Český a evropský pojistný trh

Bankovní institut vysoká škola Praha

Český a evropský pojistný trh Bakalářská práce

Patricie Drmotová

Únor 2009

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra pojišťovnictví

Český a evropský pojistný trh Bakalářská práce

Autor:

Patricie Drmotová Pojišťovnictví

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. Miroslav Flaška, CSc.

Únor 2009

2

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Praze dne 15. 2. 2009

Patricie Drmotová

3

Poděkování

V první řadě bych chtěla poděkovat panu doc. Ing. Miroslavu Flaškovi, CSc., který se uvolil vést mojí práci a podpořil mě při výběru tématu bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat své mamince, která mně vytvořila vynikající podmínky při zpracování, tím že my po celou dobu tvůrčí činnosti byla oporou při hlídání dvouleté dcery.

4

Anotace

Tato bakalářská práce je zaměřena na český a evropský pojistný trh a jeho vzájemné porovnání. Zaobírá se počátky a důvody pojištění či určitého druhu finančního zajištění jedince nebo spolku při náhle neočekávaném vzniku škody. Popisuje celkovou charakteristiku pojistného trhu, vývojové tendence v životním a neživotním pojištění, nejen v České republice, ale i v celé Evropě. Dále porovnává celkové přijaté pojistné v závislosti na celkovém tempu růstu hrubého domácího produktu s ohledem na podíl životního a neživotního pojištění. Nedílnou součástí je praktická část, která porovnává český a řecký pojistný trh jako celek, především z důvodu největší podobnosti v závislosti na počtu obyvatel a celkovém přijatém pojistném. Dále pak poukazuje na jeden ze zákona povinný pojistný produktu, a to na pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla.

The bachelor work is aimed at Czech and European insurance markets and their comparison. It concerns the beginnings and reasons for insurance or a particular kind of financial security of an individual or an association at a sudden unexpected loss. It describes the general characteristic of the insurance market, tendencies of development in the life and non-life insurance, not only in the Czech Republic, but in the whole of Europe. Then it compares total premium income in dependence on the general rate of gross general product increase considering the portion of life and non-life insurance. An integral part is a practical part which compares Czech and Greek insurance markets as a whole, chosen first of all for the reason of the biggest similarity in dependence on the population and total premium income. Further it refers to an obligatory insurance product – motor third party liability insurance.

5

Obsah 1

Historie pojistného trhu ........................................................................................................... 8

1.1 Historie na území České republiky.................................................................................. 8 1.2 Historie na evropském území .......................................................................................... 9 2 Pojistný trh............................................................................................................................. 11 2.1 Charakteristika pojistného trhu...................................................................................... 14 2.2 Věcný pojistný trh ......................................................................................................... 15 2.2.1 Pojišťovací činnost…………………………………………………………………15 2.2.2

Zajišťovací činnost…………………………………………………………………15

2.2.3

Zábranná činnost…………………………………………………………………...16

2.2.4

Zprostředkovatelská činnost………………………………………………………..16

2.3 Investiční pojistný trh .................................................................................................... 17 3 Vývojové tendence na pojistném trhu ................................................................................... 20 3.1 Pojištěnost a vývoj pojištěnosti ..................................................................................... 21 3.2 Faktory ovlivňující pojištěnost ...................................................................................... 22 4 Neživotní pojištění................................................................................................................. 24 4.1 Pojištění majetková ....................................................................................................... 24 4.2 Pojištění odpovědnosti za škody ................................................................................... 25 4.3 Pojištění právní ochrany ................................................................................................ 27 4.4 Neživotní pojištění osob (nemocenské, úrazové) .......................................................... 28 4.5 Cestovní pojištění .......................................................................................................... 29 5 Životní pojištění..................................................................................................................... 31 5.1 Pojištění pro případ smrti .............................................................................................. 32 5.2 Pojištění pro případ dožití ............................................................................................. 33 5.3 Smíšené životní pojištění ............................................................................................... 33 5.4 Penzijní připojištění ....................................................................................................... 34 6 Český pojistný trh .................................................................................................................. 35 6.1 Vývoj pojištěnosti v podmínkách České republiky ....................................................... 36 7 Evropský pojistný trh ............................................................................................................ 38 8

Porovnání českého a evropského pojistného trhu.................................................................. 41

8.1 Celkové srovnání České republiky a Řecké republiky .................................................. 50 8.2 Porovnání cen povinného ručení v ČR a SRN .............................................................. 51 Seznam použité literatury .............................................................................................................. 54

6

Úvod

Hlavním cílem bakalářské práce jsou vývojové tendence na českém a evropském pojistném trhu, především ve vztahu ke komerčnímu pojištění. Obsahem této bakalářské práce je historie pojistného trhu na území České republiky a Evropy. Věnuje se především charakteru pojistného trhu a jeho členění s hlavním zaměřením na životní a neživotní pojištění. Ve čtvrté a páté kapitole se podrobněji zabývá členěním pojistných produktů neživotního a životního pojištění. V dalších kapitolách je shrnut český a evropský pojistný trh, jeho vývoj v podmínkách České republiky a zemí Evropy. V praktické části této práce porovnávám předepsané pojistné, vývoj a růst v posledních deseti letech. Pro názorný příklad jsem si vybrala srovnání českého a řeckého pojistného trhu. Jako další příklad jsem zvolila porovnání českého a německého zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.

7

1 Historie pojistného trhu Již v hlubokém dávnověku vznikala snaha odstranit či alespoň zmírnit finanční následky způsobené nepříznivými nahodilými událostmi. Dříve provozované pojištění jistě nelze srovnávat s tím, co je dnes nabízeno na současném pojistném trhu, ačkoliv podstata a účel byl naprosto stejný jako dnes. V dávných dobách šlo o různé vzájemné pojišťovací spolky, ve kterých se shromaždovaly finanční prostředky od jednotlivých členů, které byly v případě nahodilé události některého člena alespoň z části použity za podmínek k tomu určených. Rozhodně se nejednalo o komerční pojištění, ale spíše o pomoc v uzavřených skupinách. Počátky komerčního pojištění se začaly vyvíjet díky rozvoji námořní dopravy ve středověku. Šlo o přepravu zboží z místa na místo, kdy kupec obdržel úvěr v hodnotě přepravovaného zboží, který musel zaplatit, jen pokud bylo zboží přepraveno do místa určení. Při ztroskotání tento úvěr hradit nemusel. Rozkvět pojištění probíhal především v bohatých a obchodně důležitých městech. V polovině 18. století dochází k zakládání vzájemných pojišťoven, které již nabízí různá pojištění a pojistné produkty. Velký ohlas v té době mělo živelní pojištění (především pojištění proti požáru). V 19. století dochází k rozvoji na moderní komerční bázi. Zakládají se první akciové společnosti. Začínají se tvořit vědecké základy pro pojištění, propočty pravděpodobnosti a statistiky nahodilosti.

1.1 Historie na území České republiky Historie na území dnešní České republiky je doložena od konce 17. století. Roku 1699 podal Jan Kryštof Bořek originální návrh na zavedení povinného požárního pojištění budov v Čechách. V každém městě měl být založen protipožární fond vytvářený z příspěvků občanů. V roce 1777 byla zřízena pojišťovna proti škodám z ohně na polních zásobách, nábytku, nářadí a dobytku v Brandýse nad Labem. V roce 1827 můžeme mluvit o skutečném základu komerčního pojištění a to díky založení První české vzájemné pojišťovny se sídlem v Praze. O dva roky později byla založena Moravsko-slezská vzájemná pojišťovna se sídlem v Brně. Roku 1881 zaplatila První česká vzájemná pojišťovna 300 tisíc zlatých za škodu způsobenou požárem Národního divadla. Mezi roky 8

1850 – 1918 jsou zakládány další české pojišťovny a pojišťovací spolky. Po vzniku samostatné Československé republiky začíná další etapa rozvoje pojišťovnictví, kromě ostatních nově založených českých pojišťoven na trhu aktivně působily i zahraniční pojišťovny. Přes útlum pojišťovnictví za druhé světové války, které měly za následek odchod zahraničních pojišťoven pocházejících ze zemí válčících s Německem, jich přesto zůstává několik stovek. Veškeré pojišťovny byly 24. října 1945 znárodněny díky dekretu prezidenta republiky. K řízení pojišťovnictví byla zvolena Pojišťovací rada se sídlem v Praze. Od roku 1948 byl na našem území pouze jeden pojišťovací ústav a to Československá pojišťovna, národní podnik. Díky novému uspořádání v roce 1968 je Československá pojišťovna rozdělena na dva samostatné subjekty:

-

Česká státní pojišťovna se sídlem v Praze,

-

Slovenská štátna poisťovňa se sídlem v Bratislavě.

Dvaadvacet let poté, byl přijat zákon č. 185/1991 Sb. o pojišťovnictví, díky němuž dochází k znovuvytvoření českého pojistného trhu.

1.2 Historie na evropském území Historie komerčního pojištění na území Evropy, by se dala datovat k 9. červnu 1584, kdy byla doložena první pojistná událost v písemné formě. Jednalo se o pojistnou smlouvu, uzavřenou dne 18. června 1583 na život Williama Gibbonse, na období 12 měsíců a na pojistnou částku 382 liber. Smlouvu uzavřel pojistník pan Richard Martin. Pojištěný William Gibbons zemřel 9. června 1584 právě před uplynutím dvanácti měsíců. Tato vzniklá pojistná událost nebyla údajně pojistitelem vyplacena, ačkoliv zde byl právní základ nároku na výplatu pojistného plnění prokazatelně dán. V druhé polovině 16. století dochází k rozvoji rentových důchodů a to převážně v Anglii, Flandrech a Holandsku. Z této doby se datují první podklady nového způsobu pojištění, kterým se pojišťovaly důchody tak zvané tontiny (název po italském lékaři Lorenzu Tontim, který jako první začal vědecky zpracovávat pravděpodobnost délky lidského života). Za vznik a rozvoj 9

vděčíme holandskému státníkovi Jeanu de Wittemu. Ve druhé polovině 17. století byla v Londýně na Tower Street otevřena kavárna pana Edwarda Lloyda, který tuto kavárnu využíval jako centrum výměny informací v námořní přepravě. Po jeho smrti byla tato kavárna využívána i nadále. V roce 1699 vznikla první komerční životní pojišťovna a to Společnost pro pojišťování vdov a sirotků. V roce 1720 získali noví majitelé Lloyds a pojistitelé od parlamentu výlučné právo provozovat námořní pojištění, takže se prostory změnily ve volný spolek samostatných upisovatelů. V roce 1769 založila skupina obchodníků a makléřů v Pope Head Alley nový podnik s názvem New Lloyd’s Coffee House, který převzal úlohy původního Lloydu. Revolucí v životním pojištění se stává 18. století, kdy anglický vědec Edmond Hailey zpracoval první úmrtnostní tabulky na základě zkoumání farních zápisů o narození a úmrtí obyvatel. V roce 1756 vznikly první tabulky prémiových sazeb v životním pojištění a to díky matematikovi Jamesovi Dodsnovi, kterého odmítli pojistit z důvodu jeho vysokého věku (46 let). On se s touto situací nechtěl smířit, a tak vymyslel kalkulaci pojistného podle věku a délky pojištění. Tyto vědecké základy výpočtu pojistného byly posledním krokem ke stanovení solidních základů životního pojištění, které jsou využívány dodnes. Anglii můžeme do konce 18. století považovat za jedinou kolébku životního pojištění. V roce 1778 byla založena životní pokladna v Hamburku, a po té začaly vznikat životní pojišťovací společnosti i v jiných zemích Evropy. V souvislosti s rozvojem obchodu a výroby vzrůstaly požadavky na přijímání vyšších rizik do pojistné ochrany. Přijímání rizika bylo nutné rozčlenit, z toho důvodu vzniká v roce 1852 první Kolínská zajišťovací společnost.

10

2 Pojistný trh Nabídka a poptávka v oblasti přenášení rizika pojištění se uskutečňuje na pojistném trhu. Existence solidního a důvěryhodného pojistného trhu je symptomem zdravé, úspěšné ekonomiky a dobrého fungování celé finanční sféry v daném státě. Pojistný trh má stejné rysy jako jakýkoliv jiný trh. Pro správné fungování střetu nabídky a poptávky vstupují někdy mezi klienty a pojistitele takzvaní zprostředkovatelé pojištění jako jsou makléři, agenti, poradci a další. Činnost pojišťovacích a zajišťovacích zprostředkovatelů je velmi významnou složkou pojistného trhu související s pojišťovací a zajišťovací činností. Zprostředkovatelé pojištění jsou u mnoha pojišťoven hlavním obchodním kanálem jejich pojistných produktů, a tím významně ovlivňují jejich postavení na trhu. V současnosti již neexistují pojišťovny, které by opomíjely služby pojišťovacích zprostředkovatelů. Základní úprava, definice, podmínky pro provozování, dozor nad ní je obsažen ve dvou normách veřejnoprávní úpravy soukromého pojišťovnictví.

-

Rozsah právní úpravy zákona o pojišťovnictví č. 363/1999 Sb. a o změně některých souvisejících zákonů v úplném znění v zákoně (č. 409/2004 Sb.). Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti, zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví a státní dozor nad provozováním těchto činností a současně i penzijního připojištění, vykonávaný Ministerstvem financí. Zákon současně stanovuje, že právní úprava podle tohoto zákona se nevztahuje na provádění nemocenského pojištění, důchodového pojištění, sociálního zabezpečení, penzijního připojištění se státním příspěvkem a veřejného zdravotního pojištění podle zvláštních právních předpisů. Tím zákon odkazuje na příslušnou právní úpravu, kterou se provádí provoz těchto pojištění, připojištění a sociálního zabezpečení. Daná veřejnoprávní úprava pojišťovnictví

určuje

formy

podnikání

v pojišťovnictví,

upravuje

zprostředkovatelskou činnost, stanoví podmínky jejího provozování, pravomoci a činnosti státního dozoru nad pojišťovnictvím, stanoví výčet pojistně technických rezerv, které jsou pojišťovny povinny vytvářet, upravuje účetnictví pojišťoven a zajišťoven, reguluje působení zahraničních subjektů na pojistném trhu. Pojišťovnou se obecně rozumí právnická osoba provozující pojišťovací činnost. Pojišťovací 11

činností se přitom rozumí uzavírání pojistných smluv podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě), správa pojištění a poskytování pojistných plnění z pojistných událostí, poskytování asistenčních služeb a zpracování osobních údajů v souvislosti s těmito činnostmi. Součástí pojišťovací činnosti je nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny (finanční umístění), uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny vyplývajících z uzavřených pojistných smluv a činnost směřující k předcházení vzniku škod - zmírňování jejich následků. Rozlišeny jsou subjekty tuzemské, jejichž sídlo je na území České republiky, dále pak pojišťovny z jiných členských států (jiným členským státem se přitom rozumí, členský stát Evropské unie nebo jiný stát, který je součástí Evropského hospodářského prostoru) a pojišťovny z třetích zemí, jímž jsou míněny právnické osoby, kde sídlo je mimo území Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru. Společnost, provozující pojišťovací činnost se sídlem na území České republiky, musí být založena jako akciová společnost nebo družstvo. V případě sídla na území České republiky, smí být zajišťovna založena pouze jako akciová společnost. Zajišťovnou se rozumí právnická osoba, jejíž činností je přebírání rizik podstoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou, která provozuje zajišťovací činnost a zajišťovací činností uzavírá smlouvy, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li událost ve smlouvě blíže označená. Součástí zajišťovací činnosti je rovněž nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny. Zajišťovací činnost může vykonávat za podmínek stanovených tímto zákonem pouze pojišťovna nebo zajišťovna se sídlem na území České republiky, která je založena jako akciová společnost. Provozuje-li zajišťovací činnost na území České republiky takový právní subjekt, jenž má sídlo v zahraničí, pak se provoz jeho činnosti neřídí touto právní normou. Zajišťovně, využívající služeb

při

své

zajišťovací

činnosti,

která

nemá

oprávnění

provozovat

zprostředkovatelskou činnost podle zvláštních právních předpisů, lze uložit pokutu až do výše 50 milionů korun českých.

12

-

Rozsah právní úpravy v zákoně o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech (č. 38/2004 Sb.), který vstoupil dne 1. 1. 2005 v účinnost. Tento zákon implementuje do našeho právního řádu ustanovení Směrnice Rady a Evropského parlamentu 2002/92/ES o zprostředkování pojištění, a má zásadní význam

pro

uplatňování

„jednotného

evropského

pasu“

pojišťovacích

zprostředkovatelů. V návaznosti na uvedený zákon byla vydána vyhláška č. 582/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Tato prováděcí vyhláška upřesňuje a konkretizuje podmínky a náležitosti registrace výše zmíněných subjektů. Zákon v souladu s právem Evropského společenství upravuje podmínky podnikání pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí, podmínky zahájení činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů na základě práva zřizovat pobočky v jiném členském státě či svobody dočasně poskytovat služby. Zákon zřizuje registr výše uvedených subjektů a upravuje výkon nad jejich činností, též uvádí činnosti, které jsou vyňaty z působnosti tohoto zákona. Jedná se o činnost zaměstnanců pojišťoven, zajišťoven, poradenské činnosti v pojišťovnictví a činnosti osob zprostředkovávající uzavírání pojistných smluv. Zákon také upravuje rozsah a podmínky činností samostatných likvidátorů pojistných událostí, které do této doby nebyly samostatně právně upraveny. Bylo proto stanoveno překlenovací období pro úpravu. Subjekty působící v oblasti zprostředkovatelského pojištění:

- vázaný pojišťovací zprostředkovatel,

- podřízený pojišťovací zprostředkovatel,

- pojišťovací agent,

- pojišťovací makléř.

13

Subjekty zprostředkovatelské činnosti a jejich povinnosti Vázaný pojišťovací

Podřízený

zprostředkovatel

pojišťovací

Pojišťovací agent

Pojišťovací makléř

zprostředkovatel

Zapsání v příslušném registru

ANO

ANO

ANO

ANO

Splnění podmínek

ANO

ANO

ANO

ANO

základní

základní

střední

vyšší

Jednu nebo více

Pojišťovacího agenta

Jednu nebo více

Zájemce o pojištění

důvěryhodnosti Kvalifikační stupeň odborné způsobilosti Daný subjekt zastupuje

pojišťoven

nebo makléře

pojišťoven

Může inkasovat pojistné

NE

NE

ANO, zastupuje-li

Může vyplácet pojistné plnění

NE

NE

ANO

ANO

NE, odpovídá

NE, odpovídá

ANO

ANO

pojišťovna

pojišťovací agent či

ANO

jednu pojišťovnu

Je povinen uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu

makléř

2.1 Charakteristika pojistného trhu Pojišťovnictví je hospodářské odvětví, které nabízí na trhu peněžní službu – pojištění. Pojišťovnictví je specifický druh peněžní služby, kdy pojistitel za úplatu poskytuje pojistnou ochranu. V případě pojistné události vyplácí pojistné plnění. Na pojistném trhu se tedy střetává nabídka s poptávkou po pojistné ochraně. Pojišťovny se chovají jako podnikatelské subjekty, které nejen za úplatu poskytují pojistnou ochranu, ale také se snaží co nejefektivněji investovat dočasně volné peněžní prostředky. Díky tomu dělíme pojistný trh na dvě neoddělitelné části - na věcný a investiční pojistný trh.

14

2.2 Věcný pojistný trh Na věcném pojistném trhu převládá nabídka nad poptávkou. Jedná se především o způsoby prodeje pojistných produktů. A to vše díky pojišťovací, zajišťovací, zábranné a zprostředkovatelské činnosti.

2.2.1 Pojišťovací činnost

Pojišťovací činnost se zabývá sjednáváním a uzavíráním pojistných smluv podle zvláštních právních předpisů pojišťoven. Správou pojištění, likvidační činností jako je zjišťování velikosti vzniklých škod při pojistných událostech, jejich oceňováním, stanovením částky pojistných plnění a poskytováním peněžního plnění z pojistných smluv. Důležitou součástí jsou asistenční služby a zpracování osobních údajů s těmito činnostmi souvisejícími. Součástí pojišťovací činnosti je nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny, kde musí stanovovat velikost pojistného a velikost pojistně technických rezerv. Vývoj v podmínkách České republiky je odlišný v oblasti životního a neživotního pojištění. Neživotní pojištění dosahuje většího objemu (zejména předepsaného pojistného), na rozdíl od životního pojištění, které dosahuje rychlejšího tempa růstu.

2.2.2 Zajišťovací činnost

Zajišťovací činnost se zabývá uzavíráním smluv u zajišťoven, které se zavazují poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená. Pojišťovna se samozřejmě zavazuje platit zajišťovně ve smlouvě určenou část pojistného z pojistných smluv uzavřených pojišťovnou, které jsou předmětem této smlouvy. Součástí zajišťovací činnosti je nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy zajišťovny. Význam pasivního zajištění se v současné době v podmínkách České republiky zvyšuje v návaznosti na sjednávání pojistných smluv s vysokými pojistnými částkami, výskytem živelních událostí s katastrofickými důsledky. Pro náš pojistný trh je 15

charakteristické, že i kapitálové malé pojišťovny se podílejí na krytí velkých průmyslových rizik. Rizika jsou zajišťována v podmínkách České republiky převážně u zahraničních zajistitelů. Povolení k aktivnímu zajištění mají pouze dvě pojišťovny, vedle toho deset pojišťoven může provozovat jen fakultativní zajištění. Mezi největší světové zajišťovny patří zajišťovny ve Švýcarsku – Swiss Re – Zurich Re Group, Německu – Munich Re – Hannover Re Group – Gerling Global Re, Velké Británii – Syndikáty Lloyd’s, Itálii – Assicurazioni Generali a USA – General & Cologne Re. Zajišťovny můžeme rozdělit do jednotlivých subjektů, poskytující zajištění na pojistném trhu a to na profesionální zajišťovny, kaptivní zajišťovny a prvopojistitele, kteří doplňkově či recipročně provozují zajištění.

2.2.3 Zábranná činnost

Činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků. Jednak se sem zahrnuje přímo profinancování jednotlivých zábranných opatření z prostředků fondu zábrany škod, dále osvětová činnost vedoucí k omezení realizace rizika a také určité prvky při vytváření různých druhů pojištění, jako je snížení pomocí bonusu nebo zvýšení díky malusu (přirážky k pojistnému v případě častého plnění). Pojišťovny vytvářejí tak zvané fondy zábrany škod, které slouží pro účely financování zábranné činnosti. Velikost tohoto fondu si pojišťovny určují samy. V současné době se tvoří tento fond z přídělů ze zisku, a proto nemají pojišťovny příliš velký zájem na jeho vysoké tvorbě.

2.2.4 Zprostředkovatelská činnost

Zprostředkovatelská činnost spočívá v předkládání návrhů na uzavření pojistných či zajišťovacích smluv. S tím souvisí provádění přípravných prací směřujících k uzavření pojistných nebo zajišťovacích smluv, uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv jménem a na účet pojišťovny či zajišťovny, pro kterou je tato činnost vykonávána. Patří sem pomoc při správě pojištění a vyřizování nároků z pojistných nebo zajišťovacích 16

smluv. V současné době jsou pojišťovací zprostředkovatelé obvyklým prvkem na pojistném trhu. Představují takzvaný mezičlánek, který usnadňuje styk klienta s pojišťovnou. Přes rozvoj moderních forem prodeje pojistných produktů je v některých oblastech pojišťovnictví prodej prostřednictvím zprostředkovatelů nezbytností. Na pojistném trhu v současné době působí velké množství zprostředkovatelských firem, mimo mezinárodních i velké množství českých společností. Na pojistném trhu v České republice působí (rok 2007) víc než 490 pojišťovacích makléřů a odhaduje se okolo 60 tisíc pojišťovacích agentů.

2.3 Investiční pojistný trh S ohledem na to, že pojištění je založeno na principu rezerv, nacházejí se obecně v pojišťovnách dočasně volné peněžní prostředky. Nabídka a poptávka po těchto prostředcích představuje vedle prvoplánového věcného pojistného trhu také investiční pojistný trh, který ještě výrazněji prolíná do trhů finančních. Pojistně technické rezervy životního a důchodového pojištění jsou určeny ke krytí budoucích závazků z těchto pojištění. Pro důchodové a životní pojištění je charakteristické spojení s dlouhodobým procesem spoření, které sehrává v přijatém pojistném dominující úlohu. Tyto prostředky jsou vhodné k dlouhodobému investování na kapitálovém trhu. Pojišťovny zpravidla nemají na svých běžných účtech více prostředků, než kolik potřebují ke krytí běžných denních výdajů. V případě potřeby větší peněžní sumy má pojišťovna část svých aktiv uložených ve vysoce likvidních krátkodobých investicích, které dokáže velice lehce a rychle proměnit na hotové peněžní prostředky. Zpravidla se jedná o 5 – 8 %, které pojišťovny ukládají do bankovních depozit a do krátkodobých cenných papírů, jako jsou depozitní certifikáty a směnky. Ostatní finanční prostředky ukládají do střednědobých a dlouhodobých investic. Nejčastější investicí jsou cenné papíry s pevně stanoveným úrokem, které zabezpečují stabilní příjem, dále do akcií, které obvykle znamenaly realizaci vyšší míry zúročení uložených finančních prostředku, ovšem také vyšší míru rizika. Do nemovitostí investují zpravidla 7 – 8 % rezerv. V podmínkách České republiky bylo možné investovat do následujících investičních instrumentů dle Zákona o pojišťovnictví:

17

-

dluhopisy vydané členským státem (Evropské unie) nebo jeho centrální bankou a dluhopisy, za které převzal záruku členský stát,

-

dluhopisy vydané bankami a obdobnými úvěrovými institucemi členských států,

-

kotované dluhopisy vydané obchodními společnostmi,

-

pokladniční poukázky,

-

kotované komunální dluhopisy,

-

nemovitosti na území členských států,

-

půjčky, úvěry a jiné pohledávky, jejichž splnění je zajištěno bankovní zárukou,

-

hypoteční zástavní listy,

-

směnky, jejichž splnění je zajištěno bankovním směnečným rukojemstvím,

-

kotované akcie,

-

vklady u bank, které mají povolení působit na území členských států,

-

předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně 2 znalci, za podmínky jejich pojištění pro případ poškození, zničení, ztráty nebo odcizení u jiné pojišťovny,

-

dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj,

-

cenné papíry vydané jednotkou kolektivního investování,

18

-

zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,

-

půjčky pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na životní pojištění,

-

zajišťovací deriváty,

-

pohledávky za zajišťovnami.

V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie se vymezení investičních nástrojů pro investování pojišťoven změnilo v návaznost na uplatnění principu - volný pohyb kapitálu. Způsob investování pojistně technických rezerv pojišťoven se odvíjí od investičních pravidel. Hlavními pravidly jsou zásady bezpečnosti, výnosnosti, likvidity a diverzifikace, kde velice záleží na investičním rozhodování.

19

3 Vývojové tendence na pojistném trhu Pojišťovnictví je hlavním nástrojem pro negativní důsledky nahodilosti, které mohou a také bohužel dopadají na celou lidskou společnost. Díky rozvoji technických poznatků, technologií, soustředění nemalých hodnot na malém prostoru a v neposlední řadě zvyšování životní úrovně, dochází ke zvyšování rizikovosti. Na vývoj působí faktory ekonomického směru, jako změny v obecných ekonomických podmínkách, situace v systémech státního sociálního zabezpečení, globalizační tendence a měnící se požadavky na provozování služeb. Všechny tyto vývojové tendence a změny, jak v oblasti rizika, tak ekonomického charakteru se na vývoji odráží. V poslední době lze vysledovat tyto tendence:

-

zvyšování významu životního pojištění,

-

vývoj pojištěnosti,

-

vývoj v přístupech a metodách prodeje pojistných produktů,

-

reakce na vývoj ve výskytu pojistných událostí katastrofického rozsahu,

-

uplatnění bankopojištění,

-

uplatňování alternativních nástrojů krytí rizika,

-

změny v přístupech pojistitelů k řešení rizik ve své činnosti,

-

rozšiřování rizik zahrnovaných ke krytí do komerčního pojištění v souvislosti se snahou zvýšit odpovědnosti jednotlivých ekonomických subjektů za vznik škody a návaznost na výskyt nových rizik,

-

globalizace na pojistných trzích,

-

liberalizace a konsolidace na pojistných trzích, 20

-

zvyšování ochrany zákazníků pojišťoven a zvyšování povědomí zákazníků o možnostech využití pojištění ke svým potřebám.

3.1 Pojištěnost a vývoj pojištěnosti Dlouhodobě se ukazuje zvyšující se význam pojištění při krytí rizik jednotlivých ekonomických subjektů, a to v rámci celosvětového ekonomického vývoje. Využití pojištění ke krytí veškerých rizik navazuje na vhodnost jednotlivých pojistných produktů. Využití pojištění pro krytí rizik se uskutečňuje pomocí hodnocení pojištěnosti. Při hodnocení pojištěnosti z pohledu jednotlivých pojistných produktů je třeba zjistit, jak velkou roli hrají jednotlivé pojistné produkty při krytí konkrétních druhů rizik. Plné pojištěnosti můžeme teoreticky dosáhnout pouze v případě, že se jedná o pojistný produkt povinného charakteru s tím, že všichni tuto povinnost splní, například povinné ručení. V případě, že není legislativně stanovena povinnost se pojistit, je rozhodování ovlivněno řadou faktorů. Rozhodování ovlivňuje na jedné straně vnímání rizika ze strany jednotlivých subjektů a na druhé straně ekonomická situace. Záleží na ceně pojistného produktu, dostupnosti pojistného produktu a na existenci finančních nástrojů sloužících k řešení příslušného rizika. Vývoj globální pojištěnosti sledujeme prostřednictvím několika ukazatelů.:

-

Objem předepsaného pojistného, kvantifikuje velikost pojistného odpovídajícího platným pojistným smlouvám za celý pojistný trh ve sledovaném období. Objem předepsaného pojistného je ovlivněn počtem sjednaných smluv a velikostí pojistných částek.

-

Roční růst předepsaného pojistného, vyčísluje změnu ve velikosti předepsaného pojistného a tím ukazuje při dlouhodobějším sledování tendence ve vývoji. Tento ukazatel zahrnuje vliv inflace, tudíž není pro mezinárodní srovnání využíván.

21

-

Rozložení předepsaného pojistného na životní a neživotní pojištění je velice významný ukazatel především v posledních letech, s ohledem na postupně se měnící význam životního pojištění.

-

Velikost předepsaného pojistného na jednoho obyvatele, je více vypovídající v rámci pojištěnosti, ovšem vyžaduje to vedení podrobnějších statistik.

-

Pojištěnost měřená velikostí předepsaného pojistného ve vztahu k hrubému domácímu produktu, poměřuje celkovou velikost pojistného v daném teritoriu s velikostí hrubého domácího produktu, který je ovlivněn úrovní hrubého domácího produktu. Pro celkové zhodnocení je nutností přepočítat pojistné připadající na jednoho obyvatele při zohlednění směnného kurzu. Ukazatel je používán nejen pro celkový pojistný trh, ale i pro životní a neživotní část pojistného trhu.

3.2 Faktory ovlivňující pojištěnost Uvedené faktory je třeba zohledňovat komplexně:

-

ekonomická úroveň země – bereme v úvahu hodnocení velikosti hrubého domácího produktu, inflaci, úroveň příjmů obyvatelstva a úroveň nezaměstnanosti,

-

legislativní prostředí – míra regulace a dohledu ze strany státu,

-

podoba a struktura finančního trhu,

-

vývoj na finančním trhu,

-

úroveň rizikovosti v dané oblasti,

-

míra krytí rizik prostřednictvím povinných pojištění,

-

otevřenost ekonomiky, 22

-

rozvinutost pojišťovnictví,

-

všeobecná informovanost o pojišťovnictví.

23

4 Neživotní pojištění Neživotní pojištění zahrnuje krytí celé škály rizik, jako jsou rizika ohrožující zdraví a životy osob, rizika vyvolávající přímé věcné škody, rizika vyvolávající finanční ztráty. Toto pojištění je velice různorodé, a tak ho lze členit do následujících oblastí. Podíl prodeje produktů neživotního pojištění na území České republiky za rok 2007

Podíl prodeje Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Pojištění majetku Havarijní pojištění Všeobecné pojištění Ostatní

http://www.cap.cz 22. 1. 2009

4.1 Pojištění majetková Pojištění majetku zahrnuje krytí rizik, jejichž realizací dochází ke škodám na majetku a to buď při vzniku přímé věcné škody, nebo následné finanční ztráty. Rizika, při jejichž realizaci dochází ke vzniku přímých věcných škod, se zařazují do živelních rizik, jako jsou vodovodní, havarijní, strojní nebo způsobené odcizením a vandalstvím. Po té většinou nastává vznik finanční ztráty díky přerušení provozu v neschopnosti splácet úvěry. Majetkové pojištění dále dělíme:

24

-

pojištění majetku obyvatelstva, kde k nejvýznamnějším produktům patří pojištění domácností, budov a havarijní pojištění,

-

pojištění podnikatelských a průmyslových rizik, kde k nejvýznamnějším druhům patří pojištění živelné, technické, dopravní, dále pak pojištění pro případ přerušení provozu a pojištění proti odcizení či ztrátě.

-

pojištění zemědělských rizik je specifický druh pojištění, který se uplatňuje v rámci podnikatelské sféry, patří sem například pojištění rostlinné a živočišné produkce.

4.2 Pojištění odpovědnosti za škody Pojištění odpovědnosti za škody kryje rizika za pojištěný subjekt, který může způsobit svojí činností škody jinému subjektu na majetku, zdraví, životě, a finanční škody, za které poškozenému odpovídá. Pojišťovna vyplácí pojistné plnění až na základě rozhodnutí o povinnosti nahradit škodu. Škoda je obvykle vyplácena poškozenému subjektu, který má nárok na náhradu škody. Škoda je hrazena v plném rozsahu, v jakém za ni pojištěný odpovídá.

Pojistné plnění v rámci odpovědnostních pojištění zahrnuje:

-

náhradu škody (na věci, zdraví a finanční ztráty),

-

náklady na obhajobu pojištěného v případě potřeby,

-

náklady na soudní řízení o náhradě škody, pokud bylo nutné ke zjištění odpovědnosti.

25

V případě poškození zdraví představují tyto náhrady:

-

náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti,

-

náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti,

-

náhrada za ztrátu na důchodu,

-

náhrada za ztížení společenského uplatnění,

-

náhrada za náklady spojené s léčením,

-

náhrada za věcnou škodu,

-

bolestné,

-

náhrada za přiměřené náklady spojené s pohřbem,

-

jednorázové odškodnění pozůstalých.

Odpovědnost může být pojata jako subjektivní (za zavinění), nebo objektivní (za výsledek). Odpovědnostní pojištění se vyskytuje v celé řadě konkrétních pojistných produktů. Tyto produkty lze podle charakteru odpovědnostních rizik rozdělit do následujících oblastí.

-

Odpovědnostní pojištění za škody při provozu vozidel. Ochrana poškozených při dopravních nehodách je považována za společensky závažnou, proto je toto pojištění provozováno jako povinné ze zákona, vlastník vozidla je povinen uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti u některého z pojistitelů, který obdržel licenci k provozování tohoto pojištění.

-

Odpovědnostní pojištění při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, jedná se o velice významné riziko, proto s ohledem na tuto skutečnost stát reaguje na potřebu 26

řešit krytí škod v důsledku pracovních úrazů a nemoci z povolání vymezením způsobu krytí. V podmínkách České republiky je to řešeno prostřednictvím povinného odpovědnostního pojištění, a to v podobě pojištění zákonného. Státem bylo toto pojištění svěřeno České pojišťovně (připadá na ni 30% objemu přijatého pojistného) a Kooperativě (na kterou připadá 70% objemu přijatého pojistného). Povinnost platit připadá zaměstnavateli, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance.

-

Profesní odpovědnostní pojištění, zahrnuje řadu druhů pojištění odpovědnosti za škody, určených pro jednotlivé profese, kdy osoby provozující dané profese jsou ze zákona odpovědné za profesionální chyby a omyly. Sjednané pojištění je podmínkou pro výkon jejich povolání. Jedná se o advokáty, stomatology, lékaře, lékárníky, veterináře, daňové poradce, notáře, auditory, architekty, právníky a pojišťovací zprostředkovatele, kteří vykonávají povolání na své jméno.

-

Obecné odpovědnostní pojištění, se sjednává buď pro jednotlivce, nebo pro podnikatelské subjekty. Do pojištění pro jednotlivce patří pojištění odpovědnosti za škody v běžném občanském životě, pojištění odpovědnosti za škody vlastníka nemovitosti, odpovědnostní pojištění držitelů zvířat, odpovědnostní pojištění z výkonu povolání a pojištění odpovědnosti za škodu občana podnikatele. U podnikatelských subjektů sem zahrnujeme pojištění odpovědnosti třetím osobám a dále pak speciální druhy odpovědnosti, jako například pojištění odpovědnosti za výrobek.

4.3 Pojištění právní ochrany Pojištění právní ochrany zahrnuje krytí nákladů pojištěného v souvislosti s právními úkony a náklady spojených s prosazením požadavků na náhradu škod pojištěného. Podíl pojištění právní ochrany na předepsaném pojistném v neživotním pojištění na pojistném trhu České republiky se pohybuje okolo 0,5 %. Což je v celkovém předepsaném pojistném velice malý

27

podíl. Uplatňuje se pro právní ochranu motorového vozidla, právní ochranu rodiny a právní ochranu podniků.

4.4 Neživotní pojištění osob (nemocenské, úrazové) Nemocenské pojištění provozovaného komerčními pojišťovnami se uplatňuje pouze jako doplněk povinného všeobecného zdravotního pojištění. Tato forma pojištění je vhodná především pro jednotlivce, kteří mají zájem o vyšší rozsah krytí. V tomto případě nám jsou nabízeny produkty, které kryjí zdravotní rizika:

-

pojištění léčebných výloh,

-

pojištění vážných onemocnění,

-

pojištění stomatologických výkonů nehrazených nebo částečně hrazených veřejným zdravotním pojištěním,

-

pojištění nadstandardního vybavení při pobytu v nemocnici,

-

pojištění na denní dávku při pracovní neschopnosti, tedy nemocenské pojištění pro osoby, které nejsou povinně zahrnuty do sociálního nemocenského pojištění, jako jsou například osoby samostatně výdělečně činné,

-

pojištění denní podpory při pobytu v nemocnici,

-

další druhy pojištění: pojištění úvěrů, leasingových splátek a …,

-

pojištění pro případ pobytu v nemocnici (úhrada regulačního poplatku).

28

Úrazové pojištění zahrnuje výplatu pojistného plnění v případě, že v důsledku úrazu dojde k přechodnému,

trvalému

tělesnému

poškození

nebo

smrti

pojištěného.

Úraz

charakterizujeme jako náhlé a neočekávané působení zevních sil nebo vlastní síly, neočekávané a nepřetržité působení vysokých teplot, par, plynů, záření a jedů, které měly za následek tělesné poškození nebo smrt pojištěného. Základem úrazového pojištění je krytí trvalých následků úrazu a smrt následkem úrazu.

4.5 Cestovní pojištění V cestovním pojištění dochází ke kombinování pojistných produktů různého typu. Řadíme sem následující pojistné produkty:

-

pojištění zdravotní – léčebných výloh,

-

pojištění úrazové,

-

pojištění zavazadel,

-

pojištění storno zájezdu – přerušení nebo zrušení cesty,

-

pojištění právní ochrany,

-

pojištění odpovědnosti za škody.

Zvláštní složkou cestovního pojištění je pojištění cestovních kanceláří. Bylo zavedeno v souvislosti s finančními problémy v hospodaření cestovních kanceláří a jejich negativním dopadem na klienty. Krytí rizika úpadku cestovních kanceláří je regulováno státem. Z pohledu pojišťovny se jedná spíše o krytí podnikatelských rizik. Pojistné plnění v rámci pojištění cestovních kanceláří pro případ úpadku je vyplaceno v případech, kdy cestovní kancelář z důvodu svého úpadku:

29

-

neposkytne dopravu z místa pobytu v zahraničí do České republiky,

-

nevrátí zákazníkovi zaplacenou zálohu nebo cenu zájezdu v případě, že se zájezd neuskutečnil,

-

nevrátí zákazníkovi rozdíl mezi zaplacenou cenou zájezdu a cenou částečně poskytnutého zájezdu v případě, že se zájezd uskutečnil pouze z části.

Cestovní kanceláře mohou sjednat pojištění u některé z pojišťoven, které získaly povolení k provozování tohoto povinného pojištění. V roce 2007 mělo toto povolení 13 pojišťoven.

30

5 Životní pojištění Životní pojištění zahrnuje krytí rizik ohrožujících životy lidí. Výplata pojistného plnění se uplatňuje v případě pojistné události, která se dotýká života pojištěného nebo jiné osoby. Výše pojistného plnění není dána velikostí škody, nýbrž velikostí pojistné částky, kterou si pojistník sjednal. V tomto pojištění jsou kryta dvě základní rizika - riziko úmrtí - riziko dožití. Tato dvě rizika jsou různými způsoby kombinována. Dřívější význam byl přikládán na krytí potřeb finančně závislých osob při úmrtí pojištěného, který byl živitelem rodiny. V současné době je nadále nezbytnou součástí životního pojištění, ale prioritou se stává riziko dožití. Dnes je snahou uplatňovat životní pojištění, jako jeden z nástrojů na krytí potřeb lidí ve stáří (spořící složka). Díky tomu, že životní pojištění zahrnuje krytí rizika úmrtí a dožití prostřednictvím sjednání určité velikosti pojistné částky zvolené pojistníkem, plní vlastně vedle vlastního krytí rizik úspornou funkci. Můžeme to chápat jako spořící a investiční instrument. Stát se snaží o podporu životních pojištění formou daňových úlev. Podle způsobu použití pojistného plnění dělíme životní pojištění na rezervotvorné a rizikové.

-

Rezervotvorné pojistné, které tvoří část netto pojistného, kde hodnota pravděpodobnosti pojistné události v čase roste, a kdy se podstatná část pojistného ukládá do rezervy na závazky budoucích let.

-

Rizikové

pojistné,

které

tvoří

část

netto

pojistného,

kde

se

hodnota

pravděpodobnosti pojistné události po dobu trvání pojištění v čase výrazně nemění a kolísání kolem průměru není v čase příliš významné, proto se tato část pojistného spotřebovává v průběhu pojistného období a není z něho tvořena dlouhodobá rezerva.

Velikost netto pojistného v životním pojištění určujeme na základě následujících faktorů.

-

Velikost sjednané pojistné částky (pojistná částka je sjednávána v rámci pojistné smlouvy, kde výše pojistné částky často závisí na finančních možnostech a záměrech). 31

-

Úroveň technické úrokové míry (která představuje v konstrukci životního pojištění cenotvorný faktor a současně znamená zaručené minimální zhodnocení prostředků vkládaných do životního pojištění – čím vyšší technická úroková míra, tím nižší pojistné a naopak).

-

Ohodnocení rizika (tady se vychází z pravděpodobnosti úmrtí, záleží na věku, délce pojistné doby, pohlaví, zdravotním stavu a podobně).

Podíl prodeje produktů životního pojištění na území České republiky za rok 2007

http://www.cap.cz

21. 1. 2009

5.1 Pojištění pro případ smrti Pojištění pro případ úmrtí kryje jen riziko úmrtí. Nastane-li tato situace, tak pojišťovna vyplácí stanovené pojistné plnění, a to obmyšlené osobě, kterou si určil pojistník ve smlouvě. Pojištění pro případ úmrtí se vyskytuje v podobě několika druhů pojištění. Základní rozdělení je členění podle způsobu sjednání pojistné doby: 32

-

dočasné pojištění pro případ úmrtí (pojistné plnění je vyplaceno pouze v případě, že dojde k pojistné události v průběhu pojistné doby, nenastane-li tato situace – pojistné plnění vyplaceno není (tento pojistný produkt je velice často využíván v souvislosti s čerpáním úvěru a půjček)),

-

časově neomezené pojištění pro případ úmrtí (pojistné plnění je vždy vyplaceno, jen není známo v kterém okamžiku (v praxi se setkáváme se stanovením maximálního horního věku, kdy je pojistné plnění vyplaceno)).

5.2 Pojištění pro případ dožití Pojištění pro případ dožití je obdobou spoření, pojistník platí jednorázově nebo běžně pojistné a při dosažení sjednaného dne v pojistné smlouvě obdrží pojistné plnění ve stanovené výši. Typické je využití odvozených druhů pojištění pro případ dožití:

-

důchodové pojištění (jedná se o pojištění na dožití ze sjednaného věku s postupnou výplatou pojistné částky, od sjednaného okamžiku je pojištěnému vyplácena sjednaná velikost důchodu),

-

věnové pojištění (se sjednává na dožití se finančně závislé osoby (dítěte), pojistné plnění se vyplácí při dožití se pojištěné osoby sjednaného věku - například plnoletost).

5.3 Smíšené životní pojištění Smíšené životní pojištění je kombinací pojištění pro případ smrti a pojištění pro případ dožití. V případě uzavření klasického smíšeného životního pojištění, se pojišťovna zavazuje vyplatit sjednanou pojistnou částku ve sjednaný den v případě, že se pojistník 33

tohoto dne dožije. V případě, že se pojistník tohoto dne nedožije, pak jde o pojistné plnění ve stejné výši před koncem sjednané pojistné doby, které je vyplaceno obmyšlené osobě vyplněné ve smlouvě. S tímto pojištěním se setkáváme pod názvem kapitálové životní pojištění. Pojištění je možné sjednávat pro jednotlivce i skupiny. Smíšené životní pojištění můžeme dále rozlišit.:

-

Universální životní pojištění (skládá se ze spořící složky – výplata pojistné částky při dožití se daného věku, rizikové složky – výplaty pojistných plnění v případě smrti, úrazu, invalidity, vážné nemoci. Jde o velice pružné pojištění, které umožňuje pojištěnému různými způsoby přizpůsobovat rozsah pojistné ochrany dle jeho momentálních finančních možností, což je v dnešní době velice sympatické. Pojistník může dočasně zastavit placení pojistného, opět ho obnovit, zaplatit pojistné jednorázově a může si vypůjčit již zaplacené pojistné.

-

Životní pojištění spojené s investováním je na rozdíl od ostatních druhů životního pojištění závislé na výnosech z investiční činnosti. Výsledná hodnota naspořených prostředků není předem známa, závisí na výnosech a ztrátách realizovaných na kapitálovém, peněžním, devizovém či jiném trhu. Pojistník má možnost volby portfolia, ale současně si nese také investiční riziko.

5.4 Penzijní připojištění Penzijní připojištění je další produkt životního pojištění. Je zaměřen na krytí rizika dožití, s předpokladem

finančních

úspor

na

stáří.

Penzijní

fondy

jsou

založené

na

zaměstnaneckém nebo občanském principu, kde se uplatňuje systém s definovanou dávkou nebo systém s definovaným příspěvkem. Při provozování penzijního připojištění se uplatňují různé způsoby financování, průběžné financování, fondování a systém účetní rezervy. Penzijní fondy jsou v našich podmínkách vytvářeny a organizovány na občanském principu s definovaným příspěvkem. Stát reguluje činnost fondů prostřednictvím právních norem a státního dozoru. Stát podporuje penzijní připojištění prostřednictvím státních příspěvků a daňového zvýhodnění. 34

6 Český pojistný trh Situace na pojistném trhu v České republice se odvíjí od obecných podmínek (legislativních a ekonomických), ve kterých pojišťovny provozují svoji činnost a také podle situace na především evropském pojistném trhu. Nabídka jednotlivých pojišťovacích produktů je velice různorodá a pro jednotlivce je velmi obtížné učinit si správnou představu o tom, co bude nejlépe vyhovovat jeho potřebám, finančním možnostem a především v čem se skrývá nebezpečí špatného výběru. Pojišťovnictví je odvětví, které vedle své ochranné a zábranné funkce soustřeďuje kapitál. Musíme si uvědomit, že klienti si za předem zaplacené pojistné kupují finanční krytí v důsledku nahodilosti, které mají nahodilý charakter a mohou nastat v budoucnu. U životního pojištění se uskutečňuje výplata pojistného plnění na konci, což může být i desítky let, kdežto u neživotního pojištění záleží na skutečně vzniklých škodách, které mohou, ale nemusí nastat. Je zřejmé, že dochází k časovému rozdílu mezi placením pojistného a výplatou pojistného plnění. V rámci časového prostoru může dojít ke skutečnostem, které by měli negativní dopad na klienta. Snahou regulace je tento dopad co nejvíce eliminovat. Regulace znamená konstruování pravidel správného fungování pojišťovnictví a současně fungování instituce dozoru, která zabezpečuje sledování, kontrolu a dodržování těchto pravidel. Na českém pojistném trhu se setkáváme s našimi právními předpisy i směrnicemi Evropské unie, které upravují činnost v oblasti pojišťovnictví. Státní dozor v pojišťovnictví a penzijním připojištění je vykonáván prostřednictvím Úřadu státního dozoru, který je podřízen Ministerstvu financí. Hlavním institutem, který hájí zájmy klientů pojišťoven, je orgán státního dozoru.

35

6.1 Vývoj pojištěnosti v podmínkách České republiky V roce 1991 dochází k demonopolizaci Československého pojistného trhu na základě zákona č. 185/1991 Sb. o pojišťovnictví. Tento zákon umožňoval provozovat pojišťovací činnost na nynějším území České republiky. Mezi rokem 1991 – 1992 začalo provozovat pojišťovací činnost 20 dalších pojišťoven. Počet pojišťoven narůstal až do roku 1997, kdy se postupně začal český pojistný trh stabilizovat. V roce 1999 byl přijat zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, kterým byl ukončen monopol České pojišťovny. Před vstupem České republiky do Evropské unie byla potřeba nová právní úprava pojišťovnictví, na základě zákona č. 39/2004 Sb. o pojišťovnictví, který upravuje podmínky podnikání v pojišťovnictví. Na tento zákon navazuje úprava obsažená v zákonu č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a v zákoně č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Vzhledem k tomu, že šlo o novelu zákona o pojišťovnictví, tak jsme mohli zaznamenat poměrně významné změny oproti dosavadním právním úpravám, a to zejména:

-

rozšíření působnosti zákona (například - provozování pojišťovací činnosti na území jiného členského státu EU),

-

vymezení pojmu členského státu,

-

stanovení oprávnění pojišťoven a zajišťoven provozovat činnost v rámci celé EU,

-

úprava podmínek (za kterých může pojišťovna z členského státu působit na území ČR a podmínky působení pojišťoven ze třetích zemí),

-

zvýšení hodnoty základního kapitálu předepsaného pro pojistná odvětví životního a neživotního pojištění,

-

nový předpoklad pro udělení povolení působit jako pojišťovna či zajišťovna za podmínek důvěryhodnosti, 36

-

zpřísňující se pravidla pro tvorbu technických rezerv a jejich použití,

-

stanovení nové skladby finančního umístění kapitálu,

-

zvyšující se spodní limit garančního fondu,

-

úprava informační povinnosti vůči dozorovému orgánu,

-

měnící se terminologie používaná v zákoně.

V roce 2007 působilo na trhu celkem 52 pojišťoven, z toho 6 specializovaných na životní pojištěn, 29 na neživotní pojištění a 17 univerzálních pojišťoven s oddělenými účty k životnímu a neživotnímu pojištění (2 pojišťovny vykonávají souběžně i funkci zajišťovny). Zvýšila se přítomnost subjektů na základě volného poskytování služeb a práva zřizovat své pobočky. Rozhodujícími kategoriemi na pojistném trhu jsou tradiční odvětví. Jde o pojištění pro případ dožití a pro případ smrti nebo dožití. V odvětvích neživotního pojištění jde zejména o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění majetku podnikatelů i občanů, havarijní pojištění vozidel podnikatelů i občanů a pojištění podnikatelské činnosti. Růst předepsaného pojistného v posledních letech zpomalil. Cenová konkurence v neživotním pojištění spojená s volným pohybem služeb a vstupem nových aktérů na trh (například snížení cen u pojištění motorových vozidel), byla významným faktorem pro zpomalení celkového růstu pojistného. Na trhu životního pojištění došlo k ukončení původních střednědobých pojistných smluv pro případ dožití s jednorázovou výplatou pojistného a výplatou smluvní částky. Nové smlouvy reflektují na podmínky a úrokové sazby na trhu, které jsou zpravidla stanoveny pro delší horizont. V roce 2007 se předepsané pojistné navyšovalo, avšak pomalejším tempem v porovnání s předchozími roky.

37

7 Evropský pojistný trh Evropský pojistný trh je z celosvětového pohledu jedním ze tří významných center světového pojišťovnictví (zahrnuje 41,4% světového pojistného trhu – měřeno velikostí přijatého pojistného).

Vývoj světového pojišťovnictví – podíl na celosvětovém přijatém pojistném

http://worldstatistic.de

29. 1. 2009

V zemích Evropy je struktura produktů mezi jednotlivými zeměmi odlišná. V posledních letech se mění struktura pojistných trhů, podoba pojišťovnictví a přístup států k regulaci pojišťovnictví. K těmto změnám dochází v návaznosti na mnoho strukturálních změn, ke kterým patří zejména:

-

měnící se požadavky na pojišťovací služby ze strany klientů,

-

změny v obecných ekonomických podmínkách,

-

globalizační tendence vycházející z přechodu konkurence v rámci jednotlivých zemí na konkurenci mezinárodní,

-

výskyt a projev živelných katastrof a teroristických činů,

-

situace v systémech státního sociálního zabezpečení.

38

Tyto změny se projevují ve vývoji na pojistných trzích. Jednak na podobě a struktuře pojistných trhů, ale také na přístupu státu k pojišťovnictví. Tuto situaci můžeme shrnout do několika charakteristických vývojových tendencí:

-

liberalizace přístupu k pojišťovacímu obchodu,

-

propojování pojišťovacích služeb s ostatními finančními službami,

-

růst významu životního pojištění,

-

uplatňování nových metod prodeje pojistných produktů,

-

větší informovanost klientů,

-

nutnost reakce na zvyšování počtu a významu živelních katastrof a terorismu,

-

využívání kaptivního pojištění a dalších alternativních nástrojů eliminace rizika,

-

v podmínkách EU uplatňování principu Jednotného evropského pojišťovacího trhu.

V Evropské unii došlo k liberalizaci v souvislosti s vydáním direktiv, které měly za následek uvolnění pojistného trhu zejména ve státech, které byly dříve regulovány. Důležitým krokem bylo také zavedení společné měny v něktrých zemích EU. Významný pokrok lze pozorovat na nově se rozvíjejících trzích, ke kterým patří země střední a východní Evropy. Prvním krokem bylo zrušení monopolu na trhu pojištění a zajištění, dalším postupné odstraňování kapitálových omezení pro zahraniční pojistitele a zajistitele, které dostaly možnost zakládat své pobočky. Evropská legislativa v oblasti finančních služeb se v roce 2007 zaměřila na formulování strategických záměrů s cílem rozvinout jednotný pojistný trh u přeshraniční spolupráce. V dubnu 2007 vydala Evropská komise Zelenou knihu o maloobchodních finančních službách na jednotném trhu. Zelená kniha vymezila globální cíle politiky Komise a řadu konkrétních opatření k docílení pokroku v jednotlivých oblastech. Změny v jednotlivých oblastech bude provádět nadále pouze v 39

případě, pokud se ukáže prokazatelný ekonomický přínos a zvýšení důvěry spotřebitelů. Prvním příkladem je průzkum směrnice o zprostředkování pojištění s cílem zjistit, zda dosáhla očekávání v oblasti ochrany spotřebitele.

40

8 Porovnání českého a evropského pojistného trhu 1) Přijaté pojistné na evropském pojistném trhu pro rok 1995, 2000, 2005 a 2006 v milionech euro Stát

2006

2005

2000

1995

AT

Rakousko

15 589

15 295

11 679

9 854

BE

Belgie

29 750

33 832

20 031

11 414

BG

Bulharsko

571

554

199

?

CH

Švýcarsko

31 352

32 658

30 377

24 284

CY

Kypr

CZ

Česká republika

DE

Německo

DK

Dánsko

EE

Estonsko

ES

637

589

568

248

4 309

3 901

1 983

972

161 940

157 974

131 820

120 569

18 702

16 988

11 017

7 836

284

254

102

36

Španělsko

52 836

48 779

40 851

21 598

FI

Finsko

14 942

14 297

11 748

7 072

FR

Francie

197 092

175 884

131 335

101 830

GB

Anglie

267 697

239 063

253 482

93 112

GR

Řecko

4 334

3 923

2 604

1 462

HR

Chorvatsko

1 118

993

597

?

HU

Maďarsko

3 142

2 767

2 400

709

IE

Irsko

16 150

13 580

8 321

3 674

IS

Island

346

342

269

160

IT

Itálie

106 502

109 780

67 658

29 491

LI

Lichtenštejnsko

4 311

2 713

?

?

LT

Lotyšsko

LU

Lucembursko

LV

419

302

118

31

12 859

11 182

6 856

3 390

Litva

293

226

172

?

MT

Malta

289

257

173

80

NL

Holandsko

72 947

47 967

40 371

27 399

NO

Norsko

11 945

11 968

8 022

5 168

PL

Polsko

9 629

7 717

5 199

1 710

PT

Portugalsko

13 123

13 444

7 361

3 992

RO

Rumunsko

1 276

890

?

?

SE

Švédsko

23 148

22 541

19 671

8 540

SI

Slovinsko

1 726

1 547

937

661

SK

Slovensko

1 413

1 309

641

272

TR

Turecko

5 340

4 739

3 047

1 054

Celkem

1 086 010

998 255

819 606

486 620

http://www.eurostat.com 2. 2. 2009

41

2) Podíl států přijatého pojistného, závislý na tempu růstu pro rok 2006 a 2007

Tempo růstu 07/06 Stát AT

Celkem milion euro

Rakousko

15 878

BE

Belgie

31 440

BG

Bulharsko

769

CH

Švýcarsko

30 437

CY

Kypr

CZ

Česká republika

DE

Německo

DK

Dánsko

EE

Estonsko

ES FI

Bez inflace 1,9%

Celkový podíl státu

S inflací

2006

2007

-0,3%

1,4%

1,4%

5,7%

3,8%

2,7%

2,8%

34,8%

25,3%

0,1%

0,1%

1,4%

0,6%

2,9%

2,7%

695

10,4%

8,0%

0,1%

0,1%

4 799

8,8%

5,7%

0,4%

0,4%

163 200

0,8%

-1,4%

14,9%

14,5%

20 110

7,4%

5,6%

1,7%

1,8%

434

52,7%

43,0%

0,03%

0,04%

Španělsko

54 539

3,2%

0,4%

4,9%

4,9%

Finsko

15 046

0,7%

-0,9%

1,4%

1,3%

FR

Francie

194 310

-1,4%

-3,0%

18,1%

17,3%

GB

Anglie

295 045

10,6%

8,1%

24,6%

26,3%

GR

Řecko

4 686

8,1%

5,0%

0,4%

0,4%

HR

Chorvatsko

1 235

10,7%

7,6%

0,1%

0,1%

HU

Maďarsko

3 701

12,0%

3,8%

0,3%

0,3%

IE

Irsko

17 672

9,4%

6,4%

1,5%

1,6%

IS

Island

IT

Itálie

LI

Lichtenštejnsko

LT

Lotyšsko

LU

Lucembursko

LV

398

14,9%

10,9%

0,03%

0,04%

99 116

-6,9%

-8,8%

9,8%

8,8%

4 311

?

?

0,4%

0,4%

419

?

?

0,04%

0,04%

12 243

-4,8%

-7,2%

1,2%

1,1%

Litva

293

?

?

0,03%

0,03%

MT

Malta

349

20,8%

20,0%

0,03%

0,03%

NL

Holandsko

75 950

4,1%

2,5%

6,7%

6,8%

NO

Norsko

12 965

8,1%

7,4%

1,1%

1,2%

PL

Polsko

11 580

16,8%

13,9%

0,9%

1,0%

PT

Portugalsko

13 749

4,8%

2,3%

1,2%

1,2%

RO

Rumunsko

2 018

49,5%

42,5%

0,1%

0,2%

SE

Švédsko

25 083

8,3%

6,5%

2,1%

2,2%

SI

Slovinsko

1 893

9,7%

5,7%

0,2%

0,2%

SK

Slovensko

1 714

10,0%

7,9%

0,1%

0,2%

TR

Turecko

6 110

13,2%

4,0%

0,5%

0,5%

Celkem

1 122 187

3,3%

1,2%

100%

100%


42

3) Podíl přijatého pojistného v životním pojištění, závislý na tempu růstu a celkový podíl státu v přijatém pojistném u životního pojištění v % Tempo růstu 07/06 Stát

Celkem milion euro

AT

Rakousko

7 208

BE

Belgie

21 951

BG

Bulharsko

121

CH

Švýcarsko

17 517

CY

Kypr

CZ

Česká republika

DE

Bez inflace 0,30%

Celkový podíl státu

S inflací

2006

2007

Celkový podíl na pojistném 2006

2007

-1,80%

1,10%

1,00%

46,10%

45,40%

6,30%

4,40%

3,10%

3,10%

69,40%

69,80%

26,90%

18,00%

0,00%

0,00%

16,70%

15,70%

2,50%

1,80%

2,60%

2,50%

56,90%

57,60%

323

11,20%

8,90%

0,00%

0,05%

46,00%

46,40%

1 950

14,60%

11,40%

0,20%

0,30%

38,70%

40,60%

Německo

75 375

0,70%

-1,60%

11,10%

10,80%

46,20%

46,20%

DK

Dánsko

13 690

9,60%

7,80%

1,90%

2,00%

66,70%

68,10%

EE

Estonsko

180

113,80%

100,30%

0,01%

0,03%

29,70%

41,50%

ES

Španělsko

23 454

0,50%

-2,30%

3,50%

3,40%

44,20%

43,00%

FI

Finsko

11 918

0,90%

-0,60%

1,80%

1,70%

79,00%

79,20%

FR

Francie

136 000

-3,00%

-4,50%

20,80%

19,40%

71,10%

70,00%

GB

Anglie

222 842

13,90%

11,30%

29,10%

31,90%

73,30%

75,50%

GR

Řecko

2 501

8,20%

5,10%

0,30%

0,40%

53,30%

53,40%

HR

Chorvatsko

338

14,10%

10,90%

0,04%

0,05%

26,60%

27,40%

HU

Maďarsko

2 023

20,90%

12,00%

0,20%

0,30%

50,70%

54,70%

IE

Irsko

14 000

13,60%

10,50%

1,80%

2,00%

76,30%

79,20%

IS

Island

IT

Itálie

LI

Lichtenštejnsko

LT

Lotyšsko

LU

Lucembursko

LV

18

-41,30%

-43,30%

0,00%

0,00%

9,10%

4,60%

61 440

-11,40%

-13,20%

10,30%

8,80%

65,10%

62,00%

4 171

?

?

0,60%

0,60%

96,80%

96,80%

131

?

?

0,02%

0,02%

31,30%

31,30%

10 931

-5,60%

-8,00%

1,70%

1,60%

90,00%

89,30%

Litva

23

?

?

0,00%

0,00%

7,80%

7,80%

MT

Malta

228

32,70%

31,80%

0,00%

0,00%

59,40%

65,30%

NL

Holandsko

26 550

3,20%

1,60%

3,80%

3,80%

35,30%

35,00%

NO

Norsko

8 371

12,00%

11,30%

1,10%

1,20%

62,30%

64,60%

PL

Polsko

6 743

20,90%

17,90%

0,80%

1,00%

56,20%

58,20%

PT

Portugalsko

9 369

6,90%

4,40%

1,30%

1,30%

66,80%

68,10%

RO

Rumunsko

448

67,70%

59,90%

0,00%

0,10%

19,80%

22,20%

SE

Švédsko

17 508

13,30%

11,40%

2,30%

2,50%

66,80%

69,80%

SI

Slovinsko

609

12,60%

8,50%

0,10%

0,10%

31,30%

32,20%

SK

Slovensko

853

13,80%

11,70%

0,10%

0,10%

48,10%

49,80%

TR

Turecko

744

-4,00%

-11,70%

0,10%

0,10%

14,30%

12,20%

Celkem

699 528

3,80%

1,70%

100%

100%

62,10%

62,30%


43

4) Podíl přijatého pojistného v neživotním pojištění, závislý na tempu růstu a celkový podíl státu v přijatém pojistném u neživotního pojištění v %

tempo růstu 07/06 Stát

Celkem milion euro

Bez inflace

celkový podíl státu

S inflací

2006

2007

Celkový podíl na pojistném 2006

2007

AT

Rakousko

8 668

3,1%

0,9%

2,0%

2,1%

53,9%

54,6%

BE

Belgie

9 489

4,2%

2,3%

2,2%

2,2%

30,6%

30,2%

BG

Bulharsko

650

19,7%

11,3%

0,1%

0,2%

95,4%

84,5%

CH

Švýcarsko

12 920

-0,1%

-0,8%

3,3%

3,1%

43,1%

42,4%

CY

Kypr

372

9,6%

7,3%

0,1%

0,1%

54,0%

53,6%

CZ

Česká republika

DE

Německo

DK

Dánsko

EE

Estonsko

ES

Španělsko

FI

2 850

5,2%

2,2%

0,6%

0,7%

61,3%

59,4%

87 825

0,9%

-1,4%

21,1%

20,8%

53,8%

53,8%

6 420

2,9%

1,2%

1,5%

1,5%

33,3%

31,9%

254

26,9%

18,9%

0,05%

0,1%

70,3%

58,5%

31 084

5,4%

2,5%

7,2%

7,4%

55,8%

57,0%

Finsko

3 129

-0,2%

-1,8%

0,8%

0,7%

21,0%

20,8%

FR

Francie

58 310

2,5%

0,9%

13,8%

13,8%

28,9%

30,0%

GB

Anglie

72 202

1,6%

-0,7%

17,3%

17,1%

26,7%

24,5%

GR

Řecko

2 185

8,0%

4,9%

0,5%

0,5%

46,7%

46,6%

HR

Chorvatsko

897

9,4%

6,4%

0,2%

0,2%

73,4%

72,6%

HU

Maďarsko

1 678

2,9%

-4,6%

0,4%

0,4%

49,3%

45,3%

IE

Irsko

3 672

-3,9%

-6,6%

0,9%

0,9%

23,7%

20,8%

IS

Island

368

16,9%

12,8%

0,1%

0,1%

90,9%

92,5% 38,0%

IT

Itálie

37 676

1,5%

-0,6%

9,0%

8,9%

34,9%

LI

Lichtenštejnsko

140

?

?

0,03%

0,0%

3,2%

3,2%

LT

Lotyšsko

288

?

?

0,1%

0,1%

68,7%

68,7%

LU

Lucembursko

1 313

2,2%

-0,5%

0,3%

0,3%

10,0%

10,7%

LV

Litva

270

?

?

0,1%

0,1%

92,2%

92,2%

MT

Malta

121

3,3%

2,6%

0,03%

0,0%

40,6%

34,7%

NL

Holandsko

49 400

4,6%

3,0%

11,5%

11,7%

64,7%

65,0%

NO

Norsko

4 594

1,6%

1,0%

1,1%

1,1%

37,7%

35,4%

PL

Polsko

4 837

11,5%

8,7%

1,0%

1,1%

43,8%

41,8%

PT

Portugalsko

4 380

0,4%

-2,0%

1,1%

1,0%

33,2%

31,9%

RO

Rumunsko

1 570

45,0%

38,2%

0,2%

0,4%

80,2%

77,8%

SE

Švédsko

7 575

-1,6%

-3,2%

1,9%

1,8%

33,2%

30,2%

SI

Slovinsko

1 284

8,4%

4,4%

0,3%

0,3%

68,7%

67,8%

SK

Slovensko

861

2,9%

1,0%

0,2%

0,2%

53,7%

50,2%

TR

Turecko

5 366

16,0%

6,7%

1,1%

1,3%

85,7%

87,8%

Celkem

422 648

2,5%

0,4%

100%

100,0%

38,0%

37,7%


44

Tempo růstu životního a neživotního pojištění

45

5) Směnný kurz pro výpočet Hrubého domácího produktu Stát

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

AT

Rakousko

13,1824

13,4345

13,8240

13,7603

13,7603

13,7603

13,7603

13,7603

13,7603

13,7603

13,7603

13,7603

13,7603

BE

Belgie

38,5519

39,2986

40,5332

40,3399

40,3399

40,3399

40,3399

40,3399

40,3399

40,3399

40,3399

40,3399

40,3399

BG Bulharsko

0,08787

0,22515

1,90157

1,96913

1,95580

1,95220

1,94820

1,94920

1,94900

1,95330

1,95580

1,95580

1,95580

CH Švýcarsko

1,54574

1,56790

1,64400

1,62203

1,60030

1,55790

1,51050

1,46700

1,52120

1,54380

1,54830

1,57290

1,64270

CY Kypr Česká CZ republika

0,59162

0,59190

0,58243

0,57934

0,57884

0,57392

0,57589

0,57530

0,58409

0,58185

0,57683

0,57578

0,58263

34,6960

34,4572

35,9304

36,0487

36,8840

35,5990

34,0680

30,8040

31,8460

31,8910

29,7820

28,3420

27,7660

DE Německo

1,87375

1,90954

1,96438

1,95583

1,95583

1,95583

1,95583

1,95583

1,95583

1,95583

1,95583

1,95583

1,95583

DK Dánsko

7,32804

7,35954

7,48361

7,49930

7,43550

7,45380

7,45210

7,43050

7,43070

7,43990

7,45180

7,45910

7,45060

EE

Estonsko

14,9900

15,2730

15,7130

15,7481

15,6466

15,6466

15,6466

15,6466

15,6466

15,6466

15,6466

15,6466

15,6466

ES

Španělsko

163,000

160,748

165,887

168,753

166,386

166,386

166,386

166,386

166,386

166,386

166,386

166,386

166,386

FI

Finsko

5,70855

5,82817

5,88064

5,94573

5,94573

5,94573

5,94573

5,94573

5,94573

5,94573

5,94573

5,94573

5,94573

FR

Francie

6,52505

6,49300

6,61260

6,55957

6,55957

6,55957

6,55957

6,55957

6,55957

6,55957

6,55957

6,55957

6,55957

GB Anglie

0,82879

0,81380

0,69230

0,67643

0,65874

0,60948

0,62187

0,62883

0,69199

0,67866

0,68380

0,68173

0,68434

GR Řecko

302,989

305,546

309,355

330,731

325,763

336,630

340,750

340,750

340,750

340,750

340,750

340,750

340,750

HR Chorvatsko

6,90000

6,90000

6,94470

7,30990

7,69186

7,59276

7,36655

7,49500

7,65809

7,49670

7,40080

7,32470

7,33760

HU Maďarsko

164,545

193,758

211,654

240,573

252,770

160,040

256,590

242,960

253,620

251,660

248,050

264,260

251,350

IE

Irsko

0,81553

0,79345

0,74752

0,78756

0,78756

0,78756

0,78756

0,78756

0,78756

0,78756

0,78756

0,78756

0,78756

IS

Island

84,6853

84,6558

80,4391

79,6976

77,1800

72,5800

87,4200

86,1800

86,6500

87,1400

78,2300

87,7600

87,6300

IT

Itálie

2130,14

1958,96

1929,30

1936,27

1936,27

1936,27

1936,27

1936,27

1936,27

1936,27

1936,27

1936,27

1936,27

LI

Lichtenštejnsko

1,54574

1,56790

1,64400

1,62203

1,60030

1,55790

1,51050

1,46700

1,52120

1,54380

1,54830

1,57290

1,64270

LT

Lotyšsko

5,23202

5,07899

4,53615

4,48437

4,26410

3,69520

3,58230

3,45940

3,45270

3,45290

3,45280

3,45280

3,45280

LU

Lucembursko

38,5519

39,2986

40,5332

40,3399

40,3399

40,3399

40,3399

40,3399

40,3399

40,3399

40,3399

40,3399

40,3399

LV

Litva

0,68954

0,69925

0,65855

0,66067

0,62560

0,55920

0,56010

0,58100

0,64070

0,66520

0,69620

0,69620

0,70010

MT Malta

0,46143

0,45768

0,43750

0,43498

0,42580

0,40410

0,40300

0,40890

0,42610

0,42800

0,42990

0,42930

0,42930

NL

2,09891

2,13973

2,21081

2,20371

2,20371

2,20371

2,20371

2,20371

2,20371

2,20371

2,20371

2,20371

2,20371

NO Norsko

8,28575

8,19659

8,01881

8,46587

8,31040

8,11290

8,04840

7,50860

8,00330

8,36970

8,00920

8,04720

8,01650

PL

Polsko

3,17049

3,42185

3,71485

3,91647

4,22740

4,00820

3,67210

3,85740

4,39960

4,52680

4,02300

3,89590

3,78370

PT

Portugalsko

196,105

195,761

198,589

200,482

200,482

200,482

200,482

200,482

200,482

200,482

200,482

200,482

200,482

2661,8

3922,2

8111,5

9984,9

16345,0

19922,0

26004,0

31270,0

37551,0

40510,0

3,6

3,5

3,33280

Holandsko

RO Rumunsko SE

Švédsko

9,332

8,515

8,651

8,916

8,808

8,445

9,255

9,161

9,124

9,124

9,282

9,254

9,250

SI

Slovinsko

154,880

171,778

180,986

185,948

194,473

206,613

217,980

225,977

233,849

239,087

239,568

239,568

239,568

SK

Slovensko

38,865

38,920

38,113

39,541

44,123

42,602

43,300

42,694

41,489

40,022

38,599

37,234

33,775

TR

Turecko

59912,2

103214

171848

293736

447238

574816

1102425

1439680

1694851

1777050

1,6771

1,809

1,78908

http://www.eurostat.com

6. 2. 2009

46

6) Hrubý domácí produkt v milionech euro Stát

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

AT

Rakousko

183221

186283

184287

189553

197979

207529

212499

218848

223302

232782

244453

257295

270837

BE

Belgie

217419

217001

220129

227985

238248

251741

258883

267652

274726

289690

301966

316622

330800

BG Bulharsko

10019

7914

9219

11386

12164

13704

15250

16623

17767

19875

21882

25238

28899

CH Švýcarsko

240823

238532

231504

243684

251770

270918

284886

296018

287754

292382

299127

309645

309964

7074

7366

7848

8532

9163

10079

10801

11170

11785

12728

13659

14673

15636


42268

48852

50406

55383

56415

61495

69045

80004

80924

88262

100190

113459

127498

DE Německo

1929422

1921661

1907246

1952107

2012000

2062500

2113160

2143180

2163800

2211200

2244600

2322200

2423800

139129

145324

150414

155163

163200

173598

179226

184744

188500

197070

207756

220069

227665

2874

3660

4364

4955

5226

6103

6916

7757

8693

9582

11210

13234

15547

456495

490476

505438

536917

579942

630263

680678

729206

782929

841042

908450

980954

1049848

99901

101260

108817

116391

122747

132272

139868

143974

145938

152345

157335

167041

179734

1201128

1240362

1258311

1315265

1367966

1441372

1497185

1548555

1594814

1660189

1726068

1807462

1892242

GB Anglie

868432

940224

1171732

1279815

1384378

1573359

1613355

1678980

1615984

1745051

1804586

1912656

2018828

GR Řecko

89888

97973

107103

121985

131936

137930

146260

157586

171258

185225

198609

213985

228949

HR Chorvatsko

14391

15657

17739

19305

18677

19955

22138

24448

26216

28677

31260

34212

37489

HU Maďarsko

34119

35580

40352

41931

45075

52025

59512

70714

74682

82326

88863

90045

101077

IE

Irsko

51325

58370

71718

78811

90612

104553

116757

130215

139414

148502

161498

174705

185632

IS

Island

5364

5761

6546

7383

8194

9421

8830

9475

9711

10657

13118

13305

14600

IT

Itálie

861118

992152

1052554

1087220

1127091

1191057

1248648

1295226

1335354

1391530

1428375

1479981

1535540

LI

Lichtenštejnsko

2190

2169

2106

2216

2501

2693

2784

2857

2718

2772

2942

3046

3049

LT

Lotyšsko

4961

6446

8818

9968

10241

12360

13562

15023

16452

18126

20673

23721

28018

LU

Lucembursko

15811

16215

16342

17294

19887

22001

22572

23992

25726

27439

30032

33854

36137

LV

Litva

3793

4473

5508

6015

6818

8496

9320

9911

9978

11176

13012

16047

19936

2797

2939

3238

3402

3661

4221

4301

4489

4421

4503

4764

5075

5399

320502

329316

341139

359859

386193

417960

447731

465214

476945

491184

508964

534324

559537

NO Norsko

113863

126027

139572

134701

149262

182579

190956

204074

199146

208256

242935

268631

284009

PL

Polsko

106363

123436

138705

153429

157470

185714

212294

209617

191644

204237

244420

272131

307346

PT

Portugalsko

87039

92691

98831

105857

114193

122270

129308

135434

138582

144128

149123

155446

162756

DK Dánsko EE

Estonsko

ES

Španělsko

FI

Finsko

FR

Francie

MT Malta NL

Holandsko

RO Rumunsko

0

0

0

37436

33388

40346

44904

48442

52613

60842

79587

97718

121431

SE

Švédsko

191589

214855

220162

225674

241155

266422

251340

264244

275657

287689

294674

313327

331952

SI

Slovinsko

15525

16129

17399

19029

20410

21125

22423

24134

25328

26739

28252

30454

33542

SK

Slovensko

15072

16834

19020

19912

19165

22017

23520

25955

29465

34023

38480

44571

54827

TR

Turecko

129564

143121

167799

239001

233871

289933

217905

243440

268331

314584

386937

419232

478674


47

7) Počet obyvatel v tisících vždy k 1. lednu daného roku Stát

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

7 944

7 953

7 965

7 971

7 983

8 002

8 021

8 039

8 102

8 140

8 207

8 266

8 299

10 131

10 143

10 170

10 192

10 214

10 239

10 263

10 310

10 356

10 396

10 446

10 511

10 585

BG Bulharsko

8 427

8 385

8 341

8 283

8 230

8 191

7 929

7 892

7 846

7 801

7 761

7 719

7 679

CH Švýcarsko

7 019

7 062

7 081

7 097

7 124

7 164

7 204

7 261

7 318

7 368

7 415

7 459

7 509

AT

Rakousko

BE

Belgie

2 007


645

656

666

675

683

691

698

706

715

731

749

766

779

10 333

10 321

10 309

10 299

10 290

10 278

10 267

10 206

10 203

10 212

10 221

10 251

10 287

DE Německo

81 539

81 818

82 012

82 057

82 037

82 164

82 260

82 440

82 537

82 539

82 501

82 438

82 315

DK Dánsko

5 216

5 251

5 275

5 295

5 314

5 330

5 349

5 368

5 384

5 398

5 411

5 427

5 447

EE

Estonsko

1 448

1 425

1 406

1 393

1 379

1 372

1 367

1 361

1 356

1 351

1 347

1 345

1 342

ES

Španělsko

39 305

39 383

39 468

39 571

39 724

39 961

40 376

40 851

41 664

42 345

43 038

43 758

44 475

FI

Finsko

5 099

5 117

5 132

5 147

5 160

5 171

5 182

5 195

5 206

5 220

5 237

5 256

5 277

FR

Francie

57 753

57 936

58 116

58 299

58 497

58 749

59 043

59 342

59 856

60 200

60 561

62 999

63 392

GB Anglie

58 500

58 704

58 905

59 090

59 391

59 623

59 863

59 140

59 329

59 516

60 035

60 393

60 853

GR Řecko

10 595

10 674

10 745

10 808

10 861

10 904

10 931

10 988

11 006

11 041

11 076

11 125

11 172

4 669

4 494

4 572

4 501

4 554

4 381

4 437

4 443

4 442

4 496

4 444

4 443

4 441

10 337

10 321

10 301

10 280

10 253

10 222

10 200

10 175

10 142

10 117

10 098

10 077

10 066

3 598

3 620

3 652

3 694

3 735

3 777

3 826

3 900

3 964

4 025

4 109

4 209

4 315

267

268

270

272

276

279

283

287

289

291

294

300

308

57 269

57 333

57 461

57 563

57 613

57 680

57 844

56 994

57 321

57 804

58 462

58 752

59 131

31

31

31

31

32

32

33

34

34

34

35

35

35

3 643

3 615

3 588

3 562

3 536

3 512

3 487

3 476

3 463

3 446

3 425

3 403

3 385

HR Chorvatsko HU Maďarsko IE

Irsko

IS

Island

IT

Itálie

LI

Lichtenštejnsko

LT

Lotyšsko

LU

Lucembursko

LV

Litva

MT Malta NL

Holandsko

NO Norsko

406

412

417

422

427

434

439

444

448

452

455

469

476

2 501

2 470

2 445

2 421

2 399

2 382

2 364

2 346

2 332

2 320

2 306

2 295

2 281

370

371

374

377

379

389

391

395

397

400

403

405

408

15 424

15 494

15 567

15 654

15 760

15 864

15 987

16 105

16 193

16 255

16 306

16 334

16 358

4 348

4 370

4 393

4 418

4 445

4 479

4 503

4 524

4 552

4 577

4 606

4 640

4 681

PL

Polsko

38 581

38 609

38 639

38 660

38 667

38 654

38 644

38 633

38 219

38 191

38 174

38 157

38 125

PT

Portugalsko

10 013

10 041

10 070

10 108

10 150

10 198

10 263

10 329

10 408

10 475

10 529

10 570

10 599

RO Rumunsko

22 712

22 656

22 582

22 526

22 489

22 456

22 431

21 834

21 773

21 711

21 659

21 610

21 565

SE

Švédsko

8 816

8 838

8 845

8 848

8 854

8 861

8 883

8 909

8 941

8 976

9 011

9 048

9 113

SI

Slovinsko

1 990

1 990

1 987

1 985

1 978

1 988

1 990

1 994

1 995

1 996

1 998

2 003

2 010

SK

Slovensko

5 356

5 368

5 379

5 388

5 393

5 399

5 379

5 379

5 379

5 380

5 385

5 389

5 394

TR

Turecko

61 644

62 695

63 745

64 789

65 819

66 835

68 610

69 260

70 173

71 254

71 610

72 520

73 423


48

Předepsané pojistné se na evropském pojistném trhu za posledních deset let zdvojnásobilo. V roce 1995 činilo 487 miliard euro, v roce 2005 už 998 miliard euro. Růst předepsaného pojistného vyplývá ze zvyšujícího se významu pojištění, což je dáno zejména zvyšujícím se ekonomickým růstem. Růstové tendence jsou patrné z dlouhodobého pohledu, ovšem v jednotlivých letech byl vývoj ovlivněn řadou faktorů, které odlišně zapůsobily ve vývoji životního a neživotního pojištění. Pro vývoj ve druhé polovině devadesátých let byl charakteristický vyšší růst životního pojištění, naopak vývoj předepsaného pojistného v neživotním pojištění v tomto období lze charakterizovat jako stagnaci. Pro neživotní pojištění v této době je charakteristická silná konkurence v nabídce, která se projevovala snižováním cen, zejména u majetkových pojištění. Životní pojištění vykázalo nejrychlejší růst v letech 1999 a 2000. Naopak od roku 2001 se projevují opačné tendence ve vývoji životního pojištění a ve srovnání s dlouhodobým průměrem rychlý růst neživotního pojištění. Tento vývoj byl ovlivněn na jedné straně situací na světových finančních trzích, což negativně ovlivnilo vývoj v životním pojištění, a na druhé straně zvýšeným výskytem velkých až katastrofických pojistných událostí s důsledky ne příliš dobrými pro trh neživotního pojištění. V rámci neživotního pojištění dochází k výraznému růstu cen pojistných produktů, zejména u majetkového pojištění, a také ke zvýšení poptávky po produktech neživotního pojištění v důsledku většího výskytu velkých pojistných událostí. Rozdíly ve vývoji předepsaného pojistného v životním a neživotním pojištění se samozřejmě projevují i ve vývoji podílu životního a neživotního pojištění na celkovém předepsaném pojistném. Pro země Evropské unie bylo po celé období devadesátých let charakteristické zvyšování podílu životního pojištění zejména s ohledem na jeho roli v rámci krytí potřeb lidí ve stáří.

Je třeba si uvědomit významnější rozdíly v rámci jednotlivých zemí evropského pojistného trhu. Nejvyšších hodnot je dosahováno v tradičních pojišťovacích zemích, jako je Švýcarsko, Velká Británie, Francie, Německo, a Irsko, naopak nízkých hodnot je dosahováno na druhé straně například v Bulharsku, Chorvatsku, Litvě a dalších zemí bývalého východního bloku, kam se bohužel řadí částečně i Česká republika. Pro země střední a východní Evropy je charakteristický rychlý růst, který je výraznější v oblasti životního pojištění. V rámci zemí střední a východní Evropy dosahuje hodnota předepsaného pojistného pouze 3, 4 % celkového evropského předepsaného pojistného.

49

8.1 Celkové srovnání České republiky a Řecké republiky Českou republiku můžeme srovnávat například s Řeckou republikou. V Řecku byla v roce 1974 obnovena demokracie, u nás o patnáct let později a to v roce 1989. Čímž můžeme konstatovat, že mělo Řecko veliký náskok. Počet obyvatel je srovnatelný v obou zemích.1 Hrubý domácí produkt2 je v České republice 127 498 milionu euro a v Řecku 228 949 milionu euro. Přijaté pojistné3 je srovnatelné pro obě země, jen s rozdílem v rozložení mezi životním a neživotním pojištěním. Řecko se podílí 53,4% na přijatém pojistném ze životního pojištění, kdežto mi jen 40,6%. Můžeme konstatovat, že nízké uplatnění životního pojištění vyplývá z ekonomické úrovně – nízké příjmy obyvatelstva, řešení situace ze strany státu a především z přístupu větší části obyvatelstva, která stále spoléhá na krytí potřeb ve stáří ze státního sociálního systému (v čemž zde byly 40 let lidé vychováváni).

1

Viz tabulka str. 48 Viz tabulka str. 46,47 3 Viz tabulky str. 40-44 2

50

8.2 Porovnání cen povinného ručení v ČR a SRN Pro výpočet pojistného v české republice byly zadány tyto parametry: Česká republika – Hlavní město Praha – Česká podnikatelská pojišťovna – http://www.cpp.cz

Osobní automobil používaný k soukromému účelu, tovární značky Suzuki Swift 1,0, rok výroby 2000, s maximálním výkonem 39 kW, běžný provoz, hlavní město Praha, rok narození pojistníka 1983, celková doba trvání pojištění 0, počet pojistných událostí 0, tarif Sporopov. Ceník povinného ručení

On-line Pobočka

Ročně 4.254,- Kč 5.005,- Kč

Pololetně 2.127,- Kč 2.503,- Kč

Čtvrtletně 1.127,- Kč 1.326,- Kč

Měsíčně 425,- Kč 501,- Kč

Povinné ručení se základními limity pojistného plnění 35/35 mil. Kč pro škody na zdraví a majetku je určen pro majitele osobních, užitkových nebo nákladních automobilů s celkovou hmotností do 12 000 kg. Toto pojištění se sjednává se spoluúčastí ve výši 12 000,- Kč pro pojistné události vzniklé mimo území ČR.

Pro výpočet pojistného v německé spolkové republice byly zadány tyto parametry: Německá spolková republika – Düsseldorf – pojišťovna Da Direkt http://www.dadirekt.de

Osobní automobil používaný k soukromému účelu, tovární značky Suzuki Swift 1,0, rok výroby 2000, s maximálním výkonem 39 kW, běžný provoz, Düsseldorf, počet uživatelů automobilu 1, rok narození uživatele 1983, žena, počet dopravních nehod od získání řidičského oprávnění 0, datum získání řidičského oprávnění 20. 4. 2001, minimální spoluúčast 150/200 EUR, tarif Normal, ročně najeto 30000 km. Ceník povinného ručení

On-line Pobočka

Ročně 324,60 EUR 341,68 EUR

Pololetně 167,17 EUR 175,96 EUR

Čtvrtletně 85,20 EUR 89,69 EUR

Měsíčně 28,39 EUR 29,90 EUR

Povinné ručení se základními limity pojistného plnění 8/100 mil. EUR pro škody na zdraví a majetku je určen pro majitele osobních automobilů, soukromého užívání. Toto pojištění se sjednává se spoluúčastí ve výši 150 EUR pro pojistné události vzniklé na území SRN a 200 EUR pro pojistné události vzniklé na území Evropy.

51

Zvláštnosti německého povinného ručení:

Při sjednávání povinného ručení v Německu záleží na ujetých km za rok, které si je nutné pojistit, také na počtu osob, které budou tento automobil řídit. Procentní přirážky pro začínající řidiče a pro lidi s havarijní událostí a to po dobu nejméně pět let. Další povinností k povinnému ručení je platba silniční a ekologické daně.

Systém německého povinného ručení se mi zdá velmi dobře propracovaný, zohledňuje více parametrů pro spravedlivější výpočet toho pojistného. Myslím si, že tento způsob by byl dobře použitelný i u nás a mohl by eventuelně příznivěji ovlivnit snížení nehodovosti na českých silnicích.

52

Závěr Na základě porovnání českého a evropského pojistného trhu mohu odvodit, že český pojistný trh má z dlouhodobého hlediska prostor pro další růst. Pokud jde o výši předepsaného pojistného, a o výši finančního umístění (investic) v poměru k HDP, zaujímá pojistný trh v ČR pro oba ukazatele 17. místo mezi zeměmi EU. Podíl pro český pojistný trh činil 3,8 % předepsaného pojistného na HDP v roce 2007 a byl zhruba poloviční k průměru zemí EU. Důvodem nižšího poměru předepsaného pojistného k hrubému domácímu produktu je zejména nedostatečná vlastní odpovědnost jedince za sebe, své blízké a spoléhání na státní sociální systém. Víra ve stát a jeho garantování životní úrovně i v postproduktivním věku či při dopadu neočekávaných negativních ekonomických vlivů na domácnost má svůj původ v mnohaleté minulosti, že tuto funkci zajistí stát. Dalším důvodem budou první uzavřené pojistné smlouvy s velmi nízkým pojistným, jejich pojistná ochrana je naprosto nedostatečná, a proto bych doporučovala tyto smlouvy změnit. V řadě zemí je uplatňována určitá forma podpory životního pojištění. U nás se můžeme touto výhodou pochlubit také. Ať stát přispívá či nepřispívá, nic to nemění na situaci, že šetřit je nutné. V dnešní době máme spoustu možností výběru z různých bankovních, spořících a pojistných produktu, tak proč toho nevyužít. Vzhledem k faktoru rostoucí volatility klimatických změn, bych také do budoucnosti doporučovala většině obyvatel přehodnotit smlouvy neživotního pojištění.

53

Seznam použité literatury 1. Böhm, A.: Ekonomika a řízení pojišťoven, ASPI 2004 2. Cipra, T.: Zajištění přenos rizik v pojišťovnictví, Grada Publishing 2004 3. Cipra, T.: Pojistná matematika, teorie a praxe, Ekopress 2004 4. Daňhel, J.: Kapitoly z pojistné teorie, Oeconomica, Praha 2002 5. Daňhel, J.: Pojistná teorie, Professional Publishing 2005 6. Ducháčková, E.: Pojišťovnictví, Ediční oddělení VŠE Praha 1997 7. Ducháčková, E.: Principy pojištění a pojišťovnictví, Ekopress 2003 8. Ducháčková, E.: Principy pojištění a pojišťovnictví, Ekopress 2005 9. Hradec, M. kolektiv autorů, Pojištění a pojišťovnictví, EU Press Praha 2005 10. Kopecký, K., Povinné ručení, Grada Publishing 2005 11. Marvan, K. kolektiv autorů, Dějiny pojišťovnictví v Československu, Novinář 1989 12. Šulc, J., Alternativy reformy penzijního systému v ČR, VŠFS 2005 13. Vostatek, J.: Sociální a soukromé pojištění, Codex Bohemia 2000 14. Výroční zpráva ČAP 2001 15. Výroční zpráva ČAP 2002 16. Výroční zpráva ČAP 2003 17. Výroční zpráva ČAP 2004 18. Výroční zpráva ČAP 2005 19. Výroční zpráva ČAP 2006 20. Výroční zpráva ČAP 2007 21. Výroční zpráva CEA insurers of Europe 2006 22. Výroční zpráva CEA insurers of Europe 2007 23. Výroční zpráva CEA insurers of Europe 2008 24. Walter, J.: Základy pojišťovnictví VŠE Praha 1994 25. http://www.europa.eu 26. http://www.cap.cz 27. http://www.mfcr.cz 28. http://www.cnb.cz 29. http://www.ckp.cz 30. http://www.acpm.cz 31. http://www.ckslu.cz 32. http://www.mesec.cz 33. http://www.ekonom.cz 34. http://www.cea.com 35. http://www.swissre.com 36. http://www.eurostat.com 37. http://www.eurostatistic.de 38. http://www.cpp.cz 39. http://www.dedirekt.de 40. http://www.worldstatistic.de

54

55

Český a evropský pojistný trh

Recommend Documents