Projekt:
Přístavba pavilonu akutní medicíny a porodnice nemocnice tábor, a.s. NEMOCNICE TÁBOR, a.s.
DESKY uvnitř
Identifikační údaje: Nemocnice Tábor, a.s. Kpt. Jaroše 2000 390 03 Tábor
IČ: 26095203 DIČ: CZ26095203
Nemocnice je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích oddíl B, vložka 1463
Slovo ředitele nemocnice
Vážení čtenáři, dostává se Vám do rukou publikace, která popisuje jednu z etap života táborské nemocnice. Popisuje cestu od počátečních úvah až po slavnostní uvedení do provozu nového pavilonu akutní medicíny a
porodnice. Tak, abychom zvládli nové moderní metody léčby a nové přístroje, museli jsme učinit několik zásadních rozhodnutí. Počáteční úvahy o totální rekonstrukci pavilonu chirurgických oborů, kde by se koncentrovala i akutní medicína, vznikaly již v letech 2000 a 2001. Zvažovaly se varianty od demolice původní budovy až po samostatný pavilon. Konečné rozhodnutí padlo v polovině roku 2007, kdy Rada Jihočeského kraje schválila koncept celkové rekonstrukce a modernizace táborské nemocnice. Priority byly jasné. Začít nejzásadnější oblastí jakou reprezentuje akutní medicína, pokračovat operačními sály, intenzivní medicínou a končit kompletní rekonstrukcí lůžkového fondu nemocnice. Pavilon akutní medicíny a porodnice byl uveden do provozu za 12 měsíců od poklepání základního kamene. Celá příprava, výstavba i vybavování s sebou přinášelo mnoho provizorií, omezení a především
obrovského úsilí všech lidí, kteří v té době v nemocnici pracovali. Proto bychom rádi poděkovali všem našim pacientům za trpělivost, naším zaměstnancům za vstřícnost a ochotu pomoci a všem dodavatelům stavby i vybavení za profesionálně odvedenou práci. Jsme přesvědčeni, že pavilon akutní medicíny a porodnice bude důstojně sloužit mnoho let a že naši zdravotníci Vám zde budou poskytovat vždy služby k Vaší spokojenosti.
Ing. Ivo Houška, MBA předseda představenstva Nemocnice Tábor, a.s.
1
Základní informace o projektu
Projektu, jehož celkové náklady jsou 148.869.109 Kč, byla přiznána dotace EU ve výši 67.339.930 Kč.
Nemocnice Tábor se již řadu let snažila o zahájení modernizace svých medicínských provozů - operačních sálů, intenzivní péče, příjmových ambulancí a dalších. V polovině roku 2007 schválila rada kraje investiční záměr na vybudování nového pavilonu akutní medicíny a porodnice, rekonstrukci operačních sálů a další etapy modernizace nemocnice.
Fyzickou realizaci projektu zahájila nemocnice již v únoru 2008 s jasným cílem dokončit celý projekt nejpozději do ledna 2009.
Projekt Přístavba pavilonu akutní medicíny a porodnice byl předložen v rámci druhé výzvy Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad.
Předmětem projektu byla výstavba pavilonu akutní medicíny a porodnictví. Dnes již slouží nová budova především k ošetření akutních stavů chirurgické povahy (1. NP), například úrazů, a to v chirurgických a ortopedických ambulancích. Aby nedocházelo ke zbytečné duplicitě, provádí se ve stejných prostorách i běžná plánovaná vyšetření. V přízemí byly vybudovány prostory pro vážné akutní NEMOCNICE TÁBOR, a.s.
2
případy s následnou péčí anesteziologicko-resuscitačního oddělení (traumatologie, lůžkové ARO), kterým nové uspořádání zajišťuje lepší přístup sanitek a samostatný vchod. Vedle akutních stavů našla své místo v nové budově též porodnice (2. NP, porodní sály, lůžková stanice šestinedělí). Zde je zajištěn "kompletní servis" pro rodičky, od předporodní fáze (pravidelné kontroly) přes vlastní porod (zvolenou metodou) až po fázi následného pobytu na lůžkovém oddělení, tzv. šestinedělí. Rodičky mohou využít i možnosti společného pobytu na oddělení se svým doprovodem (např. manžela).
Projekt Přístavba pavilonu akutní medicíny a porodnice byl spolufinancován Evropskou unií a Jihočeským krajem.
Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad Regionální operační programy (ROP) jsou typem programových dokumentů, které se vztahují pouze na určité území České republiky. Regionální operační program NUTS II Jihozápad (ROP JZ) je určen pouze pro region soudržnosti Jihozápad, který se skládá z Jihočeského a Plzeňského kraje. Tento program je, mimo jiné, zaměřen na revitalizaci a regeneraci měst a obcí, na podporu infrastruktury veřejných služeb (školství, sociální integrace, zdravotnictví). Řídícím orgánem ROP JZ je Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad se sídlem v Českých Budějovicích. Celková alokace z fondů EU pro tento program na programovací období 2007 - 2013 činí 619,65 mil. EUR. Maximální výše podpory může obecně činit až 85 % z fondů EU, ale konkrétní výše podpory z fondů EU je stanovena vždy v příslušné výzvě ROP.
Orgánem, jehož nejdůležitější činností je schvalovat výběr projektů, kterým bude poskytnuta dotace ze strukturálních fondů EU je Výbor regionální rady. Výbor je složen z 8 zástupců Jihočeského a 8 zástupců Plzeňského kraje. Jihočeský kraj spravuje své záležitosti samostatně. Prostřednictvím svých orgánů rovněž vykonává státní správu (přenesenou působnost), jíž rozsah je stanoven zákonem. Orgány kraje jsou: zastupitelstvo rada hejtman krajský úřad. Hejtman zřizuje pro výkon přenesené působnosti kraje zvláštní orgány, pokud tak stanoví zvláštní zákon. Iniciativní a kontrolní orgány zastupitelstva kraje jsou výbory, iniciativní a poradní orgány rady kraje jsou komise. Jihočeský kraj poskytuje dotace a granty opět prostřednictvím operačních programů administrované kraji. Rada kraje schválila investiční záměr na vybudování nového pavilonu v polovině roku 2007.
Struktura nákladů projektu * dotace EU dotace Jihočeský kraj vlastní zdroje celkové náklady
67 mil. Kč 67 mil. Kč 15 mil. Kč 149 mil. Kč
* údaje jsou zaokrouhleny.
RNDr. Jan Zahradník jihočeský hejtman 2000-2008
„Financování pavilonu akutní medicíny a rekonstrukce operačních sálů je největší investicí kraje. Loni jsme pro ni z krajského rozpočtu uvolnili deset milionů, letos to bude dalších čtyřicet, přičemž pro všechny jihočeské nemocnice máme v rozpočtu osmdesát milionů. Z celkových nákladů kraj Táboru zaplatí sto deset milionů. Nemocnice si letos uhradí minimálně 10 až 15 milionů a pomohou i evropské zdroje.“ Jan Zahradník, Táborský deník, 4.1.2008
3
realizace projektu
K symbolickému poklepání na základní kámen a zahájení stavby došlo 3. ledna 2008.
Zahájení stavby - položení základního kamene „Stavbu považuji za další mezník rozvoje táborského zdravotnictví. První je z roku 1935, kdy starosta Václav Soumar zahájil stavbu okresní nemocnice, a další z let 1976 až 1982, kdy vznikl pavilon interních oborů.“ Řekla při slavnostním zahajovacím aktu starostka a předsedkyně dozorčí rady nemocnice Ing. Hana Randová.
POKLEP. Na základní kámen pavilonu v Táboře poklepávají zleva hejtman Jan Zahradník, jeho náměstek Vladimír Pavelka, starostka Tábora Hana Randová a ředitel nemocnice Ivo Houška. Harmonogram prací
Pavilon akutní medicíny a porodnice - projekt 4
„Jako první na řadu přijdou rekonstrukce sálů v severním křídle chirurgie a zároveň poroste přístavba před hlavním vchodem chirurgie. Pacienti proto již nyní musejí používat zadní vchod, ke kterému je navede značení. V novém dvoupat-
rovém objektu najdou sídlo ambulance chirurgie a ortopedie, lůžka ARO, v prvním patře pak porodní sály a stanice šestinedělí. Nová budova bude propojena se stávajícím pavilonem. Další etapa bude představovat modernizaci lůžkového fondu chirurgie, poslední pak rekonstrukci rozvodů energie a úpravy interny. Již na přelomu roku se počítá s uvedením do provozu nových ambulancí, ARO a porodnice.“ Největší proměnu sice zaznamená porodnice, ale na lepší kvalitu pobytu se mohou těšit i invalidní pacienti. Na každé stanici jim bude k dispozici bezbariérový pokoj, vybavený potřebným prostorem u postelí i pomocnými madly. Maminky s novorozenci již budou bydlet jen na jedno nebo dvoulůžkových pokojích. „Jako perličku připravujeme další dva pokoje, ve kterých bude v případě zájmu nonstop pobývat doprovod rodičky. A to bude také standard, tedy zadarmo,“ doplnil ředitel nemocnice s tím, že jeden z porodních sálů dá maminkám na výběr, kde přivedou miminko na svět: zda klasicky na lůžku nebo ve vířivé vaně.“ Řekli redaktorce Táborského deníku dne 4.1. a 8.1.2008 ředitel nemocnice Ivo Houška a primář GPO MUDr. Jiří Holub
původní stav - rok 2007
březen 2008
původní stav - rok 2007
duben 2008
NEMOCNICE TÁBOR, a.s.
Průběh s tav by
5
květen 2008
červen 2008
6
květen 2008
červen 2008
NEMOCNICE TÁBOR, a.s.
Průběh s tav by
červenec 2008
srpen 2008
červenec 2008
září 2008
NEMOCNICE TÁBOR, a.s.
Průběh s tav by
7
leden 2009
NEMOCNICE TÁBOR, a.s.
Leden 2009
8
NEMOCNICE TÁBOR, a.s.
ARO - velín, listopad 2008
velké změny
ARO - velín, leden 2009
Chirurgická ambulance - čekárna, rok 2007
Chirurgická ambulance - čekárna, leden 2009 9
NEMOCNICE TÁBOR, a.s.
10
Chirurgie - zákrokový sál, rok 2007
Chirurgie - zákrokový sál, leden 2009
Chodba s čekárnou, rok 2007
Chodba s čekárnou, leden 2009
velké změny
Otevření pavilonu akutní medicíny a porodnice Dne 6.1.2009 zahájil celý pavilon zkušební provoz. Cílovou pásku přestřihli (zleva) Hana Randová, starostka města Tábor, Ivana Stráská, náměstkyně hejtmana, Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje a Ivo Houška, ředitel nemocnice.
Táborská nemocnice oslaví v příštím roce 70 let od svého založení a jako dárek si nadělila moderní pavilon, který je první ukončenou etapou rekonstrukce a modernizace. Další dvě by měly skončit v roce 2010. Celkové náklady budou 350 milionů.
Primář gynekologicko-porodnického oddělení MUDr. Jiří Holub představuje nové prostory porodnice
Investicí za 194 milionů (149 mil. stavba + 45 mil. přístroje) vznikly moderními přístroji vybavené ambulance chirurgie a ortopedie, včetně provozu traumatologie, lůžkového ARO a v prvním patře pak porodnice se šestinedělím.
Ředitel nemocnice Ing. Ivo Houška seznamuje náměstkyni hejtmana s novým vybavením na ARO.
11
Gynekologicko-porodnické oddělení
primář: MUDr. Jiří HOLUB ve funkci od roku 1995
zástupce primáře: MUDr. Jitka Votíková ve funkci od roku 1995
vrchní sestra: Jana Nutilová ve funkci od roku 1992
Naše pracoviště provádí kompletní škálu gynekologicko – porodnických operací, která přísluší GPO s odbornou akreditací I. stupně s výjimkou složitých a rozsáhlých onkogynekologických operací. U těchto případů spolupracujeme s renomovanými pracovišti v Praze s akreditací EBCOG – nejvíce s ÚPMD Praha Podolí, kam naši lékaři jezdí a účastní se těchto operací. Krom toho provádíme prakticky celou škálu velkých gynekologických operací minimálně invazivními postupy. Touto technikou je na našem oddělení operováno 85% žen. Dále operujeme pacientky s močovou inkontinencí moderními metodami, které také spadají do oblasti minimálně invazivních postupů. Jde o takzvané „pásky“, tedy implantáty, které po podrobném urogynekologickém vyšetření a správném provedení zabraňují u těchto žen úniku moči, který je obrovským společenským a medicínským handicapem. Dále se nám daří udržovat, i při současné vysoké porodnosti, nízké procento operačních porodů ve srovnání s celostátním průměrem. MUDr. Jiří HOLUB, říjen 2009
Vrchní sestra Jana Nutilová se sestrou Olgou Havlovou na sesterně porodnického oddělení.
12
Největším problémem v minulosti byly stísněné a nevyhovující prostory na porodním sále a jeho ambulanci. Zde se, se vzrůstajícím počtem porodů, stupňovaly problémy s dodržováním intimity rodiček. Ty rodily (i s přítomnými partnery) na jednom sále oddělené od sebe pouze žaluzií. Na jedné ambulanci byly vyšetřovány i dvě budoucí matky současně, což vyvolávalo negativní odezvu a začaly se množit oprávněné stížnosti na tuto situaci. Na oddělení šestinedělí byla společná sociální zařízení - přesto, že byl tento stav klientkami akceptován a většinou si na něj nestěžovaly, byl nevyhovující. Neexistovaly jednolůžkové pokoje. Míst bylo málo, a to i přesto, že se improvizovaně podařilo oddělení rozšířit o 2 lůžka. Díky přístavbě pavilonu jsme získali my i pacientky, nové příjemné prostředí. Maximální kapacita porodnice se navýšila o 4 lůžka. Zvýšil se komfort na pokojích, které mají
vlastní samostatná sociální zařízení. Porodní sály jsou nyní velmi prostorné. Ambulantní část je nejen prostorná, ale konečně i dostatečně členěná. Také přistup na oddělení je pro pacientky i doprovod jednodušší. A hlavně je porodnice dostupná výtahem. Dříve musely rodičky stoupat do 3. patra bez možnosti použití výtahu. Nezanedbatelný význam má i blízkost oddělení ARO, které je pouze o patro níž. V porodnictví je anesteziologicko-resuscitační činnost často velmi potřebná, a nyní je pro náš tým mnohem dostupnější a rychlejší. Posuďte sami - dříve sídlilo ARO ve 4. patře jiné budovy.
Naší starostí je nyní dotáhnout do konce ještě pár drobných nedostatků ve vybavení, jako jsou chybějící zástěny ve sprchách nebo výkonné spolehlivé ventilátory do vlhkých prostor koupelen, ale to jsou již pouze detaily, které naše klientky nevnímají a bezprostředně se jich nedotýkají.
Sestra Renata Gašparíková na ambulanci porodnice.
Naprosto vynikající je napojení porodního sálu na operační trakt, takže odpadá dlouhé převážení rodičky k operačnímu porodu, třeba i do jiné budovy, jak tomu ještě v některých nemocnicích je.
13
Gynekologicko-porodnické oddělení v číslech GPO disponuje 42 lůžky 20 lůžek připadá na gynekologii 22 lůžek na porodnici Pracuje zde 8 kmenovních lékařů a 2 lékaři na částečný úvazek (celkem 8,7*). 4,3 lékaře má atestaci II. stupně v oboru, 4 jsou v přípravě na atestaci, 0,4 má atestaci I. stupně v oboru.
Základní ukazatelé za rok 2008 a 2009 (zdroj: Výroční zpráva 2009) Rok
Počet lůžek
2008 2009
42 40
Lékaři a VŠ
SZP
NZP a PZP
6,30 7,51
29,63 30,23
1,00 2,00
počet pacientů hospital. 2 268 2 309
lékaři: MUDr. Jiří Berka MUDr. Michaela Bursíková MUDr. Marie Juřicová MUDr. Karolina Přibylová MUDr. Martin Kolář (úvazek 0,3) MUDr. Jana Tůmová (úvazek 0,4) MUDr. Tomáš Svoboda MUDr. Romana Stečková Sester je na oddělení zaměstnáno 29,75. * hodnota přepočítaná na úvazky
14
Porodní sál
Pokoj porodnice
Průměrná Využití oper. ošetř. doba lůžek v %
1 369 1365
4,44 4,50
68,12 70,50
6.1.2009
Nová táborská porodnice má za sebou premiéru V táborské nemocnici se v roce 2008 narodilo o 59 dětí méně než v roce 2007. Loni tu přišlo na svět 944 dětí a o rok dříve 1003. Primář MUDr. Jiří Holub za nižším počtem porodů vidí stavbu nové porodnice. „Byl tu ruch, a proto některé maminky raději volily jinou porodnici, například v Benešově,“ vysvětlil s tím, že věří, že nové moderní sály i lůžková část opět zlákají rodičky do Tábora. Nová porodnice byla představena a uvedena do zkušebního provozu v úterý 6. ledna. První dítě se v ní narodilo už v pátek 9. ledna v 11.37 hodin. Tisková zpráva, Táborský deník, 9.1.2009
Porodní sál Pokoj pro doprovod Nemocnice počítá i s ubytováním tatínků. Pro doprovod jsou připravena dvě lůžka. Záleží ovšem na vytíženosti všech dvaadvaceti lůžek porodnice. Sejde-li se hodně rodiček, mají samozřejmě přednost a jsou jim k dispozici i tyto pokoje. Každý pokoj nové porodnice má vlastní sociální zařízení a v rámci standardu jsou na pokojích televizory a také ledničky. Porodní sály jsou vybaveny jedněmi z nejlepších porodních křesel české výroby. Jsou koncipována tak, že na nich může maminka strávit celý porod. Lůžko navíc dovoluje porod v jakékoli poloze, ať již v kleče či dřepu. Novinkou je na porodním sále i hydromasážní vana, která je rodičce plně k dispozici. Pokud porod probíhá nerušeně a maminka si to přeje, může proběhnout i bez jakéhokoliv medicínského zásahu, avšak ambulantní porod, kdy rodička odchází domů již po několika hodinách, tu možný není. Tým lékařů GPO táborské nemocnice se drží doporučení ministerstva zdravotnictví a Pediatrické společnosti a maminky jsou s dítětem Porodní lůžko AVE propouštěny podle zdravotního stavu obou, jak od firmy BORCAD matky, tak dítěte, a to nejčastěji 4. den po porodu. získalo ocenění Vynikající design. Autorem designu U operačních porodů císařským řezem je to o je- tohoto lůžka je akademický den až dva dny déle. sochař Jiří Španihel. 15
Nová porodnice
očima Jany brožové, maminky
Maminka Jana Brožová s ředitelem nemocnice a starostkou města Tábor
16
Kamilka Brožová s rodiči, 27.1.2009
V úter ý 27. ledna byl slavnostně př ivítán pr vní občánek narozený v nov ých prostorách porodnice.
DNES. Kamilka plní přání spokojeného, zdravím kypícího života na jedničku. Roste jako z vody, je šikovná a „akčnější“ než její starší sestra. V srpnu vážila 8,8 kg a měřila 72 cm, a už už by se chtěla rozběhnout po vlastních nohou.
Prvenství patří děvčátku jménem Kamila Brožová. Narodila se 9.1. v 11.37 hodin, vážila 3,42 kg a měřila 51 cm. Kamilka je druhorozeným dítětem manželů Brožových z obce Košice u Plané nad Lužnicí. Kamilku přivítal ředitel nemocnice Ing. Ivo Houška a starostka města Tábor Ing. Hana Randová. Jako památku na tento slavnostní den získala nejen přání zdravého, štěstím a spokojeností naplněného života, ale i zlatý řetízek s měsíčním znamením a pamětní list.
Kamilka se starší sestrou Nelinkou, září 2009 (9 měsíců)
„V nové porodnici se mi moc líbilo. Kamilka je naše druhé dítě, do nemocnice jsem nastupovala trochu s obavou, dobře vím, že porod bolí. Ovšem nové prostředí mě doslova nadchlo. Bolest ve spojení s tak příjemným prostředím se snáší mnohem lépe. A prostředí je navíc korunováno i servisem a to od přijetí rodičky, přes porodní sál až po lůžkovou část. Opravdu jsem byla moc spokojená a ani jsem se necítila jako v nemocnici. Budoucím rodičkám mohu táborskou porodnici jen vřele doporučit, ve srovnání s předchozím porodem v místní „staré“ porodnici je nová jedním slovem LUXUSní. Ne, že bych měla z předchozího porodu nějaký negativní zážitek, ale ten komfort tam prostě nebyl. Přecházení z „hekárny“ na porodní sál, prostředí na sále a pokoje bez vlastního sociálního zařízení se nedají s novou situací vůbec srovnat. Vyhovovalo mi, že jsem byla celou dobu v jediné místnosti. Jsem ráda, že si Kamilka počkala pár dní navíc na novou porodnici. Přejeme nemocnici Tábor hodně spokojených rodiček.“
A jak jsou spokojeny současné klientky GPO s úrovní nové porodnice? Listopad 2009, rozhovory
Pavlína Hálová se synem Matějem,
Eva Jurová se synem Vojtíškem,
Alena Vacková s dcerou Natálkou,
Lucie Čítková se synem Lukášem,
„Porodní oddělení nemocnice mě opravdu hodně a mile překvapilo. Matýsek je mé třetí dítě, dva předchozí porody jsem absolvovala v sanatoriu Natalis a tentokrát jsem šla vlastně do neznáma. Ale tady to předčilo opravdu veškerá má očekávání a to nejen co se týče prostředí. Je tu velice příjemný personál, nezažila jsem jedinou nepříjemnou nebo odměřenou sestřičku či doktora. Porodní sál je naprosto přepychový, strávila jsem na něm, v přítomnosti manžela, celou dobu od přijetí do porodnice až do porodu, celkem 6 hodin. Na žádná vyšetření jsme nemusela nikam docházet, všechna proběhla přímo na porodním sále v soukromí a v klidu.“ Nedá se říci, že by Matýsek během rozhovoru ani nedutal, ale z chlapečků byl nejtišší.
„I já jsem tu naprosto spokojená, moc se mi líbí zařízení a vybavení porodnice, ta barevná kombinace veselé světle oranžové na zdech a modré na vybavení je perfektní. Na porodním sále jsem si mohla v soukromí vychutnat první kontakt s miminkem ve společnosti svého manžela. Negativní zkušenost nemám ani z předchozího porodu v této nemocnici, ale samozřejmě chyběl ten komfort. Intimní prostředí současného sálu s předchozím sálem rozděleným jednotlivými zástěnami se nedá srovnat.“
„Natálka je moje první dítě, ale rozdíl mezi starou a novou porodnicí posoudit mohu. Studovala jsem v Táboře střední zdravotnickou školu a s prostředím jsem se seznámila jako zdravotní sestra na praxi. Porodnice je prostornější, komfortnější, maminky mají své soukromí. Prima jsou mobilní postýlky, miminko nemusíte přenášet v náručí. Postýlky na oddělení bez problémů všude projedou.“
„Lukášek je moje druhé dítě, porod byl velice rychlý a narozdíl od ostatních maminek jsem si porodního sálu a pohodlného porodního lůžka nestihla moc užít. Líbí se mi tu, meruňková barva stěn je taková optimistická, rozhodně lepší než tradiční nemocniční bílá. Pokoje pro maminky jsou po dvou, takže je tu i poměrně klid a máme soukromí.
narozeným 16.11.2009
narozeným 16.11. 2009
narozenou 17.11. 2009
Natálka, narozdíl od hlučných chlapečků, po celou dobu rozhovoru vzorně spinkala a nenechala se vyrušovat.
narozeným 17.11. 2009
Lukáška náš rozhovor nebavil a nesouhlas dával hlasitě najevo. Pokoj je pro dvě mamky a dvě miminka a kdo je tu navíc, ať jde pryč!
Vojtíšek během našeho rozhovoru, narozdíl od maminky, nějakou připomínku měl. 17
Anesteziologicko-resuscitační oddělení Anesteziologicko-resuscitační oddělení se dělí na úsek anesteziologický, poskytující celkovou a regionální anestezii (včetně epidurálních, subarachnoidálních i periferních končetinových blokád), analgosedaci či anesteziologický dohled pro výkony operačních oborů (chirurgie, ortopedie, gynekologie, urologie, ORL, oční oddělení), pro léčebné výkony a vyšetřovací metody i ostatních oborů, a dále na úsek resuscitační, poskytující resuscitační a intenzivní péči. primář: MUDr. Jiří Staněk ve funkci od 01.2008
zástupce primáře: MUDr. Aleš Rataj ve funkci od 01.2008
vrchní sestra: Milena Čásenská ve funkci od 07.2008
Z důvodu zejména počtu pracovníků se oba úseky personálně prolínají. Ročně je na resuscitačním oddělení hospitalizováno kolem 200 pacientů a je poskytnuto kolem 5000 anestezií. V mimopracovní době je provoz resuscitačního úseku zajištěn lékařem formou ústavní pohotovostní služby, na lékaře bez specializace v oboru je navíce držena příslužba mimo pracoviště, provoz v úseku anesteziologickém je zajišťován formou pohotovosti mimo pracoviště. Sestry a sanitáři pracují ve směnách. Od konce roku 2007 má naše oddělení statut akreditovaného pracoviště. V letošním roce byl zahájen provoz nového oddělení ARO v rámci otevření pavilonu akutní medicíny a porodnice.
ARO - velín 18
MUDr. Jiří staněk, říjen 2009
Hlavním problémem našeho oddělení byla lokalizace ARO v pavilonu interních oborů, ve 4. patře, se špatnou návazností na ostatní obory, se kterými často úzce spolupracujeme, zejména na operační sály a RTG pracoviště (CT). Dále samozřejmě zastaralá a nejednotná přístrojová technika. Nyní je nové oddělení ARO umístěno v přízemí pavilonu akutní medicíny a porodnice, což zajišťuje dobrou přístupnost našeho pracoviště pro záchrannou službu. I návaznost na radiologické pracoviště včetně CT, operační sály a pracoviště akutních příjmů, zejména chirurgického oddělení, je mnohem lepší. Ačkoliv počet lůžek zůstává nadále stejný, nové oddělení je v rámci jednotlivých lůžek daleko prostornější, což je jednoznačně jeho velké pozitivum. Prostředí je moderní a příjemné. Díky dobré přístupnosti je i způsob zásobování oddělení bezproblémový.
Díky nově koncipovaným prostorám lze provádět bariérový způsob ošetřování pacientů, díky novým přístrojům (oddělení je kompletně vybaveno novou a jednotnou přístrojovou technikou) je možno zkvalitnit péči o pacienty jednak péčí léčebnou, jednak i ošetřovatelskou, například díky lépe polohovatelným lůžkům. V budoucnu by bylo dobré na novém oddělení ARO ještě vyřešit problém s prostory pro lékaře - lékařské pokoje, jelikož jsou poněkud poddimenzovány. A některé části vybavení zázemí (uložení dokumentace, skladování léčiv) nejsou zcela dostatečné pro plnění t.č. probíhajícího akreditačního procesu (říjen 2009).
ARO - zákrokový sál
ARO - stanice intenzivní péče 19
Anesteziologicko-resuscitační oddělení v číslech ARO disponuje 5 lůžky s ventilátory Pracuje zde 9 kmenovních lékařů (včetně primáře a jeho zástupce) a náměstek pro intenzivní péči na 0,4 úvazku MUDr. Jaromír Cheníček MUDr. Michal Žížala MUDr. Lenka Vondrušková MUDr. Jiří Adam MUDr. Radek Vlk MUDr. Petra Malášková MUDr. Tereza Jahodová MUDr. Petr Kořínek
Základní ukazatelé za rok 2008 a 2009 (zdroj: Výroční zpráva 2009) Rok
Počet lůžek
2008 2009
5 5
Lékaři a VŠ
SZP
NZP a PZP
8,40 8,95
26,00 25,89
4,00 3,80
počet pacientů hospital. 168 184
Průměrná Využití oper. ošetř. doba lůžek v % 0 0
7,20 6,30
Sester je na oddělení zaměstnáno 27 včetně vrchní a staniční sestry, z toho 1 úvazek 0,5% a 1 úvazek 0,75% většina s odborností ARIP či DIS. Dále zde pracují 4 sanitáři. ARO - příjem
20
ARO - stanice intenzivní péče - uzavřený box
66,39 63,30
21
Ortopedické oddělení
primář: zástupce primáře: MUDr. Pavel Pazdírek MUDr. Richard Jíra ve funkci od 1.1.2008 ve funkci od roku 2006
vrchní sestra: Bc. Milada Kociánová ve funkci od roku 2005 Ambulance zleva: MUDr. Karel Janoušek, sestra Michaela Červená -Vrátníková a sestra Jana Sasková (ambulantní provoz)
22
Naše pracoviště provádí standardně aloplastiku velkých kloubů, jako je implantace totálních endoprotéz (TEP) kolena a kyčle, včetně náročných revizních operací TEP. Implantujeme i endoprotézy ramena. Provádíme rekonstrukční výkony v ortopedii, včetně operace stříšky a korekčních osteotomií na HK i DK. Standardem jsou artroskopické operace kolena, ramena, hlezna a lokte, včetně rekonstrukčních výkonů. Standardem v ošetřování úrazů pohybového aparátu je využití nejmodernějších postupů a nejnovějších typů implantátů pro osteosyntézu zlomenin, jako jsou podsunuté, zamykací dlahy (LCP), moderní zevní fixatéry a veškeré typy nitrodřeňového hřebování, ante i retrográdní technikou, pro zlomeniny dlouhých kostí. U dětských zlomenin se využívá titanových elastických hřebů. Techniky LCP dlah využíváme jako jedno z prvních pracovišť v ČR. Naše oddělení spolupracuje s předními českými ortopedickými a traumatologickými pracovišti: např. v Českých Budějovicích, Praze a Plzni při řešení komplikovaných stavů a při zavádění nových metod v operativním léčení traumat pohybového aparátu. Pracovníci oddělení pravidelně přednášejí a publikují při odborných akcích v ČR i zahraničí. Ortopedické oddělení získalo v červnu 2008 od Ministerstva zdravotnictví akreditaci pro uskutečňování vzdělávacího programu pro specializační obor ortopedie v plném rozsahu na následujících 7 let. MUDr. Pavel Pazdírek, říjen 2009 Primář oddělení působil 10 let jako odborný asistent pro ortopedii a traumatologii na 3. LF UK v Praze, je členem ČSOT a členem AO Alumni CZ.
Až do roku 2008 byla ambulantní část ortopedie v nevyhovujících prostorách přízemí západního křídla pavilonu chirurgických oborů. Nevyhovovalo vybavení, čekárna pro pacienty byla v dlouhé úzké chodbě, okna v celém prostoru ambulance netěsnila. Celkové uspořádání prostor ztěžovalo práci. Všudepřítomná vlhkost a celková stísněnost prostoru nepůsobila dobře nejen na pacienty ale ani na personál. Nové prostory splnily naše očekávání a tyto závažné nedostatky bezezbytku odstranily.
Nový pavilon vyřešil problém ambulancí, lůžkovou stanici přesun do zrekonstruovaných prostor východního křídla teprve čeká a tak se snad i hospitalizovaní pacienti a náš personál lůžkové části dočkají v brzké době důstojnějšího prostředí. V nejbližších měsících zbývá ještě dovybavit novou ambulanci novým operačním stolem a také dokončit modernizaci a následné zrychlení počítačové sítě. Čekárna
Příjemné a čisté pracovní prostředí, lepší uspořádání a propojení ambulancí rozhodně zlepšilo podmínky pro naši práci, a zlepšil se tak komfort pro pacienty. Výrazným plus je také lepší dostupnost ambulance pro záchrannou službu. Stavební práce při výstavbě nového pavilonu se nás nijak nedotýkaly, hluk a prašnost jsme museli překonávat jen v případě rekonstrukce operačních sálů, které se nacházejí ve staré budově.
primář MUDr. Pavel Pazdírek a staniční sestra Hana Valešová
Zákrokový sál 23
Ortopedické oddělení v číslech
Základní ukazatelé za rok 2008 a 2009 (zdroj: Výroční zpráva 2009)
Oddělení se skládá z ambulantní části a lůžkové stanice.
Rok
Ambulantní část se nachází v přízemí, v novém pavilonu a je tu ambulance chronická ortopedická, dětská, příjmová a traumatologická se zákrokovým sálkem a sádrovnou.
2008 2009
Počet lůžek 36 30
Lékaři a VŠ
SZP
NZP a PZP
6,00 6,04
16,16 16,05
6,00 6,46
počet pacientů hospital. 1 278 1 347
Průměrná Využití oper. ošetř. doba lůžek v %
1 169 1 009
6,10 6,20
60,37 76,20
Ortopedické oddělení má k dispozici nové moderní operační sály s veškerým technologickým, inženýrským a personálním zázemím.
Lůžková stanice je umístěna ve 3. patře pavilonu chirurgických oborů a čeká na nové prostory ve východním křídle, jehož rekonstrukce právě probíhá. Je zde k dispozici 36 lůžek. Pracuje zde 7 lékařů a 16 sester (včetně 1 vrchní, 1 staniční, 3 ambulantní)
Operační sál 24
Centrální operační sály - přípravna
Chirurgické oddělení operuje na třech operačních sálech, sály jsou rozděleny podle typu operací. Menší operační výkony se provádí i v chirurgické ambulanci. Ročně odoperujeme průměrně 1500 pacientů. mezi nejčastěji prováděné zákroky patří laparoskopické operace kýl, žlučníků a apendixů. Dále provádíme laparoskopické fundoplikace a operace náhlých příhod břišních, operace hemorhoidů elektrokoagulací a staplerem dle Longa. Zvyšujeme operativu v dětské chirurgii převyšující rámec okresní nemocnice. Provádíme operace štítné žlázy, operace Crohnovy a divertikulární nemoci, operace kolorektální karcinomu a karcinom žaludku. 30% všech operací tvoří operace traumatologické, včetně cervikokapitátních náhrad. Ročně ošetříme 27 000 pacientů, z toho hospitalizujeme v průměru 2 500 pacientů. V roce 2009 získala chirurgie akreditaci 2. stupně. Chirurgické ambulance jsou již v nových prostorech pavilonu akutní medicíny. V nejbližších letech dojde k celkové rekonstrukci pavilonu chirurgických oborů a v souvislosti s tím se dočkáme i výměny zdravotnických přístrojů za nové a modernější. Tento fakt, zcela jistě, povede k dalšímu zkvalitnění chirurgické péče o pacienty. A budoucnost? Jednou z priorit bude jistě udržet již zavedené trendy. Dále předpokládáme, že bude nutné zavést tzv. jednodenní chirurgii, kdy je pacient v den operace propuštěn do domácího ošetřování. Nelehkým úkolem bude také, vzhledem k všeobecně známým problémům ve zdravotnictví, udržet současný chirurgický kolektiv. MUDr. Zdeněk Valášek, říjen 2009
Chirurgické oddělení
primář: zástupce primáře: vrchní sestra: MUDr. Zdeněk Valášek MUDr. Jaroslav Antoníček Ilona Jenšíková ve funkci od 1.1.2008 ve funkci od roku 1996 ve funkci od 1.7.2008
Chirurgická ambulance, vrchní sestra v akci. 25
Do konce roku 2008 jsme měli ten samý problém jako oddělení ortopedie - pracovali jsme na ambulanci situované v původní staré budově se starým vybavením. Pro ilustraci: všichni čekající pacienti byli namačkáni v jedné úzké chodbě, kterou také procházeli lékaři a sestry a kterou navíc projížděla i lůžka s pacienty objednanými na převaz. Stavba nového pavilonu nám umožnila přestěhovat ambulanci do nových komfortních prostor, vzniklo zde příjemné, čisté a kulturní prostředí odpovídající 21. století. Spokojeni jsou jak pacienti, tak ošetřující personál. Opravdu velkou výhodou je komunikační chodba k sousedícímu oddělení ARO a k CT. Myslím, že naše oddělení bylo, vzhledem k jeho umístění, nejvíce postiženo stavebními pracemi. Stavba probíhala za plného provozu ambulance a podmínky zde byly často velmi stresující a občas dost omezovaly pracovní soustředění a klidnou rozvahu lékařů a sester. Velmi nepříjemný byl i jemný prach 26
a celodenní hluk. Jsme opravdu rádi, že tato situace je již minulostí. Nyní netrpělivě očekáváme dokončení přestavby chirurgického pavilonu, kde se, v prvním a druhém patře, nachází lůžková část našeho oddělení. Pevně doufáme, že v rámci rekonstrukce nedojde k redukci lůžek, a že nové prostory poskytnou našim hospitalizovaným pacientům stejný komfort, jako poskytuje pacientům naše ambulance již dnes.
Ambulance pro vlhké hojení ran a cévní poradna
Prostorná a světlá čekárna pro pacienty ambulance ve vestibulu nemocnice.
Naším přáním do budoucna je vybudovat v nových prostorách chirurgického pavilonu apalickou jednotku intenzivní péče a dovybavit oddělení moderními přístroji. Ale to je nikdy nekončící proces.
Chirurgické oddělení v číslech
Základní ukazatelé za rok 2008 a 2009 (zdroj: Výroční zpráva 2009) Rok
Oddělení má k dispozici 78 lůžek, z toho: 12 lůžek JIP (5 lůžek aseptická JIP, 7 lůžek septická.)
2008 2009
Počet lůžek 78 76
Lékaři a VŠ
SZP
NZP a PZP
9,50 10,91
64,08 63,09
14,00 14,92
počet pacientů hospital. 3 532 2 583
Průměrná Využití oper. ošetř. doba lůžek v %
1 603 1 605
5,74 7,80
72,03 74,90
Ambulance se nachází v přízemí pavilonu akutní medicíny a porodnice, lůžková část v 1. a 2. patře pavilonu chirurgických oborů. V současné době pracuje na tomto oddělení 11 kmenových lékařů a 4 lékaři externí 4 lékaři mají atestaci II. stupně a jeden nástavbovou atestaci z traumatologie, 2 atestaci I. stupně a 2 jsou v přípravě na atestaci a 60 sester.
Zákrokový sál v provozu, říjen 2009
Chirurgická ambulance, zákrokový sál
Zákrokový sál - původní stav
27
Dodavatelé Celý projekt Přístavby pavilonu byl kompletně realizován dvěmi dodavatelskými stavebními firmami, které vytvořili pracovní skupinu Mane - Hochtief. Výsledek - nový pavilon - je ukázkou bezvadné spolupráce těchto dvou subjektů. Harmonogram stavebních prací, který byl předložen na samém začátku projektu, byl dodržen do posledních detailů.
Stavební společnost HOCHTIEF CZ je součástí nadnárodního koncernu HOCHTIEF od roku 1999. Realizuje pozemní stavby, dopravní infrastrukturu a developerské projekty. V současnosti zaměstnává zhruba 1 600 pracovníků. Dle obratu (2007) je na 6. místě v žebříčku stavebních firem v České republice. Na realizaci projektu v nemocnici Tábor se podílela Divize Čechy o.z., která poskytuje komplexní dodávky občanských, průmyslových, vodohospodářských a inženýrských stavebních děl. Disponuje vlastními kapacitami pro provádění hlavní stavební výroby i širokého spektra stavebních řemesel. Sídlem divize jsou České Budějovice.
28
Česká stavební společnost MANE byla založena v roce 1992 spojením projekčních kanceláří Mallát a Stavokonzult a obchodní agentury A.N. V prvním roce se činnost firmy soustředila na obchod se stavebními materiály, výrobu a prodej betonu, projekční a inženýrskou činnost. V průběhu dalších let se, s využitím bohatého zázemí společnosti, těžiště její činnosti přesouvalo do stavebních prací a dodávek kompletních staveb. V květnu roku 2000 došlo k podstatnému rozšíření firmy MANE v oblasti stavební výroby již pod názvem dceřinné společnosti MANE - Stavební a obchodní společnost, spol. s r.o. České Budějovice. V souvislosti se zabezpečením komplexnosti výstavby se společnost rozšířila o specializovaná řemesla PSV. Tím se zařadila mezi firmy s plnou soběstačností ve všech oblastech stavební činnosti. V současné době má společnost na 200 zaměstnanců v oborech HSV i PSV. Dnes je společnost Mane druhou nejvýznačnější stavební firmou v jihočeském kraji.
NEMOCNICE TÁBOR, a.s.
