UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta ekonomicko-správní
HODNOCENÍ VÝJEZDOVÉ ČINNOSTI HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU V MLADÉ BOLESLAVI Stanislava Šimáková
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Pardubice 2011
Prohlášení:
Tuto práci jsem vypracovala samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byla jsem seznámena s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skutečností, že Univerzita Pardubice má právo na uzavření licenční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávněna ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutečné výše. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Univerzitní knihovně. V Pardubicích dne 28. 4. 2011
Šimáková Stanislava
Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu Ing. Aleši Horčičkovi za odbornou pomoc a cenné rady, které mi byly poskytnuty. Dále bych chtěla poděkovat Hasičskému záchrannému sboru v Mladé Boleslavi za spolupráci a především mému bratru Pavlu Šimákovi, DiS., který zastává funkci hasič – strojník na stanici Mladá Boleslav, za cenné rady a čas, který mi při zpracování práce poskytl.
Anotace Cílem bakalářské práce „Hodnocení výjezdové činnosti Hasičského záchranného sboru v Mladé Boleslavi“ je zhodnotit práci a činnost sboru v Mladé Boleslavi. První část práce se věnuje činnosti Hasičského záchranného sboru České republiky jako nejvýznamnější složka Integrovaného záchranného systému. Dále se zaměřuje na komparaci činnosti Hasičského záchranného sboru
s ostatními
složkami
Integrovaného
záchranného
systému
ve
Středočeském kraji se zaměřením na region Mladá Boleslav. Následuje druhá část bakalářské práce – analýza plánovacích činností. Tato část probíhá metodou dotazníku doplněným o krátké interview s příslušníky Hasičského záchranného sboru v Mladé Boleslavi a obsahuje podrobný plán výjezdové činnosti. Dále hodnotí zjištěné poznatky a také obsahuje jistá doporučení. Klíčová slova Hasičský záchranný sbor, integrovaný záchranný systém, výjezdová činnost TITLE Evaluation of Exit Activities of the Fire Rescue System in Mladá Boleslav Annotation The aim of the bachelor thesis: “Evaluation of Exit Activities of the Fire Rescue System in Mladá Boleslav” is to assess work and activity of the Fire rescue in Mladá Boleslav. The first part is devoted to the activities of Fire rescue system of Czech Republic as the most important component of integrated rescue system. Then it focuses on comparison of activity between the Fire rescue System and the other parts of the integrated rescue system in the Central Bohemia Region with focusing on the Mladá Boleslav Region. The next part – analyses planning activities. This part is conducted by method of questionnaire, which is accompanied by interviews with members of the Fire rescue system in Mladá Boleslav and it includes detailed plan of exit activities. Then it rates founded evidences and it contains some recommendations. Keywords Fire rescue system, integrated rescue system, exit activity
OBSAH
Úvod ............................................................................................................... 8 1. Činnost Hasičského záchranného sboru jako nejvýznamnější součást Integrovaného záchranného systému .......................................................... 10 1.1
Integrovaný záchranný systém .......................................................... 11
1.1.1. Hasičský záchranný sbor České republiky ................................... 14 1.1.2. Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany .................................................................... 14 1.1.3. Zdravotnická záchranná služba ................................................... 14 1.1.4. Policie České republiky .............................................................. 15 1.1.5. Ostatní složky IZS ...................................................................... 15 1.2
Hasičský záchranný sbor České republiky ......................................... 16
1.2.1. Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje ............................... 17 1.2.2. Územní odbor Mladá Boleslav ...................................................... 19 2. Kvantifikace výjezdu Hasičského záchranného sboru v regionu a její srovnání s ostatními složkami Integrovaného záchranného systému .......... 24 2.1. Výjezdová činnost Hasičského záchranného sboru Mladá Boleslav ...... 24 2.2. Výjezdová činnost Policie České republiky ve Středočeském kraji se zaměřením na region Mladá Boleslav ......................................................... 27 2.3. Výjezdová činnost Zdravotní záchranné služby Středočeského kraje v okresu Mladá Boleslav ............................................................................ 30 3. Analýza plánovacích činností ............................................................... 33 3.1. Sběr dat a metoda analýzy ................................................................... 33 3.2. Výsledky a jejich interpretace ............................................................. 33
3.2.1. Skladba respondentů ..................................................................... 33 3.2.2. Výjezdová činnost ........................................................................ 34 3.2.3. Komunikace během zásahu ........................................................... 37 4. Zhodnocení činnosti HZS v Mladé Boleslavi a doporučení pro její zkvalitnění ................................................................................................... 39 Závěr ........................................................................................................... 43 Seznam literatury a dalších zdrojů ............................................................. 45 Seznam obrázků a tabulek .......................................................................... 47 Seznam zkratek ........................................................................................... 49 Seznam příloh .............................................................................................. 50
Úvod Hasičský záchranný sbor, Policie a Zdravotní záchranná služba jsou v dnešní době součástí každodenního života. Denně se v médiích objevují témata, jako jsou dopravní nehody, požáry, úmrtí, zranění, kriminalita a mnoho dalších událostí, které jsou řešeny právě těmito složkami. Mají lidé vůbec tušení, co vše je náplní práce těchto složek záchranného systému v České republice?
Jak
fungují záchranné práce? Jak probíhá komunikace a koordinace složek integrovaného záchranného systému? Musí se příslušníci složek nějak připravovat, nebo jen přijdou s čistou hlavou do zaměstnání, „oddělají“ si svou práci a jdou opět s čistou hlavou domů? Hasičský záchranný sbor je tzv. páteří integrovaného záchranného systému. To znamená, že do činností tohoto sboru nepatří jen hašení požárů. Je důležité, aby každý občan věděl, co je podstatou práce příslušníka jakéhokoliv záchranného sboru a podle toho si jich vážil a snažil se jim být v každé situaci nápomocný. Předmětem bakalářské práce Hodnocení výjezdové činnosti Hasičského záchranného sboru v Mladé Boleslavi je kvantifikovat činnost nejen hasičského sboru, ale i ostatních základních složek integrovaného záchranného systému a také zanalyzovat plánovací činnosti Hasičského záchranného sboru. Celá práce se soustředí na oblast Středočeského kraje a podrobněji se zaměřuje na Mladou Boleslav. Tato práce je rozdělena do dvou částí, kdy první část je teoretická a vychází z dostupné literatury a zkoumaných pramenů. Pro druhou, empirickou, část je výchozím bodem polostrukturované interview na základě připravených otázek, které byly předloženy příslušníkům Hasičského záchranného sboru v Mladé Boleslavi. Cílem bakalářské práce je: •
komparovat
činnost
Hasičského
záchranného
sboru
v Mladé
Boleslavi s ostatními jednotkami požární ochrany ve Středočeském kraji,
8
•
porovnat s ostatními
výjezdové
činnosti
základními
Hasičského
složkami
záchranného
Integrovaného
sboru
záchranného
systému, kterými jsou Policie a Zdravotnická záchranná služba, •
analyzovat výjezdovou činnost Hasičského záchranného sboru v Mladé Boleslavi, kde jsou zodpovězeny otázky ohledně přípravy hasičů a také komunikace nejen mezi hasiči, ale i mezi složkami Integrovaného záchranného systému, která je zásadním prvkem pro plánování, průběh a vhodné řešení výjezdových činností.
Tato bakalářská práce vymezuje oblasti působnosti a přináší aktuální pohled na činnost základních složek integrovaného záchranného systému včetně návrhů na zlepšení výjezdové činnosti Hasičského záchranného sboru nejen v Mladé Boleslavi. Přibližuje skutečné dění a přináší informace o činnosti mladoboleslavského sboru nejen při zásahu, ale i mimo něj. K vypracování bakalářské práce je využíváno rešerší odborné literatury. Velký podíl informací je získán z elektronických zdrojů z důvodu využití aktuálních informací. Další významnou součástí zjišťování informací jsou konzultace s příslušníky Hasičského záchranného sboru v Mladé Boleslavi a podstatnou část tvoří interview a dotazník, který je využit v druhé části bakalářské práce.
9
1.
Činnost
Hasičského
záchranného
sboru
jako
nejvýznamnější součást Integrovaného záchranného systému Hasičský
záchranný
sbor
ČR
je
základní
složkou
integrovaného
záchranného systému (IZS), který koordinuje spolupráci jednotlivých složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Hasičský záchranný sbor ČR spolupracuje nejen s ostatními složkami IZS, ale i se správními úřady a jinými státními orgány, orgány samosprávy, právnickými a fyzickými osobami, neziskovými organizacemi a sdruženími občanů. Hasičský záchranný sbor ČR je nejdůležitější složkou v přípravách státu na mimořádné události. Od roku 2001, kdy došlo ke sloučení Hasičského záchranného sboru ČR s Hlavním úřadem civilní ochrany, je, tak jako v některých dalších evropských státech, ochrana obyvatelstva v působnosti Hasičského záchranného sboru ČR. Působnost Hasičského záchranného sboru ČR, jeho úkoly i kompetence v oblasti požární ochrany, krizového řízení, civilního nouzového plánování, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému upravují tyto zákony: -
zákon č. 238/ 2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru ČR, ve znění pozdějších předpisů,
-
zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů,
-
zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, ve znění pozdějších předpisů,
-
zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) je
hlavním
koordinátorem a základním kamenem integrovaného záchranného systému. Pokud zasahuje více složek IZS, na místě většinou velí příslušník Hasičského záchranného sboru ČR, který řídí součinnost složek a koordinuje záchranné a likvidační práce. Z obrázku 1 je vidět rozložení spolupráce jednotlivých složek IZS s jednotkami požární ochrany.
10
O brázek 1: Spoluprá ce jednoteek požárníí ochrany se složka mi integro ovaného z rok 20100 zááchrannéhoo systému za Zddroj: [5]
Operačnní a infoormační sttředisko IZS I (je jíím operačční a info ormační sttředisko Hasičského H o záchrannného sboru u ČR) povvolává a n asazuje potřebné p sí ly a prosstředky
j ednotlivýcch složek IZS v konkrétních k h lokalitáách. Na
sttrategické úrovni ú je pak p integroovaný zách hranný sys tém koorddinován kriizovými orrgány krajůů a Ministeerstvem vnnitra.
1 .1 Integrrovaný zá áchranný ý systém „Integroovaný záchhranný sysstém (IZS)) je efektivvní systém m vazeb, p ravidel sppolupráce a koordin ace záchraanných a bezpečnosstních složžek, orgánů ů státní spprávy a saamosprávy, fyzickýchh a právniických osoob při spollečném pro ovádění zááchrannýchh a likvidaačních praací a přípr avě na miimořádné uudálosti. Tak T aby sttručně řečeeno „nikdo nebyl opoomenut, kd do pomoci může a vzzájemně si nikdo z niich nepřekkážel.“[11] Začleněnní ostatních h složek do d IZS po dmiňuje uzavření u doohody o plánované pomoci na vyžád dání, což znamená předem písemně p 11
dohodnutý způsob poskytnutí pomoci. Spolupráce s ostatními složkami je nezbytnou součástí fungování IZS v kraji, neboť není možno a není ani cílem HZS bezezbytku obsáhnout veškeré činnosti spojené s řešením mimořádných událostí. Finanční prostředky uplatňuje ve svém rozpočtu jednak Ministerstvo vnitra ČR a jednak krajský úřad. Integrovaný záchranný systém vymezuje
zákon č. 239/2000 Sb., o
integrovaném záchranném systému, který říká, že „integrovaný záchranný systém se použije v přípravě na vznik mimořádné události a při potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce dvěma anebo více složkami integrovaného záchranného systému.“[17] Podle tohoto zákona jsou stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému operační a informační střediska integrovaného záchranného systému, což znamená operační střediska Hasičského záchranného sboru kraje a operační a informační středisko generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru. Operační a informační střediska přijímají a vyhodnocují informace o mimořádných událostech, zprostředkovávají organizaci plnění úkolů ukládaných velitelem zásahu, plnit úkoly uložené orgány oprávněnými koordinovat záchranné a likvidační práce. Dále zabezpečují v případě potřeby vyrozumění základních i ostatních složek integrovaného záchranného systému a vyrozumění státních orgánů
a
orgánů
územních
samosprávných
celků
podle
dokumentace
integrovaného záchranného systému. Operační a informační střediska zajišťují obsluhu linek tísňového volání (150,155,158) a jsou pro každého občana místem, kde může přivolat pomoc v nouzi. Krajské operační a informační středisko má mezi středisky koordinační roli, může požadovat uveřejnění informací ve sdělovacích prostředcích, ovládá systémy varování a vyrozumění pro obyvatelstvo. Sem je také svedena tísňová linka 112 určená pro ohlášení jakékoliv tísně pro občany. Operační a informační středisko IZS povolává na žádost velitelů zásahu k zásahu ostatní složky IZS podle poplachového plánu IZS. I když integrovaný záchranný systém vymezuje zákon až z roku 2000, jeho základy byly položeny už v roce 1993. Integrovaný záchranný systém vznikl jako potřeba každodenní spolupráce hasičů, zdravotníků, policie a dalších složek při řešení mimořádných událostí. Mimořádnou událostí je podle zákona 12
239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, „škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.“[17] Integrovaný záchranný systém se skládá z: -
základní složky o Hasičský záchranný sbor České republiky o Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany o Zdravotnická záchranná služba o Policie České republiky
-
ostatní složky o Vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil o Ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory o Ostatní záchranné sbory o Orgány ochrany veřejného zdraví o Havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby o Zařízení civilní ochrany o Neziskové organizace a sdružení občanů využívané také k záchranným a likvidačním pracím o Odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic
Obrázek 2: Složky integrovaného záchranného systému Zdroj: [7]
13
1.1.1.
Hasičský záchranný sbor České republiky
Hasičský záchranný sbor České republiky chrání životy, zdraví obyvatel a majetek před požáry. Poskytuje také účinnou pomoc při mimořádných událostech, jako jsou živelné pohromy, průmyslové havárie dopravní nehody či teroristické
útoky.
Hlavní
činností
Hasičského
záchranného
sboru
je
zpracovávat koncepci ochrany, koordinovat zabezpečení požární ochrany, odpovídat za připravenost a akceschopnost jednotek Hasičského záchranného sboru. Dále řídí výkon služby v jednotkách požární ochrany, vykonává státní požární dozor a je orgánem státní správy na úseku požární ochrany. Ve stanoveném rozsahu řídí a organizuje odbornou přípravu příslušníků, velitelů jednotek Hasičského záchranného sboru podniků, velitelů a strojníků jednotek sborů
dobrovolných
hasičů
obcí
a
podniků.
Zabezpečuje
preventivně-
výchovnou, propagační a ediční činnost na úseku požární ochrany. 1.1.2. Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany Mezi tyto jednotky patří jednotky hasičského záchranného sboru kraje, jednotky hasičského záchranného sboru podniku, jednotky sboru dobrovolných hasičů obce a jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku. 1.1.3. Zdravotnická záchranná služba Zdravotnická záchranná služba je zřizována krajem. Zákon č. 290/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů upravuje přechod práv a závazků z majetku ČR do majetku krajů. Dále je vymezena zákonem č. 239/2000 Sb., o IZS a vyhláškou č. 434/1992 Sb. o zdravotnické záchranné službě. Zajišťuje přednemocniční neodkladnou péči a poskytuje ji při stavech, které bezprostředně ohrožují život postiženého, mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlé smrti, způsobí bez rychlého poskytnutí odborné přednemocniční péče trvalé chorobné změny, působí náhlé utrpení a náhlou bolest, působí změny chování a jednání postiženého ohrožující jeho samotného nebo jeho okolí.
14
1.1.4. Policie České republiky Policie ČR byla jako ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky zřízena zákonem č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Její postavení v současné době upravuje zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. Hlavním úkolem Policie České republiky je chránit bezpečnost osob a majetku, spolupůsobit při zajišťování veřejného pořádku, odhalovat trestné činy a zjišťovat jejich pachatele. Má na starosti bezpečnost silničního provozu, činnost zásahových jednotek, podílí se na záchraně osob, zabývá se ochranou prostorů a nedílnou součástí je také podávání informací veřejnosti. Organizační schéma Policie České republiky je znázorněno v Příloze A. 1.1.5. Ostatní složky IZS Vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil zahrnují armádu, vojenskou kancelář
prezidenta
republiky
a
hradní
stráž.
Ostatními
ozbrojenými
bezpečnostními sbory jsou mimo jiné obecní policie, bezpečnostní informační služba či vězeňská služba. Mezi ostatní záchranné sbory patří horská služba, vodní záchranná služba, speleologická záchranná služba a další. Orgány ochrany veřejného zdraví tvoří Ministerstvo zdravotnictví, Krajské hygienické stanice,
Ministerstvo
obrany
a
Ministerstvo
vnitra.
Mezi
havarijní,
pohotovostní, odborné a jiné služby patří mimo jiné komunální složky zajišťující odstraňování vodovodních a kanalizačních poruch, odstraňování poruch nebo havárií plynových rozvodů, odtahové služby, pohotovostní zámečnické služby. Zařízením civilní ochrany je myšleno zařízení pro zajištění evakuace, nouzového přežití, zásobování vodou, pro zjišťování a označování nebezpečných oblastí, pro zabezpečení dekontaminace terénu, osob a oděvů, pro zabezpečení ukrytí osob v úkrytech a zařízení pro zabezpečení výdeje prostředků individuální ochrany. Do neziskových organizací a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím patří Červený kříž, Adra, Člověk v tísni, Lékaři bez hranic a Svaz záchranných brigád kynologů České republiky. Mezi ostatní složky IZS také patří odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic.
15
1.2 Hasičský záchranný sbor České republiky Hasičský záchranný sbor je zřízen zákonem č. 238/2000 Sb. o Hasičském záchranném sboru České republiky. „Jeho základním posláním je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných
událostech.
Hasičský
záchranný
sbor
České
republiky
spolupracuje se správními úřady a jinými státními orgány, orgány samosprávy, právnickými
a
fyzickými
osobami,
s
mezinárodními
organizacemi
a
zahraničními subjekty. Předmětem této spolupráce je stanovení práv a povinností při vzájemném poskytování pomoci a informací při mimořádných událostech.“ [16] Hasičský
záchranný
sbor
České
republiky
je
tvořen
generálním
ředitelstvím, které je součástí Ministerstva vnitra, Hasičskými záchrannými sbory krajů, záchrannými útvary a střední odbornou školou požární ochrany a Vyšší odbornou školou požární ochrany ve Frýdku -Místku. Organizační schéma je graficky znázorněno v Příloze B. V čele generálního ředitelství je generální ředitel Hasičského záchranného sboru. V současné době je jím genmjr. Ing. Miroslav Štěpán.
Hasičské záchranné sbory krajů a záchranný útvar jsou
organizačními složkami státu a účetními jednotkami. Jejich příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra. Úkoly Hasičského záchranného sboru plní příslušníci Hasičského záchranného sboru ve služebním poměru a občanští zaměstnanci Hasičského záchranného sboru v pracovním poměru. Co se týká historie, už v roce 1853 byl na českém území v Praze poprvé založen první placený hasičský sbor.
Avšak hlavní odpovědnost za hašení
požárů ležela až do druhé světové války na dobrovolných hasičských sborech měst a obcí. Po válce byla požární ochrana zařazena do oboru působnosti Ministerstva vnitra. Ministerstvo zabezpečuje rovněž nejvyšší dohled a řízení. Plnění úkolů na úseku požární ochrany pak zajišťovaly národní výbory, jejichž výkonným orgánem pro tuto oblast bylo hasičstvo. Bylo buď dobrovolné, z povolání nebo závodní. K zásadní reorganizaci dochází v souvislosti s přijetím zákona o státním požárním dozoru a požární ochraně v roce 1953. Veřejné a závodní jednotky se 16
na základě zákonu staly výkonnými jednotkami požární ochrany. Požární ochrana byla budována na principech vojensky organizované složky a odpovědnost za požární bezpečnost měly národní výbory, orgány státního požárního dozoru a ministr vnitra, který byl zodpovědný za všeobecné řízení požární ochrany a dozor. Přijetím nového zákona o požární ochraně v roce 1958 došlo k postupné decentralizaci požární ochrany a následnému oslabení její úrovně. Vznik Školy požární ochrany Ministerstva vnitra ve Frýdku -Místku v roce 1967 byl velmi významný krok pro další období. Přes různé změny se roku 2002 tato škola transformovala na Střední odbornou školu požární ochrany a Vyšší odbornou školu požární ochrany MV ve Frýdku - Místku. K vytvoření Hlavní správy požární ochrany MV ČSR a MV SSR v roce 1969 došlo v souvislosti se vznikem federativního uspořádání státu. Příčinou bylo zařazení požární ochrany do výlučné působnosti národních rad. V roce 1985 byl vydán zákon o požární ochraně, který zůstává dosud v platnosti. Tento zákon také stanovuje základní povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti požární ochrany a vymezuje kompetence hasičů při dozoru nad dodržováním těchto povinností. Nová právní úprava, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2001, znamenala zásadní změnu v postavení, působnosti a organizaci Hasičského záchranného sboru ČR. Byla rozšířena působnost Ministerstva vnitra o problematiku krizového řízení, civilního nouzového plánování, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému. Došlo také ke sloučení ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR s Hlavním úřadem civilní ochrany. Nejnovější etapu představuje rok 2009, kdy byl do organizační struktury Hasičského záchranného sboru České republiky začleněn Záchranný útvar HZS ČR v Hlučíně. 1.2.1. Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje je součástí Hasičského záchranného sboru České republiky. Je zřízen zákonem č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky. Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje je organizační složkou státu a účetní jednotkou, jeho 17
příjmy a výdaje jsou opět součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra. Organizační schéma je znázorněno v Příloze C. V souladu s charakterem území, rozborem rizik, hustotou osídlení a dalšími kritérii byly ve Středočeském kraji rozmístěny jednotlivé stanice Hasičského záchranného sboru kraje zásadně v obcích s rozšířenou působností. Toto řešení se jeví jako optimální nejen z hlediska souladu platné legislativy a interních pokynů Ministerstva vnitra – Generálního ředitelství HZS ČR v oblasti požární ochrany, ale rovněž umožňuje vytvoření systému fungování požární ochrany a IZS v daném území. Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje se vnitřně dělí na ředitelství Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje, které sídlí v Kladně, územní odbory Hasičského záchranného sboru kraje a jednotky Hasičského záchranného sboru kraje. Toto rozdělení je graficky naznačeno v Příloze D. Dále můžeme Krajské ředitelství rozdělit na úseky: Kancelář ředitele, Prevence a civilní nouzová připravenost, IZS a operační řízení, Ekonomický úsek, Kontrola a interní audit. Kancelář ředitele zabezpečuje organizaci a koordinaci činnosti krajského ředitelství včetně agend v oblasti organizační, personální práce, vzdělávání, právní, práce a mezd, sociální, styků s veřejností, informací a zahraniční spolupráce.
Úsek
prevence
a
civilní
nouzové
připravenosti
organizuje
preventivně výchovnou činnost, porady a metodická zaměstnání. Integrovaný záchranný systém a operační řízení zajišťuje odbornou přípravu pracovníků HZS kraje. V řízeném úseku organizuje preventivně výchovnou činnost, porady a metodická zaměstnání. Ekonomický úsek odpovídá za přípravu rozpočtu Hasičského záchranného sboru kraje, za rozpočtové hospodaření podle schváleného rozpočtu a za správu majetku. Kontrola a interní audit zajišťují obecnou, finanční a veřejně-správní kontrolu. Organizuje a koordinuje kontrolu plnění úkolů Hasičského záchranného sboru kraje a kontroluje dodržování právních předpisů a interních aktů. Co se týče územních odborů, jeho struktura je následující: Oddělení prevence, oddělení ochrany obyvatelstva a krizového a havarijního plánování, oddělení integrovaného záchranného systému a služeb, územní operační a 18
informační středisko – pouze vybrané územní odbory (viz. Příloha F), oddělení provozní, stanice Hasičského záchranného sboru kraje. V čele územního odboru je ředitel územního odboru. Územní odbor se vnitřně člení na oddělení a stanice. V čele oddělení stojí vedoucí, v čele stanice stojí velitel stanice. Ředitele územního odboru zastupuje určený vedoucí oddělení nebo velitel stanice. Územní odbor je zřízen pro zabezpečení výkonu státní správy na úseku požární ochrany, integrovaného záchranného systému, ochrany obyvatelstva a k plnění stanovených úkolů na úseku krizového řízení. Místní působnost územního odboru je při výkonu státní správy dána v zásadě územím příslušného okresu, ve kterém územní odbor sídlí. Úkoly územního odboru zabezpečují převážně územně příslušné stanice HZS v obcích s rozšířenou působností. Mezi tyto odbory patří územní odbor Benešov, územní odbor Beroun, územní odbor Kolín, územní odbor Kutná Hora, územní odbor Mělník, územní odbor Nymburk, územní odbor Příbram a územní odbor Mladá Boleslav. 1.2.2. Územní odbor Mladá Boleslav
Územní odbor Mladá Boleslav se skládá z několika stanic, které spadají do působnosti právě tohoto odboru. Jsou to Stanice Mladá Boleslav, Stanice Bělá pod Bezdězem, Stanice Benátky nad Jizerou, Stanice Mnichovo Hradiště, Stanice Stará Boleslav, z nichž největší je stanice Mladá Boleslav, což ukazuje obrázek 3, kde jsou zařazeny i výjezdy HZS podniku Škoda Auto a.s. Vzhledem k velikosti a zaměření společnosti Škoda Auto a.s. je HZS uvnitř podniku nezbytným. Pokud by jeho funkce měla vykonávat Stanice HZS Mladá Boleslav, byla by přetížena, protože za veškeré zásahy uvnitř podniku by přebrala zodpovědnost právě stanice v Mladé Boleslavi. To by znamenalo, že za rok 2010 by měla více jak dvojnásobné množství výjezdů.
19
800 700 600 500 400 300 200 100 0
752 630 471
110
180
139
stanice stanice Stará HZS podniku stanice Běláá stanice pod Benátky nad Mnichovo Boleslav Škoda Auto Bezdězem Hradiště Jizerou a.s.
stanice Mladá Boleslav
O brázek 3: Počet P výjezzdů podle stanic s v úzeemním odb boru Mladáá Boleslav Zddroj: Vlastnní zpracová ní na základdě poskytnu utých statis tik
Hasičskká stanice Mladá Boleslav B se s řadí k větším st anicím. Patří P do skkupiny C2 (viz. Přílooha E), to znamená, z že ž základnní počet přííslušníků ve v třech sm měnách jee 45 a mají m dva organizova o ané výjezddy k zásahhu k zabe zpečení pllošného
p pokrytí.
K dispozicii
mají
10 1
hasičskkých
zásaahových
vozidel
dooplněných další tech nikou pro speciální zásahy jakko napříklaad čluny, trraktor a daalší vozidlla pro přeevoz materriálu či o sob. Do skupiny s C 3 patří naapříklad sttanice ve Zlíně Z (HZS Zlínskéhoo kraje), čii v Olomouuci. Naopaak do kateg gorie P0 ažž P4 patří malé m požárrní stanice . T abulka 1: Základní Z a minimálníí počet přísslušníků vee směně TTyp stanice Počet organizzovaných výjezdů k zásahu k zab bezpečení p plošného pok krytí Základní počeetní stav p příslušníků ve e třech směn nách Základní počeetní stav p příslušníků v j jedné směněě M Minimální po četní stav p příslušníků v j jedné směněě
C1
C2
C3
P0
P1
P2
P3
P4
2
2
3
1
1
1
1
2
36
45
63
9
15
24
33
42
12
15
21
3
5
8
11
14
8
10
14
2
4
5
7
9
I. Funkční složení směny V Velící důstojn ník směny V Velitel čety Velitel družstvva V H Hasič Sttrojník H Hasič ‐ techni ik
‐
‐
1
‐
‐
‐
‐
‐
1 2 2 4 3
1 2 3 5 4
1 3 5 7 4
‐ 1 ‐ 2 ‐
‐ 1 1 2 1
‐ 1 2 3 2
1 1 3 4 2
1 2 4 4 3
Zddroj: [8] 20
V porovnání
například
s Německem
je
stanice
v Mladé
Boleslavi
srovnatelná se stanicí v Neuruppinu, a to jak v počtu příslušníků v jedné směně, tak s vybaveností. Neuruppin je vzdálen asi 80 km od Berlína a je největší stanicí v okresu Ostprignitz-Ruppin. Na rozdíl od Mladé Boleslavi jsou členové v Neuruppinu vedeni jako sbor dobrovolných hasičů. V Německu zajišťuje plošné pokrytí území asi 34,7 tisíc požárních stanic. Každá obec je povinna ze zákona zřídit na vlastní náklady a podle vlastních podmínek akceschopný požární sbor. V Německu je asi 1,3 milionu požárníků, které lze rozdělit na požárníky z povolání (100 sborů s 28 tisíci členů), dobrovolné požárníky (24,5 tisíc sborů s více než 1 milionem členů), podnikové požárníky (900 sborů a 33 tisíci členy) a mladé požárníky (17 tisíc skupin s 250 tisíci členy). Němečtí požárníci plní tyto úkoly: záchranu, boj s požáry, technickou pomoc a částečně rychlou zdravotnickou pomoc a transport pacientů. Velmi důležitá je charakteristika oblasti působnosti celého odboru. Rozloha, členitost, počet měst, počet obyvatel, počet a struktura zemědělských a průmyslových podniků mají velký vliv na vznik mimořádných událostí. Mladá Boleslav leží ve Středočeském kraji, který zaujímá svou rozlohou 11 015 km 2 , což je téměř 14% z celkové rozlohy České republiky. Území kraje se dělí na 12 okresů s 10 okresními městy. K 1. lednu 2003, byly zrušeny okresní úřady, avšak okresy jako územní jednotky zůstaly zachovány, tak jako např. okresní soudy apod. Ve Středočeském kraji se nachází 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, svou velikostí velice rozdílných. Největším správním obvodem obce s rozšířenou působností je právě obvod Mladá Boleslav, do kterého spadá 98 obcí. Středočeský kraj je výhodnou lokalitou pro bydlení v blízkosti Prahy, kde je velké množství pracovních míst. Kraj je pro Prahu významným zdrojem pracovních sil, podporuje pražský průmysl, zásobuje Prahu nejen potravinami a také jí slouží jako rekreační oblast. Středočeský kraj má kromě Prahy nejhustší a nejpřetíženější dopravní síť v celé republice. Přes území kraje vedou do hlavního města železniční i silniční sítě. Pro Středočeský kraj je charakteristická rozvinutá zemědělská i průmyslová výroba. Stěžejními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, chemie a potravinářství. ŠKODA AUTO a.s. Mladá Boleslav je podnikem 21
celostátního významu, dále je tu výroba malých aut v TPCA Czech, s.r.o. Kolín. Několika významnějšími podniky je zastoupeno i sklářství, keramika a polygrafie.
Obrázek 4: Středočeský kraj Zdroj: [9]
Okres Mladá Boleslav se nachází v severní části Středočeského kraje. Je rozdělen řekou Jizerou přibližně na dvě stejné části. Na severu sousedí s okresy Česká Lípa a Liberec a na východě s okresy Semily a Jičín, na jihu sousedí s okresem Praha-východ a Nymburk, na západě s Mělníkem. Rozlohou 1 023 km 2 zaujímá okres 3. místo ve Středočeském kraji. Zemědělská půda tvoří 63 % a lesy 26 % z rozlohy okresu. V okrese bylo k 31. 12. 2008 celkem 123 363 obyvatel a řadí se na 3. místo v kraji. Již v roce 1895 byla založena Akciová společnost pro automobilový průmysl v Mladé Boleslavi, kterou dnes známe jako Škoda Auto a.s. V současné době je tato továrna podnikem celostátního významu. Dalšími významnými podniky v tomto území jsou Faurecia Mladá Boleslav, která se zabývá výrobou dílů a příslušenství motorových vozidel včetně dílů motorů, dále Akuma a.s., kde je prioritní výroba a prodej staničních olověných baterií a akumulátorů včetně příslušenství, také sem patří lisovna plastů Pajr ve Vlkavě, či podnik AGRO Luštěnice, kde probíhá prodej pevných paliv, písků a štěrků, základních stavebních hmot, kontejnerová doprava, výkup kovového odpadu, výroba krmných vojtěškových úsušků, výroba topných pelet 22
z biomasy a sklad náhradních dílů zemědělské mechanizace. Významnou dopravní tepnou vedoucí skrz celý okres je rychlostní silnice R10 vedoucí z Prahy do Turnova a Liberce. Okres Mladou Boleslav, respektive přímo město Mladou Boleslav, protínají důležité železniční tratě propojující Liberecký kraj s hlavním městem Prahou.
Obrázek 5: Územní odbor Mladá Boleslav Zdroj: Vlastní zpracování
23
2.
Kvantifikace výjezdu Hasičského záchranného sboru v regionu a její srovnání s ostatními složkami Integrovaného záchranného systému Kvantifikace výjezdu byla provedena ve Středočeském kraji se zaměřením
na oblast Mladé Boleslavi. Kde byly dostupné statistiky jednotky HZS v Mladé Boleslavi, tam bylo provedeno i podrobnější hodnocení. Pro hodnocení výjezdové činnosti Policie Středočeského kraje byly použity statistiky pouze dopravních nehod – neuvažuje se zde výjezdová činnost za účelem kriminality. Výjezdová činnost Zdravotnické záchranné služby ve Středočeském kraji byla hodnocena na základě statistik z roku 2009, a to z důvodu, že statistiky za rok 2010 ještě nebyly zpracovány.
2.1. Výjezdová činnost Hasičského záchranného sboru Mladá Boleslav Pro hodnocení výjezdové činnosti Hasičského záchranného sboru v Mladé Boleslavi jsou mimořádné události rozděleny do několika kategorií, které se dále dělí do podkategorií. Jsou to požár, dopravní nehoda, která je rozdělena na silniční, silniční hromadnou, železniční, leteckou a ostatní. Únik nebezpečných látek je řazen do těchto podkategorií: únik plynu/aerosolu, únik kapaliny, únik ropných produktů, únik pevné látky, únik nebezpečné chemické látky – ostatní. Technické havárie jsou děleny na technické havárie, technické pomoci, technologické pomoci a ostatní pomoci, živelné pohromy se dále dělí na převažující povodeň, záplavu, déšť, převažující sníh a námrazy, převažující větrnou smršť, sesuv půdy, živelní pohromu - ostatní (např. zemětřesení). Ostatními kategoriemi jsou radiační havárie, ostatní mimořádné události (např. epidemie) a planý poplach. Požár je podle § 1 písmene m) vyhlášky číslo 246/2001 Sb. případy, které naplňují znaky požáru podle citované vyhlášky, přitom není rozhodující, zda a kým byl požár likvidován, došlo-li k samouhašení nebo byl-li požár nahlášen Hasičskému záchrannému sboru kraje dodatečně. Zásah u událostí spojenou s likvidací následků povodně, záplavy, deště, námrazy, sněhu, větru a podobně je řazen do skupiny živelných pohrom. Pojem dopravní nehoda je zásah u 24
události mající charakter činností spojených s odstraňování následků kolize dopravních prostředků. Do úniku nebezpečné chemické látky jsou řazeny události spojené s nežádoucím uvolněním nebezpečných chemických látek včetně ropných produktů. Technická havárie znamená odstranění nebezpečí nebo nebezpečných stavů velkého rozsahu či značných následků na zdraví osob, zvířat či majetku (např. destrukce objektu). Technická pomoc je odstranění nebezpečí nebo nebezpečných stavů menšího rozsahu jako například vyproštění osob
z výtahu,
nouzové
otevření
bytu,
záchrana
osob
a
zvířat
atd.
Technologická pomoc je odstranění nebezpečí nebo nebezpečných stavů v technologickém provozu závodů. Jedná se například o náhradu havarovaného chlazení, nouzovou dodávka vzduchu či ochlazování briket, skládek u těch případů, které nemají znaky definice požáru. Zásah u události spojený s nepřípustným uvolněním radioaktivních látek nebo ionizujícího záření patří do kategorie Radiační havárie a nehoda. Zásah u jiné události kupř. epidemie nebo nákaza způsobená nebezpečnou nemocí a dále pak všechny zásahy u událostí, které nelze klasifikovat předchozími kategoriemi spadá do skupiny ostatních mimořádných událostí. Poslední kategorií je planý poplach. Za planý poplach je považována činnost jednotky vyvolaná z důvodu ohlášení požáru nebo jiné události, která se nepotvrdila. Stát toto považuje, při opakování, jako trestný čin. Na obrázku 6 je vidět porovnání počtu zásahů celého Středočeského kraje s jednotkou v Mladé Boleslavi. Z celkového počtu 552 malých i větších stanic uvedených ve statistikách tento graf ukazuje, že jednotka v Mladé Boleslavi řešila pouze 2,35% z celkového počtu požárů vzniklých ve Středočeském kraji, více než 5% dopravních nehod, což je dáno tím, že územím Mladá Boleslav prochází rychlostní silnice R10 vedoucí z Prahy do Liberce. Z celkových 822 zásahů při úniku nebezpečné látky ve Středočeském kraji se jednotka Mladá Boleslav podílela ze 6,7%. V celém Středočeském kraji bylo v roce 2010 zaznamenáno nejvíce událostí typu Technická havárie, kde jednotka Mladé Boleslavi zasahovala v 230 případech.
25
7819
8000 5143
6000
3572
4000 2000
121
186
0
0
3
1233
822 230
55
38
Požár Dopravn ní nehoda pohroma Živelní p Únik nebeezpečné látky yhnická havárie Tech e RHN N, OMU, Planý ý poplach
Počet zásahů jednotky Mlaadá Boleslav
Počet záásahů ‐ Středo očeský kraj
O brázek 6: Počet P zásah hů jednotk ky Mladá B oleslav verrsus Středoočeský krajj Zddroj: Vlastnní zpracová ní na základdě poskytnu utých statis tik
Během
roku
2 010
vyjí žděl
Hassičský
zácchranný
sbor
v úzzemním
oddboru Mladdé Boleslaavi nejvícee k technic kým havárriím, dopraavním neh hodám a poožárům. Z celkovéhoo počtu 17 81 hlášený ých výjezddů v územnním odboru u Mladá B oleslav za ujímaly přřekvapivě velké proccento (15% %) plané pooplachy. Radiační R ž po hroma nebbyly v rocce 2010 haavárie, osttatní mimoořádné uddálosti a živelná hllášeny.
0% %
0%
0%
tech hnická haváriee dop pravní nehodaa
15%
požžár
8%
47%
únikk nebezpečnéé chemické láttky
13%
plan ný poplach radiační havárie aa nehoda 17% %
ostaatní mimořádné události živeelní pohroma
O brázek 7: Součtový S g graf za rok 2010 v úzeemním odb oru Mladáá Boleslav Zddroj: Vlastnní zpracová ní na základdě poskytnu utých statis tik
26
Při poroovnání nej častějších mimořádn ných událo stí za rok 2009 a 20 10 (viz. O brázek 8) je zřejméé, že došloo k minimáálním rozddílům v po čtu mimořřádných uddálostí meezi těmitoo roky. Z celkového o počtu 1781 1 událoostí v roc e 2010 v územním odboru Mlladá Boles lav bylo 2 24 požárů . V porovnnání s roke m 2009 m Při porovnání p přímé p škoddy způsobeené těmito požáry too bylo o 611 požárů méně. vyyplývá, že v roce 20 09 byla škkoda 127 7 73 000,- Kč, K oproti tomu v rocce 2010 byyla tato čáástka „jen““ 19 502 0 00,- Kč, to o je o 1088 271 000,-- Kč méněě. Tento roozdíl je způůsoben abssencí „velkkých požárrů“ jako v roce 2007 – požár Faaurecie, 20008 – požžár Akumyy, 2009 – požár v Luštěnicích L h a na Vllkavě a 2 požáry A Akumy. Při požárech se podaři lo uchrániit hodnoty ve výši 1 431 591 000 0 Kč. Přřehled požžárnosti v okrese Ml adá Bolesllav za obddobí 2005 – 2010 je uveden v Příloze G.. 2009
2010 82 21
285
3 343
846
300
300
224 2 132
požárry
27 70
141
dopravní nehody únik nebezpečných techn nické havárie látek
plané poplaachy
O brázek 8: Porovnání P mimořádn ných událosstí v roce 2 009 a 20100 utých statis tik Zddroj: Vlastnní zpracová ní na základdě poskytnu
2 .2. Výjezzdová čin nnost Po licie Česské repub bliky ve Středoče eském kraji se zaměřřením na a region M Mladá Bo oleslav Krajskéé ředitelstvví Policie Středočesk kého kraje sídlí v Prraze 5 – Zb braslav. D o Policie Středočesského kraj e je zahrn nuto 13 územních ú oodborů (B Benešov, mburk, Praaha – venk kov JIH, B eroun, Klaadno, Kolínn, Mělník, Mladá Bo leslav, Nym Prraha – veenkov VÝ ÝCHOD, Praha P – v enkov ZÁ ÁPAD, Přííbram, Rak kovník) Z ákladními útvary úz emního oddboru policcie Mladá Boleslav je šest obv vodních odddělení poořádkové policie p a jeedno dálniiční odděleení. Unifo rmovaní policisté p 27
na těchto útvarech konají hlídkovou službu při ochraně veřejného pořádku, spolupracují s místní samosprávou, přijímají oznámení od veřejnosti a provádějí šetření k přestupkům a trestným činům spáchaných v místě jejich působnosti. Zjištěné přestupky zpravidla oznamují úřadům městských částí nebo jiným správním orgánům. Při objasňování trestné činnosti spolupracují se službou kriminální policie a vyšetřování a státním zastupitelstvím. Na obrázku 9 je znázorněna nehodovost ve Středočeském kraji za uplynulé 2 roky (2009, 2010). Za rok 2009 bylo evidováno 11 183 dopravních nehod. Oproti tomu, během roku 2010, se stalo „jen“ 9 870 dopravních nehod, což znamená, že nehodovost mezi lety 2009 a 2010 klesla o více než 11%. 1800 1600 1400 1200 1000 800 600
2009
400
2010
200 0
Obrázek 9: Srovnání počtů dopravních nehod ve Středočeském kraji mezi roky 2009 a 2010 Zdroj: Vlastní zpracování na základě statistik
Při porovnání jednotlivých územních odborů Středočeského kraje je zřejmé, že nejvíce nehod za rok 2010, ale i za rok 2009, bylo zaznamenáno v územním odboru Praha – východ. O 2. – 4. místo v tomto žebříčku se dělí právě Mladá Boleslav spolu s Kladnem a Prahou – západ, což vyplývá z obrázku 10.
28
2010 0 8%
4%
6%
11%
10%
% 11% 15% %
5% 5 4% 7%
8% 11% %
Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Bolesslav Nymburk Praha ‐ vých hod Praha ‐ zápaad Příbram Rakovník
O brázek 10 : Dopravníí nehody v jednotlivý ých územn ních odboreech Středo českého k 2010 krraje za rok Zddroj: Vlastnní zpracová ní na základdě poskytnu utých statis tik
Celkovýý počet us mrcených osob při dopravních d nehodách během rok ku 2010 vee Středočeeském kraj i je 106. V porovnáání s rokem m 2009 je to o 18 l idských žiivotů méněě. Co se týčče Mladé Boleslavi, B tam, na ro zdíl od cellkového vý ýsledku, poočet usmrccených stooupl z 9 na n 12 oběětí. Obrázeek 11 ukaazuje počt y obětí doopravních nehod v jeednotlivýchh územních h odborechh. Nejvíce usmrcený ch osob přři dopravn ích nehodáách bylo v Benešověě (celkový počet 18)). Mladá Boleslav B see pohybujee s 12 mrttvými na 3. místě za z Kolínem m, který eeviduje 13 3 obětí. V Všechny tyyto statisttiky o nehodovost n ti jsou z kresleny velikostí oblasti půůsobnosti jednotlivýých územnních odborrů a také hustotou dopravní sítě na daaném územ mí.
2010
0
10
20
30 0
40
50
60
70
80 8
90
100 0 110 120
mrcených oso ob Počet usm
O brázek 11:: Počet usm mrcených o sob ve Střeedočeském kraji Zddroj: Vlastnní zpracová ní na základdě poskytnu utých statis tik
29
Benešovv Beroun Kladno Kolín Kutná Ho ora Mělník Mladá B Boleslav Nymburrk Praha ‐ východ v Praha ‐ západ z Příbram Rakovník
Hasičský záchranný sbor vyjíždí k dopravním nehodám, při kterých se vyskytl požár, došlo k úniku nebezpečných látek a také k těžkým dopravním nehodám, kdy je nutné účastníky nehody vyprostit z dopravních prostředků. Oproti tomu Policie vyjíždí i k dopravním nehodám, kde nedošlo k téměř žádnému zranění. Proto je celkový počet dopravních nehod řešených Policií tak vysoký
(13 192
dopravních
nehod).
Ve
srovnání
nehodovosti
na
Mladoboleslavsku Policie vyjížděla k 1 072 dopravním nehodám a z toho 300 dopravních nehod řešila spolu s Hasičským záchranným sborem, což je 28%. Z 300 dopravních nehod řešených HZS eviduje jednotka Mladé Boleslavi 186 zásahů.
2.3. Výjezdová
činnost
Zdravotní
záchranné
služby
Středočeského kraje v okresu Mladá Boleslav Středočeská záchranná služba zajišťuje svými silami a prostředky přednemocniční péči téměř pro celý Středočeský kraj – tedy zhruba pro 1 200 000 obyvatel a má jednu z nejhustších sítí výjezdových stanovišť v České republice. V nepřetržitém provozu je přes 60 sanitních vozů s posádkami, které jsou připraveny vyjet k zásahu z 36 výjezdových stanovišť. Síť výjezdových stanovišť je uspořádána tak, aby poskytnutí přednemocniční péče bylo zabezpečeno co nejdříve. Posádka by měla dojet do patnácti minut od přijetí výzvy s výjimkou případů hodných zvláštního zřetele, jako jsou např. zhoršené klimatické podmínky. Záchranná služba Středočeského kraje má šest zdravotnických operačních středisek a to v Jesenici, Mladé Boleslavi, Příbrami, Kolíně, Benešově a v Kladně. Na obrázku 12 je znázorněna výjezdová činnost jednotlivých středisek za rok 2009. Bohužel, statistiky za rok 2010 ještě nejsou k dispozici. Mladé Boleslavi patří jen 13% výjezdů v rámci celého Středočeského kraje, avšak i přesto je to celých 12 390 výjezdů za rok, to znamená přes 33 evidovaných výjezdů na Mladoboleslavsku za den.
30
Kladno 17%
Příb bram 17 7%
Kolín 15%
Jesenice 20%
Mladá Boleslaav 13%
Beenešov 18%
O brázek 12:: Výjezdovvá činnost Zdravotní Z záchranné služby Střředočeskéh ho kraje zaa rok 2009 Zddroj: Vlastnní zpracová ní na základdě poskytnu utých statis tik
Do půsoobnosti sttřediska Mladá M Bo oleslav paatří 3 zákkladny Zd dravotní zááchranné služby s (ZZ ZS), kterým mi jsou Mladá M Boleeslav, Neraatovice a Mělník. M N Největší z nich n je prrávě záklaadna v Mlladé Bolesslavi, prottože musí pokrýt neejvětší úzeemí. I hustoota zalidněění na tomtto území jee větší nežž na ostatn ích – to jee důvod, p roč ZZS v Mladé Boleslavi B e viduje nej více výjezzdů (viz. Obrázek O 133). Mladá Bo oleslav
Neeratovice
Mělník
29%
59% % 12 2%
O brázek 13 : Porovnán ní výjezdů ů jednotlivý ých základ den na Mlaadoboleslav vsku za rook 2009 Zddroj: Vlastnní zpracová ní na základdě poskytnu utých statis tik
31
Četnosti výjezdů Hasičského záchranného sboru a Zdravotní záchranné služby v Mladé Boleslavi jsou velmi rozdílné. Ze statistik vyplývá, že Zdravotní záchranná služba evidovala za rok 2009 7 245 výjezdů, to znamená, že každý den vyjíždí průměrně k 20 událostem. Stanice Mladá Boleslav má k dispozici 2 vozy RLP (rychlé lékařské pomoci - posádku tvoří lékař, zdravotní sestra a řidič - záchranář) a jeden vůz RZP (rychlé zdravotnické pomoci posádku tvoří diplomovaná zdravotní sestra a řidič - záchranář). Na rozdíl od Zdravotnické záchranné služby Hasičský záchranný sbor vyjížděl v roce 2009
„jen“ k 717 mimořádným událostem.
32
3. Analýza plánovacích činností Cílem této analýzy bylo zjistit, jak se jednotliví členové sboru připravují na zásah, jak probíhají plánovací činnosti během výjezdu a jak také probíhá komunikace, která je velmi důležitá při zásahu.
3.1. Sběr dat a metoda analýzy Pro tuto analýzu bylo vybráno polostrukturované interview směřující spíše ke strukturovanému interview. Základem jsou připravené otázky (viz Příloha H) s uzavřenými či polouzavřenými odpověďmi. Dále bylo po respondentovi požadováno vysvětlení, či upřesnění dané položky. Důvodem bylo co nejpřesnější objasnění problému. Respondenty pro tento výzkum se stalo 14 členů Hasičského záchranného sboru v Mladé Boleslavi, kteří byli náhodně vybráni.
3.2. Výsledky a jejich interpretace Otázky jsou rozděleny do tří částí, kde první dvě otázky pomohou identifikovat skladbu respondentů, otázky 3., 4., 5., 9., a 10. zjišťují podrobnosti o výjezdové činnosti a přípravě na zásah. Zbylé tři otázky (otázky č. 6., 7., 8.) podávají informace o komunikaci na různých úrovních, která je zásadní při plánovacích činnostech. 3.2.1. Skladba respondentů Respondenti tohoto výzkumu byli vybráni náhodně z členů HZS v Mladé Boleslavi. Na obrázku 14 je znázorněna doba, jak dlouho jsou jednotliví respondenti příslušníky HZS v Mladé Boleslavi.
33
1 7% 3 21%
4 29%
<0;5> (5;10>> (10;20 0> (20;∞ ∞)
6 43%
O brázek 14:: Doba přísslušnosti přříslušníků k HZS v Mladé M Bolesslavi Zddroj: Vlastnní dotazníkoové šetření
Obrázekk 14 a 15 si jsou vellmi podobn né. Je tu p ouze jednaa odchylkaa. Avšak i přes to poozice, na kterých půůsobí resp pondenti, nejsou n závvislé na do obě, po ktterou jsou příslušníkyy.
1 7% 5 36%
3 21%
Hasič Strojník Techn nik Velitel
5 36%
O brázek 15:: Pozice, naa kterých působí p resp pondenti Zddroj: Vlastnní dotazníkoové šetření
3 .2.2. Výjezzdová čin nnost Příslušnníci HZS v Mladé Booleslavi sub bjektivně hodnotili h ssvou činno st. Během jedné směěny, což jee 24 hodin (od 7 hodd ráno do ddruhého dn ne do 7 hood ráno), průměrně p p příslušníci vyjíždí kee dvěma záásahům. Sm měna je ro zdělena doo dvou čásstí, kde 16 hodin jso u „v práci “ a zbylýcch 8 hodin (od 22 ho od večer doo 6 hod ráno) r jsou v pohotovvosti. Přísslušníci sbboru pracuují v „třísm měnném prrovozu“, což c znamenná, že jso u 24 hodi n ve směnně a dalšícch 48 hod din mají voolno. 48 hoodin volnaa znamená, že pokud by nastalaa nějaká miimořádná událost, u 34
kee které by bylo potřeeba přivolaat posily, budou b pov oláni právvě oni. Avššak není too ze zákonaa daná povvinnost zúččastnit se taakové mim mořádné uddálosti. Při poroovnání s obrázkem o 3 který řík 3, ká, že stannice Mladáá Boleslav eviduje zaa rok 20110 630 výýjezdů, vyyplývá, že subjektivvní hodnoccení jedno otlivých přříslušníků je shodn á se statiistikami, kde k je za znamenánoo průměrn ně 1,72 výýjezdů za den. d Na otá zku „Jakýý typ zása hu nejčasttěji vykonnáváte?“ b yly nejčettnějšími oddpověďmi požár a dopravní d neehoda (vizz. Obrázekk 16) i pře s to, že sttatistiky uvvádějí asi dvakrát věětší počet zásahů přii technickýých havári ích (viz. Obrázek O 6)).
1 Požárr 6
Doprravní nehoda
7
Jiné
O brázek 16:: Mimořádn ná událost Zddroj: Vlastnní dotazníkoové šetření
Příslušnníci HZS v Mladé Boleslavi se nejčaastěji připrravují na výjezd foormou škoolení. Velm mi často bylo b respo ondenty zvvoleno vícce odpověědí, což znnamená, žee jejich pří prava zahrrnuje komb binaci někoolika variaant. 16 14 12 10 8 6 4 2 0 školeníí
c cvičení
individuállní přípravaa
O brázek 17:: Formy přřípravy na výjezd v Zddroj: Vlastnní dotazníkoové šetření
35
rozbo or minulých událostí
Školeníí a cvičenní probíhajjí během celého c kallendářníhoo roku. Jed dnotliví s mohou účastnit ú vyybraných š kolení a čaasto jsou nna různá šk kolení a přříslušníci se cvvičení pos íláni pro prohlouben p ní jejich znalostí. z K Každý přísllušník je povinný p prrojít tzv. Vstupní V přřípravou přříslušníků.. Dále se mohou úč astnit specciálních kuurzů např. kurz strojnnický, kur z pro techn niky, kurz manipulacce se zvířa ty, kurz R ZA (rychhlý zásahoový autom mobil pro zásahy při dopraavních neh hodách, vyyprošťovánní osob z výtahů apod.). a Dáále jsou k dispozicii kurzy taaktické, ktterých se účastní ú zejjména veliitelé družsstev, operaační, ty jsoou special izované prro operačnní technikyy a strategi cké kurzy,, které jsouu určeny ppro velitelee stanic, řeeditele územ mních odbborů apod. Fyzickáá příprava hasičů pr obíhá jak během sm měny, tak ttaké indiviiduálně. B ěhem směěny mají příslušnícci HZS v Mladé Boleslavi B možnost fyzické nice. To přřípravy v t ělocvičně, posilovněě či sauně, tyto prostoory jsou sooučástí stan jee také důůvod, pročč jsou tytto odpověědi nejčettnější. Mnnoho z hassičů se přřipravuje individuáln i ně ve svéém volném m čase. Vyyužívají nnapříklad masáže, m běěhem zimyy lyže a další d doplňňkové sporrty jako jee florbal, bbox a jinéé. Podle něěkterých hasičů h je během b létaa využíván no k příprravě kolo a brusle, i když v dotazníku nikdo tytoo odpovědii nevyznaččil. 14
12
12 10
10 8
8 6 4
2
2
1
2
0
0
0
O brázek 18:: Fyzická příprava p Zddroj: Vlastnní dotazníkoové šetření
Poslednní
otázkuu
pro
tééma
výjeezdové
čiinnosti,
kkterá
se
týkala
neejkurióznějjšího zásaahu, byla zodpovězeena pouzee třemi re spondenty y. Podle niich, za dobu, d po kterou js ou přísluššníky HZ S v Mlad é Boleslaavi, byl
36
nejzajímavější zásah při dopravní nehodě prasat a dále požár Akumy v roce 2008. 3.2.3. Komunikace během zásahu Komunikace je jedním z nejdůležitějších prvků zásahu. V první řadě je velmi důležité, aby hasiči, kteří vyjíždí k zásahu, byli dobře informovaní o celé události. Když jsou dobře informovaní, mohou se lépe, i během té krátké doby v autě, připravit a alespoň hrubě naplánovat řešení situace. Během zásahu záleží na výborné komunikaci nejen mezi jednotlivými hasiči, ale i mezi jednotlivými sbory HZS a také mezi záchrannými sbory IZS, a to z důvodu koordinace těchto složek. 0% 0%
21% slova vysílačka gesta mobilní telefon 79%
Obrázek 19: Způsob komunikace mezi hasiči 1 požární jednotky Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření
Při domluvě se nejčastěji používá vysílačka. Naopak velmi zřídka se používá mobilní telefon, a to nejen z finančních důvodů. Ne každý hasič vlastní služební telefon, dalším problémem je dostupnost sítě na jakémkoliv území. Gesta se někdy využívají, ale většinou je lepší využití slovní komunikace z důvodu přesnějšího a rychlejšího porozumění. Při domluvě mezi hasiči z více požárních jednotek je opět nejvíce využívána vysílačka a slovní komunikace. Je to z důvodu jednoduchosti a spolehlivosti. Občas se i pro tuto komunikaci využívá operační a informační středisko. 37
14 12 10 8 6 4 2 0 slova
vyysílačka
operační a informační syystém
mobiilní telefon
O brázek 20:: Způsob k omunikacee mezi jedn notkami požžární ochraany Zddroj: Vlastnní dotazníkoové šetření
Pro dorrozumíváníí složek inntegrovanéh ho záchrannného syst ému je vyu užíváno opperační a informačnní střediskko a dále slovní koomunikace přímo naa místě m mimořádné události. Opět O zde není n téměř využíván mobilní teelefon. Opeerační a innformační středisko s m podat ucelený má u přeehled o mim mořádně s ituaci, vyh hodnotit veelikost pot řebných siil a zprostřředkovat ko omunikaci mezi složkkami IZS. 7 6 5 4 3 2 1 0 slova
vyysílačka
mobilní teleefon
operační a informační systém
O brázek 211: Způsob komunikaace mezi složkami integrovan ného záchrranného syystému Zddroj: Vlastnní dotazníkoové šetření
38
4. Zhodnocení činnosti HZS v Mladé Boleslavi a doporučení pro její zkvalitnění Integrovaný záchranný systém vznikl na základě krizových zákonů, které byly přijaty v roce 2000, jejich účinnost byla stanovena od roku 2001. Výsledkem těchto krizových zákonů byla také reorganizace Hasičského záchranného sboru, který byl spojen s Hlavním úřadem civilní ochrany, což znamenalo přenesení některých práv a povinností na Hasičský záchranný sbor. Hlavní činností Hasičského záchranného sboru, na jakékoliv úrovni, ať už na úrovni celé České republiky, či jen v rámci stanice Mladá Boleslav, je řešení a odstraňování následků mimořádných událostí. Mimořádné události jsou členěny do několika kategorií na požár, dopravní nehodu, únik nebezpečných látek, technické havárie, živelné pohromy, radiační havárie, ostatní mimořádné události a planý poplach. Ano, i planý poplach je mimořádná událost, kterou musí příslušníci řešit a zabývat se jí. Od školních let všichni lidé vědí, že nahlašovat neexistující mimořádné události je zakázané a v ČR i trestné, vědí, že řešení planého poplachu má za následek zaneprázdnění záchranných složek a může způsobit další problémy při řešení jiných mimořádných událostí, i přes to je v České republice velký podíl planých poplachů z celkového počtu mimořádných událostí. V územním odboru Mladá Boleslav se tento podíl pohybuje okolo 15%. Ze statistik ale nevyplývá kdo neboli, jaká věková skupina se nejvíce podílí na nahlašování planých poplachů. Pro snížení těchto mimořádných událostí je doporučeno lepší informování školní mládeže nejen o trestnosti, ale také o důsledcích zneužití. Dalším návrhem je stanovení tvrdších trestů za zneužití tísňových linek a tím i složek IZS a také větší medializace těchto činů. Dalším problémem je řešení vážných dopravních nehod, které se neobejdou bez hasičské pomoci. V Mladé Boleslavi je to celkem 17% všech zásahů. Ve spolupráci s Policií ČR by mělo dojít k řešení této situace na úrovni celé České republiky a mělo by dojít ke změnám v silničním provozu. Vhodná byla i kampaň zvaná „Nemyslíš, zaplatíš!“, která měla dobrý dopad na spoustu řidičů. Obecně by se mělo dbát na dodržování zákonů a předpisů, které jsou často porušovány a v důsledku toho dochází ke vzniku mnoha mimořádných událostí. 39
Mladoboleslavsko je typická průmyslová oblast, kde dennodenně dochází k mimořádným událostem. To vyžaduje dobrou připravenost všech složek IZS. Hasičský sbor v kterémkoliv městě včetně Mladé Boleslavi nabízí svým příslušníkům různá školení a cvičení, která jsou využívána pro zdokonalení jejich dovedností. Nejlepší přípravou jsou taková cvičení, která si hasiči mohou vyzkoušet prakticky. Dobrou přípravou na zásah je určitě rozbor minulých událostí. Mnoho mimořádných událostí si jsou v lecčem podobné, i když se tam často vyskytuje mnoho jiných faktorů (např. počasí, lokalita…), ale pro jejich řešení lze využít podobnou taktiku. Rozborem minulých událostí lze eliminovat zbytečné kroky, které mohly zpomalit zásah. Na druhou stranu, v mnoha velmi podobných případech nelze použít stejnou taktiku. Změna některých faktorů může být natolik zásadní, že systém řešení musí být jiný. Co se týče informovanosti zasahujících hasičů o vzniklé mimořádné události, není příliš dokonalá. Často se stává, že hasiči mají nějaké informace, pokusí se naplánovat přibližné řešení situace, ale po příjezdu na místo zásahu zjišťují, že situace je úplně jiná, než předpokládali. Kde je tedy problém? Problém často není v komunikaci mezi sborem a operačním a informačním střediskem, ale v komunikaci mezi operačním a informačním střediskem a volajícím, který nahlašuje mimořádnou událost. Volající by se měl snažit podat co nejpřesnější informace, ale jen zřídka tomu tak bývá. Je velmi důležité informovat obyvatelstvo, nejen tedy školní mládež, ale i ostatní o tom, jak se chovat při mimořádné události. Při předávání zprávy o mimořádné události na telefonní čísla tísňového volání se uvádí: • co se stalo, • kde se to stalo, • jméno a číslo telefonu, z kterého je voláno na tísňovou linku.
Po ukončení hovoru je nutné vyčkat na zpětný telefonát, kterým si operační pracovník ověří pravdivost nahlášené zprávy. Plánovací činnosti zásahu jsou stavěny na dobré informovanosti o mimořádné události. Domluva o přibližném systému řešení situace je probírána už během cesty k mimořádně události. Podrobný a přesný plán řešení je však sestaven až po příjezdu na místo události. Dokud hasiči nevidí oblast lokality a 40
neznají přesné faktory ovlivňující událost, nejsou schopni sestavit podrobný plán pro řešení. Po příjezdu na místo události není příliš času na vypracovávání strategií, hasiči musí jednat okamžitě a podle příkazů velitele. Jedinou výjimkou, kdy probíhá přesnější plánování už během cesty je, když jednotka nepřijíždí k místu mimořádné události jako první. Pokud je už nějaká ze složek IZS na určeném místě, může podat bližší informace o situaci a společně tak mohou naplánovat zásahovou činnost. Ve fázi plánování zásahu je právě proto důležitá komunikace ať už mezi hasiči, mezi jednotkami požární ochrany, ale také mezi složkami integrovaného záchranného systému. I přes to, že je komunikace na vysoké úrovni, stále je zde co zlepšovat a vycházet vstříc moderní době. Při jakékoliv komunikaci mezi hasiči a mezi složkami IZS se nejčastěji využívá vysílačka a také verbální komunikace. Je také důležité, aby všichni příslušníci znali gestikulaci (non-verbální komunikace), pro případ, kdy nebude možné
použít
výše
zmíněné
prvky
dorozumívání.
Dobrým
způsobem
komunikace, který se využívá hlavně pro dorozumívání mezi složkami IZS je operační a informační středisko. Je důležité, aby tato střediska fungovala spolehlivě a dokázala pokrýt veškeré území. Řešením je samozřejmě výstavba nových a moderně zařízených středisek pro pokrytí území a také výcvik zaměstnanců obsluhujících tato centra, aby byli schopni efektivně podat informace jak volajícímu, tak složkám IZS. Požárníci nejen v Mladé Boleslavi se občas při zásahu dostávají do situace, kdy mají nevyhovující techniku. Důvodem je zastaralé vybavení a moderní doba, která s sebou nese vznik nových materiálů a předmětů, na které již starší vybavení nestačí. I přes to, že je tato překážka postupně odbourávána, modernizace vybavení trvá příliš dlouho a je finančně náročná. Bylo by vhodné využít co největší množství dotací z Evropské unie a snažit se najít v rozpočtu finance na novou techniku. Vhodným krokem z pohledu financování by bylo určitě dobré zapojit pojišťovny. Téměř vždy Hasičský záchranný sbor uchrání svou činností hodnoty vzniklé na majetku (viz. Příloha G). Pokud je tento majetek pojištěný, pojišťovna pak nemusí vyplácet takovou sumu peněz, kolik by zaplatili, pokud by hasiči nezasáhli. To znamená, že Hasičský záchranný sbor šetří peníze pojišťovně, ale pojišťovna se nijak nepodílí na financování 41
HZS. Dalším doporučením by byla změna legislativy ve smyslu výhod pro zaměstnavatele, pokud zaměstná dobrovolného hasiče a bude mu tolerovat výjezdovou činnost.
42
Závěr Hasičský záchranný sbor patří mezi složky integrovaného záchranného systému. Ale pokud zasahuje více složek IZS, na místě většinou velí příslušník Hasičského záchranného sboru ČR, který řídí součinnost složek a koordinuje záchranné a likvidační práce. Proto musí být příslušník velmi dobře připraven a informován
o
vzniklé
situaci.
Musí
umět
komunikovat
s ostatními
zúčastněnými, a také co nejlépe vyhodnotit situaci. Hasičský záchranný sbor se podle definice soustředí na ochranu životů, zdraví obyvatel a majetku před požáry. Ale co všechno tato definice zahrnuje? Poskytují účinnou pomoc při požárech, zasahují při těžkých dopravních nehodách, kde se setkávají s úmrtím lidí každé věkové skupiny. Pomáhají odstraňovat následky živelných pohrom, například při povodních, které jsou v České
republice
poslední
dobou
velmi
časté.
Dále
likvidují
úniky
nebezpečných látek, radiační havárie. Nejčastější mimořádnou událostí, ke které vyjíždí hasičské záchranné sbory nejen v Mladé Boleslavi, jsou technické havárie. Na denním pořádku je otevírání bytů, vyprošťování osob z výtahů, záchrana uvízlých zvířat jako například sundávání koček ze stromů. Na stanici v Mladé Boleslavi se na fyzickou ani psychologickou přípravu nezapomíná. Každou směnu mají příslušníci ve svém harmonogramu fyzickou přípravu, která probíhá u nich na stanici. K dispozici mají tělocvičnu, kde společně hrají například florbal, volejbal apod. Dále mohou využívat posilovnu a saunu. V psychologické přípravě příslušníkům pomáhá jejich psycholožka, které mohou kdykoliv zavolat a požádat ji o pomoc. Cíl této bakalářské práce byl naplněn. Pomocí této práce bylo zjištěno, že co se týče plánovacích činností při výjezdu a zásahu, všechny tyto činnosti souvisí s druhem mimořádné události. Právě podle typu mimořádné události je nasazena vhodná technika a k ní příslušní hasiči. Přesný postup zásahu je upřesněn až na místě události, a to z důvodu různých faktorů, které mohou ovlivnit zásah. Pro dobře vykonaný zásah je důležitá komunikace, ke které se nejčastěji mezi hasiči využívá vysílačka. Když je k události přivoláno více složek IZS, slouží ke komunikaci operační a informační středisko. 43
Přínosem této práce bylo zjištění, že Hasičský záchranný sbor vykonává rozmanité činnosti, při kterých je velmi důležitá připravenost příslušníků nejen na místě mimořádné události, ale i na operačních a informačních střediscích, odkud jsou podávány informace příslušníkům o události. Přinesla pohled na přípravu hasičů a hlavně na způsob a důležitost komunikace, která je zásadní pro plánování, průběh a vhodné řešení zásahu. Tato bakalářská práce vymezila působnost
a
přinesla
aktuální
pohled
na
činnost
základních
složek
integrovaného záchranného systému, především Hasičského záchranného sboru v Mladé Boleslavi. V doporučeních pro Hasičský záchranný sbor lze také spatřit přínos této bakalářské práce.
44
Seznam literatury a dalších zdrojů Literatura
[1]
Hasičský záchranný sbor České republiky. Praha: MV - Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2010. 18 s. ISBN 978-80-86640-58-7.
[2]
KROUPA, M., ŘÍHA, M. Integrovaný záchranný systém. Praha: Armex Publishing s.r.o., 2005. ISBN: 80-86795-14-4.
[3]
LINHART, Petr; ŠILHÁNEK, Bohumil. Ochrana obyvatelstva ve vybraných evropských zemích. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: MV - Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2009. 193 s. ISBN 978-80-8664063-1.
[4]
RICHTER, Rostislav. Výkladový slovník krizového řízení. 1. Praha: MV Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2010. 164 s. ISBN 97880-86640-54-9.
[5]
Statistická ročenka 2010 Česká republika: Požární ochrana, Integrovaný záchranný systém, Hasičský záchranný sbor ČR. Zpracovali pplk. Ing. Vladimír Vonásek, kpt. Ing. Pavel Lukeš a kolektiv, plk. Dr. Jaroslav Vykoukal. Praha: MV - Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR jako příloha časopisu
112
číslo
3/2011,
2011.
39
s.
Dostupné
z
WWW:
.
[6]
ŠENOVSKÝ, M., ADAMEC, V., HANUŠKA, Z. Integrovaný záchranný systém. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství v Ostravě, 2005. ISBN: 80-86634-65-5.
Internetové zdroje
[7]
Archiv stránek mvcr.cz: Integrovaný záchranný systém [online]. c 2005 [cit. 2011-02-22]. Hasiči - o požární ochraně, krizovém řízení, civilním nouzovém plánování, ochraně obyvatel a integrovaném záchranném systému. Dostupné z WWW: .
[8]
Archiv stránek mvcr.cz: Integrovaný záchranný systém [online]. c 2005 [cit. 2011-04-10]. Výkon služby v jednotkách požární ochrany. Dostupné z WWW:.
[9]
HAAS+SOHN [online]. c 2008 [cit. 2011-03-22]. Prodejny - Středočeský kraj. Dostupné
z
WWW:
rukov.cz/cz/kontakty/prodejny/prodejny-stredocesky-kraj.html>.
45
[10] Hasičský záchranný sbor České republiky [online]. c2010 [cit. 2010-11-13]. Dostupné z WWW: .
[11] Hasičský záchranný sbor České republiky: O IZS [online]. c2010, 26. 6. 2009 [cit.
2010-11-10].
Integrovaný
záchranný
systém.
Dostupné
z
WWW:
.
[12] Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje [online]. c2010 [cit. 2010-11-13]. Dostupné z WWW: .
[13] Homepage der Freiwilligen Feuerwehr Neuruppin [online]. 2006, 30.6.2010 [cit. 2010-11-08].
Technik.
Dostupné
z
WWW:
{$<$}http://www.feuerwehr-
neuruppin.de/frame_technik.htm{$>$}.
[14] Policie České Republiky [online]. c2010 [cit. 2011-02-23]. Krajské ředitelství policie Stčk . Dostupné z WWW: .
[15] Záchranná služba Středočeského kraje [online]. c 2005-2008 [cit. 2011-04-09]. Výjezdová
stanoviště.
Dostupné
z
WWW:
. Prameny práva
[16] Zákon č. 238/2000 Sb. ze dne 28. června 2000 o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů. In Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 73.
[17] Zákon č. 239/2000 Sb. ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. In Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 73.
[18] Zákon č. 133/1985 Sb. ze dne 17. prosince 1985 o požární ochraně. In Sbírka zákonů České republiky. 1985, částka 34.
[19] Zákon č. 273/2008 Sb. ze dne 17. července 2008 o Policii České republiky. In Sbírka zákonů České republiky. 2008, částka 91.
[20] Vyhláška č. 434/1992 Sb. ministerstva zdravotnictví ČR ze dne 28. července 1992 o zdravotnické záchranné službě.
46
Seznam obrázků a tabulek Obrázky Obrázek 1: Spolupráce jednotek požární ochrany se složkami integrovaného záchranného systému za rok 2010 .................................................................. 11 Obrázek 2: Složky integrovaného záchranného systému ................................. 13 Obrázek 3: Počet výjezdů podle stanic v územním odboru Mladá Boleslav ..... 20 Obrázek 4: Středočeský kraj .......................................................................... 22 Obrázek 5: Územní odbor Mladá Boleslav ..................................................... 23 Obrázek 6: Počet zásahů jednotky Mladá Boleslav versus Středočeský kraj .... 26 Obrázek 7: Součtový graf za rok 2010 v územním odboru Mladá Boleslav ..... 26 Obrázek 8: Porovnání mimořádných událostí v roce 2009 a 2010 ................... 27 Obrázek 9: Srovnání počtů dopravních nehod ve Středočeském kraji mezi roky 2009 a 2010 .................................................................................................. 28 Obrázek 10: Dopravní nehody v jednotlivých územních odborech Středočeského kraje za rok 2010 ........................................................................................... 29 Obrázek 11: Počet usmrcených osob ve Středočeském kraji ........................... 29 Obrázek 12: Výjezdová činnost Zdravotní záchranné služby Středočeského kraje za rok 2009 ........................................................................................... 31 Obrázek 13: Porovnání výjezdů jednotlivých základen na Mladoboleslavsku za rok 2009 ....................................................................................................... 31 Obrázek 14: Doba příslušnosti příslušníků k HZS v Mladé Boleslavi ............. 34 Obrázek 15: Pozice, na kterých působí respondenti ........................................ 34 Obrázek 16: Mimořádná událost .................................................................... 35 Obrázek 17: Formy přípravy na výjezd .......................................................... 35 Obrázek 18: Fyzická příprava ........................................................................ 36 Obrázek 19: Způsob komunikace mezi hasiči 1 požární jednotky ................... 37 Obrázek 20: Způsob komunikace mezi jednotkami požární ochrany ............... 38 47
Obrázek 21: Způsob komunikace mezi složkami integrovaného záchranného systému ......................................................................................................... 38
Tabulky Tabulka 1: Základní a minimální počet příslušníků ve směně ......................... 20
48
Seznam zkratek ČR
– Česká republika
HZS
– Hasičský záchranný sbor
HZS ČR
– Hasičský záchranný sbor České republiky
IZS
– Integrovaný záchranný systém
OPIS
– Operační a informační středisko
PČR
– Policie České Republiky
ÚO
– Územní odbor
ZZS
– Záchranná zdravotní služba
49
Seznam příloh Příloha A: Organizační schéma Policie ČR ....................................................... I Příloha B: Organizační schéma Hasičského záchranného sboru ČR ................. II Příloha C: Organizační schéma Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje ............................................................................................................. III Příloha D: Rozdělení Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje ...... IV Příloha E: Typy hasičských stanic ................................................................... V Příloha F: Působnost operačních středisek Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje ...................................................................................... VI Příloha G: Přehled požárnosti v okrese Mladá Boleslav (2005 – 2010) .......... VII Příloha H: Dotazník .................................................................................... VIII
50
Příloha A: Organizační schéma Policie ČR
I
Příloha B: Organizační schéma Hasičského záchranného sboru ČR
II
Příloha
C:
Organizační
schéma
Středočeského kraje
III
Hasičského
záchranného
sboru
Příloha D: Rozdělení Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje
Krajské ředitelství
stanice odboru IZS Kladno
stanice Kladno, stanice Stochov, stanice Slaný, stanice Rakovník, stanice Jílové u Prahy, stanice Řevnice, stanice
Roztoky, chemická laboratoř Kamenice, zařízení Roučmídův mlýn
Územní odbory
Benešov
Stanice Benešov, Stanice Vlašim
Beroun
Stanice Beroun, Stanice Hořovice Stanice Kolín, Stanice Český Brod, Stanice Říčany, Stanice
Kolín
Ovčáry TPCA Stanice Kutná Hora, Stanice Čáslav,
Kutná Hora
Stanice Zruč nad Sázavou, Stanice Uhlířské Janovice
Stanice Mělník, Stanice Kralupy nad
Mělník
Vltavou, Stanice Neratovice Stanice Mladá Boleslav, Stanice Bělá pod Bezdězem, Stanice Benátky
Mladá Boleslav
nad Jizerou, Stanice Mnichovo Hradiště, Stanice Stará Boleslav
Stanice Nymburk, Stanice Poděbrady
Nymburk
Stanice Příbram, Stanice Dobříš,
Příbram
Stanice Sedlčany
IV
Příloha E: Typy hasičských stanic •
C1 - stanice umístěná v obci s počtem obyvatel do 40 tisíc,
•
C2 - stanice umístěná v obci s počtem obyvatel od 40 tisíc do 75 tisíc,
•
C3 - stanice umístěná v obci s počtem obyvatel nad 75 tisíc,
•
P0 - stanice umístěná v obci s počtem obyvatel do 15 tisíc, kde jednotka hasičského záchranného sboru kraje vznikla sdružením prostředků obce a hasičského záchranného sboru kraje podle § 69a zákona,
•
P1 - stanice umístěná v obci s počtem obyvatel do 15 tisíc nebo v části obce, kde jednotka hasičského záchranného sboru kraje zabezpečuje výjezd družstva o zmenšeném početním stavu
•
P2 - stanice, která zabezpečuje výjezd družstva a je vybavena stanovenou požární technikou a automobilovým žebříkem,
•
P3 - stanice umístěná v obci s počtem obyvatel nad 30 tisíc nebo v části obce, kde jednotka hasičského záchranného sboru kraje zabezpečuje výjezd družstva a družstva o zmenšeném početním stavu a je vybavena stanovenou požární technikou, automobilovým žebříkem a další požární technikou,
•
P4 - stanice umístěná v obci s počtem obyvatel nad 15 tisíc nebo v části obce, kde jednotka hasičského záchranného sboru kraje zabezpečuje výjezdy 2 družstev.
V
P operačníích středissek Hasičského zácc hranného o sboru Přííloha F: Působnost S Středočesk kého krajee
VI
Příloha G: Přehled požárnosti v okrese Mladá Boleslav (2005 – 2010) Uchráněné
Počet
Škoda
požárů
[Kč]
2005
288
32.377.000
54.050.500
3
12
2006
300
27.650.000
68.212.000
4
6
2007
296
118.372.000
1.073.603.000
7
30
2008
274
127.275.000
4.571.526.000
1
12
2009
285
127.773.000
325.690.000
1
18
2010
224
19.502.000
1.431.591.000
0
7
SUMA
1667
452.949.000
7.524.672.500
16
85
hodnoty
Rok
Usmrceno lidí
Zraněno lidí
[Kč]
VII
Příloha H: Dotazník Hodnocení výjezdové činnosti HZS 1. Jak dlouho jste příslušníkem HZS ČR v Mladé Boleslavi? a) 0 - 5 let
b) 6- 10 let
c) 11 - 20 let
d) více než 20 let 2. Na jaké pozici působíte? a) Hasič
b) Strojník
c) Technik
d) Velitel
3. Jak často během 1 směny vyjíždíte k zásahu (průměrně)? a) 0x
b) 1x
c) 2x
d) 3x
e) 4x a více
4. Jaký typ zásahu nejčastěji vykonáváte? a) Požár
b) Dopravní nehoda
c) Jiné
5. Jak nejčastěji probíhá příprava na výjezd? a) Školení
b) cvičení
c) individuální příprava
d) rozbor minulých
událostí 6. Jak nejčastěji probíhá při zásahu domluva mezi jednotlivými hasiči z 1 jednotky? a) Slovně
b) gesty
c) vysílačkou
d) mobilním telefonem
7. Jak probíhá domluva mezi hasičskými jednotkami při větším zásahu, kam bylo povoláno více jednotek? a) Slovně
c) mobilním telefonem
b) vysílačkou
d)
Operační
a informační systém 8. Jak probíhá domluva mezi jednotkami IZS při zásahu? a) Slovně
b) vysílačka c) mobilní telefon d) Operační a informační
systém 9. Jak probíhá Vaše příprava (fyzická, psychologická)? – možno označit více možností a) Posilovna
b) tělocvična
kolo f) brusle
g) lyže
h) jiné, jaké?
10. Jaký je Váš nejkurióznější zásah?
VIII
c) sauna
d) masáže
e)
