Historie Divadelního souboru Tyl. Kristýna Jelínková Gymnázium Zikmunda Wintra náměstí Jana Žižky 186, Rakovník. Středoškolská technika 2016

Středoškolská technika 2016 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT

Historie Divadelního souboru Tyl Kristýna Jelínková Gymnázium Zikmunda Wintra náměstí Jana Žižky 186, Rakovník

1

Obsah: Úvod ........................................................................................................................................................ 3 Anotace.................................................................................................................................................... 4 Klíčová slova ........................................................................................................................................... 4 1.

Historie od roku 1812 ...................................................................................................................... 5

2.

Dnešní DS Tyl ............................................................................................................................... 12

3.

Historie budovy dnešního divadla ................................................................................................. 15 3.1 Rekonstrukce Tylova divadla ...................................................................................................... 16

4.

Přehlídky pořádané DS Tyl ........................................................................................................... 16

5.

Známé osobnosti DS Tyl ............................................................................................................... 18

6. Největší rozmach DS Tyl .................................................................................................................. 21 7. Opera v Rakovníku ............................................................................................................................ 22 8. Životopisy významných členů........................................................................................................... 28 9. Dotazník č. 1 ..................................................................................................................................... 34 10. Dotazník č. 2 ................................................................................................................................... 39 Seznam literatury................................................................................................................................... 44 Přílohy: .................................................................................................................................................. 46 Fotky.................................................................................................................................................. 55 Konzultace ............................................................................................................................................. 77

2

Úvod Téma ročníkové práce Historie DS Tylu jsem si vybrala, protože se divadlu věnuju, jsem aktivní nečlen DS Tylu a ve volném čase se zajímám o historii. Jelikož působím v DS Tylu chci vědět, díky komu spolek funguje a co vše spolek již zažil. Mým cílem je sepsat nepříliš obsáhlou historii, spíše chci práci obohatit zajímavostmi. Chtěla bych, aby se čtenáři dozvěděli nejvýznamnější historické i současné momenty, ale především doufám v to, že to pro čtenáře bude zajímavé. Chtěla bych ve své práci zmínit i to, že v Rakovníku fungovala kvalitní amatérská opera. Očekávám, že většina čtenářů DS Tyl zná, a doufám v to, že jakkoliv obohatím jejich znalosti. Nejvíce čerpám z pramenů, které mi vypůjčil DS Tyl. Jako metodu průzkumu jsem si zvolila dotazník, díky kterému vypracuji grafy.

3

Anotace Ročníková práce je na téma historie DS Tyl. V teoretické části práce pojednává o historii od roku 1812 až do současnosti. V práci se objeví i historii budovy, kde dnes DS Tyl sídlí. V práci se pojednává i o známých osobnostech, které spolupracovali s DS Tylem. Bude popsán význam a fungování místní amatérské opery, která bohužel dnes neexistuje. V praktické části budou grafy, které vzniknou po výsledcích dotazníku. První dotazník je zaměřen na to, zda mladí lidé vědí o Tylově divadle a zda ho navštěvují. Druhý dotazník je zaměřen na návštěvnost Popelky a na její účastníky.

Klíčová slova Historie DS Tyl, divadlo, ochotníci, rakovnická opera, herec, režisér, Rakovník, představení, Popelka, Wintrův Rakovník

4

1. Historie od roku 1812 Divadelní ochotnická jednota Tyl v Rakovníku vznikla v roce 18721. Navázala tak na spolek divadelních ochotníků, jehož působení se datuje už od roku 18122, kdy byl zbudován „Chrámek Thálie“. Ochotníci v roce 18123uvedli činohru „Husité u Naumburku“, jejíž text z němčiny přeložil a s ochotníky nastudoval berní úředník Jan Kubla. Potom nastala v divadelním dění desetiletá pauza. V roce 18224 studenti, řemeslníci a písaři sehráli truchlohru „Mečislav a Blanka“. Po uvedení hry purkmistr divadlo zakázal, protože se mu nelíbila vzrůstající divadelní aktivita v Rakovníku. Roku 18275 v Rakovníku neúspěšně hostovala německá „Stanfeldova kočovná společnost“. Místní studenti a ochotníci využili situace a s úspěchem zahráli česky ve prospěch německé společnosti Klicperovu hru „Jan za chrta dán“. Po velkém úspěchu sehráli v letech 18276 a 18287 několik dalších českých her. Následkem velkých překážek kladených divadelním ochotníkům tehdejšími úředníky nastala 13letá pauza. Roku 18408 byla založena Ochotnická společnost z iniciativy Františka Hovorky9, který si přivzal na pomoc Antonína Lásku 10a Jana Lepičovského11. Šlo o společnost, která svou činnost zahájila 3. 1. 184112 veselohrou „Půjčka za oplátku“. Až do

Lettl, Roch: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 3 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 4 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 5 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 6 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 7 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 8 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 9 František Hovorka byl rakovnický občan, který se živil jako malíř. Lze ho spolu s Láskou a Lepičovským považovat za zakladatele ochotnického divadla. Dostupné z: Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 10 Antonín Láska měšťan a knihař, který žil v Rakovníku. Dostupné z: Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 11 Jan Lepičovský byl varhaník, který žil v Rakovníku. Dostupné z: Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 12 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 1 2

5

roku 185113 ochotníci nastudovali desítky her a to např. “Nebožka paní“, „Čech a Němec“, „Berounské koláče“, „Tlachač“, “Zlý duch Lupmaci Vagabundus“, “Chytroušek“, “Loupežníci“ a mnoho dalších. V roce 185114c. k. okresní hejtman zakázal divadlu činnost. Zákaz trval 10 let. Po pádu Bachova režimu nastává oživení. Ke slavnostnímu zahájení hospodářské výstavy 23. 10. 186115 ochotníci nastudovali hru J.J. Kolára „Debora“. V prvním poschodí hostince „ u Beků“ si ochotníci projali prostorný sál na 6 let za roční činži 215 zlatých. Do roku 186516 bylo úspěšně sehráno dalších 35 představení. O úřední povolení museli ochotníci žádat c. k. místodržitelství a k žádosti musel být připojen seznam her i herců s udáním věku a zaměstnání. Převážná část vybraných peněz byla věnována na dobročinné účely. Roku 186517 dochází k velké generační neshodě. Odcházejí jak staří ochotníci, tak i zástupci mladé generace. Většina z nich vstupuje do dobročinných spolků. Mladí herci, zejména František Levý a Karel Malc, ovšem neusnou na vavřínech a koncem roku 186518zakládají jednotu „Domácí divadlo“. Spolu s divadlem vzniká v Rakovníku i dramatický odbor „Sokol“ .Roch Lettl19:“ Počínání tohoto hloučku bylo vzorné, obětavé a velmi nesnadné, takže po velmi značném lopocení a namáhání, na hmotných prostředků se jim nedostávalo, zřízeno jeviště druhu nejprimitivnějšího. Materiál na kostru daly olše, jež naši druhové za tiché noci při svitu měsíce v bývalém obecním parku na Sekyře pokáceli, poté chmelové tyče a plaňky, které si v zahradě p. Nathána Steina na věčnou oplátku vypůjčili.“…“V hledišti pro pány kluky zřízena též galerie, která se při představení s publikem zřítila.“20

Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 15 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 16 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 17 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 18 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 19 Roch Lettl byl divadelní ochotník a kronikář, dostupné z: Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 20 Lettl,R.: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 13 14

6

První představení „Kašpárek hledá kmotra“ od Matěje Kopeckého se uskutečnilo 6. 1. 186621 v dílně obuvníka Ferdinanda Malce. Roku 186922 v Rakovníku roste počet ochotníků, kteří zakládají nové divadelní spolky, kterých postupně vznikají desítky. Některé spolky přetrvají do 20. století. Zpočátku mezi spolky neexistuje žádná zášť a vzhledem k nedostatku herců si vypomáhají. Neshody mezi spolky se ale později objeví a to především mezi starými ochotníky a Vesnou23. Staří ochotníci údajně žárlili na úspěch svých mladších kolegů. Na podporu oživení činnosti „Domácího divadla“ a ve snaze urovnat vztahy mezi ochotníky svolává 13. 9. 186924Roch Lettl schůzi. Na schůzi navrhl, aby spolek přijal do svého názvu jméno J. K. Tyla. Návrh byl přijat. V létě 28. 6. 187225vydává ochotník Roch Lettl „Povolání k omladině rakovnické“, kde navrhuje založení Divadelní ochotnické jednoty TYL, která by obnovila ochotnický spolek. V létě 7. 7. 187226 svolal R. Lettl schůzi, která se uskutečnila za účasti osmnácti zakládajících členů. Na schůzi byl přijat návrh stanov nového spolku a zvolen jeho prozatímní výbor v čele s ředitelem Vilémem Klementem27 a jednatelem Rochem Lettlem. Na konci července 21. 7. 187228 stanovy spolku byly potvrzeny výnosem c. k. Místodržitelství království Českého. 31. 8. 187229 byla právně potvrzena a zahájena činnost spolku pod názvem Divadelní ochotnická jednota Tyl v Rakovníku. Spolek měl 25 členů, ale chybělo mu jeviště a kulisy. 1. valná hromada30 Divadelní ochotnické jednoty Tyl (DOJ Tyl) se konala 28. září 187231 za přítomnosti 25 členů v hostinci „U Zlaté šišky“. Do výboru byli zvoleni Vilém Klement, jako ředitel, Roch Lettl ve funkci Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 23 Vesna byl divadelní studentský spolek, který byl založen roku 1869. Účelem spolku bylo šíření všeobecné lidské vzdělanosti. Dostupné z: Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 24 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 25 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 26 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 27 Vilém Klement byl nejdřív člen starých ochotníků, který se stal členem DOJ Tyl a 1. ředitelem DOJ Tyl. Dostupné z: Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 28 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 29 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 30 Valná hromada – shromáždění všech členů ke schůzi, vyznamslov.com, [cit. 19. 10. 2015], dostupné z: http://www.vyznam-slova.com/Valn%C3%A1%20hromada. 31 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 21 22

7

jednatele, Vilém Kramerius, jako pokladník, František Šíma, Petr Kubla, Čeněk Deršmíšek a Jiljí Šimer, dále pak jako náhradníci Karel Černohorský a Jan Vácha. Začátkem října 2. 10. 187232 se konala první výborová schůze. Na ní se rozdělily úlohy. Petr Kubla za prozatímního režiséra, Čeněk Deršmíšek za dekoratéra, František Šíma za kontrola a Jiljí Šimr za domácího správce. První slavnostní představení divadelní ochotnické jednoty Tyl v Rakovníku se hrálo 9. října 187233 v sále hostince „U Beků“ a ochotníci se představili se hrou „Nepokradeš, aneb cizí zlato neblaží“ s předehrou od Elišky Peškové „Tolar s panenkou Marií“. Spolek si musel vypůjčit kulisy od ochotníků z Lužné. Představení sklidilo úspěch a ochotníci si vydělali 43 zl. a 40kr. Po úspěchu se rozhodli postavit si vlastní jeviště. Městská rada spolku darovala dříví z obecního lesa a v listopadu téhož roku bylo obecenstvu představeno nové jeviště se dvěma, plátěnými oponami, dekoracemi a rekvizitami. V listopadu 187234 zahájili ochotníci činnost na vlastním jevišti divadelním představením „Na dušičky aneb modlitba na hřbitově“. Spolek zdárně fungoval v pronájmech pohostinství U Zlaté koruny, U Zeleného stromu, Na Střelnici a jinde do roku 187935, kdy kvůli osobním sporům jeho aktivita ustala. Roch Lettl opět vzpomíná:“ Zdárná činnost ochotníků byla nyní narušena závistí, osobními třenicemi a spory mezi členy, což spolku velmi uškodilo. Někteří ochotníci odešli, někteří se odstěhovali z města, zbyla jen malá skupinka ochotníků a pro nedostatek personálu přestalo se hrát úplně.“36 Pasivita jednoty trvá více než 4 roky. V květnu roku 188437 několik obětavých ochotníků s cílem zachránit ochotnickou jednotu vyzvali posledního ředitele jednoty p. Hyna Mimru ke svolání ustavující valné hromady, která se uskutečnila 11. 5. 188438. Ředitel H. Mimra kvůli poměrům ve spolku navrhl jeho rozpuštění. Zasloužilý veterán bývalých starých ochotníků Alois Toužimský se ujal slova a poukázal na obtíže a překážky, kterým museli čelit ochotníci před několika lety. Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 34 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 35 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 36 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 37 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 38 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 32 33

8

Vybídl přítomné k náboru nových členů a slíbil, že se postará o co nejlevnější zapůjčení místnosti Na Střelnici. Díky němu se obnovuje činnost spolku s novými i staršími členy. Jednota ale nemá své stálé místo a představení se hrají pořád ve vypůjčených sálech. Po každém představení se musí jeviště zbourat a na další představení znovu postavit. Roku 191439 získává Divadelní ochotnická jednota Tyl místo v nově postavené sokolovně, na jejíž stavbě se ochotníci také podíleli. Stálé divadlo v Rakovníku chtěla i veřejnost. Nasvědčuje tomu anonymní dárce, který v květnu roku 191940 skládá městské radě dar v hodnotě 2000 Kč s prosbou, aby byla částka použita, jako základ Fondu pro zbudování městského divadla. Radní vytvořili přípravný sbor pro stavbu divadla v Rakovníku, v němž jsou zástupci městské rady, DOJ TYL a další rakovnické spolky a korporace. DOJ Tyl vybrala do přípravného sboru zástupce a to Bohuslava Vlčka, Františka Donáta, Josefa Filipa, Vendelína Číhu a Bohumila Urbana. Výbor nebyl aktivní až do roku 1928.1 V dubnu roku 192841 se uskuteční porada spolků a korporací, kde se rozhodne o vzniku nového Spolku pro vybudování městského divadla v Rakovníku. Definitivní podobu jeho stanov schvaluje 7. 4. 193042 Zemský úřad v Praze. V roce 192943 se v sokolovně zřídí biograf a DOJ Tyl čelí opět prostorovému problému, načež se DOJ TYL stěhuje do Dělnického domu, ale opět je to jen dočasné řešení. V roce 193844 je dán městem do prodeje Lidový dům. DOJ Tyl se spojuje s Pěvecko-hudebním spolkem k akci na jeho získání a zakládají Družstvo Tylův dům. Družstvo pak Lidový dům kupuje za 765 000 Kč, které jsou půjčeny na úvěr. Družstvo přejmenuje Lidový dům na Tylův dům. Na jaře 4. května 193945 se v Tylově domě koná úvodní představení „Mikuláš Dačický z Heslova“ od Ladislava Stroupežnického. Pak nastává menší pauza, jelikož probíhá rozsáhlá rekonstrukce jeviště. Provoz divadla je opět zahájen 20. ledna 194046 a to slavnostní hrou Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 41 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 42 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 43 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 44 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 45 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 46 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 39 40

9

„Josef Kajetán Tyl“ od F. F. Šamberka. V letech 193947 a 194848 probíhá v budově rozsáhlá rekonstrukce a to vše v hodnotě více než 1 100 000 Kč. Přes velké zadlužení se ochotníkům povedlo to, po čem tak dlouho toužili, získali konečně stálý divadelní stánek. Do roku 194749 odehrála DOJ Tyl 700 divadelních představení. Účastnila se mnohdy i s úspěchem řady divadelních soutěží, jako je Jiráskův Hronov50, Klicperův Chlumec51 a Tylova Kutná Hora52. Rakovničtí ochotníci měli dokonce čest zahrát si s řadou známých a významných herců, například se Zdeňkem Štěpánkem 53, Jindřichem Mošnou54, Eduardem Vojanem55, Hugo Hassem56, Olgou Scheinpflugovou57 a dalšími. Po únorové revoluci v roce 194858 je zrekonstruované Tylovo divadlo zestátněno. Divadelní ochotnická jednota Tyl byla zrušena. Tyláci chtěli hrát a proto přechodně působili pod závodním klubem Rakovnických keramických závodů (RKZ), také pod TOSem a nakonec nalezli zázemí pod Osvětovou besedou, později Městským kulturním střediskem a stali se Divadelním souborem Tyl při MěKS Rakovník. Každý soubor musel podle

Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 49 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 50 Jiráskův Hronov je celostátní divadelní přehlídka amatérského divadla, která vznikla v roce 1930, jiraskuvhronov.cz, [cit. 15. 11. 2015], dostupné z: http://www.jiraskuvhronov.cz/jh/clanky.php?id=6370. 51 Klicperův Chlumec je amatérská divadelní přehlídka, která funguje od roku 1947, chlumecnc.cz, [cit. 15. 11. 2015], dostupné z: http://www.informuji.cz/akce/kr/36698-67-klicperuv-chlumec/. 52 Tylova Kutná Hora byla amatérská divadelní přehlídka, která už neexistuje, amaterskedivadlo.cz, [cit. 15. 11. 2015], dostupné z: http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=prehlidka&id=96. 53 Zdeněk Štěpánek se narodil 22. 9. 1896 v Tvoršicích a zemřel 20. 6. 1968 v Praze. V Rakovníku žil během svého mládí. Byl to herec a byl jmenován národním umělcem, fdb.cz, [cit. 15. 11. 2015], dostupné z: http://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/22095-zdenek-stepanek.html. 54 Jindřich Mošna se narodil 1. 8. 1837 a zemřel 6. 5. 1911. Byl to český divadelní herec a významný představitel českého realistického herectví, zivotopisyonline.cz, [cit. 15. 11. 2015], dostupné z: http://zivotopisyonline.cz/jindrich-mosna-herec-s-dusi-komika/. 55 Eduard Vojan se narodil 5. 5. 1853 a zemřel 31. 5. 1920. Vojan byl český herec a zakladatel moderního českého herectví, osobnosti.cz, [cit. 15. 11. 2015], dostupné z: http://www.osobnosti.cz/eduard-vojan.php. 56 Hugo Hass se narodil 18. 2. 1901 v Brně a zemřel 1. 12. 1968 ve Vídni. Hass byl významný český režisér, filmový a divadelní herec, který se proslavil i v Hollywoodu, osobnosti.cz, [cit. 15. 11. 2015], dostupné z: http://www.osobnosti.cz/hugo-haas.php. 57 Olga Scheinpflugová se narodila 3. 12. 1902 ve Slaném a zemřela 13. 4. 1968. Scheinpflugová byla herečka a spisovatelka, která si vzala Karla Čapka. Měla obrovské problémy s nacisty a jen díky šťastné náhodě nebyla popravena, zivotopis.osobnosti.cz, [cit. 15. 11. 2015], dostupné z: http://zivotopis.osobnosti.cz/olgascheinpflugova.php. 58 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 47 48

10

Soběslavského plánu59 za rok odehrát 4 hry. Jednu českou, nebo slovenskou původní, jednu českou nebo slovenskou klasiku, jednu sovětskou a jednu ruskou klasiku. Do roku 195660nastudovali ochotníci pod RKZ 38 premiér. V tomto samém roce přešla DOJ Tyl pod Závodní klub n. P. TOS Rakovník. Zde do roku 195861 odehráli ochotníci 8 premiér. Pro soubor je toto období považováno za léta největšího rozmachu, jelikož od roku 194762 do roku 195963 sehrál TYL 725 divadelních představení. DOJ Tyl nehrála jen v Rakovníku, ale byla oblíbená v blízkých, ale i vzdálenějších místech Čech a Moravy. Ochotníci uskutečnili zájezdy do 77 měst a obcí a odehráli celkem 246 představení, z toho dokonce 4 v Praze. Soubor se účastnil divadelních přehlídek a soutěží např. již zmiňovaného, ale pro ochotníky velmi důležitého Jiráskova Hronova. Tyl dokonce i některé soutěže pořádal a to „Wintrovy hry“, které mimochodem TYL pořádá dodnes, „Křivoklátská divadelní léta“ a „Rakovnické divadelní žatvy“. V roce 195864 se zřizovatelem divadelního souboru TYL (DS TYL) stává Osvětová beseda MNV v Rakovníku. Do roku 196665 soubor nastudoval 40 premiér. V létě 4. 8. 196666 usnesením rady MNV po dohodě se stranickými orgány ukončila činnost DS TYL pro dlouhodobou stagnaci. 27. dubna 196667 DOJ Tyl obnoví svou činnost s hrou „Lucerna“ od A. Jiráska pod Městskou osvětovou besedou. Soubor sehrál 3 premiéry. Po Pražském jaře68 196869 následovaly politické události, které ovlivňovaly kulturní dění v České republice. Činnost souboru byla opět utlumena. Z roku 19701 máme záznamy o

Soběslavský plán vznikl roku 1950. Hlavním úkolem bylo získávat nové kulturní pracovníky z řad dělníků. Kulturně založené spolky měli mít jasně stranický a politický charakter. V roce 1950 byly zrušeny všechny amatérské spolky s tím, že přecházejí na platformu masových organizací, amaterskedivadlo.cz, [cit. 15. 11. 2015], dostupné z: http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=txt&id=6375. 60 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 61 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 62 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 63 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 64 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 65 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 66 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 67 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 59

11

snaze ochotníků pokračovat v činnosti. Chtěli nastudovat hru „ Svatby sňatkového podvodníka“, což se bohužel nepodařilo a ochotníků ubývá. 29. června 197270 se obnovuje divadelní činnost v plném rozsahu a je zvolen nový výbor. Tento rok je jubilejním rokem a ochotníci uspořádali oslavy. Jde totiž o 160. výročí prvního ochotnického divadelního představení v Rakovníku a o 100. výročí založení Divadelní ochotnické jednoty Tyl v Rakovníku. K výročí ochotníci nastudovali hru Karla Vojtla „Rakovnický primas Diviš Rubín“, kde roli Diviše Rubína ztvárnil Sláva Cón, Krištofa Motychu z Čechova Zdeněk Jakubský. Ve hře účinkoval kromě divadelních ochotníků orchestr Okresního kulturního střediska v Rakovníku, pěvecký sbor „Ráček“ 1.ZDŠ v Rakovníku a taneční klub „Nezbedný bakalář“ Městského kulturního střediska v Rakovníku. Mimo divadelní představení byla pořádána výstava a vydán bulletin.71 Do roku 199172 nastudovali ochotníci 38 premiér. Dne 24. 1. 199273 získává soubor právní subjektivitu a stává se tak občanským sdružením Divadelním spolkem TYL. Se svolením města Rakovníka a Kulturního centra v Rakovníku využívá prostory Tylova divadla, jelikož o navrácení majetku spolek nepožádal.

2. Dnešní DS Tyl Divadelní spolek Tyl má na svém kontě 682 premiér. DS Tyl je velice aktivní. Podílí se na už řečených přehlídkách Wintrově Rakovníku a Popelce. Nyní hraje 4 představení a v blízké době začne pracovat na dalším. Ve výboru, který řídí činnost spolku mezi jednotlivými zasedáními valné hromady, jsou Věra Digmayerová, Jana Dvořáková, Wanda Hrdinová, Alena Mutinská, Marek Pavlík, Ludmila Strejcová a Jiří Suk. Mezi režiséry patří Alenka Pražské jaro 1968 bylo vyvrcholením různorodých snah o reformu tzv. Státního socialismu sovětského typu, který byl zaveden ve všech zemích východního bloku, dejepis.com, [cit. 15. 11. 2015], dostupné z: http://www.dejepis.com/ucebnice/60-leta-v-ceskoslovensku-prazske-jaro-1968/. 69 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 70 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 71 Bulletin je rozsahem nevelká tiskovina obsahující novinky a oznámení ohledně nějakého oboru nebo organizace, vyznamslova.com, [cit. 15. 11. 2015], dostupné z: http://www.vyznam-slova.com/bulletin. 72 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 73 Lettl, R: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 68

12

Mutinská, Jiří Suk, Adam Doležal, Milan Schejbal, Eva Kodešová, Jan Švácha a další. V DS Tylu působí více než 100 herců. Dnes má DS Tyl 58 řádných členů spolku. DS Tylu ovšem pomáhají i aktivní nečlenové. Divadelní soubor Tyl má nastarost kromě divadla i tylácký bar, který je v prostorách divadla. Za barem se střídají podle rozpisu řádní členové spolku a při přehlídkách pomáhají všichni přátelé DS Tylu. Soubor nyní hraje 4 představení a to Bazárek, Šakalí léta, Saturnin a Ostrov pokladů. Bazárek je komorní hra a je to 682. premiéra DS Tylu, kterou zrežíroval Jiří Suk a scénář na motivy povídky Neila Gaimana napsala Eva Suková. Premiéru měl 15. března 201574, je to tedy nejnovější hra DS Tylu. V inscenaci hrají Hana Pilíková, Ondřej Svoboda, Ráchel Duchková, Lucie Peterová a Lukáš Záblocký. Inscenace je o rytíři, který hledá svatý grál, do cesty jsou mu kladeny překážky v podobě paní Koutné, která nechápe, co pro něj Svatý grál znamená. Je to komorní hra, která je velmi vtipná a okouzlující. Šakalí léta je inscenace zrežírovaná Alenou Mutinskou, která měla premiéru 2. listopadu 201375 a na kontě už má řadu úspěchů. DS Tyl dostal několik ocenění v krajských přehlídkách a dostal se na Jiráskův Hronov. Šakalí léta jsou muzikál, ve kterém účinkuje přes 40 herců a muzikantů. Odehrávají se v roce 1959 v okolí Dejvického hotelu Internacionál. Normální každodenní život naruší příchod Bejbyho, který všechny ohromí Ostrov pokladů je představení odlišné od předchozích, je to totiž loutkové představení. Režie se ujal Jiří Suk, zdramatizovala Eva Suková. Loutky zadarmo vytvořil Libor Daenemark. Premiéra se uskutečnila 14. března 200976. „Hlavní hrdina Jim Hawkins (David Daenemark) pracuje se svojí maminkou (Hana Pilíková) v krčmě, kam jednoho dne přijde podivný pirát Bill Bones (Libor Daenemark). Vzápětí za ním začnou docházet jeho podivní kamarádíčci, kteří jej chtějí připravit o mapu tajemného pokladu. Té se ale shodou šťastných náhod zmocní Jim. Tím začne jeho dobrodružná cesta po moři po stopách

tyl-rakovnik.cz, [cit. 21. 9. 2015], dostupné z: http://www.tylrakovnik.cz/index.php?page=repertoar&detail=501. 75 tyl-rakovnik.cz,[21. 9. 2015], dostupné z: http://www.tyl-rakovnik.cz/index.php?page=repertoar&detail=456. 76 tyl-rakovnik.cz, [21. 9. 2015], dostupné z: http://www.tyl-rakovnik.cz/index.php?page=repertoar&detail=4. 74

13

pirátského bohatství, na které jej doprovází doktor Livesey (Ondřej Lemon) a zeman Trelawney (Lukáš Let), Jimovi přátelé. Nikdo z nich ovšem netuší, že posádku, kterou si do lodi vybrali, tvoří banda hrdlořezů, kteří čekají na příhodný okamžik, aby přátele o poklad připravili.“77 Saturnin je nejstarší hrané představení, premiéru měl 8. října 200578. Zrežíroval Jiří Suk, zdramatizoval Adam Doležal. „Mladý muž si najme nového sluhu, Saturnina (Pavel Tajčovský/Adam Doležal). Už od počátku je tento sluha poněkud zvláštní, což se projeví, když mu jednoho dne Saturnin oznámí, že jejich domácnost přestěhoval na hausbót. Poklidný život naruší až teta Kateřina (Ludmila Strejcová), která sem se svým synem Miloušem (Ondřej Lechnýř/Ondřej Lemon) přijede strávit několik týdnů. Vystrnadit se je povede až díky geniálnímu Saturninovu plánu, v němž hrají hlavní roli škrabošky čerta a Mikuláše. Ale v té době již přicházejí prázdniny, které se mladý muž rozhodne strávit i se Saturninem ve vile u dědečka (Milan Lukeš). Zde se setkává jak s krásnou Barborou (Marcela Škábová) a dědečkovým přítelem doktorem Vlachem (Petr Čolič), ale i s tetou Kateřinou a Miloušem. Ve vile se odehrává mnoho drobných a veselých příhod, opepřovaných všudypřítomnými příslovími tety Kateřiny. Pěkná idylka je brzy přerušena velkými dešti, po nichž uplave most na jediné přístupové cestě od městečka. A tak se společnost vydává na cestu lesem, přespává ve srubu doktora Vlacha a další den konečně dorazí do civilizace, kde zjistí, že most byl za jejich nepřítomnosti opraven. Na konci prázdnin se společnost odjíždí do svých domovů. Saturnin zůstává u dědečka, aby spolu s ním založil kancelář na uvádění románových příběhů na pravou míru.“79 DS Tyl má na svém kontě i film. Vítejte v první republice je výtvor mladého režiséra Davida Daenemarka, který si sám napsal scénář a sám si film natočil. O zvuk se postaral Šimon Polan.

tyl-rakovnik.cz, [21. 9. 2015], dostupné z: http://www.tyl-rakovnik.cz/index.php?page=repertoar&detail=4. tyl-rakovnik.cz, [21. 9. 2015], dostupné z: http://www.tyl-rakovnik.cz/index.php?page=repertoar&detail=3. 79 tyl-rakovnik.cz, [21. 9. 2015], dostupné z: http://www.tyl-rakovnik.cz/index.php?page=repertoar&detail=3. 77 78

14

3. Historie budovy dnešního divadla Budova dnešního Tylova divadla má pestrou historii. Budova stojí v nádražní ulici a její čp. je už od 19. století 144. Její první majitel se jmenoval Antonín Wágner. Jeho spojitost s domem se objevuje v roce 186780. Po Antonínu Wágnerovi se stal vlastníkem budovy Jakub Růžička, po něm Karel Hedánek, bývalý sládek, který v domě zřídil hostinec U Zlaté štiky. Po Karlovi Hedánkovi zachoval hostinec J. Spěváček. Další majitel Josef Brettschneider hostinec odkoupil a přistavil zde velký sál. V sále se hrála divadla, koncerty a především se zde konaly plesy. Koncem 19. století koupil hostinec od Josefa Brettschneidera Jindřich Jeerie. Majitel hostinec přejmenoval na Hotel Jeerie. Roku 192281 odkoupila budovu sociálně demokratická strana a přejmenovala ho na Lidový dům. Demokraté budovu začínají s rozsáhlými stavebními úpravami domu. S úpravami se začalo v červenci roku 192282 a ukončeny byly 9. ledna 192383. Práci prováděla Stavební technická kancelář Františka Donáta a stavitele arch. Antonína Vopršala. Přestavba změnila celkový vzhled budovy. V přízemí byla tělocvična a v patře se postavil divadelní sál. V roce 193884 byl Lidový dům nabídnut do prodeje. Budovu po dlouhém čekání kupuje DOJ TYL za finanční pomoci místních podnikatelů. Na pomoc DOJ Tyl svými financemi přispěli pan Otta a pan Vltavský. Členové jednoty se pouští do další finančně nákladné rekonstrukce budovy, především jeviště. V roce 193985 je budova přejmenovaná na „Tylův dům“. Po únorové revoluci v roce 194886 je Tylovo divadlo zestátněno. Po zbytek 20. století budově nikdo nevěnuje pozornost. Budova tedy přes menší úpravy chátrá. Tylovo divadlo se dočká generální rekonstrukce a to až v roce 199887. Od přestavby roku 199888 je divadlo stejné dodnes.

Mutinská, A: Z historie Tylova divadla, Rakovník, vydavatelství žádné, 2012. Mutinská, A: Z historie Tylova divadla, Rakovník, vydavatelství žádné, 2012. 82 Mutinská, A: Z historie Tylova divadla, Rakovník, vydavatelství žádné, 2012. 83 Mutinská, A: Z historie Tylova divadla, Rakovník, vydavatelství žádné, 2012. 84 Mutinská, A: Z historie Tylova divadla, Rakovník, vydavatelství žádné, 2012. 85 Mutinská, A: Z historie Tylova divadla, Rakovník, vydavatelství žádné, 2012. 86 Mutinská, A: Z historie Tylova divadla, Rakovník, vydavatelství žádné, 2012. 87 Mutinská, A: Z historie Tylova divadla, Rakovník, vydavatelství žádné, 2012. 88 Mutinská, A: Z historie Tylova divadla, Rakovník, vydavatelství žádné, 2012. 80

81

15

3.1 Rekonstrukce Tylova divadla Rekonstrukce Tylova divadla v Rakovníku probíhala v letech 1998-199989. Celkové náklady na 1. etapu a část druhé etapy rekonstrukce Tylova divadla činily 64 250 789 korun. Státní dotace činila 23 mil. Kč, OkÚv Rakovníku. Město darovalo Tylovu divadlu 0,5 mil. Kč, Commerzbank AG Praha přispěl částkou 0,4 mil. Kč a PG Rakona dala dar 1,3mil. Kč. Divadlo se celé změnilo. Z původní stavby zbylo jen obvodové zdivo a některé vnitřní příčky. Jeviště s točnou naskytne mnoho možností. Divadlo získalo balkon, skvostné a dech beroucí foyer s obrazem, který V. Zoubek věnoval Tylovu divadlu, zvukovou kabinu s moderním vybavením, nový prostorný bar, velké a moderní šatny, vstupní halu s mramorovým schodištěm a obrovským křišťálovým lustrem, divadelní salónek. Ke slavnostnímu otevření došlo 20. 12. 199890. Stříhání pásky se ujal místopředseda poslanecké sněmovny Stanislav Gross. Představitelé sponzorů a dodavatelských firem obdrželi pamětní medaile. Ke slavnostnímu otevření se DS Tyl představil se hrou od J. K. Tyla „Tvrdohlavá žena“. Inscenaci zrežíroval Jaroslav Kodeš. V roli Zlatohlava se objevil Josef Volentič, jako Jahelková se představila Alena Mutinská, Terezku hrála Veronika Bauerová, Johanese Pěnkavu hrál Jan Grundman, Madlenku zahrála Eva Kodešová, Kubu ztvárnil Petr Čolič, Aničku Jana Dvořáková, Hrdopyšku ztvárnil Pavel Tajčovský, Vydřidušku hrál Jiří Suk, Ezechiela Jan Švácha, Nožejčka Ladislav Zelinka, Kohoutka Milan Jakubský a lesní duchové Marcela Škábová, Tereza Králíčková, Adam Doležal a Matyáš Doubravský.

4. Přehlídky pořádané DS Tyl V Rakovníku pořádáme dvě velmi důležité přehlídky pro amatérská divadla a to Wintrův Rakovník a Popelku. Wintrův Rakovník (WR) je krajská přehlídka amatérských divadelních souborů. Pořadatelem WR je Město Rakovník a Kulturní centrum Rakovník, DS Tyl je spolupořadatelem. Soubory se vybírají na základě přihlášek. Soubory posílají s přihláškou 89

Sklenička, Pavel: Divadlo a kino za 64 miliónů otevřela Tvrdohlavá žena, Raport, 21. 12. 1999, str. 1. Jurková, Marcela: Divadlo znovu slouží divákům, MF Dnes, 21. 12. 1999, str. 3

90

16

záznam inscenace na DVD. Porotce si dramaturgie vybírá sama. Wintrův Rakovník má dlouholetou tradici. Od roku 195191 do roku 195592 pořádal DS Tyl v Rakovníku přehlídku amatérských divadelních souborů. Až do roku 197393 následovala pauza. Od roku 197394 do roku 197695 se přehlídka konala a dostala název Wintrovy hry. V roce 197796 dostává přehlídka statut krajské přehlídky. Název přehlídky se mění na Wintrův Rakovník. V letech 198197 až 198998 je přehlídka pro velký zájem souborů rozšířena do Nymburka. Přehlídka dostala název Středočeské divadelní hry. Od roku 198999 se definitivně přejmenuje na Wintrův Rakovník a bez změny je pořádaná v Rakovníku dodnes. Diváci na přehlídce každým rokem mohou vidět kvalitní představení. Wintrův Rakovník probíhá tak, že se vytvoří nejčastěji 3denní dramaturgický plán odbornou komisí. Všechna divadelní představení jsou přístupná veřejnosti. Na představení chodí samozřejmě porota, která si o jistém představení udělá určitý obrázek a po představení probíhá veřejný rozborový seminář. Na rozborovém semináři porota souboru sdělí klady a zápory inscenace a prostor zbyde i na diváky. Popelka je národní přehlídka amatérského činoherního divadla pro děti Popelka Rakovník. Popelka ale nebyla od svého počátku v Rakovníku. Od roku 1971100 do roku 1973101Popelka, tehdy ještě krajská soutěžní přehlídka inscenací her pro děti, byla

Schejbalová, Pavlína: Osud to s námi myslí dobře..., Amatérská scéna, prosinec 2011, tyl-rakovnik.cz, [10. 10. 2015], dostupné z: http://www.tyl-rakovnik.cz/index.php?page=onas. 92 Schejbalová, Pavlína: Osud to s námi myslí dobře..., Amatérská scéna, prosinec 2011, tyl-rakovnik.cz, [10. 10. 2015], dostupné z: http://www.tyl-rakovnik.cz/index.php?page=onas. 93 Schejbalová, Pavlína: Osud to s námi myslí dobře..., Amatérská scéna, prosinec 2011, tyl-rakovnik.cz, [10. 10. 2015], dostupné z: http://www.tyl-rakovnik.cz/index.php?page=onas. 94 Schejbalová, Pavlína: Osud to s námi myslí dobře..., Amatérská scéna, prosinec 2011, tyl-rakovnik.cz, [10. 10. 2015], dostupné z: http://www.tyl-rakovnik.cz/index.php?page=onas. 95 Schejbalová, Pavlína: Osud to s námi myslí dobře..., Amatérská scéna, prosinec 2011, tyl-rakovnik.cz, [10. 10. 2015], dostupné z: http://www.tyl-rakovnik.cz/index.php?page=onas. 96 Schejbalová, Pavlína: Osud to s námi myslí dobře..., Amatérská scéna, prosinec 2011. 97 Schejbalová, Pavlína: Osud to s námi myslí dobře..., Amatérská scéna, prosinec 2011. 98 Schejbalová, Pavlína: Osud to s námi myslí dobře..., Amatérská scéna, prosinec 2011, tyl-rakovnik.cz, [10. 10. 2015], dostupné z: http://www.tyl-rakovnik.cz/index.php?page=onas. 99 Schejbalová, Pavlína: Osud to s námi myslí dobře..., Amatérská scéna, prosinec 2011, tyl-rakovnik.cz, [10. 10. 2015], dostupné z: http://www.tyl-rakovnik.cz/index.php?page=onas. 100 Schejbalová, P: Osud to s námi myslí dobře..., Amatérská scéna, prosinec 2011, tyl-rakovnik.cz, [10. 10. 2015], dostupné z: http://www.tyl-rakovnik.cz/index.php?page=onas. 101 Schejbalová, P: Osud to s námi myslí dobře..., Amatérská scéna, prosinec 2011, tyl-rakovnik.cz, [10. 10. 2015], dostupné z: http://www.tyl-rakovnik.cz/index.php?page=onas. 91

17

v Kralupech nad Vltavou. V letech 1973102 -1987103 svůj domov měla v Ostravě Porubě. Od roku 1987104 až 1989105se konala ve Stáži pod Ralskem. V roce 1990106 byla nahrazena krajská soutěžní přehlídka inscenací her pro děti, národní přehlídkou amatérského činoherního divadla pro děti Popelka Rakovník. A od tohoto roku až dodnes je Popelka pořádaná v Rakovníku. Popelku pořádají NIPOS-ARTAMA Praha a Královské město Rakovník z pověření a finančního přispění Ministerstva kultury České republiky ve spolupráci s Divadelním spolkem Tyl. Program Popelky stanoví programová rada NIPOSARTAMA na základě návrhů, vzešlých z výsledků krajových přehlídek. O Popelku je větší zájem než o Wintrův Rakovník. Představení na Popelku bývají vyprodaná. Na Popelce se nenudí ani dospělí. Poroty jsou 2, jedna je odborná, v které jsou profesionální režiséři, a jednaje dětská, která je složena z dětí. Každý rok je oslovena jedna základní škola z Rakovníka, kde vyberou kantoři žáky, kteří potom zábavnou formou hodnotí představení. S dětmi pracují výborní lektoři, kteří s nimi pracují od rána do večera. Já sama jsem měla možnost být jednou v dětské porotě a byl to opravdu skvělý zážitek. Obě přehlídky mají své noviny. Wintrův Rakovník má Zpravodaj WR a Popelka má Kukátko. Redakce naposledy pracovala ve složení Jan Švácha, Ráchel Duchková, Petra Jirásková, ilustrátor David Daenemark a fotograf Ivo Mičkal.

5. Známé osobnosti DS Tyl Mezi rakovnické ochotníky se řadí amatérští, ale výborní herci. Mezi ty nejlepší a nejvěrnější patří Roch Lettl, Hugo Médr, Alois Otta, později Duci Linhart, Karel Konopásek, Cyril Vlček, Bohuslav Podolka, Kamil Vlk, Bohumil Urban, Karel Truxa, Břetislav Cón, Schejbalová, P: Osud to s námi myslí dobře..., Amatérská scéna, prosinec 2011, tyl-rakovnik.cz, [10. 10. 2015], dostupné z: http://www.tyl-rakovnik.cz/index.php?page=onas. 103 Schejbalová, P: Osud to s námi myslí dobře..., Amatérská scéna, prosinec 2011, tyl-rakovnik.cz, [10. 10. 2015], dostupné z: http://www.tyl-rakovnik.cz/index.php?page=onas. 104 Schejbalová, P: Osud to s námi myslí dobře..., Amatérská scéna, prosinec 2011, tyl-rakovnik.cz, [10. 10. 2015], dostupné z: http://www.tyl-rakovnik.cz/index.php?page=onas. 105 Schejbalová, P: Osud to s námi myslí dobře..., Amatérská scéna, prosinec 2011, tyl-rakovnik.cz, [10. 10. 2015], dostupné z: http://www.tyl-rakovnik.cz/index.php?page=onas. 106 Schejbalová, P: Osud to s námi myslí dobře..., Amatérská scéna, prosinec 2011, tyl-rakovnik.cz, [10. 10. 2015], dostupné z: http://www.tyl-rakovnik.cz/index.php?page=onas. 102

18

Václav Melč, Karel Donát, Jan Korfa, Miloš Dyršmíd, Karel Lukeš, František Cmíral, Marie Hejnalová, Irena Korfová, Antonie Lásková a spoustu dalších. Ale několikrát spolupracovali s DS Tylem i profesionálové. V roce 1873107v Rakovníku hostuje Jakub Seifert a Otilie Sklenářová Malá ve hře Debora. Výtěžek z představení (400 zlatých) je věnováno ve prospěch stavby Národnímu divadlu. Roku 1902108 se ve hře Těžké ryby představí Jindřich Mošna. Později hostují Eduard Vojan (Vina 1918109), Eduard Kohout (Faun 1918110), Leopolda Dostálová (Psanci 1925111), Hugo Haas (Veřejný nepřítel 1936112), Jiřina Šejbalová (Veřejný nepřítel 1936113), Olga Scheinpflugová (Zabitý 1932114), Otomar Korbelář (Anna Karenina 1936115), Ema Hrubá (Romance 1933116, Anna Karenina 1936117, Nora 1938118, Othello 1941119), Jiřina Štěpničková (Dvacetiletá 1937120), Alena Hálková (Zvíkovský rarášek 1949121), Jiří Plachý (Soupeři 1940122), Vítězslav Vejražka (Nezbedný bakalář 1937123), Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 108 Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 109 Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 110 Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 111 Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 112 Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 113 Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 114 Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 115 Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 116 Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 117 Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 118 Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 119 Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 120 Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 121 Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 107

19

Vlasta Fabiánová (Maryša 1944124), Miriam Hynková, která se později stala členkou Divadla E. F. Buriana a filmovou umělkyní a rakovnická rodačka národní umělkyně Otýlie Beníšková, která ve svých 70 letech v roce 1953125ztvárnila hlavní roli v Čapkově Matce. Ale asi nejvýznamnější osobnost, jehož jméno je spjaté s DS Tylem je rakovnický rodák, též národní umělec Zdeněk Štěpánek. V Rakovníku měl matku, kterou jezdil navštěvovat a přátele, některé z řad tyláků (např. Bohouš Podolka, Duca Linhart, Karel Lukeš, Jiří Vopršal aj.), a proto velmi rád spolupracoval s DS Tylem. Zdeněk Štěpánek si zde před vždy vyprodaným hledištěm zahrál Michala Auclaira (1923126), Kajetána Tyla (1925127 a 1940128), biskupa Armstronga (1933129), Jana Husa (1933130), Dačiského z Heslova (1939131), bakaláře Pičku (1937132 a 1941133), Othella (1941134), Francka (1944135), Tětereva (1954136) a Shylocka

Mička, L Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 123 Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 124 Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 125 Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 126 Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 127 Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 128 Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 129 Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 130 Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 131 Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 132 Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 133 Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 134 Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 135 Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 136 Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 122

20

(1957137). Domácí aktéři se díky Z. Štěpánkovi pozvedají k vynikajícím výkonům. Zdeněk Štěpánek rakovnickým ochotníkům zrežíroval hru Nezbedný bakalář, která měla premiéru v Rakovníku. DS Tyl se chtěl Z. Štěpánkovi za vše odměnit a tak ho v roce 1937138 zvolil za čestného člena DS Tylu, tedy řadu let předtím, než ho město Rakovník u příležitosti umělcových sedmdesátin jmenuje čestným občanem města (1966139). S rakovnickým DS Tylem spolupracovali i významní režiséři např. Josef Bezdíček, Jan Plachý, Z. Štěpánek a dr. Jan Bor.

V posledních letech z řad DS Tylu vyšli profesionálové, herečky Veronika

Kubařová, Eva Kodešová, Jana Infeldová, režiséři Adam Doležal, Jan Grundman a moderátorka Marcela Škábová.

6. Největší rozmach DS Tyl Po roce 1945 nastává éra, kterou lze označit za největší rozmach spolku. V roce 19451 odehrají tyláci tři představení a to Grand hotel Nevada, které zahrají dvakrát a silvestr. Rok 19461 už je bohatší, soubor uvede třikrát Jana Huse, dvakrát Velbloud uchem jehly a Novou Orestii, se kterou soubor Tyl vítězí v okrskové krajské i zemské soutěži Ústřední matice divadelního ochotnictva československého. S hrou poprvé v roce 19471 tyláci přicházejí, jako 1 z nejlepších souborů Lidové umělecké tvořivosti, na 17. Jiráskův Hronov. Do DS Tylu přichází herec a režisér Břetislav Cón, který odešel z divadla v Chlumci nad Cidlinou. B. Cón se dá dohromady s výtvarníkem ing. Arch. Jiřím Vopršalem, k nim se přidá dr. Felix Bělohlávek jako dramaturg a později předseda DS Tylu a tvoří výborný kolektiv. Přichází rozmach Tylu takový, že se každý den v divadle něco děje, ať je to zkouška, školení, divadelní představení, podnik. Spolek v roce 1951140 odehraje 120 představení za rok a tak nahrazuje funkci profesionálního oblastního divadla. V době rozmachu pořádá spolek

Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 138 Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 139 Mička, Ladislav: Ochotnické divadlo Rakovník 1812 – 1972 (bulletin): Sto šedesát let českého ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 140 Lettl, Roch: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 137

21

pravidelně přehlídku Wintrovy divadelní hry, takže diváci mohou vidět představení i cizích souborů. Patronem přehlídky jsou tehdy rakovnické závody. Díky Tylu se zrodí i Křivoklátské divadelní léto. Se svými představeními soubor objíždí celou republiku. DS Tyl pomáhá okresním venkovským souborům. Jezdí tam hrát představení, souborům vypomáhá režisér, výtvarník, maskér, vystupují i jednotliví herci, Tyl souborům půjčuje i kulisy, kostýmy a paruky. Divadelní ochotníci v Šanově dosáhnou i úspěchu, velmi čestně se totiž umístí se hrou Blýskání na časy, kterou režíruje B. Cón. Roku 1848141 tyláci stanuli opět na prknech Jiráskova divadla na festivale Jiráskův Hronov tentokrát se hrou Princezna Pampeliška v režii B. Cóna, výprava J. Vopršal. Ani o rok později Tyl nechybí na 19. Jiráskově Hronově a představuje se se hrou předsedy DS Tyl dr. Felixe Bělohlávka Ohnivec, opět v režii B. Cóna a ve výpravě J. Vopršala. Na Jiráskově Hronově si tyláci zahrají až o 10 let později, tedy v roce 1959142 a to se hrou Metelici, v režii B. Cóna, výprava M. Rejlek. O diváky Tyl v Rakovníku nemá nouze, Tyláci dokonce sváží diváky z okolních vesnic svým autobusem, tím vytváří ještě větší divadelní zázemí. V letech rozmachu tedy 1947–1959143 sehraje soubor doma i jinde celkem 725 divadelních představení.

7. Opera v Rakovníku V historii ochotnického divadla v Rakovníku nenajdeme jen aktivitu v oblasti činohry, ale i zpěvohry. Po odchodu ministra Bacha se uvolní společenský život. Díky tomu se na území České republiky zakládají pěvecké spolky. Rakovník nebyl výjimkou. Díky hudebnímu skladateli P. J. M. Martinovskému, který byl i posledním ředitelem místní reálné školy. Nejen, že spolek založil, ale stal se také prvním sbormistrem rakovnického pěveckého spolku. Dalšími sbormistry byli J. Jedlička, ředitel kůru144 J. Lepičovský, profesor Fr. Jirka, ředitel kůru Fr. J. Janák, profesor J. Salač, učitel K. Hůlka, ředitel K. Topinka a učitel zpěvu na reálné škole Adolf Spal. Právě A. Spal složil několik písní na slova Z. Wintra a vytvořil Lettl, Roch: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. Lettl, Roch: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 143 Lettl, Roch: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. 144 Ředitelem kůru byl označován člověk, který byl vůdcem hudebního života, nebo je to také synonymum pro slovo sbormistr, wikipedia.org, [cit. 10. 10. 2015], dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Regenschori. 141 142

22

oslavnou kantátu k 50. výročí založení reálné školy v Rakovníku. Na jaře 24. března 1872145 uspořádala Měšťanská beseda představení, pro které nastudoval a řídil Fr. J. Janák první operu v Rakovníku „Božena“, která byla jeho vlastním hudebním dílem. Po 4 letech roku 1876146 uvedla Měšťanská beseda operu Bedřicha Flotova „Alessandro Stradella.“ K. Topinka roku 1883147 v Rakovníku nacvičil a představil operetu „Morduňk při měsíčku“ a téhož roku nastudoval Blodkovu operu „V studni“, kterou opakoval později další sbormistr spolku a výborný klavírista K. Hůlka, který přidal i novinku a to operu „Starý ženich“ od K. Bendla a dílo francouzského skladatele Maillarta „Poustevníkův zvonek“. Rok 1890148 byl pro rakovnickou operu významný, do Rakovníka totiž přichází berounský rodák a skvělý hudebník Josef Omáčka, který měl v Rakovníku vlastní hudební školu. Stává se sbormistrem Pěvecko-hudebního spolku (PHS) a nastuduje s ním Smetanovu operu „Hubička“, jejíž režie se ujmul Tomáš Kratochvíl. Operu Rakovníku představili v prosinci 1900149 a v lednu 1901150 v sále hotelu E. Šnajdrové. V opeře účinkovali i pražští pěvci Váša Chmel a E. Krtička. Pod vedením Josefa Omáčky Pěvecko-hudební spolek nastudoval několik dalších operních představení. Roku 190133 byl sehrán Kovařovicův „Edip-

Prof. Vaniš, Antonín a Teicherová, Milana: Ochotnické divadlo Rakovník 1812-1972 (bulletin): Z historie sta let operní činnosti v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 146 Prof. Vaniš, Antonín a Teicherová, Milana: Ochotnické divadlo Rakovník 1812-1972 (bulletin): Z historie sta let operní činnosti v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 147 Prof. Vaniš, Antonín a Teicherová, Milana: Ochotnické divadlo Rakovník 1812-1972 (bulletin): Z historie sta let operní činnosti v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 148 Prof. Vaniš, Antonín a Teicherová, Milana: Ochotnické divadlo Rakovník 1812-1972 (bulletin): Z historie sta let operní činnosti v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 149 Prof. Vaniš, Antonín a Teicherová, Milana: Ochotnické divadlo Rakovník 1812-1972 (bulletin): Z historie sta let operní činnosti v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 150 Prof. Vaniš, Antonín a Teicherová, Milana: Ochotnické divadlo Rakovník 1812-1972 (bulletin): Z historie sta let operní činnosti v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 145

23

král“, v roce 1903151 zazněla v sále U zlaté koruny Smetanova klasika „Prodaná nevěsta“ v režii a výpravě Tomáše Kratochvíla. Na podzim téhož roku představil J. Omáčka operetu Suppého „Žádný muž a tolik děvčat“. Dalším hudebním dílem byla Grisarova opera „Dobrou noc, pan Pantalone“, nastudována J. Omáčkou, režírovaná profesorem B. Malcem a sehraná v polovině roku 1905152 v sále u Zlaté koruny. V režii A. Lhoty v květnu 1909153 uvádí PHS dvě opery a to Blodkovu „V studni“ a Omáčkovu „Na českém mlýně“. Omáčkova hudba byla silně ovlivněna hudbou lidovou a byla velmi srdečně přijata. J. Omáčka se na desetiletí odmlčel a vrátil se k dirigování s radostí po vzniku Československé republiky. Řídil nově založenou Rakovnickou filharmonii, s níž nastudoval první řadu Dvořákových „Slovanských tanců“. Roku 1920154 znovu nastudoval Blodkovu operu „V studni“ a vlastní „Na českém mlýně“, obě představení představil na jaře v Sokolovně v režii Marie Kratochvílové a choreografii Ant. Hořejšího. V roce 1923155 v Rakovníku hostovali žáci pražské konzervatoře v opeře „Fortuniova píseň“. Tehdy mezi žáky zpíval pozdější člen opery Národního divadla Hanuš Thein. Roku 1925156 zazněla v sále Sokolovny již hraná „Hubička“ pod taktovkou J. Omáčky tentokrát ale v novém obsazení a nastudování. Po tomto představení Pěvecko-hudebního spolku nastala v Rakovníku v hudebně

151

Prof. Vaniš, Antonín a Teicherová, Milana: Ochotnické divadlo Rakovník 1812-1972 (bulletin): Z historie sta let operní činnosti v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 152 Prof. Vaniš, Antonín a Teicherová, Milana: Ochotnické divadlo Rakovník 1812-1972 (bulletin): Z historie sta let operní činnosti v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 153 Prof. Vaniš, Antonín a Teicherová, Milana: Ochotnické divadlo Rakovník 1812-1972 (bulletin): Z historie sta let operní činnosti v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 154 Prof. Vaniš, Antonín a Teicherová, Milana: Ochotnické divadlo Rakovník 1812-1972 (bulletin): Z historie sta let operní činnosti v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 155 Prof. Vaniš, Antonín a Teicherová, Milana: Ochotnické divadlo Rakovník 1812-1972 (bulletin): Z historie sta let operní činnosti v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 156 Prof. Vaniš, Antonín a Teicherová, Milana: Ochotnické divadlo Rakovník 1812-1972 (bulletin): Z historie sta let operní činnosti v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972.

24

divadelním životě na dlouho dobu stagnace. Roku 1934157 uvádí Rodičovské sdružení dívčí školy za spolupráce členů Pěvecko-hudebního spolku a Divadelní ochotnické jednoty Tyl ve třech představeních Piskáčovu operetu „Slovácká princezna“ v režii L. Miksche a za řízení J. Hossnera. Téhož roku nastudovala DOJ Tyl operetu „Perly panny Serafiny“ v režii J. Hossnera a roku 1936158 sehrála Tylovu hru „Paní marjánka matka pluku“ za zřízení Karla Parise. Koncem roku 1939159 přišel do Rakovníka ředitel nové zřízené městské hudební školy Zdeněk Tomáš, který se ihned začlenil do rakovnického hudebního života, stal se sbormistrem Pěvecko-hudebního spolku Vítězslav Novák. Chce se pokusit o nastudování operních děl. Z. Tomáš nadchne svou myšlenkou DOJ Tyl, Pěvecko-hudební spolek Vítězslava Nováka a profesorský sbor městské hudební školy. Tehdy ještě mladý 25 letý dirigent nadchne celé město, připojí se k němu režisér Karel Lukeš, šéf výpravy ing. Arch. Jiří Vopršal a choreograf Arnošt Lorber. Vznikl tedy umělecký štáb, který se mohl pustit i do nejnáročnějších inscenací. Díky připravovanému představení sílilo nadšení a na těžkou dobu, díky blížícímu představení někteří i na chvíli zapomněli. Občané se snažili dát všelijak ruku k dílu. V zimě 11. ledna 1941160 konečně zazněla ve Smetanově sále Tylova domu Dvořákova opera „Čert a Káča“. Díky představení vznikl amatérský kolektiv „Rakovnická opera“, první stálý ochotnický operní soubor na českém venkově, který neměl a nemá jinde obdoby. Odborná kritika vysoce hodnotila představení spolku a přátelsky záviděla mnohá i velká města z republiky. V Rakovníku diváci mohli vidět dokonce i balet a to Nedbalovo „Z pohádky do pohádky“. Opery měli v Rakovníku obrovský úspěch, hrály se tak významné opery jako třeba Prof. Vaniš, Antonín a Teicherová, Milana: Ochotnické divadlo Rakovník 1812-1972 (bulletin): Z historie sta let operní činnosti v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 158 Prof. Vaniš, Antonín a Teicherová, Milana: Ochotnické divadlo Rakovník 1812-1972 (bulletin): Z historie sta let operní činnosti v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 159 Prof. Vaniš, Antonín a Teicherová, Milana: Ochotnické divadlo Rakovník 1812-1972 (bulletin): Z historie sta let operní činnosti v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 160 Prof. Vaniš, Antonín a Teicherová, Milana: Ochotnické divadlo Rakovník 1812-1972 (bulletin): Z historie sta let operní činnosti v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 157

25

Smetanova „Prodaná nevěsta“, o jejímž úspěchu svědčí 103 repríz, mezi nimi 8 v Praze. Roku 1943161ochotníci nastudovali Smetanova „Dalibora“, na opeře měl velký podíl režisér a pozdější šéf opery Národního divadla Hanuš Thein. V letech 1941- 1960162 nastudoval Zdeněk Tomáš spolu s Rakovnickou operou 24 zpěvoher a pod jeho vedením bylo sehráno 451 představení. Rakovnická opera nevystupovala pouze doma, 222 představení uskutečnila totiž v obcích po celých Čechách. Odborná kritika kladně hodnotila Rakovnickou operu v celostátních novinách i uměleckých časopisech. Na představení RO jezdili i významné osobnosti kulturního a veřejného dění. Mezi nimi např. prezident Antonín Zápotocký, ministr dr. Zdeněk Nejedlý, Vítězslav Novák, J. B. Foerster, Jindřich Jindřich a mnozí další. Zásluhou RO bylo v Rakovníku postaveno přírodní divadlo u Střelnice. Divadlo mělo kapacitu až 2000 lidí, ale bohužel se nám nedochovalo. RO byla opravdu obrovským spolkem. Skládala se totiž z 64 sólistů domácích a 58 hostujících, 7 režisérů, 7 výtvarníků, 6 choreografů, přes 300 členů sboru, více než 400 členů orchestru, 250 členů baletu, 41 technických pracovníků, dohromady přes 1 130 účinkujících. Což je opravdu nepředstavitelné. RO se zúčastnila i celostátní soutěže a tam vůbec nepohořela. Roku 1952163 se soubor umístil v celostátní soutěži Lidové umělecké tvořivosti na prvním místě s československou premiérou opery Dmitrije Kabalevského „Rodina Tarasova“. Roku 1954164 se RO opět umístila na prvním místě ve stejné soutěži tentokrát se Smetanovou „Prodanou nevěstou“. Hlavními sólistkami RO byly Maru Špačková, která ztvárnila např. Mařenku v „Prodané nevěstě“, Vendulku v „Holubičce“, kněžnu v „Rusalce“, Libuši ve stejnojmenné Prof. Vaniš, Antonín a Teicherová, Milana: Ochotnické divadlo Rakovník 1812-1972 (bulletin): Z historie sta let operní činnosti v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 162 Prof. Vaniš, Antonín a Teicherová, Milana: Ochotnické divadlo Rakovník 1812-1972 (bulletin): Z historie sta let operní činnosti v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 163 Prof. Vaniš, Antonín a Teicherová, Milana: Ochotnické divadlo Rakovník 1812-1972 (bulletin): Z historie sta let operní činnosti v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 164 Prof. Vaniš, Antonín a Teicherová, Milana: Ochotnické divadlo Rakovník 1812-1972 (bulletin): Z historie sta let operní činnosti v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 161

26

opeře aj. Eva Beranová další významná sólistka RO se představila také jako Mařenka v „Prodané nevěstě“, Krasava v „Libuši“, jako Taťána v opeře „Evžen Oněgin“ aj. Al. Dostálová zahrála Rusalku ve stejnojmenné opeře, Radmilu v Libuši, Amneris v „Aidě“. Bohumila Synková vytvořila Jitku v „Daliboru“, Terinku v „Jakobínu“, kuchtíka v „Rusalce“ aj. Karla Souchová zpívala Káču v opeře „Čert a Káča“. Hana Švarcová v novém nastudování převzala roli Karly Souchorové. A v neposlední řadě pěvkyně A. Neumannová, které ztvárnila ohnivou Carmen. Z mužských sólistů musíme zmínit Kamila Vlka, představitele Vaška v „Prodané nevěstě“, Dalibora, Oněgina, Přemysla v „Libuši“, prince v „Rusalce“ aj. Kamil Vlk byl opravdu výborný operní zpěvák, svědčí o tom i fakt, že vystupoval pod taktovkou Rafaela Kubelíka na šesti koncertech České filharmonie. Další výborný sólista a především vynikající basista RO byl Jiří Heinz, který ztvárnil krále Vladislava v „Daliboru“, vodníka v „Rusalce“, knížete Gremina v „E. Oněginu“ aj. V rolích Kecala v „Prodané nevěstě“, žalářníka v „Daliborovi“, a Palouckého v „Holubičce“ se představil Josef Pihrt. Basista J. Valášek vynikl především v „Lazebníku sevillském“, „Prodané nevěstě“ a „Čertovi a Káče“. Arnošt Loeber, nebyl jen výborným zpěvákem, který ztvárnil role Amonasra v „Aidě“ a Adolfa v „Jakobínu“, ale i choreografem RO. Nacvičil balety „Z pohádky do pohádky“ a „Slovanské tance“. Domácími operními režiséry byli K. Lukeš, S. Cón a B. Urban, hostitelskými režiséry H. Thein, J. Hylas, R. Braun a L. Štros. Scénické výpravy vytvořili ing. arch. J. Vopršal., dr. J. Látal a K. Kronych. Díky Zdeňkovi Tomášovi, který ze svého působení v Národním divadle měl známosti, hostovali v Rakovníku známí sólisté např. M. Podvalová, M. Tauberová, M. Šubertová, V. Krilová J. Žídek, H. Thein, Z. Otava, J. Gleich a další. Až do roku 1951165 byla Rakovnická opera odborem „Pěvecko-hudebního spolku Vítězslav Novák“, který byl potom včleněn do závodního klubu ROH národního podniku Rakona, k tomuto včlenění měla slavnostní rakovnickou premiéru Smetanova „Libuše“ dne 6.

Prof. Vaniš, Antonín a Teicherová, Milana: Ochotnické divadlo Rakovník 1812-1972 (bulletin): Z historie sta let operní činnosti v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 165

27

února 1951166. V letech 1958167 a 1959168 je činnost opery mizivá. Poslední představení RO sehrála v Chebu 19. listopadu roku 1960169. Význam RO pro český kulturní život a především pro rakovnický kulturní život byl obrovský, zejména v době války. Největší díky patří ale Zdeňkovi Tomášovi, tvůrci RO. Jeho dvacetiletá činnost ve městě byla velmi důležitá. Byl vynikajícím dirigentem s velkým organizačním talentem, který dovedl nadchnout ke spolupráci hudebníky, zpěváky a divadelníky a vytvořil tak nezapomenutelný amatérský operní soubor.

8. Životopisy významných členů Vybrala jsem si 5 pro mě důležitých a významných osobností, který v DS Tylu působí, nebo působily. Všem jsem poslala podobné otázky, na které mi odpověděli, a pak jsem z odpovědí sestavila krátký životopis. Alena Mutinská je nejzásadnější členkou DS Tylu, je to vedoucí spolku, herečka, režisérka a zároveň pracuje, jako dramaturg v KC Rakovník, proto jsem si ji vybrala. Veronika Kubařová je mladá talentovaná herečka, která pochází z Rakovníka a je jedna z významnějších divadelních a filmových hereček. Veronika je velice sympatická a pokorná. Matyáš Procházka je můj známý, který nedávno dostal angažmá v mosteckém divadle. Je to student pražské konzervatoře a má velkou pravděpodobnost, že prorazí v divadelním světě. Manžele Sukovi jsem si vybrala z toho důvodu, že mě oba učí na literárně dramatickém kroužku a oba jsou to nesmírně talentovaní a nápadití lidé.

Prof. Vaniš, Antonín a Teicherová, Milana: Ochotnické divadlo Rakovník 1812-1972 (bulletin): Z historie sta let operní činnosti v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 167 Prof. Vaniš, Antonín a Teicherová, Milana: Ochotnické divadlo Rakovník 1812-1972 (bulletin): Z historie sta let operní činnosti v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 168 Prof. Vaniš, Antonín a Teicherová, Milana: Ochotnické divadlo Rakovník 1812-1972 (bulletin): Z historie sta let operní činnosti v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 169 Prof. Vaniš, Antonín a Teicherová, Milana: Ochotnické divadlo Rakovník 1812-1972 (bulletin): Z historie sta let operní činnosti v Rakovníku, Rakovník: Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. 166

28

Alena Mutinská Narodila se 28. ledna roku 1953 v Rakovníku. Vyrůstala a žije v Rakovníku. Když byla malá žádné zájmové kroužky nenavštěvovala a myslí si, že tady ani žádné atraktivní v tu dobu nebyli. Chodila na 1. základní školu v Rakovníku, potom nastoupila na Učňovskou školu na Kladně – obor prodavač, následně studovala na Lidové konzervatoři SKKS v Praze – obor herectví. Pracovala v cukrárně, v tabáku, jako prodavačka a od roku 1979 pracuje v Městském kulturním středisku a Kulturním centru Rakovník. S DS Tylem začala spolupracovat v roce 1794, kdy si zahrála poprvé v inscenaci Výtečníci, kterou režíroval Josef Gebhart. Celkem si zahrála ve 25 inscenacích. Alena působila pouze v Tylu, kterému zůstala věrná až do teď. Pouze jednou hostovala a to v Rudné u Prahy. Režírovala Pohádku o líných strašidlech, Čertovy námluvy, O bojácném Floriánkovi, Šípkovou Růženku, Z deníku kocoura Modroočka, Princ a chuďas a Šakalí léta. Na otázku jaký je rozdíl mezi herectvím a režií odpověděla, že herec mluví a jedná ve vymezeném prostoru, spolu s dalšími spoluhráči je středem divadelní situace a je živým spojením mezi autorovým textem, režijním vedením a divákem. Režisér má hlavní slovo, realizuje inscenaci, za kterou také nese odpovědnost. Jeho úkolem je koordinování a řízení všech složek divadla, vrcholem režijní práce je premiéra a spokojený divák. Podle Alčiných slov je divadlo jejím osudem, ve kterém jí baví i herectví i režie. Vedoucí spolku je od roku 1984, tedy 31 let.

Eva Suková Narodila se 23. 8. 1981 v Brně. Vyrůstala v Tišnově, tedy kousek od Brna. Už jako malá navštěvovala kroužky v ZUŠ. Chodila do tanečního oboru, do literárně dramatického oboru, na hru na klavír a učila se i na kytaru. Po základní škole, šla studovat na Střední knihovnickou školu v Brně, kde studovala v letech 1995–1999. Po střední škole se přihlásila a dostala se na prestižní vysokou školu JAMU v Brně, zde studovala od roku 2000 do roku 2005. V letech 2006 až 2012 studovala Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Studovala i na Pražské herecké vysoké škole DAMU a to od roku 2006 do roku 2008. S DS 29

Tylem začala spolupracovat, když se přestěhovala do Rakovníka a to v roce 2006. V roce 2007 si poprvé zahrála s DS Tylem ve hře O tlusté Matyldě, kde ztvárnila Matyldu. Představila se i v Šakalích létech (2013), kde si zahrála Miladu. Eva Suková nepůsobí jen jako herečka v DS Tyl, ale i jako dramatička. Zdramatizovala Ostrov Pokladů (2009) a Bazárek (2015). Při studiích na JAMU hrála v různých studentských divadlech, kde často i režírovala. Na Jamu měli spolek čekání na Ortena, v kterém hráli vlastní tvorbu. Se spolužáky hráli i pro školky. S manželem Jiřím Sukem mají spolek Zfleku Rakovník, s kterým hrají pro malé děti. Hrají pohádky, které si sami píší, režírují a i v nich sami hrají. Eva Suková je často i členkou poroty na různých soutěžích souvisejících s divadlem. Pravidelně porotcuje na Dětské scéně v DDM Rakovník, kde hodnotí přednes dětí. Byla členkou i na Dětské scéně v Novém Městě na Moravě a to několik let za sebou. Eva neporotcuje jen na Dětských scénách, porotcuje i dospělým. V porotě zasedla např. na známých festivalech na Přemostění a Nanečisto. Porotcovala i literární soutěže ZUŠ, což spočívá v hodnocení žákovských povídek, básniček atd. Často lektorovala různé herecké, rétorické a loutkové semináře. Od roku 2005 učí v ZUŠ Rakovník, u toho pracovala na vysokých školách a to na Pedagogické fakultě MU Brno, Fakultě humanitních studií Univerzity T. Bati ve Zlíně a na Vysoké škole finanční a správní v Praze. Teď se stará o své dvě děti a pracuje na částečný úvazek v ZUŠ Rakovník. Jiří Suk Narodil se 7. 6. roku 1972 v Rakovníku. V Rakovníku také vyrůstal. Jako malý žádné zájmové kroužky nenavštěvoval. Po základní škole studoval na SOU TOS Rakovník, a to v letech 1985–1989. Po škole pracoval v TOSU Rakovník do roku 1991. V letech 1992– 1996na Základní škole v Lubné. Od roku 1996 do roku 2002 v závodech RAKO, od roku 2002–2015 na Kladně v KOLE. Na ZUŠ Rakovník začal pracovat roku 2014. Spolupracovat s DS Tylem začal v roce 1989. V představeních DS Tylu ztvárnil několik rolí. Ve hře...Bukowský O citech a pocitech (2004) ztvárnil George, jako Drahý Pan Kolega se představil v Kouzelné noci (2004), V představení Loupežník (1992) se ujal role myslivce,

30

zahrál si i ve hře O bojácném Floriánkovi (1991)Floriánka, v Ostrově pokladů (2009)se kromě režie ujal i rolí Ben Gun a Bill Bones, v inscenaci Princ a chuďas (2003) si zahrál Hendona, ve známém Saturninovi (2005) ztvárnil vypravěče, Prince Asita ztvárnil v inscenaci Tři rubíny (1999), v úspěšné Tvrdohlavé ženě(1999) se představil jako Vydřiduška a správce panství a v pohádce Z deníku kocoura Modroočka(1999) se ujal postavy Natrhouško. V DS Tylu režíroval i představení a to Saturnina (2005), Ostrov pokladů (2009) a Bazárek (2015). Jiří Suk není jen herec a režisér, ale pomáhá i s technikou. Realizaci scény provedl v představeních Loupežník, Tři rubíny, Modroočko, Tvrdohlavá žena, Princ a chuďas, O tlusté Matyldě, kde dělal i světla. Saturninovi navrhl scénu. Šakalím létům dělal světla a v Bazárku pracoval na realizaci scény. Jiří nepůsobí jen v DS Tylu, se svou ženou Evou Sukovou má již zmiňovaný spolek Zfleku Rakovník, kde hrají pohádky pro děti a to O kohoutkovi a slepičce, Dlouhý, Široký a Bystrozraký a Mauglího. Režie se ujmul i v DS LUNA Stochov, kde zrežíroval Rybu ve čtyřech (2012). Veronika Kubařová Narodila se 1.6 1987 v Rakovníku. Vyrůstala v Rakovníku a už od první třídy navštěvovala zájmové kroužky. Chodila na dramatický kroužek, na klavír, na sportovní hry, keramický kroužek a na výtvarný kroužek. Veronika chodila na 3. základní školu v Rakovníku a po té nastoupila na Pražskou konzervatoř na obor hudebně dramatický, který studovala 6 let. Nyní je zaměstnaná v Dejvickém divadle, ale hraje jako host i v dalších divadlech. Veroniku můžeme vidět i v Městských divadlech pražských, v Divadle Semafor, v Divadle V Celetné a i v Letních shakespearovských slavnostech. V minulosti působila v Městském divadle Mladá Boleslav a v Divadle Viola. Na svém kontě má několik rolí Cordelii, Learovou dceru si zahrála v Králi Learovi. Jako Klára Kipnisová se představila ve hře Pan Kaplan má třídu rád. Zahrála si ve hře Bedřich Smetana: The Greatest Hits. Honey ztvárnila v inscenaci Kdo se bojí Virginie Woolfové? Představila se v Zimní pohádce, jako Sylva ve hře Zásek. Ninu představila ve hře Racek. Zahrála si i v představení Kakadu. V Suchého Kytici se představila ve Svatební košili. V Semaforu si zahrála i v úpravě známé

31

opery Mam´zelle Nitouche aneb Mam´zelle Nitouche. V divadle v Celetné si zahrála v Romeovi a Julii a v inscenaci Běsi. V oblíbených Letních shakespearovských slavnostech si zahrála ve hře Othello. K DS Tylu se připojila díky Aleně Mutinské, která si jejího talentu všimla při přípravě Veroniky na konzervatoř. S DS Tylem nacvičila 2 představení a to Princ a Chuďas, kde se představila jako Lady Jane a dav v chudině a ve hře Sám, kde si zahrála Dívku. Na otázku, jaká role pro ni byla nejdůležitější, odpověděla, že má ráda každou roli, ale přece jen nejhezčí vztah má asi k Markétce, kterou si zahrála v inscenaci Faust a Markétka v Mladé Boleslavi, protože podle jejích slov to byla pro ni přelomová role, díky které potkala spoustu nových kolegů. Veroniku Kubařovou lze vidět ale i na filmovém plátně. Zahrála si ve filmech Smrt pedofila, Stříbrná vůně mrazu, 100 plus 1 princezna, To horké léto v Marienbadu, Rafťáci, Dlouhá kaše, Škola ve mlejně, Nejkrásnější hádanka, Dívka a kouzelník, Herbert v ringu, Ženy v pokušení, Westernstory, Lidice, Dědeček automobil, Můj vysvlečenej deník, Duch nad zlato, 10 pravidel jak sbalit holku, Tři bratři, Stopy života – Na plný úvazek. Veronika hraje i v seriálech Místo v životě, První krok, Škoda lásky, Nevinné lži, Cirkus Bukowsky, Všechny moje lásky, Na vodě. Podle Veroniky má svoje kouzlo divadlo i film. Ideální je prý kombinace obojího. Společné mají podle Veroniky to, že člověk vždycky musí sáhnout někam do sebe a do role investovat zkušenosti, energii a víru. Matyáš Procházka Narodil se 17. 10. 1993 v Rakovníku. Vyrůstal na Novém Dvoře a v Rakovníku. Od malička chodil na spoustu kroužků. Chodil na badminton, do tanečního oboru, na kytaru, na výtvarný kroužek, rok navštěvoval i hodiny zpěvu a klavíru. Pro něj do nejdůležitějšího kroužku literárně dramatického oboru začal chodit v 1. třídě k paní učitelce Mikeskové. Když paní učitelka Mikesková odešla do důchodu, Matyáš se s ní stále scházel a ona mu pomáhala trénovat přednes a mluvu. Chodil na 2. základní školu v Rakovníku a potom co zvládl přijímačky, začal studovat na státní pražské konzervatoři, kde studoval v letech 20082013. Matyáš si nedodělal nástavbu, protože dostal angažmá v Horáckém divadle. Tam Matyáš působil 1 sezonu 2014/2015 a odešel odtud do divadla v Mostě, kde působí nyní. Do

32

DS Tyl přišel kolem roku 2005, že by měl chodit do divadla, mu poradila paní učitelka Mikesková, Matyáše vedoucí spolku Alena Mutinská hned bez problému přijala a hned s nimi začal zkoušet. Se souborem nacvičoval inscenaci Modroočko, kde hrál jednu z koček. Omladinu hrál v představení Slepičí intermezzo. Pomáhal, jako většina členů a aktivních nečlenů při přípravě Popelky a Wintrova Rakovníka. Nyní je Matyáš sólista v již zmiňovaném mosteckém divadle. Zahrál si několik rolí Trigorina v inscenaci Racek, Dancenyho ve hře Nebezpečné známosti, Kleanta v Lakomci, jako Agrawain se představil v představení Merlin aneb pustá zem, Rybáře Ulricha si zahrál v inscenaci Odina, jako Feťka se představil v Šumařovi na střeše, ztvárnil roli Johnyho v Létě a dýmu, zahrál si Klaudia ve hře Veta za vetu, Orlanda ztvárnil v představení Jak se vám líbí, jako Rode se představil ve Třech sestrách, jako Jura se představil v Baladě pro banditu, pana Forbighta si zahrál v Habaďuře, jako Job Trotter se ukázal v Kronice Pickwikova klubu, prince Radovana si zahrál v Princezně se zlatou hvězdou, Gangstera ztvárnil v Někdo to rád horké, v Autopohádce ztvárnil Radovana Patejzla a hudebně ji nastudoval. V hodinách na herectví ho učili Jan Novotný, Jaromíra Mílová, František Laurin, Kateřina Iváková, Aleš Procházka a Ilona Svobodová. Nejraději by se věnoval jen divadelnímu herectví, ale jak říká Matyáš, herec se dnes moc dobře neuživí. Občas něco malého natočí, nebo nadabuje. Jeho přáním je působit v nějakém divadle v Praze.

33

9. Dotazník č. 1 Téma Respondentům jsem položila 3 otázky. Po kolikáté jsou na Popelce, jaké představení se jim líbilo ze všech ročníků nejvíce a jaký z porotců je jim nejsympatičtější. Otázky jsem zaměřila na divadelní festival Popelku, kde jsem se i respondentů ptala.

Otázky Kolikrát jste navštívili Popelku? Jaké představení ze všech ročníků Popelky se vám líbilo nejvíce? Kdo z letošních porotců je vám nejsympatičtější?

Hypotéza Můj subjektivní názor je ten, že většina respondentů na Popelce není poprvé. Na Popelku se sjíždí divadelníci z celé republiky pravidelně každý rok. Na otázku, jaké představení se respondentům líbilo nejvíce, myslím, že nebude moc shodných odpovědí. Na otázku, kdo je vám nejsympatičtější z porotců si myslím, že odpoví většina lidí Jan

šotkovský.

Odpovědi dotazovaných budu dělit podle pohlaví a podle věku. Respondenty

rozdělím do 3 věkových skupin, nejmladší 15-30 let, dospělý 31-50 let a nejstarší 51-60 let.

Metoda Zvolila jsem si dotazník.

Počet respondentů Na otázky mi odpovědělo 30 dotazovaných.

Věková skupina Respondenty jsem rozdělila do 3 věkových skupin. V 1. skupině jsou mladí lidé od 15 do 30 let, ve druhé skupině jsou dospělí lidé, kterým je od 31 do 50 let a do poslední věkové skupiny jsem zařadila ty nejstarší a to od 51 do 70 let.

34

Lokalita Průzkum jsem dělala v Tylově divadle v Rakovníku při průběhu divadelního festivalu Popelka 2015.

Realizace Jste žena/muž?

33% žena muž

67%

35

Do jaké věkové skupiny zapadáte?

13% 15-30 let

20%

31-50 let 51-70 let

67%

Kolikrát jste navštívili Popelku?

17%

23%

Byl/a jsem na všech ročnících Popelky. Letos jsem na Popelce po prvé.

17%

Byl/a jsem 2-6 na Popelce. Byl/a jsem 7-20 na Popelce.

43%

36

Jaké představení ze všech ročníků Popelky se vám líbilo nejvíce? Šakalí léta

17%

Hamleteen

20%

Rytíři

3% 7%

Tři Dubíny

13%

Povídám, povídám pohádku

10%

10 000 mil pod mořem

17%

13%

Ohnivák a liška Bystrouška nemohu si vzpomenout

Kdo z letošních porotců je vám nejsympatičtější?

17% 3%

Adam Doležal

20%

Jan Šotkovský

3%

Milan Schejbal Jaromír Hruška

27%

30%

žádný všichni

37

Shrnutí dotazníku č. 1 Z 1. grafu lze vyčíst, že odpovídalo více žen, než mužů. Mužů odpovídalo jen 33% a žen odpovídalo 87%. Ve 2. grafu je vidět, že nejvíce respondentů patří do nejmladší věkové skupiny, do skupiny 15-30 let a to 67%, dalších 20% patří do skupiny 31-50 let a zbylých 13% patří do nejstarší věkové skupiny, která je od 51-70 let. Ve 3. grafu je znázorněno to, co jsem si myslela v subjektivním názoru, že na Popelce bude více lidí, kteří tu nejsou poprvé. Nejvíce respondentů přesně 54% odpovědělo, že Popelku navštívili 2-6. Pro mě překvapivých 21% odpovědělo, že jsou na Popelce poprvé. Dalších 20% bylo na všech ročnících Popelky a zbylých 5% navštívilo Popelku 7-20. Další graf je postaven na otázce, jaké představení se vám líbilo nejvíce. Pro mě překvapivě se představení opakovala. Nejvíce respondentů 20% ocenilo šakalí léta, 17% dotazovaných odpovědělo, že se jim nejvíce líbila inscenace Rytíři, dalších 17% si nemohlo vzpomenout. Hamleteen se líbil nejvíce 13ti% respondentům, 13% dotazovaných zvolilo jako nejlepší představení Tři dubíny. Dalších 10% respondentů zaujala nejvíce hra Povídám, povídám pohádku, 7% respondentů oslovila inscenace 10 000 mil pod mořem a zbylá 3% zaujala pohádka Pták Ohnivák a liška Bystrouška. V posledním grafu je ukázáno, kdo je návštěvníkům Popelky nejsympatičtější. Správně jsem si myslela, že respondentům bude nejsympatičtější Jan Šotkovský, který je nejsympatičtější pro 30% respondentů. Mezi sympatické porotce patří Milan Schejbal, pro kterého hlasovalo 27% dotazovaných. Rakovnický rodák Adam Doležal se líbí 20ti% dotazovaných. Pro 17% dotazovaných jsou sympatičtí všichni, pro 3% je nejsympatičtější Jaromír Hruška a zbylým 3% není sympatický nikdo.

38

10. Dotazník č. 2 Téma V dalším dotazníku se budu zabývat tím, zda respondenti znají Tylovo divadlo a jestli ho navštěvují. Zeptám se také, zda navštěvují divadelní festivaly Wintrův Rakovník a Popelku.

Otázky Jak se jmenuje rakovnické divadlo? Jak často navštěvujete Tylovo divadlo v Rakovníku? Navštěvujete divadelní přehlídky Wintrův Rakovník a Popelku, které spolupořádá DS Tyl Rakovník? Jaké poslední představení nastudované DS Tylem jste viděli?

Hypotéza Myslím si, že většina respondentů bude vědět, jak se rakovnické divadlo jmenuje, a že ho většina navštěvuje. Na přehlídky podle mě už většina respondentů nechodí. Myslím si, že více než polovina respondentů odpoví, že poslední představení nastudované DS Tylem, které viděli je Bazárek, nebo Šakalí léta.

Metoda Zvolila jsem si dotazník.

Počet respondentů Na otázky mi odpovídalo 45 dotazovaných.

Věková skupina Ptala jsem se svých vrstevníků, všem respondentům je mezi 17-20. Tedy převážně žáci středních škol, někteří žáci vysokých škol.

Lokalita Průzkum jsem prováděla přes internet. Respondentům jsem poslala přes internet dotazník, na který mi odpověděli.

39

Realizace Jak se jmenuje rakovnické divadlo?

44%

Tylovo divadlo nevím

56%

Jak často navštěvujete Tylovo divadlo v Rakovníku?

13% Alespoň třikrát do roka.

16%

Alespoň jednou do roka.

51%

Vůbec Jiná

20%

40

Navštěvujete divadelní přehlídky Wintrův Rakovník a Popelku, které spolupořádá DS Tyl Rakovník?

5%2% Ne Ano, obě

33%

Jen Popelku

60%

Jen Wintrův Rakovník

Jaké poslední představení nastudované DS Tylem jste viděli?

20%

Šakalí léta

34%

Bazárek Ostrov pokladů neviděl jsem žádné

33% 2%

nepamatuji si

11%

Shrnutí dotazníku č. 2 41

V 1. grafu můžeme vědět, že 56%, tedy více než polovina respondentů odpovědělo správně, že rakovnické divadlo se jmenuje Tylovo divadlo. Překvapilo mě, že 44% dotazovaných neví, jak se rakovnické divadlo jmenuje. Z 2. grafu lze vyčíst, že většina divadlo navštěvuje, o to víc je pro mě zarážející, že 44% dotazovaných neví, jak se divadlo jmenuje. Přesně 57% respondentů navštěvuje Tylovo divadlo alespoň třikrát do roka. Dalších 22% dotazovaných divadlo navštěvuje alespoň jednou do roka, 18% nenavštěvuje divadlo vůbec a 3% respondentů by zvolilo jinou odpověď. Ve 3. grafu můžeme vidět, že nadpoloviční většina respondentů a to 60% nenavštěvuje divadelní přehlídky Wintrův Rakovník a Popelku vůbec, dalších 33% navštěvuje obě přehlídky, 4% dotazovaných navštěvují jen Popelku a zbylá 3% respondentů navštěvuje jen Wintrův Rakovník. V posledním grafu je znázorněno, jaké poslední představení nastudované DS Tylem respondenti viděli naposled. Nejvíce respondentů přesně 34% vidělo naposledy Šakalí léta, 11% dotazovaných bylo naposledy na inscenaci Bazárek, 2% dotazovaných opovědělo, že naposledy bylo na Ostrově pokladů. Velké procento respondentů a to 33% nevidělo představení žádné.

42

Závěr Historii jsem shrnula stručně, jak jsem chtěla a doufám, že i zábavně. Myslím si, že v mé ročníkové práci jsou všechny nejdůležitější údaje z historie DS Tylu. Doufám, že když někdo bude potřebovat dohledat něco k DS Tylu, že to v této ročníkové práci najde. Jako přínos své vlastní práce jsem zvolila dotazník, z kterého můžeme vyčíst o znalosti Tylova divadla, o tom, zda mladí lidé chodí na představení, o tom, jak je populární divadelní festival Popelka, kterou DS Tyl spolupořádá a další. Do vlastního přínosu jsem vytvořila krátký životopis o 4 významných lidech. Myslím si, že je zajímavé si to přečíst. Do přílohy jsem vypsala zájezdová představení DS Tylu do roku 1972 a zájezdy rakovnické opery. Alespoň pro mě bylo zajímavé si přečíst, které obce DS Tyl a rakovnická opera navštívili. Do přílohy jsem přidala i fotografie a plakáty, v kterých je vidět obrovské nadšení ochotníků. Chtěla bych poděkovat DS Tylu a především Aleně Mutinské za vypůjčení materiálu, což mi velmi pomohlo. Také bych chtěla poděkovat Jiřímu Sukovi, který mi ukázal fotografie z her DS Tylu a poradil mi, čemu bych se mohla v práci věnovat. Poděkování patří i Veronice Kubařově, Matyášovi Procházkovi, Aleně Mutinské a manželům Sukovým, kteří mi odpověděli na otázky, podle kterých jsem sestavila jejich životopis. Poděkovat chci také všem respondentům, díky kterým jsem mohla vytvořit, myslím, že velmi zajímavé grafy. Poděkování patří i paní učitelce Janě Sukové, která mi s ročníkovou prací pomáhala, opravovala, když bylo potřeba a snažila se mi poradit, co bych mohla do práce zařadit.

43

Seznam literatury Císař,Jan.: Cesty českého amatérského divadla, Praha, IPOS, 1998. Lettl, Roch: Divadlo jest školou života, Rakovník, vydavatelství neznámé, 1897. Vaniš, A.: Kultura: Oslavy 100 let Tyla zahájeny, 30. 11. 1972, str. 1. Janota, J.: Ochotnické divadlo Rakovník (bulletin), Rakovník, Městská osvětová beseda v Rakovníku a Okresní muzeum v Rakovníku, 1972. Pelcová, Lenka.: Tyláci slaví dvojí výročí, Raport, 9. 10. 2012, str. 6. Mutinská, Alena: Z historie Tylova divadla, Rakovník, vydavatelství žádné, 2012. Hrdinová, W., Zamazalová, M., Pilíková,H.: Historie ochotnického divadla v Rakovníku, Rakovník, 2009. Veselá, Martina: Ve znamení raka aneb Dvě výročí rakovnického souboru, Tvorba, 28. 2. 1973, str. 15. Šnobl, Josef: V zákulisí rakovnické Thálie, Svobodné slovo, 13. 1. 1973, str. 11. Jurková, Marcela: Divadlo znovu slouží divákům, MF Dnes, 21. 12. 1999, str. 3. Jurková, Marcela: Divadlo otevřela Tvrdohlavá žena, MF Dnes, 21. 12. 1999, str. 3. Sklenička, Pavel: Divadlo a kino za 64 miliónů otevřela Tvrdohlavá žena, Raport, 21. 12. 1999, str. 1. Mička, Ivo: Tvrdohlavá žena zahájila novou éru Tylova divadla, Rakovnicko, 21. 12. 1999, str. 1. Schejbalová, Pavlína: Osud to s námi myslí dobře Amatérská scéna, prosinec 2011 tyl-rakovnik.cz, [cit. 21. 9. 2015], dostupné z: http://www.tylrakovnik.cz/index.php?page=reperoar&detail=501. tyl-rakovnik.cz, [cit. 21. 9. 2015], dostupné z: http://www.tylrakovnik.cz/index.php?page=repertoar&detail=456. tyl-rakovnik.cz, [cit. 21. 9. 2015], dostupné z: http://www.tylrakovnik.cz/index.php?page=repertoar&detail=4.

44

tyl-rakovnik.cz, [cit. 21. 9. 2015], dostupné z: http://www.tylrakovnik.cz/index.php?page=repertoar&detail=4. tyl-rakovnik.cz, [cit. 21. 9. 2015], dostupné z: http://www.tylrakovnik.cz/index.php?page=repertoar&detail=3. tyl-rakovnik.cz, [cit. 13. 10. 2015], dostupné z: http://www.tylrakovnik.cz/index.php?page=onas. zonerama.com, [cit. 24. 10. 2015], dostupné z: https://www.zonerama.com/DSTyl. osobnosti.cz, [cit. 12. 10. 2015], dostupné z: http://www.osobnosti.cz/hugo-haas.php. zivotopis.osobnosti.cz, [cit. 12. 10. 2015], dostupné z: http://zivotopis.osobnosti.cz/zdenekstepanek.php. zivotopisyonline.cz, [cit. 12. 10. 2015], dostupné z: http://zivotopisyonline.cz/jindrich-mosnaherec-s-dusi-komika/. osobnosti.cz, [cit. 12. 10. 2015], dostupné z: http://www.osobnosti.cz/eduard-vojan.php. osobnosti.cz, [cit. 12. 10. 2015], dostupné z: http://www.osobnosti.cz/olgascheinpflugova.php. amaterskedivadlo.cz, [cit. 12. 10. 2015], dostupné z: http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=txt&id=6375.

45

Přílohy: Období od roku 1941 do roku 1960 – éra „Rakovnické opery“ Všechna představení nastudoval a řídil Zdeněk Tomáš. Rok premiéry

Skladatel

Dílo

1941

A. Dvořák

Čert a Káča

30

1941

O. Nedbal

Z pohádky do pohádky

7

1942

B. Smetana

Prodaná nevěsta

103

1943

B. Smetana

Dalibor

26

1944

B. Smetana

Hubička

31

1944

A. Dvořák

Rusalka

42

1946

G. Rossini

Lazebník sevillský

16

1946

A. Dvořák

Jakobín

20

1947

G. Bizet

Carmen

14

1948

O. Nedbal

Polská krev

11

1948

G. Verdini

Aida

9

1948

G. Puccini

Bohema

4

1949

P. I. Čajkovskij

Evžen Oněgin

20

1950

K. Kovařic

Na starém bělidle

6

1951

B. Smetana

Libuše

39

46

Počet představení

1951

Z. Fibich

Námluvy Pelopovy

13

1951

Z. Fibich

Smír Tantalův

6

1952

K. Kovařic

Psohlavci

17

1952

Z. Fibich

Šárka

3

1952

D. Kabalevskij

Rodina Tarasova

8

1953

J. Strauss

Netopýr

2

1955

J. Suk

Radúz a Mahulena

11

1957

D. F. Auber

Fra Diavolo

7

1958

Z. Fibich

Smrt Hippodamie

6

Seznam zájezdových představení sehraných do roku 1971 Okres Rakovník: Město

Název představení

Rok představení

Počet představení

Branov

„Je libo cigaretu?“

1963

1

Čistá

„Je libo cigaretu?“

1963

1

Hředle

„Pec“

1938

1

„Kalinový háj“

1951

1

„Kolébka“

1955

1

„Tříminutový rozhovor“

1962

1

„Je libo cigaretu?“

1963

1

„Hadrián z Římsů“

1952

1

„Mezi proudy“1951 Chrášťany

Janov

1

47

„Tříminutový rozhovor“

1962

1

„Je libo cigaretu?“

1963

1

Klíčava

„Hadrián z Římsů“

1952

1

Kolešovice

„Loupežník“

1955

1

Kounov

„Škola pro ženy“

1955

1

Kněževes

„Pes a kočka“

1924

1

„Muži nestárnou“

1928

1

„Posvátný plamen“

1930

1

„Kalinový háj“

1951

1

„Pec“

1938

1

„Hadrián z Římsů“

1952

1

„4:0 pro ATK“

1952

1

„Jan Hus“

1946

1

„Loupežník“

1955

1

„Kolébka“

1955

1

„Fidlovačka“

1956

1

„Každý něco pro vlast“

1956

1

„Revizor“

1952

1

„Don Juan“

1953

2

„Matka“

1953

1

„Hvězdy nad Hradem“

1943

1

„Loupežník“

1955

1

„Tříminutový rozhovor“

1962

1

1954

1

„Polibek královský“

1947

1

„Princezna Pampeliška“

1948

1

„Ohnivec“

1949

4

„Nejlepší soudce“

1951

2

Jesenice

Krakovec

Křivoklát

Křivoklátský hrad

„Hippolyt“

48

„Mezi proudy“

1951

3

„Večer tříkrálový“

1952

3

„Lucerna“

1952

3

„Hadrián z Římsů“

1952

3

„Strakonický dudák“

1953

2

„Zkrocení zlé ženy“

1953

2

„Radúz a Mahulena“

1955

1

„Kolébka“

1955

1

„Fidlovačka“

1956

1

„Kupec benátský“

1957

1

„Smrt Hippodamie“

1958

1

„Hvězdy nad hradem“

1943

2

„Blýskání na časy“

1953

1

Lubná

„Hvězdy nad hradem“

1943

2

Lužná

„Naši furianti“

1930

1

„Daleká cesta“

1948

1

„Princezna Pampeliška“

1948

1

„Hadrián z Římsů“

1952

1

„Škola pro ženy“

1955

1

„Muž a žena“

1955

1

„Poprask na laguně“

1958

1

„Plameny hněvu“

1962

1

„Senohrabské gracie“

1964

1

Milostín

„Škola pro ženy“

1955

1

Městečko

„Škola pro ženy“

1955

1

Mutějovice

„Škola pro ženy“

1955

1

1963

1

1964

1

Lišany

Nové Strašecí „Je libo cigaretu?“ „Senohrabské gracie“

49

Olešná

„Dalskabáty“

1961

1

Oračov

„Je libo cigaretu?“

1961

1

1936

1

„Nové amazonky“

1956

1

Petrovice

„Muž a žena“

1955

1

Pustověty

„Je libo cigaretu?“

1963

1

Senomaty

„Princezna Pampeliška“

1948

2

„Přátelství“

1948

1

„Volá Vás Tajmyr“

1950

1

„Kalinový háj“

1951

1

„Škola pro ženy“

1955

1

„Tanec nad pláčem“

1965

1

„Případ malíře Güntera“

1965

1

„Popelka“

1966

1

„Jedenácté přikázání“

1951

1

„Je libo cigaretu?“

1963

1

„Nejlepší soudce“

1951

1

„Kalinový háj“

1951

1

„Večer tříkrálový“

1951

2

„Revisor“

1952

1

„Blýskání na časy“

1953

1

„Palackého třída 27“

1954

1

„Hippolyt“

1954

1

„Dobrý voják Švejk“

1954

1

„Měšťáci“

1955

1

„Kudy kam“

1955

1

„Je libo cigaretu?“

1963

1

„Drobínek“

1964

1

Panoší Újezd „Lidé na kře“

Skryje

Slabce

50

„Případ malíře Güntera“

1965

1

„Hadrián z Římsů“

1952

1

„Kolébka“

1955

1

„Popelka“

1966

1

Švihov

„Rozkošná příhoda“

1928

1

Václavy

„Noc na Karlštejně“

1932

1

Velká Buková „Je libo cigaretu?“

1963

1

Všetaty

„Tři bratři“

1961

1

Zdeslav

„Rozkošná příhoda“

1928

1

„Sen noci svatojánské“

1949

3

„Měšťáci“

1955

2

„Rybníkář Kuba“

1943

2

„Kupec benátský“

1956

1

Bělohrad

„Ohnivec“

1949

2

Cítoliby

„Sen noci svatojánské“

1949

1

„Veselé paničky windsorské“1950

1

„Každý něco pro vlast“

1

Šanov

Ostatní města: Benešov

Beroun

Černčice

1959

„Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou“ 1960

1

„Dalskabáty“

1965

1

„Zuzana Vojířová“

1962

1

Dobříčany

„Mezi proudy“

1951

1

Hořovice

„Rybníkář Kuba“

1943

1

„Fidlovačka“

1956

1

„Nová Oresteia“

1947

2

„Princezna Pampeliška“

1948

2

Hronov

51

„Ohnivec“

1949

2

„Metelice“

1959

2

„Filosofská historie“

1948

2

„Fidlovačka“

1948

2

„Lásky hra osudná“

1949

1

Chlumec nad Cidlinou „Nová Oresteia“

1947

1

„Ohnivec“

1949

1

„Čestný soud“

1951

1

Chomutov

„Veselé paničky windsorské“ 1950 Karlovy Vary „Hippolyt“

1

1954

2

1955

2

Klatovy

„Veselé paničky windsorské“1950

2

Kožlany

„Rozkošná příhoda“

1929

1

Kralovice

„Měšťáci“

1955

1

„Dalskabáty“

1961

1

Krnov

„Soudničky“

1958

2

Kutná Hora

„Nová Oresteia“

1947

1

„Fidlovačka“

1956

1

„Poprask na laguně“

1958

1

„Radúz a Mahulena“

„Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou“ 1960

1

„Příliš štědrý večer“

1961

1

„Tříminutový rozhovor“

1962

1

1962

1

„Za 5 minut bude půlnoc“

1964

1

„Tanec nad pláčem“

1965

1

Litvínov

„Případ Denzinger“

1963

1

Loket

„Ohnivec“

1949

1

„Mezi proudy“

1951

1

Libochovice „Zuzana Vojířová“

52

„Veselé paničky windsorské“1950

1

„Čestný soud“

1951

1

„Nejlepší soudce“

1951

1

„Mezi proudy“

1951

2

„Večer tříkrálový“

1952

2

„Radúz a Mahulena“

1955

1

„Pohádka o Honzovi“

1956

1

„Bidýlko“

1956

1

„Metelice“

1959

1

1961

1

Mladá Boleslav „Anna proletářka“

1952

1

„Kupec benátský“

1957

1

„Ohnivec“

1949

1

„Metelice“

1959

1

„Nejlepší soudce“

1951

1

„Hippolyt“

1954

1

„Šestka z mravů“

1961

1

„Princezna Pampeliška“

1948

2

„Radúz a Mahulena“

1955

1

Písek

„Nová Oresteia“

1947

1

Poděbrady

„Ohnivec“

1949

1

Police nad Metují „Ohnivec“

1949

1

„Daleká cesta“

1948

1

„Hippolyt“

1954

2

„Měšťáci“

1955

1

Příbram

„Radúz a Mahulena“

1955

1

Radnice

„Jedenácté přikázání“

1951

1

Louny

Lubenec Mělník

„Příliš štědrý večer“

Náchod

Nejdek

Podbořany

Praha

53

Ročov

„Sen noci svatojánské“

1949

1

Slaný

„Ohnivec“

1949

2

„Veselé paničky windsorské“1950

2

„Čestný soud“

1951

2

„Nejlepší soudce“

1951

1

„Večer tříkrálový“

1952

1

„Jedenácté přikázání“

1951

2

„Veselé paničky windsorské“1950

1

„Jedenácté přikázání“

1951

1

„Čestný soud“

1951

1

„Rozkošná příhoda“

1928

1

„Posvátný plamen“

1931

1

„Lidé na kře“

1936

1

„Hvězdy nad hradem“

1945

1

„Jedenácté přikázání“

1951

1

Strakonice

„Radúz a Mahulena“

1955

1

Svitavy

„Kupec benátský“

1957

2

Vejprty

„Nejlepší soudce“

1951

1

„Strakonický dudák“

1953

3

Vroutek

„Fidlovačka“

1956

1

Zbiroh

„Večer tříkrálový“

1952

1

Žatec

„Nová Oresteia“

1947

2

„Volá Vás Tajmyr“

1950

1

„Čestný soud“

1951

1

„Večer tříkrálový“

1952

2

„Matka“

1953

2

„Hippolyt“

1954

2

„Dundo Maroje“

1958

1

Sokolov

Souš

Žlutice

54

Fotky Všechny fotografie a plakáty do roku 1999 jsem vložila z https://www.zonerama.com/DSTyl. Posledních 5 fotografií je z mého osobního fondu.

Loupežník (1955) Režie:Sláva Cón

Loupežník(1955) Režie:Sláva Cón

55

Fidlovačka(1956) Režie: Sláva Cón

Fidlovačka (1956) Režie: Sláva Cón

56

Fidlovačka(1956) Režie:Sláva Cón

57

Nové Amazonky(1956) Režie: Sláva Cón

58

Nové Amazonky (1956) Režie: Sláva Cón

59

Kupec Benátský(1957) Režie:Sláva Cón

60

Kupec Benátský (1957) Režie: Sláva Cón

Kupec Benátský (1957) Režie: Sláva Cón

61

Smrt Hippodamie (1958) Režie: Sláva Cón 62

Smrt Hippodamie(1958) Režie:Sláva Cón

Smrt Hippodamie Režie:S.Cón

63

Každý něco pro vlast(1959) Režie:Sl. Cón

Každý něco pro vlast (1959) Režie: Sláva Cón

64

Dalskabáty hříšná ves (1960) Režie: František Cmíral

65

Dalskabáty hříšná ves (1960) Režie: František Cmíral

Tříminutový rozhovor (1961) Režie: Eduard Kalík

66

Je libo cigaretu? (1963) Režie: Kounovský, Škarda

Sedm výkřiků na moři (1965)

67

Senohrabské grácie (1963) Režie: Slavomír Škarda

R.U.R. (1973)

68

Rakovnický primas Diviš Rubín (1972)

Ošklivá princezna (1978) Režie: Pavel Kubla , na obr. Eva Kodešová 69

Limonádový Joe (1981) Režie: František Švíbek

70

Limonádový Joe (1981) Režie: František Švíbek , na obr. Alena Mutinská

Sluha dvou pánů (1983) Režie: Jaroslav Kodeš , na obr. Luboš Vondříček a Pavel Tajčovský

71

Cirkus (1987) Režie: Jaroslav Kodeš, na obr. Ondřej Najman a Ladislav Zelenka

Vojnarka (1982) Režie: Zdeněk Pošíval, Zdeněk Urban, na obr.František Svíbek, Dana Stampferová

72

Tři rubíny (1996) Režie: Jaroslav Kodeš

Tvrdohlavá žena (1999) Režie: Jaroslav Kodeš

73

Tvrdohlavá žena (1999) Režie: Jaroslav Kodeš, na obr. Jiří Suk a Jan Švácha

Bazárek (2015) Režie: Jiřík Suk, na obr. Ondřej Svoboda a Hana Pilíková

74

Bazárek (2015) Režie: Jiří Suk

Šakalí léta (2014) Režie: Alena Mutinská

75

Šakalí léta (2013) Režie:Alena Mutinská, na obr. Daniel Kouba, Barbora Šabadová, Zuzka Formánková, Markéta Macáková, Magdalena Šváchová, Kristýna Jelínková a Lucie Peterová

Program na Wintrův Rakovník (2015)

76

Konzultace Datum Obsah konzultace 14. 3.

Stanovení tématu, rozčlenění

2015

kapitol

12. 6.

Zdroje pro práci, spolupráce

2015

s DS Tyl

18. 9.

DS Tyl v 19. století.

2015

16. 10.

Závěrečné kapitoly

2015

10. 12.

Formální stránka práce

2015

77

Podpis