Anotace předmětů 1. OBSAH

Anotace předmětů 1. OBSAH 1.1. Předměty/Moduly 1.1.1. Povinné Cizí jazyk Matematika I Deskriptivní geometrie Tělesná výchova I Informatika Architektura inţenýrských staveb Pozemní stavitelství Stavební stroje a elektrotechnika Geodézie Geologie Mechanika zemin Zakládání staveb Pruţnost a pevnost Statika I Betonové konstrukce a stavby Zkušebnictví a technologie Dřevěné a kovové konstrukce Všeobecná ekonomie Základy podnikové ekonomiky Organizace a řízení staveb Veřejné stavební právo 1.1.2. Povinně volitelné Aplikace GPS ve stavebnictví Katastr nemovitostí a pozemkové úpravy Kreslící systémy Matematika II Seminář z deskriptivní geometrie Statika II Technické zařízení budov Tělesná výchova II Fyzika Základy stavební mechaniky 1.1.2.1. Blok specializačních modulů – dopravní stavitelství Stavba silnic a dálnic Městské komunikace Ţelezniční stavby Mosty Podzemní stavby Dopravní inţenýrství Konstrukční projekt 1.1.2.2. Blok specializačních modulů – vodohospodářské stavby Stavby hydrotechnické Krajinné inţenýrství Vodárenství a úprava vody Stokování a čištění odpadních vod Vodohospodářský provoz Konstrukční projekt Hydrologie a hydraulika

3 3 3 8 11 13 14 16 18 21 22 24 26 28 30 32 34 37 38 41 43 45 47 49 49 50 52 54 56 58 60 63 64 66 68 68 70 72 74 76 78 80 82 82 84 86 88 90 92 94

Vzdělávací program vyšší odborné školy VOŠ stavební a SŠ stavební Vysoké Mýto, Komenského 1/II, 566 19 VYSOKÉ MÝTO

1.1.3. Volitelné Další cizí jazyk Matematika III 1.1.4. Odborná praxe 1.1.5. Kurz výuky geodézie v terénu 1.1.6. Kurz ochrany člověka za mimořádných okolností

96 96 97 99 101 102

Strana 2/103


Předměty/Moduly 1.1.1. Povinné NÁZEV

Cizí jazyk

KÓD MODULU:

CIJ-A-P

NOMINÁLNÍ DÉLKA:

212 hodin

POČET KREDITŮ:

2 + 2 + 2 +3 +2

TYP MODULU: VSTUPNÍ

Povinný

PLATNOST:

od 1. 9. 2008

MODULU/PŘEDMĚTU:

PŘEDPOKLADY:

----

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Výuka navazuje na znalosti absolventů středních škol, rozvíjí je a prohlubuje. Smyslem modulu je připravit studenty tak, aby se byli schopni v praxi orientovat v anglickém (německém) jazykovém prostředí a byli schopni komunikovat v cizím jazyce (anglickém jazyce, německém) v rámci své odbornosti. Cílem modulu je zopakování a upevnění gramatiky, základních konverzačních obratů a frází, rozšíření slovní zásoby a rozvoj schopnosti porozumět cizojazyčnému odbornému textu v oblasti dopravního inţenýrství nebo vodního hospodářství. Dalším cílem modulu je navázat na učivo modulu anglický jazyk (německý jazyk) s důrazem na rozvoj řečových dovedností – mluveného projevu, jeho přesnosti a plynulosti, komunikace v daném jazyce. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: se v cizím jazyce samostatně a přiměřeně orientuje v profesní oblasti; uţívá základní terminologii v jazykové komunikaci v odborném výkladu, četbě i mluveném projevu; ovládá jazykově gramaticky správný písemný projev na úrovni dosaţeného vzdělání. OBSAH MODULU: Anglický jazyk 1. ročník – 1. období

přednášky: cvičení:

--2 hodiny týdně

1. Opakování všeobecného jazyka – úroveň středně pokročilí 1.1. Časy přítomné 1.2. Časy minulé, trpný rod 1.3. Vyjádření budoucnosti 1.4. Čas předpřítomný 1.5. Způsobová slovesa 1.6. Přídavná jména, příslovce 1.7. Základní větné konstrukce 2. Základy odborné angličtiny 3. School subjects, My studies 4. Testy 1. ročník – 2. období


--2 hodiny týdně

1. Základy odborného jazyka 1.1. Properties of building materials 1.2. Building materials 1.3. Structural systems Strana 3/103


1.4. Tradesmen, their work and tools 1.5. Actions in sequence 1.6. Building machines 1.7. Safety rules 2. Konverzační témata 2.1. Odpověď na inzerát, ţivotopis, osobní pohovor při přijetí do zaměstnání 3. Práce s odborným textem 4. Testy 2. ročník – 3. období


--3 hodiny týdně

1. Průběţné rozšiřování slovní zásoby a frazeologie z oblasti vodohospodářských a dopravních staveb a rozvíjení vyjadřovacích schopností a schopnosti porozumět textu a mluvenému projevu v tématech: 1.1. Roads 1.2. Bridges 1.3. Tunnels 1.4. Railways 1.5. Basics of water engineering 1.6. Water supply 2. Práce s odborným textem 3. Tests 2. ročník – 4. období


--4 hodiny týdně

1. Průběţné rozšiřování slovní zásoby a frazeologie z oblasti vodohospodářských a dopravních staveb 1.1. Sewage, sewerage, drainage 1.2. WWP 1.3. Dams 1.4. Navigation of rivers 1.5. Water transport 1.6. Revitalisation 1.7. Water Boards in ČR, their tasks 2. Práce s odborným textem 3. Tests 3. ročník – 5. období


--4hodiny týdně

1. Procvičování a rozšiřování slovní zásoby z oblasti stavebnictví, řízení podniku, ţivotního prostředí, studia 1.1. Soil mechanics 1.2. Surveying 1.3. A company 1.4. Engineering and enviromental problems 1.5. Actual project 1.6. Lay-out, plan schneme 1.7. Outstanding structures 2. Práce s odborným textem 3. Opakování NĚMECKÝ JAZYK 1. ročník – 1. období:

přednášky:

--Strana 4/103


cvičení: 2 hodiny týdně 1. Opakování a procvičování všeobecného jazyka (gramatiky, slovní zásoby) – úroveň středně pokročilí 1.1. Přít. čas sloves 1.2. Slovosled, členy 1.3. Skloňování podst. jmen 1.4. Slovesné předpony předloţky 1.5. Zákl. a řadové číslovky 1.6. Osobní a přivl. zájmena 1.7. Zápory, wer, was 1.8. Neurčité podměty 1.9. Vyjadřování času 1.10. Předloţky v časových údajích 1.11. Skloňování přídavných jmen 1.12. Souvětí souřadné a všechny druhy vedlejších vět 1.13. Vazby sloves s předloţkami 1. ročník – 2. období:


--2 hodiny týdně

1. Opakování a procvičování dalších gramatických jevů a slovní zásoby všeobecného jazyka 1.1. Préteritum a perfektum všech druhů sloves 1.2. Zájmenná příslovce 1.3. Skloňování vlastních a geografických jmen 1.4. Stupňování přídavných jmen a příslovcí 1.5. Míry, váhy 1.6. Tvary eins, keins, meins 1.7. Zájmena ukazovací neurčitá, einander 1.8. Zpodstatnělá přídavná jména 1.9. Zpodstatnělý infinitiv 2. ročník – 3. období:


--3 hodiny týdně

1. Základy odborného jazyka 1.1. Studium an Fachschulen für Bauwesen 1.2. Grundfächer des Bauwesens 1.3. Grundelemente eines Baues 1.3.1. Baustoffe 1.3.2. Bauarbeiten 1.3.3. Baumaschinen 1.3.4. Beton (Betonkonstruktionen, Beton – und Eisenarbeiten) 2. Procvičování obtíţných gramatických struktur, četba a práce s odborným textem 2.1. Trpný rod ve všech časech 2.2. Infinitiv s zu 2.3. Příčestí minulé jako přívlastek a rozvitý přívlastek s příčestím minulým 2. ročník – 4. období:

přednášky: cvičení: 1. Základy odborného jazyka 1.1. Spannbeton 1.2. Geodäsie 1.3. Hauswasserleitung 1.4. Hauskanalisation

--4 hodiny týdně

Strana 5/103


1.5. Ortsentwässerung 2. Procvičování obtíţných gramatických struktur, četba a práce s odborným textem 2.1. Konjunktiv préterita 2.2. Opis würde + infinitiv 2.3. Plusquamperfektum 2.4. Zkracování vedlejších vět 2.5. Příčestí přítomné a gerundivum 3. ročník – 5. období:


--4 hodiny týdně

1. Procvičování a rozšiřování slovní zásoby z oblasti vodních a dopravních staveb, řízení podniku. Práce s odborným textem, nácvik odborného překladu v rámci probíraných tematických okruhů 1.1. Grabenloser Leitungsbau 1.2. Gleisbau 1.3. Magnetbahn, moderne Eisenbahnsysteme 1.4. Eurotunnel 1.5. Straßenbau 1.6. Wasserwege 1.7. Wasserstraßenkreuz Magdeburg 1.8. Wasserversorgung 1.9. Abwasserreinigung 1.10. Fachrichtung und Bildungsweg 1.11. Praktikumerfahrungen 1.12. Stellenbewerbung ZPŮSOB UKONČENÍ: 1. 2. 3. 4. 5.

období: zápočet období: zápočet období: zápočet období: zápočet a zkouška období: zápočet Modul je součástí absolutoria.

Strana 6/103


DOPORUČENÁ LITERATURA: Anglický jazyk Základní: RAYMOND MURPHY. English Grammar in Use. Cambridge University Press, 1991 KASÍKOVÁ, S.; HORKÁ, H.; SEDLÁKOVÁ, V.; VOBESKÁ, M. English for Civil Engineering, Praha: ČVUT, 2005 JILEMNICKÁ, L.; JOHNOVÁ, J.; NIVENOVÁ, R.; PETERKOVÁ, V. English for Civil Engineering, (Enviromental Issues). Praha: ČVUT, 2001 JAMMES CUMMING. Architecture and Building Construction. Longman, 1985 Rozšiřující: JAMES H. MACLEAN; JOHN S. SCOTT. The Penguin Dictionary of Building. The Penguin Books, 1993 JOHN S. SCOTT. The Penguin Dictionary of Civil Engineering. The Penguin Books,1991 Německý jazyk Základní: HÖPPNEROVÁ, V. Deutsch an der UNI.Praha:Ekopress,2003.ISBN 80-86119-66-1. JUSTOVÁ, H. Wir üben deutsche Gramatik. 5. vydání. Praha: Fragment, 2000. ISBN 80-7200-422-0. DUSILOVÁ A KOL. Cvičebnice německé gramatiky. Praha: Polyglot, 1994. ISBN 80901720-1-6. Fraus ilustrovaný studijní slovník německo-český a česko-německý. Plzeň: Fraus, 2006. ISBN 80-7238-417-1. DORČÁKOVÁ; SEDLÁČKOVÁ. Odborná němčina pro školy se stavebním zaměřením. České Budějovice: Kopp, 2006. ISBN 80-7232-281-8. KEJVANOVÁ, ANTONIE A KOL. Německo – český a česko – německý stavební a architektonický slovník. Plzeň: Fraus, 2001. ISBN 80-7238-124-5. MAIER; ŢEMLIČKOVÁ. Deutsch für Bauingenieurwesen. Praha: ČVUT, 1995. HANÁKOVÁ; DRESSEL. Deutsch im Bauwesen. Praha: ČVUT, 2004. ZOLLER; KÖHLER. Fachstufen Bau – Tiefbau, Technologie. 6. přeprac. vydání. Hamburg: Handwerk und Technik, 1993. ISBN 3.582.03575-1. Rozšiřující: FANDRYCH; TALLOWITZ. Klipp und Klar. Stuttgart: Klett International, 2000. ISBN 3-12-675326-4

Strana 7/103


NÁZEV MODULU: NOMINÁLNÍ DÉLKA: TYP MODULU: VSTUPNÍ PŘEDPOKLADY:

Matematika I

KÓD MODULU:

MAT-A-P

176 hodin

POČET KREDITŮ:

4+5

Povinný

PLATNOST:

od 1. 9. 2008

---

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu poskytuje poznatky a dovednosti z oblasti infinitezimálního počtu (diferenciální počet v zimním semestru, integrální počet v letním). Přednáška není jen pouhým seznámením s matematickými větami a poučkami, vţdy je předloţen i důkaz nebo alespoň jeho nástin; přesto je důraz poloţen spíše na názornost neţ na matematickou přesnost; prostor je věnován i zdůraznění praktických dopadů na konkrétní pouţití vět při výpočtech. Štědrá dotace hodin ve cvičeních je věnována samostatné práci studentů na příkladech, případně hlubšímu porozumění některým tvrzením či důkazům z přednášek. Studenti jsou tak seznámeni s matematickou stránkou skutečností známých z fyziky i pouţívaných v běţné technické praxi. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: orientuje se v základních pojmech; má přehled o infinitezimálním počtu; pruţně ovládá integrální i diferenciální počet jedné proměnné v běţných případech elementárních funkcí; samostatně aplikuje tyto dovedností pro řešení dalších úloh. OBSAH MODULU: 1. ročník - 1. období:


3 hodiny týdně 3 hodiny týdně

Přednášky: 1. REÁLNÁ FUNKCE JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ 1. Základní pojmy 1.1. Definiční obor, obor hodnot, graf 1.2. Vlastnosti funkcí (omezenost, monotonie, apod.) 1.3. Přehled elementárních funkcí, příslušné rovnice a nerovnice 2. Limita a spojitost funkce 2.1. Limita v nevlastním bodě 2.2. Limita ve vlastním bodě 2.3. Spojitost funkce 3. Derivace a diferenciál funkce 3.1. Pojem derivace, její geometrický a fyzikální význam 3.2. Základní věty o derivacích, derivace sloţené funkce 3.3. Derivace vyšších řádů 3.4. Diferenciály funkce 3.5. Průběh funkce 3.6. L´Hospitalovo pravidlo Cvičení: 2. REÁLNÁ FUNKCE JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ 1. Základní pojmy 1.1. Definiční obor, obor hodnot, graf Strana 8/103


1.2. Vlastnosti funkcí (omezenost, monotonie, apod.) 1.3. Přehled elementárních funkcí, příslušné rovnice a nerovnice 2. Limita a spojitost funkce 2.1. Limita v nevlastním bodě 2.2. Limita ve vlastním bodě 2.3. Spojitost funkce 3. Derivace a diferenciál funkce 3.1. Pojem derivace, její geometrický a fyzikální význam 3.2. Základní věty o derivacích, derivace sloţené funkce 3.3. Derivace vyšších řádů 3.4. Diferenciály funkce 3.5. Taylorův rozvoj funkce 3.6. Průběh funkce 3.7. L´Hospitalovo pravidlo 1. ročník - 2. období:



Přednášky: 1. Primitivní funkce, neurčitý integrál 1.1. Primitivní funkce a její souvislost s integrálem 1.2. Integrace metodou Per partes 1.3. Integrace uţitím substitucí 2. Určitý integrál 2.1. Vlastnosti a výpočet určitého integrálu 2.2. Uţití určitého integrálu v geometrii a fyzice (obsah rovinného obrazce, délka křivky, objem a povrch rotačního tělesa, statické momenty a těţiště) 3. Lineární algebra 3.1. Základy vektorového počtu, skalární, vektorový a smíšený součin, lineární prostory 3.2. Matice, hodnost matice, inverzní matice, základní početní operace 3.3. Determinanty 3.4. Vlastní čísla a vlastní vektory matice 3.5. Řešení soustav lineárních rovnic - Gaussova eliminační metoda, Crammerovo pravidlo Cvičení: 1. Primitivní funkce, neurčitý integrál 1.1. Primitivní funkce a její souvislost s integrálem 1.2. Integrace metodou Per partes 1.3. Integrace uţitím substitucí 2. Určitý integrál 2.1. Vlastnosti a výpočet určitého integrálu 2.2. Uţití určitého integrálu v geometrii a fyzice (obsah rovinného obrazce, délka křivky, objem a povrch rotačního tělesa, statické momenty a těţiště) 3. Lineární algebra 3.1. Základy vektorového počtu, skalární, vektorový a smíšený součin, lineární prostory 3.2. Matice, hodnost matice, inverzní matice, základní početní operace 3.3. Determinanty 3.4. Vlastní čísla a vlastní vektory matice 3.5. Řešení soustav lineárních rovnic - Gaussova eliminační metoda, Crammerovo pravidlo ZPŮSOB UKONČENÍ: 1. 2.

období: zápočet a zkouška období: zápočet a zkouška

Strana 9/103


DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: POLÁK, J. Středoškolská matematika v úlohách I. Praha: Prométheus, 1996 POLÁK, J. Středoškolská matematika v úlohách II. Praha: Prométheus, 1999 BRABEC, J.; MARTAN, F.; ROZENSKÝ, Z. Matematická analýza I. Praha: SNTL, 1989 PETÁKOVÁ, J. Matematika – příprava k maturitě a k přijímacím zkouškám na Vysoké školy. Praha: Prométheus, 2002 Doplňující: POLÁK, J. Přehled středoškolské matematiky. Praha: SPN, 1991 Rozšiřující: DĚMIDOVIČ, B. P. Sbírka úloh a cvičení z matematické analýzy. Havlíčkův Brod: Fragment, 2003 HNÍK, V.; KOPŘIVOVÁ, H. Matematika I. Praha: ČVUT, Fakulta architektury, 1996 HNÍK, V.; KOPŘIVOVÁ, H. Matematika II. Praha: ČVUT, Fakulta architektury, 1996 NESTUDA, J.; KRAČMAR, S. Sbírka příkladů z matematiky I, Praha: ČVUT, Fakulta strojní, 1995

Strana 10/103


NÁZEV MODULU/PŘEDMĚTU:

NOMINÁLNÍ DÉLKA: TYP MODULU: VSTUPNÍ PŘEDPOKLADY:

Deskriptivní geometrie

KÓD MODULU:

DEG-A-P

64 hodin Povinný

POČET KREDITŮ: PLATNOST:

2+2 od 1. 9. 2008

---

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu poskytuje studentům vědomosti a intelektuální dovednosti konstruktivního zobrazování rovinných a prostorových útvarů v rovinných obrazech. Navazuje na poznatky z geometrie a rozšiřuje je pro potřebu stavebního technika s vyšším odborným vzděláním. Cíle jsou zaměřeny na dovednost přesného grafického vyjádření představy, rozvíjí prostorové představivosti studentů. Důleţitým cílem je výchova k přesnosti, pečlivosti grafického projevu, získání návyku k pracovní kázni. Studenti jsou vedeni k dodrţování charakteru technické dokumentace (formát, popisové pole, jednotná úprava). Důraz je kladen na přesnost, úplnost a srozumitelnost grafického projevu – návyk studenti zúročí ve cvičeních z pozemního stavitelství i jiných technických modulech. Deskriptivní geometrie je praktická disciplína, která se snaţí svými metodami a svou stavbou význačně přispět k rozvoji prostorové představivosti, tvůrčích schopností a logického myšlení. Modul deskriptivní geometrie obsahuje v podstatě dvě oblasti: zobrazovací metody a syntetickou geometrii křivek a ploch. Úkolem první oblasti je seznámit studenty se všemi běţně uţívanými zobrazovacími metodami, které mohou být uţitečné pro praxi technika. Úkolem druhé oblasti je seznámení s geometrickými vlastnostmi, způsoby zobrazení a uţitím křivek (rovinných i prostorových) a ploch. Výběr a rozsah látky je zaměřen na technicky významné křivky a plochy se zřetelem k jejich praktické aplikaci ve stavebních oborech. U grafických prací je preferováno ruční rýsování, při němţ mohou studenti prokázat svůj smysl pro přesnost, trpělivost, poctivost a estetické cítění. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: zvládne základní úlohy jednotlivých promítání a jejich pouţití při řešení komplexních úloh; zná zásady pravoúhlého, kosoúhlého a kótovaného promítání; zvládne teoretické řešení střech; ovládá konstrukci topografických ploch. OBSAH MODULU: 1. ročník - 1. období:


--2 hodiny týdně

1. Stereometrie 1.1. Bod, přímka, rovina – základní polohové a metrické vztahy 1.2. Řezy krychle a jehlanu ve volném rovnoběţném promítání 1.3. Principy a druhy promítání 2. Mongeovo promítání 2.1. Základní úlohy - bod, přímka, rovina 2.2. Průměty rovinných obrazců a těles, otáčení roviny, afinita 2.3. Hranol, hranolová plocha – konstrukce tělesa ze zadaných prvků, řezy, sítě 2.4. Jehlan, jehlanová plocha – konstrukce tělesa ze zadaných prvků, řezy, kolineace, sítě 2.5. Konstrukce s vyuţitím pomocné průmětny 2.6. Elipsa, průměty kruţnice 1. ročník - 2. období:

přednášky:

--Strana 11/103


cvičení:

2 hodiny týdně

1. Kuţelosečky – ohniskové vlastnosti 2. Mongeovo promítání 2.1. Válec, válcová plocha, kuţel, kuţelová plocha, koule, kulová plocha 2.2. Řezy těles 2.3. Průsečíky přímky s tělesem 2.4. Průniky ploch 3. Kosoúhlé promítání 3.1. Princip zobrazení, bod, přímka, rovina – základní polohové konstrukce 3.2. Přiřazené Mongeovo promítání – zobrazení tělesa s podstavou v souřadné rovině 4. Kótované promítání 4.1. Bod, přímka, rovina - základní konstrukce 4.2. Zobrazení těles 5. Teoretické řešení střech 5.1. Půdorys, nárys a kosoúhlý průmět střechy 5.2. Zastavěné části a štíty 5.3. Odvodnění plochých střech a dvorů 6. Topografické plochy – základní pojmy a konstrukce ZPŮSOB UKONČENÍ: 1. 2.

období: klasifikovaný zápočet období: zápočet a zkouška

DOPORUČENÁ LITERATURA: KORCH, J.; MÉSZÁROSOVÁ, K. Deskriptivní geometrie pro první ročník SPŠ stavebních. Praha: SNTL, 1987 DRÁBEK, K.; HARANT, F.; SETZER, O. Deskriptivní geometrie I. Praha: SNTL, 1982 URBAN, A. Deskriptivní geometrie I. Praha: SNTL, ALFA, 1982 MACHALA, F.; SROVNAL, J. Konstrukční geometrie, skriptum. Olomouc: UP, 1989 MUSÁLKOVÁ, B. Deskriptivní geometrie II pro 2. ročník SPŠ stavební. Praha: Sobotáles, 2000 TONGEL, A.; FRIČOVÁ, A.; MELICHERČÍKOVÁ, M. Deskriptivní geometrie pro2. ročník SPŠ stavebních. Praha: SNTL, 1987

Strana 12/103




Tělesná výchova I

KÓD MODULU:

TEV-A-P

64 hodin Povinný


1 od 1. 9. 2008

---

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Modul tělesná výchova má nezastupitelnou úlohu při výchově jedince. Jejím hlavním cílem je přispívat k všestrannému harmonickému rozvoji studentů, upevňováním zdraví rozvojem pohybových schopností, prohlubováním pohybových dovedností a vědomostí tvořících součást tělesné kultury a formováním pozitivních vlastností osobnosti. Cílem modulu tělesná výchova je prohloubení a upevnění získaných pohybových dovedností a vědomostí ve zvoleném sportovním odvětví. Dále vybudovat a udrţet fyzikou zdatnost pro bezpečné plnění zadaných úkolů při sportovní činnosti. Studenti získají základní informace o zásadách sportovního tréninku a budou schopni vést tréninkovou jednotku. Zvládnou pravidla zvoleného sportu tak, aby byli schopni vést sportovní utkání z pozice rozhodčího. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: má pohybové dovednosti a znalosti ve zvoleném sportovním odvětví; udrţuje si fyzickou zdatnost; orientuje se v pravidlech zvoleného sportu a je schopen vést sportovní utkání z pozice rozhodčího; má základní znalosti o zásadách sportovního tréninku a je schopen vést tréninkovou jednotku. OBSAH MODULU: 1. ročník – 1. období


--2 hodiny týdně

1. ročník – 2. období


--2 hodiny týdně

Dle osobního výběru budou studenti rozděleni do sportovních skupin: 1. 2. 3. 4. 5.

Volejbal (VO) Florbal (FL) Basketbal (BA) Futsal (FU) Aerobic (AE)

Poznámka: dle zájmu je dále moţno rozšířit skupiny na nohejbal, badminton a posilování. Ve výuce, která bude navazovat na prohlubování a upevňování pohybových dovedností a herních návyků, se téţ zaměříme na regenerační, rehabilitační a revitalizační systémy, které přivádějí jedince k tvořivému vztahu k tělesné kultuře a pomáhají vytvářet zásadní návyky pro praktický ţivot. ZPŮSOB UKONČENÍ: 1. období: zápočet 2. období: zápočet DOPORUČENÁ LITERATURA: ---

Strana 13/103


NÁZEV

Informatika

KÓD MODULU:

INF-A-P

NOMINÁLNÍ DÉLKA:

146 hodin

POČET KREDITŮ:

2+2+2+ 2 +2


Povinný

PLATNOST:

od 1. 9. 2008

MODULU/PŘEDMĚTU:

PŘEDPOKLADY:

---

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo poskytuje studentům poznatky v oblastech struktury počítače a operačních systémů. Prohlubuje znalosti práce s internetem, elektronickou poštou. Zvláštní pozornost je věnována tabulkovému procesoru Excel, relačnímu databázovému systému Access a systémům Cad, Autocad. Studenti se učí vytvářet www stránky. Učivo navazuje a rozšiřuje poznatky získané při studiu na střední škole. Získané poznatky student vyuţije v dalším studiu např. v modulu konstrukční projekt a při zpracovávání absolventské práce. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: je seznámen se strukturou počítače a jeho periferními zařízeními; umí vyhledávat informace na internetu, vyuţívat elektronickou poštu; ovládá základní i sloţitější aplikace v programu Excel, Access a Autocad; dokáţe vytvořit vlastní www stránky a prezentuje se na internetu; aplikuje získané znalosti z oblasti ekonomického softwaru. OBSAH MODULU: 1. ročník - 1. období:


--2 hodiny týdně

1. Struktura počítače, operační systémy 1.1. Definice a vymezení pojmů 1.2. Periferní zařízení 1.3. Počítačové sítě 2. Internet 2.1. Internetový slovník, připojení 2.2. Práce s katalogem, aukce, obchod, sluţby, vyhledávání 2.3. Elektronická pošta, interaktivní komunikace, FTP 3. Tabulkový procesor EXCEL 3.1. Vytvoření a formátování pracovního sešitu 3.2. Vzorce, funkce, grafy 3.3. Analýza údajů

1. ročník - 2. období:

1. 2. 3. 4.


--2 hodiny týdně

Teoretický základ - systémy CAD obecně Seznámení se systémem AUTOCAD Sloţitější aplikace Rozšíření aplikací na stavební výkresy



--2 hodiny týdně

1. Relační databázový systém ACCESS 1.1. Teoretický základ Strana 14/103


1.2. Tabulky 1.3. Dotazy 1.4. Formuláře 1.5. Sestavy 1.6. Vytvoření jednoduché databáze



--2 hodiny týdně

1. Vytváření WWW stránek 1.1. Standardy pro web 1.2. Strukturování a formátování stránek 1.3. Styly, odkazy, tabulky, grafika 1.4. Samostatné projekty 3. ročník - 5. období:


--2 hodiny týdně

1. Aplikace ekonomických software 1.1. Účetnictví, fakturace, mzdy 1.2. Ekonomická rozvaha 1.3. Daňové rozpočty Poznámka: Odborné software budou pouţívány dle zvolených specializací (DOS, VOS) takto: - ROADPAC, INPAC - zaměření DOS - WINPLAN – zaměření VOS ZPŮSOB UKONČENÍ: 1. 2. 3. 4 5.

období: období: období: období: období:

zápočet zápočet zápočet klasifikovaný zápočet zápočet

DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: MINASI, M. Velký průvodce hardwarem. Praha:Grada, 2005. ISBN 8024702738 HLAVENKA, J. Poznáváme internet. Praha: Computer press, 1996. ISBN 80-2510753-1 PŮŢMANOVÁ, R. Moderní komunikační sítě od A do Z. Praha:Computer press, 2006. ISBN 80-251-1278-0 PECINOVSKÝ, J. Excel 2002. Praha: Grada, 2001. ISBN 80-247-0150-2 FOŘT, P.; KLETEČKA, J. Učebnice Autocadu 2002. Praha:Computer press, 2002. ISBN 8072266799 PÍSEK, S. Access 2003. Praha:Grada, 2003. ISBN 80-247-0788-8 Doplňující: PECINOVSKÝ, J. Excel v příkladech. Praha:Grada,2001. ISBN 80-247-0030-1 SATRAPA, P. Vytváření WWW stránek. Praha: Jednota školských informatiků, učební text, 2004. Rozšiřující: PÍSEK, S. HTML – tvorba jednoduchých internetových stránek. Praha:Grada, 2005. ISBN 80–247–0094–8 VRÁTIL, Z. Postavte si PC. Praha: BEN-technická literatura, 2005. ISBN 8073000563 Strana 15/103




Architektura inţenýrských staveb

KÓD MODULU:

AIS-A-P

32 hodin Povinný


2 od 1. 9. 2008

---

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu je sestaveno tak, aby poskytlo studentům základní, ale ucelené vědomosti o vývoji architektury a základních charakteristikách slohů. Cílem modulu je formovat studenta nejen rozšířením vědomostí, ale komplexně – mravně, společensky a kulturně. Má vypěstovat cit pro estetickou a výtvarnou stránku staveb, jejich vliv na inţenýrská díla, úctu k hodnotám, vytvořeným přírodou a lidmi. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: chápe souvislosti vzniku a vývoje architektury a jednotlivých slohů a období; zařazuje stavby do jednotlivých architektonických slohů na základě znalosti základních charakteristik. OBSAH MODULU: 1. ročník - 1. období:

přednášky: 2 hodiny týdně cvičení: ---

1. Úvod do architektury 1.1. Podmínky vzniku a vývoje ţivotního slohu 1.2. Architektura - technika + umění 1.3. Architektura a tvorba ţivotního prostředí 2. Architektura pravěku a starověku 2.1. Předdějinné stavitelství, stavební umění Egypta, stavební umění Mezopotámie 2.2. Architektura – egejská oblast 2.2.1. Antické Řecko 2.2.2. Antický Řím 2.3. Inţenýrské stavby starověku 3. Architektura středověku 3.1. Architektura starokřesťanská, byzantská, staroruská, islámská, předrománská 3.2. Románská architektura 3.3. Gotická architektura 3.3.1. Stavební druhy 3.3.2. Stavební technika 3.3.3. Středověký urbanismus 3.3.4. Inţenýrské stavby středověku – fortifikace 3.3.5. Naše země ve středověku 4. Architektura novověku 4.1. Renesance 4.1.1. Podmínky vzniku 4.1.2. Nový výtvarný názor 4.1.3. Stavební druhy 4.1.4. Stavební technika 4.1.5. Itálie 4.1.6. Evropa 4.1.7. Naše země 4.1.8. Urbanismus 4.1.9. Ren. aţ ideální město 4.1.10. Inţenýrské stavby 4.2. Baroko a rokoko Strana 16/103


4.2.1. Zrod baroka – baroko klasicistní 4.2.2. Dynamické stavební druhy 4.2.3. Stavební technika 4.2.4. Rokoko – urbanismus 4.2.5. Inţenýrské stavby 4.3. Architektura 18. a 19. století 4.3.1. Nová doba 4.3.2. Podmínky 4.3.3. Techniky 4.3.4. Představy 4.3.5. Evropa a Amerika 4.4. Klasicismus 4.4.1. Vliv antiky a filozofie racionalismu 4.4.1.1. Počátky ţelezných konstrukcí 4.4.1.2. Empír a pozdní klasicismus 4.4.1.3. Romantismus 4.4.1.4. Tvorba krajiny – parky 4.4.1.5. Historismus druhé poloviny 19. století 4.4.1.6. Novorenesance 4.4.2. Eklektismus – inţenýrské stavby 18. a 19. století – ţeleznice 4.5. Architektura 20. století 4.5.1. Moderní architektura 4.5.1.1. Výškové stavby 4.5.1.2. Nové konstrukce a technologie 4.5.1.3. Nové stavební teorie 4.5.1.4. Modern style 4.5.1.5. Art nouveau 4.5.1.6. Jugendstill 4.5.1.7. Secese 4.5.1.8. Individualismus 20. léta. 4.5.2. Architektura avantgarda 4.5.2.1. Purismus 4.5.2.2. Konstruktivismus 4.5.2.3. Funkcionalismus 4.5.2.4. Mezinárodní styl 4.5.2.5. Architektura poválečná aţ 70. léta 4.5.2.6. Soudobá architektura a její vývoj, zaměření na inţenýrské stavby ZPŮSOB UKONČENÍ: 1.

období: zápočet

DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: BUKOVSKÝ; HAAS. Dějiny stavitelství. Brno: Cerm, 1993. ISBN 80-900590-4-X STAŇKOVÁ; SEDLÁŘOVÁ; POŠVA; VODĚNA. Architektura v proměnách tisíciletí. Praha: Sobotáles, 2005. ISBN 80-86817-10-5 Doplňující: KOCH W. Evropská architektura, Encyklopedie od antiky po současnost. Praha: IKAR, 1998. ISBN 80-7202-388-8 DUDÁK, V. Encyklopedie světové architektury I a II. Praha: BASET, 2000. ISBN 8086223-06-X Učební texty vysokých škol, VÚT Brno a ČVUT Praha, fakulta stavební Rozšiřující: SIR HUGH CASSOU. Dějiny architektury. Praha: Odeon, 1998. ISBN 80-207-0185-0 ŠPAČEK. Dějiny umění. Praha: ARGO, 1998. ISBN 80-7203-0760-0

Strana 17/103




Pozemní stavitelství

KÓD MODULU:

POS-A-P

96 hodin Povinný


3+4 od 1. 9. 2008

---

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu pozemní stavitelství je rozvrţeno do 2. období 1. ročníku. Výuka probíhá formou přednášek a cvičení. V 1. období se jedná především o vytvoření teoretického základu vědomostí o stavebních konstrukcích hrubé stavby. Ve 2. období se výuka zaměřuje na montované stavby, izolace, typologii, legislativu a plánování. Při výuce vyuţívá vědomostí z ostatních odborných i přírodovědných modulů a poukazuje se na jejich vzájemnou provázanost. Cíle vyučovacího modulu se zaměřují na výchovu a vzdělávání budoucích stavebních techniků, kteří se budou pohybovat v oblasti navrhování a realizaci staveb. Důleţitá je výchova k přesnosti a pečlivosti, k systematickému postupu v práci i studiu, k dodrţování norem a předpisů. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: zná jednotlivé konstrukční systémy pozemních staveb; orientuje se v problematice stavebnictví, plánování a legislativě; kategorizuje zásady hygieny, bezpečností práce, poţární ochrany staveb; samostatně řeší problematiku pozemního stavitelství v souvislostech konstrukčních, technologických, materiálových, ekonomických, ekologických apod.; uplatňuje hlediska péče o ţivotní prostředí v různých oblastech stavební činnosti; respektuje zásady péče o památkově chráněné objekty; vypracovává jednoduchou projektovou dokumentaci. OBSAH MODULU: 1. ročník - 1. období:


Přednášky: 1. Díly stavby, konstrukční systémy vícepodlaţních staveb. Konstrukční systémy jednopodlaţních halových staveb 2. Stěnové konstrukční systémy – nosné stěny 2.1. Poţadavky funkční, konstrukční, materiálové 2.2. Zděné nosné stěny (zdivo cihelné, tvárnicové, kamenné, betonové, smíšené) 2.3. Montované svislé nosné konstrukce 3. Základy poz. staveb (plošné, hlubinné) 4. Otvory v nosných stěnách 4.1. Okenní, dveřní, vratové 4.2. Nadpraţí, věnce 5. Vodorovné nosné konstrukce 5.1. Funkční a statické poţadavky 5.2. Tradiční stropy (klenby, dřevěné stropy) 5.3. Monolit. ţelbet. stropy 5.4. Montované stropy, polomontované stropy (nosníkové, keramické) 5.5. Ocelové a ocelobetonové stropy 6. Konstrukce převislé a ustupující 6.1. Konstr. řešení, problematika tep. mostů 7. Komínová a ventilační tělesa 7.1. Zásady pro navrhování a provádění Strana 18/103


8. Schodiště 8.1. Funkční a statické poţadavky, rozdělení 8.2. Návrh schodiště 9. Střechy 9.1. Funkční a statické poţadavky, rozdělení 9.2. Nosné konstrukce šikmých střech 9.3. Ploché střechy (skladba, druhy) 9.4. Střešní krytiny a klemp. práce 10. Příčky 10.1. Poţadavky funkční, statické, poţární, akustické 10.2. Rozdělení dle materiálu a technologie 11. Podlahy 11.1. Funkční poţadavky, druhy 1. ročník - 2. období:

přednášky: 1 hodina týdně cvičení: 3 hodiny týdně

Přednášky: 1. Skeletové konstrukce 1.1. Monolitické skelety, montované skelety, kombinov. konstr. systémy 1.2. Obvodové pláště 2. Izolace 2.1. Tepelné, zvukové, hydroizolace, izolace proti radonu 3. Typologie pozemních staveb 3.1. Stavby pro bydlení 3.2. Občanské stavby 4. Průmyslové a zemědělské stavby 5. Územní plánování a legislativa 6. Údrţba, rekonstrukce a opravy budov 6.1. Příčiny poruch, stat. zajištění 7. Památková péče Cvičení 1. Studie jednoduchého rod. domu M 1:100 1.1. Půdorysy všech podlaţí 1.2. Svislý řez, pohledy 1.3. Situace osazení 2. Půdorys 1. NP M 1:50 3. Výkres základů M 1:50 4. Výkres stropní konstr. M 1:50, 4.1. Detaily M 1:10 5. Návrh schodiště 5.1. Půdorysy + řez M 1:50 5.2. Detaily M 1:10 6. Specifikace podlah, truhl. výrobků, překladů 7. Technická zpráva ZPŮSOB UKONČENÍ: 1. 2.

období: zápočet a zkouška období: klasifikovaný zápočet

DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: ŠTÍPEK; PAROUBEK; PŘIBYL. Základy nauky o stavbách. 2. přepracované vydání. Praha: ČVUT, 2003. ISBN 80-01-02839-9 BÍLEK, V. Konstrukce pozemních staveb. Vícepodlaţní stavební systémy. Praha: ČVUT, 1993 DOSEDĚL. Čítanka stavebních výkresů ve stavebnictví. 2. doplněného vydání. Strana 19/103


Praha: Sobotáles, 1999. ISBN 80-85920-15-8 ČSN 01 3420 Výkresy pozemních staveb – kreslení výkresů stavební části. Praha: Český normalizační institut, 2004 ČSN 73 4301 Obytné budovy. Praha: Český normalizační institut, 2004 Doplňující: HANÁK, M. Pozemní stavitelství – cvičení I. Dotisk čtvrtého vydání. Praha: ČVUT, 1997 BILL, Z.; KOUTSKÝ, K. Konstrukce pozemních staveb. Praha: ČVUT, 1991 Rozšiřující: TOMAN, J. Technické kreslení podle ČSN a mezinárodních norem II. Ostrava: Montanex, 1995 LORENZ, K. Zděné konstrukce. Praha: ČVUT, 1996 KUKLÍK, P. Dřevěné konstrukce. Praha: ČVUT, 1993

Strana 20/103




Stavební stroje a elektrotechnika

KÓD MODULU:

SSE-A-P

32 hodin Povinný


2 od 1. 9. 2008

---

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu poskytuje studentům znalosti z oblasti strojírenství (materiály, části strojů, energie, motory), elektrotechniky. Dále poskytuje vědomosti o jednotlivých skupinách stavebních strojů a jejich opravě a údrţbě. Cílem modulu je seznámení se základními principy uţití strojů ve stavební praxi. Naučí se správně vyuţívat mechanizaci v praxi. Získání přehledu o vyráběné a dováţené mechanizaci v ČR. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: má základní znalosti ze strojírenství v oblasti materiálů pouţívaných na výrobu stavebních strojů, znalosti základních částí stavebních strojů, základní vědomosti z oblasti elektrotechniky; orientuje se v jednotlivých kategoriích stavebních strojů; zná zásady údrţby stavebních strojů. OBSAH MODULU: 1. ročník – 1. období:


2 hodiny týdně ---

1. Vybrané kapitoly ze strojnictví – materiály, části strojů, energie, motory 2. Vybrané kapitoly z elektrotechniky – základní pojmy, stejnosměrný a střídavý proud, elektrotechnické materiály, měřící přístroje a metody, elektrické stroje a elektrické pohony 3. Stavební stroje 3.1. Stavební stroje pro zemní práce 3.2. Stavební stroje pro dopravu a manipulaci 3.3. Stavební stroje pro zednické a betonářské práce 3.4. Stavební stroje pro stavbu silnic 3.5. Stavební pro dokončovací a speciální práce 4. Provoz stavebních mechanismů 5. Údrţba a opravy stavebních strojů ZPŮSOB UKONČENÍ: 1.

období: zápočet

DOPORUČENÁ LITERATURA: MARŠÁL, P. Stavební stroje. Brno:CERM, 2004 Miláček, J. Vodař. Praha: SNTL, 1979 VANĚK, A. Přehled světové technik. Stroje pro stavebnictví. Praha: ČVUT, dotisk 2002 ČSN, odborné časopisy, firemní materiály

Strana 21/103




Geodézie

KÓD MODULU:

GEO-A-P

112 hodin Povinný


3+4 od 1. 9. 2008

---

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu geodézie poskytuje studentům vědomosti a dovednosti o současných metodách měření polohopisu a výškopisu s důrazem na tvorbu mapových podkladů pro projektování staveb. Studenti se seznámí se závaznými referenčními systémy v ČR a základními souřadnicovými výpočty v S-JTSK. V souvislosti s mapovými podklady se dále seznámí se státním mapovým dílem a jeho vyuţíváním při projekčních činnostech. Z problematiky geodetických prací na stavbách je kladen důraz na vytyčovací metody a metody kontroly geometrické přesnosti stavebních prvků. Cíle jsou zaměřeny na ovládání měřických úkonů a početních úloh, které souvisí s tvorbou mapových podkladů pro projektování staveb, vytyčením, zaměřením a kontrolou staveb. Studenti jsou vedeni k přesnosti, pečlivosti v záznamech i v grafickém vyjádření. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student:     

má znalosti základů geodézie, měření a vytyčování; zná současné metody měření polohopisu a výškopisu; zaměří a vypracuje tachymetrický plán v S-JTSK a Bpv; prakticky se orientuje ve státním mapovém díle; optimálně aplikuje základní metody pro vytyčení polohy a výšky stavebních objektů;

OBSAH MODULU: 1. ročník - 1. období:


1 hodina týdně 2 hodiny týdně

Přednášky: 1. Úvod: úkoly geodézie, rozměry Země, mapa, plán 2. Míry délkové, plošné, úhlové a obloukové 3. Základní geodetické pomůcky: olovnice, libely, výtyčky 4. Pásma 5. Dvojitý pentagon 6. Metody měření vzdáleností (přímé, nepřímé) 7. Geodetické referenční systémy, měřické body a jejich stabilizace 8. Měření výšek nivelací 9. Teodolit 10. Měření vodorovných a svislých úhlů, tachymetrie Cvičení: 1. Míry délkové, plošné, úhlové a obloukové 2. Pásma 3. Dvojitý pentagon 4. Metody měření vzdáleností (přímé, nepřímé) 5. Geodetické referenční systémy, měřické body a jejich stabilizace 6. Měření výšek nivelací 7. Teodolit 8. Měření vodorovných a svislých úhlů

Strana 22/103





Přednášky: 1. Souřadnicové výpočty 2. Úvod do teorie chyb a vyrovnávacího počtu 3. Současné metody měření polohopisu a výškopisu (klasické metody, fotogrammetrie, DPZ, GPS) 4. Státní mapová díla 5. Zaměřování a zobrazování příčných a podélných profilů 6. Výpočet ploch a kubatur 7. Metody vytyčení polohy 8. Metody vytyčení výšky 9. Vytyčování liniových staveb Cvičení: 1. Souřadnicové výpočty 2. Současné metody měření polohopisu a výškopisu 3. Státní mapová díla 4. Zaměřování a zobrazování příčných a podélných profilů 5. Výpočet ploch a kubatur 6. Vytyčování liniových staveb ZPŮSOB UKONČENÍ: 1. 2.

období: klasifikovaný zápočet období: zápočet a zkouška

DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: ŠVEC, MOJMÍR; HÁNEK, PAVEL. Stavební geodézie 10. Praha: ČVUT, 1996. ISBN 80-01-01064-3 POKORA, MATĚJ A KOLEKTIV. Geodézie pro stavební fakulty. Praha: Geodetický a kartografický podnik v Praze, 1984 Rozšiřující: BÖHM, JOSEF; RADOUCH, VLADIMÍR; HAMPACHER, MIROSLAV. Teorie chyb a vyrovnávací počet. Praha: Geodetický a kartografický podnik v Praze, 1990. ISBN 80-7011-056-2 PAŢOUREK, JIŘÍ; REŠKA, JOSEF; BUSTA, JAN. Mapování. Brno: VUT, 1992. ISBN 80-214-0454-X ZEMAN, JOSEF. Geodézie I/2. Brno: VUT, 1986 RATIBORSKÝ, JAN.: Geodézie (měření). Praha: ČVUT, 1996. ISBN 80-01-01418-5 Doplňující: NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich pouţívání ČSN 01 3410 Mapy velkých měřítek. Základní a účelové mapy. Praha: Český normalizační institut, 1990. ČSN 01 3411 Mapy velkých měřítek. Základní a účelové mapy. Praha: Český normalizační institut, 1989 ČSN 73 0420-1 Přesnost vytyčování staveb – Část 1: Základní poţadavky. Praha:Český normalizační institut, 2002 ČSN 73 0420-2 Přesnost vytyčování staveb – Část 2: Vytyčování odchylky. Praha:Český normalizační institut, 2002

Strana 23/103




Geologie

KÓD MODULU:

GEG-A-P

80 hodin Povinný


3+3 od 1. 9. 2008

---

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu geologie poskytuje komplexní pohled na význam a vliv geologického prostředí na činnost a ţivot člověka. Základním tématem je studium vzniku a rozdělení hornin jako produktů endogenních a exogenních dynamických sil Země. Pochopení významu minerálního sloţení, struktury a textury hornin umoţňuje objasnění jejich technologických vlastností a druhotných změn při jejich pouţití v současném a historickém stavebnictví. Odolnost hornin proti exogenním vlivům, způsobená jejich sloţením a strukturou, objasňuje dále studované jevy, jako jsou morfologie krajiny, pohyb a akumulace podzemních vod a vznik půd spolu se specifickými podmínkami zakládání. Cílem bloku přednášek s inţenýrsko-geologickou problematikou je praktická aplikace získaných teoretických znalostí ve stavebnictví a průzkumné činnosti. Jevy a procesy, způsobené převáţně exogenními faktory, jsou zpětně vázány a vysvětleny v jejich vztahu k předchozím jevům a produktům endogenních procesů tak, aby posluchač pochopil jejich vzájemně neoddělitelný vztah, který je mnohdy v praxi opomíjen. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: prakticky se orientuje ve stavebních materiálech horninového původu a jejich technologických vlastnostech ovlivněných jejich strukturou a mineralogickým sloţením; optimálně aplikuje a případně sanuje tyto materiály v konstrukci stavby; prakticky se orientuje v krajině jako geologickém prostředí; vyuţívá geologických a IG map; orientuje se v geologických průzkumných pracích ve vztahu k ekonomice stavby; má základní znalosti z oblasti hydrogeologie, především konstrukce vodních zdrojů, jejich ochrany a moţnosti získání v závislosti na situaci geologického prostředí. OBSAH MODULU: 1. ročník - 2. období:



1. Rozdělení geologie a význam geologických disciplín pro stav. praxi 2. Geologie všeobecná, strukturální a petrografická 2.1. Třídění a poznávaní hornin na vzorcích 2.2. Základní vlastnosti hornin a jejich vyuţitelnost ve stavebnictví 3. Geologie tektonická 3.1. Vrstevnatost, poruchy vrstev, zohledňování tektonických poměrů při zakládání staveb 4. Geologie dynamická 4.1. Vnější a vnitřní geologické síly a jejich působení, ochrana 5. Geologie historická 5.1. Geologická údobí a jejich charakteristika, časová poloha 6. Geologie regionální 6.1. Útvary českého masivu, charakteristiky z hlediska petrografie, tektoniky a hydrogeologie Strana 24/103




2 hodiny týdně 1 hodina týdně

Přednášky: 1. Geologické přípravné práce, metody průzkumu (předběţný, podrobný, provozní) 2. Geologické mapy a profily 3. Mechanické vlastnosti hornin, zvětrávání hornin 4. Průzkumné práce, sondování, geofyzikální průzkumné metody 5. Svahové pohyby a sesuvy 6. IG průzkum při zakládání pozemních, dopravních a vodohospodářských staveb 7. Hydrogeologický profil, tvorba a oběh podzemní vody, třídění podzemních vod, hydrogeologické mapy 8. Hydrochemie - základní fyzikálně chemické vlastnosti vod 9. Dynamika podzemních vod, vztahy voda - hornina, jímání vod s napjatou a volnou hladinou 10. Hydrogeologie v inţenýrském stavitelství 11. Oblastní hydrogeologie, charakteristika geologických útvarů a informací Cvičení: 1. Geologické mapy a profily 2. Průzkumné práce, sondování, geofyzikální průzkumné metody 3. Svahové pohyby a sesuvy 4. IG průzkum při zakládání pozemních, dopravních a vodohospodářských staveb 5. Hydrogeologický profil, tvorba a oběh podzemní vody, třídění podzemních vod, hydrogeologické mapy 6. Hydrogeologie v inţenýrském stavitelství 7. Oblastní hydrogeologie, charakteristika geologických útvarů a informací Poznámka: Seminární práce z geologie ZPŮSOB UKONČENÍ: 2. 3.

období:zápočet období:zápočet a zkouška

DOPORUČENÁ LITERATURA: HAVĚTÍM, VLADIMÍR; KOČÁREK, EDUARD; TRDLIČKA, ZDENĚK. Geologické vědy. Praha: SPN,1976 NÁPRSTEK, VLADIMÍR. Všeobecná geologie – Úvod. Praha: SPN, 1985 NÁPRSTEK, VLADIMÍR. Všeobecná geologie – Mezogenní geologické jevy. Praha: SPN, 1985 NÁPRSTEK, VLADIMÍR. Všeobecná geologie – Zvětrávání a sedimentární horniny. Praha: SPN, 1985

Strana 25/103




Mechanika zemin

KÓD MODULU:

MEZ-A-P

48 hodin Povinný


3 od 1. 9. 2008

GEG-A-P

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu Mechanika zemin, který je zařazen do společných odborných modulů, poskytuje studentům poznatky vyuţívané v hlavních odborných modulech obou specializačních bloků – Dopravního stavitelství a Vodohospodářských staveb. V teoretické části se seznámí se základními fyzikálně-mechanickými vlastnostmi zemin jako základových půd a přírodních materiálů pro stavby zemních násypových těles, základními statickými a dynamickými zkouškami, kterými se tyto vlastnosti ověřují, s tříděním a klasifikací zemin, chováním zemin pod účinky zatíţení staveb, statického a dynamického působení podzemní vody a působením zemin na stavební konstrukce. Zvláštní pozornost je věnována problematice stability svahů zemních násypových a zářezových těles, jejich deformacím a opatřením sanačního a preventivního charakteru směřujícím ke zvýšení stability těchto těles. V praktické části je vyuţíváno vybavení vlastní laboratoře mechaniky zemin, ve které si studenti prakticky ověří získané teoretické poznatky v rámci provádění některých základních laboratorních zkoušek na zeminách, zejména objemové hmotnosti, zrnitosti prosévací metodou, konzistence a konzistenčních mezí a smykové zkoušky na prostém smykovém přístroji. Cíle vyučovacího modulu jsou zaměřeny na vytvoření potřebného základu vědomostí a v omezené míře i praktických dovedností v odborné disciplíně mechaniky zemin, které studenti vyuţijí v hlavních odborných modulech obou specializačních bloků – dopravního stavitelství a vodohospodářských staveb a budou vyuţitelné i při výkonu povolání na pozicích techniků v těchto oborech na úsecích projektové a investorské přípravy a realizace staveb. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: chápe význam a vyuţitelnost poznatků a konkrétních výsledků zkoumání a zkoušek disciplíny mechaniky zemin; má vytvořený základ znalostí v problematice podmínek vzniku a základních fyzikálně-mechanických vlastností zemin; klasifikuje a třídí zeminy dle hlavních kritérií a jejich vyuţitelnosti pro konkrétní potřeby zakládání a realizace staveb v oborech inţenýrského stavitelství; orientuje se v problematice chování zemin pod účinky různých vnějších a vnitřních vlivů a faktorů; má vytvořen základ praktických dovedností v oblasti laboratorních zkoušek zemin; orientuje se v základních metodách, postupech a opatřeních v rámci sanace poruch na zemních násypových a zářezových tělesech. OBSAH MODULU: 2. ročník - 3. období:



Přednášky: 1. Základní fyzikálně mechanické vlastnosti zemin a jejich klasifikace, zatřídění zemin 2. Geotechnický průzkum a polní zkoušky zemin 3. Laboratorní zkoušky zemin 4. Pohyb vody v zeminách a vyvolané jevy Strana 26/103


5. Stlačitelnost a konsolidace zemin 6. Smyková pevnost zemin 7. Stabilita svahů zemních těles 8. Napětí v půdě od zatíţení a sedání základové půdy 9. Tlak zemin na konstrukce 10. Stabilizace zemin Cvičení: 1. Zkouška objemové hmotnosti zemin soudrţných a nesoudrţných 2. Prosévací zkouška zrnitosti a její vyhodnocení – křivka zrnitosti 3. Konzistence zemin 4. Početní řešení - napětí v zeminách, únosnost, sedání, stabilita svahu, zemní tlaky 5. Zkouška smykové pevnosti na prostém smykovém přístroji a její vyhodnocení ZPŮSOB UKONČENÍ: 3.

období:zápočet

DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: VANÍČEK, J. Mechanika zemin, skripta. Praha: ČVUT, 1996 CHEJNOVSKÝ, P. Vybrané statě z praktické geologie, mechaniky zemin a zemních prací, Vysoké Mýto: učební texty pro VOŠ, 2005

Strana 27/103




Zakládání staveb

KÓD MODULU:

ZAS-A-P

66 hodin Povinný


2+3 od 1. 9. 2008

MEZ-A-P, GEG-A-P, SSE-A-P

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu poskytuje studentům vědomosti a dovednosti ze zemních prací a zakládání staveb. Získají přehled o základových půdách z hlediska jejich vhodnosti pro zakládání. Dále se seznámí s způsoby provádění výkopů, jejich paţení a zajištěním bezpečnosti práce při provádění zemních prací. S ohledem na základové poměry získají studenti přehled o pouţívaných základových konstrukcích a konstrukcích namáhaných zemním tlakem. Cíle jsou zaměřeny na získání vědomostí a dovedností, které budou vyšší technici vyuţívat ve svých činnostech při navrhování a realizaci dopravních a vodohospodářských staveb a při jejich údrţbě a provozu. Studenti jsou vedeni k pečlivosti, k přesnosti, k systematickému postupu v práci, k dodrţování příslušných norem, předpisů apod. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: zná základní pojmy – základová půda a základová spára; klasifikuje základové půdy; zná způsoby zakládání pozemních a inţenýrských staveb; je seznámen s účinky zemního tlaku na konstrukce; navrhuje a posuzuje plošný základ, štětovou stěnu nebo roubení; vypracovává výkresy svahové stavební jámy pro zakládání běţného pozemního objektu; stanoví únosnost hlubinných základů. OBSAH MODULU: 2. ročník - 4. období:



1. Základové půda, třídění základových půd, základní geotechnické a výpočtové veličiny, mezní stavy, hloubka zakládání 2. Zemní práce pro zakládání staveb, druhy výkopů, přípravné a hlavní zemní práce, stavební jámy 3. Pomocné konstrukce pro zakládání staveb 3.1. Roubení stavebních výkopů 3.2. Štětovnice a štětové stěny 3.3. Zakládání v povrchové vodě – jímky 3. ročník - 5. období:



Přednášky: 1. Kotvení podzemních stavebních konstrukcí 2. Plošné základy - postup podle zásad 1. - 3. geotechnické kategorie, konstrukční zásady 3. Hlubinné základy – podzemní stěny, piloty, šachtové pilíře, kesony a mikropiloty 4. Zlepšování vlastností základové půdy 5. Speciální způsoby zakládání do vody 6. Trysková injektáţ 7. Trhací práce ve stavebnictví Strana 28/103


8. Poruchy staveb z hlediska zakládání, příčiny a asanace, podchycování a rozšiřování základů Cvičení: 1. Vypracování výkresů svahové stavební jámy pro zakládání běţného pozemního objektu 2. Návrh plošného základu pozemního objektu podle mezního stavu únosnosti, zásady 1. geotechnické kategorie pro varianty základových půd a plošných základů (pásy, patky), stavební výkresy základů 3. Výpočet štětovnicové paţící konstrukce bez vlivu vody 4. Výpočet štětovnicové paţící konstrukce s vlivem vody (hydrostatický tlak) 5. Návrh a posouzení opěrné stěny 6. Výpočet piloty ZPŮSOB UKONČENÍ: 4. 5.

období: zápočet období: zápočet a zkouška

DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: TUREČEK, P.; HULLA, J.; BARTÁK, J.; VANÍČEK. Zakládání staveb. Bratislava: JAGA group, 2005. ISBN 80-8076-023-3. Weiglová, K.; Glisníková, V.; MASOPUST, J. Mechanika zemin a zakládání staveb pro kombinované studium. Brno: CERM, 2003. ISBN 80-214-2376-5. Rozšiřující: WEIGLOVÁ, K.; GLISNÍKOVÁ, V. Příklady mechanika zemin a zakládání staveb pro kombinované studium. Brno: CERM, s.r.o., 2003. ISBN 80-214-2539-3. Doplňující: BENEŠ, I.; BRANDEJS, P. Zakládání staveb, výrobní program. Praha: Zakládání staveb, a.s., 2003 Szécky, Károly. Chyby v zakládání staveb. Praha: SNTL, 1966

Strana 29/103




Pruţnost a pevnost

KÓD MODULU:

PAP-A-P

48 hodin Povinný


5 od 1. 9. 2008

MAT-A-P, FYZ-B-PV, ZSM-B-PV,

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu pruţnost a pevnost poskytuje studentům poznatky a dovednosti potřebné k řešení základních případů namáhání (tlak, tah, smyk, ohyb, kroucení), kombinovaného namáhání (vzpěr, mimostředný tah a tlak, smyk za ohybu). Dále poskytuje vědomosti a dovednosti důleţité při řešení staticky určitých konstrukcí (nosníky) včetně výpočtu deformací. Na učivo navazují moduly Betonové konstrukce a stavby a Dřevěné a kovové konstrukce. Modul je zaměřen na definování případů namáhání prvku, přiřazení výpočetní metody a její aplikací při vlastním výpočtu. Současně je kladen důraz na systematičnost, přesnost a pečlivost při zpracování výstupů při dodrţování příslušných zásad a norem. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: zná průběhy vnitřních sil a dokáţe stanovit napětí v nebezpečných průřezech; vysvětlí fyzikální vztahy mezi napětími a deformacemi; určí základní případy namáhání (tah, tlak, smyk, ohyb, kroucení); řeší kombinované případy namáhání (mimostředný tlak a tah, smyk za ohybu) na nosnících přímých, šikmých nebo lomených; vypočítá staticky určité konstrukce včetně jejich deformací. OBSAH MODULU: 1. ročník - 2. období:



Přednášky: 1. Základní případy namáhání 1.1. Prostý tlak a tah 1.2. Prostý smyk 1.3. Prostý ohyb 1.4. Kroucení 2. Kombinované namáhání 2.1. Vzpěrný tlak 2.2. Mimostředný tlak a tah 2.3. Smyk za ohybu 3. Řešení staticky určitých konstrukcí 3.1. Nosníky přímé, lomené a šikmé Deformace nosníků Cvičení: 1. Základní případy namáhání 1.1. Prostý tlak a tah 1.2. Prostý smyk 1.3. Prostý ohyb 1.4. Kroucení 2. Kombinované namáhání 2.1. Vzpěrný tlak 2.2. Mimostředný tlak a tah 2.3. Smyk za ohybu Strana 30/103


3. Řešení staticky určitých konstrukcí 3.1. Nosníky přímé, lomené a šikmé 4. Deformace nosníků ZPŮSOB UKONČENÍ: 2.

období: zápočet a zkouška

DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: ŠMIŘÁK, S. Pruţnost a plasticita I. Brno: PC-DIR spol., 1995. ISBN 80-214-0739-5 KAISER, J. Pruţnost a plasticita I. Bratislava:Alfa, 1990. ISBN 8021407395 Rozšiřující: ČERVENKA, P. Statické a konstrukční tabulky I. Praha: SPŠS Josefa Gočára, učební text VOŠ a SPŠ, 2001. ČERVENKA, P. Statické a konstrukční tabulky II. Praha: SPŠS Josefa Gočára, učební text VOŠ a SPŠ, 2001.

Strana 31/103




Statika I

KÓD MODULU:

STA-A-P

75 hodin Povinný


3 +2 od 1. 9. 2008

ZSM-B-PV

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu poskytuje znalosti a dovednost z hlediska statického působení z oblastí stavebních konstrukcí, kloubové prutové soustavy (určitost, neurčitost, styčníková a průsečná metoda), přetvoření prostorových staticky určitých prutových konstrukcí, rovinné staticky neurčité prutové konstrukce. Cíle moduluu jsou zaměřeny na získání vědomostí a dovedností, které budou vyšší technici vyuţívat ve svých činnostech při navrhování a realizaci staveb a při jejich údrţbě a provozu. Důleţitým výchovnými cíli je výchova k pečlivosti, k přesnosti, k systematickému postupu v práci, k dodrţování příslušných norem, předpisů apod. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: ovládá statickou analýzu rovinných prutových konstrukcí; definuje princip virtuálních prací a věty o vzájemnosti virtuálních prací; zná silovou metodou výpočtu staticky neurčitých konstrukcí a její aplikací řeší rovinné staticky neurčité nosníky. OBSAH MODULU: 2. ročník - 3. období:



Přednášky: 1. Rozdělení stavebních konstrukcí z hlediska stat. působení 2. Kloubové prutové soustavy 2.1. Statická a kinematická určitost, neurčitost 2.2. Styčníková metoda 2.3. Průsečná metoda 3. Přetvoření rovinných stat. určitých prutových kcí 3.1. Virtuální práce vnějších a vnitřních sil 3.2. Vzájemnosti virtuálních prací 3.3. Vereščaginovo pravidlo 4. Přetvoření prostorových stat. určitých prutových kcí 4.1. Posunutí a pootočení průřezu nosníku metodou jednot. sil 4.2. Posunutí styčníku metodou jednotkových sil 5. Rovinné staticky neurčité prutové kce 5.1. Metody řešení 5.2. Statická určitost, neurčitost, přeurčitost 5.3. Jednoduchý staticky neurčitý plnostěnný nosník 5.3.1. Podle uloţení 5.3.2. Účinky rovnoměrné a nerovnoměrné teploty 5.4. Řešení spojitého nosníku metodou třímomentových rovnic Cvičení: 1. Kloubové prutové soustavy 1.1. Statická a kinematická určitost, neurčitost 1.2. Styčníková metoda 1.3. Průsečná metoda 2. Přetvoření prostorových stat. určitých prutových kcí Strana 32/103


2.1. Posunutí a pootočení průřezu nosníku metodou jednot. sil 2.2. Posunutí styčníku metodou jednotkových sil 3. Rovinné staticky neurčité prutové kce 3.1. Metody řešení 3.2. Statická určitost, neurčitost, přeurčitost 3.3. Jednoduchý staticky neurčitý plnostěnný nosník 3.3.1. Podle uloţení 3.3.2. Účinky rovnoměrné a nerovnoměrné teploty 3.4. Řešení spojitého nosníku metodou třímomentových rovnic 2. ročník - 4. období:



Přednášky: 1. Gerberovy nosníky 1.1. Podstata a vytvoření Gerberova nosníku 1.2. Sloţená nosníková soustava 2. Pohyblivé zatíţení staticky určitých nosníků 2.1. Definice, metody řešení 2.2. Příčinkové čáry, podle druhů nosníků 2.3. Rozbor účinků pohyblivého zatíţení (Winklerovo, Šolínovo, Břemenové kritérium) 3. Prutové soustavy 3.1. Definice prutové soustavy 3.2. Silová metoda 3.3. Deformační metoda 3.4. Analýza přímého prutu Cvičení: 1. Gerberovy nosníky 1.1. Podstata a vytvoření Gerberova nosníku 1.2. Sloţená nosníková soustava 2. Pohyblivé zatíţení staticky určitých nosníků 2.1. Definice, metody řešení 2.2. Příčinkové čáry, podle druhů nosníků 2.3. Rozbor účinků pohyblivého zatíţení (Winklerovo, Šolínovo, Břemenové kritérium) 3. Prutové soustavy 3.1. Definice prutové soustavy 3.2. Deformační metoda 3.3. Analýza přímého prutu ZPŮSOB UKONČENÍ: 3. 4.


DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: KADLČÁK, J.; KOLÁŘ, A.; KYTÝR, J.; MAUER, E. Statika stavebních konstrukcí I. Brno: CERM, 1996. ISBN 80-214-0809-X KADLČÁK, J. Teoretická mechanika. Brno: CERM, 1990. ISBN 80-85087-54-5 Doporučená: ČSN 73 0035 Zatíţení stavebních konstrukcí. 1987 Benda, J. a kol. Statika stavebních konstrukcí II. Brno: CERM, 1996. ISBN 80-7204025-1

Strana 33/103




Betonové konstrukce a stavby

KÓD MODULU:

BKS-A-P

130 hodin Povinný


3+2+3 od 1. 9. 2008

STA-A-P, PAP-A-P

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo poskytuje studentům vědomosti a dovednosti z technologie betonu, navrhování základních konstrukčních prvků betonu, ţelezobetonu. Poskytuje znalosti o monolitických a montovaných konstrukcích. Cíle modulu spočívají ve vedení studentů k pečlivosti a přesnosti v práci, k osvojování systematických postupů v navrhování a posuzování betonových, ţelezobetonových prvků, zděných konstrukcí s respektováním platných předpisů. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: zná principy výpočtu prvků z betonu prostého a slabě vyztuţeného a jednotlivýma způsoby porušení a dokáţe tyto principy aplikovat; navrhuje a posuzuje prvky z prostého slabě vyztuţeného betonu podle mezního stavu únosnosti; navrhuje a posuzuje zděnou konstrukci dostředně nebo mimostředně namáhanou popř. namáhanou soustředěným tlakem; posuzuje konstrukce podle mezního stavu pouţitelnosti, vznik trhlin a přetvoření; orientuje se v základní problematice návrhu ţelezobetonových konstrukcí za dodrţení všech konstrukčních zásad pro základní typy namáhání podle mezního stavu únosnosti; posuzuje konstrukce podle mezního stavu pouţitelnosti; zná výpočet prvků z betonu prostého a slabě vyztuţeného podle mezního stavu únosnosti; navrhne zděnou konstrukci; navrhne betonové a ŢB monolitické konstrukční celky, posoudí statické působení a navrhne statická řešení; zná zásady návrhu předpjatého betonu; navrhne a posoudí montované konstrukce, které mají uplatnění u vodohospodářských, dopravních staveb. OBSAH MODULU: 2. ročník - 3. období:



Přednášky: 1. Zatíţení betonových konstrukcí 2. Zásady výpočtu betonových a zděných konstrukcí dle MS 3. Hlavní konstrukční zásady pro ŢB prvky 4. Navrhování konstrukčních prvků ze ŢB podle mezního stavu únosnost 4.1. Mez porušení ohybem, zásady vyztuţování 4.2. Mez porušení smykem za ohybu, zásady vyztuţování 4.3. Mez porušení dostředným a mimostředným tlakem, zásady vyztuţování 4.4. Mez porušení dostředným a mimostředným tahem, zásady vyztuţování 4.5. Mez porušení (tabulky, softwary) 5. Posuzování ŢB prvků podle mezního stavu pouţitelnosti 5.1. Mezní stav deformací 5.2. Mezní stav vzniku a rozevření trhlin 6. Zásady navrhování podle mezních stavů pouţitelnosti Strana 34/103


Cvičení: 1. Navrhování konstrukčních prvků ze ŢB podle mezního stavu únosnosti 1.1. Mez porušení ohybem, zásady vyztuţování 1.2. Mez porušení smykem za ohybu, zásady vyztuţování 1.3. Mez porušení dostředným a mimostředným tlakem, zásady vyztuţování 1.4. Mez porušení dostředným a mimostředným tahem, zásady vyztuţování 1.5. Mez porušení (tabulky, softwary) 2. Posuzování ŢB prvků podle mezního stavu pouţitelnosti 2.1. Mezní stav deformací 2.2. Mezní stav vzniku a rozevření trhlin 2. ročník - 4. období:


1 hodina týdně 1 hodina týdně

Přednášky: 1. Výpočet prvků z betonu prostého a slabě vyztuţeného podle mezního stavu únosnosti 1.1. Tlakové porušení průřezu 1.2. Tahové porušení průřezu 1.3. Porušení průřezu místním namáháním 2. Navrhování zděných konstrukcí 2.1. Názvosloví, materiál, vývoj, předpoklady výpočtu 2.2. Dostředně a mimostředně tlačený průřez, vzpěr 2.3. Namáhání soustředěným tlakem 2.4. Mezní stav vzniku trhlin a přetvoření 2.5. Statické řešení halových a vícepodlaţních objektů Cvičení: 1. Výpočet prvků z betonu prostého a slabě vyztuţeného podle mezního stavu únosnosti 1.1. Tlakové porušení průřezu 1.2. Tahové porušení průřezu 1.3. Porušení průřezu místním namáháním 2. Navrhování zděných konstrukcí podle ČSN 73 1101 2.1. Názvosloví, materiál, vývoj, předpoklady výpočtu 2.2. Dostředně a mimostředně tlačený průřez, vzpěr 2.3. Namáhání soustředěným tlakem 2.4. Mezní stav vzniku trhlin a přetvoření 2.5. Statické řešení halových a vícepodlaţních objektů




Přednášky: 1. Betonové a ŢB monolitické konstrukční celky, statické působení, konstrukční zásady, statická řešení 1.1. Konstrukce plošných a hlubinných základů 1.2. Stropy v bytových, občanských a průmyslových stavbách a inţenýrských objektech (deskové, trámové, hřibové) 1.3. Desky působící ve dvou směrech – po obvodě podepřené 1.4. Desky působící ve dvou směrech – lokálně podepřené 1.5. Rámové konstrukce 1.6. Nádrţe, vodojemy, zásobníky, kanály a ţlaby (pro VOS), opěrné zdi gravitační a úhlové (pro DOS) 1.7. Stěnové nosníky prosté a spojité Strana 35/103


2. Zásady návrhu předpjatého betonu 2.1. Podstata, význam a rozdělení, staviva 2.2. Způsoby předpínání a kotvení 2.3. Ztráty v předpjetí, zásady výpočtu 3. Montované konstrukce – uplatnění u vodohospodářských, dopravních staveb Cvičení: 1. Konstrukce plošných a hlubinných základů 2. Stropy v bytových, občanských a průmyslových stavbách a inţenýrských objektech (deskové, trámové, hřibové) 3. Desky působící ve dvou směrech – po obvodě podepřené 4. Desky působící ve dvou směrech – lokálně podepřené 5. Rámové konstrukce 6. Nádrţe, vodojemy, zásobníky, kanály a ţlaby (pro VOS), opěrné zdi gravitační a úhlové (pro DOS) 7. Stěnové nosníky prosté a spojité ZPŮSOB UKONČENÍ: 3. 4. 5.

období: zápočet a zkouška období:zápočet období:zápočet a zkouška

LITERATURA: Základní: ŠTĚPÁNEK, P. Betonové konstrukce. Brno: CERM, 1998. ISBN 80-214-1143-0 LAVICKÝ, M. Betonové konstrukce. Brno: CERM, 1998. ISBN 80-214-0979-7 PROCHÁZKA, J.; ŠTĚPÁNEK, P.; KRÁTKÝ, J.; aj. Navrhování betonových konstrukcí. Praha: ČBS Servis, 2006. ISBN 80-903807-1-9 Rozšiřující: ČERVENKA, P. Statické a konstrukční tabulky I. Praha: učební text VOŠ a SPŠ, 2001 ČERVENKA, P. Statické a konstrukční tabulky II. Praha: učební text VOŠ a SPŠ, 2001 ČSN 73 1205-80 Betonové konstrukce. Základní ustanovení pro navrhování Doplňující: Dimenzování prvků z prostého, slabě vyztuţeného a ţelezového betonu podle ČSN 73 1201-86. Praha: Dům techniky ČSVTS Praha, 1988 ČSN 01 3481-87 Výkresy betonových konstrukcí

Strana 36/103




Zkušebnictví a technologie

KÓD MODULU:

ZKU-A-P

18 hodin Povinný


2 od 1. 9. 2008

POS-A-P, PAP-A-P, BKS-A-P

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo poskytuje studentům znalosti z oblasti vlastností a uţitných hodnot stavebních hmot. Dále student získá přehled o jednotlivých metodách zkoušení vlastností stavebních hmot. Cílem modulu je seznámit studenty se základními vlastnostmi stavebních materiálů. Student pochopí vhodnost uţití jednotlivých materiálů pro různé typy objektů. Získá přehled o výrobě v ČR a EU. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: má základní znalosti fyzikálních a chemických vlastností stavebních materiálů; umí rozhodnout vhodnost uţití druhu stavebních hmot ve vztahu ke zvolené konstrukci; orientuje se v problematice současné výroby stavebních hmot. OBSAH MODULU: 2. ročník - 4. období:



Přednášky: 1. Stavební technický průzkum 2. Rozdělení zkušebních metod ve stavebnictví, základní vlastnosti stavebních materiálů 3. Vlastnosti a zkoušení pojiv 4. Vlastnosti a zkoušení stavebního kamene, kamenivo pro stavební účely (hutné, pórovité, těţké, uměle vyrobené,...) 5. Vlastnosti a zkoušení betonu 6. Vlastnosti a zkoušení dřeva 7. Vlastnosti novodobých materiálů Cvičení: 1. Rozdělení zkušebních metod ve stavebnictví, základní vlastnosti stavebních materiálů 2. Vlastnosti a zkoušení pojiv 3. Vlastnosti a zkoušení stavebního kamene, kamenivo pro stavební účely (hutné, pórovité, těţké, uměle vyrobené,...) 4. Vlastnosti a zkoušení betonu 5. Vlastnosti a zkoušení dřeva ZPŮSOB UKONČENÍ: 4.

období: zápočet

DOPORUČENÁ LITERATURA: MATĚJKA, J. Cihlářský lexikon. České Budějovice:CSČM, 2003 Vedení, dohled a dozory ve výstavbě. Praha: ČKAIT, 2003 ČSN P,ENV 206 Beton, vlastnosti, výroba, ukládání ČSN EN 12390 – 1 aţ 8 Zkoušení ztvrdlého betonu ČSN 72 2430 – 1 aţ 5 Malty pro stavební účely ČSN EN 196 – 1 Metody zkoušení cementu ČSN EN 1052 – 1 aţ 4 Zkušební metody pro zdění Odborné časopisy (např. Konstrukce), firemní texty, propagační materiály Strana 37/103



Dřevěné a kovové konstrukce

NOMINÁLNÍ DÉLKA: 68 hodin TYP MODULU: Povinný VSTUPNÍ STA-A-P, PAP-A-P PŘEDPOKLADY: STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE:

KÓD MODULU:

DKK-A-P


3+2 od 1. 9. 2008

Modul rozšiřuje vědomosti získané v modulech Statika a Pruţnost a pevnost o vlastnosti materiálů vhodných k navrhování a provádění konstrukcí. Student se seznámí, mimo navrhování konstrukčních prvků, také se způsoby jejich spojování a prostorovým uspořádáním v objektech s ohledem na platné předpisy a normy. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: zná vlastnosti dřevěných a kovových materiálů; zvolí a posoudí vhodný druh spojení s ohledem na podmínky působící v konstrukcích; navrhne a posoudí konstrukční prvky daného objektu metodou mezních stavů; posoudí prostorovou tuhost halového systému; vypracuje postup montáţe konstrukce. OBSAH MODULU: Kovové konstrukce 2. ročník - 4. období:

přednášky: 2 hodiny týdně cvičení: 2 hodiny týdně

Přednášky: 1. Úvod do problematiky navrhování a realizace kovových nosných konstrukcí. Výhody a nevýhody ocelových konstrukcí, stav a perspektivy rozvoje oboru 2. Materiál a sortiment konstrukčních prvků, metoda mezních stavů 3. Spoje ocelových konstrukcí 3.1. Šroubové spoje 3.2. Třecí spoje s vysokopevnostními šrouby, nýtové spoje 3.3. Svařované spoje koutové, tupé, děrové a ţlábkové 4. Mezní stavy únosnosti 4.1. Pruty namáhané tahem, průřezy namáhané prostým tlakem 4.2. Vzpěr tlačených prutů sloţeného a členěného průřezu 4.3. Pruty namáhané ohybem a smykem, ztráta stability průřezu 5. Zatíţení ocelových konstrukcí 6. Dispoziční řešení halové konstrukce, skladebné uspořádání střešní konstrukce 7. Vaznice prosté plnostěnné, příhradové, kloubové, spojité, vzpěrkové, zavěšené 8. Vazníky plnostěnné a příhradové 9. Systémy jeřábových drah v halových objektech 10. Soustavy příčných vazeb halových konstrukcí 11. Patky sloupů a systémy kotvení halových konstrukcí 12. Prostorová tuhost halového systému, montáţ kovových konstrukcí Cvičení: 1. Spoje ocelových konstrukcí 1.1. Šroubové spoje 1.2. Třecí spoje s vysokopevnostními šrouby, nýtové spoje 1.3. Svařované spoje koutové, tupé, děrové a ţlábkové 2. Mezní stavy únosnosti 2.1. Pruty namáhané tahem, průřezy namáhané prostým tlakem 2.2. Vzpěr tlačených prutů sloţeného a členěného průřezu Strana 38/103


3. 4. 5. 6.

2.3. Pruty namáhané ohybem a smykem, ztráta stability průřezu Dispoziční řešení halové konstrukce, skladebné uspořádání střešní konstrukce Vazníky plnostěnné a příhradové Patky sloupů a systémy kotvení halových konstrukcí Prostorová tuhost halového systému, montáţ kovových konstrukcí

Dřevěné konstrukce 3. ročník - 5. období:

přednášky: 1 hodina týdně cvičení: 1 hodina týdně

Přednášky: 1. Přehled vývoje a perspektivy rozvoje dřevěných konstrukcí 2. Vlastnosti dřeva a materiálů na bázi dřeva z hlediska pouţití ve stavebních konstrukcích 3. Zatíţení dřevěných konstrukcí 4. Rozdělení spojů dřevěných konstrukcí, tesařské spoje, spoje se spojovacími prostředky, lepené spoje 5. Výpočet spojů a konstrukční detaily spojů dřevěných konstrukcí 6. Mezní stavy dřevěných konstrukcí, zásady navrhování prvků a dílců dřevěných konstrukcí 7. Základní způsoby namáhání prvků a dílců dřevěných konstrukcí 7.1. Pruty namáhané tahem 7.2. Pruty namáhané prostým tlakem 7.3. Pruty celistvého průřezu namáhané na vzpěr 7.4. Členěné pruty namáhané na vzpěr 7.5. Pruty namáhané ohybem a smykem za ohybu 8. Plnostěnné nosníky, příhradové nosníky 9. Prostorová skladba dřevěných konstrukcí, příklady realizovaných konstrukcí 10. Zabezpečení prostorové tuhosti konstrukcí, zásady navrhování výztuţných systémů 11. Ochrana a údrţba dřevěných konstrukcí Cvičení: 1. Výpočet spojů a konstrukční detaily spojů dřevěných konstrukcí 2. Základní způsoby namáhání prvků a dílců dřevěných konstrukcí 2.1. Pruty namáhané tahem 2.2. Pruty namáhané prostým tlakem 2.3. Pruty celistvého průřezu namáhané na vzpěr 2.4. Členěné pruty namáhané na vzpěr 2.5. Pruty namáhané ohybem a smykem za ohybu 3. Plnostěnné nosníky, příhradové nosníky 4. Zabezpečení prostorové tuhosti konstrukcí, zásady navrhování výztuţných systémů ZPŮSOB UKONČENÍ: 4. 5.

období: zápočet a zkouška období: klasifikovaný zápočet

DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: ELIÁŠOVÁ; SOKOL. Ocelové konstrukce. Příklady. Praha: ČVUT, fakulta stavební, 2005 MACHÁČEK; STUDNIČKA. Ocelové konstrukce 2. Praha: ČVUT, fakulta stavební, 2005 ROTTER; KUKLÍK. Ocelové a dřevěné konstrukce 11. Praha: ČVUT, fakulta stavební, 2004 Strana 39/103


MEDŘICKÝ. Ocelové a dřevěné konstrukce 10. Výpočty. Praha: ČVUT, fakulta stavební, 2005 KUKLÍK. Dřevěné konstrukce. Praha: ČVUT, fakulta stavební, 2005 ROTTER; KUKLÍK. Ocelové a dřevěné konstrukce 11. Praha: ČVUT, fakulta stavební, 2004 KUKLÍK; MIKLÍKOVÁ; MIKEŠ. Dřevěné konstrukce. Cvičení. Praha: ČVUT, fakulta stavební, 2005 Doplňující: STUDNIČKA. Ocelové konstrukce. Praha: ČVUT, fakulta stavební, 2004 STUDNIČKA; HOLICKÝ. Ocelové konstrukce 20. Zatíţení staveb podle Eurokódu. Praha: ČVUT, fakulta stavební, 2005 VRANÝ. Ocelové konstrukce 20. Projekt, haly. Praha: ČVUT, fakulta stavební, 2003 WALD. Ocelové konstrukce 10. Tabulky. Praha: ČVUT, fakulta stavební, 2006 KUKLÍK; MIKLÍKOVÁ; MIKEŠ. Dřevěné konstrukce 10. Pravidla pro navrhování a řešené příklady. Dotisk 3. vydání. Praha: ČVUT, fakulta stavební, 2005 MEDŘICKÝ. Ocelové a dřevěné konstrukce 10. Výpočty. Praha: ČVUT, fakulta stavební, 2005

Strana 40/103




Všeobecná ekonomie

KÓD MODULU:

VSE-A-P

32 hodin Povinný


2 od 1. 9. 2008

---

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu navazuje na znalosti studentů získané při studiu na střední škole. Jsou vysvětleny jednak základní ekonomické pojmy, úloha státu, klady a zápory regulací ekonomiky, zajištění funkce státu výběrem daní, sociální a zdravotní výdaje státu a jejich zajištění ekonomickými nástroji. Cíle jsou zaměřeny na budoucí uplatnění absolventů v oblasti přípravy a realizace staveb. Vedou studenta k racionálnímu pojetí ekonomiky z hlediska prospěchu podniku a z hlediska respektování ekologie a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Získané znalosti uplatní při dalším studiu ekonomiky, Organizaci a řízení staveb.

např.

v modulech

Základy

podnikové

PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: orientuje se v ekonomických otázkách ekonomiky státu; zná fungování ekonomiky státu jak v makroekonomické oblasti, tak i v mikroekonomice; ekonomicky zhodnotí péči o ţivotní prostředí při stavební činnosti. OBSAH MODULU: 1. ročník - 1. období:



1. Národní hospodářství, ekonomie a hospodářský proces 2. Příkazová, trţní a smíšená ekonomika 3. Potřeby, statky, sluţby, prostředky k uspokojování potřeb 4. Výroba, základní činitelé výroby 5. Půda, práce, kapitál 6. Výroba naturální, výrobky, zboţí, zboţní výroba, peníze 7. Makroekonomická analýza 8. Hospodářská politika, pojem hospodaření 9. Výkonnost ekonomiky a hospodářské cykly 10. Chování spotřebitele, firmy, na trhu výrobků a sluţeb 11. Fungování trhu - nabídka, poptávka, elasticita ZPŮSOB UKONČENÍ: 1.


DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: KONEČNÝ. Malá moderní encyklopedie ekonomie. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277032-2 Doplňující: HOLMAN; POSPÍCHALOVÁ. Úvod do ekonomie. Praha: Beck, 2001. ISBN 80-7197023-0 HOLMAN. Dějiny ekonomického myšlení. Praha: Beck, 2005. ISBN 80-7179-631-X Strana 41/103


Rozšiřující: HAZLIT. Ekonomie v jedné lekci. Praha: Centrum liberálních studií, 1989. ISBN 80902701-2-3 ECHAUDMAISON a kol. Slovník ekonomie. Praha: 1995. ISBN 80-85764-13-X KOL AUTORŮ. Ekonomie. Praha: Ekopress, 2004. 80-85522-18-7

Strana 42/103




Základy podnikové ekonomie

KÓD MODULU:

ZPE-A-P

32 hodin Povinný


2 od 1. 9. 2008

VSE-A-P

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu navazuje na znalosti studentů získané při studiu na střední škole. Studenti rozšíří své znalosti ze základů podnikové ekonomiky, jakoţto důleţitého segmentu vědomostí studentů. Studentům jsou vysvětleny základní ekonomické pojmy z hlediska podniku, úloha státu, klady a zápory regulací ekonomiky, zajištění funkce státu výběrem daní, sociální a zdravotní výdaje státu a jejich zajištění ekonomickými nástroji. Cíle modulu jsou zaměřeny na budoucí uplatnění absolventů v oblasti přípravy a realizace staveb. Vedou studenta k racionálnímu pojetí ekonomiky z hlediska prospěchu podniku a z hlediska respektování ekologie a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: zná základy ekonomiky fungování podniku; definuje základní ekonomické pojmy podnikového prostředí; je seznámen s problematikou hospodaření podniku; provádí jednoduchou kalkulaci; orientuje se v základních administrativních záleţitostech podniku; zná podstatu řídící práce; orientuje se ve vztazích mezi podnikem, podniky, státními institucemi. OBSAH MODULU: 2. ročník - 3. období:


2 hodiny týdně

1. Podnik – hospodářství, členění, zvláštnosti stavebního podniku 2. Zaloţení, sanace a zánik podniku 3. Sdruţování podniků – cíle sdruţování, charakteristika sdruţování 4. Výroba v podniku – pojem, výrobní postupy, výrobní kapacita 5. Plánování – plánovací okruhy, vztahy mezi cíli a plány a plánovacím procesem 6. Podnikové organizace, faktory působící na organizaci podniku 7. Řízení – nástroje, řídící styly, principy, hospodářská střediska, kontrola 8. Materiál – třídění, náklady, kontrola spotřeby 9. Lidská pracovní síla – charakteristika, klasifikace, systém odměňování 10. Pracovní stroje a zařízení – charakteristika, hospodaření s pracovními stroji a zařízeními, kapacita, náklady na pracovní stroje a zařízení 11. Odbyt, prodej, marketing, public relations 12. Investice, druhy investic, plánování a efektivnost investic 13. Majetková struktura podniku, zdroje krytí, účetní výkazy, financování, daně 14. Management jakosti, Total Quality Management - TQM, systém jakosti podle norem ISO a jeho zavádění. ZPŮSOB UKONČENÍ: 3.


DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: Strana 43/103


ECHAUDEAISON a kol. Slovník ekonomie. Praha:EWA Edition, 1995. ISBN: 8085764-13-X CHROMÁ A KOL. Základy podnikové ekonomiky. Praha: Fortuna, 1996 ISBN: 807168-359-0 KADLČÁKOVÁ. Ekonomika stav. díla-ceny, náklady, kalkulace. Praha: ČVUT ISBN: 80-01-01605-6 KOLEKTIV AUTORŮ. Manaţerské účetnictví. Praha: Management press:2002 ISBN:80-96395-43-X Doplňující: RADOVÁ; DVOŘÁK. Finanční matematika pro kaţdého. Praha: Grada. ISBN 8085623-27-7 HAČKAJLOVÁ. Stavební ekonomika. Praha: ČVUT, 1993. ISBN 80-01-01044-9 FOREJT. Obchodní společnosti. Praha: Prospektrum, 1992. ISBN 80-85431-54-8 KOPÁČ. Příručka obch. práva. Praha: Prospektrum, 1992. ISBN 80-85431-35-1 ŠÍMOVÁ. Občanské právo. Uherské Hradiště: VOŠ, 1995 Šímová: Obchodní právo, VOŠ Uherské Hradiště Rozšiřující: České stavebnictví v číslech. Praha: ČSÚ. ISBN:80-7223-123-X PROCHÁZKOVÁ. Ruční vedení podvojného účetnictví. Ostrava: Moravo, 1993 VYSUŠIL. Podvojné účetnictví po lţičkách. Praha: Profess, 1992. ISBN 80-85235-145 SOJKA. Základy ekonomie. Praha: Vyšehrad, 1994. ISBN 80-7021-205-5 KOZLER; MATĚJKA. Ekonomika, management, marketing. Praha: Fragment. ISBN 80-7200-253-8

Strana 44/103




Organizace a řízení staveb

KÓD MODULU:

ORS-A-P

32 hodin Povinný


2 od 1. 9. 2008

VSE-A-P, SSE-A-P

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu přibliţuje a osvětluje studentům sloţité vztahy při organizování stavební činnosti a při řízení staveb. modul navazuje na Všeobecnou ekonomii a Stavební stroje a elektrotechniku propojením dílčích poznatků z těchto modulů. Cílem je ukázat studentům sloţité vztahy mezi podniky, zadavateli a zhotoviteli se záměrem docílit co nejlepších hospodářských výsledků organizace efektivním vyuţitím lidského a materiálního potenciálu. Důraz je kladen také na etické a morální aspekty podnikání ve stavebnictví. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: zná sloţité prostředí podnikových vztahů; orientuje se v procesu optimalizace stavební výroby v čase; hodnotí činnost jednotlivých podnikových útvarů tak, aby byla zajištěna maximální efektivita a tím i ziskovost; dokáţe zpracovat poloţkový rozpočet a výkaz výměr pro danou stavbu, sestaví s těchto podkladů a projektu stavby specifikaci materiálu; vystaví podklady pro výpočet mezd; orientuje se v problematice bezpečnosti a ochrany zdraví a poţární ochrany; OBSAH MODULU: 2. ročník - 3. období:



Přednášky: 1. Dokumentace staveb 1.1. Základní pojmy, vyhláška o projektové přípravě staveb, vstupní dokumentace, technická normalizace, propočet a rozpočet 1.2. POV, zařízení staveniště, technologická pravidla a vliv na stavební dílo, harmonogramy, postupy 2. Provádění stavby 2.1. Předání staveniště, stavební deník, povinnosti mistra, stavbyvedoucího, zjišťovací protokoly 2.2. Spotřeba materiálu, zásobování staveb, normování spotřeby materiálu (účetní evidence) 3. Pracovní síla 3.1. Odměňování, mzdy, ukazatelé práce a mezd, racionalizace práce, výkonové normy, zákoník práce, ergonomie 3.2. Mzdové účetnictví, evidence mezd 3.3. Bezpečnost práce a ochrana zdraví, poţární ochrana 4. Vyhodnocení staveb 4.1. Skutečné náklady – plány 4.2. Rozpočet, fakturace 4.3. Systémy vyhodnocování hospodářských výsledků, kolaudační řízení Cvičení: 1. POV – jednoduchý projekt 1.1. Technologický postup stavebních prací – harmonogram Strana 45/103


2.

1.2. Zařízení staveniště, spotřeba materiálu, stroje 1.3. Odměňování pracovníků Propočtová a rozpočtová dokumentace

ZPŮSOB UKONČENÍ: 3.

období: zápočet

DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: TILLMANN. Příprava, provádění a uţívání staveb. Praha: Prospektrum, 1992. ISBN 80-85431-58-0 Doplňující: ŠTENGLOVÁ. Smlouvy ve výstavbě. Praha: Prospektrum, 1995. ISBN 80-7175-0263 JELEN. Ekonomika stav. díla – příprava a řízení staveb. Praha: ČVUT, 2000. ISBN 80-01-01423-1

Strana 46/103




Veřejné stavební právo

KÓD MODULU:

VSP-A-P

32 hodin Povinný


2 od 1. 9. 2008

----

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu poskytuje znalosti systému práva českého státu jako součást "Evropského práva". Důraz je kladen na problematiku zařazení "Stavebního zákona" v systému "Správního práva", dále na jeho obsah, zásady a jeho návaznost na prováděcí vyhlášky základní důleţitosti pro stavební obory. Student je seznámen s právní úpravou přestupků a jiných správních deliktů fyzických a právnických osob formou sankcí. Cílem je orientace studenta v profesní legislativě, schopnost její aplikace v procesu rozhodování při řešení úkolů přípravy a realizace staveb, také s ohledem na správní řízení. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: je seznámen se základními právními pojmy a systémem právních norem v České republice; orientuje se ve stavebním zákoně, jeho prováděcích předpisech a speciálních předpisech (Zákon o vodách, Zákon drahách, Zákon o civilním letectví); dokáţe aplikovat ustanovení správního řádu v činnostech správních orgánů při správních řízeních při výstavbě. OBSAH MODULU: 1. ročník - 1. období:

Přednášky: 2 hodiny týdně cvičení: ---

1. Stavební zákon 1.1. Výkon veřejné správy 1.2. Územní plánování, cíle, úkoly a politika územního plánování 1.3. Nástroje územního plánování 1.4. Územně plánovací dokumentace, územní plán 1.5. Regulační plán 1.6. Druhy rozhodnutí - územní řízení, stavební uzávěra a sanace území 2. Stavební řád 2.1. Stavby, terénní úpravy, udrţovací práce, povolení a ohlášení 2.2. Stavební řízení - stavební povolení, uţívání, změny, kolaudace, odstraňování staveb 2.3. Dozory, autorizovaný inspektor 2.4. Vybrané činnosti ve výstavbě, projektování, provádění staveb, poţadavky na výstavbu, přestupky a sankce 3. Správní řád 3.1. Vztah ke stavebnímu zákonu a činnostem ve výstavbě 3.2. Činnost správních orgánů a správní řízení, účastníci řízení, lhůty a rozhodnutí 3.3. Exekuce 3.4. Dotčené orgány a průběh řízení 4. Vybrané a specielní předpisy 4.1. Zákon o vodách 4.2. Zákon o drahách 4.3. Zákon o civilním letectví 4.4. Vyhláška o obecně techn. poţadavcích Strana 47/103


ZPŮSOB UKONČENÍ: 1. období: zápočet 1. DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: Úplné znění: Stavební zákon, Zákon o vyvlastnění 2007. Ostrava: Jiří Motloch-Sagit, 2006. ISBN 80-7208-566-2 Úplné znění:Správní řád. Ostrava: Jiří Motloch-Sagit, 2006. ISBN 80-7208-551-4 Doplňující: Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, v platném znění

Strana 48/103


Povinně volitelné NÁZEV PŘEDMĚTU/MODULU:


Aplikace GPS ve stavebnictví

KÓD MODULU:

GPS-B-PV

32 hodin Povinně volitelné


2 od 1. 9. 2008

GEO-A-P

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu aplikace GPS ve stavebnictví poskytuje studentům poznatky o zásadách při práci s aparaturou GPS, postupech měření a následného zpracování naměřených dat v systému ETRS. Zdůrazněna je problematika transformace naměřených souřadnic ze systému ETRS do systému JTSK a výškového systému Bpv. Cíle jsou zaměřeny na ovládání přístrojů při měření v terénu, plánování měření a zpracování výsledků. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: má přehled o současných geodetických aparaturách GPS; měří přístroji GPS; pouţívá programy pro zpracování měření GPS a transformaci souřadnic; zná českou permanentní síť pro určování polohy; OBSAH MODULU: 2. ročník - 3. období:


2 hodiny týdně

1. 2. 3. 4. 5. 6.

Globální navigační systémy (GPS, GLONASS, GALILEO) Druţicový navigační systém GPS, sloţení systému Vyuţití systému GPS Geodetické aparatury GPS Plánování měření GPS Měření s geodetickou aparaturou GPS (metoda statická a stop-and-go) 7. Vyhodnocení GPS dat. 8. Transformace souřadnic ETRS a S-JTSK 9. Česká permanentní síť pro určování polohy – CZEPOS ZPŮSOB UKONČENÍ: 3. období: zápočet DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: ŠVÁBENSKÝ, O.; FIXEL, J.; WEIGEL, J. Základy GPS a jeho praktické aplikace. Brno: VUT, 1995. ISBN 80-214-0620-8 Rozšiřující: ŠVÁBENSKÝ, O.; FIXEL, J. Astronomie a kosmická geodézie. Brno: VUT, 1990. ISBN 80-214-0096-X Doplňující: NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich pouţívání

Strana 49/103




Katastr nemovitostí a pozemkové úpravy 18 hodin Povinně volitelné

KÓD MODULU:

KPU-B-PV


2 od 1. 9. 2008

GEO-A-P

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu katastr nemovitostí a pozemkové úpravy poskytuje základní pohled na problematiku vedení katastru nemovitostí a jeho historický vývoj. Seznámení s legislativou v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí. Důleţitá je schopnost orientace v současných katastrálních mapách a mapách původního pozemkového katastru. Znalost činnosti při obnově katastrálního operátu, geometrických plánů a zeměměřických činnosti při vytyčování hranic pozemků. Význam pozemkových úprav, sled činností při jejich provádění a legislativní úprava souvisejících činností. Cílem bloku je schopnost orientace v problematice katastru nemovitosti, znalost katastrálních map, geometrických plánů a problematiky vytyčování hranic pozemků. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: orientuje se v historii katastru nemovitostí; dokáţe definovat základní pojmy katastru nemovitostí; zná druhy katastrálních map a dokáţe je vyuţít při projektování staveb; orientuje se v základní problematice pozemkových úprav. OBSAH MODULU: 2. ročník - 4. období:

přednášky: seminář: 2 hodiny týdně

1. Význam a obsah modulu 2. Český úřad zeměměřický a katastrální, organizační struktura resortu 3. Katastrální zákon a prováděcí vyhlášky 4. Zeměměřický zákon a prováděcí vyhlášky 5. Katastrální operát od zaloţení po současný stav 6. Katastrální mapy 7. Geometrický plán 8. Protokolární vytyčení hranice pozemků 9. Činnost úředně oprávněného zeměměřického inţenýra 10. Pozemkové úpravy, význam, sled činností, výsledek 11. Zákon o pozemkových úpravách ZPŮSOB UKONČENÍ: 4.

období: zápočet

DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: KUBA, B.; OLIVOVÁ, K. Katastr nemovitostí České republiky. 10. aktualizované vydání. Praha: Linde, 2007. ISBN 80-7201-545-1 Rozšiřující a doplňující: ZÁKON č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) ZÁKON č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnictví a jiných věcných práv k nemovitostem VYHLÁŠKA 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., a zákon č. Strana 50/103


344/1992 Sb. ZÁKON č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech ZÁKON č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením VYHLÁŠKA č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením ZÁKON č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších úprav VYHLÁŠKA č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náleţitostech návrhu pozemkových

Strana 51/103




Kreslící systémy

KÓD MODULU:

KRS-B-PV



2+2 od 1. 9. 2008

INF-A-P, GEO-A-P

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu kreslící systémy umoţňuje studentům pohybovat se v prostředí programů AutoCAD, Photomodeller a Irfan Wiev tak, aby pochopili vztahy mezi různými vstupy, mapovými podklady a fotografiemi z místa tak, aby byli schopni vytvořit digitální model terénu. Tento model dále porovnali se skutečností v rámci rekognoskace lokality. Na základě nabitých znalostí student dokáţe navrhovanou stavbu vhodně začlenit do terénu. Do základních znalostí ACADu získaných dříve, se postupně zapojují znalosti z výuky geodézie (fotogrammetrie) tak, aby výsledkem byla virtuální fotografie stavby osazené v reálném terénu. Cílem je rozvoj studentovi představivosti o výsledném díle v kontextu širších vztahů území s ohledem na ekologii a ţivotní prostředí. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: orientuje se v mapových podkladech klasických i z druţicových snímků; dokáţe zhodnotit lokalitu a umístit do ní uvaţovanou stavbu; vizualisuje zamýšlený objekt do skutečného terénu tak, aby navrhovaná řešení mohla být dále posuzována; dokáţe prezentovat a obhájit výsledky své práce. OBSAH MODULU: 2. ročník - 3. období:

1. 2. 3. 4. 5.

--2 hodiny týdně

Důvody pouţití, historie vývoje Digitální modely terénu, transfer z mapových podkladů Osazování staveb do terénu Pokrývání povrchu Vyuţití 3D objektů z jiných zdrojů


1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.



--2 hodiny týdně

Virtuální vizualizace 3D z 2D podkladů Osvětlení, sluneční kalkulátor Vytváření vlastních knihoven Plochy - vytváření pouţití (hraniční plochy) Zadání vlastního projektu Práce na projektu s konzultacemi Ukončení projektu

ZPŮSOB UKONČENÍ: 3. 4.

období: zápočet období: zápočet

DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní:

Strana 52/103


FOŘT; KLETEČKA. Autodesk Inventor. Brno: Computer press, 2002 ISBN 80-7226911-9 Doplňující: KOLEKTIV AUTORŮ. Toner Calisto 4. Brno: Computer press, 2004 PAVELKA; KAREL. Fotogrammetrie. Praha: ČVUT, 2002. ISBN 80-01-02649-3 Rozšiřující: Sluneční kalkulátory. Dostupné na WWW: .

Strana 53/103




Matematika II

KÓD MODULU:

MAT-B-PV



2 od 1. 9. 2008

MAT-A-P,

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu je prohloubením učiva povinného modulu (MAT-A-P) a rozšířením o matematickou analýzu funkcí více reálných proměnných a o řešení diferenciálních rovnic. Výuka je rozdělena do přednášek, kde je vyloţena teorie s důrazem na souvislosti, názornost a pouţití teorie při výpočtech, a do cvičení, kde jsou studenti vedeni zejména k procvičení látky, případně i k názornějšímu odkrytí souvislostí (2. období). V dalším bloku modulu (5. období) jsou stejnou formou vyloţeny křivkové integrály a diferenciální rovnice. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: orientuje se v problematice matematické analýzy funkcí více reálných proměnných; je seznámen s geometrickým významem parciálních derivací a jejich vyuţití při hledání extrémů funkce na mnoţině; ovládá některé praktické aplikace násobného integrálu; má i silný matematický aparát pouţitelný v široké škále partií fyziky. OBSAH MODULU: 1. ročník - 2. období:


1 hodina týdně 2 hodiny týdně

Přednášky: 1. Diferenciální počet více reálných proměnných 1.1. Limita, spojitost 1.2. Parciální derivace 1.3. Derivace implicitní funkce, tečná rovina a normála plochy 1.4. Totální diferenciál, Taylorův rozvoj 1.5. Extrémy funkcí (lokální, vázané, absolutní) 1.6. Derivace ve směru, gradient Cvičení: 1. Diferenciální počet více reálných proměnných 1.1. Limita, spojitost 1.2. Parciální derivace 1.3. Derivace implicitní funkce, tečná rovina a normála plochy 1.4. Totální diferenciál, Taylorův rozvoj 1.5. Extrémy funkcí (lokální, vázané, absolutní) 1.6. Derivace ve směru, gradient 3. ročník - 5. období:



Přednášky: 1. Křivkový integrál 1.1. Křivkový integrál ve skalárním poli, výpočet, aplikace 1.2. Křivkový integrál ve vektorovém poli, výpočet, Greenova věta, aplikace 1.3. Závislost křivkového integrálu na integrační cestě 1.4. Dvojný a trojný integrál (vlastnosti, výpočet, transformace, aplikace) 2. Obyčejné diferenciální rovnice Strana 54/103


2.1. Diferenciální rovnice prvního řádu (rovnice se separovatelnými proměnnými, lineární diferenciální rovnice, exaktní diferenciální rovnice) 2.2. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu (homogenní rovnice, nezávislost řešení, nehomogenní rovnice se speciální pravou stranou, metoda variace konstant) Cvičení: 1. Křivkový integrál 1.1. Křivkový integrál ve skalárním poli, výpočet, aplikace 1.2. Křivkový integrál ve vektorovém poli, výpočet, Greenova věta, aplikace 1.3. Závislost křivkového integrálu na integrační cestě 1.4. Dvojný a trojný integrál (vlastnosti, výpočet, transformace, aplikace) 2. Obyčejné diferenciální rovnice 2.1. Diferenciální rovnice prvního řádu (rovnice se separovatelnými proměnnými, lineární diferenciální rovnice, exaktní diferenciální rovnice) 2.2. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu (homogenní rovnice, nezávislost řešení, nehomogenní rovnice se speciální pravou stranou, metoda variace konstant) ZPŮSOB UKONČENÍ: 2. 5.


DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: DIBLÍK, J.; PŘIBYL, O. Obyčejné diferenciální rovnice. Brno: CERM, 2004 PRUDILOVÁ, K. A SPOL. Sbírka příkladů z matematiky III. Brno: Stavební fakulta VUT, CERM, 2001 DĚMIDOVIČ, B., P. Sbírka úloh a cvičení z matematické analýzy. Havlíčkův Brod: Fragment, 2003 BUDÍNSKÝ, B.; CHARVÁT, J. Matematika II. Praha: SNTL, 1990 ČERMÁKOVÁ, H. A SPOL. Sbírka příkladů z matematiky II. Brno: Brno: Stavební fakulta VUT, CERM, 1994

Strana 55/103




Seminář z deskriptivní geometrie 48 hodin Povinně volitelné

KÓD MODULU:

SDG-B-PV


2 od 1. 9. 2008

DEG-A-P

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu poskytuje studentům vědomosti a intelektuální dovednosti konstruktivního zobrazování rovinných a prostorových útvarů v rovinných obrazech. Navazuje na poznatky z geometrie a rozšiřuje je pro potřebu stavebního technika s vyšším odborným vzděláním. Cíle jsou zaměřeny na dovednost přesného grafického vyjádření představy, rozvíjí prostorové představivosti studentů. Důleţitým cílem je výchova k přesnosti, pečlivosti grafického projevu, získání návyku k pracovní kázni. Studenti jsou vedeni k dodrţování charakteru technické dokumentace (formát, popisové pole, jednotná úprava). Důraz je kladen na přesnost, úplnost a srozumitelnost grafického projevu – návyk studenti zúročí ve cvičeních z pozemního stavitelství i jiných technických modulech. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: ovládá konstrukci obrazců v perspektivním zobrazení; uţívá axonometrického zobrazení těles; aplikuje konstrukci ploch pro řešení úloh technického zobrazování; správně uţívá způsobů osvětlení pro finální prezentaci technického díla. OBSAH MODULU: 1. ročník - 2. období:


--3 hodiny týdně

1. Základy lineární perspektivy 1.1. Rozšířený Eukleidovský prostor 1.2. Průsečná metoda 1.3. Konstrukce délek úseček, redukce distance, uţití kolineace k sestrojení perspektivního půdorysu 1.4. Zobrazení kruţnice leţící ve svislé a vodorovné rovině 2. Pravoúhlá axonometrie 2.1. Bod, přímka, rovina – základní polohové konstrukce 2.2. Metrické konstrukce v souřadných rovinách 2.3. Zobrazení tělesa s podstavou v souřadné rovině 2.4. Řezy těles, průsečíky přímky s tělesem, průniky těles 3. Plochy technické praxe 3.1. Rotační plochy 3.2. Rozvinutelné plochy 3.3. Zborcené plochy 3.4. Šroubové plochy 4. Osvětlení v deskriptivní geometrii 4.1. Rovnoběţné osvětlení 4.2. Středové osvětlení ZPŮSOB UKONČENÍ: 2.

období: zápočet

DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: Strana 56/103


DRÁBEK, K.; HARANT, F.; SETZER, O. Deskriptivní geometrie II. Praha: SNTL, 1979 HOLÁŇ, Š.; HOLÁŇOVÁ, L. Deskriptivní geometrie III. Brno: Fakulta stavební VUT, 1998 URBAN, A. Deskriptivní geometrie II. Praha: SNTL, 1965 MACHALA, F. Středové promítání a lineární perspektiva. Olomouc: UP, 1992

Strana 57/103




Statika II

KÓD MODULU:

STA-B-PV



2 od 1. 9. 2008

STA-A-P, PAP-A-P

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu poskytuje znalosti a dovednost z oblasti řešení rovinných rámů a oblouků metodou jednotkových sil, řešení staticky neurčitých příhradových nosníků silovou metodou. Dále poskytuje vědomosti o prutové soustavě, její analýze a analýze prutu. Cíle modulu jsou zaměřeny na získání vědomostí a dovedností, které budou vyšší technici vyuţívat ve svých činnostech při navrhování a posuzování konstrukcí jako nosné soustavy objektů. Důleţitým výchovnými cíli je výchova k pečlivosti, k přesnosti, k systematickému postupu v práci, k dodrţování příslušných norem, předpisů apod. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: řeší rovinné rámy a oblouky metodou jednotkových sil, silovou metodou; analyzuje a řeší prvky prutové soustavy silovou metodou. OBSAH MODULU: 3. ročník - 5. období:



Přednášky: 1. Rovinné rámy 1.1. Metody řešení 1.2. Metoda jednotkových sil 2. Rovinné oblouky 2.1. Předpoklady, vnitřní síly 2.2. Řešení silovou metodou 3. Staticky neurčitý příhradový nosník 3.1. Řešení silovou metodou 4. Analýza prutové soustavy 4.1. Globální souřadnicová soustava 4.2. Analýza prutů Cvičení: 1. Rovinné rámy 1.1. Metody řešení 1.2. Metoda jednotkových sil 2. Rovinné oblouky 2.1. Předpoklady, vnitřní síly 2.2. Řešení silovou metodou 3. Staticky neurčitý příhradový nosník 3.1. Řešení silovou metodou 4. Analýza prutové soustavy 4.1. Globální souřadnicová soustava 4.2. Analýza prutů ZPŮSOB UKONČENÍ: 5.

období: zápočet

DOPORUČENÁ LITERATURA: Strana 58/103


Základní: KADLČÁK, J.; KOLÁŘ, A.; KYTÝR, J.; MAUER, E. Statika stavebních konstrukcí I. Brno: CERM, 1996. ISBN 80-214-0809-X Benda, J. a kol. Statika stavebních konstrukcí II. Brno: CERM, 1996. ISBN 80-7204025-1 KADLČÁK, J. Statika stavebních konstrukcí II. Brno: VUTIUM, 1991. ISBN 80-2141648-3 Doplňková: KADLČÁK, J.; KYTÝR, J.; Statika stavebních konstrukcí I. Základy stavební mechaniky, staticky určité prutové konstrukce. Brno: VUTIUM, 1991. ISBN 80-2141204-6 ČSN 73 0035 Zatíţení stavebních konstrukcí, 1987

Strana 59/103




Technické zařízení budov

KÓD MODULU:

TZB-B-PV



2+2 od 1. 9. 2008

POS-A-PV

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu poskytuje rozšířené znalosti z oboru technických zařízení budov a tvůrčí schopnosti při návrhu jednotlivých instalačních systémů – kanalizace, instalace vody, ohřevu vody, zásobování plynem, vytápění. Dále poskytuje praktické dovednosti důleţité pro navrhování zdravotně technických instalací, pouţití a posouzení instalačních systémů, zdůvodnění jejich vlivu na tvorbu vnitřního prostředí v budově. Vše při splnění a pouţití nejnovějších poţadavků a moderních trendů při zpracování odpadu, přípravě teplé, studené vody, zajištění hygienických a tepelných poţadavků v budově. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: vypracuje projektovou dokumentaci M = 1 : 50; navrhne řešení na základě zadaných parametrů; posoudí a zdůvodní výběr jednotlivých technologií, jejich vliv na vnitřní prostředí v budově; specifikuje pouţitý materiál, mnoţství, postupy a výsledné hodnoty; vyhodnocuje a posuzuje vhodnost navrhovaného řešení. OBSAH MODULU: 2. ročník - 3. období:



1. Úvod do technických zařízení budov a zdravotně technických instalací 1.1. Kritéria pro návrh hygienických zařízení 1.2. Prostory pro vedení instalací 1.3. Zařizovací předměty, zápachové uzávěry, výtokové armatury, splachovací zařízení 2. Odvádění odpadních vod z budovy 2.1. Kanalizační přípojka 2.2. Návrh vnitřní kanalizace splaškové 2.3. Hydraulika 2.4. Materiály pro kanalizaci 2.5. Návrh dešťové kanalizace 3. Ochrana proti vzduté vodě, přečerpávání odpadních vod 4. Zásady pro zásobování budov pitnou vodou 4.1. Potřeba vody 4.2. Vodovodní přípojky 4.3. Vnitřní vodovod, rozvodná potrubí, dimenzování 4.4. Poţární vodovod 5. Vytápění 5.1. Tepelné ztráty budov, poţadavky, bilance 5.2. Druhy otopných soustav 5.3. Základní konstrukční prvky otopných soustav 5.4. Netradiční zdroje tepla 6. Příprava teplé uţitkové vody 6.1. Zásady a poţadavky na TUV 6.2. Druhy zásobníků 7. Zásobování budov zemním plynem Strana 60/103


7.1. Zdroje plynu 7.2. Plynovodní přípojky 7.3. Vnitřní plynovod 7.4. Poţadavky na umisťování plynových spotřebičů v budovách 7.5. Řešení rozvodů, dimenzování 2. ročník - 4. období:


--2 hodiny týdně

1. Vnitřní kanalizace 1.1. Slepá matrice 1.2. Zařizovací předměty 1.3. Návrh vnitřního rozvodu 1.4. Rozvinuté schéma napojení 1.5. Podélný profil 2. Vnitřní vodovod 2.1. Slepá matrice 2.2. Rozvod studené vody + teplé 2.3. Dimenzování 2.4. Axonometrie 2.5. Napojení ohříváku, vodoměrné soustavy 3. Vytápění 3.1. Výpočet tepelných ztrát 3.2. Návrh radiátorů 3.3. Návrh rozvodu potrubí 3.4. Schéma rozvodu 4. Instalace plynu 4.1. Umístění spotřebičů + rozvod 4.2. HUP, plynoměr, regulátor 4.3. Axonometrie 4.4. Technické zprávy 4.5. Výpisy materiálu ZPŮSOB UKONČENÍ: 3. období: zápočet 4. období: zápočet DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: BYSTŘICKÝ, V.; POKORNÝ, A. Technická zařízení budov – A. Dotisk 3. vyd. Praha: České vysoké učení technické, 2006. BYSTŘICKÝ, V.; POKORNÝ, A. Technická zařízení budov – B. Vydání druhé. Praha: České vysoké učení technické, 2006. BYSTŘICKÝ, V. Technická zařízení budov – C : hromosvod, vertikální doprava. Praha: České vysoké učení technické, 2006. ISBN 80-01-03450-X. JELÍNEK, V. Technická zařízení budov – 10 : Plynová zařízení. Dotisk druhého přepracovaného vydání. Praha: České vysoké učení technické, 2005. JELÍNEK, V. Technická zařízení budov: Podklady pro projekty. Dotisk druhého přepracovaného vydání. Praha: České vysoké učení technické, 2005. Rozšiřující: ČSN 756101 Stokové sítě a kanalizační přípojky. Praha: Český normalizační institut, 1995 ČSN 755411 Vodovodní přípojky. Praha: Český normalizační institut, 2006 ČSN 013450 Technické výkresy-instalace zdravotně technické a plynovod.instal. Praha: Český normalizační institut, 2006 Strana 61/103


ČSN EN 12566 – 3 Malé čistírny odpadních vod do 50 ekvival. obyvatel. Praha: Český normalizační institut, 2006 ČSN 755401 Navrhování vodovodního potrubí. Praha: Český normalizační institut, 1997 ČSN 060310 Tepelné soustavy v budovách-Projektování a montáţ. Praha: Český normalizační institut, 2006 ČSN 060210 Výpočet tepelných ztrát. Praha: Český normalizační institut, 1994, 1999 ČSN – EN 832 (730564) Tepelné chování budov – Výpočet potřeby energie na vytápění – obytné budovy. Praha: Český normalizační institut, 2000

Strana 62/103




Tělesná výchova II

KÓD MODULU:

TEV-B-PV



2 od 1. 9. 2008

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Modul tělesná výchova má nezastupitelnou úlohu při výchově jedince. Jejím hlavním cílem je přispívat k všestrannému harmonickému rozvoji studentů, upevňováním zdraví, rozvojem pohybových schopností, prohlubováním pohybových dovedností a vědomostí tvořících součást tělesné kultury a formováním pozitivních vlastností osobnosti. Cílem modulu tělesná výchova je prohloubení a upevnění získaných pohybových dovedností a vědomostí ve zvoleném sportovním odvětví. Dále vybudovat a udrţet fyzikou zdatnost pro bezpečné plnění zadaných úkolů při sportovní činnosti. Studenti získají základní informace o zásadách sportovního tréninku a budou schopni vést tréninkovou jednotku. Zvládnout pravidla zvoleného sportu tak, aby byli schopni vést sportovní utkání z pozice rozhodčího. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: má pohybové dovednosti a znalosti ve zvoleném sportovním odvětví; udrţuje si fyzickou zdatnost; orientuje se v pravidlech zvoleného sportu a je schopen vést sportovní utkání z pozice rozhodčího; zná zásady sportovního tréninku a je schopen vést tréninkovou jednotku. OBSAH MODULU: 2. ročník – 3. období


--2 hodiny týdně

2. ročník – 4. období


--2 hodiny týdně

Dle osobního výběru budou studenti rozděleni do sportovních skupin: 1. 2. 3. 4. 5.

Volejbal (VO) Florbal (FL) Basketbal (BA) Futsal (FU) Aerobic (AE)

Poznámka: dle zájmu je dále moţno rozšířit skupiny na nohejbal, badminton a posilování. Ve výuce, která bude navazovat na prohlubování a upevňování pohybových dovedností a herních návyků, se téţ zaměříme na regenerační, rehabilitační a revitalizační systémy, které přivádějí jedince k tvořivému vztahu k tělesné kultuře a pomáhají vytvářet zásadní návyky pro praktický ţivot. ZPŮSOB UKONČENÍ: 3. 4.


DOPORUČENÁ LITERATURA: ------

Strana 63/103




Fyzika

KÓD MODULU:

FYZ-A-P

64 hodin Povinně volitelný


4 od 1. 9. 2008

---

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu poskytuje znalosti a dovednosti z oblastí kinematiky hmotného bodu, dynamiky hmotného bodu, dynamiky tuhých těles, hydromechaniky a teorie kmitání a vlnění. Předmět je tedy zaměřen na mechaniku v ucelené tématické podobě tak, aby bylo moţno na něj navazovat i v jiných odvětvích fyziky a techniky (stavební fyzika, technika střídavého proudu, atd..). V přednáškách je studentům předloţena teorie v jazyce infinitezimálního počtu, který je v matematice probrán aţ během následujících dvou semestrů. Proto je nutné s ním studenty na začátku stručně seznámit pro cíle výuky. Cvičení je zaměřeno na samostatnou činnost studentů při řešení příkladů tematicky souvisejících s vyloţenou látkou. Některé typické příklady mohou být pro názornost vyřešeny i v přednášce. Cílem modulu je poskytnout studentům všeobecné fyzikální základy. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: orientuje se v základních fyzikálních poznatcích z mechaniky zaměřených spíše na fyzikální podstatu neţ na technické detaily; za pouţití diferenciálního a integrálního počtu samostatně aplikuje obecné poznatky při řešení konkrétních příkladů. OBSAH MODULU: 1. ročník – 1. období:

přednášky: 2 hodiny týdně cvičení: 2 hodiny týdně

Přednášky: 1. Kinematika hmotného bodu 1.1. Přímočarý pohyb hmotného bodu, první a druhá derivace polohy podle času 1.2. Pohyb rovnoměrný, rovnoměrně zrychlený, uţití grafu závislosti rychlosti na čase 1.3. Pohyb křivočarý, vektorové veličiny, rozklad vektoru zrychlení, rovnoměrný pohyb kruhový 2. Dynamika hmotného bodu 2.1. Newtonovy zákony, neinerciální soustavy, setrvačné síly 2.2. Hybnost, impuls síly, mechanická práce, výkon 2.3. Kinetická a potenciální energie, zákon zachování mechanické energie, tření 3. Dynamika tuhých těles 3.1. Moment síly, podmínky rovnováhy sil, skládání sil 3.2. Moment setrvačnosti, moment hybnosti, souvislost s momentem síly 3.3. Kinetická energie posuvného a rotačního pohybu tuhého práce a výkon při otáčení tělesa okolo pevné osy

tělesa;

4. Hydromechanika 4.1. Pascalův zákon, Hydrostatický tlak, Archimédův zákon. Povrchové napětí. 4.2. Rovnice kontinuity, Bernoulliova rovnice, pohyb ideální a reálné kapaliny. 5. Teorie kmitání a vlnění 5.1. Volné harmonické kmity, pohybová rovnice a její řešení. Matematické a fyzikální kyvadlo. Energie harmonických kmitů 5.2. Tlumené kmity, nucené kmity, rezonance. Strana 64/103


5.3. Vlnění. Rovnice výchylky postupné vlny. Vlnění podélné a příčné. Rychlost a intenzita vlnění. Interference vlnění, stojaté vlnění. CVIČENÍ: 1. Kinematika hmotného bodu 1.1. Přímočarý pohyb hmotného bodu, první a druhá derivace polohy podle času 1.2. Pohyb rovnoměrný, rovnoměrně zrychlený, uţití grafu závislosti rychlosti na čase 1.3. Pohyb křivočarý, vektorové veličiny, rozklad vektoru zrychlení, rovnoměrný pohyb kruhový. 2. Dynamika hmotného bodu 2.1. Newtonovy zákony, neinerciální soustavy, setrvačné síly 2.2. Hybnost, impuls síly, mechanická práce, výkon 2.3. Kinetická a potenciální energie, zákon zachování mechanické energie, tření 3. Dynamika tuhých těles 3.1. Moment síly, podmínky rovnováhy sil, skládání sil 3.2. Moment setrvačnosti, moment hybnosti, souvislost s momentem síly 3.3. Kinetická energie posuvného a rotačního pohybu tuhého tělesa; práce a výkon při otáčení tělesa okolo pevné osy. 4. Hydromechanika 4.1. Pascalův zákon, Hydrostatický tlak, Archimédův zákon. Povrchové napětí. 4.2. Rovnice kontinuity, Bernoulliova rovnice, pohyb ideální a reálné kapaliny. 5. Teorie kmitání a vlnění 5.1. Volné harmonické kmity, pohybová rovnice a její řešení. Matematické a fyzikální kyvadlo. Energie harmonických kmitů. 5.2. Tlumené kmity, nucené kmity, rezonance. 5.3. Vlnění. Rovnice výchylky postupné vlny. Vlnění podélné a příčné. Rychlost a intenzita vlnění. Interference vlnění, stojaté vlnění. ZPŮSOB UKONČENÍ: 1.


DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: HORÁK, Z; KRUPKA, F: Fyzika – příručka pro vysoké školy technického směru. Praha: SNTL, 1976. s. 424 (učebnice je rozlišena velikostí písma: běţnou velkostí je vymezen rozsah základní, zmenšeným je rozsah rozšiřující) KRUPKA, F., KALIVODA L. Fyzika. Praha: SNTL, 1989, s. 672, kapitoly: 2.1.-2.3.; 2.5.-2.6.; 10.1.; 10.2.; 10.11. Doplňující: SVOBODA, E. A KOL. Přehled středoškolské fyziky. 3. Vydání, Praha: Prométheus, 1994. ISBN 80-7196-116-7 http://sweb.cz/radek.jandora/fyzika.htm Barták, F. Sbírka úloh z fyziky pro studijní obory SOU a SOŠ. Praha: SPN, 1988, s.272 Rozšiřující: HRUBÝ, D.; KUBÁT, J. Matematika pro gymnázia – Diferenciální a integrální počet. Praha, 2004. ISBN 80-7196-210-4 Feynman, R. P. Přednášky z fyziky. Díl 1. Havlíčkův Brod: Fragment, 2002, ISBN: 80-7200-421-2; s. 36.

Strana 65/103



Základy stavební mechaniky

NOMINÁLNÍ DÉLKA:

64 hodin


Povinně volitelný

PŘEDPOKLADY:

KÓD MODULU: POČET KREDITŮ:

PLATNOST:

ZSM-B-PV 4 od 1. 9. 2008

---

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu poskytuje studentům znalosti v oblasti početních a grafických řešení rovinné soustavy sil, tuhé desky – podmínky rovnováhy. Studenti se seznámí s problematikou zatíţení stavebních konstrukcí a řešení staticky určitých konstrukcí, průřezovými charakteristikami – těţiště, moment setrvačnosti, poloměr setrvačnosti, průřezový modul aj. Studenti získají orientaci v základních pojmech z teorie pruţnosti a pevnosti. Získají přehled o výpočtových metodách. Cílem modulu je, aby si student osvojil pojmy ze stavební mechaniky. Naučil se pracovat s rovinnou soustavou sil početně i graficky. Informovat studenta o zatíţení a způsobu zatěţování stavebních konstrukcí. Seznámit studenty s průřezovými veličinami, vnitřními silami v průřezu a metodami výpočtu. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: orientuje se v základních pojmech ze stavební mechaniky; ovládá práci s rovinnou soustavou sil početně i graficky; řeší reakce staticky určité nosníky; orientuje se v základních pojmech z teorie pruţnosti a pevnosti; má přehled o metodách výpočtu prvků stavebních konstrukcí a aplikuje je při výpočtu MS. OBSAH MODULU: 1. ročník - 1. období:



Přednášky: 1. Rovinné soustavy sil, početní a grafické řešení, výslednice 2. Tuhá deska v rovině - rovnováţný stav, podmínky rovnováhy 2.1. Druhy podpor, statická určitost a neurčitost 3. Zatíţení stavebních konstrukcí (ČSN 73 0035) 4. Řešení reakcí staticky určitých nosníků 5. Těţiště průřezu a průřezové charakteristiky 5.1. Moment setrvačnosti, poloměr setrvačnosti, průřezový modul 6. Základní pojmy z teorie pruţnosti a pevnosti 6.1. Vnější a vnitřní síly, napětí, přetvoření 7. Metody výpočtu prvků stavebních konstrukcí 7.1. Přehled metod, princip výpočtu dle MS Cvičení: 1. Rovinné soustavy sil, početní a grafické řešení, výslednice 2. Tuhá deska v rovině - rovnováţný stav, podmínky rovnováhy 2.1. Druhy podpor, statická určitost a neurčitost 3. Zatíţení stavebních konstrukcí (ČSN 73 0035) 4. Řešení reakcí staticky určitých nosníků 5. Těţiště průřezu a průřezové charakteristiky 5.1. Moment setrvačnosti, poloměr setrvačnosti, průřezový modul 6. Základní pojmy z teorie pruţnosti a pevnosti Strana 66/103


6.1. Vnější a vnitřní síly, napětí, přetvoření ZPŮSOB UKONČENÍ: 1. období: zápočet a zkouška DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: KADLČÁK, J., ŠMIŘÁK, S., KYTÝR, J. Základy stavební mechaniky. Brno: PC-DIR, 1995. ISBN 80-214-0683-6 Doplňující: KADLČÁK, J.; KYTÝR, J.; Statika stavebních konstrukcí I. základy stavební mechaniky, staticky určité prutové konstrukce. Brno: VUTIUM, 1991. ISBN 80-2141204-6

Strana 67/103


Blok specializačních modulů – dopravní stavitelství NÁZEV MODULU/PŘEDMĚTU:

Stavba silnic a dálnic

POČET

NOMINÁLNÍ DÉLKA:

96 hodin

TYP MODULU:

Povinně volitelný - specializační blok

VSTUPNÍ PŘEDPOKLADY:

KÓD MODULU: KREDITŮ:

PLATNOST:

SSD-B 1.1-PVs 5 od 1. 9. 2008

MEZ-A-P, GEO-A-P, SSE-A-P

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu poskytuje znalosti a dovednosti z historie a současnosti dopravních staveb, ze základní nomenklatury, základních pojmů a terminologie. Dále poskytuje vědomosti a dovednosti o základních návrhových prvcích a jejich výpočtu (návrhová rychlost, směrové a výškové oblouky). Dále se zabývá výpočtem klopení, návrhem vzestupnice. Součástí jsou informace o zemním tělese, stabilitních problémech svahů, zemní pláni a její únosnosti, odvodňovacích zařízeních a dalších objektech v zemním tělese (zdi a propustky). Součástí modulu je návrh vozovek, jednotlivé konstrukční vrstvy, rozdělení a uţití staviv. Dále se zabývá navrhováním dálnic a rychlostních komunikací, bezpečnostními zařízeními, záchytnými a vodícími zařízeními, údrţbou, opravami, recyklací a zimní údrţbou pozemních komunikací. Cíle modulu jsou zaměřeny na získání vědomostí a dovedností, které budou vyšší technici vyuţívat ve svých činnostech při navrhování a realizaci staveb silnic a dálnic a při jejich údrţbě a provozu. Důleţitým výchovnými cíli je výchova k pečlivosti, k přesnosti, k systematickému postupu v práci, k dodrţování příslušných norem, předpisů apod. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student dokáţe pojmenovat základní termíny pozemních komunikací; zvládne návrh a výpočet základních prvků směrových, výškových a v příčném řezu; aplikuje poznatky o tvorbě zemního tělesa, navrhne a posoudí svahy a zemní pláň, vyřeší zlepšení; zvládne návrh a statický posudek zdí, hydrologický, hydraulický a technický návrh propustku; navrhne konstrukci vozovky, včetně bezpečnostních zařízení; je schopen definovat specifika dálnic a rychlostních komunikací; formuluje zákonitosti silniční údrţby. OBSAH MODULU: 2. ročník – 3. období :


5 hodin týdně 1 hodina týdně

Přednášky: 1. Historický vývoj dopravních staveb, význam pro společnost, klady a zápory 2. Charakteristika silniční a dálniční sítě ČR, městské komunikace, integrované dopravní systémy 3. Projektování pozemních komunikací, terminologie, základní pojmy, druhy, typy, kategorizace, Zákon 13/97 Sb. 4. Trasa, zásady návrhu a vytyčení, návrhová rychlost 5. Přímá, kruţnicový oblouk, přechodnice, motivy směrového vedení 6. Výpočet oblouků se symetrickými a nesymetrickými přechodnicemi, sloţený oblouk 7. Vytyčení směrových oblouků Strana 68/103


8. Výpočet výškového vedení trasy, niveleta, psaný podélný řez 9. Návrhové prvky v příčném řezu, výpočet dostředného sklonu a klopení, způsoby klopení, vzestupnice 10. Zemní těleso a jeho části, stavba zemního tělesa, druhy zemin a jejich zlepšování, zemní práce a stroje pro provádění zemních prací 11. Návrh zemního tělesa 12. Násypové a zářezové svahy, zlepšování, vyztuţování 13. Řešení stability svahů, zlepšení stability, kontrolní sledování, numerické modelování 14. Zemní pláň a aktivní zóna 15. Odvodňovací zařízení podélná,, příčná, plošná, svislá, otevřená a krytá 16. Zdi v zemním tělese, rozdělení, návrh a posudek gravitační opěrné zdi, gabiony 17. Propustky, rozdělení, hydrologický, hydraulický a technický návrh propustku 18. Vozovky – kriteria pro návrh a posudek tuhé a netuhé vozovky, katalogizace 19. Ochranná vrstva vozovky, stmelené a nestmelené podkladní vrstvy 20. Staviva a zkoušky staviv – kamenivo, asfalt, asfaltové směsi, cement, přísady, cementobetonové směsi 21. Kryty vozovek – štěrkové, asfaltové, cementobetonové, ostatní (dlaţby, prefa prvky) 22. Charakteristiky a specifika navrhování dálnic 23. Bezpečnostní zařízení záchytná a vodící, zádrţné systémy 24. Údrţba pozemních komunikací, opravy, recyklace, zimní údrţba Cvičení: 1. Výpočet oblouků se symetrickými a nesymetrickými přechodnicemi, sloţený oblouk 2. Výpočet výškového vedení trasy, niveleta, psaný podélný řez 3. Návrhové prvky v příčném řezu, výpočet dostředného sklonu a klopení, způsoby klopení, vzestupnice 4. Zdi v zemním tělese, rozdělení, návrh a posudek gravitační opěrné zdi, gabiony 5. Propustky, rozdělení, hydrologický, hydraulický a technický návrh propustku 6. Vozovky – kriteria pro návrh a posudek tuhé a netuhé vozovky, katalogizace ZPŮSOB UKONČENÍ: 3.

období: zápočet a zkouška Modul je součástí absolutoria.

DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: SKALICKÝ, S. Silnice a dálnice I. Vysoké Mýto: učební text VOŠ, 1998 POSPÍŠIL, K. Silniční stavby I. Praha: Sdruţení pro výstavbu silnic, 2002. ISBN 8086641-02-3 POSPÍŠIL, K. Silniční stavby II. Praha: Sdruţení pro výstavbu silnic, 2002. ISBN 8086641-07-4 ČSN 736101 Názvosloví silnic a dálnic. Praha: Český normalizační institut

Strana 69/103



Městské komunikace

NOMINÁLNÍ DÉLKA:

36 hodin

TYP MODULU:

Povinně volitelný – specializační blok



PLATNOST:

MEK-B1.1-PVs 3 od 1. 9. 2008

SSD-B1.1-PVs

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu poskytuje studentům vědomosti o historii, vzniku a uspořádání městských sídel, vymezení dopravního prostoru a jeho návrhových prvků, konstrukci vozovky, chodníků, výhyben a obratišť. Dále poskytuje znalosti o odvodnění městských komunikací, navrhování osvětlovací soustavy, inţenýrských sítích v dopravním prostoru, kolektorech, odstavných a parkovacích plochách, zařízeních pro MHD. Poskytuje informace o dopravním značení. V neposlední řadě poskytuje informace o zásadách začleňování komunikací do krajiny, o umisťování městské zeleně, o eliminaci negativních vlivů dopravy. Cíle modulu jsou zaměřeny na získání vědomostí a dovedností, které budou vyšší technici vyuţívat ve svých činnostech při navrhování a realizaci městských komunikací, včetně dopravní obsluţnosti a zelených ploch ve vztahu k ţivotnímu prostředí. Důleţitým výchovnými cíli je výchova k pečlivosti, k přesnosti, k systematickému postupu v práci, k dodrţování příslušných norem, předpisů apod. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student definuje typy městských sídel; orientuje se v kategoriích městských komunikací, skladebných a návrhových prvcích, včetně rozmístění dopravního značení; vyřeší odvedení povrchové vody, navrhne veřejné osvětlení, umístí v dopravním prostoru inţenýrské sítě; navrhne odstavné a parkovací plochy a plochy pro MHD; analyzuje vliv komunikace na ţivotní prostředí, koriguje negativní vlivy. OBSAH MODULU: 2. ročník - 4. období:


1. Historický vznik městských sídel, uspořádání místních komunikací 2. Druhy městské dopravy, skladba dopravního proudu 3. Rozdělení a kategorie městských komunikací, skladebné prvky, dopravní prostor 4. Návrhové prvky městských komunikací 5. Konstrukce vozovek, návrh, vyztuţování exponovaných míst vozovek 6. Chodníky a domovní vjezdy, přejezdy pro občany s TZP 7. Výhybny a obratiště 8. Odvodnění povrchů městských komunikací, odvodnění křiţovatek 9. Osvětlení komunikací, návrh a posudek 10. Městská zeleň 11. Inţenýrské sítě v dopravním prostoru, sdruţené trasy a kolektory 12. Odstavné a parkovací plochy 13. Autobusové zastávky a nádraţí 14. Dopravní zařízení, dopravní značení 15. Silniční komunikace ve vztahu k ţivotnímu prostředí, začlenění komunikace do terénu, eliminace negativ (exhalace, vibrace, hluk), návrh protihlukové clony ZPŮSOB UKONČENÍ: Strana 70/103


4.


DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: ROJAN; SLABÝ; DLOUHÁ; PIPKOVÁ. Městské komunikace. Praha: ČVUT, Fakulta stavební, 1997 ROJAN; SLABÝ; DLOUHÁ. Městské komunikace – návody k projektu. Praha: ČVUT, Fakulta stavební, 1997 ČSN 736110 Navrhování místních komunikací. Praha: Česká normalizační institut

Strana 71/103



Ţelezniční stavby

NOMINÁLNÍ DÉLKA:

64 hodin

TYP MODULU:




PLATNOST:

ZES-B1.1-PVs 4 od 1. 9. 2008

MEZ-A-P, SSD-B1.1-PVs, GEO-A-P

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: V modulu se student seznámí s charakteristikou a rozvojem ţelezniční sítě v ČR a ve světě, názvoslovím a rozdělením ţelezničních staveb, ţelezničními vozy a vozidly, jejich základním rozdělením a označováním. Modul vysvětluje základní charakteristiky koleje. Student pochopí vazby mezi směrovým a výškovým vedením trasy. Seznámí se podrobně s prvky ţelezničního svršku a ţelezničního spodku, s materiálem potřebným pro stavbu koleje. Dále získá informace o uspořádání ţelezničních stanic, jako je uspořádání kolejiště, zařízení pro přepravu cestujících a staničních objektů. Seznámí se s budoucností vedené dopravy např. typu monorail, MAGLEV. Cílem modulu je získání přehledu o výhodách ţelezniční dopravy, moţnostech jejího zapojení do dopravní infrastruktury se zaměřením na detailní znalosti návrhu a realizace kolejové cesty, včetně návaznosti na pozemní komunikace. Současně získá přehled o trendech vývoje v tomto oboru. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student dokáţe formulovat zákonitosti vývoje ţelezniční sítě; je schopen rozdělit ţelezniční stavby, ţelezniční vozy a vozidla; řeší geometrii koleje – vypočet rozšíření rozchodu koleje, převýšení, vzestupnice, směrové a výškové vedení trasy; navrhne zemní těleso včetně objektů a odvodnění; správně navrhne uspořádání dopravny při respektování všech návrhových prvků; pojmenuje strojní vybavení pro práce na ţelezničním svršku; vysvětlí principy neadhezních a nekonvenčních drah. OBSAH MODULU: 3. ročník - 5. období:


1. Rozvoj ţelezniční sítě světa, vývoj a charakteristika ţelezniční sítě na našem území, struktura ČD 2. Rozdělení ţelezničních staveb, zákony, předpisy, UIC 3. Ţelezniční vozy a vozidla, jejich značení, dvojkolí 4. Konstrukční a geometrické uspořádání koleje, prostorová poloha koleje 5. Rozchod koleje, rozšíření rozchodu koleje 6. Vzájemná výšková poloha kolejnicových pasů, vzestupnice 7. Směrové poměry, uţití přechodnice, přechodnice pro lineární a nelineární vzestupnici 8. Motivy směrového vedení, oblouky stejnosměrné, protisměrné, stykování na inflex 9. Sklonové poměry, zaoblení lomu výškového polygonu, trasa konstantního odporu 10. Uspořádání koleje pro provoz jednotek s naklápěcími skříněmi 11. Zaměření prostorové polohy koleje 12. Průjezdné průřezy, zahrnutí vlivu širších vozidel 13. Členění a stavba ţelezničního spodku, pojmy, dělení 14. Zemní těleso, násypové a zářezové svahy, pláň ţelezničního spodku, únosnost a zlepšování 15. Typy a konstrukce praţcového podloţí Strana 72/103


16. Odvodňovací zařízení 17. Ţelezniční svršek a jeho části, kolejové loţe 18. Podpory kolejnic konvenční a nekonvenční, Rheda 19. Typy kolejnic, délky, zkráceniny, opotřebení kolejnic 20. Drobné kolejivo 21. Rozdělení praţců, kolejnicové styky dilatační a svařované, teorie a stavba bezstykové koleje 22. Rozvětvení a proniky kolejí, jednoduchá výhybka, sloţitější typy výhybek 23. Práce na ţelezničním svršku, údrţba, opravy, pracovní postupy, zimní údrţba, strojní vybavení 24. Městská kolejová doprava, tramvaje, metro 25. Ţelezniční doprava, grafikon, rozdělení dopraven a stanovišť 26. Návrhové prvky ţelezničních stanic, rozdělení a očíslování kolejí, směrové a sklonové poměry, převýšení 27. Uţitná délka kolejí, vzdálenost kolejí od budov a zařízení 28. Odvodnění ţelezničních stanic 29. Zásady pro návrh kolejiště, druhy staničních zhlaví a jejich výpočet 30. Zařízení pro přepravu cestujících, dopravní plochy 31. Kříţení pozemní komunikace s ţelezniční tratí, návrh ţelezničního přejezdu úrovňového, dopravní značení 32. Staniční objekty - kolejové váhy, prohlídkové a čistící jámy, zařízení pro vykládku sypkých hmot, zaráţedla 33. Zásady navrhování ţelezničních vleček 34. Neadhezní dráhy lanové a ozubnicové 35. Nekonvenční doprava, monorail, MAGLEV ZPŮSOB UKONČENÍ: 5.


DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: KREJČIŘÍKOVÁ; KUBÁT; TYC. Ţelezniční stavby 10. Praha: ČVUT, Fakulta stavební, 2002 KREJČIŘÍKOVÁ; TYC. Ţelezniční stavby 20. Praha: ČVUT, fakulta stavební, 2005 KUBÁT; FLIEGEL. Ţelezniční stavby 30. Praha: ČVUT, fakulta stavební, 1999 KREJČIŘÍKOVÁ. Ţelezniční stavby 10 – návody pro cvičení. Praha: ČVUT, Fakulta stavební, 2004 KREJČIŘÍKOVÁ; NOVÁK; ŠPAČKOVÁ. Ţelezniční stanice a uzly. Návody ke cvičení. Praha: ČVUT, fakulta stavební, 1994 KREJČIŘÍKOVÁ; KUBÁT; TYC. Kolejová doprava ve městě. Praha: ČVUT, fakulta stavební, 1995

Strana 73/103



Mosty

KÓD MODULU: POČET

NOMINÁLNÍ DÉLKA:

75 hodin

TYP MODULU:



KREDITŮ:

PLATNOST:

MOS-B1.1-PVs 2+4 od 1. 9. 2008

STA-A-P, BKS-A-P

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu poskytuje studentům znalosti o historii, vývoji a významu mostního stavitelství. Dále poskytuje vědomosti o mostních konstrukcích a konstrukčním uspořádání mostů ze ţelezového a předpjatého betonu (mosty deskové, trámové, rámové, obloukové a klenbové). Dále o mostech ocelových, včetně konstrukčního řešení, materiálu, druhu spojů, částí mostu a nosných systémech. Obě kategorie mostů jsou doplněny o informace týkající se problematiky zakládání, spodní stavby, příslušenství a technologie výstavby mostů. Cílem je poskytnutí informací budoucím stavebním technikům, kteří se uplatní při projektování a realizaci inţenýrských staveb. Vedle technických vědomostí a dovedností je téţ kladen důraz na bezpečnost a hospodárnost díla a jeho začlenění do krajiny. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: orientuje se v historii, vývoji a definuje význam mostního stavitelství; zvládá odbornou terminologii; má přehled o mostních konstrukcích zatíţení a statickém působení; zná konstrukční uspořádání mostů; podílí se na řešení prvků mostní konstrukce; interpretuje získané poznatky a konkrétně je vyuţívá ve stavební praxi. OBSAH MODULU: 2. ročník – 4.období:



1. Úvod 1.1. Historie, vývoj a význam mostního stavitelství 1.2. Základní pojmy a normová ustanovení 1.3. Rozdělení mostů 1.4. Prostorové uspořádání 1.5. Zatíţení mostů (ČSN P ENV 1991 – 3; ČSN 73 6203) 1.6. Architektura a estetika mostů 2. Spodní stavba mostů 2.1. Opěry 2.2. Pilíře a pylony 2.3. Mostní křídla 2.4. Úloţné prahy 2.5. Přechodové klíny a desky 3. Zakládání mostních staveb 3.1. Stavební jámy 3.2. Zakládání na náspech 3.3. Hlubinné zakládání 3.4. Podzemní stěny 4. Výstavba mostů v praxi 4.1. Fotodokumentace z výstavby mostů v ČR 4.2. Světové mosty na internetu Strana 74/103


3. ročník – 5.období:



1. Nosná konstrukce mostu 1.1. Konstrukční prvky nosné konstrukce mostu 1.2. Rozdělení mostů podle druhu materiálu 2. Betonové mosty 2.1. Ţelezobeton a předpjatý beton obecně 2.2. Monolitické mosty deskové 2.3. Monolitické mosty trámové 2.4. Monolitické mosty rámové, obloukové a klenbové 2.5. Prefabrikace mostních staveb 3. Ocelové mosty 3.1. Materiál ocelových mostů, druhy spojů 3.2. Mostní svršek a mostovky, části ocelových mostů 3.3. Základní typy ocelových mostních konstrukcí 4. Lanové nosné systémy mostů 4.1. Visuté mosty 4.2. Zavěšené mosty 5. Příslušenství mostů 5.1. Loţiska, dilatační závěry, izolace na mostech 5.2. Římsy a chodníky, odvodnění mostů 6. Moderní technologie výstavby mostů 6.1. Pevné a posuvné skruţe 6.2. Letmá betonáţ, letmá montáţ 6.3. Vysouvané konstrukce ZPŮSOB UKONČENÍ: 4. 5.


DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: POKORNÝ, J.; Mostní stavby. Praha: Dušní 17, 2002 Rozšiřující: ČSN 73 6200 Mostní názvosloví. Praha: Český normalizační institut ČSN 73 6310 Zatíţení mostů. Český normalizační institut ČSN P ENV 1991-3 Zásady navrhování a zatíţení konstrukcí. Český normalizační institut

Strana 75/103



Podzemní stavby

NOMINÁLNÍ DÉLKA:

32 hodin

TYP MODULU:




PLATNOST:

PDS-B1.1-PVs 2 od 1. 9. 2008

GEG-A-P, MEZ-A-P, SSE-A-P

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu poskytuje studentům znalosti o historii, nomenklatuře a základním názvosloví v podzemním stavitelství. Dále poskytuje znalosti o základních projekčních prvcích tunelů a štol. Seznamuje studenty s obsahem pojmů horninový masív, klasifikace hornin, teorie stanovení horninových tlaků, tunelové systémy. Studenti jsou seznamováni s klasickými i novodobými tunelovacími metodami, metodami hloubení tunelů. Dále studenti získávají informace o problematice větrání a ochrany podzemních děl proti vodě. Při absolvování modulu získají vědomosti o typech pouţívaných ostění, o tunelovacích portálech a bezpečnostních zařízeních. Teoretický výklad je doplňován příklady jiţ realizovaných staveb. Cíle modulu jsou zaměřeny na získání vědomostí a dovedností, které budou vyšší technici vyuţívat ve svých činnostech při navrhování a realizaci podzemních staveb a při jejich údrţbě a provozu. Důleţitými výchovnými cíli je výchova k pečlivosti, k přesnosti, k systematickému postupu v práci, k dodrţování příslušných norem, předpisů apod. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: orientuje se v historii, nomenklatuře a základním názvosloví podzemního stavitelství; je schopen pojmenovat a následně aplikovat základní projekční prvky podzemních staveb; navrhuje systémy a metody raţení nebo hloubení pro jednotlivá geologická prostředí; vyuţívá geologický průzkum a zná klasifikace hornin; zná novodobé tunelovací metody, štítování; řeší horninový tlak; navrhne ochranu proti vodě, uspořádá bezpečnostní zařízení v tunelu; interpretuje získané poznatky a konkrétně je vyuţívat ve stavební praxi. OBSAH MODULU: 3. ročník - 5. období:


1. Dějinný vývoj podzemního stavitelství, současné tendence 2. Definice a rozdělení podzemních staveb, názvosloví 3. Základní projekční prvky tunelů a štol 4. Horninový masiv, popisné a číselné klasifikace hornin 5. Stanovení horninového tlaku 6. Raţení štol - druhy a tvary štol, uţití 7. Pracovní cyklus raţení štoly trhavinou a nedestruktivní metodou, vystrojení 8. Tunelovací systémy a metody pro raţené tunely 9. Klasické tunelovací metody 10. Novodobé tunelovací metody, štítování 11. Zvláštní způsoby raţení, NATM, NTM, doplňkové metody 12. Hloubené tunely - hamburská, janovská a berlínská metoda Strana 76/103


13. Štětovnicová a pilotová stěna, podzemní stěna 14. Izolace tunelů 15. Ostění tunelů monolitické a montované 16. Tunelové portály 17. Větrání a osvětlení tunelů, bezpečnost tunelů 18. Příklady realizovaných děl: praţské metro, Mrázovka, Hřebeč, Krasíkov, Hněvkov, atd. ZPŮSOB UKONČENÍ: 5.

období: zápočet

DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: PRUŠKA. Podzemní stavby 10 – návody do cvičení. Praha: ČVUT, fakulta stavební, 2000 VACEK. Podzemní stavby. Praha: Sdruţení pro výstavbu silnic, 2002

Strana 77/103



Dopravní inţenýrství

NOMINÁLNÍ DÉLKA:

32 hodin

TYP MODULU:




PLATNOST:

DOI-B1.1-PVs 2 od 1. 9. 2008

MEK-B1.1-PVs, SSD-B1.1-PVs

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu poskytuje studentům vědomosti o historii, současnosti a rozvoji přemísťovacích vztahů v ČR a ve světě, dopravní terminologii, vzniku a vývoji dopravní poptávky, intenzitě a kapacitě pozemní komunikace. Student dále získá znalosti o dopravních průzkumech a prognózách, jejich automatizaci. Naučí se určit kolizní body v křiţovatce a jejich eliminaci, zabezpečení rozhledu. Získá vědomosti o vzorech a typech křiţovatek, jejich umístění v trase. Získá důleţité vědomosti pro navrhování světelně řízené křiţovatky, pro zklidňování dopravy v obcích a pro navrhování průtahů obcemi. Cílem modulu je pochopení zásad návrhu a realizace komunikací v obcích s ohledem na dopravní a přepravní průzkumy. Student dokáţe realizovat a zpracovat dopravní průzkumy, aplikovat jejich výsledky při projekční činnosti, včetně návrhu světelně řízené křiţovatky. Orientace v zásadách pro úpravy průtahů silnic obcemi. STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Student popíše a objasní zákonitosti rozvoje přemísťovacích vztahů v ČR i v návaznosti na EU; vypočítá úrovňové intenzity a kapacity pozemních komunikací; realizuje dopravní průzkum, popíše jednodušší metody dopravních prognóz; navrhne úrovňové a mimoúrovňové křiţovatky, určí kolizní body, ověří průjezd pomocí vlečných křivek; navrhne světelně řízenou křiţovatku a vypočítá délky fází na světelně řízené křiţovatce; aplikuje zklidňující prvky při návrhu průtahu komunikace obcí. OBSAH MODULU: 3. ročník - 5. období:


Přednášky: 1. Historie dopravy, rozdělení a druhy dopravy, význam pro společnost 2. Dopravní terminologie, strategie a rozvoj dopravy v ČR, vazba na EU 3. Vznik a vývoj dopravní poptávky, dopravní proud 4. Intenzita a kapacita pozemní komunikace, výpočet 5. Dopravní prostředky, vztah kolo - vozovka 6. Dopravní a přepravní průzkumy 7. Automatizace průzkumu 8. Dopravní prognózy 9. Kolizní body křiţovatek, přídatné pruhy, rozhled v křiţovatce 10. Návrh a umístění křiţovatky, vzory a typy úrovňových a mimoúrovňových křiţovatek 11. Navrhování křiţovatek pomocí vlečných křivek vozidel 12. Návrh světelně řízené křiţovatky dle provedeného dopravního průzkumu 13. Zásady pro navrhování úprav průtahu silnic obcemi Cvičení: 1. Intenzita a kapacita pozemní komunikace, výpočet Strana 78/103


2. 3. 4. 5. 6. 7.

Provedení dopravního průzkumu, vyhodnocení, zpracování kartogramu dopravy Kolizní body křiţovatek, přídatné pruhy, rozhled v křiţovatce Návrh a umístění křiţovatky, vzory a typy úrovňových a mimoúrovňových křiţovatek Navrhování křiţovatek pomocí vlečných křivek vozidel Návrh světelně řízené křiţovatky dle provedeného dopravního průzkumu Zásady pro navrhování úprav průtahu silnic obcemi


období: zápočet

DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní KOČÁRKOVÁ; SLABÝ; KOCOUREK; JACURA. Základy dopravního inţenýrství. Praha: ČVUT, Fakulta stavební, 2004 SLABÝ; DLOUHÁ. Dopravní stavby a systémy 20, 30. Praha: ČVUT, Fakulta stavební, 2002

Strana 79/103




Konstrukční projekt

KÓD MODULU: POČET

139 hodin

KREDITŮ:

KOPd-B1.1PVs 2+2+3

Povinně volitelný – specializační od 1. 9. 2008 PLATNOST: blok POS-A-P, SSD-B1.1-PVs, MEK-B1.1-PVs, ZES-B1.1-PVs, MOSB1.1-PVs

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Konstrukční projekt je široce profilovaný modul, ve kterém budou studenti vedeni k praktické aplikaci vědomostí a dovedností z profilujících odborných modulů při zpracování projektů objektů z oblasti dopravních staveb. Cíle modulu spočívají v samostatném řešení jednoduchých úloh s uplatněním zásad konstrukčních, statických, materiálových, technologických, ekonomických a ekologických. Studenti jsou vedeni k přesnosti, přehlednosti, technické správnosti, srozumitelnosti a dobré grafické úrovni zpracování výkresů. Kromě zřejmé provázanosti daného modulu s hlavními specializačními moduly je zde i úzká provázanost s modulem informatika, v rámci aplikace základních a specielních programů výpočetní techniky při vypracování projektových dokumentací. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: aplikuje teoretické znalostí získané v profilových modulech při vypracování projektových dokumentací dle dispozic konkrétních zadání; vyuţívá všech nezbytných projekčních podkladů, zejména výsledků geodetického, zaměření hydrogeologického a hydrologického průzkumu; má praktické dovednosti v projektování, které budou moci studenti uplatnit při výkonu povolání projektantů; orientuje se v projektových dokumentacích dopravních staveb obecně, ve čtení výkresů a dalších grafických příloh, coţ budou moci dobře uplatnit nejen při zmíněném výkonu povolání projektantů, ale i v oblastech investorské přípravy, realizace staveb, správy a provozu dopravních staveb a v neposlední řadě i na úseku státní správy (povolování a kolaudace staveb a dozor nad nimi); orientuje se v normách, platných vyhláškách předpisech a aplikuje je v projekčních návrzích; ovládá a vyuţívá výpočetní techniku při zpracovávání projektové dokumentace; uplatňuje dříve získané dovednosti v aplikaci výpočetních programů AUTOCAD, WORD a EXCEL; vyuţívá specielní nástavbové programy ROADPAC, ROADCAD. OBSAH MODULU: 2. ročník – 3.období:


--3 hodiny týdně

1. Zpracování projektové dokumentace pozemní komunikace (AUTOCAD)

2. ročník – 4.období:


--3 hodiny týdně

1. Zpracování projektové dokumentace pozemní komunikace (ROADPAC, ROADCAD) 3. ročník - 5. období:

přednášky:

----

Strana 80/103


cvičení:

4 hodiny týdně

1. Zpracování projektové dokumentace pozemní komunikace (ROADPAC, ROADCAD) ZPŮSOB UKONČENÍ: 3. období: klasifikovaný zápočet 4. období: klasifikovaný zápočet 5. období: klasifikovaný zápočet DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: AULEHLA, M.; KRAČMAR, M.; PLECHATÝ, J.; ŠÁNOVEC, J.; ŠTĚŘOVSKÁ, J.; VYHNÁLEK, J. Konstrukční cvičení z dopravního stavitelství. Praha: Sdruţení pro výstavbu silnic, 2003, ISBN: 80-86 641-08. ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic ČSN 01 3466 Výkresy pozemních komunikací

Strana 81/103


Blok specializačních modulů – vodohospodářské stavby NÁZEV MODULU/PŘEDMĚTU:

Stavby hydrotechnické

POČET

NOMINÁLNÍ DÉLKA:

43 hodin

TYP MODULU:




PLATNOST:

STH-B1.2-PVs 1+2 od 1. 9. 2008

HYH-B1.2-PVs, DKK-A-P, BKS-A-P

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu poskytuje znalosti z oblasti přípravy a realizace hydrotechnických staveb na tocích a vodních nádrţích včetně oblasti údrţby a provozu těchto staveb. Student se seznámí s účelem, přípravou a realizací vodních cest. Dále je student seznámen s postupy při protipovodňové ochraně a vyuţitím jednotlivých typů staveb pro zajištění této ochrany. Učivo poskytne informace o vodohospodářské soustavě, včetně její důleţitosti pro zásobování vodou, a o způsobech vyuţití vodní energie. Důleţitým tématem je také nakládání s odpady. Cíle modulu jsou zaměřeny na získání vědomostí a dovedností, které budou vyšší technici vyuţívat ve svých činnostech při navrhování a realizaci hydrotechnických staveb, při jejich údrţbě a provozu. Z pohledu dnešní doby je důleţitým cílem poskytnutí informací o nakládání s odpady. Dalším výchovným cílem je výchova k pečlivosti, k přesnosti, k systematickému postupu v práci, k dodrţování příslušných norem, předpisů apod. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: aplikuje znalosti z hydrauliky a hydrologie při navrhování jednodušších provedení všech typů hydrotechnických staveb; zná postupy výstavby hydrotechnických staveb; rozumí vazbám na ochranu ţivotního prostředí. OBSAH MODULU: 2. ročník - 3. období:


1 hodina týdně ---

1. Úpravy toků a objekty na tocích 1.1. Hydraulické a hydrologické podklady pro návrh 1.2. Návrh úpravy toku, trasa, podélný a příčný sklon, opevnění 1.3. Objekty na tocích, revitalizace a protipovodňová opatření 2. Jezy pevné a pohyblivé, stavby v ČR 3. Vodní cesty 3.1. Rozdělení cest, přirozené cesty, průplavy, objekty, plavební komory a zdvihadla 2. ročník - 4. období:



1. Malé vodní nádrţe 1.1. Členění a podklady pro návrh nádrţí a hrází 1.2. Vodohospodářské řešení nádrţí, průběh a transformace povodňové vlny, protipovodňový účinek nádrţe a poldru 1.3. Revitalizace nádrţí, ekologické aspekty nádrţí 2. Přehrady 2.1. Podklady a průzkum pro návrh, druhy přehrad 2.2. Přehrady sypané, betonové tíţné, pilířové, klenbové a zvláštní 2.3. Příslušenství přehrad Strana 82/103


3. Vodohospodářské soustavy - definice, základní znaky 3.1. Obecný postup při řešení základních typů úloh, schematizace 3.2. Úloha optimálního řešení systému zásobení vodou 3.3. Úloha optimálního rozvoje systému zásobení vodou 3.4. Ochranná funkce vodohospodářských soustav 4. Vyuţití vodní energie 4.1. Vodní stroje, vodohospodářské řešení vodních děl 4.2. Druhy vodních strojů, druhy vodních elektráren 4.3. Vtok, přivaděč a odpad, vyrovnávací komora a turbína 5. Nakládání s odpady 5.1. Svoz, recyklace, spalování a skladování, podklady a návrh skládky ZPŮSOB UKONČENÍ: 3. 4.

období: zápočet období: zápočet a zkouška Modul je součástí absolutoria.

DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: FIALA, JAROMÍR; KAURA, JIŘÍ; SÁDLO, JOSEF. Stavby vodní a meliorační. Praha:nakladatelství technické literatury, 1980 BROŢA, BROŢA; ČIHÁK, FRANTIŠEK; SATRAPA, LADISLAV: Hydrotechnické stavby. Praha: Český svaz stavebních inţenýrů, 1998 HOLATA, MIROSLAV. Malé vodní elektrárny. Praha: ACADEMIA, 2002 ISBN 80-200-0828-4 JUST, TOMÁŠ; ŠÁMAL, VLADIMÍR; DUŠEK, MARTIN. Revitalizace vodního prostředí. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2003 ISBN 80-86064-72-7 BRADA, KAREL; HLAVÍNEK, PETR. Čerpadla ve vodním hospodářství. Brno: NOEL 2000, 2004 ISBN 80-86020-43-6 ŠLEZINGER, MIROSLAV. Břehová obraze. Brno: NOVOTNÝ, 2003 ISBN 80-86510-75-1

Strana 83/103



Krajinné inţenýrství

POČET

NOMINÁLNÍ DÉLKA:

16 hodin

TYP MODULU:




PLATNOST:

KRI-B1.2-PVs 2 od 1. 9. 2008

HYH-B1.2-PVs, STH-B1.2-PVs

Stručná anotace vymezující cíle: Učivo modulu poskytuje informace z oboru pedologie a jejich aplikaci pro návrh odvodnění, případně závlah, které jsou důleţité pro vyuţití území a mající přímí vztah k bonitě půdy. Mezi stavby krajinného inţenýrství s jejich významem pro tvorbu a ochranu ţivotního prostředí, patří také protierozní opatření. Student se seznámí s funkcí územních systémů ekologické stability pro zajištění trvale udrţitelného rozvoje. Student se seznámí se zásadami pozemkových úprav, navrhováním jednotlivých typů staveb a jejich správným umístěním pro zajištění hydrologické bezpečnosti krajiny. Cíle modulu jsou zaměřeny na získání vědomostí a dovedností, které budou vyšší technici vyuţívat ve svých činnostech při navrhování a realizaci staveb krajinného inţenýrství a při jejich údrţbě a provozu. Důleţitým výchovnými cíli je výchova k pečlivosti, k přesnosti, k systematickému postupu v práci, k dodrţování příslušných norem, předpisů apod. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: zná všechny typy staveb a jejich pouţití pro ochranu krajiny; umí komunikovat se specialisty přírodovědných oborů a aplikuje jejich poţadavky do návrhu staveb; orientuje se v jednotlivých druzích protierozních opatřeních; ovládá výpočet erozního smyvu a navrhuje technické opatření; zná nástroje státu pro uplatňování ekologické politiky, dotační politiku apod. OBSAH MODULU: 3. ročník - 5. období:



1. Odvodnění půd 1.1. Podklady pro návrh odvodnění, pedologie 1.2. Hlavní a podrobné odvodňovací zařízení, objekty 2. Závlahy, podklady pro návrh, druhy, objekty 3. Protierozní ochrana půdy 3.1. Druhy protierozních opatření 3.2. Výpočet erozního smyvu, návrh technického opatření 3.3. Hrazení bystřin 4. Územní systémy ekologické stability 4.1. Pojmy, biocentra, návrh biokoridoru 5. Pozemkové úpravy 5.1. Historický vývoj, zákony 5.2. Geodetické a projekční práce při pozemkové úpravě 5.3. Plán společných řešení, nárokové listy 5.4. Návrh nového uspořádání, schvalovací proces při pozemkové úpravě ZPŮSOB UKONČENÍ: 5.

období: zápočet Strana 84/103


DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: VRÁNA, KAREL; DOSTÁL, TOMÁŠ; ZUNA, JAROSLAV. Krajinné inţenýrství. Praha: Český svaz stavebních inţenýrů, 1998 HOLÝ, MILOŠ. Eroze a ţivotní prostředí. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1994 NOVOTNÁ, DAGMAR. Úvod do pojmosloví v ekologii krajiny. Praha: Ministerstvo ţivotního prostředí, 2001 ISBN 80-7212-192-8 SKLENČKA, PETR. Základy krajinného plánování. Skleničková, 2003 ISBN 80-903206-1-9 MICHAL, IGOR. Obnova ekologické stability lesů. Praha: ACADEMIA, 1992 ISBN 80-85368-23-4 DUMBROVSKÝ, MIROSLAV; MEZERA, JAROMÍR; STŘÍTECKÝ, LUDĚK AJ. Metodický návod pro vypracování návrhů pozemkových úprav. Praha: Českomoravská komora pro pozemkové úpravy, 2004

Strana 85/103



Vodárenství a úprava vody

POČET

NOMINÁLNÍ DÉLKA:

89 hodin

TYP MODULU:




PLATNOST:

VUV-B1.2-PVs 2+1+4 od 1. 9. 2008

GEG-A-P, POS-A-P, MEZ-A-P, HYH-B.1.2-PVs , ZAS-A-P

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu Vodárenství a úprava vody poskytuje studentům poznatky v oblastech jímání, dopravy, akumulace a úpravy vody pro potřeby zásobování jednotlivých skupin odběratelů pitnou, uţitkovou, technologickou nebo poţární vodou. Klasická teoretická výuka je doplňována konkrétními příklady z vodohospodářské praxe prezentovanými formou audiovizuálních projekcí, odborných firemních publikací a prezentací, vodohospodářských výstav a odborných exkurzí. Učivo navazuje na poznatky získané v modulech hydrologie a hydraulika, chemie, pozemní stavitelství, stavební mechanika, geologie a zakládání staveb a stavební konstrukce. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student zná vodní zdroje, specifikuje zákonitostí jejich výskytu, analyzuje kvalitativních a kvantitativní změny a způsoby jejich jímání; rozlišuje základní a specielní způsoby a procesy úpravy vody; má znalosti z oblasti dopravy, akumulace a rozvodů vody; orientuje se v oblasti čerpací techniky a dalších nezbytných technologických zařízeních pouţívaných v procesech jímání, úpravy a dopravy vody; prakticky navrhuje výše uvedené objekty a zařízení. OBSAH MODULU: 2. ročník - 3. období:



1. Vodovody 1.1. Druhy vodovodů a výpočet potřeby vody 1.2. Průtok vody potrubím, hydraulika tlakového proudění 1.3. Zásobovací systémy 1.4. Výpočtové metody navrhování větevných a okruhových sítí 1.5. Materiál vodovodního potrubí, vodovodní armatury 1.6. Objekty na vodovodní síti 1.7. Stavba, provoz a údrţba vodovodních sítí 2. Vodní zdroje a jímání vody 2.1. Druhy vodních zdrojů a jejich charakteristiky 2.2. Výskyt zdrojů vody v ČR 2.3. Vertikální jímání podzemní vody 2.4. Horizontální jímání podzemní vody 2.5. Jímání pramenů 2. ročník - 4. období:



1. Jímání povrchových vod 1.1. Charakteristiky zdrojů povrchových vod tekoucích a stojatých 1.2. Poţadavky na volbu místa a typu jímadla Strana 86/103


1.3. Jímací objekty ve vodách tekoucích 1.4. Jímací objekty ve vodách stojatých 1.5. Zvětšování zásob podzemní vody – břehová a umělá infiltrace 3. ročník - 5. období:



1. Čerpání vody 1.1. Čerpadla, rozdělení čerpadel 1.2. Hydraulika tlakové dopravy vody čerpáním 1.3. Charakteristiky čerpadel, pracovní křivky 1.4. Konstrukce a podmínky pouţití čerpadel 1.5. Čerpací stanice 1.6. Teorie vodního rázu, protirázová ochrana 1.7. Automatické tlakové stanice 1.8. Provoz a obsluha čerpacích stanic 2. Akumulace vody 2.1. Vodojemy, funkce a rozdělení 2.2. Výpočet objemu akumulační nádrţe 2.3. Základní konstrukční typy vodojemů, stavební část 2.4. Technologická část vodojemů 2.5. Výstavba vodojemů 3. Technologie úpravy vody 3.1. Zdroje pro zásobování pitnou vodou – poţadavky na kvalitu 3.2. Přehled způsobů úpravy vody 3.3. Předúprava surové vody 3.4. Chemické hospodářství úpraven vod 3.5. Čiření vody, koagulanty a flokulanty, čiřiče 3.6. Filtrace – objemová a náplavová, filtry – provoz filtrů 3.7. Zdravotní zabezpečení vody – způsoby a technolog. zařízení 3.8. Odkyselování vody – mechanické a chemické způsoby 3.9. Odstraňování vápníku, hořčíku, ţeleza a manganu 3.10. Kalové hospodářství úpraven vod ZPŮSOB UKONČENÍ: 3. 4. 5.

období: zápočet a zkouška období: zápočet období: zápočet a zkouška Modul je součástí absolutoria.

DOPORUČENÁ LITERATURA: základní: CHEJNOVSKÝ. Vodovody. Vysoké Mýto: učební text VOŠ, 2002 NOVÁK A KOL. Příručka provozovatele vodovodní sít. Líbezníce u Prahy: Medim, 2003, ISBN 80-238-9946-5 CHEJNOVSKÝ. Úprava vody. Vysoké Mýto: učební texty VOŠ,2005 PYTL A KOL. Příručka provozovatele úpravny vody. Líbezníce u Prahy: Medim, 2005. ISBN 80-238-9946-5 HERLE A KOL. Vodovodní a kanalizační tabulky. Praha: SNTL, 1983 Doplňující: TESAŘÍK A KOL. Vodárenství. Praha: SNTL, 1987 SYNÁČKOVÁ; ŠRYTR. Inţenýrské sítě. Praha: ČVUT, 1995 GRÜNWALD. Zdravotně inţenýrské stavby 40 – Úprava vody. Praha:ČVUT, 1997

Strana 87/103


NÁZEV PŘEDMĚTU/MODULU:

Stokování a čištění odpadních vod

NOMINÁLNÍ DÉLKA:

75 hodin

TYP MODULU:




PLATNOST:

SCV-B1.2-PVs 2+4 od 1. 9. 2008

HYH-B.1.2-PVS, GEG-A-P, ZAS-A-P, POS-A-P, VUV-B.1.2-PVS

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu Stokování a čištění odpadních vod poskytuje studentům poznatky v oblastech produkce, odvádění a čištění odpadních vod. Zdůrazňuje potřebu technicky dokonalých a provozně spolehlivých způsobů gravitační, tlakové, podtlakové a pneumatické dopravy odpadních vod a potřebu technicky dokonalých, provozně spolehlivých, hygienicky a ekologicky nezávadných způsobů čištění odpadních vod od hlavních kategorií producentů (obyvatelstva, průmyslu a zemědělství). Klasická teoretická výuka je doplňována konkrétními příklady z vodohospodářské praxe prezentovanými formou audiovizuálních projekcí, odborných firemních publikací a prezentací, vodohospodářských výstav a odborných exkurzí. Učivo navazuje na poznatky získané v modulech hydrologie a hydraulika, chemie, pozemní stavitelství, stavební mechanika, geologie a zakládání staveb a stavební konstrukce. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: zná zdroje odpadních vod, orientuje se v zákonitostech a specifických podmínkách jejich vzniku a odtoku; ovládá kvantitativní a kvalitativní charakteristiky základních druhů odpadních vod; rozlišuje jednotlivé způsoby odvádění odpadních vod; navrhuje konstrukční řešení stokových sítí a jejich objektového vybavení; formuluje účel, potřebu a cíl čištění odpadních vod; orientuje se v základních způsobech a technologických procesech čištění odpadních vod; zhodnotí návrh základní objektové skladby a skladby technologických souborů klasické mechanicko-biologické čistírny odpadních vod; klasifikuje způsoby nakládání s odpadními produkty z procesů čištění odpadních vod; prakticky navrhuje výše uvedené objekty, stavby a zařízení. OBSAH MODULU: 2. ročník - 4. období:

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.



Účel stokování, stokové soustavy, druhy stokových sítí Druhy a mnoţství odpadních vod, dešťoměrná pozorování Stanovení odtokového mnoţství, retardace, výpočtové metody Hydraulika kruhového profilu, dimenzování stok Materiály stokových sítí Objekty na stokové síti - typové a atypické Zásady směrového a výškového řešení stokových sítí Stavba stokové sítě, uloţení a zkoušky potrubí Specielní druhy stokových sítí - podtlaková, tlaková, pneumatická

Strana 88/103





1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Účel a význam čištění odpadních vod, poţadavky norem a EU Rozbory odpadních vod, míra znečištění Hlavní zdroje znečištění vody, druhy odpadních vod a jejich charakteristiky Látky v odpadních vodách Kontrola mnoţství a kvality odpadních vod – legislativa Mechanické čištění odpadních vod Přirozené způsoby biologického čištění – biologické rybníky, závlaha odpadní vodou, kořenové ČOV 8. Biologické čištění odpadních vod biofiltry 9. Biologické čištění odpadních vody aktivací 10. Odstraňování nutrientů – způsoby a příklady řešení 11. Anaerobní čištění 12. Chemické čištění odpadních vod 13. Kalové hospodářství ČOV 14. Intenzifikace ČOV 15. MČOV a jejich specifika ZPŮSOB UKONČENÍ: 4. 5.

období: zápočet období: zápočet a zkouška Modul je součástí absolutoria.

DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: CHEJNOVSKÝ, P. Stokování. Vysoké Mýto: učební text VOŠ, 2002 NOVÁK a kol. Příručka provozovatele stokové sít. Líbezníce u Prahy: Medim, 2003. ISBN 80-238-9946-5 PYTL A KOL. Příručka provozovatele čistírny odpadních vod. Líbezníce u Prahy: Medim, 2004. ISBN 80-239-2528-8 HERLE; BAREŠ. Čištění odpadních vod z malých zdrojů. Praha: SNTL. 1990 HERLE a kol. Vodovodní a kanalizační tabulky. Praha: SNTL. 1983 Doplňující: NYPL; SYNÁČKOVÁ. Zdravotní inţenýrské stavby – stokování. Praha: ČVUT. 1980 HEREL; ČÍŢEK; KONÍČEK. Stokování a čištění odpadních vod. Praha: SNTL. 1970

Strana 89/103




Vodohospodářský provoz

KÓD MODULU: POČET

64 hodin

KREDITŮ:

VOP-B1.2-PVs 2

Povinně volitelný – specializační od 1. 9. 2008 PLATNOST: blok HYH-B.1.2-PVs, VUV-B.1.2-PVS, SCV-B1.2-PVs, STH-B1.2-PVs, KRI- B1.2-PVs

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu vodohospodářský provoz poskytuje studentům základ znalostí z problematiky správy, provozu a údrţby vodohospodářských staveb a zařízení a přehled o platných právních normách na úseku vodního hospodářství. Studenti se seznámí s celým systémem řízení vodního hospodářství v České republice, s orgány státní správy ve vodním hospodářství a s prostředky řízení tohoto odvětví. Získají přehled o struktuře výkonné sloţky správy a provozu objektů, staveb a zařízení na úsecích hydrotechnických, hydromelioračních, zdravotně-vodohospodářských a ekologických staveb a provozů. Při výuce působí kromě interních pedagogů – odborníků s pedagogickou a odbornou vodohospodářskou praxí i řada externích spolupracovníků – odborníků z oblasti vodohospodářské provozní praxe, konkrétně pracovníků podniků povodí a vodárenských provozních společností a organizací. Výuka s těmito odborníky probíhá jednak v učebnách školy a jednak přímo na pracovištích jednotlivých firem a provozů a je spojena s řadou odborných exkurzí na konkrétní stavby a do provozů. Cíle jsou zaměřeny na výchovu a vzdělávání budoucích techniků – vodohospodářů, kteří se budou uplatňovat zejména v oblastech správy a provozu vodohospodářských staveb a zařízení, tj. vodních toků a objektech na nich, vodních děl (přehrad a jezů), objektů a zařízení vodních cest, hydromelioračních staveb a zařízení, staveb a zařízení protipovodňové ochrany, vodárenských sítí, staveb a provozů, stokových sítí a čistíren odpadních vod. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: orientuje se v platných vodohospodářských právních normách; navrhuje vodohospodářská opatření – základní způsoby ochrany vod; porovnává jednotlivá opatření ochrany proti povodním a navrhuje jejich pouţití; orientuje se v systému správy vodohospodářských děl v ČR; má přehled o struktuře výkonné sloţky správy a provozu objektů, staveb a zařízení na úseku vodního hospodářství. OBSAH MODULU: 3. ročník - 5. období:



1. Význam a funkce vody v biosféře 2. Systém řízení vodního hospodářství v ČR 3. Návrh vodohospodářských opatření - základní způsoby ochrany vod 4. Ochrana proti povodním - administrativní a technická opatření 5. Hospodaření s vodou - zákonná opatření a normy 6. Státní správa ve vodním hospodářství, orgány, kompetence 7. Systém správy vodohospodářských děl v ČR, organizace 8. Správa, provoz a údrţba vodovodních sítí a objektů na nich 9. Správa, provoz a údrţba stokových sítí a objektů na nich 10. Správa, provoz a údrţba vodních toků a objektů na nich 11. Správa a provoz na vodních dílech, manipulační a provozní řád Strana 90/103


12. Provoz na vodních cestách, zákon o vnitrozemské plavbě, řád plavební společnosti 13. Provoz malých vodních nádrţí a přehrad, měření a pozorování 14. Správa, provoz a údrţba ČOV 15. Správa, provoz a údrţba úpraven vod ZPŮSOB UKONČENÍ: 5.

období: zápočet

DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: NOVÁK A KOL. Příručka provozovatele vodovodní sítě. Líbezníce u Prahy: Medim, 2003. ISBN 80-238-9946-5 NOVÁK A KOL. Příručka provozovatele stokové sítě. Líbezníce u Prahy: , Medim, 2003. ISBN 80-238-9946-5 PYTL A KOL. Příručka provozovatele čistírny odpadních vod. Líbezníce u Prahy: Medim,2004. ISBN 80-239-2528-8 KOLEKTIV AUTORů. Příručka provozovatele úpravny pitné vody. Líbezníce u Prahy: Medim, 2005. ISBN 80-239-4565-3

Strana 91/103




Konstrukční projekt

KÓD MODULU: POČET

139 hodin

KREDITŮ:

KOPv-B1.2PVs 2+2+3

Povinně volitelný – specializační od 1. 9. 2008 PLATNOST: blok POS-A-P, VUV-B.1.2-PVs, SCV-B.1.2-PVs, KRI-B1.2-PVs, STHB.1.2-PVs

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Konstrukční projekt je široce profilovaný modul, ve kterém jsou studenti vedeni k praktické aplikaci vědomostí a dovedností získaných v odborných vodohospodářských modulech Vodárenství a úprava vody, Stavby hydrotechnické a Stavby meliorační při zpracování zjednodušených projektových dokumentací. Ve druhém ročníku je to vypracování komplexnější projektové dokumentace výtlačného vodovodu pro předměstskou zónu konkrétního spotřebiště, ve třetím ročníku jsou to dva zjednodušené projekty úpravy vodního toku a malé vodní nádrţe (poldru). Cíle spočívají v samostatném řešení zadaných úloh s uplatněním zásad konstrukčních, materiálových, technologických, ekonomických a ekologických. Studenti jsou vedeni k přesnosti, přehlednosti, technické správnosti, srozumitelnosti a dobré grafické úrovni zpracování výkresů. Kromě zřejmé provázanosti daného modulu s výše uvedenými hlavními vodohospodářskými moduly je zde i úzká provázanost s modulem informatika, v rámci aplikace základních a specielních programů výpočetní techniky při vypracování projektových dokumentací. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: aplikuje teoretické znalostí získané ve výše uvedených vodohospodářských modulech při vypracování projektových dokumentací dle dispozic konkrétních zadání; má praktické dovednosti v projektování, které bude moci uplatnit při výkonu povolání projektanta; orientuje se v projektových dokumentacích vodohospodářských staveb obecně, ve čtení výkresů a dalších grafických příloh, coţ bude moci dobře uplatnit nejen při zmíněném výkonu povolání projektanta, ale i v oblastech investorské přípravy, realizace staveb, správy a provozu vodohospodářských staveb a v neposlední řadě i na úseku státní správy ve vodním hospodářství (povolování a kolaudace staveb a vodohospodářský dozor nad nimi); orientuje se v normách, platných vyhláškách, předpisech a aplikuje je v projekčních návrzích; ovládá a vyuţívá výpočetní techniku při zpracovávání projektové dokumentace; uplatňuje dříve získané dovednosti v aplikaci výpočetních programů AUTOCAD, WORD a EXCEL; vyuţívá specielní nástavbové programy WINPLAN, AUTOPEN, případně MIKROSTATION. OBSAH MODULU: 2. ročník - 3. období:


-----3 hodiny týdně

1. Návrh vodovodu pro předměstskou zónu 1.1. Výpočet potřeby vody 1.2. Návrh umístění vodojemu a směrový návrh rozvodné sítě 1.3. Hydrotechnický výpočet rozvodné vodovodní sítě Strana 92/103


1.4. Vypracování průtokového schématu rozvodné sítě 1.5. Výpočet dílčích a celkového objemu akumulační nádrţe vodojemu, vynesení křivky objemů a stanovení kót hladin 1.6. Hydrotechnický výpočet čerpání do vodojemu – návrh čerpadla a výtlačného řadu 1.7. Vypracování přehledných podélných profilů výtlačného řadu a rozvodné sítě 2. ročník - 4. období:


----3 hodiny týdně

1. Vypracování podrobných podélných profilů vybraných řadů 2. Vypracování kladečského schématu vybraných řadů a okruhů rozvodné vodovodní sítě 3. Vypracování stavebních výkresů drobného objektu na rozvodné síti 4. Vypracování technické zprávy a kompletace projektu 3. ročník - 5. období:


---4 hodiny týdně

1. Úprava vodního toku, zjednodušená projektová dokumentace 2. Malá vodní nádrţ (alt. poldr), zjednodušená projektová dokumentace ZPŮSOB UKONČENÍ: 3. 4. 5.

období: klasifikovaný zápočet období: klasifikovaný zápočet období: klasifikovaný zápočet

DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: LÁTAL; SVOBODA. Kompletní projekt Z I – Vodárenství a balneotechnika. Brno: Ediční středisko VUT,1990 TESAŘÍK A KOL. Vodárenství. Praha: SNTL, 1987 HERLE A KOL. Vodovodní a kanalizační tabulky. Praha: SNTL, 1983

Strana 93/103



Hydrologie a hydraulika

NOMINÁLNÍ DÉLKA:

48 hodin

TYP MODULU:




PLATNOST:

HYH-B1.2-PVs 2 od 1. 9. 2008

MAT-A-P, FYZ-B-PV

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Učivo modulu hydrologie poskytuje základní znalosti o výskytu a oběhu vody v přírodě, vodě atmosférické, povrchové a podpovrchové. Učivo modulu hydraulika navazuje na základní informace středoškolské fyziky (hydrostatický tlak, pohybové rovnice, Archimédův zákon) a rozšiřuje je v souladu s potřebami ostatních odborných modulů zaměřených na vodohospodářské stavby. Cílem modulu je poskytnout základní znalosti hydrotechniky a hydrodynamiky potřebné pro zvládnutí učiva modulů vodohospodářského zaměření studia, tj. staveb hydrotechnických, staveb krajinného inţenýrství, staveb pro stokování a čištění odpadních vod. Pro tyto moduly slouţí k navrhování staveb, jako jsou různé nádrţe, koryta vodních toků a stavby na tocích, vodovody, kanalizace, čistírny odpadních vod a další. Uplatňuje se rovněţ při provozu těchto staveb a v souvislostech s ţivotním prostředím. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: V části hydrologie student: pochopí vodu jako základní prvek ţivota a zaujme celoţivotní postoj ochránce vody ve všech jejích podobách; aplikuje měření sráţek jako pohled pro navrhování kanalizace, závlah apod.; rozumí souvislostem tvorby koryta toku s jeho sklonem, změnami průtoků; zvládá metody zjištění průtoků a rychlostí. V části hydraulika student: umí pouţít hydraulický tlak a z něj vyplývající sílu na nádrţe, jezové konstrukce a přehrady; aplikuje vztlak při plování těles; formuluje pohybové rovnice a uplatňuje je na pohyb vody v vodovodním potrubí, shybce a propustku; rozlišuje ustálené a neustálené proudění s praktickými důsledky; je schopen navrhnout a posoudit koryto při úpravě toku; pouţívá řešení přepadu vody při měření průtoků i při návrhu jezů. OBSAH MODULU: 2. ročník - 3. období:

přednášky: 2 hodiny týdně cvičení: 1 hodina týdně

1. Hydrologie 1.1. Základní pojmy, povodí, vodní bilance 1.2. Výpar, vlhkost vzduchu, sráţky a jejich měření, zpracování údajů 1.3. Vodní toky, charakteristiky a zobrazení, tvorba toků, řečiště, sklon, povrchový odtok z povodí 1.4. Vodní stav a průtok, jejich měření, měření a rozloţení rychlosti v korytě 1.5. Extrémy průtoků, průměrný průtok, měrná křivka průtoku 1.6. N-leté a m-denní průtoky, odtokový reţim, ovlivnění odtoku z povodí, vodní nádrţe 1.7. Druhy podpovrchových vod, fyzikální vlastnosti prostředí, prameny 1.8. Pohyb vody v horninovém prostředí, směr a rychlost proudění, zdroje podzemní Strana 94/103


vody, vydatnost, měření 2. Hydraulika 2.1. Fyzikální vlastnosti tekutin 2.2. Hydrostatický tlak, síla působící na rovinné a zakřivené plochy 2.3. Vztlak a plování těles 2.4. Pohybové rovnice ideální a skutečné kapaliny a jejich aplikace na proudění vody v potrubí 2.5. Laminární a turbulentní proudění, tlakové ztráty, výpočet hydraulicky dlouhého a krátkého potrubí, shybka, násoska 2.6. Proudění vody s volnou hladinou v potrubí 2.7. Ustálené rovnoměrné proudění s volnou hladinou v otevřených korytech, říční a bystřinné proudění 2.8. Přepad vody, druhy přelivů, měrné přelivy 2.9. Výtok vody otvorem vynořeným a ponořeným, plnění a prázdnění nádrţí 2.10. Vodní skok, podjezí, vývar Cvičení: 1. Hydrologie 1.1. Výpar, vlhkost vzduchu, sráţky a jejich měření, zpracování údajů 1.2. Vodní stav a průtok, jejich měření, měření a rozloţení rychlosti v korytě 1.3. N-leté a m-denní průtoky, odtokový reţim, ovlivnění odtoku z povodí, vodní nádrţe 2. Hydraulika 2.1. Hydrostatický tlak, síla působící na rovinné a zakřivené plochy 2.2. Vztlak a plování těles 2.3. Pohybové rovnice ideální a skutečné kapaliny a jejich aplikace na proudění vody v potrubí 2.4. Laminární a turbulentní proudění, tlakové ztráty, výpočet hydraulicky dlouhého a krátkého potrubí, shybka, násoska 2.5. Ustálené rovnoměrné proudění s volnou hladinou v otevřených korytech, říční a bystřinné proudění 2.6. Přepad vody, druhy přelivů, měrné přelivy 2.7. Výtok vody otvorem vynořeným a ponořeným, plnění a prázdnění nádrţí ZPŮSOB UKONČENÍ: 3. období: zápočet DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: KEMEL. Hydrologie. Praha: ČVUT, 1994. ISBN 80-01-00509-7 RYBNIKÁŘ. Hydraulika I .Brno: CERM, 1993. ISBN 80-900590-5-8 KRATOCHVÍL a kol. Hydraulika. Brno: VUT, 1991. ISBN 55-589-91 HAVLÍK; MAREŠOVÁ. Hydraulika I. – příklady. Praha: ČVUT, 1994. ISBN 80-0901162-3 Doplňující: HRÁDEK a kol. Hydrologie. Praha: VŠZ, 1988 BOOR; KUNŠTÁTSKÝ; PATOČKA. Hydraulika pro vodohospodářské stavby. Praha: SNTL ALFA, 1968. ISBN 04-710-68

Strana 95/103


Volitelné NÁZEV MODULU/PŘEDMĚTU:


Další cizí jazyk (ANJ/ NEJ)

KÓD MODULU:

DCJ-C-V

64 hodin Volitelné


0 od 1. 9. 2008

---

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Student se seznámí se základy druhého cizího jazyka (ANJ/NEJ) a se základními konverzačními obraty. Smyslem modulu je naučit studenta komunikovat ve zvoleném jazyce v běţných situacích. Cílem modulu je upevnění gramatiky, základních konverzačních obratů a frází, rozšíření slovní zásoby. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: je schopen se v cizím jazyce přiměřeně orientovat v běţných situacích; uţívá základní gramatické struktury a konverzační obraty; ovládá jazykově gramaticky správný písemný projev na úrovni dosaţeného vzdělání. OBSAH MODULU: 1. ročník – 1. období


--2 hodiny týdně, celkem

1. Seznámení se základními jevy jazyka (ANJ, NEJ) 1.1. Slovní zásoba a konverzace 2. Upevnění a zdokonalení gramatiky i slovní zásoby 2.1. Reagování na základní ţivotní situace 2.2. Konverzační témata – rodina, záliby, volný čas, charakteristika osoby, bydliště 1. ročník – 2. období přednášky: --cvičení: 2 hodiny týdně 1. 2. 3. 4.

Upevnění základních gramatických jevů Rozšíření slovní zásoby Rozvoj řečových dovedností Konverzace – nácvik základních situací

ZPŮSOB UKONČENÍ: 1. 2.


DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: Anglický jazyk [1] KOLLMANNOVÁ, L. Angličtina pro samouky. 02-0

Voznice : LEDA, 2000. ISBN 80-85927-

Německý jazyk [2] BENDOVÁ,V.; KETTNEROVÁ,D. Němčina pro samouky. Praha: FORTUNA, 2006. ISBN 80-7168-962-9

Strana 96/103




Matematika III

KÓD MODULU:

MAT-C-V

50 hodin Volitelný


0 od 1. 9. 2008

MAT-A-P

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Obsahem modulu je diferenciální geometrie křivek a ploch v trojrozměrném eukleidovském prostoru. Tato teorie je pouţitelná v mechanice, v kinematické geometrii, atd. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: má přehled o křivkách a zakřivených plochách v E3 a zvládá jejich matematický popis; zná a dokáţe pouţít aparát matematické analýzy k vyšetření vlastností křivek a ploch; zná a umí pouţít aparát lineární algebry k vyšetření vlastností křivek a ploch; řeší úlohy o křivkách (křivost, torze), a o plochách (hlavní směry, hlavní křivosti, atd.) OBSAH MODULU: 2. ročník – 3. období:


6. Geometrie křivek 6.1. Vektorová funkce skalárního argumentu, geometrický význam, limita, spojitost a derivace vektorové funkce. 6.2. Některé vlastnosti rovinných křivek, tečna, normála, singulární body křivek. 6.3. Prostorová křivka a Frenetův trojhran, tečna, normálová a oskulační rovina, binormála, rektifikační rovina a hlavní normála. 6.4. Dvojí křivost prostorové křivky, flexe a torze v bodě, poloměr křivosti rovinné křivky, evoluta a evolventa rovinné křivky. 2. ročník – 4. období:


1. Geometrie ploch 1.1. Pojem plochy třídy Ck tečná rovina a normála plochy. 1.2. Obálka a hrana vratu, soustavy ploch, rozvinutelné a přímkové plochy. 1.3. První a druhá základní diferenciální forma plochy, diferenciál křivky na ploše, odchylka dvou křivek na ploše. 1.4. Křivost plochy, klasifikace regulárních bodů plochy. 1.5. Význačné křivky na ploše, asymptotické a geodetické křivky. ZPŮSOB UKONČENÍ: 3. 4.


DOPORUČENÁ LITERATURA: Základní: [1] Boček, Kubát: Diferenciální geometrie křivek a ploch [2] Kočandrle: Diferenciální geometrie [3] Boček: Příklady z diferenciální geometrie DOPLŇUJÍCÍ Strana 97/103


[4] http://www.karlin.mff.cuni.cz/~kubat/geometrie/difgpriklvk.html [5] http://www.karlin.mff.cuni.cz/~kubat/geometrie/difgprikllb.html [6] http://www.karlin.mff.cuni.cz/~rataj/dg-m.pdf

Strana 98/103


Odborná praxe NÁZEV MODULU/PŘEDMĚTU:


Odborná praxe

KÓD MODULU:

OPR-P

800 hodin Povinný


4 + 30 od 1. 9. 2008

odborné moduly

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Modul odborná praxe jako vzdělávací proces v provozních podmínkách rozvíjí vědomosti a dovednosti osvojené v průběhu výuky odborných vyučovacích modulů a dotváří ucelený systém profesní přípravy. Navazuje také na moduly Organizace a řízení staveb, Základy podnikové ekonomiky, Všeobecná ekonomie, Veřejné stavební právo. Cílem vyučovacího modulu je poznání pracovního systému včetně jeho systému řídícího, rozvoj schopnosti aplikace získaných vědomostí a dovedností v provozním prostředí při samostatném řešení svěřených úkolů, samostatného rozhodování včetně odpovědnosti za vlastní rozhodnutí i za výsledek své práce, schopnost jednat s lidmi a v neposlední řadě získání sociální zkušenosti v průběhu vytváření sociálních kontaktů v rámci pracoviště. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: vyhodnotí metody a nástroje vhodné k řešení úkolů s respektováním všeobecné uznávaných zásad a závazných předpisů; obhájí své řešení pracovního úkolu se zohledněním svých vědomostí a dovedností; samostatně řeší problémy související s realizací absolventské práce. OBSAH MODULU: 2. ročník - 4. období:

40 hodin týdně

Činnosti mistra HSV (asistence mistrovi) Příklady prováděných činností: vedení pracovníků úseku k bezpečné a zdravotně nezávadné práci přidělování práce pracovníkům úseku s přihlédnutím k jejich zdravotnímu stavu zajišťování pořádku na svěřeném pracovišti prohlídka pracoviště před započetím práce, kontrola splnění podmínek BOZP přesné určení podrobností provedení pracovního úkolu na základě technologického postupu práce činnost mistra při případném vzniku pracovního úrazu přejímání dodaného materiálů a výrobků vedení evidence o odpracované době plynulá příprava podkladů pro fakturaci Činnosti stavbyvedoucího (asistence stavbyvedoucímu) Příklady prováděných činností: spoluúčast při zpracování předvýrobní přípravy přejímka staveniště vč. převzetí dokumentace týkající se stavby zaloţení a vedení stavebního deníku kontrola řádného provádění prací podle schválené projektové dokumentace kontrola kvality prováděných prací, porovnávání postupu prací s projektem stavby a s časovým plánem kontrola dodrţování všech bezpečnostních předpisů na stavbě kontrola dodrţování předpisů poţární ochrany Strana 99/103


vedení evidence pracovních sil, mechanismů a materiálů provádění fakturace zajišťování podkladů pro kolaudaci stavby provádění inventury materiálu zřizování a odstraňování objektů zařízení staveniště účast na kontrolních dnech Práce projektanta v projekční kanceláři, příp. činnost pracovníka orgánu státní správy Příklady prováděných činností: zaměřování současného stavu objektu provádění jednoduchých projekčních prací podle pokynů nebo běţných postupů zpracovávání jednodušších konstrukčních řešení stavebních částí staveb jednoduchá architektonická a urbanistická řešení dílčích částí staveb provádění ucelených částí průzkumů a dokumentace památkového fondu zajišťování dílčích odborných agend na úseku územního plánování, stavebního řádu a vodního hospodářství posuzování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů konzultační a poradenská činnost na úseku územního plánování a stavebního řádu 3. ročník - 6. období:

40 hodin týdně

Činnost závisí na zvoleném tématu absolventské práce. Student samostatně řeší problémy související s realizací absolventské práce ZPŮSOB UKONČENÍ: 4. 6.


DOPORUČENÁ LITERATURA: Vnitřní legislativa organizace poskytovatele odborné praxe.

Strana 100/103


Kurz výuky geodézie v terénu NÁZEV MODULU/PŘEDMĚTU:


Kurz výuky geodézie v terénu

KÓD MODULU:

KGT-A-P

1 týden Povinný


1 od 1. 9. 2008

GEO-A-P

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Kurz výuky geodézie v terénu poskytuje studentům moţnost zdokonalení se v dovednostech získaných v praktické části modulu GEO. Studenti provádí mapovací práce a řeší jednoduché vytyčovací úlohy. Cíle jsou zaměřeny na ovládání měřických úkonů a početních úloh, které souvisí s tvorbou mapových podkladů pro projektování staveb a vytyčováním. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: zaměří a vypracuje tachymetrický plán v S-JTSK a Bpv; optimálně aplikuje základní metody pro vytyčení polohy a výšky stavebních objektů; vyhledá v terénu měřické body pomocí geodetických údajů; OBSAH MODULU: 2. ročník - 4. období:

1. 2. 3. 4. 5.


---1 týden

Vybudování bodového pole pro podrobné měření (S-JTSK) Určení výšek (Bpv) bodů bodového pole (technická nivelace) Podrobné měření polohopisné a výškopisné (3D polární metoda) Tvorba účelové mapy (S-JTSK, Bpv) Jednoduché vytyčovací úlohy (metoda polární, ortogonální, vytyčení výškové)


období:klasifikovaný zápočet

DOPORUČENÁ LITERATURA: RATIBORSKÝ, J. Geodézie 1 (Polohopis). Praha: ČVUT, 1997 BLAŢEK, R.; SKOŘEPA, Z. Geodézie 30 (Výškopis). Praha: ČVUT, 1997 CULEK, J.; SOUKUP, F.; WEIGEL, J. Výuka v terénu z geodézie I. Brno: VUT, 1989 ŠVÁBENSKÝ, O.; VITULA, A. Inţenýrská geodézie – Návody ke cvičení I. Brno: VUT, 1988 ČSN 01 3410 Mapy velkých měřítek. Základní a účelové mapy. Praha: Český normalizační institut, 1990 ČSN 01 3411 Mapy velkých měřítek. Základní a účelové mapy. Praha: Český normalizační institut, 1989

Strana 101/103




Kurz ochrany člověka za mimořádných okolností 3 dny Povinný

KÓD MODULU:

OMU-A-P


1+1+1 od 1. 9. 2008

---

STRUČNÁ ANOTACE VYMEZUJÍCÍ CÍLE: Ochrana člověka, jeho ţivota a zdraví je jedním z důleţitých cílů státní politiky. Proto je nezbytná znalost správného jednání při různých provozních či radiačních haváriích, při dopravních nehodách nebo ţivelných pohromách. V té souvislosti je zvláště důleţitá praktická znalost svépomoci a první pomoci. Teoretická příprava a praktický výcvik k zvládnutí takových situací prokazatelně sniţují následky na zdraví, ekonomické i morální škody za mimořádných situací. Základní znalosti a dovednosti z této oblasti jsou proto ţádoucí součástí vzdělávání. Cílem uvedených oblastí vzdělávání je získat znalosti a dovednosti, které jsou důleţité pro účinnou ochranu sebe i druhých v případě mimořádných situací. PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSLEDKY: Student: rozpozná varovný signál "VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA" a zná činnost po jeho vyhlášení; pouţívá telefonních linek tísňového volání a dalších komunikačních prostředků; ovládá přípravu evakuačního zavazadla, zná zásady pro opuštění bytu a ohroţeného prostoru; orientuje se v činnostech integrovaného záchranného systému; zná zásady první pomoci při zraněních v případě mimořádných událostí.

OBSAH MODULU: 1. ročník - 1. období:


---1 den



---1 den



---1 den

Obsah je zaměřen na tematiku ochrany osob před následky: 1. ţivelních pohrom včetně nezbytných dovedností (zásady chování při povodni, zemětřesení, velkých sesuvech půdy, sopečném výbuchu, atmosférických poruchách, poţáru, lavinovém nebezpečí); 2. úniku nebezpečných látek do ţivotního prostředí včetně nezbytných dovedností (improvizovaná ochrana osob při úniku radioaktivních, chemických a biologických látek); 3. pouţití nebo anonymní hrozby pouţití výbušniny nebo nebezpečné látky (činnost po nálezu či obdrţení podezřelého předmětu). ZPŮSOB UKONČENÍ: 1. 3. 5.

období: zápočet období: zápočet období: zápočet Strana 102/103


DOPORUČENÁ LITERATURA: MV-GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR. Pro případ ohroţení. 3. opravené. vydání. Praha: PHDr. Ivo Schovanec, Existenciália. 2004. ISBN 80-903406-1-X

Strana 103/103

Anotace předmětů 1. OBSAH

Recommend Documents