METODICKÝ ZPRAVODAJ AUTOŠKOL číslo 56/2006 OBSAH:
Informace o nehodovosti za období leden až květen 2006 str. 2 Informace – stanovisko MD k některým dotazům… str. 4 Metodická pomůcka k usměrnění některých činností str. 9 Seznam zákonů, vyhlášek a předpisů… str. 21 Zákon č. 76/2006 Sb.(změna zák.č.361/2000 Sb.) str. 24 Vyhláška č. 193/2006 Sb.(změna č.30/01 Sb.-komentovaná) str. 25 Vyhláška č.194/2006 Sb.(změna č.31/01 Sb.-komentovaná) str. 28 Vyhláška č. 197/2006 Sb.(změna č.341/02 Sb.-komentovaná) str. 30 Vyhláška č. 218/2006 Sb.(úhrada za výpis z evidence DN) str. 31 Zákon č. 226/2006 Sb. ( změna zák.č.111/1994 Sb., zák. č.56/2001 Sb., zák. č. 361/2000 Sb., zák. č. 634/2004 Sb., a zák.č.200/1990 Sb.) str. 32 Nařízení (ES) č. 561/2006 (výpis – tachografy) str. 44 Vyhláška č. 298/2006 Sb. ( OPIS – změna vyhl.č.167/2002 Sb.) str. 46
Pro potřeby autoškol jako učební a organizační pomůcku vydává AUTOKLUB ČR, Opletalova 29 110 00 PRAHA 1 www.autoklub.cz Zpracoval: Agentura Vegricht pro bezpečnost silničního provozu Václav Vegricht Tř. Václava Klementa 820, 293 01 Mladá Boleslav Tel. 326 725 613, mobil 603 31 04 68 E-mail:
[email protected] IČ: 13739051 Vychází čtvrtletně Bez jazykové úpravy.
ČERVEN 2006.
INFORMACE o nehodovosti na pozemních komunikacích v ČR za období leden až květen 2006. Leden až květen 2006 POČET NEHOD USMRCENO TĚŽCE ZRANĚNO LEHCE ZRANĚNO HMOTNÁ ŠKODA
rozdíl - stejné období 2005 84.385 zvýšení o 4.527 nehod 343 snížení o 7 osob 1.485 snížení o 40 osob 8.882 snížení o 1.295 osob 4 053,24 mil.Kč Zvýšení o 227,3 mil. Kč
= 5,7 % = 2,0 % = 2,6 % = 12,7 % = 5,9 %
Vývoj následků nehod za hodnocení období 5 ti měsíců letošního roku je příznivý, neboť všechny následky nehod na životech a zranění jsou nižší, než ve stejném období loňského roku. Počet usmrcených je od roku 1990 vůbec nejnižší, těžce zraněných je 2.nejnižší(1991 = 1480) a počet lehce zraněných je 3.nejnižší ( 1991=6741, 1990=8465)
Přehled viníků a zavinění nehod: Viník, zavinění nehody období leden a květen
Počet nehod
Rozdíl nehod
Index rok 2005=100%
řidičem motor.vozidla řidičem nemotor.vozidla chodcem jiným účastníkem závadou komunikace technickou závadou vozidla lesní, domácí zvěří jiné zavinění
78.862 641 608 102 536 505 2.827 304
+4511 - 154 - 66 + 3 + 270 - 2 - 89 + 54
106,1 80,6 90,2 103,0 201,5 99,6 96,9 121,6
Počet Rozdíl Index rok usmrcen. usmrcen. 05=100%
305 17 14 0 0 0 0 7
-7 +5 -8 0 0 0 0 +3
97,8 141,7 63,6
175,0
Z celkového počtu nehod bylo 7.735 nehod, kdy viník z místa nehody ujel a při nich bylo 5 osob usmrceno a dalších 314 osob bylo zraněno. Počet těchto nehod je oproti předchozímu roku vyšší o 14,5 %, počet usmrcených je ale nižší o 6 osob a počet zraněných je o 44 osob nižší. Hlavní příčiny nehod řidičů motorových vozidel: Hlavní příčina nehody leden až květen 2006
Nepřiměřená rychlost Nesprávné předjíždění Nedání přednosti Nesprávný způsob jízdy
Počet nehod
Tj. %
14.350 1.480 13.670 49.120
18,1 2,0 17,6 62,4
2
Počet usmrcených
147 15 37 106
Tj.%
48,2 4,9 12,1 34,8
Rozdíl usmrcených
- 14 - 4 +6 +5
Oproti stejnému období loňského roku je počet nehod vyšší v kategorii nesprávný způsob jízdy o 6,9 % a nedání přednosti v jízdě o 11,1 %. Nižší je počet nehod u nepřiměřené rychlosti o 0,3% (o 41 nehod méně) a u nesprávného předjíždění o 1,0 % (o 16 nehod méně). Pokles počtu usmrcených byl u nepřiměřené rychlosti o 8,7 % a nesprávného předjíždění o 21,1 %. Více usmrcených bylo při nehodách zaviněných nedáním přednosti v jízdě o 19,4 % a nesprávným způsobem jízdy o 5,0 %. Při nehodách zaviněných řidiči motorových vozidel z důvodu neumožnění nerušeného a bezpečného přejití vozovky chodci, přecházejícímu po vyznačeném přechodu bylo za prvních pět měsíců letošního roku usmrceno 9 chodců, těžce zraněno bylo 72 chodců a lehce zraněno bylo dalších 233 chodců. Pod vlivem alkoholu bylo zaviněno celkem 2.549 nehod ( 3,2% z celkového počtu), při kterých bylo 17 osob usmrceno a 966 zraněno. Oproti loňskému období je počet těchto nehod nižší o 458 (tj. o 15,2 %), počet usmrcených zůstal na úrovni roku 2005 a počet zraněných je nižší o 255 osob. Z celkového počtu 2.549 těchto nehod zavinili řidiči osobních automobilů 2.123 nehod (o 403 nehod méně), chodci 52 nehod ( o 21 nehod méně), řidiči nákladních automobilů 167 nehod, cyklisté 142 nehod atd. Z celkového počtu 343 usmrcených osob bylo 11 dětí tzn. že v porovnání se stejným obdobím loňského roku je počet dětských obětí nižší o 3 děti. Z uvedeného počtu usmrcených dětí byly 4 děti chodci, 1 dítě jako cyklista, 1 dítě jako spolujezdec na malém motocyklu a 5 dětí jako spolujezdci v osobních automobilech.
Místa nehod: Místo nehody Leden až květen
V OBCI Index=rok 2005=100% MIMO OBEC Index=rok 2005=100% z toho DÁLNICE Index=2005=100% V obci
Počet nehod
62.985 106,8 21.400 102,4 2.086 107,0
Počet usmrcených
139 102,2 204 95,3 7 63,6
Počet těžce zraněných
774 95,0 711 100,1 35 63,6
Počet lehce zraněných
5.458 88,0 3.424 86,1 181 83,8
Hmotná škoda v mil. Kč
2 486,71 105,2 1 566,53 107,2 270,52 112,8
- je vyšší počet nehod o 4.030, počet usmrcených o 3 osoby o odhad hmotných škod o 121,2 mil. Kč, je nižší počet těžce zraněných o 41 osob a počet lehce zraněných o 728 osob;
Mimo obec – je vyšší počet nehod o 497, počet těžce zraněných o 1 osobu a odhad hmotných škod o 105,4 mil. Kč, je nižší počet usmrcených o 10 osob a počet lehce zraněných o 567 osob; Na dálnicí - je vyšší počet nehod o 136 a odhad hmotných škod o 30,7 mil. Kč, Je nižší počet usmrcených o 4 osoby, počet těžce zraněných o 20 osob a počet lehce zraněných o 35 osob; Zdroj: Zpracováno podle statistiky Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR (www.mvcr.cz)
3
MZA 56/2006 -Informace-stanoviska
I N F O R M A C E. Stanovisko Ministerstva dopravy k některým dotazům, týkajících se dopravně správních agend, výcviku a školení řidičů. Dotaz: Zda se vyšetření podle § 87a zákona č. 361/2000 Sb., ve lhůtě do 31.12.2007 stanovené přechodným ustanovením zákona č. 411/2005 Sb., musí podrobit všichni řidiči uvedení v § 87a odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. bez ohledu na věk, nebo pouze ti, kteří již mají nebo budou mít padesát let a dále noví řidiči před zahájením činnosti. Odpověď: Čj.: 59/2006-160-OST/2 (ze dne 27.2.2006.) Podle § 87a odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění zákona č. 411/2005 Sb. jsou všichni držitelé řidičského oprávnění vyjmenovaní v odst. 1 téhož paragrafu povinni podrobit se dopravně psychologickému vyšetření a neurologickému a EEG vyšetření před zahájením výkonu činnosti uvedené v odst. 1 a dalšímu psychologickému vyšetření a neurologickému a EEG vyšetření nejdříve šest měsíců před dovršením 50 let a nejpozději v den dovrčení 50 let a dále pak každých pět let. Z obsahu § 87a uvedeného zákona vyplývá, že povinnost podrobit se uvedeným vyšetřením mají všichni držitelé řidičského oprávnění uvedených skupin před zahájením výkonu činnosti spočívající v řízení vyjmenovaných motorových vozidel, a to bez ohledu na věk. Přechodné ustanovení zákona č. 411/2005 Sb. se vztahuje na řidiče, kteří již předmětnou činnost vykonávají, avšak příslušná vyšetření dosud neabsolvovali. Tito řidiči se musí vyšetření podrobit v termínu pravidelné lékařské prohlídky podle § 87 odst. 2, nejpozději do 31.12.2007. Řidiči, kteří již příslušná vyšetření absolvovali, se jim musí znovu podrobit před dovršením 50 let a dále každých pět let. Pokud řidič před účinností tohoto zákona absolvuje pouze některé z uvedených lékařských vyšetření, splní povinnost podrobit se vyšetřením podle § 87a odst. 1, jestliže se ve lhůtě do 31.12.2007 podrobí zbývajícím nebo zbývajícímu vyšetření. Jestliže řidiči ve Vašem podniku absolvovali všechna uvedená vyšetření před nástupem do pracovního poměru, lze u nich povinnost vyplývající z § 87a odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění zákona č. 411/2005 Sb. považovat za splněnou. Dotaz: Schválení vozidla kategorie LC s automatickým řazením, tzv. variátorem, pro výcvik v autoškole Odpověď: Čj. 47/2006-160-AS/2 Ustanovení § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, definuje podmínky pro užití vozidla k výcviku praktické jízdy. Jako jednu z podmínek uvádí:
4
„V autoškole lze při výuce a výcviku k získání řidičského oprávnění provozovat výcvikové vozidlo, které je vybaveno dvojím zařízením schváleného provedení podle zvláštního právního předpisu umožňujícím ovládání spojky a provozní brzdy vozidla, popřípadě akcelerátoru; u vozidla s automatickou převodovkou postačí dvojí zařízení pro ovládání provozní brzdy vozidla; jedná-li se o traktor, musí být v jeho kabině navíc umístěno další sedadlo pro učitele výcviku, jehož umístění a provedení musí být schváleno podle zvláštního právního předpisu, jedná-li se o motocykl, musí být kromě dvojího zařízení umožňujícího ovládání spojky a provozní brzdy vybaven dvojím řízením schváleného provedení podle zvláštního právního předpisu, nebo elektronickým zařízením umožňujícím komunikaci učitele s žákem a ovládání zapalování motocyklu.“ Ustanovení § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve své první části stanovuje obecnou povinnost vybavení cvičného vozidla dvojím ovládáním schváleného provedení v závislosti na vybavení vozidla automatickou převodovkou. Ve své druhé části pak § 9 odst. 1 písmeno b) zákona č. 247/2000 Sb. stanovuje další podmínky pro konkrétní druhy vozidel, pro traktor druhé sedadlo v kabině řidiče schváleného provedení, pro motocykl zařízení umožňující dvojí ovládání spojky a provozní brzdy a dále dvojí řízení schváleného provedení nebo elektronické komunikační zařízení a ovládání zapalování motocyklu. Pro výcvik a zkoušku uchazeče o řidičské oprávnění skupiny AM nebo podskupiny A1 tedy nemůže být užit motocykl – skútr s automatickou převodovkou, protože nevyhovuje § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 247/2000 Sb., není vybaven dvojím ovládáním spojky. Dotaz: Stanovisko k problematice přezkoušení z odborné způsobilosti řidiče motorových vozidel v bodovém systému podle § 45a zákona č. 247/2000 Sb o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Odpověď: Čj. 42/2006-160-AS/2 Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje přezkoušení z odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu, (zákon č. 247/2000 Sb.), jako jednu z podmínek pro vrácení řidičského oprávnění odňatého v důsledku dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče podle V. hlavy zákona č. 361/2000 Sb. Při stanovení postupu pro provedení přezkoušení z odborné způsobilosti řidiče je třeba vycházet z § 45a zákona č. 247/2000 Sb., cit: „Přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel v bodovém hodnocení (1) Řidič, který dosažením počtu 12 bodů v bodovém hodnocení podle zvláštního právního předpisu pozbyl řidičské oprávnění a hodlá požádat o vrácení řidičského oprávnění podle zvláštního právního předpisu, je povinen se podrobit přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. (2) Pro přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel řidiče uvedeného v odstavci 1 platí obdobně § 45.“
5
Ustanovení § 45 zákona č. 247/2000 Sb. definuje postup pro provedení přezkoušení z odborné způsobilosti odkazem na pravidla pro provedení zkoušky podle tohoto zákona. Zkouška z odborné způsobilosti k řízení motorových se v souladu s § 39 odst. 1 zákona č. 247/2000 Sb. skládá ze zkoušky z předpisů o provozu na pozemních a zdravotnické přípravy, ze znalostí ovládání a údržby vozidla kromě skupiny AM a z praktické jízdy výcvikovým vozidlem. Při přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel pro více skupin řidičského oprávnění je třeba vycházet z podmínek stanovených pro zkoušku z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel pro sdružený výcvik podle § 44 zákona č. 247/2000 Sb., cituji: „Rozsah zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel při sdružené výuce a výcviku (1) Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy se provádí jedním testem (2) Při zkoušce z předmětu ovládání a údržba vozidla se sčítají otázky stanovené pro jednotlivé skupiny a podskupiny řidičského oprávnění. (3) Zkouška z praktické jízdy se provádí na všech druzích vozidel stanovených pro jednotlivé skupiny a podskupiny řidičského oprávnění příslušného druhu výcviku.“ Z výše uvedeného vyplývá, že přezkoušení žadatele o vrácení řidičského oprávnění musí být ve Vámi zvoleném případě žadatele, který vlastnil řidičské oprávnění skupiny A1,A,B,C,D,B+E,C+E,D+E provedeno v rozsahu: 1) zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy jedním testem pro skupinu D, 2) zkouška ze znalostí ovládání a údržby vozidla, (v uvedeném případě 1 otázka pro skupinu A, 2 otázky pro skupinu B, 3 otázky pro skupiny C, C+E, 4 otázky pro skupiny D, D+E), 3) zkouška z praktické jízdy (v uvedeném případě s vozidly určenými pro A nad 25 kW, B, C+E, D+E). Od 1. července 2006 zaplatí žadatel poplatek podle § 39a zákona č. 247/2000 Sb., cituji: „Žadatel o řidičské oprávnění je povinen zaplatit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, u kterého je zkušební komisař zaměstnán, za zkoušku u odborné způsobilosti 700 Kč; v případě opakovaných zkoušek žadatel zaplatí za opakovanou zkoušku z předpisů o provozu na pozemních komunikacích 100 Kč, za opakovanou zkoušku ze znalosti ovládání a údržby vozidla 200 Kč a za opakovanou zkoušku z praktické jízdy 400 Kč.“ Z výše uvedených citací zákonů plyne, že při zkouškách z odborné způsobilosti není rozlišováno, zda se jedná o žadatele – absolventa autoškoly, který žádá o první udělení řidičského oprávnění konkrétní skupiny, nebo o žadatele, který žádá o vrácení řidičského oprávnění z důvodu ztráty zdravotní nebo odborné způsobilosti. V závěru upozorňujeme, že žadatel se podrobuje zkoušce za účasti autoškoly, která přistaví ke zkoušce z praktické jízdy stanovená cvičná vozidla.
6
Dotaz: Stanovisko k § 79 odst. 8 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů ve znění zákona č. 411/2005 Sb., které stanoví:“K měření rychlosti je oprávněná policie a obecní policie; obecní policie přitom postupuje v součinností s policií.“, a vlivu tohoto ustanovení na oprávnění Vojenské policie používat zařízení k měření rychlosti motorových vozidel. Odpověď: Čj. 71/2006-160-OST/2 Měření rychlosti motorových vozidel je jednoznačně činností spadající pod širší pojem dohledu nad bezpečností a plynulostí provozu na pozemních komunikacích. Vzhledem k tomu, že jedním z úkolů Vojenské policie je podle § 3 odst. 1 písm. h) zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, dohlížet nad bezpečností provozu vozidel ozbrojených sil a nad bezpečností provozu ostatních dopravních prostředků ve vojenských objektech, je třeba konstatovat, že v rámci výkonu této činnosti je oprávněna i k měření rychlosti uvedených vozidel. To vyplývá podpůrně i z ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění zákona č. 411/2005 Sb., podle kterého nikdo nesmí používat technické prostředky a zařízení, která znemožňují nebo ovlivňují funkci technických prostředků používaných policií nebo Vojenskou policií při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Z tohoto ustanovení, kterým je poskytována ochrana řádného výkonu působnosti uvedených bezpečnostních sborů, lze nepochybně dovodit úmysl zákonodárce svěřit těmto sborům také pravomoc k výkonu chráněné činnosti, tedy k měření rychlosti motorových vozidel, pokud jde o vozidla, na které se vztahuje působnost těchto sborů. U Vojenské policie se jedná o vojenská vozidla a ve vojenských objektech i ostatní vozidla.
Dotaz: Jakou formu má mít doklad o zdravotní způsobilosti, který musí mít řidiči podle § 6 odst. 8 písm. e) u sebe a předložit je na výzvu policisty ke kontrole; Vztah § 87a odst. 2 k získání řidičského oprávnění nebo vzniku pracovního poměru řidiče z povolání. Odpověď: Čj. 88/2006-160-OST/2 První dotaz k § 6 odst. 8 písm. e) zákona č. 361/2000 Sb. zní: Jakou formu má mít doklad o zdravotní způsobilosti, který musí řidiči mít u sebe a předložit jej na výzvu policisty ke kontrole, jde-li o řidiče podle § 87 odst. 3 uvedeného zákona_ K tomuto dotazu sdělujeme, že tímto dokladem je posudek o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, jehož vzor je uveden v příloze č.2 k vyhlášce č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel. Tento posudek vydá řidiči lékař na základě výsledku pravidelné lékařské prohlídky, které se řidič musí podrobovat podle § 87 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. K druhému dotazu, který se týká upřesnění § 87a odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., sdělujeme, že v uvedeném ustanovení je výslovně stanoveno, že dopravně psychologickému vyšetření a vyšetření neurologickému, včetně vyšetření EEG (dále jen „Vyšetření“), jsou řidiči uvedení v § 87a odst. 1 povinni poprvé se podrobit před zahájením výkonu činnosti. Tato povinnost se tedy nijak nevztahuje k získání řidičského oprávnění nebo popřípadě ke vzniku pracovního poměru jako řidiče z povolání. Pokud jde o řidiče, kteří již činnost podle § 87a odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. budou ke dni účinnosti zákona č. 411/2005 Sb. vykonávat, jsou povinni se „Vyšetření“ porobit v termínu pravidelné lékařské prohlídky
7
podle § 87 odst. 2, nejpozději však do 31.12.2007, jak vyplývá z přechodného ustanovení obsaženého v čl.II. zákona č. 411/2005 Sb. Dotaz: „Zapůjčení zkušebních komisařů (e-mailový dotaz ze dne 18.4.2006) Odpověď: Čj. 15/2006-160-ZK/2 V dotazu se uvádí, cit.: „náš odbor mi sdělil, že sousední správní obvod nás čas od času žádá o „zapůjčení“ zkušebních komisařů. Dovoluje to zákon, když předpokládá, že „pro provádění zkoušek určí příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností zkušebního komisaře, kterým může být pouze zaměstnanec obce zařazený do obecního úřadu, který je současně držitelem platného průkazu zkušebního komisaře vydaného podle tohoto zákona.“ ? Je sice pravda, že zákon neříká do kterého obecního úřadu má být komisař zařazen, ale zároveň říká v § 39a, že „Žadatel o řidičské oprávnění je povinen zaplatit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, u kterého je zkušební komisař zaměstnán, za zkoušku z odborné způsobilosti 700 Kč; v případě opakovaných zkoušek žadatel zaplatí za opakovanou zkoušku z předpisů o provozu na pozemních komunikacích 100 Kč, za opakovanou zkoušku za znalosti ovládání a údržby vozidla 200 Kč a za opakovanou zkoušku z praktické jízdy 400 Kč.“ Komu by vlastně žadatel v případě zapůjčeného komisaře platil? Nebylo by tedy lépe, aby obecní úřad obce s rozšířenou působností, který není s to zajistit výkon agendy na úseku řidičských průkazů vlastními silami, požádal obecní úřad o uzavření veřejnoprávní smlouvy?“ Ustanovení § 33 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, skutečně uvádí, cit.: „(1) Zkoušky žadatelů o řidičská oprávnění provádí příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. (2) Pro provádění zkoušek určí příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností zkušebního komisaře, kterým může být pouze zaměstnanec obecního úřadu, který je současně držitelem platného průkazu zkušebního komisaře vydaného podle tohoto zákona.“ Jak uvádíte, zákon č. 247/2000 Sb., nestanovuje, u kterého obecního úřadu obce s rozšířenou působností (dále jen „obecní úřad“) má být zkušební komisař zařazen. Z logiky věci vyplývá, že poplatek za zkoušku z odborné způsobilosti, či opakovanou zkoušku, žadatel uhradí tomu obecnímu úřadu, u kterého vykonal zkoušku. Pokud zkušební komisař bude provádět zkoušku z odborné způsobilosti u jiného obecního úřadu (výpomoc), bude žadatel hradit poplatek za zkoušku úřadu, u kterého vykonal zkoušku. Pracovněprávní smlouva, na základě které bude zkušební komisař provádět zkoušku i pro jiný obecní úřad, bude vystavena v souladu se zákonem č. 65/1965 Sb., zákoník práce. Tuto pracovněprávní smlouvu o výpomoci zkušebního komisaře na obecním úřadě vystaví ten obecní úřad, který si zkušebního komisaře „zapůjčí“. Vámi navrhovanou veřejnoprávní smlouvou by bylo možné předat veškerou agendu související s prováděním zkoušek z odborné způsobilosti jinému obecnímu úřadu. Veřejnoprávní smlouvou nelze převést pouze část agendy, například provedení zkoušek pro určitou skupinu řidičských oprávnění.
8
MZA 56/2006 –školení řidičů
Ministerstvo dopravy pod čj. 48/2006-160-LEG/1 ze dne 19.5.2006 adresované krajským úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností vydalo:
Metodickou pomůcku k usměrnění některých správních činností v souvislosti s aplikací zákona č. 411/2005 Sb.
Pro potřebu školení řidičů a organizace výuky a výcviku řidičů některá ustanovení uvádíme v plném znění, ostatní pouze komentováním jeho obsahu. A. Zákon o silničním provozu. 1. Přednost na kruhových objezdech po 1.červenci 2006. Z nového znění ustanovení § 22 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb. vyplývá, že řidič vjíždějící na kruhový objezd musí dát přednost vyjmenovaným účastníkům jedoucím nebo jdoucím po kruhovém obkezdu pouze tehdy, je-li kruhový objezd označen kombinací dopravní značky č. C1 „Kruhový objezd“ a některou značek č. P4 „Dej přednost v jízdě!“ nebo č. P6 „Stůj, dej přednost v jízdě!“. Podle § 10 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 30/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 193/2006 Sb., musí být každý kruhový objezd nejpozději k 1.červenci 2006 povinně označen jedním z výše uvedených způsobů. Podle novelizovaného znění vyhlášky totiž platí, že dopravní značka „Kruhový objezd“ je vždy doplněna značkou „Dej přednost v jízdě!“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě!“. Pravidlo, které bylo dosud obsaženo pouze v technických předpisech se tedy dostává přímo do obecně závazného právního předpisu. Pokud by došlo k situaci, že dopravní značka upravující přednost bude u označení kruhového objezdu chybět, pak důsledky případné dopravní nehody může nést ten, do jehož působnosti spadá umisťování, údržba a kontrola dopravního značení. 2. Měření rychlosti obecní policií a součinnost s policií ČR. Měřit rychlost vozidel v rámci dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích je od 1.července 2006 oprávněna Policie České republiky a obecní policie. Podle zákona přitom obecní policie postupuje v součinnosti s Policií České republiky. Tato součinnost bude spočívat zejména ve výběru vhodných lokalit a termínů pro měření rychlosti vozidel s ohledem na efektivní dopady na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Zákon zde fakticky výslovným zněním povinné součinnosti pouze zdůrazňuje obecnou zásadu spolupráce obecní policie s Policií ČR, jak je zakotvena v § 1 odst. 4 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, takže přímá účast příslušníka Policie ČR při takovém měření rychlosti není nutná.
9
Smyslem požadavku na součinnost je zajistit účinnou koordinaci plnění úkolů obecní a státní policie. Strážníci obecní policie budou nově oprávněni vozidla, jejichž řidiči překročí nejvyšší dovolenou rychlost, zastavovat. Budou rovněž oprávněni ve stanovených případech projednat překročení nejvyšší dovolené rychlosti v blokovém řízení, při dodržení omezení podle § 22 odst. 11 zákona o přestupcích. Pro úplnost lze dodat, že podle zákona o vojenské policii může i vojenská policie měřit rychlost, a to rychlost všech vozidel ve vojenských objektech a rychlost vojenských vozidel i jinde (srov. § 3 písm. h) zákona č. 124/1992 Sb., o vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů). Tento závěr je ostatně podpořen i dikcí § 3 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. V rámci dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích je výše uvedený výčet subjektů, které jsou k měření rychlosti vozidel oprávněný, úplný. To znamená, že tuto činnost nemůže vykonávat nikdo jiný než Policie ČR, obecní policie nebo vojenská policie. 3. Odnímání a vrácení řidičských oprávnění v důsledku zákazu činnosti uloženého před 1.červencem 2006. (Komentář k obsahu): Zde metodická pomůcka řeší postup správního orgánu zejména v případech, kdy odnětí řidičského oprávnění při zákazu řízení nebude pravomocně ukončeno k 30.červnu, nebo kdy k 1.červenci řízení o odnětí řidičského oprávnění nebylo vůbec zahájeno. Obdobně řeší problém při vracení řidičského oprávnění odňatého pro zákaz činnosti ještě podle stávající právní úpravy. 4. Postup podle § 118c – řízení o zdržení řidičského průkazu (Komentář k obsahu): Metodická pomůcka se zabývá zejména dobou do 5 pracovních dnů, kdy musí být zahájeno správní řízení ode dne oznámení o zadržení řidičského průkazu. Vzhledem k velmi krátké době (5 pracovních dnů – soboty, neděle nebo svátky se nezapočítávají) upozorňuje pomůcka, že tato doba bude v praxi činit nemalé obtíže, zejména proto, že do této doby se započítává i povinnost správního orgánu oznámit účastníkovi řízení zahájení správního řízení, jinak by mohlo dojít k prekluzi (propadnutí) lhůty a správní řízení by nebylo možné zahájit. Zejména upozorňuje na uvedené skutečnosti a možnosti řešení. 5. Bodový systém a aplikace správního řádu Bodové hodnocení zajišťuje sledování kázně řidičů motorových vozidel ve smyslu § 123a zákona č. 361/2000 Sb. Bodové hodnocení představuje systém evidence spáchaných a pravomocně projednaných protiprávních jednání řidiče motorového vozidla, takže jeho vedení nepředstavuje zásah do práv a povinností osob, o kterých je evidence vedena. O záznamu bodů nebo jejich odečítání se nevede správní řízení a nevydává se rozhodnutí. Veškeré skutečnosti určující změny v bodovém hodnocení jsou podmíněny pravomocným rozhodnutím o vině ve věci přestupku či trestného činu, případně vycházejí ze zákonem jasně daných předpokladů, o jejichž existenci není nutné nijak rozhodovat.
10
Správní řízení souvisí s bodovým hodnocením pouze v následujících otázkách: 1. Vrácení řidičského oprávnění podle § 123d zákona č. 361/2000 Sb., o němž se vede správní řízení. 2. Řízení o námitkách podle § 123f zákona č. 361/2000 Sb., avšak pouze v případě, že řidičem uplatněné námitky budou shledány nedůvodnými. V otázce námitek a postupu při jejich řešení, viz samostatný okruh této metodiky. 6. Námitky proti záznamu bodů v bodovém hodnocení Právní úprava bodového hodnocení řidičů motorových vozidel za porušení vybraných povinností stanovených zákonem je obsažena v hlavě V. zákona o silničním provozu. Řidič má podle § 123f tohoto zákona právo na podání písemných námitek proti záznamu v bodovém hodnocení. Jelikož pro podání námitek není stanovena lhůta, řidič může takové podání učinit kdykoliv. Jak vyplývá z § 129 odst. 1 citovaného zákona, na rozhodování podle § 123f se vztahuje správní řád. Ve smyslu § 37 odst. 1 správního řádu je třeba posoudit námitek podle jejich skutečného obsahu. Pokud námitky směřují proti záznamu o dosaženém počtu bodů v registru řidičů, ale ještě se nejedná o dosažení 12 bodů, příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vyřizuje takové námitky postupem stanoveným v § 123f zákona o silničním provozu. Na základě oprávněných námitek, do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a řidiče o provedené opravě neprodleně vyrozumí (§ 123f odst. 2). V tomto případě se nevede žádné správní řízení ani se nevydává žádné rozhodnutí. Neodůvodněné námitky příslušný úřad rozhodnutím zamítne a provedený záznam bodů potvrdí (§ 123f odst.3). Obecní úřad obce s rozšířenou působností, který je podle § 124 odst. 5 písm. l) zákona o silničním provozu příslušným správním orgánem k projednávání námitek a rozhodování ve věci záznamu o počtu řidičem dosažených bodů v bodovém hodnocení, se při vydání rozhodnutí musí řídit pravidly stanovenými správním řádem (§ 67 a související ustanovení). Jelikož se jedná o prvoinstanční rozhodnutí, řidič jako účastník řízení může proti tomuto rozhodnutí o zamítnutí jeho námitek podat odvolání. Odvolací řízení je upraveno v § 81 a souvisejících ustanoveních správního řádu. Podle § 85 odst. 1 správního řádu včas podané a přípustné odvolání má odkladný účinek, protože v § 123f odst. 3 zákona o silničním provozu nebyl vyloučen. Stejné zásady pro vydání rozhodnutí a odvolací řízení platí pro vyřizování námitek řidiče proti provedenému záznamu, kterým bylo dosaženo 12 bodů, s tím, že podle § 123f odst. 4 zákona o silničním provozu přestávají běžet lhůty pro odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu podle § 123c odst. 3 cit. zákona, a to již ode dne doručení námitek příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Běh těchto lhůt stanovených se od tohoto dne přerušuje až do dne nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí námitek a potvrzení 12 zaznamenaných bodů. Zvláště je třeba odlišit případy, kdy námitky směřují nejen proti záznamu, ale napadají pravomocně uložené sankce za přestupek nebo trest za trestný čin. Obecní úřad obce
11
s rozšířenou působností, který ve smyslu § 123b zákona o silničním provozu provádí záznamy bodů v registru řidičů na základě oznámení pravomocných rozhodnutí, je povinen tu část podání, která napadá správní rozhodnutí, oznámení policie o uložení blokové pokuty nebo rozsudek soudu, bezodkladně postoupit pro nepříslušnost tomu orgánu, který mu podle téhož ustanovení pravomocně uloženou sankci oznámil. Podle § 12 správního řádu se podání postupuje usnesením, které se poznamenává do spisu, a podatel musí být současně o postoupení uvědomen. Postoupení námitek proti pravomocným rozhodnutím však nelze považovat podle § 48 správního řádu za překážky řízení o námitkách proti záznamu o dosaženém počtu bodů v registru řidičů, ani za předběžnou otázku ve smyslu § 57 správního řádu, protože ve věci viny za protiprávní jednání již bylo pravomocně rozhodnuto. Pokud řidič požádá o přerušení řízení ve věci záznamu bodů, v souvislosti s postoupeným podáním nebo jeho části příslušnému orgánu k posouzení důvodů pro uplatnění mimořádných opravných prostředků ve věci pravomocného rozhodnutí, obecní úřad obce s rozšířenou působností může takové žádosti vyhovět a řízení usnesením přerušit. Při aplikaci pravidel pro přerušení řízení je třeba řízení o námitkách podle § 123f zákona o silničním provozu považovat podle § 44 a souvisejících ustanovení správního řádu za řízení o žádosti. Obecní úřad může toto řízení na požádání řidiče přerušit podle § 64 odst. 2 správního řádu. Jestliže řidič podá opakovaně námitky proti záznamu bodů, který již byl dříve rozhodnutím podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. potvrzen, existuje zde překážka řízení podle § 48 odst. 2 správního řádu – překážka věci pravomocně rozhodnuté. Správní orgán v takovém případě věc opakovaných námitek odloží usnesením podle § 43 odst. 1 písm. a), a to s odůvodněním podle citovaného § 48 odst. 2 správního řádu, že totéž právo lze z téhož důvodu téže osobě přiznat pouze jednou. Podle § 43 odst. 2 správního řádu správní orgán musí usnesení o odložení věci oznámit podateli. Usnesení se oznamuje podle § 72 správního řádu. Proti tomuto usnesení může řidič jako podatel námitek, jež má postavení účastníka řízení, podat odvolání, které však nemá odkladný účinek (§ 76 odst. 5 správního řádu). 7. Odesílání cizozemských ŘP do státu, který je vydal Uvádí se dvě možné alternativy, buď odeslat na Ministerstvo dopravy nebo podle zákona č. 411/2005 Sb. na žádost držitele uschovat do doby opětovné výměny na příslušném obecním úřadu obce s rozšířenou působností. 8. Japonské a korejské řidičské průkazy a jejich výměny Vzhledem k tomu, že japonské a korejské řidičské průkazy neodpovídají splnění podmínek § 104 odst. 2 zákona 361/200 Sb., tzn. že neopravňují k řízení motorových vozidel na území České republiky. V souvislosti s novelou zákona č. 361/2000 Sb., ve znění zákona č. 411/2005 Sb., se od 1.července 2006 umožňuje v souladu s § 10a a přílohy č. 6 vyhlášky č.31/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 194/2006 Sb. i výměna japonských a korejských řidičských průkazů za české.
12
B. Zákon o přestupcích 1. Řešení duplicity skutkových podstat přestupků, jiných správních deliktů a trestných činů V souvislosti s přijetím zákona č. 411/2005 Sb. došlo k novelizaci zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, jakož i zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona. Je třeba konstatovat, že na první pohled došlo k legislativnímu zakotvení totožných skutkových podstat některých přestupků, jiných správních deliktů, jakož i trestných činů. Při výkladu a aplikaci jednotlivých předpisů bude třeba vycházet z obecných principů jednotlivých právních předpisů a z obecné právní teorie. Jak plyne z ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů, anebo o trestný čin. Při ukládání sankce za přestupek se bude procesně postupovat podle zákona č. 200/1990 Sb. Obligatorním znakem charakterizujícím subjektivní stránku přestupku je přitom zavinění. Podle § 3 zákona č. 200/1990 Sb. platí zásada, že k odpovědnosti za přestupek postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění. Z konstrukce přestupků přitom vyplývá subsidiární povaha přestupků vůči jiným správním deliktům a trestným činům. Skutkové podstaty, které jsou obsaženy v jiných správních deliktech (např. § 125 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb.) jsou samostatnými skutkovými podstatami podle speciálních zákonů, a tudíž se o přestupky podle přestupkového zákona nejedná. Tyto jiné správní delikty k subjektivním předpokladům odpovědnosti zavinění zásadně neřadí. Odpovědnost za jiné správní delikty má tedy objektivní charakter. Tato kategorie správních deliktů je tudíž postavena na principu, který se snaží zjednodušit postavení správního orgánu při ukládání sankcí. V řízení o těchto správních deliktech se bude postupovat podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů a dále podle ustanovení speciálních správních předpisů. Jiné správní delikty mohou na rozdíl od přestupků či trestních činů spáchat i právnické osoby. Oproti tomu trestný čin můžeme podle § 3 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., definovat jako pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně. Zcela zásadním kritériem, kterým dochází k odlišení trestného činu od přestupku, je přitom tzv. materiální stránka trestného činu uvedená v § 3 odst. 2 zákona, podle níž čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrný není trestným činem, i když jinak vykazuje formální znaky trestného činu. V případě totožnosti skutkové podstaty trestného činu s přestupkem bude kritérium společenské nebezpečnosti hlavním mezníkem mezi tím, zda jednající naplnil skutkovou podstatu trestného činu či přestupku. Zcela zásadním je však subjektivní stránka v jednání pachatele, čímž podle § 3 odst. 3 zákona č. 140/1961 Sb., ke spáchání trestného činu je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti.
13
Duplicitní skutkové postaty trestních činů a přestupků: a) trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d trestního zákona a přestupek proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 22 odst. 1 písm. e) bod 1 zákona o přestupcích - k spáchání trestného činu bude v prvé řadě vždy nezbytné naplnit materiální stránku trestného činu spočívající ve společenské nebezpečnosti, která bude muset být vyšší než nepatrná. V opačném případě půjde o přestupek. Posouzení této stránky však bude nezbytné ponechat na orgánech činných v trestním řízení a nikoliv na správních orgánech; - dalším a vlastně jediným kritériem, které správní orgán bude muset při uvažování o naplnění skutkové podstaty trestného činu či přestupku posoudit, bude zjištění subjektivní stránky v jednání pachatele (zavinění). V případě úmyslného jednání (v úmyslu přímém či nepřímém) půjde vždy o trestný čin, naopak v případě nedbalosti (vědomé či nevědomé) půjde jen o přestupek. Trestný čin bude spáchán v úmyslu přímém, jestliže pachatel chtěl způsobem v trestným zákoně uvedeném porušit nebo ohrozit zájem chráněný trestným zákonem. O úmysl nepřímý půjde tehdy, jestliže pachatel věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn. Z nedbalosti bude čin spáchán, jestliže pachatel věděl, že může způsobem v zákoně uvedeným porušit, nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí (nedbalost vědomá), nebo nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl (nedbalost nevědomá); - u jednání spočívající v řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění, bude možné úmyslné jednání dovodit např. z již dříve uložené sankce za přestupek, podle § 22 odst. 1 písm. e) bod 1 zákona o přestupcích či z získaných svědeckých výpovědí. b) trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 trestního zákona a přestupek proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 22 odst. 1 písm. c) zákona a přestupcích - jelikož k naplnění skutkové podstaty předmětného trestného činu, jakož i přestupku, bude stačit nedbalostní jednání, jedinou hranicí mezi trestným činem a přestupkem bude tvořit institut společenské nebezpečnosti. Jestliže orgány zúčastněné v trestním řízení zahájí úkony v trestním řízení a věc podle § 159a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neodloží k projednání v přestupkovém řízení, půjde o trestný čin a naopak. Protiprávní jednání by tak mělo být primárně posouzeno orgány činnými v trestním řízení a nikoliv orgány správními; c) trestný čin ublížení na zdraví a přestupek podle § 22 odst. 1 písm. h) zákona o přestupcích - na tomto místě je třeba uvést, že přestupek proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 22 odst. 1 písm. h) zákona 200/1990 Sb., o přestupcích, je v praxi zřejmě z části neaplikovatelným ustanovením. Uvedený přestupek spáchá osoba, která porušením zvláštního právního předpisu způsobí dopravní nehodu, při které dojde k usmrcení nebo zranění osoby. V případě spáchání dopravní nehody, při které dojde k usmrcení osoby, nebo těžké újmě na zdraví, bude vždy nutno aplikovat skutkovou podstatu trestného činu
14
ublížení na zdraví podle § 224 trestního zákona. Těžkou újmu na zdraví § 89 odst. 7 trestního zákona přitom definuje jako vážnou poruchu zdraví nebo vážné onemocnění. Za těchto podmínek je těžkou újmou na zdraví, zmrzačení, ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti, ochromení údu, ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí, poškození důležitého orgánu, zohyzdění, vyvolání potratu nebo usmrcení plodu, mučivé útrapy, nebo delší dobu trvající porucha zdraví, za kterou se považuje vážná porucha zdraví, nebo vážné onemocnění, které omezuje způsob života poškozeného nejméně po dobu šesti týdnů; - trestného činu ublížení na zdraví podle § 223 trestního zákona se dopustí ten, kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím, že poruší důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona. Ublížením na zdraví z hlediska trestního zákona bude takový stav, který porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje výkon obvyklé činnosti nebo má jiný vliv na obvyklý způsob života poškozeného a to nikoliv jen pro krátkou, zcela přechodnou dobu. Uvedený stav přitom bude zpravidla vyžadovat lékařské ošetření, i když nezanechá trvalé následky. Soudní praxe se ustálila na tom, že aby se jednalo o ublížení na zdraví, musí znesnadnění obvyklého způsobu života postiženého, popř. pracovní neschopnost trvat nejméně sedm dní. V případě, že ublížení na zdraví nedosáhne intenzity, kterou vyžaduje ustanovení § 223 trestního zákona, půjde o přestupek podle § 22 odst. 1 písm. h) zákona č. 200/1990 Sb. Opět je třeba zmínit, že posouzení intenzity ublížení na zdraví by mělo být učiněno primárně orgány činnými v trestním řízení a nikoliv orgány správními. Problematika duplicity skutkové podstaty správního deliktu podle § 125 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb. a přestupku proti bezpečnosti a plynulosti na pozemních komunikacích podle § 22 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb. - je třeba konstatovat, že zde došlo k zcela evidentnímu pochybení zákonodárce. S ohledem na výše uvedené ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb. považujeme ustanovení § 22 odst. 2 téhož zákona za duplicitu s § 125 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb. za neaplikovatelné ustanovení. Jsme si sice vědomi právně teoretické premisy, že přestupky se uplatňují na fyzické osoby a jiné správní delikty primárně na právnické osoby, popř. podnikající fyzické osoby, přesto jsme přesvědčeni, že v pozitivním právu je jediným kritériem citované ustanovení vymezující pojem přestupku, z něhož vyplývá subsidiární povaha přestupků vůči jiným správním deliktům i trestným činům. 2.
Ukládání zákazů činnosti za přestupky podle § 22 zákona o přestupcích
Za přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích uvedené v § 22 odst. 4, 5 a 7 zákona o přestupcích ve znění účinném od 1.7.2006 je vždy nutno uložit vedle pokuty také sankci zákazu činnosti. V případě přestupků uvedených v § 22 odst. 8 se zákaz činnosti povinně uloží pouze tehdy, dopustí-li se stejný pachatel takového přestupku opakovaně v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsících. Ve všech uvedených ustanoveních jsou přitom stanoveny horní a dolní hranice v nichž musí být zákaz činnosti uložen. Při ukládání sankce zákazu činnosti za přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích je třeba dodržet obecné podmínky pro ukládání tohoto druhu sankce, stanovené v § 14 zákona o přestupcích. Zákaz činnosti lze především uložit pouze
15
tehdy jedná-li se o činnost, kterou pachatel přestupku vykonává v pracovním nebo jiném obdobném poměru, nebo k níž je třeba povolení nebo souhlasu státního orgánu a spáchal-li pachatel přestupek touto činností nebo v souvislosti s ní. V případě přestupků podle § 22 se tedy zpravidla bude jednat o zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel a tuto sankci lze uložit pouze pachatelům, kteří se dopustili některého ze stanovených přestupků při řízení motorového vozidla. Výjimečně by mohl být zákaz činnosti uložen také za spáchání přestupku při jízdě na jízdním kole nebo jízdě s povozem, avšak k takové činnosti není třeba žádného povolení ani souhlasu státního orgánu a jednalo by se tedy o případy, kdy by pachatel tuto činnost vykonával v pracovním nebo jiném obdobném poměru. Při ukládání sankce zákazu činnosti se správní orgán stejně jako při ukládání ostatních sankcí bude řídit kritérií, stanovenými pro ukládání sankcí v § 12 zákona o přestupcích. Tato kritéria je třeba zohlednit jak při stanovení délky uložené sankce zákazu činnosti v rámci zákonem stanoveného rozmezí, tak při stanovení rozsahu zákazu činnosti, tj. druhů vozidel, kterých se zákaz činnosti týká. Při stanovení rozsahu zákazu činnosti je třeba zejména hodnotit okolnosti, za nichž byl přestupek spáchán a osobu pachatele. V závislosti na okolnostech konkrétního případu lze uložit zákaz činnosti i jen pro některé skupiny nebo podskupiny řidičských oprávnění. Takový postup musí být jasně vyjádřen ve výroku rozhodnutí o přestupku a náležitě odůvodněn. Řidičské oprávnění se v takovém případě podle § 94a zákona č.361/2000 Sb. pozbývá v rozsahu uloženého zákazu činnosti. V návaznosti na tuto změnu ve skupinách řidičských oprávnění bude nutno provést výměnu řidičského průkazu. 3. Přestupky se zákazem činnosti a blokové a příkazní řízení Jak plyne z ustanovení § 22 odst. 11 zákona o přestupcích, je taxativně dáno, že v blokovém řízení není možné projednat přestupky, za které se podle téhož paragrafu ukládá zákaz činnosti. V ostatních případech je nutné oznamovat správnímu orgánu podezření z porušení zákona a ponechat správní orgán, který ve věci provede správní řízení. Jelikož se v případech, kdy má být uložen zákaz činnosti, jedná vždy o jeho povinné uložení v zákonem stanoveném rozmezí (od – do), nelze podle našeho názoru použít ani zkrácené řízení, neboť v něm je možné uložit toliko napomenutí nebo pokutu, zákaz činnosti však v žádném případě.
4. Přestupky související s alkoholem nebo jinými návykovými látkami v provozu na pozemních komunikacích po 1.červenci 2006. Přestupky spáchané řidiči při účasti na provozu na pozemních komunikacích po 30.červnu 2006 požitím alkoholického nápoje nebo návykové látky budou posuzovány jako přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 22 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Stejně tomu bude při odmítnutí řidiče podrobit se vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda při řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti nebyl ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou - § 22 odst. 1 písm. d) přestupkového zákona.
16
Upozorňujeme, že toto ustanovení bylo dotčeno novelou ze dne 25 dubna 2006 ( zákon č. 226/2006 Sb. – část pátá) a nabývá účinnosti od 1.července 2006. Přestupku na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle § 30 odst. 1 písm. g), h), ch) a i) přestupkového zákona od 1.července 2006 se nemůže dopustit řidič vozidla a jezdec na zvířeti, ale pouze osoba vykonávající zaměstnání nebo jinou činnost, při níž by mohla ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek (např. lékař, pracovník na dráze, pracovník pracující ve výškách, jeřábník, atd.). 5. Přestupky a trestné činy související s alkoholem Zákon č. 361/2000 Sb., v § 5 odst. 1 písm. f) stanoví řidiči povinnost podrobit ne výzvu policisty nebo strážníka obecní policie vyšetření podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 379/2005 Sb.) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem. V § 5 odst. 2 písm. a) a b) se zakazuje řidiči požít alkoholický nápoj nebo užít návykovou látku během jízdy, a řídit vozidlo nebo jet na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití návykové látky, kdy by mohl být ještě pod jejich vlivem. Zákon o přestupcích pak v § 22 vymezuje skutkové podstaty přestupku v souvislosti s požitím alkoholu nebo jiných návykových látek. Přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích se mimo jiné dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích - řídí vozidlo nebo jede na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod jejich vlivem, - řídí vozidlo nebo jede na zvířeti ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil požitím alkoholického nápoje nebo užitím návykové látky (zde však zpravidla půjde o trestný čin podle § 201 TrZ – viz výše). Z hlediska zákona je tedy třeba rozlišovat, zda řidič řídil vozidlo nebo jel na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, nebo v takové době, po kterou je ještě pod jejich vlivem (dosud § 30 odst. 1 písm. h) zákona o přestupcích), případně, zda řídil vozidlo nebo jel na zvířeti ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky (dosud § 30 odst. 1 písm. ch) zákona o přestupcích). Za stav vylučující způsobilost je podle dlouhodobě ustálené praxe u řidiče motorového vozidla třeba vždy považovat takový stav, kdy byla spolehlivě zjištěna hladina alkoholu v krvi přesahující hranici 1 promile. Obecně však lze říci, že nezáleží přímo na množství požitého alkoholu, ale rozhodující je stupeň ovlivnění vyjádřený stavem vylučujícím způsobilost k výkonu určité činnosti. Proto může být stav vylučující způsobilost u řidiče dán i při dosažení nižších hodnot alkoholu v krvi. Důkazem o míře ovlivnění obviněného alkoholem a snížení jeho řidičských schopností mohou být například znalecké posudky, svědecké výpovědi spolujezdců, policistů a jiných osob, například lékařů, kteří prováděli klinické vyšetření, jakož i svědecké výpovědi o chování obviněného, event. i o způsobu jeho jízdy apod.
17
Problematické jsou nízké hladiny alkoholu naměřené dechovým analyzátorem (nutno trvat na tom, aby dechová zkouška byla provedena podle návodu k použití přístroje opakovaně v intervalu minimálně 15 minut), kdy řidič buď požití alkoholu popírá, případně uvádí požití alkoholu v takové době, kdy je zcela reálný předpoklad, že naměřeným množstvím alkoholu již není řidič ovlivněn. Jedná se zejména o případy, kdy byla naměřena hladina alkoholu nižší než 0,2 promile. Pokud bude dechovým analyzátorem naměřena (podle návodu k použití opakovaně) hladina alkoholu nižší než 0,2 promile a řidič nepřizná požití alkoholu před jízdou, nebo v jejím průběhu, a tedy neexistuje jiný důkaz, je třeba vzít v úvahu stanovisko Ústavu soudního lékařství a medicínského práva Fakultní nemocnice Olomouc, ze kterého vyplývá, že za objektivně stanovenou koncentraci etylalkoholu v krvi lze považovat pouze výsledek zjištěný metodou plynové chromatografie za současné kontroly další nezávislou laboratorní metodou, kterou je nejčastěji Widmarkova zkouška. Provedení pouze Widmarkovy zkoušky, popřípadě jiné pro ethanol nespecifické metody, je naprosto nedostačující proto, že ve výsledku této metody jsou zahrnuty koncentrace všech těkavých redukujících látek, tedy i jiných než ethanol (např. methylalkohol, aceton apod.). Výsledek získaný Widmarkovou metodou tedy není koncentrací ethylalkoholu, ale koncentrací sumy všech těkavých látek, přítomných ve vyšetřovaném vzorku. Widmarkova zkouška je tedy pro ethylalkohol nespecifická a může být použita pouze jako metoda kontrolní. Naproti tomu metodou plynové chromatografie je koncentrace etylalkoholu stanovena specificky, přičemž ostatní těkavé látky jsou stanoveny separátně. Z odborného hlediska je tedy pro hladinu etylalkoholu v krvi platný pouze výsledek zjištěný metodou plynové chromatografie. Za průkaznou po požití alkoholu se považuje hladina alkoholu vyšší než 0,20g/ks. Do této hodnoty je zahrnuta laboratorní chyba použité metody a tzv. bezpečnostní faktor. Naměřenou hladinu alkoholu nižší než 0,2 g/kg je možno považovat za fysiologickou. Při naměření takovéto hodnoty, pokud nebude k dispozici jiný důkaz o požití alkoholu před jízdou nebo během jízdy, nelze uplatňovat vůči vyšetřované osobě odpovědnost za přestupek a správní orgán je podle § 66 odst. 3 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb. oprávněn věc odložit. C. Zákon č. 247/2000 Sb. 1. Poplatek za zkoušku a přezkoušení z odborné způsobilosti Podle nového § 39a zákona č. 247/2000 Sb., s účinností od 1.července 2006 platí, že žadatel o řidičské oprávnění je povinen zaplatit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, u kterého je zkušební komisař zaměstnán, za zkoušku z odborné způsobilosti 700 Kč; v případě opakovaných zkoušek žadatel zaplatí za opakovanou zkoušku z předpisů o provozu na pozemních komunikacích 100 Kč, za opakovanou zkoušku ze znalostí ovládání a údržby vozidla 200 Kč a za opakovanou zkoušku z praktické jízdy 400 Kč. Přestože se v § 39a hovoří výslovně o zkoušce z odborné způsobilosti, vztahuje se tento poplatek také na přezkoušení z odborné způsobilosti podle § 45 a 45a zákona č. 247/2000 Sb. tento závěr dovozujeme z § 45 odst. 1, v němž je stanoveno, že přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel se provádí zkouškou podle tohoto zákona, resp. z §
18
45a odst. 2 podle kterého i zde obdobně platí již zmíněný § 45. Při přezkušování odborné způsobilosti podle § 45 a § 45a zákona č. 247/2000 Sb. je nutno pod pojmem „zkouška“ rozumět i toto přezkoušení a pod pojmem „žadatel o řidičské oprávnění“ i osobu, která se podle zmíněných paragrafů přezkoušení podrobuje. Pro určení, zda se na zkoušku či přezkoušení bude poplatek podle § 39a vztahovat, je podle našeho názoru určující pouze datum, kdy se zkouška či přezkoušení koná. Poplatek proto dopadne na každé přezkoušení, které proběhne od 1.července 2006. Specifický problém představuje určení povahy poplatku podle § 39a zákona č. 247/2000 Sb. Podle § 2 odst. 1 zákona o správních poplatcích platí, že předmětem poplatků je správní řízení upravené zvláštním právním předpisem a další činnost správního úřadu související s výkonem státní správy. Pod tuto definici zcela jistě spadá i poplatek za zkoušku, resp. za přezkoušení, neboť je vybírán za provedení úkonu souvisejícího s výkonem státní správy. Nic na tom nemění ani fakt, že tento poplatek není uveden v sazebníku správních poplatků. V této souvislosti lze poznamenat, že v sazebníku není uveden ani správní poplatek podle § 110 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. 2. Legislativní chyba v § 13 odst. 5 zákona č. 247/2000 Sb. a její řešení Podle ustanovení § 13 odst. 1 písm. g) zákona č. 247/2000 Sb. platí, že provozovatel autoškoly smí přijmout k výuce a výcviku pouze osobu, která není ve výkonu sankce nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel. Podle § 13 odst. 5 zákona č. 247/2000 Sb. platí že skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. f) dokládá žadatel výpisem z rejstříku trestů, který ke dni podáni žádosti o řidičské oprávnění nesmí být starší 3 měsíců, výpisem z registru řidičů a čestným prohlášením. V důsledku změny, ke které došlo v § 13 odst. 1 cit.zákona, se však odkaz na písmeno f) stal evidentně odkazem chybným, neboť v něm je pojednáváno o plnění dalších podmínek k udělení řidičského oprávnění, tedy dalších podmínek podle § 91 zákona č. 361/2000 Sb. Z jejich povahy je pak patrné, že je v žádném případě nelze doložit např. výpisem z rejstříku trestů. Domníváme se proto, že z obsahu § 13 odst. 5 zákona č. 247/2000 Sb. zcela jednoznačně vyplývá, že se vztahuje k doložení skutečnosti, že žadatel není podroben výkonu trestu či sankce zákazu řízení motorových vozidel. Jsme přesvědčeni, že to je jediný možný způsob aplikace ustanovení § 13 odst. 5, o němž s ohledem na jeho dostatečně určitě vyjádřený slovní obsah nelze mít pochybnosti. Čestným prohlášením, výpisem z registru řidičů a výpisem z rejstříku trestů žadatel provozovateli dokládá skutečnost, že není v zákazu činnosti řízení motorových vozidel. 3. Aplikace ustanovení o obvyklém bydlišti podle zákona č. 361/2000 Sb. a zákona č. 247/2000 Sb. Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 247/2000 Sb. může výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění provádět výlučně provozovatel autoškoly.
19
Provozovatel autoškoly smí přijmout k výuce a výcviku k získání řidičského oprávnění pouze osobu, která mimo jiné podle § 13 odst. 1 písm. e) zákona č. 247/2000 Sb. má trvalý pobyt na území České republiky nebo přechodný pobyt na území České republiky, který trvá alespoň 185 dní, pokud osoba neprokáže, že se na území České republiky připravuje na výkon povolání po dobu nejméně 6 ti měsíců. Směrnice Rady 91/439/EHS o řidičských průkazech stanoví pro členské státy závazné podmínky pro vydávání řidičských průkazů, a to včetně podmínek vydávání řidičských průkazů občanům ostatních členských států EU. Podle článku 7 odst. 1 písm. b) mohou být řidičské průkazy vydány pouze žadatelům, kteří mají obvyklé bydliště na území členského státu, který řidičský průkaz vydal. Podle článku 9 směrnice se obvyklým bydlištěm přitom rozumí místo, kde se určitá osoba obvykle zdržuje, tj. nejméně 185 dní v kalendářním roce z důvodů osobních a profesních vazeb nebo v případě osob bez profesních vazeb z důvodu osobních vazeb vyplývajících z úzkých vztahů mezi touto osobou a místem, kde bydlí. Tomuto požadavku koresponduje vymezení pojmu „přechodný pobyt“, jak je vymezen v § 2 písm. hh) zákona č. 361/2000 Sb. Minimálně přechodný pobyt žadatele na území České republiky je jednou z podmínek pro udělení řidičského oprávnění a vydání řidičského průkazu. Při porovnání obsahu úpravy podle zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb. a v neposlední řadě i směrnice 91/439/EHS je nutné konstatovat, že požadavky na přechodné, resp. obvyklé bydliště nejsou v těchto předpisech vzájemně zcela provázány. Zákon č. 361/2000 Sb. umožňuje udělit řidičské oprávnění tomu, kdo, při splnění ostatních podmínek, má na území České republiky přechodný pobyt trvající nejméně 185 dnů nebo zde po dobu nejméně šesti měsíců studuje. Tato zákonná dikce odpovídá požadavku směrnice na dodržení principu obvyklého bydliště k okamžiku vydání řidičského průkazu. Požadavek zákona č. 247/2000 Sb. je ale přísnější, protože pobyt trvající nejméně 185 dnů nebo studiem po dobu alespoň šesti měsíců v České republice váže už k okamžiku přihlášení žadatele k výuce a výcviku do autoškoly, který musí udělení řidičského oprávnění předcházet. Je tím vytvořena disproporce obou zákonných úprav. Při zohlednění obsahu a účelu směrnice 91/439/EHS je nutné konstatovat, že požadavek zákona č. 247/2000 Sb. jde na rámec komunitárního práva a minimální dobu pobytu pro udělení řidičského oprávnění prodlužuje. Při doslovném izolovaném výkladu § 13 odst. 1 písm. e) zákona č. 247/2000 Sb. by toto ustanovení představovalo jistou formální překážku volného pohybu osob, která představuje jeden ze základních principů, na němž je Evropská unie založena. Proto je podle našeho názoru nezbytné interpretovat zmíněné ustanovení zákona č. 247/2000 Sb. v širším kontextu zákona č. 361/2000 Sb. a směrnice 91/439/EHS. To znamená, že žadatel v době, kdy se přihlašuje k výuce a výcviku v autoškole, musí sice mít prokazatelně na území České republiky skutečný pobyt z důvodu zejména osobních vazeb, jeho trvání však prozatím může být kratší než je 185 dní. Již při přihlašování do autoškoly ale musí být zohledněno při očekávaném předpokladu nezbytně nutné doby pro absolvování výuky a výcviku, že žadatel v době udělení řidičského oprávnění bude muset plnit podmínku pobytu trvajícího nejméně 185 dní. (Zpracováno podle www.mdcr.cz) (Úplné znění najdete na www.mdcr.cz/ Silniční doprava/Řidičské průkazy,Autoškoly/Metodické pokynyStanoviska-Usměrnění/
20
Seznam zákonů, vyhlášek a předpisů vydaných ve Sbírce zákonů ČR a v ostatních rezortních předpisech
v období březen až červen 2006 související s činností učitele autoškoly, včetně podnikání v této činnosti
Sbírka zákonů: ČÁSTKA 35 Sdělení Ministerstva práce o sociálních věcí č. 102/2006 Sb., o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů ČÁSTKA 39 Zákon č. 117/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti veřejného zdravotního pojištění ČÁSTKA 42 Vyhláška č. 124/2006 Sb., kterou se zrušuje vyhláška č. 95/2006 Sb., kterou se stanoví seznam odpadů, na které se vztahuje postup podle § 55 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb. ČÁSTKA 45 Zákon č. 129/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a dnech pracovního klidu, ve znění zákona č. 101/2004 Sb. ČÁSTKA 47 Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách Zákon č. 138/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách ČÁSTKA 52 Zákon č. 153/2006 Sb., - úplné znění zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změnách některých zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn ČÁSTKA 55 Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů ČÁSTKA 60 Zákon č. 176/2006 Sb., - úplné znění zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, jak vyplývá z pozdějších změn ČÁSTKA 62 Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
21
ČÁSTKA 63 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění ČÁSTKA 64 Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění Zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění ČÁSTKA 65 Vyhláška č. 193/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb. Vyhláška č. 194/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů ČÁSTKA 66 Vyhláška č. 197/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb. ČÁSTKA 71 Zákon č. 214/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony ČÁSTKA 73 Vyhláška č. 218/2006 Sb., o úhradě za poskytnutí údajů z evidence dopravních nehod ČÁSTKA 74 Zákon č. 226/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
22
ČÁSTKA 75 Zákon č. 229/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů ČÁSTKA 84 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce ČÁSTKA 85 Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců Zákon č. 267/2006 Sb., o změně úrazovém pojištění zaměstnanců
zákonů v souvislosti s přijetím zákona o
ČÁSTKA 94 Vyhláška č. 298/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 167/2002 Sb., kterou se provádí zákon č.247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 152/2003 Sb.
Na internetových stránkách Ministerstva dopravy najdete: Posouzení soukromoprávní s veřejnoprávní problematiky přestupu žadatele do jiné autoškoly (Čj. 9/2006-160-AS/2) www.mdcr.cz /silniční doprava/Řidičské průkazy, autoškoly/Metodické pokyny-stanoviska-usměrnění
Na www.mdcr.cz - titulní stránce – Informace o elektronických testech najdete: Informace pro pověřené zkušební komisaře k postupu při přezkušování řidičů při zdokonalování odborné způsobilosti po 1.červenci 2006 Informace o technickém vybavení pro provoz eTestů Věstník dopravy – obsahující znění všech zkušebních otázek z předpisů o provozu a zdravotní přípravy jež budou používány od 1.července 2006.
23
MZA č.56/2006-Zákony, vyhlášky
ČÁSTKA 29
VÝPIS
Z Á K O N č. 76/2006 Sb. ze dne 3.února 2006 o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů Čl. V V § 43 (Omezení jízdy některých vozidel) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) odstranění havárií vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu.“. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. (Sbírka zákonů rozeslána dne 15.března 2006) Zaorálek v.r.
Klaus v.r.
Paroubek v.r.
24
MZA 56/2006 –zákony, vyhlášky
ČÁSTKA 65
V Y H L Á Š K A č. 193/2006 Sb. kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů ( vyhlášky č. 153/2003 Sb. a vyhlášky č. 176/2004 Sb.) Komentované znění nejdůležitějších změn: K § 5: Na dopravních značkách, sloupcích, stojanech, zařízeních apod. nesmí být umístěno nic, co s nimi nesouvisí. K § 6: Zákaz, omezení nebo příkaz vyplývající z dopravní značky končí na vzdálenější hranici nejbližší křižovatky, není-li ukončen jinak, s výjimkou značek „Zóna s dopravním omezením“, „Obytná zóna“, „Pěší zóna“, jejichž platnost ukončují pouze „Konec“ příslušné značky. Značky upravující přednost ( č.P1,P2,P3,P4,P5 a P6) platí pro nejbližší křižovatku. Není-li parkoviště označené dopravními značkami (č. IP 11a až IP 13c) doplněné vodorovnými dopravními značkami končí jejich platnost 5 m před hranicí nejbližší křižovatky, nebo výjezdem nebo vjezdem na místo ležící mimo pozemní komunikaci. Dočasná neplatnost dopravní značky, nebo její části, nebo dopravního zařízení se vyjadřuje škrtnutím nebo překrytím oranžovo-černým pruhem, s výjimkou značek upravujících přednost. K § 10: Dopravní značka „Kruhový objezd“ (č.C1) je vždy doplněna dopravní značkou č.P4 – „Dej přednost v jízdě!“ nebo č. P6 – „Stůj, dej přednost v jízdě!“ K § 12: V tunelu označeném dopravní značkou „Tunel“ (č. IP 18a) platí zvláštní pravidla provozu na pozemních komunikacích pro chování v tunelu. Značka „Vyhrazené parkoviště“ (č.IP 12), kde je uveden symbol označení č. O1 označující vyhrazené parkoviště pro vozidla přepravující osobu tělesně postiženou nebo osobu těžce pohybově postiženou, je vždy doplněna vodorovnou dopravní značkou s příslušným označením (č. V 10f). Dopravní značky „Uspořádání jízdních pruhů“, „Zvýšení jízdních pruhů“, „Snížení jízdních pruhů“ a „Jízdní pruh pro pomalá vozidla“ ukončují platnost nejen dopravních značek „Vyhrazený jízdní pruh“ (č.IP 20a) a „Omezení v jízdním pruhu“ (č.IP 21), ale nově i dopravní značky „Návěst změny směru jízdy s omezením“ (č. IS 10d).
25
K § 13: U dopravní značky „Obec“ (č.IS 12a) a „Konec obce“ (č. IS12b) se nově ve výkladu přidává, že označují začátek a konec obce. U dopravní značky „Hranice územního celku“č. IS 14) se nově formuluje její význam, označuje hranici příslušného katastrálního území územního celku, například kraje, okresu. Značka nesmí být doplněna dalším textem nebo znakem městské části, obce, okresu nebo kraje. K § 14: U dopravní značky „Zastávka“ (č. IJ 4a) je nově formulován její význam, může být i společná nejen pro vozidla městské hromadné dopravy ale i pro linkovou osobní dopravu za předpokladu, že je v označníku uveden symbol vozidla hromadné dopravy osob. Je-li ve značce nápis TAXI je zastávka určena pouze pro vozidla taxislužby. Značka „Zastávka“ (č. IJ 4b) umístěna na označníku označuje pouze zastávku linkové osobní dopravy a ve značce může být nápis ZASTÁVKA nebo symbol autobusu, popřípadě údaje o provozovateli linkové osobní dopravy. Na sloupcích označníku obou dopravních značek mohou být další doplňující informace, například jízdní řády, čísla linek. Značky „Zastávka autobusu“ (č. IJ 4c), „Zastávka tramvaje“ (č. IJ 4d) a „Zastávka trolejbusu“ (č. IJ 4e) přerušují platnost značek „Zákaz zastavení“ (č. B 28), „Zákaz stání“ (č. B 29) a značek označujících „Parkoviště“ ( č. IP 11a až IP 13c). K § 19: Vodorovnou dopravní značku „Přechod pro chodce“ (č. V 7) lze na tramvajovém pásu vyznačit jen při současném stanovení místní nebo přechodné úpravy světelnými signály pro chodce a signály pro tramvaje. Přechodná změna místní úpravy může být provedena pouze obrysem vodorovné dopravní značky č. V7. K § 20: Vodorovná dopravní značka „Směrové šipky“ (č. V9a) může být při přechodné úpravě provedena pouze jejím obrysem (značka V 9a). K § 21: Vodorovná dopravní značka „Vyhrazené parkoviště pro vozidla přepravující osobu těžce postiženou nebo těžce pohybově postiženou“ (č. V 10f) je vždy doplněna značkou „Vyhrazené parkoviště“ (č. IP 12) se symbolem označení č. O 1. K § 25: Tento paragraf je zcela nově formulován. Účel akustických signálů je rozšířen z původních křižovatek a přechodů pro chodce i na křížení železnice s pozemní komunikací a na místa se signálem dvou vedle sebe umístěných střídavě přerušovaných červených světel. U přechodu pro chodce se mimo přerušovaného tikání může použít i krátké tónové pulsy, které na rozdíl od přejezdového zabezpečovacího zařízení křížení železnice s pěší komunikací mají nižší frekvenci. Zařízení pro akustickou signalizaci musí umožnit nevidomé osobě bezpečně rozlišit, je-li v jejím směru chůze signál pro chodce „Stůj“ nebo signál „Volno“.
26
K § 26: Ke stávajícím „Vodícím deskám“ (č. Z 5a až Z 5c) u kterých šikmé pruhy usměrňují provoz podle jejich sklonu, zavádí se nová dopravní značka do přílohy č. 6 „Vodící deska středová“ (č. Z 5d), kterou se oddělují jízdní pruhy a plní funkci podélné čáry souvislé. Výčet dopravních zařízení se rozšiřuje o bezpečnostní zařízení, kterými jsou zejména tlumiče nárazu a zařízení pro dopravně bezpečnostní a dopravně výchovné informace. K § 27: Pro „Označení autobusu přepravujícího děti“ (č. O4) se stanovuje rozměr označení 40x40 cm, žlutohnědé barvy a umisťuje se viditelně za zadním oknem autobusu a vpředu na pravé straně předního okna, přičemž nesmí vpředu omezovat výhled z místa řidiče. Zcela nově se zavádí „Označení vozidla praktického lékaře ve službě“ (č. O 5). V příloze č. 7 je toto označení uvedeno jako bílý čtverec o rozměru 15x15 cm, v horní části nad znakem je nápis „LÉKAŘ VE SLUŽBĚ“, v pravém horním rohu je umístěn hologram. Uprostřed je umístěn lékařský znak v modré barvě, v dolní části pod znakem je uvedena série a pořadové číslo vydaného označení. Nový § 27a: Označení sedadel vybavených zádržným systémem (k § 10 odst. 4 zákona) Pro vozidla kategorie M2 a M3 (autobusy) registrované v ČR, která jsou vybavena zádržným bezpečnostním systémem musí být každé sedadlo viditelně označeno piktogramem (č. O 6) přílohy č. 7a jehož základní plocha je kruh modré barvy a symbol postavy, který je proveden bílou barvou (s bezpečnostními pásy). Průměr kruhu nesmí být menší než 7,5cm. V horní části může být doplněn textem „PŘIPOUTEJTE SE“. (Označení vychází ze směrnice Rady 91/671/EHS ve znění směrnice 2003/20/ES). Z přechodného ustanovení vyplývá, že uvedená vozidla provozovaná ke dni účinnosti této vyhlášky se označí piktogramem nejpozději do 31.prosince 2006. Do této doby provozovatel informuje přepravované osoby o povinnosti použít zádržný bezpečnostní systém ústní informací (řidič, průvodčí, průvodce, vedoucí skupiny) nebo audiovizuálními prostředky. K § 34: V přechodném ustanovení se výměna dopravních značek účinných před 30.lednem 2001, které svým provedením neodpovídají této vyhlášce a jejich nahrazení dopravními značkami podle této vyhlášky prodlužuje do 31.prosince 2007 (původně do 31.prosince 2006). K příloze č.3: Dopravní značka „Omezení v jízdním pruhu“ se nově označuje jako IP 21 (původně IP 21a) Účinnost: Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2006. Ministr: Ing. Šimonovský v.r.
27
ČÁSTKA 65
V Y H L Á Š K A č. 194/2006 Sb. kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 154/2003 Sb. a vyhlášky č. 177/2004 Sb.) Komentované znění nejdůležitějších změn: Nový paragraf 10a – Podmínky uznávání řidičských oprávnění ostatních cizích států za účelem výměny řidičského průkazu Z řidičských průkazů vydaných cizími státy, které neodpovídají požadavkům Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968) nebo Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949) a nejde o členské státy Evropských společenství, lze nově na základě dlouhodobého víza vyměnit řidičský průkaz ze států uvedených v příloze č. 6a – Japonsko, Korejská republika, jejichž přepis jednotlivých skupin je uveden v této příloze. Za úřední překlad pro účely výměny se považuje i platný mezinárodní řidičský průkaz. K omezení řidičského oprávnění cizího státu, který svým omezením neodpovídá § 81 zákona (Skupiny a podskupiny řidičských oprávnění) se použijí harmonizační kódy nebo národní harmonizační kódy (§ 11 nebo § 11a) K § 11a: Národní harmonizační kódy se rozšiřují o kód 151 – omezení řidičského oprávnění skupiny A do 400 cm3 a kód 160 – výjimka z věku u řidičského oprávnění skupiny A nebo podskupiny A1 osobě, která je držitelem licence motoristického sportovce udělená pouze pro jízdu při sportovní soutěži. K § 14: Tento paragraf je nově formulován. Popisuje postup obecního úřadu obce s rozšířenou působností při odevzdání řidičského průkazu, nebo mezinárodního řidičského průkazu, jehož platnost skončila nebo nebude již možné jej vrátit na jméno, na které vystaven. Popisuje obsah skartačního protokolu. Jednoznačně stanovuje, že skartován nemůže být řidičský průkaz, který byl nalezený, nebo kdy pozbytí řidičského oprávnění bylo v důsledku pravomocného uložení trestu sankce zákazu řízení motorových vozidel nebo v důsledku dosažení celkového počtu 12 bodů v bodovém hodnocení. (vyhláškou č. 154/2003 Sb., by stanoven vzor tiskopisu přílohy č. 8). Nový paragraf 15a – Náležitosti potvrzení o zadržení řidičského průkazu Uvádí obsah (vzor v příloze č. 9a) tiskopisu o zadržení řidičského průkazu Policií České republiky. Vyhotovuje se v českém jazyce a mimo osobních údajů a údajů o řidičském průkazu obsahuje důvod zadržení včetně popsání skutku, místa a času, poučení o důsledku zadržení, podpis policisty, vyjádření držitele řidičského průkazu, chce-li se k zadržení řidičského průkazu vyjádřit a podpis držitele řidičského průkazu. V levém horním rohu tiskopisu je označení příslušného útvaru Policie České republiky.
28
Nový paragraf 15b – Náležitosti potvrzení o převzetí kauce Vzor tiskopisu je uveden v příloze č. 9b a obsahuje mimo osobních údajů řidiče a údajů o řidičském průkazu, výši vybrané kauce (včetně jejího uvedení slovy), způsob vybrané kauce (v hotovosti, bezhotovostně), důvod, včetně stručného popisu skutku s označením místa a času spáchání tohoto skutku, poučení o důsledku vybírání kauce a podmínkách jejího vrácení, datum a podpis policisty, který kauci vybral, vyjádření řidiče, chce-li se vyjádřit a jeho podpis. V záhlaví tiskopisu je označení útvaru policie, jehož je policista který kauci vybral, příslušníkem. Nový paragraf 15c – Náležitosti pověření k výkonu státního odborného dozoru a vrchního státního odborného dozoru Vzor tiskopisu státního odborného dozoru a vrchního státního odborného dozoru je uveden v příloze č. 9c. Pověření (průkazka) o rozměrech 7x10 cm mimo osobních údajů obsahuje i fotografii držitele průkazu přelepenou holografickou přelepkou. Pověření k vrchnímu státnímu dozoru vydává Ministerstvo dopravy a je barvy zelené, pověření k výkonu státního odborného dozoru vydává příslušní Krajský úřad a je barvy modré. K § 17: Z odstavce 2 písm. g) uvedeného paragrafu se vypouští znění, „za které byla uložena pokuta vyšší než 2000 Kč, a to po dobu tří let od jejich spáchání“. V registru řidičů se tedy uvádějí všechny přestupky spáchané proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích Obsah evidenční karty řidiče se rozšiřuje o údaje o vydaných řidičských průkazech za ztracené, odcizené, zničené nebo poškozené řidičské průkazy Evropských společenství; údaje o dosažených bodech v bodovém hodnocení a o započtení a odečtení bodů, údaje o pozbytí a vrácení řidičského oprávnění, údaje o pozbytí práva k řízení motorového vozidla na území České republiky po dobu jednoho roku dosažením počtu 12 bodů v bodovém hodnocení, jedná-li se o řidiče, který je držitelem řidičského průkazu Evropských společenství vydaného cizím státem nebo mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem. V obsahu spisu řidiče podle odst. 3 se u přestupků proti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích ruší hodnota pokuty vyšší než 2000 Kč. Obsah spisu se rozšiřuje o pravomocné rozhodnutí o uložení sankce za přestupek v bodovém hodnocení nebo oznámení o nabytí právní moci takového rozhodnutí; - oznámení soudu o nabytí právní moci rozsudku, kterým byl uložen trest za čin zařazeným do bodového hodnocení; - rozhodnutí orgánu o přestupku podle jiného zákona než zákona o přestupcích, kterým byla vyslovena vina a spáchané jednání je zařazeno do bodového hodnocení; - kopie písemností s uplatněnými námitkami řidiče proti záznamu bodů v bodovém hodnocení; - řidičský průkaz vydaný cizím státem a jeho uchování do opětovné výměny; - zadržený řidičský průkaz před zahájením řízení; stejnopis potvrzení o převzetí kauce. Účinnost: Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.července 2006. Ministr: Ing. Šimonovský v.r.
29
ČÁSTKA 66
V Y H L Á Š K A č. 197/2006 Sb. kterou se mění vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb. Komentované znění nejdůležitějších změn: K § 15: Zrušuje se maximální hmotnost 20 tun u dvojnápravy přípojných vozidel u rozvoru 1,8 m a více (odst.1 písm. d) bod 4) Rozšiřuje se ustanovení o hmotnosti připadající na jednu nápravu dvojnápravy a trojnápravy přípojných vozidel, která nesmí překročit 10 tun K § 16: Zcela nově je formulován odst. 1 týkající se největších povolených rozměrů vozidel a jízdních souprav včetně nákladu. Ustanovení o největší povolené šířce 3,00 m u samojízdných a přípojných pracovních strojů a nesených pracovních strojů v soupravě se rozšiřuje i na traktory vybavené dvojmontáží kol V ustanovení o nejvyšší povolené výšce se nově uvádí kategorie soupravy tahače s návěsem s největší povolenou výškou 4,00 m + 2 % výšky U největší povolené délky se vypouští délka přípojného vozidla kategorie O1 nebo O2 8,00 metru a speciálního přívěsu pro přepravu letadel stejné kategorie 9,50 metru, vybavených spojovacím zařízením třídy B50-X (pro kouli ISO 50) K § 18: U vozidel policie se nově rozšiřuje možnost použití dopředu a dozadu svítící nápis „POZOR KOLONA“ nebo „STOP KOLONA“ K § 32: Výjimka pro vozidla, která nemusí být při nouzovém stání vybavena přenosným výstražným trojúhelníkem se rozšiřuje o speciální nosiče pracovních adaptérů (odst. 7) K § 38: Nově umožňuje kontrolnímu technikovi (typu K), který po absolvování kurzu u zkoušky neprospěl požádat po individuálně doplněných svých znalostí o opakování komisionálního přezkoušení a to až po jednom měsíci od zkoušky a nejpozději do šesti měsíců. Opakovanou zkoušku může absolvovat pouze jednou. Zcela nově je uvedena „Příloha č. 1“ – Technické požadavky na konstrukci vozidel kategorií M,N,L,O,T,OT a S (nově je mimo změn uváděno i přesné znění názvů předpisů EHK/OSN) a „Příloha č. 5“ – Technické požadavky na konstrukci zvláštních vozidel. Účinnost: Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.června 2006. (Rozeslána 16.května 2006) Ministr. Ing. Šimonovský v.r.
30
ČÁSTKA 73
OPIS:
V Y H L Á Š K A č. 218/2006 Sb., o úhradě za poskytnutí údajů z evidence dopravních nehod
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 137 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 411/2005 Sb.: §1 Úhrada za vyřízení žádosti o poskytnutí údajů z evidence dopravních nehod se stanoví ve výši 100 Kč. §2 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.července 2006. (Rozeslána dne 2.června 2006) Ministr.
Mgr. Bublan v.r.
31
ČÁSTKA 74
Z Á K O N č. 226/2006 Sb., ze dne 25.dubna 2006
kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů Komentované znění nejdůležitějších změn (u části třetí, čtvrté a páté úplné znění): ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o silniční dopravě. Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, byl dosud od nabytí své účinnosti měněn zákony č. 38/1995 Sb., č. 304/1997 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 150/2000 Sb., č. 361/2000 Sb., č. 175/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 577/2002 Sb., č. 103/2004 Sb., č. 186/2004 Sb., č. 1/2005 Sb., č. 229/2005 Sb., a č. 411/2005 Sb., a nyní se mění následovně: K § 3 – Povinnosti tuzemského dopravce Ukládá povinnost v souladu s předpisem Evropských společenství (nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a po novelizaci č. 561/2006) zajistit, aby řidiči dodržovali ustanovení, týkající se boby řízení, bezpečnostních přestávek a odpočinku pokud pro některé kategorie vozidel prováděcí právní předpis nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak, V mezinárodní dopravě zajistit, aby najaté vozidlo bylo používáno pouze řidičem dopravce nebo jeho zaměstnancem a ve vozidle musí být smlouva o nájmu vozidla (s registrační značkou) a pracovní smlouva řidiče, pokud řidič není současně dopravcem, Zajistit, aby vozidla určená k přepravě osob (mimo osobních vozidel používaných pro vlastní potřebu) a vozidla určená k přepravě zvířat a věcí jejichž celková hmotnost včetně přívěsu nebo návěsu přesahuje 3,5 tuny, jejich řidiči vedli záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku a tento záznam uchovávat po dobu 1 roku od ukončení přepravy, K § 9 – Povinnosti podnikatele v silniční dopravě Mění se ustanovení o nespolehlivosti řidiče taxi, kdy záznam v kartě řidiče za požití alkoholického nápoje nebo jiná návykové látky se omezuje na dobu tří let a ruší se ustanovení o třech a více záznamech o spáchaných přestupcích proti bezpečnosti a plynulosti v silničním provozu, 32
K § 18a – Vztahy mezi cestujícím a dopravcem veřejné linkové dopravy Oprávněnost dopravce vyžadovat doplnění nebo upřesnění osobních údajů pro účely podání návrhu na zahájení řízení o zaplacení jízdného a přirážky proti cestujícímu, který jízdné a přirážku nezaplatil, Osoba mladší 18 let, která není schopna se prokázat platným jízdním dokladem a nezaplatí jízdné a přirážku je povinna uvést své osobní údaje a jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu svého zákonného zástupce, K § 27 – Provozování mezinárodní silniční dopravy a provozování silniční dopravy na území ČR zahraničními provozovateli Zahraniční dopravce je povinen zajistit, aby řidiči vedli záznamy o době řízení, bezpečnostních přestávkách a doby odpočinku a aby stanovené doby pro řízení, přestávky a odpočinek dodržovali, K § 34 – Státní správa a státní odborný dozor v silniční dopravě Působnost Celních úřadů ve výkonu státního odborného dozoru nad prací osádek se rozšiřuje i na vnitrostátní silniční dopravu a návrhy na řízení o uložení pokuty podávají dopravním úřadům nebo Ministerstvu dopravy, podle jednotného postupu, systému a předmětu kontrol, který stanoví prováděcí předpis (Směrnice a nařízení Rady ES), Řidič vozidla je povinen mimo předložení příslušných dokladů i umožnit osobám provádějícím státní odborný dozor přístup k záznamovému zařízení, K § 35 Povinnost dopravce je nejen zajistit, aby v každém vozidle byl záznam o době řízení, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, ale zajistit jeho řádné vedení, K § 35b Upravuje se v případě výběru kauce postup policisty při sepisování protokolu (4x) o zjištěném porušení a předání dvou vyhotovení spolu s kaucí nebo (dříve a) doklady k vozidlu a nákladu nejpozději následující pracovní den dopravnímu úřadu v místě působnosti orgánu Policie ČR, K § 37 Řidič vozidla je povinen předložit orgánů Policie ČR nebo Celní úřadu doklady předepsané tímto zákonem a umožnit jim přístup k záznamovému zařízení, Nový § 38a Týká se zajišťování výroby paměťových karet Ministerstvem dopravy, jejich vydávání subjektům vykonávajícím státní odborný dozor, jejichž vzor stanoví prováděcí právní předpis s souladu s předpisem Evropských společenství Platnost paměťové karty je stanovena na 5 let.
33
ČÁST DRUHÁ – Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích …. byl dosud od nabytí účinnosti měněn zákony č. 478/2001 Sb., č.175/2002 Sb., č.320/2002 Sb., č. 193/2003 Sb., č. 103/2004 Sb., č. 186/2004 Sb., č. 237/2004 Sb., a č. 411/2005 Sb., a nyní se mění takto: K § 4 – Registr silničních vozidel Součástí evidence silničních motor. vozidel je i evidence paměťových karet pro vozidla vybavená záznamovým zařízením (Nařízení Rady (EHS) č.3821/85) a její vydání se zapisuje do registru vozidla Do registru vozidel se dále zapisuje stát poslední registrace a registrační značka, nebyla-li poslední registrací ČR, rovněž se zapisuje odejmutí osvědčení o registraci vozidla a technického průkazu vozidla vydaného jiným členským státem EU K § 5 – Centrální registr silničních vozidel Určuje se postup a termíny Ministerstva pro oznámení příslušnému orgánu členského státu EU při odejmutí osvědčení o registraci a technického průkazu K§6 Přihláška k registraci u vozidel, která jsou vybavena záznamovým zařízením musí obsahovat i žádost o vydání paměťové karty vozidla K přihlášce o registraci žadatel přikládá osvědčení o registraci a technický průkaz jedná-li se o vozidlo dovezené z jiného členského státu EU, které bylo v tomto státě provozováno K§7 Při registraci vozidla se odejme osvědčení o registraci a technický průkaz, jednáli se o vozidlo registrované v jiném členském státě EU a předá je obecní úřad obce s rozšířenou působností ministerstvu. Nový § 7a (účinnost až od 1.7.2007) Postup obecního úřadu obce s rozšířenou působností při registraci vozidla vybaveného záznamovým zařízením a současné žádosti o vydání paměťové karty (do 15 dnů od doručení žádosti). Vydání karty vozidla se považuje za vydání osvědčení podle správního řádu K § 11 – Změna údajů v registru silničních vozidel Ustanovení tohoto paragrafu se rozšiřuje o ustanovení platná až od 1.7.2007, tykající se povinnosti vlastníka silničního motorového vozidla, kterému byla vydána paměťová karta vozidla a dalších osob, jichž se záznam v registru týká, nejpozději do 10 pracovních dnů písemně oznámit změny údajů, v nich zapisovaných. Náhradní paměťovou kartu vozidla vydá obecní úřad do 5 pracovních dnů od doručení oznámení o změnách údajů. Povinnost požádat o vydání paměťové karty u vozidla vybaveného záznamovým zařízením má vlastník vozidla a další osoby až po registraci vozidla a to do 10 pracovních dnů
34
K § 13 – Trvalé a dočasné vyřazení vozidla z registru silničních vozidel Rozšiřují se důvody, kdy obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o trvalém vyřazení vozidla z registru, pokud vlastník vozidla předloží potvrzení o převzetí autovraku vystavené provozovatelem zařízení ke sběru autovraků V odstavci 2 je nové znění, z něhož vyplývá, že k trvalému vyřazení vozidla (již se netýká jen vozidel kategorie M1 a N1 ale všech) z registru vozidel vlastník předkládá žádost a potvrzení o převzetí autovraku vystavené provozovatelem zařízení ke sběru autovraků. Vyřazení se vyznačí v technickém průkazu a vlastník odevzdá tabulky s přidělenou registrační značkou. Jde-li o vozidlo, které zaniklo, je vlastník povinen doložit způsob jeho zániku U dočasného vyřazení vozidla mimo osvědčení o registraci, tabulky s registrační značkou a předložení technického průkazu k zápisu o dočasném vyřazení, odevzdá i paměťovou kartu vozidla Nový § 14a (účinnost až od 1.7.2007) – Vydávání paměťových servisních karet Paměťová servisní karta pro údržbu, seřizování a opravy na základě žádosti metrologického střediska autorizovaného k ověřování záznamového zařízení se vydává obecním úřadem obce s rozšířenou působností po ověření splnění podmínek pro její vydání do 15 dnů od doručení žádosti Vydání paměťové servisní karty se vydává podle správního řádu Držitel je povinen nahlásit změnu údajů, poškození, odcizení nebo ztrátu do 10 pracovních dnů od vzniku těchto skutečností. Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá do 5 pracovních dnů od doručení oznámení kartu náhradní Jestliže držitel servisní karty pozbyl oprávnění k výkonu autorizované činnosti je povinen do 10 dnů kartu odevzdat na příslušném obecním úřadu obce s rozšířenou působností K § 34 Žádost o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla, které již bylo provozováno v jiném státě, musí být doložena osvědčením o registraci, technickým průkazem a protokolem o evidenční kontrole. U vozidel dovezených z jiného než členského státu Evropské unie stanovují se podmínky, jako např. doklad o celním odbavení vozidla, technickým protokolem vydaným zkušební stanicí a další podmínky podle jednotlivých kategorií vozidel (stáří od první registrace 8 let, 5 let, emisní limity ve výfukových plynech) pro vozidla jednotlivě dovezená, která nebyla dosud registrována a jsou nově vyrobena platí stanovené podmínky přiměřeně. K § 35 Tento paragraf pojednává za jakých podmínek schválí obecní úřad obce s rozšířenou působností technickou způsobilost jednotlivě dovezeného vozidla a které již bylo provozováno v jiném státě EU, zejména splňuje-li vozidlo podmínky homologace ES, pak rozhodující není stáří vozidla. Nelze-li prokázat splnění podmínek homologace ES, nebo vozidlo je z jiného než členského státu a nebo technické požadavky nesplňovaly v té době technické požadavky platné v České republice, rozhodne obecní úřad obce s rozšířenou působností o schválení technické způsobilosti vozidla na základě technického protokolu vydaného zkušební stanicí. Prováděcí předpis
35
stanoví, ve kterých případech jednotlivě dovezené vozidlo z jiného členského státu EU podle předpisů platných v tomto státě, splňovalo technické požadavky pro schvalování vozidla platné v téže době v České republice. K § 80 – Státní správa a státní dozor (účinnost až od 1.7.2007) Ministerstvo zajišťuje výrobu a na základě požadavků obecních úřadů obcí s rozšířenou působností i distribuci paměťových karet vozidla a paměťových servisních karet, vede centrální seznam autorizovaných metrologických středisek oprávněných k této činnosti, vede centrální seznam paměťových servisních karet a paměťových karet vozidel. Obecní úřad obce s rozšířenou působností objednává u ministerstva paměťové karty vozidla a paměťové servisní karty, vydává a odebírá paměťové servisní karty a paměťové karty vozidla a předává ministerstvu údaje pro vedení centrálního seznamu K § 83 – Správní delikty – Přestupky Vyjmenovává jednotlivé přestupky, kterých se může dopustit fyzická osoba (nepřihlásí k registraci vozidlo, které hodlá provozovat na území ČR, neumístí na vozidlo tabulku s registrační značkou (pokuta do 50 tis. Kč, v blokovém řízení do 5 tis. Kč), jako výrobce uvede na trh vozidlo, systém vozidla, konstrukční část vozidla nebo samostatný celek, který neodpovídá typu bez schválení technické způsobilosti (pokuta do 10 mil. Kč), jako provozovatel vozidla provozuje vozidlo, které je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích (§37) (pokuta do 50 tis. Kč, v blokovém řízení do 5 tis. Kč), jako provozovatel provozuje vozidlo které nemá identifikační údaje v souladu s údaji v registru vozidel (§38 písm. f) (pokuta do 5 mil. Kč), provádí technické prohlídky vozidel nebo měření emisí bez oprávnění (pokuta do 500 tis. Kč). Pokutu v blokovém řízení mohou projednat orgány Policie České republiky nebo Celní správy České republiky. Nový § 83a – Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob V paragrafu jsou vyjmenovány správní delikty, kterých se může dopustit právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, jde zejména o delikt, kdy jako provozovatel vozidla vybaveném záznamovým zařízením nebo jako držitel paměťové servisní karty poškodí nebo pozmění údaje v tomto záznamovém zařízení (pokuta do 500 tis. Kč), nepřihlásí vozidlo k registraci, které hodlá provozovat na území ČR (pokuta do 50 tis. Kč), jaro provozovatel vozidla neumístí na vozidlo tabulku s registrační značkou (pokuta do 50.tis. Kč), jako držitel paměťové servisní karty nenahlásí změnu údajů, poškození, odcizení nebo ztrátu, nebo neodevzdá tuto kartu (pokuta do 500 tis. Kč), jako výrobce, který je držitelem osvědčení o homologaci vyrobí a uvede na trh vozidlo, systém vozidla, konstrukční část vozidla, nebo samostatný technický celek, který neodpovídá typu bez schválení technické způsobilosti ( pokuta do 10 mil. Kč, jde-li o hromadnou výrobu vozidel, konstrukčních částí nebo celků vozidla může být uložena pokuta až do 50 mil. Kč.), jako provozovatel vozidla provozuje vozidlo které nemá identifikační údaje v souladu s údaji v registru vozidel (pokuta do 5 mil. Kč), provádí technické prohlídky vozidel nebo měření emisí bez oprávnění, provozuje stanici technické kontroly nebo stanici měření emisí v rozporu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o udělení oprávnění k jejímu provozování ( pokuta do 500
36
tis. Kč), provozuje vozidlo, která je podle § 37 technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích (pokuta do 50 tis. Kč). K § 84 (nové znění) – Společná ustanovení Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, prokáže-li se že vynaložila veškeré úsilí, aby porušení povinnosti zabránila Při určení výše výměry pokuty právnické nebo podnikající fyzické osobě se přihlédne k závažnosti, ke způsobu spáchání i jeho následkům Správní delikty projednává podle jednotlivých ustanovení tohoto zákona ministerstvo, krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností. Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.
ČÁST TŘETÍ – Změna zákona o silničním provozu Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) byl dosud od nabytí účinnosti měněn zákony č. 60/2001 Sb., č.478/2001 Sb., č. 62/2002 Sb., č. 311/2002 Sb., č. 53/2004 Sb., č. 411/2005 Sb., č. 76/2006 Sb., se nyní mění takto: K § 5 (odst. 1 písmena f) a g) se mění) f) podrobit se na výzvu policisty nebo strážníka obecní policie vyšetření podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem, g) podrobit se na výzvu policisty nebo strážníka obecní policie vyšetření podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 379/2005 Sb.) ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou, K§6 v odst. 3 písm. b) se za slova „služebních povinností“, vkládají slova „ve vozidle obecní policie při plnění jejich povinností“ (rozšiřuje se výjimka pro přepravu dětí ve vozidlech obecní policie při plnění jejich povinností) K§7 v odst. 5 se za slova „služebních povinností“ vkládají slova „řidiče vozidla obecní policie při plnění jejich povinností“. (rozšiřuje se výjimka pro řidiče vozidla obecní policie při plnění služebních povinností ze zákazu – při jízdě držet v ruce nebo jiným způsobem telefoní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení) K § 8a odst. 2 nově zní: (2) Učitel autoškoly je povinen v souvislosti s prováděním výcviku podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 247/2000 Sb.)
37
a) podrobit se na výzvu policisty nebo strážníka obecní policie vyšetření podle zvláštního právního předpisu ( zák. č. 379/2005 Sb.) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem, b) podrobit se na výzvu policisty nebo strážníka obecní policie vyšetření podle zvláštního právního předpisu ( zák. č. 379/2005 Sb.) ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou ( v obou případech jde novou formulaci vycházející ze zvláštního právního předpisu – zákona č. 379), K § 12 – odstavec 4 zní: (4) Na pozemních komunikacích o třech nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg, jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, zvláštního motorového vozidla a motocyklu s nejvyšší povolenou rychlostí do 45 km/h užít k jízdě výhradně dvou jízdních pruhů nejbližších k pravému okraji vozovky; v ostatních jízdních pruzích smí jet jen tehdy, jestliže je to nutné k objíždění, otáčení nebo odbočování. (toto ustanovení o jízdě v jízdních pruzích se vrací zpět k původnímu znění zákona č. 361). K § 27 – doplňuje se nový odstavec 6, který zní: (6) O odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. (Vzhledem k tomu, že je následně zrušen § 118a odst. 8 je nutné zdůraznit, že vozidlo bude odstraněno na náklad jeho provozovatele) K § 32 - odst. 1 se ve větě první za slovem „nebo“ vypouští slovo „obrysová“ (původní znění zákona bylo technicky chybné, světla pro denní svícení nemohou být obrysová), K § 67 - odst. 3 se za slova „řidiči s označením O1“ vkládají slova „a praktičtí lékaři ve službě podle odstavce 1“. ( zákaz stání vyplývající ze znění zákona a z dopravní značky nemusí po dobu nezbytně potřebnou dodržovat nejen řidiči s označením O1, ale nově i praktičtí lékaři ve službě s označením vozidla podle vyhlášky č. 30/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 193/2006 Sb.) - v odstavci 7 se druhá věta zrušuje ( první věta zakazuje vjezd na parkoviště označené O1 ostatním vozidlům bez tohoto označení, druhá věta která pojednávala o odstranění jiného než označeného vozidla se stala duplicitní, neboť porušení zákazu vjezdu je řešeno jako porušení tohoto zákona a odstranění vozidla z vyhrazeného parkoviště nyní řeší nový odst. 6 § 27) K § 81 – v odst. 4 se číslovka „15“ zrušuje ( z novelizovaného znění vyplývá, že řidičské oprávnění skupiny B opravňuje i k řízení vozidel uvedených v odstavci 15 – mopedů a malých motocyklů s konstrukční rychlostí do 45 km/h) K § 110 – v odst. 4 se za slovo „do 5“ vkládá slovo „pracovních“ ( vydání řidičského průkazu ve zkrácené lhůtě je možné do 5 pracovních dnů po úhradě správního poplatku ve výši 500 Kč) Nový paragraf č. 110a , (který nabývá účinnosti až 1.7.2007) zní:
38
(1) Paměťovou kartu řidiče vydá na základě žádosti do 15 pracovních dnů od jejího doručení příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností řidiči a) vozidla silniční dopravy stanovené přímo použitelným předpisem Evropských společenství ( Nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě ) b) který je držitelem řidičského oprávnění pro tato vozidla a c) který řídí silniční motorové vozidlo vybavené podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství ( Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů) záznamovým zařízením Pokud při ověření podmínek pro vydání paměťové karty řidiče příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností zjistí skutečnosti, které jsou v rozporu s podmínkami pro vydání paměťové karty řidiče, paměťovou kartu řidiče nevydá. (2) Pokud žadatel o udělení nebo rozšíření řidičského oprávnění vozidla vybaveného podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství (Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 ) záznamovým zařízením nebo žadatel o vydání řidičského průkazu pro řízení vozidel silniční dopravy podle odstavce 1 písm. a) podá současně žádost o vydání paměťové karty řidiče, vydá příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností po ověření podmínek pro vydání paměťové karty řidiče s řidičským průkazem žadateli současně paměťovou kartu řidiče. (3) Vydání paměťové karty řidiče se považuje za vydání osvědčení podle části čtvrté správního řádu (Zákon č. 500/2004 Sb.) Řidič je povinen převzít paměťovou kartu řidiče osobně na příslušném (4) obecním úřadu obce s rozšířenou působností. Poškozenou nebo nefunkční paměťovou kartu řidiče je řidič povinen vrátit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Po předání paměťové karty řidiče příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností znehodnotí dosavadní paměťovou kartu řidiče. (5) Pro vydání paměťových karet řidiče a jejich evidenci využívá obecní úřad obce s rozšířenou působností údaje uvedené v centrálním registru řidičů. (6) Paměťová karta řidiče platí 5 let ode dne vydání. Jestliže platnost dokladu, na jehož podkladě byla paměťová karta řidiče vydána, skončí v kratší lhůtě, než je doba platnosti paměťové karty řidiče, omezuje se její platnost na dobu platnosti tohoto dokladu. Jestliže řidič přestal být držitelem řidičského oprávnění k řízení silničních motorových vozidel vybavených podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství záznamovým zařízením nebo jeho řidičské oprávnění k řízení těchto vozidel bylo pozastaveno, je držitel paměťové karty řidiče povinen odevzdat ji do 5 pracovních dnů od právní moci rozhodnutí o odnětí nebo pozastavení řidičského oprávnění nebo do 5 pracovních dnů od podání písemného oznámení o vzdání se řidičského oprávnění příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. (7) Vzor paměťové karty řidiče stanoví v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství prováděcí právní předpis.
39
(Tento § řeší vydání paměťové karty řidiče, vydání paměťové karty vozidla a servisní karty pro údržbu, seřizování a opravy řeší § 7a a § 14a zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích) K § 118 - v odst. 2 se slova „podle § 116 odst. 5“ nahrazují slovy „podle § 116 odst. 6“ K § 118a – odstavec 8 se zrušuje (zrušuje se povinnost zajistit vozidlo proti odcizení, poškození nebo vykradení tomu, kdo nařídil odtažení nebo zabránění v jízdě Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8. K § 119 -
se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Obecní úřad obce s rozšířenou působností je vkladatelem údajů do evidence vydaných, odcizených, ztracených a vadných paměťových karet řidiče (Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 ) (Účinnost od 1.7.2007a navazuje na § 110a).
K § 122 - se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ministerstvo je správcem centrální evidence paměťových karet řidiče“ - v odstavci 2 se za slova „v centrálním registru“ vkládají slova „a v centrální evidenci paměťových karet řidiče“ a za slova „registru řidičů“ se vkládají slova „a z evidence vydaných, odcizených, ztracených nebo vadných paměťových karet řidiče“. (Účinnost odstavce 2 je od 1.7.2007). Nový § 122c Poskytování údajů z evidence paměťových karet řidiče a centrální evidence paměťových karet řidiče (Účinnost od 1.7.2007) Při poskytování údajů z evidence paměťových karet řidiče a z centrální evidence paměťových karet řidiče postupují obecní úřad obce s rozšířenou působností a ministerstvo obdobně jako obecní úřad obce s rozšířenou působností a ministerstvo při poskytování údajů z registru řidičů podle § 121 a 122. K § 123c – v odst. 3 (chybné označení odstavce, má být v odstavci 5) se slova „pozbyl odbornou způsobilost podle odstavce 3“ nahrazují slovy „dosáhl celkového počtu 12 bodů“ ( řidič je povinen do 5 pracovních dnů po písemném doručení oznámení o dosažení 12 bodů odevzdat příslušnému obecnímu úřadu řidičský průkaz nebo mezinárodní řidičský průkaz) K § 123d - v odst. 1 se slova „uložení pokuty v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku nebo trestném činu, spáchaných jednáním zařazeným do bodového hodnocení, na jehož základě dosáhl celkového počtu 12 bodů“ se nahrazují slovy „pozbytí řidičského oprávnění podle § 123c odst. 3“. (oprávnění řidiče požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění) K § 124 - v odst. 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g) které zní: g) zabezpečuje výrobu a na základě požadavků obecních úřadů obcí s rozšířenou působností i distribuci paměťových karet řidiče a vede jejich centrální evidenci,“. (týká se úkolů ministerstva a účinnost je od 1.7.2007) Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h)
40
- v odst. 9 písm. d) se slova „a 118c“ zrušují (týká se zadržení řidičského průkazu policistou pouze podle § 118b) - v odst. 9 písmena f) a g) znějí: f) vyzvat řidiče a učitele autoškoly k vyšetření podle zvláštního právního předpisu (Zákon č. 379/2005 Sb.), ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem, g) vyzvat řidiče a učitele autoškoly k vyšetření podle zvláštního právního předpisu (Zákon č. 379/2005 Sb.) ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou“ (ustanovení se nově rozšiřuje o učitele autoškoly vyšetření vychází z právního předpisu, který řeší ochranu před alkoholem a jinými návykovými látkami) v odst. 9 písm. h) se slova „podle § 6 odst. 3“ zrušují (doklady předepsané k řízení a provozu vozidla stanovuje § 6 odst. 8,) v odst. 9 písm. j) se slova „parkovišti vyhrazeném pro vozidlo označené znakem O1“ nahrazuje slovy „vyhrazeném parkovišti“ ( rozhodnutí o odstranění vozidla které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti je formulováno obecně, ne již jako dříve pro parkoviště označené O1) - v odstavci 9 písm. l) se slova „ 125b“ nahrazují slovy „§ 125a“. (týká se vybírání kaucí) K § 125a tento paragraf se zrušuje (Pořádkové pokuty) Dosavadní § 125b a 125c se označují jako § 125a a 125b. K § 129 - v odst. 1 se za slovo „102“ vkládají slova „ 110a“. (Vztah ke správnímu řádu – účinnost od 1.7.2007.) K § 137 - v odst. 2 se za slova „§110 odst. 6“ vkládají slova „ ,110a odst. 7“ a slova „§125b odst. 8 a § 125c odst. 3“ nahrazují slovy „§125a odst. 8 a § 125b odst. 3“.
V příloze k zákonu položce druhé za 7 bodů se slova „řízení vozidla ve stavu vylučujícím způsobilost, kterou si řidič přivodil užitím alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky při zjištěném obsahu alkoholu v těle řidiče ve výši nad 0,3 promile nebo užitím jiné návykové látky“ nahrazují slovy „řízení vozidla ve stavu vylučujícím způsobilost, který si řidič přivodil požitím alkoholu nebo jiné návykové látky: V příloze k zákonu položce první za 6 bodů se slova“ řízení vozidla bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky, po kterou je řidič ještě pod jejich vlivem: nahrazují slovy „ řízení vozidla bezprostředně po požití alkoholu nebo v takové době po požití alkoholu, po kterou je řidič ještě pod jeho vlivem, je-li zjištěný obsah alkoholu v těle řidiče vyšší než 0,3 promile, nebo řízení vozidla bezprostředně po užití jiné návykové látky nebo v takové době po užití jiné návykové látky, po kterou je řidič ještě pod jejím vlivem“.
41
V příloze k zákonu položce šesté za 3 body se slova „ řízení vozidla ve stavu vylučujícím způsobilost, kterou si řidič přivodil užitím alkoholického nápoje při zjištěném obsahu alkoholu v těle řidiče ve výši menší nebo rovné 0,3 promile „ nahrazují slovy „řízení vozidla bezprostředně po požití alkoholu nebo v takové době po požití alkoholu, po kterou je řidič ještě pod jeho vlivem, při zjištěném obsahu alkoholu v těle řidiče ve výši menší nebo rovné 0,3 promile“. V příloze k zákonu položce první za 1 bod se slova „nedovolené užití dálnice nebo silnice pro motorová vozidla nemotorovým vozidlem nebo motorovým vozidlem, jehož konstrukce nebo technický stav neumožňuje dosažení rychlosti nejméně 60 km/h“ nahrazuje slovy „nedovolené užití dálnice nebo silnice pro motorová vozidla nemotorovým vozidlem nebo motorovým vozidlem jehož konstrukce nebo technický stav neumožňuje dosažení rychlosti nejméně 80 km/h“. V příloze k zákonu položce čtvrté za 1 bod se slova „Zóna s dopravním omezením“ zrušují. V příloze k zákonu položce páté za 1 bod se slova „a zákazové značky B29 – zákaz stání“ nahrazují slovy „ a zákazových značek B28 – zákaz zastavení a B29 – zákaz stání“.
ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o správních poplatcích V příloze k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, se v části II položce 26 za písmeno g) doplňují písmena h) až j), která znějí: h) vydání paměťové karty vozidla i) vydání paměťové servisní karty j) vydání paměťové karty řidiče
Kč 700 Kč 700 Kč 700
(Účinnost od 1.7.2007)
ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o přestupcích Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích byl dosud 49 krát měněn a doplňován, se mění takto: V § 22 odst. 1 písmeno d) zní: d) se přes výzvu podle zvláštního právního předpisu (Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích …) odmítne podrobit vyšetření, zda při řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti nebyl ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, ačkoliv takové vyšetření není spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví.“. V § 22 odst. 3 písmeno d) zní:
42
d) se přes výzvu podle zvláštního právního předpisu (Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích …) odmítne podrobit vyšetření, zda při provádění výcviku nebyl ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, ačkoliv takové vyšetření není spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví.“. V § 22 odst. 3 se písmena e) a f) zrušují V § 22 odst. 4 se na konci věty tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „a písm. h).“. V § 22 odst. 8 se za slovo „i)“ vkládá čárka a slovo „j)“. V § 23 odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují slova „anebo nesplní povinnost stanovenou řidiči vozidla vybaveného záznamovým zařízením podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství (Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů ). ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.července 2006, s výjimkou ustanovení čl. II bodů 10,11,16,23,25 a 30, čl. III bodů 12,15,17,18,21,28 a 29 a čl. IV, která nabývají účinnosti dnem 1.července 2007. (V textu zdůrazněno u každého § a odstavce samostatně nabytí účinnosti až dnem 1.července 2007). v.z. Kasal v.r.
Klaus v.r.
43
Paroubek v.r.
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 Výpis: Dnem 1. května 2006 nabyla účinnosti změna článku 15 odstavec 7 nařízení Rady (EHS) č.3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě ze dne 20.prosince 1985: Odstavec 7 zní: a) Řídí-li řidič vozidlo vybavené záznamovým zařízením v souladu s přílohou I, (pozn. analogovým tachografem), musí být schopen kdykoli na žádost kontrolora předložit i) ii) iii)
záznamové listy z běžného týdne a listy použité řidičem v předcházejících 15 dnech kartu řidiče, má-li ji ručně provedený záznam nebo výtisk pořízený v běžném týdnu a v předchozích 15 dnech, jak je vyžadováno podle tohoto nařízení a nařízení (ES) č. 561/2006
Po 1. lednu 2008 však zahrnují časové úseky uvedené v bodech i) a iii) běžný den a předchozích 28 dnů. b) Řídí-li řidič vozidlo vybavené záznamovým zařízením v souladu s přílohou IB (pozn. digitálním tachografem), musí být schopen kdykoli na žádost kontrolora předložit i) ii) iii)
kartu řidiče, jímž je držitelem ručně provedený záznam nebo výtisk pořízený v běžném týdnu a v předchozích 15 dnech, jak je vyžadováno podle tohoto nařízení a nařízení (ES) č. 561/2006, a záznamové listy, které odpovídají některému z období uvedených v předchozím bodě, během nichž řídil vozidlo vybavené záznamovým zařízením v souladu s přílohou I.
Po 1.lednu 2008 však zahrnují časové úseky uvedené v bodě ii) běžný den a předchozích 28 dnů.
44
c) Pověřený kontrolor může zkontrolovat dodržování nařízení (ES) č. 561/2006 analýzou záznamových listů, zobrazených nebo vytištěných údajů, které byly zaznamenány záznamovým zařízením nebo kartou řidiče, nebo není-li to možné, analýzou jakéhokoli podkladu, který dokládá nedodržení některého ustanovení, například čl. 16 odst. 2 a 3. Celé nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 561/2006 s výjimkou předchozí části vstupuje v platnost podle článku 29 dnem 11. dubna 2007. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. Ve Štrasburku dne 15.března 2006.
45
ČÁSTKA 94
OPIS:
V Y H L Á Š K A č. 298/2006 Sb. ze dne 6.června 2006
kterou se mění vyhláška č. 167/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 152/2003 Sb.
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 62 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb.: Čl. I. Vyhláška č. 167/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 152/2003 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se za slova „Tato vyhláška“ vkládají slova včetně poznámky pod čarou „zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství 1 ) a -------------------------1) Směrnice Komise 2000/56/ES, kterou se mění směrnice Rady 91/439/EHS o řidičských průkazech
Dosavadní poznámka pod čarou č. 1 se označuje jako poznámka pod čarou č. 1a, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 2.
§ 17 včetně nadpisu zní: § 17 Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy ( K § 40 odst. 3 zákona)
(1) Test, kterým se provádí zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy je složen z 25 otázek s možností získání 50 bodů. (2) Otázky v testu jsou sestaveny takto: a) 10 otázek ověřujících znalost pravidel provozu na pozemních komunikacích a jejich užití řidičem b) 4 otázky ověřující znalost zásad bezpečné jízdy a ovládání vozidla,
46
c) 3 otázky ověřující znalost dopravních značek, světelných a akustických signálů, výstražných světel, speciálních označení vozidel a osob, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace včetně náležitého chování řidiče, jež odpovídá jejich významu, d) 3 otázky ověřující schopnost řešení dopravních situací, e) 2 otázky ověřující znalost předpisů o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, f) 2 otázky ověřující znalost předpisů souvisejících s provozem na pozemních komunikacích, g) 1 otázka ověřující znalost zdravotnické přípravy. (3) V testu jsou použity následující typy otázek: a) otázka, ke které jsou přiřazeny 3 odpovědi, z nichž pouze jedna je správná, b) otázka, ke které jsou přiřazeny odpovědi „ano“ nebo „ne“, c) otázka, ke které jsou přiřazeny tři obrázky, z nichž pouze jeden je ve vztahu k otázce správný. (4) Otázky v testu podle odstavce 2 písm. b), e) a f) jsou zaměřeny na prokázání znalostí žadatele o řidičské oprávnění v následujících oblastech: a) význam sledování situace v provozu na pozemních komunikacích, ohleduplného a ukázněného chování k ostatním účastníkům provozu na pozemních komunikacích, b) vliv únavy, alkoholu, návykových látek a léčiv na reakční a rozpoznávací schopnosti řidiče, na reakční dobu a změnu v chování řidiče obecně, c) nejdůležitější zásady týkající se dodržování bezpečnostní vzdálenosti mezi vozidly, brzdných drah a řízení vozidla v souvislosti s různými povětrnostními podmínkami, d) vliv povětrnostních podmínek na stav pozemní komunikace a rizik vyplývajících z těchto změn pro řízení vozidla, včetně vlivu změn denní a noční doby na řízení vozidla, e) způsob řízení vozidla na jednotlivých kategoriích pozemních komunikací a rizik spojených s řízením vozidla na různých kategoriích pozemních komunikací při různé hustotě provozu, vlastností různých stavebních provedení pozemních komunikací a jejich vliv na bezpečnost řízení vozidla, f) zvláštní rizikové faktory, týkající se nedostatku zkušeností ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích, jako jsou zejména děti, chodci, cyklisté a lidé se sníženou pohyblivostí, g) rizika spočívající v odlišnostech způsobu řízení různých druhů motorových vozidel, problematika zorného pole a zrakového vnímání řidiče při řízení různých druhů vozidel, h) doklady požadované při provozu vozidla, i) zásady chování a jednání v případě vzniku dopravní nehody nebo podobné události a opatření, která mají být v těchto případech provedena (označení místa dopravní nehody, oznámení dopravní nehody, poskytnutí první pomoci), j) pravidla zajištění bezpečné přepravy osob a věcí, k) bezpečnostní opatření při vystupování z vozidla, l) konstrukční součásti vozidla, které mají vliv na bezpečnost jízdy, zejména systémy řízení, systém zavěšení kol, brzdový systém, pneumatiky, světlomety, světla, ukazatele směru, odrazová skla, zpětná zrcátka, ostřikovače čelního skla a
47
stěrače, výfukový systém, bezpečnostní pásy a zvukové výstražné zařízení, včetně rozpoznání jejich běžných poruch a závad, m) bezpečnostní vybavení vozidla, zejména bezpečnostní pásy, opěrky hlav a dětské zádržné systémy, n) pravidla týkající se užívání vozidla ve vztahu k životnímu prostředí, zejména přiměřené používání zvukových výstražných zařízení, spotřeba pohonných hmot, omezení znečišťujících emisí. (5) Otázky v testu podle odstavce 2 písm. b), c) a f) jsou vedle oblastí uvedených v odstavci 4 u skupin AM a A a podskupiny A1 dále zaměřeny na prokázání znalostí žadatele o řidičské oprávnění v následujících oblastech: a) používání ochranné výstroje, zejména rukavic, bot, oblečení a ochranné přilby, b) viditelnost motocyklisty pro jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích, c) rizikové faktory vyplývající ze stavu pozemní komunikace, se zřetelem na kluzké části pozemní komunikace např. kryty kanalizace, vodorovné dopravní značky a tramvajové koleje. (6) Otázky v testu podle odstavce 2 písm. b), e) a f) jsou vedle oblastí uvedených v odstavci 4 u skupin C, C+E, D, D+E a podskupin C1, C1+E, D1 a D1+E dále zaměřeny na prokázání znalostí žadatele o řidičské oprávnění v následujících oblastech: a) doba řízení, bezpečnostní přestávky, doba odpočinku a užívání záznamových zařízení, b) přeprava nákladu nebo cestujících, c) doklady potřebné pro provoz vozidla a doklady potřebné pro vnitrostátní a mezinárodní přepravu nákladu nebo cestujících, d) zásady chování a jednání v případě vzniku dopravní nehody nebo podobné události a opatření, která mají být v těchto případech provedena, včetně pravidel uplatňovaných při provádění záchranných akcí nebo evakuace cestujících, e) bezpečnostní opatření při demontáži nebo výměně kol, f) hmotnosti a rozměry vozidla, g) omezení zorného pole řidiče vyplývající z konstrukčního provedení vozidla, h) zásady platné pro nákladní vozidla, kontrolu nákladu, uložení a upevnění nákladu, charakteristické vlastnosti některých druhů nákladu (sypké materiály, tekutiny, zavěšené náklady), způsoby nakládky a vykládky rozměrných věcí při užití nakládacího zařízení (pouze u skupin C, C+E a podskupin C1 a C1+E), i) principy odpovědnosti řidiče platné pro přepravu cestujících s ohledem na zajištění pohodlí a bezpečnosti cestujících, zvláštnosti přepravy dětí, včetně kontroly prováděné před odjezdem vozidla (pouze u skupin D a D+E a podskupin D1 a D1+E), j) základy konstrukce a funkce spalovacího motoru, kapalin, palivového systému, elektrického systému, zapalovacího systému a převodového ústrojí (pouze u skupin C, C+E , D a D+E), k) zásady montáže a správného užívání pneumatik, včetně údržby, l) typy brzdných systémů, jejich hlavní částí, napojení, užívání a denní údržba, typy omezovačů rychlosti, m) typy spojovacích systémů, jejich hlavních částí, včetně jejich zapojení, užívání a denní údržby (pouze u skupin C+E a D+E a podskupin C1+E a D1+E), n) metody používané k odhalení příčin poruch,
48
o) zásady preventivní údržby vozidel a řádných oprav, p) odpovědnosti řidiče při nakládce a vykládce nákladu (pouze u skupin C a C+E a podskupin C1 a C1+E) (7) Jednotlivé správné odpovědi jsou hodnoceny jedním, dvěma nebo čtyřmi body. Jedním bodem se hodnotí správné zodpovězení otázek podle odstavce 2 písm. c), e) a g). Dvěma body se hodnotí správné zodpovězení otázek podle odstavce 2 písm. a), b) a f). Čtyřmi body se hodnotí správné zodpovězení otázek podle odstavce 2 písm. d). (8) Pro hodnocení testu stupněm „prospěl“ je potřebné získání nejméně 43 bodů. 3.
§ 19 včetně nadpisu zní: § 19 Zkouška z praktické jízdy (k § 42 odst. 5 zákona)
(1) V první části zkoušky z praktické jízdy žadatel o řidičské oprávnění prokazuje následující znalosti a dovednosti: a) u všech skupin a podskupin řidičského oprávnění 1. před zahájením jízdy prověřit stav pneumatik, osvětlení vozidla a směrových světel, zvukového výstražného zařízení, funkčnost řízení a brzd, čelního skla, stěračů, provozních kapalin, přístrojové desky a funkčnost sdělovačů, přizpůsobit si sedadlo do správné polohy, přizpůsobit si zpětná zrcátka, zapnout si bezpečnostní pás a ověřit, zda jsou zavřeny všechny dveře, u skupin C, C+E, D a D+E a podskupin C1, C1+E, D1 a D1+E navíc proměřit stav posilovačů brzd a systémů řízení, kol, disků kol, blatníků, oken a záznamového zařízení, 2. následně nastartovat motor a provést plynulé rozjetí vozidla (v průběhu zkoušky provést rozjezd do kopce a z kopce), couvat se zatáčením vlevo i vpravo, zabrzdit vozidlo na přesnost zastavení, zaparkovat vozidlo a opustit parkovací prostor, zajet k obrubníku a vyjet od něho, objet stojící vozidlo a překážky, u skupiny B a podskupiny B1 navíc otočit vozidlo přední částí do protisměru za použití chodu vpřed a zpětného chodu, b) u řidičského oprávnění skupin AM a A a podskupin A1 přizpůsobit si ochrannou přilbu, rukavice, boty a oblečení, spustit motocykl ze stojánku a vést jej bez spuštěného motoru, c) u řidičského oprávnění skupin B, B+E, C, C+E, D,D+E a T a podskupin C1, C1+E, D1 a D1+E 1. provést kontrolu karoserie, dveří pro řidiče a cestující, výbavy pro první pomoc a ostatního bezpečnostního vybavení, 2. prokázat znalosti bezpečnosti práce při nakládání nákladu na vozidlo a jeho vykládání z vozidla, bezpečného zaparkování a zajištění vozidla pro nakládku a vykládku, d) u řidičského oprávnění skupin B+E, C+E, D+E a T a podskupin C1+E a D1+E připojit přívěs nebo návěs, aby se vytvořila jízdní souprava, přičemž tento úkon
49
musí začínat s tažným vozidlem zaparkovaným vedle přívěsu nebo návěsu, tj. nikoliv v jedné řadě, a provést kontrolu spojovacího zařízení, brzd a elektrických spojení, a tento přívěs nebo návěs odpojit, e) u řidičského oprávnění skupin C, C+E, D, D+E a T a podskupin C1, C1+E, D1 a D1+E prokázat znalosti použití záznamových zařízení, principů brzdových systémů a omezovačů rychlosti a prověřit odlehčovací brzdu a řídící systémy, f) u řidičského oprávnění skupin D a D+E a podskupin D1 a D1+E 1. provést kontrolu nouzových východů, hasicích přístrojů a ostatního bezpečnostního vybavení, 2. prokázat znalost pravidel týkajících se zastavení a stání s ohledem na bezpečné nestupování cestujících do autobusu a vystupování z něj. (2) Ve druhé části zkoušky z praktické jízdy žadatel o řidičské oprávnění prokazuje následující znalosti a dovednosti: a) u všech skupin a podskupin řidičského oprávnění 1. schopnost ovládání motorového vozidla v podmínkách provozu na pozemních komunikacích, zejména zachování správného směru jízdy, zrychlení vozidla až na vhodnou rychlost a udržování této rychlosti i během řazení jednotlivých rychlostních stupňů, vjetí do křižovatky a její bezpečné projetí, přizpůsobení rychlosti vozidla při odbočování vlevo a vpravo, a pokud možno v omezeném prostoru, přizpůsobení rychlosti vozidla podmínkám provozu na pozemních komunikacích, zařazení se do jiného jízdního pruhu, míjení jedoucího vozidla, zejména v zúžených prostorech, dodržování správné vzdálenosti mezi vozidly v jednotlivých jízdních pruzích, předjíždění v různých situacích, odbočení na křižovatce vlevo i vpravo, odbočení mimo pozemní komunikaci, 2. znalost jízdy na kruhovém objezdu, přejíždění železničního úrovňového přejezdu, jízdy podél zastávek tramvají, autobusů a trolejbusů, přejíždění přechodů pro chodce, jízdy s kopce a do kopce při velkém podélném sklonu, vjezd na dálnici nebo výjezd z dálnice nebo silnice pro motorová vozidla, zařazení do pruhu s rychleji jedoucími vozidly, přejezd do pruhu s pomaleji jedoucími vozidly, pokud jsou takové dopravní situace v místě konání zkoušky dostupné, b) u řidičského oprávnění skupin AM a A a podskupiny A 1. zaparkovat motocykl a postavit jej na stojánek, 2. projet zatáčku tvaru U, při pomalé rychlosti provést slalom, při zařazeném druhém nebo třetím rychlostním stupni a rychlosti minimálně 30 km/h provést jízdní úkon prokazující schopnost bezpečného ovládání motocyklu, 3. při počáteční rychlosti minimálně 50 km/h, u skupiny AM přiměřeně snížené s ohledem na nejvyšší povolenou rychlost vozidla, provést jízdní úkon spočívající ve vyhýbání se překážce a dav jízdní úkony brzdění, 4. prokázat ovládání motocyklu při různých rychlostech a různých provozních situacích, přičemž je třeba prokázat schopnost současně ovládat spojku a brzdu, udržovat rovnováhu a směr pohledu, polohu chodidel na stupačkách a prokázat ovládání techniky řízení a řazení a přední a zadní brzdy,
50
c) u řidičského oprávnění skupin C, C+E, D, D+E a T a podskupin C1, C1+E, D1 a D1+E znalost vlastností vozidla, které mohou zabránit řidiči ve výhledu, vlivu větru na jízdu vozidla, opatření nutných pro předjíždění při stříkajícím blátě, užívání různých brzdových systémů, používání zpomalovací brzdy a přizpůsobení stopy délce vozidla a jeho přesahu při odbočování. (3) Po celou dobu druhé části zkoušky z praktické jízdy podle odstavce 2 musí žadatel o řidičské oprávnění prokazovat ohleduplné, ukázněné, předvídavé a přizpůsobivé řidičské chování. (4) Hodnocení zkoušky z praktické jízdy zahrnuje hodnocení přizpůsobivého a rozhodného způsobu jízdy, dodržování povinností řidiče v provozu na pozemních komunikacích, přizpůsobení jízdy aktuálním povětrnostním a jiným podmínkám provozu na pozemních komunikacích, respektování ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích a správné a včasné reakce na jejich chování, se zvýšenou opatrností vůči dětem, chodcům, cyklistům a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, schopnosti předvídání situací v provozu na pozemních komunikacích, schopnosti ovládat vozidlo a řádně používat jeho součásti a výbavu, provedení nezbytných opatření při opouštění vozidla. 4. V § 21 odst. 2 se věta druhá zrušuje.(pozn.: týká se 52 bodů pro úspěšné přezkoušení) Čl. II. Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2006. Ministr: Ing. Šimonovský
(Rozeslána 22.června 2006)
51
