UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra antropologie a zdravovědy
Bc. Jana Zádrapová II. ročník – kombinované studium Obor: Učitelství odborných předmětů pro zdravotnické školy
Evaluace učebnic psychologie pro střední zdravotnické školy Diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Jitka Nábělková, Ph.D.
Olomouc 2011
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a pouţila jsem jen uvedenou literaturu.
V Olomouci dne 7. 4. 2011
……………………………
Děkuji Mgr. Jitce Nábělkové, Ph.D. za odborné vedení diplomové
práce,
poskytování rad a materiálových podkladů k práci. Děkuji také své rodině a přátelům za podporu během mého studia.
OBSAH
OBSAH ............................................................................................................................. 4 ÚVOD ............................................................................................................................... 7 CÍL PRÁCE ...................................................................................................................... 9 Dílčí cíle. ....................................................................................................................... 9 1
TEORETICKÉ POZNATKY ................................................................................. 10 1.1
UČEBNICE – DIDAKTICKÝ PROSTŘEDEK............................................. 10
1.1.1
Charakteristika učebnice ......................................................................... 10
1.1.2
Funkce učebnice ve vyučovacím procesu ............................................... 13
1.1.3
Druhy školních didaktických textů ......................................................... 15
1.1.4
Struktura učebnice .................................................................................. 17
1.1.4.1
Textové sloţky .................................................................................... 17
1.1.4.2
Mimotextové sloţky ........................................................................... 18
1.1.5
Tištěná nebo elektronická učebnice? ...................................................... 19
1.1.6
Učebnice ve vztahu ke svému okolí ....................................................... 20
1.1.6.1
Učebnice a vydavatel .......................................................................... 20
1.1.6.2
Učebnice a kurikulum ......................................................................... 22
1.1.6.3
Učebnice a ţák .................................................................................... 23
1.1.6.4
Učebnice a učitel ................................................................................. 24
1.1.7
1.2
Výběr a schvalování učebnic v současném školství ............................... 25
1.1.7.1
Schvalování učebnic ........................................................................... 25
1.1.7.2
Výběr učebnic ..................................................................................... 25
1.1.7.3
Přijímání učebnic v ČR ....................................................................... 26
1.1.7.4
Postup při schvalování učebnice ......................................................... 27
EVALUACE UČEBNIC ................................................................................ 28
1.2.1
Význam evaluace učebnic ...................................................................... 28
1.2.2
Klasifikace výzkumu učebnic ................................................................. 30
1.2.3
Měření didaktické vybavenosti učebnic ................................................. 31
1.2.4
Měření obtíţnosti učebního textu ........................................................... 35
1.2.4.1
Komplexní míra obtíţnosti textu ........................................................ 35 4
1.2.5
Synchronnost a diachronnost učebnice ................................................... 38
1.2.6
Metody empirického pedagogického výzkumu ...................................... 38
1.3
VÝZKUM UČEBNIC V ČESKÉ REPUBLICE ........................................... 39
1.3.1 1.4
VÝZKUM UČEBNIC V ZAHRANIČÍ ......................................................... 43
1.4.1
1.5
Přehled výzkumu v České republice ....................................................... 41 Přehled výzkumu v zahraničí .................................................................. 45
1.4.1.1
Výzkum tvorby učebnic ...................................................................... 45
1.4.1.2
Výzkumy pouţívaní učebnic v reálné praxi škol ................................ 46
1.4.1.3
Výzkumné analýzy učebnic ................................................................ 46
UČEBNICE PŘEDMĚTU PSYCHOLOGIE A KOMUNIKACE PRO
STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÉ ŠKOLY ..................................................................... 47 1.5.1
Vyučovací předmět Psychologie a komunikace ve studijním oboru
zdravotnický asistent středních zdravotnických škol.............................................. 47 1.5.1.1
Obecný cíl předmětu psychologie a komunikace ............................... 47
1.5.1.2
Výchovně vzdělávací cíle předmětu psychologie a komunikace ....... 47
1.5.1.3
Pojetí výuky ........................................................................................ 48
1.5.2 1.5.2.1 1.5.3
Učebnice psychologie pro střední zdravotnické školy ........................... 49 Jak by měla vypadat učebnice odborného předmětu? ........................ 50 Učebnice a literatura ve výuce psychologie ........................................... 51
2
METODIKA PRÁCE ............................................................................................. 55
3
METODY VÝZKUMU .......................................................................................... 56
4
3.1
Míra didaktické vybavenosti učebnice ........................................................... 56
3.2
Komplexní míra obtíţnosti textu .................................................................... 58
3.3
Subjektivní hodnocení .................................................................................... 60
3.4
Porovnání výsledků......................................................................................... 61
VÝSLEDKY VÝZKUMU A JEJICH ANALÝZA ................................................ 62 4.1
Analýza jednotlivých učebnic ......................................................................... 66
4.2
Analýza didaktické vybavenosti ..................................................................... 94
4.2.1
Aparát prezentace učiva E I .................................................................... 94
4.2.2
Aparát řídící učení E II ........................................................................... 96
4.2.3
Aparát orientační E III ............................................................................ 98
4.2.4
Verbální komponenty E v ..................................................................... 100
4.2.5
Obrazové komponenty E o ................................................................... 102
4.2.6
Celková míra didaktické vybavenosti E ............................................... 104 5
4.3
Analýza obtíţnosti textu ............................................................................... 106
4.3.1
Syntaktická obtíţnost textu T s ............................................................. 106
4.3.2
Sémantická obtíţnost textu T p ............................................................. 108
4.3.3
Celková obtíţnost textu T ..................................................................... 110
4.3.4
Odborné pojmy v celkovém počtu slov i .............................................. 112
4.3.5
Odborné pojmy v celkovém počtu pojmů h.......................................... 114
4.4
Kompletní hodnoty naměřené během výzkumu ........................................... 117
DISKUZE ..................................................................................................................... 119 ZÁVĚR ......................................................................................................................... 122 SOUHRN ...................................................................................................................... 126 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .......................................................................... 127 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................. 135 SEZNAM TABULEK .................................................................................................. 136 SEZNAM GRAFŮ ....................................................................................................... 139 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 140
6
ÚVOD „Kdo se chce stát vzdělaným, musí si nad zlato a stříbro vážit knih.“ J.A. Komenský Učebnicím se v pedagogickém výzkumu v poslední době věnuje stále více pozornosti. Bohuţel jsou však analyzovány didaktické texty pouze z některých oblastí našeho základního a středního školství. Neustále jsou zde obory, ve kterých tento výzkum chybí. V této práci se zaměřujeme na hodnocení učebnic pro vyučovací předmět psychologie oboru zdravotnický asistent na středních zdravotnických školách. V části teoretické se snaţíme sjednotit veškeré informace o učebnici jako o edukačním prostředku. Shrnujeme její základní charakteristiku, funkci, strukturu jednotlivých komponentů, vztahy k vydavatelům, ţákům, učitelům a v neposlední řadě vztah ke kurikulu. Popisujeme současný stav přijímání a schvalování učebnic v našem školství, zajímáme se o pohled těch, kteří učebnice vydávají. V druhé části teoretického pojednání věnujeme pozornost evaluaci učebnic. Ujednocujeme moţnosti výzkumu, např. didaktickou vybavenost, hodnocení obtíţnosti textu či jiné kritéria a analýzy při hodnocení tohoto didaktického prostředku. Věnujeme se historii výzkumu učebnic v České republice i v zahraničí, uvádíme nejznámější odborníky a instituce věnující se této problematice. V další části jiţ svoji pozornost soustřeďujeme na učebnice, které se pouţívají k výuce předmětu psychologie a komunikace pro obor zdravotnický asistent na středních zdravotnických školách. Popisujeme jaké jsou všeobecné a výchovně vzdělávací cíle výuky tohoto předmětu, jaké je pojetí výuky a jaké učebnice jsou v současné době na našich školách pouţívány. V empirické části práce vyhodnocujeme celkem 21 učebnic, respektive učebnic a jiných pomocných textů, které jsou na našich středních zdravotnických školách nejčastěji pouţívané k výuce předmětu psychologie a komunikace. Hodnotíme je
7
kaţdou individuálně a následně je pak porovnáváme společně vzhledem ke sledovaným kritériím. Podobná analýza učebnic psychologie pro střední školy zatím nebyla v České republice provedena, nebo alespoň nebyla zveřejněna, a proto nemůţeme své výsledky porovnat s jinými analýzami. Pokusili jsme se porovnat naše výsledky s analýzou učebnic zeměpisu pro střední školy. Výběr učebnic pouţívaných k výuce závisí na řediteli školy či na konkrétním učiteli tohoto odborného předmětu. Proto by jsme chtěli svou prací přispět k tomu, aby tito odborníci měli moţnost získat „doporučení“ k tomu, k jaké učebnici se rozhodnout. Cílem naší práce je ujednotit informace o učebnicích jako takových a zejména pak o učebnicích psychologie, z kterých se učí a budou učit budoucí zdravotníci . Zdravotníci, kteří se o nás budou jednou starat v nemocnicích, v ambulancích či v domovech pro seniory. Zdravotníci, ke kterým se budeme obracet, kdyţ budeme potřebovat pomoci, kdyţ budeme nemocní a staří. Proto by tyto učebnice měly být kvalitní, dostatečně odborné, pochopitelné, zajímavé pro ţáka i pro učitele. Protoţe bude záleţet na tom, co se ţáci z těchto knih naučí a jak budou své vědomosti a poznatky z nich pouţívat v ţivotě.
8
CÍL PRÁCE Záměrem našeho výzkumu bylo zjistit, jaké jsou dnešní učebnice psychologie pro střední zdravotnické školy, které se pouţívají k výuce předmětu psychologie a komunikace v oboru zdravotnický asistent. Cílem bylo sjednotit a subjektivně zhodnotit nejpouţívanější učebnice, u nich pak zjistit míru didaktické vybavenosti a obtíţnost textu a poté tyto výsledky vzájemně porovnat.
Dílčí cíle: -
Zjistit jaké učebnice psychologie se v současnosti pouţívají k výuce předmětu psychologie a komunikace na středních zdravotnických školách pro obor zdravotnický asistent.
-
Zhodnotit učebnice dle subjektivního pohledu.
-
Zjistit, jaká je míra didaktické vybavenosti vybraných učebnic.
-
Zjistit, jaká je komplexní míra obtíţnosti textu u jednotlivých učebnic.
9
1 TEORETICKÉ POZNATKY
1.1 UČEBNICE – DIDAKTICKÝ PROSTŘEDEK
Učebnice jsou jednou z nejčastěji pouţívaných didaktických pomůcek na základních, středních i vysokých školách. V této kapitole popisuji obecný charakter učebnice, její základní funkce ve výuce a vyučovacím celku, vztahy k okolnímu prostředí – k vydavatelům, ţákům, učitelům a ke kurikulu. Dále uvádím současný stav přijímání a schvalování učebnic v českém školství.
1.1.1 Charakteristika učebnice Učebnice patří k nejstarším produktům lidské kultury a pouţívaly se dávno před Gutenbergovým vynálezem knihtisku v 15. století. První učebnicové texty byly objeveny v archeologických nálezech po národech starověké Asýrie, Babylonu, Egypta a Číny jiţ několik tisíc let před Kristem. Byly vyryty do hliněných destiček klínovým písmem nebo psány na pergamenové svitky a týkaly se především instrukcí pro náboţenské rituály, astronomická měření a poskytovaly poučení o vznikajících vědeckých oborech (aritmetice, geometrii, medicíně, aj.).1 Učebnice jsou základními pomůckami pro ţáka a oporou učitele při vyučování. První základy teorie a praxe tvorby učebnic a práce s nimi poloţil jiţ J. A. Komenský nejen svými pedagogickými pojednáními, ale i jako autor proslavených učebnic Janua linguarum reserata a Orbis sensualium pictus.2 Komenský usiloval o vytvoření dobré učebnice a knihy pro děti, především o názornost textu a o to, aby kniha působila jak po stránce formální i po stránce 1 2
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, s.r.o., 2009, s. 270. Učebnice – čítanky – cvičebnice a slabikáře. Komenský 2002, roč. 126, č. 5/6, s. 93.
10
jazykové. Největší význam přikládal Komenský obrázkům ve školních knihách. Zastával názor, ţe učebnice, čítanky, časopisy a další pedagogická literatura jsou zrcadlem pedagogických snah a mentality jednotlivých učitelských generací. V úvahách o organizaci a nápravě škol Komenský uvádí dobré učebnice jako jeden ze základních poţadavků úspěšné práce ve škole. Dobrá učebnice je podle Komenského znamenitou pomůckou pro ţáka, prostředkem poznání, návodem k logickému vzdělání a pramenem formálního, dobového a jazykového zušlechtění a obohacení. Učebnice má často vliv na vytváření kladného nebo záporného vztahu ţáka k učení i k vyučovacímu předmětu ve smyslu oblíbenosti či neoblíbenosti.3 V současné literatuře se můţeme setkat s různými charakteristikami učebnice: „…učebnice
…
vychází
z obsahové
normy
učebních
osnov
a
vymezuje
a konkretizuje obsah a rozsah učiva daného vyučovacího předmětu v daném postupném ročníku.“4 „Učebnice: Prostředek vyučování a učení v kniţní formě, ve kterém jsou určitá odborná témata a okruhy daného předmětu metodicky uspořádány a didakticky ztvárněny tak, ţe umoţňuje učení…“5 Laws a Horsley uvádí, ţe za učebnice jsou na prvním místě povaţovány knihy, které byly vytvářeny cíleně pro vyučování a učení, ale také další psané materiály mohou být vyuţívány při výuce, a ty jsou pak také povaţovány za učebnice. 6 Dále definoval učebnici např. E. Vanecek, který povaţuje za učebnice pouze takové texty, které vyhovují následujícím kritériím: jsou v souladu s kurikulárními dokumenty, prezentace učiva je didakticky promyšlená, vedou ţáka k dalšímu učení pomocí pokynů a aparátů řídících ţákovo učení aj.7
3
Vztah J. A. Komenského ke knihám a učebnicím. Komenský 2002, roč. 126, č. 5/6, s. 93 – 94. PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s. 13. 5 PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s. 13. 6 MIKK, Jaan Učebnice: budoucnost národa. In MAŇÁK, J., KNECHT, P. Hodnocení učebnic. Brno: Paido, 2007, s. 13. 7 MIKK, Jaan Učebnice: budoucnost národa. In MAŇÁK, J., KNECHT, P. Hodnocení učebnic. Brno: Paido, 2007, s. 13. 4
11
Učebnice: Druh kniţní publikace uzpůsobené k didaktické komunikaci svým obsahem a strukturou. Má řadu typů, z nichţ nejrozšířenější je školská učebnice. Ta funguje jako prvek kurikula, tj. prezentuje výsledek plánovaného obsahu vzdělání a také jako didaktický prostředek, tj. je informačním zdrojem pro ţáky a učitele, řídí a stimuluje učení ţáků.8 Při pokusu o objasnění obsahu pojmu školní učebnice musíme vycházet především z toho, ţe učebnice vzniká v procesu projektování didaktického systému daného učebního předmětu a ţe v tomto procesu představuje zcela určitou etapu mající vztah k etapě předcházející, to znamená k učebním osnovám, kterými je determinována. Zároveň má však vztah k vlastnímu výchovně vzdělávacímu procesu, jehoţ průběh a kvalitu do značné míry předurčuje.9 Úkolem učebnic je nejen předat konkrétní učivo, ale také naučit děti pracovat s knihou jako s informačním pramenem. Učebnice lze charakterizovat např. -
jako konkretizaci projektu didaktického systému daného vyučovacího předmětu - ve vztahu k učebním osnovám;
-
jako základní vyučovací a učební prostředek, který konkretizuje výchovné a vzdělávací cíle učebních osnov, vymezuje rozsah a obsah učiva a poskytuje podklady pro vypěstování intelektuálních a praktických dovedností, stanovených učebními osnovami;
-
jako obecný model scénáře vyučovacího procesu - z hlediska jejího vztahu k procesu výuky;
-
jako prostředek komunikace zprostředkované - z hlediska pedagogické komunikace.10 Učebnice jsou na českých školách stále povaţovány za jeden z prostředků
osvojování učiva předepsaného osnovami.11
8
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2008, s. 258 – 259. CINKOVÁ, I. K výzkumu učebnic dějepisu pro 2. stupeň základní školy. Brno: Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra historie, 2007, Vedoucí diplomové práce PhDr. Kamil Štěpánek , CSc., s. 8. 10 VEVERKOVÁ, H. Učivo. In KALHOUS, Z., OBST, O. a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, s.r.o., 2009, s. 143. 11 ŠIMÍČKOVÁ, H. Učebnice jako prostředek rozvoje osobnosti ţáka. Komenský 2002, roč. 126, č. 5/6, s. 98. 9
12
Vratislav Čapek zdůrazňuje, ţe můţeme učebnici charakterizovat podle toho, jaký je její vztah k vlastnímu výchovně vzdělávacímu procesu. Didaktické zásady, které mají být ve výchovně vzdělávacím procesu uplatněny, formulují tak i zásady pro zpracování a vybavení učebnic. Učebnici, která odpovídá učebním osnovám a která vyhovuje povaze výchovně vzdělávacího procesu, lze charakterizovat jako základní vyučovací a učební pomůcku, která je určena zejména ţákům, ale zároveň je nezbytným nástrojem pro učitele při přípravě a řízení vyučovacího a učebního procesu.12
1.1.2 Funkce učebnice ve vyučovacím procesu V 70. letech se zdůrazňovala především informační funkce učebnice pro ţáky. The Encyklopedia of Education z roku 1971 uvádí: „Podstatnou a definující charakteristikou učebnic je, ţe jsou navrhovány pro ţáky jako psané příručky k obsahu nějakého předmětu studia… Hlavním cílem učebnic je prezentace údajů z oblasti vyučovacího předmětu.“13 Přibliţně od 80. let se pojetí učebnic mění. Jsou chápány také jako edukační médium, edukační nástroj. Učebnice se nemusí nutně lišit od jiných knih svou podobou, formou, ale je zásadně charakterizována způsobem uţívání, rolí, kterou plní ve výuce. Učebnice je „integrální součástí všech moderních systémů, které předpokládají, ţe učebnice je pramenem informací, které jsou obsahem komunikace ve škole a které jsou vystavěny kolem existence učebnice jako základního prostředku organizace kurikula a základního nástroje pro vyučování a učení.“14 Funkcí učebnice se rozumí role, předpokládaný účel, který má tento didaktický prostředek plnit v reálném edukačním procesu.15
12
CINKOVÁ, I. K výzkumu učebnic dějepisu pro 2. stupeň základní školy. Brno: Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra historie, 2007, Vedoucí diplomové práce PhDr. Kamil Štěpánek , CSc., s. 9. 13 SIKOROVÁ, Z. Hodnocení a výběr učebnic v praxi. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2007, s. 11. 14 SIKOROVÁ, Z. Hodnocení a výběr učebnic v praxi. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2007, s. 12. 15 PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Praha: Portál, s.r.o., 2009, s. 19.
13
V teorii učebnice se na funkce nahlíţí ve vztahu k subjektům, které učebnice vyuţívají. Z tohoto hlediska lze rozlišit: Funkce učebnic pro ţáky – ţáci se z učebnic učí, tj. osvojují si nejen určité poznatky, ale i jiné sloţky vzdělání (dovednosti, hodnoty, normy, postoje) Funkce učebnice pro učitele – učebnice jsou zdrojem, s jehoţ vyuţitím učitelé plánují obsah učiva, ale i přímou prezentaci tohoto obsahu ve výuce, hodnocení vzdělávacích výsledků ţáků. Pokud jde o funkce učebnice pro ţáky, existuje několik různých klasifikací, např.: 1. Z hlediska struktur cílů procesu výuky vymezujeme funkce didaktické: -
funkce informativní - zprostředkování informací o učivu;
-
funkce formativní – smyslem je aby se osvojené systémy vědomostí a dovedností staly vnitřními hodnotami ţáků;
-
funkce metodologické – slouţí k tomu, aby si ţáci osvojovali i metody poznání.
2. Organizační funkce: -
funkce plánovací;
-
funkce motivační;
-
funkce řídící proces výuky;
-
funkce kontrolní a sebekontrolní.16 Dosud nejpodrobnější vypracoval klasifikaci funkcí učebnic ruský odborník
D. D. Zujev v roce 1983: Informační funkce – učebnice vymezuje obsah vzdělávání v určitém předmětu či oboru vzdělávání, včetně rozsahu a dávkování informací určených k osvojování pro ţáky. Transformační funkce – učebnice poskytuje přepracování (didaktickou transformaci) odborných informací z určitého vědního oboru, z určité technické či jiné oblasti tak, aby tyto informace byly přístupné ţákům. Systematizační funkce – učebnice rozčleňuje učivo podle určitého systému do jednotlivých ročníků či stupňů školy a vymezuje také posloupnost jednotlivých částí učiva. 16
VEVERKOVÁ, H. Učivo. In KALHOUS, Z., OBST, O. a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, s.r.o., 2009, s. 143.
14
Zpevňovací a kontrolní funkce – učebnice umoţňuje ţákům pod vedením učitele osvojovat si určité poznatky a dovednosti, procvičovat si je (upevňovat) a event. i kontrolovat (pomocí úkolů) jejich osvojení. Sebevzdělávací funkce – učebnice stimuluje ţáky k samostatné práci s učebnicí a vytváří u nich učební motivaci a potřeby poznávání. Integrační funkce – učebnice poskytuje základ pro chápání a integrování těch informací, které ţáci získávají z různých jiných pramenů. Koordinační funkce – učebnice zajišťuje koordinaci při vyuţívání dalších didaktických prostředků, které na ni navazují. Rozvojově – výchovná funkce – učebnice přispívá k vytváření různých rysů harmonicky rozvinuté osobnosti ţáků (např. formování estetického vkusu).17 Jiná literatura doplňuje předchozí uvedené o další funkce: Motivační funkce – učebnice podněcuje ţáky k učení. Dobré učebnice jsou pro ţáky atraktivní, zahrnují prvky, které činí učebnici pro ţáky zajímavou (ilustrace, příklady ze ţivota, atraktivní úkoly, aj.). Diferenciační funkce – učebnice poskytuje další materiál ke studiu pro nadané ţáky nebo pro ţáky se zájmem o daný předmět, rozlišuje základní a rozšiřující učivo, nabízí učební úlohy s různou obtíţností. Hodnotová funkce – učebnice ovlivňuje prostřednictvím svého obsahu také utváření hodnot a postojů u ţáků.18 Funkce výtvarné sloţky – jiţ Komenský přikládal největší význam obrázkům ve školních knihách. Hlavní zásadou grafického a ilustračního znázornění v učebnicích je uměřenost, coţ je vlastnost projevující se v kvalitě a v kvantitě obrazového doprovodu knihy.19
1.1.3 Druhy školních didaktických textů -
učebnice – školní učebnice v klasickém smyslu, často označována jako základní;
17
PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Praha: Portál, s.r.o., 2009, s. 19 – 20. SIKOROVÁ, Z. Hodnocení a výběr učebnic v praxi. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2007, s. 16. 19 Funkce výtvarné složky učebnic. Komenský 2002, roč. 126, č. 5/6, s. 96. 18
15
-
pracovní sešity – pracovní knihy, listy určené pro ţáky, kteří do nich mohou vpisovat;
-
příručky pro učitele – u nás označované většinou jako metodické příručky;
-
slabikáře – školní knihy se specifickými funkcemi pro zahájení školního vzdělávání;
-
čítanky – soubory obvykle uměleckých literárních děl, někdy modifikovaných, antologie;
-
sbírky – matematických úloh, diktátů, hádanek, jazykových her aj.;
-
atlasy a mapy – geografické, historiografické aj.;
-
odborné tabulky – matematické, fyzikální, chemické;
-
stručná mluvnice česká – gramatika v adaptované školní verzi;
-
zpěvníky – notové a textové zápisy písní a jiných skladeb;
-
sborníky – pramenů, dokumentů;
-
didaktické příručky – přehledy učiva, obsahy školní četby apod.;
-
slovníky – školní výkladové, překladové pro cizí jazyky;
-
testy a testové manuály – pro různé předměty nebo různé diagnostické účely. 20 Podle vztahu učebnice k charakteru vyučovacího předmětu rozlišujeme tyto typy
učebnic: Učebnice - zaměřené především na osvojování učiva. Převaţuje zde výkladový text, většina z nich obsahuje tyto komponenty: prezentace učiva (formou slovní nebo názornou), aparát řídící osvojování učiva a aparát orientační. Obsahem výkladové sloţky je vlastní výkladový text, text doplňující a text vysvětlující. Cvičebnice - pracovní sešity, určené zejména k procvičování učiva či samostatné práci ţáků. Čítanky - antalogie textů, tzn. výběr z literárních děl.21
20
SIKOROVÁ, Z. Hodnocení a výběr učebnic v praxi. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2007, s. 15. 21 VEVERKOVÁ, H. Učivo. In KALHOUS, Z., OBST, O. a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, s.r.o., 2009, s. 143.
16
1.1.4 Struktura učebnice Základní sloţku učebnice tvoří text, který je základním verbálním systémem modelu učebnice, nositelem verbální informace. Text (didaktický, výkladový) lze rozdělit na text základní, doplňující a vysvětlující. Společným cílem těchto textových částí je odevzdání didaktické informace. Ty vycházejí z obsahu učební látky a odlišují se dominancí funkcí, které plní. Mimotextové sloţky učebnice se vyznačují značnou variabilitou a můţou se rozdělit do tří kategorií: aparát organizace osvojování, ilustrační materiál, orientační aparát. Tyto sloţky mají funkci realizace myšlenek formulovaných v textu a zabezpečují osvojení informací obsaţených v textu.22
1.1.4.1 Textové sloţky Základní text učebnice Základní text by měl autor zpracovat ve smyslu normy, tzn. podle učebních osnov. Obsahuje základní studijní informace, které jsou nutné pro učení a tvoří jádro učebnice a řadíme zde vše, co určuje logiku způsobu podání učiva. Zujev (1986) člení prvky základního textu do dvou skupin: -
teoreticko poznávací texty – převládá zde informační funkce, patří zde základní termíny, symboly a označení, klíčové pojmy, základní fakta jevů, procesů, objektů, událostí, pokusů, charakteristika základních zákonů a teorií, základních myšlenek a perspektiv, materiály, které tvoří východiska pro utváření hodnotového vztahu ke světu, závěry a resumé.
-
instrukčně praktické texty – převaha transformační funkce, obsahují vymezení činnosti nutných pro osvojování učiva, pravidla uplatňování vědomostí, charakteristiku metod poznání, výchovné obsahy spojené s demonstrováním, popisy úloh, cvičení, pokusů a situací nutných pro vyvození obecných pravidel, vymezení mravních estetických norem, přehledy systematizující a integrující učivo a prvky, které zevšeobecňují opakování učiva.
22
VALENTA, M. Koncepce a tvorba učebnic. Olomouc: Netopejr, 1997, s. 11 – 17.
17
Doplňující text učebnice Doplňující text obsahuje učivo k upevňování a prohloubení didaktických informací a myšlenek základního textu, můţe přesahovat rozsah učebních osnov, jsou důleţité při realizování výchovné funkce učebnice. Můţeme zde zařadit dokumenty, čítankové materiály, úryvky z vědeckopopulární a umělecké literatury, účelově psaná literatura, umělecké opisy a vyprávění, výzvy, biografické a vědecké informace, statistické informace včetně tabulek, registry a seznamy a ostatní informační materiál doplňujícího charakteru. Vysvětlující text učebnice Jsou zaměřeny na pochopení a co nejúplnější osvojení obsahu učiva, jsou úzce spjaty se základním učivem a neměly by být zahlceny přebytečným materiálem. Řadíme zde úvod do učebnice, kapitol či jednotlivých částí učebnice, poznámky a vysvětlivky, slovníky, abecedy, atlasy, komentáře k mapám, schématům, plánům, diagramům, grafům, souhrnné tabulky vzorců, systémů jednotek, přehledy norem, seznamy symbolů platných v dané oblasti a zkratek pouţitých v učebnici.23 Nedílnou součástí učebnic jsou učební úlohy, úkoly, cvičení a otázky. Učební úlohy slouţí jako prostředek aktivizace poznávací činnosti ţáků. Prostupují celým vyučovacím procesem a jsou v něm velmi frekventovaným jevem. V rukou učitele jsou nástrojem, který navozuje učební operace, udrţuje proces učení v chodu a zjišťuje učební výsledky.24
1.1.4.2 Mimotextové sloţky Aparát organizace osvojování Úlohou je napomoci ţákovi v osvojování obsahu učebnice, stimulovat jej a usměrňovat jeho poznávací činnost, rozvíjet jeho schopnosti a upevňovat návyk samostatně pracovat s učivem. Je tvořen těmito prvky učebnice: návody, tabulky, vyznačení, legendy, názvy ilustračního materiálu, cvičení, otázky a učební úlohy.
23
VALENTA, M. Koncepce a tvorba učebnic. Olomouc: Netopejr, 1997, s. 11 – 17. CHÁROVÁ, D. Využití didaktických prostředků ve výuce zeměpisu. Brno: Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra geografie, 2009, Vedoucí diplomové práce PhDr. Dana Hübelová, s. 33. 24
18
Ilustrační materiál Obrazová sloţka učebnice patří mezi nejvýraznější faktory, pomocí kterých se realizuje zásada názornosti. Ilustrace by měly vycházet z funkcí učebnice, z věku ţáka, z typu školy a charakteru vyučovacího předmětu. Ilustrační materiál lze ve vztahu k textu rozdělit na: Vedoucí ilustrace – samostatně vysvětlují obsah učiva a nahrazují základní text. Rovnocenné ilustrace – text a ilustrace spolu přímo souvisí a jsou z hlediska pochopení na sobě závislé, ţák pracuje s oběma sloţkami současně. Ilustrace nebo text sám o sobě by byl nesrozumitelný. Pomocné ilustrace – dodatek k upřesnění textu, který činí učivo dostupnější. Z pohledu strukturální analýzy můţeme rozdělit prvky ilustračního materiálu na: Ilustrace předmětové, námětové, dokumentární, technické, mapy, diagramy, schémata, plány, rysy, instrukční ilustrace, grafiky, piktogramy jako symboly. Orientační aparát učebnice Slouţí k rychlé orientaci v obsahu a struktuře učebnice a současně vytváří příznivé podmínky pro samostatnou práci. Jedná se o sloţku, která není nositelkou nových informací a počítáme zde: předmluvu, obsah, tiskové a barevné vyznačení, signály, věcné a jmenné rejstříky, bibliografii a nadpisy.25
1.1.5 Tištěná nebo elektronická učebnice? „Tištěná učebnice je v současné době stále nejvíce rozšířená, má stále své pevné místo. Nastává zde však otázka, zda pouţívat jen tištěné učebnice? Stačí tento přístup v dnešní době internetu? Určitě nestačí, zejména tam, kde ţáci potřebují k efektivnější výuce počítačové programy nebo počítačovou techniku. Jedná se zejména o ţáky duševně nebo tělesně hendikepované, o ţáky s různými poruchami učení.“26
25
VALENTA, M. Koncepce a tvorba učebnic. Olomouc: Netopejr, 1997, s. 11 – 17. STAUDKOVÁ, J. Jak by měla vypadat moderní učebnice z pohledu vydavatele? In MAŇÁK, J., KNECHT, P. Hodnocení učebnic. Brno: Paido, 2007, s. 53. 26
19
V současné době v našich školách je stále nízká vybavenost informačními i komunikačními technologiemi. Velmi závaţná věc je také psychologická, didaktická a odborná úroveň výukového softwaru, která nedosahuje poţadované úrovně.27 Podle Jana Průchy mají tištěné učebnice oproti těm elektronickým určité vlastnosti, které je činí nenahraditelnými ve funkci didaktického prostředku. Výhodou je zejména snadná dostupnost tištěných učebnic a také to, ţe jsou přenosné a nevyţadují ţádná technická zařízení. Z ekonomického hlediska jsou tištěné učebnice levnější neţ výukové programy a technická zařízení, která jsou k nim potřeba. Důleţitá je ovšem taky psychologická stránka.. Na jedné straně jsou samozřejmě počítačoví nadšenci, kterým by se kniha v jiné neţ elektronické podobě nemohla líbit snad uţ jen z principu. Na straně druhé jsou lidé, kteří nemají kladný vztah k technickým prostředkům, a chyběla by jim při čtení ta typická „vůně knih“. Klasická, teda tištěná
učebnice se jeví jako nenahraditelný didaktický
prostředek a nezbytná součást výuky. Z mnohých výzkumů provedených u nás a v zahraničí se dozvídáme, ţe naprostá většina učitelů, ţáků, rodičů a také pedagogických odborníků povaţuje učebnice za nepostradatelné a nenahraditelné. Ani v současné době, která je plná různých komunikačních a informačních technologií, neexistuje ţádný elektronický prostředek, který by byl schopen plnohodnotně nahradit funkci učebnice ve výuce a to jak pro učitele, tak pro ţáky.28
1.1.6 Učebnice ve vztahu ke svému okolí 1.1.6.1 Učebnice a vydavatel Učebnice je výsledným kompromisem mezi poţadavky autorů, recenzentů, kurikulárních dokumentů, učitelů, ţáků hodnotících kritérií Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy a v neposlední řadě také finančními moţnostmi vydavatele.
27
CHÁROVÁ, D. Využití didaktických prostředků ve výuce zeměpisu. Brno: Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra geografie, 2009, Vedoucí diplomové práce PhDr. Dana Hübelová, s. 32. 28 KRAJCOVÁ, L. Příspěvek k analýze učebnic dějepisu pro základní školy. Brno: Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra historie, 2008, Vedoucí diplomové práce PhDr. Kamil Štěpánek, CSc., s. 9-10.
20
Z toho vyplývá, ţe vydavatel není jediným rozhodujícím činitelem ovlivňujícím vzhled i kvalitu učebnice.29 Dnešní vydavatelé vidí smysl učebnice v tom, aby především vyhovovala ţákovi, který má být jejím uţivatelem a samozřejmě by měla podporovat rozvoj jeho kompetencí. Učebnice by neměla nahrazovat učitelovu přípravu na vyučování, měla by však přinášet ţákům i učitelům maximální moţný servis. Systém učebnice by měl směřovat k tomu, aby s jejími texty mohl ţák pracovat samostatně, jak ve škole při samostatné práci ve vyučovací hodině, tak dle potřeby bez potíţí i doma.30 Kaţdý dobrý autor a kaţdé kvalitní nakladatelství učebnic vychází z určitého hodnotícího systému učebnic, který jim můţe být nápomocný při vytvoření a vydání kvalitní učebnice. Z pohledu nakladatele jsou však v současných hodnotících soustavách a systémech výrazné nedostatky. Udávají, ţe hodnocení bývají často jednostranná či sloţitá, ţe stávající platné hodnocení učebnic, stanovené Sdělením MŠMT, obsahuje mnoţství nedostatků a chyb, které brání rychlému a objektivnímu průběhu hodnocení učebnic. Za významné negativum je povaţována i skutečnost, ţe sdělení MŠMT nebylo postoupeno ke všeobecné diskusi odborníků, teoretiků, učitelů, lektorů, nakladatelů a dalších kompetentních pracovníků.31 J. Průcha uvádí obecná pravidla pro ztvárnění textu učebnice: -
mějte vţdy na zřeteli své budoucí čtenáře;
-
ţákovskou populaci, pro niţ píšete, se snaţte poznat nejen z odborné literatury, ale i přímým pozorováním školního vyučování, rozhovorem se zkušenými učiteli i se samotnými ţáky;
-
přečtěte si některé populárně naučné knihy pro mládeţ, seznamte se s časopisy pro děti a mládeţ - získáte tím určitý vhled do způsobů prezentace verbálních textů pro tyto čtenáře;
-
mějte stále na paměti, ţe školní učebnice nemá být jakousi „vědou v kostce“;
29
STAUDKOVÁ, J. Jak by měla vypadat moderní učebnice z pohledu vydavatele? In MAŇÁK, J., KNECHT, P. Hodnocení učebnic. Brno: Paido, 2007, s. 48. 30 STAUDKOVÁ, J. Jak by měla vypadat moderní učebnice z pohledu vydavatele? In MAŇÁK, J., KNECHT, P. Hodnocení učebnic. Brno: Paido, 2007, s. 48 – 50. 31 MARTINKOVÁ, V. Příprava a hodnocení učebnic z pohledu nakladatele (aneb hodnocení učebnic jako nástroj kaţdodenní praxe). In MAŇÁK, J., KNECHT, P. Hodnocení učebnic. Brno: Paido, 2007, s. 41 – 42.
21
-
zvaţujte vše, co do učebnice začleníte, také z hlediska reálných podmínek učitelovy práce.32
1.1.6.2 Učebnice a kurikulum Učebnice je specifickým ztělesněním vzdělávacího programu (kurikula), které není pro učitele závazné ani po stránce obsahové, ani metodické. Přesto současné učebnice tradiční obsah respektují, odlišnosti se týkají hlavně rozsahu učiva a jeho metodického ztvárnění. V systému výukových prostředků si učebnice přes silnou konkurenci elektronických médií udrţují významnou pozici. Zejména proto, ţe učebnice poskytuje relativně ucelený systém poţadovaných informací, které jsou lehce dostupné, přehledné a mobilní. Protoţe učebnice do značné míry ztělesňuje poţadavky osnov a dalších edukačních norem, je třeba jí věnovat zvýšenou pozornost, jelikoţ reprezentuje jak obsahovou dimenzi kurikula, tak i ostatní dimenze, coţ ostatní didaktické konstrukty v této úplnosti nezajišťují. Učebnice se tak stává organizujícím faktorem výuky. Dosavadní učebnice v podstatě vycházejí z učebních osnov, pro budoucí učebnice zřejmě budou jediným regulativem standardy, čímţ asi budou učebnice více variabilnější, a tím pro učitele fakultativnější.33 Vztah mezi kurikulem a učebnicí je ovlivněn specifickými tradicemi konkrétní země: obecnými politickými, kulturními a vzdělávacími cíli školského systému, kutikulární politikou a postupy, které se pouţívají pro schvalování osnov a přijímání učebnic.34 Z hlediska vztahu učebnice k učebním osnovám je učebnice realizací projektu didaktického systému daného předmětu. Způsob zpracování učiva a jeho výklad musí být zároveň podán tak, aby si ţáci spolu se soustavou konkrétních i zevšeobecněných poznatků osvojovali také soustavu intelektuálních schopností a praktických dovedností. Proto jedním z nejdůleţitějších kritérií při hodnocení školní učebnice je, zda odpovídá učebním osnovám, zda je realizací jejich výchovně vzdělávacích záměrů.35 32
BIELAKOVÁ, K. Učebnice pro výuku elementárního čtení. Brno: Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra primární pedagogiky, 2010, Vedoucí diplomové práce Mgr. Jiří Havel, PhD., s. 17. 33 MAŇÁK, J. Učebnice jako kurikulární projekt. In MAŇÁK, J., KNECHT, P. Hodnocení učebnic. Brno: Paido, 2007, s. 25 – 26. 34 SIKOROVÁ, Z. Hodnocení a výběr učebnic v praxi. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2007, s. 14. 35 CINKOVÁ, I. K výzkumu učebnic dějepisu pro 2. stupeň základní školy. Brno: Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra historie, 2007, Vedoucí diplomové práce PhDr. Kamil Štěpánek , CSc., s. 9.
22
1.1.6.3 Učebnice a ţák Tvorba i hodnocení učebnic by měly vycházet především z potřeb ţáků, kteří mohou být jedním z důleţitých a zajímavých zdrojů informací nejen pro vydavatele učebnic, výzkumníky, učitele, ale také pro rodiče. Vydavatelství často spolupracují pouze s týmy autorů tvořenými vysokoškolskými učiteli. Ti jsou na vysoké odborné úrovni, často jim však chybí zkušenosti s výukou ţáků a neznají jejich moţnosti a obtíţe při učení.36 Při práci s učebnicí je nutné prohlubovat u ţáků chápání čteného, učit je ptát se na smysl toho, co bylo přečteno a provádět shrnutí. Ţáci by měli umět zacházet aktivně a porozuměním s textem, měla by být podporována jejich schopnost interpretovat text, spojovat praktické zkušenosti a dříve osvojené vědomosti s nově získanými informacemi a tím si rozvíjet bohatství slovní zásoby.37 Učebnice patří mezi přední didaktické prostředky, které jsou v současnosti stále ještě nejdůleţitějšími pomůckami ţáka při získávání vědomostí, zručností a postojů, avšak do popředí se dostávají uţ i jiné vzdělávací média. Učebnice ţákovi pomáhají při osvojování poznatků v kaţdé fázi učební činnosti, ve škole ale i doma.38 Z výukových zkušeností a výzkumů je však známo, ţe se mnozí ţáci i studenti v učebnicích orientují obtíţně, zejména jim činí potíţe vystihnout hlavní myšlenku textu a formulovat vlastní závěry. Metodická řada stupňujících se nároků na práci s učebnicí by mohla vypadat takto: 1. četba textu a jeho prostá reprodukce; 2. četba textu a zodpovídání otázek na jeho obsah; 3. četba textu a vyhledávání hlavních myšlenek; 4. četba dvou různě koncipovaných textů o téţe věci a jejich srovnání; 5. vysvětlení závěrů obsaţených v textu; 6. strukturní analýza a systemizace faktů obsaţených v textu; 36
KNECHT, P., NAJVAROVÁ, V. Jak ţáci hodnotí učebnice? Podněty pro tvorbu a výzkum učebnic. In KNECHT, P., JANÍK, T. a kol. Učebnice z pohledu pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2008, s. 109110. 37 HLADÍLEK, M. Kapitoly z obecné didaktiky a didaktiky vzdělávání dospělých. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2009, s. 104. 38 NOGOVÁ, M., BÁLINT, L. Hodnotenie kvality učebníc prostredníctvom systému kritérií. Technológia vzdelávania. Nitra, 2006, Vol 14, No 2, s. 3.
23
7. vlastní stanoviska k danému obsahu, srovnání a hodnocení; 8. samostatné závěry, kritický přístup, rozvinutí myšlenek, které text přináší.39 Učení ţáka by mělo být co nejlépe řízeno, měla by mu být poskytována rada a upozornění. To vše by mělo respektovat osobnost ţáka a rozdíly mezi ţáky. V učebnicích by proto měly být diagnostické pasáţe, vhodně řídící pokyny, vysvětlující poznámky, upozornění na typické ţákovské chyby, přehledná strukturální schémata, zpětnovazebné informace pro ţáky a různě obtíţné soubory učebních úloh. Učebnice by měla také orientovat ţáka na dobré styly učení a to přímo na učivu daného předmětu (např. diagnostické úlohy zjišťující stupeň pochopení učiva, úlohy s odstupňovanou pomocí, hledání příčin určité chyby, úlohy na znázorňování vztahů mezi pojmy, aj.).40
1.1.6.4 Učebnice a učitel O způsobu pouţívání učebnice či cvičebnice v procesu výuky rozhoduje učitel, a to v závislosti na cílech vyučovacího předmětu, charakteru vyučovacího předmětu i na charakteru učebnice. Pouţívání učebnice závisí téţ na cílech, které si učitel klade v procesu výuky obecně – tedy vytvářet u ţáků dovednosti pracovat s textem, např. naučit ţáky číst s porozuměním, vypracovat výpisky, osnovu textu, umět sdělit hlavní myšlenku, reprodukovat text aj.41 Ţádná učebnice však nemůţe zaručit splnění standardu pro jednotlivý ročník tím, ţe ji učitel tzv. probere se ţáky od začátku do konce. Při osvojování učiva hrají roli také další faktory neţ pouze dobře napsaná učebnice, a to především osobnost učitele a jeho vztah k dětem, ale i psychické moţnosti jednotlivých ţáků.42 Učitel musí vnést do vyučování oproti učebnici určité změny. Měl by pozměnit strukturu poznatků, podíl jejich jednotlivých druhů, dotváří jejich vazby, které jsou 39
MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno: Masarykova univerzita, 1997, s. 75. HLADÍLEK, M. Kapitoly z obecné didaktiky a didaktiky vzdělávání dospělých. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2009, s. 104. 41 VEVERKOVÁ, H. Učivo. In KALHOUS, Z., OBST, O. a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, s.r.o., 2009, s. 143. 42 ŠIMÍČKOVÁ, H. Učebnice jako prostředek rozvoje osobnosti ţáka. Komenský 2002, roč. 126, č. 5/6, s. 99. 40
24
pro výsledek učení nejpodstatnější. Měl by přizpůsobit učivo novým poznatkům, místním poměrům, měl by dotvářet strukturu dovedností a konkretizovat hodnocení jevů a poznatků.43
1.1.7 Výběr a schvalování učebnic v současném školství 1.1.7.1 Schvalování učebnic -
řada procesů a mechanismů, během nichţ jsou učebnice posuzovány a doporučovány nebo odmítány pro pouţití na školách, probíhají zejména na úrovni států, spolkových zemí a regionů (např. prostřednictvím ministerstev školství, národních rad pro vzdělávání, místních školských úřadů apod.).
1.1.7.2 Výběr učebnic -
proces hodnocení a přijímání nebo zamítání učebnic k pouţití ve výuce, který se vztahuje zejména k úrovni škol, školských komisí a učitelů.
Přijímání učebnic -
souhrnné označení mechanismů, během kterých se rozhoduje o uţívání, neuţívání či potencionálním uţívání učebnic ve výuce v určitém školském systému.44 Při schvalování a výběru učebnic existují tři moţnosti: Závazné - typické pro totalitní státy, kde státní vydavatelství má monopol (jako
tomu bylo dříve u nás) nebo kde stát vybírá určité učebnice, pokud je k dispozici několik titulů, ze kterých lze vybrat. Konzultační - zejména v západních zemích a v současné době i u nás. Výběr je určitým způsobem regulován, avšak stupeň této regulace je v různých zemích různě silný. Státy, země místní školské úřady a podobné instituce hrají v této regulaci různé role, obecně lze říct, ţe klíčovou úlohu mají školy a učitelé.
43
HLADÍLEK, M. Kapitoly z obecné didaktiky a didaktiky vzdělávání dospělých. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2009, s. 103. 44 SIKOROVÁ, Výběr učebnic na základních a středních školách. Ostrava: Repronis, 2004, s. 11 – 12.
25
Svobodný výběr - jednotliví učitelé si mohou vybírat učebnice nezávisle, pouze podle svých pedagogických představ a posouzení potřeb a moţností svých ţáků. V reálné praxi je však tento model téměř neuskutečnitelný, neboť vţdy působí mnoţství limitujících faktorů jako vliv vedení školy, rodičů, finanční situace školy apod.45 Postupy při schvalování a vybírání učebnic se výrazně liší v různých státech i oblastech. V mnoha státech podléhají tyto postupy např. rozhodování místních školských úřadů či jednotlivých škol. K rozhodování o schvalování a výběru dochází v zásadě na třech úrovních: na úrovni státu (země), na úrovni regionu a na úrovni jednotlivých škol a učitelů.46
1.1.7.3 Přijímání učebnic v ČR Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy ČR uděluje a také odnímá učebnicím pro základní a střední vzdělávání schvalovací doloţku na základě Sdělení Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy k postupu a stanoveným podmínkám pro udělování a odnímání schvalovacích doloţek učebnicím a učebním textům a k zařazování učebnic a učebních textů do seznamu učebnic (dále jen Sdělení). Děje se tak na základě posouzení, zda odpovídají stanoveným vzdělávacím cílům našeho školství podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).47 Praktický význam schvalovací doloţky pro učebnice základních škol je obrovský – školy a učitelé si mohou vybrat i neschválenou učebnici, avšak pouze učebnice s platnou doloţkou jsou dotovány státem, ţáci je dostanou zapůjčeny. Tímto je schvalovací doloţka silným regulačním nástrojem státu v oblasti tvorby, publikování a přijímání učebnic.48 Schvalovací doloţka můţe být udělena učebnici, která: a) respektuje Ústavu ČR a zákony platné na území ČR; 45
SIKOROVÁ, Z. Výběr učebnic na základních a středních školách. Ostrava: Repronis, 2004, s. 13. SIKOROVÁ, Z. Hodnocení a výběr učebnic v praxi. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2007, s. 19. 47 JANOUŠKOVÁ, E. Analýza učebnic zeměpisu. Brno: Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra pedagogiky, 2008, Vedoucí disertační práce Prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc., s. 23. 48 SIKOROVÁ, Z. Hodnocení a výběr učebnic v praxi. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2007, s. 21. 46
26
b) je v souladu s příslušným rámcovým vzdělávacím programem, podporuje osvojování klíčových kompetencí a směřuje k dosahování očekávaných výstupů vzdělávacích oborů; c) je zpracována na dostatečné odborné úrovni a ve shodě s efektivními didaktickými postupy vhodnými pro věk ţáků, jimţ je učebnice určena; d) po jazykové a grafické stránce odpovídá věku ţáků a specifikám daného vzdělávacího oboru nebo průřezového tématu.49 Schvalování podléhají jednak základní učebnice, jednak pracovní sešity, které tvoří s učebnicí ucelený soubor, tabulky, pravidla českého pravopisu, stručná mluvnice česká, zeměpisné a dějepisné atlasy. Naopak se nevztahuje na pracovní sešity, které nestvoří s učebnicí jeden celek, sbírky úloh, pravopisná cvičení, metodické příručky pro učitele, multimediální programy pro PC apod.50 Ministerstvo můţe udělit schvalovací doloţku pouze učebnicím určeným k vyuţití při vzdělávání dětí zařazených do přípravných tříd základní školy a při vzdělávání ţáků v základních a středních školách. Ve Sdělení se uvádí podmínky a kriteria, za jakých je moţno doloţku udělit, a jaký je vlastní postup při schvalovacím řízení.51
1.1.7.4 Postup při schvalování učebnice Schvalování učebnice iniciuje nakladatel podáním ţádosti o udělení doloţky ministerstvu. Příslušný odbor na ministerstvu stanoví dva recenzenty ze seznamu recenzentů. Jeden recenzent musí být odborník z oboru (většinou vysokoškolský učitel), druhý recenzent
musí být z řad zkušených učitelů vyučujících předmět na škole,
pro kterou je učebnice určena. Provede se zpracování posudků v souladu s poţadavky a kritérii stanovenými ministerstvem. Nutnou podmínkou pro udělení doloţky jsou doporučující posudky recenzentů. V případě, ţe nebyla doloţka udělena, můţe nakladatel podat písemnou námitku.
49
Sdělení MŠMT k postupu a stanoveným podmínkám pro udělování a odnímání schvalovacích doloţek učebnicím a učebním textům a k zařazování učebnic a učebních textů do seznamu učebnic - č.j. 1 052/2009-20 ze dne 14. července 2009. [online] URL:
27
Učebnice, jimţ byla udělena schvalovací doloţka, která má většinou platnost šest let, jsou ministerstvem evidovány a zařazeny do seznamu učebnic, zveřejňovaném pravidelně (zpravidla 2x ročně) ve Věstníku a na webových stránkách MŠMT.52 Průběţně je tento seznam aktualizován i během roku. Recenzenti posuzují učebnice podle kritérií stanovených ministerstvem: -
celkový soulad učebnice s obecnými a kurikulárními materiály a rámcovými vzdělávacími programy;
-
odborná správnost obsahu učebnice;
-
přiměřenost učebnice věku a dosaţeným kompetencím ţáků;
-
metodické a didaktické zpracování učebnice.53
1.2 EVALUACE UČEBNIC
Učebnice mají své nezastupitelné místo v pedagogickém výzkumu. V této kapitole se proto věnuji významu těchto výzkumů, uvádím základní klasifikaci výzkumů a podrobněji popisuji některé z těchto metod evaluace učebnic.
1.2.1 Význam evaluace učebnic Peter Gavora popisuje výzkum následujícími slovy: „Výzkum sniţuje nevědomost lidstva. Odstraňuje nesprávné, neúplné anebo nedokonalé poznání jevů. Odhaluje jejich více či méně skryté stránky. Výzkum je tedy způsob „zmoudření“ lidí.“54
52
SIKOROVÁ, Z. Hodnocení a výběr učebnic v praxi. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2007, s. 21. 53 Sdělení MŠMT k postupu a stanoveným podmínkám pro udělování a odnímání schvalovacích doloţek učebnicím a učebním textům a k zařazování učebnic a učebních textů do seznamu učebnic - č.j. 1 052/2009-20 ze dne 14. července 2009. [online] URL:
28
Kaţdá učebnice – jako kterékoliv edukační médium – má určité vlastnosti. Cílem výzkumu je tyto vlastnosti přesně vymezit a identifikovat, pokud je to moţné je nějak změřit, vyhodnotit a předpovídat, jaké efekty mohou mít vlastnosti konkrétní učebnice v reálné školní edukaci. Právě za tímto účelem byly vyvinuty mnohé postupy a evaluační nástroje.55 Vzájemná kooperace mezi vědeckými odborníky , tvůrci učebnic, učiteli a ţáky se stává výchozí základnou v procesu evaluace učebnic a jiných didaktických textů. Teoretické zpracování evaluace učebnic však ještě nezaručuje, ţe jsou ve školách tyto teoretické poznatky aplikovány. Učebnice lze analyzovat z pozice jejich uţivatelů (ţáků, studentů, učitelů) či z pozice jejich obsahu nebo formy. Metodologicky lze vyuţít kvantitativní, kvalitativní či progresivní smíšený typ výzkumu. Funkce kvalitně koncipované učebnice do jisté míry supluje úlohu učitele ve výuce. K tomu, aby byly efektivně vyuţity všechny funkce učebnice, je důleţité, aby učitelé rozuměli metodám práce s textem a dokázali tyto dovednosti předat ţákům. Neznalost učitelů práce s učebnicemi a ostatními didaktickými texty (nesmíme zapomínat např. na pracovní sešity) tak můţe sekundárně ovlivňovat ţáky. Ti nejsou pak schopni samostatně získávat podstatné informace z textu, nedokáţí řešit připravené učební úlohy či nerozumějí některým komponentám učebnice (např. grafům, rejstříku osob, rejstříku událostí, souhrnům, atd.).56 Hodnocení učebnice by mělo plně vystihnout všechny její důleţité vlastnosti a parametry. Proto byly formulovány poţadavky na kvalitní učebnici, které lze následně shrnout: Odborné kritérium – soulad textu učebnice se současnými poznatky jednotlivých oborů jako vědních disciplín. Obsahové kritérium – výběr a uspořádání obsahu textu učebnice v souladu s učebními osnovami. Didaktické kritérium – učivo i způsob jeho zpracování by měl být přiměřený věku a intelektuální úrovni ţáků. Lingvistické kritérium – klade důraz na jazykovou a stylistickou úroveň textu. 55
PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie, výzkum a potřeby praxe. In MAŇÁK, J., KLAPKO, J. Učebnice pod lupou. Brno: Paido, 2006, s. 12. 56 KLAPKO, D. Evaluace učebnic jako cesta k optimalizaci výchovně-vzdělávacího procesu. In MAŇÁK, J., KLAPKO, J. Učebnice pod lupou. Brno: Paido, 2006, s. 45 – 46.
29
Estetické kritérium – posouzení vhodného výtvarného a grafického vybavení učebnice. Ergonomické kritérium – objem, hmotnost a formát učebnice, kvalita papíru a tisku, vazby knihy.57 Rozsah a stupeň obtíţnosti textu sleduje kvantitu, kvalitu a strukturu informací a moţnosti ţáků těmto informacím porozumět. Kvantitu neboli rozsah textu určujeme podle počtu stran a podle podílu verbální sloţky (počtu slov) vzhledem k ostatním strukturním neverbálním sloţkám učebnice (ilustracím, mapkám…). Rozsah je nutno porovnat s počtem vyučovacích hodin v daném ročníku. S otázkou rozsahu učiva souvisí i jeho rozdělení na učivo základní a nadstavbové. Kvalitou textu rozumíme především jeho komunikativnost, tj. sdělitelnost učiva ţákům určitého věku a zjištěných učebních předpokladů. Hodnotíme, zda je učivo ţákům prezentováno zajímavě, jaký má emocionální náboj, jaké hodnoty preferuje, tj. jak je pro ţáky přesvědčivé. Informace by neměly být sdělovány v rozsáhlých souvětích, protoţe ty pak znesnadňují proces vnímání, chápání, porozumění a zapamatování textu. Dle Průchy by délka věty v učebnicích neměla přesahovat 12 slov. Zároveň učení z textu ztěţuje velké mnoţství odborných termínů či výrazů, které ještě nebyly ţákovi vysvětleny.58 To, ţe je výzkum učebnic důleţitý vystihují slova Petera Gavory: „Zistenia ukazujú, ţe rozsah učebného materiálu, ktorému ţiaci nerozumí, je dosť velký. V priemere sa pohybuje v rozmezí 30- 50 %.“59
1.2.2 Klasifikace výzkumu učebnic Základní rozdělení výzkumu učebnic lze celkově přehledně rozdělit na tři základní skupiny, které definují proč, co a jak lze učebnice zkoumat: 1. Podle účelovosti výzkumu 57
BENEŠ, P., JANOUŠEK, R., NOVOTNÝ, M. Hodnocení obtíţnosti textu středoškolských učebnic. Pedagogika 2009, roč. LIX, č. 3, s. 291. 58 TOMANOVÁ, D. Evaluace učebnic. In KALHOUS, Z., OBST, O. a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, s.r.o., 2009, s. 244. 59 SOLNIČKA, D. Porovnání didaktické vybavenosti učebnic dějepisu. Brno: Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra historie, 2009, Vedoucí diplomové práce PhDr. Kamil Štěpánek , CSc., s. 8.
30
-
analýzy za účelem vědecké explanace (základní výzkum)
-
analýzy za účelem praktických aplikací
-
analýzy za účelem normativním
2. Podle předmětu výzkumu -
analýzy vlastností (parametrů, struktury, obsahu) samotné učebnice
-
analýzy fungování učebnic (včetně postojů uţivatelů učebnic)
-
analýzy vzdělávacích výsledků a efektů učebnic
-
analýzy ekonomických a politických aspektů učebnic
3. Podle metod výzkumu -
metody kvantitativní
-
metody strukturální
-
metody obsahové analýzy
-
metody dotazování (dotazníky a rozhovory)
-
metody testovací
-
metody experimentální
-
metody komparativní60 Metody zkoumání a hodnocení učebnic lze třídit podle různých hledisek.
Z hlediska předmětu zkoumání a hodnocení učebnice nebo z hlediska povahy metod uţitých při zkoumání. Jelikoţ
se všechny kategorie výzkumných metod vzájemně
prolínají a doplňují, neměli bychom je ve výzkumné praxi odlišovat.61 V následující části se budeme věnovat některým nejčastěji pouţívaným výzkumům, které se provádějí.
1.2.3 Měření didaktické vybavenosti učebnic Míra je zaloţena na vyhodnocování rozsahu vyuţití strukturních (verbálních a obrazových) komponentů. Vyhodnocování je vyjádřeno pomocí kvantitativních koeficientů. Princip analýzy je následující:
60
PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s. 40. CINKOVÁ, I. K výzkumu učebnic dějepisu pro 2. stupeň základní školy. Brno: Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra historie, 2007, Vedoucí diplomové práce PhDr. Kamil Štěpánek , CSc., s. 22. 61
31
V struktuře učebnice rozlišujeme 36 komponentů. Kaţdý z komponentů plní určitou specifickou funkci a k tomu pouţívá specifický způsob svého vyjádření. Kteroukoli učebnici lze popsat na základě toho, které z komponentů jsou v ní zastoupeny a které nikoliv. Jednotlivé komponenty jsou rozčleněny -
do 3 skupin podle příslušné didaktické funkce komponentů
-
do 2 podskupin podle způsobu vyjádření určitého komponentu v učebnici.62
Didaktická vybavenost učebnice I. Aparát prezentace učiva:
II. Aparát řízení učení:
III. Aparát orientace
18 komponentů
4 komponenty
14 komponentů
verbální
obrazové
verbální
komp.: 9
komp.: 5
komp.: 14
obrazové
verbální
komp.: 4
komp.: 4
Obrázek 1: Didaktická vybavenost učebnice (Průcha, 1998)
1. APARÁT PREZENTACE UČIVA A/ Verbální komponenty 1. výkladový text prostý 2. výkladový text zpřehledněný (tabulky, schémata, atd.) 3. shrnutí učiva k celému ročníku 4. shrnutí učiva k tématům (kapitolám, lekcím) 5. shrnutí učiva k předchozím ročníkům 6. doplňující texty (dokument. materiál, citace z pramenů,..) 7. poznámky a vysvětlivky (pod čarou, v textu) 8. podtexty k vyobrazením 9. slovníčky pojmů, cizích slov, aj. B/ Obrazové komponenty 1. umělecká ilustrace 2. nauková ilustrace (schematické kresby, náčrty, modely) 62
PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s. 94.
32
3. fotografie 4. mapy, kartogramy, plánky, grafy, diagramy 5. obrazová prezentace barevná 2. APARÁT ŘÍDÍCÍ UČENÍ C/ Verbální komponenty 1. předmluva (úvod do předmětu, ročníku) 2. návod k práci s učebnicí 3. stimulace celková (podněty k zamyšlení, otázky aj.před ročníkovým učivem) 4. stimulace detailní (podněty k zamyšlení, otázky aj.před nebo v průběhu lekcí,témat) 5. otázky a úkoly za lekcí 6. otázky a úkoly za tématy 7. otázky a úkoly k celému ročníku (opakování) 8. otázky a úkoly k předchozímu ročníku (opakování) 9. instrukce k úkolům komplexnější povahy (návody k pokusům, pozorování) 10. náměty pro mimoškolní činnosti (aplikace)s vyuţitím učiva 11. explicitní vyjádření cílů učení pro ţáky 12. sebehodnocení pro ţáky (testy) aj.způsoby hodnocení učeb.výsledků 13. výsledky úkolů a cvičení (správné odpovědi, správná řešení) 14. odkazy na jiné zdroje informací (bibliografie, doporučená literatura,) D/ Obrazové komponenty 1. graf. symboly vyznačující určité části textu (poučky, pravidla, úkoly, cvičení,..) 2. uţití zvláštní barvy pro určité části textu 3. uţití zvláštního písma (tučná sazba,aj. ) pro určité části textu 4. vyuţití předsádky (schémata,tabulky,aj.) 3. APARÁT ORIENTAČNÍ E/ Verbální komponenty 1. obsah učebnice 2. členění učebnice na tematické celky, kapitoly, lekce, aj. 3. marginálie 4. rejstřík (věcný, jmenný, smíšený,...) 63
63
PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s. 141 – 142.
33
Na základě zjištěných hodnot, tzn. které komponenty daných kategorií jsou v učebnici zastoupeny se vypočítává několik koeficientů: a) dílčí koeficienty didaktické vybavenosti učebnice: -
koeficient vyuţití aparátu prezentace učiva (E I)
-
koeficient vyuţití aparátu řízení učení (E II)
-
koeficient vyuţití aparátu orientačního (E III)
-
koeficient vyuţití verbálních komponentů (E v)
-
koeficient vyuţití obrazových komponentů (E o)
b) celkový koeficient didaktické vybavenosti učebnice (E)64 Všechny uvedené koeficienty nabývají teoretických hodnot v mezích 0 – 100 %, při hodnocení platí, ţe čím více se pro určitou učebnici hodnota (E) blíţí horní (maximální) mezi, tím je její didaktická vybavenost vyšší. Maximální hodnota (E = 100 %) představuje teoretickou (ideální) hodnotu, která slouţí jako porovnávací kritérium při vyhodnocování konkrétních učebnic.65 Konečný krokem analýzy je praktická aplikace hodnot uvedených koeficientů. Pomocí koeficientů lze přesně určit, jak konkrétní učebnice vyuţívají či nevyuţívají moţnosti z existujícího repertoáru strukturních komponentů učebnice. Z toho lze vyvozovat, v kterých didaktických funkcích je ta či ona učebnice vhodně či nevhodně konstruována a případnou nevybavenost lze (u rukopisů učebnic) korigovat. Jedná se tedy o celkově evaluační proceduru, která má: -
účel zjišťovací - popis stavu vyuţívání strukturních komponentů v učebnici,
-
účel korekční - navrţení úprav pro zvýšení didaktické vybavenosti učebnice. Předností této míry je to, ţe je univerzálně aplikovatelná, tzn. ţe můţe být
uplatněna při evaluaci učebnic různých předmětů, ročníků, studijních oborů a druhů škol.66
64
PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s. 143. PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie, výzkum a potřeby praxe. In MAŇÁK, J., KLAPKO, J. Učebnice pod lupou. Brno: Paido, 2006, s. 13. 66 PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie, výzkum a potřeby praxe. In MAŇÁK, J., KLAPKO, J. Učebnice pod lupou. Brno: Paido, 2006, s.14. 65
34
1.2.4 Měření obtíţnosti učebního textu V pedagogických výzkumech lze obtíţnost učebního textu posuzovat v podstatě dvojím způsobem. První způsob spočívá v subjektivním odhadu, který realizují buď experti, nebo uţivatelé učebního textu (např. ţáci nebo studenti), kteří pak pracují s posuzovacími škálami typu: jednoduchý jazyk 1 2 3 4 5 N sloţitý jazyk těţké pojmy
1 2 3 4 5 N přiměřené pojmy
podrobný výklad
1 2 3 4 5 N všeobecný výklad
zajímavý text
1 2 3 4 5 N nudný text
Druhý, dokonalejší a spolehlivější způsob měření obtíţnosti učebního textu je zaloţen na objektivních parametrech textu jako např. sloţitost nebo délka věty, mnoţství a obtíţnost pojmů, stupeň opakování pojmů atd.67
1.2.4.1 Komplexní míra obtíţnosti textu Byla vyvinuta celá řada metod, jak z těchto objektivně zjistitelných údajů vypočítat určitý kvantitativní ukazatel obtíţnosti textu. U nás je nejznámější metodou určování tzv. komplexní míry obtíţnosti textu od autorů Nestlerové, Průchy a Pluskala. Komplexní míra obtíţnosti textu je určena zejména pro měření obtíţnosti výkladového textu učebnic. Data potřebná pro výpočet se získávají pro výpočet ze vzorků textu, které jsou získávány podle předem stanovených , standardních pravidel. Většinou se vybírá 5 nebo 10 vzorků z posuzovaného textu, kaţdý v délce 200 slov.68 Komplexní míru obtíţnosti učebního textu je moţno vypočítat ze vztahu T
67 68
TS
TP
-
T je komplexní míra obtíţnosti textu;
-
TS je syntaktická obtíţnost textu;
-
TP je sémantická obtíţnost textu.
CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada publishing, a.s., 2007, s. 228 – 229. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada publishing, a.s., 2007, s. 229.
35
Syntaktická obtíţnost textu TS je dána průměrnou délkou vět a průměrnou délkou větných úseků a lze ji vypočítat podle vzorce: TS
0,1 V U
-
V je průměrná délka vět (ve všech vybraných vzorcích textu);
-
U je průměrná délka větných úseků.
Větou se v tomto případě rozumí jakákoli posloupnost slov začínající velkými písmenem a končící tečkou nebo jiným grafickým znakem (dvojtečka, otazník apod.). Průměrnou délkou větného úseku se rozumí počet slov v textu, který připadá na jedno sloveso v určitém tvaru (nepočítají se tedy slovesa v infinitivu). Sémantická obtíţnost textu TP je dána četnostmi výskytu pěti následujících kategorií pojmů: P1 … běţné pojmy P2 … odborné pojmy P3 … faktografické pojmy P4 … číselné údaje P5 … opakované pojmy Za pojmy se v tomto případě povaţují všechny podstatná jména včetně podstatných jmen abstraktních a dějových, zpodstatnělých přídavných jmen, osobních jmen a příjmení a zkratek označujících různé pojmy. Sémantická obtíţnost učebního textu se vypočítává podle vzorce
TP
P
100
P1
N
3
P2
2
P3
2
P4
P5
N
-
TP je sémantická obtíţnost textu;
-
P je celkový počet pojmů v textu;
-
N celkový počet slov v textu;
-
P1, P2, P3, P4, P5 jsou četnosti výskytu jednotlivých kategorií pojmů v textu.
Hodnota T můţe nabývat hodnot od 1 (minimální obtíţnost) do 100 (maximální obtíţnost).69 Na závěr se vypočtou koeficienty hustoty odborné informace (i,h) a to podle vzorců: 69
CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada publishing, a.s., 2007, s. 229 - 230
36
i 100
P2
P3
P4
N P2
h 100
P3
P4
P
Koeficient i udává proporci pojmů nesoucích odbornou informaci v celkovém počtu slov, koeficient h udává tuto proporci v celkovém počtu pojmů. Hodnoty obou koeficientů jsou vyjádřeny v procentech.70 K měření obtíţnosti textů českých učebnic je pouţitelná např. také Mistríkova míra srozumitelnosti textu, která pouţívá škálu obtíţnosti (s hodnotami mezi 0 – 50 bodů), v níţ nejsnadnější texty mají 40 – 50 bodů a nejobtíţnější text 0 – 10 bodů. Vzorec má tento tvar:
R
V S Ii
50
-
V je průměrná délka vět (příznak sloţitosti vyjadřovaných myšlenek);
-
S je průměrná délka slov v počtu slabik (příznak pojmové zatíţenosti textu);
-
I(i) je index opakování slov (charakterizuje lexikální variabilitu textu).71
Tento index se vypočítává dle vzorce:
Ii
N L -
N je počet všech lexikálních jednotek textu
-
L je počet různých lexikálních jednotek.
Index opakování slov má vliv na obtíţnost textu. Čím častěji se slova v textu opakují, tím je niţší jeho obtíţnost. To je významné především pro výkladové texty učebnic, v nichţ se často zavádějí nové a nové odborné pojmy, s nimiţ ale další text neoperuje a obtíţnost textu se tím zvyšuje. Hodnoty srozumitelnosti textu (R) se pohybují mezi 0-50 body a pro konkrétní texty mohou být porovnávány se škálou: Texty s nejniţší obtíţností mají hodnoty 40-50 bodů, texty s nejvyšší obtíţností (na hranici srozumitelnosti) mají 0-10 bodů.72 70
PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s.138. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, s.r.o., 2009, s. 285. 72 PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s. 59 71
37
1.2.5 Synchronnost a diachronnost učebnice Při evaluaci učebnice by měla být sledována také její synchronnost či diachronnost. Synchronní učebnice – je součástí souboru prostředků k vyučování daného předmětu v daném ročníku. Většinou k ní patří metodický text pro učitele, videokazety nebo audiokazety, manuál her pro cvičení, počítačový program, aj. Učiteli takový soubor usnadňuje přípravu na vyučování a ţáci se setkávají s technicky a esteticky lépe zpracovanými pomůckami, neţ by byl schopen vytvořit učitel. Diachronní učebnice – je pro ni typický poměrně stabilní autorský kolektiv, který vytváří úplné řady učebnic pro všechny ročníky daného předmětu s ohledem na základní principy kurikula. Autoři tak mohou postihnout např. narůstající obtíţnost učebního textu (srozumitelnost, výstiţnost) i návaznost na učivo předcházejících a následujících ročníků.73
1.2.6 Metody empirického pedagogického výzkumu Metody kvantitativní -
pouţívají různé statistické procedury, jimiţ se zjišťuje a porovnává výskyt a četnost nějakých měřitelných jednotek učebnice (verbální, neverbální). Vytvářejí se kvantitativní koeficienty a vzorce pro stanovení přesných hodnot určitých parametrů učebnic, např. vzorec pro výpočet obtíţnosti textu učebnice.
Metody obsahové analýzy -
zaměřené na zjišťování a vyhodnocování kvalitativních vlastností učebnic, především jejich obsahu. Např. metody pro sémantickou analýzu učebnic, pro informačně teoretickou analýzu aj., které vyuţívají techniky jako např. sémantické sítě, pojmové grafy, modely koherence (návaznosti) témat učiva aj.
Metody dotazování -
prostřednictvím písemných dotazníků nebo rozhovorů zadávaných skupinám expertů nebo přímých uţivatelů učebnic jsou shromaţďovány a vyhodnocovány
73
TOMANOVÁ, D. Evaluace učebnic. In KALHOUS, Z., OBST, O. a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, s.r.o., 2009, s. 243.
38
výpovědi o různých vlastnostech učebnic a o jejich fungování v edukačních procesech. Metody observační -
jedná se o různé typy pozorování – např. vyuţívání učebnic v reálné školní edukaci.
Metody testovací -
spočívají v aplikaci speciálních testů pro určité soubory ţáků, pomocí nichţ se zjišťuje, jaké výsledky vyvolává určitá učebnice v kognitivních výsledcích učení na straně ţáků.
Metody experimentální -
zjišťují, jaké efekty vyvolávají řízené změny provedené v učebnicích ve srovnání se stejnými učebnicemi, v nichţ změny zavedeny nebyly.
Metody komparativní -
slouţí k porovnání dvou nebo více učebnic z určitého hlediska. Porovnávány mohou být učebnice různých ročníků téhoţ předmětu, učebnice různých předmětů téhoţ ročníku, učebnice různých stupňů či druhů školy aj.74
1.3 VÝZKUM UČEBNIC V ČESKÉ REPUBLICE V současnosti se o výzkumu v oblasti školních učebnic mluví stále více. V této kapitole uvádím základní informace o pracovištích a osobnostech, které se touto problematikou v České republice zabývají. Česká asociace pedagogického výzkumu (ČAPV) Profesně zájmová organizace, jejímţ posláním je zkvalitňování vzdělávacího procesu prostřednictvím pedagogického výzkumu, vzájemná výměna informací mezi pracovníky pedagogického výzkumu, šíření výsledků pedagogického výzkumu a jejich praktická aplikace. Pedagogický výzkum je chápán v širokém interdisciplinárním pojetí - jako všechny výzkumné aktivity v oblasti výchovy, vzdělávání a školství.
74
PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s. 47 – 48.
39
ČAPV je členem Evropské asociace pedagogického výzkumu, European Educational Research Association (EERA)75
Institut výzkumu školního vzdělávání Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity IVŠV Vědecko-výzkumné pracoviště jehoţ posláním je rozvíjet výzkum školního vzdělávání v širších sociokulturních souvislostech, v jednotlivých projektech se zkoumají
problémy kurikula,
vyučování
a
učení,
učitelské
profesionalizace
a další. Institut zpracovává expertízy, evaluační studie, oponentní posudky a další materiály pro MŠMT ČR a jeho organizace. Pro zkvalitnění vzájemné informovanosti v oblasti působení IVŠV je vydáván Bulletin IVŠV (dříve Bulletin CPV), v němţ se objevují krátké studie o oborových didaktikách, metodologických otázkách apod. Pro obšírnější práce metodologického zaměření byla zaloţena edice Pedagogický výzkum v teorii a praxi, v níţ zatím vyšlo osmnáct publikací. Institut navazuje na tradice fakulty, které sahají aţ k jejímu vzniku v roce 1946. V roce 2003 bylo zřízeno Centrum pedagogického výzkumu, jehoţ transformací vznikl v roce 2010 Institut výzkumu školního vzdělávání.76 Při IVŠV (dříve tedy CPV) jiţ od roku 2005 působí Skupina pro výzkum učebnic, která vznikla z iniciativy prof. J. Maňáka jako reakce na nepříznivou situaci v oblasti výzkumu učebnic po roce 1989. Cílem skupiny je: -
produkovat kvalitní, spolehlivé a empiricky ověřené poznatky týkající se učebnic, zejména s ohledem na potřeby teorie a praxe;
-
navrhovat, rozvíjet a ověřovat moţnosti empirického zkoumání učebnic, včetně širšího kontextu jejich tvorby, schvalování, uţívání, hodnocení, aj.;
-
poskytovat teoretickou a metodologickou podporu a publikační příleţitosti začínajícím i zkušeným badatelům v oblasti výzkumu učebnic;
75
Stručně o ČAPV [online] URL: < http://www.capv.cz/zakladni-udaje-o-capv/smysl-a-poznani/strucneo-capv> [cit. 2011-02-16]. 76 O nás [online] URL:
[cit. 2011-02-16] .
40
-
organizovat pravidelné konference a semináře, jeţ směřují k zavádění a dalšímu rozšiřování odborné komunity, která své aktivity směřuje do oblasti výzkumu učebnic.77
1.3.1 Přehled výzkumu v České republice Analýza učebnic se zaměřuje na strukturu didaktického textu, jeho obsah, rozsah, obtíţnost, didaktickou vybavenost aj.78 S empirickými a teoretickými výzkumy v oblasti tvorby učebnic a jejich hodnocením se u nás setkáváme jiţ před druhou světovou válkou – např. Příhoda, Langr, Váňa.79 Velký rozvoj teorie a výzkumu učebnic u nás však nastal aţ v 80. letech, kdy bylo při Státním pedagogickém nakladatelství v Praze zřízeno Středisko pro teorii tvorby učebnic. Vydávalo dvě řady prací nazvané Teorie učebnic, v níţ byly publikovány monografické práce i sborníky statí. Ve spolupráci s tímto střediskem spolupracoval J. Průcha celostátní semináře o učebnicích, jejichţ výsledky byly rovněţ publikovány. Výzkum učebnic byl v 80. letech vydatně podporován monografickými pracemi, které spojovaly teorii učebnic s empirickými analýzami. V bývalém Pedagogickém ústavu Československé akademie věd byl realizován rozsáhlý výzkumný projekt, jehoţ výsledkem byly
četné odborné stati a několik monografických prací a příruček.
Důleţité bylo, ţe se o tyto výzkumné práce začalo zajímat ministerstvo školství i tehdejší Státní pedagogické nakladatelství a výzkumné poznatky začaly být vyuţívány pro účely schvalování a hodnocení rukopisů učebnic.80 Na výzkumu hodnocení učebnic z různých aspektů se u nás v současnosti podílí někteří výzkumníci. Při zjišťování míry obtíţnosti jsou známé práce např. M. Pluskala, který pracoval s učebnicemi zeměpisu pro základní školy, L. Hrabí, která se zabývala hodnocením obtíţnosti výkladového textu v učebnicích přírodopisu určených pro 6. a 7. 77
KNECHT, P.Výzkum učebnic na PdF MU. In NAJVAROVÁ, V., KNECHT, P. Bulletin Centra pedagogického výzkumu PdF MU 2009. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 43. 78 PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2008, s. 258 – 259. 79 SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika, Praha: Grada Publishing, a.s., 2007, s. 105. 80 PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s. 37 – 38.
41
ročník základní školy. L. Hloušková zpracovala obsahovou analýzu učebnice jako didaktického a historického textu. M. Valenta popisuje koncepci a tvorbu učebnic, Z. Sikorová analyzovala výběr učebnic z pohledu současných učitelů. Didaktická vybavenost učebnic dějepisu byla změřena J. Průchou.81 E. Janoušková se ve své disertační práci věnovala analýze učebnic zeměpisu. Dále můţeme zmínit práci Janíka, Najvarové, Najvara, Píšové, kteří zjišťovali pomoci videozáznamů vyučovacích hodin fyziky na základní škole, jak se ve výuce uplatňují učebnice a jiná média v jednotlivých fázích výuky. O. Hradilová zaměřila zase svůj výzkum na vztahy školních učebnic angličtiny k deklarovanému obsahu vzdělávání v tomto předmětu.82 Dále se některým autorům věnuji podrobněji. Např.: Miroslav Pluskal – publikoval několik časopiseckých statí kde analyzoval velký počet učebnic zeměpisu pro základní a střední školy, historických i současných a vytvořil uţitečnou inovaci metody pro měření obtíţnosti textu učebnic.83 Vladimír Čapek – odborník pro didaktiku dějepisu a spoluautor některých učebnic dějepisu, podává přehled o současných koncepcích učebnic dějepisu uplatňujících se ve světě a o některých projektech alternativních učebnic.84 Jan Průcha - je zakladatelem České asociace pedagogického výzkumu, kde je čestným předsedou, působí v mezinárodních vědeckých organizacích a redakčních radách odborných časopisů.85 Česká andragogická společnost, Asociace institucí manaţerského vzdělávání a společnost London International Graduate School v soutěţi Osobnost vzdělávání dospělých 2010 a LIGS AWARDS 2010 jej vyhlásili vítězem kategorie „Rozvoj teorie vzdělávání dospělých a andragogiky“.86
81
TANNENBERGOVÁ, P. Učebnice dějepisu pro 6. ročník základní školy z pohledu jejich didaktické vybavenosti. E-pedagogium. Olomouc: PdF UP, 2009, roč. 9, č.5, s. 109. 82 PRŮCHA, J. Moţnosti výzkumu učebnic ve vztahu k učení. In KNECHT, P., JANÍK, T. a kol. Učebnice z pohledu pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2008, s. 28. 83 PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s.38. 84 PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s.38. 85 Jan Průcha [online] URL:
[cit. 2011-03-05]. 86 Jan Průcha, Jaroslav Veteška a Zdeněk Maryško jsou Osobnostmi vzdělávání [online] URL: [cit. 2011-03-05] .
42
Dušan Klapko - spoluřešitel interního projektu PdF MU - Učebnice jako edukační médium, řešitel projektu FRVŠ - Inovativní přístupy evaluace učebnic dějepisu pro studenty pedagogických fakult.87 Josef Maňák - jeho hlavním oborem je obecná didaktika, kterou spojuje s aktuální problematikou současné školy. Jeho celoţivotními tématy jsou problémy výukových metod, pedagogického výzkumu, otázky aktivity, samostatnosti a tvořivosti ţáků a jiné. Působil jako vedoucí Centra pedagogického výzkumu.88 Zuzana Sikorová – členka České pedagogické společnosti, autorka knih: Hodnocení a výběr učebnic v praxi, Hodnocení a výběr učebnic v činnosti učitele, aj. Jsou prováděny výzkumy především učebnic pro základní školy, jedná se zejména u učebnice zeměpisu, dějepisu, občanské výchovy, přírodopisu, vlastivědy, fyziky, chemie či učebnic cizího jazyka.
1.4 VÝZKUM UČEBNIC V ZAHRANIČÍ V této kapitole shrnuji informace o nejvýznamnějších pracovištích, které se v zahraničí věnují výzkumu učebnic a uvádím přehled oblastí, ve kterých byl tento výzkum proveden. Na Slovensku působila a dodnes zde působí řada zkušených odborníků. Např. J. Mistrík se na konci 60. let minulého století zabýval měřením „srozumitelnosti“ textu, z dalších můţeme uvést např. P. Gavora, D. Kusá, M. Pavlovkin nebo Z. Macková. V poslední době je na Slovensku věnována zvýšená pozornost otázce tvorby kvalitních učebnic, jejich posuzování a hodnocení. Státní pedagogický ústav v Bratislavě ve spolupráci s Institutem otevřené společnosti v Budapešti realizují dlouhodobý projekt 87
Osobní stránka Mgr. Dušan Klapko [online]URL: < http://is.muni.cz/osoba/7657#cv> [ cit. 2011-0305] . 88 Prof. PhDr. Josef Maňák, CSc. [online] URL: [cit. 2011-03-05].
43
Učebnicová politika. Ten je zaměřen hlavně na přípravu nového systému vydávání učebnic a zavedení podrobných kritérií a způsobu hodnocení ve všech fázích tvorby učebnic. Kritéria hodnocení kvality učebnic zpracoval vědecký tým pod vedením M. Nogové, a ty se od roku 2006 pouţívají v praxi.89 Georg-Eckert-Institut fóre internationale Schulbuchforschung Speciální pracoviště působící od 50. let 20. století v Braunschweigu v Německu se věnuje mezinárodní komparativní analýze učebnic zeměpisu, dějepisu, občanské výchovy aj. Realizuje různé výzkumné programy se zaměřením na komparace učebnic dvou i více zemí, organizuje mezinárodní semináře expertů a má i neobyčejně rozsáhlou knihovnu učebnic a výzkumných zpráv o nich.90 IARTEM – International Association for Research on Textbooks and Educational Media – Mezinárodní asociace pro výzkum učebnic a edukačních médií Asociace byla zaloţena v roce 1991 a sdruţuje odborníky z různých zemí, kteří se sami zabývají výzkumem učebnic nebo jsou uţivateli jeho výsledků. Pořádá kaţdý druhý rok mezinárodní konference.91 Institut für Schulbuchforschung und Lernförderung Ústav byl zřízen ve Vídni roku 1988 za podpory ministerstva školství a realizuje výzkumné projekty vztahující se zejména k analýze komunikační kvality učebnic, z hlediska jejich přístupnosti a vhodnosti pro ţáky různých věkových úrovní, testování efektů učebnic projevujících se ve znalostech ţáků a ke komparativní analýza učebnic s ohledem na to, jaký prostor učebnice věnují informacím o jiných zemích, o různých sociálních skupin aj.92 UNESCO International Textbook Research Network – Mezinárodní síť UNESCO pro výzkum učebnic
89
JANOUŠKOVÁ, E. Analýza učebnic zeměpisu. Brno: Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra pedagogiky, 2008, Vedoucí disertační práce Prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc., s. 30. 90 PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s.31. 91 PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s.36. 92 PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s.32.
44
Je organizována hlavně péčí ústavu v Braunschweigu za tím účelem, aby podporovala výměnu informací o výzkumu učebnic v různých zemích, o plánovaných či zahajovaných výzkumných projektech, o publikacích a institucích v dané sféře aj.93 South-East Europe Textbook Network je společný projekt Eckertova institutu a Filosofické fakulty Univerzity v chorvatském Záhřebu, sdruţuje země jihovýchodní Evropy včetně Turecka.94
1.4.1 Přehled výzkumu v zahraničí Výzkumy učebnic můţeme rozdělit do mnoha kategorií. V souladu se zahraničními autory můţeme obecně třídit výzkumy do tří kategorií: -
výzkumy tvorby učebnic;
-
výzkumy pouţívání učebnic v reálné praxi škol;
-
výzkumné analýzy učebnic.95
1.4.1.1 Výzkum tvorby učebnic Jiţ nakladatelé si někdy provádějí vlastní šetření mezi učiteli a ţáky, aby zjistili, co od učebnice poţadují a vyuţívají k tomu metodu ohniskových skupin. Součástí procesu tvorby učebnice je ověřování manuskriptů učebnic několika učiteli ve výuce. Také výzkumníci rozesílali dotazníky přímo vydavatelům učebnic, aby zjistili, jaké vlastnosti učebnice jsou důleţité pro jejich kvalitu, pomocí jakých metod nakladatelé zjišťují čtivost textu a nakolik je důleţité čtivost učebnic zjišťovat. Výzkumy zaměřené na schvalování a výběr učebnic jsou např. kritické analýzy schvalovacích procedur a jejich vlivu na kvalitu učebnic. Dále jsou to výzkumy, které porovnávají výhody a nevýhody různých druhů schvalování, či výzkumy zjišťující, jak učitelé vybírají konkrétní učebnici a jaká kritéria pro svůj výběr povaţují za nejdůleţitější. Tyto výzkumy se provádějí zejména v Americe, v Evropě je těchto studí mnohem méně.96 93
PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s.36. JANOUŠKOVÁ, E. Analýza učebnic zeměpisu. Brno: Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra pedagogiky, 2008, Vedoucí disertační práce Prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc., s. 29. 95 GREGER, D. Přehled výzkumů učebnic v zahraničí. In MAŇÁK, J., KLAPKO, J. Učebnice pod lupou. Brno: Paido, 2006, s. 24. 94
45
1.4.1.2 Výzkumy pouţívaní učebnic v reálné praxi škol Zde rozlišujeme typy výzkumů podle toho, který subjekt učebnic pouţívá, jestli učitel či ţák. Můţeme zjišťovat, zda učitel pouţívá učebnici jako primární zdroj pro plánování výuky, zda ji pouţívá jako pomůcku ve výuce, rozdíly v pouţívání učebnic mezi různými skupinami učitelů v závislosti na proměnných, jako jsou: délka praxe, vyučovaný předmět nebo stupeň vzdělávání, na kterém učitel učí. Mnohé studie v USA dokazují, ţe zkušení učitelé s větší délko praxe pouţívají učebnice méně neţ jejich začínající kolegové. Vyuţití učebnic ţáky do velké míry závisí na tom, jak učitel určí způsob práce ţáka s texty ve škole i mimo ni. Nejčastěji pouţívanou metodou je pozorování, event. analýza videozáznamů. Na základě výzkumů je zřejmé, ţe ţáci tráví při výuce většinu času prací s učebnicí.97
1.4.1.3 Výzkumné analýzy učebnic Jsou zastoupeny nejčastěji, protoţe výzkum je snáze proveditelný a učebnice jsou pro výzkum a analýzy přístupné. Jedná se zejména o zjišťování postojů a hodnotových orientací v učebnicích (např. porovnání muţských a ţenských rolí, prezentace jiných národů nebo rozdíly v prezentaci imigrantů a původních obyvatel) a analýzy čtivosti (srozumitelnosti) textu. Kromě tradičního pouţití vzorců obtíţnosti k porovnání několika učebnic podle obtíţnosti, coţ dělají i autoři u nás, je samozřejmostí, ţe vzorce obtíţnosti mají stanoveny doporučené či optimální hodnoty čtivosti textu pro jednotlivé ročníky a tedy jiţ v průběhu přípravy mohou být učebnice posouzeny.98
96
GREGER, D. Přehled výzkumů učebnic v zahraničí. In MAŇÁK, J., KLAPKO, J. Učebnice pod lupou. Brno: Paido, 2006, s. 24-25. 97 GREGER, D. Přehled výzkumů učebnic v zahraničí. In MAŇÁK, J., KLAPKO, J. Učebnice pod lupou. Brno: Paido, 2006, s. 26-27. 98 GREGER, D. Přehled výzkumů učebnic v zahraničí. In MAŇÁK, J., KLAPKO, J. Učebnice pod lupou. Brno: Paido, 2006, s. 28 – 29.
46
1.5 UČEBNICE PŘEDMĚTU PSYCHOLOGIE A KOMUNIKACE PRO STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÉ ŠKOLY
Psychologie a komunikace patří mezi důleţité předměty, které se vyučují na středních zdravotnických školách. V této kapitole se věnuji tomuto předmětu, obecné charakteristice učebnic odborných předmětů a zvláště pak učebnicím psychologie a komunikace pouţívaných pro tyto školy.
1.5.1 Vyučovací předmět Psychologie a komunikace ve studijním oboru zdravotnický asistent středních zdravotnických škol 1.5.1.1 Obecný cíl předmětu psychologie a komunikace Psychologie je jedním ze základních odborných předmětů, který spolu s dalšími (ošetřovatelství a ošetřování nemocných) významně rozvíjí osobnost ţáka, formuje jeho vztah k povolání a rozvíjí profesní kompetence, především vztah k pacientům/klientům. Ţáci jsou vedeni k osvojení vybraných vědomostí a dovedností z psychologie a jejich aplikaci při řešení konkrétních problémů a situací. Významnou součástí je také rozvoj komunikativních a sociálních kompetencí ţáků.99
1.5.1.2 Výchovně vzdělávací cíle předmětu psychologie a komunikace Výuka směřuje k tomu, aby ţák: -
chápal potřeby a chování pacienta/klienta a vhodně s ním komunikoval;
-
uplatňoval individuální přístup k pacientům/klientům, respektoval jejich osobnost, věk, sociokulturní a jiné zvláštnosti;
-
uměl navazovat kontakty s lidmi a řešit vhodným způsobem různé komunikativní a sociální situace;
99
Učební dokumenty; Kmenový obor:53-41-M Ošetřovatelství, Studijní obor: 53-41-M/007 Zdravotnický asistent, s. 61.
47
-
vyuţíval při práci i v osobním ţivotě poznatky z psychologie obecné, osobnosti, vývojové, sociální a zdravotnické;
-
uměl vyuţívat techniky sebepoznání, sebevýchovy a učení k rozvoji vlastní osobnosti;
-
získal vědomosti a dovednosti z oblasti péče o duševní zdraví a uměl je uplatňovat jak při poskytování ošetřovatelské péče a vedení zdravých i nemocných k péči o zdraví, tak pro podporu vlastního zdraví;
-
byl připraven pracovat v týmu a s mimořádnou zátěţí;
-
uměl vyuţívat získané vědomosti a dovednosti pro plánování osobního i pracovního ţivota a při hledání zaměstnání.100 Předmět má významnou úlohu také v rozvoji klíčových kompetencí, a to
zejména kompetencí komunikativních, personálních a sociálních (interpersonálních). Prostřednictvím vhodných vyučovacích metod a forem práce přispívá také k osvojování dovednosti řešit problémy, racionálně se učit, pracovat s odborným textem a jinými zdroji informací.101 Klade si také vysoké výchovné a vzdělávací cíle, má naučit ţáky poznávat sebe i druhé, osvojovat si chápavý vztah k člověku, uvědomovat si utváření osobnosti člověka jako proces probíhající podle přírodních a společenských zákonitostí. Vede ţáka k tomu, aby uměl zváţit moţnost správného řízení sebe i jiných a získávat schopnost vhodně působit při svém budoucím povolání na děti, mládeţ, dospělé i sebe sama.102
1.5.1.3 Pojetí výuky Předmět je chápán jako teoreticko-praktický. Cílem cvičení je naučit ţáky rozumět sám sobě i druhým lidem, adekvátně komunikovat jak v běţném ţivotě, tak s pacienty/klienty různého typu, se spolupracovníky, s lékaři a nadřízenými a řešit situace, s nimiţ se bude setkávat v osobním i v pracovní ţivotě. Ţáci jsou vedeni také k dovednosti racionálně se učit a řešit problémy, hodnotit své předpoklady a výsledky,
100
Učební dokumenty; Kmenový obor:53-41-M Ošetřovatelství, Studijní obor: 53-41-M/007 Zdravotnický asistent, s. 61. 101 Učební dokumenty; Kmenový obor:53-41-M Ošetřovatelství, Studijní obor: 53-41-M/007 Zdravotnický asistent, s. 61. 102 HOMOLA, M., TRPIŠOVSKÁ, D. Úvod do didaktiky psychologie. 1. vyd. Olomouc: rektorát Univerzity Palackého, 1989, s. 8.
48
racionálně plánovat svůj osobní rozvoj. Pro prohloubení vědomostí se vyuţívají i různé formy práce s odbornou literaturou, diskusní a jiné aktivizační metody. Hodnocení ţáků probíhá nejen na základě teoretických vědomostí, ale také jejich dovedností řešit zadané modelové a problémové situace, vyjadřovat se k dané problematice a pracovat s informacemi. Předmět se zpravidla vyučuje v celkovém rozsahu 2 týdenních vyučovacích hodin, doporučuje se zařadit jej od 2. ročníku. Rozvrţení předmětu do ročníků a organizace výuky (zvláště cvičení) je v kompetenci školy. Tzv. volné hodiny vyuţívá učitel dle uváţení k besedám, práci s literaturou, odborným exkurzím, opakování, k posílení vybraných tematických celků. Rozvrţení tematických celků do ročníků provádí vyučující nebo předmětová komise.103 Učební plán pro střední zdravotnické školy, obor zdravotnický asistent a učební osnovy předmětu psychologie a komunikace pro tento obor uvádíme v přílohách práce (příloha 1).
1.5.2 Učebnice psychologie pro střední zdravotnické školy Pro obor vzdělání 53-41-M/007 Zdravotnický asistent nebyla učebnice Psychologie Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy za posledních šest let schvalována. V roce 1984 schválilo ministerstvo zdravotnictví ČSR v dohodě s ministerstvem zdravotnictví SSR pod čj. KP/3-621.4-5.4.84 učebnici Psychologie autorů Štefanoviče a Greisingera jako učebnici pro střední zdravotnické školy, pro studijní obory zdravotní sestra, dětská sestra, ţenská sestra, dietní sestra, rehabilitační pracovník, zdravotní laborant, zubní laborant, farmaceutický laborant. Od této doby nebyla jiné učebnici psychologie pro střední zdravotnické školy schvalovací doloţka udělena (dle námi dostupných informací). Učebnici Základy psychologie, sociologie, autorů Gillernové a Buriánka schválilo Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy České republiky čj. 34051/200023 dne 28.12.2000 k zařazení do seznamu učebnic pro střední školy s dobou platnosti šest let. 103
Učební dokumenty; Kmenový obor: 53-41-M Ošetřovatelství, Studijní obor: 53-41-M/007 Zdravotnický asistent, s. 61-62.
49
Obor má zařazen mezi základní a povinné předměty i předmět Psychologie a komunikace. Rámcový vzdělávací program oboru vzdělání Zdravotnický asistent má Psychologii a komunikaci průřezově zařazenou ve vzdělávacích oblastech Sociální vztahy a dovednosti a Ošetřovatelství a ošetřovatelská péče. Při zpracování ŠVP tak záleţí na řediteli , event. na předmětové komisi dané školy kolik vymezí Psychologii hodin a z jaké učebnice se budou ţáci vzdělávat. V současné době je k dispozici na trhu několik učebnic psychologie vydávané různými nakladatelstvími, které jsou přímo určené k výuce předmětu Psychologie a komunikace pro střední zdravotnické školy. Kaţdá škola, či kaţdý učitel si tak můţe vybrat, která učebnice bude nejlépe vyhovovat.
1.5.2.1 Jak by měla vypadat učebnice odborného předmětu? Učebnice neprezentují pouze vzdělávací obsahy, ale také definují, jaké činnosti by ţáci měli být schopni s obsahem vykonávat. Způsob jakým je prezentován obsah v učebnici, ovlivňuje jeho didaktické ztvárnění učitelem ve třídě. Autoři učebnic tak mají moţnost u ţáků rozvíjet mnohem náročnější myšlenkové procesy, neţ je porozumění danému učivu. Dosaţení nejrůznějších úrovní cílů vzdělávání, které jsou definovány kurikulárními dokumenty, je pro učitele náročným úkolem. Kaţdá učebnice je různě náročná, především v závislosti na tom, jaké aktivity autor učebnice od ţáků očekává. Některé učebnice poţadují po ţácích pouze čtení a zpětné vybavování informací, jiné zase poţadují náročnější myšlenkové operace s informacemi. Autoři učebnic by měli disponovat didaktickými znalostmi obsahu, které jim umoţí prezentovat učivo odborně správně.104 Učebnice reprezentují a zprostředkovávají vědecké disciplíny ţákům, měly by zohledňovat poţadavky kurikula a odpovídat kognitivním dispozicím ţáků. Zatímco základní kurikulární dokumenty (v České republice jsou to rámcové vzdělávací programy) jsou definovány převáţně v obecné rovině, učebnice by měly být popsány tak, aby mohly fungovat jako spojnice mezi cíli a očekávanými výstupy prezentovanými v kurikulu.105
104
KNECHT, P., JANÍK, T. a kol. Učebnice z pohledu pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2008, s. 1112. 105 KNECHT, P., JANÍK, T. a kol. Učebnice z pohledu pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2008, s. 12.
50
Často se stává, ţe není ujasněno, které poznatky jednotlivých vědních disciplín je moţné povaţovat za základní. Kvůli obecnosti kurikulárních dokumentů se můţeme setkávat s učebnicemi pro stejný ročník a stupeň školy, které bývají výrazně odlišné ve skladbě, rozsahu i didaktickém zpracování vzdělávacích obsahů. Učebnice je třeba hodnotit nejen z hlediska jejich atraktivnosti pro ţáka, učitele, ale také z pohledu aktuálního stavu poznání příslušných vědních oborů, oborových didaktik, pedagogiky i psychologie.106
1.5.3 Učebnice a literatura ve výuce psychologie S psychologií se na střední škole ţáci setkávají poprvé, učitel proto nemůţe navazovat na ţádné vědomosti ze základní školy a musí tak začínat od nejzákladnějších psychologických pojmů. Učební osnovy jsou v současnosti sestaveny jiţ tak, aby zahrnovaly nové psychologické poznatky a posilovaly se mezipředmětové vztahy psychologie s ostatními předměty. Důraz ve výuce se neklade pouze na osvojení poznatků, ale také na rozvoj myšlenkových operací, postihování vztahů a souvislostí mezi fakty navzájem a uvnitř nich.107 Učebnice jsou pro učitele východiskem pro metodické zpracování učiva, pro ţáka pak představují souhrn učiva, které má zvládnout. Dnes pouţívané učebnice psychologie pro střední zdravotnické školy jsou přehledné, ale do značné míry náročné na rozsah poznatků i na mnoţství psychologických pojmů. Proto by učitel neměl s učebnicí pracovat pouze mechanicky. Měl by, objasnit nejnáročnější části učiva, jeho strukturu a poukázat na moţnost aplikace získaných poznatků.108 V současné době jiţ existují i alternativní učebnice psychologie, které přinášejí velkou inspiraci pro učitele, jak si výuku připravit, jak pomoci ţákům učivo aplikovat. Odborná a pomocná literatura je pro učitele nenahraditelným zdrojem doplňování a rozšiřování vědomostí. Ve škole by měla být k dispozici knihovna, 106
KNECHT, P., JANÍK, T. a kol. Učebnice z pohledu pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2008, s. 14. HOMOLA, M., TRPIŠOVSKÁ, D. Úvod do didaktiky psychologie. Olomouc: rektorát Univerzity Palackého, 1989, s. 5-6. 108 HOMOLA, M., TRPIŠOVSKÁ, D. Úvod do didaktiky psychologie. Olomouc: rektorát Univerzity Palackého, 1989, s. 32-33. 107
51
ve které by ţáci nalezli i tuto odbornou literaturu, kterou by pak mohli pouţít na příklad při zpracování referátů, domácích úkolů či projektů.109 Při výuce psychologie je vhodné doplnit výuku vhodně zvolenou ukázkou z literárního díla, která ţákům ukáţe, psychologie je vlastně stálým doprovodem všedního ţivota. Ţáci v literárním díle nacházejí sami sebe, objevují znovu i poznatky, jeţ získali ve vyučování, ale zcela jinak podané. Potvrdíme tak teoretické poznatky praktickým příkladem.110
23 oslovených středních zdravotnických škol
v České republice pouţívá
následující učebnice nejčastěji (řazeno abecedně dle autorů): ČECHOVÁ, V., MELLANOVÁ, A., KUČEROVÁ, H. Psychologie a pedagogika II pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Informatorium, 2004. 160 s. ISBN 807333-028-8 ČECHOVÁ, V., MELLANOVÁ, A., ROZSYPALOVÁ, M. Speciální psychologie. 1. vyd. Brno: IDVZP, 1995. 173 s. ISBN 80-7013-197-7 ČECHOVÁ, V., ROZSYPALOVÁ, M. Obecná psychologie. 3. vyd. Brno: IDVPZ, 1996. 105 s. ISBN 80-7013-231-0 HELUS, Z. Psychologie pro střední školy. 2. vyd. Praha: Fortuna, 1999. 120 s. ISBN 80-7168-406-6 KELNAROVÁ, J., MATĚJKOVÁ, E. Psychologie 1. díl Pro studenty zdravotnických oborů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 168+16 s. ISBN 978-80-247-3270-1 KELNAROVÁ, J., MATĚJKOVÁ, E. Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty: 4. ročník. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 135 s. ISBN 978-80-247-2831-5 ROZSYPALOVÁ, M., ČECHOVÁ, V., MELLANOVÁ, A. Psychologie a pedagogika I pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Informatorium, 2003. 186 s. ISBN 807333-014-8 RYBÁROVÁ, E. a kol. Psychologie a pedagogika. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1988. 512 s. ISBN 08-054-88
109
HOMOLA, M., TRPIŠOVSKÁ, D. Úvod do didaktiky psychologie. Olomouc: rektorát Univerzity Palackého, 1989, s. 33. 110 HOMOLA, M., TRPIŠOVSKÁ, D. Úvod do didaktiky psychologie. Olomouc: rektorát Univerzity Palackého, 1989, s. 27-28.
52
SZABOVÁ, K. Psychologie a pedagogika – cvičení. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1988. 176 s. ISBN 08-037-88 ŠIL, P., KAROLOVÁ, J. Člověk jako osobnost, psychologie pro střední školy. 2. vyd. Olomouc: Olomouc s.r.o., 2007. 200 s. ISBN 978-80-7182-230-1 ŠIL, P., KAROLOVÁ, J. Já, člověk. 1. vyd. Olomouc: Olomouc s.r.o., 2004. 286 s. ISBN 80-7182-175-6 ŠTEFANOVIČ, J., GREISINGER,J. Psychológia. 2. vyd. Martin: Osveta, n.p., 1987. 325 s. 70-038-87 PSY ŠTEFANOVIČ, J., GREISINGER,J. Psychologie. 3. vyd. Praha: Avicenum, 1987. 256 s. ISBN 08-069-87 ZACHAROVÁ, E. Zdravotnická psychologie. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta, 2005. 125 s. ISBN 80-7368-093-9 ZACHAROVÁ, E., HERMANOVÁ, M., ŠRÁMKOVÁ, J. Zdravotnická psychologie: teorie a praktická cvičení. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 229 s. ISBN 978-80-247-2068-5 K dispozici je také řada dalších knih, spíše doplňujícího charakteru k základnímu učivu. Zde jsou uvedeny pouze některé, které jsou vyučujícími předmětu psychologie a komunikace vyuţívány: JOBÁNKOVÁ, M. a kol. Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 3. vyd. Brno: NCONZO, 2003. 225 s. ISBN 80-7013-390-2 KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2002. 200 s. ISBN 80-247-0179-0 KŘIVOHLAVÝ, J., PEČENKOVÁ, J. Duševní hygiena pro zdravotní sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 80 s. ISBN 80-247-0784-5 MINIBERGEROVÁ, L., JIČÍNSKÁ, K. Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 1. vyd. Brno: NCONZO, 2010. 78 s. ISBN 978-80-7013-5136 ŘÍČAN, P. Psychologie osobnosti. 5. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 200 s. ISBN 978-80-247-1174-4 VENGLÁŘOVÁ, M., MAHROVÁ, G. Komunikace pro zdravotní sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 144 s. ISBN 80-247-1262-8 Oběma skupinám uvedených knih se budeme dále podrobněji věnovat v empirické části naší práce. V současné době je na českém trhu nepřeberné mnoţství 53
knih věnujících se psychologické problematice. Učitelé tohoto odborného předmětu mají moţnost si učebnice a rozšiřující literaturu vybrat. V naší práci jsme k výzkumu pouţili těchto 21 knih, které jsme měli k dispozici.
54
2 METODIKA PRÁCE Ke zjištění nejpouţívanějších učebnic psychologie jsme formou e-mailu oslovili na jaře roku 2010 celkem 55 středních zdravotnických škol z celé České republiky. Dotazovali jsme se vyučujících, jaké učebnice k výuce předmětu psychologie a komunikace pouţívají. Zpětně jsme dostali odpovědi z 23 škol, které jsme následně vyhodnotili a dle těchto výsledků jsem vybrali 21 nejpouţívanějších knih, které jsou na našich středních zdravotnických školách ţákům a učitelům k dispozici. Nejedná se vţdy o učebnice, do výzkumu jsme zahrnuli i knihy, které učitelům či ţákům slouţí jako doplňující a rozšiřující odborná literatura, či knihy vhodné pouze k některé části vyučování v rámci učebních osnov. Většinou není k výuce pouţívána pouze jedna učebnice, ale je to učebnic více, nebo kombinace učebnic a jiné literatury. Na jedné škole ke standardní učebnici pouţívají také své vlastní vytvořená miniskripta. Předmětem výzkumu však nebylo zjistit přesné informace o tom, které učebnice se k výuce pouţívají, ale chtěli jsme pouze mít jakýsi orientační náhled na to, jaké učebnice mají učitelé a ţáci k dispozici.
55
3 METODY VÝZKUMU
3.1 Míra didaktické vybavenosti učebnice Jak jiţ bylo uvedeno v teoretické části práce, pomocí této metody lze přesně určit, jak konkrétní učebnice vyuţívají či nevyuţívají moţnosti z existujícího repertoáru strukturních komponentů učebnice. Z toho lze vyvozovat, v kterých didaktických funkcích je ta či ona učebnice vhodně či nevhodně konstruována.111 Ve vybraných učebnicích psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty středních zdravotnických škol jsme postupně vyhodnocovali dílčí koeficienty vyuţití aparátu učiva (E I), koeficienty vyuţití aparátu řízení učení (E II), koeficienty aparátu orientačního (E III), koeficienty vyuţití verbálních komponent (E v), koeficienty vyuţití obrazových komponent (E o) a samozřejmě také celkové koeficienty didaktické vybavenosti učebnice. Všechny tyto koeficienty nabývají teoretických hodnot v mezích 0 – 100 %. Při hodnocení platí, ţe čím více se pro určitou učebnici hodnota (E) blíţí horní (maximální) mezi, tím je její didaktická vybavenost v příslušné sloţce struktury vyšší. Maximální hodnota (E = 100 %) představuje teoretickou (ideální) hodnotu, která slouţí jako porovnávací kritérium při vyhodnocování konkrétních učebnic.112 Dle následujícího seznamu jsme vyhodnocovali, zda se v námi posuzovaných učebnicích jednotlivé komponenty vyskytují či nikoliv: 1. APARÁT PREZENTACE UČIVA A/ Verbální komponenty 1. výkladový text prostý 2. výkladový text zpřehledněný (tabulky, schémata atd.) 3. shrnutí učiva k celému ročníku 111
PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie, výzkum a potřeby praxe. In MAŇÁK, J., KLAPKO, J. Učebnice pod lupou. Brno: Paido, 2006, s.14. 112 PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie, výzkum a potřeby praxe. . In MAŇÁK, J., KLAPKO, J. Učebnice pod lupou. Brno: Paido, 2006, s. 13.
56
4. shrnutí učiva k tématům (kapitolám, lekcím) 5. shrnutí učiva k předchozím ročníkům 6. doplňující texty (dokument. materiál, citace z pramenů, ...) 7. poznámky a vysvětlivky (pod čarou, v textu) 8. podtexty k vyobrazením 9. slovníčky pojmů, cizích slov aj. B/ Obrazové komponenty 1. umělecká ilustrace 2. nauková ilustrace (schematické kresby, náčrty, modely) 3. fotografie 4. mapy, kartogramy, plánky, grafy, diagramy 5. obrazová prezentace barevná 2. APARÁT ŘÍDÍCÍ UČENÍ C/ Verbální komponenty 1. předmluva (úvod do předmětu, ročníku) 2. návod k práci s učebnicí 3. stimulace celková (podněty k zamyšlení, otázky aj.před ročníkovým učivem) 4. stimulace detailní (podněty k zamyšlení, otázky aj.před nebo v průběhu lekcí,témat) 5. otázky a úkoly za lekcí 6. otázky a úkoly za tématy 7. otázky a úkoly k celému ročníku (opakování) 8. otázky a úkoly k předchozímu ročníku (opakování) 9. instrukce k úkolům komplexnější povahy (návody k pokusům, pozorování) 10. náměty pro mimoškolní činnosti (aplikace) s vyuţitím učiva 11. explicitní vyjádření cílů učení pro ţáky 12. sebehodnocení pro ţáky (testy) aj.způsoby hodnocení učeb.výsledků 13. výsledky úkolů a cvičení (správné odpovědi, správná řešení) 14. odkazy na jiné zdroje informací (bibliografie, doporučená literatura,) D/ Obrazové komponenty 1. graf. symboly vyznačující určité části textu (poučky, pravidla, úkoly, cvičení, ...) 2. uţití zvláštní barvy pro určité části textu 3. uţití zvláštního písma (tučná sazba aj.) pro určité části textu 4. vyuţití předsádky (schémata,tabulky aj.)
57
3. APARÁT ORIENTAČNÍ E/ Verbální komponenty 1. obsah učebnice 2. členění učebnice na tematické celky, kapitoly, lekce aj. 3. marginálie 4. rejstřík (věcný, jmenný, smíšený, ...) 113 V konkrétní učebnici se zjišťuje výskyt jednotlivých strukturních komponentů, zjištěný výskyt se zaznamenává do standardních archů se základními údaji o učebnici (autor/autoři, místo a rok vydání, nakladatelství, počet stran aj.) Zaznamenává se pouze, zda určitý komponent je nebo není v učebnici vyuţit, bez ohledu na četnost vyuţití. Na základě zjištěných dat se vypočítávají koeficienty, které charakterizují didaktickou vybavenost učebnice.114 Všechny uvedené koeficienty se vypočítávají jako procentuální podíl počtu skutečně vyuţitých komponentů z počtu moţných komponentů.115 Arch, do kterého jsme zaznamenávali zjištěné informace o jednotlivých strukturních komponentech uvádíme v přílohách práce (viz příloha 2). Jednotlivé výsledky jsou uvedeny dále, pro přehlednost v tabulkách.
3.2 Komplexní míra obtíţnosti textu Další analýza se týkala obtíţnosti textu. K tomu jsme pouţili komplexní míru obtíţnosti textu od autorů Nestlerové, Průchy a Pluskala. Ze zkoumaných knih jsme pouţili vţdy 5 vzorků souvislého textu, kaţdý o rozsahu minimálně 200 slov. Za „slovo“ se v tomto případě povaţuje jakýkoli výraz slovní, číselný, symbolický (včetně zkratek), který je v textu oddělen grafickými mezerami nebo grafickými rozdělujícími znaky (interpunkční aj.). Jako slovo se počítají i ustálené značky (měr, vah, měn, fyzikálních veličin, matematických a hudebních pojmů aj.).116
113
PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s. 141-142. PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s. 142. 115 PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s. 143. 116 PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s. 135-136. 114
58
Poté jsme v kaţdém vzorku odpočítali 200 slov. Jelikoţ dvousté slovo se zpravidla nekryje s koncem věty, dopočítali jsme vţdy vzorek aţ k nejbliţšímu konci věty. Tím vznikly vzorky přesahující o něco málo 200 slov.117 Dále jsme stanovili počet vět v kaţdém vzorku. „Větou“ se pro tento účel rozumí jakákoli posloupnost „slov“ začínající velkým písmenem a končící tečkou nebo jiným grafickým znakem (otazník, dvojtečka, rámeček aj.). Dle vzorce:
V
N V
jsme vypočetli průměrnou délku věty (V). V kaţdém vzorku se zjistí slovesa, a to v určitém tvaru (nikoli v infinitivu). Sloţené tvary sloves (skládající se ze dvou či více slov) se povaţují za jedno „sloveso“. Zjistili jsme celkový počet sloves v daném souboru a pak jsme vypočetli průměrnou délku větných úseků (U) podle vzorce:
U
N U Syntaktickou obtíţnost jsme poté vypočetli dle vzorce:
TS
0,1 V U 118
V kaţdém vzorku jsme dále zjistili všechna podstatná jména („pojmy“) – podstatná jména abstraktní a dějová, zpodstatnělá přídavná jména, osobní jména a příjmení, zkratky označující různé pojmy. Zjistili jsme všechny odborné pojmy (P2), tj. ta podstatná jména, která mají platnost odborného termínu v nějakém oboru. Termíny dvouslovné a víceslovné jsme počítali jako jeden pojem. V kaţdém vzorku jsem zjistili faktografické pojmy (P3) – vlastní jména osobní, názvy lidských výtvorů a zřízení, států, národů, institucí, uměleckých výtvorů, zeměpisná jména a názvy přírodních jevů a veškeré zkratky a značky pro výrazy uvedených skupin.
117 118
PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s. 135-136. PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s. 136.
59
Zjistili jsme kvantitativní (číselné) údaje (P4) – letopočty, vzdálenosti, hmotnost apod. Nepočítali jsme zde odkazy na čísla stran, úloh, obrázků aj.119 Dále jsme zjistili počet opakovaných pojmů (P5). Jedná se o pojmy P1 – P4, které se v textu vzorku jiţ dříve vyskytly. Všechny pojmy, které nepatří do kategorie P2 aţ P4, tvoří mnoţinu běţných pojmů (P1). Řadíme zde výrazy, s kterými se ţáci setkávají ve svém kaţdodenním ţivotě, znají jejich význam. Ze zjištěných pojmů jsme následně vypočetli
sémantickou obtíţnost
analyzovaného textu:
TP
P
100
P1
3
P2
N
2
P3
2
P4
P5
N
Výpočet celkové obtíţnosti jsme následně provedli dle vzorce: T
TS
TP
Na závěr jsme vypočetli koeficienty hustoty odborné informace (i, h) podle vzorců:
i 100
h 100
P2
P3
P4
N P2
P3
P4
120
P
3.3 Subjektivní hodnocení Kaţdou publikaci jsme kromě těchto uvedených analýz ještě zhodnotili ze subjektivního pohledu čtenáře, který nemá k dispozici ţádné měřící techniky. Např. jak se učebnice jeví na první pohled, zda se v nich čtenář dobře orientuje, posuzovali jsme, zda alespoň orientačně obsah odpovídá učebním osnovám předmětu psychologie a komunikace pro jednotlivé ročníky oboru zdravotnický asistent a jaký na čtenáře knihy udělaly celkový dojem. Postupně tak hodnotíme všechny uvedené knihy a toto
119 120
PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s. 137. PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s. 138.
60
hodnocení je vţdy součástí popisu tabulek se změřenou mírou didaktické vybavenosti a mírou obtíţnosti textu.
3.4 Porovnání výsledků V další části v empirické části naší práce se věnujeme porovnání uvedených knih mezi sebou. Pouţili jsme zde komplexních výsledků, seřadili jsem zmíněné koeficienty jednotlivě a porovnali jsme tak všechny knihy současně. Výsledky prezentujeme formou grafů. Jelikoţ je poloţek v grafu celkem 21, pro dobrou orientaci jsme učebnice očíslovali a v grafech uvádíme vţdy uţ jen číslo učebnic. Seznam těchto učebnic je uveden dále.
61
4 VÝSLEDKY VÝZKUMU A JEJICH ANALÝZA Celkem bylo vyhodnoceno a podrobně analyzováno 21 knih, které jsou pouţívány k výuce předmětu psychologie a komunikace na středních zdravotnických školách pro studijní obor zdravotnický asistent. Celkový počet zahrnuje 15 učebnic psychologie, z toho 2 jsou alternativní učebnice psychologie a 6 knih, které jsou pouţívány jako doplňující či rozšiřující literatura pro ţáky a učitele při výuce tohoto předmětu. Následující graf přehledně uvádí četnost pouţívání učebnic, které jsme pouţívali při své analýze:
62
Četnost pouţívání 0
3
6
9
12
18
1
18
2
18
21
12
3 4
Učebnice
15
8
5
5
6
5
7
5
8
4
9
4
10
3
11
2
12
2
13
2
14
2
15
1
16
1
17
1
18
1
19
1
20
1
21
1
Graf 1: Četnost pouţívání učebnic psychologie na středních zdravotnických školách121 Při zpracování tohoto grafu jsme jiţ pouţili číslování učebnic, především z důvodu lepší přehlednosti a dobré orientace v grafu. V grafu jsou uvedeny jednotlivé učebnice v počtu, ve kterém se pouţívají na 23 středních zdravotnických školách při 121
Seznam učebnic: 1- Psychologie a pedagogika I pro střední zdravotnické školy. 2 -Psychologie a pedagogika II pro střední zdravotnické školy. 3 - Zdravotnická psychologie: teorie a praktická cvičení. 4 Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty: 4. ročník. 5 - Komunikace pro zdravotní sestry. 6 Obecná psychologie. 7 - Speciální psychologie. 8 - Psychológia. 9 - Já, člověk. 10 - Psychologie nemoci.11 - Psychologie osobnosti. 12 - Psychologie pro střední školy. 13 - Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 14 - Duševní hygiena zdravotní sestry. 15 - Psychologie 1. díl Pro studenty zdravotnických oborů. 16 - Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 17 - Člověk jako osobnost, psychologie pro střední školy. 18 - Psychologie. 19 - Psychologie a pedagogika.20 Psychologie a pedagogika – cvičení. 21 - Základy psychologie, sociologie.
63
výuce předmětu psychologie a komunikace. Jak je vidět, nejčastěji jsou pouţívány knihy Psychologie a pedagogika pro střední zdravotnické školy. Na mnoha školách je pak pouţívána kombinace některých uvedených učebnic či literatury, která slouţí spíše jako rozšiřující, doplňující základní učivo. Zde uvádíme komplexní seznam knih, které jsme v tomto grafu a i v grafech následujících pouţili a uvádíme pouze číslo jednotlivých knih: 1. ROZSYPALOVÁ, M., ČECHOVÁ, V., MELLANOVÁ, A. Psychologie a pedagogika I pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Informatorium, 2003. 2. ČECHOVÁ, V., MELLANOVÁ, A., KUČEROVÁ, H. Psychologie a pedagogika II pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Informatorium, 2004. 3. ZACHAROVÁ, E., HERMANOVÁ, M., ŠRÁMKOVÁ, J.
Zdravotnická
psychologie: teorie a praktická cvičení. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 4. KELNAROVÁ, J., MATĚJKOVÁ, E. Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty: 4. ročník. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 5. VENGLÁŘOVÁ, M., MAHROVÁ, G. Komunikace pro zdravotní sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 6. ČECHOVÁ, V., ROZSYPALOVÁ, M. Obecná psychologie. 3. vyd. Brno: IDVPZ, 1996. 7. ČECHOVÁ, V., MELLANOVÁ, A., ROZSYPALOVÁ, M. Speciální psychologie. 1. vyd. Brno: IDVZP, 1995. 8. ŠTEFANOVIČ, J., GREISINGER,J. Psychológia. 2. vyd. Martin: Osveta, n.p., 1987. 9. ŠIL, P., KAROLOVÁ, J. Já, člověk. 1. vyd. Olomouc: Olomouc s.r.o., 2004. 10. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2002. 11. ŘÍČAN, P. Psychologie osobnosti. 5. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 12. HELUS, Z. Psychologie pro střední školy. 2. vyd. Praha: Fortuna, 1999. 13. JOBÁNKOVÁ, M. a kol. Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 3. vyd. Brno: NCONZO, 2003. 14. KŘIVOHLAVÝ, J., PEČENKOVÁ, J. Duševní hygiena zdravotní sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 15. KELNAROVÁ, J., MATĚJKOVÁ, E. Psychologie 1. díl Pro studenty zdravotnických oborů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010.
64
16. MINIBERGEROVÁ, L., JIČÍNSKÁ, K. Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 1. vyd. Brno: NCONZO, 2010. 17. ŠIL, P., KAROLOVÁ, J. Člověk jako osobnost, psychologie pro střední školy. 2. vyd. Olomouc: Olomouc s.r.o., 2007. 18. ŠTEFANOVIČ, J., GREISINGER,J. Psychologie. 3. vyd. Praha: Avicenum, 1987. 19. RYBÁROVÁ, E. a kol. Psychologie a pedagogika. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1988. 20. SZABOVÁ, K. Psychologie a pedagogika – cvičení. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1988. 21. GILLERNOVÁ, I., BURIÁNEK, J. Základy psychologie, sociologie. 3. upr. vyd. Praha: Fortuna, 2004.
65
4.1 Analýza jednotlivých učebnic V této části empirického výzkumu jsme postupně všechny námi posuzované učebnice zhodnotili ze všech pouţitých hledisek: subjektivní hodnocení, didaktické vybavenosti i z hlediska obtíţnosti textu. Výpočty didaktické vybavenosti (dílčí koeficienty i koeficient celkové vybavenosti) a výpočty obtíţnosti textu jsou uvedeny v tabulkách. V rámci popisu těchto tabulek jsou tyto výsledky vyhodnoceny a součástí tohoto popisu je zároveň i subjektivní hodnocení jednotlivých učebnic. 1. ROZSYPALOVÁ, M., ČECHOVÁ, V., MELLANOVÁ, A. Psychologie a pedagogika I. pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Informatorium, 2003. Tabulka 1: Míra didaktické vybavenosti knihy: Rozsypalová, Čechová, Mellanová, Psychologie a pedagogika I. Rozsypalová, Čechová, Mellanová, Psychologie a pedagogika I. Informatorium 2003 EI
koeficient využití aparátu prezentace učiva
57,14 %
E II koeficient využití aparátu řízení učení
55,56 %
E III koeficient využití aparátu orientačního
50,00 %
Ev
koeficient využití verbálních komponent
51,85 %
Eo
koeficient využití obrazových komponent
66,67 %
E
celkový koeficient didaktické vybavenosti učebnice
55,56 %
Jak z tabulky 1 vyplývá, hodnoty koeficientu vyuţití verbálních komponent (51,85 %) a koeficientu aparátu řídícího učení (55,56 %) ukazují, ţe učebnice obsahuje mnoţství úkolů k zamyšlení, k procvičení, jak na konci jednotlivých kapitol, tak i v průběhu témat, zejména jde pak o praktické úkoly či aplikaci poznatků do osobního nebo profesního ţivota. Tyto otázky a úkoly jsou jistě vhodné i pro celkové shrnutí kapitoly. Jsou v textu sice průběţně, ale přehledně.
66
Tabulka 2: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Rozsypalová, Čechová, Mellanová, Psychologie a pedagogika I. Rozsypalová, Čechová, Mellanová, Psychologie a pedagogika I. Informatorium 2003 Ts syntaktická obtížnost textu
12,14
Tp sémantická obtížnost textu
12,60
T celková obtížnost textu
24,74
i odborné pojmy v celkovém počtu slov
4,39 %
h odborné pojmy v celkovém počtu pojmů
14,11 %
Jak vyplývá z tabulky 2, z pohledu obtíţnosti textu patří zjištěné hodnoty mezi průměrné (vzhledem ke všem ostatním hodnoceným učebnicím). Tato učebnice se jeví jako přehledně členěná, obsah odpovídá učebním osnovám předmětu psychologie a komunikace pro střední zdravotnické školy, obor zdravotnický asistent. V knize najdeme velké mnoţství názorných obrázků, jednoduchá schémata, která jsou přehledná a dobře pochopitelná. Setkáme se zde také s velkým počtem citátů, které se také objevují mezi výkladem odborného učiva. Jedná se o citáty především známých osobností, které hezky vystihují či navazují na dané téma v učebnici. Kromě citátů jsou zde i ukázky rozhovorů nebo z literatury. Nejsou zde opomenuty ani mezipředmětové vztahy, kdy je ţák např. nabádán: „zopakujte si ze somatologie, při studiu ošetřovatelství si uvědomte, prostudujte v učebnici Ošetřovatelství...“. V kapitole „Myšlení“ můţeme najít zábavné logické úkoly pro ţáky. Jako nedostatek se mi jeví absence rejstříku.
67
2. ČECHOVÁ, V., MELLANOVÁ, A., KUČEROVÁ, H. Psychologie a pedagogika II pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Informatorium, 2004. Tabulka 3: Míra didaktické vybavenosti knihy: Čechová, Mellanová, Kučerová, Psychologie a pedagogika II. Čechová, Mellanová, Kučerová, Psychologie a pedagogika II. Informatorium 2004 EI
koeficient využití aparátu prezentace učiva
21,34 %
E II koeficient využití aparátu řízení učení
50,00 %
E III koeficient využití aparátu orientačního
50,00 %
Ev
koeficient využití verbálních komponent
44,44 %
Eo
koeficient využití obrazových komponent
22,22 %
E
celkový koeficient didaktické vybavenosti učebnice
38,89 %
Z tabulky 3 můţeme vidět nízký koeficient vyuţití obrazových komponent (pouze 22,22 %) a koeficient vyuţití aparátu prezentace učiva 21,34 %). Tabulka 4: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Čechová, Mellanová, Kučerová, Psychologie a pedagogika II. Čechová, Mellanová, Kučerová, Psychologie a pedagogika II. Informatorium 2004 Ts syntaktická obtížnost textu
13,31
Tp sémantická obtížnost textu
13,38
T celková obtížnost textu
26,69
i odborné pojmy v celkovém počtu slov
3,72 %
h odborné pojmy v celkovém počtu pojmů
11,31 %
V porovnání s prvním dílem publikace můţeme z tabulky 4 vysledovat mírné navýšení jak syntaktické (13,31), tak sémantické obtíţnosti textu (13,38), a i procento odborných pojmů v celkovém počtu pojmů (11,31 %).. Stejně jako první díl této učebnice, je i tato přehledně členěna a je v ní dobrá orientace. Odpovídá poţadavkům učebních osnov. Oproti prvnímu dílu zde však uţ nenacházíme ţádné obrázky, schémata či tabulky a také citáty a ukázky z literatury jsou zastoupeny v minimální míře. Svědčí o tom také nízký koeficient vyuţití obrazových komponent a koeficient vyuţití aparátu prezentace učiva.
68
Mnoţství
úkolů,
cvičení,
praktických
i
názorných
souvisejících
s ošetřovatelstvím, ošetřováním nemocných a somatologií podporují mezipředmětové vztahy. Vhodné je také celkové shrnutí za jednotlivými kapitolami. Součástí
učebnice
jsou
také
přílohy:
Kodex
práv
pacienta,
Práva
hospitalizovaných dětí, Morální kodex sestry. Navýšení jak syntaktické, tak sémantické obtíţnosti textu, a i procento odborných pojmů v celkovém počtu pojmů, vzhledem k prvnímu dílu, svědčí o vhodném zvyšování nároků na ţáka v průběhu jednotlivých ročníků. 3. ZACHAROVÁ, E., HERMANOVÁ, M., ŠRÁMKOVÁ, J. Zdravotnická psychologie: teorie a praktická cvičení. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. Tabulka 5: Míra didaktické vybavenosti knihy: Zacharová, Hermanová, Šrámková, Zdravotnická psychologie – teorie a cvičení Zacharová, Hermanová, Šrámková, Zdravotnická psychologie – teorie a cvičení Grada 2007 EI
koeficient využití aparátu prezentace učiva
28,57 %
E II koeficient využití aparátu řízení učení
61,11 %
E III koeficient využití aparátu orientačního
75,00 %
Ev
koeficient využití verbálních komponent
55,56 %
Eo
koeficient využití obrazových komponent
33,33 %
E
celkový koeficient didaktické vybavenosti učebnice
50,00 %
Z tabulky 5 nám vyplývá, ţe vysoká hodnota (75,00 %) koeficientu vyuţití orientačního aparátu (E III) určuje dobrou přehlednost a orientaci v knize. Tabulka 6: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Zacharová, Hermanová, Šrámková, Zdravotnická psychologie – teorie a cvičení Zacharová, Hermanová, Šrámková, Zdravotnická psychologie – teorie a cvičení Grada 2007 Ts syntaktická obtížnost textu
14,35
Tp sémantická obtížnost textu
11,85
T celková obtížnost textu
26,20
i odborné pojmy v celkovém počtu slov
2,65 %
h odborné pojmy v celkovém počtu pojmů
8,26 %
69
Tabulka 6 nám ukazuje, ţe výskyt odborných pojmů v celkovém počtu slov (2,65 %) výskyt odborných pojmů v celkovém počtu pojmů (8,26 %) patří mezi jedny z nejmenších naměřených hodnot, které jsme během našeho výzkumu zjistili. Tato učebnice ne zcela odpovídá učebním osnovám, je zaměřena především na psychologii nemocného, chybí vývojová psychologie, psychologie osobnosti, sociální psychologie. Doporučuje ji časopis Sestra. Celkově je učebnice hezky členěna, k přehlednosti přispívají grafické symboly pro jednotlivé části kapitoly, o čemţ svědčí také vysoký koeficient vyuţití orientačního aparátu. Nenajdeme zde však ţádné obrázky a tabulky. Pouze v praktické části (učebnice je rozdělena na teoretickou a praktickou část) jsou tabulky k úkolům a schémata. Na konci kaţdé kapitoly najdeme zvýrazněné shrnutí kapitoly a úkoly pro ţáky. Ty se vztahují zejména na aplikaci učiva do zdravotnické praxe, ţáci jsou pobízení k přemýšlení, zamyšlení či k vyhledání dané problematiky v literatuře. Součástí publikace je doprovodné CD, kde je k dispozici celá praktická část učebnice, včetně pracovních listů, které si můţe učitel či ţák vytisknout a volně s nimi pracovat. Nejen pro začínající učitele jsou zde vhodně uvedeny výukové metody, cíle výuky i cvičení, modelové situace a příklady pro cvičení. Výborné pro inspiraci na cvičení k jednotlivým učebním tématům, domácí cvičení či projekty předmětu psychologie a komunikace. Jsou zde také doporučené domácí úkoly, které ţákům nabízejí k hlubšímu prostudování dané problematiky odbornou literaturu. 4. KELNAROVÁ, J., MATĚJKOVÁ, E. Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty: 4. ročník. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. Tabulka 7: Míra didaktické vybavenosti knihy: Kelnarová, Matějková, Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty 4. ročník Kelnarová, Matějková, Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty 4. ročník, Grada 2009 EI
koeficient využití aparátu prezentace učiva
35,71 %
E II koeficient využití aparátu řízení učení
27,78 %
E III koeficient využití aparátu orientačního
75,00 %
Ev
koeficient využití verbálních komponent
37,04 %
Eo
koeficient využití obrazových komponent
33,33 %
E
celkový koeficient didaktické vybavenosti učebnice
70
36,11 %
Z tabulky 7 je patrné, ţe díky zjištěnému koeficientu vyuţití aparátu orientačního (75,00 %) bude učebnice přehledná a ţáci se v ní budou dobře orientovat. Zjištěný koeficient vyuţití aparátu řízení učení (27,78 %) patří vzhledem k ostatním učebnicím k těm niţším zjištěným hodnotám. Tabulka 8: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Kelnarová, Matějková, Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty 4. ročník Kelnarová, Matějková, Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty 4. ročník, Grada 2009 Ts syntaktická obtížnost textu
8,33
Tp sémantická obtížnost textu
12,09
T celková obtížnost textu
20,42
i odborné pojmy v celkovém počtu slov
5,46 %
h odborné pojmy v celkovém počtu pojmů
18,79 %
Jak můţeme v tabulce 8 vidět, syntaktická obtíţnost této učebnice (8,33) je druhou nejniţší zjištěnou hodnotou v našem výzkumu. Odborné pojmy v celkovém počtu pojmů (18,79 %) patří naopak mezi jedny z nejvyšších změřených hodnot. Pěkně členěná a přehledná učebnice vychází z učebních osnov pro 4. ročník oboru zdravotnický asistent. Přehlednost vystihuje i koeficient vyuţití aparátu orientačního, který činí 75 %. Obsahuje barevné fotografie; tabulky zde nenalezneme a úkoly, cvičení a podněty k přemýšlení jsou zde zastoupeny pouze minimálně. To potvrzuje i zjištěná hodnota koeficientu vyuţití aparátu řízení učení 27,78 %. Velmi vhodné jsou uvedené výchovně – vzdělávací cíle kaţdé kapitoly, které jsou vţdy uvedeny v úvodu kapitoly. Součástí učebnice jsou přílohy: Práva pacientů a Listina základních práv a svobod.
71
5. VENGLÁŘOVÁ, M., MAHROVÁ, G. Komunikace pro zdravotní sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. Tabulka 9: Míra didaktické vybavenosti knihy: Venglářová, Mahrová, Komunikace pro zdravotní sestry Venglářová, Mahrová, Komunikace pro zdravotní sestry Grada 2006 EI
koeficient využití aparátu prezentace učiva
42,86 %
E II koeficient využití aparátu řízení učení
27,78 %
E III koeficient využití aparátu orientačního Ev Eo E
75,00 % 40,74 %
koeficient využití verbálních komponent koeficient využití obrazových komponent
33,33 %
celkový koeficient didaktické vybavenosti učebnice
38,89 %
Tabulka 9 uvádí, ţe koeficient vyuţití aparátu řízení učení je nízký (27,78 %), coţ dokazuje, ţe se nejedná o klasickou školní učebnici, která těmito strukturálními komponenty výrazně ovlivňuje výchovně vzdělávací cíle.
Koeficient vyuţití
orientačního aparátu (75,00 %) dokumentuje dobrou orientaci v této knize. Tabulka 10: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Venglářová, Mahrová, Komunikace pro zdravotní sestry Venglářová, Mahrová, Komunikace pro zdravotní sestry Grada 2006 Ts syntaktická obtížnost textu
8,06
Tp sémantická obtížnost textu
10,08
T celková obtížnost textu
18,14
i odborné pojmy v celkovém počtu slov
2,15 %
h odborné pojmy v celkovém počtu pojmů
7,36 %
Tabulka 10 vyjadřuje zejména nízký výskyt odborných pojmů jak v celkovém počtu slov (2,15 %), tak v celkovém počtu pojmů (7,36 %). Publikace, kterou doporučuje Česká asociace sester, je pěkně upravena, je přehledná a čtenář se v ní dobře orientuje. Zejména díky jakýmsi tabulkovým margináliím, které jasně a stručně vystihují učivo v předchozí části kapitoly. Hodnota 75 % představující koeficient vyuţití orientačního aparátu to jenom potvrzuje. 72
Vzhledem k učebním
osnovám je tato učebnice vhodná pouze k části
komunikace, slouţí proto jako doplňující pomocná odborná literatura. Odkazy na literaturu jsou uvedeny přímo ve výkladovém textu, coţ je vhodné k dalšímu hlubšímu studiu oblasti, kterou by chtěl čtenář více poznat. Jednotlivá témata vhodně dokreslují obrázky a najdeme zde názorné příklady jednotlivých komunikačních situací s nemocnými. Nenajdeme zde ţádné úkoly, podněty a cvičení pro ţáky. Ţe se nejedná o odbornou literaturu dokazuje koeficient odborných pojmů, jak v celkovém počtu slov (2,15 %), tak v celkovém počtu pojmů (7,36 %). 6. ČECHOVÁ, V., ROZSYPALOVÁ, M. Obecná psychologie. 3. vyd. Brno: IDVPZ, 1996. Tabulka 11: Míra didaktické vybavenosti knihy: Čechová, Rozsypalová, Obecná psychologie Čechová, Rozsypalová, Obecná psychologie IDVPZ 1996 EI
koeficient využití aparátu prezentace učiva
42,86 %
E II koeficient využití aparátu řízení učení
55,56 %
E III koeficient využití aparátu orientačního
75,00 %
Ev
koeficient využití verbálních komponent
59,26 %
Eo
koeficient využití obrazových komponent
33,33 %
E
celkový koeficient didaktické vybavenosti učebnice
52,78 %
Z uvedené tabulky vyplývá, ţe jednotlivé koeficienty patří mezi průměrné, koeficient vyuţití aparátu orientačního a koeficient vyuţití verbálních komponent.patří mezi nejvyšší. Tabulka 12: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Čechová, Rozsypalová, Obecná psychologie Čechová, Rozsypalová, Obecná psychologie IDVPZ 1996 Ts syntaktická obtížnost textu
16,50
Tp sémantická obtížnost textu
14,08
T celková obtížnost textu
30,58
i odborné pojmy v celkovém počtu slov
3,75 %
h odborné pojmy v celkovém počtu pojmů
11,43 %
73
Tabulka 12 ukazuje, ţe učebnice Obecná psychologie patří svými zjištěnými hodnotami mezi průměrné. Učebnice je díky margináliím přehledná, dobře členěná a čtenář se v ní dobře orientuje (coţ dokazuje taky hodnota koeficientu vyuţití orientačního aparátu 75 %) a obsah odpovídá učebním osnovám předmětu psychologie a komunikace pro obor zdravotnický asistent. Setkáme se s mnoţstvím otázek, úkolů, studenti musí přemýšlet, uvaţovat, kreslit, načrtnout, popsat, srovnávat… V kapitole myšlení najdeme i zábavné logické úkoly. Velkou mírou jsou zde zastoupeny mezipředmětové vztahy a otázky. Úkoly jsou zaměřené na práci zdravotní sestry, komunikaci s pacientem. Je zde malé mnoţství obrázků, spíše jen schémata, ale najdeme zde i ukázku z krásné literatury a ţáci mají za úkol vyhledat informace v jiné literatuře. 7.
ČECHOVÁ,
V.,
MELLANOVÁ,
A.,
ROZSYPALOVÁ,
M.
Speciální
psychologie. 1. vyd. Brno: IDVZP, 1995. Tabulka 13: Míra didaktické vybavenosti knihy: Čechová, Mellanová, Rozsypalová, Speciální psychologie Čechová, Mellanová, Rozsypalová, Speciální psychologie IDVPZ 1995 EI
koeficient využití aparátu prezentace učiva
E II koeficient využití aparátu řízení učení
42,86 % 44,44 % 75,00 %
E III koeficient využití aparátu orientačního E v koeficient využití verbálních komponent
51,85 %
E o koeficient využití obrazových komponent
33,33 %
E
47,22 %
celkový koeficient didaktické vybavenosti učebnice
Tabulka 13 vyjadřuje průměrnou míru didaktické vybavenosti učebnice Speciální psychologie. V porovnání s Obecnou psychologií stejných autorek je zde niţší vyuţití aparátu řízení učení (44,44 %), vyšší výskyt verbálních komponent (51,85 %) a niţší celkový koeficient didaktické vybavenosti (47,22 %). V ostatních výsledcích se tyto dvě knihy shodují.
74
Tabulka 14: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Čechová, Mellanová, Rozsypalová, Speciální psychologie Čechová, Mellanová, Rozsypalová, Speciální psychologie IDVPZ 1995 Ts syntaktická obtížnost textu
12,22
Tp sémantická obtížnost textu
11,86
T celková obtížnost textu
24,08
i odborné pojmy v celkovém počtu slov
4,33 %
h odborné pojmy v celkovém počtu pojmů
14,42 %
Z tabulky 14 je patrné, ţe obtíţnost textu je ve všech sledovaných oblastech niţší neţ u stejných posuzovaných oblastech prvního dílu – Obecné psychologie. Jak uţ název napovídá, Speciální psychologie, má vyšší procentuální zastoupení odborných pojmů. Obsah
učebnice
odpovídá
učebním
osnovám
předmětu
psychologie
a komunikace, díky margináliím se čtenář v knize dobře orientuje (koeficient vyuţití orientačního aparátu je 75 %). Obrázek zde najdeme jen jeden a ani schémata či tabulky nejsou zastoupeny nějak výrazně. Toto dokazuje také niţší koeficient vyuţití obrazových komponent. Tyto nedostatky však vynahradí rozsah úkolů a praktických cvičení pro ţáky, které jsou směrovány na komunikaci s pacienty, situační metody s chováním pacientů či samotnou práci zdravotní sestry. Součástí publikace jsou praktické přílohy: Morální kodex sestry, Kodex práv pacienta a Přehled neuropsychického vývoje dítěte. V porovnání s obecnou psychologií stejných autorek je u této učebnice niţší míra syntaktické, sémantické a tím i celkové obtíţnosti textu. Počet odborných pojmů je však procentuálně zastoupen více – koeficient odborných pojmů v celkovém počtu slov je 4,33 % a koeficient odborných pojmů v celkovém počtu pojmů 14,42 %.
75
8. ŠTEFANOVIČ, J., GREISINGER,J. Psychológia. 2. vyd. Martin: Osveta, n.p., 1987. Tabulka 15: Míra didaktické vybavenosti knihy: Štefanovič, Greisinger, Psychológia Štefanovič, Greisinger, Psychológia Osveta 1987 EI
koeficient využití aparátu prezentace učiva
42,86 %
E II koeficient využití aparátu řízení učení
22,22 %
E III koeficient využití aparátu orientačního
75,00 %
Ev
koeficient využití verbálních komponent
37,04 %
Eo
koeficient využití obrazových komponent
33,33 %
E
celkový koeficient didaktické vybavenosti učebnice
36,11 %
Tabulka 15 ukazuje velmi nízký koeficient vyuţití aparátu řízení učení (22,22 %), vysoký koeficient vyuţití aparátu orientačního (75,00 %), a v porovnání s ostatními učebnicemi docela nízký celkový koeficient didaktické vybavenosti (36,11 %). Tabulka 16: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Štefanovič, Greisinger, Psychológia Štefanovič, Greisinger, Psychológia Osveta 1987 Ts syntaktická obtížnost textu
18,79
Tp sémantická obtížnost textu
16,27
T celková obtížnost textu
35,06
i odborné pojmy v celkovém počtu slov
6,36 %
h odborné pojmy v celkovém počtu pojmů
18,75 %
V tabulce 16 vidíme, ţe u této učebnice jsme zjistili nejvyšší hodnotu v oblasti syntaktické obtíţnosti textu (18,79) a hodnota 35,06 je druhou nejvyšší hodnotou zjištěnou v celkové obtíţnosti textu. Tuto učebnici schválilo ministerstvo zdravotnictví SSR Č. Z-4936/86-A/1-II – 19.6. 1986 po dohodě s ministerstvem zdravotnictví ČSR jako učebnici pro střední zdravotnické školy.
76
Díky margináliím dobrá orientace, přehledná a hezky členěná slovenská učebnice, dosud pouţívaná i na našich školách, po které sáhnou kvůli slovenštině spíše učitelé, neţ dnešní ţáci. Přesto, ţe kniha obsahuje mnoţství obrázků, tabulek, grafů a náčrtů, tak hodnota koeficientu vyuţití obrazových komponent dosahuje pouze 33,33 %. Hezky členěné příklady jsou v podobě poznámek menším písmem uvedeny přímo v textu, otázky a úkoly jsou zaměřené na učivo, avšak nenalezneme zde skoro ţádné praktické úkoly a cvičení, coţ dokumentuje nízký koeficient vyuţití aparátu řídícího učení. Téměř odpovídá učebním osnovám předmětu psychologie a komunikace pro střední zdravotnické školy, chybí pouze více propracovaná psychologie nemocných. Velkým nedostatkem je určitě to, ţe není uvedena ţádná literatura – ani citace, ani pouţitá literatura. Z pohledu obtíţnosti výkladového textu má tato učebnice nejvyšší změřenou hodnotu syntaktické obtíţnosti Ts, a to 18,79. Při hodnocení z pohledu celkové obtíţnosti textu je jako druhá nejobtíţnější (T je 35,06).
9. ŠIL, P., KAROLOVÁ, J. Já, člověk. 1. vyd. Olomouc: Olomouc s.r.o., 2004. Tabulka 17: Míra didaktické vybavenosti knihy: Šil, Karbolová, Já, člověk Šil, Karbolová, Já, člověk Olomouc, s.r.o. 2004 EI
koeficient využití aparátu prezentace učiva
50,00 %
E II koeficient využití aparátu řízení učení
72,22 %
E III koeficient využití aparátu orientačního
50,00 %
Ev
koeficient využití verbálních komponent
62,96 %
Eo
koeficient využití obrazových komponent
55,56 %
E
celkový koeficient didaktické vybavenosti učebnice
61,11 %
V tabulce 17 vidíme, ţe alternativní učebnice psychologie Já, člověk má velmi vysoký koeficient vyuţití aparátu řízení učení (72,22 %), vysokou hodnotu koeficientu vyuţití verbálních komponent (62,96 %). Tím je určena i vysoká hodnota celkového koeficientu didaktické vybavenosti učebnice – 61,11 %.
77
Tabulka 18: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Šil, Karbolová, Já, člověk Šil, Karbolová, Já, člověk Olomouc, s.r.o. 2004 Ts syntaktická obtížnost textu
11,78
Tp sémantická obtížnost textu
20,30
T celková obtížnost textu
32,08
i odborné pojmy v celkovém počtu slov
7,36 %
h odborné pojmy v celkovém počtu pojmů
19,04 %
Tabulka 18 uvádí, ţe v této učebnici byla zjištěna vůbec nejvyšší hodnota Sémantické obtíţnosti textu Tp – 20,30. Vyššími hodnotami jsou zastoupeny také odborné pojmy (koeficient i je 7,36 % a koeficient h je 19,04 %). Jedná se o alternativní učebnici pro výuku psychologie, která je rozdělena na dvě části – část pro ţáky a část pro učitele. Vhodná je ale pouze pro část učiva z učebních osnov zdravotnického asistenta. Ocení ji zejména začínající učitelé, ale také učitelé, kteří jiţ učí předmět psychologie a komunikace delší dobu. Najdou zde obrovské mnoţství inspirativních úkolů, cvičení, pojetí hodiny nebo domácích úkolů pro ţáky. Toto potvrzuje i koeficient vyuţití aparátu řídícího učení, který je 72,22 %. Součástí publikace je i soubor 28 pracovních listů ve formě přílohy a průběţně jsou úkoly a cvičení řazeny u kaţdého tématu. Hezké, vtipné ilustrace vystihují a dokreslují témata hodin. Stejně jako druhá, podobně členěná učebnice stejných autorů, Člověk jako osobnost, má vysoký koeficient didaktické vybavenosti, v tomto případě je to 61,11%.
10. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2002. Tabulka 19: Míra didaktické vybavenosti knihy: Křivohlavý, Psychologie nemoci Křivohlavý, Psychologie nemoci Grada 2002 E I koeficient využití aparátu prezentace učiva
57,14 %
E II koeficient využití aparátu řízení učení
27,78 %
E III koeficient využití aparátu orientačního
50,00 %
Ev
koeficient využití verbálních komponent
44,44 %
Eo
koeficient využití obrazových komponent
33,33 %
E
celkový koeficient didaktické vybavenosti učebnice
78
41,67 %
Tabulka 19 nám ukazuje, ţe míra didaktické vybavenosti knihy Psychologie nemoci patří mezi průměrné, vzhledem k námi posuzovaným učebnicím. Tabulka 20: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Křivohlavý, Psychologie nemoci Křivohlavý, Psychologie nemoci Grada 2002 Ts syntaktická obtížnost textu
9,59
Tp sémantická obtížnost textu
11,66
T celková obtížnost textu
21,25
i odborné pojmy v celkovém počtu slov
5,34 %
h odborné pojmy v celkovém počtu pojmů
18,18 %
V tabulce 20 vidíme nízkou hodnotu syntaktické obtíţnosti textu (9,59). Ostatní zjištěné hodnoty v této oblasti posuzování patří opět k těm průměrným. Tato kniha je vhodná pouze pro psychologii nemocných, není tedy povaţována za klasickou školní učebnici, ale za doplňující rozšiřující odbornou literaturu. Vzhledem k tomuto je s podivem, ţe celkový koeficient didaktické vybavenosti učebnice dosahuje hodnoty 41,67 %, čehoţ nedosahují ani knihy, které jsou prezentovány jako učebnice. Text je pěkně a přehledně členěn, průběţně je doplňován mnoţstvím citátů vztahující se k daným tématům. Syntaktická obtíţnost textu je se svojí hodnotou 9,59 jednou z nejniţších mezi posuzovanými publikacemi. 11. ŘÍČAN, P. Psychologie osobnosti. 5. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. Tabulka 21: Míra didaktické vybavenosti knihy: Říčan, Psychologie osobnosti Říčan, Psychologie osobnosti Grada 2007 EI
koeficient využití aparátu prezentace učiva
57,14 %
E II koeficient využití aparátu řízení učení
22,22 %
E III koeficient využití aparátu orientačního
75,00 %
Ev
koeficient využití verbálních komponent
40,74 %
Eo
koeficient využití obrazových komponent
44,44 %
E
celkový koeficient didaktické vybavenosti učebnice
79
41,67 %
Tabulka 21 ukazuje, ţe koeficient vyuţití orientačního aparátu je u knihy Psychologie osobnosti vysoký – 75 % a koeficient aparátu řízení učení je nízký, pouze 22,22 %. Tabulka 22: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Říčan, Psychologie osobnosti Říčan, Psychologie osobnosti Grada 2007 Ts syntaktická obtížnost textu
16,93
Tp sémantická obtížnost textu
16,14
T celková obtížnost textu
33,07
i odborné pojmy v celkovém počtu slov
6,50 %
h odborné pojmy v celkovém počtu pojmů
19,24 %
Z tabulky 22 je patrné, ţe jednotlivé hodnoty v této oblasti hodnocení učebnice patří průměrově mezi vyšší změřené hodnoty. Kniha je dílčím výsledkem autorovy práce na výzkumném záměru Psychologického ústavu AV ČR „Člověk v kontextu celoţivotního vývoje“. Nejedná se o školní učebnici vhodnou k výuce, coţ potvrzuje také nízký koeficient vyuţití aparátu řízení učení s hodnotou 22,22 %. Na druhé straně vidíme odbornou stránku knihy, a to v zastoupení odborných pojmů v celkovém počtu slov (6,50 %) i odborných pojmů v celkovém počtu pojmů (19,24 %). Určitě ji však lze pouţít jako doplňující odbornou literaturu, zejména pro studium psychologii osobnosti. Text v knize je přehledně členěn a čtenář se v knize dobře orientuje (koeficient vyuţití aparátu orientačního je 75 %).
80
12. HELUS, Z. Psychologie pro střední školy. 2. vyd. Praha: Fortuna, 1999. Tabulka 23: Míra didaktické vybavenosti knihy: Helus, Psychologie pro střední školy Helus, Psychologie pro střední školy Fortuna 1999 EI
koeficient využití aparátu prezentace učiva
57,14 %
E II koeficient využití aparátu řízení učení
50,00 %
E III koeficient využití aparátu orientačního
50,00 %
Ev
koeficient využití verbálních komponent
51,85 %
Eo
koeficient využití obrazových komponent
55,56 %
E
celkový koeficient didaktické vybavenosti učebnice
52,78 %
Tabulka 23 ukazuje průměrné hodnoty, které jsme při měření míry didaktické vybavenosti během našeho výzkumu zjistili. Tabulka 24: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Helus, Psychologie pro střední školy Helus, Psychologie pro střední školy Fortuna 1999 Ts syntaktická obtížnost textu
16,90
Tp sémantická obtížnost textu
14,42
T celková obtížnost textu
31,32
i odborné pojmy v celkovém počtu slov
6,96 %
h odborné pojmy v celkovém počtu pojmů
22,76 %
V tabulce 24 vidíme, ţe u této učebnice psychologie bylo zjištěno nejvyšší procentuální zastoupení odborných pojmů v celkovém počtu pojmů (22,76 %). Ostatní hodnoty patří k průměrně zjištěným, spíše však vyšším hodnotám. V roce 1995 schváleno Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy České republiky jako učebnice psychologie pro gymnázia. Pěkně členěno, čtenář se v knize dobře orientuje, průběţně jsou drobným písmem k jednotlivým tématům ukázky příkladů. Vhodné však pouze pro obecnou psychologii, chybí zde psychologie nemocného, či vývojová psychologie. Otázky a úkoly docela pro ţáky náročné, převaţuje: na základě vlastní úvahy, uvaţujte, vypracujte, vyjádřete svůj názor…
81
Při zjišťování zastoupení odborných pojmů v celkovém počtu slov (koeficient i) jsme u této učebnice naměřili nejvíce těchto pojmů, a to 22,76 %. Koeficient h je v tomto případě také vyšší, konkrétně třetí nejvyšší mezi všemi námi vybranými učebnicemi. Didaktická vybavenost učebnice (jak dílčí koeficienty, tak celkový koeficient E) patří mezi průměrné. 13. JOBÁNKOVÁ, M. a kol. Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 3. vyd. Brno: NCONZO, 2003. Tabulka 25: Míra didaktické vybavenosti knihy: Jobánková a kol.,
Kapitoly
z psychologie pro zdravotnické pracovníky Jobánková a kol., Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky NCONZO 2003 EI
koeficient využití aparátu prezentace učiva
35,71 %
E II koeficient využití aparátu řízení učení
16,67 %
E III koeficient využití aparátu orientačního
50,00 %
Ev
koeficient využití verbálních komponent
29,63 %
Eo
koeficient využití obrazových komponent
22,22 %
E
celkový koeficient didaktické vybavenosti učebnice
27,78 %
Z tabulky 25 vyplývá, ţe zjištěné koeficienty míry didaktické vybavenosti učebnice jsou velmi nízké, zejména pak koeficient vyuţití aparátu řízení učení. Tabulka 26: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Jobánková a kol.,
Kapitoly
z psychologie pro zdravotnické pracovníky Jobánková a kol., Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky NCONZO 2003 Ts syntaktická obtížnost textu
14,79
Tp sémantická obtížnost textu
11,11
T celková obtížnost textu
25,90
i odborné pojmy v celkovém počtu slov
4,11 %
h odborné pojmy v celkovém počtu pojmů
14,14 %
Tabulka 26 nám ukazuje, ţe při komplexní míře obtíţnosti textu jsme vzhledem k ostatním hodnoceným učebnicím zjistili průměrné hodnoty.
82
Docela špatná orientace, kniha je rozdělena do čtyř částí, kaţdá část má svůj obsah.
Špatně členěný text, velký rozsah souvislého textu, který činí knihu ještě
nepřehlednější. Není ucelená, neodpovídá učebním osnovám, jedná se spíše o odborný text, tudíţ se nejedná o klasickou školní učebnici v tom pravém slova smyslu. Ţádné úkoly, otázky, cvičení, je zde uvedeno pouze pár příkladů k jednotlivým tématům. Je zde uvedeno pouze pár příkladů k jednotlivým tématům. Koeficient vyuţití obrazových komponent je zastoupen pouze 22,22 % a i celkový koeficient didaktické vybavenosti patří mezi nejniţší z vybraných posuzovaných knih.
14. KŘIVOHLAVÝ, J., PEČENKOVÁ, J. Duševní hygiena zdravotní sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. Tabulka 27: Míra didaktické vybavenosti knihy: Křivohlavý, Pečenková, Duševní hygiena zdravotní sestry Křivohlavý, Pečenková, Duševní hygiena zdravotní sestry Grada 2004 EI
koeficient využití aparátu prezentace učiva
42,86 %
E II koeficient využití aparátu řízení učení
27,78 %
E III koeficient využití aparátu orientačního
50,00 %
Ev
koeficient využití verbálních komponent
37,04 %
Eo
koeficient využití obrazových komponent
33,33 %
E
celkový koeficient didaktické vybavenosti učebnice
36,11 %
Tabulka 27 vyjadřuje průměrně zjištěné hodnoty v oblasti míry didaktické vybavenosti knihy Duševní hygiena zdravotní sestry. Tabulka 28: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Křivohlavý, Pečenková, Duševní hygiena zdravotní sestry Křivohlavý, Pečenková, Duševní hygiena zdravotní sestry Grada 2004 Ts syntaktická obtížnost textu
11,30
Tp sémantická obtížnost textu
6,23
T celková obtížnost textu
17,53
i odborné pojmy v celkovém počtu slov
2,61 %
h odborné pojmy v celkovém počtu pojmů
11,89 %
83
V tabulce 28 vidíme ţe sémantická obtíţnost textu Tp je pouze 6,23, coţ je nejniţší zjištěná hodnota a také celková obtíţnost textu je se svou hodnotou 17,53 nejniţší změřená. Lze pouţít pouze jako doplňující informační literaturu, hodně odborná, jednostranně zaměřená. Vhodné pro velké mnoţství příkladů přímo z praxe. Sestry v jednotlivých kapitolách popisují svoje zkušenosti, záţitky, a tím jsou stanovovány návody pro sestry jak efektivně relaxovat při svém náročném povolání. Vše hezky doplňují citáty k zamyšlení. Celková obtíţnost textu u této knihy je 17,53, jedná se o nejniţší naměřenou hodnotu v této kategorii. Odborné pojmy v celkovém počtu slov (koeficient i) patří také mezi nejniţší zjištěné (2,61 %).
15. KELNAROVÁ, J., MATĚJKOVÁ, E. Psychologie 1. díl Pro studenty zdravotnických oborů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010 Tabulka 29: Míra didaktické vybavenosti knihy: Kelnarová, Matějková, Psychologie pro studenty zdravotnických oborů 1.díl Kelnarová, Matějková, Psychologie pro studenty zdravotnických oborů 1.díl Grada 2010 EI
koeficient využití aparátu prezentace učiva
57,14 %
E II koeficient využití aparátu řízení učení
27,78 %
E III koeficient využití aparátu orientačního
75,00 %
Ev
koeficient využití verbálních komponent
40,74 %
Eo
koeficient využití obrazových komponent
55,56 %
E
celkový koeficient didaktické vybavenosti učebnice
44,44 %
Tabulka 29 nám shrnuje jednotlivé výsledky našeho výzkumu v oblasti didaktické vybavenosti, vyšší hodnotu zde zastupuje koeficient t vyuţití orientačního aparátu (75,00 %), ostatní zjištěné hodnoty jsou zastoupeny průměrně.
84
Tabulka 30: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Kelnarová, Matějková, Psychologie pro studenty zdravotnických oborů 1.díl Kelnarová, Matějková, Psychologie pro studenty zdravotnických oborů 1.díl Grada 2010 Ts syntaktická obtížnost textu
13,41
Tp sémantická obtížnost textu
16,60
T celková obtížnost textu
30,01
i odborné pojmy v celkovém počtu slov
6,61 %
h odborné pojmy v celkovém počtu pojmů
19,38 %
V tabulce 30 můţeme vidět, ţe v této nové učebnici je vysoké procentuální zastoupení odborných pojmů v celkovém počtu pojmů (19,38 %). Nejnovější učebnice psychologie na českém trhu odpovídá učebním osnovám oboru zdravotnický asistent, předmětu psychologie a komunikace. Otázky a úkoly najdeme průběţně v textu, praktická cvičení či úkoly k procvičování zde nejsou. Nedostatek těchto sloţek učebnice vyjadřuje koeficient vyuţití aparátu řízení učení, který je pouze 27,78 %. Kniha je celkově velmi pěkně členěna, jsou zde k dispozici tabulky, náčrty, cíle, barevné fotografie, které činí výkladové učivo přehledné a zajímavé. Odborné pojmy v celkovém počtu pojmů (19,38 %) patří v celkovém zhodnocení učebnic na třetí místo v nejčastějším výskytu. 16. MINIBERGEROVÁ, L., JIČÍNSKÁ, K. Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 1. vyd. Brno: NCONZO, 2010. Tabulka 31: Míra didaktické vybavenosti knihy: Minibergerová, Jičínská, Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky Minibergerová, Jičínská, Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky, NCONZO 2010 EI
koeficient využití aparátu prezentace učiva
21,43 %
E II koeficient využití aparátu řízení učení
11,11 %
E III koeficient využití aparátu orientačního
50,00 %
Ev
koeficient využití verbálních komponent
18,52 %
Eo
koeficient využití obrazových komponent
22,22 %
E
celkový koeficient didaktické vybavenosti učebnice
85
19,44 %
Z tabulky 31 je patrné, ţe tato učebnice není z pohledu didaktické vybavenosti na vysoké úrovni. Nízký koeficient aparátu řízení učení (11,11 %) či nízké zastoupení verbálních a obrazových komponent vedou i k nízkému celkovému koeficientu didaktické vybavenosti učebnice (19,44 %), coţ jsou vůbec nejniţší zjištěné hodnoty. Tabulka 32: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Minibergerová, Jičínská, Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky Minibergerová, Jičínská, Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky, NCONZO 2010 Ts syntaktická obtížnost textu
12,44
Tp sémantická obtížnost textu
10,83
T celková obtížnost textu
23,27
i odborné pojmy v celkovém počtu slov
3,00 %
h odborné pojmy v celkovém počtu pojmů
10,03 %
Tabulka 32 ukazuje zejména na niţší procentuální zastoupení odborných pojmů jak v celkovém počtu slov (3,00 %), tak v celkovém počtu pojmů (10,03 %). Ostatní hodnoty obtíţnosti textu patří k průměrným. Jak uţ sám název napovídá, jedná se opravdu pouze o vybrané kapitoly, obsah jednotlivých kapitol je hodně stručný a učebním osnovám oboru zdravotnický asistent tím tak nevyhovuje. Lze ji definovat jako doplňující literaturu, svědčí o tom i celkově nízké koeficienty vyuţití jednotlivých aparátů, zejména však vůbec nejniţší změřený koeficient vyuţití aparátu řízení učení 11,11 %. A i celkový koeficient didaktické vybavenosti je mezi posuzovanými knihami s hodnotou 19,44 % nejmenší. Knihu lze pouţít pouze jako inspiraci k některým cvičením, zejména je vhodná pro téma komunikace, stres a nemoc. Více vhodné jiţ pro pracovníky ve zdravotnictví neţ pro studenty.
86
17. ŠIL, P., KAROLOVÁ, J. Člověk jako osobnost, psychologie pro střední školy. 2. vyd. Olomouc: Olomouc s.r.o., 2007. Tabulka 33: Míra didaktické vybavenosti knihy: Šil, Karbolová, Člověk jako osobnost Šil, Karbolová, Člověk jako osobnost Olomouc s.r.o. 2004 EI
koeficient využití aparátu prezentace učiva
64,29 %
E II koeficient využití aparátu řízení učení
83,33 %
E III koeficient využití aparátu orientačního
75,00 %
Ev
koeficient využití verbálních komponent
74,07 %
Eo
koeficient využití obrazových komponent
77,78 %
E
celkový koeficient didaktické vybavenosti učebnice
75,00 %
Tabulka 33 uvádí vypočtené hodnoty didaktické vybavenosti alternativní učebnice psychologie. Všechny uvedené hodnoty jsou nejvyšší, které jsme v práci naměřili. Tabulka 34: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Šil, Karbolová, Člověk jako osobnost Šil, Karbolová, Člověk jako osobnost Olomouc s.r.o. 2004 Ts syntaktická obtížnost textu
11,07
Tp sémantická obtížnost textu
18,59
T celková obtížnost textu
29,66
i odborné pojmy v celkovém počtu slov
5,74 %
h odborné pojmy v celkovém počtu pojmů
15,29 %
V tabulce 34 je uvedena jedna z nejvyšších změřených hodnot sémantické obtíţnosti textu (18,59), ostatní hodnoty můţeme označit za průměrné. Další alternativní učebnice psychologie pro střední školy, vhodná i pro obor zdravotnický asistent, pouze však pro obecnou psychologii. Chybí zde sociální psychologie, komunikace či psychologie nemoci. Součástí publikace jsou pracovní listy a obrovské mnoţství úkolů, cvičení, podnětů k přemýšlení a k pokusům nalezneme i v průběhu výkladu učiva. O velkém zastoupení těchto součástí učebnice svědčí i vůbec nejvyšší koeficient vyuţití aparátu řízení učení, a to 83,33 %. 87
Přehledná, dobře členěná, s částí pro ţáky i učitele, obsahuje vhodně začleněné fotografie s komentáři a také ukázky z krásné literatury. Opět, stejně jako u předchozí alternativní učebnice stejných autorů, zde vyvstává otázka, zda je vhodné, aby ţák předem znal učitelovu přípravu na vyučování. Jak ukazuje tabulka s vypočítanými koeficienty, tak tato učebnice patří mezi nejlépe didakticky vybavenou učebnici ze všech posuzovaných. 18. ŠTEFANOVIČ, J., GREISINGER,J. Psychologie. 3. vyd. Praha: Avicenum, 1987. Tabulka 35: Míra didaktické vybavenosti knihy: Štefanovič, Greisinger, Psychologie Štefanovič, Greisinger, Psychologie Avicenum 1987 EI
koeficient využití aparátu prezentace učiva
42,86 %
E II koeficient využití aparátu řízení učení
16,67 %
E III koeficient využití aparátu orientačního
50,00 %
Ev
koeficient využití verbálních komponent
29,63 %
Eo
koeficient využití obrazových komponent
33,33 %
E
celkový koeficient didaktické vybavenosti učebnice
30,56 %
V tabulce 35 vidíme, ţe koeficient vyuţití aparátu řízení učení je na odbornou učebnici velmi nízký, jeho hodnota je pouze 16,67 %. Ostatní zjištěné koeficienty nabývají průměrných hodnot. Tabulka 36: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Štefanovič, Greisinger, Psychologie Štefanovič, Greisinger, Psychologie Avicenum 1987 Ts syntaktická obtížnost textu
18,01
Tp sémantická obtížnost textu
12,25
T celková obtížnost textu
30,26
i odborné pojmy v celkovém počtu slov
4,03 %
h odborné pojmy v celkovém počtu pojmů
12,69 %
V tabulce 36 je uvedena míra obtíţnosti textu, kdy především syntaktickou obtíţnost textu můţeme zařadit mezi nejvyšší změřenou – její hodnota 18,01.
88
Knihu schválilo ministerstvo zdravotnictví ČSR v dohodě s ministerstvem zdravotnictví SSR dne 5.4.1984 pod čj. KP/3-621.4-5.4.84 jako učebnici pro postřední zdravotnické školy, studijní obor zdravotní sestra, dětská sestra, ţenská sestra, dietní sestra, rehabilitační pracovník, zdravotní laborant, zubní laborant, farmaceutický laborant. Odpovídá učebním osnovám předmětu psychologie a komunikace pro obor zdravotnický asistent, jedná se o „klasickou komunistickou učebnici“. Obsah je téměř shodný se slovenskou verzí knihy stejných autorů, a dokonce i koeficient vyuţití aparátu prezentace učiva (42,86 %) a koeficient vyuţití obrazových komponent (33,33 %) mají u obou knih stejnou hodnotu. Hezky a přehledně členěno, otázky a úkoly jsou formulovány pouze formou: co, jak, jaký, charakterizujte aj. Při porovnání se slovenskou učebnicí je vidět, ţe obě učebnice mají vysokou syntaktickou obtíţnost, učebnice slovenská má Ts 18,79 a učebnice česká 18,01. 19. RYBÁROVÁ, E. a kol. Psychologie a pedagogika pro dětské sestry. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1988.
Tabulka 37: Míra didaktické vybavenosti knihy: Rybárová, Psychologie a pedagogika pro dětské sestry Rybárová, Psychologie a pedagogika pro dětské sestry Avicenum 1988 EI
koeficient využití aparátu prezentace učiva
50,00 %
E II koeficient využití aparátu řízení učení
44,44 %
E III koeficient využití aparátu orientačního
50,00 %
Ev
koeficient využití verbálních komponent
44,44 %
Eo
koeficient využití obrazových komponent
55,56 %
E
celkový koeficient didaktické vybavenosti učebnice
47,22 %
V tabulce 37 můţeme vyhodnotit jednotlivé zjištěné výsledky míry didaktické vybavenosti knihy jako průměrné.
89
Tabulka 38: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Rybárová, Psychologie a pedagogika pro dětské sestry Rybárová, Psychologie a pedagogika pro dětské sestry Avicenum 1988 Ts syntaktická obtížnost textu
14,86
Tp sémantická obtížnost textu
16,80
T celková obtížnost textu
31,66
i odborné pojmy v celkovém počtu slov
3,80 %
h odborné pojmy v celkovém počtu pojmů
10,21 %
Tabulka 38 poukazuje na zjištěné hodnoty komplexní míry obtíţnosti textu, které můţeme také hodnotit jako průměrné. Publikaci schválilo ministerstvo zdravotnictví SSR po dohodě s ministerstvem ČSR č. Z-2746/86 – A/1-II ze dne 7.5.1986 jako učebnici pro střední zdravotnické školy, studijní obor dětská sestra. Pouţitelné pouze pro dětskou sestru, pro vývojovou psychologii, psychologie nemocných, psychologie sestry. Kniha je dobře členěna – obsahuje učivo všech tří ročníků psychologie a přesto se v ní čtenář můţe dobře orientovat, např. díky grafickým symbolům k jednotlivým částím kapitoly. Z hlediska didaktické vybavenosti lze učebnici v porovnání s ostatními posuzovanými hodnotit jako průměrnou. Průměrné hodnoty jsme zjistili i při měření komplexní míry obtíţnosti textu. 20. SZABOVÁ, K. Psychologie a pedagogika – cvičení. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1988. Tabulka 39: Míra didaktické vybavenosti knihy: Szabová, Psychologie a pedagogika – cvičení Szabová, Psychologie a pedagogika – cvičení Avicenum 1988 EI
koeficient využití aparátu prezentace učiva
35,71 %
E II koeficient využití aparátu řízení učení
50,00 %
E III koeficient využití aparátu orientačního
50,00 %
Ev
koeficient využití verbálních komponent
48,15 %
Eo
koeficient využití obrazových komponent
33,33 %
E
celkový koeficient didaktické vybavenosti učebnice
90
44,44 %
Tabulka 39 svými změřenými hodnotami řadí tyto hodnoty jednotlivých koeficientů mezi průměrné. Tabulka 40: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Szabová, Psychologie a pedagogika – cvičení Szabová, Psychologie a pedagogika – cvičení Avicenum 1988 Ts syntaktická obtížnost textu
10,91
Tp sémantická obtížnost textu
13,83
T celková obtížnost textu
24,74
i odborné pojmy v celkovém počtu slov
2,08 %
h odborné pojmy v celkovém počtu pojmů
5,77 %
Tabulka 40 popisuje především nízké koeficienty vyjadřující odborných pojmů – v celkovém počtu slov (2,08 %) i v celkovém počtu pojmů (5,77 %). Obě tyto hodnoty jsou nejniţší zjištěné. Tuto knihu schválilo ministerstvo zdravotnictví SSR v dohodě s ministerstvem zdravotnictví
ČSR dne 7.5.1986 č.j. Z-3747 – A/1-II jako učebnici pro střední
zdravotnické školy, studijní obor dětská sestra. Zaměřeno na cvičení s dětmi (hry, zpěv, tanec, hračky, maňásci, pohybové hry). Vhodná jako doplňující literatura pro vývojovou psychologii i pro obor zdravotnický asistent, jako ukázka, co a jak v které vývojovém období děti dělají. Názorně
je zde pouţito mnoţství fotografií, které vystihují problematiku
psychologie. To, ţe se jedná spíše o cvičebnici neţ učebnici dokazuje i procentuální zastoupení odborných pojmů v celkovém počtu slov (2,08 %) a odborných pojmů v celkovém počtu pojmů (5,77 %).
91
21. GILLERNOVÁ, I., BURIÁNEK, J. Základy psychologie, sociologie. 3. upr. vyd. Praha: Fortuna, 2004. Tabulka 41: Míra didaktické vybavenosti knihy: Gillernová, Buriánek, Základy psychologie, sociologie Gillernová, Buriánek, Základy psychologie, sociologie Fortuna 2004 EI
koeficient využití aparátu prezentace učiva
28,57 %
E II koeficient využití aparátu řízení učení
50,00 %
E III koeficient využití aparátu orientačního
50,00 %
Ev
koeficient využití verbálních komponent
40,74 %
Eo
koeficient využití obrazových komponent
44,44 %
E
celkový koeficient didaktické vybavenosti učebnice
41,67 %
Tabulka 41 prezentuje svými výsledky průměrně zjištěné hodnoty didaktické vybavenosti učebnice. Tabulka 42: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Gillernová, Buriánek, Základy psychologie, sociologie Gillernová, Buriánek, Základy psychologie, sociologie Fortuna 2004 Ts syntaktická obtížnost textu
17,60
Tp sémantická obtížnost textu
20,19
T celková obtížnost textu
37,79
i odborné pojmy v celkovém počtu slov
8,41 %
h odborné pojmy v celkovém počtu pojmů
22,99 %
V tabulce vidíme, ţe syntaktická (17,60) i sémantická (20,19) obtíţnost textu patří mezi nejvyšší naměřené a celková obtíţnost textu je vůbec nejvyšší v celé naší práci.Odborné pojmy (koeficient i je 8,41 % a h je 22,99 %) jsou také nejvyšší zjištěné Tuto učebnici schválilo Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy České republiky čj. 34051/2000-23 dne 28.12.2000 k zařazení do seznamu učebnic pro střední školy s dobou platnosti šest let. Kniha je pěkně členěná, přehledná, je zde zařazeno velké mnoţství cvičení a her, které jsou vhodně začleněny průběţně a vztahují se k tématu daného celku. V průběhu textu je jiţ řazena také pouţitá literatura, čtenář si ji můţe při zájmu o další podrobnější 92
informace vyhledat. Některé úkoly či cvičení k tomu ţáky přímo vyzývají. Občasný výskyt barevných obrázků a tabulek dokresluje a zpřehledňuje výkladovou stránku textu. Jak ukazuje tabulka s hodnotami míry didaktické vybavenosti, jednotlivé hodnoty dosahují s porovnáním s ostatními posuzovanými učebnicemi průměrných výsledků. V tabulce, která se věnuje míře obtíţnosti textu, je vidět, ţe celková obtíţnost textu v hodnotě 37,79 % je námi nejvyšší naměřenou. Co se týká odborných pojmů vyjádřených jak koeficientem i, tak vyjádřených koeficientem h, tak tato učebnice je knihou, kde jsou odborné pojmy v celkovém počtu slov i pojmů zastoupeny nejvíce. Koeficient i je 8,41 % a koeficient h je 22,99 %.
93
4.2 Analýza didaktické vybavenosti V následujících grafech popisujeme jednotlivé výsledky měření didaktické vybavenosti u posuzovaných učebnic. Učebnice jsou seřazeny podle stejného principu jako v předcházející části. Pro jednoduchost a přehlednost grafů jsme proto pouţili jiţ jenom čísla, které vyjadřují pořadí v dříve uvedeném seznamu 21 knih. U grafů jsme popsali, jak jsme dané koeficienty vypočítali, co je obsahem těchto výpočtů. Poté jsme zhodnotili, zda a v jaké míře jsou v učebnicích vyuţity nabízené strukturální komponenty. Veškeré výsledky jsou uvedeny v procentech. Platí, ţe čím více se v učebnicích daného koeficientu blíţí horní hranici, tj. 100 %, tím je její didaktická vybavenost vyšší.
4.2.1 Aparát prezentace učiva E I Aparát prezentace učiva (E I) nám ukazuje procentuální podíl počtu skutečně vyuţitých komponentů z počtu moţných komponentů. V aparátu prezentace učiva rozlišujeme celkem 14 komponentů rozdělených do části verbální a do části obrazové. Verbální část (celkem 9 komponent) obsahuje výkladový text prostý i zpřehledněný, shrnutí učiva jak k celému ročníku, tak k tématům i k předchozímu ročníku. Dále zde patří doplňující texty, poznámky, vysvětlivky, podtexty k vyobrazením či slovníčky pojmů, cizích slov aj. Mezi obrazové komponenty (v celkovém počtu 5 komponent) řadíme umělecké a naukové ilustrace, fotografie, mapy, kartogramy, plánky, grafy, diagramy a barevnou obrazovou prezentaci, tzn. ţe je pouţita nejméně jedna barva odlišná od barvy běţného textu.122
122
PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s. 141-143.
94
Aparát prezentace učiva E I 0,00%
15,00%
30,00%
45,00%
60,00% 57,14
1 2
21,34 28,57
3
35,71
4 5
42,86
6
42,86
7
42,86
8
42,86 50,00
Učebnice
9 10
57,14
11
57,14
12
57,14 35,71
13
42,86
14
57,14
15 16
21,43 64,29
17 42,86
18
50,00
19 35,71
20 21
75,00%
28,57
Graf 2: Koeficient aparátu prezentace učiva E I123
123
Seznam učebnic: 1- Psychologie a pedagogika I pro střední zdravotnické školy. 2 -Psychologie a pedagogika II pro střední zdravotnické školy. 3 - Zdravotnická psychologie: teorie a praktická cvičení. 4 Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty: 4. ročník. 5 - Komunikace pro zdravotní sestry. 6 Obecná psychologie. 7 - Speciální psychologie. 8 -Psychológia. 9 - Já, člověk. 10 - Psychologie nemoci.11 - Psychologie osobnosti. 12 - Psychologie pro střední školy. 13 - Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 14 - Duševní hygiena zdravotní sestry. 15 - Psychologie 1. díl Pro studenty zdravotnických oborů. 16 - Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 17 - Člověk jako osobnost, psychologie pro střední školy. 18 - Psychologie. 19 - Psychologie a pedagogika.20 Psychologie a pedagogika – cvičení. 21 - Základy psychologie, sociologie.
95
Zde, jak je vidět z uvedeného grafu, je nejvíce naměřená
hodnota aparátu
prezentace učiva 64,29 %. Jedná se o alternativní učebnici psychologie Člověk jako osobnost od autorů Šíla a Karbolové. Další vysoké naměřené hodnoty – 57,14 % jsou hned u několika knih – z toho jedna alternativní učebnice Já člověk a pak tři učebnice – Psychologie a pedagogika I, Psychologie pro studenty zdravotnických oborů 1. díl, Psychologie pro střední školy a jedna kniha – Psychologie osobnosti. Nejniţší hodnoty, a to 21,43 % byly zjištěny u dvou titulů – Psychologie a pedagogika II a Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky.
4.2.2 Aparát řídící učení E II Aparát řídící učení vyjadřuje opět v procentech, jak posuzované
učebnice
vyuţívají moţnosti existujícího repertoáru komponentů. V případě aparátu řídícího učení (E II) se jedná celkově o 18 komponent, které můţeme opět rozdělit na verbální a obrazové. Verbálních komponent je dohromady 14 a jedná se o tyto: předmluva, návod práce s učebnicí, celková a detailní stimulace v podobě podnětů k zamyšlení či otázek, odlišení úrovní učiva na základní a rozšiřující, otázky a úkoly za tématy, k celému či předchozímu ročníku, instrukce k úkolům komplexnější povahy, náměty pro mimoškolní činnosti s vyuţitím učiva, explicitní vyjádření cílů učení pro ţáky, prostředky, instrukce k sebehodnocení pro ţáky, výsledky úkolů a cvičení a odkazy na jiné zdroje informací. Obrazové komponenty jsou v této kategorii 4: grafické symboly označující určité části textu, uţití zvláštní barvy či písma pro určité části verbálního textu, vyuţití přední nebo zadní obálky pro schémata, tabulky aj.124
124
PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s. 141-143.
96
Aparát řídící učení E II 0,00%
15,00%
30,00%
45,00%
60,00%
1
50,00
3
61,11
4
27,78
5
27,78
6
55,56
7
44,44 22,22
8
Učebnice
9
72,22
10
27,78 22,22
11 12
50,00 16,67
14
27,78
15
27,78
16
11,11 83,33
17 18
90,00%
55,56
2
13
75,00%
16,67
19
44,44
20
50,00
21
50,00
Graf 3: Koeficient aparátu řídící učení E II125
125
Seznam učebnic: 1- Psychologie a pedagogika I pro střední zdravotnické školy. 2 -Psychologie a pedagogika II pro střední zdravotnické školy. 3 - Zdravotnická psychologie: teorie a praktická cvičení. 4 Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty: 4. ročník. 5 - Komunikace pro zdravotní sestry. 6 Obecná psychologie. 7 - Speciální psychologie. 8 -Psychológia. 9 - Já, člověk. 10 - Psychologie nemoci.11 - Psychologie osobnosti. 12 - Psychologie pro střední školy. 13 - Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 14 - Duševní hygiena zdravotní sestry. 15 - Psychologie 1. díl Pro studenty zdravotnických oborů. 16 - Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 17 - Člověk jako osobnost, psychologie pro střední školy. 18 - Psychologie. 19 - Psychologie a pedagogika.20 Psychologie a pedagogika – cvičení. 21 - Základy psychologie, sociologie.
97
Jak ukazuje graf 3, nejvyšší zjištěnou hodnotou aparátu řídícího učení mezi posuzovanými učebnicemi je 83,33 % a druhou nejvyšší je 72,22 %. Jedná se o učebnice Já člověk, a Člověk jako osobnost. Obě jsou prezentovány jako alternativní učebnice psychologie pro střední školy. Naopak nejniţší naměřenou hodnotou je 11,11 % a jedná se o knihu Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. I další knihy, které lze charakterizovat jako doplňující, rozšiřující literatura, vykazují niţší hodnoty aparátu řídícího učení, a to v rozsahu16,67 % - 27,78 %. Ostatní učebnice se nacházejí v rozmezí 27,78 % - 61,11 %. Velmi nízce jsou hodnoceny z pohledu aparátu řídícího učení (E II) obě učebnice autorů Stefanoviče a Greisingera. Česká kniha jej má pouze 16,67 %, slovenská si v tomto směru vede lépe, a to v procentuálním zastoupení 22,22 %.
4.2.3 Aparát orientační E III Aparát orientační (E III) vystihuje vyuţití pouze verbálních komponent, které slouţí k orientaci v konkrétní učebnici. Patří zde komponenty jako: obsah učebnice, členění učebnice na tématické bloky, kapitoly, lekce aj., marginálie, výhmaty, ţivá záhlaví aj. a rejstřík (věcný, jmenný, smíšený).126
126
PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s. 141-143.
98
Aparát orientační E III
Učebnice
0,00%
15,00%
30,00%
45,00%
60,00%
1
50,00
2
50,00
75,00%
3
75,00
4
75,00
5
75,00
6
75,00
7
75,00
8
75,00
9
50,00
10
50,00
90,00%
75,00
11 12
50,00
13
50,00
14
50,00 75,00
15 50,00
16
75,00
17 18
50,00
19
50,00
20
50,00
21
50,00
Graf 4: Koeficient aparátu orientačního E III127
127
Seznam učebnic: 1- Psychologie a pedagogika I pro střední zdravotnické školy. 2 -Psychologie a pedagogika II pro střední zdravotnické školy. 3 - Zdravotnická psychologie: teorie a praktická cvičení. 4 Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty: 4. ročník. 5 - Komunikace pro zdravotní sestry. 6 Obecná psychologie. 7 - Speciální psychologie. 8 -Psychológia. 9 - Já, člověk. 10 - Psychologie nemoci.11 - Psychologie osobnosti. 12 - Psychologie pro střední školy. 13 - Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 14 - Duševní hygiena zdravotní sestry. 15 - Psychologie 1. díl Pro studenty zdravotnických oborů. 16 - Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 17 - Člověk jako osobnost, psychologie pro střední školy. 18 - Psychologie. 19 - Psychologie a pedagogika.20 Psychologie a pedagogika – cvičení. 21 - Základy psychologie, sociologie.
99
Graf 4 prezentuje naše zjištění, ţe dvanáct publikací z uvedených pozorovaných je hodnoceno v orientačním aparátu 50 %, u zbylých je to 75 %.. Není zde ţádná vazba mezi tím, zda se jedná o klasickou školní učebnici a doplňující literaturu. Jak alternativní, tak učebnice i doplňující literatura jsou zastoupeny v obou skupinách výsledků – i v 50,00 % , i 75,00 %. Jelikoţ se u této dílčí části didaktické vybavenosti učebnice zhodnocují pouze ve čtyřech oblastech, není proto při vyhodnocování taková variabilita jako při ostatních posuzovaných částech.
4.2.4 Verbální komponenty E v Verbálními komponenty (E v) zjistíme v učebnici procentuální vyjádření pouţitých komponent v oblasti jak aparátu prezentace učiva (9 komponent), tak aparátu řídícího učení (14 komponent), i aparátu orientačního (4 komponenty). Celkem je tedy posuzováno 27 komponentů.128
128
PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s. 141-143.
100
Verbální komponenty E v 0,00%
15,00%
30,00%
45,00%
1
60,00%
44,44 55,56
3 4
37,04
5
40,74 59,26
6 7
51,85
8
37,04 62,96
Učebnice
9 10
44,44
11
40,74 51,85
12 13
29,63
14
37,04 40,74
15 18,52
17 18
74,07 29,63
19
44,44
20 21
90,00%
51,85
2
16
75,00%
48,15 40,74
Graf 5: Koeficient vyuţití verbálních komponent E v129
129
Seznam učebnic: 1- Psychologie a pedagogika I pro střední zdravotnické školy. 2 -Psychologie a pedagogika II pro střední zdravotnické školy. 3 - Zdravotnická psychologie: teorie a praktická cvičení. 4 Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty: 4. ročník. 5 - Komunikace pro zdravotní sestry. 6 Obecná psychologie. 7 - Speciální psychologie. 8 -Psychológia. 9 - Já, člověk. 10 - Psychologie nemoci.11 - Psychologie osobnosti. 12 - Psychologie pro střední školy. 13 - Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 14 - Duševní hygiena zdravotní sestry. 15 - Psychologie 1. díl Pro studenty zdravotnických oborů. 16 - Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 17 - Člověk jako osobnost, psychologie pro střední školy. 18 - Psychologie. 19 - Psychologie a pedagogika.20 Psychologie a pedagogika – cvičení. 21 - Základy psychologie, sociologie.
101
Jak ukazuje graf 5, tak nejvíce verbálních komponentů, a to v počtu 74,07 % a 62,96 % je opět zastoupeno u obou alternativních učebnic psychologie. Vyšší hodnota (59,26 %) je naměřená u Obecné psychologie od autorek Čechové a Rozsypalové. Jinak u ostatních knih najdeme verbální komponenty v rozsahu 29,63 % - 55,56 %, a to bez zvláštního rozdílu mezi učebnicemi a doplňující literaturou. Pouze v knize Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky jsou verbální komponenty obsazeny pouze v 18,52 %.
4.2.5 Obrazové komponenty E o Výskyt obrazových komponent (E o) v učebnicích značí o vyuţití obrazových komponent v části aparátu prezentace učiva a i v části aparátu řídícího učení. Jedná se celkem o 9 posuzovaných komponent.130
130
PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s. 141-143.
102
Obrazové komponenty E o 0,00%
15,00%
30,00%
45,00%
60,00%
1 2
22,22 33,33
4
33,33
5
33,33
6
33,33
7
33,33
8
33,33 55,56
Učebnice
9 10
33,33
11
44,44 55,56
12 22,22
14
33,33
15 16
55,56 22,22
17 18
77,78 33,33
19 20
90,00%
66,67
3
13
75,00%
55,56 33,33 44,44
21
Graf 6: Koeficient vyuţití obrazových komponent E o131
131
Seznam učebnic: 1- Psychologie a pedagogika I pro střední zdravotnické školy. 2 -Psychologie a pedagogika II pro střední zdravotnické školy. 3 - Zdravotnická psychologie: teorie a praktická cvičení. 4 Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty: 4. ročník. 5 - Komunikace pro zdravotní sestry. 6 Obecná psychologie. 7 - Speciální psychologie. 8 -Psychológia. 9 - Já, člověk. 10 - Psychologie nemoci.11 - Psychologie osobnosti. 12 - Psychologie pro střední školy. 13 - Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 14 - Duševní hygiena zdravotní sestry. 15 - Psychologie 1. díl Pro studenty zdravotnických oborů. 16 - Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 17 - Člověk jako osobnost, psychologie pro střední školy. 18 - Psychologie. 19 - Psychologie a pedagogika.20 Psychologie a pedagogika – cvičení. 21 - Základy psychologie, sociologie.
103
Uvedený graf dokazuje, ţe nejvíce jsou obrazové komponenty zastoupeny opět v alternativní učebnici Člověk jako osobnost, a to v počtu 77,78 %. Nejlépe za ní si stojí učebnice Psychologie a pedagogika I se svými 66,67 %. S počtem 55,56 % jsou to všechno učebnice – Já, člověk, Psychologie pro střední školy, Psychologie pro studenty zdravotnických oborů 1. díl a Psychologie a pedagogika pro dětské sestry. Zjištěné hodnoty ostatních učebnic jsou 33,33 % a 44,44 %. Nejniţší výskyt obrazových komponent jsme zjistili u dvou knih – Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky (22,22 %) a Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky (22,22 %), a jedné učebnice – Psychologie a pedagogika II (také 22,22 %).
4.2.6 Celková míra didaktické vybavenosti E Celková míra didaktické vybavenosti (E) nám podává ucelenou informaci o všech jednotlivých sloţkách, strukturních komponentů učebnice. Zjišťujeme podíl realizovaných komponentů z počtu všech moţných komponentů, tj 36.
104
Didaktická vybavenost E 0,00%
15,00%
30,00%
45,00%
60,00%
1 38,89
50,00
3 4
36,11
5
38,89 52,78
6 7
47,22
8
36,11 61,11
Učebnice
9 10
41,67
11
41,67 52,78
12 13
27,78
14
36,11 44,44
15 19,44
17 18
75,00 30,56
19
47,22
20 21
90,00%
55,56
2
16
75,00%
44,44 41,67
Graf 7: Celkový koeficient didaktické vybavenosti E132
132
Seznam učebnic: 1- Psychologie a pedagogika I pro střední zdravotnické školy. 2 -Psychologie a pedagogika II pro střední zdravotnické školy. 3 - Zdravotnická psychologie: teorie a praktická cvičení. 4 Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty: 4. ročník. 5 - Komunikace pro zdravotní sestry. 6 Obecná psychologie. 7 - Speciální psychologie. 8 -Psychológia. 9 - Já, člověk. 10 - Psychologie nemoci.11 - Psychologie osobnosti. 12 - Psychologie pro střední školy. 13 - Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 14 - Duševní hygiena zdravotní sestry. 15 - Psychologie 1. díl Pro studenty zdravotnických oborů. 16 - Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 17 - Člověk jako osobnost, psychologie pro střední školy. 18 - Psychologie. 19 - Psychologie a pedagogika.20 Psychologie a pedagogika – cvičení. 21 - Základy psychologie, sociologie.
105
Na grafu 7 můţeme vidět, ţe nejlépe jsou na tom v celkovém hodnocení obě alternativní učebnice psychologie – Já, člověk a Člověk jako osobnost. Ostatní posuzované knihy (jak učebnice, tak doplňující literatura) jsou na tom s didaktickou vybaveností vcelku dobře a hodnoty se pohybují v rozmezí 30,56 % - 55,56 %. Pouze dvě knihy nedosáhly ani třicetiprocentního výsledku. Jedná se o knihy Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky (19,44 %) a Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky (27,78 %)
4.3 Analýza obtíţnosti textu V následujících grafech jsme shrnuli výsledky měření komplexní míry obtíţnosti textu. Opět jsme pro dobrou orientaci nepouţili název celé knihy., ale pouze číselné označení dle stejného seznamu jako u předchozích grafů.
4.3.1 Syntaktická obtíţnost textu T s Syntaktická struktura textu má funkci jakési formy pro sdělovaný obsah. Tyto struktury mají velkou škálu typů s rozdílnou sloţitostí, která působí na percepci a porozumění textu. Tyto vlastnosti jsme zde kvantitativně vyjádřili pomocí dvou charakteristik – průměrnou délkou věty (V) a průměrnou délkou větných úseků (U), jeţ jsou začleněny ve výpočtovém vzorci.133
133
PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s. 63.
106
Syntaktická obtíţnost Ts 0
3
6
9
12
15
13,31
2 3 5
14,35 8,33 8,06
6
16,5 12,22
7
18,79
8 9
Učebnice
21
12,14
1
4
18
10
11,78 9,59
11
16,93
12
16,9 14,79
13 11,3
14 15
13,41 12,44
16
11,07
17 18
18,01 14,86
19 10,91
20 21
17,6
Graf 8: Syntaktická obtíţnost textu T s134 Mezi námi posuzovanými učebnicemi, jak ukazuje graf 8, je Psychologie kniha s nejvyšší syntaktickou obtíţností (18,79). Podobně obtíţná se jeví i slovenská kniha stejných autorů Psychológia s naměřenou hodnotou 18,01. Dále mají vyšší syntaktickou 134
Seznam učebnic: 1- Psychologie a pedagogika I pro střední zdravotnické školy. 2 -Psychologie a pedagogika II pro střední zdravotnické školy. 3 - Zdravotnická psychologie: teorie a praktická cvičení. 4 Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty: 4. ročník. 5 - Komunikace pro zdravotní sestry. 6 Obecná psychologie. 7 - Speciální psychologie. 8 -Psychológia. 9 - Já, člověk. 10 - Psychologie nemoci.11 - Psychologie osobnosti. 12 - Psychologie pro střední školy. 13 - Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 14 - Duševní hygiena zdravotní sestry. 15 - Psychologie 1. díl Pro studenty zdravotnických oborů. 16 - Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 17 - Člověk jako osobnost, psychologie pro střední školy. 18 - Psychologie. 19 - Psychologie a pedagogika.20 Psychologie a pedagogika – cvičení. 21 - Základy psychologie, sociologie.
107
obtíţnost tyto učebnice: Základy psychologie, sociologie (17,6), Psychologie osobnosti (16,93), Psychologie pro střední školy (16,9) a Obecná psychologie (16,5). Další učebnice mají hodnotu syntaktické obtíţnosti v rozmezí 14,86 – 10,91. Ts méně neţ 10 jsme zjistili u těchto posuzovaných knih: Psychologie nemoci (9,59), Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty 4. ročník (8,33) a Komunikace pro zdravotní sestry (8,06).
4.3.2 Sémantická obtíţnost textu T p Sémantická struktura (T p) je pro výpočet míry obtíţnosti textu velmi důleţitá. Je pokryta pěti charakteristikami. Ty jsme vyjádřili kvantitativně, i kdyţ se vztahují ke kvalitativní sloţce textu. Obtíţnost textu je určována tím, jaké druhy pojmů a v jaké míře jsou zde zastoupeny (odborné pojmy, faktografické pojmy aj.). Záleţí na tom, zda se pojmy v textu vyskytnou jen jednou či zda se opakují. Opakující se pojmy mají niţší vliv na celkovou sémantickou obtíţnost textu neţ pojmy vyskytující se poprvé, resp. vyskytující se v textu jednou.135
135
PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s. 63.
108
Sémantická obtíţnost Tp 0
3
6
9
12
15
1
18
21
12,6
2
13,38
3
11,85
4
12,09 10,08
5
14,08
6 11,86
7 8
16,27
Učebnice
9
20,3
10
11,66
11
16,14 14,42
12 11,11
13 14
6,23
15
16,6
16
10,83
17
18,59
18
12,25 16,8
19 13,83
20 21
20,19
Graf 9: Sémantická obtíţnost textu T p136
136
Seznam učebnic: 1- Psychologie a pedagogika I pro střední zdravotnické školy. 2 -Psychologie a pedagogika II pro střední zdravotnické školy. 3 - Zdravotnická psychologie: teorie a praktická cvičení. 4 Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty: 4. ročník. 5 - Komunikace pro zdravotní sestry. 6 Obecná psychologie. 7 - Speciální psychologie. 8 -Psychológia. 9 - Já, člověk. 10 - Psychologie nemoci.11 - Psychologie osobnosti. 12 - Psychologie pro střední školy. 13 - Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 14 - Duševní hygiena zdravotní sestry. 15 - Psychologie 1. díl Pro studenty zdravotnických oborů. 16 - Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 17 - Člověk jako osobnost, psychologie pro střední školy. 18 - Psychologie. 19 - Psychologie a pedagogika.20 Psychologie a pedagogika – cvičení. 21 - Základy psychologie, sociologie.
109
Z grafu vyplývá, ţe nejvíce sémanticky obtíţnou učebnici se jeví alternativní učebnice psychologie Já, člověk se zjištěnou hodnotou 20,3. Dále pak jsou to učebnice pro střední školy Základy psychologie, sociologie (20,19) a další alternativní učebnice Člověk jako osobnost (18,59). Niţší hodnoty Tp jsme poté zjistili u těchto učebnic: Psychologie a pedagogika pro dětské sestry (16,8), Psychologie pro studenty zdravotnických oborů 1. díl (16,6), Psychológia (16,27) a Psychologie osobnosti (16,14). Ostatní učebnice se pohybují se svou sémantickou obtíţností s hodnotami v rozmezí mezi 10,08 – 14,42. Pouze jedna jediná kniha má Tp niţší neţ 10, a to Duševní hygiena pro zdravotní sestry (6,23).
4.3.3 Celková obtíţnost textu T Celkovou mírou obtíţnosti textu (T) jsme zjistili obtíţnost textu posuzovaných učebnic při prezentaci učiva ve výkladovém textu. Je zaloţena na poznání, ţe objektivní obtíţnost (sloţitost) určitého textu je způsobena faktory jak ze syntaktické struktury textu, tak ze sémantické struktury textu.137
137
PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s. 62-63.
110
Celková obtíţnost textu T 0
5
10
15
20
25
30
26,69
2 3
26,2 20,42
4
18,14 30,58
6 7
24,08 35,06
8
32,08
Učebnice
9 10
21,25 33,07
11
31,32
12 25,9
13 14
40
24,74
1
5
35
17,53 30,01
15 23,27
16 17
29,66 30,26
18
31,66
19 24,74
20 21
37,79
Graf 10: Celková obtíţnost textu T 138
138
Seznam učebnic: 1- Psychologie a pedagogika I pro střední zdravotnické školy. 2 -Psychologie a pedagogika II pro střední zdravotnické školy. 3 - Zdravotnická psychologie: teorie a praktická cvičení. 4 Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty: 4. ročník. 5 - Komunikace pro zdravotní sestry. 6 Obecná psychologie. 7 - Speciální psychologie. 8 -Psychológia. 9 - Já, člověk. 10 - Psychologie nemoci.11 - Psychologie osobnosti. 12 - Psychologie pro střední školy. 13 - Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 14 - Duševní hygiena zdravotní sestry. 15 - Psychologie 1. díl Pro studenty zdravotnických oborů. 16 - Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 17 - Člověk jako osobnost, psychologie pro střední školy. 18 - Psychologie. 19 - Psychologie a pedagogika.20 Psychologie a pedagogika – cvičení. 21 - Základy psychologie, sociologie.
111
V našem případě, jak uvádí graf 10, jsme vyhodnotili knihu s nejobtíţnějším textem učebnici Základy psychologie, sociologie od autorů Gillernové a Buriánka, s mírou T 37,79. O něco málo menší hodnoty jsme naměřili u knih Psychológia (35,06), Psychologie osobnosti (33,07), Já, člověk (32,08), Psychologie a pedagogika pro dětské sestry (31,66), Psychologie pro střední školy (31,32), Obecná psychologie (30,58), Psychologie (30,26) a Psychologie pro studenty zdravotnických oborů 1. díl (30,01). Další učebnice mají jiţ celkovou míru obtíţnosti textu niţší neţ 30. Hodnotu méně neţ 20 jsme vysledovali pouze u dvou učebnic, a to u Duševní hygieny zdravotní sestry (T je 17,53) a u Komunikace pro zdravotní sestry (18,14).
4.3.4 Odborné pojmy v celkovém počtu slov i Koeficient i udává proporci pojmů nesoucích odbornou informaci v celkovém počtu slov, je vyjádřen v procentech.139
139
PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s. 138.
112
Odborné pojmy i 0
2
4
6
3,72
2 2,65
5,46
4 5
2,15 3,75
6 7
4,33 6,36
8
7,36
Učebnice
9 10
5,34 6,5
11
6,96
12 4,11
13 14
2,61 6,61
15 3
16 17
5,74 4,03
18
3,8
19 20
10
4,39
1
3
8
2,08
21
8,41
Graf 11: Odborné pojmy v celkovém počtu slov i140
140
Seznam učebnic: 1- Psychologie a pedagogika I pro střední zdravotnické školy. 2 -Psychologie a pedagogika II pro střední zdravotnické školy. 3 - Zdravotnická psychologie: teorie a praktická cvičení. 4 Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty: 4. ročník. 5 - Komunikace pro zdravotní sestry. 6 Obecná psychologie. 7 - Speciální psychologie. 8 -Psychológia. 9 - Já, člověk. 10 - Psychologie nemoci.11 - Psychologie osobnosti. 12 - Psychologie pro střední školy. 13 - Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 14 - Duševní hygiena zdravotní sestry. 15 - Psychologie 1. díl Pro studenty zdravotnických oborů. 16 - Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 17 - Člověk jako osobnost, psychologie pro střední školy. 18 - Psychologie. 19 - Psychologie a pedagogika.20 Psychologie a pedagogika – cvičení. 21 - Základy psychologie, sociologie.
113
Mezi námi posuzovanými učebnicemi jsme tento koeficient naměřili v nejvyšší míře u učebnice psychologie pro střední školy Základy psychologie, sociologie (Gillernová, Buriánek), a to v hodnotě 8,41 %. Další vysoké hodnoty byly zjištěny u následujících učebnic: Já, člověk (7,36 %), Psychologie pro střední školy (6,96 %), Psychologie pro studenty zdravotnických oborů 1. díl (6,61 %), Psychologie osobnosti (6,5 %) a Psychológia (6,36 %). Ostatní učebnice se v naměřených hodnotách pohybovaly pod hranicí 6 %. Nejméně odborných pojmů jsme našli v učebnici Psychologie a pedagogika – cvičení (2, 08 %), Komunikace pro zdravotní sestry (2,15 %), Duševní hygiena zdravotní sestry (2,61 %), Zdravotnická psychologie – teorie a cvičení (2,65 %) a Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky (3 %).
4.3.5 Odborné pojmy v celkovém počtu pojmů h Koeficient hustoty odborné informace (h) udává proporci pojmů nesoucích odbornou
informaci
v celkovém
počtu
pojmů.
Tato
hodnota
je
v procentech.141
141
PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998, s. 138.
114
vyjádřena
Odborné pojmy h 0
5
10
15
1
20
14,11
2
11,31
3
8,26 18,79
4 5
7,36
6
11,43
7
14,42 18,75
8
Učebnice
9
19,04
10
18,18
11
19,24 22,76
12 14,14
13 14
11,89
15
19,38 10,03
16
15,29
17 18
12,69
19 20
25
10,21 5,77 22,99
21
Graf 12: Odborné pojmy v celkovém počtu pojmů h142
142
Seznam učebnic: 1- Psychologie a pedagogika I pro střední zdravotnické školy. 2 -Psychologie a pedagogika II pro střední zdravotnické školy. 3 - Zdravotnická psychologie: teorie a praktická cvičení. 4 Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty: 4. ročník. 5 - Komunikace pro zdravotní sestry. 6 Obecná psychologie. 7 - Speciální psychologie. 8 -Psychológia. 9 - Já, člověk. 10 - Psychologie nemoci.11 - Psychologie osobnosti. 12 - Psychologie pro střední školy. 13 - Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 14 - Duševní hygiena zdravotní sestry. 15 - Psychologie 1. díl Pro studenty zdravotnických oborů. 16 - Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 17 - Člověk jako osobnost, psychologie pro střední školy. 18 - Psychologie. 19 - Psychologie a pedagogika.20 Psychologie a pedagogika – cvičení. 21 - Základy psychologie, sociologie.
115
Jak z grafu vyplývá, počet odborných pojmů v celkovém počtu pojmů je u jednotlivých učebnic velmi různorodý. U námi posuzovaných učebnic se odborné pojmy vykytovaly opět v největší míře (22,99 %) v učebnici psychologie pro střední školy autorů Gillnerové a Buriánka Základy psychologie, sociologie. Jen o něco niţší výskyt odborných pojmů jsme zaznamenali u publikace Psychologie pro střední školy (Hellus), a to v počtu 22,76 %. Nejméně odborných pojmů se vyskytovalo v učebnicích Psychologie a pedagogika – cvičení (5,77 %), Komunikace pro zdravotní sestry (7,36 %) a Zdravotnická psychologie – teorie a cvičení (8,26 %). V ostatních učebnicích se odborné pojmy v celkovém počtu pojmů vyskytovalo v rozmezí 10,03 % - 19,38 %.
116
4.4 Kompletní hodnoty naměřené během výzkumu Následující dvě tabulky znázorňují kompletní výsledky, kterých jsme dosáhli během našeho výzkumu: Tabulka 43: Kompletní výpočty míry didaktické vybavenosti 143 učebnice 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 průměr
EI 57,14% 21,34% 28,57% 35,71% 42,86% 42,86% 42,86% 42,86% 50,00% 57,14% 57,14% 57,14% 35,71% 42,86% 57,14% 21,43% 64,29% 42,86% 50,00% 35,71% 28,57% 43,53%
E II 55,56% 50,00% 61,11% 27,78% 27,78% 55,56% 44,44% 22,22% 72,22% 27,78% 22,22% 50,00% 16,67% 27,78% 27,78% 11,11% 83,33% 16,67% 44,44% 50,00% 50,00% 40,21%
E III 50,00% 50,00% 75,00% 75,00% 75,00% 75,00% 75,00% 75,00% 50,00% 50,00% 75,00% 50,00% 50,00% 50,00% 75,00% 50,00% 75,00% 50,00% 50,00% 50,00% 50,00% 60,71%
Ev 51,85% 44,44% 55,56% 37,04% 40,74% 59,26% 51,85% 37,04% 62,96% 44,44% 40,74% 51,85% 29,63% 37,04% 40,74% 18,52% 74,07% 29,63% 44,44% 48,15% 40,74% 44,80%
Eo 66,67% 22,22% 33,33% 33,33% 33,33% 33,33% 33,33% 33,33% 55,56% 33,33% 44,44% 55,56% 22,22% 33,33% 55,56% 22,22% 77,78% 33,33% 55,56% 33,33% 44,44% 40,74%
E 55,56% 38,89% 50,00% 36,11% 38,89% 52,78% 47,22% 36,11% 61,11% 41,67% 41,67% 52,78% 27,78% 36,11% 44,44% 19,44% 75,00% 30,56% 47,22% 44,44% 41,67% 43,78%
V tabulce 43 jsou uvedeny kompletní hodnoty, které jsme během naší práce zjistili při výpočtu koeficientů míry didaktické vybavenosti. Jsou zde prezentovány koeficienty vyuţití aparátu učiva (E I), koeficienty vyuţití aparátu řízení učení (E II), koeficienty aparátu orientačního (E III), koeficienty vyuţití verbálních komponent (E
143
Seznam učebnic: 1- Psychologie a pedagogika I pro střední zdravotnické školy. 2 -Psychologie a pedagogika II pro střední zdravotnické školy. 3 - Zdravotnická psychologie: teorie a praktická cvičení. 4 Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty: 4. ročník. 5 - Komunikace pro zdravotní sestry. 6 Obecná psychologie. 7 - Speciální psychologie. 8 -Psychológia. 9 - Já, člověk. 10 - Psychologie nemoci.11 - Psychologie osobnosti. 12 - Psychologie pro střední školy. 13 - Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 14 - Duševní hygiena zdravotní sestry. 15 - Psychologie 1. díl Pro studenty zdravotnických oborů. 16 - Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 17 - Člověk jako osobnost, psychologie pro střední školy. 18 - Psychologie. 19 - Psychologie a pedagogika.20 Psychologie a pedagogika – cvičení. 21 - Základy psychologie, sociologie.
117
v), koeficienty vyuţití obrazových komponent (E o) a
také celkové koeficienty
didaktické vybavenosti učebnice. Na závěr jsou všechny tyto hodnoty zprůměrňovány. Tabulka 44: Kompletní výpočty míry obtíţnosti textu144 učebnice 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 průměr
slova věty slovesa V U Ts Tp T i (%) h (%) 1025 66 131 15,53 7,82 12,14 12,6 24,74 4,39 14,11 1021 58 135 17,6 7,56 13,31 13,38 26,69 3,72 11,31 1017 59 127 17,92 8,01 14,35 11,85 26,2 2,65 8,26 1026 82 154 12,51 6,66 8,33 12,09 20,42 5,46 18,79 1022 82 158 12,46 6,47 8,06 10,08 18,14 2,15 7,36 1040 52 126 20 8,25 16,5 14,08 30,58 3,75 11,43 1040 61 145 17,05 7,17 12,22 11,86 24,08 4,33 14,42 1038 61 94 17,02 11,04 18,79 16,27 35,06 6,36 18,75 1019 78 113 13,06 9,02 11,78 20,3 32,08 7,36 19,04 1048 79 145 13,27 7,23 9,59 11,66 21,25 5,34 18,18 1016 57 107 17,82 9,5 16,93 16,14 33,07 6,5 19,24 1020 55 112 18,55 9,11 16,9 14,42 31,32 6,96 22,76 1046 51 145 20,51 7,21 14,79 11,11 25,9 4,11 14,14 1033 63 150 16,4 6,89 11,3 6,23 17,53 2,61 11,89 1044 63 129 16,57 8,09 13,41 16,6 30,01 6,61 19,38 1033 64 134 16,14 7,71 12,44 10,83 23,27 3 10,03 1028 77 124 13,35 8,29 11,07 18,59 29,66 5,74 15,29 1041 59 102 17,63 10,21 18,01 12,25 30,26 4,03 12,69 1025 62 114 16,53 8,99 14,86 16,8 31,66 3,8 10,21 1056 73 140 14,47 7,54 10,91 13,83 24,74 2,08 5,77 1022 53 112 19,28 9,13 17,6 20,19 37,79 8,41 22,99 1031 64,52 128,43 16,37 8,19 13,49 13,86 27,35 4,73 14,57
Tabulka 44 shrnuje kompletní vypočtené hodnoty, které jsme získali během naší práce. Vţdy v pěti vybraných vzorcích textu v kaţdé učebnici jsme zjistili průměrný počet slov, průměrný počet vět, sloves v infinitivu, průměrnou délku věty (V), průměrnou délku větných úseků (U). Z těchto uvedených hodnot jsme vypočítali syntaktickou obtíţnost textu (Ts), sémantickou obtíţnost textu (Tp) a sečtením těchto dvou hodnot jsme získali celkovou míru obtíţnosti textu. Koeficient i udává procento odborných pojmů v celkovém počtu slov a koeficient h udává procento odborných pojmů v celkovém počtu pojmů. Vše jsme vyjádřili i v průměrných hodnotách. 144
Seznam učebnic: 1- Psychologie a pedagogika I pro střední zdravotnické školy. 2 -Psychologie a pedagogika II pro střední zdravotnické školy. 3 - Zdravotnická psychologie: teorie a praktická cvičení. 4 Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty: 4. ročník. 5 - Komunikace pro zdravotní sestry. 6 Obecná psychologie. 7 - Speciální psychologie. 8 -Psychológia. 9 - Já, člověk. 10 - Psychologie nemoci.11 - Psychologie osobnosti. 12 - Psychologie pro střední školy. 13 - Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 14 - Duševní hygiena zdravotní sestry. 15 - Psychologie 1. díl Pro studenty zdravotnických oborů. 16 - Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 17 - Člověk jako osobnost, psychologie pro střední školy. 18 - Psychologie. 19 - Psychologie a pedagogika.20 Psychologie a pedagogika – cvičení. 21 - Základy psychologie, sociologie.
118
DISKUZE Ve své práci jsme se snaţili vyhodnotit z různých pohledů jednotlivé učebnice, které se v současné době pouţívají k výuce předmětu psychologie a komunikace pro obor zdravotnický asistent na středních zdravotnických školách. Výzkum těchto učebnic zatím nebyl nikde publikován, proto jsme neměli své poznatky jak a s čím porovnat. Hodnotili jsme jak klasické školní učebnice, tak i doplňující literaturu, kterou vyučující pouţívají k rozšíření základního učiva či k přípravě na vyučovací hodinu. Zejména subjektivní hodnocení, ale také jednotlivé výpočty didaktické vybavenosti a obtíţnosti textu můţou být z pohledu několika hodnotících jiné. Jinak můţou subjektivně hodnotit učebnici ţáci, jinak učitelé a jinak např. vydavatelé. Jiný názor na knihu můţe mít učitel, který se podle ní připravuje na vyučovací hodinu a úplně odlišný názor můţe mít ţák, který se musí z učebnice učit. V našem hodnocení jsme se snaţili být nezaujatí, a hodnotit učebnice dle našeho nejlepšího vědomí a svědomí. Je však jisté, ţe kdyby knihy posuzoval někdo jiný, jiní odborníci, učitelé, ţáci, hodnocení by se mohlo lišit. Rozdíly v zjištěných hodnotách didaktické vybavenosti by neměly být při posuzování různými posuzovateli tak výrazné. Kritéria pro výpočet dílčích koeficientů (vyuţití aparátu prezentace učiva, aparátu řízení učení, aparátu orientačního, verbálních i obrazových komponent) i pro celkový koeficient míry didaktické vybavenosti jsou přesně specifikována. Při výpočtu komplexní obtíţnosti textu se můţou jednotlivé výsledky lišit. Záleţí na výběru vzorku textu. I zde jsou sice pro výběr vzorku daná kritéria v podobě délky či obsahu vzorku, obtíţnost textu se však můţe v jednotlivých částech učebnic měnit a tím se změní i výpočty z konkrétních vzorků textu. Během našeho výzkumu jsme si především ujasnili to, ţe kaţdá učebnice je jiná, ţe kaţdá má jiné přednosti, ţe kaţdá má nějaké nedostatky, něco co by šlo zlepšit, zjednodušit, zpřehlednit. To by mělo navést především autory a vydavatele nově vznikajících učebnic k tomu, aby se tímto a podobnými výzkumy inspirovali. Aby
119
dokázali vyuţít přednosti, to co by v dobrých učebnicích nemělo chybět a samozřejmě aby se vyvarovali chyb a nedostatků. Cílem naší práce bylo zhodnotit jednotlivé učebnice a pomocnou literaturu, které se pouţívají k výuce předmětu psychologie a komunikace pro obor zdravotnický asistent na středních zdravotnických školách. Při vzájemném porovnání klasických školních učebnic a doplňující literatury jsme nezjistili výrazný rozdíl v jednotlivých hodnotících analýzách, které jsme během výzkumu pouţili. I doplňující literatura se můţe z pohledu subjektivního hodnocení jevit jako velmi dobrá, didaktická vybavenost můţe nabývat v dílčích koeficientech či dokonce i celkovém koeficientu ještě vyšších hodnot neţ klasická učebnice. To stejné platí pro hodnoty komplexní míry obtíţnosti textu. Všechny změřené hodnoty, kterých jsme během výzkumu dosáhli, jsme průběţně interpretovali do tabulek i grafů, jednotlivé hodnoty jsme uvedli zvlášť u kaţdé učebnice a kompletně, abychom měli moţnost vzájemně zjištěné hodnoty porovnat. Výzkum učebnic psychologie pro střední zdravotnické školy zatím nebyl nikde publikován, proto jsme neměli své poznatky jak a s čím porovnat. Alespoň pro ukázku jsme porovnali námi zjištěné výsledky s výsledky analýz učebnic zeměpisu pro střední školy, které ve své disertační práci uvedla E. Janoušková.145 Pro názorné porovnání jednotlivé průměrné výsledky uvádíme v následující tabulce. Tabulka 45: Porovnání výsledků s výsledky analýz učebnic zeměpisu Koeficienty Učebnice psychologie Učebnice zeměpisu EI 43,53% 60,21% E II 40,21% 52,00% E III 60,71% 60,71% Ev 44,80% 53,73% Eo 40,74% 63,51% E 43,78% 56,15% V 16,37 15,91 U 8,19 14,77 Ts 13,49 18,52 Tp 13,87 25,75 T 27,36 44,28 i 4,73% 17,68% h 14,57% 47,83% 145
JANOUŠKOVÁ, E. Analýza učebnic zeměpisu. Brno: Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra pedagogiky, 2008, 177 s. Vedoucí disertační práce Prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc.
120
Tabulka 45 porovnává výsledné průměrné hodnoty zjištěné během našeho výzkumu s výsledky analýzy učebnic zeměpisu pro střední školy. Jsou zde koeficienty vyuţití aparátu učiva (E I), koeficienty vyuţití aparátu řízení učení (E II), koeficienty aparátu orientačního (E III), koeficienty vyuţití verbálních komponent (E v), koeficienty vyuţití obrazových komponent (E o) a celkové koeficienty didaktické vybavenosti učebnice (E). Dále je zde uvedena průměrná délku věty (V), průměrná délka větných úseků (U), syntaktická obtíţnost textu (Ts), sémantická obtíţnost textu (Tp), celková míra obtíţnosti textu (T), koeficient i (odborné pojmy v celkovém počtu slov) a koeficient h (odborné pojmy v celkovém počtu pojmů). Z pohledu didaktické vybavenosti jsou na tom lépe učebnice zeměpisu. Pouze u koeficientu vyuţití orientačního aparátu (Eo) byly zjištěny stejné výsledky (60,71 %). Nejvýrazněji vidíme rozdíl v zastoupení obrazových komponent. U učebnic psychologie je to 40,74 %, u učebnic zeměpisu 63,51 %, coţ svědčí o tom, ţe v učebnicích zeměpisu je vyuţití těchto strukturálních komponent vyšší. Průměrná délka věty (V) je u učebnic psychologie 16,37, u učebnic zeměpisu je to hodnota niţší – 15,91. Naopak průměrná délka větných úseků (U) je u učebnic psychologie 8,19, zatímco u učebnic zeměpisných 14,77. Z hlediska hodnocení syntaktické, sémantické a celkové obtíţnosti textu jsou jednoznačně hodnoceny učebnice zeměpisu jako obtíţnější. I odborné pojmy (koeficienty i a h) jsou daleko více obsaţeny v učebnicích zeměpisu.
121
ZÁVĚR „Avšak nestačí knihy jen číst, musí být čteny pozorně a nejdůležitější místa musí být podtržena a vypsána. Podtrhuj v knize, která je tvým majetkem. Dělej si poznámky nebo výpisky, ať jde o tvou nebo o cizí knihu. Vybírat si věci nejužitečnější je totiž tak nutné, že nemá z čtení knih prospěch ten, kdo si z nich nic nevypisuje (neboť knihy tě učeným neučiní, nýbrž studium knih). To je totiž ze čtení jediné jisté ovoce, že si čtenář vypisováním přisvojuje to, co četl. Neboť to jediné bystří pozornost čtenářovu, udržuje ducha v pozornosti, vtiskuje pozorované věci v paměť a zalévá mysl stále větším světlem. Nevybírat si z knih nic, znamená zanedbávat všechno. Chtít pak věci svěřovat pouhé paměti znamená zapisovat je do větru, protože naše paměť je prchavá, přijímá mnoho věcí, ale hned je zase pouští a ztrácí, není-li podporována zábradlím písma.“ J.A.Komenský146 Jiţ J.A.Komenský uvádí, ţe učebnice je pro učení a pro výuku ţáků velmi důleţitá. I v dnešní době elektronického rozvoje má určitě klasická tištěná školní učebnice své nezastupitelné místo ve výchovně vzdělávacím procesu. Pouţívají ji učitelé jiţ při přípravě na vyučovací hodinu, ţáci při studiu ve škole i doma, případně i ostatní uţivatelé zajímající se o daný obor. Učebnice by proto měly splňovat důleţité aspekty, které činí tuto knihu funkční a pouţitelnou. V naší práci jsme se snaţili ujednotit charakteristiku učebnice, její jednotlivé vlastnosti, funkce, strukturu aj. Snaha byla vytvořit ucelený pohled na to, jak vypadá nebo jak by měla vypadat „ideální učebnice“. Učebnice jako výzkumný prvek má své nezastupitelné místo v pedagogickém výzkumu. Proto jsme se této problematice věnovali podrobně v další části práce, kde jsme shrnuli moţnosti empirického výzkumu učebnic a učebních textů. Podrobněji jsme některé z těchto analýz popsali. V empirické části práce jsme poté tyto analýzy aplikovali na 21 učebnic, které se pouţívají k výuce předmětu psychologie a komunikace pro obor zdravotnický asistent
146
KOMENSKÝ, J.A. Jak dovedně užívat knih, hlavního nástroje vzdělávání. Ţďár nad Sázavou: Okresní knihovna M. J. Sychry, 1991, s. 7.
122
na středních zdravotnických školách. Do výzkumu jsme zařadili nejen klasické školní učebnice, ale také knihy, které se vyuţívají jako doplňující, rozšiřující literatura. Učebnice jsme hodnotili z pohledu subjektivního, z pohledu didaktické vybavenosti a z pohledu obtíţnosti textu. Hodnotili jsme učebnice zvlášť a poté jsme vzájemně výsledky porovnali. Zjištěné hodnoty jsme interpretovali formou tabulek a grafů. Touto prací jsme chtěli sjednotit jak všeobecné informace o učebnicích, tak informace o odborných učebnicích psychologie. Učebnice psychologie se zatím v pedagogickém výzkumu neobjevily, nebo alespoň nebyly zatím výsledky z tohoto výzkumu prezentovány. Evaluace učebnic by se měla i nadále v oblasti pedagogického výzkumu rozvíjet, protoţe neustále jsou učebnice oborů, které zatím analyzovány nebyly. Zejména autoři a vydavatelé budoucích nových učebnic by měli podobné analýzy studovat a dle prezentovaných výzkumů se inspirovat. Cíle, které jsme si v úvodu naší práce stanovili se nám podařilo splnit. Zjistili jsme jaké učebnice psychologie se v současnosti pouţívají k výuce předmětu psychologie a komunikace na našich středních zdravotnických školách pro obor zdravotnický asistent. Zhodnotili jsme učebnice dle subjektivního pohledu, zjistili jsme, jaká je míra didaktické vybavenosti vybraných učebnic a zjistili jsme, jaká je komplexní míra obtíţnosti textu u jednotlivých učebnic. Z pohledu subjektivního jsme vyhodnotili učebnice takto: Jako velmi přehledné a vhodné pro výuku psychologie a komunikace pro obor zdravotnický asistent na středních zdravotnických školách jsme zhodnotili obě alternativní učebnice psychologie autorů Šíla a Karbolové Já, člověk a Člověk jako osobnost. Obě sice neobsahují učivo obsaţené v učebních osnovách daného předmětu, ale jsou jistě vhodné pro svoje didaktické vybavení, které je vidět i bez výpočtu jednotlivých koeficientů didaktické vybavenosti. I ostatní učebnice určené pro výuku psychologie a komunikace se nám jeví jako vhodné pro ţáky střední školy. V našem výzkumu jsme se věnovali také knihám, které slouţí spíše jako doplňující, rozšiřující literatura pro ţáky i učitele. I tyto knihy jsme zhodnotili jako kvalitní, pouze některým bychom vytkli určité nedostatky co se týká přehlednosti či svým zaměřením byly hodnoceny spíše jiţ pro pracovníky pracující ve zdravotnictví, ne pro studenty střední zdravotnické školy. 123
Jak jsme však jiţ uvedli, toto hodnocení bylo zaloţeno na subjektivních pocitech posuzovatelů, proto se můţou názorů na jednotlivé učebnice lišit. Z hlediska didaktické vybavenosti jsme došli k těmto závěrům: Aparát prezentace učiva E I vyuţívá v nevyšším procentuálním zastoupení uvedených komponent učebnice Člověk jako osobnost, autorů Šíla a Karbolové (64,29 %). Nevyšší zjištěnou hodnotou E II (koeficient vyuţití aparátu řídícího učení ) je 83,33 % a jedná se opět o stejnou alternativní učebnici psychologie Člověk jako osobnost. Vysoce ohodnoceny v procentuálním výskytu koeficient vyuţití aparátu orientačního E III (75,00 %) byly tyto následující učebnice: Zdravotnická psychologie – teorie a cvičení, Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty 4 ročník, Komunikace pro zdravotní sestry, Obecná psychologie, Speciální psychologie, Psychológia, Psychologie osobnosti, Psychologie pro studenty zdravotnických oborů 1. díl a opět alternativní učebnice Člověk jako osobnost. Verbální komponenty (koeficient E v) a obrazové komponenty (koeficient E o) byly nejvíce zjištěny v učebnici Člověk jako osobnost. Jiţ z jednotlivých dílčích koeficientů didaktické vybavenosti lze určit, ţe nejlépe hodnocenou v celkovém hodnocení tohoto posuzovacího je alternativní učebnice psychologie. Zjištěná hodnota celkového koeficientu didaktické vybavenosti učebnice je 75,00 %. Druhou takto nejlépe hodnocenou učebnicí je kniha stejných autorů, opět alternativní učebnice psychologie Já, člověk (E je 61,11 %). Při hodnocení komplexní míry obtíţnosti text v jednotlivých námi posuzovaných učebnicích jsme dospěli k tomuto zjištění: Jako syntakticky nejobtíţnější se jeví slovenská učebnice Psychológia (Ts je 18,79) i česká učebnice Psychologie (18,01) autorů Štefanoviče a Greisingera. Jako nejméně syntakticky obtíţné se naopak jeví učebnice Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty 4. ročník (Ts=8,33) a Komunikace pro zdravotní sestry (8,06). Z pohledu sémantické obtíţnosti Tp jsme nejvyšší hodnoty zjistili u alternativní učebnic psychologie Já, člověk (20,3) a učebnice psychologie pro střední školy Základy psychologie, sociologie autorů Gillernové a Buriánka (Tp je 20,19). Nejniţší hodnotu jsme naměřili u knihy Duševní hygiena zdravotní sestry (6,23).
124
Při hodnocení celkové obtíţnosti textu (T) jsme došli ke zjištění, ţe nejvíce obtíţná jsou učebnice Základy psychologie, sociologie (T má hodnotu 37,79) a Psychológia (T=35,06). Jako nejméně obtíţnou učebnicí jsme vyhodnotili knihu Duševní hygiena pro zdravotní sestry (17,53). Odborné pojmy v celkovém počtu slov se v procentuálním zastoupení nejvíce vyskytovaly v učebnici Základy psychologie, sociologie (8,41 %) a v alternativní učebnici Já, člověk (7,36 %). Nejméně odborných pojmů (koeficient i) bylo zjištěno u učebnice Psychologie a pedagogika – cvičení (2,08 %) a v knize Komunikace pro zdravotní sestry (2,15 %). Odborné pojmy v celkovém počtu pojmů (koeficient h) byly nejvíce zjištěny opět v učebnici Základy psychologie, sociologie (22,99 %) a v učebnici Psychologie pro střední školy (22,76 %). Nejméně odborných pojmů v celkovém počtu pojmů se vyskytovalo opět u učebnice Psychologie a pedagogika – cvičení (5,77 %). V naší práci jsme se zaměřili na hodnocení učebnic psychologie a komunikace pro střední zdravotnické školy, pro obor zdravotnický asistent. Tímto hodnocením jsme chtěli ujednotit základní informace o učebnicích, které jsou pouţívány k výuce tohoto předmětu. Ţákům, učitelům, ředitelům škol, nakladatelům, autorům současným i budoucím jsme chtěli názorně ukázat tyto učebnice z jednotlivých hodnotících hledisek. Záměrem bylo vytvořit jakýsi přehled o tom, zda a jak tyto učebnice splňují poţadavky, které jsou v současnosti na učebnice kladeny. Zda jsou dobrým didaktickým prostředkem pro ţáky i učitele, zda jsou přehledné, zda jsou dobře didakticky vybavené, ukázat jaká je obtíţnost textu aj. Tato práce by měla pomoci učitelům při výběru vhodné učebnice. Díky uvedeným analýzám by měli mít představu, která učebnice je vhodná pro začínající učitele, kteří zde najdou inspiraci pro přípravu na hodinu, pro úkoly a cvičení pro ţáky. Jiţ při průzkumném šetření, kdy jsme na středních zdravotnických školách zjišťovali jaké učebnice se k výuce pouţívají, jsme byli vyučujícími poţádáni, zda bychom jim výsledky naší práce pak poskytli. Tyto výsledky budou nabídnuty středním zdravotnickým školám, které o ně měli zájem a také k publikaci, konkrétně např. do Bulletinu Institutu výzkumu školního vzdělávání.
125
SOUHRN V práci se věnujeme problematice učebnic a jejich evaluace. V teoretické části popisujeme základní všeobecné informace o učebnicích, podrobněji se věnujeme učebnicím psychologie pro obor zdravotnický asistent pro střední zdravotnické školy a evaluaci učebnic. V empirické části jsme podrobně zhodnotili celkem 21 učebnic, které se k výuce tohoto předmětu pouţívají. Součástí evaluace bylo subjektivní hodnocení, míra didaktické vybavenosti a míra obtíţnosti textu námi vybraných učebnic. Výzkumem jsme zjistili, ţe učebnice, které jsme posuzovali, jsou rozdílné. A to ze všech pohledů. Neobjevili jsme souvislost mezi jednotlivými hodnotícími technikami, tzn. ţe pozitivní subjektivní hodnocení nemusí znamenat zákonitě také vysokou míru didaktické vybavenosti a opačně. Výzkumem jsme dosáhli toho, ţe jsme ujednotili informace o učebnicích, evaluaci učebnic a hlavně o evaluaci odborných učebnic pro předmět psychologie a komunikace.
126
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY
Monografie 1. ČECHOVÁ, V., MELLANOVÁ, A., KUČEROVÁ, H. Psychologie a pedagogika II pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Informatorium, 2004. 160 s. ISBN 807333-028-8. 2. ČECHOVÁ, V., MELLANOVÁ, A., ROZSYPALOVÁ, M. Speciální psychologie. 1. vyd. Brno: IDVZP, 1995. 173 s. ISBN 80-7013-197-7. 3. ČECHOVÁ, V., ROZSYPALOVÁ, M. Obecná psychologie. 3. vyd. Brno: IDVPZ, 1996. 105 s. ISBN 80-7013-231-0. 4. GILLERNOVÁ, I., BURIÁNEK, J. Základy psychologie, sociologie. 3. upr. vyd. Praha: Fortuna, 2004. 157 s. ISBN 80-7168-749-9. 5. HELUS, Z. Psychologie pro střední školy. 2. vyd. Praha: Fortuna, 1999. 120 s. ISBN 80-7168-406-6. 6. HLADÍLEK, M. Kapitoly z obecné didaktiky a didaktiky vzdělávání dospělých. 2. přepracované vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2009. 186 s. ISBN 97880-86723-75-4. 7. HOMOLA, M., TRPIŠOVSKÁ, D. Úvod do didaktiky psychologie. 1. vyd. Olomouc: rektorát Univerzity Palackého, 1989. 45 s. 8. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada publishing, a.s., 2007. 272 s. ISBN 978-80-247-1369-4. 9. JOBÁNKOVÁ, M. a kol. Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 3. vyd. Brno: NCONZO, 2003. 225 s. ISBN 80-7013-390-2. 127
10. KELNAROVÁ, J., MATĚJKOVÁ, E. Psychologie 1. díl Pro studenty zdravotnických oborů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 168+16 s. ISBN 97880-247-3270-1. 11. KELNAROVÁ, J., MATĚJKOVÁ, E. Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty: 4. ročník. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 135 s. ISBN 978-80-247-2831-5. 12. KOMENSKÝ, J.A. Jak dovedně užívat knih, hlavního nástroje vzdělávání. 1. vyd. Ţďár nad Sázavou: Okresní knihovna M. J. Sychry, 1991. 14 s. ISBN 80-900918-0-6. 13. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2002. 200 s. ISBN 80-247-0179-0. 14. KŘIVOHLAVÝ, J., PEČENKOVÁ, J. Duševní hygiena zdravotní sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 80 s. ISBN 80-247-0784-5. 15. MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1997. 104 s. ISBN 80-210-1661-2. 16. MINIBERGEROVÁ, L., JIČÍNSKÁ, K. Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 1. vyd. Brno: NCONZO, 2010. 78 s. ISBN 978-80-7013-5136. 17. PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 4. aktualizované vyd. Praha: Portál, 2008. 322 s. ISBN 978-80-7367-416-8. 18. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 4. aktualizované a doplněné vyd. Praha: Portál, s.r.o., 2009. 481 s. ISBN 978-80-7367-503-5. 19. PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. 1. vyd. Brno: Paido, 1998. 148 s. ISBN 80-85931-49-4.
128
20. ROZSYPALOVÁ, M., ČECHOVÁ, V., MELLANOVÁ, A. Psychologie a pedagogika I pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Informatorium, 2003. 186 s. ISBN 80-7333-014-8. 21. RYBÁROVÁ, E. a kol. Psychologie a pedagogika. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1988. 512 s. ISBN 08-054-88. 22. ŘÍČAN, P. Psychologie osobnosti. 5. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 200 s. ISBN 978-80-247-1174-4. 23. SIKOROVÁ, Z. Hodnocení a výběr učebnic v praxi. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. 71. s. ISBN 978-80-7368-412-9. 24. SIKOROVÁ, Z. Výběr učebnic na základních a středních školách. 1. vyd. Ostrava: Repronis, 2004. 154 s. ISBN 80-7042-373-0. 25. SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 328 s. ISBN 978-80-247-1821-7. 26. SZABOVÁ, K. Psychologie a pedagogika – cvičení. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1988. 176 s. ISBN 08-037-88. 27. ŠIL, P., KAROLOVÁ, J. Člověk jako osobnost, psychologie pro střední školy. 2. vyd. Olomouc: Olomouc s.r.o., 2007. 200 s. ISBN 978-80-7182-230-1. 28. ŠIL, P., KAROLOVÁ, J. Já, člověk. 1. vyd. Olomouc: Olomouc s.r.o., 2004. 286 s. ISBN 80-7182-175-6. 29. ŠTEFANOVIČ, J., GREISINGER,J. Psychológia. 2. vyd. Martin: Osveta, n.p., 1987. 325 s. 70-038-87 PSY. 29. ŠTEFANOVIČ, J., GREISINGER,J. Psychologie. 3. vyd. Praha: Avicenum, 1987. 256 s. ISBN 08-069-87.
129
30. VALENTA, M. Koncepce a tvorba učebnic. 1. vyd.Olomouc: Netopejr, 1997. 64 s. ISBN 80-902057-8-X. 31. VENGLÁŘOVÁ, M., MAHROVÁ, G. Komunikace pro zdravotní sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 144 s. ISBN 80-247-1262-8. 32. ZACHAROVÁ, E. Zdravotnická psychologie. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta, 2005. 125 s. ISBN 80-7368-093-9. 33. ZACHAROVÁ, E., HERMANOVÁ, M., ŠRÁMKOVÁ, J. Zdravotnická psychologie: teorie a praktická cvičení. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 229 s. ISBN 97880-247-2068-5. Časopisy 34. BENEŠ, P., JANOUŠEK, R., NOVOTNÝ, M. Hodnocení obtíţnosti textu středoškolských učebnic. Pedagogika. Praha: UK PedF, 2009, roč. LIX, č. 3, s. 291. ISSN 0031-3815. 35. NOGOVÁ, M., BÁLINT, L. Hodnotenie kvality učebníc prostredníctvom systému kritérií. Technológia vzdelávania. Nitra, 2006, Vol 14, No 2. ISSN 1338-1202. 36. ŠIMÍČKOVÁ, H. Učebnice jako prostředek rozvoje osobnosti ţáka. Komenský. Brno: PF MU 2002, roč. 126, č. 5/6, s. 98. ISSN 0323-0449. 37. TANNENBERGOVÁ, P. Učebnice dějepisu pro 6. ročník základní školy z pohledu jejich didaktické vybavenosti. E-pedagogium. Olomouc: PdF UP, 2009, roč. 9, č.5, s. 160. ISSN 1213-7499. 38. Funkce výtvarné sloţky učebnic. Komenský. Brno: PF MU 2002, roč. 126, č. 5/6, s. 96. ISSN 0323-0449. 39. Učebnice – čítanky – cvičebnice a slabikáře. Komenský. Brno: PF MU 2002, roč. 126, č. 5/6, s. 93. ISSN 0323-0449.
130
40. Vztah J. A. Komenského ke knihám a učebnicím. Komenský. Brno: PF MU 2002, roč. 126, č. 5/6, s. 93 - 95. ISSN 0323-0449. Diplomové a disertační práce 41. BIELAKOVÁ, K. Učebnice pro výuku elementárního čtení. Brno: Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra primární pedagogiky, 2010, 87 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jiří Havel, PhD. 42. CINKOVÁ, I. K výzkumu učebnic dějepisu pro 2. stupeň základní školy. Brno: Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra historie, 2007, 89 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Kamil Štěpánek , CSc. 43. CHÁROVÁ, D. Využití didaktických prostředků ve výuce zeměpisu. Brno: Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra geografie, 2009, 62 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Dana Hübelová. 44. JANOUŠKOVÁ, E. Analýza učebnic zeměpisu. Brno: Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra pedagogiky, 2008, 177 s. Vedoucí disertační práce Prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. 45. KRAJCOVÁ, L. Příspěvek k analýze učebnic dějepisu pro základní školy. Brno: Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra historie, 2008, 73 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Kamil Štěpánek , CSc. 46. PÍŠOVÁ, J. Analýza funkce učebnice ve výuce (s využitím softwaru Videodeograf). Brno: Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Centrum pedagogického výzkumu, 2007, 62 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Mgr. Tomáš Janík, M. Ed., PhD. 47. SOLNIČKA, D. Porovnání didaktické vybavenosti učebnic dějepisu. Brno: Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra historie, 2009, 91 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Kamil Štěpánek , CSc.
131
Sborníky 48. GREGER, D. Přehled výzkumů učebnic v zahraničí. In MAŇÁK, J., KLAPKO, J. Učebnice pod lupou. 1. vyd. Brno: Paido, 2006. 123 s. ISBN 80-7315-124-3 . 49. KLAPKO, D. Evaluace učebnic jako cesta k optimalizaci výchovně-vzdělávacího procesu. In MAŇÁK, J., KLAPKO, J. Učebnice pod lupou. 1. vyd. Brno: Paido, 2006. 123 s. ISBN 80-7315-124-3. 50. KNECHT, P.Výzkum učebnic na PdF MU. In NAJVAROVÁ, V., KNECHT, P. Bulletin Centra pedagogického výzkumu PdF MU 2009. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009. 101 s. ISBN 978-80-210-5060-0. 51. KNECHT, P., NAJVAROVÁ, V. Jak ţáci hodnotí učebnice? Podněty pro tvorbu a výzkum učebnic. In KNECHT, P., JANÍK, T. a kol. Učebnice z pohledu pedagogického výzkumu. 1. vyd. Brno: Paido, 2008. 196 s. ISBN 978-80-7315-174-4. 52. MAŇÁK, J. Učebnice jako kurikulární projekt. In MAŇÁK, J., KNECHT, P. Hodnocení učebnic. 1. vyd. Brno: Paido, 2007. 141 s. ISBN 978-80-7315-148-5. 53. MARTINKOVÁ, V. Příprava a hodnocení učebnic z pohledu nakladatele (aneb hodnocení učebnic jako nástroj kaţdodenní praxe). In MAŇÁK, J., KNECHT, P. Hodnocení učebnic. 1. vyd. Brno: Paido, 2007. 141 s. ISBN 978-80-7315-148-5. 54. MIKK, Jaan Učebnice: budoucnost národa. In MAŇÁK, J., KNECHT, P. Hodnocení učebnic. 1. vyd. Brno: Paido, 2007. 141 s. ISBN 978-80-7315-148-5.
55. PRŮCHA, J. Moţnosti výzkumu učebnic ve vztahu k učení. In KNECHT, P., JANÍK, T. a kol. Učebnice z pohledu pedagogického výzkumu. 1. vyd. Brno: Paido, 2008. 196 s. ISBN 978-80-7315-174-4. 56. PRŮCHA, J. Učebnice: Teorie, výzkum a potřeby praxe. In MAŇÁK, J., KLAPKO, J. Učebnice pod lupou. 1. vyd. Brno: Paido, 2006. 123 s. ISBN 80-7315-124-3.
132
57. STAUDKOVÁ, J. Jak by měla vypadat moderní učebnice z pohledu vydavatele? In MAŇÁK, J., KNECHT, P. Hodnocení učebnic. 1. vyd. Brno: Paido, 2007. 141 s. ISBN 978-80-7315-148-5. 58. TANNENBERGOVÁ, P. Učebnice dějepisu pro 6. ročník základní školy z pohledu jejich didaktické vybavenosti. E-pedagogium. Olomouc: PdF UP, 2009, roč. 9, č.5, s. 160. ISSN 1213-7499. 59. TOMANOVÁ, D. Evaluace učebnic. In KALHOUS, Z., OBST, O. a kol. Školní didaktika. 2. vyd. Praha: Portál, s.r.o., 2009. 446 s. ISBN 978-80-7367-571-4. 60. VEVERKOVÁ, H. Učivo. In KALHOUS, Z., OBST, O. a kol. Školní didaktika. 2. vyd. Praha: Portál, s.r.o., 2009. 446 s. ISBN 978-80-7367-571-4. Elektronické zdroje 61. Jan Průcha URL: [cit. 201103-05]. 62. Jan Průcha, Jaroslav Veteška a Zdeněk Maryško jsou Osobnostmi vzdělávání URL: [cit. 2011-03-05]. 63. O nás URL: [cit. 2011-02-16]. 64. Osobní stránka Mgr. Dušan Klapko URL: < http://is.muni.cz/osoba/7657#cv> [ cit. 2011-03-05]. 65. PhDr. Sikorová Zuzana, Ph.D. URL: [cit. 2011-02-16]. 66. Prof. PhDr. Josef Maňák, CSc. URL: [cit. 2011-03-05].
133
67. Sdělení MŠMT k postupu a stanoveným podmínkám pro udělování a odnímání schvalovacích doloţek učebnicím a učebním textům a k zařazování učebnic a učebních textů do seznamu učebnic - č.j. 1 052/2009-20 ze dne 14. července 2009 URL: [cit. 2011-03-05]. 68. Stručně o ČAPV URL: < http://www.capv.cz/zakladni-udaje-o-capv/smysl-apoznani/strucne-o-capv> [cit. 2011-02-16]. Ostatní 69. Učební dokumenty; Kmenový obor:53-41-M Ošetřovatelství, Studijní obor: 53-41M/007 Zdravotnický asistent. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2004. 91 s. 70. Učební plán předmětu psychologie a komunikace. Vsetín: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Vsetín, 2010. s. 10
134
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Didaktická vybavenost učebnice ................................................................. 32
135
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Míra didaktické vybavenosti knihy: Rozsypalová, Čechová, Mellanová, Psychologie a pedagogika I. ........................................................................................... 66 Tabulka 2: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Rozsypalová, Čechová, Mellanová, Psychologie a pedagogika I. ........................................................................................... 67 Tabulka 3: Míra didaktické vybavenosti knihy: Čechová, Mellanová, Kučerová, Psychologie a pedagogika II. .......................................................................................... 68 Tabulka 4: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Čechová, Mellanová, Kučerová, Psychologie a pedagogika II. .......................................................................................... 68 Tabulka 5: Míra didaktické vybavenosti knihy: Zacharová, Hermanová, Šrámková, Zdravotnická psychologie – teorie a cvičení .................................................................. 69 Tabulka 6: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Zacharová, Hermanová, Šrámková, Zdravotnická psychologie – teorie a cvičení .................................................................. 69 Tabulka 7: Míra didaktické vybavenosti knihy: Kelnarová, Matějková, Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty 4. ročník ........................................................... 70 Tabulka 8: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Kelnarová, Matějková, Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty 4. ročník ........................................................ 71 Tabulka 9: Míra didaktické vybavenosti knihy: Venglářová, Mahrová, Komunikace pro zdravotní sestry ............................................................................................................... 72 Tabulka 10: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Venglářová, Mahrová, Komunikace pro zdravotní sestry ................................................................................... 72 Tabulka 11: Míra didaktické vybavenosti knihy: Čechová, Rozsypalová, Obecná psychologie ..................................................................................................................... 73 Tabulka 12: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Čechová, Rozsypalová, Obecná psychologie ..................................................................................................................... 73 Tabulka 13: Míra didaktické vybavenosti knihy: Čechová, Mellanová, Rozsypalová, Speciální psychologie ..................................................................................................... 74 Tabulka 14: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Čechová, Mellanová, Rozsypalová, Speciální psychologie ..................................................................................................... 75 Tabulka 15: Míra didaktické vybavenosti knihy: Štefanovič, Greisinger, Psychológia . 76 136
Tabulka 16: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Štefanovič, Greisinger, Psychológia ..................................................................................................................... 76 Tabulka 17: Míra didaktické vybavenosti knihy: Šil, Karbolová, Já, člověk ................. 77 Tabulka 18: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Šil, Karbolová, Já, člověk........... 78 Tabulka 19: Míra didaktické vybavenosti knihy: Křivohlavý, Psychologie nemoci ...... 78 Tabulka 20: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Křivohlavý, Psychologie nemoci 79 Tabulka 21: Míra didaktické vybavenosti knihy: Říčan, Psychologie osobnosti ........... 79 Tabulka 22: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Říčan, Psychologie osobnosti ..... 80 Tabulka 23: Míra didaktické vybavenosti knihy: Helus, Psychologie pro střední školy 81 Tabulka 24: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Helus, Psychologie pro střední školy ................................................................................................................................ 81 Tabulka 25: Míra didaktické vybavenosti knihy: Jobánková a kol., Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky ................................................................... 82 Tabulka 26: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Jobánková a kol., Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky ................................................................... 82 Tabulka 27: Míra didaktické vybavenosti knihy: Křivohlavý, Pečenková, Duševní hygiena zdravotní sestry ................................................................................................. 83 Tabulka 28: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Křivohlavý, Pečenková, Duševní hygiena zdravotní sestry ................................................................................................. 83 Tabulka 29: Míra didaktické vybavenosti knihy: Kelnarová, Matějková, Psychologie pro studenty zdravotnických oborů 1.díl ........................................................................ 84 Tabulka 30: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Kelnarová, Matějková, Psychologie pro studenty zdravotnických oborů 1.díl .................................................... 85 Tabulka 31: Míra didaktické vybavenosti knihy: Minibergerová, Jičínská, Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky ..................................................... 85 Tabulka 32: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Minibergerová, Jičínská, Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky ..................................................... 86 Tabulka 33: Míra didaktické vybavenosti knihy: Šil, Karbolová, Člověk jako osobnost ........................................................................................................................................ 87 Tabulka 34: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Šil, Karbolová, Člověk jako osobnost .......................................................................................................................... 87 Tabulka 35: Míra didaktické vybavenosti knihy: Štefanovič, Greisinger, Psychologie . 88 Tabulka 36: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Štefanovič, Greisinger, Psychologie ..................................................................................................................... 88 137
Tabulka 37: Míra didaktické vybavenosti knihy: Rybárová, Psychologie a pedagogika pro dětské sestry.............................................................................................................. 89 Tabulka 38: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Rybárová, Psychologie a pedagogika pro dětské sestry .......................................................................................... 90 Tabulka 39: Míra didaktické vybavenosti knihy: Szabová, Psychologie a pedagogika – cvičení ............................................................................................................................. 90 Tabulka 40: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Szabová, Psychologie a pedagogika – cvičení ...................................................................................................... 91 Tabulka 41: Míra didaktické vybavenosti knihy: Gillernová, Buriánek, Základy psychologie, sociologie ................................................................................................... 92 Tabulka 42: Komplexní míra obtíţnosti textu knihy: Gillernová, Buriánek, Základy psychologie, sociologie ................................................................................................... 92 Tabulka 43: Kompletní výpočty míry didaktické vybavenosti .................................... 117 Tabulka 44: Kompletní výpočty míry obtíţnosti textu ................................................. 118 Tabulka 45: Porovnání výsledků s výsledky analýz učebnic zeměpisu ....................... 120
138
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Četnost pouţívání učebnic psychologie na středních zdravotnických školách . 63 Graf 2: Koeficient aparátu prezentace učiva E I ............................................................. 95 Graf 3: Koeficient aparátu řídící učení E II .................................................................... 97 Graf 5: Koeficient vyuţití verbálních komponent E v .................................................. 101 Graf 6: Koeficient vyuţití obrazových komponent E o ................................................ 103 Graf 7: Celkový koeficient didaktické vybavenosti E .................................................. 105 Graf 8: Syntaktická obtíţnost textu T s ....................................................................... 107 Graf 9: Sémantická obtíţnost textu T p ....................................................................... 109 Graf 10: Celková obtíţnost textu T ............................................................................. 111 Graf 11: Odborné pojmy v celkovém počtu slov i....................................................... 113 Graf 12: Odborné pojmy v celkovém počtu pojmů h .................................................. 115
139
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Záznamový arch pro výpočet didaktické vybavenosti učebnice Příloha 2: Učební plán předmětu psychologie a komunikace
140
PŘÍLOHY Příloha 1: Záznamový arch pro výpočet didaktické vybavenosti učebnice (Průcha, 1998) Název knížky: Autor: 1 APARÁT PREZENTACE UČIVA A/ Verbální komponenty 1. výkladový text prostý 2. výkladový text zpřehledněný /tabulky, schémata, atd./ 3. shrnutí učiva k celému ročníku 4. shrnutí učiva k tématům /kapitolám, lekcím/ 5. shrnutí učiva k předchozím ročníkům 6. doplňující texty /dokument. materiál, citace z pramenů,../ 7. poznámky a vysvětlivky /pod čarou, v textu/ 8. podtexty k vyobrazením 9. slovníčky pojmů, cizích slov, aj. B/ Obrazové komponenty: 1. umělecká ilustrace 2. nauková ilustrace /schematické kresby, náčrty, modely/ 3. fotografie 4. mapy, kartogramy, plánky, grafy, diagramy 5. obrazová prezentace barevná 2 APARÁT ŘÍDÍCÍ UČENÍ C/ Verbální komponenty: 1. předmluva /úvod do předmětu, ročníku/ 2. návod k práci s učebnicí 3. stimulace celková /podněty k zamyšlení, otázky aj.před ročníkovým učivem/ 4. stimulace detailní /podněty k zamyšlení, otázky aj.před nebo v průběhu lekcí,témat/ 5. otázky a úkoly za lekcí 6. otázky a úkoly za tématy 7. otázky a úkoly k celému ročníku /opakování/ 8. otázky a úkoly k předchozímu ročníku /opakování/ 9. instrukce k úkolům komplexnější povahy /návody k pokusům, pozorování/ 10. náměty pro mimoškolní činnosti /aplikace/ s využitím učiva 11. explicitní vyjádření cílů učení pro žáky 12. sebehodnocení pro žáky /testy/ aj.způsoby hodnocení učeb.výsledků 13. výsledky úkolů a cvičení /správné odpovědi, správná řešení/ 14. odkazy na jiné zdroje informací/bibliografie, doporučená literatura,/ D/ Obrazové komponenty: 1. graf. symboly vyznačující určité části textu /poučky, pravidla, úkoly, cvičení,../ 2. užití zvláštní barvy pro určité části textu 3. užití zvláštního písma /tučná sazba,aj. / pro určité části textu 4. využití předsádky /schémata,tabulky,aj./ 3 APARÁT ORIENTAČNÍ E/ Verbální komponenty: 1. obsah učebnice 2. členění učebnice na tematické celky, kapitoly, lekce, aj. 3. marginálie 4. rejstřík /věcný, jmenný, smíšený,.../
Příloha 2: Učební plán předmětu psychologie a komunikace (SZŠ Vsetín, 2010) Název vyučovacího předmětu:
Psychologie a komunikace
Ročník:
II.
Roční hodinová dotace:
68 hodin
Výsledky vzdělávání
Učivo
Ţák ●
objasní význam psychologie jako vědy
Úvod do předmětu / tém. plán/ Psychologie jako věda předmět psychologie
●
vyjmenuje odvětví psychologie
odvětví psychologie
●
objasní vztah k jiným vědním oborům
vztah k jiným vědním oborům
●
graficky znázorní reflexní oblouk a popíše reakci organizmu na podnět
fylogeneze lidské psychiky
●
uvede klady a zápory u vybraných metod průzkumu v psychologii
metody průzkumu v psychologii
Ţák
Psychické procesy, stavy a vlastnosti
●
charakterizuje psychické jevy
třídění psychických jevů – procesů, stavů, vlastností
●
objasní význam myšlenkového procesu, řešení problému
počitek, vjem, pozornost, paměť, učení, představa, fantazie, myšlení, řeč, citové stavy, jejich poruchy
●
vyhledá techniky pro rozvoj a posilování vybraných psychických procesů a stavů u dětí, adolescentů a seniorů
metody sebepoznávání a sebehodnocení
●
objasní význam vybraných psychických jevů u zdravotnického pracovníka
Ţák
Osobnost člověka
●
objasní pojem osobnost
determinace osobnosti
●
interpretuje fáze socializačního procesu
vývoj osobnosti, socializace, sociální učení a zrání, poruchy socializace, šikana
●
objasní pojem proţívání a chování, uvede příklad jejich projevu
struktura a rysy osobnosti, proţívání a chování, temperament, typologie osobnosti, charakter, motivace, potřeby, zájmy, postoje, hodnoty a cíle, vlohy, schopnosti, nadání, talent
●
charakterizuje vybrané vlastnosti osobnosti
poţadavky na osobnost zdravotnického pracovníka
●
uvede význam vybraných vlastností osobnosti v jednotlivých věkových kategoriích, profesích
sebepoznání a sebehodnocení
●
graficky znázorní klasifikaci potřeb
●
zdůvodní význam uspokojení potřeb
Počet hodin 6
20
22
●
objasní význam sebepoznání a sebehodnocení pro rozvoj vlastností osobnosti
Ţák
Základy sociální psychologie sociální podstata osobnosti, sociální vnímání
●
objasní pojem sociální podstata osobnosti, socializace
●
objasní rozdíl mezi biologickou a sociální zralostí
sociální skupiny, vliv na vývoj osobnosti, pozice, role, status, sociální adaptace, poruchy adaptace
●
rozdělí sociální skupiny a charakterizuje vybrané typy sociálních skupin
profesionální sociální skupiny
●
uvede na příkladu pojem pozice, role, status
●
demonstruje na příkladu jak skupina kladně a záporně ovlivní vývoj jedince
Název vyučovacího předmětu:
Psychologie a komunikace – teorie
Ročník:
III.
Roční hodinová dotace:
33 hodin
Výsledky vzdělávání
Učivo
Ţák
Úvod do předmětu / tem. plán/
●
rozliší pojem ontogenetický a fylogenetický vývoj
●
rozdělí a charakterizuje jednotlivá stadia ontogenetického vývoje
●
objasní pojem neuropsychický záznam
●
uvede na konkrétním příkladu zásady přístupu k jednotlivým věkovým kategoriím
Ţák
Vývoj psychiky jedince charakteristika ontogenetického vývoje
20
Počet hodin 2 10
charakteristika vývojových stádií
Základy komunikace a jednání s lidmi 8
●
popíše rozdělení komunikačních technik
rozdělení komunikačních technik
●
znázorní princip zpětné vazby
komunikační kanál, zpětná vazba, produktivní a neproduktivní komunikace
●
objasní rozdíl mezi produktivním a neproduktivním chováním zdravotnického pracovníka
●
charakterizuje sloţky nonverbalní a verbální komunikace
nonverbální sociální komunikace, mimika, proxemika, haptika, posturologie, kinezika, gestika, sociokulturní specifika verbální sociální komunikace, kultura řeči, sociokulturní specifika
●
vyhledá sociokulturní specifika v nonverbální a verbální komunikaci
devalvace, evalvace
●
uvede příklad evalvace a devalvace v nonverbální a verbální komunikaci
rozhovor, druhy rozhovoru
●
objasní zásady řízeného a nedirektivního rozhovoru
●
vysvětlí význam vybraných pojmů
●
uvede na příkladu příčinu chyby v komunikaci
chyby v komunikaci
Ţák ●
uvede na příkladu vliv nemoci na psychiku člověka
Psychologie nemocných nemoc a vliv nemoci na psychiku člověka
●
charakterizuje fáze nemoci, proţívání nemoci a postoj k nemoci
psychosomatické a somatopsychické nemoci
●
vyhledá a interpretuje příklad sociokulturního specifika v proţívání nemoci a postoji k nemoci
pohled na nemoc, proţívání nemoci, sociokulturní vlivy na proţívání nemoci, postoj K/P k nemoci, adaptace na nemoc
●
popíše psychologické zásady přístupu ke K/P s akutní bolestí
psychologie bolesti, strachu a úzkosti
●
objasní pojem etický kodex zdravotní sestry
iatropatogenie, sorrorigenie, hospitalismus
●
uvede na příkladech projev iatropatogenie, sorrorigenie a hospitalismu, uvede příklad prevence
●
uvede zásady přístupu ke K/P s vybraným druhem zdravotního postiţení
psychologie jedince se zdravotním postiţením, mentální, tělesné, smyslové postiţení, vady řeči
●
popíše proţívání a chování K/P v souvislosti se sdělením diagnózy a v umírání
psychologická problematika přístupu k umírání a smrti, stadia v proţívání, péče o pozůstalé, sociokulturní specifika péče o umírající a zemřelé
●
zdůvodní význam péče o pozůstalé
Název vyučovacího předmětu:
Psychologie a komunikace – cvičení
Ročník:
III.
Roční hodinová dotace:
33 hodin
Výsledky vzdělávání
Učivo
Ţák ●
prokáţe schopnost komunikace s dítětem a jeho doprovodem v modelové situaci
●
sestaví program výchovného zaměstnání a aktivit pro jednotlivá věková období
●
navrhne způsob estetické úpravy pokoje K/P a čekárny
Ţák
Vývoj psychiky jedince periodizace ontogenetického vývoje
13
Počet hodin 10
Základy komunikace a jednání s lidmi 10
●
demonstruje princip zpětné vazby v modelové situaci
rozdělení komunikačních technik
●
uvede na příkladu rozdíl mezi produktivním a neproduktivním chováním zdravotnického pracovníka
komunikační kanál, zpětná vazba, produktivní a neproduktivní komunikace
●
demonstruje obsah vybraných pojmů v modelové situaci pro různá věková období
●
demonstruje příklad evalvace a devalvace v nonverbální a verbální komunikaci v modelové situaci v různých věkových obdobích
nonverbální sociální komunikace, mimika, proxemika, haptika, posturologie, kinezika, gestika, sociokultirní specifika verbální sociální komunikace, kultura řeči, sociokulturní specifika
●
demonstruje vedení řízeného rozhovoru v modelové situaci s ohledem na věk K/P
devalvace, evalvace
demonstruje vedení nedirektivního rozhovoru v modelové situaci s ohledem na věk K/P
rozhovor, druhy rozhovoru
●
prokáţe schopnost označit komunikační chyby v modelové situaci rozhovoru a navrhnout způsob optimální komunikace v dané modelové situaci
zásady nedirektivního rozhovoru, proměnné K/P /, sebeexplorace, experience/, proměnné zdravotnického pracovníka, empatie, akceptace, autenticita
●
vyhledá sociokulturní specifika v nonverbální a verbální komunikaci a prokáţe schopnost jejich řešení v modelové situaci
chyby v komunikaci
Ţák
Psychologie nemocných nemoc a vliv nemoci na psychiku člověka
●
prokáţe schopnost analýzy vybrané modelové situace u K/P
●
demonstruje vybrané komunikační techniky u K/P s vybraným problémem v modelové situaci
psychosomatické a somatopsychické nemoci
●
prokáţe schopnost rozlišit na příkladech postoj K/P k nemoci
pohled na nemoc, proţívání nemoci, sociokulturní vlivy na proţívání nemoci, postoj K/P k nemoci, adaptace na nemoc
●
rozliší pojem strach a úzkost, navrhne přístup ke K/P
psychologie bolesti, strachu a úzkosti
●
vyhledá a interpretuje příklad poškození K/P zdravotnickým pracovníkem
iatropatogenie, sorrorigenie, hospitalismus
●
vyhledá a interpretuje příklad právní ochrany K/P
●
prokáţe schopnost analýzy vybrané modelové situace u K/P
psychologie jedince se zdravotním postiţením, mentální, tělesné, smyslové postiţení, vady řeči
13
●
vyhledá a interpretuje příklad sociokulturního specifika v péči o umírající, zemřelé a pozůstalé
psychologická problematika přístupu k umírání a smrti, stadia v proţívání, péče o pozůstalé, sociokulturní specifika péče o umírající a zemřelé
Název vyučovacího předmětu:
Psychologie a komunikace
Ročník:
IV.
Roční hodinová dotace:
30 hodin
Výsledky vzdělávání
Učivo
Ţák
Umění komunikace s lidmi asertivita, druhy, techniky
●
charakterizuje vybrané styly asertivní techniky
●
uvede příklady komunikačních chyb
chyby v komunikaci
●
vysvětlí rozdíl mezi sociální interakcí a sociálním vnímáním, uvede chyby
●
objasní pojem konflikt, mobing, šikana, uvede příčiny
sociální interakce, sociální vnímání, chyby ve vnímání druhých, vnímání minorit konflikt a jeho řešení, mobing, šikana
●
popíše klady a zápory vybraných způsobů řešení konfliktu
Ţák
Praktická cvičení asertivita, druhy, techniky
●
demonstruje vybrané druhy asertivních technik v modelové situaci, uvede klady a zápory
●
prokáţe schopnost označit chyby v modelové situaci
chyby v komunikaci
●
analyzuje modelové situace zaměřené na chyby ve vnímání
sociální interakce, sociální vnímání, chyby ve vnímání druhých, vnímání minorit
●
prokáţe schopnost řešení konfliktu mobingu, šikany v modelových situacích
konflikt a jeho řešení, mobing, šikana
Ţák
Počet hodin 6
6
7 Vliv civilizace na psychiku jedince náročné ţivotní situace a vliv na člověka
●
objasní vybrané pojmy
●
charakterizuje základní náročné ţivotní situace
stres, frustrace, deprivace
●
uvede příklad reakce člověka na náročnou ţivotní situaci
reakce na náročnou ţivotní situaci
●
objasní pojem syndrom vyhoření, uvede příčiny a moţnosti prevence syndromu vyhoření
syndrom vyhoření a jeho prevence
●
uvede některé identifikační znaky týrání, zneuţívání a moţnosti obrany před násilím
problematika týrání, zneuţívání, domácí násilí
●
uvede některé techniky pro zvýšení odolnosti organizmu proti zátěţi
Ţák
odolnost organizmu proti zátěţi 7 Praktická cvičení náročné ţivotní situace a vliv na člověka
●
vyhledá příklady vybraných náročných ţivotních situací
●
prezentuje příklady řešení vybraných náročných ţivotních situací
stres, frustrace, deprivace
●
zhodnotí různé způsoby řešení náročných ţivotních situací
reakce na náročnou ţivotní situaci
●
uvede identifikační znaky syndromu vyhoření a jejich prevenci
syndrom vyhoření a jeho prevence
●
vyhledá a uvede moţnosti zásahu v případě týrání, zneuţívání a domácího násilí
problematika týrání a zneuţívání, domácí násilí
●
prezentuje některé moţnosti pro zvýšení odolnosti organismu proti zátěţi
odolnost organizmu proti zátěţi
Ţák ●
charakterizuje vybrané druhy relaxačních technik
●
objasní význam pouţívání relaxačních technik
Ţák ●
demonstruje vybrané druhy relaxačních technik
Relaxační techniky druhy relaxačních technik, dechová a tělesná relaxace, autogenní trénink, Baby masáţ
2
Praktická cvičení druhy relaxačních technik, dechová a tělesná relaxace, autogenní trénink, Baby masáţ
2
ANOTACE Jméno a příjmení:
Bc. Zádrapová Jana
Katedra:
Katedra antropologie a zdravovědy
Vedoucí práce:
Mgr. Nábělková Jitka, PhD.
Rok obhajoby:
2011
Název práce:
Evaluace učebnic psychologie pro střední zdravotnické školy
Název v angličtině:
Evaluation of psychology textbooks for secondary medical schools
Anotace práce:
Diplomová práce se zabývá učebnicemi psychologie pro střední zdravotnické školy. Teoretická část je zaměřena na učebnice, jejich funkce ve výchovně vzdělávacím procesu, výzkumu učebnic v České republice i v zahraničí. V části empirické je zhodnoceno 21 učebnic, které se pouţívají k výuce předmětu psychologie a komunikace pro obor zdravotnický asistent na středních zdravotnických školách. K analýze učebnic bylo pouţito subjektivního hodnocení, zjišťování míry didaktické vybavenosti učebnice a komplexní míry obtíţnosti textu.
Klíčová slova:
Učebnice, evaluace učebnic, učebnice psychologie, pedagogický výzkum, míra didaktické vybavenosti učebnice, komplexní míra obtíţnosti textu
Anotace v angličtině:
Diploma thesis deals with the psychology textbooks for secondary medical schools. The theoretical part is concentrated on books and their function in the educational process and research books in the Czech Republic and abroad. In the empirical part is evaluated 21 textbooks used to teach the subject of psychology and communication for the medical assistant in secondary medical schools. The analysis of textbooks used subjective evaluation, investigating the availability of textbooks and teaching complex the level of difficulty of the text.
Klíčová slova v angličtině:
Textbooks, evaluation of textbooks, textbooks of psychology, educational research, the degree of didactic books, comprehensive degree of text difficulty
Přílohy vázané v práci:
Příloha 1: Záznamový arch pro výpočet didaktické vybavenosti učebnice Příloha
2:
komunikace Rozsah práce:
140 stran
Jazyk práce:
čeština
Učební
plán
předmětu
psychologie
a
