Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ekonomická fakulta Katedra práva
DIPLOMOVÁ PRÁCE
DOHODY UZAVÍRANÉ MIMO PRACOVNÍ POMĚR
Vypracovala: Bc. Hana Hrušková Vedoucí práce: JUDr. Rudolf Hrubý České Budějovice 2014
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že svoji diplomovou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47 zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to - v nezkrácené podobě/v úpravě vzniklé vypuštěním vyznačených částí archivovaných Ekonomickou fakultou - elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.
Datum
Podpis studenta
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala JUDr. Rudolfovi Hrubému, vedoucímu diplomové práce za odbornou konzultaci při psaní této práce.
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK FO
Fyzická osoba
PO
Právnická osoba
ČR
Česká republika
SR
Slovenská republika
EU
Evropská unie
ČSÚ
Český statistický úřad
OECD
The organisation for economic co-operation and Development
OBSAH
OBSAH ....................................................................................................................... 1 ÚVOD ......................................................................................................................... 4 CÍL PRÁCE, PRACOVNÍ HYPOTÉZY .................................................................... 5 1.
ŽIVNOST ........................................................................................................... 6 1.1.
2.
3.
Pojem živnost a živnostník ......................................................................... 6
PODNIK ............................................................................................................. 7 2.1.
Definice podniku a pojmu podnikání.......................................................... 7
2.2.
Rozdělení podniků ...................................................................................... 8
2.2.1. Malé podniky ....................................................................................... 8 2.2.2. Střední podniky ................................................................................... 8 2.2.3. Velké podniky ..................................................................................... 9 PRACOVNÍ POMĚR....................................................................................... 10 3.1.
Definice pracovního poměru .................................................................... 10
3.2.
Zaměstnanec a zaměstnavatel ................................................................... 10
3.2.1. Zaměstnanec, jeho práva a povinnosti............................................... 10 3.2.2. Zaměstnavatel, jeho práva a povinnosti ............................................ 10 3.3. Pracovní smlouva ...................................................................................... 10 3.3.1. Základní ustanovení........................................................................... 10 3.3.2. Zkušební doba ................................................................................... 11 3.4. Vznik pracovního poměru ........................................................................ 11 3.5.
Rozdělení pracovního poměru .................................................................. 11
3.5.1. Pracovní poměr na dobu určitou........................................................ 11 3.5.2. Pracovní poměr na dobu neurčitou .................................................... 12 Skončení pracovního poměru ................................................................... 12 3.6. 3.6.1. Ukončení prostřednictvím dohody .................................................... 12 3.6.2. Ukončení prostřednictvím výpovědi ................................................. 12 3.6.3. Okamžité zrušení pracovního poměru ............................................... 13 3.6.4. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době .................................. 14 3.7. Pracovní doba ........................................................................................... 14 4.
DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR .......... 15 4.1.
Obecná ustanovení (§ 74) ......................................................................... 15 1
4.2.
Dohoda o provedení práce (§ 75) ............................................................. 15
4.3.
Dohoda o pracovní činnosti (§ 76) ........................................................... 15
4.4.
Společná ustanovení (§ 77) ....................................................................... 16
4.5.
Komentář k dohodám o pracích konaných mimo pracovní poměr ........... 17
4.5.1. K § 74 odstavci 1 ............................................................................... 17 4.5.2. K § 74 odstavci 2 ............................................................................... 18 4.5.3. K § 75 ................................................................................................ 18 4.5.4. K § 76 odstavci 1 – 3 ......................................................................... 19 4.5.5. K § 76 odstavci 4 ............................................................................... 20 4.5.6. K § 76 odstavci 5 ............................................................................... 20 4.5.7. K § 77 odstavci 1 ............................................................................... 21 4.5.8. K § 77 odstavci 2 ............................................................................... 21 4.6. Judikatura .................................................................................................. 21 5.
6.
DOHODY KONANÉ MIMO PRACOVNÍ POMĚR V PRAXI ..................... 23 5.1.
Dohoda o pracovní činnosti ...................................................................... 23
5.2.
Dohoda o provedení práce ........................................................................ 24
POROVNÁNÍ PRACOVNÍ SMLOUVY A DOHOD KONANÝCH MIMO
PRACOVNÍ POMĚR ..................................................................................................... 25 7.
DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR
V ROCE 1965 A DNES.................................................................................................. 27
8.
7.1.
Rok 1965 ................................................................................................... 27
7.2.
Porovnání nového zákona se starým ......................................................... 31
DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR VE
SLOVENSKÉM ZÁKONĚ ............................................................................................ 33 8.1.
Základní informace ................................................................................... 33
8.2.
Část devátá zákona č. 311/2001 Z. z ........................................................ 33
8.2.1. Obecná ustanovení............................................................................. 33 8.2.2. Povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele ........................................ 34 8.2.3. Dohoda o vykonání práce .................................................................. 36 8.2.4. Dohoda o brigádnické práci studentů ................................................ 37 8.2.5. Dohoda o pracovní činnosti ............................................................... 38 8.3. Porovnání slovenského zákona s českým ................................................. 39 9.
Metodika .......................................................................................................... 41
10. Charakteristika vybraného regionu .................................................................. 42 2
10.1.
Středočeský kraj ........................................................................................ 42
10.2.
Okres Benešov .......................................................................................... 43
10.3.
Město Benešov .......................................................................................... 44
11. CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH FIREM ............................................. 45 11.1.
Technické služby Benešov, s.r.o. .............................................................. 45
11.2.
Mountfield Benešov, a.s. .......................................................................... 46
11.3.
Valmont CR, s.r.o ..................................................................................... 46
11.4.
Katastrální úřad Benešov .......................................................................... 46
11.5.
Hračky M+J .............................................................................................. 47
12. VYUŽÍVÁNÍ DOHOD VE VYBRANÝCH PODNICÍCH ............................ 48 12.1.
Technické služby Benešov, s.r.o ............................................................... 48
12.2.
Mountfield Benešov, a.s ........................................................................... 48
12.3.
Valmont Benešov, s.r.o ............................................................................. 48
12.4.
Katastrální úřad Benešov .......................................................................... 48
12.5.
Hračky M+J .............................................................................................. 49
13. ANALÝZA VÝSLEDKŮ ŠETŘENÍ .............................................................. 50 13.1.
Potvrzení či vyvrácení hypotéz ................................................................. 50
13.1.1. Hypotéza první – využívají malé podniky či živnostníci dohody více než velké?..... .......................................................................................................... 50 13.1.2. Hypotéza druhá – Je dohody o provedení práce více využívané než dohody o pracovní činnosti? ................................................................................... 51 13.1.3. Hypotéza třetí – Preferuje stát raději pracovní smlouvy či dohody? . 51 13.1.4. Proč se snadněji ukončují dohody konané mimo pracovní poměr? .. 51 ZÁVĚR ..................................................................................................................... 52 SUMMARY AND KEY WORDS ........................................................................... 54 SEZNAM TABULEK .............................................................................................. 55 SEZNAM LITERATURY ........................................................................................ 56 SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................... 58 PŘÍLOHY ................................................................................................................. 59
3
ÚVOD Dohody mimo pracovní poměr, tedy dohoda a provedení práce a pracovní činnosti jsou podniky velice často využívány. Z vlastní zkušenosti vím, že v dnešní době není jednoduché získat práci a tak jsou tyto dohody jednou z možností, jak si přivydělat. Podniky tím nejen dávají možnost lidem menšího přivýdělku, ale také nemusejí zdlouhavě vybírat pracovníka na hlavní pracovní poměr v době, kdy se pracovník navíc hodí. Student střední či vysoké školy si tak o prázdninách může vydělat nějakou tu korunu třeba tím, že bude dělat barmana v baru, či obsluhovat zákazníky v obchodě. Nebýt možnosti přivýdělku na základě dohod, mnoho studentů by nemohlo zažít, jaké to je pracovat a jaké je to se osamostatnit. Ženy na mateřské dovolené by museli vyžít pouze z příspěvků od států, které v dnešní době nestačí na pokrytí všech potřeb. Výhodou těchto dohod je určitě to, že se musí dodržovat minimální mzda. Tím pádem se konečná výše příjmu musí řídit dle minimální mzdy, která je za 40 hodin týdně 9 200 Kč. Pokud si ale pracovník vydělá více jak 10 000 Kč, tak jemu i zaměstnavateli odpadá povinnost platit sociální i zdravotní pojištění. Nicméně tyto dohody mají i jednu nevýhodu – pro pracovníky neplatí nárok na dovolenou či jiné výhrady a tak může nastat situace, kdy žena na mateřské dovolené bude potřebovat být s dítětem doma, ale zaměstnavatel to nepovolí. Jak již bylo řečeno, dohody mimo pracovní poměr jsou velice využívané, a proto jsem se rozhodla ve svém regionu zjistit, jak moc je podniky využívají a za jakým účelem.
4
CÍL PRÁCE, PRACOVNÍ HYPOTÉZY Cílem diplomové práce je zjištění míry využívání dohod konaných mimo pracovní poměr, přesněji dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, a to v malých, středních a velkých podnicích Středočeského kraje, konkrétněji okresu Benešov. K tomuto zjištění mi pomůže nejen dotazníkové šetření ale také pracovní hypotézy, kterými jsou: 1. Malý podnik či živnostníci využívají dohody více než velké podniky. 2. Dohoda o provedení práce bude více využívána než dohoda o pracovní činnosti. 3. Proč se snadněji ukončují dohody konané mimo pracovní poměr 4. Preferuje stát raději pracovní smlouvy či dohody?
5
TEORETICKÁ ČÁST 1. ŽIVNOST 1.1. Pojem živnost a živnostník Živnostenský zákon č.455/1991 Sb. definuje živnost jako soustavnou činnost, která je prováděna samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku a za podmínek stanoveným tímto zákonem. Živnostník je pak fyzická nebo právnická osoba, která musí splnit požadavky dané tímto zákonem. Tyto požadavky jsou: 1. bezúhonnost, 2. způsobilost k právním úkonům, 3. dosažení věku 18 let, 4. a splnění zvláštních podmínek, jako je odborná a jiná způsobilost. (Živnostenský zákon, 2014)
6
2. PODNIK 2.1. Definice podniku a pojmu podnikání Dle obchodního zákoníku bylo podnikání definováno jako soustavná činnost, prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Obchodník zákoník byl ale v roce 2013 zrušen a tak pojem podnikání nalezneme už jen v živnostenském zákoně, který podnikání charakterizuje jako živnost. (Business centre, 2014) Pro správné pochopení je třeba doplnit vysvětlení některých pojmů, které jsem použila v definicích: soustavnost – znamená, že činnost musí být vykonávána opakovaně a pravidelně, ne příležitostně, samostatnost – je-li podnikatelem fyzická osoba (dále jen FO), jedná osobně; právnická osoba (dále jen PO) jedná prostřednictvím svého statutárního orgánu, vlastní jméno – právní úkony činí podnikatel FO svým jménem a příjmením, PO pod svým názvem (neboli obchodní firmou), vlastní odpovědnost – podnikatel (FO i PO) nese veškeré riziko za výsledky své činnosti, dosažení zisku – činnost musí být vykonávána s úmyslem docílit zisku (nemusí být však dosažen). (Srpová, Řehoř & kolektiv, 2010) Pojem podnik se dle obchodního zákoníku č.513/1991 Sb. rozumí „soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek k podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu posloužit.“. Tento obchodní zákoník byl ale v roce 2013 zrušen a nahrazen zákonem o obchodních společnostech a družstev (zákon o obchodních korporacích) č. 90/2012 Sb.. Některé jeho části však byly přesunuty do Nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.. V tomto zákoníku nyní nalezneme § 502, ve kterém je pojem „Obchodní závod“, který je nejen novým pojmem podniku, ale je také charakterizován jako „organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.“
7
2.2. Rozdělení podniků 2.2.1.
Malé podniky
Malé podniky jsou charakteristické tím, že má nejen málo zaměstnanců, ale také soustředí řady funkcí do kompetence několika málo pracovníkům, často jsou to jeden až dva lidé. Převládá zde především operativní řízení nad strategickým a z hlediska komunikace hodně převažuje komunikace ústní. Práce se mezi zaměstnance rozděluje za chodu a spíše spontánně, jakékoli rozhodnutí vychází obvykle z aktuálního rozpoložení podnikatele či vedoucího pracovníka. (Srpová, Řehoř & kolektiv, 2010) Podnikatel má k podniku osobní vztah, vzdělání a vedení je většinou technicky orientované. Z hlediska lidských zdrojů je malý podnik charakteristický menším množstvím zdrojů a relativně úzkou škálou aktivit. Má jednodušší organizační strukturu, především bezprostřední a intenzivní kontakt mezi vedením a pracovníky. (Srpová, Řehoř & kolektiv, 2010) Takovýto podnik má podle doporučení EU většinou méně než 50 pracovníků a jeho aktiva/majetek či obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 10 000 000 Eur a splňují kritérium nezávislosti, které znamená, že nemá více jak 25% kapitálu a hlasovacích práv ve vlastnictví jiného subjektu. (Bednářová, Škodová-Parmová, 2010) Dle třídění Českého statistického úřadu (ČSÚ) se ale malý podnik může charakterizovat také tím, že má jen do 20 zaměstnanců, což dle OECD (The organisation for economic co-operation and Development) odpovídá Velmi malému podniku a malý podnik je charakterizován 20 až 99 zaměstnanci. (Bednářová, Škodová-Parmová, 2010) 2.2.2. Střední podniky Takovýto podnik má již více zaměstnanců i vedoucích pracovníků, kteří již nedělají „vše“, ale více se specializují na jednotlivé podnikatelské činnosti. Kromě operativního řízení se klade stále větší důraz i na řízení strategické. Existuje již také nějaká základní řídící dokumentace. Střední podnik má většinou již větší množství zdrojů i širší škálu aktivit než malý podnik. Má více pracovníků s rozmanitější profesně-kvalifikační strukturou, její organizační struktura je již složitější. Komunikace už není tak bezprostřední, jako v malém podniku. (Srpová, Řehoř & kolektiv, 2010) 8
Tato firma má na základě doporučení EU většinou méně jak 250 zaměstnanců, její obrat je menší jak 50 milionu Eur, její aktiva/majetek nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR a splňují kritérium nezávislosti. OECD uvádí, že střední firma by měla mít 100 – 500 zaměstnanců. (Bednářová, Škodová-Parmová, 2010) Dle statického úřadu je tento podnik charakterizován počtem zaměstnanců do 100. (Srpová, Řehoř & kolektiv, 2010) 2.2.3. Velké podniky Je charakteristický pro své velké množství a relativně širokou škálou aktivit a velkým počtem pracovníků, které se vyznačují rozmanitými profesně kvalifikačními, vzdělanostními i sociálními charakteristikami. Mívá větší skupiny totožných pracovních míst, a tedy i pracovníků vykonávajících stejnou práci. Kontakt mezi vedením a pracovníky zabezpečují různě efektivní komunikační kanály. Mezi vrcholovým vedením a pracovníky existují určité skutečné nebo domnělé bariéry a dokonce i vzdálenost mezi personálním útvarem a personalisty je poměrně velká. Z organizačního, koncepčního a odborného hlediska je řízení lidí vysoce náročnou a vysoce strategickou záležitostí. Takováto firma zaměstnává stovky, tisíce až desetitisíce lidí, má snadnější dostupnost cizích zdrojů s nižší úrokovou sazbou. (Srpová, Řehoř & kolektiv, 2010) Velké podniky mají dle ČSÚ 100 a více zaměstnanců. (Bednářová, ŠkodováParmová, 2010)
9
3. PRACOVNÍ POMĚR 3.1. Definice pracovního poměru Je obecně definován jako smluvní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, jehož předmětem je pracovní činnost, kterou se zaměstnanec zavazuje za plat či mzdu pro zaměstnavatele vykonávat. Dle § 33 odstavce 1 Zákoníku práce se pracovní poměr zakládá na základě pracovní smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li stanoveno jinak.
3.2. Zaměstnanec a zaměstnavatel 3.2.1. Zaměstnanec, jeho práva a povinnosti Je FO, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovně právním vztahu. Zaměstnanec je povinen podle pokynů zaměstnavatele konat práci osobně podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplívají z pracovního poměru. 3.2.2. Zaměstnavatel, jeho práva a povinnosti Je osoba, pro kterou se FO zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovně právním vztahu. Zaměstnavatel je povinen: 1. přidělovat práci zaměstnanci podle pracovní smlouvy, 2. platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, 3. vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů 4. dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou či stanovené vnitřním předpisem Dále je také povinen předkládat odborové organizaci ve lhůtách s ní dohodnutých zprávy o nově vzniklých pracovních poměrech. 3.3. Pracovní smlouva 3.3.1. Základní ustanovení Je základní složkou uzavření pracovního poměru. Pracovní smlouva musí být vyhotovena písemně a musí obsahovat 3 hlavní složky, a to: 10
A. Druh práce, který bude zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat B. Místo či místa výkonu práce C. Den nástupu do práce. Pokud zaměstnanec nenastoupí ve sjednaný den do práce, aniž by mu v tom bránila překážka v práci nebo zaměstnavatel se do týdne o takové překážce nedozví, může zaměstnavatel od smlouvy odstoupit, a to pouze v tomto případě. Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení pracovní smlouvy. 3.3.2. Zkušební doba Zkušební doba nesmí být dle Zákoníku práce delší než: A. 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru, B. nebo 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovní poměru u vedoucího zaměstnance, Přičemž nesmí být dodatečně prodlužována. Výjimkou je doba celodenních překážek v práci, kvůli kterým zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby a také se může prodloužit o dobu celodenní dovolené. Také nesmí být sjednána delší než je sjednané doby trvání pracovního poměru. Dále lze zkušební dobu sjednat v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo. Zkušební dobu je možné nejpozději sjednat v den, který byl stanoven jako den nástupu do práce, nebo v den jmenování do funkce vedoucího pracovníka. Zkušební doba musí být sjednána písemně. 3.4. Vznik pracovního poměru Vzniká dnem, který byl ve smlouvě sjednán jako den nástupu do práce či dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance 3.5. Rozdělení pracovního poměru 3.5.1. Pracovní poměr na dobu určitou Tento pracovní poměr nesmí přesáhnout 3 roky ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou, přičemž se smí opakovat nanejvýš dvakrát. Za opakování tohoto poměru se považuje i jeho prodloužení. 11
3.5.2. Pracovní poměr na dobu neurčitou Je pracovní poměr, u kterého nebyla sjednána doba jeho trvání. 3.6. Skončení pracovního poměru Dle § 48 odst. 1 může být pracovní poměr ukončen: 1. Dohodou 2. Výpovědí 3. Okamžitým zrušením 4. A zrušením ve zkušební době Co se týká pracovního poměru na dobu určitou, tak tento poměr končí uplynutím sjednané doby. 3.6.1. Ukončení prostřednictvím dohody Toto ukončení musí být písemné, a jeho podstatou je dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o ukončení pracovního poměru, který končí dohodnutým dnem. 3.6.2. Ukončení prostřednictvím výpovědi Opět musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Zaměstnavatel může dát pracovníkovi výpověď pouze z těchto důvodů: 1. Pokud se ruší zaměstnavatel nebo jeho část 2. Pokud se zaměstnavatel nebo jeho část přemísťují 3. Z důvodu nadbytečnosti zaměstnance 4. Nesmí-li zaměstnanec podle vydaného lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, či pokud dosáhl na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice 5. Pozbyl zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku dlouhodobé zdravotní způsobilosti 6. Nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce
12
7. Jsou-li u zaměstnance dány důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru, či pro závažné porušení povinnosti vyplívající z právních předpisů vztahující se k vykonávané práci 8. Pokud zaměstnanec poruší zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance Přičemž zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu či bez udání důvodu. U výpovědí běží tzv. výpovědní lhůta, která činí nejméně 2 měsíce, která začíná prvním dnem následujícího kalendářního měsíce a končí po uplynutí posledního dne příslušného kalendářního měsíce. 3.6.3. Okamžité zrušení pracovního poměru Zaměstnavatel může pracovní poměr touto formou zrušit pouze tehdy, když 1. Byl zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo pokud byl pravomocně odsouzený pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců, 2. Nebo pokud zaměstnanec porušil povinnost vyplívající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Zaměstnance může tento poměr okamžitě zrušit, jestliže 1. Podle lékařského posudku nemůže dále vykonávat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce 2. Nebo pokud mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy/platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. U nezletilého zaměstnance může okamžitě zrušit pracovní poměr jeho zástupce a to v případě, že zaměstnanec nedosáhl 16 let, a to pokud je to nutné v zájmu vzdělání, vývoje nebo zdraví. K platnosti okamžitého zrušení je nutno svolení soudu. Stejnopis zrušení spolu se svolením soudu je zákonný zástupce povinen doručit nezletilému zaměstnanci.
13
3.6.4. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou pracovní poměr zrušit z jakéhokoliv důvodu nebo bez udání důvodu, ale zaměstnanec nesmí pracovní poměr zrušit prvních 14 dnů a v době prvních 21 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. Ke zrušení je nutná písemná forma, jinak se k tomu nepřihlíží. Pracovní poměr končí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější. 3.7. Pracovní doba Co se týká vykonávání práce, tak zákoník práce ustanovuje tzv. týdenní pracovní dobu, která je 40 hodin týdně, přičemž u zaměstnance mladšího 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin. Týdenní pracovní doba se rozvrhuje většinou do pětidenního pracovního týdne. (Úplné znění, 2014)
14
4. DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR V Zákoníku práce č. 262/2006 Sb. najdeme dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr v části třetí. Tato část nám definuje dva typy těchto dohod, dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti, které se nacházejí v části třetí, a to v § 74 až § 77. § 74 se týká obecných ustanovení, § 75 se týká dohody o provedení práce, dále pak § 76 dohoda o pracovní činnosti a § 77 nám definuje společná ustanovení. 4.1. Obecná ustanovení (§ 74) Tento paragraf má dva odstavce. První odstavec nám říká, že „zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru.“ Druhý odstavec říká, že „v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu.“ 4.2. Dohoda o provedení práce (§ 75) Je v zákoníku práce definována jako: Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá. 4.3. Dohoda o pracovní činnosti (§ 76) Tento paragraf má celkem 5 odstavců, přičemž první odstavec pojednává o rozsahu práce, který nesmí překročit 300 hodin: (1) Dohodou o pracovní činnosti může zaměstnavatel s FO uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin. Druhý a třetí odstavec nám ale říká, že práce nesmí být překročena v rámci poloviny týdenní pracovní doby, tedy 20 hodin týdně, přičemž se posuzuje za celou dobu konání práce, na kterou byla dohoda uzavřena, nejdéle tedy za období 52 týdnů. (2) Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračující v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (3) Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.
15
Dále nám zákoník práce ustanovuje, jaké náležitosti musí být v dohodě napsány a jak můžeme smlouvu vypovědět. (4) V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. (5) Není-li sjednán způsob zrušení dohody o pracovní činnosti, je možné ji zrušit dohodou smluvních stran ke sjednanému dni; jednostranně může být zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Okamžité zrušení dohody o pracovní činnosti může být však sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr. 4.4. Společná ustanovení (§ 77) Tyto ustanovení jsou společná pro obě dohody. Hned v prvním odstavci je jasně dáno, že dohody musí být uzavřeny písemně. (1) Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně; jedno vyhotovení této dohody zaměstnavatel vydá zaměstnanci. Výkon práce konané na dohody by měl být zajišťován stejně, jako v případě práce na pracovní poměr, to ale neplatí v případě, které jsou uvedeny v odstavci 2. (2) Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, vztahuje se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr úprava pro výkon práce v pracovním poměru; to však neplatí, pokud jde o a. Převedení na jinou práci a přeložení, b. Dočasné přidělení, c. Odstupné, d. Pracovní dobu a dobu odpočinku; výkon práce však nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, e. Překážky v práci na straně zaměstnance, f. Dovolenou, g. Skončení pracovního poměru, h. Odměňování (Dále jen „odměna z dohody“), s výjimkou minimální mzdy, a i. Cestovní náhrady.
16
(3) Právo zaměstnance činného na základě dohody o pracovní činnosti na jiné důležité osobní překážky v práci a na dovolenou je možné sjednat, popřípadě stanovit vnitřním předpisem, a to za podmínek uvedených v § 199, 206 a v části deváté. U dohody o provedení práce a u dohody o pracovní činnosti musí však být vždy dodržena úprava podle § 191 až 198 a § 206. Stejně tak jako u uzavírání dohody musí existovat písemná forma, tak totéž platí o vypovězení smlouvy, o kterém se píše v odstavci 4. (4) Pro výpověď dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k ní nepřihlíží. Totéž platí pro okamžité zrušení těchto dohod. Co se týká nezletilého zaměstnance, odstavec 5 a 6 vysvětluje podmínky pro okamžité zrušení dohod u tohoto zaměstnance. Princip zrušení je stejný jako u pracovní smlouvy. (5) Zákonný zástupce nezletilého zaměstnance, který nedosáhl věku 16 let, může okamžitě zrušit dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti nezletilého zaměstnance, pokud je to nutné v zájmu vzdělání, vývoje nebo zdraví nezletilého zaměstnance. K platnosti okamžitého zrušení dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti nezletilého zaměstnance podle věty první se vyžaduje přivolení soudu. (6) Zákonný zástupce je povinen doručit stejnopis okamžitého zrušení dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti a přivolení soudu nezletilému zaměstnanci. (Úplné znění, 2014)
4.5. Komentář k dohodám o pracích konaných mimo pracovní poměr Každý paragraf a každý odstavec má nějaké doplňující informace, neboli komentáře, které více přibližují vysvětlení jednotlivých ustanovení. 4.5.1. K § 74 odstavci 1 V paragrafu 74 se píše o obecných ustanoveních, konkrétně v odstavci 1 se píše o tom, že by zaměstnavatel měl zaměstnanci zajišťovat práci především na základě pracovního poměru. Tato část komentáře, především odstavec 1 a 2 se proto zabývají vysvětlením, proč jsou někdy lepší právě dohody: 17
(1) Rozhodujícím vztahem, v němž je vykonávána závislá práce, je pracovní poměr. Jeví se však jako neúčelné a někdy i značně obtížné vystačit pro výkon závislé práce výlučně s pracovním poměrem, zejména pokud by šlo o práci malého rozsahu nebo vykonávanou nepravidelně. Vztahy zakládané dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr vyhovují právě potřebě výkonu pracovních činností menšího rozsahu. (2) Pokud tedy zaměstnavatel potřebuje výkon určitých prací pouze příležitostně nebo jde-li o činnost malého rozsahu, může si tyto práce zajistit na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a to buď dohody o provedení práce, nebo dohody o pracovní činnosti. Na rozdíl od pracovního poměru je právní úprava vztahů zakládaných dohodami jednodušší a jejich ochrana je méně intenzivní, což se projevuje především v souvislosti s ukončováním těchto vztahů. Je přípustné, aby tutéž práci vykonávali u jednoho zaměstnavatele zaměstnanci jak v pracovním poměru, tak i na základě dohod. Poslední odstavec se týká lékařských prohlídek. Zatímco zaměstnanci v pracovním poměru musí podstoupit lékařskou prohlídku při nástupu do práce, zaměstnanci na dohody musí pouze v případě rizikové práce nebo pokud jsou podmínky pro zdravotní způsobilost dány jinými právními předpisy. Dále ale také zaměstnavatel může požadovat po zaměstnanci zdravotní prohlídku v případě, pokud má pochybnosti o zdravotní způsobilosti ucházející se osoby, ačkoliv nejde o práci rizikovou. 4.5.2. K § 74 odstavci 2 Na rozdíl od pracovní smlouvy, u dohod se nemusí stanovovat pracovní doba či délka směny, a tak je práce vykonávána podle dohodnutých pravidel mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Většinou se jedná o určení dnů, ve kterých bude práci vykonávat. Samozřejmě zaměstnavatel může zaměstnanci s předstihem (např. na začátku týdne) oznámit, v které dny bude pracovat. Ale musí respektovat omezení, které říká, že výkon práce nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. 4.5.3. K § 75 Tento paragraf se zabývá dohodou o provedení práce, kde je jasně stanoveno, že nesmí překročit 300 hodin v kalendářním roce, přičemž se do tohoto rozsahu započítává i doba na základě jiných dohod o provedení práce. Nezáleží přitom na tom, jde-li o práce stejného nebo jiného druhu. Dohoda nad 300 hodin by tak byla neplatná. 18
V praxi se tato dohoda využívá většinou u jednorázových akcí, a tak se v komentáři dočteme i o tomto. Může to být například překlad textu, zhotovení fotodokumentaci, přednášky. Pokud si nejste jisti, co má dohoda o provedení práce obsahovat, odstavec tři tohoto komentáře vám to objasní. Dohoda musí obsahovat: a. Vymezení pracovního úkolu nebo činnosti, která má být vykonávána, b. Místo výkonu práce, c. Předpokládaný rozsah práce (v hodinách), d. Doba, v níž má být práce provedena (odevzdána) e. Odměna (nesmí být nižší než minimální mzda), f. Doba, na kterou se dohoda uzavírá (je povinným ujednáním). Pokud bychom se zabývali jednostranným ukončením dohody, např. výpovědí, a jednalo by se o dohodu uzavřenou na rok či dobu neurčitou, je dobré v dohodě sjednat možnost jednostranného ukončení spolu s výpovědní dobou, která může být např. jeden či dva týdny. U odměny z dohod je povinnost řídit se výší minimální mzdy. Pokud ale odměna nedosáhne minimální mzdy, má zaměstnavatel povinnosti doplatit doplatek ve výši rozdílu mezi částkou této odměny připadající na jednu hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou. Je-li obsahem dohody ujednání o poskytování náhrad výdajů, které jsou spojeny s výkonem práce (např. opotřebení vlastního nářadí), musí být odděleno od ujednání o odměně. 4.5.4. K § 76 odstavci 1 – 3 Dohoda o pracovní činnosti není limitována rozsahem práce, takže ji lze uzavřít, i když předpokládaný rozsah práce nedosahuje či naopak překračuje 300 hodin. Výkon práce je však omezen z hlediska stanovené týdenní pracovní doby u zaměstnavatele, a proto nelze na jejím základě vykonávat práce překračující v průměru polovinu týdenní pracovní doby. Dodržení tohoto ustanovení se posuzuje na dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, nejdéle z a období 52 týdnů. Protože tato dohoda může být uzavřena i na dobu neurčitou, sleduje se dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu pracovní doby nejdéle za období 52 týdnů. Pokud by však z nějakého důvodu byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena na dobu delší, než je skutečná potřeba práce a vyšlo by tak najevo, že by po určitou dobu za19
městnanec pracoval po celou stanovenou týdenní pracovní dobu, a poté by práci nevykonával vůbec, aby se tak mohl celý rozsah prací v průměru snížit pod zákonem stanovený rozsah, byla by taková dohoda považována za neplatnou. 4.5.5. K § 76 odstavci 4 Stejně tak jako u dohody o provedení práce i dohoda o pracovní činnosti má jasně dané povinné údaje, které musí dohoda obsahovat. Jsou to: Sjednaná práce, které má zaměstnanec vykonávat, Rozsah pracovní doby (tj. délka úvazku) Doba, na kterou se dohoda uzavírá (tj. na určitou nebo i neurčitou) Odměna (nesmí být nižší než minimální mzda). Opět, v případě odměny, se musí zaměstnavatel řídit výši minimální mzdy a v případě odměny nižší, je povinen rozdíl doplatit. Tento rozdíl se spočítá jako výše rozdílu mezi částkou této odměny připadající na jednu hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdu. Je-li obsahem dohody ujednání o poskytování cestovních náhrad a ostatních výdajů spojených s výkonem práce, musí to být odděleno od ujednání o odměně. 4.5.6. K § 76 odstavci 5 Smluvní strany mají možnost sjednat si v dohodě i způsob jejího zrušení. Pokud způsob zrušení nevyplývá přímo z obsahu dohody o pracovní činnosti, mohou se na jejím zrušení ke sjednanému dni oba účastníci dohodnout nebo ji může jeden z nich zrušit výpovědí z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu (což platí stejně pro zaměstnance i zaměstnavatele) s 15denní výpovědní dobou, která začíná běžet už dnem, kdy byla výpověď druhému účastníku doručena. Stejně jako u pracovního poměru se i u dohody o pracovní činnosti připouští její okamžité zrušení. Tuto možnost si však musí účastníci v dohodě výslovně sjednat. Nesmějí však uvádět jiné důvody než ty, pro které lze okamžitě zrušit pracovní poměr (např. pro porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem). Na zaměstnance se v případě jednostranného zrušení dohody ze strany zaměstnavatele nevztahuje ochranná doba (např. při těhotenství, mateřská či rodinná dovolená).
20
4.5.7. K § 77 odstavci 1 Dohoda i provedení práce i dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřeny písemně, jinak by byly neplatné (ačkoliv tento dovětek už není výslovně uváděn). Pokud by některá z dohod neměla písemnou formu, lze tento nedostatek dodatečně odstranit (viz § 20). Neplatnosti dohod pro nedodržení písemné formy se však lze dovolávat pouze do doby, než bylo započato s plněním (tj. výkonem práce). 4.5.8. K § 77 odstavci 2 Právní úprava dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je velmi stručná, a tak toto ustanovení určuje, že není-li zde stanoveno jinak, pomocí zvláštního ustanovení, řídí se právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr úpravou pracovního poměru. Pro vztahy zakládané dohodami nelze použít úpravu vztahující se na pracovní poměr, která je v odstavci 2 § 77 výslovně vyloučena, naopak ale na např. právní úpravu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, odpovědnosti za škodu atd. se vztahuje bezvýjimečně i na zaměstnance pracující na základě dohod. Zaměstnanci pracující na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti nemají ze zákona právo na jiné důležité osobní překážky v práci ani na dovolenou. Toto právo je ale možné sjednat v dohodě nebo je stanovit vnitřním předpisem. U zaměstnance vykonávajícího práci na základě dohody o pracovní činnosti však musí být vždy dodržena úprava týkající se důležitých osobních překážek v práci (pracovní neschopnost, karanténa, mateřská a rodičovská dovolená, ošetřování člena rodiny a ošetřování a péče o dítě do 10 let). U zaměstnance pracujícího na základě dohody o provedení práce vzniká účast na zdravotním, nemocenském a důchodovém pojištění ze zákona v měsících, kdy mu byl zúčtován započitatelný příjem, nebo úhrn z příjmů z více dohod u jednoho zaměstnavatele v příslušném měsíci v částce vyšší než 10 000 Kč. 4.6. Judikatura Dohoda, která váže vyplacení odměny na splnění nejisté podmínky v budoucnu nezávislé na vůli potencionálního zaměstnance, není dohodou o provedení práce ve smyslu § 75 zákoníku práce a nezakládá pracovněprávní vztah, neboť závislá práce nemůže být vykonávána bez nároku na odměnu. (NSS 4 ads 175/2011) 21
Je-li dohoda o pracovní činnosti uzavřená mezi zaměstnavatelem a FO neplatná, vzniká za předpokladu, že FO pro zaměstnavatele pracovala a byla za vykonané práce odměňována, mezi zaměstnavatelem a FO pracovněprávní vztah, a nikoliv vztah občanskoprávní. Jestliže FO, která se zaměstnavatelem uzavřela neplatnou dohodu o pracovní činnosti, vykonávala pro zaměstnavatele práci uvedenou v ustanovení § 232 odst. 1 zák. práce v rozsahu nepřekračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, vznikají účastníkům tohoto pracovněprávního vztahu obdobná práva a povinnosti jako je tomu při tzv. faktickém pracovním poměru. Tzn., že FO musí být vydáno bezdůvodné obohacení, které zaměstnavateli vzniklo tím, že přijal od FO plnění z neplatného právního úkonu, a že výše tohoto bezdůvodného obohacení odpovídá tomu, co by zaměstnavatel musel plnit FO za skutečně vykonanou práci, kdyby dohoda o pracovní činnosti byla platně uzavřena. Jestliže FO, vykonávala pro zaměstnavatele, se kterým uzavřela neplatnou dohodu o pracovní činnosti, takovou práci, pro jejíž výkon na základě takové dohody nebyly splněny podmínky uvedené v ustanovení § 232 odst. 1 zák. práce, nebo práci v rozsahu překračujícím nejvyšší přípustný rozsah pracovní doby, v němž lze práci na základě dohody o pracovní činnosti vykonávat, a jestliže mezi zaměstnavatelem a FO byl sjednán druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce, je třeba též posoudit, zda mezi nimi nedošlo k navázání pracovního poměru. (NS 21 Cdo 3191/2011) Na zrušení dohody o pracovní činnosti se nevztahuje pouze právní úprava o skončení pracovního poměru způsoby uvedenými v ustanovení § 48 zákoníku práce; neplatnost zrušení dohody o pracovní činnosti však mohou zaměstnanec i zaměstnavatel uplatnit u soudu na základě § 77 odst. 1 části věty před středníkem zákoníku práce způsobem, který pro výkon práce v pracovním poměru upravuje ustanovení § 72 zákoníku práce, ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měla práce konaná na základě dohody o pracovní činnosti skončit tímto rozvázáním. (NS 21 Cdo 1633/2009, SJ č. 8/2011, str. 633) (Vysokajová, Kahle, Randlová, Hůrka & Doležílek, 2013)
22
5. DOHODY KONANÉ MIMO PRACOVNÍ POMĚR V PRAXI 5.1. Dohoda o pracovní činnosti Tato dohoda se většinou uzavírá jako druhý pracovní poměr na částečný úvazek, nebo jako přivýdělek formou brigády např. u studentů či žen na mateřské dovolené. Proto by zaměstnanec neměl odpracovat více jak 20 hodin týdně, tedy polovinu týdenní pracovní doby. Dohoda o pracovní činnosti tak zakládá účast na sociálním a zdravotním pojištění a tak se odpracovaná doba započítává do zaměstnancova důchodu. Platí tak stejná pravidla jako u pracovní smlouvy, tedy povinnost z hrubé mzdy odvádět zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Pokud by ale měsíční příjem byl nižší jak 2 500 Kč, sociální a zdravotní pojištění by se odvádět nemuselo. V případě nemoci mají zaměstnanci díky odvodům sociálního pojištění nárok na nemocenskou, u které platí stejná pravidla jako u pracovní smlouvy – zaměstnavatel tedy vyplácí zaměstnanci první 3 týdny nemoci, kromě prvních tří dnů. (Bláhová, 2013) Zaměstnavatel má ale také povinnost odvést zálohu na daň z příjmu ze závislé činnosti. V případě více příjmů v měsíci musí zaměstnanci podávat daňová přiznání. (Ipodnikatel.cz, 2014) Při výplatě mzdy se musí dodržovat minimální mzda. Nicméně pokud mzda bude nižší a zaměstnanec není zaměstnán jinde nebo za něj zdravotní pojištění neplatí stát, musí zaměstnavatel odvést za zaměstnance minimální zdravotní pojištění. Zaměstnanec pracující na tuto dohody nemá nárok na zaměstnanecké výhody, jako jsou stravenky či dovolená. Tyto dohody se uzavírají písemně a vypovídají se taktéž písemně, přičemž může být uzavřena jak na dobu určitou, tak i neurčitou. Dohoda se může vypovídat i jednostranně, přičemž platí patnáctidenní výpovědní lhůta. (Bláhová, 2013)
23
5.2. Dohoda o provedení práce Velice oblíbená dohoda, protože je z hlediska odvodů a nákladů pro zaměstnance nejvýhodnější. Opět se uzavírá při brigádách či přivýdělcích. Tato dohoda je uzavírána písemně pouze na dobu určitou, a zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele může odpracovat maximálně 300 hodin ročně. Ale i zde je povinnost dodržovat minimální mzdu, kde opět platí stejné podmínky, které jsem zmínila u předchozí dohody. Nicméně pokud ale odměna dosáhne do 10 000 Kč, je pro obě strany velice výhodná, protože ani jedna strana nemusí odvádět zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Ale pokud už tuto částku přesáhne, tak obě strany už budou mít povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění. (Bláhová, 2013) Od roku 2015 je ale zavedena podmínka u autorských honorářů, které se zdaňují již od příjmu 7 000 Kč. (Ipodnikatel.cz, 2014) Co se týká nároků na zaměstnanecké výhody, na které, stejně jako u dohody o pracovní činnosti, nemá zaměstnanec žádný nárok. (Bláhová, 2013) Naproti tomu co se týče nemocenské, tak tato dohoda nezakládá povinnost na nemocenském pojištění zaměstnanců, takže se neodvádí pojistné na sociálním zabezpečení. Stejně tak nezakládá účast na zdravotním pojištění, ale musí být odváděno alespoň v minimální výši v rámci jiného pracovně právního vztahu, jestliže nejde o osobu, za kterou pojištění platí stát. To ale není problém zaměstnavatele, který tuto dohodu uzavírá. (Ipodnikatel.cz, 2014) Tato dohoda se většinou sjednává na jednorázový nebo sezónní úkoly. (Práce.cz, 2015)
24
6. POROVNÁNÍ PRACOVNÍ SMLOUVY A DOHOD KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR Prvním rozdílem je určitě délka trvání pracovního poměru. Zatímco u doby určité může trvat až 3 roky a u doby neurčité není délka určena, dohody lze uzavřít pouze na 300 hodin v roce. Dalším rozdílem je také způsob prodlužování. Zatímco právě u pracovního poměru na dobu určitou se může prodloužit až na 3 roky, dohody nesmí překročit 300 hodin za rok, po té by se tedy muselo počkat na nový kalendářní rok a znova uzavřít zcela novou dohodu. Co se týká pracovní doby, tak u pracovní smlouvy platí 8 hodinová denní pracovní doba, přičemž za týden je to 40 hodin. Z dohod, zvláště pak u dohody o pracovní činnosti, nesmí být práce vykonávána průměru delší, než je týdenní pracovní doba. Zaměstnanec tedy na dohodu o pracovní činnosti může pracovat pouze 20 hodin týdně. Zatímco pracovní smlouva musí obsahovat den nástupu do práce, místo výkonu práce a druh vykonávané práce, dohoda o pracovní činnosti musí obsahovat druh/y vykonávané práce, rozsah pracovní doby a doba na kterou se dohoda uzavírá. Nicméně jak pracovní smlouvy, tak dohody musí být uzavřeny písemně. Výpovědní lhůta u zrušení pracovního poměru je v tomto případě stanovena na minimálně 2 měsíce, přičemž u dohod je to pouze 15 dnů. Jelikož u pracovního poměru existuje několik možností, jak pracovní poměr zrušit či ukončit, u dohod to lze jednostranně bez udání důvodů či z jakéhokoliv důvodu. Nicméně okamžité zrušení dohody o pracovní činnosti lze pouze, pokud je možné okamžitě zrušit pracovní poměr. Zaměstnanec v pracovním poměru má právo na dovolenou či zaměstnanecké výhody, ale zaměstnanec na dohodu tyto výhody nemá. Který poměr je tedy výhodnější či lepší? Pro odbory a stát je to pracovní smlouva, hlavně pracovní poměr na dobu neurčitou. Je to z toho důvodu, že na dobu určitou je uzavírána pouze na omezenou dobu. Ale i zákoník práce nám nepřímo říká, že by měl zaměstnavatel zaměstnanci zajišťovat plnění svých úkolů především pracovní smlouvou. Je to dáno v § 74 odstavce 1:
25
„Zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru.“ Ale řekla bych, že pracovní smlouvy jsou výhodnější i z důvodů, že pracovní poměr dává větší jistotu práce. Výpovědní lhůta je 2 měsíce, takže když se jako zaměstnanci rozhodneme podat výpověď, tak máme 2 měsíce na to ji vzít zpět. Stejně tak jako smlouva na dobu neurčitou nám dává možnost trvalého zaměstnaná, zatímco dohody nám dávají možnost přivýdělku pouze na 300 hodin v roce. Dává jim to proto větší jistotu stálého zaměstnání. Stejně tak je to u dovolené a výhod. Zaměstnanci na pracovní poměr na ně mají nárok, zatímco zaměstnanci na dohodu nikoliv.
26
7. DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR V ROCE 1965 A DNES 7.1. Rok 1965 Zákoník práce č. 65/1965 Sb. z roku 1965 se zabývá problematikou dohod v části čtvrté, konkrétně od § 232 až do § 239b. Tento zákon byl nespočetně novelizován, až ho nahradil nový zákoník práce č. 262/2006 Sb. s účinností od 1. 1. 2007 Hlavním rozdílem zákona z roku 1965 oproti nynějšímu zákonu je ten, že na začátku této části, přesněji v § 232, je jasně dané, že by zaměstnavatelé měli zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru, a tudíž mohou jen výjimečně uzavírat s FO dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr: (1) Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Jen výjimečně mohou k plnění svých úkolů nebo k zabezpečení svých potřeb uzavírat s fyzickými osobami také dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti), jestliže jde o práci, a) jejíž pravidelný výkon nemůže zaměstnavatel zabezpečit v rámci předem stanoveného rozvržení pracovní doby a rozvrhu pracovních směn tak, aby její řízení, sledování jejího provádění a kontrola dodržování pracovní doby byly účelné a hospodárné, b) jejíž výkon v pracovním poměru by byl z hlediska zájmů společnosti pro zaměstnavatele neúčelný nebo nehospodárný z jiných důvodů. U mladistvých šlo uzavírat dohody pouze, pokud tím nebyl ohrožen jejich zdravý vývoj nebo výchova k povolání. (2) S mladistvými lze tyto dohody uzavírat, jen pokud tím nebude ohrožen jejich zdravý vývoj nebo výchova k povolání. V § 232 až § 235 jsou pak jasně uvedeny především povinnosti stran zaměstnavatele a zaměstnance. (1) Na základě uzavřených dohod jsou zaměstnanci povinni zejména a) konat práce svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností a dodržovat podmínky sjednané v dohodě,
27
b) konat práce osobně, popřípadě za pomoci rodinných příslušníků uvedených v dohodě, c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, zejména právní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, zejména předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byli řádně seznámeni, d) řádně hospodařit se svěřenými prostředky a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím. (2) Na základě uzavřených dohod jsou zaměstnavatelé povinni zejména a) vytvářet zaměstnancům přiměřené pracovní podmínky zajišťující řádný a bezpečný výkon práce, zejména poskytovat potřebné základní prostředky, materiál, nářadí a osobní ochranné pracovní prostředky, b) seznámit zaměstnance s právními a jinými předpisy vztahujícími se k práci jimi vykonávané, zejména s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, c) přiměřeně kontrolovat řádný výkon práce, d) poskytnout zaměstnancům za vykonanou práci sjednanou odměnu, která nesmí být v rozporu s pracovněprávním předpisem, e) dodržovat i ostatní podmínky sjednané v dohodě; případné další sjednané nároky zaměstnance nebo jiná plnění v jeho prospěch však nelze dohodnout pro zaměstnance příznivěji, než jsou obdobné nároky a plnění vyplývající z pracovního poměru. (3) Zákazy některých prací pro ženy a mladistvé platí i pro práce konané na základě těchto dohod. § 234 (1) Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli, s nímž uzavřel dohodu, za škodu způsobenou zaviněným porušením povinností při výkonu práce nebo v přímé souvislosti s ním stejně jako zaměstnanec v pracovním poměru, i když tuto škodu způsobili jeho rodinní příslušníci, kteří mu při práci pomáhali. Jde-li o práci konanou na základě dohody o provedení práce, nesmí výše náhrady škody způsobené z nedbalosti přesáhnout třetinu
28
skutečné škody a nesmí být ani vyšší než třetina odměny sjednané za provedení této práce, s výjimkou případů podle § 176 až 178. (2) Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, kterou utrpěl při výkonu práce podle uzavřené dohody nebo v přímé souvislosti s ním, stejně jako zaměstnancům v pracovním poměru; rodinným příslušníkům odpovídá zaměstnavatel podle občanského zákoníku. § 235 Spory vyplývající z těchto dohod se projednávají stejně jako spory z pracovního poměru. V § 236 se dostáváme k první dohodě, a to k dohodě o provedení práce, která nám říká, že takováto dohoda nesmí celkem přesáhnout 100 hodin a lze ji uzavřít jak písemně, tak i ústně. V prvním odstavci se také dočteme, že lze na základě nařízení vlády určit případy, ve kterých se doba jiné předpokládané práce, která byla uzavřena na základě jiných dohod, nezapočítává. Odstavec 3 nám říká, že pokud není práce zhotovena ve sjednané době, může zaměstnavatel od smlouvy odstoupit. Zaměstnanec může od smlouvy odstoupit tehdy, když mu zaměstnavatel nevytvořil sjednané pracovní podmínky. Odstavec 4. se zabývá odměnou za práci, která je splatná po provedení práce nebo po určité části úkolu. (1) Dohodu o provedení práce může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce (pracovního úkolu), na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 100 hodin. Do předpokládaného rozsahu práce se započítává také doba práce konané zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce; vláda může stanovit nařízením, v kterých výjimečných případech se do předpokládaného rozsahu práce tato doba nezapočítává. (2) Dohoda o provedení práce se uzavírá písemně nebo ústně. V dohodě musí být vymezen pracovní úkol, sjednaná odměna za jeho provedení a zpravidla se v ní sjednává též doba, v níž má být pracovní úkol proveden; v písemné dohodě, popřípadě v písemném záznamu o ústně uzavřené dohodě, má zaměstnavatel mimoto uvést předpokládaný rozsah práce podle předchozího odstavce, pokud její rozsah nevyplývá přímo z vymezení pracovního úkolu. (3) Pracovní úkol musí být proveden ve sjednané době, jinak může zaměstnavatel od dohody odstoupit. Zaměstnanec může od dohody odstoupit, nemůže-li pracovní úkol 29
provést proto, že mu zaměstnavatel nevytvořil sjednané pracovní podmínky; zaměstnavatel je povinen nahradit škodu, která mu tím vznikla. (4) Odměna za provedení pracovního úkolu je splatná po dokončení a odevzdání práce. Mezi účastníky lze dohodnout, že část odměny bude splatná již po provedení určité části pracovního úkolu. Zaměstnavatel může odměnu po projednání se zaměstnancem přiměřeně snížit, neodpovídá-li provedená práce sjednaným podmínkám. (5) Zemře-li zaměstnanec před splněním pracovního úkolu, nároky na odměnu přiměřenou vykonané práci, pokud může zaměstnavatel jejich výsledky použít, a nároky na náhradu účelně vynaložených nákladů nezanikají a stávají se součástí dědictví. § 237 se zabývá dohodou o pracovní činnosti, jejíž rozsah práce nesmí přesáhnout 100 hodin. Do této doby se nezapočítávají pracovní pohotovosti, a opět zde vláda může nařízením stanovit případy, ve kterých na základě dohody lze vykonávat práci nad rozsah pracovní doby, ale nejvíce lze za období 12 měsíců. Na rozdíl od dohody o provedení práce, lze tuto dohodu uzavřít pouze písemně a to jak na dobu určitou tak neurčitou. Odměna za práci se vydává v termínech, které jsou určené pro termín výplaty či po ukončení a odevzdání práce. (1) Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když předpokládaný rozsah práce nepřesahuje 100 hodin. (2) Na základě dohody o pracovní činnosti nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby; do tohoto rozsahu se nezapočítává doba případné pracovní pohotovosti, za kterou zaměstnanci nepřísluší odměna, a pracovní pohotovost doma. Vláda může stanovit nařízením, ve kterých výjimečných případech lze na základě dohody o pracovní činnosti vykonávat práci nad rozsah pracovní doby uvedený v předchozí větě. (3) Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu pracovní doby podle předchozího odstavce se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena (§ 238 odst. 2), nejdéle však za období 12 měsíců. § 238 (1) Dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak je neplatná. V dohodě musí být uvedeny sjednané práce, sjednaná odměna za vykonanou práci, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Jedno vyho30
tovení dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci. Před uzavřením dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen postupovat podle § 1 odst. 3 až 5. (2) Dohoda o pracovní činnosti se uzavírá na dobu určitou, popřípadě na dobu neurčitou. V dohodě lze sjednat způsob jejího zrušení. Okamžité zrušení dohody lze sjednat jen pro případy, v nichž lze okamžitě zrušit pracovní poměr. Nevyplývá-li způsob zrušení přímo z uzavřené dohody, lze ji zrušit dohodou účastníků ke sjednanému dni a jednostranně jen výpovědí z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla písemná výpověď doručena. § 239a Odměna za vykonanou práci je splatná výplatních termínech určených u zaměstnavatele pro výplatu mzdy (§ 119), a je-li sjednána jednorázová splatnost odměny, až po provedení celého pracovního úkolu v nejbližším výplatním termínu po dokončení a odevzdání práce. Mezi účastníky lze dohodnout splatnost odměny jinak. § 239b (1) Výši odměny a podmínky pro její poskytování v závislosti na druhu a způsobu vykonávané práce nebo činnosti sjedná zaměstnavatel se zaměstnancem v dohodě o provedení práce nebo v dohodě o pracovní činnosti. Při sjednání výše odměny je zaměstnavatel povinen dbát ustanovení § 1odst. 3 až 5 a § 7 odst. 2 až 6. (2) Je-li obsahem dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti poskytování náhrad výdajů spojených s výkonem práce, které se řídí zvláštními předpisy, sjedná se vždy odděleně od ujednání o odměně za vykonanou práci. (MPSV, 2014) 7.2. Porovnání nového zákona se starým Při novelizaci zákoníku práce v roce 2007 došlo k přesunutí dohod z části čtvrté do části třetí, ve které se dohodami zabývají § 74 až § 77. Nový zákoník práce dostal č. 262, prodloužil dobu ze 100 hodin na 300, přičemž už nelze na základě nařízení vlády určit činnosti, které se nezapočítávají do celkového počtu hodin. Odstranil také paragrafy a odstavce týkající se povinností zaměstnavatele a zaměstnance, především část, kde práci můžeme vykonávat i s pomocí rodinných příslušníků, protože nově se práce konaná na základě těchto dohod řídí (až na výjimky uvedené v § 77 odst. 2)) úpravou pro výkon práce v pracovním poměru, v němž je po31
vinností zaměstnance vykonávat práci osobně. Dále se dohody smějí uzavírat už jen písemnou formou, jinak jsou neplatné. Zaměstnavatel by sice měl zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru, ale s novelizací tohoto zákona odpadla povinnost uzavírat dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jen v určitých případech. Dohodu o pracovní činnosti lze uzavřít pouze na dobu určitou. Nově se obnovil § 239, který nám říká, že pokud je zaměstnanec po dobu 14-ti dnů v pracovní neschopnosti, náleží mu náhrada mzdy podle podmínek uvedených v § 127a.
32
8. DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR VE SLOVENSKÉM ZÁKONĚ 8.1. Základní informace Slovenský zákoník práce č. 311/2001 Z. z. se dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr zabývá v části deváté, která je nazvaná „Dohody o prácach vykonávaných mimo pracovného pomeru“. Tato část obsahuje paragrafy § 223 až § 228, přičemž § 223 až § 225 pojednává o základních právech a povinnostech zaměstnavatele a zaměstnance, § 226 se věnuje dohodě o vykonání práce, § 226 byl zrušen. Slovenská republika má jednu dohodu navíc a tou je dohoda o brigádnickej práci študentov, kterou se zabývá §227 a § 228. Dále se pak § 228a věnuje dohodě o pracovnej činnosti. 8.2. Část devátá zákona č. 311/2001 Z. z 8.2.1. Obecná ustanovení § 223 osahuje obecná ustanovení k dohodám konaných mimo pracovní poměr. Zatímco u českého zákoníku práce je psáno, že zaměstnavatel by měl zajišťovat úkoly především v pracovním poměru, slovenský zákon říká, že uzavírat dohody na zabezpečení potřeb zaměstnavatele či na plnění jeho úkolů může pouze výjimečně. Toto ustanovení je dáno v § 223: (1) Zamestnávateľ môže na plnenie svojich úloh alebo na zabezpečenie svojich potrieb výnimočne uzatvárať s fyzickými osobami dohody o prácach vykonávaných mimo pracovného pomeru (dohodu o vykonaní práce, dohodu o pracovnej činnosti a dohodu o brigádnickej práci študentov), ak ide o prácu, ktorá je vymedzená výsledkom (dohoda o vykonaní práce) alebo ak ide o príležitostnú činnosť vymedzenú druhom práce (dohoda o pracovnej činnosti, dohoda o brigádnickej práci študentov). Délka maximální pracovní doby je stejná jako u českého zákona, tedy nesmí v průběhu 24 hodin přesáhnout 12 hodin a u mladistvého zaměstnance 8 hodin. (1) Na pracovnoprávny vzťah založený dohodami o prácach vykonávaných mimo pracovného pomeru sa vzťahujú ustanovenia prvej časti, § 85 ods. 1 a 2, § 90 ods. 10, § 91 až 95, § 98, § 119 ods. 1 a šiestej časti. Pracovný čas zamestnancov, ktorí vykonávajú prácu na základe dohôd o prácach vykonávaných mimo pracovného pomeru, v priebehu 24 hodín nesmie presiahnuť 12 hodín a u mladistvého zamestnanca v priebehu 24 hodín nesmie presiahnuť 8 hodín. 33
Slovenský zákon má navíc definováno, že zaměstnanci pracujících na dohodu nemohou pracovat přesčas: „Zamestnancom, ktorí vykonávajú prácu na základe dohôd o prácach vykonávaných mimo pracovného pomeru, nemožno nariadiť ani s nimi dohodnúť pracovnú pohotovosť a prácu nadčas.“ Jako u § 77 odst. 3 českého zákoníku, tak i u slovenského zákoníku je odkazováno na paragrafy týkající se jiných důležitých osobních překážek v práci, u kterých je zaměstnavatel povinen zaměstnance omluvit: „Ak ide o dôvody neprítomnosti zamestnanca v práci uvedené v § 141 ods. 1 a ods. 2 písm. a) až g), ktoré zasiahli do času, na ktorý zamestnávateľ určil výkon práce, zamestnávateľ je povinný ospravedlniť túto neprítomnosť zamestnanca v práci. Za tento čas zamestnancovi náhrada odmeny nepatrí. Na splatnosť odmeny, výplatu odmeny a zrážky z odmeny sa primerane uplatnia ustanovenia § 129 až 132.“ Trochu jiné ustanovení má ale slovenský zákon v případě uzavírání dohod s mladistvým zaměstnancem. Český zákoník říká, že pokud je ohroženo vzdělávání, vývoj či zdraví zaměstnance, může dohodu jeho zákonný zástupce okamžitě zrušit. Slovenský zákoník ustanovuje, že lze dohodu uzavřít jen tehdy, pokud neohrožuje zdravý vývoj, bezpečnost, mravnost či výchovu na povolání mladistvého zaměstnance. (1) „S mladistvým zamestnancom možno tieto dohody uzatvárať, len ak sa tým neohrozí jeho zdravý vývoj, bezpečnosť, mravnosť alebo výchova na povolanie.“ Na Slovensku také platí, že se nesmí tyto dohody uzavírat v případě činnosti, které jsou předmětem ochrany podle autorského zákona. (4) Tieto dohody nemožno uzatvárať na činnosti, ktoré sú predmetom ochrany podľa autorského zákona. (5) Spory vyplývajúce z tejto dohody sa prejednávajú rovnako ako spory z pracovného pomeru. 8.2.2. Povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele Povinnostmi se zabývá § 224 a 225. Odstavec první § 224 se zabývá povinnosti zaměstnance: (1) Na základe uzatvorených dohôd podľa § 223 sú zamestnanci povinní najmä
34
a) vykonávať práce zodpovedne a riadne a dodržiavať podmienky dohodnuté v dohode, b) vykonávať práce osobne, c) dodržiavať právne predpisy vzťahujúce sa na prácu nimi vykonávanú, najmä právne predpisy na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci, dodržiavať ostatné predpisy vzťahujúce sa na prácu nimi vykonávanú, najmä predpisy na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci, s ktorými boli riadne oboznámení, d) riadne hospodáriť so zverenými prostriedkami a strážiť a ochraňovať majetok zamestnávateľa pred poškodením, stratou, zničením a zneužitím, e) písomne oznamovať zamestnávateľovi bez zbytočného odkladu všetky zmeny, ktoré sa týkajú jeho pracovnoprávneho vzťahu a súvisia s jeho osobou, najmä zmenu jeho mena, priezviska, trvalého pobytu alebo prechodného pobytu, adresy pre doručovanie písomností, a ak sa so súhlasom zamestnanca poukazuje výplata na účet v banke alebo pobočke zahraničnej banky, aj zmenu bankového spojenia. Odstavec druhý se zabývá povinnostmi zaměstnavatele: (2) Na základe uzatvorených dohôd podľa § 223 je zamestnávateľ povinný najmä a) utvárať zamestnancom primerané pracovné podmienky zabezpečujúce riadny a bezpečný výkon práce, najmä poskytovať potrebné základné prostriedky, materiál, náradie a osobné ochranné pracovné prostriedky, b) oboznámiť zamestnancov s právnymi predpismi a ostatnými predpismi vzťahujúcimi sa na prácu nimi vykonávanú, najmä s predpismi na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci, c) poskytnúť zamestnancom za vykonanú prácu dohodnutú odmenu a dodržiavať ostatné dohodnuté podmienky; nároky zamestnanca alebo iné plnenia v jeho prospech nemožno dohodnúť pre zamestnanca priaznivejšie, ako sú nároky a plnenia vyplývajúce z pracovného pomeru, d) viesť evidenciu uzatvorených dohôd o prácach vykonávaných mimo pracovného pomeru v poradí, v akom boli uzatvorené,
35
e) viesť evidenciu pracovného času zamestnancov, ktorí vykonávajú prácu na základe dohody o brigádnickej práci študentov a dohody o pracovnej činnosti, tak, aby bol zaznamenaný začiatok a koniec časového úseku, v ktorom zamestnanec vykonával prácu, a viesť evidenciu vykonanej práce u zamestnancov, ktorí vykonávajú prácu na základe dohody o vykonaní práce, tak, aby v jednotlivých dňoch bola zaznamenaná dĺžka časového úseku, v ktorom sa práca vykonávala. (3) Zákazy prác a pracovísk pre tehotné ženy, matky do konca deviateho mesiaca po pôrode, dojčiace ženy a mladistvých platia aj pre práce vykonávané na základe týchto dohôd. § 225 ustanovuje odpovědnosti za škodu u zaměstnance a zaměstnavatele: (1) Zamestnanec zodpovedá zamestnávateľovi, s ktorým uzatvoril dohodu podľa § 223 za škodu spôsobenú zavineným porušením povinností pri výkone práce alebo priamej súvislosti s ním rovnako ako zamestnanec v pracovnom pomere. Náhrada škody spôsobená z nedbanlivosti nesmie presiahnuť tretinu skutočnej škody a nesmie byť vyššia ako tretina odmeny dohodnutej za vykonanie tejto práce okrem prípadov podľa § 182 až 185. (2) Zamestnávateľ zodpovedá zamestnancovi za škodu, ktorú utrpel pri výkone práce podľa uzatvorenej dohody alebo v priamej súvislosti s ním, rovnako ako zamestnancom v pracovnom pomere. Český zákoník má povinnosti zaměstnance, zaměstnavatele a odpovědnost za škodu dáno v části páté, hlavě II – povinnosti zaměstnavatele, práva a povinnosti zaměstnance a odpovědnost za škodu řeší v části jedenácté – Náhrada škody. Dále má také definované povinnosti vyplívající z pracovního poměru a to v §38. 8.2.3. Dohoda o vykonání práce Tou se zabývá § 226. Tento paragraf má celkem 5 odstavců. V prvním odstavci je charakteristika této dohody. Slovensko má hranici stanovenou na 350 hodin v roce, přičemž se opět započítává práce vykonávána na základě jiné dohody. Tuto dohody lze ale uzavřít nejdéle na 12 měsíce. (1) Dohodu o vykonaní práce zamestnávateľ môže uzatvoriť s fyzickou osobou, ak rozsah práce (pracovnej úlohy), na ktorý sa táto dohoda uzatvára, nepresahuje 350 hodín v kalendárnom roku. Do rozsahu práce sa započítava aj práca vykonávaná za36
mestnancom pre zamestnávateľa na základe inej dohody o vykonaní práce. Dohodu o vykonaní práce možno uzatvoriť najviac na 12 mesiacov. Stejně tak jako po novelizaci českého zákoníku, tak i na Slovensku platí, že tato dohoda musí být písemná, jinak neplatí. A také musí být ve smlouvě uvedena pracovní činnost, rozsah práce a odměna za práci. (2) Dohoda o vykonaní práce sa uzatvára písomne, inak je neplatná. V dohode o vykonaní práce musí byť vymedzená pracovná úloha, dohodnutá odmena za jej vykonanie, doba, v ktorej sa má pracovná úloha vykonať, a rozsah práce, ak jej rozsah nevyplýva priamo z vymedzenia pracovnej úlohy. Písomná dohoda o vykonaní práce sa uzatvára najneskôr deň pred dňom začatia výkonu práce. (3) Pracovná úloha sa musí vykonať v dohodnutej dobe, inak môže zamestnávateľ od dohody odstúpiť. Zamestnanec môže od dohody odstúpiť, ak nemôže pracovnú úlohu vykonať preto, že mu zamestnávateľ neutvoril dohodnuté pracovné podmienky. Zamestnávateľ je povinný nahradiť škodu, ktorá mu tým vznikla. (4) Odmena za vykonanie pracovnej úlohy je splatná po dokončení a odovzdaní práce. Medzi účastníkmi možno dohodnúť, že časť odmeny bude splatná už po vykonaní určitej časti pracovnej úlohy. Zamestnávateľ môže odmenu po prerokovaní so zamestnancom primerane znížiť, ak vykonaná práca nezodpovedá dohodnutým podmienkam. (5) Ak zamestnanec zomrie pred splnením pracovnej úlohy a zamestnávateľ môže jej výsledky použiť, právo na odmenu primeranú vykonanej práci a právo na náhradu účelne vynaložených nákladov nezaniká a stáva sa súčasťou dedičstva. 8.2.4. Dohoda o brigádnické práci studentů Slovenský zákoník práce má jednu dohodu navíc. Zatímco Česká republika má pouze dvě, a to dohodu o provedení práce a o pracovní činnosti, Slovenská republika má ještě dohodu o brigádnickej práci študentov, kterou se zabývá § 227, a která specifikuje uzavírání dohod s osobou mladší 26 let, tedy se studenty středních a vysokých škol. (1) Dohodu o brigádnickej práci študentov môže zamestnávateľ uzatvoriť s fyzickou osobou, ktorá má štatút žiaka strednej školy alebo štatút študenta dennej formy vysokoškolského štúdia podľa osobitného predpisu a ktorá nedovŕšila 26 rokov veku. Prácu na základe dohody o brigádnickej práci študentov možno vykonávať najneskôr do konca kalendárneho roka, v ktorom fyzická osoba dovŕši 26 rokov veku. 37
Stejně jako česká dohoda o pracovní činnosti, tak i tato dohoda připouští vykonávání práce v rozsahu až 20 hodin týdně v průměru. (2) Na základe dohody o brigádnickej práci študentov možno vykonávať prácu v rozsahu najviac 20 hodín týždenne v priemere; priemer najviac prípustného rozsahu pracovného času sa posudzuje za celú dobu, na ktorú bola dohoda uzatvorená. I zde musí být písemná forma, a musí zde být uvedena dohodnutá práce, odměna, rozsah pracovního času a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Jako u dohody o provedení práce lze tuto dohodu uzavřít maximálně na 12 měsíců. (1) Dohodu o brigádnickej práci študentov je zamestnávateľ povinný uzatvoriť písomne, inak je neplatná. V dohode musí byť uvedené: dohodnutá práca, dohodnutá odmena za vykonanú prácu, dohodnutý rozsah pracovného času a doba, na ktorú sa dohoda uzatvára. Jedno vyhotovenie dohody o brigádnickej práci študentov je zamestnávateľ povinný vydať zamestnancovi. (2) Dohoda o brigádnickej práci študentov sa uzatvára na určitú dobu, najviac na 12 mesiacov. V dohode možno dohodnúť spôsob jej skončenia. Neoddeliteľnou súčasťou dohody je potvrdenie štatútu podľa § 227 ods. 1; to neplatí, ak sa dohoda uzatvára v období od skončenia štúdia na strednej škole alebo od skončenia letného semestra na vysokej škole najneskôr do konca októbra toho istého kalendárneho roka. Okamžité skončenie dohody možno dohodnúť len pre prípady, v ktorých možno okamžite skončiť pracovný pomer. Ak spôsob skončenia nevyplýva priamo z uzatvorenej dohody, možno ju zrušiť dohodou účastníkov k dohodnutému dňu a jednostranne len výpoveďou bez uvedenia dôvodu s 15 - dennou výpovednou dobou, ktorá sa začína dňom, v ktorom bola písomná výpoveď doručená. (3) Odmena za vykonanú prácu je splatná a musí byť vyplatená najneskôr do konca kalendárneho mesiaca, ktorý nasleduje po mesiaci, v ktorom sa práca vykonala. 8.2.5. Dohoda o pracovní činnosti Tato dohoda se od té české liší především tím, že jí lze uzavřít pouze na 10 hodin týdně. Opět platí pravidlo písemné dohody, jinak je neplatná. A opět také platí, že jí lze uzavřít pouze na 12 měsíců.
38
(1) Na základe dohody o pracovnej činnosti možno vykonávať pracovnú činnosť v rozsahu najviac 10 hodín týždenne. (2) Dohodu o pracovnej činnosti je zamestnávateľ povinný uzatvoriť písomne, inak je neplatná. V dohode o pracovnej činnosti musí byť uvedená dohodnutá práca, dohodnutá odmena za vykonanú prácu, dohodnutý rozsah pracovného času a doba, na ktorú sa dohoda uzatvára. Jedno vyhotovenie dohody o pracovnej činnosti je zamestnávateľ povinný vydať zamestnancovi. (3) Dohoda o pracovnej činnosti sa uzatvára na určitú dobu, najviac na 12 mesiacov. V dohode možno dohodnúť spôsob jej skončenia. Okamžité skončenie dohody možno dohodnúť len na prípady, v ktorých možno okamžite skončiť pracovný pomer. Ak spôsob skončenia nevyplýva priamo z uzatvorenej dohody, možno ju skončiť dohodou účastníkov k dohodnutému dňu a jednostranne len výpoveďou bez uvedenia dôvodu s 15 - dennou výpovednou dobou, ktorá sa začína dňom, v ktorom sa písomná výpoveď doručila. (4) Odmena za vykonanú prácu je splatná a musí byť vyplatená najneskôr do konca kalendárneho mesiaca, ktorý nasleduje po mesiaci, v ktorom sa práca vykonala. (Slovenský zákoník práce, 2014) 8.3. Porovnání slovenského zákona s českým Český Zákoník práce č. 262/2006 Sb. Je nejen méně obsáhlý než slovenský, ale obsahuje pouze 4 paragrafy, konkrétně §74, který pojednává o obecných ustanoveních, dále pak § 75 se týká dohody o provedení práce, § 76 popisuje dohodu o pracovní činnosti a § 77 nám definuje společná ustanovení. Zatímco slovenský Zákoník práce číslo 311/2001 Z. z. je obsáhlejší, obsahuje 8 paragrafů a mimo dohod o provedení práce a pracovní činnosti dále definuje tzv. dohodu o brigadnej práci študentov, která je speciálně vytvořena pro FO, která má status žáka střední školy nebo statut studenta denní formy vysokoškolského studia podle předpisu a která nedovršila 26 roků. Také ale přesněji definuje práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele. Dohody mohou být podle zákona č. 311/2001 uzavřeny pouze výjimečně, zatímco podle zákona č. 262/2006 by měl zaměstnavatel zaměstnanci zajišťovat plnění svých úkolů především prostřednictvím pracovního poměru. Co se týká jednotlivých dohod, tak dohoda o provedení práce nesmí v ČR přesáhnout 300 hodin v kalendářním roce a musí se uvést doba, na kterou se uzavírá, zatímco 39
na Slovensku nesmí přesáhnout 350 hodin v kalendářním roce a smí být uzavřena pouze na 12 měsíců. U dohody o pracovní činnosti se v ČR opět nesmí nejen přesáhnout 300 hodin v kalendářním roce, ale také se nesmí přesáhnout v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, zatímco na Slovensku vykonávají práci dle této dohody v rozsahu max. 10 hodin týdně. Jiné je to i v případě základních bodů, které musejí být uvedeny v dohodách. V ČR je to u dohody o provedení práce doba, na kterou se tato dohoda uzavírá, zatímco na Slovensku je to pracovní činnost, rozsah a odměna za vykonání práce. Česká dohoda o pracovní činnosti musí obsahovat sjednané práce, rozsah pracovní doby a doba, na kterou se uzavírá. Slovenská dohoda k tomu navíc musí obsahovat odměnu za práci. 15-ti denní výpovědní lhůta je definována u českého i slovenského zákoníku stejně, tedy 15 dnů. A to jen u dohody o pracovní činnosti. Nicméně Slovensko má jednu dohodu navíc, a tak se tato lhůta objevuje ještě u dohody o brigádnickej práci študentov. U obou států ale platí, že dohody musí být uzavřeny písemně, jinak jsou neplatné.
40
PRAKTICKÁ ČÁST 9. Metodika Praktická část diplomové práce bude vypracována v malých, středních a velkých podnicích, ve kterých bude zkoumáno využívání dohod konaných mimo pracovní poměr, a to konkrétně dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Tento výzkum bude prováděn na základě vypracovaného dotazníku, jehož ukázka se nalézá v příloze č. 1 Konkrétními malými, středními a velkými podniky jsou: Technické služby Benešov, s. r. o.; Katastrální úřad Benešov, Mountfield, a.s.; Valmont, s.r.o. a Hračky Dále se tato práce bude zaměřovat na zjišťování ukončování těchto dohod a to konkrétně na to, zda se lépe ukončují dohody či pracovní poměr a také na to, jak se na dohody dívá stát, zda preferuje pracovní smlouvy či dohody.
.
41
10. Charakteristika vybraného regionu Pro svou praktickou část jsem si vybrala region, ve kterém žiji. Jedná se o Středočeský kraj, přesněji o okres Benešov. Tuto část bych ráda zaměřila na podniky ve městě Benešov. 10.1. Středočeský kraj Středočeský kraj leží uprostřed Čech. Velikostí, počtem obcí i obyvatel patří mezi největší kraje České republiky. Jeho rozloha činí 11 015 km2 a zabírá 14 % území České republiky a je tak o cca 1,9 krát větší, než je průměrná rozloha kraje v České republice. Kraj zcela obklopuje hlavní město Prahu a sousedí skoro se všemi Českými kraji, kromě Karlovarského kraje a krajů moravských. Územně náleží k Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Nejvyšším bodem území je vrchol brdských hřebenů Tok, který měří 865 m n. m. a leží v okrese Příbram. Naopak nejnižším bodem je řečiště Labe v okrese Mělník, které se nachází 153 m n. m.. Administrativně se dělí na 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které k 1. 1. 2003 nahradily bývalé okresní úřady. Rozlohou je největší správní obvod s rozšířenou působností Příbram, který zaujímá 8,5 % Středočeského kraje. Nejmenší je správní obvod s rozšířenou působností Neratovice a rozlohou 1 % Středočeského kraje). V roce 2013 bylo na území kraje 1 145 obcí. Největší počet obcí je soustředěn v okrese Příbram, kde je celkem 121 obcí, naopak nejmenší počet má okres Mělník se svými 69 obcemi. Statut města je přidělen 83 obcím, přičemž Kladno a Mladá Boleslav jsou navíc statutárními městy. Podíl městského obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel kraje byl 53 % a byl nejnižší v celé České republice. Středočeský kraj jako jediný kraj nemá své krajské město, krajský úřad sídlí v hlavním městě Praze. Ke konci roku 2013 měl Středočeský kraj 1 302 336 obyvatel a stal se tak nejlidnatějším regionem České republiky. Nejvíce lidnatým okresem Středočeského kraje byl okres Kladno (160 767 obyvatel), přes 100 000 obyvatel žilo také v okrese Prahavýchod, Praha-západ, Mladá Boleslav, Příbram a Mělník. Naopak populačně nejmenším byl okres Rakovník s 55 329 obyvateli. Hustota zalidnění byla nejvyšší v okresech Kladno, Praha-západ a Praha-východ, kde dosáhla hodnoty přes 200 obyvatel na km2. Naopak nejnižší hustota zalidnění je v okresech Rakovník, Benešov a Příbram, kde hustota zalidnění nepřesahovala 70 obyvatel na km2.
42
Úzká vazba s hlavním městem a hustá dopravní síť činí polohu kraje mimořádně výhodnou. Kraj je pro Prahu významným zdrojem pracovních sil, doplňuje pražský průmysl, zásobuje Prahu potravinami, poskytuje Praze svůj rekreační potenciál. Míra nezaměstnanosti je dlouhodobě nižší proti republikovému průměru. Existují výrazné rozdíly v nezaměstnanosti uvnitř kraje, ovlivněné opět blízkostí Prahy. Ke dni 31. 12. 2013 byla míra registrované nezaměstnanosti v kraji 6,90%. Nejvyšší hodnoty v rámci kraje dosáhla v okrese Příbram 9,52%, naopak nejnižší v okrese Praha-východ 3,53 %. Na území Středočeského kraje se nachází množství významných historicky cenných památek a několik chráněných krajinných oblastí. Největší koncentrací památek se vyznačuje město Kutná Hora, které bylo zapsáno do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Nejcennější přírodní oblast kraje představuje CHKO Křivoklátsko, které figuruje na seznamu biosférických rezervací, mezi další významné oblasti patří CHKO Kokořínsko, Český kras, Český ráj a Blaník. (Středočeský kraj, 2014) 10.2. Okres Benešov Okres Benešov se rozkládá v jižní části Středočeského kraje. Na západě sousedí s okresem Příbram, na severu s okresy Praha-západ a Praha-východ, na východě s okresem Kutná Hora a Havlíčkův Brod (kraj Vysočina), na jihu pak s okresy Pelhřimov (kraj Vysočina) a Tábor (kraj Jihočeský). Se svou rozlohou 1 475 km2 zaujímá okres 13,4 % z rozlohy Středočeského kraje a je druhým největším okresem v kraji. Počtem obyvatel 96 tisíc, což je 7,4 % obyvatel kraje, však patří k podprůměrným okresům a hustota zalidnění 65 obyvatel na km2 je druhá nejnižší v kraji. Od roku 2003 se okres člení na 3 správní obvody obcí s rozšířenou působností, tím jsou Benešov, Vlašim a Votice a na 5 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, které jsou Benešov, Sázava, Týnec nad Sázavou, Vlašim a Votice. Do okresu Benešov náleží 114 obcí, z nichž 9 má statut města. Jsou to Benešov se 16,5 tis. obyvatel, Vlašim, Týnec nad Sázavou, Votice, Bystřice, Sázava, Neveklov, Pyšely, Trhový Štěpánov. 11 obcí bylo stanoveno městysem. Povrch převážné části okresu tvoří Středočeská pahorkatina v povodí střední Vltavy a dolní Sázavy. Terén okresu je členitý, lesnatý, s mnoha rybníky. Nadmořská výška 43
kolísá od 200 do 700 metrů nad mořem. Pro hornatost okresu je typický táhnoucí se hřeben s Českou Sibiří, Sedleckou kotlinou. Nejvyšším bodem okresu je vrch Mezivrata (713 m n. m.). K 31. 12. 2013 bylo v rámci okresu Benešov evidováno 3 658 dosažitelných uchazečů o zaměstnání, což je 6 % dosažitelných uchazečů kraje. Podílem nezaměstnaných osob (tj. podíl počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let na obyvatelstvu celkem ve stejném věku), který činil 5,65 %, vykazoval okres Benešov čtvrtou nejnižší nezaměstnanost mezi okresy kraje. K nejvýznamnějším kulturním památkám se řadí romanticky přestavěný zámek Konopiště s anglickým parkem, který patří k nejnavštěvovanějším v Čechách. Dále se v okrese nachází gotický hrad Český Šternberk, barokní zámek Jemniště s anglickým parkem, Sázavský klášter (4. nejstarší klášter v Čechách), zámky Komorní Hrádek, Líšno, Vrchotovy Janovice nebo románský hrad v Týnci nad Sázavou. (ČSÚ, 2014) 10.3. Město Benešov Město Benešov je okresním městem a leží přibližně 40 km jihovýchodně od Hlavního města Prahy. K 1. 1. 2014 zde žije přibližně 16 500 obyvatel. Hlavní kulturní památkou města je zámek Konopiště, který je vzdálen asi tak kilometr od centra města. Dále se Benešov pyšní zříceninou Minoritského kláštera na Karlově. Město Benešov je obcí s rozšířenou působností.
44
11. CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH FIREM 11.1. Technické služby Benešov, s.r.o. Firma Technické služby (TS) je společností s ručeným omezeným, kterou založilo město Benešov. TS mají celkem 92 zaměstnanců. Dle ČSÚ doporučení EU můžeme tento podnik zařadit mezi střední podniky. Náplní TS je: svoz komunálních odpadů včetně tříděných a nebezpečných odpadů, jejich zneškodnění včetně vystavení dokladu o likvidaci, provozování sběrných dvorů a skládky odpadu, přistavení, pronájem velkoobjemových kontejnerů, odvoz odpadu nákladními automobily a jejich zneškodnění včetně vystavení dokladu o likvidaci, prodej nádob na odpad (plastové objem 120 l, 240 l, plechové 110 l, kontejnery plastové a plechové o objemu 1100 l, odpadkové koše), poradenství v oblasti odpadového hospodářství, provozování vodovodního a kanalizačního řadu, prodej plastových vodoměrových šachet a vodoměrů, údržbu veřejné zeleně, čištění chodníků a komunikací včetně zimní údržby, provozování veřejného osvětlení, pronájem
hrobových
a
urnových
míst,
výkopové
práce
spojené
s pohřbíváním, a provozování parkovacích automatů. Hlavní činností Technických služeb Benešov je zajištění komplexních služeb v odpadovém hospodářství - počínaje svozem a zneškodněním komunálního odpadu, přes svoz a likvidaci separovaného odpadu (plast, papír, sklo) až po svoz, zneškodnění nebezpečného odpadu a také elektrozařízení. Podle platné legislativy TS vedou pro obce, města a společnosti evidenci odpadů a na konci roku vypracují přehled podle požadavků legislativy "Roční výkaz o nakládání s odpady". Pro obce a města vedou i evidenci pro jednu společnost, se kterou úzce spolupracují. Nabízí se také možnost zakoupit veškeré nádoby na odpad, u velkoobjemových kontejnerů je možnost dlouhodobého i krátkodobého pronájmu. (Technické služby Benešov, 2014)
45
11.2. Mountfield Benešov, a.s. Firma Mountfield je akciovou společností založenou v roce 1991. Její hlavní činností je prodej zahradní techniky, bazénů a vybavení pro dům. Dalšími činnosmi jsou: dovoz zahradní techniky k zákazníkovi domů, zprovoznění zakoupené zahradní techniky poskytnutí servisní prohlídky profesionální poradenství či stavba bazénu u zákazníka doma spolu se školením, jak se o bazén starat. Mountfield je firma velká s několika desítkami prodejen po celé ČR i na Slovensku. Celkově má přes 1 000 zaměstnanců. (Mountfield.cz, 2014) 11.3. Valmont CR, s.r.o Firma Valmont CR je společností s ručením omezeným. Je to maloobchodní firma, která prostřednictvím svých prodejen zajišťuje především prodej tiskovin, tabáku, kuřáckých potřeb dýmek a značkového alkoholu. Mezi její další činnosti patří: hostinská činnost, výroba obchod a služby, které nejsou uvedené v příloze 1 až 3 Živnostenského zákona, zámečnictví a nástrojářství, a výroba nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických směsí a prodej chemických látek a chemických směsí, kvalifikovaných jako vysoce toxické a toxické. Po celé ČR a Slovensku má přes 100 svých poboček a celkem má 350 zaměstnanců. Dle ČSÚ se řadí mezi velké podniky. (Valmont.cz, 2014)
11.4. Katastrální úřad Benešov Katastrální úřad Benešov je správní úřad, který vykonává státní správu katastru nemovitostí včetně zápisů práv k nemovitostem do katastru. Jeho působnost je vymezena zákonem o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů Jeho činností je: 46
vykonávání státní správy katastru nemovitostí České republiky, vykonávání
správy
zhušťovacích
bodů
a podrobných
polohových
a výškových bodových polí, projednávání porušování pořádku na úseku katastru nemovitostí České republiky podle zvláštního zákona, schvalování změn pomístního názvosloví a zabezpečování činností spojených se standardizací geografického názvosloví, schvalování změn hranic katastrálních území, vykonávání správy základních státních mapových děl stanovených Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, plnění dalších úkolů na úseku zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky, kterými je pověří Český úřad zeměměřický a katastrální. Katastrální úřad Benešov má celkem 56 zaměstnanců, je to tedy dle ČSÚ střední firma. (Český úřad zeměměřický a katastrální, 2014) 11.5. Hračky M+J Je malá živnostenská firma ve městě Benešov, která prodává dětské hračky všeho druhu – plyšové hračky, hračky na pískoviště či autíčka na ovládání. Tato firma zaměstnává jen dva pracovníky.
47
12. VYUŽÍVÁNÍ DOHOD VE VYBRANÝCH PODNICÍCH 12.1. Technické služby Benešov, s.r.o Z celkového počtu zaměstnanců zaměstnává celkem 20 osob na dohodu o pracovní činnosti. Těchto 20 pracovníků má ale dvojí pracovní poměr. Pracují jak na hlavní pracovní poměr, tak k tomu mají uzavřenou i dohodu o pracovní činnosti a to z důvodu provádění především zimních prací. Také ale mají uzavřené 2 dohody o provedení práce. Jeden z pracovníků zaměstnaný na tuto dohody řídí tzv. Ekovláček a druhý má na starost zimní práce. Proč podnik využívá tyto dohody zejména na práce v zimním období? Protože v zimním období je potřeba prohrnovat komunikace, na které napadl sníh. A jelikož se nedá předpovědět, v kterou hodinu sníh bude padat, musí se vypracovat plán služeb, ve kterém je napsáno, jací pracovníci mají který den službu. V případě, že bude potřeba prohrnout komunikaci, vedoucí pracovník zavolá technickým pracovníkům, a ti vyjedou s prohrnovačem a danou komunikaci prohrnou. 12.2. Mountfield Benešov, a.s Benešovská pobočka má celkem 12 zaměstnanců, přičemž využívá 1 dohodu o provedení práce. Dohoda o provedení práce je uzavírána především v době sezony, kdy je více práce a proto na pokladnách a při výdeji zboží, pro zkrácení časové doby, využívají brigádníky. 12.3. Valmont Benešov, s.r.o Benešovská pobočka má celkem 5 zaměstnanců, plus využívá jednu dohodu o pracovní činnosti. Podnik tuto dohodu využívá z důvodů potřeby brigádníků, kteří se hodí např. jako záskok za zaměstnance na dovolené. 12.4. Katastrální úřad Benešov Katastrální úřad dává lidem možnost přivýdělku formou brigády, ale jelikož patří do státní správy, mají daný určitý „balíček“ pro mzdy a tak si nemohou dovolit uzavírat dohody, protože ty by museli jít do zvláštního „balíčku“. Nicméně brigádníky přijímají na základě pracovní smlouvy na dobu určitou. Za rok využijí přibližně 2 brigádníky. 48
Tento úřad využívá jak studenty středních škol, tak i brigádníky především jako pomocné pracovníky, kteří např. skenují dokumenty, listiny k založení opatří příslušným spisovým číslem a následně zařadí do sbírky listin, či pomáhají ke zpřehlednění archivu třeba tím, že vyměňují staré desky za nové a nadepisují je. Díky tomu, že jsou brigádníci zaměstnáváni na pracovní poměr, mohou na úřadě pracovat klidně třeba celý rok. 12.5. Hračky M+J Jak již bylo řečeno výše, je to malá živnostenská firma, takže zaměstnává pouze dva pracovníky, přičemž využívá jednu dohodu o pracovní činnosti. Tuto dohodu využívá pro zaměstnance, kteří nejsou zaměstnáni na celých 8 hodin, tedy docházejí do firmy pouze na několik hodin.
49
13. ANALÝZA VÝSLEDKŮ ŠETŘENÍ 13.1. Potvrzení či vyvrácení hypotéz 13.1.1. Hypotéza první – využívají malé podniky či živnostníci dohody více než velké? Z výsledků šetření mi vyšlo, že jak Hračky M+J, tak Mountfield a Valmont využívají stejný počet dohod, a to jednu. Následující tabulka ukazuje počet uzavřených dohod ve všech podnicích, které jsem oslovila. Tabulka 1 - Firmy a využívání dohod
Název firmy Technické služby Benešov Mountfield Benešov Valmont CR Benešov Hračky M+J
Dohoda o pracovní činnosti 20 1 1 1
Dohoda o provedení práce 2 -
Z tabulky můžeme vidět, že Technické služby využívají tyto dohody ve velké míře, jelikož je tu potřeba více práce v zimním období. Naproti tomu firma Mountfield bude najímat omezené množství brigádníků z hlediska toho, že brigádníci nemohou zákazníkům pomáhat s výběrem zboží, protože nemají potřebné zkušenosti, tak si vezmou jednoho či dva na pokladnu a výdej zboží. Valmont jsou prodejny výhradně s tiskem a cigaretami, tudíž budou potřebovat pracovníky, kteří se budou střídat např. po týdnu a kdyby jeden z pracovníků onemocněl, může ho zastoupit právě brigádník. Dále můžeme vidět, že je hodně využívána dohoda o pracovní činnosti. Řekla bych, že je to z toho důvodu, že u této dohody můžete odpracovat až polovinu týdenní pracovní doby, tedy tato dohoda je vlastně smlouva na zkrácený úvazek. Nicméně tato doba nesmí přesáhnout 52 týdnů. Zato dohoda o provedení práce je většinou sjednávána na jednorázový úkol, a to je případ Technických služeb, kteří potřebují v zimě vypomoci třeba s prohrnováním chodníků.
50
13.1.2. Hypotéza druhá – Je dohody o provedení práce více využívané než dohody o pracovní činnosti? Tuto hypotézu musím vyvrátit, protože jak můžeme vidět v tabulce č. 1, podniky využívají zásadně dohodu o pracovní činnosti. 13.1.3. Hypotéza třetí – Preferuje stát raději pracovní smlouvy či dohody? Výsledkem této hypotézy je, že stát raději preferuje pracovní smlouvy. V zákoníku práce, v § 74 odst. 1 se píše: „Zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru.“ Je tedy zákonem dané, že by se měli uzavírat především pracovní smlouvy. Při hledání odpovědi na tuto otázku jsem se také dozvěděla, že stát a odbory preferují uzavírání pracovních poměrů na dobu neurčitou a proto je snaha omezovat pracovní poměry na dobu určitou, jelikož pracovní poměr na dobu určitou může být uzavřen pouze na 3 roky. 13.1.4. Proč se snadněji ukončují dohody konané mimo pracovní poměr? U pracovní smlouvy je mnohem delší výpovědní lhůta (minimálně 2 měsíce) než u dohod (max. 15-ti denní) a za druhé dohody nesmějí překročit 300 hodin práce v kalendářním roce, takže se zaměstnavatelé většinou dohodnou s pracovníkem na délce trvání a po uplynutí lhůty pracovník v klidu odejde. U pracovních smluv se může stát, že se pracovník naštve a např. podá žalobu za neoprávněný vyhazov. Také u pracovního poměru existuje několik možností ukončení, zatímco u dohod je to jen buď okamžité zrušení (jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr), stanovení způsobu zrušení, anebo se pracovní poměr na dohodu ukončí posledním pracovním dnem zaměstnance.
51
ZÁVĚR Závěrem bych dodala, že dohody uzavírané mimo pracovní poměr jsou ve městě Benešov využívány a nejvíce právě dohoda o pracovní činnosti. Cílem této práce bylo zjistit míru využívání dohod ve vybraných podnicích na základě stanovených hypotéz a vypracovaného dotazníku, díky kterým se mi podařilo potvrdit, že je více využívána práce dohoda o pracovní činnosti, a že malé i velké podniky v Benešově používají stejný počet pracovníků na dohodu. V Benešově jsou kromě vybraných firem i další firmy, například velké supermarkety či drogerie, které, zvláště v letním období, dávají možnost studentům si vydělat. Nicméně tyto místa bývají hodně rychle zabraná, a tak kdo přijde pozdě, má většinou smůlu. Také jsem se věnovala porovnávání pracovního poměru na pracovní smlouvu a pracovního poměru na dohody, jejichž rozdíly jsem popsala v kapitole 6. V této kapitole jsem také uvedla důvody, proč je pro stát a odbory lepší pracovní smlouva, než-li dohody. Je to z toho důvodu, že díky pracovnímu poměru, zvláště na dobu neurčitou, mají zaměstnanci větší jistotu práce. Dále jsem při zpracovávání této práce zjistila, že na Slovensku mají brigádnickou práci a podmínky pro její vykonávání danou ve svém zákoníku práce. Přesněji je to v části 9, od § 227 Dohoda o brigádnickej práci študentov. Co se týká uzavírání dohod na Slovensku, tak je možno dohodu o vykonání práce uzavírat až v rozsahu 350 hodin, zatímco u nás je to od roku 2014 300 hodin. Ale dohodu o pracovní činnosti lze na Slovensku vykonávat pouze v rozsahu 10 hodin týdně, zatímco u nás je to až 20 hodin týdně, v celkovém rozsahu 300 hodin za kalendářní rok. SR má také definovány práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele při vykonávání prací na dohody. Ale největším rozdílem mezi českým a slovenským zákoníkem je ten, že na Slovensku lze dohody uzavírat jen VÝJIMEČNĚ, zatímco v ČR je psáno „že zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů PŘEDEVŠÍM zaměstnanci v pracovním poměru“. Ve své práci jsem se věnovala i novelizace českého zákoníku práce, který prodloužila dobu vykonávání práce na dohody ze 100 hodin na zmíněných 300 hodin, přičemž už nelze na základě nařízení vlády určit činnosti, které se nezapočítávají do celkového po-
52
čtu hodin. Dohody o pracovní činnosti a provedení práce už také musí být uzavřeny pouze písemně, jinak jsou neplatné. Co se týká navrhovaných změn, tak ty spočívají v přesunutí části dohody o pracovní činnosti do pracovního poměru. A tou je část, ve které zaměstnanec lze na tuto dohodu může odpracovat až 20 hodin týdně. Mohl by to tak být zkrácený pracovní poměr či poloviční pracovní poměr. Nechala bych jen ustanovení, že lze dohodu o pracovní činnosti vykonávat v rozsahu 300 hodin v kalendářním roce. Naopak bych zrušila dohodu o provedení práce, jelikož z mého průzkumu vyšlo, že většina zaměstnavatelů je ráda za dlouhodobější výpomoc, a tak tyto dohody moc nevyužívají.
53
SUMMARY AND KEY WORDS Cílem této diplomové práce bylo zjištění míry využívání dohod konaných mimo pracovní poměr, tedy dohody o provedení práce a o pracovní činnosti. Z výzkumu vyplynulo, že vybrané společnosti používají dohodu o pracovní činnosti, která je také považována za druhý pracovní poměr, a to poloviční pracovní poměr, ve kterém zaměstnanec může odpracovat až polovinu týdenní pracovní doby, tedy 20 hodin. Dohodu o provedení práce používá pouze jedna z firem, a to Technické služby s.r.o, Benešov, která tak zajišťuje údržbu města v zimních měsících. Ostatní dotazované firmy používají dohodu o pracovní činnosti. Firmy nejvíce používají dohody o pracovní činnosti, protože má dlouhodobější charakter. Klíčová slova – podniky – dohoda o pracovní činnosti – dohoda o provedení práce - zákoník práce
The goal of this thesis was to discover the size of using contracts for work and contracts for services outside main job contract . Research shows that the selected companies offer contracts for work, which is considered as a second, but only half-time, job when employee can work up half of the work hours i.e. up to 20 hours per week. Technické služby s.r.o, Benešov is the only company using contrats for services for cleaning and maintaining the city in winter months. Other seleceted companies use contrats for work. Most of the companies use contracts for work due to its long-term character. Key words – companies – contract for work – contract for service – labour code
54
SEZNAM TABULEK Tabulka 1 - Firmy a využívání dohod ....................................................................... 50
55
SEZNAM LITERATURY Bednářová, Dagmar; Škodová Parmová, Dagmar. (2010). Malé a střední podnikání. České Budějovice. Bláhová, Renata.(2013). Zaměstnávání na základě DPČ a DPP. Dostupný z http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/mzdy-a-prace/zamestnavani-nazaklade-dpp-a-dpc/ Business
center.cz.
Živnostenský
zákon
č.455/1991
Sb.
Dostupné
z
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/http://business.center.cz/busi ness/pravo/zakony/zivnost/ Czechinvest.org.
Definice
malého
a
středního
podnikatele.
Dostupné
z
http://www.czechinvest.org/definice-msp Český statistický úřad. (2014). Středočeský kraj. Charakteristika kraje. Dostupné z http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje Český úřad zeměměřický a katastrální. (2015). Katastrální pracoviště Benešov. Dostupné z http://www.cuzk.cz/Urady/Katastralni-urady/Katastralni-urady/Katastralniurad-pro-Stredocesky-kraj/Katastralni-pracoviste/KP-Benesov/Katastralnipracoviste-Benesov.aspx Employment.gov.sk. (2014). Zákon č. 311/2001 Sb. Zákoník práce. Dostupné z http://www.employment.gov.sk/files/slovensky/uvod/legislativa/pracovnalegislativa/zakonnik-prace.pdf/ Ipodnikatel.cz (2014) Dohody o práci mimo pracovní poměr. Dostupné z http://www.ipodnikatel.cz/Prijem-zamestnancu/dohody-o-praci-mimo-pracovnipomer/Dohoda-o-pracovni-cinnostinbsp%E2%80%93-DPC.html Mountfield, a.s.. (2014). O společnosti. Dostupné z www.mountfield.cz Práce.cz.(2014).Brigády a přivýdělky.dostupné z http://www.prace.cz/brigady/ Srpová, Jitka, Řehoř, Václav & kolektiv. (2010). Základy podnikání. Praha: Grada Publishing. Středočeský kraj.
(2014).
Informace
o
https://www.kr-stredocesky.cz/kraj
56
Středočeském
kraji.
Dostupné
z
Technické služby Benešov, s.r.o.. (2014).
O společnosti.
Dostupné z
www.tsbenesov.cz Úplné znění. (2014). Zákoník práce č.262/2006 Sb. Sagit:Ostrava-Hrabůvka. Valmont, s.r.o. (2014). O společnosti. Dostupné z www.valmont.cz Vysokajová, Margerita; Kahle, Bohuslav; Randlová, Nataša; Hůrka, Petr & Doležílek, Jiří. (2013). Zákoník práce. Komentář. Woltera Kluwer ČR:Praha
57
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 – Dotazník Příloha č. 2 – Vzor dohody o pracovní činnosti Příloha č. 3 – Vzor dohody o provedení práce Příloha č. 4 – Vzor pracovní smlouvy Příloha č. 5 – Vzor dohody o brigádnickej práci študentov
PŘÍLOHY Příloha č. 1 Dobrý den, jsem studentkou pátého ročníku navazujícího dálkového studia a pracuji na diplomové práci založené na zkoumání využívání dohod konaných mimo pracovní poměr. Dovoluji si Vás proto požádat o vyplnění tohoto krátkého dotazníku na toto téma. Předem děkuji 1. Jak se jmenuje Vaše firma? Je Vaše firma FO, PO nebo úřadem?
2. Kolik lidí zaměstnáváte?
3. Využíváte dohody konané mimo pracovní poměr? 4. Pokud ano, využíváte dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti?
5. Kolik máte uzavřených dohod o pracovní činnosti a kolik o provedení práce máte? 6. Z jakého důvodu tyto dohody uzavíráte?
Příloha č. 2
ANO
NE
Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřeli Firma ABC, s.r.o. se sídlem, Neumannova 1967, PSČ 110 00, Praha 1. IČO 345 560 321, OR KS Praha 3, oddíl D, vložka 537 jednající Ing. Petr Soukal (dále jen „Zaměstnavatel“) a Hanou Hruškovou bytem Jiřího Franka 643, PSČ 256 01, Benešov nar. 7.7. 1991 (dále jen „Zaměstnanec“) tuto DOHODU O PROVEDENÍ PRÁCE v souladu s § 75 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění. 1. PŘEDMĚT ZÁVAZKU 1.1 Zaměstnanec se zavazuje pro zaměstnavatele vykonávat práci spočívající ve vytváření designů pro internetové stránky. 1.2 Pracovní doba zaměstnance se stanoví na rok, dle potřeby zaměstnavatele, přičemž každý tento den se pracovní doba stanoví na 2 hodiny, tedy 10 týdně. 1.3 Rozsah pracovní doby rozvrhne zaměstnavatel dle své potřeby vždy 14 dní dopředu a práce bude vykonávána výlučně v sídle zaměstnavatele, uvedeném shora. 1.4 Za práci bude zaměstnanci poskytována odměna 100 ,- Kč/hod., která je splatná do každého 15. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla práce pro zaměstnavatele zaměstnancem vykonána. 1.5 Jako den nástupu do práce se stanovuje 2.5.2015 1.6 Dohoda se uzavírá na dobu jednoho roku, tj. do prosince roku 2015
2. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
2.1 Tato dohoda, jakož i práva a povinnosti vzniklé na základě této dohody nebo v souvislosti s ní, se řídí zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a souvisejícími předpisy. 2.2 Tato dohoda se pořizuje ve 2 vyhotoveních a každá smluvní strana obdrží jeden podepsaný stejnopis. 2.3 Smluvní strany výslovně prohlašují a svým podpisem stvrzují, že tuto dohodu uzavírají svobodně, určitě a vážně, s tím, že si obsah dohody řádně přečetly a nemají k jejímu obsahu žádných námitek, ani výhrad.
V Benešově dne 28.4.2015
Zaměstnavatel .........................................
V Benešově dne 28.4.2015
Zaměstnanec .........................................
Příloha č.3 Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřeli Firma ABC, s.r.o. se sídlem, Neumannova 1967, PSČ 110 00, Praha 1. IČO 345 560 321, OR KS Praha 3, oddíl D, vložka 537 jednající Ing. Petr Soukal (dále jen „Zaměstnavatel“) a Hanou Hruškovou bytem Jiřího Franka 643, PSČ 256 01, Benešov nar. 7.7. 1991 (dále jen „Zaměstnanec“) tuto Dohodu o pracovní činnosti v souladu s § 76 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
1. PŘEDMĚT ZÁVAZKU 1.1 Zaměstnanec se zavazuje pro zaměstnavatele vykonávat práci na pozici recepční 1.2 Pracovní doba zaměstnance se stanoví 20 hodin týdně a její rozvržení určí zaměstnavatel, dle své potřeby vždy minimálně 3 dny dopředu, přičemž práce bude vykonávána výlučně v sídle zaměstnavatele, uvedeném shora / na adrese: Neumannova 1967, 110 00, Praha 1 1.3 Pracovní náplní zaměstnance bude zvedání a přepojování telefonních hovorů, vyřizování došlé korespondence, vyřizování vzkazů a uvádění hostů. 1.4 Za práci bude zaměstnanci poskytována odměna 80 ,- Kč/hod, která je splatná do každého 15. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla práce pro zaměstnavatele zaměstnancem vykonána. 1.5 Jako den nástupu do práce se stanovuje 15.4.2015 1.6 Dohoda se uzavírá na dobu neurčitou.
2. ZRUŠENÍ ZÁVAZKU 2.1 Zaměstnavatel může tuto dohodu okamžitě zrušit z důvodů uvedených v § 55 zákoníku práce. 2.2 Zaměstnanec může tuto dohodu okamžitě zrušit z důvodů uvedených v § 56 zákoníku práce. 2.3 Jednostranně může tuto dohodu zrušit zaměstnavatel i zaměstnanec, a to bez udání důvodu, s 15-denní výpovědní dobou, která počíná běžet dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně.
3. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 3.1 Tato dohoda, jakož i práva a povinnosti vzniklé na základě této dohody nebo v souvislosti s ní, se řídí zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a souvisejícími předpisy. 3.2 Tato dohoda se pořizuje ve 2 vyhotoveních a každá ze smluvních stran obdrží jeden podepsaný stejnopis. 3.3 Smluvní strany výslovně prohlašují a svým podpisem stvrzují, že tuto dohodu uzavírají svobodně, určitě a vážně, s tím, že si obsah dohody řádně přečetly a nemají k jejímu obsahu žádných námitek, ani výhrad.
V Praze dne 2.4.2015
Zaměstnavatel _____________________
V Praze dne 2.4.2015
Zaměstnanec ______________________
Příloha č.4 Pracovní smlouva Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřely smluvní strany
Obchodní název: PERSONANCE, s. r. o. Se sídlem: Žerotínova 1132/32, 130 00 Praha IČ: 15156745 OR KS Praha 3, oddíl D, vložka 567 jako zaměstnavatel a Jméno a příjmení Hana Hrušková Datum narození 7. července 1991 Bydliště Jiřího Franka 643, 256 01 Benešov jako zaměstnanec
ve smyslu § 27 a souvisejících ustanovení zákoníku práce tuto pracovní smlouvu: I. Zaměstnavatel: 1. Přijímá touto smlouvou Hanu Hruškovou do pracovního poměru se zařazením: asistentka se základní pracovní náplní: Administrativní a organizační práce pro chod společnosti Další odborné práce podle pokynů zaměstnavatele 2. Pracovní poměr vzniká dnem: 1. září 2015 a uzavírá se na dobu určitou – 12-ti měsíců Končí dnem 31. prosince 2016 Dnem nástupu do zaměstnání je: 1. září 2015
a) Místem výkonu práce je Zeleneč – Mstětice, Praha-východ b) Mzdové zařazení: 10 000,-- Kč c) Denní pracovní doba činní 8 hod., týdně 40. hod. 3. Před podpisem pracovní smlouvy seznámí zaměstnance s právy a povinnostmi, které ze smlouvy vyplývají, s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jakož i s dalšími skutečnostmi, které s výkonem práce souvisí. 4. Bude přidělovat zaměstnanci práci dle pracovní smlouvy, platit za vykonanou práci mzdu a vytvářet příslušné pracovní podmínky pro úspěšné plnění pracovních úkolů. II. Zaměstnanec 1. Při nástupu do práce doloží zaměstnavateli doklady o své odborné způsobilosti k vykonávané práci a případně se podrobí příslušné lékařské prohlídce. 2. Bude plnit všechny povinnosti zaměstnance řádně a svědomitě podle svých schopností a znalostí, dodržovat předpisy o bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, předpisy o požární bezpečnosti a jiné předpisy, s nimiž byl seznámen. 3. Bude zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se zaměstnavatele, které bys mohly ohrozit jeho obchodní zájmy (obchodní tajemství) 4. Oznámí bez průtahů zaměstnavateli všechny skutečnosti rozhodné pro poskytování příspěvků, náhrad a dalších plateb a srážek a o jejich výši. 5. Prohlašuje, že by řádně seznámen s právy a povinnostmi, které pro něj vyplývají z této pracovní smlouvy a z pracovně právních předpisů, jakož i s pracovními a mzdovými podmínkami. 6. Se zavazuje nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, zejména pak, že svým jednáním a vystupováním nepoškodí obchodní jméno zaměstnavatele. III. Všeobecná ustanovení
1. Ostatní vzájemné vztahy, neupravené podrobněji touto smlouvou, mohou být upraveny interní směrnicí a podléhají všeobecně platné pracovněprávní úpravě. 2. Smlouva byla vyhotovena ve dvou výtiscích, každý výtisk má platnost originálu a podpisem této smlouvy zaměstnanec potvrzuje, že převzal jeden výtisk této smlouvy. 3. Podmínky upravené touto smlouvou mohou být změněny jen tehdy, dohodnou-li se obě strany na změně smlouvy; tato změna musí mít písemnou formu. 4. Zaměstnanec prohlašuje, že se s obsahem interních směrnic seznámil.
Praha 15. února 2015
………………………….. zaměstnanec
………………………….. zaměstnavatel
Příloha č. 5 Dohoda o brigádnickej práci študentov uzatvorená podľa § 227 a § 228 zákona č. 311/2001 Z. z. Zákonník práce v znení neskorších predpisov medzi zamestnávateľom: názov: XYZ, a.s sídlo: 1. Mája 245, 031 01 Liptovský Mikuláš IČO: . 87609834 zapísaný v registri Okresného súdu v Liptovskom Mikuláši zastúpený: Ing. Dušan Pavlik ďalej len „zamestnávateľ“ a zamestnancom: meno a priezvisko: Hana Hrušková bytom: Podtatranského 1245, 031 01 Liptovský Mikuláš dátum narodenia: 7. Júla 1991 číslo OP: 098456234 št. príslušnosť: Slovenská ďalej len „zamestnanec“ I. Predmet dohody 1. Zamestnanec sa zaväzuje, že bude pre zamestnávateľa vykonávať tieto práce: roznos jedla, príprava nápojov, obsluhovaní zákazníkov, vedení kasy. 2. Prácu začne vykonávať počnúc dňom 1. Júna 2015 3. Dojednané práce bude vykonávať osobne v dohodnutom rozsahu pracovného času, a to 10 hodín týždenne v dňoch od 1.jůna od 14 hod. do 16 hod. v mieste: 1. Mája 245, 031 01 Liptovský Mikuláš 4. Vykonané práce odovzdá v požadovanej kvalite a množstve zamestnancovi uvedenému v článku II. ods. 3 tejto dohody.
5. Zamestnanec zodpovedá spoločnosti za škodu spôsobenú zavineným porušením povinností pri výkone práce alebo v priamej súvislosti s ním rovnako ako zamestnanec v pracovnom pomere. 6. Zamestnanec berie na vedomie, že mu nevzniká nárok na dovolenku ani na náhradu mzdy pri prekážkach v práci. 7. Zamestnávateľ sa zaväzuje vytvoriť zamestnancovi nasledujúce pracovné podmienky pre riadny a bežný výkon práce. 8. Zamestnávateľ oboznámil zamestnanca s predpismi vzťahujúcimi sa na výkon jeho prác, najmä s predpismi o ochrane zdravia pri práci. 9. Za škodu, ktorú utrpí zamestnanec pri výkone práce alebo v priamej súvislosti s ňou, poskytne zamestnávateľ zamestnancovi náhradu škody za rovnakých podmienok a v rovnakom rozsahu, ako keby bol uňho v riadnom pracovnom pomere. II. Odmena 1. Zamestnávateľ za vykonanie dohodnutých prác poskytne zamestnancovi odmenu, a to podľa dohody vo výške 400 € mesačne. 2. Táto odmena je splatná mesačne vo výplatnom termíne zamestnávateľa na účet zamestnanca, č. účtu: 000023-3227658743/0700 3. Prácu preberá a skontroluje vedúcí pobočky, paní Jarmila Klokočná. III. Platnosť dohody 1. Táto dohoda sa uzatvára na dobu určitú do 31.9.2015 2. O ďalších povinnostiach zamestnanca a spoločnosti súvisiacich s uzavretím tejto dohody platia ustanovenia § 227 Zákonníka práce. IV. Záverečné ustanovenia 1. Táto dohoda nadobúda platnosť dňom jej podpisu zmluvnými stranami. 2. Dohoda je vyhotovená vo dvoch vyhotoveniach, pričom každé vyhotovenie má platnosť originálu. Každá zmluvná strana obdrží jedno vyhotovenie.
3. Túto dohodu je možné meniť a dopĺňať len formou písomných dodatkov. V otázkach touto dohodou neupravených sa použijú subsidiárne ustanovenia zákona č. 311/2001 Z. z. Zákonník práce v znení neskorších predpisov. 4. Zmluvné strany si dohodu prečítali, jej obsahu, právam a povinnostiam z nej vyplývajúcim porozumeli, pričom na znak súhlasu s jej obsahom a so skutočnosťou, že dohodu neuzavreli v tiesni, pod nátlakom alebo za nápadne nevýhodných podmienok, ju vlastnoručne podpisujú.
Príloha
č. 1 Potvrdenie štatútu študenta
V Liptovský Mikuláš dňa 25.5.2015
......................... zamestnanec
......................... zamestnávateľ
