance pro 1. ročník ............................................ 85 Tabulka 105: Počet ukázek lidové a umělé poezie ve slabikářích a čítance pro 1. ročník .................... 86 Tabulka 106: Počet ukázek české a zahraniční poezie ve slabikářích a čítance pro 1. ročník .............. 87

117

Tabulka 107: Počet českých a zahraničních autorů ve slabikářích a čítance pro 1. ročník ................... 88 Tabulka 108: Rozložení autorů podle období jejich tvorby ve slabikářích a čítance pro 1. ročník ...... 89 Tabulka 109: Rozložení otázek a úkolů ve slabikářích a čítance pro 1. ročník..................................... 90 Tabulka 110: Využití básnických prostředků ve slabikářích a čítance pro 1. ročník ............................ 91 Tabulka 111: Počet ukázek poezie v čítankách pro 2. ročník ............................................................... 92 Tabulka 112: Počet ukázek lidové a umělé poezie v čítankách pro 2. ročník ....................................... 93 Tabulka 113: Počet ukázek české a zahraniční poezie v čítankách pro 2. ročník ................................. 94 Tabulka 114: Počet českých a zahraničních autorů v čítankách pro 2. ročník ...................................... 95 Tabulka 115: Rozložení autorů podle období jejich tvorby v čítankách pro 2. ročník ......................... 96 Tabulka 116: Rozložení otázek a úkolů v čítankách pro 2. ročník........................................................ 97 Tabulka 117: Využití básnických prostředků v čítankách pro 2. ročník ............................................... 99 Tabulka 118: Počet ukázek poezie v čítankách pro 3. ročník ............................................................. 100 Tabulka 119: Počet ukázek lidové a umělé poezie v čítankách pro 3. ročník ..................................... 101 Tabulka 120: Počet ukázek české a zahraniční poezie v čítankách pro 3. ročník ............................... 102 Tabulka 121: Počet českých a zahraničních autorů v čítankách pro 3. ročník .................................... 103 Tabulka 122: Rozložení autorů podle období jejich tvorby v čítankách pro 3. ročník ....................... 104 Tabulka 123: Rozložení otázek a úkolů v čítankách pro 3. ročník...................................................... 105 Tabulka 124: Využití básnických prostředků v čítankách pro 3. ročník ............................................. 106

118

Seznam grafů Graf 1: Počet ukázek poezie ve slabikářích a čítance pro 1. ročník ...................................................... 85 Graf 2: Počet ukázek lidové a umělé poezie ve slabikářích a čítance pro 1. ročník .............................. 86 Graf 3: Počet ukázek české a zahraniční poezie ve slabikářích a čítance pro 1. ročník ........................ 87 Graf 4: Počet českých a zahraničních autorů ve slabikářích a čítance pro 1. ročník ............................. 88 Graf 5: Rozložení autorů podle období jejich tvorby ve slabikářích a čítance pro 1. ročník ................ 89 Graf 6: Rozložení otázek a úkolů ve slabikářích a čítance pro 1. ročník .............................................. 90 Graf 7: Využití básnických prostředků ve slabikářích a čítance pro 1. ročník ...................................... 91 Graf 8: Počet ukázek poezie v čítankách pro 2. ročník ......................................................................... 92 Graf 9: Počet ukázek lidové a umělé poezie v čítankách pro 2. ročník ................................................. 93 Graf 10: Počet ukázek české a zahraniční poezie v čítankách pro 2. ročník ......................................... 94 Graf 11: Počet českých a zahraničních autorů v čítankách pro 2. ročník .............................................. 95 Graf 12: Rozložení autorů podle období jejich tvorby v čítankách pro 2. ročník ................................. 97 Graf 13: Rozložení otázek a úkolů v čítankách pro 2. ročník ............................................................... 98 Graf 14: Využití básnických prostředků v čítankách pro 2. ročník ....................................................... 99 Graf 15: Počet ukázek poezie v čítankách pro 3. ročník ..................................................................... 100 Graf 16: Počet ukázek lidové a umělé poezie v čítankách pro 3. ročník ............................................. 101 Graf 17: Počet ukázek české a zahraniční poezie v čítankách pro 3. ročník ....................................... 102 Graf 18: Počet českých a zahraničních autorů v čítankách pro 3. ročník ............................................ 103 Graf 19: Rozložení autorů podle období jejich tvorby v čítankách pro 3. ročník ............................... 104 Graf 20: Rozložení otázek a úkolů v čítankách pro 3. ročník ............................................................. 105 Graf 21: Využití básnických prostředků v čítankách pro 3. ročník ..................................................... 106

119

Přílohy

Příloha 1: Dotazník pro učitele 1. stupně ZŠ

120

Poezie na prvním stupni ZŠ

Recommend Documents