Přehled zpráv. Novou tiskovou mluvčí ministerstva spravedlnosti je Schejbalová epravo.cz ~ str. 00 ~ Zpravodajství, newsletter

Přehled zpráv Novou tiskovou mluvčí Ministerstva spravedlnosti je Tereza Schejbalová .................................................... 7 3.8.2015 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Tiskové zprávy  Tisková zpráva Novou tiskovou mluvčí ministerstva spravedlnosti je Schejbalová ................................................................ 7 3.8.2015 epravo.cz ~ str. 00 ~ Zpravodajství, newsletter  Tereza Schejbalová je novou tiskovou mluvčí Ministerstva spravedlnosti..................................................... 7 3.8.2015 mediamania.cz ~ str. 00 ~ Média  - red -, ČTK Za ministerstvo spravedlnosti mluví Schejbalová ............................................................................................. 8 3.8.2015 mediar.cz ~ str. 00 ~ Články  Jaroslav Krupka Filozof nadšení ....................................................................................................................................................... 8 3.8.2015 Týdeník Rozhlas ~ str. 04 ~ Názory  Jan Fingerland Válka "v přímém přenosu"? Většinu informací dodával Pentagon .................................................................. 9 3.8.2015 ct24.cz ~ str. 00 ~ Média/IT  ČT24 Hvězdy komedie Slunce, seno, jahody: Jak se změnily a co teď dělají? .......................................................10 4.8.2015 blesk.cz ~ str. 00 ~ České celebrity  Islámský stát vyhrožuje Německu .....................................................................................................................11 6.8.2015 ČT 24 ~ str. 03 ~ 21:31 Horizont  Lucka plave pro Radka ........................................................................................................................................13 6.8.2015 Instinkt ~ str. 36 ~ Reportáţ  Tomáš Čechtický Islámský stát vyhrožuje Německu /vysíláno 6.8.2015/ .....................................................................................15 7.8.2015 ČT 24 ~ str. 03 ~ 21:31 Horizont  V domech pro seniory je plno? Někteří tam nepatří ........................................................................................17 7.8.2015 denik.cz ~ str. 00 ~ Z domova  V domech pro seniory je plno? Někteří tam nepatří ........................................................................................18 7.8.2015 Frýdecko-místecký a třinecký deník ~ str. 11 ~ Události  VILÉM JANOUŠ V domech pro seniory je plno? Někteří tam nepatří ........................................................................................19 7.8.2015 Pardubický deník ~ str. 11 ~ Události

Plné znění zpráv

1 © 2016 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz



VILÉM JANOUŠ

,,Ken“ teď hlídá miliardy .....................................................................................................................................21 7.8.2015 Téma ~ str. 22 ~ Rozhovor  Josef Hympl Inflace v červenci klesla ......................................................................................................................................25 10.8.2015 ČT 24 ~ str. 01 ~ 21:05 Ekonomika  Šéf Bontonfilmu: V byznysu musíte být jako chameleon ................................................................................27 10.8.2015 e15.cz ~ str. 00 ~ Rozhovor  Šéf Bontonfilmu: V byznysu musíte být jako chameleon ................................................................................29 10.8.2015 strategie.e15.cz ~ str. 00 ~ Rozhovor  Kubův člověk na Letné ........................................................................................................................................32 10.8.2015 Euro ~ str. 47 ~ Report - Adam Kotalík  Jan Hrbáček Fotbal nikoho učit nebudu ..................................................................................................................................33 10.8.2015 Euro ~ str. 48 ~ Report - Adam Kotalík  Jan Hrbáček Ameriku uhranul Donald Trump. Zasedne hubatý magnát v Bílém domě? ...................................................36 10.8.2015 zpravy.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Zahraniční  iDNES.cz, Anna Barochová Lucie Říhová a Tomáš Kafka se stali novými partnery EY ..............................................................................38 11.8.2015 cfoworld.cz ~ str. 00 ~  ali Slovenští oligarchové střídají Němce. Penta koupila Vltava-Labe-Press ......................................................39 12.8.2015 echo24.cz ~ str. 00 ~ Byznys, Domov, Krátké zprávy  Echo24, čtk Penta koupila vydavatele Deníku .......................................................................................................................40 12.8.2015 marketingsales.cz ~ str. 00 ~ Tisk  - red -, ČTK Penta koupila vydavatele Deníku .......................................................................................................................41 12.8.2015 mediamania.cz ~ str. 00 ~ Tisk  - red -, ČTK Penta koupila vydavatele Deníku .......................................................................................................................42 12.8.2015 tyden.cz ~ str. 00 ~ Tisk  - red -, ČTK Penta koupila vydavatele regionálních Deníků Vltava-Labe-Press ................................................................43 12.8.2015 e15.cz ~ str. 00 ~ Technologie a média 



Penta koupila vydavatele regionálních Deníků Vltava-Labe-Press ................................................................46 12.8.2015 strategie.e15.cz ~ str. 00 ~ Zprávy  Meze české moci ..................................................................................................................................................49 13.8.2015 ČRo Plus ~ str. 04 ~ 18:10 Názory a argumenty  Jak žijeme .............................................................................................................................................................50 13.8.2015 Magazín Mladé fronty DNES ~ str. 16 ~ Jak ţijeme  MARTA FENCLOVÁ Meziroční inflace v ČR zpomalila .......................................................................................................................52 14.8.2015 ČT 24 ~ str. 01 ~ 21:05 Ekonomika  Posílení české ekonomiky ..................................................................................................................................53 14.8.2015 ČRo Radioţurnál ~ str. 01 ~ 18:10 Ozvěny dne - publicistika  Česká ekonomika roste nejrychleji v celé Evropské unii ................................................................................56 14.8.2015 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ / domaciekonomika  Jitka Hanžlová Když pan Hitler začne křičet ...............................................................................................................................57 14.8.2015 Dotyk ~ str. 00 ~ Hydepark  Jakub Horák Petr Štěpánek .......................................................................................................................................................58 17.8.2015 virtually.cz ~ str. 00 ~  Představa paní Langšádlové ..............................................................................................................................59 17.8.2015 Haló noviny ~ str. 06 ~ historie  ‚Migranti nejsou paraziti ani škodná.‘ Petice 500 vědců ..................................................................................60 17.8.2015 echo24.cz ~ str. 00 ~ Domov, Krátké zprávy  Echo24, čtk, ac Rozhovor s Michaelem Romancovem ...............................................................................................................61 18.8.2015 ČRo Radioţurnál ~ str. 01 ~ 17:06 Dvacítka Radioţurnálu  Neznámí pachatelé se v centru Bangkoku pokusili o další dva atentáty .......................................................66 18.8.2015 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 17:10 Den podle…  Lucie Říhová a Tomáš Kafka novými partnery EY ...........................................................................................69 18.8.2015 personalista.com ~ str. 00 ~ 



GLOSA: Odsun sluníčkářů do Islámského státu ..............................................................................................70 18.8.2015 neviditelnypes.cz ~ str. 00 ~ Neviditelný pes / Společnost  Neviditelný pes, Petr Štěpánek Léto a knihy k sobě neodmyslitelně patří .........................................................................................................71 18.8.2015 Moravskoslezský deník ~ str. 17 ~ Deník plus Ostrava  LENKA HRŮZOVÁ Petr Štěpánek .......................................................................................................................................................73 19.8.2015 virtually.cz ~ str. 00 ~  Petr Štěpánek .......................................................................................................................................................73 19.8.2015 virtually.cz ~ str. 00 ~  Knihy v létě? U dětí vedou Simpsonovi, Hunger Games a Eragon ................................................................74 19.8.2015 denik.cz ~ str. 00 ~ Moravskoslezský kraj  Návrhářka Mimi v galaxii Praha ..........................................................................................................................76 20.8.2015 finmag.cz ~ str. 00 ~ Publicistika  Petra Dlouhá Návrhářka Mimi v galaxii Praha ..........................................................................................................................79 20.8.2015 penize.cz ~ str. 00 ~ Publicistika  Petra Dlouhá Host: Kosatík Pavel; spisovatel, publicista ......................................................................................................81 21.8.2015 ČT 24 ~ str. 01 ~ 18:30 Interview ČT24  Univerzita Karlova otevře své dveře utečencům. Úspěšní žadatelé o azyl budou moci studovat zdarma 90 24.8.2015 iHNed.cz ~ str. 00 ~ domaci.ihned.cz  ČTK, jsf Uprchlíci, kteří v Česku získali azyl: Dostanou zdarma studium na Karlově Univerzitě ..............................90 24.8.2015 blesk.cz ~ str. 00 ~ Uprchlická krize  Migranti, kteří získají azyl, budou moci na Univerzitě Karlově studovat zdarma..........................................91 24.8.2015 denik.cz ~ str. 00 ~ Z domova  Univerzita Karlova nabízí uprchlíkům studium zdarma. Zaplatí jim i ubytování ...........................................91 24.8.2015 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Domov  Lidovky.cz Migranti, kteří získají azyl, budou moci na UK studovat zdarma ....................................................................91 24.8.2015 tyden.cz ~ str. 00 ~ Školství  ČTK Univerzita Karlova nabízí běžencům studium zdarma a bydlení na kolejích ................................................92



24.8.2015 

zpravy.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Domácí iDNES.cz, Pavla Kubištová

Uprchlíci mohou na Univerzitě Karlově studovat zdarma. Škola jim zaplatí i ubytování .............................93 24.8.2015 ČRo - regina.cz ~ str. 00 ~ / denik  Ondřej Látal,Anna Kottová Migranti, kteří získají azyl, budou moci na Karlově univerzitě studovat zdarma ..........................................93 24.8.2015 novinky.cz ~ str. 00 ~ Domácí  Uprchlíci mohou na Univerzitě Karlově studovat zdarma. Škola jim zaplatí i ubytování .............................94 24.8.2015 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ / politika  Ondřej Látal,Anna Kottová Kdo jiný, když ne staří známí miliardáři? ..........................................................................................................94 24.8.2015 MaM.cz ~ str. 00 ~ mam.ihned.cz  David Klimeš Kdo jiný, když ne staří známí miliardáři? ..........................................................................................................95 24.8.2015 Marketing & Media ~ str. 20 ~ Média  David Klimeš, David Klimeš Jan Vávra, ředitel Kühnova dětského sboru .....................................................................................................95 24.8.2015 ČRo - vltava.cz ~ str. 00 ~ / host  Veronika Paroulková A výhody začínají: Migranti budou moci studovat zdarma! ............................................................................96 25.8.2015 ahaonline.cz ~ str. 00 ~ Musíte vědět!  Migranti budou studovat zdarma .......................................................................................................................96 25.8.2015 Praţský deník ~ str. 03 ~ Z metropole  (ml) Univerzita Karlova vyjde vstříc azylantům, nabídne jim studium zadarmo ...................................................97 25.8.2015 e15.cz ~ str. 00 ~ Domácí události  Univerzita Karlova nabízí uprchlíkům studium zdarma ...................................................................................97 25.8.2015 Lidové noviny ~ str. 02 ~ Domov  Lidovky.cz Bydlení a studium uprchlíkům zdarma! Nabízí to Univerzita Karlova ............................................................98 25.8.2015 tnbiz.cz ~ str. 00 ~  mom TN.cz Bydlení a studium uprchlíkům zdarma! Nabízí to Univerzita Karlova ............................................................98 25.8.2015 tn.cz ~ str. 00 ~ TN.CZ/default  ÚOHS posuzuje prodej vydavatele regionálních Deníků .................................................................................99 25.8.2015 mediahub.cz ~ str. 00 ~ Mediahub, Média



 Prodej vydavatele regionálních Deníků posuzuje ÚOHS...............................................................................100 25.8.2015 mediamania.cz ~ str. 00 ~ Česko  ČTK Karlova univerzita nabídne imigrantům studium bez školného ...................................................................101 25.8.2015 respekt.cz ~ str. 00 ~ respekt.cz  Prodej vydavatele regionálních Deníků posuzuje ÚOHS...............................................................................101 25.8.2015 tyden.cz ~ str. 00 ~ Česko  ČTK Zima: Umožníme uprchlíkům vzdělání, je to gesto solidarity .......................................................................102 25.8.2015 aktualne.cz ~ str. 00 ~ Domácí  Zeď nebo expanze? ...........................................................................................................................................104 26.8.2015 ČRo Plus ~ str. 06 ~ 18:10 Názory a argumenty  Univerzity připravují pomoc běžencům ...........................................................................................................105 26.8.2015 Lidové noviny ~ str. 01 ~ Titulní strana  MARTIN RYCHLÍK Digitální agenda: plány nestačí, klíčová je jejich implementace ..................................................................106 27.8.2015 euractiv.cz ~ str. 00 ~ Euractiv.cz / Sekce / Průmysl, obchod a export  Proč se tuny české zeleniny zaorávají? Nejsou dokonalé ............................................................................107 27.8.2015 vitalia.cz ~ str. 00 ~  Kateřina Čepelíková Karel a Radmila ..................................................................................................................................................109 30.8.2015 ČT 1 ~ str. 01 ~ 21:45 168 hodin  Vydrží schengenský prostor? ..........................................................................................................................113 31.8.2015 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 19:10 Radiofórum  Epidemie stádnosti ............................................................................................................................................121 31.8.2015 Story ~ str. 38 ~  LUK CISCO ..................................................................................................................................................................122 31.8.2015 Euro ~ str. 64 ~ Business 



Plné znění zpráv Novou tiskovou mluvčí Ministerstva spravedlnosti je Tereza Schejbalová 3.8.2015

parlamentnilisty.cz str. 00 Tisková zpráva

Tiskové zprávy

Ministerstvo spravedlnosti má od srpna letošního roku novou tiskovou mluvčí. Tříčlenný tým tiskového oddělení doplnila Tereza Schejbalová, někdejší redaktorka Českého rozhlasu a České televize, která oddělení také povede. Mgr. Tereza Schejbalová vystudovala ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V letech 2009 - 2010 spolupracovala s domácí redakcí Českého rozhlasu-Radioţurnálu. Po ukončení studia v roce 2011 pracovala v České televizi. Působila jako redaktorka ČT24 a domácí redakce ČT, připravovala reportáţe hlavní zpravodajské relace Události. Spolupracovala také na reportáţích pořadu 168 hodin.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=387766

Novou tiskovou mluvčí ministerstva spravedlnosti je Schejbalová 3.8.2015

epravo.cz

str. 00

Zpravodajství, newsletter

Ministerstvo spravedlnosti má od srpna novou tiskovou mluvčí. Komunikaci s médii bude mít na starosti Tereza Schejbalová, která doposud působila jako redaktorka v České televizi. Na ministerstvu nahradila Kateřinu Hrochovou. O změně dnes úřad informoval tiskovou zprávou. Schejbalová zároveň povede tiskové oddělení ministerstva. Nová mluvčí vystudovala ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V letech 2009 - 2010 spolupracovala s domácí redakcí Českého rozhlasu-Radioţurnálu. Po ukončení studia v roce 2011 pracovala v České televizi. Působila jako redaktorka ČT24 a domácí redakce ČT. Připravovala reportáţe hlavní zpravodajské relace Události a spolupracovala také na reportáţích pořadu 168 hodin. Zdroj: ČTK - 3.8.2015

URL| http://www.epravo.cz/zpravodajstvi/novou-tiskovou-mluvci-ministerstva-spravedlnosti-je-schejbalova98592.html

Tereza Schejbalová je novou tiskovou mluvčí Ministerstva spravedlnosti 3.8.2015

mediamania.cz str. 00 - red -, ČTK

Média

Ministerstvo spravedlnosti má od srpna novou tiskovou mluvčí. Komunikaci s médii bude mít na starosti Tereza Schejbalová, která doposud působila jako redaktorka v České televizi. Ministerstvo spravedlnosti má od srpna novou tiskovou mluvčí. Komunikaci s médii bude mít na starosti Tereza Schejbalová, která doposud působila jako redaktorka v České televizi. Plné znění zpráv


Na ministerstvu tak nahradila dosavadní mluvčí Kateřinu Hrochovou. O změně dnes úřad informoval tiskovou zprávou. Schejbalová jako tisková mluvčí zároveň také povede tiskové oddělení ministerstva. Tereza Schejbalová vystudovala ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V letech 2009 aţ 2010 spolupracovala s domácí redakcí Českého rozhlasu-Radioţurnálu. Po ukončení studia v roce 2011 pracovala v České televizi. Působila jako redaktorka ČT24 a domácí redakce ČT. Připravovala reportáţe hlavní zpravodajské relace Události a spolupracovala také na reportáţích pořadu 168 hodin.

URL| http://mediamania.tyden.cz/rubriky/lide/tereza-schejbalova-je-novou-tiskovou-mluvci-ministerstvaspravedlnosti_350879.html

Za ministerstvo spravedlnosti mluví Schejbalová 3.8.2015

mediar.cz str. 00 Jaroslav Krupka

Články

Nová mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová povede tříčlenný tiskový tým. [caption id="attachment_88314" align="alignnone" width="1200"] Tereza Schejbalová[/caption] Ministerstvo spravedlnosti má od srpna letošního roku novou tiskovou mluvčí. Tříčlenný tým tiskového oddělení doplnila Tereza Schejbalová, někdejší redaktorka Českého rozhlasu a České televize, která oddělení také povede. Potvrdila se tak informace, kterou uţ v červenci přinesl server Česká justice. Podle webu se mluvčí ministerstva spravedlnosti v minulosti většinou střídali spolu s tím, jak se měnili ministři. Někdejší ministr Jiří Pospíšil odvolal mluvčí ministryně Daniely Kovářové Jitku Zinke a jmenoval mluvčí Terezu Palečkovou. Palečková bylo za ministra Pavla Blaţka v roce 2012 nahrazena Petrou Hrubou. Ministryně Marie Benešová si v roce 2013 poté za mluvčí zvolila Štěpánku Čechovou. S ministryní Helenou Válkovou přišla v roce 2014 nová mluvčí Kateřina Hrochová, kterou nyní střídá Schejbalová. Tereza Schejbalová vystudovala ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V letech 2009 a 2010 spolupracovala s domácí redakcí Českého rozhlasu-Radioţurnálu. Po ukončení studia v roce 2011 pracovala v České televizi. Působila jako redaktorka ČT24 a domácí redakce ČT, připravovala reportáţe hlavní zpravodajské relace Události. Spolupracovala také na reportáţích pořadu 168 hodin.

URL| http://www.mediar.cz/novou-mluvci-ministerstva-spravedlnosti-je-schejbalova/

Filozof nadšení 3.8.2015

Týdeník Rozhlas str. 04 Jan Fingerland

Názory

Je neradostným závazkem ţáků psát nekrology svým učitelům. Ale kolik svých učitelů můţeme takto uctít? Jen těch pár, kteří splňují dvě podmínky. Totiţ ţe zanechali stopu v ţivotě našem i v ţivotě mnoha dalších. Tak je tomu i v případě Aleše Havlíčka. Za pár týdnů uplyne dvacet pět let od chvíle, kdy jako obrýlený mladý muţ vkročil do posluchárny čerstvě zaloţené Fakulty sociálních věd v Praze, aby zahájil svůj první oficiální kurz filozofie. I kdyţ byl o patnáct let starší neţ jeho studenti, byl, tak jako my, na Karlově univerzitě nový. Byl totiţ inţenýrem radiotechniky, studoval kdysi na ČVUT a později ukončil VUT. Z první školy byl na zásah StB vyhozen, nějakou dobu se ţivil jako topič, ale především se zabýval filozofií. Účastnil se bytových seminářů a podílel se na vydávání samizdatového časopisu Reflexe. Filozofii jako profesi mohl Aleš Havlíček začít dělat teprve po pádu komunistického reţimu. Plné znění zpráv


Byl pro nás zjevením. Jen málokdy totiţ je moţné potkat přednášejícího, který tak moc a s takovým nadšením proţívá obor, který vyučuje. Havlíček byl tehdy v Kristových letech, ale my, o nějakých patnáct let mladší, jsme ho brali jako téměř vrstevníka. Nejen kvůli mladistvému vzhledu, ale zejména proto, ţe nikdy neměl potřebu klást mezi sebe a studenty nějaké bariéry. Aleš Havlíček své nadšení uplatňoval ještě v jiném druhu sluţby filozofii. Byl přední osobou stojící za OIKOYMENH, mikrovydavatelství s megadosahem. Teprve s odstupem se člověk ptá: Který jiný akademik je ochoten obětovat tolik času práci sice uţitečné, ale také tak nevděčné? Jen ten, kdo bere váţně skutečný význam slova filozofie. Milovník moudrosti Aleš Havlíček zemřel 22. července v pouhých 59 letech. *** ČRo Plus, 24. července O autorovi| Jan Fingerland redaktor ČRo Foto popis|

Válka "v přímém přenosu"? Většinu informací dodával Pentagon 3.8.2015

ct24.cz str. 00 ČT24

Média/IT

Od iráckého vpádu do Kuvajtu a následného zapojení západních spojenců do konfliktu uběhlo 25 let. Válka v Perském zálivu probíhala ve znamení prakticky nepřetrţitého zpravodajství a jednoznačně změnila způsob informování o vojenských konfliktech. Podle profesora Jana Jiráka se po zkušenostech z války ve Vietnamu a bojů o Falklandské ostrovy armádní špičky naučily, ţe je lepší média informacemi zahltit neţ se sloţitě snaţit o jejich utajení. Před pětadvaceti lety vpadl Irák pod vedením Saddáma Husajna do Kuvajtu, okupace ale trvala pouze sedm měsíců. Po rezolucích a sankcích OSN vůči diktátorskému reţimu vstoupili v lednu 1991 do konfliktu západní spojenci a začala tak jedna z největších vojenských konfrontací od druhé světové války. Právě válka v Perském zálivu změnila způsob informování o ozbrojených konfliktech. Po válce ve Vietnamu, kdy neustálé přenášení bojů na televizní obrazovky zcela otočilo veřejné mínění proti konfliktu, zjistily špičky v americké armádě i politice, ţe je potřeba lépe zvládnout komunikaci s veřejností. "Následovalo období utajování akcí. A pak po britských zkušenostech z Falkland generalita zjistila, ţe je lepší novináře zahltit informacemi, aby si nestačili uvědomovat, co nevědí. Je daleko snazší novináři manipulovat neţ se snaţit před nimi informace sloţitě zatajovat," řekl profesor Jan Jirák z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity a Metropolitní univerzity v Praze. Jirák: Jak kontrolovat informace? Zajistit jejich inflaci Vojenské špičky najednou musely začít počítat s tím, ţe neustálý tok informací vidí i nepřítel. Podle Jiráka se tak média v kaţdém válečném konfliktu dostávají do jakési schizofrenní situace. "Na jednu stranu mohou informováním ohrozit, na druhou stranu naopak něco podpořit. Takţe je moţné jim podsunout informace, které jsou pro nepřítele matoucí. A pokud chtěla mít armáda kontrolu nad zpravodajským tokem, musela neustále vyrábět nové a nové podklady," vysvětluje Jirák. Drtivá většina obrazových materiálů a také informací proto pocházela přímo z Pentagonu. Jeho poradci byli přítomni ve vysílání a zodpovídali dotazy novinářů, armáda pořádala tiskové konference a další akce, kterými vycházela novinářům vstříc. Díky třem reportérům CNN Bernardu Shawovi, Johnu Hollimanovi a Peteru Arnettovi se dostávaly zprávy přímo z Bagdádu k veřejnosti takřka nepřetrţitě. Pentagon od té doby dokonce pouţívá termín CNN efekt. Tedy vliv, jaký má tlak nepřetrţitého zpravodajství na zahraniční politiku. Okupace během dvou dní



Irák svého souseda napadl kvůli údajnému svévolnému sniţování ceny ropy, čímţ měl poškozovat iráckou ekonomiku. Samotné obsazení země proběhlo nebývale rychle. Jednotky Saddáma Husajna napadly Kuvajt 2. srpna ve dvě hodiny ráno a druhý den jiţ byla celá země okupovaným územím. Rada bezpečnosti OSN jiţ v noci 2. srpna přijala rezoluce o sankcích a zakázala všem svým členům obchodovat s Irákem. K sankcím se přidala i Čína a SSSR. Po vyhrocení situace a dalších odmítnutích Iráku stáhnout se z Kuvajtu zahájili spojenci 17. ledna operaci Pouštní bouře. 28. února byl Kuvajt osvobozen, ale Saddám Husajn zůstal ve vedení Iráku a sesadit se ho podařilo aţ po 13 letech. Válka v Perském zálivu byla také prvním konfliktem, kterého se na straně západních spojenců zúčastnila československá armáda. Ta do Kuvajtu poslala svou protichemickou jednotku.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/media-it/318943-valka-v-primem-prenosu-vetsinu-informaci-dodavalpentagon/

Hvězdy komedie Slunce, seno, jahody: Jak se změnily a co teď dělají? 4.8.2015

blesk.cz

str. 00

České celebrity

Film Slunce, seno, jahody rozveseluje diváky u televizních obrazovek kaţdý rok. A letos to bude uţ 32 let od premiéry. U bláznivé komedie Zdeňka Trošky se můţete pobavit dnes večer na TV Prima. Jak se ale změnili herci z filmu? Natáčí ještě něco nebo uţ herectví pověsili úplně na hřebík? Veronika Kánská chtěla být herečkou odjakţiva. S reţisérem Troškou se seznámila na konkurzu do filmu Bota jménem Melichar. Tam roli sice nezískala, ale zaujala natolik, ţe se jí reţisér ozval, kdyţ hledal herečku pro její osudovou roli Blaţenu. Poté se hlásila na DAMU, ale nebyla přijata. Herectví nakonec pověsila na hřebík a dnes se ţiví jako knihovnice a ţije spokojeným ţivotem ve vesnici nedaleko Chlumce nad Cidlinou. Broněk Černý alias Venca Konopník se na konkurz do Slunce, seno, jahody dostal omylem a náhodou dostal hlavní roli. Spletl si totiţ datum. Od té doby však uţ nic nenatáčel, před kameru se vrátil aţ v roce 2003 ve filmu Kameňák. Momentálně pracuje jako řidič nákladního kamionu, ţije ve Strakonicích a má dvě děti. Šimon Plánička. To Pavlu Kikinčukovi uţ nikdo neodpáře. Dál se věnuje herectví. V poslední době jsme ho mohli vidět ve filmu Babovřesky, které také reţíroval Zdeněk Troška. Po roce 2000 hraje v Činoherním divadle v Praze. Stále však pracuje i v Plzni, jeho manţelka je totiţ principálkou plzeňského šantánového a kabaretního divadla Pluto. Herec Martin Šotola filmoval uţ od malička. Jako miminko si zahrál v Nemocnici na kraji města a od té doby to jelo. Zahrál si v Botě jménem Melichar nebo ve filmu Chobotnice z II. patra. Po 15 letech před kamerou ale svou hereckou kariéru ukončil. Ve filmu Slunce, seno,... si zahrál malého Honzíka, bratra Blaţeny. Scéna s králíkem, kterého otrávil, aby ho nemusel jíst je legendární. Jaroslava Kretschmerová je známá česká herečka, která působí v divadle Ypsilon. Ve filmu Slunce, seno,... si zahrála roli Evíka. To byla trochu praštěná sekretářka hoštického starosty, která se snaţila uhnat Jiřího Lábuse alias ţivočicháře Béďu.



Jiří Lábus alias ţivočichář Béďa je oblíbeným a slavným českým hercem, který rozhodně svoji kariéru nepověsil na hřebík a zatím se na to ani nechystá. Stálé angaţmá má v divadle Studio Ypsilon. Hostuje také ve Viole, v Divadlu Kalich a v jiných divadlech. Věnuje se také dabingu. Nejznámější postavou je Marge Simpsonová nebo Sid z filmu Doba ledová. Své nadějné herectví ukončila a vystudovala ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK. Ovšem na televizních obrazovkách se objevila ještě dvakrát. Jednou jako hlasatelka a později po mateřské dovolené v roce 1998 jako moderátorka politického diskuzního pořadu Nedělní partie. Od roku 2000 pak působila jako tajemnice představenstva v Komerční bance a později jako vedoucí nastavení Public Relations a komunikace eBanky. V současné době působí jako ředitelka Nadace Duhová energie společnosti ČEZ.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/334793/hvezdy-komedie-slunce-seno-jahody-jak-se-zmenily-a-co-ted-delaji

Islámský stát vyhrožuje Německu 6.8.2015

ČT 24

str. 03

21:31 Horizont

Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------Islámský stát mluví mnoha jazyky. Rozhodně nejen arabsky. Propagační videa mívají anglické titulky, zahraniční bojovníci lákají rekruty francouzsky nebo třeba rusky. Teď dobře známý radikál narozený ve Vídni urazil spolkovou kancléřku. V prvním výhruţném vzkazu čistě v němčině. bojovník Islámského státu -------------------Jsme zvěstovateli radostné zvěsti, jsme zvěstovateli radostné zvěsti ze země proroků. Pavel NOVOTNÝ, redaktor -------------------Islámský stát umí německy. V jeho řadách bojuje několik set muţů ze spolkové republiky a zřejmě aţ sto padesát rakouských občanů. Ze Švýcarska dorazily desítky radikálů. Teď islamisté urazili kancléřku Angelu Merkelovou a vyzvali k vraţdám jenověrců. Mohamed MAHMOUD -------------------Nepotřebuješ toho moc. Vezmi velký nůţ a podřízni kaţdého nevěřícího. Pavel NOVOTNÝ, redaktor -------------------Mohamed Mahmoud je známý islamista. Narodil se v Rakousku egyptskému otci. Neţ se v Sýrii přidal k Islámskému státu, pobyl si v rakouském i tureckém vězení. Mohamed MAHMOUD, rakouský extremista -------------------Všichni říkáme, ţe milujeme Mohameda. Kde jste ale byli, kdyţ Proroka nazývali pedofilem? A stalo se to tady, v této zemi. Pavel NOVOTNÝ, redaktor -------------------Jedna z prvních filmových studií prý zakladatelům Islámského státu vybudovala rapper známý jako Desodok v Berlíně německé matce a africkému otci. Pak se přidal k islamistům. Na Blízkém východě točil filmy i válčil, Plné znění zpráv


předloni zemřel v přestřelce. S Mohamedem je spojovala nenávist k západu. Jménem Islámského státu uţ Německu na jeho půdě hrozí mladí fanatici. Dva z nich tento měsíc stanuli před soudem. Claudia GROFOVÁ, německá státní zástupkyně -------------------Podle našich zjištění byli odhodláni bojovat a provést sebevraţedný atentát. Lze předpokládat, ţe tak chtěli učinit na podporu Islámského státu. Pavel NOVOTNÝ, redaktor -------------------Německo mají islamističtí radikálové na mušce uţ dlouho. Nové je, ţe urazili přímo německou kancléřku. Pavel Novotný, Česká televize. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------Po telefonu zdravím odborníka na mezinárodní vztahy a terorismus Ondřeje Ditrycha. Hezký večer. Ondřej DITRYCH, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Dobrý večer vám i divákům. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------Jak jsme slyšeli ve videu, zaznělo nepotřebuješ k tomu moc, vezmi si velký nůţ a podřízni kaţdého nevěřícího. Z předchozí doby víme, ţe ta propaganda Islámského státu funguje, ţe jejich jménem uţ proběhly útoky. Dá se proti tomuhle nějak bránit? Ondřej DITRYCH, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Je dobré předeslat, ţe útoky, které jsou motivované ideologií islamistickou v Evropě stále tvoří menšinu útoku, které podle europolu jsou chápány jako teroristické. To, co sledujeme jako trend je nárůst útoků, které se nějakým způsobem odráţejí v legitimizaci toho násilí od ideologie Islámského státu. A problém s těmito útoky je, ţe často je vykonávají lidé, kteří jsou spíš sympatizanty nebo mají nějaké velice volné vazby na radikály. Třeba mimo území Evropské unie a nejsou členy nějakých teroristických sítí a pro státní bezpečnostní aparát je potom velice těţké tyto lidi včas najít a těmto útokům předcházet. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------A nebo i kdyţ uţ o nich vědí, ţe třeba je něco podezřelého, tak jich je tolik, ţe prostě nemohou sledovat úplně všechny. Daří se tedy bojovat alespoň s těmi Evropany, kteří odcházejí do řad Islámského státu? Ondřej DITRYCH, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------/nesrozumitelné/ Islámského státu zdá se v této chvíli, je stále ve spíše lokálním boji na území Sýrie, Iráku, v Levantě. V tomto duchu koneckonců vyzněla i ona výzva ve videu, které, jehoţ část jsme tedy shlédli a které je zcela intencí předešlých výzev Islámského státu, to znamená přijďte k nám bojovat a pokud nepřijdete, tak alespoň plánujte a dopouštějte se násilí tam, kde právě jste v Evropě. To znamená, ţe ta strategie Islámského státu je spíše skutečně přitáhnout potenciální rekruty k sobě a tento odliv se nedaří zcela zastavit stále. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------To vide bylo poprvé výhradně v němčině, výhradně výhrůţné video. Nějaká taková videa uţ byla, ale to byly třeba spíš německy zpívané texty. Teď to byla tedy německá výhrůţka německé kancléřce. Mění se pohled na Německo, třeba kvůli jeho vojákům v Afghánistánu nebo dodávkám zbraní Kurdům? Je primárním cílem stejně jako Amerika nebo dejme tomu Francie a Británie? Ondřej DITRYCH, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Plné znění zpráv


Primárním cílem v propagandě Islámského státu určitě není. Němečtí vojáci v Afghánistánu působili dlouhodobě. Toto video také není první, které je v němčině. On koneckonců jeden z mluvčích Mohamed Mahmoud, který si říká /nesrozumitelné/, tak uţ několik videí natočil. Občas i lehce výstředních. Nicméně v říjnu loňského roku v časopise Islámského státu, v propagandistickém časopise je Německo zmíněno vedle zemí jako Francie, Velká Británie a Amerika, jako cíl moţných, moţných útoků. Nicméně domnívám se, ţe jak tam, tak o tom dalších prohlášení třeba mluvčího Islámského státu Adnáního nezaujímá zcela ústřední roli. Tu zaujímá spíše Francie. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------Ondřej Ditrych. Děkujeme. Ondřej DITRYCH, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Díky, na shledanou.

Lucka plave pro Radka 6.8.2015

Instinkt str. 36 Reportáž Tomáš Čechtický

Devatenáctiletá Lucie Leišová je nejmladší Evropankou, která přeplavala Gibraltarský průliv. Na konci července vyrazila v plavkách z Českých Budějovic do Prahy. Kaţdý den ve Vltavě uplavala osmnáct kilometrů. INSTINKT plaval s ní. Přesněji řečeno: za ní. Proč to všechno? Lucie Leišová skočí v Lannově loděnici v centru Českých Budějovic do řeky, vynoří se a řekne: „Je teplá. A špinavá.― Hodím šipku za ní a dám jí za pravdu. Vltava má dvaadvacet stupňů, asi jako Jadran v červnu. Taky je hnědá, jak uţ české řeky bývají. Ţádný extra humus ale nehrozí. Bylo by to pokoupáníčko, jenţe Lucie musí polykat kilometry. A já s ní. Pokud jde o mne, alespoň tři. Nebo dva. Nikdy jsem neuplaval víc neţ dvacet bazénů. Sen o karbonovém kole Devatenáctiletá Lucka je mediální štikou. Jako člence Mensy jí to docela pálí a právě před rokem přeplavala Gibraltarský průliv. Teď načíná další dobrodruţství, proplavání Vltavy z Budějovic do Chuchle. Sto osmdesát kilometrů za deset dní. Proč tahle štrapáce? Odpověď čtu z triček, kšiltovek a dveří jejího týmového auta: LUCKA PLAVE PRO RADKA. Dvaačtyřicetiletý Radek Duchoň si přerušil míchu skokem do vody na místě, které neznal. „Banální příběh,― prohodí s povzdechem. Nadace Konto Bariéry ho spojila s Lucií. Sbírka vyvolaná její dálkovou plavbou by měla Radkovi pomoci k vysněnému karbonovému kolu na ruční pohon s přídatným motorkem. „Měl jsem ho vypůjčené, je to raketa. Jsem z Ţatce, tam je to samý kopec. S ním bych vyjel všude. Kdyţ je nejhůř, spustíte motor,― vykládá s touhou v hlase. Vozítko stojí čtvrt milionu. „Alespoň sto padesát kdybychom schrastili,― doufá plavkyně. „Jdeme na to,― organizuje doprovod na hladině, trenéra Jana Maška a spoluţáka Vojtu Ureše, kteří pádlují na nafukovacím člunu. „Cvakněte se,― hecuje je kdosi z břehu. „Uţ cvakám,― ţertuje fotoreportér. Startujeme. Lucii čeká nejkratší etapa, dvanáct kilometrů do Hluboké nad Vltavou. Je deset hodin. „Do půl jedné tam budu,― prohlásí sebevědomě. Skoč tam a plav! Lucie se ve vodě pohybuje elegantně a hbitě jako lachtan. Tělo s vypracovanými svaly má zaoblené tak akorát, aby vydrţela ledový kanál La Manche, kam se chystá napřesrok. Ani Vltava nebude pořád jako Jadran, dole pod přehradami mívá i deset stupňů. Plaveme ve skupině a povídáme si, neţ někdo pronese: „Takhle doplaveš do Hluboké zítra.― Lucka nasadí pracovní tempo a během chviličky je pět metrů před námi. Dva pánové – plavci amatéři, kteří vyrazili s Lucií jako já, se loučí a obracejí zpátky. Jejich účast byla symbolická. Moje ostatně není jiná, ale chci si tuhle bizarní koupel uţít co nejdéle. Plné znění zpráv


Lucie plave kraulem jako stroj. Vidím její ruce jako vzdalující se větrný mlýn. Uţ je padesát metrů přede mnou. Sto. Teď moţná tři sta. A za pár desítek minut ji nevidím, zmizela za ohybem řeky. „Plavu si, ani nevím jak, vţdyť nemám prsa, nemám znak,― zní mi v hlavě. Semaforská písnička Suchého a Šlitra. Já mám prsa i znak, respektive střídám tyto styly s kraulem. Moje máma, učitelka plavání, mě naučila prsa v pěti letech. „Skoč tam a plav!― rozkázala u rybníka. Bránil jsem se, ţe to ještě neumím, ale věděla své. Pod nějakou záminkou mě dovedla na konec mola a tam do mě v nestřeţeném okamţiku strčila. Drsné, leč účelné. Co dál? Podél vody se táhnou louky prošpikované cyklostezkami, po nichţ létají bikeři a inlajňáci. Občas někdo zamává. Budějovické paneláky mizejí vzadu, řeka se valí ven z města, záda na začátku třetího kilometru bolí a v hlavě mi šrotuje: co teď? Také já mám doprovod, přijel jsem s fotoreportérem ve fabii. Start v loděnici byl ale hektický a nedomluvili jsme se, kde mě nabere. Netušil jsem, kam doplavu. Mobil u sebe nemám, zůstal v autě. Pokud mi dojdou síly někde v polích a budu muset vylézt z vody, pak uţ si tu otázku poloţím natvrdo: co teď? Dojít k silnici a stopovat v plavkách? To rozhodně ne. Blíţím se k poslednímu mostu na okraji Budějovic, musím ven. Vyškrábu se po velikých balvanech z řeky a rovnou oslovím dívku, která projíţdí na kole: „Slečno, nepůjčila byste mi mobil?― Chudinka se vyděsí a šlápne do pedálů. Ach, ta hlava Další na řadě jsou chlapi z elektrozávodů, kteří o kus dál něco kutí na stoţárech vysokého napětí. Chtějí vědět, oč jde, a kdyţ jim vyloţím situaci, dají se do smíchu. Jeden vytahuje mobil a ptá se na číslo. To je ovšem další problém. Znám jen své vlastní. Vy ne? Chlápek ho vyťuká a nikdo to samozřejmě nebere. „Kdo by to taky bral, kdyţ voláte sám sobě,― trénuje mě týpek. Všeobecný řehot. Já ale sázím na fotografův důvtip a nepletu se. Kdyţ si zavolám podruhé, zvedne to. O půl hodiny později uţ jsme v Bavorovicích na půli cesty do Hluboké, Lucie tudy musí proplavat. Vltava je zde úzká a zakalená jako po lijáku, jenţe na Budějovicku sprchlo naposledy před týdnem. Bůhví, čím to je. V zátočině se objevuje člun a za ním máchající ruce. Kdyţ nás Lucie míjí, zvolní a řekne: „To je ale bramboračka. Zato teče rychleji.― Šťastná povaha. Jak uplavat tisíc bazénu Čekáme na Lucii v Hluboké nad Vltavou. Doplave k molu u přístaviště, vyšplhá po schůdcích a stáhne si tenká ramínka plavek: „To je jediné, co mě bolelo. Čekala jsem, ţe to bude horší. Kvůli špíně jsem si vzala staré plavky.― Kdyţ se na lavičce v přístavu převlékne a oddechne si, zeptám se jí na nedávnou maturitu a volbu vysoké školy. Ušklíbne se: „Dobrá otázka. Maturovala jsem jedna, jedna, jedna, čtyři.― Překvapí mě to: „Vy, členka Mensy?― Z dějepisu si prý vytáhla otázku, kterou zoufale nechtěla. Poslední Přemyslovce. „Něco jsem ze sebe vydolovala a pak jsem jen seděla a mlčela,― přiznává upřímně. Přitom ji historie enormně zajímá, ale ta ţivá, nedávná. Teď ji přijali na Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy, kde chce studovat politologii a mezinárodní vztahy. Kromě toho se chystá na kanál La Manche a na plavečáku chce dát padesát kilometrů: „Je to tisíc bazénů. Český muţský rekord je 12 hodin, 51 minut, ţenský neexistuje. Chci ho udělat já.― *** Lucie Leišová V loni přeplavala Gibraltarský průliv, 26 km absolvovala za šest a půl hodiny; v září chce uplavat v bazénu 50 km pod 13 a půl hodiny a za rok pokořit kanál La Manche ?? v červenci vyrazila na benefiční etapové proplavání Vltavy pro postiţeného kamaráda, 180 km za deset dní; etapy: České Budějovice, Hluboká nad Vltavou, Hněvkovice, Písecká Smoleč, Zvíkov, Orlík, Kamýk nad Vltavou, Cholín, Slapy, Vrané nad Vltavou, Chuchle ?? je členkou Mensy sdruţující lidi s vysokým IQ (má 130); bude studovat politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd UK v Praze ?? uvaţuje o přeplavání Severního průlivu mezi Skotskem a Severním Irskem, nejčastější (a málokdy úspěšné) pokusy jsou na trati dlouhé 35 km; problém je studená voda (13–16 °C) ?? trénuje kaţdý den dvě hodiny a uplave kolem 7 km, dělá to prý pro radost; kdyţ ji trénink nebaví, okamţitě skončí ?? je jednou z účastnic Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu, která podporuje mladé lidi od 14 do 24 let s vizí, náročným a smysluplným plánem – Lucii pomohla na Gibraltar a třeba dvacetileté bikerce Markétě Marvanové letos v létě k úspěchu na čtyři a půl tisíce kilometrů dlouhém závodě z Aljašky do Nového Plné znění zpráv


Mexika; lidé Lucčiným aktivitám fandí, ale také jí někdy závidějí – prý je rozmazlený fakan, který si jen uţívá exotickou placenou dovolenou Foto autor| foto: Robert Sedmík Foto popis| STO OSMDESÁT KILOMETRŮ ve Vltavě. Chtělo by se vám? Lucie Leišová se během desetidenní plavby ani příliš nezapotila. Foto popis| GALANTNÍ DOPROVOD. Trenér Jan Mašek (vpředu) a spoluţák Vojta Ureš provázeli plavkyni celou cestu. Krmili ji, napájeli a utěšovali: „Uţ je to jen kousek!― Foto popis| ZÍTRA PLAVEME ZAS, NE? Lucie s doprovodem po jedné z etap. XXXXXXXXX PDelitatem nonsenti Foto popis| RAKETA NA RUČNÍ POHON. Karbonový handbike s přídatným motorkem, o němţ sní Radek Duchoň (vzadu), přijde na čtvrt milionu. Pomoci k jeho získání má Radkovi Lucčina netradiční pouť Vltavou.

Islámský stát vyhrožuje Německu /vysíláno 6.8.2015/ 7.8.2015

ČT 24

str. 03

21:31 Horizont

Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------Islámský stát mluví mnoha jazyky. Rozhodně nejen arabsky. Propagační videa mívají anglické titulky, zahraniční bojovníci lákají rekruty francouzsky nebo třeba rusky. Teď dobře známý radikál narozený ve Vídni urazil spolkovou kancléřku. V prvním výhruţném vzkazu čistě v němčině. bojovník Islámského státu -------------------Jsme zvěstovateli radostné zvěsti, jsme zvěstovateli radostné zvěsti ze země proroků. Pavel NOVOTNÝ, redaktor -------------------Islámský stát umí německy. V jeho řadách bojuje několik set muţů ze spolkové republiky a zřejmě aţ sto padesát rakouských občanů. Ze Švýcarska dorazily desítky radikálů. Teď islamisté urazili kancléřku Angelu Merkelovou a vyzvali k vraţdám jenověrců. MAHMOUD Mohamed -------------------Nepotřebuješ toho moc. Vezmi velký nůţ a podřízni kaţdého nevěřícího. Pavel NOVOTNÝ, redaktor -------------------Mohamed Mahmoud je známý islamista. Narodil se v Rakousku egyptskému otci. Neţ se v Sýrii přidal k Islámskému státu, pobyl si v rakouském i tureckém vězení. Mohamed MAHMOUD, rakouský extremista -------------------Všichni říkáme, ţe milujeme Mohameda. Kde jste ale byli, kdyţ Proroka nazývali pedofilem? A stalo se to tady, v této zemi. Pavel NOVOTNÝ, redaktor -------------------Jedna z prvních filmových studií prý zakladatelům Islámského státu vybudovala rapper známý jako Desodok v Berlíně německé matce a africkému otci. Pak se přidal k islamistům. Na Blízkém východě točil filmy i válčil, předloni zemřel v přestřelce. S Mohamedem je spojovala nenávist k západu. Jménem Islámského státu uţ Německu na jeho půdě hrozí mladí fanatici. Dva z nich tento měsíc stanuli před soudem. Claudia GROFOVÁ, německá státní zástupkyně -------------------Plné znění zpráv


Podle našich zjištění byli odhodláni bojovat a provést sebevraţedný atentát. Lze předpokládat, ţe tak chtěli učinit na podporu Islámského státu. Pavel NOVOTNÝ, redaktor -------------------Německo mají islamističtí radikálové na mušce uţ dlouho. Nové je, ţe urazili přímo německou kancléřku. Pavel Novotný, Česká televize. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------Po telefonu zdravím odborníka na mezinárodní vztahy a terorismus Ondřeje Ditrycha. Hezký večer. Ondřej DITRYCH, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Dobrý večer vám i divákům. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------Jak jsme slyšeli ve videu, zaznělo nepotřebuješ k tomu moc, vezmi si velký nůţ a podřízni kaţdého nevěřícího. Z předchozí doby víme, ţe ta propaganda Islámského státu funguje, ţe jejich jménem uţ proběhly útoky. Dá se proti tomuhle nějak bránit? Ondřej DITRYCH, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Je dobré předeslat, ţe útoky, které jsou motivované ideologií islamistickou v Evropě stále tvoří menšinu útoku, které podle europolu jsou chápány jako teroristické. To, co sledujeme jako trend je nárůst útoků, které se nějakým způsobem odráţejí v legitimizaci toho násilí od ideologie Islámského státu. A problém s těmito útoky je, ţe často je vykonávají lidé, kteří jsou spíše sympatizanty nebo mají nějaké velice volné vazby na radikály. Třeba mimo území Evropské unie a nejsou členy nějakých teroristických sítí a pro státní bezpečnostní aparát je potom velice těţké tyto lidi včas najít a těmto útokům předcházet. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------A nebo i kdyţ uţ o nich vědí, ţe třeba je něco podezřelého, tak jich je tolik, ţe prostě nemohou sledovat úplně všechny. Daří se tedy bojovat alespoň s těmi Evropany, kteří odcházejí do řad Islámského státu? Ondřej DITRYCH, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------/nesrozumitelné/ Islámského státu zdá se v této chvíli, je stále ve spíše lokálním boji na území Sýrie, Iráku, v Levantě. V tomto duchu koneckonců vyzněla i ona výzva ve videu, které, jehoţ část jsme tedy shlédli a které je zcela intencí předešlých výzev Islámského státu, to znamená přijďte k nám bojovat a pokud nepřijdete, tak alespoň plánujte a dopouštějte se násilí tam, kde právě jste v Evropě. To znamená, ţe ta strategie Islámského státu je spíše skutečně přitáhnout potenciální rekruty k sobě a tento odliv se nedaří zcela zastavit stále. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------To video bylo poprvé výhradně v němčině, výhradně výhrůţné video. Nějaká taková videa uţ byla, ale to byly třeba spíš německy zpívané texty. Teď to byla tedy německá výhrůţka německé kancléřce. Mění se pohled na Německo, třeba kvůli jeho vojákům v Afghánistánu nebo dodávkám zbraní Kurdům? Je primárním cílem stejně jako třeba Amerika nebo dejme tomu Francie a Británie? Ondřej DITRYCH, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Primárním cílem v propagandě Islámského státu určitě není. Němečtí vojáci v Afghánistánu působili dlouhodobě. Toto video také není první, které je v němčině. On koneckonců jeden z mluvčích Mohamed Mahmoud, který si říká /nesrozumitelné/, tak uţ několik videí natočil. Občas i lehce výstředních. Nicméně v říjnu loňského roku v časopise Islámského státu, v propagandistickém časopise je Německo zmíněno vedle zemí jako Francie, Velká Británie a Amerika, jako cíl moţných, moţných útoků. Nicméně domnívám se, ţe jak tam, Plné znění zpráv


tak o tom dalších prohlášení třeba mluvčího Islámského státu Adnáního nezaujímá zcela ústřední roli. Tu zaujímá spíše Francie. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------Ondřej Ditrych. Děkujeme. Ondřej DITRYCH, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Díky, na shledanou.

V domech pro seniory je plno? Někteří tam nepatří 7.8.2015

denik.cz

str. 00

Z domova

Praha /INFOGRAFIKA/ – Česko patří v Evropské unii mezi země s nejrychleji stárnoucí populací. Zřejmě nejdramatičtější nárůst v příštích padesáti letech odborníci očekávají u skupiny starších 85 let. Tedy lidí, kteří zpravidla potřebují pomoc okolí. Přestoţe počty domovů pro seniory rostou geometrickou řadou, v některých městech lidé na místo čekají i několik let. Poněkud překvapující je proto zpráva, ţe míst v domovech pro seniory je dost. Někteří jejich obyvatelé tam totiţ nepatří. " V současné době je v domovech pro seniory asi sto tisíc lidí. V malých městech a vesnicích taková zařízení chybějí úplně, ale někde se na umístění čeká i několik let. Problémy jsou například v Praze nebo ve Vsetíně, kde počet obyvatel v důchodovém věku přesahuje 24 procent. „Podle dostupných údajů je v současné době průměrná čekací doba na umístění do domu pro seniory dva roky. Tu ale výrazně zkreslují domovy, které kapacitně nevyhovují a uvádějí čekací dobu šest let. Některé domovy přitom přijmou seniory v rámci týdnů," uvedla ředitelka domova pro seniory Centrum Na Verandě Beroun Hana Červenková. Málo pečovatelů Podle ní tak mezi lidmi koluje představa o přecpaných domovech pro seniory a několikaletých čekacích dobách na umístění. „Z tohoto důvodu někteří senioři ani přihlášku do domova nepodají, navzdory tomu, ţe péči druhé osoby skutečně potřebují," doplnila Červenková. Přitom třeba v Ústeckém nebo Plzeňském kraji nabídka volných míst stále převyšuje poptávku. „Do domova pro seniory se lze přihlásit nezávisle na trvalém bydlišti," upřesnila ředitelka. Potíţ je také v tom, ţe řada obyvatel domovů pro seniory do nich vlastně nepatří. Upozornil na to třeba prezident Asociace poskytovatelů sociálních sluţeb Jiří Horecký. „V České republice je v domovech pro seniory lůţek dostatek, nejsou ale optimálně rozmístěna a zároveň jsou z hlediska zákona o sociálních sluţbách vyuţívána lidmi, kteří v domově pro seniory ještě být nemusí," řekl pro portál i60.cz Horecký. V domovech pro seniory je totiţ zhruba čtvrtina klientů, kteří jsou zcela nebo převáţně soběstační a mohli by být ve svém domácím prostředí. Podle Červenkové by si tedy senioři nebo jejich rodiny měli uvědomit, ţe domovy jsou určeny hlavně pro lidi, kteří se o sebe nejsou schopni postarat. Upozornila tak ovšem na další problém, se kterým se bude muset Česká republika v budoucnu vyrovnat. V současné době se o seniory a handicapované stará kolem čtyř a půl tisíce pečovatelek, coţ ale uţ nyní na pokrytí poptávky nestačí. Navíc řada z nich odchází za prací do zahraničí. Důvod je poměrně jednoduchý. Zatímco v Česku si vydělají průměrně 15 800 korun měsíčně, v zahraničí to je 30 aţ 50 tisíc korun. Přitom v západní Evropě je poptávka po pečovatelkách obrovská. Jen v sousedním Německu chybí takových odborníků 30 tisíc.



Oblast sociálních sluţeb je dlouhodobě podfinancovaná, coţ přiznává i ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). „V této oblasti chybí peníze dlouhodobě, a to nejen na provoz a zajištění sociálních sluţeb, ale například i na zvýšení platů pracovníků, kteří se o seniory a zdravotně postiţené lidi starají," řekla resortní ministryně Michaela Marksová (ČSSD). Na zvýšení mezd v sociálních sluţbách se uţ loni na podzim dohodla vláda a vyčlenila na ně 750 milionů korun. Ministerstvo navíc minulý měsíc slíbilo, ţe dá z vlastních zdrojů na sociální sluţby dalších 720 milionů korun. Pryč z práce Nejde ovšem pouze o domovy pro seniory, protoţe o starší generaci se v řadě případů stará rodina. Podle nedávného výzkumu Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy intenzivní péči v rodinách dostává 80 tisíc důchodců a seniorek. „Dalších 150 aţ 200 tisíc rodin nějak pomáhá svým seniorům. V roce 2030 bude intenzivní péči potřebovat na 145 tisíc lidí a podpůrnou pomoc 400 aţ 550 tisíc osob," řekl před časem jeden z autorů výzkumu Hynek Jeřábek. O staršího člena rodiny se převáţně starají ţeny, přičemţ odborníci vypočítali, ţe v průměru tak rodina této péči věnuje 41 hodin týdně. Některým seniorům sice stačí jen podpůrná pomoc, ale i ta si vyţádá průměrně 30,9 hodin týdně. Na nezbytnou péči ovšem rodiny průměrně věnují 61,8 hodiny. Čím tedy intenzivnější opatrování, tím větší fyzickou a psychickou zátěţ to pro členy rodiny znamená. Nejčastěji se o seniory v rodinách starají ţeny kolem padesátky. To ale znamená, ţe v řadě případů musí opustit zaměstnání, aby se o stárnoucí členy rodiny mohly postarat. Hledat potom znovu práci je pro ně velmi obtíţné. Počet takových lidí přitom narůstá. Odborníci proto mimo jiné navrhují takzvanou pečovatelskou dovolenou, po níţ by se lidé zase vrátili do práce. Ministerstvo práce a sociál-ních věcí o takové moţnosti uvaţuje. Pečující člen rodiny by tak například mohl poţádat o volno na tři měsíce nebo o dočasné zkrácení nebo úpravu pracovní doby. Firma by musela vyjít vstříc. „Je to jeden z návrhů Odborné pracovní skupiny pro rodinnou politiku, ve které je zastoupena řada odborníků, například demografů, sociologů a tak dále. Na základě jejich doporučení MPSV zpracovává návrhy moţných řešení. Inspirujeme se i v zahraničí a čekáme na výstupy legislativních návrhů z Fondu dalšího vzdělávání, který dokončuje projekt zaměřený na neformální péče," dodal mluvčí ministerstva Petr Habáň. "

URL| http://www.denik.cz/z_domova/v-domech-pro-seniory-je-plno-nekteri-tam-nepatri-20150807.html


Frýdecko-místecký a třinecký deník VILÉM JANOUŠ

str. 11

Události

V Česku se o důchodce a handicapované stará čtyři a půl tisíce pečovatelek. Raději ale odcházejí do zahraničí, kde si vydělají několikanásobně víc Praha – Česko patří v Evropské unii mezi země s nejrychleji stárnoucí populací. Zřejmě nejdramatičtější nárůst v příštích padesáti letech odborníci očekávají u skupiny starších 85 let. Tedy lidí, kteří zpravidla potřebují pomoc okolí. Přestoţe počty domovů pro seniory rostou geometrickou řadou, v některých městech lidé na místo čekají i několik let. Poněkud překvapující je proto zpráva, ţe míst v domovech pro seniory je dost. Někteří jejich obyvatelé tam totiţ nepatří. V současné době je v domovech pro seniory asi sto tisíc lidí. V malých městech a vesnicích taková zařízení chybějí úplně, ale někde se na umístění čeká i několik let. Problémy jsou například v Praze nebo ve Vsetíně, kde počet obyvatel v důchodovém věku přesahuje 24 procent. „Podle dostupných údajů je v současné době průměrná čekací doba na umístění do domu pro seniory dva roky. Tu ale výrazně zkreslují domovy, které kapacitně nevyhovují a uvádějí čekací dobu šest let. Některé domovy přitom přijmou seniory v rámci týdnů,― uvedla ředitelka domova pro seniory Centrum Na Verandě Beroun Hana Červenková. Málo pečovatelů Plné znění zpráv


Podle ní tak mezi lidmi koluje představa o přecpaných domovech pro seniory a několikaletých čekacích dobách na umístění. „Z tohoto důvodu někteří senioři ani přihlášku do domova nepodají, navzdory tomu, ţe péči druhé osoby skutečně potřebují,― doplnila Červenková. Přitom třeba v Ústeckém nebo Plzeňském kraji nabídka volných míst stále převyšuje poptávku. „Do domova pro seniory se lze přihlásit nezávisle na trvalém bydlišti,― upřesnila ředitelka. Potíţ je také v tom, ţe řada obyvatel domovů pro seniory do nich vlastně nepatří. Upozornil na to třeba prezident Asociace poskytovatelů sociálních sluţeb Jiří Horecký. „V České republice je v domovech pro seniory lůţek dostatek, nejsou ale optimálně rozmístěna a zároveň jsou z hlediska zákona o sociálních sluţbách vyuţívána lidmi, kteří v domově pro seniory ještě být nemusí,― řekl pro portál i60.cz Horecký. V domovech pro seniory je totiţ zhruba čtvrtina klientů, kteří jsou zcela nebo převáţně soběstační a mohli by být ve svém domácím prostředí. Podle Červenkové by si tedy senioři nebo jejich rodiny měli uvědomit, ţe domovy jsou určeny hlavně pro lidi, kteří se o sebe nejsou schopni postarat. Upozornila tak ovšem na další problém, se kterým se bude muset Česká republika v budoucnu vyrovnat. V současné době se o seniory a handicapované stará kolem čtyř a půl tisíce pečovatelek, coţ ale uţ nyní na pokrytí poptávky nestačí. Navíc řada z nich odchází za prací do zahraničí. Důvod je poměrně jednoduchý. Zatímco v Česku si vydělají průměrně 15 800 korun měsíčně, v zahraničí to je 30 aţ 50 tisíc korun. Přitom v západní Evropě je poptávka po pečovatelkách obrovská. Jen v sousedním Německu chybí takových odborníků 30 tisíc. Oblast sociálních sluţeb je dlouhodobě podfinancovaná, coţ přiznává i ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). „V této oblasti chybí peníze dlouhodobě, a to nejen na provoz a zajištění sociálních sluţeb, ale například i na zvýšení platů pracovníků, kteří se o seniory a zdravotně postiţené lidi starají,― řekla resortní ministryně Michaela Marksová (ČSSD). Na zvýšení mezd v sociálních sluţbách se uţ loni na podzim dohodla vláda a vyčlenila na ně 750 milionů korun. Ministerstvo navíc minulý měsíc slíbilo, ţe dá z vlastních zdrojů na sociální sluţby dalších 720 milionů korun. Pryč z práce Nejde ovšem pouze o domovy pro seniory, protoţe o starší generaci se v řadě případů stará rodina. Podle nedávného výzkumu Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy intenzivní péči v rodinách dostává 80 tisíc důchodců a seniorek. „Dalších 150 aţ 200 tisíc rodin nějak pomáhá svým seniorům. V roce 2030 bude intenzivní péči potřebovat na 145 tisíc lidí a podpůrnou pomoc 400 aţ 550 tisíc osob,― řekl před časem jeden z autorů výzkumu Hynek Jeřábek. O staršího člena rodiny se převáţně starají ţeny, přičemţ odborníci vypočítali, ţe v průměru tak rodina této péči věnuje 41 hodin týdně. Některým seniorům sice stačí jen podpůrná pomoc, ale i ta si vyţádá průměrně 30,9 hodin týdně. Na nezbytnou péči ovšem rodiny průměrně věnují 61,8 hodiny. Čím tedy intenzivnější opatrování, tím větší fyzickou a psychickou zátěţ to pro členy rodiny znamená. Nejčastěji se o seniory v rodinách starají ţeny kolem padesátky. To ale znamená, ţe v řadě případů musí opustit zaměstnání, aby se o stárnoucí členy rodiny mohly postarat. Hledat potom znovu práci je pro ně velmi obtíţné. Počet takových lidí přitom narůstá. Odborníci proto mimo jiné navrhují takzvanou pečovatelskou dovolenou, po níţ by se lidé zase vrátili do práce. Ministerstvo práce a sociálních věcí o takové moţnosti uvaţuje. Pečující člen rodiny by tak například mohl poţádat o volno na tři měsíce nebo o dočasné zkrácení nebo úpravu pracovní doby. Firma by musela vyjít vstříc. „Je to jeden z návrhů Odborné pracovní skupiny pro rodinnou politiku, ve které je zastoupena řada odborníků, například demografů, sociologů a tak dále. Na základě jejich doporučení MPSV zpracovává návrhy moţných řešení. Inspirujeme se i v zahraničí a čekáme na výstupy legislativních návrhů z Fondu dalšího vzdělávání, který dokončuje projekt zaměřený na neformální péče,― dodal mluvčí ministerstva Petr Habáň. Foto popis| Region| Severní Morava Stejná zpráva vyšla také v dalších 25 titulech.


Pardubický deník

str. 11


Události 19

© 2016 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

VILÉM JANOUŠ V Česku se o důchodce a handicapované stará čtyři a půl tisíce pečovatelek. Raději ale odcházejí do zahraničí, kde si vydělají několikanásobně víc Praha – Česko patří v Evropské unii mezi země s nejrychleji stárnoucí populací. Zřejmě nejdramatičtější nárůst v příštích padesáti letech odborníci očekávají u skupiny starších 85 let. Tedy lidí, kteří zpravidla potřebují pomoc okolí. Přestoţe počty domovů pro seniory rostou geometrickou řadou, v některých městech lidé na místo čekají i několik let. Poněkud překvapující je proto zpráva, ţe míst v domovech pro seniory je dost. Někteří jejich obyvatelé tam totiţ nepatří. V současné době je v domovech pro seniory asi sto tisíc lidí. V malých městech a vesnicích taková zařízení chybějí úplně, ale někde se na umístění čeká i několik let. Problémy jsou například v Praze nebo ve Vsetíně, kde počet obyvatel v důchodovém věku přesahuje 24 procent. „Podle dostupných údajů je v současné době průměrná čekací doba na umístění do domu pro seniory dva roky. Tu ale výrazně zkreslují domovy, které kapacitně nevyhovují a uvádějí čekací dobu šest let. Některé domovy přitom přijmou seniory v rámci týdnů,― uvedla ředitelka domova pro seniory Centrum Na Verandě Beroun Hana Červenková. Málo pečovatelů Podle ní tak mezi lidmi koluje představa o přecpaných domovech pro seniory a několikaletých čekacích dobách na umístění. „Z tohoto důvodu někteří senioři ani přihlášku do domova nepodají, navzdory tomu, ţe péči druhé osoby skutečně potřebují,― doplnila Červenková. Přitom třeba v Ústeckém nebo Plzeňském kraji nabídka volných míst stále převyšuje poptávku. „Do domova pro seniory se lze přihlásit nezávisle na trvalém bydlišti,― upřesnila ředitelka. Potíţ je také v tom, ţe řada obyvatel domovů pro seniory do nich vlastně nepatří. Upozornil na to třeba prezident Asociace poskytovatelů sociálních sluţeb Jiří Horecký. „V České republice je v domovech pro seniory lůţek dostatek, nejsou ale optimálně rozmístěna a zároveň jsou z hlediska zákona o sociálních sluţbách vyuţívána lidmi, kteří v domově pro seniory ještě být nemusí,― řekl pro portál i60.cz Horecký. V domovech pro seniory je totiţ zhruba čtvrtina klientů, kteří jsou zcela nebo převáţně soběstační a mohli by být ve svém domácím prostředí. Podle Červenkové by si tedy senioři nebo jejich rodiny měli uvědomit, ţe domovy jsou určeny hlavně pro lidi, kteří se o sebe nejsou schopni postarat. Upozornila tak ovšem na další problém, se kterým se bude muset Česká republika v budoucnu vyrovnat. V současné době se o seniory a handicapované stará kolem čtyř a půl tisíce pečovatelek, coţ ale uţ nyní na pokrytí poptávky nestačí. Navíc řada z nich odchází za prací do zahraničí. Důvod je poměrně jednoduchý. Zatímco v Česku si vydělají průměrně 15 800 korun měsíčně, v zahraničí to je 30 aţ 50 tisíc korun. Přitom v západní Evropě je poptávka po pečovatelkách obrovská. Jen v sousedním Německu chybí takových odborníků 30 tisíc. Oblast sociálních sluţeb je dlouhodobě podfinancovaná, coţ přiznává i ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). „V této oblasti chybí peníze dlouhodobě, a to nejen na provoz a zajištění sociálních sluţeb, ale například i na zvýšení platů pracovníků, kteří se o seniory a zdravotně postiţené lidi starají,― řekla resortní ministryně Michaela Marksová (ČSSD). Na zvýšení mezd v sociálních sluţbách se uţ loni na podzim dohodla vláda a vyčlenila na ně 750 milionů korun. Ministerstvo navíc minulý měsíc slíbilo, ţe dá z vlastních zdrojů na sociální sluţby dalších 720 milionů korun. Pryč z práce Nejde ovšem pouze o domovy pro seniory, protoţe o starší generaci se v řadě případů stará rodina. Podle nedávného výzkumu Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy intenzivní péči v rodinách dostává 80 tisíc důchodců a seniorek. „Dalších 150 aţ 200 tisíc rodin nějak pomáhá svým seniorům. V roce 2030 bude intenzivní péči potřebovat na 145 tisíc lidí a podpůrnou pomoc 400 aţ 550 tisíc osob,― řekl před časem jeden z autorů výzkumu Hynek Jeřábek. O staršího člena rodiny se převáţně starají ţeny, přičemţ odborníci vypočítali, ţe v průměru tak rodina této péči věnuje 41 hodin týdně. Některým seniorům sice stačí jen podpůrná pomoc, ale i ta si vyţádá průměrně 30,9 hodin týdně. Na nezbytnou péči ovšem rodiny průměrně věnují 61,8 hodiny. Čím tedy intenzivnější opatrování, tím větší fyzickou a psychickou zátěţ to pro členy rodiny znamená. Nejčastěji se o seniory v rodinách starají ţeny kolem padesátky. To ale znamená, ţe v řadě případů musí opustit zaměstnání, aby se o stárnoucí členy rodiny mohly postarat. Hledat potom znovu práci je pro ně Plné znění zpráv


velmi obtíţné. Počet takových lidí přitom narůstá. Odborníci proto mimo jiné navrhují takzvanou pečovatelskou dovolenou, po níţ by se lidé zase vrátili do práce. Ministerstvo práce a sociálních věcí o takové moţnosti uvaţuje. Pečující člen rodiny by tak například mohl poţádat o volno na tři měsíce nebo o dočasné zkrácení nebo úpravu pracovní doby. Firma by musela vyjít vstříc. „Je to jeden z návrhů Odborné pracovní skupiny pro rodinnou politiku, ve které je zastoupena řada odborníků, například demografů, sociologů a tak dále. Na základě jejich doporučení MPSV zpracovává návrhy moţných řešení. Inspirujeme se i v zahraničí a čekáme na výstupy legislativních návrhů z Fondu dalšího vzdělávání, který dokončuje projekt zaměřený na neformální péče,― dodal mluvčí ministerstva Petr Habáň. Foto popis| Region| Východní Čechy Stejná zpráva vyšla také v dalších 45 titulech.

,,Ken“ teď hlídá miliardy 7.8.2015

Téma str. 22 Rozhovor Josef Hympl

Ze SuperStar k BaBišovi V osmnácti se ADAM VOJTĚCH (28) zviditelnil v televizní pěvecké soutěţi Česko hledá SuperStar (2005). Kvůli blonďatým vlasům a vizáţi modela dostal tehdy od porotců přezdívku „Ken―. Muzikou se ale nakonec neţiví. Vystudoval práva a z „Kena― se stal „ostříţ― ministra financí Andreje Babiše, který ho pověřil hlídáním toků peněz v českém zdravotnictví a resuscitací karlovarského hotelu Thermal. * Do finále druhé řadySuperStar jste se tehdy před deseti lety nedostal, ale přesto jste potom vydal s hercem Jiřím Mádlem debutovou desku. Jak je to s muzikou u vás dnes? V období po SuperStar jsem se ještě chvilku snaţil hudbu dělat poloprofesionálně, pak jsem ale pochopil, ţe prostředí showbyznysu není úplně to, čím bych chtěl proplouvat celý ţivot. Kromě jiného jsem deset let zpíval v Českých Budějovicích s tamním Metroklubem. Jde o sedmnáctičlenný big band, hráli jsme na různých plesech, svatbách a večírcích. V Metroklubu jsem ale skončil a teď jsem po hudební stránce na volné noze. Kdyţ mi někdo zavolá, tak si občas ještě zajedu zazpívat. S rozhlasovým swingovým orchestrem v Budějovicích, ale občas hraji i s menšími skupinami. * Jak to jde skloubit s vaším novým zaměstnáním? Ta hudební vystoupení jsou většinou o víkendech. V pátek nebo v sobotu večer. Snaţím se pořád si zpívání udrţet. Kdyţ děláte hudbu od sedmi let, tak to úplně nechcete zahodit. * To jste asi tehdy jako dítě chodil do lidové školy umění… Přesně tak, do lidušky. Asi jedenáct nebo dvanáct let jsem dělal jak zpěv, tak klavír. S Jirkou Mádlem jsme taky chodili na dramaťák. Později jsem začal i komponovat. Nejvíc mě ale vţdycky bavil swing. Třeba Frank Sinatra. Líbí se mi taky swingové věci, které udělal Robbie Williams. To je úplná špička. Velkou osobností je v tom dneska i třeba Michael Bublé. Ale v době, kdy jsem se snaţil prorazit, u nás nic podobného zrovna nefrčelo a česká rádia by něco takového nehrála. Takţe jsem se snaţil mou desku udělat trochu jinak, více popově. Ovšem i popová hudba se dá dělat kvalitně. * Proč jste se vůbec přihlásil do SuperStar? Dělal jsem v té době muziku s Jirkou Mádlem, který byl můj spoluţák na českobudějovickém gymplu. Seděl jsem s ním v jedné lavici. On psal texty, já hudbu. Říkali jsme tomu „Studio Pokojíček―. Scházeli jsme se vţdy u někoho doma a nahrávali naše díla na kazety. Byli jsme takoví dva zapálení mladí kluci (smích). Nakonec jsme dali dohromady několik docela dobrých věcí a natočili i demoverze v nahrávacím studiu. Snaţili jsme se s tím prorazit, ale bohuţel nám všude říkali: „Jó, není to špatný. Ale nikdo vás nezná, takţe by ta Plné znění zpráv


investice byla pro nás nejistá.― Kdyţ pak přišla SuperStar, tak jsem se rozhodl do toho jít. Zviditelnit se, abych mohl natočit svou vlastní desku. * Mnohem víc neţ váš hlas nebo skladatelské schopnosti ale porota řešila váš vzhled. Ano, bohuţel. Vytvořil se takový příběh, který televize a showbyznys asi prostě potřebují. Mně začali říkat Ken a jedné zpěvačce zase Barbie (blonďaté Světlaně Šáchové, jeţ se rok předtím stala nejkrásnější dívkou východočeského regionu Miss Bohemia, pozn. red.). Nikdo se mě neptal, jestli se mi to líbí, nebo ne. Přiznám se, ţe mě to v té době dost mrzelo. Šel jsem do soutěţe jako dlouholetý muzikant, a nikoli jako kluk z ulice, který si myslí, ţe má hezkou vizáţ a najednou se rozhodl, ţe bude zpívat. Bohuţel se takové nálepky těţko zbavujete. Kdyţ jsem pak vystupoval na různých akcích, tak za mnou lidi chodili a podivovali se, protoţe nečekali, ţe skutečně umím zpívat. Má to ale i kladnou stránku -i po letech si mě díky tomuhle spojení alespoň občas někdo pamatuje (smích). * Přes neúspěch v SuperStar jste ale pak stejně desku s Jirkou Mádlem vydali... Jirka mezitím začal dělat u filmu, coţ bylo taky trochu nečekané. Měl za sebou roli ve Snowboarďácích. Písničky jsme měli napsané a něco k tomu ještě dodělali. Po SuperStar přišla nabídka od vydavatelství EMI na autorskou desku. Proto jsme jí v dobrém studiu a s dobrým producentem natočili. Problém byl ovšem v tom, ţe sice byly peníze na natáčení, ale v zásadě uţ nebyl ţádný rozpočet na propagaci. Prodalo se toho v řádu několika tisíců kusů, coţ by třeba na dnešní poměry bylo moţná i na zlatou desku (smích). Ale za nějaký čas jsem si uvědomil, ţe to není kariéra, které bych se chtěl v budoucnu věnovat. Desky si dneska skoro nikdo nekupuje a ani za staţení nejsou lidé ochotní platit. Muzika se stala ultra konzumním zboţím. Kdyţ si člověk dřív koupil elpíčko, nebo pak cédéčko, tak to mělo fyzicky nějakou hodnotu. Dneska si písničku člověk stáhne do mobilu a kdyţ se mu to nelíbí, tak tu skladbu okamţitě vymaţe. Hrozná degradace. * I kvůli tomu jste se rozhodl jít studovat práva na Univerzitu Karlovu? Přesně tak. Můj otec je advokát, ale nikdy mě k tomu nenutil. Ta škola se mi zamlouvala, přišlo mi to prostě zajímavé. Taky jsem se vedle právnické fakulty dostal na Fakultu sociálních věd, na mediální studia. Absolvoval jsem nakonec oboje. * Vídáte se ještě s Jiřím Mádlem? Naše přátelství je dlouhodobé, i kdyţ uţ to samozřejmě není tak intenzivní jako na gymplu, kde jsme se vídali kaţdý den. Jsem pracovně vytíţený a i Jirka má spoustu práce. Teď jsme se ale nedávno potkali na filmovém festivalu v Karlových Varech. * Mimochodem - jak jste se vůbec seznámil s Andrejem Babišem, pro kterého teď děláte? Na právnické fakultě jsem byl starostou Spolku českých právníků Všehrd. Na přednášky a diskuse se studenty jsme zvali různé osobnosti z politiky a byznysu. Jednou z nich byl i pan Babiš, který tehdy ještě zdaleka nepůsobil v politice. Od té doby jsme o sobě věděli. * Co máte přesně na ministerstvu financí na starosti? Působím v rámci sekretariátu a kabinetu ministra. Na starosti mám mimo jiné zkoumání finančních toků v tuzemském zdravotnictví a legislativu, která se k tomu vztahuje. Kvalitou péče se nezabývám, nejsem lékař. * Jak to přesně funguje? To jste v nějaké komisi? V rámci ministerstva radím panu Babišovi. Existuje i pracovní skupina, kterou koordinuji a kde se zabýváme analýzou dat zdravotních pojišťoven, které se nám podařilo přesvědčit, aby nám poskytly informace o takzvané vykázané péči - tedy o poskytnuté zdravotní péči, kterou nemocnice vykazují pojišťovnám. Pojišťovny pak tuhle péči hradí z peněz veřejného zdravotního pojištění. V současné chvíli jde o nejlepší data, která jsou k dispozici. Pojišťovny přitom dlouhou dobu tyto informace vůbec nechtěly pouštět ven. Jde tedy o historický průlom. Myslím, ţe zdravotnictví musí být transparentní. Uţ vzhledem k tomu, ţe se v něm hospodaří s veřejnými prostředky. Plné znění zpráv


* K čemu vám porovnání toku peněz ve zdravotnictví bude? Děláme z nich poměrně rozsáhlé analýzy. Naším záměrem je udělat porovnání jednotlivých nemocnic a dalších zařízení. Samozřejmě ţe se musí porovnávat stejně velké instituce s podobnou strukturou péče. Nemůţete vedle sebe úplně srovnat třeba okresní nemocnici s fakultní. * Podle čeho je chcete hodnotit? Podle utracených peněz? Můţete hodnotit třeba to, jak dlouho nechávají pacienta na lůţku, můţete spočítat náklady na léky nebo na zdravotnický materiál u kaţdého zákroku. * Stále tomu nerozumím. To mi příště kvůli vašim ţebříčkům nedají před operací narkózu? Ne (smích). Ale vezměte si třeba takovou laparoskopickou operaci ţlučníku. Dá se říct, ţe ji všude provádějí stejně. Napříč nemocnicemi porovnáte, za kolik peněz dali pacientovi léky, jak dlouho tam leţel, kolik spotřebovali materiálu nebo jaké potřeboval laboratorní vyšetření a podobně. Vyjdou vám průměrná čísla v jednotlivých typech zařízení. Pokud je pak nějaká nemocnice výrazně nad tím průměrem, tak je třeba se ptát proč. Chápu, ţe to můţe mít relevantní důvody, problém ovšem je, ţe se na ně dosud nikdo neptá. Takové porovnávání napříč všemi nemocnicemi na základě dat všech zdravotních pojišťoven prostě neexistuje. * Dobrá. Ale nemělo by se tímhle zabývat úplně jiné ministerstvo? Nestrká Andrej Babiš nos někam, kam mu nepřísluší? Zásadní problém je, ţe na ministerstvu zdravotnictví to prostě moc neřeší. Na druhou stranu resort financí je podle zákona o zdravotních pojišťovnách jedním z kontrolních orgánů. Takţe máme kompetenci kontrolovat jejich hospodaření i zjišťovat, na co se vydávají peníze. Navíc za státní pojištěnce dáváme ze státního rozpočtu, tedy z peněz daňových poplatníků, více neţ šedesát miliard korun ročně. Naše snaha o větší transparentnost zdravotnictví a jeho efektivitu je proto na místě. * Mezi největší střety ve vládě doposud patřily spory mezi vaším šéfem a ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (ČSSD). Nejsou právě vaše analýzy střelivem, nebo alespoň roznětkou pro jejich boje? Moţná ţe ano. Ale není to přeci jenom o těch datech. Je to o celém systému zdravotnictví. Máme pocit, ţe ministerstvo pana Němečka se snaţí víceméně udrţet daný stav. A s nikým si to příliš nerozházet - s lékařskou komorou, pojišťovnami, nemocnicemi. Nedělá ţádné zásadní koncepční kroky. Bohuţel se to ale takhle tady dělá dvacet let a ve zdravotnictví chybí zásadní změny. Příklady, kde bychom se mohli inspirovat, tu jsou. Dobrý systém je v Nizozemsku. I na Slovensku proběhla poměrně významná reforma zdravotnictví. Funguje tam speciální úřad pro dohled nad zdravotní péčí. Myslím, ţe zdravotnictví by mělo být regulované a hlídané podobně jako třeba bankovní nebo energetický trh. * Proč by to neměly kontrolovat orgány samotných pojišťoven? Ve zdravotnictví se točí zhruba 250 miliard korun ročně. Jak jsem říkal, ministerstvo financí vynakládá za zhruba 6 milionů státních pojištěnců, mezi kterými jsou i děti, studenti a důchodci, okolo čtvrtiny této částky. Navíc opět došlo k navýšení plateb za státní pojištěnce. Je to celkově opravdu hodně peněz. Existují samozřejmě správní a dozorčí rady pojišťoven, ale myslím, ţe tam to není systematická kontrola. Navíc třeba u VZP jsou její orgány dlouhodobě obsazovány podle stranických klíčů. Takový kontrolní orgán, o kterém jsem mluvil, by ale mohl stejně jako na Slovensku fungovat i ve vztahu mezi pacienty a nemocnicemi. Pokud například nějaké zdravotnické zařízení poskytne pacientovi péči, která neodpovídá poţadované kvalitě, tak by člověk měl moţnost se někam odvolat. U nás ta moţnost teoreticky existuje taky, pacienti se obracejí zejména na lékařskou komoru. Ta je ale více neţ profesním sdruţením odborářskou organizací, která se spíše snaţí pro své členy vybojovat vyšší platy. Upřímně - příliš šancí na úspěch jako pacient tak nemáte. * Dá se říct, jaký druh nemocí spotřebuje v Česku nejvíce peněz? Jsou to onkologičtí pacienti? To je samozřejmě drahá léčba. Osobně ale nyní povaţuji za velkou hrozbu finanční náročnosti chronické nemoci, jakou je třeba cukrovka. Kdyţ se člověk podívá na statistiky, tak je to alarmující. Je to dáno Plné znění zpráv


asi především ţivotním stylem, stresem a ţivotosprávou. Jde však i o jiné civilizační choroby, obezitu a další. Problém vidím i v tom, ţe v nastaveném systému není ţádná motivace pro pacienty, aby se starali o své zdraví. Aby byli více odpovědní. * Myslíte to tak, ţe si v budoucnu budu třeba jako kuřák platit větší pojištění? Drţme se té cukrovky. Například člověk, který nedodrţuje pokyny lékaře. Jeho stav se tím zhoršuje a jeho léčba stojí i více peněz. Je otázka, zda by za to neměl být nějakým způsobem penalizovaný. Třeba vámi zmiňovanou přiráţkou na pojistném. Neříkám, ţe to tak musí být, ale rozhodně je to k diskusi. Musíme mluvit přinejmenším o motivaci lidí dodrţovat nějaká pravidla a nespoléhat jenom na haldu prášků, kterou vám někdo předepíše. Základem by mělo být třeba i dodrţování prevence. Chodit přinejmenším jednou ročně k praktickému lékaři na komplexní preventivní prohlídku. To většina lidí nedělá. Nejde jen o restrikce, mohlo by to fungovat i opačně, jako pozitivní motivace. Člověk, který pečuje o své zdraví, by získal nějaký bonus na pojistném. * Mluvíte o zdravotnictví, ale koukám, ţe vám tady na stole mezi dokumenty leţí finanční zpráva karlovarského hotelu Thermal za první pololetí. Jak to vypadá s ním? Nedávno se objevily informace o jeho prodeji. Jsem členem představenstva Thermalu, který je stoprocentně vlastněný státem a spadá pod ministerstvo financí. V médiích proběhly nějaké fámy o tom, ţe se má prodávat celý hotel a ţe by kvůli tomu měl snad skončit i filmový festival. Pravda je, ţe jsme chtěli prodat bazén patřící k hotelu, který je 40 let starý a poměrně zdevastovaný. Utrţené peníze měly jít do rekonstrukce samotného hotelu Thermal. Ovšem vzhledem k tomu, ţe přišla pouze jedna nabídka, tak jsme se nakonec rozhodli, ţe se bazén prodávat nebude. Naopak prioritou je nyní rozvoj hotelu Thermal, který je v podstatě i takovou vstupní branou do města na lázeňskou kolonádu. S radnicí se dohadujeme na revitalizaci okolí hotelu, které je velmi zanedbané. S ředitelem mezinárodního filmového festivalu panem Bartoškou zase jednáme o hlubší spolupráci. * V jakém smyslu? Filmový festival je jedinečnou akcí a hotel byl kvůli němu v podstatě původně postaven. Na druhou stranu festival probíhá pouze osm dní v roce a v dnešní době je tak Thermal ekonomicky závislý především na lázeňské klientele. S panem Jiřím Bartoškou jsme se však dohodli na tom, ţe z Thermalu uděláme tak trochu filmový hotel i v průběhu roku. Pomoci by tomu měly i speciální filmové akce - takové minifestivaly. Třeba filmy šedesátých let. Upřímně - ten hotel má obrovský investiční dluh, pořádně na něj nikdo roky nesáhl. Naší prioritou je tedy získat finance na potřebné investice. Takţe máme co dělat. *** „Kdyţ děláte hudbu od sedmi let, tak to nechcete zahodit.― „Chceme porovnat jednotlivé nemocnice a zařízení.― „Člověk by měl být motivován dodrţovat pokyny lékaře.― Foto autor| Foto: Slavomír Kubeš / MAFRA, Radek Kalhous / MAFRA, Hynek Glos / MAFRA Foto autor| Foto: Tomáš Krist / MAFRA Foto autor| Foto: Tomáš Krist / MAFRA, Václeva Šlauf / MAFRA Foto popis| Skládání písní se věnoval se svým spoluţákem z gymplu Jiřím Mádlem. Ten psal texty a Vojtěch komponoval hudbu. Po Superstar dokonce vydal debutovou desku. Foto popis| Ken musí mít svojí panenku Barbie. Tuhle roli přisoudili porotci další zpěvačce v Superstar Světlaně Šáchové. Michal Horáček jí dokonce při konkurzu poloţil otázku, zda má na svojí vizáţ zbrojní pas. Foto popis| Vojtěch je i v představenstvu karlovarského hotelu Thermal, který má být v následujících letech zrekonstruován. Foto popis| Adam Vojtěch uţ se muzikou neţiví. Od ministra financí Andreje Babiše dostal mladý právník za úkol sledovat toky peněz v českém zdravotnictví a porovnat jednotlivé nemocnice a zdravotnická zařízení. Foto popis| Hudbě se Adam Vojtěch věnuje od dětství. Studoval zpěv i hru na klavír, přesto se mu nedařilo prorazit. I proto se prý přihlásil do druhé řady televizní soutěţe Česko hledá superstar v roce 2005. Porotce ale více neţ jeho hlas zaujala jeho vizáţ a dali mu přezdívku „Ken―. „Těţce jsem to tehdy nesl,― tvrdí dnes Vojtěch. Plné znění zpráv


Inflace v červenci klesla 10.8.2015

ČT 24

str. 01

21:05 Ekonomika

Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Za stejné peníze víc zboţí. Meziroční inflace v červenci nečekaně zpomalila na půl procenta. Do výsledků se promítly levnější pohonné hmoty a výrazný pokles cen je vidět i u sezónní zeleniny. Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------Lilek, rajčata, cukety, brambory, kdo má rád zapečenou řeckou músaku, ten poslední změnu spotřebitelských cen zaregistruje nejvíc. Právě tato zelenina totiţ podle Českého statistického úřadu zlevnila nejvýrazněji. Ţe v létě stojí zelenina míň peněz, není nic neobvyklého. Výjimečné ale je, jak moc se jen za jediný měsíc ceny propadly. Rozdíl dělá skoro 10 % a to ve prospěch zákazníků. A třeba brambory jen za poslední měsíc zlevnily o 25 %. Radost Čechům v letošním horkém létě udělají i levnější nealkoholické nápoje. Také prakticky přestalo zdraţovat pivo. Naplno ale jedou nejen pípy, ale i tankovací pistole benzinových pump. Pohonné hmoty oproti loňsku zlevnily zhruba o desetinu. Zuzana TEJNICKÁ, redaktorka -------------------Tento řidič tankuje za 500 korun,zatímco teď za to dojede z Prahy aţ do Brna, ještě před rokem by skončil na D1 20 kilometrů před moravskou metropolí. Česká národní banka si ale nemusí dělat těţkou hlavu ze skutečnosti, ţe levnější ropa tlačí inflaci směrem dolů. Niţší ceny totiţ v tomto případě vedou k růstu domácí poptávky a to je pro českou ekonomiku jen dobře. Spokojení mohou být prodejci oblečení a bot. Nejenţe ceny zboţí na začátku prázdnin klesly o 3 %, ale lidé stále vykupují typicky letní sortiment. Třeba tento obchod má teď trţby o 15 % vyšší neţ vůbec předpokládal, ale nejen kvůli zlevnění. Právě naopak. Štěpán TROJÁNEK, majitel obchodu Pod 7 kilo -------------------To připisujeme jednat oţivení ekonomickému, a také tedy inflaci vyvolanou změnou kurzu dolaru. Ta se vlastně postupně projevuje na tom importovaném zboţí zdraţuje někdy aţ o 25 %. Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka, Raiffeisenbank -------------------Spotřeba domácností to je bez řečí, ta poroste dál a bude táhnout růst české ekonomiky i ve druhém čtvrtletí. Zuzana TEJNICKÁ, redaktorka -------------------Nebylo by to ale Česko, kdyby situace ve všech odvětvích byla tak růţová. Výrazně zdraţilo vodné a stočné a také nájemné. Přes 2 miliony tuzemských kuřáků nepotěší ani cigarety draţší skoro o 9 %. Michaela Poláková a Zuzana Tejnická, Česká televize. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------A čísla teď vysvětlí profesor ekonomie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Mejstřík, vítám vás u nás. Niţší ceny tentokrát je jednoznačně dobrá zpráva, nebo ještě pořád někdo můţe mluvit o řekněme, strachu z odloţené spotřeby? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------No, tak my víme, ţe ta intervence, na kterou se všichni dobře pamatujeme, která přišla právě z hlediska inflačních tlaků, tak de facto se neprojevila tak, jak se někteří trvale obávali, to jest v překotném růstu cen, ale de facto to mírné zvýšení cen, které jsme zaţili, tak vlastně je stále v desetinách procenta a de facto růst mezd v této chvíli je vlastně provází nejen státní sektor, ale i soukromý sektor, tak při tomto růstu cen vlastně vede k reálnému růstu ţivotní úrovně. Michala HERGETOVÁ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------Navíc, kdyţ se podíváme moţná na výhled dalších měsíců, jak se asi budou ceny v českých obchodech a nejen obchodech vyvíjet. Jak třeba vidíte vliv současného sucha na ceny potravin, které teď zlevňovaly a byly za tím poklesem, ale zřejmě do budoucna to tak být nemusí. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Já si nejsem jist, jestli zrovna při té celosvětové situaci, kdy vlastně na trhu nejrůznějších zemí máme spoustu potravin, víme, ţe Rusko například tím, ţe v tuto chvíli dokonce likviduje některé nákupy evropských potravin, tak to neznamená nic jiného, neţ ţe těchto potravin, které se původně vyráběly pro Rusko, na trhu bude dost. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Takţe podstatnější bude asi opět vliv energií, zejména ropy. Jak tam se můţou ceny vyvíjet dál, třeba i v souvislosti se zapojením Íránu, kde se velmi otevřel. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Tak to je velmi přesná připomínka, protoţe já musím říci, ţe kdyţ právě pravidelně jezdím do té oblasti Blízkého východu, tak jsem byl aţ překvapen, k čemu tam všemu dochází. V podstatě nejenţe roste nabídka a právě proto, ţe donedávna Iránci vyváţeli svoji ropu přes mnohé prostředníky, takţe vlastně ten výnos z tohoto komplikovaného, té transakce, byl třeba jen 50%, protoţe 50 % bylo na transakčních nákladech a teď se jim otevírá trh a de facto to bude další nabídka na trhu, současně se zpomaluje poptávka, shodou okolností, včera jsem se vrátil z Japonska, které v tuto chvíli zapíná jadernou elektrárnu. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------To je téma, kterému se Ekonomika bude věnovat v následujících minutách. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------A v tu chvíli to znamená, ţe co se po dlouhé době objevilo na trhu? Zpomalení poptávky právě jako zpomalující v Číně, tak vlastně i Japonska, poprvé po dlouhé době klesly ceny asijské vlastně pro odběr ropy a zemního plynu na úroveň cen evropských. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Tedy naznačujete, ţe ty ceny v České republice jsou výrazně ovlivněny vnějším světem. Kdyţ se tedy podíváme na vývoj cenové hladiny, dá se porovnat nějak hezky se zbytkem Evropy, řekněme? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Já skutečně musím říci a ti z vás, kteří mají moţnost tento graf dlouhodobější graf od roku 2009, jak vypadá vývoj cen v Evropě, tak nejpomalejší cenový růst dlouhodobě a systematicky je vidět v Německu, Evropa je trošku výše a to, co je kouzelné je, ţe ten náš vývoj českých cen navzdory tomu, ţe nemáme euro a svou relaci to euro vlastně mají uţ vícero let, tak de facto kopíruje vlastně strukturu vývoje s malými výkyvy. V poslední době intervence vlastně přispěla k tomu, ţe maličko ty naše ceny malinko vzrostly oproti slovenským, a ta dynamika cen je aţ překvapivě podobná. Poláci jsou s tím vývojem cen trošku vepředu o nějaký ten bodíček. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Kdyţ jsme u té statistiky, dnes vyšla čísla i o nezaměstnanosti. Ta se vyvíjí velmi dobře, i kdyţ je tam vidět onen sezónní nárůst v souvislosti s koncem řekněme nástupem absolventů na trh práce a tak dále, ale jaká, co vlastně můţeme vyčíst z těch čísel, jak odpovídají realitě, co nám říkají? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Plné znění zpráv


Tak upřímně řečeno, ten základní problém je vlastně harmonizovaná statistika, já jako původně vystudovaný statistik a ekonom tedy musím říci, ţe s radostí sleduji ty diskuse, které se odehrávají v Eurostatu, vykazuje nezaměstnanost 4,8 %, tedy pod 5,0 tady 6,3. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------4,8 % tady 6,3. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Někteří zahrnují ty dlouhodobě nezaměstnané. Víme, ţe na trhu jsou desetitisíce volných pracovních míst, o které nikdo nestojí. To znamená, je otázka, jak naloţit vlastně s tímto mnoţstvím lidí. A musím říci, ţe ta země jako je Velká Británie, si kladou otázku, jestli současná statistika, ať uţ v nezaměstnanosti, cen, ale i průmyslu a statistika vůbec odpovídá vlastně těm bigdatům, která se na nás valí a která zatím neumíme zpracovat. Popřejme si, aby statistika vlastně byla také up today. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Pohled ekonometra, profesora Michala Mejstříka. Díky. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Také díky, na shledanou.

Šéf Bontonfilmu: V byznysu musíte být jako chameleon 10.8.2015

e15.cz

str. 00

Rozhovor

Ve společnosti Bontonfilm začínal ještě jako student Fakulty sociálních věd, divadelník a autor písniček. Dnes je Martin Palán jejím ředitelem i vlastníkem. Na trhu působíte jako distributor filmů v kinech, ale více se vám daří ve videodistribuci v několika zemích střední Evropy. Pomáháme studiím a producentům rozšiřovat jejich produkty spolu s obchodníky. Jde opravdu o sdílenou práci. Důleţitým partnerem je pro nás Tesco jako velmi mediálně zdatný řetězec, který spustil svoji vlastní digitální distribuční platformu Clubcard Kino a věnuje se intenzivně zábavě. Změnou svého obchodního modelu se mu podařilo ve třech uplynulých letech ztrojnásobit trţby v oblasti fyzických nosičů. Od roku 2012 s ním vyvíjíme nové společné produkty, které prodáváme v několika teritoriích s celkovým počtem obyvatel 35 milionů, čímţ navíc zlevňujeme náklady. Máme ale i další schopné partnery na trhu – Filmarénu, Bontonland či Kaufland Slovensko. Jde o spojené nádoby, kdy vyuţíváme všechny cesty na trhu k zatraktivnění prodeje titulů a jejich vystavení. Jak distribuci propagujete? Podle síly titulu se rozhodujeme, kolik financí vloţíme do marketingové kampaně. Jsme velmi progresivní v elektronické komunikaci, máme největší facebookovou komunitu mezi českými a slovenskými distributory. Od loňska jsme agregátorem pro iTunes, jedním ze tří exkluzivních v Česku, dnes díky této technologii můţeme komunikovat se 109 zeměmi. Své tituly tak distribuujeme globálně, coţ můţe být zajímavé pro české producenty, kterým jsme schopni nabídnout celosvětové uvedení jejich filmu, dostat české snímky k zahraničním divákům. iTunes je dnes takovou výkladní skříní trhu a podle čísel hned vidíme, jak jsme schopni oslovit obrovské mnoţství zákazníků. Teď právě chystáme historicky první globální uvedení českého filmu – jméno zatím Plné znění zpráv


neprozradím, ale bude se o něm všude mluvit po celé léto. Chceme ho uvést do co největšího počtu zemí. Selekce je na nás, uvádět na trh ho můţeme všude tam, kde na něj máme práva. Tuzemský trh vám tedy nestačí? Soustředíme se na náš region, coţ je Česko, Slovensko a Maďarsko. Odchodem z korporace jsme se stali nezávislou firmou a věnujeme se novým činnostem. Naší core činností je distribuce fyzických nosičů, nadále distribuujeme filmy v kinech, nicméně hlavním cílem je digitální distribuce v oblasti nových distribučních modelů, spolupracujeme se všemi digitálními platformami, které v Česku působí, a snaţíme se tuto činnost rozšiřovat a prohlubovat. V digitální distribuci vidíme jasnou budoucnost, rozhodně se ale nevzdáme distribuce fyzických nosičů, které velmi věříme. Bontonfilm se distribuce fyzických nosičů nevzdává Náš marketingově-obchodní model, který jsme aplikovali s Teskem, se nám podařilo přesunout do Asie, 20th Century Fox ho pouţila v Hongkongu a na konferenci firmy v Los Angeles jsme byli označeni za lídra inovace v prodeji fyzických nosičů. Námi vyvinutý model je zkrátka ţivotaschopný i na druhém konci světa – je tam také prostor na trhu, chuť vlastnit fyzické nosiče, takţe jsou tam peníze, které stačí zvednout… Jaká je tedy vaše strategie? Byznys je souhrnem řady náhod a jednotlivostí, které do sebe musejí zapadat. V kaţdém týmu jde o nadšení lidí, kteří chtějí uspět. Snaţíme se být spíše konzervativní a příliš neriskovat. Víme, kam se videodistribuce ubírá, chceme přenastavit formu jejího fungování. Víme, ţe jednoho dne zanikne, ale současně víme, ţe videodistribuce má kvalitu, kterou ţádný jiný způsob distribuce nemá. Spojení Blue-ray a HD TV je prostě to nejkvalitnější médium, které dnes na trhu je. Ne kaţdý divák takovou kvalitu vyţaduje, nosič má ale řadu ceněných bonusů – přepínání jazyků, bonusy včetně filmových záběrů a fotografií… Dalším aspektem je cena – srovnejte si cenu vstupenky do kina a cenu nosiče. Pro dvojici a rodinu uţ je výhodnější si film pustit doma. Jde o zajímavou alternativu umoţňující větší moţnost volby. Filmy si ale obrovské mnoţství lidí stahuje... Z našeho pohledu je pirátství velkým problémem. Zní to sice trochu romanticky, ale ve skutečnosti to není nic jiného neţ krádeţ. Je potřeba ctít hodnotu duševního vlastnictví. Stáhnout si film je nefér. A navíc takto peníze unikají z filmového prostředí, nemohou být vyuţity pro další reinvestici do obsahu, tedy do vytváření nových filmů či TV formátů. Bohuţel si to lidé neuvědomují a často podporují zloděje, aniţ by o tom věděli. Budete se podílet i na produkci filmů? Ano, máme čtvrtinový podíl v produkci Format Factory, která nyní natáčí film Vojty Kotka Padesátka. Rodí se trochu v bolestech, ale my produktu věříme. Vzniká tu komedie, která u nás nemá srovnání a rozdá spoustu radosti. Kudy se bude ubírat filmová distribuce dál? Jsem přesvědčen, ţe bude dominovat digitální distribuce filmů. Určitě převáţí nad nosiči i kinodistribucí. Největší příleţitost to bude pro televize a mobilní operátory, nová internetová média. Ti všichni ale budou potřebovat obsah. Na našem trhu se moc nevyplatí vyrábět speciálně pro jedinou platformu – stále bude zapotřebí prostředník, který vyrobený content zakoupí primárně pro jednu platformu, ale bude ho distribuovat i na dalších. Nelze předpokládat, ţe by zákazník pouţíval jedinou platformu. Naším cílem je věnovat se titulu marketingově po celou dobu jeho ţivotnosti. V digitálním světě bude hrát velkou roli digitální marketing, ale nejde jen o tuto cestu, k zákazníkům se mohou marketingová sdělení dostat nejrůznější formou. Naší budoucí úlohou bude role marketéra filmů a mezičlánku mezi obchodníky a zákazníky – zakoupit film a na trhu ho prodat, tam, kam dosáhnou práva, která s licencí zakoupil. Plné znění zpráv


Naším úkolem je titul maximálně podpořit a „vystřelit― ho do světa nejlepší moţnou cestou. Někdy se nám to daří lépe, jindy hůře, ale kaţdý film má svého zákazníka, který se s filmem můţe ztotoţnit a pro nějţ bude zajímavý. Marketovat a prodávat titul prostřednictvím všech platforem je pro nás důleţité. Bontonfilm do budoucna svou roli nezmění. Co se změnit můţe, je rozrůstání činností v rámci korporace Redbloom (jediný akcionář Bontonfilmu, pozn. red.) – nákup, prodej, logistika nejrůznějších produktů včetně nefilmových. Jak to bude za takových deset let? S oblibou říkám, ţe kdyţ chameleon přeleze na jinou větev, musí změnit zbarvení. Vyhraje tedy ten, kdo se dokáţe adekvátně adaptovat prostředí a kdo není slepý k tomu, co se v byznysu odehrává. Musíme být flexibilní, mít diverzifikované portfolio činností, abychom nebyli ohroţeni změnami v obchodním prostředí. Co se změní, bude způsob obchodování produktu a moţná i produkt samotný. Věřím ale, ţe na trhu uplatnění najdeme. Bontonfilm je ikonou mediálního prostředí. K čemu slouţí sesterská společnost Bontonfilm Promotions? Bontonfilm Promotions spolupracuje s americkou společností Creative Marketing Concepts (CMC). Vytvořili jsme spolu joint venture s cílem prodávat brandované produkty. Bude-li si klient přát umístit své logo na jakémkoli předmětu, my to zařídíme. Nemáme ţádný kompletní katalog, oslovujeme klienty cíleně a nabízíme jim na míru řešení jejich potřeb a umíme dodat jakýkoli produkt, který klient poţaduje nebo který doporučíme podle našich zkušeností. Navrhujeme trendy předměty pro zajímavé kampaně, vyuţíváme zkušeností našeho partnera CMC, který ve Spojených státech servisuje společnosti jako Google, Uber nebo eBay. My na českém trhu nedávno započali takovouto spolupráci s pivovarem Staropramen. Jsme připraveni vyrábět podobné předměty i pro filmový průmysl. Jdeme na to tak, ţe kdyţ kupříkladu vstoupíme do produkce filmu, můţeme zařídit i jeho merchandising. Producentům tak dovedeme vytvořit balíček produktů jak distribučních (DVD, Blu-ray), tak merchandisingu. Dodáváme filmový set, ve kterém je kromě nosiče filmu také kompletní ikonografie filmu. Je známo, ţe filmový svět je velmi populární. Spojení jakéhokoli produktu s populárním filmem je velmi lukrativní. Jde o dlouhodobou práci „opečovávání― brandu, který s námi můţe být celou řadu let. Martin Palán (1980) Jiţ při studiu na Fakultě sociálních věd, kde se zabýval kulturou střední Evropy, začal pracovat v Bontonu, kde se postupně propracoval na řídící pozice. Souběţně psal básně, písničky, hrál divadlo. Jako ředitel pro rozvoj Bontonfilmu se věnoval rozvoji digitální distribuce a hledání nových distribučních cest. Po převzetí firmy společností CME přešel do její centrály, kde prošel školou fungování mezinárodní korporace. Do Bontonfilmu se vrátil na pozici generálního ředitele. Kdyţ se CME rozhodla soustředit se na svůj core TV byznys, Palán před rokem filmovou distribuční firmu Bontonfilm odkoupil a vydal se s ní na novou cestu digitální distribuce. Čtěte také: Věra Jourová pro Strategii: Domáhat se práv znamená svá práva znát

URL| http://strategie.e15.cz/rozhovor/sef-bontonfilmu-v-byznysu-musite-byt-jako-chameleon-1213152

Šéf Bontonfilmu: V byznysu musíte být jako chameleon 10.8.2015

strategie.e15.cz

str. 00

Rozhovor

Ve společnosti Bontonfilm začínal ještě jako student Fakulty sociálních věd, divadelník a autor písniček. Dnes je Martin Palán jejím ředitelem i vlastníkem.



Na trhu působíte jako distributor filmů v kinech, ale více se vám daří ve videodistribuci v několika zemích střední Evropy. Pomáháme studiím a producentům rozšiřovat jejich produkty spolu s obchodníky. Jde opravdu o sdílenou práci. Důleţitým partnerem je pro nás Tesco jako velmi mediálně zdatný řetězec, který spustil svoji vlastní digitální distribuční platformu Clubcard Kino a věnuje se intenzivně zábavě. Změnou svého obchodního modelu se mu podařilo ve třech uplynulých letech ztrojnásobit trţby v oblasti fyzických nosičů. Od roku 2012 s ním vyvíjíme nové společné produkty, které prodáváme v několika teritoriích s celkovým počtem obyvatel 35 milionů, čímţ navíc zlevňujeme náklady. Máme ale i další schopné partnery na trhu – Filmarénu, Bontonland či Kaufland Slovensko. Jde o spojené nádoby, kdy vyuţíváme všechny cesty na trhu k zatraktivnění prodeje titulů a jejich vystavení. Jak distribuci propagujete? Podle síly titulu se rozhodujeme, kolik financí vloţíme do marketingové kampaně. Jsme velmi progresivní v elektronické komunikaci, máme největší facebookovou komunitu mezi českými a slovenskými distributory. Od loňska jsme agregátorem pro iTunes, jedním ze tří exkluzivních v Česku, dnes díky této technologii můţeme komunikovat se 109 zeměmi. Své tituly tak distribuujeme globálně, coţ můţe být zajímavé pro české producenty, kterým jsme schopni nabídnout celosvětové uvedení jejich filmu, dostat české snímky k zahraničním divákům. iTunes je dnes takovou výkladní skříní trhu a podle čísel hned vidíme, jak jsme schopni oslovit obrovské mnoţství zákazníků. Teď právě chystáme historicky první globální uvedení českého filmu – jméno zatím neprozradím, ale bude se o něm všude mluvit po celé léto. Chceme ho uvést do co největšího počtu zemí. Selekce je na nás, uvádět na trh ho můţeme všude tam, kde na něj máme práva. Tuzemský trh vám tedy nestačí? Soustředíme se na náš region, coţ je Česko, Slovensko a Maďarsko. Odchodem z korporace jsme se stali nezávislou firmou a věnujeme se novým činnostem. Naší core činností je distribuce fyzických nosičů, nadále distribuujeme filmy v kinech, nicméně hlavním cílem je digitální distribuce v oblasti nových distribučních modelů, spolupracujeme se všemi digitálními platformami, které v Česku působí, a snaţíme se tuto činnost rozšiřovat a prohlubovat. V digitální distribuci vidíme jasnou budoucnost, rozhodně se ale nevzdáme distribuce fyzických nosičů, které velmi věříme. Bontonfilm se distribuce fyzických nosičů nevzdává Náš marketingově-obchodní model, který jsme aplikovali s Teskem, se nám podařilo přesunout do Asie, 20th Century Fox ho pouţila v Hongkongu a na konferenci firmy v Los Angeles jsme byli označeni za lídra inovace v prodeji fyzických nosičů. Námi vyvinutý model je zkrátka ţivotaschopný i na druhém konci světa – je tam také prostor na trhu, chuť vlastnit fyzické nosiče, takţe jsou tam peníze, které stačí zvednout… Jaká je tedy vaše strategie? Byznys je souhrnem řady náhod a jednotlivostí, které do sebe musejí zapadat. V kaţdém týmu jde o nadšení lidí, kteří chtějí uspět. Snaţíme se být spíše konzervativní a příliš neriskovat. Víme, kam se videodistribuce ubírá, chceme přenastavit formu jejího fungování. Víme, ţe jednoho dne zanikne, ale současně víme, ţe videodistribuce má kvalitu, kterou ţádný jiný způsob distribuce nemá. Spojení Blue-ray a HD TV je prostě to nejkvalitnější médium, které dnes na trhu je. Ne kaţdý divák takovou kvalitu vyţaduje, nosič má ale řadu ceněných bonusů – přepínání jazyků, bonusy včetně filmových záběrů a fotografií… Dalším aspektem je cena – srovnejte si cenu vstupenky do kina a cenu nosiče. Pro dvojici a rodinu uţ je výhodnější si film pustit doma. Jde o zajímavou alternativu umoţňující větší moţnost volby. Filmy si ale obrovské mnoţství lidí stahuje... Plné znění zpráv


Z našeho pohledu je pirátství velkým problémem. Zní to sice trochu romanticky, ale ve skutečnosti to není nic jiného neţ krádeţ. Je potřeba ctít hodnotu duševního vlastnictví. Stáhnout si film je nefér. A navíc takto peníze unikají z filmového prostředí, nemohou být vyuţity pro další reinvestici do obsahu, tedy do vytváření nových filmů či TV formátů. Bohuţel si to lidé neuvědomují a často podporují zloděje, aniţ by o tom věděli. Budete se podílet i na produkci filmů? Ano, máme čtvrtinový podíl v produkci Format Factory, která nyní natáčí film Vojty Kotka Padesátka. Rodí se trochu v bolestech, ale my produktu věříme. Vzniká tu komedie, která u nás nemá srovnání a rozdá spoustu radosti. Kudy se bude ubírat filmová distribuce dál? Jsem přesvědčen, ţe bude dominovat digitální distribuce filmů. Určitě převáţí nad nosiči i kinodistribucí. Největší příleţitost to bude pro televize a mobilní operátory, nová internetová média. Ti všichni ale budou potřebovat obsah. Na našem trhu se moc nevyplatí vyrábět speciálně pro jedinou platformu – stále bude zapotřebí prostředník, který vyrobený content zakoupí primárně pro jednu platformu, ale bude ho distribuovat i na dalších. Nelze předpokládat, ţe by zákazník pouţíval jedinou platformu. Naším cílem je věnovat se titulu marketingově po celou dobu jeho ţivotnosti. V digitálním světě bude hrát velkou roli digitální marketing, ale nejde jen o tuto cestu, k zákazníkům se mohou marketingová sdělení dostat nejrůznější formou. Naší budoucí úlohou bude role marketéra filmů a mezičlánku mezi obchodníky a zákazníky – zakoupit film a na trhu ho prodat, tam, kam dosáhnou práva, která s licencí zakoupil. Naším úkolem je titul maximálně podpořit a „vystřelit― ho do světa nejlepší moţnou cestou. Někdy se nám to daří lépe, jindy hůře, ale kaţdý film má svého zákazníka, který se s filmem můţe ztotoţnit a pro nějţ bude zajímavý. Marketovat a prodávat titul prostřednictvím všech platforem je pro nás důleţité. Bontonfilm do budoucna svou roli nezmění. Co se změnit můţe, je rozrůstání činností v rámci korporace Redbloom (jediný akcionář Bontonfilmu, pozn. red.) – nákup, prodej, logistika nejrůznějších produktů včetně nefilmových. Jak to bude za takových deset let? S oblibou říkám, ţe kdyţ chameleon přeleze na jinou větev, musí změnit zbarvení. Vyhraje tedy ten, kdo se dokáţe adekvátně adaptovat prostředí a kdo není slepý k tomu, co se v byznysu odehrává. Musíme být flexibilní, mít diverzifikované portfolio činností, abychom nebyli ohroţeni změnami v obchodním prostředí. Co se změní, bude způsob obchodování produktu a moţná i produkt samotný. Věřím ale, ţe na trhu uplatnění najdeme. Bontonfilm je ikonou mediálního prostředí. K čemu slouţí sesterská společnost Bontonfilm Promotions? Bontonfilm Promotions spolupracuje s americkou společností Creative Marketing Concepts (CMC). Vytvořili jsme spolu joint venture s cílem prodávat brandované produkty. Bude-li si klient přát umístit své logo na jakémkoli předmětu, my to zařídíme. Nemáme ţádný kompletní katalog, oslovujeme klienty cíleně a nabízíme jim na míru řešení jejich potřeb a umíme dodat jakýkoli produkt, který klient poţaduje nebo který doporučíme podle našich zkušeností. Navrhujeme trendy předměty pro zajímavé kampaně, vyuţíváme zkušeností našeho partnera CMC, který ve Spojených státech servisuje společnosti jako Google, Uber nebo eBay. My na českém trhu nedávno započali takovouto spolupráci s pivovarem Staropramen. Jsme připraveni vyrábět podobné předměty i pro filmový průmysl. Jdeme na to tak, ţe kdyţ kupříkladu vstoupíme do produkce filmu, můţeme zařídit i jeho merchandising. Producentům tak dovedeme vytvořit balíček produktů jak distribučních (DVD, Blu-ray), tak merchandisingu. Dodáváme filmový set, ve kterém je kromě nosiče filmu také kompletní ikonografie filmu. Je známo, ţe filmový svět je velmi populární. Spojení jakéhokoli produktu s populárním filmem je velmi lukrativní. Jde o dlouhodobou práci „opečovávání― brandu, který s námi můţe být celou řadu let. Martin Palán (1980) Plné znění zpráv


Jiţ při studiu na Fakultě sociálních věd, kde se zabýval kulturou střední Evropy, začal pracovat v Bontonu, kde se postupně propracoval na řídící pozice. Souběţně psal básně, písničky, hrál divadlo. Jako ředitel pro rozvoj Bontonfilmu se věnoval rozvoji digitální distribuce a hledání nových distribučních cest. Po převzetí firmy společností CME přešel do její centrály, kde prošel školou fungování mezinárodní korporace. Do Bontonfilmu se vrátil na pozici generálního ředitele. Kdyţ se CME rozhodla soustředit se na svůj core TV byznys, Palán před rokem filmovou distribuční firmu Bontonfilm odkoupil a vydal se s ní na novou cestu digitální distribuce. Čtěte také: Věra Jourová pro Strategii: Domáhat se práv znamená svá práva znát

URL| http://strategie.e15.cz/rozhovor/sef-bontonfilmu-v-byznysu-musite-byt-jako-chameleon-1213152

Kubův člověk na Letné 10.8.2015

Euro

str. 47 Report - Adam Kotalík Jan Hrbáček

Nový generální ředitel fotbalové Sparty má za sebou produkci reality show, práci pro kontroverzního ministra a vyjednávání s Nagyovou i Rittigem Aţ donedávna zůstával osmatřicetiletý absolvent masové komunikace na praţské fakultě sociálních věd Adam Kotalík trochu ve stínu mladšího bratra, hokejisty Aleše. Teď ale o Adamu Kotalíkovi uslyšíme často, protoţe z něj Daniel Křetínský udělal generálního ředitele Sparty. S fotbalem přitom neměl aţ dosud Kotalík moc společného a jeho hlavní kvalifikací je dlouholeté přátelství s majitelem klubu. Jindřichohradecký patriot začínal jako manaţer v marketingové firmě Aidya Czech. Odtud vedly v roce 2004 jeho kroky do televize Nova, kde se podílel na reality show a stanici i mediálně zastupoval. Výraznější stopu ve veřejném prostoru za sebou zanechal ale aţ jako zákulisní politický hráč a vyjednávač, spin doktor chcete-li. K téhle profesi se dostal v roce 2007, kdy spojil síly s lékařem a jihočeským politikem ODS Martinem Kubou. Stal se jeho poradcem a jeho firma Dolphin Media zaštiťovala jako mluvčí Regionální radu ROP Jihozápad. Kotalík je podle webu ODS dodnes činný jako člen rady místního sdruţení občanských demokratů České Budějovice III. Spolu s Martinem Kubou a předsedou sdruţení, krajským zastupitelem Petrem Marošem, je pojí i společný byznys. Další Kotalíkova kariéra je pak uţ úzce spjata s jihočeským politikem ODS. Kvůli Kubovi, který se později stal ministrem průmyslu a obchodu v Nečasově vládě, se o něj zajímal i Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Jeho jméno se objevilo ve svodkách bezpečnostních sloţek uţ dříve, ovšem nikoli jako podezřelého, ale jako člověka, který se stýká s těmi, o něţ se kvůli vlivu a s ním souvisejícím aktivitám zajímala BIS. Kníţe, Nagyová i I voš Jedním z objektů zájmu bezpečnostních sloţek byl štamgast z restaurace Hubert v Hluboké nad Vltavou – podnikatel Pavel Dlouhý, přezdívaný kvůli svému vlivu nejen v jihočeské ODS „kníţe z Hluboké―. Vztah Dlouhého s Kubou býval velmi vřelý, a Kotalík jako pravá ruka Kuby se tudíţ pavoukům BIS a policie mohl jen stěţí vyhnout. Větší zájem orgánů činných v trestním řízení Kotalík vzbudil v roce 2012, kdy nastoupil jako poradce ministra průmyslu a obchodu. Především poté, co se měl na jaře téhoţ roku stát členem dozorčí rady EGAP. Začaly se ozývat kritické hlasy, ţe Kotalík jako expert na masovou komunikaci nemá zkušenosti s exportem ani pojišťovnictvím. Kuba jeho nominaci nakonec stáhl. „Martin Kuba ho pouţíval na všechna neoficiální jednání jak politická, tak obchodní,― říká Kotalíkův někdejší kolega z branţe. Také proto se nevyhnul setkáním s pravou rukou premiéra Nečase Janou Nagyovou (expremiérovou nynější manţelkou) či lobbistou Ivem Rittigem. Na Kotalíka se ptali detektivové Útvaru pro odhalovaní organizovaného zločinu Iva Rittiga při výslechu v roce 2013. „Párkrát jsem ho viděl. Nemám s ním uţší vztah. Plné znění zpráv


Nevím, jestli si s ním tykám nebo vykám. Nevím, jestli se znají s Janou Nagyovou, domnívám se, ţe se znají,― uvedl do protokolu Rittig. Podrobněji vztahy s Rittigem líčí sám Kotalík v rozhovoru pro týdeník Euro. Tandem s Kubou Souručenství Kuby a Kotalíka funguje dodnes. Spoluvlastní necelou desítku jihočeských společností. Některé společně přes firmu Omnia Invest Group, ve které mají oba padesátiprocentní podíl. Etablovali se především v textilním byznysu, dvě z jejich firem – Fiantex a Texsr – vyrábějí pracovní oděvy a hotelový textil. Společný podnikatelský zájem Kotalíka pojí ve firmě Dolphin Media také s uţ zmiňovaným krajským zastupitelem za ODS Petrem Marošem, který se podílí jako finanční ředitel i na jeho textilním byznysu. Na přátelství je zaloţen i raketový vzestup Kotalíka v praţské Spartě (mimochodem, kolega Maroš je také zarytý sparťan). Členem dozorčí rady klubu se stal letos v únoru. Ale cesta byla vytyčená předem. S majitelem Sparty Danielem Křetínským se Kotalík zná řadu let a jsou blízcí přátelé. l • *** Souručenství Kuby a Kotalíka funguje dodnes. Spoluvlastní necelou desítku jihočeských společností. O autorovi| Jan Hrbáček, [email protected] Foto autor| FOTO • Reuters Foto popis| to zvládnu. „Jdu řídit sportovní organizaci, coţ je vzhledem k mým dosavadním zkušenostem, věřím, mise, kterou jsem schopen zvládnout. Nejdu do neznámého prostředí,― říká Adam Kotalík.

Fotbal nikoho učit nebudu 10.8.2015

Euro

str. 48 Report - Adam Kotalík Jan Hrbáček

Moje kariéra nestojí na jednom a půl roku na ministerstvu a setkání s několika „nepřáteli státu―, říká Adam Kotalík Adam Kotalík má za sebou raketový vzestup. Začínal na Nově, okusil politiku po boku Martina Kuby a nyní vede Spartu Praha. „Moje patnáctiletá kariéra, ani epizodní část na ministerstvu, rozhodně nestála na schůzkách se zákulisními hráči,― tvrdí Kotalík, „ale počítal jsem, ţe ta témata na přetřes přijdou, a nemám s tím problém,― říká ani ne čtyřicetiletý generální ředitel letenského klubu. * Pohyboval jste se v mediální branţi, váš bratr je hokejista, jak jste se k vrcholovému fotbalu dostal? Ke sportu mám velmi blízko. Od malička jsem aktivně sportoval – hokej, fotbal, tenis – a velká část mých nejbliţších přátel jsou profesionální sportovci. I kdyţ jsem vyrůstal nejvíc na zimním stadionu, dal jsem přednost fotbalu. * Jak a kdy vznikl váš vztah k majiteli Sparty? S Danem Křetínským se známe deset let. Seznámili jsme se na vánočním večírku TV Nova. Od té doby jsme se často potkávali na fotbale a při různých příleţitostech. Postupem času jsme se spřátelili. Nejintenzivněji spolu komunikujeme zhruba poslední rok a půl, kdy v něm uzrála myšlenka, abych se zapojil do práce ve Spartě. * Jaké máte předpoklady pro práci ve Spartě? Nejdu do Sparty nikoho učit fotbal, trénovat A muţstvo. Jdu řídit sportovní organizaci, coţ je vzhledem k mým dosavadním zkušenostem, věřím, mise, kterou jsem schopen zvládnout. Nejdu do neznámého prostředí. * Řízení Sparty ale nevyţaduje jen entuziasmus…



Znám zákonitosti vyjednávání o hráčských smlouvách, práci hráčských agentů, vím, jak funguje financování klubu, dotační systém pro fotbal. Znám lidi, kteří se ve fotbalovém prostředí pohybují, vím, na jakých principech funguje prodej televizních práv a další specifika sportovního průmyslu. (Zhruba dva roky pracoval pro firmu STES, která řeší marketingová práva české kopané – pozn. red.) Díky bratrově kariéře jsem strávil řadu měsíců v zahraničních klubech a mám jasnou představu, jak by profesionální organizace měla fungovat. Jestli budu úspěšný, to se uvidí. * Jaký je váš cíl? Chci, aby Sparta byla úspěšná tak, jak velí její tradice a očekávání fanoušků. Úspěšná doma a konkurenceschopná v Evropě. Chci, aby Sparta fungovala efektivně, byla akceschopná a všechny její úseky pracovaly ve vzájemném souladu a s jedním cílem – podporovat úspěch klubu. * Věnujete se i jinému byznysu? Proč jste opustil mediální branţi? Do mediální branţe jsem vstoupil po studiu masové komunikace na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Začínal jsem v agentuře, která pracovala pro Novu, a později přijal nabídku dělat PR manaţera projektu SuperStar. Vydrţel jsem tam asi čtyři roky. Po šesté sezoně jsem cítil, ţe se z toho stává rutina. Chtěl jsem zkusit zase něco jiného, co by mě lidsky i profesně obohatilo. * Pracoval jste pro Martina Kubu. Kdy váš vztah vznikl a jak jej dnes hodnotíte? Uţ v době práce na Nově jsem se podílel na kampaních pro jihočeskou ODS. Tam jsem se v roce 2007 potkal s Martinem Kubou. Navíc jsme se shodou okolností stali sousedy na patře v jednom domě. Kdyţ jsem se rozhodl vrátit na jih, Martin mi nabídl, jestli bych se nechtěl stát jeho poradcem na kraji (v roce 2008 byl zástupcem hejtmana). Profesní vztah se změnil na osobně přátelský, byl jsem mu nedávno svědčit na svatbě. Je to nesmírně pracovitý člověk a extrémně náročný na sebe i své okolí. * A co vaše podnikání? Podnikat jsme začali po skončení jeho politického angaţmá. * V textilu? Proč zrovna v tomto oboru? Začali jsme trochu moţná překvapivě v textilní výrobě. Převzali jsme výrobu, kterou němečtí majitelé posílali do konkurzu. Podařilo se nám narovnat vztahy s odběrateli, firmu restrukturalizovat a je plně funkční. Pak jsme převzali jinou textilní firmu v existenčních problémech a stabilizovali ji a udrţeli. Dnes kromě textilu podnikáme i v kovovýrobě a sluţbách. Jak nám někdy chybělo více štěstí v politice, tak se k nám přiklonilo v podnikání. * Jakou roli jste u Kuby hrál? Na regionální úrovni jsem se staral víceméně o mediální výstupy. Po příchodu na ministerstvo průmyslu byla moje role náročnější. Kromě supervize jeho mediálních výstupů jsem měl na starost kontakty s ostatními ministerstvy a koordinaci postupů při předkládání společných materiálů do vlády. * Lidé znalí politického zákulisí říkají, ţe jste Kubovi dělal jakéhosi gatekeepera… Plnil jsem i roli jakéhosi štítu nebo síta nejrůznějších ţádostí o cokoli. Na ministra se samozřejmě obracely desítky lidí s ţádostí o schůzku a tak dále. A to od běţných občanů přes podnikatele po lobbisty. Není v silách ţádného ministra se se všemi, kdo o to poţádají, potkat. A také není vhodné, aby se ministr s některými lidmi vůbec osobně potkával. Vytvářel jsem určité nárazníkové pásmo. * Jak to vypadalo? Musel jsem zvládnout tak osm aţ deset schůzek s různými lidmi denně. Rozhodně to nebyla práce, po které by se mi stýskalo, a nemám ambici se k ní vracet. Plné znění zpráv


* Lidé z politiky tvrdí, ţe kdyţ se chtěl někdo dostat ke Kubovi, musel projít přes vás. Lobbisté o vás tvrdí, ţe jste byl reţisérem neoficiálních jednání… Je to přehnané, ale chápu, ţe to tak někdy mohlo působit. Upřímně říkám, ţe za ty dva roky na ministerstvu mě kontaktovali asi všichni významní lobbisté. Těţko bych hledal jméno některého z nich, se kterým bych se za tu dobu aspoň jednou nepotkal. Ale to byla součást práce. Řada lidí se k ministrovi opravdu nedostala. Protoţe nápady, se kterými za ním chodili, by skončily v lepším případě jeho odvoláním, v horším jeho stíháním. * Ţe by se o Kubovi hovořilo příliš pozitivně, to se říct nedá… To, ţe jsme za ty dva roky v hektické době nevyrobili ţádný skandál a prošli tu éru s čistým štítem, je důkaz, ţe jsme se k zákulisním tlakům chovali velmi odpovědně. Ale rozumím i tomu, ţe mi dodnes někteří nemohou zapomenout, ţe jsme jim více nenaslouchali. Řada lidí v tom politickém zákulisí byla zvyklá, ţe jim ministři šli na ruku. To, ţe jsme tehdy dávali všem najevo, ţe ministerstvo řídí ministr a nikdo jiný, někteří nenesli úplně dobře. * Nelze přehlédnout vaše plánované angaţmá v EGAP. Co vás pro tuto nominaci předurčilo? V EGAP jsem nikdy v ţádné funkci nepůsobil. Ministr mě sice původně navrhoval do dozorčí rady, protoţe tam chtěl mít člověka, kterému můţe věřit, ale nakonec od toho ustoupil a místo obsadil úředníkem z ministerstva. * Policisté vyšetřující takzvanou kauzu Nagyová, vaše jméno zmiňovali v souvislosti s lobbistou Ivem Rittigem. Jaké jsou, nebo byly, vaše vztahy? Netuším, co konkrétně ve spisech je, vycházím z toho, na co se mě ptali. Moje jméno tam zřejmě padlo tak, ţe z nějaké zachycené komunikace vyplývalo, ţe jsem na podzim roku 2012 před kongresem ODS doprovázel Kubu na schůzku, na které byl kromě dalších také Rittig. Zajímala je ta schůzka a pak můj vztah k několika lidem z politiky. Řešilo se to v rámci jedné větve té kauzy, ve které snad nakonec ani nikdo nebyl z ničeho obviněn. Vyšetřujícím orgánům jsem podal vysvětlení a tím to skončilo. Dodnes vlastně ani moc nerozumím, co mělo být smyslem mého svědectví. * S Rittigem se ale problémy obecné povahy neřešily. Odkdy se znáte? Poprvé jsem se s ním setkal na jednom z kongresů ODS v praţském Clarionu. Vystupoval za středočeskou ODS, takţe pokud jsem potřeboval zjistit, jak se k určitým tématům budou stavět Středočeši nebo koho se chystají kde podpořit, tak on byl ta pravá osoba. Potkával jsem se s ním čas od času stejně jako s mnoha jinými lidmi, kteří se v té době pohybovali v politickém zákulisí. Ty schůzky nebyly v ničem výjimečné proti jiným. * Mnozí lidé ale vnímali setkání s Rittigem úplně jinak… Tehdy nebylo nic tak úplně zvláštního potkat se s ním. Scházeli se s ním kapitáni českého průmyslu, vrcholní i řadoví politici, kteří dnes dělají, ţe ho neznají. Byl silný a vlivný politický hráč, a pokud vím, nečelil v té době ţádným trestním stíháním a obviněním. Měl vţdy výborné informace a kontakty nejen v rámci ODS, ale napříč celým politickým spektrem. Poslední tři roky se s ním nevídám. * Jaké máte vztahy s Janou Nagyovou? V podstatě ţádné. Janu Nagyovou jsem poznal aţ po nástupu na ministerstvo jako vrchní ředitelku kabinetu a nejbliţší spolupracovnici premiéra. Ale za ty dva roky jsem se s ní vídal naprosto minimálně, ona většinou komunikovala napřímo s ministry. * A co s Pavlem Dlouhým? S Pavlem Dlouhým se znám uţ strašně dlouho. Prakticky od senátní kampaně Tomáše Jirsy v roce 2004, na které jsem se na Hluboké podílel. Věřím, ţe náš vztah mohu označit za přátelský. Vnímám, ţe o něm Plné znění zpráv


byla popsána spousta papíru, ale z mediálního prostředí dobře vím, ţe v naprosté většině případů to jsou věci uměle nafouknuté a psané účelově. Má můj respekt za to, co jako místostarosta za posledních 20 let pro Hlubokou udělal. Vídáme se ale jen velmi, velmi zřídka. l *** Tehdy nebylo nic tak úplně zvláštního potkat se s Rittigem. Scházeli se s ním kapitáni českého průmyslu, vrcholní i řadoví politici, kteří dnes dělají, ţe ho neznají. O autorovi| Jan Hrbáček, [email protected] Foto autor| FOTO • Reuters Foto popis| tenkrát s rittigem. „Poprvé jsem se s ním setkal na jednom z kongresů ODS v praţském Clarionu. Vystupoval za středočeskou ODS, takţe pokud jsem potřeboval zjistit, jak se k určitým tématům budou stavět Středočeši nebo koho se chystají kde podpořit, tak on byl ta pravá osoba,― vzpomíná Adam Kotalík.

Ameriku uhranul Donald Trump. Zasedne hubatý magnát v Bílém domě? 10.8.2015

zpravy.iDNES.cz str. 00 Zprávy / Zahraniční iDNES.cz, Anna Barochová

Boj o republikánskou kandidaturu na prezidenta Spojených států ovládl Donald Trump. Excentrický miliardář, který bez rozpaků uráţí imigranty i ţeny, se vyhoupl do čela průzkumů. Politologové soudí, ţe realitní magnát se snaţí především zviditelnit a jeho popularita je jen dočasná. Zatím největší rozruch vyvolal Trump ve čtvrteční první debatě republikánských kandidátů. Reportérce Megyn Kellyové, která debatu na televizi FOX News řídila, po vysílání vzkázal, ţe měla rýpavé poznámky, protoţe měla nejspíš menstruaci ( více čtěte zde ). Kellyová se ho během debaty zeptala, jestli si myslí, ţe by budoucí hlava státu měla mluvit o ţenách neskrývaně sexistickým způsobem. Zmínila přitom jeho výrok na adresu jedné ze soutěţících v reality show Celebrity Apprentice, o které Trump poznamenal: „To musí být pěkný obrázek vidět ji na kolenou.― Kellyové otázka na tuto poznámku ho v přímém přenosu nijak nerozhodila. „Já nemám čas být úplně politicky korektní,― kontroval a sklidil potlesk. Jeho ostré výroky se mu zatím vyplácí u republikánských voličů, zdaleka však ne u všech. „Má problém se ţenami a kdyţ vás nebudou volit ţeny, tak nemůţete volby vyhrát, protoţe přicházíte o polovinu voličů,― vyjádřil se k jeho kampani politolog Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Udělejme Ameriku zase skvělou! Trumpova kampaň nese motto: „Make America great again!― (Udělejme Ameriku zase skvělou!) a takové by Spojené státy byly bez přistěhovalců. Na imigranty se miliardář zaměřuje téměř v kaţdém svém projevu. „Nebýt mě, ani bychom se tu o imigrantech nebavili. Tohle vůbec nebylo téma. Všichni na to jen mysleli, dokud jsem to já nevytáhl při ohlášení své kandidatury,― řekl hrdě Trump. Na paškál si bere především přistěhovalce z Mexika, které při jedné příleţitosti označil za zločince, násilníky a drogové dealery. „Musíme postavit zeď a musíme ji postavit rychle. Nevadí mi, kdyţ v ní budou velké krásné dveře, kudy se mohou lidé do této země dostat, ale legálně,― vyjádřil se Trump, jak by si s mexickými přistěhovalci jako budoucí prezident USA poradil. Jeho prezidentská kampaň těţí podle politologů ze znechucení Američanů ze současné vládnoucí garnitury. „Trump ve svých dosavadních vyjádřeních pouţívá jednoduchá a populistická hesla a domnívá se, ţe na nich můţe získat body - a to nejen u voličů Republikánské strany, ale i Demokratické strany. Domnívám se, ţe v této fázi kampaně, půl roku před zahájením primárních voleb, volí tuto taktiku zejména kvůli zviditelnění,― okomentoval rozjezd jeho kampaně politolog Petr Just z Institutu politologických studií. Trump se vyjadřuje hodně bezprostředně a to se Američanům líbí. Ve srovnání s českou politickou sférou ho politologové přirovnávají k Andreji Babišovi nebo Tomio Okamurovi. Ačkoliv taková rétorika přiláká některé Plné znění zpráv


voliče, na vítězství je to podle politologů málo. „Donald Trump nemůţe vyhrát, protoţe odpuzuje velké skupiny voličů. Znepříjemňuje však kampaň Republikánské straně, stahuje na sebe mediální pozornost a nutí kandidáty vyjadřovat se k některým věcem,― předpovídá Kozák. Trump je pro republikány nepříjemný nadvakrát. Netají se tím, ţe pokud ho republikáni nevyberou jako svého kandidáta, je připravený kandidovat nezávisle. „Případná Trumpova kandidatura bez nominace Republikánské strany by patrně odčerpala nějaké hlasy oficiálnímu republikánskému kandidátovi. Trumpova kampaň cílí i na demokratické voliče, ale tam by patrně ten dopad nebyl tak markantní,― uvaţuje Just. Republikány Trumpovy nezávislé kandidatury děsí, protoţe stále mají v paměti volby v roce 1992, kdy texaský miliardář Ross Perot pomohl k vítězství demokratu Billu Clintonovi. Perot tehdy získal 19 procent hlasů, zatímco republikánský kandidát prezident Bush starší ztrácel na Clintona pět a půl procenta. Kdyby tehdy Perot odstoupil a podpořil Bushe, Clinton by prohrál. Rozčilení z Trumpa je mezi republikány patrné uţ nyní. Guvernér státu Arkansas Mike Huckabee si po čtvrteční debatě republikánských kandidátů povzdechl, ţe se média zaměřují jen na Trumpa. „Máme nějakou ´netrumpovskou´ otázku?― zeptal se podle BBC Huckabee na tiskové konferenci novinářů. Další otázka se však zase týkala Trumpa. Média a sociální sítě Trumpa milují. Do hledáčku se dostává nejen díky svým výrokům, ale i svému poněkud záhadnému účesu. Téma Trumpovy zlaté kštice opět oţilo při startu jeho kampaně ve státě New Hampshire. Kdyţ se jedna ţena v publiku zajímala, jestli je jeho patka pravá, vyzval ji, aby vyšla k němu na pódium a sáhla si. Američany však ani tohle nepřesvědčilo a na sociálních sítích přibývají stále nové příspěvky, které Trumpův účes zesměšňují. lil chicana (Twitter) @POBREClTA 25.července 2015 v 06:54, příspěvek archivován: 10.srpna 2015 v 14:21 THINGS THAT LOOK LIKE DONALD TRUMP'S HAIR SKJFLKASD pic.twitter.com/pf4Z8rKCg0 72 lidí to sdílí odpovědět retweet oblíbit Zvláštní vlasy republikánského kandidáta zaujal i tvůrce seriálu Simpsonovi, kteří Trumpovi věnovali celou jednu epizodu . Jeho popularita stále roste Republikáni moţná doufali, ţe Trumpa jeho uráţlivé výroky z republikánského souboje o stranickou kandidaturu vyřadí. Děje se však pravý opak. Kontroverzní miliardář vede průzkumy a získává stále více příznivců. Podle posledních čísel publikovaných webem Wall Street Journal ve spolupráci s televizní stanicí NBC si Trump od června polepšil z jednoho procenta na 19 procent a vede mezi republikánskými kandidáty. Před druhým Scottem Walkerem má náskok čtyři procenta a zatímco Trumpova hvězda stoupá, všichni ostatní pomalu ztrácí. Procenta ubyla i dalšímu často zmiňovanému kandidátovi, kterým je bratr bývalého prezidenta USA, Jeb Bush. Ten je v současnosti na třetím místě. Na vítězství by to však Trumpovi podle expertů stačit nemělo. „Porazit Donalda Trumpa bude vyţadovat dost velké nasazení, jeho podpora však nepřevýší 25 aţ 30 procent. Potenciál, co má teď, uţ se více zvyšovat nebude,― předpověděl Kozák. Nejbohatší kandidát na prezidenta v dějinách Zájem o Donalda Trumpa budí ve Spojených státech také jeho rozsáhlé jmění. „Úspěch v obchodním světě je v USA tradičně respektován. Většina prezidentských kandidátů v minulosti disponovala velkým mjetkem. K úspěchu to však samo o sobě nestačí. Multimilionář Mitt Romney také prohrál v prezidentských volbách v roce 2012,‖ uvádí profesor politologie z Middlebury College ve Vermontu Michael Kraus. Federální volební komise zveřejnila na konci července podrobnosti o finančních poměrech a podnicích proslulého realitního magnáta. Majetkový přehled je v USA vyţadován od všech uchazečů o prezidentské křeslo. Trump vlastní nemovitosti v New Yorku a Chicagu za více neţ 100 milionů dolarů (asi 2,5 miliardy Kč) a hodnota jeho aktiv přesahuje 1,4 miliardy dolarů (asi 34,6 miliardy korun). Sám Trump si stěţoval, ţe formulář, který mu dali, není učený pro bohaté lidi jako je on. Například částku 1,5 miliardy dolarů jako hodnotu jedné ze svých nemovitostí musel prý vepsat do kolonky „50 milionů a víc―. Plné znění zpráv


Sám Trump hodnotu svého majetku odhadl na deset miliard dolarů (asi čtvrt bilionu korun). Pokud by to byla pravda, předčil by Trump výrazně všechny předchozí kandidující magnáty, jako byli Ross Perot, Steve Forbes nebo Mitt Romney. Časopis Forbes , který sestavuje prestiţní ţebříčky nejbohatších lidí světa, však tvrdí, ţe slavný boháč hodně přehání. S přihlédnutím k vysokým dluhům, které dosahují aţ 240 milionů dolarů, nemá Trump prý větší jmění neţ čtyři miliardy. Někteří politici připomínají moţnost nepatřičného vlivu jeho bohatství na politickou funkci, o kterou se Trump uchází. Ve čtvrteční debatě na to upozornil senátor Rand Paul. „On kupoval a prodával politiky!― vykřikoval Paul. Trump na to s úsměvem reagoval: „Jemu jsem taky dal dost peněz.― Je otázka, kam Trump svoji kampaň dál povede. „Zatím se Trump se nejvíc zajímá o maximální sebeprezentaci v médiích. Jeho prezidentská kandidatura je jakousi formou selfie,‖ dodává Kraus.

URL| http://zpravy.idnes.cz/trump-vyroky-sexismus-primarky-volby-usa-fjn/zahranicni.aspx?c=A150805_152523_zahranicni_aba

Lucie Říhová a Tomáš Kafka se stali novými partnery EY 11.8.2015

cfoworld.cz ali

str. 00

Společnost EY jmenovala nové partnery v České republice. V daňovém oddělení byla do této funkce povýšena Lucie Říhová, v oddělení investigativních sluţeb a řešení sporů Tomáš Kafka. Lucie Říhová (35) je zkušenou daňovou poradkyní v daňovém oddělení poradenské firmy EY v České republice. Zaměřuje se zejména na oblast daní z příjmů právnických osob a mezinárodní daňové strukturování. Zastupuje klienty v daňových řízeních a kontrolách. Poskytuje také poradenství týkající se investičních pobídek, výzkumu a vývoje a dotačních programů z evropských fondů. Mezi její klienty patří především české i mezinárodní firmy z oblasti technologií a vývoje softwaru, výrobní společnosti, zejména výrobci potravin a nápojů a firmy poskytující sluţby. Do společnosti EY nastoupila v roce 2004, daňovou problematikou se ale zabývá jiţ od roku 2002. Aktivně se podílí také na soutěţi EY Podnikatel roku. Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, kde získala titul PhD v oboru financí. Na Vysoké škole ekonomické v Praze (Katedra veřejných financí) působí dále jako lektorka. Je členkou Komory daňových poradců České republiky. Mezi její koníčky patří cestování a střelba. Je členkou českého národního střeleckého týmu a Českého střeleckého svazu. Tomáš Kafka (36) řídí oddělení investigativních sluţeb a řešení sporů společnosti EY v České republice. Má bohaté zkušenosti s vyšetřováním hospodářské kriminality, včetně prevence, odhalování a vyšetřování podvodů a korupce. Zaměřuje se např. na kriminalitu bílých límečků, korupci v oblasti veřejných zakázek a dotací z prostředků EU či národních programů. Podílel se na zavádění programů zaměřených na prevenci podvodů a korupce ve veřejném sektoru i v nadnárodních společnostech z nejrůznějších ekonomických sektorů, zejména z oblasti energetiky, výrobního průmyslu, farmacie a zdravotnické techniky. Jeho tým poskytuje také forenzní podporu klientům v řešení soudních sporů, arbitráţí a mimosoudních vyrovnání a insolvenčních řízení. Do společnosti EY nastoupil v roce 2002, předtím pracoval v oddělení auditu firmy Arthur Andersen. Vystudoval ekonomii na Institutu ekonomických studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Tomáš je Certifikovaným účetním znalcem (ACCA) a také FCCA (zaslouţilý člen ACCA). Pravidelně přispívá svými komentáři do českých médií či na odborných konferencích. Vloni se mu narodila dcera Karolína. Kromě rodiny věnuje svůj volný čas hlavně florbalu. Je jiţ patnáct let brankářem české florbalové reprezentace, s kterou mimo jiné vyhrál stříbrnou a dvě bronzové medaile na mistrovství světa. V české florbalové extralize hraje za Tatran Plné znění zpráv


Střešovice. V roce 2011 hrál i v nejvyšší švédské lize Svenska Superligan. Aktivně a rád se podílí také na rozvoji mladých talentů a na charitativních akcích spojených s florbalem.

URL| http://cfoworld.cz/kariera/lucie-rihova-a-tomas-kafka-se-stali-novymi-partnery-ey-3712

Slovenští oligarchové střídají Němce. Penta koupila Vltava-Labe-Press 12.8.2015

echo24.cz

str. 00 Byznys, Domov, Krátké zprávy Echo24, čtk

Investiční skupina Penta koupila vydavatelství Vltava-Labe-Press. Získala tak největší tuzemské regionální noviny Deník a tiskárny Novotisk. Ve středu podepsala smlouvu s německým koncernem Verlagsgruppe Passau. ČTK to řekl mluvčí Penty Ivo Mravinac. Smlouva podléhá schválení antimonopolního úřadu. Investiční skupina Penta koupila vydavatelství Vltava-Labe-Press. Získala tak největší tuzemské regionální noviny Deník a tiskárny Novotisk. Ve středu podepsala smlouvu s německým koncernem Verlagsgruppe Passau. ČTK to řekl mluvčí Penty Ivo Mravinac. Smlouva podléhá schválení antimonopolního úřadu. Součástí akvizice je také 51 procentní podíl ve společnosti Astrosat Média, která vydává časopisy Květy, Vlasta, Story, Tv magazín a National Geographic Česko, dále 70 procent ve společnosti Česká distribuční, 35 procent v distribuční firmě PNS a 30 procent ve zprostředkovateli webové reklamy AdActive. Čtěte také: Skupina Penta kupuje vydavatelství Deníku „Deníky i ostatní aktiva VLP – group jsou pro nás zajímavou a dlouhodobou investiční příleţitostí zejména pro obchodní synergie s našimi firmami orientovanými na koncového zákazníka. Samotnému vydavatelství chceme zajistit finanční stabilitu a rozvoj, který bude sledovat současné moderní trendy. Jasnou prioritou je pak další posilování významu Deníků v regionech,― uvedl investiční ředitel Penty Zdeněk Kubát. Penta nezařadí VLP do společnosti News and Media Holding, která zastřešuje její mediální aktivity na Slovensku, ale vydavatelství bude přímo odpovědné vedení skupiny. „Mediální investice Penty v ČR a na Slovensku je třeba vidět odděleně. Co lze potvrdit, je fakt, ţe budeme hledat především ekonomické synergie tam, kde mají smysl,― uvedl Mravinac. Německé vlastníky střídají Slováci Mediální experti upozornili na to, ţe na českém trhu vrcholí odchod původních majitelů zpravodajských deníků. „Éru, v níţ český tisk vlastnili vesměs Němci, střídá éra, kdy hlavní podniky přebírají Slováci. Kromě nastupující Penty připomeňme Andreje Babiše jako vlastníka vydavatelství Mafra s Mladou frontou Dnes a Lidovými novinami či Patrika Tkáče jako spolumajitele Czech News Center, vydavatele Blesku, Aha! či Sportu,― připomněl předloňské akvizice šéfredaktor webu Médiář.cz Ondřej Aust. Podle Tomáše Trampoty z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd je koupě vydavatelství VLP logickým pokračováním aktivit Penty na Slovensku. „Zároveň jde o pokračování trendu, kdy do českých médií vstupují společnosti s jádrem činnosti mimo média, který začal roku 2003 vstupem PPF do servisní společnosti TV Nova,― uvedl Trampota. VLP s monopolem v oblasti regionálního tisku má podle něj větší kumulativní zásah čtenářů neţ většina deníkových titulů a často se na její sílu zapomíná. Pro Pentu můţe jít zároveň o výhodný nosič inzerce a reklamy na produkty a sluţby této skupiny, uvedl Trampota. O důvodech vstupu do mediální sféry mluvil v dubnovém rozhovoru s Hospodářskými novinami spolumajitel Penty Marek Dospiva. Zmínil budování transparentnějšího prostředí, vyuţití synergií s ostatními firmami, ale také obranu před „iracionálním napadáním―, coţ podle něj novináři nazývají jako pořízení si „atomového kufříku―. Podle šéfredaktorky portálu Mediaguru.cz Martiny Vojtěchovské čtenáři obvykle vlastnické změny nepozorují. „Vstup Penty do médií je ale logickým vyústěním situace, která na českém deníkovém trhu nastala. Finanční Plné znění zpráv


skupiny si rozdělily vliv v českých novinách. Samozřejmě, ţe jistá rizika z pohledu novinářské práce skýtá, stejně jako je tomu u dalších subjektů, které operují i jinde neţ jen v médiích,― poznamenala Vojtěchovská. Německý mediální koncern uvedl, ţe VLP prodal ze strategických důvodů. „Tato transakce nám totiţ umoţní se více soustředit na německý trh, kde chceme pokračovat v dalším růstu,― uvedla generální ředitelka Verlagsgruppe Passau Simone Tucci-Diekmannová. Mediální expert Milan Šmíd za jeden z důvodů odchodu německého vlastníka povaţuje rovněţ snahu více se zaměřit na on-line aktivity. „Klasický tisk přestává být profitabilní a internetové perspektivy jsou jinde lepší neţ u nás,― poznamenal. Penta je středoevropská investiční skupina, zaloţená v roce 1994. Působí zejména ve zdravotnictví, finančních sluţbách, výrobě, maloobchodu a v realitním developmentu.

URL| http://echo24.cz/a/iyQHa

Penta koupila vydavatele Deníku 12.8.2015

marketingsales.cz - red -, ČTK

str. 00

Tisk

Investiční skupina Penta dokončila dlouho očekávanou akvizici a stala se novým majitelem vydavatelství VltavaLabe-Press. Jeho dosavadním vlastníkem bylo německé vydavatelství Passauer Neue Presse. Investiční skupina Penta koupila vydavatelství Vltava-Labe-Press. Získala tak největší tuzemské regionální noviny Deník a tiskárny Novotisk. Skupina ve středu podepsala smlouvu s německým koncernem Verlagsgruppe Passau. Řekl to mluvčí Penty Ivo Mravinac. Smlouva podléhá schválení antimonopolního úřadu. Součástí akvizice je také 51 procentní podíl ve společnosti Astrosat Média, která vydává časopisy Květy, Vlasta, Story, Tv magazín a National Geographic Česko, dále 70 procent ve společnosti Česká distribuční, 35 procent v distribuční firmě PNS a 30 procent ve zprostředkovateli webové reklamy AdActive. "Deníky i ostatní aktiva VLP - group jsou pro nás zajímavou a dlouhodobou investiční příleţitostí zejména pro obchodní synergie s našimi firmami orientovanými na koncového zákazníka. Samotnému vydavatelství chceme zajistit finanční stabilitu a rozvoj, který bude sledovat současné moderní trendy. Jasnou prioritou je pak další posilování významu Deníků v regionech," uvedl investiční ředitel Penty Zdeněk Kubát. Němce střídají Slováci Penta nezařadí VLP do společnosti News and Media Holding, která zastřešuje její mediální aktivity na Slovensku, ale vydavatelství bude přímo odpovědné vedení skupiny. "Mediální investice Penty v ČR a na Slovensku je třeba vidět odděleně. Co lze potvrdit, je fakt, ţe budeme hledat především ekonomické synergie tam, kde mají smysl," uvedl Mravinac. Mediální experti upozornili na to, ţe na českém trhu vrcholí odchod původních majitelů zpravodajských deníků. "Éru, v níţ český tisk vlastnili vesměs Němci, střídá éra, kdy hlavní podniky přebírají Slováci. Kromě nastupující Penty připomeňme Andreje Babiše jako vlastníka vydavatelství Mafra s Mladou frontou Dnes a Lidovými novinami či Patrika Tkáče jako spolumajitele Czech News Center, vydavatele Blesku, Aha! či Sportu," připomněl předloňské akvizice šéfredaktor webu Médiář.cz Ondřej Aust. Podle Tomáše Trampoty z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd je koupě vydavatelství VLP logickým pokračováním aktivit Penty na Slovensku. "Zároveň jde o pokračování trendu, kdy do českých médií vstupují společnosti s jádrem činnosti mimo média, který začal roku 2003 vstupem PPF do servisní společnosti TV Nova," uvedl Trampota. VLP s monopolem v oblasti regionálního tisku má podle něj větší kumulativní zásah čtenářů neţ většina deníkových titulů a často se na její sílu zapomíná. Pro Pentu můţe jít zároveň o výhodný nosič inzerce a reklamy na produkty a sluţby této skupiny, uvedl Trampota. Plné znění zpráv


Je to obrana před napadáním, tvrdí Dospiva O důvodech vstupu do mediální sféry mluvil v dubnovém rozhovoru s Hospodářskými novinami spolumajitel Penty Marek Dospiva. Zmínil budování transparentnějšího prostředí, vyuţití synergií s ostatními firmami, ale také obranu před "iracionálním napadáním", coţ podle něj novináři nazývají jako pořízení si "atomového kufříku". Podle šéfredaktorky portálu Mediaguru.cz Martiny Vojtěchovské čtenáři obvykle vlastnické změny nepozorují. "Vstup Penty do médií je ale logickým vyústěním situace, která na českém deníkovém trhu nastala. Finanční skupiny si rozdělily vliv v českých novinách. Samozřejmě, ţe jistá rizika z pohledu novinářské práce skýtá, stejně jako je tomu u dalších subjektů, které operují i jinde neţ jen v médiích," poznamenala Vojtěchovská. Strategické důvody, zní k prodeji od Němců Německý mediální koncern uvedl, ţe VLP prodal ze strategických důvodů. "Tato transakce nám totiţ umoţní se více soustředit na německý trh, kde chceme pokračovat v dalším růstu," uvedla generální ředitelka Verlagsgruppe Passau Simone Tucci-Diekmannová. Mediální expert Milan Šmíd za jeden z důvodů odchodu německého vlastníka povaţuje rovněţ snahu více se zaměřit na on-line aktivity. "Klasický tisk přestává být profitabilní a internetové perspektivy jsou jinde lepší neţ u nás," poznamenal. Penta je středoevropská investiční skupina, zaloţená v roce 1994. Působí zejména ve zdravotnictví, finančních sluţbách, výrobě, maloobchodu a v realitním developmentu.

URL| http://mediamania.tyden.cz/rubriky/lide/penta-koupila-vydavatelstvi-vlp-vlastni-tak-treti-nejctenejsi-novinyrepubliky_350099.html


mediamania.cz str. 00 - red -, ČTK

Tisk

Investiční skupina Penta dokončila dlouho očekávanou akvizici a stala se novým majitelem vydavatelství VltavaLabe-Press. Jeho dosavadním vlastníkem bylo německé vydavatelství Passauer Neue Presse. Investiční skupina Penta koupila vydavatelství Vltava-Labe-Press. Získala tak největší tuzemské regionální noviny Deník a tiskárny Novotisk. Skupina ve středu podepsala smlouvu s německým koncernem Verlagsgruppe Passau. Řekl to mluvčí Penty Ivo Mravinac. Smlouva podléhá schválení antimonopolního úřadu. Součástí akvizice je také 51 procentní podíl ve společnosti Astrosat Média, která vydává časopisy Květy, Vlasta, Story, Tv magazín a National Geographic Česko, dále 70 procent ve společnosti Česká distribuční, 35 procent v distribuční firmě PNS a 30 procent ve zprostředkovateli webové reklamy AdActive. "Deníky i ostatní aktiva VLP - group jsou pro nás zajímavou a dlouhodobou investiční příleţitostí zejména pro obchodní synergie s našimi firmami orientovanými na koncového zákazníka. Samotnému vydavatelství chceme zajistit finanční stabilitu a rozvoj, který bude sledovat současné moderní trendy. Jasnou prioritou je pak další posilování významu Deníků v regionech," uvedl investiční ředitel Penty Zdeněk Kubát. Němce střídají Slováci Penta nezařadí VLP do společnosti News and Media Holding, která zastřešuje její mediální aktivity na Slovensku, ale vydavatelství bude přímo odpovědné vedení skupiny. "Mediální investice Penty v ČR a na Slovensku je třeba vidět odděleně. Co lze potvrdit, je fakt, ţe budeme hledat především ekonomické synergie tam, kde mají smysl," uvedl Mravinac. Mediální experti upozornili na to, ţe na českém trhu vrcholí odchod původních majitelů zpravodajských deníků. "Éru, v níţ český tisk vlastnili vesměs Němci, střídá éra, kdy hlavní podniky přebírají Slováci. Kromě nastupující Plné znění zpráv


Penty připomeňme Andreje Babiše jako vlastníka vydavatelství Mafra s Mladou frontou Dnes a Lidovými novinami či Patrika Tkáče jako spolumajitele Czech News Center, vydavatele Blesku, Aha! či Sportu," připomněl předloňské akvizice šéfredaktor webu Médiář.cz Ondřej Aust. Podle Tomáše Trampoty z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd je koupě vydavatelství VLP logickým pokračováním aktivit Penty na Slovensku. "Zároveň jde o pokračování trendu, kdy do českých médií vstupují společnosti s jádrem činnosti mimo média, který začal roku 2003 vstupem PPF do servisní společnosti TV Nova," uvedl Trampota. VLP s monopolem v oblasti regionálního tisku má podle něj větší kumulativní zásah čtenářů neţ většina deníkových titulů a často se na její sílu zapomíná. Pro Pentu můţe jít zároveň o výhodný nosič inzerce a reklamy na produkty a sluţby této skupiny, uvedl Trampota. Je to obrana před napadáním, tvrdí Dospiva O důvodech vstupu do mediální sféry mluvil v dubnovém rozhovoru s Hospodářskými novinami spolumajitel Penty Marek Dospiva. Zmínil budování transparentnějšího prostředí, vyuţití synergií s ostatními firmami, ale také obranu před "iracionálním napadáním", coţ podle něj novináři nazývají jako pořízení si "atomového kufříku". Podle šéfredaktorky portálu Mediaguru.cz Martiny Vojtěchovské čtenáři obvykle vlastnické změny nepozorují. "Vstup Penty do médií je ale logickým vyústěním situace, která na českém deníkovém trhu nastala. Finanční skupiny si rozdělily vliv v českých novinách. Samozřejmě, ţe jistá rizika z pohledu novinářské práce skýtá, stejně jako je tomu u dalších subjektů, které operují i jinde neţ jen v médiích," poznamenala Vojtěchovská. Strategické důvody, zní k prodeji od Němců Německý mediální koncern uvedl, ţe VLP prodal ze strategických důvodů. "Tato transakce nám totiţ umoţní se více soustředit na německý trh, kde chceme pokračovat v dalším růstu," uvedla generální ředitelka Verlagsgruppe Passau Simone Tucci-Diekmannová. Mediální expert Milan Šmíd za jeden z důvodů odchodu německého vlastníka povaţuje rovněţ snahu více se zaměřit na on-line aktivity. "Klasický tisk přestává být profitabilní a internetové perspektivy jsou jinde lepší neţ u nás," poznamenal. Penta je středoevropská investiční skupina, zaloţená v roce 1994. Působí zejména ve zdravotnictví, finančních sluţbách, výrobě, maloobchodu a v realitním developmentu.



tyden.cz str. 00 - red -, ČTK

Tisk

Investiční skupina Penta dokončila dlouho očekávanou akvizici a stala se novým majitelem vydavatelství VltavaLabe-Press. Jeho dosavadním vlastníkem bylo německé vydavatelství Passauer Neue Presse. Investiční skupina Penta koupila vydavatelství Vltava-Labe-Press. Získala tak největší tuzemské regionální noviny Deník a tiskárny Novotisk. Skupina ve středu podepsala smlouvu s německým koncernem Verlagsgruppe Passau. Řekl to mluvčí Penty Ivo Mravinac. Smlouva podléhá schválení antimonopolního úřadu. Součástí akvizice je také 51 procentní podíl ve společnosti Astrosat Média, která vydává časopisy Květy, Vlasta, Story, Tv magazín a National Geographic Česko, dále 70 procent ve společnosti Česká distribuční, 35 procent v distribuční firmě PNS a 30 procent ve zprostředkovateli webové reklamy AdActive. "Deníky i ostatní aktiva VLP - group jsou pro nás zajímavou a dlouhodobou investiční příleţitostí zejména pro obchodní synergie s našimi firmami orientovanými na koncového zákazníka. Samotnému vydavatelství chceme Plné znění zpráv


zajistit finanční stabilitu a rozvoj, který bude sledovat současné moderní trendy. Jasnou prioritou je pak další posilování významu Deníků v regionech," uvedl investiční ředitel Penty Zdeněk Kubát. Němce střídají Slováci Penta nezařadí VLP do společnosti News and Media Holding, která zastřešuje její mediální aktivity na Slovensku, ale vydavatelství bude přímo odpovědné vedení skupiny. "Mediální investice Penty v ČR a na Slovensku je třeba vidět odděleně. Co lze potvrdit, je fakt, ţe budeme hledat především ekonomické synergie tam, kde mají smysl," uvedl Mravinac. Mediální experti upozornili na to, ţe na českém trhu vrcholí odchod původních majitelů zpravodajských deníků. "Éru, v níţ český tisk vlastnili vesměs Němci, střídá éra, kdy hlavní podniky přebírají Slováci. Kromě nastupující Penty připomeňme Andreje Babiše jako vlastníka vydavatelství Mafra s Mladou frontou Dnes a Lidovými novinami či Patrika Tkáče jako spolumajitele Czech News Center, vydavatele Blesku, Aha! či Sportu," připomněl předloňské akvizice šéfredaktor webu Médiář.cz Ondřej Aust. Podle Tomáše Trampoty z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd je koupě vydavatelství VLP logickým pokračováním aktivit Penty na Slovensku. "Zároveň jde o pokračování trendu, kdy do českých médií vstupují společnosti s jádrem činnosti mimo média, který začal roku 2003 vstupem PPF do servisní společnosti TV Nova," uvedl Trampota. VLP s monopolem v oblasti regionálního tisku má podle něj větší kumulativní zásah čtenářů neţ většina deníkových titulů a často se na její sílu zapomíná. Pro Pentu můţe jít zároveň o výhodný nosič inzerce a reklamy na produkty a sluţby této skupiny, uvedl Trampota. Je to obrana před napadáním, tvrdí Dospiva O důvodech vstupu do mediální sféry mluvil v dubnovém rozhovoru s Hospodářskými novinami spolumajitel Penty Marek Dospiva. Zmínil budování transparentnějšího prostředí, vyuţití synergií s ostatními firmami, ale také obranu před "iracionálním napadáním", coţ podle něj novináři nazývají jako pořízení si "atomového kufříku". Podle šéfredaktorky portálu Mediaguru.cz Martiny Vojtěchovské čtenáři obvykle vlastnické změny nepozorují. "Vstup Penty do médií je ale logickým vyústěním situace, která na českém deníkovém trhu nastala. Finanční skupiny si rozdělily vliv v českých novinách. Samozřejmě, ţe jistá rizika z pohledu novinářské práce skýtá, stejně jako je tomu u dalších subjektů, které operují i jinde neţ jen v médiích," poznamenala Vojtěchovská. Strategické důvody, zní k prodeji od Němců Německý mediální koncern uvedl, ţe VLP prodal ze strategických důvodů. "Tato transakce nám totiţ umoţní se více soustředit na německý trh, kde chceme pokračovat v dalším růstu," uvedla generální ředitelka Verlagsgruppe Passau Simone Tucci-Diekmannová. Mediální expert Milan Šmíd za jeden z důvodů odchodu německého vlastníka povaţuje rovněţ snahu více se zaměřit na on-line aktivity. "Klasický tisk přestává být profitabilní a internetové perspektivy jsou jinde lepší neţ u nás," poznamenal. Penta je středoevropská investiční skupina, zaloţená v roce 1994. Působí zejména ve zdravotnictví, finančních sluţbách, výrobě, maloobchodu a v realitním developmentu.


Penta koupila vydavatele regionálních Deníků Vltava-Labe-Press 12.8.2015

e15.cz

str. 00

Technologie a média



Investiční skupina Penta koupila od německého koncernu Verlagsgruppe Passau stoprocentní podíl ve vydavatelství Vltava-Labe-Press. Získala tak největší tuzemské regionální noviny Deník a tiskárny Novotisk. Kupní smlouva podléhá ještě schválení antimonopolního úřadu. Součástí akvizice je také 51 procentní podíl ve společnosti Astrosat Média, která vydává časopisy Květy, Vlasta, Story, Tv magazín a National Geographic Česko, dále 70 procent ve společnosti Česká distribuční, 35 procent v distribuční firmě PNS a 30 procent ve zprostředkovateli webové reklamy AdActive. „Deníky i ostatní aktiva VLP - group jsou pro nás zajímavou a dlouhodobou investiční příleţitostí zejména pro obchodní synergie s našimi firmami orientovanými na koncového zákazníka. Samotnému vydavatelství chceme zajistit finanční stabilitu a rozvoj, který bude sledovat současné moderní trendy. Jasnou prioritou je pak další posilování významu Deníků v regionech,― uvedl investiční ředitel Penty Zdeněk Kubát. Penta nezařadí VLP do společnosti News and Media Holding, která zastřešuje její mediální aktivity na Slovensku, ale vydavatelství bude přímo odpovědné vedení skupiny. „Mediální investice Penty v ČR a na Slovensku je třeba vidět odděleně. Co lze potvrdit, je fakt, ţe budeme hledat především ekonomické synergie tam, kde mají smysl,― uvedl Mravinac. Němce nahrazují Slováci Mediální experti upozornili na to, ţe na českém trhu vrcholí odchod původních majitelů zpravodajských deníků. „Éru, v níţ český tisk vlastnili vesměs Němci, střídá éra, kdy hlavní podniky přebírají Slováci. Kromě nastupující Penty připomeňme Andreje Babiše jako vlastníka vydavatelství Mafra s deníkem Dnes a Lidovými novinami či Patrika Tkáče jako spolumajitele Czech News Center, vydavatele Blesku, Aha! či Sportu,― připomněl předloňské akvizice šéfredaktor webu Médiář.cz Ondřej Aust. Podle Tomáše Trampoty z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd je koupě vydavatelství VLP logickým pokračováním aktivit Penty na Slovensku. „Zároveň jde o pokračování trendu, kdy do českých médií vstupují společnosti s jádrem činnosti mimo média, který začal roku 2003 vstupem PPF do servisní společnosti TV Nova,― uvedl Trampota. VLP s monopolem v oblasti regionálního tisku má podle něj větší kumulativní zásah čtenářů neţ většina deníkových titulů a často se na její sílu zapomíná. Pro Pentu můţe jít zároveň o výhodný nosič inzerce a reklamy na produkty a sluţby této skupiny, uvedl Trampota. O důvodech vstupu do mediální sféry mluvil v dubnovém rozhovoru s Hospodářskými novinami spolumajitel Penty Marek Dospiva. Zmínil budování transparentnějšího prostředí, vyuţití synergií s ostatními firmami, ale také obranu před „iracionálním napadáním―, coţ podle něj novináři nazývají jako pořízení si „atomového kufříku―. Podle šéfredaktorky portálu Mediaguru.cz Martiny Vojtěchovské čtenáři obvykle vlastnické změny nepozorují. „Vstup Penty do médií je ale logickým vyústěním situace, která na českém deníkovém trhu nastala. Finanční skupiny si rozdělily vliv v českých novinách. Samozřejmě, ţe jistá rizika z pohledu novinářské práce skýtá, stejně jako je tomu u dalších subjektů, které operují i jinde neţ jen v médiích,― poznamenala Vojtěchovská. Německý mediální koncern uvedl, ţe VLP prodal ze strategických důvodů. „Tato transakce nám totiţ umoţní se více soustředit na německý trh, kde chceme pokračovat v dalším růstu,― uvedla generální ředitelka Verlagsgruppe Passau Simone Tucci-Diekmannová. Mediální expert Milan Šmíd za jeden z důvodů odchodu německého vlastníka povaţuje rovněţ snahu více se zaměřit na on-line aktivity. „Klasický tisk přestává být profitabilní a internetové perspektivy jsou jinde lepší neţ u nás,― poznamenal. Penta je středoevropská investiční skupina, zaloţená v roce 1994. Působí zejména ve zdravotnictví, finančních sluţbách, výrobě, maloobchodu a v realitním developmentu. Penta je významná středoevropská investiční skupina Plné znění zpráv


Vizitka společnosti Penta Investments, která se stala majitelem vydavatelství Vltava-Labe-Press (VLP): Penta je středoevropská investiční skupina, zaloţená v roce 1994. Působí zejména ve zdravotnictví, finančních sluţbách, výrobě, maloobchodu a v realitách. Spravuje jediný fond svých partnerů, akcionářů společnosti. Skupina vlastní aktiva v hodnotě 6,7 miliardy eur (přes 180 miliard korun). Penta působí ve více neţ deseti zemích Evropy a má svoje zastoupení v Praze, Bratislavě, Varšavě, Mnichově, kyperském Limassolu, Amsterdamu a na ostrově Jersey. Řídící společnosti holdingu sídlí na Kypru, své aktivity v Česku a na Slovensku ovládají prostřednictvím dceřiných společností registrovaných v těchto zemích. Penta je jedním z největších zaměstnavatelů v regionu. V jejích portfoliových společnostech pracuje více neţ 35 tisíc lidí. Penta začínala podnikat v roce 1994 jako obchodník s cennými papíry. Následně se zaměřila na rozvoj investic do podniků a později i na realitní development. U zrodu společnosti stáli Marek Dospiva a Jaroslav Haščák, společníky se později stali Jozef Oravkin, Martin Kúšik a Juraj Herko (ten později z Penty odešel a místo něho se partnerem stal Jozef Špirko). Nyní jsou partnery Dospiva, Haščák, Oravkin, Ian Child a Eduard Maták. Na český trh vstoupila Penta v roce 2001. Klíčovými investicemi Penty v Česku jsou síť lékáren Dr. Max, sázková společnost Fortuna a Aero Vodochody. Loni začala skupina Penta investovat do médií. Ovládla společnosti 7 PLUS, Centrum Holdings, Trend Holding a Petit Press. Mimo jiné se stala jedním z lídrů slovenského tištěného a internetového mediálního trhu. Do nových projektů a modernizace portfolia firem Penta loni investovala 330 milionů eur (8,9 miliardy korun). Největší investice směřovaly do projektů ve zdravotnictví, realitách a do Aera Vodochody. Skupina posílila ve zdravotnictví akvizicí lékárenských řetězců Apteka Mediq (Polsko), SP Diamed, Novolékárna, Harmonie (ČR), tří regionálních nemocnic a jedné polikliniky (Slovensko). Zároveň vstoupila na realitní trh v Polsku projektem kancelářského centra ve Varšavě. Prvním dokončeným realitním projektem skupiny v ČR se stalo Florentinum, moderní administrativní budova v centru Prahy. Na Slovensku Penta otevřela obchodně-zábavní centrum Bory Mall. Skupině Penta Investments loni klesl čistý zisk o 30 procent na 70 milionů eur (1,89 miliardy korun). Aktiva společností, které má skupina v portfoliu, vzrostla o tři procenta na 6,7 miliardy eur (181 miliard korun). Vltava-Labe-Press ovládá zejména regionální Deníky Vizitka vydavatelství Vltava-Labe-Press (VLP), které od německého koncernu Verlagsgruppe Passau koupila investiční skupina Penta Současná akciová společnost Vltava-Labe-Press vznikla v červenci 2000 po sloučení několika vydavatelů regionálních periodik (Vltava, Labe, PNPress a Pragoprint) se společností Mír. Ustavením jednoho podniku tak vyvrcholil proces centralizace českých tištěných regionálních médií, zahájený na počátku 90. let v reţii bavorského tiskového koncernu Verlagsgruppe Passau, jemuţ v Německu patří například deník Passauer Neuer Presse. Koncentraci regionálních titulů - nejprve v Čechách, aţ později na Moravě - řídil od roku 1992 Vlastimil Košťál (později šéf fotbalové Sparty a místopředseda Českomoravského fotbalového svazu). Uţ v roce 1993 bylo v rukou bavorských majitelů 28 deníků v českých regionech, počet titulů se zvyšoval i později. Uţ koncem roku 2000 VLP získalo celostátní deníky Slovo a Zemské noviny a v létě 2001 pak koupilo řadu moravských novin, včetně nejprodávanějších titulů Rovnost a Svoboda. Plné znění zpráv


V současnosti vydává Vltava-Labe-Press v České republice 94 regionálních titulů, z toho 71 deníků a 23 týdeníků. Průměrný prodaný náklad deníků se pohybuje kolem 141 tisíc kusů (za červen 2015), coţ je řadí na třetí místo za Blesk (242 tisíc) a deník Dnes (156 tisíc). Podobně jako většině tištěných deníků se i ty regionální potýkají v posledních letech s poklesem zájmu, ještě před pěti lety činil červnový prodaný náklad 224 tisíc výtisků. Do skupiny Vltava-Labe-Press patří i společnost Astrosat Media, ve které drţí VLP 51 procent, zbytek má německý vydavatel TV průvodců rtv media group ze skupiny Bertelsmann. Astrosat vydává kromě suplementů pro regionální deníky i časopisy Story, Glanc, National Geographic, Týdeník Květy, Vlastu, Dům & zahrada nebo Praktická ţena. VLP drţí také 70 procent v alternativním poštovním operátorovi, společnosti Česká distribuční. Přes svého majitele je VLP provázáno také s významným distributorem tisku, První novinovou společností, v níţ drţí vlastníci vydavatelství 26 procent akcií. Loni se pak VLP sloučilo s několika dceřinými společnostmi, včetně tiskárny Novotisk. V minulosti vlastnilo Vltava-Labe-Press (spolu s Košťálem) i fotbalovou Spartu, kterou koupilo v roce 1999 od Východoslovenských ţelezáren Košice a o pět let později ji prodalo finanční skupině J&T. Obrat samotného vydavatelství VLP se v posledních letech pohybuje kolem miliardy korun, v minulosti ale dosahoval i dvojnásobné výše (rekordním byl rok 2004 s výnosy ve výši 2,1 miliardy korun). Aţ na výjimky ale společnost vykázala účetní ztrátu, v posledních letech v desítkách milionů korun. Čtěte také: Penta zcela ovládne slovenskou zdravotní pojišťovnu Dôvera Penta je před koupí vydavatelství Vltava-Labe-Press Penta vstupuje do médií. Koupila přední slovenská vydavatelství Pentě klesl čistý zisk o téměř třetinu na 1,92 miliardy

URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/technologie-a-media/penta-koupila-vydavatele-regionalnich-deniku-vltavalabe-press-1217696

Penta koupila vydavatele regionálních Deníků Vltava-Labe-Press 12.8.2015

strategie.e15.cz

str. 00

Zprávy

Investiční skupina Penta koupila od německého koncernu Verlagsgruppe Passau stoprocentní podíl ve vydavatelství Vltava-Labe-Press. Získala tak největší tuzemské regionální noviny Deník a tiskárny Novotisk. Kupní smlouva podléhá ještě schválení antimonopolního úřadu. Součástí akvizice je také 51 procentní podíl ve společnosti Astrosat Média, která vydává časopisy Květy, Vlasta, Story, Tv magazín a National Geographic Česko, dále 70 procent ve společnosti Česká distribuční, 35 procent v distribuční firmě PNS a 30 procent ve zprostředkovateli webové reklamy AdActive. „Deníky i ostatní aktiva VLP - group jsou pro nás zajímavou a dlouhodobou investiční příleţitostí zejména pro obchodní synergie s našimi firmami orientovanými na koncového zákazníka. Samotnému vydavatelství chceme zajistit finanční stabilitu a rozvoj, který bude sledovat současné moderní trendy. Jasnou prioritou je pak další posilování významu Deníků v regionech,― uvedl investiční ředitel Penty Zdeněk Kubát. Penta nezařadí VLP do společnosti News and Media Holding, která zastřešuje její mediální aktivity na Slovensku, ale vydavatelství bude přímo odpovědné vedení skupiny. „Mediální investice Penty v ČR a na Slovensku je třeba vidět odděleně. Co lze potvrdit, je fakt, ţe budeme hledat především ekonomické synergie tam, kde mají smysl,― uvedl Mravinac. Plné znění zpráv


Němce nahrazují Slováci Mediální experti upozornili na to, ţe na českém trhu vrcholí odchod původních majitelů zpravodajských deníků. „Éru, v níţ český tisk vlastnili vesměs Němci, střídá éra, kdy hlavní podniky přebírají Slováci. Kromě nastupující Penty připomeňme Andreje Babiše jako vlastníka vydavatelství Mafra s deníkem Dnes a Lidovými novinami či Patrika Tkáče jako spolumajitele Czech News Center, vydavatele Blesku, Aha! či Sportu,― připomněl předloňské akvizice šéfredaktor webu Médiář.cz Ondřej Aust. Podle Tomáše Trampoty z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd je koupě vydavatelství VLP logickým pokračováním aktivit Penty na Slovensku. „Zároveň jde o pokračování trendu, kdy do českých médií vstupují společnosti s jádrem činnosti mimo média, který začal roku 2003 vstupem PPF do servisní společnosti TV Nova,― uvedl Trampota. VLP s monopolem v oblasti regionálního tisku má podle něj větší kumulativní zásah čtenářů neţ většina deníkových titulů a často se na její sílu zapomíná. Pro Pentu můţe jít zároveň o výhodný nosič inzerce a reklamy na produkty a sluţby této skupiny, uvedl Trampota. O důvodech vstupu do mediální sféry mluvil v dubnovém rozhovoru s Hospodářskými novinami spolumajitel Penty Marek Dospiva. Zmínil budování transparentnějšího prostředí, vyuţití synergií s ostatními firmami, ale také obranu před „iracionálním napadáním―, coţ podle něj novináři nazývají jako pořízení si „atomového kufříku―. Podle šéfredaktorky portálu Mediaguru.cz Martiny Vojtěchovské čtenáři obvykle vlastnické změny nepozorují. „Vstup Penty do médií je ale logickým vyústěním situace, která na českém deníkovém trhu nastala. Finanční skupiny si rozdělily vliv v českých novinách. Samozřejmě, ţe jistá rizika z pohledu novinářské práce skýtá, stejně jako je tomu u dalších subjektů, které operují i jinde neţ jen v médiích,― poznamenala Vojtěchovská. Německý mediální koncern uvedl, ţe VLP prodal ze strategických důvodů. „Tato transakce nám totiţ umoţní se více soustředit na německý trh, kde chceme pokračovat v dalším růstu,― uvedla generální ředitelka Verlagsgruppe Passau Simone Tucci-Diekmannová. Mediální expert Milan Šmíd za jeden z důvodů odchodu německého vlastníka povaţuje rovněţ snahu více se zaměřit na on-line aktivity. „Klasický tisk přestává být profitabilní a internetové perspektivy jsou jinde lepší neţ u nás,― poznamenal. Penta je středoevropská investiční skupina, zaloţená v roce 1994. Působí zejména ve zdravotnictví, finančních sluţbách, výrobě, maloobchodu a v realitním developmentu. Penta je významná středoevropská investiční skupina Vizitka společnosti Penta Investments, která se stala majitelem vydavatelství Vltava-Labe-Press (VLP): Penta je středoevropská investiční skupina, zaloţená v roce 1994. Působí zejména ve zdravotnictví, finančních sluţbách, výrobě, maloobchodu a v realitách. Spravuje jediný fond svých partnerů, akcionářů společnosti. Skupina vlastní aktiva v hodnotě 6,7 miliardy eur (přes 180 miliard korun). Penta působí ve více neţ deseti zemích Evropy a má svoje zastoupení v Praze, Bratislavě, Varšavě, Mnichově, kyperském Limassolu, Amsterdamu a na ostrově Jersey. Řídící společnosti holdingu sídlí na Kypru, své aktivity v Česku a na Slovensku ovládají prostřednictvím dceřiných společností registrovaných v těchto zemích. Penta je jedním z největších zaměstnavatelů v regionu. V jejích portfoliových společnostech pracuje více neţ 35 tisíc lidí.



Penta začínala podnikat v roce 1994 jako obchodník s cennými papíry. Následně se zaměřila na rozvoj investic do podniků a později i na realitní development. U zrodu společnosti stáli Marek Dospiva a Jaroslav Haščák, společníky se později stali Jozef Oravkin, Martin Kúšik a Juraj Herko (ten později z Penty odešel a místo něho se partnerem stal Jozef Špirko). Nyní jsou partnery Dospiva, Haščák, Oravkin, Ian Child a Eduard Maták. Na český trh vstoupila Penta v roce 2001. Klíčovými investicemi Penty v Česku jsou síť lékáren Dr. Max, sázková společnost Fortuna a Aero Vodochody. Loni začala skupina Penta investovat do médií. Ovládla společnosti 7 PLUS, Centrum Holdings, Trend Holding a Petit Press. Mimo jiné se stala jedním z lídrů slovenského tištěného a internetového mediálního trhu. Do nových projektů a modernizace portfolia firem Penta loni investovala 330 milionů eur (8,9 miliardy korun). Největší investice směřovaly do projektů ve zdravotnictví, realitách a do Aera Vodochody. Skupina posílila ve zdravotnictví akvizicí lékárenských řetězců Apteka Mediq (Polsko), SP Diamed, Novolékárna, Harmonie (ČR), tří regionálních nemocnic a jedné polikliniky (Slovensko). Zároveň vstoupila na realitní trh v Polsku projektem kancelářského centra ve Varšavě. Prvním dokončeným realitním projektem skupiny v ČR se stalo Florentinum, moderní administrativní budova v centru Prahy. Na Slovensku Penta otevřela obchodně-zábavní centrum Bory Mall. Skupině Penta Investments loni klesl čistý zisk o 30 procent na 70 milionů eur (1,89 miliardy korun). Aktiva společností, které má skupina v portfoliu, vzrostla o tři procenta na 6,7 miliardy eur (181 miliard korun). Vltava-Labe-Press ovládá zejména regionální Deníky Vizitka vydavatelství Vltava-Labe-Press (VLP), které od německého koncernu Verlagsgruppe Passau koupila investiční skupina Penta Současná akciová společnost Vltava-Labe-Press vznikla v červenci 2000 po sloučení několika vydavatelů regionálních periodik (Vltava, Labe, PNPress a Pragoprint) se společností Mír. Ustavením jednoho podniku tak vyvrcholil proces centralizace českých tištěných regionálních médií, zahájený na počátku 90. let v reţii bavorského tiskového koncernu Verlagsgruppe Passau, jemuţ v Německu patří například deník Passauer Neuer Presse. Koncentraci regionálních titulů - nejprve v Čechách, aţ později na Moravě - řídil od roku 1992 Vlastimil Košťál (později šéf fotbalové Sparty a místopředseda Českomoravského fotbalového svazu). Uţ v roce 1993 bylo v rukou bavorských majitelů 28 deníků v českých regionech, počet titulů se zvyšoval i později. Uţ koncem roku 2000 VLP získalo celostátní deníky Slovo a Zemské noviny a v létě 2001 pak koupilo řadu moravských novin, včetně nejprodávanějších titulů Rovnost a Svoboda. V současnosti vydává Vltava-Labe-Press v České republice 94 regionálních titulů, z toho 71 deníků a 23 týdeníků. Průměrný prodaný náklad deníků se pohybuje kolem 141 tisíc kusů (za červen 2015), coţ je řadí na třetí místo za Blesk (242 tisíc) a deník Dnes (156 tisíc). Podobně jako většině tištěných deníků se i ty regionální potýkají v posledních letech s poklesem zájmu, ještě před pěti lety činil červnový prodaný náklad 224 tisíc výtisků. Do skupiny Vltava-Labe-Press patří i společnost Astrosat Media, ve které drţí VLP 51 procent, zbytek má německý vydavatel TV průvodců rtv media group ze skupiny Bertelsmann. Astrosat vydává kromě suplementů pro regionální deníky i časopisy Story, Glanc, National Geographic, Týdeník Květy, Vlastu, Dům & zahrada nebo Praktická ţena. VLP drţí také 70 procent v alternativním poštovním operátorovi, společnosti Česká distribuční. Přes svého majitele je VLP provázáno také s významným distributorem tisku, První novinovou společností, v níţ drţí vlastníci vydavatelství 26 procent akcií. Loni se pak VLP sloučilo s několika dceřinými společnostmi, včetně tiskárny Novotisk. V minulosti vlastnilo Vltava-Labe-Press (spolu s Košťálem) i fotbalovou Spartu, kterou koupilo v roce 1999 od Východoslovenských ţelezáren Košice a o pět let později ji prodalo finanční skupině J&T. Plné znění zpráv


Obrat samotného vydavatelství VLP se v posledních letech pohybuje kolem miliardy korun, v minulosti ale dosahoval i dvojnásobné výše (rekordním byl rok 2004 s výnosy ve výši 2,1 miliardy korun). Aţ na výjimky ale společnost vykázala účetní ztrátu, v posledních letech v desítkách milionů korun. Čtěte také: Penta zcela ovládne slovenskou zdravotní pojišťovnu Dôvera Penta je před koupí vydavatelství Vltava-Labe-Press Penta vstupuje do médií. Koupila přední slovenská vydavatelství Pentě klesl čistý zisk o téměř třetinu na 1,92 miliardy

URL| http://strategie.e15.cz/zpravy/penta-koupila-vydavatele-regionalnich-deniku-vltava-labe-press-1217696

Meze české moci 13.8.2015

ČRo Plus

str. 04

18:10 Názory a argumenty

Petr HARTMAN, moderátor -------------------Čeští politici se v poslední době poměrně často vyjadřují k problémům s uprchlickou vlnou, která se rozlila do Evropské unie. O způsobu, jakým by se současná krize mohla také řešit. Hovořil v médiích Andrej Babiš. Jeho výrok inspiroval politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy k následujícímu komentáři. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Hovoří-li čeští politici o současné migrační krizi, skoro nikdo z nich neopomene zdůraznit, ţe hlavní musí být řešení daného problému na místě, kde vzniká, tedy v Africe nebo na Blízkém východě. „Aby uţ konečně někdo začal potápět lodě před tím, neţ uprchlíci na ty lodě nastoupí,― prohlásil například vicepremiér Andrej Babiš. Klíčovou otázkou ale je, kdo by to měl dělat. Babiš dle vyjádření pro server idnes.cz odkázal na velké státy a OSN. Problém má tudíţ prakticky řešit někdo jiný. Co by ale mohla konkrétně udělat Česká republika? Poslat své gripeny, aby bombardovaly pozice bojovníků Islámského státu? Třeba by to šlo, ale mohli bychom se tak snadno zařadit mezi prvořadé odvetné cíle této organizace. Nebo dodávat zbraně různým skupinám bojujícím s jednotkami Islámského státu na zemi? V takovém případě ale zjistíme, ţe jde často o radikální islamistické skupiny, které sice vedou válku s organizací zvanou Islámský stát, nicméně samy nejsou o moc lepší. Zbraně bychom mohli dodat třeba i Kurdům, ovšem pokud by šlo o Kurdy z radikálně levicové Strany pracujících Kurdistánu, mohla by nyní námi dodanou výzbroj zničit turecká letadla neboli stroje našeho spojence v NATO. A i kdyby se Islámský stát podařilo vojensky porazit, vyvstane například palčivá otázka, kdo má nadále vládnout na území, které se na mapách dosud označuje jako Sýrie. Prezident Asad? Tedy politik, jehoţ podporuje Rusko a jenţ neváhal v zájmu udrţení vlastní moci pouţít proti obyvatelstvu své země chemické zbraně? A kdyţ ne on, tak kdo? Situace na území Sýrie a Iráku je evidentně velmi komplikovaná a nepřehledná, a země velikosti České republiky by si tak moţná měla vybrat nějaký lehčí úkol. Na potápění lodí pašeráků však můţeme jako suchozemský národ rovnou zapomenout, taková mise by pravděpodobně nedopadla dobře. A coţ třeba svrhnout reţim prezidenta Afwerkiho v Eritreji? Stát je to relativně malý, před uprchlickou vlnou v něm ţilo pouhých pět milionů lidí. Tamní reţim má aţ totalitní rysy, coţ dobře známe a svrhávat takové reţimy umíme, dokonce sametově. Mohli bychom téţ nabídnout cenné zkušenosti s budováním demokracie, zaváděním trţní ekonomiky i potíráním korupce. Expediční sbor by sice bylo nutné dopravit po moři, ale v tom by pomohli třeba Poláci. A dost! Konec fantazírování. Nicméně, právě jsem uvedl celkem skromný seznam konkrétních úkolů k zastavení uprchlické vlny, nic víc. Ale přece jen, plyne z něj jedno aktuální praktické poučení. Finanční náklady na případné české vojenské či jiné operace v krizových oblastech, a to i v rámci mezinárodní akce, by totiţ nejspíše zdaleka převýšily náklady na přijetí i mnohem většího počtu uprchlíků, neţ se zatím u nás nachází. Pro Plné znění zpráv


Českou republiku je tudíţ pořád lepší řešit ve spolupráci s ostatními evropskými státy důsledky problémů Afriky a Blízkého východu především na svém území, jakkoliv je to jistě velmi obtíţné a nemilé.

Jak žijeme 13.8.2015

Magazín Mladé fronty DNES str. 16 MARTA FENCLOVÁ

Jak žijeme

Lenka Szántó SCENÁRISTKA A REDAKTORKA, MANŢELKA JAKUBA SZÁNTÓ 1. ČERVNA 1981 V BENEŠOVĚ Pracovala ve zpravodajství Novy, byla scenáristkou seriálu Ulice a dalších pořadů. Vystudovala mediální studia a sociální politiku na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity a ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. JAK JSME SE POZNALI Jako moravská zpravodajka pro Novu jsem jela do Prahy dostříhat reportáţ. Editora dělal Szántó, o kterém jsem si myslela, ţe je takový sušinka ze zahraničí. A pak jsem zjistila, ţe ten Szántó zas není takový sušinka. A ţe má vlastně docela ramena a ţe se mi líbí. NAŠE SVATBA Měli jsme dohodu, ţe se vezmeme, aţ budu těhotná. Ţe jsem těhotná, to jsem zjistila někdy v říjnu. Svatba byla v květnu a já v osmém měsíci. Bylo to na Ladronce, pod širým nebem, s kamarády. A přesně takové, jaké jsme to chtěli. MY A MOŘE Moře je skvělé nejen v tom banálním smyslu, ţe se jdete vykoupat, ale naučili jsme se ho pouţívat jako duševní hygienu. Stačí půl hodiny sedět u moře a on ten zen nějak nastane. Funguje to perfektně. NÁŠ NOVÝ DOMOV Bydlíme na předměstí Tel Avivu v domku s malou zahradou. Jsme lidi ze střední Evropy, pro které je palma exotika, a my máme na zahradě šest palem a dva olivovníky, mezi nimi je houpací síť. Vylezeme na střechu a vidíme na mešitu, která tam stojí z dob kříţových výprav. Víc Orient to uţ být nemůţe a jsme z toho v extázi uţ dva roky. MOJE KAMARÁDKY V Izraeli jsou to dvě Češky, jedna je vdaná za Izraelce a druhá za Američana. Blízko jsme si i s rodinou velvyslance. Kromě toho jsme zjistili, ţe ze všech rodin, které potkáváme, si nejvíc rozumíme s Rakušáky. Ať si říkáme, co chceme, rakousko-uherské mocnářství do nás zaselo stejný spirit. CO NÁM ŘÍKALI PŘED ODJEZDEM „Děti jsou jako houby... Ta zkušenost vás stmelí...― Za první dva měsíce jsme tam zaţili největší hádky. Ve finále nás to stmelilo, ale museli jsme si projít očistcem absolutní změny. Stejně jako děti, které si musely projít nějakými bolestmi, neţ si zvykly. To nepřijde jen tak, jako kdyţ lusknete prsty. KDY JSEM MĚLA STRACH



Po pouţití chemických zbraní v Sýrii v roce 2013 se v Izraeli otevřely bunkry a lidé si začali vyměňovat filtry u masek. I kdyţ jsme byli relativně v bezpečí, kaţdou noc jsem poslouchala, kolik letadel letí nad námi a jestli je to obvyklý provoz. MŮJ BLOG Psala jsem pravidelně blog Us In Holy Land. Kdykoliv jsem vyšla ze vrátek, měla jsem pocit, ţe o tom musím napsat. Ale jak mi zevšedněl Izrael, zevšedněl mi i blog. Ale kdyţ jsem teď v Praze potkávala známé, překvapilo mě, kolik lidí to čte. Asi zase začnu psát. Jakub Szántó REDAKTOR, MANŢEL LENKY SZÁNTÓ 11. BŘEZNA 1977 V PRAZE Je stálým zpravodajem České televize na Blízkém východě, poslední dva roky ţije s manţelkou v Izraeli. Vystudoval moderní dějiny v Praze a na Central University v Budapešti. Od roku 1999 byl zahraničním zpravodajem Novy, v ČT je od roku 2006. S Lenkou mají dva syny. NAŠE PRVNÍ RANDE Sraz jsme měli na tom nejblbějším místě v Praze - pod koněm. Byl to Lenčin nápad. Ale kdyţ přišla, říkal jsem si, ţe ta se můţe se mnou sejít klidně na hlavním nádraţí. Na prvním rande jsme si ještě vykali. MOJE NOVINÁŘSKÉ ZAČÁTKY Na Nově v roce 1999 v Televizních novinách. Jsem historik, ne ţurnalista. Potíţe asi nebyly se znalostmi, ale neuměl jsem formu. Měl jsem co říkat, ale netušil jsem jak. Ale myslím, ţe obráceně by to bylo horší. JAK JSME ODJELI Na Blízký východ jsem jezdil uţ předtím. Tak osmkrát desetkrát do roka. Co se týče stálého zpravodaje, jediná země, kam mělo smysl jet z pohledu bezpečnosti pro rodinu i práce, byl Izrael. Kdyţ to konečně přišlo, moc jsme to neřešili, zabalili věci a jeli. Prvního července to byly dva roky. JACÍ JSOU IZRAELCI Jsou jako Italové, kteří museli být posledních sedmdesát let ve válce. Takţe trochu drsnější a o dost méně zdvořilí - na první dojem. Izraelští Ţidé o sobě říkají, ţe jsou sabra neboli opuncie, plod kaktusu, který má spoustu trnů, zato uvnitř je sladký. Kdyţ se k nim dostanete blíţ, jsou skvělí a pro druhé by se rozkrájeli. CO JÍME A PIJEME Izraelci mají podprůměrné pivo, ale výborné víno. Potravinově jsou soběstační a devadesát procent produktů, které koupíte, se vypěstovalo tam. Kvalita jídla je neuvěřitelná. A k tomu je to bylinková velmoc. CO NÁS V IZRAELI ŠTVE Úřady jsou na jiné úrovni neţ u nás. Izraelci jsou daleko větší byrokrati, a neţ se člověk dovolá třeba jen na zákaznické lince, je to na půl dne. Do velké míry funguje kartelizace a monopolizace. Kdyţ u nás řeknete bance, nelíbíte se mi, jdu jinam, můţou se přetrhnout. Ale tam řeknou: Tak jo, běţte, vedle je to úplně stejné. NAŠE MISE Na Blízkém východě je spousta negativních věcí, ale většina toho je jinak, neţ si myslíme. Naše společná snaha s Lenkou je ukázat, jak to tady vypadá. Třeba Jeruzalém. Kdyţ někdo přijede, ukáţeme mu památky a Zeď nářků, ale taky ho vezmeme na jídlo k palestinskému kuchaři Galebovi, jehoţ rodina je tam po čtyřicet generací. Plné znění zpráv


O ČEM TOČÍM Velké zprávy bývají o válkách a politice. Ale s kameramanem se snaţíme točit i normální příběhy, třeba o čtyřech nádherných Palestinkách, které v podmínkách izraelské okupace vyhrávají závody v rallye. Foto autor| FOTO MICHAL SVÁČEK, MAFRA

Meziroční inflace v ČR zpomalila 14.8.2015

ČT 24

str. 01

21:05 Ekonomika

Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Za stejné peníze víc zboţí. Meziroční inflace v červenci nečekaně zpomalila na půl procenta. Do výsledků se promítly levnější pohonné hmoty a výrazný pokles cen je vidět i u sezónní zeleniny. Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka -------------------Lilek, rajčata, cukety, brambory, kdo má rád zapečenou řeckou músaku, ten poslední změnu spotřebitelských cen zaregistruje nejvíc. Právě tato zelenina totiţ podle Českého statistického úřadu zlevnila nejvýrazněji. Ţe v létě stojí zelenina míň peněz, není nic neobvyklého. Výjimečné ale je, jak moc se jen za jediný měsíc ceny propadly. Rozdíl dělá skoro 10 % a to ve prospěch zákazníků. A třeba brambory jen za poslední měsíc zlevnily o 25 %. Radost Čechům v letošním horkém létě udělají i levnější nealkoholické nápoje. Také prakticky přestalo zdraţovat pivo. Naplno ale jedou nejen pípy, ale i tankovací pistole benzinových pump. Pohonné hmoty oproti loňsku zlevnily zhruba o desetinu. Zuzana TEJNICKÁ, redaktorka -------------------Tento řidič tankuje za 500 korun,zatímco teď za to dojede z Prahy aţ do Brna, ještě před rokem by skončil na D1 20 kilometrů před moravskou metropolí. Česká národní banka si ale nemusí dělat těţkou hlavu ze skutečnosti, ţe levnější ropa tlačí inflaci směrem dolů. Niţší ceny totiţ v tomto případě vedou k růstu domácí poptávky a to je pro českou ekonomiku jen dobře. Spokojení mohou být prodejci oblečení a bot. Nejenţe ceny zboţí na začátku prázdnin klesly o 3 %, ale lidé stále vykupují typicky letní sortiment. Třeba tento obchod má teď trţby o 15 % vyšší neţ vůbec předpokládal, ale nejen kvůli zlevnění. Právě naopak. Štěpán TROJÁNEK, majitel obchodu Pod 7 kilo -------------------To připisujeme jednat oţivení ekonomickému, a také tedy inflaci vyvolanou změnou kurzu dolaru. Ta se vlastně postupně projevuje na tom importovaném zboţí zdraţuje někdy aţ o 25 %. Helena HORSKÁ, hlavní ekonomka, Raiffeisenbank -------------------Spotřeba domácností to je bez řečí, ta poroste dál a bude táhnout růst české ekonomiky i ve druhém čtvrtletí. Zuzana TEJNICKÁ, redaktorka -------------------Nebylo by to ale Česko, kdyby situace ve všech odvětvích byla tak růţová. Výrazně zdraţilo vodné a stočné a také nájemné. Přes 2 miliony tuzemských kuřáků nepotěší ani cigarety draţší skoro o 9 %. Michaela Poláková a Zuzana Tejnická, Česká televize. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------A čísla teď vysvětlí profesor ekonomie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Mejstřík, vítám vás u nás. Niţší ceny tentokrát je jednoznačně dobrá zpráva, nebo ještě pořád někdo můţe mluvit o řekněme, strachu z odloţené spotřeby? Plné znění zpráv


Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------No, tak my víme, ţe ta intervence, na kterou se všichni dobře pamatujeme, která přišla právě z hlediska inflačních tlaků, tak de facto se neprojevila tak, jak se někteří trvale obávali, to jest v překotném růstu cen, ale de facto to mírné zvýšení cen, které jsme zaţili, tak vlastně je stále v desetinách procenta a de facto růst mezd, který v této chvíli vlastně provází nejen státní sektor, ale i soukromý sektor, tak při tomto růstu cen vlastně vede k reálnému růstu ţivotní úrovně. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Navíc, kdyţ se podíváme moţná na výhled dalších měsíců, jak se asi budou ceny v českých obchodech a nejen obchodech vyvíjet. Jak třeba vidíte vliv současného sucha na ceny potravin, které teď zlevňovaly a byly za tím poklesem, ale zřejmě do budoucna to tak být nemusí. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Já si nejsem jist, jestli zrovna při té celosvětové situaci, kdy vlastně na trhu nejrůznějších zemí máme spoustu potravin, víme, ţe Rusko například tím, ţe v tuto chvíli dokonce likviduje některé nákupy evropských potravin, tak to neznamená nic jiného, neţ ţe těchto potravin, které se původně vyráběly pro Rusko, na trhu bude dost. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Takţe podstatnější bude asi opět vliv energií, zejména ropy. Jak tam se můţou ceny vyvíjet dál, třeba i v souvislosti se zapojením Íránu, kde se velmi otevřel. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Tak to je velmi přesná připomínka, protoţe já musím říci, ţe kdyţ právě pravidelně jezdím do té oblasti Blízkého východu, tak jsem byl aţ překvapen, k čemu tam všemu dochází. V podstatě nejenţe roste nabídka a právě proto, ţe donedávna Íránci vyváţeli svoji ropu přes mnohé prostředníky, takţe vlastně ten výnos z tohoto komplikovaného, z té transakce, byl třeba jen 50%, protoţe 50 % bylo na transakčních nákladech a teď se jim otevírá trh a de facto to bude další nabídka na trhu, současně se zpomaluje poptávka. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Kdyţ se tedy podíváme na vývoj cenové hladiny, dá se porovnat nějak hezky se zbytkem Evropy, řekněme? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova -------------------Já skutečně musím říci a ti z vás, kteří mají moţnost tento graf dlouhodobější graf od roku 2009, jak vypadá vývoj cen v Evropě, tak nejpomalejší cenový růst dlouhodobě a systematicky je vidět v Německu, Evropa je trošku výše a to, co je kouzelné je, ţe ten náš vývoj českých cen navzdory tomu, ţe nemáme euro a svou relaci to euro vlastně mají uţ vícero let, tak de facto kopíruje vlastně strukturu vývoje s malými výkyvy. V poslední době intervence vlastně přispěla k tomu, ţe maličko ty naše ceny malinko vzrostly oproti slovenským, a ta dynamika cen je aţ překvapivě podobná.

Posílení české ekonomiky 14.8.2015

ČRo Radiožurnál

str. 01

18:10 Ozvěny dne - publicistika

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Česká ekonomika posiluje zřejmě nejrychleji z celé Evropy. Svědčí o tom aktuální dnes zveřejněné odhady Českého statistického úřadu, podle kterých narostl hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí meziročně o 4,4 procenta. A analytici předpokládají, ţe nad 4 procenty se udrţí i celoroční bilance růstu HDP, coţ by byl nejlepší Plné znění zpráv


výsledek za posledních 8 let. Téma pro Michala Mejstříka z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den. Michal MEJSTŘÍK, Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Také dobrý den. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane profesore, Česko tedy prý roste aktuálně nejrychleji z celé Evropské unie. Jaké faktory zejména můţou za to, ţe jsme na tom tak dobře? Michal MEJSTŘÍK, Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No, tak s ohledem na to, ţe v minulosti jsme měli takový trošku zadrţený růst, protoţe probíhala restrukturalizace firem, určité úspory a ty firmy jsou teď v mnohem lepší kondici, neţ tomu bylo v minulosti, tak se naučily vlastně reagovat a ta poptávka, která se objevila jak ze strany obyvatelstva, k tomu určitě pomohlo ta zmírněné znehodnocení české koruny, ale koneckonců i vzrušená důvěra obyvatelstva kombinovaná vlastně se zvýšenými investicemi, uvědomme si, ţe jsme na konci cyklu, prvního cyklu čerpání fondu a my jsme byly země, která vlastně měla poměrně velké mnoţství přislíbených fondů, které teď se snaţí vláda i vlastně firmy dočerpat a podařilo se všechno vysoutěţit, co se asi vysoutěţit dalo, takţe to jsou takové sezónní trošičku momenty, které, které pomáhají tomu současnému růstu. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Říkáte sezonní, tedy bychom se mohli dočkat toho, ţe příští rok uţ to nepůjde tak dobře, ţe se ekonomický růst zpomalí? Michal MEJSTŘÍK, Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No, je to trošku pravděpodobné, protoţe pokud se nepodaří daleko silněji zvednout vývoz, který je teď daleko diverzifikovanější, připomeňme si, ţe ten výpadek vlastně směrem na ruský trh dále pokrčuje. Rusko očekává letos snad pokles aţ 5 procent a to se projevuje v celé řadě sektorů, to znamená, je svým způsobem obdivuhodné, ţe řada firem se dokázala, nejenom v Česku, ale i třeba v Německu, coţ je náš největší obchodní partner, přes kterého část vývozu vyváţíme, restrukturalizovat a najít si nové trhy, ale ten náš růst, který vlastně teď jsme dokázali trošku popohnat díky tomu zvýšenému čerpání evropských fondů, které vlastně přicházejí na určitý ..., vlastně teprve v těchto dnech a de facto od příštího roku startuje další, další kolo, ale tam nedá se asi očekávat, ţe v té míře ten roční příspěvek takový bude, takţe asi se dá očekávat, ţe dojde k určitému, určitému zpomalení, protoţe udrţet tempo, například té 4,4 procenta, to je opravdu na hranici takzvaného potenciálního produktu, jo, takţe to se dá udrţovat jenom po určitý čas. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------A vzhledem k tomu, doporučil byste vládě, aby byla ambicióznější při sniţování deficitu státního rozpočtu? Michal MEJSTŘÍK, Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No, tak v tomto směru jsem za jedno vlastně s celým, vlastně evropským prostorem, jo, kdyţ se podíváte na některé země, které taky začaly růst rychleji, třeba pobaltské země, tak ty se opravdu vydaly daleko ambicióznější cestou. V tuto chvíli my samozřejmě díky tomu poměrně nízké míře zadluţení v Evropě, jenom připomenu, ţe řada zemí v Evropské unii se nadále ta jejich míra zadluţení zvyšuje, ale my patříme k těm sice lepším, ale s ohledem na ten vysoký růst, tak /nesrozumitelné/ teorie vţdycky říkala - zadluţíte se v krizi a jestliţe dostane 4,4 procenta podle toho stávajícího předběţného odhadu, tak to určitě není chvíle, kdy bychom měli prohlubovat svůj dluh. On relativně bude klesat, protoţe narůstá pomaleji neţ HDP, ale v takovýchto chvílích naopak je vţdycky tendence drţet skutečně ten deficit co nejníţe tak, abychom si vytvořili rezervy na nějaké horší období do budoucna. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------Říká Michal Mejstřík z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Děkuji za rozhovor. Na shledanou. Michal MEJSTŘÍK, Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Také, na shledanou. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Na druhé lince je předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Dobrý den. Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků -------------------Dobrý den. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Havlíčku, je znát i na kondici menších podniků, ţe hrubý domácí produkt posiluje víc, neţ se čekalo? Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků -------------------Tak určitě, určitě je to vidět a není to jenom otázka posledního čtvrtletí, ale musím říct, ţe za poslední rok, dva se i u menších a středních firem zvyšuje jejich kondice a troufám si tvrdit, ţe nyní je ten stav za posledních takových 6- 7 let zřejmě nejlepší a není to jenom otázka pocitu, je to otázka i čísel, kdyţ se díváme, tak se jednoznačně daří firmám středně velkým, které exportují, výrobním firmám, máme dobrý pocit z toho, posiluje stavebnictví, byť tam byla niţší základna z minulého roku, protoţe na stavebnictví je vázáno skoro 200 tisíc malých subjektů, včetně sluţbových firem. V zásadě docela dobře se vyvíjí v posledních měsících i obchod, takţe jedině, kde máme určité problémy, tak jsou firmy malé a střední z oblasti zemědělství, coţ je v důsledku extrémního sucha. A potom stálý problém jsou ty nejmenší firmy, osoby samostatně výdělečně činné, zejména které podnikají v malých obcích do 500 obyvatel, tam je problém a tam je třeba dneska napřáhnout všechny síly. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Ale v těch segmentech, které jste vypočítal v tom optimističtějším scénáři, tam uţ je vidět, ţe zaměstnavatelé se neobávají, ţe uţ ztratili moţná určitý ostych z těch krizových let a začali najímat nebo přibírat nové zaměstnance? Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků -------------------Je to tak. A ono v podstatě taky nic jiného nezbylo, protoţe v době krize se pochopitelně neinvestovalo. A v době postkrizové firmy byly ještě v situaci, kdy měly strach, samozřejmě i banky byly velmi obezřetné a firmy neměly dostatečnou ekvitu, dostatek vlastního kapitálu, aby dofinancovávaly dlouhé, dlouhé úvěry. To nemůţe ale trvat věčně, protoţe ty firmy potřebují investovat nejenom z pohledu toho, ţe dělají nové úplně věci, ale i z pohledu toho, ţe musí obnovovat stávající výrobní parky a stávající, stávající technologie. Takţe ono uţ bylo za minut 12 a firmy se musely tak jako tak do investic pustit tím, ţe funguje dobře ekonomika, tak se to pochopitelně projevuje dneska i lépe ve vztahu k bankám. Takţe na vaši otázku odpovídám ano, firmy uţ ... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Přibývá pracovních míst. Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků -------------------... nabírají zaměstnance. Nicméně není to tak, ţe by zásadně zvyšovaly mzdy, spíše začínají zvyšovat počet zaměstnanců tak, aby byly schopni zvládnout, zvládnout ... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------Financovat všechno, ale do budoucna, pokud bychom si zachovali růst ekonomiky, i kdyţ ne v takovém tempu, tak se dá očekávat, ţe i ty platy půjdou nahoru? Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků -------------------Určitě. Já jsem přesvědčený, ţe v tomhle tom roce se platy posunou. U těch menších firem je to velmi sloţité komparovat s různými statistickými údaji, protoţe jinak se chová firma, která má dva zaměstnance, jinak se chová ţivnostník a jinak firma, která má 70 lidí. Tam klidně je moţné, ţe ty mzdy rostou třeba 6 - 7 procenty, naopak zase někde je to o 1 procento. Takţe ten statistický průměr je sloţitý, ale jsem přesvědčen, ţe uţ i letos se to projeví v celkových odměnách a v průměrné mzdě, kterou vezmeme za rok 2015 a 14, tak tam nepochybně růst bude. My, kdyţ jsme si dávali dneska různé analýzy a udělali jsme si takový rychloprůzkum, tak zatím to vypadá, ţe menší a střední firmy umoţní růst mezd přibliţně mezi 3 a 5 procenty. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Upřesňuje předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Děkuji za rozhovor, na shledanou. Karel HAVLÍČEK, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků -------------------Já děkuju, na shledanou.

Česká ekonomika roste nejrychleji v celé Evropské unii 14.8.2015

zpravy.rozhlas.cz str. 00 Jitka Hanţlová

/ domaciekonomika

Česko je nejrychleji rostoucí ekonomikou v Evropské unii. Podle dnes zveřejněného předběţného odhadu statistického úřadu vzrostl hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí meziročně o 4,4 procenta a ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,9 procenta. Například německá ekonomika rostla o 1,6 procenta, slovenská o 3,2 procenta a francouzská stagnovala. „Nečekalo se, ţe by mohla ekonomika ještě akcelerovat tempo růstu hrubého domácího produktu, ale stalo se. Aktuálně Česká republika nemá v ekonomické dynamice v Evropě soupeře. Navíc je pozitivní zprávou, ţe se jedná o oţivení, které je skutečně široce rozkročené,― potvrzuje David Marek z Deloitte.To znamená, ţe roste výroba, vývoz i spotřeba domácností a investice podniků.„K tomu se navíc přidalo stavebnictví, které letos poprvé významně oţilo po dlouhodobé krizi. To významně roste, je velkým zaměstnavatelem, a díky tomu se ekonomice daří,― říká Michal Kozub z Home Credit.„Spotřebitelé zaţívají velmi dobrou situaci, nezaměstnanost totiţ klesá, inflace je prakticky mizivá a naopak reálné mzdy rostou,― doplňuje.Zatím jde jen o předběţný odhad statistiků. Většina ekonomů ale předpokládá, ţe růst hospodářství potvrdí i zpřesněná čísla. Růst totiţ táhnou všechny potřebné faktory.„Máme našlápnuto k tomu, abychom rostli nejrychleji v Evropě. Dá se očekávat, ţe opravdu za letošní rok by mohla (ekonomika, pozn. red.) růst tempem přes 4 procenta, coţ by jí mohlo zajistit jednu z nejvyšších příček v celé Evropě,― myslí si Lukáš Kovanda ze společnosti Roklen.Moţný tlak na posilování korunyNa druhé straně se dají předpokládat větší tlaky na posilování koruny. Ať uţ politické nebo od obchodníků na devizovém trhu.„Česká ekonomika je na tom nyní velmi dobře a zjevně se nám vrací konvergenční příběh, tedy česká ekonomika se přibliţuje eurozóně. Z toho nám vyplývá i tlak na posilování koruny,― souhlasí hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Broţka. „Pokud dynamika nějak výrazně nezpomalí, tak Česká národní banka můţe mít v příštím roce problém s drţením svého kurzového závazku,― dodává. Ţe by mohla centrální banka dříve přestat s hlídáním slabší koruny, naznačuje i Vladimír Pikora z Next Finance.„Díky tomu, ţe Česká národní banka intervenuje proti koruně, se snáze vyváţí. Takţe náš růst je trochu falešný. Rosteme uměle, rosteme jenom za cenu toho, ţe nejsme ve skutečnosti tak bohatí,― upozorňuje.Ekonomové upozorňují také na to, ţe pokud česká ekonomika poroste podobným tempem i v dalších měsících, mohla by vláda sníţit plánovaný schodek státního rozpočtu na příští rok. Tempo růstu má své hranice„Dá se očekávat, ţe dojde k určitému zpomalení,― předvídá Michal Mejstřík z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.„Protoţe udrţet tempo například teď 4,4 procenta, to je opravdu na hranici tzv. potenciálního produktu. To se dá udrţovat jen po určitý čas.―„Za poslední rok, dva se i u menších a středních firem zvyšuje Plné znění zpráv


jejich kondice,― pochvaluje si Karel Havlíček, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků.„Jednoznačně se daří firmám středně velkým, které exportují, výrobním firmám. Máme dobrý pocit, ţe posiluje stavebnictví. V zásadě dobře se vyvíjí v posledních měsících i obchod.―Podle Havlíčka tak mají určité problémy malé a střední zemědělské firmy, a to zejména kvůli současnému suchu. A také nejmenší firmy, zejména OSVČ podnikající v malých obcích do 500 obyvatel.Moţnost neinflačního zvýšení mezd je reálnáPředseda představenstva Asociace malých a středních podniků také předpokládá růst platů. „Jsem přesvědčen, ţe uţ letos se to projeví v celkových odměnách.―Růst mezd připouští také Jaroslav Ungerman, makroekonom ČMKOS. „O letošní rok uţ více méně nejde. Myslím, ţe ten je uţ rozdán kolektivním vyjednáváním.―„Pokud jde o příští rok, tak tam můţe být dán efekt i vzestupem mezd v rozpočtové sféře, coţ je signál pro podnikatelskou sféru.―„Osobně bych očekával, ţe v příštím roce by mzdy mohly růst mezi 3 a 3,5 procenty. To bych povaţoval za úplně normální, neinflační růst,― poznamenal Jaroslav Ungerman.Prezident a šéfové parlamentních komor vyzvali ČNB ke zmírnění intervencíEkonomika letos poroste podle ČNB rychleji, neţ se čekalo. Odhad zlepšila na 3,8 procentaČNB bude nadále korunu udrţovat poblíţ 27 korun za euroObchodníkům výrazně vzrostly trţby. Češi mají práci a nebojí se utrácetRozpočet je v rekordním přebytku. Nejvyšším od vzniku samostatného státu

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1522508

Když pan Hitler začne křičet 14.8.2015

Dotyk str. 00 Jakub Horák

Hydepark

Proč politici rádi vystupují nekorektně. Partner v reklamní agentuře TBWA Praha, televizní producent. Partner v reklamní agentuře TBWA Praha, televizní producent. Vystudoval Fakultu sociálních věd na Univerzitě Karlově v Praze. V reklamní branţi působí od roku 1992, začínal jako copywriter, později kreativní a produkční ředitel v agenturách TBWA Praha a Men on the Moon. Má rovněţ zkušenosti s kampaněmi pro několik ministerstev, vymýšlel například kampaň „Pomáhat a chránit― pro ministerstvo vnitra. V oblasti politického marketingu spolupracoval s ODS nebo TOP 09. Působí jako televizní producent. Jeden z mých přátel to vysvětluje konjunkcí Saturnu s Jupiterem, ale moţná ţe američtí republikánští voliči jen mají pocit, ţe potřebují někoho jiného neţ standardního politika. Nebo alespoň někoho, kdo maká. Podobnost Donalda Trumpa s Andrejem Babišem je nemalá. Oba dva nejsou politici, oba dva se vymakali sami, u obou není příliš známo, jaké mají politické názory, a ani jeden z nich nepotřebuje k existenci v politice existující politickou mašinérii. Trump také podobně jako Babiš nabízí jednoduchá řešení, která vyhovují těm, kteří se nedokáţou orientovat v politice. Ta je pro pozorovatele sloţitá, a především plná kompromisů, jejichţ nutnost se ne vţdy aktérům daří veřejnosti vysvětlit. „Potřebujeme opravdové vedení. Potřebujeme výsledky. Ať začne Amerika zase fungovat!―, je typický příklad postu na Trumpově twitterovém účtu. Od výzev předsedy hnutí ANO k tomu, aby se „začalo makat―, se to nijak neliší. „Nemám čas být politicky korektní― Co ale přitáhlo k Trumpovi skutečnou pozornost, jsou jeho nekorektní poznámky a hlášky. Tak například reportérce Megyn Kellyové, která řídila předvolební debatu na Fox News, vzkázal, ţe měla rýpavé poznámky, protoţe měla nejspíš menstruaci. „Nemám čas být politicky korektní,― prohlásil pak, a jeho popularita ještě vzrostla. V této souvislosti se často objevují úvahy, zda politici podobné výroky uţívají cíleně. V českém prostředí můţe jako nejlepší příklad slouţit legendární projev prezidenta Zemana na téma Pussy Riot, při kterém ve vysílání Českého rozhlasu několikrát pouţil slovo „ku*da―. Hovoří se o tom, zda se jedná o kalkul, případně o tah politických marketérů, který má politikovi dodat na lidskosti. Plné znění zpráv


Správná odpověď je ta, ţe dobrý politik na něco podobného politické marketéry nepotřebuje. Kaţdý přece máme určitý vnitřní radar, který nás varuje, jaký výrok vzbudí pohoršení. Správnou strategií je však kontrast. Hitler začínal své projevy velmi klidně, působil jako umírněný, inteligentní městský člověk. Teprve v průběhu řeči se rozohňoval, coţ vyvolávalo dojem, ţe – řečeno slovy jednoho z jeho současníků – „pokud se tak slušný člověk takto vysoce rozhořčí, pak to znamená, ţe má na srdci něco opravdu důleţitého―. V tom ale politikovi ţádný marketér neporadí, je to otázka jeho citu. Proto je ostatně politikem on a ne onen marketér. Postupuje jednoduše metodou pokus-omyl. Prezidenta Zemana stál výrok o ku*dách několikaprocentní pokles popularity. Překvapivě se ukázalo, ţe ačkoli velká část veřejnosti obdivem k ruským lidskoprávním performerkám netrpí, pouţívání sprostých slov je pro ně neslučitelné s úřadem prezidenta. Politici s koulemi a ti druzí Českým politikem, který sprostá slova pouţívá se zjevným záměrem zabrnkat na lidovou strunu, je Vítězslav Jandák. Ten kdysi takto lidově pochválil Jiřího Paroubka „Co Jirka řekne, sedí jak pr*el na hrnec―, případně varoval před nástupem pravice slovy, ţe „to ţrádlo bude draţší―. Do podobného ranku patří i sebehodnocení Mirka Topolánka „Jsem chlap s gulami―. V obou těchto případech se jedná o snahu vymezit se proti korektně se vyjadřujícím „intelektuálům― (= nemluví na rovinu) a v Topolánkově případě i o snahu akcentovat určité vymezení se Valacha vůči Praţákům (= Praţáci jsou bojácní). Kdyţ to shrneme, máme zde opakování Rousseauova mýtu vznešeného divocha v jakési vulgární verzi. Toto dominantní téma romantické literatury v zásadě tvrdí, ţe existuje někdo, kdo nebyl vystaven korumpujícímu vlivu civilizace. Je jím onen vznešený divoch, a jeho protipólem jsou intrikami civilizace narušení jedinci, kteří jsou podle momentální politické situace zobrazování tu jako zkroucení Ţidé s váčky peněz, tu jako tlustý imperialista v cylindru, jinde zas coby změkčilý intelektuál, stojící stranou pracovní fronty. Jejich zobrazované atributy přímo vyplývají z odtrţenosti od přírody. Vyhlíţejí chorobně (= nezdravé město vs. zdravý venkov), jsou tlustí (= sedavé zaměstnání vs. pohyb na čerstvém vzduchu), nemají svaly (= „kavárna― vs. fyzická práce). Jejich opakem je člověk, který nebyl vystaven ubíjejícímu městskému prostředí. Můţe si dovolit pojmenovat věci tak jak jsou (= mluvit sprostě), není změkčilý (= řekne někomu, ţe mu dá přes drţku) a nenechal se zmást intelektuály (= pouţívá populistické zkratky). Noblesse oblige Heslo „Vznešenost zavazuje― je obvykle vysvětlováno tak, ţe kdokoli se povaţuje za vznešeného, měl by se i vznešeně chovat. Na druhou stranu z toho však implikuje, ţe díky vznešenému chování jsme druhými zařazováni mezi ty vznešené. Pro účely politického kalkulu je ale třeba se zeptat – vyplatí se mi být za vznešeného povaţován? V dobách ekonomického růstu, v době, kdy je ve společnosti relativně snadný přesun společenskými vrstvami směrem nahoru, je výhodné být povaţován za příslušníka vyšší vrstvy. Tehdy je čas mluvit vybraně, hrát golf a pouţívat cizí slova. V době recese, kdy sociální mobilita poklesne, naopak se politikovi vyplatí akcentovat svoji přináleţitost k vrstvě niţší a „těmi nahoře― opovrhovat. Vzhledem k tomu, ţe ekonomická prognóza v Evropě, Americe ani Česku není nijak růţová, očekávejme od politiků spíš přitvrzení na vulgaritě a další vlnu politiků „pro dolních deset milionů―. Trump podobně jako Babiš nabízí jednoduchá řešení, která vyhovují těm, kteří se nedokáţou orientovat v politice. Pro účely politického kalkulu je třeba se zeptat – vyplatí se mi být povaţován za vznešeného? V době recese se politikovi vyplatí akcentovat svoji přináleţitost k vrstvě niţší a „těmi nahoře― opovrhovat.

Petr Štěpánek 17.8.2015

virtually.cz

str. 00

Petr ŠtěpánekTa fotka byl jen okamţitý nápad, vtípek, reakce na přiblblé fotografie zdejších stuníčkářských dobroserů, dávajících na odiv svoji úţasnou toleraci a filantropii. Reakce byla ovšem zcela nečekaná: stovky a stovky sdílení a téměř stoprocentní souhlas. Negativní reakce zcela ojedinělé. Samozřejmě, ţe to není o tom, ţe já či kdokoli jiný se chystá posadit naše hloupé pozerské spoluobčany do dobytčáků a odeslat je za orientálním sluncem, aby na vlastní kůţi pocítili, zač je toho multikulturní a zvláště pak musulmanský loket, nicméně fakt, ţe Plné znění zpráv


to jsou nebetyční pitomci, škodící naší zemi i společnosti, o tom ţádná.Presstituti ovšem opět nezklamali. Kaţdému, kdo má vhlavě mozek, je jasné, ţe ta fotka, jiţ jsem před časem zavěsil na svůj facebookový profil, je ironická nadsázka. Ne tak Veronice Šmídové, absolventce mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ta pocítila potřebu vzít text zfotografie doslova a sepsat o něm pro Blesk.cz politicky korektní kritickomravoučný článek. A navrch ktomu prakticky bezdůvodně přimotala ODS (Člen ODS chce odsun sluníčkářů do Islámského státu).Na pomoc si přizvala podobného týpka, Lukáše Houdka, absolventa romistiky tamtéţ, prý experta. Ten se pro změnu za naše peníze přiţivuje coby koordinátor vkampani Hate Free, kterou si zřídili levicoví političtí gangsteři typu Dienstbiera, Sobotky či Tominové-Leninové. Prostřednictvím podobných neziskovek si tihle vyčuraní výtečníci zpeněz nás daňových poplatníků financují podporovatelskou klaku svých scestných sociálně-inţenýrských fantasmagorií. Od Houdka je nicméně moc pěkné, ţe si pro svůj expertní názor vyšetřil trochu času, neb aktuálně má jistě plné ruce práce sorganizací Prague Pride.Podobné sluníčkářské budiţkničemy dnes zdegenerované humanitní školy produkují jako Baťa cvičky. Tihle mladičcí agresivní týpci, co evidentně pozřeli Šalamounovo lejno veškerého vědění a od té doby zvěstují světu jedinou politicky korektní Pravdu, nám sice mohou být ksmíchu, leč ve skutečnosti jsou stejně nebezpeční jako Hitlerjugend včasech nacistických či komsomolci a svazáci včasech komunistických.Aţ se tvá ztracená vláda věcí tvých zpět ktobě navrátí, lide, navrátí, bude třeba utnout těmhle příţivníkům (i jejich politickým protektorům) penězovody, jeţ jim umoţňují cizopasit a škodit na těle společnosti.Petr Štěpánek, 15. 8. 2015, www.petrstepanek.cz

URL| http://www.virtually.cz/journal/?q=node/16

Představa paní Langšádlové 17.8.2015

Haló noviny

str. 06

historie

Pod čarou Jsou věty, které vešly do učebnic. Například ono »Stát jsem já« anebo »Po nás, ať přijde potopa«. Ale to jsme ve staletích, která nepamatujeme a jen citujeme to, co si přečteme v učebnicích dějepisu. Jsou ovšem takové »smysluplné věty« i v současnosti. Paní Jiřina Šiklová, profesorka fakulty sociálních věd, dříve financministryně Charty a ještě dříve funkcionářka ČSM, například prohlásila, ţe »raději se mýlit s Obamou, neţ mít pravdu s Putinem«. I další příkladný muţ z období 1989 aţ 2015, senátor za Top 09 Jaromír Štětina vyslovil slova do učebnic: »Neexistuje bývalý komunista, jako neexistuje bývalý černoch.« Proto prý bojuje proti všem, kteří tehdy i nyní jsou členy komunistických stran. Má to své zajímavé pozadí. Sám Štětina byl členem KSČ a měl zřejmě dobré vztahy i se zvláštními sluţbami minimálně dvou zemí tehdejšího světa, jinak bych si neuměl představit, ţe se tak svobodně pohyboval po Rusku. Ale jsme u poslankyně schwarzenbergsko-kalouskovské strany Heleny Langšádlové. Ta se blýskla světovým výrokem: »Jaderná válka proti Rusku by byla naší povinností a bojem za naší svobodu«. Stavební technička, majitelka penzionu, starostka či jiná zastupitelka z Černošic, rychlopolitoloţka a poslankyně Langšádlová, napřed funkcionářka KDU-ČSL a pak TOP 09, se svým výrokem stala světová. Ještě nikdo tak otevřeně nevyzval k nukleární válce. Jde o odváţný krok. Zřejmě paní Langšádlová uţ ve své černošické vile má vybudován protiatomový kryt, kde bez potíţí lze přeţít i několik měsíců, anebo si myslí, ţe všechno by bylo tak, jak se nám pokusili nastínit autoři snímku Den poté? Brzy ten film byl staţen z promítání. Důvodem nebyla ideologie, ale nesmyslný pohled na důsledky nukleární války. Kryt mít je sice moţné, ale aby člověk nebyl zasaţen následným zářením, musel by v něm být léta. Neumím si představit, ţe paní Langšádlová by se svou rodinou dokázala za těchto podmínek bez újmy přeţít, ţe by přeţily její Černošice. A kdyby přece jen, pak venku uţ by se ţilo jinak. Zase musím připomenout jeden film. Jmenoval se Planeta opic. Vzpomínáte? Jeho poslední metry nás vedou k torzu Sochy Svobody. New York prostě uţ neexistoval. A vlastně ani svět. Jen ta Svoboda bylo memento mori. A mimochodem, pro připomenutí paní stavební techničce a následně pak poslankyni - v Hirošimě zahynulo na osmdesát tisíc lidí, v následných letech na nemoci ze záření zemřelo skoro stejné mnoţství obyvatel zasaţených zářením. Za nemalých bolestí. A to bylo zničeno jen jedno město. Představa paní Langšádlové, ţe Rusko by se nechalo zničit prvotním úderem, neodpovědělo by a pak by konečně byla svoboda, mě vede k jedné otázce: Kdo by se vlastně těšil z jí proklamované svobody? Zbyl by vůbec někdo, kdo by se z ní radoval, tedy kromě paní Langšádlové? Musím ovšem této paní připomenout Plné znění zpráv


slavná slova velikého Einsteina, jimiţ odpověděl na otázku, jakými zbraněmi se bude válčit ve třetí světové válce: »Nevím, ale vím, jakými zbraněmi by se válčilo v té čtvrté. Kyji a kameny.« Nemohu za to, ale představuji si paní poslankyni, jak v oné době drţí v jedné ruce kyj a v druhé několik šutrů a vydává se směrem, kde kdysi bývalo Rusko. Není to zajímavá představa?

‚Migranti nejsou paraziti ani škodná.‘ Petice 500 vědců 17.8.2015

echo24.cz str. 00 Domov, Krátké zprávy Echo24, čtk, ac

Vědci Helena Illnerová, Václav Hořejší, Martin C. Putna, Jan Mervart nebo Anna Vanclová spolu s dalšími pracovníky akademických a výzkumných institucí podepsali petici, v níţ se ohradili proti nárůstu xenofobních nálad v české společnosti. Znepokojuje je také aktivita extremistických skupin, které podle nich nemají dostatečnou protiváhu. V pondělí byla na internetu zveřejněna výzva Vědci proti strachu a lhostejnosti. Jsou pod ní podpisy více neţ pět stovek výzkumníků a univerzitních pracovníků. Vědci Helena Illnerová, Václav Hořejší, Martin C. Putna, Jan Mervart nebo Anna Vanclová spolu s dalšími pracovníky akademických a výzkumných institucí podepsali petici, v níţ se ohradili proti nárůstu xenofobních nálad v české společnosti. Znepokojuje je také aktivita extremistických skupin, které podle nich nemají dostatečnou protiváhu. V pondělí byla na internetu zveřejněna výzva Vědci proti strachu a lhostejnosti. Jsou pod ní podpisy více neţ pět stovek výzkumníků a univerzitních pracovníků. Za jedno z největších nebezpečí, které Čechům v souvislosti s imigrační krizí hrozí, povaţuje petice radikalizaci společnosti skrze strach. Cílem výzvy není zlehčovat skutečná rizika plynoucí z imigrace ani agitovat za konkrétní kroky ve vztahu k uprchlíkům, uvádí dokument. Důrazně se ale vymezuje proti tomu, jakým způsobem je v Česku rozdmýchávána a všeobecně tolerována etnická a náboţenská nesnášenlivost. Celý text petice zde: PETICE: Vědci proti strachu a lhostejnosti O imigrantech se podle petice hovoří, jako by šlo o škodnou zvěř či parazity valící se do Česka, aby vysávali sociální systém nebo rovnou vraţdili a znásilňovali, a muslimové jsou házeni do jednoho pytle s teroristy bez ohledu na jejich skutečné názory, uvádí. „Domnívám se, ţe se tady rozmáhá naprostá hysterie v rámci moţnosti, ţe k nám přijde obrovský příval uprchlíků. Nic tomu nenasvědčuje. Myslím si, ţe musíme napřed zvaţovat také prvek solidárnosti, protoţe kdyţ u nás lidé hromadně odcházeli v roce 1968 po okupaci sovětskou armádou, tak je také lidé venku přijímali,― řekla ČTK biochemička a bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová, která se k petici přepojila. Organizátory petice jsou Anna Vanclová a Lukáš Novák z Přírodovědecké fakulty UK a Martin Blaţek z Fakulty elektronické pod ČVUT. Vědci proti strachu a lhostejnosti, správná věc jen bez šance, příliš výhodné vyvolávat strach http://t.co/haMYv2CrwX pic.twitter.com/QfVDEG4Nyv — Daniel Dočekal (@Medvidekpu) 17. Srpen 2015 Pod petici se podepsal i ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR Václav Hořejší. „To, co se tady děje, taková vyhrocená hysterie proti uprchlíkům a proti muslimům mi opravdu dělá potíţe. Skoro se stydím za to, jak tento národ tomu ve velké míře podléhá,― řekl. Kromě něj pod peticí jsou například Jan Mervart z oddělení pro studium moderní české filosofie pod AV ČR, Anna Vanclová z Přírodověděcké fakulty, Michael Romancov z Fakulty sociálních věd UK, Jan Bernard z FAMU nebo veřejnosti známý profesor Martin C. Putna z Fakulty humanitních studií UK. Vědci vyzvali politiky, aby při přijímání uprchlíků mimo jiné zohledňovali skutečné moţnosti, a ne vrtkavé nálady veřejného mínění. Na média apelují, aby informovala pravdivě a nešířila vykonstruované senzace a paniku. Veřejnost ţádají mimo jiné o to, aby byla opatrná v soudech a nenechala se manipulovat. Další akademičtí pracovníci mohou petici podepsat na jejích stránkách. Čtěte také: Zeman vzkázal uprchlíkům: Nikdo vás nezval, běţte pryč Čtěte také: Trefte do černého! Policie prověřuje Bartošovy rasistické plakáty ‚Dobytek!‗ Nacionalisté se na Vyšehradě vrhli na své kritiky Plné znění zpráv


URL| http://echo24.cz/a/wBw3u

Rozhovor s Michaelem Romancovem 18.8.2015

ČRo Radiožurnál

str. 01

17:06 Dvacítka Radiožurnálu

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Na 1500 vědců a vysokoškolských pracovníků uţ podepsalo výzvu proti strachu a lhostejnosti, ve které se ohrazují proti nárůstu xenofobních nálad v Česku. Jsou Češi svým postojem k imigrantům horší neţ jinde v Evropské unii? I na to se budeme ptát. Politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity a z Metropolitní univerzity Praha a také jeden ze signatářů oné výzvy, výzvy Vědci proti strachu a lhostejnosti. Vítejte, dobrý den. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha -------------------Dobrý den. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------1500 podpisů, to docela přibývá, překvapuje vás zájem o tu akci vaší? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha -------------------Upřímně řečeno, já jsem rád. Těší mě, ţe to tempo je docela dynamické a pevně doufám, ţe to ještě nějakou dobu poroste. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Tak jaké číslo si myslíte, ţe bude potom třeba za dva týdny? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha -------------------To si vůbec nedokáţu představit, protoţe upřímně řečeno, ani vlastně nevím, kolik lidí dohromady jakoby pracuje v té sféře, která, která byla oslovená, takţe nevím, ale myslím si, ţe jako ta dynamika nárůstu těch podpisů, to je asi to, co mě na tom osobně nejvíc pozitivně překvapuje. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ale můţe to něco změnit? Ono to je hezké 1500 podpisů, ale změní to podle vás ony xenofobní nálady v české společnosti, o kterých vy mluvíte? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha -------------------Upřímně řečeno, já si nemyslím, ţe tohle je tohle to je výzva proti xenofobním náladám. Tohle to je výzva nebo já to aspoň tak chápu, směrem do akademické komunity s tím, ţe lidé, kteří tam pracují, tak mají nějakou odbornou erudici, ale vedle toho mají i nebo by si měli uvědomit určitou širší odpovědnost za celek, ve kterém, ve kterém ţijí. A těch témat, které mají jaksi společenský nebo politický přesah v různých oborech, je celá řada. Namátkou, co mě tak napadá, není to tak dlouho, co se řešila epidemie ebola, předtím to byl SARS a předtím to byla celá řada dalších jaksi onemocnění, kde vţdycky to chvilku vypadá, ţe se na nás řítí něco strašného, tak tady všichni ti, kteří se věnují medicíně nebo nějakému výzkumu v oblasti biologickém a tak dále, mohou prostě svou odbornou erudicí pomoci vlastně pochopit lidem, o co se jedná. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------A vědci by podle vás měli začít vysvětlovat, tedy o co se jedná v případě té imigrační vlny, kterou sledujeme teď. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha -------------------Například imigrační vlny, ale to můţe být třeba i taková věc, jako zemětřesení, jako vlna tsunami. Prostě ţijeme ve světě, který ten náš svět je nebezpečný, stejně jako svět byl nebezpečný kdykoliv předtím. Mění se samozřejmě povaha a intenzita těch rizik, protoţe dneska tady neexistuje asi příleţitost, ţe by nás seţral medvěd, ale jsme vystaveni prostě jiným rizikům. A já myslím, ţe tím, ţe by se vědecká komunita aktivněji zapojila do kontextualizace nejrůznějších problémů, ukázali vţdycky varianty řešení, protoţe svět je všechno moţné jenom není černobílý, tak tím, ţe to skutečně společnosti jako celku můţe velice prospět. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Nicméně ta výzva, o které mluvíme od včerejška, ta se týká právě uprchlíků a mně jde o jednu věc. Do jaké míry vy rozlišujete, ţe někdo je xenofob a do jaké míry rozlišujete, ţe někdo má prostě strach? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha -------------------Já si myslím, ţe tady na začátku mělo zaznít, a já bych očekával ten hlas odněkud z nejvyšších pater našich politických elit, ţe v tomto případě mít strach je normální, strach je v jistém ohledu velice pozitivní emoce, protoţe strach nás nutí vlastně se zastavit, zhodnotit situaci a pak volit strategii, buďto útěk nebo obrana nebo nějaká kombinace tohohle toho všeho, ale není nic horšího, neţ kdyţ vás strach opanuje a vypukne panika. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A to se stalo podle vás v Česku. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha -------------------Já jsem přesvědčen, ţe vlastně na téhle té vlně se začala vézt docela úspěšným způsobem část lidí, kteří jsou etablováni v těch politických strukturách, a část, která se zdá, ţe se tam chce dostat. A to si myslím, ţe je potenciálně nebezpečné, protoţe ta situace současná je v pořádku, ţe vzbuzuje obavy, ale k panice je zatím strašně, strašně daleko. K tomu není ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A tu paniku podle vás jaksi vyvolávají i politické strany, řádné politické strany, které jsou v Poslanecké sněmovně třeba? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha -------------------Já si myslím, ţe řádné politické strany, které jsou v Poslanecké sněmovně, ţádná z nich, si myslím, ţe jaksi nevsadila nebo ne drtivou většinu své energie nevěnuje na to, aby vyvolávala přímo paniku, ale jsou tady individua, typicky pan Okamura, kteří se o něco takového snaţí, a potom je tady ten zbytek, kde já bych si představoval daleko větší snahu právě veřejnosti něco srozumitelným způsobem vysvětlit a veřejnost uklidňovat. A to si myslím, ţe v zásadě všechny strany, které lze označit termínem standardní nebo demokratické, tak alespoň pokud jde o mě, tak tady jaksi mají ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Velké mezery, myslíte? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha -------------------Velké mezery a podle mého názoru nezafungovaly tak, jak by zafungovat měly. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------A proč nezafungovaly podle vás? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha -------------------Právě proto, ţe to téma, které se teď diskutuje, to znamená otázka uprchlíků, to je téma, které je výsostně politické. A politici jsou ti, kteří by měli vést společnost. Politici jsou ti, kteří jsou odpovědní a v první řadě by to měla být vláda. A co je podle mého názoru důleţité, já se nedomnívám, ţe by česká vláda udělala něco špatně, ale česká vláda podle mě daleko dřív měla komunikovat směrem k veřejnosti a uklidňovat právě typu, máme kapacity, čísla, se kterými někteří lidé operují, nejsou pravdivá, Policie České republiky funguje a tak dále, a tak podobně. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Proč to neudělali podle vás? Protoţe třeba na Slovensku to slovenský prezident Kiska udělal. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha -------------------Na to nemám odpověď. Upřímně řečeno, to, co udělal pan prezident Kiska, se mi velice zamlouvá jako, řekněme, politologovi, který se zkoumáním těhle těch věcí zabývá, ale samozřejmě se mi to líbí i jako občanovi. Na druhou stranu to, co jsme zatím slyšeli od českého prezidenta nebo zprostředkovaně od jeho mluvčího, to se mi nezamlouvá vůbec, ale s tím se prostě nedá nic dělat. Mimochodem já se domnívám, ţe i proto je tady ta výzva, aby se lidé z akademických kruhů začali ozývat, protoţe ten problém má celou řadu rovin. Ono to má rovinu etickou, má to rovinu bezpečnostní, má to rovinu právní, z hlediska jaksi fungování našeho práva, ale třeba i z hlediska mezinárodně-právních závazků, které Česká republika jakoţto vyspělý demokratický stát přijal a které nás zavazují k tomu, abychom se určitým způsobem chovali a tak dále, a tak podobně. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Tak ostatně mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček reagoval na tu vaší výzvu a řekl následující: "Tato aktivita pouze prohlubuje příkop mezi takzvanými elitami a českou společností." Jak tomu rozumíte? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha -------------------Já panu Ovčáčkovi dlouhodobě nerozumím. Nerozumím tomu, co říká, nerozumím tomu, co dělá a nerozumím tomu, proč si Miloš Zeman někoho takového vybral, ale to je koneckonců věc Miloše Zemana. To není věc, věc moje. Já naopak tu výzvu vnímám jako snahu ty, kteří z pozice své expertízy jsou schopní vnést do situace racionální argumenty, aby tak učinili právě proto, aby vášně, které prostě jsou, a já celkem tomu rozumím, ţe ty vášně jsou, na základě té rétoriky, kterou někteří pouţívají, ţe ty vášně jaksi jsou, jsou, jsou vzedmuté, aby se ty věci uklidnily. To znamená, já to vnímám právě jako snahu ty případné příkopy začít, řekněme, zasypávat nebo zmenšovat. Ale evidentně to pan mluvčí vnímá přímo, právě naopak. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Jako, jako odborný asistent na katedře politologie, jak se díváte na to, ţe mluvčí uvedl: "Dovolím si se svolením pana prezidenta v této věci sdělit svůj osobní názor." Je běţné, aby mluvčí Hradu říkal svůj osobní názor? Neříká vţdycky názor pana prezidenta? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha -------------------No tak od toho on by tak měl být, on by měl zprostředkovávat pro média to, co si myslí nebo to, co dělá hlava státu, nicméně on pouţil tu frázi se svolením pana prezidenta. Pokud si to nevycucal z prstu, coţ asi ne, tak to znamená, ţe Miloš Zeman podle mého názoru opětně testuje, co všechno si můţe dovolit, co všechno mu projde. A prostě tady bohuţel se ukazuje, ţe máme v čele státu někoho, kdo není primárně odhodlán slouţit této zemi, coţ si myslím, ţe by měl být, étos té funkce je sluţba České republiky, republice, pardon, ale kdo se rozhodnul si v jistém ohledu z České republiky udělat, teď to úmyslně přeţenu, ale jakési rukojmí. Prostě já jsem zvolený prezident, mám mandát na určitou dobu a po tu dobu si budu dělat, co budu chtít, protoţe nejsem nikomu odpovědný. Plné znění zpráv


Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A kdyţ se vrátím k tomu vyjádření Jiřího Ovčáčka, tak myslíte si, ţe pan prezident se za něj dnes schoval? Ţe vyhodil takový balonek, aby viděl, jaká bude reakce a potom případně řekne, ţe to je i jeho názor? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha -------------------Nemám tušení, je to, je to, je to moţné. Lidé, kteří na rozdíl ode mě se dlouhodobě věnují jaksi pozorování nebo zkoumání působení Miloše Zemana, tak ti se uţ několikrát vyslovili tímto způsobem, takţe je to, je to, je to moţné. Kaţdopádně zase já si myslím, ţe Miloš Zeman, jakkoliv tedy můj favorit to rozhodně není, takţe kdyţ něco chce říct, tak to říká, tak to říká sám a Ovčáčka k tomu nepotřebuje. Ale pouţívá ho pro různé, abych tak řekl, pomocné práce, tohle to asi bude, bude jedna z nich. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Politický geograf Michael Romancov je hostem Dvaceti minut Radioţurnálu. Tak a my se podíváme na náš Facebook, protoţe i na našem Facebooku je hned několik názorů k té vaší výzvě. Zdeněk Černý píše: "Takové prázdné akademické tlachání problému s uprchlíky v ničem nepomůţe." A ptá se, jakým způsobem třeba vědci pomohou, ať uţ z rozpočtu na vědu a výzkum, ať nám řeknou, kolik jich kdo má doma těch uprchlíků? Tak je to jen akademické tlachání nebo jste ochotni třeba uprchlíkům i konkrétněji pomoci? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha -------------------Tak já si samozřejmě myslím, ţe je moţné uprchlíkům konkrétněji pomoci, ať uţ prostřednictvím nějakých sbírek nebo něčeho, něčeho jiného, ale hlavně mě fascinuje ta představa, a to je argument, který se zdaleka netýká jenom tohohle toho problému, prostě pokud si myslíte něco, s čím já nesouhlasím, tak mně ukaţte, kolik toho fenoménu, který já povaţuju za nebezpečný, máte doma. Tahle společnost má třeba obrovský problém s konzumací alkoholu a přesto si myslím, ţe asi většinu lidí nenapadne, ţe pokud někdo se domnívá, ţe alkoholismus je problém, ţe lékem je, aby si nastěhoval alkoholika k sobě, k sobě domů, to si myslím, ţe je zjevná pitomost. Není přece důleţité ty lidi vzít k sobě domů ve smyslu ubytovat si je ve své, ve své domácnosti, důleţité je, jestli jako společnost se k těm lidem, kteří procházejí nějakým problémem a ti lidé, samozřejmě ţe ne všichni, ale ti, kteří mají na základě právě všech těch právních a jiných dokumentů prostě nárok tady zůstat, tak to jsou lidé, kteří se ocitli v nouzi ne svoji vlastní vinou, jsou to lidé, kteří prchají ze zóny válečného konfliktu. My máme povinnost jim pomáhat a máme kapacity na to jim pomáhat. Těch 1500 lidí, které se zavázala Vláda České republiky prostě přijmout a nějakým způsobem jim pomoci, tak to je něco, co Českou republiku v ţádném případě nemůţe, nemůţe nějakým způsobem ohrozit ekonomicky ani, ani jinak. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Tak ono nemůţe být nakonec těch uprchlíků víc? My to třeba vidíme na příkladu Německa, v Německu se mluvilo o tom, ţe tam přijde 250 tisíc uprchlíků letos, teď uţ se mluví o tom, ţe to bude tři čtvrtě milionu. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha -------------------Samozřejmě můţe jich být víc, ale také ta situace, která panuje ať uţ v Sýrii nebo na protilehlém břehu Středozemního moře, se vyvíjí, prostě tam je nějaká, tam je nějaká dynamika a Německo na to reaguje, Německo je samozřejmě výrazně větší společnost, bohatší společnost, neţli je ta, neţli je ta naše, ale myslím si, ţe to Německo by nám v tomhle ohledu jaksi mohlo a mělo být vzorem, protoţe Česká republika na tom opravdu není vůbec špatně. Já myslím, ţe průměrný občan České republiky si vůbec neuvědomuje za prvé v globálním srovnání, jak strašně na tom jsme dobře, a za druhé, z jak děsných podmínek ti lidé, kteří prchají, jaksi přicházejí. Myslím si, ţe kdyby jaksi ta zkušenost zprostředkovaná třeba médii, kdyby tady byla, tak si myslím, ţe spousta lidí by byla ochotna pomáhat výrazně víc, nebo, řekněme, změnit tu rétoriku a postoj vůči, vůči migrantům výrazně, výrazně víc. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Kolik imigrantů Evropa je podle vás schopna zvládnout? Plné znění zpráv


Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha -------------------Já si netroufám říct nějaké konkrétní číslo, protoţe taky nevíme, co to znamená zvládnout. A hlavně obrovský problém, a to je vidět uţ v téhle situaci, je, ţe my se budeme bavit o Evropě, kdyţ řekneme Evropa, představujeme si, předpokládám, oba Evropskou unii, to znamená 28 zemí, které mají víc neţ půl miliardy obyvatel, jenomţe ti lidé přinejmenším zatím nechtějí nebo nemohou být rovnoměrným způsobem rozprostřeni mezi, mezi všechny, pak by ta absorpční kapacita byla větší, se domnívám, neţ jaké jsou ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------No ale moment, je to chyba těch zemí? Je to chyba Evropské unie? Anebo je to problém v tom, ţe zkrátka ti lidé, kdyţ přicházejí do Evropské unie, tak ţe právě chtějí do Německa anebo do Švédska? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha -------------------Ale ti lidé, kteří přicházejí, tak část z nich přichází proto, ţe tady uţ mají své příbuzné. A je celkem logické, ţe jdou tam, kde jsou jejich příbuzní, zejména pokud se těm příbuzným daří, daří dobře. Pak jsou tady lidé, kteří jdou do Evropy, protoţe mají prostě pocit, ţe Evropa je bezpečná, bohatá a tak dále, coţ přinejmenším statisticky ve srovnání s těmi, s těmi zeměmi, odkud přicházejí, platí. A otázkou je, nakolik tito lidé a od koho mají informace, protoţe pokud mně je alespoň známo, tak z informací, které jsou běţně k dispozici na různých informačních serverech a tak dále, tak se ukazuje, ţe tady se rozjel za velmi aktivní účasti evropského organizovaného zločinu velmi výnosný obchod s lidmi, kdyţ se ti lidé prostě pašují sem do Evropy, a vlastně ti, řekněme, verbíři, kteří v zemích severní Afriky nebo Blízkého východu ty migranty prostě motivují k tomu nebo nabízejí jim, aby přišli sem, tak tím prostě dávají informace, které jsou naprosto nesmyslné. Někteří ti lidé se stávají obětí nejenom horšící se politické a bezpečnostní situace ve svých zemích, ale zároveň se stávají obětí vlastně tohohle toho chování organizovaného zločinu. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Podvodu. Ţe jim je naslibováno něco, nějaký ráj na zemi, evropský zem, který se potom nekoná. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha -------------------Přesně tak, který se potom nekoná. O to je větší jejich frustrace. Já bych to moţná přirovnal k letadlu, k tomu tradičnímu finančnímu podvodu, kdy to letadlo taky funguje pro těch pár lidí, kteří jsou nahoře, a potom jsou tam ty desítky, stovky aţ tisíce oklamaných, oklamaných klientů. A takţe ti lidé jsou potom v tomto ohledu vlastně dvakrát, dvakrát zneuţití a třetí potom rána potom přijde, protoţe tady je prostě nikdo nechce a oni budou potom zase vyexpedováni zpátky, zpátky, odkud přišli. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Jakou pověst podle vás má v tomto právě Česko? Jako země, která moc nedává azyly? Na to vzpomínal ostatně Šimon Pánek teď v rozhovoru pro Respekt, ţe třeba tak v letech 2000, 2001 byla spousta, několik tisíc, konkrétně v roce 2001 18 tisíc ţadatelů o azyl, jenom pro příklad, loni to bylo jenom tisícovka, a většina byla tehdy z Čečenska, ale u nás se azyl dával velmi málo. Je moţné, ţe máme pořád takovou pověst, ţe asi v Česku to ani nemá smysl zkoušet? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha -------------------Já si za prvé myslím, ţe je strašně důleţité to, co jste teďka řekla, to znamená ta čísla, jo, ţe ta současná situace je vlastně v kontextu České republiky nesrovnatelná i s tím, co se tady dělo v 90. letech, kdy ta čísla byla výrazně, výrazně větší, to je první, první věc. A druhá věc je, já si myslím, ţe ano, ţe existují uţ skupiny, které se pokoušely k nám dostat právě v těch 90. letech, to znamená lidé pocházející ze západního Balkánu nebo z postsovětských, postsovětských republik, a ti uţ mají poměrně jednoznačnou negativní zkušenost, zkouší to někam, zkouší to někam jinam. Ti, kteří přicházejí teďka nově, tak tady si myslím, ţe ta zkušenost zatím taková není, nicméně ona se ta pověst zase, zase rozšíří. Česká republika skutečně v tomto ohledu nepatří mezi země, která by byla pro uprchlíky nějak extrémně, jak se říká, friendly. Plné znění zpráv


Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ale na druhou stranu vy jste zmiňoval ta 90. léta. Tady bylo v jednu chvíli aţ 40 tisíc lidí z bývalé Jugoslávie a nebyly ţádné protesty velké. Teď se tady dělá velký humbuk kvůli moţná 1500 lidí, kteří mají přijít. Uvaţovali jsme tehdy jinak? Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha -------------------Já si myslím, ţe to téma tenkrát zdaleka nebylo takovým způsobem oţehavé ze dvou důvodů. Za prvé ti lidé přicházeli z Jugoslávie a tady existovala určitá zkušenost s tím, co to Jugoslávie byla. Spousta lidí z někdejšího Československa nebo teda po rozdělení z České republiky, tak do Jugoslávie jezdila, měli tam nějaký kontakt a navzdory tomu, ţe většina těch lidí mířila do Chorvatska, protoţe se tam především jezdilo k moři, tak nějak to splývalo dohromady po ten pojem prostě Jugoslávie. To v tomto ohledu sehrálo pozitivní roli. A ta druhá věc byla ta, ţe se tenkrát nedělo to, co se dnes objektivně děje v Ceutě, v Mellile, co se děje na těch pláţích na jihu Itálie, co je zprostředkováno sdělovacími prostředky velmi jaksi tomu výronu, řekněme, těch emocí anebo negativní emocí a strachu nebo paniky napomáhá slovo muslim, prostě já myslím, ţe drtivá většina lidí tady u nás netuší, co je to islám, kdo je to muslim, ţe mezi muslimy jsou obrovské rozdíly. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A tehdy také vlastně, kdyţ byli lidé z Bosny nebo z Kosova, tak také mezi nimi mohli být muslimové, ale tehdy se ta karta nehrála, tak to myslím, jo. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha -------------------Přesně tak. Ta karta se nehrála, oni mezi nimi samozřejmě byli, ale samozřejmě prostě je rozdíl mezi muslimem z Albánie, je rozdíl mezi muslimem ze Sýrie a je rozdíl mezi muslimem z Indonésie, ale tohle jsou přesně ty věci, které by experti mohli velmi srozumitelným způsobem vysvětlit a měli by tak konat právě v zájmu toho, aby se lidé uklidnili a nešíleli tam, kde to šílení je naprosto kontraproduktivní. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity a z Metropolitní univerzity Praha, byl hostem Dvaceti minut Radioţurnálu. Děkuju za to, hezký den, na shledanou. Michael ROMANCOV, politický geograf, FSV UK a Metropolitní univerzita Praha -------------------Na shledanou. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A Dvacet minut Radioţurnálu si můţete poslechnout také v iRádiu na webu Českého rozhlasu. Helena Šulcová přeje hezký den.

Neznámí pachatelé se v centru Bangkoku pokusili o další dva atentáty 18.8.2015

ČRo Plus

str. 01

17:10 Den podle…

Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Den po ničivém útoku proběhly v Bangkoku další dva pokusy o atentát. V praţské koalici to stále vře kvůli Martinovi Stropnickému a jeho odebrané agendě. Ve hře můţe být i post primátorky. Donald Trump, nejpopulárnější republikánský adept na boj o křeslo prezidenta chce zastavit praxi, kdy děti narozené na americké půdě získávají automaticky americké občanství. Jde mu o děti takzvaných ilegálů. Kaţdému pětadvacátému Čechovi je přes osmdesát let. A v polovině tohoto století by to mohl být uţ kaţdý devátý, komu Plné znění zpráv


bude v Česku víc neţ osmdesát. Rodina ruského skladatele Sergeje Rachmaninova nesouhlasí s přenesením pozůstatků svého slavného předka ze Spojených států do Ruska, jak to poţadují ruské úřady. A dnes byla spuštěna databáze s téměř tisícovkou moravských a slezských alejí a stromořadí. Hezký poslech Českého rozhlasu Plus přeje Barbora Tachecí. Neznámí pachatelé se dnes v centru Bangkoku pokusili o další dva atentáty, které podle policie naštěstí nezpůsobily ţádná zranění. Při prvním útoku neznámý muţ shodil z jednoho z mostů náloţ, která explodovala ve vodě. Později další útočník odpálil bombu u stanice městské rychlodráhy. Incidenty se odehrály den po ničivém útoku, při němţ v centru města zahynulo dvaadvacet lidí a se zraněním bylo hospitalizováno sto dvacet tři lidí. Mnozí jsou v kritickém stavu. Policie údajně nechává všechny vyšetřovací verze otevřené. Včetně útoku muslimských separatistů z jihu země, nebo čínských Ujgurů, které minulý měsíc Thajsko vyhostilo zpět do Číny. Thajský premiér Čan-Oča slíbil, ţe pachatelé nezůstanou na svobodě. Prajutch ČAN-OČA, thajský premiér -------------------V naší zemi jsou lidé, kteří se ji snaţí zničit. Tyto pokusy mohou být politicky motivované, mohou mít za cíl poškodit ekonomiku nebo turistický ruch. Thajská vláda tyto lidi najde a postaví je před spravedlnost co nejdříve. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------To byl sebevědomý projev thajského premiéra Čan-Oča. Na lince uţ by měl být Jan Bečka z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Zdravím vás, dobrý den. Jan BEČKA, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------V obou případech byly náloţe, myslím v obou těch dnešních případech byly náloţe ve srovnání s tím pondělním útokem malé. Mají podle vás něco společného s tou hrůzou, která proběhla v pondělí, nebo je to prostě další úplně separátní krok, čin někoho jiného? Jan BEČKA, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Je to těţko říci, ale já bych spíše řekl, ţe se na tom včerejším útoku snaţí někdo svým způsobem přiţivit. A uvidíme samozřejmě, kdo se přihlásí k tomu včerejšímu útoku a kdo k těm dvěma dnešním. Ale ten včerejší útok byl velmi dobře plánován. Velmi dobře připraven. Zatímco ty dnešní útoky se zdají být spíš takovým pokusem zviditelnit se. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Naštěstí pokusem, protoţe kdyby vybuchly ty věci tak, jak měly, tak mohly taky nějakou paseku natropit, předpokládám. Jan BEČKA, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Přesně tak. Nicméně jak říkal i thajský premiér, ţe se někdo snaţí Thajsko zničit, opravdu v Bangkoku nejsou takové ničivé útoky, jako se stal včera, příliš časté. A proto i Thajsko je celé šokováno tím, ţe se něco podobného stalo. Ty dnešní útoky jsou něčím, co je, bych řekl, spíše improvizované. Není to, není to takový ten útok, který prostě jako včera zabil přes dvacet lidí. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Proč podle vašeho názoru, protoţe pachatelé zatím samozřejmě unikají, proč tedy vlastně tahle země s poslušností králi, jeho popularitě, má nepokoje, které mohou ústit aţ v teroristické činy, kdyţ je to pro samotnou tu zemi výjimečné? Jan BEČKA, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Plné znění zpráv


-------------------Je to velmi zvláštní. Samozřejmě thajská policie, jak uţ bylo řečeno v té předešlé zprávě, nechává všechny moţnosti otevřené. Nicméně muslimští separatisté, kteří tam byli zmíněni, v minulosti podobný útok neprovedli. V současné době Thajsko schvaluje novou ústavu a předešlý, nebo premiér, který byl v minulosti svrţen a který v současné době ţije v exilu, ke svým stoupencům pronesl před několika dny projev. Říkal, ţe proti této ústavě je třeba bojovat. Je moţné, ţe někdo z jeho stoupenců to vzal skutečně doslova. A myslím si, ţe obecně, obecně, není to, není to klasický projev třeba separatismu, nebo jak byli zmíněni ti Ujgurové, ţe by, ţe by to bylo vyloţeně násilí proti thajské vládě, které by bylo pomstou za vyhoštění. Z mého pohledu to spíše vypadá na klasický vnitropolitický konflikt. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Můţe to souviset s tím, ţe loni v Thajsku převzala moc armáda, ţe to bylo poněkud, řekněme, netradiční postup? Jan BEČKA, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Samozřejmě souviset to můţe. Já si myslím, ţe jak jste přesně řekla, je to velmi netradiční. Můţe to být čin jednotlivce, který tím vlastně vyjádřil svůj naprostý nesouhlas vlastně se současným politickým reţimem v Thajsku, s tím, ţe vládne, dejme tomu, vojenská junta, nebo reţim, který nebyl demokraticky zvolen. Nicméně myslím si, ţe to je něco, co na thajské poměry je opravdu velmi netypické. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Jestliţe, rozumím tomu dobře tak, pane Bečko, ţe šlo v podstatě o vojenský puč loni v Thajsku? Jan BEČKA, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dá se to tak říci. Ono v té thajské historii je to bohuţel docela časté. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Běţné. Vím. Ale mě by zajímalo, jak se vlastně ta vláda armády v Thajsku za uplynulý rok projevila? Jinak řečeno, kam vlastně jde Thajsko pod vládou vojenské junty? Jan BEČKA, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, samozřejmě armáda prohlašuje, ţe jejím hlavním cílem je zreformovat politický systém. V okamţiku, kdy bude politický systém reformován tak, aby lépe fungoval, ţe předá vlastně svoji moc civilní demokraticky zvolené vládě. Coţ je i, souvisí vlastně i s tím, co jsem říkal, ţe se připravuje nová ústava, ţe se připravuje změna politického systému. Obecně lze říci, ţe obyvatelstvo bylo spíše netečné k této změně, protoţe tyto převraty se stávají poměrně často. Nicméně samozřejmě existuje velká skupina obyvatel, kteří podporovali, dejme tomu, předešlého premiéra Thaksina Šinavatru, který byl svrţen, potom jeho sestru, která vládla Thajsku jako premiérka. A kteří prostě čekají na, dejme tomu, na to, aţ tedy armáda moc předá. A kteří jsou nespokojeni s tím, ţe současná ústava, která se připravuje vlastně tu jejich, dejme tomu, mocenskou stranu bude spíše vynechávat. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Hm. Znáte v historii Thajska takový proces, aby vojenská junta předala dobrovolně moc někomu jinému v rámci demokratických voleb? Jan BEČKA, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, v minulosti několikrát se stalo, ţe došlo k vojenskému převratu. Vojenská junta nějakou dobu vládla, pak tedy byly uspořádány volby. Mně to spíš přijde tak, ţe vţdycky se stalo, ţe ta vojenská junta neočekávala, ţe nevyhraje ta jím, jí tedy preferovaná strana. Takţe pak zase došlo k dalšímu převratu, kdy vlastně vojenská junta, nebo armáda v tomto případě pochopila, ţe ten vývoj nejde tak, jak si původně očekávala, nebo jak Plné znění zpráv


předpokládala. A zase převzala moc. Samozřejmě vy jste zmiňovala i vlastně panovníka, který byl v minulosti důleţitým faktorem v tom politickém vývoji, v politickém ţivotě Thajska. Nicméně thajský král je dlouhodobě zdravotně indisponován. A k těm otázkám vlastně vnitropolitického vývoje se v poslední době vyjadřuje minimálně. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Hm. Jan BEČKA, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Coţ je také důvod, proč si myslím, ţe ta země je více rozkolísaná, neţ byla v minulosti. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Teď zásadní otázka. Myslíte si, ţe ta situace, která se teď rozjela s těmi atentáty, teroristickými činy v Thajsku, ţe se týká výhradně Thajska, nebo se to můţe šířit někam dál? A ještě neţ odpovíte, tak poprosím reţii o slova australského ministerského předsedy Tony Abbotta na stejné téma. Tony ABBOTT, australský ministerský předseda -------------------Vyjadřujeme náš soucit a soustrast thajské vládě a občanům této země. Útoky jako tento jenom posilují odhodlání vlády a australského lidu dělat, co je v našich silách v boji proti extremismu a terorismu. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Takţe jde podle vás, pane Bečko, o záleţitost australskou, anebo thajskou? Jan BEČKA, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, podle mého názoru, pokud ho mohu vyjádřit, jde spíše o záleţitost thajskou. Nicméně samozřejmě australský předseda vlády, protoţe v Austrálii v minulosti také byly ničivé bombové útoky, a protoţe spousta Australanů zahynula při bombových útocích na Bali, tak uţ preventivně dle mého názoru vyjadřuje podporu Thajsku a zároveň odhodlání Austrálie v případě, ţe by se skutečně jednalo o bombový útok, který provedla nějak, některá z teroristických sítí napojených třeba, jak to bylo v minulosti, na Al-Kajdu, tak ty samozřejmě mají, jejich prsty dosahují aţ do Austrálie. A mohou zasáhnout i australské území. Nicméně já se domnívám, ţe skutečně v tomto případě se jedná o věc, která zasáhne pouze Thajsko. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Říká Jan Bečka z Institutu mezinárodních studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, nebo je to jiná fakulta, viďte, abych vás neuváděla mylně, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy. Moc vám děkuju, pane Bečko. Díky. Jan BEČKA, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Nemáte zač. Na shledanou. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Hezký den, naschle.

Lucie Říhová a Tomáš Kafka novými partnery EY 18.8.2015

personalista.com

str. 00



Lucie Říhová (35) je zkušenou daňovou poradkyní v daňovém oddělení poradenské firmy EY v České republice. Zaměřuje se zejména na oblast daní z příjmů právnických osob a mezinárodní daňové strukturování. Zastupuje klienty v daňových řízeních a kontrolách. Poskytuje také poradenství týkající se investičních pobídek, výzkumu a vývoje a dotačních programů z evropských fondů. Mezi její klienty patří především české i mezinárodní firmy z oblasti technologií a vývoje softwaru, výrobní společnosti, zejména výrobci potravin a nápojů a firmy poskytující sluţby. brbr Do společnosti EY nastoupila v roce 2004, daňovou problematikou se ale zabývá jiţ od roku 2002. Aktivně se podílí také na soutěţi EY Podnikatel roku. Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, kde získala titul PhD v oboru financí. Na Vysoké škole ekonomické v Praze (Katedra veřejných financí) působí dále jako lektorka. Je členkou Komory daňových poradců České republiky. Mezi její koníčky patří cestování a střelba. Je členkou českého národního střeleckého týmu a Českého střeleckého svazu. brbr Tomáš Kafka (36) řídí oddělení investigativních sluţeb a řešení sporů společnosti EY v České republice. Má bohaté zkušenosti s vyšetřováním hospodářské kriminality, včetně prevence, odhalování a vyšetřování podvodů a korupce. Zaměřuje se např. na kriminalitu bílých límečků, korupci v oblasti veřejných zakázek a dotací z prostředků EU či národních programů. Podílel se na zavádění programů zaměřených na prevenci podvodů a korupce ve veřejném sektoru i v nadnárodních společnostech z nejrůznějších ekonomických sektorů, zejména z oblasti energetiky, výrobního průmyslu, farmacie a zdravotnické techniky. Jeho tým poskytuje také forenzní podporu klientům v řešení soudních sporů, arbitráţí a mimosoudních vyrovnání a insolvenčních řízení. brbr Do společnosti EY nastoupil v roce 2002, předtím pracoval v oddělení auditu firmy Arthur Andersen. Vystudoval ekonomii na Institutu ekonomických studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Tomáš je Certifikovaným účetním znalcem (ACCA) a také FCCA (zaslouţilý člen ACCA). Pravidelně přispívá svými komentáři do českých médií či na odborných konferencích. Vloni se mu narodila dcera Karolína. Kromě rodiny věnuje svůj volný čas hlavně florbalu. Je jiţ patnáct let brankářem české florbalové reprezentace, s kterou mimo jiné vyhrál stříbrnou a dvě bronzové medaile na mistrovství světa. V české florbalové extralize hraje za Tatran Střešovice. V roce 2011 hrál i v nejvyšší švédské lize Svenska Superligan. Aktivně a rád se podílí také na rozvoji mladých talentů a na charitativních akcích spojených s florbalem.

URL| http://www.personalista.com/lide-a-podniky/lucie-rihova-a-tomas-kafka-novymi-partnery-ey.html

GLOSA: Odsun sluníčkářů do Islámského státu 18.8.2015

neviditelnypes.cz str. 00 Neviditelný pes / Společnost Neviditelný pes, Petr Štěpánek

Ta fotka byl jen okamţitý nápad, vtípek, reakce na přiblblé fotografie zdejších stuníčkářských dobrodějů dávajících na odiv svoji úţasnou toleraci a filantropii. aneb Nejen o jedné fotografii Ta fotka byl jen okamţitý nápad, vtípek, reakce na přiblblé fotografie zdejších stuníčkářských dobrodějů dávajících na odiv svoji úţasnou toleraci a filantropii. Reakce byla ovšem zcela nečekaná: stovky a stovky sdílení a téměř stoprocentní souhlas. Negativní reakce zcela ojedinělé. Samozřejmě, ţe to není o tom, ţe já či kdokoli jiný se chystáme posadit naše hloupé pozerské spoluobčany do dobytčáků a odeslat je za orientálním sluncem, aby na vlastní kůţi pocítili, zač je toho multikulturní a zvláště pak musulmanský loket, nicméně fakt, ţe to jsou nebetyční pitomci škodící naší zemi i společnosti, o tom ţádná. Presstituti ovšem opět nezklamali. Kaţdému, kdo má v hlavě mozek, je jasné, ţe ta fotka, jiţ jsem před časem zavěsil na svůj facebookový profil, je ironická nadsázka. Ne tak Veronice Šmídové, absolventce mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ta pocítila potřebu vzít text z fotografie doslova a sepsat o něm pro Blesk.cz politicky korektní kriticko-mravoučný článek. A navrch k tomu prakticky bezdůvodně přimotala ODS ( Člen ODS chce odsun sluníčkářů do Islámského státu ).



Na pomoc si přizvala podobného týpka, Lukáše Houdka, absolventa romistiky tamtéţ, prý experta. Ten se pro změnu za naše peníze přiţivuje coby koordinátor v kampani Hate Free, kterou si zřídili levicoví političtí gangsteři typu Dienstbiera, Sobotky či Tominové-Leninové. Prostřednictvím podobných neziskovek si tihle vyčuraní výtečníci z peněz nás daňových poplatníků financují podporovatelskou klaku svých scestných sociálněinţenýrských fantasmagorií. Od Houdka je nicméně moc pěkné, ţe si pro svůj expertní názor vyšetřil trochu času, neb měl jistě plné ruce práce s organizací Prague Pride. Podobné sluníčkářské budiţkničemy dnes produkují zdegenerované humanitní školy jako Baťa cvičky. Tihle mladičcí agresivní týpci, co evidentně pozřeli Šalamounovo lejno veškerého vědění a od té doby zvěstují světu jedinou politicky korektní Pravdu, nám sice mohou být k smíchu, leč ve skutečnosti jsou stejně nebezpeční jako Hitlerjugend v časech nacistických či komsomolci a svazáci v časech komunistických. Aţ se tvá ztracená vláda věcí tvých zpět k tobě navrátí, lide, navrátí, bude třeba utnout těmhle příţivníkům (i jejich politickým protektorům) penězovody, jeţ jim umoţňují cizopasit a škodit na těle společnosti. A propos, všichni jsou Charlie, ale jen kdyţ si neděláte srandu z nich. www.petrstepanek.cz

URL| http://neviditelnypes.lidovky.cz/glosa-odsun-slunickaru-do-islamskeho-statu-feg/p_spolecnost.aspx?c=A150816_094558_p_spolecnost_wag

Léto a knihy k sobě neodmyslitelně patří 18.8.2015

Moravskoslezský deník str. 17 LENKA HRŮZOVÁ

Deník plus Ostrava

Letní prázdniny jsou čas, kdy mnoho lidí vyráţí za odpočinkem, a ať uţ si za cílovou destinaci zvolí hotel u moře, lesní chatku nebo třeba městské koupaliště, je kniha tím nejvhodnějším společníkem. Pro milovníky literatury, kteří nepotřebují mít knihy bez poskvrnky nebo jsou příznivci méně známých titulů, je ideálním místem k výběru díla knihovna. Nejčastěji si lidé v pobočkách Knihovny města Ostravy (KMO) půjčují bestsellery kriminální romány. V létě si čtenáři nejvíce půjčují tituly beletrie, ale oblíbené jsou také cestopisné knihy. Čtenáři si mohou v ústřední knihovně vybírat z 61 tisíc knih, které jsou dostupné ve volném výběru, nebo si v databázi vyhledat a následně půjčit titul ze skladu, kde je ukryto téměř 250 tisíc svazků. Knihovny jsou studnice vědění Lidé si v horkých měsících často raději vypůjčí více knih – ať uţ proto, aby nemuseli knihovnu navštěvovat ve vedrech často, nebo protoţe si knihy vezou s sebou na dovolenou. KMO půjčuje registrovaným čtenářům po sloţení vratné kauce i elektronické čtečky, ale z elektronických knih jsou k dispozici pouze volná díla. „V elektronické podobě nemáme k dispozici ţádné novinky, protoţe nejsme součástí projektu Eknihy do knihovny. Takţe nabízíme díla autorů jako jsou Boţena Němcová, Arthur Conan Doyle, Josef Čapek a jiní. Unás jde tedy spíš o to, ţe si lidé mohou čtečku s volným obsahem vyzkoušet,― uvedl vedoucí knihovnických Zájem dětí neklesá Oddělení pro děti a mládeţ KMO vyšlo svým čtenářům vstříc a jako jedno z mála oddělení prodlouţilo o letních sluţeb Petr Zlámal. Podle jeho slov knihovna zatím neplánuje zařazení novějších titulů do nabídky elektronických knih. Audioknihy uspokojí odpůrce čtení Pokud se lidé ve vedrech necítí na čtení, ale lační po příbězích z kniţních předloh, existuje kompromis ve formě audioknih. Ty jsou výbornou alternativou tištěných titulů, protoţe například při cestování zaberou méně místa a poslouchání oproti čtení stojí minimum úsilí. Například Ústřední knihovna KMO poskytuje v hudebním oddělení Plné znění zpráv


návštěvníkům kromě hudebních kompaktních disků také přes 1200 audioknih, které si lze vypůjčit pouze na dva týdny. Ani knihkupci v tomto ohledu nezůstávají pozadu a nabízejí velký výběr audioknih – od současných bestsellerů přes krásnou literaturu aţ po audioknihy pro děti a mládeţ. Většinou mají zákazníci v eshopech knihkupectví na výběr z několika set aţ tisíců audioknih na CD nebo ve formátech MP3, z nichţ některé jsou i v cizích jazycích. Zajímavé je, ţe si lidé velmi často kupují audioknihy děl, která jsou bestsellery v tištěné podobě. prázdninách otevírací dobu, coţ vedlo v červenci k nárůstu počtu čtenářů. „Je tady stálá klientela dětí, která k nám chodí kaţdý den, kdy je otevřeno. Také si mnoho dětí v době prázdnin půjčuje maximumdeseti knih a po přečtení se knámvrací pro další. I kdyţ mají děti dneska více moţností, čtou stále,― řekla vedoucí oddělení pro děti a mládeţKMOPetra Kozlová. V létě si mladí čtenáři velmi často půjčují detektivní a kriminální romány, komiksy (Simpsonovi), fantasy knihy (Eragon) nebo dystopické romány (Hunger Games). Čtenářsky velmi oblíbené jsou knihy Johna Greena, ale suverénně nejpopulárnější knihou mezi dětmi a mládeţí je Deník malého poseroutky od Jeffa Kinneyho. Také je pozoruhodné, ţe mnoho knih, které přes školní rok leţely ladem, se právě v létě stává středempozornosti. Odborná literatura je také v kurzu I kdyţ by se na první pohled mohlo zdát, ţe léto nahrává spíše oddechové četbě, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě je důkazem toho, ţe tomu tak opravdu není. Čtenáře v horkých dnech od půjčování odborných knih neodradila ani zkrácená provozní doba. Letos v létě mají sice moţnost navštěvovat tuto knihovnu pouze dvakrát týdně, ale i tak čtenářů přibylo. Moravskoslezská vědecká knihovna se tak uţ několik let po sobě nemusí potýkat s „okurkovou sezonou―. Jak vybrat dobrou knihu? Bestsellery nutně nemusí být sázka na jistotu. O kvalitě publikace často napoví doporučení na zadním přebalu, ale mnohem více vypovídající je renomé vydavatelství. Podle doktorky a pedagoţky z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jany Čeňkové jsou spolehlivá nakladatelství například Argo, Host nebo Paseka. U českých knih mohou čtenáři navíc při výběru zohledňovat výsledky literárních cen, jako je třeba prestiţní Magnesia litera. Jako osvědčená metoda se však ve výsledku jeví recenze a doporučení známých, kteří mohou – na rozdíl od knihkupců – přiznat, co si o titulu doopravdy myslí. Výběr můţe čtenářům usnadnit také přečtení krátkého úryvku přímo v prodejně, coţ jim kromě vhledu do děje nastíní i to, jakýmstylem je kniha napsána. Čtečky – knihovny do kabelky Fanoušci mnohostránkových knih a příběhů na pokračování se jistě nejednou setkali s nesnázemi, které jim hmotnost a nepraktičnost těchto děl způsobily. Jako vysvobození se v takových případech jeví elektronické čtečky knih, které čtenářům nabízejí mnoho výhod oproti tištěným titulům. Kromě toho, ţe lidé pouţíváním čteček zachrání mnoho stromů, nebudou si ničit zrak při mţourání na drobná písmena v knize. Většina čteček totiţ dnes umoţňuje zvětšování písma, coţ je vhodné hlavně pro starší čtenáře, nebo disponují funkcí předčítání textu či poslechu audioknih ve formátu MP3. V závislosti na kvalitě a ceně se také liší počet „knih―, které lze mít v paměti čtečky uloţené. Rozpětí mnoţství uloţených děl se pohybuje od několika set aţ k tisícům v případě pouţití paměťové karty. Ani připojení k wifinení u čteček nic výjimečného, takţe na nich mohou vlastníci číst i denní tisk a časopisy, které jsou dnes běţně k dostání na internetu. Ale pravda je, ţe i přes praktičnost čteček a elektronických knih se najdou zarytí zastánci tištěných titulů, protoţe otáčení stránek a zaklapnutí knihy po přečtení opravdu nelze nijak nahradit. Bestsellery z ostravských knihkupectví: 1. Stalker – Lars Kepler 2. Antistresové omalovánky pro dospělé – Jolana Daňková, Lenka Tréglová 3. Malý praţský erotikon – Patrik Hartl 4. Porodní bába – Katja Kettu 5. Vraní dívka 3: Pýthiiny rady – Axl Sund Erik 6. Lahodně s Ellou – EllaWoodward 7. Deník malého poseroutky 9: Výlet za všechny peníze – Jeff Kinney Tipy na letní čtení od zaměstnanců KMO: PRO MUŢE: Muţ z ostrova Lewis – Peter May PRO ŢENY: Cizinka – Diana Gabaldon PRO DĚTI: Kluk, co se koupal s piraňami – David Almond Foto autor| Foto: Deník/Petr Jiříček Foto popis| V KNIHOVNĚ města Ostravy. Region| Severní Morava Plné znění zpráv



virtually.cz

str. 00

Petr ŠtěpánekTa fotka byl jen okamţitý nápad, vtípek, reakce na přiblblé fotografie zdejších stuníčkářských dobroserů, dávajících na odiv svoji úţasnou toleraci a filantropii. Reakce byla ovšem zcela nečekaná: stovky a stovky sdílení a téměř stoprocentní souhlas. Negativní reakce zcela ojedinělé. Samozřejmě, ţe to není o tom, ţe já či kdokoli jiný se chystá posadit naše hloupé pozerské spoluobčany do dobytčáků a odeslat je za orientálním sluncem, aby na vlastní kůţi pocítili, zač je toho multikulturní a zvláště pak musulmanský loket, nicméně fakt, ţe to jsou nebetyční pitomci, škodící naší zemi i společnosti, o tom ţádná.Presstituti ovšem opět nezklamali. Kaţdému, kdo má vhlavě mozek, je jasné, ţe ta fotka, jiţ jsem před časem zavěsil na svůj facebookový profil, je ironická nadsázka. Ne tak Veronice Šmídové, absolventce mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ta pocítila potřebu vzít text zfotografie doslova a sepsat o něm pro Blesk.cz politicky korektní kritickomravoučný článek. A navrch ktomu prakticky bezdůvodně přimotala ODS (Člen ODS chce odsun sluníčkářů do Islámského státu).Na pomoc si přizvala podobného týpka, Lukáše Houdka, absolventa romistiky tamtéţ, prý experta. Ten se pro změnu za naše peníze přiţivuje coby koordinátor vkampani Hate Free, kterou si zřídili levicoví političtí gangsteři typu Dienstbiera, Sobotky či Tominové-Leninové. Prostřednictvím podobných neziskovek si tihle vyčuraní výtečníci zpeněz nás daňových poplatníků financují podporovatelskou klaku svých scestných sociálně-inţenýrských fantasmagorií. Od Houdka je nicméně moc pěkné, ţe si pro svůj expertní názor vyšetřil trochu času, neb aktuálně má jistě plné ruce práce sorganizací Prague Pride.Podobné sluníčkářské budiţkničemy dnes zdegenerované humanitní školy produkují jako Baťa cvičky. Tihle mladičcí agresivní týpci, co evidentně pozřeli Šalamounovo lejno veškerého vědění a od té doby zvěstují světu jedinou politicky korektní Pravdu, nám sice mohou být ksmíchu, leč ve skutečnosti jsou stejně nebezpeční jako Hitlerjugend včasech nacistických či komsomolci a svazáci včasech komunistických.Aţ se tvá ztracená vláda věcí tvých zpět ktobě navrátí, lide, navrátí, bude třeba utnout těmhle příţivníkům (i jejich politickým protektorům) penězovody, jeţ jim umoţňují cizopasit a škodit na těle společnosti.Petr Štěpánek, 15. 8. 2015, www.petrstepanek.cz



virtually.cz

str. 00

Petr ŠtěpánekTa fotka byl jen okamţitý nápad, vtípek, reakce na přiblblé fotografie zdejších stuníčkářských dobroserů, dávajících na odiv svoji úţasnou toleraci a filantropii. Reakce byla ovšem zcela nečekaná: stovky a stovky sdílení a téměř stoprocentní souhlas. Negativní reakce zcela ojedinělé. Samozřejmě, ţe to není o tom, ţe já či kdokoli jiný se chystá posadit naše hloupé pozerské spoluobčany do dobytčáků a odeslat je za orientálním sluncem, aby na vlastní kůţi pocítili, zač je toho multikulturní a zvláště pak musulmanský loket, nicméně fakt, ţe to jsou nebetyční pitomci, škodící naší zemi i společnosti, o tom ţádná.Presstituti ovšem opět nezklamali. Kaţdému, kdo má vhlavě mozek, je jasné, ţe ta fotka, jiţ jsem před časem zavěsil na svůj facebookový profil, je ironická nadsázka. Ne tak Veronice Šmídové, absolventce mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ta pocítila potřebu vzít text zfotografie doslova a sepsat o něm pro Blesk.cz politicky korektní kritickomravoučný článek. A navrch ktomu prakticky bezdůvodně přimotala ODS (Člen ODS chce odsun sluníčkářů do Islámského státu).Na pomoc si přizvala podobného týpka, Lukáše Houdka, absolventa romistiky tamtéţ, prý experta. Ten se pro změnu za naše peníze přiţivuje coby koordinátor vkampani Hate Free, kterou si zřídili levicoví političtí gangsteři typu Dienstbiera, Sobotky či Tominové-Leninové. Prostřednictvím podobných neziskovek si tihle vyčuraní výtečníci zpeněz nás daňových poplatníků financují podporovatelskou klaku svých scestných sociálně-inţenýrských fantasmagorií. Od Houdka je nicméně moc pěkné, ţe si pro svůj expertní názor vyšetřil trochu času, neb aktuálně má jistě plné ruce práce sorganizací Prague Pride.Podobné sluníčkářské budiţkničemy dnes zdegenerované humanitní školy produkují jako Baťa cvičky. Tihle mladičcí Plné znění zpráv


agresivní týpci, co evidentně pozřeli Šalamounovo lejno veškerého vědění a od té doby zvěstují světu jedinou politicky korektní Pravdu, nám sice mohou být ksmíchu, leč ve skutečnosti jsou stejně nebezpeční jako Hitlerjugend včasech nacistických či komsomolci a svazáci včasech komunistických.Aţ se tvá ztracená vláda věcí tvých zpět ktobě navrátí, lide, navrátí, bude třeba utnout těmhle příţivníkům (i jejich politickým protektorům) penězovody, jeţ jim umoţňují cizopasit a škodit na těle společnosti.Petr Štěpánek, 15. 8. 2015, www.petrstepanek.cz


Knihy v létě? U dětí vedou Simpsonovi, Hunger Games a Eragon 19.8.2015

denik.cz

str. 00

Moravskoslezský kraj

Ostrava - Letní prázdniny jsou čas, kdy mnoho lidí vyráţí za odpočinkem, a ať uţ si za cílovou destinaci zvolí hotel u moře, lesní chatku nebo třeba městské koupaliště, je kniha tím nejvhodnějším společníkem. " Pro milovníky literatury, kteří nepotřebují mít knihy bez poskvrnky nebo jsou příznivci méně známých titulů, je ideálním místem k výběru díla knihovna. Nejčastěji si lidé v pobočkách Knihovny města Ostravy (KMO) půjčují bestsellery a kriminální romány. V létě si čtenáři nejvíce půjčují tituly z beletrie, ale oblíbené jsou také cestopisné knihy. Čtenáři si mohou v ústřední knihovně vybírat z 61 tisíc knih, které jsou dostupné ve volném výběru, nebo si v databázi vyhledat a následně půjčit titul ze skladu, kde je ukryto téměř 250 tisíc svazků. Bestsellery z ostravských knihkupectví: 1. Stalker Lars Kepler 2. Antistresové omalovánky pro dospělé Jolana Daňková, Lenka Tréglová 3. Malý praţský erotikon Patrik Hartl 4. Porodní bába Katja Kettu 5. Vraní dívka 3: Pýthiiny rady Axl Sund Erik 6. Lahodně s Ellou Ella Woodward 7. Deník malého poseroutky 9: Výlet za všechny peníze Jeff Kinney Tipy na letní čtení od zaměstnanců KMO: PRO MUŢE: Muţ z ostrova Lewis Peter May PRO ŢENY: Cizinka Diana Gabaldon PRO DĚTI: Kluk, co se koupal s piraňami David Almond Knihovny jsou studnice vědění Lidé si v horkých měsících často raději vypůjčí více knih ať uţ proto, aby nemuseli knihovnu navštěvovat ve vedrech často, nebo protoţe si knihy vezou s sebou na dovolenou. KMO půjčuje registrovaným čtenářům po sloţení vratné kauce i elektronické čtečky, ale z elektronických knih jsou k dispozici pouze volná díla. „V elektronické podobě nemáme k dispozici ţádné novinky, protoţe nejsme součástí projektu E-knihy do knihovny. Takţe nabízíme díla autorů jako jsou Boţena Němcová, Arthur Conan Doyle, Josef Čapek a jiní. U nás jde tedy spíš o to, ţe si lidé mohou čtečku s volným obsahem vyzkoušet," uvedl vedoucí knihovnických sluţeb Petr Zlámal. Podle jeho slov knihovna zatím neplánuje zařazení novějších titulů do nabídky elektronických knih. Plné znění zpráv


Audioknihy uspokojí odpůrce čtení Pokud se lidé ve vedrech necítí na čtení, ale lační po příbězích z kniţních předloh, existuje kompromis ve formě audioknih. Ty jsou výbornou alternativou tištěných titulů, protoţe například při cestování zaberou méně místa a poslouchání oproti čtení stojí minimum úsilí. Například Ústřední knihovna KMO poskytuje v hudebním oddělení návštěvníkům kromě hudebních kompaktních disků také přes 1200 audioknih, které si lze vypůjčit pouze na dva týdny. Ani knihkupci v tomto ohledu nezůstávají pozadu a nabízejí velký výběr audioknih od současných bestsellerů přes krásnou literaturu aţ po audioknihy pro děti a mládeţ. Většinou mají zákazníci v e-shopech knihkupectví na výběr z několika set aţ tisíců audioknih na CD nebo ve formátech MP3, z nichţ některé jsou i v cizích jazycích. Zajímavé je, ţe si lidé velmi často kupují audioknihy děl, která jsou bestsellery v tištěné podobě. Zájem dětí neklesá Oddělení pro děti a mládeţ KMO vyšlo svým čtenářům vstříc a jako jedno z mála oddělení prodlouţilo o letních prázdninách otevírací dobu, coţ vedlo v červenci k nárůstu počtu čtenářů. „Je tady stálá klientela dětí, která k nám chodí kaţdý den, kdy je otevřeno. Také si mnoho dětí v době prázdnin půjčuje maximum deseti knih a po přečtení se k nám vrací pro další. I kdyţ mají děti dneska více moţností, čtou stále," řekla vedoucí oddělení pro děti a mládeţ KMO Petra Kozlová. V létě si mladí čtenáři velmi často půjčují detektivní a kriminální romány, komiksy (Simpsonovi), fantasy knihy (Eragon) nebo dystopické romány (Hunger Games). Čtenářsky velmi oblíbené jsou knihy Johna Greena, ale suverénně nejpopulárnější knihou mezi dětmi a mládeţí je Deník malého poseroutky od Jeffa Kinneyho. Také je pozoruhodné, ţe mnoho knih, které přes školní rok leţely ladem, se právě v létě stává středem pozornosti. Odborná literatura je také v kurzu I kdyţ by se na první pohled mohlo zdát, ţe léto nahrává spíše oddechové četbě, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě je důkazem toho, ţe tomu tak opravdu není. Čtenáře v horkých dnech od půjčování odborných knih neodradila ani zkrácená provozní doba. Letos v létě mají sice moţnost navštěvovat tuto knihovnu pouze dvakrát týdně, ale i tak čtenářů přibylo. Moravskoslezská vědecká knihovna se tak uţ několik let po sobě nemusí potýkat s „okurkovou sezonou". Jak vybrat dobrou knihu? Bestsellery nutně nemusí být sázka na jistotu. O kvalitě publikace často napoví doporučení na zadním přebalu, ale mnohem více vypovídající je renomé vydavatelství. Podle doktorky a pedagoţky z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jany Čeňkové jsou spolehlivá nakladatelství například Argo, Host nebo Paseka. U českých knih mohou čtenáři navíc při výběru zohledňovat výsledky literárních cen, jako je třeba prestiţní Magnesia litera. Jako osvědčená metoda se však ve výsledku jeví recenze a doporučení známých, kteří mohou na rozdíl od knihkupců přiznat, co si o titulu doopravdy myslí. Výběr můţe čtenářům usnadnit také přečtení krátkého úryvku přímo v prodejně, coţ jim kromě vhledu do děje nastíní i to, jakým stylem je kniha napsána. Čtečky knihovny do kabelky Fanoušci mnohostránkových knih a příběhů na pokračování se jistě nejednou setkali s nesnázemi, které jim hmotnost a nepraktičnost těchto děl způsobily. Jako vysvobození se v takových případech jeví elektronické čtečky knih, které čtenářům nabízejí mnoho výhod oproti tištěným titulům. Kromě toho, ţe lidé pouţíváním čteček zachrání mnoho stromů, nebudou si ničit zrak při mţourání na drobná písmena v knize. Většina čteček totiţ dnes umoţňuje zvětšování písma, coţ je vhodné hlavně pro starší čtenáře, nebo disponují funkcí předčítání textu či poslechu audioknih ve formátu MP3. V závislosti na kvalitě a ceně se také liší počet „knih", které lze mít v paměti čtečky uloţené. Rozpětí mnoţství uloţených děl se pohybuje od několika set aţ k tisícům v případě pouţití paměťové karty. Ani připojení k wi-fi není u čteček nic výjimečného, takţe na nich mohou vlastníci číst i denní tisk a časopisy, které jsou dnes běţně k dostání na internetu. Ale pravda je, ţe i přes praktičnost čteček a elektronických knih se Plné znění zpráv


najdou zarytí zastánci tištěných titulů, protoţe otáčení stránek a zaklapnutí knihy po přečtení opravdu nelze nijak nahradit. Lenka Hrůzová "

URL| http://www.denik.cz/moravskoslezsky-kraj/knihy-v-lete-u-deti-vedou-simpsonovi-hunger-games-a-eragon20150819-t33d.html

Návrhářka Mimi v galaxii Praha 20.8.2015

finmag.cz str. 00 Petra Dlouhá

Publicistika

Narodila se v Saigonu. Praha jí připadala jako jiná galaxie. Přiletěla v patnácti. Neuměla jazyk, všichni tu vypadali jako exoti a v šatech místních velikostí plavala. Začala si oblečení přešívat, skládat jako lego. Aţ se jednoho dne v galaxii Praha narodila nová hvězda: módní značka La Femme MiMi. „Hledala jsem dlouho,― říká Mimi a spokojeně se rozhlíţí kolem. Ateliér na praţských Hradčanech dýchá inspirací. Maloval tu Antonín Slavíček, tvořila a ţila Jaroslava Muchová, dcera slavného otce Alfonse. „Nejdůleţitější je denní světlo,― pokývne Mimi směrem kvelkorysému oknu. Okolo rozvěšené kousky zchystané kolekce; na figuríně rozešité svatební šaty; jemné a dívčí. Jako jejich autorka. Mimi Nguyen Hoang Lan. Oba rodiče jsou malíři. Máma odchází studovat do Československa Akademii výtvarných umění, kdyţ jsou Mimi čtyři. „Vyrostla jsem s tátou vateliéru. Seděl a maloval, já seděla vedle a dělala totéţ co on. Řekl – potřebuju zelenou, ale světlejší. Důvěřoval mi, nechal mě, abych mu barvy míchala. To byl skvělý trénink.― Máma zPrahy posílá oblečení. „Vypadalo úplně jinak neţ u nás. Vţdycky bylo moc velké nebo moc malé. Vzimních věcech mi bylo ve Vietnamu hrozné vedro,― vzpomíná Mimi. Chodí i ţvýkačky Pedro. „Taky obrázky sBobem a Bobkem a Krtek,― směje se – jako ostatně pořád. Píše se rok 1993, patnáctiletá Mimi vyráţí za mámou do čerstvě narozené republiky. „Vůbec jsem nevnímala, ţe letím do Česka, pro mě existovala jen Praha, připadala mi jako jiná galaxie.― Návštěva se protáhne na dvaadvacet let. Exotika Je březen a Mimi potřebuje zimní kabát. „Máma mě vzala do Bílé labutě. Všechny kabáty tam tehdy byly khaki, kam jsem se podívala jen khaki. Říkala jsem – mami, tohle je obchod speciálně svojenským oblečením?― V kabátu plavala. „Moje velikost nebyla kdostání, musela jsem nosit dětské věci. A to mě nebavilo.― A tak se Mimi znouze stává sama sobě švadlenou a návrhářkou. „Obcházela jsem sekáče, byl jich milion, a kombinovala, upravovala. Různé styly a barvy, jako kdyţ skládáte lego. Třeba jsem si zobrovské dţínové bundy ušila sukni, kapsy a rukávy přešila, přidala obrázky a vzory.― Ze všech stran slyšela: Jsi exotická… „Já slovu exotika nerozuměla, tak jsem ho hledala ve slovníku. A pak jsem si říkala – já a exotika? Vy jste exotika,― vyprskne smíchy. Vmetru koukala po lidech – a oni po ní. „Mně jste připadali megaexotičtí. Babička s fialovými vlasy, to jsem v ţivotě neviděla. Vedle kudrnatá zrzavá holka, dokonce i obočí měla zrzavý – to existuje? Říkala jsem mámě: Proč říkají, ţe jsme my Asiati exotičtí? Všichni máme černé vlasy a malé oči. Oni vypadají kaţdý jinak. Připadala jsem si jak na jiné planetě.― Kdyţ vybírala vysokou, táhlo ji to na uměleckou školu. Máma ale pro Mimi chtěla praktičtější povolání. „Přála mi klidnější ţivot. Mě tenkrát ani nenapadlo, ţe budu návrhářkou.― Jde studovat Fakultu sociálních věd. Oblečení si ale přešívá pořád. Spoluţáci se pro její neotřelou módu nadchnou, začínají si u Mimi objednávat. Zapár kaček. Na promoci uţ oblékne skoro všechny. S lehkostí Plné znění zpráv


Po vysoké chystá svou první kolekci, zakládá značku La Femme MiMi. „Měla jsem prezentaci v Českém centru, byl to úspěch. Z nějakého důvodu mě oslovili všichni sami. Byla jsem pozvaná na prezentaci Designbloku.― Dlouho návrhářství nebrala váţně – ţádná cílevědomost a urputnost. „Byla to zábava, relax. Bylo mi jedno, jestli se mé oblečení někomu líbí. Vůbec jsem neřešila, jestli moje móda je nebo není pro český trh. Dneska, kdyţ někdo řekne, ţe nejsem pro český trh, urazím se. Nebo hned volám a ptám se proč,― směje se Mimi. Vjejí módě je od počátku patrná asijská inspirace, kombinuje barvy, vzory i materiály, často pouţívá ruční výšivky, ráda pracuje shedvábím. Hlavním rysem značky je ale podle Mimi ţenskost, jemné ţenské prvky a hra sdetailem. Soblibou recykluje staré materiály, vdechuje jim nový ţivot. La Femme MiMi si získává klientelu a příznivce. Vroce 2009 poprvé prezentuje na Amsterdam Fashion Week, od roku 2010 se pravidelně účastní Modepalast Vienna Fashion Week i domácího Prague Fashion Week. Mimi ale pořád chodí do práce, vydělává si jinak. „Zhruba do roku 2011 jsem to brala jako vtip. Všichni Vietnamci tu prodávali oblečení, trţnice plné padělků. A já, Vietnamka, budu oblečení navrhovat, to určitě,― ţertuje. Jenţe trţby rostly. „Všechno, co jsem udělala, bylo vyprodané a byla poptávka po dalších kusech. Postupně jsem do toho investovala víc času a energie. Aţ jsem si najednou uvědomila, ţe mám tolik objednávek, ţe nestíhám. Přišla moje účetní a říká: hele, uţ budeme muset platit DPH. A já – tak to je hustý. Opravdu jsem to nečekala.― Do světa módy, průmyslového odvětví, ve kterém panuje nemilosrdná konkurence, Mimi vplula slehkostí – a vlastně mimoděk. „Říkala jsem si: ta práce si tě vybrala, tak se jí budeš muset věnovat.― Kdyţ děláte krásné věci Otevřela vPraze butik – najdete ho ve Štěpánské ulici – a začala naplno pracovat pro značku La Femme MiMi. Na obchodě hodně lpí, prodavačky dokáţe pérovat. „Butik, to je naše tvář. Prodavačka je mnohem důleţitější neţ já, mnohem důleţitější neţ věci, které prodáváme. To ona se setkává se zákazníky,― je přesvědčená Mimi. Zpočátku posílala prototypy ušité vPraze švadlenám do Hanoje, dnes uţ své oblečení šije převáţně včeských dílnách. Má pět stálých zaměstnanců a několik švadlenek, které šijí zdomova, kdyţ je třeba – obvykle, kdyţ se chystá nová kolekce. „Kromě věcí zhedvábí – to dováţíme zVietnamu, takţe je tam necháváme rovnou i šít. A také ruční výšivky, české švadlenky knim nemají vztah, v Hanoji je to tradice, která se vrodinách předává zgenerace na generaci.― Vposledních pěti letech, kdy se návrhářství věnuje naplno, si Mimi uvědomuje, jak obtíţné je ve světě módy uspět. „Oděvnictví je jedno z nejtěţších odvětví. Oblečení prodávají všichni. Já ale dělám v oboru, který nikdo nepotřebuje. Všichni potřebují spodní prádlo, kvalitní a za dobré ceny, jenţe to já nenabízím. Dělám krásné oblečení. Se smyslem pro cit, vtip a detail. Kdybych prodávala vietnamské jídlo, jsem v pohodě. Ale při tom, co dělám, mám spoustu starostí,― uvaţuje Mimi. Vroce 2012 byla vybrána jako mladá nadějná návrhářka z Evropy pro prezentaci v Linci na ModeZone Linz. Otevřela butik také vAmsterdamu. Ale kdyţ se jí narodilo druhé dítě, stala se zpravidelného cestování do Holandska příliš velká zátěţ. „I kdyţ jsem tam měla dobrý tým, na dálku to dělat nemůţete. Butik jsme zavřeli, ale pravidelně tam děláme showroom, mám v Holandsku hodně zákazníků.― Loni svou tvorbu prezentovala na Shanghai Fashion Week. Rozum a cit Zeptám se, jak by reagovala, kdyby se objevil investor, nabídl investici vřádu milionů, ale oplátkou ţádal podíl ve firmě. Mimi poprvé zváţní. Netuším, jak citlivou otázku jsem poloţila. „Ta situace je tady právě teď. Zajímá se o nás investor, chce investovat do naší značky. Souhlasí, abych zůstala svobodná v kreativní stránce, ale chce padesát procent ve firmě. Je to strašně těţké rozhodování. Cítím, jak to potřebujeme, bez investora jdu pomalu jako ţelva, nemůţu riskovat, vlastně ani nemám z čeho. Mám spoustu plánů, ve kterých vidím potenciál, ale chybí kapitál. Taky se ale cítím odpovědně vůči pěti lidem, které zaměstnávám, i vůči sobě a rodině,― uvaţuje Mimi. Vstup investora znamená jasně dané podmínky – kdyţ firma do určité doby nedosáhne stanoveného Plné znění zpráv


rozpočtu, jde automaticky do bankrotu. „Pojišťovna nám to uhradí, ale přijdu o značku, kterou buduji dlouhé roky… Rozum říká, jdi do toho, co blbneš, a cit říká ne.― Dilema je pořád otevřené, Mimi zněj má těţkou hlavu. Radost jí dělá nová kolekce sgobelínovými výšivkami. „Vidíte? To jsou opravdové české gobelínové polštáře, obrazy, suvenýry, které lidé předtím koupili a darovali. Posbírala jsem je na internetu, ve staroţitnictvích, na blešácích a dávám je do nové tvorby,― ukazuje kabát ozdobený starým gobelínovým obrazem. Kaţdý kus je originál. „Chceme vytvořit malou kolekci, draţit ji a výtěţek poskytnout Člověku vtísni a Lékařům bez hranic. To je teď můj byznysplán,― směje se. Recyklace a šetrnost k materiálům se prolíná celou její tvorbou. „Naše značka nechce být většinová, nechceme být řetězec, nechceme tolik konzumovat. Musíme prodávat, ale stačí určité mnoţství, tak akorát. Mám radost, kdyţ mi klienti píšou, ţe moje věci nosí pořád. A trápí mě, kdyţ od zákaznice slyším – koupila jsem vaše šaty, ale nenosím je, nemám sčím. Tak se stává, ţe mi vyfotí své věci a já poradím, jak je zkombinovat. Představa, ţe mé šaty někdo koupí, a budou jen viset ve skříni, je hrozně smutná. Já tyhle věci beru váţně.― Proto se Mimi snaţí, aby kaţdá její kolekce byla opravdu nositelná. Věci, které nepouţíváte, jsou mrtvé. U nás doma nepouţíváme jedině obrazy, visí na stěně a díváme se na ně, jinak pouţíváme všechno. Jakmile je doma věc, kterou nepouţíváme, znervózňuje mě. Říkám si, proč tam je.― Kořeny prorůstají do země Zajímá mě, jaký vztah ke galaxii Praha má Mimi dnes, po dvaadvaceti letech. „Dneska? Ráno jsem měla schůzku vMánesu, seděla v kavárně vedle galerie, koukala na Prahu, na řeku, Ţofín, Národní divadlo, aţ jsem dostala takový emocionální zásah, v devět hodin ráno,― usměje se. „Říkala jsem si, jak to město hrozně miluju. Myslela jsem, ţe to přejde, ale pociťuju to čím dál tím víc. Jako kdyţ stromu prorůstají kořeny stále hlouběji do země.― Zboţňuje bramborový salát a řízečky. „A polívky, vývar sjátrovými knedlíčky, ta je moje oblíbená. O Vánocích dělá tchyně výbornou rybí polívku. Česká kuchyně sice není moje nejoblíbenější, ale třeba bábovka nebo svatební koláče mi chutnají strašně. A bezkonkurenční je český chleba. Na dovolenou do Vietnamu povezu plný kufr bochníků. Táta uţ mi psal, ţe musím vzít víc neţ minule,― směje se Mimi. ============================================ -------------------------------------------Mimi Nguyen Hoang Lan ============================================ ============================================ Časopis pro vás -------------------------------------------Moţná jste si tady před pár dny přečetli, ţe jsme kromě webu Finmag začali připravovat jeho speciální papírovou verzi s exkluzivními články. Některé z nich se zpoţděním prosáknou na naše weby – tohle je právě jeden z nich – některé nikoli. Pokud by vás tištěný Finmag zajímal, předplaťte si ho. ============================================ ============================================ Nová kolekce Mimi Lan -------------------------------------------============================================

URL| http://finmag.penize.cz/kaleidoskop/303139-navrharka-mimi-v-galaxii-praha



Návrhářka Mimi v galaxii Praha 20.8.2015

penize.cz str. 00 Petra Dlouhá

Publicistika

Narodila se v Saigonu. Praha jí připadala jako jiná galaxie. Přiletěla v patnácti. Neuměla jazyk, všichni tu vypadali jako exoti a v šatech místních velikostí plavala. Začala si oblečení přešívat, skládat jako lego. Aţ se jednoho dne v galaxii Praha narodila nová hvězda: módní značka La Femme MiMi. „Hledala jsem dlouho,― říká Mimi a spokojeně se rozhlíţí kolem. Ateliér na praţských Hradčanech dýchá inspirací. Maloval tu Antonín Slavíček, tvořila a ţila Jaroslava Muchová, dcera slavného otce Alfonse. „Nejdůleţitější je denní světlo,― pokývne Mimi směrem kvelkorysému oknu. Okolo rozvěšené kousky zchystané kolekce; na figuríně rozešité svatební šaty; jemné a dívčí. Jako jejich autorka. Mimi Nguyen Hoang Lan. Oba rodiče jsou malíři. Máma odchází studovat do Československa Akademii výtvarných umění, kdyţ jsou Mimi čtyři. „Vyrostla jsem s tátou vateliéru. Seděl a maloval, já seděla vedle a dělala totéţ co on. Řekl – potřebuju zelenou, ale světlejší. Důvěřoval mi, nechal mě, abych mu barvy míchala. To byl skvělý trénink.― Máma zPrahy posílá oblečení. „Vypadalo úplně jinak neţ u nás. Vţdycky bylo moc velké nebo moc malé. Vzimních věcech mi bylo ve Vietnamu hrozné vedro,― vzpomíná Mimi. Chodí i ţvýkačky Pedro. „Taky obrázky sBobem a Bobkem a Krtek,― směje se – jako ostatně pořád. Píše se rok 1993, patnáctiletá Mimi vyráţí za mámou do čerstvě narozené republiky. „Vůbec jsem nevnímala, ţe letím do Česka, pro mě existovala jen Praha, připadala mi jako jiná galaxie.― Návštěva se protáhne na dvaadvacet let. Exotika Je březen a Mimi potřebuje zimní kabát. „Máma mě vzala do Bílé labutě. Všechny kabáty tam tehdy byly khaki, kam jsem se podívala jen khaki. Říkala jsem – mami, tohle je obchod speciálně svojenským oblečením?― V kabátu plavala. „Moje velikost nebyla kdostání, musela jsem nosit dětské věci. A to mě nebavilo.― A tak se Mimi znouze stává sama sobě švadlenou a návrhářkou. „Obcházela jsem sekáče, byl jich milion, a kombinovala, upravovala. Různé styly a barvy, jako kdyţ skládáte lego. Třeba jsem si zobrovské dţínové bundy ušila sukni, kapsy a rukávy přešila, přidala obrázky a vzory.― Ze všech stran slyšela: Jsi exotická… „Já slovu exotika nerozuměla, tak jsem ho hledala ve slovníku. A pak jsem si říkala – já a exotika? Vy jste exotika,― vyprskne smíchy. Vmetru koukala po lidech – a oni po ní. „Mně jste připadali megaexotičtí. Babička s fialovými vlasy, to jsem v ţivotě neviděla. Vedle kudrnatá zrzavá holka, dokonce i obočí měla zrzavý – to existuje? Říkala jsem mámě: Proč říkají, ţe jsme my Asiati exotičtí? Všichni máme černé vlasy a malé oči. Oni vypadají kaţdý jinak. Připadala jsem si jak na jiné planetě.― Kdyţ vybírala vysokou, táhlo ji to na uměleckou školu. Máma ale pro Mimi chtěla praktičtější povolání. „Přála mi klidnější ţivot. Mě tenkrát ani nenapadlo, ţe budu návrhářkou.― Jde studovat Fakultu sociálních věd. Oblečení si ale přešívá pořád. Spoluţáci se pro její neotřelou módu nadchnou, začínají si u Mimi objednávat. Zapár kaček. Na promoci uţ oblékne skoro všechny. S lehkostí Po vysoké chystá svou první kolekci, zakládá značku La Femme MiMi. „Měla jsem prezentaci v Českém centru, byl to úspěch. Z nějakého důvodu mě oslovili všichni sami. Byla jsem pozvaná na prezentaci Designbloku.― Dlouho návrhářství nebrala váţně – ţádná cílevědomost a urputnost. „Byla to zábava, relax. Bylo mi jedno, jestli se mé oblečení někomu líbí. Vůbec jsem neřešila, jestli moje móda je nebo není pro český trh. Dneska, kdyţ někdo řekne, ţe nejsem pro český trh, urazím se. Nebo hned volám a ptám se proč,― směje se Mimi. Vjejí módě je od počátku patrná asijská inspirace, kombinuje barvy, vzory i materiály, často pouţívá ruční výšivky, ráda pracuje shedvábím. Hlavním rysem značky je ale podle Mimi ţenskost, jemné ţenské prvky a hra sdetailem. Soblibou recykluje staré materiály, vdechuje jim nový ţivot.



La Femme MiMi si získává klientelu a příznivce. Vroce 2009 poprvé prezentuje na Amsterdam Fashion Week, od roku 2010 se pravidelně účastní Modepalast Vienna Fashion Week i domácího Prague Fashion Week. Mimi ale pořád chodí do práce, vydělává si jinak. „Zhruba do roku 2011 jsem to brala jako vtip. Všichni Vietnamci tu prodávali oblečení, trţnice plné padělků. A já, Vietnamka, budu oblečení navrhovat, to určitě,― ţertuje. Jenţe trţby rostly. „Všechno, co jsem udělala, bylo vyprodané a byla poptávka po dalších kusech. Postupně jsem do toho investovala víc času a energie. Aţ jsem si najednou uvědomila, ţe mám tolik objednávek, ţe nestíhám. Přišla moje účetní a říká: hele, uţ budeme muset platit DPH. A já – tak to je hustý. Opravdu jsem to nečekala.― Do světa módy, průmyslového odvětví, ve kterém panuje nemilosrdná konkurence, Mimi vplula slehkostí – a vlastně mimoděk. „Říkala jsem si: ta práce si tě vybrala, tak se jí budeš muset věnovat.― Kdyţ děláte krásné věci Otevřela vPraze butik – najdete ho ve Štěpánské ulici – a začala naplno pracovat pro značku La Femme MiMi. Na obchodě hodně lpí, prodavačky dokáţe pérovat. „Butik, to je naše tvář. Prodavačka je mnohem důleţitější neţ já, mnohem důleţitější neţ věci, které prodáváme. To ona se setkává se zákazníky,― je přesvědčená Mimi. Zpočátku posílala prototypy ušité vPraze švadlenám do Hanoje, dnes uţ své oblečení šije převáţně včeských dílnách. Má pět stálých zaměstnanců a několik švadlenek, které šijí zdomova, kdyţ je třeba – obvykle, kdyţ se chystá nová kolekce. „Kromě věcí zhedvábí – to dováţíme zVietnamu, takţe je tam necháváme rovnou i šít. A také ruční výšivky, české švadlenky knim nemají vztah, v Hanoji je to tradice, která se vrodinách předává zgenerace na generaci.― Vposledních pěti letech, kdy se návrhářství věnuje naplno, si Mimi uvědomuje, jak obtíţné je ve světě módy uspět. „Oděvnictví je jedno z nejtěţších odvětví. Oblečení prodávají všichni. Já ale dělám v oboru, který nikdo nepotřebuje. Všichni potřebují spodní prádlo, kvalitní a za dobré ceny, jenţe to já nenabízím. Dělám krásné oblečení. Se smyslem pro cit, vtip a detail. Kdybych prodávala vietnamské jídlo, jsem v pohodě. Ale při tom, co dělám, mám spoustu starostí,― uvaţuje Mimi. Vroce 2012 byla vybrána jako mladá nadějná návrhářka z Evropy pro prezentaci v Linci na ModeZone Linz. Otevřela butik také vAmsterdamu. Ale kdyţ se jí narodilo druhé dítě, stala se zpravidelného cestování do Holandska příliš velká zátěţ. „I kdyţ jsem tam měla dobrý tým, na dálku to dělat nemůţete. Butik jsme zavřeli, ale pravidelně tam děláme showroom, mám v Holandsku hodně zákazníků.― Loni svou tvorbu prezentovala na Shanghai Fashion Week. Rozum a cit Zeptám se, jak by reagovala, kdyby se objevil investor, nabídl investici vřádu milionů, ale oplátkou ţádal podíl ve firmě. Mimi poprvé zváţní. Netuším, jak citlivou otázku jsem poloţila. „Ta situace je tady právě teď. Zajímá se o nás investor, chce investovat do naší značky. Souhlasí, abych zůstala svobodná v kreativní stránce, ale chce padesát procent ve firmě. Je to strašně těţké rozhodování. Cítím, jak to potřebujeme, bez investora jdu pomalu jako ţelva, nemůţu riskovat, vlastně ani nemám z čeho. Mám spoustu plánů, ve kterých vidím potenciál, ale chybí kapitál. Taky se ale cítím odpovědně vůči pěti lidem, které zaměstnávám, i vůči sobě a rodině,― uvaţuje Mimi. Vstup investora znamená jasně dané podmínky – kdyţ firma do určité doby nedosáhne stanoveného rozpočtu, jde automaticky do bankrotu. „Pojišťovna nám to uhradí, ale přijdu o značku, kterou buduji dlouhé roky… Rozum říká, jdi do toho, co blbneš, a cit říká ne.― Dilema je pořád otevřené, Mimi zněj má těţkou hlavu. Radost jí dělá nová kolekce sgobelínovými výšivkami. „Vidíte? To jsou opravdové české gobelínové polštáře, obrazy, suvenýry, které lidé předtím koupili a darovali. Posbírala jsem je na internetu, ve staroţitnictvích, na blešácích a dávám je do nové tvorby,― ukazuje kabát ozdobený starým gobelínovým obrazem. Kaţdý kus je originál. „Chceme vytvořit malou kolekci, draţit ji a výtěţek poskytnout Člověku vtísni a Lékařům bez hranic. To je teď můj byznysplán,― směje se. Recyklace a šetrnost k materiálům se prolíná celou její tvorbou.



„Naše značka nechce být většinová, nechceme být řetězec, nechceme tolik konzumovat. Musíme prodávat, ale stačí určité mnoţství, tak akorát. Mám radost, kdyţ mi klienti píšou, ţe moje věci nosí pořád. A trápí mě, kdyţ od zákaznice slyším – koupila jsem vaše šaty, ale nenosím je, nemám sčím. Tak se stává, ţe mi vyfotí své věci a já poradím, jak je zkombinovat. Představa, ţe mé šaty někdo koupí, a budou jen viset ve skříni, je hrozně smutná. Já tyhle věci beru váţně.― Proto se Mimi snaţí, aby kaţdá její kolekce byla opravdu nositelná. Věci, které nepouţíváte, jsou mrtvé. U nás doma nepouţíváme jedině obrazy, visí na stěně a díváme se na ně, jinak pouţíváme všechno. Jakmile je doma věc, kterou nepouţíváme, znervózňuje mě. Říkám si, proč tam je.― Kořeny prorůstají do země Zajímá mě, jaký vztah ke galaxii Praha má Mimi dnes, po dvaadvaceti letech. „Dneska? Ráno jsem měla schůzku vMánesu, seděla v kavárně vedle galerie, koukala na Prahu, na řeku, Ţofín, Národní divadlo, aţ jsem dostala takový emocionální zásah, v devět hodin ráno,― usměje se. „Říkala jsem si, jak to město hrozně miluju. Myslela jsem, ţe to přejde, ale pociťuju to čím dál tím víc. Jako kdyţ stromu prorůstají kořeny stále hlouběji do země.― Zboţňuje bramborový salát a řízečky. „A polívky, vývar sjátrovými knedlíčky, ta je moje oblíbená. O Vánocích dělá tchyně výbornou rybí polívku. Česká kuchyně sice není moje nejoblíbenější, ale třeba bábovka nebo svatební koláče mi chutnají strašně. A bezkonkurenční je český chleba. Na dovolenou do Vietnamu povezu plný kufr bochníků. Táta uţ mi psal, ţe musím vzít víc neţ minule,― směje se Mimi. ============================================ -------------------------------------------Mimi Nguyen Hoang Lan ============================================ ============================================ Časopis pro vás -------------------------------------------Moţná jste si tady před pár dny přečetli, ţe jsme kromě webu Finmag začali připravovat jeho speciální papírovou verzi s exkluzivními články. Některé z nich se zpoţděním prosáknou na naše weby – tohle je právě jeden z nich – některé nikoli. Pokud by vás tištěný Finmag zajímal, předplaťte si ho. ============================================ ============================================ Nová kolekce Mimi Lan -------------------------------------------============================================

URL| http://www.penize.cz/podnikani/303139-navrharka-mimi-v-galaxii-praha

Host: Kosatík Pavel; spisovatel, publicista 21.8.2015

ČT 24

str. 01

18:30 Interview ČT24

Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------21. srpen zůstane navţdy datem, kdy se znovu otevírají vzpomínky na těţké dny období okupace roku 1968. Jak mají být historické události předkládány a jak interpretaci mění digitální svět? Je těţké se zorientovat v informačním nánosu a je lehké zpochybnit fakta a ovlivnit masy lidí? Jak nám historie pomáhá pokládat si Plné znění zpráv


otázky na současnost? Zeptám se spisovatele, scénáristy a právníka Pavla Kosatíka, který přišel do dnešního Interview. Dobrý podvečer a děkuju za to. Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------Dobrý den. Taky děkuju. Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------Vám bylo v roce 1968 šest let. Přesto máte z té doby nějaké přenesené vzpomínky a nebo záţitky, na které nezapomínáte právě z té doby, z toho, co všechno to provázelo? Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------Na ten srpen mám takový ty jalový, dětský. To kaţdej vám to takhle bude vyprávět. My jsme ţili na Moravě na vesnici, byli jsme u babičky, zrovna byla pouť. Ţenský hekticky vyráběly koláče, do toho se brečelo, poslouchalo rádio, tak to je taková ta sentimentální vzpomínka, ale pro mě je tam zajímavý, kdyţ se mi to někdy vybavuje spíš to, co přišlo potom. Takový ty měsíce, kdyţ začala nabíhat to, ta později, jak se tomu začalo říkat, normalizace, protoţe mě se zdá, ţe i my děcka jsme tomu rozuměli, ţe to jde do háje. Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------Jak to proţívá dítě? Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------No, tak proţívá to, já nevím, kdyţ to řeknu banálně, přes ohníčky, ţe americký komiksy s Rexem Starem jsou vystřídaný sovětskými komiksy o Timury a jeho partě, ale to je banální, ale prostě to cejtí, jako já jsem od tý doby takovej docela optimista ve vztahu k dětem, ţe děti můţou něčemu rozumět i kdyţ vy se na ně koukáte z o metr vyšší vejšky a vypadají jako, ţe si jenom hrajou. My jsme prostě cítili, ţe ti lidi se začínají tvářit jinak. Štvali nás učitelé a takhle, já nechci, aby to bylo jako moralizování. My jsme do toho pak samozřejmě vjeli taky a vím, ţe v roce 73 k výročí února uţ jsme celej den ve škole vystřihovali z papíru nějaký číslovky s pěticípou hvězdou, aby do těch školních oken bylo co vylepovat. To vy nepamatujete, ale to byla taková móda, ţe ve škole všechny okna musejí být tapetovaný stejnou vystřihovánkou, dětskýma rukama vyrobenou. Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------Myslíte si, ţe vzpomínat je důleţité? Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------No jasně. Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------Vy jste vzpomínal a zároveň tvořil, kdyţ jste vytvářel cyklus České století. Řekněte mi, jak těţké je chopit se historického tématu, které si v podstatě spousta lidí, statisíce, miliony lidí pamatují? Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------No, je to dobře i špatně. Záleţí, jak člověk, teď myslím hlavně diváky, jak tou pamětí argumentuje, protoţe musí se o tom trošku přemýšlet, ţe takovej třeba ten seriál, jako to Český století bylo, ţe ani nemůţe z principu ilustrovat něčí individuální paměť. V tý paměti se můţeme shodnout na těch základních věcech. Asi se nebudeme hádat o to, kdo nás okupoval, kdy se to stalo a těch základních činech, který, který to rámovaly. Ale ta interpretace, tu uţ má kaţdej jinou a ten seriál nebylo moţný natočit, takţe já bych si třeba vzal, já nevím, poměrně autoritativní paměti Zdeňka Mlynáře Mráz přichází z Kremlu a překlopil to tam. To by šlo udělat, kdyby se ten film jmenoval Mráz přichází z Kremlu, ale to by zase byla individuální výpověď, ale my jsme se, nebo ta představa byla tam dát ty paměti. No ne, nemůţu říct všechny, ale všechny, o kterých jsme věděli a jako Plné znění zpráv


nějakým způsobem je vstřebat, pak na ně při tý práci jakoby v uvozovkách zapomenout a napsat to z toho fundamentu jinak. Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------Dílo období okupace se jmenuje Musíme se dohodnout. Řekněte mi, jak jste se propracoval k tomu, jak právě tuhle tu etapu uchopíte? Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------No, ten princip byl, ţe je to soustředěno vţdycky plus mínus do určitého okamţiku nebo tady tedy týden nazývám okamţikem, ale ţe to teda není moc dlouhý časový období a tady bylo fajn, ţe Ústav soudobých dějin ještě v dobách, kdy dělal větší projekty neţ dnes, tak od začátku 90. let vydával takzvanou Červenou kniţnici, kde asi v patnácti nebo dvaceti tlustejch dílech vyšlo velmi mnoho dokumentů k tomu a já jsem navíc po tatínkovi měl poskovávaný v tom 68 roce si nakupoval všechny noviny Studenty, Literárky a Reportéry, ale i ruský Práva a tak, no a tak jsem to všechno nějakým způsobem tam do toho zahalil. Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------Jak silné, podle vás muselo být to poníţení, které znázorňuje právě cesta československých politiků do Moskvy. Přemýšlel jste o tom a přemýšlel jste třeba o tom, zdali bylo moţné, pakliţe by někdo chtěl, více odolávat, více protestovat? Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------Tak, to se nechci, tak to je moţný vţdycky. Na základě čeho bychom se odváţili říct, ţe to moţný není a tady máme toho Františka Krügla, kterej to navíc teda ještě udělal. Tak, kdyţ to udělá jeden, tak to můţe, mohli udělat dva nebo všichni asi taky, ale tam zase, to je, ono je to někdy těţký. Jaký je správný nebo náleţitý kontext vnímání těch věcí. Kdyţ to vnímáme jenom jako tu chvíli, tak nad tím ţasneme, proč oni tam odvolali, ale kdyţ si uvědomíme, ţe jsou to vlastně lidi nebo reprezentanti strany, která na té prosovětské a ne pročeskoslovenské politice zaloţil vlastně veškerou svou existenci nejpozdějc do toho roku 29, kdy Klement Gottwald udělal tu takzvanou bolševizaci strany, tak pak je nám to jasný. To, my to vnímáme jako zradu Československa, ale oni byli věrní tomu, co pro ně bylo důleţitější i v tom roce 68, a to bylo to jejich hnutí. Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------To byla politika. Řekněte mi, bál jste se zpochybňování a přišlo v té etapě, kdyţ se ten seriál třeba vysílal nebo se zpoţděním? Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------V jakým smyslu myslíte zpochybňování? Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------Ze strany historiků, pamětníků. Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------Tak, věděl jsem, ţe přijde, takhle, podívejte, tam se nedá shodnout na jedný věci. Tam, já jsem si nakonec řekl, dá se to dělat různými způsoby. Moţná, ţe kdybychom našli nějaké autoritativnější spolupracovníky, neţ jakými jsme byli my sami a zaštítili se jejich jmény, tak by se víc diváků zaleklo těch autorit a netroufli by si to kritizovat. Ale já si nemyslím, ţe je špatně, kdyţ to někde, my jsme prostě se snaţili navodit situaci, kdy ten divák s tím jakoby bude sám. S tím příběhem. Kdy bude tak, v dobrým slova smyslu rozhozenej a, a přistoupí k tomu trošičku simultárně v něčem podobně jako byli ti lidi tehdy. Oni taky přece nevěděli, jak to dopadne. I kdyţ dnes to vypadá, ţe byli tlačeni vpřed svými povahami a nějakou ţeleznou nutností, ale znova, ten František Krügel je ten je důkazem, ţe tam ţádná marksistická ţelezná historická nutnost neexistovala, ţe člověk má ten prostor vţdycky, na jakým se můţe chovat. No, takţe já jsem nebo my jsme chtěli, aby, aby ten divák byl v tomhle tom Plné znění zpráv


nejistej, aby byl trošku v té, v té situaci tehdejší, protoţe ta situace teď tady nesejčkuju, ale nějaká podobná, srovnatelná, obtíţná můţe nastat zase a tam uţ nás nikdo za ruku nepovede a, a kaţdej bude mít na výběr mezi teda tím prezidentem Svobodou a tím Krügelem. Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------Vy jste mluvil o interpretaci výkladu historie. Jaký by měl být podle vás nějaké ideální podobě, například v oblasti vzdělávání. My jsme se učili po roce 89 v době svobodné volné hodně o faktech, hodně o datech. Je ta interpretace důleţitá a například i zneuţitelná? Protoţe samozřejmě můţeme se bavit o interpretaci v době komunismu. Jak se toho chopit? Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------Určitě je zneuţitelná. Podívejte, já si myslím, ţe tam je vţdycky nejdůleţitější vyprávět tu historii se vztahem k tomu. S jakousi vlastní reflexí toho, jaký já k tomu mám vztah, co si o tom myslím, ţe teda si uvědomuju, ţe si o tom myslím to a to. Ţe to, co hlásám, nejsou jenom nějaký výkřiky, nějaký vykřičníky na konci vět vrhanejch na Facebook nebo na internet, ale ţe to mám nějak podloţený a ţe za to jakýmsi způsobem ručím. Já se omlouvám za patetické slovo, ale jiný mě fakt nenapadá. No a takhle, kdyţ ten učitel to vypráví, tak uţ v podstatě jakoby není tak úplně důleţitý, jakým přesným názorům dojde. Nemusej všichni učitelé o srpnu 68 říkat přesně to samý, ale je důleţitý, aby řekli, proč si myslí, ţe to bylo takhle, ţe si za tím stojí no a kdyţ to náhodou budou blbosti, coţ se i učiteli můţe stát, no tak ten ţák zase, kdyţ by aspoň jenom trošičku samostatně, samostatné úvahy byl schopen, tak by si to měl přebrat, ale já bych se hrozil tý představy, ţe si budeme myslet, ţe nějaký obecný, jednotný univerzální názor na cokoliv jde mít, protoţe tím bychom dávali strašnou moc tomu, kdo ten názor bude vytvářet. Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------A učí se to i učitelé? To, o čem hovoříte? Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------Jak kdy. Je to těţký, no. Já teď, já jsem dřív hodně jezdil na besedy. Já jsem byl takový besedník matador. Já jsem jich míval 100 aţ 200 ročně ve svých nejlepších dobách, ale teďka jsem měl víc psaní v poslední době, tak nemůţu tvrdit, ţe za poslední rok, dva přesně vím, co se v těch školách odehrálo. Já jsem měl zkušenosti spíš dobrý s těmi učiteli, ţe třeba jsem byl na srazech kantorů historie, kde se i třeba o tom českým století hodně bavilo. A pak zas do toho třeba, to si pamatuju, přišel pán a řekl a chtěl mi tím udělat radost, říkal, ţe by se to mělo dávat povinně, jako někde na DVD a povinně. No, tak jakákoliv povinnost, to je katastrofa, ţe jo. To přece a není to nutný, tak kdo se na to chce podívat, tak si to stáhne z webu televize. To nemusí nikdo nikde a o ničem rozhodovat. No, tak z toho jsem si řekla, ale to máme všichni, ţe jo. My jsme, my jsme takový, takovej národ těch drobných autoritářů, bych to skoro řekl. Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------Často se vracíme do daleké minulosti, coţ je pochopitelné, pro pochopení souvislostí. Jak si myslíte, ţe se staráme o ty nejnovější, moderní dějiny 21., 20. století? Měly by dostat stejný prostor? Nebo větší? Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------Neţ mají? Nebo ve, k té minulosti? No, tak jaký prostor by tam byl dostatečný. Tak, je potřeba, já píšu třeba historický kníţky a to spočívá v tom, ţe kdyţ začneme jakýkoliv téma, tak potřebuju přečíst to, co k tomu je. A uţ jako publikovaný. A ještě se mi teda nestalo snad, nebo nevzpomenu si, ţe bych s pocitem hojnosti z přečteného tu práci zahajoval. A teďka fakt mluvím o těch dějinách 20. století. Jako jasně, ţe to všichni víme, kolik za těch 25 let přibylo historigrafické literatury a tak ale, ale takovej ten pocit toho anglána, kterej o kaţdém detailním tématu ví, ţe má těch 25 monografií od těch nejosobněji vyhrocených, aţ po ty nejpozitivističtější, nejobjektivističtěji napsaný, tak to zatím není. No, ale tak to, má tu dobrou stránku, ţe je co řešit. Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Interpretace je pochopitelně svobodná moţnost. Dopustil se jí také prezident republiky Miloš Zeman v případě Ferdinanda Peroutky. Připomeňme si to. Miloš ZEMAN, prezident republiky /27. 1. 2015/ -------------------Ferdinand Peroutka uveřejnil v prestiţním časopise Přítomnost článek s titulkem Hitler je gentleman. Tentýţ novinář o Mnichovské dohodě napsal: nemůţeme-li zpívat s anděly, musíme víti s vlky. Co vede k této fascinaci intelektuálů naprosto zrůdným učením. Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------Vy jste o Peroutkovi napsal knihu. Zaváhal jste na jeden jediný moment, zda-li ten článek náhodou neexistuje, kdyţ jste tohle slyšel? Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------Tak zaváhal, podívejte, já bych se vůbec nelekl, kdyby existoval. Tak by existoval a pak by o něm byla diskuse. A to mě neděsí, ţe by se někdy někde mohl objevit, ale já si fakt myslím, ţe... Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------Tak mě to zajímá i proto, jestli jste třeba o něm věděl a nebo jestli tuto informaci jste dostal skutečně aţ ... Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------O tom článku jsem nikdy neslyšel, ale, ale mohl jsem ho přehlí..., je moţné ţe, ale co kdyţ to teda úplně obecně řekneme, tak co by bylo tak skandální na tom článku s tímto titulkem. Museli bychom si přečíst o čem je a zda-li v něm skutečně je obsah panem prezidentem uváděný. No, ale ta debata s ním, teda já vţdycky připomínám, je fakt o něčem jiným a není ani tak o Peroutkovi, ale o tom, kdyţ něco důleţitého a tady se mluví o důleţitém tématu, o intelektuálech jako celku, nejenom o Peroutkovi, tak kdyţ někdo něco řekne třeba do televize, tak by měl hned říct, argument. No, a to se tady nestalo a ty argumenty se odloţily a vlastně se pořád odkládají a tím se do toho, co by mělo být společenskou debatou, navíc nějak kultivovaně z Hradu třeba moderovanou, tak se stává chaos. A to je špatně. Čili, já bych vlastně se téhle té debaty vplétat nechtěl, protoţe to není debata o Peroutkovi. To je debata o základním parametru diskuse. Já vám tady něco budu tvrdit, vy se určitě zeptáte, kdyţ se vám to nebude zdát, kde jsem to vzal a já vám nemůţu říct, ţe vypíšu odměnu, ţe v prosinci moţná nějaký zlatokop vám tu odpověď přinese. Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------Takţe vy byste to nebral jako křivdu, pakliţe by to byla pravda. Pochopitelně. Ale pakliţe to pravda zatím se ukázalo nejspíš není, tak je to podle vás křivda způsobena Ferdinandu Peroutkovi? Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------Jak ve smyslu křivda? Definujte, co by to byla křivda. Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------Pakliţe prezident mluví o tom, ţe existuje nějaký článek, který moţná neexistuje. Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------No ne, tak řekl, ţe, ţe Ferdinand Peroutka selhal, protoţe se klanil Hitlerovi. To je teda ... Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------A napsal článek Hitler je gentleman. Plné znění zpráv


Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------A napsal článek a tím se tedy myslí, ţe, ţe v nějakém předklonu to proţil. No, to je nesmírná křivda. Tak ten člověk, symbolizuje, já nevím, spolu s Karlem nebo ne, nejen symbolizuje, ale vyjadřuje celou svou tvorbou jako postoje přesně opačné. To je, víte, i v mnoha rovinách teď mě napadá namátkou třeba to, ţe kdyţ čtete jeho texty, z roku 38 před Mnichovem a srovnáte to s tím, jak dnešní novináři, my moţná všichni, včetně mě, občas jako osobně lamentujeme nebo své frustrace dáváme najevo, tak si uvědomíte, ţe on to fakt nedělá. On prostě ten stát havaruje před tím Mnichovem a on poněvadţ cítí jakousi odpovědnost za ten celek, tak tam nikdy nepoznáte, kdy on je z toho špatnej. Nepoznáte to. Moţná, ţe se to dá jako vydedukovat v té druhé republice, ale jako v těch zásadních, on je vţdycky mluvčím jakého si společenského zájmu. To je něco, co dneska s tím se v podstatě nesetkáte. My jsme zřejmě nějak těmi posledními 25 lety cepováni v tom, ţe podstata je v tom vyjádřit sebe sama a pak se ukáţe. No a jakoby to, ţe se někdo snaţí uchopit apriori nějak ten společenskej celek, tak jako by bylo druhem oportunismu nebo vyjádření nějaké zvláštní ambiciozní intelektuální netrpělivosti nebo něco na ten způsob a on je právě ten doklad, on za to nic nedostal, nic za to nechtěl. On si nemohl pomoci. On byl jaksi reprezentantem toho společenského hlasu a proto mě trošku ten útok nebo jak to nazvat, mrzel, protoţe tím se strašně matou kritéria, uţ bych přestal o Peroutkovi zase. Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------Nechcete uţ o tom hovořit, ale myslíte si, ţe právě pakliţe se třeba takovéto interpretace dopustí prezident republiky, dovede ovlivnit řadu lidí? Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------No, to určitě. Tak on má své publikum a, a i jiný... Já jsem se setkal s lidmi, kteří třeba byli šokovaní tím, kdyţ oni začali nosit ty další články a začali ho třeba obviňovat z antisemitismu, protoţe tam je jeden text, kde on se vyslovuje pro české ţidy a vyznívá to tak, ţe to někteří nazývali takovými antisemickými prostě a to mi přišlo nebezpečný, protoţe kdyţ z někoho uděláte antisemitu, no tak mu pak uţ v ţivotě nemůţete podat ruku a opravdu se ten člověk tím celej jako rozsype ve vašich očích, no ale tak jsme se snaţil v různejch debatách, kde se to hodilo to téma otvírat. Má to třeba dobrý, podle mě důsledek, ta diskuse nebo pseudodiskuse v tom, ţe teď v létě se ta idea zrodila na základě spolupráce na Fakultě sociálních věd, Nakladatelství akademie a pár dalších institucí, ţe by se měly a to relativně rychle vydat, ţe by se mělo vydat celý Peroutkovo dílo, aby bylo, včetně těch novinářských článků. Je teda obrovský, bude, odhaduje se to na deset tlustejch knih, ale protoţe, to je jedinej způsob, jak zabránit tomu, kdyţ se zase za rok nebo za dva, ţe někdo přiběhne a s vykřičníkem na konci bude nějakou hrůzu nám tady zvěstovávat a lidi to začnou hledat někde na webu, no. Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------A to by mě zajímalo, co si o tom myslíte, protoţe mluvíte o knihách, ale zrovna v případě třeba této kauzy se spousta těch textů dostávala k lidem a šířila prostřednictvím internetu. Bez kontextu, v jiných moţná souvislostech. Baví vás to, děsí vás to? Mě by zajímalo, co si o tom myslíte? Je to samozřejmě přirozený vývoj a internet je zdrojem mnoha věrohodných informací, to je potřeba podotknout. Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------Já tady nechci dělat chytrolína. Je to, jak to je. Je to prostě, je to legitimní způsob, který náleţí téhle té době, kdyţ by k tomu ještě existoval ten /nesrozumitelné/, ţe by někde, v nějaké knihovně to všechno bylo pohromadě, uţ vytištěné, tak by právě nikdo asi nemohl tolik měsíců říkat, ţe mimoto ještě existuje něco jiného. Víte, to je dneska, mě to fakt připomíná třeba tu debatu o tom, jestli rukopisy /nesrozumitelné/, jestli přece jenom, jestli to přece jenom nejsou historické /nesrozumitelné/, tak se taky dnes, jako najdete lidi, kteří se vlastně nikdy nespokojí s nějakou uznanou pravdou. To já vím, ale to by fakt neměl hlásat prezident. Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------Komu by lidé měli věřit? Jsou to média, která se povaţují za věrohodná a jak si tu pozici mají udrţet? Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------Plné znění zpráv


To je zase ten vztah. Jak jsem to říkal před chvilkou a je to hlavně vztah k sobě samýmu. To znamená člověk by měl mít, by měl sám o sobě vědět, ţe má zhruba takové a takové názory a kdyţ třeba někdo je vzteklejší povahy, coţ se stává, tak by si to měl nějak prostě uvědomovat a nespokojit se s tím, no. To je základ věci. Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------Nespokojit se. Jaký si myslíte, ţe je v tomto ohledu třeba český stravitel, dá se to zobecnit? Jací jsme, protoţe hodně se o tom hovoří třeba v souvislosti s debatou o uprchlictví, zda-li hledáme zdroje. Chceme se zajímat o okolní svět. Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------Tak, to je těţký. Podívejte. Zase. Vţdycky je to problém kontextu jakej nasadíte, aby nebyl bezbřehej a zase, aby nebyl tak uzoučkej, ţe to vlastně bude tunel. My tu historii máme opravdu poměrně odlišnou od velké většiny jiných evropských národů včetně malých v tom, ţe my jsme fakt nebyli moc strukturovanou společností. Nikdy. Ani před tím vznikem republiky, za toho Rakouska. Jako nebudu tady připomínat, jaký jsme měli vztah k naší nenárodní šlechtě a, no ale my jsme, mě ty Češi, nebo mi, já jsem Čech samozřejmě a mám to tady rád, ale mě to vţdycky připomíná takový hejno rybek, jako kdyţ ťuknete prstem z boku do akvária a všechny běţí na jednu stranu. Nebo kdyţ malí kluci, kdyţ synáčkové začali chodit do fotbalu, předškoláci, tak měli trenéra, který tam byl na nic, protoţe malí kluci všichni utíkají za balonem. To je jako mouchy prostě. Tam a zpátky. To není, ţe by se řeklo, ty budeš tady stát a ty spíš do útoku pudeš a ty jako libero mezi nima všema budeš. Čili my tu vnitřní hierarchii prostě pořád, já neříkám, ţe jí nemáme, ale my jí strašně sloţitě hledáme. Teď je třeba fajn, ţe byla ta iniciativa těch vědců, ţe vystoupili prostě v rámci toho, té názvy metody zkusí o uprchlících a tak. Poněvadţ tam není moţná, tak nejdůleţitější to, jestli s tím člověk souhlasí nebo ne, i kdyţ já bych si přál, aby s tím lidi samozřejmě spíš souhlasili. Ale tady se tam objevuje to slovo my, jako hypoteticky. A zase, někdo můţe říct, tak oni ti vědci se na nás vytahujou, oni se, uţ jsem se s tím zaslech, uţ jsem se s tím setkal. Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, rozděluje společnost. Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------No, jasně. Zase to přišlo z toho zdroje, o kterém jsme mluvili před chvilkou, ale jako poloţit otázku toho, co je to v našem prostoru to zájmeno my, to je důleţitý, ať uţ to myslíte jakkoliv, protoţe velice často jsou to zase jenom lidi, kteří, opět jsou to ty vykřičníky často. Lidi, kteří se sešli jako ty rybky na nějaký demonstraci nebo kteří píšou něco pod nějakou diskusi někde na webu. Já to nezlehčuju. Je to pořád, vţdycky je lepší, kdyţ člověk vyjádří názor, neţ kdyţ ho nevyjádří, ale tímhle tím způsobem těţko můţe vzniknout strukturovaná diskuse, kdeţto, kdyţ se poloţí otázka toho slova my, co to je, k jakýmu my chci patřit, jakou odpovědnost, eventuálně jako účastník toho my chci nést, tak uţ to pak trošku začne odsejpat. Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------Symbolem současnosti je rozhodně informační boj a vrátíme se k tomu tématu, se kterým jsme začali. Protoţe hodně se to projevilo v souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem. Sílu propagandy umocnil dokument odvysílaný v ruské státní televizi. My si teď pustíme krátkou ukázku. / Ukázka / Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------Co to s vámi dělá takováto podoba dokumentu? Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------No, tak člověku je líto, ţe jako myslel jsem si, ţe se ne ta ruská společnost, to nemůţu ani mluvit jako celku, ale ţe se ta propaganda za ty leta vyvine někam jinam, no. Je to zase tam, kde to bylo tenkrát nebo alespoň teda tenhle ten film je reprezentantem takovýho toho tradičnějšího imperiálního ruského pohledu. Plné znění zpráv


Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------Myslíte si, ţe je dobře, ţe Česká televize nedostala schválení ten dokument odvysílat? Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------Já bych ho odvysílal. Určitě samozřejmě. Já jsem si to přál. Ale bylo to na webu. Takţe, kdo to chce vidět, tak to vidět můţe. Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------Má moţnost. A tady byste prezidenta jako autoritu pochválil, ţe řekl, ţe ten dokument o okupaci je prostě lţivý? Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------No, tak i lţivé, i o lţivých dokumentech, má smysl vést debatu. Tady nevím jestli je podstatný, jestli by ho chválil nebo ne, to je, to je prostě, to je tak padesát na, jako věci se mají ... Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------Mluvili jsme o jeho vlivu, tak jestli v téhle souvislosti si myslíte, ţe je důleţité, ţe byl prezident tím, kdo řekl, ţe ten dokument uvádí lţivé informace. Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------No, tak to nepochybně. Tak samozřejmě. Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------Kdyţ došlo k okupaci Krymu, řekněte mi, vyjevily se vám opravu ta vzpomínky a vy jako člověk, který se zajímá o historii, patříte mezi ty, kdo to ztotoţňují, připodobňují k tomu, co jsme zaţili v Československu? Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------Neztotoţňuji, ale připodobňuji to. A zase, ono je to trošku moţná bychom zbytečně někoho dráţdili. Ono není nutný bezprostředně srovnávat tyto dvě věci. Jako, kdo chce mít názor slušnej na Krym, tak bohatě stačí, kdyţ si vzpomene, ţe co je psáno, já nevím, třeba v Chartě, OSN, ţe existuje mezinárodní právo, jakási velmi důleţitá zásada, ţe se nemá narušovat územní celistvost ostatních států a je spousta důvodů, proč si téhle té zásady drţet, no. Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------Já se ptám, protoţe třeba /nesrozumitelné/, který protestoval na Rudém náměstí proti okupaci,tak ten to v podstatě ztotoţňuje. Je poměrně velmi příkrý, ale zároveň zdůrazňuje, já mám Rusko rád. Čím je pro vás Rusko dnes? Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------Nekonečnou škálou moţných odpovědí na tuto otázku. Putin není Rusko. V Rusku je strašná spousta fajn lidí, jeţ je škoda, nebo byla škoda, kdyby se prostřednictvím toho, co ten Putin a lidi okolo něj dělají, tak kdybychom to fakt začali zobecňovat a byla by i škoda, kdyby to výročí okupace k tomu mělo nějak přispívat, protoţe k tomu není důvod. Musíme fakt uvaţovat strukturovaně. A to je stejný. I jako my jsme se přece před rokem 89 Západu jevili nějak tak podobně jako dnes Rusko můţe jevit jednodušeji uvaţujícímu mezi námi. Z té dálky to vţdycky vypadá jako homogenní útvar, ale přitom kdyţ by se nás tehdy byl někdo zeptal, tak bychom zvlášť v těch 80. letech, kdyţ uţ se lidi tolik nebáli, tak bychom všichni o překot říkali, ţe my vlastně k těm volbám chodíme házet ty lístky těm komunistům jenom tak. Plné znění zpráv


Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------Rusko samozřejmě není jenom Vladimir Putin a řada lidí s ním nemusí souhlasit. Na druhou stranu, myslíte si, ţe ruský lid potřebuje silného vůdce a nemusel by to být zrovna Vladimir Putin. Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------Zase. To je těţká, ţe jo, oni, oni mají jako tradičně ten, ten velký rozpor, ţe vlastně ta jejich politika se aspoň podle mě nestará primárně o prospěch vlastního obyvatelstva. Ale spíš se stará o jakýsi ten vnější imperiální efekt. Nebo jak bych to teď zjednodušeně nazval. Myslím si, to zaţíváme i teď. Oni se tak jakoby do sebe, oni, oni, omlouvám se, za to strašný zobecnění, vědomě se ho teď dopouštím, ale oni se tak jakoby zakrývají do sebe, moţná, ţe si někteří představují, ţe budou opět trpět tak, jako v minulosti mnohokrát trpívali a moţná, ţe si říkají, ţe to má opět nějaký hlubší smysl. Ale v minulosti to ţádnej smysl podle mě nemělo. Ta impéria, která oni v minulosti vytvořili, tak se většinou zase zhroutila. Poněvadţ se ukázalo, ţe to není postavený na pevným fundamentu a to přece jenom v té Evropě a oni jsou z velké části Evropa, tak je ten fundament občanský, to musí vycházet prostě od lidí, od jejich sebevědomí, od pocitu svobody a oni jdou vlastně proti tomu, ta vláda. Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------Mohlo by být důkazem toho, o čem jste třeba hovořil, ţe moţná politikům na tom lidu aţ tolik nezáleţí. To, co se děje v posledních dnech, jak Rusko ničí potraviny z Evropské unie. Ono je to spíš takový výjev, ale vypovídá o něčem? V Rusku řada lidí trpí existenciálními problémy. Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------Já bych si netroufal říct, tohle neznám tak dobře, jestli jim nezáleţí. Oni jsou takovým zvláštním způsobem citový. Podívejte, my v tom filmu máme Breţněva, který tam v jednu chvíli se tak jakoby dojme sám sebou a začne těm Čechoslovákům vysvětlovat, ţe se nás nikdy nevzdají, protoţe za nás poloţili ty oběti, ţe tady měli ty oběti za druhé světové války v 45. roce, coţ je pravda. A oni mají právo se tím dojmout, ale nemá uţ politika právo z toho vyvozovat imperiální nároky na cokoliv, prostě jsou jiné velmoci, které taky pokládaly ţivoty za, za, za jiný země včetně naší a který by nenapadlo takovýmhle dobyvatelským způsobem se chovat. Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------Za těchhle okolností si také připomínáme 70 let od konce druhé světové války a v souvislosti s tím se vede debata účastnit se oslav, kdy jsou představitelé Ruska a další. Myslíte si, ţe se mají tyto dvě debaty míchat a nebo to zkrátka dobře nejde, protoţe jsme prostě v jiné době, v jiné etapě? Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------Já jsem s tím nebyl spokojen s tou účastí pana prezidenta tam. Ale třeba a kdyţ vidíte dneska je 21. srpna, tak já jsem třeba si myslel, i se zřetelem k té účasti tehdy tam, ţe prezident vystoupí dneska. Je moţný, ţe to ještě večer udělá, ale, ale u rozhlasu nebyl, no. Takţe nejsem spokojen. Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------Říká pan Kosatík, který byl hostem dnešního Interview. Já vám za to děkuju. Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista -------------------Děkuju taky. Zuzana TVARŮŢKOVÁ, moderátorka -------------------No a my se tématu okupace budeme věnovat i v dalších pořadech. Za chvíli Události. Hezký večer.



Univerzita Karlova otevře své dveře utečencům. Úspěšní žadatelé o azyl budou moci studovat zdarma 24.8.2015

iHNed.cz

str. 00 ČTK, jsf

domaci.ihned.cz

Úspěšní ţadatelé o azyl budou moci na čtyřech fakultách Univerzity Karlovy studovat zdarma. Uprchlíci na výhodu dosáhnou poté, kdy splní všechny nezbytnosti přijímacího řízení, včetně zkoušky z anglického jazyka. Své programy nabídne utečencům Fakulta sociálních věd, Pedagogická fakulta, Fakulta humanitních studií a Filozofická fakulta. Čtyři fakulty Univerzity Karlovy nabízí uprchlíkům, kteří získají azyl a právo pobytu na území ČR, odpuštění školného v placených studijních programech v anglickém jazyce. Podmínkou přijetí je úspěšné absolvování přijímacího řízení včetně zkoušky z angličtiny a splnění dalších podmínek přijímacího řízení. Škola předpokládá, ţe se to bude týkat přibliţně deseti studentů. Ti by měli být zařazeni do studijních skupin s běţnými samoplátci, studenty v akreditovaných programech v anglickém jazyce, uvedla škola. V tisícovce nejlepších univerzit světa je pět českých. Karlovu univerzitu předběhla Moskva - čtěte ZDE Své programy v angličtině uprchlíkům nabízí Fakulta sociálních věd, Pedagogická fakulta, Fakulta humanitních studií a Filozofická fakulta. Ubytování těchto studentů zabezpečí Univerzita Karlova ze svých zdrojů na koleji. Rektor UK Tomáš Zima bude na ministerstvu školství a dalších úřadech jednat o moţnosti získání příspěvku na stravu a další výdaje.

URL| http://domaci.ihned.cz/c1-64505960-univerzita-karlova-otevre-sve-dvere-utecencum-uspesni-zadatele-oazyl-budou-moci-studovat-zdarma

Uprchlíci, kteří v Česku získali azyl: Dostanou zdarma studium na Karlově Univerzitě 24.8.2015

blesk.cz

str. 00

Uprchlická krize

Čtyři fakulty Univerzity Karlovy nabízí uprchlíkům, kteří získají azyl a právo pobytu na území ČR, odpuštění školného v placených studijních programech v anglickém jazyce. Podmínkou přijetí je úspěšné absolvování přijímacího řízení včetně zkoušky z angličtiny a splnění dalších podmínek přijímacího řízení. Univerzita o tom dnes informovala na svém webu. Škola předpokládá, ţe se to bude týkat přibliţně deseti studentů. Ti by měli být zařazeni do studijních skupin s běţnými samoplátci, studenty v akreditovaných programech v anglickém jazyce, uvedla škola. Své programy v angličtině uprchlíkům nabízí Fakulta sociálních věd, Pedagogická fakulta, Fakulta humanitních studií a Filozofická fakulta. Ubytování těchto studentů zabezpečí Univerzita Karlova ze svých zdrojů na koleji. Rektor UK Tomáš Zima bude na ministerstvu školství a dalších úřadech jednat o moţnosti získání příspěvku na stravu a další výdaje.

URL| http://www.blesk.cz/clanek/338817/uprchlici-kteri-v-cesku-ziskali-azyl-dostanou-zdarma-studium-nakarlove-univerzite



Migranti, kteří získají azyl, budou moci na Univerzitě Karlově studovat zdarma 24.8.2015

denik.cz

str. 00

Z domova

Praha - Čtyři fakulty Univerzity Karlovy nabízí uprchlíkům, kteří získají azyl a právo pobytu na území ČR, odpuštění školného v placených studijních programech v anglickém jazyce. Podmínkou přijetí je úspěšné absolvování přijímacího řízení včetně zkoušky z angličtiny a splnění dalších podmínek přijímacího řízení. Univerzita o tom dnes informovala na svém webu. " Škola předpokládá, ţe se to bude týkat přibliţně deseti studentů. Ti by měli být zařazeni do studijních skupin s běţnými samoplátci, studenty v akreditovaných programech v anglickém jazyce, uvedla škola. Své programy v angličtině uprchlíkům nabízí Fakulta sociálních věd, Pedagogická fakulta, Fakulta humanitních studií a Filozofická fakulta. Ubytování těchto studentů zabezpečí Univerzita Karlova ze svých zdrojů na koleji. Rektor UK Tomáš Zima bude na ministerstvu školství a dalších úřadech jednat o moţnosti získání příspěvku na stravu a další výdaje."

URL| http://www.denik.cz/z_domova/migranti-kteri-ziskaji-azyl-budou-moci-na-univerzite-karlove-studovatzdarma-20150824.html

Univerzita Karlova nabízí uprchlíkům studium zdarma. Zaplatí jim i ubytování 24.8.2015

lidovky.cz str. 00 Lidovky.cz

Zprávy / Domov

Ubytování na koleji a studium v angličtině zdarma. Taková je nabídka Karlovy univerzity pro uprchlíky. Po úspěšném sloţení přijímací zkoušky si budou moci vybrat obor na čtyřech praţských fakultách. Podmínkou pro přijetí je získaný azyl na území České republiky, úspěšné sloţení přijímací zkoušky i testu z angličtiny. Přijatí imigranti si budou moci vybrat z anglických studijních programů na Fakultě sociálních věd, Pedagogické fakultě, Filosofické fakultě i Fakultě humanitních studií. Ty se do programu zapojí. Ubytování na kolejích zajistí univerzita ze svých vlastních zdrojů. Zda přijatí studenti dostanou i příspěvek na jídlo se rozhodne na jednání rektora Tomáše Zimy s ministerstvem školství a dalšími vládními orgány. „Předpokládáme, ţe se to bude týkat přibliţně 10 studentů se statutem imigrant/uprchlík a ţe je bude moţné přiřadit při studiu do studijních skupin s ‚běţnými‗ samoplátci, studenty v akreditovaných programech v anglickém jazyce,― stojí v prohlášení na stránkách UK.

URL| http://www.lidovky.cz/univerzita-karlova-prijme-ke-studiu-deset-uprchliku-zaplati-jim-i-ubytovani-1wj/zpravy-domov.aspx?c=A150824_175830_ln_domov_ELE

Migranti, kteří získají azyl, budou moci na UK studovat zdarma 24.8.2015

tyden.cz

str. 00

Školství



ČTK Čtyři fakulty Univerzity Karlovy nabízí uprchlíkům, kteří získají azyl a právo pobytu na území ČR, odpuštění školného v placených studijních programech v anglickém jazyce. Čtyři fakulty Univerzity Karlovy nabízí uprchlíkům, kteří získají azyl a právo pobytu na území ČR, odpuštění školného v placených studijních programech v anglickém jazyce. Podmínkou přijetí je úspěšné absolvování přijímacího řízení včetně zkoušky z angličtiny a splnění dalších podmínek přijímacího řízení. Univerzita o tom v pondělí informovala na svém webu. Škola předpokládá, ţe se to bude týkat přibliţně deseti studentů. Ti by měli být zařazeni do studijních skupin s běţnými samoplátci, studenty v akreditovaných programech v anglickém jazyce, uvedla škola. Své programy v angličtině uprchlíkům nabízí Fakulta sociálních věd, Pedagogická fakulta, Fakulta humanitních studií a Filozofická fakulta. Ubytování těchto studentů zabezpečí Univerzita Karlova ze svých zdrojů na koleji. Rektor UK Tomáš Zima bude na ministerstvu školství a dalších úřadech jednat o moţnosti získání příspěvku na stravu a další výdaje.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/skolstvi/migranti-kteri-ziskaji-azyl-budou-moci-na-uk-studovatzdarma_353037.html

Univerzita Karlova nabízí běžencům studium zdarma a bydlení na kolejích 24.8.2015

zpravy.iDNES.cz str. 00 Zprávy / Domácí iDNES.cz, Pavla Kubištová

S vstřícným krokem k uprchlíkům přišla Univerzita Karlova v Praze. Cizincům, kteří získají azyl a právo pobytu na území České republiky, odpustí školné. Zájemci tak budou moci zdarma absolvovat studijní programy v anglickém jazyce. Podobný krok zvaţuje i Masarykova univerzita v Brně. Jak ve své zprávě upozorňuje rektorát Univerzity Karlovy, zájemci o studium z řad azylantů se samozřejmě nevyhnou přijímacímu řízení. Teprve jeho úspěšné splnění, včetně zkoušky z angličtiny, jim otevře cestu k bezplatnému studiu. Nabídne ho hned několik fakult - Fakulta sociálních věd, Pedagogická fakulta, Fakulta humanitních studií a Filozofická fakulta. „Ubytování těchto studentů zabezpečí Univerzita Karlova ze svých zdrojů na koleji,― stojí ve zprávě univerzity. Rektor Tomáš Zima navíc hodlá jednat s ministerstvem školství o dalších moţnostech, jak cizincům s azylem v Česku pomoci. Je to například moţnost příspěvku na stravu a další výdaje spojené se studiem. Univerzita Karlova předpokládá, ţe bezplatné studium se bude týkat zhruba deseti studentů se statusem imigrant/uprchlík, kteří budou zařazeni do studijních skupin s „běţnými― samoplátci, studenty v akreditovaných programech v anglickém jazyce. Moţnosti, jak pomoci uprchlíkům s přiznanou mezinárodní ochranou, bude v úterý zvaţovat i brněnská Masarykova univerzita. Její mluvčí Tereza Fojtová uvedla, ţe vedení univerzity hodlá hledat moţnosti spolu se svými specializovanými pracovišti, která s uprchlickou problematikou souvisejí.

URL| http://zpravy.idnes.cz/studium-na-uk-pro-azylanty-zdarma-drc/domaci.aspx?c=A150824_174003_domaci_pku



Uprchlíci mohou na Univerzitě Karlově studovat zdarma. Škola jim zaplatí i ubytování 24.8.2015

ČRo - regina.cz str. 00 Ondřej Látal,Anna Kottová

/ denik

Univerzita Karlova pomůţe některým uprchlíkům, kteří v Česku dostanou azyl. Fakulta sociálních věd, Pedagogická fakulta, Fakulta humanitních studií a Filozofická fakulta jim nabídnou odpuštění školného v placených studijních programech v anglickém jazyce. Uprchlíci musí úspěšně projít přijímacím řízením, včetně zkoušky z angličtiny. Nabídka se bude týkat asi deseti studentů. Ti by navíc mohli zdarma bydlet na kolejích.Rektor Karlovy Univerzity Tomáš Zima bude s ministerstvem školství a dalšími vládními úřady jednat také o příspěvku na stravu a na další výdaje.Proti nápadu uţ se na svém facebookovém profilu vymezil europoslanec a předseda Strany svobodných občanů Petr Mach: „Jsem proti lákání imigrantů na účet daňových poplatníků! Nebo kde na to chce Univerzita Karlova vzít peníze!?―Naopak některé další osobnosti veřejného ţivota Univerzitu Karlovu podporují. „Jsem hrdý na svou alma mater,― napsal na Twitteru například expert na sociální média Josef Šlerka. Stejný názor na Twitteru sdílel i politický geograf Michael Roamancov.Podrobnosti na stránkách Univerzity KarlovyEU nemůţe utéct před migrační krizí. Musí řešit příčiny, řekl premiér Sobotka Zpravodaj ČRo na balkánské trase s běţenci: Ověřit jejich příběhy je nemoţné Uprchlíky vzali v saském Annabergu za své. Bydlí v obecním, učí se německy a sportují Migraci je třeba řešit společně, shodli se šéfové české a francouzské diplomacie Vídeň a Praha se dohodly na dalších společných policejních hlídkách u hranic V bývalé věznici v Drahonicích vznikne zařízení pro uprchlíky. Obec to odmítá Tři členové vlády podpořili výzvu českých vědců k toleranci vůči uprchlíkům Slovensko je ochotné přijmout 200 uprchlíků ze Sýrie, ale jen křesťanů


Migranti, kteří získají azyl, budou moci na Karlově univerzitě studovat zdarma 24.8.2015

novinky.cz

str. 00

Domácí

Čtyři fakulty Univerzity Karlovy (UK) nabízí uprchlíkům, kteří získají azyl a právo pobytu na území ČR, odpuštění školného v placených studijních programech v anglickém jazyce. Předtím musejí úspěšně projít přijímacím řízením a zkouškou z angličtiny. UK o tom v pondělí informovala na svém webu. Škola předpokládá, ţe se to bude týkat přibliţně deseti studentů. Ti by měli být zařazeni do studijních skupin s běţnými samoplátci, studenty v akreditovaných programech v anglickém jazyce, uvedla univerzita. Své programy v angličtině uprchlíkům nabízí Fakulta sociálních věd, Pedagogická fakulta, Fakulta humanitních studií a Filozofická fakulta. Ubytování těchto studentů zabezpečí Univerzita Karlova ze svých zdrojů na koleji. Rektor UK Tomáš Zima bude na ministerstvu školství a dalších úřadech jednat o moţnosti získání příspěvku na stravu a další výdaje.Přesunují se stále větší skupiny osob Podle informací cizinecké policie bylo v Česku za uplynulý víkend zajištěno 235 běţenců, za celý minulý týden to bylo 372 osob. Denní průměr se tak zvýšil na 53, týden předtím to bylo 44. Mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová uvedla, ţe posledním trendem jsou přesuny větších skupin lidí. "V celkovém počtu zajištěných cizinců opět dominovaly početné skupiny osob, kdy největší z nich byla zjištěna v noci ze soboty na neděli v mezinárodním vlaku Metropol na Břeclavsku," uvedla Rendlová. Tato skupina čítala 66 osob.



Policie minulý týden také zahájila trestní řízení s pěti údajnými převaděči, kteří jsou podezřelí z organizování a umoţnění nedovoleného překročení státní hranice. "V případě odsouzení jim hrozí trest odnětí svobody v rozmezí od dvou do dvanácti let," doplnila Rendlová.

URL| http://www.novinky.cz/domaci/378566-migranti-kteri-ziskaji-azyl-budou-moci-na-karlove-univerzitestudovat-zdarma.html

Uprchlíci mohou na Univerzitě Karlově studovat zdarma. Škola jim zaplatí i ubytování 24.8.2015

zpravy.rozhlas.cz str. 00 Ondřej Látal,Anna Kottová

/ politika

Univerzita Karlova pomůţe některým uprchlíkům, kteří v Česku dostanou azyl. Fakulta sociálních věd, Pedagogická fakulta, Fakulta humanitních studií a Filozofická fakulta jim nabídnou odpuštění školného v placených studijních programech v anglickém jazyce. Uprchlíci musí úspěšně projít přijímacím řízením, včetně zkoušky z angličtiny. Nabídka se bude týkat asi deseti studentů. Ti by navíc mohli zdarma bydlet na kolejích.Rektor Karlovy Univerzity Tomáš Zima bude s ministerstvem školství a dalšími vládními úřady jednat také o příspěvku na stravu a na další výdaje.Proti nápadu uţ se na svém facebookovém profilu vymezil europoslanec a předseda Strany svobodných občanů Petr Mach: „Jsem proti lákání imigrantů na účet daňových poplatníků! Nebo kde na to chce Univerzita Karlova vzít peníze!?―Naopak některé další osobnosti veřejného ţivota Univerzitu Karlovu podporují. „Jsem hrdý na svou alma mater,― napsal na Twitteru například expert na sociální média Josef Šlerka. Stejný názor na Twitteru sdílel i politický geograf Michael Roamancov.Podrobnosti na stránkách Univerzity KarlovyEU nemůţe utéct před migrační krizí. Musí řešit příčiny, řekl premiér Sobotka Zpravodaj ČRo na balkánské trase s běţenci: Ověřit jejich příběhy je nemoţné Uprchlíky vzali v saském Annabergu za své. Bydlí v obecním, učí se německy a sportují Migraci je třeba řešit společně, shodli se šéfové české a francouzské diplomacie Vídeň a Praha se dohodly na dalších společných policejních hlídkách u hranic V bývalé věznici v Drahonicích vznikne zařízení pro uprchlíky. Obec to odmítá Tři členové vlády podpořili výzvu českých vědců k toleranci vůči uprchlíkům Slovensko je ochotné přijmout 200 uprchlíků ze Sýrie, ale jen křesťanů URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1525678

Kdo jiný, když ne staří známí miliardáři? 24.8.2015

MaM.cz str. 00 mam.ihned.cz David Klimeš

Odpověď na otázku kdo jiný by měl média kupovat, kdyţ ne byznysmeni, nikdo nenabízí. Investiční skupina Penta definitivně potvrdila nákup vydavatelství Vltava-Labe-Press (VLP), jehoţ vlajkovou lodí je regionální Deník. Završuje se dramatická vlastnická proměna českých významných deníků. Někdejší kapitál z německy mluvících zemí nahrazují česko-slovenští miliardáři - Daniel Křetínský a Patrik Tkáč mají Blesk, Andrej Babiš MF Dnes a Lidové noviny, Zdeněk Bakala Hospodářské noviny, Ivo Lukačovič spoluvlastní Právo a František Savov deník E15. Přestoţe v případě Penty není nákup médií tak výbušný jako při koupi novin vicepremiérem Babišem, i nyní se mluví především o vstupu nových vlastníků do Deníku jako o hrozbě novinářského řemesla. Penta se na Slovensku zapletla do kauzy Gorila, zapříčinila odchod části redakce z deníku SME, v Česku spoluzakladatel této skupiny Marek Dospiva vyděsil svou upřímností při koupi VLP: "To, ţe média vlastníme, nám dává jistotu, ţe pro kohokoliv bude horší nás iracionálně napadat." Jenţe s obrázkem kořistnických miliardářů, kteří si média kupují jen jako obranu svých ekonomických zájmů a degradují novinářské standardy, si nevystačíme. Méně zmiňovaná otázka zní: Kdo by tedy měl ona média kupovat, kdyţ ne tito byznysmeni? Odpověď nikdo nenabízí. Václav Štětka z Fakulty sociálních věd uţ před Plné znění zpráv


třemi lety v textu "From Multinationals to Business Tycoons" zmapoval útěk zahraničního kapitálu z médií ve střední a východní Evropě a právě nástup domácích mogulů. V Česku ţijeme jen Babišem, Bakalou či aktuálně Dospivou, ale můţeme přiřadit i Poláka Zygmunta SolorzŢaka (TV Polsat), Maďara Gábora Szélese (deník Magyar Hírlap), Bulhara Sašu Dončeva (deník Sega) a další miliardáře ze střední Evropy či Pobaltí. Boháčů, jejichţ mediální a další byznysy se kříţí (případně kolidují i s politikou jako u Babiše), není prostě v regionu málo. Kvalitu a nezávislost novinařiny je samozřejmě nutné chránit na prvním místě. Ale zároveň je potřeba si i přiznat, ţe nástup domácích "špatných hochů" do médií byl po odchodu zahraničního kapitálu nevyhnutelný.

URL| http://mam.ihned.cz/c1-64503800-kdo-jiny-kdyz-ne-stari-znami-miliardari

Kdo jiný, když ne staří známí miliardáři? 24.8.2015

Marketing & Media str. 20 David Klimeš, David Klimeš

Média

NÁZOR Investiční skupina Penta definitivně potvrdila nákup vydavatelství Vltava-Labe-Press (VLP), jehoţ vlajkovou lodí je regionální Deník. Završuje se dramatická vlastnická proměna českých významných deníků. Někdejší kapitál z německy mluvících zemí nahrazují česko-slovenští miliardáři – Daniel Křetínský a Patrik Tkáč mají Blesk, Andrej Babiš MF Dnes a Lidové noviny, Zdeněk Bakala Hospodářské noviny, Ivo Lukačovič spoluvlastní Právo a František Savov deník E15. Přestoţe v případě Penty není nákup médií tak výbušný jako při koupi novin vicepremiérem Babišem, i nyní se mluví především o vstupu nových vlastníků do Deníku jako o hrozbě novinářského řemesla. Penta se na Slovensku zapletla do kauzy Gorila, zapříčinila odchod části redakce z deníku SME, v Česku spoluzakladatel této skupiny Marek Dospiva vyděsil svou upřímností při koupi VLP: „To, ţe média vlastníme, nám dává jistotu, ţe pro kohokoliv bude horší nás iracionálně napadat.― Jenţe s obrázkem kořistnických miliardářů, kteří si média kupují jen jako obranu svých ekonomických zájmů a degradují novinářské standardy, si nevystačíme. Méně zmiňovaná otázka zní: Kdo by tedy měl ona média kupovat, kdyţ ne tito byznysmeni? Odpověď nikdo nenabízí. Václav Štětka z Fakulty sociálních věd uţ před třemi lety v textu „From Multinationals to Business Tycoons― zmapoval útěk zahraničního kapitálu z médií ve střední a východní Evropě a právě nástup domácích mogulů. V Česku ţijeme jen Babišem, Bakalou či aktuálně Dospivou, ale můţeme přiřadit i Poláka Zygmunta Solorz-Ţaka (TV Polsat), Maďara Gábora Szélese (deník Magyar Hírlap), Bulhara Sašu Dončeva (deník Sega) a další miliardáře ze střední Evropy či Pobaltí. Boháčů, jejichţ mediální a další byznysy se kříţí (případně kolidují i s politikou jako u Babiše), není prostě v regionu málo. Kvalitu a nezávislost novinařiny je samozřejmě nutné chránit na prvním místě. Ale zároveň je potřeba si i přiznat, ţe nástup domácích „špatných hochů― do médií byl po odchodu zahraničního kapitálu nevyhnutelný. Odpověď na otázku kdo jiný by měl média kupovat, kdyţ ne byznysmeni, nikdo nenabízí. O autorovi| David Klimeš, David Klimeš, komentátor Hospodářských novin Foto popis|

Jan Vávra, ředitel Kühnova dětského sboru 24.8.2015

ČRo - vltava.cz str. 00 Veronika Paroulková

/ host

Hostem Veroniky Paroulkové v Telefonotéce ve středu 26. srpna bude Jan Vávra, výkonný ředitel Kühnova dětského sboru, také kytarista hudební skupiny Jananas a kulturně-renesanční osobnost.



Vysíláme 26. srpna v 10:00.Hosté Telefonotéky, na které se můţete těšit.Jan Vávra vystudoval obor hudební management na Hudební fakultě AMU, zároveň studoval ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Ještě během studia byl manaţerem Hudebního informačního střediska a jeho dvou časopisů – His Voice a Czech Music. Stál u zrodu festivalu Stimul, který v Praze prezentuje alternativní a nekomerční hudbu různých ţánrů. V roce 2006 se stal výkonným ředitelem časopisu A2, následně se zapojil do kulturně-politických iniciativ a v roce 2008 byl aktivním organizátorem a účastníkem protestů iniciativy Za Prahu kulturní, která oponovala tehdejší politice praţského radního pro kulturu Milana Richtera. V roce 2009 poté zaloţil iniciativu Za Česko kulturní, která se věnovala dialogu neziskového kulturního sektoru se státní správou na celostátní úrovni. V roce 2013 touto inciativou podpořil a aktivně se angaţoval v akci „Zachraňte kulturu― a podařilo se mu s ostatními zástupci neziskových organizací vyjednat 100 mil. Kč navíc z Ministerstva kultury. V roce 2010 poprvé zorganizoval „Otevřený kulturní think tank―, který netradičním způsobem svedl dohromady diskutovat osobnosti z kultury, byznysu a politiky. V následujících letech obdobnou akci spoluorganizoval v rámci příprav Plzně 2015 – Evropského hlavního města kultury pod názvem „Kulturquell―. Od roku 2011 je výkonným ředitelem jednoho z nejstarších a nejznámějších sborových těles u nás – Kühnova dětského sboru. Podařilo se mu dvojnásobně navýšit počet členů a zvýšit zájem o dětský sborový zpěv, realizoval několik natáčení CD a významných zahraničních zájezdů včetně cest do Jihoafrické republiky nebo Jiţní Koreje. Letos si sbor připíše do své historie zájezd do Austrálie a na Nový Zéland a také vydá dlouho očekávané CD lidových písniček pro děti. Jan Vávra je kytaristou hudební skupiny Jananas, která byla za své první CD (Jananas, Indies Scope, 2011) v roce 2011 nominovaná na cenu Anděl v kategorii Folk a country. Skladbu Praţské jaro z tohoto alba si poté vybral Český rozhlas Vltava jako jingle pro přímé přenosy z festivalu Praţské jaro. V roce 2014 pak kapela účinkovala se svým koncertem na Vltavě, kdy v rámci pořadu Kabaret v éteru obohatila silvestrovské vysílání svým koncertem s komorním orchestrem.Telefonotéku s Janem Vávrou vysílá ČRo Vltava ve středu 26.8. od 10 do 11:30 hodin. Projekt stanice D-dur: 550 klavírních sonát Domenica ScarlattihoTelefonické spojení do studia je 221 553 223.Dotazy můţete psát na e-mail: [email protected] odvysílaných pořadů. Pošlete moderátorovi svůj dotaz na hosta


A výhody začínají: Migranti budou moci studovat zdarma! 25.8.2015

ahaonline.cz

str. 00

Musíte vědět!

Čtyři fakulty Univerzity Karlovy nabízí uprchlíkům, kteří získají azyl a právo pobytu na území ČR, odpuštění školného v placených studijních programech v anglickém jazyce. Podmínkou přijetí je úspěšné absolvování přijímacího řízení včetně zkoušky z angličtiny a splnění dalších podmínek přijímacího řízení. Univerzita o tom dnes informovala na svém webu. Škola předpokládá, ţe se to bude týkat přibliţně deseti studentů. Ti by měli být zařazeni do studijních skupin s běţnými samoplátci, studenty v akreditovaných programech v anglickém jazyce, uvedla škola. Své programy v angličtině uprchlíkům nabízí Fakulta sociálních věd, Pedagogická fakulta, Fakulta humanitních studií a Filozofická fakulta. Ubytování těchto studentů zabezpečí Univerzita Karlova ze svých zdrojů na koleji. Rektor UK Tomáš Zima bude na ministerstvu školství a dalších úřadech jednat o moţnosti získání příspěvku na stravu a další výdaje.

URL| http://www.ahaonline.cz/clanek/111473/a-vyhody-zacinaji-migranti-budou-moci-studovat-zdarma

Migranti budou studovat zdarma 25.8.2015

Pražský deník

str. 03

Z metropole



(ml) KRÁTCE Praha – Čtyři fakulty Univerzity Karlovy nabízí uprchlíkům, kteří získají azyl a právo pobytu na území Česka, odpuštění školného v placených studijních programech v anglickém jazyce. Podmínkou přijetí je úspěšné absolvování přijímacího řízení včetně zkoušky z angličtiny a splnění dalších podmínek přijímacího řízení. Škola předpokládá, ţe se to bude týkat přibliţně deseti studentů. Ti by měli být zařazeni do studijních skupin s běţnými samoplátci, studenty v akreditovaných programech v anglickém jazyce. Své programy v angličtině uprchlíkům nabízí Fakulta sociálních věd, Pedagogická fakulta, Fakulta humanitních studií a Filozofická fakulta. Ubytování těchto studentů zabezpečí univerzita ze svých zdrojů na koleji. Region| Střední Čechy

Univerzita Karlova vyjde vstříc azylantům, nabídne jim studium zadarmo 25.8.2015

e15.cz

str. 00

Domácí události

Čtyři fakulty Univerzity Karlovy nabízí uprchlíkům, kteří získají azyl a právo pobytu na českém území, odpuštění školného v placených studijních programech v anglickém jazyce. Podmínkou přijetí je úspěšné absolvování přijímacího řízení včetně zkoušky z angličtiny a splnění dalších podmínek přijímacího řízení. Škola předpokládá, ţe se to bude týkat přibliţně deseti studentů. Ti by měli být zařazeni do studijních skupin s běţnými samoplátci, studenty v akreditovaných programech v anglickém jazyce, uvedla škola. Své programy v angličtině uprchlíkům nabízí Fakulta sociálních věd, Pedagogická fakulta, Fakulta humanitních studií a Filozofická fakulta. Ubytování těchto studentů zabezpečí Univerzita Karlova ze svých zdrojů na koleji. Rektor UK Tomáš Zima bude na ministerstvu školství a dalších úřadech jednat o moţnosti získání příspěvku na stravu a další výdaje. Čtěte také: Bez uprchlických kvót se nepohneme, kritizuje rakouský kancléř Česko Sobotka: EU nesmí utíkat před imigrační krizí, v sázce je volný pohyb osob Češi jsou tolerantní, musí ale mít informace, shodla se Valachová se Zemanem

URL| http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/univerzita-karlova-vyjde-vstric-azylantum-nabidne-jim-studiumzadarmo-1221463

Univerzita Karlova nabízí uprchlíkům studium zdarma 25.8.2015

Lidové noviny str. 02 Lidovky.cz

Domov

POMOC AZYLANTŮM ZPRÁVY DNE PRAHA Ubytování na koleji a studium v angličtině zdarma. Taková je nabídka Karlovy univerzity pro uprchlíky. Po úspěšném sloţení přijímací zkoušky si budou moci vybrat obor na čtyřech praţských fakultách. Plné znění zpráv


Podmínkou pro přijetí je získaný azyl na území České republiky, úspěšné sloţení přijímací zkoušky i testu z angličtiny. Přijatí imigranti si budou moci vybrat z anglických studijních programů na Fakultě sociálních věd, Pedagogické fakultě, Filosofické fakultě i Fakultě humanitních studií. Ty se do programu zapojí. Ubytování na kolejích zajistí univerzita ze svých vlastních zdrojů. Zda přijatí studenti dostanou i příspěvek na jídlo, se rozhodne na jednání rektora Tomáše Zimy s ministerstvem školství a dalšími vládními orgány. „Předpokládáme, ţe se to bude týkat přibliţně deseti studentů se statusem imigrant/uprchlík a ţe je bude moţné přiřadit při studiu do studijních skupin s ‚běţnými‗ samoplátci, studenty v akreditovaných programech v anglickém jazyce,― stojí v prohlášení na stránkách UK.

Bydlení a studium uprchlíkům zdarma! Nabízí to Univerzita Karlova 25.8.2015

tnbiz.cz str. 00 mom TN.cz

Studium jakéhokoli oboru v angličtině na čtyřech ze svých fakult nabízí uprchlíkům Univerzita Karlova. Zajistí jim také ubytování na koleji a to vše zcela zdarma. Postarat se o vzdělání uprchlíků se rozhodla nejstarší česká vysoká škola Univerzita Karlova. Těm migrantům, kteří získají azyl a právo pobytu na území České republiky, nabízí odpuštění školného v placených studijních programech v anglickém jazyce. V krátkém prohlášení o tom škola informovala na svých stránkách. Podmínkou přijetí je úspěšné absolvování přijímacího řízení včetně zkoušky z angličtiny a splnění dalších podmínek stanovených v přijímacím řízení. Studijní programy si zájemci z řad uprchlíků budou moci vybrat na Fakultě sociálních věd, Pedagogické fakultě, Fakultě humanitních studií a Filozofické fakultě. Britové zuří: Tohle všechno u nich dostávají uprchlíci ZADARMO Přijatí studenti se nebudou muset starat ani o ubytování, to jim Univerzita zabezpečí z vlastních zdrojů na koleji. Ve hře jsou také příspěvky na stravu a další výdaje, o kterých bude rektor Tomáš Zíma jednat s ministerstvem školství a příslušnými vládními úřady. "Předpokládáme, ţe se to bude týkat přibliţně 10 studentů se statutem imigrant/uprchlík a ţe je bude moţné přiřadit při studiu do studijních skupin s „běţnými― samoplátci, studenty v akreditovaných programech v anglickém jazyce," píše se v prohlášení. mom TN.cz

URL| http://tn.nova.cz/ext/univerzita-karlova-laka-uprchliky-zaplati-jim-studium-i-bydleni.html

Bydlení a studium uprchlíkům zdarma! Nabízí to Univerzita Karlova 25.8.2015

tn.cz

str. 00

TN.CZ/default

Studium jakéhokoli oboru v angličtině na čtyřech ze svých fakult nabízí uprchlíkům Univerzita Karlova. Zajistí jim také ubytování na koleji a to vše zcela zdarma. Postarat se o vzdělání uprchlíků se rozhodla nejstarší česká vysoká škola Univerzita Karlova. Těm migrantům, kteří získají azyl a právo pobytu na území České republiky, nabízí odpuštění školného v placených studijních programech v anglickém jazyce. V krátkém prohlášení o tom škola informovala na svých stránkách.



Podmínkou přijetí je úspěšné absolvování přijímacího řízení včetně zkoušky z angličtiny a splnění dalších podmínek stanovených v přijímacím řízení. Studijní programy si zájemci z řad uprchlíků budou moci vybrat na Fakultě sociálních věd, Pedagogické fakultě, Fakultě humanitních studií a Filozofické fakultě. Britové zuří: Tohle všechno u nich dostávají uprchlíci ZADARMO Přijatí studenti se nebudou muset starat ani o ubytování, to jim Univerzita zabezpečí z vlastních zdrojů na koleji. Ve hře jsou také příspěvky na stravu a další výdaje, o kterých bude rektor Tomáš Zíma jednat s ministerstvem školství a příslušnými vládními úřady. "Předpokládáme, ţe se to bude týkat přibliţně 10 studentů se statutem imigrant/uprchlík a ţe je bude moţné přiřadit při studiu do studijních skupin s ―běţnými― samoplátci, studenty v akreditovaných programech v anglickém jazyce," píše se v prohlášení. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Aug2015/1780758.jpg?d41d

URL| http://tn.nova.cz/clanek/univerzita-karlova-laka-uprchliky-zaplati-jim-studium-i-bydleni.html

ÚOHS posuzuje prodej vydavatele regionálních Deníků 25.8.2015

mediahub.cz

str. 00

Mediahub, Média

Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe (ÚOHS) začal posuzovat prodej vydavatelství Vltava-Labe-Press investiční skupině Penta. Zahájil správní řízení, informaci o tom zveřejnil na svém webu. Penta koupí získá největší tuzemské regionální noviny Deník a tiskárny Novotisk. Noviny prodává německý koncern Verlagsgruppe Passau. ÚOHS vede pouze zjednodušené řízení. To znamená, ţe by fúzi měl schválit dříve neţ 30 dní od zahájení správního řízení. Bude posuzovat oblast vydávání novin a časopisů. Součástí akvizice je také 51 procentní podíl ve společnosti Astrosat Média, která vydává časopisy Květy, Vlasta, Story, TV magazín a National Geographic Česko, dále 70 procent ve společnosti Česká distribuční, 35 procent v distribuční firmě PNS a 30 procent ve zprostředkovateli webové reklamy AdActive. Penta nezařadí VLP do společnosti News and Media Holding, která zastřešuje její mediální aktivity na Slovensku, ale vydavatelství bude přímo odpovědné vedení skupiny. "Mediální investice Penty v ČR a na Slovensku je třeba vidět odděleně. Co lze potvrdit, je fakt, ţe budeme hledat především ekonomické synergie tam, kde mají smysl," uvedl mluvčí Penty Ivo Mravinac. Podle Tomáše Trampoty z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd je koupě vydavatelství VLP logickým pokračováním aktivit Penty na Slovensku. "Zároveň jde o pokračování trendu, kdy do českých médií vstupují společnosti s jádrem činnosti mimo média, který začal roku 2003 vstupem PPF do servisní společnosti TV Nova," uvedl Trampota. VLP s monopolem v oblasti regionálního tisku má podle něj větší kumulativní zásah čtenářů neţ většina deníkových titulů a často se na její sílu zapomíná. Pro Pentu můţe jít zároveň o výhodný nosič inzerce a reklamy na produkty a sluţby této skupiny, uvedl uţ dříve Trampota. O důvodech vstupu do mediální sféry mluvil v dubnovém rozhovoru s Hospodářskými novinami spolumajitel Penty Marek Dospiva. Zmínil budování transparentnějšího prostředí, vyuţití synergií s ostatními firmami, ale také obranu před "iracionálním napadáním", coţ podle něj novináři nazývají jako pořízení si "atomového kufříku". Německý mediální koncern uvedl, ţe VLP prodal ze strategických důvodů. "Tato transakce nám totiţ umoţní se více soustředit na německý trh, kde chceme pokračovat v dalším růstu," uvedla generální ředitelka Verlagsgruppe Passau Simone Tucci-Diekmannová. Plné znění zpráv


Penta je středoevropská investiční skupina, zaloţená v roce 1994. Působí zejména ve zdravotnictví, finančních sluţbách, výrobě, maloobchodu a v realitním developmentu.

URL| http://mediahub.cz/media-35808/uohs-posuzuje-prodej-vydavatele-regionalnich-deniku-890488

Prodej vydavatele regionálních Deníků posuzuje ÚOHS 25.8.2015

mediamania.cz ČTK

str. 00

Česko

Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe začal posuzovat prodej vydavatelství Vltava-Labe-Press investiční skupině Penta. Zahájil správní řízení, informaci o tom zveřejnil na svém webu. Penta koupí získá největší tuzemské regionální noviny Deník a tiskárny Novotisk. Noviny prodává německý koncern Verlagsgruppe Passau. Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe (ÚOHS) začal posuzovat prodej vydavatelství Vltava-Labe-Press investiční skupině Penta. Zahájil správní řízení, informaci o tom zveřejnil na svém webu. Penta koupí získá největší tuzemské regionální noviny Deník a tiskárny Novotisk. Noviny prodává německý koncern Verlagsgruppe Passau. ÚOHS vede pouze zjednodušené řízení. To znamená, ţe by fúzi měl schválit dříve neţ třicet dní od zahájení správního řízení. Bude posuzovat oblast vydávání novin a časopisů. Součástí akvizice je také 51 procentní podíl ve společnosti Astrosat Média, která vydává časopisy Květy, Vlasta, Story, TV magazín a National Geographic Česko, dále sedmdesát procent ve společnosti Česká distribuční, 35 procent v distribuční firmě PNS a třicet procent ve zprostředkovateli webové reklamy AdActive. Penta nezařadí VLP do společnosti News and Media Holding, která zastřešuje její mediální aktivity na Slovensku, ale vydavatelství bude přímo odpovědné vedení skupiny. "Mediální investice Penty v ČR a na Slovensku je třeba vidět odděleně. Co lze potvrdit, je fakt, ţe budeme hledat především ekonomické synergie tam, kde mají smysl," uvedl mluvčí Penty Ivo Mravinac. Podle Tomáše Trampoty z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd je koupě vydavatelství VLP logickým pokračováním aktivit Penty na Slovensku. "Zároveň jde o pokračování trendu, kdy do českých médií vstupují společnosti s jádrem činnosti mimo média, který začal roku 2003 vstupem PPF do servisní společnosti TV Nova," uvedl Trampota. VLP s monopolem v oblasti regionálního tisku má podle něj větší kumulativní zásah čtenářů neţ většina deníkových titulů a často se na její sílu zapomíná. Pro Pentu můţe jít zároveň o výhodný nosič inzerce a reklamy na produkty a sluţby této skupiny, uvedl uţ dříve Trampota. O důvodech vstupu do mediální sféry mluvil v dubnovém rozhovoru s Hospodářskými novinami spolumajitel Penty Marek Dospiva. Zmínil budování transparentnějšího prostředí, vyuţití synergií s ostatními firmami, ale také obranu před "iracionálním napadáním", coţ podle něj novináři nazývají jako pořízení si "atomového kufříku". Německý mediální koncern uvedl, ţe VLP prodal ze strategických důvodů. "Tato transakce nám totiţ umoţní se více soustředit na německý trh, kde chceme pokračovat v dalším růstu," uvedla generální ředitelka Verlagsgruppe Passau Simone Tucci-Diekmannová. Penta je středoevropská investiční skupina, zaloţená v roce 1994. Působí zejména ve zdravotnictví, finančních sluţbách, výrobě, maloobchodu a v realitním developmentu.

URL| uohs_353066.html

http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/prodej-vydavatele-regionalnich-deniku-posuzuje-



Karlova univerzita nabídne imigrantům studium bez školného 25.8.2015

respekt.cz

str. 00

respekt.cz

Masarykova univerzita chce více spolupracovat s uprchlickými tábory Dvě největší české vysoké školy, brněnská Masarykova a praţská Karlova univerzita, jsou připraveny pomoci uprchlíkům. První z nich chce více spolupracovat s uprchlickými tábory. Rektor Mikuláš Bek vyzval studenty i zaměstnance k vnitřní debatě a společnému hledání cesty pomoci. „I kdyby se podařilo obnovit všechny hraniční ploty v Evropě a zavést tu nejdokonalejší kontrolu pohybu migrantů, je zřejmé, ţe někteří u nás zůstanou. A bude třeba řady nástrojů k řešení tohoto problému, od odborné expertízy na problémy migrace a integrace přes lékařskou, právní a tlumočnickou asistenci aţ po materiální pomoc a dobrovolníky, pomáhající s integrací. A to je to, co univerzita můţe pro dobro věci udělat,― píše Bek na Facebooku. Univerzita dlouhodobě spolupracuje se sociálním zařízením Zastávka u Brna, kvůli současnému nárůstu imigrantů je však potřeba spolupráci rozšířit. Je tedy moţné, ţe se budou začátkem podzimního semestru vyučující a studenti práva, medicíny, pedagogiky nebo třeba sociální práce podílet na větší pomoci. „Konkrétní podoba bude zřetelná aţ koncem září, dříve to nepůjde, neboť studenti mají stále prázdniny. Rád bych debatoval se studentskou komorou akademického senátu i dalšími kolegy. Přál bych si, aby nyní zapřemýšleli, jak pomáhat ve spolupráci se státem i neziskovými organizacemi," řekl Bek Aktuálně.cz. Karlova univerzita v Praze šla ještě dál. Vedení školy v čele s rektorem Tomášem Zimou se totiţ rozhodlo poskytnout některým azylantům studium na univerzitě bez nutnosti placení školného. Tuto moţnost nabízí Fakulta sociálních věd, Fakulta humanitních studií, Pedagogická a Filosofická fakulta. Zima chce úspěšným ţadatelům o azyl také zajistit ubytování, které bude škola hradit ze svých zdrojů. „Podmínkou přijetí je úspěšné absolvování přijímacího řízení včetně zkoušky z angličtiny a splnění dalších podmínek stanovených v přijímacím řízení. Předpokládáme, ţe se bude týkat přibliţně 10 studentů se statutem imigrant/uprchlík a ţe je bude moţné přiřadit při studiu do studijních skupin s „běţnými― samoplátci, studenty v akreditovaných programech v anglickém jazyce,― uvádí na webu univerzity. Pomoc je dalším krokem akademické obce, jenţ by měl napomoci ke změně společenské nálady kolem imigrantů a ukazovat snahu nalézt namísto odmítání pozitivní řešení. Prvním se stala nedávno uveřejněná Výzva vědců, kterou dosud podepsaly necelé tři tisíce vědců a více neţ šest tisíc osob mimo akademickou půdu. Autoři prohlášení se chtějí „důrazně vymezit proti tomu, jakým způsobem je v naší zemi rozdmýchávána a všeobecně tolerována etnická a náboţenská nesnášenlivost - dopřáváním sluchu extremistickým hnutím, šířením překroucených i zcela lţivých zpráv, které posilují paniku, jeţ ve výsledku vede k dehumanizaci lidí v nouzi, diskriminaci i k násilí z nenávisti.― Bek ani Zima nicméně výzvu vědců o svůj podpis nedoplnili. Mikuláš Bek to vysvětluje takto: „Uloţil jsem si při nástupu do role rektora takové omezení, ţe nebudu signovat kolektivní prohlášení a petice, nýbrţ budu mluvit za sebe a za své výroky budu nést sám zodpovědnost.―

URL| http://www.respekt.cz/spolecnost/karlova-univerzita-nabidne-imigrantum-studium-bez-skolneho

Prodej vydavatele regionálních Deníků posuzuje ÚOHS 25.8.2015

tyden.cz str. 00 ČTK

Česko

Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe začal posuzovat prodej vydavatelství Vltava-Labe-Press investiční skupině Penta. Zahájil správní řízení, informaci o tom zveřejnil na svém webu. Penta koupí získá největší tuzemské regionální noviny Deník a tiskárny Novotisk. Noviny prodává německý koncern Verlagsgruppe Passau.



Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe (ÚOHS) začal posuzovat prodej vydavatelství Vltava-Labe-Press investiční skupině Penta. Zahájil správní řízení, informaci o tom zveřejnil na svém webu. Penta koupí získá největší tuzemské regionální noviny Deník a tiskárny Novotisk. Noviny prodává německý koncern Verlagsgruppe Passau. ÚOHS vede pouze zjednodušené řízení. To znamená, ţe by fúzi měl schválit dříve neţ třicet dní od zahájení správního řízení. Bude posuzovat oblast vydávání novin a časopisů. Součástí akvizice je také 51 procentní podíl ve společnosti Astrosat Média, která vydává časopisy Květy, Vlasta, Story, TV magazín a National Geographic Česko, dále sedmdesát procent ve společnosti Česká distribuční, 35 procent v distribuční firmě PNS a třicet procent ve zprostředkovateli webové reklamy AdActive. Penta nezařadí VLP do společnosti News and Media Holding, která zastřešuje její mediální aktivity na Slovensku, ale vydavatelství bude přímo odpovědné vedení skupiny. "Mediální investice Penty v ČR a na Slovensku je třeba vidět odděleně. Co lze potvrdit, je fakt, ţe budeme hledat především ekonomické synergie tam, kde mají smysl," uvedl mluvčí Penty Ivo Mravinac. Podle Tomáše Trampoty z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd je koupě vydavatelství VLP logickým pokračováním aktivit Penty na Slovensku. "Zároveň jde o pokračování trendu, kdy do českých médií vstupují společnosti s jádrem činnosti mimo média, který začal roku 2003 vstupem PPF do servisní společnosti TV Nova," uvedl Trampota. VLP s monopolem v oblasti regionálního tisku má podle něj větší kumulativní zásah čtenářů neţ většina deníkových titulů a často se na její sílu zapomíná. Pro Pentu můţe jít zároveň o výhodný nosič inzerce a reklamy na produkty a sluţby této skupiny, uvedl uţ dříve Trampota. O důvodech vstupu do mediální sféry mluvil v dubnovém rozhovoru s Hospodářskými novinami spolumajitel Penty Marek Dospiva. Zmínil budování transparentnějšího prostředí, vyuţití synergií s ostatními firmami, ale také obranu před "iracionálním napadáním", coţ podle něj novináři nazývají jako pořízení si "atomového kufříku". Německý mediální koncern uvedl, ţe VLP prodal ze strategických důvodů. "Tato transakce nám totiţ umoţní se více soustředit na německý trh, kde chceme pokračovat v dalším růstu," uvedla generální ředitelka Verlagsgruppe Passau Simone Tucci-Diekmannová. Penta je středoevropská investiční skupina, zaloţená v roce 1994. Působí zejména ve zdravotnictví, finančních sluţbách, výrobě, maloobchodu a v realitním developmentu.

URL| uohs_353066.html

http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/prodej-vydavatele-regionalnich-deniku-posuzuje-

Zima: Umožníme uprchlíkům vzdělání, je to gesto solidarity 25.8.2015

aktualne.cz

str. 00

Domácí

Ke studiu se zatím mohou přihlásit převáţně na humanitní obory. Za vzdělání nebudou muset platit, škola jejich studium zaplatí z vlastních zdrojů. O plánu Praha - Karlova univerzita začne přijímat do svých anglických studijních programů uprchlíky. Musí však splnit podmínky přijetí. "Musí vyhovět přijímacímu řízení a musí být kompatibilní se studijním programem - buď někde studovali a přerušili studium, nebo mají ukončené středoškolské vzdělání a přicházejí do České republiky z různých důvodů a chtějí tady studovat, protoţe doma nemohou a jsou uprchlíky v cizí zemi. Musí samozřejmě projít zkouškou z angličtiny a vyhovět pohovoru,― říká rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



Ke studiu se zatím mohou přihlásit na Fakultu sociálních věd, Pedagogickou fakultu, Fakultu humanitních studií a na Filozofickou fakultu. Za vzdělání navíc nebudou muset platit, škola jejich studium zaplatí z vlastních zdrojů. "Je to velmi jednoduché. Ty programy jsou placené a my si tím, ţe je necháme studovat zdarma, pouze sníţíme příjem," dodává rektor Zima. Profesor Zima chce tímto programem umoţnit uprchlíkům vzdělání, ať uţ pro další ţivot v jejich mateřských zemích, nebo i pro nový ţivot v České republice. "Kdyţ zde zůstanou natrvalo, mohou být ku prospěchu našemu státu. Neztratí tak ţivot hned na začátku pobytu v nové zemi," uzavírá profesor Zima. Migranti mohou poţádat o studium na Karlově univerzitě, aţ získají azyl? Přesně tak. Tuto nabídku jsem posílal panu ministrovi Chovancovi, mluvili jsme před tím s panem ředitelem odboru azylové a migrační politiky doktorem Haišmanem. Jedná se tedy o ty, kteří v České republice získají status uprchlíka, vyhoví přijímacímu řízení, coţ jde udělat i mimořádně, a musí umět anglicky, protoţe v anglickém jazyce jsou ty studijní programy vedeny. Musí uchazeči mít splněné středoškolské minimum? Nemusí. Musí vyhovět přijímacímu řízení a musí být kompatibilní se studijním programem - buď někde studovali a přerušili studium, nebo mají ukončené středoškolské vzdělání a přicházejí do České republiky z různých důvodů a chtějí tady studovat, protoţe doma nemohou a jsou uprchlíky v cizí zemi. Musí samozřejmě projít zkouškou z angličtiny a vyhovět pohovoru. Máte předběţný průzkum toho, kolik lidí bude toto studium zajímat? Náš odhad je deset aţ třicet studentů. Můţe se počet studentů navýšit, pokud bude větší zájem o studium? Samozřejmě ano. Můţeme to řešit flexibilně. Kdyby zájemců byly stovky, tak to určitě nepůjde, ale myslíme si, ţe to číslo nebude vysoké. Je tohle jednorázová akce, nebo se to bude opakovat kaţdý rok, dokud bude trvat příliv uprchlíků do země? Tohle jsme zatím nediskutovali, ale jsme připraveni pokračovat. Mohou se přihlásit na bakalářské, nebo i magisterské studium? Přihlásit se mohou na programy, které jsou v angličtině, a to tedy jak na bakalářské, tak i na magisterské studium. Odkdy bude tato nabídka platit? Bude to ještě tento rok? Musíme počítat s tím, ţe azylové řízení nějakou dobu trvá. Nyní se to tedy týká pouze těch, kteří jiţ azyl mají a mohou začít studovat tento akademický rok. Nebo od příštího akademického roku. Musíme brát v potaz, ţe azylové řízení netrvá dva dny. Nyní je důleţité, aby ti lidé, kterých se to týká, o této moţnosti věděli - musí tedy splnit zásadní podmínku a tou je, ţe jsou v České republice legálně. Takţe to bude spíše aţ od příštího akademického roku... Pravděpodobně. Ale pokud je tady uţ nyní někdo takový, kdo podmínky splňuje, jsme připraveni pro ně do anglických programů vypsat přijímací řízení. Do těch anglických programů jsou přijímací řízení někdy opoţděnější neţ do těch českých programů a jsou tam termíny ještě začátkem září. Z jakých zdrojů vezme univerzita peníze? Plné znění zpráv


To je velmi jednoduché. Ty programy jsou placené a my si tím, ţe je necháme studovat zdarma, pouze sníţíme příjem. A jak to bude s ubytováním? S kolejemi? To půjde z vlastních zdrojů univerzity. Z vlastních činností, které univerzita provádí. Máme činnosti ziskové a z nich se rozhodujete, na co ty zdroje pouţijete. Kaţdopádně to budeme ladit, ale nejedná se o ţádné statisíce či miliony. Navíc azylanti nějaký příspěvek dostávají. Uţ víte, na jakých budou kolejích, nebo budou ubytováni podle škol, na které se chtějí přihlásit? Podle škol, na které se budou hlásit, nebo budou bydlet na kolejích, kde budou kapacity. Tohle nebude vůbec problém. Proč jim dáváte na výběr jen humanitní obory? Zatím jsme jednali pouze s humanitními obory, ale v brzké době budeme jednat také s lékařskými fakultami. Všechno se v jednom týdnu najednou udělat nedá. Ve vašem usnesení je napsáno, ţe budete jednat s MŠMT. S kým budete dále jednat? S náměstky i s paní ministryní školství. Ale budeme jednat i s ministerstvem zahraničích věcí a podobně, aby nám třeba na to ubytování přidali nějaký příspěvek, ale to není v tuto chvíli primární záleţitost. Co si od tohoto programu slibujete? Vnímáme to jako gesto solidarity. Věříme, ţe mezi uprchlíky jsou šikovní a talentovaní lidé, a chceme jim tímto programem umoţnit vzdělání. A to pro jejich další ţivot, ať uţ v mateřských zemích, kde doufáme, ţe se situace brzy uklidní a kam se budou moc vrátit, nebo i v České republice. Kdyţ zde zůstanou natrvalo, mohou být ku prospěchu našemu státu. Neztratí tak ţivot hned na začátku pobytu v nové zemi.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/domaci/zima-umoznime-uprchlikum-vzdelani-je-to-gestosolidarity/r~42e1862e4b2c11e5b6b20025900fea04/

Zeď nebo expanze? 26.8.2015

ČRo Plus

str. 06

18:10 Názory a argumenty

Ondřej KONRÁD, moderátor -------------------Zeď a nebo expanze, tak zní pracovní titulek zamýšlení Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy nad současnou běţeneckou krizí v Evropě. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Mimořádné rozměry současné migrační vlny a zároveň reálná nemoţnost zlepšit v dohledné době situaci na Blízkém východě a v Africe vedou k čím dál tím rozšířenějšímu závěru, jejţ lakonicky zformuloval politolog Petr Robejšek v nedávném rozhovoru pro Lidové noviny: „Úloha Západu není spasit svět.― Jde o tvrzení problematické z mnoha důvodů, etických i praktických. Podívejme se blíţe zejména na ty druhé, neboť citovaná formulace na první pohled vyhlíţí jako velmi praktická rada. Významné civilizace v dějinách vţdy expandovaly, ostatně, jinak bychom o nich ani nevěděli, jelikoţ by nezanechaly ţádnou stopu, a tudíţ ani důvod k zařazení do kategorie velkých civilizací. Kaţdá expanze se však jednou vyčerpá, z vnitřních i vnějších příčin, a následuje zpětný chod. Snaha udrţet získané se zpravidla projevuje i budováním různých zdí či obranných linií, které však přinejlepším jen oddalují zánik. Výstavba obranných bariér je tudíţ zpravidla symptomem a předzvěstí úpadku. A často můţe být zdůvodněna i konstatováním, ţe úlohou naší civilizace XY přece není spasit svět, či nějakou Plné znění zpráv


jeho variací. Nejpozději od Kolumbových dob si západní civilizace vytkla za cíl šířit globálně křesťanství, přičemţ na tento zdánlivě čistě náboţenský úmysl se od začátku napojily politické i obchodní zájmy, které náboţenský záměr často vyuţívaly ve svůj prospěch, a spolehlivě ho tak deformovaly aţ mařily. Později, od devatenáctého století, zdůvodňovaly evropské mocnosti svou koloniální hrabivost civilizační misí. Obsah pojmu civilizace se postupně přesouval od duchovního vymezení k technologii a technickým divům. A právě technologická převaha umoţňovala Západu ovládat celou nebo skoro celou planetu, byť, dosti v rozporu s deklarovaným ideovým cílem, ovládaná území posléze zanechal ve stavu technické zaostalosti. Civilizační expanze, jakkoliv vznešeně ospravedlňovaná, má v praxi podobu mocenského záboru, a tedy mnohdy i porobení a útisku. Můţe přitom přinést téţ mnoho dobrého: novou víru, novou metodu obdělávání půdy, nové formy politické organizace - zkrátka, nové způsoby kdyţ ne přímo spásy, tak proměny světa. Skoro nikdy není jevem výhradně pozitivním, ani pouze negativním. Dilema Západu, zejména Evropské unie, nyní spočívá v otázce, je-li ještě schopen světu něco nového předat, a to nikoliv pasivně, ale aktivně, tedy rovněţ mocenskou expanzí. Vţdyť křesťanství se bez Evropy uţ obejde, trh si také nějak poradí sám, a pokud jde třeba o techniku, ta se přece téţ rozvíjí i jinde neţ na Západě. Nebo ne? Nebo se Západ stále vyznačuje vymoţenostmi a hodnotami, za něţ se má, ba musí bojovat? V takovém případě je ale nutný daleko aktivnější přístup, právě i k migrační krizi. Bohuţel, nezdá se, ţe by ho zpohodlnělí obyvatelé západní civilizace byli ochotni akceptovat, poněvadţ by nevyhnutelně přinesl nejen takzvané utahování opasků, nýbrţ nezřídka i nezbytnost nasazení vlastního ţivota.

Univerzity připravují pomoc běžencům 26.8.2015

Lidové noviny str. 01 Titulní strana MARTIN RYCHLÍK

PRAHA/BRNO „Jsem hrdý na svou alma mater,― tweetoval pedagog Josef Šlerka zprávu své Univerzity Karlovy, ţe uprchlíkům – kteří získají v Česku azyl – škola odpustí školné. Studium v angličtině nabídnou čtyři humanitní fakulty. Zatímco mnozí intelektuálové gesto kvitují, na internetu se ozývají i kritické hlasy. „Ani některé české děti si studium nemůţou dovolit. A teď tohle, všechno zadara, ze státních (tedy opět z našich) peněz,― zní typická výtka na serveru Lidovky.cz. Co na tom, ţe odhadem půjde jen o deset cizinců, jimţ škola zaplatí ubytování. Pomoc plánují i ostatní univerzity. „Musíme nejprve analyzovat, jaké jsou potřeby; jak na straně uprchlíků, tak na straně státu. Vůbec nevíme, kolik uprchlíků bude chtít zůstat v ČR,― řekl LN rektor Mikuláš Bek s tím, ţe i brněnská univerzita bude případně otevřena příchozím, aby se začlenili do české společnosti. Vzdělání migrantům nabízí téţ liberecká, ostravská či olomoucká univerzita. Pokračování na straně 3 Dokončení ze strany 1 Podmínkou k přijetí na Univerzitu Karlovu má být získaný azyl, úspěšné sloţení přijímací zkoušky i testu z angličtiny. Přijatí studenti si budou moci vybrat z anglických studijních programů na Fakultě sociálních věd, Pedagogické fakultě, Filozofické fakultě i Fakultě humanitních studií UK. Od práv aţ po češtinu Masarykova univerzita nechce nic uspěchat: hledá konkrétní způsoby, jak a kde přispět. Brněnský rektor proto ustavil tým, jehoţ úkolem je zmapovat činnosti, které univerzita „umí― a můţe i vyuţít. Tématu mezinárodní migrace se věnují tamní sociologové a na právnické fakultě se rozvíjí tématika právního poradenství pro uprchlíky. S překonáním jazykových bariér zase mohou pomoci pracoviště poskytující výuku češtiny pro cizince. „Musíme analyzovat, jaké jsou vůbec potřeby; jak na straně uprchlíků, tak na straně státu. A musíme úzce spolupracovat s neziskovými organizacemi. Vůbec nevíme, kolik uprchlíků bude chtít zůstat v České republice, takţe řešit teď jejich studium je relativně předčasné. Nicméně i Masarykova univerzita bude otevřena tomu, aby ti, kteří budou chtít a moci zůstat, se normálně začlenili do společnosti včetně vzdělávacího systému,― řekl LN Bek. Nové elity pro Sýrii Plné znění zpráv


Některé univerzity jiţ mají s podobnou aktivitou zkušenosti. „Univerzita Palackého se dlouhodobě angaţuje během humanitárních krizí, ať uţ prostřednictvím charitativní činnosti, či stipendijních programů. Byla první českou univerzitou, jeţ loni nabídla speciální stipendia pro studenty z Ukrajiny,― sdělil LN olomoucký rektor Jaroslav Miller s odkazem na stále doutnající válku na Ukrajině po ruském záboru Krymu. Druhá nejstarší univerzita na českém území jiţ pro akademický rok 2015/2016 přijala ke studiu studenty magisterských i bakalářských oborů z některých ukrajinských univerzit, kteří byli vybráni zastupitelským úřadem České republiky na Ukrajině. „Nyní se zaměřujeme na nový program integrace stávajících a budoucích zahraničních studentů, včetně těch, kteří pocházejí z oblastí, odkud k nám míří uprchlíci,― říká Miller. Univerzita Palackého se hodlá zapojit i do vládního programu Nové elity pro Sýrii, v němţ chce připravit vhodné podmínky vybraným studentům ze syrských univerzit, jejichţ studium bylo násilně přerušeno tamní válkou. Pomoc plánují i v Ostravě. „Ostravská univerzita uvítala iniciativu Univerzity Karlovy a připravuje totoţný program za stejných podmínek, včetně přijetí poměrného počtu studentů vzhledem k velikosti naší univerzity,― řekl serveru Lidovky.cz rektor Jan Lata. Letité zkušenosti se studenty ze zemí, z nichţ přicházejí nynější uprchlíci, uţ mají v Liberci. „Jsme připraveni některé z nich přijmout ke studiu, pokud budoumít status uprchlíka, splňovat podmínky dle našich zákonů a mít odpovídající vzdělání. Jsme schopni vytvořit určité grantové programy. A pokud budou dobří, mohou u nás získat stipendium i příspěvek na ubytování a stravování,― řekl LN Zbyněk Kůs, rektor liberecké univerzity. Pozor na jaderné programy! Některé školy raději vyčkávají. „Situaci s migranty a reakce vysokých škol pozorně sledujeme, avšak konkrétní opatření pro přijímání migrantů nepřipravujeme. V minulosti jsme jiţ ale dokázali pomoci azylantům z Běloruska, které přijala naše přírodovědecká fakulta,― říká Martin Balej z Univerzity J. E. Purkyně. Předností ústecké univerzity prý můţe být – v případě potřeby – zkušenost s citlivým nastavením podmínek pro znevýhodněné osoby v regionu. Praţské ČVUT rovněţ vyčkává, moţnosti zváţí aţ začátkem semestru. „Vzhledem k tomu, ţe jsme technická vysoká škola a vyučujeme i jaderné programy, nemůţeme se dostat do rozporu se sankcemi stanovenými ministerstvem školství,― upozorňuje prorektor pro studium Josef Jettmar. Azylanti by, stejně jako jiní museli splnit vše potřebné – např. doloţit vzdělání srovnatelné s maturitou. Pak lze prý diskutovat o stipendiích na poplatky.

Digitální agenda: plány nestačí, klíčová je jejich implementace 27.8.2015

euractiv.cz

str. 00

Euractiv.cz / Sekce / Průmysl, obchod a export

Vláda včera schválila Akční plán pro rozvoj digitálního trhu. Digitální agendu Česká republika zařadila také mezi priority svého předsednictví ve Visegrádské skupině (V4), které začalo v červenci. Tento vývoj vzbuzuje optimismus. Pouhá příprava plánů a strategií však nestačí – klíčová je vţdy jejich implementace, píše v komentáři ředitel Aspen Institute Prague a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Přestoţe se v poslední době často ozývají kritické hlasy ohledně budoucnosti V4, věřím, ţe tato forma spolupráce má pro střední Evropu stále velký potenciál. I proto vnímám jako pozitivní, ţe mezi prioritami českého předsednictví nalezneme jiţ zavedené a funkční aspekty spolupráce, přičemţ v popředí zůstávají hlavní výzvy pro náš region, jako je vnitřní soudrţnost, energetika či obrana. Odvětví přímo navázaná na internet tvoří větší podíl HDP neţ finanční sektor, pojišťovnictví nebo zemědělství. Obzvláště důleţité je, ţe spolupráce v oblasti digitální agendy bude nadále jednou z priorit společného úsilí Visegrádské skupiny. Jak uvádějí Jan Klesla a Ondřej Malý v Aspen Review, sektory ekonomiky, které jsou přímo navázány na internet, tvoří 3 % českého HDP, coţ je více neţ například finanční sektor, pojišťovnictví či zemědělství. Digitální agenda má jedinečný transformační potenciál, a jedná se proto o oblast, kterou bychom měli pečlivě sledovat. Digitální agenda: Od strategie k implementaci V posledních letech se dostává digitální ekonomice stále více pozornosti, a to jak na úrovni Evropské unie, která nedávno představila strategii jednotného digitálního trhu, tak i v našem regionu – Slovensko bylo první zemí, která v rámci svého předsednictví V4 postavila tuto oblast mezi priority. Jiţ během posledního roku jsme mohli Plné znění zpráv


zaregistrovat první úspěchy, například akci We4Startup v Silicon Valley nebo společný Příspěvek zemí V4 k jednotnému digitálnímu trhu, ve kterém státy Visegradské čtyřky reflektují potenciál digitální agendy pro region a definují stěţejní témata v této oblasti. Výše jmenované aktivity jsou však pouhým začátkem. V první řadě je třeba stanovit konkrétní úkoly a přidělit je vhodným aktérům. Spolehlivý a přístupný eGovernment, digitální infrastruktura, kybernetická bezpečnost, podpora pro inovativní malé a střední podniky a startupy, digitalizace tradičních odvětví průmyslu, rozvoj e-skills, ochrana soukromí či odstraňování překáţek přeshraničního internetového prodeje – všechny tyto aspekty bývají často zmiňované jako hlavní priority. Široký záběr digitální agendy a její dopad na nejrůznější ekonomické, politické či sociální domény proto vyţaduje komplexní přístup. Nejpodstatnější je uvědomit si, ţe strategie a akční plány nejsou vše – klíčem k úspěchu je jejich implementace. V tomto ohledu si musí jak Česká republika, tak i ostatní visegrádské země „udělat domácí úkoly―. Zařadit digitální agendu mezi priority nestačí, musí následovat konkrétní kroky, aby vše neskončilo jako další nenaplněná strategie, která bude brzy nahrazena jinou. Koordinace doma i ve V4 Prvním krokem je vytvoření mechanismu pro sdílení relevantních dat a osvědčených postupů. Jakkoli se to můţe zdát jako samozřejmá věc, spolupráce by měla začít právě výměnou informací o národních strategiích, programech a zkušenostech s konkrétními problémy. Na základě důkladné analýzy současné situace by také měly být vybrány nejvhodnější oblasti pro společný postup. Kaţdá země V4 musí jmenovat představitele odpovědné za koordinaci, komunikaci a implementaci strategií. Aspen Institute Prague a další středoevropské organizace mají moţnost poskytovat nezávislou platformu, kde se mohou političtí představitelé setkávat se zástupci tradičních průmyslových odvětví, malých a středních podniků a startupů, vědeckými pracovníky a jinými odborníky, aby hledali nejlepší cesty pro naplňování stanovených priorit. To je také důvod, proč plánujeme úzce spolupracovat s dalšími think-tanky ve střední Evropě, a posilovat tak hlas volající po skutečně regionálním přístupu k digitální agendě. Pouze tak se totiţ můţe V4 stát jedním z hlavních aktérů v této oblasti v rámci EU i globálního trhu. Je také nezbytné, aby kaţdá Visegradská země jmenovala představitele s jasnými úkoly a kompetencemi, kteří budou odpovědní za koordinaci, komunikaci a implementaci strategií na národní úrovni i spolupráci s ostatními státy V4. Naším úkolem je přesvědčovat nejen politiky, ale také zástupce tradičních odvětví průmyslu, z nichţ řada význam digitalizace stále ještě plně nedoceňuje. Zde je opět třeba koordinovat naše aktivity v rámci regionu a současně hledat osvědčené postupy i za jeho hranicemi, v zemích jako je Německo nebo Velká Británie. Vlády V4 by měly být v tomto procesu jedním z klíčových hráčů. Radek Špicar je výkonný ředitel Aspen Institute Prague a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky. Přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a na Diplomatické akademii Ministerstva zahraničních věcí. V minulosti působil jako náměstek místopředsedy vlády pro ekonomiku. Komentář původně vyšel v anglickém jazyce na serveru Visegrad Insight.

URL| http://www.euractiv.cz/obchod-a-export0/analyza/digitalni-agenda-plany-nestaci-klicova-je-jejichimplementace-012855

Proč se tuny české zeleniny zaorávají? Nejsou dokonalé 27.8.2015 vitalia.cz str. 00 Kateřina Čepelíková Čeští zemědělci zasadí 25 tis. květáků, aby jich z polí odvezli jen 15 tis. Zbytek obvykle zaorají, protoţe nenaplní standardy krásy, které udávají supermarkety. Není to škoda? Paběrkování, tedy sběr zeleniny či ovoce, které na polích či v sadech zbylo, uţ je minulostí. Letos ho ale vzkřísila skupina Zachraň jídlo, která uţ třetím rokem poukazuje na obrovské plýtvání potravinami. Letos zachránili z polí přes tři tuny zeleniny, která by jinak skončila zaorána v poli, nebo by si na ní pošmákli čuníci. Proč se česká zelenina z českých polí nezpracuje do posledního? Nejen na to jsme hledali odpověď s Annou Strejcovou z neziskové skupiny Zachraň jídlo. Paběrkují na českých polích. Po tunách



V rámci letošní akce Paběrkování jste oslovili řadu českých zemědělců, aby darovali své přebytky do potravinové banky, koho jste oslovili a jak na vaši ţádost reagovali? Protoţe jsme praţská organizace a přebytky od zemědělců jsme měli v plánu vozit do Potravinové banky, která je také v Praze, tak jsme oslovili hlavně zemědělce, kteří mají svá pole a hospodářství do čtyřiceti kilometrů od metropole. A protoţe osobní kontakt je vţdycky mnohem víc neţ email nebo telefonát, tak jsme jednoho dne sedli do auta a vytipované zemědělce jsme osobně navštívili a náš záměr jim vysvětlili. Reakce byly v drtivé většině pozitivní. Oslovení zemědělci byli většinou rádi, ţe zelenina, kterou s péčí pěstovali, ale obchody ji nechtějí, můţe být dále zuţitkována. Kolik z oslovených zemědělců nakonec opravdu k paběrkování svolilo? Oslovili jsme asi dvacet zemědělců, z nichţ asi patnáct souhlasilo s tím, ţe si pro přebytky s dobrovolníky můţeme přijet a z jejich polí je vysbírat. Kdyţ jsme je ale během sklizně kontaktovali, tak jsme finální spolupráci nakonec navázali s pěti, šesti. Anna Strejcová Patří do nejuţšího týmu neziskové společnosti Zachraň jídlo. Na Fakultě sociálních věd UK studovala ţurnalistiku a mediální studia. „Plýtvání jídlem je téma, které ve společnosti rezonuje a média o něj mají zájem. To mě utvrzuje v tom, ţe naše práce má smysl a motivuje mě to k další činnosti,― říká. Čím si to vysvětlujete? Přebytky došly? Buď ty přebytky opravdu neměli, nebo měli během sklizně moc práce. Pro některé menší zemědělce, jak jsem vycítila, by to byla asi i další zátěţ, přestoţe jsme si pro přebytky sami přijeli a sami si je vysbírali. Paběrkování má u nás docela dlouhou historii, chtěli jste na ni navázat? Ano, paběrkování tu bylo vţdy, ale postupně, s přibýváním techniky na polích, se od něj začalo upouštět. Tehdy ale slovo paběrkování mělo ten správný význam, lidé sbírali opravdu jen po troškách, jenţe letos, kdyţ jsme se vydali paběrkovat kedlubny nebo mrkev, tak se to ani paběrkováním nazvat nedalo. Na polích je toho tak strašně moc, ţe si to ani nedovedeme představit. Na prostoru dvacet krát třicet metrů jsme například vysbírali tolik kedluben, ţe zaplnily polovinu dodávky. Kolik jste toho letos pro charitu nasbírali a čeho bylo nejvíce? Celkově uţ jsme letos paběrkováním nasbírali asi tři tuny zeleniny a ovoce, přičemţ nejvíce je asi brambor. Stroj sice z pole vysbírá všechny brambory, ale třídění probíhá aţ v zázemí zemědělce, kde se vytřídí maličké brambory. Ty jsou prakticky neprodejné, a tak zemědělci zbudou tunové bedny s malými bramborami, kterými většinou krmí prasata. Velký odpad je i u květáku. Květák jsme sbírali před čtyřmi dny, a ten odpad byl skutečně ohromný. Ale to bylo zřejmě kvůli letošnímu počasí – květáky byly ţluté, některé byly do fialova, ale některé se daly vybrat a byly úplně v pohodě. Během hodiny jsme v deseti lidech nasbírali půl tuny květáku. Zemědělci například počítají s tím, ţe kdyţ vysadí 25 000 květáků, reálně jich prodají jen 15 – 16 000. Zbytek kvůli svému vzhledu nebude vyhovující a je tudíţ neprodejný. Jen malá část ze zbytku se zamrazí a ostatní se vyhodí nebo zaorá. Ví se, kolik tun zeleniny čeští zemědělci ročně vypěstují, aby je v době sklizně stejně zaorali? Je to individuální, ale z našich zkušeností vyplývá, ţe větší producenti plýtvají víc neţ ti malí. Od jednoho velkoproducenta vím, ţe vyhazují v sezóně tuny zeleniny denně. Nicméně plýtvání potravinami pobíhá po celém světě. V Africe vznikají ztráty kvůli nesprávnému skladování nebo neefektivnímu sběru, v Evropě se to děje hlavně kvůli vzhledu. Mluví se o tom, ţe globálně je znehodnocena nebo vyhozena třetina všeho jídla. Kolik ale přesně zeleniny se na poli zaorá, se neví, protoţe, kdyţ se nesklidí, tak nikdo nemá jasnou představu o tom, kolik toho na poli zůstalo. Plné znění zpráv


Kdo určuje měřítka krásy, do kterých se všechna vypěstovaná zelenina nemůţe vejít, protoţe prostě nepadá z lisu? Kvalitáři supermarketů. Tyto velké obchody se sice neustále vymlouvají na Evropskou unii a nastavené normy, ale ty uţ de facto dávno neplatí. V roce 2009 byly zrušeny. Supermarkety mají vlastní neveřejné podnikové normy, které určují, co se od zemědělců bude vykupovat a co ne. A pokud zemědělec vidí, ţe se mu urodila mrkev se třemi noţičkami nebo přerostlé kedlubny, tak je raději uţ na poli nechá, ani ji do obchodu nenabízí. Uţ na poli tak vlastně probíhá zemědělcova autocenzura. My jsme se snaţili vnitropodnikové normy obchodů získat, aby veřejnost znala mnohdy nesmyslná kritéria, podle kterých se určuje nabídka supermarketů, ale bohuţel se nám to dosud nepodařilo. Takţe se tolik zeleniny zaorává ne proto, ţe se rodí hodně „zmetků―, ale protoţe mají supermarkety nastavené nesmyslné normy? Ano. Dříve existovaly první a druhé jakosti a dnes se zelenina ovoce dělí na prodejné a neprodejné. V supermarketu uţ prostě nenarazíte na druhou jakost. Chtějí mít jen to nejlepší a argumentují tím, ţe by si lidé něco, co není hezké, nekoupili. Bohuţel zatím není vytvořen dostatečný tlak, aby se situace změnila, ale myslím, ţe se názor veřejnosti uţ začíná postupně formovat. Jasně, ţe si raději koupím rovnou mrkev, protoţe je hezčí, ale kdyby všichni lidé věděli, ţe se křivá, ale jinak skvělá mrkev vyhazuje nebo zaorává, tak by si ji také koupili. Ostatně zkoušelo se to uţ ve Francii, kde takhle supermarkety nabízely tzv. ošklivou zeleninu s 30% slevou. Čtěte k tématu: To není mrkev pro dobytek, ale pro Francouze To se opravdu nedá křivá zelenina vyuţít například ke zmrazení, do protlaků, nebo nenajde uplatnění v chráněných dílnách? Skutečně se tak obrovské mnoţství zeleniny musí zlikvidovat? Určitě ne. Ale po revoluci u nás prakticky zanikl druhotný zpracovatelský průmysl. Uţ není tolik způsobů, jak v Čechách tuto vzhledově méně atraktivní zeleninu zpracovat. Vţdycky se u nás například nakládaly malé cibulky, ale dnes uţ se to moc nevyplatí, protoţe existuje levná konkurence ze zahraničí. A jde vám čistě o to, aby zemědělci své křivé přebytky darovali potřebným, nebo aby se jen tak velké mnoţství zeleniny nezaorávalo? My chceme v prvé řadě informovat veřejnost o tom, ţe se takové mnoţství jinak kvalitní zeleniny zbytečně znehodnocuje. Darování nevzhledných plodů Potravinovým bankám není nejdůleţitější, naší další snahou je sníţení estetických standardů supermarketů a tím i pokles odpadu, který se denně ve světě vyprodukuje. Myslíte, ţe by zemědělci měli zájem, aby se mezi lidmi rozšířilo paběrkování v tom původním slova smyslu? Z naší zkušenosti si myslím, ţe by zemědělci měli zájem, kdyby to bylo organizované a mělo to charitativní přesah. Čtěte k tématu: Hostina pro tisíc by bez kamer zanikla 5. září budete na pinzetě Národního divadla pořádat akci Křivá polévka, co bude jejím cílem? Budeme tam podávat zhruba dva tisíce porcí polévky, která bude připravená právě ze zeleniny, která nemá dokonalý vzhled, a budeme tam veřejnost seznamovat s výsledky našeho letošního paběrkování a s našimi dalšími aktivitami. URL| http://www.vitalia.cz/clanky/proc-se-tuny-ceske-zeleniny-zaoravaji-nejsou-dokonale/

Karel a Radmila 30.8.2015

ČT 1

str. 01

21:45 168 hodin



Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka -------------------Dobrý večer. Poslední prázdninový týden naznačil, ţe minimálně Prahu čeká moţná ještě horký podzim. Tlaku na svůj odchod čelila nečekaně praţská primátorka Adriana Krnáčová, a to překvapivě ze strany jejího domovského hnutí ANO. Většina praţských členů ANO jí vyjádřila nedůvěru kvůli špatné komunikaci. Zdá se, ţe za pučem stála zřejmě nejvlivnější ţena hnutí Radmila Kleslová. Primátorka to tentokrát přeţila. Vládne ale magistrátu skutečně Adriana Krnáčová? Téma pro Terezu Strnadovou. Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------My jsme se přišli zeptat, jestli nemáte trochu anarchii ve vašem demokratickém hnutí? Andrej BABIŠ, předseda hnutí /ANO/ -------------------Anarchii? Jak to myslíte? Vůbec nechápu otázku? Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------Je podle vás paní primátorka Krnáčová dobrou primátorkou? Jaroslav FALTÝNEK, 1. místopředseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Ano. Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------Co se to děje? Na Prahu se valí povodeň? Rozkradli ji kmotři? Rozpadla se koalice? Ne. V hnutí ANO jen zjistili, ţe jejich primátorka nekomunikuje a tak jí vyslovili nedůvěru. Andrej BABIŠ, předseda hnutí /ANO/ -------------------Určitě chceme si to vyříkat, protoţe navenek to nevypadá dobře. Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------Překvapilo vás to? Adriana KRNÁČOVÁ, praţská primátorka /ANO/ -------------------Tak určitě, ţe mě to překvapilo. Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------A nečekaná ţlutá karta pro primátorku zaskočila celé vedení hnutí ANO, včetně Andreje Babiše. Svolal schůzi. Po pěti hodinách uzavřeného jednání si Adriana Krnáčová posypala hlavu a bylo pro problému. Adriana KRNÁČOVÁ, praţská primátorka /ANO/ -------------------Musíme se spolu naučit lépe komunikovat. Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------Andrej Babiš si sice sjednal pořádek, zajímavé ale je, ţe praţské ANO se vzbouřilo proti jeho primátorce bez jeho vědomí. Praţské ANO řídí tato ţena - Radmila Kleslová, jinak Babišova velká spojenkyně. osoba Plné znění zpráv


-------------------Jakou roli podle vás hraje paní Kleslová? Andrej BABIŠ, předseda hnutí /ANO/ -------------------Tak paní Kleslová je předsedkyně praţské organizace a samozřejmě tam hraje jako nějakou roli. Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------Radmila Kleslová a Adriana Krnáčová. Dvě ţeny na jednom praţském písečku. O jejich vzájemné nevraţivosti si cvrliká celý magistrát. Adriana KRNÁČOVÁ, praţská primátorka /ANO/ -------------------Ty vztahy jsou korektní a myslím, ţe nějaké jiné ani nemůţou být. Radmila KLESLOVÁ, předsedkyně praţské organizace, místopředsedkyně hnutí /ANO/ -------------------V ţádném případě to není rivalita dvou ţen. Akorát kaţdá jsme mentalitou trošku jiná. Andrej BABIŠ, předseda hnutí /ANO/ -------------------Je pravda, kdyţ ţeny soupeří, tak je to jako velice náročné. Chlapi, kdyţ soupeří, tak můţou jít do hospody a dát si do drţky, ale mezi ţenami je to jako extrémně náročné. Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------Právě Radmila Kleslová je v magistrátním zákulisí označována za strůjkyni vzpoury proti Krnáčové. Radmila KLESLOVÁ, předsedkyně praţské organizace, místopředsedkyně hnutí /ANO/ -------------------Nevím, kdo vám tohle to říkal. Já jsem u tý diskuse nebyla, ani to usnesení nevím přesně, jak bylo naformulováno. Mně to nikdo neříkal. A já vţdycky říkám - někdo řekl. Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------Primátorka Krnáčová svoji pozici obhájila. Tedy zatím. Útok z vlastních řad ale ukázal, která z ţen tahá v Praze za delší konec. Radmila Kleslová. Bývalý rozvědčice StB, letitá členka praţské ČSSD, dneska šéfka praţského ANO a i místopředsedkyně celého hnutí. Sabina SLONKOVÁ, šéfredaktorka Neovlivní.cz -------------------Ona má na rozdíl od Adriany Krnáčové obrovskou výhodu, ţe ona vlastně vzešla z praţské politiky, zná zákulisní hráče, zná politiky, je to protřelá hráčka. Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Její vliv tam začal uţ v prakticky před volbami. I kandidát na primátora za ANO Jan Kasl nakonec kandidátem nebyl právě kvůli tomu, ţe, ţe zjistil, jaký je ten vliv, stále rostoucí vliv Radmily Kleslové. Jan KASL, původní kandidát hnutí ANO na primátora Prahy -------------------V té manipulativnosti a schopnosti ovládat lidi je dokonalá, je skutečně úţasná. Ne, ţe bych to obdivoval, ale prostě umí to. Takţe ona prostě to skutečně řídí, diriguje ve spolupráci s ČSSD. Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------Plné znění zpráv


A to je přesně to, co Kleslové dává v Praze tak silný vliv. Zatímco Krnáčová je osamělým nekomunikativním solitérem v čele města, Kleslová touţí spojenectví se svou bývalou partají a hlavně s jedním - jejím prominentním praţským kádrem. Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Paní primátorka Krnáčová má tu nevýhodu, ţe je loutkou Radmily Kleslové a vlastně i do jisté míry Karla Březiny, neboť toto duo prakticky ovládá celou magistrátní koalici? Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------Karel Březina - oficiálně neřadový praţský zastupitel. Zároveň ale i šedá eminence praţské ČSSD a celého magistrátu. Lukáš JELÍNEK, politolog, Masarykova demokratická akademie -------------------Dokázal přeţít celou řadu, ať uţ svých osobních nebo kauz, které se nějak vázaly k sociální demokracii v Praze. Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------Tak třeba. Od loňska je Březina v podmínce za neoprávněné pobírání odměn v dozorčí radě praţského dopravního podniku. Letos zase čelil nařčení, ţe měl před lety ovlivňovat soud, aby ho zprostil obţaloby v jiné kauze. Přesto jeho pozice v Praze neslábne. Naopak. Sabina SLONKOVÁ, šéfredaktorka Neovlivní.cz -------------------Faktický vliv tím, kdo ovládá Prahu podle těch našich propočtů, podle našeho dlouhodobého sledování, je Karel Březina a Radmila Kleslová. Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------Kleslová a Březina se velmi dobře znají. Oba dvacet let politikařili v dresu praţské ČSSD. Po tolika letech v praţském komunálu mají bohatou síť kontaktů a vyznají se v zákulisním pološeru. Skrytý tandem na praţském magistrátu a závan starých časů. Lukáš JELÍNEK, politolog, Masarykova demokratická akademie -------------------V dnešní praţské politice se ukazuje, ţe politické způsoby nebo kontakty, které se podařilo vytvořit nebo navázat v minulosti, vlastně dokáţí udrţovat pohromadě i současnou praţskou koalici. Radmila KLESLOVÁ, předsedkyně praţské organizace, místopředsedkyně hnutí /ANO/ -------------------To jsou takové řeči, ţe jednou někdo něco vypustí a některá média to tak úplně nesmyslně opakují. Já si myslím, ţe vládcem Prahy je rada. Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------Radmila Kleslová souhlasila jen s rozhovorem po telefonu. Karel Březina na naší ţádost nereagoval. Jak se projevuje vliv v praxi, kdyţ ona je jen starostkou Prahy 10 a on pouhým zastupitelem? Sabina SLONKOVÁ, šéfredaktorka Neovlivní.cz -------------------Vědí, kam zavolat, znají jednotlivé procedury a zároveň prostě znají, kdo s kým je schopen se dohodnout a kdo není. Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Plné znění zpráv


V politice je nejdůleţitější mít kontakty na správné lidi a vědět, jak s těm lidmi pracovat. A ty techniky můţou být různé, buďto někomu něco nabídnete a nebo na někoho vyvíjíte takový nátlak, aby vám nakonec ustoupil. A tohle je věc, kterou se Radmila Kleslová a vlastně i ten Karel Březina naučili za tu svojí dlouhou politickou kariéru velmi dobře. Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------Co říkáte na spekulace, ţe právě největší vliv na magistrátu má paní Kleslová a pan Březina? Adriana KRNÁČOVÁ, praţská primátorka /ANO/ -------------------Já to nevím. To já neumím odhadnout. Já si to nemyslím. Ale jako spekulace jsou různé a nechci se k tomu vyjadřovat.

Vydrží schengenský prostor? 31.8.2015

ČRo Plus

str. 01

19:10 Radiofórum

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Evropští politici hledají vhodná řešení pokračující migrační krize. Někteří apelují na lidskost a ochotu uprchlíky přijímat, jiní přicházejí spíše s návrhy, jak Evropu uzavřít. Postoj, ţe je nutné více opevnit Schengen, sdílejí mnozí. Uprchlíci však jeho hranice stejně překračují. A tak se ozývají i hlasy, ţe by bylo dobré zvýšit ostrahu uvnitř Schengenu. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker to rezolutně odmítá. Toto pro něj není Evropa, za jejíţ největší výdobytek povaţuje právě 30 let starou schengenskou dohodu o volném pohybu lidí a zboţí. Jenţe tu máme uprchlíky pašované v kamionech. Kvůli úmrtí 71 z nich ve východním Rakousku uţ tato země v reálu kontroly zavádí. A na dálnicích se tvoří kolony. Český prezident Miloš Zeman by si přál zpevnit unijní hranice, ale pokud se tak neděje, Česko by se mělo o své hranice postarat samo a opakovaně navrhl vyuţít armádu. Měli bychom opevnit naše území? Nebylo by naopak lepší umoţnit migrantům volný tranzit. A měla by Evropa výhody Schengenu obětovat? To jsou otázky pro vás, milí posluchači. Naše linka je 221552755. Za chvilku přivítáme vaše odpovědi, komentáře či dotazy. Příjemný poslech Radiofóra přeje Lucie Vopálenská. Mým hostem ve studiu je dnes politolog Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity. Hezký večer. Michael ROMANCOV, politolog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity -------------------Dobrý večer. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------A po telefonní lince srdečně zdravím bývalého ministra zahraničních věcí Cyrila Svobodu. Vítejte ve vysílání. Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničních věcí -------------------Dobrý večer. Děkuji za pozvání. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Je fajn, ţe se slyšíme. Tak, pánové, já začnu trochu oklikou, uplynulé dny a hodiny byly poměrně bohaté na výroky evropských politiků. Například rakouský kancléř Werner Faymann a pak francouzský ministr vnitra Laurent Fabius kritizovali země, které se postavily v minulosti negativně ke kvótám navrţeným Evropskou komisí. Fabius jejich přístup označil za skandální. Rakouská ministryně vnitra Miklová-Leitnerová dnes navrhla, ţe země odmítající kvóty by neměly mít nárok na peníze z Bruselu. Ten tlak je opravdu veliký, ale premiér Bohuslav Sobotka zatím trvá na tom, ţe kvóty nechceme a na pátek svolal do Prahy premiéry visegrádské čtyřky. Můj úvodní dotaz zní, jak si tento konflikt překládáte. Souhlasíte například s interpretací, ţe jde vlastně o spor mezi starými a novými státy Evropské unie? Ptám se nejprve politologa Michaela Romancova? Plné znění zpráv


Michael ROMANCOV, politolog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity -------------------Tak určitě tenhle ten půdorys těch argumentů tam je moţné vysledovat, ale já si myslím, ţe to je spíš jenom takové jaksi pomocné kritérium, kterého se můţeme chopit, kdyţ bychom chtěli tu situaci rozklíčovat. Ve skutečnosti tady jak ti staří, tak ti noví jsou zasaţeni tímto problémem, který si myslím, ţe vůbec není tak dramatický, jak se to jeví optikou mediální. Nicméně to problém je. A je to jedna z dalších zkoušek fungování Evropské unie. Pokud se podaří tuto krizi společně vyřešit, budeme opětně jaksi o krok dál. Pokud ne, tak by to byl zásadní problém. Ale já myslím, ţe ono se to nakonec, nakonec podaří a vlastně i ta silná slova, která slyšíme z různých stran, tak to je v podstatě politický folklór, který se koná vţdy, kdyţ jaksi dochází k nějakému zásadnímu problému. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Říká Michael Romancov. A já se ptám Cyrila Svobody, zda sdílí takový ten opatrný optimismus, který jsme tu teď zaslechli, ţe nakonec se to nějak podaří vyřešit? Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničních věcí -------------------Tak podívejte se, Česká republika v tomto roce 2015 první čtvrtletí má pouze 355 ţádostí o azyl, coţ reprezentuje 0,2 procenta vůbec ţadatelů v Evropě a je to pouze 34 osoby na jeden milion obyvatel. To je problém České republiky. Potom se nedivme, ţe Evropská unie nad náma kroutí hlavou a říká - čemu se tu bráníte, kdyţ stejně u vás je takhle malý poţadavek. Ta Evropa přeţije jenom, kdyţ půjde společně. A proto kvóty nejsou ideální řešení a je to společné řešení. Můţou se hledat další, ale já se, já jsem odpůrce toho, abychom šli takzvaně jako národní cestou, která k ničemu nevede. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Pane Svobodo, já na vás naváţi, západoevropští politici skutečně apelují jeden za druhým na jednotné evropské řešení, tlačí na kvóty, pouţívají i poměrně silná slova, ale jak se zdá, tak Visegrád ty podmínky Západu prozatím přijmout nechce. Co v tomto smyslu očekáváte od pátečního setkání premiérů V4. Vy se domníváte, ţe couvnou z toho odmítavého postoje vůči kvótám, nebo ţe navrhnou nějaké jiné řešení, aby Visegrád neztratil tvář? Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničních věcí -------------------Víte, to, co jste řekla na začátku, to není spor nových a starých členských států, ale visegrádské skupiny proti zbytku Evropské unie. Podle mě bude premiér Sobotka testovat, zda soudrţnost Visegrádu stále ještě trvá, protoţe kdyţ ještě se budeme věnovat dále těm číslům, Česká republika přijala 175 Ukrajinců, 85 je z Kuby, 20 lidí ze Sýrie a 6 lidí potom z nějakých jiných zemí. Takţe opakuji, já se, mně se zdá, ţe tady se u nás nafukuje ten problém víc neţ je. To, ţe je váţný, o tom není nejmenších pochyb a ţe Evropa s tím bude mít velké problémy, to také souhlasím, ale nechápu ten apel na to, ţe my to umíme lépe neţ zbytek Evropy. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Rozumím. A ptám se Michaela Romancova, co vy očekáváte od toho pátečního setkání premiérů V4. Cyril Svoboda řekl, ţe premiér Sobotka bude asi testovat tu soudrţnost Visegrádu, ale přeci jen naše země jsou v trošku jiném postavení konkrétně, tedy úplně jinak je na tom Maďarsko? Michael ROMANCOV, politolog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity -------------------Samozřejmě ano. A já jsem přesvědčen, ţe jistě bude tady pokus vlastně nějakým způsobem Visegrád změnit v kontextu téhle té krize v platformu, která bude schopna jaksi ošetřit zájem těchto zemí, coţ je moţná smutné, ţe vlastně ta dlouho tahle ta platforma leţela, leţela ladem, protoţe moţná, ţe by i těm Maďarům bylo dneska jaksi snáz nebo lépe, kdyby ty zbývající 3 země byly, byly aktivnější, ale jinak já v zásadě souhlasím s tím, co tady řekl Cyril Svoboda. V tomto ohledu já nemám nic, co bych k tomu zásadně chtěl dodat, nebo co bych chtěl rozporovat. Plné znění zpráv


Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Dobrá. Pojďme k Schengenu, který je dnešním hlavním tématem, vnější hranice schengenského prostoru, jak dobře víme, děravé jsou, nejvíce na Jihu, coţ je pochopitelné, ale jak se ukazuje, ani maďarský plot na hranici se Srbskem není pro migranty nepřekročitelnou překáţkou. Ptám se, lze vůbec Schengen uzavřít, jak to nedávno navrhl vicepremiér Andrej Babiš, on tedy za pomoci NATO, nebo jak by si to přál prezident Zeman za pomoci evropské armády, ale věřím, ţe mnozí další, je to vůbec realizovatelné, pane Svobodo? Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničních věcí -------------------Tak víte, dneska, kdyţ mluvil Miloš Zeman, tak on si těţce protiřečil. Na jednu stranu říká, ţe to je tsunami. A na druhou stranu říká, ţe opevníme české hranice, jako jednoho ostrova. No, tak tsunami se buď brání všichni, ale jeden nebo malý ostrov se neubrání, takţe ... Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Ano, pane Svobodo, promiňte, já, promiňte, ţe vám do toho skáču, já se ho nechci jako nějak zastávat a priori, ale já si myslím, ţe je nutné to oddělit, jak jsem, jak jsem řekla, Miloš Zeman by si přál větší opevnění celého Schengenu, ale jestliţe se to nedaří ... Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničních věcí -------------------S tím souhlasím, s tím souhlasím. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Ano, tak, tak, a on teda volá uţ delší čas po společné evropské armádě. Čili znova se ptám, je vůbec realizovatelné ohlídat vnější hranice Schengenu? Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničních věcí -------------------No, tak realizovatelné to je v ochraně vnějších hranic Schengenu, bude to velmi sloţité a stejně se to musí udělat, ať se udělají ploty uvnitř Unie nebo neudělají, stejně se musí chránit, chránit vnější hranice, a to důslednou azylovou politikou, velkými investicemi, samozřejmě pouţití bezpečnostních sil, o tom já nepochybuju. Na druhé straně zbořit Schengen znamená zbořit něco, co nikdo z nás nechce, my jsme třeba rádi, ţe můţeme v pohraničí spolu podnikat, můţeme volně cestovat, lyţovat z kopce na kopec a tak dále, my se nechceme zbavit této obrovské výhody, kterou máme, a to je Schengen. Schengen se nemá bořit. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Já vám rozumím. Já jsem se k tomu ještě chtěla dostat, k těm vnitřním hranicím, ale pořád, pořád se musím znova ptám a dám teď slovo Michaelu Romancovovi. Je skutečně realizovatelné, uskutečnitelné opevnění Schengenu, jeho vnějších hranic. Já si, já si troufnu jenom tak zpochybnit to, co říkal Cyril Svoboda, protoţe prostě evropskou armádu nemáme, její počty by musely být, já si neumím představit jaké. Řecko má prostě stovky ostrovů a vůbec si to neumím představit? Michael ROMANCOV, politolog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity -------------------Tak já myslím, ţe je zapotřebí rozlišit, řekněme, technické řešení toho opevnění, které, samozřejmě z technického hlediska to moţné je, stálo by to obrovské mnoţství peněz, energie, musely by se najmout pravděpodobně desítky tisíc nových pohraničníků, nebo jak bychom ty lidi nazývali. Ale to všechno jaksi se teoreticky dá přinejmenším /nesrozumitelné/, protoţe koneckonců měli jsme tady podobným způsobem chráněnou hranici mezi oběma německými státy, uprostřed Berlína vznikla zeď, měli jsme tady hranici mezi Československem a Rakouskem a Spolkovou republikou Německo. Čili, to jsou prostě věci, které jaksi jsou představitelné a je dokonce i kam sáhnout po nějakých zkušenostech. Ale já si myslím, ţe to nakonec stejně by nesplnilo představy těch, kteří do toho teď vkládají nějaké naděje. Tady je zapotřebí si uvědomit, ţe Schengen má ty 4 roviny. To znamená, volný pohyb zboţí, osob, sluţeb a kapitálu. A ty 4 pohyby jsou propojené a jeden kaţdý z nich s sebou nese pozitiva a negativa. A v případě nejenom nekontrolovaného a řekněme nechtěného Plné znění zpráv


pohybu lidí přes hranice, tak je zapotřebí si uvědomit, ţe se přes ty hranice pašují drogy, pašují se zbraně a tak dále a tak podobně. A to všechno má jeden společný jmenovatel a tím společným jmenovatelem je, ţe na tom někdo strašlivým způsobem vydělává. Kdyby Evropa investovala obrovské peníze spíš do propojení policejních a dalších databází do sjednocení legislativy a zejména, kdyby nutila ke spolupráci ty země, odkud se k nám tyhle ty negativní efekty jaksi dostávají a kdyby se těm, kteří se na tom podílejí, primárně sahalo na jejich majetky, protoţe to je ten zájem, proč to ti lidé, ti lidé dělají, tak já jsem přesvědčen, ţe by to bylo daleko účinnější a úspěšnější, neţ fantazírovat o tom, ţe zadrátujeme celý Schengen a vyšleme armádu na ochranu jeho hranic. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Říká politolog Michael Romancov. A ptám se bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody právě na tu současnou situaci uvnitř schengenského prostoru. Já si moc neumím představit obnovu nějakých hraničních kontrol. Evropská komise to také odmítá. Ale právě kvůli té nešťastné události, kvůli nalezení 71 mrtvých uprchlíků na východě Rakouska, se dnes aktuálně děje, ţe rakouské úřady, rakouská policie kontroluje kamiony a podle zpráv, jaké jsem našla, tak uţ to dělá ohromné problémy, na dálnicích se tvoří kolony. Čili, pane Svobodo, vím, ţe pospícháte, ţe uţ s námi moc dlouho být nemůţete, tak se vás ptám na takovou ne moc obvyklou otázku, nebylo by lepší se na všechny, všechna tato opatření "vykašlat" a umoţnit migrantům volný pohyb nebo dokonce dát jim jídlo a pití a připlatit jim na jízdenku třeba do Německa nebo do té země, do které chtějí? Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničních věcí -------------------Tak za prvé, zase teď chci říct, ţe souhlasím s panem Romancovem, co řekl před chvílí, za prvé. A za druhé chci říci toto, jak ..., tady platí Dublinská úmluva. A kdekoliv, kterékoliv členské země Evropské unie můţe migrant poţádat o azyl, takţe to je jenom iluze si myslet, ţe kdyţ tady, řekněme, ţe otevíráme dveře a kaţdý, kdo chce námi projít, ať jde kam chce, ale on můţe u nás poţádat o azyl. A Dublinská dohoda říká, ţe to vyřídí ta země, kde on si poţádá. Naopak, chce to pevnou a azylovou politiku, důslednou azylovou politiku a souhlasím s tím, co říká pan kolega, ploty nic nevyřeší, vyřeší skutečně boj s mafií, která to organizuje, boj s těmi, kteří nám pašují lidi, drogy a zbraně a /nesrozumitelné/ nekompromisní, to nám pomůţe víc neţ stavění plotů, podívejte se, ten maďarský plot stejně nic nevyřešil. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Říká Cyril Svoboda. Já vám mockrát děkuji za váš čas a ţe jste byl hostem dnešního Radiofóra. Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničních věcí -------------------Děkuju, na shledanou. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Na slyšenou. Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničních věcí -------------------Děkuju. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Tak, pane Romancove, vás se ještě zeptám na onen maďarský plot. Co, jak vnímáte spor o něj, coby politolog, Laurent Fabius, francouzský ministr zahraničí, říkám to správně, pravil, ţe Maďarsko odmítá evropské hodnoty, ale Maďarsko se brání, ţe vlastně dělá pravý opak. Samo má samozřejmě problém - 150 tisíc uprchlíků a brání část schengenské hranice. Michael ROMANCOV, politolog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity -------------------Já si myslím, ţe tohle primárně není spor o evropské hodnoty, tohle je podle mého názoru gesto, se kterým přišla maďarská vláda, která má uklidnit primárně domácí jaksi voliče. Premiér maďarský se snaţí tvářit jako Plné znění zpráv


silný rozhodný muţ a já bych tady dokonce viděl paralelu mezi těmi výkřiky Andreje Babiše, který ve čtvrtek byl admirál a chtěl potápět lodě a v pátek se změnil na pohraničníka, který prostě zadrátuje Českou republiku. To jsou věci, které ničemu nepomohou, ale mohou pozitivním způsobem resonovat u vašich voličů. A myslím si, ţe to je přesně to, co udělalo Maďarsko, respektive co jaksi nařídil, aby se, aby se udělalo, premiér Orbán. Ten plot ..., a jsou, jsou prostě k dispozici záběry, které to ukazují, má zhruba podobnou roli vůči tomu, tomu přílivu těch lidí, kteří potřebují z nějakého důvodu nebo chtějí překročit maďarskou hranici, jako kdyţ si zahrádkář prostě oplotí svojí, svojí zahrádku a někdo mu tam poloze, já nevím, na třešně, prostě ... Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Čili, kolem a kolem, má to smysl stavět ty ploty a ty hranice, kdyţ si to sice umíme z historie představit, dnes se ty pokusy dělají také, ale v reálu to vlastně nefunguje? Michael ROMANCOV, politolog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity -------------------Já si myslím, ţe, nebo ne, ţe si myslím, dokud nebude na těch hranicích pouţita fyzická síla, a já pevně doufám, ţe k tomu nikde v Evropě nedojde, pak tyhle ty věci budou mít jenom velmi minimální efekt. A myslím si, ţe aţ se to jednou jaksi propočítá, tak s výjimkou toho moţná krátkodobého pozitivního ohlasu na straně voličů, který ovšem pro ty politiky můţe být strašně důleţitý, tak se ukáţe, ţe to pouze bylo jaksi mrhání peněz daňových, daňových poplatníků. Ale problém je prostě ten, ţe jaksi, kdyţ se teda konkrétně budeme bavit o Maďarsku, ţe na jih od něj jsou země, které mají nakročeno do Evropské unie, a ţe vlastně tady ten proud lidí prochází těmito, těmito zeměmi, čili zase jsme u toho, prostě jakým způsobem se tam ti lidé dostali, ţe přecházejí přes moře, přes Turecko, přes Středozemní moře a tak dál, a to jsou všechno věci, které někdo nějakým způsobem organizuje. Upřímně řečeno, spousta těch lidí, kteří sem jdou, protoţe mimochodem taky musíme rozlišit mezi uprchlíky, to znamená, ty, kteří objektivně prchají před násilím, které se třeba děje v Sýrii nebo jinde, a před těmi, kteří jdou za nějakou vidinou prostě lehčího snazšího ţivota ... Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Samozřejmě, po tom všichni, všichni po tom volají, volá po tom Angela Merkelová, volá po tom /souzvuk hlasů/ politik. Michael ROMANCOV, politolog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity -------------------Takţe to jsou, to jsou dvě odlišné záleţitosti. A já jsem přesvědčen, ţe tam jsou i podstatně odlišná čísla těch lidí, kteří, kteří přicházejí, takţe tam je zapotřebí rozlišit i tohle to a tam je zapotřebí si uvědomit také to, ţe ti lidé, kteří sem jdou primárně s vidinou nějakého ekonomického profitu, coţ, upřímně řečeno, je naprosto pochopitelná motivace koneckonců přesně z těhle těch důvodů, před ještě několika málo desítkami let opouštěli Evropané Evropu a šli do Argentiny, Brazílie a Spojených států a tak dále, takţe ti lidé sem jdou s úplně nesmyslnými představami o tom, co tady najdou a opětně za tímhle tím stojí organizovaný zločin, který podobnými praktikami jako u nás na tom, řekněme, našem břehu Středozemního moře operují cestovní agentury, které vás lákají, abyste jela strávit dovolenou do Tunisu, nebo kamkoliv jinam, tak oni stejným způsobem líčí Evropu. A o to samozřejmě větší potom zklamání, frustrace na straně těch, kteří přicházejí. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Já bych se ještě, neţ dáme prostor našim posluchačům, zastavila u Dublinské dohody, kterou zmínil Cyril Svoboda, vlastně tato nařízení by měla přispívat ke kontrole migrace uvnitř schengenského prostoru, jenţe mně se jeví, ţe v praxi moc nefunguje, jednak se daří zachytávat jen menší část migrantů z těch, kteří jaksi bez všech potřebných dokladů překračují hranice. Maďarsko uţ před časem tuto dohodu vypovědělo, čili nechce přijímat, má svých uprchlíků dost a nechce přijímat od nás, nebo odkudkoliv odjinud ty, které třeba my zadrţíme na svých hranicích. A Německo ovšem naopak oznámilo, ţe Dublinskou dohodu údajně vůbec nebude uplatňovat, ţe prý přijme všechny, kdo chtějí v Německu ţádat o azyl. Čili já se ptám, vlastně neukázala se ta Dublinská dohoda jako tak nějak nefunkční? Michael ROMANCOV, politolog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity -------------------Plné znění zpráv


Já bych začal, s dovolením, z trošku jiného jaksi koutku nebo úhlu pohledu, především se ukazuje, ţe tady máme tedy rozhodnutí Německa a máme tady rozhodnutí Maďarska, kde je bruselský diktát, protoţe my zároveň v souvislosti mimo jiné i s tím, co se teďka děje s pohybem lidí v Evropě, slyšíme, ţe si nenecháme diktovat od Bruselu, tady jednoznačně vidíme, ţe se o ţádný bruselský diktát nejedná, ţe tady je obrovské mnoţství politik, které jsou v kompetenci členských států. A ty státy se buďto dohodnou nebo nedohodnou a teď bude nějaký summit a uvidíme, co se, co se stane. To je druhá věc. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Čili, dá se říct, jestli vám dobře rozumím, ţe obojí rozhodnutí jsou prostě výsostnými rozhodnutími těchto dvou zemí. Německo se rozhodlo takto, i kdyţ později, vlastně začalo upozorňovat okamţitě hned druhý den německý ministr vnitra, ţe to mnoţství, které se valí vlastně do Německa, ta země nebude do budoucna zvládat. Maďaři se rozhodli úplně jinak a udělali plot. Michael ROMANCOV, politolog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity -------------------To je první, první věc. A teď uvidíme, ţe se podaří najít nějaké to východisko toho, toho summitu. Mimochodem, Angela Merkelová říkala, ţe se domnívá, ţe summit na úrovni hlav států a šéfů vlád je předčasný, ţe by se nejprve měli pokusit dohodnout ministři vnitra, do jejichţ kompetence tyhle ty věci spadají, coţ já se domnívám, ţe je velice, velice rozumný krok. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------To setkání má být za 14 dnů. Michael ROMANCOV, politolog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity -------------------A pak je tady ale další věc a ta se týká toho, opětně, pokud jsem to správně zachytil, ţe německá vláda se takto rozhodla skutečně vůči těm uprchlíkům, kteří prchají před následky fyzického násilí, konfliktu, který jim hrozí, jaksi problémy tohoto, tohoto typu, ţe to nebylo plošně vůči všem lidem, kteří se prostě pohybují někde v Evropě, nebo míří do Německa. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Ale znovu se ptám, jestliţe třeba u nás máme v Bělé nebo v tom druhém detenčním zařízení, jestliţe u nás máme uprchlíky ze Sýrie, moţná teda i z jiných zemí, ale pro Syřany to platí určitě, to, co jste teď řekl, tak proč je vlastně drţíme, neměli bychom jim skutečně jako zaplatit lístek do Německa? Michael ROMANCOV, politolog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity -------------------Já si myslím, ţe Česká republika v tomto ohledu zatím jaksi je schopna a ochotná dostát evropským závazkům, čili potud je to naprosto v pořádku. Jiná věc samozřejmě je, jaké jsou konkrétní poměry v tom kterém zařízení, to já nevím a nechci tohle to komentovat, ale potud se domnívám, ţe naše, naše vláda prostě je schopna dostát závazkům, které jsme přijali a které jako civilizovaný bohatý stát, ve kterém, zaplaťpánbůh, není válka a tak dále, které bychom prostě měli plnit. A co si myslím, ţe je velice podstatné vůči takto postiţeným lidem, my máme násobně vyšší kapacitu na to jim pomoci, neţ kterou v současnosti poskytujeme. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Posloucháte Český rozhlas Plus a v Radiofóru diskutujeme také o obraně schengenského prostoru a to s politologem Michaelem Romancovem a i s vámi, pokud budete chtít, 221552755 je telefonní číslo k nám do studia. Ptáme se vás, zda by Evropa měla opevnit své hranice, a to nejen ty vnější, ale moţná i ty vnitřní, jak třeba dnes navrhl opakovaně prezident Zeman, anebo zda byste zvolili třeba nějaké úplně jiné řešení. A dovolala se nám paní Helichová. Dobrý večer. Slyšíme se, paní Helichová? Tak moţná naše posluchačka vypadla. Tak na druhé lince by mohl být pan Josef. Dobrý večer. posluchač -------------------Plné znění zpráv


No, dobrý večer, paní redaktorko. Tento evropský problém chce řešit i Česko se Schengenem, jiný názor má předseda vlády, prezident s pomocí armády a většina východních států neměla vliv na jejich hospodářství oproti západním koloniálním a třeba hledat viníky, kdo podporoval finančně válečné konflikty, jak začaly válkou Irák Írán, asi se dal do Sýrie a jinde, s náboţenským i politickým podtextem a trpí obyčejní lidé, nejenom tam, vraţdí a ještě na moři, na dálnici, zločinci, aţ pro peníze se ničeho neštítí. Jaký to můţe mít dopady, je ještě ve hvězdách. Ale stačilo se podívat na mistrovství do Číny, polovina sportovců Evropy je silné Afriky. Děkuju vám, na shledanou. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Prosím. posluchač -------------------Tak byste to mohli řešit. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Ano, děkujeme, na slyšenou. Neţ se nám dovolá další posluchač a dovolala se nám paní Bosáková, dobrý večer. posluchačka -------------------Ano. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Paní Bosáková, vítejte ve vysílání. posluchačka -------------------Zdravím. Milý pane Romancove, vy jste ale neodpověděl paní redaktorce na otázku, která zněla, zda má cenu, abychom tady měli uprchlíky v našich uprchlických zařízeních, zda by nebylo lepší je posílat do Německa, na to jste vůbec neodpověděl. A je to otázka relevantní, protoţe kancléřka Merkelová tvrdí, ţe všechny přijme, tak proč by se tam všichni uţ nemohli jaksi lifrovat a mohla to říct dávno a Maďaři nemuseli stavět ţádný plot. Všechno mohlo jít do Německa? Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Tak já poprosím pana Romancova o reakci, ale on odpověděl, ţe v podstatě naše země si plní závazky a teď je otázkou, co je víc, jestli nějaké naše závazky nebo reakce na to, co oznámí Německo a Angela Merkelová? Michael ROMANCOV, politolog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity -------------------Přesně tak. Já se domnívám, ţe Česká republika má svou vlastní nezávislou politiku, česká vláda se rozhodla tak, jak se rozhodla. A já nevidím ţádný problém v tom, proč bychom ty lidi, kteří jsou u nás a kteří jsou jaksi v těchto táborech a s nimiţ probíhá nějaká ta, ta procedura o azylovém řízení, tak proč by měli být kamsi lifrováni a koneckonců na tom evropském summitu se na tom moţná politici nějakým způsobem shodnou a v tom případě to tak moţná dopadne, moţná ne, ale já nejsem v pozici předsedy vlády, abych tuto otázku mohl nějakým způsobem vyřešit nebo ovlivnit. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Tak doufejme, ţe paní Bosákové bude tato odpověď pro tuto chvíli stačit. A na další lince máme pana Frantu, hezký večer. posluchač -------------------Plné znění zpráv


Hezký večer. Já bych chtěl se zeptat, jestli není, se nestala chyba buď v tomto, ţe Brusel, Evropská unie hrozně zaspala, o tomhle tom přece musela vědět dávno a dávno posílit agenturu NATO, aby třídila tyto lidi, kteří sem jdou z prospěchu a kteří jsou, kteří jsou potřebný, to se přece vůbec nemělo, nemuselo stát. Já mám takovej dojem, ţe tady se ti politici v celý Evropský unii, ve Francii a v Německu, v Rakousku, naši, mlátí prázdnou slámu. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Tak ... posluchač -------------------Rozumíte mi, co myslím? Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Rozumíme, rozumíme. A já ještě přidám k tomu takovou podotázku, teď se ozvali, ministři vnitra Německa, Velké Británie a Francie navrhli onu schůzku všech unijních ministrů vnitra a spravedlnosti a vyzvali k urychlenému vytvoření seznamu takzvaných bezpečných zemí původu a naléhají, aby byla do konce roku uvedena do provozu plánovaná přijímací centra pro uprchlíky v Itálii a v Řecku. A já si říkám, proč uţ ten seznam a ta zařízení dávno nejsou na světě. Má pravdu pan Franta, kdyţ říká, ţe Evropská unie zaspala? Michael ROMANCOV, politolog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity -------------------Tak já bych souhlasil s tím zaspáním, respektive ono bylo vymláceno spousta prázdné slámy, abych pouţil ten posluchačův výrok, protoţe zejména vůči tomu prostoru, odkud k nám směřuje nejvíc těch lidí, to znamená, oblast Středomoří, tak uţ v roce 1995, pokud se nepletu, bylo spuštěno něco, čemu se říkalo barcelonský proces, z nějţ později vlastně, nebo na jehoţ základech začala být budovaná ta takzvaná eurostředomořská unie, kdy se vlastně evropská společenství původní a později Evropská unie zavázala, ţe právě v zájmu socioekonomické stability těchto zemí a jednoznačně tam cílem bylo i omezit migrační tlaky na směrem na Evropu, ţe tam budeme vlastně vytvářet nová pracovní místa. Hovořilo se nejprve o tisících, později desítkách tisíc, aţ snad Tony Blair, tuším, v roce 2010, kdyţ bylo výročí, pouţil termín miliony pracovních příleţitostí. Z toho se neuskutečnilo buďto vůbec nic nebo nějaký naprostý, naprostý zlomek. Čili, v tomto ohledu já bych souhlasil, ne teda, ţe by nebylo uděláno nic, ono bylo spousta slov vyřčeno, ale ta realita byla jiná, jestli jsme teď schopni tu situaci ošetřit v této situaci nebo v tomto okamţiku lépe, to já samozřejmě nevím, protoţe jedna věc je případně naše odhodlání s tím něco dělat a finanční prostředky, které jsme do toho ochotni dát, ale úplně jiná je realita, která na tom opačném břehu Středozemního moře je. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------A ještě máme na telefonu pana Šonku, dobrý večer, to uţ je poslední dotaz. posluchač -------------------Dobrý večer. Já se nechci ptát, já chci jenom přidat drobnou příhodu, jak mám čas samozřejmě, budu stručný. V roce 83 mě můj bratr, ke kterému mě začali pouštět, k emigrovanému, mě vyslal na výlet do Španělska. Stalo se, ţe někde uprostřed nebo na začátku, na začátku střední Francie nás zastavila stop, ve Francii je těţký, to snad víte, tak ... Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Pane Šonko, máme 30 vteřin ... posluchač -------------------Dobře, budu rychlý. Zastavila nás policie, Francouze téměř nekontrolovala a mě samozřejmě jako probrala opravdu, to, tak ty kontroly, které, o kterých, které čekáme, asi budou. Plné znění zpráv


Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Říká pan Šonka. posluchač -------------------Uţ jsou kolik let. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Tak uvidíme, bude to téma některého z dalších Radiofór, zda vůbec je ten, ta otázka, zda Schengen vydrţí, skutečně otázkou diskutovatelnou nebo nediskutovatelnou, jak řekla před pár dny Evropská komise. Tolik z dnešního Radiofóra. Hostem byl politolog Michael Romancov. Díky moc a na slyšenou. Michael ROMANCOV, politolog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity -------------------Na slyšenou. Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka -------------------Od mikrofonu se loučí Lucie Vopálenská.

Epidemie stádnosti 31.8.2015

Story LUK

str. 38

Ať chceme nebo ne, lidé se rádi opičí. Někdy ale ve své snaze zařadit se do davu zajdou aţ moc daleko. Opravdu potřebujete poslední typ mobilního telefonu, za který dáte celou výplatu? Klopíte do sebe jeden drink za druhým, protoţe je zrovna in? Co na tom, ţe vám vůbec nechutná a druhý den se budete proklínat a shánět se po růţové pilulce a minerálce? Příkladů, kdy snaha zařadit se do davu zvítězí nad selským rozumem, by se dala najít celá řada. Úsměvné jsou zvláště ty na poli módy. Nalijme si čistého vína, Praha metropolí módy nikdy nebude a ani k tomuto titulu v dohledné době nesměřuje. Situace se sice pomalu zlepšuje, zejména mladá generace se snaţí drţet krok se světem, dost často ale tento krok končí krkolomným pádem. Dívky vezmou útokem trafiku, v aktuálním čísle módního magazínu zatrhnou vše potřebné. Jenţe hned při první návštěvě obchodu přijdou na to, ţe zmíněné hadříky buď vůbec nemají a nebo ţe v nich nevypadají zdaleka tak dobře jako na modelce, která jedla naposledy na přestupný rok. Jenţe módní trendy se prostě dodrţovat musí, i kdyby na chleba nebylo. Bohuţel si je kaţdý vykládá po svém. „Známý přišel na večírek v upnutých ohrnutých dţínách a já málem vyprskla smíchy. Vypadal dost komicky, protoţe má uţ tak dost krátké nohy a tenhle módní trend v jeho podání nevypadal zrovna dvakrát sexy, naopak. Lvem salonu se opravdu nestal,― svěřila se produkční Gábina. A to je právě ten problém! Zdaleka ne kaţdému podobný styl sedí, stejně jako zdaleka ne kaţdý můţe kvůli koupi mobilního telefonu zadluţit celou rodinu. Prý se ale blýská na lepší časy. „Mladí lidé neodsuzují konzum jako takový, nelíbí se jim stádní chování - tedy nedostatek individuality,― říká socioloţka Michaela Pyšňáková z Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity. Při pohledu na zaplněnou praţskou náplavku, která je toto léto „prudce in― nejen mezi hipstery, se tomu ani nechce věřit. Stádního (ne)vychování si tu totiţ člověk po osmé hodině večerní uţije víc neţ dost. Návrat nezávislosti 1 Hledejte vlastní cesty V dnešní době se jen těţko hledá něco, co uţ před námi pro svět někdo neobjevil. To ale neznamená, ţe budeme rezignovaně kopírovat to, co dělá mainstream manistreamem. 2Jeďte tam, kde není signál Plné znění zpráv


Internet a sociální sítě stádní chování často nepřímo i přímo podporují. Pokud vás nečeká pracovní schůzka ani důleţitá telekonference, odpočiňte si od „kyberútoků― někde, kde není signál a připojení k internetu vnímají jako sprosté slovo. 3 Podojte stádo Kreativní typy mohou na chování stáda vydělat. Stačí, kdyţ přijdou s něčím, co ostatní uznají za vhodné následování. Ať uţ to bude kus oblečení, vtipný blog nebo kuchařka. Foto autor| FOTO: THINKSTOCK (1) Foto popis| INDIVIDUALITA se nenosí! Kdo nejde s proudem, jde automaticky proti němu.

CISCO 31.8.2015

Euro

str. 64

Business

Jaroslav Gergič head of engineering Vedení inţenýrského týmu bojujícího proti počítačové kriminalitě v praţském R&D centru firmy Cisco se ujal Jaroslav Gergič (39). Jeho úkolem je mimo jiné zajistit efektivní komunikaci mezi vědeckým a inţenýrským týmem a rozvíjet mladé talenty. Jeho cílem ve funkci head of engineering výzkumného a vývojového centra pro kyberbezpečnost Cisco bude řídit vývoj softwaru a koordinovat vývojové programy. Jaroslav Gergič působí v oboru informačních technologií uţ více neţ 20 let. Do společnosti Cisco přichází z firmy GoodData, kde pracoval od roku 2008, naposledy jako generální ředitel její dceřiné společnosti v České republice. V průběhu předchozí profesní kariéry pracoval například v podniku Ariba (nyní součást SAP) nebo IBM Watson Research. Gergič získal doktorský titul na Karlově univerzitě v Praze v oboru softwarové systémy. Je ţenatý a má tři děti. Hovoří plynně anglicky a česky, mezi jeho záliby patří fotografie a chytrá mobilní zařízení. 1 Orea Hotels and Resorts generální ředitel • Colin Stanley Tuzemský hotelový řetězec Orea Hotels and Resorts má nového generálního ředitele. Je jím Colin Stanley (45), který má bohaté zkušenosti v oblasti hotelnictví. Bude zodpovědný za řízení všech šestnácti hotelů spadajících do sítě Orea. Mezi nejznámější objekty této sítě patří například praţský hotel Pyramida, Resort Horal ve Špindlerově Mlýně, Spa Hotel Bohemia v Mariánských Lázních nebo brněnský hotel Voroněţ. Před příchodem do Orea Hotels and Resorts působil Colin Stanley 17 let ve společnosti Marriott, kde vystřídal osm různých vrcholných manaţerských pozic a podílel se na otevření tří hotelů včetně JW Marriott v Bukurešti nebo na Mallorce. Působil i v České republice v rámci hotelů Renaissance Prague, Marriott Executive Apartments, Prague Marriott Hotel a Courtyard by Marriott Flora. Colin Stanley je původem z Velké Británie, kde vystudoval stavební inţenýrství, ale nikdy v tomto oboru nepůsobil. Je ţenatý, má dvě děti. Mezi jeho koníčky patří především lední a in-line hokej. 2 ORBIT Pavel Šebera • finanční ředitel Do pozice finančního ředitele společnosti Orbit nastoupil 1. srpna Pavel Šebera. Přináší zkušenosti ze svých předchozích působišť. V LMC se mimo jiné podílel na prodeji společnosti strategickému investorovi Alma Media Oy, působil také ve firmě RM Gastro. Šebera má praxi v řízení financí firem, umí si vytvářet silný partnerský tým a v dlouhodobém horizontu jej také spravovat a motivovat v oblastech, jako je marketing, HR a IT. Dokáţe se rychle učit a přicházet se strategickým přehledem a plány. 3 CZECHTRADE Petr Slowik • vedoucí kanceláře Michal Holas • vedoucí kanceláře Dvě zahraniční kanceláře agentury CzechTrade mají nové vedení. Vedoucím kanceláře v Jekatěrinburgu se v červenci stal Petr Slowik, tým zahraniční kanceláře v Šanghaji posílil Michal Holas. Plné znění zpráv


Petr Slowik zahájil kariéru v Českém centru ve Stockholmu. V agentuře CzechTrade měl zpočátku na starost organizaci zahraničních veletrhů a obchodních misí, a to převáţně v Rusku a v zemích SNS. Vystudoval mezinárodní vztahy na Metropolitní univerzitě v Praze a studoval také na univerzitách ve Švédsku a v Rusku. Hovoří plynně rusky, anglicky a švédsky. Ve volném čase se rád věnuje potápění, běhání a četbě. Michal Holas po studiích absolvoval stáţ v misi ČR při OSN v New Yorku. Posléze se na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR věnoval podpoře zahraničního obchodu a regulaci vnitřního trhu EU. Před nástupem do CzechTradu v Šanghaji vedl právní oddělení investiční a developerské skupiny Horizon Holding. Je absolventem Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde rovněţ studoval Fakultu sociálních studií a Fakultu ekonomicko-správní. Michal Holas je vášnivým basketbalistou a cestovatelem. Mezi jeho koníčky patří mezikulturní komunikace, asijská filozofie, mezinárodní právo a studium cizích jazyků. 4 EY Lucie Říhová • partnerka Tomáš Kafka • partner Společnost EY jmenovala nové partnery v České republice. V daňovém oddělení byla do této funkce povýšena Lucie Říhová, v oddělení investigativních sluţeb a řešení sporů Tomáš Kafka. Lucie Říhová (35) je zkušenou daňovou poradkyní v daňovém oddělení EY v České republice. Zaměřuje se zejména na oblast daní z příjmů právnických osob a mezinárodní daňové strukturování. Zastupuje klienty v daňových řízeních a kontrolách. Poskytuje také poradenství týkající se investičních pobídek, výzkumu a vývoje a dotačních programů z evropských fondů. Mezi její klienty patří české i mezinárodní firmy z oblasti technologií a vývoje softwaru, výrobní společnosti, zejména výrobci potravin a nápojů. Říhová do společnosti EY nastoupila v roce 2004, daňovou problematikou se ale zabývá jiţ od roku 2002. Vystudovala VŠE v Praze, kde získala titul Ph. D. v oboru financí. Mezi její koníčky patří cestování a střelba. Tomáš Kafka (36) má bohaté zkušenosti s vyšetřováním hospodářské kriminality, včetně prevence, odhalování a vyšetřování podvodů a korupce. Zaměřuje se např. na kriminalitu bílých límečků, korupci v oblasti veřejných zakázek a dotací z prostředků EU či národních programů. Podílel se na zavádění programů zaměřených na prevenci podvodů a korupce ve veřejném sektoru i v nadnárodních společnostech z oblasti energetiky, výrobního průmyslu, farmacie a zdravotnické techniky. Do společnosti EY nastoupil v roce 2002, předtím pracoval v oddělení auditu firmy Arthur Andersen. Vystudoval ekonomii na Institutu ekonomických studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Kafka je certifikovaným účetním znalcem (ACCA) a také FCCA (zaslouţilý člen ACCA). Kromě rodiny věnuje svůj volný čas hlavně florbalu. 5 T-MOBILE Anna Hroudová • specialistka PR Novou členkou PR oddělení společnosti T-Mobile se od 1. srpna stala Anna Hroudová. Specializuje se na oblast B2B, a to jak pro média, tak v oblasti odborných konferencí a seminářů. Přichází ze společnosti Pram Consulting, kde od roku 2008 pracovala pro řadu nejen ICT klientů (Microsoft, Ericsson, SES Astra, Lasvit, Topshop). Předtím působila jako project executive v TSN Aisa a v agentuře Point, kde mohla zúročit své vzdělání v oblasti sociologie. Magisterská studia na sociálních věd v oboru sociologie dokončila v roce 2007. Hroudová má dvě děti (čtyři a pět let), a pokud čas dovolí, věnuje se sportu, zejména lyţování a cyklistice, četbě a modernímu umění. 6 LEXUM Věra Kalandrová • primářka Věra Kalandrová nastupuje na oční klinice Lexum v Brně do funkce primářky se zodpovědností za provozní řízení a koordinaci kliniky. Věra Kalandrová je zkušenou oftalmoloţkou s více neţ dvacetiletou praxí a s více neţ dvaceti tisíci realizovaných očních operací. Na začátku své kariéry působila Věra Kalandrová jako odborná asistentka Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Brno na katedře anatomie a posléze na katedře farmakologie. V roce 1995 nastoupila na oční oddělení Nemocnice s poliklinikou Koliště Brno, následně působila v očním oddělení Vojenské nemocnice Brno. V letech 2008 aţ 2015 byla primářkou Oční kliniky NeoVize. Věra Kalandrová se specializuje především na mikroincizní operace šedého zákalu a korekci vysokých a komplikovaných dioptrických vad nitroočními čočkami všech typů. Věnuje se také laserovým operacím dioptrických vad nejmodernějšími metodami, léčbě keratokonu, dále plastickým operacím víček a jiným extraokulárním výkonům. Plné znění zpráv


Je členkou České lékařské komory, České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, České oftalmologické společnosti, České společnosti refrakční a kataraktové chirurgie a Evropské společnosti kataraktové a refrakční chirurgie (ESCRS). V roce 2011 získala titul Ţena regionu. Foto autor| FOTO • archiv / PŘIPRAVILA • redakce ([email protected]) Foto popis| 1 Colin Stanley Orea Hotels and Resorts Foto popis| 2 Pavel Šebera Orbit Foto popis| 3 Petr Slowik CzechTrade Foto popis| 3 Michal Holas CzechTrade Foto popis| 4 Lucie Říhová EY Foto popis| 4 Tomáš Kafka EY Foto popis| 5 Anna Hroudová T-Mobile Foto popis| 6 Věra Kalandová Lexum



Přehled zpráv. Novou tiskovou mluvčí ministerstva spravedlnosti je Schejbalová epravo.cz ~ str. 00 ~ Zpravodajství, newsletter

Recommend Documents