1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
KRONIKA MĚSTA
KOLÍNA
198 7
DÍL I.
2
,
1. .
UVOD
j
Rok tisící devitistý osmdesátý sedmý je lidstva, Byl to rok, vé éry, v
němž
některými
plnit
nadě
nazývaný nultým rokem no-
8.prosince byla podepsána ve Washingtonu
první mezinárodní smlouva mezi mi státy o odzbrojení, o
Sovětským
zničeni
jedné skupiny jaderných zbraní, středn:Cho
začal
a dalším operačně
a kratšího doletu. I když šlo o
svazem a Spojenýnevyráběním
taktických raket poměrně
skupinu zbraní, která v jaderné výzboji obou mala jen asi 4,5 až 5 %1
přece
celé
malou
stát~
zaují-
jen to byl obrovský
úspěeh
dlouholeté a vytrvalé m:Crové politiky SSSR. Byl -to první krok, nebo snad jen jen snem naprosté
krůček,
většiny
k odzbroje,n:C, které je stále
lidstva, a tento sen se
začal
v
letošním roce naplňovat. Vždy{ už nešlo jen o nějaké snížení
počtu těchto nebezpečných
zení z výzbroje obou Smlouva o
státň
zničení
zbraní, ale o jejich
a o jejich úplné
raket
středn:Cho
vyřa
zničení.
a kratšího doletu
4. byla
slavnostně
podepsána
při návštěvě
v USA. Ale samotným podpisem smlouvy
Michaila
ještě
Gorbačova
nebylo vyhráno.
Smlouva vejde v platnost, až bude ratifikována parlamenty obou zemí. A
ještě
neoschl inkoust na podpisech Michaila
Gorbaiova a Ronalda Reagana pod textem smlouvy, a už se v USA ozvaly hlasy pfloti této
a tvrdily, že je pro
smlouvě
Ameriku nevýhodná a že nebude nikdy kongresem USA ratifikována.- Ratifikace se má projednávat v ~vítězí
tak uvidíme, zda válešných V
roce, a
příštím
rozum nebo šílenství notorických
štváčd.
svazu
Sovětském
pokračovala
perestrojka. Získala si sympatie
~v
letos
přestavba,
celém
světě,
dťikazem
je to, že se toto ruské slovo ve všech jazycích a užívá se v ruském
nepřekládá
značuje
proces, který v
pťivodním znění,
Sovětském
rusky
světa vťibee
když se o-
svazu probíhá. Je to
vskutku obrodný proces, který má odstranit všechny chyby a omyly minulosti a odstranit dlouholetou stagnaci ve vývoji
sovětské
tím v celém
společnosti. Přestavba
světě,
upřimně tvořit
pňistupuje
lid a
poctivě
napě
ovšem každý stát a každá politická for-
mace ji posuzuje jinak a větský
je sledována s
k
očekává
přestavbě
od ni jiné výsledky. Sove své naprosté
většině
se snahou napravit, co se pokazilo, a vy-
lepš'i podmink:y svého života. Na druhé
straně
se
však objevuji i tam protisocialistické síly, o kterých jsme
neměli
ani
vat, a snaž:! se
ponětí,
že v
přestavby
Sovětském
zneužit k prosazování rtizných ná-
rodnostních i protistátních akci. jevuje
kladně
struktura a
svazu mohly existo-
Přestavba
se zatím pro-
v ekonomické oblasti, kde se buduje nová
řízení
podnilffi., a ve
společnosti
zvýšenou mí-
5. větši
z-ou demokracie a tzv. glasnosti, to je
inf"ormovanos-
t! obyvatelstva a možnosti mluvit a psát o všem. U nás v ~eskoslovensku se začal letos rozbihat obdobný proces
který má splnit úkoly vycházejici z
přestavby,
usneseni XVII.sjezdu KSČ, to je urychlit ekonomický a soeiálni rozvoj naši společnosti. Řikáme tomu přestavba hospodářského
mechanismu
řizeni
základně věděckotechnické
na
ho pokroku. V letošnim roce byly
předloženy veřejnosti
široké diskusi návrhy nových zákoM, které maji tuto stavbu zajistit, a to
Některé
experimentálnim zpósobem
ověřovat
né
hospodařeni
hospodařeni.
pře
zákon o státnim podniku a
předevšim
zákony o družstevnictvi.
ganizace výroby a
k
podniky
začaly
už letos
v praxi nové zpósoby or-
Dával se
důraz
na samostat-
podnikó bez zásahó shora, na socialistické
podnikáni a samofinancováni. Zásadni
směry
rozvoje
přestav
by vytýčilo až sedmé zasedáni ffirKsč" které postavilo do če la strany jako generálniho tajemnika Miloše Jakeše, zatimco dosavadni generálni tajemnik tN KSČ Gustav ~,sák zt'istal nadále presidentem republiky. I u nás se větši demokretiz~ce veřejného
začala
projevovat
života, zatim se však proje-
vovala tim, že na schózich a konferencich se místo dosavadniho
veřejného
sovacimi lístky.
hlasováni aklamaci hlasovalo
~e
sdělovacich prostředcích,
televizi a zejména v tisku a objevily
tajně
hla-
v rozhlase,
otevřené
diskuse a
kritiky. Také naše republika
přispěla
ského státu o odzbrojeni a jaře
1987 navrhla
zřídit
k mirovým snahám
bezpečnost
podél
v
Evropě,
společných
Sovět
když na
hranic Spolko-
0. vé republiky koslovenska v
šiři
150
V našem
kilometrů
se
městě Kolině
na každé
začalo
Čes
koridor
straně
v roce 1987
ale také bourat. Stavebni ruch se
bi, kde se. po dlouhá léta nic obytných
demokratické republiky a
ode všech jaderných zbrani.
oproštěný
stavět,
Němeeka, Německé
domů
lO $e nové
na
předmosti
staveniště
přenesl Začala
dosavadniho mostu a
pro výstavby
lO se už také s bouránim tom všem budu
nestavělo.
objektů
podrobněji vyprávět
bytů
opět
vice
na Zála-
zde stavba připravova
na Kalcovce.
Zača
na trase nového mostu. O v dalšich kapitolách té-
to kroniky. Rok 1987 byl tedy dalšim, v
pořadi
již
dvaačtyřicátým
mirovým rokem v naši vlasti a poskytl nám všem podminky ke klidnému a štastnému životu i k činorodé práci v miru.
2. SVĚT V ROCE 1987
Rok 1987 budou snad, pokud nebudou následovat léta považovat budoucí historikové za rok
ještě významnější,
přelomu
výrazného stupňování
klady pro
v situaci ve
světě.
Podařilo
mezinárodního :rtapětí, byly položeny solidní záupevnění
mezinárodní
bezpečnosti,
ní. Vrcholnou událostí roku 1987 byly schůzka
středního
zbraní, dvou
odvěkého
ném
věku
tříd
jaderných raket,
a kratšího doletu.
Rok 1987 vstoupí jako jin
nesporně sovětsko
na nejvyšší úrovni a smlouva o likvidaci
arzenálů nebezpečných
raket
pro rozvoj
společenského zříze
mírových vztahft mezi státy odlišného
americká
se zastavit
mimořádně
významné datum do
dě
lidského úsilí o odzbrojení, které v jader.....
nabylo zcela nové kvality.
P~stavilo před
lid-
stvo neúprosnou otázku jeho vlastní budoucnosti, jeho
pře-
žití. K:Líčovým problémem je, zda najdeme způsob soužití ve
společném světě,
zda vypracujeme jeho nová pravidla,
která vyžaduje doba, zda ubráníme mír, uhájíme nejvyšší
q. lidské právo, právo na život, zda s kážeme
vyřešit
tošní rok
konečnou
platností do-
otázku války a míru. V tomto smyslu je le-
přelomem,
je rokem první smlouvy o likvidaci ja-
derných zbrani, prvního
skutečného
odzbrojovacího aktu v
historii vtibec. Právě
letos získaly některé loňské příznivé tendence
ze setkání nejvyšších na Islandu
reálnější
představitelti
SSSR a USA v Reykjaviku
podobu. Po celý rok
světová veřejnost
s napětím sledovala J[běh rozhovorti a složitá jednání mezi
c$.9SR a USA a když také USA ušly svtij díl cesty k vzcájemnémukompromisu,
začala
se rýsovat nejen další vrcholná schtiz-
ka, ale i závažná dohoda. Dohoda, jíž po dnáni, mezi nimi bylo
pět
řadě
obtížných je-
ministrů zahraničí
schtizek
SSSR
a USA, byla nakonec podepsána dne B.prosince 1987. I když se tato smlouva týká necelých ~ých
čtyř
arzenálti, jaderné rakety této
.,
procent třídy
světových
jader-
ztistávají dále ve
výzbroji Velké Britanie, F~ncie a Číny, její fakti'ký a především
politický význam je veliký. Proces jaderného od-
zbrojeni zažal, stává se realitou. Je to nezpochybnitelný dtikaz, že to jde, že lidstvo má
odpovědnost
a dostatek sil,
aby se tak hrozivého nástroje sebevraždy, j'akým jsou jaderné
zbraně,
jednou provždy zbavilo.
Ve zeela novém
světle
plán z 15.ledna 1986 zbavit
se ve svět
světě
dnes jeví
všech jaderných zbraní do
roku 2000. Smlouva je prvním krokem, zahajuje jovacích dohod.
Při
Gorbačov
nost na další
řetěz
odzbro-
setkání na nejvyšší úrovni ihned po po-
depsání této dohody, upnuli generální tajemník chanl
sovětský
6v KSSS.Mi-
a president USA Ronald Reagan svoji pozortřídu
jaderných zbrani, na strategické
~~ke-
AD.
ty a prohlásili, že se snaží dojednat smlouvu o jejich snížení na polovinu. Smlouva o likvidaci celé skupiny jaderných raket má význam
prvořadý
proti
především
stojí
sob~
právě t~mito
pro nás, obyvatele Evropy, kde
nejmodern~jší
vojenská uskupení vybavená
jadernými zbran~mi. Vždyt americké rakety ty-
pu Pershing 2, které se podle smlouvy budou likvidovat, považovaly vojenské kruhy USA a Severoatlantického paktu za \
nejúčinn~jší
prostředek
životně
všechna
jaderného úderu, který zasahuje
dftležitá centra státft Varšavské smlouvy.
Bojové parametry a
pershingft
ničivost
činily
z
těchto
ra-
ket zbraň prvého jaderného úderu, s nímž vojenská doktrina NATO
počítá.
Na letošní vrcholné
výsledk~. Ob~
ženo i jiných
ve Washingtonu bylo dosa-
sch~zce
velmmci se zde
že nebudou usilovat o strategickou hou.
Dohodl~
lají zavést
se dále, že či
třetí
posun do
setkání
dopravě
Gorbačov
jedné nad dru-
spolupráci v
apod.
- Reagan
sov~tsko-amerických
zavázaly,
svaz a Spojené státy hod-
rozšířit
obnovit nebo
nich oboril, v technice, již
Sovětský
převahu
opět
~etošní,
přineslo
vztahft a
v
řadě věd-.
pořadí
tedy další i do mezi-
nesporně
národní situace. Vliv na atmosféru v mezinárodních vztazích ně
politika
svaz i
řade
přestavby,
kterou proeházelá letos
měla
nespor-
Sovětský
jiných socialistických státti. Prakticky ve všech
socialistických zemích, od SSSR
přea
další státy RVHP až po
Čínu, se začaly realizovat vpravd~ revoluční přeměny, vy-
hlášené sjezdy komunistických a
dělnických
stran. Všechny
státy reálného socialismu usilovaly o to, aby
prostřednict~
11. pře.stavby,
urychlení a demokratizace veškerého života co
nejdříve
dosáhly všestranného kvalitativního rozvoje socia-
listické
společnosti. Hospodářské
reformy a rozvoj socia-
u-
listické demokracie považovaly tyto státy za dvojjediný kol, jehož obsah se snažily v co nejkratší života. Politika
přestavby
livost socialismu. přednosti
Chtěla
socialistického
době
uvést do
sledovala i cíl zvýšit dokázat v plné hloubce i společenského
řádu.
přitaž šíři
I v tom byl
její mezinárodní smysl a význam.
V letošním roce uplynulo 70 let od vzniku Velké vé socialistické revoluce. V rámci oslav této losti se konalo v
Moskvě
říjno
udá-
dějinné
slavnostní zasedání, na které vy-
slalo 119 stát\'1 své oficiální delegace. Hned na to následovalo v ho
Moskvě
světa. Opět
ky nečeho
setkání 178 politických stran a hnutí z celéjako mnohokrát v tomto roce jsme byli
nového, nebývalého. Do Moskvy
svěd
přijeli představi
telé mezinárodního politického hnuti, zástupci
národně
osvo-
bozenského hnutí i socialisté a sociální demokraté. Probíhal tam dialog o mezinárodních vztazích, ném chápáni i hledání ných
potřeb
spole_čných řešení
porozumění,
na
vzájem-
základě společ
a zájmti. Objevilo se zde už nové politické my-
šlení, podle kterého ne silou, ale jednáním se dojde cíle. Rok 1987
přinesl nesporně
mnoho
nadějného
ve
světové
politice i první opravdový krok k lepšímu. Ale nelze ho jen chválit. I v tomto roce
pokračoval setrvačností
let v mnohých oblastech
světové
z minulých
politiky dosavadní
nepříz
nivý vývoj. President USA se stále odmítal vzdát realizace
projektu
hvězdných
nácti mesících
válek.
přerušit
Sovětský
svaz byl nucen po sedm-
své jednostranné moratorium na ja-
derné výbuchy a přestože v listopadu začalo v ~enevě sovět sko-americké jednání o omezení a úplném zastavení všech jaderných zkoušek, obnovil na své
v Semipalatinsku
střelnici
své podzemní jaderné zkoušky. Také pokud šlo o bálních,
především
řešení
glo-
ekonomických problémll, ztlstala situace
nadále komplikovaná. V mnoha oblastech
světa
panoval hlad
a bída, mnohamiliÓnové masy lidí neměly elementární podmínk7 k životu, podv,lživa a namoci sužovaly a v celých velikých oblastech mu bylo
světa
byly letos dokonce
citelnější,
než to-
pokračoval
dlouho-
dříve.
V·Asii, Africe a v Latinské Americe dobý a obtížný zápas za vislosti, za
překonání
upevnění
težkých
a obhájení národní nezá-
hospodářských
Pt'Oblé'mtl, které se v nejednom ohledu letos a za likvidaci
koloniálně
a sociálních
ještě
zostřily,
rasistických struktur.
se uhasit ohnivá jádra žádného z místních
Nepodařilo
válečných
konflik-
tft. S
mimořádně
blémy zápasilo
těžkými hospodářskými
nejméně
než v
předcházejících
tíhou
zahraniční
a sociálními pro-
šedesát rozvojových zemí. letech se rozvojové
země
zadluženosti, která letos v
Ještě
víc
dusily pod
říjnu
dosaho-
vala astronomické částky jednoho biliÓnu a dvaadvaceti miliard
dolarů.
V
některých ,
zemích se letos zrodila a
vat politika národního
usmíření.
stoupila s touto politikou vyhlásila zastavení palby a
V
polovině
prosazo-
ledna 1987 vy-
afghlnsk~ Revoluční
rada. Vláda
vytvoření koaliční
vlády. SSSR
vyjádřil připravenost
stáhnout do 12
Mghanistánu,
imperialistické
ustan~i
začala
měsíců
svá vojska z
vměšování
do
věcí
té-
to republiky. S iniciativou vystoupila v srpnu a v republiky.
P 0 čátkem
vlády KLR Hun Sen s
konflikt kolem
skončit
říjnu
také vláda
lidové
Kampučské
prosince se ve Francii sešel
Kampučie
předseda
ozbrojené opozice prin-
představitelem
cem Norodomem Sihanukem. V srpnu 1987 podepsali prezidenti pěti středoamerických
státó dokument o která dohodu
obnově
důsledně
míru ve
plnila, byla v
usmířeni
probíhaly
závěru
roku
připrave
kontrarevolucionáři.
na jednat o zastaveni palby s o národní
Ameriec. Nikaragua,
Střední
rovněž
Pokusy
v Salvadoru a v Guate-
male. Velké lokální konflikty nadále trvaly a vybíraly si svou krvavou daň. Největši byla !rácko-iránská válka, jejiž prodlužováni využívaly kapitalistické
země,
zejména USA,
k soustře~ováni velkého vojenskonámořniho potenciálu v Perském zálivu. Izrael stále okupoval část Lfbanonu a stále se tam
válčilo.
Žhavým konfliktním pásmem
z~stala
nadále oblast jižní
Afriky. Jihoafrická republika /JAR/ dále okupovala Namibii a páchala agrese proti Angole a Mosambiku. pokračoval
V
létě
ozbrojený boj africké
většiny
V
samotné JAR
proti apartheidu.
došlo k vojenským srážkám mezi Libyí a Čadem a v po-
sledních dnech roku k
pohraničním
srážkám mezi Ugandou a
• Kanou. Prohluboval se rozpor mezi chudými a bohatými světa.
Rychlé tempo
vědeckotechnického
tušené možnosti. Výsledky využiti nových technologii
vědy,
rozvoje sliboval ne-
převratné
pronikavě
zeměmi
objevy a vynálezy,
zvyšovaly produktivitu
práce. Lidstvo dosáhlo schonosti zajistit dostatek jídla
Alf. pro všechny,
zabezpečit
rozvoj lidské osobnosti a kulturní
Bohužel, v letošním roce
úrovně.
bylo využito. Bránily tomu ly
světového
možností ne-
ještě těchto
především
stále
ještě
imperialismu a zejména amerického
mocné sí-
prfrmyslově
militaristického komplexu, které dále udržováním politiky vyčerpávaly '
jaderného zastrašování, vydírání a vyhrožování
obrovské zdroje lidské práce, které by jinak mohly být využity ve
prospěch
celého lidstva.
A tak, i když rok 1987 byl rokem, v první
kraček
němž
k jadernému odzbrojení, zdaleka
šil všecko a zdaleka
svět udělal ještě nevyňe
neodstranil všecky
ještě
kte-
překážky,
ré bránily lidstvu žít štastný a mírový život na celé naší planetě.
Socialistické státy a zejména
ložily letos veliké úsilí, aby ve své
svaz vyn&
Sovětský
politice našlo
světové
nové myfllení, které nahradí politiku síly Jm*
uplatnění
silou politiky. Československo v tomto snažení hrálo významnou roli. Hlavním strategickým úkolem niční
svět,
politiky bylo úsilí o
československé
k~erý
zahra-
by nebyl ohrožován
·'
většími,
stále
stále rychleji rostoucími hromadami zbraní,
kde by nehrozilo němž
mu
ci,
nebezpečí
by lidstvo mohlo
rozkvětu, ochraně
zániku lidského rodu,
věnovat
odstranění
všetchny své
hladu, likvidaci
svět,
tvořivé
síly své-
nebezpečných
neustále se zhoršujícího životního
v
namo-
prostředí.
Významného postavení si získala naše republika touto politikou v Organizaci spojených který na 42.zasedání Valného přijat
s velkou vážností.
národů
shromáždění
Neobyčejně
/OSN/. Náš hlas, OSN
zazněl,
byl
významné byly naše ini-
ciativy týkající se komplexního systému mezinárodního míru
AS.
·a
bezpečnosti.
zbrojení~
mezinárodní spolupráce pro dosažení
cílťl
od-
kontroly a dodržování odzbrojovacích dohod atd.
V roce 1987 se
uskutečnila
konference OSN o vztahu
mezi odzbrojením a rozvojem. Stali jsme se na ni spoluautory velmi významného návrhu rý by-umožnil využít
prftmysl pro mírové
mezinárodní fond, kte-
prostředky uvolněné
prostředky
ní pro rozvoj a
vytvořit
snižováním zbroje-
a kapacity, které váže zbrojní
účely.
Na 42. Valném
shromáždění
významných iniciativ, _které
OSN jsme také navrhli
směřovaly
k
řadu
vytvoření celosvě
tové koncepce ochrany životního prostředí. Na vídeňském jednání o vzájemném snížení ozbrojených sil a výzbroje ve střední Evropě
ního
jsme usilovali o pokrok v procesu mezinárod-
uvolňování.
Uplynulý rok znovu ukázal, že jádrem našeho
zahraničně
politického úsilí a diplomacie je rozvíjení našich vztah-tl se socialistickými bratrských
zeměmi,
posilování jednoty a semknutosti
socialist~ckých státťl.
Vzájemnými
návštěvami
ve-
doueích státníkd jsme-dále rozvíjeli vztahy s Polskou lidovou republikou, Německou demokratickou republikou, Ma~arskem,
Bulhara+~, Rumunskem, Mongolskem, Kubou, Vietnamem, Laosem, Kampučií,
Jugoslávií a již také s Čínou a zejména pak se
Sovětským
svazem. Manifestací našeho spojenectví a
se~
návštěva
stala
bačova
v Praze na
uvital a hostil s
generálního tajemníka KSSS Michaila Gorjaře
letošního roku, kdy náš lid
otevřeným
zeměmi,
přijal,
srdcem tohoto vzácného hostel.
V roce 1987 jsme zaznamenali i významný rozsah
td s rozvojovými
bratrst~í
zejména s
těmi,
konta~
které jdou cestou
pokrokového socialistického vývoje. Také ve vztazích s vy-
kapitalistickými státy jsme dosáhli
spělými
znamných
výsledkťi.
publikou
Německo
Rok 1987
některých
vý-
Zlepšily se naša vztahy se Spolkovou re-
a s Rakouskem.
přinesl
mnoho nového a
i v naši
převratného
vnitřní politické a hospodářské situaci. Začaly se naplňo
vat závěry XVII.sjezdu KSČ, který stanovil perspektivy naší politiky ve strategické linii urychlení mického rozvoje
země.
Za hlavní
sociálně
předpoklad
ekono-
tohoto rozvoje
sjezd intenzifikaci a zvyšování efektivnosti spo-
označil
výroby,
lečenské
rťist
kvality a hospodárnosti veškeré prá-
ce cestou strukturálních
změn
naši ekonomiky. Celý tento
nastupující proces dostal název stup k opravdové
přestavbě
"přestavba"
a znamenal ná-
našeho politického i
hospodářské
ho mechanismu. Byly vypracovány a k široké všelidové diskusi
předloženy
ském i
návrhy
nezemědělském
zákonťi
o státním podniku a o
zeměděl
družstevnictví. Vzbudily obrovský zá-
jem u našich pracujících, o
čemž
svědií několik
desítek ti-
síc jejich připomínek, dotazťi a doplňujících návrhů, které byly v V
prťiběhu několika~ěsični
diskuse
čele vešker~ho přestavbového
předloženy.
úsilí stála Naše Komu-
nistická strana Československa. Na ?.zasedání
W KSČ
17. a 18.prosince 1987 byl stanoven další postup
při
ve dnech usku-
tečňování strategie urychleni sociálně ekonomického rozvoje, přestavby
Do
l1v
společ'nosti.
strany za soudruha Gustava Husáka, který požádal o
čela
uvolnění
átu
a demokratizace naší socialistické
z funkce generálního tajemníka a
člena
sekretari-
KSČ, byl zvolen na tomto zasedání soudruh Miloš Ja-
keš. Ve svém úvodním vystoupení
označil
Miloš Jakeš pro-
gram
revoluční
lečnosti
přestavby
v SSSR za
a demokratizace socialistické spo-
příklad,
posilu a inspiraci pro
řešení
našich úkol~. Přestavbu charakterizoval jako uplatňování ryzích hodnot socialismu,
sociělní
spravedlnosti a
ného humanismu, jako dtistojný vklad našich ních
dějin
národ~
skuteč
do meder-
lidstva.
N:EJDtJ'LEŽITĚJŠ:f
UD1LOSTI
VE
SVĚTĚ
.V
ROCE
1987
POŘID:f
V CHRONOLOGICKiM
L e d e n
V Mghánistánu
byla'vytvořena
zvláštní komise pro národ-
ní usmíření; generální tajemník '6v Lidové demokratické strany
A:ťghánistánu
/LDSA/vyhlásil od 15.ledna zastaveni palby
a vojenských operací všech jednotek republiky. ozbrojené i politické opozice, konii boj,
zaručil
kteří
v procesu
Příslušníkdm usmíření
u-
všeobecnou amnestii.
Irácký prezident Husajn navrhl vedoucím
představitel~
fránu stažení vojsk obou zemí za stanovené hranice· a podepsání dohody o míru a vzájemném ~řadujícím
nevměšováni.
tajemníkem ~středního výboru Komunistické
strany Číny byl zvolen Čao c'- jang. V Moskvě se konalo zasedání s~větské
společnosti
11v KSSS
věnované přestavbě
a kádrové práci strany.
'6-.no r V Sovětském svazu byla vypuštěna kosmická lod Sojuz TM s posádkou J.
a A.Lavejkin.
Romaněnko
Mezinárodniho mirového FÓra pod heslem Za svět bez jaderných zbraní, Z?
přežiti
lo 1400 lidi z 80 zemi Představitelé
lidstva se v
M 0 skvě zúčastni
světa.
zemi Veršavské smlouvy a Severoatlantické-
ho paktu se sešli ve Vidni k prvni
výměně
názoru na dalši
kroky v jednáni o odzbrojeni. SSSR obnovil po jednostranném moratoriu, které trvalo rok a sedm
měsicu,
jaderné zkoušky s tim, že všechny
ské návrhy na zastaveni jaderných zkoušek
zůstávaji
sovět
v plat-
nosti. V USA vypukl skandál kolem tajných dodávek amerických zbrani :fránu. M.Gorbačov
raket
středniho
kladně
B
ř
o ni
jménem
sovětské
doletu v
uzavřit
Evropě
vlády navrhl
vyčlení t
otáz·ku
z komplexu problému a neod-
samostatnou dohodu.
e z e n
SSSR vyhlásil
připravenost
ihned zahájit rozhovory o
omezeni a poté úplné likvidaci raket
operačně
technického
určení.
XXVI. sjezd Komunistické strany Rakouska zvolil znovu předsedou
strany F.Muhriho.
D
u b e n
Vlády Československé socialistické republiky a Německé demokratické republiky navrhly mecka
bezodkladně
vládě
Spolkové republice
Ně
zahájit jednání o koridoru bez jaderných
zbrani po obou stranách hraniční čáry ČSSR - NSR a NDR - NSR, jenž by byl v další
etapě rozšířen
na celou oblast
střední
Evropy. M.Gorbačov při
oficiální přátelské návštěvě v ČSSR před
nesl v Praze návrh na zahájení
rozhovorů
o snížení a
ji likvidaci raket s doletem 500 až 1000 km Rvropě
Za
nezávisle na jednání o raketách návštěvy
ministra
zahraničí
bylo dosaženo zásadní dohody, že
obě
umístěných
středního
v
doletu.
USA G.Shultze v SSSR strany urychlí úsilí
o realizaci reykjavických umluv o raketách Sovětští
pozdě
středního
doletu.
kosmonauté spojili orbitální stanici Mir s
astrofyzikálním modulem Kvant a vystoupili do kosmického prost)Coru. Byl zahájen odsun jedné a
několika
umístěných
sovětské motostřelecké
samostatných jednotek
sovětských
vojsk
divize
dočasně
v Mongolsku.
Předseda
federální vlády Lubomír Štrougal
kouského spolkového
kancléře.F.Vranického při
přijal
ra-
jeho soukro-
mé návštěvě v Československu. V ČSSR se uskutečnila oficiální přátelská návštěva prezidenta Finské republiky M.Koivista. L.Štrougal provedl oficiální přátelskou návštěvu v Čínské lidové republice. Ve Washingtonu probíhala
největší
demonstrace proti
:LD.
proti politice americké vlády od Zúčastnilo
namu.
skončeni
intervence ve Viet-
se ji sto tisíc lidí z dvou set amerických
m~st.
Kv
t e n
~
W.Jaruzelski navrhl jménem Polské lidové republiky nový komplexní plán omezení výzbroje a posíleni
d~věry
ve
střed
Evrop~.
ni
Prezident Rumunské socialistické republiky N.Ceaušeseu vykonal
přátelskou
pracovní
návšt~vu
v
ČSSR.
Z kosmodromu Bajkonur ostartovala nová univerzální nosná raketa Energija. L.Štrougal vykonal oficiální přátelskou návštěvu na Kypru. Předseda
svazové výkonné rady Socialistické :federativ-
ní republiky Jugoslávie
B.Mikulič
vykonal p:ficiální
přátel
skou návštěvu v ČSSR.
V Berlíně se konalo zasedání Politického poradního výboru ské
č
stát~
Varšavské smlouvy.
doktríně členských stát~
Přijalo
dokument O vojen-
Varšavské smlouvy.
e r v e n ~řadujici generální tajemník ~
KS Číny a předseda stát. ' ni rady Čao C~- jang vykonal oficiální přátelskou návšt~vu
v
ČSSR.
Šest preporft armády Jihoafrické republiky vtrhlo do Angoly e proniklo 250 km do vnitrozemí. Britská vláda v tězství
do
čele
s M.Thetcherovou vstoupila po ví-
Konzervativní strany ve volbách do Dolní
třetího funkčního
sněmovny
období ..
Konaly se první volby do Národního
shromáždění
v
ději
nách Etiopie.
č
ne
e r v e
c
V Afghánistánu byl schválen zákon zavádějící systém •
více politických stran. Dne
15.července
byl
e
zveřejněn
před
ložen k diskusi návrh nové ústavy a vyhlášeno prodloužení jednostranného
příměří
Španělský
o _delšího
půl
roku.
král Juen Cerlos s královnou vykonal návště
vu v ČSSR. Pětimiliardtým
obyvatelem
světe
se stel v
Záhřebu
Ma-
tej Gašpar. Při
rakouského
návštěvě
vicekancléře
a ministra zahra-
ničí A.Mocka v ČSSR byla podepsána smlouva o spolupráci při ochraně
životního
M.Gorbačov
prostředí.
v
odpovědi
že SSSR je ochoten ket
středního
indonéskému deníku Merdeka uvedl,
přistoupí~
doletu nejen v
na likvidaci všech svých raEvropě,
ale i v asijské
části
svého území, pokud USA nebudou v Asii rozmístovat další jaderné
prostředky
schopné dosáhnout území SSSR.
Vláda Korejské
lidově
demokratické republiky /KLDR/
navrhla snížení stavu ozbrojených sil Severu a Jihu ve
třech
t'l.
etapách v letech 1988- 1991, postupné staženi amerických vojsk z Jižni Koreje a likvidaci vojenských základen USA. V SSSR byla vypuštěna kosmická loc! Sojuz TM 3 s mezinárodni posádkou A.Viktorenko, A.Alexandrov a syrský
k~mo
naut Muhammad Ahmad Fariz. Konalo se prvni kolo oficiálnich jednáni lfi
ČSSR
dohodě
a Evropského
představite
hospodářského společensktvi
/EHS/ o
v obchodu s prfimyslovými výrobky.
SSSR předložil na sovětsko-amerických jednánich v Ženevě
návrh smlouvy mezi SSSR a USA o sniženi a omezeni stra-
tegických
útočných
zbrani o 50 procent v
Srážka asi 150 000 iránských skou policii v muslimském
městě
průběhu pěti
poutniků
let.
se saudskoarab-,
Mekka si vyžádala životy
650 fránců a 85 přislušniků policie.
S r p a n Na mirové konferenci prezidentfi Guatemaly, Hondurasu, Kostariky, Nikaraguy a Salvadoru byl
přijat
tzv. guatemal-
ský plán k mirovému urovnáni situace v oblasti. Kancléř
Spolkové republiky
prohlásil, že NSR je ochotna po
uzavřeni
zřici
/NSR/ Helmuth Kohl
se 72 raket Pershing 1A
a realizaci smlouvy mezi SSSR a USA o likvida-
ci všech raket
středniho
L.Štrougal vykonal ·darsku.
Německo
doletu. přátelskou
pracovni
návštěvu
v Ma-
z
á
ř
i
Byla vyhlášena Etiopská
lidově
demokratická republika,
schválena ústava a prezidentem Etiopie a
předsedou
státni
rady zvolen Mengistu Reile Mariam. Bylo zahájeno 42.zasedáni Valného zace spojených Při
/OSN/.
národ~
jednáni ministrů zahraničí E.Ševardnadzeho a G.
Shultze ve Washingtonu byla podepsána dohoda o peči,
Organi-
shromážděni
vytvořeni
přijato
středisek
společné
sovětsko-americká
pro sniženi jaderného nebez-
prohlášení o zahájení komplexních
dvoustranných jednáni od 1.listopadu 1987 o omezení a nakonec úplném zastavení jaderných zkoušek, dosaženo zásadní dohody o
uzavření
smlouvy o raketách
středniho
a kratši-
ho doletu. Viceprezident Argentinské republiky Victor Hipolito Martinez vykonal oficiální
návštěvu ČSSR.
Čína vypustila 9.záři nový typ vědeckovýzkumné druži-
ce s 34 druhy 17.záři
vědeckých přistrojů.
Družice
přistála
dne
1 987.
Gustav Husák vykonal oficiální v Jugoslávii. podářské
Při
přátelskou návštěvu
ní byl podepsán Dlouhodobý program hos-
a vědeckotechnické spolupráce mezi ČSSR a SFRJ
do roku 2000.
Ř
; •
~
J e n M.Gorbačov
program
v projevu v Murmansku navrhl šestibodový
rozšiřeni bezpečnosti
a spolupráce planety.
L4.
Sovětský
svaz
předvedl
na polygonu v Šichanech 180
expertům
diplomatftm, vojenským
vzorky své chemické munice a vláda
Kampučská
a
novinářům
jejich likvidace.
způsob
zveřejnila
ze 45 zemí
prohlášení, že je
připra
vena jednat s princem Norodomem Sihanukem a s vedoucími činiteli
znepřátelených
blému mírovými
prostředky
vypuštěná
perimentů
dne
29.září
se podíleli
kampučského
pro-
a o národním smíru.
přistála
V Jakutské ASSR 1887,
skupin o urovnání
biologická družice KAsmos
1987. Na
vědci
pěti
z
přípravě
jejích ex-
socialistických zemí,
Francie a Evropské kosmické agentury. V Moskvě
né
se konalo
zasedání Rady vzájem-
pomoci /RVHP/.
hospodářské
Na burzách celého kordního pádu
43.mimořádné
kursů
světa
akcií,
vznikla panika v
největšího
důsledku
re-
od roku 1914.
V Číně byl zahájen XIII. sjezd Komunistické strany
Číny, který skončil 1.listopadu 1987. Generálním tajemní-
kem ~ byl zvolen Čao C~jang.
L i
s t o p a d
Na rozhovorech delegací Varšavské smlouvy a Severoatlantického paktu ve Vídni bylo dohodnuto, že jednání o konvenčním
odzbrojení v
Evropě
od Atlantiku po Ural
začne
v roce 1988. V
M~"~skvě
se konalo slavnostní zasedání k
?O.výročí
ftíjna za dčesti 163 delegací ze 119 zemí. M.Gorbačov před nesl projev nazvaný Říjen a přestavba, revoluce pokračuje.
V
čele
V
stranické a vládni delegace Moskvě
ČSSR
byl Gustav Husák.
se konalo setkáni politických stran a hnutí
ze sta zemi. Delegaci KSČ vedl Gustav H11 sák. Nikaragujský prezident D.Ortega oznámil zrušení výjimečného
stavu,
rozšířenou
amnestii a jednání o úplném za-
staveni palby na celém územi. V ČSSR dlela na of'iciálni přátelské návštěvě delegace Etiopské
lidově
demokratické republiky v
čele
s generálnim
tajemníkem ÚV Dělnické strany Etiopie a prezidentem Mengistu Haile Ma.riamem .. L.Štrougal vykonal pracovní návštěvu v SSSR. Kongres USA ve
zprávě
o
aféře
Irangate /tajná dodávka
~ amerických zbraní do fránu/ konstatoval, že prezident Rea-
gan nese
konečnou odpovědnost
za skandál, ve kterém jeho
spolupracovníci porušovali zákony, uskutečňovali t~jnou zahranični
politiku a pokoušeli se zamaskovat své
Celostátní
přestupky.
shromáždění zplnomocněných zástupců
v Afghánistánu schválilo novou ústavu a
změnu
názvu
lidu země
na Afghánskou republiku, prezidentem zvolen Nadžibulláh.
P
r o s i n e c Kampučský
premiér Hun Sen a bývalý šéf státu Norodom
Sihanuk při jedn'ání ve ~ancii podepsali dokument, který otevírá cestu k politickému
řešení kampučského
problému
jednáním a svoláním mezinárodní konference, jež by
zaruči
la budoucí dohodu. Ve Washingtonu se konala
sovětsko-americká schůzka
na nejvyšši úrovni.
M.Gorbačov
a R.Reagan podepsali smlou-
vu mezi SSSR a USA o likvidaci raket
středniho
a kratšiho
doletu. V
Berlině
se konalo setkáni nejvyššich
zemi Varšavské smlouvy, na kterém
M.Gorbačov
představitel~
informoval o
výsledcích washingtonské sch~zky. Ministři zahraniči ČSSR, NDR a SSSR podepsali dohodu o inspekcích, jež souvisejí se sovětsko-americkou
raket, které jsou Korejská bilizaci
smlouvou o likvidaci dvou umistěny
lidově
100 000
na územi
ČSSR
kterou
jaderných
a NDR.
demokratická republika
voják~,
třid
iniciaticně
dokončila
demo-
ohlásila v
čer
venci tohoto roKu. Izrael vystupňoval teror na okupovaných arabských územieh.
Přes
šedesát
něno,
počet
Palestinc~
zatčených přesáhl
bylo zabito a na dva tisice.
pět
set zra-
Současně
podnikla
izraelská armáda v jižnim Libanonu nejrozsáhlejši agresi v letošnim roce. USA zahájily výrobu binárnich chemických zbrani. sovětská kosmická lo~ Sojuz TM člennou
na
4 odstartovala s
tři
posádkou. Po spojeni s výzkumným komplexem Mir vznikl
oběžné
dráze komplex orbitálni stanice, skládající se
ze stanice Mir, modulu Kvant a kosmických lodí Sojuz TM 3 a TM 4. Kosmonaut
J.Romaněnko
se vrátil na Zemi po rekord-
nim pobytu 326 dní ve vesmíru.
Na pozadí v našem
těchto
mezinárodních událostí se vyvíjel život
městě Kolíně
v roce 1987.
3. POLITICKÝ ŽIVOT V KOLÍNĚ
~ový
tickém
rok 1987, druhý rok osmé
životě
našeho
města,
jako
pětiletky,
ostatně
začal
v poli-
předcháze
každý z
jících rokfi, projevem vedoucího tajemníka okresního výboru Komunistické strany Československa ke všem občanftm kolínského okresu, v pracovních
všem dobrého zdraví, nových
němž popřál
úspěchfi,
štěstí,
radost a spokojenost.
Připoměl,
že uplynulý rok byl rokem vysoké politické aktivity, rokem XVII.sjezdu KSČ a voleb do zastupitelských sborft. Hlavním úkolem však bylo
zajištění
podmiňovala především
rftstu životní
překročily
těch
podnikfi, které nejen spl-
své plány, bylo
opět několik
které se s plánem nedokázaly vyrovnat. V úspěšná živočišná
v
předcházejících
určeny,
letech.
takových,
zemědělství-byla
výroba, rostlinná výroba
úkoly, které jí byly
lidu, a to
výroba. Prftmysl kolínského okresu v
celku splnil úkoly, ale vedle nily, ale i
úrovně
opět
nenaplnila
a dosáhla nižších výsledkfi než
i9. Protože úkoly roku 1987 jsou stanoveny, jek tomu bývá vyšší než v uplynulém roce, vyzval vedoucí ta-
každoročn~,
jemník OV KSČ RSDr.Jose:ť ~íha všechny pracující celého okresu, v prdmyslu i v výborech, aby
zem~d~lství,
učinili
ve službách i v národních
vše k jejich
a
spln~ní
pfekročení.
ftekl: "Máme v okrese ohromné bohatství v prfimyslových závodech, v úrodných polích, ale
nejeenn~jším
jsou lidé, jejich šikovné ruce a ho bohatství ke ské
spln~ní
tvdrčí
bohatstvím okresu
myšlení. Využijme to-
úkold ve všech oblastech
v souladu se zlepšováním životní
činnosti
společen
úrovn~
i ži-
votního prostfedí." Záv~rem
svého projevu znovu popřál spoluobčanům štast-
nou rodinnou pohodu, mír a pevné
vykročení
do roku 1987.
V základních organizacích Komunistické strany slovenska
započal
Hlávní náplní
rok 1987
výročními členskými
výročních členských
Česko
schdzemi.
schdzí bylo hodnocení do-
savadního pln~ní úkolfi XVII.sjezdu KSČ, pfedevším strategie urychlení
hospodářského
ce výroby a
zm~ny
nichž strana
při
sám ve svém
předcházely
hovořila
život~,
s každým svým
uskutečrtování
vá k rozvoji socialistické pondělí
besedy se
členy
členem
strany,
o tom, jak
na svém pracovišti, ve svém bydlišti
napomáhá svým dílem k
V
intenzi~ika
ve stylu a metodách stranické práce. Vý-
schdzím
ročním členským
a sociálního rozvoje,
politiky
KSČ
a
přispí
společnosti.
23.února 1987 se konalo slavnostní zasedání
okresního výboru Komunistické strany Československa v Kolín~
k
oslav~
39.
výročí Vítězného
února.
Při
té
příležitosti
.jo.
byla vyhodnocena
sputěž
prdmyslových a
zemědělských
závodfi
kolínského okresu. Putovní Rudý prapor družební oblasti Voskresensk byl za první místo v podnikO hém na
propdjčen
místě t~etim
prthnyslových
koncernovému podniku Tesla Kolín, na dru-
byl vyhodnocen koncernový podnik Koramo Kolín a Okresní podnik služeb v
podnikO do dvou set prapor OV
soutěži větších
KSČ
zaměstnancd
V
Kolíně.
soutěži
menších
získal první místo a Rudý
a Okresní odborové rady v
Kolíně
podnik Stave-
konstrukce Český Brod, druhé místo obsadihElektrárna Kolín a
Grafotechna Kolín.
třetí
V
soutěži
Kolíně,
hddek v
t~etim
veřejného
kém
a
ne druhém
prodejna
místě
"Večerka"
Kolíně.
prodejna la-
místě
Červených Pečkách
prodejna v v
kategorii potra-
soutěži
V
závodd
stravování získala první místo provozovna v
Broc;lě,
Kolíně
by~v
prodejen vyhodnocena na prvním
viná~ských
a ne
obchodních organizací
druhé provozovna v Knlturnim
třetí
provozovna v
Břežanech
domě
I. V
Čes
pracujících v
soutěži
prodejen
prdmyslového zboží se umístila jako první prodejna partiového zboží v
Kolíně,
v
třetí
Kolíně
V
a
soutěži
druhá prodejna elektrotechnického zboží
prodejna obuvi v
zemědělských
hodnoceno Jednotné
Kolíně.
závodfi bylo na prvním
zemědělské
družstvo Svoboda
místě
Bečváry,
vy-
kte-
ré s prvním místem získalo do opatrováni putovní prapor sovětských
kolchozníka, druhé místo obsadilo JZD Malotice, je-
muž byl dán do ochrany putovní prapor družebn:ího see v NDR, a na
t~etím místě
Po plenárním zasedání OV
skončilo
KSČ
nostní zasedání všech okresních a
JZD
města
Gran-
Nučice.
se konalo v divadle slavměstských
orgánd, na
němž
.31.
bylo vzpomenuto
V
39.výročí Vítězného
února.
letošního roku vstoupila do rozhodující etapy
pr~běhu
přestavba hospodářského
tegie urychlení
mechanismu, kterou si
a sociálního rozvoje naší
hospodářského
společnosti, vytýčená
na XVII.sjezdu podstatné
Přestavba vy~adovala
stra-
vy~ádala
změny
KSČ
v minulém roce.
v naší ekonomice, a to
nejen zdokonalení, jak o to usilovala
předcházející
a
celého dosavadního
opatření,
ale opravdové
politického a přímého řízení
ké
hospodářského
a v našem
úloha v
městě.
orgán~m
třeba uplatňovat
Bylo
článků
mechanismu
i v našem okrese
novou kvalitu vedou-
což vyžadovalo
společnosti,
a metody práce všech čele
přestavbě řídícího
stranickým organizacím a
cí úlohy strany ve
v
systému, a to pod ved.ením a za
Komunistické strany Československa. Proto ta-
mimořádně d~ležitá
připadle
přebudování
usnesení
změnit
styl
stranické struktury a být stále
vývoje.
Významné místo připadlo v tomto procesu okresnímu výboru KSČ, který nesl plnou tíhu odpovědnosti za naplnění zásad přestavby, přijatých na 4.zasedání ~KSČ. Změny v práci OV
KSČ
a stranických organizací v rámci
přestavby
mohly nastat naráz, ze dne na den. Bylo nutno ny dosavadní zkušenosti z se, co se kde jinde
a myšlenky. Ukázalo se, že bez stranické práce všech
orgánů
prověřit
všech-
politické práce, ohlížet
řídící
osvědčilo,
však ne-
a promýšlet vlastní návrhy d~slednosti
se
přestavby
a vyšší kvality nedosáhne.
V úvahu bylo nutno vzít i specifické podmínky kolínského okresu zejména v kolik desítek
vý~bbních
průmyslu.
jednotek
V kolínském okrese je středního
ně
a spíše menšího
rozsahu,
měřeno počtem zaměstnanca,
nácti rezorty._ Z nich jen ganizačním
zy.
řízeny
dva-
výrobních jednotek je na or-
stupni podnikO, ostatní jsou jen závody a provo-
této
Při
pět
které jsou
kdy
struktuře,
vedení
nadřízená hospodářská
zdejších závodO a provozŮ sídlí mimo okres, jsou kladeny zvýšené nároky na politicko organizátorskou a také stranickou práci. Bylo
třeba
dosáhnout vyššího
stupně
samostatnosti popředí
základních a celozávodních organizací strany a do především úroveň
se dostávala
předsedO
zejména
celookresní porady "Den
předsedy"
Vše ti byla
vedoucích
těchto
a tyto aktivy se
směřovalo
řízena
Prováděly
organizací.
k tomu, aby
strenické orgány získaly
kladně
nu, která
a
většina
pova~ovala
přinese při
společnosti
proces
pravidelně měsíčně
nazvané
funkcionářd,
osvědčily přestavba
a ji! v!ily. celé naší
společnos
straně
i
větší vá~nosti,
společnosti,
aby
autority, ale také
všech p:eacujících.
Neprostá bu
se
komunistickou stranou a jejími orgány, aby
se dosáhlo vyšší demokracie ve dO.věry
funkcionářO,
práce stranických
všech našich obyvatel ji za velmi nutnou a
přijala přes~av potřebnou změ
využití všech výhod socialismu naší
a nám všem lepší !ivot. Mnohým se však zdálo, že
přestavby pokračuje
a rychlejší tempo do jejího
pomalu. Nové
k
podněty
provádění přineslo
přestavbě
zasedání
~KSČ, konané ve dnech 17. a 18.prosince 1987 pod heslem
"Za dOslednou realizaci linie XVII.sjezdu KSČ na urychlení hospodářského
a sociálního rozvoje, ze komplexní
přestavbu,
za prohloubení socialistické demokracie". Na tomto zasedání byl do čela strany ve funkci generálního tajemníka ~ KSČ postaven soudruh Miloš Jakeš.
33.
Mezinárodní den žen /MDŽ/ byl v rámci okresu oslaven v pátek myslu,
6.března
1987 na setkání vybraných pracovnic z prO-
zemědělství,
služeb a z organizaci Národni fronty
s vedoucími
funkcionáři
ženi
v bývalé
ti"i
Ovčáry
okresu v
myslivně
u
Tří
mysliveckého sdru-
DvorO. Byly
přitomny
pracovnice z vojenské nemocnice
ženy,sov~tské
armády v Kostelci nad,
Černými
i
Sovětské
lesy. Se tkáni zahájil
da Okresního národního výboru v řáček
klubovně
s
předse
Kolíně RSDr.Vítězsla~
Dvo-
a vedoucí tajemník OV KSČ Josef ~iha přednesl slav-
nostní projev, v
němž poděkoval
jejich podil na rozvoji
ženám za jejich práci, za
společnosti,
jejich úsili za zachováni miru. Z setkání pozvána Otilie
dětí
za výchovu
města
a za
Kolína byla na toto
Solnařová.
Osm žen z kolínského okresu se v
pondělí
9.března
1987
zúčastnilo na pozvání krajského výboru KSČ setkáni s vedou-
cími funkcionáři KV KSČ, Středočeského krajského národního výboru a krajského výboru Národni fronty na zámku v Marie Sirové tam
převzala
"Plaketu Klementa Gottwalda" a Anna
Karbusická vyznamenáni "Za budováni Také KSČ
městské
Dobříši.
Středočeského
stranické a státní orgány,
kraje".
Městský
výbor
v Kolíně, Městský výbor Národni fronty v Kolíně a Měst
ský národní výbor v mi ženami z
města,
Kolíně připravily
které pozvaly do slavnostní
ské radnice na 13 hodin v předseda MěstNV
oslavu MDŽ s vybraný-
ponděli
9.března
Jan Nymš, hlavni projev
sině
kolin-
1987. Uvital je
přednesl předseda
M~stV KSČ Petr Kořinek. Přitomno bylo 30 žen, z nichž po de-
seti vybral každý z uvedených národni výbor v
Kolině
tři m~stských
orgánO.
pozval k tomuto setkáni u
Městský
příležitosti
34.
MFf
Marii Volšenovou, poslankyni MěstNV, Olgu J~gerovou,
poslankyni MěstNV, Věru Čepkovou, členku občanského výboru, ing.Al~ětu Uhlířovou,
ku
Tichou,
p~edselkyni občanského
výboru, Janu
výboru, Evu Kubelkovou,
členku občanského
výboru, Jitku Vítkovou, pracovnici
občanského
člen
MěstNV,
Kanu Plesnivou, pracovnici Technických služeb, Annu Domnosilovou, pracovnici
Městského
Novákovou, pracovnici Březnové
Městské
kulturniho
Květu
správy kin.
plenární zasedání OV KSČ jednalo o ekoprogra-
mu kolínského okresu. Hlavni referát -KSČ
a
st~ediska,
tajemník OV-
přednesl
Josef Zeman. Uvedl, že v první etapě ekoprogramu byly
posouzeny hlavni ekologické problémy okresu a formulován soubor
ke krátkodobým i dlouhodobým
doporučeni
ni cíle ekoporogramu byly stanoveny takto: zovat negativní vliv rozvoje prfunyslových zovat rozvoj
zemědělské
velkovýroby,
ekologickou stabilitu krajiny, ně
opatřením.
ekologi-
posilovat
soustavně
usměrňovat
minimali-
postupně
odv~tvi,
Hlav-
rozvoj sídel
včet
jejich ekologické vybavenosti, trvale zlepšovat zdravotní
stav populace a aktivizovat ekologické
cítěni,
myšleni a
jednáni všech složek, které rozhoduji o zásazích do životního
prostředí,
a
konečně
v
s organizacemi Národ-
součinnosti
ni fronty a zejména prostřednictvím Českého svazu ochránc~ přírody
fromulovat ekologické
vědomi
a
svědomí
S ohledem na výraznou diferenciaci a forem jejich využíváni bylo celé čtyři
ekoregiÓby: kolínskou
~zemi
lidi.
-
přírodních
okresu
sidelně pr~myslovou
podmínek
rozděleno
na
aglomeraci,
oblast okolí Velkého Oseka, ~iželic a Týnce nad Labem,
oblast Český Brod, Velím, Koufim a Zásmuky a oblast Kostelec nad Černými lesy a Stříbrná Skalic&. Tajemník Zeman upozornil, že vedle koncepcí postupné realizace ekoprogramu kolínského okresu je nutno stále využívat
méně náročných
plně
akcí ke zlepšování životního pro-
jako zvelebování obcí a krajiny, úpravy vzhledu
středí,
prdmyslových a
zemědělských závod~
stromd a
zakládání remízka, dodržování zásad hnojení
ke~,
a jejich okolí, výsadby
poli a používání ochranných chemických látek a minerálních živin a
.účelné provádění melioračních
Na zasedání OV
KSČ
akcí v
bylo vysloveno pevné
krajině.
přesvědčení,
že v kolínském okrese byla nastoupena správná cesta nejen k zastavení dosavadního zhoršování životního
prostředí,
ale
i k jeho postupnému zlepšování.
V našem
se stalo již tradicí, že na
městě
jaře
se kona-
jí veřejné schdze Komunistické strany Československa, na nichž komunisté i nestraníci projednávají
zále.ži-
veřejné
tosti v územních obvodech základních organizaci KSČ i v celém
městě.
Tak i letos se konaly
schdze stra-
veřejné členské
ny ve všech základních organizacích.
Na
veřejnou členkou sch~zi KSČ
).základní organizace
na Zálabí přišel i vedoucí tajemník OV KSČ Josef ~íha. Po zprávě předsedy
stranické organizace Jana
proudila diskuse, v níž mínkami k
poměr~
ve
občané
městě
vystupovali se svými
a zástupci
výboru i
zodpovědní
vídali a
vysvětlovali. Hodně
Městského
pracovníci služeb na se
se roz-
Větrníka
hovořilo
národního
ně vzápětí
o
připo
stavbě
odpo-
nového sil-
ničního
době právě
na most v mít
p~es
mostu
Zálabí.
hovo~ilo
vyslovili obavy,
Občané
vliv na
vyučování
kách škváry na postupu
vedení nájezdu
a
hlučnost
v
Měkovině,
zavádění
~kol
těchto
se o trvalém zálabském problému -
velikém spadu popílku z
ně
~e
současné
blízkošti obou zálabských
bezprost~ední
nep~íznivý
lách,
Labe, která se úzce dotýká v
bude
ško-
nep~imě~e
komína, o sklád-
e~ektrárenského
o nedostatku pitné vody, o pomalém
plynu do všech
Zálabí aj. V
částí
závěru
schftze vystoupil v diskusi i tajemnik OV KSČ Josef ~íha. okresní i
Ubezpečil občany,
~e
orgány znají tyto
obtí~e
stranické a státní
městské
a nedostatky a
~eěí
je, ale že je
nutno postupovat od jednoho nedostatku ke druhému, jak to finanční prost~edky
Ve race Na
st~edu 25.b~ezna sídli~ti
svou
základní organizace teké
a kapacity stavebních
KSČ~ Kromě
učňové St~edního
KSČ
a tajemník OV
odborného
schdzi 11.
jiných hostd
ze byla zahájena krátkým kulturním li
dovolí.
1987 konala ve velkém sále restau-
veřejnou členskou
člen předsednictva
závod~
na ni
Josef Zeman. SchO-
pořadem,
učiliště
při~el
městská
který
připravi
místního stavebnictví
v Kolíně,Zdeněk Jinoch přednesl báseň Miroslava Floriána: Kdybych měl tolik životd a Jiří Duka báseň Michala Černíka: Pro a proti, Aleš
Kočí
varhany. Hlavní zprávu
je doprovázel hraním na elektronické přednesl předseda 11.uliční
organi-
zace KSČ Stanislav Hftla. V diskusi vystoupil vedle jiných i tajemník Zeman, který ukázal také na
řadu
nedostatkd. Upo-
zornil na malo~ aktivitu našich spoluobčanft, z nichž mnoz! jen
očekávají
a berou od
společnosti
socialistické výhody,
ale vrátit jí něco svojí prací navíc už nechtějí. Řekl, že
3f-. v
řadě
jiných
měst,
ale i na malých obcích, mnohem lépe po-
stupuji práce na akcích
z,
proto~e ob~ané
vice pomáhají
svému městu nebo své obci ne~ v Koline. ~ekl také, ~e mnozí svojí nevšímavosti podle hesla "co
občané
podporují vandaly,
11lastně zařízení nově
ve
telefonní budky, lámou
zna~ky,
vysazené stromky atd. O všech
se sešli
veřejných členských
ještě alespoň
psát, ale né
kteří ni~í všeobecně pPospěšná
dopravni
městě,
napálí, nehas"
tě
zálabštť
členské
schdzi
schdzích strany zde nemohu čtvrtek 26.března
o jedné. Ve
1987
komunisté s ostatními
spoluobčany
na
2.základnť
KSČ,
předsedou
organizace
jejímž
veřej
je Jaroslav Černý. Občané vyslovili na schdzi připomínky a svdj nesouhlas se zrušením trhd na žovali si na to, Labe,
~e
náměsti
Obráncd míru,
se neapravuje dosavadní jediný most
bouráni objektd pro stavbu nového mostu a
~e při
stě přes
při
odvozu sutě z bourani~t se nakropil prach a ten se potom roznášel po celém okolí, pošty aj. Na da
MěstNV
Ve
připomínky
hovořili
a
ke špatnému
stí~nosti občand
doručování
odpovídal
předse
Jan Nymš.
středu
22.dubna 1987 se sešel ke svému plenárnímu
zasedáni okresní výbor KSČ v Kolině. Jednání zasedání se týkalo dalšího rozvoje socialistické výchovy učňovské a praeujťci mláde~e. Tajemník O~ KSČ Alois Drnek přednesl zprá-
vu, v níž uvedl, dobře
~e
dnešni
mláde~
orientovat v politickém
události,
třebaže
vzdělanější
a
neni schopna se sama
~ivotě
je ve srovnáni s
odborně vyspělejší.
a
objektivně
předchozími
Je
třeba,
hodnotit
generacemi
aby vice na
p~sobila
mládež
výchově
ve
nost a pomáhala jí
rodina, pedagogové d celá spoleasprávný
vytvářet
vědecký světový
názor
a socialistický vztah k práci. Významnou dlahu musí také splnit hnutí mládežnických brigád socialistické práce /BSP/, patroni
dělnické
mládeže,
mistři
a spolupracovníci. Jednán!
OV KSČ byl' přítomen za '6v KSČ soudruh Šindler a za KV KSČ J'.Pelikán. V sobotu 25.dubna 1987 jsme vzpomenuli
ni našeho okresního týdeníku línského tisku: po roce
1~8
"Kupředu". Něco
vznikaly ve
prdmyslových závodech závodní lo závodního
časopisu
35.výroč!
časopisy.
založe-
z historie ko-
větších
kolínských
Například
první
čís
"N'áš hlas" v Tesle Kolín vyšlo 15.dub-
na 1949. S rychle se rozvíjejícím združstevňován~zeměděl ství vznikly "vesnické noviny". V pátek 25.dubna 1952 vyšlo první
číslo
vesnických novin v
Kolíně
pod·názvem "Za mír, zé
socialistickou vesnici". Noviny vydával Okresního národního výboru v čátku
Miroslav Moulík. Od
viny ve ké
větším
úpravě.
Od
Kolíně,
čísla
zemědělský
redaktorem byl od po-
21 v roce 1953 vycházely no-
formátu, tak jako dnes, a v začátku
Kolín. Od sedmého
referát
pestřejší
grafic-
se tiskly v .Obchodních tiskárnách
ročníku,tj.
od
začátku
roku 1958 dostaly
okresní noviny nový název "Týden KOlínska". V tomto roce odešel z redakce Miroslav Moulík a redaktorem se stal Karel Frye. Počínaje číslem 18 roku 1960 začaly vycházet pod nynějším
názvem
"Kupředu"
a staly se tiskovým orgánem okres-
ního výboru KSČ a Okresního národního výboru v Kolíně. Z p~vodních
čtyř
tisíc vzrostl náklad novin na dnešních dvanáct
a
~is:íc výtis~,
jen velmi
tě~ko
cích, kdyz:; si
je~tě
je
je to málo. Zájem o
čtenář
je takový,
ně
~e
dfostane ke koupi v novinových stán-
neposp:í~:i.
Okresní výbor KSČ, ONV, redakce okresních novin a Měst ské kulturní na.1
středisko
v
Kolín~
uspoládaly ve
čtvrtek
987 ve velkém sále Kulturního domu pracujících oslavu
J5.výročí zalo~en:í
okresních novin, na
ní~
po slavnostním
projevu a vyhodnoceni dopisovateld vyslechli máždění
koncert
středu
Ve
Městské
ni akt položení
hudby
Iljiče věncO
němž llčastníci
Kmocha.
Franti~ka
117.výročí
na-
Lenina. V 17,30 hod. se konal piet-
u pomníku V.I.Lenina v
v 18,30 hod. slavnostní
podvečer
shro-
účastnici
22 ... dubna 1987' jsme vzpomenuli
rozeni Vladimíra
shromá~dění
sídli~ti
v
kině
a v
JAS,
p~i
shlédli :film "Strategie urychleni".
Májové oslavy se konaly za krásného, teplého a ního
23.dub-
sluneč
počasí, které také přispělo k úspěchu a !timismu prvo-
májové manifestace na kolínském
náměstí.
Do osmé hodiny ran-
n~se shromáždili manifestanti na určených seřadištích. V
osm hodin se hnuly z
těchto seřadišt
prfivody, které se pak
slily v jeden mohutný proud valící se Obránctl míru a defilující
náměstí
představitelé
okresu a
města
všech stranických,
Kouřimskou
před
ulicí na
tribunou, na níž stáli
~tátních
a zástupci pracujících. V
a jiných orgánti devět
hodin byla
prvomájová manifestace zahájena obligátním politickým projevem, po
něm~
následovala
vozd. Celá oslava certem
Městské
leto~ního
přehlídka
sportovctl a alegorických
prvního máje byla
hudby Františka Kmocha na
ukončena
náměstí.
kon-
LJ.O.
Oslavy 42.výročí osvobození Československa Sovětskou armádou
začaly u~
v
neděli
3.května
1987 masovým turistic-
kým pochodem na hrad Sion a odpoledne kontrolním cyklistickým závodem po trase Závodu míru. Hlavní oslavy se konaly ve V 15 hod. se konal pietní akt
čtvrtek {'.květne
polo~ení věnc~
1987.
u pomníku
obětí
druhého národního odboje v Sokolské ulici a u pomníku padlých
sovětských
hod.zaěalo
vojákd na zálabském
slavnostní
V rámci oslav května
shromáždění
výročí
1987 slavnostní p~sádky
vojenské vojenskou
v kolínském divadle.
přísaha nováčkd čs.armády
u pomníku V.I.Lenina,
zakončená
kolínské slavnostní
přehlídkou.
prňjezd dčastníkfi 40.ročníku 15.května
Ve
v 18,30
osvobození se konala v sobotu 9.
Vyvrcholením letošních oslav tek
hřbitově. Večer
42.výročí
osvobození byl
Závodu míru naším
městem
v pá-
1987.
čtvrtek 2t.května
1987 se sešlo 10.plenární zasedá-
ní okresního výboru KSČ v Kolíně. Projednávalo plnění usnesení
s.
zasedání ~ KSČ k vědeckotechnickému rozvoji na na-
šem okrese, hodnocení v
pr~slovýeh
intenzifikačních
úkold
organizacích kolínského okresu. Zprávu
před
nesl tajemník OV
KSČ
plnění
plánu a
pro stranickou práci v
prňmyslu
Josef
!ýle. V dvodu řekl, že od XVII.sjezdu KSČ se dosáhlo v podmínkách našeho okresu v mnoha Například
prohloubil se styk
směrech určitých úspěchd.
funkcionářO
okresních orgánd
se základními organizacemi strany, prohloubila se vazba okresního v,ýboru KSČ s odborovými orgány._ úkolft stojí nyní zejištování
V popředí všech
přestavby hospodářského
mecha-
a
nismu,
tady první
d~nedostatkd.
a
dev~t
čtyži m~síce
""
P~stup
závodd cíle
~a-
letošního roku ukázaly
intenzifikace v podnicích byl pomalý
intenzifikačních
plánd vdbee
ne-
ještě
zajiš{ovaly. Hlavně zklamala řídící a organizátorská práce v podnicích, která je pre dovršení zifikačních
eíld
přestavby
nejddležitější. Některá
a
podniky v okrese
vstoupí od nového roku 1988 do experimentu v rámci hospodářského
řízení
mechanismu, v
národního
hospodářství.
se velmi
hospodářství
mají
němž
inten-
spln~ní
prověřit
p~estavby
nové zásady
Jako jediný podnik místního
intenzivně připravoval
a
připravuje
na
experiment Okresní podnik místního prdmyslu, naproti tomu mnoho
v
času
přípravě
na vstup do experimentu v prvních
cích letošního roku ztratili v rundu a v řadu
Lučebních
měsí
závodech, v Karbo-
neznají podmínky, mají
českobrodské Fotoehemě;
nejasností, neinformovali své pracující aj. Plnění
plánu výroby v prvních
roku nebylo uspokojující. V
čtyřech měsících
n~kterých
tohoto
závodech nebylo
ještě
na začátku dubna jasno o letošních úkolech plánu. Časový předstih,
získaný včasnou přípravou pl~nd v loňském roce
byl ztracen zdlóuhavým projednáváním na kových orgánech a pomalým
řešením
nadřízených
podniko-
rozporfi v plánech. Do dne
jednání tohoto OV KSČ takové rozpory nebyly vyřešeny ještě v Tetře Kolín, Fototechně ~eský Brod, Karborundu Kolín#l a v závodě Železniční opravny a strojírny Kolín. Nekvalifikovaný a
nezodpovědný přístup nadřízených
tek tak zpdsobil potíže v
plnění
podnikových jedno-
letošního plánu výroby
přes
maximální snahu pracovních kolektivd kolínských závodd. Naproti tomu si
některé
závody a podniky své plány zvýšily a
42.
zvýšené plány plnily jako
například
Frigera Kolín, kde si
úkoly ve výrobě zvýšili o 20 miliÓnó korun, v Obchodních tiskárnách Kolín a jinde. V podnicích místního
hospodářství,
v Okresním podniku místního prdmyslu a v Okresním podnikU plány ke zvýšení výroby. V
slu~eb přijali vstřícné
své zprávy uvedl tajemník Týle vádění
ka, o
výrobkň
nových
nedostatečném
státft Rady vzájemné
údaje o pomalém za-
do výroby a inovaci dosavadních v.ýrob-
postupu
grace v rámci programu
některé
závěru
při zavádění
vědeckotechnického
hospodářské
socialistické intepokroku
členských
pomoci /RVHP/ do roku 2000
v kolínských prómyslových závodech a podnicích. Jako dobrý příklad
tohoto procesu uvedl spolupráci kolínské Tesly s pod-
nikem Kamaz v SSSR nebo Frigery se
sovětským
výrobcem
přeprav
ního chlazení. Do diskuse na tomto zasedání OV KSČ se přihlásilo 17 účastníkó,
mezi nimi i host na zasedání vedoucí tajemník kraj-
ského výboru
Ve
KSČ
v Praze František Hanus.
středu 9.září
1987 se konalo l1.plenární zasedání
okresního výboru KSČ v Kolíně. Za krajský výbor KSČ v Praze byB
přítomna
pl€na OV
KSČ
tajemník OV ~olem kačního
tajémnice KV byly otázky KSČ
KSČ
L.Fialová. Na
zemědělství.
pro stranickou práci v
pořadu
jednání
m.avní zprávu zemědělství
přednesl
V.Kmoch.
jednání bylo zhodnotit, jak se plní plány intenzifiprogramu v
_zemědělství
kolínského okresNu. Tajemník
Kmoch v úvodu své zprávy UV9dl, ~e v loňském roce se nepodařilo
dosáhnout požadavku
rovnoměrného
vývoje
zemědělstv:í
su, to je rychlejšího rozvoje rostlinné výroby
okre-
před živočiš
nou. Nebyl splně1flán výroby obilovin, cukrovky ani ovoce a
4o. zeleniny. V
zásoby krmiva.
potřebné
péči
fad~ zemědělských
o pftdu a
vytvořeny
zeměd~lci
ani
musejí zvýšit
ji využívat, aby mohli dosáhnout
maximálně
opatření,
že
Připomněl,
vyšších cilfi v rostlinné tierozní
podnikfi nebyly
Zejména musejí provést pro-
výrobě.
aby se zabránilo splaveni ornice
ších deštích. Zdfirazni·l, že i rozhodujícím úkolem v stvi okresu je a zdstává
pěstování
při vět zem~děl
obilnin, a tady se dosud
málo využívají zkušenosti JZD Tuchoraz, které vydalo výzvu ke všem pěstiteldm obilí ke zvýšení výroby. Upozornil také ne to, že
zemědělci
mají
intenzivněji pěstovat
víceleté píc-
niny a odpovldněji zajišiovat jejich sklizeň a silážování. Celkově
bude nutno
věnovat
rostlinné
pozornost, protože letošní úroda ství obilovin. To ovlivnilo i
výrobě
trvale zvýšenou
nedala plánované množ-
opět
živočišnou
výrobu. Ohrožena
byla i výroba mléka. Tajemník Kmoch ve své
zprávě
dále pou-
kázal na to, že '·stále trvají velké rozdíly ve výsledcích hospodaření
jednotlivých
podnikd ve stejných
zemědělských
nebo srovnatelných klimatických a pfidnich podmínkách, což ukazuje na nekvalifikované a
řekl,
řízení
že je úkolem komunistd provést nápravu. V
zprávy uvadl, že "Zásady nového v
v zaostávajících podnicích,
zemědělství,
hospodářského
které postaví podniky
cováni, je donutí ke zvýšeni a by, její efektivnosti a
před
závěru
mechanismu"
nutnost samofinan-
zkvalitnění zemědělské
intenzi~ikaci.
své
Vyslovil
výro-
přesvědčení,
že ttťiMt všechny zemědělské podniky v okrese v tomto smyslu využijí všeeh svých rezerv, které mají,.
44.
Ve
čtvrtek 24.zá~í
k oslavě dění
1987 se konalo v
Kolíně
v
kině
OKO
Dne tisku, rozhlasu a televize slavnostní shromáž-
redaktorO, dopisovetelO a
rozšiřovatelO
tisku. Slavnost-
ní projev'p~ednesl tajemník.OV KSČ Josef .Zeman. Nejlepším dopisovateldm a spolupracovníkOm tisku v kblínském okrese byla odevzdána
ocenění
kroniká~ města
i já,
jejich práce; mezi
jsem byl
oceněnými
Kolína. Okresní tisková komise byla na
tomto shromáždění vyznamenána Čestným uznáním Rudého práva a vydavatelství ~ KSČ. Po skončeni oficiální části programu shlédli
účastníc~
této oslavy
sovětský
:film "Kankán v anglie-
kém parku".
Ve
KSČ
okresního výboru ník OV ~il
KSČ
stupně
Kolíně.
Zprávu na
pro stranickou práci v přestavbě řízení
nabývá na hloubce i
nekonkrétních
p~ipomínek
současné době
ku.
v
něm přednesl
průmyslu
P~edevším
hospodá~ství
národního kvalitě
od
k promyšleným
zaměřovala
tajem-
Josef Týle. Hovo-
o tom, jak probíhá v okrese pod vedením strany
diskuse o
v
1987 se konalo 12.plenární zasedání
čtvrtek 1.října
počátečních námětOm.
ve~ejná
a jak podotazO a
Diskuse se
k návrhu zákona o státním podni-
se vyslovoval názor, že je v
zákoně
nedosta-
tečným zpOsobem zajištěna vedoucí úloha KSČ ve vztahu ku
kádrové a kontrolní činnosti. Dále se upozorňovalo na to, že v návrhu zákona je mnoho odkazO na zvláštní pisy, které
;ještě
prováděcí p~ed
nejsou známy a které by mohly zvrátit myš-
lenky a smysl zákona. Kritizovala se zaostalost a zastaralost výrobní techniky v podnicích a nost dodavatelsko -
odběratelských
nedostatečná
organizova-
vztahO. Rady pracujících,
45.
které instituuje zákon o státním podniku, byly k neblaze proslulým radám pracujících
přirovnávány
vytvářeným
v krizových
letech 1968- 1$9. Pozornosti diskutujících neušla ani nevyl
jasněnost
vztahfi mezi KSČ, ROH a radami pracujících ve stát-
ních podnicích. Pracovní skupina, us~avená OV KSČ, shromáždila, zhodnotila a zobecnila všechny došlé
k návrhu zákona o státním podniku a v stoupila
nadřízeným
názory a
náměty
nezměněné formě
je po-
připomínky,
orgándm.
V dalším prdběhu plenárního zasedání OV KSČ hovořil tajemní~
Týle o
současném
prdmyslu, které byly KSČ,
stavu
vytýčeny
cíld intenzifikace v
plnění
okresní a krajskou konferencí
i o samotném plnění plánu výroby v roce 1987. ftekl, že
příznivý
vývoj
plnění hospodářských
pololetí letošního roku se v dále poklesl a tento pokles Z'Cela ztracen
dříve
dosažený
úkolO na konci prvního
červenci
pokračoval předstih.
zastavil a v srpnu i v
září.
Byl tak
Sedm závodd naplní
své úk~ly a jejich dluh už dosáhl 46 mili~nd korun, patnáct závodO naplní plán zisku, eílO intenzifikace nedosahuje jedenáct závodd, šestnácti závoddm se
nepodařilo
snížit ma-
teriální výdaje o stanoveného pOl procenta a dvacet závodd nezajistilo urychlení obratu zásoMb o plánovaný jeden den. Hospodářská
pozornost nízká
vedení závodd a podnikd
plnění
úroveň
nevěnovalaodostatečnou
stranických usnesení a stále se projevovala
a malá
koncepčnost řídící
práce. Výsledkem by-
lo pomalé zavádění výsledkŮvědy do výroby. Vyzval k mobilizaci sil a Odpovědnost
prostředka
za to mají
ke
splnění
především
všech OkolO do konce roku. komunisté v podnicích a zá-
Lf(p.
vodech. V diskusi ne zasedání OV KSČ hovořili účastníci o zku§enostech z probíhající
diskuse k návrhu zákona
veřejné
o státním podniku na jejich pracovištích. Na stoupil také zástupce KV revizní komise
Jiří
~ hospodářského
a
a
Ve otázkám
přestavba
kteří
že
vy-
Krajské kontrolní a
a pf>estav-..
současné změny
mechanismu kladou mnohem vyšší
řídícího
musejí
zabezpečit,
aby veškeré
se vyv1jela pod vedením a kontrolou strany.
čtvrtek 15.říj~a přestavby
~ekl,
Bi§ko.
nároky na komunisty, zm~ny
KSČ předseda
zasedán~
1987 vyvrcholila diskuse k aktuálním
národního
nového
hospodářství,
hospodář
skéh1m.echanismu a návrhu zá~ona o státním podniku v našem okrese celookresním aktivem,
uspořádaným
okresním výborem
KSČ,
na kterém promluvil pracovník ~řadu předsednictva vlády a lektor
W
KSČ ing.Jose:f Minařík, CSc, Po přednášce se roz-
vinula živá diskuse, v cí na
přípravě
ní~
lektor jako
zákona o státním podniku
člen
komise pracují-
odpověděl zasvěceně
na všechny dotazy. S tím, jak se blížilo
70.výročí
Velké
socialis-
říjnové
tické revoluce /V~SR/, množily se závazky pracujících na počest
této významné události novodobých
dějin
klad pracující kolínské Tesly se zavázali z~oží
lidstva.
překročit
Nepři
výrobu
letošního roku o šestidenní produkci a vývoz do socia-
listických zemí o
pět miliÓn~
korun. Dalším bodem závazku
bylo naplňování nedávno uzavfen4 dohody o přímých vztazích mezi kolínskou Teslou a automobilkou Kamaz v SSSR bě
elektronických
zařízení.
při
výro-
4f.. Závazky k závod~
?O.výročí V~SR
uzavírali i pracující ostatních
a podnikft. Závod Strojobal Kolín se zavázal
produktivitu práce o 1 , 2
n,
zvýš~t
zisk o 2 % s tím, že jenom tyto
dva ukazatele znamenají přínos téměř p!ti mili~n~ korun. Podnik KoramoKolín se zavázal lel!
o;r:gani~ací
práce a maxi-
málním využitím pracovní doby i v prodloužených tit plánované podzimní provozní zarážky o
tři
tím odpomoci nedostatku parafínu v národním Podnik Frigera Kolín se zavázal na splnit
~kol7 B.pětiletky
závod~
až
dní a
hospodářství.
do 30.listopadu 1990. A výročí
podobně
osla-
pracující
města.
a pracovišt našeho
V úterý 3.listopadu 1987 se konal na oslavu VŘSR
pět
zkrá-
počest 70.výročí VŘSR
vovali svou prací toto ·významné a slavné všech podnikO
směnách
70.výročí
lampionový pr~vod mládeže a velký ohňostroj v Kolíně.
V 17 hodin se shromáždili školní ŠKol a
učni
učilišt
odborných
děti,
studenti
i kolínská
středních
veřejnost
na
urče
ných shromaždištích, odkud odešly pr~vody s lampi~ny, vedené kolínskými hudbami, do prostoru u pomníku Vladimíra Lenina na
třídě Budovatel~,
kde byla v 18.hodin zahájena
manifestace. Za zvuku chorálu ř~
položili zástupci
Iljiče
na,pamět
společenských
padlých revolucioná-
organizací
věnce
k památ-
níku V.I.Lenina a tajemník OV KSČ Alois Drnek ve slavnostním projevu Potom
připomenul
přešli účastníci
význam
~SR
manifestace
ve
světových dějinách.
pr~vodem
do Voskresenské
ulice, odkud přihlíželi velkému ohňostroji, odpálenému v prostoru plaveckého stadi~nu. Této manifestaci bylo přítom.no , né deset tisíc lidí, nepočítaje v to přihlížející ohňostroji z oken všech domó v okolí plaveckého stadi~nu.
42-
Ve čí ~SR
4.listopadu 1987 se konalo na
st~edu
70.výro-
slavnostní shromáždění pracujících kolínského okresu
v divadle. Zahájil je
p~edseda
slovensko-sovětského přátelství
nostní projev ~íha.
počest
přednesl
okresního výboru Svazu v
Kolíně
česko
ing.P.Strnad a slav-
vedoucí tajemník OV KSf RSDr.Josef
Ne závěr slavnostního shromáždění, po Internacionále,
vystoupil s kulturním
pořadu
Armádní
umělecký
soubor Víta
Nejedlého. V t1terý 17 .listopadu 1 987 se ko:nala okre sni ideologická konference okresního výboru KSČ v Kolíně. Jako hosté byli přítomni
zástupce ~ KSČ P.Bakoši a zástupce KV KSČ F.~éf
Klemák. Zprávu o práci ideologické fronty v kolínském okrese
přednesl
tajemník OV
KSČ
Josef Zeman.
Zaměřil
se na hod-
nocení úrovně stranického vzdělávání, kde zvlášt vyzvedl práci pollitiekýeh kabinetd a lektorátd v jednotlivých závodech a podnicích. V
závěru
konference byla
předána
uznání
lektorftm stranického vzdělávání. ~estné uznáni ~středního výboru KSČ převzal R.Čvančara, Čestné uznání krajského výboru KSČ dostali Josef ŠUstek a M.Stádník, Čestná uznání okresního výboru KSČ byla předána J.Zákorovi, P.Strnadovi, J.Novotnému, L.Hukovi, !.Stuchlíkovi,
K.Rdžičkovi,
J.Dolejšímu,
J.Šormov~, V.Pechouškovi, M.Zemanovi, L.Navrátilovi a M.
Šafafáikovi. Během
roku 1987
ze.zahraniči během
našeho
a
oficiální města.
přijela
zahraničních návštěvy
do naieho
města
feda delegací
politických osobností, které
naší republiky zav:!taly také do
V
letošního roku navštívil Kolín velvys-
m~síei březnu
lanec Finské republiky Finskérrepubliky ing.
~
Eero Yrj61A v doprovodu konzula
Mat~jovské
a f>editele f'irmy Finn-Pap
ing.Cronstedta. Byl pf>ijat
představiteli
ného života okresu a
a prohlédl si podnik Obchodní
tiskárny v
12.června
družebního okresu a Tvořili
1987 dlela v
Gransee v
m~sta
předseda
Heinz Horst,
Christelová. V
Německé
Německa
delegace
demokratické S~i~riéi·~~
/SED/ v Gransee Horst
Okresního národního výboru v Gransee Karl
předseda
Rupert Dietrich a
Kolíně
ji tajemník okresního výboru
Jednotné socialistické strany Walter,
veřej
Kolíně.
Ve dnech 9.až republice.
města
stranického a
okresního bytového podniku Gtlnter
ředitelka
Kolíně
místního
závodu Emilie
oděvního
je uvítal vedoucí tajemní OV
KSČ
Jo-
sef iíha. Členové delegace si postupně prohlédli mateřskou školu pro 360 dětí v Kolíně IV, areál plaveckého stadi6nu, sídlišt~,
expozice kolínského muzea, závod Tetra Kolín, Ka-
re Starý Kolín, stanici tranzitního plymovodu v Jednotné borné
zemědělské
učiliště
strojírenské a
ního stavebnictví v ně
a Prdmstav Kolín.
ce
přijeti
čili
družstvo Svoboda Kolíně, B~hem
Střední
výměnou
odborné
od-
Střední
učiliště
míst-
Okresní stavební podnik v Kolísvé
návštěvy
na kolínské radnici a svou
besedou a
Bečváry,
Kouřimi,
zkušeností se
byli
členové
návštěvu
v
delega-
Kolíně
ukon-
členy přadsednictva
OV KSČ v Kolíně. Návštěva delegace okresu a města Gransea v
Kolíně přispěla
k dalšímu vzájemnému poznání a utužení dru-
žebních vzteh6 mezi
městy
Gransee a Kolín.
s o. Národní podnik
Lučební
závody Kolín navštívila delega-
ce z družebního podniku Chimik Voskresensk v SSSR.
V
červnu přijela
na
přátelskou
a pracovní
Kolína oficiální delegace družebního okresu a senjk v moskevské oblasti SSSR.
Tříčlennou
návštěvu
města
během
Sovětského
/KSSS/ ve Voskresensku Ludmila Balašová. Delegace se své
pětidenní návštěvy·
ského okresu a našeho
města
organizování "Akce Z" a mocných akcích. ještě
Voskre-
delegaci vedla
tajemnice okresního výboru Komunistické strany svazu
do
obce
představiteli
Kolína. Zajímala se
účasti
pracujících na
Kolína navš.tívila
Kromě
Stříbrnou
setkala s
Skalici a
Ovčá~,
především
těchto
sovětská
kolíno
svépo-
delegace
zavítala do kolín-
ské Frigery a jejího rekreačního střediska v Českém Šternberku, prohlédla si le pro 360
dětí
V úterý
město
v
Kolín a zastavila se v
Kolíně
20.října
mateřské
ško-
IV.
1987 navštívil kolínský okres a
město
Kolín generální tajemník Komunistické strany Sri Lanky /Cejlon~ Kattorg Pablis Silva, který dlel v té době v ČSSR na
pracovní návštěvě. Po přijetí na okresním výboru KSČ si prohlédl provozy koncernového podniku KOramo Kolín a Jednotného
zemědělského
družstva Svoboda v
Bečvárech.
4. ,
-
NARODNI FRONTA
V táto kapitole uvedu zací Národní fronty v kové zprávy
p~ímo
něco
málo zpráv ze
Stále se mi
Kolíně.
~ivota
neda~í
organi-
získat ta-
od samotných organizací, musím je"vybírat
z rdzných zdrojd, takže to, co v této kapitole napíši, bude jen kusé
vyprávěni
o
některých
k~nferencích některých
akcích, schdzích, ;jednáních,
pomitických,
organizacích Národni fronty v
společenských
Kolíně,
'
a zájmov,ýeh
zdaleka vlak ne o všech.
ěJssKf SVAZ ŽEN
V sobotu 7.~ora 1987 se konala okresní konference České ho svazu žen v
roku
výroční
Kolíně.
Konferenci
11enská schdze a
ticky zhodnotily svazovou
p~edcházely
městské
činnost
koncem minuláijo
konference, které kri-
za uplynulé obdobi, pro-
jednaly plán;y práce a závazky na rok 1 987 a zvolily .nové výbory základních organizací a
městské
výbory ve
městech.
Na okresní konferenci
českého
svazu len v
Kolíně
byli
p~ítomni
host,, za ~st~ední vtbor ~eského svazu len §éfre-
daktorke
ěasopisu
mi fronty v Praze
Vlasta L.Sekerová, za krajskt výbor Národčlen
jeho
p~edsednictve
a
p~edseda
krajské-
ho výboru Svezu pro spolupráci s armádou V.Petr!ílka a za okresní vtbor Komunistické strany
Československa
v
Kolíně
jeho vedoucí tajemnik Josef líha. Hlavní zprávu na konferenci p~ednesla tajemnice OV č~ v Kolíně Jana VondráčkoVd. Zdd-
raznila
p~edev§:ím
pomoc len
mirovou iniciativu len kolínského okresu,
p~i plnění
volebních programd Národní fronty v
tech a obcích zejména pfi
plnění
z,
akce
ského okresu odpracovaly v loňském roce kých hodin, vysadily a odevzdali burzy
zemědělství
dětského
výhodně
čtyfi
kolín-
47 236 brigádnic-
tisíce stromkd, posekaly, usu§ily
650 tun sena. Pofádaly tak zvané v,fhodně
tov,ní potf>eby. Do místních, výboru bylo vloni v stávajícím období se v§těpovrln!
le~
odíváni a sportovních potfeb, v nichl
prodali a jiní
chtějí
nakoupili
městských
k~línském
upevňování
pdsobení na
v n!l
měs
dětské oděvy
něktefí
a spor-
a okresního národního
okrese zvoleno 189 len. V na-
kolínské !efl3'
rodiny, v,fehovu
zaměfit
dětí
ve svém
a mláde!e a na
dltem a mlád.eli 'áety ke star!:l generaci. Na kon-
ferenci byla vyznamenána Miloslava Xlepa1ová atf'íbrnlm odznakem Ústfedního výboru ·ěsl a Anelka Humlová bronzovým odznakem
gy•Jsž.
len v
Kolíně
dráěková.
~edsedkyní
okresního výboru ~- ěesk4ho svazu
b,Jle zvolena Vira Bi§kovd, tajemnicí Jena Von-
5'4.
bsxf
o SVAZ CHOVAT:ILU
Velmi aktivní zájmovou organizací Národní fronty v kolínském okrese 1 v na§em mlstl Kolíni je ěeskf svez chovateld, ktert má v okrese
1 109 l!lend. V roee 1986 dodali !lenové
svazu na trh produkty svého domácího chovu za Kěs,
pe~í,
zejm4na
angorsk4 srsti.
ovč!
2 988
ooo,-
vlny, ko!ek z králí-
ka, nutrií, norltd, lilek a masa z chovanteh zví:foat. Odpracovali 12
38 390 brigádnick.ých hodin ne vlastních akcích a
31~
dobrovolně
hodin práee vlnovali
ruěnl
podnikh v okrese. Posekali
na pomoc zemidllskf,m nep~:ístupnteh
na plochách
mechanizaci trávu, usulili a odevzdali 54 tun sena. Sebrali a do
sběren
odevzé!ali druhotná SllrOviny ze
28
608,-ICěs.
U'spo•
fádali v okrese 18 výstav chovaných zv!fat. V
KOlině
je chov hospodáfského zvífeetve omezen v.yhlál-
kou ze dne 20.dubna 1982, která zakazuje chov ve stfedu zástavbě•
v s!dliAtn:í
nel
ětyfmi
města,
v nerodinnfeh obytnfch domech s více
b,rty, v oblastech pfiléhajícíeh k areáldm jeslí,
matefskýeh lkol, základních lkol, zdravotnických zafízení a zafízen!
ve~ejn,ho etravovánť.
Pfesto
kolínl~t
ehovatel4 do-
sahuji velmi plknýeh vtsledkO v chovu a nejen le se sami zásobttji masem ze svtfho chove" ale dodávají svll a tím se
v;f1uaasmě
p~ebytk;y
na trh
pod!le3:t na zásebovtln:l obyvatelstva. SV4
pfoebytky i chovná zrlftata prodávají na trzích, kterti se ko-
nají kaldou sobotu. V roce 1987 dodali tak na trh: 5 052
q
král.iěího
masa,
102 kg skopov4ho masa, 2 46t ks
5,2 7 ks 27,3
králiěich ko~ek,
kg ango~k' srst~, ovčích
kdlí
kg ovčí vlny~
a
55.
1 93 ks kožek norkd, 47 kožek nutri:l, 4
liš~! k~žešiny
4~1
plochách
ručn~
tuny sena,
nep~:latupnfeh
duktd byla vyjádfena
a posekan4ho a nasušenE§ho na traq!eh
mechanizaci. Hodnota všech tichto pro315 4,96,--
ěástkou
Kolínští chovatel'
po~ádali
Kěs.
v letošním roce
~adu
vtstav.
Vspofádali pit výstav holubi, drdbele, králíkd, jednu vtstavu ~ednu
psd,
vtstavu poltovnieh holubd, jeden šampionát ehrtd
s mistrovskými dostihy. Pfi svteh akeíeh odpracovali kolínsk4 chovatelská organizace v roce 1987 celkem
ělenov'
4 008 bri-
gádnických akc:l a 483 hodiny vlaovali na pomoc zeml4ilstv:t.
bsKf·
zAOlnůlsrd SVAZ
Dal:lúa z dtležitýeh sou!ástí Ifárodn:l fronty ;je Český
zahrddkáf'ský svaz, který v.ytv,faí svým uspokoiovtiní zájmd o
pěstování
ělenb
ovoce, zeleniny a
vlastních zahrádkách. Pozemlq nevhodn' pro výrobu
mlnť
~e4enatfieet
ISSX
~eského
květin
zemidělskou
v zahrádlmfosktl osady'. V scmlasné do'bl
kolínská organizace
na
velko-
spravu~e
zahrádkáfského svazu /IZS/
zahrádkáfskýeh osad o celkové v,tmife 43 hektar-a
ptdy. Letos se zfizovalo dal!ich '91Jněfoe
podmínky pro
pět
zahrádkáfoskýeh osad o
6,6 hektaru a dále se pfaipravuje z:fa!zeni dali:! dolasn'
osadJ v Pr.ostoru bfval' eihelny o vfmlfe 2,5 hektaru, kde bude novfch 55 zahrádek. Městský
sna~í
skE§
se
národní výbor v
vytvářet
činnosti
Kolíně
podmínky pro
v na!em
městě
podporuje zahrádkáfe a
roz!iřováni
jejich pistitel-
a rozlifovat ploeby
vy~l!vané
pro
5".
p~stitelstv:!
hrádek je
v rámci
zahrádkáf-skěho sva~u.
o~lem urěeua
pfedevl!m pro
ob~anl
v nalem mlstl.
těchto
Znaěnou
odlehěeno
a'st
za-
a je-
samotně pěstiletele
jich rodiny, tímto samozásobením je vlak ostatních
tfroda z
zásobováni,
svtch pfte'bytln\
zahrádkdfi prodávají na trzích. V roce 1987 vzhledem k
n!zkě
ltrodl toho nebylo mnoho, ale i tak prodali 14 tun ovoee v hod86
not~
000,--Kěs
a v moltárnl zpracovali lest tun padan4ho
ovoee, pfedevl:!m jablek a hru!ek. ČBSKOSLOVDSKf Č:IRVENf
df!
V sobotu 14.ánora 1987 se konala okresní konference fs. Červeněho ~íle
ti
v Kolíně, na rdi 'byla podána zpráva o ěinnos
organizace v
těto
kol:!nskěm
okrese. Bylo uvedeno mimo
jině,
le ve volbách do místních a mlstskfeh ndrodních v,fbord b,ylo vloni zvoleno 98 ělend ěs!t, do Okresního národního v1boru v Eol!nl byla zvolena PhDr.Jarmila Náglová a fada dall!ch čs!K
byla navrlena a zvolena do t~chto orgánd za jin4 spole-
ěenskě
organizace.
Organizace mlád.elť,
~SČK
v okrese pracovala intenzivně s dětmi a
organizovala brannou,, sociální a zdravotnickou
nost mezi obyvatelstvem, pě~i
ělemd
provád~la
sblr druhotných surovin a
o !ivotn:l prostfedí, o nemoen4 a staref
V diskusi ne konferenci
ěin
hovo~il
oběen_y.
kroml jiných
MUDr.Ji~!
Lebeda o práci základní organizace~~ v nemoenici. lekl,
tato organizace, která p!sob! na
anesteziologiako-resusciteě
ním oddllent /ARO/,· se zamlfile napf!kled na ochranu livotního prostfedí a v rámci tohoto likolu jej:!
3 512 stromkd a kefd, sbírali
lt§ěivě
ělenově
vysázeli
rostlil'l7, druhotn4 suro-
v:i117·, pel!ovali o sterEi lidi,
prováděli
z:Cskávali dobrovolné dárce krve a
Y.fuku obl5an6, ale i
zdravotnickou
p~edevl!m
se
osvětu,
na
zaměfoili
mláde!e a dětí v poskytování prvn:C pomoci,
zvlá!tl pfoi drazeeh zpdsobených pfoi dopravních nehodách. Na konferenci byla pf>edána
foadě
zaslouiilých
ělend
V1,"Zna-
menání ěsěK •za obětavou a zásluinou práci" a dvanáct nejlep!íeh základních organizací ~S~ylo oceněno zlatými, stfoíbrnými a bronzovými plaketami v
o titul •vzorná základ-
soutěii
ní organizace". Mezi vynamenanými byly s na!eho
města
Kol:!na
základní organizace ~SěK Kolín 4 /zlatá plaketa/, Kolín ~ /stfoíbrná plaketa/ a základní organizace čsěK v Okresním ústavu národního zdraví v Ve zprávě
Kolíně
/zlatá plaketa/.
na konferenci seznámila
pfoedsedkyně
okresního
výboru ČSČK v Kolíně delegáty s úkoly okresní organizace v nestávajícím období, vyplývajícími z
přijatých dokument~
"Hlav-
Di směry !innosti okresní organizace po IX.sjezdu ČSČK" a "Zaměřen:! ěinnosti ČSČK po
Na konferenci byla
XVII.sjezdu KSČ".
př:ťtomne
fada hostd, mezi nimi za
Český úst~edn:ť výbor ČSČK Jitka lbttelwascherová. Předsedkyni ~
OV ČSČK v Kolíně byla znovu zvolena MUDr.Hana Koblíiková a tajemnic:! OV ČSČK Marie Sirové.
o:ramsNf MtRovl
RADA
V úterý 17.února 1987 se konalo
společná
zasedání okres-
ního výboru Národn:í fronty a Okresní m:írové radY v zami~ené de~:ť
Kol:ťni,
k problémdm výchovy mladé generace. Problémy s mlá-
jsou dnes opravdu
vá~né,
ka!dá organizace. Mládež máme
a proto se jimi musí zabývat .
1
jakb"t/
takovou ~sme
si ji se všemi mi-
v;tchově
nulými chybami vychovali. A možná, že chyby ve deže a v
p~ístupu
přesvědčeni,
a chceme
jako
dělat
k ní
děláme
ostatně
i dnes, i když jsme
mlá-
samozfejmě
vždy a ve všem, že to, co
děláme
je naprosto správné. Proto tajemník okresního
· výboru Národní fronty Miloslav Homolka mluvil na tomto zasedáni o nutnosti zkvalitnit llroveň naší v!chovné práce s mlářekl,
deží, nost
že se musíme pfizpdsobit a svoji výchovnou
podř:!d'it mentalitě
záj~ chlape~
uspokojovat rozmanité dtasledněji nezi~tnou
ciálnieh podmínek a
mladých lidí a §:(f>eji a
pomoc
při
rozhodněji
a
děvěat,
kvalitněji
poskytovat jim
f>e§en:l jejich pracovních a soprosazovat jejich
potřeby kázně
požadavky. O tom, že b,y mladým lidem slu§elo_vtce snad i
skromnos~
nemají
ještě
a pokory, protože
_žádných zásluh, že by
ke starším lidem, k hodnotám racemi a o jiných,
čin
kromě
a
toho svého mládí
měli p~ojevovat ~:Cce
úcty
vytvořeným předcházejícími
dříve samozřejmých
a
gene-
povinností mladé gene-
r_ace napadlo ani slovo. Opět, jako vždycky~ se v re:f'erátě hovořilo
o nutnosti zdokonalení stylu a metod práce_ Socia-
listického svazu mládeže. Ale o tom se měř ětyřicet
let. Dnešní jednání se
zajištění větší
dlasti
dětí
nickteh
poěet
hovoi"í již té-
zaměřilo převážně
a mláde!e na
rozvoji, na nutnosti zvyšovat vybavovat školy a
planě
v~deckoteehnickám
stanic mladých
uěiliště větším poětem poěítaěd
p~:!stro~d.
V diskusi
vystoůpili
na
mimo jin4
.teehni~,
a elektroJ.~Yralo
vd, tajemnice krajskáho výboru Národn! fronty, Alena Hejtíková, tajemnice Okresní odborové rady v Škarvada,
p~edseda
mláde!e v
Kolíně
Kolíně,
Ladislav
okresního výboru Socialistickáho svazu
a jiní. Zasedán1 pfijalo další usnesení a
dkoly na áseku vtehovy mlad4 generace, kter4 mají plnit základní organizace v§ech
součástí
Národní fronty v
Kolíně.
SPOLEČNOS'f PllTEL !EHU
Místní odbor
ji 66.
Společnosti
výroční členskou
~ehu
pfátel
sehdzi v
restaurace Ne rozko§i na Zálabí.
neděli
v
konal svo-
B.bfezna 1987
Zděastnilo
a 20 hostd, mezi nimi! byl i pfedseda
Kolíně
~
se jí 108
městsk4ho
sále
ělend
výboru
~árod
ni fronty v Kolíně Josef. Bartoň a delegáti ze sousedních místSpoleěno~ti
ních výbord děbrad
a
početná
Baráěníkt
skupina
pfátel lehu z Čáslavi, N,y.mburk~ a Poělend
Vlastenecko
obce
dobročinná
"Staré č:!ěoviee• v národních kroj:íeh.
Vtroěn!
boru Josef
schdzi zahájil a
Opoěenskf.
řídil místopředseda
Zprávu o
činnosti
lehu pfednesl její
Společnosti přátel
místního·od-
kolínské organizace
předseda Jose~
Synek.
fiekl, le činnost organizace byla v roce 1986 obsáhlá a splnila i
překročila
českého
v§eeky sv4 plány. V
soutěli
v rámci
kraje se tml:ístile. na druhém a v celostátn:í
na pcitém
místě. ěfu~nka
lfarie
Vaňková
sátým narozeninám vyznamen,n!
Středo sp11těli
obdr!ela ke svtm osmde-
"~estné členství ~stfedníbo
vf-
boru Společnosti přátel ~ehu v Praze• e Marie Darebná Čestn' uznání. M:Cstn:ť
odbor
Společnosti
1.ledna 1987 celkem 454 ělend,
ale
současně
ělent,
ztratil 24
pfoátel lehu v
Kolíně m~l
ke dni
blhem roku z:ískal 31 nových člend,
ktefi
ze~li,
takle
ke dni 31 9 prosince 1987 mll 459 ělend. Se všemi zemfoelými ~leny se pfoi pohfoebním obfadu rozloučil krátkým proslovem .
- ....
pfoedseda Josef Synek. Organizace ·spolupracovala na
uspořádá-
ťtJO.
ní pietn{ vzpomínky h~bitově a~
~a z~mfel4,ve
rozptylová
loučky
spolupracovala se Sborem pro ... -J
...
•
-.-
~
~
navltě•ovala
své nemoené
obfadní síni na
dne 1.1istopadu 1987, dzce zálelitosti v
občansk4
v
členy
la dva zdjezdy, pfi nich! si
smuteční
Domově
členové
Kolíně,
ddchodcd a uspofáda-
prohlédli obfadnf
síně
a besedovali se ěleny Společnosti pfátel lehu v l!ěanech a v D.oma!lie::!ch. Členové
kolínsk4 organizace, tfebale to jsou
fíf_lidé, se podíleli i na vefejnl spěch
na§eho
města.
prospělné
sběren
Sebrali a do
vesměs
práci ve pro-
odevzdali
druhotnfch surovin, z toho 53,25 kg usdeeyeh
sta-
8 712 kg
léčivých ~lin,
tile 288 kolek drolímýeh hospodáfóských zv::!!at a odpracovali 750 brigfdniekých hodin. Místní odbor má ve pagační skf:ťňky,
o
něl
se
vzorně
městě ětyfi
pro-
starají Marie Drobná a Josef
Synek. Spolupracuj:! s redakcí týdeníku "Kupfóedu", v
něm!
uve-
fóejňuj! ělánky o činnosti Společnosti.
Zásluhou pfedsedy místního odboru Josefa SYnka pln! Společnost
lf.m
pfátel lehu
člen~.
povinnosti
vděi
svým
.
ze~e-
V roce 1987 zaslal odbor 38 kondolenc::! pozdstalfm
svých zeldelých zemf'elými
obětavě sv~
ělend
smutečními
a pf'edseda
Jose:ť
Synek se
projevy jedenatfieetkrát ve
rozlouěil
smutečni
se ob-
f'adní síni a plta§edesátkrát pfoi rozptylech popela zemfelých na rozptylová
loučce
na zálabsk4m
hf'bitově.
nezapomínal ani na své lijíeí
ěleny,
dvaaosmdesátkrát blahopf'án! k
~ivotnťm
Na letoird
místního odboru
vfroění členské
byl
opět
zvolen
Jose:ť
zaslal
b~hem
'roku
jubileím.
schdzi byl zvGlen nGvt výbor
Spoleěno~ti p~átel ·~
jim~
l!stn! odbor vlak
lehu v Kol:!nl. Pfedsedou -
Synek, m::!sto.....pfedsedou Josef
Opočenskt.
'
~ednatelkou
Marie Vrábliková a pokladníkem Jaroslav Kadlec. -,.. o
SVA2. OCHRlNCU pflfRODY
V sobotu 28.bfezna 1987 se konala okresní konference ochráncd pf-!rody v
Jako host' p:fijali pozvání na kon-
Kolíně.
ferenci ta~emnÍk OVKSě Josef Zeman, m!stopfedseda ONY Milo-
slav ~!ma, vedoucí odboru kultury OIV Milan Posolda a ústfední svazový orgán ocbráncd pf!rody zastupoval ing.Turek.
Pfedseda okresního výboru ochráned pfírody v !Colíni ing. zprávě,
Jifí Kospert oznámil ve své
le na
kolínsk~m
okrese
pracuje jil 13 základníeh organizací ochránc'd pf'írody, kter<§ peěují
taká o svlfená pfírodní lokality a
chráněná
ázemí, ja-
ko napfíklad Veltrubský luh, Toniee-Bezedná, Váha u.Volárny a Libiek! luh. fěastn!ei konference Gdeslali okresnímu výboru KSČ dopis, uskuteěňování !koprogramu ko~ín. ' . ,· " ". .
w nimi pfislíbili pomoe pfi ského okresu. . pfírody v kultur"
No~ou
Kolíně
pfedsedkyní okresního výboru oehráned 1
byla zvolena ing.Ivana
Okresní~o nár~dní~o
ěífová,
inspektorka
vfboru v Kolína.
V sobotu 4.dubna t 987 se kenala okresní kG·n:f'erenee Pio-
nýrsk4 organizace·-
Socialistiek~ho ,
-
V
seuěasn' době
skupin, 29
p~i
·,
pracuje v
svazu mládele v -.
kolínsk~m
!koláeh a 2
při
Kolíně. .
okrese 32 pioaýrských
tllovfehovných jednotách a
1 je místní. V samotn'm městě Kolíně pracuje deset piontrskýeh
skupin a v nich
přes ětyři .
tisíce pionýrd. V roce 1987 od-' .
,pracovali tito piomtfi na deset tisíc briaádniektch hodin
na sleplení !ivotn!ho prostfoed!
m~st~,.
pfoi
zeleni aj. Kolfaltí pionýfi sebrali a do 354 000 kg odpadových surovin a 82 kg
r \idr!bě vefoe~n4
sběren
l'ěivých
odevzdali ,
bylin, Na
rdtzných sehdzích a konferenc$eh a na akcích Sboru pro oblansk4 zále!itosti absolvovali 310 kulturních vystoupení. Konference se záěastnili jako host4 zástupci ,. &stfed,., ního v,tboru Národní fron~, ústfoedního výboru Socialistického svazu mládele, krajsk,ho v1boru SSM a delegace okresního výboru
KSČ
v Kolíně, kterou vedl tajemník pro ideologic-
kou práci Josef Zemna.
SOC'IALISTICKf SVAZ liLlDEŽE V sobotu 25.dubne 1987 se konala v K~lturnim doml pracu-
jících okresní konference Soeialistick4ho svazu mládele /SSM/ v Kolíni. Hlavní zprávu o v kolínském okrese
ěinnosti
přednesl
mláde!niek' organizace
p'edseda okresního výboru SSM
Vladimír Akarvada. Poukázal v ni na nedostatky práce s mládelí, zejm4na v
hospodářské sf~fe
dafí získávat mladé lidi do o dspilíeh bl~meeh
některých
řad
a v
zemědělství,
SSM. V diskusi se
kde se nehovořilo
svazáekýeh kolektivft, ale také o pro-
ve zlep§ovatelském hnutí mladých, o
pasivitě někte
rých skupin mladých lidí a také o f~álnosti v práci svazáckých organizací, eoi odrazuje mladé lidi od
dčasti
ve SSM.
Jednání konference byl přítomen za ~st~ední výbor Národní fronty J.Novotný, za &střední výbor Socialistického svazu mláde!e FF&ntiiek Urban a za okresní výbor KSČ v Kolíně jeho vedoucí tajemník Josef ftíha.
o
SVAZ YWALIBU
V sobotu 23.kvitna 1987 se konala v Kulturním jících .okresní konference Svazu činnosti
invalid~
Y
Kflíně. -
~
dom~
pracu-
Zprávu o
~
od poslední konference v roce 1984 pfednesla tajem-
nice okresního výboru SVazu invalidd v Kolíni.Jarmila Tomková. Uvedla v ní
dspěehy
vin, sklizni sena z s v
kulturn~
a výsledky práce invalidd nep~ístupných
ploch,
Yýchovn4 práci. V dal!ím
sily základní organizace své závazky, 70..výročí Vi~R
invalidd.
a
B~hem
p~i sběru
suro-
sběru léčivých
bylin
konference vyhlá-
prdběhu
uzav~ené
na
počest
11l
35.výroěí zalo~ení
jednotné organizace Svazu
p~evzali
funkcionáfi SVazu invali-
konference
dd vyznamenání, jednu zlatou a
pět stříbrných
medailí "Svazu ěestou
invalidd za zásluhy" a tajemnice Jarmila Tomková
pla-
ketu "Za budování okresu Kolín". Okresní organizace svazu invalidd v t 683
členy,
vesměs tělesně,
vnitřně,
Kolíně
sluchově ěi
V rámci Svazu invalid6 pracuje Klub
sti~ené.
posti~enýeh dětí
do 15 let,
~ub zdravotně
od 15 do 16 let a Klub Roska,
sdru!uje
sdru~ující
zrakově
po-
rodiěd zdravotně
postižené mládeže
nemocné s roztrou!e-
nou sklerózou. Při tělovýchovné jednotě Agro Kolín pracuje sportovni oddil
invalid~,
nisu, atletice e závod na Ve
m~stě
Kolinl je
validd, která má V dne§ní po
přes
podobě
sloučení několika
zdravotně
postižené
bor Svazu invalidd v
který
pořádá
vozičkách
vytvořena
§est set
závody ve stolnim te-
pro invalidy.
mistni organizace Svazu in-
člend.
byl Svaz invalidd zalo!en v roce 1951 samostatných organizací, sdružujieích občany.
Kolině
V
současné době řídi
okresni vý-
jedenáct základnieh a místních
tiJ4.
organizací, z
Svaz invalidd sdružuje ně
postižené,
je v našem
nich~ největší
sluchově
občany tělesně
zrakově
a
zdravotně
se snaží
vení specificky normální práce a Rada taěních
strostí a
společenského
tělesně
vytvořena
ji~
bylo f'e-
"Rada", která
občandm ulehčit
postiženým
zaměřenou
postižené, vnitf-
postižené, jak
Pro každou tuto skupinu byla
čeno.
městě Kolíně.
jejich posta-
a zapojovat je do
péčí
života. obstaráván~rehabili
postižených se zabývá
pomdcek a také o tzv. odstraňování architektonických
bariér v obytných domech a
~řejných
budovách, to znamená, že
usiluje o takovou úpravu a výstavbu speciálních byt4, které by byly lehce přístupny občan~ odkázaným na invalidní vo-
zíky a aby se tito
občané
mohli se svým vozíkem v
pohybovat. Snaží se i o to, aby tak, aby o•• _
.
~
tělesně •
rávat své nákupy.
postižení
určité
občané
Skutečnost
prodejny byly upraveny
si v nich mohli sami obsta-
je taková, že dosud ani jediný
instituce, ba ani zdravotnické
úřad,
bytě volně
středisko
ve
městě
není
bez zábran, které znemožňují postiženým občandm se bez pomoci jiných do
těchto zařízení
dostat. Rada
ných zajistila i možnost koupáni
v
p~aveekám
včetnl
tělesně
tělesně
postiže-
posti!ených
oběand
stadiÓnu v Kolíně ve vyhra!ených pro ně hodinách,
poskytování speciálních mas,!í.
Rada
vnit~ně
mi chorobami,
posti!ených se stará o
srdečními
oběaD7
s
respirační
chorobami, diabetiky a nemocn4 s roz-
tro~!enou skler&zou. Zaji§tuje pro n~ v klubu "Roska" rehabilitaěn:í cvičení, správě
plavd.n:í, vycházky, besedy o správné životo-
a kulturní vylití.
Rada sluchově posti!ených zaji!tuje pro své členy slu-
~5.
chadla i jejich opravy a provádí instruktá!, jak jich poulívat a zacházet s nimi. V kin~ zajistila instalaci ~~~ s~ěky,
Rada výuku
SVez
napojit. peěuje
postižených
Z~f:jiliuje
o nevidomé,
imvalid~
se
zaměfuje
ve
značné
mife na paráci s mlá-
postiženou. Již jsem uvedl, že pfi okresn!m
výboru SVazu invalidd v Kolínl je ustaven Klub stižené.)Dládež~ zdravotn~
Klub
se
bodového písma, prostorové orientac aj.
zdravotně
dež!
dálkově
zrakov~
ětení
občan4
na kterou se mohou lpatni slyiící
svtmi sluchadly
indukční
a:. nub
rodiěd
15 do 35 let a pofádá pro ni kulturn1, tovn! podniky. Klub
po-
zdravotnl postilených dltí.
postižené mládeže sdružuje .w
zdravotn~
rodiěd zdravotně
rá o rdzná lkolení a instruktáže
ěleny
ve vlku od
postižených
rodiěd
i spor-
společenské
dětí
postižených
se sta-
dětí
do
15 let, organizuje piontrské tábory a pod. Do letoAního.roku sídlil okresní vfbor SVazu invalidt
v nevyhovujících místnostech ale v ěp.
l~tl
D@
Husovi n'mlstí
ěp.
57/III,
letolniho roku mu byl pfedán do vlastnictvi ddm
89/II v Pražské ulici
~o
zemfeldm Oldfich Dobiálovi.
SOCIALISTICKl AKADEIIE ČSSR Ve
čtvrtek
dne
2;.ěervna
1987 oslavila
Socialist~cká
akademie ČSSR v Kolíni 35.výroaí svého založení. Wa slavnost~ ním zasedání ké akademie v
~sem
jako pfedseda okresního výboru Socialistic-
Kolíně
v ávodním projevu
řekl
mimo jiné: "pfed
pltatficeti lety vznikla nale organizace z odhodlání pokrokové inteligence §!fit a propagovat mezi nejlirlí politické a
vědecké pozne~~
veřejnost
socialismu k posílení a upevnin!
vlasteneckého a socialistického ědtku
lidu. Od za-
své ěinnosti stále po boku Komunistiek' strany ~esko
slovenska jako její
věrný,
spolehliv,f a nich~
ideologické práci. Ideály, z
de;jl!
uv!dom~ní naěeho
Společnost
jak se z
poěátku
pro
l:!~ení
politických a ~s
vědeckých
ČSSR
činíme
znalostí,
nazývala, jsou
závazné. I dnes se hlásíme o činnosti
svd;j podíl v politieko výchovné a vzdilávee:! pracujíc:!mi a mláde!í a
pomocník v
se v roce 1952 zrodila teh-
Socialistická akademie
stále aktuáln:!, !ivé a pro
b~jový
mezi
v§e pro to, abychom svdj ákol
na tomto poli se et! splnili. Jestli!e se ohlédneme let
na uplynulou dobu
zpět
nai:! organizace, mdleme s dobrým
činnosti
tovat, le Socialistická akademie své poslání
pitat~iceti
svědomím
poctivě
plnila
a za dobu své existence vykonala úetihodný kus práce. nale kolínská okresní organizace, &.sti~
po~tu člend
sáhlou
činnost.
5\ek, besed, ělánkd,
mezi
Nikdo u!
seminářllt
odborných
největlí
t~ebale nepat~:í
konsta-
~aké
co do
•eli~
v republice, má za sebou roz-
dn~nespoě!tá,
kolik
t~
p~edná-
bylo
které absolvovali na!i lektaf-i, kolik
s~atí,
brožur a knih publikovali. Jen od
roku 1970, od kdy múe k dispozici spolehlivá data,.za posledních v
~edmnáct
Kolín~
let pfednesli
lekto~i
22 894 pf-edná!ky pro
Socialistické akademie
598 606 posluchalil.
Vyu!ívám dnešní slavnostní pf-:íleiitosti, abych v!em nalim lektorfun, ktefo:í se na této rozsáhlé a né
činnosti
poděkoval
a
v na§em okrese podíleli, . zároveň
vleobeeně.prospěl
up~ímně
je poprosil, aby ve své
i nadále a pomohli svou prací plnit dal§:!
nalí organizací stojí dnes a v
nejblill:ť
a sousdruisky ~
aktivitě
~koly,
setrvali
kter' pfoed
budoucnosti."
·,
Na tomto slavnostním zasedání bylo města
mni,
kroniká~i
Kolína, pfedáno Čestné uzná~í ~st~edního výboru Socia-
listické akademie V roce 19t37
mie v
tak~
Kolíně
202
essR. okresní organizace Socialistické akade-
měla
a její
ěleny
ná§ek, které vyslechlo ČESKOSLOVENSKl
lekto~i
55 298
pfednesli
2 210
p~ed
posluchaět.
S!RANA SOCIALISTICK1
Ministr zemědělství udělil na návrh okresního výboru ~"''
rodní fronty čestné uznání okresní organizaci Československé strany socialistické v zemědělské výrobě
sedán!
Kolíně
za
obě,tavou
~
v lonském roce.
Stfedoěeského
Ocenění
pomoc jej_ích
ělent
'
bylo pfedáno na za-
krajského výboru Náro«ní fronty v Praze
a pfevzal ho zástupce okresního výboru
čs.strany
socialistické
v Kolíně Josef Kuliěke. Na pomoe~zemědělství a potravináfskému
p~slu
li
členové
líně. ~
V
zejména v cukrovarnické kampani se nejvíce podílezákladní organizace čs.strany aicialistieké v Ko-
letolním roce se zavázali
odpracovat v
zemědělství t~i
ělenové
této politické stra-
tisíce brigádnicktch hodin.
Wa výroění ělenaké sehdzi mistní organizace Českého r.ybá~tk~ho
svazu v
roku, bylo
Kolíně,
sděleno,
která se konala v
le v roce 1996 kolínlšt:!
do sportovních vod ve sv4 oblasti váze 11,5 tuny. Pfoes eo% tohoto .. ~
........
ské organizace
vyp~stovali
la pro export do
červnu
zabraniěí
p~es
rybá~i
mno~stv:!
devět
vysadili
51 000 r,rb o celkové si
členové ·,_ ~.-
sami. Uístni oraabizace na
letošního
tisíc 1ín'O.,
kolín-.
~
p~ipravi
členové
opra-
dčestnili
vili a upravili chovná i sportovni rybníky, gád ne
výstavb~
trinice v
úpravě
na dklidu a
Kolíně
se bri-
a mladí rybáfi odpracovali
Kmochova ostrova 388 brigádnických hodin.
ODESNf vfBOR NlRODNt !'RONTY Kolíně
Okresní vtbor Národní fronty /OV MF/ v plenárním zasedání se zabýval,
ěervencovám
podobně
ním plenární zasedání Okresního národního vtboru v problematikou !ivotního '"""" tl.
Určil,
jak se
pros~edí ., .
prováděni
~
na sv4m jako pfed Kolíně,
v naiem okrese a našem mls-
!koprogramu nudou
účastnit
jedno-
tliv4 slo!ky Národní :fronty. Hlavní zprávu pfoednesl tajemník okresního výboru KSČ Alois Drnek. Pfoipomnll, jakou pozornost dnes
v~nuje
livotnímu prostfedí
OVKSČ,
který dal zpracovat
první etapu Ekoprogramu kolínského okresu. !ekl, le k záehranl !ivotního
prost~edí
musejí
největší
mírou
pfispět
prdmyslo-
vé a zemědil}itké závody, které jsou dnes největšími znečišX{o vateli a porušovateli pfírody. V diskusi hovofoil tajemník OV Svazu družstevních rolníkd v
Kolíně
J.Malý o tom, jaká
ní stanovily na ochranu pfírody a životního prostfedí ské závody. Uvedl, !e vili komplexní
racionalizační
ochranu životního
prostředí
ji využívat všechny kého svezu jí o
nap~íklad
zeměděl
v JZD Podlipan Vitice usta-
brigádu, která se
zaměřila
a výsledky její práce budou
zemědělská
zahrádkářd hovořil
20 000 hektard
opat~e
závody v
okrese~
Zástupce
na pozdě
Čes
o tom, jak zahrádkáfi se stara-
veřejné zeleně
v okrese, jak usilují o
to, aby ~e viech obcích a zejména v Kolíně byly ulice, balk&ny dom~ i zahrádky před domy plné květd. Zástupce Českého mysliveckého svazu v diskusi uvedl, že ochrana
přírody
a pfe-
devlím obnova rovnováhy v
p~irod~,
je samozf'ejmou povinnosti
ka~dého ělena
zušleehtování chovu
zvěfe
mysliveckého svazu
a le k tomu vedou i mláde!. V kolínském okrese pracuje 16 kroulkO mládele, která se tro~ej". V soutěži
ticky
péči
o
o "Zlatou
srnčí
musí mládež prokazovat teoreticky i prak-
ochranu
svdj podíl na
zúčastňuje soutě~e
ochraně
přírody.
Také
životního
že i oni získali pro tuto
prostředí
činnost
jemník Okresní odborové rady v --.. ..
včelaři
se pf'ihlásili o a pochlubili se t:ím,
mládež. Nakonec hovof'il ta-
Kol:íně
práci
o
odborářO
na
~·
zlepšování vzhledu výrobních a prOmyslových podnikd ve
městě
a jejich okolí, o zlepšování pracovniho prostfaedí v továrnách
i o pod:ílu pracujících prdmyslových závodO na zlepšováni životního prostfaedí formou brigádnick4 dobrovolné práce v obcích a městech při plněni
lY specializovány Národní
frontě
na
volebních programfi.V ~koly
přijatém
usnesení by-
jednotlivých organizaci sdružených v
plněni
Ekoprogramu kolínského okresu.
SVAZ ČESKOSI;OVENSKO SOVITSKDO PUTELSTV:f V sobotu 26.záf>Í 1987 se konala v Kulturním domě pracu-
jících v Kolíně okresní konference sovětského
pfaátelství
/SČSP/.
!
SVazu
Československo
Jako hosté konference byli
pfaítomni: rada velvyslanectví Sovětského svazu v ČSSR V.I. Sibi1ev, dele~~~e OV KSČ v Kolín~ v čele s vedoucím tajemníkem Josefemfiíhou a další. Zprávu o činnosti okresni organizace p~ednesl
tajemník OB.
SČSP
v
Kolíně Ji~!
Kubále, V
konference byl zvolen nový okresní v,fbor
SČSP
v
závěru
Kolíně
a dei
legáti na krajskou konferenci. ~edsedou OV SČSP byl zvolen op~t
Petr Strnad a tajemníkem Jifaí Kubále.
tO· POURNf
SVAZ
OCHRANY
V sobotu
3.~íjna
po!árn! oehrany/SPO/v
1987 oslavila základní organizace Svazu Kolín~
výročí
120.
polednw se konalo v Kulturním
domě
svého zalo!ení. Do-
pracujících slavnostní za-
sedání člen~ základní organizace z~fítomnosti pfedstaviteld městských
a okresních státních a stranických orgánd a zástupcd
vyil!ch svazových orgánd. Na tomto slavnostním zasedání uvíkol!n!t:ť
tali
po!árníci i delegaci po!árníkd z dru!ebního slezsk~
ta v SSR Rimavsk4 Soboty a ze udr!uj!
p~telské
obce
Hlubočce,
měs
s nimi!
dru!ební styky. Na zasedání pfevz!li kolín-
§tí dobrovolní polárnici ěestn~ uznání federálního dst~edn:ťho výboru SVezu polární ochrany jeho
účastníci
pfijati na
ČSSR.
kol:ťnské
Po zasedání byli v!ichni radnici ve slavnostní
obřad
ní síni~ Pfedseda M~st~kého ná~odn:ťho výboru v Kolíně RSDr.Jan N,ym§ pfedal základní organizaci SVazu polární ochrany v ně
plaketu
•za
rozvoj
ského sboru Josef svazové
města
Kolína". Nejstarlí
Háček, Jos~f
~znamenání
"Za
ělenové
Kolt~
kolín-
Michálek zde pfevzali nejv,yllí
mimo~ádn4
zásluhy".
Odpoledne ve 14 hodin pfedvedli kolín§tí polárnici v areálu plaveck,ho stadi:nu v Kolíně II.uká~)y výcviku muld i mládeže a po celf den tam byla instalována výstava
historick~
i
moderní požární techniky.
hsrd
o SVAZ PRO'.riFA13ISTICidCH BOJOVN:fKu .,_
"
Mlstská organizace Českého svazu protifašistických bojov~
,-
I
nikO./SPB/ v Kolíně měla v roce 1987 celkem 114 ělend. Blhem
roku
uspo~ádala
40 besed a
p~edná!ek
ve školách a
uěiliAt!eh
ze
děasti
leli
posluchaěd,
a
1 972 mladých.
Zdeněk
~edná
politiětí vězni
z nacis-
tábord dr. Václav Kruml, Grameta,
koneentraěníeh
Doskočil
z toho
odboje a bývalí
p~ími úěastníei
tických ko,
2 124
Velič
Le!tovka. Organizace uspofádala dále dva
temetick4 zájezdy po stopách odboje, vedené
osv~děenfm
prd-
vodcem dr. Zdeňkem Jelínkem. První zájezd po trase S,ýko,iee, Křivoklát,
Roztoky, Skryje,
Jabkenice. Zájezdd se
Toěník,
druhý Dobrulka, Vamberk,
zděastnili ělenov4
organizace a
mláde~.
SVaz protifalistiekýeh bojovníkd se podílel na zpracování a vydání obou díld publikace "Vzpomínky na okupaci" a na odhalení pamětní desky odbojá~i·Franti!lru Jirtlskovi. Členové místní organisce pomáhali ;jarním dklidu
města
městu
i svou brigádnickou prací
a sebrali
p~i
5 653 kg odpadových surovin.
o VLASTEDCKO DOBROČIDI OBEC BAMČNttu ROZVOJ
Obec
Baráěníldl
linou star§ích
"Rozvoj" v
oběand
Kolíně
VI. ts:ítá 56
ělend, vět
z tak zven4ho Vejfuku, jak se odjakliva
nazývá kolínská ětvr{ Kolín VI., štítarsk4 pfedm~sti. Mládel o práci spolku ul nemá valný zájem, jako tomu b,ylo dfíve. Mavíc má obec stál4 potíle se zaji!továním a nemd!e
plně
rozvinout svoji spolkoyou ani kulturní a spole-
čenskou činnost.
nosti
~
spolkové místnosti
Stafí
ělenov'
mají zájem udržet obec v
čin
tak se scházejí podle možnosti. Pfies v!eeky potíže
zaji§{ovali i v letošním roee úkoly sv4ho závazku, organizovali sblr odpadovjeh surovin a odpaacovali závazkov' brigád..... ní hodiny pfii údrlbl
zeleně
Za rok 1986 odpracovali odvezli
a úklidu okolí sv4ho bydlišti.
3 062 brigádních hodin a do sb!ren
2 603 kg lelezn4ho §rotu, 410 kg starého papíru,
/
1t. 49 textilu a 70 kolek. V roce 1987 odpracovali gádnických hodinMa odevzdali
792
kg
1 235 bri-
leleza, 598 kg papíru,
85 kg textilu, 30 kg barevných kovd a 125 ko!ek.
Rychtáfem obce byl
Old~ich ~iěka
a syndikem /jednate-
lem/ Jaroslava Jasanská. o
VLASTEN.BCKO »OBROČINN1 OBEC BARlčNfKu STARf čfěOVICE Druhá kolínská
obec
Baráčníkd
zalo!ena
Stará
7.listop~.du
spolkovou
obec "Vlasteneeko
baráěnickll
Číěovice
dobroěi:n.ná
pracuje v oblasti Zálabí. Byla
1 ~73 a stále bez pferuiení vyrl ;jí bohatou
ěinnost.
Rok 1987 zahájila v sobotu 14.11nora svfm.
plesem v sále Dru!stevniho domu v
86.Staroědím
Kolíně.
V nedlli 1.bfezna 1967 konali
své obecní zase-
Baráčníci
dáni v·· sále hostince Na rozkoši.
V sobotu 25.dubna 1987 pofádali Na rozkoši Jaroslavskou tanei!ní zábavu.
Májového prdvodu se
záěasnilo
40
ělend
obce v krojích
se spolkovf.m praporem a -';jkou. 20.května
Ve stfedu
19!7 odjelo 16
člend
obce
osobními auty do Brandýsa nad Labem na slavnost ráěniekEI
čtyfomi
taměj§i
ba-
obce.
V neclili 31.kvltna 1987 poHd.ala obec zájezd autokarem do
Vlěnova
na moravsk4á Slovácku na národopisnou slavnost
"Jízdu králd" Zájezdu se
zúčasnilo
47
ělend
obce v krojích
se spolkovým praporem. V pendll!
e.ěervna
svému zemfelému
ělenovi
1987 vzdali Janu
ělenov4
obce poslední poetu
Kuěerovi dev!tiělennou ěestnou
strálí u katafalku ve
smuteční
zesnulým se jmt§nem všech
obfední síni ne a
soused~
~bitově.
Se
tetiček rozloučil kroniká~
obce Josef Synek. Ve dnech 12. a!
14.ěervne
1987 se
obce
ělenovt§ beráěnick4
->.
Staré ftíěoviee zúčastnili aktivně 25. Kmochova Kolína. V pátek t 2.• ěervna vítaly dvl
tětiěq
v národních krojích podle
staroslovans~ého
zvyku ehleb·em a sol:! hosty festivalu. V sobo-
tu se
v
vodu
zúčastnili
městem
autobusem V
šedesáté
Moravě
člen~
v krojích slavnostního prd-
čestné
místo v
čele
prdvodu.
1987 pofaádala obec zájezd do Velkých
a do zámku Buchlovice. Jelo 47
zapdjěenfm
úěestníkd
TJ Agro Kolín a zájezd se všem líbil. 1987
ělen baráěnické
oslavil v zasedání obee v sále
obce
J.Holeěek,
mistr magie, své
narozeni~.
Ve stfaedu členkou
4.ěervence
neděli ?.července
Na rozkoši
60
e byli zefaazem.i na
V sobotu Pavlovic na
počtu
15.ěervenee
se obec
rozloučila
se svou
1
Annou Kulíškovou, jí! prokázala poslední poetu
strálí u její rakve a
smutečním
V sobotu 29.srpna 1987
projevem Marie
po~ádela
tince Na rozko§i svou posvieenskou
ze~e\lou ěestnou
Turečkové.
obec ve velk4m sále hos-
taneěni
V sobotu 5.záfí 1987 byla v obci Star4
zábavu. Číěovice
velká
sláva. M!storyehtáfka Adámková vdávala dceru a obec mledf.m snoubenedm vystrojila opravdovskou
baráěniekou
vou,. jak b:fvalo dfaíve zvykem. Y 11,30 hodin se
legace obce o osmnácti
členech
sousedd a
svatbu, takozúčastnila
tetiěek
v národních
krojích svatebního obfadu na kolínské radnici. Druhého dne v obecním zasedání uctila teta Adámková v§ecbny bohatým
poho§t~ním.
de-
účastníky
14. V p~átek 23.~íjna 1967 natáčela Českoslove•ská televize staroěesk4 m~stí
Obránc6 míru.
a
natáčení
toho
natáčení
houpačky
tisíc
Natáěení
ělen6 baráěnieká
Padesát ldm
posvícení a posvíeenský jarmark v re!íroval
obce Star4
Číčovice
postaveny prodejní stánky,
se
záčastnilo
náměstí
byl1 k
st~elnice,
a jin4 posvíeensk4 atrakce a kompars
účinkujících
na né-
"' Podskalskt • ....
Zdeněk
v komparsu. Na
děiDkovalo
Kolíně
úče
kolotoče,
tvo~ilo
asi
z Kolína a okolí, kterým televize vyplati-
la každámu po sto korunách. V sobotu 2t.listopadu 1987 Číčovice
po~dala baráěnieká
obec Staré
v hostinci Na rozkoši X:atefainskou taneční zábavu.
V sobotu 5.prosince 1987 uspofaádala obec
dětskou
Mikuláš-
skou zábavu spojenou s nadílkou dárkd a kulturním pofoadem. V sobotu t2.prosince 1987 se konala na kolínské radnici baráčnická
letos už druhá a slídil
účt~
v
neděli
praporečník
/revizor/ František Fiala a bral si za!enu Annu
Strnadovou. Také jim skou radnici
svatba. Ženil se obecní
při
svatebním
6.prosince
zástupci obce
přišli
na kolín-
Novomanželé již pfoed tím
obřadu.
uspo~dali
blahop~át
Na rozkoši pro zástupce obce
hostinu pfai obecním zasedání. V
ned~li
13.prosinee 1987
ukoněili
bará5níei staroslavn'
obce Star' Číčovice svou letošní bohatou činnost výročním zasedánim celé obce.ve velkém sále hostince Na rozkoši.
Zuěast
nilo se ho 81
baráč
členO
a
nieké veleobce Praha v ráčnických
kolínské rychtá~
host~; čele
mezi hosty byla delegace se svým
rychtá~em,
delegace ba-
obcí z ~al, Kutné Hory a Skvrňova a také druhé
baráčnické
obce Rozvoj z
~lína
VI. Zasedáni
řídil
František Marhan. ~vodem zazpíval kvartet tetiček
n~kolik českých
písní a po podání zpráv všech
funkcionářfi
obce zvolili zvolena
baráčníci
tetička
nový obecní výbor. Do
Adámková jako
rychtářka,
čela
obce byla
místoryehtářem
byl
zvolen Franti!ek Marhan, syndikem Marie Korintová, berním paňmaminkou
Jaroslav Kadlec,
Marie Korintová, pantatínkem Bo-
huslav Martínek, !vandymajstrem soused Drahovzal, slídily soused Fiala a
dčtd
hanová. Na
výročním
sebrali a do
sed~
vin a
1 056
tetičky
Marie
a Miloslava Mar-
Turečková
zasedání obce bylo taká
sběren
králičích
odevzdali
sděleno,
le sou-
3 053 kg druhotných suro-
a jiných kolek.
misTNf vfBOR NÍRODNf FRONTY V SENDRAŽICfCH V Sendra!icích pracoval Místní výbor Národní fronty, jeho! pf'edsedou byl Jaroslav Hdzl. Místní výbor sdru!oval a řídil
místní organizace
~esk~ho
svazu !en,
ěeského
svazu za-
hrádkáf'd, Českého svazu chovateld, Československého Červeného kříle,
SVazu
Československo sovětského přátelstv:C, Českého
svazu polární ochrany. SVazu pro spolupráci s armádou, TJ Sokol, dohlí!eeí výbor Jednoty a letos zalolenou místní organizaci Socialistického svazu mláde!e, a a
přátel
1957 celkem
a sebrali Z
Členové těchto
školy.
Sdružení
rodičd
organizací odpracovali v roce
5 752 brigádnických hodin na akcích Z v obci
eeo
těchto
ještě
kg star4ho papíru a
1 100 kg !elezného lrotu.
organizací zvlá§t dobf\e
pracove~a_místní
orga-
nizace ~eského svazu !en. Vedla své ělenky k ve~e;jn~ prospii!né práci zejména
při
udrlování
pěkného
!ivotního
prostředí
v obci. Ženy o§etřovaly květiny na záhonech na veřejných prostranstvích, záhon rd!:C světové
války, i
~pravu
před
a
pomníkem
ěistotu
obětí
na místn:Cm
první i druhé hřbitově.
Odpra-
eovaly pf>i tom pf-es tf'• sta brigádnických hGdin. Taié na. sblru druhotných suroviny se podílely, odevzdaly rovin a 125
Českého
svazu
~en
v Sendra!icíeh má
nAkolik let patronát nad místní matef'skou §kolou. !eny zt1ěastňu;jí
se
kg su-
králičích ko~ek.
Místní organizace ji~
eeo
dětem
děti
a
rdznýbht slavnosti ve §kole,
připravují dáreěley'
pak na oplátku zaji§{ují kulturní vystoupení na
jejich schdzíeh. Pro své
ělenky připravuje
v roce 1987 to byla
před.ná§ka
organizace také
pfednáěky,
F.,..antilka Janatky o krásách Pra-
hy, zdravotní pfedná§ka MUDr.Hany Kobli!kové, pfednálka Jose-
fa
Kf'ičky
"Mírová
po~itika
SSSR" a instruktá!ní pf>ednálka
pf>edsedy místní organizace svazu po!árni ochrany Brunclíka v domácnosti".
"Nebezpečí p~!árd
Sendra!ieké leny udr!uji také staré sinci si vystrojily
vánoěni stromeček
..
a
české
zvyky, v pro-
poseděly
u
něho
pfi
ochutnávání rdzného vánočníh~::.}t.'ěiva a cukroví, které doma napekly a ná besídku přinesly. ~ed velikonocemi uspořádaly besedu
"Staročeské
...
a
pečení
jarní zvyky" s ukázkami malovaných kraslic ~
vizovického· pe.ěiva a ....
pro
lečné
n~
-." ....J<"\
veli.konočniho
•
beránka.
ani na !ivotní jubilea len v obci a uspo-
Nezapomina~y ~ádaly
1\t
-~
-
oslavy Mezinárodniho dne !en. Pofádaly i spo-
zájezdy, letos v srpnu na Liberecko, na podzim do Prahy ·~
a na
p~edváno~n! . "-
nákup do Bradce Králové.
V roce 1987 měla místní organizace ~eského svazu len v Sendra!ivích 142 i!J.enek.
ělenlq
a blbem roku získala 15 nových
•
5. . ČINNOST . MĚSTSKÉHO NÁRODNÍHO VYBORU
Jlis'torickou událostí v města
!ivotě
naieho
města
bylo
Kolína s obcemi Radovesnice a Zibohlavy. Tyto
sloučení
dvě
obce
c!osud spravoval jediný Místní národní výbor v Radovesnicích. Souhlas se
sloučením
fijna 1987, rada
vyslovilO UNV v Radoyesnie!eh dne 15.
Městského
f\:íjna 1987 a plenární zasedání 1987.
Sloučení
ního výboru v
MěstNV
v
Kolíně
dne
dne 27.
28.~íjna
schválilo i plenární zasedání Okresního národKolíně
Vlastni akt Městského
Kolíně
národního výboru v
dne 17.listopadu 1987.
slou~ení
byl proveden na
národního výboru v
Kolíně
společném
zasedání
a Místního národního vý-
boru v Radovesnieích, které se konalo dne 15.prosince 1987
v KUlturním
domě
pracujících v
dil zprvu poslanec
MěstNV
v
Kolíně.
Kolíně
Spoleěné zasedá~:! ří
ing.Miroslav Pecka. Nej-
prve byli plénem obou národních výboru odvoláni ze svých fUnkcí v!iehni dosavadní
ru v je
Kolíně
a
představitelé Městského
~stního
národn:íhC!? výbo-
národního výboru v Radovesnicích, to
p~edsedové, místopředsedové,
tajemníei,
ělenové rady před-
7
sedov' komisí a viechny komise obou národních výboru byly zruieny. Potom poslanci obou národních výborf hodli, lenový
Městský
národní výbor v
vclebních obvodd a stejn!
počet
Kolín~
poslancd.
společně
bude mít 111
Zástupkyně
ho orgánu, tajemnice Okresního národního výboru v lena afnková v
Kolíně
myslně
p~edlolila
~~.
vyšlí-
Kolíně
návrh, aby pfedsedou nov4ho
byl zvolen RSDr.Jan
roz-
He-
MěstNV
Návrh byl poslanci jedno-
pfijat. Pfedseda Jan N,ym§ se potom ujal fízení zase-
dáni a pfedlolil návrh na volbu
patnáctičlenná
rady
MěstNV.
Na jeho návrh byli zvoleni: mistopfedsedkyní
MěstNV
tajemníkem MlstNV rady
členy
Ludmila
~lá
Zdeněk Jeřábek
ing.Vladimír Barák
MěstNV
JUDr. Milan Janouiek Olga Jlgerová Jaroslav Jech Jaroslav Jelek Josef Líbal Josef' Markytán ing.Miroslav Pecka Bva SVobodová Josef ŠUbotnik Josef' Z dosavadní rady
MěstNV
Sedláček,
a dosavadní tajemník MNV Radovesniee.
nebyl do nové rady zvolen tng. Tomái
Sklenáf .a Pavel Kubát. Patnáctý
člen
rady nebyl také na tomto
zasedání zvolen, byl zvolen al v roce 1988. Po zvolení rady ělenný
Výbor
lidov~
MěstNV
kontroly
byl zvolen
jeitě
MěstNV, z~ízeny
nový petn,ctinové komise,
siejn' jako m~l dosavadní MěstNV v Kolíně a zvoleni p~ed sedov~
a ělenov' těchto komisí. §est dosavadních odbor6
MěstNV
v Iol!nl zdstalo v
m~nlni.
a
ěinnosti
Tím byl ustaven nov.t
sloučení města
a jejich vedoucí nebyli
Městský
národní výbor v
Kolíně
Kolína s obcemi Radovesnice a Zibohlavy
ve§lo v platnost od l.ledna 1988. Po tomto
to jedenácti
sloučení
se území
města
Kolína skládalo z tich-
část!:
Kolín I
- vnitfní
město
X:olín II
- Pralské
p~edměst:!
Kolín III
-
Kolín IV
- Kutnohorské
Kolín V
- Zálabské pfedmlstí
Kolín VI
- Štítarské pfedmlstí
Kolín
- štáralke
Kolín
- Štítary
.Kolín
- Sendra!iee
Kolín
- Radovesniee
Kolín
- Zibohlavy
Kouřimské
pfedmistí p~edměstí
ČIROST ĎS'!sdHO NlRODNfHO llfBORU V ICOL!d •=·=====================================~== Městský
národní výbor v
Kolíně
konal v roce t9S7 celkem
§est plenárních zasedání, z toho jedno
společné
s Místním
lJ. národním výborem v Radovesbieích. Plenární zasedání se konala ve dnech 16.l1nora, 22.dubna, a 15.prosince 1987. Prdm!rná
15.záf'í, 2$.f>í;jna
22.ěervna,
~ěast poslanc~
na plenárních za-·~·,
'
''1,
sedtbú byla ".84 1 6 9$. V
polovině
reku 1 987 provedllf
poslancd na plenárních zasedáních a rady a komisí a v
závěru
MěstNV
hodnoceni
;je~lch ~ěastina
účasti
sehdzíeh ;j~;jieh
roku provedl znovu hednoeení
aktivity ve funkcích, do nich! byli zvoleni. Výsledkem byla rezignace někte~fch posla~éd, a to Lubomíra Holaty, poslance volebního obvodu !.66 a stěhoval
ě.91
obvodu
mimo Kolín, Qtto Kloudy, poslance voleiního obvodu ze Štítar, Alexandry Karkoiová, poslankyně volebního
ě.70 a ~l~nky ~omise
uvolněni
§kolské a kulturní, která po!áda-
z rodinných ddvodd, a Ladislava Movotného, po-
slance volebního obvodu výchovu, který se
rovně!
č.
31 a
ělena
komise pro mláde! a
tělo
pf>estihoval. Tyto resignace byly pfai-
jaty na plenárním zasedání ěasně
plánovací komise, který se pf>e-
a !lena komise obchodu a cestovního ruch, který se vy-
stěhoval
la o
člena
MěstNV
dne 15.prosince 1987. Sou-
bylo rozhodnuto zruiit dosavadní volební obvodf
č.
31 1
protoie demolicemi, provedenými v souvislosti se stavbou nov4hO
silniěního
dě
sní!il na devatenáct a poCSet
ného volebního obvodu č.32
počet
obytných domd v obvo-
voličd
na 104. Zbytek zruše-
mostu pf>es Labe se ě.31
byl pf'ipojen k dosavadnímu obvodu
a v takto vzniklém volebním obvodu byl
navrien~
za poslan-
ce dosavadní poslanec volebního obvodu č.32 Milan Dorňák. Na uvolněná
místa poslancd MěstNV byly vyps'ny doplňovací volby, které se budou konat v pfaí§tím roce. Na plenárním zasedání
MěstNV
dne 15.prosinee 19S7 byla
projednávána také rezignace poslance volebního obvodu a místopfedsedy vého roku 1988
ing.Tomále Sklenáfe, který má od no-
MěstNV p~ejít
do
funkce vedoucího odboru výstavby a
územního plánováni Okresního národního výboru v sedání ho odvolalo z funkce místopfedsedy ci poslance
MěstNV
Kolíně
v
č.6e
Za-
Kolíně.
MěstNV,
ale ve funk-
zdstal pdsobit dále. Na zasedání
dne 15.prosinee 1987 v diskusi
~ekl:"
a soudruzi dovolte, abych pfedešel
V závěru mi soudružky vzta-
některým domněnkám,
hujícím se k mému pfechodu na ONV. S celým, dnes zvoleným vedením
MěstNV
se rozcházíme v dobrém a s
p~esvědčením,
p~i
deme i nadále velice úzce spolupracovat
že bu-
zajišiování dal-
šího rozvoje Kolína."
Rada
Městského
1987 celkem 26
národního výboru v
řádných
9. a
1.,14. a 29.
14. a 28. dubna, 12. a 26.
31.března,
7. a 21
23.června,.
zá~í,
konala v roce
schdzí, a to ve dnech: 6. a 20.ledna,
3. a 17.února, 2., 17. a května,
Kolíně
.července,
4. a
1
e.
srpna,
13.a 27. foíjna, 10. a 24. list0padu, 8. a
21.prosince 1987. Na svých schdzích
přijala
rada
MěstNV
letos
36 9 usne se ni.
Dne 3. února 1987 konala rada s pfedsednietvem
Městského
MěstNV společné
výboru Národní fronty v
zasedání Kolíně,
I
na
něm!
bylo projednáno vyhodnocen!
vazku, Pfíbramské výzvy a vazku v roce 1986, návrh program
péče
o životni
soutě!e
k
plnění celoměstského plenění celoměstského
ce~oměstského
prost~edi
1987 - 1990. Dne 1.zá~í 1987 pozvala rada
ve
zázá-
závazku na rok 1987 a
městě Kolíně
MěstNV
na léta
ne své zasedání v§ech-
8.t ny vedouc:í odbord
la návrh
nov~ho
8 ř-editele
f':ízenýcb organizací
ázemniho plánu
města
projedna-
Kolína.
opět společná
Dne 14.záf'í 19B7 se konalo
8
zasedání rady
1,.
MěstNV
v
Kolíně ,..
s pf'edsednictvem
fronty. Na pof'adu
společné
ního programu NF v
Kolíně
sch~ze
a
Městského
byla zpráva o
zabezpečení
plněn!
podmínek
úpravu mlsta, podzimních vef'ejných schdzí s
výboru Národní
oběand
směn
volebNF na
a hovord
mláde~:C.
ČINNOST m!STNfHO N1RODNfHO vfBORtJ V RADOVESNIC:fCH =========:==z================~===================
Místn:C národní výbor v Radovesnicích poslancd a 14
ělend
komisí z fad
nár~dní
výbor
devatenáct
oběand. Během
zasedal MNV Radovesnice !estkrát za poslaned. Místní
měl
roku 1987
prdměrná účasti
uskutečnil dvě
85 %
vefejné schd-
ze a jednu mimofádnou vefejnou schdzi, na n:íl bylo za pfítomnosti 110
občand
projednáno
sloučení
obcí Radovesnice,
Zibohlevy a KOlín. Rada MNV v Radovesnie:ích byla slolena ze sedmi Pfedsedou
MNv
ělend.
byl Josef Jandák, místopfedsedou Švarc, ta-
jemníkem Josef Sedláček a členy rady poslanci ~ermáko~~ Ma!:!nová, Kadlec a Ne§pora. Rada zasedala ětrnáct
z
dni za 90
~ úěasti
svých
pravidelně ka~dých
ělend.
devatenácti poslaned MNV Radovesnice po!ádalo v sou-
J4. vislosti se slouaenim s li
uvoln~ni
městem
ze svých poslaneckých funkcí a nebrli ji!
,zováni jako poslanci do nov4ho v
Kolíně.
Kolínem pit poslencd, aby by-
!fli to pcslanci
Městsk4ho
Čermáková,
za~-
národního výboru
Havlínová, Hladíková,
Musílkovd a lfadlee. Ostatní poslanci se po intergraci stali poslanci
MěstNV
v
K 0 líně.
Místní národní výbor v Radovesnieích komisí, a to komisi vefejného pofádku, """"'t..
zemědělství,
si v-ýstavby a
-,.
měl
ustaveno
finanční
..,....
komisi, komi-
'
!kolskou~- k~turní
komisi a sociál-
ní komisi. Na MNV Radovesnice pracoval také Sbor pro zále!itosti. V Zibohlaveeh byl ustaven V obou obcích,
složky
MSt«•~
pět
občanský
oběabské
výbor.
v Radovesnieích a v Zibohlavech pracovaly
Národni fronty, zejména základní organizace So-
cialistického svazu m.ládele v Radovesnicich a základní organizace Českého svazu požáňní ochrany v Zibohlaveeh, Český svaz len a
Československý Červenf
OB~AilSICt
kffi v obou obcích.
VÍBORY
============•====•=========== Oběanské
ky
Městského
výbory/OVl zdstávají stále ddle!ity.d pomocní-
národního vfboru a jejich áloha neb,fvá stále
v~t!i
ddle!itosti a významů v livotě města. Na podzimnieh schdzich oběan~ v roce 1986 bylo v KOlíně zvoleno 92 oběan~
skýeh výbord, kter4
měly
dohromady
1 078
člend,
z toho 214
mladých do 35 let. člena oběansk,ho
Oběan'
celkem ochotni
p~ijali
volbu za
výboru, ale málokterý byl ochoten vykonávat
1Unk:ai pfedsedp, proto!e na pfedsedovi lelela celá tíha vAech
povinností a úkold
výboru. Tak bylo nutno v •!ko-
občansk,ho
lika pf:!padech za pomoci Mistskáho výboru
KSě, uliěníeh
orga-
nizací KSě i orgánd Národní fronty pfesvěděovat občany, ne! ~e
uvf>lili funkci pfoedseély OV
pfoi~mout. Zaědtkem
roku se podafilo i tuto-pfeká!ku v p:fekonat a
ěinnost
Občanské výbory pravidelně aspoň
zasedaly a o sv'm jednání
měsíci
výbord
ěinnosti občanských
výbory se stabilizovaly a jejich
oběansk'
se rychle olivovala. v
letoin!ho
pořizovaly
jednou
zápisy, kter' '
pak pfoedávaly na nárním
MěstNV. MěstNV
svolával pfed kaldým svým ple-
jednán:! poslaned a pf>edsedO.
zasedán~ společná
občan
ských v!bord, radil se s nimi a zajiiloval vyfoizování jejich poladavkd,
připomínek
a návrhd, které
výbory pfená-
občansk'
Aely od oběand svých obvodd na Městský národní výbor. elenové občanských výborO. se také pravidelně zúčastňovali plenár_nieh zasedání Občanské celoměstského
MěstNV.
ytbory se také letos
závazku, na
plnění
vydatně
podílely na
plnění
ákold volebního programu,
z.aji!toval.Jr tiěast oběaně. na !kolem v rámci pf-:!pravy občanll k civilní
obraně
n$ch schdzích,
IPOCO/,
zaji~{ovaly dčast oběand
zabezpečovaly
ve svých obvodech a
soeiální
blahopřání
péěi
o staré
na ve:fejobčany
k jejich !ivotním jubileím.
-nroveň práce vlech občanských v;fborO. vlak nebyla stejná, některé
pracovaly velmi dobfe, jiné bylo tfeba stále k práci
n.itit a upomínat.
'.fěchto
vlak stále ubtvalo a pfib;fvalo
které pracovaly dobfe, a! jieh byla naprostá
těch,
vět!ina. Někter'
'
občanské dě,
výbory pracovaly velmi pro
po~ádaly
tovní závody, v
~ě
a nejlepAí
něj§í
o
těli
děti
plněni
jehož
ě.40,
a mláde!
dob~e
s
mláde~í
rdz~é soutěže,
ve svém obvo-
besídky, spor-
promítaly pohádkové filmy a pod. Nejagil-
oběanské
výbory byly i letos
odměněny
pat~il
celom!stsk4ho závazk.p4 Mezi nejlep§i
p~edsedou
v sou-
OV
byl Václav Pech. Pdsobil v prostoru uli-
ce Čeebpvy sady, kde vybudoval spolu s občanským výborem ě.41 velmi
pěkné dětské h~i§tě.
Občané
6 231 •rigádnickýeh hodin na
ak«ích Z,
p~i
sportovní
ěinnosti.
tohoto OV
investiěnich
ddržbl bytového fondu a v
i
odpracovali
ě.40
neinvestičních
kultur~ě
výchovn4 a
sběren
Sebrali a odevzdali do
5 040 kg
odpadových surovin. Činnost tohoto občanského výboru se vlak sběru,
neomezovala jen na organizováni brigád a ve svém
obvodě
i kulturn! a sportovní
oběany
a zejména pro
filmy,
p~ipravil V:ánoění
;jinou
ěinnost
děti.
děti
pro
činnost
soutě!e
Pofádal
ale
po~ádal~
pro své spoluděti,
pro
promítal
nadílku a organizoval sportovní a
o prázdninách. Práce
občanského
výbo-
ru č•40 byla oceněna Čestným uznáním Středočesk4ho krajsk4ho národního výboru v Praze, kterf§ jeho zástupci pfaev.zali na plenárním zasedáni Okresního národniho výboru v
Kolíně
dne
29.dubna 1987. Velmi
dobře
pracoval t•k'
občanský
výbor
ě.
92 v Sendra-
lieích, jeho! pf'edseclityní byla od 1.zá~:í 1987 Jarmila Škarvadová~
ka a
Pf'ed n! se ve funkci Ji~í Březina. Oběanský
p~edsedy
výbor
OV v;ystftídali Josef
měl
ělen4.
16
V
let~!ním
roce vyvolal a taká zajistil v akci Z dpravu cesty na tově~
zabudování
laviček
na
ve~ejnýeh
oběand p~i
h~bi
prostranstvích v obci .... .,
a pomoc
Kfič
.,~
dpravách "Haltýfe•, vybílení
ěekáren,
d-
r;. klidu v parku, organizoval
sout~!
"Rozkvetlá ulice" aj. Ve
-
spolupráci se Svazem pro spolupráci s armádou . cviěi5ti
uskuteěnil
~
oslavu Mezinárodního dne
dětí.
výbor
Oběanský
na
ě.92
v Sendra!ie!ch úzce spolupracoval s organizacemi NF v obci,
mimo jiná dvakrát v roce pofádal
spoleěnou
schdzi
občanského
'
výboru s pfedsedy všech slolek Národní fronty v obci k pro~ednání
a zajiitlní
společných
občanský
výbord v roce 1987 se
úkold. V soutl!i výbor
ě.92
občanských
umístil na. tfetím
míst§ v okrese a obdr!el Yěestn' uznání" za výsledky sv' práce. Pfedsedkyně Jarmila Škarvadová byla vyznamenána medailí
"Za výstavbu
města
Kolína•.
O práci ostatních nejlepších ještl informace v kapitole o
Vzhledem k tomu, !e v o velmi
početný
práce, jsou
občanské
nami. Fluktuace !e by jejich st~hov~!m,
aktiv
celoměstském
oběand,
častými
tak~ velk~
kádrov,tmi
změ
výbor! není zpdsobována tím•
nechtěli
pracovat, ale
nemoeemi a dmrtím. Do struktury
letos zasáhly
výbord se jedná
ktefí jsou zapojeni do jejich
výbory postihovány
v nich
výbord uvedu
závazku.
pfípadě vběanských
ělend oběanskýeh
ělenová
občanských
častým
občanských
výbor!
demolice domd v souvislosti s uvol-
ňov,ním prostoru pro stavbu nov~ho silničního mostu p~es Labe
a prostoru pro rekonstrukci prdtahu silnice a staveništi onchodního domu na klad demolice domd v obvodu
náměstí
občanského
ě.38/I městem
Rudé armády. výboru
ě.31
Nap~í
zpdsobila,
~e nakonec zdstall v oběansk~m vtboru jen ěty~i členové. V ta-
kovém p~ípadě bylo nutno občanské výbory4 doplnit nebo spojit dva dohromady. V letošním roce byla nutno také z těchto
prov~st
ddvod4
volbu nových
předsedd
občanských
v §esti
vý-
borech. Činnost občanských výbord v leto!ním roce opět potrvdila
d6ležitost vot ve
těchto
městě
dobrovolných
občanských
institucí pro ži-
a jejich nepostradatelnost ve
veřejné správě
města.
o
o
VĎEJÓ SCHUZE OBČAW
============:===:==== Na ;jaře
letošního roku se konaly v celém
veřejné členské
schdze Komunistické strany
čany
a
Jako
ke
správě města
Kolíně
všechny
občany města
t~klidu města
jarní
a
také ke
při ~stavbě směny
• Jarních
města,
splnění
v akcích
něm.
Městs~
národní
Národní fronty, k nimž vyzval
směny
po zimních
dalšímu zkrášlování
a k životu v
i letos organizoval
každoročně,
výbor v
Jarní
informovaly ob-
o práci Ksě ve městě a projednávaly se také připomínky
náměty oběand
leně
Československa,
městě
na nichž základní organizace strany ve
městě Kolíně
směn
bylo využito
měsících, k vytváření
k
a
ošetření
závazkd
oběand,
především
podmínek k
rozšíření městské uzavřených
ze-
na pomoc
z.
byly vyhlášeny na soboty
21.března
a 11.dubna 1987
s tím, že občané mohou své závazky k úpravě města plnit i
jin-
dy
t~eba
tak, aby
m~sto
p~ed
bylo
podle svých mo!ností čist'
májovými oslavami
národní výbor spolu s
Městský
večerech
i ve všednich dnech po
Městským
a upraven4.
výborem Národní fron-
ty se obrátil s výzvou ke v§em kolínským
občandm,
aby
členové
organizací Národní fronty, pracující naieho
pio~i
a mláde! splnili
městu
a
občanská
ky
svému
vdči
která budou organizovat Občané
na jarních
směnách
výbory, jejich!
občanské
sami byli taká svou
člán
dále vyzváni plakáty a
v týdeníku "Kupfedu". Hlavními organizátory j•rních
byly se
směn,
města,
výbory a základní organizace Národní fronty.
děasti
byli k
se jarních
zděastnili
svoji povinnost
čestně
občané,
členové
dčastí oběandm
zvali
směn
oběan1 osobně
pfíkladem. Jarních
a
směn
také prdmyslové závody, obehodrú organizace, iko-
zt1ěastnily
ly a jiné instituce, jejiehl
zaměstnaci
a žáci upravovali o-
kolí svých objektd. Dne 11.dubna 1987 byl také organizován v celém tos
městě sběr
vyda~ily
a
kovového §rotu. Vcelku se jarní
město
bylo k Prvnímu máji uklizené,
směny
le-
čisté
a
vyz:doben4~ 70.výročím
Podzim letoiního roku byl poznamenán ~íjnové
socialistické revoluce a to se projevilo i na pod-
~imních ve~ejných
plánoval 1.f!~na
po~ádáni
schdzíeh 28
oběand. M~stský
ve~ejfttch
schdzí
do 2.listopadu 1987. Sehdze
program: zahájení, k
Velké
70.vtroěí
vlsR,
~ ČSSR
diskuse
národní výbor na-
oběand
měly
v období od
jednotný slavnostní
a SSSR, kulturní
oběand
a na
závěr
po~ad,
projev
Internacionála.
Ke organizaci vefejnýeh schdzí se podílely MlstNV, MěstV KSČ, MěstV
WF, uliěn! organizace KS~ a oběanské výbory.
Vefejné schdze byly
pečlivě
pfipravovány. Byly vydány
qo. plakáty a
oběaná
byli pozváni
v,ýbo-
osobně ěleny oběanskýeh
rd, k~í jim p~edali celkem ětrnáct tisíc tištěných pozván~kolika články
nek,
v týdeníkU
"Kup~edu"
několika
i
rela-
cemi v m!stním rozhlasu. Výsledek nebyl dmlrný vynalo!en4mu
dsilí~ návštěva
ka jejich propagaci. Na 28 oběan.,
3 622 oběand
vznesli i fsdu
námětd,
ve
rozkopaných ulic, stavu
V diskusf'h na
veře ;fnteh
udělat
;jak ji zlepšit, co městl.
sc.hdzíeh
městě
veřejnými
uspořádal
ních lkolách a
Pi"ipomín.ky se týkaly mno!ství
veřejného osvětlení, ěistoty mě•ta; značení,
údr!by stromo-
sehdzemi
oběand
v.
době
od 211. do )O.zti-t
Mlstskt národní výbor jedenáct besed e mladými st~ed
uěili§tíeh,
jednu organizoval
Městský
výbor
Socialistického s.vazu mládele v Xolínl. Celkem se jich '
ky
2 730 mladých lidí. Besedy b,1ly
dob~e p~ipraveny,
mladých ke všem oblastem vefejnáho livota byly
shromá!děny,
'"
zúěaat-
otáz-
p~edem
takle na besedách na ni mohli odpovídat odborní-
ei• prokurátofi,
p~ísluiníei
Sboru národní
eion,ři
Socialistického svazu mládeže i
výbo~
Besedy
ě!
a
pro spoko-
lidmi, nazvané "Hovor,J s mláde!í•. Deset jich bylo na
nilo
na
v ulicích i zásobení prodejen zbožím a pod. Pf>ed
1987
'
1 289 mladých voliěd p~iilo
23 290
chodníkd a vozovek, dopravního
~dr!by řadí
poětu
zúčastnilo
na hodnocení i kritiku práce ve
oběand
život
s.
sehdzíeh se
ělend KSČ,
1 489
do 3' let. Z celkov4ho
oběaná zaměřili
jenější
ve~ejných
z toho bylo
vefe ;jn4 schdze jen 1 5, 55 se
zňale
na vefejnýeh sehdzíeh neodpovídala
měly
také slavnostní ráz,
bezpečnosti,
Městského zaměfený
funk-
národního k 70.výro-
Velké fíjnové socialistická revoluce. Městské
orgány hodnotily vefe;jné
sch~ze oběand
i hovory
91.
s mláde!! vcelku kladnl s
tím~ ~e sp~nily
projevil se na nieh zájem
oběand
m!sta, o jeho
i mladé generace o rozvoj
kulturní i sportovní !ivot.
společenský,
Na soboty 24. 8 31.foíjna 1987 byly v
podzimní města,
8 kefo'O..
směny
děel,
svdj politický
Národní fronty. které
Kol:íně
měly
vyhlá§eey
pfoispit k úklidu
zejména shrabování listí a vysazování nových stromkd Podzimn:ť směny opět
zaji!toval.y pfoede.vlím
oběanské
výbory.
=============d============================ Pr8eovniei
zaměstnaní
v aparátu
Městského
národního v;fbo-
ru byls vf$namnými pomocníky pfoi provádění politik7 a zajiliování správy a úkol' Městského národního výboru. Na nieh pfedevlím le!ela eelá tíha vtkonu státní správy ve línlt byli
denně
v pfoímém styku s
městě
oběany, vyřizovali
Ko-
jejich
zále!itosti. Za celý rok 1987 se nevyskytla !ádná stílnost od obyvatelstva Aparát
města
MěstNV
jeho prOmlrl'lÝ
věk
Kolína na jejich jednání a vystupování.
jako celek byl
bylo 75
mladým kolektivem,
byl 38,6 roku u fadov;feh praeovn:!kl a 44,8
roku u vedoucích odborO a M~stNV
poměrně
oddělen:!.
~ ě«len6 KSČ,
Z vedoucích praeovn!kd
z ostatních pracovníka 50
~.
Poladovan' vzdělání splňovalo 62,5 ~ vedoucích praeovnikd a 83,3 % ostatních zaměstnaned. Politické vzdělání splňovalo
qz.
75% vedoucích a 61,1% ostatních praeovníkd. Do podatelny
MěstNV
2 797 podání, která byla
do!lo
během
opat~ena
eel4ho roku 1987 celkem
jednacími
ěísly,
a
26 600
ostatních neevidovaných písemností. Odbory a správní komise Městskáho
národního výboru vydalY v roce 19!7 celkem
3 161
správních rozhodnutí, proti nimi bylo podáno 88 odvolání, z p~ípadech vyhověno. Počet
nichž bylo ve 28
vydantch správních
rozhodnutí byl letos o 598 pfípadd vy!!í neJ v roce 1986,
p~i-
1tom u odboru !kolství a kultury ubylo proti loňskámu roku 419 správních rozhodnutí, nebo{ odbor j i ! letos nerozho4oval
o
v
umístění dětí
poěet
mate~skýeh
ikoláeh a jeslích, naopak vzrostl
vydaných rozhodnutí na odboru místního
215 a na odboru bytového týkaly
!ádost~
Odbory
přidělení
o
vedly 2 988
změn
oběanech
pro
potřebu
rdzných
ve volebních seznamevb.. m~stě,
která se
p~ípadd,
během
Kromě
vyjádfení k !ádostem o povolení vfjezdu do vací povolení ve
o
bytd.
vypracovaly a vydaly
Městfi
t 314 informací o
o 728
hospodářství
hospodá~ství
roku 1987 celkem orgán!~
pro-
toho vydávaly parko-
zabraniěí,
lovecké a r.ybáfské listy aj.
Ve vedoucích funkeíeh v aparátu
Městského
národního výbo-
ru nastaly v roce 1987
některé změny.
a kultury Hana
po!ádala v lednu letoiniho roku o uvol-
nění
Tuěková
Vedoucí odboru
z funkce ze zdravotních d'O.vodd. Rada
MěstNV
jí
~kolství
vyhověla
a souhlasila s jejím odvoláním z funkce ke dni 30~dubna 19S7. Do funkce vedoucí odboru
~ko1ství
a kultury navrhla Hanu
Zrdstovou, dosavadní pracovnici. odboru. Plenární zasedání MěstNV
vá
dne 22.dubne 1987 toto opatfení schválilo. Hana
z~stala
Tučko
dále pracovnici na odboru ikolství a kultury a! do
odchodu do ddehodu.
Dali! zmlna se ttkala vedoucího odboru výstavby a územního plánování Karla Pánka, kter4ho rada lat z funkce ke dni její návrh dne
31.červenee
22.ěervna
MěstNV
1987. Plenární zasedání MfstBV
pově~ena
v odboru výstavby. Dne
plenární zasedání
navrhla odvo-
1987 schválilo. Zastupováním vedou-
cího edboru vtstavby byla oddělení
MěstNV
Vlasta Klímová, vedoucí
2B.~íjna
na návrh rady
1987 pak ustavilo
MěstNV
do funkce ve-
doucího odboru výstavby a územního plánování Václava Vef>e§e. Rada
Městského
národního výboru jmenovala letos nové
velitele sbord polární ochrany. Vladimíra Doubravu jmenovala velitem Sboru polární ochrany v
Kolíně
a Jaroslava Hru§ovského
velitem Sboru polární ochrany v Sendra!ieích.
llRUŽEBNt
S'fYKY.
=··========================== Městský
národní výbor v
Kolíně
udrloval i v letoiním
roce ji! dlouhodobé drulební styky s městem.Rimavská Sobota ve Slovenské socialistické republice, v moskevské oblasti
Sovětského
postupinské oblasti
Německé
těchto
oficiálních stykO
svazu a s
Voskresensk
městem
Gransee v
demokratické republiky. Vedle
pokračoval
telskýeh stycích i s jinými
měatem
městy
v
v
dalěíe~
dobrých a pfá-
zahraniěí.
Ve dnech 21.a! 24.ledna 1987 vykonala delegace
Městského
národního výboru
ve
p~átelskou návštěvu
meck' demokratická republice. Delegaci Jan N,ym5 a
ělenov~
rady
MěstNV i~g.
Kamenz v
m~stě
Ně
pfedseda
tvo~ili
MěstNV
Miroslav Pecka a Jaroslav
Ježek. V
květnu
1987 se tajemník
zúěastnil pohřbu
tajemníka
MěstNV
městské
Podruhé se vypravila delegace ru v
Kolíně
do lužickosrbského
kratieké republice na městě
tradiční
Kolín
rady
Městského
města
místop~edsedkyně MěstNV
ního
hospodářství
Dne
21.září
národního yÝbo-
Kamenz v
Němeeké demo""~
slavnost lesfi a
rady
člen
p~ieestovala
~elo p~átelskou
družbu s okresem a
byla
uvítána v
té se u nás zdrželi
pět
ob~adní
dní,
města
MěstNV
Kolína
během
Josef Líbal.
do Kolína delegace hrab-
ství Nottinghamshore z Velké Britanie, které slavnostně
v tomto
květft
Ludmila Bílá, vedoucí odboru míst-
Marie Zyková a 1987
Jefoábek
Kamenz .v NDR.
města
ve dnech 21. až 25.srpna 1987. V delegaci
byli
město
Zdeněk
městem
předloni
uzav-
Kolínem. Delegace
síni radnice.
Angliětí
hos-
nichž si prohlédli naše
i okres. Mimo jiné zavítali do podniku Obchodních tis-
káren Kolín, kde se seznámili s výrobou a tiskem okresních novin. ~čelem návštěvy anglických hostO bylo projednání návrhu
prováděcího
protokolu k
"Dohodě
o
dru~stevníeh
stycích
mezi hrabstvím Nottinghamshore a okresem Kolín a mezi
městy
Nottingham a Kolínem." Ve dnech 24. až
28.září
1987 byla delegace
Městsk~ho
národního výboru v Gransee v
města
vedl ním
Kolíně
Německ4
p~edseda MěstNV
výročí
demokratické republice. Delegaci
Jan N,ym§ a
MěstNV Zdeněk Je~ábek
Pecka.
hostem na oslavách 725.
a
člen
členy
rady
delegace byli tajemMěstNV.ing.Miroslev
6. HOSPODAŘENÍ
MĚSTSKÉHO NÁRODNÍHO VYBORU
Městský dobře.
Jeho
národní výbor v
finanční hospodaření
Kčs
196 368,26
Kolíně hospodařil
v roce 1987
skončilo přebytkem
a financování jeho
činnosti
bylo v
ve výši
pr~běhu
celého roku plynulé. Rozpočet Městského
národního výboru
hem roku v věsměs
na rok 1987 byl schválen plenárním zasedáním
něm
/MěstNV/
bylo provedeno
posílení z vyššího
dne 16.února 1987 a
bě
čtyřicet rozpočtových změn,
rozpočtu
do
rozpočtu města.
PŘÍJMY Příjmy MěstNV
korun a dva
haléře.
v roce 1987 dosáhly celkové výše Upravený
rozpočet
mech na 99,8 %. Jednotlivé k§pitoly ly
splněny
takto:
tak byl
splněn
47 361 932 v
příjmového rozpočtu
příj
by-
Kapitola 710- doprava.
Rozpo~et příjm~
částkou
100
skutečné příjmy činily
rozpočet
kapitoly
00~,--Kčs, splněn
byl stanoven 76 452,30
Kčs,
ne 76,5 %.
Plnění příjm~ v této kapitola zajištují Technické služ-
by
města
Nesplněné příjmy
Kolína /TSMK/.
čením příjm~
000,--Kčs,
4 120
Kčs,
rozpočet
překro
na kapitole 739.
Kapitole 714 - školství. kou
byly kryty
Rozpočet příjm~
byl stanoven
skutečné příjmy činily
kapitoly byl
splněn
část
4 120 239,45
na 100 %. Do-sažené
příj
my byly v porovnání s rokem 1986 o 18 tisíc korun nižší. Příjmy
v
této kapitoly jsou
mateřských
příjmy
školách a školních jídelnách
ze školného v Lidové škole
ostatními
příjmy
částkou
170
000,--Kčs,
rozpočet
umění
ve školství ve výši
kapitoly byl
splněn
Důvodem
jeslí v
nižších
KRUřimské
250
069,--Kčs
21 079,55
na 83 %.
příjm~
Kčs
příjmy,
Kčs.
141
Příjmy
1~1,70
na této
nižší než v roce
byla dlouhotrvající oprava
ulici.
skutečně
bylo
né pohlednice a publikace o Kapitola 719-
a
byl stanoven
Kapitola 716 - kultura. Na této kapitole nebyly žádné
Kčs,
3 849 090,90
skutečné příjmy činily
kapitole byly v roce 1987 o 21 022,45 1986.
ze stravného
Rozpočet příjmů
Kapitola 715 - zdravotnictví.
Kčs,
tvořeny příjmy
vnitřní
skutečné příjmy činily
přijato
3 427,20
rozpočtovány
Kčs
za proda-
městě Kolíně.
správa.
Rozpočet činil
1 523,10
Kčs,
rozpočet
3 000,--
Kčs,
této kapito-
qq,
ly byl
na 50,8 %.
Příjmy
účelft
a dalšími drobnými
potřebného inventáře
příjmy například
a odvedený
Kapitola 728 - práce a sociální ly žádné
příjmy rozpočtovány
Kapitola 739 - místní 3 750 Kčs,
byl
na této kapitole jsou tvo-
pouze úhradami za použití služebního telefonu k soukro-
řeny
mým
splněn
000,--Kčs, rozpočet
překročen
lejí TSMK
starého papíru.
sběr
Na této kapitole neby-
věci.
ani tí'ÍJÍÍ nenastaly.
hospodářství.
Rozpočet činil
skutečné příjmy příjmy činily
této kapitoly byl o 116 175,26
částkou
splněn
Kčs •.
3 864 878,76
překročení
Na tomto
Kčs
Kčs,
která
představuje
listických organizací i
občanft
celkem
3 886 175,26
na 103,6 %.
Rozpočet
se podí-
vybranou za poskytované
placené služby obyvatelstvu a organizacím, 21 296,50
za prodej ne-
MěstNV částkou
úhrady nájemného od socia-
v objektech, které jsou ve
správě MěstNV.
Kapitola 740 - stavebnictví. 25 000,-počet
Kčs,
byl stanoven
skutečné příjmy činily
kapitoly byl
účtují příjmy
Rozpočet
za
splněn
87 057,80
zřízení dočasného
ho užívání pozemky, na kterých si
převedeny
do osobní-
občané družstevně
postavi-
rozpočet pří
překročen.
Kapotola 741 - všeobecná pokladní správa. ·~
roz-
nebo trvalého práva osob-
li garáže v prostoru bývalé cihelny, proto byl tak vysoko
Kčs,
na 348,2 %. Na této kapitole se
ního užívání pozemkft. V roce 1987 byly
jm~
částkou
Rozpočet
byl sta-
.
noven fástkou
33 894 600,--
Kčs, během
roku byl zvýšen o
l'(bD
5 402 439,10
takže upravený
Kčs,
39 297 039,10
ve výši
39 045 915,21-
čátky
Kčs. Ve
skutečnosti
a upravený
Kčs
provedeno
Během
dosáhly byl
rozpočet
99,4 %. Tato kapitola zahrnuje rozhodujici národniho výboru.
s
rozpočet počital
roku bylo na
přijmy
přijmy
většinu přijmO
rozpočtu
této kapitoly
Kapitola má šest
čtyřicet rozpočtových změn.
na
splněn
části,
a to: a/
Daně
Přijmy
a poplatky. na dani
činily:
na jednotlivých danich a poplet-
65 697,--
Kčs,
11 2 197,--
~čs
121 141 ,--
Kčs
na správnich poplatcich
159 824,--
Kčs
na poplatku ze
1 61 343,--
Kčs.
zemědělské
na dani z
přijmu
obyvatel.
na dani domovni
.,
Celkem
1 620 202,--
1
psů
Kčs.
b/ Globálni dotace. Globálni dotace byla stanovena
20 182 000,-Kčs,
Kčs,
poskytnuta byla ve výši
tady 98,5 % rozpočtu. Rozdil ve výši
připadl
na
nařizanou
výdajO a tato
částka
částkou
19 884 800,-297 200,--
jednoprocantni úsporu
Kčs
neinvastičnich
byla od plánované dotace
odečtena
a
národnimu výboru neposkytnuta.
cl Subvence. Subvence byly národnimu_výboru poskytnuty ve výši d/
9 819 561,95
Převody
Kčs.
z Fondu rezerv a rozvoje. Celkem bylo z Fondu pře~edeno
Kčs. Hospodařeni
Fondem rezerv a rozvoje uvádim dále.
a/
Převody
žených
prostředků
převedeno
žených
sdružených
prostředkO.
do normálniho
3 914 000,--
prostředků
do normálniho
Kčs.
uvádfm dále.
Celkem bylo z
rozpočtu
Pohyb
rozpočtu
2 507 200,--
rezerv a rozvoje
účtu
sdru-
národniho výboru
prostředkO
na
účtu
sdru-
AO~
~/ Doplňkové příj~y národního výboru. Na účtu doplňkových příjmó
se
shromaž~ovaly příjmy
poplatky z
z
těchto
zdrojO.:
prostranství
veřejných
poplatky ze vstupného přebytky
drobné provozovny
196 405,--
Kčs
1 01 088,50
Kčs
550 556,44
Kčs
47 546,--
Kčs
86 737,20
Kčs
269 565,20
Kčs
12 059,07
Kčs
36 1 93' 85
Kčs.
pokuty příjmy
sankční
z P!Odeje rodinných domkd poplatky za znečišt.ovzduší
\Srbky
ostatní nahodilé
příjmy
Celkem činily doplňkové příjmy
1 300 151,26 Kčs.
Vf DAJE Výdaje
národního výboru v
Městského
roce 1987 celkové výše
47 165 563,76
Kčs
Kolíně
dosáhly v
a upravený rozpo-
výdajO. tak byl splněn na 99,4 %. Ve srovnání se skuteč výdaji nými p1i~~ v roce 1986 byly výdaje v roce 1987 vyšší o čet
1 893 290,99
Kčs.
Jednotlivé kapitoly výdajového
rozpočtu
byly
plněny
takto: hospodářství. Rozpočet
Kapitola 702 - vodní ve výši nula korun, částku
20 121, 1·0
během
Kčs
a použita na úhradu
stanovil výdaje
roku byla kapitola posílena o
a tato
odstřelu
částka·
byla zcela
divokých holubO. ve
vyčerpána městě.
40)...
Rozpočet
Kapitola 710 - doprava.
ooo,--
Kčs,
během
1 330 000,--
Kčs,
takže upravený
3 630 000,--
Kčs.
Skutečné
2 300
a upravený
rozpočet
výdajft byl stanoven
částkou
roku byla kapitola posílena o rozpočet
výdaje
tak byl
činily
vyčerpán
pak
částku
činil
3 630 475,65
na 100 %.
Kčs
Prostředky
této kapitoly použily TSMK na financování oprav komunikací ve
městě,
zejména rekonstrukce Kostnické ulice, opravu Okruž-
ní ~liee, rozšíření nádraží Československé automobilové dopravy /ČSDl/, nový povrch ulice Z~anelárnou a parkoviště u plaveckého stadiÓnu, úpravu parkoviště v Rorejcově ulici, opravy chodníkó v ulicích
Jateční,
Mikuláše Alše, Na magistrá-
le, Rimavské Soboty, Mládežnické a Voskresenské.
Kapitola 714 - školství. 13865 000,-3 530
ooo,--
Kčs,
Kčs
během
a
Rozpočet výdajů
byl stanoven
roku byl posílen z
částka
435 440,--
Kčs,
různých zdrojů
o
pftvodně určená
na
stavbu školní jídelny 6.Základní školy, byla z taže~,
a byl
takže upravený
rozpočet
vyčerpán částkou Investiční
školy, stanovený 535 000
Kčs
kterými byl
pak
činil
16 702 796,17
částkou
rozpočtu
16 959 560,--
odKčs
Kčs.
limit na výstavbu školní jídelny6.Základní částkou.
1 700 000,--
prováděných
pro pomalý postup původní rozpočet
houslí pro Lidovou školu
Kčs,
byl snížen o
prací.
Prostředků,
posílen, bylo použito na nákup
umění,
na výkup domu
čp.
237/V pro
5.Základní školy, na výstavbu
tělocvičny
?.Základní
školy a na její vybavení, na vybavení
tělocvičen
3., 5. a 6.
potřeby
Z~kladní školy, na rekonstrukci školní jídelny 1.Základní
školy, na opravu
střech mateřs~ých
ných !íslech, bylo z celkových
škol aj.
Vyjádřeno
výdajů rozpočtu
v
přes
kapitoly 714
na:
vyčerpáno
výstavbu školských
2 418 193,--
Kčs
2 402 004,30
Kčs
870 325,34
Kčs
nákup potravin pro školní jídelny 5 985 632,24
Kčs
2 593 878,23
Kčs
nákup materiálu
701 572,86
Kčs
služby
558 937,70
Kčs
172 252,50
Kčs.
zařízení
údržbu školských objektó vybavení školských objektó
všechny druhy energie
odměny
za práce
Kapitola 715- zdravotnictví. stanoven
1 211 000,--
částkou
vován. Výdaje byly
vyřerpány
a
splněn
rozpočet
tak byl
důsledku
pán v
řimské ulici~
Kčs
do
během
a nebyl
původně
roku upra-
1 239,303,66
částky
na 102,3 %.
výdajů
vyšších
byl
Rozpočet výdajů
Rozpočet
byl
Kčs
přečer
na rekonstrukci jeslí v Kou-
na níž bylo vynaloženo celkem
314 181,30
Kčs
Z celkových výdajó kapitoly 715 bylo použito na údržbu jeselných
zařízení
389 467,38
Kčs
na nákup potravin pro jídelny
189 995,--
Kčs
ostatní materiálové náklady
359 605,63
Kčs
34 857,65
Kčs
250 382,--
Kčs
služby mzdy personálu v jeslích odměny
za práci
14 996,--
Kapitola 716 - kultura. ven
částkou
zdrojů
z
313 000,--
posílen o
rozpočtu
Rozpočet výdajů
částku
odtažena
Kčs
a
během
644 700,--
částka
byl
původně
roku byl z
~čs.
Kčs.
stano-
různých
Naproti tomu byla
14 tisíc korun, protože v prvním
pololetí nebylo obsazeno místo inspektora kultury na odboru.
404
Upravený a byl
rozpočet
po
těchto
1 894 180,35
vyčerpán částkou
toly 716 byly hrazeny náklady na
Kčs
a
částka
a náklady na
na 97,5 %. Z kapimístních
rozhlas~,
činnost příspěvkovým zařízením
Městskému
kulturnímu
185 760,35
Kčs,
byl poskytnut
1 340 104,--
Pro samotný národní
Kčs.
z níž byly uhrazeny vý-
záležitosti ve výši 84 tisíc korun
občanské
pořízení pamětní
domě čp.
zařízení
příspěvek
368 316,--
kin
správě
daje Sboru pro
kovi na
činnost
této kapitoly celkový
Městské
výbor zbyla
na
příspěvky
národního výboru. zprostřed~
Kčs
desky
odbojáři
Františku Jirás-
475/V ve výši 101 tisíc korun.
Celkově
- na kapitole 716- kultura v roce 1987 vyšší ly výdaje 599 tisíc
Kčs.
1 130 177,63
čerpání
Kčs
a
Kčs
314 580,--
Skutečné
správa. Pftvodní
vnitřní
691 000,--
posílen o
by-
o~
než v roce 1986.
Kčs
Kapitola 719částkou
Kčs
pamětních ;~h, na činnat Sboru pro občanské
vedení kronik a záležitosti a
1 943 700,--
změnách činil
roku byl z
během
na upravený
Kčs
rozpočet
byl stanoven
r~zných zdroj~
rozpočet
1 005 580,--
výdajd této kapitoly dosáhlo
a upravený
rozpočet
byl
přečerpán
částky
na
X
112,4 %. Výdaje z této kapitoly byly použity: na
činnost
na školení
sbor~
15 447,19
Kčs
pracovník~ MěstNV
852,40
Kčs
8 684,--
Kčs
9 038,65
Kčs
dobrovolných požárních poslanc~
a
na vybavení a úpravy
obřadní
na cestovné poslancft
MěstNV
na správu národního výboru Z
těchto prostředk~
síně
1 096 155,39
Kčs.
vynaložených na správu národního výboru
~
je zajištována veškerá
činnost
související s chodem aparátu
AOS Městského covník~
a
národního výboru s výjimkou nákladó n& mzdy praodměny uvolněných
ré jsou vypláceny boru. Z celkové
přímo
z
i
neuvolněných funkcionářó,
prostředkfi
kte-
Okresního národního vý-
vynaložené na správu národního výbo-
částky,
ru, bylo použito: na investice
78 528,--
Kčs
188 083, 1 8
Kčs
32 490,--
Kčs
na nákup materiálu
246 086,94
Kčs
na všechny druhy energie
106 278,35
Kčs
na služby
438 016,37
Kčs
na ·údržbu na nákup pohonných hmot
na cestovné'pracovník~ aparátu
Z výše uvedené služby
volil
vynaložené na služby
tj. poštovné a telefon,
spoj~,
připadlo
236 189,20
a dary, které byly
přísně
limitované.
předsedovi MěstNV vyčerpat
5 200,--
maximálně částku
Kčs.
na
pohoštění
Předseda MěstNV
a ponechal si
4.600,--
jim limit
Také
Kčs,
které byly
ředitelé řízených
ONV po-
a dary za rok
ředitel~m zařízení MěstNV částku
Kčs.
jen na
Kčs.
Předseda
mitu postoupil
4 592,60
Kčs.
výdajó kapitoly 719 bylY také výdaje na pohoš-
Součástí tění
částky
6 672,55
z tohoto li600 korun do výše
~čerpány
organizací stanovený
nepřečerpali.
Kapitola 728 - práce a sociální ly stanoveny
částkou
věci.
800 000,--
upravovány a vyč~pány do výše
Kčs,
Rozpočtové
nebyly
výdaje by-
během
roku
849 600,75 Kčs, tedy na
106,2 %. Výdaje byly použity: na výplatu na
pohřebného
příspěvky
osobám
cikán.původu
408 385,--
Kčs
32 598,50
Kčs
40~
na jednorázové a opakované v péči o rodinu a populaci
příspěvky
na věcné a peněžité příspěvky starým občanům města na provoz
a
byl
Kapitola 739 - místní noven
roku posílen o Kčs.
Kčs.
Kčs,
Kčs
vyčerpáno
s vyklizováním
bytů
na
z
konečných
1
mostu
bytů,
přes
Kčs
výstavbou
sta-
původně
byl
během
13 838 000,-98,5 %.
Kčs,tj.
TSMK, celkem
převážně
uvolňováním domů
vislosti s modernizací městem stavbu
byl
různých zdrojů
13 626 839,89
byly použity a
Kčs.
88 385,--
a na národní výbor zbylo jen
Kčs
prostředky
o
Rozpočet
část rozpočtu spotřebovaly
13 498 757 51 Tyto
Kčs
případech.
hospodářství.
898 000,--
Z toho bylo
Rozhodující ly
rozpočet překročen
12 949 000,--
částkou
278 216,75 65 544,30
bylo vyplaceno ve 415
pohřebné
Kčs
klubů důchodců
pohřebného
U výplat
64 856,20
vyčerpa
128 082,38
na výdaje spojené
k demolicím v souprůtahu
silnice I/38
Labe a výstavbu obchodního domu.
Kapitola_740- stavebnictví a komplexní bytová vislavba. byl stanoven
Rozpočet
roku byl posílen rozpočet
původně částkou
částkou
_byl pak vysoký
vyčerpáno
2 320 679,70
čerpán ne 100,6
žita na výkup
%.
domů
1 607 078,-2 307 078,-Kčs
a upravený
700 000,-Kčs, Kčs.
Kčs,
během
takže upravený Skutečně
rozpočet
bylo
tak byl
pře
Část prostředků této kapitoly byla pou-
a
objektů určených
k demilici, aby uvol-
nily místo pro stavbu obchodního domu, mostu aj. V ulici Na Hradbách byl vykoupen dfun čp. 154/I, u něhož bude zbořeno přízemí
a první patro, aby tak byl
stavební mechanizaci do vádění
pamdtkové údržby.
umožněn přístup těžké
dvorů domů vnitřního města při
pro-
všeobec~á
Kapitola 741 -
nebyly v pavodnim ji sem byly ši
bylo použito ků
rozpočtu
přesunuty Kčs
186 000,--
a
vyčerpáno
národniho výboru s
bylo
některými
těmto
186
741,-~ Kčs.
na tak zvané sdruženi
Kčs
skutečnosti
ve
národniho výboru
plánovány žádné výdaje, ale
doplňkových přijmů prostředky
z
157 000,--
lečných dkolů,
pokladni správa. Na této kapitole
organizacemi na
však jde o dotace,
poxdě
ve výZ toho
prostřed
plněni
spo-
přispěvky
organizacim. Byly poskytnuty takto:
ooo,-ooo,--
Kčs
5 000,--
Kčs
7
ooo,--
Kčs
Zákl.organizaci Svazu požárni ochrany v Kolině
4
Kčs
téže organizaci v Sendrežicich
2
Kčs
eeský svaz žen v Sendražicich
2
ooo,ooo,-ooo,-500,--
Kčs
500,--
Kčs
ooo,-10 ooo,-1 o ooo,-1 o ooo,-1 o ooo,-15 ooo,-2 ooo,-1 ooo,-1 o ooo,-5 ooo,--
Kčs
5 000,--
Kčs
Městské radě pioĎýrské Městskému
ČSTV
Svazu
čs.sovět.přátelstvi
na Závod miru
Český zahrádkářský Český
30
výboru Social.svazu mládeže
Měst.výboru
OV
organizace
5
svaz v Sendražicich
svaz chovatelů v Sendražicich
Svaz protifašistických
bojovniků
Kolin
TJ Agro Kolin TJ Tesla Kolin TJ Lokomotiva Koiin TJ Jiskra Kolin TJ Štitary TJ Státni statek Kolin TJ Sokol Sendražice Městský
výbor Svazarmu Kolin
Zákl.org.Svazarmu - elektronické Zákl.org.Svazarmu - Aeroklub
střed.
2
Kčs
Kčs
Kčs
Kčs
Kčs Kčs
Kčs Kčs Kčs
Kčs
Kčs
Zákl.organizace Svazarmu Sendražice
1
6střední hudba spojů Kolín
Kapitola 751 - akce Kčs,
z.
POvodní
ale byl potom snížen na
prací na
akcích a
těchto
20
na
rozpočet zněl
5 564 000,--
vyčerpán
na
ooo,-ooo,--
Kčs
Kčs Kčs
8 242 600,-podle stavu
5 561 647,89
Kčs.
Na jednotlivé akce a stavby byly letos vynaloženy tyto finanční prostředky:
komunikace k inženýrské
moštárně
sítě sportoviště
energocentrum
sportoviště
Borky
Borky
plynovod v Orebitské ulici úprava
sklepů
pod radnicí
trafostanice 6.Základní školy 3.Základní školy zv.Bios
tělocvična
142 881,80
Kčs
11 O 667, 1 7
Kčs
921 204,19
Kčs
133 039,--
Kčs
34 043,50
Kčs
2 022,--
I;čs
115 213,23 Kšs 430 670,40
Kčs
254 850,40
Kčs
1 9 469,--
Kčs
objekt služeb Kolín V - Hánín -maltárna
667 271,--
Kčs
oplocení
1 05
684,75
Kčs
57 685,94
Kčs
98 166,--
Kčs
36 455,--
Kčs
5 411,--
Kčs
230 837,41
Kčs
tržnice dům
služeb
1-
kanalizace v Sendražicích
staveniště
kanalizační
v Borkách
přípojky
sportoviště
přípojky sportoviště
vodovodní
Borky
Borky
tržnice /projekt/ plynovod v úpravy v zdravotní
Jeronýmově
kině
ulici
OKO
středisko
1 349,30 Kčs
požární zbrojnice
26 376,--
Ifčs
projektová dokumentace, jídelna Tetra
80 995,--
Kčs
projektová dokumentace, ubytovna OSP
35 436,--
Kčs
úprava
nádvoři
plynovod v
radnice
Kolině
23 519,80
VI.
1 400,--
K financováni staveb v akci Z byly použity středky
z
těchto
sdružené
:finančni
Kčs Kčs.
pro-
zdrojó:
prostředky
2 424 000,--
Kčs
2 212 000,--
Kčs
dotace ONV
675 000,--
Kčs
doplňkové přijmy MěstNV
253 647,89
Kčs.
:fond rezerv a rozvoje ONV
Přehled hospodařeni Městského
národniho výboru v
Kolině
v roce 1987 ukazuje tato rekapitulace: upravený
P~fJMY
rozpočet
skutečnost 1.
%
plněni
.'.
kapitola: 710 - doprava
ooo,--
76 452,30
76,5
4 120 000,--
4 120 239,45
100,-
ooo,--
1 41 1 41 '70
83,-
-,--
3 427,20
-
ooo,--
1 523,10
50,8
750 000,--
3 886 175,26
103,6
ooo,--
87 057 ,ao
348,2
741 - všeobecná pokladni správa39 297 039,10
39 045 91 5' 21
99,4
c e 1 ke m
47 361 932,02
99,8
100
714 - školstvi 715 - zdravotnictvi
170
716 - kultura 719 -
správa
vnitřni
739 - mistni
3
hospodář.3
740 - výstavba
25
47 465 039,10
AlfO
'upravený
VÝDAJE
rozpočet
kapitola: 702 - vodní
'skutečnost
%
l
plnění
20 121 '10
20 121 '1 o
100,-
3 630 000,--
3 630 475,65
1 00,-
16 959 560,--
16 702 796' 17
98,5
715 - zdravotnictví
1 211 000,--
1 239 303,66
102,3
716 - kultura
1 943 700,--
1 894 180,35
97,5
1 005 580,--
1
hospodářství
71
o-
doprava
714 - školství
719 -
vnitřní
správa
130 177' 63.
112,4
849 600,75
1 06' 2
626 839,86
98,5
2 307 078,--
2 320 679,70
100,6
186, ooo,--
186 741 ,--
1 00,4
5 564 000,--
5 564 647,89
100,-
47' 465 039,10
47 165 563,76
99,4
728 - práce a sociál ní věci 7J9 - místní
hospodářství
740 - výstavba a obcí
800
13 838 000,--
měst
741 - všeobecná pokladní správa 751 - akée Z c e 1 ke m
ooo,-13
HOSPODAŘENf MÍ~TNfHO NÁRODNiHO VfBORU RADOVESNICE
------------------------------------------------Hospodaření
Místního národního výboru Radovesnice bylo
v roce 1987 vyrovnané a
skončilo přebytkem
426,12
V podrobnostech ukazuje
hospodaření přehled příjmu
Kčs.
a
výdajů:
ÁÁI(
'
K a p i t o 1 a p Ř
rozpočet
J'
skutečnost
'
%
plnění
:f JMY
-,-,-
810,--
-
200,--
-
ooo,ooo,ooo,ooo,-
9 421 ,--
30,4
16 605,--
1 51,-
124,--
112' 4
605 007,--
213,8
-,-
50,--
ooo,-
633 217,--
-,-
5 442,50
710 - doprava 714 - školství 716 - kultura 739 - místní
31 hospodářství
740 - stavebnictví
11 1
741 - všeobecná pokl.správa 283 719 Příjmy
správa
vnitřní
celkem
326
1
1 94,2
v1"DAJE 702 - vodní
hospodářství
710 - doprava
1o
714 - školství
20
716 - kultura 719 -
728 - sociálni 739 - mistni
věci
299,7
24 378,50
1 21 '9
16 000,-
23 874,40
149,2
ooo,ooo,ooo,ooo,-
33 828,90
161 '-
ooo,--
1 00'-
45 518,08
82,8
439 258,--
21 9, 6
-,-
26 519,50
-
326,000,-
632 790,88
4
hospodářství
740 - stavebnictvi
29 971
21
správa
vnitřní
ooo,ooo,-
55 200
751 - akce Z Výdaje celkem Během
dotace. Tak
4
roku 1987 provedl hnN Radovesnice
ných akci a tim
překročil rozpočet
napřiklad
-
1 94' 1
řadu neplánov~~
ve výdajich a žádal o
zakoupil materiál na opravu vodni ná-
drže "Bažantnice" v Radovesnicich, provedl generálni opravu
AAt
vodniho
v Zibohlevech, generálni opravu
řadu
střechy
na ško-
le v Radovesnicich, opravu kulturniho domu v Zibohlavech a dokončil
silnici k novostavbám u Kolina.
Na kapitole 741 - všeobecná pokladni správa se celková částka pěijmft
605 007,--
Kčs
skládala z
daň zem~dělská
t~chto přijm~:
14 181 ,--
~
dan domovni
Kčs
1 2 933,-- Kč s
správni poplatky
3 730,--
Kčs
poplatky ze psft
2 100,--
Kčs
22,90
Kčs
3 682,90
Kčs
73 365,--
Kčs
50 180,--
Kčs
subvencena komplex.bytovou vybaven. 439 258,--
Kčs
úroky z
účtu
/tato položka se
ostatni nahodilé převody
odečitá/
přijmy
z Fondu rezerv a rozvoje
globálni dotace
účelové
dotace
5 600,--
Kčs.
o
HOSPODAŘENf PODNIKU ŘÍZEN1CH MĚSTSK1M NÁRODNiM VÝBOREM
======================================================
TECHNICKt SLUŽBY MĚSTA KOLfNA Technické služby
města
Kolina /TSMK/ jsou
rozpočtovou
organizaci, napojenou na rozpočet M~stNV. Jejich v roce 1987 činily 3 941 331,06 Kčs a výdaje
17 1 29 233' 1 6
Rozdil mezi výdaji a
přijmy
kryl
přijmy
Kčs.
M~stNV
ze svého
rozpočtu.
Technické služby
města
hospodařily
Kolína
úspěšně,
letos
ne-
bot pláno~né příjmy splnily na 102,4% a výdaje čerpaly jen do výše 98,6 % plánovaných
prostředků.
MĚST SK:~ KULTURNÍ ST~EDI SKO Městské
kulturnurní
středisko
ganizací, která dostává od hospodaří
sáhlo,
MěstNV příspěvek
podle svého vlastního MěstNV příspěvek
stalo MKS od včetně
3 580 666,67 tos dosáhlp
Kčs.
ve výši
příspěvkovou or~
na
činnost
příjmy
2 076 550,27
Kčs.
a do-
va výši činnosti
Na tržbách z vlastní kulturní
částky
Kčs
1 340 104,--
eelkové
a
V roce 1987 do-
rozpočtu.
příspěvku,
tohoto
/MKS/ je
le-
činily
Výdaje MKS
3 467 318,40
Kčs,
z toho na mzdy pracovníkft bylo vynaloženo
1 396 119,--
Kčs.
Hospodaření
bytkem
93 348,27
Kčs,
MKS
skončilo
když plánované
103% a výdaje na 100% upraveného
v roce 1987
příjmy
byly
pře
splněny
na
rozpočtu.
MĚSTSKÁ SPR1VA KIN Městská MěstNV Kčs.
jí
správa kin /MSK/je
přidělil
Plnění
na rok 1987
vlastního
rozpočtu
příspěvkovou příspěvek
vykázalo
1 948 000,--
Kčs,
z toho
1 482 000,--
Kčs.
Výdaje dosáhly celkové
Kčs,
z toho
Hospodaření
připadlo
činily
na mzdy
MSK v roce 1987
organizací.
ve výši příjmy
368 316,--
ve výši
tržby ze vstupného celkem
zaměstnancó
částky
1 855 500,--
504 500,--
skončilo přebytkem
Kčs.
92
500,--Kčs.
samostatně hospoiařící
jednotkou,
DROBNf PROVOZOVNY MĚSTSKÉHO NÁRODNfHO VfsORU Drobné provozovny jsou která odvádí výsledek svého
hospodaření Městskému
národnímu
A44 výboru. V roce 1987 dosáhly drobné provozovny
přijmó
3 711 133,30
3 227 094,22
Kčs,
Kčs,
na svou
z toho na mzdy
484 039,08 částku
Kčs.
činnost
vynaložily
1 198 166,-- Kčs. Čistý zisk činil
Tržby od obyvatelstva
1 883 622,30
celkem
činily
v roce 1987
Kčs.
I'®DO FONDY
SDRUŽEN~
A
P ROS T
~
EDKY
----------------------------------------------------V rámci svého bor v
hospodařeni
Kolině některé
spravoval
fondy a sdružoval
s jinými organizacemi ve
městě,
podniky a závody, k financováni
finančni
převážně
národni vý-
Městský
prostředky
s prómyslovými
všeobecně prospěšných
akci.
FOND REZERV A ROZVOJE.
Fond rezerv a rozvoje /FRR/ shromaždoval prostředky z
boru a jeho
zařizeni
v roce 1986 a
prostředky,
z Fondu rezerv a rozvoje Okresniho národniho lině
k
přesně
stanoveným
váděly účelově prostředky Přijmy
FRR
MěstNV
dáni
hospodařeni MěstNV
úroků
108,28
Kčs.
Z
účelóm.
Z FRR
převáděné
v_ýhor<-V
v~ýFo~
se pak
MěstNV
na jednotlivé kapitoly
v roce 1987 se
k l.lednu 1987 ve výši
a
národniho vý-
finančniho vypořádáni hospodařeni Městského
7 093,58
Kčs,
skládal~
z
ONV bylo
pře
rozpočtu. .zůstatku
finančniho vypořá
v roce 1986 ve výši rozpočtu
ze
v Ko-
879,822,--
během
Kčs
roku do FRR
4A5
převedeno
FRR
MěstNV
celkem
2 507 200,--
takže celkové zdroje
Kolín iinily v roce 1987 celkem
Kčs.
Fond rezerv a rozvoje
líně
byl letos zcela
1987 na
Kčs,
něm
Městského
vyčerpán,
3 394 323,86
národního výboru v Ko-
z~staly
pouze úroky ve výši 208,28
ke dni 31.prosince Kčs.
t
FOND KULTURNfCH A SOCIALN:fCH POTŘEB. Fond kulturních a sociálních
potřeb
spravoval
spolu se závodním výborem ROH. Jeho tvorba tí ukazuje tento
přehled:
příjmy:
k 1.1.1987
zůstatek
a použi-
21 267,48
Kčs
49 694,--
Kčs
20 298,60
Kčs
zdroje celkem
91 260,08
Kčs
příspěvek na politicko-výchovnou a kulturně vzdělávací činnost ROH
15 839,--
Kčs
p~jěky zaměstnanc~m MěstNV
30 000,--
~čs
2 110,--
Kčs
2 420,--
Kčs
1 226,80
Kčs
10 662,--
Kčs
3 007,--
Kčs
2 503,--
Kčs
67 767,80
Kčs
přiděl
ostatní
výdaje:
zdroj~
MěstNV
ve výši 1,7% mzdových
fond~
příjmy
příspěvek
na závodní stravováni
příspěvek
na
výběrovou
rekreaci
rekreace organizovaná ZV ROH příspěvek
na pionýrskou rekreaci
nepeněžni odměny
a dary
sociální výpomoc použité
prostředky
fondu celkem
Zóstatek ke dni 31.prosince 1987
činil
23 492,28
Kčs.
o
~ČET SDRUŽENfCH PROST~DKU. Městský
ní
národní výbor v na
:finančních prostředktl
ve sdružová-
Kolíně pokračoval
společné
financování
některých
akcí. Stav nil
účtu
sdružených
4 983 490,07
čtyřiadvaceti částky
Kčs. Během
organizacemi
bylo použito
ské školy pro 360
dětí
v
částku
byla
některým
z~stalo
na
3 914
Kčs.
3 231 956,12
Rudé armády pro
000,--
či
se Z této mateř
IVt výstavby v akci Z a na
chodního domu. Celkem bylo v roce 1987 z
středk~ odčerpáno
MěstNV
na :financování provozu
Kolíně
náměstí
ke dni 1.ledna 1987
roku 1987 sdružil
prostředk~
demolic na
provádění
prostředků
sdružených pro-
účtu
Kčs. Částka
ob-
stav~niště
42 728,-- Kčs
organizacím vrácena. Ke dni 31.prosince 1987
účtu
sdružených
prostředk~
INVENTARIZACE
4 258 718,19
NlRODNfHO
Kčs.
MAJETKU
~~~~~~~~~~~M~~~~~-----------------------------------------~·m;e:Jt'7-t)~~~n~~~~'"~~;e> ....... - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Ke dni v
Kolíně
31.října
1987 byla na
i všech jeho
národního majetku ve
zařízeních správě
ní a organizací, které mětem
stupné ky
na
řídí
inventarizace základní spotřeby účtech
i v
Městském
národním výboru
provedena inventarizace
národního výborpia všech a spravuje. U prostředky
/ZP/,
/PPS/, materiálové zásoby, pokladně,ceniny
MěstNV
zaříze
byly
předměty
před-
po-
peněžní prostřed
a pohledávky.
A41 Inventarizaci byla
zjištěna
tato hodnota ZP a PPS v
Organizace
Mateřská
škola škola škola škola škola škola škola
Zvláštni
mateřská
Mateřská
Mateřská Mateřská Mateřská Mateřská Mateřská
Kmochova ul. BaclLmačská ul. Chelčického ul. Voskresenská Rim.Soboty pro 360 děti 011NZ
.
ZP
I
2 1
4 4 22
20 368 782 610 975 301
537,-898,-900,-802,-665,-166,--
PPS
1
-,--
škola 7 050,-Mateřská škola Sendražice 1 276 468,-1.Základni škola 10 503 594,-2.Základni škola 5 269 577,-3.Základni škola 1 3 461 825,-4.Základni škola 9 21 o 601,-5.Základni škola 3 980 218,-6.Základni škola 6 563 769,-7.Základni škola 12 186 078,64 Základni škola v nemocnici -,-Základni škola v Sendražicich 2 716 569,-Školni družina 1.Základni škol;y 2 452 568,54 Škol ni družina 2.Základni škol;y 1 433 548,-Škol ni družina 3.Základni škol;y -,-Škol ni družina 4.Základni škol;y 28 700,-Škol ni družina 6.Základni škol;y Školni družina Zvláštni školy 55 1 05' -Zvláštni škola Lidová škola uměni 1 579 704,-Školni ji de lna 1 .Základni školj 483 790,-Škol ni ji de lna 2.Základni školj 87 240,-Škol ni jidelna 3.Základni škol;y 133 164,-Školni jidelna 4.Základni škol;y 1 1 177,-Škol ni jidelna 6.Základni škol;y 168 850,-Školni jidelna·v Sendražicich 1 153 614,-Jesle v Kouřimské ul. 1 022 875,-Jesle v Tylově ulici 971 642,-Jesle na Zálabi 1 138 706,--
-,--
--,.--
Kčs:
1
1
1
166 236 232 622 654 386 17 128 115 005 626 245 791 563 652 450 56 237 259 73 15 60 9 28 424 867 214 78 81 91 85 65 309 278 243
980,24 817,23 481,-138,85 983,70 823,02 326 ,-....; 378,67 744,42 838,58 398,17 526,09 60·4' 95 614i27 124' 65 224,47 494,95 071,04 388,50 657,82 525,33 615,01 212,75 288,-743,17 433,21 585,36 762,28 485,30 494,03 91 4' 3 5 588,-374,52 796,07 006,06
pokračováni
-
-
pokračování
Organizace
ZP
PPS
'
Kapitola Kapitola Kapitola Kapitola Kapitola
716 719 728 739 740
- kultura - vnitř.správa - sociál.věci - míst.hospodář. - stavebnictví
1 290 099,--
8 063 12 1 405 241
C e 1 k e m
098,60 020,-492,55 387,--
I
--,--
1
239 609,85 65 533,-139 305,29
-,--
1 22 968 458,33
14 822 948,20
V porovnání s rokem 1986 se hodnota majetku zvýšila u z:ákladních sVupné
prostředkťi
spotřeby
o
o
6 599 334,40
467 836,79
středků představují č~stku
odepsání základních V
přírťlstcích
Kčs.
v
hodnotě
předmětťl
a u
Přírůstky
7 752 033,--
prostředkťl
základních
Kčs
základních pro-
Kčs při současném
1 152 698,60
figurovala
prostředků
pořízení
Kčs,
91 550,-Kčs
nových
počítačťl
vybavení
učeben
6 561,991,--
pro kolínské školy v
hodnotě
na ).'Základní šliole 93 430,--
a vybavení školní jídelny 1.Základní školy a
m'Úcky. V úbytcích se projevilo
Kčs.
největší část
kou hodnota školního pavilÓnu ).Základní školy Kčs,
po-
po-
učební
hlavně vyřazení zbořených
bu-
dov u 5. a 6.Základní školy v souvislosti se stavbou nového mostu, demolice
čp.337
prodej domu základních
domťl čp.
ve školských
Přirl\stky předmětťl Kčs
a úbytky
hlavně doplněním
školu
umění
vyřazení
v Sendražicích a
prostředkťl
721 041,64
102/V, 61/II, 63/II, 68/II a 80/II, neopravitelných
zařízeních.
postupné spotřeby 253 204,85
iitmt]Jr
celkem
Kčs. Přírťlstky
vznikly
vybavení rekonstruované bodovy pro Lidovou
395 663,95
Kčs
a dále pak vybavením dalších
školských zařízeni. ~ytek pak vyřazením starých a nevyhovujících
předmět~.
Zťlstatky peněžních prostředkťl
na
účtech Městského
národ-
31.října
ního výboru ke dni 4 406 502,97
činily:
1987
na Fondu rezerv a rozvoje
Kčs,
na Fondu kulturních a sociálních na
účtu
sdružených
hodnotě
v hodnotě
Kčs
7 830,--
223,20. Dále
zá~obě činila
svěřeného
Zařízení řízená Městským
samostatnou evidenci
svěřeného
vala národní majetek v této
Městská
správa kin
V Drobné
provozovně
tu
zařízeních
Městského
147 700 975,25
národním výborem v
Kolíně
národKčs.
vedla
majetku a v roce 1987 spravo-
ZP
PPS
hodnotě
215 991 511 '37
5 454 035,43
24 764 862,1 o
2 991 986,56
1 979 495, 1 9
716 112,88
byly zásoby materiálu v
prostředky
24 371,61
rodním výborem
tak vyjde hodnota
města
Městské kulturní středisko
a základní
Kčs.
716 000,--
do správy
•
Technické služby Kolín
a na
Kčs
hodnotě:
Organizace
Když k
sečtou,
Kolíně vyjádřena částkou
ního výboru v
,v
Pokladní ho-
měl MěstNV
28 354,--
na individuální bytovou výstavbu
všeho národního majetku,
hodnotě
a
Kčs
na poukázkách na benzín a
Když se všechny tyto položky
v
Kčs,
Ceniny byly vyká-
Kčs.
na pohledávkách za nezaplacené pokuty
Kčs
Kčs.
účtě
3 856,-- za 482 stravenky na obědy pro zaměstnace.
Hodnota benzénu v
pftjčkách
19 548,28
potřeb
2 637,80
činila
208,28
4 724 408,19
prostředkft
tovost k témuž dni zány v
na základním
spolu s
předměty
hodnotě
postupné
468,728,50 spotřeby
Kčs.
majetku, spravovaného
přičteme
ještě
přímo Městským
ná-
hodnoty matetku, spravovaného
a organizacích, která spravuje, dostaneme hodio-
vyjádřenou číslem
400 092 078,89
Kčs.
KONEČNf
vfSLEDEK HOSPODAŘENf MiSTNV KOLfN V ROCE 1987
===============================~=====================
Konečný
z
výsledek
hospodaření
v roce 1987 se skládá
položek:
těchto
čistý přebytek hospodaření MěstNV
Kolín
196 368,26
Kčs
41 193,79
Kčs
39 951 ,47
Kčs
426,12
Kčs
finanční vypořádání
s
Městským
kulturním
střediskem
finanční vypořádání
s
Městskou
správou kin
čistý přebytek hospodaření
Celkový
MNV Radovesnice
přebytek hospodaření
Tato Městského
částka
byla
v roce 1987
převedena
národního výboru v
277 939,64
Kěs.
do Fondu rezerv a rozvoje
Kolíně
na rok 1988.
7. CELOMĚSTSKÝ ZÁVAZEK
Celom5stský závazek
Městského
národního výboru v
ne rok 1987 schválilo plenární zasedání
MěstNV
Kolíně
dne 16.února
1987. Závazek vycházel z obsahu volebního programu Národní
fronty,pPijatého vloni ne ustavujícím zasedáni rodního výboru v
Kolíně
Městsk~ho
ná-
po volbách do zastupitelských sbord,
a konkretizoval úkoly, které z tohoto volebního programu mají být
splněny
v leto§ním roce. Ukládal dkoly v§em orgándm
Městského národního výboru a všem organizacím fízeným národ-
ním výborem. Spoléhal na pomoc všech městě,
vieeh organizací
~árodni
občanských
výbord ve
fronty a v§ech závodd a pod-
nikd, ikol, ústavO a všech ostatních institucí v našem
měs
tě. Celoměstský
závazek byl
rozdělen
na
několik
kapitol a
obsahoval konkrétní závazky a úkoly na úseku politieko organizátorské práce, na úseku vnitfní správy, výstavby a rozvoje města věetně
akcí Z, místního hospodáfství a slu!eb, školství,
věcí
kultury, sociálních ství i závazky
~ízených
Kol:Cna /TSMK/,
Městsk:áho
bytov~ho hospodá~
a zdravotnictví,
města
organizací Technických slu!eb kulturního
st~ediska
/MKS/,
Městskt§
správy kin /MSK/ a DrObn* provozovny Městsk,ho národního výboru. Nakonec byly v
závazku uvedeny i zpdsob.y
celoměstsk4m
financování v!ech jednotlivých závazkd. Během
běln4
roku sledoval
MěstNV plnění
závazkd a
hodnocení a kontrolu postupu jejich
prováděl
uskutečňován!.
pr0.-
Dne
''\
15.zá~í
1987 projednalo plenární zasedání
MěstNV
zprávu o pl-
nění celoměstsk4he
závazku za první pololetí a zhodnocen:!
eeloroěního plnění
provedlo plenární zasedání
~~e
tim roce
hodnocení
plněn! celoměstského
rok 1987 muselo plenární zasedání nepoda~ilo
mostí, náměstí ěp.
MěstNV
závazku na
konstatovat, le se
splnit jedenáct akcí, uvedených v závazku, a to:
bytovou výstavbu v blocích 3 a 4 na zálabsk4m
dokoněit
p~í!
a! v
22.dnora 1988.
koneěn4m
Pfi
MěstNV
pokroěit
v rekonstrukci památkového domu
ěp.9/I
p~ed
na
Obráned miru, zahájit rekonstrukci památkov4ho doma náměs~!,
7/I na
odborného
zahájit výstavbu
uěiliště místníh~
sportoviltě St~edního
stavebnictví na
Kmochově
ostro-
vl, rekonstruovat vybranou elektrickou sít v Sendra!ieích, provést úpravu interiéru restaurace Na rozkoši, konstrukci
Chelěiekého
ulice,
5ídelny 1.Základn1 školy,
dokončit
dokoněit
v- Sokolské ulici pro Lidovou !kolu zae·t byt'! v domech modernizaci
byt~
ěp.
v doml
dokoněit
re-
rekonstrukci školní
rekonstrukci domu uměn!, dokoněit
ěp.74/II
moderni-
671/V a 673/V v Sadové ulici, .zahájit ěp.23/II
v Sokolské ulici a zajil{o-
vat náhradní byty pro bydlící v domech
urěenýeh
k modernizaci.
Waproti tomu bylo městského
zji§t~no
pfi
hodnocení celo-
koneěnám
závazku na rok t9S7, le byly provedeny n&Yíc
nl~e
rá akce, kter' v závazku nebyly, jako napfíklad byl zfízen nový chodník ve Voskresenské ulici v délee 200 m, nový asfaltový povrch v ulicích Za panelárnou, Mléde!nické, Nerudovl, Čechových
sadech, Na kopeěku a na prostranství v areálu pla-
veckého stadi&nu, dále byly navíc proti celoměstskému závazku provedeny opravy stfeeh na budovách matefská §koly pro 360 dětí
v
Kolíně
IV.,
mate~ské
§koly ve Voskresensk' ulici a ma-
tefské §koly v ulici Rimavské Soboty,
z~ízena
nová výdejna
obidd a jídelna 6.Základní !koly ve.Veltrubské ulici, vybudován nový vchod do vodovodní
sítě
tlloeviěny
6.Základn! §koly, rekonstrukce
v jeslieh v Koufimské
a na Zálabí, opra-
ůliei
va systému teplé u!itkové vody v jeslích v Koufimské ulici a ve školní
jídelně
zace v jeslích v
).Základní §koly, Tylově
odstranění
havarie kanali-
ulici, generální oprava topného systé-
mu v Základní §kole v Sendra!icích a v matefské §kole pro 360 dětí
v
Kolíně
IV, oprava fas'd 65 domd ve mistl, úprava inte-
riéru prodejny TUzEX a prodejny ODivY, z~ízení klubu vldeekotechnieké
ěinnosti p~i
6.Základní škole, úprava
nádvo~í
radni-
ce pro pofádání koncertd atd. Ze závazku byly
během
roku vypuštlny
některá
akee, které
nebylo mo!no pfes veškerou snahu zajistit, jako výstavba parovodŮ
v Havlíěkově ulici a v Polepské ulici, výměna portálu
v
prodejně
v
Kou~imské
!ieích a
polotovard v
Kou~imské
ulici, ápravy kadefnietví
a ve Veltrubské ulici, úprava Nové ulice v Sendra-
zpevněni úst~ední
cesty na
Ostatní úkoly obsažené v
Kmochově
celoměstském
•t!iii
ostrově.
závazku na rok
1987 byly vcelku
splněny.
Plnění
jednotlivých dkold
eeloměst
sk,ho závazku zde ji! nebudu vypočítávat, nebo{ jsem o nich psal ji! v jiných kapitolách t'to kroniky, zejména v kapitoměsta",
le "Výstavba lečenatý
"Komunikace a doprava", "Kulturní a spo-
život" atd.
Plnění celoměstského
závazku podpofili
občané města
a
organizace Národní fronty svými osobními a kolektivními závazplánu akcí Z a pfi
něni
na
pfedev!ím na pomoc brigádnickou prací
zamě~enými
ky,
dosa!eno
opět,
města
odvezli do
jako
Kolína
Oběan' města
3 470
a udr!ování
čistoty města
pla
odpadových druhotných surovin. Na tomto dseku bylo
sběr
svého
tpravě
p~i
ka~doročně,
velmi
pěkných
odpraeova~i během
výsledkd.
roka 1987 ve
prospěch
473 033 brigádnických hodin zdarma, sebrali a sběren
stro~
a
251 442 kg druhotných surovin, vysázeli
ke~,
posekali na plochách
nep~ístupnýeh tě!
ké sklízecí mechanizaci trávu a usu!ili 41 q sena. Zahrádká~i
dodali na trh
kolky drobných
13 586 kg ovoce a chovatel' dodali 604
hospodá~skýeh zvířat.
Ne podporu plnění celoměstského závazku byla i
1987 vyhlálena socialistické
sout~!,
kalendáfního roku vyhodnocena a zaslou~ili,
jednotlivcftm i
která byla po
těm, kte~í
kolektiv~
soutě!i
na podporu
up1~utí
se nejvíce o ní
byly na plenárním za-
sedání MlstNV dne 22.února 1988 pfedány
V leto!ní
v roce
odměny.
plnění celoměstského
závaz-
ku byli nejlep§í tito jednotlivci a kolektivy:
V
soutě!i občanských
národního výboru v
Kolíně
výbord vyhodnotila rada Okresního na prvním
místě oběanskt~
výbor
čís.40,
předsedou
jeho!
ěanský
čís.
výbor
ě!s.66,
jeho!
tě občanský
50,
p~dseda
předsedou
výbor
je Václav Pech, na druhám Milan Vrba, a
byl Václav
ěís.92
Vejdělek,
v Sendra!icích s
místě o~
občanský
a na
výbor
třetím
p~edsedkyní
mis-
Jarmi-
lou Škarvadovou. Městskj
národní výbor vyhodnotil a
odměnil
tyto
občanská
vý-
bory /dále je uvádím zkratkou u OV" I: I.místo OV ěís.91 ve Štítarech, předseda Oldřich Vaníček. Byla mu pf'edána putovní standarta, ~estné uznání a finanční odměna
3
ooo,--
Kčs.
II.místo OV čís.e6, předseda Jiří Souček. Převzal Čestná uznání a
finanční odměnu
2 000,--
Kěs.
-
III.místo OV čís.15, předseda Vladmmir Janda. Dostal !estná uznání a Dále byly
finanční odměnu
oceněny čestným
uznáním
předsedkyně
Kčs.
1 000,--
občanská
Františka
výbory:
Potděková,
OV
ěís.
8,
OV
ěís.
21 ,
OV
čís.
33, pi'edseda
OV
ěís.
OV
čís.
41 ' pfedseda František Kf'iva, 49, předseda Vladimír Procházka,
OV
ěis.
90, pfedseda Miroslav
OV
čís.
93,
V
soutě!i
I.misto -
pfedseda ing. Karel Sova,
předseda
Jiří
Štěpánek,
Dvořák,
Jaroslav Zeman.
organizací Národní fronty získal:
Českf zahrádká~ský
svaz, závodní organizace Kolín.
Dostal Čestné uznáni a odměnu 500,-- Kčs. II.místo - Tělovýchovná jednota Jiskra Kolín. Dostala Čestné uznání a
odměnu
300,--
Kčs.
III.misto - Obec uznání a
Baráčníkd
odm~nu
Stará
Číčovice.
Čestná
Dostala
Kčs.
200,--
V soeialistick' sout~~i ěkol byly vyhodnoceny:
I. místo -
Střední
odborné
Putovní standartu a Jako
Čestné
v~cnou odm~nu I.stupn~
a Čestné
Jako
uěili§tě
Čestná
Čestné
uznáni.
dostala 7.Základní
ěkola
obraz
uznání.
věcnou odměnu II.stupn~
a
strojírenské. Dostalo
dostalo Gymnázium Kolín knihu
uznání.
uznání dále obdr!ely:
Mateřská
§kola v
Chelčick,ho
ulici,
Jesle ve Štítného ulici a Lidová
V
~kola umění.
sout~~i
pionýrské organizace Socialistického svazu
mláde!e se umístily: !.místo - 5.pitonýrská skupina 5.Základní školy. Dostala putovní standartu, 1 000,--
čestné
uznání a
věcnou odměnu
ve výši
Kčs.
II.místo - 6.pionýrská skupina 6.Základní školy. Dostala Čestné uznání a věcnou odměnu v hodnot~
500,--
Kčs.
III.misto- l.pionýrská skupina 1.Základní školy. Dostala čestné
V
uznání a
soutěži
věcnou .odměnu
v hodnotě 300,-- Kčs.
organizací Socialistického svazu mláde!e /SSM/
byly vyhodnoceny: 10. místní organizace SSM. Dostale odměnu
v
hodnotě
500,--
Kčs.
Čestn'
uznání a
v~cnou
V Čestná
soutě!i podnikň
závod~
a
byly vyhodnoceny a obdr!ely
uznání rady Městsk~ho národniho výboru v Kolině pod-
niky a závody: Koramo, Tesla, Frigera, Tetra a Karborundum.
V
soutě!i
obchodnieh organizaci byly vyhodnoceny: Večerka.
I.misto - prodejna potravin tu a
čestná
Dostala putovni standar-
uznáni. dětsk'
II.misto - prodejna pánsk' a
ob't.Jvi na
náměstí
Obráned
míru. Dostala ěestné uznání. III.místo - prodejna metráže textilu v la
V
Čestné
soutěži
provozoven služeb byly vyhodnoceny:
standartu a
MěstNV
Čestné
ěestné
Technických služeb
soutěži
Ladislav Jelinek, OV Neěesaný,
jednotlived byli
města
ním medaile "Za výstavbu
ěís.
OV
Kolína" 3
ě!s.
5
čís.
Miloslava Klepalová, OV Jiř~
města Kolína~
uznání.
V socialistické
Vladim!r
Kolín. Dostala putovní
uznáni.
st~edisko hřbitov
Dostalo
ulici. Dosta-
uznán:!.
I.misto - Drobná provozovna II.místo -
Rubešově
18
Štolba, OV ě:!s. 21
Josef Kruliš, OV
ě!s.
33
Jiří
čís.
34
I
Dušátko, OV
Václav Vlk, OV Josef Zeman, OV
ěís. ěís.
44 64,
Ludmila Kalousková, OV
ěis.
81
odměněni uděle-
42..q Jarmila Škarvadová, OV ěís. 92 Ludmila Hanu!ová, OV Odměnou
ve
formě
51
čís.
kni!ního daru byli
odměněni:
Jaroslav Čižinský, OV ěís. 1 Franti§ek Žídek, OV ěís. 27 Marie Zámostná, OV
Franti§ek Lopata, OV ing.
Zdeněk
Jarmila
OV
Patočková,
čís.
čís.
51
52
čís.
57
Jaroslav Jirák, OV
58
čís.
Siváková, OV čís. 67
Dagmar Turková, OV Čestná
34
ěis.
Hampeis, OV
Karel Lein, OV Zdeňka
29
čís.
čís.
69
uznání rady Městského národního výboru dostali:
Helena Vokálová, OV
Bohumil Drahovzal, OV čís.
Jifí Heinel, OV Pavel Foff, Ov
4
ěís.
5
čís.
6
čís.e
Rudolf Horák, OV
čís.
Jaroslav Peehal, OV
9
12
čís.
Ladislav Moravec, OV
17
čís.
Václava Kolovratníková, OV Jaroslava Skalníková, OV Ale§ Cemper, OV
čís.
22
čís.
Josef B~§{ák, OV ěís. 27 Marie
Petr~,
Alexander
OV
~.arma,
čís.
30
OV
ěís.
Daniel Scholze, OV Jif! Du!átko, OV
čís.
ěís.
34
čís.
31 33
21
19
Ban Liska, OV čís. 35 ing.Ji~:!
ě:!s.
Vítek, OV
Jaroslav Ffibil, VO V~ra
ěís.40
Provazníková, OV
Josef Synek, OV
38 42
čís.
43
čís.
Franti!ek Vojta, OV
44
čís.
ěenlik Hrabal, .OV ě::!s. 45
Ladislav Kodym; OV
48
čís.
ing.Jaroslav Zvoník, OV Ladislav Karban, OV
čís.
čís.
49
51
Josef Šálek, OV čís. 54 Irma Jásková, OV Jan Kovák, OV Kare~
čís.
Kfíl, OV
Jaromír
číJ• ~6
58
ě·ís.
59
OV
čís.
.
Čábela,
Martin Komeda, OV
čís.
Miroslav.Surý!ek, OV
60 61
Anna Adamcová, OV
čís.
63
Jaroslav Nikl, OV
ě:!s.
64
K~rel
Kulela, OV
ě:!s.
66
Zdeňka Kvasničková,
OV
Dalibor Taldlek, OV
čís.
Bohumil Mráz, OV Jaros},~v
VIra Dibelková, OV
čís.
67
69
71
čís.
Kobián, OV
62
čís.
čís.
čís,
72
75
Antonín Dibelka, OV čís. 75 Milan Imre, OV čís. 76 Josef Kakos, OV
ěís.
Věra Černohlávková,
77 OV
ě:!s.
78
131 Karel Kraus, OV
79
čís.
Marie Krausová, 8V
ěís.79
Kmoch, ov
čís.
eo
Milan Ho1ý, OV
čís.
81
Ji~í.
ZdenAk Vokál, OV
82
ěís.
Miroslav Kukal, OV
86
čís.
Vladimír Javdrek, OV
čís.
88
Dra!en štastný, OV čís. 89 Jaroslav Stejskal, OV ~·
Jareslav Kubelka,
OVěís.
Jitka Kutinová, OV Dlko?.ná dopisy rady
čís.
......
90
91
92
čís.
M~stsk,ho
národního výboru v
vzali! Franti!ek Ondoušek, OV
čís.
Josef Chábera, OV
8
Josef Olišar, Merta·černá,
Jana
~é·ková,
čís.
OV čís. 8
OV
čís.
8
OV čís. 8
Pavel !ák, OV
ěís.e
Václav
OV
Pěkný,
8
9
čís.
Jaroslav Jandejsek, OV
Marie Vernerová, OV
čís.
čís.
9
19
Františka Kurtíková, OV
čís.
19
Vladimír Kratochvíl, OV
č:!s.·
22
Marcel Zelabik, OV
čís.
30
Daniel Scholze, OV ěís. 33 Ji~í Štlp,nek, OV čís. 33 Rd~ena
Karel
Masáková, OV Ševčík,
OV
čís.
čís.
35
34
Kolíně pře
Franti!ek Lise, OV
čís.
35
Kubelková, OV
čís.
35
V~ra
čís.
Miloslav Švec, OV Milan
OV
Vok~ál,
38 40
čís.
Marie Schovancová, OV
42
čís.
Jaroslava Buňková, OV čís. 43 Franti§ek Vojta, OV
44
čís.
_Drahomíra Himplori, OV
45
čís.
Miroslav Vopálenskf, OV
ěís.
48
Miroslav Jrou§~" OV ěís. 49 Alexandr Hrimut, OV
čís.
Mil'n Skokan, OV ing.
Jiří
Bohumil
čís.
Klesna, OV
Lapáček,
OV
·54
54
54
čís.
56
ěís.
ing. Stanislava Hlubocká, OV
EV!en MOravec, OV Zden~k Uhlí~,
Jifí
!ateěka,
Zden~k
Ji~í
OV čís.
59
čís.
59
OV
Kulhavý, OV
Velí§ek, OV Turek, OV
Jan Josa, OV
Jifí Vy§anský, OV . ..... -~
62
čís.
čís.
čí~.
61
čís.
Miloslav Lhotka, OV Ji~!
56
čís.
čís.
63
66
71 čís.
72
Vlasta Lolíková, OV
čís.
76
Jaroslav Lebeda, OV
čís.
77
Franti§ek
Čermák,
OV
Libu!e Kroutíková, OV Eduard Ben51, OV
čís.
čís. čís.
78
78 78
čís.
56
Antonín Weubauer, OV Vladimír Blecha, OV
čís •.
Mareela Spoustová, OV
Jen Jonál, OV Karel Anna
80
OV
ě:ís.
Potdčková,
OV
79 80
čís.
čís.
Pot~ček,
79
čís.
čís.
89 89
Hana ~etelková, OV čís. 90 Stanislav
OV
čís.
91
Jaroslav Kubelka, OV
čís.
91
Čestná
Kučera,
dvěma
uznání byla pfedáne tak4
Bkresnťmu
organizacím, a to
výboru Svazu invalidd v '
Kolíně
Ll
Kolín~.
Okresním veterinárnímu stfedisku v
V
soutě!i
"Rozkvetlá ulice" byli v roce 1987 vyhodnoceni:
v kategorii A - l.místo Josef
2.místo - OV
~lpar, ěís.
Slovenská 847/II,
49
).místo Jafí Linhart, Retibofieká 530 v kategorii B- 1.místo Frentilka
Potdčková,
Sadová 362
2.misto ing.M.Haltuf, Sadová 1319 3.misto Josef Mika, V bf:ízách 828
v kategorii D+G- 1.místo
Y
OV
čís.
63
2.místo - L.Vavfinová, V.Barto§ a š.Fidrmueová ).místo
OV
čís.
59
v kategorii D- 1.místo- OV
čís.
68
2.místo - OV
čís.
62, blok
ě.
395 a 396
3.místo - H.Mádlíková, Žilkova 384 v kategorii E- 1. a 2.místo - Milan !álek, V lomu 958 Milan Vrba, V lomu 952 ).místo - OV čís. 16
v kategorii G - 1 .místo
2.m:Csto v kategorii I
-
- OV
- OV
ě:ís.
24
čís.
66
čís.
92
3.místo
- OV
1.místo
-
2.místo
- Tesla Kolín
Koramo Kolín
J.místo - Okresní správa Sboru polární ochrany.
8.. VÝSTAVBA MĚSTA
Po
několika
letech
zdát jako stagnace ve projevil už
větši
připrav,
výstavbě
a rozvoji
stavebni ruch v našem
jedn1 z
největšich komunikačnich
ničniho
mostu
přes
které se navenek mohly
Labe - o ni
podrobněji
začala připrava
budovu obchodniho domu v
Kolině
rekonstrukce parovodu ve
městě
předměsti.
městě.
staveb v
.. Komunikace a doprava" -
ba na zálabském
města,
II, a
ČSR,
se lwtos Byl'
začaty
stavba sil-
piši v kapitole staveniště
prováděly
pro
se rozsáhlé
pokračovala započatá
výstav-
I MV E S T I Č N 1
V1 S T AVB A
===================================== V našem
m~st~ Kolíně
by v roce 1987
za~azeno
bylo do plánu
sedm akcí s
investiční
rozpočtovými
výstav-
náklady
vyššími než deset mili~nO korun. Byly to tyto akce: l/ Modernizace výroby náklady /RN/
v
33 072
podniku Frigera Kolín, ooo,-Kčs.
2 I Sdružená výtopna v lihovaru, RN
57· 21 4 000, -Kč s.
3/ Centrální máslárna v Laktosu, RN 4/ X.etapa výstavby
RN
sídlišt~,
5/ Výstavba na zálabském
34 192
129 381
p~edm~stí,
RN
6/ Výstavba v prostoru "U Jána", RN
7/
Výtlačný ~ád
Ne všech
t~ehto
sedmi stabeníeh
89 020
56 580
hájená již
p~ed několika
jediná
lety, a to
panelárnou, zahájená v roce 1985, o 32 400 Na
vedeno plán
16 753
000,-Kčs.
akcích byly
63 746
ooo,-Kčs.
investiční
akce, za-
zahuštěni
sídliště
rozpočtových
za
nákladech
000,-Kčs.
celém území kolínského okresu bylo v roce 1987 proinvestičních
investiční
prací a dodávek za
výstavby byl
s rokem 1986 byla
investiční
spln~n
kraje
p~ipadlo
751 540
000,-Kčs
na 99,5 %. Ve srovnání
investičních
prací
St~edo
letos na kolínský okres jen 6,5 %,
zatímco na okres Mladá Boleslav 25,4 % a na okres Kladno 13,4 %"'
a
výstavba v kolínském okrese o
6,2 % vyšší. Z celkového objemu českého
000,-Kčs.
000,-Kčs.
investičních
v roce 1987 provedeny práce a dodávky za dokončena
000,-Kčs.
000,-Kčs.
vodovodu Veletov-Kolín, RN
V letošním roce byla
rozpočtové
1'b8
SM'ĚRNt
'lŤZEMNÍ
PLl.N
=================================== Výstavba m~sta a celého sídelniho 'litvarů Kolín se řidi "Sm~rným
'lizemním plánem". Na
sm~rném
'lizemním plánu, který
dnes platí, pracoval Krajský projektový 'listav v Praze dlouho, asi patnáct let, a v roce 1976 he schválila rada českého
Středo
krajského národního výboru • Dnes je však již
překo
nán vývojem, zastaral a nevyhovuje. Proto bylo rozhodnuto vypracovat nový, který by do sebe zahrnul ce rozvoje
dlouhod~
m~sta.
V lizem!, které v tomto roce spravuje výbor v
koncep-
to je historické 'lizemí
Kolíně,
M~stský
města
národní
Kolína, 'lizemí
bývalé osady štáralka a bývalých obci Štitary a Sendražice, jedn~ch
žije, podle a je zde na ně
32 273 trvale bydlicích obyvatel
26 400 pracovnich
dojíždi do
Kolín je
'lidajti,
zaměstnání téměř
město
Středočeském
s
příležitosti.
dvanáct tisie pracujieích.
nejv~tším počtem
kraji.
Při
tom
Do Kolina den-
prtimyslových jednotek ve
v~tšina těchto
výrobnich jedno-
tek má monopolní výrobní program, takže je nelze bez ných ekonomických ztrát zrušit a Česká
převést
znač
do jiné oblasti.
plánovací komise vlády ČSR se zabývala v roce
1986 problematikou rozvoje
města
Kolina a rozhodla vypraco-
vat nový plánovací dokument o výhledu
města
do roku 2000.
K vypracování takového dokumentu byla ustavena komplexní racionalizační
Tomáš Sojka.
brigáda, kterou vede
Členy
místopředseda
brigády jsou pracovníci
komise, odboru oblastního plánování
České
Středočeského
ONV ing. plánovací krajského
národního výboru v Praze, Okresního národního výboru v Ko-
lině, M~stského
národniho výboru v
Kolině,
Krajského pro-
jektového ústavu v Praze a Státniho ústavu pro rekonstrukci památkových
a objektO. Tak vznikl kolektiv odbornikO,
měst
pracuji s opravdovým zájmem o dalši rozvoj Kolina.
kteři
Diky tomuto zápalu o
věc
niho a
rozvoje
hospodářského
ke schváleni
ONV v
radě
se
podařilo
které byly
města,
Kolině
tošnim roce pracovala komplexni
zpracovat zásady územpředloženy
již 11.prosince 1986. V leracionalizačni
brigáda /KRB/
na koncepci vývoje a na zpracování podkladO pro rozvoj
města
Kolina do roku 2000. Nový
směrný
územni plán, který bude ne
základě
výsledkO
práce KRB zpracován na Krajském projektovém ústavu v Praze a schválen radou čí
nové, na
SKNV,t/~ttriim/~6X0tittl~~i~tt~0/t0~
modernich požadavkO rozvoje
základě
města,
vytýpřimé
a konkrétni úkoly dalši výstavby celého územniho obvodu Kolina. Návrh územnich a
hospodářských
zásad
směrného
územni-
ho plánu byl již letos zpracován. Vlastní práce na vypracováni nového
směrného
územniho plánu
zahájeny v prvnim pololeti
BY'r'OVÁ
příštiho
města
Kolina mají být
roku.
V1STAVBA
=========~===================
Pro rozvoj
města
význam, a proto jí
má výstavba nových bytO stále veliký
Městský
národni výbor v
Kolíně přikládá
440 velikou
a
ddl~žitost
jí stále odpovídající. pozornost.
věnuje
V celém kolínském okrese byla v roce 1987 stavba 535 bytO, o dokončených
třicet
bytd více než vloni. Podle
bytO v roce 1987 se
hé místo mezi dvanácti okresy
Příbram
zařadil
vý-
počtu
okres Kolín na dru-
Středočeského
Kladno. V okrese Mladá Boleslav 347 bytO a v okrese
dokončena
dokončili
kraje za okres
v roce 1987 jen
346 bytových jednotek. To je ovšem
jen přechodný dspěch kolínského okresu, nebot okres Mladá Boleslav
měl
na konci roku
rozestavěno
1 253
a okres
Příbram
1 752 bytO, zatímco okres Kolín jen 935. Každý v letošním roce
dokončený
byt
měl
v
průměru
74,9
čtverečního metru užitkové plochy, z toho bylo 53,4 m2 obytné plochy. Ve výškových obytných domech byly byty menší, v rodinných domcích,
stavěných
soukromníky, byly byty
větší.
V
užitková plocha jednoho bytu v· rodinném domku 93,2 m2 , z toho obytná plocha 65,9 m2 • Tyto parametry doku-
prdměru měřila
mentují lostí
skutečnost,
že kultura bydlení ve srovnání s minu-
vzrťlstá. Opatřování byt~,
derního bydlení, se
odpovídajících
děje
současným
dvojím zpOsobem: výstavbou nových
bytO a modernizací starých. Výstavba nových trojím
způsobem:
podmínkám mo-
bytů
se provádí
státni nebo komunální výstavbou, družstevní
výstavbou a individuální výstavbou. Hlavním
stavenistěm
Zálabí, prostor u
komplexní bytové výstavby bylo letos
nynějšího
mostu.
Měly
zde být letos dokon-
dva bloky domň, označené jako blok ě.3 a blok ě.4, o jedenadvaceti bytech, v prostoru vedle lékárny v Kalinově
čeny
ulici, ale nebyly;
dokončení
bylo posunuto do dubna 1988.
V prostoru ta.k
Kalcovky ze
~ečené
t~í
blolcl,
označených čís
ly 6, 7 a 8, v nichž má být celkem 243 bytd, byla zahájena
výstavba prvních dvou. Sondami byla zahájena i výstavba bloku čís
1 vedle kina JAS,·v němž má být 21 byt~. Součástí to-
hoto komplexu bytové výstavby byla i stavba energocentra v ulici, inženýrských sítí a rekonstrukce parovodu
P~dskalské
v Tovární a Mlýnské ulici. Ve
byla letos
městě
výšková budova blok dé
č.116,
p~ízem~
letošního roku byla v
byt~,do
kolaudována nichž , se li-
této budovy, nejvyšší v
zá~í
K9líně,
lékárna, jejíž nedostatek byl v sídlišti, kde žije
otev~ena
přes
ván. Blok bytfi v
v níž je 90
b~eznu
již koncem prosince minulého roku. V
začaly stěhovat
dnes
a v
dokončena
patnáct tisíc obyvatel, již dlouho ěís.116
domě
je 45
dostal popi:;sné byt~
číslo
téitštri~
976/II. Z devadesáti
velikosti 3 + 1, to je bytfi o
pokojích a kuchyni, a 45 garsonier. V
pocito-
domě
t~eeh
bydlí asi 250 lidí.
Dfim má šestináct podlaží, je vysoký 51 metrů, tst zastavěná plocha domem činí 796m2 a užitková plocha bytů 5 112m2 • Dům
stál
32 460
000,-Kčs.
Byl
stavěn
experimentální metodou,
ve všech bytech je automatická regulace tepla. V rámci dokončena
občanské
vybavenosti
sídliště
byla v jeho centru
v prosinci letošního roku stavba restaurace Družba
a dána v posledních dnech roku do provozu. Stavbu tohoto objektu
prováděl
Do
podnik Agrostav Kolín.
závěrečného
stádia
p~íprav
vstoupila letos výstavba
v zÓně "U J.f3na", když bylo vydáno územní rozhodnutí na v:Jstavbu 944 bytových jednotek v této
lokalitě.
Jako první stav-
ba tohoto budoucího nového sídliště byla již v prosinci roku 1985 zahájena výstavba školy, ale tato stavba ani v letošním
roce nijak moc nepostoupila. Závod Prfimstav zde stavbu vodovodního a
prováděl
potrubí. U stavby se
kanalizačního
změ
ni~hlavní dodav~tel, místo Prdmstavu bude školu stavět podnik Agrostav Kolín. Stále se provádí tak zvan~ zahuštování sídliště. Kde jaký volný prostor mezi domy
hned se tam vyprojektu-
sídliště,
je a postaví nový dOm. Letos došlo na pozemek u svobodárny Okresního ústavu národního zdraví stor
nov~ho
při
ulici U nemocnice. Pro-
je vymezen areálem plaveckého stadi-
staveniště
Ónu, svobodárnou, ulicí U nemocniee a obytnými domy této části Má tam být postaven objekt se 45 byty pro
sídliště.
zaměst
nance Okresního ústavu národního zdraví, Okresního stavebního podniku, Okresního podniku služeb a Prdmstavu. Stavba by měla
být zahájena v roce 1988. Rada
boru v
Kolíně
s tímto
Městského
zahuštěním sídliště
národního vý-
dne 3.finora 1987
souhlasila. Během
užívání bytfi v panelových domech v sídlišti se stavěly,
ukázalo, že panely, z nichž se domy pelnou propustnost, což se spotřebě
teple
nepříznivě
při vytápění
bytO.
to bylo již
dříve přikročeno
k
projevuje na velké
Zejm~na
a západní štíty domovních blokft se
mají velkou te-
severní, východní
nadměrně
dodatečnému
ochlazují, a proizolování
štítových zdí. Provádí se to tak, že na štít domu se
těchto
připev
ní kovová konstrukce, do ní se dá tepelná izolace a všechno přikreje
se tři
v
f6liemi plechu. V roce 1987 bylo takto zatepleno
a pftl tisíce čtverečných metrft domovních štítft. Svépomocná družstevní bytová výstavba pokračovala letos
Kolíně
III v prostoru
Vrchlick~ho
ulice, kde má být vysta-
dvaasedmdesát bytd. V první
věno
ka~dý
etapě
se
stavěly
dva domy,
o šestnácti b,ytech. První z nich byl ke konci roku do-
končen
v hrubé
stavbě,
druhý byl
vystavěn
jen do druhého pat-
ra. Výstavba dalších bytových blokd s celkem
čtyřiceti
byty
byla zahájena v srpnu letošního roku a do konce roku u jedno-, ho domu byla
dokončena
základová deska a u druhého
vyzděn
su-
terén. Individuální bytové výstavbě byla letos věnována zvlášt veliká pozornost. Byl
přepracován
a schválen seznam volných
pozemkd pro výstavbu rodinných domkd v Sendražicích. Byla zahájena
příprava
výstavby rodinných domkO ve Štítarech o Okresní
výstavbové bytové družstvo /OVBD/ zde zahájilo stavbu deseti bytO v domech typu "Okal". V obou lokalitách se vykupovaly pozemky pro stavbu rodinných domkft a pro vybudování základní technické vybavenosti
staveniště.
V samotném
městě Kolíně
je stále potíž se zastavováním tak zvaných proluk, to je nezastavěných
roce se a to v
parcel v
podařilo Hrnčířské
fadě
postavených domO. V letošním
ji~
zajistit zástavbu jedné z takových proluk, ulici v
II, kde bylo vydáno územní
Kolíně
rozhodnutí na stavbu domu s dvanácti byty pro pracovníky podnikd Koramo a
Lučební
závody.
~zemní
rozhodnutí bylo vy-
dáno také na stavbu domu se šestnácti byty pro pracovníky podniku Frigera v
Jeronýmově
roce byly zkolaudovány jen s
pěti
ulici v
tři
Kolíně
IV. V letošním
novostavby rodinných don.kO.
byty a povolena nová stavba dalších sedmi domkd s de-
seti byty. V letošním roce se také
pokračovalo
rých bytO. Práce byly zahájeny ve
čtyřech
v modernizaci stabytech domu
čp.
121/I v Pražské ulici a dokončení
u domu
měly
dokončeny
být
668/V v Sadové ulici
zá~í
Stejně
se protáhlo až do roku 1988.
čp.
v
se
rovněž
1987, ale
tomu tak bylo byty a
čtyřmi
tře
baže práce na modernizaci byly zahájeny již v roce 1986 a
mě
být
opět
dokončeny
v srpnu letošního roku, jejich
protáhlo a budou prý hotovy v dopadlu u domtl byly
1987 pro
zastávkou, který byl pro staré a nemocné letos
zaháje~y
přeměněn
příštího
byttl v
pět
malých byttl v
devět
těchto
domě čp.
roku. V roce bytech bylo 683/V v ulici
na dtlm s
pečovatelskou
službou
Práce na modernizaci byly
675/V v ulici U
hřiště
čp.
a
647 a 650/V čp.
23/II v So-
kolské ulici. Pro zahájení modernizace v roce 1988 se vovaly byty v domech čp.120/II
lici Na
být
113/II v ulici Nad
občany města.
čp.
měla
domě čp.
v sedmnácti bytech v domech
v Okružní ulici,
tak to
stejně
dvanácti bytfi
prací v
dokončovacích
po modernizaci vráceno jen U Borku a
těchto
také letos a protáhla se do opoždění
roce. A
670, 671 a 673/V v Sadové ulici, v každém
byty, modernizace
čtyři
dokončena
čp.
příštím
se
dokončení
čp.218/IV
v Komenského ulici s
připra
pěti
byty,
ve Štítarské ulici se čtyřmi byty, čp. 234/II v u-
Petříně
deseti byty.
se
čtyřmi
Posledně
byty,
čp.
Karlově
Městskému
národnímu
přípravě
výb~ru
ulici s
náměstí
jmenovaný dfimja rohový dOm
ráncfi míru a Karlovy ulice. Práce na nizaci pOsobily
22/I v
Ob-
bytfi k moder-
stále
větší
potíža,
~'
které již tak dost veliké
~!m
podnik tím, že
zmodernizované byty v plánovaných
nepředával
termínech a na druhé byty
určené
ky. Kde by
měl
straně
k demolici a
mu
vyžadoval v
vystěhovat
za této situace brát
přestěhoval
zvětšoval
uživatele byttl
Okresní stavební
předstihu
uvolnit
z nich dosavadní nájemní-
MěstNV
určených
náhradní byty, do nichž k modernizaci, když
stavební podnik práce na úpravách bytd protahoval a val mu
modernizované byty
dokončené
ko
ře§itelná
ty,
určené
včas.
Byla to dost
situace, za níž musel bytový odbor uvolňovat
k modernizaci,
MěstNV
přestěhovávat
a
nepředá těž-
by-
z nich
nájemníky do jiných bytfi. Pro toto uvolňování či vyklizování bYtfi se ujalo v poslední
době
"krásné a
vo "odbydlování". Jak je
vidět,
náš
libozvučné" české
český
slo-
jazyk se stále vy-
víjí, otázkou však je, zda ke svému lepšímu, když je schopen I i takovouhle zkomoleninu.
přijmout
V stále
KOlíně
řada
voličfi
k volbám v roce 1986, ukázalo se, že ve
letošního roku byla zahájena
začátku
to objektd a bylo
čené
městě
je celkem 275 neobydlených objektfi včetně Štítar a Sen-
dražic. Na řejné
je ve
přitom
bytfi prázdných, neobydlených. Když byly zpracová-
vány seznamy městě
panuje stále nouze o byty a
zjištěno,
budovy, školy a k demolici.
dek nebyl nijak očekávaný
~knceláře
Přesto
ných domfi. Jejich
že v
ještě
a
a domy v
zfistalo
se jedná o ve-
asanačním
prošetřit
pásmu ur-
226 neobydle-
zabrala celý letošní rok a výsle-
prověrka
nadějný
řadě případfi
prověrka těch
Městský
užitek. Bylo sice
národní výbor z
zjištěno,
že v mnoha
něho neměl případech
vlastníci domd nepostupovali podle bytového zákona a ve stanovené zákonem lhdtě osmi dnft po uvolnění neoznámili národnímu výboru prázdný byt, ale zákon nemá žádnou sankci za nesplnění
v
Kolíně
lý,
této povinnosti. Ukázalo se také, že bytový fond je z velké
opotřebovaný
a
části, vlastně
hlavně
v staré
zástavbě,
zastara-
neobyvatelný.
V roce 1987 bylo bytovému odboru MěstNV oznámeno do evi-
dence 196 nových bytfi v
Kolíně,
mezi nimi i 90 bytfi ve výš-
kovém
domě čp.
volné byty byly padech
demolice a 43
závadné. Odbor bytového
národní výbor v
byt~
hospodářství
uživatel~,
novým
36 jako náhradní byty za
bytň
Vzhledem k
ulici /blok 116/. Ostatní
III. a IV.kategorie, v mnoha
letošního roku 109
pořadník,
68 na
převážně
zdravotně
dělil během
Tyršově
976/II v
uvolněné
při
z toho
byty pro
podnikových.
neutěšené
bytové situaci
také k
Kolíně
přistoupil Městský
žádostí o byty. Ke
prověrce
dni 1.ledna 1987 jich evidoval na bytovém odboru Prověrkou
pří
jich bylo 796
vyřazeno
jako
1 323.
bezpředmětných
a ke
dni 31.prosince 1987 jich pak bylo, i sfěmi, které byly bě hem roku
nově
podány,
ještě
679.
Náš socialistický stát podporuje snahu
občan~ řešit
vlastní bytovou situaci individuální výstavbou a poskytuje jim
bezúročné
pňjčené
a
podmíněně
nenávratné
peníze na výstavbu se
neúročí
podmínky, za nichž mu byly peníze
rolíně
již 102
1987 dalších odepsal
pňjčky
v
devět p~jček
hodnotě
v
á když
p~jčeny,
prominut. Do roku 1986 takto prominul v
p~jčky.
hodnotě
144
občan
splní
je mu celý dluh
Městský
1 427
To znamená, že
národní výbor a v roce
000,-Kčs
000,-Kčs.
Letos
pfijčky těmto občanfim:
Miluše a Ladislav Jirák, Táboritská 381,
10
000,-Kčs
Miluše a Daniel Scholz, Táboritská 381,
10
000,-Kčs
Marie Rumlerová, Slovenská 890,
10
000,-Kčs
7
000,-Kčs
7
000,-Kčs
40 40 5
000,-Kčs
Jitka a Petr Věra
Křapka
, Jeronýmova 313,
a Ivan Hála, Prokopa Velikého 330,
Jiřina
a Bohumil Veselý, Kollárovo náměstí, Marta a Václav Zápotoeký, V zahrádkách 740 Ladislav Bohata, Jabloňová 753 Jana a Josef Barták, Okružní ulice 1316,
000,-Kčs
000,-Kčs
15.000,-Kčs
Bohuslav Urban, Jeronýmova 527, který podmínky nedodržel, pdjčku
musí
pdjček tě
v
125
7
000,-Kčs
hodnotě 000,-Kčs
591
vrátit. K
000,-Kčs
v
vyřízení
Kolíně
a 5
zbývá
ještě
pójček
34
v hodno-
v Sendražicích.
o
PRUMYSLOV1
VfSTA.VBA
===============================~=====
Výstavba prdmyslových objektd v
Kolíně
1987 nijak rozsáhlá. Z velkých staveb
nebyla v roce
pokračovala
sdružené výtopny v závodu Lihovar Kolín, od které město
Kolín dodávku
~ápění
bytd ve
značného
městě.
projekčně připravena
ré narostlo již do nebude
dokončena
padu 1988;
výstavba očekávalo
množství páry pro dálkové vy-
Stavba však nebyla od a dostala se do
několika měsíců
začátku
řádně
značného zpoždění,
kte-
a ukazuje se, že stavba
ani v novém prodlouženém termínu v listo-
původní
termín
ní stavby v roce 1985 do
dokončení 30.září
byl únor 1988. Ocr zaháje-
1987 bylo proinvestováno
45 % celkových stavebních nákladd, které činí 62 mili6nů korun. Zatím se na termínu
dokončení
stavbě
zbývá
pracovalo po 33 ješt~
14
měsícd,
měsíců
ve kterých se má
proinvestovat 55 % celkových nákladd. Už tato zuje, že ani nový termín
dokončení
a do nového
stavby
skutečnost
namůže
uka-
být dodržen.
Další prodloužení stavby zaviní to, že se ani do zimy 1987-1988
nepodařilo
zateplit hlavní stavební objekty, aby v nich
pokračovat
mohly práce
Investorovi se
i v zimních
podařilo
měsících.
dále získat
ci ne vypracování projektu vysokotlaké které podnik ně
Středočeské
organiza-
plynu, na
přípojky
plynárny, závod Kolín, trvá. Pdvod-
se jednalo o tom, že kotelna lihovaru bude napojena na
plynový rozvod v ní
projekční
přípoj~
závodě
asi jen
Draslovka, což by vyžadovalo postave-
dvěstě metr~
dlouhé. Nyní bude
dlouhá asi dva kilometry, protože se
redukční
přípojka
stanice vzhle-
dem k dodržení ochranného pásma sousedních závodd musí vybudovat v
nepoměrně
Kolín si od vybudování výtopny v lihovatu slibo-
Město
valo v blízkém městský
na
nějaké
zajištění
Mazut byl cem
zlepšení situace v
čase
páry z tohoto zdroje
nebyl
ročním
městské
ještě
stačí
provozu. S dodávkou plynu se
sítě
v
počítat
době odběrových špiček.
nevyjasněné
a
nej~té.
jen
napočítá
s dodávkou
S investorem
letos sjednán har.nonogram dodávek páry do
a tak je vše zodpovědně
Potíže pdso-
množství, které
než od roku 1989 a i tak nelze prý
páry do
dočká.
dlouho tr-
na termín nejetí na provoz výtopny kon-
roku, ale v
tři čtyři měsíce
dříve
ještě
samotné palivové základny pro tuto výtopnu.
přislíben
příštího
páry pro
dodávk~ch
parovod, ale jak to vypadá, bude to
vat, než se bí i
velké vzdálenosti.
města,
Je až s podivem, jak ne-
je investorem zajištoána tak veliká a ddležitá
stavba! Nadějnější
.vé výstavby ve
situace je snad na jiných úsecích prdmysloměstě.
V kolínské
se letos
Frigeře
pokračovalo
v
rozestavěné
akci modernizace výrobních objektd, jejíž projektované rozpočtové
náklady čin~ly celkově 32 mili~ny korun a v roce
1987 byly na ní provedeny práce za
10 515
Ne Zálabí v areálu podniku Laktos na se
stavba centrální máslárny s
prováděla
dy
34 192
000,-Kčs.
ny práce za
5 412 má být
dokončení,
mlékárny na
V
přenesena
nebylo
nákla-
rozpočtovými stavbě
provede-
výroba másla a sýrd z objektu
Rudé armády. Co se stane s
náměstí
ulici
Do této provozovny, po jejím
000,-Kčs.
míst~ uprostřed m~sta překáží
kdo bude jejím
padně
Třídvorské
roce 1987 byly na této
dovou dosavadní mlékárny, jejíž provoz ponovaném
000,-Kčs.
příštím
uvolněnou
na tak ex-
evidentně
a
nepatří
uživatelem, k
čemu
bu-
tam,
pří
bude sloužit,
rozhodnuto.
ještě
V areálu závodu SOJA na Zálabí vyrostla letos nová moderní budova.• Její stavba byla zahájena v roce 1986 a letos v září
již byla hotova. Byly v ni
jídelna,
pro
učebny
učně
umístěny laboratoře,
a šatny pracovníka
včetně
závodní hygienie-
' kého zařízeni, síň tradic a knihovna. Stavbu pětipatrové budovy
prováděl
podnik Pr'l'ml.stav Pardubice a trvala mu jen osm-
náct měsícň. Hodnota stavbr představuje deset miliÓnd korun. S novou budovou vstoupí závod seJA 1.ledna 1988 do experimentu, v
němž
bude zkoušet pdsobnost nových pravidel
rámci
přestavby hospodářského
V letošním roce se v fl
řízeni
v
systému.
Kolíně připravovaly tři
veliké stav-
by v oboru chemického prdmyslu, ~aždá o rozpočtových nákladech vysoko zahájena
přes
ještě
deset miliÓnd korun. Jejich výstavba má být
v osmé
pětiletce.
Investorem dvou staveb je národní podnik
Lučební
závody
1[50
Kol:Cn. Prvn:C stavba je nazvána "Kyanová chemie Kol:ín" a má být realizována v cechu II- draslovka. Na byla stavba
-lučebn:C
závod v
"Silikonové
kaučukové směsi
ni dovezena
zahranični
Třet:í
roku198'1
Druhá stavba má být
dokumentačně připravena.
vedena v eeehu I
začátku
Kol:Cně
pe~
II. a jmenuje se
VNT a akrylové tmely" a bude pro-
výrobn:C linka.
'·• stavbu investoruje koncernový podnik Koramo .Kol:ín
a jeji zahájen:! je plánováno na rok 1988. Dostala název "Redestinace hydrogenátfi". V zahájena
ještě
závěru 8.pětiletky:
výstavba nového závan "Regenerace
ných minerálnich
olej~"
upotřebe
jako závazný úkol státn:ího plánu v
oboru ministerstva prOmyslu
PA~TKOV1 P~ČE
má být v Koramu
ČSR.
O HISTORICKf JlDRO MĚSTA KOLfNA
======================================~=======
Městský
národn:C výbor v
péči údržbě dom~
Kol:Cně věnoval
v historickém jádru
nemálo k jeho zkrá!leni.
Před dvěma
města
léty
letos velikou a t:ím
přijal
přispěl
tzv.
"Při
bramskou výzvu", která mimo jiné obsahovala i závazek podporovat úsili o zlepšeni vzhledu lati letošniho roku byly ve z toho byla
městě
značná část právě
ve
města.
Jen v prvnim polo-
opraveny fasády 28 vnitřnim městě,
dom~,
v jeho his-
torickém jádru. Šlo také o to, aby ke slavnému jubilejnimu
25.Kmochovu Kolínu bylo A to se také, až čali stavět
v plném lesku a v plné kráse.
město
některé
lešení u domó
provozovna v
hotovo a bylo to západn::C větší
a 91 Drobná
Kmochova Kolína bylo vše
pěkně.
Jen dftm
čp.
89/I na
zdstal neopraven, protože vyžadoval
straně náměstí
p~eaevším
opravy než jen opravu fasády,
střechy,
46 a 47
čp.
čp.90
u domft
pořádání
opravdu
uděláno
Obráncd
náměstí
u domó
prováděl
Kolíně,
Do dne
Kolíně.
1987 za-
90/I a 91/I. Opravu fasád podle
pokynft státní památkové správy Okresn::C stavební podnik v
25.března
46/I a 47/I na
čp.
čp.
míru a 2.dubna i u domó
podařilo.
kazy,
na níž už rostly
rekonstrukci
Protože padala z domu omí-t-
břizky.
ka, muselo být podél celého domu vybudováno lešení se kou ve
formě
tunelu, aby chránilo lidi,jdoucí do lékárny,
padajícími kusy omít.ky. A tak v celé západní
před
mft na
stříš
náměstí
krásně nalíčenými
mezi
čp.
omšelý, nebot i ddm
ulice proti radnici byl kdY v roce 197'9 anebo
frontě
čp.
domy stál dóm
88/I, nárožní ddm
náměstí
89/I
a Zámecké
po mnoha letech opraven.
konečně
v tomto
ještě dříve
do-
domě vyměnili
Ně
okna
a za celou tu dobu do dneška nedokázal majitel domu Okresní bytový podnik opravit omítku kolem
nově
zasazených oken. a
Až teprve nyní se }ak stalo a celá fasáda domu byla
nastříká
na okrovou barvou. Dne vět
25.června
lešení u domu
1987, už po čp.
mmochově
Kolínu,
začali
sta-
89/I, aby byl také tento ddm opraven.
Investorem akce byl Okresní ústav národního zdraví, který je majitelem domu a má v
něm umístěnu
lékft. Byl ohrazen celý chodník kárny byl zachován a tým lešením se
chráněn
stříškou.
vili krov a pokryli
Na
lékárnu a
před
již domě
ústřední
domem, ale vchod do lé-
dříve
postaveným tunelovi-
snesli celou
střechu měděným
sklad
střechu,
opra-
plechem. Tyto práce pro-
váděl
podnik Obnova památek Kostelec nad Černými lesy. Opra-
vu fasády provedla Drobná provozovna Kol:ín, a
tmavě červenou
nalíčila
barvou. V úterý 24.listopadu
19~7
li lešení a odvezli posledn:í zbytky materiálu po 89/I, kdysi nazývaný "U bílé
čp.
své kráse. Tim byla fronty
náměstí.
dokonče·na
se
labutě't,
ji bílou
odstrani-
opravě.
zaskvěl
Ddm
v celé
oprava fasád domti celé západní
Kolin tim získal beze sporu na kráse, je to
ukázka, jaké by bylo kolínské
krásné, kdyby byly už
náměstí
všechny domy opraveny. MYslím, že se mezi
městy
naši republi-
ky nenajde mnoho takových, která maj! opravdu tak pěkné náměst:í,
jako je naše v
Kol:íně.
A což, až bude celé opravené
s obnoveným podloubím na celé jižní a západní v
současné době
kazí jeho vzhled
několik
straně.
stále neopravených
domO. Západní strana byla tedy letos opravena celá a novotou i celou paletou barev. Na východní letos novou fasádu domy byly opraveny
čp.
před několika
Zatim
straně
46 a 47 a budovy ONV
září
dostaly čp.
44 a 45
málo lety. V této východní fron-
tě
zdstává dosud neopraven nárožní dóm náměstí a Husovy uli-
ce
čp.
48/I, který
Má již také
zčásti
podniku
patří
Geode~ie
opadanou omítku a
měl
a kartografie Kolín. být už letos také
opraven, ale nebyl. Podnik Obnova památek Kutná Hora robit nové výklady obchodó v
přízemí
domu a potom
měl
měl
vy-
Okres-
ní stavebni podnik opravit celou fasádu. Nestalo nic z toho. Na severní na jižni
straně náměstí
straně zůstala
po celý rok plechová ohrada zasahu-
jící do poloviny vozovky, domO
čp.
se letos nic neopravovalo a
zčásti
už poškozená a
pobořená,
u
7, 8 a 9/I. Zdálo se, že se za plechovou ohradou
celý rok nic
neděje,
jen u domu
čp.8/I
se objevilo letos le-
šení, které bylo známkou toho, že se přec~jen něco děje a práce tu
pokračují.
Ddm městí
9/I, rohový do
čp.
již hezkou
jištění
řadu
základO a
K 0uřimské
ulice, kazí vzhled ná-
let. Zatím je hotovo jen statické za-
výměna
stropO. Letos
měla
být provedena stře-
celá nová železná konstrukce krow a l nová plechová cha, nic z toho nebylo ani
Státní ústav pro rekonstruk-
začato.
ci památkových měst• a objektd /SrtRPMO/ Pardubice teprve 30.listopadu 1987
předal
dodatek projektové
dokumentace sta-
tiky domu, a tak podnik Geoindustria Jihlava bude moci nastoupit na měnu krov~ naděje,
že
by celý
dňm
zajištění
celého objektu až. v příštím roce a výbude lze provést také až napřesrok. Stále zdstává rychlejším a
při
i s modernizací bytó v přízemí
místností v
váno. Ale je to
Dftm čil
svědomitějším provádění
a úpravami obchodních
mohl být hotov v roce 1990, jak je pláno-
nepravděpodobné.
čp.8/I,
majetek Regionálního muzea v
tří
v opravách
něm
oprav
sousedních
domň
Kolíně,
zatím nejdále,
pokro-
třebaže
i
zde zdrželo práce srtRPMO Pardubice, které se značným zpoždě ním
projekt
předalo
zajištění společné
zdi mezi domy
čp.
8
a čp. 7 /r'. Podnik Geoindustria Jihlava provedl letos v tomto ...,
domě
statické
zajištění
sloupň
podloubí.
P~dnik
...
Obnova pamá-
tak Kostelec nad Černými lesy, středisko PQděbrady, provedl potřebné
tické m~
bourací práce, vyklizení objektu,
zajištění
čp.
vystěhován
pro sta-
a postavil lešení s výtahem. Celá oprava do-
má být hotova do Ddm
přípravu
30.června
1990.
7/I stál po celý rok obražen plechovou ohradou,
a nic se v
něm nedělo,
jen rybárna v
stále v provozu. srtRPMO Pardubice má teprve v
přízemí
přístím
byla
roce
s~
odevzdat projekt statiky domu a pak se teprve
bude
začí
nat se zajištovacími pracemi. Ddm má převzít do vlastnictví podnik Potraviny Kolín, v ryb, v prvním
přízemí
má být zachována prodejna
má být vybudován bar pro
patře
ve druhém ubytovny pro
a
občerstvení
podniku. Rekonstrukce do-
zaměstnance
mu má být hotova až v roce 1991. Na
těchto třech
domech je
vidět,
jak je dnes obtížné
zaji§tovat tak složitou rekonstrukci a opravy starých památ~ kových objektd, jak i speciální odborné podniky, zabývající se opravou památek, nemají zájem o tuto práci, jak se stále odkládají
dříve
stanovené termíny
dokončování
jednotlivých
prací, které mají na sebe navazovat, jak se doba rekonstrukce rok od roku prodlužuje a jak my,
občané města
hosté a turisté k nám
musíme všichni stále cho-
dit kolem krásném
pomačkané
přijíždějící,
Kolína, i
a bortící se plechové ohrady na našem
za níž nevidíme žádný stavební nebo pracovní
náměstí,
ruch. A stále se jen
těšit,
jak to bude hezké, až to
někdy
bude hotovo. Na ddm
náměstí
čp.
byl vybrán další ddm k rekonstrukci. Je to
20/I, nárožní do
9/I. S pracemi se DOm
čp.
Kouřimské
zde~čít
76/I hodlá
už v
Městský
ulice,
příštím
domu
protější
čp.
roce.
národní výbor z
části připo
jit k radnici. Objednal proto u podniku Obnova památek Praha zpracování projektové dokumentace na jeho rekonstrukci a upravení jeho
vnitřku
pro
účely úřadu Městského
výboru. Se zahájením prací se
počítá
až v deváté
Letos došlo i na kolínské ghetto, kde·už obydlené domy se
začaly měnit
ve
národního pě~iletce.
některé
zříceniny. Městský
ne-
národní
výbor v tické
Kolíně
objednal u podniku Obnova památek Praha geode-
zaměření současného
rického p·rozkumu objektO 159 /nového
číslování/,
stavu a provedení čp.
stavebně
histo-
146, 147, 148, 150, 151, 152 a
který bude sloužit jako podklad pro
zpracování projektové dokumentace na obnovu této historické části města,
Jen jestli, než to bude hotovo, domy nespadnou.
Stále se mluvi o tom, že historické jádro má být prohlášeno
městskou
města
Kolína
památkovou rezervací, ale dosud
ani v letošním roce nebylo žádné rozhodnutí v tom
směru
vy-
dáno. Také se to stále odkládá.
V~STAVBA
V
AK~I
Z
=========================~=======
V letošním roce v
Kolíně
v akci Z
konečně zřídil Městský
pro plánování, "Středisko
~řízení střediska
rodního výboru dne
přípravu
akcí Z" jako
a
řízení
zařízení
národní výbor
staveb
národního výboru.
schválilo plenární zasedání 22.června
1987.
prováděných
Městského
ná-
Středisko převzalo věške
rou starost o všechny stavby akce Z ve
městě
a zajištuje zá-
sobování staveb materiálem a technikou, provádí technický stavební dozor a skončení
závěrečné
výstavby akce.
technicko-ekonomické vyhodnocení po Středisko
bylo
umístěno
v
kancelářích
v suterénu Kulturního domu pracujících. Vedoucím
střediska
byl jmenován ing.M.~korpík. Z roku 1986 stavby akce
z·:
ba tržnice v
do letošního roku tyto
přešly
výstavba
tělocvičny
ulici a výstavba energocentra stavby, o nichž bude dále Výstavba
Prfiběh
byla
vytvořena
sportoviště
řeč,
v Borkách. Ostatní
byly letos do plánu akcí Z
jednotlivých akcí v roce 1987 bpl tento:
tělocvičny
letosdokončena.
3.Základní školy, výstav-
výstavba Domu služeb v Kutnohorské
Císařovsi,
nově zařazeny.
rozestavěné
3.Základní školy
Finančními
stavba v
náklady ve výši 1 680
hodnotě
značky
BIOS byla
1 083
000,-Kčs.
100,-Kčs
O
stavbu~
která byla zahájena v roce 1984, se nejvíce zasloužili vé
Tělovýchovni
členo
jednoty Jiskra Kolín a pracovníci koncernové-
ho podniku Koramo Kolín. Stavbyvedoucím byl ing.Bydžovský a technický dozor vykonával J.Urbanec, oba z Korama. Rozestavěnou
stavbu tržnice v
Císařovsi převzal
dubna letošního roku již v
pořadí třetí
Glanc z Technických služeb
města
do
30.června
se stala
stavbyvedoucí Josef
Kolína. Technický dozor
měl
1987 J.Kretschmer z Agrostavu Kolín. Ace byla
zahájena v roce 1985. Rada žení termínu
od 1.
dokončení
MěstNV
Kolín požádala o prodlou-
do 30.listopadu 1988. Z této stavby
nejproblematičtější
akce Z v
Kolíně.
Před
zimou
1986- 1987 byly práce na ní zastaveny a obnoveny až v dubnu letošního roku. Vzhledem k tomu, že v blízkosti tržnice má být vybudován obchodní dftm, v
němž
bude velká prodejna
potravin a budou tam instalovány mrazící boX7, byla odsouhlasena změna stavby, na kterou Krajský projektový ústav v Praze vypracoval dodatek k pfivodnímu projektu. To vše zpozdilo výstavbu~ na které v polovině· letošního roku byla pro-
vedena hrubá stavba sotva z 50 %. Na st~bě provedl dftkladnou
.
předsedovi ONV i0~tltá
kontrolu Výbor lidové kontraw,
krajského výboru v Praze vyslovila nespokoje-
Středočeského
nost a rada
M~stského
června
1987 vyslovila
Tomáši
Sklenářovi,
bě
rada
národního výboru v
nato dne 9.
Kolíně
mí~ nespokojenost ~ředsedovi M~stNV
zodpovědnému
ing.
za neuspokojivý stav na stav-
tržnice. Práce postupovaly na této akci tak pomalu také
proto, že stavba myslový podnik
neměla
žádného garantp, žádný kolínský prónad ní patronát a tak byla zcela od-
nepřevzal
kázána na brigádnickou práci vysláni pracovat
občanó.
učni Středního
Na krátký
odborného
stavebnictví v
K~líně,
konec se
ukázalo, že stavba nemá
ještě
čas
tam byli
učiliště
místního
ale už v listopadu byli odvoláni. Na~ pěti měřených
Podle znaleckého posudku voval pouze jeden, a to
dostatečnou
ještě
statiku.
nosných prvkó vyho-
na spodní hranici pevnosti.
Od zahájení stavby do konce letošního roku byla stavba provedena asi ze 60 %, ale náklady na ni byly
V
t~vém
by v
něm
stavu
byla
přešla
vyčerpány
stavba do roku 1988 a není
z 65 %.
naděje,
že
dokončena.
Ddm služeb v Kutnohorské ulici je
rozestavěn
od roku
1986. Garantem výstavby je Okresní podnik služeb v
Kolíně,
stavbyvedoucí CHoutka, technický dozor Kutílek, oba·z Okresního podniku služeb. Od zahájení stavby
ďo
konce letošního
roku byla stavba provedena asi ze 44 %, plánované náklady vyčerpány
během
dokončena
hrubá stavba
a stavba byla zateplena, takže se mohlo
střešení
i
z 54 %. Byla už
zimy ve
cementu a
vnitřních
zpožděné
dodávky
včetně
za-
pokračovat
pracech. Stavbu zdržel nedostatek opláštění
z podniku Ocelové kon-
strukce ~ilina. Zdrženi narostlo na tři měsíce, takže je ohrožen termín
dokončení
stavby v
březnu
1989.
Inženýrské sítě k Centrálnímu stadi~nu v Borkách, jejich výstavbu garantuje
Tělovýchovná
jednota Agro Kolín a
podnik Frigera Kolín, vedl stavbyvedoucí Lukavský z TJ Agro K~lín
a technický dozor
města
Kolína. Stavba byla zahájena v roce 1986 a v letošním
roce
dokončena.
měl
Josef Glanc z Technických služeb
Skládala se celkem ze
ze stavby plynovodní, vodovodní a
čtyř dílčích
staveb,
kanalizační přípojky
a z
oplocení celého stavebního areálu. Energocentrum v Borkách
převzaB
jako garant TJ Agro
Kolí1stavbyvedoucim byl Holana z Agrostavu, technický dozor ing.Hora z Elektrárny Kolín. Práce byly zahájeny
prováděl
ve
1986. Stavba postupovala podle
4.čtvrtletí
nogramu, byla
a
zastřešena
provedl Výbor lidové kontroly zůisťil
trolu a
zde
harmo-
zimním obdobím zateplena.
před
Plán prací pro rok 1987 byl na
časového
stavbě MěstNV
řadu nedostatk~,
splněn,
v
Kolíně
hlavně
přesto
na ni
hloubkovou kon-
v projektové
dokumentaci. moštárně
Stavbu komunikace k v
Kolíně
zahrádkářské
byla
být zahájena už v
měla
lad v evidenci
pozemk~
ještě
letos
d~nu,
ing.Čihák,
září
1987.
dokončena.
stavěl
stavbyvedoucí
technický dozor měl Josef Glanc, oba z Technických
města
výkopech,
ale pro nesou-
byla zaháJena až koncem
Zavedení plynu do Orebitské ulice
služeb
kolonii
II u vodárny vedl stavbyvedoucí Kretschmer z Agro-
stavu. Stavba
Přesto
v
Kolína. Stavba byla, bez povrchových úprav po
dokončena
pokračováni
již v
březnu
1987 a bylo projednáno její
do ulic ~ipské a Kunětické.
Trafostanice u 6.Základní školy na Zálabí. Funkci stavbyvedoucího
od
převzal
1987 Pánek z Okresnígo sta-
1.října
vebního podniku a tento podnikg je také této akce. V
~sti
říjnu
zemní práce, do konce přešla
garant~m
stavební
letošního roku byly zde zahájeny
ro~byly
vyhloubeny základy. Stavba
do roku 1988.
Stavba kanalizace v Nové ulici v Sendražicích. Stavbyvedoucím byl zprvu Jiří Škarvada, dtichodce v Sendražicích, technický dozor vykonával ing. Topo·l, Středočeské
/StčVaK/,
vodovody a kanalizace
.stavba byla zahájena až
láni na jinou stavbu a října
Hlavní
přešla nedodělaná
Přemístění
maltárny z Tovární ulice na Hánínm Garantem
lo o jeho výrobnu malty, a přes
STčVaK
do roku 1988.
akce byl Okresní stavelJn:í podnik v
mostu
byl
se také stavbyvedoucí, od 1.
1987 tuto funkci vykonával Vejsada z podniku
Kolín. Stavba
řád
budovali kanalizaci, odvo-
kteří
změnil
letošního roku
do potoka. Ke konci roku
vyústěním
byli pracovníci Agrostavu,
udělat.
podniku
závod Kolín •
závěrem měsíce října
a do konce roku se už mnoho nedalo vybudován asi ze 70 % s
zaměstnanec
Kol:íně,
přem:ístění
Labe. Šlo to rychle, v
protože se jedna-
bylo vyvoláno stavbou
květnu
už byla akce hoto-
va a zkolaudována. ~prava sklepních prostor pod radnici. Do konce roku ne-
byl na tuto akci zpracován ještě ani jednostupňový projekt, přesto
tam práce
začaly
už letos v
říjnu.
Má tam být vybudo-
ván Klub mládeže. Nejdříve bylo nutno celý prostor sklepft vyčistit a vyklidit. Mládežníci asi patnácti kolínských organizací Socialistického svazu mládeže ze škol a učiliš{, členové
základn:ích a
městských
organizací SSM se pustili
se zápalem,
ještě
i dnes mládí vlastnímu, do práce. Museli
rozmontovat starý parní kotel, rozbourat cihlové čistit
kamenné klenby a všecku tu sut a železný šrot odtud
vynést. Potom, až to bude všecko vyklizené a moci
začít
s dpravou interiéru. Ve
části
čisté,
bude se
samostatných klenu-
třech
tých prostorách vznikne atraktivní klubové ní
o-
příčky,
zařízení.
Ve vstup-
má být podlaha dosavadního sklepa snížena asi o
80 cm /doufejme, že ný prostor má být
při
tom radnice nespadne/ a takto získa-
rozdělen
na
dvě
podlaží. Bude zde
umístěna
šatna a výstavní prostory. Druhá·, hlavní část sklepního prostoru o ploše 46 m2 bude zařízena jako sál a ve třetí části bude bufet, sklad a sociální
zařízení.
Do
náměstí
budou v
místech dnešních sklepních okýnek proraženy dva nouzové východy.
Těmito
dpravami se získá podzemní prostor o podlahové
ploše 176m 2 • Stavební dozor nad touto akcí p~vodně převzal M.Ledvina z Technických služeb
města
Kolína, ale
ještě
letos
tu funkci složil. Ubytovací a školicí niku ve Slovenské ulici
středisko mělo
Okresního
letos, kdy
byla vObec zahájena. hromadu problémfi a dě
Přes
prosadil.
veřejných
tyto prdesty Měla
Městský
být zahájena v
pod-
jeho stavba ne-
těžkostí.
lidé, bydlící v okolí projektované stavby byli
proti ní a na všech li.
ještě
~tavebního
V prvé
řa
zásadně
schózích proti ní prostestovanárodní výbor v září
Kolíně
stavbu
letošního roku, ale naby-
la. Byl pouze zpracován projektov.f úkol a vydáno dzemní rozhodnutí. Rada
MěstNV
schválila projektový úkol 28.dubna 1987.
Podle tohoto projektového dkolu má být tento objekt vybudován v zájmu stabilizace mladých kádró Okresního stavebního pod-
niku. Má to být dfim hotelového typu s kapacitou 42 lfižek, s bytem domovníka e ubytovacím vat
Městský
koncem
zařízením,
národní výbor. Projekt stavby má být hotov až
březne
roku a potom bude možné zahájit sta-
příštího
vební práce. Za to, kolik trpkostí výboru v
kterým má dispono-
Kolíně
u
občenii
vfiči Městskému
národnímu
tato stavba zpfisobile, snad ani ne-
stojí. Lidé se obávají, že až bude v provozu, si s~ěmi "mla'i~trtr8.rit'l!0
dými kádry"Okresního jí. Chování
některých
stavebního podniku
hodně
uži-
skupin mladých lidí dnes tuto obavu ne-
vylučuje.
Vedle
těchto investičních
ještě neinvestiční
akcí Z se
prováděly
akce, a to plynofikace v
i letos
Jeronýmově
ulici,
rekonstrukce dvorního objektu v areálu Domu služeb v Kutnodrobnější
horské ulici a Když byly v
si~
Kolíně
vše shrneme, tak zjistíme, že v roce 1987
dokončeny
Inženýrské
akce v rámci .. Příbramské výzvy ...
sítě
tyto akce Z:
ke sportovnímu areálu v Borkách.
staveniště
Oplocení
Komunikace k
sportovního
moštárně
v
areálŮ
zahrádkářské
v Borkách.
kolonii v
Kolíhě
zavedení plynovodu v Orebitské ulici Přemístění
maltárny Okresního stavebního podniku.
Tělocvična
).Základní školy ve
Do roku 1988
přecházejí rozestavěné
Tržnice v
Vávrově ul~ci.
akce Z:
Císařovsi.
Ddm služeb v Kutnohorské ulici.
Ubytovací a školicí
zařízení
ve Slovenské ulici.
Trafostanice z 6.Základní školy na Zálabí. Rekonstrukce sklepních prostorfi pod radnicí. Kanalizace v Nové ulici v Sendražicích. .
II.
Se zajímavým návrhem na novou stavbu v akci Z 1etos závod Tetra Kolín. Nazval ji jídelna a
kuchyně".
"Víceúčelová
přišel
budova -
Závod zpracoval projektový úkol, letos
byl projednáván úvodní projekt a podnik Chemoprojekt Kolín pracoval už na
prováděcích
projektech. Akce je pojata jako
sdružená investice zálabských podnika, 1982 o
takov~m
prostředkO
na
již 13.února
kter~
objektu jednaly a daly souhlas ke sdružení ~eňó
výstavbu. Jsou to vedle závodu Tetra Ko-
lín podniky Potraviny Kolín, Zelenina Kolin, Laktos Kalin, Zemědělský
nákupní a zásobovací podnik, Domáci
potřeby
a
Okresní podnik služeb. Garantem výstavby objektu bude koncernový podnik ČKD Dukla Praha, závod Tetra Kolín. Celkov~ náklady mají přesáhnout 19 milióna korun. Stavba má být provedena v letech 1988 až 1991. Provozovatelem se stane závod Tetra Kolín, ale objekt bude sloužit nejen jako závod-
ni
kuchyně
a jídelna pro pracovniky sdružených závodu a pod-
nikO, ale i
veřejnosti
a bude využíván i ke
kulturnim a politickým akcím a vodního stravování tak~ potřeby části
společensk~ho
Zálabí. Rada
2.března
1987
zaměstnacu
tak nejen
podnikO v
t~to
probl~m
národního výboru
zá-
oblasti, ale
živote lidí, bydlících v
Městského
zařadit
vyřeší
společenským,
t~to
doporučila
tuto stavbu do plánu akcí
z.
STAVBY
OSTA'l'Nf
VE
MĚSTĚ
=======~=====================================
Vedle již uvedené bytové výstavby, výstavby prfunyslových objekt'd a výstavby v akci Z' se jiné stavby. Uvedu zde jen V ponděli
ly nová
popisná
předměstí.
čísla
a byly
čísla
začali
Rudé armády, na jejichž
obchodni d'dm. Tyto domy byly měly
v
místě
pftvodně počítány
bude postaven k
zařazeny
do obvodu Kolína II, Pražské
staré mlékárny
tvořily
staré mlékárny se octly na
tí Rudé armády a domft prakticky němž
zahradě
nohorské ulici má sloužit k ky
tvořily
počala
273/IV
rozšíření
Státní banky
~
začali
uli-
Bořením těchto Kolíně,
o
minulých letech. československé
letos s
přístav?ou,
provozních místností kolínské
československé.
stavbu vynaloženo
Krčínovy
výstavba obchodního domu v
u budovy Státní banky čp.
jižní stra-
rozšířeném náměs
jeho jižní frontu.
jsem již psal v kronikách Na
Císařovsi
27, 28, 29, 31 a 32. V roce 1980 dosta-
Před shořením
sboření
i
bourat domy na jižní
nu Tyršovy ulice a jejich zahrady zasahovaly do ce. Po
Kolíně
dvě.
30.listopadu 1987
straně náměstí
a
prováděly
v Kutkterá poboč
V roce 1987 bylo na tuto
1 136 000,-Kčs.
P ODMI i U J t C Í
F A KT ORY A
VÝSTABU
ROZVOJ
MISTA
=================================================== 'l"
P L O
E
Naději tápění
a touhu
krfiček
dělena
Kolína po dostatku tepla pro vy-
bytO a objektd má splnit tepelný
ny Chvaletice.
o
města
Přípravy
postoupily
na
čtyři
přivaděč
z Elektrár-
jeho realizace v letošním roce zase Výstavba celého komplexu je roz-
vpřed.
stavby:
I.stavba -upravy v
Elektrárně
Chvaletice. Investorem stavby
je podnik Elektrárny východní Čechy, vyšším dodavatelem stavby je podnik Plynostav Pardubice. Tato stavba si vyžádá kromě
technologických uprav na
ření
úpravny vody,
poněvadž
v• leka tolik jako pr• provozu
jekt stavby byl-schválen v
vyčleněném
bloku i
značné
rozší-
vratného kondenzátoru nebude zdakondenzační červenci
turbíny. .4uvodní pro-
1987, ale ze strany
Státní plánovací komise nebyla stavba
zařazena
do seznamu
zahajovaných akcí Federálního ministerstva paliv a energetiky na rok 1988. Ministerstvo však využije ještě možnosti navrhnout ve vratce plánu pravenou akci. V
dodatečné zařazení
případě nezařazení
za jinou
nepři
do plánu roku 1988 je
akce zapsána k zahájení v roce 1989. II.stavba - parovod z Chvaletic do Kolína. Investorem i vyšším dodavatelem jsou stejné podniky jako u stavby I.
Par~
vod bude
část
stavěn
patek je již
jako vrchní vedení na patkách. První
~ předstihu
ve
výstavbě
společně
s budovaným
teplovodem z chvaletické elektrárny do Chvaletic. ní limit a
finanční prostředky
Investič
na tuto stavbu byly sdruže-
ny na úrovni
rezortň.
Akce je v pracovnich materiálech pro-
jednána mezi Stétni plánovaci komisi a Federálnim ministerstvem paliv a energetiky na termin zahájeni v roce 1989. III.stavba - napojeni na městskou sit centrálniho zásobováni teplem. Investorem stavby je podnik Elektrárny Holešovice, vyššim dodavatelem Okresni stavebni podnik Kolin. Labe a technologickou
stavby maji
část
podniky Geo-
prov~st
industria Jihlava a Plynostav Pardubice.
Přemostěni
Rozvodn~
centrum má
být postavena na Hánině. Nepojeni parovodu na městskou sit z rozvodného centra je
řešeno
Jedno potrubi
třemi větvemi.
povede do Elektrárny na Zálabi, druhé do podniku Laktos na Třidvorské
ulici a
Zengrovy ulice v ženim
IV. Stavba je
Kolině
a
investičnich limitň
podnikň.
přes
finančně
kryta sdru-
finančnich prostředkň
kolinskýeh
dva miliÓny korun. Neúčast tohoto podniku
negativni dopad na jeho dalši rozvoj.
měla
Labe do
Dosud se nepřipojil podnik ČKD Dukla, závod Tetra
~olin přispěvkem
by
parovodnim mostem
třeti
za-
Předpoklad
hájeni stavby je rok 1990. IV.stavba -
řidiei
centrum na
Hánině.
Investorem stavby je
'
Agro~
podnik Elektrárny Holešovice, vyššim dodavatelem podnik
stav Kolin. Projektový úkol se letos projednával teprve na úrovni územniho
řizeni.
předpokládá
v ro-
ještě definitivně
uzav-
Zahájeni stavby se
ce 1990. Rozpočet
řen.
všech
Předpokládá
čtyř
staveb neni
se, že bude
činit pňl
hájeni zkušebniho provozu a tim i
miliardy korun. Za-
přivedeni
z Chvaletické elektrárny do Kolina by se závěru
roku
roce 1993.
199~
úplné
dokončeni
stavby
prvniho tepla
mělo uskutečnit pravděpodobně
v
až v
Po
stavby parovodu z Chvaletic do Kolína má
dokončení
být teplárna v zálabské
v
elektrárně,
současné době
budova-
ná teplárna v Lihovaru i teplárna u plaveckého stadiÓnu v sídlišti
vyřazeny
z provozu a mají sloužit jako studená re-
zerva. V zálabské
elektrárně
se
roz-
následně předpokládají
sáhlé rekonstrukce. Přivaděč
t~pla
z chvaletické elektrárny do
má nejen
vyřešit
je
města
a jeho prfimyslu, ale
ho
prostředí,
města
dostatek teple jako podmínku dalšího rozvo-
konkrétně
k
přispěje
čistšímu
i ke zlepšení životní-
ovzduší ve
městě.
ním zálabské elektrárny z provozu bude do ovzduší balováno
ročně
o
tisíce tun
tři
tisíc tun prašného spadu
méně
celkem bez
čátku
tak i na konci tohoto roku byla,
kterýžto
měsíc
větších problém~,
několik dn~
byl letos o -4
ex-
a šest
než dosud.
města
mírná. Pouze
Odstave-
města
kysličníku siřičitého
V roce 1987 byla dodávka tepla z kolínských
poměrně
Kolína
zdroj~
do
protože zima jak na zakromě několika dn~,
v lednu a zejména v
stupně
březnu,
Celsia pod dlouhodobým
normálem, a pak v prosinci letošního roku mrzlo. Plynulá dodávka tepla byla narušena pouze jednou za celý rok, a to ve dnech 12. a 13.ledna 1987, kdy
při
náhlém nástupu
mraz~
zmrzlo mokré uhlí na skládce a v celém systému zauhlování v zálabské výkonu.
elektrárně
Operativně
vypomohl podnik Koramo Kolín, který po-
sílil dodávku páry do kolik mrazivých
dn~
a teplárna namohla dosáhnout plného
městského
rozvodu ze své kotelny.
Ně
v prosinci dodšvku tepla ze zálabské
elektrárny neohrozily. Výpomocná teplárna na plaveském stadiÓnu byla v provozu jen v
případech nejnutnější potřeby,
stále její provoz byl velmi
hlučný
a stále platil zákaz její-
ho provozu v noci. Hnědé
uhlí do zálabské elektrárny bylo dopravováno Severočeského hnědouhelného
vodní cestou ze ského
p~ístavu
a
černé
revíru do kolín-
uhlí z Ostravského revíru po dráze uce-
lenými uhelnými vlaky. Z ,p~ístavu a z vykládky ČSD dopravovaly uhlí do elektrárny a na její skládku na
nákladní-
Háníně
auta~ ČSAD.
Ve
městě
se letos
vy tepwlné rozvodné
prováděly
sítě.
ve velké části
Z velké
mí~e
je
generální opra-
prováděla
polská
firma BUDIMEX, závod BETON-STAL Warszawa, v objemu cca deseti miloÓn~ korun ročně. V menším rozsahu se podílel na rekon-
pracech parovodu závod Konstruktiva Kolín a drob-
strukčních
nější opravy prováděl i závod Rozvod tepla vlastními silami.
Dosud byly provedeny generální opravy parovodu v Kutnohorské metr~,
ulici v délce 380
hrdin~
v ulici Dukleských
280 m, ve Starokolínské ulici v délce 228 m, v ci v délce 140 m1 v je ve
městě
ještě
Zengrově
asi
čty~i
ním stavu a dalších §est tisíc a všecko to byla letos ulici, na
čeká
metr~
metr~
v nevyhovujícím stavu investiční
dom~
a v Mlýnské ulici
směrem
III. a stavba parovodu z Havlíčkovy
akce
k mostu
nové bytové výstavby na Zálabí,
dále stavba parovodu pro objekty ).Základní školy v
do
P~esto
stavba hlavního parovodu v Tovární
náměstí Jiráskově
pro zásobování teplem
uli-
parovodu v havarij-
na svou rekontrukci. Jako
rozestavěna
Kmochově
metr~.
ulici v délce 95 tisíce
v délce
nově
Kolíně
budované teplárny v lihovaru
ulice. Všechny tato stavby
pomalu a tak rozkopanými ulicemi
pokračovaly
p~ispívaly
velmi
nemálo ke zhor-
šováni životniho
prostředi
ve
městě,
zejména když výkopy
trvaly tak dlouho. V roce 1987 bylo váno
1 863 347
elektrárny
při
,gigajoulťl
dálkovém
vytápěni
zdrojťl
/GJ/, z toho ze
1 843 683 GJ, z Korama
Kolína
spotřebo
zálabské
12 954 GJ a z lihovaru
7 312 GJ.
Velká le
ještě
říká
část
domácností ve
městě
je
při vytápění bytťl
stá-
odkázána na topení uhlím v kamnech, dnes se tomu
"lokální
vytápění".
Zásobování uhlím, které provádí
kolínský závod Uhelné sklady, bylo velmi složité. Po celý rok se projevoval rozpor mezi fondy paliv a
potřebou spotře
bitelťl.
uhlí na
Dále klesal podíl
tříděného hnědého
dodávkách uhlí z dolfi a klesala i jakost kde již
řada
druhfi klesala ve
zvýšenim dodávek, protože
prostě
v letošním roce se
"Zásadami
otevřeně řečeno,
paliva,
pod 3000 kcal.
výhřevnosti
Tento pokles jakosti paliva namohl být
řidily
tříděného
ce~vých
odběratelům
vyrovnán
víc uhli nebylo. Dodávky řízení
nebyl žádný prodej, ale
prodeje", což,
přídělový
systém.
~ádné domácnosti nesmělo být dodáno více uhlí, než kolik ode-
brala v roce 1984. A to pro rok 1987
představovalo
137 750 tun, ale do tohoto množstvi se Uhelným dostávalo osm tisíc tun. Ve obyvatelstvu
skutečnosti
111 604 tun a ostatním
celkem
skladťlméne
dodaly Uhelné sklady
maloodběratelům
31 553 tun uhlí.
PLYN
Zásobování všech
odběratelů
zemním plynem bylo po celý
rok 1987 plynulé a zvlá~tním
Zemní plyn je do
bezpečné.
města přiváděn
potrubím, napojeným na dálkový plynovod ze
Sovět
ského svazu. Je ho dost a žádný spotřebitel nemusel být le• tos krácen a v odběru omezován. Zemní plyn není jedovatý, ale je
náren dbal na děl
Proto kolínský závod
nebezpečně výbu~ný.
kontrolu
těsnost v~ech těsnosti
Středočeských
ply-
spojO v plynovém vedení a prová-
tak, že plyn, který je
bez zá-
téměř
pachu, odorozival páchnoucími látkami a tím se kaidý sebenepatrněj~í
únik plynu z potrubí prozradil pronikavým zápachem.
Tuto kontrolu provedl zji~těné netěsnosti
E L EKT
~
čtyřikát během leto~ního
roku a
v~echny
opravil.
I NA
Kolínská elektrárna vyrobila v roce 1987 celkem
12 885
megawatthodin /MWh/ elektrického proudu a splnila plán výro-
4 329 MWh
by na 113,6 %. Bylo to o
méně
než v roce 1986. ZpO-
sobila to planovaná dlouhodobá oprava a s tím spojená odstávka jednoho turbogenerátoru, kterou
-
zbrojovka K4ementa Gottwalda.
Ukončila
novou lopatkovou turbínu sice
včas,
2(.listopadu 1987, ale trvalo pak
První
prováděla
opravu a namontovala
ještě před
je~tě
brněnská
termínem dne
měsíc,
celý
než byl
provoz turbíny stabilizován tak, aby provoz celého generátoru byl ké síti
bezpečný.
Přesto
města rovnoměrná
byla dodávka proudu v celé elektrica za celý rok nebylo
diném dnu použít omezující vypínání proudu
regulační
velkoodběratelfim.
stupně
třeba
ani havarijního
Dodávka elektrického prou-
du obyvatelstvu nebyla nijak omezena. V maximální uspokojeny požadavky vytápění.
odběrateló
ani v je-
pro elektrické
míře
byly
akumulační
17-0
V
O
D
A
Problém nedostatku pitné vody v leka
vyřešen,
Kolíně
nebyl
ještě
zda-
i když se situace trochu zlepšila. Stranické
a státní orgány
i okresu se stále tímto problémem za-
města
bývaly a hledaly řešení. Předsednictvo OV KSČ například bě hem jednoho roku projednávalo zásobování vodou
pětkrát.
Přijatá opatření
se týkala
odběratelfi,
pitnou vodou u velkých
u
města
Kolína pitnou
především šetření
čtyřiadvaceti
kolínských
prfimyslových zévodfi. Dosáhlo se úspory v rozmezí 30 - 55 % sjednaných objemfi dodávek pitné vody, ale velkoodběratelé,
Tesla Kolín Druhým zajištění
ny
či
jako
Draslovka sjednané
náhrady za
přivedením
Obchodní tiskárny
například
opatřením
vody ze
v
K~lín,
odběry překračovaly.
v zásobování Kolína pitnou vodou bylo kontaminované zdroje Nové vodár-
vyřazené
z~oje
úpravny vody na Vinici. nahradit ztrátu 25
přesto někteří
u Velimi a zvýšením kapacity
Těmito opatřeními
vteřinových
se však
nepodařilo
litrd z jímacího území Nové
vodárny a jakýkoliv výpadek, zpfisobený poruchou na vodovodní síti nebo omezením tivně
přívodu
vody z Kutné Hory se ihned nega-
projevil v plynulém zásobování obyvatelstva pitnou vo-
dou. Zejména vyšší patra obytných domfi na sídlišti byla s potížemi zásobována, protože uvedené vlivy se projevily nižší akumulací vody v podzemním vodovodu hož je dodávána voda do
sídliště
v
"Letiště
Kolíně
II", z
ně-
II.
na zlepšení byla v
dokončení
přivaděče
zdroje u Velimi. Stavba tohoto
přivaděče
byla zahájena v
Naděje
vody ze říj
nu roku 1986 a do konce minulého roku bylo položeno 3,2 km
111 potrubí, do konce
březne
ne
stanice, takže od
včetně čerpací
již
plně
dočeské
vytížen. Ne
letošního roku byla stavba
stavbě
květne
dokonče
byl tento zdroj
se podílely závody podniku
vodárny a kanalizace
/StčVeK/
lavi, Nymburke, Kutné Hory a Kolína.
z
~ledne,
Finanční
Stře
Mladé Boles-
náklad
činil
deset milionň korun a celá akce byla provedena během sedmi měsícň,
to je asi ze jednu
stavbu byla
~ňvodně
Současně
třetinu
plánována.
byly letos
prováděny
ve veletovském prameništi a řadu
doby, která pro tuto vý-
komplexní
připravována
do úpravny vody na Vinici o
čerpací
výstavba
rozpočtových
zkoušky
výtlačného
nákladech 16
milion~ korun. Ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-tech-
nologickou a Výzkumným ústavem
vodohospodářským
v Praze se
zkoumaly nové technologie úpravy vody, které by dokázaly odstranit znečištující látky ve zdrojích Nové vodárny za Lučeb ními závody, které by pak mohly být ské vodovodní
opět
zapojeny do
ko~n
sítě.
Nedostatek pitné vody není jen
čistě
kolínskou záleži-
tostí, ale stejná situace je v cekém kolínském okrese. "Htvdrogeologická studie okresu Kolín", kterou zpracoval podnik Vodní zdroje Praha, ukazuje ského okresu a nutnost
vodohospodářskou
přivedení
pas-ivitu kolín-
pitné vody ze zdrojových
kapacit ležících mimo území okresu. Již v roce 1984 zadal Okresní národní výbor v dářskému
Kolíně
Výzkumnému ústavu vodohospo-
v FPaze zpracování "K0 ncepce z-ásobení okresu Kolín
pitnou vodou". Zatímco pOvodní "Krajská koncepce" z roku 1976 uvažovala zásobit skupinový vodovodčáslav- Kutná Hora- Kolín z vodního díla ce
Březí
předpokládá přivedení
na Jánském potoku, nová_ koncep-
vody do tohoto s)Dpinového vodo-
vodu z ~pravny vody Hulice při vodním díle Želivka. Výtlač bude
ný
řád
da
dočerpá
dojemu
stanicí Slavošov, odkud se vo-
přeruf3en čerpací
do vrcholového vodojemu Zbraslavice. Z tohoto vo-
poteče
voda do
má být hlavním do vodojemu
přerušovacího
rozd~lovacím
"Letišt~
vodojemu Vysoká, který
vodojemem. Odtud bude voda vedena
II" pro Kolín a
následně
Orientační
sukov pro zásobení Kutné Hor,.
do vodojemu
náklad na tuto akci
je 172 mili~ny korun. Realizace se předpokládá do roku 1995. ONV K0 lín projednal tuto koncepci dne 1 9 •.ledna 1 987, bylo konstatováno, že bu vody pro
město
bilanční část,
Kolín, bude
při čemž
výhledovou
řešící
třeba rozšířit
vzhledem k
potře nově
plánovanému rozvqj tohoto sídelního celku. Tento požadavek byl respektován ve zpracované studii "Zásobování Kolínska a \
Kutnohorska pitnou
vodou~
kterou objednalo ministerstvo les-
ního a vodního hospodářství ČSR u Výzkumného ústavu vodohospodářského
čištění
v Praze jako podklad pro
řešení
havarijního zne-
prameništ veřejného vodovodu Kolín a která vychází
ze zpracované "Koncepce zásobování okresu Kolín pitnou vodou".
Současná
situace zásobování
města
Kolína pitnou vodou
v roce 1987 je tato: Jímací území Štítary - Šornice - Radovesnice. Současná kapacita studní je celkem 14- 15 litrO za sekundu. Kvalitou odpovídá voda státní kromě
zdravotního
normě
pro pitnou vodu a
zabezpečení,
Jímací území Nová vodárna.
nepotřebuje,
žádnou zvláštní úpravu. Současná
využitelná kapacita
provozovaných studní se pohybuje mezi 25 až 30 litry za sekundu. Vzh+ledem k blízkému sousedství velkého chemického závodu e ,k nebezpečí kontaminace dalších vrtft specifickými
prameniště
organickými látkami nelze toto
pitné vody považo-
vat pro město Kolín za per~ektivní. Prameniště má svou úpravnu vody. Surová voda ze studní i voda po
laboratoří.
dickou analytickou kontrolou specializovaných Jímací území
Tři
Dvory. V
je pod perio-
úpravě
současné době
nejvydatněj
je
ším zdrojem pitné vody pro město. Štěrkopískové náplavy podél pravého
břehu
jsou na jedné sruhé
straně
Labe, charakteristické svou propustností,
straně
v
dobou zásobárnou spodních vod, ale na
důsledku
oné dobrá propustnosti i velmi ná-
chylné k ohrožení své kvality. Intenzivní ní na polích v úrodné polabské jakosti spodních vod i v
způsoby hospodaře
nížině
zanechaly následky na
lokalitě Tři
Dvory. Teprve zavede-
ním aerace surové vody do úpravárenské technologie v vody na Vinici v
součinnosti
s pozitivním
teriálním procesem na filtrech se obsah amonných a dusitanových přípustné československou
Současný odběr
lem 90
litrů
nitrifikačním
podařilo potlačit
iontů spolehlivě
bak-
zvýšený
pod hodnoty
státní normou pro pitnou vodu.
vody z tohoto
prameniště
se pohybuje ko-
za sekundu.
Složení a charakter hydrogeologických kalitě,
úpravně
stálé odsouvání výstavby
celkň
v této lo-
čistíren při větších
sídel-
ních útvarech na řece Labi /Jaroměř, Hradec Králové, Pardubibice, Přelouč/ a tím trvale stoupající znečištování jeho vod, nedává záruky v možnost trvalého využívání tohoto jímacího úemí jako zdroje pitné vody pro naše
město.
Také zvyšování
exploatace spodních vod z této lokality v blízkém sousedství Labe by mohlo mít vliv na urychlení obávané kontaminace i na dobu praktické využitelnosti jímacího území
Tři
vrtů
Dvory.
Vodní nádrž na Vrchlici u Kutné Hory. Propojením kolín-
ské vodní soustavy s Kutnou Horou v řeny pře@poklady
převod
její
březnu
1986 byly vytvo-
pro využití rezervních zdrojd pitné vody a
v rámci skupinového vodovodu
Čáslav
- Kutná Hora -
- Kolín. V dftsledku prozatímní jen slabé rezervy v úpravárenské
Kutné Hory jsou dodávky vody do Kolína
kapacitě
zajištěny
jen do výše 5 litrd za sekundu s
zvýšení podle momentální situace v Kutné ce v
době
příslibem
Hoře.
kritického nedostatku pitné vody v
to množství
prdběžně překračováno
až na deset
ročním prftměru
bylo
vteť'inových činila
osm litrO za selllndu. V letošním roce byl odběru
ne-
třeba.
Artéz.ská
u Velimi.
studně
Př-i vaděč
vody z nevyužívaného
artézského vrtu ve Velimi byl dán do provozu Je napojen na úpravnu vody Nová vodárna. no
byio to-
Kolíně
vody z Kutné Hory nižší, protože zvýšeného
odběr
jejich
V minulém ro-
litrd a výpomoc Kutné Hory v dodávce upravené vody v
smluvně
odběr
4.května
Výhledově
1987.
bude mož-
vody z tohoto pramene zvýšit do plného množství
přeronu,
to je 15 až 17
vteřinových
V letošním roce byla daleko bování
města
odběru
pitné vody ve
pitnou vodou než v městě
. Spotřeba pitné vody v
litrd.
příznivější
loňském
roce. K regulaci
nebylo nutno vdbec
Kolíně
situace v zásopřistupovat •
se v roce 1987 pohybovala oko-
lo hodnoty 145 lftrd za sekundu, takže zde byla i mírná trvalá rezerva v kapacitě zdrojd. Zásoba vody ve vodojemec~e udržovala na 80 % jejich obsahu. Z Kutné Hory se odebíralo v
prftměru
mi byla v
jen 3 až 5 li$trft za sekundu a dodávka vody z Velíněkterých
údobích zastavována.
Z hlediska kvality vody odpovídala pitná voda v
měst~
československé
ském rozvodu podmínkám delné rozbory
provád~ly
státní normy. Pravi-
specializované
laborato~e
Výzkumné-
ho ústavu vodofinspodá~ského v Praze, ~stavu stavební geologie v Praze, podniku Povodí Labe, podnikového Praha a Okresní hygienické stanice v
z~epšení
Pro další nou vodou se
vodojemu u
a
prováděly
Pokládal se nový letiště.
současné
~editelství StčVaK
Kolíně.
situace v zásobení
města
připravovaly n~které větší
akce.
výtlačný ~ad
pit-
z úpravny vody Vinic do
První etapa výstavby v
hodnotě
deseti mi-
li&'nii korun z Vinice až po areál n.p. Fruta u drož
dokončen.
Zahájení druhé etapy naráželo na
blémy s podchodem potrubí pod ČSD,
kolejištěm
pro-
nákladového nádraží
a proto bylo zahájení této druhé etapy odloženo až
do doby
p~elomu
8. a 9.
pětiletky.
Letos byla zahájena výstavba nového měru
některé
300 mm z
prameniště
výtlačného řadu
o prii-
Veletov, které ·je uvažováno jako
doplňující zdroj pro úpravnu vody na Vinici. Délka výtlačné
ho ~adu je cca 7,5 km, rozpočtové náklady 16 miliÓnd korun. Exploatace zdroje vody u Veletova umožní snížit zatížení studní v území
T~i
Dvory. Letos probíhaly v.e
Veletově čer
pací zkoušky vrtii a sledovala se jakost vody z jednotlivých vrtii. 50
Předpokládá
litrů
se využitelnost tohoto
za sekundu. Stavbu
prová~ěl
prameniště
až na
podnik Vodní stavby
Prah~ její dokončení bylo stanovena až na rok 1992. Má však
dojít k podstatnému zkrácení doby výstavby tím, že na tuto stavbu budou
p~esunuty
finance i kapacity z odsunuté druhé
etapy stavby
výtlačného řadu
Vinice -
letiště.
.-- V dubnu 1 988 má být v Kutné
Hoře dokončena
výstavba
šesti provizorních úpravárenských jednotek. Po jejich uvedení do provozu bude Kutná Hora schopna zvýšit dodávku upra15vteřinových
vené pitné vody do Kolína na K se
účinn~jš'ímu čištění
připravovala
vody v
intenzifikace a
~
Sledovalo se tím
vody Nová vodárna
úpravn~
rozšíření
dpravny zavedením aerace a filtrace vody
litrO.
technologie této přes
provád~ní účinn~jšího čišt~ní
a tím i možnost zvýšeného využití
částečně
aktivní uhlí. surové vody
kontaminovaného
jímacího území Nové vodárny.
Letošní
" pitnou
příznivější
situace v zásobení
vodou byla výsledkem zvýšené
i státních
orgán~ města
péče
města
Kolína
všech stranických
i okresu o tento dOležitý faktor,
podmiňující další výstavbu a rozvoj našeho města. K lepší
situaci na tomto úseku k úzkostlivému
ptispěla
hospodaření
INŽEN'fRSK~
i
řada přijatých opatření
s pitnou vodou.
S f T Ě
===============~=============
Městský
národní výbor v
stavu inženýrských sítí ve
Kolíně
městě.
provedl letos
pr~zkum
Požádal správce všech
podzemních inženýrských sítí o poskytnutí podkladd pro ten-
toQ_;raozsáhlý prftzkum e dostal je ode všech,
kromě
Správy
dálkových kabelft, jejichž trasy i stav jsou utajovány. Ukázalo se, že velká
část
inženýrských sití na územi
města
Kolína je ve velmi špatném stavu, at se to tpká vodovodu, kanalizace, rozvodu elektrického proudu, plynovodu, spojových kabelfi
či
kabelft elektrického
osvětlení;
o stavu
jsem již psal. Správcové inženýrských sítí Městskému
národnímu výboru v
op~avy těchto zařizení.
Kolíně
své
parovodů
současně
záměry
sdělili
a plány na
Bude to v zájmu rozvoje našeho
nutné provést, i když to bude spojeno s dalšim a
města
poměrně
roz-
sáhlým rozkopáváním ulie a chodníkft a tím i zhoršováním životního
prostředi
ve
městě.
9. MÍSTNÍ STAVEBNICTV Í
Jediným podnikem místního stavebnictví v našem je Okresní stavební podnik v podniku, který vádět
v
řítku
také
podnik v určitě
provádět
65 362 000,--
které provedl podle dodavatelských smluv,
8 866 000,--
mě
letech. Dokazují to výsled-
z celkového objemu prací
53 586 000,--
splnil na 107 %. Na za
škol a jiných objekt§
výstavbu. Okresní stavební
p~edcházejících
činnosti:
stavební opravY
je pro-
toto své poslání v letošním rcm vcelku plnil,
více než v
kY jeho
~ondu,
Kolíně,
modernizaci bytd a jen v malém
drobnější investiční
Kolíně
Hlavním úkolem tohoto
Okresní národní výbor v
~ídí
stavební údržbu bytového
našem,městě,
Kčs,
Kolíně.
městě
Kčs
provedl práce jen
a plán splnil na tomto úseku jen na
85,9 %. Okresní stavební podnik v plán v
dokončování
36 bytd.
na
aplán na tomto úseku
investiční výstavbě
Kčs
p~ipadlo
Kolíně p~ekročil
a modernizaci bytd: místo 20
letos i dokončil
180
Práce Okresního stavebního podniku byla letos ztížena mrazivým počasím v prvni části roka, které zavinilo zpoždění plánovaných prací, jež pak podnik
během
roku
těžko doháněl.
Další potíže pdsobil nedostatek stavebního meteriálu, zejména cementu, ale i nátěrových
topenářského
a vo«oinstalatérského materiálu,
hmot, vlnitého plechu a
řeziva.
Z' těchto důvodťl
dof'ázal podnik splnit plánované úkoly svými pracovníky jen na 97,1 %a jeho výpadek v
praceeh
nesplněných
činil
3,5 mi-
li&nů korun.
v letošním roce v
V podniku pracovalo eovníků,
z toho bylo 314 pracovníka
ních pracech.
Průměrná měsíční
2 535,--
ku byla letos
Kčs
prfuněru
561 pra-
zaměstnáno přímo
na staveb-
mzda jednoho pracovníka podni-
a to bylo o 108,--
než
Kčs méně,
stanovil plán a o 20,-- Kčs méně, než prťlměr dosažený v loň ském roce. Prfuněrná
mzda
zaměstnanců
všech
Kčs měsíčně.
sáhla v
činila ~-~
podniku,
v
průměrná
prftměru
výše
208 768,--
člnila
fond pracovní doby
dělníkfi
jen
Kčs,
dělníka
produk~ivita
116 190,--
Kčs.
mzd'
2 149,--
průměru
Zatímco produktivita práce jednoho
podniku jako celku činila
byla Dti§í, než
dělníka
do-
osazenstva
Použitelný
byl využit na 93,42 %, nemocnost
5,13% tohoto fondu a neomluvenou absencí byly zameš-
kány 383 pracovní dny Při nesplnění
zisk ve výši
o 8,7' %.
plánu stavební výroby vyprodukoval podnik
10 163 000,--
Kčs
a tím plán zisku
překročil
10. o
PRUMYSL
Náš
průmysl
procházel v tomto roce
revolučnimi
změnami
nebo se intenzivně na ně připravoval. Předsednictvo rtstřed ního výboru Komunistické strany Československa a vláda Čes ko~lovenské
socialistické republiky schválily letos "Zásady
přebudováni hospodářského
mechanismu ČSSR", které vycházely
ze strategické linie urychleni ekonomického a sociálniho rozvoje,
vytýčené
XVII. sjezdem
systému plánováni a systém s cílem hospodářstvi.
řizení
KSČ.
V
zásadě
šlo o
ekonomiky ve vyšši,
překonat současnou
V kolinském okrese
přestavbu
účinnějši
stagnaci rozvoje národniho začaly uskutečňovat změny
v ekonomice závody e podniky, které vstoupily do tak zvaného experimentu, aby v.yzkoušely fungováni ději
mají být zavedeny
všeobecně. Měly
systémů,
velmi
které poz-
těžkou
pozici,
jednak nebylo zkušenosti s novým systémem, jednak se jejich experimentální praxe
střetávala
s dosud existujícími a plat-
nými starými normami a pravidly i se
setrvačností
a stereo-
typy v ekonomickém myšleni. Jako první vstoupily do e·xperi-
mentu
závody v
Luče'bni
a to od 1.dubna 1987. Od 1.
Koliněr
června
1987 je následovaly Kolinský pivovar a závod SOJA
Ko+~n.
Od 1.ledna 1988 vstoupi do experimentu také Okresní
podnik mistniho prdmyslu, který se letos na zkušebni obdobi řádn~ připravoval
rimentu, který v
a vypracoval vlastni návrh pravidel expepolovin~
niho národniho výboru v
V rámci dne
Kolin~.
národniho
připravy přestavby
1987
18.července
podniku a
letošniho roku schválila rada Okres-
uveřejn~n
hospodářstvi
v tisku návrh zákona o státnim
předložen československé veřejnosti
rá trvala až do ko-nce jit v platnost v
řijna
přištim
byl
k diskusi, kte-
tohoto roku. Zákon, který má ve-
roce, ·se stane ekonomickým, právnim,
sociálnim a politickým základem
přestavby hospodářského
mecha-
nismu v naši zemi. Na pracovištich ve všech podnicich a závodech našeho
m~sta
se o návrhu zákona hned od
začátku živě
diskutovalo. Nejvice se mluvilo(.dčasti pracujicich na řizeni podnik~ prostřednictvim
socialistické samosprávy pracovniho
kolektivu, která bude znamenat na jedné lost vedoucich straně
jejich
pracovnik~
straně větši
závis-
na kolektivu pracujicich, na druhé
v~tši odpovědnost ~či
tomuto kolektivu. Dis-
kuse o návrhu zákona o státnim podniku
pokračovala
v
pr~
myslových závodech, na pracovištich, na schózich i v tisku po celé léto až do konce Okresni výbor kt~rá
KSČ
řijna
tohoto roku.
ustavil zvláštni pracovni skupinu,
posuzovala výsledky experimentujicich podnikd a závo-
d~, zobecňovala
je a přenášela do dalšich kolinských závodd.
Shromažaovala~pracovávala také připominky a náměty z diskuse k návrhu zákona o státnim podniku.
Usnesením předsednictva okresního výboru KSČ v Kolíně ze,dne
15.července
1987 bylo uloženo všem
ředitelfun hospodář-
ských organizací v okrese organizovat v pracovních kolektivech výklad a diskusi k
návrhu zákona o stát-
zveřejněnému
ním podniku. Městský
národní výbor v
Kolíně připravil veřejnou
kusi o návrhu zákona na svém plenárním zasedání dne a987. Cílem organizování
veřejné
nejširších vrstev
do procesu
občand
dis-
15.září
diskuse bylo zapojení co přestavby hospodářského
mechanismu, poskytnout všem
občanfun
možnosti, aby se každý
mohl
změnám.
Předseda Městského
vyjádřit
ního výboru v
k navrhovaným Kolíně
RSDr.Jan N,ymš
přednesl
národ-
na plenárním za-
sedání úvodní slovo k diskusi. Řekl: "Ne jz.ávažnější oblasti, která je již delší dobu v centru pozornosti našich lidí, jsou
připravované
dářský
právní normy, jimiž se bude
mechanismus a systém práce a
Závažnost
těchto opatření
řízení
si vynutila
měnit
hospo-
naší ekonomiky.
veřejnou
diskusi k ná-
vrhu zákona o státním podniku, jejímž výsledkem bude dopracování tohoto návrhu tak, aby zákon byl komplexní a val podminky pro
úspěšný
zaručo
rozvoj výroby a lepší uspokojování
potřeb lidí. Podstatou zákona je především posílení samostat-
nosti, zvýšení
odpovědnosti hospodářských
organizací za .do-
sahované výsledky a zlepšování komplexního uspokojováni potřeb společnosti.
hospodářského
zacemi. V
S návrhem zákona úzce souvisí i
mechanismu,
případě
našeho
ověřovaná
města
přestavba
experimentujícími organi-
se jedná
především
o
Lučebni
závody. Již první zkušenosti z práce tohoto podniku v nových podmínkách ukazují, že kriteria hodnocení
hospodářské činnosti
byla stanovena k
národního
potřebám
dosavadn:C tvořit
odpovědně
lépe vztah podniku
než tomu bylo dosud. Za podařilo
práce v experimentu se
vy-
v podniku vyšš:C než plánované fondy rozvoje kultur-
činnosti
i fondy
potřebj
odměn.
Brzdou v
kvalitněj
podniku jsou však poruchy v dodavatelsko
telských vztazích,
zvláště
surovin. Ukazuje se to také
vyjadřují
hospodářství,
šestiměs:Cční
ních a sociálních š:C
a že
ze stran dodavatelfi základních tyto vztahy
potřeba urychleně
od pdsobnosti nového
očekáváme
niku. V návrhu zákona jsou
orběra
řešit
a
o státním pod-
zá~ona
řešeny především změny
v postave-
ní podnikfi1 ve zpfisobu jejich finačn:Cho hospodaření i změny v plánování. Je navržena zásadn:C rekonstrukce řízení podnikfi, dojde i ke
změnám
forem a metod práce stranických i stát-
ních orgán-a. P 0 dstatně se bude muset zvýšit úroveň práce stranických organizaci v podnicích a zejména jejich výbor-a, kádrová práce a práce podnikových
funkcionář-a.
tomu bude
Stejně
i v orgánech státní správy. Diskutuje se o všem možném v souvislosti se státními podniky, ale málo se v diskusi objevuje požadavek poativé a spolehlivé práce, bez které ani sebe lépe
míněná
změna
právní
v
činnosti
podnikfi nezpfisobí auto-
maticky obrat k lepšímu. Sám návrh zákona ve vztahu k práci národních výborfi je velmi
stručný.
spolupracovat s národním výborem ských a sociálních
potřeb
Ukládá podniku povinnost
při
území, v
uspokojování
němž
podnik pracuje. Obtěžká
jevují se však obavy, že tato spolupráce bude ovlivněna
snahou podnik-a o co nejvyšší vlastní
výsledky.
Veřejná
ná
především
hospodář
diskuse k tomuto tématu je
proto, že dosud nevíme, jaký je
a bude
hospodářské
poměrně záměr
obtíž-
s podniky
v našem
m~st~,
který z nich získá statut státního podniku
<
a který naopak svdj dosavadní statut národního podniku ztratí. Proto jsou z naší strany i obavy o sdružování kd, o
účinnost
pomoci
hospodářských
prostřed
organizací národnímu vý-
boru a o zpětné ovlivňování jejich činnosti národním výborem. finančního
Zvláštní oblastí zákona je úprava hospodaření
podnikd, která vychází z plného N~jvíce
samofinancování podnikd. kona se týká
a majetkového chozrasčotu
diskutovaná
změn řídících orgánů
část
a
návrhu zá-
podnikd a požadavku socia-
listieké samosprávy pracovního kolektivu. Zkušenosti -z voleb předsedů zemědělských
zují, že
~e
družstev na
jaře
nemusíme obávat tajné volby
letošního roku ukaředitele
podniku. Pra-
covní kolektivy jsou u nás na takové výši, že dokáží posoudit morální, charakterové, odborné i politické schopnosti kandidátů
na
ředitelské
kolektivu, tedy ším lidem
funkce. Orgány samosprávy pracovního
schromáždění
"rady pracujících" z krizového období
J?řipomíná
let 1968- 1969. Je však
třeba
mezi situací tehdy a dnes, strany v
těchto
na rozhodující úlohu
podnikových orgánech. Dosavadní vývoj naší
svědčeni,
že se to
přestavbu
provádí
připravované
upozornit na zásadní rozdíl
především
ekonomiky vyžaduje zásadní
listických zemí.
pracujících a rada, mnoha star-
změny
podaří zvláště
svaz a
Sovětský
Značnou
změny
v jejím
v
pozornost
obchodě
a ve
řízení.
Jsme
pře
proto, že nejsme sami, že většina
'
ostatních socia-
veřejnosti veřejném
vzbudily také
stravování. Je-
jich cílem je posílení pravomoci obchodních organizací či výrobcťtm
a
dodavatelům
a
odstranění
vů-
ztrátovosti v prodeji.
Od roku 1988 musejí být všechny obchodní jednotky
-
finačně
soběstačné, tedy ziskové. Pozornost vzbudilo také optření,
podle kterého mohou soukromnici provozovat obchodni Podobně
je
vytvořena
vozovny
veřejného
těchto opatřeni
činnost.
i možnost pronajimat soukromnikllm pro-
stravováni, aby v nich sami podnikali. Od
očekáváme
zlepšeni služeb, poskytovaných oby-
vatelstvu."
V diskusi pak vystoupili dva poslanci k tomuto tématu se všeobecnými nikdo z
vysvětlijicimi
poznámkami. Jinak nediskutovalf
přitomnýeh.
o
PRUMYSLOVl
VfROBA
================================= Sledované prftmyslové podniky kolinského okresu splnily v roce 1987 plán prfunyslové výroby na 100,3% a vyrobily zbo,
ži za
6 850 280
ooo,-Kčs.
Ve srovnáni s rokem 1986 byl ob-
jem výroby letos nižši o 162 miliÓny korun, ale pokles již vyplýval ze samotného plánu, který byl pak
překročen téměř
o 42 miliÓnfi korun. Ne všechny prdmyslové závody a podniky plán splnily, šest se jich s plánem nevyrovnalo a jejich manko představovalo nesplněnou výrobu za 75,5 miliÓnd korun. Z
těch
šesti
neplničd
Československé
bylo
pět
z Kolina, a to Tetra Kolin,
automobilové opravny Kolin, Kablo Kolin, Lak-
tos Kolin a Kolinské cukrovary. Export splnily kolinské prómyslové závody na 107 %,
z~toho~voz do socialistických zemí na 104,6% a vývoz do
kapitalistických státó na 112,6 %, zatímco na
vnitřní
trh
dodaly zboží jen ve výši 99,6 % plánu. V prfunyslových závodech a podnicích
pracovalo letos v stavu, ve
próměru
skutečnosti
kolínsk~ho
14 722 pracovníkó v
jich bylo
14 966. K
okresu
přepočten~m
naplnění
plánu
'
jich 234 scházelo. Produktivita práce jednoho pracovníka z výroby za rok dosáhla mzda
3
061,-Kčs,
zde však
nepoměr
částky
což bylo o
465
55,-Kčs
309,-Kčs
mezi róstem produktivity práce a róstem splněn
'na 101,8 %,
mez na 102,2 %.
plán~růstu
Prómyslové podniky
vyráběly poměrně
dokonce se ztrátou. Na sto korun 74,01
dosáhly v
próměrná
vmce než vloni.Nastal
mezd; zatímco plán produktivity práce byl
měru
a
Kčs
materiálových
průměru
15,39
Kčs
výkonů
nákladů
draho a
vynaložily v prfi-
a na sto korun
přesto
a na jednotku výroby vynaložily
jednotliv~
byla
značně
opravny
96,8%
Kablo Kolín
98,9 %
Elektrárna Kolín
99,0 %
Koramo Kolín
99,0 %
Strojobal Kolín
99,1 %
Frigera Kolín
99,3 %
Laktos Kolín
99,5 %
Závody
99,7 %
elektrotechn.zařízení
vysoká
podniky materiá-
i ostatní náklady ve výši:
čs.automobilov~
nákladů
zisku. I když se nákladovost
proti roku 1986 o málo snížila,
lov~, mzdov~
některé
Pekárny Kolín
99,7 %
Soja Kolín
99,8 %
Tetra Kolín
99,9%
Železniční opravny a strojírny
Tesla Kolín
100,1 % . 100,5%
Obchodní tiskárny Kolín
1 00,7 %
Lihovar Kolín
1 04' 1 %
Kolínské cukrovary
117,9%
Experimentující podniky: Lučební
závody Kolín
99,3 %
Karborundum Kolín Plán zisku splnily
104,0%
některé
kolínské závody a podniky takto:
Koramo Kolín
160,0%
Soja Kolín
113,5%
Železniční opravny a strojírny
1 08,6 %
Strojobal Kolín
1 06,5 %
Tesla Kolín
105,1%
Závody
1 04' 2 %
elektrotechn.zařízení
Čs.automobilové opravny
103,7%
Pekárny Kolín
1 03,3 %
Obchodní tiskárny Kolín
1 01 , 9 %
Frigera Kolín
101,4%
Lihovar Kolín
1 00' 1 %
Laktos Kolín
1 00' 1. %
Kablo Kolín
100,0 % 51 ,2 %
Elektrárna Kolín vyprodukovala zisk místo plánované ztráty Kolínské cukrovary
skoněily
zisku
se ztrátou místo plánovaného
Experimentující podniky: Lučební
závody
Karborundum Kolín
1 03' 9 %
89,1 %
Ke
výroby
zdra~ování
přispívalo
také vysoké procento
nevyužití použitelného fondu pracovní doby. Tak v
~oce
1986 byl použitelný
ptá
například
fond pracovní doby využit jen
na 91,7 %. Dóvody neodpracování 8,3 % fondu pracovní doby byly rózné. Největší část, 'asi 70 %, připadla na nemoee a úrazy. Pracuj~cí v průmyslu za~kali z důvodu namoci a úrazů.
5,9 % použitelného fondu pracovní doby, a to bylo v posledních deseti letech nejvíce. Dalšími dóvody neodpracování fondu pracovní doby bylo veřejných
funkcí,
nemocného
ošetřování občanských
~~~0 počtu
volno poskytnuté vedením závodu k
soukromých záležitostí a
konečně
dosáhla asi 10 až 13 %z
počtu
V našem okrese 46,3 % ženy. Vysoká
rodiny, výkon
povinností a jiných
ném zájmu, celkem asi 17 až 20 % z dnů,
člena
zaměstnanost
neodpracovaných
vyřízení
neodkladných
i neomluvená absence, která
neodpracovaných
tvoří téměř
v obec-
úkonů
dnů.
polovinu všech pracujících, ženy
přináší
s sebou ovšem
řadu
probléml'l, mimo jiné také vysokou absenci v práci z
vodu
mateřské
se musí i v
do·volené a
průmyslu počítat, zřízení,
socialistického cená
ošetřování
mateřská
to
právě
jako je
vnitřní
dětí.
S tím
k vymoženostem
že matkám se poskytuje dlouhá pla-
dovolená a placené volno k
Některá odvětví,
zdravotnictví,
patří
nemocných
dů
například
ošetřování dětí.
školství, sociální
péče,
obchod, penežnictví aj. by dnes bez
práce žen vóbec namohla vxistovat. V roce 1987 se situace ve využívání použitelného fondu pracovní doby
maličko
žit na 91,9 %, a to na 5,5 % z
loňského
zlepšila. Fond pracovní doby byl vyu-
především
proto, že se snížila nemocnost
5,9 %. Z kolínských
průmyslových závodů
vylt'ázal v roce 1 987 nejnižší využití fondu pracovní doby zá-
vod Závody elektrotechnických měl
závod
zařízení,
a to 85,8 % a tento
také i nejvyšší nemocnost, 9,3 %. Nejvíce využí-
vali pracovní dobu
zaměstnaci
podniku Koramo Kolín na 93,9 %
a vykázal také i nejnižší procento nemocnosti, jen 4,1 %. Nepříznivý
je
poměr celkov~
dn~
vývoj zaznamenal i koeficient
odpracovaných v první
eficient
1,~17,
směně.
kovodělného
k celkovému
to
počtu
V roce 1987 byl vykázán ko-
zatímco v roce 1986
nost byla v závodech
KOL:fNSK~
dělníkft
odpracovaných dnd
směnnosti,
činil
prdmyslu,
o PRUMYSLOV~
1,220. Nejnižší ~9eficient
směn
1 ,183.
PODNIKY
===================================================== T e s 1 a
K o 1 i n
Pro období osmé relativního
pětiletky
byl vyhlášen nový ukazatel
společenského přínosu
organizace, podle
byl koncernový podnik Tesla Kolín hodnocen jako P~dnik
dosáhl
výstavách a v své pracovní
řady úspěchfi, soutěžích úspěchy
a
něhož
nadprdměrný.
které se projevily na mnohých
někteří
jeho
zaměstnaci
byli za
vyznamenáni.
S velkým úspěchem se podnik zúčastnil výstavy "Česko slovensko v v
Brně
Moskvě".
Na Mezinárodním strojírenském veletrhu
ocenila v roce 1986 hodnotitelská komise výrobek pod-
niku "Sít modulárních
řídících prostředků
pro technologické
procesy NS 930" zlatou medaili. ~8.výroči Vitězného
Při přiležitosti
února byl podniku
oslav
Rudý prapor
předán
nružební oblasti Voskresensk v SSSR za prvni misto v kolinských
soutěži
pr~myslových podnik~.
Nejlepši Brigáda socialistické práce, vedená ing.Chlubnou, byla v roce 1986 zapsána do Knihy cti ~středni rady 6dbor~
a do Knihy cti okresniho výboru KSČ v Kolině. V celostát-
ni
soutěži
byl
udělen
odznak "Nejlepši inovátor" pracovnikftm
podniku ing.Vydarenému, ing.Janovskému, ing.Elgrovi, ing. Kr6grovi. Aleně Šuchové bylo prezidentem republiky prop~jče no_státni vyznamenáni "Za vynikajici práci". Ve vedoucích funkcich podniku byly provedeny vloni a letos zásadni
změny.
Dosavedni
rych byl od
~.ledna
ředitel
podniku ing.Milen Ftt-
1986 jmenován podnikovým
ředitelem
cernového podniku Tesla Pardubice a podnikovým koncernového podniku Tesla Kolín byl jmenován
ředitelem
ing.Jiři
body, CSc., který doposud vykonával funkci výrobniho ka
ředitele.
Iovým výrobnim
náměstkem
kon-
Svo-
náměst
byl jmenován ing.Vá-
clav Kupr. V roce
1~7
změny.
Do funkce
náměstka ředitele
pro kádrovou práci byl jmenován
RnDr.Jiři
Chvalovský, bývalý
byly provedeny dalši
předseda
Okresniho národniho výboru v
burce. Za ing.J.Hlubockého, který telství do funkce technického kem
ředitele
přešel
ředitele,
na generálni byl jmenován
Nym~
ředi náměst
pro rozvoj ing.Vlad.Doležal.
Také rok 1987 byl pro koncernový podnik Tesla Kolin úspěšný.
Podle
současně
platného systému hodnoceni ekonomiky
splnil všech osm rozhodujicich
ukazatel~:
dodávky pro tržni
fondy na 104,1 %, vývoz do socialistických zemi ne 110,2 %, produktivitu práce na 100,9 %, úsporu paliv a energie na
116,1 %, zisk na 105,1 %, dobu obratu zásob snížil na 99,7 %, investiční
práce a dodávky splnil na 100,0% a ostatní úkoly
též na sto procent. Pozitivní výsledky vání velkých
meziročních přír~stkO
hospodaření,
dosaho~
jak kvantitativních tak
i pro ekonomickou efektivnostk rozhodujících kvalitativních ukazatalfi byly výslednicí ho
řízení
především koncepčního
zaměřeného
podniku,
na
zavádění
výsledkfi
technického rozvoje do výroby, rychlých inovací voje nových technologií a také Do_yýsledkfi zavedený
hospodaření
ní spojený s
částečným
prováděné
v roce 1987 se
systém
d~sledný
·dobře
vědecko
výrobk~,
roz-
kádrové práce. promítl i
kladně
chozrasčotního
a komplexní-
a operativního
zlepšením v oblasti dodavatelsko
nově ř~ze
odbě
ratelských vztahfi. Za vynikající hospodářské výsledky roku 1986 byl koncer-
novému podnik Tesla Kolín
propfijčen
putovní
pt
Rudý prapor
Federálního ministerstva elektrotechnického prfimyslu a ~střed ního výboru odborového svazu pracovníkfi kovoprftmyslu. Rudý prapor
na slavnostním nikový
pracovníci kolínské Tesly dne
převzali
shromáždění
ředitel ing.Jiří
to slavnosti ocenil ly Kolín a
řekl,
v Kulturním
domě
12.května
1987
pracujících. Pod-
Svoboda,CSc, v hlavním projevu na té-
obětavou
práci kolektivu
že za posledních
pět
pracovník~
Tes-
let se v kolínské Tes-
le zvýšila výroba zboží 1,9 krát, produktivita práce 1,4 krát a zisk 1,3 krát. Export do SSSR se za tu dobu zvýšil 3,7 krát a
prfiměrné výdělky
pětapadesát
V
vzrostly o 14 %. Do výroby bylo zavedeno
nových výrobkfi.
soutěži
"0 nejlepší výrobek rezortu Federálního minis-
terstva elektrotechnického
pr~myslu"
za rok 1986 získal kon-
cernový podnik Tesla Kolín první cenu. Jako nejlepší výrobek
rezortu byl vyhodnocen programový automat
řady
NC 905. Po
získání zlaté medaile na Mezinárodním strojírenském veletrhu v
Brně
je to delší významné
ocenění
práce kolínské
Tesly. Slavnostní vyhodnocení a odevzdání ceny za prvenství v
se
soutěži
uskutečnilo
národního veletrhu
v
spotřebního
gramovatelné automaty
řady
zahájení letošního Mezi-
Brně při
zboží dne 9.dubna 1987. Pro-
NC 905 jsou elektronické
řídící
systémy nové generace, které se používají pro logické ní montážních procesO, manipulátorťl,
jti,
Dne
říze
linek, brousicích stro-
galvanizačních
robotO atd.
14.května
1987 dostala kolínská Tesla další vyzname-
nán~ za svou práci. Československá komise pro spolupráci ve
výzkumu a mírovém využívání kosmického prostoru Interkosmos jí
udělila stříbrnou pamětní
ho
přínosu
medaili jako výraz uznání její-
k realizaci mezinárodního výzkumného projektu
VEGA. V rámci projektu VEGA vypustil kety s
vědeckými
vybavení raket
přístroji
vědeckými
Sovětský
dvě
svaz
ra-
do blízkosti Haleyovy komety. Na
přístroji
spolupracovala i Tesla Ko-
lín. Medaili předal zástupcOm podniku předseda Českosloven ské akademie věd J.Říman. Na 29.Mezinárodním strojírenském veletrhu v la letos kolínská Tesle další významné jí výrobek, radiokompas RKL 52 byl daile, která se na tomto veletrhu kovým
výrobkťím
porovnatelným se
ocenění
Brně
své práce. Je-
oceněn ~ělením uděluje
získa-
zlaté me-
jen opravdu
světovou špičkou.
špič
Radiokom-
pas RKL 52 se montuje do letadel všech typ\1 a slouží ke zjištování kursových úhl\'1 na
naváděcí
majáky a rozhlasové sta-
,,,.,
nice. Je
to.vý~obek
vynikajících technických
paremetrťl,
o
který projevily zájem
zahraniční
vyrábějící
firmy
letadla.
Na""""_tomto veletrhu bylo kolínské Tesle ještě uděleno Čestné uznání za spolupráci na přesného
stroj~
výrobě obráběcich stroj~
strojírentví /ZPS/ Gottwaldov a Továren
Závodd obráběcích
/TOS/ Čelákovice, které byly vyznamenány rovněž zla-
tou medailí. Za vynikajíci výsledky ve
vědeckotechnickém
rozvoji ob-
držel podnik "Putovní prapor Moskevské oblasti" a dvakrát nRudý prapor družební oblasti činnosti
dagogické
dostalo
Střední
technické, které Tesla Kolín místě
Za výsledky v pe-
Voskresensk'~
učiliště
odborné
zřizuje,
za
umístění
elektro-
na prvém
v soutěži učiliš{ v obvodu generálního ředitelství
,
Tesla nPutovní standartu" a Čestné uznání. V osmnáctém
ročníku soutěže
deckou a technickou
t~rčí
til kolektiv vedený
ing.Zdeňkem
o
"Středočeskou
činnost"
se na prvním
cenu za místě
vě
umís-
Svobodou. Do Knihy cti Kraj-
ské odborové rady v Praze byl zapsán kolektiv komplexní racionalizační
brigády vedený Petrem Foffem. V
soutěži
o nejlepší-
ho inovltora získali titul ing.St.Košiálek, ing.Ant.Doušek, ing.Vl.Nemeškal, ing.Vlad.Stnatílek, ho výcviku
Středního
odborného
f.J{~jZti
učiliště
Mistr odborné-
Boh.Kamarýt byl vy-
znamenán titulem "Nejlepší pedagogický pracovník". Zaměstnancdm
podniku
ing.Jiřímu
Holubovi, Antonínu
Mádlemu a Jiřímu Štočkovi bylo k jejich šedesátým narozeninám
propňjčeno
státní vyznamenání "Za
obětavou
práci pro
socialismus". Dne
27.března
1987 oslavili dlouholetí
zaměstnaci
pod-
niku Jaroslav Lumbach s manželkou diamantovou svatbu - 60 let společného
života.
V koncernovém podniku Tesla Kolín bylo v roce 1987 podánáměst~,
no 198 zlepšovacích tických
úkolů
řešení.
k
společenský prospěch
854
915,-Kčs.
438
614,-Kčs
v
vynález~
Zlepšovací hodnotě
Zlepšovatelům
a
10
vynálezcům
náměty přinesly
841.236,-Kčs
bylo na 268
a vyhlášeno 79 tema-
odměnách
celkový
a vynálezy vyplaceno
524,-Kčs.
Závodní výbor ROH zajistil v roce 1987 celkem 613 zaměstnanců
rech nejen v
dětem
Tesly Kolín rekreaci v letních pionýrských táboČSSR,
Německé
ale i Polské lidové republic,
de-
mokratické republice a Jugoslávii. P~dnik navázal přímé vztahy ve výrobě, vývoji a v kulturní oblasti s podnikem KAMAZ v SSSR. V roce 1986 zřídil koncernový podnik Tesla Kolín novou
provozovnu v Ratajích nad Sázavou, aby využil pracovní síly z území Posázaví. Letos ji uvedl do provozu. V bývalé provozovně
na Zálabí, kde se
dříve vyráběla
piana,
otevřel
pod-
nik nový provoz určený pro praktickou výuku učňů Středního odborn~ho učiliště elektrotechni~kéijo.
zřízení
Okresního
střediska
V podniku samém byl
zřízen
Podílel se také na
mikroelektroniky v
Kolíně.
kabinet politické výchovy, který
zajištuje stranické vzdělávání pracaníků Tesly. Po několika leté odmlce ~ídí
začal opět
vycházet podnikový
časopis
"Náš hlas".
jej redakční rada, jejímž předsedou a zároveň redaktorem
časopisu
je Alois Gotvaid.
JižJ8.prosince 1987 splnili pracovníci kolínské Tesly úkoly ve
výrobě
zboží na sto procent a ke stejnému datu
kročili plán exportu do SSSR o dvacet miliÓnů korun.
pře
FRIGERA
KOL:fN
.
Národní podnik Frigera Kolín je podnikem trustu Chepos Brno. ~editelem podniku byl ing.Ivan Zahrádka. P~dnik zajíš"'
toval výrobu chladicích a mrazicích zařízení. Hlavním výrobsilniční
ním sortimentem byly blokové chladicí jednotky pro automobilové
Výroba
přepravníky.
dosáhla v roce 1986
zbo~í
hodnoty 340 miliÓnň korun a v roce 1987 ji~ 377 miliÓnO korun. Podnik se orientoval
převá~ně
na vývoz do
V roce 1987 vstoupil do experimentálního řízení průmyslových podnikň.
zásad
v roce
měl
1~6
celkem 1 148
Kolínská Frigera přímé
směrO
řízení
v
vztahy s automobilovým
v SSSR, který vyrábí
Kolíně
a letos
1 150.
vyu~ila pohotově přestavby hospodářské
ho mechanismu a nových zala
nových
ověřování
Základní závod v
pracovníků
průmyslu
našeho
sdru~ením
ODAZ v a
potravinářské přepravníky
1987 navštívila
Kolín~
delegace vedení
a naiá-
Dděsse
jemu~
línský závod dodává chladicí agregáty. Ve dnech 20. července
svazu.
Sovětského
a~
ko22.
oděsského
závodu, aby projednala s národním podnikem Frigera
přímou
dohodu o spolupráci. Výsledkem jednání bylo podepsání smlouvy
o
pří~ch
ho generální nikový
vztazích, kterou podepsal za sdružení ODAZ jeředitel
ředitel
E.A.Gorin a za Frigeru Kolín její pod-
ing.Ivan Zahrádka. Delegace byla v
svého pobytu v našem
městě
stranických a státních
přijata
orgánů
na radnici
okresu a
města
prňběhu
představiteli
Kolína.
Pracovnice národního podniku Frigera Kolín Jana Valešová byla u čením
příležitosti květnových
oslav
vyznamen~na
propOj-
státního vyznamenání "Za vynikající práci". Vyzname-
nání jí bylo
předáno
na slavnosti na zámku v
Dobříši.
Ve dnech 7. a S.dubna 1987 se konala v podniku Frigera soutěž.
zajímavá stravoven
pěti
Sešli se tam
kuchaři
a
kolínských podnikd, aby
kuchařky
závodních
soutěžili
o nejlépe
uvařené jídlo pro pracující.Prvního~ne vařili povinné jídlo, svíčkovou,
každá soutěžící kuchyň 160 porcí. Druhého dne va-
řili kuchaři
podle svého
výběru
a receptu,
opět
od každého
jídla 160 porcí. Jídla musela odpovídat požadavkdm racionální výživy i if
finančním a
vodní jídelny. V
soutěži
hodnotovým normám platným pro zá-
se objevilo jídlo nazvané "Kapr po
~ábelsku", vepřová rolka s bramborovými knedlíky a vitamíno-
vým salátem, či "Polabská cmunda s dábelskou směsí", která byla nakonec vyhodnocena jako nejlepší.
Kuchaři
byli hodno-
ceni nejen podle ch•tl úpravy a jakosti
uvařeného
jídla, ale
také podle odborných znalostí, hygienickýc-h kr.i térií, pracovních
oděvd
ní jídelny jovala
atd.
Zvítězila kuchařka
Lučebních závo~
vítězstvím
v této
Helena Dostálová ze závod-
Kolín, která již vloni si vybo-
soutěži
ta jí zdstala i letos. Na druhém
"Putovní Velkou místě
skončil
vařečku"
a
František
Kozák z Tatry a na třetím Jaromír Hrbe z podniku ~elezniční Kolíně.
opravny a strojírny v
Soutěž uspořádala
borová rada ve spo1upráci s odborem obchodu ního výboru v
patří
letos již
Okresní~o
národ-
potřetí.
KOL:fN
TA TRA ČKD
Kolíně
Okresní od-
Dukla, koncernový podnik Praha, závod Tetra Kolín
na kolínském okrese mezi závody s dlouholetou tradicí.
Léta od roku 1900, kdy byl závod založen, až po by~cestou
poctivé a
tvořivé
práce
několika
současnost
generací Tetro-
váků.
Z neúnavné práce lidských rukou a mozkft
vyrůstal '
závod,
kte·rý si svými výrobky získal dobre jméno u nás i v zahraničí.
Závod prošel za 86 let svého trvání
řadou změn.
Měnil
se
výrobní program, který se v posledních letech ustálil na výrrobě
roštových balených kotlft na pevná, plynná a tekutá pakvalitě
liva. Exportní zakázky vyrábí závod v maximální mocí moderního výrobního
zařízení.
po-
Jeho vývojové útvary spo-
lupracují s výzkumnými ústavy a vysokými školami. Závod Tetra' Kolín je komplexně vybaven technickými, výrobními, obchodními, ekonomickými a personálními útvary, má svoje samostatné dělnických
střední
kádrft, vlastní
odborné
k
učiliště
rekreační
výchYě
mladých
a další sociální
zaří-
zení. Současnou
výrobkft a
výrobní
zařízení
náplň
závodu
v oboru kotlft,
vy vody, zauhlování, kondenzací, případech
tvoří
široký sortiment
průmyslového výkovů
potrubí, úpra-
a obalft. Ve všech
jde o obory s vysokou technickou
náročností,
vyžadují maximální pozornost ve vývojové technice.
které
Zajiště
ní výroby a její další rozvoj klade vysoké nároky na technickou a organizační úroveň celého pracovního kolektivu. Hlavní výrobní program závodu Tetra Kolín
kotle
tvořily
na výrobu páry o výkonu od 1,6 tuny za hodinu až do výkonu 240 tun páry za hodinu. Závod
vyráběl
kotle na spalování
pevných paliv, ušlechtilých paliv, alé i na spalování myslových
odpadů,
městských odpadků
a kotle na odpadní tep-
lo. V oblasti spalování pevných paliv se kotlů,
které spalují i
~ěně
hodnotná
kotlů
zaměřil
netříděná
vývoji nových výrobkft dosáhl významných vývoj
prů
na výrobu
paliva. Ve
úspěchů. Dokončil
na spalování vysoce popelnatého
netříděného
ibO
hnědého
uhlí ve
třech
roštem,
granulační
řadách:
typových
kotle s vratisuvným
kotle a kotle systému
ré dávkováním additiv docilují výrazného
''Dukla:ťluid" 11 odsíření
kte-
paliva.
Dále vykonstruoval kotle nové generace pro spalování tuhých městských
odpadka. Tyto kotle jsou významným exportním artikpříslušenství kotl~,
lem. Závod dodává zákazníkam i komíny,
zařízení
ocelové
na upravu paliva a široký sortiment náhradkotl~ tvoří
ních dílft. Výroba
Závod Tetra Kolín
85 % celkové produkce závodu.
věnoval
velikou pozornost rozvoji ini-
ciativy pracujících. ~oly a cíle na tomto useku zakotvil v qokumentu "Hlavní
směry
pro rozvoj iniciativy v zaměřeny
Na rozvoj iniciativy byly
vd, dílen i jednotlivcft. V jako
my soutěží,
soutěž
závodě
i závazky brigád, kolektibyly
jednotlivců,
soutěž,
soutěž
soutěž
zlepšovatelů
lepšího
a
o nejlepšího mistra,
vynálezců,
obráběče,
soutěž
soutěž
všechny for-
uplatněny
brigád sociamezistředisko
listické práce a brigád ekonomické iniciativy; vá
závodě".
soutěž řidičů,
malých
nápadů,
v usporách energií,
soutěž
soutěž
o nej-
soutěž bezpeč
nosti práce, soutěž učňů v odborném učilišti, internacionální
soutěž,
hnutí a
soutěž
úsekových
soutěž 3t~il6./
důvěrníků Revolučního
odborového
Socialistického svazu mládeže "Reflek-
tor mladých". Nejrozšířenější
formou
soutěže
byla
soutěž
brigád socia-
listické práce /BSP/ a brigád ekonomické iniciativy /BFI/ a \
tyto brigády
měly
energií a na
počtu
dě.
také
největší
podíl na dosažených úsporách
odpracovaných brigádnických hodin v závo-
V roce 1987 bylo v BSP a BEI zapojeno 85 kolektivtl s
1 135 pracovníky, v cdltbnalizačních
závodě
pracovalo deset komplexních ra-
brigád /KRB/ s devadesáti
členy
,
devět
dílen
neslo titul "Dílna socialistické práce" a
devět
pracovníkó
bylo vyznamenáno titulem " Prftkopník socialistické práce" •
.
V roce 1987 bylo
sedmatřicet zaměgtnacft
vyznamenáno rftznými druhy vyznamenání,
závodu Tretra Kolín například
9 pracov-
níkft obdrželo titul "Zasloužilý pracovník podniku", 3 titul "Zasloužilý pracovník
výrobně hospodářské
jednot~ /VHJ/~
2 titul " Zasloužilý pracovník Federálního ministerstva hutnictví a
těžkého
strojírentví"t 5 titul "Vzorný mistr pod-
niku, 2 titul "Budovatel hlavního ci dostali titul "Vítěz
"Vítěz
města P~ahy", soutěže"
socialistické
intérnacionální socialistické
dostali vyznamenání "Za pracovní se stal letos laureátem "Ceny
města
a 3 titul 2 pracovníci
soutěže,
věrnostJ",
2 pracovní-
jeden kolektiv
Kolína•• a dva kolektivy
byly zapsány do Knihy cti okresního výboru Komunistické strany Československa v Kolíně.
S T RO
J
OB AL
f
KOL
Strojobal, výroba
N
potravinářských
strojO a obalfi, obo-
rový podnik Hradec Králové, závod 9 Kolín, splnil v roce 1987 všechny závazné a k sledování vybrané ukazatele, i když to
plnění
bylo poznamenáno výraznými potížemi. Byl to jednak
výpadek výroby pro mrazivé
počasí
v
začátku
letošního roku,
nízké využití f''ondu pracovní doby pro nemoc a nedostatek pracovníkfi v
dvousměnném
provozu. Situaci ve
výrobě
ztížila
i havarie vysoce produktivního stroje na výrobu hliníkových
tub a misek a havarie automatických linek na výrobu tub. Bylo nutno
provádět mimořádná opatření
zejména ve mzdové oblasti, bylo více •
i za cenu víeenákladfi přesčasfi,
práce o so-
botách a museli ve pracovníci z;l
překladišti,
v expedici, poruchy na
hospodářští
V tomto roce se vyskytly i potíže
kanceláří.
a jejich pozdní
pomáhat i technicko
výrově
přistavování.
závodu plánované úkoly i
Přes
uz.avřený
nedostatek
kontejnerů
tyto potíže se
podařilo
závazek splnit a nakonec
dosáhnout i výroby nad plán. Zásluhu o to mé
především
pení
závodu, jejich
převážné většiny
pracovníka pro
potřeby
pocho-
inf~iativa a závazkové hnutí na počest 70.výročí V~SR a XI.
všeodborového sjezdu. Celkový úkol ve vený ve výši
111 700
byl
ooo,-Kčs
výrobě
zboží, stano-
na 100,1 %a ta
splněn
jedna desetina procenta ·znamenala výrobu navíc za 96 751
.
V roce 1987 závod vyrobil 2 544 600
olověných
K docílení cialistická
tub a
153 883 300 hliníkových tub,
1 531 700 cínových tub.
výsledkt'l pomohla š'iroce založená so-
těchto
soutěž
a hnutí brigád socialistické práce. Ve
všech druzích socialistického
bylo zapojeno 53 ko-
soutěžení
lekti vfi se 425 pracovníky •. Pracovníci závodu listické závazky na odpracování ale svt'lj závazek vysoko
zaměřeny
moc
výrobě,
na
překročili,
moc
zemědělství.
akce Z a
Závod Strojobal Kolín
socia-
když odpracovali celkem 7 320 hodin zdarma. Zá-
na zlepšení pracovního
plnění
uzavřeli
26 000 brigádnických hodin,
34 646 brigádnických hodin, z toho vazky byly
,-Kčs •
volebn~ch
zaměstnával
prostředí,
na po-
programt'l a na po-
v roce 1987 celkem
435 pracovníkt'l, z toho bylo 97,7 %zapojeno do socialistické
soutěže.
Za docílené v.ýsledky v
za
mimořádnou
plněni
plánu a
zvláště
iniciati-cru kolektivu pracujích obdržel závod
za první místo v
soutěži
kolínských prt'lmyslových podnikl
Putovní Rudý prapor družebního okresu Voskresensk v SSSR.
Strojobě.i
Ve vedení závodu a 1987 čela
některé změny.
S
Kolín nastaly v letech 1986
účinnosti
závodu jmenován jako nový
ředitel
ředitel
závodu
Jiří
Jan Soukup, který za-
náměstka ředitele.
stával dosud funkci technického ní
od 1.ledna 1986 byl do
Volenec byl
přeložen
Dosavad-
na oborové
ditelství podniku Strojobal Hradec Králové do funkce le oborového podniku. V roce 1987 byl
uvolněn
ře
ředite
z funkce tech-
nického nám~stka ředitele ing.Mi~oslav Janda a nastoupi~a řízení
místo vedoucího úseku technického
náměstka
a
kontroly jakosti. ·Do funkce
byl jmenován ing.Pavel Fejt.
Nově
byl
jmenován do funkce vedoucího útvaru obchodu a odbytu Josef Hofman za Josefa Žvástu, který odešel do důchodu.
OBeHODN:f
TISK1RNY
KOL:fN
Obchodním tiskárnám byl letos op€H
udělen
za výsledky
roku 1986 Rudý prapor ministerstva průmyslu ČSR a Českého v;ooru loborového svazu papírenského
průmyslu
pracovníků
chemického,
sklářského,
a tisku. Pracovníci podniku
převzali
Rudý prapor v pátek 15.května 1987 na slavnostnírorhromáždě ní v Kulturním V
domě
pracujících.
roce 1986 vyrobili v Obchodních tiskárnách Kolín zbo-
ží za 510 miliÓnů korun a o jedenáct miliÓnů korun překro čili plán. Plán exportu splnili na 106,9 %. Na domácí trh do-
dali zboží, školní
pomůcky,
samolepky a
kalendáře
za 141,3
miliÓnů korun.
V dopolední
směně
Obchodní tiskárny Kolín
dne 27.prosince 1987 splnil podnik celoroční
plán na rok 1987.
KORAMO Koncernový podnik Koramo Kolin obdržel letos českot'.Vcenu
ve
stupně
za
věděckou
skupině
praci
tvllrči činnost
a technickou zaměřených
Středo
na sniženi
druhého
spotřeby
mate-
riálu a surovin. Kolektiv pracovnikll podniku vedený vedoucim odděleni
oceněni
technického vývoje ing.Vilémem Grumlem dostal toto z.a vývoj nového složeni turbinových olejft. Zlepšova-
telé nahradili dosavadni antikorozni kterou
ušetřili
podniku
do oleje novou,
přisadu
2 860 000,- devizových korun.
ročně
V rámci květnových oslav se uskutečnilo na zámku v Dobři
ši slavnostni setkáni mládeže viteli byla
veřejného
oceněna
Středočeského Při
a politického života.
kraje s té
předsta
přiležitosti
práce nejlepšich mladých kolektivll i jednotliv-
cll. Mezi vyznamenanými byla i závodni skupina Socialistického svazu mládeže z koncernového podniku Koramo Kolin, která za výsledky své práce v mládežnickém hnuti byla zapsána do Knihy
přikladných činll S.pětiletky.
ELEKTRARNA
KOL:fN
Pracovnici Elektrárny Kolin oslavovali v roku nnen hornikll a energetikll".
Při
té
záři
letošniho
přiležitosti převza
li standartu generálniho ředitele koncernu Českých energetických závodll za
vitězstvi
vost. Kolektiv pracovnikll v
v
soutěži
údržbě
o provozni spolehli-
Elektrárny Kolin byl vy-
znamenán diplomem "Za vynikajici výsledky a pracovni iniciativu",
předák
údržby Miroslav Oupický obdržel titul "Vzorný
precovnik Federálniho ministerstva prllmyslu a energetiky" a Karel Hruška vyznamenáni "Ze pracovni
věrnost".
K OL f NS K
i
P I VOVAR
Kolínský pivovar potkal letos smutný osud. Dostal se do krize, která vyvrcholila v prvním pololetí letošního roku. Říkalo se, že Kolínské pivo, které mělo v minulosti své jmé-
no, není už dobré, a to vinou špatné jakosti vody, kterou ovlivnilo vysoké
Labe. A
znečištění
říkalo
se také, že pivo-
var má už zastaralou technickou základnu, která ovlivňuje jakost piva. Prostě kolínské zámecké pivo ztra~ilo soou chut a
Nakonec se však ukázalo, že to byli lidé, jejich ne-
říz.
kvalitní práce a
řízení
výroby,
kte~í přivedli
pivovar do
tét.o situace, která trvá už šest let. V
závodě
la a stále více rostla vysoká fluktuace
zaměstnaců.
vu 97
pracovníků
v té
době
a 38 nových nastoupilo.
odešlo ze závodu 48
Většinu
z nich
společensky nepřizpůsobilí občané,
Hlavní
příčinou
které se v
této fluktuace byly
celoročním průměru
korun pod okresním
tvořili
absentéři zřejmě
se projevovaPři
sta-
zaměstnanců
tak zvaní
a fluktuanti.
nízké
výdělky,
pohybovaly o šest až sedmset
průměrem.
Rok 1987 znamenal
přelom
v historii závodu a v existen-
ci pivovaru, založeného roku 1547 •
...
Počátkem
""'
dubna 1987 odešel z Kolína dosavadní
ředitel
Kolínského pivovaru ing.Ševčík, měsíc po něm ekonomka závodu
a
počal
se rozpadat celý pracovní kolektiv. Sládek Jo-
sef Horák propadl alkoholu a sám situaci nezvládl. Za okolností se piva stále rábělo. ně,
Pivovar
měl
méně
prodávalo a tedy také
kapacitu výroby
113 000
výroba se však stále snižovala až na
těchto
méně
vy-
hektolitrů roč
35 000
hektolitrů
v roce 1986 a v prvním pololetí roku 1987 se vyrobilo 13 ti-
hektolitr~.
síc
ztrácel jedno
Kvalita piva se stále snižovala, pivovar
odbytiště
dávalo. ·Nikdo ho
za druhým a pivo se už
nechtěl.
téměř
V ležáckých sklepích se hromadilo stočené
pivo horší kvality, výroba byla ztrátová. Pivo sud~
nebylo expedováno, leželo v
tí byl od
1.července
Břetislav Kramář
nepro-
závodě.
1987 jmenován nový
Za
těchto
ředitel
do
okolnos-
závodu ing.
a kontrolní skupina Výboru lidové kontroly
~SR zde zahájila dne 24.června 1987 hloubkovou kontrolu. Na z~ákladě zjištěných skutečnosti
1987
přerušit vařeni
bylo rozhodnuto od 26. června
piva a nakonec uvedení pivovaru do kli-
du. Po poradě se zástupci OV KSČ, Okresního národního výboru a
Městského
národního výboru v
Kolíně
ředitelství Středočeských pivovar~,
ském pivovaru
opět
dení závodu, jehož a
přijalo
V
pivovaře
rozhodlo podnikové
že bude výroba v Kolín-
obnovena, provedla kádrové ředitelem
se stal
změny
ve ve-
ing.Břetislav Kramář,
podmínky experimentu nového ekonomického
řízení.
byly provedeny práce ke zlepšení hygieny, sani-
tární prácoc,
čištěni
celého pivovaru, byl vypracován zvlášt-
ní technologický režim a výroba byla 17.srpna znovu zahájena. Na konci srpna a
začátkem září
bylo
uvařeno
na zkoušku
500
hektolitr~
řit
velmi kvalitní s vysokou trvanlivostí. Pro špatnou spo-
lupráci s
piva. Prokázalo se, že pivo jde v
odběratelskými
systémt a pro
ned~věru
Kolíně
uva-
zákazníka
ke kolín.ské značce šlo však velmi špatně na odbyt. Podnikové ředitelství
Konečně
proto rozhodlo o definitivním zastavení výroby.
rozhodl generální
ředitel
pivovary ke dni 1.ledna 1988 a
o zrušení závodu Kolínské
převedení
objektu pod závod
v Kutné
Hoře.
sladovna,
Z pivovaru v
odloučená
Kolíně
sladovna v
tak zfistala v provozu jen a sodovkárna Kolín,
Kouřimi
1to vše jako provozy pivovaru Kutná Hora.
Přes
vešl{eré sna-
žení okresních stlranických i státních orgánfi bylo poslední pivo v
Kolíně uvařeno
v
září
roku 1987.
Prozatímní koncepce dalšího osudu bývalého Zámeckého pivovaru v
Kolíně hovoří
o tom, že
část
ležáckých sklepfi
se bude využívat pro dozrávání kutnohorského piva, které se pak bude
stáčet
přestěhování
v Kutné
Hoře.
se též uvažuje o
Výhledově
dosavadní sodovbkárny v Zahradní ulici do ob-
jektu dosavadního pivovaru v zámku. Výrobní
zařízení
pivo-
varu má být udržováno v provozuschopném stavu jako záloha pro
případ potřeby.
Tím se po 440 letech naplnil osud kolínského Zámeckého pivovaru. Ještě
obdržel od
malá moje poznámka. V materiálech, které jsem ředitele
pivovaru, se uvádí rok založení pivova-
ru na kolínském zámku 1547. Jiné prameny, ský historiograf Josef Vávra v
Dějinách
například
královského
kolínměsta
Kolína nad Labem uvádí datum založení pivovaru 1517. Ve vydání z ·roku 1878, str. 160, doslova václavská r.1517 zrušila výsadu ly blíž dech,
Pečkách,
případě třicet
města
měst
říká:
ve
"Smlouva Svato-
vaření
piva a povsta-
pivovary nové, jako na Kolínském zámku, NeboviKRnárovicích,
Ratiboři,
Kbele a j." V tom
by historie kolínského zámeckého pivovaru byla o let delší.
ST~EDOČESKf
LAURElT-I
CENY
==============================:=~================
Jako cena za
každoročně
vědeckou
již osmnáctý ho okresu
a technickou této
ročník
přihlášeno
vých závodO a
tak i letos byla
udělena Středočeská
tv~rčí činnost.
do
soutěže,
Letos to byl
bylo z kolínské-
něhož
15 praci z osmi kolinských
podni~.
Již jsem na
několika
pr~myslo
místech uvedl
laureáty této ceny, ale zde chci v úplnosti zapsat výsledky a
jichž kolinšti zlepšovatelé a vynálezci do-
úspěchy,
sáhli a které byly V
I.skupině
ceny.
odměněny udelěnim Středočeské
byly práce
teriálu a surovin ve
výrobě.
skal a cenou druhého
stupně
na snížení
zaměřeny
Druhé místo v této
ma-
spotřeby
zi-
skupině
byl ohodnocen ing.Vilém Gruml
z koncernového podniku Koramo Kolín za vývoj nového složení turbinových olejO. II.skupině
Ve
praci
zaměřených
liv a energie, dostal cenu druhého ze závodu Tetra Kolin za
zařízení
ke sníženi stupně
spotřeby
František
pa-
Bulíček
na ohýbání trubkových ko-
mor ze tepla. Ve
byla
III.skupině
udělena
cena prvního
stupně
ing.
Zdeňkovi Svobodovi z koncernového podniku Tesla Kolín ze
práci "Automatizovaná výroba V téže ně
skupině
ing,Kerel
zařízeni
Ve
součástí
z tenkých materiálil".
získal "Cenu mladého technika"
Mlnařík
stup-
z koncernového podniku Tesle Kolín za
pro automatické IV.skupině
čtvrtého
měření
se umístil na
lavinových fotodiod. 5.místě ing.Jiři
koncernového podniku Tesla Kolín prací "Systém matizovaného technologického
pracoviště
Vítek z
řizení
auto-
pro opravování že-
lezničnich
kol" a šesté miste obsadil ing.Kolovratnik z ná-
rodniho podniku Frigera Kolin praci "Bloková chladici jednotka BJS 39". V
V.skupin~
a životniho
praci
prostředi
Kalinovi a Jaroslavu
zam~řených
byla
ud~lena
~ihovi
na zlepšováni pracovniho cena druhého
z národniho podniku
dy Kolin za práci "Využiti kald z
čišt~ni
stupně
Lučebni
Vitu závo-
zásobnikd tekutého
siranu hlinitého". Zvláštni cena prvniho tovi byla
stupn~
ud~lena ing.Zdeňku
jako nejlepšimu projektan-
Svobodovi z Tesly a v
o nejlepšiho kontruktéra dostal cenu druhého lovratnik z Frigery.
stupn~
sout~ži
ing.Ko-
11. ZEMĚDĚLSTVÍ
i11
nástupem do nového hospodáfského roku hodnotili
~ed
druistevníei kolínského okresu na plenárnim zasedání okresního výboru Svazu družstevních sledeieh roku 1986. p~edseda
Jednotného
Předseda
zemědělcfi
svdj podíl na vý-
OV Svazu družstevních rolnikfi,
zemědělského
družstva Chovatel ve
brné Skaliei·Josef Procházka ve své
zprávě
ba obilovin v kolínském okrese byla vloni
uvedl, že výrosplněna
93,2 % plánu a i když se kolínský okres dosaleným hektarovým výnosem
na druhá místo ve
zařadil
kraji, manko výroby obilovin bylo na
skutečnost~
družstva,
značné.
.jen na prdměrným
Středočeském
Upozornil
která se stále po léta ukazuje, že
hospodařící
Stří
zvláště
zemědělská -
ve srovnatelných podminkách, dosahují
rozd:·ílnýeh výsledkd. Jako pf'íklad uvedl tED Vitice, které dosáhlo
proměrného
ne druhé
f.t
straně
.ovčáry
živočišnou
hektarového výhosu u obilovin 5,47 tun, a JZD
~ismice
4,41 tun a JZD
jen 4,41 tun,
K~nčice
podobně
JZD
~-ftil
jen 3,53 tun. Pochválil
výrobu za zvýšeni užitkovosti dojnic a
přírfistky
u skotu i prasat. Uvedl, !e
současný
osmý
p~tilett
plán
pokládá dosáhnout hektarových
výnos~
u cukrovky 43,5 tuny, výroby
3 850 litrd mláka na jednu
p~ed
u obilovin 5,8 tuny a
dojnici a rok a demúch p~í~stkd BOO g ve výkrmu skotu a 600 g u prasat. K
dosa~ení těchto
jako celek i jednotlivá
dru!stva zppacován inten-
zemědělská
program, ale realizace
zifikační
Výsledkd má kolínský okres těchto
eíld bude vy!adovat
zlep§ení práce proti dosavadnímu stavu.
P~dminky
~sou,
d~b~
v
zemědělských dru~stvech
pracují
v okrese
pracovnici, 140
Brigád socialistické práce a jejich závazkové hnutí ka!doročn~
na dsporách a na zv,tiení pr«bkce dvanáct mili&nd
korun. Budoucnost uká!e, jak jek bude
p~ináií
splněn pětiletý
těchto
plán v naiem
V roce '1986 dosáhla hrubá ském okrese Výie
podmínek bude vyu!ito a
zemědělská
ooo,--
1 128 238
zemědělství.
Kčs.
produkce v kolín-
Ve srovnání s rokem
1980 to bylo o 8,9 9$ více a proti roku 1976 dokonce o 17,8%
vice. Rostlinná produkce se ne loňském vtsledku podílela 43,8 O, !ivolJi§'nlf 56,2 %. P!-ed padesáti lety, v roce 1936 byl
pa.měr těchto
díl
!ivoěiiné
jen 42,7' p~eva!uje
nomiky
~~
dvou slo!ek
výroby
činil
zemědělské
výroby obrácený, po-
jen 46,7% a v roce 1948 dokonce
Výsledek roku 1986, kdy podíl
nad podílem
zemědělstv!
rostlinn~
!ivoěi!:a~
vtroby
výroby nen! s hlediska eko-
dobrý, nebo{ to zuamená, !e stále je!t!
nedokážeme sami vyrobit dost obilí a cukrovky pro vf!ivu obyvatelstva i výkrm dobytka a
mus:ťme
obilí dová!et.
YÍROBA
ROS'fLINlf1
c==============================
Letošní nástup ne! o
čtrnáct
velk'
~ožství
k jarním polním praeem se více
zemidělled
dnd opozdil oproti jieym 14th. Zavinilo to sněhu
v prvním
~tvrtletí
tohoto roku, zejména
v- bfeznu. Pak pf'iily kolem desátého dubna vydatné ré
' zpozdily práce u
opět
polích. Y
pondělí
Horní Kruty, nezačala.
K1Jnčiee
Některá
nebo
Naproti tomu
dru!stva, jako
Nučice,
jeltě
~
plánovanýeh
Doubravěiee,
'V"dbec se setbou podniky
některé zemědělské
kte-
13.dubna 1987
bylo na ee1ém území kolínského okresu oseto 35t7 ploch jarních obilovin.
deště,
začaly
jařin
sít
už i cukrovku, napfíklad JZD ~ervené Pečky, Dolni Chvatliny, Krakovany, Malotice, OVěáry, Tuehoraz a Státní statek Český Brod. K
pondělku
hektarech, což
13.dubne 1987 byla cukrovka zaseta na 267
představovalo
Pokračovalo
se v
sadbě
4 % celkové plánované
raných brambor a dosud byly za-
sázeny na 218 hektarech, eož je 75 % ákolu. setí
ředkvičky
ploc~.
Dokončeno
bylo
a karotky a sela se cibule a mák. Protože se
mohlo do polí tak pozdi, praeovalo se na plné obrátky, "od slunka do slunka". Jarní polní práce se rozb!hly na plno lovině
dubna. Zemldllei využili slunného
nočních
o
svátcích a
pilně
velikonoční neděli
1957. V krátké
i o
době měl,i
setu zeleninu a až ne
vlastně'- až
po~así
praeovali i o Bílé
o veliko-
sobotě
velikonoěním pondělí
v po-
19.a
18.dubna, 2~dubne
zasázeny v§echny rané brambory, za-
několik
hond ve výie položené oblasti
114 o:kresu zasety i jarní obiloviny a ky. Zemldělei ul
dokoněovalo
se set:! cukrov-
zah,jili taká set:! silL,!n:! i zrnov4 kulmf'i-
ee. Cukrovka byla zeseta na celá plánovaná plo§e do konce
dubna. Hned po jejím
se objevil !kddce, který si
vyklíčení
vy!ádal okam!itý zásah na ochranu všech porostd.
v pondll:!
1987 se pf'ehnala
18.května
skáho okresu silná prdtr!
mračen
a velká
p~es
p~ívaly
rovky bylo poškozeno, vieeletýeh p:!enin, lány ěivě
eoo
1
-~
vod a
Největi:!
i kroup,y zpdsobily na poi:!eh ohromné lkody.
vé foepi. Na dvlt set hektard, t;i. 14
ázem:! kol:!nněkde
na cukro-
z celkové ploeby cuk-
hektard obilovin, 500 hektard brambor a zeleniny b,yly ni-
kuku~iee,
zasa!eny. Pfoíval vody zasáhl také $00 hektard ovoentch
sadd. Asi 400 hektard porostd bylo nutno zaorat a znovu osít náhradními plodinami. Ostatní porosty, které byly ponechány, byly
zničeny
1' a!
nebo poškozeny z
Sklizni a sušení sena letos
40 %.
počasí
také
nep~álo.
Oběané,
členové
organizací Národní fronty,
sklizeň
sena z ploch nepfoístupnýeh tě!ké sklízecí technice,
vyu!:!vali
ka!d~ p~ízniv'
chvilky k
letoin! rok byl stanoven
uzavf'eli závazky na
kte~:!
seěení
trávy kosami. Pro
sklidit a usuiit z takových
~kol
1 880 tun kvalitního sena. Ke dni S. června 1 987 byly
mst
zatím odevzdány 74 tuny sena. Okresní ské
správě,
jí pi'edseda,
sklizňová
komise,
zahájila svou ředitel
z~ízená při
činnost
Okresn!
v pátek
zemědělské
Okresní 5.ěervna
sprivy v
zeměděl
1987. Je-
Kolíně
ing.
Jan Jebav.ý vyslovil na prvním zasedání komise obavu, le letos v d'Osledku dlouhotrvajících de!id budou mít tě~kou
situaci a musejí
nároěné
lep§! organizací práce a v§emi
a
~tížené
zemědělci
úkoly
velmi
zvládnou~
prostředky překlenout
a vyrov-
2.15
nat
zpo!děn:í
v leto!mch polních pracech, zp'dsoben4 nepf'í-
.znivým po!asím. Jeho slova se pak vyplnila.
Vlhká po!así
zp~sobilo
rozlíf'ení houbovitých chorob na poros-
tech oz·imd, kter4 s.e po 5.června
zimě začaly' p:foíznivě
vyvíjet. Do
1987 bylo oAet:foeno 63% ploeh ozim, které byly nej-
více touto chorGbou ohro!eny. Porosty cukrovky byly v větrnou
květnu
po!kozeny krupobitím, Ý
erozí a záplavami. V jednotných
stvech 'ruehoraz, Votice,
Třebovle,
a na políeh Státního statku
Český
zemědělských
Dolní Chvatliny a
dru!Be~váry
Brod a Státního statku Ko-
lÍn bylo zaoráno 391 hektari cUkrovky a osety náhradní plodinou. Vzhledem ke stále nepf'ízmvému sklizňová
počasí doporučila
okresrd
komise vyu!ívat ve sklizni píenin více senáiování
a silá!ování zelenf hmoty a do plného provozu uvést vleehna suiieí za:foízeni. Letolní
senoseč
ztěi.ovalo sklizeň
no
provázelo stále nep:foíznivé
počasí
a
pícnin. ICe dni 12.června 1 987 bylo poseče
3 161 hektard víceletých pícnin,. tj. 4.9 %. Letecky i po.
-
zemní aplikací bylo o!etf'eno
~.
'
4 280. hektar-d ozimá p!eniee.
Zdravotní stav cukrovky po pf'edehoaíeh zásazích byl hodnocen jako dobr;f. Ve
čtvrtek 18.ěervna
1987
nav~tívil
kolínskt okres ta-
jemník ~st:foedního výboru KSČ František Pitra, aby se pf'es~
svěděil
prdtrl
o ikodáeh, která zpdsobila na polích letos jil druhá mračen
a kroupy v
pondělí 15.ěervna
1987. Pf'ijel do
Kolína v doprovodu tajemníka KV KSČ pro zem~dělstv:l Václava Šindelá:foe. ~editel Okresní zemědělské správy v Kolíně ing.
Jan Jebav,f hosty informoval o situaci po Bouřka
s kroupami se
okresem v pruhu deset a! pat-
přehnala
n,et kilometrO širokém. Nejvíee -
pondělní kalamitě.
v prostoru mezi ob-
řádila
eemi
Doubravěice
pělo
JZD Tftebovle a JZD Vitice. Po zhodnocení situace se u-
Vrběany
- Cerhenice.
kázalo, !e v okrese byly zcela
zničeny
Největ§í
§kody utr-
obiloviny na plo§e
170 hektard, ze 40 %na 350 hektarech a z 20 % na dvou tisících hektarO. Z 35
~
byla po§kozena cukrovka na sedmi stech
hektara, z 25 % kukuřice na 650 hektarech a asi 300 hektard víceletých pícnin. V
n~terých
oblastech pftívaly vod splavi-
ly ornici z polí a zpdsobily velké §kody i na budovách. V
Chotutieích,
opě~
jako nedávno
18.května
1987, zaplavila vo-
da silnice v obci a sklepy domd zanesla bahnem. Ukázalo se letos u! podruhé, jak bylo nerozumné odstranit vlechny meze a vysekat podél cest stromy, které
dříve
zachycovaly proudy
vod. HOsté si prohlédli škody na polích Státního statku Kolín, JZD
Třebovle
a JZD Vitice8 Nevštívili také JZD Tucho-
raz, kde besedovali o chanismu v V
přípravách přestavby hospodářského
zemědělských
me-
družstvech.
polovině měsíce ěervna
probíhala plným tempem
sklizeň
\I
raných brambor. v·JZD v
prdměru
80
Sklizeň července,
a~
Ovčáry
a JZD
Červené Pečky
sklízeli
100 metrických centd brambor z hektaru.
pícnin byla
dokončena
v prvních dnech
kdy sluneční počasí konečně
po deštivém
měsíce červnu
do-
volilo sušit seno. Kvalita sklizeného krmiva však byla všeobecně
horší než v minulých letech.
========== Y první Bylo
228 vlastních obilních
připraveno
teemědělských
vin
závodO, na které
včetně kukuřice
zajistili
vrcholily
polovině července
zemědělci
~ně.
kolínských
kombajn~
25 700 hektard obilo-
čekalo
na zrno. V rámei
na
p~ípravy
kooperačních
dohod si
pomoc dal§ícb 57 kombejnd z jiných okre-
ad s t:ím, !e jim na oplátku vypomohou bu
ně
kolínsk~m
okrese nebo po
Se Strojní
~ejím skončení.
trektorovcustanicí v česk~m Brodě dohodli, !e stanice provede vlastní technikou sklizeň na
2 500 hektarech.
Stav porostd sliboval celkem dobrou árodu. Po zku§enostech ze
senoseče počítali zemědělci
kami ve !nich, než
se
slo~itěj§ími
v jiných letech, a
měli
pilně
vali i na tak zvanou "mokrou variantu". Zejména k
všechny sušárny a
pln~mu-výkonu
č:ítali
s tím, !e podnik
připravo
p~ipravili
obilí. Dále po-
dosoušečky
Zemědělek~
se
podmín4
zásobováni a nákup bude
moci ve svých silech uskladnit nejvýše BO % sklizen~ho zrní, a proto pfoedem zajiš{ovali všechny vhodn4 prostory pro uskladnění
obilí nejen ve svých
vy!adovali i od
závodd a armády.
pr~slových
•·
Velkou váhu kladli letos uskladnění
slámy, protože
pícnin jí bude
třeba
V prvním týdnu a
p~ihnojování
Z dlouho sem
v
zemědělci
počítali,
zimě
července.
na rychlý ák01Xia
že po
neáspěšn~
sklizni
ke krmení dobytka. se
dokončovalo
ještě plečkován!
porostd cukrovky.
příznivého počasí
netěšili.
přehnala
závodech, ale pomoe
zemědělských
Ve
na
začátku července
st~edu B.ěervence
další ji!
t~etí bouřka
se
zemědělci
1987 se kolínským okre-
s prfttr!í
mračen
a kru-
pobitím.
Zpťisobila op~.t nezm~rn~
škody na pol:íeh. Bylo poško-
zeno
tis:íe hektarO obilovin,
n~k:de
r~
pět
cukrové
~epy,
535 hekiard
kuku~ice
bob, mák i v:íeeleté pícniny byly kroupy
zniěily
a! z 90 %, 940 hektatak~ jin~
a
plodiny,
poškozeny. Ledové
zneěně
úrodu na 950 hektarech ovocných sadd.
lečn~m zemědělském
podniku Polabí v
Ko~imi
Ve
Spo-
rozbily kroup,y
polovinu všech sklen:íkd i s úrodou v nich. Nejv:íce škod utrpělo op~t
JZD
Třebov.le,
kde byla
polovině výměry
obilovin a cukrovky.
l:! bylo
těchto
Ve
od
opět
úroda na více ne!
zničena
rozpoutaných
Město
Kolín a jeho oko-
p~írodních
1987 byly zahájeny
čtvrtek 16.ěervence
!ivld !ně
ušetřeno.
v JZD
Rudt prapor
Ovčáry,
ho
Pak následovali kombajnisté na Státním statku Ko-
ječmene.
kdy! první kombajny vjely do lánd
lín, v JZD Krekovan.y, Malotiee a v dalš:ích
ozim~
zemědělských
pod-
nicích okresu. V JZD Rudá hvězda Nučice začali sklizeň odpoledne dne
20.ěervence
~ě!ce
1987.
se sklízely porosty poškozené nedávnými vrtochy
počasí. Konečná
bilance
škoď,
vod a kru-
zpdsob~nýeh přívaly
pobitím, ukázala, !e obiloviny byly poškozeny celkem na více ne! sedmi tisících hektard a 300 hektard muselo být narychlo sklizeno náhradní technologii,
k~mbajny
se sklízet nedalo.
357 hektard ozimých p§enie muselo být vObec zlikvidováno. Nejvíee byly postiženy farmy Státn!ho statku Kolín v prostoru obce
a JZD Malotice, Tfebovle a Cerhenice.
Vrběany
Současně
probíhala v t4 dobl jeltě sklizeň raných hrám-
bor, karotky, cibule a okurek a
česaly
se
tfoe§ně
a rybíz.
Vlude se ukazovaly ddsledky pfo:írodních kalamit: nilš! jakost i mno!stv!. Poěasi
se ani
pomději
v
prOběhu
!ni
příliš nezměnilo,
stále
ztě!ovalo zemědělcdm
práci a zpomalovalo
Ke dni
!ně.
7.srpna 1987 byly sklizeny obilovin.y v ee14m kolínském okrese teprve z. plochy Diho útolu. plochy j·en Jl
Ukoněena
u! byla
sklizeň
2 076 hekterd a jarního hekterň. Čtyf'i
11m a Tttehoraz «ělské
2 401 ha, tj. pouhých 9,7% celého leto!ječmene
podniky, JZD
jeěmene
z celé
bylo zatím sklizeno
Ověáry, červené Peěky,
se sklizní ozimé pleniee. Podnik
zaěaly
zásobováni a nákup /ZZN/ v
6.srpna 1987 celkem
ozimého
Kolíně
Ve-
Země•
vykoupil ke dni
1.104 vyg&~ obilí, vesměs s vysokou
vlhkostí a ne práv! nejlepií kvplity. Z posekané plochy obi1ovin byla k tomuto dni uklizena sláma na podmítka byla provedena na
1 825 hektarech,
1 344 hektarech a strniekové smis-
ty zasety na 816 hektareeh. zkomplikovalo i druhou
Nep~íznivé poěas:í Některé zemědělské
do Iínky, le.tos_ těeh
se letos urodilo
pícnin.
podniky vloni touto dobou u! slavily
netrpělivě ěekely,
vu do polí. Y takovémto
seě
počasí
hodně.
a! budou moei po d.elti zno-
se velmi daMlo plevel&n,
Sni!ovaly výkony
kombajn~.
ka~ďé
platilo doslova, le bylo nutno vyu!ít opravdu
Letos
hodi,ny,
keld4 vhoc!nt! chvilky, kdy bylo moino vjet do polí a sekat porosty. pfitom bylo nutno timálně
volit,peělivi
vybírat
zralt porost, proto!e ka!dý den
právě
opo!děného
ten op-
nástupu
sni!oval výnos al o 25 kg zrní z hektaru. K~
dni 13.srpna 1_987
!ně
nijak moe
to dni byla na kolínském okrese po!ato vin, to je jen 20,73 %celkové sklizeny ozimy,
kromě
K tomu-
5 097 hektar-6 obiloZ toho byly
již sklizeného ozimého
hektard ozimé pšenice. Na na sláma, na
výměry.
nepokroěily.
p~evážnl
ječmene
i 2 441
2 434 hektarech polí byla uklize-
2 434 hektarech provedena podmítka a
1 253 ha
1.10
byly osety strniskovými Mokr~ poěasí
zrní.
směskami.
,
ZZN vykoupil
2 340 vagon:&
zpdsobovalo vysokou vlhkost zrna, a!
p~es
20 %. V!eek;r su§i!ky ZZN i zemldllskýeh podnildl pracovaly na plno. V
polovině
srpna nebylo obilí na mnohých polích
zral4, jinde byly porosty polehlé a V rtterý 11.srpna 1987
p~ijel
tl~ko
je§tě
se sklízely.
na kontrolu
prdběhu
!ni v
bl:ínsk4m. akre se ministr zemědělství a v;t!i vy ČSSR Miroslav . Toman v doprovodu tajemníka krajského výboru delá~e
a
Krajské
~editele
zemědělské
KSě
Václava Šia- ·
správy J.Sehneiberga.
Hosté se sel\1li s pfoedstaviteli okresu v JZD Tuchoraz, kde kolínští funkeionáfoi informovali ministra o
prdběhu
letošních
lní a organizaci !ňov;tch prací ve ztí!ených podmínkách letošního roku. Host4 pak odjeli na pole dru!stva, kde se ěili
o
souěasn4m
stavu
iňových
p~esvěd
prací.
okresního yýboru Národní fronty se na
~edsednietvo
svém srpnovém zasedání zabývalo stavem. letošních žní a vydalo prohlášení ke všem organizacím v okrese, sdruženým v Národní
frontě,
ke všem pracujícím v závodech a všem
aby podle svých sil a možností pomohli úspě~ně dokončeni
Ve a
t~etím
nepřekáželo
jet naplno. Do na ploie
posklizňových
srpnovém týdnu se tolik
žňovým
pondělí
jeěmene,
zvládnout
prací.
počasí přece
praeem.. Ty se
jen umoudfilo
koneěně
mohly roz-
24.srpna 1957 bylo sklizeno obilí jil
15 505 hektard, col představovalo 63
lu. Bylo posekáno jarního
!ní i
zemldělcdm
oběendm,
% celého áko-
8 806 hektard ozimých pienie,
4 343 ha
3 ha jarní p§enice, 241 ha ozimého lita a,
jak jsem již uvedl, v~echen ozimý ječmen. Zároveň bylo sklizeno 389
~ektard
hrachu a 101 hektar ozimé
Sláma byla
~epky.
uklizena na
8 910 hektarech, podmítka provedena na
a strniskové
směsky
zasety na
5 499 ha
Souěasně
2 215 hektarech.
u!
prob·íhala i se{ová orba, která byla k pondělku 24. srpna 1987 hotova na 687 hektarech a na stu hektard byla zaseta ozimá ~epka.
K tomuto dni- jako první v okrese
dru!stevnďci
dokončili
!ně
obilovin ibn
v JZD Radovesnice II.
Konec srpna p~ál pěkným počasím dokoněov~cím žňovým praeem. Do pátku 28.srpna 1987
p~ibylo
jenom za
pět
dní 41 %
sklizených ploch, to je 10 160 hektard, takže celkem k tomuto 20 876 hektard. Sklizeň
dni bylo sklizeno 84 % ploch, to je už
dokončovali
Ověáry,
v JZD
Vitice, Tuchoraz a na Státním
statku Český Brod. 't!klid slámy byl ke dni 28.srpna 1987 proveden na 65 % sklizené plochy, podmítka na a strniskové
směsky
zasety na
6 750 hektarech
2 706 hektarech. Probíhala již
i p~ípreva na sklizeň cukrovky. Leto§ni
opožděné žně pokračovaly jeětě
na
poěátku zá~í.
Třebaže počasí už bylo p~iznivé, ranní mlhy zpožaovaly nti-
stup strojd do polí, muselo se denní výkony byly již men!í ne! i v
ned~li,
tak!e v
čekat, dříve.
pondělí ?.září
až pole oschnou,
tak~e
Pracovalo se v sobotu
1987 zbývalo sklidit u!
jen 180 hektard obilovin ve vyěšíeh polohéch. ~lid slámw a podmítka dosud v§ak v tomto týdnu se už
nepokračovala potřebným
neobyěejně
byla sláma sklizena s
tempem, ale
zrychlila. Ke dni
22 760 hektard,
14.zá~í
co~ p~edstavovalo
1987 92
úkolu, podmítka byla provedena na 17 890 hektareeh,tedy na 79,? % vi§ech sklizených ploch a na 5 280 hektarech byly zasety strniskové a na 314 ha ozimé
směsky. Usilovně
se dokon-
~
2.L2.. čovely
strojů
opravy
tu zbývalo
dokončit
pro
sklizeň
opravy
cukrovky;
k uvedenému da-
ještě čtyř šastiřádkoyÝch ořezáI'
vačů
čeny
a šesti
vyorávačů
Dna 13.
září
cukrové
řepy.
konečně
1987 byly
letošní zdlouhavé a vleklé
no ze
24 540
hektarů-.
žně
v ko,línském okrese ukonobilí, které bylo sklize-
z toho bylo asi
po§kozenýeh krupobitím. Celkový
pět
prdměrný
set hektard
výnos
činil
silně
4,42 tun
zrní po. hektaru, což je za poslední léta nejnižší výsledek.
PODZJ:Mid POLNf PRÁCE, SKLIZEI CUKROVKY ===========~===:==============?=======
FP.aktieky bez ei ve všech
přestávky
zemědělských
a
odpočinku
vstoupili
zeměděl
podnicích okresu ze žní do podzim-
ních polních prací. Čekala je sklizeň pět e pdl tisíce hektarů kukuřice
na zrno a na siláž a vice než šest tisíc
eukrovky vedle dalších
hektarů sadů
a zeleniny, jablek, ci-
bule, mrkve, zelí a petržele. Museli rozvést tisíc
hektarů,
zorat 38 tisíc
než devatenácti tisících P.O~--ítali zemědělci
učilišt,
hektarů
hektarů
s pomocí
hektarů
hnůj
na deset
polí a zasít. na více
oaimé obiloviny. I letos
brigádníků
ze
středních
škol,
z průmyslových závodů, úřadů a organizací Národní
fronty. Počátkem října byla zahájena sklizeň cukrovky. Letos byla ztížena silným zaplevelením .s~
pro nedostatek náhradních díld stroje.
porostů
nepodeřilo
a také tím, že opravit všechny
J.J.j
Teplé cOm ~iei
poěasí
druhého
~íjnového
dokoněit sklizeň kuku~ice
ne zrno. V
po·nděl:!
na
umo~nilo zeměděl
týdne
silá~
19.foíjna 1987
zaěít
a
měli
sklízet kuku-
z celkového tiko-
lu sklizeno 161 hektard. Pokračovala teké seto~ orba a byla zorána již
v~echna
kromě těch,
ny,
pole,
uvolněn6
na nich! se sklízela
sklizní pfoedchozí plodia u! se oralo
kuku~ice,
i po cukrovce. Set:! ozimé p§enice bylo k tomuto dni hotovo na
12 644 hektarech z celkového
byly ozimy k 19.foíjnu 1987 zasety na novaného dkolu
18 200 hektarO.
a z' celkové plochy na
plo~e
15 831 ha.
~olu
Celkově
15 352 hektarech z pláse sklízet cukrovka
Zaěala
6 100 hektarO byla k tomuto dni zklizena
1 316 ha.
Podzim svým počasím vynahradil zemědělcdm nepfo:!zeň léta. P0 lní práce proto
pokraěovaly poměrně
na 1987 byla cukrovka sklizena z asi 31 % celkové
sklizně.
rychle. 'Ke dni 23.foíj-
1 900 hektarO, co! bylo
Cukernatost v první
ěásti sklizně
se pohybovala okolo 14,5 %. Cukrovar Cerhenice do té doby 12 722 tun foepy a cukrovar ěeský Brod
vykoupil Zemědělská
a platila
dru!stva organizovala sběraěftm
dosběr
13 552 tun.
foepy po kombajnech
sto korun za tunu nesbíraných bulev nebo
skrojkd. Sklizeň eibule u! byla hotova~ probíhala je§tě sklizeň
zelí a kofoenové zeleniny. Sklizeň jablek v sadech JZD
Tuehoraz
pokračovala
za pomoci brigádníkd
je~tě
v prvním
listo.padovám týdnu. V týdnu do
23.~íjna
1987
pokraěovalo
setí ozimá p§eni-
ce a v zemi bylo jil zrno na 82,8% plánované ploehy, tj. na 13 130 hektarech. Seiová orba byla hotova ji~ na 90 % a zaorávka chlévské mrvy z 80 %. Na
zeěátku
listopadu vlak
měli zemědělci
v polních pre-
cech ji!
zneěn~ zpoždění,
zvláitě
okres se oeitl ne posledním Ke dni
28.říjne
1987 byla
místě
řepa
ve sklizni cukrovky a ve
Středoěesk~m
odvezena z
2 6J8 hektard
polí, což bylo jen 43 % celkov' plochy. Kolínským ukončit sklizeň
cftm bylo uloženo, že musejí později
kraji.
zeměděl
cukrovky nej-
do 10.listopadu 1987. Na ostatních dseeích podzim-
ních polních prací byla situace příznivěj§:í. Setová orba byla provedena ke dni mědělských
podnikd ji
zaseta na plo!e
2B.ř:íjna mělo
1987 na 95,6% a
ze-
devět
ji! hotovue Ozimé p!eniee b,yla
14 028 hekterd,eol
představovalo
88,5 %
eelkov4ho dkolu. Probíhala jeAtě sklizeň kořenová zeleniny, zelí a
ddi•i ovoce.
V prvním listopadovém týdnu usnadnilo poněkud
příznivé počasí
urychlit postup podzimních polních prací. Ke
6.listopadu 1987 byla zimní orba provedena na hektard, což
představovalo
zaorána na devíti tisících
28
·~
18 200 ha pozemkd byl ďále
splněn
5 650
dkolu. Chlévská mrva byla a to.bylo jiJ 82 %. Nej-
hek~ardw
lep§í byla situace v setí ozimé
ploěe
~ni
pěe~ice,
u! na
kde dkol osít
počátku
týdne a selo se
nad plán. Cukrovka byla svezena jil z 68
~
ploch, cukro-
,.
var Cerhenice vykoupil k 6.listopadu var Český Brod
38 269 tun a cukro-
36 304 tuny řep,y.
Ve druh4m listopadov'm týdnu se postup podzimních polnich prací dále uspí§il. Zimní orba u! byla provedena na dvou
třetinách
plánované plochy, zaorávka_kblávské mrvy
z 90 %. Seti ozimé pšenice ul bylo hotovo, jen zem~dělské
podniky setí
bylo oseto asi
tři
dokončovaly,
ješt~ ěty~i
ale v celém okrese ul
sta hekterd nad plán.
Ke dni 13.listopadu 1987 jil ukoněila sklizeň cukrovky
jednotná Nuěice
zemědělská
dru!stva Krakovany,
a Vitice. Cukrovar Cerhenice vykoupil k tomuto dni
48 600 tun ~epy a cukrovar Český Brod OVěáry
lita
Beěvár,y, Kfeěho~,
v
Kutnohorsk~m
~epy
50 191 tun a cukrovar
40 539 tun cukrov4 fepy. Kva-
okrse
byla dost §petná.
ZÁVĎEČÚ VYHODNOC:of ROSTLI!fld vfROBY
"
Výsledky rostlinné ·výbory v roce 1987 byly Nesplněni
nep~íznivé.
plánovaných dKold v rozhodujicíeh plodinách bylo
charakteristické pro
Středočeský
Kolina a Nymburka. Ne nepf.íznivě
ovlivnilo
pddáeh
těchto prdběh
kraj v oblasti Kutné Hory, extrémně
de5tivé
počasí
vegetaee a. rostlinnou produkci,
navíe okres Kolin byl postilen.krupobit:ím. Výroba obilovin byla v kolínském okrese
splněna
na 83 % s
celkovým výpadkem 22 324 tun. Bylo dosa!eno výnosu 4, 42 tun
po hektaru,
ačkoli
plán stanovil 5,23 t/ha.
Osev ozimých obilovin byl v roce 1986 na proveden v agrotechnickém terminu. P§eniee čátku !patně zaěátku
ploch
seté zpo-
vzcházely v ddsledku nízké vláhové bilance, do
zimního období se
postupně
ploch byl porost v optimálním tiho listu nebo na byly
vět!ině
poěátku
vyrovnávaly a na
stavu~ převážně
odnožování. Ozimé
§patně
zapojeny a odno!eny.
Prdb~h
zimy byl pro
p~ezimování
větěině
ve stádiu jeěmeny
t~e
a !ita
ozimých obilovin
pří
znivý e tak iádná plocha ozimd nebyla zaorána. Nástup do ;jarních prací byl
opo!děn
asi o
t~i
týdny z ddvodd srá!ek a
ěet-
p~ízemních
nýeh
mrazíkd. Další vývoj porostu obilovin a nes
zbytné agrotechnické zásahy byly vými klimatickými podmínkami. v
prdměru
Zvlá§f
!patně
na to reagovaly jarní
jeěmeny,
souvratích a na více utu!ených
nep:fímispadlo
Během měsíce května
110 mm vody, col je 150% dvacetiletého
pňdách,
kfch
výrazně ovlivněny
prdměru.
které na p~dách
tě!
byly nevy-
rovnané a zelloutlé. V
dnd spadlo v
červnu během ěty:fiadvaeeti
prdměru
100 mm,
'>
srálek, eol je
opět
150 % dvacetiletého
nízké teploty "! noci, dé!t a krupobití v sáhlo
negativně
Prudké na,
a
Extrémně
polovině ěervne
za-
do kvetení obilovin.
de§tě, větrné smr§tě
15.ěervna
prdměru.
B.července/
a
t~ikrát
krupobití
/18.květ
v katastrech Státního statku Ko-
lín, Státního statku Český Brod, JZD T~ebovle, JZD Cerhenice, JZD Vitice,JZD Malotice a JZD totálně
obilovin, z toho
poškodilo asi
Nučice
6 000 ha
na plo!e 483 ha. Tyto plochy musely
být sklizeny náhradní technologií, sená!evánim a sušením. V d:dsledku toho na šedesáti a! sedmdesáti procentech ploch v celém okrese porosty chách se
mírně
prosadily
výrazně
a!
úplně
následně
polehly. Na
těchto
plo-
plevele, pýr, svízel a
prosovité trávy. V první ve vývoji
polovině měsíce července
počasí.
nastal výrazný obrat
Teploty se zvýlily a od 7. do
17.ěervenee
se pohybovaly od 26 do 30 stupňd Celsia. Do této (loby v pddáeh
dlouhodobě
zamokfoenýeh s nedostatken vzduchu pozvolna
oddmiraly hloublji rostoucí ko:fínky obilovin a s nástupem vysokých teplot pak docházelo u obilovin ke
ěpatné
transpi-
raei !ivin ze zeslabeného
ko~enového
systému do nadzemních
částí
dosta~ečně
vyživován a snižovala
rostlin, klas nebyl
'Ll1
se hmotnat zrna. což
ovlivnilo nejen v,ýnos, ale i
výrazně
!patnou realizaci potravináfské pšenice a sladovniekéhe
si
mene. Výrazné ztráty silně
polehlých a
na výnosech se projevily
následně
hlavně
zaplevelených porostech. V
ru !ní vznikaly výrazné ztráty také pfezráním jarních mend, propadáváním celých klasd a u ozimé pšenice
ječ
v
závě
ječ
značným
vý-
drolem. c-elkem bylo ze zemědělskou
sklizňové
správou v
píoehy ·závodd 24 543 ha
Kolíně
řízených
hustě
Okresní
setých obilo-
vin dosaženo celkové výroby ve výši 108 556 tun, což
před
stavuje 4,42 tun po hektaru. Cukrovka byla zaseta na
výměře
6 407 hektard. Vlivem
následných škod na porostech splavením, krupobitím a erozí se zaoralo 391 hektard a 114 hektard. ~í
Sklizňová
bylo znovu oseto
následně
plocha pak
činila
cukrovky bylo zahájeno 10.dubna 1987 a
dubna. Chladné
počasí
zpdsobilo
1 106 ha, 8 a! 10 em
577 ha a nad 12 em
3 043 ha.
vyskytl
Českého řeno
maločlenec,
ukončeno
výměry
na vzdálenost 6 cm míře
6 131 hektard. Se-
nestejnoměrné
i další rozvoj b,yl zpomalen. Z celkové
koncem
vzcházení, ale bylo zaseto
1 681 ha, 12 cm
Začátkem května
dřepčík
větrnou
a drátovei
se ve
hlavně
větší
v oblasti
Brodu a Dolních Chvatlin. Pndle výskytu bylo ošet-
3 000 hektard, vyjednoceno
lých
deši~
~eny
a na
v
květnu
méně
a v
červnu
3 567 hektarO. Vlivem stá-
byly porosty
značně
zapleve-
propustných pOdáEh s nedostatkem vzduchu do-
cházelo k zastavení rdstu a ~loutnutí porostu. Sk1izeň cukrovky
byla závislá na
ukončení sklizně
silážní
kukuřice.
V týd-
nu od 6.října 1987 zahájilo sklizeň JZJ.< Tfoebovle, JZD Tucho-
raz, JZD Tismice, JZD Krakovany, JZD
Ovčáry
a JZD Radovesni-
ce; JZD K~nčiee zahájilo sklizeň cukrovky až 15.~íjna 1987. Sklizeň
byla ukončena 28.1istopadu 1987, poslední byl Státní
statek Kolín, JZD KČnčice, JZD Dolní Chvatliny a JZD Velim. Z plochy
6 131
193 113 tun cukrovd
což umožnilo splnit nákup jen na 74,2 % p~i
~epy,
výnosu 31,5 tuny po ná
bylo sklizeno
hektar~
zem~d~lská
t/ha a
hektar~.
Nejlep§ího výnosu dosáhla jednot-
družstva Tismice- 41,4 t/ha,
K~ečhofo-
- 37,2 t/ha. Naopak nejhorší výnos
Bečváry
skutečném
Radovesnice - 22,6 t/ha a v JZD
-
KHnčice
37,9 v JZD
m~li
- 17,3 t/ha.
Prdm~r-
ná cukernatost byla 14,51 %. Plán nákupu cukrovky splnily jen dva
podniky, JZD Horní Kruty na 103,8% a JZD Tis-
zem~d~lské
mice na 106,5 %. ~
p§eniei žito byly
celkové plochy polí, osetých 16 073 ha, na
2 146 ha. r~zné,
ječmen
Prdm~rné
obilovinami,p~ipadlo
8 287 ha, na oves 71 ha a na
hektarové výnosy
pšenice dala v
na
pr&n~ru
t~chto ětyfo
plodin
4,7 tuny po hektaru,
ječ
men 3,9 tlha, oves 3,61 t/ha a žito 4,56 t/ha. Brambory bylY sklizeny z plochy 731 hektara v množství m~rný
9 392 tun,
pr~-,.
hektarový výnos byl 12,84 tuny po hektaru, což bylo jen
80,8 % loňského výnosu. Rané brambory byly sklizeny z plochy 320 hektard s
prdměrným
hektarovým výnosem 9,25 tuny, a to
už bylo jen 73,6 výnosu, kterého bylo dosaženo loňského roku. Letošní výnos obilovin dosáhl jen 89,6 % loňské výše a prdm§rný hektarový výnos cukrovky jen 82,9% loňsk,ho výnosu.
fiVOČIŠN1
VÍROBA
=================e============= Živočišná výroba nedosáhla v roce
a její hrubá produkce byla nižší než v roce 1986.
rametrň P~án
1987 plánovaných pa-
byl
p~ekročen
pouze v chovu prasat. Chov skotu byl ne-
p~íznivě ovlivněn nedostatečnou
výrobou i kvalitou sena, což
bylo zpdsobeno špatnými klimatickými podmínkami v letošním roce. V kolínském okrese chovaly
zemědělské
vu ke dni 31.prosinee 1987 celkem bylo
18 332 krav.
podniky podle sta-
47 774 kusd skotu, z toho
dávala jedna kráva
Prdměrně
10,1
denně
litru mláka, celkem od jedné krávy bylo za rok nadojeno prOměrně
3
576 litrd mléka, což bylo o 82 litrO P~esto
novil plán.
vyš!í ne! byl
3 630
litrň.
roční
prdměr St~edočeského
Na jeden hektar
daly
výroba mléka
1 398 000 litrd
lo o
zemědělské
mléka, eo!
méně
kraje, kde dosáhla jen
zemědělské prdměru
činila
pddy bylo v roce 1987 1 209 litrd mléka a
66 594 000 litrd, co! by-
ne! vloni. Do státního nákupu do-
podniky kolínského okresu
stačilo
než sta-
uiitkovost dojnic byla v kolínském okrese
v kolínském okrese vyrobeno v
eelková
méně,
61
771 000 litrl
jen·na 98% plánovaného množství. Na sto
krav se narodilo 99,1 živých telat, z toho bylo 95,3 kusu odchováno. Chov prasat byl úspi§ný a v dafilo dosáhnou výsledkfi, gram v
zemědělství
zemědělské
prasnic.
stanovil
ukazatelieh se po-
intenzifikaění
pro-
a! pro rok 1990. Ke konci roku chovaly
podniky okresu
Pr~ěrná
kter~
n~kterýeh
85 336 prasat, z toho bylo
5 90S
porá!ková váha se zvýšila ma 116,9 kg a
c!o státního nákupu bylo
doďáno
za celý rok
1 O 907' tun ve-
pf-ového masa. V chovu
byly vcelku
splněny
požadavky plánu.
sná§ka jedné nosnice se proti roku 1986 zv,flila a
Prťiměrná
~osáhla
drťibe!e
letos 233 vajec za rok. Ye
společném zemědělsk'm
niku, který se specializuje na chov drObeže, dosáhli
pod-
prdměr
né snášky 255,1 vajec na jednu nosnici za rok. V okrese bylo chowno
206 523 slepic, které snesly
48 116 000 vajee, do
státního nákupu jich bylo dodáno
24 225 000 kusd.
S ~
f.
l.
T ll
f
S T .A T E K
K O L
N
:================2=================== Finaněn:!
roce 1987 obrovskou ztrátou noval dosaiení
p~edstavovala
z toho rostlinná výroba
ooo,--
prdměrnýeh
vesměs
prdměrného
Kčs,
místo toho
ooo,--
produkce
Kolín
ooo,--
7 131
dělská
V
Statek plá-
4 640
ztráty
43 982
Kčs.
vý§i
bilanční
v
11 771 000,--
zis~ve
dosáhl
ěišná
skončilo
hospodaf-ení Státního statku Kol:!n
činila
Kčs.
hodnotu
32 333
Jeho
~b~ země
76 315 000,--
ooo,--
Kčs
Kěs,
a iivo-
Kčs.
hektarových výnosech byl Státní statek
pod okresními
prťiměry.
U ozimé pšenice dosáhl
vtnosu 4,38 tun po hektaru, u jarního
ječmene
2,96 t/ha a u cukrovky 2B,68 t/ha.
V roce 1 987 sklidil Státní statek Kolín , 6 21 O tun
o~imé
pšenice,
2 188 tun jarního
5 366 tun stelivové slámy,
ky,
6 349 tun zeleného jetele, inkufice na srno,
jeěmene,
3 152 tun krmné slámy,
10 169 tun
8 248 tun
29246 tun cukrov-
vojtěšky,
540 tun sena,
směsek,
~834
tuny
11 275
t.un kukttf>ice na silá! a 13 tun ovoce. Do státního nákupu dodal
5 288 tun obilovin a celé množství sklizené cukrovky,
cukernatost tt.(fl
m~le
která
Prdběh
Kalin byl
letoiního
krajně
14,8 %.
hospodářského
roku na Státním statku
nepfíznivý.V ddsledku klimatických vlivd
byly na katastru statku poškozeny z vice ne! poloviny porosty eukrovty a porosty obilovin byly napadeny houbovými choroPoěesí
bami.
množství
poznamenalo i výrobu sena, jeho! ne plánované
2 525 tun bylo usušeno jen 540 tun.
-
P~ánovaný
objem
obilovin splnil statek jen na 65,09 %. Cukrovku sklízel od 12.fíjna do konce listopadu, z jednoho hektaru dodal do cukrovaru v
prdměru
43,9 tuny, ale po srá!ee J4,6 % dostal pro-
placeno jen 28,68 tun. Ani v kromě
živoěišné výrobě
produkce
vepřového
nesplnil Státní statek
masa, ukazatele plánu. V roce 1987
·dodal do státního nákupu celkem tuny
hov~ziho,
Mléka dodal
858 tun
Kolín~
vepřového
4 846 000 litrd.
1 600 tun masa, z toho 732 a 10 tun telecího masa.
J~DNO~Nf
DRUŽSTVO
ZEMIDiLSKt
~=====================~================================
============= Po
připojeni
obci Radovesnice a Zibohlavy ke Kolínu za-
sahá nyní katastr Jednotného do územi
značnou částí
družstva
zemědělského
K~ečho~
/dosud to bylo jen v
naěeho města
ěás-
1ti Štítar/, a proto zde uvedu několik ádajd o hospodaření JZD
Křečhoř,
které
k
patři
nejlepěím
Ale ani toto družstvo nebylo letos vlivd výkyvd
20 463
ooo,--
Kěs,
Kěs,
ale zisk
mělo
plánem. Sklidilo ho
ječmene,
48 887 000,-živočišnou
hospodářského
sáhlo aktivního
o
za
Kěs,
ooo,--
Kěs
Kčs.
Do-
; 132
ooo,--
nižší než si stanovili
4 290 tun ozimé pšenice,
3 264 tun
964 tuny sena,
z toho rostlinnou za
28 424
15 170 tun cukrovky,
vojtěš~,
zemědělskou
výsledku ve výši
568 000,--
1 080 tun krmné slámy, tun
uěetřeno nepříznivých
Družstvo vyrobilo hrubou
počasí.
hodnotě
produkci v
družstvdm v okrese.
1 287 tun jarní-
2 700 stelivové
slá~,
3 736 tun zeleného jetele,
12 826
na zrno, 263 tun
směsek,
kukuřice
7 158 tun
kukuřice
na siláž, 67 tun hrachu,
204 tuny brambor a. 17 tun ovoce. U obilovin dosáhlo
prdměr
ného hektarového výnosu 5,07 tuny, u cUkrovky 37,93 tun. Do státního fondu dodalo
2 900 tun obilovin a celé sklizené
mno!ství cukrovky. Produkci obilovin splnilo družstvo na 87,6% plánu s vtpadkem 787 tun, u produkce nespln~ný
Z
plán mno!stvi
živočišné
cukro~ky ěinil
2 630 tun.
výroby dodalo družstvo do státního nákupu
958 tun masa, z toho 323 tuny
hovězího,
a 3 tuny telecího masa. Mléka dodalo
632 tuny
vep~ového
3 108 000 litrd.
7
A G R O C H E MI C K1
PODNIK
ZIBOHLAVY
====================================:==================== SPolečný zemědělský
v rostlinné
výrobě,
podnik pro specializované služby
krátce Agrochemický podnik, zkratka
ACHP, se sídlem v Zibohlaveeh, je podnik, který slouží věem zemědělským
váděl
závoddm v kolínském okrese. Mimo jiné pro-
letecké ošetřOvání porost!. Čtyřmi letadly ošetřil
chemicky
6 241
polí a splnil tak plán na 101,8%.
hektar~
Také pozemní rozprašování hnojiva provedl na ne~
v
větší
stanovil plán. Aplikoval vápenné hnojivo na
ddsledku klimatických
poměrd
provést jen asi z poloviny plá-
nu /52,8 %/. P"užití organických hnojiv kompost~
na 113,1 %. Touto
přeplnil
na 116,2%
dspěšnou činností
podnik plánovaný zisk na 120,6 %, když dosáhl Kěs
2 461 ha
5 q na hektar. Aplikaci kapalných hnojiv mohl v
pr~měru
a výrobu
ploše,
3 499
splnil
ooo,--
zisku.
6
BiKOLIK DALŠtCH rtDAJU Z
~SEKU
zEMiDILSTVf
==========:============================== V souvislosti s vloni
případem
přerušit kampaň
ku rdzné
články
cukrovaru
Retboř,
který musel
pro havarii, se objevily v denním tis-
o našem cukrovarnictví. Bylo v nich konsta-
továno, že výroba cukru u nás není na úrovni a zaostává za celosvětovým
i evropským
prftměrem.
V produkci cukrové
řepy
vzhledem k nízkým výnosdm jsme mezi evropskými státy na šest-
náctém d~íve
místě
a ve
vesměs
se zastaralým technickým
prfuněru
2 040 tun 900 tun
prdměru
Tento zpOsobují
Evropě.
za~ízením
nás foadí na jed-
Na§e cukrovary zpracovávají
1 420 tun fepy denně, v Polsku je prdměr jednoho
cukrovaru v
mistě
evropskými státy. Kapacita našich cukrova-
no z posledních míst v v
jejím zpracování jsme my 1
cukrovarnická velmoc, dokonce na jednadvacátém
~ezi jednat~iceti
r-tl
výtěžnosti p~i
denně.
cukrovar zpracovával
řepy denně.
nepříznivý
pom~rně
Ratbořský
stav v
československém
cukrovarnictví
opotřebovaným
malé cukrovary s
výrobním
která zpdsobují svou vysokou poruchovostí pro-
zařízením,
dlužování kampan~až o dva týdny, čímž se výroba pochopitelně zdražuje. Dalším
nepříznivým
faktorem v našem cukrovarnictví je
nedostatek pracovních sil, a to jak v
počtu,
Protože jde o sezonní práci, mohou cukrovary kmenových
počtu
zaměstnancd počítat
tak i v kromě
v kampani v
kvalitě.
malého
podstatě
jen
s ddchodci, ženami z domácností a s dalšími sezonnimi praI
---
eovníky, jí jen
kteří
'·
nevynikají dobeou pracovní morálkou a hleda-
příležitostné
a
dobře
placené
zaměstnání,
nikoliv
práci. Cukrovar v Ratboři.míval v kampani 210 zaměstnancd, které získával náborem na Slovensku. Nábor se stával stále obt~žnější,
protože i ne Slovensku množství volných pracov-
ních sil ubývalo s tím, jak tam byla budován nový rozsáhlý pr~sl.
až
3 800
Jeden pracovník si Kčs měsíčně
vydělal
v kampani
e k tomu dostával
cukru. Nebyly to podmínky
špatn~,
i
kdy~
prdměrn~
3 200
ještě značný pfíděl
šlo o
noční
práci
a práci o sobotách·a
bylo získávání praeov-
ned~lích. Přesto
níkO na kampaň v cukrovarech stále rok od roku t~ž~í. Cutrovpry proto spoláhaly na
lepě!
pomoc a spolupráci se
skými závody, státními statky a jednotnými dru~stevníci
stvy, jejich! pracovníci a
níci vypomáhat cukrovarOm v kampani Ratbo~i
roce by oslavil 130. Před několika
byl
výročí
zalo~en
by mohli jako brigád-
právě
v období relativnívýrobě.
v roce 1857 a v leto§ním
svého založení. Vloni byl
lety byl založen
dru!-
zemědělskými
ho pracovního klidu v polních pracech a v rostlinné Cukrovar v
zeměděl
zruěen.
pod-
"Společný zemědělský
nik POLABf" se sídlem v Kouřimi. Jedná se o zahradnický podnik, který má k
vyhřívání
skleníku využívat odpadní teplo
z kompresorové stanice transitního plynovodu. la stavba skleníkd pro potřebným zařízením
pěstování
Skleníky byly vybudovány na na
letoěního
ploěe
let trva-
květin
zeleniny a
a podnik zahájil
Pět
činnost
se
věím
1.ledna 1987.
2,2 hektaru a koncem
břez
roku se v nich už sklízela první droda, okurky,
zelenina a karafiáty.
' Nepříznivé
klimatická podmínky
letoěního
roku
měly
vliv
i na produkci včel a sklizeň medu. V kolínsk~m okrese bylo za celý rok 1987 vyprodukováno pouze 141 q medu, eo! je jen 13,5% produkce, dosažené v roce 1986. ho kmenováho
včelstva činil
PrOměrný
výnos jedno-
1,9 kg medu, zatímco v roce 1966
to bylo 15 kg. Proti loňskému roku se také snílil letos, i kdy!
nepetrn~, počet včelstev;
ském okrese
napočítáno
k
31.říjnu
7 339 zazimovaných
1987 bylo v kolínvčelstev. Včelaři
dodali v roce 1987 prodniku v
Kolíně
Zemědělsk~
zásobování a nákup
46 metrických cent6 medu, v roce 1986
ěinila
jejich
dodávka 757 q medu.
Za dobré výsledky práce v ně
byli vyznamenáni letos
kolínských pracovníka v Okresní
~editel
zemědělství
někte~í zeměděl§tí pr~covníci.
zemědělství
zemědělské
a v civilní obra-
správy v
to byli: ing. Jan Jebavý, Kolíně,
menán titulem "Vzorný pracovník ministerstva v.ý!ivy
ČSR",
správy v
který byl vyznazemědělství
a Jaroslav Lanc, pracovník Okresní
Kolíně,
Z
a
zemědělské
a MVDr. Karel Had, pracovník Okresního vete-
riná~ského za~ízení
v
Kolíně,
dostali titul "Vzorný pracovník
civilní obrany ČSSR". Zemědělské
1987 hrubou Kčs.
podniky kolínského okresu vyrobily v roce
zemědělskou
produkci v
hodnotě
Rostlinná výroba se na této hrubé
podílela hodnotou
462 385 000,--
Kěs
1 135 885
zemědělské
a
!ivoěišná
hodnotou 1'1"1/'J'IfJ{!.J/t.Jill 6.73 500 000,--
Kčs.
ooo,--
produkci výroba
12. KOMUNIKACE A DOPRAVA
V letošním roce se pozornost všech Kolíňákd upínala ke k
dvěma
významným
pokračováni
dopravně komunikačním
stavby
~ty~proudového
a na zahájenou stavbu nového Obě
stavbám ve
prfttahu silnice I/38
silničního
mostu
přes
stavby totiž zasáhly hluboce do života našeho
ovlivňovaly nepřijemně
jeho životní
městě,
prostředi·a
Labe.
města,
zasáhly
mnohde i do životních osudft kolínských obyvatel. Znamenaly
právě
v letošním roce bourání celých blokd domd a roz-·
kopávání dosud ,dobrých ulic.
PRŮTAH SILNICE I/38 MĚSTEM KOLtNEM V roce 1987 se práce na
stavbě
prdtahu hlavní silnice Kolínem
tohoto
soustředily
čtyrproudého
na dsek od
~i
žovatky silnic I/I2 od Prahy se silnicí I/38 od N.ymburka až
po
~ižovatku
ulic Pra!ská - Jaselská - Budovatelfi, na tak
zvanou první etapu stavby prfitahu. Náklady na vybudování aty~
dopravních pruhd se vším pfíslušenstvím v tomto úseku
byly rozpoětovány částkou 34,7 miliÓnd korun a v letošním roee z toho Prováděly
měly
se
být provedeny práce za 10,7 miliÓnu korun.
p~edevším demoliční
práce a
p~elo~ky
inženýrských
sít:!. V únoru
bourat domy na severn:í
začali
ulice, to je po pravá seku od
k~ižovatky
Pet~íně.
Byly
straně
zbo~eny
70 byl
směru
s ulic:! U mýta ke domy
61, 11, 73 a objekt bývalé Dňm čp.
ve
zbo~en
čp.
z
straně Pra~ská
na Prahu, v ú-
města
s ulic:! Na
k~i~ovatce
77, 81, 80, 86, 67, 69, 62,
čerpací
benzínové stanice
jako poslední,
proto~e
čp.597.
jej jeho dosavad-
ní majitel uvolnil až v dubnu. Stavební s novou
čety prováděly
p~ípojkou
silničního tělesa
tek
p~es
dále
k hotelu Tetra, a
p~eložka
Pekelský potok, na
p~eložky
vodovodního se
provádělo
~adu
odvodnění
kanalizace. Roziifoval se mosja~e
byly zahájeny vrty pro usa-
zení pilotd pro založení mostu. Práce se zpozdily pro neplánovan:!
vypouštění
rybníka Peklo.
ky dálkových kabelfi, pro
něž
byla
Prováděly
se také
p~ipravena
p~elož
nová trasa do
1 5. května 1 987. Materiál z demolic i výkopfi se
odvá~el
na skládku na
Veltrubské silnici za obalovnou podniku Stavby silnic a železnic. Na stavbu nové vozovky se navážel nový materiál. Práce na
stavbě
této etapy prfitahu se
prováděly
ného provozu na této komunikaci bez jakýchkoli kračovaly
dobrým tempem, takže je
za pl-
objížděk.
pravděpodobné,
že celá
Po-
t4o
trasa
t~to
etapy stavby prfttahu bude
před
koncem
pří!tího
roku hotova. Na druhé ulice od
etap~
kři!ovatk,y
stavby prOtahu, to je na úseku s ulicí budovateld až ke
Jaselsk~
křižovatce
s u-
licemi Žižkovou a K~uřimskou, se letos je!tě nepr@covalo. se projekty protihlukových
Dokončovaly
Dne
4.března
zařízení
a
doměřování.
1987 obdržel investor stavby závazné souhlasné etapě
stanovisko k demolicím na této druhé
stavb' prdtahu
od ministerstva vnitra ČSR. S bořením překážejících objektO se v!ak letos
ještě nezačalo.
SILNIČNf·MOST
Pib:S LABE
Stavba nového neěn~ čká
silničního
zahájena a naše
město
mostu
přes
Kolín se tedy už zcela
nového, moderního, vyhovujícího a
mostu, který zlepší ddležitý dopravní
jistě
do-
jistě
také hezkého od severu
směr městem
k jihu a napojení na prdtah silnice I/38 čase,
Labe byla letos ko-
městem.
Je už na
nebo{ dosavadní jediný silniční most u!, jak se !dká,
mele z posledního. Letos v se u nás
u~
květnu
mu bylo !edesát let, a to
nyní chodí do dftchodu. Také most si už za ta lé-
ta užil svoje. Sloužil
veřejnosti u~
dost dlouho a
~eeos
už
má z~sebou, například bombardování leteckými pumami v roce 1945, z
něhož
má dosud nezaeelenou ránu na chodníku
dráhu, který je dosud vyspraven jen u! ná! starý most dávno trpí-některými
nestačí.
dřevem.
přes
dopravě
Moderní
Od svého vybudování
neduhy pósobícími dopravní nesnázet
vlastně
například
')./-{1
jeho výjezd do města vede témě~ do slepa, nebo{ budova hotelu Savoy, kterou tehdy prosadil všemocný kolínský stavitel proti protestdm rozumných lidí,pdsobí jako zátka na
~áruba
most. Také konstrukce mostu už neunese kých vozidel a od nad 8 tun
1•~íjna
no~lního
1983 na
modern1ch
zátě~
něm zakázán~
zatížení. Když
těž
jízda vozidel Tatrováci s ná-
vyjíldějí
kladem "baleného kotle" ze svého závodu Tatra Kolíni na Zálabť
a potfebují jej dopravit na levý
b~eh
Labe, musejí jet
a! do Týnce nad Labem a tam pill pfejet Labe po novém -Československo-polského směůí,
Akodí
pfátelství"; p~es kolínský most ne-
protože jejich náklad je pfíliš ot~esy,
které zpdsobuje
na kfižovatee u kláštera,
těžký.
čekajících
řízenou světelnými
a!
někdy
Nejvíee mostu
rozjíždění těžkých
aut, když se utvofí fronta vozidel, kové fronty vozidel,
mostě
přes
nákladních
na zelenou
semafory. A ta-
celý. most na Zálabí j&ea,
zejména dopoledne a po houkání v zálabských továrnách odpoledne, kdy jedou pracovníci po jsou už dnes každodenním jevem. prdměru
skončení
Přitom
práce ze závodd domd, po
mostě přejede
v
každý den na dvanáct tisíc vojidel, mimo jiné 439
autobusových spojd
denně.
Neustálé
otřesy
zpdsobují trhliny
jak v mostních obloucích tak i v pilíf'íeh. Trhliny se stále kontroluji, zda se
přelepují
nezvětšují.
se papírovými páskami, aby se poznalo,
Neudržitelným se stal už i stav schodd
vedoucích s mostu na cestu podél Labe k zastávce. Letos koncem srpna musely být životu
uzavřeny,
protože ehdze po nich už byla
nebezpeěná.
Už jsem psal
n~konkrát
v kronikách za minulá léta o
přípravách a projektování stavby nového mostu. Přesto ješt~
!41
Ostatně
nyní zopakuji základní data projektu. zpřesňuje
le projednává, V
březnu
a také i
roku 1986 schválft
výbor v Praze
konečný
jejím~ přímým
investorem je
projekt se stá-
mění.
Středočeský
krajský národní
projekt stavby nového mostu v S'ilniění
Kolíně,
investorský útvar
/SI~/
Praha. Dodavatelem stavby se stal podnik Stavby silnic a leznic /SSaŽ/ Hradec Králové. Celkový náklad
činí
~e
cca 240
mili6nd korun. Výstavba přemostění Labe v Kolíně je podle investičního záměru členěna
takto:
stavba
č.1
- Kolínské
předmostí
stavba
č.2
- Most
stavba
č.3
- Starokolínské
stavba
č.4
- Zálabské
stavba
č.5
- Nepojeni nového mostu na prdtah silnice
přes
ě.I/38
Labe předmostí
předmostí
Kolínem.
Kromě stavby samotného mostu jsou v~ny ostatní$ stavq, . do rámce tak zvaných velkých oprav; stavba mostu
zařazeny
investiční.
je akcí
Stavba
č.1
A nyní pár údajfi k jednotlivým stavbám:
zahrnuje oblast Dolní ulice, prostor hotelu
Central a starého závodu Obchodních tiskáren. Hotel Central *á být
zbořen.
má být
nejpozději
Stavba
č.3
Zahájena byla koncem tohoto roku a v roce 1990.
- sjezd na Starokolínskou ulici, má být
jako poslední
započata
Stavba Raisovy a
č.4
část
a~
v roce 1989.
zahrnuje prostor ulic Tovární, Mnichovické, starého
hřbitova
u sv.Víta.
zde byly zahájeny v prosinci 1986 a to~ního
dokončena
Přípravné
skončily
práce
v listopadu le-
roku. Byly provedeny demolice domd od ulice Raisovy
a! po ulici Čelakovského, demolice pekárny a školní jídelny 6.Záklední školy, vykáceny stromy v trase mostu a hodnotné náhrobky ze Stavba
č.5
zru~ené části h~bitova
u kostela
sv.Ví~a.
znamená napojení výjezdu z mostu v ulici U
na hlavní prdtah
křilovatky
p~emístěny
městem
a je plánována na roky
1 990 až 1992. St~žejní
nována na
stavba
čtyři
č.2
bude zahájena v
1988 a je plá-
květnu
roky.
Na Zálabí v prostoru dnešní maltárny Okresního stavebního podniku bude vybudována jedna městské straně
ulice druhá,
opěra
mostu, zálabská, a na
v prostoru křižovatky ulic Čížkova a Dolní
městská opěra
mostu. Délka mostu mezi
těmito
dvěma opěrami bude 471,5 metrd a most bude spočívat na deseti
mostních
pilí~ích.
segmentO v
prdřezu
Mostovka bude montována z prefabrikovanýeh tvaru pravidelných
horní strana bude ne obou koncích
jejichž
lichoběžníka,
konzolovitě
prodloužena.
Mest bude široký 19,60 m a'povede po něm čtyřproudá vozovka s chodníky po obou stranách. Z mostu, který bude vycházet na zálabské bude
straně
z nadjezdu nad tratí ve
odbočovat komunikační
spojka do
směru
křižovatky
od
Ovčár,
ulic Na lou-
ži, Veltrubská, Tovární a Antonína Kaliny. Na pravém bude pod mostem podcházet Tovární ulice a na levém železniční
bude
břehu
břehu
dráha a Dolní ulice, která povede v nové trase,
napřímena
a bude procházet v blízkosti
železničního
pozemku. Podjezdové výlky obou jmenovaných ulic jsou stanoveny 5, 20 m·, podjezdová výška řeno
od hlavy kolejnic.
budou vybaveny
železniční tratě
Křižovatky
6,1 5 m,
mě
na obou koncích mostu
světelným signalizačním zařízením.
Mo~tá~
tělesa
mostního
ské strany vzhledem k
bude probíhat ve
dopravě
době
ži
a~
mi v této
od Velkého 6seka uzav~ena
ulice /silnice II/328/ v úseku od ulice Na lou-
k~i~ovatce
ke
ČSD
od 15.dnora 1987 do 30.dubna 1987 byla
část Ovčárecké
ze zálab-
stavebních segmentd z podniku
Prefa Brandýs nad Labem po trati V
směru
části
s
Okru~ní
ulice pro
ulicí v souvislost! s demolice-
uvolnění
Obj:íž~
trasy nového mostu.
ka byla vedena ulicemi Veltrubskou a
Okru~ní.
bydlí-
Občané,
cí v Okružní ulici v úseku, kudy byla objížaka vedena, si na hluk a
stěžovali
protože vozovka Okružní ulice
nečistotu,
byla ve velmi špatném stavu a tím byl provoz po ní velmi
ný a
projíždějící
auta
vystřikovala
chodníky, ale i na domy v ulici. dlouho v provozu, od do uklizeného dseku provoz zde setrval Po dobu
Ovčárecké
normálně
kři~ovatky
Dále byly
objížaka nebyla
se zas doprava vrátila
ulice po demolicích domd a
až do konce letošního roku.
uzávěrky části Ovčárecké
ny všechny objekty na pravé
od
bláto z vozovky nejen na
Naštěstí
začátku května
hluč
straně
ulice zde byly
ulice ve
směru
od
zbo~e města
s ulicí Raisovou až po budovu 6.Základní školy.
zbo~eny
i objekty za budovou 5.Základní školy
v Mnichovické ulici a zlikvidována
část hřbitova
u kostela
sv.V!ta Jak jsem již uvedl, investorem celé stavby je investorský útvar v Praze,
St~edočeského
pracoviště
Silniční
krajského národního výboru
Kol!n, generálním projektantem podnik
Stavba silnic a železnic v Praze a stavitelem
odštěpný
závod
podniku Stavby silnic a železnic v Hradci Králové, provozní jednotka Kolín. Postup prae! je
pravidelně
kontrolních dnech stavby, které svolává a ník OV KSČ Josef' ~íha.
projednáván na ~!dí
vedoucí tajem-
l4S Od 12.ledna 1987 byla od samoobsluhy ke provád~la
uzavřena-Hřbitovní
zdravotnick~mu středisku,
ulice v áseku
protože se tam
rekonstrukce plynového potrubí v souvislosti se
stavbou hového mostu. Ze stejného dfivodu byla od t5.ledna 1987
uzavřena
Raisova ulice v délce sto metrfi od restaurace
Areo směrem ke křižovatce s Čelakovského ulicí, protože se tem
prováděly
demolice nutné pro stavbu zálabského
předmostí.
REKONSTRUKCE XOLfNSKfCH ULIC V roce 1987 byly provedeny rekonstrukce
těchto
kolín4
ských ulic: Kestnické ulice nákladem
696 000,--
ulice Za panelárnou nákladem Okružní ulice nákladem
Kčs,
329 000,--·
750 000,--
ulice Dukelských hrdinft nákladem
Kčs,
26 000,--
chodník ve Voskresenské ulici nákladem Dále bylo vybudováno
1" 102
807,--
ooo,--
Kčs
parkovi~tě
v
Kčs,
ftorejcově
Kčs
a
48 000,--
Kčs.
ulici nákladem
a provedena úprava autobusového nádraží za
Kčs.
PAdnik Zemné stavby
Trenčín
provedl opravy chodníkd
v rfiznýeh částech města za pět miliÓnd korun. V parku Julia FUčíka
byl
zpevněn
nákladem 1o· 700,---
chodník
živočnou
úpravou v
d~lce
150 m
Kčs.
Nedokončena zňstala
letos rekonstrukce
ce na Zálabí; eelá stavba této ulice má stát v roce 1987 tam byly provedeny práce za
Chelčického
648 000,--
109 000,--
Kčs.
uliKčs,
Letos
m~la
být také provedena rekonstrukce Nové ulice v Sen-
dra!i_eích, ale musela být odložena až po ee, která se
stav~la
v akci
Stálým problémem v
z.
Kolíně
je
nadměrné znečištování
Píši o tom také v kapitole "Životn:! prostfoedí". V ulicích zpdsobuje soustavné teriál~
~un
zneěištování
zejména z kolínského pfoístavu do
skládky.
pfoevá!ně
ulie.
n~kterých
doprava sypkých mapodni~
a na jejich
do kolínského pfoístavu
Roěn~ přivezou lodě
uhlí,
kanaliza-
dokončení
prachového, a 400 000 tun
700 000
volně ~oženýeh
prtbnyslo"Vých hnojiv, vedle dalších surovin. To všechno se musí pfoevézt
městem
na nákladních autech,
často přeložených,
bez zakryti sypkých materiálO plachtou. Potom v k~i!ovatkách
zatáčkách,
na
pfoevážený materiál z vozd padá, ostatní vozidla
ho rozjezdí a na ulicích je stále bucl bláto nebo prach.
Rekonstrukce
starých energeticky
prováděla výměna
del za
se
prováděla
zpravidla
s rekonstrukcí ulic. Mimo rekonstruované ulice se
současně
dále
veřejného osvětlení
úspornější
nová svitidla.
123 kusd svítidel,
vyměněno
č:!mž
Během
náročných
svíti-
letošního roku bylo
se ušetfilo asi 116 MWh pf-i
stejné nebo i lepši svítivosti. Na nová svítidla bylo vynaloženo
54 800,--
svítit ve
městě
Kčs.
nové
Uspofoený elektrický proud dovolil roz-
světelné
zdroje, které z ddvodu šetfoení
elektri•kou energií již od roku 1974 nesvít4V obvodu Kolína I., II. a v. byl obnoven
nátěr
na padesáti stožárech vefoejné-
ho
osv~tleni
města
nákladem
6 500,--
Kolína bylo v roce 1987
Na
Kčs.
ve~ejná osvětleni
1 428 545 kilo-
spot~ebováno
watthodin elektrická energie.
Technické služby mi výbory
pokračovaly
m~sta
Kolína ve spolupráci s
i letos v
údržb~
ných ploeh, výsadby stromd, okrasných
a
a letos se
a
keřd
v první
pokračovalo
květin
etapě
nerelu, zahájené již vloni, na území Kolína II. ulicemi Ne magistrále,
Baehmačskou
zele-
roz~iřováni
ných prostranstvích. Pracovalo se podle "Generelu leně města"
občanský
na
veřej
ve~ejné
ze-
tohoto geohraničeném
a Mikolá§e Alše. Vloni
tam bylo vykáceno 93 starých stromd a 195 nových vysázeno, letos bylo vykáceno dalších 85 starých stromd a provedena následná nová výsadba. Celkové náklady na rekonstrukci zeleně
v tomto území Péě-
o
činily
veřejnou zeleň
~eho města práv~
tak jako
vislosti s tak zvanou
51 062,-se
Kčs.
přispělo
plněním
Přibramskou
k lepšímu vzhledu na-
závazkO.
přijatých
výzvou a
v sou-
plněním soutěže
"Rozkvetlá ulice", která v roce 1987 zaznamenala další rozšířeni
a zájem
občand
i závodd a
občanských
výborO ve
městě.
2.48
POJJ.UNOV1Nt ULIC VE š'!rfTARECH Podle návrhu
občanského
výboru
č.
91 byly pojmenovány
ulice ve Štítarech. Bylo použito vžitých místních názvd pro ulice v obci, které dosud žádného jména tak bylo pojmenováno
těchto pět
neměly.
Nově
ulie:
RADOVESNICKÁ ULICE prochází obcí Štítary ve k Radovesnicím a stojí v ní domy
směru
od Kolína
2, 10, 42, 43, 45, 51,
čp.
52m 77, 86, 92 a 95. Ulice K RYBN:fKU vede směrem k rybníku Peklo s domy čp. 1e,
26, 39, 55, 56, 57, 58, 90, 98 a 102. Ulice ZA ŠKOLOU
začíná
lín, jsou v ní domy
čp.
za
mate~skou
§kolou podniku Tesla Ko-
76, 79, 80, 81, 82, 84, 85, 87, 88,
89, 91, 93, 94, 96, 97 a 105. Ulice NA NlVSI je ve st~edu obce s domy čp. 1, 3, 5, 6, 7,
a,
11 ' 13
8
36.
Ulice. KE Im!Šlf! vede z hlavní silnice o
směrem
ke
h~i§ti
a je
20, 21 ' 22, 23, 24, 25, 27, 28, 29, 30, 32, 33, 35, 37' 38, 40, 41' 46, 47, 48, 49, 50, 53, 54, 59, 60, 61 ' 62, 63, 64, 65, 66, 67' 68, 69, 70, 71 ' 72, 73, 74, 75, 78, 83, 99, 100, 1 01 ' 103 a 104.
v ní nejvíce
dom~,
DOPRAVNf ZÁVOD
ČSAD
čp.
4,
1 2,
14,
1 5'
16, 17,
1 9,
KOLÍN
Ve~ejnou městskou hromadnou dopravu ve městě zaji§toval
i v roce 1987 závod Československá automobilová doprava /ČSAD/ Kolín svými autobusy. Autobusové linky se v letošním roce
pouze na Zálabi v souvislosti s
nezm~ni~y,
nim
ulice po dobu demolici pro stavbu mostu nasta-
Ovčárecké
la malá
dočasným uzav~e
zm~na
skončeni
trasy i autobusových zastávek. Po
ob-
ji!aky a otevřeni OVčáracké ulice se zase v§e vrátilo do starých koleji. hromadná doprava však neni jedinou náplni
Městská
čin
nosti závodu ČSAD Kolín, spíše jen její okrajovou zále!itosti. Hlavni náplini jeho klad~
v mnohem
větším
rozsahu. Ukazuji to tato ČSAD
Kolínský dopravní závod za
173 396
102,9 %; vil ho
ooo,--
provedl za rok 1987 výkontl
a svtlj plán na letošní rok splnil na
3 843 000 tun zboží a ujel
při
tom
Během
roku
5 770 000 km. K dispozici závod~
pracovalo 963
nákladní dopravy a 133
měsíční
přepravu
zboží protedl
14 485 000 osob
přepravil
přepra
13 282 000 km, z to-
2 841 000 km s prázdnými auty. Tuto
V dičO.
Kčs
čísla:
proti roku. 1986 to bylo vice o 5,2 %. Závod
314 vozidly. ti
je provoz dopravy osob a ná-
činnosti
při
uje-
102 autobusy.
měl
zaměstnancO.,
řidičfi
z toho bylo 327
osobní dopravy.
mzda jednoho pracovníka závodu
činila
ři
Prdm~rná
3 317,--
Kčs.
V kolínském dopravním závodu ČSAD byly dne 22.záři 1987 předány dalším sedmi řidičfim odznaky za ujetí miliÓnu a více kilometrd bez
zaviněni
nehody.
Třem
z nich,
řidičdm
autobusd Josefu Piskačovi a Josefu štrychovi a řidiči Terasu Kaluskému byly předány odznaky za ujetí 1,75 miliÓnu kilometrO.. ~idič Pavel Havěrnik dostal odznak za ujeti 1,25 mili~nu kilometrd. Novými členy "Klubu milionářtl" se za ujeti jednoho miliÓnu kilometrO. bez nehody stali řidiči František
Prokeš, Jaroslav Kašpar a Miloslav Holan. Klub línského závodu
ČSAD
má nyní 103
členy,
milionářO.
ko-
z nichž jeden už uje·l
150
dva miliÓny kilometrd, pět 1,75 ~'deset 1,5, jedenat~icet 1,25 a šestapadesát po jednom milÓnu kilometrd bez nehod, zaviněných
vlastni vinou.
V úterý 29.prosince 1987 prožívalo dalších osm dopravního závodu 112
ČSAD
řidičd
Kolín slavnostní chvíle, když jim
byly odevzdávány odznaky za ujetí jednoho miliÓnu kilometrd bez nehody a byli autobusd Josef vy Josef nov~
přijati
Peřina
Hrdlička
do Klubu
milionářd.
a Josef Svoboda,
a Alois Ryzák a
řidiči
Byli to
řidiči
nákladní dopra-
mezinárodní kamio-
řidiči
dopravy Václav Barcal, Jaroslav Burian, Josef Plachý a
Miloš Špicar. Zároveň byly dvěma fidildm autobusd Vlastimilovi
a Miroslavu Kosinovi
Kočárníkovi
předány
odznaky za ujetí
jeden a pdl mili&nu kilometrd a řidiči autobusd Stanislavu Mazačovi
za ujetí 1,25 miliÓnu kilometr'd.
Klub milionářd závodu ČSAD Kolín má nyní už 114 člend.
bLEZNIČNf
DOPRAVA
V pátek železniční
18.záři
1987 oslavovali pracovníci kolínské
stanice ČSD "Den železničářd". Sešli se v sále
zimního stadiÓnu na Zálabi na slavnostní schdzit na niž promluvil náčelník železniční stanice Kolín ~ntonín Štěpánek. Mimo
jin~
uvedl, že kolínská
nakládky ne 102 %, je bez nehod. menán
statick~
železniční
vytíženi vozO na 105% a pracu-
Při příležitosti
tran~d t~r
stanice plní plfn
Dne
železničářd
byl vyzna-
Vladimír Frank titulem "Vzorný pracovník
v odvětvi dopravy a přepravy" a Marie Tomková dostala Čestné uznání za dlouholetou práei v ROH.
Od roku 1972 pracuje v líně
lokomotivním depu v Ko-
brigáda socialistické práce "Mír a
třináctičlenná,
hord za
vítězství
vyznamenání si síň kolínek~
v
uznání vlády ČSSR a ~střední rady od-
soeialistick~ soutěři.
~-t•t•
"Nejlep~í
JosefU Prchalovi. Kol~ně
K
předání
zvolila brigáda slavnostní pracovník svého oboru"
Místopředsedkyně Městského
Ludmila Bílá Okres~ní
Kolínu, a tajemnice vinností a
tohoto
obřadní
poděkovala členftm
členu
poděkovala
přijat~ho
za
odborové rady v příkladné plnění
brigá-
národního brigády so-
ceialistické práce za jejich pomoc, kterou poskytují Hejtíková jim
nyní
radnice. Při t~ příležitosti bylo tak~ odevzdá-
no vyznamenání výboru v
přátelství",
kterou vede Vladimír Svoboda. Letos bylo
brigádě uděleno Čestn~
dy
pobočn~m
Kolíně
městu
Alena
pracovních po-
socialistického závazku.
DROBNi ZPRlVY Z ~SEKU DOPRAVY A KOMUNIKACt Dne 20.ledna 1987 vyslovila rada výboru v mecké ním
Kolíně
souhlas, na žádost rady
demokretiek~
městě
Městského
města
národního
Gransee v
Ně
republice, aby jedna ulice v tomto družeb-
nesla název "Kolínergasse".
V rtterý 2.března 1987 se sesula opěrná ze~ za plavební komorou a do Labe se
zřítil
kus
břehu
u elektrárny
právě
v
trase nového mostu. Plavba po Labi musela být zastavena, dokud nebyl břeh znovu zpevněn ~ břehu,
které se tam
zřítily
a
z řečiště
řečiště
odstraněny části
zatarasily. fta den
8.dubna 1987 bylo svoláno jednáni mezi ským
~tvarem St~edočeského
ze, podnikem
Stav~y
Silničním
investor-
krajskáho národního výboru v Pra-
silnic a železnic v Hradci Králové a
podnikem Povodi Labe v Pardubicích, na kterém bylo dohodnu:t:o, jak budou
přelo~eny
oprava sesutého se
téměř
kabely poškozené sesuvem
břehu
na celý rok.
a
pobřežní
břehu. Konečná
zdi byla obtížná a protáhla
13. OBCHOD A SLUŽBY
•
O B C H O D
================ Na úseku obchodu nenastaly v Kolín§ !ádn~ větlí změny.
objem
p~odeje
během
roku 1987
Pokud jde o objem obchodu, to znamená
realizovaného v obchodní síti, je tento ukaza-
tel sledován statisticky pouze v okrese jako nejnillí statistické jednotce; \ideje za samotné
naěe město
Kolín nema-
hu uvést, nejsou sledovány, nepublikují se. Podle
údaj~
statistického úfadu se realizoval v maloobchodní síti kolínského okresu v roce 1987 maloobchodní obrat za jednu mdlia~du
552 miliÓn! a 713 tisíe korun, a to bylo o dev~t
atřieet miliÓn~
a 907 tisíc korun více než v roce 1986.
Družstevní obchod se na celkovém maloobchodním obratu podílel 37,4
~,
ostatní obrat byl realizován ve státním
obehodaím sektoru, řízeném ministerstvem obchodu ČSR. Jednotlivé obchodní organizace dosáhly letos v kolínském okrese tyto hodnoty maloobchodního obratu:
Or g a n i z a e e
Maloobchodní obrat v Kčs
Potraviny
Index 1987/1985
377 181 000
101 ,4
Zelenina a ovoce
31 959 000
105,7
Oděvy
34 580 000
106,9
Textil
91 254 000
103,1
Obuv
37 701 000
100,4
12e 530 000
103,2
Drobné zbo!í
77 328 000
104,6
!Mbytek
32 548 000
111 '7
Klenoty
36 873 000
109,1
Restaurace a jídelny
92 627 000
102,7
Uhelné sklady
31 367 000
1 01 '1
580 765 000
102,0
552 713 000
102,6
'
Domácí potf-eby
spotfební dru!stvo Jednota
c
e 1 k e_m
1
'
V kolínském okrese bylo v roce 1987 v provozu dvacet ubytovacích zafízení a v nich bylo k dispozici 889 stálých ld!ek. Z toho
počtu
bylo v hotelích 319, v motelu 20, v uby-
tovacích hostincích 204, v turistických ubytovnách 34, v chatových osadách 101 a v autokempincích 211 ldžek. Ubytovacích služeb využilo v kolínském okrese ho bylo a
14 103
zahraničních
45 961
návětěvníkd,
z to-
turistd ze socialistických zemi
2 446 turistd z kapitalistických státd.
Stálá ld!ková kapaeita v okrese byla vyu!ita z 41,2 %, z to- · ho v hotelích z 56,4 %, v motelu z 44,7 %, v ubytovacích hostincích z 16,2% a v turistických ubytovnách z 57,0 %.
T
R H Y V
z
leto~ním
pravideln~
roce byly
týdenní trhy
p~emístěny
Obráncd míru do Obecního dvora. D6vodd k tomu by-
nám~stí
lo uvedeno
n~kolik.
dťlvod
Jeden
vycházel z toho, že
náměstí
a jeho okolí bylo v roce 1984 vyhlá!eno z&nou klidu a trby tento klid p~evá!ně
~Óny
soustavně
ru!ily. Trhovei
osobními auty,
p~ijížd~jí
ěasto opat~enými
do Kolína
vlekem. Proto!e do
klidu je vjezdl automobild v zásadě zakázán a je mimo-
~ádně
j,n povolován
p~ípad
výbor vydávat takoY.á
od
zvlá~tní
p~ípadu,
musel
povolení i
dal jich víee než sto a jejich
počet
Městský
v~em
národní
trhoveOm. Vy-
každým rokem stoupal,
t~ebaže
byly poplatky za vydání povolení k vjezdu stále zvy-
~ovány.
O kolínské trhy
okolí stále zájem,
dobře
měli
totiž trhovci i ze vzdáleného
se zde prodávalo a zisk z prodeje
jim mnohokrát nahradil výdaje ze cestu, Při
třeba
i dalekou.
kontrolách se často zji~tovalo" že trhovci vjížděli
svými auty na
náměstí
z
nebo s tím, že je nikdo nechytí.
nevědomosti
Druhým dOvodem k p~ipravovaná
p~eložení
trhd z
~měst!
byla rozsáhlá
památková údr!ba historických domd, která bu-
de stále vy!edovat náměst:í
a zde parkovali i bez povolení, bua
dočasný
e mo!nia že i
ě·ásti
zábor komunikací kolem samotnáho
st~edu
st~edu náměstí,
kde se
dosud trhy konaly. Tím se prostor pro trhy bude zmenšovat
a trhy by taká s
časně
p~eká~ely
stavebnímu ruchu na
trhd bylo rozhodnuto, že
p~emistěním
rázová akce, jako jsou Pfemístění
náměstí
trhd z
po~ádány
náměstí.
místě začaly
pdsobit od 1.
1987.
b~ezne
Na trhy v novém
prost~edí
si kolínští
dlouho zvyknout a na
ve~ejných
schdzíeh
dost
ost~e
si od
neděli
ročního
květiny
rána
časného
období
trhd z ná-
Pomalu, jak šel
čas,
náměstí
zeleninu, ovoce, brambory, právě
u kolínských
oblibě
stí~
pátek, sobotu a
nakoupí na trhu na
pohodlně
čerstvou
tech stoupaly trhy v
současně
p~emístění
ka~dou st~edu,
aj.Bylo tomu tak odedávna a
pro~tranství
namohli
občané
kritizovali a podávali na národní výbor
nosti. Lidé byli zvyklí, !e
by
na
národního výboru
Městského
dne 16.ánore 1987. Trhy na novém
podle
trhy, posvícen-
Obráned míru do Obecního dvo-
ra schválilo plenární zasedání
městí
jedno-
mimo~ádn'
nap~íklad velikonoční
sk4 jarmarky a pod. budou i nadále
Sou-
náměstí.
v posledních leoběand,
zejména žen.
si zvykali i na novou úpravu. Kdy-
Obecního dvora sloužilo jenom trhdm a nebylo
využíváno jako f•ekventované
parkoviště,
umístění
trhd by tam bylo dokonce výhodné. Ze
sídliště
bliž, než na
prostranství a má
náměstí,
je to
i jiné výhody. Ale sloužit Výhledově
se
dostavěna
tržriiee v
počítá,
uzavřené
dvěma účelfim,
je tam
to bylo dost
~~~~ jiště těžké.
že i zde budou trhy zrušeny; až bude Císa~ovsi,
budou
přeneseny
už natrvalo
tam.
V pátek lO.dubna 1987 v ne
náměstí
Obráncd míru
době
od 9 do 17 hod. se konal
velikonoční
trh.
Městský
národní vý-
bor projednal s obchodními organizacemi Klenoty, Obuv, Textil, Domácí potfeby, Drobné zboží, Potraviny, Zelenina, Suprafón, Knihkupectví a s družstvy Jednota, Disk, Drutěva, Snaha, UVA, Vkus a s Okresním podnikem služeb, aby na tomto trhu z~ídily
sTé stánk1 a zajistily do nich dostatek zboží. Veli-
konoční
trh
po
měl úspěch,
p~edcházejícím
p~es
i když
den trochu pr§e·lo, ale
dlouhém studeném období už bylo
poměrně
teplo. Prodejních stánkd bylo dost, zboží také a lidu Zdálo se, že množstvím lidí i stánkd a prodávajících tento
trh i
ve1ikonoění
lidmi se po tomto rozhodnutí z
náměstí
patří
na
ozvaly kritické hlasy proti
národního výboru
týdenní trhy
přemístit
do Obecního dvore a vysloYován názor, že trhy náměstí. Velikonoční
na 1987 a vcelku se -.
prodávajících v
vyda~il.
prostě
trh se letos opravdu vydafil.
posvícenský jarmark se konal v
Tradiční
ky
předčil
posvícenský jarmark. Mezi
tradiční
úspěchu opět
Městského
hodně.
Celé
náměstí
několika řadách
pondělí
bylo
31.srpstán-
zaplněno
a lidí plmo. Od rána do
pozdního odpoledne. Vedle socialistických organizací zde letos bylo ul také
hodně
soukromých
prodavaěO,
ktef'í nabízeli
po·nejvice rdzné suvenýry a textil, zejména triělql. V m&dě jsou n;yní již po
řadu
let
v- jednom stánku nabízeli
s nápisy na prsou. A tak
trička trička
s nápisem, který
měl
snad
propagovat známý cyklistický závod kolem Francie •Tour de France", ale nápis na to nevadilo, jazyčný,
trička
třeba
tričku zněl
"Taur de Prace•, a nikomu
§la na odbyt, jen když byl nápis cizo-
s chybou. Jinde zas
měli
na
tričkách těch
zá-
Tod~ asi víc, a tak nápis zněl "Tours de France". Tahle m&da
s nápisy ne
tričkách
je jako mor, ale
český
nápis
vidět
neni.
Hlavně
na
třeba
že je nápis v cizím jazyce,
tričku
to budou
angličtině
bylo v
napsáno "Já jsem
kupovat a
na~i lid~
hrd~
nem~ly
valnou
vali 1
co~ nesvědčilo
musím
dosvědčit,
~e
úroveň,
ale
blbeček",
tak
nosit.
Suvenýry, které soukromí výrobci a bízeli, o
s chybou. A kdyby
prodavači zároveň
přesto
je lidá
hodně
kupo-
o jegieh vkusu. Na
druh~ stran~ v~ak
Kolíně
hodně
bylo v
na jarmarku
na-
lidí s
dobrým vkusem, nebot lidové družstvo z drulebního okresu Rimsvská Sobota, které
přivezlo
do Kolína opravdu hezkou a hod-
noitnou keramiku, mělo již záhy dopoledne své zboží vyprodáno. A zajímavé a pro Kolíňáky lichotivé je také to, že i kni~ na jarmarku
kupovalif stál jsem hodnou chvíli u stánku
hodně
kolínských knihkupectví a pozoroval jsem, ne jednu, ale hned
několik
Na kolínský jarmark
někteří ~i
brali
knih najednou.
přiilo
letos také
hodně
lidu z ven-
kova, ze iirokého kolínského okolí. Bylo to
vidět
dlouhých frontách u státnkd s
opékaný salám
~
občerstvením;
rohlíkem §el tak rychle na odbyt, že ho ani
zejména ne
nestačili
opé-
kat. A tak letošní kolínský posvíeenský jarmark byl opravdu slavný, a
t~ebeže
ještě
nedosáhl té velikosti, rozsahu a ruš-
nosti, jak jsem ho znával ze svého mládi, hodně p~íblížil.
výboru v
Kolíně,
Je to
tak~
zásluhou
který se snaží
p~e&e je~se
Městského
udr~et
jim už
národního
a rozvíjet tradici
t~chto kdysifak slavných kolínských posvíeenskýeh jarmarkd.
Odpoledne zahrála M~stská
hudba
Franti~ka
P~ed váno~emi
náv§těvnikdm
posvíeenského jarmarku
Kmocha
byl ne
náměstí
Obráncd míru postaven vá-
noční
strom dost
povolil
trhovc~m
Obránc~
míru.
nevhodně
prodej jmelí a
SPO'rbBNf DRUŽSTVO Hlavní úkol třeb občanň,
ozdobený a
J
Městský
vánočních
národní výbor
ozdob na
náměstí
E D N O T A KOLiN
sv~ činnosti,
uspokojování ka!dodenních po-
JIDNO!E na území celého okresu
zabezpečovala
meloobchoaní sítí dvou set devatenácti stálých prodejen. Z nich bylo 28 prodejen potravin, 153 prodejny zbo~í,
středisek,
6 nákupních
jen stavebnin, 22 prodejen
kY· Sedm
po~izdných
smíěeného
d~,
jeden obchodní
prdmyslov~ho zbo~í
6 prode-
a 2 stálé kios-
prodejen zásobovalo 48 obcí a osad v
okrese, kde nebyly stálé prodejny. Vedle toho JEDNOTA provozovala i 142 pohostinství, z nich! 5 bylo
hostine~
s uby-
továním s kapacitou 171 ld!ek. JEDNOTA
prováděla
ovoce a zeleniny od drobných
a v roce 1986.v.ykou-
pila
těchto
produktd za
ooo,--
4 839 000,--
za
2 129
nán
nepříznivým počasím
Kčs.
v
těchto
v nové
94
1 171 ~
silně
pozname-
prováděla
zaváděla
JEDNOTA také modernizaci
nové. V
Kolíně
Dru~stevní
rekonstruovala
d'dm a zavedla prodej
SJ0 ESO v Kolíni.
provozovně
ákoly
iovalo v roce 1986 ji~
v roce 1987 jen
a malou úrodou.
lete-ch provozovnu
Hospodářské
Kčs,
Výsledek roku 1987 byl
V letech 1986 a 1987 svých provozoven a
pěstiteld
také výkup
•l
pracovníků.
spotřebního
celkem Z toho
zapojeno v socialistické
dru!stva JEDNOTA zajii-
1 167 pracovníka, v roce 1987 počtu
bylo vlo;ni 91 % a letos
soutěži.
V
družst~
pracovalo
1T Brigád socialistické práce /BSP/ s 234
členy
kolektivd usilovalo o titul BSP. V roce 1987 BSP
ělend
st~íbrné
Odborá~i
a 7 dalších
m~lo
ji~
125
odznaky.
JEDNOTY odpracovali v roce 1987 celkem
12 810
brigádnických hodin pfi dpravách pracovního a iivotníhp prost~edí,
na
politicko
výstavbě
v akci
společenských
~
, pfi organizování kulturní a
podnicích a také na pomoc
zeměděl
ství J.EDNOTA se sna~ila zaji§{ovat potřeby obyvatelstva zejména na p~es
venkov~,
ale pro nedostatek
veškerou snahu uspokojit poptávku na
myslového zbo!í, ničky,
pračky,
Jízdní kola,
například
namohla
některého zbo~í
~adu
druhd prd-
chladničky
a mraz-
barevné televizory, rdzné hospodáfské
by. V roce 1987 se
přidru!il
k
těmto
víeímu nedostatku prdmyslového zboží
již po je!tě
několik
potře
let trva-
nedostatek staveb-
ního materiálu, tvárnic, pálených eihel, dlaždic, oken a dveří
a také cementu. Spotřební
svého
členstva
fronty. jí ve
družstvo JEDNOTA Kolín je jednou ze
s·poleěenských
celodružstevníeh
Věale
městech,
orgánů
prost~ednietvím
organizací Národní
v rámci okresu pracu-
obcích a osadách jako orgány družstevníka
tak zvané Dohlížecí výbory, které se podílejí na kulturním a
společenském životě
ké a
společenské
v místech. Organizují kulturní, politic-
podniky a dzce spolupracují s ostatními
slož]qlmi Národní fronty, se národními
výbo~.
Tak
vzdělávacími
například
dohlÍžecí výbory v okrese
organizacemi a s
v roce 1987
1 297
uspořádaly
politicko výchovných, kul-
tu:rnieh a spo.leěenskýeh podnikd, jichž se zúčastnilo 13 147 návštěvníkd.
Z toho
počtu
bylo 252 akeí pro
děti
a mládež.
Spotřební
23 761
člen6,
mělo
družstvo JEDNO'rA kteří
volebních programd
odpracovali ve svých obcích
plnlní
zemědělství.
V roce 1987 se konal V.sjezd ká aktivita
při
175 603 brigádnických hodin a 116 434
brigádnických hodin na pomoc družstev. Sjezdu
v roce 1987 celkem
předcházela
dohlí~ecíeh
Česk,ho
svazu
spot~ebníeh
ve v§eeh obcích zvýšená politicfunkcionáři
výbord, volili se noví
dohlížecích výbord, okresního orgánli a
pořádaly
se sehdze
a konference družstva, na nichž se hodnotily výsledky uplYnulého ~YI
funkčního
období a
přijímaly
se
na léta 1987 al
~koly
1991.
S L U Ž' B Y
=============-== Podniky místní výroby a služeb a v.trobní
sídlem v kolínském okrese splnily plán na rok 1987 na procenta celkovým objemem Nedokázaly v§ak služby
výkon~
za
260 151 000,--
sortimentně rozěířit
a
se
druis~a
1~0,5
Kěs.
v!eobeeně
z,kv$litnit, jak jim to ukládalo 6.zasedán:í l1v KSČ z roku 1982. Ve
městě Kolině
zaji§tovaly sluiby obyvatelstvu
Okresní podnik sluieb v prdmyslu v
českém
ního výboru v
Kolíně,
Okresní podnik místního
Brodl, Drobné provozovny
Kolíně,
hlavně:
Technické sluiby
Městského
města
národ-
Kolína, dru!-
stvo Kolínská nástrojárna a
některá
dal!í družstva. Rozsah
a ~roveň služeb~ poskytovaných těmito organizacemi obyvatelstvu,
V
plně
těchto
1 212
neodpovídaly v· roce 1987
obyvatelstva.
organizacích se na poskytování služeb podílelo letos
zaměstnanc~,
2 741,--
pot~ebám
prdměrná měsíční
jejich
činila
mzda
Kčs.
Vedle
těchto
socialistických podnikd se na poskytování
služeb už podílela také fada jednotlivcd, soukromých podnikat&a. Celkem 358
občandm
vydaly dosud národní výbory povo-
lení k poskytováni služeb ve vlastní režii. děli
služby, k nimž jim bylo vydáno povoleni,
době
v normálním povolání, jiní
měli
své pracovni ja~
byli, jak
zaměstnáni,
se faíká, na volné noze a dokonce mohli městě Xolíně
~
poskytování služeb
ko své hlavní povolání a nebyli nikde pracovníky. Ve
prová-
Něktefi
za.m~stnávat
i
námězdné
bylo takových povoleni vydáno za-
tím sedmnáct.
o
OKRESNf PODNIK MfsTNfHO PRUMYSLU V ČBSÓM BRODi
Podnik má sice sídlo v ~adu
v
Kolíně má
provozoven, které poskytuji služby kolínskému obyvatel-
stvu. V roce 1987 provedl to bylo o
2 415 000,--
zisk ve vý!i 3 409
Českém Brodě,.a.le
ooo,--
výkon~
Kěs
18 541 000,-Kčs
113 171
p~edevším
ooo,--
a
Kčs,
více než vloni. Vyprodukoval Kčs,
což bylo dokonce o
více než v roce 1986.
jednoho pracovníka podniku sloužil
za
činila
socialistickým
částku
Prdměrná měsíční
3 000,-0~7~áťiX$ť~
Kčs.
mzda
Podnik však
organizacím,
obyvatelstvu mnoho slu!eb neposkytoval, nebot jeho tržby od obyvatelstva dosáhly jen
částky
5 005 000,--
Kčs.
Okresní podnik místního prdmyslu v Českém Brodě dosáhl v letošním roce významného spot~ebního
zboží v
Brně
získal jeho výrobek nejvyšší uznání,
"Zlatou medaili". Medaile byla bek, topidlo K 6. Byl to dobná topidla až 94
zahraniční
podniku za nový výro-
výrobek, který
výroby, nedot dosahoval mělo
navíc velmi
p~edčil
po-
účinnosti
pěkný
vzhled
a byl mu
současně
~o
nebylo všecko. Okresnímu podniku místního prftmyslu
ještě
také
udělena
~pičkový
Vyznamenané topidlo
~.
Na výstavních trzích
óspěchu.
udělen
diplom ze prdmyslový dezén.
bylo na brněnských trzích uděleno ještě ~estné uznání za inovovaný výrobek Grandremoske s pewtým výstavních trzích
spotřebního
zboží
p:ř"ívodem.
Na
brněnských
kolínský podnik
uzavřel
kontrakty na dodávku výrobkfi za 67 miliGnd korun. Jek potom mohl poskytovat služby obyvatelstvu?
OKRESNf PODNIK SLUŽEB V KOL:fd. Skutečná
líně
hodnota výkond Okresního podniku služeb v Ko-
za rok 1987
1986 o
255
činila
ooo,--
Kčs
66 809 000,--
Kčs
a byla proti roku
nižlí. Na tržbách od obyvatelstva u-
tržil podnik v roce 1987 ...,
částku
26 913
ooo,--
Kčs •
FOdnik vypral celkem 750 tun prádla, z toho pro obyva"'
telstvo 96 tun,
vyčistil
a obarvil 308 tun šatstva, z toho
pro obyvatelstvo 133 tun. Jeho pracovníci si měru
každý
2 510,--
Kčs měsíčně.
vydělali
v prd-
slu~eb otev~el
Okresní podnik
holičskou
letos novou
a
kadefnickou provozovnu na Zálabí ve Veltrubské ulici a v provozovn~ kosmeti~ Kutnohorsk~
bude dále
zavedl novou službu manikuru. V
své služby. V
ambulantní
občand.
V
prádelně
otev~el
opravnu jízdních kol.
ve stáncích, jeden umistil
v
němž
jako novou služ-
čalouněného
nábyt-
zavedl hygienické balení vy-
praného prádla do igelitových obald. V zboží
oděvd
kobered a
čištěni
z,
zavedl apretaei
čistírně
šatstva a opravu pracovních
rozšťf-il
ku v bytech
městě
ulici dostavoval svdj Ddm služeb v akci
roz§iřovat
vyěišt~ného
bu a
ve
pdjčovně
Rozšť~il
pr9yslového
prodej
nemocnici a druhý v
p~ed
kv~tin Dělnické
ulici vedle prodejny potravin Barborka.
OKRESNf MTOvf PODNIK
Okresní bytový podnik v vě
Kolíně měl
v roce 1987 ve sprá-
na celém území okresu 622 domd, v nichž bylo
Na opravu bytového fondu vynaložil letos z toho práce za
7' 68 000,--
Kčs
4 327 bytd.
12 638 000,--
provedl pracovními
Kčs,
ěetami
vlastních pracovníka, ostatní zajiš{oval prost~ednictvím stavebních organizací. V podniku pracovalo městnaned
s
prdměrním měsíěním výdělkem
Wásledující dva údaje
hovo~ť
o
prdměrně
2 579,--
hospoda~ení
200 za-
Kěs.
Okresního by-
tového podniku: v prvním pololetí letošního roku vynaložil podnik na opravy
bytov~es
šest mili&nd korun a ve stej-
ném období vybral na nájemném od uživateld bytd Kčs.
2 946 000,--
Výrobní družstva, která mají sídlo v kolínském okrese, dvě:
jsou jen
Českém Brodě
Dfevozpraeujíeí družstvo v
línská nástrojárna v
Kolíně.
dosáhly v roce 1987 hodnoty
Celkové výkony obou 80 171 000,--
stva za slu!by v§ak tržila jen vydělali
crd v obou družstvech si
Kčs,
33 471 000,-v
pr'Oměru
a Ko-
dru~stev
od obyvatel-
Kčs.
Pracovní-
Z 812,--
Kčs mě
sí<Sně.
D~evo~pracujíeí lÍně
moderní prodejnu v Pražské ulici, nesplnilo v roce 1987
plán výkonO, jejich Kčs.
družstvo v Českém Brodě, které má v Ko-
skutečná
hodnota
činila
49 413 000,--
Na tržbách od obyvatelstva dosáhlo družtvo
31 072
ooo,--
Kčs,
ale tyto tržby byly o
ni!§í než v roce 1986. ve výši
6 213
ooo,--
~esto
1 326
pfíjm~
za
ooo,--
Kčs
družstvo vyprodukovalo zisk
Kčs.
Kolínská nástrojárna také nesplnila plán svých výkond, jejich hodnota dosáhla letos
částky
30 758 000,--
Kčs;
o ví-
ce ne! pdl mili&nu korun přesáhla úroveň, dosaženou v roce 1986. Od obyvatelstva tržilo družstvo jen takže jeho služby jsou organizace. V roce 1987 na
čistém
zisku.
zaměřeny přeVážně vydělalo
družstvo
2 399 000,--
Kčs,
na socialistické 4 400
ooo,--
Kčs
TECHNICKf SLTňBY · ĎSTA KOL:fNA
Technické slu!by to!nim roce
města
rozpočtovou
Kolína /TSMK/ byly nadále i v le-
.
Městského
organizací
národního výbo-
ru v Kolíně. Pracovaly stále ~těsných prostorách objektu čp.
2/III v Kmochově ulici, býv~lé pej~ovně, které ~o vyhovovat
p~estaly
podniku
pot~ebám
tohoto stále se rozvíjejícího
Proto se již
slu~eb.
p~ed
lety
začalo
budování nového areálu podniku v prostoru
uvažovat o vy-
Třídvorské
ulice
na Zálab:í, ale, bohužel, stále se jen uvažovalo. Do konce leto§ního roku
být projednána studie nového objektu, ale
měla
nebyla. Vypracoval ji podnik Chemoprojekt Kol:ín a dne 1.pro1~87
sfnce
v.yjádřeními přísluěných
byla s
dal§:ťmu řízení
a projednávání. Po
ho schvalovacího a moprojekt
skončení
vyjadřovacího řízení
orgánd
předána
tohoto zdlouhavé-
bude moci teprve Che-
k vypracování projektového úkolu a po
přistoupit
jeho schválení bude naplno projektovat• Projektová současných
podle dél~
ť.ti.
pravidel
stavbě
pří!tí pětiletce.
několik
stoPách
uprostřed města.
nepokraěuje příli§
Technickým službám stále rok od
i když ne tím tempem, jak by bylo
roce
1987
dvoře
byl strojový park
značky
TSMK roz!ířen sklápěcí
MULTWCAR.
V roce 1987 s
tře
vystaveny viem
o dal§i dva stroje, KOKA vdz na odvoz odpadkd a malý vdz
pro-
nedostačujících p~eepaných
ba; stroje není kde garážovat, stojí na počasí. V
let,apravidle
Do té doby budou TSMK nadále pracovat v
přibývá stroj~,
vlivdm
příprava
nového areálu pro TSMK dojde snad až v
dosavadních nevyhovujících a
roku
trvá
než samotná stavba, i když ani ta
rychle. Ke
k
zaměstnávaly
prdměrnou měsíční
mzdou
TSMK v
2 471,--
prdměru Kčs.
166 pracovníkO
Jedním z hlavních úkolO TSMK v poskytování slu!eb obyvatelstvu je odvoz odpadkd z domácností. Odvá!ejí je nejen ale
T Kolín~,
ještě
v dal§íeh
jedenatřiceti
obcích, a to.ve
Velimi, Velkém Oseku, Červených Pečkách, Týnci nad Labem, Vinařicích,
Volárně,
ce,
L!ovicích, Konárovicích,
Hradeníně,
le~aneeh,
Zásmukách, Hr,yzelích,
V
ka~dém
Mlékovieíeh,
Žabonosech, za.;.
Chocenicích a v Novém
týdnu odvezou odpadky z
o obsahu 110 litrd, z toho je
Měst~
11 165 popelnic
5 937 popelnic v samotném
měst~
Dvakrát v týdnu odvážej:! obsah 387 kontejnerO o obsa-
hu 1100 litrd. Tuto práci vykonává Vedle toho a v
Sobočicích,
.Doubrevčanech, KRuřimi, Třebovli,
Vrbčaneeh, Břelanech,
Břelan.
Kolíně.
Sendra~ieíeh,
Nebovideeh, Štítarech, Plaňanech, Cerhenicích, Blín-
Svoj§ie:íeh, u
Křečhoři,
přistevuje
jednatřiceti
třiadvacet
praeovníkd.
podnik na 46 rOznýeh m:ístech ve
městě
kolínských závodech velkoobjemové kontejnery,
tak zvané "vany" a vyprazdňují je pomoci speciálního vozidla. Do správy Technických služeb ské
~bitovy.
města
Kolína
zřízeno
Pro jejich údržbu je
patří
zvláštn:í
i kolínstředisko,
které zaji§tuje pécer o čistotu a úpravu hřbitovd a zabezpečuje pohřební obřady ve smutečn:í síni a rozptyl popele mrt-
vých na rozptylové
loučce hřbitova. Středisko
v roce 1961, kdy byla na zálabském smutečn:í ob~adni s:íň.
disko na
hřbitově
hřbitově otevřena
rozloučeni
se
nová
st~ediska
Tehdy vypravili pracovnici
v jednom roce 314 pohfbO a 1986 to již bylo
bylo založeno
zemřelými,
v roce
1 306 pohfbd. V roce 1961 spravovalo stfe6 680 hrobd, nyní
přes devět
tisíc. Po
zahájen{ provozu nové obfadn:í sině v Kutné Hofe klesl letos počet obřadO
poh~bd.
v kolínské
Do správy
smuteční
střediska patři
síni na
hřbitově
vedle hlavniho
asi o 150 hřbitova
na
~álabí
i evangelický
v Sendražicích. tovd,
ročně
se stará o úpravu a
St~edisko
vysazuje na
Veltrubské ulici a
16 000
pro ukládání uren.
St~edisko
tovní standartu" za
h~bitov
čistotu h~bi
udržuje rozptylovou
květin,
urnové háje a staví a stále
loučku,
nění
h~bitov p~i
rozšiřuje
kolumbárium
získalo letos už podruhé "Pu-
t1kold volebního programu jako oce-
plnění
jeho vzorné práce. Ve
st~edisku
je
zaměstnáno
osm pra-
covníkd.
DROBNf PROVOZOVNY MiSTSKIHO N1RODN1HO vfBORU Drobné provozovny zajištovaly také letos rOzné ~emesl nické a opravárenské služby obyvatelstvu i organizacím. Byly to tyto služby: zednické, instalatérské, krývačské,
malíf'ské,
elektriká~ské, zámečnické,
lářské,
čalounické,
tařské,
knihařské,
broušení pil,
tesaf'ské,
topenářské,
rytecké,
truhlářské,
dlaždičské,
svařování
ne
září
přidělený
letošního roku
objekt
čp.
dvoře
mandlířské,
pdjčování
vozí-
správě parkoviště
zdstalo
p~evzaly
Drobné provozovny
nově
16/II v Pražské ulici. Uživatelé byt'O.
se z tohoto objektu již ve
také ve své
ple-
Rudé armády a prodejnu použitého zboží.
náměstí
V
měly
sed-
PVC podlah, malování
. kapesníkO, malování a rytí nápisd na urny a kti; Drobné provozovny
kopáčské,
dopravá~ské,
po-
lakýrnické,
fotografické,krejčovské,
autoklempířské,
čištění peří,
klempí~ké,
před
ještě pět
tímto datem
vystěhovali,
ale
soukromých garáží, které musely
Drobné provozovny vykoupit od dosavadnívh majiteld. Celý
LtO objekt
potřeboval
nutné opravy, protože byl dost zpustlý.
Drobné provozovny provedly opravu
střechy,
ný povrch na
uvést do provozu v první
dvoře.
polovině příštího
Objekt
roku a umístit v
zboží, mandl a dílny pro
pr~měru
ve druhém le
zde bylo
zaměstnáno
zaměstnání,
zaměstnáni
ném
zámečníky,
něm
prodejnu komisního a
truhláře
pracovníkd Drobných provozovem se
Počet
v
cht~jí
fasád a bezpraš-
sto až sto
to je takových,
klempíře.
během
třicet
kteří
a zde pracovali po pracovní
roku
lidí,
měnil,
vesm~s
byli jinde trvave svém vol-
době
čase.
SBĚRN.~ SUROVINY
Podnik
Sběrné
pět sběren a
v-ozu
suroviny zaj.i§toval
měl
v
sběr
Kolíně
v roce 1987 v pro-
druhotných surovin od oby-
vatelstva i od organizací, prdmyslovýeh a jiných podnikO. Sídlo
měl
v
Kolín~
jednu ze svých ní uliee, náměstí
T
IV v Plynárenské uliei, kde
sběren,
Kolíně
II
další
sběrny
B·ezručova
byly v
ulice,
měl
Kolíně
Kolíně
také III,
Jateč·
V Jiráskovo
a v Sendražicích.
Do všech
těchto sběren
bylo dodáno:
2 790 286 kg starého papíru, 131 317 kg starého textilu, 1 872 792 kg železného §rotu a 157 352 kg barevných kovd. Pj_ány
sběru
sběru i,.(ovY.;
u
(b;l
na rok 1987 byly vysoko
překročeny,
starého papíru na 160,5 %, pouze plán
splněn jen na 96,74 ~.
například
sběru
barevbýeh
Sb~rná
vé akce,
suroviny pof'ádaly i v letošn:!m roce rotzné
např:!klad
sb~r"
tak zvaný "bleskový
sb~ro
pap:!ru na kol:!n-
skýeh !kolách, který vynesl 354 tun starého papíru. Sběrny
v Kolíně jsou stále jen ve stavu proviz~ria, kte-
ré nepfipou!tí možnosti jejich
a tím i
rozšíření
zkvalitn~ní
služeb poskytovaných obyvatelstvu. Ani svým pracovníkdm neskýtají
nejnutnější
roce zru!ena
sb~rna
sociální v
Proto má být v
zařízení.
Jateční
ulici, což pf>inese
pří!tím
značná
kom-
plikace i snížení sběru, protože to je jediná sběrna pro ee• lou oblast Kouřimského a Pražského předmlst:!, která bere také staré železo;
sběrna
v
Bezručově
pír a textil. O vybudování líně,
ulici bere jen star,ý pa-
~finitivní a
moderní
sběrny
v Ko-
která by obyvatelstvu opravdu sloužila, se stále jen
jedná a jedná, a to už dlouhou
řadu
let.
POSKYTGV1Nf SLUŽEB SOUKROMfMI OSOBAMI V rámci
se dnes stále více podporuje nová f'o·r-
př-estavby
ma poskytován:! služeb obyvatelstvu soukromými osobami. Lidé se do toho
právě
moc nehrnou,
třebaže těm,
k poskytování služeb požádej:!, se vychází
kteří
o povolen:!
v!emožně vstříc
a poskytují se jim rozné výhody včetně daňových. Lidé tomu stále
ned~věřují.
Dosud bylo v kolinském okrese vydáno 358
takových povolení, z toho 20 v pfiedev§im o
ěvadleny,
kých výrobkd,
Kolíně.
V na!em
městě
jde
potahování knoflíkO, opravu kožešnic-
autoklempíře,
poskytovaly tyté! osoby
tedy
vesměs
prost~ednictvím
o služby, které
dříve
drobných provozoven.
S' ·P
O
Do ~e
E
J
zahrnuji i poitu,
s~éry slu~eb
pošta má
slou~it
proto~e
si myslím,
lidem.
V Kolínl sídlí Okresní. správa areálu, zabírajícím trojáhelnik
spojťl
v novém rozsáhlém
ohraničený
Jaselskou ulicí,
Královskou cestou a Polepskou ulici. Okresní správa spojd řídí
v kolínském okrse 35 poitovnich úřadd a zajištuje pro-
v·oz
1O 661 hlavních a
zapojených na automatickou telefonní
převá~ně
líně.
8 495 vedlejších telefonních stanic,
loňskému
Proti
počet
roku se
dstřednu
v Ko-
hlavních telefonních
stanic zvý§il o nových 527 a vedlejších o 212. Během
akrese
roku 1987
9 991 846
kusd novin a lek a
obyčejných
v kolínském
listovních zásilek,
460218
časopisťl,
úřady
doporučených
15 117 470
listovních zási-
157 870 balíkd. Ke dni
31.ř:íjna
1987 evidovala Okresní správa spojd
26 426 majiteld rozhlasových televizních e
poštovní
doručily
přijímačd
a
přij:ímačd,
5 266
účastníkd
12 157 reproduktory. Je zajímavé,
29 430 majiteld rozhlasu po
~e počty
všech
drátě
těchto
majiteld přístrojň letos proti loňskému roku poklesly: o 72 televizních, o 153 rozhlasových a o 51 majiteld rozhlasu po
drátě.
ICONTROLA POCTIVOSTI OBCHODU A SLužEB·
Stále se setkáváme s tim, !e spotfebitel4 jsou iizeni pfi kupování v obchodech i od by.
M~stský
národní výbor v
těch,
Kolíně
ktefí jim poskytuji slulproto
prováděl
soustavně
kontroly v obchodech i v provozovnách slu!eb prostfednietvím své obchodní komise, rady spotfebitelsk4 kontroly a
koneěni
i Výborem lidové kontroly. Rada spotfebitelské kontroly
letos 70
člend
z
řad
kolínských
oběand,
ktefí byli
měla
řádně
pro-
~koleni; uskutečnilo se osm ~kolení s prdměrnou děast! tři
ceti
posluchaěd. Členové
děli
kontroly v celé kolínské obchodní síti a
zornost
rady spotfebitelské kontroly provázvý~enou
po-
zatajování zbol!, jeho! byl nedostatek, a
věnovali
tak zvaný "podpultový" prodej, kdy prodávající personál v obchodech prodával nedostatové zbol! jen svým známým.
Zaměři
li se také na poctivost prodeje zejména v prodejnách masa, ovoce a zeleniny. V roce 1987 bylo provedeno
na pokutách · 21.200,--
při zjištěných
přes
nedostatcích bylo
vyměřeno
akcích, jako na
prováděly
také na tr!išti a
při mimořádných
příklad při velikonočním
dechových orehestrO Kmochdv Kolín, kU a pod. K0 ntrola byla ale také na estetickou ulo!eny
celkem
Kěs.
K5ntroly se
převá~ně
sedmdesát kontrol a
zamě~ena
úroveň
p~i
pokuty po
pěti
při
festivalu.
posvícenském jarmar-
pfedeviim na
předra!ování,
zbo!í a výrobkd, prodávaných
soukromníky. Za neestetické dv~
trhu,
zbo~í,
stech korunách.
tz.kýěe,
bylY
DROBNf ZPRlVY ~ ~SEKU OBCHODU A SLUŽEB
====================================== Ke dni 31.prosince 1986 byla Ověáreck'
na Zálabí v zbořen
pekárna v
uzavřena
Kolíně
ulici a její objekt byl letos na
jaře
v souvislosti s uvolňováním prostoru pro nájezd na
nOvÝ silniční most přes Labe. Pekárna zásobovala 80 proeent obyvatelstva kolínského okresu jemným zavření
rohových ných
či
né
mito
sladkých rohlíkd, tva-
máslových
koláěd,
českých
šáteěkd,
závinů,
chodských
koláčů,
buchet,
máslových
pečiva převedena
jableč
vánoček,
do pekárny v Kut-
odkud bylo potom zásobováno i naše
město
Kolín
tě
poch~kami.
1.září
Od Je
pečiva,
a jiného sladkého
Hoře,
Po jejím u-
byla výroba jemného
makových
mazanců
pečivem.
umístěna
pozici 170
v
1987 byla v Pra~ské
Kolíně otevřena
ulici v
čtverečných metrů
TUZEX se naplatí
domě čp.
prodejna "TUZEX".
323/II, kde má k dis-
prodejní plochy. V
československými
korunami,
prodejně
třebale
je na
výsostném území Československé socialistické republiky, ale berou tam jen tak zvané tuzexové bony nebo tvrdou valutu, dolary,
západoněmecké
marky, francouzské franky atd. Tuzexo-
vé bony mají cenu dvou
jí~ě!ně
po
pěti
ní "veksláci". V niční
chodní
československých
korunách a prodejem prodejně
korun, ale prodáva-
bonů
je ke koupi jen
se !iví tak zvaexkluziv~í
zahra-
zboží, které není k dostání v obchodech normální obsítě,
kde nakupují normální
českoslovenští občané
a
pracující. Je to socialistická vymoženost, která se po dlouhých letech své existence dostala
konečně
také do našeho
města,
aby snad Kolín nezaostal za jinými
placen jen v
československých
1ežíeí v našem
Dne Kolíně
t.září
II v
1987 byla
přízemí
čekárnu zařízenou
gátní fronty
korunách, je tato prodejna,
československém městě, uzavřena.
otevřena
nová lékárna na sídli§ti
výškového domu, který je v
jako blok 116. Lékárna je
běžné
Pro nás,
jsme placeni· za svou práei nebo dostáváme ddehod vy-
kteří
v
městy.
moderllě zařízena,
Kolíně
například
znám
má
pohodlným nábytkem, takže odstraňuje obli-
čekajíeíeh před
v jiných lékárnách v
výdej lékd zdarma na
výdejním pultem, které jsou Má
Kolíně.
lékařský předpis
zvlá~tní oddělení
pro
i pro prodej lékd bez
·'
lékařského předpisu,
derní lékárenská byl
splněn
takovéto
v nově
které se musejí platit. Jsou tam i mo-
pracoviště
a sklady.
Otevřením
dávný požadavek obyvatel kolínského
této lékárny sídliště
na
zařízení.
pondělí
aa.prosince 1987 byla
slavnostně otevřena
postavená restaurace v centru kolínského
sídli~tě,
kte-
rá dostala název "Družba". Stavbu budovy ji
před třemi
prováděl
lety a její
podnik Agrostav Kolín. Zahájil
dokončení
se proti plánu opozdilo
o awa měsíve vinou subdodavateld. Stála devět miliÓnd korun. V
restauračním zařízení
jsou
tři
provozy: pivnice, otev-
řená
od 10 do 22 hodin, restaurace,
otevřená
od 14 do 22 hod.
a vinárna, která má otevírací dobu od 17 do 01 hodiny. Ve vinárn~
je možno promítat filmy, budou zde
diskotéky I hezké race v centru
české
sidli§tě,.
našeho
m~sta.
video-
slovo, že ana!/. Nová moderní restaukde
ji~
obyvatel, byla bezesporu nutná a ke zvýšení kulturního a
pořádány
bydli kolem patnácti tisíc potřebná
společenského
a
jistě přispěje
života v této
části
1~ y
~.·
V
I
VEREJNY PORADEK
Veřejný pořádek
ve
nebyl v roce 1987' na-
m~st~ Kolíně
rušen, nebyla zde organizována žádná hromadná akce, jíeí k porušení
veřejného pořádku,
nebo k narušení
smě:fíu
veřejného
klidu. Naproti tomu individuálni porušování zákonO pácháním trestných
činO,
a
přečinO
jednotlivými fyzickými
přestupkfi
osobami v tomto roce ve srovnání s rokem 1986
"
Například n.ě
správní komise
Městského
16 600,--
částka
Kčs,
národního výboru v Kolí-
uložených pokut jen
22.června
a uložila pokuty v celkové
zatímco za celý rok 1986
Plenární zasedání dne
stouplo.
projednala jen v· prvním pololetí letošního roku jeden-
ačtyřicet případa přestupka
ce
mírně
27 900,--
Městského
Kolíně
celková
Kčs.
národn:ího výboru schválilo
1987 "Plán komplexních
rodního výboru v
činila
část
opatření Městského
ná-
proti negativním jevOm na léta 1987
až 1991", který ukládá konkrétní úkoly všem orgándm národn:ího výboru při zajištování a udržováni veřejného" pořádku
ve
městě.
Městský
národni výbor spoléhá
při plněni
tohoto
úkolu na spolupráci se všemi organizacemi, školami, závody a kulturnimi
zařizenimi
ve
městě.
Dokument se
na
zaměřuje
ochranu národniho majetku proti rozkrádáni a poškozováni, na ochranu
spotřebitelti
proti šizeni v obehodech i
skytováni služeb, na boj proti občanti,
zejména tak zvaných
neoprávněnému
po-
při
obohacováni
na dodržováni
"melouehářd",
zásad socialistické zákonnosti a socialistického soužiti mezi
občany,
na boj proti alkoholismu a toxikomanii a ze-
jména pak na ochranu mládeže Tento dokument v rada
Městského
24.května
k
všemi negativními vlivy.
zahrnuje mimo jiné i
národního výboru v
1983 o
účinnějšímu
sobě
před
opatření,
Kolíně přijala
předcházeni neoprávněnému
která
již dne
obohacováni a
postihu majetku a majetkového
prospěchu
z
nepoetivých zdrojd. národni výbor má vypracován vlastni kontrol-
Městský
ni systém. V roce 1987 provedl 34 kontrol jak vlastního aparátu, tak i školských
zařizení.
činnosti řízených
zpronevěru,
společenský
ne
Městského
stížností, podaných
národního výboru spadá
občany.
V roceU987 dOšlo
národní výbor 80 takových štižností.
~áslužnou
práci na úseku kontroly vykonal v tomto roce
také Výbor lidové kontroly rý v roce 1987 akcí.
správy kin
živ o t" •.
prověřování Městský
Městské
jak je o tom zmínka v kapitole "Kulturní a
Do kontrolního úseku i
organizaci a
Z provedených kontrol vyplynulo jedno
trestní oznámeni na bývalou ekonomku za
činnosti
uskutečnil
Městského
národniho výboru, kte-
dvanáct rozsáhlých kontrolních
'Lťo
Součástí péče
o
žáry. V letošním roce líně
veřejný pořáde(jk
je i ochrana
uspo~dal Městský
rozsáhlou akci nazvanou
rany". V rámci tétoc akce
"Březen
prováděly
-
před
po-
národní výbor v Ko-
měsíc
požární och-
z.áklední organizace dobro-
volného Českého svazu požární ochrany v Kolíně, ve Štítarech a v Sendražicích spolu s dobrovolníky z
občanských
výboró
preventivní protipožární prohlídky v obytných domech a jiných objektech. V Kolíně bylo provedeno 202 prohlídky, ve Štítarech 98 a v Sendražicích 450 prohlídek. Přes
veškerou preventivní
činnost
a snahu
předcházet
požárdm, bylo letos zaznamenáno na území kolínského okresu 88 požár-a, kí:eré náct lidí bylo
zp~sobily
při
nich
škody na 950 000,--
zraněno.
Kčs
a dva-
