Edukace u pacientů s totální endoprotézou kyčelního kloubu. Monika Matušková

Edukace u pacientů s totální endoprotézou kyčelního kloubu

Monika Matušková

Bakalářská práce 2011

*** naskenované Prohlášení str. 1***

ABSTRAKT Tématem bakalářské práce je edukace pacientů s totální endoprotézou (TEP) kyčelního kloubu. Práce je členěna na část teoretickou a praktickou. Teoretická část seznamuje s problematikou totální endoprotézy kyčelního kloubu. Zabývá se edukací v tomto směru a edukačním procesem po TEP kyčelního kloubu. Praktická část určuje hlavní cíle bakalářské práce, ze kterých je sestaven kvantitativní dotazník pro pacienty ortopedického oddělení. Vyhodnocení je statisticky zpracováno do tabulek a grafů.

Klíčová slova: kyčelní kloub, totální endoprotéza, pacient, edukace, edukační proces

ABSTRACT The theme of my work is the education of patients with total joint replacement (THR), hip joint. The work is divided into the theoretical and the practical parts. The theoretical part presents the problems of total hip arthroplasty. It deals with education in this field and education process of the THR of the hip joint. The practical part identifies the main objectives of the thesis, which consists of a quantitative questionnaire for an orthopedic department patients. The evaluation is statistically processed into tables and graphs.

Keywords: the hip joint, total joint replacement, patient, education, educational process

Děkuji Mgr. Bc. Pavle Kudlové, PhD., za trpělivost, odborné rady a připomínky, které mi poskytla při vedení mé bakalářské práce. Zároveň děkuji Martinu Kuželovi za pomoc při zpracování průzkumného šetření. Děkuji své rodině za podporu při studiu. Prohlašuji, že odevzdaná verze bakalářské/diplomové práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totožné.

OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................9 1.

ORTOPEDIE ..........................................................................................................................12

1.1

KYČELNÍ KLOUB ................................................................................................................12

1.2

KINEMATIKA .......................................................................................................................12

1.3

TOTÁLNÍ ENDOPROTÉZA KYČELNÍHO KLOUBU ....................................................13

1.3.1 TYPY ENDOPROTÉZ KYČELNÍHO KLOUBU ............................................................................13 1.3.2 DŮVODY K PROVEDENÍ NÁHRADY KYČELNÍHO KLOUBU ENDOPROTÉZOU ............................15 1.3.3 KONTRAINDIKACE K IMPLANTACI KYČELNÍHO KLOUBU ......................................................16 1.3.4 KOMPLIKACE TOTÁLNÍ ENDOPROTÉZY KYČELNÍHO KLOUBU ...............................................16 2.

EDUKACE ..............................................................................................................................19

2.1

ZÁKLADNÍ PREMISY EDUKACE.....................................................................................20

2.2

PRÁVNÍ NORMY EDUKACE PACIENTŮ V ČR .............................................................21

2.3

EDUKACE PACIENTA S TEP KYČELNÍHO KLOUBU ...............................................22

2.3.1 EDUKACE PACIENTA PŘED VÝKONEM ..................................................................................22 2.3.2 EDUKACE PACIENTA PO VÝKONU ........................................................................................24 2.4

EDUKAČNÍ PROCES PO TOTÁLNÍ ENDOPROTÉZE KYČELNÍHO KLOUBU ..................................25

PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................................................27 FORMULACE PROBLÉMU..........................................................................................................27 CÍLE PRŮZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ..............................................................................................28 METODIKA PRŮZKUMNÉHO ŠETŘENÍ .................................................................................29 CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO VZORKU ..................................................................29 ORGANIZACE PRŮZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ............................................................................30 ZPRACOVÁNÍ ZÍSKANÝCH DAT ..............................................................................................31 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA .....................................................................32 DISKUSE ..........................................................................................................................................65 ZAVĚR ..............................................................................................................................................74 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................................77 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK....................................................................80 SEZNAM OBRÁZKŮ......................................................................................................................81 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................................83 SEZNAM PŘÍLOH ..........................................................................................................................85

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií

9

ÚVOD Totální endoprotéza kyčelního kloubu (dále TEP) je jednou z nejrozšířenějších a nejúčinnějších operačních metod v ortopedii. Pacientům navrací zpět soběstačnost, život bez bolesti a výrazného pohybového omezení. Úspěšnost návratu závisí především na pacientovi samotném, na jeho aktivním přístupu a jeho schopnosti překonat dočasné potíže. Aby TEP kyčelního kloubu proběhla bez zbytečných komplikací a byla opravdu razantním přínosem do kvality života pacienta, musí příprava, edukace, operace a doléčení splňovat poměrně přísná kritéria. Každé ortopedické pracoviště má svá specifika, obecná pravidla jsou však jasně stanovená. Správná příprava pacienta k operaci, úspěšně provedená implantace kloubní náhrady a následné kvalitní doléčení navrací pacientovi téměř plné zdraví pohybového aparátu a dovoluje mu plnohodnotný život. V České republice je ročně naimplantováno přes 10 000 totálních endoprotéz kyčle (Přikryl, 2009, s. 167). Edukace je důležitou a nezastupitelnou součástí léčby a ošetřovatelského procesu. Pojem edukace v sobě nese učení, výchovu, vzdělávací proces, předání informací, výuku nových návyků. Dobře edukovaný pacient má lepší předpoklad uzdravit se, získat zpět soběstačnost, vědět více o možných komplikacích a pooperačním léčebném režimu, také o prevenci a upevnění zdraví. Dobrá, efektivní a kvalitní edukace tvoří základ předcházení problémům a komplikacím, patří mezi nejdůležitější aktivity nejen sestry, ale i celého zdravotnického týmu a podílí se nejen na příznivém průběhu léčby, ale i na posílení zdravotního uvědomění pacientů. Edukace jako proces výchovy a vzdělávání musí být individuální a jednoduchá na úrovni pochopení pacienta. Pro téma edukace u pacientů s totální endoprotézou kyčelního kloubu jsem se rozhodla záměrně. Pracuji na oddělení, kde jsou hospitalizováni pacienti, mimo jiné, i s touto diagnózou. Edukace zde hraje významnou roli jak v předoperačním tak pooperačním období. Za tímto účelem byl formulován problém: „Jsou pacienti přijatí na ortopedické oddělení v Nemocnici Přerov za účelem totální endoprotézy kyčelního kloubu dostatečně informováni o pooperační péči a možných komplikacích?“


10

Za tímto účelem byly stanoveny tři cíle: 1)

Zjistit, jaké mají pacienti s TEP kyčelního kloubu vědomosti o pooperačním léčebném režimu.

2)

Zjistit u pacientů vědomosti o komplikacích, které mohou po TEP kyčle vzniknout, jak jim předcházet a jejich možné prevenci.

3)

Zmapovat komponenty edukační lekce, které jsou k edukaci využívány.


TEORETICKÁ ČÁST

11


12

1. ORTOPEDIE Ortopedie je samostatný chirurgický obor, který se vyčlenil z všeobecné chirurgie. Zabývá se nemocemi pohybového ústrojí vrozenými a získanými deformitami, funkčními onemocněními a poraněními podpůrného a pohybového aparátu, jejich léčbou, prevencí a rehabilitací. Kromě léčby je v ortopedii významná zejména prevence, tedy zabránění vzniku onemocnění a deformit pohybového aparátu (Dungl, 2005, s. 2526).

1.1

Kyčelní kloub

V ortopedii představuje kyčel mimořádně exponovanou krajinu, doslova „královský kloub“ (Bartoníček, 2004, s. 146). Každý kloub se skládá ze spojovacích kostí, které tvoří kloubní hlavici a jamku, kloubní pouzdro a nitrokloubní chrupavčité destičky. Kloubní pouzdro je složeno z vrstvy vazivové a synoviální. Vazivová vrstva tvoří pevný obal kloubu a synoviální vrstva vystýlá kloubní dutinu. V synoviální vrstvě jsou přítomny buňky, které produkují tekutinu, zajišťující zvlhčení třecích ploch kloubních konců. Tekutina zároveň vyživuje kloubní chrupavku. Kloubní pouzdro je bohatě inervované, proto při poškození bolí. Kloubní konce jsou kryty pružnou, sklovitě hladkou hyalinní chrupavkou, která se při poškození neobnovuje. V kloubní chrupavce jsou otvory, kterými je vtlačována a vytlačována synoviální tekutina. Prostup této tekutiny hraje důležitou roli a chování chrupavky při jakékoliv deformaci je určováno stupněm její nasycenosti synoviální tekutinou (Dylevský, 2009, s. 9194). Kyčelní kloub je jednoduchý kulový kloub omezený (enarthrosis). Skelet kyčelního kloubu tvoří centrální část kosti pánevní nazývaná acetabulum a proximální konec kosti stehenní zakončený hlavicí femuru (Bartoníček, 2004, s. 146). Kyčelní kloub (art. coxae) spojuje stehenní kost s pletencem dolní končetiny. Tento významný kloub dolní končetiny se podílí na zajištění pohybu celého těla, včetně jeho stabilizace v prostoru. Anatomický tvar kyčelního kloubu, jeho vazivový aparát, kloubní pouzdro a vazy umožňují plnit tuto funkci (Bartoníček, 2004, s. 146).

1.2

Kinematika

Pohyb v kyčelním kloubu je dán jeho tvarovou úpravou artikulujících kostí, mohutností a průběhem vazů pouzdra.


13

Pohyby v kyčelním kloubu: •

flexe asi do 120° zvětšuje se při současné abdukci,

•

extenze jen asi do 13°,

•

abdukce do 40° zvětšuje se při současné flexi,

•

addukce do 10°,

•

zevní rotace do 15°a vnitřní rotaci do 35° rotace oběma směry se zvětšuje při současné flexi v kyčelním kloubu (Dylevský, 2009, s. 184).

1.3

Totální endoprotéza kyčelního kloubu

Totální endoprotéza kyčelního kloubu je v dnešní době osvědčenou a dlouhodobě vyzkoušenou metodou chirurgického léčení nemocí a úrazů kyčelního kloubu. Endoprotéza je umělá náhrada postiženého kloubu, skládající se ze dvou funkčních částí. Jedna, která nahrazuje kloubní jamku a druhá hlavici kosti stehenní (femorální dřík). Dohromady tvoří kloub, který je spojen spolu pouze tlakem a tahem svalstva a okolních tkání (Dungl, 2005). „Možnost provedení náhrady poškozeného kyčelního kloubu endoprotézou znamená pro milióny lidí na celém světě často jedinou cestu zpět do normálního života bez bolesti a bez výrazného pohybového omezení“(Sosna, 2003, s. 9). 1.3.1

Typy endoprotéz kyčelního kloubu

Pro náhradu kyčelního kloubu může být použita tzv. endoprotéza cervikokapitální, zde je nahrazena pouze hlavice kosti stehenní, nebo endoprotéza totální, kde můžeme nahradit endoprotézou jak hlavici, tak kloubní jamku. TEP kyčelního kloubu v zásadě rozdělujeme podle typu ukotvení do kosti na cementované (obě komponenty jsou fixovány kostním cementem), necementované (komponenty jsou fixovány do kosti bez cementové mezivrstvy), a endoprotézy hybridní, kde je každá z komponent fixována jinou technikou (Dungl, 2005, s. 922).


14

1) Totální endoprotézy cementované Jde o totální kloubní náhradu, kdy jamka a femorální dřík s hlavicí je do kosti fixován pomocí kostního cementu. Standardním postupem je polyetylénová jamka, která je do upraveného acetabula, zbaveného poškozené kloubní chrupavky a marginálních osteofyt, upevněna kostním cementem, a kovový dřík s kovovou hlavičkou o průměru 28 nebo 32 mm. Můžeme použít i kombinaci keramické hlavičky a polyetylénu, která vykazuje nižší otěr polyetylénu (Sosna, 2003, s. 11). 2) Totální endoprotézy necementované Jsou endoprotézy, které není zapotřebí fixovat do kostního lůžka kostním cementem. Ukotvení je zajištěno tvarem a speciální úpravou jejich povrchu, která po určité době zajistí pevnou adhezi ke kostnímu lůžku. Princip ukotvení spočívá ve vrůstání kosti do pórů povrchu endoprotézy, nástřik hydroxyapatitem (Sosna, 2003, s. 11). 3) Totální endoprotézy hybridní Jde o kombinaci cementovaného femorálního dříku a některého typu necementované jamky (press fit jamka, rozpínací jamka, šroubovací jamka), která by měla umožnit výměnu opotřebované artikulační vložky jamky. Tento typ nachází uplatnění stále častěji (Širůčková, 2010, s. 60). 4) Hip resurfacing Jedná se o operační metodu, kdy implantát dává svou konstrukcí předpoklad lepšího funkčního výsledku. Případné mechanické uvolnění se může vyřešit implantací klasické endoprotézy. Tato metoda, vhodně indikovaná a kvalitně provedená, navrací klienta do plnohodnotného aktivního života. Konstrukce implantátu se snaží maximálně přiblížit zdravému kyčelnímu kloubu, jak anatomicky tak biomechanicky. Tento typ operační metody nachází uplatnění stále častěji. Indikací k tomuto výkonu jsou jednak klienti, u kterých nejsou velké anatomické změny v oblasti kyčelního kloubu, ale také klienti, u nichž je vzhledem k věku a úrovni pohybové aktivity implantace dříkové

náhrady

problematická

nebo

je

mechanického selhání (Širůčková, 2010, s. 60).

zde

pravděpodobnost

předčasného


15

5) Nejnovější trendy Jedná se o unikátní postup operace, při kterém je využíván nový, operační postup bez rizika poškození svalů nebo jejich úponů. Podstatou je malá operační rána, minimum nežádoucích účinků a poskytnutí co nevyššího komfortu pacientovi. Operatér může využít kombinaci operační techniky s počítačem. Tehdy hovoříme o počítačově asistované chirurgii. I při minimální operační ráně má operatér přehled o celé operované oblasti a přístupových cestách. I když není miniinvazivní náhrada kyčelního kloubu určena pro všechny nemocné, operatéry

a

pracoviště,

tak

by

měla

být

v

repertoáru

těch

pracovišť,

která se endoprotetikou ve větší míře zabývají. O přínosu miniinvazivní metody při krátkodobém hodnocení svědčí, minimální poškození tkání, což znamená pro pacienta výrazně menší bolestivost, malý otok, menší krevní ztráty, snížené riziko infekce a tím i časnou mobilizaci následující den po operaci, ekonomicky nejvýznamnější je zkrácení doby hospitalizace a rychlejší návrat do normálního života. Je nutné si uvědomit, že výsledky u endoprotéz je třeba hodnotit z dlouhodobého hlediska. Definitivně však můžeme mluvit o přínosu až za 1520 let (Stehlík, 2005, s. 11). 1.3.2 •

Důvody k provedení náhrady kyčelního kloubu endoprotézou

degenerativní

onemocnění

kyčelního

kloubu

–

koxartróza

(která

nereaguje

na konzervativní terapii), •

poškození kyčelního kloubu úrazem, zlomenina krčku stehenní kosti, poúrazová destrukce kloubu,

•

destrukce kloubu v důsledku revmatického onemocnění,

•

destrukce hlavice stehenní kosti, zapříčiněná jiným onemocněním,

•

nádorové onemocnění horního konce stehenní kosti.

Hlavním důvodem pro rozhodnutí k operaci je bolest provázející základní onemocnění, výrazná porucha funkce kloubu omezující celkovou hybnost a soběstačnost klienta (Sosna, 2003, s. 16).

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 1.3.3

16

Kontraindikace k implantaci kyčelního kloubu

Jsou stavy, které by mohly negativně ovlivnit průběh operace a celkovou pooperační rekonvalescenci pacienta. Mezi tyto stavy řadíme: •

závažná kardiopulmonální onemocnění, není-li možná spinální či epidurální anestézie,

•

závažná cévní onemocnění, která znemožňují efektivní pooperační rehabilitaci (pokročilá ateroskleróza, ischemická postižení periferních tepen dolních končetin),

•

strukturální postižení centrální nervové soustavy, závažná psychická onemocnění,

•

přítomnost infekčního ložiska kdekoli v organismu, kožní afekce na dolních končetinách, ∞

chronické infekce urogenitálního traktu, nemoci dolních cest

dýchacích, nutné je věnovat pozornost sanaci chrupu, •

jako relativní kontraindikací může být v tomto případě věk, obezita, sociální zázemí atd. (Halásová, 2010, s. 66).

1.3.4

Komplikace totální endoprotézy kyčelního kloubu

Každá operace v sobě skýtá určitá rizika. Stejně jako jiné druhy operačních výkonů je i náhrada kyčelního kloubu zatížená možností komplikací, mezi které patří peroperační komplikace, dané svou lokalitou, rozsahem a charakterem výkonu. Kromě toho existuje celá řada komplikací celkových i místních. Vůbec nejzávažnější komplikací je smrt, která souvisí s operačním výkonem. Nejčastější komplikací je bolest, která může vzniknout z různých příčin. Bolest, která přímo vychází z TEP, může mít různou příčinu−uvolnění, tumor, burzitidu, otok měkkých tkání, únavovou zlomeninu. Jednou z časných komplikací je krvácení. Mezi další komplikace patří: •

Poruchy spojené s hojením operační rány – mohou ovlivnit jak pooperační průběh, tak i další osud implantátu. Patří sem zpomalené hojení, které je doprovázené serózní sekrecí ze subkutánního hematomu, dále také hemartros (přítomnost krve v kloubu), drobné okrajové nekrózy rány, plošné nekrotické defekty, dehiscence operační rány, stehové abscesy a píštěle, povrchový raný infekt.

•

Poranění nervů – významná paréza je komplikací asi 1 % implantací. K peroperačnímu poškození nervu může dojít při velkém prodloužení končetiny nebo opakovanou traumatizací nervu, dále také při nesprávným založení hrotnatého elevatória. Dle literatury se kompletní úprava dá očekávat asi ve 40 % případů, 40 %


17

se upraví částečně, ve 20 % je paréza trvalá (Halásová, 2010, s. 66). •

Flebotrombóza – u operací kyčelních kloubů je zvýšené riziko vzniku zánětu hlubokých žil dolních končetin. Riziko flebotrombózy u pacientů po TEP kyčle je asi 50%. Rovněž je vysoký výskyt plicní embolie. Vysoké riziko TEN přetrvává asi 3 měsíce po operaci, přitom nejvíce úmrtí vzniká ve 2. a 3. pooperačním týdnu 77 %. Prevencí je především včasná mobilizace, rehabilitace, chůze a cvičení. Při dlouhodobém omezení pohybu a snížené aktivitě dochází ke zpomalení toku krve v žilách, proto je důležité, aby pacienti, kteří jsou nuceni po operaci déle ležet, alespoň pohybovali

nohama

v kotnících

nebo

zatínali

svaly

lýtka.

U

pacientů,

kteří mají zvýšené riziko vzniku trombózy, se před operací podávají nízkomolekulární hepariny, které snižují srážlivost krve. Dalším preventivním opatřením je bandážování dolních končetin. Zkracuje se hospitalizace pacientů po TEP kyčle, takže pacienti jsou propouštěni ve vysokém riziku TEN a většina klinických případů TEN se proto odehrává doma nebo v doléčovacích a rehabilitačních zařízeních (Halásová, 2010, s. 67). •

Plicní embolie – je závažný, život ohrožující stav, způsobený uvolněním krevní sraženiny do oběhu a její cestou do plicního řečiště. Pacient má zabandážované dolní končetiny, jsou mu podávány léky rozpouštějící krevní sraženiny a snižující srážlivost.

•

Nestejná délka končetin – vyskytuje se u 1832 % operovaných pacientů. Nežádoucímu prodloužení se s ohledem na stabilitu endoprotézy někdy nelze vyhnout. Předoperační kontrola je obtížná a vzhledem poloze klienta na operačním stole objektivně těžko měřitelná (Dungl, 2005, s. 939).

•

Luxace endoprotézy – základním požadavkem k TEP kyčelního kloubu je stabilita, která je zajištěná dobře nastavenými komponenty a dostatečnou tenzí měkkých tkání. Vykloubení umělé náhrady kloubu je u primooperací v rozmezí 110 %, u reimplantací 20 %. Luxace může nastat z důvodu spontánní luxace při nedostatečné stabilitě endoprotézy, a to v případě technické chyby nebo rizikového klienta, další vliv může mít páčení krčku femorálními komponenty o okraj náhrady acetabula nebo páčení kostěného femuru o kostní prominence pánve (Dungl, 2005, s. 937).

•

Infekční komplikace – v zásadě vyžadují složité léčebné postupy, znamenají prodloužení hospitalizace, delší doby léčení pacienta, mohou však způsobit selhání implantátu, který je nutné odstranit. Časný infekt se projeví v průběhu hojení operační


18

rány, průběh je vždy akutní. Pozdní infekce může mít různě dlouhý časový odstup. Vzniká většinou hematogenní cestou ze vzdálenějšího ložiska infekce v těle. Může mít formu náhlého akutního zánětu, nebo plíživou formou s minimem klinických příznaků. •

Periprotetické zlomeniny – nárůst jejich počtu je v důsledku implantace TEP v nižším věku. Pacient má zavedený implantát ve femuru delší dobu a postupně dochází k úbytku kostní hmoty.

•

Heterotopická osifikace - vzniká brzy po operačním výkonu a to zejména u mužů, kdy kalcifikace progreduje v rozsáhlou kostní novotvorbu.

•

Mechanické selhání – k selhání může dojít při aseptickém uvolnění endoprotézy v důsledku osteolýzy. Životnost implantátu může limitovat i otěr způsobený pohybem protilehlých komponent. Selhání implantátu může být ovlivněno chronickým přetěžováním, obezitou, neadekvátní sportovní a pracovní aktivitou. Vede k němu i chybná technika při implantaci, vada materiálu a chybná konstrukce implantátu (Halásová, 2010, s. 67).


19

2. EDUKACE Podle (Juřeníkové, 2010, s. 9) je to „proces soustavného ovlivňování chování a jednání jedince s cílem navodit pozitivní změny v jeho vědomostech, postojích, návycích a dovednostech. Edukace znamená výchovu a vzdělávání jedince“. Cílem edukace je získat a udržet pacienta aktivního v léčbě (Magurová, 2009, s. 48). Edukace, je intencionálně řízený proces změn kvality všech jejich účastníků, který musí akceptovat zákonitosti učení se klienta i jeho osobní předpoklady (Kudlová, Tomanová, 2004, s. 1). Edukační lekcí rozumíme každou záměrnou učební jednotku, v níž má být dosaženo změny u vzdělaného jedince. Je vybavena cíli, jasně definovaným učivem, materiálně technickou a organizační výbavou, jsou vybrány metody a jejich alternativy, systémem kontroly. Patří sem informační intervence (Kudlová, Tomanová, 2004, s. 2). Záměrná edukace by měla být vybavena cíli (představou kvality, k níž chceme směřovat). Struktura cílů k vyučovací lekci by měla postihnout celou osobnost konkrétního, učícího se jedince – kognitivní, afektivní i psychomotorickou. Všechny cíle by měly být formulovány jasně a srozumitelně. Cíl se týká edukátora i edukovaného jedince (Kudlová, Tomanová, 2004, s. 2). Obsah, tedy učivo má v záměrné edukaci tři základní podoby. Formální (informační) učivo (je vymezeno), realizované učivo, je učivo, které bylo účastníky edukace zpracováno, děje se v učební lekci, osvojené učivo je ta podoba, kterou jedinec užije v životní situaci. Není to jen informace, kterou jedinec zná, ale i informace se kterými jedinec operuje v rozhodovacích procesech. Osvojené učivo je výstupní kvalita edukovaného jedince, tvoří je vědomosti, dovednosti, schopnosti a postoje (Kudlová, Tomanová, 2004, s. 3). Metody, jako způsoby a činnosti, jimiž se jedinec učí danému učivu. Každá součást učiva má jiný charakter a vyžaduje jiné osvojovací procedury. Utváření všech dovedností je etapovité, každá etapa vyžaduje jiné vedení, jinak náročné zadání. Edukátor by měl všechny varianty postupů znát, aby je byl schopen v dané situaci použít, vybrat k nim učební pomůcku, typy úloh, tedy vše, co povede ke splnění cíle. Materiálně technické vybavení každé lekce je závislé na jejím rozsahu, charakteru učiva, na cílech. Patří sem přístroje a pomůcky k prezentaci učiva, demonstrační modely, soubory


20

různě náročných úloh ke zpětné vazbě, evaluační klíč, studijní opory (letáky, brožurky, apod.). Do organizační stránky patří prostorové zabezpečení, přítomnost vyučujícího s jeho didaktickými dovednostmi nebo systém samostudia a kontroly (Kudlová, Tomanová, 2004, s. 3). Kontrolní evaluační systém, jde o proces vyhodnocování, hodnocení a ocenění hodnoceného jevu. Jde o systém diagnostiky, čili zjišťování, posuzování a hodnocení vstupních podmínek, průběžného stavu a závěrečných výstupů z edukačního programu či lekce. Cílová uživatelská skupina. Každá edukační lekce je determinována uživateli, tj. frekventanty vzdělávání. Víme, komu je určena a tím předpokládáme charakteristické možnosti učícího se jedince (Kudlová, Tomanová, 2004, s. 3). Zvláštním činitelem je profesionalita edukátora, jeho schopnost projektovat učební lekci, vybavit ji všemi náležitostmi. Zda umí formulovat cíle, vybrat vhodné diagnostické a učební pomůcky, zda je schopen převzít odpovědnost za efektivitu edukační lekce. (Kudlová, Tomanová, 2004, s. 5).

2.1

Základní premisy edukace

•

Pacient má právo na edukaci.

•

Důležitost je kladena nejen na edukaci pacienta, ale také na edukaci jeho blízkých, rodinných příslušníků, aby se zabránilo zbytečným zdravotním komplikacím, popř. konfliktům.

•

Každý pacient je individuální osobnost, charakteristická svými fyzickými, afektivními a kognitivními vlastnostmi. Proto se edukace pacienta musí soustředit kromě fyzikální stránky nemoci také na stránku psychickou, sociální a duchovní.

•

Základem kvalitní edukace, je navázání kontaktu, především zájem pacienta, jeho vnitřní motivace – já chci, získání pacienta ke spolupráci a vhodné osobnostní vlastnosti edukátora.

•

Při vyučování pacienta plní edukátor jednotlivé kroky edukačního procesu, reaguje na další potřeby pacienta a jeho rodiny, snaží se snížit pocity strachu, úzkosti, nejistoty, snaží se pomoci pacientovi pochopit jeho vlastní roli v péči o svoji osobu


21

a jeho odpovědnost za své zdraví. Vzhledem k těmto úkolům, by měl mít edukátor potřebné teoretické znalosti, praktické dovednosti, dostatek empatie a ochoty pomoci, respekt k osobnosti pacienta, správné verbální a nonverbální komunikační schopnosti a schopnost poradce. •

Před zahájením edukačního procesu by měly být odstraněny bariéry edukace, které by mohly narušit, nebo dokonce znemožnit proces edukace.

•

Edukace je tím účinnější, čím více se na ni aktivně podílí samotný edukant (Kudlová, 2006, s. 117).

2.2 •

Právní normy edukace pacientů v ČR Aby se pacient mohl svobodně a správně rozhodnout ohledně dalšího postupu léčby či péče, měl by být náležitě informován a edukován o svém zdravotním stavu. Pacient má právo a potřebu vědět, jak pečovat o své zdraví.

•

Etický kodex České lékařské komory ukládá lékaři povinnost nemocného nebo jeho zákonného zástupce srozumitelným způsobem informovat o charakteru onemocnění, zamyšlených diagnostických a léčebných postupech, včetně rizik, o uvažované prognóze a o dalších důležitých okolnostech, které během léčby mohou nastat. Lékař podle zákona musí pacienta poučit a edukovat. Zákon však již nestanovuje konkrétní obsah ani formu poučení. Poučení má být provedeno srozumitelně a o poučení má být proveden záznam do zdravotnické dokumentace.

•

Všeobecné sestry, rehabilitační pracovníci (fyzioterapeuti) a laboranti jsou oprávněni podávat poučení pouze v rámci svých profesních kompetencí a činností, viz. vyhláška č.424/2004, kdy podle této vyhlášky všeobecná sestra edukuje pacienty, případně jiné osoby v ošetřovatelských postupech a připravuje pro ně informační materiály, poučuje pacienta o ošetřovatelských problémech, které identifikovala a řeší, o ošetřovatelských výkonech. Všeobecná sestra není ze zákona oprávněná informovat pacienta

o

stanovené

diagnóze,

prognóze

a

postupu

s těmito informacemi následně pracovat (Kudlová, 2006, s. 118).

léčby,

ale

může


2.3

22

Edukace pacienta s TEP kyčelního kloubu

Edukace pacienta s diagnózou TEP kyčelního kloubu je nedílnou součástí léčby a účastní se jí celý ošetřovatelský tým. Edukace je velice zásadní a důležitá. Jde o vzájemnou spolupráci celého multidisciplinárního týmu složeného jak z lékařů, všeobecných sester tak i rehabilitačních pracovníků (fyzioterapeutů) a, nutričních pracovníků. Sestra v edukaci zaujímá velice důležitou roli. Cílem edukace je zlepšení kvality života u pacienta s TEP kyčelního kloubu. Důležitým aspektem je návrat do normálního života bez bolesti a výrazného pohybového omezení. Úspěšnost návratu závisí zejména na aktivním přístupu každého

operovaného

jedince, na tom, jak dokáže využít všech prostředků,

které mu pomohou překonat dočasné obtíže. Jedním z prostředků je cíleně zaměřený pohyb, který vede k obnově funkce operovaného kloubu (Matouš, 2005, s. 7).

2.3.1

Edukace pacienta před výkonem

V případě, že konzervativní léčba není schopna ulevit pacientovi od bolesti, je navrženo operační řešení v náhradě kyčelního kloubu endoprotézou. Dalším důvodem operace může být výrazná porucha funkce kloubu, která vede k omezení pohybu a soběstačnosti pacienta. Nastává složitá situace, kdy se pacient musí sám rozhodnout, jestli takový výkon chce podstoupit a je ochoten přijmout i jistá rizika tohoto výkonu. Pacient je poté odeslán na pracoviště ortopedické ambulance, kde si jej převezme určený operatér, který mu opět vše vysvětlí a podá informace o všech aspektech operační léčby (Sosna, 2003, s. 20). Před operací pacientovi chybí potřebné informace ohledně operačního výkonu, co je třeba si zajistit před operací, jaký bude muset dodržovat léčebný režim, které důležité pomůcky bude potřebovat k zvládnutí pooperačního období. Pacient si nedovede představit, co ho po operaci TEP kyčelního kloubu čeká a jak tento složitý zákrok ovlivní jeho život po propuštění z nemocnice (Sigmundová, 2010, s. 32). Před operačním výkonem je důležité pacientovi vysvětlit, proč je nutné provést výměnu kloubu, objasnit mu, že TEP se provádí v důsledku kloubních změn, které vedou k bolestem, omezení pohybu a poruše stability. Současně je nutné podat informace, které se týkají změny životního stylu (Sigmundová, 2010, s. 32).


23

Pacient by měl vědět, že součástí předoperační přípravy je předoperační vyšetření a kontrola jeho zdravotního stavu. Důležité je seznámit pacienta s hrazením krevních ztrát po operaci. Kde je možností buď podání krve z krevní banky, nebo jeho vlastní krve tzv. autotransfuze, v tomto případě je nutné, aby byl odběr proveden přibližně 45 dnů před plánovaným výkonem. Zdravotnický tým opakovaně zjišťuje, zda pacient dané informace vstřebal, rozumí jim, neboť TEP kyčelního kloubu je výkon náročný s dlouhodobou rekonvalescencí. Každý pacient musí být k tomuto výkonu důkladně připraven, proto je na místě kvalitní jak předoperační tak pooperační edukace (Sigmundová, 2010, s. 32). Cílem edukace před výkonem je poučit pacienta v oblasti zdravého životního stylu, o domácí a předoperační přípravě a následné pooperační péči. Pokud pacient nemá ideální hmotnost, je na místě, aby se snažil ji upravit, protože operace náhrady kyčelního kloubu klade velké nároky na celkovou kondici organizmu. Pacientovi v této oblasti může pomoci nutriční terapeut, který sestaví jídelníček vhodných jídel. V rámci předoperační přípravy je důležité zvýšit tělesnou zdatnost, jen tak můžeme předejít případným komplikacím. Pacient by měl před hospitalizací dát do pořádku všechny osobní záležitosti, zejména tam, kde je nutná osobní návštěva (banky, spořitelny, právník). Měl by si zajistit pomoc rodinného příslušníka, který se o něj po operaci v průběhu šesti týdnů postará. V případě, že pacient nemá dostatečné domácí zázemí, je nezbytné zajistit lůžkové zařízení následné rehabilitace a péče. Lékař i sestra opakovaně informují pacienta, že je nutné přesné dodržení pokynů z hlediska pohybového režimu. Na místě je pomoc praktického lékaře, sociálních pracovníků a v neposlední řadě vlastní rodina či přátelé (Sosna, 2003, s. 23). Součástí edukace je příprava domácího prostředí, kompenzačních pomůcek, které bude pacient po propuštění z nemocnice nutně potřebovat. Nutné je dovybavit byt o nezbytné doplňky jako jsou gelové polštářky pro chlazení operační rány, lůžko a křeslo do vhodné výšky, madla na WC (umístit na boční zeď), nástavec na WC, sedačka do vany, protiskluzová rohož do vany, mycí houbu na dlouhém držadle, připravit si koupelnu na pohodlné a bezpečné mytí. Vhodné jsou též pomůcky pro zjednodušení sebeobsluhy v pooperačním období, jako jsou podpažní berle, francouzské hole, dlouhá obouvací lžíce, podavač či oblékač punčoch, abdukční klín či menší a silnější polštářek (příloha 3). Pomůcky lze koupit v prodejnách zdravotnických potřeb. Sestra informuje pacienta,


24

že některé pomůcky lze předepsat na poukaz, který předepíše lékař (Sosna, 2003, s. 2324). Příprava obuvi, kterou bude pacient po operaci používat, je rovněž důležitá. Sestra doporučí pacientovi obuv, která se dobře obouvá, měkké, pohodlné boty s pevnou patou a podpatkem do 3 cm. Pro pobyt v nemocnici je vhodná pevná domácí obuv s plnou špičkou a zavřenou patou. Další edukační lekcí je preventivní pohybový program. Lékař i sestra informují pacienta o důležitosti pohybové aktivity a podporují ho v nutnosti nácviku pohybových cviků, které bude potřebovat po operaci. Cvičení povede k rychlejšímu zvládnutí cviků po operaci, ale je vhodné i pro posílení svalstva ještě před operací. Vhodné jsou izometrické cviky, prováděné bez pohybu v kyčelním kloubu, které pro pacienta nejsou bolestivé. Na základě poskytnutých informací si pacient bude moci rozmyslet, zda je schopen vše potřebné zajistit, zda bude mít dostatek času na přípravu a zajištění pomoci (Sosna, 2003, s. 24). Ve stanovený den se pacient dostaví na ortopedickou ambulanci, kde budou vystaveny potřebné dokumenty, chorobopis, popřípadě potvrzení o pracovní neschopnosti. Pacienta se ujme ošetřující lékař, který s ním sepíše tzv. anamnézu, vyšetří pacienta jak po stránce ortopedické tak celkové. Ošetřující lékař podá pacientovi informace ohledně operačního výkonu, vysvětlí předoperační a pooperační průběh, který zahrnuje krátkodobou hospitalizaci na JIP a možná pooperační rizika a komplikace. Důležitá je v tomto směru ochota spolupráce ze strany pacienta. Sestra podporuje pacienta a nabídne pomoc v případě jakékoli nejasnosti. Lékař i sestra se opakovaně dotazují pacienta, zda všemu rozumí, protože nedostatečné pochopení může být příčinou řady neshod (Sosna, 2003, s. 26). Díky kvalitní edukaci se mohou obavy z operace snížit. Edukace musí být jasná, srozumitelná a pochopitelná. Důležitá je dobrá spolupráce, trpělivost a snaha o to, aby pacient všemu porozuměl (Juřeníková, 2010). 2.3.2

Edukace pacienta po výkonu

Edukace po výkonu je stejně důležitá jako edukace před výkonem. Edukační lekce lze rozdělit do několika důležitých směrů. Na časné pooperační období, a možnosti rehabilitace, následnou péči po operaci a rehabilitaci, a pohybový režim a rehabilitaci po propuštění z nemocnice. Hlavním úkolem sestry je v tomto období neustálé opakování


25

důležitosti správných postupů a sledování celkového stavu pacienta. Upozorňování na chyby a nedostatky, které mohou vést ke komplikacím (Juřeníková, 2010). 2.4

Edukační proces po totální endoprotéze kyčelního kloubu

Edukační proces je činnost lidí, při které dochází k učení, a to buď záměrně, nebo nezáměrně. Do procesu edukace vstupují podle Juřeníkové (2010, s. 10) čtyři determinanty: 1) edukanti a jejich charakteristika, 2) edukátor, 3) edukační konstrukty, 4) edukační prostředí Edukaci realizujeme na základě zjištěných edukačních potřeb, které jsme stanovili na podkladě vyhodnocení sběru informací o pacientovi. Realizace edukace by měla vycházet z plánu edukace, který jsme si stanovili, a vše by mělo směřovat k naplnění cíle edukace. „Na realizaci edukace by se měl podílet celý multidisciplinární zdravotnický tým, který edukaci provádí na základě svých kompetencí, specializace a stanoveného plánu“ (Juřeníková, 2010, s. 53). Edukační proces po TEP kyčelního kloubu (příloha 2).


PRAKTICKÁ ČÁST

26


27

PRAKTICKÁ ČÁST Ortopedické oddělení v Přerově je součástí chirurgického pavilonu. Disponuje 26 lůžky. Personál tohoto oddělení tvoří vrchní sestra, 7 všeobecných sester, 2 zdravotničtí asistenti a

4

ošetřovatelky.

Základem

velké

operativy

jsou

náhrady

velkých

kloubů

a to jak kyčelního, tak kolenního. Dohromady se těchto operací provede 300 ročně. V minulém roce bylo odoperováno 186 pacientů, kterým byla implantována totální endoprotéza kyčelního kloubu. Důležitost je kladena na edukaci pacienta, součástí této edukace je standard fyzioterapie u pacientů po totální endoprotéze kyčelního kloubu. Režimová opatření a specifická rehabilitace jsou po TEP kyčelního kloubu poměrně obsáhlá, proto jsou úzce spjata se správnou edukací pacienta. Je velmi důležité, aby této edukaci byl dáván dostatečný prostor a čas. U pacientů ve vyšší věkové kategorii, což se u TEP kyčle předpokládá, jde o edukaci nejen pacienta, ale do edukace jsou mnohdy přizváni rodinní příslušníci, s cílem efektivnější edukace a co nejsrozumitelnějšího předání informací. Důležité je naučit se takové způsoby komunikace, které vedou k edukaci pacienta a zpětnou vazbou se přesvědčit jak pacient vnímá a akceptuje informace, které mu zdravotník předává. U dobře edukovaného pacienta lze předpokládat větší spolehlivost při dodržování pooperačního léčebného režimu. Je zcela jasné, že na procesu edukace pacienta po TEP kyčle se podílí celý tým ortopedického oddělení. Lékaři, kteří poskytují pacientovi převážně odborné informace, dále sestry, které edukují o způsobu ošetřovatelské péče, působí na pacientův psychický stav a podporují jeho soběstačnost, mají také na starost informační materiály, které slouží k výchově pacienta (Juřeníková, 2010).

Formulace problému Jsou pacienti přijatí na ortopedické oddělení v Nemocnici Přerov za účelem totální endoprotézy kyčelního kloubu dostatečně informováni o pooperační péči a možných komplikacích?


Cíle průzkumného šetření Cíl 1 Zjistit jaké mají pacienti s TEP kyčelního kloubu vědomosti o pooperačním léčebném režimu. Cíl 2 Zjistit u pacientů vědomosti o komplikacích, které mohou po TEP kyčle vzniknout a možné prevenci, jak jim předcházet. Cíl 3 Zmapovat komponenty edukační lekce, které se využívají na ortopedickém oddělení.

Úkoly průzkumného šetření •

zvolit vhodné respondenty

•

vybrat vhodný vzorek respondentů

•

zvolit místo realizace průzkumného šetření

•

zvolit metodu zpracování získaných informací

•

zhodnotit výsledky průzkumného šetření

28


29

METODIKA PRŮZKUMNÉHO ŠETŘENÍ Nestandardizovaný strukturovaný dotazník viz.(příloha č. 1). Bylo povoleno dotazníkové šetření viz.(příloha č. 7). Dotazník byl vypracován autorkou, diskutován a později schválen vedoucí práce Mgr. Bc. Pavlou Kudlovou, PhD. Byl sestaven na základě formulované otázky a cílů průzkumného šetření. Skládal se z 27 položek, otázky sestavené k jednotlivým cílům byly identifikační, polouzavřené, uzavřené, otevřené, výběrové.

Charakteristika zkoumaného vzorku Skupinu respondentů tvořili pacienti po TEP kyčelního kloubu, hospitalizovaní na

ortopedickém

oddělení

nemocnice

Přerov.

Průzkumné

šetření

probíhalo

u každého pacienta těsně před propuštěním do domácí péče, to znamená 10. den po operačním výkonu. Bylo provedeno u pacientů schopných edukace, spolupracujících, orientovaných místem, časem, osobou. Přiřazení otázek k jednotlivým cílům: Cíl 1 Zjistit jaké mají pacienti s TEP kyčelního kloubu vědomosti o pooperačním léčebném režimu. 16. Jaké jsou zásady v pooperačním období po TEP kyčelního kloubu: 17. Víte, jakými pomůckami by měl být vybaven Váš byt po operaci? 18. Víte, které pohyby jsou po operaci zcela zakázané? 19. Napište, jaké kompenzační pomůcky je nutné v pooperačním období používat: 20. Při poloze na zádech, otáčení a posazování je nutné dodržovat: 21. Do jaké míry můžete dolní končetinu zatěžovat: 22. Kterým činnostem je nutné se po operaci kyčle vyhýbat: 23. Které činnosti jsou naopak po operaci kyčle povoleny (vítány): 24. Jaký je správný sed na židli po operaci kyčle 25. Jaký je správný postup při chůzi o berlích po rovině:


30

26. Jaký je správný postup při chůzi o berlích do schodů: 27. Jaký je správný postup při chůzi o berlích ze schodů: Cíl 2 Zjistit u pacientů vědomosti o komplikacích, které mohou po TEP kyčle vzniknout a možné prevenci, jak jim předcházet 10. Mezi komplikace po TEP kyčelního kloubu patří: 11. Embolie může vzniknout následkem: 12. K infekci může dojít následkem: 13. Jaké mechanismy vedou k vykloubení endoprotézy: 14. Víte, jaká je prevence embolie? 15. Víte, jaká je prevence vykloubení endoprotézy? Cíl 3 Zmapovat komponenty edukační lekce, které se využívají na ortopedickém oddělení. 4. Byly Vám na ambulanci ortopedického oddělení v Přerově předány informace týkající se léčebného režimu po operaci TEP kyčle ještě před nástupem k hospitalizaci? Jak jste byl (a) s předáním informací spokojen (á) známky: 5. Jakou metodou u Vás probíhala edukace? 6. Vyhovovala Vám tato metoda edukace? 7. Proběhlo u Vás ověření, zda jste edukaci porozuměl (a) 8. Zjišťoval u Vás na začátku edukace, co již o daném tématu víte? 9. V jaké oblasti, kdy, kým a v jaké míře jste byl (a) edukován (a) v rámci pooperačního léčebného režimu? Tabulka.

Organizace průzkumného šetření Autorkou bylo osobně rozdáno celkem 60 dotazníků, v období od února do března 2011. Všech 60 respondentů odpovědělo na všechny položky v připraveném dotazníku,


31

i když u některých respondentů, a to zejména u respondentů nad 80 let, byla nutná pomoc při vyplnění některých položek, odpovídali však samostatně, proto byla návratnost dotazníků 100 %. Zpracování získaných dat Získaná data byla hodnocena pomocí tabulek četností. V tabulkách je uvedena absolutní četnost, jež představuje počet respondentů nebo u otázek, kde bylo více možných odpovědí, tak počet celkových odpovědí. Dále je zde označena relativní četnost, která udává, jak velká část z celkového počtu hodnot připadá na danou dílčí hodnotu, je vyjádřena v procentech. Každá tabulka je pro názornost vyjádřena i graficky.


32

VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA Položka č. 1: Jaký je Váš věk? Tabulka 1

Věk respondentů

Věk

Absolutní četnost

Relativní četnost

40 50 let

2

3,33 %

51 60 let

8

13,33 %

61 70 let

15

25,00 %

71 80 let

30

50,00 %

81 90 let

5

8,33 %

Celkem

60

100,00 %

Průzkumného šetření se zúčastnilo celkem 60 respondentů. Tabulka 1 znázorňuje jednotlivé věkové kategorie respondentů. Nejvíce zastoupená je věková kategorie 7180 let a to v počtu 30 respondentů (50,00 %). V pořadí druhou nejpočetnější skupinou jsou respondenti ve věkové kategorii 6170 let v počtu 15 (25,00 %). Třetí skupinou jsou respondenti ve věku 5160 let v počtu 8 (13,33 %), další skupinou je věk 8190 let v počtu 5 (8,33 %). Nejméně početnou skupinu tvořili respondenti ve věku 4050 let v počtu 2 (3,33 %).


33

Graf 1 Věk respondentů

Položka č. 2: Jaké je Vaše pohlaví? Tabulka 2

Pohlaví respondentů

Pohlaví

Absolutní četnost

Relativní četnost

Žena

32

53,33 %

Muž

28

46,67 %

Celkem

60

100,00 %

Tabulka 2 znázorňuje celkový počet respondentů, pacientů ortopedického oddělení, zastoupení žen tvořilo 32 (53,33 %) a mužů 28 (46,67 %).


34

Graf 2 Pohlaví respondentů

Položka č. 3: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Tabulka 3

Vzdělání respondentů

Vzdělání

Absolutní četnost

Relativní četnost

Základní

9

15,00 %

Střední bez maturity

9

15,00 %

Střední s maturitou

34

56,67 %

Vyšší odborné

7

11,67 %

Vysokoškolské

1

1,66 %

Celkem

60

100,00 %

Tabulka 3 popisuje vzdělání respondentů. Nejvíce zastoupenou skupinu tvoří respondenti se vzděláním středním s maturitou v počtu 34 (56,67 %). V pořadí druhou skupinou jsou respondenti shodně se vzděláním základním v počtu 9 (15 %) a středním bez maturity v počtu 9 (15 %). Respondenti s vyšším odborným vzděláním tvoří třetí skupinu v počtu 7 (11,67 %). Nejméně zastoupenou skupinu tvoří respondenti s vysokoškolským vzděláním 1 (1,66 %).


35

Graf 3 Vzdělání respondentů

Položka č. 4: Byly Vám na ambulanci ortopedického oddělení v Přerově předány informace týkající se léčebného režimu po operaci TEP kyčle ještě před nástupem k hospitalizaci? Jak jste byl(a) s předáním informací spokojen(a), známky: Tabulka 4a

Předání informací o léčebném režimu před hospitalizací

Předání informací o Absolutní četnost léčebném režimu před hospitalizací

Relativní četnost

Ano

56

93,33 %

Ne

4

6,67 %

Celkem

60

100,00 %

Tabulka 4a ukazuje, že 56 respondentům (93,33 %) byli předány informace, které se týkaly léčebného režimu po TEP kyčle ještě před nástupem k hospitalizaci, 4 respondenti (6,67 %) tyto informace nedostali. Pokračováním tabulky 4 je známka za předání informací.


Tabulka 4b

36

Spokojenost respondentů s předáním informací (známka za předání)

Známka za předání

Absolutní četnost

Relativní četnost

1

36

64,29 %

2

13

23,21 %

3

6

10,71 %

4

0

0,00 %

5

1

1,79 %

Celkem

56

100,00 %

Pokračování tabulky 4 je spokojenost respondentů s předáním informací (známka za předání). Nejvíce respondentů by udělilo známku 1 v počtu 36 (64,29 %), známku 2 by přidělilo 13 respondentů (23,21 %), známku 3 pak 6 respondentů (10,71 %), známku 4 nepřidělil žádný respondent a známku 5 by udělil 1 respondent (1,79 %). Průměrná známka za předání informací je 1,518.


37

Graf 4 Předání informací o léčebném režimu před hospitalizací

Položka č. 5: Jakou metodou u Vás probíhala edukace? (více možných odpovědí). Tabulka 5

Metoda edukace

Metoda edukace

Absolutní četnost

Relativní četnost

Pouze ústně

42

70,00 %

Brožurou, letáčkem

38

63,33 %

Názorným předvedením,

25

41,67 %

27

45,00 %

Filmem, DVD

0

0,00 %

Jinou formou, metodou

0

0,00 %

předcvičením Demonstračně s využitím pomůcek (berle, FH, abdukční klín)

Tabulka 5 popisuje, jakou metodou edukace probíhala. Respondenti měli na výběr více možných odpovědí. Z celkového počtu 60 respondentů (100 %) tvořili největší skupinu


38

respondenti, kteří byli edukováni ústně 42 respondentů (70,00 %), 38 respondentů (63,33 %) odpovědělo metodu edukace brožuru, letáček. Demonstračně s využitím pomůcek bylo edukováno 27 respondentů (45,00 %), 25 respondentů (41,67 %) odpovědělo jako metodu edukace názorné předvedení, předcvičení. Žádný z respondentů nebyl edukován filmem, DVD, nebo jinou metodou edukace.

Graf 5 Metoda edukace

Položka č. 6: Vyhovovala Vám tato metoda edukace? Tabulka 6

Spokojenost respondentů s výběrem metody edukace

Spokojenost respondentů Absolutní četnost

Relativní četnost

s výběrem metody edukace Ano

45

75,00 %

Ano, částečně

15

25,00 %

Ne

0

0,00 %

Celkem

60

100,00 %

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií Tabulka

6

znázorňuje

spokojenost

respondentů

39 s výběrem

metody

edukace,

kdy 45 respondentů (75,00 %) bylo spokojeno s výběrem metody edukace a 15 respondentů (25,00 %) bylo spokojeno částečně.

Graf 6 Spokojenost respondentů s výběrem metody edukace

Položka č. 7: Zjišťoval u Vás někdo na začátku edukace, co již o daném tématu víte? Tabulka 7 Zjišťování

Zjišťování informací o daném tématu na začátku edukace informací

o Absolutní četnost

Relativní četnost

daném tématu na začátku edukace Ano

21

35,00 %

Ne

39

65,00 %

Celkem

60

100,00 %

Tabulka 7 nám ukazuje, u 21 respondentů (35,00 %) zjišťovali na začátku edukace, co o daném tématu ví a u 39 respondentů (65,00 %) ne. U 21 respondentů zjišťovali, zda o daném tématu něco ví převážně dotazem a komunikací s pacientem.


40

Graf 7 Zjišťování informací o daném tématu na začátku edukace

Položka č. 8: Proběhlo u Vás ověření, zda jste edukaci porozuměl(a)? Tabulka 8a

Ověření edukace

Ověření edukace

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

51

85,00 %

Ne

9

15,00 %

Celkem

60

100,00 %

Tabulka 8a popisuje, zda proběhlo ověření edukace (ověření, zda pacient informace pochopil správně), kdy 51 respondentů (85,00 %) odpovědělo ano a 9 respondentů (15,00 %) odpovědělo ne. Pokud respondenti odpověděli ano, tak měli odpovědět, jakým způsobem ověřování proběhlo. Pokračování tabulky 8.

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií Tabulka 8b

41

Způsoby ověřování


Absolutní četnost

Relativní četnost

Písemný test

1

1,96 %

Úkol

2

3,92 %

Dotaz

48

94,12 %

Jinak

0

0,00 %

Celkem

51

100,00 %

Pokračování tabulky 8, jakým způsobem ověřování proběhlo u 51 respondentů (100 %). Nejvíce ověřování proběhlo pomocí dotazu, odpovědělo 48 respondentů (94,12 %), dále úkolem 2 respondenti (3,92 %) a písemným testem odpověděl 1 respondent (1,96 %).

Graf 8a Ověření edukace


42

Graf 8b Způsoby ověřování

Položka č. 9: V jaké oblasti kdy, kým a v jaké míře jste byl (a) edukován (a) v rámci pooperačního léčebného režimu? Tabulka 9a

Téma edukace (v jaké oblasti), čas edukace (kdy edukováno)

Téma edukace-

Čas edukace-(kdy edukováno)

(v jaké oblasti) Při příjmu

Během

Při

Neproběhla

hospitalizace propuštění Rehabilitace

18 30,00 %

54 90,00 %

12 20,00 % 0

0,00 %

Ošetřovatelská péče

25 41,67 %

46 76,67 %

4

1

1,67 %

Komplikace, diagnóza

48 80,00 %

30 50,00 %

20 33,33 % 0

0,00 %

Výživa, tělesná hmotnost

19 31,67 %

19 31,67 %

23 38,33 % 15 25,00 %

Zajištění potřeb

13 21,67 %

40 66,67 %

11 18,33 % 10 16,67 %

Kompenzační pomůcky

38 63,33 %

48 80,00 %

26 43,33 % 0

0,00 %

Lázeňská léčba

6

10,00 %

54 90,00 %

7

11,67 % 0

0,00 %

Režimová opatření

22 36,67 %

42 70,00 %

33 55,00 % 1

6,67 %

6,67 %


43

Tabulka 9a ukazuje, v jaké oblasti jsou respondenti edukováni a kdy k edukaci došlo. Při příjmu jsou respondenti nejvíce edukováni v oblasti komplikací, diagnózy (80,00 %), kompenzačních pomůcek (63,33 %), ošetřovatelské péče (41,67 %) a režimových opatření (36,67 %). Nejméně v oblastech výživy (31,67 %), zajištění potřeb (21,67 %), rehabilitace

(30,00 %) a lázeňské léčby (10,00 %). Během hospitalizace je nejvíce respondentů edukováno v oblastech rehabilitace a lázeňské léčby (90,00 %), kompenzačních pomůcek (80,00 %), ošetřovatelské péče (76,67 %), režimových opatření (70,00 %) a zajištění potřeb (66,67 %). Nejméně se edukace během hospitalizace týká podle respondentů oblasti komplikací (50,00 %) a výživy (31,67 %). Při propuštění je edukace nejvíce řešena v oblastech režimových opatření (55,00 %), kompenzačních pomůcek (43,33 %), výživy a tělesné hmotnosti (38,33 %), komplikací (33,33 %) a rehabilitace (20,00 %). Nejméně při propuštění zasahuje edukace do oblasti zajištění potřeb (18,33 %), lázeňské péče (11,67 %) a ošetřovatelské péče (6,67 %). Nejvíce respondentů udává, že edukace neproběhla v oblastech výživy a tělesné hmotnosti (25,00 %) a zajištění potřeb (16,67 %). Tabulka 9b

Téma edukace, průměrná známka

Téma edukace-(v jaké oblasti)

Průměrná známka

Rehabilitace

1,467


1,35


1,333


1,067


1,25


1,283

Lázeňská léčba

1,333


1,767

Tabulka 9b popisuje Téma jednotlivých oblastí edukace a průměrnou známku, jakou dali respondenti v oblastech edukace.

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií Tabulka 9c

44

Téma edukace, a kdo edukaci provedl

Téma edukace-

Kdo edukaci provedl

(v jaké oblasti) Lékař

Sestra

Fyziotera-

Nutriční

peut

terapeut

Rehabilitace

16 26,67 %

45

75,00 %

55 91,67 % 0 0,00 %


31 51,67 %

52

86,67 %

2

3,33 %

0 0,00 %


59 98,33 %

6

10,00 %

2

3,33 %

0 0,00 %


29 48,33 %

39

65,00 %

2

3,33 %

2 3,33 %


11 18,33 %

43

71,67 %

7

11,67 % 0 0,00 %


27 45,00 %

55

91,67 %

28 46,67 % 0 0,00 %

Lázeňská léčba

57 95,00 %

7

11,67 %

4


42 70,00 %

47

78,33 %

47 78,33 % 0 0,00 %

6,67 %

0 0,00 %

Tabulka 9c znázorňuje jednotlivá témata edukace a kdo edukaci provedl. V oblasti rehabilitace nejvíce respondenti edukoval fyzioterapeut (91,67 %) a všeobecná sestra (75,00 %). V oblasti ošetřovatelské péče nejvíce edukovala všeobecná sestra (86,67 %). Ohledně komplikací a diagnózy edukoval lékař (98,33 %). V oblasti výživy a tělesné hmotnosti edukovala sestra (65,00 %) a lékař (48,33 %). V oblasti zajištění potřeb provedla edukaci všeobecná sestra (71,67 %). Oblast kompenzačních pomůcek přísluší dle respondentů všeobecné sestře (91,67 %), fyzioterapeutovi (46,67 %) a lékaři (45,00 %). V tématu lázeňské péče edukoval lékař (95,00 %) a v oblasti režimových opatření nejvíce edukoval fyzioterapeut, a všeobecná sestra (78,33 %) i lékař (70,00 %).


45

Položka č. 10: Mezi komplikace po TEP kyčelního kloubu patří. (více možných odpovědí). Tabulka 10

Komplikace po TEP kyčelního kloubu−vědomosti respondentů

Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Luxace kyčle

55

91,67 %

Poranění nervu, cévy

16

26,67 %

Embolie, flebotrombóza

50

83,33 %

Krvácení

20

33,33 %

Infekce

42

70,00 %

Nevím

2

3,33 %

Tabulka 10 znázorňuje vědomosti respondentů v oblasti komplikací po TEP kyčelního kloubu. Respondenti v celkovém počtu 60 (100 %) měli na výběr více možných odpovědí. Nejvíce respondentů 55 (91,67 %) odpovědělo luxaci kyčle, 50 respondentů (83,33 %) uvedlo embolii, flebotrombózu, 42 respondentů (70,00 %) odpovědělo infekci. Krvácení uvedlo pouze 20 respondentů (33,33 %) a poranění nervu nebo cévy 16 respondentů (26,67 %), 2 respondenti (3,33 %) neodpověděli, co patří mezi komplikace po TEP kyčle. Z výpočtů vyplývá, že bez chyby odpovědělo 5 (8,62 %) respondentů, 1 chybu mělo 9 respondentů (15,52 %), 2 chyby 28 (48,28 %) respondentů, 3 chyby 12 (20,69 %) respondentů, 4 chyby 4 (6,90 %) respondenti.


46

Graf 10a

Komplikace po TEP kyčelního kloubu−vědomosti respondentů

Graf 10b

Počet chyb v otázce 10

Položka č. 11: Embolie může vzniknout následkem: Tabulka 11

Příčiny vzniku embolie−vědomosti respondentů

Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Nedodržení doporučení

52

86,67 %

Přikládání bandáže

0

0,00 %

Miniheparinizace

3

5,00 %

Nevím

5

8,33 %

Celkem

60

100,00 %


47

Tabulka 11 ukazuje příčiny vzniku embolie, kdy 52 respondentů (86,67 %) uvedlo správně nedodržení

doporučení

lékaře,

3

respondenti

(5,00

%)

odpověděli

miniheparinizaci, 5 respondentů (8,33 %) neuvedlo příčiny vzniku embolie.

Graf 11

Příčiny vzniku embolie−vědomosti respondentů

Položka č. 12: K infekci může dojít následkem: (více možných odpovědí) Tabulka 12

Příčiny vzniku infekce−vědomosti respondentů

Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Zhoršená obrany-

44

73,33 %

Infekční ložisko v těle

48

80,00 %

Obezita

4

6,67 %

Nedodržení sterility

28

46,67 %

Nevím

1

1,67 %

schopnost proti infekci

nesprávně


48

Tabulka 12 vyjadřuje příčiny vzniku infekce. Celkový počet respondentů byl 60 (100 %). Respondenti měli na výběr více možných odpovědí. Nejvíce, 48 respondentů (80,00 %) uvedlo, že k infekci může dojít následkem infekčního ložiska v těle, 44 respondentů (73,33 %) uvedlo zhoršenou obranyschopnost, 28 respondentů (46,67 %) uvedlo nedodržení sterility a 4 respondenti (6,67 %) odpověděli obezitu, 1 respondent (1,67 %) neuvedl příčinu infekce. Správně odpovědělo 16 respondentů (26,67 %), částečně správně odpovědělo 39 (65,00 %) respondentů, 4 (6,67 %) respondenti odpověděli nesprávně, 1 (1,67 %) respondent neuvedl příčinu infekce.

Graf 12

Příčiny vzniku infekce−vědomosti respondentů

Položka č. 13: Jaké mechanismy vedou k vykloubení endoprotézy: (více možných odpovědí). Tabulka 13

Mechanismy vedoucí k vykloubení endoprotézy−vědomosti respondentů

Odpovědi

Absolutní četnost

Relativní četnost

Sed v hlubokém křesle

56

93,33 %

Překřižování dolních

54

90,00 %

končetin Abdukční klín mezi kole- 3

5,00 %

ny Nevím

1

1,67 %


49

Tabulka 13 udává mechanismy vedoucí k vykloubení endoprotézy. Respondenti měli na výběr více možných odpovědí. Celkem 60 respondentů (100 %). Nejvíce respondentů, 56 (93,33 %) odpovědělo sed v hlubokém křesle, 54 respondentů (90,00 %) uvedlo překřižování dolních končetin, 3 respondenti (5,00 %) uvedli abdukční klín mezi koleny, 1 respondent (1,67 %) neuvedl, jaké jsou mechanismy vedoucí k vykloubení endoprotézy. Správně odpovědělo 48 respondentů (80 %), částečně správně 8 (13,33 %) respondentů, 3 (5,00 %) respondenti nesprávně, 1 respondent (1,67 %) neodpověděl.

Graf 13

Mechanismy vedoucí k vykloubení endoprotézy−vědomosti respondentů

Položka č. 14: Víte, jaká je prevence embolie? (více možných odpovědí) Tabulka 14

Prevence embolie−vědomosti respondentů

Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Bandážování

54

90,00 %

Omezení pohybu

1

1,67 %

Miniheparinizace

53

88,33 %

Nevím

3

5,00 %

dolních končetin


50

Tabulka 14 poukazuje na preventivní opatření embolie. Respondenti v celkovém počtu 60 (100 %) mohli určit více možných odpovědí. Nejvíce, 54 respondentů (90,00 %) uvedlo, jako prevenci embolie bandážování dolních končetin, 53 respondentů (88,33 %) odpovědělo podávání miniheparinizace, 1 respondent (1,67 %) uvedl omezení pohybu, 3 respondenti (5,00 %) neuvedli, jaká je prevence embolie. Správně odpovědělo 49 respondentů (81,67 %), částečně správně 7 (11,66 %) respondentů, nesprávně 1 (1,67 %) respondent, 3 (5,00 %) respondenti neuvedli preventivní opatření embolie.

Graf 14

Prevence embolie−vědomosti respondentů

Položka č. 15: Víte, jaká je prevence luxace (vykloubení) endoprotézy? (více možných odpovědí). Tabulka 15

Prevence luxace endoprotézy−vědomosti respondentů

Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Dodržování pohybového

52

86,67 %

6

10,00 %

režimu Dostatek tekutin

Abdukční klín mezi kole- 52

86,67 %

ny Nevím

2

3,33 %


51

Tabulka 15 udává preventivní opatření luxace endoprotézy. Respondenti měli na výběr více možných odpovědí. Při 60 respondentech (100 %), dodržování pohybového režimu a abdukční klín mezi koleny uvedlo shodně 52 respondentů (86,67 %), 6 respondentů (10,00 %) uvedlo dostatek tekutin a 2 respondenti (3,33 %) neuvedli, jaká je prevence luxace endoprotézy. Správně odpovědělo 42 respondentů (70 %), částečně správně odpovědělo 10 respondentů (16,67 %), nesprávně 6 (10,00 %) respondentů, neodpověděli 2 respondenti (3,33 %).

Graf 15

Prevence luxace endoprotézy−vědomosti respondentů


52

Položka č. 16: Jaké jsou zásady v pooperačním období po TEP kyčelního kloubu: (více možných odpovědí). Tabulka 16

Zásady po TEP kyčle v pooperačním období−vědomosti respondentů

Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Dává se abdukční klín

59

98,33 %

Nedává se abdukční klín

0

0,00 %

Je dovoleno křížení

0

0,00 %

55

91,67 %

1

1,67 %

končetin Není dovoleno křížení končetin Nevím

Tabulka 16 popisuje zásady po TEP kyčle v pooperačním období. Respondenti měli na výběr více možných odpovědí, při 60 respondentech (100%), 59 respondentů (98,33 %) odpovědělo abdukční klín, 55 respondentů (91,67 %) uvedlo jako zásadu, není dovoleno křížení končetin v pooperačním období, 1 respondent (1,67 %) neuvedl, jaké jsou zásady v pooperačním období po TEP kyčle. Správně odpovědělo 55 respondentů (91,67 %), částečně správně 4 respondenti (6,67 %), 1 respondent (1,67 %) neodpověděl.

Graf 16

Zásady po TEP kyčle v pooperačním období−vědomosti respondentů


53

Položka č. 17: Víte, jakými pomůckami by měl být vybaven Váš byt po operaci? (více možných odpovědí). Tabulka 17

Pomůcky po operaci TEP kyčle−vědomosti respondentů

Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Madla na WC

48

80,00 %

Nástavce na WC

59

98,33 %

Lůžko a křeslo do vhodné 44

73,33 %

výšky Nevím

1

1,67 %

Tabulka 17 popisuje pomůcky po operaci TEP kyčle, 60 respondentů (100 %) mělo na výběr více možných odpovědí. Nejvíce respondentů 59 (98,33 %) odpovědělo nástavec na WC. Madla na WC uvedlo 48 respondentů (80,00 %), lůžko a křeslo do vhodné výšky odpovědělo 44 respondentů (73,33 %) 1 respondent (1,67 %) neuvedl pomůcky po TEP kyčle. Správně odpovědělo 34 (56,67 %) respondentů, částečně správně odpovědělo 25 (41,67 %) respondentů, 1 respondent (1,67 %) neodpověděl.

Graf 17

Pomůcky po operaci TEP kyčle−vědomosti respondentů


54

Položka č. 18: Víte, které pohyby jsou po operaci zcela zakázané? (více možných odpovědí). Tabulka 18

Zakázané pohyby po operaci−vědomosti respondentů

Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Překřižování dolních

58

96,67 %

Vytáčení špiček zevně

39

65,00 %

Flexe nad 90°

60

100,00 %

Nevím

0

0,00 %

končetin

Tabulka 18 vystihuje zakázané pohyby po operaci TEP kyčle. Respondenti v počtu 60 (100 %), mohli určit více možných odpovědí, 60 respondentů (100,00 %) uvedlo flexi nad 90°, 58 respondentů (96,67 %) uvedlo překřižování dolních končetin a 39 respondentů (65,00 %) odpovědělo vytáčení špiček zevně. Správně odpovědělo 37 (61,67 %) respondentů, neúplně 23 (38,33 %) respondentů.

Graf 18

Zakázané pohyby po operaci−vědomosti respondentů


55

Položka č. 19: Napište, jaké kompenzační pomůcky je nutné v pooperačním období používat. Tabulka 19

Kompenzační pomůcky v pooperačním období−vědomosti respondentů

Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Berle

36

60,00 %

Madla+nástavec na WC

42

70,00 %

Podsedák

4

6,67 %

Nevím

2

3,33 %

Tabulka 19 popisuje kompenzační pomůcky v pooperačním období. Na tuto otázku měli respondenti napsat kompenzační pomůcky, které je nutné používat v pooperačním období, 60 respondentů (100 %). Nejvíce respondentů 42 (70,00 %) uvedlo madla + nástavce na WC, berle uvedlo 36 respondentů (60,00 %), podsedák odpověděli 4 respondenti (6,67 %), 2 respondenti (3,33 %) neuvedli žádnou pomůcku.

Graf 19

Kompenzační pomůcky v pooperačním období−vědomosti respondentů


56

Položka č. 20: Při poloze na zádech, otáčení a posazování je nutné dodržovat: Tabulka 20

Zásady v poloze na zádech, při otáčení, posazování−vědomosti respondentů

Odpověď

Absolutní četnost

Dolní končetiny v překří- 0

Relativní četnost 0,00 %

žení Abdukční klín mezi kole- 54

90,00 %

ny Špičky v zevní rotaci

5

8,33 %

Nevím

1

1,67 %

Celkem

60

100,00 %

Tabulka 20 poukazuje na dodržení zásad v poloze na zádech, při otáčení, posazování, kdy 54 respondentů (90 %) odpovědělo na tuto zásadu abdukční klín mezi koleny, 5 respondentů (8,33 %) uvedlo špičky v zevní rotaci a 1 respondent (1,67 %) neuvedl, co je nutné dodržovat v poloze na zádech, otáčení, posazování. Správně odpovědělo 54 respondentů (90 %), nesprávně 5 respondentů (8,33 %), 1 respondent (1,67 %) neodpověděl. Graf 20

Zásady v poloze na zádech, při otáčení, posazování−vědomosti respondentů


57

Položka č. 21: Do jaké míry můžete dolní končetinu zatěžovat: Tabulka 21

Míra zatížení dolní končetiny po operaci TEP kyčle−vědomosti respondentů

Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Míra zátěže není určená

0

0,00 %

Zátěž je individuální, míru 56

93,33 %

vždy určí lékař Míru zátěže určí praktický 3

5,00 %

lékař Nevím

1

1,67 %

Celkem

60

100,00 %

Tabulka 21 znázorňuje míru zatížení dolní končetiny po operaci TEP kyčle. Celkem 60 respondentů (100 %). Nejvíce respondentů 56 (93,33 %) uvedlo, že zátěž po operaci je individuální, ale míru určí vždy lékař, 3 respondenti (5 %) odpověděli, míru určí praktický lékař, 1 respondent (1,67 %) neuvedl do jaké míry lze dolní končetinu zatěžovat po operaci TEP kyčle. Správně odpovědělo 56 respondentů (93,33 %), nesprávně 3 respondenti (5 %), 1 respondent (1,67 %) neodpověděl. Graf 21

Míra zatížení dolní končetiny po operaci TEP kyčle−vědomosti respondentů


58

Položka č. 22: Kterým činnostem je nutné se po operaci kyčle vyhýbat: (více možných odpovědí). Tabulka 22

Činnosti, kterým je nutné se po operaci vyhýbat−vědomosti respondentů

Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Plavání

5

8,33 %

Chůze v členitém terénu

43

71,67 %

Jízda na koni

47

78,33 %

Nevím

2

3,33 %

Tabulka 22 ukazuje možné činnosti, kterým je nutné se vyhýbat po operaci TEP kyčle. Respondenti měli na výběr více možných odpovědí. Celkem 60 respondentů (100 %). Nejvíce, 47 respondentů (78,33 %) odpovědělo jízdu na koni, 43 respondentů (71,67 %) uvedlo chůzi v členitém terénu, 5 respondentů (8,33 %) odpovědělo plavání, 2 respondenti (3,33 %) neuvedli, kterým činnostem je nutné se po operaci TEP kyčle vyhýbat. Z průzkumu vyplývá, že 32 respondentů (53,33 %) odpovědělo správně, 21 respondentů (35,00 %) odpovědělo částečně správně, nesprávně odpovědělo 5 respondentů (8,33 %), 2 respondenti (3,33 %) neodpověděli. Graf 22

Činnosti, kterým je nutné se po operaci vyhýbat−vědomosti respondentů


59

Položka č. 23: Které činnosti jsou naopak po operaci kyčle povoleny: (více možných odpovědí). Tabulka 23

Činnosti, které jsou po operaci TEP kyčle povoleny−vědomosti respondentů

Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Procházky

59

98,33 %

Sjezdové lyžování

0

0,00 %

Plavání

49

81,67 %

Nevím

1

1,67 %

Tabulka 23 popisuje možné činnosti, které jsou po operaci TEP kyčle povoleny. Respondenti měli na výběr více možných odpovědí, 60 respondentů (100 %). Nejvíce, 59 respondentů (98,33 %) uvedlo procházky, 49 respondentů (81,67 %) odpovědělo plavání, 1 respondent (1,67 %) neuvedl, které činnosti jsou po operaci TEP kyčle povoleny. Všechny správné odpovědi uvedlo 49 respondentů (81,67 %), částečně správně odpovědělo 10 respondentů (16,67 %), 1 respondent (1,67 %) neodpověděl. Graf 23

Činnosti, které jsou po operaci TEP kyčle povoleny−vědomosti respondentů


60

Položka č. 24:Jaký je správný sed na židli po operaci kyčle: Tabulka 24

Správný sed na židli po operaci kyčlevědomosti respondentů

Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Sed v nízkém křesle

2

3,33 %

Vyšší stabilní židle s

57

95,00 %

Noha přes nohu

0

0,00 %

Nevím

1

1,67 %

Celkem

60

100,00 %

pevný opěradlem

Tabulka 24 znázorňuje, jaký je správný sed na židli po operaci TEP kyčle. Celkem 60 respondentů (100 %), kdy 57 respondentů (95 %) odpovědělo správně, vyšší stabilní židli s pevným opěradlem, 2 respondenti (3,33 %) odpověděli nesprávně, sed v nízkém křesle, 1 respondent (1,67 %) neuvedl správný sed na židli po operaci TEP kyčle.

Graf 24

Správný sed na židli po operaci kyčle−vědomosti respondentů


61

Položka č. 25: Jaký je správný postup při chůzi o berlích po rovině: Tabulka 25

Správný postup při chůzi o berlích po rovině−vědomosti respondentů

Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Berle, operovaná DK,

33

55,00 %

20

33,33 %

6

10,00 %

Nevím

1

1,67 %

Celkem

60

100,00 %

zdravá DK Berle, zdravá DK, operovaná DK Zdravá DK, berle, operovaná DK

Tabulka 25 udává možnosti správného postupu při chůzi o berlích po rovině po operaci TEP kyčle. Celkem 60 respondentů (100 %). Postup berle, operovaná DK, zdravá DK uvedlo správně 33 respondentů (55,00 %), tvoří tak největší skupinu, 20 respondentů (33,33 %) odpovědělo nesprávný postup berle, zdravá DK, operovaná DK, 6 respondentů (10,00 %) uvedlo také nesprávnou odpověď, zdravá DK, berle, operovaná DK, 1 respondent (1,67 %) neuvedl správný postup při chůzi o berlích po rovině. Správně odpovědělo 33 respondentů (55 %), nesprávně 26 respondentů (43,33 %), 1 respondent (1,67 %) neuvedl.

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií Graf 25

62

Správný postup při chůzi o berlích po rovině−vědomosti respondentů

Položka č. 26: Jaký je správný postup při chůzi o berlích do schodů: Tabulka 26

Správný postup při chůzi o berlích do schodů−vědomosti respondentů

Odpověď

Absolutní četnost

Operovaná

DK,

zdravá 3

Relativní četnost 5,00 %

DK, berle operovaná 44

73,33 %

13

21,67 %

Nevím

0

0,00 %

Celkem

60

100,00 %

Zdravá

DK,

DK, berle Berle, operovaná DK, zdravá DK

Tabulka 26 popisuje možnosti správného postupu při chůzi o berlích do schodů po operaci TEP kyčle. Celkem 60 respondentů (100 %). Postup zdravá DK, operovaná DK, berle uvedlo správně 44 (73,33 %) respondentů, 13 respondentů (21,67 %) odpovědělo nesprávný postup berle, operovaná DK, zdravá DK a 3 respondenti (5,00 %) uvedli také nesprávný postup operovaná DK, zdravá DK, berle. Správně odpovědělo 44 respondentů (73,33 %), nesprávně 16 respondentů (26,67 %).

UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií Graf 26

63

Správný postup při chůzi o berlích do schodů−vědomosti respondentů

Položka č. 27: Správný postup při chůzi o berlích ze schodů: Tabulka 27

Správný postup při chůzi o berlích ze schodů−vědomosti respondentů

Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Berle, operovaná DK,

49

81,67 %

7

11,67 %

3

5,00 %

Nevím

1

1,67 %

Celkem

60

100,00 %

zdravá DK Berle, zdravá DK, operovaná DK Zdravá DK, berle, operovaná DK

Tabulka 27 popisuje možnosti správného postupu při chůzi o berlích ze schodů. Celkem 60 respondentů (100 %). Správný postup berle, operovaná DK, zdravá DK uvedlo 49 respondentů (81,67 %), 7 respondentů (11,67 %) uvedlo nesprávný postup berle, zdravá DK, operovaná DK, 3 respondenti (5,00 %) uvedli také nesprávný postup zdravá DK, berle, operovaná DK, 1 respondent neuvedl, postup při chůzi o berlích ze schodů. Správně


64

odpovědělo 49 respondentů (81,67 %), nesprávně odpovědělo 10 respondentů (16,67 %), 1 respondent (1,67 %) neodpověděl.

Graf 27

Správný postup při chůzi o berlích ze schodů−vědomosti respondentů


65

DISKUSE Tématem bakalářské práce byla edukace pacientů s totální endoprotézou kyčelního kloubu. Práce se dělí na teoretickou a praktickou část. V rámci praktické části bylo zpracováno průzkumné šetření, které mělo zodpovědět otázku, zda jsou pacienti přijatí na ortopedické oddělení v nemocnici Přerov, za účelem totální endoprotézy kyčelního kloubu dostatečně informováni o pooperační péči a možných komplikacích. Dílčími cíli bylo zjistit, jaké mají pacienti vědomosti o pooperačním léčebném režimu. Dalším cílem bylo zjistit, jaké mají pacienti vědomosti o komplikacích, které mohou po TEP kyčle vzniknout a možné prevenci, jak jim předcházet. Třetím cílem bylo zmapovat komponenty edukační lekce, které jsou využívány na ortopedickém oddělení. „V ČR je ročně implantováno přes 10 000 totálních endoprotéz“ (Přikryl, 2009, s. 167). Podle statistiky jsou totální endoprotézy kyčelního kloubu implantovány více ženám (59,9 %) než mužům (40,1 %). V rámci našeho průzkumného šetření provedeného od února do dubna 2011 u 60 respondentů, byli nejvíce zastoupeni respondenti ve věku 7180 let (50, 00 %), více ženy (53,33 %) než muži (46,67 %). Co se týká vzdělání, nejpočetněji byla v našem průzkumném šetření zastoupena skupina respondentů se středoškolským vzděláním ukončeným maturitou (56,67 %). V průzkumném šetření Tomáše Vašíčka (2009, online), které bylo zaměřené na zjištění problematiky informovanosti klientů po totální endoprotéze kyčelního kloubu, byli nejvíce zastoupeni respondenti ve věku 5165 let (50,68 %) a více, byly také zastoupeny ženy (50,68 %) než muži (49,32 %), i když v nepatrném rozdílu. Cíl 1 zjistit vědomosti o pooperačním léčebném režimu po TEP kyčelního kloubu K tomuto cíli bylo nabídnuto respondentům 12 položek, u některých měli respondenti na výběr více možných odpovědí. Na otázku, jaké jsou zásady v pooperačním období po TEP kyčle, odpovědělo 59 (98,33 %) respondentů abdukční klín, 55 (91,67 %) respondentů, že není dovoleno křížení končetin, 1(1,67 %) respondent neodpověděl. Z toho vyplývá, že správně odpovědělo 55 respondentů (91,67 %), částečně správně 4 respondenti (6,67 %), 1 respondent (1,67 %) neodpověděl. Sosna (2003) ve své publikaci uvádí, „Po operaci je bezpodmínečně nutné dodržení stran polohy operované končetiny na lůžku. Vyvarovat se překřižování dolních končetin. Je nutné


66

respondentům tyto zásady stále opakovat a kontrolovat polohu operované končetiny při každé příležitosti“. Na otázku, jakými pomůckami, by měl být vybaven byt po operaci kyčle, odpovědělo 59 (98,33 %) respondentů nástavec na WC, madla uvedlo 48 respondentů (80,00 %) a křeslo a lůžko do vhodné výšky uvedlo 44 (73,33 %) respondentů, 1 respondent neodpověděl. Správně odpovědělo 34 (56,67 %) respondentů, částečně správně odpovědělo 25 (41,67 %) respondentů, 1 respondent (1,67 %) neodpověděl. Přitom Sosna (2003) uvádí „Je vhodné dovybavit byt o nezbytné doplňky, jako jsou madla, nástavce na WC, křeslo a lůžko do vhodné výšky“. Pacienti jsou informováni o kompenzačních pomůckách i prostřednictvím internetových stránek Nemocnice Přerov. V otázce zakázaných pohybů po operaci TEP kyčle odpovědělo z nabídnutých možností, 60 (100,00 %) respondentů flexi nad 90°, 58 (96,67 %) respondentů překřižování dolních končetin a jen 39 (65,00 %) respondentů vytáčení špiček zevně. Zcela správně odpovědělo 37 (61,67 %) respondentů, neúplně odpovědělo 23 (38,33 %) respondentů. Také tady byla možnost uvést více možných odpovědí. Přikryl (2009) lékař z ortopedického oddělení z Nemocnice Přerov ve svém odborném článku také na tuto edukační zásadu upozornil, kdy uvedl „Učíme pacienty nevytáčet chodidlo zevně a tam, kam směřuje osa těla, tam musí směřovat i chodidlo“. Je proto překvapivé, že jen 39 respondentů vědělo, že nesmí vytáčet špičky zevně. Otázka kompenzačních pomůcek tvoří důležitou součást edukace pacienta. Tvoří ji pomůcky pro zjednodušení denních aktivit a sebeobsluhy v pooperačním období. Otázku, týkající se kompenzačních pomůcek, které je nutné používat v pooperačním období, měli respondenti doplnit. Nejvíce respondentů, 42 (70,00 %) uvedlo madla + nástavce na WC, berle odpovědělo 36 respondentů (60,00 %), podsedák uvedli 4 respondenti (6,67 %), 2 respondenti (3,33 %) nenapsali žádnou z pomůcek. Z doplněných údajů se dá konstatovat, že respondenti nebyli zcela dostatečně edukováni v oblasti všech kompenzačních pomůcek. Dle Vašíčka (2009, online) je (87,67 %) respondentů informováno o kompenzačních pomůckách a (80,82 %) respondentům podány informace týkající se nutnosti úprav bytu. V tomto směru je edukace na dobré úrovni.


67

Zásady při poloze na zádech, při otáčení a polohování zná 54 respondentů (90 %). Těchto, 54 respondentů uvedlo jako jedinou správnou odpověď abdukční klín mezi koleny, 5 respondentů (8,33 %) uvedlo chybně špičky v zevní rotaci a 1 respondent (1,67 %) neuměl odpovědět otázku. Správně odpovědělo 54 respondentů (90 %), nesprávně 5 respondentů (8,33 %), 1 respondent (1,67 %) neodpověděl. Ve výzkumu Vašíčka (2009, online) pokládalo polštářek (abdukční klín) mezi koleny za nutný 97,26 % respondentů. Dle Přikryla (2009, s. 168) „Je zakázáno jakékoliv křížení nohou, při ležení na zdravém boku mají pacienti polštář (abdukční klín) mezi koleny, aby zpočátku hůře ovladatelná operovaná končetina vlastní vahou nekřížila tu neoperovanou“. Na otázku míry zatížení dolní končetiny po operaci TEP kyčle správně odpovědělo 56 respondentů (93,33 %). Zátěž po operaci je individuální, ale míru určí vždy lékař. Nesprávně odpověděli 3 respondenti (5 %), 1 respondent (1,67 %) neodpověděl. Přikryl (2009, s. 168) uvádí „Veškerá rozhodnutí ohledně zatěžování dolní končetiny jsou přísně individuální a spadají do kompetence operatéra, který náhradu operoval a provádí její kontroly včetně RTG“. Otázka činností, kterým je nutno se po operaci TEP kyčle vyhýbat, je pochopitelně velmi častá a důležitá. S touto skutečností musí být seznámen každý pacient, který prodělal operaci TEP kyčle. Nejvíce respondentů odpovědělo jízdu na koni, a to 47 respondentů (78,33 %). Druhou největší skupinou bylo 43 respondentů (71,67 %), kteří uvedli chůzi v členitém terénu, 5 respondentů (8,33 %) odpovědělo plavání, 2 respondenti (3,33 %) neuvedli činnosti, kterým je nutné se po operaci TEP kyčle vyhýbat. Z průzkumu vyplývá, že 32 respondentů (53,33 %) odpovědělo správně, 21 respondentů (35,00 %) odpovědělo částečně správně, nesprávně odpovědělo 5 respondentů (8,33 %), 2 respondenti (3,33 %) neodpověděli. Naopak činnosti, které jsou po operaci TEP kyčle povoleny. Nejvíce, 59 respondentů (98,33 %) uvedlo procházky, 49 respondentů (81,67 %) uvedlo plavání, 1 respondent (1,67 %) neuvedl činnosti, které jsou po operaci TEP kyčle povoleny. Plně správně, tedy všechny správné odpovědi uvedlo 49 respondentů (81,67 %), částečně odpovědělo 10 respondentů (16,67 %), 1 respondent (1,67 %) neodpověděl. Ve výzkumu Vašíčka (2009, online) odpovědělo 78,08 % respondentů, jako jednu ze


68

zakázaných činností právě jízdu na koni. Naopak, jako činnost povolenou uvedlo 97,26 % respondentů plavání. Sosna (2003) uvádí jízdu na koni, jako činnost, které by se měl pacient vyvarovat. Naopak mezi vhodné činnosti po TEP kyčle patří plavání. Celkem 57 respondentů (95 %) odpovědělo správně, když uvedli, že sed na židli po operaci TEP kyčle je na vyšší stabilní židli s pevným opěradlem, 2 respondenti (3,33 %) odpověděli chybně sed v nízkém křesle, 1 respondent (1,67 %) neuvedl správný sed na židli po operaci TEP kyčle. Ve výzkumu Vašíčka (2009, online) uvedlo 94,52 % respondentů správně vyšší židli s opěrkou a nízkou židli (2,74 %) respondentů, naproti tomu v našem průzkumu odpovědělo (3,33 %) respondentů sed v nízkém křesle. Přikryl (2009, s. 168) „Pacienti nesmí zpočátku dřepat, užívají vysoký sed na židli, nástavec na WC či sedačku do vany. Je doporučována vyšší postel s pevnou matrací. Obouvání ponožek a obuvi vyžaduje nácvik, aby bylo provedeno bez velkého předklonu a flexe v kyčli“. Při nácviku chůze o berlích je důležité dodržení správného stereotypu chůze. Tady dělají pacienti chyby nejčastěji. Na otázku správného postupu při chůzi o berlích po rovině po operaci TEP kyčle správně odpovědělo 33 respondentů (55,00 %), tvoří tak největší skupinu, 20 respondentů (33,33 %) odpovědělo nesprávně, když uvedlo berle, zdravá DK, operovaná DK, 6 respondentů (10,00 %) odpovědělo také chybný postup zdravá DK, berle, operovaná DK, 1 respondent (1,67 %) neuvedl postup při chůzi o berlích po rovině. Překvapivě z tohoto vyplývá, že správně odpovědělo 33 respondentů (55 %), nesprávně 26 respondentů (43,33 %), 1 respondent neodpověděl. Pouze 33 (55 %) respondentů, tedy větší polovina ví správný postup chůze o berlích po rovině. Další otázka se věnovala správnému postupu při chůzi o berlích do schodů, kdy 44 (73,33 %) respondentů uvedlo správný postup zdravá DK, operovaná DK, berle, 13 respondentů (21,67 %) odpovědělo chybný postup berle, operovaná DK, zdravá DK a 3 respondenti (5,00 %) uvedli nesprávný postup operovaná DK, zdravá DK, berle. Správně odpovědělo 44 respondentů (73,33 %), nesprávně 16 respondentů (26,67 %) a 3 respondenti neodpověděli.


69

Správný postupu při chůzi o berlích ze schodů. Na odpověď správného postupu berle, operovaná DK, zdravá DK odpovědělo 49 respondentů (81,67 %), 7 respondentů (11,67 %) uvedlo chybný postup berle, zdravá DK, operovaná DK, 3 respondenti (5,00 %) uvedli nesprávný postup zdravá DK, berle, operovaná DK, 1 respondent neuvedl, jaký je postup při chůzi o berlích ze schodů. Správně odpovědělo 49 respondentů (81,67 %), chybně odpovědělo 10 respondentů (16,67 %), 1 respondent neodpověděl. Podle Přikryla (2009, s. 168) „Je důležitý správný režim, pomůcky a především edukace pacienta v tomto směru. Rizikové jsou první tři měsíce, kdy probíhá jizvení svalstva kolem náhrady. Po tuto dobu pacienti užívají berle na odlehčení. Chodí tzv. trojdobou chůzí, berle, pak krok operované končetiny a následuje dokročení zdravou. Chůze po schodech je nacvičována na pooperačním oddělení“. Chůzi o berlích přesně popisuje i Sosna (2003) ve své publikaci rehabilitace a režimových opatření. Cíl 2 Zjistit u pacientů vědomosti o komplikacích, které mohou po TEP kyčle vzniknout a možné prevenci, jak jim předcházet. Přikryl (2009) „Edukace pacienta v oblasti možných komplikací po výkonu je dalším důležitým a zásadním krokem. Samotné doléčení po výkonu spočívá v prevenci těchto komplikací a správně vedené rehabilitaci. Jde především o komplikace tromboembolické, infekční, ale také možné vykloubení náhrady“. Na otázku komplikací po TEP kyčelního kloubu uvedlo nejvíce−55 respondentů (91,67 %) luxaci kyčle, 50 respondentů (83,33 %) odpovědělo embolii, flebotrombózu, 42 respondentů (70,00 %) uvedlo infekci. Krvácení uvedlo pouze 20 respondentů (33,33 %) a poranění nervu, cévy 16 respondentů (26,67 %), 2 respondenti (3,33 %) neodpověděli, co patří mezi komplikace po TEP kyčle. Z výpočtů vyplývá, že bez chyby odpovědělo 5 respondentů (8,62 %), 1 chyba 9 respondentů (15,52 %), 2 chyby mělo 28 respondentů (48,28 %), 3 chyby 12 respondentů (20,69 %), 4 chyby 4 respondenti (6,90 %), 2 respondenti neodpověděli, co patří mezi komplikace po TEP kyčle. Je velmi překvapivé, že krvácení, jako jednu z časných komplikací uvedlo jen 20 respondentů z 60. Přitom každá publikace, brožura tuto komplikaci uvádí. Sosna (2003) uvedl, že plicní embolie může v nejtěžších případech ohrozit pacientův život, proto každý pacient musí dodržovat doporučení lékaře. Na otázku příčiny vzniku embolie, 52 respondentů (86,67 %) odpovědělo správně, tedy nedodržení doporučení lékaře,


70

3 respondenti (5,00 %) odpověděli nesprávně miniheparinizaci, 5 respondentů (8,33 %) neuvedlo příčiny vzniku embolie. Nejobávanějším problémem z komplikací je infekce, je proto zapotřebí dbát na sterilitu, u pacienta na zhoršenou obranyschopnost, a na přítomnost infekčního ložiska někde v těle. „Vždy vyšetřujeme HIV a hepatitidy, tyto nemoci způsobují imunodeficientní stavy a implantace jsou pak vysoce rizikové k pooperačním infektům. Bakterielní zánět je svízelně řešitelný a finančně náročný. Důležitá je dobrá sanace jakýchkoliv možných infekčních ložisek, ať už zubních fokusů, zánětlivých procesů kůže či nehtů a taky asymptomatických uroinfektů“. Dle Přikryla (2009, s. 167). Otázka příčin vzniku infekce. Nejvíce 48 respondentů (80,00 %) odpovědělo, že k infekci může dojít následkem infekčního ložiska v těle, 44 respondentů (73,33 %) uvedlo zhoršenou obranyschopnost, 28 respondentů (46,67 %) uvedlo nedodržení sterility a 4 respondenti odpověděli (6,67 %) obezitu, 1 respondent (1,67 %) neuvedl příčinu infekce. Správně odpovědělo 16 respondentů (26,67 %), částečně správně odpovědělo 39 (65,00 %) respondentů, 4 (6,67 %) respondenti odpověděli nesprávně, 1 (1,67 %) respondent neuvedl příčinu infekce. Luxace TEP kyčle je obávanou a nevítanou komplikací v doléčení (Přikryl, 2009). Na

otázku,

které

mechanismy

vedou

k vykloubení

endoprotézy,

odpovědělo

56 respondentů (93,33 %), sed v hlubokém křesle, 54 respondentů (90,00 %) uvedlo překřižování dolních končetin, 3 respondenti (5,00 %) odpověděli abdukční klín mezi koleny, 1 respondent (1,67 %) neodpověděl, jaké jsou mechanismy vedoucí k vykloubení endoprotézy. Správně odpovědělo 48 respondentů (80 %), částečně správně 8 (13,33 %) respondentů, 3 (5,00 %) respondenti nesprávně, 1 respondent (1,67 %) neodpověděl. Jak již bylo řečeno v otázce zakázaných pohybů, zanožení, překřížení, vytáčení dolních končetin, flexe nad 90°. Všechny tyto mechanismy jsou podrobně popsány ve všech publikacích a je na ně dáván velký důraz při edukaci pacienta v této oblasti. Oblast preventivních opatření proti embolii tvoří také důležitou součást edukace pacienta. V této otázce 54 respondentů (90,00 %) uvedlo bandážování dolních končetin, 53 respondentů (88,33 %) odpovědělo podávání miniheparinizace, 1 respondent (1,67 %) odpověděl

chybně,

omezení

pohybu,

3

respondenti

(5,00

%)

neodpověděli,


71

jaká je prevence embolie. Správně odpovědělo 49 respondentů (81,67 %), částečně správně 7 (11,66 %) respondentů, nesprávně 1 (1,67 %) respondent, 3 (5,00 %) respondenti neuvedli preventivní opatření embolie. Sosna (2003, s. 21) ve své publikaci klade důraz na prevenci embolie. „Především na důsledné dodržování doporučení lékaře, nutností těchto opatření je také užívání léků, upravujících krevní srážlivost a bandážování dolních končetin od špiček až nad koleno, nutné je dbát na dostatečný příjem tekutin a pohybový režim“. Oblast preventivního opatření luxace endoprotézy. V této otázce uvedlo správně 52 respondentů (86,67 %) dodržování pohybového režimu, tedy režimová opatření, stejně tak abdukční klín mezi koleny odpovědělo 52 respondentů (86,67 %), 6 respondentů (10,00 %) uvedlo dostatek tekutin a 2 respondenti (3,33 %) neodpověděli, jaká je prevence luxace endoprotézy. Správně odpovědělo 42 respondentů (70 %), částečně správně odpovědělo 10 respondentů (16,67 %), nesprávně 6 (10,00 %) respondentů, 2 respondenti (3,33 %) neodpověděli. Sosna (2003), „Při hrubém nedodržení pohybového režimu může dojít k luxaci endoprotézy, tento stav se projeví bolestivostí, omezením pohybu a zkrácením končetiny. Je dáván důraz na přesné dodržování všech režimových opatření v pooperačním období“. Dodržování antiluxačního režimu. Cíl 3 Zmapovat komponenty edukační lekce, které se využívají na ortopedickém oddělení. 56 respondentům (93,33%) byli předány informace, které se týkaly léčebného režimu po TEP kyčle ještě před nástupem k hospitalizaci, 4 respondenti (6,67 %) tyto informace nedostali. Známka za předání informací. Nejvíce respondentů by udělilo známku 1 v počtu 36 respondentů (64,29 %), známku 2 by přidělilo 13 respondentů (23,21 %), známku 3 pak 6 respondentů (10,71 %), známku 4 nepřidělil žádný respondent a známku 5 by dal 1 respondent (1,79 %). Průměrná známka za předání informací je 1,518. Pacienti hodnotí personál ortopedické ambulance velmi dobře, více jak ¾ pacientů jsou předány informace ohledně režimu po TEP kyčle.


72

Metoda jakou edukace probíhala. Největší skupinou byli respondenti, kteří byli edukováni ústně 42 respondentů (70,00 %), 38 respondentů (63,33 %) zatrhlo metodu edukace brožuru, letáček. Demonstračně s využitím pomůcek bylo edukováno 27 respondentů (45,00 %), 25 respondentů (41,67 %) zatrhlo jako metodu edukace názorné předvedení, předcvičení. Žádný z respondentů nebyl edukován filmem, DVD, nebo jinou metodou edukace. Ve výzkumu Vašíčka (2009, online) nebyla uvedena ústní metoda edukace ani metoda demonstrační s využitím pomůcek nebo metoda názorným předvedením, předcvičením. Naproti tomu v našem průzkumu bylo ústní metodou edukováno nejvíce, tedy (70,00 %) respondentů, demonstračně, s využitím pomůcek bylo edukováno (45,00 %) respondentů a předvedením, předcvičením (41,67 %) respondentů. Ve shodě zůstává edukace pomocí letáčku nebo brožury. Ve výzkumu Vašíčka (2009, online) na metodu edukace pomocí letáčku odpovědělo (70,89 %) tedy nejvíce respondentů a na metodu brožury (26,58 %) respondentů. V obou případech, dle respondentů chybí edukace pomocí filmu nebo DVD. Výzkum Vašíčka to dokládá, CD/DVD by volilo (30,00 %) respondentů a film (12,22 %) respondentů. Na otázku, jestli pacientům vyhovovala metoda, forma edukace, napsalo 45 respondentů (75,00 %) ano a 15 respondentů (25,00 %) ano částečně vyhovovala metoda edukace. Ne nenapsal žádný respondent. Ve výzkumu Vašíčka (2009, online), (78,26 %) respondentů vyhovovala metoda poskytnutí edukačních materiálů plně a (21,74 %) respondentů částečně. Z toho vyplývá, že respondenti jsou spokojeni s metodou edukace. U 21 respondentů (35,00 %) zjišťovali, co o daném tématu ví a u 39 respondentů (65,00 %) ne. Zjištění, zda o daném tématu pacienti již něco ví, proběhlo dotazem nebo komunikací. Na otázku zda−li proběhlo ověření porozumění edukace, 51 respondentů (85,00 %) odpovědělo ano a 9 respondentů (15,00 %) odpovědělo ne. Jak ověření proběhlo. Nejvíce proběhlo pomocí dotazu, odpovědělo 48 respondentů (94,12 %), dále úkolem 2 respondenti (3,92 %) a písemným testem odpověděl 1 respondent (1,96 %). Při příjmu jsou respondenti nejvíce edukováni v oblasti komplikací a diagnózy (80,00 %), kompenzačních pomůcek (63,33 %), ošetřovatelské péče (41,67 %) a režimových opatření (36,67 %). Nejméně jsou respondenti edukováni v oblastech výživy (31,67 %), rehabilitace (30,00 %), zajištění potřeb (21,67 %), a lázeňské léčby (10,00 %). Během hospitalizace


73

je nejvíce respondentů edukováno v oblastech lázeňské léčby (90,00 %), rehabilitace (90,00 %), kompenzačních pomůcek (80,00 %), ošetřovatelské péče (76,67 %), režimových opatření (70,00 %), zajištění potřeb (66,67 %). Nejméně se edukace během hospitalizace týká podle respondentů oblasti komplikací a diagnózy (50,00 %) a výživy (31,67 %). Při propuštění je edukace nejvíce řešena v oblastech režimových opatření (55,00 %), kompenzačních pomůcek (43,33 %), výživy a tělesné hmotnosti (38,33 %), komplikací (33,33 %) a rehabilitace (20,00 %). Nejméně při propuštění zasahuje edukace do oblasti zajištění potřeb (18,33 %), lázeňské péče (11,67 %) a ošetřovatelské péče (6,67 %). Nejvíce respondentů udává, že edukace neproběhla v oblastech výživy a tělesné hmotnosti (25,00 %) a zajištění potřeb (16,67 %). V oblasti rehabilitace nejvíce respondenty edukoval fyzioterapeut (91,67 %) a všeobecná sestra (75,00 %). V oblasti ošetřovatelské péče nejvíce edukovala respondenty všeobecná sestra (86,67 %) a lékař (51,67 %). Co se týká komplikací a diagnózy, edukoval lékař, odpovědělo (98,33 %) respondentů. V oblasti výživy a tělesné hmotnosti edukovala sestra (65,00 %) a lékař (48,33 %). V oblasti zajištění potřeb provedla edukaci všeobecná sestra (71,67 %) a lékař (18,33 %). Oblast kompenzačních pomůcek přísluší dle respondentů všeobecné sestře (91,67 %), fyzioterapeutovi (46,67 %) a lékaři (45,00 %) V tématu lázeňské péče edukoval respondenty lékař (95,00 %) a v oblasti režimových opatření nejvíce edukoval respondenty fyzioterapeut a sestra shodně (78,33 %) a lékař (70,00 %). Nutriční terapeut edukoval v oblasti výživy a tělesné hmotnosti jen u (3,33 %) respondentů. Dle výzkumu Vašíčka (2009, online), informoval respondenty v oblasti rehabilitace nejvíce lékař (53,42 %), rehabilitační ošetřovatelka (19,18 %) a všeobecná sestra (13,70 %). V oblasti sebepéče uvedli respondenti rehabilitační ošetřovatelku (60,27 %), shodně pak všeobecnou sestru (16,44 %) a lékaře (15,07 %). Je překvapivé, že v tomto výzkumu se všeobecná sestra, tak málo podílí na informovanosti v oblasti sebepéče. Edukace pacientů je stále aktuálním problémem v celé zdravotnické praxi. Na edukaci se podílí lékař, v rámci svých kompetencí všeobecná sestra. Doplňující informace může pacient získat z informačních brožur, časopisů, sdělovacích prostředků aj. V důsledku nedostatečné edukaci může dojít k různým reakcím jako je např. strach, úzkost, nepřiměřené chování apod.


74

ZAVĚR Formulace problému Jsou pacienti přijatí na ortopedické oddělení v nemocnici Přerov za účelem totální endoprotézy kyčelního kloubu dostatečně informováni o pooperační péči a možných komplikacích? Cíle průzkumného šetření Cíl 1 zjistit vědomosti o pooperačním léčebném režimu po TEP kyčelního kloubu V otázkách vědomostí u pacientů o pooperačním léčebném režimu. Dle Přikryla (2009), jsou režimová opatření a rehabilitace po kloubní náhradě velmi obsáhlá je důležitá edukovanost v tomto směru a aktivní spolupráce každého pacienta. Z průzkumného šetření můžeme konstatovat, že zásady v pooperačním období po TEP kyčle zná 91,67 % respondentů, zakákané pohyby po operaci TEP kyčle zná 61,67 % respondentů. Nedostatek v této oblasti, jen 65,00 % respondentů zná zásadu, nevytáčet špičky zevně, což bylo překvapivé, protože edukace v tomto směru probíhá a každá brožurka nebo leták tento zakázaný pohyb uvádí. V otázce kompenzačních pomůcek edukace probíhá, ale v našem průzkumném šetření nebyli respondenti zcela dostatečně informováni. Pacienti jsou edukováni, jak si vybavit byt těmito pomůckami, avšak umí vyjmenovat jen některé kompenzační pomůcky, podle mého názoru byl v této oblasti zaznamenán menší deficit. Dostatečné vědomosti byly zaznamenány také v edukaci zásad při ležení na zádech, na boku, při vstávání, lehání. Celkem 90 % respondentů tuto zásadu zná, stejně tak zná odpověď na zatížení dolní končetiny, kterou zná celkem 93,33 % respondentů. Odpověď na otázku nepovolených činností zná pouze 53,33 % respondentů, což je jen polovina respondentů, v tomto případě opravdu nevím, zda−li si tyto zásady nepamatují nebo je opravdu neví. Naproti tomu odpověď na povolené činnosti po TEP kyčle zná 81,67 % respondentů, stejně tak správný sed na židli zná 95 % respondentů. V tomto případě je edukovanost na dobré úrovni. Na druhé straně pouze 55 % respondentů zná správný postup chůze o berlích po rovině, do schodů 73,33 % respondentů a ze schodů 81,67 % respondentů. Je překvapivé, že pacienti umí chodit o berlích do schodů a ze schodů, ale mají problém s chůzí o berlích po rovině, jak vypovídá průzkum.


75

Cíl 2 Zjistit u pacientů vědomosti o komplikacích, které mohou po TEP kyčle vzniknout a možné prevenci, jak jim předcházet. Edukace probíhá ve všech oblastech a podílí se na ni celý zdravotnický tým dle svých kompetencí. V oblasti komplikací jsou pacienti edukováni lékařem. Podepisují informovaný souhlas s operačním výkonem. Jak uvádí Přikryl (2009) je právě luxace kyčle nejobávanější komplikací a nevítanou příhodou v doléčení pacienta, proto správný režim, pomůcky a edukace v tomto směru jsou velmi důležité. Právě na prevenci komplikací je dáván velký důraz. Celkem 91,67 % respondentů uvedlo jako komplikaci luxaci kyčle a 83,33 % respondentů odpovědělo embolii, pouze 33,33 % respondentů uvedlo další komplikaci krvácení, a poranění nervu, cévy uvedlo pouze 26,67 % respondentů. Nedostatečné znalosti byly odhaleny i u příčin infekce, které zná všechny pouze 26,67 % respondentů. Naopak respondenti jsou obeznámeni s příčinami vzniku embolie, kdy až 86,67 % respondentů tyto příčiny zná. Také docela ovládají mechanismy vykloubení endoprotézy, které ovládá až 80 % respondentů. Oblast preventivních opatření proti embolii zná 81,67 % respondentů a oblast preventivního opatření luxace endoprotézy zná 70 % respondentů. Cíl 3 Zmapovat komponenty edukační lekce, které se využívají na ortopedickém oddělení. Průzkumné šetření na ortopedickém oddělení v Přerově ukázalo, že edukace u pacientů s TEP kyčle je důležitá a je na dobré úrovni. Dle otázek v dotazníkovém šetření, 93,33% respondentům jsou podány základní informace ještě před nástupem k hospitalizaci a to na ortopedické ambulanci v Přerově. Pacienti hodnotí tyto informace za velmi přínosné. To potvrzuje i celková průměrná známka za předání informací, která je 1,5. Pacienti jsou zde edukováni především ústně, a to 70,00 % respondentů a 63,33 % respondentů je edukováno pomocí brožurky nebo letáčku. Celkem 45,00 % respondentů pak uvedlo, že bylo edukováno demonstračně a 41,67 % respondentů názorným předvedením, předcvičením. V edukaci chybí dle respondentů DVD, film. Na druhou stranu 75,00 % respondentů uvedlo, že jim metoda edukace vyhovovala. Jen u 35,00 % respondentů bylo na začátku edukace zjišťováno, jestli o daném tématu již něco ví. U 85,00 % respondentů proběhlo ověření porozumění edukace, bohužel však nejčastěji jen dotazem, málo pak úkolem nebo testem. Z průzkumného šetření vyplývá, že na edukaci se


76

podílí celý zdravotnický tým, jak lékaři, všeobecné sestry, rehabilitační pracovníci. Slabou stránkou dle respondentů je edukace nutričního terapeuta. Navrhovaná opatření: •

především zavedení edukace pacientů před TEP kyčelního kloubu, vytvořením skupinové edukace, prostřednictví předem určené edukační skupiny odborníků,

•

pacientům nadále předávat kvalitní edukační materiály viz.(příloha č. 4) a vytvářet edukační programy viz.(příloha č. 2)

•

do pomůcek k edukaci zařadit film, DVD k vyučování pacientů,

•

nadále vytvářet empatické působení s dobrou komunikací, získání pacienta k aktivní spolupráci,

•

seznamovat nadále pacienty s rizikovými faktory a dávat důraz na preventivní opatření a důsledné dodržování pooperačního léčebného režimu,

•

vychovávat sestry edukátorky, určené výhradně k edukaci těchto pacientů.

Edukace pacientů má v ošetřovatelství klíčové postavení, pomáhá pacientům mít zdraví prospěšné konání, posilňuje kompetence a sebedůvěru pacientů, především v rozvíjení jejich schopností. Při položení otázky, má−li být edukace úspěšná, potom musí být vyjádřena přístupnou formou, jednoduše, citlivě a především opakovaně. Nejdůležitějšími kroky celého edukačního procesu po TEP kyčelního kloubu je zhodnocení, zda pacient všemu porozuměl, má vědomosti týkající se předoperačního a především pooperačního období, to vše je důležité k zamezení případných komplikací, které jsou největší nástrahou právě v celém pooperačním období. Kvalitní edukace je předpokladem aktivní spolupráce pacienta se zdravotnickým personálem.


77

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BARTONÍČEK, Jan; HEŘT, Jiří. Základy klinické anatomie pohybového aparátu. 2004. Praha: Maxdorf, 2004. 256 s. ISBN 80-7345-017-8. BEZNOSKA, Jiří. Co nového v operační léčbě kyčlí. Diagnóza v ošetřovatelství. 2007, roč. 3, č. 3, s. 96-98. ISSN 1801-1349. ČIHÁK, Radomír. Anatomie I. 2001. Praha: Grada Publishing, 2001. 499 s. ISBN 80-7169-970-5. DYLEVSKÝ, Ivan. Funkční anatomie. 2009. Praha: Grada Publishing, 2009. 544 s. ISBN 978-80-247-3240-4. DUNGL, Pavel, et al. Ortopedie. 2005. Praha: Grada Publishing, 2005. 1280 s. ISBN 80-247-0550-8. HALÁSOVÁ, Marie; PANOŠOVÁ, Věra. Život po endoprotéze kyčelního kloubu. Sestra. 2010, roč. 20, č. 10, s. 65-67. ISSN 1210-0404. JANÍČEK, Pavel, et al. Ortopedie. 2007. Brno: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, 2007. 124 s. ISBN 978-80-210-4429-6. JUŘENÍKOVÁ, Petra; HŮSKOVÁ, Jitka. Ošetřovatelství: 2. část - ortopedie, kožní, infekční, stomatologie, neurologie, psychiatrie. 2001. Uherské Hradiště: Vlastním nákladem, 2001. 174 s. ISBN nemá. JUŘENÍKOVÁ, Petra. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. 2010. Praha: Grada Publishing, 2010. 80 s. ISBN 978-80-247-2171-2. KAČINETZOVÁ, Alena. Bolesti kyčelních kloubů I. 2003. Praha: Triton, 2003. 144 s. ISBN 80-7254-335-0. KNÍŽOVÁ, Kateřina. Léčebná tělesná výchova u totální endoprotézy kyčelního a kolenního kloubu. Florence. 2008, roč. 4, č. 1, s. 29-30. ISSN 1801-464X. KOCOURKOVÁ, Jana; HEDBÁVNÁ, Jitka. Implantace totální endoprotézy kyčelního kloubu miniinvazivní metodou. Sestra. 2004, roč. 14, č. 11, s. 13. ISSN 1210-0404. KOZUBÍKOVÁ, Vendula; BÍLKOVÁ, Andrea. Problematika života klientů po totální endoprotéze kyčelního kloubu. Dimenze moderního zdravotnictví. 2007, roč. 1, č. 4, s. 113-114. ISSN 1802-4084.


78

KŘÍŽ, Vladimír. Rehabilitace a totální endoprotéza kyčelního kloubu. Rehabilitácia. 2009, roč. 46, č. 2, s. 90-93. ISSN 0375-0922. KUBÍČEK, Miloslav, et al. Změny nutričního stavu u pacientů po totální endoprotéze kyčelního kloubu. Vojenské zdravotnické noviny. 2007, roč. 76, č. 2, s. 37-41. ISSN 0372-7025. KUDLOVÁ, Pavla, TOMANOVÁ, Danuška, Strukturní elementy edukace. In KOLEKTIV AUTORŮ. Ošetřovatelství perspektivní věda i umění. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-1156-7. KUDLOVÁ, Pavla, et al. Multikulturní ošetřovatelství II. 2006. Praha: Grada Publishing, 2006. 248 s. ISBN 80-247-1213-X. MAGUROVÁ, Dagmar; MAJERNÍKOVÁ, Ludmila. Edukácia a edukačný proces v ošetrovateľstve. 2009. Martin: Osveta, 2009. 155 s. ISBN 978-80-8063-326-4. MALCHEROVÁ, Miluše. Klient po implantaci totální endoprotézy kyčelního kloubu. Sestra. 2007, roč. 17, č. 12, s. 51-52. ISSN 1210-0404. MATOUŠ, Miloš; MATOUŠOVÁ, Miluše; KUČERA, Miroslav. Život s endoprotézou kyčelního kloubu. 2005. Praha: Grada Publishing, 2005. 96 s. ISBN 80-247-0886-8. MORKESOVÁ, Šárka; URBANCOVÁ, Svatava. Péče o pacienta po implantaci totální endoprotézy z pohledu fyzioterapeuta. Sestra. 2008, roč. 18, č. 5, s. 38-39. ISSN 1210-0404. ORAVOVÁ, Eva; BRADOVÁ, Petra. Ergoterapie po TEP kyčelního kloubu u klientů oddělení léčebné rehabilitace. Sestra. 2008, roč. 18, č. 5, s. 38. ISSN 1210-0404. PŘIKRYL, Pavel; SELUCKÝ, Jiří; FIALOVÁ, Jana. Péče o pacienta po kloubní náhradě kyčle. Medicína pro praxi. 2009, roč. 6, č. 3, s. 167-168. ISSN 1803-5310. ROZKYDAL, Zbyněk; CHALOUPKA, Richard. Vyšetřovací metody v ortopedii. 2001. Brno: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, 2001. 66 s. ISBN 80-210-2655-3. SIGMUNDOVÁ, Alice. Edukace pacienta před plánovanou operací TEP kyčelního kloubu. Sestra. 2010, roč. 20, č. 2, s. 32-33. ISSN 1210-0404. SLEZÁKOVÁ, Lenka, et al. Ošetřovatelství v chirurgii II. 2010. Praha: Grada Publishing, 2010. 308 s. ISBN 978-80-247-3130-8.


79

SOSNA, Antonín; POKORNÝ, David; JAHODA, David. Náhrada kyčelního kloubu: rehabilitace a režimová opatření. 2003. Praha: Triton, 2003. 58 s. ISBN 80-7254-302-4. SOSNA, Antonín, et al. Základy ortopedie. 2001. Praha: Triton, 2001. 175 s. ISBN 80-7254-202-8. STEHLÍK, Jiří. Nový typ miniinvazivní TEP kyčle. Sestra. 2005, roč. 15, č. 5, s. 11-12. ISSN 1210-0404. ŠIRŮČKOVÁ, Miluše. Typy totálních endoprotéz: terapie a rehabilitace. Sestra. 2010, roč. 20, č. 2, s. 60-62. ISSN 1210-0404. TALIÁNOVÁ, Magda; HOLUBOVÁ, Marie; PILNÝ, Jaroslav. Péče o nemocného po totální endoprotéze kyčelního kloubu. Sestra. 2009, roč. 19, č. 1, s. 75-77. ISSN 1210-0404. TRACHTOVÁ, Eva, et al. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 2005. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2005. 186 s. ISBN 80-7013-324-4. VOKURKA, Martin; HUGO, Jan. Praktický slovník medicíny. 2008. Praha: Maxdorf, 2008. 518 s. ISBN 978-80-7345-159-2. WIRTHOVÁ, Vlasta. Zásady správného pohybu po operaci TEP kyčelního kloubu: edukace nemocného. Dimenze moderního zdravotnictví. 2007, roč. 1, č. 4, s. 112. ISSN 1802-4084. KRČKOVÁ, Zuzana. Edukační proces u pacienta po TEP kyčelního kloubu. Trenčín, 2010. Diplomová práce. Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíně. Elektronické zdroje VAŠÍČEK, Tomáš. Problematika informovanosti u klientů po totální endoprotéze kyčelního kloubu [online]. Zlín, 2009. 98 s. Bakalářská práce. UTB Zlín. Dostupné z: . Vedoucí bakalářské práce Bc. Matysová Eva. [cit. 2011-05-21] KUDLOVÁ, Pavla, TOMANOVÁ, Danuška, Didaktická vybavenost edukační lekce. [online] Dostupné z: http://zsf.osu.cz/dokumenty/sbornik04/kudlova.pdf [cit. 2011-02-02] http://www.nempr.cz/obsah/oddeleni/ortopedie.aspx


SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK aj.

a jiné

art.

articulatio

apod. a podobně atd.

a tak dále

ČR

Česká republika

DK

dolní končetina

FH

francouzské hole

např. na příklad popř. po případě RTG rentgen TEP

totální endoprotéza

tj.

to jest

tzv.

tak zvaný

80


81

SEZNAM OBRÁZKŮ Graf 1

Věk respondentů

Graf 2


Graf 3


Graf 4a


Graf 4b

Spokojenost respondentů s předáním informací

Graf 5

Metoda edukace

Graf 6


Graf 7

Zjišťování informací o daném tématu na začátku edukace

Graf 8a

Ověření edukace

Graf 8b


Graf 10a

Komplikace po TEP kyčelního kloubu

Graf 10b

Počet chyb v otázce komplikací

Graf 11

Příčiny vzniku embolie

Graf 12

Příčiny vzniku infekce

Graf 13

Mechanismy vedoucí k vykloubení endoprotézy

Graf 14

Prevence embolie

Graf 15

Prevence luxace endoprotézy

Graf 16

Zásady po TEP kyčle v pooperačním období

Graf 17

Pomůcky v domácnosti po operaci

Graf 18

Zakázané pohyby po operaci

Graf 19

Kompenzační pomůcky v pooperačním období

Graf 20

Zásady v poloze na zádech, při otáčení, posazování


Graf 21

Míra zatížení dolní končetiny po operaci TEP kyčle

Graf 22

Činnosti, kterým je nutné se po operaci vyhýbat

Graf 23

Činnosti, které jsou po operaci povoleny

Graf 24

Správný sed na židli po operaci kyčle

Graf 25

Správný postup při chůzi o berlích po rovině

Graf 26

Správný postup při chůzi o berlích do schodů

Graf 27

Správný postup při chůzi o berlích ze schodů

82


83

SEZNAM TABULEK Tabulka 1

Věk respondentů

Tabulka 2


Tabulka 3


Tabulka 4a


Tabulka 4b

Spokojenost respondentů s předáním informací

Tabulka 5

Metoda edukace

Tabulka 6


Tabulka 7

Zjišťování informací o daném tématu na začátku edukace

Tabulka 8a

Ověření edukace

Tabulka 8b


Tabulka 9a

Téma edukace, čas poučení

Tabulka 9b

Téma edukace, průměrná známka

Tabulka 9c

Téma edukace, kdo provedl edukaci

Tabulka 10

Komplikace po TEP kyčelního kloubu

Tabulka 11

Příčiny vzniku embolie

Tabulka 12

Příčiny vzniku infekce

Tabulka 13

Mechanismy vedoucí k vykloubení endoprotézy

Tabulka 14

Prevence embolie

Tabulka 15

Prevence luxace endoprotézy

Tabulka 16

Zásady po TEP kyčle v pooperačním období

Tabulka 17

Pomůcky v domácnosti po operaci

Tabulka 18

Zakázané pohyby po operaci


Tabulka 19

Kompenzační pomůcky v pooperačním období

Tabulka 20

Zásady v poloze na zádech, při otáčení, posazování

Tabulka 21

Míra zatížení dolní končetiny po operaci TEP kyčle

Tabulka 22

Činnosti, kterým je nutné se po operaci vyhýbat

Tabulka 23

Činnosti, které jsou po operaci povoleny

Tabulka 24

Správný sed na židli po operaci kyčle

Tabulka 25

Správný postup při chůzi o berlích po rovině

Tabulka 26

Správný postup při chůzi o berlích do schodů

Tabulka 27

Správný postup při chůzi o berlích ze schodů

84


85

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1

Dotazník

Příloha 2

Edukační proces po TEP kyčle

Příloha 3

Kompenzační pomůcky po TEP kyčle

Příloha 4

Edukační materiál: Čeho se vyvarovat po TEP kyčelního kloubu

Příloha 5

Edukační záznam – posouzení, diagnostika

Příloha 6

Cvičební jednotka po TEP kyčelního kloubu

Příloha 7

Povolení dotazníkového šetření

PŘÍLOHA1 Dotazník Dobrý den vážený paciente, pacientko. Jmenuji se Matušková Monika a jsem studentkou University Tomáše Bati ve Zlíně ve studijním oboru ošetřovatelství. Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma: Edukace u pacientů s totální endoprotézou kyčelního kloubu. Prosím Vás o vyplnění tohoto dotazníku, který bude důležitým zdrojem mé práce. Vše proběhne anonymně, výsledky budou statisticky zpracovány. Za Vaši spolupráci, ochotu a vstřícnost Vám velmi děkuji. 1. Jaký je Váš věk?.........................let 2. Jaké je Vaše pohlaví? Žena Muž 3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské 4. Byly Vám na ambulanci ortopedického oddělení v Přerově předány informace týkající se léčebného režimu po operaci TEP kyčle ještě před nástupem k hospitalizaci? Jak jste byl (a) s předáním informací spokojen (á) známky: ano

1 (nejlépe) – 5 (nejméně) spokojen(á), 1–2-3–4–5

ne

5. Jakou metodou u Vás probíhala edukace? (uveďte všechny možnosti): Pouze ústně Brožurou, letáčkem Názorným předvedením, předcvičením Demonstračně s využitím pomůcek (berle, francouzské hole, abdukční klín) Filmem, DVD Jinou formou, metodou………………………………………… 6. Vyhovovala Vám tato metoda edukace? Ano Ano částečně Ne, Uveďte proč…………………………………………………….. 7. Zjišťoval u Vás někdo na začátku edukace, co již o daném tématu víte? Ano, jak……………………………………………………………… Ne 8.

Proběhlo u Vás ověření, zda jste edukaci porozuměl(a)? (zatrhněte, nebo dopište) Ano, jak -písemný test, úkol, jen dotaz rozuměl(a) jste všemu Jiné……………………………………………………………… Ne

9. V jaké oblasti, kdy, kým a v jaké míře jste byl(a) edukován(a) v rámci pooperačního léčebného režimu? (zatrhněte prosím všechny možnosti) V jaké oblasti jste byl(a)

Kdy jste byl(a) po- Jak jste byl(a) Kým jste byl(a)

edukován(a)

učen(a)

s edukací

spo- edukován(a)

kojen(á)

uveďte

osoby

podílející se na

známky

edukaci 1(nejlépe)

–

5(nejméně) spokojen(á)

lékař, sestra, rehabilitační covník,

pradietní

sestra, jiná osoba V oblasti rehabilitace (nácvik správného sedu, stoje, vstávání z lůžka, ulehání na lůžko, nácvik chůze s berlemi)

při přijetí do nemocnice

1–2-3–4–5

během hospitalizace při propuštění nebyl(a) jsem poučen(a)

V oblasti ošetřovatelské péče (uložení na JIP, monitorování – TK, P, DF, tlumení bolesti-škály, miniheparinizace, režim na lůžku po operaci)


1–2–3–4-5


TK=krevní tlak, P=puls, DF=dechová frekvence V oblasti diagnozy, možných komplikací, medi-

při přijetí do nemocnice během hospitaliza-

1–2–3–4-5

kamentozní léčby, prognozy.

ce

Kým jste byl(a)

při propuštění

edukován(a) uveďte

nebyl(a) jsem poučen(a)

osoby

podílející se na edukaci sestra, tační

lékař, rehabili-

pracovník,

dietní sestra, jiná osoba V oblasti výživy a tělesné hmotnosti (vhodné potraviny, pitný režim)


1–2–3–4-5


V oblasti zajištění potřeb (vylučování, výživa, hygiena, oblékání)


1–2–3–4-5


V oblasti kompenzačních, ortopedických,rehabilitačníc h pomůcek (abdukční klín-polštář mezi kolena, berle, madla, nádstavce na WC, sedátko na vanu, dlouhá lžíce

při přijetí do nemocnice během hospitalizace při propuštění nebyl(a) jsem poučen(a)

1–2–3–4-5

na boty, oblékač ponožek) Kým jste byl(a) V oblasti následné lázeňské léčby


1–2–3–4-5

edukován(a) uveďte

během hospitalizace

podílející se na

při propuštění

sestra,

edukaci

tační nebyl(a) jsem poučen(a)

10.


1–2–3–4-5


Mezi komplikace po TEP kyčelního kloubu patří: (více možných odpovědí) luxace (vykloubení) kyčle poranění nervu, velkých cév embolie, flebotromboza krvácení infekce nevím

lékař, rehabili-

pracovník,

dietní sestra, jiná osoba

V oblasti následného dodržování režimových opatření (vybavení bytu, zakázané pohyby a činnosti, chůze do schodů, ze schodů, jízda v automobilu, sexualita)

osoby

11.

Embolie může vzniknout následkem: nedodržování doporučení lékaře přikládání elastické bandáže aplikace léků upravujících srážlivost krve (miniheparinizací) nevím

12.

K infekci může dojít následkem:(více možných odpovědí) zhoršené obranyschopnosti proti infekci infekčního ložiska v těle (infekce močových cest, zubů) obezity nedodržení sterility (asepse) Nevím

13.

Jaké mechanismy vedou k vykloubení endoprotézy: (více možných odpovědí) sed v hlubokém křesle (flexe nad 90°) překřižování dolních končetin abdukční klín (polštář) mezi koleny nevím

14.

Víte, jaká je prevence embolie? (více možných odpovědí) Bandážování dolních končetin Omezení pohybu Aplikace léků upravujících srážlivost krve (miniheparinizace) Nevím

15.

Víte, jaká je prevence luxace (vykloubení) endoprotézy? (více možných odpovědí) Dodržování pohybového režimu (režimová opatření) Dostatek tekutin Abdukční klín (polštář) mezi koleny

Nevím 16.

Jaké jsou zásady v pooperačním období po TEP kyčelního kloubu? (více možných odpovědí) Dává se abdukční klín (polštář) mezi kolena Nedává se abdukční klín (polštář) mezi kolena Je dovoleno křížení končetin Není dovoleno křížení končetin Nevím

17.

Víte, jakými pomůckami by měl být vybaven Váš byt po operaci? (více možných odpovědí) Madla na WC (umístit do vhodné výšky) Nástavce na WC Lůžko a křeslo do vhodné výšky Nevím

18.

Víte, které pohyby jsou po operaci zcela zakázané? (více možných Překřižování dolních končetin Vytáčení špiček zevně Flexe nad 90° (nízký sed) Nevím 19. Napište, jaké kompenzační pomůcky je nutné v pooperačním období používat: ………………………………… …………………………………. …………………………………. Nevím

20. Při poloze na zádech, otáčení a posazování je nutné dodržovat: mít dolní končetiny v překřížení abdukční klín (polštářek) mezi koleny špičky v zevní rotaci nevím 21. Do jaké míry můžete dolní končetinu zatěžovat: míra zátěže není určená zátěž je individuální, míru vždy určí lékař míru zátěže určí praktický lékař nevím 22. Kterým činnostem je nutné se po operaci kyčle vyhýbat: (více možných odpovědí) plavání chůzi v členitém terénu jízdě na koni nevím 23. Které činnosti jsou naopak po operaci kyčle povoleny (vítány):(více možných odpovědí) procházky sjezdové lyžování plavání nevím 24. Jaký je správný sed na židli po operaci kyčle: sed v nízkém křesle vyšší stabilní židle s pevným opěradlem noha přes nohu nevím

25. Jaký je správný postup při chůzi o berlích po rovině: DK=dolní končetina berle, operovaná DK, zdravá DK berle, zdravá DK, operovaná DK zdravá DK, berle, operovaná DK nevím 26. Jaký je správný postup při chůzi o berlích do schodů: operovaná DK, zdravá DK, berle zdravá DK, operovaná DK, berle berle, operovaná DK, zdravá DK nevím 27. Jaký je správný postup při chůzi o berlích ze schodů: berle, operovaná DK, zdravá DK berle, zdravá DK, operovaná DK zdravá DK, berle, operovaná DK nevím

PŘÍLOHA2 Edukační proces po TEP kyčelního kloubu Edukační diagnózy: Deficit vědomostí o léčebném režimu a rehabilitaci po TEP kyčelního kloubu Nedostatek vědomostí o časném pooperačním období a možnostech rehabilitace. Nedostatek vědomostí o následné péči po operaci a rehabilitaci. Nedostatek vědomostí o pohybovém režimu a rehabilitaci po propuštění z nemocnice do domácí péče. Cílem edukace po TEP kyčelního kloubu je celková adaptace pacienta na výraznou pohybovou změnu a zlepšení kvality života. Naučit pacienta zásad správného cvičení a polohy končetin na lůžku v časném pooperačním období. Nácvik správných postupů přetáčení, sedu, stoje, vstávání z lůžka, uléhání na lůžko a chůze. Upozornit a obeznámit pacienta s předcházením rizikových pohybů a zásadami pohybového režimu v domácím prostředí.

Metody edukace: vysvětlení důležitosti jednotlivých cvičení, pohovor, otázky a odpovědi, praktická ukázka, cvičení, dotazování, ověření znalostí. Forma edukace: individuální Pomůcky: Informační letáky, brožury, ilustrační materiál, psací potřeby, francouzské hole nebo podpažní berle, motorová dlaha. Organizační typ hodiny a počet sezení: 3 po 30 – 45 min. Organizace prostoru: pokoj pacienta, chodba ortopedického oddělení, rehabilitační cvičebna.

Cíl: pacient projeví zájem a snahu získat vědomosti a naučit se správné postupy chůze, chápe důsledky nedodržování zásad pohybového režimu, aktivně spolupracuje. pacient má po ukončení edukačních lekcí úplné vědomosti o jednotlivých postupech cvičení, správné poloze končetiny, o způsobu chůze a je v plné míře seznámen o dodržování zásad režimových opatření po propuštění z nemocnice do domácí péče. pacient umí správný postup pohybu, zná rizikové polohy, zná opatření proti vykloubení a dodržuje předepsaný léčebný režim (Krčková, 2010).

1. Edukační lekce Téma: Zásady pohybového režimu v časném pooperačním období po TEP kyčelního kloubu. Cíl: pacient projeví snahu osvojit si zásady správných postupů cvičení. Chápe důležitost pohybu a rehabilitace. pacient zná zásady správné polohy končetiny a cvičení v časném pooperačním období. pacient dodržuje polohový a pohybový režim. Dílčí cíle: pacient zdůvodní význam správné polohy končetiny na lůžku pacient zdůvodní význam používání abdukčního molitanového klínu (polštáře) pacient provede správný způsob polohování a pohybu na lůžku pacient zdůvodní význam cvičení na motorové dlaze pacient předvede procvičování hlezenního kloubu a izometrických cviků k posílení stehenního svalstva pacient popíše a za pomoci zdravotníka se posadí se spuštěnými dolními končetinami. vyjmenuje možné komplikace při nedodržení léčebného režimu.

Vyučující: všeobecná sestra, fyzioterapeut. Organizace prostoru a čas: pokoj na JIP 1. - 2. den po operaci, 30 min. Forma výuky: individuální edukace. Edukační metody: vysvětlování, demonstrace, nácvik cviků, dotazování, zodpovězení otázek. Pomůcky: ilustrační materiál, polštáře, molitanový abdukční klín, motorová dlaha.

Obsah edukační lekce motivovat a získat pacienta k aktivní spolupráci při cvičení. upozornit na možnosti aplikace silnějších analgetik z důvodů bolesti při cvičení v operované končetině vysvětlit důležitost a upozornit na zásady pohybového režimu po TEP kyčelního kloubu vysvětlit důležitost dodržování zásad polohy operované končetiny upozornit na používání abdukčního molitanového klínu (polštáře) ve výšce kolen dle instruktáží fyzioterapeuta provádět dechová cvičení, procvičovat svalstvo horních i dolních končetin vysvětlit postup cvičení na motorové dlaze vysvětlit cvičení izometrických cviků stehenních svalů upozornit na bezpodmínečné dodržení zakázaných, rizikových pohybů, jako je překřižování dolních končetin a vytáčení špiček zevně, to vše může vést k luxaci endoprotézy vysvětlit a naučit posazování s končetinami spuštěnými z lůžka za pomoci fyzioterapeuta upozornit na dostatečný přísun tekutin. shrnutí nejdůležitějších prvků edukace, opakování rehabilitačních cviků, opakování posazení s postupným spuštěním nohou přes okraj lůžka.

Ověřování vědomostí: ukázka rehabilitačních cviků ukázka správné polohy operované končetiny zodpovězení otázek (Krčková, 2010).

Vyhodnocení edukační lekce Vyhodnocení vlastních pocitů, obav na začátku, v průběhu a na konci edukační lekce. Pacient adekvátně zhodnocuje svoje vlastní pocity, jistotu, poznává svoje slabiny týkající se vůle, sebeovládání, trpělivosti a hledá možnosti k odstraňování těchto slabin (Kudlová, 2004, s. 9). 2. Edukační lekce Téma: Nácvik správného postupu vstávání z lůžka a ulehání na lůžko, nácvik stoje a nácvik správného postupu chůze o berlích po operaci TEP kyčelního kloubu. Cíl: pacient chce pochopit zásady správného vstávání a uléhání na kůžko pacient ovládá všechny zásady správného vstávání, ulehání, stoje a chůze o berlích pacient projeví snahu osvojit si správný způsob chůze o berlích po rovině i po schodech. pacient má dostatek informací o zásadách správného vstávání a uléhání na lůžko po operaci, má informace o postupu chůze o berlích pacient dodržuje všechny zásady správného vstávání, ulehání, stoje a chůze o berlích pacient umí správný postup sesunu z lůžka i zpět na lůžko, umí bezpečně stát u lůžka pomocí berlí pacient zná správný postup předsunutí berlí, posun operované a následně neoperované dolní končetiny se zapřením se o berle umí chodit o berlích po chodbě, do schodů a ze schodů. Dílčí cíle: pacient zdůvodní význam správného způsobu sezení, vstávání a ulehání na lůžko

pacient předvede správný postup sezení, vstávání a ulehání na lůžko pacient dodržuje správný postup při sezení, vstávání a ulehání na lůžko pacient zdůvodní význam správného způsob chůze pomocí berlí, po rovině a po schodech pacient předvede správný způsob chůze do schodů a ze schodů pacient dodržuje správný postup při chůzi o berlích Vyučující: všeobecná sestra, fyzioterapeut. Organizace prostoru a čas: pokoj pacienta, chodba na ortopedickém oddělení, rehabilitační cvičebna, doba cvičení 45 min. Forma výuky: individuální edukace. Edukační metody: vysvětlení jednotlivých postupů, nácvik vstávání a uléhání, stoje a chůze o berlích, dotazování, zodpovězení otázek. Pomůcky: berle/francouzské hole, ilustrační materiál, brožurka pro pacienty po TEP kyčelního kloubu.

Obsah edukační lekce důležitost motivace a získání pacienta k aktivní spolupráci vysvětlit důležitost a upozornit na zásady správného postupu sesunutí a uléhání na lůžko přesvědčit a získat pacienta k chůzi a snažit se odstranit jeho obavy z neúspěchu vysvětlit důležitost individuálního postupu s ohledem na jeho bolest a únavnost následuje nácvik správného sesunutí z lůžka do stoje pomocí hrazdy dle instruktáží fyzioterapeuta provede pacient posazení na lůžku s opřenýma rukama za zády a sednutí si další instruktáž o uchycení si nemocné dolní končetiny oběma rukama pod stehnem a postupným posunem dolní končetiny z lůžka nácvik stoje o berlích nebo francouzských holích u lůžka pacienta zpětný nácvik návratu na lůžko posunutím hýždí co nejvíce do zadu na lůžko tak, aby kolena byly na lůžku instruktáž o uchycení oběma rukama nemocné dolní končetiny pod stehnem a posunutí postupně nemocné a pak zdravé dolní končetin na postel

pokud pacient zvládá stoj u lůžka, následuje postupný nácvik chůze po rovině – nejdříve po pokoji a postupně po chodbě ortopedického oddělení za přítomnosti fyzioterapeuta a všeobecné sestry dalším bodem je instruktáž chůze o berlích, tzv. trojdobá chůze s předsunutím berlí před sebe a vzepřením se na nich, vykročením operované dolní končetiny mezi berle, bez zátěže, přisunutím zdravé dolní končetiny a přenesením zátěže na ni pokud pacient zvládá chůzi po rovině, můžeme přistoupit k postupnému nácviku chůze po schodech instruktáž fyzioterapeutem o postupu chůze do schodů a to zvednutím zdravé dolní končetiny na schod a přenesením váhy na ni, přisunutím operované dolní končetiny a následně berlí, důležitý je stoj fyzioterapeuta za pacientem instruktáž fyzioterapeutem o postupu chůze o berlích ze schodů s předsunutím berlí o schod dolů, přisunutím operované dolní končetiny, vzepřením se na berlích, spuštěním a zatížením zdravé dolní končetiny, opět je důležitý stoj fyzioterapeuta před pacientem. zdůraznění bezpečnosti při chůzi o berlích shrnutí nejdůležitějších prvků edukační lekce, opakování postupů vstávání a ulehání na lůžko, opakování stoje a chůze o berlích po rovině a po schodech Ověřování vědomostí: ukázka naučených postupů vstávání a ulehání na lůžko ukázka naučených postupů chůze po rovině, do schodů i ze schodů forma rozhovoru, zodpovězení otázek (Krčková, 2010).

Vyhodnocení edukační lekce Vyhodnocení vlastních pocitů, obav na začátku, v průběhu a na konci edukační lekce. Pacient adekvátně zhodnocuje svoje vlastní pocity, jistotu, poznává svoje slabiny týkající se vůle, sebeovládání, trpělivosti a hledá možnosti k odstraňování těchto slabin (Kudlová, 2004, s. 9).

3. Edukační lekce Téma:

Naučení předcházení rizikových pohybů a dodržování zásad léčebného

pohybového režimu po propuštění z nemocnice do domácího prostředí. Nácvik sebeobsluhy. Cíl: pacient projeví snahu osvojit si zásady léčebného pohybového režimu projeví ochotu získat informace o pravidelném cvičení, o kompenzačních pomůckách, které zajišťují bezpečný pohyb po operaci TEP kyčelního kloubu. pacient ovládá postupy při obouvání obuvi pacient zná pomůcky, které jsou důležité k jeho celodenní činnosti pacient má informace, týkající se pravidelného cvičení v domácím prostředí

pacient ovládá všechny bezpečné polohy po TEP kyčelního kloub

zná nebezpečné pohyby, kterých se má vyvarovat pacient dodržuje léčebný režim, používá kompenzační pomůcky k bezpečnému pohybu, vyhýbá se nesprávným a nebezpečným pohybům

Dílčí cíle: pacient zdůvodní význam dodržování zásad léčebného pohybového režimu pacient předvede oblékání prádla, obouvání obuvi za pomocí pomůcek pacient vyjmenuje zásady léčebného pohybového režimu pacient samostatně předvede všechny rehabilitační cviky, vstávání, posazování, přetáčení, chůze o berlích pacient samostatně předvede posazování na židli, přesun na toaletu, do vany s využitím kompenzačních pomůcek pacient vyjmenuje zakázané a nebezpečné pohyby a činnosti, kterým je nutné se zcela vyvarovat po TEP kyčelního kloubu

Vyučující: všeobecná sestra, fyzioterapeut.

Organizace prostoru a čas: pokoj pacienta, rehabilitační cvičebna, doba edukace 45 min. Forma výuky: individuální edukace. Edukační metody: vysvětlování, ukázka cvičebních sestav, dotazování, zodpovězení otázek. Pomůcky: ilustrační materiál, brožurka pro pacienty po TEP.

Obsah edukační lekce motivace a získání pacienta k edukační lekci vysvětlit zásady samoobslužných činností vysvětlit a přesvědčit pacienta o nutnosti dodržování zásad léčebného režimu po TEP kyčelního kloubu a o nebezpečí provádění pohybů, které jsou zakázány postupné procvičování všech základních postupů, potřebných v domácím prostředí nácvik obouvání obuvi pomocí dlouhé lžíce nácvik správných postupů posazování na židli s použitím nástavce – molitanového čtverce nácvik přesunu na toaletu s použitím nástavce na WC a madel instruktáž postupu koupání ve vaně s posazováním na sedačku do vany, kterou by měl mít nemocný předem zajištěnou názorné předvedení oblékání spodního prádla, kalhot a ponožek a zdůraznění oblékání nejdříve operované a potom zdravé dolní končetiny vysvětlení a poukázání na zakázané pohyby jako, addukce a flexe nad 90 stupňů, zevní rotace (příloha 4) vysvětlení a ukázka pohybů, kterých je nutné se zcela vyvarovat jako nedávání nohou k sobě a přes sebe, neotáčení se na stranu, nenahýbání se dopředu, vyvarování se extrémních předklonů procvičování a opakování zásad správného sezení, polohy vleže s abdukčním klínem (polštářem) mezi koleny zdůraznění nejdůležitějších bodů při chůzi neustálé opakování zakázaných a nebezpečných pohybů.

Ověřování vědomostí: následuje předvedení naučených postupů při obouvání obuvi a oblékání předvedení správných postupů chůze po rovině, do schodů i ze schodů dotazování a případné zodpovězení otázek stran nebezpečných a zakázaných pohybů po TEP kyčelního kloubu (Krčková, 2010).

Vyhodnocení edukační lekce Rozhovorem a předvedením dovedností v oblasti pohybových postupů léčebného režimu po TEP kyčelního kloubu. Vyhodnocení vlastních pocitů, obav na začátku, v průběhu a na konci edukační lekce. Pacient adekvátně zhodnocuje svoje vlastní pocity, jistotu, poznává svoje slabiny týkající se vůle, sebeovládání, trpělivosti a hledá možnosti k odstraňování těchto slabin (Kudlová, 2004, s. 9) umí bezpečně chodit pomocí francouzských berlí s odlehčením operované končetiny zná způsob obouvání a oblékání umí vyjmenovat zakázané polohy a pohyby umí zdůvodnit nutnost pravidelného cvičení a zásad pohybového režimu po propuštění z nemocnice ví, jak má být upraveno domácí prostředí.

Zásady po TEP kyčle, které je nutné dodržovat: Spát na pevném a rovném lůžku. Střídat chůzi, sed a leh. Věnovat pozornost únavě, nepřeceňovat své síly. Nesedat si do hlubokých křesel, přizpůsobit si správnou výšku pracovní židle. Na klasickou židli sedat pouze s polštářem. Při sezení na židli spočívají obě chodidla celou ploskou na zemi, kolena jsou mírně od sebe. Nekřížit nohy pod sebe, ani při lehu nebo stoji. Neležet a nespat na boku operované dolní končetiny – nepřetáčet se na operovaný bok dříve než za dva měsíce. Vleže na zdravém boku vkládat mezi kolena pevný polštář. Používat pevnou obuv s pevnou patou. Neužívat papuče či pantofle.

Několikrát denně cvičit dle pokynů fyzioterapeuta. Neotáčet se na břicho bez pevného polštáře mezi nohama. Neodkládat berle, pokud to nedovolí lékař. Sedět maximálně do 90 úhlu mezi trupem a stehnem – nesedět v nízkém, měkkém křesle nebo v autě, ani na nízkém WC (bez nástavce). Důležitá je častá změna polohy – sedět můžete maximálně půl hodiny. Sedět na obou půlkách. Vyvarovat se dlouhého stání - ve frontě, doma. Nespěchat, chránit se před pádem. Odstranit všechny volně ležící předložky a rohože. Při chůzi po schodech nenosit zvlášť těžká břemena. Vyhýbat se práci v předklonu a nezvedat předměty ze země tak, aby se při předklonu operovaná DK sunula po zemi vzad. Nepřetěžovat operovanou DK. Sledovat svoji hmotnost – nadváha vede k většímu opotřebování endoprotézy. Dodržovat doporučení lékaře o prevenci TEN, používat zdravotní punčochy nebo elastickou bandáž. Nezapomínat na pravidelné kontroly u Vašeho ortopéda. Při obtížích vyhledat lékaře. Všechny tyto zásady je nutno dodržovat (Sosna, 2003).

PŘÍLOHA3 Kompenzační pomůcky po TEP kyčelního kloubu

Podavač předmětů

Sedačka do vany

Francouzské berle

Madlo na vanu

Madlo na WC

Nástavec na WC

Oblékač ponožek

http://www.dmapraha.cz

Madlo

Podpažní berle

PŘÍLOHA 4 Edukační materiál: Čeho se vyvarovat po TEP kyčelního kloubu:

1/ Nikdy neohýbejte / neflektujte / operovanou končetinu v kyčli směrem k hrudníku více, než do pravého úhlu, tj. 90° .

2/ Nesedejte na židli bez opěradla.

3/ Používejte židle s opěrkami na ruce, zejména kvůli vstávání. Pokud takovou židli nemáte, nesedejte si, aniž byste měli po ruce berle či hole. 4/ Ze židle nevstávejte tímto způsobem!!! Operovanou

končetinu

držte

při

vstávání

ze židle stále před sebou, nesmíte ji zasunout pod židli. Při vstávání si musíte pomoci holí a pouze zdravou končetinou.

5/ Nesedejte si na nízkou toaletní mísu!!!

6/ Na lůžku se nepřikrývejte tímto způsobem

7/ Pro nic se neohýbejte tímto způsobem

8/ Nikdy nenatáčejte koleno směrem dovnitř a ven při stoji, sedu či lehu

9/ Nesnažte se obouvat obvyklým způsobem. Při obouvání často dochází k vykloubení umělého kyčelního kloubu. 10/ Nikdy nekřižte operovanou končetinu přes zdravou!!! 11/ Při ležení mějte vždy malý polštářek mezi nohama.

12/ Při otáčení se na zdravý bok mějte vždy malý polštářek mezi nohama. Důležité je po propuštění do domácí péče mít v prvních šesti týdnech zajištěnou pomoc.

www.r-med.eu/totalni-endoproteza-kycelniho-kloubu

PŘÍLOHA5

Edukační záznam-posouzení, diagnostika Oddělení: JIP chirurgických oborů Příjmení, jméno klienta: K. M. Medicínská diagnóza: coxarthroza l. dx. III. stupně TEP kyčelního kloubu l. dx. Edukovaný/á je: K klient/ka RO rodina OS ostatní Používání pomůcek, závislost na přístroji: zubní protéza naslouchadlo X berle/vozík dialýza inzulin respirační terapie stomie kardiostimulátor medikace jiné: Motorová dlaha, molitanový klín, polštáře Medikace ovlivňující edukaci: analgetika Edukační potřeba v oblasti: 1. Podpora zdraví 2. Výživa 3. Vylučování a výměna x 4. Aktivita/odpočinek 5. Percepce/kognice 6. Vnímání sebe sama 7. Vztahy mezi rolemi 8. Sexualita 9. Zvládání/tolerance zátěže 10. Životní principy x 11. Bezpečnost/ochrana x 12. Komfort 13. Růst/vývoj

Vztah klienta ke zdravotnickému zařízení: X hospitalizovaný/ plánované propuštění: ambulantní účastník vzdělávací akce jiné:

Edukace je zaměřena: X Vstupní informace Jednorázové vzdělávání X Průběžné vzdělávání Reedukace Informace při propuštění Jiné……

Reakce na edukaci: DT Dotazy VP Verbalizace pochopení OV Odmítnutí výuky NO Nutno opakovat Ne Nezájem NP Neschopnost pochopit PD Prokázaná dovednost J Jiné……

Forma edukace: U ukázka LE letáček V verbálně AVTV Audio/Video/TV PÍ písemně I instrukce J jiné:……………

Plánované téma edukace: číslo, název: EP: 1. Seznámení s pracovištěm jeho chodem, řádem EP 2: Pooperační bolest EP 3: Vyprazdňování při použití podložní mísy po TEP EP 4: Rehabilitace kyčelního kloubu po TEP EP 5: Riziko pádu při chůzi o PB EP 6: Životospráva a TEP kyčelního kloubu

Existující komunikační bariéra: Smyslová: sluch zrak čich chuť hmat Fyzická: Jazyková: cizí jazyk: Řeč, čtení, psaní: afazie, dysfazie, apraxie, dyslexie, koktání Etnická: Duchovní: Psychická: stres úzkost deprese jiné: Neschopnost řeči: afázie: ..........jiné: Iatrogenní: lékař sestra léky jiné: Věk: 70 let Biorytmus X akutní bolest Akutní nemoc, prognóza: Jiné….. Zdroj informací: K. M., dokumentace

Edukační anamnézu odebral/a, podpis, datum: Matušková, 5. 10. 2010

Datum: Od-do:

Téma (číslo) a forma (kód) výuky: EP 1: VE

Reakce na edukaci: (kód)

Doporučení/řešení:

DT, VP

4.10.

EP 2: U, VE, I

DT, PD

4.10.

EP 3: U, VE, I

DT, PD,

6.10.

EP 4: U, VE, I

DT, PD

7.10.

EP 5: U, I

DT, VP

12.10.

EP 6: U, VE, LE, I

DT, VP

Klientka je poučena o ovládání signalizačního zařízení, s chodem a režimem oddělení Klientka je seznámena s hodnotícími škálami bolesti, poučena o možnostech analgetizace před RHB a v případě bolesti, zná a již využívá úlevové polohy a gelové vaky k obkladům oper. Kyčle. Klientka ovládá signal. zařízení a je poučena o důvodu, technice a době vyprazdňování na podl. míse, při vyprazdňování klientce zajištěno soukromí a následná hygiena. Klientka provádí RHB pod vedením fyzioterapeuta, ZS dohlíží na opakované cvičení kyčelního kloubu, využívání motorové dlahy a správnou techniku chůze o podpažních berlích. Klientka je seznámena s rizikovými faktory pádu. Je poučena o nutnosti doprovodu až do doby jisté chůze. Klientka má BMI 26, zavázala se, že po návratu domů bude postupně snižovat svoji hmotnost (2 kg za týden), omezí zejména tuky, cvičit bude na rotopedu, nebude podceňovat zánětlivá onemocnění.

4.10.

VP,

VP,

Příjemce edukace (vztah ke klientovi), podpis: klientka

Edukátor, podpis:

Matušková

klientka

Matušková

klientka

Matušková

klientka

Matušková

klientka

Matušková

klientka

Matušková

PŘÍLOHA 6 Cvičební jednotka po TEP kyčle: Leh na zádech: 1. přitáhnout špičky nahoru a propnout dolů, poté kroužky kotníky 2. přitáhnout špičky nahoru, zatlačit kolena dolů do postele, výdrž 10 sekund a povolit 3. pomalu pokrčit DK a zpět natáhnout, totéž s druhou DK 4. propnout koleno, přitáhnout špičky nahoru a nataženou DK sunout do strany a zpět, totéž s druhou DK 5. stáhnout obě půlky hýždí k sobě, výdrž 10 sekund a povolit 6. stáhnout obě půlky hýždí k sobě, mírně zvednout hýždě od podložky, výdrž 3 sekundy, pomalu položit hýždě na postel a povolit 7. šlapání na kole 8. přitahovat střídavě, poté obě kolena k břichu, ale jen do pravého úhlu v kyčli 9. tisknout polštář mezi koleny, výdrž 5 sekund 10. pokrčit obě DK v kolenou a střídavě přešlapovat na posteli 11. opět pokrčit obě DK v kolenou a střídavě napínat končetiny v koleně Sed – DK přes okraj postele: 1. přitáhnout špičky nahoru a propnout dolů (pata na podložce) 2. zvednout patu nahoru a vrátit zpět dolů (špička na podložce) 3. ohýbání ke špičkám 4. stáhnout obě půlky hýždí k sobě, výdrž 10 sekund a povolit 5. střídavě zvedat ohnutá kolena

www.r-med.eu/totalni-endoproteza-kycelniho-kloubu

PŘÍLOHA 7

Edukace u pacientů s totální endoprotézou kyčelního kloubu. Monika Matušková

Recommend Documents