ENVI ROAD s.r.o. Chelčického 4, Ostrava-Moravská Ostrava tel., fax: , ,

ENVI ROAD s.r.o. Chelčického 4, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava tel., fax: 596114465, 595136840, e-mail: [email protected]

A. Vyhodnocení vlivu návrhu Územního plánu obce Rusín na životní prostředí (dle §10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění) a v rozsahu Přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Objednatel: Ateliér Archplan Ostrava s.r.o Zhotovitel: Petr Tovaryš

březen 2012

Úvod Obec Rusín najdeme na samém okraji osoblažského výběžku, blízko hranic s Polskem. Je střediskovou obcí, ke které administrativně náleží místní části Matějovice a Hrozová1). Na severovýchodě, východě a jihu sousedí s Polskem (gmina Głubczyce), na západě se Slezskými Rudolticemi a na severozápadě s Bohušovem. První zmínka o Rusínu v historických dokumentech je z roku 1262, v závěti Voka z Rožmberka, syna zakladatele rodu Vítka III., který dává ves do zástavy jistému Bořutovi. V nejstarších písemnostech je Rusín zmiňován v letech 1331, 1352, 1362 a 1366. Ve třicetileté válce byl Rusín obsazen Švédy a při jejich odchodu v roce 1648 vypálen. Po ztrátě většiny Slezska v první slezské válce (Slezsko rozděleno mezi Prusko, Rakousko a Polsko) se v roce 1742 Rusín stává pohraniční vesnicí, správně spadá do tzv. českého Slezska. Moravské enklávy tvořily až do roku 1783 součást Přerovského kraje, po tomto roce Opavského kraje. V roce 1850 došlo k nové politické organizaci, kdy bylo v této části Slezska zřízeno 7 politických okresů. Okres Krnov zahrnoval i moravské enklávy na Osoblažsku a Jindřichovsku, pro které ovšem platily až do roku 1928 moravské právní normy. Politický okres Krnov se dělil na 3 soudní okresy a Rusín patřil do soudního okresu Osoblaha - viz http://www.obecrusin.cz/ Předmětem návrhu územního plánu Rusín (dále jen ÚP Rusín) je návrh ploch pro bydlení, územní rezervy pro výrobu, návrh ploch pro občanské vybavení, řešení dopravy, technické infrastruktury, vymezení prvků územního systému ekologické stability krajiny, vymezení limitů využití území vyplývajících z řešení územního plánu, respektování podmínek ochrany přírody a krajiny, návrh opatření v oblasti péče o životní prostředí a další. Předkládané posouzení vlivů ÚP Rusín na životní prostředí (dále jen ŽP), tj. jeho posouzení jako koncepce (dále jen posouzeni) je zpracováno v intenci ustanovení zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen zákon, §10a - §10j) a v přiměřeném rozsahu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon, §19).

1. Vztah územně plánovací dokumentace k cílům ochrany ŽP Obecným cílem územně plánovací dokumentace (tj. vč. ÚP Rusín) je vypracovaný návrh územního rozvoje a uspořádání obce v souladu s přírodními, historickými, kulturními i civilizačními hodnotami řešeného území při respektování požadavků vyšších rozvojových koncepcí území i požadavků dotčené obce. Z uvedeného pak plyne, že hlavní cíle ochrany ŽP jsou taktéž obsaženy v cílech územně plánovací dokumentace.

1.1. Vztah ÚP Rusín k přijatým cílům ŽP na vnitrostátní úrovni Základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů je provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR) schválené usnesením vlády ČR 20.7.2009.

1

)

Rozsah území řešeného ÚP Rusín je patrný z obr. na následující straně a ostatních grafických příloh.

Obec Rusín není součástí žádné rozvojové oblasti nebo rozvojové osy. Je zařazena do specifické oblasti SOB 3 Jeseníky - Králický Sněžník. Posuzování záměrů na změny v území specifické oblasti SOB 3 se přednostně sleduje:  rozvoj rekreace a lázeňství,  rozvoj ekologického zemědělství a dřevozpracujícího průmyslu,  zlepšení dopravní dostupnosti území. V rámci územně plánovací činnosti kraje a koordinace územně plánovací činnosti obcí jsou dále pro oblast SOB 3 stanoveny následující úkoly:  identifikovat hlavní póly a střediska ekonomického rozvoje oblasti a vytvářet zde územní podmínky pro zkvalitnění a rozvoj dopravní a technické infrastruktury, bydlení a občanského vybavení,  vytvářet územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti území a přeshraničních dopravních tahů, zejména na Kladsko,  vytvářet územní podmínky pro rozvoj systému pěších a cyklistických tras a propojení systému se sousedním Polskem, tj. koncepčního rozvoje systému dálkových tras,  vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, dřevozpracujícího průmyslu a ekologického zemědělství, zejména vymezením vhodných území pro tyto aktivity,  vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru, zejména vymezením vhodných území pro zatravňování a pastvinářství,  prověřit možnosti využití rekreačního potenciálu horských masivů Jeseníků a Kralického Sněžníku; do doby prověření je nutno zachovat stávající charakter a rozsah využití a limitů tohoto území,  řešit územní souvislosti napojení Jeseníků směrem na Ostravu. Z výše uvedeného plyne, že pro území obce Rusín neplynou z PÚR ČR konkrétní požadavky. Záměry na funkční změny území by měly přednostně směrovat ke stabilizaci osídlení a posílení ekonomické prosperity obcí, vše pak při zachování přírodních hodnot území.

1.2. Vztah ÚP Rusín k platným koncepcím Moravskoslezského kraje (MSK) Záměry na změny navrhované v návrhu ÚP Rusín jsou v souladu, nebo nejsou v rozporu s následujícími koncepčními materiály:  Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury MSK,  Koncepce rozvoje cyklistické dopravy MSK,  Krajský program snižování emisí MSK,  Územní energetická koncepce MSK,  Plán odpadového hospodářství MSK,  Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny,  Plán rozvoje vodovodů a kanalizací MSK,  Koncepce rozvoje zemědělství a venkova MSK,  Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska,  Plán oblasti povodí Odry,  Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší MSK,  Akční plány ke strategickým hlukovým mapám,

  

Strategie rozvoje kraje na léta 2009 – 2016, Program rozvoje MSK na období 2010-2012, Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v MSK na léta 2009-2013.

1.3. Koncepce návrhu ÚP Rusín Na rozvoj území obce Rusín vč. ochrany ŽP mají rozhodující vliv specifika území a jeho vývoje. To byl důvod zařazení obce Rusín (tj. celého řešeného území - viz dále) do specifické oblasti SOB 3 Jeseníky - Králický Sněžník. 1.3.1.

Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot

Základním problémem území obce a celého Osoblažska je potřeba stabilizace osídlení a hospodářský rozvoj. Z uvedeného plyne rozsah hlavních problémových okruhů řešených návrhem ÚP Rusín:  koncepce rozvoje obytného území, vychází z odhadu vývoje počtu obyvatel a možností pro rozvoj bydlení, jak trvalého, tak přechodného. Pro rozvoj bydlení je v sídlech obce dostatek ploch uvnitř zastavěného území (proluk v zástavbě i větších zahrad). Smíšené venkovské osídlení zároveň umožňuje v zastavěném území umisťovat občanské vybavení, nerušící drobnou výrobu, řemesla a služby,  rozvoj veřejné infrastruktury, který je v návrhu ÚP zajištěn lokalizací většiny občanské vybavenosti do zastavěného území, tj. do ploch smíšených obytných (zástavba proluk nebo změnou využití pozemků), dále vylepšením úrovně technické a dopravní infrastruktury (kanalizace a čistička odpadních vod, úprava problémových úseků silnic i místních komunikací),  hospodářský rozvoj obce je v návrhu ÚP podporován umisťováním nerušící drobné výroby a řemesel v zastavěném území sídel, stabilizací stávajících výrobních areálů a jejich rozšířením v Rusíně pro konkrétní investiční záměr,  respektování historických a kulturních hodnot území, tj. kostel sv. Michala s areálem hřbitova v Hrozové a venkovský dům v Rusíně, památky místního významu, tj. dochované původní stavby, kříže, památníky, kapličky,  ochrana krajinného rázu a přírodních hodnot, doplněním chybějících ploch prvků ÚSES, stanovením podmínek pro využití ploch smíšených nezastavěného území, lesních a přírodních a zemědělských ploch je umožněno zvyšování podílu zeleně a lesů ve volné krajině, dále omezením zastavitelných ploch v návrhu ÚP na nezbytné minimum a návrhem intenzifikace zástavby v zastavěném území je minimalizován zábor kvalitních orných půd. Významnou krajinářskou hodnotou je vyhlídka od kaple Navštívení Panny Marie v Rusíně, která nesmí být narušena případnými změnami v území. 1.3.2.

Urbanistická koncepce

Návrh urbanistické koncepce, tj. rozmístění základních funkcí v urbanizovaném území, vychází ze stávajícího funkčního i prostorového uspořádání zastavěného území obce. Většina zastavěného území všech tří sídel obce je funkčně vyznačena jako plocha smíšená obytná. Jedná se velmi rozvolněnou zástavbu, která skýtá možnosti dostaveb. V návrhu ÚP se to týká zastavitelné plochy Z4 v Hrozové. Rozšíření plochy smíšené obytné mimo zastavěné území je pak navrženo v Rusíně - plocha Z1.

Územně stabilizované plochy občanského vybavení jsou:  hřbitov v Matějovicích,  areál kostela se hřbitovem v Hrozové,  hřiště v Rusíně a kaple nad Rusínem,  ostatní plochy stávajícího občanského vybavení. Stabilizované plochy pro výrobu a skladování jsou vymezeny v Hrozové a Matějovicích. V Rusíně je navrženo rozšíření stávajícího výrobního areálu o zastavitelnou plochu Z2 určenou pro zázemí bioplynové stanice. Menší provozovny nerušivé drobné výroby a řemesel lze mohou být nadále umisťovány do proluk zastavěného území, tj. ploch smíšených obytných. Jako územně stabilizované plochy veřejných prostranství - veřejné zeleně jsou vymezeny plochy u kostela v Hrozové a u křižovatky silnic v centru Rusína. Pro technickou infrastrukturu jsou určeny územně stabilizované plochy vodojemu a vodního zdroje a zastavitelná plocha Z3 pro čistírnu odpadních vod v k.ú. Rusín. Plochy silniční dopravy tvoří jednak stabilizované stávající trasy silnic III. třídy, dále přestavbové plochy těchto silnic, přestavbová plocha z Matějovic ke státní hranici s Polskem a přestavbová plocha účelové komunikace od křižovatky silnice III/45814 se silnicí III/45725 ke státní hranici s Polskem v k.ú. Hrozová.

2. Současný stav životního prostředí v řešeném území 2.1. Vymezení řešeného území Hranice řešeného území o celkové ploše 1430 ha je graficky vyznačena na leteckém snímku na následující straně. Základní členění řešeného území dle druhů pozemků je uvedeno v následující tabulce. TAB. 1 Řešené území v členění dle druhu pozemků druh pozemku

plocha pozemku [ha]

[%]

zemědělské pozemky celkem

1258,4

88,0

z toho:

orná půda

1190,0

83,2

zahrady

25,2

2,0

trvalé travní porosty

43,2

2,8

lesní pozemky

78,6

5,5

vodní plochy

14,3

1,1

zastavěné plochy

57,9

4,0

ostatní plochy

20,7

1,4

1429,9

100

RUSÍN celkem

2.2. Geomorfologické a geologické poměry Zástavba obce Rusín se nachází v mírně zvlněné krajině Opavské pahorkatiny. Řešené území obce Rusín se z hlediska geomorfologického členění nachází ve: - Středoevropské nížině - provincie, - Středopolské nížině - subprovincie, - Slezské nížině - oblast, - Opavské pahorkatině - celek, - Osoblažská nížině - podcelek. Geologie pokryvu řešeného území, graficky - viz Příloha č. 1, kde:  nivní sedimenty, splachové sedimenty, svahové sedimenty, naváté sedimenty, ledovcové a říční sedimenty jsou sedimenty nezpevněné náležející ke geologickému regionu kvartér Českého masivu,  jílovec, prachovec, pískovec, jílovitá břidlice a droba jsou sedimenty zpevněné náležející ke geologickému regionu česká křídová pánev, resp. moravskoslezské paleozoikum.

2.3. Klimatické podmínky Dle klimatické regionalizace (E. Quitt) se posuzované území nachází v jednotce MT10, která se vyznačuje dlouhým, teplým a mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a podzimem, krátkou, velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky. TAB. 2 Základní klimatické charakteristiky jednotky MT10 počet letních dnů

40 - 50

počet mrazových dnů

110 - 130

průměrná teplota v lednu

-2 až -3 ºC

průměrná teplota v červenci

17 - 18 ºC

srážkový úhrn ve vegetačním období

400 - 450 mm

srážkový úhrn v zimním období

200 - 250 mm

počet dnů se sněhovou pokrývkou

50 - 60

2.4. Ovzduší Imisní monitoring škodlivin v ovzduší se v řešeném území neprovádí. Úroveň stávající imisní zátěže území je proto možné pouze hrubě odhadovat na základě dostupných údajů z nejbližších stanic informačního systému kvality ovzduší (ISKO) Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 2

Jedná se o následující stanice ISKO ): 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Červená, Budišov nad Budišovkou (41,3), Opava-Kateřinky, ul. Kollárova (15,5), Ostrava-Fifejdy, Gen. Janouška (19,8), Ostrava-Poruba, K Myslivně 3 (18,7), Ostrava-Přívoz, Na Mlýnici (18,2), Studénka, Družstevní (30,7).

Hodnoty imisních koncentrací škodlivin v ovzduší, zjištěných na uvedených stanicích ISKO v roce 20103) jsou shrnuty v následující tabulce. 2

)

V závorce jsou uvedeny vzdálenosti vzdušnou čarou uvedených stanic ISKO od středu obce Chuchelná [km]

3

)

Aktuálnější údaje nejsou v současnosti k dispozici

TAB. 3 škodlivina

SO2 4)

CO 5)

doba Ø

hod

rok

limit

350

20

NOx 3)

4)

8hod

rok

10000

30

NO2 3)

PM10 3)

C6H6

C20H12

PM2,5

O3 3)

hod

rok

24hod

rok

rok

rok

rok

8hod

200

40

50

40

5

0,001

25

120

ISKO6)

-3

AOT40 18000 -3

-1

[μgm h ]

[μgm ]

1

---

3,4

---

---

---

5,8

19,9

---

---

---

---

152,9

2

143,3

8,0

---

---

181,7

18,9

465,5

38,9

---

---

---

---

16644,7 ---

3

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

166,9

12625,6

4

---

5,7

---

---

---

19,5

424,0

39,9

3,2

3,8

33,2

---

---

5

---

---

4376,1

---

---

---

---

---

6,7

5,7

42,4

---

---

6

---

---

---

24,3

---

---

504,4

43,8

---

---

---

---

---

VYSVĚTLIVKY k tabulce: --limit hod 24hod 8hod rok AOT40

hodnota není uvedena, nebo není na uvedené stanici ISKO měřena dle Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, doplněný o změny dle Nařízení vlády č. 42/2011 Sb. jednohodinové maximum imisní koncentrace denní, tj. 24hodinový aritmetický průměr maximální 8hod. klouzavý průměr CO a O3 roční aritmetický průměr součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 μgm-3 a hodnotou 80 μgm-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý de mezi 8:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním období (od 1.5 do 31.7) zprůměrováno za pět kalendářních let

Obec Rusín není uvedena ve "Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2009"2). Vzhledem k značnému územnímu rozptylu a typu nejbližších stanic ISKO, typu a charakteru zóny umístění stanic ISKO a v předchozí tabulce uvedených údajů (viz výše), lze pro imisní charakteristiku řešeného území formulovat pouze obecný závěr, že hodnoty imisních limitů škodlivin (viz Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, doplněný o změny dle Nařízení vlády č. 41/2011 Sb.) v ovzduší, nejsou pravděpodobně v současnosti překračovány, pravděpodobně vyjma částic (PM10 a PM2,5) a benzo(a)pyrenu (C20H12). Vliv na kvalitu ovzduší v řešeném území mají zejména malé místní zdroje znečištění, vliv velkých zdrojů v regionu (např. ostravské hutní podniky, výtopny a průmysl v Krnově a Bruntále) je velmi malý. Rostoucím negativním faktorem ovlivňujícím kvalitu ovzduší je obecně silniční doprava, její dopady jsou však v řešeném území omezené.

4

)

5

)

Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace

6

)

Čísla stanic ISKO dle seznamu - viz výše

Uvedena je maximální hodnota imisní koncentrace dosažení v průběhu celého kalendářního roku, resp. jednoho dne (24 hod.), resp. 8hod. klouzavého průměru

2.5. Hydrologické poměry a vodní zdroje Opavsko náleží Baltskému úmoří odvodňovaného řekou Odrou. Převážná část řešeného území je odvodňována potokem Hrozová (číslo hydrologického pořadí 2-04-02-014 - dále jen ČHP, plocha povodí 39,704 km2), východní část je odvodňována Matějovickým potokem (ČHP 2-04-02-16, plocha povodí 11,498 km2), západní část odvodňuje potok Lužná (ČHP 2-04-02-10, plocha povodí 17,993 km2). Jedna malá plocha na severu je odvodňována řekou Osoblaha (ČHP 2-04-02-012, plocha povodí 8,834 km2), druhá malá plocha na severu (ČHP 2-04-01-018 , plocha 0,150 km2) a malá plocha na jihovýchodě řešeného území (ČHP 2-04-01-006, plocha 0,144 km2) jsou odvodňovány neznámými vodotečemi do Polska - viz Příloha č. 2. Současnými vodními zdroji v provozu jsou vrt R-3, z kterého je přes úpravnu vody a zemní vodojem (na Rusínském kopci) zásobován Rusín. Obě další místní části Hrozová a Matějovice jsou zásobovány vodou z místních studní.

2.6. Charakteristika půdního fondu Základní kvalitativní charakteristikou půd jsou tzv. bonitované půdně ekologické jednotky (dále jen BPEJ), které jsou popsány pětimístným numerickým kódem, kde první číslice kódu vyjadřuje klimatický region (tj. území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin), druhá a třetí číslice kódu vyjadřuje hlavní půdní jednotku (dále jen HPJ, tj. účelové seskupení půdních forem příbuzných vlastností, jež jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením). Čtvrtou číslicí kódu BPEJ je vyjádřeno utváření povrchu zemědělského pozemku (tj. sklonitost a expozice ke světovým stranám), pátou číslicí kódu je vyjádřena skeletovitost (tj. podíl obsahu štěrku a kamene v ornici k obsahu štěrku a kamene v spodině do 60 cm, a hloubka půdy). TAB. 4 Charakteristika HPJ nacházejících se v řešeném území: kód HPJ

charakteristika BPEJ

08

Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti

11

Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových a soliflukčních hlínách (prachovicích), středně těžké s těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vlhkostními poměry

14

Luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry

21

Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech

22

Půdy jako předcházející HPJ 21 na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším než předcházející

26

Kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích, převážně středně těžké, až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry

27

Kambizemě modální eubazické až mezobazické na pískovcích, drobách, kulmu, brdském kambriu, flyši, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy výsušné

37

Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách

kód HPJ

charakteristika BPEJ

38

Půdy jako předcházející HPJ 37, zrnitostně však středně těžké až těžké, vzhledem k zrnitostnímu složení s lepší vododržností

41

Půdy jako u HPJ 40 (půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další) avšak zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry

42

Hnědozemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), spraších, středně těžké, bez skeletu, se sklonem k dočasnému převlhčení

43

Hnědozemě luvické, luvizemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, ve spodině i těžší, bez skeletu nebo jen s příměsí, se sklonem k převlhčení

45

Hnědozemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, často s eolickou příměsí, středně těžké, bez skeletu až slabě skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření

46

Hnědozemě luvické oglejené, luvizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření

47

Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření

51

Kambizemě oglejené a pseudoglej modální na zahliněných štěrkopíscích, terasách a morénách, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s nepravidelným vodním režimem závislým na srážkách

58

Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé

59

Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu

64

Gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité

70

Gleje modální, gleje fluvické a fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, při terasových částech širokých niv, středně těžké až velmi těžké, při zvýšené hladině vody v toku trpí záplavami

71

Gleje fluvické, fluvizemě glejové, stejných vlastností jako HPJ 70, avšak výrazně vlhčí při terasových částech úzkých niv

Jednotlivé BPEJ jsou zařazeny podle kvality do tříd ochrany zemědělské půdy. Třída ochrany I. označuje nejkvalitnější půdy, třída ochrany V. nejméně kvalitní půdy - viz Příloha č. 3 Zemědělské pozemky zaujímají cca 88% z celkové rozlohy obce, z toho v naprosté většině v rozsahu cca 94% jde o půdu ornou, trvalé travní porosty činí cca 4%, zahrady pak necelé 2% plochy zemědělských pozemků. V katastrálním území Matějovice převažuje HPJ 14 a HPJ 11, v blízkosti vodních toků se nachází HPJ 71. V k.ú. Rusín jsou nejvíce zastoupeny taktéž HPJ 11 a HPJ 14, v západní části se vyskytuje HPJ 37 a podél Matějovického potoka HPJ 56. V k.ú. Hrozová převažuje HPJ 43, v jižní části pak HPJ 42, HPJ 45 a HPJ 46, v blízkosti vodních toků HPJ 58 a HPJ 70. V celé obci výrazně převažuje kvalitní zemědělská půda. Naprostá většina zemědělské půdy v k.ú. Matějovice a Rusín je půda I. třídy ochrany. Půda nižší kvality se vyskytuje hlavně u potoka Hrozová, u Matějovického potoka, na svazích západně a severně od zastavěného území Rusína, západně a severovýchodně od zastavěného území Matějovic. Většinu území Hrozové tvoří zemědělská půda II. třídy ochrany. V jižní a východní části Hrozové se nachází půda III. třídy ochrany. Větší části odvodněné orné půdy se nacházejí ve východní části Rusína a na jihu k.ú. Hrozová.

2.7. Ložiska surovin, svážná a poddolovaná území, radonové riziko V řešeném území se nevyskytují ložiska surovin ani poddolovaná území.

2.8. Ochrana přírody dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2.8.1.

Zvláště chráněná území

V řešeném území se nenacházejí žádná zvláště chráněná území - dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (§14). 2.8.2.

Územní systém ekologické stability7) (dále jen ÚSES)

Vymezení prvků ekologické stability v řešeném území, tj. regionálních, resp. lokálních biocenter a biokoridorů (dále jen RBC, LBC resp. RBK, LBK), vychází z vymezení ÚSES v územním plánu obce Rusín. Do něho byl ÚSES převzat z "návrhu místního ÚSES pro obce Osoblažska". Později byl ÚSES upraven v rámci změny č. 1 ÚP obce Rusín. TAB. 5 Přehled stávajících biocenter ÚSES v řešeném území charakteristika

výměra [ha]

cílová společenstva mezofilní hájová RBC funkční - lesy v nivě a svazích nad tokem Hrozová a Matějovický potok

55

Matějovice

funkční - z toho cca 1,6 ha louky, většina lesní společenstva na ostatních plochách.cílová společenstva mezofilní bučinná, mezofilní hájová

7,4

LBC 1

Rusín

částečně finkční - náletová lesní společenstva na travních porostech, částečně nutno založit na orné půdě III. tř. ochrany

4,1

LBC 2

Rusín, Hrozová

funkční - lesy v nivě a svazích nad tokem Hrozové

3,9

LBC 3

Hrozová (Polsko)

funkční - náletové porosty v nivě toku Hrozová

4,6

LBC 4

Hrozová (Polsko)

funkční - náletové porosty v nivě toku Hrozová, necelé 3 ha louky v nivě toku

6,3

LBC 5

Hrozová (Pelhřimovy)

částečně funkční - lesy a nálety na zem. půdě, částečně nutno založit na orné půdě

1,9

LBC 6

Hrozová (většina v v území Hrozové založeno - ostatní plochy k.ú. Ves Rudoltice)

LBC 7

Hrozová

označení

katastrální území

RBC 256 Matějovice, Rusín Údolí Hrozové (Bohušov) LBC 500/1 (vložené v RBK 500)

cca 1,5 ha již založeno - ostatní plochy - menší část nutno založit na orné půdě IV. tř. ochrany

Umístění prvků stávajícího ÚSES v řešeném území je obsaženo v Příloze č. 4.

7

)

Dle §3 písm.a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

0,5 3,0

2.8.3.

Významné krajinné prvky8) umístěné v řešeném území (dále jen VKP)

Vodní toky, nivy vodních toků, rybníky, jezera a lesy, jsou ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších úprav, považovány za VKP a jako takové požívají zákonnou ochranu. V rámci mapování kostry ekologické stability v "návrhu místních ÚSES pro obce Osoblažska" (viz podklady k návrhu ÚP), byly vymezeny nejhodnotnější krajinné segmenty, původně navrhované jako registrované VKP. V návrhu ÚP Rusín jsou vyznačeny jako "vybrané významné krajinné prvky" a jsou v naprosté většině součástí prvků ÚSES. Stejně jako lesy a lesní společenstva, nivy toků. TAB. 6 Seznam VKP v řešeném území lokalita Mokřad

označení 02

Matějovický potok

02/a

charakteristika

katastr

bažinné druhy

Hrozová

rybník a mokřady

Matějovice

Tůňka u Nového Dvora

01

vodní a bažinné druhy rostlin Hrozová

Přítok Hrozové a rybníček nad silnicí

06

vzácné rostliny

Hrozová

přirozený tok

Hrozová, Matějovice, Rusín

Niva Hrozové

02/b

2.9. Limity využití území 2.9.1.

Limity vyplývající z řešení ze "Zásad územního rozvoje MSK"

Jedná se o ustanovené regionální prvky ÚSES, tj. RBC 256 a RBK 500 2.9.2.

Limity vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí

ochranné pásmo silnic III. třídy, šířka pásma 15 m od osy komunikace mimo zastavěné území obce (dle zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů), platí pro všechny silnice třetí třídy v řešeném území. ochranná pásma nadzemních vedení vysokého napětí 22 kV, šířka pásma 10 m vymezeného svislými rovinami po obou stranách od krajního vodiče (dle zákona č. 458/2000 Sb. energetický zákon). podzemní telekomunikační vedení, dálkový kabel, šířka pásma 1,5 m po stranách krajního vedení (dle zákona č. 127/2005 Sb. zákon o elektronických komunikacích). ochranné pásmo vodního zdroje, pásmo I. a II. stupně vymezeno rozhodnutím MěÚ Krnov, odbor ŽP (dle úplného znění zákona č. 254/2010 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) jak vyplývá z pozdějších změn). ochranné pásmo lesa, šířka pásma 50 m od okraje lesních pozemků (dle zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů). vodní toky, rybníky, lesy, které tvoří přirozené VKP (dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajina)

8

)

Dle §3 písm.b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

nemovité kulturní památky, venkovský dům č.p. 39, k.ú. Rusín, parc. č. 22/1 a kostel sv. Michala s areálem, k.ú. Hrozová, parc. č. 84 a 153 (dle zák. č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů). ochranné pásmo pohřebiště nevyhlášené, šířka pásma 100 m od pozemku hřbitova, vč. nositele limitu, tj. vlastního hřbitova ( dle zák. č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví a změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů). 2.9.3.

Omezení ve využití území vyplývající z řešení ÚP

Jsou to:  ÚP vymezená lokální biocentra a lokální biokoridory ÚSES,  památky místního významu, kříže, pomníčky, kaple, původní zemědělské usedlosti, chalupy apod.,  VKP (převzaty z mapování stavu krajiny, které bylo prováděno v generelu ÚSES),  vzrostlá krajinná zeleň a lesní společenstva mimo lesy (hájky, remízky, skupiny vzrostlé zeleně ve volné krajině mimo urbanizované území),  vyhlídkový bod od poutní kaple Navštívení Panny Marie v Rusíně,  stará ekologická zátěž, místo bývalé dnes již rekultivované a zarostlé skládky.

2.10. Současný charakter sídla 2.10.1. Funkční využití území Obec Rusín sousedí na západě se Slezskými Rudolticemi (k.ú. Pelhřimovy, k.ú. Ves Rudoltice, k.ú. Městys Rudoltice, k.ú. Koberno) a Bohušovem (k.ú. Bohušov, k.ú. Kašnice u Bohušova). Severní, východní a jižní hranici obce tvoří státní hranice s Polskem. Obec Rusín patří mezi malé obce, tvoří ji tři samostatná sídla, nejlidnatější je vlastní Rusín, výrazně menší jsou části Hrozová a Matějovice. Počet obyvatel celkem k 1.1.2012 činil 149 osob. Jedná se o typicky vesnické osídlení v zemědělské krajině. Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, rekreační (zejména Hrozová i Matějovice), částečně výrobní a obslužná. Na stabilitě osídlení řešeného území se podepisuje zejména poloha obce, transformace osídlení po II. světové válce, řada sociodemografických faktorů – zejména vysoká míra nezaměstnanosti v širším regionu. Za hlavní omezující faktor je možno v prvé řadě považovat nevyvážené hospodářské podmínky území, zejména pak širšího regionu. Většina zastavěného území všech tří sídel obce plní funkci plochy smíšené obytné, přičemž velká část těchto pozemků jsou dle návrhu ÚP Rusín vhodné pro dostavbu. V současnosti stabilizovanou funkcí občanského vybavení plní hřbitov v Matějovicích, areál kostela se hřbitovem v Hrozové, hřiště v Rusíně a kaple nad Rusínem, ostatní plochy občanského vybavení jsou součástí ploch smíšené obytné. Stabilizované plochy pro výrobu a skladování jsou vymezeny v Hrozové a Matějovicích. Jako územně stabilizované plochy veřejných prostranství - veřejné zeleně jsou vymezeny plochy u kostela v Hrozové a u křižovatky silnic v centru Rusína. Pro jsou určeny územně stabilizované plochy vodojemu a vodního zdroje a zastavitelná plocha pro čistírnu odpadních vod v k.ú. Rusín. Rekreační funkce území obce spočívá v cykloturistice (nejvýznamnější je cyklotrasa 6116 procházející jižní částí k.ú. Hrozová) a individuální rodinné rekreaci. Značná část domů

venkovské zástavby Hrozové a část Matějovic je využívána k druhému bydlení ("chalupaření"). Základní členění současného funkčního využití ploch ÚP Rusín řešeného území je uvedeno v TAB. 1. 2.10.2. Doprava V řešeném území se nacházejí pouze silnice III. třídy, jsou to:  silnice III/45720 Liptaň - Slezské Rudoltice - Hrozová,  silnice III/45725 Slezské Rudoltice - st. hranice,  silnice III/45814 Město albrechtice - Hrozová - Osoblaha,  silnice III/45816 Hrozová - Rusín,  silnice III/45817 Hrozová - průjezdná,  silnice III/45818 Rusín - Matějovice,  silnice III/45819 Ostrá Hora - Koberno - Slezské Rudoltice,  silnice III/45821 Bohušov - Matějovice - st. hranice. Celková plocha vozovek uvedených silnic III. třídy činí cca 10,8 ha. Hromadná doprava je provozována pravidelnými autobusovými linkami procházejícími všemi sídly obce. Stávající parkoviště jsou v provozu u hřbitova v Matějovicích, u obecního úřadu a u hřiště v Rusíně a u kostela v Hrozové. V řešeném území se nachází několik cyklistických tras. V jižní části k.ú. Hrozové prochází cyklotrasa 6116 - od Pískořova po silnici III/45814 do Slezských Rudoltic a dále po silnici III/45725. Místní cyklotrasa prochází od Slezských Rudoltic po silnici III/45720 přes sídla Hrozová, Rusín a Matějovice do Kašnice a Bohušova. Železniční a letecká doprava se řešeného území nedotýká. 2.10.3. Napojení na technickou infrastrukturu Zásobování vodou Do doby vybudování vodovodu ze Slezských Rudoltic zůstane pro zásobování Rusína v provozu stávající vodovodní systém s jímáním vody z vrtu R-3, úpravnou vody a akumulací ve vodojemu. Obyvatelé místní části Hrozová a Matějovice budou do doby vybudování vodovodu zásobeni vodou z vlastních studní. Odvádění a čištění odpadních vod V současnosti jsou veškeré splaškové odpadní vody z řešeného území likvidovány pouze prostřednictvím domovních septiků (příp. ukládány do žump). Zásobování elektrickou energií Sídla v řešeném území jsou zásobena dostatečným výkonem elektrické energie. Hlavním přívodním vedením je vedení vysokého napětí 22 kV (linka č.34 vedené z Osoblahy do Slezských Rudoltic), z kterého jsou do Matějovic, Hrozové a Rusína vedeny odbočky. Pět stávajících distribučních trafostanic je svým výkonem i územním rozmístěním postačující i pro další období. Zásobování teplem Veškeré stavební objekty jsou teplem zásobovány prostřednictvím lokálních zdrojů.

Zásobování plynem Řešené území nemá napojení na žádný plynovod. Spoje (telekomunikace a radiokomunikace) Západní částí řešeného území podél komunikace Slezské Rudoltice-Koberno je veden dálkový optický kabel. Stávající zařízení spojů je postačující. Nakládání s odpady Komunální odpady vč. nebezpečných a velkoobjemových, které vznikají v řešeném území jsou likvidovány mimo řešené území. 2.10.4. Ekonomický potenciál území - výroba, podnikání Rozhodujícím ekonomickým potenciálem řešeného území je, a zřejmě i do budoucna zůstane zemědělství a ně navazující činnosti vč. řemeslné výroby, chovatelství, turistiky vázané na zemědělství aj. 2.10.5. Kulturně historické hodnoty území Co do počtu je kulturních památek na řešeném území poměrně málo. Jedná se hlavně o kostel sv. Michala s areálem hřbitova v Hrozové a venkovský dům v Rusíně. Jejich ochrana je zajišťována správním rozhodnutím. Další památky místního významu, tj. dochované původní domy, kapličky, poklony (kříže) a Boží muka jsou rozmístěny v zastavěném území i volné krajině. 2.10.6. Rekreace a cestovní ruch Rekreační význam obce spočívá v cykloturistice a individuální rodinné rekreaci. Nejvýznamnějším je cyklotrasa 6116 procházející jižní částí k.ú. Hrozová. Značná část domů venkovské zástavby Hrozové a část Matějovic je využívána k druhému bydlení - rodinné rekreaci.

2.11.Vývoj ŽP v řešeném území bez pořízení návrhu ÚP Rusín Prognóza dalšího vývoje ŽP v řešeném území bez pořízení ÚP Rusín je, vzhledem k množství ovlivňujících faktorů, značně neurčitá. V takovém případě lze předpokládat do určité míry živelný vývoj, což se může odrazit zejména v postupné degradaci obytného prostředí z důvodu zanedbávání technické infrastruktury, přičemž v návrhu ÚP Rusína v oblasti rozvoje technické infrastruktury je obsaženo:  odkanalizování sídla Rusín oddílnou kanalizací, čištění splaškových vod bude zabezpečeno prostřednictvím nové mechanicko-biologické čistírny (ČOV). Navrhovaná kanalizace bude v zastavěném území přednostně umisťována do komunikací a veřejných prostorů, pro kanalizační sběrač mimo zastavěné území bude vymezen koridor. Odtok z ČOV bude zaústěn do potoku Hrozová,  výstavba "Zemědělské bioplynové stanice Rusín", která bude schopna dodávat do sítě elektrickou energii a blízké bytové domy bude zásobovat teplem,  na silnicích III/45821 a III/45818 budou provedeny úpravy směrových oblouků,  silnice III/45814 v úseku od křižovatky s III/45720 až po hranici k.ú. Pelhřimovy bude rekonstruována (v současnosti naprosto nevyhovující stavební stav),  bude směrově i šířkové (v parametrech silnice III. třídy) rekonstruována místní komunikace mezi Matějovicemi a státní hranici,  bude vybudována nová místní komunikace k obsluze zastavitelné plochy v Rusíně.

Návrh ÚP Rusína dále v oblasti ochrany přírodního prostředí počítá s:  doplněním chybějících ploch prvků ÚSES,  stanovením podmínek pro využití ploch smíšených nezastavěného území, lesních a přírodních a zemědělských ploch, čímž bude umožněno zvyšování podílu zeleně a lesů ve volné krajině,  omezením zastavitelných ploch na nezbytné minimum, intenzifikace zástavby v zastavěném území zaručí minimalizaci záboru kvalitních orných půd,  důsledným zachováním vyhlídky od kaple Navštívení Panny Marie v Rusíně, která představuje významnou krajinářskou hodnotou.

3. Charakteristiky ŽP významně ovlivněny návrhem ÚP Rusín Co do možnosti významnějšího ovlivnění ŽP obsahuje návrh ÚP Rusína pouze záměr na zbudování "Zemědělské bioplynové stanice Rusín" (dále jen BPS). Předpokládané negativní vlivy BPS lze redukovat na mírně zvýšenou hladinu hluku z vlastního provozu (24hod.) a ze zvýšeného silničního provozu v nejbližším okolí BPS. Další vlivy BPS na ostatní složky ŽP (ovzduší, vodu, půdu, veřejné zdraví, krajinu a ekosystémy), jakož i vlivy na základní složky ŽP plynoucí z ostatních úprav v řešeném území, obsažené v návrhu ÚP Rusín, lze považovat za zanedbatelné.

4. Současné problémy a jevy ŽP, které by mohly být pořízením návrhu ÚP Rusín významně ovlivněny Sídelní struktura širšího regionu, druh a intenzita vazeb, přirozená dělba funkcí sídel do značné míry předurčují jak rozvoj celého regionu, tak i rozvoj vlastního řešeného území, přičemž toto představuje typické vesnické osídlení v zemědělské krajině. Pro sídelní strukturu řešeného území je do značné míry determinující podprůměrná hustota osídlení, které je výrazně ovlivněno jednak řadou sociodemografických faktorů, zejména vysokou mírou nezaměstnanosti, jednak přírodními podmínkami, předurčujícími území k intenzivnímu zemědělství. V územně analytických podkladech SO ORP Krnov jsou pro oblast řešeného území vytipovány k řešení následující problémy:  nevyhovující parametry silnice III/45814 vedené na jih z Hrozové,  chybí propojení do Polska z Rusína k hranici s Polskem,  v RBK v Matějovicích jsou vyznačeny zastavitelné plochy,  chybí doplnění části realizovaného LBK. Všechny uvedené problémy jsou v návrhu ÚP Rusína zohledněny a vyřešeny - viz kap. 1.3.2. V řešeném území se nenacházejí žádná zvláště chráněná území, ani ptačí oblasti.

5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace na ŽP Veškeré záměry obsažené v návrhu ÚP Rusín, jsou řešeny v jediné variantě, jiné využití území se v dané fázi projektové přípravy území neočekává. Vlivy nulové varianty (tzn. nerealizace záměrů návrhu ÚP Rusín) jsou shrnuty v kap. 2.11.

Objekty bydlení jsou v území situovány hlavně podél silničních komunikací (Rusín podél silnic III/45816 a III/45817, Hrozová podél silnice III/45814 a Matějovice podél silnice III/45821). S případně novou obytnou zástavbou se počítá v prostoru zastavěného území obce, zejména jako výplň proluk řídké zástavby. Na plochách smíšeně obytných budou rozvíjeny podmínky pro bydlení s možností umisťování občanské vybavenosti a služeb, ale i drobného podnikání a řemesel bez negativních vlivů na převažující funkci, tj. bydlení. Severně od obytné části Rusína, částečně na současných plochách určených k výrobě a skladování, je zamýšlena výstavba BPS - viz Příloha č. 5. Všechny navrhované rozvojové plochy navazují na stávající a dochovanou urbanistickou strukturu obce. Realizace nové zástavby v tomto území je limitována pouze dříve uvedenými limity využití území - viz kap. 2.9. Rozsah rozvojových ploch je v návrhu ÚP limitován kapacitou dopravní obsluhy, odkanalizování a zásobování pitnou vodou. Návrh počítá s určitým rozšířením ploch pro bydlení (v Rusíně) a občanského vybavení (v Rusíně a Matějovicích), což představuje zábor zemědělské půda v rozsahu cca 3,4 ha. K záboru lesní půdy nedojde. Realizací navrhovaných záměrů nedojde k výraznému ovlivnění charakteristiky krajinného rázu, zejména pak charakteristiky přírodní a charakteristiky prostorových vztahů a uspořádání krajinné sféry. Současný stav ŽP může být do určité míry přechodně ovlivněn v průběhu výstavby plánovaných objektů, zejména BPS, následně pak běžným provozem BPS v důsledku mírného nárůstu silniční dopravy na přístupových komunikacích. Tato problematika není předmětem řešení ÚP a musí být proto řešena v rámci programu organizace výstavby zahrnující optimalizaci provádění stavebních prací.

5.1. Vlivy na půdu V koncepci návrhu ÚP Rusín se počítá se záborem cca 3,93 4,30 ha zemědělské půdy. Jedná se o: Z ní tvoří:  zábor v celkovém rozsahu cca 2,47 2,19 ha pro plochu smíšenou obytnou v rozsahu cca 0,27 0,26 ha na BPEJ 5.14.00 a cca 1,2 1,03 ha na BPEJ 5.11.00, obě BPEJ jsou zařazeny k I. tř. ochrany. Do BPEJ 6.43.00, které patří do II. tř. ochrany, spadá 0,90 ha zem. půdy. 

zábor v celkovém rozsahu cca 1,46 1,43 ha pro plochu umístění BPS v rozsahu cca 0,62 0,61 ha na BPEJ 6.37.16 (V. stupeň ochrany), cca 0,42 ha na BPEJ 6.26.11, (III. stupeň ochrany) a cca 0,42 ha BPEJ 5.14.00 (stupeň ochrany I.).

Vyhodnocení záboru půdy bude zpracováno dle příslušných zákonných ustanovení (zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 231/1999 Sb., vyhlášky č. 13/1994 MŽP, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF). Vlastní provoz BPS nebude mít žádný negativní vliv na rozsah a způsob užívání půdy, na znečištění půdy, stabilitu a erozivitu půd a místní topografii. V areálu BPS nejsou a nebudou produkovány emise těžkých kovů nebo jiných polutantů, které by mohly mít dopad na zemědělskou půdu z hlediska možných depozit. Dusík obsažený v digestátu je méně "těkavý" než dusík dodávaný průmyslovými hnojivy. Aplikace na pozemky zajistí přísun potřebných živin a přispívá k omezení dávek průmyslových hnojiv.

5.2. Vlivy na vodu Realizací koncepčních záměrů obsažených v návrhu ÚP Rusín nedojde k výraznému negativnímu ovlivnění odtokových poměrů v území. Pro zásobení pitnou vodou je navrženo vybudování nového vodovodu s napojením na skupinový vodovod Osoblažsko. Stávající vodovodní řady v obci Rusín zůstanou zachovány, budou vybudovány rozvodné řady v Hrozové a Matějovicích. Do doby vybudování vodovodu ze Slezských Rudoltic zůstane pro zásobování Rusína v provozu stávající vodovodní systém s jímáním vody z vrtu R-3, úpravnou vody a akumulací ve vodojemu. Obyvatelé místní části Hrozová a Matějovice budou do doby vybudování vodovodu zásobeni vodou z vlastních studní. Očekává se pozitivní ovlivnění kvality (tj. snížení znečištění) odtokových vod v důsledku nové oddílné kanalizace a ČOV v Rusíně. Stávající úsek jednotné kanalizace bude ponechán a využíván jako kanalizace dešťová. V Hrozové a Matějovicích se počítá se zachováním stávajícího systému likvidace splaškových vod v žumpách, septicích a malých domovních ČOV. Hlavní recipient povrchové vody řešeného území (potok Hrozová a jeho provostranný přítok Matějovický potok) budou v celém svém průběhu řešeným územím ponechány v současném (tj. přírodě blízkém) stavu v souladu s Plánem oblasti Povodí Odry. Také funkce všech stávajících vodních nádrží (východně a západně od Matějovic na Matějovickém potoce a vodní plocha v centru Matějovic), zůstane patrně zachována. Vliv provozu BPS na podzemní i povrchové vody bude zanedbatelný, při dodržení stanovených podmínek provozního řádu. Veškeré objekty BPS budou pravidelně testovány na vodotěsnost. Podle aktuálního metodického pokynu MŽP jsou bioplynové stanice zemědělského typu brány jako nejbezpečnější a nejméně problematické bioplynové stanice. Výstupy z takovéto bioplynové stanice odpovídají parametrům exkrementů hospodářských zvířat. Navíc při anaerobní fermentaci v mezofilních podmínkách (41°C) a neutrální hodnotě pH jsou ničeny pachové složky, choroboplodné zárodky i semena plevelu. Takovýto materiál (digestát) obsahuje jenom ty prvky, které již obsahují vstupní suroviny a rozhodně ho není možné považovat za odpad, který by mohl snižovat kvalitu půdy nebo vody. Digestát není vodám nebezpečný a bude zapravován do půdy buď přímo během aplikace, příp. do 24 hodin.

5.3. Vlivy na ovzduší Ovlivnění současného stavu ovzduší po realizaci hodnocené koncepce je možné předpokládat pouze v prostoru nebo nejbližším okolí BPS, vlivy na klima v lokalitě nenastanou. Výroba bioplynu (anaerobní fermentací) v BPS a jeho energetické využití nemá negativní vliv na životní prostředí jako celku, ani na znečištění ovzduší. Vyráběný bioplyn, vč. jeho energetické složky, tj. metanu (CH4), je jímán do vzduchotěsných zásobníků, přitom CH4 je v určitém množství přirozenou složkou ovzduší do kterého se dostává při samovolném rozkladu organické hmoty. Provoz BPS vyvolá mírně zvýšený nárok na dopravní obsluhu. BPS bude schopna dodávat do sítě elektrickou energii a blízké bytové domy bude zásobovat teplem, což v důsledku představuje pozitivní mírné snížení emisí škodlivin do ovzduší z lokálních topenišť. Vlivy BPS na kvalitu ovzduší jsou podrobně hodnoceny v rozptylové studii a odborném posudku, které tvoří samostatné přílohy Oznámení k záměru "Zemědělská bioplynová stanice Rusín", zpracované (v rozsahu přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb.) agriKomp Bohemia s.r.o.,

Mgr. Vladimír Vecheta, Brno, září 2011. Pro záměr BPS byl taktéž zpracován odborný posudek, který je přílohou Oznámení a který doporučuje záměr k realizaci.

5.4. Vlivy na veřejné zdraví Kvantifikovat vlivy realizace návrhu ÚP Rusín na lidské zdraví je možné pouze v rámci rizikové studie9) (Risk assessment), zpracované na podkladě podrobné hlukové a imisní studie. Na základě rozboru veškerých koncepční návrhů obsažených v návrhu ÚP Rusín, lze usuzovat na zanedbatelný vliv jejich realizace na lidské zdraví.

5.5. Vlivy na krajinu a ekosystémy Krajinný ráz je kategorií smyslového vnímání, je utvářen přírodními a kulturními prvky, složkami a charakteristikami, jejich vzájemným uspořádáním, vazbami a projevy v krajině. Hodnocení krajinného rázu se týká především hodnocení prostorových vztahů, uspořádání jednotlivých prvků krajiny v určitém prostoru s ohledem na zvláštnost, působivost a neopakovatelnost tohoto prostorového uspořádání. Každá charakteristika se navenek uplatňuje v prostorových, vizuálně vnímaných vztazích krajiny, zároveň také hodnotami vycházejícími z prostorového uplatnění estetických hodnot, harmonického měřítka a vztahů v krajinném systému. Z hlediska vlivu na dnešní stav krajiny, dojde realizací návrhu ÚP Rusín k následujícím změnám:  zábor pozemků ZPF - viz kap. 5.1.,  změna vzhledu stávající zástavby v obci. Obě uvedené změny však je možno z hlediska globálního vlivu na krajinný ráz považovat za zcela zanedbatelné, zejména bude-li nová výstavba pozemních staveb navržena a provedena s ohledem na včlenění do přirozeného rázu okolní krajiny. Vliv výstavby navrhovaných záměrů na biotickou složku krajiny bude velmi omezený, vzhledem k proponovanému rozsahu nové výstavby. Velmi pozitivní je pak návrh ÚP Rusín na doplnění prvků ÚSES.

6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů návrhu ÚP Rusín na ŽP Návrh ÚP Rusín je vyhodnocen jako koncepce z hlediska vlivů na ŽP dle metodiky MŽP a Metodického výkladu MŽP (viz Úvod). Vyhodnocení bylo provedeno v souladu se zadáním ÚP Rusín a stanovisky dotčených orgánů a organizací a samozřejmě byla také zohledněna všechna související zákonná ustanovení. Hodnocena je jediná varianta, jiné varianty umístění záměrů na území obce jsou za současné situace bezpředmětné, vzhledem k připravenosti zájmových ploch, konfiguraci terénu, situování existující i plánované zástavby, obslužné síti komunikací atd. Při posuzování se vycházelo ze srovnání závěrů uvedených v kap. 2.11., tj. tzv. nulová varianta a závěrů plynoucích z kap. 3 až 5.

9

)

Není povinnou součástí SEA

Nulová varianta pro jednotlivé záměry (tj. nerealizace záměru a ponechání území odpovídajícímu současnému stavu) představuje nepřímé negativní ovlivnění kvality prostředí tím, že nebude využit možný volný potenciál obce, ať už co se týče bytové zástavby, doplnění občanské vybavenosti, vytvoření nových pracovních příležitostí, využití sportovního a rekreačního zázemí obce. Opoždění nebo odmítnutí investic v oblasti dobudování potřebné infrastruktury obce by se pravděpodobně projevilo i zaostáváním v oblasti ekonomického zázemí obce Rusín. Soubor opatření vedoucími k eliminaci případných negativních dopadů navrhovaných záměrů na životní prostředí a veřejné zdraví je podrobně popsán v následující kapitole.

7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení, nebo kompenzaci závažných záporných vlivů na ŽP V území navrženém pro realizací záměrů návrhu ÚP Rusín je několik oblastí, jež si vyžadují konkrétní analýzu a zvážení možností vlastní realizace tak, aby se co nejméně negativně dotýkaly životního prostředí. Jejich stručný přehled je shrnut v následujícím textu této kapitoly.

7.1. Ochrana zemědělského a lesního půdního fondu Vyhodnocení záboru půdy musí být v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 231/1999 Sb., vyhlášky č. 13/1994 MŽP, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF a dle metodického pokynu MŽP ČR (čj. OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze ZPF ze dne 1.10.1996 s účinností od 1.1.1997 ve znění pozdějších předpisů. 

V rámci projektové přípravy je nutné specifikovat dle jednotlivých parcel a jejich ploch rozsah trvalého záboru zemědělského půdního fondu (ZPF) dle BPEJ a odpovídajících tříd ochrany. Zemědělská půda navrhovaná k záboru je ve I., III. a V. třídě ochrany ZPF. Půdy v I. třídě ochrany jsou v rozsahu cca 2,47 2,19 ha navrženy k záboru pro smíšenou obytnou zástavbu a v rozsahu cca 0,41 ha pro výstavbu BPS. Jde o bonitně nejcennější zemědělské půdy, které je možné odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu.

V případě záboru bude třeba zajistit důkladnou skrývku orniční vrstvy a podorničí a její uložení na mezideponii zabezpečenou proti zaplevelení, a to až do konečného uplatnění k náhradnímu využití. Nakládání se skrytou ornicí bude nutné důsledně realizovat podle pokynů orgánů ochrany ZPF. V rámci realizace stavebních záměrů plynoucích z návrhu ÚP Rusín bude nutné maximálně omezit nadbytečné pojezdy těžké techniky po pozemcích ZPF v okolí plánovaných staveb. Při terénních úpravách nesmí být zemina ani dočasně deponována na pozemcích určených k plnění funkce lesa (PUPFL), mechanismy provádějící zemní úpravy nesmějí na PUPFL vjíždět, zemní úpravy nesmí být realizovány v blízkosti porostních okrajů, popř. mimolesní zeleně rostoucí v ochranném pásmu lesa, kde hrozí nebezpečí poškození dřevin (poškození kořenů, odření kůry), v případě lesa, pak poškození významného krajinného prvku. O případném eventuelním kácení mimolesní zeleně musí rozhodnout příslušný orgán státní správy se souhlasem vlastníka pozemků.

Realizací záměrů návrhu ÚP Rusín nedojde k záboru lesního půdního fondu.

7.2. Ochrana vod Užívání pozemků kolem vodních toků a ochrana staveb k vodohospodářským účelům je stanovena vodním zákonem č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Návrh zásobování obce pitnou vodou, jakož i jejího odkanalizování vychází ze zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (v platném znění). Řešené území má v provozu veřejný vodovod pouze pro zásobování lokality vlastního Rusína. Počítá se s vybudováním vodovodu ze Slezských Rudoltic, na který budou napojeny i místní části Hrozová a Matějovice. Taktéž je plánována výstavba nové oddílné kanalizace pro sídlo Rusín vybavené před zaústěním do recipientu (potok Hrozová) mechanicko-biologickou čistírny odpadních vod. Ochrana uvedených technických zařízení je zajištěna respektováním příslušných ochranných pásem. Ochrany podzemních vod za běžného provozu BPS je zabezpečeno důsledným dodržováním schváleného provozního řádu. V rámci plánované výstavby v území je zapotřebí bezpečně manipulovat s látkami, které mohou ovlivnit jakost a kvalitu povrchových a pozemních vod (doplňování paliv provádět na plochách zabezpečených proti úniku ropných látek). Pro případný únik ropných nebo jinak závadných látek musí být kontaminovaná zemina neprodleně odstraněna a uložena na lokalitě určené k těmto účelům, rovněž je nutné zajistit dostatečné množství sanačních prostředků pro případnou likvidaci úniku ropných látek.

7.3. Ochrana před hlukovou a imisní zátěží, ochrana veřejného zdraví Podle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací jsou nejvyšší přípustné hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb stanoveny pro denní dobu hodnotou 50 dB, pro noční dobu pak hodnotou 40 dB. Současná zátěž hlukem a škodlivými imisemi v ovzduší v sídlech řešeném území není známa. Lze však předpokládat, že hlavním zdrojem hluku v celém řešeném území je silniční doprava. Intenzity dopravy na silnicích III. třídy jsou obecně velmi nízké, zvláště pak v oblasti řešeného území. Z toho plyne, že vyhláškou stanovená limitní hladiny hluku nejsou v současnosti překračovány.

Zvýšenou hladinu hluku v území je proto možné očekávat pouze v souvislosti se zamýšlenou výstavbou jednotlivých záměrů v území, zejména pak s výstavbou BPS. Běžný provoz výroby bioplynu a elektrické energie v BPS nebude významným zdrojem hluku ani vibrací. Největším zdrojem hluku za provozu bude kogenerační jednotka, která však bude zabudována ve zděném objektu a tím dostatečně odcloněna od venkovnímu prostředí. Pohyb mobilních prostředků po areálu BPS bude odpovídat množství navážených a odvážených materiálů a nebude podstatně vyšší (prognózovaný nárůst intenzity dopravy činí cca 6 vozidel/24 hod.), než stávající dopravní provoz v lokalitě BPS.

Dle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 597/2006 Sb. o sledování a vyhodnocení kvality ovzduší nesmí imisní zatížení ovzduší území škodlivina překračovat stanovené limity. Zvýšení imisního zatížení ovzduší nad stanovené limity v důsledku realizace stavebních záměrů se nepředpokládá.

Pro minimalizaci negativních vlivů hluku i imisí v období výstavby lze doporučit následující obecná opatření:  stavební práce provádět výhradně v denní době (7 - 21 hod.) a po co nejkratší možnou dobu, během víkendů stop hlučným stavebním prácím,  dokonalý technický stavu všech stavebních mechanismů, jejich důsledná kontrola z hlediska možných úkapů ropných látek,  při demoličních a výkopových pracích zamezit vzniku nadměrné prašnosti (např. kropením),  odpad z demolic skladovat na vhodných skládkách, omezit mezideponie a skladování prašných materiálů,  zemní materiál maximálně využít pro povrchovou úpravu terénu na dané lokalitě,  důsledné čištění pneumatik (případně podvozků) aut a stavebních mechanismů před výjezdem ze staveniště,  zajistit čištění veřejné komunikace v prostoru výjezdu ze staveniště atd. Z pohledu obecné ochrany veřejného zdraví lze doporučit následující:  organizačními opatřeními zlepšit plynulosti dopravy,  maximálně podpořit přechod na ekologické vytápění zemním plynem,  snížení prašnosti v obci rozšířením trvalých travních porostů a krajinné zeleně. V technologických řešeních jednotlivých záměrů (vyplývajících z ÚP Rusín) bude zapotřebí upřednostnit kriteria ochrany životního prostředí, především bezpečnosti osob, bezpečnosti materiálů z hlediska jejich odolnosti a trvanlivosti, tj. pro minimalizaci potřeby udržovacích prací.

7.4. Ochrana ekosystémů, krajiny a bioty Veškerými stavebními záměry v řešeném území, realizovanými v budoucnu v intenci návrhu ÚP Rusín (jedná se o rozšíření ploch smíšeně obytných a plochy pro BPS lokalizovaných intravilánu sídel) nebude narušen krajinný ráz. Z tohoto hlediska tudíž není nutno deklarovat žádná specifická opatření. Na ochranu bioty je pak možno vymezit následující obecná opatření:  zajistit ochranu každého stromu ve smyslu ČSN DIN 18 920 Sadovnictví a krajinářství ochrana stromů, porostů a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech,  pro vegetační úpravy, případně náhradní výsadbu použít geograficky původní dřeviny, s ohledem na stanovištní podmínky (expozice svahu, fyzikální a chemické vlastnosti půdního substrátu atd.),  zásahy do zeleně provádět v období mimo vegetaci (tj. od 1.10. do 31.3.).  kácení nebo ořez dřevin v jiném ročním období lze realizovat pouze v nezbytně nutných a odůvodněných případech na základě projednání s orgánem ochrany přírody.

7.5. Urbanisticko – architektonické řešení Nová zástavba musí být navržena v takových polohách a objemech, aby v budoucnu nedošlo k poškození obrazu sídla. Nová výstavba se musí řídit urbanistickými regulativy, jež stanovují funkční využití ploch, intenzitu zastavění, výškovou hladinu. Nová zástavba by měla navázat na stávající zástavbu v území (stavební čára, tvary střech, architektura území) a měla by respektovat zákonem stanovené limity využití území.

Zastavěné a zpevněné plochy nemají přesáhnout stanovené procento celkové výměry stavebního pozemku. Garáže u nových rodinných domů bude nutné řešit jako jejich součást. Na každém pozemku rodinného domu musí být zajištěna odstavná stání, aby nebyla narušována průjezdnost úzkých místních komunikací. Stavby pro chov zvířat se mohou umístit u rodinných domů jen pokud je provoz takových staveb hygienicky nezávadný a neobtěžuje okolní objekty bydlení. Pro oplocení pozemků je nutné dodržet požadavek na zachování potřebné délky rozhledu pro zastavení na veřejné silniční komunikaci, oplocení pozemku nesmí zasahovat do rozhledových polí křižovatek a rozhledového pole připojení stavby na pozemní komunikaci. Projekt nové zástavby musí zohledňovat i výhledový záměr rozvoje obce, především koordinaci činností souvisejících s výstavbou jednotlivých záměrů se stávající a navrhovanou technickou infrastrukturou obce - napojení na veřejný vodovod, odkanalizování obce a napojení na čistírnu odpadních vod apod. Součástí projektu by měl být rovněž plán ozelenění.

8. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany ŽP do ÚPD Do návrhu ÚP Rusín jsou zapracovány veškeré vnitrostátní cíle ochrany ŽP, zejména:  návrh na rozšíření biocenter a biokoridorů ÚSES,  návrh zastavitelných ploch pro bydlení,  návrh podmínek využití ploch smíšených obytných umožňují provozování malých živností a drobného podnikání a výstavbu občanského vybavení v obytném území,  návrh zásobování pitnou vodou a budování nové oddílné kanalizace je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje,  návrh ÚP Rusín zahrnuje výstavbu BPS, která představuje určité navýšení hladiny hluku znečištění ovzduší, což je ale kompenzováno snížením počtu lokálních topenišť v Rusíně,  Rusín vč. místních částí je malým producentem odpadu, proto nemá zpracovaný Plán odpadového hospodářství. V obci se shromažďuje separovaný komunální odpad, likvidace a zpracování odpadu probíhá mimo obec,  opatření v dopravě, tj. úprava problémových úseků silnic III. třídy a místních komunikací. Z politiky územního rozvoje ČR žádný konkrétní záměr pro návrh ÚP Rusín nevyplývá, z koncepčních materiálů MSK nevyplývají žádné konkrétní záměry, které by měly být zapracovány do návrhu ÚP Rusín.

9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivů ÚPD na ŽP Základem pro stanovení ukazatelů pro sledování vlivů ÚPD na ŽP jsou nejvíce ovlivněné složky ŽP u nichž dojde k nejvýraznější změně oproti stávajícímu stavu10. Z předchozího textu plyne, že:  realizací stavebních záměrů obsažených v návrhu ÚP Rusín nedojde k výrazné změně hlukového a imisního zatížení území,  intenzita silniční dopravy zůstane na přibližně dnešní úrovni,  v souvislosti s úpravami dopravní infrastruktury dojde ke zlepšení plynulosti silničního provozu.  rozšířením stávající technické infrastruktury obce (vodovod, kanalizace vč. ČOV, výroba tepla a elektřiny v BPS), vzniknou nové možnosti pro bydlení, snad i rozvoj malých živností, služeb a drobného podnikání v území. Naplnění uvedených předpokladů patrně nevyžaduje realizaci poměrně nákladného měření hlukového a imisního zatížení území. Rozhodující pro odstartování požadavku na monitorovací měření hluku a imisí v ovzduší však může být konkrétní volba výrobních a podnikatelských aktivit, zejména na plochách smíšených obytných i plochách občanského vybavení. Požadavek na monitorovací měření však mohou být vyvolána i následně na základě stížnosti obyvatel (např. při nadměrném hluku z provozu areálu BPS, z nadměrné dopravy aj.).

10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Předkládané posouzení návrhu ÚP Rusín bylo zpracováno v souladu s následujícími zákonnými ustanoveními, vyhláškami, nařízeními vlády a metodickými pokyny:  Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí,          

10

Zákon č. 183/2006 Sb. Stavební zákon, Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, Zákon č. 254/2001 Sb.- vodní zákon, Metodika posuzování vlivů koncepcí podle Zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb., Metodický výklad k postupu příslušných úřadů při aplikaci ustanovení §10i a ustanovení souvisejícího zákona č. 100/2001 Sb., aj.

Dle "Metodického výkladu k postupu příslušných úřadů při aplikaci Dílu 3 Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb." se při vyhodnocení SEA a formulování stanoviska SEA k ÚPD příslušným orgánem obvykle nepožaduje monitoring účinků realizace ÚPD jako koncepce, ani se pro ně nestanovují indikátory jako u jiných koncepcí (povinnost pořizovatele sledovat vývoj v řešeném území a přistupovat ke změnám ÚPD je zakotvena v §30 stavebního zákona). Přesto považujeme za vhodné uvést nad stanovený rámec dále prezentované ukazatele.

Předmětem návrhu územního plánu Rusín je návrh ploch pro bydlení, územní rezervy pro výrobu, návrh ploch pro občanské vybavení, řešení dopravy, technické infrastruktury, vymezení prvků územního systému ekologické stability krajiny, vymezení limitů využití území vyplývajících z řešení územního plánu, respektování podmínek ochrany přírody a krajiny, návrh opatření v oblasti péče o životní prostředí apod. Všechny navrhované záměry v území jsou hodnoceny v jediné variantě, jiné varianty umístění záměrů na území obce jsou za současné situace bezpředmětné, vzhledem k připravenosti zájmových ploch, konfiguraci terénu, situování existující i plánované zástavby, obslužné síti komunikací atd. Při posuzování se vycházelo ze srovnání závěrů uvedených v rámci kap. 2.11. "Vývoj ŽP v řešeném území bez pořízení návrhu ÚP Rusín" (tzv. nulová varianta) a závěrů plynoucích z kapitol 3 až 5. Realizací proponovaných koncepcí ÚP Rusín nebudou dotčeny prvky ÚSES, VKP a památkové či jinak chráněné objekty. Dojde však k omezenému záboru zemědělské půdy v rozsahu 3,93 4,30 ha, podrobně viz kap. 5.1. Rozvoje smíšeně obytného území obce Rusín (ve vlastním Rusíně 1,33 1,3 ha, v Hrozové pak 1,08 1,18 ha) je situováno do území se snadným přístupem k stávající dopravní síti, v těsném sousedství zastavěného území, do míst proluk ve stávající zástavbě, čili do míst umožňující co nejsnadnější napojení na již zbudovanou technickou infrastrukturu obce. Ve smíšeně obytných územích budou rozvíjeny i podmínky pro umisťování občanské vybavenosti a služeb, drobného podnikání a řemesel. Je navrženo odkanalizování sídla Rusín oddílnou kanalizací, splaškové odpadní vody budou čištěny v navržené mechanicko-biologické čistírně odpadních vod (ČOV). Trasa navrhované kanalizace je v zastavěném území přednostně umisťována do komunikací a veřejných prostorů, pro kanalizační sběrač mimo zastavěné území je vymezen koridor. Odtok z ČOV bude ústit do toku Hrozová. Stávající úsek jednotné kanalizace v Rusíně bude ponechán a využíván jako dešťová kanalizace. Realizace jednotlivých záměrů v území si vyžádá napojení na stávající (vodovod a elektrickou síť), příp. na nově navrhovanou kanalizaci s ČOV. Případné problémy v připojení konkrétních záměrů budou řešeny individuálně. Navrhovaná nová oddílná kanalizace s odvodem splaškových vod do ČOV bude využívat mechanicko - biologické přečištění vod. V Hrozové a Matějovicích zůstane zachován stávající systém likvidace splaškových vod v žumpách (s odvozem fekálií), septicích a malých domovních ČOV. Návrh ÚP Rusín zahrnuje umístění "Zemědělské bioplynové stanice Rusín" (BPS), která bude do sítě dodávat elektrickou energii a blízké bytové domy bude zásobovat teplem. Vytápění ostatních bytových domů zůstává individuální, objekty občanského vybavení zůstanou vytápěny domovními kotelnami. Systém nakládání s odpady se nemění. Komunální odpady, které vznikají v řešeném území budou nadále likvidovány mimo řešené území. Na silnicích III/45821 a III/45818 jsou navrženy úpravy směrových oblouků (u hřbitova v Matějovicích a u vjezdu do Matějovic od Rusína. Silnice III/45814 v úseku od křižovatky s III/45720 až po hranici k.ú. Pelhřimovy je navržena k rekonstrukci pro špatný stavební stav.

Účelová komunikace je navržena od křižovatky silnice III/45725 se silnicí III/45814 ke státní hranici - nové lokální propojení s územím Polska. Dále je navržena nová účelová komunikace k obsluze BPS Rusín. Dopravní zatížení území se očekává přibližně na stejné úrovni jako dosud. Při změnách v území v blízkosti nemovitých kulturních památek a na pozemcích památek místního významu musí bude respektována jedinečnost památek a celkový ráz prostředí. Nové samostatné cyklostezsky navrhovány nejsou, navrhuje se však prodloužení cyklotrasy z Matějovic ke státní hranici a cyklotrasy 6116 ke státní hranici po nově navržené vybrané účelové komunikaci. Dočasně zvýšenou hlukovou a imisní zátěž v území lze očekávat především v souvislosti s vlastní realizací proponovaných záměrů v území. Monitorovací měření (hluk, imise, znečištění vod), se v souvislosti s realizací záměrů obsažených v návrhu ÚP Rusín, nenavrhují.

11. Závěr Záměry obsažené v koncepcích návrhu ÚP Rusín, vzhledem k současnému a výhledovému stavu jednotlivých složek ŽP a s přihlédnutím ke všem souvisejícím skutečnostem (výsledkům průzkumů v území i závěrům tohoto SEA posouzení), budou realizovatelné za následujících podmínek a předpokladů:  orgány ochrany zemědělského půdního fondu povolí požadovanou změnu funkčního využití pozemků v současnosti evidovaných jako ZPF,  v případě vyčlenění půdy ze ZPF za účelem realizace jednotlivých navržených záměrů je nutné, aby vlastní výstavba probíhala dle územně plánovací dokumentace, aby respektovala uspořádání ploch v území, limity využití území, možnosti napojení na dopravní i technickou infrastrukturu apod., a tím přispěla k bezproblémovému začlenění navrhovaných záměrů do okolní krajiny,  výstavba a následný provoz jednotlivých objektů v území budou mít minimální negativní dopady na stávající stav životního prostředí (tzn. bezpečné odvedení dešťových a splaškových vod ze zastavěných území, eliminace znečištění způsobeném úkapy motorových kapalin, stabilizace území před následky erozí, minimalizace dopadů na okolní ÚSES a významné krajinné prvky, vyřešená problematika likvidace odpadů apod.),  na plochách smíšeně obytných přednostně rozvíjet podmínky pro bydlení, tj. vč. zlepšení občanské vybavenosti a služeb,  vzhledem k celkovému charakteru řešeného území, upřednostňovat aktivity, které mají minimální dopad na okolní obytnou zástavbu obce, tzn. preferovat především drobné podnikání, rozvoj řemesel, popř. skladování,  budou dodrženy imisní limity znečištění ovzduší dle přílohy č. 1 Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. z 12. prosince 2006, o sledování a vyhodnocení kvality ovzduší,  budou dodrženy imisní limity hluku v území dle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., kterým se mění Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací,  v důsledku realizace záměrů v území nesmí být překračovány limity, které požaduje Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kterým se stanovují ukazatelé přípustného znečištění povrchových vod.

Na základě splnění výše uvedených podmínek lze pak návrh Územního plánu Rusín označit jako ekologicky přijatelný a doporučit ho k realizaci v navržené lokalitě.

Vypracoval: Ing. Petr Tovaryš OSVĚDČENÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ke zpracování dokumentací o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí. Č.j.:914/139/OPVŽP/95)

Seznam grafických příloh Příloha č. 1: Geologie - kvartérní pokryv Příloha č. 2: Povrchové vody Příloha č. 3: Půda Příloha č. 4: Příroda Příloha č. 5: Funkční využití ploch