Mzdový systém a jeho praktické využití ve firmě XY, s. r. o. Veronika Kopuncová

Mzdový systém a jeho praktické využití ve firmě XY, s. r. o.

Veronika Kopuncová

Bakalářská práce 2010

(1) Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy. (2) Disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. (3) Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby.

2) zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, § 35 odst. 3: (3) Do práva autorského také nezasahuje škola nebo školské či vzdělávací zařízení, užije-li nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní potřebě dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo školskému či vzdělávacího zařízení (školní dílo).

3) zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, § 60 Školní dílo: (1) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla (§ 35 odst. 3). Odpírá-li autor takového díla udělit svolení bez vážného důvodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle u soudu. Ustanovení § 35 odst. 3 zůstává nedotčeno. (2) Není-li sjednáno jinak, může autor školního díla své dílo užít či poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy nebo školského či vzdělávacího zařízení. (3) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení jsou oprávněny požadovat, aby jim autor školního díla z výdělku jím dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence podle odstavce 2 přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložily, a to podle okolností až do jejich skutečné výše; přitom se přihlédne k výši výdělku dosaženého školou nebo školským či vzdělávacím zařízením z užití školního díla podle odstavce 1.

ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá zpracováním mzdového systému ve firmě XY, s.r.o. a ukázáním jeho praktického využití. Práce má dvě části – teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám popisováním odměňování zaměstnanců, uvádím zde základní zásady poskytování mezd v podnikatelské sféře, základní prvky mzdového systému, dále se zabývám problematikou zdravotního pojištění, pojistného na sociálním zabezpečení a zdanění mezd. V praktické části provedu popis fiktivní firmy a její organizační struktury, výpočet mezd a ukážu mzdový systém ve firmě. Cílem práce je zpracovat teoretickou část vycházející z platných zákonů a předpisů, na základě této teoretické části vniknout do problematiky mzdového systému a pochopit jeho praktické využití v praxi.

Klíčová slova: mzdový systém, minimální mzda, zaručená mzda, průměrný výdělek, zdravotní pojištění, sociální pojištění, důchodové pojištění, nemocenské pojištění, dočasná pracovní neschopnost, zdanění mezd, slevy na dani.

ABSTRACT Bachelor thesis is dealing with processing of a wage-payment system in company XY, Ltd. and showing its practical usage. The thesis has two major parts – theoretic and practical. In theoretical part, I deal with description and rewarding of employees. I state there basic principles of providing wages in business area, basic principles of the wage-payment system and, furthermore, I am dealing with issues regarding health insurance, social insurance and wages taxation. In practical part, I elaborate description of a fictional company and its organizational scheme, wage calculation as well as the wage-payment system in the company. The aim of this thesis is to process theoretical part in accordance with the valid laws and codes and based to this theoretical part, understand the problem concerning wage-payment system and its practical usage in and during work experience.

Keywords: wage-payment system, minimal wage, guaranteed wage, average salary, health insurance, social insurance, retirement insurance, sick-pay insurance, temporary disability, wage taxation, bonifications.

Chtěla bych poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Lence Viceníkové za cenné informace, odborné rady, ochotu věnovat svůj volný čas pro pomoc při vypracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat firmě KZK Bojkovice, s. r. o. za poskytnutí místa pro výkon praxe.

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 6 I TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................... 7 1 ZÁKLADNÍ ZÁSADY ODMĚŇOVÁNÍ V PODNIKATELSKÉ SFÉŘE ............ 8 1.1 ROZDÍL PLATU A MZDY........................................................................................... 8 1.2 MINIMÁLNÍ MZDA .................................................................................................. 9 1.3 ZARUČENÁ MZDA ................................................................................................... 9 2 ZÁKLADNÍ PRVKY MZDOVÉHO SYSTÉMU .................................................. 11 2.1 MZDA ................................................................................................................... 11 2.1.1 Druhy mezd .................................................................................................. 11 2.1.2 Příplatky ....................................................................................................... 12 2.1.3 Splatnost a výplata mzdy ............................................................................. 13 2.1.4 Průměrný výdělek ........................................................................................ 14 3 ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ ..................................................................................... 15 3.1 PŘEHLED O PLATBÁCH POJISTNÉHO ...................................................................... 15 3.2 VÝŠE POJISTNÉHO ................................................................................................ 15 4 POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ ....................................................... 17 4.1 DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ ........................................................................................ 18 4.2 NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ....................................................................................... 19 4.2.1 Rozhodné období ......................................................................................... 20 4.2.2 Náhrada mzdy za dobu pracovní neschopnosti ............................................ 20 4.2.3 Výpočet průměrného výdělku pro náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti ................................................................................................. 21 4.2.4 Dočasná pracovní neschopnost .................................................................... 21 4.2.5 Nárok na ošetřovné a o peněžitou pomoc v mateřství ................................. 22 4.3 SLEVY NA POJISTNÉM NA SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ ............................................. 22 4.3.1 Výše slevy .................................................................................................... 23 4.3.2 Zúčtování slev .............................................................................................. 23 5 ZDANĚNÍ MEZD..................................................................................................... 24 5.1 ZPŮSOB ZDANĚNÍ ................................................................................................. 24 5.2 DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ ......................................................................................... 26 5.3 SLEVY NA DANI .................................................................................................... 27 5.4 ODVODY DANĚ ..................................................................................................... 28 5.5 ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ............................................................................................... 28 5.6 NEZDANITELNÉ ČÁSTKY ZÁKLADU DANĚ ............................................................. 29 II ANALYTICKÁ ČÁST ............................................................................................. 31 6 POPIS FIRMY .......................................................................................................... 32 6.1 ORGANIZAČNÍ SCHÉMA ........................................................................................ 32 6.2 PRACOVNÍ PODMÍNKY VE FIRMĚ XY, S.R.O. ......................................................... 33 6.2.1 Proplácení příplatků ..................................................................................... 33 6.2.2 Splatnost a výplata mzdy ............................................................................. 33 6.2.3 Průměrný výdělek ........................................................................................ 33 7 MĚSÍČNÍ ZPRACOVÁNÍ MEZD ......................................................................... 34

7.1 SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ.............................................................................................. 35 7.2 SLEVY NA POJISTNÉM NA SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ ............................................. 37 7.3 NEMOC ................................................................................................................. 38 7.4 ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ .......................................................................................... 39 7.5 VÝPOČET DANĚ .................................................................................................... 41 7.6 CELKOVÁ REKAPITULACE MEZD ........................................................................... 42 7.7 ZAÚČTOVÁNÍ MEZD .............................................................................................. 44 7.8 VÝPOČET MEZD .................................................................................................... 44 7.9 ZÁKONNÉ POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZAMĚSTNAVATELE ..................................... 47 7.10 DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ ........................................................................................ 49 8 MZDOVÉ LISTY ..................................................................................................... 51 9 ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ............................................................................................. 54 10 ARCHIVACE ........................................................................................................... 56 11 NÁPLŇ PRÁCE MZDOVÉ ÚČETNÍ .................................................................... 57 12 NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ ....................................................................................... 60 12.1 DOCHÁZKA........................................................................................................... 60 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 61 RESUME ............................................................................................................................ 62 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................. 63 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 64 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 65 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 66 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 67

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky

6

ÚVOD Mzdová oblast je velmi široká, zahrnuje širokou škálu předpisů, zákonů a je třeba hodně znalostí o zdravotním pojištění, důchodovém pojištění, nemocenském pojištění, zákonu o dani z příjmů, personalistice, zákoníku práce. Je nutné neustále sledovat změny a aplikovat je do praxe. Efektivní mzdový systém je důležitý v každé firmě, jelikož se podílí na kvalitě pracovníků, na jejich motivaci a tím i dobře odvedené práci, která se taky může promítnout do úspěšnosti firmy, její ziskovosti a konkurenceschopnosti. Bakalářská práce má dvě části – teoretickou a analytickou. V teoretické části jsem uvedla základní zásady nutné pro výpočet mezd – sociálního pojištění, zdravotního pojištění a výpočet daně ze závislé činnosti, vycházející z platných zákonů a předpisů. Analytickou část jsem prováděla ve firmě KZK Bojkovice, s.r.o.. Vzhledem k tomu, že zpracování mezd se dotýká citlivých a osobních údajů zaměstnanců a je nutné dodržovat zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů, za což zodpovídá zaměstnavatel, bylo s majitelem firmy a vedoucí práce dohodnuto, že se vytvoří fiktivní firma, aby bylo možné provést praktickou část mé bakalářské práce. V této firmě jsou aplikována všechna ustanovení zákonů a předpisů týkající se zpracování mezd v organizaci dle platných předpisů v době, kdy jsem zpracovávala tuto bakalářskou práci. Domnívám se, že žádná firma by mi ani neumožnila nahlédnout do zpracování mezd ve své firmě vzhledem k dodržování zákona o ochraně osobních údajů, pokládám proto toto řešení za velmi vhodnou alternativu. V analytické části jsou mzdy zpracovávány pomocí počítačového programu od firmy E.I.S., s.r.o. s názvem SOUK.2. Bude zde znázorněn postup výpočtu mezd za každého zaměstnance a v rekapitulaci za celou firmu budou předloženy měsíční výstupy odpovídají všem požadavkům na zpracování mezd. Cílem bakalářské práce je zpracovat teoretickou část vycházející z platných zákonů a předpisů, na základě této teoretické části vniknout do problematiky mzdového systému a pochopit jeho praktické využití v praxi. Pokud bych při zpracování praktické části v konkrétní firmě narazila na nedostatek, snažila bych se navrhnout jeho zlepšení.

I TEORETICKÁ ČÁST


1

8

ZÁKLADNÍ ZÁSADY ODMĚŇOVÁNÍ V PODNIKATELSKÉ SFÉŘE Mzdový systém lze definovat jako soubor pravidel a postupů, podle kterých je

určována konkrétní výše peněžitého a nepeněžitého plnění mzdy, náležející konkrétnímu pracovníkovi za konkrétně odvedenou práci, vyplácené z nákladů podniku. Zpracováním mezd u zaměstnavatelů patří k velmi náročným činnostem. Touto prací bývá pověřena zpravidla mzdová účetní. Při poskytování mezd v podnikatelské sféře zaměstnancům platí určité zásady, které musí každý zaměstnavatel dodržovat, pokud se nechce dostat do střetu se zákonem a s dalšími právními předpisy. Především je zaměstnavatel povinen přiznat a vyplatit zaměstnanci stanovený druh a výši mzdy. Kromě toho může poskytovat další mzdové požitky nad rámec daný zákonem v podstatě bez omezení. Bez omezení může rovněž zvýšit sazby i částky povinných druhů mezd.

1.1 Rozdíl platu a mzdy Odměňování za práci zaměstnanců v pracovním poměru je upraveno v Zákoníku práce. Do konce roku 2006 se řídilo dvěma samostatnými zákony, a to zákonem č. 1/1992 Sb. o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku (zákon o mzdě) a zákonem č. 143/1992 Sb. o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších orgánech a organizacích (zákon o platu). Terminologické rozlišení odměny za práci na mzdu a plat je ale zachováno. Zaměstnanci státu, územních samosprávných celků, státních fondů a zásadně i příspěvkových organizací, resp. školských právnických osob jsou odměňováni platem. Zaměstnanci ostatních zaměstnavatelů jsou odměňováni mzdou [1]. Obecně stanovenou základní zásadou je, že zaměstnanci přísluší za vykonanou práci mzda. To znamená, že pokud zaměstnanec vykonal práci, vznikl mu právní nárok na výplatu těch mzdových forem, které stanoví obecně platné i podnikem vyhlášené mzdové předpisy. Zaměstnavatel musí vzít v úvahu skutečnost, že nelze mzdu nevyplatit z důvodů, které s vykonanou prací nesouvisejí (např. zaměstnanec zemřel nebo neodevzdal pracovní nástroje či přidělené pracovní pomůcky).


9

1.2 Minimální mzda Mzda nesmí být nižší než minimální mzda. Její výše je stanovena nařízením vlády. Nedosáhne-li celková mzda zaměstnance výše minimální mzdy, náleží mu doplatek do minimální mzdy. Do dosažené mzdy se ale pro tento účel nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí, za práci v noci a ve svátek [1]. V České republice byla minimální mzda poprvé zavedena v roce 1991. Stanovení minimální mzdy od 1. ledna 2007 je patnáctou změnou této mzdové veličiny od jejího zavedení, její výše je 8 000 Kč a platí dodnes [2]. Dosavadní úpravy minimální mzdy jsou zachyceny v následující tabulce. Tab. 1. Výše minimální mzdy Výše minimální mzdy Období

v Kč za měsíc

v Kč za hodinu

1991 únor

2 000

10,80

1992 leden

2 200

12,00

1996 leden

2 500

13,60

1998 leden

2 650

14,80

1999 leden

3 250

18,00

1999 červenec

3 600

20,00

2000 leden

4 000

22,30

2000 červenec

4 500

25,00

2001 leden

5 000

30,00

2002 leden

5 700

33,90

2003 leden

6 200

36,90

2004 leden

6 700

39,60

2005 leden

7 185

42,50

2006 leden

7 570

44,70

2006 červenec

7 955

48,10

2007 leden

8 000

48,10

Zdroj: [3]

1.3 Zaručená mzda Zaměstnavatelé, u kterých není sjednána kolektivní smlouva, musí respektovat nejnižší úroveň zaručené mzdy. Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou stanoveny nařízením vlády. Za tím účelem jsou práce odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti


10

a namáhavosti do 8 skupin (dřívější minimální tarify měly 12 stupňů). Neposkytování mzdy alespoň na úrovni zaručené mzdy je hrubým porušením zákona, neboť mzda musí být diferencována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce [1]. Tab. 2. Mzdové tarify

Skupina prací 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Nejnižší úroveň zaručené mzdy v Kč za V Kč za měsíc hodinu 48,1 8 000 53,1 8 900 58,6 9 800 64,7 10 800 71,5 12 000 78,9 13 200 87,1 14 600 96,2 16 100 Zdroj: [4]


2

11

ZÁKLADNÍ PRVKY MZDOVÉHO SYSTÉMU Mzda se sjednává v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě nebo jiné individuální

smlouvě, popř. ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem nebo mzdovým výměrem. Mzdový výměr musí být vydán zaměstnanci v den nástupu do práce. Mzda musí být sjednána nebo stanovena písemně před výkonem práce, za kterou přísluší [1].

2.1 Mzda Mzdou se rozumí peněžité plnění nebo plnění peněžité hodnoty (naturální mzda), poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, a to podle její složitosti, odpovědnosti a

namáhavosti,

podle

obtížnosti

pracovních

podmínek,

pracovní

výkonnosti

a dosahovaných pracovních výsledků. Je uplatňována zásada stejné mzdy za stejnou práci a za práci stejné hodnoty pro muže i ženy. Tato zásada znamená, že v případě vykonávání stejné práce určitým mužem a ženou u téhož zaměstnavatele musí mít žena i muž stejnou výši mzdy [1]. Za mzdu lze považovat:

2.1.1

-

základní mzdu,

-

smluvní plat,

-

základní plat,

-

osobní ohodnocení,

-

prémie,

-

naturální mzdu,

-

příplatky,

-

doplatky,

-

odměny [5].

Druhy mezd

V praxi podnikatelských subjektů se uplatňují různé formy základní mzdy.


12

Časová mzda (hodinová, měsíční) Uplatňuje se především u pracovních činností, u nichž nelze zcela objektivně měřit výsledky práce pomocí technických ukazatelů, nebo tyto činnosti jsou různorodého charakteru, nebo jde o práci tvůrčího či řídícího charakteru. Časová mzda se využívá rovněž v případě, kdy použití jiné mzdové formy by bylo příliš nákladné, administrativně náročné nebo by mohlo vést k ohrožení bezpečnosti a zdraví při práci. Základem pro výpočet mzdy je odpracovaný čas. Výše mzdy se stanoví jako součin mzdového tarifu příslušného zaměstnance a skutečně odpracované doby [5]. Úkolová mzda Je formou základní mzdy závislé na výkonu pracovníka. Její výhodou je poněkud snadnější motivace pracovníků ve srovnání se mzdou časovou. Podmínkou jejího zavedení je možnost stanovení objektivní výkonové normy a spolehlivá evidence rozsahu a kvality práce. V praxi se nejčastěji uplatňuje tzv. úkolová mzda přímá. Tato mzda může být stanovena pro konkrétního pracovníka (jednotlivce) nebo jako kolektivní úkol pro více pracovníků. Zvláštním druhem úkolové mzdy je akordní mzda, kdy skupině pracovníků je uloženo vykonat určité dílo v předem stanoveném termínu za předem dohodnutou částku [5]. Podílová mzda Určuje se jako podíl v procentech z jednotky vyjádřené v korunách, např. z tržeb [5]. 2.1.2

Příplatky

Za práci přesčas Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel nedohodli na čerpání náhradního volna místo příplatku [1]. Za práci ve svátek Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci na prvním místě náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Za dobu náhradního volna má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na


13

poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku (100%) namísto náhradního volna [1]. Příplatek za práci v noci Za dobu noční práce přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek ve výši nejméně 10 % průměrného výdělku. Jen v kolektivní smlouvě je možné výši příplatku snížit pod 10 % průměrného výdělku a podle novely ZP 2008 jen v ní lze sjednat i jiný způsob určení příplatku, tj. v pevné korunové výši [1]. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí Příplatek přísluší k dosažené mzdě ve výši nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy, což je nejméně 4,81 Kč za hodinu. Jestliže zaměstnanec pracuje současně pod více ztěžujícími vlivy, poskytuje se mu příplatek v uvedené výši za každý takový vliv [1]. Příplatek za práci v sobotu a neděli Přísluší k dosažené mzdě nejméně ve výši 10 % průměrného (hodinového) výdělku. Podle novely ZP 2008 může jen kolektivní smlouva obsahovat jinou minimální výši příplatku nebo jiný způsob jeho určení (v korunové výši) [1]. 2.1.3

Splatnost a výplata mzdy Mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději do konce následujícího

kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu nebo na některou její složku. V rámci období, v němž je mzda splatná, musí zaměstnavatel určit pravidelný výplatní termín, není-li tento sjednán v kolektivní smlouvě. Připadne-li tento den na sobotu, neděli nebo svátek, bude nutné mzdu vyplatit v nejbližší předcházející pracovní den, nebude-li výslovně sjednáno v kolektivní smlouvě nebo jiné smlouvě nebo stanoveno vnitřním předpisem, že se tak stane v následující pracovní den. Mzda se vyplácí na pracovišti a v pracovní době, nebyla-li dohodnuta jiná doba a jiné místo výplaty. Tím se zásadně rozumí hotovostní výplata mzdy. Zákon ale také povoluje bezhotovostní výplatu mzdy. Výplata mzdy bezhotovostním způsobem je výjimkou z obecné zásady, proto zákon takové vyplácení mzdy podmiňuje žádostí zaměstnance. Zaměstnavatel je povinen zabezpečit poukazování mzdy zaměstnance jen na jeden jeho účet u peněžitého ústavu. Pro splnění povinnosti zaměstnavatele vyplatit mzdu postačí, je-li mzda z účtu zaměstnavatele poukázána nejpozději v pravidelném výplatním termínu, není-li se zaměstnancem sjednán písemně pozdější termín [1].

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 2.1.4

14

Průměrný výdělek

Průměrný výdělek se zjišťuje jen pro pracovněprávní účely. Pro účely jiné – nemocenského a důchodového pojištění byl pojem průměrný výdělek nahrazen pojmem vyměřovací základ. Tyto pojmy nelze zaměňovat, neboť postup zjišťování průměrného výdělku je odlišný – pro účely nemocenského pojištění se přešlo na roční rozhodné období, zatímco průměrný výdělek si zachovává rozhodné období čtvrtletní. Průměrný výdělek je také třeba odlišovat od průměrné mzdy, což je statistická veličina. Průměrný hodinový výdělek je zjišťován vydělením hrubé mzdy počtem skutečně odpracovaných hodin, včetně přesčasových. Do hrubé mzdy jako základu pro zjištění průměrného výdělku se zahrnuje vše, co je mzdou a naopak nic z toho co mzdou není, započítáno být nemůže [1].


3

15

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

K základním povinnostem zaměstnavatelů patří: 1) povinnost platit pojistné, 2) oznamovací povinnost. Zaměstnavatel je plátcem části pojistného za své zaměstnance. Tato povinnost vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem skončení zaměstnání. Při nástupu do pracovního poměru má zaměstnanec povinnost sdělit zaměstnavateli zdravotní pojišťovnu, u které je pojištěn. Stejnou povinnost má i tehdy, stane-li se pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání. Tuto povinnost splní do 8 dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny. Zaměstnavatel je povinen nejpozději do 8 dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o: -

nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení,

-

změně zdravotní pojišťovny [1].

O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci. Průkaznou evidenci je zaměstnavatel povinen vést i o skutečných platbách pojistného. Na žádost příslušné zdravotní pojišťovny je pak povinen předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného každého zaměstnance.

3.1 Přehled o platbách pojistného Zaměstnavatel je povinen jej nejpozději v den splatnosti pojistného předat každé zdravotní pojišťovně, u které jsou pojištěni jeho zaměstnanci. Obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, celkovou výši pojistného, vypočteného jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců příslušné zdravotní pojišťovny a počet zaměstnanců, na které se vztahují.

3.2 Výše pojistného Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ za zaměstnance, je kalendářní měsíc.


16

Zaměstnavatel odvádí 9 % (2/3) pojistného, které je povinen hradit za zaměstnance, a současně odvádí 4,5 % (1/3) pojistného, kterou je povinen hradit zaměstnanec, a to přímou srážkou z jeho mzdy. Tuto srážku je zaměstnavatel oprávněn provést i bez souhlasu zaměstnance. Pojistné zaměstnavatel odvádí na účet příslušné zdravotní pojišťovny [5]. Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Podle zákona o zdravotním pojištění jsou přesně vyjmenovány příjmy, které se do vyměřovacího základu nezahrnují [1].


4

17

POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ Výběr pojistného na sociální zabezpečení je prováděn především z důvodu realizace

principu solidarity, kdy zaměstnanci, zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné, případně osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění přispívají do systému sociálního zabezpečení v zákonem stanovené výši. Tyto zdroje se pak poskytují v podobě transferů obyvatelstvu prostřednictvím správy sociálního zabezpečení a dalších veřejných institucí (úřady práce, úřady státní sociální pomoci) na dávky důchodového pojištění, dávky

nemocenského

pojištění,

dávky

hmotného

zabezpečení

(podpory

v nezaměstnanosti), na provádění nemocenského a důchodového pojištění. Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje částky odvodu pojistného na důchodové pojištění a na nemocenské pojištění. V rámci této skupiny je odváděn rovněž příspěvek na státní politiku zaměstnanosti [1]. Výše pojistného se stanoví z vyměřovacího základu zjištěného v tzv. rozhodném období a činí: 1. Za zaměstnance účastných nemocenského a důchodového pojištění (zaměstnanci v pracovním poměru, zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti): -

-

u zaměstnavatele 25 % z úhrnu vyměřovacích základů z toho na:

důchodové pojištění 21,5 %,

nemocenské pojištění 2,3 %,

státní politiku zaměstnanosti 1,2 %.

u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu.

2. Za zaměstnance účastných pouze důchodového pojištění (společníky a jednatele s.r.o., jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci a jsou za tuto práci odměňováni) -

u zaměstnavatele 21,5 % z úhrnu vyměřovacích základů,

-

u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu.

Rozhodné období, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ pro odvod pojistného, je kalendářní měsíc, za který se platí pojistné [1].


18

Vyměřovací základ pro odvod pojistného zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů FO podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch. Pojistné vypočtené procentními sazbami se zaokrouhluje u každého jednotlivého poplatníka na celé koruny nahoru. Pojistné se odvádí na účet příslušné správy sociálního pojištění (předčíslí účtu je 21012). Organizace jsou povinny odvádět i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. Toto pojistné je mu povinna vypočítat a srazit z příjmů, které mu zúčtovala. Částka pojistného se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatná vždy od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Při všech platbách je nutné uvádět přidělený desetimístní variabilní symbol [1]. Zaměstnavatel je povinen při zaměstnání prvního zaměstnance do 8 dnů se zaregistrovat na základě „Přihlášky do registru zaměstnavatelů“ u příslušné správy sociálního zabezpečení (příloha P I) do tzv. rejstříku organizací. Zaměstnance přihlásí na základě stanoveného tiskopisu Oznámení o nástupu do zaměstnání (příloha P II) do 8 dnů od jeho vstupu do zaměstnání. Tento tiskopis slouží zároveň jako údaj do registru pojištěnců. Tento registr slouží k plnění úkolů ČSSZ z práva Evropských společenství a mezinárodních smluv. Na tiskopise se oznamují i všechny změny údajů zaměstnance, ukončení pracovního poměru, a to vždy do 8 dne od vzniklé situace. Organizace jsou povinny předkládat příslušné správě sociálního zabezpečení za každý měsíc zvlášť Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách za rozhodné období, kde se uvádí výše pojistného, vyplacené náhrady mezd za dobu dočasné pracovní neschopnosti, vyplacené dávky s uvedením čísla účtu z něhož byla provedena platba.

4.1 Důchodové pojištění K základním povinnostem organizací v oblasti důchodového pojištění patří vedení záznamů o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového pojištění: -

evidence údajů o zaměstnancích pro účely důchodového pojištění,

-

vedení evidenčních listů důchodového pojištění,

-

sepisování žádostí o důchody – provádí příslušná správa sociálního pojištění,


19

-

plnění ohlašovací povinnosti o zaměstnaných důchodcích,

-

povinnost organizace v oblasti poskytování součinnosti při kontrole,

-

poskytování informací orgánům sociálního zabezpečení pro potřeby provádění sociálního zabezpečení [1].

Evidenční listy se vedou na předepsaných tiskopisech, vydaných orgány sociálního zabezpečení. Jsou důležitým podkladem pro rozhodnutí značného finančního dosahu. Úroveň jejich vedení a přesnost údajů má bezprostřední vliv na respektování zákonných práv jednotlivců a zájmů společnosti [5]. Vyhotovuje se jeden originál a dva stejnopisy s podpisem pojištěnce a zástupce organizace. Originál se zasílá na příslušnou správu sociálního zabezpečení, jeden stejnopis obdrží pracovník a druhý si organizace s podpisem pojištěnce a datem převzetí ponechá ve své evidenci po dobu 3 kalendářních roků po roce, kterého se to týká. Evidenční list se vede za každý kalendářní rok zvlášť při trvání pracovního poměru. Pokud pracovní poměr skončí, organizace je povinna evidenční list vystavit do 30 dnů po skončení zaměstnání. Evidenční list musí obsahovat zákonem stanovené údaje a způsob vyplňování je také stanoven zvláštním předpisem.

4.2 Nemocenské pojištění Od 1.1.2009 platí nový zákon o nemocenském pojištění. Nemocenské pojištění provádějí pouze státní orgány nemocenského pojištění – příslušné správy sociálního zabezpečení. Zaměstnavatelé již neposkytují nemocenské dávky. Nemocenské náleží až od 15. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti. Z nemocenského pojištění se poskytují i nadále čtyři dávky a to: -

nemocenské,

-

ošetřovné,

-

vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,

-

peněžitá pomoc v mateřství.

Nemocenské pojištění vzniká vstupem do zaměstnání a zaniká skončením zaměstnání.


20

Podmínkami pro účast na nemocenském pojištění jsou: -

výkon práce na území ČR v pracovněprávním vztahu,

-

zaměstnání trvalo nebo mělo trvat alespoň 15 kalendářních dnů,

-

sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí alespoň částku rozhodnou pro účast na nemocenském pojištění – pro rok 2009 činí výše rozhodného příjmu 2 000 Kč [1].

Účast na nemocenském pojištění nezakládá krátkodobé zaměstnání – tj. kratší než 15 kalendářních dnů po sobě jdoucích, pokud je jednorázové, pokud by se takové zaměstnání opakovalo v období 6 měsíců od skončení předcházejícího u stejného zaměstnavatele a dosáhl započitatelného příjmu alespoň 2 000 Kč, bude nemocensky pojištěn. Ochranná lhůta je 7 kalendářních dnů [6]. 4.2.1

Rozhodné období Pro výpočet dávek nemocenského pojištění je to období, z něhož zjišťujeme

vyměřovací základ a počet kalendářních dnů pro výpočet denního vyměřovacího základu. Rozhodným obdobím je 12 kalendářních měsíců předcházejících před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost [1]. 4.2.2

Náhrada mzdy za dobu pracovní neschopnosti Dle § 192 – 194 zákoníku práce. Za prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti

náleží náhrada mzdy podle Zákoníku práce. Poskytuje ji zaměstnavatel ze svých prostředků, proto platí méně na pojistném na sociální zabezpečení a o polovinu vyplacené náhrady si snižuje odvod pojistného. Náhrada mzdy náleží od 4. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti, náleží jen zaměstnancům účastných na nemocenském pojištění. Náhrada mzdy není zdaňována a ani se z ní neplatí pojistné [1]. Náhrada mzdy náleží zaměstnanci: -

jen v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti,

-

jen za pracovní dny a svátky, za které mu náležela náhrada mzdy,

-

od 4. pracovního dne trvání pracovní neschopnosti ve výší 60 % průměrného výdělku redukovaného,

-

jen v době trvání zaměstnání, nikoliv po skončení [1].


21

Výpočet průměrného výdělku pro náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti Průměrný výdělek, který se používá pro pracovněprávní účely – např. pro náhradu

mzdy při překážkách v práci nebo při dovolené, musí být zvláštním způsobem upraven (redukován). Vychází se ze stanovených redukčních hranic stanovených pro nemocenské pojištění. Příslušné redukční hranice (stanovené zákonem) se vynásobí koeficientem 0,175 a poté se zaokrouhlí na haléře směrem nahoru [7]. Upravené redukční hranice pro náhradu mzdy po dobu dočasné neschopnosti v roce 2009: První redukční hranice

786 x 0,175 = 137,55 Kč

Druhá redukční hranice

1 178 x 0,175 = 206,15 Kč

Třetí redukční hranice

2 356 x 0,175 = 412,30 Kč

Z průměrného hodinového výdělku se započte z částky do 1. redukční hranice 90 %, z rozdílu mezi 1. a 2. redukční hranicí 60 % a z rozdílu mezi 2. a 3. redukční hranicí 30 %. Náhrada mzdy za hodinu činí 60 % redukovaného průměrného výdělku. Náhrada mzdy za hodinu po redukci se násobí počtem hodin, v nichž měl zaměstnanec pracovat [8]. 4.2.4

Dočasná pracovní neschopnost

Se prokazuje předepsaným tiskopisem, který má 6 dílů: -

I. díl: Hlášení o vzniku DPN (bez pruhu) – zasílá ošetřující lékař následující den příslušné OSSZ,

-

II. díl: Rozhodnutí o vzniku DPN (žlutý pruh) – je „legitimací“ práceneschopného,

-

III. díl: Hlášení zaměstnavateli o vzniku DPN (modrý pruh) – zaměstnanec odevzdá zaměstnavateli a uplatňuje tím nárok na náhradu mzdy,

-

IV. díl: Rozhodnutí o vzniku DPN (červený pruh) – zaměstnanec odevzdá zaměstnavateli, který jej při trvání DPN déle než 15 KD pošle OSSZ, uplatňuje se tím nárok na nemocenské,

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky -

22

V. díl: Rozhodnutí o ukončení DPN (červený pruh) – slouží k ukončení výplaty náhrady mzdy nebo PN,

-

VI. díl: Rozhodnutí o ukončení DPN (bez pruhu) – zasílá ošetřující lékař následující den OSSZ [1].

4.2.5

Nárok na ošetřovné a o peněžitou pomoc v mateřství Předkládají se na předepsaných tiskopisech a zasílají příslušné správě sociálního

zabezpečení. Zaměstnavatel je povinen k těmto tiskopisům zasílaných OSSZ vyplnit a připojit tiskopis Příloha k žádosti o…(nemocenské, ošetřovné, peněžitou pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství).

4.3 Slevy na pojistném na sociálním zabezpečení Vláda přijala v letošním roce řadu protikrizových opatření. Jedním z těchto opatření je i sleva na pojistném na sociálním zabezpečení pro zaměstnavatele. Cílem tohoto opatření je snížit zaměstnavatelům mzdové náklady a tím podpořit konkurenceschopnost podniků a jednak zachování pracovních míst pro zaměstnance zejména s nižšími příjmy. Výše slevy se proto snižuje s růstem příjmu zaměstnance. Sleva náleží zaměstnavateli na každého zaměstnance, který je účasten nemocenského pojištění, jehož vyměřovací základ je nižší než 1,15 násobek průměrné mzdy zaokrouhlený na celou stokorunu nahoru – což je v roce 2009 27 100Kč. Podmínky: -

zaměstnanec musí být zaměstnancem celý měsíc,

-

zaměstnání nesmí být malého rozsahu,

-

zaměstnání mělo trvat déle jak 3 kalendářní měsíce.

Sleva na zaměstnance nenáleží od kalendářního měsíce: -

v němž zaměstnanci či zaměstnavateli byla doručena výpověď z pracovního poměru či byla uzavřena dohoda o skončení pracovního poměru,

-

zaměstnavatel nebo zaměstnanec byl vyrozuměn o zrušení pracovního poměru ve zkušební době [9].


23

Výše slevy Výše slevy na pojistném činí za zaměstnance 3,3 % z rozdílu mezi 1,15 násobkem

průměrné mzdy zaokrouhleným na celou stokorunu nahoru a vyměřovacím základem zaměstnance. Výše slevy nemůže být vyšší než 25 % vyměřovacího základu zaměstnance. Výše slevy se za každého zaměstnance zaokrouhluje na celou korunu nahoru [9]. 4.3.2

Zúčtování slev Zaměstnavatel si vypočte slevu za každého zaměstnance a poté vypočte úhrn slev

za všechny zaměstnance. Úhrn slev za všechny zaměstnance si zaměstnavatel odečte od pojistného, které je povinen za všechny zaměstnance odvést [9]. Sleva platí od 1.8.2009, použila se tedy poprvé při výpočtu mezd za měsíc srpen. Zároveň bylo možné uplatnit i mimořádnou slevu za měsíc leden – červenec. Tato sleva náležela jen za zaměstnance, kterým trval pracovní poměr ke dni 31.8.2009. Mimořádnou slevu si zaměstnavatel také odečetl od pojistného odváděného za srpen. Vzhledem k ekonomické situaci v ČR (zavedených úsporných opatření) uplatňování této slevy je umožněno pouze do 31.12.2009 (původně to mělo být do 31.12.2010). Za leden 2010 už tedy nebude možné slevy uplatnit.


5

24

ZDANĚNÍ MEZD Konstrukce daně je složitá, a to hned z několika důvodů. Na tuto daň jsou kladeny

nejvyšší požadavky. Má zohlednit sociální postavení poplatníků a tím umožnit redistribuci vytvořeného důchodu od osob s vyššími příjmy osobám s nižšími příjmy. Svými skladebnými prvky má přispět k tomu, aby se poplatník choval v souladu se stanovenými prioritami společnosti. K tomu se využívá osvobození od daně, odpočtů od základu daně, slev na dani. Odpovědnost za včasné a řádné plnění daňové povinnosti je ponechána na zaměstnavateli a zaměstnanec obdrží mzdu již po zdanění, resp. po odpočtu zálohy na daň. Plátcem daně ze závislé činnosti za zaměstnance je zaměstnavatel, pro kterého zaměstnanci pracují. Příjmy ze závislé činnosti jsou veškeré příjmy, které zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce nebo se zaměstnáním. Část z nich se nezahrnuje do základu z důvodu vynětí ze zdanění (např. cestovní náhrady) nebo osvobození (např. poskytování nealkoholických nápojů na pracovišti) [1].

5.1 Způsob zdanění Pro způsob zdanění je vždy rozhodné, má-li poplatník u plátce podepsáno Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků – tiskopis vydávaný MF (příloha P III). Nemá-li zaměstnanec podepsáno Prohlášení, např. proto, že zaměstnavatel je jeho dalším souběžným plátcem příjmů ze závislé činnosti a poplatník má podepsáno Prohlášení u jiného zaměstnavatele, pak pro způsob zdanění je rozhodující výše hrubé mzdy [1]. Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků: -

je tiskopis určený pro poplatníka – zaměstnance,

-

je doklad pro stanovení způsobu zdanění,

-

slouží k uplatnění nezdanitelných částí základu daně po skončení roku,

-

slouží k uplatnění slev na dani,

-

lze podepsat pouze u jednoho plátce pro totéž období,


25

slouží k nahlášení veškerých změn rozhodných pro uplatnění nároku či ukončení poskytnutí slev na dani a daňového zvýhodnění,

-

slouží k podání o roční zúčtování záloh daně z příjmů ze závislé činnosti [1].

Prohlášení musí poplatník podepsat: -

do 30 dnů po vstupu do pracovního poměru,

-

do 15.2. každoročně,

-

do konce kalendářního měsíce, v němž nastala změna v údajích,

-

do 30 dnů po narození dítěte [1].

Z příjmů zúčtovaných nebo vyplacených při splnění ostatních podmínek u zaměstnance bez podepsaného Prohlášení srazí plátce zálohu na daň následně: Tab. 3. Záloha na daň Hrubá mzda Kč

Zaokrouhlení základu

Způsob zdanění

1 - 5 000 včetně

na koruny dolů

srážková daň 15% zaokrouhlená na koruny dolů

5 001 a více

na stokoruny nahoru

záloha 15%

Zdroj: [1] Základem daně (dílčím základem) jsou příjmy (úhrn všech příjmů vyplacených jedním plátcem) ze závislé činnosti a funkčních požitků zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel [1]. Základ daně pro výpočet zálohy na daň se zaokrouhlí na celé koruny do 100 Kč základu daně a na celé 100 Kč u základu daně nad 100 Kč. Z takto stanoveného základu daně se vypočte měsíční záloha na daň 15 %. Vypočtená záloha na daň se následně sníží o částky uplatněných slev na daň podle § 35ba DZ ve výši 1/12 ročního nároku.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky Hrubá mzda + pojistné (zaměstnavatel) = ZD

26

záloha na daň 15 % - sleva na dani =

konečná záloha na daň Obr. 1. Výpočet daně pro poplatníka s podepsaným Prohlášením, bez vyživovaných dětí Zdroj: [1] Záloha na daň se po slevě sníží o uplatněné daňové zvýhodnění na vyživované dítě podle § 35c DZ. Pokud je nárok na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daňová povinnost, rozdíl představuje daňový bonus až do výše celkového nároku na daňové zvýhodnění za předpokladu, že jsou splněny veškeré podmínky pro jeho výplatu [1]. Hrubá mzda + pojistné (zaměstnavatel) = ZD

záloha na daň 15 % - sleva na dani =

sleva na dani po slevě – daňové zvýhodnění = konečná záloha na daň Obr. 2. Výpočet daně pro poplatníka s podepsaným Prohlášením a vyživovanými dětmi Zdroj: [1]

5.2 Daňové zvýhodnění Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti. Daňové zvýhodnění se odečítá od stanovené daně. Lze ho uplatnit formou: -

slevy na dani,

-

daňového bonusu,

-

slevy na dani a daňového bonusu.

Výše daňového zvýhodnění: -

ročně............ 10 680 Kč na 1 dítě,

-

měsíčně ............ 890 Kč na 1 dítě.

Výše slevy na dani – maximálně do výše daňové povinnosti. Výše daňového bonusu: -

za rok.............. minimálně 100 Kč, maximálně 52 200 Kč,

-

v měsíci .............. minimálně 50 Kč, maximálně 4 350 Kč.


27

Nárok na výplatu daňového bonusu je podmíněn výší příjmu – v příslušném kalendářním měsíci musí činit minimálně polovinu minimální mzdy, při ročním vyrovnání daně za kalendářní rok – zdaňovací období alespoň 6 násobek minimální mzdy. Uplatňuje se podepsaným Prohlášením, potvrzením zaměstnavatele druhého z manželů, že nárok na daňové zvýhodnění neuplatňuje on, u zletilých dětí potvrzením školy o studiu. Zaměstnavatel pak sníží odvod daně finančnímu úřadu o vyplacené bonusy [1].

5.3 Slevy na dani Uplatnění slev se váže na splnění zákonem uvedených podmínek a prokázání stanovených skutečností. Tyto slevy mají sociální funkci a přispívají k optimální redistribuci důchodů, jejich cílem je zohlednit nejen sociální postavení poplatníka, ale částečně i celé domácnosti. Vypočtená daň, resp. záloha na daň se sníží o poplatníkem uplatněné slevy na dani. Nárok na uplatnění prokazuje poplatník u plátce daně podpisem Prohlášení a předložením předepsaných dokladů. Tab. 4. Přehled slev na dani pro rok 2009 Sleva na dani/daňové zvýhodnění

Roční

Měsíční

Poplatník

24 840 Kč

2 070 Kč

Manžel/ka v domácnosti

24 840 Kč neposkytuje se

Částečný inv. Důchod

2 520 Kč

210 Kč

Plný invalidní důchod

5 040 Kč

420 Kč

Držitel průkazu ZTP/P

16 140 Kč

1 345 Kč

4 020 Kč

335 Kč

10 680 Kč

890 Kč

Student Dítě

Zdroj: [10] Základní slevu může uplatnit každý poplatník. Uplatňuje se vždy v celé roční výši. Úkolem této slevy je zajistit minimální nezdaněný příjem pro každého poplatníka. Sociální pozicí, kterou je vhodné zohlednit, je také invalidita poplatníka. Výše slevy je diferencovaná podle míry zdravotního postižení – plná či částečná invalidita. Slevu pro studenty může uplatnit poplatník, který se sám soustavně připravuje na budoucí povolání.


28

Sociální postavení poplatníka je ovlivněno i tím, s kolika osobami, vůči nimž má vyživovací povinnost v domácnosti žije. Vyživovanou osobou je účastník domácnosti, a to buď dítě nebo manžel/ka, který/á nemá dostatečný příjem. Slevu na manžela/ku může poplatník uplatnit, pokud započitatelné příjmy druhého z manželů nedosahují výše 68 000 Kč [11].

5.4 Odvody daně Záloha se srazí při zúčtování mzdy. Sražené zálohy na daň plátce daně odvádí nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. Sražené zálohy na daň odvádí plátce daně svému místně příslušnému správci daně na stanovený účet. Po skončení roku je plátce daně povinen odevzdat vyplněný tiskopis Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků (příloha P IV). Plátce daně je povinen vést pro poplatníky mzdové listy. Na žádost poplatníka je plátce daně povinen vystavit Potvrzení o výši příjmů poplatníka, základu daně, sražených zálohách, poskytnutých slev na dani a daňového zvýhodnění [1].

5.5 Roční zúčtování Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků, může po skončení zdaňovacího období (kalendářního roku) požádat plátce daně o provedení ročního zúčtování. Podmínky provedení tohoto zúčtování jsou stanoveny v § 8ch zákona. O roční zúčtování může požádat poplatník, který: -

měl ve zdaňovacím období příjmy jen od 1 plátce,

-

pobíral příjmy od více plátců, ale jednotlivé zaměstnavatele měl postupně za sebou,

-

podepsal u všech těchto plátců prohlášení k dani po nástupu do 30 dnů, nejpozději do 15. února na zdaňovací období nebo do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období,

-

písemně požádal o roční zúčtování posledního z plátců daně v Prohlášení do 15. února po uplynutí zdaňovacího období,

-

nepodal nebo není povinen podat daňové přiznání.


29

Roční zúčtování se provede nejpozději do 31. března. Vznikne-li přeplatek vyšší než 50 Kč, vrátí jej plátce poplatníkovi nejpozději při zúčtování mzdy za březen. O částku přeplatku, vráceného z ročního zúčtování, sníží plátce daně nejbližší odvody záloh finančnímu úřadu. Nedoplatek na dani vzniklý z ročního zúčtování se nevybírá.

5.6 Nezdanitelné částky základu daně K prokázaným nezdanitelným částkám ze základu daně přihlédne plátce daně za podmínek stanovených v zákoně až při ročním zúčtování za zdaňovací období nebo je poplatník uplatní v daňovém přiznání [1]. Jedná se o tyto nezdanitelné částky, které odčítáme od ročního základu daně: 1) Dary na veřejně prospěšné účely Zákon taxativně vyjmenovává, jaké účely se uznávají za veřejně prospěšné a specifikuje subjekty, kterým mohou být tyto dary směřovány (na financování školství, kultury, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, tělovýchovné a sportovní). Úhrnná hodnota darů musí činit minimálně 1 000 Kč nebo alespoň částku přesahující 2% ZD, maximálně 10 % ZD, tj. příjmu upravené o povinné pojistné za zaměstnavatele. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárcovství oceňuje částkou 2 000 Kč [1]. 2) Úroky z úvěrů na bytové potřeby Jedná se o odpočet, který je součástí státní bytové politiky. Za úvěr na bytovou potřebu lze považovat pouze úvěr poskytnutý podle zákona o stavebním spoření nebo hypoteční úvěr. Bytová potřeba musí vždy sloužit k trvalému bydlení, buď samotného poplatníka nebo jeho manžela/ky, dětí či rodičů a prarodičů, a zároveň jednou z osob, které byl úvěr poskytnut, musí být sám poplatník. Odpočet úroků z úvěrů na bytové potřeby je limitován částkou 300 000 Kč na zdaňovací období pro jednu domácnost [1]. 3) Příspěvek na penzijní připojištění Ročně lze odečíst částku rovnající se úhrnu zaplacených na penzijní připojištění za zdaňovací období sníženému o 6 000 Kč, maximálně lze odečíst 12 000 Kč. Je třeba doložit smlouvu o penzijní připojištění a potvrzení penzijního fondu o výši příspěvků zaplacených poplatníkem a zaúčtovaných za příslušné zdaňovací období [1].


30

4) Pojistné na soukromé životní pojištění Ročně lze odečíst částku maximálně 12 000 Kč, i v případě, že má poplatník uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Smlouvy musí obsahovat pevně sjednané limity zahrnující tři druhy pojištění – na dožití určitého věku, na smrt a dožití určitého věku a na důchodové pojištění. Výplata pojistného musí být sjednána nejdříve až po 60 kalendářních měsících, tj. po 5 letech a současně je výplata pojistného plnění sjednána nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Je třeba předložit smlouvu a potvrzení pojišťovny o zaplaceném pojistném [1]. 5) Odpočet členských příspěvků zaplacených odborové organizaci Lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů, maximálně do výše 3 000 Kč. Dokládá se potvrzením o zaplacení členských příspěvků [1]. 6) Odpočet úhrady za zkoušky Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem. Ročně lze odečíst částku, která byla uhrazena, nejvýše však 10 000 Kč, u poplatníka se zdravotním postižením až 13 000 Kč, u poplatníka s těžším zdravotním postižením až 15 000 Kč. Dokládá se potvrzením o výši zaplacené úhrady za zkoušku ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona [1].

II ANALYTICKÁ ČÁST


6

32

POPIS FIRMY Smyšlená fiktivní firma XY, s.r.o. se zabývá výrobou a montáží sprchových koutů

a shrnovacích dveří. Dále provádí dodávky materiálu pro koupelny, vybavení koupelen – koupelnový nábytek, sanitární technika (vany, vaničky do sprchových koutů, vanové a sprchové zástěny, vodovodní baterie, sprchové panely, apod.). Firma je relativně mladá, byla založena 1. 5. 1990. Společnost má sídlo v Bojkovicích.

6.1 Organizační schéma Ředitelem firmy je pan Ing. Jan Horák. Ředitel je zároveň i majitelem a jednatelem. Firmu tvoří úsek výrobní, obchodní a ekonomický. V současné době je zde 17 zaměstnanců, organizační strukturu firmy znázorňuje organizační schéma, kde jsou naznačeny prvky nadřízenosti a podřízenosti.

Ředitel

Obchodní manager Obchodní zástupci

Skladníci

Výrobní manager Montážní pracovník

Ekonom

Výrobní dělníci

Účetní

Skladový účetní

Referenti

Obr. 3. Organizační schéma Zdroj: vlastní V obchodním úseku je obchodním managerem Václav Novotný, který odpovídá za 3 obchodní zástupce, kterými jsou Barbora Juříková, Irena Poláchová a Jiří Zavadil. Dále v tomto obchodním úseku jsou 3 referenti a to na přijímání objednávek pan Jan Bartoš, eshop a reklamaci pan Pavel Holý a na expedici pan Pavel Sova. Ve výrobním úseku je výrobním managerem Ivan Hloušek, který odpovídá za 2 skladníky Bohumila Starého a Kamila Střihavku, dále za montážního pracovníka


33

Richarda Krajča a nakonec za 2 výrobní dělníky – na výrobu dveří je to Daniel Lysák a na výrobu koutů Dušan Pokorný. Posledním úsekem je zde úsek ekonomický, kde je hlavním ekonomem Hana Poláchová, která odpovídá za účetní Denisu Novákovou a skladového účetní Miroslava Latináka.

6.2 Pracovní podmínky ve firmě XY, s.r.o. Všichni zaměstnanci mají uzavřené písemné pracovní smlouvy na dobu neurčitou, na plný pracovní úvazek, což je 40 hodin týdně. Jsou odměňováni časovou – měsíční mzdou, která je stanovena ve mzdovém výměru. Obchodní zástupci jsou placeni podílovou mzdou - mají stanovenou měsíční mzdu + 10 % z uzavřených realizovaných zakázek obchodů, montážní a výrobní dělníci mají mzdu hodinovou, ostatní mají mzdu měsíční. 6.2.1

Proplácení příplatků V případě práce přesčas jsou dodržována ustanovení ZP, příplatek je stanoven ve

výši 25 % průměrného výdělku. Práce v noci a ve ztíženém pracovním prostředí ve firmě není vykonávána, tudíž se příplatek neuplatňuje. Příplatek za sobotu a neděli je dodržován a podle zákona je stanoven na 10 % průměrného výdělku. 6.2.2

Splatnost a výplata mzdy Mzda je splatná 12. kalendářní den, vyplácí se bezhotovostním způsobem všem

zaměstnancům na účet, který na základě své žádosti o zasílání mzdy sdělili při uzavření pracovního poměru zaměstnavateli. Mzda je na účet zaměstnanců poukázána vždy v termínu. 6.2.3

Průměrný výdělek

Je každé čtvrtletí zpracováván dle předpisů, tisky výpočtu průměrného výdělku každého zaměstnance jsou doloženy.


7

34

MĚSÍČNÍ ZPRACOVÁNÍ MEZD Mzdy jsou zpracovávány pomocí počítačového programu od firmy E.I.S., s.r.o.

Slavičín s názvem SOUK 2. Měsíční, čtvrtletní i roční

výstupy odpovídají všem

požadavkům na zpracování mezd. Mzdová evidence je vedena podle platných předpisů a zákonů. Firma prochází každé dva roky kontrolou u Okresní správy sociálního zabezpečení v Uherském Hradišti na dodržování předpisů o sociálním pojištění a také kontrolou příslušných zdravotních pojišťoven na dodržování předpisů o zdravotním pojištění.. Docházka zaměstnanců je zaznamenávána na docházkovém listě, za dodržování zodpovídají vedoucí jednotlivých úseků, v případě absence zaměstnanci předkládají potřebné doklady (průkaz o dočasné neschopnosti, ošetřování člena rodiny, atd.), čerpání dovolené se hlásí předem a po dohodě s vedoucím úseku je umožněno zaměstnanci dovolenou čerpat. Při zadávání údajů ke zpracování mezd u jednotlivých zaměstnanců se vychází z doloženého docházkové listu (celkových odpracovaných hodin a dnů), z doložených podkladů absence a z rozhodnutí ředitele pro přiznání % podílů u obchodních zástupců. Tím vlastně je u každého zaměstnance stanovena hrubá mzda, která je podkladem pro výpočet odvodů sociálního a zdravotního pojištění a daně ze mzdy.


35

7.1 Sociální pojištění

Obr. 4. Rekapitulace sociálního pojištění Zdroj: Výstup z účetního programu SOUK 2 U každého zaměstnance je z vyměřovacího základu vypočteno 6,5 % - odvod za zaměstnance (zaokrouhlený na korunu nahoru) což je 21 126 Kč a z celkového vyměřovacího základu za všechny zaměstnance je vypočtený odvod za zaměstnavatele 25 % což činí 81 242 Kč. Pojistné na nemocenské důchodové pojištění činí 102 368 Kč, tuto částku firma sníží o slevy na pojistném (4 780 Kč) a ½ náhrady mzdy za pracovní neschopnost (867 Kč). Firma na účet OSSZ v Uherském Hradišti odvede celkem 96 721 Kč tak, aby 20.den uvedená částka byla na účtu OSSZ. Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách zašle po zpracování mezd OSSZ v Uherském Hradišti. Firma dodržuje všechny povinnosti v soc. pojištění, pravidelně do 8 dnů zasílá Oznámení o nástupu do zaměstnání, popřípadě změnách a skončení pracovního poměru zaměstnanců.


Obr. 5. Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách Zdroj: Výstup z účetního programu SOUK 2

36


37

7.2 Slevy na pojistném na sociálním zabezpečení

Obr. 6. Přehled slev na pojistném Zdroj: Výstupy z účetního programu SOUK 2 Firma provádí výpočet slev podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který upravuje poskytování slev na pojistném. Sleva se neuplatňuje pouze u dvou zaměstnanců, jelikož jejich vyměřovací základ překročil hranici 27 100 Kč. Sleva vypočtená za 15 zaměstnanců činí za měsíc říjen 4 780 Kč, tuto částku si firma odečítá od celkového odvodu na pojistném (102 368 Kč).


38

7.3 Nemoc

Obr. 7. Přehled nemocenských dávek Zdroj: Výstupy z účetního programu SOUK 2 V měsíci říjnu byly předloženy doklady o pracovní neschopnosti 2 zaměstnanců a to Jana Bartoše a Barbory Juříkové. Jan Bartoš byl nemocen celkem 6 kal.dnů, z čehož bylo jen 5 dnů pracovních a tudíž mu byly proplaceny pouze 2 dny pracovní neschopnosti, jelikož podle zákona se nemocenské dávky vyplácí od 3. dne pracovní neschopnosti. Barbora Juříková byla nemocná 20 dnů, z čehož bylo 14 dnů pracovních, firma z toho proplácí 7 dnů a zbylý počet dní uhradí OSSZ, jelikož od 15. dne pracovní neschopnosti platí nemocenskou příslušná OSSZ. Celková náhrada za dny pracovní neschopnosti za měsíc říjen činila 1 734 Kč. Firma si ½ z této náhrady odečítá od celkového odvodu na pojistném. U Barbory Juříkové je firma povinna zaslat OSSZ Uherské Hradiště její předložený průkaz o pracovní neschopnosti, díl IV. Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti po 14. kalendářním dnu trvání její nemoci. Toto rozhodnutí slouží jako žádost o nemocenské, které vyplácí po 14. KD trvání nemoci OSSZ. Firma je povinna přiložit vyplněnou Přílohu k žádosti o nemocenské (příloha P V). U vzoru tiskopisu pracovní neschopnosti přikládám jen první dva díly z celkových šesti, viz příloha P VI. Po dohodě s mou ošetřující lékařkou, jsem použila pro ukázku jen tyhle díly, jelikož mi celou neschopenku nemohla dát, poněvadž má každá své specifické číslo a z obav o jeho zneužití jsme se dohodly, že ji


39

tudíž nebudu přikládat celou a z toho důvodu jsem i vymazala číslo neschopenky aby nemohlo být zneužito.

7.4 Zdravotní pojištění

Obr. 8. Rekapitulace zdravotního pojištění Zdroj: Výstupy z účetního programu SOUK 2 Zaměstnanci u této firmy jsou registrováni u 3 pojišťoven – Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), Ministerstva vnitra (MV) a bývalá Hutnická zaměstnanecká pojišťovna (HZP), dnes je to Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP). V rekapitulaci vidíme výpočet rozdělený pro jednotlivé 3 pojišťovny. Z vyměřovacího základu je vypočteno 4,5 % (zaokrouhleno na celé koruny nahoru) za každého jednotlivého zaměstnance a 9 % odvodu za zaměstnavatele u každého jednotlivého zaměstnance. Firma odvede na účet VZP celkem 32 368 Kč, na účet ZPMV 5 835 Kč a na účet ČPZP odvede 5 670 Kč. Současně firma odesílá těmto pojišťovnám Přehled o platbě pojistného za zdravotní pojištění.


40

Zaměstnanec při nástupu do PP sdělí zdravotní pojišťovnu, u které je pojištěn. Firma dodržuje své povinnosti ve zdravotním pojištění, a proto zaměstnance přihlásí k příslušné zdravotní pojišťovně na předepsaném tiskopise. Také dodržuje hlášení všech nahlášených změn od zaměstnanců – většinou změna zdravotní pojišťovny.

Obr. 9. VZP – platba pojistného na zdravotní pojištění Zdroj: Výstupy z účetního programu SOUK 2


41

7.5 Výpočet daně

Obr. 10. Rekapitulace daní Zdroj: Výstupy z účetního programu SOUK 2 U každého zaměstnance se vychází z jeho hrubé mzdy, připočítá se pojištění za firmu (25 % sociální poj. + 9 % zdravotní poj. a vzniká základ daně (super hrubá mzda) z toho se vypočítá 15 % daň, odečte se odpočet na poplatníka 2 070 a tím vznikne daň po slevě. Pokud zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě (na 1 dítě 890 Kč) vznikne bonus nebo sleva na dani. Každý zaměstnanec má podepsané Prohlášení poplatníka, na základě toho může uplatňovat slevu na poplatníka 2 070 Kč. Šest zaměstnanců uplatňuje daňové zvýhodnění na děti. Děti mají uvedeny v Prohlášení, kopie rodných listů dětí jsou doloženy a zároveň jsou předložena potvrzení od manželek, že neuplatňují daňové zvýhodnění na děti. Jeden zaměstnanec má studující dítě nad 15 let a potvrzení o studiu je doloženo. Bonus vznikl pouze u zaměstnance Richarda Krajčo, který uplatňuje daňové zvýhodnění na 3 děti a bonus činí 1 365 Kč. Vypočtenou daň ze závislé činnosti (21 355 Kč) za všechny zaměstnance firma odvede na příslušný účet Finančního úřadu v Uherském Brodě.


42

7.6 Celková rekapitulace mezd Tab. 5. Rekapitulace mezd Rekapitulace mezd za říjen 2009 Popis Dny Hodiny 302 2 416 Měsíční mzda 63 504 Hodinová mzda 1 8 Dovolená 3 24 Svátky/u hod.mzdy/ Mzda - zakládající účast na důch.pojištění HRUBÁ MZDA 369 2 952

Koruny 276 592 45 360 829 2 185 324 966 324 966

za firmu 324 966 21 126

Základ soc.pojištění Sociální pojištění -sleva na pojistném Základ zdrav.pojištění Zdravotní pojištění Základ daně z příjmu Záloha na daň z příjmu Snížení daně o Měsíční sleva Měsíční daňový bonus

324 966 14 626 435 456 65 445 35 190

celkem

81 242 4 780

102 368 4 780

29 247

43 873

7 535 -1 365

ČISTÁ MZDA

267 859 dny:

Nemocenská, OČR Náhrady mzdy Dávky celkem Dobírka

kalend. 6 20

pracov. 4 15

placené 9

Koruny 1 734 1 734 269 593

Zdroj: vlastní Znázorňuje souhrnný přehled o zpracovaných mzdách za celý měsíc říjen – celkově odpracované dny a hodiny, čerpání dovolené, proplacené svátky, celkovou hrubou mzdu, odvody sociálního a zdravotního pojištění, odvod daně ze závislé činnosti, čistá mzda, ke které je připočtena proplacená náhrada po dobu pracovní neschopnosti. Celková vyplacená částka na mzdy zaměstnancům za měsíc říjen představuje na Rekapitulaci dobírku ve výši 269 593 Kč. Každý zaměstnanec obdrží po zpracování mezd výplatní pásku a částka k výplatě je mu zaslána na jeho účet.


Obr. 11. Výpočet mezd Zdroj: Výstupy z účetního programu SOUK 2

43


44

7.7 Zaúčtování mezd Po ukončení zpracování se provádí zaúčtování do účetního deníku na stanovené účty. Tab. 6. Zúčtování mezd Složky mzdy

Má Dáti

Dal

276 592

521

331

45 360

521

331

829

521

331

2 185

521

331

21 126

331

336/S

14 626

331

336/Z

65 445

331

342

4 780

336/S

524

29 247

524

336/Z

81 242

524

336/S

Náhrada mzdy

1 734

524

331

Daňový bonus

-1 365

331

342

Mzda k výplatě

269 593

331

221

Měsíční mzda Hodinová mzda Dovolená Svátek Sociální pojištění zaměstnanec Zdravotní pojištění zaměstnanec Záloha na daň Sleva na pojistném Zdravotní pojištění zaměstnavatel Sociální pojištění zaměstnavatel

Částka

Zdroj: vlastní

7.8 Výpočet mezd V následujících třech příkladech provedu názorný výpočet mezd, aby zde byl vidět postup při výpočtu mzdy v případě, kdy poplatník podepsal Prohlášení a má dítě a tudíž na ně uplatňuje slevu, kdy poplatník podepsal Prohlášení ale žádné dítě nemá a v případě, kdy poplatník byl v měsíci nemocen. Příklady uvádím z toho důvodu, aby bylo vidět praktické počítání a ne jen výpočty z účetního programu SOUK 2.


45

Příklad 1 Zaměstnanec Jan Bartoš podepsal Prohlášení, jeho hrubá mzda je 12 364 Kč, nemá žádné děti, byl 5 kalendářních dnů nemocen, z toho má proplaceny 2 dny, průměrný hodinový výdělek činí 97,56 Kč. Hrubá mzda ....................... 12 364 Kč Sociální pojištění 25 % ....... 3 091 Kč

Sociální pojištění 6,5 % ............ 804 Kč

Zdravotní pojištění 9 %....... 1 113 Kč

Zdravotní pojištění 4,5 %.......... 557 Kč

Základ daně (SHM) .......... 16 568 Kč Zaokrouhleno na ............... 16 600 Kč Záloha na daň 15 % ............ 2 490 Kč Sleva na poplatníka ............. 2 070 Kč Daň po slevě........................... 420 Kč Čistá mzda.......................... 10 583Kč Náhrada mzdy za dobu PN .... 843 Kč Mzda k výplatě.................. 11 426 Kč Náhrada mzdy za dobu pracovní neschopnosti Výpočet redukovaného výdělku: Ø výdělek 97,56 x 90 % = 87,80 Výpočet náhrady mzdy za hodinu: 87,80 x 60 % = 52,68 Výpočet náhrady mzdy za 2 dny pracovní neschopnosti: 8 hod x 2 dny = 16 hod x 52,68 = 842,88 Kč Náhrada mzdy po zaokrouhlení: 843 Kč Příklad 2 Zaměstnanec Richard Krajčo podepsal Prohlášení, má 3 děti, na které uplatňuje daňové zvýhodnění. Jeho hrubá mzda je 16 724 Kč.


46

Hrubá mzda ....................... 16 724 Kč Sociální pojištění 25 % ....... 4 181 Kč

Sociální pojištění 6,5 % ......... 1 088 Kč



Základ daně (SHM) .......... 22 410 Kč Zaokrouhleno na ............... 22 500 Kč Záloha na daň 15 % ............ 3 375 Kč Sleva na poplatníka ............. 2 070 Kč Daň po slevě........................ 1 305 Kč Sleva na dítě (3 x 890) ........ 2 670 Kč Daňový bonus ..................... 1 365 Kč Čistá mzda......................... 16 248 Kč Mzda k výplatě.................. 16 248 Kč Příklad 3 Zaměstnankyně Barbora Juříková podepsala Prohlášení, nemá žádné dítě, její hrubá mzda je 18 000 Kč, byla nemocná 20 kalendářních dnů, z čehož bylo 14 dnů pracovních, firma z toho proplácí 7 dnů, zbytek proplatí OSSZ. Hrubá mzda ....................... 18 000 Kč Sociální pojištění 25 % ....... 4 500 Kč

Sociální pojištění 6,5 % ......... 1 170 Kč



Základ daně (SHM) .......... 24 120 Kč Zaokrouhleno na ............... 24 200 Kč Záloha na daň 15 % ............ 3 630 Kč Sleva na poplatníka ............. 2 070 Kč Daň po slevě........................ 1 560 Kč Čistá mzda......................... 14 460 Kč


47

Náhrada mzdy za dobu PN . 3 320 Kč Mzda k výplatě.................. 17 780 Kč Náhrada mzdy za dobu pracovní neschopnosti Výpočet redukovaného výdělku: 109,75 x 90 % = 98,78 Výpočet náhrady mzdy za hodinu: 98,78 x 60 % = 59,27 Výpočet náhrady mzdy za 7 dnů pracovní neschopnosti: 8 hod x 7 dnů = 56 hod x 59,27 = 3 319,12 Kč Náhrada mzdy po zaokrouhlení: 3 320 Kč

7.9 Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele Pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů je zákonné, vzniká bez uzavření pojistné smlouvy, zaměstnavatel je povinen odeslat přihlášku k zákonnému pojištění. Pojištění se vztahuje na všechny podnikatele, kteří mají zaměstnance. Na velikosti podniku nezáleží. Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ukládá zaměstnavatelům řadu povinností. Pokud podnikatel zaměstná alespoň jednoho zaměstnance, vzniká mu povinnost platit pojistné pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemocí z povolání. V současné době poskytují zákonné pojištění dvě pojišťovny: Česká pojišťovna a Kooperativa. Zákonné pojištění odpovědnosti vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele, tj. přijetím zaměstnance do pracovního poměru. Podnikatel si vybere příslušnou pobočku České pojišťovny nebo Kooperativy a písemně oznámí, že se stal zaměstnavatelem. Pojistné se stanovuje z vyměřovacího základu, který odpovídá vyměřovacímu základu pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení. Sazba pojistného činí 2,8 až 54,4 promile, minimální pojištění za kalendářní čtvrtletí je 100 Kč.


48

Pro určení sazby je rozhodující převažující předmět činnosti zaměstnavatele podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ). Konkrétní určení sazby pojistného vyplývá z přílohy č. 2 k vyhlášce č. 125/1993 Sb [12]. Tab. 7. Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele Sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele Sazba (promile) 2,8 4,2 7 8,4 10,5

Příklad činnosti podle OKEČ kadeřnictví, kosmetika, reklamní činnost, pojišťovnictví Textilní a oděvní výroba, pohostinství, ubytování, daňové a podnikatelské poradenství Zemědělství Výroba nápojů, výroba strojů, přístrojů a nábytku, pozemní doprava práce s výbušninami, výškové práce, práce s jedovatými látkami

50,4

dobývání černého uhlí, rudy

5,6

ostatní nevyjmenované ekonomické činnosti Zdroj: [12]

Pojistné se hradí dopředu, do konce prvního kalendářního měsíce příslušného čtvrtletí. Tab. 8. Termíny pro zaplacení ZPOZ Termín pro zaplacení zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele 1.čtvrtletí

2.čtvrtletí

3.čtvrtletí

4.čtvrtletí

do 31. ledna

do 30. dubna

do 31. července

do 31. října

Zdroj: [12] Pokud pojistné zaměstnavatel neplatí řádně a včas, zvyšuje se výše pojistného o 10 % z dlužné částky za každý započatý měsíc. Příklad Firma se přihlásila k zákonnému pojištění odpovědnosti zaměstnavatele u pojišťovny Kooperativa. Sazba pojištění je stanovena na 5,6 promile.


49

Příklad výpočtu za 4.Q 2009: jedná se o pojištění na 1.Q 2010 Měsíc

Vyměřovací základ sociálního zabezpečení

Říjen ........................................................... 324 966 Kč Listopad ..................................................... 396 801 Kč Prosinec ...................................................... 398 459 Kč Celkem .................................................... 1 120 226 Kč 5,6 promile z 1 120 226 Kč je 6 274 Kč. Tuto částku firma odvede v měsíci lednu po zpracování mezd za prosinec na účet Kooperativy č.40002-50404011/0100.

7.10 Důchodové pojištění Firma dodržuje povinnosti týkající se oblasti důchodového pojištění. Evidenční listy vyhotovuje podle předpisů vždy po skončení kalendářního roku, většinou do konce února. V případě skončení pracovního poměru vystaví evidenční list do 30 dnů po skončení zaměstnání. Originál zasílá firma OSSZ v Uherském Hradišti, jeden stejnopis s podpisem pojištěnce a datem převzetí si zaměstnavatel ponechává ve své evidenci po dobu 3 kalendářních roků po roce, kterého se to týká , další stejnopis obdrží zaměstnanec. Evidenční list musí obsahovat: -

identifikační údaje pojištěnce, tj. jméno, poslední příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození,

-

místo trvalého pobytu,

-

rodné číslo,

-

druh výdělečné činnosti,

-

dobu účasti na důchodovém pojištění,

-

vyměřovací základ na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,


50

doby, které se vylučují (dočasné pracovní neschopnosti, ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti, nejvýše však prvních 9 KD, popř. prvních 16 KD jde-li o osamělého zaměstnance, který má v péči alespoň l dítě ve věku do 16 let),

-

identifikační údaje zaměstnavatele.

Obr. 12. Evidenční list důchodového pojištění Zdroj: Výstupy z účetního programu SOUK 2 V případě sepisování žádosti zaměstnance o důchod, by bylo nutné žádost sepsat u OSSZ v Uherském Hradišti. Firma v současné době žádné důchodce nezaměstnává, a ani žádný ze zaměstnanců nemá nárok na starobní důchod.


8

51

MZDOVÉ LISTY Povinností plátců je vést mzdové listy pro všechny poplatníky, kterým plátce sráží

zálohu na daň. Na základě žádosti poplatníka vystaví firma do 10 dnů od podání žádosti potvrzení o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba DZ a pro daňové zvýhodnění. Náležitosti mzdové listu: -

poplatníkovo jméno a příjmení, rodné jméno,

-

rodné číslo,

-

bydliště,

-

jméno příjmení, rodné číslo osoby, na které poplatník uplatňuje nárok pro snížení daně, slevu na dani a daňové zvýhodnění,

-

výši jednotlivých nezdanitelných částek základu daně,

-

za každý kalendářní měsíc:

úhrn zúčtovaných mezd,

povinné pojistné z úhrnu zúčtovaných mezd,

základ pro výpočet zálohy na daň,

vypočtená záloha na daň,

měsíční sleva na dani,

výše měsíčního daňového zvýhodnění, měsíční sleva na dani, bonus,

skutečně sražená záloha na daň,

součet údajů uvedených v předchozích bodech.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky Tab. 9. Mzdový list

Zdroj: vlastní

52


53

Firma vyhotovuje mzdové listy vždy po ukončení kalendářního roku, většinou v únoru následujícího roku. Pokud zaměstnanec ukončí pracovní poměr v průběhu roku, vyhotoví firma mzdový list do 30 dnů po ukončení pracovního poměru. Mzdové listy se ve firmě archivují 30 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají.


9

54

ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ O roční zúčtování zaměstnanci žádají písemně v Prohlášení - část III nejpozději do

15. 2. po skončení roku. Jelikož jsem praktickou část prováděla v období od 6. 9. 2009 do 10. 12. 2009, prováděla jsem měsíční zpracování mezd za měsíc říjen 2009, roční zúčtování jsem neměla možnost si v praxi vyzkoušet a prověřit. Proto po dohodě s vedoucí práce jsem si provedla analýzu ročního zúčtování za rok 2008. Roční zúčtování se provádělo u 15 zaměstnanců, 2 zaměstnanci nepožádali o provedení ročního zúčtovaní. Všichni doložili potřebná potvrzení. Dva zaměstnanci doložili dárcovství krve, 10 zaměstnanců uplatňovalo příspěvek na penzijní připojištění (doložili potvrzení z pojišťovny, kopie smlouvy o sjednaném pojištění je založena z minulých let, 2 zaměstnanci uplatňovali úroky z úvěrů na bytové potřeby – smlouva je doložena, potvrzení o zaplacených úrocích také, vše splňuje požadované parametry. Příklad o provedené RZ za rok 2008 Zaměstnanec podepsal Prohlášení III o provedení RZ za rok 2008 dne 31. 1. 2009 a doložil současně potvrzení o zaplaceném penzijním připojištění ve výši 15 000 Kč, uplatňuje daňové zvýhodnění na l dítě od září (předložil potvrzení od manželky, že neuplatňuje daňové zvýhodnění) hrubá mzda činila 215 916 Kč, pojištění od zaměstnavatele sociální 56 140 Kč, zdravotní 19 433 Kč, sražená daň 15 340 Kč, daroval 1x krev – potvrzení doložil. Výpočet Hrubá mzda ................................... 215 916 Kč Povinné pojistné .............................. 75 573 Kč Základ daně .................................... 291 489 Kč Odpočty Dar – krev .......................................... 2 000 Kč Penzijní .............................................. 9 000 Kč Základ daně .................................... 280 489 Kč Zaokrouhlený ................................. 280 400 Kč


55

Roční daň před slevami.................... 42 060 Kč Snížení o slevu na poplatníka .......... 24 840 Kč Daň po slevě..................................... 17 220 Kč Daňové zvýhodnění (4 x 890) ............ 3 560 Kč Sleva na dani .................................... 13 660 Kč Skutečně sražená daň ....................... 15 340 Kč Rozdíl daně – přeplatek ..................... 1 680 Kč Přeplatek ve výši 1 680 Kč vrátí firma zaměstnanci nejpozději při zúčtování mzdy za březen. O částku přeplatku, vráceného z ročního zúčtování, sníží firma nejbližší odvody záloh finančnímu úřadu.


56

10 ARCHIVACE Zaměstnavatel je povinen uschovávat (archivovat): -

30 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají, mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích nezbytných pro důchodové pojištění. Jde-li o mzdové listy a účetní záznamy poživatele starobního důchodu, uschovává je zaměstnavatel po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají,

-

10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají, záznamy o skutečnostech vedených v evidenci podle § 37 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., jde-li o poživatele starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu,

-

6 kalendářních roků následujících po měsíci, kterého se záznam týká, záznamy o skutečnostech vedených v evidenci podle § 37 odst. 1 písm. h) zákona č. 582/1991 Sb. a vždy 3 kalendářní roky následující po měsíci, v němž bylo dlužné pojistné za takový měsíc zaplaceno,

-

3 kalendářní roky po roce, kterého se týkají, stejnopisy ELDP vyhotovené v kalendářním roce, kterého se týkají, a stejnopisy ostatních ELDP po dobu 3 kalendářních roků po roce, ve kterém byly vyhotoveny. Zaniká-li zaměstnavatel bez právního nástupce před uplynutím archivačních dob, je

povinen zajistit úschovu záznamů a dokladů do uplynutí zákonem stanovených dob a písemně oznámit OSSZ, kde jsou uloženy [1]. Firma na základě zákona archivační doby dodržuje a všechny záznamy a doklady uschovává ve svém archivu v hlavní budově firmy.


57

11 NÁPLŇ PRÁCE MZDOVÉ ÚČETNÍ Ve společnosti, kde není zřízen personální útvar, je řada činností tohoto útvaru kumulována do pracovní náplně mzdové účtárny. Povinnosti mzdové účetní: 1. Kontroluje formální správnost a úplnost prvotních mzdových dokladů, provádí nebo zajišťuje jejich vyhodnocení a potřebné výpočty. 2. Přejímá soupisky odpracovaných mezd, odpracované doby od vedoucích útvarů, zejména mistrů výrobních středisek, sumarizuje výši hrubé mzdy za výplatní období. 3. Vede přesnou, průkaznou evidenci o příjmech, srážkách, čerpání řádné dovolené, absence

z důvodu

nemoci,

sleduje

odděleně

nadstavbové

složky

mzdy

zaměstnanců, odpracované hodiny, přesčasy apod. 4. Spolupracuje při vytváření nezbytného datového souboru o zaměstnancích s personálním útvarem, neprodleně promítá v tomto souboru změny údajů. 5. Instruuje, ve spolupráci s útvarem odměňování a útvarem vzdělávání zaměstnanců, vedoucí útvarů, mistry středisek v oblasti dodržování stanovených zásad při vytváření prvotních dokladů pro stanovení výše mzdy nebo platu každého zaměstnance za zúčtovací období. 6. Sumarizuje včas a informuje předepsaným způsobem útvar financování o výši potřeby finančních prostředků pro výplatu záloh a doplatku mezd a platu zaměstnanců za účetní období včetně potřebné výše prostředků pro odvodové povinnosti (sociální, zdravotní pojištění atd.). 7. Vypočítává předepsaným způsobem potřebu finančních prostředků na platby sociálního, zdravotního pojištění, zákonného pojištění zaměstnanců, daňové srážky, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pro včasné zabezpečení plateb na účty jednotlivých institucí. 8. Vede aktuální účetní evidenci, případně pro ni vytváří příslušné doklady tak, aby bylo zabezpečeno přesné účtování o veškerých pohledávkách a závazcích vůči zaměstnancům, a to v rozsahu předepsané analytiky dle účtové osnovy.


58

9. Provádí veškeré srážky ze mzdy, o kterých organizace rozhodla (nebo jež jsou pravomocně uloženy), že je bude místo zaměstnance provádět, případně o které zaměstnanec požádal a jež nejsou v rozporu s obecně závaznými předpisy, odesílá případně výplatu zaměstnanci na účet u příslušného peněžního ústavu (pokud je tento systém ve společnosti uplatněn). 10. Vede za zaměstnance veškerou agendu v rozsahu stanoveném zákonem v oblasti údajů pro řádné důchodové zabezpečení. 11. Vystavuje na žádost zaměstnance příslušná potvrzení, provádí závazné propočty pro účel nárokování sociálních dávek zaměstnancem, přídavků na děti apod. 12. Sestavuje výplatní listiny záloh a vyúčtování mezd a platů, sestavuje výčetky platidel pro pokladnu. 13. Likviduje cestovní příkazy za pracovní cesty zaměstnanců v tuzemsku i zahraničí podle platných předpisů. 14. Zpracovává požadovanou statistiku a evidenci, zpracovává a odesílá potřebné výkazy úřadu sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. 15. Informuje písemně předepsaným způsobem zdravotní pojišťovnu o pohybech zaměstnanců (ukončení pracovního poměru, přijetí, nástup na vojenskou službu apod.). 16. Zpracovává podklady pro případnou refundaci mezd. 17. Spolupracuje úzce s útvarem odměňování a personálním útvarem. 18. Sestavuje na žádost zaměstnance, soudu a v oprávněných případech potvrzení o výdělku. 19. Při přechodu zaměstnance do jiné organizace předává zaměstnanci zápočtový list. 20. Zpracovává pro zaměstnance údaje potřebné pro sepsání žádosti o důchod (invalidní důchod) apod. 21. Zabezpečuje zpracování ročního daňového vyrovnání, zajišťuje výplatu nebo srážku rozdílových částek. 22. Započítává k příjmu zaměstnance ke zdanění a zdaňuje dle platné vyhlášky částku za používání firemního vozidla k osobním účelům.


59

23. Zdaňuje a zajišťuje odvod srážkové daně za výplaty mezd z titulu dohod o provedení práce, jakož i jiných typů pracovněprávních vztahů. 24. Zabezpečuje správné zúčtování mezd a odměnu společníků, jednatelů a ostatních členů statutárních orgánů. 25. Spolupracuje s externími kontrolními orgány a institucemi při prováděných kontrolách. 26. Kontroluje prohlášení k dani z příjmů ze závislé práce a funkčních požitků. 27. Sleduje a dodržuje ve své činnosti zákonná ustanovení. 28. Zpracovává, případně spolupracuje s právním útvarem při sepsání zejména těchto dokumentů: a. Dohody o srážkách ze mzdy, b. Návrhu soudu na výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, c. Žádosti soudu o určení rozsahu a rozvrhu srážek, d. Žádosti o zasílání srážek ze mzdy soudu, e. Oznámení soudu plátce mzdy, že u něho povinný přestal pracovat, f. Oznámení soudu plátce mzdy, že u něho povinný nastoupil do zaměstnání, g. Oznámení o výši průměrného výdělku, h. Oznámení o zápočtu odměn do průměrného výdělku. 29. Zabezpečuje za společnost povinnosti plátce daně při zdaňování příjmů zaměstnanců ze závislé činnosti v průběhu zdaňovacího období. 30. Zabezpečuje úplné a přehledné uložení zákonem stanovených dokumentů z oblasti mzdového účetnictví (zákon o archivaci) [13].


60

12 NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ 12.1 Docházka Firma pro zjištění docházky používá docházkové listy. Jde o listy, které si firma vytváří sama, zaměstnanci si zde zapíší svůj příchod i odchod. Firma má tenhle dokument umístěn v každé kanceláři a na dílně a tudíž zde není zabezpečena kontrola správně vyplněných údajů. Tab. 10. Ukázka docházkového listu os. číslo Jméno a příjmení Příchod

Odchod

Podpis

Zdroj: vlastní Podle mého názoru by bylo lepší zavést zde jiný systém kontroly docházky. Navrhovala bych investování do elektronické dokumentace. Jsou zde vyšší vstupní poplatky, ale v kompenzaci s přehledností a kontrolou docházky si myslím, že je to dobrá investice. Zaměstnavatel tak má jistotu, že příchody a odchody opravdu odpovídají pravdě a nikdo si zde hodiny nepřipisuje. Docházkové listy bych ve firmě ponechala i nadále v případě vyskytnutí se problémů s elektronickou dokumentací, např. při porouchání systému, atd.. Pokud by firma nechtěla investovat do takového řešení, tak bych navrhla zavést evidenci docházky pomocí kontrolních hodin s vyznačením příchodu a odchodu na Docházkový lístek. Vstupní poplatky nejsou tak vysoké a je zde taky určitá přehlednost příchodů a odchodů, jen mzdová účetní při zpracovávání mezd má více práce při zadávání dat do počítače, čehož při elektronické dokumentaci je ušetřena.


61

ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem se věnovala problematice mzdového systému a předvedení jeho praktického využití ve smyšlené fiktivní firmě XY, s.r.o.. Mým cílem bylo především proniknout do této problematiky, prostudovat potřebné materiály, zákony a předpisy, na základě získaných informací a zkušeností ukázat jak vše probíhá v praxi a při odhalení případných nedostatků navrhnout zlepšení, která by vedla ke zlepšení situace ve firmě. Firma na svůj mzdový systém bedlivě dohlíží, mzdová účetní zde má mnoho povinností, které musí splnit. Z mého hlediska si myslím, že je nejdůležitější umět vypočítat mzdu ručně, bez použití programu, jelikož i ten se může někdy poškodit a pak může vyhodnotit platební odměnu chybně a proto by mzdová účetní vždy při zpracování mezd měla porovnat vypočítanou mzdu z programu s ručně vypočítanou mzdou. Správné zpracování mezd bývá také kontrolováno kontrolním úřadem, který případné chyby tvrdě trestá. Jediný nedostatek, který považuji za velmi podstatný je řešení docházky pracovníků, poněvadž firma zatím tuto problematiku nemá dořešenou, navrhla jsem pro zlepšení zavést čipové karty, které přesně vymezí příchod a odchod zaměstnance. Díky zpracování práce jsem se dozvěděla spoustu věcí, které mohu využít v praktickém životě, buď jako mzdová účetní a nebo i při jiném druhu povolání, kdy si můžu zkontrolovat platební podmínky ve smlouvě, přepočítat obdrženou mzdu atd. Práce mě vyvedla z mnoha omylů např. jsem si myslela, že příplatky ke mzdě bývají mnohem vyšší, i když kolikrát hodně záleží na postavení firmy k danému problému nebo situaci, za kterou jsou pracovníci odměňováni.


62

RESUME In my bechelor thesis I put in the problems of a wage-payment system and showing its practical usage in an assumed fictional company XY, Ltd. Above all, my main aim was to get into these problems, study all necessary materials, laws and codes, and, based on obtained information and experience show how it all works in real situations. When finding any faults or errors, an improvement should be suggested to improve the situation in the company. The company watches its wage-salary system very carefully and a wage accountant has a lot of duties to fulfill. From my point of view I suppose that counting the wages or salaries manually and without the computer programme is the most important issue. The thing is that the programme can be damaged and then the payment bonus can be elaborated in a wrong way, that is why the wage accountant should compare counted wage from the programme together with manually counted wage. The correct wage elaboration is very often controlled by the inspection office which punishes all eventual mistakes sorely. The only insufficiency that I consider as significant is solving of employees´ attendance, because the company has not solved this issue yet, therefore, I suggested as an improvement to install chip cards that would show precisely the arrival at work and leaving of employee. Thank to elaborating of this thesis I learnt many new things that I can apply in my professional life either as a wage accountant, or during another job, where I can check for instance the payment conditions in contract, recount received wage and so on. Working on this thesis has undeceived me, because I had thought that premium payments in the wage are much higher, even though it depends on a company attitude how to solve the situation for which the employees are rewarded.


63

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] ŠUBRT, B., a kol. Abeceda mzdové účetní 2009. 19. vyd. Olomouc : ANAG, 2009. 536 s. ISBN 978-80-7263-497-2. [2] d´AMBROSOVÁ, H., a kol. Abeceda personalisty 2008. 2. vyd. Olomouc : ANAG, 2009. 383 s. ISBN 978-80-7263-441-5. [3] Ministerstvo práce a sociálních věcí: Vývoj minimální mzdy [online]. [citace 200902-19]. Dostupný z www: . [4] Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci: Nejnižší úroveň zaručené

mzdy

[online].

[citace

2009-11-02].

Dostupný

z

www:

http://osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs/topics/minimalni_mzda.php [5] VYBÍHAL, V., a kol. Mzdové účetnictví 2006 praktický průvodce. 9. vyd. Praha : GRADA Publishing, 2006. 364 s. ISBN 80-247-1478-7. [6] Česká správa sociálního zabezpečení: Nemocenské pojištění [online]. [citace 2009-08-04].

Dostupný

z

www:

<

http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-

pojisteni/davky/poskytovani-nemocenskeho-od-1-1-2009/ >. [7] Redukovaný průměrný výdělek pro náhradu mzdy. Mzdová účetní odborný měsíčník, říjen 2008, roč. XIV, č. 11. 31s. ISSN 1211-1430. [8] Ministerstvo práce a sociálních věcí: Výše redukčních hranic [online]. [citace 2008-04-12]. Dostupný z www: . [9] Slevy na pojistném na sociálním zabezpečení. Mzdová účetní odborný měsíčník, květen 2009, roč. XV, č. 6. 40s. ISSN 1211-1430. [10] Podnikatel: Přehled slev na dani a daňová zvýhodnění v roce 2009 [online]. [citace 2009-07-01]. Dostupný z www: . [11] Daňové zákony. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 1. vyd. Bratislava : DonauMedia, 2008. 159 s. ISBN 978-80-89364-04-6. [12] Podnikatel: Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele [online]. [citace 200908-04]. Dostupný z www: . [13] Trigan: Mzdové účetnictví [online]. [citace 2009-07-31]. Dostupný z www: .


SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ČPZP

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna

ČR

Česká republika

ČSSZ

Česká správa sociálního zabezpečení

DPN

Dočasná pracovní neschopnost

DZ

Daňový zákon

ELDP

Evidenční list důchodového pojištění

FO

Fyzická osoba

KD

Kalendářní den

MF

Ministerstvo financí

OKEČ

Odvětvová klasifikace ekonomických činností

OSSZ

Okresní správa sociálního zabezpečení

PN

Pracovní neschopnost

PP

Pracovní poměr

RZ

Roční zúčtování

SHM

Super hrubá mzda

VZP

Všeobecná zdravotní pojišťovna

ZD

Základ daně

ZP

Zákoník práce

ZPMV

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra

ZPOZ

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele

64


65

SEZNAM OBRÁZKŮ OBR. 1. VÝPOČET DANĚ PRO POPLATNÍKA S PODEPSANÝM PROHLÁŠENÍM, BEZ VYŽIVOVANÝCH DĚTÍ ....................................................................................................................................................... 26 OBR. 2. VÝPOČET DANĚ PRO POPLATNÍKA S PODEPSANÝM PROHLÁŠENÍM A VYŽIVOVANÝMI DĚTMI ................................................................................................................................................... 26 OBR. 3. ORGANIZAČNÍ SCHÉMA ................................................................................................................. 32 OBR. 4. REKAPITULACE SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ ................................................................................... 35 OBR. 5. PŘEHLED O VÝŠI POJISTNÉHO A VYPLACENÝCH DÁVKÁCH .................................................. 36 OBR. 6. PŘEHLED SLEV NA POJISTNÉM .................................................................................................... 37 OBR. 7. PŘEHLED NEMOCENSKÝCH DÁVEK ............................................................................................ 38 OBR. 8. REKAPITULACE ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ ............................................................................... 39 OBR. 9. VZP – PLATBA POJISTNÉHO NA ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ.......................................................... 40 OBR. 10. REKAPITULACE DANÍ ................................................................................................................... 41 OBR. 11. VÝPOČET MEZD ............................................................................................................................ 43 OBR. 12. EVIDENČNÍ LIST DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ ......................................................................... 50


66

SEZNAM TABULEK TAB. 1. VÝŠE MINIMÁLNÍ MZDY .................................................................................................................... 9 TAB. 2. MZDOVÉ TARIFY .............................................................................................................................. 10 TAB. 3. ZÁLOHA NA DAŇ .............................................................................................................................. 25 TAB. 4. PŘEHLED SLEV NA DANI PRO ROK 2009...................................................................................... 27 TAB. 5. REKAPITULACE MEZD .................................................................................................................... 42 TAB. 6. ZÚČTOVÁNÍ MEZD ........................................................................................................................... 44 TAB. 7. ZÁKONNÉ POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZAMĚSTNAVATELE ..................................................... 48 TAB. 8. TERMÍNY PRO ZAPLACENÍ ZPOZ .................................................................................................. 48 TAB. 9. MZDOVÝ LIST.................................................................................................................................... 52 TAB. 10. UKÁZKA DOCHÁZKOVÉHO LISTU .............................................................................................. 60


67

SEZNAM PŘÍLOH

PI

Přihláška do registru zaměstnavatelů

P II

Oznámení o nástupu do zaměstnání

P III

Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků

P IV

Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků

PV

Příloha k žádosti o nemocenské

P IV

Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti

PŘÍLOHA P I: PŘIHLÁŠKA DO REGISTRU ZAMĚSTNAVATELŮ

PŘÍLOHA P II: OZNÁMENÍ O NÁSTUPU DO ZAMĚSTNÁNÍ

PŘÍLOHA P III: PROHLÁŠENÍ POPLATNÍKA DANĚ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI A FUNKČNÍCH POŽITKŮ

PŘÍLOHA P IV: VYÚČTOVÁNÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI A FUNKČNÍCH POŽITKŮ

PŘÍLOHA P V: PŘÍLOHA K ŽÁDOSTI O NEMOCENSKÉ

PŘÍLOHA P VI: ROZHODNUTÍ O DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI

Mzdový systém a jeho praktické využití ve firmě XY, s. r. o. Veronika Kopuncová

Recommend Documents