Historie pořadů o vaření v soukromé TV Prima. Diplomová práce. Bc. Markéta Fialová. Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o

Historie pořadů o vaření v soukromé TV Prima

Diplomová práce

Bc. Markéta Fialová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra hotelnictví

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce : PhDr. Eva Ottová Datum odevzdání diplomové práce: 7.5.2015 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: [email protected]

Praha 2015

The History of Cooking Shows on Private TV Prima

Master’s Dissertation

Bc. Markéta Fialová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hospitality and Tourism

Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: PhDr. Eva Ottová Date of Submission: 2015/05/07 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2015

P r o h l a š u j i, že jsem diplomovou práci na téma Historie pořadů o vaření v soukromé TV Prima zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů, a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

……………………………………. Markéta Fialová V Praze dne 7. 5. 2015

Poděkování Velký dík patří mým rodičům, kteří mě podporovali po celou dobu mého studia. Ráda bych touto cestou poděkovala paní PhDr. Evě Ottové za odborné vedení a podnětné rady. Mé díky patří i všem, kteří se svými připomínkami podíleli na zlepšení mé diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat vedení TV Prima, která mi poskytla potřebná fakta, která jsou v předkládané práci uvedena.

Abstrakt FIALOVÁ, Markéta. Historie pořadů o vaření v soukromé TV Prima. [Diplomová práce]. Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. 67 stran.

V akademickém světě je pořadům o vaření věnováno velmi málo pozornosti. Hlavními posuzovateli jsou v tomto směru média a široká veřejnost. Jelikož jsou ale, cooking shows neboli pořady o vaření, v posledních letech velmi populární, je vhodné se na ně zaměřit i v odborných pracích. Předkládaná diplomová práce se snaží o ukotvení pořadů o vaření jakožto nového žánru v TV. V teoretické části práce jsou zmíněny i osobnosti pořadů o vaření jak u nás tak ve světě. Nejprve je v práci kapitola věnovaná historii pořadů o vaření. V podkapitolách je zmíněna jak produkce u nás tak produkce světová. Vzhledem k zaměření této práce na konkrétní soukromou televizi u nás, je této televizi věnována samostatná kapitola. Kapitola se věnuje historii soukromé televize Prima a počátkům pořadů o vaření. V dalším bodě této práce je provedeno zakotvení pořadů o vaření do televizního žánru reality show. V analytické části práce je uvedena sledovanost pořadů v soukromé televizi Prima, pro kterou bylo využito interních dat z TV Prima, které mi byly poskytnuty.

Další analytickou částí

je v práci dotazníkové šetření, které probíhalo v široké veřejnosti, a které se zaměřuje na sledování pořadů o vaření. V návaznosti na osobní zkušenost s pořadem Prostřeno je v práci také řízené interview s účastníkem pořadu. V návrhové části jsou pak uvedeny mé poznatky a nápady na inovace v tomto odvětví.

Klíčová slova: historie vaření, pořady o vaření, reality show, vaření

Abstract FIALOVÁ, Markéta. The History of Cooking Shows on Private TV Prima [Master´s dissertation]. Institute of Hospitality Management. Prague: 2015. 67 pages.

In the academic world is about of cooking devoted very little attention. The main assessors in this point are the media and the general public. However, since, cooking shows or cooking shows, in recent years, very popular, it is advisable to focus on them in scholarly work. This diploma thesis tries to anchor cooking shows as a new genre of TV. In the theoretical part, I also mentioned personalities cooking shows both at home and abroad. First, the work of a chapter devoted to the history of cooking shows. The subchapters mentioned as production in our country and world production. Given the focus of this work to a particular private television in this country, this is television covered in this chapter. Chapter is devoted to the history of private TV Prima and the beginnings of cooking shows. In the next section of this work is done anchoring cooking shows in the genre of television reality show. The analytical part is specified rating programs on private TV Prima, which was used for internal data from Prima TV, which provided me. Further analytical work is part of the survey, which was carried out in the general public, which focuses on monitoring the cooking shows. Following on personal experience with the program Prostřeno is working well controlled interview with a participant of the program. The design elements are then presented my findings and ideas for innovation in this sector.

Key words: history of cooking, cooking show, reality show, cooking

Obsah Úvod ...........................................................................................................................................9 1. TEORETICKO- METODOLOGICKÁ ČÁST................................................................11 1.1.Historie pořadů o vaření .....................................................................................................11 1.2.Pořady o vaření a kuchaři ze světové produkce ..................................................................12 1.3.Pořady o vaření a kuchaři z české produkceCHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.9 1.4.Historie vaření v FTV Prima ..............................................................................................23 1.4.1. FTV Prima ........................................ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.6 1.4.2. Boom kuchařských pořadů v TV ....... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.7 1.5.Reality show, reality TV .....................................................................................................29 1.6.Cooking show .....................................................................................................................30 1.6.1. Cooking show jako žánr reality TV ..........................................................................30 1.6.2. Znaky pořadů zařazených do žánru cooking show ..................................................31 2. ANALYTICKÁ ČÁST .....................................................................................................33 2.1.Metodologie výzkumného šetření .......................................................................................33 2.1.1. Cíl výzkumu ..............................................................................................................34 2.1.2. Postup sběru dat.......................................................................................................35 2.1.3. Návratnost dat ..........................................................................................................35 2.1.4. Zpracování dat .........................................................................................................35 2.2.Analýza výsledků z výzkumného šetření ............................................................................36 2.2.1. Otázka č. 1 ................................................................................................................36 2.2.2. Otázka č. 2 ................................................................................................................36 2.2.3. Otázka č. 3 ................................................................................................................38 2.2.4. Otázka č. 4 ................................................................................................................38 2.2.5. Otázka č. 5 ...............................................................................................................39 2.2.6. Otázka č. 6 ................................................................................................................40 2.2.7. Otázka č. 7 ................................................................................................................40 2.2.8. Otázka č. 8 ................................................................................................................41 2.3.Shrnutí výsledků z dotazníkového šetření ..........................................................................42 2.4.Měření sledovanosti televize ..............................................................................................42 2.5.Analýza sledovanosti vybraných pořadů o vaření na TV Prima ........................................44 2.5.1. Mňam aneb Prima vařečka .......................................................................................45 2.5.2. Prostřeno ..................................................................................................................45

2.5.3. S Italem v kuchyni ...................................................................................................46 2.5.4. Ano, šéfe! .................................................................................................................47 2.5.5. Šéf na grilu ..............................................................................................................47 2.5.6. Už dost, šéfe! ............................................................................................................48 2.5.7. Vařte jako šéf ...........................................................................................................48 2.5.8. Rozpal to, šéfe!.........................................................................................................49 2.5.9. Teď vaří šéf ..............................................................................................................49 2.6.Srovnání pořadů ..................................................................................................................50 2.7.Shrnutí analýzy ...................................................................................................................52 2.8.Řízené interview s účastníkem pořadu Prostřeno ...............................................................52 3. NÁVRHOVÁ ČÁST .........................................................................................................56 Závěr ........................................................................................................................................60 Seznam použité literatury ......................................................................................................61 Seznam elektronických zdrojů ..............................................................................................62 Seznam příloh ..........................................................................................................................65

Úvod Vaření a požitky z jídla jsou v současnosti velmi oblíbeným regulérním koníčkem a výplní volného času mnoha lidí. Je to spojování příjemného s užitečným. „Gourmet, nebo gurmán?“ jsou časté hádky především na internetu. Nadšenci do jídla sami sobě nově říkají foodies. Podle recenzí restaurací se dokáže řídit velké množství lidí. Hodnotit restaurace ovšem může téměř každý – umožňuje to velká interaktivita některých internetových serverů, například foursquare.1

Pořady o vaření jsou vysílány zřejmě

na každém všeobecně zaměřeném televizním kanále (alespoň v mediálním prostoru České republiky). Objevují se například i názory, že pořadů o vaření je až přespříliš. Divácky jsou ovšem pořady o vaření stále velmi oblíbeny.2 V posledních letech se jich na českých televizních stanicích vysílá mnoho, ale stále si nacházejí své diváky. Jen namátkou lze uvést například ty, o které se bude jednat v této práci především – Prostřeno (FTV Prima, 2010), Ano, šéfe! (FTV Prima, 2009), S Italem v kuchyni ( FTV Prima, 2009) a další pořady pod taktovkou Zdeňka Pohlreicha. Kde leží důvody oblíbenosti těchto pořadů? Můžeme je hledat například v těchto řádcích: „(Pořady o vaření – pozn. aut.) se na začátku dvacátého prvního století vyvinuly tak, aby uspokojily naši touhu po kvalitním jídle, které si můžeme dovolit, je přátelské k životnímu prostředí i

našemu

zdraví,

lze

jej

lehce

připravit

a

zároveň

je sofistikované. A ačkoliv mnoho diváků nemá čas na přípravu jídel (která jsou v pořadech předváděna), nebo si nemohou dovolit suroviny nebo přístroje, které kuchaři v pořadech používají, tyto pořady jsou oblíbeny, protože každý jí, ví něco o jídle, a tak se může vžít do oné snahy (kuchařů – pozn. aut.).“ [Collins 2009: 9] Současný digitální diskurz dává prostor pro vyjádření svou vysokou otevřeností k uživatelsky vytvářenému obsahu. Lidé využívají možnosti současného diskurzu ve všech směrech. Proto je možné se také zúčastnit pořadů o vaření ať už přímo (účinkováním, například v pořadu FTV Prima Česko vaří s Pohlreichem (2013)), nebo také například pomocí komentování receptů na internetových stránkách pořadů. I tak ovšem hlavní 1 2

Sociální síť, na které každý může ohodnotit restauraci, kterou navštívil: https://foursquare.com/activity. Zdroj: http://www.mediaguru.cz/typy-medii/televize/uvod/

9

v pořadech o vaření je stále vaření, anebo také kuchaři, kteří v nich účinkují. Historií vaření na televizních obrazovkách, pro nás v této předkládané diplomové práci se zaměřením na pořady o vaření na FTV Prima, se budeme zabývat. V práci bude nejdříve v teoretické části nastíněna historie pořadů o vaření na televizních obrazovkách jak u nás, v České republice, tak ve světě.

Vzhledem

k zaměření této práce na jednu televizní stanici (FTV Prima) bude tomuto věnována samostatná kapitola. Dále v práci bude provedeno zakotvení pořadů o vaření do televizního žánru reality show. V analytické části byla provedena analýza sledovanosti pořadů jak v široké veřejnosti, kde bylo ke zjištění potřebných informací použito dotazníkové šetření, tak s pomocí FTV Prima byla zajištěna analýza pořadů o vaření na této televizní stanici. Bude sledována projekce (představuje průměrnou sledovanost daného pořadu ve zkoumané cílové skupině v populaci vyjádřenou v tisících osob) a share. Tento ukazatel sledovanosti představuje podíl sledovanosti určitého pořadu v procentech na celkové sledovanosti všech stanic v daném časovém úseku. V návaznosti na účinkování v jednom z pořadu FTV Prima je zde také interview s účastníkem pořadu. V návrhové části jsou následně uvedeny poznatky a nápady na inovace v tomto oboru. Práci uzavře shrnutí výsledků analytické části v závěru a zamyšlením nad dalším vývojem tématu.

10

1. TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST 1.1. Historie pořadů o vaření Historie vaření sahá do dob, kdy televizi měl málokdo. Recepty a postup vaření byly dříve dostupné jen v jiných médiích – v časopisech pro ženy, v rádiích či například v denním tisku. Odborníci přes reklamu již ve dvacátých letech poznali, že důležitou roli konzumenta bude mít žena – ona často rozhodovala o výdajích na domácnost, a jídlo bylo v rodinném rozpočtu velkou položkou. Televizní show o vaření začínaly, na amerických kanálech ve čtyřicátých letech dvacátého století, jako instruktážní pořady. Pro rozvoj těchto pořadů byly v USA zvláštní podmínky – v poválečné době ženy odešly ze svých zaměstnání a hlavní prací se pro ně stala především péče o rodinu a děti. Do práce chodili převážně muži. Televizní pořady, které v té době vznikaly, uváděly především ženy a měly být jakýmsi pomocníkem pro ženy v domácnosti. Vzhled moderujících měl být typickým pro střední třídu a to z důvodu, aby si k nim divačky vytvořily osobní vztah. ,,Když se v šedesátých a sedmdesátých letech dostal do kulturního podvědomí koncept ,,labužnictví“, dostalo se vaření do nové role. Začátečníci v kuchyni to měli lehčí a do podvědomí americké kultury stále více pronikaly znalosti o jídle a vaření, a tak producenti pořadů o vaření pochopili, že zde existuje prostor pro zábavu.“ [Collins 2009] V osmdesátých letech lidé utráceli za zbytečné záležitosti – za takovou bylo považováno i jídlo v restauracích. Rozšíření kabelové televize vedlo k rozšíření pořadů, které se týkaly všech aspektů života Američanů. V roce 1993 byla spuštěna nová televizní stanice Food Network, která prezentovala výhradně jídlo a vaření. Tento žánr vydržel být silným až do současnosti, a to podle Collins proto, že se přizpůsobil všem změnám v prostředí. Televizní stanice Food Network znamenala obrovský přelom ve vnímání vaření jako druhu televizní zábavy. Byla sice televizí šířenou takzvaným kabelovým přenosem, ovšem i přesto měla obrovský dosah3. Rozvoj této televizní stanice byl umožněn přesměrováním pozornosti z masového publika na publika homogenní, tedy více soustředěná. Pro pořady cílené na určitý druh publika byl vytvořen termín ,,narrowcasting“. Tento cíl je typický i pro výše zmíněnou stanici Food Network. 3

Zdroj: http://www.foodnetwork.com/

11

Stanice Food Network na svých webových stránkách tvrdí, že je stanicí pro veškeré diváky a že může nabídnout něco každému – ať už těm, co rádi vaří doma, tak i těm co potřebují rychlé tipy na vaření nebo chtějí vyzkoušet kuchyni mezinárodní 4. Na scéně je však více televizních kanálů o vaření. Jedná se například o kanál Cooking Chanel (USA) nebo TV Paprika (Maďarsko). TV Paprika je možné sledovat i v české republice, díky televizním přijímačům. Nevysílají se zde ale pořady z české produkce. Jde většinou o pořady produkce maďarské, nebo pořady převzaté ze zahraničí jakou jsou pořady o vaření s Jamiem Oliverem (Velká Británie). 1.2. Pořady o vaření a kuchaři ze světové produkce Televizních pořadů se objevilo několik, které nějakým způsobem vynikly a jsou považovány až do nynějška za přelomové. V paměti zůstaly zachovány především díky silným osobnostem. V následujících odstavcích budou představeni někteří, kteří se zapsali do paměti všech, pro které je tento žánr oblíbený. Výběr těchto kuchařů je založen na subjektivním posouzení, najít seznam kuchařů, který by byl hlavním měřítkem je téměř nemožný. Za čím vlastně stojí úspěch všech těch celosvětových kuchařů? Nejsou to jen dovednosti, ale je to i mix kreativity a talentu, co je potřeba, abyste se stal šéfkuchařem známým po celém světě. V současné době je vaření a kuchaři velmi populární a být známým neznamená jen strávit několik hodin v kuchyni. Je to celoživotní učení, protože vývoj v tomto odvětví je stále v pohybu. Mezi dovednosti kuchaře by měly patřit především talent, představivost, kreativita, tvořivost, ale i vzdělání. Měl by mít schopnost jídlem potěšit chuťové buňky, ale i vytvořit zároveň zábavu a vášeň. Na následujících stránkách budou představeni čeští i světoví kuchaři, kteří se nějakým způsobem zapsali do podvědomí všech, kteří se o vaření zajímají a jsou považováni širokou veřejností Gordon Ramsay Gordon Ramsay známý především svým přísným přístupem v kuchyni. Britský šéfkuchař a televizní osobnost současnosti. Držitel 13 michellinských hvězd, v roce 2001 se stal jedním ze tří šéfkuchařů ve Velké Británii, kteří drželi 3 michellinské hvězdy u tří restaurací najednou. Vydal na třicet knižních publikací o vaření. Mezi jeho nejznámější pořady patří Hell’s kitchen (VB, 2004-2009; USA 2005-2014)), Ramsay’s 4

Zdroj: http://www.foodnetworktv.com/

12

Kitchen Nightmares, (Spojené království, 2004-2009), Kitchen nightmares (USA, 20072014) 5. Že je celosvětově známou osobností, svědčí i fakt, že se objevil v seriálu Simpsonovi, kde se i sám namluvil. Zajímavostí pro české diváky je, že do češtiny Gordona Ramsaye namluvil další nekompromisní, Ramsayem velmi inspirovaný šéfkuchař, Zdeněk Pohlreich. Ve své vlasti i po celém světě je známý jako restauratér a moderátor televizních reality show, kde kritizuje restaurace a kuchaře a učí je správně vařit a vést restaurace. Po fotbalové kariéře, která skončila kvůli problémům s kolem se jeho kariéra ubírá směrem k francouzské kuchyni. Televizní kariéru začíná Gordon v populárním Top Gearu, poté se na Channelu 4 objevuje jeho show Ramsay’s Kitchen Nightmares, která se vysílá až do roku 2009. Souběžně se vysílá i Hell’s Kitchen, od roku 2005 magazín The F-Word. Gordon Ramsay pak vysílá i několik speciálních pořadů: Christmas Specials , Hotel Hell, Cookalong Live nebo Gordon Ramsay’s Home Cooking. Od roku 1996 vydává téměř každý rok knihy: Gordon Ramsay Fast Food, Gordon Ramsay Healthy Apetite, Gordon Ramsay Makes It Easy, Ramsay’s Best Menus, Gordon Ramsay’s Passion for Flavour. Gordon Ramsay je majitelem několika známých restaurací po celém světě. Většina z nich nosí jméno Gordon Ramsay. Pokud je restaurace orientována na vybrané pokrmy, jeorientace uvedena i v názvu. Restaurace má například také v Itálii, Francii, Irsku, Kanadě, Nevadě, Kalifornii, New Yorku, Hon Kongu, Kataru, Spojených arabských emirátech, Austrálii, Jihoafrické republice apod. Jamie Oliver Jamie je fenoménem současného vaření. Je jedním z nejoblíbenějších televizních osobností a jeden z nejznámějších britských expertů. V kulinářském světě je velmi známou tváří. Vášeň k jídlu získal od svých rodičů, kteří vlastní úspěšnou restauraci, kde Jamie již odmala pomáhal. V jeho vaření je velmi patrný italský vliv, vaří rychlé pokrmy, 5

Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Gordon_Ramsay

13

používá olivový olej a bylinky. Praxi totiž získával u několika italských kuchařů. Jeho pořady jsou vysílány ve vice než sto zemích světa, včetně USA, Jižní Afriky, Austrálie, Brazílie, Japonska či Islandu. Jeho kuchařky jsou přeloženy do vice než 30 jazyků. Mezi jeho nejslavnější pořady patří The Naked Chef (BBC Two, 1999) - tato série je v České republice známá díky kabelové stanici Spektrum jako Šéfkuchař bez čepice. Mezi jeho další pořady patří Jamie’s Kitchen, Jamie’s School Dinners, Jamie’s Great Italian Escape, Return to School Dinners, Jamie’s Chef, Jamie at Home , Jamie’s Ministry of Food , Jamie Does, Jamie’s 30 Minute Meals. Jamie inspiroval lidi aby si vaření užívali a využívali čerstvých surovin 6. Jamie Oliver dostal Řád Britského impéria krátce poté, co se ujal sociálně znevýhodněných mladíků a dal jim práci kuchaře ve své nové restauraci Fifteen. V České republice je na trhu k dostání několik jeho knih: Šéfkuchař bez čepice, Šéfkuchař bez čepice se vrací, Jamie Oliver – 15 minut v kuchyni, Moje Velká Británie, Jamie Oliver – 30 minut v kuchyni či Vařte chytře jako Jamie. Co se televizních show týče, v České republice je známý díky kanálům Spektrum, Paprika a v poslední době také Prima love. Divákům jsou známy především tyto pořady: Šéfkuchař bez čepice, Jamie vaří doma, Šetřete s Jamiem, Jamie dělá minutky, Jamie vaří rychlovky. Nigella Lawson Známá britská novinářka, autorka řady kuchařek, moderátorka několika televizních pořadů o vaření. Po studiích na univerzitě v Oxfordu začala pracovat jako novinářka pro konzervativní magazín The Spectator, kde psala především sloupky hodnotící restaurace. Tím, kdo ji poradil, aby začala psát o vaření a jídle, byl její manžel. Postupně se tedy věnovala kulinářské tematice a psala pro The Daily Telegrapf, The Evening Standard, The Observer, The Times Magazine a články o jídle psala i do známého časopisu Vogue. K psaní kuchařských knih se rozhodla poté, co podle svých slov na jedné párty viděla plakat hostitelku kvůli pokaženému dezertu. Proslavila se především svými televizními pořady, které z ní udělaly celosvětově známou a oblíbenou kuchařku dnešní doby. Její pořady se vysílají v mnoha zemích světa. Mezi její nejznámější kuchařské show patří Nigella Bites (v českém znění vysíláno televizí Spektrum jako Vaření s Nigellou), Nigella Christmas Kitchen (třídílný předvánoční pořad na BBC Two), Nigella’s Kitchen, Nigella

6

Zdroj: http://www.jamieoliver.com/

14

Express (Nigella vaří narychlo), Nigellisima (osmidílný pořad, který vysílá BBC - recepty, které v show zmiňuje, jsou italské), První kuchařku, pod názvem How to Eat: Pleasures and Principles of Good Food (Jak jíst), vydala v roce 1998 a do roku 2013 vydala už deset knih. Obdržela řadu ocenění, mezi něž patří například British Book Award (ocenění autorky roku), nebo WH Smith Book Awards (lifestylová kniha roku).7 Julia Child Americká televizní osobnost, kuchařka, autorka kuchařských knih se narodila v roce 1912 a zemřela v roce 2004. Její nejznámější knihou je Mastering the Art of French Cooking. Souběžně se objevovala i v televizi, její neznámější show je The French Chef, která se vysílala od roku 1963. V českých televizích jsme se s jejími pořady bohužel nemohli setkat. Její dílo je tak českým divákům známé až díky filmu Julie a Julia v hlavních rolích s Amy Adams a Meryl Streep. Julia Child se narodila v Kalifornii do zámožné rodiny.. Po střední škole se přestěhovala do New Yorku. Nějakou dobu pracovala v reklamní společnosti. Původním povoláním zpravodajka pro Americkou tajnou službu, dnešní CIA. Díky tomuto povolání navštívila všechna zákoutí světa, tudíž ochutnala i spoustu rozličných pokrmů. Ve svých volných chvílích tak začala vytvářet doma nad sporákem různé pochoutky. Postupem času zjistila, že jí to jde a tak se vrhla na studia rovnou do slavné Le Cordon Bleu v Paříži, která si jako jedna z mála kuchařských škol udržuje svůj věhlas až dodnes. Neznalost francouzštiny pro ni nebyla překážkou a jako samouk se naučila takové francouzštině, aby rozuměla postupům vaření. V televizi vystupovala v šedesátých letech minulého století. Producenty zaujala především svou bezprostředností a chutí vrhnout se do všeho bez dlouhého povídání.8 V roce 1951 pak spolu s kamarádkami Simone Beck a Louisette Bertholl zakládá vlastní kuchařskou školu - Školu tří gurmánek. V roce 1961 společně vydaly slavnou kuchařku - Umění francouzské kuchyně. Ta se ve Spojených státech stává bestsellerem

7 8

Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Nigella_Lawson Zdroj: http://poklicka.doma.nova.cz/clanek/novinky/svetovi-kuchari-julia-childova.html

15

a mění pohled amerických žen na vaření. Z Julie Child se tak stává populární osobnost, pravidelně se začíná objevovat v televizních pořadech a od roku 1963 uvádí svůj vlastní pořad - Francouzský šéfkuchař. Z ocenění vyzdvihneme francouzský Řád čestné legie a Prezidentskou medaili svobody. Delia Smith Delia Smith je známá i českým divákům. Narodila se v roce 1941 v Anglii a o vaření se začala intenzivně zajímat ve svých 21 letech, kdy pracovala v kuchyni jako pomocná síla. Využila svého odhodlání a naučila se vařit a tomuto koníčků se věnovat ještě intenzivněji. Pomáhala kuchařům, asistovala při přípravách jídel, díky čemuž získala dovednosti, zkušenosti a zručnost. Zaměřuje se na recepty tradiční britské kuchyně, které si vyhledávala ve starých knihách v archívu. Své zkušenosti neustále pilovala a díky své vytrvalosti to dotáhla až na nejvyhlášenější kuchařku Velké Británie a nejprodávanější autorku kuchařských knih. Její recepty byly dříve zveřejňovány v deníku Mirror, později měla televizní i hlasové pořady s názvem Cookery Course. V roce 1998 vydává novou kuchařku a stává se jednou z nejvlivnějších žen Velké Británie. Velký úspěch zaznamenaly její sezónní recepty, Delia Smith’s Summer Collection či Delia Smith’s Winter Collection. Úspěch slavil také kuchařský seriál How to Cook, kde byly rozebírány techniky vaření a jeho základní pravidla. Kuchařské show Delie Smith v České republice uváděla TV Nova. Každý kdo vyzkouší recepty Delie, setkává se u svých hostů s úspěchem. Její recepty a postupy přípravy jsou pečlivě připravovány, několikrát zkoušeny a snaží se o podrobný popis, aby jídlo bylo jednoduché jak na počet surovin, tak na přípravu. Není tedy divu, že je ve své vlasti a na celém světě fenoménem mezi kuchaři. Co se týče Velké Británie, vyvolává neskutečný respekt, protože dokázala pozvednout britskou stravovací morálku i etiku stolování a napravit britskou pověst strávníků nezdravého jídla a polotovarů.9 Jacques Pépin Francouzský kuchař, který se proslavil především ve Spojených státech amerických. V USA měl v plánu zůstat jen pár let, zamiloval si však New York. Byl představen 9

Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Delia_Smith

16

Jamesovi Beardovi a Julii Child a dostal práci v Le Pavillon, jedné z nejlepších francouzských restaurací té doby. Spoluúčinkoval v pořadu Julia and Jacques: Cooking at Home (PBS, 1999). Učil také v kuchařských školách a vydal několik kuchařských knih.10 Dione Lucas Byla první ženou, angličankou, která se ukázala na televizních obrazovce ve své vlastní kuchařské show. The Dione Lucas Show (WCBS, 1947) byl vlastně výukový program. Byly to lekce vaření, které dávala komukoliv, kdo měl zájem. Je absolventem Le Gorden Bleu v Paříži (prestižní pařížská škola vaření) a zaučila se v restauraci Drouant v Paříži. Vařila jako šéfkuchařka v Evropě, ale i v USA konkrétně v New Yorku.11 Rachael Ray Rachael Ray není kuchařkou, která by dodržovala předepsané postupy a používala prvotřídní suroviny. Je americku televizní osobností, podnikatelkou, kuchařskou celebritou a autorkou několika knih. Měla několik pořadů na televizní stanici Food Network a vydala na 16 kuchařských knih a má svůj časopis o vaření Every Day with Rachael Ray12. Mezi její nejznámější pořady o vaření patří: 30 Minute Meals, Rachael Ray's Tasty Travels, and $40 a Day. Její pořady jsou založené na 30 minutovém konceptu, i když kritici tvrdí, že její koncept nezahrnuje přípravu. Cooking show je založené na použití ingrediencí jako jsou čerstvé bylinky, česnek, kuřecí vývar. Uznává vaření bez vážení, a proto prý nemůže péct, jelikož pečení vyžaduje odměřené ingredience. V jejích kuchařských pořadech zavedla fráze jako je E-V-O-O (extra virgin olive oil – extra panenský olivový olej), G.B. (garbage bowl – mísa na odpad) aj. V roce 2007, Oxford American College Dictionary oznámila přidání termínu EVOO do tohoto slovníku.13 Emeril Lagasse Chef Emeril Lagasse byl ,,korunním princem” stanice Food Network. Jeho pořad Emeril Live (1997) byl hlavním kamenem, který pomáhal této stanici kvést. Byla to první show, kde bylo ve studio přítomno publikum, kapela a kuchař byl diváky vřele vítán. V mládí mu bylo nabídnuto plné stipendium na New England Conservatory of Music, ale Emeril 10

Zdroj: http://www.biography.com/people/jacques-p%C3%A9pin-20929255#famed-chef Zdroj: http://www.cooksinfo.com/dione-lucas 12 Zdroj: http://www.rachaelray.com/ 13 Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Rachael_Ray 11

17

se rozhodl pro profesionální dráhu kuchaře. Vystudoval Johnson a Wales University, kde získal i čestný doktorát. Lagasse má nyní v provozu 13 restaurací. Získal také několik prestižních ocenění v tomto odvětví jako například ,,Restaurant of the Year” od Johna Mariani v roce 1990 v časopise Esquire aj.14 Ferran Adria Adria začal svou kulinářskou kariéru v roce 1980 jako umývač nádobí. V té době potřeboval vydělat peníze na dovolenou na středomořském ostrově Ibiza, a tak vzal Adrial práci jako umývač nádobí ve francouzské restauraci v hotelu Playafels Castelldefels ve Španělsku. V této restauraci se i naučil klasické kulinářské techniky. Poté nastoupil k na povinnou službu k námořnictvu, kterou dokončil v roce 1983. Poté dostal šanci, ve svých 22 letech, v El Bulli ve Španělsku jako Chef de Partie. Po 18 měsících na této pozici se stal šéfkuchařem a už mu nic nebránilo, aby se pustil do molekulární gastronomie, která byla vždy jeho koníčkem. Ferran Adria je nazýván největším šéfkuchařem na světě. Je jedním z nejvíce kreativních kuchařů světa (názor je velmi subjektivní). Časopis Gourmet ho označil za ,,Salvadora Dalího kuchyně“. Jeho restaurace El Bulli, byla nedávno jmenována nejlepší restaurace na světě prestižním časopisem. Anthony Bourdain Anthony Bourdain je americkým kuchařem, autorem knih a televizní osobností. V roce 1978 absolvoval Culinary Institut of America a je veteránem mnoha profesionálních kuchyní. Mnoho let pracoval jako šéfkuchař Brasserie Les Halles. Do podvědomí se dostal díky knize Kitchen Confidential

15

, která vyšla v roce 2000. V roce 2005 začal hostovat

na televizní stanici Travel Channel v kulinářských a kulturních programech Anthony Bourdaina: Bez předsudků a mezipřistání. Před dvěma lety nastoupil na televizní stanici CNN, kde má pořad s názvem Anthony Bourdain: Neznámo kam.16 Rocco DiSpirito Matkou, vynikající domácí kuchařkou, ovlivněný Rocco DiSpirito se dostal na kuchařskou scénu v New Yorku v roce 1990. Opustil tak domácí vaření a vrhl se na profesionální dráhu kuchaře. Nejdříve napsal kuchařskou knihu a stal se televizní osobností. 14

Zdroj: http://emerils.com/ V češtině: Dobrodružství v kulinářském ráji 16 Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Anthony_Bourdain 15

18

Je absolventem Culinary Institut of America a má vystudovanou Boston University se zaměřením na podnikání. V roce 1999 byl jmenován ,,Best New Chef“17 časopisem Food and Wine magazine. V té době zahájil i svou televizní kariéru na stanici Food Network. Časopisem Gourmet byl jmenován jako nejvíce vzrušující americký mladý šéfkuchař. 1.3. Pořady o vaření a kuchaři z české produkce Česká televizní produkce se v nedávnu rozšířila o několik pořadů o vaření. Je však pravdou, že tyto pořady se nestávají stálými jako je to v zahraničí a jejich doba vysílání není příliš dlouhá. Ale i u nás lze najít výjimky, jako jsou například Kluci v akci vysílaní již od roku 2005, nebo pořad Prostřeno, který běží od roku 2010 a stále se těší vysoké sledovanosti. Literatura věnující se pořadům o vaření téměř neexistuje. Jsou vydávány kuchařky, ale o pořadu samotném nelze téměř nic nalézt. Tyto pořady jsou probírány především médii. Osobnosti pořadů o vaření v České republice jsou pak podrobně, ne však zcela pravdivě, probírány hlavně bulvárními médii. Pořady o vaření, jejichž výčet bude následovat v této kapitole, jsou pořady, které byly nebo jsou vysílány na českých stanicích. Kluci v akci (Česká televize, 2005) Ústředními postavami jsou kuchaři Filip Sajler a Ondřej Slanina – dva mladí kuchaři s osobitým a mladistvým přístupem k vaření. Pořad není vysílán jen z televizního studia, ale i z míst kulinářsky zajímavých, a to ať už z České republiky, ale několikrát již ze zahraničí. Filip Sajler získal praktické zkušenosti v prestižních restauracích v Německu, USA i tuzemsku. Je členem Národního kulinářského týmu. V roce 2005 získal zlatou medaili s Českým národním týmem kuchařů a cukrářů. Dalšími jeho oceněními byli z kuchařské olympiády v Erfurtu, kde získal bronzovou medaili, poté ocenění z kuchařských soutěží v Basileji, Luxemburgu či Singapuru. Nyní se věnuje podnikání v oboru gastronomie a cateringu a uvádí výše zmíněný pořad.18 Druhým kuchařem pořadu Kluci v akci je Ondřej Slanina. Má praxi z mnoha velkých pražských restaurací a byla také členem Pražského kulinářského týmu, se kterým získal bronzovou medaili z kuchařské olympiády v Erfurtu. V současnosti provozuje 17 18

V češtině: Nejlepší nový šéfkuchař Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Filip_Sajler

19

Pension Kladenka a Pražská Bouda v Peci pod Sněžkou a restaurace Chateau Sv. Havel v Praze19. Co bude dnes k večeři? (TV Barrandov, 2010) Mladá televizní stanice Barrandov má také svůj pořad o vaření, kde hlavní postavu představuje kuchař Radek Kašpárek. Recepty i video postupy lze nalézt na domovských stránkách pořadu již před začátkem vysílání. To umožňuje divákovi připravit si ingredience a pročíst si postup již před začátkem vysílání. Výhodou tudíž je, že divák může v reálném čase připravovat pokrmy spolu s kuchařem Radkem. Nyní se pořad jmenuje Kašpárku, vař!20. Radek Kašpárek vystudoval střední školu společného stravování v Ostravě. Je absolventem stáže v hotelu Swisshotel the Bhosphorus, Prague Food Fest, kde prezentoval českou gastronomii. Několik let pracoval v pětihvězdičkovém hotelu Savoy a Aria v Praze, kde byla jeho specializace zaměřena na přípravu mas, ryb, omáček a silných masových extraktů. V současnosti pracuje jako šéfkuchař studia Ola Kala a je moderátorem výše uvedené cooking show na TV Barrandov.21 Tescoma s chutí (TV Nova, 2009) Pořad je steně jako Tescoma Prima vařečka sponzorovaný společností Tescoma, která dodává kuchařské načiní. Hlavní moderátorkou je herečka Markéta Hrubešová, dále účinkuje i Ivan Vodochodský a Adéla Gondíková. Pořad je jak o vaření, tak i o užitečných tipech a radách. Deník Dity P. (Česká televize, 2013) Pořad vysílaný od podzimu 2013, kde hlavní kuchařkou je bývalá šéfredaktorka časopisu Apetit a nynější šéfredaktorka časopisu Albert v kuchyni Dity Pecháčkové. Vaří vždy tři tematicky propojené pokrmy. Dita Pecháčková vystudovala gymnasium, maturovala v USA a čtyři roky studovala právnickou fakultu. Tomu se nikdy nevěnovala a vstoupila do světa žurnalistiky. Pracovala jako šéfredaktorka měsíčníku Apetit, nyní vede měsíčník o jídle Albert v kuchyni.22 Není profesionální kuchařkou a ani se tak nesnaží působit.

19

Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10084897100-kluci-v-akci/1133-kluci-v-akci/ Zdroj: http://www.barrandov.tv/kasparku-var 21 Zdroj: http://www.kulinarskysvet.cz/kuchari/radek-kasparek/ 22 Zdroj: http://www.ditap.cz/o-mne/ 20

20

Pořad je zarámován do formátu rodinného života a je založen na úspěchu kuchařské knihy stejného jména vydané v roce 2012. Babicovy dobroty (TV Nova, 2008) Jiří Babica dle svých slov prezentuje jídla pro obyčejné lidi. Ze začátku pořadu byly hosty lidé, kteří se do pořadu přihlásili, nyní jsou hosty známé osobnosti a chodí vařit do televizního studia. Kuchař Jiří Babica se narodil v roce 1961 v Praze. Je vyučený kuchař, svou praxi získával v pražských hotelech Ambassador a Palace. Působil také v hotelu Alcron v Praze a později v restauraci Zlatá Praha v Kolíně nad Rýnem, kde se oženil. Jiří Babica čerpal inspiraci na většině kontinentů s výjimkou Antarktidy. Učil se v Malajsii, Karibiku, Japonsku, na Havaji, v Austrálii či v Africe a Indonésii. Do těchto zemí vycestoval díky svému sportovnímu nadání.

V těchto cizích zemích se zajímal

především o to, co lidé jedí a jak žijí. Většinu vydělaných peněz dával právě do cestování. Zajímá se o poznávání nové kuchyně, hledá nové nápady, hledá možnosti, jak tyto nápady přenést do české kuchyně tak, aby si ze surovin mohli uvařit i obyčejní lidé, kteří nemají přístup k exkluzivním surovinám. Co se týče televizní kariéry, již od roku 2008, moderuje vlastní pořad Babicovy dobroty na televizi Nova. V roce 2014 na televizních obrazovkách skončil, protože byl nahrazen populárnější konkurencí, Láďou Hruškou. Dle některých zdrojů dostal nabídku na televizní pořad v německé televizi. Za svou kuchařskou televizní kariéru vydal Jiří Babica několik knih: Babicovy fotbalové dobroty, Jiří Babica na cestách – Recepty z celého světa, které zvládnete uvařit i doma, Babicovy dobroty 1-3, Sváteční vaření u Babiců…když začnou vonět máminy ořechové rohlíčky apod.23 Vše o vaření (Česká televize, 2013) Pořad moderovaný Barborou Vyskočilovou je na televizních obrazovkách od května 2013. Do studia jsou zváni profesionální kuchaři, aby ji naučili připravovat různá jídla a také aby ji vysvětlili kuchařské postupy. Pořad je založen portálu www.vseovareni.cz, který je v provozu od roku 2010.24 Pod pokličkou (Česká televize, 2000) 23 24

Zdroj: http://zivotopis.osobnosti.cz/jiri-babica.php Zdroj: www.vseovareni.cz

21

Pravidelný pořad věnovaný jídlu. Probírány jsou klady, zápory, složení, nebo také historie. Každý díl je věnován jedné základní potravině nebo skupině potravin. Hlavním cílem je dodržování základů zdravého stravování.25 Masterchef (TV Nova, TVMarkíza 2012), Jiří Štift, Radek Šubrt, Martin Korbelič Pořad moderovaný slovenskou modelkou Danielou Peštovou. Jedná se o největší světovou kuchařskou show. Účastníkem této show mohl být každý, kdo nikdy předtím nebyl profesionálním kuchařem. V soutěži se utkalo 20 amatérských kuchařů z České i Slovenské republiky. V roli porotců se představili šéfkuchaři Jiří Štift (hotel Mandarin Oriental Praha), Radek Šubrt (restaurant Amade Praha) a Martin Korbelič (restaurant Le Monde Bratislava). Každý díl pořadu byl zaměřen na určité téma – dezerty, italská kuchyně, česká kuchyně, zabijačka aj. Výhercem se stal Petr Jonáš. Odměnou za snahu a píli mu byl titul MasteChef, 50000 Eur a možnost vydání vlastní kuchařky

26

. Jiří Štift se

stal šéfkuchařem vyhlášené restaurace Essensia v pražském Mandarin Hotel Oriental se stal před šesti lety. Zkušenosti nasbíral v kuchyni na zámořské lodi nebo v restauraci hotelu Alcron, kterou přebíral po Zdeňku Pohlreichovi. V roce 2012 se objevil jako porotce v televizní kuchařské show MasterChef.27 Radek Šubrt se narodil v roce 1971 a vaření ho od malička doslova fascinovalo. Profeisonální gastronomie je dle něj procesem celoživotního vzdělávání, a proto se rozhodl krátce po dokončení studií vyrazit za zkušenostmi do zahraničí. Pracoval v Německu, Rakousku nebo ve Švýcarsku. Jeho poslední praxe probíhala u Daniela Bouluda v New Yorku. V současné době vede několik kurzů vaření, ale zajiš´tuje i catering. Je šéfkuchařem několika pražských restaurací. Mimo jiné ho můžeme vidět v Amade restaurant and café, v prostorách hotelu Pachtův Palác.28 Martin Korbelič je šéfkuchařem restaurace Le Monde a má mnoho zkušeností jak z rodného Slovenska, tak ze zahraničí. Do podvědomí v gastronomickém světě se dostal právě díky pořadu Masterchef. Před dvěma lety se stal vítězem slovenského kola nejprestižnější kuchařské soutěže na světě Bocuse d’Or. Je specialistou francouzské kuchyně a zástupce moderní gastronomie na Slovensku.29

25

Zdroj: http://www.csfd.cz/film/225194-pod-poklickou/ Zdroj: http://www.nova-tv-archiv.cz/masterchef/ 27 Zdroj: http://magazin.aktualne.cz/rozhovor-s-jirim-stiftem/r~d14501e4f60911e38c54002590604f2e/ 28 Zdroj: http://www.radek-subrt.cz/o-mne 29 Zdroj: http://www.aktuality.sk/clanok/212862/martin-korbelic/ 26

22

1.4. Historie vaření v FTV Prima Prvním pořadem, který se vysílal v FTV Prima byl pořad Mňam aneb Prima vařečka. Boom pořadů o vaření přišel na této televizní stanici kolem roku 2009, kdy se ve vysílání objevilo hned několik pořadů, které budou uvedeny v této kapitole. V kapitole číslo dva bude po úvodních řádcích následovat výčet pořadů o vaření z let minulých až do současnosti. Mňam anebo Prima vařečka (TV Prima, 2001) Dalším názvem byla Tescoma Prima vařečka - sponzor byl tedy již zakotven v názvu pořadu. Hlavními postavami byli herci z důvodu známosti jejich obličejů, které diváci u televizních obrazovek znali již z různých serialů. Prvním z nich byl Mojmír Maděrič, poté Martin Zounar. S těmito osobnostmi vařili hosté, většinou také ze šoubyznysu. Hosté se měnili, ale někteří byli do pořadu pozváni i vícekrát. Například herečka Helena Růžičková 30. S Italem v kuchyni (TV Prima, 2009) Hlavní postavou Italský šéfkuchař Emanuel Ridi. Převážně vaří recepty z italské kuchyně. V pořadu s ním účinkují jeho známí, nebo profesionální kuchaři. Emanuel žije v Praze od devadesátých let, kdy se sem přestěhoval za otcem a nemusel na vojnu. Na televizních obrazovkách se objevil před pár lety. Je vlastníkem fungující restaurace v Praze. Léto s Italem (TVPrima, 2012) Tento pořad navazuje na úspěšnou řadu předchozího pořadu. Tentokrát se Emauel Ridi vydává po stopách italských pokrmů přímo do Itálie. Ano, šéfe! (TV Prima, 2009) Zdeněk Pohlreich má poněkud širší repertoár. Je šéfkuchařem, majitelem restaurací, podnikatelem, autorem několika kuchařských knih a v neposlední řadě i moderátorem televizních show. Jeho kariéra započala již v učení po základní škole v Obecním domě. Skutečnou vášeň však v něm probudila až praxe v tehdejším motelu Stop, kde ho šéfkuchař Josef Frank naučil mít práci rád. První jeho velká zkušenost s vedením kuchařského týmu

30

Zdroj: http://www.csfd.cz/film/264096-mnam-aneb-prima-varecka/.

23

se mu naskytla v Nizozemsku po roce 1989. Dva roky zde působil jako šéfkuchař v restauraci Het Schellinkje v Meppelu. Po této zkušenosti se rozhodl spolu s manželkou odcestovat za strýcem do Austrálie, kde byl přijat na pozici druhého kuchaře do restaurace La Guillotine (1991-1993), kde byl později i prvním kuchařem. Po návratu do České republiky pracoval v hotelu Renaissance, dříve známého jako Penta (1193-1996), poté přešel do Vily Voyta (1996-1998), poté přestoupil do hotelu Radisson, bývalý Alcron. Nyní je spolumajitelem Café Imperial a Divinis Renaissance. Během svého života se stal držitelem několika titulů z mezinárodních gastronomických soutěží – President’s Award (Honkong 2000, Cancún 2001).31 Show, která se nezaměřuje jen na vaření, ale i na chod restaurace jako celku. Hlavní postavou je zde Zdeněk Pohlreich. Tento pořad je založen na převzatém motivu z pořadu ze zahraničí (Ramsay’s kitchen nightmares (Channel 4, 2004). Kuchař je zván majiteli různých restaurací, aby pomohl odstranit provozní problémy, a aby zjistil co je špatně a pomohl jim restauraci znovu uvést do normálního chodu. Kuchařům poradí, s jakými jídly v dané lokalitě uspějí, a jak je připravit co nejjednodušeji a bez zbytečných výdajů. Majitelům pomůže snížit náklady na provoz a zajistí jim lepší provozuschopnost. Na nože (TV Prima, 2010) Česká kuchařská reality show, pod vedením Zdeňka Pohlreicha. Byla vysílána na podzim roku 2010. Dalšími moderátory byli Eva Filipová a majitel Pražského kulinářského institutu Roman Vaněk. Pořad vychází z původního britského format Hell’s Kitchen, kde hlavní postavu ztvárňuje Gordon Ramsay. Dvanáct soutěžících kuchařů nebo amatérů soutěžilo o titul Superšéf a o milión korun.32

31 32

Zdroj: http://www.zdenekpohlreich.cz/ Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Na_no%C5%BEe!

24

Šéf na grilu (TV Prima, 2011) Pořad opět v režii Zdeňka Pohlreicha. Zde jde jen o přípravu pokrmů na grilu. Vařte jako šéf (TV Prima, 2013) Pořad pod taktovkou Zdeňka Pohlreicha, kde učí mladé kuchaře a zároveň diváky připravit jednoduché základní pokrmy. Vštěpuje jim do paměti základy kuchařského řemesla. Prostřeno (TV Prima, 2010) Pořad z produkce TV Prima. Reality show, kde se každý týden potkává pět neznámých soutěžících a bojují o peněžitou výhru. Dříve byli vybíráni z různých koutů České republiky, nyní je každý týden zaměřený na určitý kraj. Každý soutěžící je povinen vymyslet a uvařit soutěžní menu, které hostům podává v průběhu večera. Soutěžící po skončení večera hostitele ohodnotí počtem bodů od 1-10. V pátek je vyhlášen vítěz s nejvyšším počtem bodů. Česko na talíři (TV Prima, 2011) Pořad v čele s moderátorkou Danielou Šinkorovou a účinkujícím kuchařem, legendou české gastronomie, Jaroslavem Sapíkem. Každý díl je natočen v určitém regionu a právě z daného místa pochází i připravovaný pokrm. V tomto pořadu se nahlíží i do domácností známých osobností a prozrazují se tajemství kuchyně představené osobnosti.33 Jaroslav Sapík se vyučil kuchařem v hotelu Ambassador, kde se postupem času vypracoval na pozici šéfkuchaře. V hotelu pracoval 28 let. Mezitím absolvoval hotelovou školu ve Velkém Meziříčí a procestoval mnoho zahraničních zemí, jen aby získal praxi a cenné zkušenosti. Zúčastnil se řady domácích i mezinárodních soutěží, ze kterých si odnesl čestná uznání a medaile. Je majitelem restaurace a penzionu Klokočná. Řadu let spolupracuje s Pražským Hradem, kde pomáhá zajišťovat stravování při významných událostech. Je zarytým obhájcem české kuchyně, o které tvrdí, že je nutné vrátit ji do pozice, kterou zastávala na počátku minulého století, kdy s úspěchem soutěžila

33

Zdroj: http://www.csfd.cz/film/305741-cesko-na-taliri/

25

s Vídní a Budapeští a držela krok s Francií. V roce 2009 znovuobnovil Československý svaz kuchařů, který byl před druhou světovou válkou nuceně ukončen.34 Česko vaří s Pohlreichem ŽIVĚ (TV Prima, 2013) Pořad byl vysílán živě přímo ze studia. V každém dílu byly vařeny tři pokrmy. Na jedné straně vařil profesionální kuchař Zdeněk Pohlreich, na druhé straně mediálně známá osobnost. Zároveň s těmito dvěma články vařily i diváci v pohodlí domova – ti připravovali jídla doma a byli ve spojení se studiem prostřednictvím videa přenášené internetem 35. Když vaří táta (TV Prima, 2012) Pořad, kde se otec a kuchař Martin Polačko snažil ukázat, že i otcové mohou uvařit jídla a ne vůbec složitá. Pomocnou silou byli i synové pana Polačka.36 Martin Polačko je známý kuchař slovenského původu a má za sebou bohatou praxi, a to nejen u nás, ale i v USA. Vařil pro celebrity, jako je hollywoodský herec Edward Norton nebo zpěvačka Sheryl Crow. Nyní se věnuje především poradenské činnosti, zastupuje firmu, která vyrábí a distribuuje produkty pro mexickou kuchyni, jako jsou třeba čerstvé tortilly nebo kukuřičné nachos. Dlouhá léta působil v kuchyni restaurace Divinis, kterou v současné době vlastné šéfkuchař Zdeněk Pohlreich.37 1.4.1. FTV Prima Název Prima televize znají diváci od roku 1997. Značka vznikla přejmenováním vůbec první komerční televizní stanice v České republice, která začala vysílat na území Prahy v roce 1993, a od roku 1994 bylo vysílání Premiéry TV postupně rozšířeno na území celé republiky. 1. ledna 2012 v 6:00 začala vysílat podle nové licence televize Prima family, která se 1.8.2013 přejmenovala na televizi Prima. Od roku 2005 zde dochází k celosvětovému trendu a TV Prima se majetkově dostává pod švédskou skupinu MTG. Toto spojení má za cíl upevnit postavení televize na mediálním trhu a přinést nové pořady a televizní formáty. FTV Prima je digitálně šířeným plnoformátovým programem určeným pro všechny diváky. Vysílací schématem je zpravodajství, publicistika, filmy, původní a zahraniční 34

Zdroj: http://www.databazeknih.cz/zivotopis/jaroslav-sapik-45471 Zdroj: http://www.iprima.cz/ceskovarizive/o-poradu 36 Zdroj: http://www.kdyzvaritata.cz/ 37 Zdroj: http://www.milujivareni.cz/temata/show/rozhovory/198-martin-polacko 35

26

seriály, dokumentární i zábavné pořady. Prima jako taková rozšířila působnost prostřednictvím dalších programů, mezi které patří Prima COOL, Prima LOVE, Prima ZOOM. Prima COOL je celoplošným digitálně šířeným tematickým zábavním programem se zaměřením na filmy, seriály, dokumenty, sportovní a zábavné pořady převážně ze zahraničí. V roce 2011 Prima COOL začal vysílat také svou původní vlastní tvorbu. Program Prima COOL vysílá od 1. 4. 2009. Prima LOVE je stanice především pro ženy, které se chtějí bavit při sledování těch nejlepších seriálů, pořadů a filmů, a to v časech, které jsou pro ně co nejkomfortnější. Prima love je ženský klub, který se zajímá o všechny věci pro ženy určené, a o kterých si rády povídají. Prima LOVE vysílá od 8. 3. 2011. Prima ZOOM je celoplošným digitálně šířeným tematickým programem se zaměřením na dokumentární filmy převážně ze zahraničí. Program Prima ZOOM vysílá od 1. 2. 2013.38 1.4.2. Boom kuchařských pořadů v TV Rozkvět pořadů o vaření na televizních obrazovkách můžeme ve světě zařadit do roku 2000, kdy se na televizních obrazovkách objevil Jamie Oliver a předváděl skutečnou kuchařskou show. U nás to začalo před lety pořadem Prima vařečka (2001). První díly však neměly s kuchařskou show nic společného. Tento pořad tak lze považovat za pionýra českého moderního televizního vaření. První pořady, které zafungovaly na diváky jako alternativa dnešních kuchařských show, bylo až vaření celebrit v čele s Petrem Novotným či Jiřinou Bohdalovou. Podle studie společnosti Food Network sledují kuchařské show převážně ženy mezi 18-54 lety, s vyšším vzděláním a sociálním postavením. Podle agentury Media Life, ale začíná výrazně přibývat mladých fanoušků, a to bez ohledu na pohlaví. Existují i pořady specializované na určité společenské skupiny jako například Cooking Without Looking, který je pořadem určeným slepcům, kteří si musí sami vařit, nebo How To Boil Water, který poukazuje na přípravu jídel netradičním způsobem (Například jak vyrobit tortilly za pomocí žehličky) aj. Historie televizního kulinaření je ovšem mnohem bohatší a delší, než by se dalo usuzovat z mozaiky pořadů dostupných na evropských kanálech. Úplně první vařená před kamerou proběhlo už tři roky po skončení druhé světové války. V roce 1948 se na stanici CBS pustila

38

Zdroj: http://www.iprima.cz/o-spolecnosti

27

do vaření Dione Lucasová, první absolventka pařížského kulinářského institutu ženského pohlaví. Její pořad se jmenoval The Queen’s Taste (Chuť královny) a na televizních obrazovkách byl vysílán do doby než jej vystřídal The Dione Lucas Cooking show (Kuchařská show Dione Lucasové). Následnou průkopnicí se pak stala Julia Childová. Tu proslavil The French Chef (Francouzský šéfkuchař), pořad, který byl na televiznách obrazovkách po dobu deseti let (1963-1973). Propagoval typickou francouzskou kuchyni. Definitivně se vaření v televizních kuchyních rozjelo v osmdesátých letech. Už v polovině sedmdesátých let rozjel vlnu zájmu o show u sporáku pořad jménem Celebrity Cooks (Celebrita vaří). Tento pořad také vysílala televizní stanice CBS jen místo kuchařky stál v centru dění Bruno Gerussi – kanadská seriálová hvězda. Tento pořad byl vysílán po dobu čtyř let. Postupem času ale kombinace celebrity a jídla přestávala stačit, a tak si producenti pořadů vymýšleli čím zaujmout. Velkou oblibu si čtyři roky (1996-1999) držel pořad Two Fat Ladies (Dvě dámy při těle), které zaujaly tradičními recepturami a také jejich korpulentní postavou. Kolem roku 2000 se situace s televizním vařením otočila a to tak, že kuchaři si do svých pořadů nemuseli zvát již celebrity, ale stali se jimi oni sami. Typickým prvním světovým příkladem byl právě Jamie Oliver. Ukázal divákovi nepřekonatelnou show a i z obyčejného jídla udělal dobrodružství. Zapojil do vaření obyčejné lidi a zval si je k sobě do kuchyně, což byl zas boom v náhradě kuchyně ve studiu. Dalším, kdo se zapsal do podvědomí diváků, byl Gordon Ramsay, který se stal ikonou v roce 2004, kdy předvedl jak vařit v reality show Ramsay’s Kitchen Nightmares (v ČR jako Ramsayho příšerná kuchyně).39 Pořadů o vaření je na televizních obrazovkách momentálně nespočet. Pořady o vaření se těšily velké oblibě i dříve, ale nikdy ne v tak velkém množství jako v období posledních šesti let.

39

Zdroj: http://kultura.idnes.cz/video-v-prvni-kucharske-show-varila-zena-dnes-v-nich-muzi-zehli-tortilly14d-/filmvideo.aspx?c=A090407_174011_filmvideo_tt

28

1.5. Reality show, reality TV Reality show je formát, který je založen na zobrazení „reálného“ života. Základem je snímání osob, herců i neherců, a to kamerami skrytými i zjevnými.40 Mohli bychom použít slovního spojení, že hlavní znak, který spojuje všechny reality show, je „před kamerou jsou buď to obyčejní lidé v běžných situacích, nebo celebrity „v neobyčejných situacích.“ (Vondroušová, 2008: 23). Reálnost situací, do kterých se lidé dostávají je do značné míry konstruovaná, důležité je, aby tyto situace působily dramaticky Podstatou pořadů bývá často soutěž o peníze nebo věcné ceny. Divák má nabýt dojmu, že v hlavních rolích vystupují neherci, „lidé z davu“. Ve skutečnosti jsou účastníci pořadu často pečlivě vybíráni v konkurzech. Pořady, které operují s vystavením aktérů dlouhodobým vypjatým podmínkám, mají základní půdorys děje, ale nemají scénář v tradičním smyslu, konkrétní reakce účastníků jsou vyvolané inscenovanými podmínkami, do nichž vstupují. Tyto podmínky jsou stejně jako aktéři děje výsledkem předem

připravovaného

dramaturgického

plánu.

Inscenované

podmínky

vedou

k předvádění konfliktních či emociálně vypjatých forem jednání, často v oblasti intimity, která se jinak do veřejného prostoru, kam televizní vysílání spadá, nedostává jako autentická, nýbrž pouze jako hraná V následujících řádcích bych chtěla popsat prostředí reality TV v českých mediálních poměrech: ,,Dominantním prvkem televizní zábavy posledních let, v České republice se staly různorodé reality show. (…) Divák neznalý širokého záběrů reality žánru by se mohl domnívat, že do této kategorie patří jen Big Brother, Vyvolení nebo třeba Star Dance z produkce České televize. (…), pod pojmem reality show nebo reality TV se toho skrývá mnohem víc. Stejně tak je mylné myslet si, že tento typ zábavy se objevil až s příchodem nového tisíciletí – ačkoli právě tehdy po celém světě zaznamenal obrovský rozkvět.“ [Souček 2012: 121] První vlna reality TV proběhla, kdy bylo populární natáčení skrytou kamerou. Tento způsob byl považován za potentní nástroj produkce sociálního vědění a metodu sociálního průzkumu. I zde se však kladly otázky na morálnost těchto způsobů. Prvním populárním pořadem, natáčeném skrytou kamerou byla relace Candid Camera vysílaná stanicí ABC v roce 1948. 40

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Reality_show

29

Větší rozšíření reality TV přišlo, když dokumentární techniky přestaly být využívány výhradně na zaznamenávání rytmu denního života zeměpisně a kulturně vzdálených společenství. Místo toho se dokumentaristé zaměřily na natáčení života obyčejných lidí vlastně jakékoliv kultury. Televizní stanice PBS natočila první reality show o rodině – v roce 1973 slavila úspěch s cyklem An American Family (PBS, 1973). Ani po této show však ještě nenastal velký rozmach s pořady tohoto typu. Zlom přišel v 80. a 90. letech dvacátého století, kdy se začaly objevovat pořady jako například Cops (Fox, 1989), America’s Funniest Home Videos (ABC, 1990). Po roce devadesát přišly na scénu velmi úspěšné formáty The Real World (MTV, 1992), Who wants to be a Millionaire (Sony Pictures Television,1998) nebo Big Brother (Endemol, 1999). Na úrovni výroby reality TV jsou pořady tohoto typu charakteristické následujícími znaky: 

Snímání ,,aktuálních záběrů“ pozorovacím41 stylem,



svědectví z první ruky,



komentáře k situaci od ,,autorit“,



používání stanovisek expertů.

Primárním cílem reality TV je zábava publika. Častými předsudky o divácích reality TV jsou tvrzení, že jsou hloupí, nebo že se dívají pouze proto, aby si měli později o čem povídat se známými či kolegy. 1.6. Cooking shows 1.6.1. Cooking show jako žánr reality TV V této kapitole je prvním cílem přiblížení, proč jsou vlastně cooking shows žánrem reality TV. Zařadit pořady o vaření do jednoho určitého žánru není jednoduché a budeme se tedy snažit spojit myšlenky vícero autorů, kteří se této problematice věnují. Pokusím se tedy obhájit pozici cooking shows jako samostatného specifického žánru. Termín ,,žánr“ pochází z francouzštiny; popisuje druh vyprávění a nezáleží na tom, které médium je právě nositelem textu – ať kniha, internet, či právě televizní vysílání. Jason Mittel charakterizuje žánr takto: ,,Žánr je kulturním produktem, který vytváří mediální praktiky a je objektem neustálé proměny a redefinice.“ [Mittel 2004: 1] Diváci by podle určitých znaků měli ve chvilce sledování pořadu rozpoznat o jaký žánr se jedná – 41

V anglickém originále výraz ,,surveillance“

30

pokud se tak stane, dochází k jejich spokojenosti a ujištění, že zavedené postupy stále existují. Dle Murray je velmi důležité odlišení pořadů zařazených v žánru reality TV a dokumentárních pořadů – v první řadě je kladen důraz na zábavu oproti druhému který, klade důraz na rozklíčování politických nebo kulturních záležitostí. I proto je pořady o vaření možné zařadit k pořadům reality TV, jsou totiž více zábavnější, než dokumentární. 1.6.2. Znaky pořadů zařazených v žánru cooking show V této podkapitole se blíže dostaneme ke konkrétním znakům svědčících o tom, že pořady o vaření, cooking shows, jsou samostatným televizním žánrem. Pořady o vaření musí obsahovat určité znaky, aby mohl být zařazen mezi ostatní ve své kategorii. Zařazení cooking shows jako žánru se ve své disertační práci TV Cooking Shows: Defining the Genre [2000] se jako první věnovala Lori F. Brost. Na akademické půdě bylo tomuto žánru věnováno málo pozornosti, tedy až do doby než byla výše zmíněná práce vydána. Důvodem tohoto opomíjení může být nízká pozornost vůči zařazení vaření jakožto ,,ženské práce“. Brost analyzovala více než 200 epizod pořadů o vaření od roku 1987 do doby vydání její práce. Tato analýza vznikala v letech 2000 a letech předchozích. Z této analýzy vzniklo rozdělení pořadů o vaření do tří kategorií: 1) První kategorií jsou pořady, ve kterých ,,domácí kuchaři“ vaří před kamerami ve své vlastní kuchyni, avšak i ta je ovšem umístěna ve studiu. Primárně se v tomto případě soustřeďuje na postup jídla a na kuchaře. 2) Pořady, kde účinkují profesionální kuchaři. 3) Pořady, které jsou z části o vaření a z části o cestování. Brost si je vědoma toho, že toto rozdělení v sobě neobsahuje všechny pořady o vaření. Pokrmy a příprava jsou v pořadech stěžejní. Kuchaři se diváky snaží učit vařit – probíhá rozšiřování jejich vědomostí a umu. Diverzifikace pořadů v tomto rozdělení neodpovídá současným pořadům o vaření, tedy realitě. Brost dále dospěla při obsahové analýze ke znakům, které jsou společné téměř všem pořadům o vaření: 

Zkreslení času a náročnosti přípravy jídla,



vaří se podle receptu; míra detailů se liší pořad od pořadu,



kuchař při vaření jídla nahlas předčítá nebo přeříkává recept v průběhu vysílání,



po dokončení je jídlo perfektně naservírováno na talíř tak, aby esteticky zaujalo diváka. 31

Propojení diváků je pro kuchaře účinkujícího v televizním pořadu velmi důležité.

32

2. ANALYTICKÁ ČÁST 2.1. Metodologie výzkumného šetření První polovina analytické části se bude zabývat sledovaností pořadů z pohledu diváka. Výzkumné šetření proběhlo náhodně na území celé ČR prostřednictvím internetového dotazníkového šetření. Dotazník je řazen mezi nejrozšířenější formy výzkumu. Prostřednictvím dotazníku jsou respondentovi předloženy otázky, které by měl podle svého názoru zodpovědět. Velkou výhodou dotazníkového šetření je rychlý a levný kvantitativní sběr dat. Oblastí mého výzkumu je sledovanost pořadů o vaření. Mými respondenty byly samotní diváci na území České republiky, které splňovaly mnou stanovený základní požadavek pro zařazení do výzkumného šetření. Tímto požadavkem byl věk – do výzkumného šetření byli zařazeni občané nad 15 let věku. Celkový počet vzorku byl stanoven na pětset diváků. Druhá polovina analytické části vychází z dat, které mi poskytla Asociace televizních organizací (ATO), která zastřešuje projekt elektronického měření sledovanosti televizních stanic v České republice (ATO, 2013). Tato data mi byly poskytnuta na základě žádosti, která byla z mé strany vznesena na televizní stanici Prima. Elektronické měření sledovanosti probíhá pomocí tzv. peoplemetru (Mediaresearch-peoplemetry). Peoplemetr je malá černá krabička, pomocí které je průběžně zaznamenáván sběr a přenos dat. Odesílá informace o tom, jak program v televizi běží, a kdo je u televize právě přítomen. Peoplemetr zároveň zaznamenává přesný čas začátku a konce sledování televize, a to i v případě, že televizní divák zrovna užívá teletext, video či jiné techniky připojené k televizi. Informace o zapnuté televizi dá divák najevo prostřednictvím dálkového ovladače. Poté má uděleno své registrační číslo, pod kterým se přihlásí. Lze přihlásit i hosta, který je zrovna u televize přítomen a sleduje nějaký program. Pro potřeby analýzy sledovanosti budou použity následující pojmy (ATO, 2013): 1) projekce = představuje průměrnou sledovanost daného pořadu ve zkoumané cílové skupině v populaci vyjádřenou v tisících osob. 2) share = představuje podíl sledovanosti určitého pořadu v procentech na celkové sledovanosti všech stanic v daném časovém úseku. Na základě vysvětlených pojmů bude analýza realizována. Je důležité si uvědomit, že sledovanost určitého pořadu ovlivňují i pořady, filmy či seriály, které byly vysílány 33

ve stejný čas na konkurenční televizi. Pokud klesne sledovanost určitého díl, neznamená to, že by vysílaný pořad byl pro diváky méně atraktivní, jen měl proti sobě silného konkurenta. Nižší sledovanost může být zapříčiněna také tím, že konkrétní díl z některého pořadu bude pro diváky skutečně nezajímavý. V obou případech se bude jednat pouze o malou odchylku z dlouhodobé sledovanosti. V neposlední řadě bude sledovanost pořadů ovlivněna sezónností. Ať už se jedná o růst zájmu o životní styl, kdy pořady jsou po určitou dobu preferovány více, nebo o letní a zimní období, kdy v letních měsících více lidí tráví volný čas mimo televizní obrazovky. Dále na vliv sledovanosti bude mít i čas, ve kterém je daný pořad vysílán. Je logické, že v hlavním vysílacím čase (tzv. prime time) bude sledovanost výrazně vyšší než v poledních hodinách, kdy velká část populace tráví čas v práci. Na sledovanost má vliv mnoho jiných aspektů, které nebyly výše zmíněny. 2.1.1. Cíl výzkumu Hlavním

cílem

tohoto

výzkumu

je

zjistit

či

zmapovat

sledovanost

pořadů

a to se zaměřením na televizní stanici Prima. Do dotazníkového šetření tudíž byly zařazeny jen pořady o vaření, které se vysílají jen na TV Prima. Dalším cílem bylo zjistit, zda je sledovanost vyšší u ranních či večerních pořadů o vaření, jehož výsledek by nám měl pomoci k určení nejlepšího sledovacího času. Dále bychom chtěli pomocí dotazníku zjistit, zda jsou oblíbenější pořady s českým nebo zahraničním šéfkuchařem. Dalším cílem je zjistit zda jsou sledovanější pořady o vaření na bázi amatérských soutěží, nebo pořady o vaření, které jsou postaveny na bázi profesionality a učení se. Na začátku výzkumu bylo stanoveno několik hypotéz, jejichž závěry se budu snažit vysvětlit. Zmíněné hypotézy jsou uvedeny zde: Hypotéza č.1: Ranní a dopolední pořady o vaření souvisí s věkem diváka. Hypotéza č.2: Vyšší sledovanost pořadů o vaření ve večerních hodinách přímo závisí na pracovní době občanů. Hypotéza č.3: Pořady s českými šéfkuchaři jsou oblíbenější než pořady se zahraničním šéfkuchařem Hypotéza č.4: Diváci těchto pořadů se raději koukají na pořady o vaření založené na amatérských soutěžích než na pořady, kde je cílem poučit diváka.

34

Výše zmíněné hypotézy č. 1 – 4 budou ověřeny z dotazníkového šetření, jehož celkové výsledky budou prezentovány v následující kapitole č.7 – Výsledky výzkumného šetření. Hypotézy budou vyhodnoceny na základě grafického provedení. 2.1.2. Postup sběru dat K oslovení respondentů jsem se rozhodla využít elektronického dotazování pomocí portálu http://www.survio.com/cs/. Žádosti o vyplnění byly zasílány na emailové adresy jednotlivých diváků, nebo pomocí facebookových zpráv. Tvorba dotazníku na webové stránce http://www.survio.com/cs/ je velmi jednoduchá. Touto aplikací jsem chtěla zjednodušit respondentům samotné vyplňování a odesílání dotazníku a tím zvýšit návratnost. Pokud je respondent ochoten odpovědět na otázky v dotazníku, stačí pouze přejít na stránku zobrazenou v samostatné kartě internetového prohlížeče za pomoci hypertextového odkazu zaslaného v obsahu emailu. K získávání potřebných údajů pro diplomovou práci byl vytvořen dotazník s uzavřenými otázkami. Dotazník obsahuje 8 otázek. Respondenti mohli označit u některých otázek i více odpovědí. Výzkumné šetření proběhlo v lednu letošního roku (2015). Do tohoto šetření byli zařazeni přátelé, známí, rodina, ale i široká veřejnost. Z celkového odeslaného počtu dotazníků – 500, bylo do výzkumu zařazeno 487 občanů České republiky. 2.1.3. Návratnost dat Využít elektronickou poštu se v mém případě osvědčilo. Myslím si, že je to především tím, že internet je dnes pro každého určitou rutinou každodenního života. Návratnost dotazníků byla velmi vysoká. Z 500 oslovených dotazník vyplnilo 487 z nich pomocí výše uvedených webových portálů. Přes časovou náročnost se mi po třech týdnech podařilo shromáždit potřebné informace a začít s vyhodnocováním dotazníkového šetření. Jelikož informace uvedené v dotazníkovém šetření se nedají ověřit pomocí žádného jiného zdroje, jsou tyto informace čistě subjektivní. 2.1.4. Zpracování dat Výsledky byly zpracovány nejdříve ručně pomocí čárkové metody a následně v počítačovém programu Microsoft Excel. Data byla vložena do tabulek (jen pro osobní

35

potřebu) a vyjádřena graficky pomocí výsečových grafů, které se mi zdály být nejvhodnější pro interpretaci konečných výsledků. 2.2. Analýza výsledků z výzkumného šetření Pro získání co nejvyššího počtu zpětných dotazníků bylo využito elektronického dotazování prostřednictvím portálu www.survio.cz. Respondenti mohli dotazník vyplnit v období od 1. ledna 2015 do 21. ledna 2015. Jelikož se jedná o rychlý sběr dat, lze potřebná data získat během dvou týdnů. Dotazník vyplnilo celkem 487 osob. Je důležité si uvědomit, že získané odpovědi nelze vázat na celou populaci, ale platí pouze pro získaný vzorek respondentů. Vzorek respondentů tvořilo 321 žena (66%) a 166 mužů (34%). Nepoměr vyplněných dotazníků z hlediska pohlaví je způsoben především tím, že spíše ženy byly ochotnější vyplnit dotazník, jelikož je jim téma pořady o vaření bližší odjakživa. Celkový vzorek respondentů dle pohlaví a věkových skupin je znázorněn v grafu č.1 a č.2. Graf č.1 – Pohlaví respondentů

Graf č.2 – Věkové skupiny respondentů

Pohlaví respondentů muži

Věkové skupiny

ženy

34%

15-24 let

25-34 let

35-44 let

45-54 let

55-64 let

65 a více let

32%

10%

18%

66% 8% 23%

9%

Zdroj: Vlastní zpracování 2.2.1. Otázka č. 1 Otázka č. 1 se zabývá základní informací a to tou, zda-li dotazovaní sledují některý z pořadů o vaření na televizní stanici TV Prima. Sto procent všech respondentů uvedlo, že v minulosti již někdy sledovali některý z pořadů na TV Prima a někteří stále sledují. 2.2.2. Otázka č.2 Na druhou otázku: ,,Který pořad o vaření na TV Prima jste sledoval/a?“ bylo možné vybrat více odpovědí. Divácky nejsledovanějším pořadem, alespoň u dotazovaných, se stal pořad Prostřeno!, na druhém i třetím místě se umístily pořady, které jsou pod 36

taktovkou šéfkuchaře Zdeňka Pohlreicha – Ano, šéfe a Česko vaří s Pohlreichem ŽIVĚ. Pořadí dalších neméně sledovaných je následující. 1) Prostřeno! (486 dotazovaných) 2) Ano, šéfe (465 dotazovaných) 3) Česko vaří s Pohlreichem, ŽIVĚ (438 dotazovaných) 4) Mňam, aneb Prima vařečka (411 dotazovaných) 5) Šéf na grilu (401 dotazovaných) 6) Vařte jako šéf (356 dotazovaných) 7) S Italem v kuchyni (315 dotazovaných) 8) Léto s Italem (203 dotazovaných) 9) Když vaří táta (166 dotazovaných) 10) Na nože; Česko na talíři (125 dotazovaných) Procentuální vyjádření sledovanosti pořadů na TV Prima můžete vidět na následujícím grafu č. 3. Graf č. 3 – Sledovanost pořadů

Sledovanost pořadů o vaření na TV Prima Prostřeno 5%

4%

4%

Ano, šéfe 14%

6%

Česko vaří s Pohlreichem 13%

9%

Mňam, aneb Prima vařečka Šéf na grilu

10%

12% 11%

Vařte jako šéf S Italem v kuchyni

12%

Léto s Italem Když vaří táta Na nože Česko na talíři

Zdroj: Vlastní zpracování

37

2.2.3. Otázka č. 3 Následující otázka se týká pravidelnosti sledování pořadů o vaření. 67% dotázaných uvedlo, že pravidelně sleduje pořady o vaření. Zbylých 33% uvedlo, že buď pravidelně nesledují, nebo sledují ale ne na této televizní stanici. Graf č.4 – Pravidelnost sledování

Pravidelnost sledování Ne

Ano

33%

67%

Zdroj: Vlastní zpracování 2.2.4. Otázka č.4 Otázka č.4 měla u dotázaných zjistit z jakého důvodu sledují pořady o vaření. Nejčastějším důvodem byla inspirace pro domácí vaření. Tudíž respondenty zajímají více pořady, kde vaří obyčejní lidé a využívají dostupné suroviny, než pořady v jejichž čele stojí profesionální šéfkuchař a vaří pro některé z méně dostupných či dražších surovin. Důvody proč lidé sledují pořady o vaření a jejich procentuální zastoupení jsou uvedeny v následujícím grafu.

38

Graf č. 5 – Důvod sledování

Důvod sledování pořadů o vaření

Líbí se mi pořady o vaření, ve kterých lidé ukazují co umí

6%

14%

Pořady mě inspirují (nové nápady)

9%

19%

Chtěla bych se zlepšit ve vaření

52%

Zajímám se o zahraniční vaření Sledováním trávím svůj volný čas

Zdroj: Vlastní zpracování 2.2.5. Otázka č. 5 Další otázka měla zjistit, zda lidé zkouší recepty z pořadů o vaření. Překvapivě nadpoloviční většina zodpověděla otázku záporně. I přes to, že si recepty opisují nebo shánějí postupy a ingredience na internetu, tak více než polovina dotázaných přiznala, že je pouze opíší, založí, ale nikdy je nevyzkouší. Graf č.6 – Zkoušíte recepty z pořadů o vaření?

Zkoušíte recepty? 28% Ano Ne

72%

Zdroj: Vlastní zpracování

39

2.2.6. Otázka č.6 Otázka č.6 měla poukázat na to, zda jsou pořady o vaření sledovány více v dopoledních či odpoledních (večerních) hodinách. Tato otázka nám také ukázala, která věková skupina pořady o vaření sleduje více dopoledne, a která odpoledne. V dopoledních hodinách sleduje pořady o vaření věková skupina 35-44 let a osoby ve věkové skupině 65 let a více. Naopak večerní pořady o vaření sledují většinou mladší věkové skupiny 25-34 let a skupiny v produktivním věku 35-44 let. Je to dáno tím, že ve věku 35-44 let odpovídalo nejvíce matek na mateřské dovolené a ve věku 65 let a více byla většina již v důchodu, nebo si přivydělávala na brigádách. Naopak ti, kteří sledují tyto pořady raději ve večerních hodinách, byli zaměstnaní a také studenti. Procentuální vyjádření dopoledního a odpoledního sledování je uvedeno v následujícím grafu. Graf č. 7 – Sledování odpoledne či dopoledne?

Sledování v čase

35% Dopolední sledování 65%

Odpolední sledování (večerní)

Zdroj: Vlastní zpracování 2.2.7. Otázka č. 7 Odpověď na otázku č. 7 byla ne zcela jednoznačná. V oblíbenosti pořadů s českými nebo zahraničními kuchaři byli respondenti na hranici. 253 dotázaných preferovala pořady o vaření, kde hlavním kuchařem byl Čech, a 234 vybraného vzorku bylo přikloněno na stranu pořadů, ve kterých vaří nebo je moderuje kuchař zahraniční. Procentuální vyjádření je ukázáno v grafu č. 8.

40

Graf č.8 – Preferujete v pořadech o vaření raději českého nebo zahraničního kuchaře?

Preference respondentů

48% 52% Zahraniční kuchař Český kuchař

Zdroj: Vlastní zpracování 2.2.8. Otázka č.8 V poslední otázce dotazníku bylo řešeno, zda vzorek respondentů raději sleduje pořady o vaření založené na soutěži nebo pořady o vaření, kde se divák spíš učí. V otázce 7.2 byl nejsledovanějším pořadem TV Prima zvolen pořad Prostřeno, tedy pořad založený na soutěži. I v této konkrétní otázce tomu nebylo jinak a více než 63% diváků televizních pořadů o vaření zvolilo odpověď, že dávají přednost pořadům založených na soutěži. Graf č.9 – Učení se nebo soutěž?

Preferurejte hru nebo učení se?

37% Soutěž 63%

Zdroj: Vlastní zpracování 41

Učení se

2.3. Shrnutí dotazníkového šetření Výše stanovené hypotézy byly vyzkoumány v dotazníkovém šetření. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že ranní a dopolední pořady o vaření opravdu souvisí s věkem diváka. Ranní sledovanost potvrdila věková skupina 35-44 a lidé nad 65 let věku. Z toho vyplývá, že dopolední reprízy pořadů nebo celkově dopolední vysílání sledují spíše lidé v důchodovém věku. Tím se potvrdila i druhá hypotéza. Lidé v produktivním věku a mladí občané (studenti) sledují tyto pořady spíše večer, jelikož studují a pracují. Hypotéza číslo tři měla také pozitivní výsledky. Diváci raději sledují pořady s českými šéfkuchaři než s účastí zahraničních kuchařů. To napovídá i tomu, že česká kuchyně je pro diváky stále zajímavá, i přes to, že spousta připravovaných jídel je pojata moderním způsobem. Diváci všeobecně raději koukají na pořady, kde soutěží obyčejní lidé než na pořady o vaření, které se nás snaží naučit určitý recept krok po kroku. 2.4. Měření sledovanosti televize Výzkum v oblasti televize neboli TV metrový výzkum je projekt, jehož podstatou je elektronické v měření sledovanosti televize v České republice metodou TV metrů, tzv. peoplemetrů. TV metrový projekt, jehož zadavatelem je Asociace televizních organizací ( ATO – řádní členové: Česká televize, CET 21 spol. s.r.o., FTV Prima spol.s.r.o., Asociace komunikačních agentur České republiky; přidružení lenové: Barrandov televizní studio, At Media42), je realizován společností MEDIARESEARCH a.s. ve spolupráci s výzkumnou agenturou STEM/MARK, softwarovou společností Lerach a společností Elvia.43 Společnost MEDIARESEARCH provádí TV metrový výzkum od roku 2002. Sledovanost televize je však pomocí peoplemetrů měřena již od roku 1997. TV metrový výzkum je realizován na panelu 1 833 domácností, tzn. přibližně 4 216 osob ve věku 4+ a zjišťuje, KDO, CO sleduje v televizi. Panel domácností je průběžně obměňován a to v počtu 25 % panelu ročně.44 ,, Měřena je sledovanost všech přijímaných stanic na všech Tv přijímačích v domácnosti (přes anténu, satelit, kabelovou či IPTV přípojku), analogové i digitální sílání, užívání teletextu, užívání videa/DVD, případně jiné techniky připojené k televizi“. Zjištěná denní data dává MEDIARESEARCH k dispozici do 9 hodin ráno, tzn. maximálně 3 hodiny po ukončení televizního dne, který trvá od 6:00

42

Zdroj: http://www.ato.cz/co-je-to-ato/poslani Zdroj: http://www.mediaresearch.cz/produkty-sluzby/mereni- televize/mereni-tv-v-cr/ 44 Zdroj: MEDIARESEARCH, a.s. (interní materiály), Praha, 2014 43

42

do 6:00 hodin. ,, Dodávaná data obsahují informace o sledovanosti s přesností na sekundu, informace o pořadech, sociodemografické informace o domácnostech a jednotlivých respondentech.“ Elektronické měření sledovanosti televize je prováděno prostřednictvím měřícího zařízení 1 tzv. TV metru® neboli peoplemetru. Tato fixní 45 měřící technologie je vyvíjena a vyráběna v České republice a umožňuje měření s přesností na vteřiny. Měřící zařízení je složeno z TV metru® a dálkového ovládání. TV metrová krabička je připojena ke každému TV přijímači v domácnosti, dálkové ovládání slouží k přihlašování členů panelu, přičemž každý člen domácnosti má na ovládání své tlačítko37. Měření probíhá tak, že ,,TV metr® zajišťuje měření, na co se jednotliví členové domácnosti dívají a jakou televizní techniku používají (např. video, satelit apod.). Kteří členové se na televizi dívají, oznamují TV metru speciálním ovladačem. K přenosu dat ze zařízení je využívání GSM komunikace, všechny informace jsou změřeny s přesností na sekundy. Pro účely měření se rozlišují různé druhy televizních aktivit. Nejdůležitější aktivitou je tzv. živé sledování televize. To je definováno jako přítomnost respondenta (člena panelu) v místnosti, v níž je zapnut televizní přijímač zobrazující vysílání programu televizního kanálu (tak jak do televize přichází z antény, satelitu, kabelové či IPTV přípojky). Dalšími měřenými aktivitami jsou např. nahrávání televizního vysílání, přehrávání záznamového zařízení apod.“.46 K TV metrovému výzkumu jsou prováděny také paralelní výzkumy, které jsou jeho součástí. Jedná se o Kontinuální výzkum a LSS výzkum. V rámci Kontinuálního výzkumu je zkoumána reprezentativita panelu domácností pro TV metrový výzkum. Průběžně se zjišují změny televizní populace v České republice (jejího televizního chování, vybavenosti televizní technikou, možností příjmu televizních stanic apod.). Výsledky výzkumu jsou k dispozici 10krát ročně a respondenty je 9 000 domácností. Reprezentativita členů panelu i jejich chování jsou kontrolovány denně.47 LSS výzkum (Life Style Survey) poskytuje údaje o životním stylu, spotřebním chování a hodnotově postojové orientaci členů TV metrového panelu. TV metrový výzkum sledovanosti televize doplněný o Kontinuální a LSS výzkum poskytuje následující druhy výstupů: 45

Je nutné rozlišovat fixní a mobilní měřící technologie. Fixní měřící technologie se používá v ČR a jedná se o tzv. TV metr®. Fixní technologie 1 je připojena k televizi. Mobilní technologií je osobní měřící zařízení, které si jednotlivec nosí u sebe. 46 Zdroj:
43



Sledovanost (rating, reach, ATS) jednotlivých pořadů, časů, stanic v různých cílových skupinách.



Podíl na trhu (share) televizní stanice, pořadů v různých cílových skupinách.



Frekvence používání odlivy diváků, překryvy pořadů, duplicity pořadů.



Sociodemografický profil základní charakteristiky diváků jednotlivých stanic, pořadů.



Trendy, analýzy trendů ve sledovanosti nebo ve složení diváků jednotlivých stanic, pořadů.

2.5. Analýza sledovanosti vybraných pořadů o vaření na TV Prima V první polovině analytické části bylo využito dat nasbíraných pomocí dotazníkového šetření, které bylo provedeno v lednu roku 2015 a jehož se účastnilo 487 respondentů. V druhé polovině budou využita data Asociace televizních organizací (dále ATO), která mi byla poskytnuta prostřednictvím TV Prima pro účely mé diplomové práce. Nejprve budou analyzovány vybrané pořady jednotlivě podle vysvětlených ukazatelů a poté porovnány mezi sebou. Cílovou skupinou pořadů o vaření, která byla zahrnuta do analýzy, jsou lidé starší 15 let (15+). U každého z titulů bude v tabulkách přehledně označen rok vysílání, počet epizod v daném roce, průměrná sledovanost v daném období (projekce – vyjádřena v tisících osob) a podíl sledovanosti pořadu v procentech na celkové sledovanosti všech stanic v daném časovém úseku (share). ATO – Mediaresearch mi pro účely této práce poskytla data od 1.1.2009 – 23.11.2014. Mezi pořady, které byly pro tuto analýzu vybrány, byly zařazeny následující: 

Prostřeno!



Ano, šéfe!



Šéf na grilu



Už dost šéfe!



Vařte jako šéf



Rozpal to, šéfe!



Teď vaří šéf



S Italem v kuchyni



Mňam aneb Prima vařečka

44

Důvodem výběru těchto pořadů o vaření pro mě byla 4 kritéria a to následující: 

Moderátorem nebo hlavním účinkujícím by měl být český šéfkuchař



Moderátorem nebo hlavním účinkujícím by měl být zahraniční šéfkuchař



Jeden z pořadů by měl být založen na podkladu soutěže (hra o cenu)



Jeden z pořadů by měl mít premiérové díly starší 10 let 2.5.1. Mňam aneb Prima vařečka

Mňam aneb Prima vařečka byl prvním pořadem o vaření televizní stanice Prima. Premiérové díly byly vysílány od roku 2001. Jedná se o starší pořad a nové díly nejsou již dlouho vysílány. V tabulce č. 1 budou uvedeny průměry za roky 2009 a 2010, kdy pořad běžel naposledy. Nejedná se tudíž o premiérové díly ale o reprízy. Reprízy byly vysílané brzy ráno (5:00 – 8:00) – takto brzký čas i to, že se jedná o reprízy, je třeba zohlednit při hodnocení sledovanosti. Takto brzy ráno není u televizních obrazovek tolik diváků a projekce přirozeně není tak vysoká. V roce 2009 bylo odvysíláno 158 epizod a průměrně ho sledovalo v tomto období 22 tisíc diváků. Podíl sledovanosti oproti všem ostatním stanicím tvořil 15,48%. Oproti roku 2009 se v roce 2010 zvýšil počet epizod na 183 a zvýšila se i projekce na 38 tisíc osob v daném období. Snížil se však procentuální podíl sledovanosti oproti všem stanicím a to o 3,15%. Tab. 1: Mňam aneb Prima vařečka

15+ Projekce

(tis.

Rok

Počet epizod

Mňam aneb Prima vařečka

2009

158

22

15,48

Mňam aneb Prima vařečka

2010

183

38

12,33

Titul

osob)

Share (%)

Zdroj: ATO - Mediaresearch 2.5.2. S Italem v kuchyni Pořad o vaření TV Prima, jehož průvodcem je šéfkuchař Emanuele Ridi. Premiérové díly byly uvedeny na TV Prima v letech 2009, 2010 a 2011. Od konce roku 2011 již 45

premiérově pořad neběží. V následující tabulce je tedy znázorněna sledovanost jen premiérových epizod, které běžely v letech 2009-2011 v čase 18:00 – 18:50. I přes to, že měla první série nejnižší počet epizod (13) byla v projekci i v sharu nejúspěšnější. Nejvyšší počet diváků zaznamenala první série pořadu v roce 2009 a to s ročním průměrem 542 tisíc diváků. První série pořadu byla i nejúspěšnější sérií co se týče podílu sledovanosti oproti všem ostatním stanicím a to s 19,38%. Tab. 2: S Italem v kuchyni

15+ Projekce

(v

Rok

Počet epizod

S Italem v kuchyni

2009

13

542

19,38

S Italem v kuchyni

2010

39

473

17,14

S Italem v kuchyni

2011

20

372

15,03

Titul

tis.osob)

Share (%)

Zdroj: ATO – Mediaresearch 2.5.3. Prostřeno! Pořad, Prostřeno, je založený na principu soutěže. V každém týdnu se utká 5 soutěžících a bojují o peněžní výhru. Dříve se vybírali soutěžící nezávisle na tom, ze kterého kraje pochází, nyní jsou soutěžící ze stejného kraje. Na televizní stanici je vysílán od roku 2010. V tabulce č.3 jsou uvedena data za 5 let co je pořad vysílán. Celkový počet epizod je, od začátku vysílání v roce 2010 do roku 2014, 939 dílů. Premiérové díly jsou vysílané v čase od 18:00 do 18:50. Nejvyšší počet diváků 15+, kteří pořad sledovali, byl v roce 2011 – 844 tisíc diváků v průměru. Oproti ostatním stanicím v daném čase měl nejvyšší sledovanost pořad v roce 2012 a to 32,78% diváků. Tab. 3: Prostřeno

15+ Projekce

(v

Rok

Počet epizod

Prostřeno!

2010

174

633

26,42

Prostřeno!

2011

195

844

31,85

Prostřeno!

2012

195

819

32,78

Prostřeno!

2013

195

605

23,66

Titul

46

tis.osob)

Share (%)

2014

Prostřeno!

180

661

25,81

Zdroj: ATO – Mediaresearch 2.5.4. Ano, šéfe! Pořad pod taktovkou českého šéfkuchaře Zdeňka Pohlreicha. Pořad je založen na navštěvování různých restaurací, které potřebují pomoct – ať už s jídelním lístkem a jeho stavbou, nebo s provozem restaurace samotným. Tento pořad běží na stanici TV Prima dlouhodobě. V tabulce č.4 jsou uvedeny průměry za všechny epizody, vysílané v daném roce. Jedná se o epizody vysílané mezi 20:00 – 00:00 – jde tedy i o reprízy pořadu. Opět je nutné přihlížet k tomu, že časy vysílání se měnily (s pořadem se ve vysílacím schématu hýbalo), a že v posledních letech běžely více méně jen reprízy. Sledovanost je tedy nižší než předtím. Nejmenší sledovanost měl tento pořad právě v roce 2014, kdy převládaly reprízy. K televizním obrazovkám v průměru usedlo 330 tisíc diváků. V ten samý rok byl zaznamenán i nejnižší procento sledovanosti oproti ostatním stanicím a to 15,24%. Tab. 4: Ano, šéfe!

15+ Titul

Rok

Počet epizod

Projekce (v tis.osob)

Share (%)

Ano, šéfe!

2009

26

771

24,80

Ano, šéfe!

2010

30

616

19,60

Ano, šéfe!

2011

15

883

26,57

Ano, šéfe!

2012

18

850

27,34

Ano, šéfe!

2013

30

503

15,69

Ano, šéfe!

2014

71

330

15,24

Zdroj: ATO – Mediaresearch 2.5.5. Šéf na grilu Všechny níže uvedené pořady jsou tematicky zaměřené, a proto je i nižší počet epizod. Další z pořadů, kde prim hraje šéfkuchař Zdeněk Pohlreich. V pořadu diváky provádí přes všechna úskalí grilování. Epizody byly vysílány v květnu a červnu let 2011 a 2012. Tabulka pod odstavcem 8.4 nám názorně ukazuje projekci v tisících osob, kdy v roce 2011 byla sledovanost vyšší o 66 tisíc diváků a sledovanost oproti ostatním stanicím byla vyšší o 3% než v roce 2012. V tabulce jsou uvedeny premiérové díly, kdy i v roce 2011 i 2012 47

byl začátek vysílání stanoven na 21:20. V každém roce bylo odvysíláno 6 epizod tohoto pořadu. Tab.5: Šéf na grilu

15+ Projekce

Počet epizod

Titul

Rok

Šéf na grilu

2011

6

Šéf na grilu

2012

6

(v

Share (%)

Začátek

675

20,14

21:20

609

17,14

21:20

tis.osob)

Zdroj: ATO – Mediaresearch 2.5.6. Už dost, šéfe! Tento pořad navazuje nebo se spíše vrací se na místa dění, kde se odehrával nejznámější z pořadů Zdeňka Pohlreicha – Ano, šéfe! Tento pořad má 6 epizod, kdy v každé epizodě byly znovu navštíveny 2 restaurace, kterým pomohl zpět na výsluní. Pořad byl vysílán v roce 2013 a začátek byl určen na 21:30. Průměrnou sledovanost v daném období tvořilo 486 tisíc diváků a procentuálně pořad zaujalo, proti ostatním stanicím, 15,63% obyvatel. Tab.6: Už dost, šéfe!

15+

Titul

Rok

Už dost, šéfe!

2013

Projekce

Počet epizod

tis.osob)

6

486

(v

Share (%)

Začátek

15,63

21:30

Zdroj: ATO – Mediaresearch 2.5.7. Vařte jako šéf! Pořad založený na učení druhých. Šéfkuchař provádí mladé účastníky základy vaření. Pořad je založen na škole vaření. První díl byl uveden na televizní obrazovky v červnu roku 2013. Pořad měl celkově 6 epizod. Jeho premiérové díly byly na TV Prima vysílané ve 21:30. Průměrně pořad sledovalo v daném období 599 tisíc diváků a procentuálně pořad sledovalo, oproti ostatním stanicím, 18,94% diváků.

48

Tab.7: Vařte jako šéf!

15+

Titul

Rok

Vařte jako šéf

2013

Projekce

Počet epizod

(v

tis.osob)

6

599

Share (%)

Začátek

18,94

21:30

Zdroj: ATO – Mediaresearch 2.5.8. Rozpal to, šéfe! Další pořad z repertoáru Zdeňka Pohlreicha tentokrát z domácího prostředí venkovského statku. Všechna jídla byla připravována na grilu – od snídaní až po dezerty. Pořad byl vysílán loňský rok (2014) a jeho začátek byl stanoven na 18:00. Počet celkových epizod byl 6. V každém díle představil šéfkuchař 6 receptů, kterým dominuje jedna společná ingredience. Tento pořad sledovalo v průměru v danou dobu 361 tisíc diváků. Oproti všem ostatním stanicím byla sledovanost 17,32%. Tab.8: Rozpal to, šéfe!

15+

Titul

Rok

Rozpal to, šéfe!

2014

Projekce

Počet epizod

(v

tis.osob)

6

361

Share (%)

Začátek

17,32

18:00

Zdroj: ATO – Mediaresearch 2.5.9. Teď vaří šéf! První díl byl uveden na televizní obrazovky 21. září 2014 v neděli od 18:00. Pořad byl založen na rychlém a chutném vaření. V každém díle pořadu bylo předvedeno šest receptů, kterým dominovala jedna společná ingredience. Ve dvou vstupech bylo k vidění i vaření v profesionální kuchyni v restauracích Zdeňka Pohlreicha. Tab.9: Teď vaří šéf!

15+

Titul

Rok

Teď vaří šéf

2014

Projekce

Počet epizod

tis.osob)

10*

476

Zdroj: ATO – Mediaresearch 49

(v

Share (%)

Začátek

16,68

18:00

2.6. Srovnání pořadů Z výše uvedených dat lze říci, že divácky nejúspěšnější pořad byl pořad Prostřeno. Především jeho třetí série, která zaujímala podíl na publiku přes 32 %. Je důležité zmínit, že to byl první typ pořadu, ve kterém se jednalo o soutěžní amatérské vaření. Žádný z analyzovaných pořadů nedosáhl takových výsledků, jako právě Prostřeno. Nejúspěšnější sérií pořadu Prostřeno, byla série číslo 3, která se vysílala v roce 2012, následovala série číslo 2 vysílaná v roce 2011 a na pátém místě v žebříčku se umístila série první, která byla vysílána v roce 2010. Třetí a čtvrtou příčku obsadil pořad Zdeňka Pohlreicha Ano, šéfe!. Čtvrtá série tohoto pořadu se, dle ukazatelu share, umístila na třetím místě našeho žebříčku a třetí série na čtvrtém místě. Tab.10: 5 nejúspěšnějších pořadů dle ukazatele share

15+

Titul

Rok

Počet epizod

Projekce tis.osob)

(v

Share (%)

1.

Prostřeno!

2012

195

819

32,78

2.

Prostřeno!

2011

195

844

31,85

3.

Ano, šéfe!

2012

18

850

27,34

4.

Ano, šéfe!

2011

15

883

26,57

5.

Prostřeno!

2010

174

633

26,42

Zdroj: Zdroj: ATO – Mediaresearch Pokud bychom z analýzy share vynechali pořad Prostřeno, ostatní pořady by si konkurovat mohly a je zajímavé, které pořady by obsadily prvních pět míst. Jak je vidět z tabulky číslo 11, prvních pět míst by obsadily pořady zastoupené šéfkuchařem Zdeňkem Pohlreichem. Tab. 11: 5 nejúspěšnějších pořadů podle ukazatele share bez vlivu pořadu Prostřeno

15+ Titul

Rok

Počet epizod

Projekce

Share

1.

Ano, šéfe!

2012

18

850

27,34

2.

Ano, šéfe!

2011

15

883

26,57

3.

Ano, šéfe!

2009

26

771

24,80

4.

Šéf na grilu

2011

6

675

20,14

5.

Ano, šéfe!

2010

30

616

19,60

Zdroj: ATO – Mediaresearch 50

V následující tabulce číslo 12 budou srovnány pořady o vaření na TV Prima dle ukazatele share. Od nejvíce sledovaného po nejméně sledovaný. Nejvíce sledovaným pořadem o vaření je tedy Prostřeno, hned za ním se drží Ano, šéfe! a za těmito až ostatní pořady Zdeňka Pohlreicha. Tab.12: Úspěšnost pořadu dle ukazatele share

15+ Titul

Rok

Počet epizod

Projekce

Share

1.

Prostřeno!

2012

195

819

32,78

2.

Prostřeno!

2011

195

844

31,85

3.

Ano, šéfe!

2012

18

850

27,34

4.

Ano, šéfe!

2011

15

883

26,57

5.

Prostřeno!

2010

174

633

26,42

6.

Prostřeno!

2014

180

661

25,81

7.

Ano, šéfe!

2009

26

771

24,80

8.

Prostřeno!

2013

195

605

23,66

9.

Šéf na grilu

2011

6

675

20,14

10. Ano, šéfe!

2010

30

616

19,60

11. S Italem v kuchyni

2009

13

542

19,38

12. Vařte jako šéf

2013

6

599

18,94

13. Rozpal to, šéfe!

2014

6

361

17,32

14. Šéf na grilu

2012

6

609

17,14

15. Teď vaří šéf

2014

10*

476

16,68

16. Ano, šéfe!

2013

30

503

15,69

51

17. Už dost, šéfe!

2013

6

486

15,63

18. Mňam aneb Prima vařečka

2009

158

22

15,48

19. Ano, šéfe!

2014

71

330

15,24

20. S Italem v kuchyni

2011

20

372

15,03

21. Mňam aneb Prima vařečka

2010

183

38

12,33

Zdroj: ATO – Mediaresearch 2.7. Shrnutí analýzy Z devíti analyzovaných pořadů byl z hlediska share nejúspěšnější pořad Prostřeno ve třetí sérii. Důležité je si uvědomit, že to je první pořad zaměřen na soutěžní pořad o vaření, který byl na našich obrazovkách vysílán. Proto také hodnota vyšší 30% podílu na publiku je uspokojující. Druhou nejúspěšnější sérií se stala druhá série, která byla vysílána o rok dříve (2011). Poslední dvě série pořadu Prostřeno si velkou přízeň diváků nezískaly a tak můžeme říct, že s odvysílanými sériemi klesal také jejich podíl na celkovém publiku. Z pohledu projekce byla nejvíce sledována druhá série. Za neúspěšně vysílané pořady lze označit pořad S Italem v kuchyni, který měl nízkou sledovanost v tisících osob oproti ostatním stanicím i nízký share. 2.8. Řízené interview s účastníkem pořadu Prostřeno V této části práce jsem se chtěla více zaměřit na osobní pohled účastnice pořadu o vaření a lépe zjistit jaký názor má/měla před a po natáčení tohoto pořadu. Pro tento účel byla vybrána jedna účastnice, která se mnou ,,bojovala“ v jednom z dílů pořadu Prostřena z Karlovarského kraje. Vysílání na FTV Prima proběhlo v březnu loňského roku v týdnu od 17.3. – 21.3. Natáčecí dny byly v lednu téhož roku. Tato přímá interakce s účastníkem byla prováděna pomocí online komunikace na internetu. Zde jsou uvedeny otázky, které byly pro toto interview použity a výpověď jednoho účastníka. a) Jak si se o pořadu dozvěděl/a, co Tě lákalo nebo ovlivnilo tvé rozhodnutí? ,,Pořad jsem znala z televize a občas jsem ho sledovala. S manželem jsme se jeden víkend rozhodli, že si uděláme vlastní "domácí Prostřeno", po jejímž absolvování mě manžel přihlásil, aniž bych o tom věděla. Po velkém přemlouvání jsem změnila svůj postoj a 52

souhlasila do pořadu jít. Lákalo mě proniknutí do tajů natáčení, ale především to, že poznám a ochutnám jídla, které možná neznám a těšila jsem se na možný gastronomický zážitek.“ b) Jak si si to představoval/a a jak moc se to lišilo od skutečnosti? ,,Má představa byla naprosto odlišná od reality. Představovala jsem si, že v den, kdy budu já hostitelkou, se postavím ke kuchyňské lince a začnu vařit tak, jak jsem zvyklá, pouze s tím rozdlílem, že mě u toho bude někdo natáčet. Skutečnost byla taková, že mě neustále štáb zastavoval, např. že se musím postavit jinam, mám jinak rozklepnout vajíčko, aby byl záběr správný a nejvíce mě naštvalo, že zvukaři vadil zvuk indukční desky a kdykoliv jsem hovořila, vypl mi ji, následně zapl, opět vypl a zapl atd. a tedy mé maso nemohl čekat jiný závěr než ten, že bude tuhé jako podrážka. Vše se řídilo dle jejich nastaveného plánu a nebylo možné ho nijak změnit. Například jako zábavu jsem měla připravené vypouštění lampionů štěstí, ale jelikož venku začalo sněžit, režisér mi těsně před tím, než přijeli ostatní soutěžící a ten večer moji hosté, oznámil, že by museli kvůli počasí přenastavit veškerou techniku a musím vymyslet něco jiného a svým hostům nesmím říct, že původní zábava měla být jiná. Komentování a hodnocení probíhalo až po skončení hostitelského dne a když se nad tím zpětně zamyslím, otázky štábu byly přesně mířené. V konečné verzi pro diváky je toho mnoho vystřiženo. Ale bez těchto nezbytností by pořad měl jistě nulovou sledovanost.“ c) Co bylo na natáčecích dnech nejnáročnější? ,,Nejnáročnější bylo nejspíše psychické vypětí.“ d) Mohl/a jsi změnit svoje menu? Případně nakoupit některé ingredience předem? ,,Změnit menu nebylo možné. Tak jak jsem ho před natáčením zaslala emailem produkci, tak muselo zůstat. Chtěla jsem k dezertu hostům ještě nabídnout kávu nebo čaj, ale režisér se mě zeptal "máš to v menu?"...měla jsem smůlu a dezert musel být podávaný bez kávy. Ingredience bylo možné mít nakoupené předem. Toto bylo po domluvě s produkcí.“ e) Účastníci museli chodit soutěžícímu po domě? Lézt do šuplíků? ,,Soutěžící byli rozděleni do dvojic a bylo jim určeno místo v domě, kam se půjdou podívat "šmejdit". To bylo natočeno a následně se všichni vrátili do hlavních místností, kde 53

natáčení celý večer probíhalo. V žádném případě to nefunguje tak, jak si asi diváci myslí, že každý může vlézt tam, kam chce. Jde přímo o určená místa a záleží na každém soutěžícím, zda na tom místě otevře šuplík či ne. Já osobně to považuji za osobní záležitosti a do skříní a šuplíků jsem nelezla. Je pravdou, že štáb našeptává, co vzít do ruky apod. ale přímo záleží na každém, kam až se podívá.“ f) Byli jste ovlivňováni při sdělování názorů na hostitele? ,,Ano. Štáb a především režisér umějí využít psychologii, i když tvrdili, že neovlivňují. Záleží však na každém, jak se nad tím co řekli, zamyslí a jak vážně to přijme. Ale například v jednom případě jsem měla pocit, díky indiciím, které zazněly od režiséra, že hostitel nevařil veškeré jídlo sám a tím byl i ovlivněn můj názor na něj. Přitom po shlédnutí pořadu, jsem následně zjistila, že to tak nebylo. A bylo tak i více případů.“ g) Co tě nejvíce překvapilo v zákulisí tohoto pořadu? ,,Že vše fungovalo jinak, než jsem si myslela.“ h) Měla jsi chuť v průběhu soutěže se vším seknout? ,,Měla a to hned po prvním dni, především díky zavádějícím otázkám štábu. Došlo mi, že tady nejde především o vaření, ale o to, aby bylo co pouštět do televize. Největší chuť se vším seknout přišla po mém hostitelském dni, kdy téměř nic neproběhlo tak, jak jsem si představovala. Pak jsem si ale řekla, že by to byla škoda a už si to budu snažit užít, když to nejhorší mám za sebou.“ i) Co bys vzkázala lidem, kteří uvažují o účasti v této nebo podobné reality show? ,,Moje doporučení " výhra za to nestojí a já osobně nikdy nic podobného neabsolvuji".“ ,,Na druhou stranu chápu, že kdyby štáb do toho nějakým způsobem nezasáhl, neměl by žádnou sledovanost. A má rada na závěr : když už do toho jdete, užijte si to a nestresujte se.“

54

Z tohoto interview vychází, že pořady o vaření založené na soutěži jsou velice rozporuplné. Diváci většinou vidí jen velmi malou část skutečnosti a podle toho jsou pak hodnoceni slovy diváků. Ne vždy je však soutěžící takový, jako na televizních obrazovkách v krátkém sestřihaném záběru. Musím říci, že naše kuchařská skupina si vyslechla spoustu názorů na nás, na naše tvoření ale i na naše bydlení. Natáčení probíhalo nepřetržitě celý náš den, kdy jsme vařili a nakonec je z toho jen 40 minut na televizní obrazovce. Dalším slabým místem natáčení tohoto pořadu bych viděla nesoulad v časové limitu přípravy menu jednotlivých soutěžících.

55

3.

NÁVRHOVÁ ČÁST Práce se zabývá tématem historie vaření v soukromé televizi Prima, především pak

s ohledem na jejich sledovanost. V teoretické části jsou zpracovány poznatky z dostupné odborné literatury, které se týkají tématu. Především jsou zde uvedeni čeští i světoví šéfkuchaři, jejich pořady o vaření a boom pořadů o vaření v TV. Návrhová část se bude za prvé zabývat analýzou, poté výstupem z analýzy, který čtenářovi podrobně popíše, co konkrétního nám přineslo dotazníkové šetření týkající se sledovanosti pořadů o vaření v široké veřejnosti. Dále bude detailně věnována skutečné sledovanosti dle výstupů ATO, Mediaresearch, které byly uvedeny též v praktické části této diplomové práce. V posledním bodě se pokusím navrhnout efektivní doporučení pro zvýšení sledovanosti, které by měly vést k pozitivní změně zjištěného stavu. Analýza byla zpracována pomocí předpokladu, které jsou důležité pro tuto diplomovou práci. Předpoklady jsou nutné a vyhovující podmínky pro vytvoření existence něčeho konkrétního. Pro zpracování této diplomové práce byly stanoveny 4 předpoklady, tedy 4 hypotézy. První z nich je ,,Ranní a dopolední pořady o vaření souvisí s věkem diváka“. Obecně je to dáno tím, že většina starších občanů je již v důchodu, a proto mají čas na sledování těchto pořadů v ranních či dopoledních hodinách. Důvodem je i všeobecně známý fakt, že lidé vyššího věku nemohou spát a proto i sledují pořady o vaření raději v ranních hodinách, kdy jsou často pořady opakovány na televizních stanicích. Tudíž z toho vyplývá, že večerní pořady o vaření sledují spíše lidé v produktivním věku, kteří naopak ráno odchází do práce a večer při příchodu z práce si k odpočinku po práci tyto pořady pouštějí. Stejně tak jako studenti, kteří tráví většinu času přes den ve školách. Druhá hypotéza zněla ,,Vyšší sledovanosti pořadů o vaření ve večerních hodinách přímo závisí na pracovní době občanů“. Ano i tato hypotéza byla potvrzena, jelikož pracovně vytížení lidé přichází k televizním obrazovkám až kolem 18 hodiny. Proto i většina pořadů o vaření je zařazena až po této hodině. Kolem 18 hodiny nejsou na televizní obrazovky ale zařazeny jen pořady o vaření, ale i televizní noviny a seriály pro ženy. Třetí hypotéza byla formulována ,,Pořady s českými šéfkuchaři jsou oblíbenější, než pořady o vaření se zahraničním šéfkuchařem“. Tato hypotéza se potvrdila také v dotazníkovém šetření, kdy 52% dotázaných zvolila právě preferenci českého šéfkuchaře. Tento předpoklad byl vytvořen na základě mé rodiny. Členové mé rodiny všeobecně raději sledují pořady o vaření například se Zdeňkem Pohlreichem, než pořady

56

s Gordonem Ramsayem či Jamiem Oliverem. Čtvrtou hypotézou bylo stanoveno ,, Diváci těchto pořadů se raději koukají na pořady o vaření založené na amatérských soutěží, než na pořady, kde je cílem poučit diváka. I tuto hypotézu jsme potvrdili a to hned ve dvou, na toto téma zaměřených, otázkách. První otázkou, která byla na toto zaměřená, byla otázka číslo 2, kdy bylo řešeno na který z pořadů se diváci FTV Prima koukají nejvíce, čili je pro ně nejsledovanějším. 14% diváků zodpovědělo, že nejvíce sledovaným pořadem na této stanici je pořad Prostřeno. Pořad založený právě na principu hry. Konkrétní otázku byla otázka číslo 8, kde jsem se přímo ptala, zda respondenti preferují spíše pořady o vaření založené na učení se nebo pořady založené právě na principu hry. Cooking shows založené na tomto principu zvolilo 68% všech dotazovaných.

Dle mého názoru je to právě

o adrenalinu, konfliktech a dění. Respondenty dle mého více zaujme pořad, kde se něco děje, lidé se hádají a jsou projeveny nějaké emoce, než pořady, kde vystoupí profesionální šéfkuchař a začne vařit a vysvětlovat postup přípravy jednotlivých chodů. Analýza, která mi byla poskytnuta díky televizní stanici FTV Prima nám ukazuje skutečné sledovanosti jednotlivých pořadů. Data byla poskytnuta společností ATO, Mediaresearch, které sleduje výši sledovanosti na všech televizních stanicích. Byla nám poskytnuta data k devíti pořadům o vaření na televizní stanici Prima, na kterou je předkládaná práce zaměřena. Mezi data, která nám byla poskytnuta, můžeme zařadit roky, ve kterých se daný pořad vysílal, počet epizod pořadu v daném roce, průměrnou sledovanost pořadu ve zkoumané cílové skupině (15+) v populaci vyjádřenou v tisících osob (projekce) a podíl sledovanosti určitého pořadu v procentech na celkové sledovanosti všech stanic v daném časovém úseku (share). Pořady byly vybrány mnou, dle toho aby splňovaly základní kritéria, dle kterých byla vybrána. Soustředění bylo na pořady: Prostřeno; Ano, šéfe; Šéf na grilu; Už dost šéfe; Vařte jako šéf; Rozpal to, šéfe; Teď vaří šéf; S Italem v kuchyni a Mňam, aneb Prima vařečka. Tyto pořady splnily mnou zadané požadavky a to: alespoň jeden pořad o vaření starší 10 let, pořad zaměřený na soutěžní vaření, pořad s českým šéfkuchařem a cooking show se zahraničním kuchařem. Nejlépe hodnoceným pořadem ve všech směrech byl pořad Prostřeno. Jeho nejúspěšnější sérií z hlediska sharu byla třetí série, z hlediska projekce série druhá. Poslední dvě série pořadu Prostřeno si velkou přízeň diváků nezískaly a tak můžeme říct, že s odvysílanými sériemi klesal také jejich podíl na celkovém publiku. Za neúspěšně vysílané pořady lze označit pořad S Italem v kuchyni, který měl nízkou sledovanost

57

v tisících osob oproti ostatním stanicím i nízký share. Ze všech, v této práci, analyzovaných pořadů, se na prvním i druhém místě umístil ve sledovanosti dle ukazatelů share a projekce, pořad Prostřeno. Na třetím místě se umístil pořad Zdeňka Pohlreicha Ano, šéfe. Projekce i share dle Asociace televizních organizací nám také potvrdila, že nejsledovanějším pořadem je pořad založený na principu hry (Prostřeno) a hned za ním je nejsledovanějším pořadem pořad, v jehož čele stojí český šéfkuchař. Zlepšení stavu sledovanosti vidím v zařazení premiér pořadů o vaření spíše do večerního vysílání a repríz do ranního či odpoledního vysílání pro diváky vyššího věku a žen na mateřské dovolené, které tráví čas při televizních obrazovkách spíše ráno nebo dopoledne, než večer, kdy v televizi běží další, pro lidi zajímavější nebo poutavější, pořady. Mezi ty bych zařadila především televizní noviny, které jsou nejsledovanějším pořadem dle ATO na všech televizních stanicích a vícedílné seriály typu Ordinace v růžové zahradě, Ulice aj. V tom případě by se zajistilo sledovanosti jak premiér pořadů o vaření tak jejich repríz. Nejlepší dobu pro vysílání pořadů o vaření vidím v čase od 17:00 do 19:00 a to z důvodu, že po 17:00 hodině je většina obyvatel české republiky již doma jak z práce, tak ze školy. Naopak reprízy těchto pořadů bych zařadila do ranního či dopoledního vysílání nebo do víkendového vysílání. Tím by se mohlo docílit rovnoměrné sledovanosti jak pořadů o vaření, tak pořadů, které si svou sledovanost drží na nejvyšších příčkách již několik let. Mezi tyto jsou, dle ATO, zařazeny Televizní noviny a večerní seriály. 50 nejsledovanějších pořadů na televizních obrazovkách lze vidět v tabulce číslo 13 uvedené v příloze číslo jedna, této práce. Do televizního vysílání by dle mého měly být zařazeny i moderní trendy v gastronomii. Pro toto bych vyčlenila především víkendové vysílání a v tom nejlepším případě i samostatnou televizní stanici právě pro ty z nás, kteří se tomuto chtějí věnovat v bližším pojetí. Moderní trendy v gastronomii udávají mezinárodní hotelové společnosti. Gastronomické trendy se vyvíjí dle potřeb zákazníka a sledují životní styl obyvatel. Dle požadavků zákazníka se mění i nabídka jídel. Gastronomie se zaměřuje na kvalitu, zdraví prospěšné látky pro udržení dobré kondice, čerstvé ingredience a redukuje se používání tzv. aditiv (stabilizátory, pojiva aj.). Efektivní využití času a kratší doba přípravy je docílena využitím nových poznatků a nové techniky v gastronomii. Klasická nabídka obědů o několika chodech se mění v nabídku jídel s menším obsahem ze širokého volného výběru. Poslední dobou se projevuje i zájem o vegetariánský způsob stravování. Od roku 1999 se v českých restauracích objevuje využití biopotravin při sestavování menu, které 58

kromě kvality pozitivně ovlivňují i chuť pokrmů. Těmto pokrmům, s obsahem účinných zdraví prospěšných látek, nazýváme Bio Food nebo také Functional Food. Mezi moderní trendy gastronomie dnes můžeme zařadit dále molekulární gastronomii (vědecká disciplína, která se nachází na pomezí kuchařského umění a potravinářské chemie, jejímž pokračovatelem je molekulární myologie, vývojový stupeň soustřeďující se na alkohol a míšení nápojů. Příkladem může být aplikace tekutého dusíku při chlazení koktejlu až do dosažení pevného skupenství. Cílem je determinovat složité fyzikálně-chemické děje odehrávající se při přípravě jídel, překvapit a uspokojit chuťové buňky), Lego Foods & Puzzle Foods (v zahraničí jsou tak nazývány dezerty a cukrářské výrobky. V těchto dezertech se snoubí kuchařova kreativita, dokonalé aranžmá na talíři a moderní gastronomické technologie), Fusion cuisine (gastronomický styl, při kterém se tradiční kuchyně mísí s exotickými vlivy. Tento směr je novinkou v gastronomii a čerpá především z národních kuchyní Asie. Pojí se tak spolu evropské a jiné kuchyně, Fund Food nebo Fancy Food (jedná se o zábavnou formu gastronomie, která využívá tvořivosti kuchaře a obsluhy), Slow Food (představuje harmonické menu o více menších chodech – hnutí vzniklo v Itálii v roce 1986 a bylo protestem proti rychlému občerstvení, cílem bylo zachovat kulturu stravování a stolování s ohledem na regionální tradice a zdravé, využívání organických a místních surovin bez chemického ošetření), Frontcooking (podniky vybavené technikou, která umožní vyexpedovat 3 pokrmy za minutu, které se dohotovují dle přání hosta a před jeho zrakem – součástí této přípravy jsou konvenience, průmyslově předpřipravené potraviny),

59

ZÁVĚR V této diplomové práci jsme se snažili definovat historii pořadů o vaření v soukromých TV. V teoretické části jsme se věnovali teorii o historii vaření, historii pořadů o vaření jak ve světě tak u nás. V této části jsme také představili televizní stanici FTV Prima, na kterou je tato práce zaměřena. Objasnili jsme boom kuchařských pořadů a zařadili jsme pořady o vaření do žánru reality TV. Podrobněji jsme se zaměřily na pořady o vaření a jejich televizní osobnosti. Zabývali jsme se podrobněji českými i zahraničními kuchařskými pořady, které nám předkládají televizní stanice. Dá se říci, že každý z těchto kuchařů se ve svých pořadech snaží o to, aby se diváci naučili rychle, správně a dobře vařit. Přinášejí nové postupy, receptury, inspiraci z cizích zemí i nové ingredience. Zmínily jsme jak cooking shows z minulosti tak ty, které se stále vysílají. V části analytické proběhlo výzkumné šetření zaměřené na sledovanost pořadů o vaření v široké veřejnosti. Výsledky tohoto šetření byly objasněny grafickým zpracováním dotazníkových otázek a písemným zhodnocením. Poté jsme se zaměřily na Asociaci televizních organizací (ATO), kde jsme podrobně opsaly, na co se organizace zaměřuje a jak zjišťuje sledovanost u televizních obrazovek. Poté byly použity materiály poskytnuté televizní stanicí Prima. Ty nám ukázaly skutečnou sledovanost cooking shows na FTV Prima. Tuto diplomovou práci jsem si vybrala proto, že úzce souvisí s mým vysněným budoucím povoláním, což mě vedlo k zamyšlení, jak je důležité znát a vědět o potřebách českých strávníků, abych si mohla vytvořit vlastní názor, pokud budu chtít vybudovat vlastní restauraci, do které se budou všichni lidé rádi vracet za gastronomickým zážitkem. To vše bych chtěla skloubit s příjemným prostředím, čehož lze dosáhnout perfektně sjednoceným týmem pracovníků. Diplomová práce byla i takovou odezvou na spolupráci s TV Prima při natáčení pořadu Prostřeno, jehož jsem byla součástí. Téma a cíl práce byly pro mě velmi zajímavých fenoménem ke zkoumání. Gastronomie je a bude každodenní součástí životů každého z nás a bez ní se neobejdeme. Snaha českých i zahraničních kuchařů o pozvednutí gastronomie jako takové je v tomto směru pozoruhodná. Vliv, který kuchaři mají na diváky televizních obrazovek je téměř nepostradatelný. Ať už jde o reklamní činnosti, kde kuchaři prezentují výrobky různých firem či obchodních řetězců, tak i gastronomie jako takové. 60

Seznam použité literatury ANDREJEVIČ, Mark. 2004. Reality TV: the work of being watched. Lanham: Rowman & Littlefield Publishers. ANDREJEVIČ, Mark. 2003. Narrowcasting. in Jones, Steve. Encyclopedia of New Media. An Essential Reference to Communication and Technology. London: Sage. BROST, Lori F. 2000. Television Cooking Shows: Defining the Genre. Ph.D. diss. Indiana University COLLINS, Kathleen. 2009. Watching what we eat : the evolution of television cooking shows. New York; London: Continuum. CREEBER, Glen. 2001. The Television Genre Book. London: British Film Institute FISKE, John. 1987. Television Culture. London: Routledge. JIRÁK, Jan. Reality show, nebo show reality? In ROHÁL, Robert; TYCHTL, Petr. To každopádně! Realita, nebo show? Praha: XYZ, 2005. s. 161 – 170. ISBN 80- 86864-46-4. McCARTHY, Anna. 2004. „Stanley Milgram, Allen Funt, and Me. Postwar social science and the „first wave“ of reality TV.“ Pp. 30-65 in Laurie Ouellette, Susan Murray (eds.). Reality TV: Remaking television culture. New York: New York University Press. MITTEL, Jason. 2004. Genre and Television. From Cop Shows to Cartoons in American Culture. London: Routledge MURRAY, Susan. 2004. „I think we need a new name for it.“ Pp. 65-81 in in Laurie Ouellette, Susan Murray (eds.). Reality TV: Remaking television culture. New York: New York University Press REIFOVÁ, Irena a kol. 2004. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál. SOUČEK, Jan. 2012. „Nové formáty v televizní tvorbě.“ Pp. 121-139 in Jan Motal a kolektiv. Nové trendy v médiích II. Rozhlas a televize. Brno: Masarykova univerzita.

61

62

Seznam elektronických zdrojů Aktuality [online].

2012.

[cit.

2015-05-06].

Dostupné

z:

http://www.aktuality.sk/clanok/212862/martin-korbeli Anthony Bourdain. 2001-. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia

Foundation

[cit.

2015-05-06].

Dostupné

z:

http://en.wikipedia.org/wiki/Anthony_Bourdain ATO [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.ato.cz/co-je-to-ato/poslani Csfd [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/225194-podpoklickou/ Csfd [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/264096-mnam-anebprima-varecka/ Csfd [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/305741-cesko-nataliri/ Databáze

knih [online].

[cit.

2015-05-06].

Dostupné

z:

http://www.databazeknih.cz/zivotopis/jaroslav-sapik-45471 Delia Smith. 2001-. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia

Foundation

[cit.

2015-05-06].

z:

Dostupné

http://en.wikipedia.org/wiki/Delia_Smith Dione Lucas [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.cooksinfo.com/dionelucas Dita Pecháčková [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.ditap.cz/o-mne/ Emeril Lagasse [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://emerils.com/

Filip Sajler. 2001-. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Food

Network

TV [online].

[cit.

2015-05-06].

Dostupné

z:

http://www.foodnetworktv.com/ Foursquare [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: https://foursquare.com/activity.

63

:

Gordon

Ramsay [online].

[cit.

Dostupné

2015-05-06].

z:

http://en.wikipedia.org/wiki/Gordon_Ramsay Iprima [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.iprima.cz/ceskovarizive/oporadu Iprima [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.iprima.cz/o-spolecnosti Jacques

Pépin [online].

[cit.

Dostupné

2015-05-06].

z:

http://www.biography.com/people/jacques-p%C3%A9pin-20929255#famed-chef Jamie Oliver [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.jamieoliver.com/ Jiří Babica [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://zivotopis.osobnosti.cz/jiribabica.php Julia

Child [online].

[cit.

2015-05-06].

Dostupné

z:

http://poklicka.doma.nova.cz/clanek/novinky/svetovi-kuchari-julia-childova.html Kašpárku vař! [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.barrandov.tv/kasparkuvar Když vaří táta [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.kdyzvaritata.cz/ Kluci

v

akci [online].

[cit.

2015-05-06].

Dostupné

z:

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10084897100-kluci-v-akci/1133-kluci-v-akci/ Kultura idnes [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://kultura.idnes.cz/video-v-prvnikucharske-show-varila-zena-dnes-v-nich-muzi-zehli-tortilly-14d/filmvideo.aspx?c=A090407_174011_filmvideo_tt Magazin

aktualně [online].

JANSOVÁ,

Petra.

[cit.

2015-05-06].

Dostupné

z:

http://magazin.aktualne.cz/rozhovor-s-jirimstiftem/r~d14501e4f60911e38c54002590604f2e/ Martin

polačko [online].

[cit.

Dostupné

2015-05-06].

z:

http://www.milujivareni.cz/temata/show/rozhovory/198-martin-polacko Mediaresearch [online].

[cit.

2015-05-06].

Dostupné

http://www.mediaresearch.cz/produkty-sluzby/mereni- televize/mereni-tv-v-cr/ 64

z:

Mediaresearch [online].

[cit.

2015-05-06].

Dostupné

z:

http://www.mediaresearch.cz/produkty-sluzby/mereni- televize/nejcastejsi-dotazy-faq Na nože. 2001-. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia

Foundation

[cit.

2015-05-06].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Na_no%C5%BEe! Network [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.foodnetwork.com/ Nigella

Lawson [online].

[cit.

2015-05-06].

Dostupné

z:

http://en.wikipedia.org/wiki/Nigella_Lawson Nova [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.nova-tv-archiv.cz/masterchef/ Radek

Kašpárek [online].

[cit.

2015-05-06].

Dostupné

z:

http://www.kulinarskysvet.cz/kuchari/radek-kasparek/ Radek Šubrt [online]. 2010. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.radek-subrt.cz/omne Rachael Ray [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.rachaelray.com/ Rachael Ray. 2001-. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia

Foundation

[cit.

2015-05-06].

Dostupné

z:

http://en.wikipedia.org/wiki/Rachael_Ray ¨ Reality show. 2001-. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia

Foundation

[cit.

2015-05-06].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Reality_show Úvod

do

televizního

trhu [online].

[cit.

Dostupné

2015-05-06].

z:

http://www.mediaguru.cz/typy-medii/televize/uvod/ Vše o vaření [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: www.vseovareni.cz Wikimedia

Foundation

[cit.

2015-05-06].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Filip_Sajler Zdeněk Pohlreich [online]. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.zdenekpohlreich.cz/

65

Seznam příloh Příloha č. 1 – nejsledovanější pořady roku 2014 na všech televizních stanicích

66

Příloha č. 1 Tabulka č. 13 – TOP 50

Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50

Název pořadu Televizní noviny Televizní noviny Televizní noviny ZOH 2014 Soči: Hokej M: Česko - Slovensko Televizní noviny Ordinace v růžové zahradě 2 Televizní noviny Televizní noviny Televizní noviny Televizní noviny Televizní noviny Princezna a písař Televizní noviny Televizní noviny Televizní noviny Ordinace v růžové zahradě 2 Televizní noviny Televizní noviny Televizní noviny Televizní noviny Televizní noviny Televizní noviny Ordinace v růžové zahradě 2 Televizní noviny Televizní noviny Televizní noviny Televizní noviny Televizní noviny Televizní noviny Televizní noviny Televizní noviny Televizní noviny Ordinace v růžové zahradě 2 Televizní noviny Televizní noviny Televizní noviny Ordinace v růžové zahradě 2 Televizní noviny Televizní noviny Televizní noviny Televizní noviny Televizní noviny Televizní noviny Vinaři Televizní noviny Ordinace v růžové zahradě 2 Televizní noviny Ordinace v růžové zahradě 2 Televizní noviny Televizní noviny

Stanice Nova Nova Nova ČT sport

Datum 1.1.2014 16.1.2014 14.1.2014 18.2.2014

Od 19:30:00 19:30:00 19:30:00 17:51:19

Do 20:12:18 20:11:31 20:12:05 20:37:14

Rating 25,7% 25,0% 24,2% 24,2%

Tisíce 2239 2173 2105 2104

Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova ČT1 Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Nova Prima Nova Nova Nova Nova Nova Nova

2.1.2014 16.1.2014 21.1.2014 11.3.2014 28.1.2014 29.4.2014 15.1.2014 24.12.2014 26.2.2014 29.1.2014 23.1.2014 21.1.2014 25.2.2014 3.1.2014 30.1.2014 4.3.2014 6.3.2014 8.1.2014 14.1.2014 13.3.2014 20.1.2014 24.2.2014 25.3.2014 5.2.2014 6.1.2014 7.1.2014 20.2.2014 10.2.2014 13.2.2014 3.2.2014 13.1.2014 24.3.2014 6.3.2014 18.3.2014 12.3.2014 11.2.2014 2.2.2014 9.1.2014 27.1.2014 31.8.2014 15.4.2014 6.2.2014 27.2.2014 4.2.2014 4.2.2014 6.2.2014

19:30:00 20:21:57 19:30:00 19:30:00 19:30:00 19:30:00 19:30:00 19:00:55 19:30:00 19:30:00 19:30:00 20:22:51 19:30:00 19:30:00 19:30:00 19:30:00 19:30:00 19:30:00 20:23:06 19:30:00 19:30:00 19:30:00 19:30:00 19:30:00 19:30:00 19:30:00 19:30:00 19:30:00 20:23:41 19:30:00 19:30:00 19:30:00 20:24:27 19:30:00 19:30:00 19:30:00 19:30:00 19:30:00 19:30:00 20:14:35 19:30:00 20:23:54 19:30:00 20:24:05 19:30:00 19:30:00

20:12:16 21:30:04 20:12:21 20:13:03 20:12:17 20:12:37 20:11:52 20:21:41 20:10:17 20:12:41 20:12:09 21:31:42 20:09:57 20:12:19 20:10:49 20:12:02 20:12:27 20:11:05 21:32:05 20:12:32 20:12:21 20:10:52 20:10:20 20:11:39 20:11:10 20:12:39 20:09:14 20:11:09 21:33:51 20:11:54 20:12:45 20:12:57 21:35:19 20:11:56 20:13:27 20:11:05 20:12:40 20:11:41 20:13:19 21:30:07 20:12:02 21:35:39 20:09:57 21:34:19 20:12:12 20:11:21

24,2% 23,9% 23,8% 23,7% 23,7% 23,7% 23,6% 23,5% 23,5% 23,5% 23,5% 23,4% 23,4% 23,4% 23,3% 23,3% 23,3% 23,2% 23,2% 23,2% 23,1% 23,0% 22,9% 22,9% 22,9% 22,9% 22,8% 22,8% 22,8% 22,8% 22,7% 22,7% 22,7% 22,6% 22,6% 22,6% 22,6% 22,6% 22,5% 22,5% 22,5% 22,5% 22,5% 22,5% 22,4% 22,4%

2103 2083 2067 2064 2058 2057 2055 2046 2045 2041 2040 2039 2035 2031 2031 2030 2026 2021 2016 2015 2007 1997 1995 1993 1993 1989 1985 1980 1980 1979 1977 1972 1971 1970 1967 1966 1965 1963 1960 1959 1955 1954 1954 1954 1948 1946

Zdroj: ATO, Mediarsearch

67

68