Fotografie k článku Dostavba areálu. Dětské nemocnice. Fotografie k článku Zavedení mamologického screeningu

OBSAH: ročník III - číslo 3 - září 2002 Anglický sylab obsahu ..................... 4 Začlenění VÚZD do FN Brno ........... 5 Vnitro-nemocniční účetnictví FN Brno .............................................. 6 Cesta do Jižních Čech se sbírkou na pomoc obcím postižených záplavami .......................................... 8 Fotografie k článku Galerie setřiček

Fotografie k článku Dostavba areálu Dětské nemocnice

Představujeme Vám ........................ 9 Centrální sterilizaci FN Brno Z našich pracoviš Ústavní lékárna FN Brno ................. 12 Zavedení mamologického screeningu ve FN Brno .................... 13 Mezinárodní kongres na téma „Onemocnění páteře“ ..................... 15 Galerie sestřiček...............................16 Vrchní sestra ARO Hana Pitrová Dostavba areálu ................................17 Dětské nemocnice Elektronický systém ...........................19 objednávání stravy Historie ubytování zdravotnického personálu ............. 20 Rozhovor ......................................... 21 s knězem P. ing. Jiřím Sedláčkem

Fotografie k článku Ústavní lékárna FN Brno

Fotografie k článku Zavedení mamologického screeningu

Aktuality z nemocnice .................... 22 Lékařské osobnosti ....................... 24 prof. MUDr. Václav Tomášek, DrSc. Zahrada Hippokratova .................. 25 Křížovka ........................................... 26 Časopis je registrován na Ministerstvu kultury ČR pod číslem MK ČR E 12096.

Fotografie k článku Historie ubytování zdrav. personálu

Fotografie k článku Aktuality - zahájení stavby Diagnosticko-terapeutického centra FN Brno

Fotografie k článku Centrální sterilizace FN Brno

Fotografie k článku Aktuality - zahájení stavby Diagnosticko-terapeutického centra FN Brno

Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 3/2002

3

REDAKČNÍ RADA: Zuzana Kejdová MUDr. Jan Burian prim. doc. MUDr. Lubomír Hakl, CSc. doc. MUDr. Jiří Jelínek, CSc. Mgr. Jana Marounková doc. MUDr. Jiří Mayer, CSc. Ing. Petr Woletz Jelena Dzúrová Bc. Miloslava Kameníková Adresa redakce: FN Brno, Jihlavská 20, 639 00 Brno tel.: 547 193 329, e-mail: [email protected] internet: www.fnbrno.cz Fotografie: Josef Adamíček, Marta Špyříková Grafická úprava a tisk: Medica Publishing and Consulting, s. r. o., Maničky 7, 616 00 Brno tel./fax: 541 224 286, 541 224 683 Distribuce: Všechna pracoviště FN Brno, odbory zdravotnictví Okresních úřadů jihomoravského regionu, obě komory Parlamentu ČR, sdělovací prostředky, firmy, které s FN Brno spolupracují. Náklad: 1.500 výtisků Četnost: 4x do roka Tento výtisk je neprodejný.

CONTENT In the first article hospital director MUDr. Jan Burian informs about Children Health Research Institute integration into Brno Faculty Hospital. He briefly goes back into Institute history and remembers great personalities among doctors, leading personalities, which worked hard on Institute development. Children Health Research Institute closely co-operated with Children Hospital for 39 years and its main aim was clinical and experimental research in prevention and therapy of childhood diseases for children up to 15 years of age. Children Health Research Institute activity was finished by decision of Ministry of Health at 31-th of May 2002, and its hospital bed department was integrated into the Faculty Hospital in Brno. Despite its official closing the scientific research continued. Social Pediatric Research Team became part of University Workstation belonging to Medicine Faculty of Masaryk's University in Brno. Laboratory workstation was integrated into Brno Faculty Hospital laboratories with similar professional orientation. Director of Brno Faculty Hospital uses this opportunity to welcome his new employees originally working at Children Health Research Institute. Next article, written by assistant manager Ing. Petr Koska, concerns problems of new internal accounting in Brno Faculty Hospital. This system is prepared for two reasons. One is that Brno Faculty Hospital was chosen by Ministry of Health to participate at pilot DRG project. Second is that we need effective tool for monitoring of real costs and income returns for provided health care. This system's aim is charting of all activities in Brno Faculty Hospital and creation of effective inner controlling tool. We present FH Brno Central Sterilization workstation in our regular column called "Introduction". This year in the scope of Specialized Workstations Consolidation Project in Brno Faculty Hospital were our specialized workstations of central sterilization in departments of Adulthood Medicine, Reproduction Medicine and Childhood Medicine integrated in united complex of sterilization workstations named Central Sterilization. All these workstations can be match, in its performance and quality of its products, for similar facilities in up-to-date hospitals not only in Czech Republic but in Europe also. Existence of such facility creates in Europe one of the main criteria for rating of provided health care quality. Brno Faculty Hospital Central Sterilization leading figures as senior consultant RNDr. Bruno Sudrich and head nurse Dagmar Jezkova responded to few questions at the end of the article. In the column "Our Workstations" Mgr. Sarka Sedlackova informs about FH Brno pharmacy certification in accord with ISO CSN 9001:2000. Pharmacy certification was one of planned strategic operations for 2001. Company Det Norske Veritas carried out this certification in the audit manner. This certification was preceded by large preparation that started at the end of 2000. In the other part of the article, Pharmacy Manager Mgr. Sedlackova describes building of detached Institute Pharmacy department Department of Cyto-toxic Substances Central Preparation - and its official opening. Centralization of these substances preparation is today's necessity, which with adequate technical and personnel equipment allows economical usage of processed substances. Prepared Cytotoxic medicaments are distributed from the pharmacy into individual departments, where specialized nurses apply them. In large hospitals with oncology departments is recommended to have one workstation in hospital pharmacy, where cyto-toxic substance are prepared centrally for all clinical departments where these substances are applied. In the article about mammography screening MUDr. Dagmar Danhelova informs about launch of breast cancer screening in Brno Faculty Hospital. High incidence of breast malignant tumor in last few years lead into effort to launching nationwide screening of this disease in Czech Republic. This means organized continuous effort of disease recognition in time by prevention examination in wide population of women. Implementation of this project in our hospital was launched this September as co-operation of MammographyDiagnostic department of Children Radiology Clinic, Gynecology-Birthing Clinic and other specialized departments. MammographyDiagnostic Center is located in Obilni trh Maternity Clinic and its equipment is of superior quality. There are more than 30.000 patients in the department register now in care of highly qualified staff. The proof of health care quality is high number of breast tumor recognition, average 64 cases per year, in early stage of the disease. From 4-th to 6-th September 2002 International Vertebral Column Disease Congress took place in the area of Brno Trade Faire under the aegis of Brno Faculty Hospital Director MUDr. Jan Burian. Meeting of vertebral column surgeons, neurologists, neuro-surgeons, physical therapy doctors, replacement technicians and other specialists dealt with complicated issue of vertebral column pains and diseases. Organizers were Czech Spondylitis-Surgeon Society of Jan Evangelista Purkyne and Brno Faculty Hospital Orthopedic Clinic. Minister of Health MUDr. Marie Souckova was present at the congress. Congress and its course are described in the article written by senior consultant MUDr. Petr Messner. "Nurses Gallery" this time presents Head Nurse of Anesthesiology-Resuscitation Department of Bohunice hospital Mrs. Hana Pitrova. Mrs. Pitrova answered few questions concerning her professional beginnings, her attitude to her profession of anesthesiology nurse and head nurse, which she started to perform in 1985. In her words nurse, who wants to work in ARD, has to have suppositions to care about critically ill patients. She has to be physically and emotionally strong, but also sensitive and receptive to patients needs and apprehensions of their relatives. Ing. Architect Zdenek Jansky writes in his article about Children Hospital construction about history of Children Hospital construction and also describes individual phases of realization of first and second phase of annex construction. Final construction of second phase of annex construction enclosed more than half century long process of Children Hospital complex reconstruction and annex construction. Collective of authors of Atelier AS Company co-operated on preparation and realization of Children Hospital annex construction and hospital reconstruction. They made considerable effort to establish connection with timeless design of hospital complex and its medical, architectonic and operating construction defined by significant personalities namely academician Teyschel and professor Rozehnal. Article written by assistant manager ing. Stanislav Chlup informs about implementation of new system of staff meals ordering named KREDIT 7. This up-to-date automated non-contact catering system unifies conditions of its operation for all Brno Faculty Hospital employees. Launch of this system gravely increases meal-ordering comfort of the employees, decreases labor consumption and standard administration, commodity stocking and catering process accounting. Article written by Adulthood Medicine Department Administrator ing. Petr Woletz describes history of medical staff accommodation in our hospital. He reminds us of changes of housing used as our hospital staff accommodation and emphasizes that one of the conditions necessary for stabilization of medical staff is also opportunity of adequate accommodation that is so important for health care provided with superior quality. Interview for third issue of this year "Hospital Post" gave ing. Jiri Sedlacek priest from Stary Liskovec and member of Brno Faculty Hospital Supervisory Board who also takes care of Bohunice Hospital patients. Mr. Sedlacek told us that he decided to perform this profession at higher age after he worked for several years in economic and IT field. He spoke about his co-operation with hospital staff in provision of spiritual consolation and about his personal experience as patient. We are happy to say that his experience with health care provided in our hospital is very good and he wishes that our staff would have peace of mind to carry out their work and that they could carry on working with such quality as the one today. Two pages of our hospital actualities content information about most interesting or important events, which took place in our hospital during last three months. There is news about Clinic Microbiology Department ISO 9001:2000 certification, information about beginning of Diagnostic-Therapeutic Center construction at Bohunice Hospital complex, news about interesting press conferences of professional interest etc.


4

Article provided by professor MUDr. Leopold Pospisil, DrSc. who regularly introduces significant personalities of medicine, tells us about Ex-Head of Microbiology Institute and Microbiology Department of Saint Ann's Hospital MUDr. Vaclav Tomasek DrSc. In the role of president of Chamber of Medicine for Lands of Moravia and Silesia professor Tomasek mainly sought for harmonic co-operation of all components of medicine in interest of "economical, but mainly moral and cultural enhancement of Czech medical staff". He was for his brave attitude in times of occupation awarded by Czechoslovakian War Cross in 1939. Sufferings of life in concentration camp left their mark on his body and soul. He took an early retirement in 1961 and died 20-th of June in his native town Korycany. In "Garden of Hypocrites" in parable of "silly George" its author Mgr. Milan Klapetek contemplates about what is success, what is victory, about right and wrong and about purpose of life. Good simple common sense is in authors words great think and manor astuteness is powerful, but as fairy tales show sometimes, none of those is enough. Author says that is possible to single-mindedly plan career or wealth achievement, but we cannot plan feeling of happiness and awareness of purpose of ones existence. Awareness of purpose of life, mental equilibrium, and feeling of fulfillment - George's victory - comes as secondary product, as addition of search for "The One Think."

ZAČLENĚNÍ VÝZKUMNÉHO ÚSTAVU ZDRAVÍ DÍTĚTE DO FN BRNO Dne 31. 5. 2002 byl opatřením ministra zdravotnictví prof. MUDr. Bohumila Fišera, CSc. zrušen Výzkumný ústav zdraví dítěte. Stalo se tak po 39 letech činnosti tohoto výzkumného ústavu, který byl založen akademikem Otakarem Teyschlem 1. 1. 1963. Výzkumný ústav pediatrický, jak zněl původní název VÚZD, navazoval na projekt vybudované Fakultní dětské nemocnice v Brně a na založení pediatrického směru Lékařské fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Hlavním úkolem Výzkumného ústavu pediatrického byl klinický a experimentální výzkum v oboru prevence a terapie chorob dětského věku do 15 let s cílem stanovit zákonitosti zdravého tělesného i duševního vývoje osobnosti dítěte. Dalším úkolem bylo poskytovat preventivně léčebnou péči, poradenskou činnost a vytvářet podklady a návrhy jednotlivých předpisů pro prevenci, diagnostiku, léčení a rehabilitaci v dětském věku. Po akademiku Otakaru Teyschlovi vedl Výzkumný ústav zdraví dítěte významný profesor LF Jana Evangelisty Purkyně, prof. MUDr. Zdeněk Brunecký, CSc. Ten orientoval výzkumnou činnost ústavu na problematiku podílu dědičnosti při vytváření normálních znaků a vlastností dítěte a při vzniku onemocnění v dětském věku. V této oblasti nebylo možné opírat se o žádnou tradici kromě základů genetiky, které v Brně položil v 19. století Gregor Mendel, protože až do té doby nebyla genetika v lékařském výzkumu v Československu ze známých ideologických důvodů vůbec zastoupena. Výzkumný ústav pediatrický se pod vedením prof. Bruneckého brzy stal jedním z organizačních center lékařské genetiky u nás a v oblasti pediatrie si vybudoval uznání v celé Evropě. Po prof. Bruneckém stál v čele ústavu doc. MUDr. Bílek, který orientoval výzkum na oblast onkologie. Další významnou osobností, která stála v čele Výzkumného ústavu zdraví dítěte, byl prof. MUDr. Stejskal, DrSc. Osobnost prof. Stejskala výrazně ovlivnila odborné pediatrické společenství nejen v Brně, ale i v celé České republice. Pod jeho vedením se Výzkumný ústav zdraví dítěte zabýval hlavně prevencí a terapií dědičných metabolických onemocnění zkoumaných z hlediska klinické a biochemické genetiky, genetického poradenství s využitím oboru cytogenetiky, imunohematologie a sociální pediatrie. Další z významných osobností, kterou je třeba vzpomenout, byl doc. MUDr. Roman Nekvasil, CSc. Za jeho vedení byla ukončena činnost lůžkového oddělení a výzkumný ústav se věnoval převážně základnímu výzkumu. Klinická část byla realizována na jednotlivých pediatrických klinikách Fakultní nemocnice Brno. Výzkumný ústav zdraví dítěte po celou dobu své existence vždy velmi úzce spolupracoval s Fakultní dětskou nemocnicí a následně s Fakultní nemocnicí Brno. Formální zrušení Výzkumného ústavu zdraví dítěte neznamenalo ukončení vědecké práce. Výzkumný tým věnující se sociální pediatrii se stal součástí univerzitního pracoviště Lékařské fakulty MU v Brně. Laboratorní pracoviště se včlenila do jednotlivých pracoviš obdobného odborného zaměření Fakultní nemocnice Brno. Oddělení molekulární biologie se sloučilo s laboratoří molekulární a buněčné biologie Interní hematoonkologické kliniky za vzniku Centra molekulární biologie a genové terapie. Nejen toto pracoviště, ale i Oddělení lékařské genetiky a Oddělení klinické biochemie Fakultní nemocnice Brno vytvořilo prostor pro odborná pracoviště zrušeného Výzkumného ústavu zdraví dítěte. Zrušená ambulance pro metabolické vady se stala součástí I. dětské interní kliniky. Fakultní nemocnice Brno učinila vše pro to, aby nejen po stránce materiální a provozní byly vytvořeny potřebné podmínky pro další odbornou práci. Vnímá začlenění Výzkumného ústavu zdraví dítěte do Fakultní nemocnice Brno jako krok logický, umožňující spojení výzkumné základny s medicínskou aplikací při diagnostice a léčbě nemocných, dává předpoklad zefektivnění práce v důsledku využívání intelektuálního potencionálu a přístrojového vybavení. Závěrem mi dovolte, abych poděkoval paní JUDr. Račanské a všem zaměstnancům Výzkumného ústavu zdraví dítěte za spolupráci s kolegy z Fakultní nemocnice Brno při řešení organizačních a provozních úkolů spojených se sloučením obou institucí. Vážení kolegové, bute vítáni ve Fakultní nemocnici Brno. MUDr. Jan Burian ředitel FN Brno


5

VNITRO-NEMOCNIČNÍ ÚČETNICTVÍ VE FN BRNO V souladu se strategickými operacemi schválenými vedením FN Brno je od března 2002 realizována mj. operace, která se zabývá změnou systému vnitro-nemocničního účetnictví. Na tomto projektu spolupracuje FN Brno s firmou Deloitte & Touche. Pilotní projekt byl v roce 2001 proveden na Gynekologicko-porodnické klinice s tím, že se tento systém jevil jako správná cesta do budoucna, a proto bylo učiněno rozhodnutí o jeho plošném nasazení ve FN Brno.

I. HLAVNÍ CÍLE PROJEKTU 1) Odstranění bariér mezi informačními systémy v FN Brno 2) Definování požadavků na datovou základnu - tedy provázání nemocničního informačního systému (NIS), ekonomického informačního systému (EIS) pro vybudování kalkulačního modelu a controllingové nadstavby (provázání finančního účetnictví a NIS). 3) Navržení koncepce controllingu zahrnující prvky Activity Based Costing (ABC) pro ocenění výkonů a činností. 4) Vytvoření nákladového a kalkulačního systému pro ocenění hospitalizačních a ambulantních účtů ve vazbě na DRG včetně zvýšení transparence vnitropodnikových událostí. 5) Implementace navržené koncepce do controllingového IS tak, aby bylo možné opakovaně získávat ocenění interních jednotek a nositelů nákladů. 6) Navržení formy a struktury reportingu pro jednotlivé řídící úrovně.

II. POSTUP PŘI REALIZACI 1) Výběr kalkulační metody Na úrovni Ministerstva zdravotnictví bylo učiněno rozhodnutí o vstupu do pilotního projektu (PP), který se týká financováním pomocí platby za diagnózu (DRG). Vedení FN Brno se proto snaží, aby byla naše nemocnice co nejlépe a pokud možno s určitým předstihem na tento systém financování připravena. Při úvodních úvahách bylo nutné zvolit takový systém kalkulací nákladů za poskytovanou léčebnou péči, který by pokud možno co nejlépe odrážel specifika zdravotnického zařízení. Stručná klasifikace jednotlivých kalkulačních metod je uvedena na následujícím obrázku: Poskytování léčebné péče se vyznačuje možností sledovat vztažné veličiny a přímý materiál na jednotlivé nositele nákladů během celého léčebného procesu. Diferencovaná přirážková kalkulace s využitím prvků ABC (tedy oceňováním jednotlivých prováděných činností) zabezpečuje komplexní zmapování nákladů na pacienta související se zvoleným procesem léčby.

Obrázek č. 1 - Klasifikace kalkulačních metod

2) Definování oblastí a datové základny Pro možnost zdárného řešení celé strategické operace bylo nutné na úvod celého projektu rovněž definovat veškeré oblasti, které následně byly a budou předmětem dalších analýz. Jedná se o následující oblasti: • SZM a léčiva - hlavním cílem v této oblasti je detailní evidence spotřeby léků a zdravotnického materiálu na pacienta, • výkaznictví výkonů - pasportizace - vytvoření takového systému, který umožní adresnou evidenci veškerých provedených a vykázaných výkonů ve vztahu k jejich nositeli,

Obrázek č. 2 - Dekompozice nákladů klinik na zdroje


6

• informační systém pro personalistiku - objektivní zachycení mzdových nákladů ve vazbě na realizované výkony, • výkony, které nelze vykazovat směrem ke zdravotním pojišovnám - fiktivní výkony - provedení analýzy, zda jsou veškeré výkony prováděné medicínskými útvary zohledněny v kalkulačních listech výkonů a zvážení, zda-li by tyto bylo možné samostatně vykazovat a ocenit, • zúčtování sekundárních nákladů ve vazbě na technické zdroje - zjemnění ekonomické struktury medicínských útvarů za účelem reálného ocenění nákladů na tech nické zdroje ve vazbě na prováděné výkony. S tímto samozřejmě souvisí definování výkonů a jejich vazby na použité přístroje a zařízení, • obslužná pracoviště - nalezení vhodného systému přeúčtování služeb, které poskytují nemedicínské útvary a jejich provázání k cenám výkonů, které zajišují útvary medicínské,

Obrázek č. 3 - Vnitro-nemocniční zúčtování nákladů • COS - vytvoření jednotného systému evidence nákladů na provedené operační výkony v rámci FN Brno, • SVLS - vytvoření kalkulací na výkony prováděné SVLS a nalezení systému jejich přeúčtování. V souvislosti s analýzou uvedených oblastí probíhají již několik měsíců velmi podrobná jednání s vedením medicínských a nemedicínských útvarů. Tato jednání mají mimo jiné ten cíl, aby došlo k zajištění správné a pokud možno co nejpřesnější dekompozice nákladů jednotlivých medicínských útvarů na zdroje. Správně provedená dekompozice nákladů na zdroje je potom jedním ze základních stavebních kamenů k tomu, aby mohlo dojít k nejnáročnější fázi projektu, kterou je definování vnitro-nemocničního zúčtování. V této části celé strategické operace jsou stanoveny vztahy mezi jednotlivými nákladovými středisky tak, aby mohlo v informačním systému dojít k automatickému ocenění všech vydefinovaných kalkulačních objektů ve FN Brno. Schéma tohoto zúčtování je znázorněno na obrázku č. 3

III. ZÁVĚREČNÁ FÁZE

Obrázek č. 4 - Ambulantní účet pacienta

Nebylo správné se domnívat, že cílem strategické operace je pouze změna systému vnitro-nemocničního účetnictví vedoucí k odstranění stávajících nedostatků. Hlavním cílem je důsledné zmapování veškerých procesů, které ve FN Brno probíhají, a to jak na medicínských, tak na nemedicínských útvarech. Popsáním těchto procesů potom bude možné vytvořit účinný nástroj vnitřního controllingu, kterým by měl být právě implementovaný systém. S nasazením systému souvisí i vznik nového manažerského nástroje pro střední i vrcholové vedení naší nemocnice. Je jím controllingová nadstavba COST HOSPITAL, která bude umožňovat oceňování všech činností, které budou v rámci FN Brno definovány a zaneseny do tohoto systému (příklad je znázorněn na obrázku č. 4). Velmi důležitým aspektem je také samozřejmě již výše zmíněná očekávaná změna systému financování poskytované léčebné péče. Postupná implementace celého systému ve FN Brno by měla být zahájena k 1. 1. 2003 s tím, že je předpoklad určitého rozfázování. Ing. Petr Koška ekonomický náměstek


7

CESTA DO JIŽNÍCH ČECH SE SBÍRKOU NA POMOC OBCÍM POSTIŽENÝM ZÁPLAVAMI Dne 6. 9. 2002 byla v naší nemocnici ukončena sbírka na pomoc obcím postiženým letošními záplavami. Tuto sbírku vyhlásil 13. 8. 2002 výbor základní odborové organizace spolu s vedením FN Brno. Zaměstnanci nemocnice přispívali finanční částkou podle svých možností i formou materiální výpomoci. Ke dni 6. 9. 2002 bylo vybráno celkem 194 680 Kč a materiální pomoc v hodnotě 5 911 Kč. Co se týká materiální pomoci, jednalo se převážně o desinfekční, hygienické a čistící prostředky, balenou vodu, přikrývky a ochranné pomůcky. Prvotním záměrem bylo poslat finanční prostředky na účet Charity nebo Červeného kříže a materiální pomoc na některé ze sběrných míst v Brně. Z řad zaměstnanců FN Brno vzešly návrhy na poskytnutí sbírky konkrétní obci postižené záplavami. Výbor základní odborové organizace prostřednictvím Internetu vytipoval několik nejvíce postižených obcí s počtem obyvatel do 10 000 a po konzultaci se starosty některých těchto obcí byly v ústavní lékárně FN Brno dokoupeny prostředky na ochranu proti komárům a desinfekční prostředky proti plísni v hodnotě 91 055 Kč. Jako příjemce pomoci byly vybrány obec Kestřany v okrese Písek a město Bavorov v okrese Strakonice. Dne 9. 9. 2002 jsme všechny prostředky, které byly do těchto oblastí určeny, naložily do dodávkového auta, které nám poskytlo vedení FN Brno, a vydaly jsme se na cestu do jižních Čech. Při projíždění Pískem se nám škody nezdály tak velké, jak bylo prezentováno ve sdělovacích prostředcích. Zřejmě to bylo ovlivněno tím, že voda již ustoupila, svítilo sluníčko a město bylo z hrubých naplavenin uklizeno. Kolem řeky však bylo ještě znatelné, co voda napáchala. Po příjezdu do Kestřan, kde byly škody viditelné i na pozemních komunikacích, a při pohledu na obec jsme si uvědomily, jakou hrůzu museli místní obyvatelé prožít, i když se vše odehrálo skoro před třemi týdny. Starosta obce Ing. Zobal nás mile přijal a informoval nás o dění v obci během záplav. Kestřany jsou střediskovou obcí, pod níž spadají vesničky Zátaví a Lhota u Kestřan. Žije v ní 630 stálých obyvatel. Během povodně bylo zaplaveno 60 domů, z toho 30 bytů. Část obyvatel musela být evakuována. Předběžná škoda byla vyčíslena na 7,7 mil. Kč. Největší škody na majetku jsou v místech kolem řeky Otavy. Jak nám starosta sdělil, obec nedostala dosud od státu žádnou finanční pomoc, zatím jsou jen vyplňovány formuláře týkající se vzniklých škod. Při odstraňování následků záplav této obci velmi pomohla armáda a dobrovolníci. Další obcí, pro kterou byla určena naše pomoc, bylo město Bavorov v okrese Strakonice. Z důvodu časové tísně a technické závady na autě jsme se telefonicky dohodly se starostou Bavorova, že za námi přijede do Kestřan. Město Bavorov obývá 1 444 stálých obyvatel a další jsou rekreanti. Starosta města Bavorov Ing. Vavruška nás informoval o následcích povodně. Při záplavách spadly v Bavorově 2 domy, 51 dalších bylo vytopeno. Škoda se odhaduje na 50 mil. Kč. I zde museli být někteří obyvatelé evakuováni pomocí těžké vojenské techniky a vrtulníku. V Bavorově stále pomáhá armáda a dobrovolníci. Po dohodě s oběma starosty byla finanční částka i materiální pomoc rozdělena mezi tyto dvě obce. Nejvíce byli vděčni za finanční pomoc a prostředky proti komárům. Společně jsme se vydali na obhlídku a pořízení fotodokumentace nejvíce postižených objektů. Na vlastní kůži jsme při pořizování snímků zažili nálety komárů. Zdálo se nám až neuvěřitelné, že záplavy v letošním roce dosahovaly o 1,18 m výše, než kam dosahovala stoletá voda v roce 1954. Z vyprávění starostů jsme se dozvěděly, že se našli lidé, kteří neuposlechli výzvy k evakuaci a ohrozili životy své i životy záchranářů. Pro dokreslení situace, jakou silou působila voda na tyto obce, je jedna z příhod, která se zde stala. Sanitní vůz s lékařem a zdravotní sestrou, který jel k případu, byl smeten záplavovou vlnou a unášen proudem. Lékaři se podařilo z vozidla vyprostit a zachytit se na stromě, kde čekal 8 hodin na záchranu. Sestra byla unášena proudem v sanitním voze spolu s řidičem, který ji stále nabádal k opuštění vozidla. Řidič doplaval na břeh a sestra musela být s pomocí armády z vozidla vysvobozena. Z dalších hrůzných příhod, které jsme vyslechly, nám bylo jasné, že po materiální stránce lze po určité době vše napravit, ale psychicky se budou lidé z této hrozné povodně ještě dlouho vzpamatovávat. Na závěr bychom vám chtěly říci, že žádný sdělovací prostředek Vám nepřiblíží následky povodně tak, jak jsme to viděly my na místě samém, a poděkovat vám všem, kteří jste přispěli do sbírky. Marie Hrdinková a Ivana Doubková


8

PŘEDSTAVUJEME VÁM…

ODDĚLENÍ CENTRÁLNÍ STERILIZACE VE FAKULTNÍ NEMOCNICI BRNO V ROCE 2002 Zprovoznění oddělení Centrální sterilizace (CS) v dnešní Fakultní nemocnici Brno v roce 1990 bylo a je spojeno s dodnes probíhajícím rozvojem bývalé FNsP Brno Bohunice a s otevřením nového pavilonu CH, který je dle projektu nazýván pavilonem společných vyšetřovacích a léčebných složek. V tomto pavilonu jsou mimo jiné provozovány i centrální operační sály a především jako jejich zázemí pro přípravu opakovaně sterilizovaného zdravotnického materiálu a instrumentária bylo zřízeno pracoviště centrální sterilizace. Vzhledem k racionalitě a efektivitě provozu Fakultní nemocnice Brno je využití služeb tohoto pracoviště určeno i ostatním zdravotnickým úsekům v areálu pracoviště medicíny dospělého věku. V uvedeném pavilonu je rovněž situováno další pracoviště oddělení CS - Centrální úpravna lůžek (CÚL). Toto pracoviště bylo projektováno jako významná složka hygienického a protiepidemického systému ve FN Brno, jako moderní a účinná bariéra v přenosu nozokomiálních nákaz a rovněž jako významný faktor pobytového komfortu pacientů ve špičkovém nemocničním zařízení, jakým bezesporu FN Brno dnes je. V letošním roce byla v rámci projektu konsolidace odborných pracoviš ve FN Brno organizačně začleněna specializovaná pracoviště centrální sterilizace v areálech pracoviště medicíny dospělého věku (PMDV), pracoviště reprodukční medicíny (PRM) a pracovitě dětské medicíny (PDM) do jednotného komplexu sterilizačních pracoviš FN Brno s označením oddělení Centrální sterilizace. Všechna tato pracoviště snesou výkonem i kvalitou svých produktů porovnání s obdobnými zařízeními v moderních velkých nemocnicích jak v ČR, tak i v Evropě, kde jejich existence je vždy významným kritériem při hodnocení kvality poskytovaných služeb nemocničního zařízení. Charakteristika činnosti CS FN Brno spočívá v plném a bezproblémovém zajištění sterilního zdravotnického materiálu a instrumentária pro potřeby operačních provozů, klinik a oddělení. Objemově se jedná o přípravu např. v 1. pololetí roku 2002 cca 88 000 ks zdravotnického materiálu nebo operačních setů měsíčně, včetně zajištění procesů dekontaminačních, mycích, kontrolních, balení a finální sterilizace. Ta je zajišována ve FN Brno v parních, případně formaldehydových sterilizátorech. V uvedeném období bylo realizováno měsíčně cca 1 909, resp. 249 sterilizačních cyklů, což odpovídá cca 936 489, resp. 55 571 litrům vysterilizovaného zdravotnického materiálu. Na pracovišti CÚL na PMDV byl měsíčně v uvedeném období proveden hygienický a mechanický servis u cca 2 780 nemocničních lůžek včetně jejich průběžné částečné nebo i celkové inovace. Ta se ukazuje jako základní předpoklad pro efektivní a ekonomicky fungující provoz lůžkového fondu ve FN Brno, který na PMDV má k dispozici cca 1 300 nemocničních lůžek různého typu a je v provozu cca 12 let. Na zajištění uvedených služeb pro zdravotnická pracoviště ve FN Brno se podílí a služby garantuje tým odborně vyškolených a prakticky zkušených pracovníků v čele s prim. RNDr. Bruno Šudřichem a vrchní sestrou Dagmar Ježkovou. V manažerském týmu jsou dále staniční sestry Anna Zelinková, zastupující vrchní sestru, dále Olga Hlaváčová, Marie Trödlerová a Dana Suchodovská. Na sekretariátě a jako THP pracuje paní Renata Hrdinová. Dále je pracovní tým ve FN Brno pro celý komplex zajišovaných služeb tvořen skupinou 15 SZP a 60 PZP včetně skupiny domácích pracovníků tělesně handicapovaných. Odborné středoškolské vzdělání a absolutorium sanitářského kurzu je nezbytnou podmínkou plného zapojení do technologií CS.

Vždy sebe sama závistivý užírá. (Publilius Syrus) I zlého ušetř, chráníš-li tím dobrého. (Publilius Syrus)


9

Provoz je na PMDV zajištěn pro medicínská pracoviště v plné šíři a nepřetržitě 24 hodin denně po celý rok, na PRM v čase 6 – 21 hodin, na PDM v čase 6 – 22 hodin, vždy se zajištěním služby během dnů pracovního volna v dopoledních hodinách. Veškeré činnosti a služby oddělení jsou již dlouhodobě ekonomicky sledovány a hodnoceny a následně ve spolupráci s EO v rámci vnitro-kalkulací jsou vzniklé účty striktně směrovány ke klientům a odběratelům služeb. Na dalším rozkrytí finančních toků a režií se průběžně pracuje, a to i s využitím externích poradců a se snahou o jasnou průhlednost finančních toků na oddělení i v rámci celé FN Brno, jako základního předpokladu úspěšné ekonomiky oddělení i celého zařízení. Oddělení je v současné době plně zapojeno do tvorby systému jakosti ve FN Brno. Vedení pracoviště již od počátku existence oddělení CS ve FN Brno klade velký důraz na kvalitu a osobní zodpovědnost všech pracovníků bez rozdílu pracovní kvalifikace a pracovního zařazení. Je snaha jednotlivé technologické kroky procesu vázat na konkrétní pracovníky a přístroje a sledovat tok materiálů v procesu. To umožňuje např. tzv. žádankový systém, indikátorový systém, sterilizační nebo provozní deník. Tento systém zajišuje mimo jiné i vlastní monitoring výkonu a kvality. V rámci strategických projektů FN Brno připravuje manažerský tým oddělení průběžně podklady pro budoucí rozvoj, inovaci a bezproblémovou existenci pracoviště v souladu s rozvojem technických a odborných poznatků. Týká se to například i souboru několika tisíc kusů chirurgického instrumentária v provozu nebo v centrálním skladu CS, přístrojového parku, stovek nemocničních lůžek ve správě CÚL, evidenčního, registračního, kalkulačního nebo kontrolního systému na CS . Odborná úroveň pracoviště je zajišována mimo jiné sledováním odborného dění v ČR i v zahraničí, a to v technické, hygienické nebo zdravotnické oblasti a rovněž sledováním odborné literatury, dále pak účastí na speciálních školicích a vzdělávacích akcích, seminářích a konferencích. Kontakty do našich i zahraničních nemocnic, velikost a komplexnost služeb, rovněž vazba na odborné společnosti, včetně aktivního podílu na školicích akcích, zajišuje oddělení Centrální sterilizace ve FN Brno stabilně dobré a prominentní postavení mezi obdobnými pracovišti v ČR. Na oddělení CS je rovněž zajišována na základě požadavku a po souhlasu vedení FN Brno konzultační a referenční činnost, výuka pro studenty řady zdravotních škol různého typu a zaměření či pro studenty LF MU. Jsou zajišovány rozličné stáže pro zájemce ze zdravotnictví, techniky, obchodu v oblasti dezinfekce, předsterilizační přípravy, sterilizace, organizace, ekonomiky a manageringu provozu na CS.

Na závěr představení pracoviště Centrální sterilizace nám na několik otázek odpověděl prim. RNDr. Bruno Šudřich. Pane doktore, co je nejdůležitějším úkolem pro udržení dobrého jména pracoviště i v budoucnosti? V nejbližších letech vidíme potřebu intenzivní práce hlavně na systému kvality. Ten je zárukou úspěšného provozu s poskytováním kvalitního produktu. S tím přímo souvisí i inovace některých technologických kroků, rozvoj monitoringu jednotlivých položek a v neposlední řadě pak jejich detailní individuální kalkulace. V dnešní době je to například i instalace vnitřní PC sítě. Jak hodnotíte spolupráci s ostatními provozy FN Brno? Spolupráce je tradičně na velmi dobré úrovni. Všichni naši pracovníci jsou již při nástupu upozorněni na denní kontakt s klienty a na nutnost vstřícného řešení všech pracovních i interpersonálních situací. Vzhledem ke složení týmu a rozsahu služeb je to však někdy třeba opakovaně připomínat a personální politika je neustále aktuální téma. Byli bychom rádi, kdyby se v souladu s tímto přístupem projevovali i naši spolupracovníci ve FN Brno. Kvalitní týmová práce a vnitřní pohoda na pracovišti se nemůže neprojevit na posledním článku a odběrateli našich služeb a činností, kterým je spokojený pacient.

Půjčuješ-li v dobrých časech, pro zlé doby ukládáš. (Publilius Syrus) Jen statečný či šastný závist unese. (Publilius Syrus) Lépe se ctí něco ztratit nežli s hanbou vyzískat. (Publilius Syrus) Tlach jakýkoliv stačí, aby uškodil. (Publilius Syrus) Vždy zlomyslná lež je lichá pomluva. (Publilius Syrus)


10

Několik otázek spíše osobního charakteru jsme položili vrchní sestře oddělení CS paní Dagmar Ježkové: Jaké byly Vaše začátky ve zdravotnictví? Po maturitě jsem nastoupila na ORL oddělení v NsP na Kolišti v Brně. Zde jsem pracovala 5 let na lůžkovém oddělení v třísměnném provozu. Na stejném oddělení jsem pak přešla na operační sál, kde jsem začala pracovat jako instrumentářka. Při zaměstnání jsem absolvovala pomaturitní specializační studium Instrumentování na operačním sále. Po dalších 8 letech práce na sále jsem se s nemocnicí na Kolišti rozloučila a přešla jsem do nově otevřených Centrálních operačních sálů do FNsP Bohunice. Zde jsem 2 roky pracovala na ORL sálech jako staniční sestra. Bohužel, za ta léta práce strávená „u stolu“ jsem si vypěstovala alergii na rukou - zřejmě od stálého chirurgického mytí spolu s používáním dezinfekčních prostředků a gumových rukavic. Zrovna v té době odcházela z oddělení Centrální sterilizace vrchní sestra a mně bylo nabídnuto její místo. V této funkci pracuji nyní již osmý rok. Co pro Vás znamenal přechod od práce instrumentářky do pozice vedoucího pracovníka SZP? Myslím tím nejen přechod do funkce, ale i změnu náplně činnosti. Byla to obrovská změna. Musím se přiznat, že jsem práci instrumentářky doslova milovala a nebýt té nešastné alergie, tak by mě ze sálu nikdo nedostal. Ale stalo se a já se s tím musela vyrovnat. Stávající vrchní sestra na CS odcházela - dalo by se říci - ze dne na den a já byla postavena před realitu: oddělení se 65 pracovníky, které zabezpečuje služby sterilizace a úpravny lůžek pro celou bohunickou nemocnici. Snad nejhorší pocit byl ten, že na Vás leží tíha odpovědnosti za celé pracoviště a jste zodpovědná nejen sama sobě při různých rozhodováních. Díky pomoci všech pracovníků CS a hlavně díky primáři oddělení jsem organizaci a provoz tak velkého oddělení, kterým naše pracoviště je, zvládla v celkem krátké době. Myslím si, že mi hodně pomohla ta skutečnost, že jsem s tímto oddělením jako staniční sestra na COS dva roky úzce spolupracovala a léta pracovala jako instrumentářka, takže mi tato problematika nebyla neznámá. Co Vás v na práci vedoucího pracovníka nejvíce uspokojuje? V práci vedoucího pracovníka je řada pozitivních prvků, ale vyskytnou se i situace, kdy je potřeba využít taktického jednání a dobře zvládnout i nepříjemné situace, zvláště pak v interpersonálních vztazích. Určitě mi dají za pravdu všichni vedoucí pracovníci a zejména ti, kteří pracují na oddělení s větším počtem zaměstnanců. A když se daří a v práci je pohoda, všechna práce se zvládá v klidu a bez problémů. Když dokonce Vaši práci někdo ocení - to je ten pocit uspokojení, že to zřejmě neděláte tak špatně. Mám pocit, že se medicínské obory někdy dívají na Centrální sterilizaci tak trošku jako na něco nepotřebného, neboli jak se říká „mezi prsty“? Bohužel, takovýto pocit mám někdy i já. A jsem se ptala jakékoliv vrchní sestry CS z kteréhokoliv místa v naší republice (a to si troufám tvrdit, že je znám skoro všechny), je to vesměs všude stejné. V některých nemocnicích navíc tomuto oddělení říkají „odkladové pracoviště“. Když se některá zdravotní sestra nehodí na oddělení nebo jsou s ní problémy, tak šup s ní na CS. Naštěstí tento postoj, i díky vedení nemocnice, u nás není - a doufám, že nikdy nebude. Své spolupracovníky si vybírám sama, nyní již mohu říci dle letitých zkušeností. Myslím si, že mám na oddělení pracovníky zodpovědné, pracovité, se smyslem pro povinnost. Jiný u nás ani neobstojí, protože naše práce je týmová, práce jednoho pracovníka navazuje na druhou činnost a není možné mít v kolektivu „ulejváka“ nebo „flákače“. V budoucnosti čeká Centrální sterilizaci spousta úkolů, které budou určitě velmi náročné často i na mimopracovní dobu. Jak se na to dívají Váš partner a Váš syn? Naštěstí mám již dospělého syna, který letos promoval, a ten bude nyní mít dost starostí sám se sebou, hlavně co se týče zaměstnání. Tuším, že moc dlouho již s námi ve společné domácnosti nepobude. A partner? Ten si holt bude muset zvyknout - zvyká si už konečně 8 let, ale abych byla upřímná, někdy mu to moc nejde. A to pak přijde na řadu zase ženská taktika. Co Vám pomáhá nabrat nové síly a potřebný elán pro plnění všech nelehkých úkolů a povinností jak v osobním, ale především v profesním životě? V osobním životě, tak jako každá máma, mám radost především ze syna, že si zatím v životě vede dobře, i když to hlavní má ještě před sebou. A pokud nebudu mít ještě dlouho žádné větší zdravotní potíže a rodina bude v pohodě, co si člověk může přát víc? V mé profesi je to především ocenění naší společné práce, tím mám na mysli ocenění práce celého kolektivu oddělení Centrální sterilizace a Centrální úpravny lůžek.


11

Z NAŠICH PRACOVIŠŤ CERTIFIKACE ISO V ÚSTAVNÍ LÉKÁRNĚ FN BRNO Vedení FN Brno si v roce 1999 vytklo jako jeden ze svých cílů dovést postupně všechna pracoviště nemocnice k získání certifikátu ISO ČSN. První na tuto cestu nastoupilo Transfuzní oddělení pod vedením prim. MUDr. Evy Slavíčkové, které tento certifikát získalo v roce 2001 po auditu holandské firmy Det Norske Veritas (DNV). Jednou ze strategických operací ústavní lékárny pro rok 2001 bylo vytvořit a implementovat systém jakosti podle normy ISO ČSN EN 9001:2000. Již v závěru roku 2000 jsme se na zavedení systému jakosti (SJ) začali připravovat. Jako externího konzultanta jsme si vybrali Ing. Karla Klimeše. V roce 2002 proběhla „initial visit“, která konstatovala, že optimalizace činností uvnitř ústavní lékárny FN Brno, které jsou popsány ve směrnicích systému jakosti ústavní lékárny, v době vyhotovování této zprávy nevykazuje požadavky na změnu procesů uvnitř ústavní lékárny. Na základě vlastního vlastního auditu, který ve dnech 21. 3. a 22. 3. provedla certifikační společnost DNV, jsme po 18 měsících získali výše citovaný certifikát. Společnost DNV ve svém propagačním materiálu o sobě uvádí, že byla založena v roce 1864. Tato společnost má dnes kolem 5 000 zaměstnanců a působí prostřednictvím 300 kanceláří ve více než 130 zemích světa. Od vzniku společnosti do současnosti je jejím cílem ochrana života, majetku a životního prostředí. Dokumenty řady ISO 9001 byly vytvořeny mezinárodní organizací pro normalizaci za účelem stanovení mezinárodních požadavků na systémy řízení jakosti. Pokrývají všechny důležité procesy společnosti a zajišují, že tyto procesy jsou kontrolovány a řízeny. Certifikát ISO 9001 zvyšuje tržní důvěru ve výrobky a služby organizace a pomáhá společnosti dosáhnout výhody před konkurencí. Poskytuje systematickou specifikaci pro exaltaci provozního výkonu a racionalizaci a regulovatelnost kontrolovaných výdajů. Získáním certifikátu ISO ovšem zdaleka tento proces zvyšování kvality v naší lékárně neskončil. CENTRÁLNÍ PŘÍPRAVA CYTOTOXICKÝCH LÁTEK V letošním roce jsme společně s Odborem HTS dokončili realizaci neméně důležitého cíle - vybudování a uvedení do provozu detašovaného úseku ústavní lékárny, centrální přípravy cytotoxických látek. S ohledem na výše popsané mohlo být toto pracoviště otevřeno pouze tehdy, až jsme i v něm implemetovali systém jakosti. S cytotoxickými látkami se přes 20 let zacházelo jako s jinými, neškodnými léky. V současnosti je manipulace s nimi přísně řízena zákonnými opatřeními a vyhláškami. To proto, že dlouhodobé vystavení působení minimálních koncentrací cytotoxických látek má mutagenní a případně i karcinogenní účinky. Řešení přípravy cytotoxických léčiv vyžaduje několik organizačních a technických návodů zakotvených v nařízeních, která zaručující největší možnou ochranu pro personál, produkt a životní prostředí. Důležité je zavedení specifických teoretických znalostí do praxe. Jako nezbytné se z hlediska bezpečnosti ukazuje také soustavné monitorování nevhodných pracovních postupů tak, aby se zvýšila ochrana pracovníka, produktu i životního prostředí. Všichni pracovníci jsou povinni dodržovat předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Důležité je pravidelné opakované přezkušování: • vědomí nebezpečí pro člověka • vědomí nebezpečí pro životní prostředí • zásad obecného zacházení s cytotoxickými látkami • zásad první pomoci • zásad pravidelného úklidu • zásad nakládání s odpady • zásad správné, pravidelné a přehledné dokumentace Centralizace přípravy je dnes již nutností a při odpovídajícím technickém a personálním vybavení umožňuje hospodárné využití zpracovávaných přípravků. Připravená cytotoxická léčiva jsou z lékárny předávána na jednotlivá oddělení, kde jsou aplikována sestrami specialistkami. Ve velkých nemocnicích, kde jsou onkologická pracoviště, je doporučeno jedno pracoviště v ústavní lékárně, ve které se připravují cytotoxické látky centrálně, pro všechna klinická pracoviště, na kterých se tato léčiva podávají.


12

Přípravu cytotoxických látek smí vykonávat pouze kvalifikovaný personál s potřebným zaškolením v odpovídajících prostorách s použitím vhodného přístrojového vybavení a s respektováním zásad správné výrobní praxe. Roztoky parenterálně podávaných cytotoxických léčiv jsou sterilní přípravky určené k podání injekcí nebo infuzí. Aby byla zajištěna sterilita těchto roztoků, připravují se za aseptických podmínek při dodržování vhodných postupů k zamezení mikrobiální kontaminace a při pravidelně prováděné kontrole pracovního prostředí. Manipulace s cytotoxickými léčivy jako s látkami ohrožujícími zdraví navíc vyžaduje dodržování doporučených bezpečnostních opatření a režimu směřujícího k ochraně pracovníků a pracovního prostředí tak, aby se riziko kontaminace snížilo na minimum. Důležité je neustále připomínat, že manipulace s cytotoxickými látkami je nejen příprava roztoků k parenterálnímu použití, ale i ředění perorálních forem nebo jejich rozpočítávání. Tyto se používají v menší míře, ale práce s nimi musí být prováděna za stejných bezpečnostních podmínek, což je ne vždy zcela v povědomí pracovníků. Aby byly splněny požadavky na čistotu prostředí předepsané pro přípravu sterilních léčivých přípravků a požadavky na bezpečnost práce, je příprava prováděna v samostatném komplexu místností. Na pracoviště mají přístup pouze osoby, které zde vykonávají práci. Pracoviště se skládá z přípravny, kde je umístěn bezpečnostní box (izolátor) pro přípravu cytotoxických léčiv, a z personální propusti, přes kterou pracovníci vstupují do přípravny a kde si pracovník obléká sterilní oděv (halenu, kalhoty, pláš se zapínáním vzadu s dlouhými rukávy a s tkaničkami na zápěstí nebo jednorázový oděv) a jednorázové ochranné pomůcky, chirurgickou roušku a čepici a vyměňuje obuv. Materiálová propus je vybavena předávacími kabinami s blokací oboustranného otevření. Předávací kabiny slouží k předávání zpracovaného nebo rozpracovaného materiálu mezi dvěma pracovními prostory s různými stupni čistoty prostředí. Na vlastní přípravě spolupracují farmaceut a farmaceutická laborantka, kteří postupují podle vypracovaných technologických předpisů. Další pracovník současně vykonává funkci asistence v materiálové propusti. K přepravě mohou být používány pouze neprodyšně uzavíratelné přepravní prostředky, které chrání přípravky před znehodnocením, popřípadě okolní prostředí před znečištěním. Musí být označeny upozorněním „Cytotoxická látka“. Dne 2. září 2002 byla zahájena příprava cytotoxických látek pro Oddělení klinické onkologie FN Brno. Zatím probíhá příprava pro ambulantní pacienty, ale chystá se i nástup přípravy pro oddělení. Díky nesmírné vstřícnosti prim. MUDr. Igora Kisse a všech jeho spolupracovníků můžeme společně konstatovat, že i v tak krátkém časovém úseku je vidět přínos tohoto pracoviště. K naplnění stanoveného cíle se také váže projekt objednávání cytotoxických látek po síti, na kterém pracujeme ve společném týmu s primáři MUDr. I. Kissem, doc. MUDr. J. Štěrbou, Ph.D. a Oddělením správy ekonomického informačního systému. Tento modul bychom chtěli uvést do života v první polovině příštího roku. Dovolila bych si ještě jednou i touto cestou poděkovat svým spolupracovníkům, kteří stojíc před nemalými úkoly v letoším roce, které byly splnitelné pouze za předpokladu, že se na zpracovávání projektů systému jakosti a centrální přípravy cytotoxických léčiv budeme podílet všichni, projevili v průběhu prací na těchto projektech pracovitost a potřebnou kreativitu, která nám společně pomohla náročné úkoly zvládnout. Mgr. Šárka Sedláčková

ZAVEDENÍ MAMOLOGICKÉHO SCREENINGU VE FN BRNO Zhoubné nádory prsů patří k jedněm z nejobávanějších a relativně častých onemocnění u žen; úspěšnost léčby závisí zásadním způsobem na jejich včasném zjištění. Základní vyšetřovací metodou umožňující odhalení a záchyt nádoru prsu u žen je mamografie. Dosud byla v ČR prováděna klinická (diagnostická - symptomatická) mamografie u žen po 40. roce života jen k ozřejmění podstaty klinických příznaků onemocnění prsu, jakými jsou např. bolestivost prsu (mastodynie) nebo neurčitá resistence v prsu, a to před nasazením hormonální substituční léčby a v jejím průběhu. Ženy mladší věkové kategorie jsou vyšetřovány ultrazvukem, který je vzhledem k bohatosti žlázy ve fertilním věku přínosnější pro stanovení diagnózy, avšak v případě nejednoznačného obrazu a suspekce doplňujeme cíleně mamografii. Vysoká incidence zhoubných nádorů prsu vedla již několik let ke snaze o prosazení plošného screeningu tohoto onemocnění v ČR. Screeningem je míněno organizované kontinuální úsilí o včasný záchyt zhoubných nádorů prsu prováděním preventivních vyšetření v široké populaci žen ve věku od 45 do 69 let, a to ve dvouletém intervalu. Proto byla vyhláškou MZ ČR č. 372/2002 Sb. (s účinností od


13

15. 8. 2002) upravena vyhláška č. 56/1997 Sb., kterou se stanoví časové rozmezí preventivních prohlídek ve znění vyhlášky č. 183/2000 Sb. Prioritním preventivním vyšetřením je mamografie. V případě nejednoznačného, podezřelého nebo pozitivního nálezu zahrnuje diagnostický proces další vyšetřovací metody, a to zejména ultrasonografii, cílené klinické vyšetření, cílenou mamografii s bodovou kompresí a cílenou punkční či otevřenou (operační) biopsií. Přínosem a cílem screeningu je zvýšit včasnost záchytu zhoubných nádorů a přednádorových stavů prsu v preklinické (latentní) fázi, tj. u žen, které nepociují žádné přímé známky přítomnosti nádorového onemocnění prsu, a tím snížit úmrtnost na rakovinu prsu v ČR. Nezanedbatelná je také ta skutečnost, že u méně pokročilých nádorových onemocnění je v řadě případů možné i při chirurgické léčbě prs zachovat, při cílených operacích na mízních uzlinách v podpaží zachovat plně funkční mízní oběh horní končetiny a v neposlední řadě snížit počet žen léčených chemoterapií nebo intenzitu této léčby. Detašované mamodiagnostické pracoviště KDR ve FN Brno, pracoviště reprodukční medicíny, Obilní trh č. 11 (dříve mamologické oddělení FP) má víceletou tradici. V roce 1994 bylo ve FP zřízeno diagnostické centrum se zaměřením na mamologickou problematiku a specializovaná ambulance odborně vedená a rozvíjená paní prim. MUDr. Zdeňkou Kudličkovou, CSc. Prudký nárůst vyšetření si vyžádal návaznost dalších zainteresovaných oborů, které jsou součástí interdisciplinární péče v oboru senologie. Ve spolupráci Gynekologickoporodnické kliniky s ústavním chirurgem a Oddělením radiační onkologie se rozvinula chirurgická léčba a následná komplexní péče o pacientky s nádory mléčné žlázy. Vzhledem k interdisciplinární povaze senologie jsou diagnostické a léčebné postupy řízeny tzv. mamární komisí, jejímiž členy jsou všichni odborníci zainteresovaných oborů včetně patologa. Špičkové technické vybavení mamologické ambulance, kvalifikace personálu a zavedení prodloužených pracovních směn umožňují pacientkám nejen exaktní diagnostiku, ale i zkrácení objednací doby na tato vyšetření. Vyšetření provádíme pro Gynekologicko-porodnickou kliniku FN Brno, privátní gynekology a praktické lékaře nejen z brněnské aglomerace (Brno-město, Brno-venkov), ale i z dalších oblastí Jihomoravského kraje, našimi pacientkami jsou i ženy nad jeho rámec. V registru našeho mamodiagnostického pracoviště je přes 30 000 pacientek; průměrný počet mamografických vyšetření je cca 12 000 a ultrazvukových kolem 8 000 vyšetření ročně. Důkazem kvality péče jsou i počty záchytu rakoviny prsu, a to v průměru 64 případů ročně již v raných stadiích. Významným přínosem našeho pracoviště je umístění „mamocentra“ na pracovišti reprodukční medicíny s okamžitou možností další péče o pacientku, kdy na Gynekologicko-porodnické klinice je jí poskytnuta nejen chirurgická léčba, ale i onkologická péče, následná radioterapie a dispenzarizace ve specializované senologické ambulanci. V krátkodobé perspektivě se počítá s modernizací současného diagnostického přístroje na digitální mamograf a zakoupení scaneru pro možnost virtuálního propojení s ostatními radiodiagnostickými pracovišti FN Brno. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem bylo na základě doporučení České radiologické společnosti ČLS JEP a usnesením komisí MZ ČR pro screening nádorů prsu naše pracoviště dne 4. 7. 2002 vybráno (akreditováno) k provádění mamografického screeningu. Screeningové vyšetření prsů je plně hrazeno z prostředků zdravotního pojištění. Podmínkou je doporučení praktickým lékařem, gynekologem nebo lékařem-genetikem, přičemž není zahrnuto do indukované péče těchto lékařů. Preventivní vyšetření prsů lze provést i ženám bez takového doporučení, které bu nesplňují podmínky uvedených vyhlášek, anebo žádají odbornou konzultaci. V těchto případech si však pacientka vyšetření hradí sama. Intervaly kontrol, stejně jako vhodnost doplňujících vyšetření zahrnujících diagnostický proces, stanovuje lékař-radiodiagnostik akreditovaného mamodiagnostického pracoviště. Dodržení doporučeného intervalu další kontroly v rámci prevence je již věcí zodpovědnosti každé ženy. Pracujeme v týmu dvou lékařů s atestací II. stupně a 4 laborantů. Snahou našeho pracoviště je komplexní diagnostika chorob mléčné žlázy a snaha vyjít vstříc našim stávajícím pacientkám i novým klientkám v rámci screeningu s možností provádět vyšetření v prodloužené odpolední pracovní směně, čímž se významně zkrátí objednací doba. MUDr. Dagmar Daňhelová


14

MEZINÁRODNÍ KONGRES NA TÉMA „ONEMOCNĚNÍ PÁTEŘE“ Ve dnech 4. až 6. září 2002 probíhal v prostorách brněnského Výstaviště kongres s mezinárodní účastí na téma „Onemocnění páteře“ pod záštitou ředitele Fakultní nemocnice Brno MUDr. Jana Buriana. Setkání chirurgů páteře, neurologů, neurochirurgů, rehabilitačních lékařů, protetických techniků a dalších odborníků řešilo složitou problematiku bolestí a onemocnění páteře. Jednalo se ve dvou sekcích: lékařské a sesterské. Pořadatelství se ujala Česká spondylochirurgická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a Ortopedická klinika FN Brno. Dne 4. září 2002 zahájil odpolední sérii „workshopů“ prezident kongresu doc. MUDr. Martin Krbec, CSc. Zájemci o choroby páteře se seznámili s problematikou spondylolistéz, stenóz lumbálního kanálu a s problémy tzv. „failed back syndromu“. Za přítomnosti ministryně zdravotnictví ČR MUDr. Marie Součkové proběhl dne 4. 9. 2002 slavnostní uvítací večer, na kterém pronesla paní ministryně krátký projev. Cenu České traumatologické společnosti zde předal jubilujícímu prof. MUDr. Ottu Vlachovi, DrSc. ředitel Úrazové nemocnice MUDr. Petr Zelníček, CSc. Zpestřením večera byl mimořádně vydařený ohňostroj. Dne 5. září 2002 pak v rotundě brněnského Výstaviště sjezd slavnostně zahájili ministryně zdravotnictví, ředitel FN Brno a představitelé Lékařské fakulty, Masarykovy univerzity a města Brna. Odborný program za účasti hostů z Německa, Švýcarska a Slovenska řešil problematiku úrazů, deformit páteře, nádorů a degenerativních onemocnění páteře. V sesterské sekci byla projednávána pooperační péče ve spondylochirurgii a rehabilitační postupy. Dále sjezd pojednával o rehabilitaci páteře, aktuální problematice osteoporózy a zvláštní místo měl vyhrazen blok boje s bolestí. V sále Morava pak zasedala protetická sekce, zabývající se léčením onemocnění páteře korzety a protetickými pomůckami. Během sjezdu se konala schůze výboru České a Slovenské spondylochirurgické společnosti, plenární schůze společnosti a bylo kolportováno prvé číslo nového odborného časopisu Acta spondylologica vydávaného společně slovenskými a českými spondylochirurgy. Proběhlý úspěšný sjezd pořádaný v rámci Dekády kostí a kloubů 2000 – 2010 (akce pod záštitou WHO) ukázal na priority brněnských pracoviš, zabývajících se problematikou chorob páteře, a byl zároveň poděkováním všem pracovníkům Ortopedické kliniky v Brně-Bohunicích, která letos oslavuje 25. výročí svého vzniku. Prim. MUDr. Petr Messner, Csc.

I kdo se přetvařuje, vášním podléhá. (Publilius Syrus) Tím horší špatnost, čím víc hledá dobrých slov. (Publilius Syrus) Ten smysl v slovech najdeš, jak je vyložíš. (Publilius Syrus) Největšího soka zdrtíš, ovládneš-li vlastní hněv. (Publilius Syrus) Když vítěz sebe zvládne, dvakrát zvítězí. (Publilius Syrus) I málo špatných činí mnoho nešastných. (Publilius Syrus) Chceš zmenšit vinu? Hle ji rychle napravit. (Publilius Syrus)


15

GALERIE SESTŘIČEK V galerii sestřiček vám představujeme vrchní sestru Anesteziologicko-resuscitačního oddělení pracoviště medicíny dospělého věku, paní HANU PITROVOU. Toto pracoviště najdete v přízemí lůžkového traktu a jeho činnost není nutné blíže představovat. Daleko zajímavější určitě bude to, co o sobě paní vrchní prozradila v našem rozhovoru. Jaké byly Vaše začátky? Po maturitě v roce 1965 jsem byla přijata do FDN Brno na interní kliniku, kde jsem pracovala do roku l970. Pak jem pracovala v jeslích a v roce l974 jsem opět nastoupila do dětské nemocnice na anesteziologické oddělení. Do Bohunic na ARO jsem nastoupila, když se uváděla do provozu nová gynekologicko-porodnická klinika. Pracovala jsem jako anesteziologická sestra a od roku 1985 potom ve funkci vrchní sestry. Jak byste definovala obor, ve kterém působíte již řadu let? ARO je náročný obor. Stará se o kriticky nemocné, kteří jsou napojeni na přístroje, podporující nebo nahrazující základní životní funkce, to je resuscitační péče. Anesteziologická péče zajišuje bezbolestné provádění diagnostických a léčebných výkonů operační i neoperační povahy za použití způsobů celkové i místní anestezie, jak u pacientů hospitalizovaných, tak ambulantních. Začínala jste jako dětská sestra. Můžete tedy říci, zda se práce u dětí a dospělých v tomto oboru liší? Práce sestry u dětí a dospělých se liší v přístupu k nemocnému. Dítě potřebuje mimo tišení a vlídného slova také polaskání, pohlazení, protože mu musíme na čas nahradit maminku. U dospělých je důležité, aby sestra s pacientem hovořila, všechno mu vysvětlila a snažila se rozptýlit jeho obavy. Pracujete ve vedoucí funkci již od roku 1985. Nestýská se Vám po práci anesteziologické sestry? Po práci anesteziologické sestry se mi samozřejmě stýská, ale tento obor patří mezi ty, které se nedají dělat celý pracovní život, takže na to, že jednou tuto práci přestanu vykonávat, jsem se připravovala již od začátku. S anesteziologickými sestrami jsem stále v kontaktu a velice ráda si s nimi o jejich práci pohovořím. Jaké požadavky máte na nově nastupující zaměstnance? Sestra, která má zájem pracovat na ARO, musí mít předpoklady starat se o kriticky nemocné. Nároky jsou vysoké, musí být nejen fyzicky i psychicky odolná, ale i citlivá a vnímavá k potřebám nemocných a obavám jejich příbuzných. Dalším požadavkem v současné době je i technické nadání a je dobře, když je sestra i fyzicky zdatná. Jak se díváte na muže, kteří si zvolí jako zaměstnání obor zdravotní sestra? Z Vaší předcházející odpovědi vyplývá, že by se právě pro práci na ARO velmi hodili. Pracovalo u nás už několik mužů a většinou s nimi mám dobré zkušenosti. Myslím si, že nejen v našem oboru, ale i v jiných oborech by se dobře uplatnili. Zapracování dobré sestry je vždy velmi náročné a ve Vašem oboru zvláště. Není Vám líto, když od vás sestry odchází jinam? Když sestra projeví zájem od nás odejít pracovat jinam, rozhodně jí v tom nebráním. Dohodneme se na termínu odchodu tak, aby to vyhovovalo jí i oddělení. I když mě to mrzí, vím že tato práce se nedá vykonávat desítky let. Pokud si najde místo, pro ni lepší, eventuelně blíž domova nebo lépe finančně oceněné, tak jí popřeji hodně štěstí a úspěchů. Důležité je, aby vědomosti a dovednosti u nás nabyté dokázala předat i v jiných zdravotnických zařízeních. Cílem je péče o pacienta a je jedno, jestli u nás nebo někde jinde. Práce na ARO je, jak už jste řekla, velmi náročná a psychicky vyčerpávající. Co je motivem a povzbuzením pro pracovníky do další práce? Pro naše sestry není krásnější pocit, než když pacient, který byl několik dní mezi životem a smrtí, napíše dopis, kde sděluje, že je zařazen do plného života nebo přijde osobně poděkovat. Tyto případy pomáhají všem sestrám překonat psychické krize a odvrátit tak syndrom vyhoření. Jak odpočíváte Vy? Ovlivnila práce Váš soukromý život? Myslím si, že tato práce ani obor můj soukromý život neovlivnily. Nejlépe si odpočinu při četbě zajímavé knihy, ráda chodím do divadla, také vycházky do přírody jsou mojí oblíbenou činností. V posledním roce je mojí největší láskou a relaxací čtrnáctiměsíční vnučka. S vrchní sestru Anesteziologicko-resuscitačního oddělení paní Hanou Pitrovou, hovořila Erna Mičudová.


16

DOSTAVBA AREÁLU DĚTSKÉ NEMOCNICE Počátky budování dětské nemocnice sahají do 19. století, v jehož polovině vznikl první dětský špitál. V roce 1898 byla otevřena „Dětská nemocnice Františka Josefa“ navazující na brněnskou tradici samostatné nemocnice pro dětské pacienty. Zásadní obrat ve vytváření zdravotnického zařízení nastal po druhé světové válce. Na základě profesorem Teyschlem vytvořené medicínské koncepce komplexního areálového nemocničního pracoviště pro léčbu dětí, byl profesorem Rozehnalem zpracován velkorysý projekt přestavby a dostavby Dětské nemocnice podle nejnovějších soudobých poznatků lékařské vědy. Projekt vytvářel předpoklady pro realizaci na tu dobu ojedinělého nemocničního komplexu. Vystavěna byla pouze první část, chirurgický pavilon a vstupní objekty. Jde o významnou kulturní památku funkcionalistického období architektury zapsanou v seznamu „Národních kulturních památek České republiky“. K další výstavbě už nedošlo, ani po roce 1953 podle původního projektu, ani později podle upraveného projektu prof. Rozehnala a projektů jiných autorů. S rozvojem lékařské vědy došlo ke vzniku nových oborů, o kterých se při původní koncepci výstavby areálu Dětské nemocnice neuvažovalo a pro jejichž zřízení v areálu nemocnice nebyly odpovídající prostory. Navíc už část původních objektů nemocnice z konce 19. století bylo nutno vzhledem k jejich havarijnímu stavu asanovat. Na základě těchto skutečností se provoz dětské nemocnice začal rozvíjet extenzivně do prostor mimo areál nemocnice do objektů, které nemocnice získala pronájmem nebo převodem. Žádný z těchto objektů původně nesloužil zdravotnickým účelům, a i přes provedené dílčí adaptace prostory v těchto objektech stěží vyhovovaly medicínskému provozu. Zásadní problémy provozní, prostorové a problémy zajištění kvalitní péče bylo nutno řešit zásadním způsobem. Zvoleno bylo řešení formou modernizace a dostavby areálu nemocnice. Komplexní dostavbu areálu bylo možné realizovat pouze postupně, v souladu s koncepcí dostavby, dostatečně flexibilní, schopnou zaznamenat a vyhodnotit potřeby celého komplexu dětské nemocnice podle vývoje medicínské praxe v krátkodobém i dlouhodobém časovém horizontu. Výše uvedené zásady stanovené v rozvojovém programu dostavby areálu nemocnice byly vypracovány jako podklad pro vyzvanou architektonicko-urbanistickou soutěž na zpracování Studie dostavby areálu Fakultní dětské nemocnice, vypsanou vedením nemocnice v roce 1991. Vítězný soutěžní návrh kolektivu pracovníků firmy Tuffy se stal podkladem pro zpracování Generelu dostavby areálu Fakultní dětské nemocnice. Postup dostavby areálu nemocnice byl rozdělen do tří volně na sebe navazujících etap. Na základě vítězného soutěžního návrhu zpracoval projektovou dokumentaci I. a II. etapy dostavby areálu nemocnice Atelier AS spol. s r.o. I. etapa dostavby areálu nemocnice řešila výstavbu prostor pro intenzivní medicínu, centralizované operační sály, centrální sterilizaci a areálový zdroj tepelné energie - výměníkovou stanici v Objektu "F" - objektu společných vyšetřovacích a léčebných složek. Objekt byl navržen tak, aby byly zajištěny provozní vazby se stávajícími objekty a v budoucnu umožnily provozní a transportní propojení s celým areálem nemocnice. Objekt "F" byl realizován v letech 1994 – 96 a získal v prestižní soutěži Nadace ABF Praha titul „Stavba roku 1996“. II. etapa dostavby areálu byla zahájena v roce 1996 a byla rozdělena do několika staveb: - Stavba B - Rekonstrukce části Kliniky dětské radiologie - CT a angio - Stavba C - Rekonstrukce stávajících operačních sálů - Stavba A - Integrovaný objekt "G" - Stavba D - Rekonstrukce ambulancí a spojovacího objektu - Stavba E - Rekonstrukce objektu patologie - Stavba F - Rekonstrukce infekčního a expektačního pavilonu - Stavba H - Generální rekonstrukce fasád, střech a hlavního nádvoří II. etapa dostavby areálu byla zahájena v roce 1996 prvními dvěma stavbami. Stavbou B - rekonstrukcí části Kliniky dětské radiologie v hlavním objektu nemocnice a stavbou C - objektu stávajících operačních sálů. Obě stavby byly zahájeny v roce 1996. Stavební úpravy ve druhém podlaží hlavního objektu měly vytvořit provozně dispoziční a technické podmínky pro umístění technologických zařízení vyšetřovny počítačové tomografie a angiografické vyšetřovny. Stavební úpravy v objektu operačních sálů v rozsahu komplexní rekonstrukce objektu měly umožnit do objektu požadované provozně dispoziční řešení vyšetřovacích a léčebných celků klinik chirurgických oborů.


17

Hlavním stavebním dílem II. etapy dostavby byla stavba A - Integrovaný objekt "G". V Integrovaném objektu "G" byly umístěny ambulantní provozy chirurgických a interních oborů, prostory pro II. dětskou kliniku, Kliniku dětské neurologie, druhou část Kliniky dětské radiologie, Dětské rehabilitační oddělení, ústavní lékárna, Oddělení lékařské genetiky, ředitelství, technické prostory centrálních skladů, skladů prádla, úklidové služby, odpadového hospodářství, telefonní ústředny, dopravní služby a centrálních šaten. V době po zpracování dokumentace pro stavební řízení objektu"G", v průběhu stavebního řízení, rozhodlo Ministerstvo zdravotnictví o začlenění I. dětské interní a onkologické kliniky z Nemocnice u sv. Anny do areálu Fakultní dětské nemocnice. Vzhledem k tomu, že I. dětská interní a onkologická klinika byla rozsáhlá a vyžadovala provozní vazby s dalšími medicínskými provozy a laboratořemi, přemístění této kliniky do areálu vyvolalo zásah do organizační struktury nemocnice. V prosinci 1996 byla v této souvislosti zpracována dokumentace pro změnu stavby před jejím dokončením. Zásadní revize programu provozně dispozičního řešení Integrovaného objektu "G", jako součásti II. etapy dostavby areálu nemocnice byla prováděna na základě rozhodnutí nového vedení nemocnice v roce 1999. Revize programu výstavby a následná redukce vycházely důsledně z prověření stávajících kapacit nemocnice a jejího budoucího rozvoje v daných ekonomických podmínkách, z bilancí stávajících prostorových zdrojů a z definované potřeby pediatrické péče s výhledem na příštích 20 let. Stanoveným cílem revize dostavby bylo dosáhnout optimalizace provozu, zvýšení efektivity a rentability vkládaných investičních prostředků a budoucích provozních nákladů. Integrovaný objekt "G" byl předán do provozu v prosinci roku 1999. Tím byly vytvořeny podmínky pro přemístění klinických pracoviš I. dětské interní kliniky, Oddělení dětské onkologie, Kliniky dětské neurologie, části Kliniky dětské radiologie, Oddělení lékařské genetiky, Dětského rehabilitačního oddělení a lékárny. Byly vytvořeny podmínky pro zásadní změny v organizaci Ambulantního provozu, jemuž byly vyčleněny prostory v 1. podlaží objektu s budoucí jednoduchou vazbou na Centrální evidenci pacientů, která je umístěna ve vstupní „Teyschlově hale“. Spojení Centrální evidence pacientů a Ambulantního provozu výrazně zjednodušuje celý provoz ambulantní části nemocnice, především pro malé pacienty a jejich doprovod. Realizace objektu "G" zásadně mění organizaci vnitřní dopravní služby v provozu celé nemocnice. V měsíci březnu roku 2000 byla dokončena rekonstrukce vstupního objektu včetně ústředního prostoru nemocnice, „Teyschlovy haly“. Tím byl ukončen projekt zakomponování Centrální evidence do organizačního systému nemocnice. V červnu téhož roku byly zahájeny práce na celkové rekonstrukci a modernizaci objektu "D" včetně spojovací chodby k lůžkovému objektu klinik chirurgických oborů. V tomto objektu vznikly ve vazbě na hlavní objekt a Centrální evidenci ambulance Dětské oční kliniky a Dětského kožního oddělení. Ve 2. podlaží byla vybudována jednotka intenzivní péče Oddělení dětské onkologie. Ve vyšších podlažích byly vytvořeny prostory pro umístění řídících úseků Kliniky dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie, II. dětské kliniky a Kliniky dětské ORL. Součástí rekonstrukce objektu bylo posílení a modernizace komunikačních vertikál. Stavba D byla ukončena v prosinci roku 2000. V podzemí hlavního objektu byla provedena v důsledku havarijního stavu technického zařízení především elektroinstalace zdravotechnických rozvodů a rekonstrukce prostor Dětského rehabilitačního oddělení. Tyto práce nebyly součástí II. etapy dostavby. Byly hrazeny z fondu havarijních oprav a byly provedeny v průběhu roku 2000. Rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví byla jako stavba E II.etapy dostavby areálu realizována výstavba nového objektu Patologickoanatomického ústavu ve Fakultní nemocnici Brno, pracovišti Bohunice. Celá stavba je integrální součástí dostavby západní části areálu nemocnice a byla provedena během jednoho roku. Rekonstrukce infekčního a expektačního pavilonu dětské nemocnice byla prováděna ve dvou časově odlišených fázích. V letních měsících roku 2000 byla provedena celková rekonstrukce střešního pláště objektu Kliniky dětských infekčních nemocí. V letošním roce v měsících květnu a červnu byly realizovány stavební úpravy expektačního pavilonu, byly provedeny rozsáhlé úpravy technického zařízení objektu a technických rozvodů a částečné stavební úpravy. Rekonstrukce fasád objektů postavených do roku 1953 podle projektu prof. Rozehnala a stavební úpravy hlavního nádvoří byla zahájena v květnu letošního roku a v červnu téhož roku byla dokončena. Jednalo se rozsáhlou stavební akci, která výrazným způsobem ovlivnila provoz v objektech této části nemocnice a v prostoru hlavního nádvoří. Stavba byla provedena ve stanoveném termínu za výrazného přispění vedoucích pracovníků nemocnice a zdravotnického personálu, kteří koordinovali rozsah nepříznivých vlivů stavby na provoz nemocnice. Odměnou získaly stávající objekty nemocnice nový omlazený výraz a hlavní nádvoří vytvořilo lepší podmínky pro přístup dětských pacientů a jejich doprovodu do objektů nemocnice, především k hlavní budově a Centrální evidenci pacientů. Společně s vybudovaným areálovým informačním systémem se zjednodušila orientace v areálu nemocnice. Poslední stavba II.etapy dostavby areálu nemocnice ukončila více než půl století trvající proces dostavby a přestavby Dětské nemocnice. S velkým potěšením se náš autorský kolektiv zúčastnil přípravy a realizace dostavby areálu nemocnice se snahou navázat na nadčasové řešení areálu nemocnice a jeho medicínskou, architektonickou a provozní koncepci stanovenou významnými osobnostmi, akademikem Teyschlem a profesorem Rozehnalem. Ing. arch. Zdeněk Janský


18

ELEKTRONICKÝ SYSTÉM OBJEDNÁVÁNÍ ZAMĚSTNANECKÉ STRAVY - KREDIT 7 Počátkem měsíce září 2002 byl do FN Brno nainstalován nový elektronický systém stravování s označením „KREDIT 7“. Jeho pořízení a instalace byly vyvolány jednak potřebou sjednocení objednávání stravy v rámci celé FN Brno, jednak technickým stavem stávajících zařízení. Na pracovišti medicíny dospělého věku byl v průběhu devadesátých let vytvořen elektronický systém pod názvem „DUHA“ využívající jako nosného média magnetickou kartu. Touto kartou přes systém čteček bylo možno objednávat stravu. Všichni strávníci museli při objednávání ovládat čtečku soustavou tlačítek, což prodlužovalo dobu objednávání jednotlivými osobami. Kontaktní způsob, tj. způsob s využitím magnetických karet, s sebou nesl i problémy rychlé amortizace magnetické pásky. Postupným rozrůstáním FN Brno byla do systému začleňována další pracoviště, ale každé se svým zavedeným systémem objednávání stravy. Pracoviště reprodukční medicíny používalo shodný systém s využitím magnetických karet, pracoviště dětské medicíny a léčebna pro dlouhodobě nemocné v Bílovicích systém lístkový. Doposud používaný systém vyžadoval, aby všechny ostatní operace spojené se shromažování údajů o počtu strávníků, normování stravy a pokyny pro jejich výdej, všechny účetní operace probíhaly manuálně, v první fázi telefonicky, posléze s využitím počítačové sítě. Koncem roku 2001 se situace vyhrotila a hrozilo zhroucení systému objednávání stravy zaměstnanců. Na základě toho byla zahájena jednání s firmami, které ve svém výrobním programu nabízely systém pro objednávání stravy. Během prvním čtyř měsíců roku 2002 byly prezentovány nabídky jednotlivých firem a po diskusi v rámci vedení nemocnice a provedeném výběrovém řízení byl do realizace zvolen systém KREDIT 7 zhotovitele firmy ANETE Brno. Tento systém je využíván v rámci celého školského zařízení MU v menzách, bufetech a kolejích, kde pracuje bez vážnějších problémů v mnohem složitějších provozních podmínkách než byl předpoklad v naší nemocnici. Z těchto důvodů a se zvážením přijatelné cenové relace byl pro implementaci FN Brno zvolen právě tento systém. Systém využívá bezkontaktního způsobu identifikace strávníků s využitím čipových karet. V době, kdy bylo rozhodnuto o použití bezkontaktního systému komunikace zaměstnanců, vyvstal oprávněný požadavek na kompatibilitu nově zaváděných čipových karet s již provozovanými docházkovými systémy. Řešitelský tým, který byl složen z odborníků z řad personálního odboru, odboru HTS a SIT v relativně krátké době našel cestu pro vytvoření multifunkčního využití nové čipové karty, která v první fázi zajistí komunikaci se systémem stravovacím a se současně provozovaným docházkovým. Souběžně se bude dále rozvíjet docházkový systém s vytvořením možností pro účely regulovaného vstupu na pracoviště a možnost identifikace osob pro využití společných technických prostředků. Nelze opomenout ani otázku bezpečnosti, tzn. identifikaci osob a povolení vstupu do zvláště důležitých prostor FN Brno. V neposlední řadě umožní tento systém regulaci vjezdu soukromých vozidel zaměstnanců do jednotlivých areálů nemocnice a systém parkování jejich vozidel. Nově koncipovaná čipová karta bude sloužit také jako náhrada za doposud používané jmenovky (visačky), které budou postupně pro možnost vizuální kontroly tímto způsobem nahrazeny. První kroky k naplnění těchto cílů byly provedeny v prvních dnech měsíce září, kdy byly postupně vydány všem zaměstnancům nové čipové karty. Na pracovišti dětské medicíny byly použity karty stávající, které po mírných úpravách SW bylo možno použít do stravovacího systému KREDIT 7. Vrame se však k novému stravovacímu systému. Systém KREDIT 7 zabezpečuje objednávání stravy s možností výběru na jednom pracovišti nebo na zvoleném jiném pracovišti, objednávání stravy na příští den, ale dává možnost objednávání až s měsíčním předstihem. Umožňuje v určené době stravu zrušit nebo poskytnout objednané jídlo do burzy pro využití jinými strávníky. Umožňuje objednávání a další nabízené operace provádět ze kteréhokoli PC, který je v nemocniční síti s využitím intranetu, dává možnost ve kterékoli době se seznámit se stavem svého účtu vč. jeho historie atd. Podstatnou odlišností, kterou uživatel-strávník nezaznamená, je plně automatizovaný provoz nejen přenosu dat, ale také jejich zpracování s výstupem do skladové evidence, mzdové účtárny a finančních pokladen FN Brno. Zavedením systému se podstatnou měrou sníží pracnost a zjednoduší agenda normování, vyskladňování surovin a účetnictví stravovacího provozu. Na velice dobré úrovni je zabezpečena ochrana dat jak v případě výpadku sítě, tak také pro případ snahy o jejich zneužití. Jedná se tedy o moderní automatizovaný bezkontaktní stravovací systém sjednocující podmínky jeho obsluhy pro všechny zaměstnance FN Brno mimo LDN v Bílovicích s využitím činnosti samostatných serverů a replikací dat. Jako součást multifunkčního systému vychází ze základní databáze zaměstnanců ošetřované Personálním odborem FN Brno. Ing. Stanislav Chlup


19

HISTORIE UBYTOVÁNÍ ZDRAVOTNICKÉHO PERSONÁLU V NAŠÍ NEMOCNICI V rozpětí od dubna 1974 do února 1975 vydal Odbor výstavby MěstNV v Brně tři rozhodnutí pro tehdejší Krajský ústav národního zdraví v Brně k trvalému užívání objektů Internát I a II a objektu mateřské školky a jeslí. Zároveň se zahájením užívání byly vybudovány přístupové komunikace a veřejné osvětlení a byla uzavřena dohoda o prodloužení autobusové linky č. 51 do blízkosti internátů, kde byla vytvořena panelová smyčka s krytou zastávkou MHD. Tak začíná bohatá, takřka třicetiletá historie budov na dnešních Netroufalkách. Internát zdravotních sester I byl uveden do provozu 1. 6. 1974 s kapacitou 192 lůžek. Byl zařízením KÚNZ Brno, a proto se zde ubytovávaly sestry ze všech zdravotnických zařízení, které až dosud měly ubytování na internátě na ulici Výstavní. Tento internát se rušil a budova dále sloužila pro ředitelství KÚNZ. Také správkyně internátu v Bohunicích byla řízena hlavní sestrou KÚNZ. Budova internátu II sloužila od okamžiku zprovoznění převážně k ubytování zaměstnanců Průmyslových staveb Gottwaldov, kteří se podíleli na výstavbě nové nemocnice. Jedno celé patro obsadili zaměstnanci zastupujícího investora Stavoinvesty Brno a Odbor výstavby KÚNZ. Zajímavostí je, že jedno celé apartmá užíval i pověřenec KNV pro výstavbu. V budově byla dočasně umístěna i mateřská školka z Lískovce a byli zde ubytováni studenti LF MU Brno. Režim ubytovaných sester byl skutečně internátní, nabídka služeb prakticky neexistovala a možnost vyžití se zúžila pouze na sledování televize, návštěvu společenské haly a míčové hry na přilehlém hřišti na odbíjenou. Společenská hala sloužila ředitelství KÚNZ pro pořádání kontrolních dnů stavby, nejdříve na úrovni kraje, od 3. stavby nové nemocnice na úrovni státní akce. Později zde probíhaly i společenské akce zaměstnanců nemocnice. Přestože část sester z FN u svaté Anny odešla do internátu v Kohoutovicích a PL Černovice si zřídila svůj internát, byl požadavek na ubytování zaměstnanců nových kapacit v Bohunicích stále naléhavější. Jedním z řešení stabilizace zdravotnického personálu byla výstavba dalších dvou objektů internátů, které by vytvořily stavebně i provozně jeden celek se stávajícími budovami a kromě ubytování by poskytly i potřebné služby - prodej základních potravin, drogerie a doplňkového zboží, možnost bohatšího kulturního a sportovního vyžití. Nedostatek finančních prostředků však tento projekt zmařil, a tak zbylo jediné řešení, vytěsnit z internátu II vše, co se dalo přesunout do náhradních prostor. Po odchodu zaměstnanců dodavatelských organizací musela horní patra internátu projít generální opravou a doplněním interierového vybavení. V roce 1991 se tak začal i internát II vracet svému původnímu účelu. Stálý nedostatek ubytovací kapacity byl v roce 1995 řešen dočasně na dobu tří let vytvořením ubytovny přímo v areálu nemocnice v pavilonu "R" - dnešní pracoviště Personálního odboru. V roce 1996 byla nemocnici předána ubytovna STAMO na Netroufalkách, do té doby ubytovací kapacita dodavatelské organizace pro výstavbu nové nemocnice. V tomto čase již vládl na internátech jiný režim i provoz a namísto internátního systému byly nastoleny provozní řády ubytovny pro zdravotní personál naší nemocnice. Velkou měrou se o to zasloužil i nový správce pan Pavlík, který se stal zárukou pro ubytované, jejich nadřízené, ale i rodiče těch mladších, které po absolvování školy dělají v naší nemocnici první kroky do praktického života. Za poslední rok se ustálil počet ubytovaných na celkovém počtu 420 osob při maximální lůžkové kapacitě pro 431 osob. V rámci oprav a údržby byla provedena výměna technologie plynové kotelny, odstranily se opakované závady se zatékáním ve sprchách, upravil se vstup do ubytoven, provedlo se zpevnění provizorního chodníku přes pole do areálu nemocnice, došlo k výměně zastaralé telefonní ústředny za novější. Provádí se pravidelný úklid a údržba zeleně kolem budov a v poslední době se provedla oprava, přetěsnění a nátěr skleněných fasád na objektu ubytovny II. Přesto se domnívám, že obyvatelkám ubytoven stále něco dlužíme, aby tento přechodný domov nebraly pouze jako nutné zázemí mezi jednotlivými pracovními směnami. Samostatnou úlohu sehrál poslední objekt na Netroufalkách - mateřská škola a jesle. Tato budova za celou dobu existence vlastně nikdy neplnila účel, pro který byla postavena. Měla sloužit skutečně jako mateřská škola a jesle pro děti zaměstnanců nemocnice. Nejdříve však v objektu sídlili pracovníci připravující hospodářské provozy 1. a 2. stavby - dopravu, údržbu, prádelnu a energetické hospodářství. Pracovala tu skupina zaměstnanců tehdejší FNsP Bohunice, která připravovala prvotní vybavení nových provozů, podílela se na konzultacích s budoucími uživateli zdravotnických pracoviš a zajišovala zprovozňování nových kapacit. Na určitou dobu se část objektu stala i skladem pro výstavbu, nebo skladové prostory investora výstavby i nemocnice byly do doby realizace ocelové skladové haly a zateplených skladových objektů typu „HARD“ naprosto nedostatečné. Novým nájemníkem objektu se také stala ústavní lékárna, která se musela vystěhovat ze staré zástavby nemocnice. Nebylo vůbec jednoduché pro pacienty, aby s vypsanými recepty vážili únavnou cestu z areálu nemocnice až na Netroufalky. Zásobování nových kapacit a hlavně nárůst objemů SZM po otevření Gynekologickoporodnické kliniky a prvních pracoviš na nově otevřeném lůžkovém traktu vedly k tomu, že lékárna převzala do užívání celý zmíněný objekt. Odtud se přemístila do nejvyššího patra pavilonu "F" ve staré zástavbě, aby si nakonec zasloužila nové pracoviště v přízemí objektu Gynekologicko-porodnické kliniky. Po vystěhování skladu zdravotnického materiálu do upravených prostor stravovacího provozu se objekt mateřské školky uprázdnil a byl nabídnut k užívání nájemcům. Jako vzpomínka na původní záměr projektanta a investora zůstaly v budově donedávna legračně malinké nepoužité záchodové mísy. Mezi areálem nemocnice a komplexem objektů ubytoven leží dnes již pozemky Masarykovy univerzity a pozemky určené pro komerční využití. To však neznamená, že když popisované objekty leží až za silnicí Kamenice, jsou pro nemocnici méně důležité. Opak je pravdou, nebo jednou z podmínek pro stabilizaci zdravotnického personálu je i možnost odpovídajícího ubytování, které je nesmírně důležité pro odvádění kvalitní práce v zaměstnání. Je důležité, aby každý z nás měl pohodové zázemí, ke kterému patří i míti střechu nad hlavou. Ing. Petr Woletz


20

ROZHOVOR S KNĚZEM ZE STARÉHO LÍSKOVCE P. ING. JIŘÍM SEDLÁČKEM V tomto čísle našeho časopisu jsme se s několika otázkami obrátili na kněze ze Starého Lískovce, pana P. ing. Jiřího Sedláčka, který se věnuje i pacientům bohunické nemocnice. Co Vás vedlo k tomu, že jste se rozhodl stát se duchovním? Můžete našim čtenářům říci něco o Vašich začátcích? Moje začátky byly trochu složitější, kněžskému povolání jsem se začal věnovat až ve zralém věku. Původně jsem chtěl být zahradníkem. Po maturitě na Jedenáctileté střední škole v Telči v roce 1964 jsem se rozhodl přihlásit na zahradnickou fakultu Vysoké školy zemědělské. V tomto roce se však zahradnická fakulta neotevírala, přihlásil jsem se tedy na fakultu provozně-ekonomickou, kterou jsem absolvoval a stal jsem se provozním ekonomem. Po vojně jsem začal pracovat v oblasti výpočetní techniky. Tehdejší počítače vypadaly poněkud jinak, než ty dnešní, pracoval jsem jako programátor s velkými sálovými počítači. Byla to průkopnická doba v oblasti výpočetní techniky. Časem jsem však stále více pocioval, že mne tato práce plně neuspokojuje. Chápal jsem sice, že tudy půjde vývoj, ale uvažoval jsem, že lidem se dá pomoci i jiným způsobem. Protože jsem byl věřící, v poměrně zralém věku jsem se rozhodl ke studiu na Teologické fakultě, kterou jsem absolvoval v Litoměřicích, poslední rok pak v Olomouci. Své volby nelituji, jde o povolání sice náročné, ale podvědomě jsem k němu tíhnul již od mládí. Co se stalo s Vaším původním zájmem, tedy zahradničením? Zůstalo Vám alespoň jako koníček? Zahradničení zůstalo mým velkým koníčkem. Fara ve Starém Lískovci je moje v pořadí třetí a na všech třech jsem vždy udělal malou „revoluci“ v zahrádce. Venkovský kluk se nezapře, pocházím z Třeště u Jihlavy. Jak dlouho trvá Vaše spolupráce s naší nemocnicí? S bohunickou nemocnicí spolupracuji prakticky od té doby, co se věnuji kněžskému povolání, tedy nejméně deset, jedenáct let. Kolik nemocných navštěvuje sobotní mše v kapli bohunické nemocnice? Je to různé, účast se pohybuje se mezi 10 – 40 lidmi, především z řad pacientů oddělení umístěných ve staré zástavbě. Obecně lze říci, že i lidé věřící se bohoslužeb účastní málo. Někdy sehraje svoji roli špatné počasí, patrně by pomohla i lepší informovanost pacientů o této možnosti. Spolupracují s Vámi naši lékaři a ošetřovatelský personál? Personál nemocnice, pokud si to pacient přeje, zprostředkuje kontakt mezi ním a knězem. Jsem zastáncem toho, aby kněz navštěvoval pouze ty nemocné, kteří si to přejí, a nechodil tam, kde není vítán. Na spolupráci s personálem nemocnice si rozhodně nemohu stěžovat. Znám bohunickou nemocnici i jako pacient, což má své výhody. Na zdejší kardiologické klinice mi zachránili život. Přístup lékařů i sester k pacientům je velmi dobrý nejen na tomto pracovišti, ale i na jiných odděleních nemocnice. Vždycky jsem byl zastáncem zásady, že nejdůležitější pro úspěšnou léčbu je důvěra v lékaře. Ctím zásady spolupráce s lékaři a ošetřovatelským personálem. Ve FN Brno lidé nejen přicházejí na svět, ale žel zde z něj také někteří odcházejí. Často odchod z tohoto světa provází utrpení. Jak může duchovní v tomto případě lidem pomoci ? Samotného mne někdy překvapuje, že v některých případech, jde-li například skutečně o smrtelně nemocného, nemůže tento člověk odejít ze světa bez jakéhosi smíření s Bohem a s lidmi. V těchto případech je pomoc kněze velmi důležitá, právě tehdy může ve spolupráci s ošetřujícím personálem, někdy i s psychologem, ulehčit nemocnému těžké chvíle. To je však jen jedna oblast. Druhou oblastí je běžná každodenní práce, návštěvy u nemocných na oddělení, např. na Psychiatrické klinice, kde bych měl chu se těmto nemocným více věnovat. Jsem si vědom toho, že ne pro každého pacienta je tato forma duchovní pomoci vhodná, ale myslím si, že právě zde by byl prostor, jak pomoci. Obracejí se na Vás pouze věřící nebo se stává, že Vaši pomoc vyhledá i člověk nevěřící? Také se to stává. Je sice výjimkou, pokud se takovýto pacient „obrátí“ na víru, přesto může kněz i nevěřícímu, pokud o to stojí, poskytnout útěchu a duchovní pomoc. Jaký je Váš názor na úroveň současného zdravotnictví? Obávám se, že stesky lékařů a sester, co se týká finančního ohodnocení jejich práce, jsou někdy na místě. Možná jsem zaujatý ve prospěch zdravotnického personálu, protože k tomu mám důvody - hodně mi pomohli. Mnohdy jsem obdivoval sestřičky, když jsem viděl, jak odcházejí večer z práce domů unavené a přitom je doma čeká další „směna“. Moje zkušenost z pobytu v nemocnici je taková, že sestřičky vždy vcházely do pokoje s úsměvem a pochopením pro potřeby pacienta. Nevyhnul jsem se srovnání s řeholnicemi, které jsou pro toto povolání obzvláště vhodné, protože se mu mohou věnovat „naplno“. Před několika lety jsme s vedením nemocnice hovořili o tom, že na každém oddělení by měla být alespoň jedna řeholnice. Dnes už bych s tím tak úplně nesouhlasil, protože úroveň ošetřovatelského personálu se výrazně zlepšila a převážná část sester bere toto povolání jako své poslání. Naši nemocnici znáte nejen z pohledu duchovního, který se věnuje jejím pacientům, ale i z pohledu člena dozorčí rady. Jak hodnotíte spolupráci s vedením FN Brno? Členem dozorčí rady jsem krátce a jejího zasedání se budu účastnit teprve podruhé. Spolupráci s vedením nemocnice hodnotím z tohoto pohledu dobře.


21

Jak jsme o tom hovořili již na začátku, jsem původním povoláním ekonom. Pokud sleduji přehledy hospodaření, předkládané dozorčí radě, stále mne překvapují částky, které jsou vynakládány na zdravotní péči. Myslím si, že řadový občan nemá o jejich výši představu.

Je něco, co byste rád vzkázal našim zaměstnancům a čtenářům Nemocničních listů? Přál bych zaměstnancům FN Brno, aby měli klid pro svoji práci a mohli ji vykonávat tak dobře, jako dosud. Především bych však přál jim i nám všem, aby nemocnice sloužila pouze svému poslání léčit nemocné a nebylo potřeba řešit podobné události jako například teroristické útoky či jiná hromadná neštěstí. Za rozhovor děkuje Zuzana Kejdová

AKTUALITY Z NEMOCNICE Na konci měsíce června se Oddělení klinické mikrobiologie jako prvnímu laboratornímu pracovišti ve FN Brno a v českých nemocnicích podařilo získat certifikát jakosti ISO 9001. Pracoviště bylo certifikováno holandskou firmou Det Norske Veritas na základě auditu, který byl ukončen dne 28. 6. 2002. Vedení nemocnice blahopřeje a děkuje všem, kteří se na tomto úspěchu podíleli a více než rok na dosažení doložitelné kvality intenzivně pracovali. Dne 24. června 2002 byla po schválení dotace Ministerstva zdravotnictví podepsána smlouva FN Brno s firmou Pozemstav Brno, a. s., která byla na základě výsledku výběrového řízení zvolena jako dodavatel stavby Diagnosticko-terapeutického centra FN Brno na pracovišti medicíny dospělého věku. Rozpočet na realizaci první etapy stavby činí 67 mil Kč. Dne 11. července byla stavba slavnostně zahájena poklepem základního kamene. Slavnostního poklepu se ujali projektant ing. arch. Zdeněk Janský, děkan LF MU prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., ředitel FN Brno MUDr. Jan Burian a prokurista dodavatelské firmy Pozemstav Brno, a. s. ing. Karel Macháček. Akce se dále kromě představitelů nemocnice zúčastnili i předseda Dozorčí rady FN Brno prof. MUDr. et MVDr. Leopold Pospíšil, DrSc., bohunická starostka Ivana Toufarová, starosta Nového Lískovce Miloš Deml, farář a člen Dozorčí rady nemocnice P. Jiří Sedláček a další hosté. Objekt bude předán Fakultní nemocnici Brno k užívání do konce roku 2002.

Dne 23. července 2002 se ve FN Brno konala tisková konference na téma Výsledky roční činnosti pneumoonkologického oddělení Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy. O chodu oddělení, způsobech léčení rakoviny plic a především o prokázané souvislosti rakoviny plic s kouřením diskutovaly s přítomnými zástupci sdělovacích prostředků nejen ošetřující lékařky a zdravotní sestry z pneumoonkologického oddělení, ale také přednostka KNPT doc. MUDr. Jana Skřičková, CSc. a primářka KNPT MUDr. Ivana Pálková.


22

Dne 1. srpna 2002 zemřel ve věku 77 let profesor MUDr. Milan Olejníček, DrSc., který pracoval v nemocnici od roku 1954. V letech 1971 – 1991 vykonával funkci přednosty Kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí. Hodnost kandidáta lékařských věd získal v roce 1963, habilitoval a docentem se stal v roce 1969. Hodnost doktora věd získal v roce 1983 a profesorem oboru vnitřního lékařství se stal v roce 1985. Působil aktivně nejen v medicíně, ale i v rámci Lékařské fakulty v Brně. Výsledky jeho vědecké a pedagogické práce byly oceněny doma i v zahraničí. Profesor Olejníček byl člověkem, který dokázal spolupracovníky motivovat, inspirovat, povzbudit a především pochopit. Své vědomosti, lidský přístup k pacientům a oddanost oboru prokazoval i tím, že neustále docházel na kliniku a předával své zkušenosti svým mladším kolegům. S panem profesorem Olejníčkem jsme se naposledy rozloučili dne 8. srpna 2002. Dne 19. srpna 2002 zahájila svoji činnost Ambulance tělovýchovného lékařství v rámci Oddělení funkčního vyšetření FN Brno. Nachází se ve staré zástavbě nemocnice v Bohunicích a slouží nejen pro vrcholové, ale i rekreakční sportovce. Dne 15. srpna 2002 se uskutečnila tisková konference u příležitosti zahájení jejího provozu. Tiskové konference se kromě zástupců regionálních médií zúčastnili proděkan Fakulty sportovních studií MU doc. MUDr. Jan Novotný, CSc., ředitel FN Brno MUDr. Jan Burian, primář OFV doc. MUDr. Václav Chaloupka, CSc., náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Erna Mičudová a vedoucí lékařka ambulance MUDr. Iva Tomášková.

Dne 4. 9. 2002 se v Porodnici na Obilním trhu uskutečnila tisková konference u příležitosti zahájení screeningu nádorových onemocnění prsu. Zástupcům sdělovacích prostředků poskytli informace o této problematice přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky prof. MUDr. Pavel Ventruba, DrSc., přednosta Kliniky dětské radiologie doc. MUDr. Jaroslav Procházka, CSc., vedoucí Mamologického oddělení MUDr. Dagmar Daňhelová a náměstek pro LPP doc. MUDr. Jiří Jelínek, CSc. Podrobněji se této problematice věnuje článek MUDr. Daňhelové v tomto čísle časopisu. Oddělení lékařské genetiky FN Brno má k dispozici jako první pracoviště v České republice přístroj pro počítačovou analýzu mnohobarevného obrazu lidských chromozómů. Zařízení v hodnotě 1,2 milionu korun bylo vyrobeno v Izraeli a slouží nejen k preventivním, ale i k onkocytogenetickým vyšetřením pacientů s nádorovými onemocněními. Podle vyjádření primářky OLG MUDr. Renaty Gaillyové mají s používáním tohoto přístroje dobré zkušenosti jak v západní Evropě, tak i jinde ve světě. Protože v sousedních zemích, především v bývalém východním bloku tento přístroj zatím není, bude naše pracoviště školicím pracovištěm nejen v rámci České republiky, ale střední Evropy. V první polovině měsíce září byla dokončena rekonstrukce prostor na Psychiatrické klinice pro ergoterapeutickou místnost „textilní dílny“. Mezi pacienty PK je léčba prací v této dílně velmi oblíbena. Původní umístění nevyhovovalo zejména prostorově a bylo často předmětem stížností jinak spokojených nemocných. Děkujeme touto cestou všem, kteří se na realizaci rekonstrukce podíleli, a tím přispěli ke zlepšení podmínek pro léčbu psychicky nemocných v naší nemocnici.

Kdo pochybnosti nemá, moudrým nebude. (Publilius Syrus) Jen špatný podnik na náhodu spoléhá. (Publilius Syrus) Plán který nelze změnit, není dobrý plán. (Publilius Syrus) Než něco začneš, uvaž, kam tím dospěješ. (Publilius Syrus)


23

LÉKAŘSKÉ OSOBNOSTI KDO BYL prof. MUDr. VÁCLAV TOMÁŠEK, DrSc. Prof. MUDr. Václav Tomášek, DrSc. se narodil 30. listopadu 1893 v Koryčanech na Moravě. Gymnaziální studia absolvoval na I. českém státním gymnáziu v Brně, kde maturoval v červenci 1912. Po maturitě pobýval čtyři měsíce na speciálním kurzu v Ženevě a poté se zapsal ke studiu na lékařské fakultě UK v Praze, kde byl promován doktorem veškerého lékařství 20. prosince 1919. Od 1. srpna 1920 se stal asistentem patologicko-anatomického ústavu lékařské fakulty MU v Brně. V této funkci zde působil až do roku 1936, kdy byl ustanoven přednostou mikrobiologického ústavu. Před tím se v roce 1928 habilitoval z lékařské mikrobiologie. Je prvním habilitovaným docentem lékařské mikrobiologie lékařské fakulty a prvním přednostou samostatného mikrobiologického ústavu. V říjnu 1933 byl jmenován bezplatným, mimořádným profesorem mikrobiologie. Mimořádným honorovaným profesorem byl ustanoven současně s jmenováním do funkce přednosty mikrobiologického ústavu v r. 1936. Prof. dr. Tomášek dále vedl po léta Mikrobiologické oddělení Zemské nemocnice u sv. Anny, které ve skutečnosti svou činností zastupovalo mikrobiologický ústav. Ke sloučení těchto dvou zařízení došlo až v padesátých letech. Prof. Tomášek byl současně i přednostou Státní diagnostické stanice a prováděl bakteriologické a sérologické vyšetřování pro všechny veřejné nemocnice západní Moravy. Didaktické zřetele a potřeby přivedly prof. Tomáška k rozhodnutí napsat ze svého oboru učebnici. Po několikaleté přípravě vydal v řadě Vysokoškolských rukovětí nakladatelství Melantrich v Praze „Lékařskou bakteriologii“, která vyšla na jaře roku 1938. Ve vědeckých publikacích věnoval prof. Tomášek svou pozornost některým aktuálním problémům doby (rhinoskleromu, vozhřivce, brucelóze, tularémii apod.). Hlavní jeho zájem patřil však sérologii syfilis, které věnoval několik obsáhlých spisů v českých i francouzských časopisech, protože mnoho výsledků k nim získal za svého studijního pobytu v Pasteurově ústavu v Paříži. Pro sérologické vyšetřování syfilis vazbou komplementu navrhl vlastní antigen, který se pod jeho jménem dlouhá léta vyráběl (Tomáškův antigen). V roce 1935 byl zvolen prezidentem Lékařské komory pro Zemi moravskoslezskou a předsedou správní komise této komory. Z této funkce současně vyplývalo členství v Ústřední lékařské radě v Praze, která byla nejvyšší lékařskou stavovskou institucí. Jako zástupce Lékařské komory usiloval prof. Tomášek především o harmonickou spolupráci všech složek lékařského stavu v zájmu „hospodářského, ale především mravního a kulturního povznesení českého lékařstva“. Svou činnost ve stavovské organizaci považoval za čestné poslání, a proto se mu věnoval s mimořádným zanícením. Značné úsilí věnoval také reformě lékařského studia, postgraduálnímu vzdělávání lékařů, zdokonalování nemocniční sítě na Moravě a vybudování nové lékařské fakulty v Brně. Rozsah vědecké a pedagogické práce vykonané prof. Tomáškem byl dostatečným důvodem k návrhu na jeho jmenování řádným profesorem mikrobiologie, který byl podán 5. září 1939. Předání dekretu se dočkal až po osvobození v roce 1945. Po nacistické okupaci došlo 17. listopadu 1939 k uzavření českých vysokých škol a prof. Tomášek byl internován v koncentračním táboře Osvětim. Za své statečné postoje v době své dlouholeté internace byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939. Ve své skromnosti toto vyznamenání nikdy nepřipomenul. Vyznamenání, které však nemohl skrýt, bylo číslo vězně koncentračního tábora vytetované na jeho levém předloktí. Po osvobození se prof. Tomášek znovu pustil do činorodé práce pedagogické i vědecké. Ke svému úvazku vedoucího Mikrobiologického ústavu stal se i přednostou ústavu hygienického a po dvě období byl děkanem fakulty. Útrapy z pobytu v koncentračním táboře ho však poznamenaly nesmazatelně na těle i na duši. Byl předčasně stár a odešel do důchodu v roce 1961. Zemřel v rodných Koryčanech dne 20. června 1962. Na zdejším hřbitově je i pochován. prof. MUDr. Leopold Pospíšil, DrSc.

Tajenka křížovky ze strany 26: MNOZÍ HLEDAJÍ LÁSKU VYSOKO, HLUBOKO I DALEKO, A ONA JE ZATÍM VEDLE NÁS. Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 3/2002

24

ZAHRADA HIPPOKRATOVA O HLOUPÉM HONZOVI Připomínat postavu hloupého Honzy v době všeobecné touhy po vzdělání je, jak se lidově říká, mluvením proti větru. Naše a zejména budoucí doba se nazývá přímo „nolidžní“, což jest něco jako „vědomostní“. Nadto vynášet hloupého Honzu na světlo právě v době kolem začátku školního roku (a to nikoliv jako zápornou postavu!) by mohlo být ze strany zemské školní rady chápáno jako provokace, a mne jako pedagoga by to mohlo stát teplé a výnosné místo. Na druhé straně je však hloupý Honza postavou natolik významnou, ba přímo signifikantní, že pominout ji by bylo neodpustitelným nedostatkem a pedagogickým zločinem. Nejprve je tudíž třeba se zamyslet nad Honzovou zahálčivostí a intelektuální, řekněme, nedostatečností. Oboje spolu obdivuhodně souvisí. Pro naznačené vlastnosti má Honza v pohádkách nelichotivé přízvisko „hloupý“. Tato klasifikace je ovšem vždy relační a relativní. Je-li kdykoliv o komkoliv řečeno že je hlupák, je nutno se dívat nikoliv pouze na toho, o kom je to řečeno, nýbrž nejprve na toho, kdo to říká. Zde je to hlas drtivé většiny obyvatel dané vesnice, ne-li všech. To vypadá vážně a věrohodně. Pohádky však vznikají v časech, ve kterých ještě nebylo zvykem měřit moudrost a pravdivost počtem hlasů, a kdy tedy neplatilo jako zcela normální, že dva tři hlupáci mohou spravedlivě přehlasovat jednoho moudrého. Že si to „všichni myslí“ neznamená v pohádkách nic moc. Jde o to, jaká je myšlenka, která je vede, a ze které pozice Honzu soudí. Hodnocení je zde nejspíše vysloveno z hlediska bezhlavého a bezmyšlenkovitého činorodého aktivismu, který považuje za zahálku jakoukoliv činnost, nepřinášející bezprostřední měřitelný užitek. Poznal jsem mnoho lidí, kteří považují za neužitečnou zahálku čtení, psaní básní, studium, chození na rande, zasněné hledění na východ Slunce či duhu a brouzdání v dešti. Navzdory tomuto rozšířenému aktivistickému názoru a mínění nemusí být Honza naprosto obyčejný blázen či momentálně zaostalý jedinec. Dle všech indicií a souvislostí je nutno naopak Honzu zařadit do kulturní kategorie „moudrých bláznů“. Takových je v pohádkách i pověstech mnoho, od Bratra Palečka po Enšpígla a další. Jsou to zvláštní lidé, provokující své okolí tím, že mají jinou stupnici hodnot, tím že dokáží vidět skutečnost jinak. I tím, že často „nic nedělají“. Jsou to ti moudří blázni, kteří z hlediska svých posuzovatelů naprosto neproduktivně přemýšlejí a meditují, a v návaznosti na to pak ovšem nesdílejí obecné názory o tom, co je úspěch, co je vítězství, co je správné a co ne, a o co vlastně vůbec v životě jde. Honzova zahálka je tedy zdánlivá a relativní, stejně jako jeho hloupost. Ostatně, pokud jde o zahálku, vzpomeňte si i na biblickou Marii a její sestru Martu z Lukášova evangelia. Marta běhá aby bylo všechno v pořádku, nebo mají vzácnou návštěvu, zatímco Marie poslouchá co říká Ježíš z Nazareta. I Marii se dostává od činorodé Marty výtky - tolik práce a ona sedí. Ona však nesedí, nýbrž se snaží proniknout k pochopení řádu a zákonitostí, panujících ve všem bytí, jak by to vše asi bylo možno opsat. Víte jistě, že se Ježíš zastal Marie známými slovy, která se stala i názvem mnoha literárních děl. Řekl totiž Martě, že se stará o mnoho věcí, ale jen jedno je potřebné. Unum necessarium. To „jedno potřebné“ je to, o co v životě jde a čím se měří všechno ostatní. Komu se může zdát Bible na toto téma příliš velká, nech sáhne po útlém svazečku Roberta Louise Stevensona „Obrana zahalečů“. I tam nalezne ne nepodobný tón - vyzdvižení a oslavení lidí, kteří se dokáží zastavit, stát, „zahálet“, myslet a žasnout. To je a bylo vždy pro jedny hloupostí, pro druhé leností, pro třetí obojím. Zdravý selský nekomplikovaný přímočarý rozum je pochopitelně úžasná věc, panská vychytralost je mocná, ale jak ukazují pohádky, jsou věci, na které je oboje stejně krátké. To se záhy ukáže. Honzova sláva se nezrodí za pecí, nýbrž úplně jinde. V jistý okamžik k němu totiž dolehne něco jako Výzva. Uslyší, že musí vstát a jít. Ve většině verzí je to ovšem vypadá zcela neokázale tak, že ho rodiče z teplého meditačního místa za pecí jednoduše vyhodí a s ranečkem buchet vyženou do světa. Tak neslavný byl ostatně start mnoha slavných lidí. Úkol, který Honza posléze na své pouti zdolává, je obvykle řešen i několika dalšími bohatýry, princi a vůbec mnohem lépe postavenými, vybavenými a disponovanými borci. Zatímco tito na první pohled kvalifikovanější konkurenti jdou cílevědomě za svou metou a mají přitom jasný a pevný tah na branku, Honza jedná skutečně zmatečně a nekoncepčně. Vybavuje se s mravenci, s každým pocestným se kamarádí a poklábosí, a zdržuje se tím, že kdekomu pomáhá. Není tu u něj evidentně žádná zacílenost, koncepčnost, žádný jasný a promyšlený cílevědomý postup, který, jak známo, je zárukou manažerské úspěšnosti. K plnění zadaného úkolu přistupuje obvykle laxně a nesystémově. Přitom ovšem, jak je známo, je to právě on, kdo celý konkurz na princeznu vyhraje. Jaké poselství může být skryto v tomto notoricky se opakujícím schematu? Je-li úspěšné splnění úkolu mýtopoetickým vyjádřením naplnění smyslu života, pak k němu vede, jak chtějí pohádky říci, právě a pouze ona Honzova zvláštní cesta, související s jeho meditativní deviací. Cíle dosahuje jakoby mimoděk. Dostává princeznu jakoby mimochodem nebo návdavkem. To podstatné v životě nelze získat nějakou přímou akcí, ale je to něco, co se dostavuje jakoby mimoděk, jako něco přidaného všem, kteří dokáží vidět svět v hlubších a širších kontextech. Dostává se to těm, kteří dělají a hledají to jedno potřebné. Ona princezna je totiž v pohádkové symbolice něčím podobným, jako v životě radost, pokoj a dobrý pocit naplněného času života. A to je právě případ domněle hloupého Honzy. Hodnota, kterou získal, není dosažitelná „přímo“. Cílevědomě je možno si naplánovat kariéru nebo zbohatnutí, nelze si však cílevědomě naplánovat pocit štěstí a vědomí smyslu své existence. Vědomí smyslu života, životní rovnováhu, pocit naplnění - ono Honzovo vítězství - se dostavuje až jako vedlejší produkt, jako přídavek k tomu, když člověk hledá to „jedno potřebné“. Je to jako nedělní barevná příloha novin, na které bývá napsáno, že je samostatně volně neprodejná. Poselství hloupého Honzy obrací pohled ke všem nekonformním a neskladným podivínům, mudrcům a prorokům, ve kterých vidí činorodí pragmatičtí lidé obvykle zbytečná lenošná budižkničemu. Tito Honzové jsou však jakýmsi mementem a jsou to právě oni, kteří dokáží často najít cestu tam, kde už ji nikdo jiný nemůže vidět. Vidí svět z jiného úhlu, mají jiný obzor. Motiv hloupého Honzy zasahuje do mnoha rovin a častokrát si ho může člověk s užitkem připomenout. Viděl jsem tak jednou například v USA na zdi školy nápis, který jsem si postupně lopotně překládal do češtiny, a zněl asi takto: „Správný muž není rychlý k mluvení, nýbrž k…“ - a nyní jsem, odchován do jisté míry křesanstvím a písmáctvím, očekával něco jako „mlčení“ nebo „tázání“ či snad „myšlení“. Ne. Bylo tam něco úplně jiného. Bylo tam: „správný muž je rychlý k činu“. A to je právě to, to je duch stejné vesnice, která měla Honzu za hlupáka. Jenomže pokud světem někdo někdy v dobrém pohnul, byl Honzovi v něčem velmi podoben. Řeknete právem - jsou přece situace, kdy je skutečně nutno neodkladně jednat! Ano, zajisté, jenže těch katastrofických situací by bylo mnohem méně, kdyby před každým činem lidé nejprve mysleli, pak o tom mluvili s těmi, kterých se to týká, pak znovu mysleli, a teprve pak jednali… Jsou problémy, na které nestačí ani selský rozum, ani vychytralost či závratné IQ, ani workoholická „hereze činnosti“, jak to kdysi nazývala církev. Jisté procento Honzů je pro obec nezbytné, važme si jich a braňme je, je to ohrožený druh. Mgr. Milan Klapetek


25

VINCENT VAN GOGH O LÁSCE

Řešení tajenky naleznete na straně 24. Nemocniční listy Fakultní nemocnice Brno, 3/2002

26

Fotografie k článku Dostavba areálu. Dětské nemocnice. Fotografie k článku Zavedení mamologického screeningu

Recommend Documents