Doručování podle o.s.ř

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy

Doručování podle o.s.ř. Bakalářská práce

Autor:

Vanda Dětinská Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Jan Hrdlička

Duben, 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma doručování podle o.s.ř. zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Mělníku dne 29. 4. 2011

Poděkování: Chtěla bych upřímně poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce JUDr. Janu Hrdličkovi za ochotu, odborné vedení mé práce a za čas, který této práci věnoval.

Anotace Tématem bakalářské práce je doručování podle občanského soudního řádu. V první části práce se zaměřuji na historický vývoj a novelizace občanského soudního řádu a podrobněji se věnuji novelizaci z roku 2009. Dále se postupně zabývám zejména uvedením do problematiky, objasněním některých podstatných pojmů, orgány, jakými lze doručovat, samotnými příjemci a adresáty písemností. V další části se zaměřuji na typy doručování a podrobněji rozebírám problematiku doručování prostřednictvím veřejné datové sítě do datových schránek. Kapitoly sedmá, osmá a devátá jsou zaměřené na odepření přijetí písemností, neúčinnost doručení a průkazy doručení. Poslední kapitola nastiňuje otázku doručování do států evropské unie a států, které do evropské unie nepatří. Cílem této práce je obecné uvedení do problematiky doručování podle občanského soudního řádu se zaměřením na samostatnou podstatu doručování, jeho způsoby a na novelu občanského soudního řádu z roku 2009. Annotation The subject of my dissertation is a delivery service according to the Code of Civil Procedure. The first section focuses on the historical development and revision of the Code of Civil Procedure and in detail on the amendment of 2009. Subsequently I focus mainly on the introduction to the issue, clarifying some of the essential concepts, institutions through which the delivery service is possible, the beneficiaries and the addressees of documents. In the next section, I focus on the types of service with a close look at the problems of service through a public data network in data boxes. Chapters seven, eight and nine focus on the refusal of document, inefficiency of service delivery and delivery certificates. The last chapter outlines the issue of service to EU countries and countries that do not belong to the European Union. The aim of this work is a general introduction to the problems of service under the Code of Civil Procedure, focusing on the essence of the service itself, wals of service, and the amendment to the Code of Civil Procedure of 2009.

Obsah Úvod

...................................................................................................................................... 6

1 1.1

Doručování jako prostředek přenosu informací ..................................................... 8 Novelizace o.s.ř. ........................................................................................................... 8

2 2.1 2.2 2.3 2.4

Doručující orgány ..................................................................................................... 13 Soudní doručovatel ..................................................................................................... 14 Orgány justiční stráţe ................................................................................................. 14 Soudní exekutor .......................................................................................................... 14 Provozovatelé poštovních sluţeb ............................................................................... 15

3

Příjemci soudních písemností .................................................................................. 15

4 4.1 4.2 4.3 4.4

Adresáti ..................................................................................................................... 17 Adresa pro doručování ............................................................................................... 17 Adresa pro doručování u fyzických osob ................................................................... 18 Adresa pro doručování u právnických osob ............................................................... 20 Adresa pro doručování u adresátů se zvláštním postavením ...................................... 21

5

Doručování zástupci účastníka řízení ..................................................................... 22

6 6.1 6.2 6.3 6.4 6.4.1 6.4.2 6.5 6.6

Typy doručování v civilním řízení .......................................................................... 24 Doručování do vlastních rukou s moţností uloţení ................................................... 24 Doručování do vlastních rukou bez moţnosti uloţení ............................................... 26 Doručování jiných písemností – obyčejné doručování .............................................. 27 Doručovaní prostřednictvím veřejné datové sítě a datových schránek ...................... 28 Doručování prostřednictvím veřejné datové sítě do datových schránek .................... 29 Doručování prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu bez datových schránek ...................................................................................................... 37 Doručování vyhláškou nebo vyvěšením na úřední desce soudu ................................ 38 Doručování prostřednictvím zástupce pro doručování ............................................... 39

7

Odepření přijetí písemnosti ..................................................................................... 41

8

Neúčinnost doručení ................................................................................................. 42

9 9.1 9.2

Průkaz doručení ....................................................................................................... 44 Druhy průkazů doručení ............................................................................................. 44 Písemná doručenka ..................................................................................................... 45

10

Doručování do zahraničí .......................................................................................... 46

Závěr

.................................................................................................................................... 51

Seznam použité literatury ...................................................................................................... 53 Přílohy .................................................................................................................................... 55

5

Úvod Ve své bakalářské práci „Doručování podle o.s.ř.“, tedy podle občanského soudního řádu (dále o.s.ř.), se budu zabývat zejména systémem doručování, na základě jeho úpravy v § 45 50 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a ve starších novelách tohoto zákona. Vedle obecného uvedení do problematiky doručování se zaměřím také na souhrnnou novelu provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. a aktuálně na systém doručování do datových schránek, který je zaveden právě touto novelou. Právě nový, ne příliš probádaný systém doručování mě vedl k výběru právě tohoto tématu, k jeho nástinu a pokusu o co nejlepší analýzu. Svou práci dělím do deseti základních kapitol a několika podkapitol: V první kapitole „Doručování jako prostředek přenosu informací“ se zaměřím na to, co to vlastně doručování je a jaká je jeho podstata, dále na historii doručování a novelizace zákona č. 99/1963 Sb., které dosud proběhly. Ve druhé kapitole věnuji svou pozornost doručujícím orgánům, jejich výčtu a obecnému uvedení do kaţdého z nich. Bez těchto doručujících orgánů by nebylo doručování moţné, proto dostávají prostor samostatné kapitoly. Třetí kapitola přiblíţí příjemce soudních písemností. Zde uvádím výčet osob, které mohou, popř. nemohou přijímat dané písemnosti. Ve čtvrté kapitole „Adresáti“ rozebírám význam termínu „ adresa pro doručování“, tedy všechny moţné adresy pro doručování, jak uţ adresy fyzických osob, právnických osob, tak také osob, které jsou ve zvláštním postavení. V páté kapitole se věnuji doručování zástupci účastníka. Tedy postup a jednání v situaci, kdy je účastník řízení zastoupen například zákonným zástupcem, na základě plné moci, nebo na základě rozhodnutí soudu. V následující kapitole „Typy doručování v civilním řízení“ je má pozornost zaměřena na všechny způsoby, jakými lze účastníkům řízení doručovat, zejména pak na doručování prostřednictvím veřejné datové sítě do datových schránek. Pro mne jedna nejzajímavějších částí této bakalářské práce. V sedmé kapitole se pak věnuji odepření přijetí písemností, a sice hlavně tomu, jak se bude podle občanského soudního řádu postupovat v případě, ţe adresát nebo příjemce z nějakého

6

důvodu odmítne písemnost převzít, odmítne prokázat totoţnost nebo odmítne poskytnout součinnost nezbytnou k doručení písemnosti. Osmá kapitola se týká neúčinnosti doručení, čili případů, kdy se účastník nemohl s písemností seznámit, a proto namítne neúčinnost jejího doručení. Zde se pokusím srovnat dřívější moţnosti namítnutí neúčinnosti podle ustanovení zákona č. 555/2004 Sb. s dnešními moţnostmi upravenými souhrnnou novelou. Devátá kapitola nastiňuje otázku průkazů doručení; v první podkapitole vyjmenuji všechny druhy průkazů a ve druhé se pak podrobněji věnuji písemné doručence. V závěrečné kapitole „Doručování do zahraničí“ dostávají prostor postupy, které je nutné dodrţovat při doručování do zahraničí; stručně tedy postup při doručování do států Evropské unie a do států mimo Evropskou unii. Cílem této práce je obecné uvedení do problematiky doručování podle občanského soudního řádu se zaměřením na samostatnou podstatu doručování, jeho způsoby a na novelu občanského soudního řádu z roku 2009. Doufám, ţe se mi podaří veškeré tyto cíle naplnit.

7

1 Doručování

jako

prostředek

přenosu

informací Začněme tím, co vlastně doručování podle občanského soudního řádu, dále o.s.ř., je a co je jeho podstatou. Český občanský soudní řád prošel v roce 2009 určitými změnami, ale ani dnešní ani dřívější úprava konkrétně nedefinují pojem doručování. V publikaci Doručování v soudním řízení definují autoři Svoboda a kol. termín doručování takto: „Soudním doručováním rozumíme zákonem stanovený postup, na jehoţ základě je soud povinen uzavřít, ţe doručovaná soudní písemnost byla dodána do dispozice adresáta.“1 Avšak nezáleţí na tom, zda si adresát opravdu písemnost převzal, či nikoliv. Stačí jen, ţe byla předána do dispozice adresáta, a to na jeho adresu pro doručování nebo do jeho datové schránky. Při doručování jde tedy o přenos informací mezi soudem a stranami řízení a dalšími osobami, které se řízení účastní.

1.1 Novelizace o.s.ř. Nahlédneme-li do historie doručování, zjistíme, ţe občanský soudní řád vycházel z velmi jednoduché úpravy doručování: hlavním doručovacím orgánem byla pošta, v některých případech mohl doručovat sám soud, případně bylo doručováno prostřednictvím národního výboru či orgánu veřejné bezpečnosti. Pouze ve výjimečných případech prostřednictvím ministerstva spravedlnosti. Doručovalo se do vlastních rukou (bez výjimky) nebo obyčejně. Obyčejné písemnosti, neboli ty, které nebyly určeny do vlastních rukou, bylo moţné předat jakékoliv osobě ţijící ve stejném domě nebo komukoliv ze spolupracovníků. Pokud nebylo moţné nikoho z nich zastihnout, písemnost byla uloţena na poště či u místního národního výboru. Adresát byl vyzván k vyzvednutí a písemnost byla povaţována za doručenou v den jejího uloţení. Písemnosti určené do vlastních rukou stanovil zákon nebo předseda senátu. Doručovalo se v podstatě kamkoli, kde bylo moţné adresáta zastihnout, nejčastěji do místa bydliště či pracoviště. Pokud však adresát zastiţen nebyl, na rozdíl od obyčejného doručování byl učiněn nový pokus; kdyţ ani ten nevyšel, písemnost byla uloţena, a to na poště nebo u místního

1

SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení. 2009. ISBN 978-80-777-5, str. 11.

8

národního výboru. K vyzvednutí byla stanovena třídenní lhůta. Uplynutím posledního dne této lhůty byla písemnost povaţována za doručenou. První úpravou v občanském soudním řádu byl zákon č. 519/1991 Sb., který však do oblasti doručování nijak zásadně nezasáhl: místní národní výbor byl změněn na orgán obce, orgán Veřejné bezpečnosti na policejní orgán a organizace na právnické osoby. Větší změna proběhla v oblasti doručování advokátům a komerčním právníkům. Dle novelizovaného ustanovení § 48 o. s. ř. bylo moţné písemnosti určené advokátům nebo komerčním právníkům předat také koncipientům nebo jiným pracovníkům, kteří byli u advokáta nebo komerčního právníka pracovně činní, a byli tím pověřeni k přijímání zásilek.2 Velmi zásadní změnu přinesla novelizace zákonem č. 30/2000 Sb., která ustanovila nové doručující orgány – uţ jimi nebyla pouze pošta, ale také soudní doručovatelé, orgány justiční stráţe a policejní orgán. Právní úprava doručování byla rozdělena na doručování fyzickým osobám, právnickým osobám, státním orgánům, státu, advokátům, notářům, obcím a vyšším územně samosprávným celkům.3 V případě fyzické osoby, která nebyla zastiţena v místě doručování, ačkoli se v místě doručení zdrţovala, bylo doručováno jiné dospělé osobě bydlící v témţe bytě nebo domě, eventuálně působící v témţe místě podnikání anebo zaměstnané na témţe pracovišti, byla-li ochotna obstarat odevzdání písemnosti. Pokud ani touto cestou nebylo doručení moţné, písemnost se uloţila na dobu tří dnů a adresát byl vhodným způsobem vyzván k vyzvednutí. Nevyzvedl-li si adresát zásilku, povaţoval se poslední den třídenní lhůty za den doručení, i kdyţ se adresát o uloţení nedozvěděl.4 U zásilek určených do vlastních rukou byla písemnost uloţena na deset dnů. Desátý den se povaţoval za den doručení. V případě právnických osob, které se nezdrţovaly na adrese svého sídla, a u nichţ nebyla stanovena jiná adresa pro doručování, byla písemnost doručována fyzické osobě oprávněné za příslušnou právnickou osobu jednat. Jestliţe nebylo moţné písemnost doručit ani takto a nepodařilo-li se tak ani při dalším pokusu o doručení na adresu uvedenou v obchodním či jiném rejstříku, byla písemnost povaţována za doručenou v den, kdy se vrátila zpět soudu.5

2

ŠÍNOVÁ, Renáta, et al. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, 2009. ISBN 987-80-87212-2, s. 10. 3 ŠÍNOVÁ, Renáta, et al. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, 2009. ISBN 987-80-87212-2, s. 12. 4 Viz § 46 o.s.ř. ve znění účinném od 1. 1. 2001 do 31. 3. 2006. 5 ŠÍNOVÁ, Renáta, et al. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, 2009. ISBN 987-80-87212-2, s. 12.

9

Další novelizace nastala v roce 2002 zákonem č. 151/2002 Sb. s účinností od 1. 1. 2003, kterým se měnily některé zákony v souvislosti s přijetím nové úpravy správního soudnictví. Tímto zákonem byli přidáni soudní exekutoři mezi doručující orgány a veřejná datová síť. Novela také zpřesňovala doručování správním úřadům a státu. Nejdůleţitější změna ale nastala ustanovením § 50, který upravoval postup při doručování soudních písemností se zaměřením na odstranění formálních nedostatků, jako jsou náleţitosti doručenky a povinnost soudu odevzdat zásilku v zalepené obálce. Dále také novela vyloučila aplikaci obecných předpisů o dodání poštovních zásilek.6 Nová ustanovení o.s.ř., která tak nyní musela podrobně regulovat to, co je obvykle regulováno v poštovních řádech, se okamţitě pro svou povahu ustanovení vhodných typicky do prováděcích předpisů stala terčem velké kritiky a následně se také v praxi minula účinkem, neboť ze strany drţitelů poštovní licence nebyla respektována.7 V roce 2004 vznikla další novela, provedená zákonem č. 555/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Tato novela se kompletně zabývala doručováním: písemnost měla být soudem doručována při jednání nebo jiném soudním úkonu; nedošlo-li k doručení písemnosti tímto způsobem, nařídil předseda senátu, aby byla doručena prostřednictvím doručujícího orgánu nebo prostřednictvím veřejné datové sítě.8 Prostřednictvím veřejné datové sítě mohl soud písemnost doručit, jen pokud adresát soudu uvedl svou elektronickou adresu a pokud o to adresát soud poţádal nebo s ním vyslovil souhlas, dále musel uvést akreditovaného poskytovatele certifikačních sluţeb, který vydal jeho kvalifikovaný certifikát. Při doručování tímto způsobem soud vyzval adresáta, aby potvrdil soudu přijetí písemnosti do 3 dnů od odeslání, a to datovou zprávou opatřenou zaručeným elektronickým způsobem.9 Doručujícími orgány byli soudní doručovatelé, orgány justiční stráţe, soudní exekutoři, provozovatelé poštovních sluţeb, orgány Policie České republiky, orgány Vězeňské sluţby České republiky, zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, územní vojenské správy, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti. Občanský soudní řád doručoval fyzickým osobám, u kterých tento zákon upravuje zvláštní případy doručování, a sice fyzickým osobám v zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, osobám poţívajícím 6

Viz § 50b o.s.ř. ve znění novely č. 151/2002 Sb. ŠÍNOVÁ, Renáta, et al. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, 2009. ISBN 987-80-87212-2, s. 13. 8 Viz § 45 o.s.ř. ve znění novely č. 555/2004 Sb. 9 Viz § 45f odst. 1 a 2 ve znění novely č. 555/2004 Sb. 7

10

diplomatické výsady nebo imunity, vojákům či policistům. Dále doručoval právnickým osobám, advokátům, notářům, soudním exekutorům, patentovým zástupcům, osobám vykonávajícím právní poradenství podle zvláštních předpisů, státu, úřadům pro zastupování státu ve věcech majetkových, správním úřadům, obcím a vyšším územním samosprávním celkům. Byla-li písemnost doručována v místě, které nebylo vedeno podle zvláštního právního předpisu jako místo pobytu fyzické osoby, bylo uloţení písemnosti, kterou si adresát nevyzvedl do 3 dnů, nebo v případě písemnosti, která měla být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uloţení, neúčinné – ledaţe fyzická osoba poţádala o doručování na adresu tohoto místa, nebo je jinak označila soudu jako místo, kde bydlí nebo se zdrţuje, podniká či pracuje, popřípadě jako jiné místo, kam jí mají nebo mohou být doručovány písemnosti; téţ pokud by se prokázalo, ţe se na tomto místě zdrţovala v den, kdy nebyla zastiţena, popřípadě kdykoli v době do 3 dnů, nebo, šlo-li o písemnost, která jí měla být doručena do vlastních rukou, v době do 10 dnů od uloţení.10 Byla-li písemnost doručována na adrese, která byla vedena podle zvláštního právního předpisu jako místo pobytu fyzické osoby, nebo na adrese, kterou fyzická osoba sdělila soudu a poţádala o doručování na ni, anebo na adrese, kterou fyzická osoba jinak označila soudu jako místo, kde bydlí nebo se zdrţuje, podniká anebo pracuje, popřípadě jako místo, kam jí mají nebo mohou být doručovány písemnosti, bylo uloţení písemnosti, kterou si adresát nevyzvedl do 3 dnů, nebo, šlo-li o písemnost, která měla být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uloţení, neúčinné, jestliţe fyzická osoba soudu prokázala, ţe se v místě doručování nezdrţovala v den, kdy nebyla zastiţena, a v době do 3 dnů, nebo, šlo-li o písemnost, která měla být doručena do vlastních rukou, v době do 10 dnů od uloţení.11 U právnických osob soud písemnost předával doručujícímu orgánu, který právnickým osobám doručoval na adresu sídla zapsaného do obchodního nebo jiného veřejného rejstříku nebo na adresu skutečného sídla, nebo pokud o to zaţádala, na jiné místo v České republice. Nebyl-li na adrese nikdo zastiţen, ani nikdo, kdo za ni mohl písemnost převzít, doručující orgán písemnost uloţil. Neúčinnost doručení nastala v případě, ţe právnická osoba prokázala, ţe v den, kdy nebyl zastiţen nikdo, kdo by za ni byl oprávněn písemnost převzít, a v době do 3

10 11

Viz § 46 odst. 5 o.s.ř. ve znění novely č. 555/2004 Sb. Viz § 46 odst. 6 o.s.ř. ve znění novely č. 555/2004 Sb.

11

dnů, nebo šlo-li o písemnost určenou do vlastních rukou, v době do 10 dnů od uloţení, ve skutečnosti sídlila jinde.12 Dále pak novela stanovila, ţe v případě doručování při jednání nebo při jiném soudním úkonu, musí být skutečnost, ţe bylo doručováno při úkonu, uvedeno v protokolu, jehoţ náleţitosti novela stanovuje. Doručuje-li soud při úkonu, o kterém se nesepisuje protokol, nebo prostřednictvím doručujícího orgánu, vyznačí se doručení na doručence, jejíţ náleţitosti také upravuje novela z roku 2004. Konečně se dostáváme k poslední, tedy nejnovější „souhrnné“ novele č. 7/2009 Sb., která nabyla účinnosti k 1. 7. 2009. Tato novela přináší kompletně novou, poměrně přísnou úpravu doručování v občanském soudním řízení. Vychází především z předchozích ne příliš úspěšných novel, ve kterých největší problém představovala neodpovědnost adresáta za místo, kam bylo doručováno. Podstatou doručování i nadále zůstává předání písemnosti adresátovi. Velká změna nastala ve stylu doručování, protoţe uţ se nedoručují jen písemnosti, ale i elektronická data.13 Tato novela zavedla úplně nový způsob doručování, a to doručování prostřednictvím datových schránek. Zřizovatelem a správcem datových schránek nebude soud, ale Ministerstvo vnitra. Prioritou je, aby soud doručoval písemnosti přímo při jednání nebo jiném soudním úkonu, avšak nepodaří-li se to, snaţí se soud doručovat prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky účastníka; pokud účastník datovou schránku nemá, zaţádá soud, aby mu odesílal písemnosti na jeho elektronickou adresu. Není-li ţádný z těchto způsobů moţný, doručuje soud prostřednictvím doručujících orgánů, účastníků řízení nebo jejich zástupců. Nejnepříjemnější novinkou (min. pro jednu ze stran jednání) však je, ţe soud můţe poţadovat písemnost za doručenou i v případě, ţe se adresát na adrese nezdrţuje. Hlavním cílem této novely je zjednodušení procesních postupů; zrušení břemene soudů, protoţe aţ do této novely bylo na soudu, aby zjistil, kde se účastník zdrţuje, a pokud se mu to nepovedlo, ani a pomoci jiných úřadů a subjektů, musel ustanovit účastníkovi opatrovníka; dalším cílem je také zamezení průtahů v soudním řízení.14

12

Viz § 47 o.s.ř. ve znění novely č. 555/2004 Sb. SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení. 2009. ISBN 978-80-777-5, s. 13. 14 Dostupné z http://www.reformajustice.cz/cz/souhrnna-novela-obcanskeho-soudniho- radu.html [cit. 201101-28] 13

12

2 Doručující orgány Doručujícími orgány podle občanského soudního řádu jsou soudní doručovatelé, orgány Justiční stráţe, soudní exekutoři a provozovatelé poštovních sluţeb. Pokud však adresát nemůţe ze zvláštních důvodů přijímat písemnosti na své evidenční adrese, stanovuje tento zákon zvláštní typy doručovacích orgánů. Těmito doručujícími orgány jsou: Vězeňská sluţba České republiky, jde-li o doručování fyzickým osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě. Zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, jde-li o doručování fyzickým osobám umístěným v těchto zařízeních, např. v dětských domovech. Ústav pro výkon zabezpečení detence, jde-li o doručování fyzickým osobám umístněným v tomto zařízení. Krajská vojenská velitelství, jde-li o doručování vojákům v činné sluţbě a písemnost není moţné doručit jinak. Soud v tomto případě odesílá písemnosti nejdříve prostřednictvím doručujících orgánů, jako jsou soudní doručovatelé, orgány Justiční stráţe, soudní exekutoři a provozovatelé poštovních sluţeb. Pokud se doručení prostřednictvím těchto orgánů nezdaří z důvodu, ţe voják je momentálně v činné vojenské sluţbě, a proto se nezdrţuje na své adrese pro doručování, stává se doručujícím orgánem Krajské vojenské velitelství. Ministerstvo vnitra, jde-li o doručování příslušníkům Policie České republiky a písemnost není moţno doručit jinak; u tohoto způsobu platí stejný postup jako u předchozího, Ministerstvo vnitra se tedy stává doručovacím orgánem jen tehdy, je-li adresát mimo svou adresu pro doručování ze sluţebních důvodů. Ministerstvo spravedlnosti, jde-li o doručování fyzickým osobám poţívajícím diplomatické výsady a imunity nebo osobám, které jsou v bytě toho, kdo poţívá diplomatické výsady a imunity či osobám, jimţ má být písemnost doručena v budově nebo místnosti chráněné diplomatickou imunitou.15

15

Viz § 48 odst. 2 písm. a) aţ f) o.s.ř.

13

2.1 Soudní doručovatel Soudním doručovatelem je osoba, která je pověřená soudem k doručení písemnosti adresátovi. Jedná se o soudního zaměstnance, nikoliv však soudce, asistenty, ani vyšší soudní úředníky.

2.2 Orgány justiční stráže Orgánem justiční stráţe se rozumí příslušník vězeňské sluţby České republiky, který vykonává sluţbu justiční stráţe. Pro účely doručování je justiční stráţ samostatným doručujícím orgánem, který není součástí Vězeňské sluţby. Justiční stráţ můţe být také pověřena k pouhému doprovázení soudního doručovatele. Justiční stráţ nemůţe zajistit takovou efektivitu doručení jako soudní doručovatel, ale můţe alespoň s jistotou zjistit, zda se adresát v místě doručení zdrţuje či nikoli.16

2.3 Soudní exekutor Soudní exekutor provádí doručování pouze v případě, ţe ho tím soud pověří. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, pověří-li soud exekutora, můţe exekutor provádět i jinou činnost, zejména doručovat písemnosti soudu a vykonávat činnost soudního vykonavatele podle zvláštního právního předpisu. V rámci další činnosti exekutor vykonává i jinou aktivitu, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.17 Po souhrnné novele však občanský soudní řád nestanovuje podmínky, za kterých by mohl soud exekutorovi přikázat doručování, takţe nyní můţe soud exekutora pověřit kdykoli. Exekutor také můţe doručováním pověřit exekutorského koncipienta18, exekutorského kandidáta19 nebo další zaměstnance.20 Exekutor však svou práci provádí pouze za odměnu. Podle § 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., exekutorovi náleţí v souvislosti s výkonem exekuční činnosti náhrada hotových výdajů účelně vynaloţených v souvislosti s prováděním exekuce. Tato náhrada zahrnuje zejména soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, úhrady osobám

16

SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení. 2009. ISBN 978-80-777-5, s. 108-109 17 Viz § 76 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu. 18 Viz § 21 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, exekutor můţe koncipienta písemně zmocnit k vykonání jednotlivých úkonů, které jsou předmětem exekuční činnosti nebo další činnosti. 19 Viz § 25 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, exekutor můţe kandidáta zmocnit k jednotlivým úkonům, které jsou předmětem exekuční nebo další činnosti. 20 Viz § 27 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, exekutor můţe zaměstnávat v pracovním poměru další zaměstnance.

14

provádějícím přepravu zásilek a další.21 Dále exekutorovi také náleţí náhrada za promeškaný čas a náhrada za doručení písemnosti.22 Takto tomu je v případě, ţe exekutor funguje jako doručující orgán pověřený soudem, ale pokud exekutor sám provádí svou exekutorskou činnost, činí také doručování sám nebo prostřednictvím pošty nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek.23

2.4 Provozovatelé poštovních služeb Provozovatelem poštovních sluţeb můţe být právnická nebo fyzická osoba, které byl udělen souhlas Ministerstvem dopravy a spojů na základě písemné ţádosti.24 Pokud však někdo hodlá provozovat poštovní sluţby spočívající v dodání poštovních zásilek, jejichţ hmotnost je niţší neţ 350 g a jejichţ obsahem jsou písemné zprávy za cenu niţší, neţ je částka, kterou stanoví vláda nařízením, musí mít vedle souhlasu téţ poštovní licenci nebo zvláštní poštovní licenci.25 Poštovní licenci také uděluje ministerstvo na základě ţádosti, a to pouze právnické osobě. Zvláštní poštovní licenci, kterou můţe získat jak fyzická, tak právnická osoba, ministerstvo uděluje v případech, kdy drţitel poštovní licence není schopen zajistit dodávání zpráv na celém území České republiky.26

3 Příjemci soudních písemností Příjemcem doručované písemnosti můţe být jak osoba, která je sama adresátem, tak i osoba, která je oprávněná za adresáta převzít doručovanou soudní písemnost. Definovat okruh příjemců písemností je po souhrnné novele mnohem jednodušší, dříve byl výčet osob, které mohly za adresáta přijímat písemnost, uveden u kaţdého typu adresáta zvlášť. Písemnosti, které nebyly určeny do vlastních rukou, mohl převzít kdokoli, nyní je můţe převzít pouze sám adresát. Z toho vyplývá, ţe po souhrnné novele je okruh příjemců stejný jak u písemností určených do vlastních rukou, tak i u písemností, které do vlastních rukou určeny nejsou.27 Za fyzické osoby jsou písemnost oprávněny přijmout osoby, které k tomu byly adresátem zmocněny písemnou plnou mocí udělenou před provozovatelem poštovních sluţeb. Za 21

Viz § 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb. Viz § 14 a 15 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb. 23 Viz § 56 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu. 24 Viz § 17 odst. 1 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních sluţbách. 25 Viz § 18 odst. 1 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních sluţbách. 26 Viz § 26 odst. 1 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních sluţbách. 27 SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení. 2009. ISBN 978-80-777-5, s. 78. 22

15

fyzické osoby podnikatele jsou oprávněny přijmout písemnost osoby, které k tomu byly zmocněny, nebo u nichţ je to vzhledem k jejich pracovnímu nebo jinému obdobnému vztahu k adresátovi obvyklé. Za advokáty, notáře, soudní exekutory a patentové zástupce mohou téţ přijímat písemnosti pouze osoby, které k tomu byly zmocněny, nebo jejich zaměstnanci. Písemnost určenou advokátovi, který vykonává advokacii jako společník obchodní společnosti, mohou za něj přijmout statutární orgán, ostatní společníci, zaměstnanci společnosti a osoby, které k tomu byly zmocněny. Vykonává-li advokát advokacii v pracovním poměru k jinému advokátovi nebo ke společnosti, můţe za něj písemnost přijmout jeho zaměstnavatel, jeho zaměstnanci a osoby, které jsou k tomu zmocněné.28 Za právnické osoby mohou přijímat písemnosti jejich statutární orgán, předseda, zaměstnanec nebo člen, který tím byl pověřen, vedoucí závodu, vedoucí organizační sloţky, o níţ zákon stanoví, ţe se zapisuje do obchodního rejstříku, jde-li o věci, které se týkají tohoto závodu nebo sloţky, popřípadě prokurista.29 Tyto osoby však nemohou za právnické osoby jednat, pokud zákon stanoví jiné osoby. Kromě těchto osob můţou přejímat písemnosti také ty osoby, které k tomu byly zmocněny nebo ty osoby, vzhledem k jejichţ pracovnímu zařazení a vztahu k právnické osobě je to obvyklé. Pokud si však soud nebude jistý, ţe je osoba oprávněna soudní písemnost převzít, nebude pokládat svoji písemnost za doručenou.30 Za stát můţe písemnost převzít zaměstnanec Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo organizační sloţka státu. Jedná-li za stát Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, bude přejímat písemnost zaměstnanec, pověřený generálním ředitelem. Jedná-li za stát organizační sloţka státu, bude písemnosti přijímat vedoucí organizační sloţky nebo jím pověřený zaměstnanec působící u této nebo jiné organizační sloţky státu. Za obec a za vyšší územně samosprávný celek přejímá písemnost ten, kdo je podle zvláštního zákona oprávněn je zastupovat navenek, nebo jejich zaměstnanec, který tím byl touto osobou pověřen.31 I pro obec a vyšší územně samosprávný celek platí totéţ, co u předchozích právnických osob, tedy ţe za ně mohou písemnosti přijímat i ty osoby, které jsou k tomu pověřeny, zmocněny a ty osoby, u nichţ je to vzhledem k jejich pracovnímu či jinému vztahu k adresátu písemnosti obvyklé.

28

Viz § 50a o.s.ř. Viz § 21 o.s.ř. 30 SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení. 2009. ISBN 978-80-777-5, s. 80. 31 Viz § 21a a 21b o.s.ř. 29

16

4 Adresáti Protoţe nestačí, aby soudce rozsudek pouze vyhlásil, nýbrţ je ho třeba také předat účastníkům řízení, přináší souhrnná novela do občanského soudního řádu termín „adresa pro doručování“. K předání informací mezi účastníky řízení můţe dojít na různých místech a různými prostředky. Adresátovi je obecně doručováno přímo při jednání nebo jiném soudním úkonu nebo prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, tedy bez vyuţití doručujícího orgánu; pokud soud pouţije k doručování doručující orgán, musí vydat nařízení k doručení písemnosti. V tomto nařízení soud stanoví, jaký doručující orgán má doručení provést, osobu, které se má písemnost doručit, adresu, způsob doručení a informaci o tom, jestli je nebo není moţné písemnost uloţit v případě, ţe doručující orgán adresáta nezastihne. Nařízení k doručení soudce provede záznamem ve spise, čímţ také udělí pokyn k odeslání písemnosti adresátovi.32

4.1 Adresa pro doručování Adresa pro doručování je místo, na které mají být odesílány soudní písemnosti a na kterém si má adresát svou písemnost převzít. Je tedy místem, prostřednictvím kterého soud komunikuje s účastníky soudního řízení. Adresát si můţe stanovit adresu, na kterou mu má soud písemnosti odesílat. Tato adresa musí být na území České republiky. Jestliţe je moţné písemnost doručit prostřednictvím datové sítě do datové schránky, upřednostní soud tuto moţnost a adresou pro doručování se stane tato datová schránka.33 Dojde-li ke změnám skutečností významných pro doručování na adresátem sdělenou adresu, je adresát povinen bez zbytečného odkladu soudu tyto změny sdělit. Účinnost těchto změn nastává v okamţiku, kdy mu byly adresátem oznámeny.34 Pokud však adresát zapomene svou změnu bydliště nahlásit soudu, budou mu písemnosti nadále posílány na adresu, na které se jiţ nezdrţuje. Kdyţ se o písemnostech adresát dozví, ale pozdě, nebude moci namítnout neúčinnost doručení, ačkoli se opravdu na adrese nezdrţoval, respektive namítne neúčinnost, ale soud tento návrh zamítne, neboť skutečnost, ţe se na adrese nezdrţoval, nemůţe být omluvitelným důvodem, protoţe je povinností změnu adresy bez zbytečného odkladu soudu nahlásit (viz kapitola 8, neúčinnost doručení). 32

SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení. 2009. ISBN 978-80-777-5, s. 34. 33 ŠÍNOVÁ, Renáta, et al. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, 2009. ISBN 987-80-87212-2, s. 44. 34 Viz § 46a odst. 3 o.s.ř.

17

Přestoţe pojem „adresa pro doručování“ zavedla aţ souhrnná novela o.s.ř., upravoval jiţ dříve občanský soudní řád, kam má být jednotlivým typům osob ze strany soudu doručováno. U fyzických osob to bylo místo jejich bytu, podnikání, pracoviště či jiného místa, kde mohla být osoba zastiţena. Právnickým osobám soud doručoval na adresu rejstříkového, popřípadě skutečného sídla. Dále pak tento zákon upravoval také zvláštní typy osob, kterým bylo doručováno: jednalo se o doručování advokátům, notářům, soudním exekutorům, patentovým zástupcům, osobám vykonávajícím právní poradenství podle zvláštních předpisů, státu, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, správním úřadům, obcím a vyšším územně samosprávným celkům.35

4.2 Adresa pro doručování u fyzických osob Adresu pro doručování fyzickým osobám rozdělujeme na doručování fyzickým osobám nepodnikatelům a fyzickým osobám podnikatelům. Nejprve se tedy budu věnovat fyzickým osobám – nepodnikatelům. Adresou pro doručování fyzickým osobám nepodnikatelům je podle zákona adresa pro doručování nahlášená do informačního systému evidence obyvatel a adresa místa trvalého pobytu vedená podle zvláštního právního předpisu. Souhrnná novela změnila také zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel. Zavedla moţnost, aby si fyzická osoba nechala do evidence zavést údaj o adrese, na kterou jí mají být písemnosti doručovány.36 Soud se nejprve pokusí komunikovat s nepodnikající fyzickou osobou prostřednictvím její datové schránky; teprve pokud tuto schránku fyzická osoba nemá, bude jí soud doručovat na adresu, kterou si osoba zvolila. Pokud si adresu nezvolí, soud bude písemnosti doručovat na evidenční adresu, která je evidovaná v informačním systému evidence obyvatel. Adresát si také můţe zaţádat o změnu této adresy, na tu pak soud musí posílat písemnosti prvotně. Není-li v evidenci obyvatel taková adresa evidována, soud doručuje na adresu místa trvalého pobytu.37 Tímto místem se rozumí adresa, kterou si občan České republiky sám vybere, obvykle je to místo trvalého pobytu rodičů, adresa jeho bytu nebo zaměstnání. V době narození je tímto místem adresa trvalého pobytu jeho matky, pokud se rodiče nedohodnou jinak. V případě, ţe ţádná z těchto adres není k dispozici, stává se místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímţ územním obvodu se občan narodil, nebo sídlo zvláštní matriky, jestliţe se narodil 35

Viz § 46 – 48 o.s.ř. ve znění platném do souhrnné novely ŠÍNOVÁ, Renáta, et al. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, 2009. ISBN 987-80-87212-2, s. 48. 37 SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení. 2009. ISBN 978-80-777-5, s. 61. 36

18

v zahraničí.38 Pokud účastník poţádá o změnu své adresy, soud můţe tuto ţádost odmítnout, vylučuje-li to zákon nebo povaha věci. Toto rozhodnutí musí soud dát účastníkovi najevo, a to usnesením o zamítnutí návrhu. Usnesení soud odešle účastníkovi nejen na jeho evidenční adresu, ale i na adresu, kterou si sám pro doručování písemností zvolil. Pokud soud vyrozuměl účastníka jiţ při jednání, není doručování potřeba. Pošle-li účastník soudu dopis, na jehoţ záhlaví uvede svou adresu, stane se tato adresa automaticky adresou pro doručování, aniţ by to výslovně uvedl.39 Zákon stanovuje i fyzické osoby, které si jinou neţ zákonnou adresu pro doručování zvolit nemůţou. Jsou jimi fyzické osoby ve výkonu trestu, jejichţ adresou pro doručování je adresa věznice, ve které vykonávají trest, dále osoby, které jsou ve výkonu ochranného opatření, v zabezpečovací detenci nebo v ústavní či ochranné výchově, jejichţ adresou pro doručování je adresa tohoto zařízení.40 V případě, ţe je jisté, ţe se adresát na určité adrese zdrţuje, ale momentálně není k zastiţení, ukládá zákon moţnost zanechání výzvy nebo vhození do schránky, protoţe za doručení písemností se pokládá i dodání písemnosti do dispozice adresáta. Nyní se budu zabývat doručováním fyzickým osobám – podnikatelům. Adresou pro doručování fyzické podnikající osobě se podle zákona rozumí: Adresa místa podnikání Adresa zástupce pro doručování uvedená ve smlouvě, ve sporu z této smlouvy Adresa organizační sloţky podniku fyzické osoby – podnikatele, má-li podnik svou organizační sloţku.41 Tyto adresy jsou adresami alternativními. Jak uţ bylo uvedeno výše, zákon adresátovi umoţňuje zasílání na jinou adresu, pokud o to poţádá. To je však omezeno souhrnnou novelou, která říká, ţe pokud je účastník vybaven datovou schránkou, není moţný jiný způsob doručování neţ do této datové schránky. Co se týče alternativních adres, soudce si můţe vybrat kteroukoliv z nich, pokud všechny existují, ale je důleţité, aby si soudce vybral správně a zvolil tu adresu, u které předpokládá největší pravděpodobnost doručení. Tuto adresu by pak soud měl pouţívat i při dalším doručování, protoţe účastník bude očekávat, ţe mu soud bude doručovat i nadále, po celou dobu sporu na tutéţ adresu. Na adresu místa 38

ŠÍNOVÁ, Renáta, et al. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, 2009. ISBN 987-80-87212-2, s. 48. 39 SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení. 2009. ISBN 978-80-777-5, s. 62. 40 Viz § 46b písm. c) a d) o.s.ř. 41 Viz § 46b písm. b) o.s.ř.

19

podnikání můţe soud jako na alternativní adresu doručovat vţdy. U adresy zástupce pro doručování uvedené ve smlouvě uţ to není tak jednoznačné, protoţe této osobě se můţe cokoliv přihodit, můţe se přestěhovat, zemřít nebo zaniknout. Zástupce se stává zástupcem, kdyţ ho adresát označí ve smlouvě. Fyzická osoba – podnikatel jiţ v době řešení sporu nemusí být podnikatelem, pak je třeba ji pokládat za „obyčejnou“ fyzickou osobu a podle toho také stanovit její evidenční adresu. To je třeba dodrţet i v případě, ţe fyzická osoba – podnikatel pouze přerušila svou podnikatelskou činnost na přechodnou dobu. Tato skutečnost musí být vyznačena v rejstříku podnikatelů.42

4.3 Adresa pro doručování u právnických osob Rozlišujeme dvě skupiny právnických osob, a sice právnické osoby soukromého práva a právnické osoby veřejného práva, kterými jsou například správní úřady. Obě tyto skupiny mají vůči soudu stejné postavení, jen právnickým osobám veřejného práva zákon upravuje adresu pro doručování zvláštním způsobem. Právnické osoby, které jsou zřízeny zákonem, jsou zapsány v obchodním rejstříku, nebo organizační sloţka podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, jsou ihned vybaveny datovou schránkou. Jiné právnické osoby, které nespadají do výše uvedené skupiny, si datovou schránku mohou nechat zřídit na ţádost (viz kapitola 6.4.1.); pokud tyto osoby datovou schránku nemají, mohou si zvolit jinou adresu pro doručování, ale jestliţe právnická osoba jiţ datovou schránku má, bude jí soud prvotně doručovat na adresu příslušné datové schránky. Pokud právnická osoba tuto adresu dosud nemá, můţe jí soud doručovat prostřednictvím doručovacích orgánů na tyto adresy: Adresa sídla zapsaná v příslušném rejstříku Adresa zástupce pro doručování uvedená ve smlouvě, ve sporu z této smlouvy Adresa sídla organizační sloţky, má-li právnická osoba organizační sloţku.43 Adresa sídla zapsaná v příslušném rejstříku je adresa zapsaná do obchodního nebo jiného rejstříku, kterým můţe být například nadační rejstřík, rejstřík veřejných výzkumných institucí,

42

SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení. 2009. ISBN 978-80-777-5, s. 65-69. 43 Viz § 46b písm. e) o.s.ř.

20

veřejných zdravotnických zařízení, registrovaných církví a náboţenských společností, rejstřík politických stran a politických hnutí a jiné. Další adresa, na kterou soud můţe právnickým osobám doručovat, je jiţ zmíněná adresa zástupce pro doručování uvedená ve smlouvě a adresa sídla organizační sloţky, má-li právnická osoba organizační sloţku. Na adresu organizační sloţky právnické osoby lze doručovat jen tehdy, týká-li se spor této organizační sloţky právnické osoby.44 Stejně jako u fyzických osob je i u právnických osob moţné doručování nejen na jejich evidenční adresu, ale také na místo jejich reálného sídla, a to uloţením písemnosti určené do vlastních rukou či vhozením písemnosti do schránky – u písemností, které do vlastních rukou určené nejsou, v místě adresátova skutečného sídla.45

4.4 Adresa

pro

doručování

u

adresátů

se

zvláštním

postavením Občanský soudní řád upravuje také osoby, které mají zvláštní postavení, některé z nich byly zmíněny výše. Tyto osoby mají svou zvláštní adresu, na kterou jsou jim písemnosti doručovány; takovými osobami jsou: Fyzické osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, jejichţ adresou je adresa věznice, ve které si odbývají trest či vazbu Fyzické osoby v zařízení pro výkon ochranného opatření zabezpečovací detence, ústavní nebo ochranné výchovy, jejichţ adresou je adresa tohoto zařízení Advokáti, jejichţ adresou je adresa jejich sídla Notáři, jejichţ adresou je adresa jejich notářské kanceláře Soudní exekutoři, jejichţ adresou je adresa jejich kanceláře Patentoví zástupci, jejichţ adresou je adresa jejich sídla nebo bydliště zapsaná u Komory patentových zástupců Insolvenční správci, jejichţ adresou je adresa jejich sídla zapsaná v seznamu insolvenčních správců

44

SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení. 2009. ISBN 978-80-777-5, s. 71. 45 SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení. 2009. ISBN 978-80-777-5, s. 71-72.

21

Stát, jehoţ adresou je adresa příslušné organizační sloţky státu, v případě Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových adresa jeho příslušného územního pracoviště Státní zastupitelství, jehoţ adresou je adresa jeho sídla Správní úřady, jejichţ adresou je adresa jejich sídla Obce a vyšší územně samosprávní celky, jejichţ adresou je adresa sídla obecního úřadu a adresa sídla krajského úřadu nebo Magistrátu hlavního města Prahy.46 Po souhrnné novele mají soudy s ostatními orgány státní moci a územní samosprávy komunikovat pouze skrze jejich datové schránky. Toto má platit také u advokátů. Jiný způsob doručování je u těchto případů moţný pouze v případě, ţe informaci, kterou je potřeba doručit, nelze transformovat v data. Soud musí při doručování osobám se zvláštním postavením uvést jejich statut na doručence. Například je-li písemnost určena advokátu účastníka, je soud povinen uvést na doručence nejen jméno a sídlo adresáta, ale také dodatek „advokát“.47

5 Doručování zástupci účastníka řízení Doručování zástupci účastníka řízení upravuje § 50b občanského soudního řádu, a to pro případ, kdy je buď účastník řízení zastoupen zákonným zástupcem, nebo na základě plné moci, byl-li mu ustanoven opatrovník, popřípadě na základě rozhodnutí soudu. Jestliţe má účastník jakéhokoliv výše uvedeného zástupce, soud doručuje právě tomuto zástupci, nestanoví-li zákon jinak. V případě zastoupení na základě plné moci, zákon rozděluje toto zastoupení do dvou skupin. A sice udělil-li účastník zástupci procesní plnou moc, anebo plnou moc pouze pro určité úkony. Jestliţe je účastník zastoupen zástupcem, kterému udělil procesní plnou moc, předseda senátu nařídí doručování písemností pouze tomuto zástupci; je-li účastník zastoupen zástupcem s plnou mocí pouze na určité úkony, bude soud doručovat pouze tomuto zástupci jen v případě, ţe ho k tomu plná moc výslovně opravňuje.48 Jestliţe je účastník zastoupen opatrovníkem na základě rozhodnutí soudu, soud bude doručovat písemnosti pouze tomuto opatrovníkovi, coţ vyplývá z § 31 odst. 1 občanského soudního řádu, který říká, ţe ustanovený opatrovník má stejné postavení, jako zástupce s procesní plnou mocí. Rovněţ 46

Viz § 46b písm. c)-n) o.s.ř. SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení. 2009. ISBN 978-80-777-5, s. 73. 48 Viz § 50b o.s.ř. 47

22

tomu tak bude v případě zastoupení na základě rozhodnutí soudu, podle § 30 občanského soudního řádu, je-li to potřeba k ochraně zájmů účastníka, nebo jde-li o ustanovení zástupce v řízení, ve kterém je povinné zastoupení advokátem. Zákon stanovuje také případy, ve kterých bude soud doručovat jak zástupci, tak i účastníkovi, a to v případech, ţe se má účastník dostavit osobně k výslechu či jinému úkonu soudu, nebo jestliţe má vykonat osobně jinou činnost. Dále je-li účastník zastoupen zákonným zástupcem, nebo byl-li účastníku ustanoven opatrovník proto, ţe se nemůţe ze zdravotních důvodů, jiných neţ je postiţení duševní poruchou nikoli jen na přechodnou dobu zúčastnit řízení, nebo z důvodu neschopnosti se vyjadřovat. Téţ v případě rozhodne-li tak soud, případně jde-li o doručení usnesení o ustanovení opatrovníka podle § 29, podle § 187 odst. 149, podle § 191b odst. 250, podle § 192 odst. 1 občanského soudního řádu51. Zákon stanovuje další výjimky, a sice výjimky z § 29, týkající se usnesení o ustanovení opatrovníka účastníkovi, jehoţ pobyt není znám, jemuţ se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců; dále právnické osobě, která jako účastník řízení nemůţe před soudem vystupovat proto, ţe tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo proto, ţe je sporné, kdo je osobou oprávněnou za právnickou osobu jednat. Těmto účastníkům se nedoručuje, soud doručuje všem ostatním účastníkům řízení a ustanovenému opatrovníkovi, dále pak je usnesení vyvěšeno na úřední desce soudu.52

49

Dle § 187 odst. 1 o.s.ř. Vyšetřovaný je oprávněn dát se jako účastník zastupovat v řízení zástupcem, jehoţ si zvolí; o tom a o svých dalších procesních právech a povinnostech (§5) musí být vyšetřovaný poučen. Nezvolí-li si vyšetřovaný zástupce, soud ustanoví opatrovníkem pro řízení rodiče či jinou osobu blízkou vyšetřovaného, o jehoţ způsobilost se jedná, nebrání-li tomu zvláštní důvody, zejména protichůdné zájmy mezi vyšetřovaným a rodičem nebo jinou osobou blízkou anebo mezi těmito osobami navzájem. Nemůţe-li být opatrovníkem ustanoven rodič či jiná osoba blízká vyšetřovaného, ustanoví předseda senátu opatrovníka pro řízení z řad advokátů. 50 Dle § 191b odst. 2 o.s.ř. Umístěný je oprávněn dát se jako účastník zastupovat v řízení zástupcem, jehoţ si zvolí; o tom a o svých dalších procesních právech a povinnostech (§5) musí být umístěný, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, poučen. Nezvolí-li si umístěný zástupce, ustanoví mu předseda senátu opatrovníka pro řízení z řad advokátů. 51 Dle § 192 odst. 1 o.s.ř. Předseda senátu je povinen postarat se o to, aby byl ustanoven opatrovník osobám, které ho podle zákona musí mít. Soud ustanoví opatrovníkem rodiče či jinou osobu blízkou osobě, která opatrovníka podle zákona musí mít, nebráni-li tomu zvláštní důvody, zejména protichůdné zájmy mezi touto osobou a rodičem či jinou osobou blízkou či mezi těmito osobami navzájem. 52 Viz § 50b odst. 4 písm. d) o.s.ř.

23

6 Typy doručování v civilním řízení Rozlišujeme několik typů doručování: první a druhý typ se týká doručování do vlastních rukou: první s moţností doručení uloţením a druhý bez této moţnosti. Do třetího typu spadají ostatní zásilky, mezi které patří například doručování prostřednictvím veřejné datové sítě, doručování vyhláškou nebo vyvěšením na úřední desce a doručování prostřednictvím zástupce pro doručování. Všem těmto typům se budu věnovat níţe. Nyní zaměřme pozornost na doručování písemností při jednání nebo při jiném úkonu soudu, neboť to by mělo všem výše zmíněným typům předcházet. Doručování při jednání je nejjednodušším způsobem doručení písemností mezi soudem a účastníky řízení. K tomuto doručování můţe dojít při jakémkoli jiném úkonu soudu a účastníka, například při přípravném jednání, a na jakémkoli místě, na kterém dojde ke kontaktu soudu s účastníkem. Při jednání soudu s účastníky je pořizován zvukový záznam nebo zvukově obrazový seznam, ve kterém je zdokumentováno i doručování. Je-li písemnost doručována při úkonu, ve kterém se zapisuje do protokolu, je i tento úkon doručení do tohoto protokolu zapsán.53 V protokolu musí být uvedeno kromě ostatních náleţitostí, také o jakou písemnost se jedná; protokol podepíše ten, kdo doručení provedl a příjemce písemnosti.54 Pokud se při jednání nepořizuje zvukový záznam ani protokol, musí být doručení písemnosti potvrzeno na doručence, a to podpisem příjemce písemnosti. Není-li doručováno při jednání, je písemnost doručena prostřednictvím veřejné datové sítě do datových schránek; v případě, ţe ji ani touto cestou doručit nelze, je doručování realizováno prostřednictvím doručujících orgánů nebo prostřednictvím účastníka řízení či jeho zástupce.

6.1 Doručování do vlastních rukou s možností uložení Novela dále rozlišuje doručování písemností určených do vlastních rukou a jiných písemností. Do vlastních rukou se doručují písemnosti, o kterých to stanoví zákon, například stejnopis ţaloby, stejnopis rozsudku, usnesení o zahájení řízení, platební rozkaz a další zákonem stanovené písemnosti nebo ty, o kterých tak rozhodne soud.55

53

ŠÍNOVÁ, Renáta, et al. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, 2009. ISBN 987-80-87212-2, s. 20-21. 54 Viz § 50f odst.1 o.s.ř. 55 WINTEROVÁ, A. a kol. Civilní právo procesní. 5. aktualizované vydání. Praha : Linde, 2008. 736 s. ISBN 978-80-7201-726-3. s. 196.

24

Zastihne-li doručovatel adresáta v místě doručování, předá písemnost adresátovi s tím, ţe adresát musí předloţit průkaz totoţnosti a podepsat přední stranu doručenky, kterou doručovatel odtrhne a předá zpět soudu. Pokud doručovatel adresáta v místě doručení nezastihne, ale nalezne jeho poštovní schránku, vyplní doručovatel levou část přední strany obálky, celou zadní část obálky, s níţ vyplní také výzvu a poučení, které následně vhodí do schránky, aby si ji mohl adresát vyzvednout. Výzva musí obsahovat označení: Soudu, který předal písemnost k doručení Označení písemnosti Adresáta a adresy, na kterou má být písemnost doručena Orgánu, který písemnost doručuje Jméno a příjmení doručovatele a včetně jeho podpisu56 Mimo tyto náleţitosti musí výzva obsahovat také poučení o následcích, které nastanou, pokud si adresát písemnost nevyzvedne. Ale to pouze v případě, ţe není vyloučeno náhradní doručení. Pokud náhradní doručení vyloučeno bylo, nebude výzva obsahovat takovéto poučení, protoţe nemůţe nastat fikce doručení. Dále také musí doručující orgán uvést den a čas, ve kterém byla písemnost připravena k vyzvednutí a informace o tom, do kdy a kde si musí příjemce písemnost vyzvednout. Písemnost, kterou nebylo moţno předat adresátovi, doručovatel uloţí na poště nebo u soudu, a to na tak zvanou úloţní dobu deseti dnů. Uplynutím desátého dne po uloţení nastává fikce doručení, písemnost se povaţuje za doručenou, přestoţe se o jejím doručení adresát nedozvěděl. Doručovatel písemnosti se vrátí na adresu doručování, vyplní poslední kolonku na přední části doručenky, do které uvede datum a čas vhození písemnosti do schránky. Tuto doručenku pak pošta odešle soudu.57 Tento způsob je souhrnnou novelou zavedený za účelem zajištění co nejvyšší pravděpodobnosti, ţe se adresát o doručení písemnosti dozví. Vhození písemnosti do schránky nemá ţádné právní účinky, pouze umoţní adresátovi seznámit se s písemností, která uţ mu byla doručena fikcí. Soud však můţe toto vhození do schránky vyloučit. Nedozvěděl-li se adresát o doručení písemnosti z omluvitelného důvodu, má nárok na namítnutí neúčinnosti doručení (viz kapitola 7). Vyzvedne-li si adresát písemnost na poště 56

Viz § 50h odst. 1 písm. a) aţ e) o.s.ř. SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení. 2009. ISBN 978-80-777-5, s. 30. 57

25

ve stanovené lhůtě, povaţuje se písemnost za doručenou jejím vyzvednutím. Kaţdý, kdo si chce danou písemnost vyzvednout, musí prokázat svou totoţnost. Pakliţe doručovatel nezastihne adresáta, ani nenalezne jeho poštovní schránku, vyplní levou část doručenky, celou zadní stranu obálky, výzvu a poučení. Výzvu zanechá na vhodném místě, kterým můţe být například nástěnka, vstupní dveře, sloup apod. Nelze-li výzvu zanechat na vhodném místě, vrátí doručující orgán písemnost odesílajícímu soudu a uvede den, ve kterém adresáta nebylo moţno zastihnout. Soud vyvěsí výzvu k vyzvednutí na úřední desce soudu na dobu třiceti dnů, ale pokud si adresát nevyzvedne písemnost do deseti dnů, opět bude povaţována za doručenou desátým dnem této lhůty. U obyčejného doručení by byla vyvěšena samostatná písemnost, ale v případě písemností určených do vlastních rukou adresáta se na úřední desce vyvěsí pouze sdělení o skutečnosti, ţe byla písemnost vrácena soudu. Tento postup osobně povaţuji za správný, ale pošta bohuţel zakázala doručovatelům zanechávat výzvu na jakémkoliv jiném místě, neţ je poštovní schránka. Toto ustanovení nalezneme v dokumentaci ministerstva spravedlnosti, která byla v roce 2009 poslána soudům. Shrnutí doručování do vlastních rukou s moţností uloţení (náhradního doručení): Doručení písemnosti přímo adresátovi Nezastihl-li doručující orgán adresáta, zanechá výzvu, písemnost uloţí, nelze-li výzvu zanechat, vrátí písemnost soudu, který vyvěsí výzvu na úřední desce. Písemnost můţe být uloţena na poště, jestliţe je písemnost doručována jejím prostřednictvím; u soudu pak tehdy, pokud nebylo moţné zanechat výzvu; v ostatních případech u okresního soudu, v jehoţ obvodu je místo doručení.58 K doručení dojde vyzvednutím písemnosti - nevyzvedne-li si ji adresát, nastává desátým dnem uloţení písemnosti či vyvěšení výzvy fikce doručení.

6.2 Doručování do vlastních rukou bez možnosti uložení Existují písemnosti, u kterých nelze uplatňovat moţnost náhradního doručení. U těchto písemností tak stanoví zákon, nebo předseda senátu. Jsou jimi například: kvalifikovaná výzva viz §114b o.s.ř., předvolání k přípravnému jednání viz §114c o.s.ř., platební rozkaz viz §172

58

Viz § 49 odst. 3 o.s.ř.

26

o.s.ř., elektronický platební rozkaz viz §174a o.s.ř. a §174b o.s.ř. a usnesení k vyjádření se viz §193d o.s.ř.59 Zastihne-li doručovatel adresáta v místě doručení, adresát mu podepíše doručenku a převezme si písemnost, doručovatel vrátí podepsanou doručenku zpět soudu. Tímto předáním písemnosti dojde k jejímu doručení. Jestliţe doručovatel adresáta v místě doručení nezastihne, ale najde jeho poštovní schránku, vyplní výzvu a poučení, které vhodí do schránky. Písemnost uloţí na poště na dobu deseti dnů. Vyzvedne-li si písemnost adresát ve stanovené lhůtě, která začíná běţet dnem, kdy je písemnost připravena k vyzvednutí, je povaţována za doručenou dnem vyzvednutí; nevyzvedne-li si ji adresát v této lhůtě, vrátí pošta písemnost soudu. V tomto případě se písemnost nepovaţuje za doručenou, protoţe u doručování do vlastních rukou bez moţnosti uloţení nelze vyuţít fikce doručení uloţením. Pokud doručovatel adresáta nezastihne, ani nenalezne jeho poštovní schránku, zanechá na vhodném místě výzvu a poučení. Písemnost pošta uloţí na dobu deseti dnů. Soud můţe dát doručujícímu orgánu pokyn, aby písemnost neukládal a rovnou ji vrátil zpět soudu. Jestliţe byla písemnost uloţena na poště a adresát si ji ve stanovené lhůtě nevyzvedl, pošta vrátí písemnost soudu a opět ji nelze povaţovat za doručenou.60 Pokud není moţné zanechat výzvu ani na vhodném místě, doručující orgán obratem vrátí písemnost soudu s tím, ţe uvede den, ve kterém adresáta nezastihl. Soud vyvěsí výzvu k vyzvednutí písemnosti u soudu na své úřední desce opět na deset dnů. Pokud si adresát písemnost nevyzvedne, nevyplývají pro něj ţádné následky, písemnost nelze povaţovat za doručenou.

6.3 Doručování jiných písemností – obyčejné doručování Obyčejně jsou doručovány všechny ostatní písemnosti, tedy ty, o kterých zákon ani soud nestanoví, ţe mají být doručovány do vlastních rukou. Pokud doručovatel adresáta zastihne, zásilku mu stejně jako u předchozích typů předá proti podpisu. Podepsanou část, doručenku, pošta zašle zpět soudu. Jestliţe doručovatel adresáta nezastihne a nalezne jeho domovní nebo jinou schránku, vyplní a odtrhne doručenku, na

59

ŠÍNOVÁ, Renáta, et al. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, 2009. ISBN 987-80-87212-2, s. 65. 60 SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení. 2009. ISBN 978-80-777-5, s. 31.

27

doručence a na písemnosti vyznačí datum vhození, na zadní stranu obálky vyplní své jméno, podepíše se a písemnost vhodí do schránky. Tím se písemnost povaţuje za doručenou. Pokud doručovatel adresáta nezastihne, ani nenalezne jeho domovní nebo jinou adresátem uţívanou schránku, vrátí písemnost odesílajícímu soudu a zanechá v místě doručení o této skutečnosti oznámení, které musí obsahovat označení soudu, jenţ písemnost předal k doručení, dále označení doručované písemnosti, označení adresáta a adresy, na kterou má být písemnost doručena, označení doručujícího orgánu, sdělení o navrácení písemnosti soudu a stejně tak i jméno a příjmení doručovatele a jeho podpis.61 Oznámení můţe doručovatel nechat na jakémkoliv místě, ale předat byť obyčejnou zásilku jiné osobě, přestoţe se např. zdrţuje v místě doručování a je ochotna předat písemnost adresátovi, není počínaje 1. červencem 2009 moţné. Nelze-li v místě doručení zanechat oznámení, odesílající soud doručí písemnost vyvěšením na úřední desce soudu; písemnost se povaţuje za doručenou desátým dnem po vyvěšení.62

6.4 Doručovaní prostřednictvím veřejné datové sítě a datových schránek Jak uţ bylo zmíněno výše, prioritním způsobem doručování je doručení ihned při jednání nebo jiném úkonu soudu. Pokud však toto není moţné, doručuje soud primárně prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. A v případě, ţe ani to není moţné, neboť adresát nemá zřízenu datovou schránku, soud písemnost doručí na ţádost adresáta na jinou adresu nebo na elektronickou adresu. Téţ prostřednictvím doručujícího orgánu, nebo účastníka řízení či jeho zástupce.63 Souhrnná novela občanského soudního řádu nezahrnuje právní úpravu doručování prostřednictvím veřejné datové sítě do datových schránek, ale odkazuje na zvláštní právní předpis, kterým je zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů, který také nabyl účinnosti k 1. 7. 2009. Právní úprava je obsaţena i ve vyhlášce Ministerstva vnitra č. 193/2009 Sb., o stanovení podrobností provádění autorizované konverze dokumentů a vyhlášce Ministerstva vnitra č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností uţívání a provozování informačního systému datových schránek. První část zákona č. 300/2008 Sb. se zaměřuje na datové schránky, druhá se pak věnuje autorizované konverzi dokumentů a zrovnoprávňuje papírovou a elektronickou 61

Viz § 50 odst. 2 a § 50i o.s.ř. Viz § 50 odst. 2 o.s.ř. 63 Viz § 45 odst. 2 a 3 o.s.ř. 62

28

verzi dokumentů.64 Konverze dokumentu znamená jeho upravení tak, aby bylo moţné dokument, který je v listinné podobě, převést do datové zprávy a naopak.65 Tento vzniklý dokument má pak stejné právní účinky, jako ověřená kopie dokumentu. Elektronické doručování bylo poprvé zavedeno novelou občanského soudního řádu č. 555/2004 Sb., který soudu umoţňoval komunikovat prostřednictvím elektronické adresy. Tato novela zavedla nový § 45f, který v odstavci 1 říká, ţe prostřednictvím veřejné datové sítě můţe soud písemnost doručit, jen tehdy, pokud adresát soudu sdělil svou elektronickou adresu, jestliţe soud o doručení písemnosti tímto způsobem poţádal nebo s ním vyslovil souhlas a uvedl-li akreditovaného poskytovatele certifikačních sluţeb, který vydal jeho kvalifikovaný certifikát a vede jeho evidenci, nebo předloţil svůj platný kvalifikovaný certifikát.66 Podle občanského soudního řádu rozdělujeme elektronické doručování do dvou skupin, a sice na doručování do datových schránek a doručování prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu bez datových schránek. Ten, kdo vlastní datovou schránku si nemůţe zvolit, kterou ze skupin si vybere, protoţe zákon dává přednost datovým schránkám před doručováním na elektronickou nebo jinou adresu.

6.4.1 Doručování prostřednictvím veřejné datové sítě do datových schránek Datová schránka je elektronické úloţiště, určené k doručování písemností orgánů veřejné moci adresátům a naopak. Datové schránky zřizuje a spravuje Ministerstvo vnitra.67 Všechny datové schránky jsou umístěny v jednom informačním systému, který obsahuje informace o datových schránkách a jejich uţivatelích. Konkrétně systém zachycuje informace o datech přihlášení oprávněných osob do datové schránky včetně hodiny, minuty i sekundy přihlášení a identifikační údaje přihlašující se osoby; stejně tak i o datech odesílání dokumentů nebo provedení úkonů, včetně hodiny, minuty, sekundy a identifikačních údajů. Dále v systému nalezneme jména a údaje osob oprávněných k přístupu, popřípadě administrátorů, jejich datum vzniku a zániku oprávnění a rozsah oprávnění; elektronickou adresu, na kterou můţe být doručováno vyrozumění o dodání datové zprávy do datové schránky, eventuálně kontaktní údaje, na které má být doručováno a jiná data a časy úkonů spojených s uţíváním datových

64

Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/2008%204.htm [cit. 2011-03-05] ŠÍNOVÁ, Renáta, et al. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, 2009. ISBN 987-80-87212-2, s. 24. 66 Viz § 45f odst. 1 o.s.ř. 67 Dostupné z: http://www.datoveschranky.info/o-datovych-schrankach-text/ [cit. 2011-02-28] 65

29

schránek a provozem informačního systému. 68 Veškeré informace konkrétních uţivatelů jsou neveřejné, s výjimkou kontaktní adresy, na kterou má být adresátu doručováno, pakliţe ke zveřejnění dal adresát souhlas. Správce ani provozovatel informačního systému nemají oprávnění k přístupu do datových schránek jiných subjektů.69 Tento informační systém spravuje také Ministerstvo vnitra, vyuţívá k tomu údaje vedené v informačním systému evidence obyvatel. Zákon stanovuje povinnost Ministerstvu spravedlnosti, rejstříkovým soudům, České advokátní komoře, Notářské komoře ČR, Exekutorské komoře ČR a komoře daňových poradců informovat ministerstvo o zapsání subjektů do příslušné evidence a o změnách zapsaných údajů.70 Provozovatelem informačního systému je Česká pošta. A náklady, které jsou vynaloţeny na provozování tohoto informačního systému, hradí stát ze státního rozpočtu. Fyzické osoby nepodnikatelé, fyzické osoby podnikatelé a právnické osoby provádějí odesílaní datových zpráv orgánům veřejné moci zdarma a odesílání orgánů veřejné moci je hrazeno také ze státního rozpočtu.71 V případě datových schránek se nejedná o elektronické zasílání pošty (email), jde spíše o vkládání zpráv. Na rozdíl od mailů datové schránky garantují doručení. Datová zpráva je povaţována za doručenou dnem, kdy se adresát přihlásí do datové schránky. V případě, ţe se adresát do datové schránky nepřihlásí, vztahuje se na datovou zprávu fikce doručení, takţe po deseti dnech se zpráva povaţuje za doručenou, přestoţe ji adresát ani neotevřel. Fikci doručení lze vyloučit pouze zákonem. Adresát se také můţe domáhat neúčinnosti doručení (viz kapitola 8 - neúčinnost doručení). Zpráva v datové schránce má stejné právní účinky jako zpráva učiněná písemně a stvrzená podpisem.72 Datovou zprávou lze odesílat i písemnosti určené do vlastních rukou adresáta, to však musí být v datové zprávě odesílatelem vyznačeno. Aby mohla být datová zpráva doručena, musí splňovat určité parametry, které stanovuje § 4 aţ § 6 vyhlášky č.194/2009 Sb., o stanovení podrobností uţívání a provozování systému datových schránek. Mezi parametry, které musí datová zpráva splňovat, patří 21 přípustných formátů, ve kterých musí byt zpráva zasílána, jsou jimi například formáty doc, pdf, PDF/A, html, rtf, xls, kde nejvhodnějším je formát pdf, dalším parametrem je velikost datové zprávy, která nesmí přesáhnout 10 MB. Dále zpráva nesmí obsahovat ţádný škodlivý kód, který by mohl nějakým způsobem poškodit cokoliv v informačním systému. Jakmile bude nějaký 68

Viz § 46 komentář č.14 – o.s.ř. s komentářem ASPI Viz § 14 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. 70 ŠÍNOVÁ, Renáta, et al. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, 2009. ISBN 987-80-87212-2, s. 27. 71 ŠÍNOVÁ, Renáta, et al. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, 2009. ISBN 987-80-87212-2, s. 31. 72 Dostupné z: http://www.datoveschranky.info/obcan/ [cit. 2011-02-28] 69

30

škodlivý kód zaznamenán, nebo nebude-li zpráva v příslušném formátu a velikosti, nebude moţné takovouto zprávu přijmout k odeslání. K datové zprávě patří obálka, která obsahuje označení odesílatele, příjemce zprávy a seznam dokumentů, které datová zpráva obsahuje; tato obálka musí mít také povinný formát, a tím je formát XML.73 Majitel datové schránky si můţe nastavit v systému poţadavek na zasílání oznámení o tom, ţe mu do datové schránky přišla nová datová zpráva, a to prostřednictvím mobilního telefonu nebo emailem. Právo vyuţívat datové schránky má naprosto kaţdý občan, pro některé je to povinností. Můţe se také stát, ţe jedna osoba bude mít i více datových schránek, a to například jakoţto fyzická osoba nepodnikatel a fyzická osoba podnikatel. Právnická osoba můţe mít jen jednu datovou schránku, výjimkou jsou orgány veřejné moci a samosprávné orgány, ty mohou podle potřeby zaţádat o více schránek.74 Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů stanovuje, kterým osobám byla automaticky přidělena datová schránka po 1. červenci 2009. Patří mezi ně jiţ existující právnické osoby zřízené zákonem, právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, organizační sloţky zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku a všechny orgány veřejné moci; mezi ty patří státní orgány, orgány územních samosprávných celků - tedy obce a kraje, Pozemkový fond ČR a jiné státní fondy, zdravotní pojišťovny, Český rozhlas, Česká televize, samosprávné komory zřízené zákonem, notáři a soudní exekutoři.75 Subjekty, které ze zákona musí mít zřízenu datovou schránku, jsou tedy orgány veřejné moci, mezi něţ patří i notáři a soudní exekutoři. Dále jsou to právnické osoby zřízené zákonem, právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku a organizační sloţky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku. Z fyzických osob jsou to fyzické osoby podnikatelé, a sice advokáti, daňoví poradci a insolvenční správci. Orgánům veřejné moci, které v době nabytí účinnosti zákona č. 300/2008 Sb. existovaly, zřídilo ministerstvo datovou schránku do 90 dnů od 1. 7. 2009. Pokud v oné době orgán veřejné moci ještě neexistoval, datová schránka mu je zřízena bezodkladně po jeho vzniku; v případě notářů a soudních exekutorů bezodkladně po obdrţení informace o zapsání do zákonem stanovené evidence. Stejně tak je tomu u výše zmíněných právnických osob, které jsou zřízené zákonem a u insolvenčního správce. Advokátům a daňovým poradcům, kteří byli činní před nabytím 73

Dostupné z: http://www.datoveschranky.info/obcan/ [cit. 2011-02-28] SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení. 2009. ISBN 978-80-777-5, s. 166. 75 Dostupné z: http://www.datoveschranky.info/obcan/ [cit. 2011-02-28] 74

31

účinnosti zákona č. 300/2008 Sb., zřídí ministerstvo datovou schránku podnikající fyzické osoby 1. 1. 2012. Bude-li mít zájem advokát či daňový poradce o datovou schránku dříve, zřídí ji ministerstvo na ţádost. Pro advokáty, kteří vykonávají práci advokáta v obchodních společnostech, platí stejná povinnost mít datovou schránku jako u právnické osoby, čili ihned.76 Jiným fyzickým osobám se datová schránka automaticky nepřiděluje, mohou o ni ale zaţádat, pak je jim zřízena do tří dnů ode dne podání ţádosti. Právnickým osobám, které nejsou uvedeny § 5 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., viz výše, zřídí ministerstvo datovou schránku na ţádost rovněţ do tří pracovních dnů. Ostatní subjekty, rozumějme fyzické osoby nepodnikatelé, fyzické osoby podnikatelé, právnické osoby, které nejsou zřízeny zákonem a nejsou zapsány v obchodním rejstříku, nemají povinnost mít zřízenu datovou schránku, je to pouze jejich rozhodnutí; jakmile si však datovou schránku zřídí, je jejich povinností ji vybírat. Těmto osobám zřídí ministerstvo bezplatně datovou schránku do tří pracovních dnů od podání ţádosti; ta se podává ve formě vyplněného formuláře, který musí mimo jiné (viz příloha) obsahovat úředně ověřený podpis fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby. Pokud je ţádost podávána v elektronické podobě, musí být podepsána zaručeným elektronickým podpisem, zaloţeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních sluţeb. Dále pak lze ţádost podat také na kontaktních místech veřejné správy, kterým se říká Czech POINT, celým jménem Český podací ověřovací informační národní terminál.77 Na kontaktních místech Czech POINT, jejichţ seznam nalezneme na www.czechpoint.cz, lze mimo jiné zaţádat o zřízení datové schránky, o nové přihlašovací údaje, o zneplatnění přístupových údajů nebo znepřístupnění datové schránky.78 Ţádající osoba musí předloţit občanský průkaz nebo jiný doklad totoţnosti. Datová schránka je přístupná, jakmile se osoba poprvé přihlásí, nebo pakliţe se nepřihlásí do 15 dnů od doručení přístupových údajů, aktivuje se patnáctým dnem schránka automaticky. Osobám, kterým byla zřízena automaticky do 29. 9. 2009 byla zpřístupněna, pokud se dříve nepřihlásili, dnem 1. 11. 2009. Přístupové údaje jsou osobám zasílány ministerstvem do vlastních rukou, a to hned po zřízení datové schránky. Je-li uţivatelem právnická osoba, přístupové údaje jsou zasílány jejímu statutárnímu orgánu, je-li uţivatelem úřad veřejné 76

ŠÍNOVÁ, Renáta, et al. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, 2009. ISBN 987-80-87212-2, s. 25-26. 77 ŠÍNOVÁ, Renáta, et al. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, 2009. ISBN 987-80-87212-2, s. 27. 78 Dostupné z: http://www.datoveschranky.info/o-datovych-schrankach-text/ [cit. 2011-02-28]

32

správy, jsou údaje zasílány vedoucímu tohoto orgánu.79 K přístupu do datové schránky jsou oprávněny osoby, které pracovně dělím do následujících skupin: Osoby oprávněné ze zákona Administrátor Pověřené osoby Osobami oprávněnými ze zákona jsou ty, které stanoví zákon; patří mezi ně fyzické osoby a podnikající fyzické osoby, kterým byla datová schránka zřízena. U právnických osob je to jejich statutární orgán, člen statutárního orgánu právnické osoby nebo vedoucí organizační sloţky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, pro něţ byla datová schránka zřízena. K přístupu do datové schránky orgánu veřejné moci je oprávněn vedoucí tohoto orgánu. Dále mají přístup do datových schránek osoby k tomu pověřené - těmi jsou u fyzických osob nepodnikatelů či podnikatelů fyzické osoby pověřené osobou, pro kterou byla datová schránka zřízena; u právnických osob je to fyzická osoba pověřená statutárním orgánem právnické osoby nebo vedoucím organizační sloţky podniku; u orgánů veřejné moci je jimi fyzická osoba pověřená vedoucím orgánu veřejné moci.80 Osoby, pro které byla datová schránka zřízena, jsou určujícími osobami svých pověřených zástupců a určují také rozsah jejich oprávnění. Přístup pověřeným osobám do datové schránky zahrnuje také přístup k dokumentům určeným do vlastních rukou adresáta s tím, ţe tak musí stanovit osoba oprávněná ze zákona nebo administrátor. Administrátorem je osoba pověřená osobami oprávněnými ze zákona činit úkony ve vztahu k pověřeným osobám a k ministerstvu. Obvykle je administrátor pověřen z důvodu zaneprázdnění osob oprávněných ze zákona. Veškeré osoby, které jsou oprávněny k přístupu do datové schránky, jsou povinny tuto datovou schránku vyuţívat způsobem, který neohroţuje bezpečnost informačního systému. V případě, ţe by hrozilo nebezpečí zneuţití datové schránky, jsou povinny o této skutečnosti neprodleně informovat ministerstvo, pověřená osoba musí dále informovat toho, kdo ji pověřil.81 Jak uţ jsem se výše zmínila, oprávněným osobám jsou zasílány přístupové údaje, v tomto případě uţivatelské jméno a bezpečnostní heslo. Uţivatelské jméno musí obsahovat nejméně 6 a maximálně 12 znaků a vzniká automatickým generováním. Bezpečnostní heslo musí 79

SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení. 2009. ISBN 978-80-777-5, s. 164. 80 Viz § 8 odst. 1 – 6 zákona č. 300/2008 Sb. 81 Viz § 8 odst. 7 - 9 zákona č. 300/2008 Sb.

33

obsahovat minimálně 8 znaků a maximálně 32. Je-li toto heslo pětkrát za sebou zadáno chybně, správce informačního systému znemoţní na dobu jedné hodiny od posledního chybného zadání přihlášení do systému stejným uţivatelským jménem a odešle na elektronickou adresu, kterou si zvolila osoba, pro kterou byla datová schránka zřízena, informaci o tom, ţe došlo k pokusu o neoprávněný vstup do schránky a doporučí co nejrychleji změnit bezpečnostní heslo. Správce systému umoţní oprávněné osobě kdykoliv změnit bezpečnostní heslo.82 Aby byly datové schránky dostatečně bezpečné, umoţňuje zákon také zneplatnění přístupových údajů a znepřístupnění datové schránky. Znepřístupnění datové schránky znamená, ţe do dané schránky nebude moţno doručovat. Znepřístupnění fyzickým osobám a fyzickým osobám podnikatelům provádí Ministerstvo vnitra v případech, které uvádí zákon. Znepřístupnění můţe ministerstvo provést také zpětně. K znepřístupnění datové schránky tedy podle zákona dojde ke dni úmrtí osoby, pro kterou byla datová schránka zřízena, stejně tak i ke dni prohlášení za mrtvého. Dále ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům; ke dni omezení osobní svobody, a to z důvodu vzetí do vazby, výkonu trestu odnětí svobody, výkonu zabezpečovací detence, z důvodu ochranného léčení nebo ochrany zdraví lidu.83 Ministerstvo dále znepřístupní datovou schránku podnikajícím fyzickým osobám a právnickým osobám ke dni výmazu z obchodního rejstříku či ţivnostenského rejstříku u fyzických osob, které se nezapisují do obchodního rejstříku. Právnickým osobám zřízeným ze zákona a orgánům státní moci znepřístupní ministerstvo datovou schránku dnem jejich zrušení. Notářům a soudním exekutorům ke dni zániku jejich funkce.84 Ministerstvo můţe datovou schránku znepřístupnit také na ţádost, a to pouze fyzickým osobám, fyzickým osobám podnikatelům a právnickým osobám, které nejsou ze zákona povinny vlastnit datovou schránku. Naopak ty subjekty, které musí mít datovou schránku ze zákona, nemůţou poţádat o její znepřístupnění. Ţádost podávají osoby, pro které byla datová schránka zřízena nebo jejich administrátor. Ministerstvo je povinno ze zákona ţádosti vyhovět nejpozději do tří pracovních dnů od podání ţádosti. Ta můţe být podána také v elektronické podobě, ale musí být doplněna zaručeným elektronickým podpisem. Znepřístupnění datové schránky neznamená její zaniknutí, znepřístupnění lze znovu zpřístupnit, a to ţádostí fyzické nebo právnické osoby. Ministerstvo ze zákona musí této ţádosti vyhovět opět do tří pracovních dnů 82

SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení. 2009. ISBN 978-80-777-5, s. 167. 83 Viz § 11 odst. 1 písm. a) – d) zákona č. 300/2008 Sb. 84 Viz § 11 odst. 2 a 3 zákona č. 300/2008 Sb.

34

ode dne podání ţádosti. Byla-li datová schránka znepřístupněna dvakrát v jednom roce, můţou osoby podat ţádost o zpřístupnění aţ po uplynutí jednoho roku od data posledního znepřístupnění.85 Znepřístupněnou datovou schránku ministerstvo zruší po třech letech od události, která vyvolala znepřístupnění. V případě, ţe dojde ke ztrátě nebo k odcizení přístupových údajů, Ministerstvo vnitra provede takzvané zneplatnění přístupových údajů, a to na základě návrhu osoby, pro kterou byla datová schránka zřízena, nebo na návrh administrátora. Poté, co dojde ke zneplatnění údajů, ministerstvo zašle uţivateli nové údaje. Pokud však osoba přijde o oprávnění vstupovat do systému, ministerstvo zneplatní údaje této osoby a nebude uţ posílat nové.86 Ministerstvo můţe také zneplatnit přístupové údaje pověřené osobě v případě, ţe osoby oprávněné ze zákona nebo administrátor oznámí zrušení pověření této osoby. Dále pak ministerstvo znepřístupní údaje statutárnímu orgánu právnické osoby, jestliţe přestane být statutárním orgánem; vedoucímu orgánu veřejné moci, jestliţe ve své funkci skončí, vedoucímu organizační sloţky podniku zahraniční právnické osoby, která se zapisuje do obchodního rejstříku, jestliţe vedoucím této sloţky být přestane, a to na základě oznámení této skutečnosti novými nástupci takových osob nebo administrátorem. Znepřístupnění ministerstvo provede neprodleně po tomto oznámení a následně všem těmto novým nástupcům či administrátorovi zašle do vlastních rukou nové přístupové údaje. Jestliţe je zpřístupnění údajů prováděno opětovně, během tří let, ministerstvo za to vybírá správní poplatek, který stanovuje zákon č.634/2004 Sb., o správních poplatních, ve znění pozdějších předpisů.87 Výše toho poplatku činí 200 Kč. Aby nedocházelo k šíření nevyţádaných sdělení, nebo počítačových programů, které by mohly ohrozit informační systém, jsou datové schránky chráněny právní úpravou správních deliktů. Takovéto chování je tedy povaţováno za správní delikt a osobě, která se tohoto chování dopustila, bude uloţena pokuta. U fyzických osob je její maximální výše 10 000 Kč a u právnických osob aţ do 10 000 000 Kč. Správním deliktem je také poškození softwaru pod pokutou do 20 000 Kč u fyzických osob a do 20 000 000 Kč u právnických osob.88 Jak uţ bylo nastíněno výše, konverzí rozumíme upravení dokumentu tak, aby bylo moţné dokument, který je v listinné podobě, převést do datové zprávy a naopak, tento dokument má i 85

Viz § 11 odst. 4 aţ 6 zákona č. 300/2008 Sb. SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení. 2009. ISBN 978-80-777-5, s. 174. 87 Viz § 12 zákona č. 300/2008 Sb. 88 Viz § 26b zákona č. 300/2008 Sb. 86

35

po provedení konverze stejné právní účinky jako ověřená kopie dokumentu, na jehoţ základě konvertovaný dokument vznikl.89 Subjekt, který provádí konverzi, musí nejprve ověřit dokument, u kterého bude provádět konverzi, a to zejména ověřit platnost kvalifikovaného časového razítka, dále ověří, ţe kvalifikovaný certifikát nebo kvalifikovaný systémový certifikát nebyly před okamţikem uvedeným v časovém razítku zneplatněny a ověří také platnost zaručeného elektronického podpisu nebo značky. Subjekt, který konverzi provedl, musí opatřit konvertovaný dokument svou uznávanou elektronickou značkou nebo uznávaným elektronickým podpisem a kvalifikovaným časovým razítkem.90 Existují ale dokumenty, které konverzí nahradit nelze, patří mezi ně například občanský průkaz, pas, zbrojní průkaz, řidičský průkaz, sluţební průkaz, vojenskou kníţku, povolení k pobytu cizince, rybářský a lovecký lístek, vkladní kníţka, šek, směnka, cenný papír, technické kresby, geometrická plán, los a sázenka. Konvertovat také nelze dokumenty, které jsou v jiné neţ v listinné podobě nebo v podobě datové zprávy; dokumenty, které obsahují změny, doplňky, škrty nebo vsuvky, které by mohli zeslabit věrnost dokumentu; dále nelze konvertovat dokument v listinné podobě, pokud z něj není jasné, zda jde o prvopis, ověřený dokument, opis nebo kopii pořízenou ze spisu, stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí nebo výroku rozhodnutí vydaného podle jiného právního předpisu. Dále nelze konvertovat listinu s plastickým textem nebo plastickým razítkem. Do listinné podoby na ţádost nelze konvertovat dokument obsaţený v datové zprávě, jestliţe není podepsán uznávaným elektronickým podpisem nebo není označen uznávanou elektronickou značkou osoby, která dokument vydala nebo vytvořila; dále nebylo-li k dokumentu obsaţenému v datové zprávě připojené kvalifikované časové razítko; konvertovat nelze dokument, jestliţe nesplňuje stanovené technické parametry, ani dokument obsahující zvukový či audiovizuální záznam; stejně tak dokument, který byl podepsán uznávaným elektronickým podpisem či označen uznávanou elektronickou značkou toho, kdo danou datovou zprávu vydal či vytvořil a při vyhotovení tohoto dokumentu nebyla shledána shoda. Konverzí se nepotvrzuje správnost a pravdivost údajů obsaţených v konvertovaném dokumentu a v dokumentu, který konverzí vznikl a ani jejich soulad s právními předpisy.91 Konverzi dokumentů provádí orgány veřejné moci při výkonu své působnosti, coţ znamená, ţe pokud chtějí odeslat dokument, který je v listinné podobě, do datové schránky, provedou nejprve konverzi. Konverze se také provádí na kontaktních místech veřejné správy, a to na ţádost fyzické či právnické osoby, které chtějí 89

Viz § 22 zákona č. 300/2008 Sb. Viz § 24 odst. 1 a 3 zákona č. 300/800 Sb. 91 Viz § 24 odst. 5 a 6 zákona č. 300/2008 Sb. 90

36

komunikovat s orgánem veřejné moci.92 Kaţdý konvertovaný dokument musí být opatřen takzvanou ověřovací doloţkou, která obsahuje informace o subjektech a o konvertovaném dokumentu. Veškeré náleţitosti ověřovací doloţky jsou uvedeny § 25 zákona č.300/2008 Sb. Dokument, který projde konverzí, je buďto předán ţadateli v podobě CD či DVD, nebo je zaslán do úschovny, ze které si dokument daný subjekt vyzvedne. Kaţdá provedená konverze musí být zaznamenána v evidenci konverzí, kterou vede kaţdý subjekt, jenţ konverzi provádí.93 Shrnutí systému doručování prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky94: Účastník zašle soudu například ţalobu, a to v listinné podobě Soud tento dokument převede z listinné podoby do dokumentu obsaţeného v datové zprávě; vyhledá v systému datových schránek datovou schránku adresáta, tedy ţalovaného; zašle ţalobu s výzvou k vyjádření adresátovi do datové schránky Adresát se přihlásí do datové schránky do deseti dnů – tím nastane doručení; ţalovaný si opatří listinnou podobu dokumentu tak, ţe si za poplatek nechá provést konverzi na kontaktním místě Czech POINT Adresát se nepřihlásí do deseti dnů do datové schránky – nastává fikce doručení; v tomto případě můţe adresát zaţádat o neúčinnost doručení (§ 50d o.s.ř.) Adresát se nepřihlásí do deseti dnů do datové schránky a náhradní doručení je vyloučeno – nemůţe dojít k doručení (§ 114b, § 114c, § 174 o.s.ř.)

6.4.2 Doručování

prostřednictvím

veřejné

datové

sítě

na

elektronickou adresu bez datových schránek Jestliţe adresát písemnosti nemá zřízenu datovou schránku, soud mu bude doručovat na elektronickou adresu, kterou si zvolil. Jak jsem se jiţ zmínila, tímto způsobem bylo moţné komunikovat jiţ dříve – byl zaveden novelou občanského soudního řádu č. 555/2004 Sb. Elektronickou adresou je míněna emailová adresa, která na rozdíl od datové schránky není dostatečně chráněna, proto jsou pro její vyuţití stanovené podmínky, bez kterých není moţné doručování prostřednictvím elektronické adresy provést. Prvním kritériem je, ţe adresát musí o komunikaci prostřednictvím elektronické adresy poţádat soud, nebo s ním vyslovit souhlas. 92

ŠÍNOVÁ, Renáta, et al. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, 2009. ISBN 987-80-87212-2, s. 33. 93 ŠÍNOVÁ, Renáta, et al. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, 2009. ISBN 987-80-87212-2, s. 34. 94 ŠÍNOVÁ, Renáta, et al. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, 2009. ISBN 987-80-87212-2, s. 38.

37

Druhou velmi zásadní podmínkou je, ţe adresát musí mít takzvaný uznávaný elektronický podpis a musí uvést akreditovaného poskytovatele certifikačních sluţeb, který vydal jeho kvalifikovaný certifikát, a která vede jeho evidenci, nebo předloţil svůj platný kvalifikovaný certifikát. Uznávaným elektronickým podpisem se rozumí soubor dat, identifikující danou osobu. Zřízení tohoto podpisu je placená sluţba. Poskytovateli certifikačních sluţeb jsou Česká pošta, s. p., První certifikační autorita, a.s., a identity, a.s.95 Doručuje-li soud prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, je zde další podmínka, která musí být splněna, a sice je třeba přijetí elektronické zprávy potvrdit soudu do tří dnů. Jestliţe adresát do tří od dnů odeslání zprávy nepotvrdí její doručení datovou zprávou se zaručeným elektronickým podpisem, je toto doručení povaţováno za neúčinné, a to i v případě, ţe se písemnost vrátí nazpět soudu jako nedoručitelná.96 Soud pak musí zvolit jiný způsob, jak adresátu písemnost doručit. Na tuto adresu tedy nelze doručit fikcí.

6.5 Doručování vyhláškou nebo vyvěšením na úřední desce soudu Zveřejnění vyhláškou a vyvěšení na úřední desce soudu jsou dva instituty, které zveřejňují výzvu k vyzvednutí písemnosti, popřípadě i samotnou písemnost. Jedná se o způsob doručování, který soud vyuţívá pouze v případě, ţe není moţné adresátovi písemnost doručit jinak. Tyto dva instituty upravuje § 50k a § 50l občanského soudního řádu. Paragraf 50k říká, ţe povinnost soudu zveřejnit vyhláškou či jiným způsobem určitý údaj, je splněna na základě uveřejnění v Obchodním věstníku, neomezuje-li se zákon na zveřejnění údajů jen na úřední desce soudu, tím není dotčena zákonem stanovená povinnost zveřejnění údajů v tisku nebo jiným vhodným způsobem.97 Tímto způsobem se zveřejňuje například povinnost vyzvat nezvěstného, aby se do jednoho roku přihlásil a kaţdému, kdo o něm ví, aby o něm v té samé lhůtě podal zprávu. Pokud se nezvěstný do jednoho roku od uveřejnění vyhlášky nepřihlásí, soud vydá rozsudek, kde jej prohlásí za mrtvého. Zákon ukládá soudu zveřejňovat určité údaje jiným způsobem, neţ vyvěšením vyhlášky, a to například tehdy, jedná-li se o povinnost zveřejnit zápis do obchodního rejstříku, jeho změnu či výmaz.98 Zveřejněním vyhláškou nemůţe nastat procesní účinek doručení, ale u institutu vyvěšení na úřední desce soudu ano, a 95

SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení. 2009. ISBN 978-80-777-5, s. 181. 96 Viz § 47 o.s.ř. 97 Viz § 50k o.s.ř. 98 BUREŠ, Jaroslav; DRÁPAL, Ljubomír; KRČMÁŘ, Zdeněk. Občanský soudní řád: komentář – 1. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 1994, 2006. 1042 s. ISBN 80-7179-378-7. s. 256.

38

to uplynutím deseti dnů od vyvěšení na úřední desce soudu. Souhrnná novela upravuje pouze tuto lhůtu, po jejímţ uplynutí nastává fikce doručení, a to z dřívějších patnácti dnů na deset. Důvodem zkrácení této lhůty je sjednocení lhůt pro uplatnění fikce doručení. Písemnost zůstává však i nadále, po doručení fikcí, vyvěšena na úřední desce, a to po dobu třiceti dnů od vyvěšení z toho důvodu, aby byla adresátovi písemnosti umoţněna co nejvyšší moţnost dozvědět se o doručování dané písemnosti.99 Paragraf 50l v odstavci jedna stanovuje výčet osob, kterým se doručuje prostřednictvím vyvěšení na úřední desce soudu: jsou jimi osoby, které nejsou soudu známy, jejichţ pobyt není znám, dále těm, u kterých se nepovedlo doručit na známou adresu v cizině. Soud takto doručuje téţ neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud stanoven okruh dědiců; právnické osobě, která jako účastník řízení nemůţe před soudem vystupovat proto, ţe není osoba oprávněná za ní jednat, nebo pokud je sporné, kdo je oprávněnou osobou. Vyvěšením písemnosti na úřední desce je doručováno také zástupcům nebo opatrovníkům účastníků, jejichţ pobyt není znám, nebo kterým se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině; v neposlední řadě pak osobám, o kterých tak stanoví zákon.100 Soud uveřejňuje také na takzvané elektronické úřední desce, která umoţňuje dálkový přístup.

6.6 Doručování prostřednictvím zástupce pro doručování Doručování prostřednictvím zástupce pro doručování je způsob doručování, který má zamezit průtahům v soudním řízení a urychlit jej. Tento způsob upravuje § 46c občanského soudního řádu. V případě, ţe nelze účastníku řízení doručit písemnost bez obtíţí a průtahů, soud můţe účastníka vyzvat, aby si zvolil svého zástupce, kterému následně písemnost doručí. Pakliţe účastník neuposlechne soud a zástupce si ve stanovené lhůtě nezvolí, nebo se soudu nepodaří doručit ani prostřednictvím jiţ zvoleného zástupce, soud doručí písemnost uloţením u doručujícího soudu, coţ ale musí být uvedeno ve výzvě. Jakmile dojde k uloţení písemnosti u soudu, povaţuje se tím dnem písemnost za doručenou. Jsou ale případy, ve kterých tento postup zákon zakazuje, a sice v případech, kdy je účastník řízení nebo zástupce ve výkonu trestu odnětí svobody, ve vazbě nebo v zařízení pro výkon ochranného opatření zabezpečovací detence, ústavní nebo ochranné výchovy, v případech, kdy účastník nebo zástupce poţívá diplomatické výsady a imunity, téţ je-li v bytě toho, kdo poţívá diplomatické výsady a imunity, nebo mu má být doručeno v budově nebo místnosti chráněné diplomatickou imunitou, nebo kdy účastník či zástupce je vojákem v činné sluţbě, příslušníkem Policie České republiky, příslušníkem Hasičského záchranného sboru České republiky, příslušníkem 99

Komentář k § 50k a 50l - ASPI Viz § 50l odst. 1 o.s.ř.

100

39

vězeňské sluţby a justiční stráţe, kterému nelze doručit jinak neţ prostřednictvím krajského vojenského velitelství, Ministerstva vnitra nebo Ministerstva spravedlnosti.101 Zákon také upravuje doručování osobám, kterým bylo zakázáno zdrţovat se svém bytě nebo jinde, kam jim bylo doručováno, a to z důvodu domácího násilí - v těchto případech se pak osobě doručuje do datové schránky, má-li ji zřízenu, v opačném případě vyzve tuto osobu soud, aby mu sdělila jinou adresu, na kterou ji má být doručováno, nebo aby si zvolila zástupce pro doručování. I tady platí, ţe nevyhoví-li osoba výzvě ke zvolení svého zástupce ve stanovené lhůtě výzvě, soud doručí písemnost u soudu, o čemţ opět musí být osoba ve výzvě poučena. Jakmile skončí trvání ochrany před domácím násilím, soud doručuje tak, jak doručoval před ochranou před domácím násilím, tedy obvyklým způsobem.102 Doručování prostřednictvím zástupce pro doručování má však pár háčků. Velmi mě zaujal výčet těchto slabin v publikaci Doručování v soudním řízení, ve které autoři Svoboda a kol. definují pět základních slabin: první slabinou tohoto způsobu doručování je podle jejich soudu chybný předpoklad, ţe se soudu podaří účastníkovi oznámit alespoň výzvu ke zvolení svého zástupce pro doručování, včetně poučení o hrozícím následku. Jako druhou slabinu zde uvádějí nezodpovězenou otázku, do jaké míry se musí adresát polepšit, aby účinek ustanovení § 46c OSŘ pominul, a aby soud opět začal komunikovat a doručovat adresátovi bez zástupce. Třetí slabinou je podle autorů nejistá forma samotné výzvy, kterou soud musí účastníkovi oznámit, aby k účinku doručení uloţením u soudu mohlo dojít. S čímţ souvisí i problém, zda výzvu ke zvolení zástupce lze či nelze napadnout odvoláním. Jako čtvrtou nepřesnost uvádí skutečnost, ţe ustanovení § 46c OSŘ se po přenesení odpovědnosti za výsledek doručování na adresáta (§ 49 a § 50) stalo, alespoň na první pohled, neaktuálním. Soud totiţ potíţe s doručováním vyřeší doručením fikcí na evidenční adresu účastníka a můţe si tak ušetřit práci s vyzýváním účastníka, aby si zvolil zástupce pro doručování. Poslední slabinou je podle těchto autorů fakt, ţe se adresát můţe prakticky ihned poté, co soud začne ukládat jemu určené písemnosti s účinky doručení, objevit, poţádat o obnovení písemného styku s ním a po několika měsících opět zmizet. A celé martyrium můţe začít od začátku.103 Soud totiţ nemůţe pouţít k opakovanému zvolení zástupce předchozí výzvu, ale musí adresáta znovu vyzvat k nové volbě.

101

Viz § 46c odst. 1 o.s.ř. Komentář č. 6 k § 46c – ASPI 103 SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení. 2009. ISBN 978-80-777-5, s. 86. 102

40

Výzva ke zvolení zástupce pro doručování musí obsahovat určité náleţitosti, jako označení adresáta, stanovení povinnosti zvolit si zástupce a lhůtu, ve které musí adresát tuto povinnost splnit. Výzva ke zvolení zástupce nemůţe být napadena odvoláním - dříve měla tato výzva povahu usnesení, takţe odvolání proti usnesení soudu prvního stupně bylo tudíţ přípustné, ale nyní tomu tak není; můţe však být posuzováno, zda byl soud oprávněn vydat tuto výzvu /toto oprávnění posuzuje odvolací soud na základě podání opravného prostředku/. K problému doručování fikcí na evidenční adresu a výzvy ke zvolení zástupce pro doručování: souhrnná novela upřednostňuje doručování fikcí na evidenční adresu, jestliţe je soudu tato adresa známa, z čehoţ vyplývá, ţe soud vyuţívá výzvy ke zvolení zástupce hlavně u adresátů cizí státní příslušnosti, kteří se na území České republiky zdrţují, ale svou evidenční adresu nemají.104

7 Odepření přijetí písemnosti Odepřením přijetí písemnosti se rozumí zmaření přijetí písemnosti adresátem nebo příjemcem písemnosti; stejně tak i odmítnutí prokázání totoţnosti či odmítnutí poskytnout jakoukoliv jinou součinnost nezbytnou k doručení písemnosti adresátovi; adresát se však v těchto případech nevyhne účinku doručení, tedy fikci doručení. Výjimka z fikce doručení nastává v případě, ţe soud pověří jako doručovatele účastníka řízení nebo jeho zástupce. Jakmile adresát nebo příjemce odmítnou převzít písemnost od účastníka řízení nebo jeho zástupce, musí účastník nebo zástupce vrátit písemnost soudu, aniţ by došlo k doručení fikcí. Je tomu tak z důvodu, ţe účastník ani zástupce nejsou v postavení doručujícího orgánu a jelikoţ v případě odmítnutí přijetí je třeba poskytnou poučení a průběh doručování zaznamenat v doručence (viz níţe), coţ můţe učinit pouze nestranná a zákonem určená osoba, tedy doručující orgán nebo soud, musí účastník či zástupce vrátit písemnost soudu. Ten pak bude písemnost doručovat znovu, a to prostřednictvím doručujícího orgánu.105 Odepření přijetí písemnosti upravuje § 50c občanského soudního řádu, který v prvním odstavci stanovuje, ţe pokud adresát odepře přijmout písemnost, povaţuje se písemnost za doručenou dnem, kdy bylo přijetí písemnosti odepřeno, s tím, ţe o tomto následku musí být adresát nebo příjemce písemnosti poučen. Stejně tak je tomu i v případě, ţe adresát nebo příjemce odmítnou prokázat totoţnost nebo poskytnout jinou součinnost (§ 50c odst. 2 o.s.ř.). V tomto bodě je ale 104

SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení. 2009. ISBN 978-80-777-5, s. 95. 105 SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení. 2009. ISBN 978-80-777-5, s. 103.

41

menší mezera, neboť odmítne-li osoba prokázat totoţnost, doručovatel nemůţe vědět, o koho se jedná a zda je touto osobou právě adresát, příjemce, nebo osoba úplně jiná, která není oprávněná přijímat písemnosti – přesto však bude písemnost tímto odepřením povaţována za doručenou.106 Odepřít písemnost můţe pouze fyzická osoba adresát, nebo osoba oprávněná přijímat písemnosti za fyzickou osobu a za právnickou osobu, tedy příjemce. Poučení o následcích odepření se provádí ústně přímo při doručování, a to v případě, ţe se jedná přímo s adresátem, nebo písemně, pokud nedochází ke kontaktu s adresátem, ale na místě doručování se nachází příjemce, který můţe písemnost převzít, avšak odmítl tak učinit - tomu je poučení vystavováno vţdy písemně. Jestliţe není moţné ani předání poučení, můţe jej doručovatel zanechat v domovní nebo jiné jím uţívané schránce adresáta nebo na jiném vhodném místě.107 Poučení musí obsahovat také informaci o tom, kde si lze případně odmítnutou písemnost vyzvednout. Odepření přijetí písemnosti bylo známo jiţ před souhrnnou novelou, změny, které byly provedeny touto novelou, jsou pouze upřesňující. Výjimkou z odepření písemnosti je doručování prostřednictvím veřejné datové sítě do datových schránek, ze kterých jasně vyplývá, ţe není moţné písemnost odepřít. Celý průběh doručování, odmítnutí adresáta nebo příjemce písemnost převzít, důvod odmítnutí a poučení o následcích musí být uvedeno na doručence (viz kapitola 9.2., písemná doručenka).

8 Neúčinnost doručení Neúčinnost doručení znamená, ţe účastník můţe prohlásit doručení písemnosti za neúčinné, a to za určitých podmínek, které stanovuje zákon. Institut neúčinnosti doručení byl zaveden jiţ dříve, před souhrnnou novelou a nyní prošel poměrně velkými změnami. Dřívější ustanovení zákona č. 555/2004 Sb. vypadalo tak, ţe adresát mohl namítnout neúčinnost doručení v podstatě kdykoliv, protoţe stačilo pouze prokázat, ţe se v době doručování na adrese pro doručování nezdrţoval. Coţ nyní po souhrnné novele neplatí: tato novela zavedla, ţe účastník musí prokázat, ţe se on nebo jeho zástupce nemohl seznámit s písemností z omluvitelných důvodů. Další důleţitou změnou je, ţe namítnout neúčinnost lze jen na základě podání návrhu neúčinnosti účastníkem, kterému bylo údajně neúčinně doručeno (více o návrhu níţe), výjimka je pouze ve věcech uvedených v § 120 odst. 2, jde-li o nesporné řízení.108 V těchto

106

ŠÍNOVÁ, Renáta, et al. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, 2009. ISBN 987-80-87212-2, s. 67. 107 Viz § 50c odst. 3 o.s.ř. 108 Podle § 120 odst. 2 o.s.ř., ve věcech, v nichţ lze zahájit řízení i bez návrhu, jakoţ i v řízení o povolení uzavřít manţelství, v řízení o určení a popření rodičovství, v řízení o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho

42

případech můţe vyslovit neúčinnost sám soud. Vyuţít neúčinnosti doručení lze také při doručování do datových schránek, lze jí vyvrátit fikci doručení, která nastává desátým dnem od doby, kdy byla datová zpráva dodána do datové schránky. Dřívější úprava také stanovovala namítnutí neúčinnosti v případě právnických osob, které to však ani při původní verzi neměly tak jednoduché jako osoby fyzické. Podle § 47 odst. 4 a 5 občanského soudního řádu ve znění před novelou, byla-li písemnost doručována na adrese sídla zapsané v obchodním nebo jiném rejstříku, je uloţení písemnosti, kterou si právnická osoba nevyzvedla do 3 dnů, nebo do 10 dnů u písemností určených do vlastních rukou, neúčinné, jestliţe právnická osoba prokáţe, ţe v den, kdy nebyl zastiţen nikdo, kdo by byl oprávněn písemnost převzít a v době 3dnů/ nebo 10 dnů u písemností určených do vlastních rukou od uloţení/ ve skutečnosti sídlila jinde a bez zbytečného odkladu poţádala o změnu zápisu jejího sídla v obchodním nebo jiném rejstříku. Odstavec 5 ustanovuje totéţ pro doručování na adresu skutečného sídla, kde právnická osoba musí prokázat, ţe ve skutečnosti sídlila jinde.109 Z nové úpravy neúčinnosti také vyplývá otázka, co je omluvitelným důvodem a co není. Omluvitelným důvodem například jiţ není skutečnost, ţe se fyzická osoba v místě doručování nezdrţovala. U podnikajících fyzických osob a právnických osob není omluvitelným důvodem tvrzení, ţe se na adrese pro doručování nikdo nezdrţuje. Omluvitelným důvodem naproti tomu můţe být například dlouhodobá hospitalizace adresáta, stejně tak například skutečnost, ţe zaměstnankyně adresáta spáchala trestný čin tím, ţe vědomě nepředala zaměstnavateli – adresátovi doručenou soudní písemnost110 jakoţ i sluţební cesta či dovolená. Důleţitou okolností je také skutečnost, zda se jedná o první doručování písemnosti v dané věci, nebo o doručování účastníkovi, kterému jiţ bylo ve věci doručováno, tudíţ ví, ţe je účastníkem řízení. Aby účastník mohl prokázat, ţe se z omluvitelných důvodů nemohl s písemností seznámit, a domohl se tak neúčinnosti doručení, musí podat návrh na neúčinnost v zákonem stanovené patnáctidenní lhůtě. Tato lhůta začíná dnem, kdy se s doručovanou písemností účastník seznámil či mohl seznámit. Návrh musí obsahovat obecné náleţitosti podání dle § 42 odst. 4 občanského soudního řádu, tedy určení soudu, jemuţ je návrh směřován, stanovení navrhovatele, předmětu a cíle návrhu a v neposlední ředě podpis a jeho dataci. Kromě těchto obecných náleţitostí musí návrh obsahovat také den, kdy se účastník osvojení, v řízení o osvojení, v řízení o jmenování rozhodce nebo předsedajícího rozhodce, v řízení o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, v řízení o zákonnosti zajištění cizince a o jeho propuštění a v řízení o některých otázkách obchodních společností, druţstev a jiných právnických osob (§ 200e) je soud povinen provést i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, neţ byly účastníky navrhovány. 109 Viz § 47 odst. 4 a 5 o.s.ř. ve znění před souhrnnou novelou 110 Viz nález Ústavního soudu ČR sp. Zn. IV. ÚS 535/2005, ze dne 6. 2. 2008.

43

seznámil nebo mohl seznámit s danou písemností a označení důkazů, kterými má být včasnost a důvodnost návrhu prokázána.111 Návrh na neúčinnost doručení však nelze podat tehdy, kdy jiţ nabyl právní moci rozsudek, kterým bylo vysloveno, ţe se manţelství rozvádí, ţe je neplatné nebo ţe zde není, a rozsudek, jímţ bylo například vysloveno zrušení, neplatnost nebo neexistence registrovaného partnerství. O neúčinnosti doručení rozhoduje odesílající soud, a to usnesením, proti kterému se nelze odvolat. Rozhodl-li soud o tom, ţe je doručení písemnosti neúčinné, povaţuje se písemnost za doručenou dnem právní moci rozhodnutí o neúčinnosti.112

9 Průkaz doručení Průkaz doručení slouţí k tomu, aby soud mohl povaţovat doručování za úspěšné, tedy ţe písemnost byla doručena adresátovi. Průkaz doručení upravuje § 50f občanského soudního řádu.

9.1 Druhy průkazů doručení Rozeznáváme čtyři základní druhy průkazů doručení: Protokol o doručení – soudní protokol; tento způsob vyuţije soud, doručuje-li písemnost při jednání, nebo při jiném soudním úkonu. Protokol musí obsahovat náleţitosti, které stanovuje § 40 odst. 6 a § 50f odst. 1. Mezi náleţitosti, které musí obsahovat podle § 40 odst. 6, patří označení projednávané věci, uvedení přítomných, vylíčení průběhu dokazování a uvedení obsahu přednesů, dále poučení poskytnutá účastníkům, výroky rozhodnutí a vyjádření účastníků o tom, zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozhodnutí. Doplňující náleţitostí podle § 50f odst. 1 je zaprotokolování, jaká písemnost byla doručena a podepsání protokolu tím, kdo doručení provedl a adresát. Potvrzení přijetí písemnosti je prováděno také datovou zprávou, je-li písemnost doručována prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu. Datovou zprávu musí adresát opatřit zaručeným elektronickým podpisem. Doručenka – doručuje-li soud prostřednictvím doručujícího orgánu. Jedná se o písemnou doručenku, kterou vyplňuje přímo doručující orgán. Zároveň je doručenka 111 112

Viz § 50d odst. 1 o.s.ř. Viz § 50d odst. 3 a 4 o.s.ř.

44

veřejnou listinou, takţe údaje na ní jsou povaţovány za pravdivé, jestliţe nebude prokázán opak. Potvrzení o přijetí – pokud je doručování prováděno účastníkem nebo jeho zástupcem. Tento průkaz musí obsahovat datum a podpis příjemce.113 Není-li moţné prokázat doručení písemnosti těmito uvedenými způsoby, lze jej prokázat i jinak, jakýmkoliv náhradním způsobem, například audiovizuálním záznamem apod.

9.2 Písemná doručenka Doručenka je listina, která dokládá doručení písemnosti, provedené doručujícím orgánem nebo soudem při úkonu, o kterém se nesepisuje protokol.114 Nyní je doručenka veřejnou listinou a jak uţ jsem výše uvedla, údaje na ní jsou povaţovány za pravdivé, pokud není prokázán opak. Doručenku upravuje § 50g občanského soudního řádu. Musí obsahovat zákonem stanovené náleţitosti, které se liší podle toho, zda byla písemnost doručena adresátovi, nebo byla uloţena; téţ zda si adresát písemnost vyzvedl, nebo v případě, ţe byla písemnost odepřena, nebo byla-li odepřena součinnost potřebná k doručení. Povinnými náleţitostmi, tedy náleţitostmi, které musejí být vyplněny bez ohledu na to, o jaký typ a výsledek doručení se jedná, jsou: označení soudu, který písemnost předal k doručení; označení doručujícího orgánu, označení doručované písemnosti, označení adresáta a adresy, na kterou má být písemnost doručena. Dále pak jméno a příjmení doručovatele, jeho podpis a otisk úředního razítka doručujícího orgánu. Další náleţitosti jsou uváděny podle okolností a podle toho, o jaký typ doručování se jedná. Jsou jimi prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den nebyl adresát zastiţen, v který den byla písemnost odevzdána adresátu či příjemci, v který den byla připravena k vyzvednutí, popřípadě kdy bylo přijetí písemnosti odepřeno nebo nebyla poskytnuta součinnost nezbytná k řádnému doručení písemnosti; hodina a minuta doručení, byla-li soudem vyznačena poznámka „přesný čas doručení“; jméno a příjmení osoby, která písemnost převzala nebo která převzetí písemnosti odepřela nebo neposkytla součinnost potřebnou k řádnému doručení písemnosti, jsou-li tyto údaje doručujícímu orgánu známy; dále údaj o vztahu k zmíněné osoby k adresátu, jestliţe písemnost přijala, a její

113

Viz § 50f odst. 1 – 4 o.s.ř. BUREŠ, Jaroslav; DRÁPAL, Ljubomír; KRČMÁŘ, Zdeněk. Občanský soudní řád: komentář – 1. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 1994, 2006. 1042 s. ISBN 80-7179-378-7. s. 253. 114

45

podpis. Nechybí ani uvedení údaje o tom, zda je vyloučeno vhození písemnosti do schránky.115 Jestliţe dojde k uloţení písemnosti, musí doručenka obsahovat také informaci o tom, jestli byla adresátu zanechána výzva k vyzvednutí. Vyzvedne-li si adresát nebo příjemce uloţenou písemnost, musí doručenka obsahovat také jméno a příjmení toho, kdo písemnost předal, jeho podpis a otisk úředního razítka doručujícího orgánu; dále prohlášení doručujícího orgánu, v který den byla písemnost vyzvednuta, hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „ přesný čas“, a jméno a příjmení osoby, která uloţenou písemnost vyzvedla, včetně jejího podpisu.116 Pakliţe adresát nebo příjemce odepře písemnost přijmout, nebo neposkytne součinnost potřebnou k doručení, musí být na doručence uveden také údaj o tom, v jaké formě bylo poskytnuto poučení o následcích odepření přijetí nebo neposkytnutí součinnosti (ústní či písemné) a odůvodnění odepření písemnosti či motivy neposkytnutí součinnosti.117 Je-li písemnost určená do vlastních rukou adresáta, není jiţ po souhrnné novele moţné předat tuto písemnost jiné osobě neţ přímo adresátovi, vyjma osoby, která je oprávněná podle § 50a občanského soudního řádu písemnost převzít. Byla-li doručována takzvaná obyčejná písemnost a nebyla-li doručena adresátovi, protoţe nebyl zastiţen, musí doručenka obsahovat také prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den byla písemnost vhozena do domovní nebo jiné adresátem uţívané schránky; hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas doručení“ a jméno a příjmení doručovatele, jeho podpis a otisk úředního razítka doručujícího orgánu. Poslední odstavec § 50g upravuje situaci, kdy je adresát zastiţen, ale nemůţe, například z důvodu nemoci, potvrdit přijetí písemnosti svým podpisem. V tomto případě je potřeba ještě další vhodné a zletilé fyzické osoby, která potvrdí přijetí písemnosti na doručence svým podpisem.118

10 Doručování do zahraničí V dnešní době, kdy se neustále rozvíjí mezinárodní obchod, turistika a vztahy se zahraničím, je potřeba, aby byly upraveny postupy při doručování do zahraničí. Doručování do ciziny

115 116 117 118

Viz § 50g odst. 1 písm. a) aţ i) o.s.ř. Viz § 50g odst. 2 a 3 písm. a) aţ d) o.s.ř. Viz § 50g odst. 4 o.s.ř. Viz § 50g odst. 5 písm. a) aţ c) a § 6 o.s.ř.

46

upravuje § 50j občanského soudního řádu. Postupy doručování do ciziny se liší podle toho, zda je písemnost doručována do některého ze států Evropské unie, nebo jedná-li se o doručování mimo státy Evropské unie. Existují tři moţné způsoby, které musí být doručujícím soudem respektovány, patří mezi ně: Doručování do Evropské unie, které musí být v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1348/2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech. Nejde-li o doručování do Evropské unie, musí být doručování prováděno v souladu s dvou- či vícestrannou mezinárodní smlouvou. Nelze-li doručovat ani jedním z výše uvedených způsobů, upravuje obecný reţim doručování do ciziny zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním, č. 97/1963 Sb.119 Je-li potřeba doručit písemnost do jiného státu Evropské unie, postupuje se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1393/2007 ze dne 13. 11. 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních mezi členskými státy, které nahradilo nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 a mezinárodní smlouvy meze členskými státy. Výjimkou je Dánsko, které k nařízení č. 1393/2007 nepřistoupilo. Jak tento systém funguje? Osoba, která potřebuje doručit soudní či mimosoudní písemnost do zahraničí, odešle písemnost prostřednictvím odesílajícího subjektu ve svém členském státě, ten písemnost odešle přijímacímu subjektu daného státu, a ten ji doručí adresátovi. Odesílajícími subjekty v České republice jsou okresní soud, krajské soudy, vrchní soudy, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, soudní exekutoři, okresní státní zastupitelství a Nejvyšší státní zastupitelství.120 Přijímacími soudy jsou všechny okresní soudy v České republice. Odesílající subjekt vyplní ţádost o doručení písemnosti, kterou odešle přijímacímu subjektu v úředním jazyce přijímacího členského státu, nebo v jakémkoliv jazyce, který označil přijímací stát jako jazyk, ve kterém písemnosti přijímá. Seznam těchto jazyků je uveden v Evropském soudním atlase ve věcech občanských. Odesílající subjekt odešle písemnost přijímacímu subjektu spolu s ţádostí, a to co nejrychlejším moţným způsobem. Přijímací subjekt zkontroluje došlou ţádost, její úplnost, zreviduje, zda spadá do působnosti nařízení, a jestli je k doručení písemnosti místně příslušný. Jestliţe ţádost neobsahuje veškeré potřebné informace, vyzve 119 120

Viz § 50j odst. 1 o.s.ř. ŠÍNOVÁ, Renáta, et al. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, 2009. ISBN 987-80-87212-2, s.

77.

47

přijímací subjekt odesílající subjekt, aby je co nejrychleji doplnil. Jestliţe ţádost nespadá do působnosti nařízení nebo není-li doplněna, nelze této ţádosti vyhovět. V takové situaci přijímací subjekt vyplní oznámení o vrácení ţádosti a zašle jak písemnost, tak i ţádost zpět odesílajícímu subjektu. Pakliţe je ţádost formálně v pořádku, ale přijímací subjekt má za to, ţe není k vyřízení ţádosti místně příslušný a ţádost je ve správném jazyce, který je akceptovatelný i pro stát, o němţ má subjekt za to, ţe je místně příslušný, zašle ţádost spolu s písemností tomuto příslušnému přijímacímu subjektu a vyplní oznámení o tom, ţe předal ţádost a písemnost příslušnému soudu; toto oznámení zašle odesílajícímu subjektu. V případě, ţe je ţádost formálně v pořádku, spadá do oblasti působnosti nařízení a přijímací subjekt je k vyřízení místně příslušný, potvrdí formulářem přijetí ţádosti odesílajícímu soudu, a to nejpozději do sedmi dnů od přijetí ţádosti. Formulář je obsaţen v příloze nařízení. Dále pak musí přijímací subjekt zajistit doručení písemnosti adresátu.121 Nařízení č.1393/2007 umoţňuje českému justičnímu orgánu zasílat písemnosti těmito způsoby: Takzvaným přímým doručením – doručování prostřednictvím soudních úředníků či jiných příslušných osob přímo adresátovi; podmínkou však je, ţe toto přímé doručení musí povolovat právní předpisy daného členského státu Zasláním písemnosti poštou – doporučeným dopisem s potvrzením o přijetí adresátem, není zde moţné náhradní doručení Zaslání písemnosti prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí přes zastupitelské úřady České republiky v zahraničí – je-li adresátem český občan, u ostatních zemí lze takto postupovat, jen jestliţe daná země neprohlásila, ţe je proti tomuto doručování Prostřednictvím cizozemských justičních orgánů – český justiční orgán zašle o doručení ţádost přímo justičnímu orgánu, v jehoţ obvodu se nachází adresa doručení, komunikace mezi justičními orgány probíhá prostřednictvím formulářů, které jsou ve všech jazycích Evropské unie schváleny v příloze nařízení.122 K jazykové otázce patří tyto náleţitosti: doručovaná písemnost musí být v takovém jazyce, jakému adresát rozumí, nebo v úředním jazyce přijímajícího státu, případně můţe písemnost obsahovat překlad do jednoho z těchto jazyků. Náklady vynaloţené na překlad písemnosti hradí sám ţadatel, tedy odesílatel. Jestliţe písemnost nebude ani v jednom z uvedených 121

ŠÍNOVÁ, Renáta, et al. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, 2009. ISBN 987-80-87212-2, s.

81. 122

Komentář k § 50j o.s.ř. - ASPI

48

jazyků, ani k ní nebude přiloţen překlad, adresát ji můţe odmítnout. Toto odmítnutí nemá ţádné negativní důsledky. O této skutečnosti je odesílající subjekt povinen adresáta seznámit.123 Nařízení č. 1393/2007 stanovuje také lhůty, ve kterých by měly být písemnosti doručeny. Toto nařízení udává lhůtu pro doručení písemnosti adresátovi jeden měsíc od jejího přijetí přijímajícím subjektem. Jestliţe není moţné tuto lhůtu dodrţet, musí přijímající subjekt o této skutečnosti informovat odesílající subjekt, a to prostřednictvím formuláře, který je v příloze nařízení. Písemnost se povaţuje za doručenou datem doručení písemnosti přijímacím subjektem, který vyplní v daném jazyce potvrzení, jenţ zašle odesílajícímu subjektu.124 Paragraf 50j odst. 2 uvádí, ţe je-li doručováno do ciziny a není-li moţné zjistit datum doručení písemnosti, ale z obsahu listiny, nebo jiného úkonu adresáta vyplývá, ţe písemnost doručena byla, platí fikce, ţe k doručení došlo dnem, kdy byla odesílajícímu soudu takováto listina předloţena nebo dnem, kdy byl u soudu učiněn úkon, ze kterého vyplývá, ţe k doručení písemnosti došlo. Je-li potřeba doručit písemnost do jiného neţ členského státu Evropské unie, postupuje se podle mezinárodní smlouvy nebo podle zvláštního předpisu. Nejdůleţitější mezinárodní smlouva, která upravuje doručování do jiných neţ členských zemí, je Úmluva o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských a obchodních z roku 1965. Pokud podle této úmluvy není moţné postupovat, bude se doručování do ciziny řídit zákonem č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů.125 Shrnutí doručování písemností do ciziny podle nařízení č. 1393/2007: Ţadatel nejprve předá písemnost odesílajícímu subjektu, ten vytvoří ţádost o doručení v příslušném jazyce a zašle ţádost včetně písemnosti přijímajícímu subjektu Přijímající subjekt přezkoumá ţádost, je-li v pořádku, zašle odesílajícímu subjektu potvrzení o přijetí ţádosti do 7 dnů od doručení ţádosti, není-li v pořádku, kontaktuje odesílající subjekt, aby doplnil údaje. Pokud tyto údaje nedoplní, zašle vše zpátky

123 124

Viz čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1393/2007. ŠÍNOVÁ, Renáta, et al. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, 2009. ISBN 987-80-87212-2, s.

82. 125

ŠÍNOVÁ, Renáta, et al. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, 2009. ISBN 987-80-87212-2, s.

85.

49

odesílajícímu subjektu; není-li daný stát místně příslušný, zašle ţádost jinému, příslušnému státu Je-li vše v pořádku, přijímací subjekt doručí písemnost adresátovi nejdéle do jednoho měsíce Adresát danou písemnost přijme, nebo ji odmítne přijmout z důvodu špatně zvoleného jazyka; přijme-li adresát písemnost, přijímající subjekt zašle odesílajícímu soudu potvrzení o doručení.

50

Závěr Cílem této bakalářské práce bylo obecné uvedení do problematiky doručování podle občanského soudního řádu se zaměřením na samostatnou podstatu doručování, jeho způsoby a novelu občanského soudního řádu z roku 2009. Ve své práci tedy postupně nastiňuji problematiku doručování – obecným uvedením do otázky, stručným vzhledem do historie spolu se změnami na základě nejrůznějších novel občanského soudního řádu, aţ dospívám k nejvýznamnější a nejnovější souhrnné novele o.s.ř., která byla provedena zákonem č. 7/2009 Sb. Dále jsem v této práci uvedla, jakými orgány lze písemnost doručovat, kdo jsou příjemci a adresáti písemností, zanalyzovala způsoby, jakými probíhá komunikace mezi soudem a účastníky řízení. Tato část následně vyústí v otázku doručování prostřednictvím veřejné datové sítě do datových schránek, ke způsobu doručování, který je právě souhrnnou novel zavedený a ještě ne příliš probádaný. K datovým schránkám musím podotknout, ţe ačkoliv je systém promyšlený, jiţ nyní se ukazují jisté mezery. Bylo provedeno několik dotazníků, ve kterých se reportéři ptali subjektů, kteří jiţ mají datovou schránku, na problémy, jeţ se jim za dobu pouţívání vyskytly: nejčastějším problémem je tedy vyhledání adresáta, dalším velmi častým problémem je pak například problém s elektronickým podpisem, se vstupem do datových schránek apod. Já osobně proto prozatím dávám přednost takzvanému papírovému doručování. Po tématu odepření přijetí písemností a neúčinnosti doručení jsem se ve své práci věnovala otázce průkazů doručení, které jsou nezbytné k tomu, aby mohl soud povaţovat písemnost za doručenou. Poslední kapitola mě zavedla do zahraničí: rozebrala jsem postup při doručování do států Evropské unie a do států mimo Evropskou unii, nařízení, zákony a smlouvy, kterých je třeba dbát, způsoby, jakými lze doručovat a prostřednictvím koho se doručování do zahraničí provádí. Určitě bude zajímavé i nadále sledovat, jakou cestou se naše právní úprava doručování bude ubírat, zda se například datové schránky stanou povinnými i pro fyzické osoby a podobně. Osobně toto téma shledávám poměrně zajímavým, zejména po podrobnějším vhledu do problematiky, který mi moje práce umoţnila. Doufám, ţe se mi podařilo postihnout stěţejní 51

body otázky doručování podle občanského soudního řádu a naplnit cíle, které jsem si v úvodu stanovila.

52

Seznam použité literatury Bibliografie SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení. 2009. ISBN 978-80-777-5 ŠÍNOVÁ, Renáta, et al. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, 2009. ISBN 987-80-87212-2 WINTEROVÁ, A. a kol. Civilní právo procesní. 5. aktualizované vydání. Praha : Linde, 2008. 736 s. ISBN 978-80-7201-726-3 BUREŠ, Jaroslav; DRÁPAL, Ljubomír; KRČMÁŘ, Zdeněk. Občanský soudní řád: komentář – 1. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 1994, 2006. 1042 s. ISBN 80-7179378-7 ŠKÁROVÁ, M. a kol. Občanský soudní řád s vysvětlivkami a judikaturou. 4. akt. vydání podle stavu k 1. 9. 2009. Praha: Linde, a.s., 2009. ISBN 978-80-7201-769-0 SMEJKAL, Vladimír. Datové schránky v právním řádu ČR. Praha: ABF, s.r.o., 2009. 176 s. ISBN 978-80-86284-78-1

Internetové zdroje Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Reforma justice [online]. Dostupné z http://www.reformajustice.cz/ [cit. 2011-01-28]. Magazín

Egovernment

–

info.com

2010

[online].

Dostupné

z http://www.egovernment.cz/ [cit. 2011-03-05]. Datové

schránky.info

[online].

c2008-2009.

Dostupné

z:

http://www.datoveschranky.info/ [cit. 2011-02-28]. Komentář

k občanskému

soudnímu

http://www.sbírka.aspi.cz/ [cit. 2011-02-28].

Použité právní předpisy Zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních sluţbách Zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád

53

řádu

[online].

Dostupné

z:

Zákon č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního Zákon č. 555/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem

Judikatura Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1393/2007. Nález Ústavního soudu ČR sp. Zn. IV. ÚS 535/2005, ze dne 6. 2. 2008.

54

Přílohy Seznam příloh: Příloha č. 1

Doručenka typ 1 – doručování do vlastních rukou

Příloha č. 2

Doručenka typ 2 – doručování do vlastních rukou s vyloučením vloţení do schránky

Příloha č. 3

Doručenka typ 3 – doručování jiných písemností

Příloha č. 4

Ţádost o zřízení datové schránky fyzické osoby

Příloha č. 5

Ţádost o zřízení datové schránky právnické osoby

Příloha č. 6

Ţádost o zřízení datové schránky podnikající fyzické osoby

55

Příloha č. 1

Doručenka typ 1

56

Příloha č. 2

Doručenka typ 2

57

Příloha č. 3

Doručenka typ 3

58

Příloha č. 4

Žádost o zřízení datové schránky fyzické osoby

59

Příloha č. 5

Žádost o zřízení datové schránky právnické osoby

60

Příloha č. 6

Žádost o zřízení datové schránky podnikající fyzické osoby

61

62