Anglický pravopis a anglická abeceda:

strana 1

Anglický pravopis a anglická abeceda: a

b

c

d

e

f

g

h

i

j

k

l

m

ei

bi:

si:

di:

i:

ef

dži:

eidž

ai

džei

kei

el

em

n

o

p

q

r

s

t

u

v

w

x

y

z

en

⋅u

pi:

kju:

a:

es

ti:

ju:

vi:

dabl ju:

eks

wai zed (zi:)

Abecedu se naučte. Nadřete se jí. Budete ji opravdu potřebovat. Budete totiž muset umět hláskovat svoje jméno, název firmy u které pracujete, ulici, jméno svého města a další a další slova. Budete také muset umět zapsat hláskované slovo. Nečekáte přece, že váš kanadský partner bude umět napsat až mu do telefonu budete diktovat vaší adresu? Třeba: Drahomír Šafránek a synové spol. s r.o., Eleonory Voračické 15, Velké Meziříčí. Jen se té chvíle, proboha, nebojte. Naučili se to jiní, za chvilku to budete umět i vy.

Pravopis nebo chaopis? K anglickému pravopisu bych chtěl hned na začátek řící, že navzdory mnoha nářkům a lamentacím, není tak hrozný, jak se na první pohled zdá. V této příručce se nijak podrobně anglickou fonetikou zabývat nebudeme, ale přesto bude dobré, když si studenti již na samotném začátku uvědomí, že i zde jsou pravidla, že způsob jakým se každé anglické slovo píše, a jak se vyslovuje jsou ve vzájemném vztahu daném historickým vývojem jazyka a logikou anglické fonetiky. Především to není chaos, jak se někteří lidé domnívají. Není pravda, že anglická slova se „píšou a čtou úplně jinak“. Jazyk s takovým pravopisem by přece vůbec nemohl existovat. Bohužel mezi tím, jak se mnoho anglických slov „píše“ a jak se „čte“, jsou vztahy natolik složité, že jak začátečník, tak mírně pokročilý si musí zapisovat výslovnost prakticky všech anglických slov pomocí transkripce. Teprve s určitým stupněm znalosti jazyka a s narůstající zkušeností z četby je možné u řady slov přepis vynechat. Osobně nevidím valný smysl ve vedení slovníčku a šprtání izolovaných výrazů bez kontextu, ale kdo si chce nová slova zapisovat do nějakého vlastního seznamu potřebuje tři kolonky. V první bude anglické slovíčko, ve druhé jeho výslovnost a ve třetí české významy. Zcela záměrně říkám významy, protože je nutné si uvědomit, že téměř každé slovo (výjimku tvoří jen speciálně definované technické termíny) má více významů v závislosti na kontextu, ve kterém je dané slovo použito.

Anglická výslovnost Pro přepis anglické výslovnosti budeme používat českou abecedu všude tam, kde se výslovnost hlásky shoduje s českou nebo se jí velmi podobá, avšak angličtina má některé hlásky, které čeština nemá, a pro které ani nemá písmena. Zde využijeme některé speciální znaky: Udělejte maximum pro to, aby vaše výslovnost byla velmi dobrá až výborná. Český, respektive slovanský přízvuk zní v angličtině hrozně, pokud ho zkombinujete se špatným slovosledem, nebudou vám rozumět a uříznete si pěknou ostudu.

strana 2 Samohlásky:

α:

dlouhé a, ale ne tak dlouhé jako v češtině far, fast, last, past, answer, car, dark, hard, class, mast, laugh,

{

široké, otevřené e have, can, bat, land, band, apple, lap, rap, Paris, Spanish, camera

⋅

neutrální samohláska a, an, vowel, second, husband, away, woman, above, again, alone, never,

⋅:

dlouhá neutrální samohláska her, burn, work, word, girl, person, bird, learn, Turkey, German, first,

ι:

dlouhé "i", ale ne tak dlouhé jako v češtině me, fee, he, people, see, tree, sheet, meet, meeting, leave, cleave

ο

anglické "o" je otevřenější než české not, hot, lot, wash, from, coffee, pot, what, dog, clock,

o:

dlouhé "o", ale ne tak dlouhé jako v češtině all, small, ball, or, forty, morning, horse, fourteen, wall, before

υ:

dlouhé "u", ale ne tak dlouhé jako v češtině who, move, noon, blue, do, too, food, moon, prove, improve, loose, loom

αι

v této dvojhlásce nesmí zaznít "j" hi, five, nine, ice, eye, my, side, why, fly, high, smile, lie, die, pie,

ει

v této dvojhlásce nesmí zaznít "j" say, baby, plate, table, waiter, pain, nail, eight, station, Spain, nation, name, mail

οι

v této dvojhlásce nesmí zaznít "j" boy, noise, voice, boil, soil, toy, Lois, hoist, moist, deploy, employ

ι⋅

dear, clear, beer, ear, near, nearly, clearly, fierce, piercing, sheer

ε⋅

where, chair, hair, care, aeroplane, Aerosmith, glare

Souhlásky:

ω

pusu do kroužku jako na "u", ale řekněte "v" well, will, what, away, when, why, window, wash, we, week, way, waste, water

ϖ

pro kontrast se "w" a proto, že výslovnost je ostřejší než v češtině: very, save, vegetable, seven, never, ever, vast, veal, view, invite, invoice,

π

přídech "foukavý" put, pay, people, pull, open, help, potato, hop, top, loop

τ

přídech "ustřelujícího jazyka" tea, table, top, tank, hot, pot, not, caught, eight, late, plate, stop, stick, Thomas

κ

přídech "hrdelní" can, could, catch, back, clock, car, class, click, camera

Τ

tohle je SYKAVKA špičku jazyka mezi zuby, jemně sevřít a šišláme: thin, thick, thank, nothing, moth, mouth, month, path, cloth,

∆

tohle je SYKAVKA zase špičku jazyka mezi zuby, jemně sevřít a přidáme hlasivky then, that, there, weather, with, together, this, these, bathe



jako ve slovech Hanka, Blanka, linka, ale bez toho "K" na konci sing, English, ring, long, strong, shilling, hang, among, along, song, wrong, king

ρ

nedrnčet, neráčkovat, nekřivit pusu! red, rose, around, very, rich, every, room, ride, write, drive, Arizona, Florida,

strana 3

Podstatná jména Anglická podstatná jména se nijak neskloňují, tři anglické pády nemají vliv na jejich tvar ani na člen, který podstatným jménům předchází. Podstatná jména rozlišují rod, číslo, počitatelnost, patří k nim člen Rod Rozlišujeme rod mužský, ženský, střední a společný. Mužského a ženského rodu jsou v angličtině pouze podstatná jména označující lidské bytosti (man, brother, waitress, queen). Výjimkou je slovo ship - loď (a jeho synonyma), které je rodu ženského. Dále podst. jm. označující domestikovaná zvířata: stallion - hřebec, mare - klisna, bitch - fenka atd. Poznámka: Ženského rodu mohou nabývat slova, která jsou rodu středního nebo společného tehdy, pokud mluvčí potřebuje vyjádřit kladný vztah k dané věci. Pak může být rodu ženského např. car, country. Rodu středního jsou podst. jm. označující věci, předměty, zvířata, abstraktní věci atd. Rodu společného jsou podst. jm., která označují jak neživé předměty, tak lidi. Například slovo driver může mít význam řidič, řidička nebo ovladač. Číslo Angličtina má číslo jednotné a číslo množné. V naprosté většině případů se množné číslo tvoří pravidelnou příponou „-s“. Nepravidelných tvarů je minimum. Počitatelnost Počitatelnost je charakteristika podstatného jména vyplývající z věci, kterou toto podst. jm. označuje. Ovlivňuje tvorbu množného čísla, použití členu, a tvar kvantifikátoru (slova mnoho, málo). Pochopit podstatu počitatelnosti a naučit se ji rozlišovat je u mnoha slov velmi důležité. Člen Člen rozeznáváme určitý a neurčitý. Neliší se v rodě ani v čísle. Jeho správné použití je velmi důležité, a studenti, jejichž mateřština člen nemá (např. většina slovanských jazyků) v jeho použití často chybují. Věnujte tomuto tématu pozornost, to slůvko, které vám připadá tak zanedbatelné má velmi důležitou funkci!

strana 4

Množné číslo - podstatná jména pravidelná: a další Množné číslo se tvoří příponou -s, 

většinou se vyslovuje [ -z],



po [p, t, k, f, Τ ] se vyslovuje [s].

Následující podst. jm. končí v j.č. na -f v mn. č. mají na konci -ves (v seznamu nejsou všechna):



po sykavkách [s, š, ks, Τ, ž, dž, č] dává přípona -es a vyslovuje se [-iz]

calf

calves

tele

elf

elves

skřítek, prcek

half

halves

polovina

knife

knives

nůž

leaf

leaves

list

life

lives

život

loaf

loaves

bochník, hromádka

scarf

scarves

šátek, kosý řez

sheaf

sheaves

snop, svazek

shelf

shelves

police

thief

thieves

zloděj

turf

turves

drn, dostihová dráha

wife

wives

manželka

wolf

wolves

vlk

bottle

bottles

láhev, lahve

doctor

doctors

doktor, doktoři

play

plays

hra, hry

peg

pegs

kolík, kolíky

cap

caps

čapka

bet

bets

sázka

week

weeks

týden

belief

beliefs

víra

moth

moths

mol

Některá podst. jména končící na -th se liší, neznělé [Τ] se změní na [∆], a není k tomu žádný klíč např.: mouth

mouths [µαυ∆ ústa ζ]

Končí-li podst. jm. na -y, před kterým je souhláska, změní se „y“ na „i“ a opět přidáme „-es“: Poslední slabiku vyslovujte KRÁTCE!!! country

countries [kantriz]

země

baby

babies [beibiz]

batole

lady

ladies [leidiz] paní, dáma

Následující podst. jm. končí v j.č. na -o a v mn.č. mají na konci -oes: domino

dominoes

domino, řetězová reakce

echo

echoes

ozvěna

embargo

embargoes

embargo

hero

heroes

hrdina

potato

potatoes

brambor

tomato

tomatoes

rajče

veto

vetoes

veto

strana 5

Množné číslo - podstatná jména nepravidelná: Man

men

muž, muži

Woman

women

žena, ženy

Child

children

dítě, děti

Ox

oxen

vůl, voli

Brother

brethren

členové řádu nebo církevního společenství Pravidlené: brother – brothers znamená prostě (pokrevní) bratr – bratři

Foot

feet

noha, nohy

Goose

geese

husa, husy

Tooth

teeth

zub, zuby

Louse

lice

veš, vši

Mouse

mice

myš, myši

die

dice

hrací kostka

Některá podstatná jména pocházející z klasických jazyků nepoužívají anglický plurál, ale ponechávají si původní plurál latinský nebo řecký. Jedná se většinou o odborné termíny: Podstatná jména s koncovkou „-us“ Focus

foci [-sai]

ohnisko, ohniska

Nucleus

nuclei [-ai]

jádro, jádra

Radius

radii [-ai]

poloměr, poloměry

Stimulus

stimuli [-ai]

podnět, podněty

Aquarium

aquaria

akvárium

memorandum

memoranda

memorandum

referendum

referenda

referendum

Spectrum

spectra

spektrum

Stratum

strata

vrstva

Zde je výslovnost [ -⋅ ]

Zde je v jednotném čísle výslovnost [-iz] v množném čísle výslovnost [ -i:z] Analysis

analyses

analýza

Axis

axes

osa

Basis

bases

základna

Crisis

crises

krize

strana 6 Diagnosis

diagnoses

diagnóza

hypothesis

hypotheses

hypotéza

Neurosis

neuroses

neuróza

parenthesis

parentheses

závorka

Latinské a řecké plurály jsou většinou zachovány u slov s koncovkou –a výslovnost je [-i:], je jich mnoho, občas vedle původního existuje i plurál anglický Formula

formulae [fo:mj⋅li:] formulas

vzorec

Larva

larvae [-vi:]

larva

Nebula

nebulae nebulas

mlhovina

Retina

retinae [-i:] retinas [-as]

sítnice

Podst. jm. s koncovkou –ix, -ex mají v množném čísle často jak –ces [-siz], tak –xes [-ksiz] Appendix

appedices appendixes

příloha, slepé střevo

codex [k⋅udeks]

codeces [k⋅udisiz]

kodex, kodexy

Index

indices [indisiz] indexes

index, indexy

matrix [meitriks]

matrices (jen takto!)

matice, matice (v matematice)

Vortex

vortices

vír, víry

Zde má množné číslo stejný tvar jako číslo jednotné: Aircraft

letadlo

Counsel

právní zástupce

Craft

člun

Deer

vysoká zvěř

Fish

ryba

Means

prostředek

Offspring

potomek, ratolest

Sheep

ovce

Také všechna jména národů s koncovkou -ese, mají stejné jednotné i množné číslo např. Vietnamese [vietnami:z] Japanese [dž{p{ni:z] Chinese [čaini:z] Portugese [po:tugi:z]

strana 7

Počitatelnost a nepočitatelnost podstatných jmen Počitatelná podstatná jména:  označují předměty, které lze počítat na kusy, 

mohou před nimi stát číslovky,



mohou před sebou mít v jednotném čísle neurčitý člen,



používají tyto kvantifikátory: many, few, a few, all, every, each

Kvantifikátory u počitatelných jmen: many mnoho few

málo

a few

několik

all

všichni, všechny

every, each

každý

no

žádný

a number of

řada

a large number of značný počet a lot of

moc, mnoho

a plenty of

spousta

many samples

mnoho vzorků

few cars

málo aut

a few workers

několik pracovníků

all mistakes

všechny chyby

every idiot

každý blbec

each sample

každý vzorek

Nepočitatelná podstatná jména:  označují látky, tekutiny, materiály, abstrakta. 

nestojí před nimi neurčitý člen ani číslovka,



mají jen číslo jednotné,



používají tyto kvantifikátory: much, little, a little, all

Kvantifikátory u nepočitatelných jmen: much mnoho little

málo

a little

trochu

all

všechno

no

žádný

a deal of

kus

a great deal of

velký kus

a lot of

moc, mnoho

a plenty of

spousta

much clay

mnoho jílu

little sugar

málo cukru

a little water

trochu vody

all furniture

všechen nábytek

Mnohá podst. jm. jsou pouze nepočitatelná, u některých je to pochopitelné, ale existuje řada podstatných jmen, jejichž nepočitatelnost přijde českým studentům jako rána pod pás. Např.: Experience [ikspi⋅ri⋅ns] a knowledge [nolidž] slova, která jsou v češtině poměrně často v mn.č. accuracy

přesnost

advice

rada, doporučení

baggage

zavazadlo, zátěž, balast

behaviour

chování

bread

chleba, pečivo, živobytí

consent

souhlas, svolení

equipment

zařízení, vybavení výstroj, výzbroj, nářadí, náčinní

experience

(nepočitatelné) zkušenost. zkušenosti, (počitatelné) zážitek

furniture

nábytek (v češtině se mn.č. neobjevuje, ale v jiných jazycích ano)

goods

zboží – viz komentář k „news“

homework

domácí úkol, domácí úkoly

information

informace (pozor! tady Češi chybují často)

knowledge

(nepočitatelné) znalost, vědomost, vědění

lightning

blesk

luggage

zavazadlo, chcete-li říci, že máte tři zavazadla, musíte říci: „I have three pieces of luggage.“

machinery

stroje, strojní zařízení, soukolí, mašinerie ,aparát

money

peníze, které se dají počítat velmi dobře a v češtině jsou většinou v mn. č.

news

zpráva, zprávy - hláska „s“ na konci vypadá na mn.č., ale nenechte se splést, je to jednotné číslo, žádný množný tvar zde neexistuje

nonsens

nesmysl, hloupost

evidence

důkaz

progress

pokrok, postup vpřed, vývoj, růst

traffic

provoz, doprava, pouliční ruch

Pozor na názvy her, které mají tvar plurálu (množného čísla), ale chovají se jako singulár (jednotné číslo). Příklad: Draughts is played with 24 equal pieces. Dáma se hraje 24 stejnými kameny. Nejčastěji se asi setkáte s následujícími názvy: billiards, kulečník, darts šipky, dominoes, domino, draughts, dáma, checkers (amer.) dáma, bowls kuželky Ve tvaru množného čísla, které se chová jako jednotné číslo je řada podstatných jmen, která označují vědy (končí na –isc, např.: statistics, acoustics), některé zeměpisná vlastní jména (např.: the Hebrides Hebridy, the Nederlands Nizozemí, West Indies Západní Indie¨, atd), názvy některých nemocí a stavů mysli a těla (measels spalničky, mumps příušnice) Počitatelná podstatná jména, která jsou často používaná v množném čísle, jsou například jména druhů zeleniny a ovoce: Máte rádi zeleninu / mrkev / hrách / čočku / cibuli / angrešt / rybíz ..? Do you like vegetables / carrots / peas / lentils / onions / gooseberries / currants?

Příklady podstatných jmen, která jsou v jednom významu počitatelná, a v jiném nepočitatelná: acquaintance / acquaintances známý (člověk)

acquaintance

obeznámenost

beauty / beauties

krasavice

beauty

krása

demand / demands

požadavek

demand

poptávka

demand / demands

požadavek, nárok

demand

poptávka

experience / experiences

zážitek

experience

zkušenost

fruit / ftruits

plod

fruit

ovoce

glass / glasses glasses

sklenice, brýle

glass

sklo

iron / irons

žehlička, (pl. pouta)

iron

železo

lace / lace

tkanička (boty)

lace

krajka

love / loves

láska (osoba)

love

láska (cit)

matter / matters

záležitost, věc

matter

hmota

nature / natures

povaha

nature

příroda

paper / papers

noviny, článek, "lejstro"

paper

papír

toast / toast

přípitek

toast

topinka

work / works

dílo (umělecké)

work

práce

Toto je jen malá ukázka častých slov, která mají tuto vlastnost. Ostatní případy se naučíte postupně, jak budete rozšiřovat svoji slovní zásobu. Dbejte proto na správné použití členu a kvantifikátoru, i tvorbu množného čísla, zabráníte mnoha nedorozuměním.

Člen Angličtina má člen neurčitý (a, an), a člen určitý (the). Člen stojí před podstatným jménem nebo před skupinou přídavného a podstatného jména a ovlivňuje jeho význam a použití.

Neurčitý člen Neurčitý člen používáme, pokud mluvíme o nějaké věci nebo osobě poprvé. Používá se jen s počitatelnými podstatnými jmény v jednotném čísle. Pokud o dané věci mluvíme podruhé, použijeme určitý člen. Neurčitý člen tedy znamená zhruba jeden, nějaký, ten, o kterém jsem ještě nehovořil, dosud nekonkrétní věc, kterou později blíže popíšeme.

a [⋅]

stojí před slovy začínajícími na souhlásku

an [⋅ν] stojí před slovy začínajícími na samohlásku (jde o výslovnost slova, ne o pravopis!) Následující slova začínají na „h“, které se však nevyslovuje, a proto před ně patří neurčitý člen ve tvaru „an“: heir [e⋅r]

dědic

honorary [on⋅r⋅ri]

honorární

heiress [e⋅ris]

dědička

honour [on⋅r]

čest

heirloom [e⋅rlu:m]

dědictví

honourable [on⋅r⋅bl]

ctihodný

honest [onist]

čestný

hour [au⋅ρ]

hodina

hourly [au⋅rli]

hodinový

Před slovy začínajícími na „u“, které se vyslovuje „ju“ používáme člen ve tvaru „a“:

ubiquitous [ju∋kwit⋅s]

všudypřítomný

urinal [ju∋rain⋅l]

pisoár

unanimous [ju:∋nim⋅s]

jednomyslný

urinary [ju⋅rinri]

močový

unicorn [ju:niko:n]

jednorožec

urine [ju⋅rin]

moč

unification [ju:nifi keišn]

sjednocení

usable [ju:z⋅bl]

použitelný

uniform [ju:nifo:m]

uniforma

usage [ju:zidž]

použití, úzus

uniformed [ju:nifo:md]

uniformovaný

use [ju:z]

užití

uniformity [ju:nifo:miti]

jednotnost

used [ju:zd]

použitý

unifying [ju:nifai]

sjednocující

useful [ju:sfl]

užitečný

unilateral [ju:nil{tr⋅l]

jednostranný

useless [ju:slis]

zbytečný

unilateralist [ju:nil{tr⋅l]

unilateralista

user [ju:z⋅r]

uživatel

union [ju:ni⋅n]

odbory

usual [južu⋅l]

obvyklý

unique [ju:∋ni:k]

jedinečný

usually [južu⋅li]

obvykle

unisex [ju:niseks]

unisex

usurper [ju:z⋅p⋅r]

uchvatitel

unit [ju:nit]

jednotka

utensil [ju:tensil]

nádobí

united [ju:∋naitid]

spojený

uterus [ju:t⋅r⋅s]

děloha

universal [ju:ni∋v⋅:sl]

univerzální

utilitarian [ju:tili∋t⋅ri⋅n]

utilitarismus

universe [ju:niv⋅:s]

vesmír

utility [ju:tiliti]

veřejná služba

university [ju:niv⋅:siti]

univerzita

utopian [ju:t⋅upi⋅n]

utopický

uranium [ju∋rieni⋅m]

uran

Určitý člen Určitý člen používáme před podstatným jménem nebo skupinou přídavného a podstatného jména, abychom ukázali, že tato věc již byla zmíněna nebo, že je posluchači či čtenáři již známá. Určitý člen znamená ten, ta, to, o kterém jsem již hovořil, konkrétní věc, na kterou mohu ukázat, dává se před počitatelná i nepočitatelná jména, v jednotném i v množném čísle. the [∆]

stojí před slovy začínajícími na souhlásku

the [∆i:]

stojí před slovy začínajícími na samohlásku, jde o výslovnost slova, ne o pravopis!

Viz také seznam slov začínajících na „h“ uvedený výše. Hlavní použití určitého členu: Při odkazování na věc v hovoru již zmíněnou: I called for a waiter. The waiter came and … I have bought a hose in Prague. The house is in the suburbs. Před podstatným jménem s předložkovou vazbou nebo vedlejší větou vztažnou: I have no idea about the geography of Slovakia. The book that I recommended was printed in Great Britain. Když hovoříme o věci, která je obecně jedinečná: They landed on the moon. The sky was blue. Jedinečnost se může vztahovat i jednotlivému místu: We heard that the church had been bombed. (čili ve městě byl jen jeden kostel) She read the words that were on the blackboard. Při obecném tvrzení o všech objektech daného typu: The computer allows us to communicate very quickly. My favourite plant is cannabis. Před podst. jmény označujícími systémy a služby: My great grand-mother never used the phone. How long does it take on the bus?

Před názvy hudebních nástrojů, mluvíme-li o něčí schopnosti na ně hrát. I can play the guitar. Ringo played the drums. U zeměpisných názvů, které obsahují typ geografického nebo politického útvaru, nebo které jsou v množném čísle: I enjoyed skiing in the Rocky Mountains. She lives in the United States. We visited the United Kingdom They met near the Red River. We will go to the Alps next year. Have you ever visited the Nederlands? … the Philippines? Pozor! Před názvy, které označení typu útvaru nemají, člen nepatří! She came from France. … from Bali I live in Czechia. …. in Sicilly. U názvů oblastí, které obsahují slova „north“, „south“, „east“ nebo „west“ (nikoli však „eastern“ nebo „western“). What are the news from the Middle East? John lived in the north of England. Výjimkou jsou názvy: North America, South-East Asia, East Anglia, a názvy všech jezer, např.: Lake Superior (Hořejší jezero), Lake Geneva (Ženevské jezero). Před přídavnými jmény, která označují některé sociální skupiny. Např.: rich (bohatí), poor (chudí), young (mladí), old (staří) nebo unemployed (nezaměstnaní) Only the rich could afford those products. The problem of the unemployed was discussed as well. Pokud je takové přídavné jméno podmětem věty, přísudek má tvar pro množné číslo: In the cities the poor are as badly off as they were in the villages. Před přídavnými jmény označujícími národnost: The French drink a lot of wine. The British are worried. Před 3. stupněm přídavného jména (protože největší, nejdražší atd. je jen jeden): She is the prettiest girl in our class.

Kdy nepoužíváme určitý ani neurčitý člen: Před vlastními jmény lidí, měst a zemí: I have known John Whitehead for many years. She is as pretty as Jill. Avšak, chceme-li mluvit o celé rodině, člen použijeme: The Browns are coming on Saturday. Většinou po předložce před názvy institucí (church, college, home, hospital, prison, school, university). Před názvy denních jídel (breakfast, lunch, dinner, supper, brunch, snack, tea) Před jmény měst a zemí, pokud není součástí názvu slovo town, republic, kingdom, apod Jednoduchý příklad Například "lion" [lai⋅n] bez členu znamená lev jako zvíře, jako živočišný druh, "a lion" znamená jeden nějaký lev, ale ještě o něm nic nevíme, "the lion" znamená (ten jeden) lev, o kterém už něco víme. We could see a lion under the tree.

Pod stromem jsme viděli lva. (Ještě nevite jaký byl, zda velký či malý, mladý nebo starý.)

The lion in the Brno zoo looks sick.

Lev v brněnské zoo vypadá nemocný. (Ten jeden určitý lev, ten, co je chudák v Brně v tom strašném betonovém kotci, ten, kterého vaše děti v neděli tak litovaly.)

Lions live in savanna.

Lev žije v savaně. (Tento živočišný druh obývá tento typ biotopu, všichni lvi žijí v savaně, žádný nežije v tundře.)

Zájmena Osobní: I [ai]

já

we [wi:]

My

you [ju:]

ty

you [ju:]

Vy

he [hi:]

on

they [∆ei]

Oni

she [ši:]

ona

it [it]

ono, to

Ukazovací: this [∆is]

toto

these [∆i:z]

Tito

that [∆{t]

tamto

those [∆⋅uz]

Tamti

my [mai]

můj

our [au⋅]

Náš

your [jo:]

tvůj

your [jo:]

Váš

his [hiz]

jeho

their [∆e⋅]

Jejich

her [he⋅]

její

its [its]

onoho, toho

Přivlastňovací:

Tázací zájmena : who

kdo

what

co, jaký

which

který

where

kde

when

kdy

whose

čí

why

proč

how

jak

how much

kolik (pro nepočitatelné)

how many

kolik (pro počitatelné)

Souhrnná tabulka zájmen: osobní

přivlastňovací

zdůrazňovací a zvratná

podmětný tvar

předmětný tvar

nesamostatná

samostatná

I

me

my

mine

Myself

you

you

your

yours

Yourself

he

him

his

his

Himself

she

her

her

hers

Herself

it

it

its

its

Itself

we

us

our

ours

Ourselves

you

you

your

yours

Yourselves

they

them

their

theirs

Themselves

Pár příkladů: I can see him.

Vidím ho.

He can see me.

On mě vidí

Who is there? It is me.

Kdo je tam? To jsem já.

This is our car.

To je naše auto

This car is ours.

Tohle auto je naše.

Zdůrazňovací a zvratná mají velmi pestré použití: Když předmět a podmět anglické věty jsou táž osoba: I looked at myself in a mirror.

Podíval jsem se na sebe do zrcadla.

He should give himsefl more time.

Měl si dopřát více času.

She stretched herself on the sofa.

Natáhla se na gauč.

Zdůraznění: The town itself was so small that it didn’t have a bank.

Město bylo tak malé, že nemělo banku.

I myself have never read the book.

Já sám jsem tu knihu nikdy nečetl.

Zdůraznění samostatnosti (zájmeno je na konci věty): She printed thecard herself.

Vytiskla tu kartu úplně sama.

Did you make these yourself?

To jsi vyrobil sám?

S předložkou „by“ znamená vykonání činnosti bez pomoci jiných nebo, že někdo je sám: She was certain, she could manage by herself.

Byla si jistá, že to zvládne sama.

He went off to sit by himself.

Odešel, aby seděl sám.

Neurčitá zájmena Stručný přehled neurčitých zájmen a složenin, které tvoří some

nějaký, některý

používá se v kladných větách a ve formálních otázkach (např. v nabízecích)

every

každý

any

jakýkoli, žádný (v záporné větě), nějaký (v tázací větě)

používá se v kladných, záporných i tázacích větách, přičemž překlad do češtiny je trojí

no

žádný

vytvoří zápor ve větě místo „not“

Složená slova: (+) značí český význam v kladné větě, (-) v záporné a (?) ve větě tázací: body

one

thing

where

how

some

někdo

někdo

něco

někde

nějak

every

každý

každý

všechno

všude

xxx

any

kdokoli (+) nikdo (-) někdo (?)

kdokoli (+) nikdo (-) někdo (?)

cokoli (+) nic (-) něco (?)

kdekoli (+) nikde (-) někde (?)

jakkoli

no

nikdo

nikdo

[naΤi] nic

nikde

xxx

I need something to open this bottle.

Potřebuji něco, čím otevřu tuhle flašku.

Granddad, would you like something good to eat?

Dal by sis, dědku, něco dobrýho k snědku?

You have eaten everything I had.

Sežrals mi všechno, co jsem měl.

I will eat anything you will cook.

Sní všecno, co uvaříš.

He did not bring anything.

Nic nepřinesl.

Did she have anything in her hand?

Měla něco v ruce?

Nothing will help you.

Nic ti nepomůže.

Do you know anybody in Little Snorington?

Znáš někoho v Kotěhůlkách?

No, I don’t know anybody there.

Ne, nikoho tam neznám.

She can invite anybody from her class.

Může pozvat kohokoli ze třídy.

I need somebody to love. (Lyrics by Queen)

Potřebuji něoho milovat. (text skupiny Queen)

Everybody's trying to be my baby … (Beatles)

Každá chce být moje holka…

Nobody want to know him

Nikdo ho nechce znát.

I have seen him before somewhere.

Já už ho někde viděl.

She told me to sit anywhere

Řekla, ať si někam sednu (=kamkoli)

Pozor! V anglické záproné větě smí být pouze jeden zápor: I did not see anybody in any of the rooms.

V žádné z těch místností jsem nikoho neviděl.

Stupňování přídavných jmen Přídavná jména se v angličtině stupňují buď krátkýmm stupňováním, dlouhým stupňováním a několik přídavných jmen (není jich mnoho) se stupňuje nepravidelně: Krátká přídavná jména Krátká přídavná jména jsou taková přídavná jména, která mají jednu slabiku, dále ta, která mají dvě slabiky a končí na samohlásku nebo nosovku (m nebo n), a ta trojslabičná přídavná jména, která nemají přízvuk na první slabice. Stupňování se provádí příponami. V druhém stupni se připojuje přípona -er, ve třetím stupni přípona -est. Třetí stupeň přídavného jména vyžaduje přítomnost určitého členu (the). při přidávání přípon dochází k některým pravopisným nebo výlovnostním změnám, které si také ukážeme: 1. stupeň

2. stupeň

3. stupeň

studený

cold

colder

the coldest

silný

thick

thicker

the thickest

příd. jména končící na souhlásku, kterou přechází právě jedna samohláska, koncovou souhlásku před příponou zdvojují: velký

big

bigger

the biggest

horký

hot

hotter

the hottest

příd. jména končící na „y“ se zachovají následovně: (chraň vás pámbu vyslovovat „lejzííír“!!! hezky mužně „leizyr“) šťastný

happy

happier

the happiest

líný

lazy

lazier

the laziest

totoo se nestane, pokud před „y“ stojí samohláska: šedý

grey

greyer

the greyest

příd. jména končící na „ng“ mají výslovnost končící na [], tato hláska „g“ před příponou ožije‚ ozve se: dlouhý

silný

long

longer

the longest

[lo]

[log⋅]

[∆⋅ logist]

strong

stronger

the strongest

příd. jména končící na „r“ mají v britské angličtině výslovnost končící na [⋅], tato hláska „r“ před příponou ožije‚ ozve se: blízký

near

nearer

the nearest

Patří sem ještě některá velmi frekventovaná dvojslabičná přídavná jména končící na souhlásku. Jsou to zejména: quiet, pleasant, handsome, common, narrow.

Dlouhá přídavná jména Dlouhá přídavná jména jsou ta, která: •

jsou dvojslabičná a končí na souhlásku, ovšem s výjimkou těch, která končí na slabičné –r nebo -l

•

jsou trojslabičná a víceslabičná

Tato přídavná jména se stupňují pomocí druhého (more) a třetího (the most) stupně příslovce much / many. 1. stupeň

2. stupeň

3. stupeň

unavený

tired

more tired

the most tired

krásný

beautiful

more beautiful

the most beautiful

nebezpečný

dangerous

more dangerous

the most dangerous

Dlouhé stupňování se dá použít i pro krátká přídavná jména, význam věty se potom poněkud změní. Posuďte následující příklad: John is taller than Peter.

John je vyšší než Peter. Nevíme, ale zda jsou oba dlouháni nebo prckové.

Mary is happier than Gillian.

Mary je šťastnější než Gillian. Nevíme, jak jsou na tom obecně.

John is more tall than Peter.

John je vyšší (více vysoký) než Peter. A už víme, že oba jsou čahouni!

Mary is more happy than Gillian.

Mary je šťastnější (více šťastná) než Gillian. Obě se mají skvěle jak mexickém TV seriálu.

Nepravidelná přídavná jména Samozřejmě existují i nepravidelně stupňovaná přídavná jména, ale není jich mnoho: 1. stupeň

2. stupeň

3. stupeň

dobrý

good

better

the best

špatný

bad

worse

the worst

malý

little

less

the leaast

mnoho

many/much

more

the most

vzdálený

far

farther

the farthest (v prostoru¨)

further

the furthest (v čase a přeneseně)

Několik přídavných jmen tvoří třetí stupeň příponou –most. Jsou to přídavná jména označující směry: northern

northernmost

fore

foremost (nejpřednější)

southern

southernmost

inner

innermost (nejvnitřnější)

western

westernmost

outer

utmost (krajní)

eastern

easternmost

top

topmost (vrcholný)

Poznámka: Některá přídavná jména se nemohou stupňovat. Je to dáno jejich významem,. Například: perfect dokonalý, unique jedinečný, optimum optimální, matchless nevyrovnatelný, full plný, empty prázdný, square čtvercový,

round kulatý, circular kruhový, triangular trojúhelníkový, wooden dřevěný, monthly měsíční, daily denní, retired v důchodu atd. Je to logické, je-li nějaká věc unikátní tzn. vyskytuje se pouze v jediném exempláři, může snad být něco unikátnější nebo nejunikátnější? Přesto jsou i tato přídavná jména někdy stupňována. Ne vždy je používáme v jejich přesném významu, a tak můžeme říci: My glass is fuller than yours. Moje sklenice je plnější než ta tvoje. Dbejte však nato, abyste se neztrapňovali výroky o nejoptimálnějších řešeních (the most optimum solutions), případně nejabsolutnějších vítězstvích, jak zhusta slyšíme u českých televizních komentátorů. Bohužel, jejich čeština pro nás nemůže být vzorem, (o jejich angličtině je škoda mluvit).

Stupňování příslovcí Krátká příslovce Krátce, tedy příponami –er a –est se stupňují pouze jednoslabičná příslovce, neodvozená z přídavných jmen (adverbiální) příponou. Není jich mnoho. Tři si uvedeme jako příklad: 1. stupeň

2. stupeň

3. stupeň

dlouho

long

longer

longest

brzo

soon

sooner

soonest

rychle

fast

faster

fastest

early

earlier

earliest

výjimka je: časně

Dlouhá příslovce Všechna příslovce s příponou –ly (vyjma early) se stupňují dlouze: 1. stupeň

2. stupeň

3. stupeň

pomalu

slowly

more slowly

most slowly

přesně

exactly

more exactly

most exactly

1. stupeň

2. stupeň

3. stupeň

dobře

well

better

best

špatně

badly, ill

worse

worst

málo

little

less

least

mnoho

much

more

most

daleko

far

farther further

farthest furthest

Nepravidelných Jen několik příslovcí se stupňuje nepravidelně:

Sloveso „to be“ = být Sloveso „to be“ (být) je jedno ze tří pomocných sloves v anglickém jazyce (další dvě jsou „to have“ a „to do“). Toto sloveso se od ostatních sloves liší tím, že v přítomném čase má tři různé tvary (am, is, are) a v minulém čase dva tvary (was, were). Je tedy nutné se na něj podívat podrobněji. Přítomný čas slovesa „to be“: Tvary v přítomném čase jsou: am, is, are Jednotné číslo

Množné číslo

I

am

já jsem

we

are

my jsme

you

are

ty jsi

you

are

vy jste

he

is

on je

they

are

oni jsou

she

is

ona je

it

is

to je, ono je

Důležitá poznámka: Sloveso to be v přítomném čase tvoří v mluvené angličtině tzv. staženiny. Zde je jejich přehled. Avšak, jste-li úplní nebo jen mírně pokročilí začátečníci, neměli byste je zatím používat. Hrozí nebezpečí, že ve vaší mysli vznikne chybná vazba mezi těmito staženinami, které vnímáte jako jedno slovo, a českými zájmeny já, ty, on, ona atd. Studenti, kterým se to stane, pak opravdu místo I říkají I’m i tam, kde ve větě nechtějí použít sloveso to be. Pak od těchto studentů slyšíme nesmyslené věta jako I’m know the girl. místo I know the girl. Asi byste se divili, jak častá je to chyba, a jak obtížné je se jí zbavit. stažené tvary

výslovnost

stažené tvary

výslovnost

I’m

αιµ

we’re

ωι:⋅

you’re

ϕυ⋅

you’re

ϕυ⋅

he’s

ηι:σ

they’re

∆ει⋅

she’s

šι:σ

it’s

ιτσ

Sloveso „to be“ tvoří otázku v přítomném čase inverzí, tj. prohozením podmětu a přísudku. Jednotné číslo

Množné číslo

am

I

jsem (já) ?

are

we

jsme (my) ?

are

you

jsi (ty) ?

are

you

jste (vy) ?

is

he

je (on) ?

are

they

jsou (oni) ?

is

she

je (ona) ?

is

it

je (to), (ono) ?

V otázce se sloveso "to be" nestahuje.

Sloveso „to be“ tvoří zápor v přítomném čase tím, že přímo k sobě přípojí záporku „not“: Jednotné číslo

Množné číslo

I

am

not

(já) nejsem

we

are

not

(my) nejsme

you

are

not

(ty) nejsi

you

are

not

(vy) nejste

he

is

not

(on) není

they

are

not

(oni) nejsou

she

is

not

(ona) není

it

is

not

(to) není, (ono) není

Tato záporka se často stahuje s příslušným tvarem slovesa do jediného slova: Slova „are not“ se stáhnou do slůvka „aren’t“; is not se stáhnout do „isn’t“, slova „am not“ se nestahují. Tyto staženiny, na rozdíl od staženin slovesa se zájmenem, před kterými jsem vás varoval výše, žádné problémy a chyby nezpůsobují. Stažené tvary se používají hlavně v hovoru, v písemném styku se jim vyhýbejte, zejména jedná-li se o formální texty jako jsou obchodní dopisy, oficiální zprávy, dopisy neznámým lidem atd. Při komunikaci po Internetu, v chatech, diskusních skupinách, na různých stránkách typu BBS nebo při relacích programu ICQ (a podobných) se naopak používají velmi často a kombinují se se zkratkami, kryptonymy, a různými hříčkami - ale o tom někdy jindy. Pozor! V anglické záporné větě může být pouze jeden zápor! He is not any expert.

Není žádný odborník.

Nobody is there.

Nikdo tam není.

Existenční vazba: There is / are Existenční vazba „there is/are“ se používá, k vyjádření faktu, že něco prostě existuje, děje se nebo je na konkrétním místě. Česká věta má často úplně obrácené pořadí větných členů:

There is a good pub in Juniper street.

V Jalovcové ulici je dobrá hospoda.

Nepopleťte si podobné věty: A good pub is in Juniper street.

Dobrá hospoda je v Jalovcové ulici.

There is a good pub in Juniper street.

V Jalovcové ulici je dobrá hospoda.

Zdají se vám ty věty stejné? Nemylte se, nejsou stejné! Příklady na procvičení: There is a fire on the fourth floor.

Ve črvtrtém poschodí hoří.

There are many old castles in the Czech Republic.

V ČR je hodně starých hradů.

Používá se i v otázce: Darling, is there one more beer in the fridge?

Miláčku je v lednici ještě jedno pivo?

A v záporu samozřejmě taky: There was no chance to get there in time.

Neměli (jsme / jste) šanci se tak dostat včas.

Když se někde něco děje přidáme gerundium slovesa: There is a dog running along the street.

Po ulici běží pes.

There is a blackbird singing in the garden.

Na zahradě zpívá kos.

There is a group of teenagers ruining the bus stop.

Zastávku demoluje parta mládežníků 

Povšimněte si rozdílu, který se vám snad na začátku zdá nepodstatný, avšak časem pochopíte o co jde: A dog is running along the street.

Pes běží po ulici.

There is a dog running along the street.

Po ulici běží pas.

Jde o rozdíl stylistický a pokročilý student si nemůže dovolit ho opomenout!

Základní tvary anglických sloves Běžné anglické sloveso může mít až pět tvarů: 1.

write

infinitiv

psát

2.

writes

3. os. j. č. v přít. čase

píše

3.

wrote

tvar minulý

psal, psala, psalo, psali, psaly, psala

4.

written

trpný tvar

psán, psána, psáno, napsán, napsáno

5.

writing

gerundium

píšící

1. První tvar je infinitiv, to je základní tvar slovesa, tak, jak ho najdeme ve slovníku. 2. Druhý tvar slouží pro tvorbu 3. osoby jednotného čísla (he = on, she = ona, it = to, ono) v přítomném čase. vytvoříte ho přidáním přípony -s, která se po neznělých souhláskách vyslovuje [s], o znělých souhláskách a samohláskách [z]. U sloves, jejichž infinitiv končí sykavkou [s, š, ž, č, dž] se přidává -es, které se vyslovuje [-iz]. Přípona -es se přidává také ke slovesu go [g⋅u] - jíz, chodit, a ke slovesu do [du:], vznikne tedy goes [g×uz] a does [daz]. 3. Třetí tvar (minulé příčestí) je tvar minulého času slovesa. Je ve všech osobách stejný, nečasuje se. 4. Čtvrtý tvar (trpné příčestí) (je tvar, který slouží pro tvorbu trpného rodu, a pro tvorbu předpřítomnného času, předminulého času a infinitivu minulého, který najdete v čase předbudoucím a v podmiňovacím způsobu minulém. 5. Pátý tvar je gerundium, které se používá v průběhových časech. Jeho význam lze vždy přeložit několikerým způsobem. Např.: write = psát, writing = psaní, píšící; build = stavět, building = stavení, stavění, stavící, stavba nebo budova. Slovesa dělíme z hlediska toho, jak tvoří minulé a trpné příčestí na skupinu sloves pravidelných a skupinu sloves nepravidelných. Nepravidelná slovesa tvoří tyto tvary velmi různým způsobem. Jak z názvu skupiny vyplývá, nelze pro odvození těchto tvarů stanovit žádné pravidlo, a je nutno se je naučit zpaměti. Viz přílohy: Nepravidelná slovesa ve skupinách a Abecdní seznam nepravidelných sloves. Pravidelná slovesa tvoří tyto tvary pravidelným způsobem, příponou –ed. Tato přípona se vyslovuje jak [t] po následujících hláskách: p, s, k, f, [Τ]. Po hláskách „t“ a „d“ se vyslovuje [id]. Po všech ostatních hláskách se vyslovuje [d].

Rozkazovací způsob Rozkazovací způsob na 2. osobu se tvoří infinitivem. Na neprvní osobu se tvoří pomocí slovesa let po kterém následuje holý infinitiv významového slovesa. Stahování je zcela běžné: Come here!

Pojď sem!

Let me do that!

Nech mě to udělat

Drink!

Pij!

Let him pay Let’im pay

Ať zaplatí

Kill him!

Zab ho!

Let her drive

Ať řídí!

Kiss me

Polib mne!

Let us drink! Let’s drink

Pijme!

Let them go! Let’em go!

Nech je jít.

Záporné rozkazy na druhou osobu tvoříme pomocí pomocného slovesa do. Záporné rozkazy na ostatní osoby buď jen pomocí not, nebo častěji a mederněji pomocí pomocného slovesa do. Don‘t smoke here!

Nekuř tady!

Don’t let me down!

Neopouštěj mě

Don‘t drink so much!

Nepij tolik!

Don‘t let him pay! (Let him not pay!)

Ať neplatí

Dont‘ kill me!

Nezabíjej mě!

Don‘t let her drive! (Let her not drive!)

Ať neřídí!

Don‘t let us drink! Let’s not drink!

Pijme!

Don’t let them go

Nech je jít.

Zde je nutno připomenout, že rozkaz je v angličtině často společensky neúnosný, nezdvořilý nebo příliš příkrý. Proto téměř nikde neuvidíte nápis DO NOT SMOKE. Místo něj bude někde malá tabulka NO SMOKING. Ostatně ani sloveso forbid zakázat není příliš časté (na rozdíl od německého verboten, které vidíte na každém rohu), anglosasům se prostě příčí něco přímo přikazovat natož zakazovat. Sympatické, není-liž pravda? – Jeliž. 

Činný rod, časy prosté He

will

Write

budoucí čas

He

will

have written

předbudoucí čas

Writes

přítomný čas

Written

předpřítomý čas

Wrote

minulý čas

He He

has

He He

had

Written

předminulý čas

He

would

Write

podmiňovací způsob přítomý.

He

would

have written

podmiňovací způsob minulý

Základní tvary sloves použitých v přehledu a v příkladech: infinitiv

tvar minulého času

příč. trpné

psát

write

wrote

written

vědět, znát

know

knew

known

mluvit

speak

spoke

spoken

pracovat

Work

worked

worked

Rozdíly mezi časy na příkladech vět kladných oznamovacích : Příklady jsou jen se dvěma slovesy, aby vynikly rozdíly funkční a nebyly rušeny rozdíly významovými. Jedno sloveso však vyjadřuje činnost (speak - mluvit), druhé stav (know - vědět, znát). Nejprve je uveden příklad a za ním komentář, který vám má pomoci pochopit, k čemu daný čas slouží. Snažte se vnímat anglické časy jako daný fakt, a k přiřaďte si k němu cíl jeho použití. Nikoli naopak. I will speak to him tomorrow. He will work with me. I will know it tomorrow. Normální konstatování budoucího děje nebo stavu.

Budu s ním zítra mluvit. Bude se mnou pracovat. Budu to vědět zítra.

I will have spoken to him, before you arrive. Promluvím s ním, než přijedeš. By 2004, she will have worked for twelwe years. Děj, který se odehraje v budoucnosti, ale před konkrétně určeným časem. I will have known it, before you arrive. Budu to (už) vědět než přijedeš,. Nebo stav, který v budoucnosti nastane, dříve než se odehraje něco jiného. I speak to him (very often). (Velmi často) s ním mluvím (mluvívám). We work for Mr Capone. Pracujeme pro …. I know it. Vím to. Děj (stav), který se odehrává (existuje) v široce chápané přítomnosti, opakuje se, může být i pravidelný. I have spoken to him. Už jsem s ním mluvil. I have worked for that company. Pro tu firmu jsem už pracoval. I have known it for three years. Vím to už tři roky. Děj, který proběhl v minulosti a trvají jeho následky, nebo stav, který trvá od minulosti až do přítomnosti. Proto v těchto větách bývají příslovce jako just, never, ever, always, often, usually, nesmí zde být příslovečné určení času, které nezahrnuje přítomnost (yesterday, last year). I spoke to him (yesterday). Mluvil jsem s ním (včera). She worked for me in 1995. Pracovalal pro mne v roce 1995. I knew it. Věděl jsem to. Děj minulý, zde už smí být jakékoli příslovečné určení času, které děj jednoznačně vsadí do minulosti. I had spoken to him, before you came. Mluvil jsem s ním, než jsi přišel. She called a man she had worked with. Zavolala muži pro kterého již (dříve) pracovala. I had known it, before you came. Už jsem to věděl, než jsi přišel. Děj, který se odehrál (nebo byl ukončen) v minulosti, dříve než nějaký jiný děj nebo před určitým časem. I would speak to him. Mluvil bych s ním. They would work. Pracovali by (kdybys jim platil pořádně) I would know it. Věděl bych to. Podmínka přítomná, děj který by se odehrál v přítomnosti, kdyby to šlo. I would have spoken to him. Mluvil bych s ním. (Byl bych s ním mluvil.) They would have worked, if you had paid them regularly. Byli by pracovali, kdybys jim byl platil pravidelně. I would have known it. Věděl bych to. (Byl bych to věděl.) Podmínka minulá, děj který by se odehrál v minulosti, kdyby to šlo. Je-li u podmínky příslovečné určení času, které děj umísťuje do minulosti, musí se použít tato podmínka minulá.

Činný rod, časy průběhové He

will

be

writing

budoucí čas

He

will

have been

writing

předbudoucí čas

is

writing

přítomný čas

been

writing

předpřítomý čas

was

writing

minulý čas

He He

has

He He

had

been

writing

předminulý čas

He

would

be

writing

podmiňovací způsob přítomý.

He

would

have been

writing

podmiňovací způsob minulý

Základní tvary sloves použitých v přehledu a v příkladech: infinitiv

tvar minulého času

příč. trpné

gerundium

být

be

was / were

been

being

psát

write

wrote

written

writing

čekat

wait

waited

waited

waiting

Průběhové časy se obvykle používají, jestliže je třeba vyjádřit jednotlivý případ děje (např. She is expecting a baby. - Ona čeká děťátko. Our bus is coming. - Náš autobus přijíždí. I am working. - Pracuji.), u sloves vyjadřujících činnost, proces, rozvoj nebo změnu stavu (např. My english is improving. - Moje angličtina se zlepšuje. Production is growing. Výroba roste.), a také u všech sloves vyjadřujících postupnou změnu (např. I am hearing it better now. Teď to slyším lépe.) a to i u sloves, která jaksi „normálně“ průběhové časy netvoří. Průběhové časy se nepoužívají u nedynamických sloves, to jsou slovesa vyjadřující tělesné stavy (např. feel cítit, hurt, ache bolet), slovesa vyjadřující intelektuální, volní a citové stavy, postoje a reakce (např. know - vědět, znát, understand - rozumět, believe - věřit, doubt - pochybovat, hope - doufat, think - myslet si, suppose předpokládat, imagine - představit si, like - mít rád, love - milovat, prefer - dávat přednost, want - chtít, wish přát si), slovesa označující vztahy a stavy mimo lidský subjekt (např. contain - obsahovat, include - zahrnovat, consist - skládat se, fit - hodit se, cost - stát [peníze], own - vlastnit) Slovesa smyslového vnímání (see - vidět, hear - slyšet, smell - cítit čichem, taste - cítit chutí, feel - cítit dotek) netvoří průběhové časy, ale na přítomnost často odkazují pomocí způsobového slovesa can. Takto se chovají i slovesa remember (pamatovat si) a understand (rozumět).

Rozdíly mezi časy na příkladech vět kladných oznamovacích : Příklady jsou s jediným slovesem, aby vynikly rozdíly funkční a nebyly rušeny rozdíly významovými. I will be waiting for him at the corner. Budu něj čekat na rohu. Často se průběhem vyjadřuje jistota budoucích událostí. By October, I will have been waiting for him V říjnu na něj budu čekat už tři roky. for three years. Děj, který probíhá od minulosti do budoucnosti a indikuje, že v této budoucnosti bude již nějakou dobu trvat. I am waiting for him. Právě teď, v tomto momentě.

Čekám na něj.

Who are you waiting for?

Na koho (právě) čekáš?

I have been waiting for him since five o’clock. Děj trvající od minulosti až do přítomnosti.

Čekám na něj od pěti.

How long have you been waiting for him?

Jak dlouho už na něj čekáš?

I was waiting for him (from five to six). V určitou dobu nebo po určitou v minulosti.

Čekal jsem na něj (od pěti do šesti ).

I had been waiting for him for three hours, when somebody stole my pipe. Děj už v minulosti probíhající po nějakou dobu.

Čekal jsem na něj už tři hodiny, když v tom mi někdo ukradl fajfku.

I would be waiting for him. Právě teď.

Čekal bych na něj.

I would have been waiting for him (yesterday). V minulosti.

Čekal bych na něj (včera). (Byl bych na něj čekal.)

Rozdíl mezi prostými a průběhovými časy v rodě činném V této pasáži nám jde o pochopení časů prostých a průběhových na základě rozdílů, které uvidíme, když vedle sebe položíme „stejnou“ větu ve dvou vydáních. Příklady jsou vybrané tak, aby bylo jasné, že tyto věty stejné nejsou a samozřejmě ani být nemohou.

Prosté časy I go to a pub. Chodím do hospody. (opakovaný děj) He often repairs his car. On často opravuje své auto. (opakovaný děj) She has watched the film. Shlédla ten film. (ukončený děj) We haven't tested the material yet, when the rod cracked. Ještě jsme ten materiál neotestovali, když ta tyč praskla. They have come back home. Vrátili se (už) domů. (= a jsou doma.) They came back home. Vrátili se domů. (= ale kde jsou teď, není řečeno) I will wait for you outside. Počkám na tebe venku. (prostě to konstatuji) Will you leave at five? Odejdeš v pět? By Sunday, he will have done the work. V neděli už bude mít tu práci udělanou. Děj bude ukončený. I would eat somethig. Něco bych snědl (nebo jedl). We would have eaten. Jedli bychom (Byli bychom jedli) (minulost)

Průběhové časy I am going to a pub. Jdu do hospody. (jednorázový děj) He is repairing his car. On (právě) opravuje své auto. (jednorázový děj) She has been watching the film (for two hours). Sleduje ten film (už dvě hodiny). (děj probíhající od minulosti až do přítomnosti) We haven't been testing the material for five minutes, when the rod cracked. Ještě jsme ten materíál netestovali ani pět minut, když ta tyč praskla. They have been coming back home since May. Vracejí se domů od května. (=asi dlouhá plavba) They were coming back home. Vraceli se domů. I will be waiting for you outside. Budu na tebe čekat venku. (mám pevnou jistotu, že tomu tak bude) Will you be leaving at five? Budeš v pět odcházet? By Sunday he will have been doing the work for two weeks. V neděli tu práci bude dělat už dva týdny. I would be eating something. Něco bych jedl. (teď, kdybys mě netelefonoval). We would have been eating. Jedli bychom (Byli bychom jedli.) (minulost, jedna chvíle)

Ale pozor na momentánní slovesa, která vyjadřují velmi krátké děje, tam je to trochu jinak, prostý čas slouží pro vyjádřenní jedné události i pro více událostí, průběhový čas pro opakovaný děj. Nejlépe je to vidět v minulém čase.

Prostý čas

Průběhový čas

He shot at me. Střelil po mě. (Střílel po mě.)

He was shooting at me. Střílel po mě. (Více nábojů)

I kicked his ass. Kopl (Nakopal) jsem ho do prdele.

I was kicking his ass. Kopal jsem ho do prdele.

The door banged. Dveře bouchly.

The door were banging. Dveře bouchaly.

Cathy blinked and smiled Kačka mrkla a usmála se.

Cathy was blinking her eyes rapidly. Kačka rychle mrkala.

John has jumped from an aeroplane four times (with a parachute). John skočil z letadla už čtyřikrát (padákem).

John was jumping up and down to knock the snow off. John poskakoval, aby setřásl sníh.

She dropped the bra on the floor. Upustila podprsenku na zem. (A bylo to jasný.)

She was dropping parts of her clothes. Ztrácela (trousila) kousky oblečení. (Chlapi, to je drama, co?)

You always fall in love with a redhead. Ty se vždycky (=při každé příležitosti) zamiluješ do nějaký zrzky.

You are always falling in love. Ty se pořád (=ustavičně) zamilováváš.

Zkusme i ten budoucí čas: I will hit him. Praštím ho.

I will be hitting him. Budu do něj bouchat.

Trpný rod, časy prosté It

will

be

written

budoucí čas

It

will

have been

written

předbudoucí čas

is

written

přítomný čas

been

written

předpřítomý čas

was

written

minulý čas

It It

has

It It

had

been

written

předminulý čas

It

would

be

written

podmiňovací způsob přítomý.

It

would

have been

written

podmiňovací způsob minulý

infinitiv

tvar minulého času

příč. trpné

gerundium

být

be

was / were

been

being

ptát se

ask

asked

asked

asking

končit

finish

finished

finished

finishing

diskutovat

discuss

discussed

discussed

discussing

ukázat

show

showed

shown

showing

Příklady na čtyřech stejných větách Věty uváděné na třetím a čtvrtém místě v našich příkladech se vám mohou zdát téměř stejné, alespoň svým českým významem. Ale nemylte se. Zatímco ve větách na třetím řádku je podmětem zájmeno you = ty, ve větě na řádku čtvrtém je to podstatné jméno house = dům. Platí pravidlo, že v těchto případech - kdy máme dvě možnosti zdánlivě stejného významu - se podmětem věty má stát to, o co ve vaší větě jde především. Mluvím-li především o vás, jde-li o vás, jste-li vy středem mého zájmu, dám do podmětu zájmeno „you“. Použiji tedy případ uvedený na třetím místě. Mluvím-li především o tom domě, jde-li o dům, je-li dům, a ne vy, středem mého zájmu, dám do podmětu slovo house = dům. Použiji tedy případ uvedený na čtvrtém místě. Je to nepodstatný detail? A je snad nepodstatný detail, jestli někomu jde především o živého člověka nebo o starou barabiznu? Nedokážete-li tuto otázku zodpovědět, pamatujte si, že příklad uváděný na čtvrtém místě je opravdu méně častý než příklad nad ním, a zkuste více číst Rychlé Šípy, asi jste zvorali své dospívání. Věta na třetím místě má v češtině ještě jeden možný překlad, který uvádím v závorce. V češtině totiž často používáme větu ve třetí osobě množného čísla se zamlčeným podmětem (chybí slůvko „oni“). Činíme tak v situacích, kdy podmět neznáme, nezáleží nám na něm, nebo jej prostě nechceme nijak blíže specifikovat. Takové větě pak odpovídá v angličtině právě věta v trpném rodě, a to ve formě uváděné v následujících příkladech na třetím místě The picture will be finished. The problem will be discussed. You will be shown the house. The house will be shown to you.

Obraz bude dokončen. O tom problému se bude diskutovat. Bude ti ukázán ten dům. (Ukážou ti dům.) Ten dům ti bude ukázán. (méně častá verze)

The picture will have been finished before he arrives.

Obraz bude dokončen dříve, než on přijede.

The problem will have been dicussed.

O tom problému se bude diskutovat,

before he arrives. You will have been shown the house. before he arrives.

než on přijede. Ten dům ti bude ukázán, než on přijede. (Ukážou ti ten dům, než on přijede.)

The picture is finished. The problem is dicussed. You are shown many houses. Many houses are shown to you.

Obraz je dokončen. O tom problému se diskutuje. Je ti ukázováno mnoho domů. (Ukazují ti mnoho domů.) Mnoho domů ti je ukazováno.

The picture has been finished. The problem has been dicussed. You have been shown the house. The house has been shown to you.

Obraz je již dokončen. O tom problému se již diskutovalo. Tobě ten dům již byl ukázán (Už ti ten dům ukázali.) Ten dům ti již byl ukázán.

The picture was finished. The problem was dicussed. You were shown the house. The house was shown to you.

Obraz byl dokončen. O tom problému se diskutovalo. Byl ti ukázán ten dům. (Ukázali ti ten dům.) Ten dům ti byl ukázán.

The picture had been finished,. before he arrived. The problem had been dicussed. before he arrived. You had been shown the house. before he arrived. The house had been shown to you, before...

Obraz již byl dokončen, dříve než on přijel.

The picture would be finished. The problem would be dicussed. You would be shown the house. The house would be shown to you.

Obraz by byl dokončen. O tom problému by se diskutovalo. Byl by ti ukázán ten dům. (Ukázali by ti ten dům.) Ten dům by ti byl ukázán.

The picture would have been finished. The problem would have been dicussed. You would have been shown the house.

Obraz by byl (býval) dokončen. O tom problému by se (bylo) diskutovalo. Byl by ti (býval) ukázán ten dům. (Byli by ti ukázali ten dům.) Ten dům by ti byl býval ukázán.

The house would have been shown to you.

O tom problému se již diskutovalo, dříve než on přijel. Ten dům ti již byl ukázán, dříve než on přijel. (Ukázali ti ten dům, dříve než on přijel.) Ten dům ti již byl ukázán, dříve než ...

Trpný rod, časy průběhové budoucí čas předbudoucí čas It

is

being

written

přítomný čas předpřítomý čas

It

was

being

written

minulý čas předminulý čas podmiňovací způsob přítomý. podmiňovací způsob minulý

Ostatní časy, např. budoucí se vyskytují velmi zřídka. infinitiv

tvar minulého času

příč. trpné

gerundium

být

be

was / were

been

being

psát

write

wrote

written

writing

končit

finish

finished

finished

finishing

diskutovat

discuss

discussed

discussed

discussing

ukázat

show

showed

shown

showing

Tabulka je zde skoro prázdná i příkladů je málo, ale to neznamená, že se jedná o okrajový jev. Příklad na třech stejných větách The picture is being finished. The problem is being dicussed. You are being shown the house. The house is being shown to you.

Obraz je právě dokončován. O tom problému se právě diskutuje. Právě ti je ukazován ten dům.(Právě ti ukazují) Ten dům ti je (právě) ukazován.

The picture was being finished. The problem was being dicussed. You were being shown the house. The house was being shown to you.

Obraz byl právě dokončován. O tom problému se právě diskutovalo. Tobě byl ten dům ukazován. (Právě ti ukaz...) Ten dům ti byl ukazován (1x).

A tady je ukázka rozdílů mezi prostými časy a průběhovými časy v trpném rodě: Rozdíl je stejný jako mezi prostými a průběhovými časy v rodě činném.I zde je zřejmé, že je mezi sebou nemůžeme zaměňovat. Říkali bychom prostě něco jiného než chceme. The car is repaired. To auto je opraveno

The car is being repaired. To auto se právě opravuje.

The material is often tested Ten materiál je často testován. (se často testuje)

The material is being tested Ten materiál je právě testován. (se právě testuje)

Coffe is served at five every day, sir. Pane, káva se podává denně o páté.

Ladies and gentlemen, coffee is being served! Dámy a pánové, podává se káva! Konečně!

Millions of tons of good earth are washed away from this valley. Z tohoto údolí jsou odplaveny milióny tun dobré zeminy.

Millions of tons of good earth are being washed away. Milióny tun dobré zeminy jsou (právě) odplavovány.

This problem is sometimes dicussed in every parliament. O tomto problému se občas diskutuje v každém parlamentu.

This problem is being discussed in the parliament. O tom problému se právě diskutuje v parlamentu.

The lorry is not repaired. Ten náklaďák není opraven(ý).

The lorry is not being repaired. Ten náklaďák se (právě) neopravuje.

He was arrested. Byl zatčen. (už bylo po všem)

He was being arrested. Byl zatýkán. (právě v té chvíli)

The diskette was formatted. Disketa byla zformátována.

The diskette was being formatted. Disketa se právě formátovala.

Our conversation was not recorded. Náš rozhovor nebyl zaznamenán.

Our conversation was not being recorded. Náš rozhovor nebyl zaznamenáván.

The room was cleaned. Ten pokoj byl uklizený.

The room was being cleaned. Ten pokoj se právě uklízel.

Použití trpného rodu z hlediska češtiny: Mezi češtinou a angličtinou jsou ve tvoření trpného rodu značné rodíly, které jsou dané odlišnou povahou tranzitivních anglických sloves (slovesa vyjadřující působení na nějaký objekt, nebo zaměření na nějaký cíl opravuji auto nebo přinesl jsem ti flašku). Proto je třeba si uvědomit několik důležitých skutečností, řídit se určitými pravidly, a především trpný rod náležitě používat všude, kde má skutečně být. Čtěte a ničeho se nebojte, pochopí to i prostý pobíječ much. 1. U sloves, která se používají s jedním předmětem (monotranzitivních) se trpný rod tvoří prakticky stejně jako v češtině: He was called. Byl zavolán.) U těchto sloves často anglické sloveso s přímým předmětem odpovídá českému slovesu s se zvratným zájmenem "se". (What is it called? Jak se tomu říká? English is spoken in Ireland. V Irsku se mluví anglicky.). 2. U sloves s předložkovým předmětem se sloveso s předložkou chová jako jednoslovné sloveso. Podmětem je opět předmět aktivní vazby. (The doctor was sent for. Poslalo se pro doktora. You will be laughed at in this dress. V těch šatech se ti vysmějí. The children will be taken care of. O děti bude dobře postaráno.) 3. U sloves se dvěma předměty - přímým a nepřímým existují dvě pasívní konstrukce, protože podmětem se mohou stát oba předměty. To je, oproti češtině, ve které se může stát podmětem jen přímý předmět, značný rozdíl. Např. Everyone is given an opportunity. Každému je dána příležitost. Proti verzi: An opportunity is given to everyone. Příležitost je dána každému. Nebo: I was denied the pleasure of seeing you. Bylo mi odpřeno potěšení vás vidět. Proti verzi: The pleasure of seeing you was denied me. Potěšení vás vidět mi bylo odepřeno. Naskýtá se otázka, který ze dvou předmětů mám zvolit, abych mluvil opravdu „anglicky“ a ne jen czenglicky. Závisí to především aktuálním větném členění. Podmětem se stává ten předmět, který má "menší dynamičnost výpovědi" (jak praví učené knihy) nebo prostě ten předmět, který tvoří jádro výpovědi I was charged a horrible price. She was offered an unbelievable chance.

Naúčtovali MI příšernou cenu. Byla JÍ nabídnuta neuvěřitelná šance. Nabídli JÍ neuvěřitelnou šanci.

Tam, kde je přímý předmět vyjádřen infinitivem nebo vedlejší větou není co řešit, podmětem je jasně předmět nepřímý: We were told to come at three. Bylo nám řečeno, abychom přišli ve tři. She was promised that the offer would remain open. Bylo jí slíbeno, že nabídka zůstane otevřena. Čeština tyto situace často řeší větou v rodě činném s nevyjádřeným podmětem a slovesem ve 3. osobě množného čísla Ttytéž příklady: We were told to come at three. Řekli nám, abychom přišli ve tři. She was promised that the offer would remai open. Slíbili jí, že nabídka zůstane otevřena. Čech, snad z pocitu odcizení "třísetletou habsburskou porobou" a "čtyřicetiletou komunistickou hrůzovládou", říká řekli, slíbili, je tam zamlčený podmět „oni“ = ne my, oni = ti jacísi nevyslovitení (snad aby se nezhmotnili?), nepojmenovaní (nám na nich nezáleží). Prostě čeština je taková, a angličtina je zde zase jiná, a proto je v našich výše uváděných příkladech u třetí věty ještě v závorce další česká věta, která by samozřejmě mohla mít ekvivalent v rodě činném, ale o tom tato kapitola není.

Jak se tvoří otázka a zápor ve všech časech Věta záporná He will not (won't) He will not (won't) have He does not (doesn't) He has not (hasn't) He did not (didn't) He had not (hadn't) He would not (wouldn't) He would not (wouldn't) have

write written write written write written write written

čas budoucí předbudoucí přítomný předpřítomný minulý předminulý podm. způs. přítomný podm. způs. minulý

Věta tázací Will he Will he have Does he Has he Did he Had he Would he Would he have

write written write written write written write written

čas budoucí předbudoucí přítomný předpřítomný minulý předminulý podm. způs. přítomný podm. způs. minulý

Věta tázací - věcná otázka What will he (What will he have What does he (What has he What did he (What had he What would he What would he have

(verze v závorce jsou řídké) write written write written write written write written

čas budoucí předbudouc)í přítomný předpřítomný) minulý předminulý) podm. způs. přítomný podm. způs. minulý

Věta tázací záporná Won't he Won't he have Doesn't he Hasn't he Didn't he Hadn't he Wouldn't he Wouldn't he have

write written write written write written write written

čas budoucí předbudoucí přítomný předpřítomný minulý předminulý podm. způs. přítomný podm. způs. minulý

Způsobová slovesa Pro přehlednost si očíslujeme tabulku i příklady: česky

přítomý čas

přítomý čas - zápor

minulý ča a podmiňovací způsob

opis (pro použití ve všech časech)

Poznámky:

1. moci, umět

can

cannot, can’t (nemoci, neumět)

could (mohl, mohl by)

to be able to (dosl. být schopen)

Tam kde jsou dvě možnosti (tj. v přítomném a minulém čase a v podmiňovacím způsobu) existuje obvykle jemný významový rozdíl rozpoznatelný podle doslovného překladu

2.

may

mustn’t (nesmět)

might (možná, možná by)

to be allowed to (dosl. mít dovoleno)

"May" se používá zejména - dnes téměř výhradně v tázacích větách s 1 os. j.č. a mn.č. "Might" znamená moci v přítomném významu jen ve vedlejších větách, na kterých se uplatnila souslednost časová.

must

needn’t (nemuset)

N/A

to have to

V americké angličtině se dává přednost opisu i v přítomném čase, ve kterém navíc existují hovorové formy "have/has got to" nebo "got to" anebo "gotta"

shall

shall not, shan’t (nemít (povinnost))

should (měl, měl by)

to be supposed to to be to (dosl. očekávat, být)

"Shall" se používá zejména - dnes téměř výhradně v tázacích větách s 1 os. j.č. a mn.č. Shall má v určitých kontextech další významy. "To be to" je formálnější.

will

will not, won’t

would

N/A

"To be going to" nelze považovat za skutečný opis

smět

3. muset 4. mít (povinnost) 5. způs. sloveso pro tvorbu budoucího času

Poznámky a) Tato slovesa (can, could, may, must, needn't, shall, should) nemají zvláštní tvary pro 3. os. j. č., (chybí opravdový infinitiv, čistý minulý tvar a úplně chybí tvar pro trpný rod), v přítomném čase mají ve všech osobách stejný tvar, pro budoucí a minulý čas a pro podmiňovací způsob se místo nich používá náhradní konstrukce - opis ("to be able to", "to be allowed to", "to be to", "to be supposed to"). Tento opis se může používat i v přítomném čase, kdy v prvních dvou případech zesiluje význam, druhý a třetí případ jsou probrány níže. b) Tato slovesa (can, could, may, must, needn't, shall, should) tvoří v přítomném čase otázku inverzí, bez použití pomocného slovesa to do. Zápor tvoří prostým připojením záporky not. Jejich opisy "to be able to", "to be allowed to", "to be to", a "to be supposed to") tvoří otázku a zápor podle slovesa to be, opis "to have to" tvoří otázku a zápor s použitím pomocného slovesa "to do". c) Slovesa could a should mají význam minulý i podmínkový zároveň, konkrétní význam vyplývá z kontextu. d) Slovesa may a can se v kladných oznamovacích větách významově překrývají, ve větách tázacích je mezi nimi rozdíl ve stupni zdvořilosti a formálnosti. V 1. osobě je v otázce zdvořilejší may (May I use your phone?). Naopak v 2. a 3. osobě je v oznamovací větě zdvořilejší can (You can take this afternoon off.). e) Sloveso shall se ve významu "mít povinnost" používá pouze v 1.os. ve větách tázacích. f) Sloveso can následované slovesem smyslového vnímání (see, hear, smell, taste, feel) odkazuje na bezprostřední přítomnost a prakticky tak nahrazuje chybějící průběhový čas těchto sloves. g) Vedle must se v přítomném čase často používá i opis "to have to". Sloveso must implikuje nutnost vyplývající z přirozeného stavu věcí (One day everybody must die. Jednou musí každý zemřít.) nebo z vnitřního stavu či přesvědčení (např. I must think it over musím si to promyslet = musím, protože chci). Opisný tvar "to have to" implikuje v přítomném čase vnější nutnost (např.: I have to hurry, the train won't wait. Musím spěchat, ten vlak nepočká.) V americké angličtině se must používá velmi zřídka, a opis "to have to" má tedy oba významy. h) Podobná situace jako popisuji v bodě g) je u should, které implikuje povinnost (záhodnost) nějak tkvící v podmětu (You should marry the girl. Budeš s ní mít přece dítě!!!) a opis to be to, který implikuje povinnost (záhodnost) z vnějších okolností (We are to meet at the station. Je to tak domluveno.) To vše klade na naše příklady určitá omezení. Pokusme se jim vyhovět

Příklady na stejných větách (po řadě: čas budoucí, přítomný, minulý, podmínka): 1. (moci) He will be able to help.

On bude moci pomáhat.

He can help He is able to help.

On může pomáhat. On může pomáhat. (=je schopen)

He could help. He could have helped! He was able to help.

On mohl pomáhat. On mohl pomáhat! (ale nepomáhal, mizera) On mohl pomáhat (=byl schopen).

He could help. He would be able to help.

On by mohl pomáhat. On by mohl pomáhat (=byl by schopen).

2. (smět) He will be allowed to help.

On bude smět pomáhat.

He can help He may help He is allowed to help.

On může (smí) pomáhat. (viz výše) On smí pomáhat. (viz výše) On smí pomáhat. (=je mu dovoleno)

He was allowed to help.

On směl pomáhat (=bylo mu dovoleno).

He would be allowed to help.

On by směl pomáhat (=bylo by mu dovoleno).

3. (muset) He won't have to help.

On nebude smět pomáhat.

He mustn't help He isn't allowed to help.

On nesmí pomáhat. (viz výše) On nesmí pomáhat. (=není mu dovoleno)

He wasn't allowed to help.

On nesměl pomáhat (=nebylo mu dovoleno).

He wouldn't be allowed to help.

On by nesměl pomáhat (=nebylo by mu dovoleno).

He will have to help.

On bude muset pomáhat.

He must help He has to help.

On musí pomáhat. (vnitřní nutnost) On musí pomáhat. (vnější nutnost)

He had to help.

On musel pomáhat.

He would have to help.

On by musel pomáhat.

He won't have to help.

On nebude muset pomáhat.

He needn't help He doesn't have to help.

On nemusí pomáhat. (vnitřní nutnost) On nemusí pomáhat. (vnější nutnost)

He didn't have to help.

On nemusel pomáhat.

He wouldn't have to help.

On by nemusel pomáhat.

4. (mít) Aby příklady více vynikly, změníme v podmětu osobu. You will be (supposed) to help.

Budeš muset / mít povinnost pomáhat.

You are (supposed) to help

Máš pomáhat.

You should help You should have helped! You were (supposed) to help.

Měl jsi pomáhat Měl jsi pomáhat! (ale nepomáhal) Měl jsi pomáhat.

You should help You would be (supposed) to help.

Měl bys pomáhat (přesvědčení mluvčího) Měl bys pomáhat. (vnější povinnost)

Shall I help you? Am I supposed to help you?

Mám vám pomoci? (jen v otázce v 1. osobě)

Tabulka dle češtiny: Ještě se podíváme, jak na sebe pasují a nepasují kladná a záporná způsobová slovesa naskládaná do tabulky podle češtiny Kladné 1.

2.

3.

Záporné

moci, umět

can

mohl (by), uměl (by)

could

couldn't (could not)

být schopen

to be able to

to be able to

smět

may

muset

nemoci, neumět

nesmět

mít povinnost

mustn't (must not) (may not)

might

might not

to be allowed to

to be allowed to

must

nemuset

to have to 4.

can't (cannot)

shall

needn't (need not) to have to

nemít povinnost

shan't (shall not)

should

shouldn't (should not)

to be to

to be to

to be supposed to

to be supposed to

Další použití způsobových sloves - vyjádření jistoty a možnosti ano

ne

určitě

must

can't

možná

may

may not

možná by

might

might not

+ infinitiv přítomný holý (význ. je přít. nebo bud.)

+ infinitiv minulý holý (význam je minulost)

Příklady na stejných větách: S infinitivem přítomným: He must drive the car quite often.

Určitě řídí auto docela často. Určitě bude řídit auto dovcela často.

He can't drive her car.

Určitě její auto neřídí. Určitě nebude řídit její auto

He may drive the car on weekends.

Možná to auto řídí o víkendech. Možná to auto bude řídit o víkendech.

He may not drive any car.

Možná žádné auto neřídí. Možná nebude řídit žádné auto.

He might drive her car if we asked him.

Možná by její auto řídil, kdybsme ho požádali.

He might not drive a car if he was drunk.

Možná by neřídil auto, kdyby byl opilý..

S infinitivem minulým: He must have driven a car quite often.

Určitě docela často řídil auto.

He can't have driven her car.

Určitě neřídil její auto.

He may have driven the car last Sunday.

Možná to auto řídil minulý víkend.

He may not have driven the car.

Možná to auto neřídil.

He might have driven the car.

Možná by to auto byl řídil.

He might not have driven the car.

Možná by nebyl řídil to auto.

Vytýkací, vyčítací a litovací věty: Tyto věty mají v přísudku způsobová slovesa should, shouldn't, could, couldn't a needn't (litovací) a po nich je minulý infinitiv významového slovesa. You should have driven faster!

Měl jsi jet rychleji! (jel příliš pomalu)

You shouldn't have driven faster!

Neměl jsi jet rychleji! (jel příliš rychle)

You could have driven faster!

Mohl jsi jet rychleji! (jel příliš pomalu)

You couldn't have driven faster!

Nemohl jsi jet rychleji. (jel jako blázen)

You needn't have driven faster

Nemusel jsi jet rychleji. (jel, ale zbytečně)

You should have cleaned the room!

Měl jsi uklidit pokoj!

You shouldn't have told me lies!

Neměl jsi mě lhát! (dosl. říkat lži)

You could have come a little sooner!

Mohl jsi přijít trochu dřív!

You fool! You couldn't have come later!

Ty vole! Později jsi přijít nemoh’!

Ale pozor, záleží na kontextu: You couldn't have bought me better perfume!

Lepší voňavku jsi mě nemohl koupit! (projev díků)

You couldn't have bought me worse perfume!

Horší voňavku jsi mě nemohl koupit! (Xantipa)

We needn't have hurried!

Nemuseli jsme spěchat (došli zbytečně brzo)

Hey, you needn't have called me right on Sunday!

Hele, právě v neděli si mě volat nemusel!

Odkaz na daný okamžik pomocí způsobového slovesa can / could V kapitole o průběhových časech jsme se zmínili o tom, že slovesa smyslového vnímání (see - vidět, hear slyšet, smell - cítit čichem, taste - cítit chutí, feel - cítit dotek) netvoří průběhové časy, ale na přítomnost často odkazují pomocí způsobového slovesa can. Mimo přítomnosti, mohou také odkazovat na danou chvíli v minulosti, potom se použije could.Takto se také chovají slovesa remember (pamatovat si) a understand (rozumět). Toto se těchto sloves týká pouze v uvedených významech. Pokud jsou použita v jiném významu průběhové časy tvořit mohou.

can (přítomný čas) could (minulý čas)

see

vidět

hear

slyšet

smell

cítit čichem

taste

cítit chutí

feel

cítit dotekem

remember

pamatovat si

understand

rozumět

Tato slovesa však v jiných než uvedených významech nebo v určitých situacích průběhové časy tvoří: I can see her coming.

Vidím ji jak přichází. (smyslové vnímání - právě teď)

I am seeing my Mother on Saturday.

V sobotu jdu na návštěvu k matce. (jiný význam slovesa „see“)

I cannot hear you, speak louder!

Neslyším tě, mluv hlasitěji! (smyslové vnímání - právě teď)

I am hearing much better now.

Teď slyším mnohem lépe. (změna kvality vnímání)

You can taste the chilli in the dish but it is a little sweet.

V tom jídle cítíte chilli, ale je to trochu sladké. (smyslové vnímání - právě teď)

She was tasting the wine, when I came.

Když jsem přišel, ochutnávala právě to víno. (činnost)

She could feel his muscles through the old jacket.

Skrz to staré sako cítila jeho svaly. (smyslové vnímání – v kpnkrétní dobu v minulosti)

I am feeling so depressed today.

Dnes se cítím tak sklíčený. (pocit)

How are you feeling today?

Jak se dnes cítíte? (dotaz na změnu)

She was feeling her way through the darkness.

Nahmatávala si cestu tmou. (činnost)

Infinitiv - přehled prostý

průběhový

trpný

přítomný

to call volat

to be calling (právě) volat

to be called být volán

minulý

to have called

to have been calling

to have been called

Pojí-li se tedy nějaké sloveso s infinitivem (třeba přítomným), může se teoreticky pojit s kterýmkoli ze tří přítomných infinitivů. Záleží na konkrétní kombinaci sloves. Věta musí mít smysl. Např.: "to want" chtít, nebo "to order" nařídit. He wants to call.

Chce volat.

He wants to be calling.

Chce teď hned volat.

He wants to be called.

Chce být volán.

I will order him to load the van.

Nařídím mu, aby naložil tu dodávku.

I will order the van to be loaded.

Nařídím, aby ta dodávka byla naložena.

Gerundium - přehled činné

trpné

přítomné

calling = volajíc, volajíce

being called = jsa volán

minulé

having called = zavolav

having been called = byv volán

Gerundium je prvek, který je velmi častý a plní v angličtině několik funkcí. Tvoří průběhové časy, zkracuje některé vedlejší věty, pojí se s řadou sloves. Lze ho podle okolností překládat jeko sloveso, podstatné jméno nebo přídavné jméno. Příklady: building =

stavba, budova, stavení, stavění stavebnictví stavby nebo budov se týkající

Gerundium v angličtině plní také úlohu přechodníku. Na rozdíl od češtiny, však není zastaralým prvkem, a jeho užití v této funkci je stále živé. Gerundium přítomné pak označuje současnost probíhajících dějů, gerundium minulé nesoučasnost. Příklady: Calling John, I realized he could tell me lie.

Když jsem volal Johnovi, uvědomil jsem si, že mi může lhát. (Volajíc Johnovi, uvědomil jsem si, ...) (současnost)

Having called John, I realized he could tell me lie.

Když jsem zavolal (poté, co jsem zavolal ..) uvědomil jsem si, že mi může lhát. (Zavolav Johnovi, uvědomil jsem si ....) (nesoučasnost)

Being called, I relized he could tell me lie.

Když jsem byl volán, uvědomil jsem si .... Jsa volán, uvědomil jsem si, že .... (současnost)

Having been called, I realized he could tell me lie.

Byv volán, uvědomil jsem si, že ... Když jsem byl zavolán, uvědomil jsem si, že … (nesoučasnost)

Nejběžnější slovesa, která se pojí s gerundiem: stop

zastavit, přestat

finish

(do)končit

delay

odložit

enjoy

těšit se, spok. uživat

mind

dbát, hledět si

suggest

navrhnout, naznačit

fancy

mít zálibu, představovat si

imagine

představit si,

regret

litovat, želet

admit

připustit, doznat

deny

popřít, zapřít

avoid

vyhnout se, vyvarovat se

consider

uvážit, vzít v úvahu

involve

zahrnout, obsahovat

practise

cvičit (se), provozovat

give up

vzdát

go on

pokračovat

put off

odložit

carry on

pokračovat

keep (on)

soustavně (opakovaně) konat

Stop talking!

Přestaň mluvit!

I have finished cleaning the flat.

Zkončil jsem úklid bytu.

I don't fancy going out this evening.

Nemám chuť jít dnes večer ven.

Have you ever considered opening that deposit?

Uvažovali jste někdy o otevření toho ložiska?

I can't imagine him solving the problem.

Nedovedu si představit, že by ten probl. vyřešil.

We enjoyed having the chicken soup.

Pochutnali jsme si na polévce.

They gave up prospecting the area.

Vzdali průzkum této oblasti.

He kept on calculating gross profit.

Pořád počítal hrubý zisk.

I don't mind being told what to do. Jde to i s trpným gerundiem, jak vidíte.

Nevadí mi, když se mi říká co mám dělat.

Would you mind closing the door?

Vadilo by vám, kdybyste zavřel dveře?

John suggested going to the clay pit.

John navrhl jít na hliniště.

Hovoříte-li o ukončené činnosti, můžete použít i minulé gerundium, je to přesnější, ale nikoli nezbytné: He admitted changing the samples. He admitted having changed the samples.

Připustil, že ty vzorky vyměnil. Připustil, že ty vzorky vyměnil.

They now regret refusing our offers. They now regret having refused our offer.

Teď litují, že odmítají (odmítání) našich nabídek. Teď litují, že odmítli naši nabídku.

Se slovesy admit, deny, regret a suggest, lze použít i konstrukci s "that", význam je prakticky stejný: He denied that he had called there. He denied calling there.

Popřel, že by tam volal. Popřel, že by tam volal.

John suggested that we colected more samples. John suggested collecting more samples.

John navrhl, abychom shromáždili více vzorků. John navrhl shromáždit více vzorků.

Nejběžnější slovesa, která se pojí s infinitivem: agree

souhlasit

arrange

sjednat, zařídit, uspořádat

refuse

odmítnout

hope

doufat

promise

slíbit

appear

(ob)jevit se, vyjít najevo

threaten

hrozit, vyhrožovat

seem

zdát se

offer

nabízet

pretend

předstírat

attempt

pokusit se

afford

dovolit si

manage

(za)řídit, vést, zvládnout

forget

zapomenout

fail

selhat, opomenout

learn (how)

naučit se

decide

rozhodnout (se)

dare

odvážit se, troufat si

plan

plánovat

tend

mít za následek, mít sklon

We decided to take a taxi.

Rozhodli jsme se vzít si taxi.

This material tends to shrink.

Tento materál má sklon se smršťovat.

He learnt to measure the content of course particles

Naučil se měřit obsah hrubých částic.

They agreed to pay for the expertise.

Souhlasili, že zaplatí za tu expertízu.

We decided not to repeat the tests.

Rozhodli jsme se ty testy neopakovat.

He pretended not to know about the fault.

Předstíral, že o té chybě neví.

Příklady s průběhovým infinitivem a s trpným infinitivem: He pretended to be reading.

Předstíral, že (právě) čte.

You seem to have done your work.

Zdá se, že jsi tu práci už udělal.

Po dare může být infinitiv plný i holý, po daren't jen holý: I wouldn't dare to ask him. I wouldn't dare ask him. I daren't ask him.

Neodvážil bych se ho zeptat. Neodvážil bych se ho zeptat. Neodvažuji se ho zeptat.

Po slovesech ask, decide, know, remember, forget, explain, understand, tell, show lze použít tázací zájmena a příslovce (what/where/how ... ): We asked how to get to the direstor's.

Zeptali jsme se, jak se dostaneme k řediteli.

Have you decided where to go first?

Rozhodl ses už, kam jet napřed?

I explained to him how to open the furnace.

Vysvětlil jsem mu, jak otevřít pec.

I don't know whether to change the sensors.

Nevím jestli mám vyměnit ta čidla.

Can you show me how to stop the machine?

Můžete mě ukázat, jak zastavit ten stroj?

My colleague will tell you what to do.

Můj kolega vám řekne, co (máte) dělat.

Slovesa s předmětem a infinitivem want

chtít

enable

umožnit

ask

ptát se, žádat

teach (how)

učit (jak)

expect

očekávat

persuade

přemluvit, přesvědčit

mean

mínit

get (=presuade)

přesvědčit (v tomto významu)

would like

chtít (zdvořile)

advise

poradit

would prefer

dát přednost

recommend

doporučit

tell

říci, povědět

encourage

povzbudit

order

přikázat

allow

dovolit, umožnit,

remind

připomenout, upomenout

S holým infinitivem

invite

pozvat

make

způsobit, přimět, přinutit

warn

varovat

help

pomáhat

force

přinutit, přimět; přetěžovat

let

nechat, dovolit

Pár příkladů: I want him to bring me one more glass of beer

Chci, aby mi přinesl ještě jeden krýgl píva.

I have never asked her to help me.

Nikdy jsem ji nepožáda, aby mě pomáhala.

We expected you to oil his palm.

Očekávali jsme, že ho podmáznete.

She helped him get drunk faster.

Pomohla mu rychleji se opít.

Do you mean me to apologize ?

Myslíš (Máš na mysli), že já se mám omlouvat?

We would like you to look around and tell ...

Chtěli bychom, abyste se tu porozhlédli a řekli ...

He ordered me to keep the information secret.

Nařídil mi, abych ty informace tajjil.

Can you remind me to buy a bottle of ripple ?

Můžeš mi připomenout abych koupil flašku čůča?

He warned them several times not to touch the brick.

On je několikrát varoval, aby na tu cihlu nesahali.

We will force you to spill, who he is!

My tě donutíme vyklopit, kdo to je!

I'd like to invite you to visit Brno.

Rád bych vás pozval na návštěvu Brna.

This enables you to measure the contents of ...

To vám umožňuje měřit obsah ...

We will teach you how to produce even better bricks and tiles than before.

Naučíme vás, jak vyrábět ještě lepší cihly a tašky než dříve.

The results will persuade you to change your attitudes to work.

Výsledky vás přesvědčí, abyste změnili svůj přístup k práci.

This technology allows them to increase ...

Tato technologie jim umožňuje zvýšit ...

Ještě dva příklady s holým infinitivem: Your opinion made me laugh, sir.

Pane, váš názor mě rozesmál.

Let me introduce you my best friend ....

Dovolte mi, abych vám představil svého nejlepšího přítele...

Vazba: Have sth done = nechat si něco udělat

Souslednost časová Souslednost časová je v podstatě pravidlo určující možná a správné kombinace mluvnických časů v anglickém souvětí. Čeština souslednost mnohdy nemá, a proto je třeba, abyste se snažili tuto látku pochopit co nejlépe. Porušení pravidla o souslednosti totiž způsobuje značná nedorozumění. Souslednost časová se dá nejlépe vysvětlit i pochopit na souslednosti v nepřímé řeči. Co je to přímá a nepřímá řeč? Přímá řeč se vkládá do uvozovek

John říká: „Těším se na prázdniny.“

Nepřímá řeč je vložena ve vedlejší větě

John říká, že se těší na prázdniny.

Trochu si připomeneme názvosloví, které jsme od 6. obecné už dávno zapomněli: John říká

je věta hlavní

že

je spojka

se těší na prázdniny

je věta vedlejší

Jak to je anglicky? Přece stejně! Přímá řeč se vkládá do uvozovek

John says: “I am looking forward to the vacations.“

Nepřímá řeč je vložena ve vedlejší větě

John says he is looking forward to the vacations.

Všimněte si, že angličtina tam obvykle nedává spojku. Pokud je v hlavní větě čas přítomný, čas v nepřímé řeči se shoduje s časem v přímé řeči. V našem příkladě vidíte v obou větách přítomný čas průběhový. Tak to bude i v případě, že v hlavní větě bude čas předpřítomný (John has said) nebo budoucí (John will say) či předbudoucí (John will have said). Ať prostý nebo průběhový, nic se nemění.

Jiná situace nastane, pokud ve větě hlavní bude přísudek v čase minulém (John said) nebo předminulém (John had said), anebo pokud bude v podmiňovacím způsobu.(John would say, případně John would have said). V tuto chvíli se čas přísudku ve vedlejší větě posune podle pravidla o souslednosti časové. Zde je opět náš příklad: Přímá řeč

John says: „I am looking forward to the vacations.“

Nepřímá řeč pokud je v hlavní větě přítomný čas

John says he is looking forward to the vacations. John říká, že se těší na prázdniny.

Nepřímá řeč pokud je v hlavní větě minulý čas

John said he was looking forward to the vacations. John řekl, že se těší na prázdniny.

Mimo toho, že mezi hlavní a vedlejší větou tohoto typu nepíšeme v angličtině čárku a chybí i spojka „že“, si všimněte, že souslednost je velmi logická. John řekl, že se těší na prázdniny, a my víme že ve chvíli, kdy to říkal, se na ně těšil, ale teď, když referujeme o tom, co kdysi vyřkl, přece nevíme, jestli se na prázdniny těší nebo ne. Podle toho jaká doba od uvedeného výroku uběhla, se možná už těší na úplně jiné prázdniny, nebo už žádné prázdniny nemá, a tak se nemá na co těšit, nebo ho dokonce už po letech čekají prázdniny jeho uřvaných děcek, které bude muset strávit se svou protivnou manželkou u tchýně. No, uznejte, že tady není se na co těšit. A proto tam nemůže být čas přítomný, jako v řeči přímé. Vidíme tedy, že angličtina je v tomto případě přesnější a realističtější. Otázka zní, co se stane se všemi těmi časy, kterými angličtina tak oplývá.

Vyslovme pravidlo a zakresleme si ho do tabulky: Pokud je v hlavní větě uvozující nepřímou řeč čas minulý, předminulý nebo podmiňovací způsob, ve větě vedlejší se přítomný čas změní na čas minulý, předpřítomný čas na předminulý, minulý čas také na předminulý, budoucí čas na podmiňovací způsob přítomný a předbudoucí čas na podmiňovací způsob minulý. (Hehe dobrý, co?) První tři případy lze zobrazit následovně: He He

has

He He

had

writes

přítomný čas

written

předpřítomný čas

wrote

minulý čas

written

předminulý čas

Budoucí časy uvidíte o stránku dál. Lze také říci, že postupujeme po základních tvarech směrem „doprava“, tzn. od přítomného tvaru, přes minulý k příčestí trpnému: přít.tvar ------>

minulý tvar ----->

příčestí trpné

write, writes

wrote

written

have, has

had

had

go, goes

went

Gone

want, wants

eanted

Wanted

am, is, are

was, were

Been

John said: „I write many letters to my Mother.“

John said he wrote many letters to his mother.

Mary said: „I have a headache.“

Mary said she had a headache.

Sean said: „I want to stay longer.“

Sean said he wanted to stay longer.

Tom said: „I have had breakfast.“

Tom said he had had breakfast.

Jerry said: „Mary has gone home.“

Jerry said Mary had gone home.

Jill said: „We went to a zoo on Monday.“

Jill said they had gone to a zoo on Monday.

Tony said: „My brother was hungry.“

Tony said his brother had been hungry.

Mary said: „This car isn‘t mine.“

Mary said that car wasn’t hers.

John said: „I don’t write any letters home.“

John said he didn’t write any letters home.

Tom said: „Mary has not gone shopping yet.“

Tom said Mary had not gone shopping yet.

Jill said: „I was not happy with him.“

Jill said she had not been happy with him.

Jerry said: „My brother didn’t have any time for me.“

Jerry said his brother hadn’t had any time for him.

A jak je to s budoucími časy? Tady je druhá část:

He

will

write

budoucí čas

He

will

have written

předbudoucí čas

He

would

write

podmiňovací způsob přítomný.

He

would

have written

podmiňovací způsob minulý

Vidíme, že will se mění na would. A protože už vímě, že will je způsobové sloveso, bude snadné si uvědomit (a naučit se!!!) jak se mění tvary ostatních způsobových sloves. Změny způsobových sloves při souslednosti: will

would

shall

should

can

Could

may

Might

must

Must

needn’t

didn’t need to

Vidíme také, že must se nezmění, a že needn’t provede salto na zápor minulého času pravidelného slovesa „to need“. Mohu vám jen doporučit naučite se tupo poslední změnu používat, mužete se s ní pak skvěle vytahovat na své okolí včetně zahraničních návštěv. Účinkuje to jako pověstný „šrapnel“ inspektora Trachty. Při souslednosti se také změní příslovečné určení času popřípadě místa. today

that day

tomorrow

the next day

yesterday

the day before

this week / month / …

that week / month / …

now

Then

ago

Before

here

There

this

That

Další věci - doplnit Tázací dovětky a přitakání že ano, že ne, já taky, já taky ne Přehled nepravidelných sloves Zrádná slova Slova s podobným pravopisem Slova s podobnou výslovností Slova s obtížným pravopisem yacht, sword, Matoucí význam fantasy x imagination actual x current classic x classical

Typicky české chyby Pozor na některé chyby, za které nemůžete, ale které vám přesto kazí „imič“. Nechcete přece, aby si lidé mysleli, že jste nepoučitelní nedoukové, kteří dělají stále stejné trapné chyby. Některé z uvedených chyb jsou všeobecně „kontinentální“, dělá je mnoho Evropanů, jiné jsou typicky české. A také si dejte pozor na chyby, za které můžete. Z lenosti, z pohodlnosti, a proto, že věříte informacím ze špatných zdrojů. s a th dz a th -ing znělost na konci slova say vs. tell do vs. make p, t, k, jotace v ai, ei, oi ožívání „g“ v „ng“ před příponou „tyhle časy nebudu potřebovat“ „šudlajky, vudlajky a hevbíny nepoužívám“ zmatek mezi prostými a průběhovými časy souslednost je blbost

Fráze: Psaní dopisů Telefonování Jak začíná rozhovor fráze při představování, loučení, nabízení a přijímání jídla, pití, cigaret Nabízení, přijímání a odmítání

Pár bonbónků nakonec: gotta, gonna, wanna, .... grass, pot fucking, shit, bullshit a pár dalších vulgarismů thou, thee, thy, thine, a další archaismy

Seznam použité literatury: C. E. Eckersley, Comprehensive English Grammar, Longman House, 1981 Collins Cobuild English Dictionary, University of Birmingham 1995 Collins Cobuild English Grammar, University of Birmingham 1992 Collins Cobuild English Usage, University of Birmingham 1995 Dr. Vladimír Nepustil, Angličtina I/1 Gramatika, Vladimír Nepustil Brno 1995 Hais - Hodek, Velký anglicko-český slovník, Academia Praha 1984 Ivan Poldauf, Velký česko anglický slovník, Wang-Dang Publications Čelákovice1996 (elektronická verze) Libuše Dušková a kol., Mluvnice současné angličtiny na pozadí češtiny, Academia Praha 1994 Marek Chocholatý, Angličtina - Vedlejší věty, Vladimír Nepustil Brno 1995 Raymond Murphy, English Grammar in Use, Cambridge University Press 1991 Webster's New Encyclopedic Dictionary, 1996