Jak se projektuje budoucnost

CHÝŇSKÝ Ročník IX. | Číslo 1 | Únor 2016

Jak se projektuje budoucnost

zpravodaj

TÉMA VYDÁNÍ – ROZVOJ OBCE

Z OBSAHU 2 Z jednání zastupitelstva 5 Projekt Nová škola 7 Setkání s... triatlonistou

Jak bude vypadat Chýně v roce 2025? I tato otázka byla tématem poslední ze série plánovacích sobot, během nichž měli obyvatelé Chýně jedinečnou možnost zapojit se Čtěte na straně 4 do projektování budoucnosti.

8 Vznik vojenské posádky v Chýni 12 Chýňský masopust podeváté Foto: Radek Cihelka, Filmark.cz

2

ZPRÁVY Z OBCE

ÚVODNÍK STAROSTKY Vážení spoluobčané,

CHÝŇSKÝ ZPRAVODAJ

zdá se, že letos se opravdové zimy již nedočkáme a je na čase se začít pomalu připravovat na jaro. Malou předzvěstí jara, kdy se vše množí a roste, je i tento zpravodaj, který se také rozrostl a má už 16 stran. Mimo jiné také díky řadě příspěvků od chýňských spolků, které již pravidelně ve Zpravodaji referují o svých aktivitách. Tématem tohoto čísla je rozvoj obce, a to jak v krátkodobém horizontu plánů na letošní rok, které najdete v článku o letošním rozpočtu, tak z dlouhodobějšího pohledu plánování strategie rozvoje obce. Sběr podnětů pro nový strategický plán obce byl ukončen plánovací sobotou 13. února. Ti, kteří se nestihli této série diskuzí zúčastnit, mají ještě poslední možnost vyjádřit se k jednotlivým oblastem strategického plánu na webu obce. Identifikované budoucí projekty budou pro obec zároveň důležitými podklady pro zpracování nového územního plánu, stěžejního rozvojového dokumentu obce. Asi není třeba připomínat, že největším aktuálně probíhajícím projektem obce je stavba nové školy. V samostatném článku proto naleznete shrnutí dosavadního průběhu tohoto projektu i aktuální informace o dalších naplánovaných krocích. Závěrem bych Vás všechny ráda pozvala na velikonoční trhy, které se uskuteční v sobotu 19. března ve Višňovce. Kromě ochutnání velikonočních dobrot se můžete zapojit do soutěže o nejhezčí kraslici a nejlepšího beránka, uplést si vlastní pomlázku, prohlédnout si mini ZOO z kuřat, králíků a oveček či nakoupit jarní rostlinky. Příjemné čtení

Rozpočet obce na rok 2016 Jako každý rok i na sklonku minulého roku byl vytvořen a schválen rozpočet obce na následující rok. Součástí přípravy rozpočtu je také rozhodování, jaké investiční akce a v jaké výši obec v nastávajícím roce plánuje. A jaké investice jsou v rozpočtu na rok 2016 plánovány? Letos bude Chýně hospodařit s celkovými příjmy i výdaji ve výši 144 948 475 Kč, jde tak o historicky nejvyšší rozpočet. Zásadní položkou v rozpočtu jsou příjmy a výdaje související se stavbou nové základní školy. V tomto roce počítáme s celkovými výdaji na tuto akci ve výši 100,8 mil. Kč. Z této částky bude 89,5 mil. Kč hrazeno ze získané dotace, 5 mil. Kč z prostředků ušetřených v minulých letech, 5 mil. Kč bylo vyhrazeno z příjmů letošního roku a 1,3 mil. Kč bude pokryto úvěrem. Vyjmeme-li z rozpočtu stavbu nové školy, mají zbývající položky na výdajové straně tuto strukturu: ● běžné výdaje (na provoz obecního úřadu, údržbu veřejné zeleně, veřejné osvětlení, hr. dopravu atd.): 14,3 mil. Kč, ● splátky půjček: 1,2 mil. Kč, ● investiční výdaje včetně projektantských prací: 22,4 mil. Kč, ● rezerva rozpočtu: 5,2 mil. Kč. Příjmy obce (opět bez nové školy) jsou plánovány v této struktuře: ● příjmy ze státního rozpočtu a z poplatků: 27,1 mil. Kč, ● ostatní příjmy (dary, příjmy z pronájmů...): 2,6 mil. Kč, ● příjmy z dotací: 14,7 mil. Kč.

V rámci investic jsou v tomto roce v plánu především následující akce: ● rekonstrukce ulice Hájecká, ● stavba točny autobusu u vlakové zastávky, ● rekonstrukce budovy Okružní 170, ● vybudování hřiště Mariánka podle návrhu dětí ze ZŠ. Rozpočet počítá i s financováním dalších investic, jež jsou sice plánovány na letošní rok, jejich uskutečnění ale závisí na získání dotace. Obec by v každém případě ráda s jejich realizací v tomto roce alespoň začala. Jde o tyto akce: ● vybudování nového sběrného dvora a podzemních kontejnerů na tříděný odpad, ● III. etapa revitalizace centra obce – ulice Hlavní k Pivovarskému dvoru, ● zateplení a výměna oken v budově OÚ, ● rekonstrukce objektu na hřbitově a jeho přeměna na kapli. Pokud se některé z těchto akcí nepodaří letos dotáhnout do konce, budou ušetřené finance převedeny do dalšího roku a použity na jiné investiční akce. Lukáš Palatinus

Změna v zastupitelstvu Dne 16. 2. rezignovala na mandát člena zastupitelstva obce Chýně kvůli pracovní vytíženosti Věra Kovářová. V zastupitelstvu obce působila od roku 2006, v letech 2008–2010 byla starostkou. Je zastupitelkou Středočeského kraje a poslankyní PSP ČR. Starostka jménem zastupitelstva poděkovala Věře Kovářové za práci pro obec. Na uvolněné místo nastoupila Alena Mazzolini z hnutí Starostové a nezávislí. -red-

Kytarový koncert pro Verunku Srdečně všechny zveme na benefiční kytarový koncert pana Stanislava Barka, zastupitele obce Chýně, za účasti kytaristy Norbiho Kovácse a zpěvačky Marthy Elefteriadu, který se uskuteční 6. dubna v naší obci. Přesný čas a místo konání budou upřesněny na plakátech. Kromě krásného hudebního zážitku budete moci finančně přispět formou libovolné částky jako vstupného na odměnu pro asistenta pedagoga, kterého ve škole potřebuje malá holčička Veronika Jamrichová žijící v Chýni. Těšíme se na hojnou účast. Anna Chvojková a Stanislav Barek

CHÝŇSKÝ ZPRAVODAJ – Periodický tisk územně samosprávného celku | evidenční číslo MK E16707 | Redakce: Roman Peterka, tel.: 603 157 431, e-mail: [email protected] | Grafická úprava: Michal Schneidewind, www.vasgrafik.cz | Tisk: www.ofsetovatiskarna.cz | Vydává Obecní úřad Chýně, Hlavní 200, 253 01 Chýně, IČ: 00241296, www.chyne.cz | Vychází minimálně 6x ročně | Číslo 1/2016 vyšlo 26. 2. 2016 | Uzávěrka příštího čísla 8. 4. 2016

ZPRÁVY Z OBCE

3

Chýňský uličník Na lednovém zasedání zastupitelstva bylo jedním z bodů programu pojmenování nových ulic. Ulice v nových lokalitách v Chýni jsou pojmenovávány tematicky – pro danou lokalitu bývá charakteristické označení dle zvolené oblasti. procházky po historii Chýně“. Nejenom děti ze školy se tak budou moci blíže seznámit s historií obce – plánujeme umístění cedulek s profily jednotlivých osobností. V Roklích tak máme ulice Laténská, Premonstrátů a ulice pojmenované po chýňských pánech a vladycích (Zdenkova, Bernardova atd.) V protější lokalitě Opatovka nově najdeme ulici Ecksteinovu – pojmenovanou po prvním učiteli chýňských dětí. Ulice kolem nové školy se nově bude jmenovat Bolzanova. Profily jednotlivých osobností přineseme v příštích číslech. Miroslav Sága

Mateřské školy v Chýni Využil jsem den otevřených dveří, který vyhlásila na konci loňského roku „Školka Mořský svět“ a šel jsem se podívat a něco se z pohledu kronikáře dozvědět. Už dříve jsem plánoval popsat, kolik těchto zařízení v Chýni máme a také kolik dětí je možné v nich umístit. V současné době jsou Chýni čtyři mateřské školy, největší z nich je zřízená obcí, ostatní jsou soukromé. Mateřská škola Chýně (zřizovatelem je obec) má po přístavbě nové budovy (dokončené loni) a rekonstrukci části nejstarší budovy kapacitu 153 dětí. Do loňského roku byla kapacita 97 dětí. Současná kapacita je naplněna. Tato mateřská škola tvoří jeden organizační celek se základní školou. Ostatní mateřské školy v Chýni jsou soukromé. Školku U koníka provozuje Lenka Jakubová. Je na Hlavní ulici, téměř proti budově obecního úřadu. Má kapacitu dvacet dětí, školku nyní navštěvuje 15 dětí. Školka přijímá děti ve věku od dvou do šesti let. Funguje od roku 2014. Školku Mořský svět (provozovatelem je Marie Venclíčková) najdete ji v ulici Jedlová, v části obce Na Kamenici. Má kapacitu 25 dětí, přijímá děti od tří do sedmi let. Školka je v provozu od roku 2008. Školka Butterfly je umístěna v CS Studiu v ulici Točivé, v části obce Háje. Jejím provozovatelem je Petra Fousková. Má kapacitu 15 dětí. Přijímá děti od

Nová linka 116 006 pracuje nonstop, je bezplatná a poskytuje diskrétně odborné rady. Může se na ni obrátit každý, kdo se cítí být obětí trestného činu. Volat mohou oběti různých forem násilí včetně násilí domácího, ale i oběti nedbalostních trestných činů, např. dopravních nehod. Linka poskytuje okamžitou pomoc, rady a informace. Volat mohou lidé i při pouhém podezření, že jsou obětí některé z forem domácího násilí, ať už fyzického, psychického, ekonomického, či sociálního, stalkingu, nebezpečných výhružek a podobně. Linka poskytuje pomoc také svědkům trestných činů, kteří potřebují psychickou podporu a informace o svých právech a ochraně. Provozovatelem linky je Bílý kruh bezpečí. Vznik a provoz této nové služby je realizován díky finanční podpoře Nadace Open Society Fund Praha a programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. Více na www.linka-pomoci.cz

Změny v dani z nemovitosti

věku 18 měsíců do 6 let. V provozu je od roku 2013. Podrobné údaje o všech uvedených školkách je možné nalézt na webových stránkách, které mají všechny zřízeny. Zájemci se tak dozvědí, jaký má školka výchovný program, jak je vybavená, jaké kroužky nabízí a spoustu dalších potřebných informací. Jaká je tedy v současné době celková kapacita všech uvedených školek? Po sečtení výše uvedených počtů mi vychází, že v Chýni je možné v současné době umístit v popsaných školkách celkem 213 dětí předškolního věku. Na první pohled impozantní číslo, dokud ho ale neporovnáme s údajem o počtu narozených dětí za jeden rok. Ten je v průměru kolem 40 dětí. Takovému tempu stačit je nadlidským úkolem. Pavel Fousek

Připomínáme majitelům nemovitostí v Chýni, že usnesením zastupitelstva č.45/2015 ze dne 24. 6. 2015 byla schválena vyhláška č.1/2015, kterou se mj. zvyšuje místní koeficient daně z nemovitosti na 3. Tímto koeficientem se od roku 2016 zvyšuje daň z většiny nemovitostí (nevztahuje se na pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů – viz §12 a §5 zákona 338/1992 Sb.). Zvýšení daně bylo schváleno na omezenou dobu deseti let a její výnos bude použit na úhradu mimořádných investic, které jsou ■ v obci v nejbližší době nezbytné.

Hledají se noví strážci zákona Krajské ředitelství Policie Středočeského kraje přijímá do svých řad nové policisty. Předpoklady pro přijetí jsou: občanství České republiky, věk minimálně 18 let, trestní bezúhonnost, středoškolské vzdělání, zdravotní, osobnostní i fyzická způsobilost. Pro více informací volejte na tel. čísla: 974 882 750 – OOP Hostivice 974 861 775 – personální oddělení Krajského ředitelství Policie Středočeského kraje, pište na e-mail: [email protected] či navštivte webové stránky: www.policie.cz.


Ulice pojmenované geometrickými názvy (Točivá, Dlouhá, Příčná) najdeme na Hájích, stromové a květinové (Buková, Liliová, Zvonková) na Kališti a Kamenici. Na Vyhlídce bylo zvoleno pojmenování podle světových stran (Severní, Západní...) Pro lokalitu V Roklích jsme zvolili inspiraci nejstarší historií Chýně. Zvolené názvy a jejich přiřazení mají logiku posloupnosti, umožňující vytvoření „historické

Linka pomoci obětem kriminality a domácího násilí

4

TÉMA: ROZVOJ OBCE

Jak se projektuje budoucnost aneb Chýně v roce 2025 Jak bude vypadat Chýně v roce 2025? Na co by se mělo myslet při vytváření strategického plánu? Na jaké projekty by se mělo najít místo v územním plánu, aby se lidem v obci lépe žilo? Jak připravit dopravní infrastrukturu na další příliv obyvatel související s probíhající novou výstavbou? Neměla by Chýně mít přírodní koupaliště? Našlo by se místo pro fotbalové hřiště? Podobné a mnohé další otázky byly tématem poslední ze série plánovacích sobot, během nichž měli obyvatelé Chýně jedinečnou možnost zapojit se do projektování budoucnosti.


Chýně prochází bouřlivým rozvojem. Za posledních deset let se počet obyvatel ztrojnásobil – oficiálně má Chýně cca 2500 obyvatel, se započtením těch, kdo v Chýni reálně bydlí, ale trvalý pobyt mají hlášený jinde, by už Chýně nejspíš splňovala základní podmínku pro získání statusu města (minimálně 3000 obyvatel). Prudký růst počtu obyvatel a nová zástavba mění charakter někdejší malé vísky za Prahou. A tomu se musí přizpůsobit i strategie dalšího rozvoje obce. Plánovací soboty Sobota 13. února, zasedací místnost obecního úřadu Chýně. Na to, že je krátce po deváté hodině ranní, se tu sešlo celkem dost lidí, kteří oželeli možnost si o víkendu přispat a přišli přispět se svou troškou do mlýna nápadů, jaké projekty by měly utvářet budoucí podobu Chýně. Postupně se počet účastníků dnešního setkání vyšplhá až na 27 lidí. Starostka Anna Chvojková ale přece jen čekala ještě o něco větší zájem občanů na akcích, kde mají možnost výrazně ovlivnit podobu prostředí, kde budou žít. „Počet lidí, kteří se do vytváření strategického plánu zapojují, se sice postupně zvyšoval, ne ale až tolik, jak jsem očekávala,“ míní. Setkání v zasedačce úřadu v sobotu 13. února bylo jakýmsi pomyslným vyvrcholením delšího projektu, jehož cílem bylo maximálně zapojit veřejnost do rozhodování o tom, jak by měla vypadat budoucí tvář Chýně. „Před tímto setkáním jsme se sešli již čtyřikrát, v průběhu tzv. plánovacích sobot. Na nich jsme procházeli různými lokalitami v obci a v jejím okolí, vyjadřovali jsme své názory na to, kde je to podle nás pěkné, kde naopak ne, snažili sjem se identifikovat problémy jednotlivých lokalit,“ popisuje zastupitel Miroslav Sága. Jak se tvoří budoucnost Poslední plánovací sobota měla trochu jiný úkol. „Cílem je uvědomit si, co konkrétně v obci chceme, proč to chceme, umět zdůvodnit ostatním, v čem je to přínosné a prospěšné,“ vysvětluje starostka Anna Chvojková. Smyslem bylo získat nápady na konkrétní

projekty, které budou měnit tvář Chýně. „Strategický plán je dokument, který sám o sobě nic neudělá, jen udá směr. Ten by ale měl být naplňován v rámci projektů, které jsou obsahem projektových listů,“ vysvětluje zkušený konzultant v oblasti regionálního rozvoje a manažer projektů Karel Tichý, který celým setkáním účastníky provází. Každý účastník má před sebou kromě strategického plánu také sadu projektových listů. Zatím prázdných. Zaplnit je projekty – to je právě úkolem dnešního setkání.

Než se všichni pustí do vyplňování, proběhnou malá „škatulata-batolata“. Všichni si z pytlíku vytáhnou barevnou kostičku a přesednou si ke stolu, který má na sobě proužek shodné barvy. Cílem je trochu „rozbít“ původní zasedací pořádek – aby projektové týmy netvořily skupinky názorově dobře sladěných známých, ale aby se při obhajobě svých nápadů uvnitř týmu se střetli i s těmi, kteří mají odlišný náhled na věc. „Každý určitě budete mít několik různých nápadů na to, co by mohlo v obci vzniknout, jaké projekty by se měly realizovat. Pak ale vyberte jeden, který považujete za nejdůležitější, ten představte ostatním členům týmu, diskutujte o něm, zkuste ho obhájit uvnitř týmu. Pak, až bude tato fáze za námi, kapitán každého stolu odprezentuje všechny tyto top návrhy jednotlivých členů týmu,“ vysvětluje Karel Tichý. Všichni se pustí do práce. Za chvíli už se projektové listy plní poznámkami a u každého stolu se rozjíždí tlumená diskuse, kdy se každý snaží přesvědčit své spolustolov-

níky o užitečnosti svého návrhu. Projektů, které na konci z celého procesu „vypadnou“, případně ideových návrhů na zlepšení života v obci, je dost. Velkým tématem je doprava, příprava dopravní infrastruktury na narůstající dopravu související s rozvojem obce a růstem počtu obyvatel. Objevuje se návrh na vybudování několika kruhových objezdů, které by měly fungovat i jako prostředek ke zklidnění dopravy v obci, který je však přijímán s kontroverzí i uvnitř týmu, který ho nakonec prezentoval. Nemluví se ale jen o infrastruktuře pro automobily. Mluví se také o potřebě úpravy a dobudování chodníků, aby bylo možné projít obcí bezpečně od pivovaru po topolový hájek a opačným směrem po Vyhlídku. Souvisí s tím i záměr obnovy polních cest a jejich propojení, aby bylo možné pěšky mimo silnice dojít i do sousedních obcí. Dalším velkým tématem byly projekty zaměřené na zlepšení životního prostředí ve smyslu zvýšení podílu zeleně. Každý z týmů se také dotkl nabídky trávení volného času – jako je vybudování venkovních sportovišť pro různé věkové kategorie, návrh na vybudování přírodního koupaliště či stálé klubovny pro místní omladinu. Zazněl i návrh na vybudování menšího nákupního centra či lékařského domu, ve který by mohla být proměněna stávající budova školy a který by zajistil obyvatelům Chýně dostupnost primární lékařské péče v místě bydliště. V souvislosti s očekávanou dynamikou růstu Chýně zazněl i názor, že bude brzy na čase začít přemýšlet o zřízení obecní policie či zřízení technických služeb obce a převedení prací, které dnes pro obec zajišťují externí firmy, do působnosti obce. V plánu je i elektronizace obecního úřadu. A co dál? Projektové setkání proběhlo, projekty byly prezentovány, projektové listy odevzdány. Po dopracování se stanou součástí strategického plánu a projekty v nich obsažené poslouží jako důležité podklady při zpracovávání návrhu územního plánu, které přijde na řadu v průběhu dubna. Stále je však možnost zapojit se do tvorby budoucnosti obce i pro ty, kteří se nezvládli zúčastnit série plánovacích sobot. Na webu obce mají občané stále ještě zhruba dva týdny možnost vyplňovat své návrhy a podněty k jednotlivým oblastem strateRoman Peterka gického plánu.

TÉMA: ROZVOJ OBCE

5

Na pozemku, na němž má vyrůst v průběhu příštího roku nová škola, se zatím nic neděje. Škola zatím existuje „pouze“ na papíře. Pro to, aby se z obrázků v projektové dokumentaci stala skutečností, je nutné udělat ještě spoustu práce. A ta probíhá více než intenzivně. Před pár měsíci jsme stáli před vyhlášením architektonické soutěže, nyní máme v rukou hotovou projektovou dokumentaci pro územní řízení a téměř dopracovanou projektovou dokumentaci pro stavební povolení. V uplynulých měsících francouzská projekční kancelář CMJN a projektanti z české AED Project zapracovali do vítězného projektu naše návrhy a požadavky na změny. Mnohdy samozřejmě docházelo k rozporům – od rozmístění dílčích prostor až po umístění šaten v souvislosti

s nutností přezouvání dětí. Projekt si vyžádal mnoho kompromisů s ohledem na různá omezení daná požadavky zákonů či finančními a časovými možnostmi. Přesto se podařilo zachovat všechny požadované funkce nové školy. Děti zde budou mít dostatek prostoru na výuku i odpočinek, bude zde zázemí pro kulturní akce, najde se tu místo pro knihovnu i pro velkou sportovní halu. Po velmi intenzivních jednáních se nám podařilo před výběrovým řízením na zhotovitele stavby dostat na požadovanou finanční částku ve výši 205 mil. Kč s DPH. Došlo ke snížení původního nepřijatelně vysokého rozpočtu, což znamenalo zásah do prostor tělocvičny, auly i jídelny. Ten se však za přispění projektového manažera Františka Nikla ze společnosti MDA Praha podařilo provést velmi citlivě, nedošlo k zásadním změnám v projektu. V aule zůstává 120 míst.

V projektu pro územní rozhodnutí je 200 míst, cílem je se k tomuto počtu nakonec propracovat. Venkovní hřiště bude zbudováno z prostředků obce a s využitím dobrovolnické činnosti. Jídelna je koncipována pro bezproblémové obsloužení všech strávníků ve třech po sobě jdoucích vlnách. Bohužel musela být odstraněna malá tělocvična, velká tělocvična je však navržena tak, by se dala pohodlně rozdělit na více malých prostor, které bude možno využívat odděleně. Probíhají další jednání na stavebním úřadě a na Ministerstvu financí (ohledně dotací). V současnosti jsme v situaci, kdy je pozastaveno územní řízení, protože musí být dokončeny různé úřední kroky, jako je vyjmutí pozemku z půdního fondu, vyjmutí pozemku komunikace Sportovní z půdního fondu, a je nutné doplnit projektovou dokumentaci (snížit výšku budov, zvětšit odstup od paty pozemku u haly o 1 m). Všechna potřebná doplnění jsou průběžně dodávána na stavební úřad. Proces zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení však postupuje, koncem února by mělo být zahájeno řízení k vydání stavebního povolení. K 5. květnu by pak měla být hotova kompletní projektová dokumentace, pak bude vyhlášeno výběrové řízení na zhotovitele stavby. Vzhledem k výši ceny za stavbu byl vysoutěžen administrátor, který nás celým otevřeným nadlimitním řízením provede. Máme za sebou opravdu obtížné období snižování rozpočtu stavby a optimalizace projektu s ohledem na daný finanční limit. Jde o velkou akci, potíží jistě bude stále dost, a proto děkuji všem, kteří budete i nadále přinášet své připomínky a návrhy, které nám pomohou vytvořit v kvalitní komunitní prostor pro nás všechny. Petra Vacková


Projekt Nová škola

6

TÉMA: ROZVOJ OBCE

O velmi velké hromadě Horizont na jih od Chýně, směrem k Chrášťanům. Bývala tu mělká přirozená mulda, pak vytěžená jáma, která měla být zarovnána do původního stavu. Dnes je tu „stolová hora“ v několika pyramidovitých etážích a roste stále. Vytrvalou snahou místních je zastavit skládkování, zastavit růst té hory, zbavit se strachu z jízdy po zničené, zabahněné silnici třetí třídy, ze setkání s kolosem o váze mnoha desítek tun brutto. Totéž a ještě důvodněji přejí si majitelé pozemků, na nichž dnes sládkuje jiný pan F., byť jeho nejsou. A nezůstávají sami, informace o skládce (a nejen této) a o účelových nezákonných praktikách jejího provozovatele diskutují se díky poslankyni Věře Kovářové a senátorce Jitce Seitlové na půdě Parlamentu. Leden, mírný mráz, mírný sníh. Na úpatí hromady sešli se majitelé pozemků, starosta obce Chrášťany Pavel Hrdlička a starostka Chýně Anna Chvojková, štáb ČT Nedej se, moje žena poslankyně a moje omšelá maličkost s omšelou berlí. Náklaďáky, plné sem a prázdné pryč, jezdí jako o život. Ze stavební buňky se vynořuje robustní muž se strniskem. „Stůjte,“ křičí „sem nesmíte. Sem máte vstup zakázanej, tady je stavba.“ My „Je tu pan F.?“ On „Je mimo.“ Majitelé pozemků „Jdeme na své pozemky.“ On „To nesmíte.“ My „Jak to, platí za ně daně.“ On „Platí tu režim stavby.“ My „Stavby? Nemáte platné stavební povolení.“ On „Veřejně prospěšné stavby. Máme územní rozhodnutí.“ My „Veřejně prospěšné, to je

výsměch. Soud pravomocně zrušil stavební povolení. Bez něj nemůžete stavět žádnou stavbu.“ On „Máme územní rozhodnutí.“ My „Územní rozhodnutí má menší právní moc, než stavební povolení, nemůžete stavět.“ On „Máme územní rozhodnutí.“ My „Jaké máte územní rozhodnutí?“ On „Z roku 1988. Stát!“ Stojíme v hloučku uprostřed vyjeté blátivé cesty, náklaďáky z obou stran. Nic netušící řidiči nechápou, proč nemohou projet, budou mít problémy, jsou nervózní. Jeden z nich nasedá a začíná popojíždět. Před ním člověk, majitel pozemku, „živá zeď“. Vozů na příjezdu, vrchovatě naložených materiálem, přibývá, kolona na silnici jimi téměř ucpané sahá daleko k Chrášťanům. Zahřmí motor z druhé strany, jiný řidič, který již dávno měl být pryč, snaží se projet mezerou, pomalu nás „hrne“ před sebou. Myslím na Mahátmu Gándhího. Po chvíli rezignuje, dává zpátečku. Jeden z majitelů pozemků volá 158. „Brání nám ve vstupu na naše pozemky“. Reakce policie? „Nepřijedeme.“ Konec představení. Majitelé

pozemků, na které nesměli vstoupit, odjíždějí na služebnu Policie ČR (VB chce se říci), s nimi televizní štáb. Paní poslankyně do Parlamentu. Já se šourám domů. Pan Frýdl skládkuje miliony tun materiálu, jehož inertnost nikdo nekontroluje, na místě, kde „není“ skládka a které mu nepatří. „Vejvar“ jde do miliard. Sládkuje na pozemcích, jejichž majitelé k tomu nedali souhlas. Děje se tak na katastrech obcí Chrášťany a Chýně, které proti tomu protestují, nemají tuto „stavbu“ v územních plánech. Terén byl proti jejich vůli na ploše desítek hektarů navýšen o desítky metrů a roste dál. Byl změněn lokální krajinný ráz. Odbor životního prostředí Praha–západ – mlčí. Stavební úřady v Hostivici a v Rudné konají – opačně ale, než by měly. Pan B. na stavebním úřadě v Hostivici se směje lidem do očí. S ironií vyhrožuje: Na vaše náklady by se musela navážka odklidit, páni majitelé pozemků. Policie nekoná, „pomáhá a chrání“, ne ale majitele pozemků a jejich legální zájmy. Ombudsman hovoří v té souvislosti o„havárii práva“. Petr Kovář

O ztraceném (a znovunalezeném) projektu


V rámci pozemkových úprav, které byly zahájeny v roce 2002, se obec Chýně stala vlastníkem parcel, na kterých mají vzniknout biokoridory, biocentra a polní cesty. Některá tato „společná zařízení“, jak je pozemkové úpravy nazývají, už byla vybudována, ale na některá se stále čeká. Výsadba zeleně a výstavba polních cest je finančně nákladná a z obecního rozpočtu by se tyto peníze daly těžko uvolnit. Jako schůdná cesta k dosažení cíle je možnost získat na tyto stavby dotaci. Nepůjde zřejmě o celých 100 % požadované částky, ale i tak je z dotace možné uhradit podstatnou část nákladů. Pokud chceme požádat o dotaci, musíme předložit projekt. Pozemkový úřad nechal v roce 2009 vypracovat projekt na biokoridor táhnoucí se západním

směrem od železniční trati. Měl navazovat na slepou, asfaltovou cestu pod Třetí Skálou (remízek za hnojným platem) a pokračovat dále směrem ke Klášteru v Hájku, respektive napojit se na starou poutní cestu vedoucí k tomuto klášteru. Na pozemkovém úřadu se vyměnili zaměstnanci, samotný úřad se přestěhoval z Prahy do Kladna a projekt na náš biokoridor se ztratil. Nebudu spekulovat, jak je možné, že se projekt za 200 000 Kč ztratí. Důležité je, že se letos v lednu,

pravděpodobně i díky neustálým urgencím naší paní starostky, znovu objevil. Pro obec to znamená, že může zažádat o dotaci (bude-li vypsána) a to jak na výsadbu zeleně, tak i výstavbu polní cesty, která má biokoridor v celé délce lemovat. Mělo by jít o přibližně 35 m široký a 1,6 km dlouhý pás zeleně vedoucí od Třetí Skály šikmo vzhůru až k nové asfaltové cestě. Po splynutí s asfaltkou se biokoridor prudce stočí doprava a napojí se na starou poutní cestu. Celková plocha zeleně má být 6,5 ha, vysadit se má přibližně 5000 stromů a 7000 keřů. Výsadba zeleně by měla stát 9 milionů a následná tříletá péče by měla vyjít na 6 milionů. Ondřej Jelínek

SETKÁNÍ S...

7

František Bulava:

V triatlonu závodíte hlavně sami se sebou Triatlonista František Bulava letos oslavil padesátku, závodění se ale na hřebík rozhodně pověsit nechystá – fyzičku by mu mohli závidět i mnozí mladší. „Terénní triatlon se dá dělat do velmi vysokého věku – na závodech se setkávám s kluky, kterým bych mohl dělat tátu, ale i s„kluky“, kterým táhne na sedmdesátku,“ říká několikanásobný mistr ČR v terénním triatlonu a duatlonu. Před třemi lety se probojoval až na mistrovství světa v terénním triatlonu na havajském ostrově Maui, kde vybojoval obdivuhodné čtvrté místo. Kromě mnoha vítězství v českém poháru se mu v jeho kategorii povedlo i čtyřikrát zvítězit v závodech světového poháru Xterra (Francie, Německo, Špindlerův Mlýn, Prachatice). Každý rok v rámci tréninku i závodů ujede kolem 11 000 kilometrů na kole, uběhne kolem 600 kilometrů a uplave zhruba 200 kilometrů. Velkou část z toho v okolí Chýně, kde bydlí jedenáctým rokem a jejíž znak nosí od roku 2013 hrdě na svém závodním dresu. A v jejímž okolí se také odehrává velká část jeho tréninku.

atlonu tolik nevadí, když jste pomalejší při plavání. Od roku 2005 jezdím pravidelně Xterru (světová série závodů v terénním triatlonu – pozn. red.) V roce 2013 jste startoval na mistrovství světa Xterra na havajském ostrově Maui a byl jste čtvrtý. Nelákalo by vás zkusit i Ironmana (extrémní triatlon, při kterém se na jeden zátah absolvuje 3,86 km plavání, 180,25 km dlouhá jízda na kole a vše zakončuje maratonský běh, tj. 42,2 km – pozn. red)?

Závodíte ve věku, kdy mnozí jiní už s jakýmkoli sportem dávno skončili. Kdy jste začal aktivně sportovat?

Říkáte sednout s kamarády na pivo. Nejste tedy úplně asketický sportovec?

– třeba na rybníku Bašta jsem často k vidění a když je chladněji, plavu v neoprénu. (smích) V zimě chodím do fitka a když je sníh, rád vyrážím na běžky s denní dávkou kolem 50km. Kdy jste absolvoval svůj první triatlon?

Jako triatlonista se asi neuživíte. Čím se živíte a jak se s tím dá dohromady kombinovat sportovní příprava? Pracuji stále pro armádu, byť už jako civilní zaměstnanec, v oblasti standardizace. Pracuju v Praze 6, do práce vyrážím, pokud to počasí dovoluje, na kole, tím mám ujeto nějakých 25 kilometrů, po práci následuje buď plavecký trénink v Podolí a pak se vracím domů na kole přes Prokopské údolí, případně pokud jedu domů rovnou z práce, vyrazím si pak ještě zaběhat nebo přesednu na silniční kolo a dám si třeba 50–70 kilometrů navíc na kole... Okolí Chýně je pro trénink triatlonu ideální. V létě přidávám plavání v přírodě

Bylo to někdy v roce 1990 nebo 91. V té době byl u nás triatlon ještě v plenkách. Kamarádi mě hecovali, ať to zkusím, mě se do toho moc nechtělo, protože jsme neuměl pořádně plavat, myslím tak, abych plaval rychle. Nakonec jsem si ale řekl, že to nějak „uplácám“. Byla to ale hrůza – na startu nás stálo asi sto lidí a když jsem lezl z vody, byla v depu už jen dvě kola. (smích) Na kole se mi ale podařilo pár lidí předjet a na běžecké trati jsem předběhl asi 40 závodníků. Po závodě jsme byl úplně zničený – ale líbilo se mi to a začal jsem si triatlonem zpestřovat atletickou přípravu. Pak jsem se vrhl na terénní triatlon, kde na rozdíl od silničního tri-

To určitě ne. Samozřejmě, že během přípravy na závody se člověk musí chovat rozumně, ale na druhé straně tvrdím, že být zarytý sportovec a zapřisáhlý abstinent v jednom je nejhorší možná kombinace. (smích) Kolem triatlonu je spousta fajn lidí, v létě tu organizuji grilování s dalšími xteráky a po sezoně v listopadu děláme akci v chýňské Pivovarské krčmě s promítáním fotek a videí ze závodů. Zábava prostě ke sportu patří. Mým mottem je: „Nikdy to nevzdávej!“ Roman Peterka inzerce


Možná to bude vypadat zvláštně, ale ke sportu jsem se dostal až poměrně pozdě, někdy v 18 letech. Po základní škole jsem šel na vojenskou školu, kde jsme dostávali poměrně tvrdý fyzický trénink v rámci tělocviku. A když jsem pak v osmnácti šel na vysokou vojenskou školu, začal jsem s kamarády běhat vytrvalostní tratě. A docela mě to chytlo. Pak jsem využil možnosti studia na FTVS. Působil jsem pak jako tělovýchovný náčelník na útvaru a od roku 2001 do svého odchodu do civilu v roce 2006 jsem byl náčelníkem skupiny na vojenském oboru FTVS – učil jsem vojenské tělocvikáře. Souběžně s tím jsem závodil ve vojenském pětiboji. Do toho jsem běhal za atletický oddíl Lokomotivy Beroun. Ta zůstala mou srdeční záležitostí – devět let jsem za ni běhal, teď za ni už devět let závodím v triatlonu.

Ne. Obdivuji všechny, kdo to dělají, ale pro mě je to už moc velký extrém, který mě ani trochu neláká. Je to hrozně dlouhé a z jednoho Ironmana se člověk strašně dlouho vzpamatovává. Mě se na Xteře a dalších terénních triatlonech líbí, že jeden den odjedu závod, po závodě můžeme s kamarády posedět, dát pivo a druhý den jsme sice unavený, ale v pohodě a klidně můžu vyrazit na menší trénink na kole. Po Ironmanovi bych asi pár týdnů nechtěl kolo ani vidět. (smích)

8

PAMĚTI OBCE CHÝNĚ

Vznik vojenské posádky v Chýni (2.) První část tohoto vzpomínání končila okolnostmi tragického úmrtí pana Ševíta, který byl zabit při střetu s německou hlídkou. Nebyl ale jedinou obětí událostí, které se seběhly v Chýni a jejím okolí na konci války. Tou další byl sedmnáctiletý mládenec z Chýně Miloslav Hrdlička. Ten honil Němce v Nekejcově (to je místo, za Břevským rybníkem směrem k palpostu) s dalšími muži. Měl na sobě německý vojenský nepromokavý plášť a německou helmu. Když mu ostatní říkali, ať takhle oblečený nechodí, odbyl je tím, že má na helmě namalovanou trikoloru. Jak se ukázalo, nestačilo to. Němce, pokud zde nějací byli, se všichni snažili obklíčit. Vytvořili kruh, který se postupně stahoval. V nepřehledném terénu, kde bylo rákosí, stromy a keře, někdo vystřelil, když zahlédl Hrdličkův německý vojenský plášť a helmu. Miloslav Hrdlička zde zahynul. (I jeho pomníček je v ohrádce u pomníku na návsi a je na něm uvedeno datum 9. 5. 1945 – pozn. kronikáře.) Další obětí v blízkém okolí Chýně byl pan Šamonil z Rudné. Z této sousední obce vedl další muže směrem k Chýni s tím, že zastaví obrněný transportér s německou osádkou, který mířil na Rudnou. Poblíž přejezdu železnice se posta-

vil na silnici proti přijíždějícímu transportéru s pistolí v ruce. Někdo z posádky po něm vystřelil, ostatní se schovali v příkopu a transportér pokračoval v jízdě, ani nezpomalil. I zde byl mnoho let pomníček, s helmou upevněnou na vrchu. Pamětníci vzpomínají také na to, jak do Rajtorovic pískovny (dnes hala Plzeňského Prazdroje) spadla turbínka. Tak se

tenrát říkalo Němci vyvíjenému tryskovému letadlu s turbínovým pohonem. Letové zkoušky prováděli i z ruzyňského letiště. Při jednom takovém zkušebním letu se jeden zřítil kousek od okraje Chýně. Pánové Rajtora a Poláček, tehdy zvědaví malí kluci, se snažili k letadlu dostat,

ale měli smůlu – hlídky byly ostražité a žádného civila blíž nepustily. Němci zde letadlo rozebrali a po dílech odváželi. Není divu, šlo o jednu ze zázračných zbraní odvety, ke kterým Hitler vzhlížel jako k poslední spáse. Při likvidaci německých kanonů po válce došlo ke zranění jednoho z dělníků. A jak k tomu došlo? Jeden z pracovníků, kteří se na likvidaci podíleli, otáčel kolečkem pro zvedání hlavně kanonu tak dlouho, až pastorek ozubení vypadl ze hřebenu a hlaveň volným pádem spadla na zem. Naneštěstí se v tom místě nacházel jiný dělník a hlaveň ho zasáhla. Pamětníci zavzpomínali i na ruské vojáky. Ti v Chýni po osvobození zůstali asi do července 1945. M. Rajtora vzpomíná, jak jim vyměnili jejich pěknou bryčku za tu, se kterou přijeli. Také chtěli zrekvírovat jednoho koně. Matka pana Rajtory se všemi silami snažila je přesvědčit, aby jim ho nebrali. Když nic nepomáhalo, poslala pro učitele Šmejkala, který uměl rusky, a teprve jemu se podařilo vojáky přesvědčit aby, jim koně nebrali. Tyto vzpomínky rodáků chci použít jako retrospektivní zápis k chýňské kronice a také jako připomínku těchto událostí pro čtenáře Chýňského zpravodaje. Velmi bych uvítal, kdyby další pamětníci přidali svoje vzpomínky na tuto dobu. Pavel Fousek, kronikář obce Chýně

Chýňské stodoly

Tu od původního majitele koupil jeho soused a přestavěl ji na pěkný dvougenerační dům, který dostal č. p. 61. Toto číslo popisné bylo použito druhotně, původně patřilo k objektu v č. p. 19. Další stodola, samostatně stojící na parcele v obytné zástavbě, byla přestavěna na obytný dům později a dostala č. p. 108. Stodola v č. p. 14 byla přestavěna na velký patrový rodinný dům (č. p. jí zůstalo) a původní obytný dům byl zbořen. Zajímavý, a vzájemně velmi podobný vývoj probíhal u objektů č. p. 30 a č. p. 31. U obou statků původně byly výměnky, stojící proti hlavnímu obytnému stavení na druhé straně vjezdu do dvora. V době kolektivizace zemědělství byly výměnky nějakou dobu využívány k bydlení, postupně však chátraly a později byly zbořeny. V č. p. 30 proto přestavěl syn majitelů stodolu na rodinný dům a pů-

vodní stavení se stalo výměnkem. Stodola u sousedního č. p. 31 byla přestavěna na rodinné obydlí potom, co si celý objekt mezi sebou rozdělili dva bratři. Tento nový dům dostal č. p. 22, původně patřící mlýnu, který byl v 60. letech minulého století zbořen. V objektu č. p. 20 byla stodola přestavěna na obytný dům a využita jako hlavní obydlí. V č. p. 18 byla v roce1968 povolena demolice stodoly a stavební materiál použil jeden z bratrů zde žijících na stavbu rodinného domu v Rudné. K zatím poslední přestavbě stodoly pro bydlení mladé generace došlo v č. p. 19. Je možné konstatovat, že stodoly, postupně ztrácející využití pro svůj původní účel, posloužily nejméně devíti rodinám ke zlepšení jejich života. Myslím, že i tato část stavebního vývoje naší obce patří k naší historii. Pavel Fousek

V minulém dílu historického seriálu o událostech v období Pražského povstání v Chýni a jejím okolí jsme se s pamětníky Miroslavem Rajtorou starším a Zdeňkem Poláčkem vydali ve vzpomínkách do květnových dnů roku 1945. Nyní přinášíme další část jejich vyprávění.


Dnes chci popsat čtenářům Chýňského zpravodaje zajímavý fenomén spojený s naší obcí – stodoly proměněné na obytné objekty. Jak vypadala historie těchto staveb? Využití stodol pro bydlení mělo zajímavý vývoj. Ve třech případech šlo o stodoly samostatně stojící na pozemcích bez obytných stavení. První byla přestavěna na obytný dům někdy před rokem 1950. Běžně se zde říkalo u „Fantů ze stodoly“, protože nositelů tohoto přímení bylo v té době v Chýni více. Dům dostal č. p. 153. Další dům byl přestavěn z objektu, který jsme znali jako „Doušovic“ stodolu.

10

SPOLKY


Semináře o vzdělávání a výchově Základní škola ve spolupráci s obecním úřadem vás zvou na další podvečerní setkávání u témat, které se vztahují ke vzdělávání a výchově. Semináře probíhají v zasedací místnosti Obecního úřadu Chýně, je nutné se na ně přihlásit minimálně 7 dní před konáním na e-mail: [email protected]. Všechna témata jsou určena pro všechny zájemce, z Chýně i z okolí. Aktuální přehled seminářů a podrobnější informace o přednášejících a lektorech naleznete vždy na webu školy www.zschyne.cz či obecního úřadu www.chyne.cz. ● 11. 2. Provázející a respektující rodičovství (část IV.): Komunikace a zpětná vazba. Ukážeme si základní komunikační fauly, které komunikaci s dětmi blokují 17.30–19.30). ● 17. 2. Hodnocení dětí a zpětná vazba: Seminář je určen učitelům, rodičům a všem, kdo se na vzdělávání podílí. Společně se zamyslíme, nad tím, co to vlastně hodnocení je a proč hodnotíme. Jak hodnocení může v praxi vypadat a jaký má smysl? 17.00–19. 30, místo konání: Škola ● 9. 3. Život s dětmi partnera – radost nebo problém? Žijete s partnerem, který má děti z předchozího vztahu? Pak právě pro vás je určen tento seminář. Společně se podíváme na to, s jakými problematickými situacemi se nevlastní rodiče setkávají a jaká řešení pomáhají funkčnosti celé rodiny a která naopak domácí pohodě brání. 17.30–19.30 ● 16. 3. Směřování současného školství a možné alternativy: 17.30–19.30 ● 30. 3. Může se u našeho dítěte projevit porucha učení? Jak to poznám a jak mu pomůžu? Na semináři se dozvíte, co jsou to poruchy učení, jak vznikají a co lze v předškolním věku dělat jako preventivní opatření. U školních dětí si můžeme ukázat, jak pomoci dítěti, kterému některá školní dovednost nejde, ať už má diagnostikovanou poruchu učení nebo nemá. v 17.00–19.30 ● 1. 4. Mám se ráda taková, jaká jsem: Setkání určené ženám. Ženský kruh je prostorem, kde si můžeme s důvěrou povídat, vzájemně sdílet své pocity, přijímat své emoce, tančit a naslouchat svému tělu. Večer určený ženám, které se chtějí rozvíjet pro sebe sama a tím pro celý svět. 17.00–19.00 ● 11. 4. Hejného metoda – děti objevují matematiku samy a baví je to: Srdečně zveme rodiče a další zájemce na odpoledne Matematika pro rodiče aneb Přijďte se podívat, jak na to. 17.30–19.00 ● 20. 4. Metody efektivního učení: 17.30–19.30

Chýňským dětem nadělil Ježíšek Karkulku Po několika desítkách let se opět chýnští starousedlíci rozhodli rozčeřit stojaté vody ochotnické činnosti. Zdejší spolek Arbor zpestřil místním dětem letošní podzim nejprve představením Červená Karkulka a zlý... a následně jeho vánoční variací Vánoce Červené Karkulky. Zasedací místnost obecního úřadu praskala o poslední adventní neděli ve švech, a když děti začaly Karkulce radit, kde najde zlotřilce, který jí ukradl baťůžek, o úspěchu představení bylo rozhodnuto. Autorem i režisérem obou netradičně pojatých karkulkovských příběhu je Karel Horák, který mimo jiné již několik let pořádá chýňská večerní setkání s hudbou. Přímo na scéně jsme jej mohli spatřit v roli neposedného, perníkové ovečky a prasátka pojídajícího, ale hodného a přátelského vlka. Hlavní jevištní partnerkou, která do role vložila svůj temperament a hereckou přesvědčivost, mu byla manželka Jana v roli Karkulky. Scéna byla jednoduchá. Ochotníkům dobře posloužil jednoduchý závěs, židle se stolem, z proutí vyrobený pytlákův úkryt, stromeček a doma vyrobené kostýmy. Jak z babičky v podání Květy Vítkové, zlotřilého myslivce, na kterého v místní karkulkovské verzi připadla role nezdárného hrdiny, představeného Marií Součkovou, tak Karkulčiny maminky – Marie Chybové – byla cítit radost ze hry. Za improvizovaný vypravěčský pultík, dobře posloužil notový stojan, se postavila Jana Fousková. Ošlehaná několika desítkami let předčítáním po-

hádek coby učitelka v místní mateřské škole. Zdejší pamětníci si mohou vzpomenout na její působení v několika představeních ochotnického spolku, který v Chýni působil v padesátých a šedesátých letech. Zapomenuto nebylo ani na hudební doprovod. Ochotníci si vystačili s kytarou, na níž hrál Pavel Švarc. Když se po dlouhých peripetiích přeci jen podařilo nezbedného hrdinu na dobré obrátit, po zaslouženém aplausu si herci společně s dětmi zazpívali vánoční koledy. Podle slov Karla Horáka se spolek Arbor nehodlá Karkulčiným příběhem s prkny, které znamenají svět, rozloučit. Chýňské děti se mohou těšit. Spolek Arbor

Zprávy od malých chýňských fotbalistů Chýňská líheň budoucích fotbalistů pod vedením Jaroslava Kuchaře nezahálí. A sbírá úspěchy. Jak vypadal závěr roku u chýňských fotbalistů, popsal pro Chýňský zpravodaj Jaroslav Kuchař starší. V sobotu 19. prosince se ve víceúčelové hale pořádal turnaj fotbalové abecedy, tzn. dětí narozených po roce 2009. Sešlo se deset družstev. Malí chýňští fotbalisté zabodovali – byli druzí. „Je až neskutečné, že chýňské děti mají takové výsledky, když jako jediní bohužel nemají hřiště a nemohou tudíž hrát zápasy a fotbal mají jen jako je-

den z kroužků ve škole,“ dodává Jaroslav Kuchař. Děti se mohly zasoutěžit i v opičí dráze a střele na branku. Ceny dětem předali bývalí ligoví hráči a reprezentanti Horst Siegl a Radek Šírl. Vše natočila Česká televize (záznam, je na internetu k nalezení, stačí zadat do Googlu „fotbalová abeceda Chýně“). V neděli 20. prosince proběhl turnaj pro starší děti, kromě Chýně se zúčastnily Bílá Hora, Hostouň a Červený Újezd. „Ve velké konkurenci družstev, která mají všechna své hřiště a již několik sezon hrají každý víkend zápasy, jsme navázali na úspěch malých a celý turnaj vyhráli,“ konstatuje Jaroslav Kuchař. Ten poté, co na něj děti pořád útočily s dotazy, kdy se bude zase hrát, uspořádal ve spolupáci s FC Motorlet halový turnaj v Radlicích – Chýně skončila druhá, hned za dvěma prvoligovými družstvy domácího Motorletu. „Třeba jednou hřiště bude, když tu máme tolik šikovných dětí,“ podotýká Jaroslav Kuchař. Rok uzavřel tradiční silvestrovský turnaj mužů – vyhráli Dřeváci z Kladna vedení Jaroslavem Kuchařem nejml., FC Chýně byla druhá. -red-

SPOLKY

11

Víte, co jsou to Spěváčkovy bobky a kde je v Chýni Kříž milenců? Kde vznikne lanové centrum Mariánka a kde se říká na Třetí skále? Odpovědi na všechny tyto otázky dostali účastníci již čtvrtého ročníku této vlastivědné procházky. Když jsme se společně s Ondřejem Jelínkem vydali v roce 2013 hledat nejvyšší bod chýňského katastru, nenapadlo nás, že vznikne v Chýni pěkná tradice zimních pochodů z nejnižšího do nejvyššího bodu katastru. Na letošním ročníku se sešlo 26 účastníků. Role průvodce se ujal Ondřej

Jelínek a krátce po druhé hodině jsme vyrazili. Název pochodu Chýňská padesátka označuje nikoli ušlou délku v kilometrech, ale zdolané převýšení v metrech. Nejnižší bod katastru leží ve výšce 355 m u Strahovského rybníka a cíl pochodu se nachází nedaleko od kláštera v Hájku, kde je oficiálně naměřený bod 406,24 m a kde jsme po necelých dvou hodinách úspěšně vztyčili vrcholovou vlajku. Pochod jsme zakončili tradičně slavnostně v blízké restauraci U Hamouzů, kde jsme zároveň začali plánovat pátý ročník. Tak příští rok – poslední lednovou sobotu – opět: Vzhůru na vrchol! Miroslav Sága

Senioři Chýně v novém roce Náš spolek pracuje rok a myslíme si, že obecnímu úřadu ostudu neděláme. Někteří občané nám sice nefandí, dávají nám to najevo, ale vzhledem k našemu věku a neduhům, které nás provázejí, jsme spokojeni a práce nás těší. Setkáváme se pravidelně jedenkrát za měsíc a za podpory obecního úřadu vytváříme aktivity přiměřené našemu věku. Členů máme již 37 a věkový průměr inzerce

je 73,6 roku. Rok 2016 jsme začali 5. ledna přípravou 1. Výroční schůze, která proběhla 2. února. Dále připravujeme různé přednášky, kulturní akce a moc se těšíme na místní velikonoční jarmark. Naše členky A. Pospíšilová a V. Svobodová děkují komisi pro občanské záležitosti při OÚ Chýně za dárky k narozeninám, které oslavily letos v lednu. Věra Svobodová, Senioři Chýně z. s.

Pochod příznivců švihlé chůze Dne 7. ledna proběhl Mezinárodní den švihlé chůze na počest satirického seriálu Létající cirkus legendárních britských komiků Monty Python. Nejde jen o netradiční komickou chůzi, ale i o satiru na byrokracii a nesmyslné úřady a posty. Pochod má připomenout fenomén Monty Python a pobavit účastníky i přihlížející. Spolek Arbor uspořádal ve višňovce nultý ročník pochodu, na ten příští jste všichni srdečně zváni. Květa Vítková

Dřevosad v uplynulém roce Chtěl bych poděkovat všem členům spolku Dřevosad, s jejichž pomocí se nám podařilo v roce 2015 v Chýni vysadit 43 nových stromů a 35 keřů. Na činnosti spolku se podílelo 34 členů, na členských příspěvcích jsme vybrali 18 000 Kč a od obce získali dotaci 10 000 Kč. Všechny peníze byly použity na nákup sazenic dřevin a pomocného materiálu k výsadbě. Pokud se chcete zapojit do ozelenění Chýně, rádi vás uvítáme mezi sebou. Stačí napsat na e-mail: [email protected]. Ondřej Jelínek

Nadační fond Zvonek v roce 2015 Činnost nadačního fondu Zvonek, který sídlí v Chýni, spočívá v pomoci opuštěným a postiženým. Dětem, i starým lidem. A jaké aktivity fond zorganizoval v loňském roce? ● velikonoční recitační soutěž pro mládež, ● sbírky oděvů a obuvi pro ekologicko-charitativní projekt Potex, ● návštěvy dětských domovů s hračkami, potravinami a dárky, ● obstarání a předání materiálu pro dílničky školek a domovu důchodců, ● keramický den v Chýni, ● sbírky oděvů pro Diakonii Broumov, ● výstava Sochy – šperky – keramika pro veřejnost, s občerstvením, ● tradiční pečení muffin s občerstvením a hrou pro školní děti z Chýně, ● ukázka točení na kruhu pro seniory z domova Zelená lípa v Hostivici, ● návštěva hospicu v Čerčanech s knihami, ● návštěva hospicu v Praze 9 s knihami, sladkostmi a dvěma bednami plenkových kalhotek, ● rozdávání potravin pro potřebné, ● novoroční dárky pro obyvatele Klokánku v Hostivici, dětských domovů v Kladně a domova pro seniory Zelená lípa v Hostivici. ■


Chýňská padesátka počtvrté

12

SPOLKY

Chýňský masopust Sobota 6. února patřila již devátému chýňskému masopustu. Jaký že byl? No veselý, jak jinak. Sešli jsme se oproti zvyklosti ve Višňovce, „dolňáci“ i „horňáci“ měli to stejně daleko. Muzika byla řízná od počátku, masky byly nápadité, řada z nich zcela nových. Nad obyčej originální byly vinný hrozen bílý a vinný hrozen červený, odrůdy už jsem bohužel zapomněl. Pan Pronobus zahájill celý rej a zkušeně vedl jej pak obcí. První zastávka u Horáků byla, jak už se stává další milou tradicí, veselým mravoličným představením v režii Arboru. V zatáčce u školky tancovalo Bidlo s Motovidlem a pak už přišly tři sousedské zastávky krátce jedna po druhé: u Fousků, Tatarovi – Netrefovi, Chybovi. U Kuchařů ve dvoře Kobyla byla ohleduplně skolena a milosrdně oživena a protože pak už sluníčko schovalo se za západní obzor, šlo se do hospody. Byla tentokráte plná, ženské z Arboru pěly o sto šest a zábava protáhla se do pozdního večera. Leckterý masopustník možná trochu přebral, však takový je Masopust. V dobrém jsme se sešli, rádi jsme se našli, pospolu, pospolu. Dříve než se rozejdem, ještě sobě připijem, poznovu, poznovu… Kořeny masopustu jsou, velmi zjednodušeně řečeno, dva. Ten první, pohanský ne-

boli předkřesťanský v našich končinách, spočívá v tom, že lidé na sklonku zimy vynesli ze spižírny vše co tam zbylo a na nějakou dobu se naposled pořádně najedli a napili, neboť pak už nebylo jíst a pít moc co. Postili se tedy poté jaksi přirozenou cestou a těšili se na jaro, teplo a zelenou travičku. A protože leckterý keltský druid stal by se bezpochyby o nějaké to desetiletí později křesťanským kazatelem, nebylo těžké křesťanům naroubovat ten druhý kořen na ten první. O vánocích se nám Ježíšek narodil a my se radovali. Pak přišla krušná zima, z Ježíška mezitím stal se charismatický třiatřicetiletý mladý muž, Ježíš, z ženy neposkvrněné vzešlý, prorok, ale Spasitel především. I vjel se slávou Ježíš do Jeruzaléma na prahu velikonoc, neboť věděl, že musí splnit svůj eschatologický úkol. Obětovat sebe za všechny nás. A nyní vracíme se o krok zpátky. Jsme na prahu jara, že Ježíš zemře na kříži ještě víme – nevíme. A po zimě truchlivé toužíme se poveselit, zapívat si, tancovat. Teprve při probuzení z kocoviny uvědomíme si, co nás čeká, že čtyřicet dní nevezmeme pak do úst (skoro). Slavení masopustu v Čechách má dlouhou historickou tradici, jejíž obnovení lze spatřovat v souvislosti s národním obrozením. Tehdy jsou oživovány nebo nově vznikají krajové obyčeje a říkadla, nesoucí

v sobě vždy charakteristiku místa a regionu. Přesto ale některé postavy a masky se opakují a stávají typickými. Pan Pronobus, Strakatý, Žid, Slaměný, Voják, později Kominík, Doktor, Myslivec a samozřejmě Kobyla. Hlavním tématem bujarého veselí stalo se, vedle povolené kritiky místních poměrů, možná tak trochu proti vůli církevních otců, laškování s děvčaty, která povozena na vyhazující kobyle, končila často v příkopu neboli pangejtu. Vybíraly se penízky, které se roztočily při zabijačce spojené často s muzikou. A jak to bylo v Chýni – slavils e tu masopust? Podle obecního kronikáře Pavla Fouska, který zapátral mezi pamětníky, masopust v Chýni pořádala Vlastenecko dobročinná obec Baráčníků v Chýni určitě po 2. světové válce a dost možná i před válkou. Tento spolek pořádal také dožínky, z kterých se mezi lidmi zachovalo dost fotografií. Pak však nastala v Chýni dlouhá doba bezmasopustní, než byla před devíti lety opět obnovena tradice masopustního veselí. Petr Kovář, Chýňská o.p.s. , -red-


Strahovský rybník: ohlédnutí za celoroční prací Loňský rok byl pro Strahovský rybník o.p.s. rokem klidu, kdy jsme se mohli plně věnovat prospěšné práci. Dokončili jsme a v prostoru chovných rybníčků, nainstalovali naučnou tabuli, kolem rybníka rozvěsili několik ptačích budek, vyčistili část strouhy Pivovarského potoka od nánosu kalu a zkolaudovali naší novou boudu. Za celý rok naši členové odpracovali přes tisíc hodin na celoroční údržbě celého areálu Strahovského rybníka. Dne 25. 4. jsme slavnostně zahájili rybářskou sezonu. Náš spolek za podpory obecního úřadu a spolku Arbor spolupořádal oslavu pálení čarodějnic, kde se sešlo mnoho malých i velkých čarodějnic a čarodějů. Příští rok se snad sejdeme zas. Aktivně jsme se zúčastnili dětského dne pořádaného obecním úřadem. V červnu jsme spolupořádali s ČRS MO

Hostivice dětské rybářské závody a v září závody pro dospělé. Náš den pro dětské rybáře i nerybáře byl 20. června. Na programu bylo také divadlo, spolek Arbor dětem i dospělým zahrál představení Červená Karkulka a zlý... Děti chytaly ryby ve vodě i na suchu a plnily různé úkoly. Z pěkného dne si každé dítě odneslo nejen krásné zážitky, ale i diplom a medaili. Naše bouda také poskytla zázemí a občerstvení pro běžecký závod pořádaný Chýňským běžeckým klubem a Chýňskou

o.p.s. Občané Přátelé Sousedé a 8. července jsme podpořili Saxofonový koncert na břehu rybníka pořádaný spolkem Arbor. V příštím roce bychom rádi pokračovali ve spolupráci s obecním úřadem a s jinými spolky z Chýně a okolí na různých akcích. Pod hlavičkou ČRS MO Hostivice plánujeme založit dětský rybářský kroužek, kde by se děti naučily nejen rybařit, ale také vše o vodě a přírodě kolem. Dále budeme dosazovat stromy podle sázecího plánu na vytvoření naučné stezky. Jde o dlouhodobější projekt, kterým chceme společně se spolkem Dřevosad z.s. propojit celý prostor pro zachování krajiny pro odpočinek a rekreaci. Prezentaci našich aktivit najdete na stránkách www.strahovnik.cz. Každoročně přijímáme nové členy. Přijďte nám pomoci obnovovat a chránit krásný, přírodně naučný koutek pro odpočinek a procházky. V případě dotazů nás neváhejMarie Součková te kontaktovat.

14

HOP – ZPRÁVY CHÝŇSKÉ ŠKOLY

SLOVO ŘEDITELE Jak probíhá příprava na novou školu V září 2017 bychom měli školní rok začít v nové budově. Tento termín není až tak vzdálen, je to vlastně už jen rok a půl. Proto se již nyní začínáme soustředit a připravovat na rozjezd nové školy. Škola bude nová nejen budovou, ale rádi bychom ji vytvořili moderní i zevnitř, co se týče vzdělávacího programu, organizace výuky, metod a přístupů. Dovolím si vás nyní seznámit s hrubým časovým plánem příprav.

Již příští školní rok chceme otevřít v Chýni druhý stupeň. Současní páťáci by tak u nás pokračovali a následně plynule přešli do nové školy. Pro příští rok plánujeme otevřít dvě první třídy, které umístíme do budovy Šinágl u obecního hřiště. Během jara a léta by se tato budova měla rekonstruovat. Tím pádem budeme moci v současné budově zachovat stejný počet tříd, jako v roce letošním. Během druhého pololetí letošního roku bychom chtěli vytvořit vizi naší budoucí školy. Tu předložíme poradnímu sboru pro novou školu, obci a zapracujeme připomínky. Pak bude na čase od

září příštího školního roku začít tuto vizi prezentovat veřejnosti, rodičům, dětem a také začít hledat učitele, kteří budou tuto vizi chtít naplňovat. Od druhého pololetí příštího školního roku již bude nutné začít naši vizi konkretizovat do nového školního vzdělávacího programu a dávat jí obsah a srozumitelné výstupy. V celém tomto procesu je samozřejmě velké množství rizik, které mohou přivodit různá dílčí zdržení. Věřme však, že žádné zdržení nebude tak zásadní, aby ohrozilo start nové školy v září 2017. Jaroslav Novák

Exkurze na letiště Václava Havla V prvním prosincovém dni jsme se vydali na exkurzi na letiště. Ráno nám byly přistaveny dva autobusy, kterými jsme se vydali na výlet. Po příjezdu na letiště jsme museli projít kontrolou přes turnikety, což bylo pro děti první velké dobrodružství.

cestující, a dokonce jsme měli možnost zahlédnout i letištní kontrolu na dráze. Při projíždce se nám dostalo velké pocty – piloti nám mávali přímo na příletové dráze. To byl, myslím, pro děti největší zážitek, protože pilota běžně nevidí, když letí třeba na dovolenou. Takto

Po té jsme znovu nasedli do připraveného autobusu, který nás vezl po letištní dráze. Měli jsme velké štěstí na počasí, které nám přálo a tudíž jsme měli nádhernou viditelnost letadel jak na přistání, tak na odlet. Paní průvodkyně dětem vyprávěla, jak se vše děje, připravuje, děti úžasem ani nedýchaly. Viděli jsme, jak se letadlo připravuje k odbavení a kam se vejdou všechna ta zavazadla, kterých je opravdu dost. Viděli jsme, jak letadla tankují, jak se přistavují tzv. tunely, kterými chodí


Zápis do první třídy očima rodiče Vcházíme do budovy školy. Vstupní dveře nám otevírá malá mladá dáma, zdraví nás a odvádí po schodech až kamsi nahoru a hned potom doprava. V jedné ze tříd si odkládáme bundy, chvíli okukujeme nástěnky, díváme se z okna, ale to už nás pan ředitel pobízí, ať směle vykročíme dál. Jsem trochu nervózní, Josífek jde ochotně. Vítá nás usměvavá paní učitelka a pak ještě jedna. Zpovzdálí na nás mávne pan učitel. Padá ze mě napětí. Paní učitelka pozve Josífka ke stolu. Kdesi zdola někde u mého

pasu, se ozve kňouravé a velmi tiché: „...s mámou.“ Paní učitelka je profík. S úsměvem nás vede oba ke stolečku. Po cestě něco vypráví. Usedáme na židličky. „Umíš, Josífku, nějakou básničku?“ Ozývá se hrobové ticho. „A co písničku, jistě nějakou umíš?“ Zavrtění hlavou a ticho. Hlavou se mi honí všechny, které doma zpíváme. Josífek má ruce složené na stole a pokládá si na ně bradu. Dívá se do stolu. Omluvně se usmívám, zkouším vtipkovat. Paní učitelky jsou v klidu. „Tady je obrázek, komu je na něm asi zima? A co tady ty knoflíky, co myslíš, z čeho asi jsou...,“ ukazuje paní učitelka na sněhu-

zjistily, že opravdu existuje. Měli jsme možnost nahlédnout do hangárů, kde se opravují a podle dětí bydlí letadla. Na konec exkurze jsme se podívali do Hasičské zbrojnice, kde jsme si mohli prohlédnout, jak fungují hasiči, když se stane nějaká nehoda. Pánové hasiči byli hodní a dětem půjčili na vyzkoušení jejich opravdovou hasičskou helmu, která je opravdu velmi, ale velmi těžká. Děti, ale i my, jsme si exkurzi užili plnými doušky a z letiště jsme odjížděli plni emocí a zážitků. Velmi děkujeme tatínkovi Lucinky Ch., který nám tuto exkurzi zařídil. Byla to úchvatná podívaná. Velký dík patří i řidičům autobusů, paním, které nás celým dopolednem provázely a také hasičům a všem zúčastněným lidičkám z Letiště Václava Havla. kolektiv MŠ Chýně a děti

láka. Synek se chytá, odpovídá, otázky ho baví. Sice má u toho bradu opřenou o stůl, ale aspoň mluví. Odcházím ke vzdálenějšímu stolečku vyplnit formuláře. Jméno, příjmení, číslo pojišťovny... Vyplňuju, snažím se vzpomenout si na jméno naší pediatričky, vždyť k ní chodíme „teprve“ šest let. Co chvíli se otáčím, jestli Josífek stále sedí, kde jsem ho nechala. „Nebojte, vede si dobře,“ uklidňuje mě pak učitel, směje se. Když se vracím zpět, je téměř hotovo. „A co ta básnička, Josífku? Ani písničku?“ Ne, dnes prostě ne... Odcházím s bolestí hlavy. Josífek si na památku odnáší keramický zvoneček. Je moc spokojený a v září se těší do první třídy. A to je začátek... Jana Klucká, maminka

HOP – ZPRÁVY CHÝŇSKÉ ŠKOLY

15

Dopis od Žabiček Ahoj dospěláci a kamarádi, co už umíte číst, rádi bychom se vám představili. V pondělí 11. ledna se sešla v nově postavených třídách mateřské školy prima parta šikovných kluků a holčiček. Teta Martina se podívala na čísla našeho narození a jsme tady. Třída, kde si říkáme Žabičky a báječně si rozumíme. Díky paní starostce a její partě stojí v krátkém čase u stávající mateřinky zelený domeček a ten je náš. Jsou tady dvě oddělení. Oddělení medvídků v červenožlutých barvách a naše oddělení zelenožluté. Už víte proč žabičky? První dny se některým kamarádům leskly oči, protože nám bylo smutno bez mamky a taťky, ale dnes už je vše v pořádku. Naši třídu si zabydlujeme podle

sebe. Teta Katka nám připravila i „žabičkovské“ hodiny. Ty ještě neznáme, ale musíme postupně. Jsou nám tři roky. Teta Iva zase připravila masopustního kašpara, kterého jsme zdobily. Něco se Vám na něm nezdá? Možná snědl hodně masopustních koblih. To nám se nestane. Každé ráno nám tety z kuchyně připravují misku s ovocem a zeleninou a my si můžeme podle chuti vzít, stejně jako se napít čaje nebo vody. Některé maminky a tatínkové nám nosí dárky. Děkuje-

me za všechny, ať jsou to pastelky, papíry na kreslení nebo do tiskárny, tiskárna k počítači, CD přehrávač, stavebnice i„princeznovské“ šaty. Dnes už každé ráno přicházíme s úsměvem a těšíme se na nové zážitky a hádanky, které pro nás tety připravují a my je vždy uhádneme. Posíláme Vám fotku z naší třídy. Že chcete znát naše tváře? Však se dočkáte. Hezké dny vám přejí kamarádi z oddělení Žabiček

Velké stěhování ve školce

Upřímně musím konstatovat, že jsem si říkala jestli to vůbec lze a jestli jsme schopni toto dokončit. Nakonec se ale ze stěhovacího víkendu stal i víkend stmelovací, přišli nám pomáhat kolegové ze školy v čele s panem ředitelem, přišla paní Čápová s manželem, obecní zaměstnanci, provoz-

ní pracovnice, dámy ze Scolarestu, dokonce přišla pomoc i z řad maminek a nesmím zapomenout ani na našeho pana školníka Rudolfa, bez kterého by to nešlo. Nemusím říkat, jak moc je důležité mít ve svém týmu i kolegy, chlapská síla je totiž k nezaplacení. A ptáte se na výsledek? Ten byl naprosto dokonalý, v neděli večer jsme opouštěli třídy, které byly čisté, útulné, voňavé a připravené na dětský smích. Medvídková třída v pondělí přivítala úplně nové dětičky a proto dostala i zbrusu nový název Sovičky. Do oddělení horních pater se zpět nastěhovaly Myšky a Včelky, které byly po dobu rekonstrukce v zelené budově, děti byly nadšené, že mohou zpět do svých krásných, nových tříd a hlavně byly

Individuální třídní schůzky Chýňská škola rodičům nabídla další formu „třídních schůzek“, tzv. R-U-Ž, neboli konzultaci rodiče, učitele a žáka. Pokud jste rodič a zajímáte se o výkony svého dítěte ve škole, chodíte na třídní schůzky a v případě nejasností oslovíte učitele individuálně. Stejnou potřebu setkání s vámi může mít i učitel, většinou, když je nějaký problém. To už jsme asi všichni zažili. Málokdy je však přizván ten, o koho v podstatě jde.

Hlavní slovo při setkáních R-U-Ž, která mohou mít i neformální charakter, má žák. Rodič a učitel přebírá spíše funkci průvodce a poradce. Dítě se učí rozpoznávat své silné a slabé stránky a mluvit o nich, hledat východiska ke svému dalšímu rozvoji, postupně by měl přebrat zodpovědnost za své učení ve škole i mimo ni. V lednu

nejšťastnější, že jsou zpět se svými kamarády. I zelená budova oddělení Žabičky měla premiéru, také přivítala úplně nové dětičky a do oddělení Medvídků, které zůstalo nahoře v zelené budově, přišlo také pár nových dětiček. Doufám, že se všem líbilo a na svůj první den ve školce budou mít krásné vzpomínky. Jsem moc ráda, že mám kolem sebe výborné kolegy a kolegyně, ať už jsou ze školky nebo ze školy, jsme jeden velký tým a držíme při sobě, ostatně nás všechny spojuje pouto a to nejcennější v naší práci: děti. Chtěla bych všem, kdo se podíleli na této akci, moc poděkovat. Petra Kunhartová, MŠ Chýně

proběhly konzultace ve všech třídách. Témata setkání byla různá. Probíraly se prožitky žáků při hodinách i o přestávkách, co jim při učení nejvíce vyhovuje a naopak, jaká mají přání a očekávání školní i osobní, v čem by potřebovali podporu a od koho, co by ve škole nebo i doma změnili. Rodiče projevy svých potomků komentovali, aletaké se jich dotazovali, chválili i upozorňovali. Na hodnocení ze strany učitele většinou také došlo. Myslím, že stojí zato se setkat při R-U-Ž znovu. Zuzana Čermáková, třídní učitelka 3. A

Texty na této dvoustraně neprošly redakční ani jazykovou korekturou


Den „S“ neboli den stěhování do nově zrekonstruovaných oddělení ve školce nastal už 7.ledna, kdy jsme začali vyklízet třídu Medvídků, ze které se během rekonstrukce horních pater stala odkládací plocha. Velký den nastal v pátek, sobotu a neděli, kdy jsme museli ze tří tříd udělat příjemný a krásný prostor pro naše děti.

Jak se projektuje budoucnost

Recommend Documents