Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, 760 01 Zlín ____________________________________________________________________________________________
Úloha starosty obce při řešení mimořádných událostí a krizových situací
METODICKÁ POMŮCKA pro starosty obcí
Tato metodická pomůcka poskytuje starostům obcí Zlínského kraje základní právní orientaci a stručný návod, jak, v souladu s jejich působností ve správních obvodech obcí, plnit úkoly při řešení mimořádných událostí a krizových situací a odstraňování jejich následků.
© Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje, Zlín, říjen 2006
1
Úvod Zákony č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), a č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, upravují úkoly orgánů obce při zajišťování připravenosti obce na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací (ZaLP), při ochraně obyvatelstva, při zajišťování připravenosti obce na řešení krizových situací a v době krizového stavu. Ve všech uvedených zákonech je mezi ustanoveními o orgánech obce definována úloha starosty, jeho pravomoci, ale i odpovědnost za přípravu na řešení mimořádných událostí a krizových situací, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, a za rozhodování při vzniku a v průběhu krizové situace. Dalším nezbytným právním předpisem, na který se váže činnost starosty, je zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), a to především z důvodu zájmu ochrany před účinky povodní.
Výklad některých pojmů Integrovaný záchranný systém (IZS) - koordinovaný postup jeho složek (Hasičský záchranný sbor, Policie ČR, Zdravotnická záchranná služba, ad.) při přípravě na mimořádné události a při ZaLP, při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení krizových stavů. Operační a informační středisko integrovaného záchranného systému (OPIS) - stálý orgán pro koordinaci složek IZS, kterým je krajské operační středisko hasičského záchranného sboru. Mimořádná událost (MU) - škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení ZaLP. Krizová situace - mimořádná událost, při níž je vyhlášen některý z krizových stavů. Záchranné práce - činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, a vedoucí k přerušení jejich příčin. Likvidační práce - činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. Ochrana obyvatelstva - plnění úkolů civilní ochrany, zejména varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku. Velitel zásahu - zpravidla velitel jednotky požární ochrany nebo vedoucí funkcionář Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje. V některých případech může být velitelem zásahu velitel nebo vedoucí zasahující složky IZS, která v místě zásahu provádí převažující činnost (např. při narušení veřejného pořádku a bezpečnosti může být velitelem zásahu příslušník Policie ČR). Povodňová komise obce - může být zřízena obecní radou k plnění úkolů k ochraně před povodněmi. Starosta obce je předsedou povodňové komise. Krizový štáb obce - může být zřízen starostou jako jeho pracovní orgán k řešení MU a krizových situací. Věcná pomoc - poskytnutí věcných prostředků při provádění ZaLP a při cvičení na výzvu velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce; za poskytnutí věcného prostředku náleží peněžní náhrada.
2
Osobní pomoc - činnost nebo služba při provádění ZaLP a při cvičení na výzvu velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce; za poskytnutí osobní pomoci náleží peněžní náhrada. Dobrovolná pomoc - dobrovolně vykonávaná, organizovaná činnost právnických, podnikajících fyzických a fyzických osob nebo dobrovolné poskytnutí věcného prostředku při řešení mimořádné události nebo krizové situace. Dobrovolná pomoc je prováděna na základě žádosti starosty obce nebo z vlastní iniciativy, ale se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu, starosty obce nebo hejtmana kraje. Dobrovolná pomoc je zpravidla bezúplatná, po vzájemné dohodě lze poskytnout peněžní náhradu. Nezbytná dodávka - dodávka výrobků, prací a služeb bez níž nelze zajistit překonání krizových stavů. Určená obec - podle krizového zákona obec určená HZS kraje k rozpracování vybraných úkolů krizového plánu kraje (zpracování krizového plánu určené obce); starosta určené obce zřizuje bezpečnostní radu určené obce a jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací krizový štáb určené obce. Ve Zlínském kraji jsou určenými obcemi všechny obce s rozšířenou působností (ORP). Krizové stavy krizový stav
vyhlašuje
pro území
nejdelší doba trvání
stav nebezpečí
hejtman kraje
nouzový stav
Vláda ČR
celý kraj nebo část kraje celý stát nebo omezené území státu
30 dnů (déle se souhlasem vlády) 30 dnů (déle se souhlasem poslanecké sněmovny)
stav ohrožení státu
Parlament ČR na celý stát návrh Vlády ČR Parlament ČR celý stát
válečný stav
není omezeno není omezeno
Základní postup starosty obce při řešení mimořádné události a krizové situace ve správním obvodu obce 1. O vzniku MU, u které je nutná součinnost starosty, je starosta vyrozuměn krajským OPIS HZS ZLK (dále jen OPIS). Pokud je starosta o MU vyrozuměn kterýmkoliv oznamovatelem přímo, ověří na OPIS, zda je informováno o této MU. 2. V případě potřeby, podle druhu a charakteru MU, starosta vyrozumí o vzniku MU nebo o ohrožení MU své zástupce, tajemníka úřadu a další odpovědné osoby - zaměstnance úřadu, osoby v orgánech obce atd. 3. V rámci možností se starosta urychleně dostaví na místo MU (popř. vyšle svého zástupce) a zde kontaktuje velitele zásahu, kterým je informován o průběhu řešení MU. 4. V případě potřeby a na základě dohody s velitelem zásahu se starosta v rámci svých pravomocí a možností obecního úřadu podílí na organizaci provádění ZaLP a na ochraně obyvatel zejména v následujících oblastech: • zajištění varování osob nacházejících se na území správního obvodu obce před hrozícím nebezpečím v koordinaci s OPIS a složkami IZS;
3
• organizace evakuace z ohroženého území správního obvodu obce v koordinaci se složkami IZS, popř. ukrytí osob; • organizace činnosti ve správním obvodu obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel. K tomu využívá výpis z HP Zlínského kraje. 5. Při provádění ZaLP je starosta oprávněn vyzvat právnické, podnikající fyzické a fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci. 6. Při MU většího rozsahu: • je informován starosta ORP v jehož správním obvodu se dotčená obec nachází; • starosta dotčené obce spolupracuje se starostou ORP (starosta ORP koordinuje provádění ZaLP, pokud jej o to velitel zásahu požádá; pro řešení MU většího rozsahu může starosta ORP použít krizový štáb své obce zřízený podle zákona o krizovém řízení); • starosta je zpravidla přizván na jednání krizového štábu ORP. 7. Dále při vzniku krizové situace (v době vyhlášeného krizového stavu) starosta: • použije krizový štáb obce (je-li zřízen); • nařizuje evakuaci z ohroženého území; • je oprávněn požádat právnické, podnikající fyzické a fyzické osoby o poskytnutí dobrovolné pomoci; • při nebezpečí z prodlení je oprávněn (místo hejtmana) uložit právnickým a podnikajícím fyzickým osobám povinnost poskytnout věcný prostředek, následně o tom informuje hejtmana; • plní úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu kraje a zajišťuje organizaci dalších nezbytných opatření; • může uplatnit požadavky na zajištění nezbytných dodávek u krizového štábu ORP. 8. Při vzniku povodní: • starosta svolává povodňovou komisi obce (je-li zřízena); • při vyhlášení krizového stavu se stává povodňová komise součástí krizového štábu obce; • využívá se povodňový plán obce. Poznámka: Po ukončení stavu nebezpečí nebo nouzového stavu je starosta nápomocen kraji či pověřenému obecnímu úřadu při zpracování přehledu o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území.
Pomoc správnímu obvodu obce z úrovně ORP ORP jako určená obec vykonává při řešení mimořádných událostí a krizových situací státní správu v přenesené působnosti a jako taková je obcím ve svém správním obvodu nápomocna v těchto oblastech: a) hospodářská opatření pro krizové stavy, např. zabezpečení nezbytných dodávek, vyžádání zásob pro humanitární pomoc, spolupráce při zavedení regulačních opatření; b) realizace krizových opatření podle Krizového plánu ZLK a krizového plánu určené obce.
4
Starosta ORP má pravomoc v území, pro které byl vyhlášen stav nebezpečí: a) uložit právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, mající místo podnikání nebo sídlo podniku nebo organizační složky v příslušném územním obvodu, povinnost dodávat výrobky, práce nebo služby, které jsou předmětem jejich činnosti nebo podnikání, a to v přiměřeném množství; b)
uložit právnické nebo podnikající fyzické osobě povinnost skladovat ve svých prostorách materiál určený pro řešení krizové situace a odstranění jejích následků nebo toto skladování strpět;
b) uložit právnické nebo podnikající fyzické osobě povinnost přemístit dopravní a mechanizační prostředky, jakož i výrobní nebo provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo.
Operační a informační středisko integrovaného záchranného systému 1) Operační a informační středisko HZS ZLK představuje dispečerské pracoviště, pro všechny územní odbory HZS Zlínského kraje, pro příjem tísňových volání z obcí Zlínského kraje (linky 150 a 112) 2) Na základě přijatých oznámení vysílá síly a prostředky k likvidaci mimořádných událostí na území obce dotčené mimořádnou událostí, 3) Podle územní působnosti: • přijímá a vyhodnocuje informace o mimořádné události; • zprostředkovává organizaci úkolů, ukládaných velitelem zásahu; • plní úkoly, uložené orgány, oprávněnými koordinovat ZaLP; • zabezpečuje vyrozumění základních a ostatních složek IZS a vyrozumění státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků podle dokumentace IZS (havarijní plán kraje, vnější havarijní plány, poplachový plán kraje); • povolává a nasazuje síly a prostředky složek IZS dle poplachového plánu IZS nebo podle požadavků velitele zásahu; • vyžaduje a organizuje osobní a věcnou pomoc podle požadavků velitele zásahu; • provádí při nebezpečí z prodlení varování obyvatelstva na ohroženém území. 4) V případě vzniku mimořádné události (popř. při vyhlášení krizového stavu) zabezpečuje informační servis krizovému managementu obce (krizovému štábu obce, je-li zřízen). Je-li k řešení mimořádné události nebo krizové situace svolán krizový štáb ORP (určené obce),zabezpečuje bezprostřední informační servis tento krizový štáb.
Druhy a příklady závažných MU Živelní pohromy ■ povodeň ■ otřesy nebo sesuv půdy ■ vichřice, větrná smršť, tornádo ■ extrémní chlad, teplo, sucho ■ požár velkého nebo závažného rozsahu
Technické či jiné havárie ■ havárie s únikem nebezpečné látky ■ radiační havárie ■ ropná havárie ■ havárie plynovodu, vodovodu, elektrických rozvodů aj. ■ destrukce staveb ■ únik metanu ■ velká dopravní nehoda
Ostatní MU ■ teroristický čin ■ epidemie ■ epizootie ■ a další
5
