Mendelova zem d lská a lesnická univerzita v Brn Provozn ekonomická fakulta
Komparace exportní politiky Francie a eské republiky DIPLOMOVÁ PRÁCE
Vedoucí diplomové práce:
Autor:
Ing. Marcel Ševela, PhD.
Bc. Jana Pešová Brno 2008
Pod kování Tímto chci pod kovat Ing. Marcelu Ševelovi, PhD. za cenné rady, kterými mi byl nápomocen p i zpracování této diplomové práce.
V Brn dne 17. 5. 2008 .........…………………………….… vlastnoru ní podpis autora
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala zcela samostatn a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v Seznamu literatury a dalších zdroj .
Brn dne 17. 5. 2008 .........…………………………….… vlastnoru ní podpis autora
Abstrakt PEŠOVÁ, J.: Komparace exportní politiky Francie a
eské republiky. Diplomová
práce. MZLU v Brn , 2008. Diplomová práce se zabývá srovnáním exportní politiky dvou zemí EU, a to eské republiky a Francie. P estože EU vytvá í Spole nou obchodní politiku, která je do zna né míry ur ující pro lenské zem , mají národní vlády ješt prostor k tomu, aby v souladu s tradicemi a specifickými zájmy zem oblast exportu dále konkrétn ji upravovaly. V práci jsou analyzovány služby jednotlivých proexportních institucí se z etelem na hospodá sko politický kontext. Na základ porovnání aktuálního stavu a definovaných strategií ke zlepšení exportních podpor komparovaných zemí jsou na záv r doporu ena opat ení pro vládu eské republiky i Francie.
Klí ováslova Export, exportní politika, globalizace, Konsensus OECD, mezinárodní obchod, Spole ná obchodní politika EU, vn jší obchodní politika státu,.
Abstract PEŠOVÁ, J.: Comparison of Export Policies of France and the Czech Republic. Final thesis. MZLU in Brno, 2008. The final thesis is dealing with comparison of two EU country export policies, the Czech Republic and France. Even thought EU forms Common Trade Policy which is to some extension defined for all EU member countries, additionally national governments each of member country have the space for particular regulation of export areas in compliancy with traditional and specific interests of countries. In the thesis service trades of particular proexport institutions are analyzed with respect to political economy context. At the end one can find recommended suggestions for government of the Czech Republic based on comparison of current portfolio and defined strategies for better export support of compared countries.
Keywords Common Trade Policy of European Union, export, export policies, external trade policy, globalization, international trade, OECD consensus
Obsah 1
ÚVOD............................................................................................................... 9
2
CÍL DIPLOMOVÉ PRÁCE A METODIKA ............................................. 11
2.1
Cíl ................................................................................................................... 11
2.2
Metodika ........................................................................................................ 12
3
VÝZNAM EXPORTU VE VYSP LÝCH TRŽNÍCH EKONOMIKÁCH ........................................................................................... 15
3.1
Sv tová ekonomika ....................................................................................... 15
3.2
Export v ekonomice ...................................................................................... 18
3.2.1
Formy exportu................................................................................................. 20
3.3
Teorie obchodní politiky státu ..................................................................... 22
3.3.1
Vn jší obchodní politika státu ........................................................................ 23
3.3.2
Spole ná obchodní politika Evropské unie..................................................... 24
3.3.3
P sobení institucí a organizací v oblasti podpory exportu ............................. 34
3.3.4
Konsensus OECD a podpora exportu v EU.................................................... 38
4
PROEXPORTNÍ POLITIKA ESKÉ REPUBLIKY............................... 43
4.1
Hospodá ská politika eské republiky....................................................... 43
4.1.1
Principy sou asné hospodá ské politiky R................................................... 44
4.1.2
Exportní politika eské republiky .................................................................. 45
4.2
Zásady proexportní politiky R.................................................................. 49
4.2.1
Úloha Ministerstva pr myslu a obchodu R (MPO) Úloha Ministerstvo zahrani ních v cí R (MZV).......................................................................... 50
4.2.2
Agentura CzechTrade ..................................................................................... 52
4.2.3
eská exportní banka, a. s. ( EB) .................................................................. 55
4.2.4
EGAP Exportní garan ní a pojiš ovací spole nost, a. s. ............................... 58
4.2.5
Francouzsko- eská obchodní komora............................................................. 64
4.3
Exportní strategie eské republiky pro období 2006–2010...................... 65
5
PROEXPORTNÍ POLITIKA FRANCIE................................................... 79
5.1
Hospodá ská politika Francie...................................................................... 79
5.1.1
Principy sou asné hospodá ské politiky Francie ............................................ 79
5.1.2
Exportní politika Francie ................................................................................ 82
5.2
Zásady proexportní politiky Francie .......................................................... 85
5.2.1
Plán mobilizace pro podporu exportu francouzských podnik ....................... 85
5.2.2
Ministerstvo hospodá ství, financí a pr myslu............................................... 88
5.2.3
UBIFRANCE.................................................................................................. 89
5.2.4
COFACE......................................................................................................... 92
5.3
Opat ení podporující export........................................................................ 93
5.3.1
Reforma ve ejných finan ních postup Coface.............................................. 94
5.3.2
Ubifrance......................................................................................................... 97
5.3.3
VIE (Dobrovolná práce v zahrani ních podnicích) ........................................ 98
5.3.4
Angažování se velkých skupin k podporování MSP ...................................... 99
5.3.5
Zm ny v zam ení na zem .......................................................................... 100
5.3.6
Posílení sektorových ak ních plán .............................................................. 102
5.3.7
Posílení podpor na výstavy a podnikové delegace ....................................... 103
5.3.8
Transformace procedur zahrani ního obchodu............................................. 104
5.3.9
Specifické dvoustranné podn ty k inovacím ................................................ 105
5.3.10
Vývoj fiskálních za ízení .............................................................................. 106
5.4
Politika prezidenta Sarkozyho................................................................... 107
6
DISKUSE A ZÁV R .................................................................................. 110
6.1
Shrnutí výsledk analýzy a komparace proexportní politiky ................ 110
6.1.1
Legislativní vymezení aplikace Konsensu v rámci EU a v R .................... 110
6.1.2
Komparace vybraných faktor ...................................................................... 114
6.1.3
Výchozí podmínky pro exportní politiku R ............................................... 120
6.2
Diskuse a hospodá sko politická doporu ení ........................................... 125
7
ZÁV R......................................................................................................... 128
8
SEZNAM LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJ ................................. 130
9
SEZNAM ZKRATEK ................................................................................ 136
10
SEZNAM P ÍLOH..................................................................................... 138
1
Úvod
Zrušení státního monopolu na zahrani ní obchod
eské republiky, ke kterému došlo
v souvislosti s politickými a spole enskými zm nami po roce 1989, neznamenalo jen umožn ní exportu všem eským výrobc m, kte í se k tomu rozhodnou, ale rovn ž otev ení vnit ního trhu R mezinárodní konkurenci. Exportní výkonnost ekonomiky je závislá na na výkonnosti
samotných
firem
a jejich
ad
schopnosti
faktor , p edevším produkovat
globáln
konkurenceschopný produkt, na vn jším prost edí a na kvalit legislativního vymezení podnikatelského prost edí. Aby se i
eská republika stala vysp lou tržní ekonomikou, je nezbytné v novat
pot ebnou pozornost podpo e exportu, exportujících podnik
a trvalému zvyšování
konkurenceschopnosti eských výrobk a služeb. Vláda
R vynakládá na podporu exportu nemalé prost edky nap . v rámci
podp rných program zam ených na zvýšení exportní schopnosti malých a st edních podnik , finan ní podporou ú asti
eských exportér
na vybraných zahrani ních
prezenta ních akcích1, posilováním obchodní diplomacie v zahrani í apod. Krom toho existují i další nep ímé podpory, jako jsou nap íklad zvýhodn né úrokové sazby apod. V devadesátých letech 20. století vznikají v eské republice organizace, které se zam ují na podporu exportu, a už formou zvyšování informovanosti potenciálních exportér nebo pomoci s jejich financováním a pojišt ním. Mezi nejvýznamn jší pat í Exportní garan ní a pojiš ovací spole nost, a. s. spole n s CzechTrade a
eskou
exportní bankou, a. s. Tyto instituce jsou podporovány Ministerstvem pr myslu a obchodu R. Poznatky a zkušenosti vysp lých zemí v oblasti exportu, resp. jejich propracované exportní politiky, potvrzují d ležitost a nesporný p ínos efektivního exportu pro ekonomiku státu: podniky, které usp jí na zahrani ních trzích mají
1
Tzv. oficiální ú asti R na zahrani ních výstavách a veletrzích.
9
prokazateln vyšší úrove
produktivity, inovací, zam stnanosti a tržeb, stejn jako
vyšší úrove mezd v porovnání s podniky, které neexportují.2 eská republika má možnost prost ednictvím svým institucí zapojených do mezinárodních organizací tyto poznatky a zkušenost sdílet a prohlubovat. Smyslem národní exportní strategie zemí Evropské unie je v mezích Spole né obchodní politiky EU napomoci k v tšímu zapojení podnikatelské sféry do oblasti mezinárodního podnikání na zahrani ních trzích, a to ve všech jeho formách. Role a innost státu je v ekonomice významným a nezanedbatelným faktorem, lze ji dokonce považovat za konkuren ní výhodu, v nuje-li stát podpo e exportu dostate nou pozornost. V sou asnosti je relativn velkou p ekážku stále rostoucí kurz koruny a to v i euru i dolaru. Siln jší koruna znamená pro exportéry tlak na zvyšování produktivity, úsporu náklad , nová ešení a ješt lepší marketing jako jediné nástroje, které umož ují usp t na zahrani ních trzích v globální konkurenci. Ohromné p íležitosti pro zlepšení postav ní eských firem p edstavuje odstran ní bariér, které se z typických tarifních bariér p em nily v nejr zn jší netarifní p ekážky, jako jsou specifické technické normy, standardy, certifikace, sanitární opat ení, které asto omezují sout ž i diskriminují p i vstupu na zahrani ní trhy.
2
Centre for Research on Globalisation and Economic Policy of the Nottingham University: Exporting
and Business Performance, A report for Trade Partners, UK, 2002.
10
2
Cíl diplomové práce a metodika
2.1
Cíl
Hlavním cílem této diplomové práce je komparace exportních strategií a program eské republiky a Francie. A koli se jedná o zem Evropské unie, pro které existuje Spole ná obchodní politika v i
lenským i ne lenským zemím EU, vlády stále
výrazn vytvá í tyto strategie v kontextu s ekonomickým a podnikatelským prost edím v dané zemi. P esto se evropské legislativ musí pod ídit, aby nevznikaly bariéry p i obchodování a tím nebyl pop en princip SOP. Z tohoto d vodu bude v práci zmín na i závazný legislativní rámec. Díl ím cílem bude zkoumání stávající institucionální podpory v obou zemích, identifikování jednotlivých agentur a jejich produkt . Jelikož podmínkou k úsp šnému podnikání v jakékoliv oblasti jsou nutné kvalitní informace, bude v této práci sledována jejich dostupnost v porovnávaných zemích, p i emž bude brána v úvahu i cena jejich získání. Dalším cílem pak bude nalezení a definování aktuálních strategií Francie i eské republiky, jejich porovnání a p i zasazení do hospodá ské situace komparovaných zemí pak jejich vyhodnocení. Porovnáním institucionální podpory exportu v obou zemích, konkrétních vládních strategií, aktivit vládních agentur a celkového rámce, v n mž export obou zemí probíhá, se autorka pokusí identifikovat slabá místa eské exportní strategie; a na základ poznatk
z Francie, týkajících se exportu a exportní strategie, se pokusí navrhnout
opat ení, která by mohla vést ke zlepšení exportní výkonnosti eské republiky.
11
2.2
Metodika
Za ú elem komparace vybraných aspekt exportních politik Francie a eské republiky autorka identifikuje klí ové oblasti podpory, používané nástroje a institucionální rámec realizující podporu exportér m z EU, dále analyzuje národní exportní strategie
R,
resp. Francie, které vychází ze Spole né obchodní politiky EU. Ob zem mají svoje priority v oblasti exportu, a innosti národních institucí podporujících export je tomu p izp sobena. S využitím komparace vybraných oblastí národních exportních strategií, a SWOT analýzy exportní strategie
eské republiky autorka formuluje doporu ení
vedoucí k odstran ní identifikovaných slabých míst a hrozeb, a to zejména na základ pozitivních zkušeností realizovaných Francouzi. Následn jsou porovnávány podpory jednotlivých zemí a na základ zjišt ných rozdíl definována doporu ení pro zlepšení exportní politiky eské republiky. Jelikož ob sledované zem jsou lenskými státy EU, nezbytnou sou ástí analýzy exportní politiky každé z nich je vy len ní aspekt , které jsou ob ma spole né, protože plynou ze Spole né obchodní politiky zemí EU, a nad její rámec mohou jednotlivé zem
provád t díl í úpravy, uvád né v Exportní strategii zpracovávané vládou.
Hlavním zdrojem informací ke Spole né obchodní politice EU jsou webové stránky eské vlády, www.euroskop.cz, v etn bezplatné infolinky, nebo stránky Ministerstva pr myslu a obchodu R, www.mpo.cz, a dále konzultace v regionálním Eurocentru. P i analýze národních specifik exportní politiky byly v první ad vymezeny klí ové instituce a organizace
eské republiky, které do exportu zasahují. Hlavním
zdrojem informací jsou webové stránky t chto institucí a p ípadn také emailová korespondence a telefonické konzultace. Jedná se p edevším o již zmi ované Ministerstvo pr myslu a obchodu, agenturu CzechTrade (www.czechtrade.cz), Czech Export (www.czechexport.com),
eskou exportní banku (www.ceb.cz) a Exportní
garan ní a pojiš ovací spole nost (www.egap.cz). Obdobný postup byl použit i pro Francii, p i emž zde jsou významnými subjekty p edevším Ministerstvo hospodá ství, financí a pr myslu (www.minefe.gouv.fr), vládní stránky zahrani ního obchodu (www.exporter.gouv.fr) , agentury pro mezinárodní
12
rozvoj podnik Missions
Ubifrance (www.ubifrace.fr), užite né informace poskytuje portál
Economiques
(www.missioneco.org),
dále
pojiš ovna
Coface
(www.coface.fr) a ur itou cennou pomoc p i hledání informací zajistily i konzultace s pracovníky DRCE. Svoji úlohu plní p i pojiš ování vývoz
se státní zárukou rovn ž informace
o podnikatelských podmínkách v cílových i tranzitních zemích (tyto informace využívá jak pojiš ovna ke stanovení rizika, tak sám exportér). Informace o cílových zemích jsou pro exportéry velmi cenné a jejich relevance asto ovliv uje podnikatelský úsp ch v dané oblasti. Rozsah podpory ze strany státu i ze strany komer ních subjekt (mezi jinými exportními pojiš ovnami a bankami) pat í mezi klí ové aspekty exportní politiky, které se vzájemn liší. Rovn ž dostupnost obchodních informací, poradenství a nap íklad konzulárních služeb je diferencovaná. Mezi metody užité v této práci pat í zejména analýza a syntéza, komparace, rovn ž je použit standardizovaný koncept SWOT analýzy. Analýza je v decká metoda založená na dekompozici celku na elementární ásti (postup od abstraktního ke konkrétnímu). Cílem analýzy je identifikovat podstatné a nutné vlastnosti elementárních ástí celku. Syntéza je v decká metoda založená na kompozici celku z jednotlivých elementárních
ástí (postup od konkrétního k abstraktnímu). Syntézou lze spojit
nejr zn jší poznatky lidské innosti a využít je k ešení nové úlohy. Analýza a syntéza jsou, a koli se jedná o metody vzájemn protikladné, zárove nerozlu n spjaty. [63] Komparace spo ívá ve srovnání; umož uje generalizaci, formulování hypotéz, koncepcí a teorií týkajících se vztah mezi jednotlivými jevy i teoriemi. Komparativní metody propojují specifické s obecným. SWOT analýza p edstavuje analýzu vn jších (p íležitosti a hrozby) a vnit ních faktor (silné a slabé stránky), které ovliv ují sledovaný subjekt. Na jejím základ lze p ímo generovat potenciální ur ující strategie pro další rozvoj. K p eklad m odborných text byl využit „Francouzsko- eský Lexicon“, online slovníky, dále francouzský výkladový slovník (v textech se objevují asto p enesené významy i metafory) a vzhledem k velkému po tu zkratek obsažených v textech (které
13
mají Francouzi i v p ípad
spole ných evropských
i sv tových institucí odlišné
od nám známých anglických zkratek), bylo nutno využít encyklopedií a internetových vyhledáva .
14
3
Význam exportu ve vysp lých tržních ekonomikách
3.1
Sv tová ekonomika
Sv tová ekonomika je soubor národních ekonomik jednotlivých stát a ekonomických
vztah
mezi
t mito
národními
ekonomikami.
sv ta
K základním
vlastnostem sv tové ekonomiky pat í její: •
dynamika (prom nlivost veli in a aktér v ase); neustále se vyvíjí, m ní se po et zú astn ných subjekt
a jejich vzájemné vztahy a objem
obchodovaných statk a služeb, •
otev enost: sv tová ekonomka není uzav enou jednotkou; má podstatné vztahy s ostatními systémy jako je nap . mezinárodní politický systém ap.
Sv tová ekonomika se stává stále globáln jší. Národní trhy ztrácí význam a podniky jsou nuceny vstupovat na sv tové trhy, cht jí-li usp t. Malé a st ední podniky samy o sob zpravidla nemají dostate né kapitálové ani organiza ní zázemí k tomu, aby na t chto trzích mohly efektivn konkurovat velkým nadnárodním korporacím. Sou asn dochází k postupnému ústupu od protekcionismu a podniky mohou se svými službami a výrobky pronikat na d íve nedostupné trhy. Nejvyšší fází takového snahy o odstran ní bariér trhu je v evropském ekonomickém prostoru vznik Evropské hospodá ské a m nové unie v 90. letech 20. století. Koncentrace ekonomické a vyjednávací síly je tak významným faktorem pro úsp ch v rostoucí globální i regionální konkurenci. V mnohých oborech je možno zajistit si dlouhodobou konkurenceschopnost jen ve vzájemné, dob e organizované a efektivní spolupráci, vzájemným sdílením znalostí a s využitím vhodných moderních metod podnikání. Na druhé stran , globalizace vytvá í pro podniky srovnatelné podmínky z hlediska p ístupu k informacím, znalostem nebo technologiím a nejpodstatn jším výrobním zdrojem je kapitál spolu se znalostmi. Konkrétní místo podnikání tedy není
15
pro podnik nebo uskupení podnik jednozna n zdrojem konkuren ní výhody, jak tomu bývalo d íve. Významným znakem sou asné hospodá ské sout že firem a národních ekonomik je vytvá ení globálních trh , r st rychlosti a možností komunikace a tím i r st globální konkurence. Globalizující se hospodá ský prostor tedy sice na jedné stran zp sobuje hrozbu zranitelnosti pro adu podnik (zvlášt v podob rostoucí konkurence), na druhé stran ale díky pokroku v doprav a v IT / ICT vytvá í asto zcela neo ekávané p íležitosti. Otev ená ekonomika a globalizace Na po átku 21. století je vývoj sv tového hospodá ství siln
ovlivn n procesem
globalizace, v d sledku ehož dochází k významnému otevírání národních ekonomik, které je nutné chápat jako otev ené ekonomiky, které se pom rn výrazn zapojují do mezinárodního obchodu. „V teorii jsou definovány mezinárodní ekonomické vztahy, resp. jejich formy jako mezinárodní pohyb zboží, služeb, kapitálu, pracovní síly a VT informací. Mezinárodní pohyb zboží je de facto zahrani ní obchod. Problém je, jak v globálním sv t definovat zahrani ní obchod, jelikož existují nadnárodní spole nosti, integra ní seskupení atp. Zahrani ní obchod byl vždy obchod mezi subjekty z r zných zemí p es státní hranice. Avšak obchod v rámci EU již v n kterém pojetí není zahrani ní a též obchod v rámci nadnárodních spole ností je v tomto smyslu diskutabilní. Co se tý e pohybu kapitálu, pak zase záleží, v jaké form jej chápat. Je totiž finan ní kapitál (akcie, hotovost, obligace), ale i v cný (fyzický) - stroje, atp.“3 Je z ejmé, že tento proces vyžaduje pom rn rozvinutá mezinárodní m nový systém, jenž jednak umož uje zprost edkovat platby mezi jednotlivými ekonomickými subjekty a sou asn
vytvá í co možná nejp ízniv jší podmínky pro rozvoj
mezinárodních obchodních vtah . Mezinárodní transakce jsou v sou asné dob nej ast ji realizovány prost ednictvím národních m n, a to zejména t ch, jež jsou ekonomickými subjekty v jednotlivých zemích ochotny uznat a sou asn také p ijímat jako platební prost edek, tj. prost ednictvím voln sm nitelných m n.
3
Ing.Martina Jiránková, Ph.D, odborná asistentka na KSE VŠE – emailová konzultace
16
Národní hospodá ství jsou tedy systémy výrazn
propojené s jejich vn jším
okolím, a to jak hmotnými, tak finan ními vazbami. V tomto otev eném národním systému jsou spot ebovány statky a služby, jež jsou v ekonomice vyprodukovány, tak statky, které jsou finálním produktem jiných ekonomických systém . Toto propojení ekonomik v sob nezahrnuje jen p esun zboží i služeb z jedné zem do druhé, ale jeho sou ástí je i p esun vstup mezi jednotlivými ekonomikami. Tato podoba národních ekonomik je výsledkem proces , jimiž tyto hospodá ské systémy prošly v minulosti a v jejichž rámci byl vývoj t chto ekonomik ovliv ován jejich vn jším ekonomickým prost edím a naopak. Mezinárodním obchodem jsou myšleny toky zboží, které jsou p edm tem obchodu mezi jednotlivými národními ekonomikami. M í se objemem sv tových vývoz a dovoz . V širším smyslu pat í do MO také toky služeb, jejichž význam v obchodních vztazích neustále roste. MO je hodnocen z kvantitativního hlediska r znými veli inami, které ur itou zemi nebo oblast charakterizují (nap . obchodním saldem, mírou krytí vývozu dovozem, vztah exportu k HDP aj.) , jsou to tedy sm nné transakce uskute
ované p es hranice národních ekonomik,
ímž jsou mnohostrann
rozvíjeny výrobní i spot ební možnosti jednotlivých národních ekonomik a s rozvojem národního hospodá ství se zvýraz ují i tendence k otev enosti ekonomiky. [21]
Otev enost národní ekonomiky Pro porovnání této konkrétní pozice mezi státy slouží ukazatel otev enosti národní ekonomiky. Za otev enou se ozna uje ekonomika, která má navázány mezinárodní ekonomické vztahy. Otev enost je míra zapojení ekonomiky do mezinárodních ekonomických vztah . V oblasti obchodu se otev enost ekonomiky obvykle m í pomocí relativních ukazatel 4, jako jsou nap . hodnoty exportu vztaženého na jednoho obyvatele nebo hodnotou exportu p epo teného vzhledem k národnímu i domácímu produktu.
4
Otev enost ekonomiky nelze m it pomocí absolutních ukazatel
ekonomik).
17
(nezohled ují rozdílné velikosti
Míra otev enosti závisí obecn na dvou faktorech, a to: •
ekonomická velikost zem
(velké ekonomiky jsou zpravidla mén
otev ené než malé), •
ekonomická vysp lost (vysp lejší ekonomiky jsou obvykle více otev ené než mén vysp lé).
Krom míry otev enosti se hodnotí i tvar a efektivita otev enosti ekonomik: •
tvar
otev enosti
je
posuzován
z hlediska
teritoriální
struktury
a komoditní struktury; •
hodnocení efektivity mezinárodních obchodních vztah slouží ke zjišt ní p ínos
daného mezinárodními ekonomickými vztahy; pro m ení
se používají ukazatele jako nap íklad sm nné relace, index cen vývoz apod.
3.2
Export v ekonomice
Stát je jeden ze subjekt moderní tržní ekonomiky, který svým chováním ovliv uje podmínky fungování ekonomiky jako celku, stejn jako rozhodovací procesy a jednání jednotlivých ekonomických subjekt . Z historického vývoje b hem 19. a 20. století docházelo v ekonomické teorii k p ehodnocování náhledu na roli státu v ekonomice. P evážná ást teorie se odklán la od liberálních tradic pojetí role státu v ekonomice a p iklán la se k názoru, že trhy nejsou schopny v nových podmínkách zabezpe it rovnováhu a stabilitu systému. Odtud byl postupn vyvíjen požadavek na stát, aby intervencí do hospodá ství zabezpe oval pot ebnou efektivnost a stabilitu systému. Tyto požadavky byly dopln ny d razem na spravedlnost v rozd lovacích procesech, tj.
ešením nep im ených sociálních
tvrdostí, které tržní systém m že produkovat. [24] V soudobém chápání by m l stát s tržní ekonomikou prost ednictvím hospodá ské politiky a orgán
ve ejné správy zabezpe ovat p im ené konkuren ní struktury
p sobením zákon
a opat ení, sm ovaných zejména proti zneužití dominantního
18
postavení hospodá ských subjekt
5
a obecn
vymezením legislativních podmínek,
za jakých se lze v ekonomice pohybovat tak, aby bylo zajišt no pln ní výše uvedených požadavk na efektivnost a stabilitu. Hospodá ská politika je obecn
p ístup stáru k ekonomice své zem . Jde
o innost, p i níž nositelé hospodá ské politiky používání ur itých nástroj a sv ených pravomocí k tomu, aby ovlivnily ekonomický a sociální vývoj (ekonomiku jako celek nebo její ást), p i emž se snaží dosáhnout ur itých ekonomických cíl . Hospodá ská politika v sob zahrnuje dv základní oblasti: •
makroekonomickou hospodá skou politiku; Má
své
místo
zejména
v oblasti
makroekonomické
rovnováhy
a efektivnosti využití zdroj , pop . r stu. Jde o politiku v oblasti zabezpe ování základních ekonomických cíl
spole nosti, vyjád ených
zpravidla magickým ty úhelníkem. Je zam ena na zachování relativní stability ekonomiky. Opat ení se zam ují na p sobení na stran agregátní nabídky nebo agregátní poptávky. V rámci makroekonomické hospodá ské politiky se obvykle rozlišuje fiskální, monetární, d chodová a vn jší hospodá ská politika. •
mikroekonomickou hospodá skou politiku; Je zam ena p edevším na zvyšování efektivnosti p i alokaci zdroj spole nosti. Rozlišujeme politiku ochrany hospodá ské sout že, strukturální politiku, sociální politiku, d chodovou a politiku zam enou na ve ejný sektor.
Další možné hledisko hospodá ské politiky je d lení podle nástroj , které jsou nositeli hospodá ské politiky p i pln ní vytý ených cíl používány. Z tohoto hlediska rozlišujeme: •
systémotvornou politiku; Systémotvornými prvky je tvo en hospodá ský ád a jsou jimi dány hlavní
5
Zejména zákon . 143/2001 Sb., na ochranu hospodá ské sout že, v platném zn ní, zákon . 513/1991
Sb., obchodní zákoník v platném zn ní jsou hlavními nástroji Ú adu pro ochranu hospodá ské sout že, který sídlí v Brn .
19
parametry fungování ekonomického mechanismu jako celku, ale i stereotypy chování jednotlivých ekonomických subjekt . Na základ
systémotvorných prvk
rozlišujeme ekonomiku tržní
a centráln plánovanou. •
regulativní politiku; Regulativní prvky pomáhají udržovat systém schopný fungování. Rozumíme jimi soubor nástroj , jimiž m že stát (a jeho instituce) jako nositelé hospodá ské politiky manipulovat a p sobit tak na chování ekonomických subjekt . [47]
Rozvoj mezinárodního obchodu p ináší národní ekonomice nejen klady, ale zvyšuje i rizikovost plynoucí z rostoucí závislosti na vn jším prost edí. Ú inky mezinárodního obchodu na domácí ekonomiku jsou závislé i na aktuální situaci, ve které se národní ekonomika nachází.
3.2.1
Formy exportu
Ekonomická teorie uvádí mezi základními formami exportu p ímý a nep ímý export: •
P ímý export spo ívá v tom, že exportér prodává své výrobky i služby p ímo zahrani ním partner m, a již jsou to obchodní firmy i kone ní odb ratelé, sám zajiš uje krom vlastní výroby i všechny pot ebné exportní služby a již vlastními silami, nebo prost ednictvím jednotlivých specializovaných firem, musí tedy mít p ehled o podnikatelském a právním prost edí v exportním teritoriu.
•
Nep ímý export spo ívá v tom, že exportér prodává své výrobky i služby firm a to v tšinou bu
se sídlem v
R, která se specializuje na export
podle jednotlivých zemí, nebo podle jednotlivých
komodit. Pro exportéra se tedy vlastn jedná o vnitrozemský obchod, a m že se specializovat pouze na vlastní výrobu i služby a veškeré exportní služby mu zajiš uje tuzemský obchodní partner.
20
Obchodní praxe je však mnohem rozmanit jší a tak m žeme identifikovat také specifické formy exportu, mezi které pat í: •
Kooperace p i exportu, která využívá synergií vzniklých ze spojení n kolika vhodn se dopl ujících firem. Je tak možné pokrýt v tší trhy a umožnit rozložení náklad na více subjekt . D vodem kooperace firem m že být provád ní spole ných studií trh , zastupování na výstavách, veletrzích a propaga ních kampaních, spole né zam stnávání zahrani ních zástupc
i zlepšení odbytových p íležitostí
spojením exportního sortimentu. P edpokladem ú inné kooperace jsou spole né exportní cíle, obdobná velikost kooperujících firem a vzájemn se dopl ující sortiment jejich výrobk •
i služeb.
Prop j ování licencí spo ívá v tom, že exportér poskytuje licen ní práva na patentovaný výrobek nebo nepatentované know-how za licen ní poplatky a nabyvatel licence má tak právo vyráb t a prodávat licen ní výrobek na ur eném zahrani ním trhu. Tato forma exportu je právn náro ná a p edpokládá i mnoho informací o p íslušném trhu a nabyvateli licence.
•
Joint venture p edstavuje slou ení dvou i více partner , kte í vloží své prost edky a zkušenosti do provozu spole ného podniku6, p i emž jedním ze spole ník je zahrani ní firma.
•
Práce ve mzd
v zahrani í je d sledkem skute nosti, že v r zných
zemích existují r zné náklady na konkrétní pracovní procesy (zejména mzdové). Také mnohé
6
eské firmy dodávají zahrani ním partner m k dalšímu
Joint venture lze zakládat jak pro realizaci konkrétního
dlouhodobou p edem neohrani enou spolupráci.
21
asov
omezeného projektu, tak i pro
opracování nebo zpracování pot ebný materiál a zp t ho získávají již zušlecht ný (jedná se o tzv. pasivní zušlech ovací styk7). •
Exportér m že v cílové zemi založit svojí zahrani ní pobo ku (má sídlo v p íslušné zemi, ale není v tšinou jejím právním subjektem). Zahrani ní pobo ka je výhodná p edevším pro p ímé umíst ní na exportním trhu a tedy i pro p ímý kontakt s odb rateli. Bezprost ední znalost trhu a p i ur itém objemu exportu m že vést ke zna nému snižování náklad . [8]
Použitím obchodních platebních a dodacích podmínek v exportu se op t zvyšuje jistota obou obchodních stran, že kontrakt úsp šn prob hne a za prodané zboží bude zaplaceno. Bankovní instrumenty totiž mohou pokrýt tém související s platební nev lí
všechna možná rizika
i neschopností odb ratele, ale jsou
asto pom rn
nákladné. Platební podmínky se mohou také v n kterých p ípadech ídit tzv. Ujednáním OECD o pravidlech pro oficiáln podporované vývozní úv ry (Konsensus OECD). O tomto rozhodnutí Rady Evropy hovo í autorka dále v textu v souvislosti s podporou exportu ze strany EU. S úsp chem lze také využívat faktoring a forfaiting, což jsou b žné služby poskytované bankovními subjekty.
3.3
Teorie obchodní politiky státu
Teorie obchodní politiky je nedílnou sou ástí teorie mezinárodního obchodu. Zkoumá zejména, jaké efekty m že mít obchodní politika na výnosy výrobních faktor a tudíž na rozd lení p íjm v obchodující ekonomice. V praxi pod pojmem obchodní politika státu rozumíme soubor zásad a prost edk , kterými vlády jednotlivých zemí uspo ádávají své hospodá ské styky s jinými zem mi a ovliv ují tak objem a strukturu t chto styk .
7
Pokud eské firmy obdobn zušlech ují materiál pro zahrani ní partnery jedná se o tzv. aktivní
zušlech ovací styk.
22
Úpln stru n m že být obchodní politika státu formulována jako pravidla, s jejichž pomocí daná zem provádí obchodování se zahrani ím. V mezinárodním obchod se uplat ují dva základní sm ry obchodní politiky: •
liberalismus (politika volného obchodu) a
•
protekcionismus (politika ochraná ství).
Reáln pak obchodní politika státu osciluje mezi politikou volného obchodu a protekcionismem, a to podle pozic jednotlivých zemí.
3.3.1
Vn jší obchodní politika státu
Mezinárodní obchod je sférou, která je ovliv ována p edevším vn jší obchodní politikou státu. Cíle, které stát sleduje v této oblasti jsou organickou sou ástí systému hospodá ské politiky a p edstavují díl í kroky sm ující k napl ování základních stabiliza ních cíl hospodá ské politiky. Nejkoncentrovan jší výpov dí o úrovni mezinárodního propojení ekonomiky je platební bilance zem , jejíž dlouhodob
vyrovnané saldo m žeme považovat
za bezprost ední cíl stabiliza ní politiky orientované jak do m nové, tak do obchodní politiky. Pod pojmem obchodní politika státu rozumíme ur itý soubor zásad a prost edk , kterými vlády jednotlivých zemí ovliv ují: o objem a strukturu obchodu s druhými zem mi, o podmínky vývozu a dovozu pro jednotlivé subjekty domácí ekonomiky. [24]
Vliv obchodní politiky na ekonomické subjekty Obchodní politika státu se netýká jen p sobení navenek. Platí, že závazky z mezinárodních smluv a úmluv se stávají sou ástí národního právního ádu a týkají se tedy všech subjekt p sobících v dané ekonomice8.
8
Nadnárodní spole nosti jsou zakotveny v právním ádu hostitelské zem .
Nap íklad v R jsou jejich filiálky eskými spole nostmi z ízenými podle eského práva (Obchodního zákoníku). Mnohé domácí firmy mají také jako majoritního vlastníka zahrani ní spole nost. Obchodní politika státu se p ímo nebo nep ímo dotýká všech subjekt na národním trhu.
23
Cílem obchodní politiky je vn jší ekonomická rovnováha, zachycená ve vyrovnané platební bilanci (p edevším v obchodní bilanci a bilanci služeb) a stabilit devizového kursu (kapitálový ú et). Mezi nástroje, které k tomuto ú elu vláda využívá, pat í cla, kvóty, subvence, p ípadn tzv. neviditelné p ekážky ve form technických, hygienických a dalších norem. Pro jednotlivé leny Evropské unie jsou možnosti ovliv ování obvodní politiky omezené, v podstat se mohou pohybovat jen v rámci vymezeném Spole nou obchodní politikou, která je také postavena na využití výše uvedených nástroj . Ú innost provád né obchodní politiky má dopad na saldo platební bilance, stabilizaci i destabilizaci ekonomického vývoje, zm nu nabídky zboží v tuzemsku, domácí agregátní poptávku, nabídku pen z a úrokovou míru v etn p ípadné zm ny sm nného kursu (což p ipadá v úvahu jen u zemí, které provádí samostatnou m novou politiku). Jelikož
eská republika realizuje v tšinu exportu s partnery v Evropské unii,
firmy mají zpravidla více potíží s p ekážkami plynoucími z nutnosti plnit technické a jiné normy, než že by šlo o p ekážky plynoucí z cel a jiných tarifních omezení (mj. proto, že v rámci EU se clo neplatí).
3.3.2
Spole ná obchodní politika Evropské unie
Spole ná obchodní politika Evropské unie v i t etím (ne lenským) stát m p edstavuje jednotnou a spole nou politiku pro 27 lenských stát
Evropské unie.
Spole ná obchodní politika (SOP) pat í mezi oblasti, ve kterých lenské státy zcela delegovaly své pravomoci na orgány Evropské unie, resp. Evropských spole enství9. Jedná se o právní rámec obchodování lenských stát Evropské unie s t etími zem mi. SOP je nejd ležit jší sou ástí vn jších vztah ES / EU v bec. Má dv základní oblasti: 9
Spolu se spole nou zem d lskou, dopravní a m novou politikou (pro
lenské zem
eurozóny),
se vyzna uje SOP tím, že Evropská spole enství vystupují v mezinárodních hospodá ských a obchodních vztazích jako samostatný subjekt.
24
•
utvá ení ádných a harmonických obchodních vztah se t etími zem mi,
•
spole nou obchodní ochrannou politiku na ochranu proti narušování ádného fungování t chto vztah .
Principy Spole né obchodní politiky Evropská spole enství vystupují jako samostatné subjekty v oblasti zahrani ního obchodu, a koli jeho suverenitu.
lenské zem
si ponechávají plnou mezinárodn
právní
lenové ES p evedli své suverénní pravomoci v zahrani ním obchod
a také ve vn jších ekonomických vztazích na orgány Spole enství. V d sledku toho je právní a legislativní systém10 ES v této oblasti vynutitelný v lenských zemích, aniž by musely být v jednotlivých zemích zákonné normy ratifikovány. Tímto zp sobem vznikla Spole ná obchodní politika (CCP – Common Commercial Policy) v i ostatnímu sv tu. Vn jší smlouvy Evropské unie11 jsou p edevším sou ástí mezinárodního práva ve ejného (druhou smluvní stranou je další subjekt mezinárodního práva). Historie spole né obchodní politiky ES a EU Spole ná obchodní politika se od roku 1969 stala výlu nou pravomocí ES12, založenou na jednotných zásadách plynoucích z
lánk
131–135 Smlouvy o založení ES.
Samotný pojem obchodu není primárním komunitárním právem definován, p estože se SOP stala výlu nou pravomocí ES.
10
To se týká zejména uzavírání obchodních dohod s jednotlivými ne lenskými státy.
11
Vn jší smlouvy jsou i sou ástí komunitárního práva, nebo jsou uzavírány orgány Spole enství jako
jiné komunitární akty. 12
Absolutní výlu nost pravomocí ES je narušována n kterými výjimkami, p edpokládajícími ovšem
v ostatním dodržování komunitárního práva, a to na základ •
diferenciace legislativní pravomoci, zejména právo lenských stát ponechat v platnosti n která obchodn politická omezení v i ne lenským stát m se souhlasem ES,
•
decentralizace výkonné pravomoci v provád ní celní politiky, v ud lování vývozních a dovozních povolení orgány lenských stát .
25
Nástroje Spole né obchodní politiky Z hlediska použitých nástroj
lenit podle
lze spole nou obchodní politiku EU
klasického principu na autonomní a smluvní. [48] o Autonomní obchodní politika zahrnuje všechna opat ení týkající se dovozu a vývozu zboží, která uplat uje EU mimo rámec smluvních závazk v i t etím stát m, a používá je tedy autonomn . Pat í sem spole né vývozní a dovozní p edpisy, ochranná opat ení, opat ení proti nekalým obchodním praktikám, kvantitativní omezení a zahrani n politicky motivované obchodní zákazy. o Smluvní obchodní politika zahrnuje veškerá smluvní ujednání EU se t etími zem mi o dovozu a vývozu zboží. Ujednání se mohou týkat jednotlivých zemí i jejich seskupení nebo region , mohou mít i globální dimenzi (nap . Sv tová obchodní organizace). Hlavní nástroje SOP, s jejichž pomocí m že Komise EU ovliv ovat obchod, jsou ty i: •
uzavírání smluv o obchodu a hospodá ské spolupráci s jinými seskupeními,
•
stanovení celních tarif pro dovozy do ES,
•
stanovení celních preferencí pro rozvojové zem ,
•
uplatn ní mimotarifních omezení (dovozní kvóty apod.).
Hlavní zásady spole né obchodní politiky Spole ná obchodní politika se zakládá na dvou zásadách: •
zásada koherence, tj. soudržnosti. Koherentní obchodní politika implicitn p edpokládá používání nejpropracovan jších prost edk
používaných
k rozvoji mezinárodního obchodu, •
zásada p ednosti volného intrakomunitárního obchodu.
Jednotný vnit ní trh EU (d íve spole ný trh ES) a zejména spole ná obchodní politika EU jsou založeny na celní unii. Ve vztahu ke t etím zemím uplat ují lenové EU spole nou a jednotnou celní politiku, která se opírá o dva základní dokumenty:
26
•
Spole ný celní sazebník obsahující jednotná autonomní cla celní unie ES,
•
Komunitární celní kodex obsahující jednotná harmonizovaná pravidla celního ízení.
Dovozní politika ES Zásada dovozní politiky ES je taková, že dovozy zboží jsou zásadn volné a neomezené kvantitativními omezeními. Použití opat ení s ú inkem rovnocenným kvótám však není výslovn vylou eno. Jednostranná opat ení dovozní politiky jsou p edevším cla a kvantitativní omezení. Existují t i r zné dovozní režimy: •
pro t etí zem s tržním hospodá stvím,
•
pro t etí zem s centráln
•
pro obchod s textilem.
ízeným hospodá stvím a
Aplikace t chto opat ení se ídí na ízeními orgán Evropské unie. Vývozní politika ES Vývozní politika má v zásad dv složky: •
omezení vývoz (v nutných p ípadech) a
•
podpora exportu (obecn ).
Nástroje vývozní politiky jsou jak autonomní opat ení, tak tzv. autolimita ní dohody. Jimi smluvní strany samy omezují své vývozy, aby se p edešlo vzájemnému zvyšování cel a kvantitativních restrikcí, resp. obdobných odvetných opat ení. Omezení vývoz jsou chápána tak, že zásada liberalizace vývozní politiky ES se nevztahuje na n které oblasti a p ípady, kde
lenské státy mohou aplikovat
kvantitativní nebo dozorová opat ení. Proexportní opat ení Právním základem komunitární podpory vývoz je lánek 132 Smlouvy o založení Evropského spole enství, který p edpokládá harmonizaci národních proexportních
27
opat ení za ur itých omezení. Tato omezení vyplývají z nutnosti zachování sout že a ze závazk a zájm jednotlivých lenských zemí13. Konkurenceschopná Evropa v globalizovaném hospodá ství – Sd lení komise Rad ze 4. íjna 2006 K posílení konkurenceschopnosti a
využití p íležitostí z otev ení trh
je nutné
definovat nové priority a p ístupy obchodní politiky EU. Tyto nové vyhlídky jsou prezentovány v ak ním plánu, který se skládá z vn jší a vnit ní složky. Obchodní politika EU musí odpovídat cíl m r stu a zam stnanosti, vycházejícím z Lisabonské strategie, a zárove
elit výzvám globalizace. Základními prvky jsou zrušení
protekcionalismu v Evrop , otev ení hlavních trh mimo Evropu a sjednocení úsilí vnit ních a vn jších politik EU. Sv tová ekonomika je charakterizována rostoucí integrací, kterou usnad uje zejména snížení
p epravních náklad
a nových informa ních a komunika ních
technologií. Vytvá í silnou vzájemnou ekonomickou a pr myslovou závislost ve sv tovém m ítku. Pro ob any a planetu p edstavuje jak spoustu p íležitostí, tak i rizik. Evropská konkurenceschopnost spo ívá p edevším ve správn
zvolených
vnit ních politikách souvisejících s konkuren ními trhy (konkurence podn cuje podniky k lepší kvalit svých výrobk . P ední pr myslové obory mohou zlepšit svoji výkonnost ve smyslu inovace, vzd lání, výzkumu a vývoje), otev eností ekonomiky (to vyvolává tlaky, které vedou k inovacím, novým technologiím a investicím) a sociální spravedlností (otev ení trhu m že být špatné pro n které sektory, regiony nebo pracovníky). Evropská konkurenceschopnost dále znamená otev ení mezinárodního trhu, které se pod izuje spravedlivým pravidl m. Evropská unie by se m la zejména angažovat v otev ení trh
zemím, které ve sv tovém obchod
ekonomickým r stem. Otev ení trh
pat í k zemím s velkým
bylo úsp šné v p ípad
rozvoje a boje proti
chudob v ín , Indii nebo Brazílii. 13
Spole ná podpora vývoz z ES (krom zem d lství), protože žádný lenský stát nechce p ispívat
obecn na podporu vývozu, ze které by mohly t žit více výrobci z jiných lenských stát .
28
Spole ná obchodní politika by se dále m la zabývat netarifními bariérami, p ístupem ke zdroj m a novými rostoucími sektory: vlastnické právo duševní, služby, investice, ve ejné trhy a konkurence. Netarifní bariéry (p edpisy, postupy limitující sm ny) jsou asto mén viditelné, komplexn jší a citliv jší, protože se p ímo týkají vnit ních p edpis . K podpo e sm n p i respektování transparentních a nediskriminujících pravidel musí Komise, lenské státy a pr mysl definovat nové pracovní metody (vzájemné uznání, jednání o normách a pravidlech, technická asistence t etí, zemím). Musí dojít k v tšímu propojení obchodu a životního prost edí. Energetická efektivnost, obnovitelné energie a racionální využívání energií by m lo být podporováno. K posílení vn jší konkurenceschopnosti mimo EU, Komise navrhuje ak ní program. Tento ak ní plán definuje priority a metody, jejichž dimenze je stejn tak vnit ní, jako vn jší. Co se tý e vnit ní dimenze, koherentní evropské nebo mezinárodní p edpisy, stejn jako mezinárodní a bilaterální spolupráce, jsou základem. EU podporuje ší ení „best practices“ , ale také otev ené a pružné sbližování které vede k vytvá ení t chto pravidel. Navíc p izp sobení se zm nám je klí ovým faktorem r stu a zam stnanosti. Na úrovni externích inností musí EU krom mnohostrannosti, která nabízí prost edky k eliminování p ekážek sm n stabilním a stálým zp sobem, propagovat rozsáhlejší a rychlejší liberalizaci sm n v rámci svých bilaterálních vztah , kde budou významná ujednání o volných sm nách. Tato ujednání umožní pokrýt oblasti, které nejsou pokryty ani mezinárodními p edpisy, ani WTO. Dle Komise by tato ujednání m la být mén limitující, než ta existující, v souvislosti s politikou sousedství, ujednání o
hospodá ském
partnerství
b hem
vyjednávání
s
africkými,
karibskými
a tichomo skými zem mi, nebo dohod o sdružení s latinskou Amerikou. Transatlantické sm ny jsou základem bilaterálních vztah EU, proto ta bude pokra ovat ve snaze snižovat netarifní bariéry a kompletn liberalizovat obchod.
ína
skýtá možnosti r stu a zam stnanosti. Proto EU nabádá k zam ení se tímto sm rem, ke stanovení priorit a posílení spolupráce v této oblasti. Úsilí ve smyslu respektování duševního vlastnictví budou mít formu zvláštních ustanovení v bilaterálních dohodách,
29
posílení celní spolupráce, dialog , konsolidovaných zdroj podnik . Nejprve se budou vztahovat na Asie, Korey, Chile, Ukrajiny, stejn
a vnímání evropských
ínu, Rusko, Asociaci národ jihovýchodní
jako Turecka v rámci vyjednávání o jeho
p istoupení Strategie p ístupu na trhy z roku 1996 byla novelizována v roce 2007. Komise zam í svou innost na n které zem a sektory a otev ení jejich trh t etím zemím. Ve ejné trhy t etích zemí by m ly být otev eny evropským dodavatel m, proto Komise svou innost zam í na snížení restriktivních diskrimina ních opat ení. Pojišt ní exportního úv ru – Sm rnice Rady 98/29/CE ze 7. kv tna 1998 EU si p eje redukovat porušení konkurence mezi podniky, které vzniká z rozdíl ve ejných systém
pojiš ování st edn a dlouhodobých exportních úv r , a zavést
v této oblasti inností ur itou transparentnost. Každý lenský stát má ur itý systém ve ejného pojišt ní exportního úv ru , jehož zp sob ru ení, fakturovaná cena a politiky zajiš ování p edstavují znatelné rozdíly, které mohou zp sobit narušení konkurence d ležité mezi podniky Spole enství. Sm rnice má za cíl zmírnit tato rizika a harmonizovat p edpisy o pojišt ní exportního úv ru jednotlivých lenských zemí. Celní ízení a Celní kodex Evropské unie Evropská unie je v i okolnímu sv tu jednotným celním územím a provádí v i nim jednotnou obchodní politiku.
R vstupem do EU p evedla suverenitu v zahrani n
obchodních otázkách na spole né orgány. eská republika se podílí na celní unii se všemi leny tohoto spole enství. Používá proto spole ný Celní sazebních Evropských spole enství, který se ozna uje zkratkou TARIC a v aktuálním zn ní v etn odkaz na specifické obchodní podmínky je dostupný také v elektronické podob . Komunitární celní kodex obsahuje jednotná harmonizovaná pravidla celního ízení, mj. pravidla k aplikaci spole ného celního sazebníku.
30
Jelikož
R je lenem EU, existuje právní norma nad azená Celnímu sazebníku,
jíž je Celní kodex Spole enství14, který je dopln n provád cími p edpisy a na úrovni Spole enství a vnitrostátní úrovni len Spole enství. Obsah pojm jako je celní ízení, celní dohled, celn schválené ur ení a celní režim a další byl tradi n posuzován výhradn v kontextu Celního zákona15 republiky. Jde o zákon vstupem
eské
NR . 13/1992 Sb., jehož poslední novelizované zn ní p ed
eské republiky vstoupilo v platnost v den vstupu
R do Evropské unie tj.
1. 5. 2004 jako Zákon . 137/2004 Sb. V d sledku lenství
eské republiky v Evropské unii je nutno odlišovat pojem
intrakomunitární obchod a pojem zahrani ní obchod práv z pohledu zahrani n obchodních tok zboží a služeb jednak mezi lenskými zem mi EU uvnit celního území Evropské unie a jednak mezi
lenskými zem mi Evropské unie a t etími
zem mi. P sobnost orgán ES v oblasti Spole né obchodní politiky Jak bylo e eno, Evropská unie je podle mezinárodních pravidel obchodu celní unií a ve vztahu ke t etím zemím tedy uplat uje jednotnou úpravu obchodních vztah , závaznou pro všechny lenské státy. Spole ná obchodní politika16 (SOP) uplat ovaná ve vztahu ke t etím zemím je politikou spole nou, závaznou pro všechny leny EU. P sobnost orgán
ES (vykonávajících p enesenou p sobnost národních stát
v oblasti zahrani ního obchodu) vymezuje jak z hlediska v cného, tak institucionálního p edevším lánek 133 Smlouvy o založení ES. •
Z v cného hlediska se SOP zakládá na jednotných zásadách, zejména v oblasti úpravy celních sazeb, uzavírání celních a obchodních dohod, sjednocování liberaliza ních opat ení, vývozní politiku a obchodní ochranná opat ení (nap . opat ení pro p ípad dumpingu a subvencování).
14
Na ízení Rady Evropského hospodá ského spole enství (EHS) ze dne 12. íjna 1992 pod .2913/92.
Celní
ízení dále upravuje provád cí p edpis k Celnímu kodexu Spole enství (na ízení Komise
. 2454/93). 15
Zákon NR . 13/1992 Sb., celní zákon, v platném zn ní.
16
Pro spole nou obchodní politiku je východiskem Smlouva o založení Evropského spole enství.
31
•
Z institucionálního pohledu je rozhodujícím orgánem pro provád ní spole né obchodní politiky Rada EU, která rozhoduje na základ návrh p edložených Evropskou komisí. [48]
Orgány ES p sobící v oblasti Spole né obchodní politiky Proces tvorby spole né obchodní politiky probíhá podle pravidel a postup , které se liší od tvorby obchodní politiky na národní úrovni. Orgánem p ijímajícím rozhodnutí v otázkách spole né obchodní politiky je Rada EU, resp. Rada pro všeobecné záležitosti a vn jší vztahy. Scházejí se v ní minist i zahrani ních v cí (v zásadních obchodních otázkách minist i obchodu) lenských stát . Rozhoduje na základ
návrh
p edložených Evropskou komisí, resp. jejím
Generálním editelstvím pro obchod, a to zpravidla kvalifikovanou v tšinou17. P i sjednávání dohody Komisi pomáhá konzultacemi Zvláštní výbor ustavený Radou EU (Výbor pro otázky
lánku 133) a jeho teritoriáln
i zbožov
zam ené pracovní
skupiny. Systematicky je informován a konzultován Evropský parlament, jehož souhlasu je zapot ebí u n kterých dohod p esahujících rámec SOP, nap . u asocia ních a koopera ních dohod. Veškeré návrhy obchodn
politických dokument
v pracovních výborech Rady nebo Komise (p ípadn a skupiny jsou složeny z p edstavitel
procházejí projednáním
obojími). Pracovní výbory
lenských stát EU, kte í zde prezentují národní
pozice k p edkládaným návrh m a hájí zájmy svého státu samostatn nebo v alianci s názorov blízkými leny.
lenské státy Unie tak nejsou z rozhodovacího procesu
vy azeny a orgány Evropské unie nemohou p ijmout libovolné rozhodnutí jen na základ svého uvážení. Tvorba a provád ní obchodní politiky se v Evropská unii uskute uje efektivním a transparentním zp sobem. Komise pravideln konzultuje s p edstaviteli zájmových skupin a ob anské spole nosti v etn
17
p edstavitel
pr myslu, sociálních partner ,
S výjimkou p ípad zavád ní kone ných antidumpingových a vyrovnávacích opat ení, kde posta uje
prostá v tšina.
32
odborových svaz a nevládních organizací formou plenárních setkání, specializovaných pracovních skupin i jednání ad hoc. [48] Pracovní orgány EU pro Spole nou obchodní politiku Mezi orgány Rady hraje nejvýznamn jší roli Výbor pro otázky lánku 133 (Zvláštní výbor ustavený Radou EU) a jeho expertní skupiny pro služby, textil a ocel, v nichž probíhají pravidelné konzultace o zásadních všeobecných i p íslušných sektorových obchodn politických tématech. K dalším pracovním orgán m Rady pat í nap . pracovní skupina pro obchodní otázky, která projednává vybrané mnohostranné a bilaterální problémy a na n navazující legislativní návrhy, pracovní skupiny pro n které zvláštní druhy zboží, pro všeobecný systém preferencí atd. Na obchodn
politické záležitosti narážejí ve své
innosti i teritoriáln
zam ené pracovní skupiny Rady (nap . pro otázky Evropského sdružení volného obchodu, pro východní Evropu a st ední Asii, jihovýchodní Evropu, transatlantické vztahy, Latinskou Ameriku, Afriku, St edozemí apod). Evropské komisi pomáhají p i výkonu jejích pravomocí ídící nebo poradní výbory, v nichž Komise konzultuje s
lenskými státy konkrétní otázky spole né
obchodní politiky (nap . její návrhy na zavedení obchodn
politických nástroj
na ochranu obchodu - antidumpingová, vyrovnávací nebo ochranná opat ení). [48] Institucionální zabezpe ení obchodní politiky v zemích EU Institucionální zabezpe ení výkonu obchodní politiky, podpory exportu a investic je zpravidla výrazem specifik, zvyklostí, tradic, historických souvislostí a sou asných podmínek jednotlivých zemí lenských stát EU. A koli neexistuje jediný model, ur ité zevšeobecn ní a srovnání je možné. Platí, že nehled na zvolený model rozd lení kompetencí, jsou ve všech zemích v podstat
trvale hledány co nejefektivn jší formy vzájemné spolupráce mezi
dot enými orgány státní správy za ú elem zajišt ní souladu a provázanosti mezi zahrani n
politickými a ekonomickými zájmy. Cílem je navodit situaci, kdy
33
ministerstva
hospodá ství
a
zahrani ních
v cí
postupují
v úzké
sou innosti
a odpov dnosti. Za ú elem poskytování služeb podnikatelské sfé e v oblasti obchodu a investic jsou vytvá eny specializované agentury na podporu exportu a investic. V podstatné v tšin zemí se jedná o samostatné agentury. Rozsah služeb poskytovaných lenskými státy EU podnikatelské sfé e v oblasti obchodu a investic má tendenci se neustále rozši ovat. Jde o celý komplex informa ních, poradenských, vzd lávacích, asisten ních a finan ních služeb a aktivit zam ených na prezentaci v zahrani í, které mají vést k trvalému zvyšování konkurenceschopnosti domácích podnikatel
na unijním a potažmo
sv tovém trhu. Služby jsou poskytovány zdarma v rozsahu základních informací. Klientsky orientované služby bývají zpoplat ovány, avšak zp sobem, který nekryje veškeré vynaložené náklady. N které služby i aktivity jsou finan n dotovány státem (nap . ú ast na výstavách a veletrzích), resp. ze strukturálních fond . V zahrani í jsou na podporu hospodá ských zájm z izována p i zastupitelských ú adech jednotlivých zemí obchodní odd lení. Obchodn ekonomické úseky vykazují vysokou míru nezávislosti, zpravidla disponují samostatnými rozpo ty, a za svou innosti jsou odpov dné t m orgán m státní správy, jimž jsou sv eny odborné kompetence18.[31]
3.3.3
P sobení institucí a organizací v oblasti podpory exportu
Nejen z r znorodého právního postavení Sv tové obchodní organizace, Organizace pro hospodá skou spolupráci a rozvoj, Sv tové banky, Mezinárodní obchodní komory 18
Jsou-li t mito orgány ministerstva hospodá ství, vždy je zárove zajišt n trvalý komunika ní kanál
ve vztahu k ministerstv m zahrani ních v cí a rovn ž k dot eným zastupitelským ú ad m. Vrcholným p edstavitelem státu v zemi p id lení je velvyslanec i vedoucí zastupitelského ú adu. Jeho aktivní zapojení do ekonomické innosti a podpory hospodá ských zájm je samoz ejmostí, jakkoli se m že m nit intenzita tohoto zapojení.
34
a Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) plynou také jejich r zné pravomoci a rozdílná míra závaznosti dokument , které tyto organizace vytvá í. Zatímco dokumenty WTO a WB jsou mnohostrannými právn
závaznými
dokumenty (a lze je tedy i vymáhat soudní cestou), dokumenty ICC a OECD právní závaznost nemají. Jejich uznávání je založeno na zvykovém právu, což je v mezinárodním obchod
jedním z hlavních pramen
práva. Není výjimkou, když
se praxí ov ená dohoda stane sou ástí legislativy n kterého ze stát . Avšak pravomoc k tomu má pouze národní, resp. nadnárodní legislativní orgán, nikoli organizace sama. Dokud se nestanou dokumenty sou ástí právního ádu n které ze zemí, jsou soudn nevymahatelné. Specifickou institucí je v tomto kontextu UNCITRAL, který se jako jedna z komisí OSN p ímo specializuje na tvorbu mezinárodního právního prost edí pro oblast obchodu. Dostáváme se tak i k odlišné roli, kterou tyto instituce ve sv tovém obchodu hrají. Zmi ovaný UNCITRAL je v podstat
pouze spolutv rcem prost edí, a koli
k tomu má nejspecializovan jší nástroje a jeho innost je sm ována pouze jedním sm rem, což m že být výhodou. Naproti tomu WTO a WB krom poradenství (p evážn finan ního charakteru) poskytují i finan ní podporu podle p edem stanovených kritérií. A koli nap íklad role a efektivita Sv tové banky v podpo e rozvojových ekonomik (nejen) bývá mnohými ekonomy kritizována a zpochyb ována, jedná se o jedny z nejv tších finan ních prost edk , které jsou spole n s WTO poskytovány. Nelze samoz ejm opomenout roli poradní a informa ní, a to nap íklad OECD naprosto napl uje. Již bylo zmín no, že pro exportéry jsou velmi cenné informace o cílovém trhu. OECD vypracovává zprávy o stavu významných ekonomik, o úrovni školství, životní úrovni atp. Exportér m (nejen) to umož uje ud lat si komplexn jší obrázek o konkrétní zemi, p estože tyto informace obecn jšího charakteru musí být ješt konkretizovány nap íklad s ohledem na konkrétní produkt. Velmi významnou organizací je i Mezinárodní obchodní komora, která svojí dlouholetou inností pomáhá utvá et stabilní a pr hledn jší prost edí v mezinárodním
35
obchod . Mezi nejd ležit jší dokumenty, které ICC aktualizuje dle skute ného vývoje prost edí, pat í INCOTERMS, tedy obchodí doložky ke smlouvám o koupi a prodeji.
36
Tabulka 1: Srovnání vybraných institucí a organizací
Organizace
Statut
innost, cíle a nástroje
WTO
Mezinárodní
Sjednání mnohostrann právn závazných pravidel mezinárodního obchodu
1995 – Dohoda o z ízení
Ženeva
organizace
mezi leny organizace za ú elem r stu ek. úrovn a zajišt ní transparentnosti,
Sv tové obchodní organizace
stability a liberalizace MO.
Poznámka
R je lenem, jedná za ni EU.
OECD
Mezivládní
Mezinárodn uznávané (avšak nikoli právn závazné) instrumenty rozhodnutí
1961 – Konvence o vytvo ení
Pa íž
organizace
a doporu ení (cílem je stanovit pravidla obchodu, vzd lání, rozvoje apod.)
OECD
Odborné poradenství o ek. rozvoji, nikoli finan ní podpora.
R je lenem
WB
Mezinárodní
Vytvá í právn závazné mnohostranné dokumenty.
1944
Washington
instituce
Sv tová banka je rozvojová instituce, jejímž cílem je snížení chudoby
Instituce WB: IBRD, IDA,
prost ednictvím podpory udržitelného ekonomického r stu.
IFC, MIGA, ICSID
Poskytuje finan ní pomoc a poradenství. ICC
Nadnárodní
Cílem ICC je napomáhat vytvá et mechanismy k pokroku v mezinárodní
1919
Pa íž
nezisková
d lb práce a zabezpe ení d v ry mezi národy.
P idružená instituce: ICC
organizace
Poradní statut u OSN, EU, OECD, WTO a dalších.
Mezinárodní rozhod í soud
Vydává pravidla MO – nejsou závazná (jsou všeobecn respektovaná), nap . INCOTERMS nebo pravidla mezinárodních dokumentárních akreditiv UNCITRAL Komise OSN
Sjednává vzorových p edpis , mnohostranných mezinárodních úmluv,
Konvence o smlouvách v MO
Víde
pro mezin.
legislativních doporu ení apod. s cílem napomoci odstran ní právních
se zbožím.
obchodní
p ekážek mezinárodního obchodu.
právo
P ipravuje a novelizuje mezinárodní úmluvy a vzorové zákony.
R p istoupila s ú inností od 1993. Zdroj: vlastní tabulka
3.3.4
Konsensus OECD a podpora exportu v EU
Evropská spole enství jsou stranou „Ujednání OECD o pravidlech pro oficiáln podporované vývozní úv ry19“ (Konsensus OECD), které je p edm tem rozhodnutí Rady ze dne 4. dubna 1978, v platném zn ní20.[7] Hlavním ú elem Ujednání o pravidlech pro oficiáln podporované vývozní úv ry (Konsensus OECD) je poskytnout rámec pro ádné používání oficiáln podporovaných vývozních úv r a povzbudit konkurenci mezi r znými vývozci ze zemí OECD na základ kvality a ceny vyváženého zboží a služeb, místo na základ
nejp ízniv jších
podporovaných podmínek. Ujednání platí pro tyto oficiáln podporované vývozní úv ry: •
období splatnosti je dva roky nebo více,
•
týkají se vývozu zboží a / nebo služeb, nebo finan ního pronájmu (leasingu), tedy pronájmu se stejným ú inkem, jaký má prodejní smlouva.
Dohoda také eší okolnosti, za nichž m že být ud lena ú ední podpora ve form vázané a áste n nevázané pomoci, týkající se obchodu. „Oficiální podpora“ m že být realizována ve form : •
p ímých úv r ,
•
financování nebo refinancování,
•
podpory úrokových sazeb,
•
financování pomoci (úv ry a granty),
•
pojišt ní vývozních úv r a záruk.
O p ímých úv rech (financování, refinancování, podpo e úrokových sazeb) se hovo í jako o ú ední finan ní podpo e. Konsensus vymezuje optimální lh ty a podmínky splatnosti pro jednotlivé typy transakcí, které lze podporovat. Institut maximální lh ty splatnosti a dodržování uvedených pravidel za azení zemí je jednou z d ležitých podmínek pro poskytnutí oficiální podpory. 19
Arrangement on Guidelines for Officially Supported Export Credits
20
Rozší eno rozhodnutím 93/112/EHS, pozm n no rozhodnutím 97/530/ES.
Ú astníky tohoto ujednání jsou: Austrálie, Kanada, Evropská unie, Japonsko, Korea, Nový Zéland, Norsko, Spojené státy a Švýcarsko. Tyto zem
souhlasí, že budou
respektovat a používat podmínky této dohody. Jiné zem , které cht jí tato pravidla používat, se mohou stát ú astníky po p edchozím pozvání od stávajících ú astník . [7] Bernská unie a Konsensus OECD Bernská unie byla založena v roce 1934 ve Švýcarsku a je významným koordinátorem v oblasti státem podporovaného pojišt ní vývozních úv r . Mimo jiné zajiš uje, aby míra zvýhodn ní ze státem podporovaného pojišt ní byl pro subjekty r zných zemí stejná a vycházela ze stejných princip . V sou asné dob úv rových pojiš oven, v etn
ítá základna Bernské unie 70
eské EGAP. [5]
Konsensus OECD Rozší ení praxe podpory vývozu ve sv t a její teritoriální zam ení vedlo stejn jako v p ípad
Bernské unie k pot eb
zavést ur ité formy mezinárodní regulace. Cílem
mezinárodní regulace podpory vývozu je zejména podpo it konkurenceschopnost jednotlivých exportér
zemí OECD, snaha p edejít v celosv tovém m ítku velkým
úv rovým krizím, zavést ur itou formu disciplíny v podpo e vývozu a v neposlední ad prevence vládního protekcionismu. Zem
OECD se dohodly na principech mezinárodní regulace podpory vývozu
v Ujednání o pravidlech pro oficiáln
podporované úv ry, které vstoupilo v platnost
v dubnu roku 1978. Z mezinárodn právního hlediska se jedná o smlouvu gentlemanskou. První
ást dohody obsahuje podmínky oficiálního zvýhodn ného financování
exportních úv r . Poskytovatelem úv r je bu
komer ní banka, nebo k tomuto ú elu
založená speciální instituce, exportní banka, v tšinou za ú asti státu. Exportní úv ry mají podobu p ímých dodavatelských a odb ratelských úv r nebo refinan ních dodavatelských a odb ratelských úv r . Úv ry s tímto statutem jsou v návaznosti na jejich poskytnutí pojiš ovány u exportní pojiš ovny. Pojišt ní exportních úv r je upraveno druhou ástí konsensu. [7]
39
P ístup EU k aplikaci ustanovení Konsensu OECD lenské státy EU uskute ují aktivní politiku podpory exportních aktivit. Z celkové pomoci poskytnuté
lenskými státy výrobnímu pr myslu šlo v posledních letech
na podporu exportu asi 7–8 %, z velké ásti v podob výhodných podmínek pro vývozní úv ry a pojišt ní vývozních úv r . Vývozní subvence p ímo ovliv ují tržní konkurenci mezi soupe ícími potenciálními dodavateli zboží a služeb. Komise podle Smlouvy o založení Evropských spole enství vždy považovala podporu exportu mezi státy Spole enství za ešení použitelné jen v krajních p ípadech. Na druhou stranu však nikdy systematicky nezasahovala na základ pravidel o státní pomoci v láncích 92, 93 a 94 Smlouvy do oblasti podpory lenských stát zam ené na vývoz mimo Spole enství, t ebaže i ta m že mít na konkurenci v rámci Spole enství vliv, a to z n kolika d vod : 1. Tato oblast je
áste n
upravena opat eními Smlouvy týkajícími se vn jšího
obchodu ( lánky 112 a 113), p i emž
lánek 112 ve skute nosti hovo í
o harmonizaci exportní podpory. 2. Není to jen konkurence v rámci Spole enství, co je ovliv ováno podporou exportu mimo Spole enství, ale je to také konkurenceschopnost vývozc ze Spole enství ve srovnání s t mi obchodními partnery Spole enství, kte í poskytují stejnou podporu. A kone n ur itého pokroku v oblasti podpory bylo dosaženo na základ obchodních ustanovení Smlouvy a také v rámci OECD a WTO. Konsensus OECD je gentlemanskou dohodou, existující soub žn s organiza ními strukturami OECD, která zavazuje všechny pr myslov vysp lé státy sv ta21 k dodržování dohodnutých podmínek pro poskytování státní podpory pro exportní úv ry se splatností delší než dva roky22. 21
leny OECD jsou krom evropských zemí též USA, Kanada, Mexiko, Japonsko, Austrálie, Nový Zéland
a Korejská republika 22
Výjimkou jsou úv ry poskytnuté pro vývozy vojenského za ízení a materiálu a zem d lských produkt .
40
Pro pojišt ní vývozních úv r
stanovuje Konsensus OECD krom
jiného
minimální výši pojistných sazeb, která je odvislá od stupn rizikovosti dané zem , míry pojišt ného rizika a maximální délky pojišt ní, jakož i minimální úrokové sazby pro úv ry. Ú elem Konsensu OECD bylo vytvo it „rovné pole“ pro poskytování státní podpory v oblasti vývozních úv r , aby se sout ž mezi vývozci odehrávala v oblasti kvality a cen dodávaného zboží a nebyla deformována nebo dokonce p edem rozhodnuta výhodn jšími podmínkami financování za podpory prost edk ze státního rozpo tu. To je velmi d ležité p edevším pro menší a mén bohaté zem , které nemají tolik prost edk na podporu vývozu, jako zem v tší. Výše pojistných sazeb musí být úm rná riziku zem a délce úv ru a má úv rové pojiš ovn dlouhodob pokrývat vyplacená pojistná pln ní a uhradit provoz pojišt ní. Podmínka samofinancování státní podpory vývozu je velmi d ležitá, protože na jejím základ
Sv tová obchodní organizace (WTO), stejn
jako p edtím Dohoda o clech
a obchodu (GATT), ve své Dohod o podporách a vyrovnávacích opat eních považuje státní podporu vývozu, poskytovanou podle podmínek Konsensu OECD za dovolenou podporu, která nenarušuje základní principy sv tového obchodu. Evropská unie p ebírá s jistým zpožd ním, zp sobeným právnickým posouzením a p ekládáním do jazyk Unie, podmínky Konsensu do své politiky státní podpory vývozu a p idává jim právn závazný charakter tím, že se rozhodnutími Rady EU stávají sou ástí právního ádu Unie ve form rozhodnutí Rady Evropské unie, které v podstat doslovn p ebírají zn ní Konsensu. Státní podpora vývozu je v Evropské unii regulována ješt dalšími právními akty, které se týkají konzultací a vým ny informací mezi leny, sm rnice EU zabezpe ují harmonizaci definic, pojm a základních podmínek státní podpory vývozu, pravidel pro subdodávky a vzájemné zajišt ní a zahrnování dodávek z t etích zemí. [6] Konsensus OECD se z uzav eného klubu pr myslov nejvysp lejších zemí sv ta postupn stává otev eným seskupením, umož ujícím všem zainteresovaným zemím sv ta vytvo it systémy státní podpory vývozu, založené na stejných principech nenarušujících
41
zásady Sv tové obchodní organizace a podporující rozvoj sv tového obchodu. Evropská unie a v jejím rámci i eská republika tento vývoj sledují a aktivn do n j zasahují. [6] Veškerá pravidla týkající se pojišt ní exportních vývozních úv r , tedy jak Konsensus OECD, tak i relevantní dokumenty EU, se vztahují na všechna opat ení, na jejichž základ
je poskytována finan ní nebo hospodá ská výhoda ur itým
podnikatelským subjekt m nebo produkt m. Tato výhoda p edstavuje zát ž nebo úbytek ve ejných finan ních prost edk , b žných nebo rezervních, pro její získání se po p íjemci nic nebo tém mezi
nic nepožaduje. Uplat ují se v p ípad , že tato opat ení mají vliv na obchod
lenskými státy a deformují konkuren ní prost edí zvýhod ováním ur itých
spole ností nebo produkce ur itého zboží. Každý lenský stát poskytující zajistné krytí pojistiteli vývozních úv r
formou
spoluú asti nebo angažovaností v zajistných smlouvách soukromého sektoru pokrývajících jak obchodovatelná, tak neobchodovatelná rizika, bude muset prokázat, že jím používaný systém nezahrnuje státní podporu.
42
4
Proexportní politika eské republiky
Vstupem do Evropské unie se
eská republika formáln vzdala práva uskute ovat v i
t etím zemím (ne lenským zemím EU) samostatnou obchodní politiku23. Celní území
R se stalo p istoupením k EU sou ástí celní unie Evropských
spole enství. Od vstupu do EU za ala
R p ímo provád t všechny právní p edpisy
a mezinárodní smlouvy obchodn politické povahy uzav ené Evropskými spole enstvími se t etími zem mi, resp. v rámci mnohostranných obchodních jednání ve Sv tové obchodní organizaci (WTO). Z hlediska zahrani ního obchodu od tohoto data podléhá dovoz ze t etích zemí do R celním sazbám spole ného celního sazebníku EU, a dalším opat ením uplat ovaným v rámci spole né obchodní politiky. Export
R do t etích zemí je rovn ž
vystaven obchodn politickým nástroj m platným pro Unii jako celek24.
4.1
Hospodá ská politika
Jak bylo e eno výše,
eské republiky
eská republika dosud není
lenem eurozóny a na p echod
ke spole né m n se teprve p ipravuje. V souvislosti s tím je hospodá ská politika
R
zam ena na pln ní konvergen ních kritérií, které jsou nezbytnou podmínkou pro vstup R do m nového systému ERM II a úsp šní spln ní minimální dvouleté lh ty. Jak plyne z Aktualizované strategie p istoupení ze srpna 2007, vypracované spole n Vládou
23
lenské státy EU mají právo samostatn
R a
eské republiky k eurozón
eskou národní bankou, zatímco
sjednávat dvoustranné smlouvy jen mezivládního
i meziresortního charakteru, zam ené na jednotlivé oblasti hospodá ské, v deckotechnické a pr myslové spolupráce. nástroj
eská republika však má možnost aktivn své zájmy prosazovat prost ednictvím ovliv ování
a mechanism
p i vytvá ení spole né obchodní politiky EU, a to i v sou innosti s podnikateli
a ve ejností v R a také s ostatními lenskými státy EU. 24
S výjimkou n kterých ochranných opat ení, která jsou uplat ována výlu n v i n kterým z lenských
stát EU
43
n které z požadovaných vlastností eské ekonomiky jsou pro p ijetí eura už dlouhodob p íhodné, v jiných oblastech je z ejmá pot eba dalšího zlepšení. Pro realizaci výhod spojených se zavedením eura je nutný vysoký stupe ekonomické konvergence, provázanosti a slad nosti
eské ekonomiky s eurozónou.
Rozhodující pro udržení dobré výkonnosti eského hospodá ství bude po ztrát samostatné m nové politiky pružnost ekonomiky a její schopnost rychlého p izp sobení ekonomickým šok m. [62]
4.1.1
Principy sou asné hospodá ské politiky R
Prioritou pro hospodá ské politiky související s p ijetím eura v
R je spln ní
maastrichtských kritérií. V této oblasti je zejména fiskální politika a stav ve ejných financí naprosto klí ovou oblastí, kde je pot eba u init zásadní opat ení ve sm ru udržitelného pln ní konvergen ních kritérií. Je t eba neprodlen ukon it proceduru p i nadm rném schodku, aby
R co nejd íve obnovila svou d v ryhodnost a prokázala, že nastartovaný
konsolida ní proces je schopen zajistit udržení deficitu ve ejných financí pod 3 % HDP. Podmínky pro spln ní tohoto úkolu musí být vytvo eny a zejména spln ny již ve státním rozpo tu na rok 2008. Vláda a
NB v této souvislosti vnímají nutnost dalších fiskálních reforem jdoucích
za rámec vládou dosud schválené 1. fáze fiskální konsolidace, která zapo ala od 1. 1. 2008, protože p edstavuje pouze první krok na cest k dosažení dlouhodob udržitelného stavu ve ve ejných financích. Je pot eba p istoupit k realizaci dalších a mnohem hlubších zm n zejména na výdajové stran ve ejných rozpo t . Ty musí odrážet výzvy, které vyplývají zejména z demografických zm n (reforma pr b žného d chodového systému a zdravotnictví), z r stu výdaj na financování sociálních dávek a z celkov vysokého podílu mandatorních výdaj , které nejsou závislé na hospodá ském vývoji zem a mohou tak být velkým rizikem pro pln ní 3% limitu. [62] Je však t eba vzít v úvahu, že pln ní maastrichtských kritérií není primárním d vodem pro ozdrav ní ve ejných financí, a koli je to tak politickými p edstaviteli
44
mnohdy prezentováno. Pro st edn dobý fiskální cíl lze považovat pouze prokazatelné sm ování deficitu ve ejných financí tempem minimáln 0,5 % HDP ro n pod hodnotu maastrichtského konvergen ního kritéria sm rem ke spln ní závazku vyplývajícího z revidovaného Paktu stability a r stu. Pak lze považovat fiskální politiku státu za natolik stabilní a akceschopnou, aby byla p ipravena ú inn
plnit makroekonomickou
stabiliza ní roli25 poté, co dojde ke ztrát samostatné m nové politiky jako souboru ú inných hospodá sko-politických opat ení. Podnikatelské prost edí v
R je stále zatíženo administrativními p ekážkami, které
jsou v mezinárodním srovnání vysoké. Jedná se zejména o vysoké administrativní náklady p i zakládání podnik a obecnou složitost regulatorních a byrokratických proces , které snižují konkuren ní tlaky na trzích produkt a v dlouhém období p sobí nep ízniv na tvorbu pracovních míst a zam stnanost. Pružnost ekonomiky je také snížena obecn nedostatky v legislativním prost edí a v jeho nep ehlednosti, což je dále posilováno zdlouhavostí ešení právních spor (v tomto ohledu bohužel pat í R k evropské „špi ce“). [62]
4.1.2
Exportní politika eské republiky
Podpora exportu je sou ástí celkové hospodá ské politiky státu. Prost ednictvím systému proexportní politiky napomáhá
eská republika akcelerovat a multiplikovat pozitivní
efekty, které dosahují eské firmy na zahrani ních trzích. Zám ry státu v této oblasti shrnuje Exportní strategie eské republiky pro období 2006–2010, zpracovaná Ministerstvem pr myslu a obchodu
R a schválená vládou
v listopadu 2005.
25
Ú innost vnit ních p izp sobovacích mechanism
ekonomiky tak p i neexistenci nástroj
nezávislé
úrokové a kurzové politiky bude mít klí ovou roli p i tlumení nep íznivých d sledk asymetrických šok . Úzká místa eské ekonomiky v této oblasti p etrvávají vedle nedostate né stabiliza ní role ve ejných financí zejména ve stále omezené schopnosti pružného p izp sobení na trhu práce a áste n i trhu produkt .
45
Podrobn ji se autorka v nuje Exportní strategii subkapitole níže, na tomto míst je uvedena SWOT analýza, která shrnuje silné a slabé stránky, p íležitosti a hrozby související s exportem eské republiky. Tabulka 2: SWOT analýza ekonomiky R ve vztahu k exportu
Silné stránky Makroekonomické faktory Vysoká otev enost ekonomiky Zvýšení tempa ekonomického r stu (vlivem exportu) Nižší náklady produkce (nižší mzdové náklady, inovace a úspory z rozsahu) Nízká míra inflace (doposud) Trvalý p íliv p ímých zahrani ních investic Samostatná hospodá ská (vláda) a m nová politika ( NB) m na R je od 21.12.2007 plnoprávným lenem Schengenského prostoru Zdroje, p írodní podmínky a infrastruktura Relativn kvalifikovaná, adaptabilní pracovní síla za nízkou cenu Výhodná geografická poloha; spole né hranice s vysp lými zem mi EU Historický a p írodní potenciál pro rozvoj cestovního ruchu – kulturní, historické a technické památky, láze ství Hustá železni ní sí Relativn vysoké pokrytí internetem a dostupnost IT/ICT Mikrosféra Adaptabilita n kterých MSP na m nící se požadavky trhu Tradice pr myslové výroby P itažlivost pro zahrani ní investory (investi ní pobídky, nízká cena pracovní síly) Dobré p edpoklady pro rozvoj IT (vzd laná pracovní síla) Podpora rozvoje vlastní v decké, vývojové a výzkumné základny ze strany n kterých p ímých zahrani ních investor Zavedený systém podpory exportu (MPO, Czech Trade, EGAP, EB).
46
Slabé stránky Makroekonomické faktory Malá ekonomika – relativn vysoká závislost na vývoji sousedních velkých ekonomik Teritoriální koncentrace exportu Komoditní koncentrace exportu Vysoký podíl exportu se st ední p idanou hodnotou Vysoký podíl pr myslu, zejména automobilového na produkci zem Nízký podíl služeb na exportu Zdražování vývoz (rostoucí CZK) O ekávaný r st inflace (v souvislosti s fiskální konsolidací, r stem cen ropy a posilováním m nového kurzu) Zdroje, p írodní podmínky a infrastruktura Malá flexibilita a mobilita na trhu práce Rigidita reálných mezd Zem nemá žádné významné surovinové zásoby Nedostate n hustá sí dálnic a rychlostních silnic, nevyhovující stav a kapacita (nap . D1) Není možnost využívat lodní dopravu Nedostate ná vybavenost službami (nap . v souvislosti s cestovním ruchem) Mikrosféra Omezená schopnost podnik konkurovat na zahrani ním trhu Nízká exportní výkonnost MSP a nízká schopnost podílet se na aktivit zahrani ních investor Nízká produktivita práce ve srovnání s EU Nedostatek vlastních investi ních prost edk , prost edk pro inovace a kapitálu pro export Nedostate ný rozvoj a transfer nových technologií a nedostate ná provázanost podnik s institucemi výzkumu a vývoje Nedostate né vytvá ení sítí MSP Nep ehlednost informací o trzích EU i t etích zemí Nízká vybavenost exportními kompetencemi a znalostmi, v etn jazykových Náro né byrokratické postupy omezující podnikání (a dlouhodob snižuje konkurenci)
47
P íležitosti Image Dobrá image exportních odv tví Dobré jméno
R v EU a na „tradi ních“ trzích ( ína, bývalé zem SSSR, asto ješt
s odkazem na eskoslovensko) Trhy a ekonomika Zvýšení obchodn ekonomické aktivity na vnit ním trhu EU Další uvoln ní obchodn ekonomických p ekážek v EU (skute ná realizace 4 svobod) Zvýšení necenové konkurenceschopnosti produkt Zájem zahrani ních turist o R Produkce inovativních a hi-tech produkt Rostoucí schopnost ekonomiky vypo ádat se s asymetrickými šoky Zdroje Možnost financování ze zdroj EU Úv rové financování poskytované mezinárodními organizacemi (EIB Pokra ování p ílivu p ímých zahrani ních investic Zvýšení participace na rozvojové spolupráci EU
Hrozby Image Vnímání R jako zem realizující „práci ve mzd “ bez inova ního potenciálu Vnímání R jako tranzitivní ekonomiky Vnímání R jako zem s vyšší mírou korupce, byrokracie a pomalého soudnictví Trhy a ekonomika Ekonomický vývoj obchodních partner Ekonomická recese v ekonomicky významných ástech sv ta (zejm. USA, N mecko) P enos obchodu a investic do zemí s menšími náklady produkce Pokles zájmu zahrani ních turist Další posilování m nového kurzu CZK v i hlavním m nám (EUR, USD) R st inflace, p íliv krátkodobého rizikového kapitálu Nestabilita na finan ních tezích vyvolaná krizí na hypote ním trhu v USA
48
Rostoucí soulad ekonomických cykl
R a zemí EU
Zdroje R st mezd a cen dovážených vstup Postupné p izp sobování tuzemských cenových relací a cenové hladiny cenovým relacím a hladin v zemích EU Zdroj: [39]
4.2
Zásady proexportní politiky R
Stát poskytuje služby pro
eské vývozce zboží, služeb a investic prost ednictvím
ministerstev, agentury CzechTrade, Exportní garan ní a pojiš ovací spole nosti (EGAP) a eské exportní banky ( EB). Služby na podporu exportu v zahrani í zajiš ují diplomaté, kte í sídlí na zastupitelských ú adech
R v zahrani í a jsou pov eni obchodn -
ekonomickou agendou. Sou ástí v tšiny zastupitelských ú ad
je tzv. obchodn -
ekonomický úsek. Pracovníci OEÚ ZÚ se v nují primárn obchodn -ekonomické agend a mohou tedy nabídnout širší portfolio služeb než ZÚ bez OEÚ. Dalším subjektem poskytujícím specializované služby p ímo v zahrani í je
eská agentura na podporu
obchodu/CzechTrade, a to prost ednictvím svých zahrani ních kancelá í. První pomocí ke službám státu pro exportéry je Zelená linka pro export, která spole n
s portálem BusinessInfo.cz poskytuje podnikatel m pot ebnou informa ní
podporu. Vláda R schválila v prosinci 2005 Exportní strategii na období 2006-2010. Jedním z hlavních moment
strategie je zm na p ístupu státní sféry v oblasti zahrani ního
obchodu: od vztahu ú edník - ú edník ke vztahu expert - zákazník. V souladu s touto strategií poskytují státní instituce a agentura na podporu exportu služby na následujících principech: •
Kvalitní pracovníci a komunikace. Žádosti podnikatelských subjekt
budou
vy izovány adresn , vst ícn a zdvo ile. Podnikatelé budou informováni o rozsahu, detailech a úrovni nabízených služeb.
49
•
Zachování d v rnosti. Informace o obchodním p ípadu nebo dotazu podnikatelského subjektu nejsou sdíleny s t etí stranou.
•
V asnost. Na písemné žádosti má být odpov zeno do 5 pracovních dn s tím, že je p ímo poskytnuta požadovaná informace, vyžádáno up esn ní požadavku, i navrhnutý zp sob a lh ta k jeho vy ízení.
•
Aktuálnost. Informace budou relevantní a aktuální.
•
Rovné zacházení. Stejná kvalita služeb bez ohledu na velikost
i význam
podnikatelského subjektu. •
Zp tná vazba. Zelená linka zaznamená všechny stížnosti na kvalitu i dostupnost služeb, ty jsou pak p ezkoumány. [39]
4.2.1
Úloha Ministerstva pr myslu a obchodu R (MPO) Úloha Ministerstvo zahrani ních v cí R (MZV)
Jedním z úkol Ministerstva pr myslu a obchodu R i Ministerstva zahrani ních v cí R je sledovat p íslušná jednání pracovních orgán EU a podle p edem schválených instrukcí (v interním i meziresortním rozhodovacím procesu) prezentovat na t chto jednáních výslednou pozici R k projednávaným otázkám. Zásadní pro vytvo ení a úsp šné uplatn ní eské pozice (zejména pokud se rozchází s p edloženým návrhem Evropské komise nebo v tšiny lenských stát ) je p edevším jasná, argumenty podložená a dostate n
p esv d ivá p edstava o tom, jaké má
R
ve spole né obchodní politice zájmy. Zelená linka Zelená linka p edstavuje kontaktní místo pro informace týkající se exportu. Jedná se o bezplatnou telefonní linku (800 133 331), kde mohou exporté i získávat informace v souvislosti s exportní problematikou, pracovníci zelení linky zprost edkují kontakt mezi jednotlivými exportními organizacemi a poskytují kontakty na jejich kompetentní
50
pracovníky. Operáto i linky sou asn zpracovávají podn ty a p ipomínky podnikatel související s exportem. [39] Zastupitelské ú ady R v zahrani í Úkolem eských center je pomáhat ší it nabídky a poptávky podnikatel prost ednictvím portálu www.export.cz. Zastupitelské ú ady
eské republiky v zahrani í a jejich obchodn ekonomické
úseky plní významnou roli p i prosazování obchodn
ekonomických zájm
eské
republiky. Náplní jejich innosti je podpora národních orgán a institucí a dalších subjekt p i rozvíjení bilaterálních kontakt , zajiš ování skute ností významných pro p ípravu národních stanovisek a podklad , p edávání a vým na informací, lobování p i prosazování v cí prioritního zájmu a rozvoje hospodá ské spolupráce. P i poskytování podp rné a poradenské innosti eským podnikatelským subjekt m musí zastupitelské ú ady dbát na dodržování principu rovnosti mezi eskými podniky a p edcházení konfliktu zájm . Jejich
inností v daném teritoriu nesmí docházet
k porušování mezinárodních závazk a mezinárodn politických a bezpe nostních zájm R Na 81 zastupitelských ú adech
eské republiky v 69 zemích sv ta pracuje
na obchodn ekonomických úsecích celkem 101 ekonomických diplomat . innost obchodn ekonomických úsek orientována na lobování zájm
je sm rem k podnikatelským subjekt m
eských firem v zahrani í a asisten ní služby
dle následujících rámcových okruh : •
Informace — Poskytování informací subjekt m (základní kontakty na potenciální obchodní partnery, doporu ení právních služeb kancelá í, obchodních komor, informace o zakázkách, projektech a sout žích v teritoriu, aktivním vyhledávání p íležitostí pro eské firmy.
•
Asistence — Podpora p i prosazování kontakt , lobování, pomoc p i ešení problém , podpora p i zapojení do sout ží, projekt a tendr , pomoc p i vyhledávání partner nebo obchodních spojení.
51
•
Prezentace — Oborové a individuální, podpora firem p i ú asti na veletrzích a výstavách, podpora p ípravy obchodních misí.
Rozsah a formu pomoci, kterou poskytují obchodn
ekonomické úseky
podnikatelské sfé e p i aktivitách na zahrani ních trzích vymezují "Zásady spolupráce ZÚ
R s
eskými podnikatelskými subjekty v obchodn
ekonomické oblasti"
(KODEX). Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest CzechInvest je státní p ísp vková organizace pod ízená Ministerstvu pr myslu a obchodu R, která posiluje konkurenceschopnost
eské ekonomiky prost ednictvím podpory
malých a st edních podnikatel , podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahrani ních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center. V rámci zjednodušení komunikace mezi státem, podnikateli a Evropskou unií CzechInvest zast ešuje celou oblast podpory podnikání ve zpracovatelském pr myslu, a to jak z prost edk
EU, tak ze státního rozpo tu. CzechInvest dále propaguje
eskou
republiku v zahrani í jako lokalitu vhodnou pro umis ování mobilních investic, je výhradní organizací, která smí nad ízeným orgán m p edkládat žádosti o investi ní pobídky, a podporuje eské firmy, které mají zájem zapojit se do dodavatelských et zc nadnárodních spole ností. Prost ednictvím svých služeb a rozvojových program CzechInvest p ispívá k rozvoji domácích firem,
tak
eských a zahrani ních investor
i celkového podnikatelského prost edí.
4.2.2
Agentura CzechTrade
eská agentura na podporu obchodu, CzechTrade, je národní proexportní organizací z izovaná Ministerstvem pr myslu a obchodu na základ
zákona
eské národní rady
eské republiky26. Agentura byla založena
. 576/1990 Sb27. o pravidlech hospoda ení
s rozpo tovými prost edky eské republiky a obcí v eské republice a ve zn ní pozd jších navazujících p edpis . CzechTrade je p ísp vkovou organizací, která je napojena na státní 26
Byla založena rozhodnutím ministra pr myslu a obchodu 1. kv tna 1997.
27
Zakládací listina Czechtrade
52
rozpo et pomocí svého z izovatele. Statutárním orgánem agentury je generální editel, kterého jmenuje a odvolává ministr pr myslu a obchodu. Hlavní podpora pro podniky, kterou Agentura p islibuje, spo ívá v urychlení exportních zám r firem, individuální ešení a úspora náklad . V roce 2006 inil pr m rný p epo tený po et zam stnanc agentury 101,82, tým konzultant byl tvo en 16 specialisty a v zahrani í p sobilo 32 vedoucích zahrani ních kancelá í CzechTrade. 28 Mezi klí ové hodnoty CzechTrade (CZT) pat í: o špi kový servis pro eské exportéry, srovnatelný se servisem, který poskytují svým firmám zem EU; o profesionální p ístup k zákazníkovi; o individuální ešení podle p ání zákazník ; budování dlouhodobého partnerství s klienty; o zna ka agentury by m la pomoci k úsp ch m klient CzechTrade v zahrani í, a k budování výborného jména eského exportu. [13] Sí agentury v zahrani í a v regionech R CzechTrade (CZT) poskytuje exportér m nejširší individuální asisten ní služby v zahrani í. V sou asnosti nabízí CZT 32 zahrani ních zastoupení v 30 zemích. o V zemích EU pomáhá agentura zejména malým a st edním firmám nalézat nové kontakty a vyhledávat eské firmy pro zahrani ní zájemce o tuzemské zboží. o Ve vzdálen jších teritoriích pomáhá agentura získat informace o technických podmínkách obchodu a budovat identitu klient . Kancelá e úzce spolupracují s
eskými zastupitelskými ú ady a dopl ují jejich
ekonomické úkoly o praktickou asistenci podle individuálních pot eb eských firem. Služby agentury jsou dostupné v 15 regionálních zastoupeních vytvo ených ve spolupráci se sítí hospodá ských komor R, p i emž rozložení regionálních zastoupení
28
Výro ní zpráva CzechTrade za rok 2006
53
kopíruje jednotlivé kraje. Cílem CzechTrade je zp ístupnit veškeré služby v rámci region . [13]
Služby CzechTrade podnik m Zdarma agentura poskytuje následující: •
Dotazník exportní p ipravenosti (online test p ipravenosti na export, identifikuje silné i slabé stránky vývozní firmy)
•
Exportní poradenství (úvodní konzultace, návrh optimálního ešení pro exportní zám r, dlouhodobé budování exportní p ipravenosti firem)
•
CzechTrade denn (aktuální vybrané informace do emailové schránky, zdarma pro firmy se sídlem v R)
•
Adresá
•
Manuál rozší ení výroby do zahrani í
eských exportér
Dota ní programy: •
Program
Marketing
(OPPI)
(dota ní
program
umož ující
spolufinancování
zahrani ních marketingových aktivit malých a st edních firem) •
Program Aliance (program umož ující spolufinancování zahrani ních marketingových aktivit aliancí, tj. minimáln 3 malých a st edních firem, jejichž výrobní program nebo sortiment se vzájemn dopl ují)
Placené služby: •
Exportní vzd lávání ((seminá e zam ené na problematiku exportu, školení pracovník firmy, dlouhodobý program International Trade Specialist). Cena: dle aktuální nabídky
•
Exportní akademie (komplexní p íprava pro manažery exportu, vzd lávání v oblasti znalostních kompetencí i m kkých dovedností). Cena: dle aktuální nabídky
•
Vyhledání obchodních kontakt
(dle zadaných kritérií, tišt ný výstup zahrnující
obchodní údaje o firm ). Cena: 700 K bez DPH za jednu komoditu z jedné zem •
Informace o bonit firem (ov ení bonity firmy prost ednictvím zahrani ní kancelá e CzechTrade a smluvních partner
v teritoriu).
komoditu z jedné zem
54
Cena: 700 K bez DPH za jednu
•
Exportní klub (dává vývozc m možnost k setkávání, podporuje vzájemnou vým nu zkušeností a strategickou spolupráci). Cena: lenský poplatek dle aktuální nabídky nebo náklad realizace
•
Asistence v zahrani í (vyhodnocení oborových p íležitostí, analýza konkurence, regula ních a technických p edpis , identifikace marketingových a distribu ních kanál , analýza možností vstupu na trh, identifikace zákazník , sjednání a p íprava obchodních sch zek, asistence p i obchodním jednání a ú asti na veletrhu, asistence p i zakládání zahrani ního zastoupení a rozší ení výroby do zahrani í apod.). Cena: 700 K bez DPH za 1 hodinu práce zahrani ní kancelá e CzechTrade
•
Výstavy, veletrhy a prezenta ní akce (katalogové prezentace exportér , oborové prezentace p ed vybranými cílenými skupinami zahrani ních firem, asistence p i akcích v zahrani í). Cena: 700 K bez DPH za 1 hodinu práce zahrani ní kancelá e CzechTrade
4.2.3
eská exportní banka, a. s. ( EB)
eská exportní banka, a.s. ( EB) je specializovaná bankovní instituce pro státní podporu vývozu p ímo a nep ímo vlastn ná státem. Vznikla v roce 1995 a tvo í nedílnou sou ást systému státní proexportní politiky. Akcioná i jsou stát, který vlastní 73 % akcií a dále Exportní garan ní a pojiš ovací spole nost, a. s., která vlastní zbylých 27 % akcií. Vykonavateli akcioná ských práv státu ke 30. 6. 2006 jsou Ministerstvo financí, Ministerstvo pr myslu a obchodu, Ministerstvo zahrani ních v cí, Ministerstvo zem d lství a práv Exportní garan ní a pojiš ovací spole nost, a.s. Posláním
EB je
poskytovat státní podporu vývozu, a to poskytováním a financováním vývozních úv r a dalších služeb s vývozem souvisejících.
EB tak dopl uje služby nabízené domácí
bankovní soustavou o financování vývozních operací vyžadující dlouhodobé zdroje financování za úrokové sazby a v objemech, které jsou pro vývozce na bankovním trhu ve stávajících tuzemských podmínkách jinak nedosažitelné. Umož uje tím eským vývozc m vstupovat do sout že na mezinárodním trhu za podmínek srovnatelných s t mi, které využívá jejich hlavní zahrani ní konkurence.
55
EB je tedy státní institucí pro podporu exportní politiky. Pro krátkodobé financování používá minimální ziskovou marži, u dlouhodobého financování jsou produkty této instituce poskytovány za velmi výhodnou pevnou sazbu CIRR stanovenou OECD pro státem podporované exporty. EB29 je seriozním partnerem exportujících spole ností, které cht jí proniknout na zahrani ní trh. eská exportní banka, resp. její stabilizovaný tým zkušených zam stnanc , ví, že se podmínky jednotlivých vývozních kontrakt od sebe mohou natolik lišit, že neexistuje univerzální mechanismus financování vývozu. Proto banka zm nila svoji politiku v i žadatel m o financování vývozu a p išla s koncepcí individuální nabídky produkt banky: o po ínaje financováním prospekce trhu (náklad spojených s pr nikem vývozce na nový trh nebo s rozší ením jeho podílu na n m), o p es financování výroby pro vývoz o až k financování vývozního úv ru a o navíc také nabízí úv ry na financování investic eských právnických osob v zahrani í. Nabídka struktury financování je komplexn
p ipravována podle podmínek
vývozního kontraktu a finan ních pot eb vývozce. [43] Doba vy ízení úv ru je u každého obchodního p ípadu jiná. P i v asném p edání veškerých pot ebných podklad
iní obvyklá doba vy ízení úv ru u relativn jednodušších,
standardních p ípad do 2 m síc , tato doba se však m že lišit se stoupající složitostí obchodního p ípadu. Základní podmínky pro poskytnutí financování •
29
vyhovující vývozní kontrakt (smlouva o vývozu)
Agentura Moody´s oznámila zvýšení ratingu 17 vládních agentur v r zných zemích sv ta. Mezi nimi je
také
eská exportní banka, jejíž rating se pro dlouhodobé závazky v cizích m nách zvýšil o 3 stupn z
dosavadního A1 na Aa1. (6.11.2006)
56
•
podíl eských producent na celkové hodnot vyváženého zboží/služeb minimáln 50 % (výjime n , v individuálních p ípadech, m že být tato minimální hranice snížena)
•
zajišt ní p ijatelné pro
EB, p edevším pojišt ní vývozních úv rových rizik EGAP,
nabízí-li EGAP takové pojišt ní, p íp. jinou exportní pojiš ovnou •
vyrovnané závazky v i státu
•
proti žadateli nesmí být vedeno konkursní ízení P íjemcem podpo eného financování m že být stru n
e eno vývozce
i jeho
zahrani ní odb ratel. Kone ným p íjemcem tedy m že být pouze vývozce (tj. právnická osoba se sídlem v
R, výjime n i fyzická osoba s trvalým pobytem v
R), zahrani ní
odb ratel eského vývozu, u n kterých druh úv r také výrobce produkující pro vývoz i eský investor investující v zahrani í. Jako mezi lánek m že fungovat tuzemská i zahrani ní banka. Financování
EB není segmentov limitováno. V roce 2005 se segment malých
a st edních podnik podílel více než 12 % na celkovém objemu nov uzav ených smluv o poskytnutí podpo eného financování. Cena K placeným službám dle aktuálního sazebníku poplatk , náklad realizace apod. pat í: •
Bankovní záruky (záruka za nabídku, za ádné provedení, za vrácení akontace, za vrácení zádržného)
•
Doprovodné finan ní služby (dokumentární akreditivy, inkasa, platební styk a zú tování, financování prospekce zahrani ních trh , finan ní poradenství)
•
Úv r na financování výroby pro vývoz – p edexportní úv r
•
Vývozní dodavatelský úv r p ímý
•
Vývozní dodavatelský úv r refinan ní
•
Vývozní dodavatelský úv r refinan ní
•
Vývozní odb ratelský úv r p ímý nebo nep ímý
•
Vývozní odb ratelský úv r refinan ní
•
Úv r na financování investice v zahrani í
57
•
Odkup vývozních pohledávek bez postihu
4.2.4
EGAP Exportní garan ní a pojiš ovací spole nost, a. s.
Vývoj pojiš ování vývozních úv r v R
Pojišt ní exportních vývozních úv r p ed vstupem R do EU Úv rové pojišt ní vývozních úv r se státní podporou se stalo sou ástí ekonomické praxe v
eské republice až v roce 1992, kdy byla založena státem vlastn ná akciová
spole nost Exportní garan ní a pojiš ovací spole nost, a. s. (EGAP). V prvních letech
innosti byla velmi významná odborná podpora n kterých
úv rových pojiš oven z Evropské unie, která umož ovala urychlené získávání odborných znalostí v této velmi specializované innosti. Mezinárodní aspekt úv rového pojišt ní se státní podporou byl výrazn posílen po vstupu
eské republiky do Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) na
konci roku 1995. Od roku 1996 se EGAP spolu s nov založenou eskou exportní bankou ( EB) za al podílet na innosti Pracovní skupiny pro exportní úv ry a úv rové garance v rámci Obchodního direktorátu OECD. V roce 1998 se
eská republika stala
pozorovatelem a v roce 2001 plným ú astníkem Ujednání o zásadách pro oficiáln podporované vývozní úv ry (Konsensu OECD), kde ji reprezentují EGAP a EB. V
R je státní podpora vývozu regulována zvláštním zákonem od roku 1995, šlo
o zákon . 58/1995 Sb., o pojiš ování a financování vývozu se státní podporou. Pozd ji byla schválená novela, zákon . 282/2002 Sb.30, která byla výsledkem snahy MPO
R
a MF R upravit z podn tu EGAP a EB zákon tak, aby odpovídal p íslušným sm rnicím a rozhodnutím Rady Evropské unie.
30
Následovala novela zákonem
. 417/2002 Sb., úplné zn ní zákona
. 58/1995 Sb., o pojiš ování
a financování vývozu se státní podporou a o dopln ní zákona . 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním ú adu, ve zn ní pozd jších p edpis , jak vyplývá z pozd jších zm n.
58
Zákon dále obsahuje odkazy na p íslušné sm rnice a rozhodnutí Rady EU a na pravidla WTO. Tato novela zákona spolu s ú astí v Konsensu OECD vytvo ila v eské republice pro pojišt ní a financování vývozních úv r se státní podporou pro vývozce základní rámec a podmínky, které jsou stejné s t mi, jež m li vývozci v lenských zemích Evropské unie. EGAP následn
uzav el dohody o vzájemném zajišt ní s n kolika úv rovými
pojiš ovnami ze zemí EU, které byly pln
v souladu s evropskou legislativou, což
umož uje pojiš ovn hlavního dodavatele pojistit celý kontrakt a pojiš ovna subdodavatele ji zajiš uje v rozsahu dodávek z vlastní zem . V t chto p ípadech jsou podmínky pro pojišt ní všech dodávek v rámci vývozního projektu totožné. [6]
Pojišt ní exportních vývozních úv r po vstupu R do EU Vstup zem do EU v roce 2004 nep edstavoval žádné skokové zm ny v podmínkách pojišt ní vývozních úv r se státní podporou. P íslušné sm rnice Evropské unie se staly sou ástí eského právního ádu již d íve. Evropská unie nep edepisuje institucionální rámec pro poskytování státní podpory vývozu, avšak aby nedocházelo v mezinárodním obchodu ke konkurenci pouze v oblasti státní podpory a možnostech jednotlivých stát podporovat vývozní projekty, podléhá státní podpora mezinárodním dohodám a kontrole ostatními takových
ujednání.
Nejvýznamn jší
v
této
oblasti
je
Dohoda
lenskými státy o subvencích
a vyrovnávacích opat eních uzav ená v rámci dohod WTO. Druhou mezinárodní organizací, která se zabývá problematikou státní podpory vývozu, je OECD. Jednou z pracovních skupin této organizace je Skupina pro vývozní úv ry. leny této skupiny jsou jednotlivé lenské státy. Na platform OECD vzniklo Ujednání o pravidlech pro státem podporované vývozní úv ry (tzv. Konsensus), viz výše v textu. R byla za právoplatného lena p ijata v roce 2001 jako první stát z bývalého socialistického bloku.
59
Zárove
však Komise EU31 požaduje uplatn ní principu volné konkurence
na oblast komer ního úv rového pojišt ní, definuje komer n
zajistitelná rizika,
zakazuje státní podporu komer ního pojišt ní formou subvencování, da ových úlev, státní pomoci, zvýhodn ného p ístupu k informacím, apod. Sd lení p ímo nep edepisuje formu zabezpe ení t chto požadavk , a tak p ístupy lenských zemí EU k této otázce jsou v praxi r zné, nap . vytvo ením dce iné spole nosti provozující komer ní pojišt ní; poslední novela zákona o pojišt ní a financování vývozu se státní podporou by to již umožnila. [6] EGAP vznikla v ervnu 1992 jako státní úv rová pojiš ovna se zam ením na pojiš ování vývozních úv r
proti teritoriálním a komer ním rizik m spojeným s vývozem zboží
a služeb z eské republiky. EGAP má jediného akcioná e – stát – eskou republiku, která je ve vztahu k EGAP osobou ovládací. Akcioná ská práva státu vykonávají v souladu se zákonem . 58/1995 Sb. tato ministerstva: Ministerstvo financí, 520 hlas , Ministerstvo pr myslu a obchodu, 468 hlas , Ministerstvo zahrani ních v cí, 156 hlas , Ministerstvo zem d lství, 156 hlas . V sou asnosti se spole nost EGAP stala sou ástí systému státní podpory exportu a poskytuje pojiš ovací služby všem vývozc m
eského zboží bez rozdílu jejich
velikosti, právní formy a objemu pojišt ného vývozu. V souladu se zákonem . 58/1995 Sb., o pojiš ování a financování vývozu se státní podporou platném zn ní, je EGAP akciovou spole ností pln vlastn nou státem. eská republika svá akcioná ská práva vykonává prost ednictvím úst edních orgán státní správy (Ministerstvo financí R, Ministerstvo pr myslu a obchodu R, Ministerstvo zem d lství R a Ministerstvo zahrani ních v cí R). Rozhodující inností spole nosti je
31
Sd lení Komise . 97/C 281/03 ve zn ní sd lení . 2001/C 217.
60
pojiš ování vývozních úv r
proti vývozním úv rovým rizik m, tj. teritoriálním
rizik m a kombinaci teritoriálních a tržn nezajistitelných komer ních rizik. Tento typ pojišt ní je realizován se státní podporou, která spo ívá zejména v: •
ru ení státu za závazky EGAP vzniklé z pojistných smluv,
•
z pojišt ní vývozních úv rových rizik.
„Podpora v tomto smyslu znamená, že EGAP m že po d kladné analýze celého vývozního projektu, v etn
dodavatele a odb ratele, pojistit taková rizika spojená
s projektem, které žádná soukromá úv rová pojiš ovna nepojistí, protože jsou to rizika velká a obvykle dlouhodobá. Obdobné instituce v r zných podobách p sobí ve všech vysp lých zemích a jejich úkolem je vykrývat prostor na trhu, na který privátní subjekty nemají dostatek kapacit.“32 EGAP nabízí pojistné produkty v obdobné struktu e, rozsahu a kvalit
jako
dlouhodob p sobící zahrani ní úv rové pojiš ovny a je schopen vyhov t i individuálním požadavk m vývozc a bankovních ústav financujících vývoz. Krom pojišt ní vývozních dodavatelských a odb ratelských úv r proti riziku nezaplacení z komer ních i politických p í in (což jsou typické produkty úv rových pojiš oven) nabízí EGAP rovn ž pojišt ní úv r na p edexportní financování výroby pro vývoz, pojišt ní investic eských podnik v zahrani í v etn pojišt ní úv r na jejich financování, jakož i pojišt ní záruk vystavovaných bankami za eské exportéry v souvislosti s p ípravou a realizací exportních kontrakt . Pojišt ní proti krátkodobým komer ním rizik m nezaplacení v d sledku platební neschopnosti
i platební nev le domácího nebo zahrani ního kupujícího poskytuje
Komer ní úv rová pojiš ovna EGAP, a. s. (KÚP) spoluvlastn ná EGAP a konsorciem belgické úv rové pojiš ovny Ducroire – Delcredere SA. N.V. a italské úv rové pojiš ovny SACE BT SpA. [18]
32
Ing. Vlastimil Nesrsta, editel sekretariátu G , tiskový mluv í spole nosti EGAP, emailová konzultace
61
Konkurence v pojiš ovnictví po vstupu do EU Vstup do EU pro pojiš ovací subjekty znamenal pozitivní zm nu v tom, že povolení k pojiš ovací innosti vydané pro území eské republiky umož uje p ímý prodej pojišt ní ve všech zemích EU. Pro EGAP to znamenalo novou konkuren ní situaci ve dvojím smyslu. V jednom ohledu se rozší il prostor pro jeho aktivity (má možnost nabízet svoje pojišt ní i v ostatních lenských zemích bez dodate ného licen ního ízení), ale na druhé stran se na eském trhu konkurence v úv rovém pojišt ní dále zost ila, nebo všechny pojiš ovny ze zemí EU mohou nabízet svoje produkty a služby i na území R. [22] V souvislosti s inností Komise na poli komer ního pojišt ní, ve smyslu jejího požadavku volné konkurence, je d ležité z toho hlediska, že na trhu komer ního úv rového pojišt ní je EGAP v konkurenci s jinými úv rovými pojiš ovnami. Konkurence nesmí být deformována otev enou nebo skrytou státní podporou. V sou asnosti je EGAP p ipravena a má dostate nou pojistnou kapacitu na pojiš ování dalších vývoz , jak proti politickým, tak i komer ním rizik m. Ze strany vývozc
musí jít o smysluplné vývozy, pro které je EGAP schopna zajistit takovou
strukturu pojistného krytí, která bude znamenat nejvyšší možnou ochranu vývozce p ípadn financující banky p ed možnými riziky. [6] Exportní úv rové pojišt ní EGAP Pojišt ní proti kombinovaným komer ním a politickým rizik m u dlouhodobých a n kterých krátkodobých úv r
a rovn ž pojiš ování proti rizik m souvisejícím
s výkonem eských exportér poskytuje EGAP se státní podporou v souladu se zákonem . 58/1995 Sb., o pojiš ování a financování vývozu se státní podporou, v platném zn ní dle zákona . 417/2002 Sb. EGAP nabízí eským vývozc m a bankám financujícím vývoz obdobnou strukturu pojistných produkt
jako zahrani ní státní úv rové pojiš ovny, tj. p edevším pojišt ní
dodavatelských a odb ratelských úv r poskytnutých zahrani ním dlužník m, akreditiv vystavených zahrani ními bankami, a též investic eských právnických osob v zahrani í. Jako nadstandardní službu mohou eští exporté i a banky sjednat u EGAP i pojišt ní úv r
62
na p edexportní financování výroby, což výrazn pomáhá vývozc m získat zvýhodn ný úv r již p i zahájení výroby pro vývozní kontrakt. Pojišt ní bankovních záruk zlepšuje vývozc m investi ních celk p ístup k získání záruk souvisejících s vývozním kontraktem, nebo EGAP tímto poskytuje vývozci nástroj na zabezpe ení záruky vystavující bance. Pro nadcházející období p ipravuje EGAP ve spolupráci s agenturou CzechTrade pojišt ní úv r na prospekci zahrani ních trh , které má napomoci zejména malým a st edním podnik m v jejich pronikání na nové zahrani ní trhy. Velký význam má spolupráce EGAP s partnerskými pojiš ovnami v zahrani í, s nimiž formou vzájemného zajišt ní nebo soupojišt ní umož uje podporovat ú ast eských vývozc na spole ných projektech ve t etích zemích. Krom
pojišt ní úv r
se státní podporou rychle nar stá objem pojišt ní
krátkodobých pohledávek, které EGAP pojiš uje na komer ním principu. Týká se to vývozních i domácích pohledávek se splatností do dvou let, sm rujících do zemí s fungující tržní ekonomikou. EGAP sjednává s vývozcem rámcovou pojistnou smlouvu na pojišt ní celého portfolia pohledávek, p i emž p edem posuzuje rizika jednotlivých dlužník . Na rozdíl od pojiš ování vývozních úv rových rizik se státní podporou, kterým je pov ena ze zákona Exportní garan ní a pojiš ovací spole nost, a.s., je v p ípad komer ního pojišt ní pouze jedním, avšak dosud dominujícím "hrá em" na trhu komer ního pojišt ní. V komer ním pojišt ní má pro EGAP velký význam spolupráce v rámci COFACE Credit Alliance, mezinárodní sít 55 úv rových pojiš oven ze 49 zemí, které p edstavují více než t i tvrtiny sv tového obchodu.
lenství v Credit Aliance zabezpe uje p ístup
k databázi n kolika desítek milion dlužník z celého sv ta, jakož i vým nu odborných informací a zkušenosti z úv rového pojišt ní komer ních a krátkodobých teritoriálních rizik. Významným segmentem komer ního pojišt ní, kterému EGAP v nuje soustavnou pozornost, jsou malé a st ední podniky. Od ledna letošního roku došlo k dalšímu zjednodušení pojiš ovacího procesu pro malé a st ední podniky zavedením speciálního modulu.
63
Pro podniky, které spl ují kritéria pro za azení do kategorie malých a st edních podnik , se zkracuje ekací lh ta pro výplatu pojistného pln ní, zvyšuje se pojistné krytí a snižuje se minimální ástka škody pro vyplácení pojistného pln ní. Pojistné je stanoveno z platných úv rových limit
a pro pojišt ní pohledávky odpadají m sí ní hlášení
o realizovaném pojišt ném vývozu. Uzav ení pojistné smlouvy se n kdy poda í v ádu týdn , jindy je na to pot eba mnohem delší doba. Záleží na složitosti celé finan ní a pojistné struktury vývozního p ípadu. Výhody úv rového pojišt ní pro vyvážející podniky jsou nesporné a spo ívají zejména v následujících skute nostech: •
pojistná ochrana proti nezaplacení poskytnutého úv ru,
•
management úv rového portfolia klienta,
•
uleh ení p ístupu k financování, nebo
pojišt né úv ry jsou bankami
z hlediska propo tu kapitálové p im enosti, •
4.2.5
úv rová angažovanost banky je z p íjemce úv ru p enesena na EGAP. [6]
Francouzsko- eská obchodní komora
Francouzsko- eská obchodní komora (F OK) je soukromý právnický subjekt bilaterální povahy. Jejím cílem je reprezentovat, podporovat, koordinovat a hájit hospodá ské a profesionální zájmy svých len . F OK byla založena v b eznu 1996 a velmi rychle si získala podporu francouzských spole ností p sobících v eské republice. V sou asnosti má 300 len
33
.
Krom toho, že F OK zajiš uje organizaci r zných akcí v rámci francouzsko- eské obchodní komunity (kulaté stoly, debatní ob dy), podporuje rovn ž rozvoj francouzskoeských obchodních vztah a to prost ednictvím služeb, které podnik m nabízí. F OK je lenem UCCIFE (Unie francouzských obchodních a pr myslových komor v zahrani í), která sdružuje 84 francouzských obchodních komor v zahrani í. Ve Francii je
33
Z 300 len je 82 % p edstavují „francouzské“ firmy, 16 % eské firmy a 2 % firmy s mezinárodní ú astí.
64
pak Francouzsko- eská obchodní komora podporována též dob e strukturovanou sítí (183 obchodních komor po celé Francii), zast ešenou Sdružením francouzských obchodních a pr myslových komor (ACFCI). F OK se snaží poskytovat co nejkvalitn jší a nej erstv jší informace, a navázala proto v
eské republice partnerské vztahy s místními hospodá skými komorami a jinými
institucemi, jejichž cílem je podpora národního i regionálního hospodá ského rozvoje. [23]
4.3
Exportní strategie eské republiky pro období 2006–2010
Exportní strategie
eské republiky pro období 2006–201034 [40] p edstavuje souhrnný
koncep ní materiál, nikoli o rozvoj exportu jednotlivých komoditních skupin (toto je primárn p edm tem resortních politik). Jeho cílem je podporovat stávající p íznivý vývoj zahrani ního obchodu eské republiky hledáním nových, dosud nevyužitých p íležitostí k r stu mezinárodní konkurenceschopnosti
R a tím p isp t ke zlepšení postavení
ekonomiky eské republiky v rámci sv tové ekonomiky. Exportní strategie eské republiky do roku 2010 vychází z: o analýzy systém podpory vývozu v zemích Evropské unie, o analýzy systém podpory vývozu v USA, o analýzy požadavk samotných podnik (byly zjiš ovány v n kolika cílených pr zkumech), o SWOT analýzy eské ekonomiky se zvláštním z etelem k vn jším vztah m.
34
Strategie navazuje na Koncepci proexportní politiky na léta 2003–2006, vychází ze záv r Strategie
hospodá ského r stu
R a Strategie udržitelného rozvoje
politiky na léta 2003–2006, Koncepcí jednotné prezentace rozvojové pomoci R.
65
R. Je rovn ž v souladu s Koncepcí zahrani ní R v zahrani í, jakož i Koncepcí zahrani ní
P edpokladem pro rozvíjení exportní strategie je respektování mezinárodních pravidel a závazk plynoucích
eské republice nejen z pozice lenské zem EU, ale
i z pozice lena WTO, OECD a dalších mezinárodních organizací. Exportní strategie ke kterým došlo po vstupu
eské republiky pro období 2006–2010 reaguje na zm ny, R do Evropské unie, na nové pot eby klient a nové trendy
v poskytování služeb (investice do zahrani í, vývoz služeb). [40] Vytvá í se spole ná nabídka pro klienty, která umožní lepší orientaci v poskytovaných službách i jejich lepší marketing. Spole n s Ministerstvem pr myslu a obchodu R pracují v systému státní podpory exportu následující instituce: •
Exportní garan ní a pojiš ovací spole nost, a. s. (mezi novými službami je poskytování úv r
na rizika regionálních bank, projektové financování,
pojišt ní prodej z dce inných spole ností, financování investic na rozší ení výroby, pojišt ní záruk), •
eská exportní banka (financování investic na spole né podniky v zahrani í, financování dlouhodobých výrobních program , financování výrobních kapacit),
•
CzechTrade (budování zna ky, podpora vývozu investic a služeb, rozší ení aliancí, exportní vzd lávání). [19] [40]
Exportní strategie navrhuje systém nástroj , které budou ú inné, komfortní pro podnikatele, slu itelné s pravidly tržní ekonomiky, flexibilní a efektivní z pohledu využití zdroj státu. Tato strategie je založena na vizi: „Prosadit R ve sv t prost ednictvím obchodu a investic.“ Cíle Exportní strategie eské republiky Nástroje a projekty exportní strategie jsou zam eny na pozitivní ovlivn ní celkové pozice eské ekonomiky v i zahrani í (vyjád ené platební bilancí). Exportní strategie definuje 12 klí ových projekt , které odpovídají následujícím ty em cíl m a jejich podcíl m: [40]
66
1. Více p íležitostí pro podnikatele Usnad ování podmínek obchodu Ú elem strategie je prosazovat zájmy
R a aktivn
ovliv ovat spole nou obchodní
politiku EU a fungování jednotného vnit ního trhu EU prost ednictvím MPO. Zárove bude MPO v novat trvalou pozornost zvyšování konkurenceschopnosti trhu EU prost ednictvím liberalizace obchodu. Sou ástí projektu je i obhajoba zájm
eských firem
p i jejich p ístupu na trhy lenských stát EU. K aktivnímu ovliv ování pravidel sv tového obchodu sm rem ke zlepšení pozice R ve sv tové ekonomice bude využito lenství
R v mezinárodních organizacích jako
jsou OECD, IMF, IBRD, EBRD, UNCTAD, EHK. P sobení na klí ových trzích Teritoriální priority jsou jedním z pilí
exportní strategie eské republiky. Systém je pojat
jako flexibilní - na základ pravidelných analýz se teritoriální priority ro n aktualizují a dopl ují. Do teritorií prioritního zájmu se budou zam ovat aktivity MPO a spolupracujících subjekt . Toto mimo jiné znamená optimalizaci sít OEÚ a ZK CzechTrade, p i emž sí bude optimalizována s ohledem na prioritu teritoria, na zájem podnikatel a na p edpoklady pro uplatn ní vývozu eského zboží, služeb a investic. Pozice jednotlivých zemí je hodnocena podle kritérií exportního stavu a potenciálu zem . Metodika rozlišuje prioritní zem a zem zvláštního významu: •
Za prioritní se považují zem , kde existuje výrazný potenciál r stu obchodní spolupráce, jsou to Argentina, Brazílie, Bulharsko,
ína, Egypt, Chile,
Chorvatsko, Indie, Kanada, Mexiko, Rumunsko, Rusko, Saúdská Arábie, Spojené Arabské Emiráty, Srbsko a
erná Hora, Turecko, Ukrajina, USA,
Vietnam. •
Za zem zvláštního významu jsou považována teritoria, kde v sou asnosti již intenzivní a rozsáhlá obchodn
ekonomická spolupráce probíhá, ovšem
potenciál pro její rozší ení již není tak vysoký jako u prioritních zemí. Mezi zmín né pat í zem EU s ohledem na jejich dominantní pozici v eském exportu.
67
Budování kvalitní zna ky R ve sv t Jedním ze segment exportní strategie je organizování prezentace
R a podnikatelské
sféry na mezinárodních veletrzích a samostatných výstavách v zahrani í. V m síci ervnu 2005 p ijala Vláda
R materiál Ministerstva pr myslu a obchodu „Nová koncepce
oficiálních ú astí na mezinárodních veletrzích a výstavách“. Tato koncepce vyšla z dosavadních zkušeností, reaguje na sou asnou situaci ve stávajícím obchodním prostoru a zavádí adu opat ení ke zefektivn ní eských oficiálních ú astí, zvýšení transparentnosti všech proces
s efektivními kontrolními režimy. Od r. 2007 lze k tomuto využít
i kombinace národních prost edk s evropskými v rámci strukturálních fond a tím rozší it možnosti ú astí na veletrzích a výstavách pro eské podnikatele. Hlavním cílem zahrani ní rozvojové spolupráce je pomoc rozvíjejícím se zemím v oblastech, které jsou d ležité pro fungování státu a jeho ekonomiky. Koordinací zahrani ní rozvojové spolupráce je pov eno Ministerstvo zahrani ních v cí. Do roku 2008 vláda schválila 8 prioritních zemí, MPO bude p ipravovat projekty pro tyto zem : Bosna a Hercegovina, Jemen, Mongolsko, Srbsko a erná Hora, Vietnam. ZRS svými aktivitami umož uje vytvo it ur ité „p edmostí“, tzn. vytvo ení ur itého zavád cího obchodu s podporou státu. Sou asn s tím dochází i k podpo e dobrého jména eské republiky, což m že umožnit vstup na trh té které zem dalším eským exportér m. 2. Poskytovat profesionální a ú innou podporu Ú inná asistence pro exportéry Tým pro podporu obchodn -ekonomických zájm
R v zahrani í tvo í titulá i, pracovníci
obchodn -ekonomických úsek
zastupitelských ú ad , zástupci agentur CzechTrade
a CzechInvest,
eská centra. Ministerstvo pr myslu a obchodu bude
áste n
také
respektovat integritu zastupitelských ú ad , roli titulá e jako klí ového manažera inností zastupitelského ú adu. Výrazem napln ní spole ných zájm budou strategické plány v klí ovým trh m a každoro ní dohoda
i
innostech ZÚ v obchodn ekonomické oblasti
uzav ená mezi titulá em a p íslušnými nám stky MPO a MZV. Implementace exportní strategie v zahrani í vychází z týmové spolupráce a jednotného ízení. MPO zajistí ízení a poskytování služeb „backoffice“ pro zam stnance v zahrani í.
68
Úvodní konzultaci ke službám státu v zahrani í zajistí agentura CzechTrade. Rovn ž konzultace s klientskými pracovníky EGAP,
EB zajistí firmám p ehled o všech
možnostech, které stát nabízí. Konzultace se soust edí do region , tak, aby k nim firmy m ly co nejblíže. Sou ástí konzultací bude nabídka poradenství zam ená na spolupráci p i napln ní exportní strategie firmy, v etn
návrhu
vhodných aliancí a nabídky
služeb. Zvýšení vývozu služeb Liberalizovaný
trh
služeb
má
zásadní
význam
pro
výkonnost,
produktivitu
a konkurenceschopnost ekonomik. Podíl služeb na tvorb HDP a zam stnanosti je asto spojován s hodnocením vysp losti ekonomiky. ím je ekonomika vysp lejší, tím je podíl služeb na tvorb HDP a na celkové zam stnanosti obvykle vyšší. Podíl vývozu služeb na celkovém vývozu R byl v roce 2003 12,8 %, což je výrazn mén , než v zemích EU (podíl 20,6 % v EU – 25). Ješt
v tší propast je z ejmá
z porovnání s hodnotou vývozu USA (podíl vývozu služeb na celkovém vývozu v USA v roce 2004 - 48,0 %). Exportní strategie p edpokládá realizaci projektu, který bude podporovat podmínky, tvorbu a služby spojené s r stem exportu služeb ve dvou oblastech: Podpora liberalizace služeb v EU -
eská republika bude podporovat p ijetí
a implementaci Sm rnice o službách, jejíž p ínosy jsou r stu vnitrounijního obchodu a p ímých zahrani ních investic do komer ních služeb, a bude d sledn
prosazovat
snižování p ekážek pro poskytování služeb v zemích EU. Prezentace konkurenceschopných služeb do zahrani í aktivní prezentace v zahrani í bude pat it turistiky,
nabídka služeb
- Mezi hlavní oblasti R v oblastech láze ství,
dopravy, logistiky, projektových služeb, designu, IT, telekomunikací,
poradenství. CzechTrade p ipraví nabídky
t chto obor
pro zahrani ní odb ratele.
Prezentace p íležitostí bude také zam ena na potenciální zahrani ní investory do t chto sektor . ZÚ, zejména konzulární úseky, budou spolupracovat s agenturou CzechTourism v podpo e incomingového cestovního ruchu.
69
Zvýšení p ímých investic S r stem cen práce a dalších náklad bude klesat zahrani ní cenová konkurenceschopnost eského zboží, které je náro né práv na tyto vstupy. Sou asný r st exportu se tak m že zpomalit.
P ímé
investice
do
zahrani í
jsou
cestou,
která
umožní
zvýšit
konkurenceschopnost eského exportu, výhodn investovat finan ní prost edky k r stu výroby a získávání podílu na trzích, které jsou pro samotný vývoz zboží h e p ístupné. Investi ní aktivity eských podnikatel nabírají na dynamice, o emž sv d í zájem o úv ry na financování investic eských právnických osob v zahrani í, které poskytuje
EB (tyto
produkty EB pat í k produkt m s nejrychlejším nár stem objemu). Sou ástí exportní strategie je zahrnutí systému vyhledávání investi ních p íležitostí v zahrani í pro eské investory. Instituce poskytující finan ní služby (EGAP, EB) se vrámci projektu mají spojit s kapacitami CzechTrade a p ipravit jednotnou nabídku služeb pro eské investory. Sou ástí projektu je vybudování nového systému podpory investic a akvizic, zam eného na
ty i klí ové skupiny
eských klient
a to finan ní investo i, výrobní investo i, konsorcia a projekty, vstupující na trh – firmy (pro ty je výhodn jší vstoupit na trh formou investice do prodejní i servisní sít ). Prost ednictvím svých produkt
na pojišt ní úv r
na p edexportní financování
výroby pro vývoz a na pojišt ní záruk má EGAP za úkol napomáhat i zahrani ním investicím do eské ekonomiky s exportním potenciálem. financování investic v zahrani í
EB poskytuje dlouhodobé
eským právnických osobám, resp. zahrani ním
právnickým osobám, ve kterých mají eské právnické osoby majetkovou ú ast (nap . spole né podniky se zahrani ními partnery). Ú elem financování EB je podpo it aktivity eských podnikatelských subjekt , sm ující k založení a rozvoji podnikání nové nebo již existující spole nosti v zahrani í. Zejména ve spole ných podnicích umožní eské knowhow ve spojení s výrobními možnostmi zahrani ních partner
eských podnikatelských
subjekt realizovat výrobu a vývoz ze zemí sídla spole ného podniku na trhy t etích zemí. CzechTrade bude vyhledávat potenciální investi ní p íležitosti v zahrani í, na domácím trhu se bude zabývat identifikací možných investor . Know-how k t mto proces m bude sdílet s
EB a EGAP, které p ípad možné spolupráce zajistí asisten ní a realiza ní
70
služby. Spolupráce bude zajišt na integrací cíle podpory investic do strategií dot ených institucí. Rozvoj vývozních aliancí Spojování firem pro p sobení na zahrani ních trzích umož uje rozložit náklady na zahrani ní marketing, prezentaci a zastoupení na trhu, sdílet technologie, distribu ní kanály, externí dodavatele, specializované služby, pot ebné kontakty a zejména zvýšit pravd podobnost úsp šného vstupu a pozitivních výsledk
na zahrani ním trhu. Silná
spojení firem jsou vhodným prost edkem na podporu budování pozitivního obrazu
eské
republiky v zahrani í v oblasti obchodu a investic. Proexportní
politiky
R
podn cují
vznik
konkurenceschopných
aliancí,
poskytování poradenství a spole nou strategii spojenou s p ípravou exportních plán , a konkrétních krok
na daném trhu, což je v režii CzechTrade spolu s MPO
a zastupitelským ú adem státu v daném teritoriu. Dalšími zam eními politik je pak orientovat opat ení v rámci strukturálních fond
na marketingovou, inova ní
a vzd lávací podporu alian ních firem, které mají potenciáln
vyšší pravd podobnost
úsp chu a mohou p inést vyšší efekt pro eský export jako celek, vytvo it jedinou nabídku služeb pro aliance p i jejich prezentaci do zahrani í, d sledn kombinovat služby EGAP, EB a CT. EGAP nabídne aliancím tuzemských firem pojišt ní proti rizik m nezaplacení jak finálního vývozce – nositele vývozního kontraktu, tak jeho subdodavatele. Krom toho m že EGAP zajistit pojišt ní úv ru na p edexportní financování výroby pro vývoz. Podobn
EB bude ve spolupráci s EGAP a CzechTrade poskytovat bankovní produkty
a služby umož ující napl ovat pot eby exportního financovaní aliancí p i realizaci jejich vývoz . 3. Zlepšit a rozší it kvalitu služeb Nový systém služeb státu pro export Exportní politika a služby poskytované státem musí odrážet požadavky podnikatelské ve ejnosti. Klienty exportní politiky jsou p edevším domácí podnikatelské subjekty, jakož i jejich sdružení. Pro zajišt ní efektivity a ú elnosti této politiky a služeb je nezbytné
71
chápat tvorbu politiky a poskytování služeb systémov jako procesy se vstupy a výstupy, s požadavky na efektivnost a kvalitu. Je tedy pot ebné vybudovat manažerský systém ízení t chto služeb. Služby státu v zahrani í budou mít charakter profesionálních služeb s dostate nou kapacitou pro eské firmy (minimáln 40-50 % celkové disponibilní doby vyslaných pracovník v zahrani í). Hlavním p ínosem projektu bude p edevším zlepšení informovanost klient , dále jednotná koordinace a ízení inností subjekt a kvalitní obsluha klient – vláda si je v doma nezbytnosti koordinace
inností mezi jednotlivými rezorty a výkonnými
institucemi proexportní politiky. Za tímto ú elem bude z ízena
eská rada na podporu
obchodu a investic, jejímž úkolem bude realizace spole ných projekt
a koordinace
inností subjekt na úrovni proexportní politiky. Za ú elem zajišt ní kvalitní obsluhy klient
bude z ízeno „Zákaznické centrum podpory exportu“. Teritorialisté MPO
a MZV budou hrát roli tzv. backoffice pro ZÚ, budou provád t marketing svých teritorií, komunikovat s podnikatelskou ve ejností a podílet se na p íprav a hodnocení plán obchodn -ekonomických inností v zahrani í. Zvýšení kapacity služeb státu – na základ teritoriálních priorit dojde k posílení obchodn
ekonomické diplomacie v prioritních
a velmi významných zemích a dojde ke zvýšení po tu ZK CzechTrade. Toto zvýšení by m lo být áste n pokryto p esunem zdroj ze zemí menšího významu do zemí s velkým exportním potenciálem pro
R. V neposlední
ad
pak strategie p ináší
zajišt ní
spolupráce s p edstaviteli eských podnikatelských reprezentací, zástupci m st a region v zahrani í v zájmu koordinace inností všech subjekt v teritoriu. R st kvality služeb státu p edpokládá nalezení dodate ných zdroj
pro jejich
financování, p i emž jednou z možných alternativ je i zpoplatn ní služeb s vyšší p idanou hodnotou. Stejn tak jsou d ležité investice k zajišt ní informovanosti a kvalitní obsluhy klient . Zde budou v maximální možné mí e zdroje získány z prost edk EU. Zákaznické centrum pro export Veškeré informace týkající se spole né nabídky služeb státu v zahrani í, adresných informací, po ádaných akcí a p íslušných kontakt
budou zve ejn ny na portále
BusinessInfo.cz. Ten bude navíc obsahovat p ehled všech služeb (ZÚ, CzechTrade,
72
Czechinvest, CzechTourism,
eská centra) s p ímým propojením na internetové stránky
institucí realizujících tyto služby. Jde o jedno kontaktní místo pro exportéry, pokud pot ebují informace o službách státu v rámci podpory vývozu. Informace z klientského centra budou využity jako zp tná vazba na poptávku po službách a spokojenost klient s jejich realizací. Pro zajišt ní informovanosti a zprost edkování služeb bude vytvo eno zákaznické centrum MPO35. Vytvo í se tak plnohodnotný komunika ní kanál, kdy podnikatel eší problém p ímo s operátorem, v ase, který si stanoví, s možností dohledání a zaslání dalších informací. Telefonický kontakt bude dopln n dalšími komunika ními kanály (e-mail, fax). Výstupem ze zákaznického centra bude také zp tná vazba uživatel
k poskytovaným
informacím, službám, obsahu i funkcím. Zákaznické centrum nem že nahradit p ímou konzultaci s firmami, je však vhodnou pom ckou a nástrojem k základní orientaci v nabídce služeb státu. V tší marketingová podpora služeb, které poskytuje stát, povede k jejich v tší znalosti a naopak stát získá další cenné informace a podn ty od podnikatel ke své práci. Využity budou zejména nástroje jako internet, tiskoviny, seminá e, konference, propojování zdroj a upozor ování médií na možnost erpat informace z portálu. 4. Zvýšit kapacity pro export Sí pro export Úsp ch na zahrani ních trzích je podmín n získáním kvalitních obchodních informací z oficiálních i soukromých zdroj . Pro úsp šnou expanzi jsou rozhodující tyto informace: teritoriáln , oborov
i kvalitativn
relevantní zahrani ní poptávky, nabídky a tendry,
projekty, ud lené zakázky, kontakty na možné zástupce na trhu, novinky z teritorií. Základním cílem projektu je zvýšit informovanost o d ní v teritoriu a tamních p íležitostech, zlepšit marketing teritorií a zjednodušit získávání informací pro podnikatele. Primárním zdrojem uvedených p íležitostí jsou ov ené informace získávané zástupci státu v zahrani í. Denn aktualizované exportní p íležitosti a informace o teritoriu 35
Zelená linka pro export byla spušt na 9. kv tna 2006.
73
jsou p ístupné široké podnikatelské ve ejnosti prost ednictvím portálu BusinessInfo.cz. CzechTrade zajistí adresné p edání p íležitostí tuzemským firmám, v etn
p ípravy
a organizace p ípadné mise potenciálního zahrani ního odb ratele i partnera. Teritoriální odbory MPO se budou zabývat marketingem a propagací teritorií sm rem k podnikatelské sfé e. Dalšími návaznými aktivitami jsou seminá e a akce, které uživatel m p inesou exkluzivní informace p ímo od jejich tv rc s podnikateli poskytne ve ejné správ
z ve ejné správy a naopak setkávání
cennou zp tnou vazbu ve form
p ipomínek
a komentá . Seminá e se budou zam ovat na aktuální témata, na p ipravované legislativní zm ny, na zm ny a novinky v dota ních programech, apod. V souvislosti s principem jednoho kontaktního místa se prost ednictvím sít
regionálních zástupc
agentury CzechTrade a spolupráce s podnikatelskou reprezentací zajistí informovanost o službách a p íležitostech, jakož i jejich dostupnost v regionech R. Rozší ení finan ních služeb pro eský export Hlavním cílem tohoto projektu je rozší it dostupnost financování exportu eského zboží, služeb a investic. EGAP
- Krom pojišt ní b žných odb ratelských a dodavatelských vývozních
úv r poskytovaných na riziko kupujícího nebo zahrani ní banky nebo státu bude EGAP na základ analýzy konkrétní situace pojiš ovat i úv ry na rizika regionálních bank. Ve zvýšené mí e budou pro zajišt ní splátek pojišt ných úv r využívány prvky projektového financování, kde je splácení úv ru založeno na výnosech z prodeje výrobk z vyvezeného za ízení. Pro podporu fungování investic k distribuci prodej
eských podnik
v zahrani í ur ených
na místních trzích bude EGAP nabízet úv rové pojišt ní prodej
z t chto dce iných spole ností v daném teritoriu. V rámci komer ního pojišt ní krátkodobých pohledávek v nuje EGAP a jeho dce iná spole nost KÚP zvláštní pozornost malým a st edním podnikatel m (MSP), kte í p edstavují více než 70% z celkového po tu klient
EGAP a KÚP. Pojiš ovna pro n
bude vytvá et samostatné modifikace
pojiš ovacích produkt zohled ující specifika t chto podnik a zam ené i na snižování administrativní náro nosti.
74
eská exportní banka zajiš uje exportní financování produkty st edn dobého a dlouhodobého financování se splatností nad 2 roky, produkty krátkodobého financování se splatností do 2 let a poskytování finan ních služeb souvisejících s vývozem. EB bude pokra ovat v cíleném rozpracování specifik vybraných teritorií (zem
prioritního
a zvláštního významu) s cílem odborné podpory vývozních aktivit eských firem. V rámci této innosti budou nadále rozvíjeny nové formy spolupráce s adou zahrani ních bank a mezinárodních partnerských institucí. To umožní tvorbu vhodných finan ních schémat (aranžování, kofinancování, refinancování), využitelných jak pro projekty s p evážným i díl ím zapojením dodavatel z
R, tak pro další oblasti a formy spolupráce eských
podnikatel a jejich zahrani ních partner . P jde p edevším o tyto nové formy spolupráce: financování investic do zakládání spole ných podnik
v zahrani í a do vybudování
výrobních kapacit pro zboží sm ující z t chto podnik na trhy t etích zemí, vytvá ení podmínek pro financování projekt spole ného technického rozvoje se zapojením eských a
zahrani ních
výrobních program
podnikatelských
subjekt ,
financování
orientovaných na vývoz. Zam ení innosti
dlouhodobých EB bude prioritn
vycházet z vyhodnocování pot eb exportér , které bude ur ující pro vytvá ení nabídky bankovních produkt a finan ních služeb. Rozší ení spolupráce s komer ními bankami - Klí ovým p ínosem komer ních bank je p itom zejména silná zdrojová základna, soust ed ní odborného potenciálu a rozsáhlá bankovní obchodní sí , zajiš ující dostupnost nástroj
zvýhodn ného financování,
p edevším státem podpo eného exportního pojišt ní a úrokov zvýhodn ného vývozního financování, širokému okruhu exportér . MPO, MF R, EGAP, EB a CzechTrade budou pr b žn spolupracovat s Pracovní skupinou pro exportní financování p i eské obchodní asociaci (PSEF
BA) v oblasti financování s cílem dosáhnout jejich vysoké ú innosti,
komfortu pro vývozce a efektivnosti z hlediska využití zdroj státu. Využití strukturálních fond
EU a podpora konkurenceschopnosti - p i
respektování všech pravidel Evropské unie (Smlouva o ES, l. 87) omezujících podporu exportu jak z unijních tak národních zdroj
musíme um t možnosti podpory efektivn
využít. MPO se zam í na vyšší, efektivn jší a více koordinovanou podporu marketingové prezentace eských firem a státu v zahrani í, dále na tvorbu program podpory rozvoje
75
lidských zdroj v podnicích, a na podporu rozvoje proexportní infrastruktury a prost edí. Proto se na období 2007 – 2013 p ipravují tyto okruhy aktivit: Zvýšení efektivnosti prezentace
eských podnik
v zahrani í, rozvoj lidských zdroj
v oblasti
mezinárodního obchodu, infrastrukturální rozvoj informa ních, konzulta ních a poradenských služeb pro mezinárodní obchod. Využití rozvojové spolupráce EU k podpo e exportu - Podmínky a pravidla pro úsp šnou ú ast v programech EU jsou náro né. Ti, kdo budou chtít usp t, musí se t mto pravidl m p izp sobit. Úkolem MPO je napomoci podnikatelským subjekt m orientovat se v programech rozvojové spolupráce EU a podpo it jejich ú ast v t chto programech. Služby státu budou proto zam eny na získávání informací o zam ení program , zprost edkování
informací
tuzemským
firmám
a
poradenství
k projekt m,
poradenství. Využití dlouhodobých vládních exportních úv r pravidla, která jsou primárn
- Evropská Unie zde p ebírá
vytvá ena v rámci OECD a Ujednání o oficiáln
podporovaných vývozních úv rech (tzv. Konsensu OECD), kde jsou stanoveny i principy poskytování dlouhodobých vládních vývozních úv r (tzv. soft loans). Pravidla schválená pro soft loans vládou
R na základ t chto princip vycházejí z toho, že se bude vždy
jednat o kombinaci dlouhodobého vládního úv ru a dlouhodobého vývozního úv ru za standardních podmínek státní podpory dle Konsensu OECD, tj. s podporou úv rového pojišt ní EGAP, resp. též podpo eného financování ze strany eské exportní banky. Tyto produkty (tzv. soft loans) jsou v eských podmínkách slad ny s teritoriálními prioritami státní podpory vývozu tak, aby sm ovaly do zemí, kam bude orientována soust ed ná podpora státu. Exportní akademie Ú elem projektu je p enos exportního know-how sm rem k podnikatelské sfé e. Projekt by m l zajistit sdílení nejlepších zkušeností (Best Practise) z úsp šných p ípad , sdílení informací o rizicích obchodování na mezinárodních trzích, a v neposlední ad by m l také seznámit eské firmy s aktuálními trendy na zahrani ních trzích. Služby budou dostupné v regionech
R. Za ínajícím i mén zkušeným exportér m bude k dispozici odborné
76
a komplexní exportní vzd lávání na míru realizované agenturou CT ve spolupráci s EGAP a EB a podnikatelskými reprezentacemi a s využitím zkušeností Podnikatelské akademie HK
R. Zdrojem pro toto vzd lávání budou mj. úsp šné p ípady, na základ kterých
budou tyto aktivity zlepšovány, a klient m budou prezentovány tyto „best practise“. Agentura CzechTrade díky síti svých ZK umožní také transformaci zkušeností ze zahrani í, a umožní tak získat klient m signály o d ní na trzích v zahrani í. Projekt má za cíl p edevším zlepšit exportní kompetence firem a vzd lávání exportér tak, aby toto vzd lávání odpovídalo pot ebám vývozc a ešilo problémy, se kterými se p i realizaci exportního p ípadu mohou setkat. Vzd lávání firem jako celku, tak jednotlivých pracovník
p ímo souvisí se zatím asto nedostate nou exportní p ipraveností firem.
Vzd lávání se soust edí na nové aktivity uvedené ve Strategii a jeho sou ástí budou i specializované seminá e (informativní a konzulta ní) ke konkrétním p íležitostem. Up ednostn ny budou akce v regionech. Seminá e zajiš ují organizace, které mají ke konkrétním témat m nejblíže. Ve spolupráci s vysokými školami budou realizovány také certifikované kurzy exportních manažer . EB bude i nadále pokra ovat ve vzd lávání vývozc
v oblasti exportního
financování na svých seminá ích a akcích pro exportéry, po ádaných v sou innosti s profesními sdruženími, EGAP, CzechTrade, Mezinárodní obchodní komorou,
eskou
bankovní asociací a Hospodá skou komorou a jejími regionálními složkami. EGAP organizuje vzd lávání vývozc o možnostech podpory vývozu formou úv rového pojišt ní prost ednictvím seminá
a p ednášek organizovaných ve spolupráci s profesními
sdruženími. (Svaz pr myslu dopravy, Hospodá ská komora,
eská bankovní asociace,
eská asociace pojiš oven), a to na centrální i regionální úrovni. V budoucnu bude pro organizaci vzd lávacích akcí využívat sí regionálních manažer vytvo ených spole n s CzechTrade a EB v jednotlivých regionálních kancelá ích HK R. Uvedených cíl
bude dosaženo prost ednictvím dvanácti projekt . Každý projekt má
stanoveny své konkrétní díl í cíle, jejichž pln ní bude hodnoceno na základ transparentních m ítek. Novým prvkem v exportní strategii je její zam ení na celé
77
spektrum obchodních vztah (nikoli jen na export zboží, ale i na investice eských firem do zahrani í a vývoz služeb). V sou asnosti je export orientován do zemí EU (85,9 %), ú elem je udržet a maximalizovat p íležitosti na evropských trzích. Zem EU jsou pojímány jako celek a ozna eny jako zem
zvláštního významu. P edpokladem k napln ní vize exportní
strategie je také zvýšení exportu na nové dynamické trhy – prioritní zem . P edpokládá se flexibilní p ístup a stále vyhodnocování pozice prioritních zemí a jejich zm ny podle konkrétního obchodního i politického vývoje na t chto trzích, zájmu firem a podnikatelských reprezentací atd. Exportní strategie se zam uje na rozvoj schopností eských podnikatel usp t na zahrani ních trzích. Její implementace povede ke zlepšení obrazu vytvá ení siln jší zna ky
eské republiky,
R v zahrani í, což bude mít pozitivní dopad na pronikání
eských vývozc na zahrani ní trhy. P edpokladem úsp šného napln ní vize exportní strategie je výrazné zlepšení koordinace a spolupráce ve ty ech oblastech – projekt , služeb, inností a kvality. Proto Ministerstvo pr myslu a obchodu vytvo í ve spolupráci s Ministerstvem financí, zahrani ních v cí, zem d lství, pro místní rozvoj a dopravy
eskou radu na podporu
obchodu a investic, která bude koordinovat tvorbu a realizaci exportní strategie a bude spolupracovat s podnikatelskými svazy. Pln ní cíl exportní strategie by m lo znamenat zvýšení hodnoty eského exportu zboží na jednoho obyvatele (na 10 400 USD/obyvatele v r. 2010), zvýšení hodnoty eského exportu služeb na jednoho obyvatele (1 140 USD/obyvatele v r. 2010), zvýšení podílu
R na sv tovém exportu zboží a služeb, zlepšení alokace zdroj
projektového
ízení, vytvo ení siln jší zna ky zem , zlepšení koordinace
pomocí inností
a odstran ní duplicit, zvýšení komfortu obsluhy klienty, zvýšení kvality a efektivnosti služeb státu. [40]
78
5
Proexportní politika Francie
5.1
Hospodá ská politika Francie
Francie je s p ibližn 61 mil. obyvatel druhou nejlidnat jší zemí EU a tedy šestkrát v tší než
eská republika. Podle oficiálních statistik je Francie stále
tvrtou sv tovou
ekonomickou velmocí (po Spojených státech, Japonsku a N mecku). Francie pat í mezi zakladatelské státy Evropského hospodá ského sdružení, Euratom i Evropských spole enství, a spole n s N meckem mají v tomto seskupení dlouhodob silný hlas36. Byla iniciátorem evropského integra ního procesu, což je další faktor, který se odráží v její silné pozici v Unii. Hospodá ská politika Francie je sledována odborníky a vzhledem k jejímu neuspokojivému vývoji dochází také k její asté kritice. Francie je ve srovnání s
eskou republikou zemí mén otev enou zahrani nímu
obchodu, vycházíme-li ze srovnání ukazatel otev enosti ekonomiky export / HDP a podílu obratu zahrani ního obchodu na HDP37. Francouzský HDP je zhruba sedmnáctkrát vyšší než eský, takže v rámci EU lze Francii považovat za relativn velkou ekonomiku, s dostate nými zdroji, která je mén závislá na vztazích s vn jškem.
5.1.1
Principy sou asné hospodá ské politiky Francie
Francouzská ekonomika byla tradi n siln svázaná nejr zn jšími regulacemi a plány (charakteristické pro ni je indikativní plánování) a velká ást strategických podnik pat ila státu. V 80. letech se situace za ala postupn m nit, áste n pod vlivem vlny
36
Partnerství Francie a N mecka, které se projevuje velmi z eteln dosud, pochází z doby po druhé sv tové
válce partnerství (Francie se svými zájmy v zem d lství snažila kompenzovat tehdy silné postavení N mecka v oblasti pr myslu a obchodu s pr myslovými výrobky). 37
Zatímco v roce 2005 eský export v pom ru ku HDP p edstavoval 63 % a podíl obrat / HDP 124 %,
francouzské ukazatele dosahovaly t chto hodnot: export / HDP = 26 %, podíl zahrani ního obchodu na HDP je 53,2 %.
79
liberalizace v Evrop a ve sv t , áste n vlivem p íprav na další fázi evropské integrace. Zem prošla p ed svým vstupem do eurozóny n kolika vlnami reforem, které sahaly od liberalizace hospodá ství až po n kolik vln privatizace (která stále ješt
není
ukon ena)38. V roce 2004 byly privatizovány podniky jako France Télécom, o rok pozd ji Gaz de France, Électricité de France nebo Aeroport de Paris. Po relativn slabém r stu ekonomik lenských stát EU v polovin 90. let 20. století, které se dotklo i Francie. Zem trp la vysokou inflací a deficity ve ejných financí. Plán na vytvo ení m nové unie a pot eba p ipravit zemi na tento krok (v roce 1999 p ijala zem bezhotovostní euro, o t i roky pozd ji také euro v podob hotovostní), však dokázaly pravici i levici alespo
áste n sjednotit a euru tak byla pod izována veškerá (nejen)
hospodá ská politika. Krátce nastoupil obrat k vyššímu hospodá skému r stu, který se však s recesí, která postihla Evropu v roce 2001, zastavil, a od té doby je r st francouzské ekonomiky pom rn skromný, a koli v tšinou byl mírn
vyšší než výkon ekonomiky EU jako celku.
V porovnání s ostatními zem mi byla míra ekonomického zpomalení ve Francii jedna z nejnižších v EU, i když dosahovala hodnoty 2 % HDP. V roce 2001 se fiskální politika držela stejné úrovn jako v roce 2000, m la tedy neutrální efekt. Projevila se ve snížení r stu reálných výdaj , ve snížení d chodových daní i p ísp vk na sociální zabezpe ení. Ve ejné mín ní pokles r stu p isuzovalo ve zna né mí e euru. Ve skute nosti však šlo (a doposud jde) o neuspokojivý vývoj ve ejných financí, za kterým pokles hospodá ského r stu stojí. Ur itou zárukou dodržování konvergen ních kritérií i po vstupu zem do eurozóny je Pakt stability a r stu. Na jeho obsahu a dodržování se lenské zem eurozóny dohodly, pracuje se v n m s obecnými kritérii fiskální disciplíny platnými pro všechny zem
38
Privatizace se stala významným tématem p ibližn v polovin 80. let 20. století, p i emž zpo átku sloužila
jako hlavní argument pravice v boji o moc proti vládnoucí levici. S postupem
asu však politická
reprezentace dosáhla shody otázce nutnosti p evést majetek na soukromé vlastníky, což bylo dáno zejména snahou zlepšit a zajistit evropskou konkurenceschopnost francouzských podnik .
80
eurozóny. Nedodržení podmínek daných Paktem stability a r stu, m že být sankcionováno Evropskou komisí (napomenutí i pokuta až ve výši 0,5 % HDP zem ). Francie splnila maastrichtské kritérium deficitu ve ejných financí jen velmi t sn , když se jí v rozhodném období poda ilo dosáhnout požadovaného 3% schodku, avšak velmi brzo (2002) vznikly problémy s udržením této hranice. Na rozdíl od jiných zemí (nap . Itálie), byla Francie (spole n s N meckem) Evropskou komisí pouze upozorn na, p estože podmínky pro uložení pokuty byly jednozna n
spln ny. Vzhledem
k hospodá ské a vyjednávací pozici Francie a N mecka v EU na pokutu dosud nedošlo (místo toho se vedou diskuze, zda je Pakt stability a r stu nutný, p ípadn zda by nebylo vhodné jeho podmínky áste n zmírnit). Francie se v roce 1998 kvalifikovala do eurozóny s ve ejným dluhem ve výši 58 % HDP. Rostoucí dynamika r stu ve ejného dluhu se nezm nila a již v roce 2003 Francie p ekro ila povolenou 60% hranici a její zadlužení nadále roste39. R st HDP ve Francii dlouhodob táhne domácí spot eba, která chrání Francii p ed recesí. P í inu nep íznivé ekonomické situace Francie je nutné hledat zejména na stran nabídky. Francie trpí konkurencí ostatních zemí a globalizací ekonomiky více než ostatní Evropské zem z d vodu svých strukturálních problém : vysoké pracovní náklady, rigidní systém propoušt ní a nabírání nových pracovních sil, zkrácená pracovní doba, vysoké povinné odvody na zam stnance, malá provázanost v dy a výzkumu a výroby, atd. Francouzská vláda se snaží o realizaci expanzivní fiskální politiky, což však znemož uje, nebo alespo velmi zt žuje pln ní konvergen ních kritérií, zejména v oblasti ve ejného dluhu a deficitu ve ejných rozpo t . Podle doporu ení OECD40 by m la Francie snížit da ové zatížení práce a podporovat zavedení jednotné pracovní smlouvy, ve které by ochrana zam stnance rostla s odpracovanou dobou. Problematika pracovního práva je však ve Francii velmi ožehavá a snížení ochrany zam stnanc za ú elem zvýšení flexibility trhu práce se zatím jeví jako politicky nemožné. 39
V roce 2003 se deficit dostal k rekordní hranici 4,2 % HDP a ve ejný dluh se zvýšil o 4,2 %.
40
OECD, zpráva „Going for Growth 2007, Economic reforms and how to implement them“
81
Výkon francouzské ekonomiky v rámci eurozóny rozhodn není ideální. Existují významné rezervy v i možnostem a potenciálu, kterého se zatím Francii p íliš neda í využívat. Politická reprezentace i francouzská ve ejnost asto obvi uje ze svých problém euro, Evropskou centrální banku a bruselskou byrokracii, což je kritika oprávn ná jen áste n . Problémy ve ejných financí a jejich deficitu, relativn narychlo vy ešené p ed vstupem do eurozóny, se op t za aly objevovat a Francie se dostala do problém s pln ním Paktu stability a r stu. Podnik m p sobí komplikace posilující kurz eura v i ostatním sv tovým m nám, což v posledních letech zt žuje pozici francouzských exportér a dále snižuje
jejich
konkurenceschopnost
zp sobenou
restrukturalizací
francouzského
hospodá ství a recesí z po átku tisíciletí. Francie, stejn jako v tšina zemí Evropské unie, uplat uje sociální politiku, která se podílí na vytvá ení tzv. státu blahobytu. Ten je vytvá en redistribucí vytvo eného produktu a p edevším rozsáhlými systémy sociálního zabezpe ení. Aby bylo možné dosáhnout vysoké životní úrovn , je ekonomický r st podporován intervencemi, p edevším v podob
vládních výdaj
etnými státními
(pod vlivem vysokých sociálních
podpor a dávek v nezam stnanosti), což výrazn zvyšuje tlak na ve ejné finance, které dlouhodob nejsou v dobré kondici.41
5.1.2
Exportní politika Francie
Podpora exportu je sou ástí celkové hospodá ské politiky Francie. Prost ednictvím systému proexportní politiky se Francie snaží akcelerovat a multiplikovat pozitivní efekty, které dosahují francouzské firmy na unijních i mimounijních trzích. Zám ry státu v této oblasti shrnují politická ustanovení, sm ovaná do oblasti politická, administrativní a fiskální, a definovaná francouzskou vládou. Tato opat ení jsou detailn ji rozebrána v subkapitole 5.2.
41
MINISTERSTVO FINANCÍ
R. Povinnosti kandidátských a
s Evropskou unií [online] 2003.
82
lenských stát
v procesu integrace
Tabulka 3 SWOT analýza ekonomiky Francie ve vztahu k exportu
Silné stránky Makroekonomické faktory Relativn otev ená ekonomika Velká ekonomika – pat í ke sv tovým velmocím (podle agregátního HDP) Silná vyjednávací pozice v Evropské unii a jejích institucích Zdroje, p írodní podmínky a infrastruktura Relativn kvalifikovaná pracovní síla Výhodná geografická poloha Historický a p írodní potenciál pro rozvoj cestovního ruchu – kulturní, historické a technické památky Vysoké pokrytí internetem a dostupnost IT/ICT Relativn hustá sí dálnic a rychlostních silnic, železnic, kvalitní letecké spojení, lodní doprava Vybavenost službami (nap . v souvislosti s cestovním ruchem) Mikrosféra Tradice zem d lské a potraviná ské výroby Silná pozice v chemickém pr myslu, strojírenství a leteckého pr myslu Dobré p edpoklady pro rozvoj IT (vzd laná pracovní síla, vysoká penetrace internetu) Zavedený systém podpory exportu (UBIFRANCE, COFACE…).
Slabé stránky Makroekonomické faktory Vysoké náklady produkce (p edevším dáno vysokými náklady práce a vysokou ochranou zam stnanc ) Relativn vysoká míra inflace M nová politika je ízena ECB (vláda ji nem že využít jako nástroj k ízení hospodá ské politiky) Relativn malé tempo ekonomického r stu Teritoriální koncentrace exportu (p edevším zem EU 15) Komoditní koncentrace exportu (p edevším stroje a strojní za ízení)
83
Vysoký podíl zem d lství na produkci zem Zdražování vývoz (rostoucí EUR – hraje roli p edevším p i vývozu mimo EU) Zdroje, p írodní podmínky a infrastruktura Malá flexibilita a mobilita na trhu práce, vysoká cena pracovní síly Zem nemá významné surovinové zásoby Mikrosféra Omezená schopnost podnik konkurovat na zahrani ním trhu Nízká exportní výkonnost MSP Nep ehlednost informací o trzích EU i t etích zemí Nízká vybavenost exportními kompetencemi a znalostmi, v etn jazykových Náro né byrokratické postupy omezující podnikání (a dlouhodob snižuje konkurenci)
P íležitosti Image Dobrá image exportních odv tví Dobré jméno Francie v EU, p edevším v EU 15 Trhy a ekonomika Zvýšení obchodn ekonomické aktivity na vnit ním trhu EU, p edevším v EU 15 Další uvoln ní obchodn ekonomických p ekážek v EU (skute ná realizace 4 svobod) Zájem zahrani ních turist o Francii Zdroje Možnost financování ze zdroj z privatizace státních strategických podnik Zvýšení participace na rozvojové spolupráci EU (pouze pro vybrané regiony)
Hrozby Image Vnímání Francie jako „socialistické“ zem s velmi drahou a neflexibilní pracovní silou, asté stávky Vnímání Francie jako zem , která asto chce m nit „pravidla hry“ v EU ve sv j prosp ch (zem d lská politika, Pakt stability a r stu a další) Trhy a ekonomika
84
Ekonomický vývoj obchodních partner Zvýšení konkurenceschopnosti nových
lenských stát
(p edevším ve vnitrounijním
obchod ) Snížení nebo zrušení zem d lských subvencí Ekonomická recese v ekonomicky významných ástech sv ta (zejm. USA, N mecko) P enos obchodu a investic do zemí s menšími náklady produkce Pokles zájmu zahrani ních turist Další posilování m nového kurzu EUR v i USD, GBP zt žující export R st inflace, p íliv krátkodobého rizikového kapitálu Nestabilita na finan ních trzích vyvolaná krizí na hypote ním trhu v USA Zdroje R st mezd a cen dovážených vstup Zdroj: vlastní tvorba
5.2
Zásady proexportní politiky Francie P estože bez pochyb francouzská proexportní politika pro roky 2007–2013 nebyla
vypracována, existují politická ustanovení definována francouzskou vládou, platná již n kolik let, která nemají ur enou dobu platnosti, nejsou tedy omezena ani rokem 2013. T chto ustanovení je hojný po et a jsou zárove politická, administrativní a fiskální. [11]
5.2.1
Plán mobilizace pro podporu exportu francouzských podnik
Mobilizovat malé a st ední podniky Francouzský zahrani ní obchod byl v roce 2004 z jedné t etiny realizován 5 % malými a st edními podniky (MSP). Francois Loos42 v tuto dobu definoval cíl, zvýšit po et MSP o 50 000, aby se Francie vyrovnala výkonu svých n meckých a italských soused . Od roku
42
Francois Loos byl v letech 2002–2005 ministrem zahrani ních v cí, od roku 2005 p sobí jako ministr
pr myslu.
85
2002 podnikl n kolik krok a opat ení, které malým a st edním podnik m usnadnily práci a pomohly jim s jejich vývozy: •
ke strukturální reform zahrani ního obchodu p isp lo založení UBIFRANCE,
•
byl zmodernizován ústav „Rádc
zahrani ního obchodu“43, kte í po na ízení
z 10. b ezna 2004 mají za povinnost více radit a asistovat exportujícím MSP, zajistit vzd lávání mladých v cizin , podporovat VIE, •
byla
podstatn
rozší ena
nabídka
na obchodních prezentacích v cizin
spoluú asti
francouzským
podnik m
usnadn ním získání finan ních podpor.
UBIFRANCE navíc za ala poskytovat výjime né subvence n kterým kolektivním operacím na p ti trzích definovaných jako klí ové: USA,
ína, Polsko, Japonsko
a Alžír. Jedním z cíl byl vstup dalších 1 000 MSP na ínský trh v roce 2005, •
SIDEX, pomoc p i pr zkumu trh , pro MSP s mén
než 100 zam stnanci
a s obratem menším než 30 milion euro, •
z ízení regionálních editelství zahrani ního obchodu, státní zam stnanci, na které se delegují pravomoci v oblasti exportu,
•
partnerství UBIFRANCE a Banque populaire,
•
opat ení podnik
pro své zam stnance v p ípad
jejich vyslání do zahrani í
(zdravotní pojišt ní v zahrani í), •
zjednodušení inkasování DPH z importu44,
•
modernizace ve ejných finan ních proces , ízených COFACE,
•
p ehledn jší ešení internetových stránek Ubifrance a obchodních a pr myslových komor [11]
43
CCEF (Conseillers du Commerce Exterieur de la France), široká skupina kádr a iditel podnik sídlících
jak ve Francii, tak mimo ni, kte í mají za úkol zabývat se mezinárodním d ním, poskytovat informace a napomáhat MSP p i jejich rozvoji na mezinárodní p d . 44
Placené DPH z importu je odpo itatelným nákladem, bylo zrušeno ru ení a postupn se rušily celní
poplatky.
86
Podpora zam stnanosti Zam stnanost je srdcem proexportní politiky, proto se Francois Loos snažil o rozvoj specifického nabírání zam stnanc , kte í by pracovali v oblasti exportních inností. •
pracovní smlouva pro export (napodobenina smlouvy o pracovišti), pro lepší ízení zam stnanosti na dobu neur itou, související s exportem,
•
úv r da -export, pro MSP s mén než 250 zam stnanci, kte í vyvíjejí obchodní pr zkumy mimo evropské ekonomické prost edí a tím najímají další pracovní síly, a už v rámci VIE i n eho jiného,
•
koncern exportujících MSP; jde o snahu p im t francouzské MSP, aby vzájemn spolupracovaly, stejn tak, jak to d lají jejich italští a n me tí konkurenti. Docílí se toho tím, že kooperující podniky, vytvá ející nová místa, dostanou na zam stnance zvýhodn ný úv r 80 000 euro oproti 40 000 euro v p ípad samostatn p sobícího podniku.
P eorientovat obchod: zm na priorit v oblasti geografie a sektoru Již v roce 2003 byly vypracovány ak ní plány, definující 25 „cílových zemí exportu“. Jedná se o trhy, jejichž import rychle roste (Asie, Amerika), nebo o hlavní partnery Francie. Loos usiloval o usnadn ní p ístupu francouzských podnik na tyto trhy s vysokým tempem r stu, a už za ú elem podpory velkých pr myslových skupin, napomáhajícím rozvoji dané zem , nebo k diskuzím o netarifních bariérách obchodu. V roce 2005 byly zavedeny ak ní plány v oblasti sektor , které m ly zmírnit nedostate nou specializovanost na nejdynami t jší sektory. Aktivní proexportní politikou bylo t eba zajistit, aby si Francie udržela své sv tové prvenství v zem d lsko potraviná ském pr myslu. Mobilizovat mladé: podporovat VIE45 Je nezbytné, aby se mladí orientovali více na zahrani ní ekonomiky. Z této teze byly definovány cíle VIE (Volontariat à l´International en Entreprise). Program umož uje 45
Volontariat à l´International en Entreprise = Dobrovolník v zahrani ním podniku
87
podniku vyslat mladého „profesionála“ (18–28 let) do zahrani í na dobu 6–24 m síc , p i emž veškeré administrativní záležitosti zajiš uje Ubifrance.
5.2.2
Ministerstvo hospodá ství, financí a pr myslu
MINEFI – Zahrani ní obchod Partnerství Francie
DGTPE Rada Zahrani ního obchodu Francie
Missions économiques
DRCE
160 center v zahrani í
24 center v regionech
PODP RNÉ ORGANIZACE
Informace, podpora prodeje
UBIFRANCE
Pojišt ní se státní
Financování,
pomocí: COFACE
ru ení: OSEO
Obchodní a pr myslová komora, Centréco, Celnice
Partne i
Zdroj: DRCE Centre, upraveno
MINEFI (Ministère de l'Économie, des finances et de l'industrie) vypracovává a uvádí v platnost ekonomické, rozpo tové a pr myslové politiky Francie. Rámci EU pro Francii zpracovává fiskální a monetární politiku. V mezinárodním m ítku zasahuje do prevencí a ešení finan ních krizí.
88
Posláním ministerstva a jeho partner je: •
p ipravovat a zavád t politiku podporující mezinárodní rozvoj podnik , zejména navrhovat moderní celní postupy
•
kontrolovat mezinárodní obchodní sm ny s cílem všeobecného respektování mezinárodních a národních pravidel. V rámci rozvoje podnik
hraje také ministerstvo roli majoritního akcioná e
Rozvojové banky pro malé a st ední podniky (BDPME, Banque du Développement des PME) a prost ednictvím COFACE pojiš uje rizika spojená s mezinárodním rozvojem. [11] [12]
DGTPE - Direction générale du Trésor et de la politique économique , založeno 15. listopadu 2004, je ve službách MINEFI, p edkládá mu a ídí innosti hospodá ské politiky Francie a hájí ho v Evrop a na celém sv t . Jeho posláním je rovn ž podporování mezinárodního rozvoje francouzských podnik . DRCE - Direction régionale du commerce extérieur (regionální
editelství
zahrani ního obchodu) je místní kancelá í, která slouží jako vstup k podpo e. Má t i hlavní poslání: pr zkum a identifikování podnik , majících potenciál v rámci mezinárodního rozvoje, informovat je a poskytnout rady o mechanismu podpor a pou ovat o ve ejných podporách,
podnítit
a
koordinovat
zahrani ní
innosti
regionálních
partner .
Na internetových stránkách , www.missioneco.org jsou uvád ny informace o zahrani ním obchod jednotlivých region , subvence a partnerství.
5.2.3
UBIFRANCE46
UBIFRANCE je ve ejný pr myslový a obchodní ústav závislý na Ministerstvu zahrani ního obchodu a na Generální správ státní pokladny a hospodá ské politiky (DGTPE – Direction générale du Trésor et de la politique économique, spadá pod Ministerstvo ekonomiky, financí a pr myslu).
46
Agence française pour le dévelopement international des entreprises
89
UBIFRANCE spole n
s „Missions économiques“ vytvo ili jedine né st edisko
informací o Francii a celém sv t , se zám rem pomoci francouzským podnik m v jejich ú inném a trvalém rozvoji v rámci celosv tového m ítka. P i poskytování svých služeb se opírá o Regionální správu zahrani ního obchodu (DRCE – Directions Régionales du Commerce
Extérieur)
a
nabízí
své
produkty
a služby
prost ednictvím
sít
kvalifikovaných partner mezi které pat í Regionální komory obchodu a pr myslu (CCI – Chambre de Commerce et d´industrie)47. UBIFRANCE nabízí rozsáhlé spektrum produkt a služeb sm ujících k podpo e expanze do zahrani í. P ínos UBIFRANCE a Missions économiques spo ívá v: •
poskytování informa ních materiál
(exportní katalogy, reference, studie trh ),
consultingu, výpomoc p i tvorb strategie rozvoje na mezinárodní úrovni, •
organizace propaga ních akce za ú elem navazování partnerství se zahrani ními spole nostmi, poskytování kontakt a nabídek na spolupráci (více než 350 veletrh , expozic a seminá
47
organizovaných v zahrani í),
Další partne i: •
CGI (Portál profesionál v oblasti mezinárodního obchodu),
•
CREDIT AGRICOLE,
•
CGPME (Confédération generále des Petite set Moyennes Entreprises, Všeobecná konfederace malých a st edních podnik ),
•
DCF (Dirigeants Commerciaux de France),
•
FEDEX (Mezinárodní expresní p eprava),
•
HSBC (Banka poskytující finan ní služby jednotlivc m, podnik m a asociacím),
•
MEDEF (Mouvement des Entreprises de France, Hnutí Francouzských podnik ),
•
NATEXIS BANQUE POPULAIRE,
•
PARTENARIAT FRANCE,
•
UCCIFE (Union des Chambres de Commerce et d´Industrie Francaises à l´Etranger, Unie francouzských komor pr myslu a obchodu v zahrani í.
90
•
výpomoc s vyhledáním spolehlivých francouzských dodavatel a partner z více než 20 000 francouzských exportér
48
ze všech odv tví registrovaných v unikátní
B2B globální databázi www.firmfrance.com. UBIFRANCE napomáhá podnik m v nacházení p íležitostí svého rozvoje v zahrani í tím, že nabízí využití široké palety nástroj v oblasti informací, výzkumu a podpory prodeje. Klient se k p íslušným informacím dostane prost ednictvím internetu nebo telefonu, takže ušet í as a zárove má jistotu, že se mu pomoc dostane od zkušených profesionál . Služba je finan n podporována státem, což znamená zna né snížení náklad . P i poskytování služeb se UBIFRANCE ídí normou systému managementu jakosti ISO 9001. [25] Jako pomoc exportujícím podnik m z ídila UBIFRANCE program V.I.E, Volontariat International en Entreprise, který zárove
pomáhá mladým ve v ku
18 až 28 let získávat profesní zkušenosti v zahrani í, kde stráví 6 až 24 m síc . V.I.E. mohou využít podniky podléhající francouzskému právu, které si p ejí rozvíjet své aktivity v zahrani í, nebo spole nosti mající recep ní za ízení v zamýšlených zemích (pobo ka, obchodní kancelá , zastupitelskou kancelá , partnerskou smlouvu, ...). Mladého profesionála m že využít i skupina podnik , která se pak složí na náklady s tím spojené. Nabízené mise se liší dle pot eb podnik : studie trh , prospekce, posílení místních tým , ...a dle profilu kandidát (inžený i, informatici, obchodníci, technici, administrativní pracovníci, kontrolé i aj.) Náklady podniku zahrnují m sí ní mzdu „dobrovolníka“, výdaje na vedení a spole enské zabezpe ení V.I.E. (175 až 375 € m sí n , dle obratu spole nosti a po tu V.I.E), zpáte ní mezinárodní jízdenka/letenka. P íklady ro ních náklad na mladého profesionála (není zohledn n stupe formace adepta ani profil pozice)49: N mecko: 21 025 € 48
Aby mohla být spole nost registrována v databázi, musí zajistit nejmén 10% exportní slevy a rovn ž musí
být zapsána v národním registru obchodních spole ností. Tato opat ení pak poskytují záruku serióznosti získaných kontakt . 49
ástky jsou bez dan , neobsahují náklady na dopravu, jsou spo ítány na podnik, který zam stná jednoho VIE a jehož obrat je mezi 50 a 200 miliony €.
91
ína (Šanghaj): 22 534 € USA (New York): 37 770 € Maroko: 18 668 € Mexiko: 24 217 € Polsko: 21 816 € Anglie (Londýn): 24 791 € K tomuto rozpo tu se samoz ejm p i tou operativní náklady, které se váží na povahu mise sv ené V.I.E: vybavení kancelá e, cestovní výlohy. MISSIONS ECONOMIQUES jsou ekonomické a obchodní služby francouzských ambasád. www.missioneco.org/me jsou p ístupné ve 120 zemích sv ta, poskytují všechny nezbytné informace o jednotlivých zemích a poukazují na podporu podnik m p i jejich pr zkumu, pomoc služeb vykonávaných ve Francii Ubifrance. Cena služeb závisí dle obsahu pomoci. Rozpo et je ur en na základ
délky
stráveného asu: 550 € + DPH (19,6 % v p ípad pomocí, 5,6 % na publikace)
5.2.4
COFACE
Spole nost COFACE (Compagnie Française d'Assurance pour le Commerce Extérieur)50, založená v roce 1946, je dce inou spole ností francouzských finan ních institucí Natexis Banques Populaires a Banque Populaire Groupe, jejichž základní kapitál na konci roku 2005 inil 14,63 miliardy eur. Posláním spole nosti COFACE je napomáhat rozvoji globálního B2B obchodu. Svým klient m nabízí ty i produktové linie, které jim umož ují úpln nebo áste n outsourcovat ízení obchodních vztah
a financovat a chránit jejich ú ty pohledávek:
úv rové pojišt ní, obchodní informace o podnicích a rating firem, ízení pohledávek a factoring. COFACE dále nabízí pojišt ní záruk, odborná školení v oblasti ú t pohledávek a ve Francii rovn ž správu státních exportních záruk. COFACE má p ímé zastoupení v 58 zemích, lokální servis pro 85 000 klient zajiš uje 4 850 zam stnanc
50
Coface má ratingové hodnocení AA od agentury Fitch, Aa3 od Moody's a AA- od S&P.
92
spole nosti.
Prost ednictvím
svých
partner
v celosv tové
síti
CreditAlliance,
využívajících spole ný integrovaný systém ízení úv rového rizika zvaný Common Risk System, nabízí COFACE služby celkem v 93 zemích. [12]
Služby Coface Central Europe Služby Coface Central Europe se opírají jednak o: o databázi ICON, která poskytuje on-line informace o 4,8 milionu podnik ze st ední a východní Evropy, a je tak nejv tší databázi svého druhu v tomto regionu, o databáze mimosoudního inkasa. Tyto rozsáhlé databáze jsou sestavovány a pravideln aktualizovány odborníky tak, aby uspokojily specifické pot eby expert správy pohledávek. Výsledkem jsou jedine né informace sloužící k identifikaci a vyhodnocování p íležitostí a rizik spojených s obchodováním. Díky spolupráci se sítí sesterských spole ností, spolupracovník a korespondent po celé st ední a východní Evrop dokáže COFACE Intercredit nabídnout plný rozsah servisních služeb pro ízení úv r . [12] Náklady na prospekci trhu jsou 3 % z pojišt ného rozpo tu na výzkum trhu, p i emž splatnost je za átek každého pojiš ovacího období. Jakmile Coface obdrží objednávku, spojí se s klientem kv li up esn ní dopl ujících informací. Jestliže podnik existuje déle než 3 roky, je v p ípad rozpo tu menšího nebo rovného 30000 € a doby pojišt ní jednoho roku rozhodnutí u in no do deseti dn . Co se tý e ostatních požadavk , rozhodnuto bývá do 2 m síc .
5.3
Opat ení podporující export
Státní tajemník pro zahrani ní obchod a podniky Hervé Novelli op t ukazuje na slabiny francouzské proexportní politiky a je – spolu s novým šéfem UBIFRANCE Christophe LECOURTIERem – odhodlán strukturální nedostatky odstranit. Poukazuje p itom na skute nost, že Francie má málo exportujících MSP a navíc ada z nich uskute ní vývoz jenom p íležitostn nebo dokonce jednorázov . Tato skute nost je dle n j nep ípustná, proto byla definována opat ení, která by m la motivovat více MSP k exportování.
93
5.3.1
Reforma ve ejných finan ních postup Coface
Reforma se týká zejména dvou oblastí: Pojišt ní výzkumu a pojišt ní úv ru. Cílem je zjednodušit a umožnit užívání t chto produkt MSP, ale i podniky inovujícími. A. Reforma Pojišt ní výzkumu Reforma pojišt ní výzkumu se týká p ti hlavních oblastí: 1. Zjednodušit Práva na otev ení složky (180 € za složku), která COFACE po podnicích vyžaduje, jsou zrušena. Podniky placení t chto práv, která jim m la pomoci p i exportování, špatn chápaly. Instruktážní proces je výrazným zp sobem zmírn ný: kalkulace ze strany zahrani í (strana zahrani ní složky), která je velmi komplexní, už nebude vyžadována od st edních podnik (ro ní obrat menší než 75 milionu €). Je zaveden zjednodušený mechanismus obnovení záruky pro podniky, které využívaly smlouvy o pojišt ní výzkumu jeden rok a které si p ejí pokra ovat ve svých obchodních snahách. Už nebude nezbytné vyhotovit nový požadavek na záruku, aby podnik získal prodloužení smlouvy. 2. Zohlednit nejlepší uživatele Podnik, který již podepsal jednu nebo více smluv o pojišt ní výzkumu a uhradil nejmén
80% p ísp vk , které mu poskytla COFACE, bude
automaticky, od založení nové složky pojišt ní výzkumu, t žit ze zlepšení garantované ástky, která bude od 65 do 80%. Toto opat ení má za cíl podnítit francouzské podniky, které provádí mezinárodní výzkum, aby ho v as zaregistrovali, což momentáln moc ned lají. 3. Podporovat výzkum inovátorských podnik ástka zaru ená COFACE bude od 65% do 80%, aby se dosáhlo zvýšeného úsilí inovujících podnik , p esn ji podnik , které nesou statut Mladého inovujícího podniku, nebo které již využili pomoci OSEO-Inovace v p ti minulých letech. 52
94
Od 1. ledna 2001 podniky, jejichž obrat nep ekra uje 1,5 milion €, mohou t žit z výhodných p ísp vk . Výhodné p ísp vky budou systematicky nabízeny i inovujícím podnik m, jejichž obrat je v tší než 1,5 milion €. Pole zajišt ní bude rozší eno i na podniky, které ješt
nedisponují
obchodovatelným výrobkem ani službou. Vzorová zkušenost bude uvedena s Genopole d’Evry, který vyjád il pot eby svých len v oboru mezinárodního výzkumu ve fázi vývoje produkt . Coface nabídne podnik m prost edky velmi p ed asn a jako kompenzaci za toto zvýšené riziko bude, v p ípad jejich úsp chu, profitovat z uskute n ných vývoz . Schéma jišt ní a partnerství uskute n ného v rámci pojišt ní výzkumu s Genopole d’Ervy bude samoz ejm možné aplikovat na další póly, nebo skupiny inovujících podnik . 4. Zintensivnit komercializaci procedur prací p es sí COFACE doplní své jednání v komercializaci pojišt ní výzkumu tím, že bude pracovat p es sí s OSEO51 a CCI (Obchodní a pr myslová komora). Mimoto jednoduchost p edfinancování výdaj
na jišt ní bude na zkoušku
zavedena ve spolupráci s bankami: banky budou obchodovat pojišt ní výzkumu prost ednictvím své sít , zárove budou pojišt ny od Coface, aby jim bylo umožn no financovat výdaje na výzkum podnik . 5. Rozší it zkušenosti APFE do nových zemí APFE (Pojišt ní francouzských výzkum do rozvinutých
v zahrani í)
se
rozší í
zemí Asie a Oceánie (Japonsko, Gong-Kong, Singapur,
Austrálie, Nový Zéland) a bude zárove nabízet dobrou obchodní p íležitost, p íjemné obchodní klima a motivovanou francouzskou komunitu. Tento produkt jako dopln k normálního pojišt ní výzkumu bude mít výhodu v profitování ze zkušeností podnikatel , kte í jsou již v daných zemích p ítomni.
51
OSEO je státní ve ejné z ízení, které vzniklo spojením Národní agentury pro zhodnocení výzkumu (ANVAR), Inova ní a pr myslové agentury (AII), Rozvojové banky pro malé a st ední podniky (BDPME) a Francouzské spole nosti zajiš ující financování MSP (SOFARIS).
95
B. Reforma Pojišt ní úv ru Reforma pojišt ní úv ru souvisí se ty mi hlavními cíli: 1. Více podporovat sektory s vysokou p idanou hodnotou Je to nap íklad p ípad sektor nehmotné ekonomiky, pro které je jišt ní tvo eno, aby krylo zaplacení uživatelských práv (zna ka, patent, apod.) v zahrani í. Toto jišt ní umožní pokrýt riziko chyby zahrani ního kontraktora v rámci smlouvy o právu o užívání. Letecký sektor bude podporován specifickým jišt ním p edfinancování. Toto jišt ní je úpravou jišt ní p edfinancování specifických pot eb leteckého sektoru: francouzští subdodavatelé neexportují p ímo, ale jsou ú astníky vývozního leteckého programu. Modernizace jišt ní služeb by m la dosáhnout úrovn jišt ní statk a tak poté umožnit lepší krytí t chto smluv s vysokou p idanou hodnotou. 2. Zlepšit konkurenceschopnost francouzské nabídky Konkurenceschopnost velkých francouzských skupin musí být brán na. To znamená zmírnit pravidla ze stran zahrani í, i když globalizace zna n zm nila podmínky uskute ování mezinárodních smluv. Exportujícím podnik m bude rovn ž k dispozici nový nástroj financování, krytí místních devizových p j ek, aby se lépe odpovídalo požadavk m zahrani ích nakupujících. 3. Zjednodušit postupy Stejn jako u pojišt ní výzkumu došlo ke zrušení práv na otev ení složky. Pravidla ze zahrani ní strany jsou výrazn zjednodušena: -
podnik m s obratem menším než 75 milion € není uložena žádná podmínka, tyto podniky se zásobí hlavn ve Francii pro ostatní podniky je stanovený práh 50% zahrani ního podílu, smlouvy , které p ekro í tento práh nebo 500 milion €, budou p edm tem administrativních jednání
4. Podpo it p ítomnost francouzských podnik v zahrani í a chránit dlouhodobé úroky Francouzské úrokové míry v širším smyslu jsou p edm tem obnovy zajišt ní investic (dobytí ásti trhu) a jišt ní volného (bez vývoz ), aby pokryly
96
dlouhodobé projekty jako nap . zásobování Francie energií. Toto poslední jišt ní bude muset být p edm tem legislativním zm n v rámci pravidel OECD.
5.3.2
Ubifrance UBIFRANCE, francouzská agentura pro mezinárodní rozvoj podnik , byla
založena v roce 2003, jako podpora pro podniky, zejména pro MSP, kterým nabízí informace o zahrani ních trzích a individuální rady. T íletá dohoda o cílech a prost edcích podepsaná v roce 2006 sv ila UBIFRANCE vedení obchodní aktivity sít Missions économiques v zahrani í a Regionálního editelství zahrani ního obchodu. P ipsala jí také ambiciózní cíle a mise v p ípad podnik jako klient , obchodní p íjmy z rozvoje po tu dobrovolník
v zahrani ních podnicích
a dopomáhání podnik m, zejména t m malým a st edním, na zahrani ní výstavy. Výsledky získané na konci roku 2007 byly vynikající, zvýšilo se pov domí o agentu e a cíl pro rok 2008 již bylo dosaženo. 1. Posílit zahrani ní obchod tím, že UBIFRANCE bude p ímo ídit sí mezinárodních pomocí podnik m Aby se zajistila v tší pr hlednost, zlepšování zahrani ního obchodu bude v rukou UBIFRANCE. Aby byla v zahrani í vytvo ena velká mezinárodní agentura, UBIFRANCE se vybaví svými zdroji tak, že zaštítí a p ímo bude ídit zam stnance Ekonomických misí (Missions économiques). 2. Znásobit po et podnik p ítomných v zahrani í UBIFRANCE se ve Francii od roku 2008 op e o konzulární sí v rámci regionálního partnerství, které zasv tí Obchodní a pr myslové komo e, Toto dopl ování se dvou orgán , Komory obchodu a pr myslu pro teritoriální zakotvení a znalosti ekonomické stránky v regionu a UBIFRANCE pro dodávání produkt a poskytování informací, výzkumu a podpo e p i pronikání na zahrani ní trhy, bude mít za cíl: 20 000 podnik , kterým bude státní podporou dopomoženo k exportování, do roku 2011, což znamená zdvojnásobení po tu podnik .
97
5.3.3
VIE (Dobrovolná práce v zahrani ních podnicích)
Tento program je výborným prost edkem zmezinárod ování francouzských podnik a posilování francouzského ekonomického spole enství ve sv t . Mimo jiné umož uje budoucím „kádr m“ seznámit se s mezinárodním prost edím a vytvo it mnoho pracovních míst, nebo 75 % „dobrovolník “ získává pracovní nabídku založenou na jejich misi. Na konci roku 2007 bylo v zahrani ních podnicích zam stnáno 5436 VIE ve 1199 podnicích, z toho 36 % v MSP, což p edstavuje 21 % nár st po tu VIE za posledních 12 m síc . Cílem je zdvojnásobit po et VIE tak, aby jich do konce roku 2009 bylo v zahrani í 10000. Otev ení procedury francouzským podnikatel m usazených v zahrani í a majících partnera ve Francii Vedoucí francouzských podnik , které se nacházejí mimo Francii, a jejichž firma se ídí místním právem, mohou p ijmout VIE, pokud mají uzav ené partnerství s francouzsko právní spole ností. Z d vod spojených se statutem VIE a jeho vnímáním místními orgány, stejn tak kv li bezpe nosti mladých, bude spole nost najímající VIE francouzským partnerem, ale rovn ž každá místní spole nost vedená francouzským p íslušníkem, bude mít stejnou možnost. Potvrzení zkušeností VIE evropským diplomem Zkušenost VIE již uznané podniky a mladými dobrovolníky je nyní potvrzena i získáním evropského diplomu. UBIFRANCE se zapsala jako výuková organizace v rámci evropského EUROPASS. Agentura každému „dobrovolníkovi“ (VIE) z tohoto titulu vydá certifikát uznávaný v evropských zemích. Výzva ke vzniku zahrani ních partnerství, aby se programu ú astnilo více podnik a více mladých Cílem je najmout více podnik
a t m pak nabídnout kandidáty odpovídající jejich
pot ebám a to zejména v p ípad velmi specializovaných sektor .
98
Zjednodušení procedury a vytvo ení „VIE/PME clef en main“52 Toto zjednodušení vychází z transformace požadavk
na VIE a zavedení klientského
extranetu. Znovuschvalování podniky nebude t eba. Doba vy ízení složek bude snížena na jeden m síc (krom doby obdržení víz). VIE/PME clef a main je ízeno speciálním odd lením, jehož cílem je zjednodušit proceduru a snížit náklady. Individuálním p ístupem identifikuje disponibilní pomoci a subvence a tím umož uje p ístup do MSP, adekvátní p ijímání v cizin a vhodný profil kandidáta adaptovaný na pot eby podniku. Navíc napomáhá s vy ízením administrativních záležitostí ve Francii i v zahrani í. Nové smlouvy o financování VIE podepsané s místními orgány V roce 2008 bude „volontariat international en entreprise“ podporovat 14 region a to financováním všech, nebo
ásti náklad
spojených p ijetím mladého ú astníka
programu. Je to o 6 více, než v roce 2006 a o ekává se, že p ibudou i další. Uznání VIE v 7 nových zemích P ijetí statutu VIE orgány zemí s pracovními posty vyvolává n kdy zna né potíže. V roce 2007 opat ení vedená UBIFRANCE, Missions Economiques a DGTPE umožnila odstranit bariéry v sedmi velkých zemích, p edstavujících více než tvrtinu post VIE.
5.3.4
Angažování se velkých skupin k podporování MSP
Velké skupiny se mohou aktivn ú astnit všeobecné mobilizace na podporu exportu malých a st edních podnik tím, že jim poskytnou své zdroje a pod lí se s nimi o znalosti trh a jejich mezinárodní posudek. Velké podniky budou mobilizovány, aby pomohli MSP v rozvoji na zahrani ních trzích. Tato podpora m že být v n kolika formách: • • • • 52
Rady ohledn trh Navázání vztah Partnerství s podniky Právní a obchodní pomoc
Doslova n co jako „Program VIE/Malé a st ední podniky klí v ruce“
99
• • •
Pomoc p i výzkumu Výstavy VIE
•
Úlevy na daních...
5.3.5
Zm ny v zam ení na zem
Proexportní politika pro MSP se až dodnes opírala o seznam „ter ových zemí“, které byly definovány v roce 2003. Ve chvíli, kdy tento podp rný mechanismus je revidován a zmodernizován, zdá
se být vhodné adaptovat seznam ter ových zemí, zejména
s p ihlédnutím k reformám nastoleným proexportními orgány, stejn jako k ekonomickému a obchodnímu vývoji, ke kterému od roku 2003 došlo. Nový seznam zemí umožní orientovat snahy státní podp rné sít zárove
pro podniky
k trh m blízkým Francii (zóna Evropa a St edomo í), které tvo í rozhodující
oblast pro pomoc MSP k zahájení a upevn ní jejich internacionalizace, a k n kolika vzdálen jším trh m s velkým potenciálem a relativn
zanedbaných francouzskými
podniky, p edevším vzhledem k jejich konkurenci z ostatních velkých evropských zemí.
1. Evropa – St edomo í53 Mechanismus pomoci MSP pro export do Itálie nem že být stejný jako ten , se kterým se po ítá pro exportování do Malajsie: náklady (finan ní i nefinan ní) podniku spojené s pr zkumem trhu a podniknutí krok k exportování jsou v obou p ípadech odlišné. Mimo náklad je pro francouzské podniky lenství nebo ne lenství v EU základním prvkem pro p ístup na t etí trhy. Pomineme-li jazykové a kulturní faktory (které jsou ale d ležité), tento p ístup je v EU usnadn n absencí obchodních bariér (Vnit ní trh), politického rizika, m nového rizika a relativn
blízkého obchodního prost edí. K této evropské zón
se mohou p ipojit kulturn podobné zem kolem st edomo í, zejména zem severní Afriky, kde jsou francouzské MSP dob e zavedeny. Tyto blízké trhy jsou oblíbené francouzskými MSP, zejména jsou-li tak malé, že vyvážejí pouze do jedné nebo dvou zemí, anebo exportují poprvé. Tato zóna tvo í pro EU 27 (krom Francie) + Švýcarsko/Norsko/Chorvatsko + Turecko, Severní Afrika (Maroko, Alžírsko, Tunisko, Libye, Egypt, Izrael a Libanon
53
100
malý nebo st ední podnik první etapu jeho internacionalizace. Je tedy d ležité mu v tomto stádiu pomoci se rozvíjet. Navíc tato oblast neobsahuje pouze zem západní Evropy, jejichž r stový potenciál z stává jen mírný vzhledem k ostatním ekonomickým zónám, ale i nové lenské zem EU, stejn jako n které zem kolem st edomo í (Maghreb, Egypt, Turecko), které jsou obzvláš dynamické. Akce ve ejných mocí, p i vstupu podnik na tyto trhy, musí být zvláš dob e mí eny. Zodborn ní mezinárodní sít
a zlepšení podpor nabízených Ubifrance a Missions
économiques, které musí umožnit pokra ování reformy podp rné sít ,
tomu budou
nápomocny.
2. „Velký Široký“ Druhou privilegovanou zónou pro francouzský podp rný mechanismus jsou pon kud vzdálen jší oblasti sv ta. Bylo definováno 20 zemí, ve kterých stojí za to koncentrovat úsilí. V t chto oblastech jsou náklady internacionalizace pro podniky mnohem vyšší. K identifikaci t chto zemí bylo použito n kolika kritérií. Zem , na které je t eba se zam it, jsou ty, které uspokojují maximum kritérií, nebo ta nejd ležit jší kritéria. Tato kritéria jsou t íd na do t í kategorií: ta, které spo ívají ve velikosti cílových trh , ta, jenž spo ívají v potenciálu rozvoje t chto trh a ta, která spo ívají v relativní obchodní pozici Francie vzhledem k jejím hlavním evropským konkurent m na t chto trzích, tato relativní pozice je hodnocena úrovní (odlišnost od ásti trhu) a dynamikou (vývoj ástí trhu) Krom Japonska se jedná o sedm asijských nových industrializovaných zemí:
ína
(v etn Hongkongu a Taiwanu), Indie, Malajsie, Korea, Thajsko, Indonésie a Vietnam. Dv velké zem Latinské Ameriky, kterými jsou Mexiko a Brazílie, se stejn jako Chile rovn ž nachází na tomto seznamu. Mimo tyto oblasti se jedná o Rusko a Ukrajinu, rovn ž Severní Ameriku, kde je to USA a Kanada, dále pak Jižní Afrika. Na listinu prioritních zemí se p ipsali i ty i zem z oblasti golfského zálivu a to Saudská Arábie, Spojené Arabské Emiráty, Kata a Kuvajt.
101
Tabulka 3 – Rozd lení lí ových zemí Asie (8 zemí) Amerika (5 zemí) Japonsko
Ostatní zóny (7 zemí)
USA
Rusko
Kanada
Ukrajina
Indie
Mexiko
Jižní Afrika
Malajsie
Brazílie
Korea
Chile
ína (v etn Hongkongu a Taiwanu)
Saudská Arábie Spojené Arabské
5.3.6
Thajsko
Emiráty
Indonésie
Katar
Vietnam
Kuvajt
Posílení sektorových ak ních plán
Sektorové ak ní plány zavedené v roce 2005 mají za hlavní cíl organizovat a sladit sbližování sektor
s nejv tšími trhy s ohledem na sv tovou poptávku a francouzskou
nabídku. Sektorové ak ní plány sjednotily aktéry jedné profese kolem spole né problematiky mezinárodního rozvoje podnik v sektoru. Jejich délka jsou t i roky. SAP jsou vypracovány profesionálními organizacemi. Po jejich p ijetí mohou získat finan ní podporu díky procesu certifikace vedenému UBIFRANCE. Do dnešního dne bylo vytvo eno 11 SAP: letecký, vybavení domácnosti, zdraví, chemie, personální vybavení, eko pr mysl, p íslušenství pro volný
as, zem d lsko-
potraviná ský, Informa ní a komunika ní technologie, právnická povolání a veletrhy, výstavy a kongresy. Od po átku zavedení procesu certifikace bylo uskute n no 240 hromadných operací v rámci SAP shromaž ujících více než 4000 francouzských podnik celkového po tu operací a zú astn ných podnik )
102
(což je 31%
Výsledky SAP jsou povzbuzující a plány musí být dynamizovány, aby se dosáhlo jejich plné ú innosti. Nové orientace vedoucí k posílení efektivnosti odv tvových ak ních plán • Zintensivnit pr b žnou kontrolu inností naplánovaných v existujících SAP Bude p ijato n kolik nových opat ení za ú elem podpory ízení a dodržování inností p edpokládaných v plánech vydaných odbornou federací: Podpo it ízení SAP pov enými koordinátory akcí a leny SAP. Tento koordinátor bude moci být VIE, jeho statut mu umožní strávit 165 dní ve Francii. Skloubit SAP s póly existující konkurenceschopnosti, zejména s póly sv tovými nebo s globálním posláním. Tato v tší souhra mezi mezinárodn p ipravovanými innostmi v SAP a t ch, naplánovaných póly, je zárukou v tší soudržnosti ak ních program . • Podnítit vznik nových SAP k podporování internacionalizace význa ných sektor Z po átku m li SAP namí eno na segmenty trhu odpovídající t em velkým kritériím: zabývat se MSP, vztahovat se k n kterému strategickému sektoru, jež je ze sv tové úrovn na vzestupu, týkat se strukturovaných výrobních sektor s vysokou konkurenceschopností. Vzhledem k t mto kritériím a mapování 71 pól
konkurenceschopnosti, budou
uvedeny nové SAP odbornými organizacemi a konkuren ními póly ve spolupráci s UBIFRANCE, Francouzské agentury pro zahrani ní investice (AFII), Generálním editelstvím státní pokladny a ekonomické politiky (DGTPE) a Generálním editelstvím podnik (DGE). Další sektory jsou zvažovány, zejména pak engineering, železni ní doprava, automobily, energie, architektura...
5.3.7
Posílení podpor na výstavy a podnikové delegace
Za len ní státu do podpory vývozu a zejména na výstavy, je v Evrop konstantou, p estože se podmínky liší co do oblastí, tak i do použitých prost edk .
103
V roce 2007 t žilo 4000 francouzských podnik z ve ejných podpor o vystavování na mezinárodních výstavách, z toho 2000 v pavilónech organizovaných UBIFRANCE. K t mto p edvád cím veletrh m se v roce 2007 p idává 440 kolektivních akcí, zahájených a vedených Missions économiques (6600 podporovaných podnik ) stejn
tak
akcí SIDEX54, podpory zvlášt v nované francouzským MSP a mikropodnik m. Cílem je do roku 2011 zdvojnásobit po et vyvážejících podnik se státní podporou, což je 20000 podnik , z nichž polovina na zahrani ních veletrzích. Tohoto cíle bude dosaženo
prost ednictvím
ak ního
programu
spole enství
Ubifrance
a Missions
économiques, dále certifikováním operací vývozních partner , stejn tak individuálními kroky financovanými procedurou SIDEXu.
5.3.8
Transformace procedur zahrani ního obchodu
N kolik asijských zemí ( asto pod vedením státu) úsp šn z ídilo orgány zabývající se zm nou a zjednodušením pravidel exportování. Ve Francii probíhají dva projekty založené na soukromých aktérech (i když získali státní podporu), které dokazují ekonomický význam tohoto kroku a to jednak pro exportující podniky, jednak pro orgán, který by m l na starosti transformace. Zisk, vycházející dokonce i z áste né transformace pravidel, je pro vyvážející podniky podstatný: poté, co Malajsie zavedla sv j národní transforma ní program Dagang.Net, svým podnik m umožnila díky lepší administrativ
nár st produktivity
o 97%. Co se tý e Francie, tamní celní ú ad doplnil svoji nabídku zjednodušení služeb o program DELTA, platný od 28. ervna 2007, který umožní provád t celní deklarace p es internet. K dopln ní tohoto ve ejného projektu si Státní tajemník pro podniky a zahrani ní obchod, Hervé Novelli, p ál již od svého jmenování do funkce, dát nové impulzy
54
SIDEX - Soutien Individualisée à la Démarche Export, Individuální podpora pro exportování
104
a zafixovat cíl ohledn zavedení služeb, které by zjednodušily zahrani ní obchod, do konce roku 2008. Státní intervence se soust edí na 3 oblasti Programové projekty byly vyvinuty soukromými podniky, ale jejich zavedení vyžaduje podstatné státní intervence, které se v krátkém období soust edí na t i oblasti: 1. Vytvo ení ídící skupiny uvnit ministerstva Z d vodu zefektivn ní strategického plánování a koordinace mezi soukromými a ve ejnými aktéry, bude vytvo ena ministerská ídící skupina, aby došlo ke zjednodušení a transformaci zahrani ního obchodu. Bude sdružovat hlavní „ministerské“ kraje, konzulta ní orgány a ve ejná zastupitelství, které v tomto transforma ním procesu mají klí ovou roli (zejména ty, které jsou pov eny vydáváním a ov ováním exportních dokument ). 2. Ud lení zna ky podnik m s transforma ními programy Aby stát pomohl d v ryhodným podnik m a zárove uživatel m garantoval bezpe nost a kvalitu služeb, rozhodl se ocenit podniky zna kou kvality. To však bude podmín no p esným dodržováním zadaných technických a organiza ních p edpis . Zhotovení t chto p edpis zakon ené vydáním zna ky bude mít na starosti doty né spole enství ministr . 3. Zavedení bilaterálních partnerství se zahrani ními podniky Jelikož v blízké budoucnosti nebudou ujednány žádné mnohostranné smlouvy o postupech transformace, stát zavede dvojstranné úmluvy. Tato bilaterální partnerství p inesou zna ný užitek spojení francouzských certifikovaných podnik a jejich zahrani ních partner . Stát ur í hlavní zem , se kterými bude vhodné sjednat partnerství na bázi strategických a ekonomických kritérií.
5.3.9
Specifické dvoustranné podn ty k inovacím
Jedná se o rozvoj vzájemných podn t
k inovacím, ušitých na míru centr m zájmu
podnik a specifických pot eb zahrani ních partner z prioritních trh . Vytvo ení Skupiny odborník
pov ených navrhováním sm ru spole ných
strukturovaných in . Na požádání prezidenta republiky a p i p íležitosti jeho
105
návšt vy Mexika v lednu lo ského roku, ministr založil skupinu složenou z francouzsko-mexických odborník . Zavedení Investi ních fond (p íklad:
vytvo ení
s podporou dvojstranných inova ních projekt
francouzsko-izraelského
investi ního
fondu
k zahájení
inova ních projekt ). Vzájemná spolupráce s konkrétními dohodami o partnerství mezi francouzskými a zahrani ními póly konkurenceschopnosti, jako nap . v ín , v eské republice nebo v Holandsku.
5.3.10
Vývoj fiskálních za ízení
Da ový úv r na pr zkum obchodu Da ový úv r na obchodní pr zkum, platný od ledna 2005, je fiskální pomocí podmín nou najmutím dalšího zam stnance zam eného na export. Umož uje odepsat 50% výdaj na výzkum v období 24 po sob jdoucích m síc , maximální odpo itatelná povolená ástka je 40000 € (80000 € v p ípad asociace nebo „GIE“55)56. Seznam výdaj s právem na da ový úv r zahrnuje 5 výdajových kategorií: náklady a cestovné, výdaje za informace o trzích a klientech, výdaje ú asti na zahrani ních veletrzích a výstavách, náklady spojené se seznámením s výrobky a službami, které podnik na daný trh bude vyvážet, od 1. ledna 2006 pak náklady na VIE. T chto opat ení využilo v roce 2006 t i sta podnik , v roce 2007 to bylo už 600 podnik . Aby bylo osloveno více spole ností, bylo rozhodnuto o rozší ení pole o šestou kategorii a to o výdaje spojené se službami poradenskými57.
55
GIE – Groupement d'intérêt économique – Ekonomická zájmová uskupení, e právnická osoba, která umož uje svým len m (musí být nejmén dva) spole n d lat n které aktivity za ú elem jejich usnadn ní nebo vývoje, anebo zlepšit výsledky této innosti a to vše p i zachování individuality každého z partner . 56 Bulletins officiels des impôts (BOI), . 70 z 18. dubna 2005 a . 36 z 24. února 2006. 57 lánek . 55 zákona . 2007-1824 z 25. prosince 2007 o oprav financí pro rok 2007
106
Opat ení nazývané „120 dní“ Toto opa ení osvobozuje od daní p íjmy získané z inností obchodního pr zkumu trhu realizovaných v zahrani í. Podmínkou osvobození je doba pr zkumu v zahrani í minimáln 120 dní. Toto opat ení p ijaté v roce 2005 je sou ástí obecného mechanismu osvobozování získaných v zahrani í.
5.4
Politika prezidenta Sarkozyho
Vn jší obchodní politika Francie se m la po výh e Nicolase Sarkozyho v prezidentských volbách, konaných v kv tnu 2007 výrazn zm nit. Sarkozy je p esv d en, že rozvoj francouzských podnik a jejich mezinárodní expanze jsou nerozlu iteln spojeny. Ve svém programu ur il 4 cíle pro rozvoj francouzských podnik v zahrani í: 1. Masivní posílení výzkumu a inovací: Sarkozy zmi uje nezbytnost reformy výzkumu a vysokého školství, zejména tím, že budou více finan n podporovány. Cht l by navázat na práci Christiana Blanca58 v oblasti sociální a da ové podpory podnik ve výzkumných a vzd lávacích centrech. 2. Pracovní právo: Francie je mistr v ochran
existujících pracovních míst
a blokování propoušt ní. Na druhou stranu ale také mnohem mén míst tvo í a doba nezam stnanosti je výrazn delší. V tšina nabídek práce je s relativn nevýhodnými smlouvami na dobu ur itou. Tato situace není dobrá ani pro zam stnance ani pro zam stnavatele a výsledkem je, že Francie je jednou zemí, ve kterých jsou paradoxn poci ovány sociální nejistoty nejvíce. Sarkozy požaduje takovou reformu, aby na jedné stran existovala flexibilita na trhu práce a na druhé stran , aby všichni zam stnanci byli ochra ováni mnohem efektivn ji a spravedliv ji. M lo by se toho dosáhnout p edevším reformou pracovních smluv, kdy by se jasn up ednost ovaly smlouvy na dobu neur itou, a nastavením profesionálního sociálního zabezpe ení. Hodlá
58
Poslanec za UDF (Union pour la démocratie française), podp rce Sarkozyho p i prezidentských volbách
2007.
107
zachovat 35hodinový pracovní týden a odchod do d chodu v 60 letech, ovšem nikoliv jako horní, ale dolní hranici. Lidé by se tak mohli rozhodnout, zda cht jí pracovat více a déle. P es asy by se podle n j nem ly zda ovat a nem lo by se z nich platit sociální pojišt ní.Chce ukon it praxi vyplácení vysokých odm n vysoce postaveným manažer m na odchodu (tzv. zlatých padák ) a rozší it právo nákupu zam stnaneckých akcií i na ostatní pracovníky. 3. Podpora malých a st edních podnik : Sarkozy zde vychází z amerického modelu Small Business Act a chce, aby ást ve ejných zakázek byla sm ována práv MSP. Je to podle n j významný nástroj, jak podniku pomoci v rozvoji a získání d v ryhodnosti na trhu. Zárove navrhuje da ovou reformu tak, aby podporovala složení na bázi národního akcioná ství a sou asn
upustit
od riskantních investic, tzn. od jednoho z nejmén zajímavých po in v oblasti fiskálního plánu. D ležitým prvkem jeho politického programu je snížení povinných odvod , které zat žují podniky a ve Francii jsou p íliš vysoké (dle Eurostatu je to 45,3% HDP), vzhledem k pr m ru EU15 (41% a v n kterých zemích dokonce mnohem mén : Anglie 35. Špan lsko 35, Irsko 32). Snížení t chto odvod by m lo vést k posílení exportu a konkurenceschopnosti. [2] [9] Dalším d ležitým opat ením, které by dle Sarkozyho mohlo okamžit
vstoupit
v platnost, je sociální DPH [3], které by m lo být prost edkem, jak bojovat proti delokalizaci, a zárove umož uje vytvá ení pracovních míst a zvyšuje kupní sílu. Tím, že se zdraží importované zboží, dojde k tomu, že francouzský zákazník nebude up ednost ovat levné zboží ze zemí s nižšími mzdovými náklady ( ímž by podporoval bariéry pro tvorbu pracovních míst a své sociální ochrany). Zdan ním import a „osvobozením“ export bude mít zm na jedné ásti sociálních p ísp vk z DPH stejný efekt
jako
devalvace
m ny,
což
zeslabí
nadhodnocení
eura
a
pom že
konkurenceschopnosti59. M lo by dojít k menšímu zdan ní p íjmu zam stnanc 59
Teoreticky by to nem lo vést ke zdražení domácích výrobk , protože to vykompenzuje snížení poplatk
(dražší tedy budou jen importované produkty, což je cílem).
108
a produkce. Dle erstvého francouzského prezidenta je t eba zda ovat vyrobené statky a ne výrobu statk . Když se podpo í tvorba bohatství, bude t eba mén p erozd lovat. Francouzský export za poslední roky zaznamenal zna né problémy. [3]
109
6
Diskuse a záv r
6.1
Shrnutí výsledk analýzy a komparace proexportní politiky
6.1.1
Legislativní vymezení aplikace Konsensu v rámci EU av R
Principy zajišt ní plné nezávislosti komer ního pojiš ování na zdrojích ur ených pro státní podporu vývozu jsou uvedeny v t chto p edpisech v platných zn ních: •
Sd lení Komise
lenským stát m podle
lánku 93 (1) Smlouvy o ES
o aplikaci lánk
92 a 93 Smlouvy na pojišt ní krátkodobých vývozních
úv r (97/C 281/03) novelizováno v roce 2001 (Ú . v st. C 217, 2.8.2001) zm n no sd lením Komise 2005/C 325/11. •
Rozhodnutí Rady . 73/391/EEC z 3. prosince 1973.
•
Rozhodnutí Rady . 76/64/EEC z 27. ervence 1976, dopl ující Rozhodnutí Rady . 73/239/EEC o konzultacích a informa ních postupech v záležitostech úv rového pojišt ní, záruk a úv r .
•
Rozhodnutí Rady . 82/854/EEC z 10. prosince 1982 o použitelnosti pravidel platných v oblasti vývozních garancí a vývozních financí, pro n které subkontrakty s ú astníky v ostatních lenských zemích.
•
Rozhodnutí Rady
. 93/112/EEC ze dne 14. prosince 1992, rozši ující
Rozhodnutí ze 4. dubna 1978 o aplikaci n kterých opat ení na úseku oficiáln podporovaných vývozních úv r . •
Rozhodnutí Rady . 97/173/EC ze 3. b ezna 1997, dopl ující rozhodnutí ze 4. dubna 1978 o použití ur itých pravidel na úseku oficiáln podporovaných vývozních úv r .
•
Rozhodnutí Rady
. 97/530/EC z 24.
ervence 1997 o zm n
o pravidlech pro oficiáln podporované exportní úv ry.
110
Ujednání
•
Sm rnice Rady opat ení,
. 98/29/EC ze 7. kv tna 1998 o harmonizaci hlavních
týkajících
se
pojišt ní
vývozních
úv r
pro
transakce
se st edn dobým a dlouhodobým krytím. V eské republice je významným zákon
. 417/2002 Sb., úplné zn ní zákona
. 58/1995 Sb., o pojiš ování a financování vývozu se státní podporou a o dopln ní zákona . 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním ú adu, ve zn ní pozd jších p edpis , jak vyplývá z pozd jších zm n. Tento zákon, ú inný od 27.9.2002, upravuje v souladu s právem Evropských spole enství a závazky vyplývajícími z lenství
eské republiky ve Sv tové
obchodní organizaci státní podporu vývozu poskytovanou formou pojišt ní vývozních úv rových rizik, podpo eného financování a úhrady úrokových rozdíl .
Deformace trhu zp sobené státními podporami Ú el výše uvedených dokument
je p edevším odstranit deformaci trhu60 zp sobenou
státní pomocí v sektoru pojiš ování vývozních úv r , v n mž existuje konkurence mezi státními nebo státem podporovanými pojistiteli vývozních úv r a soukromými pojistiteli vývozních úv r . Komer ní sektor pojišt ní vývozních úv r je zam en p edevším na pojišt ní rizik krátkodobých vývozních úv r
61
, pro obchodování v rámci Spole enství, ale i s celou
adou dalších zemí. Toto riziko je ozna ováno jako „obchodovatelné“, naproti tomu pojišt ní st edn dobých nebo dlouhodobých vývozních úv r je v sou asnosti v tšinou neobchodovatelné. 60
K deformaci konkuren ního prost edí m že dojít nejen mezi vývozci v r zných
lenských státech
v souvislosti s jejich obchodem uvnit a mimo Spole enství, ale také mezi pojistiteli vývozních úv r nabízejících své služby uvnit Spole enství. 61
Zatímco Komise dosud své pravomoci k regulaci státních podpor v oblasti vývozních úv r a pojišt ní
vývozních úv r neuplat ovala, zkušenosti skupiny pro vývozní úv ry p i Rad a p ípady ešené Evropským soudním dvorem ukazují, že minimáln v jedné oblasti, tedy v pojišt ní krátkodobých vývozních úv r , m že skute ná nebo potenciální deformace konkurence v rámci Spole enství ospravedlnit zásah Komise na základ pravidel státní pomoci, a to bez ekání na vývoj v dalších oblastech.
111
T ebaže lenské státy v o ekávání zásahu Spole enství vyvinuly zna né úsilí s cílem eliminovat pomoc komer nímu sektoru v pojišt ní vývozních úv r , jednotný trh vyžaduje ur ité pojistky, které zajistí rovné výchozí podmínky za každých okolností.
Sd lení Komise lenským stát m podle lánku 93 (1) Smlouvy o ES Ve sd lení Komise lenským stát m podle lánku 93 (1) Smlouvy o ES o aplikaci lánk 92 a 93 Smlouvy na pojišt ní krátkodobých vývozních úv r (97/C 281/03) je popsána struktura trhu s pojišt ním vývozních úv r
a up esn no rozd lení komer ního neboli
tržního sektoru, v n mž pracují soukromí pojistitelé a jenž je pokryt tímto Sd lením, na soukromé a státní nebo státem podporované pojistitele vývozních úv r . Dále je zde vysv tleno pro a do jaké míry platí lánky Smlouvy o státní podpo e. Komise rovn ž uvádí, jaké kroky považuje za nutné pro odstran ní zbývající státní podpory z tržního sektoru, a požaduje, aby lenské státy v p ípad nutnosti takové kroky u inily. Toto Sd lení platilo od 1. ledna 1998 po dobu p ti let. Do dvou m síc po jeho vyhlášení byly lenské státy povinny informovat komisi o krocích, u in ných k jejich spln ní. Pokud by se na základ t chto zpráv nebo z jiných d vod bude zdálo, že n který systém používaný v lenských státech i nadále zahrnuje státní podporu, komise vyhodnotí tuto podporu na základ
lánk 92 a 93 Smlouvy v souladu s výše uvedenými zásadami.
V roce 2001 p ijala Komise novelu sd lení z roku 1997, jež se týkala definice „obchodovatelných“ rizik, která nemohou být kryta pojistiteli vývozních úv r s podporou státu. Novela z roku 2001 zárove prodlužuje platnost sd lení z roku 1997 do 31. prosince 2004. Platnost sd lení z roku 1997 byla dále prodloužena do 31. prosince 2005 sd lením p ijatým Komisí v roce 2004. Malým podnik m s omezeným objemem vývozu soukromí podnikatelé ve v tšin lenských stát bu to v bec nenabízejí krytí pojišt ní vývozních úv r , anebo je nabízejí jen v mí e velmi omezené, což je zp sobováno velmi nízkou nebo nulovou ziskovostí odrážející nedostate né rozp tí p ijímacích zemí a/nebo zahrani ních zákazník i malé zkušenosti a znalosti t chto podnik ohledn složitých souvislostí pojišt ní vývozního úv ru a s tím spojených zprost edkovatelských a zpracovatelských náklad . Komise je tudíž ochotna považovat vývozní rizika t chto podnik v lenských státech, kde chybí
112
adekvátní nabídka soukromého trhu, prozatím za „neobchodovatelná“, též s ohledem na pot ebu komer ních pojistitel p izp sobit se zv tšení trhu v d sledku rozší ení EU. Toto nové ustanovení je platné od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2010. Komise však vyhodnotí situaci malých a st edních podnik
s omezeným obratem vývozu
zaznamenaným v t íletém období. Pokud se ukáže, že je nabídka pojišt ní vývozního úv ru pro tyto MSP na soukromém trhu dostate ná, pozm ní Komise toto sd lení tak, aby byla jejich rizika považována za „obchodovatelná“. Aniž by byla dot ena definice „obchodovatelných“ rizik, pokud v daném lenském stát neexistuje soukromý trh pojišt ní, anebo v mí e, v níž v n m existuje, se hospodá ská a
politická
rizika
ve ejných
a
neve ejných
dlužník
p echodn
považují
za neobchodovatelná, pokud je podstoupí malé a st ední podniky spadající pod p íslušnou definici EU62, jejichž celkový ro ní obrat vývozu nep esáhne 2 miliony EUR63. V t chto p ípadech p izp sobí státní nebo státem podporovaní pojistitelé vývozních úv r
své
pojistné sazby pro tato „neobchodovatelná“ rizika v nejvyšší možné mí e sazbám b žn ú tovaným pro obdobná rizika a vezmou mimo jiné v úvahu omezený rozptyl zahrani ních odb ratel , charakteristické rysy pojišt ných podnik a související náklady. lenské státy, které hodlají p edložit Komisi oznámení o uplatn ní této doložky, podléhají postupu podmínkám stanoveným pro uplatn ní únikové doložky. Komise si vyhrazuje právo zrušit po konzultaci s lenskými státy platnost této doložky nebo zm nit podmínky jejího uplatn ní, jestliže zjistí, že se v dob platnosti tohoto sd lení zm nila kapacita soukromého trhu pojišt ní v tomto segmentu. [61]
62
Doporu ení Komise 2003/361/ES ze dne 6. kv tna 2003 o definici malých a st edních podnik , Ú . v st. I, 124, 20.5.2003, s. 36 ve zn ní pozd jších p edpis . 63 P íslušný ro ní objem vývoz se vypo ítá podle lánku 4 p ílohy I doporu ení Komise 2003/361/EC ze 6. kv tna 2003, ve zn ní pozd jších p edpis . Ustanovení l. 4 odst. 2 p ílohy se p im en použijí pro ro ní objem vývozu daného podniku.
113
6.1.2
Komparace vybraných faktor
Tabulka 4 – Informa ní podpora Informa ní podpora ve srovnávaných státech eská republika
Francie
Zelená linka pro export (MPO)
SIME - informa ní služby o zahrani ních trzích (Ubifrance)
BusinessInfo.cz
Cap Export www.exporter.gouv.fr
Export.cz (poptávky po výrobcích a službách)
Missioneco.org Zdroj: vlastní tvorba
Pro podniky, mající zám r exportovat své výrobky, jsou veškeré informace s tím spojené velmi cenné. Z toho d vodu je d ležité, aby se o existujících podporách podnikatelé snadno dozv d li. V eské republice byla pod záštitou MPO z ízena bezplatná informa ní linka, na které se klienti dozví základní údaje a jsou pak operátory odkázáni na p íslušné agentury. V podstat stejné informace obsahuje i dokument „Export v kostce“, který byl nedávno aktualizován a jeho vypracování je p ehledné a srozumitelné. Paralelou Zelené linky pro export je francouzský SIME (service d'information sur les marchés étrangers). Portál BusinessInfo.cz, stejn jako stránky Cap Export, jsou nezbytným centrem informací podnikatel
p íslušných zemí a to nejen t ch, kte í zamýšlí své produkty
vyvážet. Stránky jsou velmi obsáhlé s logickou strukturou. Podporou eského obchodu je i Export.cz, který poskytuje informace pracovník OEÚ ZÚ, stejn
jako p ehled služeb nabízených
eskými centry v etn
kontakt
na zahrani ní ekonomické subjekty. Obdobou by m ly být stránky Missioneco.org, ty jsou ovšem nesrovnateln lépe a hlavn podrobn ji zpracovány. Podnikatel na nich nalezne informace o jednotlivých zemích sv ta, ale i sd lení, publikace, podpory
a kontakt
na p íslušné regionální editelství zahrani ního obchodu, pod které svou lokalizací spadá.
114
Krom informa ních center uvedených v tabulce je samoz ejm vhodné prozkoumat i stránky ministerstev a jednotlivých agentur a organizací. Konkrétními tématy se zabývají i školitelé na seminá ích, které ob zem po ádají. Tabulka 5 – Institucionální podpora a poskytované služby
Služby eská republika
Francie
MPO/MZV
MINEFI/DGTPE
CzechTrade
Ubifrance
Egap
Coface
EB ZÚ
Missions Economiques Rada zahrani ního obchodu Francie OSEO Partnerství - Francie Zdroj: vlastní tvorba
Jednotlivá opat ení proexportních politik jsou v eské republice, stejn jako ve Francii ízena ministerstvy.
R po vstupu do EU si stále ješt zvyká na podmínky a omezení
z toho vycházející. Jako vodítko k pot ebným zm nám nejen institucionálního rámce slouží zkušenosti a modely fungující v zemích západní Evropy, tudíž i Francie. V tabulce . 5 jsou uvedeny instituce obou srovnávaných stát , které mají za úkol vykonávat zmín nou podporu exportních zám r
podnik . Agentura CzechTrade
se stejn jako francouzská Ubifrance zabývá podporou obchodu a exportu. Ob mají svá regionální zastoupení, umož ující lepší dostupnost služeb klient m a individuální p ístup. Ve Francii je navíc skoro vše ešeno regionáln , takže se služby jednotlivých DRCE mohou nepatrn lišit. D ležitou složkou podpor t chto agentur je zejména jejich zahrani ní zastoupení, p i emž 160 francouzských center Missions Economiques se aktuáln nachází ve 120 zemích sv ta. Paralelou je 32 zahrani ních kancelá í CzechTrade, které spole n se Zastupitelskými ú ady (zejména pak obchodn -ekonomické úseky ZÚ p inášejí velkou podporu), jichž je
81 v 69 zemích, p edstavují zastoupení
115
R v zahrani í. Jak
CzechTrade, tak i Ubifrance exportér m nabízejí bezplatné (k nim pat í zejména základní informace) i placené služby. (Co se tý e podávání bezplatných informací, autorka ze svých osobních zkušeností konstatuje, že francouzská strana je zde vst ícn jší, p i emž ale zárove musí podotknout, že nem že posoudit, jak to probíhá v p ípad MSP, na které je tato práce p evážn orientována a pro které je podpora ur ena.) K využívaným službám obou institucí pat í vzd lávání exportér , které probíhá v rámci seminá
o trzích nebo školení zam stnanc .
eská strana za ú elem vzd lávání
z ídila i exportní akademii, jejímž cílem je vzd lávání zejména manažer exportu. Další službou komparovaných institucí je asistence na výstavách a veletrzích a prezenta ní akce, které podniky zviditel ují v mezinárodním prost edí. Velkým p ínosem CzechTrade pro firmy je dotazník exportní p ipravenosti, díky n muž si firmy mohou adu v cí uv domit a posoudit svoji situaci. Podniky se mohou zajímat i o existující dota ní programy Marketing a Aliance. K zajímavým a p ínosným službám Ubifrance pat í program VIE, kdy mladí „dobrovolníci“ pracují po ur itou omezenou dobu v podnicích v zahrani í, kde nasbírají cenné informace a zkušenosti a mohou se pak stát kvalitními leadery francouzských exportujících podnik . Akreditace francouzského Sdružení MSP za ú elem exportování -
ízeno
Ubifrance - a které má podnik m usnadnit pronikání na zahrani ní trhy, umož uje finan ní podporu podnik , které si p ejí se sdružit. Tato podpora p edstavuje 50% náklad spojených se založením sdružení, maximáln však 20000 €/sdružení. Ubifrance ídí rovn ž podporu SIDEX, adresovanou MSP, která spo ívá bu v pomoci p i dokon ení práv projednávané smlouvy s novým klientem, odb ratelem nebo dodavatelem, anebo p i prospekci nových trh . Jelikož nedílnou sou ástí exportování je jeho financování, které s sebou v rámci mezinárodního trhu p ináší zna ná rizika, objevuje se v oblasti podpory exportu další instituce a t mi jsou na eské stran EGAP, na francouzské pak Coface. Pojiš ovny jsou zam eny na jišt ní vývoz proti teritoriálním rizik m a jejich p ínos spo ívá zejména v tom, že mohou po d kladné analýze celého vývozního projektu, v etn dodavatele
116
a odb ratele, pojistit taková rizika spojená s projektem, které žádná soukromá úv rová pojiš ovna nepojistí, protože jsou to rizika velká a obvykle dlouhodobá. Produkty pojiš oven jsou vesm s stejné, rozdílná se zdá být jejich cena. Co se tý e EGAP, má na svých stránkách kalkulátor výpo tu ceny v tšiny produkt (ke zjišt ní ceny n kterých produkt je nutné svou firmu zaregistrovat na stránkách, cena je pak pracovníky Egap komunikována p ímo firm ) , cena je vypo tena na základ kritérií vtahujících se k produktu (záleží nap . na jistin úv ru, jeho délce, cílové zemi). Coface podobný kalkulátor nemá, ale u n kterých úv r
je cena uvedena procentueln , dále na svých
stránkách poskytuje vývozci vzore ky s detailním popisem ešení, za pomocí kterých si podnikatel m že spo ítat náklady s tím spojené na jednotlivé roky. V této práci není místo pro detailní porovnávání jednotlivých produkt , proto bude alespo
p ibližn
zmín no pojišt ní vybraného produktu – pojišt ní prospekce. Poté, co je prospek ní zám r schválen CzechTrade, je poskytnut prospek ní úv r na pokrytí maximáln 65% a nejdéle na 5 let. Pojišt ní, dle velikosti jistiny a délky pojišt ní, podle kalkulátoru maximáln 1,5%, kryje úv rové riziko splácení, vyplývající z toho, že prospek ní zám r nebude napln n a vývozce nebude schopen splatit úv r ani z jiných zdroj . Pojistné se platí p edem. Pojišt ným je banka. Pojistné pln ní obdrží pojišt ný. Služby Coface se liší v tom, že (stejn jako u Egap) úv r na maximáln 65% musí být splacen do 4 let a cena je 3% ze zajišt ného rozpo tu na prospekci. Státní podpora exportu v p ípad
EB spo ívá ve financování vývozních operací
vyžadující dlouhodobé zdroje financování za úrokové sazby a v objemech, které jsou pro vývozce na bankovním trhu ve stávajících tuzemských podmínkách jinak nedosažitelné. Samoz ejm exportér není vázán jen na EB, ale m že si dle vlastního uvážení p j it od jakékoliv banky, která mu úv r poskytne. Ve Francii obdoba
EB neexistuje,
ale financování francouzských podnik p i jejich exportním rozvoji nabízí n kolik bank. Krom jiných je to BNP Paribas, Calyon, Société Générale, stejn jako velké zahrani ní banky. Fakticky se francouzský podnik m že informovat u své banky nebo u Coface. Rada zahrani ního obchodu Francie (CCEF) sdružuje editelé podnik , kte í dobrovoln nabízejí své rady a doprovázení MSP p i jejich mezinárodním rozvoji. CCEF má své závodní výbory ve v tšin zemí sv ta a v každém francouzském regionu.
117
Projekt Partenariat France je asociací sdružující 35 francouzských firem p ipravených doprovázet MSP. Pro sv j cenný p ínos má být dle reforem Novelliho výrazn rozší en. Státní ve ejné z ízení OSEO je další agenturou podporující francouzské MSP nejen p i jejich exportních zám rech. V tomto smyslu podporuje zejména st ední podniky, nebo podniky s vysokým potenciálem r stu schopné exportovat výrobky s vysokou p idanou hodnotou. MSP pomáhá exportovat, usadit se ve t etích zemích nebo zavést v decké a technické spolupráce v Evrop s ostatními zem mi. Se svými regionálními, národními a evropskými partnery zjednodušuje podnik m získání nejvhodn jšího financování. Na stránkách agentury se nachází výborný pr vodce exportem, který shromaž uje základní fakta a podniku tak umožní zjistit nejen jaká je jeho p ipravenost vyvážet, ale zárove si zde m že otestovat své v domosti a zjistit, jaká fakta opomíjel a co má brát v úvahu. Tabulka 6 – Ceny poskytovaných služeb
Cena eská republika
Francie
CzechTrade 700 K + DPH nebo dle sazebníku
Ubifrance 550 € + DPH nebo dle sazebníku
Egap vypo ítává se individuáln na základ r zných faktor jednotlivých jišt ní
Coface na základ r zných faktor jednotlivých jišt ní
Zelená linka zdarna
Linka SIME zdarna
BusinessInfo.cz zdarma
Cap Export www.exporter.gouv.fr zdarma
Export.cz (poptávky po výrobcích a službách) zdarma
Missioneco.org zdarma, obsahuje odkazy na placené publikace Zdroj: vlastní tvorba
Z uvedené tabulky i z výše zmín ného porovnání vybraného druhu pojišt ní vyplývá, že za poskytnuté služby si francouzští podnikatelé oproti t m eským p iplatí. Na druhou stranu je francouzskými odborníky vypracováno ohromné množství publikací s velmi detailními informacemi na r zná témata s exportem spojená.
118
Tabulka 7 – Strategie a nutné reformy
Strategie eská republika
Francie
Usnad ování podmínek obchodu
Reforma ve ejných finan ních postup Coface
P sobení na klí ových trzích
Ubifrance
Budování kvalitní zna ky R ve sv t
VIE
Ú inná asistence pro exportéry
Angažování se velkých skupin k podporování MSP
Zvýšení vývozu služeb
Zm ny v zam ení na zem
Zvýšení p ímých investic
Posílení sektorových ak ních plán
Rozvoj vývozních aliancí
Posílení podpor na výstavy a podnikové delegace
Nový systém služeb státu pro export
Transformace procedur zahrani ního obchodu
Zákaznické centrum pro export
Specifické dvoustranné podn ty k inovacím
Sí pro export
Vývoj fiskálních za ízení
Rozší ení finan ních služeb pro eský export Exportní akademie Zdroj: vlastní tvorba
Vláda R, stejn tak vláda Francie, si uv domují nedostatky ve svých proexportních politikách. Jelikož jsou si v domé, že export podnik je spojen s r stem ekonomiky, jsou nucené své podpory stále p izp sobovat podnik m a MSP poskytnout takové podmínky, za kterých budou ochotny vyvážet a podstupovat rizika s tím spojená. Francie se exportní problematikou zabývá o to víc, jelikož již od roku 1998, po zavedení 35 hodinové pracovní doby, se potýká s poklesem exportu a zhoršováním konkurenceschopnosti Francie. Orientace proexportních politik zemí se v mnoha bodech shodují a to zejména v takových strategických zám rech, která mají za cíl vylepšit institucionální rámec podpor. Krom
reforem služeb jednotlivých institucí by m lo dojít i k v tšímu
institucionálnímu propojení a vytvo ení spole né nabídky. Francie má oproti
R výhodu
historických zkušeností obchodování v rámci EU a eurozóny. Spole ným bodem reforem obou zemí je zam ení na klí ové trhy. Jsou vybrány tzv. prioritní zem , u kterých je patrný výrazný potenciál r stu obchodní spolupráce (prioritní zem
jednotlivých zemí jsou zmín ny v p íslušných kapitolách hovo ících
119
o strategiích zemí). Aktuálním problémem Francie i
R je, že export je soust ed n
zejména do zemí EU, v p ípad Francie je to pak p edevším eurozóna. Zem si také uv domují výhody sdružování podnik za ú elem exportování, kdy dochází k rozložení náklad na vstup na zahrani ní trhy a r stu pravd podobnosti úsp chu a pozitivních výsledk . Zam ením eských politik v tomto smyslu je pak orientovat opat ení v rámci strukturálních fond na marketingovou, inova ní a vzd lávací podporu alian ních firem, které mají potenciáln vyšší pravd podobnost úsp chu a mohou p inést vyšší efekt pro
eský export jako celek. Ubifrance již podnik m, které mají zám r
se sdružit, podporu nabízí, v
R se podniky aktuáln
mohou zajímat o zahrnutí
do dota ního programu Aliance. Je z ejmé že export podporuje i dobré jméno zem , proto je nutné se o n j starat a už vytvo ením národní zna ky kvality, i zahrani ní rozvojovou spoluprácí. Ze strategií dále vyplývá, že oba státy p ikládají oprávn n velký význam vzd lání (Exportní akademie) a s tím spojeným i kvalitním zam stnanc m a leader m (VIE). Zd raz ované jsou pak v tomto smyslu i investice na inovace, v du a výzkum. . eská vláda strategie obohatila o pot ebu vzniku
dalších složek podporujících
vývozy, jako je nap . Zelená linka pro export nebo eská rada na podporu investic, které už ve Francii svoji obdobu m ly. Strategie obou zemí dále zahrnují ešení požadavk na financování a pojiš ování vývozu. V této oblasti je aktuální nabídka produkt obou zemí p ibližn stejná. Francie si uv domuje vysokou administrativní náro nost zapojení do podpor a s tím spojených i náklad , proto se rozhodla stávající situaci reformou zm nit a zrušit nap . zpoplatn ní „práva na otev ení složky“ v p ípad pojišt ní výzkumu.
eská republika
si bariéry, které administrativní náro nost p edstavuje, také uv domuje a za ala se jimi zabývat.
6.1.3
Výchozí podmínky pro exportní politiku R
Ze SWOT analýzy provedené v rámci Exportní strategie a hrozeb, se kterými by se
R plyne n kolik slabých míst
eská republika m la vypo ádat, aby si udržela a p ípadn
120
vylepšila svoji konkurenceschopnost a pozici na zahrani ních trzích. Následující doporu ení, jak slabé stránky a hrozby eliminovat, p ípadn alespo zmírnit, vycházejí zejména z p ístupu, který k podobným problém m zaujala Francie. Slabé stránky Teritoriální a komoditní koncentrace exportu je problémem zejména z hlediska dlouhodobé konkurenceschopnosti – pakliže se v cílovém regionu nebo ve vztahu ke konkrétní komodit zm ní podmínky, je ohrožen celý obchod. Je tedy vhodné teritoria i komodity více diverzifikovat. Exportní organizace by pak m ly p isp t ke zvýšení informovanosti o podnikatelském prost edí a podmínkách na klí ových trzích. Komoditní koncentrace by mohla být zmírn na podrobnou analýzou stávajících a nov definovaných trh s d razem na tzv. niky, tedy neobsazená místa trhu, kde by se mohly eské firmy a jejich produkce uplatnit. Vysoký podíl exportu se st ední p idanou hodnotou je problémem spíše z hlediska efektivity. pakliže by se
R zam ila na export s vysokou p idanou hodnotou,
bude to p edstavovat vyšší p ínos v mnoha oblastech. V souvislosti s produkci výrobk a služeb
s vysokou
p idanou
hodnotou
narážíme
op t
na
nutnost
posilování
konkurenceschopnosti, naprosto nezbytnou nutnost podpory a systematizace vzd lání a celkov tvorbu zázemí, které by umožnilo takové statky produkovat. Tuto pot ebu si uv domuje i Francie, jak je z ejmé nap íklad ze Zprávy o globalizaci. Nízký podíl služeb na exportu p edstavuje zejména nevyužitou p íležitost pro zvýšení exportu. Mezinárodní poskytování služeb vykazuje mnohem vyšší meziro ní p ír stky, než je tomu u obchodu s hmotnými statky. Do ur ité míry to op t souvisí s nutností poskytovat zejména služby s vysokou p idanou hodnotou, nebo naopak služby s vysokým podílem lidské práce (oblast emesel apod.). Nep íznivý vývoj m že souviset také s bolestným prosazováním Sm rnice o službách v EU, kde si lenské státy, zejména zakladatelské lenské státy, snažily udržet vlekou míru ochrany domácího trhu. Omezená schopnost podnik konkurovat na zahrani ním trhu je dána zejména skladbou produkce a dále neschopností získávat relevantní a aktuální informace o zahrani ních trzích. V tomto sm ru by z ejm
121
bylo vhodné medializovat služby
organizací podporujících export a celkov
v tomto ohledu zvýšit informovanost
podnikatel a p ehlednost poskytovaných informací. Významným po inem by m lo být také zvyšování a rozvoj exportních kompetencí a znalostí, což tedy úzce souvisí s dostupností a kvalitou poskytovaných informací a dále také s výchozími znalostmi a dovednostmi exportér , které by m li získávat b hem svého studia a dále pochopiteln b hem praxe v podnicích. V tomto sm ru se jeví jako velmi zajímavý francouzská koncept VIE, kdy jsou podporováni ob ané, aby se zam stnávali v zahrani í v zahrani ních spole nostech. Jejich zkušenost pak m že být pro obchod s místním trhem cennou devizou pro exportéry. Nízká exportní výkonnost MSP a nízká schopnost podílet se na aktivit zahrani ních investor
plyne pravd podobn z jejich malé ekonomické síly. Vláda by
proto m la p ijmout další opat ení na jejich podporu. MSP vytvá í relativn velkou ást produkce zem , a proto jejich další podpora by znamenala dynamizaci r stu produktu. Nedostate né vytvá ení sítí MSP je d vodem jejich slabé ekonomické pozice. Práv nap íklad tvorba klastr a dalších podnikatelských uskupení, které participují a kooperují p i pronikání na zahrani ní trhy se ukazuje jako efektivní a ú inná cesta. Také podnikatelské inkubátory mohou napomoci k rozvoji sítí MSP, nehled
na to,
že inkubované firmy mají velká exportní potenciál, protože se specializují na produkty s vysokou p idanou hodnotou. Nedostatek vlastních investi ních prost edk , prost edk pro inovace a kapitálu pro export zužuje nejen MSP, ale i další podnikatele. Stát se v tomto sm ru snaží podniky podporovat poskytováním dotací a rovn ž soukromé firmy, jako je nap . EGAP se podílí na tom, aby podniky m ly k dispozici více prost edk
pro podporu svých exportních
zám r . Zde je však situace pom rn složit jší z toho d vodu, že mezinárodní obchod se pojí s mnohými specifickými riziky a proto jsou banky a ostatní subjekty poskytující pen žní prost edky mnohem opatrn jší v jejich uvol ování. Podnikatel se také musí prokousat mnoha administrativními kroky, což m že efektivitu a atraktivitu poskytnuté podpory zna n a to celkov
omezit. M lo by jednozna n
docházet ke snižování byrokracie,
ve vztahu ke všem organizacím a institucí, které se na mezinárodním
obchodování podílejí.
122
Nedostate ný rozvoj a transfer nových technologií a nedostate ná provázanost podnik
s institucemi výzkumu a vývoje souvisí s neschopností vlády
R prosadit
systémovou reformu školství, kdy školy mnohdy produkují absolventy, jejichž vzd lání se výrazn míjí s pot ebami a o ekáváními podnikatelského sektoru. V souvislosti s reformou ve vzd lávání by m l být kladen d raz na dovednosti a kompetence absolvent v oblasti managementu, organizace a komunikace. Hrozby eská republika je bohužel historicky vnímána jako zem s levnou pracovní silou, kde se vyplatí z izovat montážní závody a obecn výroby z nízkou p idanou hodnotou, tento obraz vznikl v devadesátých letech 20. století a a koli levná pracovní síla je již minulostí.
eská republika se jej t žko zbavuje,
R by se m la zam it na mezinárodní
propagaci svých hi-tech a specializovaných produkt
a to i na úrovni vlády, nejen
na úrovni marketingu jednotlivých firem. V tomto ohledu lze hledat inspiraci u francouzských koleg , kde se stát podílí na vytvá ení pov domí o francouzském p vodu produkce, a to jak sm rem dovnit , tak sm rem ven, na zahrani ní trhy. Vláda a souhrnn instituce R by m ly pracovat na tom, aby bylo zmezeno dalšímu rozši ování vnímání
R jako zem
s vyšší mírou korupce, byrokracie a pomalého
soudnictví. Tato opat ení související s podnikatelským prost edím jako celkem samoz ejm
vyžadují kooperaci mnoha subjekt , které toto prost edí vytvá ejí, resp.
vytvá ejí pravidla pro jeho fungování, nicmén p ípadná úsp šnost této snahy by vedla k dlouhodobému posílení konkuren ní pozice R. D vodem k teritoriální diverzifikaci, definované jako slabé stránce eského exportu, je také nep íznivý vývoj v tradi n
významných ekonomikách sv ta, tj. v USA
a v N mecku. Recese jejich ekonomiky se projevuje v celosv tovém m ítku, ale je vhodné negativní efekt eliminovat práv pronikáním na nové trhy. Hrozbou pro eskou ekonomiku je p enos obchodu a investic do zemí s menšími náklady produkce. Tato hrozba je specifická zejména pro výroby s nízkou p idanou hodnotou, tedy pakliže se bude R zam ovat na produkci s vysokou p idanou hodnotou,
123
riziko odlivu výrob do nákladov p ijateln jších oblastí bude zmenšeno. D ležitá v tomto sm ru však není jen minimální mzda nebo finan ní vyjád ení náklad na zam stnance – svoji roli pro zahrani ní investory hraje také podnikatelské prost edí dané zem , což souvisí s již zmi ovanou nutností zlepšit vymahatelnost práva v
R, omezit korupci
a byrokracii tak, aby byla R atraktivní destinací pro nové i stávající zahrani ní investory. Nutnost reforem Tém
všemi výše uvedenými body, které by m ly vést ke zlepšení výkonnosti R v rámci
sv tového obchodu se prolíná nutnost realizovat dlouho odkládané a politicky nepr chodné reformy. Jedná se zejména o reformu ve ejných financí a s ní související reformu da ového systému, která by usnadnila podnikatel m da ovou agendu a tím by pochopiteln došlo k úspo e náklad vynakládaných v této oblasti. Reforma ve ejných financí by také m la umožnit, aby se
R da ilo plnit konvergen ní kritéria v oblasti ve ejného dluhu, což je
základní p ekážkou pro p ijetí jednotné m ny Euro. Dále by bylo vhodné dopracovat a konkretizovat návrhy v oblasti snížení povinných odvod na zdravotní a sociální pojišt ní, které významným zp sobem zdražují práci. Podobným sm rem se z ejm vydá i Francie v ele s Nicolasem Sarkozym, který práv tento zám r ve svém volebním programu deklaroval. Nezbytnou je rovn ž reforma školství a vzd lávacího systému tak, aby absolventi škol m li nejen znalosti ale i pot ebné dovednosti k jejich uplatn ní na trhu, a to jak v pozici zam stnance, tak v pozici podnikatele. Zejména je d ležité dbát na provázanost požadavk praxe s výukovými programy. Významným po inem by bezesporu bylo ut íd ní právních p edpis
týkajících
se podnikání a souvisejících inností, tedy již zmi ované da ové zákony, dále nap íklad pracovn právní p edpisy, jejichž role je v pom rn podce ována, ale výrazným zp sobem ovliv ují mobilitu pracovní síly, ochotu podnikatel zam stnávat absolventy apod.
124
6.2
Diskuse a hospodá sko politická doporu ení
A koli by se mohlo na první pohled zdát, že pozice Francie a v mezinárodním obchod
eské republiky
jsou naprosto nesrovnatelné a odlišné, bližší pohled ukáže,
že tomu trak není a mezi ob ma zem mi existuje mnoho paralel. Zásadním momentem je pochopiteln
lenství obou zemí v Evropské unii, která
vytvá í rámcové politiky (pro oblast obchodu se jedná konkrétn o Spole nou obchodní politiku EU) a zem se pohybují ve vymezeném rámci. Dále sice každá samostatn upravuje konkrétní podrobnosti, ale i v tomto ohledu nacházíme mnoho obdobných moment . Zejména jde o širší souvislosti týkající se podnikatelského prost edí a lidských zdroj . Ob zem poci ují nutnost reformy trhu práce, da ových systém , systému odvod na zdravotní a sociální pojišt ní, ve ejných financí, ale žádná z nich není schopna tyto zásadní reformy prosadit, protože se samoz ejm jedná o spole ensky i politicky složitá témata a komunikace s voli i pom rn vázne – nejsou schopni se informovan rozhodovat, protože nemají k dispozici dostatek relevantních informací nezatížených politickými proklamacemi. Naprosto specifické postavení má oblast vzd lávání, která na první pohled s exportem nesouvisí, ale p i bližším zkoumání je z ejmé, že aby mohla ekonomika produkovat statky s vysokou p idanou hodnotou, pot ebuje vzd lanou pracovní sílu, která je navíc vybavena kompetencemi v oblasti obchodu, managementu, ízení projekt apod. V tomto ohledu ob zem poci ují nedostatek technicky vzd laných pracovník , a koli tyto studijní obory dlouhodob zažívají odliv student . Co se týká podpory exportu v užším smyslu, nacházíme op t adu shodných prvk . Nap íklad se jedná o siln poci ovanou nutnost podpory exportér ve smyslu informa ním – existují agentury, které se specializují pouze na poskytování informací pro exportéry s ohledem na jejich specifické pot eby. Co se tý e informací o EU, má zde Francie velkou výhodu, že v tšina zpráv a existujících dokument je psána ve francouzštin . Je to pro podnikatele pohodln jší a znamená to i menší náklady na jejich p ípadný p eklad.
125
Problémem obou zemí v oblasti informovanosti je pom rn velká rozt íšt nost, kdy se n které informace shán jí velmi t žko a v jiných oblastech se kompetence tém p ekrývají. Francie je na tom s množstvím relevantních informací lépe, ale práv z d vodu len ní svých podpor do ohromného množství organizací, zabere jejich hledání i po konzultacích r zných infolinek v etn
DRCE velmi dlouhou dobu a je nutné
si informace pospojovat a vyvodit z nich logický záv r. V tomto ohledu lze v R sledovat jistou snahu o konsolidaci v poskytování t chto služeb, kdy by m lo docházet k v tší spolupráci MPO
R a MZV
R, nastala rovn ž reorganizace agentury CzechTrade.
Podobné snahy jsou nastín ny i v Novelliho reformách týkajících se Ubifrance, která má být pov ena nejen ízením aktivit Ekonomických misí, DRCE, ale nov má ídit sí mezinárodních pomocí podnik . Ob zem by m ly výrazným zp sobem propojit služby proexportních institucí, které by poté m ly svým klient m nabízet ucelené podpory. Zárove webové stránky (nebo alespo
by bylo dobré z ídit
vytvo it tématický oddíl na n kterých již existujících
stránkách), kde by bylo možné najít komplexní informace o ešení pot eb exportér a všech službách existujících institucí, které už budou na základ p edchozího doporu ení provázané. ( eský export v kostce ani francouzský návod agentury OSEO nejsou dosta ující.) Dále se ob zem snaží podpo it svoje výrobce tvorbou a zavád ním zna ek p vodu a kvality – v eské republice je to nap íklad zna ka Klasa, ve Francii Made in France. Krom
lepší identifikace produkt
pro zahrani ní zákazníky dochází také k podpo e
„vlastenectví“ domácích spot ebitel , kte í mohou snadn ji dávat p ednost domácím producent m, což je vlastn skrytá (a naprosto legální) podpora domácích výrobc . Rozdílnou pozici mají zem pochopiteln z hlediska jejich ekonomické síly, kdy eská ekonomika je malou otev enou ekonomikou s krátkou tržní historií, kdežto francouzská ekonomika svého asu pat ila k evropské jedni ce. Francie je nyní ve srovnání s
eskou republikou zemí mén
otev enou zahrani nímu obchodu, vycházíme-li
ze srovnání ukazatel otev enosti ekonomiky export / HDP a podílu obratu zahrani ního obchodu na HDP. V R je velký ekonomický r st, ale zárove už podniky zaznamenávají jistý pokles zájmu o jejich produkty.
126
s posilováním m ny
Odlišné jsou také komodity, na které se zem specializují – zatímco Francie je pov stná svojí podporou zem d lství, která je pravideln hlasit slyšet i na p d EU, a export potraviná ských produkt tedy je relativn významný, eská republika exportuje spíše v oblasti strojírenství. Mimo efekt spojených se vstupem do EU jsou hospodá ské výsledky R odrazem ady dalších faktor . Prosazují se vývozní efekty odv tví, do nichž sm oval v p edchozích letech významný objem p ímých zahrani ních investic (oblast výroby dopravních prost edk , telekomunika ních za ízení, spot ební elektroniky a výpo etní techniky). Na vývoz z R také p sobí stimula n rychlý ekonomický r st v zemích našich blízkých soused (Polska, Slovenska, Ma arska). Francie má své dosavadní vyvážení založené ze dvou t etin na exportu do eurozóny, což p estalo být efektivní. Je nutné, aby se za ala prakticky více orientovat na klí ové zem , které si definovala a jim p izp sobila tomu i zastoupení Ekonomických misí, které by m lo být p eorientováno práv do zemí „tahoun sv tové poptávky“. Státní pomoci p i vývozech by pak m ly být zam eny p edevším na vývoz do zemí s vysokým r stem HDP, což platí i pro eskou republiku.
127
7
Záv r Cílem této práce bylo srovnání exportních politik Francie a
íci, že Francie i
eské republiky. Lze
eská republika, a koli mají za sebou rozdílnou historii a jiné politické
a ekonomické zázemí, se potýkají v oblasti exportu s obdobnými potížemi. Neschopnost prosadit zásadní vládní reformy je potenciálním rizikem v obou zemích, zrovna jako snaha o trvalé udržování a zvyšování konkurenceschopnosti podporou Malých a st edních podnikatel , rozvoje vzd lávání a informovanosti. Z toho d vodu by mohlo být zajímavé posílit spolupráci mezi zem mi EU, aby si mohly nejen vzájemn vym ovat zkušenosti a nabyté best practices, ale aby bylo dosaženo co nejoptimáln jšího institucionálního modelu podpory exportér . Firmy pot ebují praktické p íklady a konkrétní informace. Cht jí diskutovat, vzd lávat se a spolupracovat mezi sebou. Jen si musí zvyknout nebát se otev en hovo it o svých zkušenostech a tím jsou myšleny nejen ty dobré, ale také ty, které zrovna radost neud laly. Firma rozhodn musí mít konkurenceschopný produkt nejen na našem, ale také na globálním trhu. Podstatné pak je, aby jej um la dob e prodat. Faktem ale je, že um ní prodat a kvalitní marketing je tím, co našim firmám velmi
asto chybí. Neum jí
se pohybovat na zahrani ních trzích, chybí jim kvalitní propaga ní materiály, podce ují osobní kontakty. D ležitým prvkem p i podporování exportování jsou kvalitní a lehce dostupné informace, které, jak vyplynulo z této diplomové práce, se dostávají lépe francouzským exportér m a to nejen z d vodu kvalitn jších služeb místních agentur, ale i vzhledem k tomu, že dokumenty a analýzy zve ejn né na stránkách EU jsou asto p ekládány do francouzštiny. Nicmén doporu ení, které se na t chto stránkách objevilo, se týká obou zemí a souvisí s daleko v tším propojením jednotlivých proexportních agentur a jejich t snou spoluprácí na projektu. Komparované zem si uv domují pot ebu orientovat se na jimi definované klí ové trhy, tedy zem s vysokým r stem HDP. Uvedení do praxe je ale pomalé a ob zem své
128
exporty sm ují z velké
ásti do zemí EU. Státní podpory by tyto trhy m ly více
zvýhod ovat. Dobrých výsledk
m že být dosaženo na základ
sdružení MSP za ú elem
spole ného vývozu. Francie navíc hodlá do budoucna stále více podn covat velké podniky s bohatými zkušenostmi, aby t m malým poskytovali rady a pomoci p i jejich cest na zahrani ní trhy. Autorka je p esv d ena, že splnila cíl práce vytý ený na jejím po átku a touto prací, která
do
velké
míry
se s francouzskými i
vychází
z aktuálních
dokument
p isp la
k obeznámení
eskými reáliemi v oblasti mezinárodního obchodu a zejména
proexportních politik. Autorka si je v doma, že práce není kompletní. Je tomu tak z d vodu, že problematika exportu a politik ho podporujících je velice rozsáhlá a v rámci rozsahu diplomové práce nebylo možné jít ani do pat i né hloubky, ani ší ky, jak by si toto téma zasloužilo.
129
8
Seznam literatury a dalších zdroj [1]
Assurance-crédit à l‘exportation. Europa.eu [online] 15.4.2008 [cit. 2008-05-25] Dostupné na WWW:
.
[2]
Avec Sarkozy. Blog.france3.fr [online] kv ten 2007. [cit. 2007-05-17]. Dostupné na WWW: .
[3]
Avec Sarkozy. TVA sociale. Blog.france2.fr [online] 2007-05-01. [cit. 2007-05-23]. Dostupné na WWW: .
[4]
BENEŠ, V. a kol.: Zahrani ní obchod. Praha: Grada, 2004. 328 s. ISBN 80-247-0558-3.
[5]
Berne union: Welcome to the Berne Union. Berneunion.org.uk [online]. 2007. [cit. 2007-12-27]. Dostupný na WWW: .
[6]
BÖHM, A.: Podpora pojišt ní exportních úv r v eské republice po vstupu do Evropské unie. In: Sborník z konference Manažerské mosty 2003 – Evropské mosty 2003. Brno, 2003.
[7]
BÖHM, A. – JANATKA, F.: Pojišt ní úv rových rizik v mezinárodním obchod . Praha: Grada, 2004. 204 s. ISBN 80-247-0816-7
[8]
Businessinfo.cz: Podmínky pro realizaci exportu a jeho formy. BusinessInfo.cz [online] 30.08.2005. [cit. 2007-15-12]. Dostupné na WWW: .
[9]
Co chce vít z voleb ud lat s Francií. Lidovky.zpravy.cz [online] 2007-05-07. [cit. 200705-10]. Dostupné na www: .
[10]
Commerce extérieur. Ministère de l'Économie, des finances et de l'industrie. Minefi.gouv,fr [online]. [cit. 2007-05-11]. Dostupné na WWW: .
130
[11]
Commerce extérieur. Ministère de l'Économie, des finances et de l'industrie. Minefi.gouv,fr [online]. [cit. 2007-05-10]. Dostupné na WWW: .
[12]
Compagnie Française d'Assurance pour le Commerce Extérieur COFACE. Coface.fr [online]. [cit. 2007-04-30]. Dostupné na WWW: .
[13]
CzechTrade. Ctechtrade.cz [online]. [cit. 2007-03-20]. Dostupné na WWW: .
[14]
ERNÝ, I., PÍŠEK, T., ZENKEK, P.: Úvod do problematiky EU. Ostrava : VŠB-TUO, 2004. 164 s. ISBN: 80-248-0605-3.
[15]
Ekonomická charakteristika zem : Francie. Businessinfo.cz [online]. [cit. 2007-04-22]. Dostupné na WWW: .
[16]
Eurostat. Micr.cz [online]. [cit. 2007-05-03]. Dostupné na WWW: .
[17]
Exportní garan ní a pojiš ovací agentura. Egap.cz [online]. [cit. 2007-04-22]. Dostupné na www: .
[18]
Exportní garan ní a pojiš ovací spole nost: O nás. Profil spole nosti. Egap.cz [online] 2007. [cit. 2007-12-02]. Dostupný na WWW: .
[19]
Exportní garan ní a pojiš ovací spole nost: Státní podpora exportu. Egap.cz [online] 2007. [cit. 2007-12-02]. Dostupný na WWW: .
[20]
Extrastat. Businessinfo.cz [online]. [cit. 2007-04-03]. Dostupné na WWW: .
[21]
FIALOVÁ, H.: Malý ekonomický výkladový slovník. Praha: A plus, 2004. 206 s. ISBN 80-902514-7-1.
[22]
FINGERLAND, J.: Zahrani ní obchod po vstupu R do EU. Egap.cz [online]. 29.8.2005. [cit. 2007-11-14]. Dostupné na WWW: .
131
[23]
Francouzsko- eská obchodní komora. Cíle a poslání. Ccft-fcok.cz [online]. [cit. 2007-04-24]. Dostupné na WWW: .
[24]
FUCHS, K., TULEJA, P.: Základy ekonomie. Praha : Ekopress, 2005. 346 s. ISBN 80-86119-94-7.
[25]
General information about UBIFRANCE. Ubifrance.fr [online]. [cit 2007-05-01], Dostupné na WWW: .
[26]
HAKENBERG, W.: Základy evropského práva. Praha :C. H. Beck, 2005. 2. vyd. 288 s. ISBN 80-7179-924-6.
[27]
Hospodá ská komora P erov: Jaké zm ny p inese vstup do EU eským exportér m? Hkprerov.cz [online] 2004. [cit. 2007-11-15]. Dostupný na WWW: .
[28]
ICC R: Incoterms 2000. Icc-cr.cz [online]. [cit. 2007-12-30]. Dostupné na WWW: .
[29]
ICC R: Organiza ní struktura ICC. Icc-cr.cz [online]. [cit. 2007-12-01]. Dostupné na WWW: .
[30]
ICC R: Základní informace o ICC. Icc-cr.cz [online]. [cit. 2007-12-01]. Dostupné na WWW: .
[31]
Institucionální zabezpe ení podpory exportu a investic v lenských státech EU. Mpo.cz [online] 2006-09-06. [cit. 2007-05-13]. Dostupné na WWW: .
[32]
JANATA, F. a kol.: Obchod v rámci Evropské unie. Praha: ASPI, 2004. 294 s. ISBN 80-7357-006-8
[33]
KUBIŠTA, V. a kol.: Mezinárodní ekonomické vztahy. Praha: HZ Editio, spol. s r.o., 1999. 376 s. ISBN 80-86009-29-7.
[34]
Le guide de l’export. Oseo [online] [cit. 2008-05-22] Dostupné na WWW: .
[35]
Le réport de mondialisation 2007. Exportér.gouv.fr [online]. [cit. 2007-05-15]. Dostupné na www: .
132
[36]
Les défis du commerce extérieur. Minefe.gouv.fr [online] 7.2.2008 [cit. 2008-0418].Dostupné na WWW: .
[37]
MARVANOVÁ, M. a kol.: Platební styk. Praha: Bankovní institut, 1998. 376 s. ISBN
[38]
MACHKOVÁ, H. – ERNOHLÁVKOVÁ, E. –SATO,A. Mezinárodní obchodní operace. 4. vyd. Praha“ Grada, 2007. 242 s. ISBN 978-80-247-1590-2.
[39]
Ministerstvo pr myslu a obchodu R. Export v kostce. Nabídka služeb státu pro exportéry. Businessinfo.cz [online] [cit. 2008-03-24]. Dostupné na WWW:
[40]
Ministerstvo pr myslu a obchodu R. Exportní strategie eské republiky. Vládní dokument. Businessinfo.cz [online]. [cit. 2007-10-24]. Dostupné na WWW:
[41]
Ministerstvo pr myslu a obchodu R: Organizace pro hospodá skou spolupráci a rozvoj (OECD). Businessinfo.cz [online] 17.02.2006. [cit. 2007-12-15]. Dostupné na WWW: .
[42]
Missioneco Economiques [online] [cit. 2008-05-05] Dostupné na WWW: .
[43]
Nabídka služeb eské exportní banky. Ceb.cz [online]. [cit. 2007-04-20]. Dostupné na www: .
[44]
Organizace pro hospodá skou spolupráci a rozvoj. Wikipedia.cz [online]. [cit. 2007-0423] Dostupné na WWW: .
[45]
PEER, F.: Základní informace k WTO a DDA. Mpo.cz [online] 9.1.2006. [cit. 2007-12-10]. Dostupné na WWW: .
[46]
Procédures geréés par Coface pour le compte de lEtat: Assurance Prospection. Coface.fr [online] [cit. 2008-05-20] Dostupné na WWW: .
[47]
SEKOT, T.: Komise OSN pro mezinárodní obchodí právo UNCITRAL. Mpo.cz [online] 13.1.2006. [cit 2007-04-23] Dostupné na WWW: .
133
[48]
SLANÝ, A. – ŽÁK, M.: Hospodá ská politika. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999. 271 s. ISBN 80-7179-237-3
[49]
Služby poskytované eským exportér m. Mzv.cz [online]. [cit. 2007-04-18] Dostupné na WWW: .
[50]
Spole ná obchodní politika EU. Businessinfo.cz [online]. [cit. 2007-04-13]. Dostupné na WWW: .
[51]
ŠPA KOVÁ, M., AMMERLAANOVÁ, J.: Prospekce. Egap.cz [online] 29.8.2005. [cit. 2007-04-26]. Dostupné na www: <www.egap.cz>.
[52]
Textilní zkušební ústav. ISO 9001:2001. [on-line]. Tzu.cz. [cit. 2007-13-04]. Dostupný z WWW: .
[53]
Union des Chambres de Commerce et d´Industrie Francaises à l´Etranger. Expoeter.gouv.fr [online]. [cit. 2007-05-15]. Dostupné na www: .
[54]
SLANÝ, A., ŽÁK, M.: Hospodá ská politika. Praha : C. H. Beck, 1999. 271 s. ISBN 80-7179-237-3.
[55]
Sv tová banka: Role Sv tové banky. Svetovabanka.cz [online]. [cit. 2007-30-28]. Dostupné na WWW: .
[56]
Sv tová banka: Skupina Sv tové banky. Svetovabanka.cz [online]. [cit. 2007-30-11]. Dostupné na WWW: .
[57]
TICHÝ, L., RAINER, A., SVOBODA, P., ZEMÁNEK, J., KRÁL, R.: Evropské právo. Praha :C. H. Beck, 2006. 3. vyd. 880 s. ISBN 80-7179-430-9.
[58]
Ubifrance: V.I.E. Ubifrance.fr [online] [cit. 2008-02-03] Dostupné na WWW: .
[59]
Ujednání OECD o pravidlech pro oficiáln podporované vývozní úv ry (konsenzus), což je p edm tem rozhodnutí Rady ze dne 4. dubna 1978, které bylo rozší eno rozhodnutím 93/112/EHS, pozm n no rozhodnutím 97/530/ES.
[60]
Une Europe compétitive dans une économie mondialiséé.Europa.eu [online] 15.4.2008 [cit. 2008-05-25] Dostupné na WWW: .
134
[61]
Ú ední v stník Evropské unie: Sd lení Komise lenským stát m o zm n sd lení podle l. 93 odst. 1 Smlouvy o ES o užití lánk 92 a 93 Smlouvy o ES na pojišt ní krátkodobých vývozních úv r . EUR-lex.europa.eu [online] 22.12.2005. [cit. 200803-30] Dostupné na WWW: .
[62]
Vláda R a NB: Aktualizovaná strategie p istoupení eské republiky k eurozón . (Spole ný dokument vlády R a NB). Cnb.cz [online] 29.8.2007. [cit. 2007-12-25]. Dostupné na WWW: .
[63]
WIMMER, M.: Základní metody v deckého myšlení. Quido.cz [online]. [cit. 2008-03-12]. Dostupné na WWW: .
[64]
Zákon . 417/2002 Sb., úplné zn ní zákona . 58/1995 Sb., o pojiš ování a financování vývozu se státní podporou a o dopln ní zákona . 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním ú adu, ve zn ní pozd jších p edpis , jak vyplývá z pozd jších zm n.
[65]
Zákon . 58/1995 Sb., o pojiš ování a financování vývozu se státní podporou platném zn ní.
135
9
Seznam zkratek •
CZK
•
CZT
CzechTrade
•
EGAP
Exportní a garan ní pojiš ovací spole nost, a. s.
•
ES
Evropská spole enství
•
EU
Evropská unie
•
EUR
Euro (spole ná m na zemí eurozóny)
•
F OK
Francouzsko- eská obchodní komora
•
FR
Francie, francouzský
•
GATT
General Agreement on Tarifs and Trade,
eská koruna (národní m na R)
Všeobecná dohoda o clech a obchodu •
GATS
General Agreement on Services, Všeobecná dohoda o obchodu službami
• IBRD
International Bank for Research and Development Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj
•
ICC
International Chambre of Commerce Mezinárodní obchodní komora
•
MF R
Ministerstvo financí eské republiky
•
MPO R
Ministerstvo pr myslu a obchodu eské republiky
•
MSP
Malé a st ední podniky
• MZV R
Ministerstvo zahrani ních v cí eské republiky
• OECD
Organisation for European Cooperation and Development Organizace pro hospodá skou spolupráci a rozvoj
• SOP
Spole ná obchodní politika EU
• WB
World Bank Sv tová banka
136
• WTO
World Trade Organisation Sv tová obchodní organizace
137
10
Seznam p íloh
P íloha 1
Adresá zastupitelských ú ad
P íloha 2
Francouzské zvyklosti d ležité pro obchod
138
