ANALÝZA SPOLEČNÉHO PODNIKÁNÍ VÍCE FYZICKÝCH OSOB

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV FINANCÍ FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF FINANCES

ANALÝZA SPOLEČNÉHO PODNIKÁNÍ VÍCE FYZICKÝCH OSOB ANALYSIS OF THE CORPORATE ENTERPRISE OF MORE NATURAL PERSONS

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS

AUTOR PRÁCE

ZDEŇKA SEHNALOVÁ

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2013

JUDr. Ing. JAN KOPŘIVA, Ph.D.

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská

Akademický rok: 2012/2013 Ústav financí

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Sehnalová Zdeňka Daňové poradenství (6202R006) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách, Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterských studijních programů zadává bakalářskou práci s názvem: Analýza společného podnikání více fyzických osob v anglickém jazyce: Analysis of the Corporate Enterprise of more Natural Persons Pokyny pro vypracování: Úvod Vymezení problému a cíle práce Teoretická východiska práce Analýza problému a současné situace Vlastní návrhy řešení, přínos návrhů řešení Závěr Seznam použité literatury Přílohy

Podle § 60 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce "Školním dílem". Využití této práce se řídí právním režimem autorského zákona. Citace povoluje Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně.

Seznam odborné literatury: VANČUROVÁ, A. a L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012. 11. vyd. Praha: 1. VOX, 2012. 368 s. ISBN 978-80-87480-05-2. MACHÁČEK, I. Fyzické osoby a daň z příjmů 2012. 3. rozš. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012. 299 s. ISBN 978-80-7357-711-7. HOCHMANN, V. Sdružení bez právní subjektivity 2010-2011. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 264 s. ISBN 978-80-7357-547-2. DVOŘÁK, T. Osobní obchodní společnosti ve světle rekodifikace českého obchodního práva. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012. 533 s. ISBN 978-80-7357-755-1. VYCHOPEŇ, J. Společnost s ručením omezeným z účetního a daňového pohledu. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. 230 s. ISBN 978-80-7357-699-8.

Vedoucí bakalářské práce: JUDr. Ing. Jan Kopřiva, Ph.D. Termín odevzdání bakalářské práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2012/2013.

L.S.

_______________________________ doc. Ing. Vojtěch Bartoš, Ph.D. Ředitel ústavu

_______________________________ doc. Ing. et Ing. Stanislav Škapa, Ph.D. Děkan fakulty

V Brně, dne 27.05.2013

Abstrakt v českém jazyce Bakalářská práce se zabývá problematikou společného podnikání více fyzických osob. Věnuje se zdanění fyzických osob pracujících, dále tzv. na švarcsystém a jejich převedení na sdružení bez právní subjektivity nebo na právnickou osobu. Obsahuje návrh nejvhodnějšího řešení, aby podnikatelé nebyli v rozporu se zákonem o zaměstnanosti a zákonem o daních z příjmů.

Abstrakt v anglickém jazyce This bachelor thesis is about the problems of corporate enterprise of more natural persons. It deals with the taxation of natural persons, which work in švarc system and their transfer to the association without legal subjectivity or a legal entity. It includes the recommendation the most suitable solution that entrepreneurs are not in conflict with the Employment Act and the Income Tax Act.

Klíčová slova v českém jazyce Podnikání, fyzická osoba, švarcsystém, sdružení, právnická osoba

Klíčová slova v anglickém jazyce Entrepreneurship, natural person, švarc system, association, legal person

Bibliografická citace práce SEHNALOVÁ, Z. Analýza společného podnikání více fyzických osob. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2013. 58 s. Vedoucí bakalářské práce JUDr. Ing. Jan Kopřiva, Ph.D.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem ve své práci neporušila autorská práva (ve smyslu Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).

V Brně dne 31. 5. 2013

..............................................

Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce JUDr. Ing. Janu Kopřivovi, Ph.D. za vynaloženou trpělivost a snahu, odbornou pomoc a cenné rady při zpracování mé bakalářské práce.

OBSAH: ÚVOD ............................................................................................................................. 10 Cíl práce, metody a postupy zpracování ......................................................................... 11 1

TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE ............................................................... 12 1.1. Daňový systém České republiky .................................................................... 12 1.1.1. Přímé daně .......................................................................................... 13 1.1.2. Nepřímé daně...................................................................................... 14 1.2. Daň z příjmů fyzických osob .......................................................................... 15 1.2.1. Poplatníci a plátci ............................................................................... 15 1.2.2. Předmět daně z příjmů fyzických osob .............................................. 15 1.2.3. Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti .................. 15 1.2.4. Možnost uplatnění výdajů .................................................................. 16 1.2.5. Výpočet daně z příjmů fyzických osob .............................................. 17 1.3. Pojistné sociálního pojištění ........................................................................... 20 1.4. Daň z příjmů právnických osob ...................................................................... 22 1.4.1. Poplatníci daně z příjmů právnických osob........................................ 22 1.4.2. Výpočet daně z příjmů právnických osob .......................................... 22 1.4.3. Placení daně z příjmů právnických osob ............................................ 24 1.5. Podnikání fyzických osob ............................................................................... 25 1.6. Sdružení bez právní subjektivity .................................................................... 26 1.7. Veřejná obchodní společnost .......................................................................... 29 1.8. Společnost s ručením omezeným .................................................................... 30 1.9. Švarcsystém .................................................................................................... 31 1.9.1. Původ švarcsystému ........................................................................... 34

2

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU .................................................................... 35

2.1. Zdanění příjmů fyzických osob ...................................................................... 37 3

VLASTNÍ NÁVRHY ŘEŠENÍ................................................................................ 40 3.1. Převedení podnikání fyzických osob na sdružení bez právní subjektivity ..... 40 3.2. Převedení podnikání fyzických osob na v. o. s. . ............................................ 41 3.3. Převedení podnikání fyzických osob na s. r. o. .............................................. 44 3.4. Výběr nejvhodnější varianty převodu podnikání ............................................ 48

ZÁVĚR ........................................................................................................................... 52 POUŽITÁ LITERATURA ............................................................................................. 54 SEZNAM TABULEK .................................................................................................... 57 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................... 57 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................................... 57 SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................... 58 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 58

ÚVOD Bakalářská práce se zabývá zdaněním příjmů fyzických osob pracujících společně tzv. na švarcsystém. Pojem švarcsystém se dá definovat jako výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah. Tento systém je v dnešní době velmi aktuálním tématem, jelikož vláda se počátkem roku 2012 rozhodla „vytáhnout do boje“ proti této formě podnikání. Inspirovala jsem se dvěma živnostníky, kteří podnikají v oboru zednictví. V praxi se často stává, že tito drobní živnostníci jsou najímáni velkými společnostmi na práci, která by měla být přidělena zaměstnancům daného podniku. Zákaz švarcsystému je porušován zejména v oboru stavebnictví, pohostinství a dalších činnostech. Díky švarcystému dochází k oslabení příjmové stránky státního rozpočtu. Daň z příjmů fyzických osob je jedním z příjmů státního rozpočtu, a pokud základ daně živnostníka s možností uplatnění výdajů procentem z příjmů (živnost řemeslná 80 %) nedosahuje částky vyšší než 165 600 Kč, daňová povinnost po uplatnění slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč pro rok 2012 činí 0 Kč. V případě zdravotního a sociálního pojištění osob samostatně výdělečně činných (dále jen „OSVČ“) je povinnost platit minimální měsíční zálohy. Zároveň s podáním Přiznání k dani z příjmů fyzických osob podávají OSVČ také Přehled o příjmech a výdajích OSVČ na příslušnou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Vláda se často zabývá otázkou, jak příjmy státního rozpočtu zvýšit, a proto se v poslední době zaměřuje na drobné podnikatele, kterým chce zdanění znepříjemňovat. Dalším omezením, které pro živnostníky vláda připravila, je omezení uplatnění některých slev na dani (např. daňové zvýhodnění na dítě). Teoretická část bakalářské práce se zabývá zdaněním příjmů jak osob fyzických, tak i právnických. Rozebírá jednotlivé formy podnikání – OSVČ, sdružení bez právní subjektivity, veřejnou obchodní společnost (dále jen „v. o. s.) a společnost s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.). Objasňuje zde jednotlivé výhody a nevýhody uvedených forem podnikání pro spolupracující osoby. Zvláštní kapitola je věnována švarcsystému. Praktická část se zabývá nejvhodnějším řešením pro již zmíněné podnikatele, kteří se jako živnostníci pracující v zaměstnaneckém vztahu chtějí vyhnout možným sankcím

10

při kontrolním řízení. Z tohoto důvodu jsou v práci rozebrány jednotlivé formy podnikání a jejich výsledná daňová povinnost, zohledněn je zde také zákon o zaměstnanosti a zákon o daních z příjmů. V závěru bakalářské práce je vyhodnoceno nejvhodnější převedení podnikání živnostníků na jinou formu podnikání.

Cíl práce, metody a postupy zpracování Hlavním cílem bakalářské práce je výběr nejvhodnějšího řešení převodu podnikání více fyzických osob OSVČ, které by nebylo v rozporu se zákonem o zaměstnanosti a zákonem o daních z příjmů. Jedním z dílčích cílů práce je výpočet daňové povinnosti v případě, že podnikatelé pracují na základě živnostenského oprávnění, dále jaká bude daňová povinnost, pokud přejdou na sdružení bez právní subjektivity, v. o. s. nebo s. r. o. V práci bude využito především analýzy, kdy bude analyzováno zdanění jednotlivých forem podnikání. Formou syntézy budou získaná data vyhodnocována a formou dedukce budou získány nové poznatky a možnosti řešení daného problému.

11

1

TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE

Teoretická část bakalářské práce se věnuje daňovému systému v České republice, zejména

daním

důchodovým

–

dani

z příjmů

fyzických

osob

a

dani

z příjmů právnických osob. Nejdříve se bude zabývat zdaněním příjmů živnostníků, dále sdružením bez právní subjektivity, nakonec veřejnou obchodní společností a společností s ručením omezeným. Samostatná kapitola bude věnována švarcsystému.

1.1.

Daňový systém České republiky

„Daňový systém je souhrn všech daní, které se na daném území, zpravidla státním, vybírají. Daňový systém zahrnuje rovněž vztahy mezi jednotlivými daněmi a pravidla, podle kterých se daně vybírají.“1 „Daň je definována jako povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová a neekvivalentní. Daň se pravidelně opakuje v časových intervalech nebo je pravidelná a platí se za určitých okolností.“2 Daňový systém České republiky je rozdělen do dvou skupin na daně přímé a nepřímé. Přímé daně platí poplatník na úkor svého důchodu. Jedná se o daně důchodové a daně majetkové. U daní nepřímých se předpokládá, že je subjekt, který daň odvádí, neplatí z vlastního důchodu, ale že je přenáší na jiný subjekt.3 Tab. č. 1: Přehled inkasa uvedených daní ČR v roce 2011 (v mil. Kč) Daň

Inkaso

Daň z přidané hodnoty

275 394

Daň z příjmů fyzických osob

142 160

Daň z příjmů právnických osob

109 312

Daň z nemovitostí

8 568

Daň z převodu nemovitostí

7 362

Daň silniční

5 187

Daň darovací

4 279

Daň dědická 78 (Zdroj: Vlastní zpracování dle České daňové zprávy MF, 2012) 1

VANČUROVÁ, A., L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012, s. 46. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika, s. 16. 3 tamtéž. 2

12

Dle tabulky si můžeme všimnout, že podstatnou část rozpočtových příjmů tvoří daně z příjmů neboli daně důchodové. 1.1.1.

Přímé daně

přímé daně

majetkové daně

daně z příjmů

daň z příjmů fyzických osob

daň z příjmů právnických osob

daně z nemovitosti

daň z pozemků

daně prevodové

daň ze staveb

daň dědická

daň darovací

daň z převodu nemovitostí

Obr. č. 1: Přímé daně v České republice (Zdroj: Vančurová, Láchová, str. 53)

Daně z příjmů tvoří daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob. Tyto daně jsou v České republice upraveny zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Daně majetkové se člení na daně z nemovitosti a daně převodové. Daň z nemovitostí se vybírá nikoli podle bydliště či sídla poplatníka, ale podle polohy nemovitosti, a tento výnos je příjmem obcí. Daně převodové tvoří daň dědická a darovací, které se vyměřují při bezúplatném převodu majetku. Sazba daní je progresivní a diferencovaná podle míry příbuzenského vztahu mezi nabývajícím a předávajícím. Kromě daně dědické a darovací patři do skupiny převodových daní také daň z převodu nemovitostí, která se vyměřuje při úplatném převodu nemovitostí.4

4

VANČUROVÁ, A., L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012, s. 55.

13

1.1.2.

Nepřímé daně

daně ze spotřeby

univerzální

selektivní

daň z přidané hodnoty

spotřební daně

cla

z minerálních olejů

z lihu, z vína a z piva

z tabákových výrobků

daň ze zemního plynu

energetické daně

daň silniční

daň z pevných paliv

daň z elektřiny

Obr. č. 2: Nepřímé daně v České republice (Zdroj: Vančurová, Láchová, str. 56)

Nepřímými daněmi se nazývají daně, jejichž předmětem je spotřeba. Dělí se na daně univerzální (všeobecné) a daně selektivní. Univerzální daní je daň z přidané hodnoty, které podléhá dodání zboží, poskytování služeb, převod nemovitostí, dále dovoz zboží ze zahraničí. V současné době existují dvě sazby daně, a to základní a snížená sazba. 5 V roce 2012 činila základní sazba 20 % a snížená 14 %. Pro rok 2013 se obě sazby zvyšují o jeden procentní bod. Selektivní daně neboli výběrové jsou tvořeny daněmi spotřebními, daněmi z energií, clem a daní silniční. Spotřební daně jsou daněmi ze spotřeby, kterým podléhají minerální oleje, líh, víno, pivo a tabákové výrobky. Daně z energií slouží k ochraně životního prostředí a jedná se o daň ze zemního plynu, z pevných paliv a z elektřiny. Dalším speciálním typem daní ze spotřeby je clo. Jde o povinnou platbu spojenou s přechodem zboží přes hranice Evropské unie. Poslední nepřímou daní je daň silniční, která zatěžuje užívání motorových vozidel. Jejím prostřednictvím přispívají poplatníci na výstavbu a údržbu silnic a dálnic.6

5 6

VANČUROVÁ, A., L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012, s. 56. tamtéž, s. 56-58.

14

1.2.


Daň z příjmů fyzických osob je daní, jíž podléhají veškeré zdanitelné příjmy jednotlivců. Požaduje se po ní, aby byla prostředkem redistribuce důchodů od bohatších k sociálně potřebným.7 1.2.1.

Poplatníci a plátci

Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou všechny fyzické osoby, které dělíme na daňové rezidenty a nerezidenty:8 

daňový rezident – fyzická osoba s bydlištěm na území ČR, avšak může jím být i osoba, která se na území České republiky obvykle zdržuje alespoň 183 dní, podléhá dani z příjmů fyzických osob příjmy z ČR i příjmy ze zahraničí,



daňový nerezident – osoba, která nemá na území České republiky bydliště ani se zde nezdržuje alespoň 183 dní v roce, daňová povinnost se vztahuje jen na příjmy plynoucí z příjmů na území ČR.

1.2.2.

Předmět daně z příjmů fyzických osob

Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou:9 1) příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků (§ 6 ZDP), 2) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 ZDP), 3) příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP), 4) příjmy z pronájmu (§ 9 ZDP), 5) ostatní příjmy (§ 10 ZDP). 1.2.3.

Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti

Příjmy z podnikání jsou příjmy z takových činností, které provádí podnikatel vlastním jménem a vlastní účet. Rozumí se jimi:10 1) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství dosahované podnikatelem, 2) příjmy ze živnosti, tj. příjmy fyzických osob, které podnikají podle živnostenského zákona,

7

VANČUROVÁ, A., L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012, s. 54. § 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 9 MACHÁČEK, I. Fyzické osoby a daň z příjmů 2012, s. 23. 10 VANČUROVÁ, A., L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012, s. 177. 8

15

3) příjmy z jiného podnikání, tj. z podnikání podle zvláštního zákona, např. lékařů, advokátů, auditorů, daňových poradců.

U příjmů z jiné samostatné výdělečné činnosti vždy platí, že se nejedná o činnost, která je podnikáním. Jsou jimi:11 1) příjmy z užití nebo poskytnutí průmyslového a jiného duševního vlastnictví a autorských práv,

2) příjmy z výkonu nezávislého povolání (např. profesionální sportovci, architekti) a dalších. 1.2.4.

Možnost uplatnění výdajů

Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti může poplatník snížit o výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení, anebo může uplatnit výdaje zjednodušeně paušálem (procentem z příjmů). Jedná se o nástroj podpory podnikatelů, které snižují administrativní výdaje.12 Uplatnění výdajů v prokazatelné výši Poplatník má povinnost prokázané výdaje doložit správci daně (finančnímu úřadu) podle jednotlivých dokladů. Jsou-li tyto výdaje vyšší než příjmy, může poplatník umořit ztrátu.13 Uplatnění výdajů procentem z příjmů (tzv. paušál) Neuplatní-li poplatník prokázané výdaje, může uplatnit výdaje procentem z příjmů. Způsob uplatnění výdajů nelze zpětně měnit. Ve výdajích jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka včetně pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění.14

11

VANČUROVÁ, A., L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012, s. 177. tamtéž, s. 179. 13 POLÁK, M., J. KOPŘIVA a M. BARANYKOVÁ. Daň z příjmů fyzických osob 2009, s. 78. 14 tamtéž s. 78. 12

16

Tab. č. 2: Vývoj paušálních výdajů fyzických osob v % Příjmy

2004

2005-8

2009

od 2010

50

80

80

80

60

80

80

50

60

60

40

60

40

z podnikání ze zem. výroby a lesního hospodářství ze živností řemeslných

25

ze živností ostatních z jiného podnikání:

x

a) autorská práva…

30

b) z nezávislého povolání

25

c) znalci, tlumočníci…

25

d) správce konkurzní podstaty

25

e) z pronájmu majetku v OM

30 (od 1. 1. 2011 z. č. 346/2010 Sb.)

podíly spol. v. o. s. a komplementářů k. s.

x

x

x

x

20

30

30

30

50

80

80

80

z pronájmu (§ 9) nemovitých a movitých věcí z ostatních příjmů (§ 10) ze zemědělské výroby (Zdroj: Vlastní zpracování dle Dušek, s. 193)

1.2.5.

Výpočet daně z příjmů fyzických osob

U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů uvedených v § 6 až 10 ZDP, je základem daně součet dílčích základů daně (dále jen „DZD“).15 Tab. č. 3: Dílčí základy daně z příjmů fyzických osob Dílčí základ daně

Výpočet

DZD § 6

= Celkový příjem * 1,34

DZD § 7

= Příjmy – Výdaje

DZD § 8

= Příjmy

DZD § 9

= Příjmy – Výdaje

DZD §10 = Příjmy – Výdaje (Zdroj: Vlastní zpracování dle Polák, Kopřiva, Baranyková, s. 31)

15

POLÁK, M., J. KOPŘIVA a M. BARANYKOVÁ. Daň z příjmů fyzických osob 2009, s. 31.

17

Základ daně = DZD § 6 + A (A = DZD 7 – DZ 7 + DZD 8 + DZD 9 – DZ 9 + DZD 10) podmínka: A ≥ 0.16 Úprava základu daně o nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP Fyzická osoba si může za každý kalendářní rok snížit svůj daňový základ o určité položky, které označujeme jako nezdanitelnou část základu daně z příjmů. Mezi nejdůležitější nezdanitelné části základu daně patří:17 1) hodnota darů poskytnutých na vymezené účely dle § 15 ZDP – minimální částka alespoň 1 000 Kč, maximální částka 10 % ze základu daně, 2) úroky z úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru – maximální částka 300 000 Kč za zdaňovací období, 3) příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem – snižuje se o 6 000 Kč, maximálně však 12 000 Kč ročně, 4) zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění – maximálně 12 000 Kč ročně atd. Úprava základu daně o odčitatelné položky od základu daně § 34 ZDP Poplatník má při splnění zákonných podmínek možnost snížit základ daně o odčitatelné položky, jimiž jsou:18 1) daňová ztráta, která vznikla za předchozí zdaňovací období, nejdéle ale v pěti bezprostředně po sobě jdoucích obdobích, ve kterém byla přiznána a vyměřena, 2) 100 % výdajů vynaložených při realizaci projektů výzkumu a vývoje. Stanovení daně z příjmů fyzických osob Ze základu daně sníženého o nezdanitelné části a odčitatelné položky zaokrouhleného na celé stokoruny dolů vypočteme daň z příjmů fyzických osob příslušnou sazbou daně dle § 16 ZDP. Zákon dále umožňuje uplatnit si slevy na dani dle § 35 ZDP a podle § 35ba ZDP, a také daňového zvýhodnění podle §§ 35c a 35d ZDP.19

16

POLÁK, M., J. KOPŘIVA a M. BARANYKOVÁ. Daň z příjmů fyzických osob 2009, s. 30. tamtéž, s. 34-35. 18 tamtéž, s. 36-37. 19 tamtéž, s. 46. 17

18

Pokud fyzická osoba v roce 2013 uplatní v daňovém přiznání k dani z příjmů výdajový paušál (výdaje procentem z příjmů), nebude moci využít slevu na vyživovanou manželku či manžela ani slevu na dítě.20 Tab. č. 4: Roční slevy na dani

Sleva na dani

Výše slevy 2011

Výše slevy 2012

Výše slevy 2013

Na poplatníka

23 640 Kč

24 840 Kč

24 840 Kč

Na poplatníka – starobního důchodce

23 640 Kč

24 840 Kč

0 Kč

Na dítě

11 604 Kč

13 404 Kč

13 404 Kč

Na dítě – držitele průkazu ZTP/P

23 208 Kč

23 208 Kč

23 208 Kč

Na vyživovanou manželku/manžela

24 840 Kč

24 840 Kč

24 840 Kč

Na vyživovanou manželku/manžela – držitele průkazu ZTP/P

49 680 Kč

49 680 Kč

49 680 Kč

Invalidita I. a II. stupně

2520 Kč

2520 Kč

2520 Kč

Invalidita III. stupně

5040 Kč

5040 Kč

5040 Kč

16 140 Kč

16 140 Kč

16 140 Kč

4 020 Kč

4 020 Kč

4 020 Kč

Držitel průkazu ZTP/P (i bez důchodu) Student (Zdroj: Vlastní zpracování dle Měšec.cz, 2013)

Daňový bonus Je-li ale nárok poplatníka vyšší než jeho daňová povinnost za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl označován jako daňový bonus. Na ten má poplatník nárok, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč. Může však činit maximálně 60 300 Kč ročně.21 Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob Podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), je obecnou lhůtou pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

20

MORÁVEK, D. Jaké slevy na dani lze uplatnit za rok 2012 a co se mění pro rok 2013?. BRYCHTA, I. a kol. Daň z příjmů 2012: Výklad je zpracován k právnímu stavu ke dni 1. 1. 2012, s. 332. 21

19

1.3.

Pojistné sociálního pojištění

Sociální pojistné má z ekonomického hlediska daňový charakter, protože účast na něm je povinná. V současné době se sociální pojištění skládá z několika subsystémů:22 1) veřejné zdravotní pojištění – slouží ke krytí výdajů spojených s financováním nutné zdravotní péče, 2) nemocenské pojištění – dávky pro nemoc nebo úraz krátkodobě neschopným, 3) důchodové pojištění – dávky pro dlouhodobou nebo trvalou neschopnost pracovat, 4) státní politika zaměstnanosti – podpory v nezaměstnanosti. Zdanitelný příjem sociálního pojistného Osoba, která má příjem ze zaměstnání, je z pohledu sociálního pojistného zaměstnanec. Za její příjem ze zaměstnání se považuje příjem ze závislé činnosti a funkční požitek. Plátci sociálního pojistného jsou také zaměstnavatelé. Druhou důležitou skupinu plátců sociálního pojistného tvoří OSVČ. Jsou jimi osoby, které mají příjem z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti z pohledu daně z příjmů fyzických osob. Jedná se o příjmy ze samostatné výdělečné činnosti.23 Tab. č. 5: Sazby pojistného sociálního pojištění Veřejné zdravotní pojištění

Pojistné na sociální zabezpečení

Zaměstnanec

4,5 %

6,5 %

Zaměstnavatel

9,0 %

25,0 %

Osoba

OSVČ 13,5 % (Zdroj: Vlastní tvorba dle Vančurová, Láchová, s. 160)

29,2 %

Vyměřovací základ zaměstnance Vyměřovací základ zaměstnance je hrubý peněžitý i nepeněžitý příjem snížený o příjmy vyňaté a osvobozené od daně z příjmů fyzických osob. Pojistné na veřejné zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení se vypočtou z jejich vyměřovacího základu příslušnou sazbou z výše uvedené tabulky.24

22

VANČUROVÁ, A., L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012, s. 146. tamtéž, s. 159. 24 tamtéž, s. 169. 23

20

Tyto částky spolu se zálohami na daň z příjmů odvádí pravidelně každý měsíc zaměstnavatel za své zaměstnance a po skončení zdaňovací období dochází k ročnímu vypořádání příjmů ze zaměstnání.25 V České republice existuje minimální vyměřovací základ zaměstnance, který se však používá pouze u veřejného zdravotního pojištění. Je jím minimální mzda, která se však každým rokem mění.26 Vývoj minimální mzdy v jednotlivých letech (v Kč) 9000 8000 7000

7955

8000

8000

8000

8000

2006

2008

2010

2012

2013

6700

6000 5700

5000 4000 3000

4000 2000

2002

2004

Graf č. 1: Vývoj minimální mzdy v jednotlivých letech v České republice (Zdroj: Vlastní tvorba dle MSPV, 2012)

Maximální vyměřovací základ zaměstnance je odvozen od statisticky sledované průměrné mzdy. „Maximální vyměřovací základ pojistného na veřejné zdravotní pojištění je 72násobek průměrné mzdy a u pojistného na sociální zabezpečení 48násobek za kalendářní rok.“27 Vyměřovací základ OSVČ „Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné je 50 % dílčího základu daně příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti.“ Minimální vyměřovací základ je odvozen od průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ je shodný jako ma-

25

VANČUROVÁ, A., L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012, s. 219. tamtéž, s. 170. 27 tamtéž, s. 174. 26

21

ximální vyměřovací základ zaměstnance. Výše minimálních a maximálních vyměřovacích základů se mění každým rokem.28 Platby na sociální pojistné OSVČ OSVČ má povinnost platit zálohy na pojistné. Tyto zálohy se platí měsíčně. U pojistného na veřejné zdravotní pojištění kdykoli v průběhu měsíce, na který se záloha platí, nejpozději však musí být zaplacena do osmi dnů po skončení měsíce, u sociálního zabezpečení se zálohy platí od 1. do 20. dne měsíce následujícího. Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné je OSVČ povinna podat do jednoho měsíce po posledním dni lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob.29

1.4.

Daň z příjmů právnických osob

Daň z příjmů právnických osob je univerzální důchodovou daní, které podléhají všechny právnické osoby. Podnikatelský subjekt je právnická osoba založená za účelem podnikání. Naopak nepodnikatelské subjekty jsou ty, které nebyly založeny za účelem podnikání a podléhají dani z příjmů pouze příjmy z vedlejších výdělečných aktivit.30 1.4.1.

Poplatníci daně z příjmů právnických osob

Poplatníci, kteří mají na území ČR své sídlo nebo místo svého vedení, z něhož je poplatník řízen, mají daňovou povinnost, která se vztahuje na příjmy plynoucí ze zdroje na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Jedná se o daňové rezidenty. Daňový nerezident je právnická osoba se sídlem v zahraničí. Dani z příjmů právnických osob podléhají pouze příjmy ze zdrojů na území ČR.31 1.4.2.

Výpočet daně z příjmů právnických osob

Podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoÚ“), musí všechny právnické osoby, které mají sídlo na území ČR, zahraniční osoby a další subjekty vést účetnictví. To znamená, že účtují o stavu a pohybu majetku a ji-

28

VANČUROVÁ, A., L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012, s. 183-184. tamtéž, s. 228. 30 tamtéž, s. 88-89. 31 BRYCHTA, I. a kol. Daň z příjmů 2012: Výklad je zpracován k právnímu stavu ke dni 1. 1. 2012, s. 332. 29

22

ných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. Základ daně se stanoví za zdaňovací období, kterým je nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců (kalendářní, hospodářský rok, účetní období). Na konci účetního období, tj. k rozvahovému dni, účetní jednotky sestavují účetní závěrku, kterou tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. Z těchto výkazů zjistí výsledek hospodaření, od kterého se odvozuje základ daně.32 Tab. č. 6: Výpočet daně z příjmů právnických osob VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ před zdaněním ± položky dle §§ 23 až 25 ZDP - odčitatelné položky § 34 ZDP - položky § 20 odst. 7, 8 (dary) = ZÁKLAD DANĚ zaokrouhlený na tisíce dolů * sazba daně = DAŇ - slevy na dani = DAŇ PO SLEVĚ (Zdroj: Vlastní tvorba dle Svirák, 2012)

Odčitatelné položky tvoří daňová ztráta, již lze uplatnit v maximálně pěti následujících zdaňovacích obdobích po období, za které byla vyměřena. Další odčitatelnou položkou jsou náklady na projekty výzkumu a vývoje. U právnických osob je minimální hranice určena pro souhrn darů jednomu oprávněnému subjektu, a to absolutně ve výši 2 000 Kč. Horní hranice je stanovena na 5 % základu daně sníženého o předchozí odpočty.33 Slevy na dani mají podpořit zaměstnavatele, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. Při výpočtu se vychází z přepočteného počtu zaměstnanců se zdravotním postižením. Výše slevy činí 18 000 Kč na jednoho přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením, ale pokud se jedná o zaměstnance s těžším zdravotním postižením, výše slevy se zvyšuje na 60 000 Kč.34

32

VANČUROVÁ, A., L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012, s. 90. tamtéž, s. 134-135. 34 tamtéž, s. 137. 33

23

Od roku 1993 se ČR zaměřila na snižování sazby daně z příjmů právnických osob. Vývoj sazby daně z příjmů právnických osob lze sledovat v následujícím grafu:

Vývoj sazby daně z příjmů právnických osob (v %) 50 45

45 42 41

40

39 39 35 35

35

31 31 31 31 28

30

26

25

24 24 21 20 19 19 19 19

20

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

15

Graf č. 2: Vývoj sazby daně z příjmů právnických osob v jednotlivých letech (Zdroj: Vlastní tvorba dle Dušek, s. 170)

1.4.3.

Placení daně z příjmů právnických osob

Výpočet daně uvádí poplatník v daňovém přiznání, které se podává dle DŘ nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Pokud má poplatník zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož přiznání zpracovává a podává poradce, daňové přiznání se podává nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Výše a četnost záloh na daň z příjmů právnických osob je odvozena od poslední známé daňové povinnosti. „Poslední známá daňová povinnost je ta výše daně, kterou si poplatník vypočetl v daňovém přiznání, a to s účinností od následujícího dne po posledním dni lhůty pro podání daňového přiznání, resp. poslední známá daň, která byla naposledy pravomocně vyměřena.“35

35

VANČUROVÁ, A., L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012, s. 139.

24

Tab. č. 7: Výše a splatnost záloh na daň z příjmů právnických osob Poslední známá daňová povinnost

Výše zálohy

Splatnost jednotlivých záloh

≤ 30 000 Kč

0

-

30 000 Kč – 150 000 Kč

40 %

6. + 12. měsíc zdaňovacího období

> 150 000 Kč

25 %

3., 6., 9. a 12. měsíc zdaňovacího období

(Zdroj: Vlastní tvorba dle Vančurová, Láchová, s. 140)

1.5.

Podnikání fyzických osob

Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“), definuje podnikání jako soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikatelem podle § 2 odst. 2 ObchZ osoby: 1) zapsané v obchodním rejstříku, 2) které podnikají na základě živnostenského oprávnění, 3) které podnikají na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, 4) které provozují zemědělskou výrobu a jsou zapsány do evidence podle zvláštního předpisu. OSVČ je osoba, která má příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Typickou OSVČ je například živnostník, samostatný zemědělec, umělec, soudní znalec a další.36 Živnostenské podnikání Zákon č. 455/1991 Sb, o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoŽP“), definuje živnostenské podnikání: „Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem“.

36

SRPOVÁ, J. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů, s. 67.

25

ZoŽP vymezuje podmínky provozování živnosti a těmi jsou: 1) dosažení věku 18 let, 2) způsobilost k právním úkonům, 3) bezúhonnost. Vedle všeobecných podmínek existují zvláštní podmínky provozování živnosti, mezi které patří odborná nebo jiná způsobilost.37 Druhy živností Podle požadavků na odbornou způsobilost se živnosti dělí na:38 1) ohlašovací živnosti – vznikají a jsou provozovány na základě ohlášení, živnostenské oprávnění vzniká dnem ohlášení, které je prokazováno výpisem ze živnostenského rejstříku, dělí se na živnosti volné, vázané a řemeslné živnosti, 2) koncesované živnosti – vznikají a jsou provozovány na základě správního rozhodnutí, živnostenské oprávnění vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese, které je prokazováno výpisem ze živnostenského rejstříku. Svobodné povolání Svobodné povolání je definováno jako podnikání fyzické osoby, která podniká na základě jiného než živnostenského zákona.39 Svobodná povolání vymezuje § 3 odst. 2 ZoŽP. Jedná se o činnosti fyzických osob, které se řídí zvláštními zákony. Pro některá svobodná povolání platí povinné členství v profesní komoře, pro jiná je členství v profesní komoře pouze dobrovolné. Příkladem může být činnost advokátů, kterými mohou být pouze osoby zapsané v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou.

1.6.

Sdružení bez právní subjektivity

Sdružení bez právní subjektivity je podle zákona č. 40/1064 Sb., občanský zákoník § 829 definováno jako smlouva o sdružení. Jedná se o spolupráci dvou a více fyzických osob, které se sdružují za účelem dosažení sjednaného účelu.

37

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. SRPOVÁ, J. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů, s. 67. 39 BOHUTÍNSKÁ, J. V jakých případech můžete podnikat bez živnostenského oprávnění? 38

26

Sdružení nemá právní subjektivitu, tzn. způsobilost mít práva a povinnost, tj. způsobilost být právním subjektem. Sdružení nemůže vstupovat do závazkových vztahů, tzn., že obchodní smlouvy nemůže uzavírat sdružení jako celek, ale konkrétní fyzické osoby svým jménem. Sdružení se nikde neregistruje, ani se nikde nehlásí. Smlouva o sdružení Smlouva o sdružení musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti (správce majetku, podíly na majetku, rozhodovací pravomoci, vypořádání, účel, ke kterému se strany sdružují, doba trvání sdružení).40 „Pokud by mezi účastníky nebyla dohoda o výši jejich podílů na případných ztrátách sdružení, je nutno analogicky dovodit, že podíly účastníků na ztrátě sdružení jsou stejné.“41 Rozpuštění sdružení bez právní subjektivity K rozpuštění sdružení může dojít z těchto důvodů: na základě uplynutí doby, na kterou bylo sdružení vytvořeno, dosažením účelu, pro který bylo sdružení vytvořeno, na základě rozhodnutí účastníků sdružení, ze zákona.42 Výhody a nevýhody sdružení bez právní subjektivity Mezi výhody sdružení bez právní subjektivity patří například: smlouva nemusí být uzavřena písemně, není povinnost poskytovat majetkové hodnoty, neexistuje povinnost registrace u jakéhokoliv úřadu, nulové náklady na vytvoření a může se jednat o konkrétní projekt či dlouhodobou spolupráci. Nevýhodami sdružení je neomezená odpovědnost jeho účastníků, účastníci ručí za závazky sdružení nerozdílně, sdružení nemůže vystupovat pod jednotným jménem, ale účastníci musí vystupovat svým jménem nebo jménem jednoho z nich, nutnost rozlišovat příjmy a výdaje týkající se vlastní činnosti účastníka sdružení a příjmy a výdaji tý-

40

HOCHMANN, V. Sdružení bez právní subjektivity 2010-2011. 2010, s. 10. tamtéž, s. 30. 42 tamtéž, s. 54. 41

27

kajícími se činnosti sdružení, pokud je alespoň jeden člen sdružení plátcem DPH, pak i ostatní účastníci sdružení mají povinnost se k této dani registrovat. 43 Daň z příjmů fyzických osob Poplatníky daně z příjmů jsou účastníci sdružení bez právní subjektivity. U fyzických osob se podíl na společných příjmech a výdajích zahrne do dílčího základu daně z podnikání dle § 12 ZDP, u právnických osob do jejich obecného základu daně. Fyzické osoby mohou využít uplatnění výdajů paušálních namísto skutečných. U fyzických osob je základem daně částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení. Ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně a odčitatelné položky zaokrouhleného na celé stokoruny dolů se vypočte daň z příjmů fyzických osob jednotnou sazbou daně 15 %. Dále je možné uplatnit slevy na dani.44 Daň z přidané hodnoty Pokud se osoba povinná k dani (dále jen „OPD“) zapojí do sdružení bez právní subjektivity, je povinna se registrovat k dani z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) z důvodu:45 1) překročení limitního obratu, 2) první registrace k DPH jakéhokoli účastníka sdružení, 3) uzavření smlouvy o sdružení s plátcem DPH. V souladu s § 100 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), plátci, kteří podnikají společně na základě smlouvy o sdružení, jsou povinni vést evidenci pro účely DPH za činnost, pro kterou se sdružili, odděleně. Tuto evidenci vede určený účastník sdružení, který za sdružení plní všechny povinnosti a uplatňuje práva vyplývající ze ZDPH pro ostatní jednotlivé účastníky. Plátci podnikající na základě smlouvy o sdružení mohou požádat o zrušení registrace k DPH jednotlivě při splnění těchto podmínek:46

43

HOCHMANN, V. Sdružení bez právní subjektivity 2010-2011, s. 63. tamtéž, s. 180-192. 45 DĚRGEL, M. Specifika sdružení bez právní subjektivity. 46 tamtéž. 44

28

1) pouze při vystoupení nebo vyloučení ze sdružení, 2) až po vypořádání majetku, 3) a pokud splňují výše uvedené obecné podmínky, nebo přestaly být OPD (např., když ukončili podnikání).

1.7.

Veřejná obchodní společnost

Podle § 76 odst. 1 ObchZ platí, že: „Veřejnou obchodní společnosti je společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem.“ Název, pod nímž je v. o. s. zapsána do obchodního rejstříku, se nazývá obchodní firma. Jedná se o označení konkrétního subjektu. Povinným dodatkem firmy je slovní spojení „veřejná obchodní společnost“ nebo zkratka „veř. obch. spol.“ nebo zkratka „v. o. s.“. Pokud obsahuje obchodní firma jméno alespoň jednoho ze společníků, pak postačí dodatek „a spol“.47 Založení v. o. s. Společnost může být založena nejméně dvěma zakladateli. Společníky mohou být jak fyzické, tak právnické osoby. Fyzické osoby musí splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti. Práva a povinnosti společníka – právnické osoby vykonává její statutární orgán nebo jeho člen, tato osoba však musí splňovat stejné podmínky jako fyzické osoby.48 Společenská smlouva Společenská smlouva musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy všech zakladatelů. Obligatorní (povinné) náležitosti společenské smlouvy obsahuje § 78 odst. 1 ObchZ, patří sem například informace o každém společníkovi a další. Mezi fakultativní (dobrovolné) náležitosti patří např. způsob výplaty vypořádacího podílu, rozsah zákazu konkurence a jiné.49

47

DVOŘÁK, T. Osobní obchodní společnosti ve světle rektifikace českého obchodního práva, s. 22. tamtéž, s. 64-68. 49 tamtéž, s. 74-77. 48

29

Vznik v. o. s. Pro podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku počíná běžet 90ti denní lhůta doručením dokladů o podnikatelském oprávnění všem zakladatelům. Návrh na zápis podávají a podepisují všichni společníci. V. o. s. vzniká dnem, ke kterému byl zápis do obchodního rejstříku proveden.50 Orgány v. o. s. Obligatorním orgánem v. o. s. je statutární orgán, který je tvořen všemi společníky, popřípadě může společenská smlouva ustanovit pouze některé společníky. Statutární orgán je oprávněn jednat ve všech záležitostech v. o. s.51 Jednání v. o. s. V. o. s. jedná svým statutárním orgánem nebo svým zástupcem. Existují tři druhy zastoupení:52 1) zákonné, 2) smluvní, tzn. zastoupení na základě dohody o plné moci, 3) rozhodnutím soudu nebo správního orgánu. Zrušení a zánik v. o. s. Zákon rozeznává několik možných způsobů zrušení v. o. s. Obecně je lze rozdělit na zrušení dobrovolné, ke kterému došlo v důsledku rozhodnutí společníků a nucené, jestliže o něm rozhodl soud, anebo došlo k insolventnímu řízení. Společnost zaniká výmazem z obchodního rejstříku.53

1.8.

Společnost s ručením omezeným

ObchZ definuje v § 105 s. r. o.: „Společností s ručením omezeným je společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku“.

50

DVOŘÁK, T. Osobní obchodní společnosti ve světle rektifikace českého obchodního práva, s. 89-90. tamtéž, s. 190. 52 tamtéž, s. 22. 53 tamtéž, s. 280. 51

30

S. r. o. je obchodní společností kapitálového typu, neboť je povinna vytvořit základní kapitál, který je tvořen vklady společníků. Výše základního kapitálu musí činit alespoň 200 000 Kč, přičemž výše vkladu společníka musí činit alespoň 20 000 Kč. S. r. o. je povinna jednat pod svou firmou, tedy názvem, pod kterým je zapsána v obchodním rejstříku. Dodatkem firmy může být „společnost s ručením omezeným“, „spol. s r. o.“ nebo jen „s. r. o.“54 Založení s. r. o. S. r. o. může mít nejvíce 50 společníků, ale může být založena také jen jednou osobou. Společnost, která je založena jen jedním zakladatelem, neuzavírá při založení společenskou smlouvu, ale zakladatelskou listinu, která musí být povinná.55 Vznik s. r. o. Návrh na zápis s. r. o. do obchodního rejstříku musí podepsat všichni jednatelé. Pro podání návrhu na zápis je stanovena lhůta 90 dnů od založení společnosti. Ke vzniku společnosti dochází dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku.56 Orgány s. r. o. S. r. o. jedná prostřednictvím svého statutárního orgánu, kterým je jeden nebo více jednatelů. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada.57 Zrušení a zánik v. o. s. S. r. o. se zrušuje s likvidací nebo bez likvidace, pokud jmění přechází na právního nástupce. Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku.58

1.9.

Švarcsystém

„Za švarcsystém je označována situace, kdy existuje mezi zaměstnavatelem a fyzickou osobou obchodněprávní vztah, na základě něhož je však vykonávána závislá práce. Nejčastěji jde o situaci tzv. „zaměstnání na živnostenský list“, tedy je-li určitá pracovní

54

VYCHOPEŇ, J. Společnost s ručením omezeným z účetního a daňového pohledu, s. 18. tamtéž, s. 19. 56 tamtéž, s. 25. 57 tamtéž, s. 19. 58 tamtéž, s. 19. 55

31

činnost naplňující znaky závislé práce vykonávána na základě obchodněprávního vztahu podnikatel-podnikatel“.59 Závislá práce je definována v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), jako práce, která je vykonávána: 

ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance,



jménem zaměstnavatele,



podle pokynů zaměstnavatele



a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.

Podle zákoníku práce musí být splněny všechny výše uvedené podmínky současně. V případě, že jedna podmínka chybí, nejde o závislou práci. Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě i na jiném dohodnutém místě.60 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, definuje nelegální prací: 1) výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, nebo 2) pokud fyzická osoba-cizinec vykonává práci v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona vyžadováno, nebo 3) pokud fyzická osoba-cizinec vykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného povolení k pobytu na území ČR. Podrobnější definici švarcsystému nalezneme v pokynu Ministerstva financí D-285 k aplikaci § 6 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů a vymezení tzv. závislé činnosti: 

plátce příjmu přímo či nepřímo ukládá úkoly, řídí a kontroluje fyzickou osobu (OSVČ) a nese odpovědnost související s její činností;



fyzická osoba (OSVČ) má ve vztahu k plátci příjmu obdobné postavení jako zaměstnanec;

59

VODNÁ, L. HK ČR uspořádala seminář k problematice zastřeného pracovního poměru – švarcsystému. 60 § 2 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

32



odměna za práci OSVČ je vypočítána na základě délky pracovní doby nebo obdobným způsobem běžným při odměňování osoby v pracovněprávním vztahu;



materiál, pracovní pomůcky, stroje a zařízení potřebné pro výkon činnosti jsou fyzické osobě poskytovány plátcem příjmu;



vztah mezi plátcem příjmu a fyzickou osobou (OSVČ) je dlouhodobý anebo soustavný, resp. fyzická osoba vykonává činnost dlouhodobě pouze pro jednoho plátce příjmu, a to osobně nebo prostřednictvím spolupracující osoby ve smyslu § 13 ZDP.

Charakteristické znaky, které ukazují na švarcsystém, jsou:61 1) vystupování jménem zaměstnavatele, 2) pravidelné a stejné odměny, 3) práce pro jednoho zaměstnavatele a zákaz výkonu pro jiného, 4) pracovní nástroje zaměstnavatele, 5) stanovená pracovní doba, 6) vztah nadřízenosti a podřízenosti a odpovědnost za škodu, 7) příliš malá specializace. Švarcsystém je jednou ze tří podobných činností a je těžké rozlišit, zda se jedná o nelegální švarcsystém, legální subdodávky nebo legální outsourcing. U outsourcingu je definice snadná, jelikož se jedná o činnosti, které pro podnikatele nejsou klíčové, a proto je zadá jinému podnikateli. Může se jednat například o vedení účetnictví či úklid. O legální subdodávku se jedná tehdy, kdy podnikatel není schopen zajistit splnění svých závazků prostřednictvím vlastních zaměstnanců, a proto na základě např. smlouvy o dílo sjedná plnění svého závazku prostřednictvím třetí osoby. Pro třetí osobu je tato činnosti hlavní činností. V případě, že jsou tyto subdodávky opakované, jedná se již o nelegální švarcsystém.62

61 62

MORÁVEK, D. Sedm znaků, které prokazují švarcsystém. DOLEŽÁLEK, V. Jak poznat švarcsystém.

33

1.9.1.

Původ švarcsystému

Pojem švarcsystém vychází z příjmení jeho zakladatele Miroslava Švarce (* 1948). Miroslav Švarc se vyučil tesařem a byl zaměstnán u stavební firmy. Roku 1989 ve 42 letech založil vlastní stavební firmu Švarc, s. r. o. Najímal lidi se živnostenským listem, což se později vžilo pod označením švarcsystém. Úspory, kterých touto formou dosáhl, dostaly jeho společnost na vrchol. Vlastnil stavební firmu s miliardovým obratem, sponzoroval fotbalový klub a potom následoval pád. V roce 1992 byl švarcsystém zakázán. Následně v roce 1994 byl obviněn, že neplatil dávky sociálního zabezpečení. Zaplatil vysokou pokutu a strávil několik měsíců ve vězení. V té době však zákon, který švarcsystém zakazoval, neexistoval, proto nemohl být potrestán za neplacení daní a poplatků zpětně. Odvolací soud odsoudil Švarce na osmnáct měsíců vězení. Podle názoru pana Švarce by v této době švarcsystém podnikatelům pomohl. Lidé, kteří kvůli zákazu švarcsystému neseženou práci nebo oni přijdou, budou zase brát podporu. Rozdílné odvody zaměstnanců a OSVČ by sblížil snížením odvodů za zaměstnance, zdravotního a sociální pojištění. Jelikož lidé počítají každou korunu, raději přecházejí k černému zaměstnávání.63

63

STRNADOVÁ, B. Miroslav Švarc, bývalý podnikatel, nyní důchodce: Podnikatelům by v dnešní době můj systém hodně pomohl.

34

2

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU

Problematika švarcsystému byla zvolena z důvodu prozkoumání možností, jak se vyhnout švarcsystému a jeho následkům. Praktická část je věnována zdanění dvou zedníků, pana Karla a pana Jiřího, kteří svoji činnost vykonávají za spolupráce nejmenované společnosti na švarcsystém. Tito živnostníci dříve pracovali ve výše zmíněné společnosti v pracovněprávním vztahu, avšak společnost byla nucena snižovat své vynaložené náklady, a proto jim bylo navrženo, ať si udělají vlastní živnostenské oprávnění na zednické práce a společnost bude živnostníkům dodávat zakázky za hodinovou mzdu. Fyzické osoby tedy ohlásili zahájení živnostenského podnikání jednotným registračním formulářem na příslušném živnostenském úřadě, pod který spadá jejich trvalé bydliště. Jelikož zednické práce patří do živnostní řemeslných, museli doložit také příslušnou odbornou způsobilost. Avšak v jejich případě to nebyl problém, protože oba měli ukončené středoškolské vzdělání s výučním listem v oboru zedník, a k tomu i dlouholetou praxi. Na živnostenském úřadě zaplatili správní poplatek 1 000 Kč za ohlášení živnosti. Podáním registračního formuláře byl také učiněn krok k registraci na Okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ) k placení sociálního pojištění a na příslušené zdravotní pojišťovně k placení zdravotního pojištění. Tímto dokumentem bylo také oznámeno zahájení činnosti příslušnému finančnímu úřadu, a ten vydal živnostníkům jejich daňové identifikační číslo (DIČ). Do týdne přišel na jejich trvalou adresu výpis ze živnostenského rejstříku, do kterého byli podnikatelé zapsáni. Tímto dokumentem živnostníci prokazují způsobilost vykonávat danou činnost. Společnosti se snížily náklady na zaměstnance, protože živnostníkům vyplácí pouze vyfakturovanou částku za vykonané služby, kdežto dříve za zaměstnance musela odvádět zdravotní a sociální pojištění. Pro živnostníky to bylo též výhodné, jelikož v průběhu roku si pouze hradili zálohy na zdravotní a sociální pojištění a každý měsíc vystavili společnosti fakturu. Faktury byly propláceny v hotovosti, proto si nemuseli zřídit podnikatelský účet. Svou odměnu si

35

živnostníci spočítali z odpracovaných hodin, a to poté vyfakturovali společnosti. Výhodou oproti zaměstnaneckému vztahu bylo to, že si mohli uplatnit výdaje paušálem ve výši 80 % z příjmů. Tyto procentuální výdaje jsou v dnešní době velmi kritizovány pro jejich nadsazenost. Avšak rokem 2012 došlo ke zpřísnění švarcsystému a leckdo by mohl tuto činnost považovat za nelegální. Společnost neměla s živnostníky uzavřenou žádnou smlouvu, byla mezi nimi pouze dohoda ústní a využívali také firemní auto a firemní nářadí. Pracovní dobu si určovali sami, avšak řídili se pokyny společnosti. Jak říká ZP závislou prací je práce vykonávaná ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Dále musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. V dnešním světě nezaměstnanosti se každý snaží získat práci jakýmkoliv způsobem. Dle mého názoru by měl být stát pyšný na to, že jeho lidé se snaží pracovat a nepřidělávat státu starosti s dalšími nezaměstnanými osobami. Avšak pro stát je nevýhodou to, že živnostníci neplatí tak vysoké daně jako zaměstnanci. Státní úřad inspekce práce ČR provedl za rok 2012 celkem 29 000 kontrol nelegálního zaměstnávání, bylo uděleno 524 pokut za 110 milionů korun, ale za nelegální zaměstnávání živnostníků se podařilo inspektorům potrestat pouze 20 firem a pokuty činily jen 6 milionů korun. Podle šéfa Generálního finančního ředitelství Jana Knížka švarcsystém nejde podle současných zákonů prakticky dokázat.64 Avšak pokud by finanční úřady začaly kontrolovat naše živnostníky, bylo by asi velice těžké prokázat, že se nejedná o skrytý pracovní poměr. Živnostníci pracují pro firmu bez smlouvy, činnost je vykonávána opakovaně, každý měsíc firmě vystaví fakturu, vykonávají činnost, kterou jim společnost zadá a na její odpovědnost, pracovní dobu si určují sami a opracované hodiny poté nahlásí společnosti.

64

HOVORKA, M. Švarcsystém za 1. pololetí: Pokuty za desítky milionů korun a vyšší počet udání.

36

Živnostníci se tedy rozhodli svoji činnost právně upravit tak, aby nedocházelo k porušování zákonů. V dalším textu si podrobně rozebereme výhody jejich současného podnikání a další možnosti, které jejich činnost zlegalizují. Jsou zde uvedeny také modelové propočty jejich zdanění v jednotlivých formách podnikání. Praktická část využívá znění zákonů pro rok 2012.

2.1.

Zdanění příjmů fyzických osob

Živnostníci celý rok pracují pro jednu společnost a každý měsíc si vypočítají svoji odměnu podle počtu odpracovaných hodin. Průměrně je tedy počítáno 180 odpracovaných hodin měsíčně, za které dostávají odměnu ve výši 180 Kč za hodinu. Oba živnostníci platili také minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Měsíční příjem živnostníka

180 x 180 = 32 400 Kč

Záloha na zdravotní pojištění

1 697 Kč

Záloha na sociální pojištění

1 836 Kč

Čistý příjem živnostníka

32 400 – 1 697 – 1836 = 28 867 Kč

Živnostník Karel si platil kromě záloh na zdravotní a sociální pojištění také životní pojištění, které si již v roce 2011 sjednal u České pojišťovny. Částka, kterou pravidelně platil, činila 950 Kč měsíčně. Za rok 2012 si tedy na životním pojištění zaplatil 11 400 Kč. Pan Karel je svobodný a bezdětný. Živnostník Jiří taktéž platil životní pojištění v částce 670 Kč, které si sjednal u Pojišťovny České spořitelny. Za rok 2012 zaplatil na životním pojištění 8 040 Kč. Pan Jiří je ženatý a má 2 děti. Tab. č. 8: Výpočet daně z příjmů OSVČ za rok 2012

Pan Karel

Pan Jiří

Příjmy

388 800 Kč

388 800 Kč

Výdaje 80 % paušál

311 040 Kč

311 040 Kč

Základ daně

77 760 Kč

77 760 Kč

Životní pojištění

11 400 Kč

8 040 Kč

Základ daně

66 360 Kč

69 720 Kč

Základ daně po zaokrouhlení

66 300 Kč

69 700 Kč

9 945 Kč

10 455 Kč

Daň 15 %

37

Sleva na poplatníka

24 840 Kč

24 840 Kč

Daň po slevách

0 Kč

0 Kč

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě

-

Výsledná daňová povinnost

0 Kč

0 Kč

Daňový bonus

0 Kč

26 808 Kč

26 808 Kč

(Zdroj: Vlastní zpracování)

Výpočet povinnosti vůči zdravotní pojišťovně a OSSZ Vyměřovacím základem OSVČ je 50 % dílčího základu daně z příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Výpočet pojistného na sociální zabezpečení za rok 2012 Základ daně

77 760 Kč

Vyměřovací základ 50 %

38 880 Kč

Minimální vyměřovací základ 2012

75 420 Kč

Sazba pojistného na sociální zabezpečení

29,2 %

Výše pojistného na sociální zabezpečení

22 022,64 Kč

Výše zaplacených záloh

22 032 Kč

Přeplatek pojistného

9 Kč

Podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je povinna příslušná OSSZ vrátit do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. Výpočet pojistného na veřejné zdravotní pojištění Základ daně

77 760 Kč


38 880 Kč


150 828 Kč

Sazba pojistného na veřejné zdravotní pojištění Výše pojistného na veřejného zdravotní pojištění Výše zaplacených záloh

13,5 % 20 361, 78 Kč 20 364 Kč

Přeplatek pojistného

2 Kč

38

Podle zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, má povinnost zdravotní pojišťovna vrátit přeplatek do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. Tab. č. 9: Zjištění čistého příjmu živnostníků

Příjem Záloha na zdravotní pojištění Přeplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění Záloha na sociální pojištění Přeplatek pojistného na sociální zabezpečení Životní pojištění Daňový bonus Čistý příjem (Zdroj: Vlastní zpracování)

39

Pan Karel

Pan Jiří

388 800 Kč

388 800 Kč

20 364 Kč

20 364 Kč

2 Kč

2 Kč

22 032 Kč

22 032 Kč

9 Kč

9 Kč

11 400 Kč

8 040 Kč

0 Kč

26 808 Kč

335 015 Kč

365 183 Kč

3

VLASTNÍ NÁVRHY ŘEŠENÍ

Tato část bakalářské práce se zabývá nejvhodnějšími návrhy na převod podnikání OSVČ. V dalším textu bude provedena analýza v případě, že by společníci převedli své podnikání na sdružení bez právní subjektivity. Další možností je založení právnické osoby. Pro jednoduchost je využita forma v. o. s. a pro oblíbenost s. r. o.

3.1.

Převedení podnikání fyzických osob na sdružení bez právní subjektivity

Živnostníci pan Karel a Jiří mezi sebou uzavřeli smlouvu o sdružení a vytvořili tedy sdružení bez právní subjektivity, které nikde nemuseli ohlásit. Ve smlouvě si sjednali, že veškeré příjmy a výdaje sdružení budou rozděleny rovným dílem a rozhodli se pro vedení daňové evidence. Tímto byl pověřen pan Jiří. Kromě příjmů za sdružení neměli společníci jiné příjmy. V případě, že by společníci měli příjmy i mimo sdružení, zahrnovali by je do svého základu daně. Jejich základ daně by byl tvořen příjmy za sdružení, které by byly rozděleny rovným dílem, a dále příjmy, které inkasovaly za činnost mimo sdružení. Peněžní deník je rozdělen do tří částí, a to na část sloužící k obecné identifikaci daného případu, část daňově účinnou a neúčinnou. Kromě peněžního deníku pan Jiří také vedl knihu pohledávek a závazků. Sdružení uzavřelo se společností smlouvu o dílo dle ObchZ. Společnost hradila za provedené dílo částku, kterou si společníci rozdělili rovným dílem. V roce 2012 činily příjmy sdružení 777 600 Kč. Jelikož materiál a potřebné prostředky poskytovala sdružení společnosti, tak výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů činila 126 456 Kč. Tab. č. 10: Výpočet daňové povinnosti společníků sdružení bez právní subjektivity

Pan Karel Příjmy § 7

Pan Jiří

388 800 Kč

388 800 Kč

63 228 Kč

63 228 Kč

311 040 Kč

311 040 Kč

Základ daně

77 760 Kč

77 760 Kč


11 400 Kč

8 040 Kč

Skutečné výdaje Paušální výdaje 80 %

40

Základ daně

66 360 Kč

69 720 Kč


66 300 Kč

69 700 Kč

9 945 Kč

10 455 Kč

24 840 Kč

24 840 Kč

0 Kč

0 Kč

Daň 15 % Sleva na poplatníka Daň po slevách Daňové zvýhodnění na vyživované dítě

26 808 Kč

-


0 Kč

0 Kč

Přeplatek

0 Kč

26 808 Kč


Poněvadž zdanění společníků sdružení je totožné s podnikáním fyzických osob, dochází zde tedy i ke shodnému zdanění a výpočtu pojistného na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění. Proto následně uvádím pro shrnutí pouze výpočet čistého příjmu. Tab. č. 11: Zjištění čistého příjmu společníků sdružení bez právní subjektivity

Příjem

Pan Karel

Pan Jiří

388 800 Kč

388 800 Kč

20 364 Kč

20 364 Kč

2 Kč

2 Kč

22 032 Kč

22 032 Kč

9 Kč

9 Kč

11 400 Kč

8 040 Kč

0 Kč

26 808 Kč

335 015 Kč

365 183 Kč

Záloha na zdravotní pojištění Přeplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění Záloha na sociální pojištění Přeplatek pojistného na sociální zabezpečení Životní pojištění Daňový bonus Čistý příjem (Zdroj: Vlastní zpracování)

3.2.

Převedení podnikání fyzických osob na v. o. s.

V. o. s. byla zvolena z důvodu, že se jedná o nejjednodušší formu právnické osoby v České republice. Společníci ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem, což při neúspěchu podnikání přenáší na jednotlivé společníky podstatné riziko. Není povinnost složení základního kapitálu. Pan Karel a pan Jiří tedy sepsali společenskou smlouvu, která nemusela být notářsky ověřená. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že k vedení společnosti jsou oprávnění oba. Postačilo pouze úřední ověření podpisů, za které společníci zaplatili 60 Kč. Živnostenská oprávnění již měli z předchozí činnosti, proto neměli starosti s vyřizováním. Návrh na

41

zápis do obchodního rejstříku byl podán u příslušného rejstříkového soudu, kde byl zaplacen poplatek ve výši 6 000 Kč. Společnost Zedníci, v. o. s. vznikla 1. 1. 2012 dnem zápisu do obchodního rejstříku. Náklady na založení v. o. s. Ověření podpisů

60 Kč

Prvozápis do obchodního rejstříku

6 000 Kč

Celkem

6 060 Kč

Ve společenské smlouvě bylo ujednáno, že účetnictví, které je ze zákona povinna v. o. s. vést, povede pan Jiří. Odměny za práci byly vyčísleny podle tržeb z poskytnutých služeb v oblasti zednictví. Tyto služby byly poskytovány na základě smlouvy o dílo podle ObchZ a společníci si příjem rozdělovali rovným dílem. V roce 2012 činil výsledek hospodaření společností 777 600 Kč. Tento výsledek hospodaření po úpravách byl rozdělen rovným dílem mezi společníky. V. o. s. nemá povinnost podávat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob, tudíž se podíl na zisku společníků objeví až v daňovém přiznání fyzických osob. U fyzických osob tvoří podíly na zisku příjem z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnost dle § 7 odst. 1, písm. d) ZDP. Podíl společníků tedy činil 388 800 Kč. Tab. č. 12: Výpočet daňové povinnosti společníků veřejné obchodní společnosti

Pan Karel

Pan Jiří

Podíl společníka

388 800 Kč

388 800 Kč

DZD § 7

388 800 Kč

388 800 Kč

11 400 Kč

8 040 Kč

Základ daně

377 400 Kč

380 760 Kč


377 400 Kč

380 700 Kč

Daň 15 %

56 610 Kč

57 105 Kč


24 840 Kč

24 840 Kč

Daň po slevách

31 770 Kč

32 265 Kč


Daňové zvýhodnění na vyživované dítě Výsledná daňová povinnost Příjem společníka po zdanění

-

26 808 Kč

31 770 Kč

5 457 Kč

357 030 Kč

383 343 Kč


42

Vypočtenou daňovou povinnost je povinen společník uhradit v den podání daňového přiznání buď osobně na pokladně, nebo převodem na příslušný účet finančního úřadu. Společníci si hradili pravidelně každý měsíc zálohy na zdravotní pojištění částku 1 697 Kč a na sociální pojištění 1 836 Kč. Výpočet pojistného na sociální zabezpečení za rok 2012 Pan Karel

Pan Jiří

Základ daně

357 030 Kč

383 343 Kč


178 515 Kč

191 572 Kč

75 420 Kč

75 420 Kč

29,2 %

29,2 %

Výše pojistného na sociální zabezpečení

52 127 Kč

55 940 Kč


22 032 Kč

22 032 Kč

Výše pojistného

30 095 Kč

33 908 Kč

Pan Karel

Pan Jiří

Základ daně

357 030 Kč

383 343 Kč


178 515 Kč

191 572 Kč


150 828 Kč

158 828 Kč

13,5 %

13,5 %

Výše pojistného na veřejné zdravotní pojištění

24 100 Kč

23 825 Kč


22 032 Kč

22 032 Kč

2 068 Kč

1 793 Kč

Minimální vyměřovací základ 2012 Sazba pojistného na sociální zabezpečení

Výpočet pojistného na veřejné zdravotní pojištění

Sazba pojistného na veřejné zdravotní pojištění

Výše pojistného

Tab. č. 13: Zjištění čistého příjmu společníků veřejné obchodní společnosti

Pan Karel

Pan Jiří

357 030 Kč

383 343 Kč

20 364 Kč

20 364 Kč

2 068 Kč

1793 Kč


22 032 Kč

22 032 Kč

Přeplatek pojistného na sociální zabezpečení

30 095 Kč

33 908 Kč

Příjem Záloha na zdravotní pojištění Doplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění

43


11 400 Kč

8 040 Kč


31 770 Kč

5 457 Kč

255 301 Kč

291 749 Kč

Čistý příjem (Zdroj: Vlastní zpracování)

Z výše uvedených výpočtům můžeme konstatovat, že čistý příjem společníků dohromady činí 547 050 Kč.

3.3.

Převedení podnikání fyzických osob na s. r. o.

S. r. o. je nejčastější formou podnikání na území ČR. Tato forma je výhodná především proto, že zde již neexistuje ručení celým svým majetkem. Ručení společníků s. r. o. je pouze do výše jejich nesplacených vkladů. S. r. o. také působí mnohem věrohodněji v obchodním styku. Naopak, co se týká založení společnosti, nestačí pouze ohlášení, a je ze zákona stanovena povinnost složení základního kapitálu ve výši minimálně 200 000 Kč. Pan Karel a Jiří nejdříve sepsali společenskou smlouvu formou notářského zápisu. Poněvadž výše jejich základního kapitálu činila 200 000 Kč, zaplatili notáři poplatek ve výši 3 200 Kč bez DPH. Základní kapitál byl financován 50 000 K vkladem pana Karla, 50 000 Kč vkladem pana Jiřího, 100 000 Kč bankovním úvěrem od Komerční banky. Ve smlouvě si stanovili povinné náležitosti podle § 110 ObchZ. Statutárním orgánem (jednatelem) společnosti budou oba společníci. Jako fyzické osoby museli vykonávat svoji činnost na základě živnostenského oprávnění, tyto dokumenty již nemuseli vyřizovat. Dále si založili u Komerční banky podnikatelský Profi účet, na který složili základní kapitál. Dalším krokem ke vzniku společnosti bylo podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku, který byl podán u Rejstříkového soudu v Brně. Podpisy na tomto dokumentu byly úředně ověřeny. Poplatek za ověření podpisů činil 60 Kč a za prvozápis do obchodního rejstříku 6 000 Kč. Společnosti Zedníci s. r. o. byla zapsána do obchodního rejstříku ke dni 1. 1. 2012.

44

Náklady na založení s. r. o. Základní kapitál

200 000 Kč

Sepsání společenské smlouvy u notáře

3 840 Kč

Ověření podpisů

60 Kč


6 000 Kč 209 900 Kč

Celkem

Do 30 dnů od vzniku měla společnost Zedníci s. r. o. povinnost podat přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně. Tato povinnost byla splněna formulářem Přihláška k registraci. Jelikož jednatelé společnosti vykonávají činnost na základě § 6 ZDP, bylo nutné přihlásit tyto zaměstnance k sociálnímu pojištění na České správě sociálního zabezpečení. U OSSZ byla zaregistrována také samotná společnost. Zaměstnavatel byl také povinen zaregistrovat se na zdravotní pojišťovně zaměstnanců. S. r. o. je podle ZoÚ povinna vést účetnictví, kterým byl pověřen pan Jiří. Další nevýhodou u společnosti je zdanění podílů za zisku. Tyto podíly totiž podléhají dvojímu zdanění. Nejdříve jsou zdaněny daní z příjmů právnických osob a následně při samotném vyplacení podílu na zisku srážkovou daní dle § 36 ZDP. Jednatelé dostávají za svoji činnost minimální mzdu ve výši 8 000 Kč hrubého. Z této mzdy srážela společnost zálohy na daň, zdravotní a sociální pojistné. Jelikož společníci podepsali prohlášení k dani, mohli si uplatnit slevy na dani a daňové zvýhodnění. Tab. č. 14: Výpočet čisté měsíční mzdy jednatele

Sazba Hrubá mzda

-

Pan Karel

Pan Jiří

8 000 Kč

8 000 Kč

Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem

4,5 %

360 Kč

360 Kč

Sociální pojištění hrazené zaměstnancem

6,5 %

520 Kč

520 Kč

Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem

9,0 %

720 Kč

720 Kč

Sociální pojištěné hrazené zaměstnavatelem

25,0 %

2 000 Kč

2 000 Kč

-

10 720 Kč

10 720 Kč

15,0 %

1 608 Kč

1 608 Kč


-

2 070 Kč

2 070 Kč

Záloha na daň po slevách

-

0 Kč

0 Kč

Daňové zvýhodnění

-

0 Kč

2 234 Kč

Superhrubá mzda Záloha na daň z příjmů

45

Daňový bonus

-

0 Kč

2 234 Kč

Srážky z hrubé mzdy celkem

-

880 Kč

880 Kč

Mzda k výplatě

-

7 120 Kč

9 354 Kč

Mzdové náklady společnosti

-

10 720 Kč

10 720 Kč


Společnost Zedníci s. r. o. vyčíslila na konci roku výsledek hospodaření, který bylo nutné pro daňové účely upravit o položky §§ 23, 24 a 25 ZDP, tedy o hodnotu darů a rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy majetku. Dále hodnotu základu daně snížíme o hodnotu darů dle § 20 odst. 8 ZDP. Po těchto úpravách dosáhla společnost základu daně ve výši 777 600 Kč Výpočet daně z příjmů právnických osob: Základ daně

777 600 Kč

Základ daně po zaokrouhlení dle § 21 odst. 1 ZDP

777 000 Kč

Sazba daně dle § 21 odst. 1 ZDP

19 %

Daňová povinnost

147 630 Kč

Zisk po zdanění

629 970 Kč

Podle § 124 ObchZ má s. r. o. povinnost vytvořit zákonný rezervní fond ve výši 10 % z čistého zisku, avšak ne více než 5 % hodnoty základního kapitálu. Tento rezervní fond by mohla společnost využít k úhradě případné ztráty v následujících letech. Zůstatek zisku byl vyplacen společníkům rovným dílem. Vyplácené podíly na zisku podléhají srážkové dani ve výši 15 % dle § 36 ZDP. Rozdělení zisku: Zisk po zdanění

629 970 Kč

Příděl do zákonného rezervního fondu 10 % Podíl na zisku (2 společníci)

62 997 Kč 566 973 Kč

Výpočet čistého podílu na zisku společníka: Podíl na zisku

283 487 Kč

Srážková daň 15 %

42 523 Kč

Čistý podíl na zisku

240 964 Kč

46

Výše uvedené podíly na zisku jsou příjmy z kapitálového majetku, ale jak vyplývá z ustanovení § 8 ZDP jsou přesunuty do § 36 zákona – tedy jsou zdaněny srážkovou daní. V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob se nezahrnují do základu daně z kapitálového majetku. Vypořádání srážkové daně má na starosti obchodní společnost, kdy sražení daně provádí při výplatě podílů na zisku a následně je povinna odvést sraženou daň finančnímu úřadu do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém měla být srážka provedena. Mzda jednatelů se uvádí v § 6 ZDP, jelikož se jedná o příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků. Tento příjem se zvyšuje o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění. Tab. č. 15: Výpočet daňové povinnosti jednatele

Pan Karel

Pan Jiří

DZD § 6

128 640 Kč

128 640 Kč

Základ daně

128 640 Kč

128 640 Kč

11 400 Kč

8 040 Kč

Základ daně

117 240 Kč

120 600 Kč


117 200 Kč

120 600 Kč


Daň 15 %

17 580 Kč

18 090 Kč


24 840 Kč

24 840 Kč


0 Kč

0 Kč

Na zálohách zaplaceno

0 Kč

0 Kč

(Zdroj: Vlastní zpracování) Tab. č. 16: Zjištění čistého příjmu jednatele společnosti s ručením omezeným

Pan Karel Příjem

Pan Jiří

326 404 Kč

353 212 Kč

Záloha na zdravotní pojištění

12 960 Kč

12 960 Kč


30 240 Kč

30 240 Kč


11 400 Kč

8 040 Kč

271 804 Kč

301 972 Kč

Čistý příjem (Zdroj: Vlastní zpracování)

47

Při aplikaci společnosti s ručením omezeným je možné konstatovat první změny. Hlavní změnou je mzda jednatele a zdanění daní z příjmů právnických osob. Velkou nevýhodou této formy podnikání je dvojí zdanění, které se projevilo právě na výši vyplácených podílů na zisku společníkům. Ten se snížil o zaplacenou daň z příjmů právnických osob.

3.4.

Výběr nejhodnější varianty převodu podnikání

V modelových příkladech bylo vypočítáno zdanění jednotlivých forem podnikání, ať už se jednalo o podnikání fyzických osob nebo bylo podnikání převedeno na právnickou osobu. Živnostníci pan Karel a Jiří podnikali jako OSVČ již dlouhou dobu, avšak rokem 2012 byl jejich příjem ohrožen. Společnost, která jim zajišťovala práci, se také změn v legislativě zalekla a možné pokuty se nelíbily ani jedné straně. Z tohoto důvodu se živnostníci dohodli na další spolupráci prostřednictvím bezpečnější formy podnikání. Byla provedena podrobná analýza zdanění podnikatelů v jejich současné situaci, kdy vykonávají nelegální činnost – švarcsystém. Tato forma je velice výhodná jak pro zaměstnavatele, tak i pro živnostníky. Pro živnostníky však vyžadovala tato činnost zpracování faktur a podání daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob a také podání Přehledu o výši příjmů na příslušnou zdravotní pojišťovnu a příslušnou OSSZ. Mimo tyto úřední povinnosti si živnostníci platili minimální povinné zálohy na zdravotní pojištění a sociální pojištění. Zálohy na zdravotní pojištění OSVČ vybírají zdravotní pojišťovny a tyto platby se následně využívají na úhradu nákladů zdravotní péče. Jedná se o lékařské úkony, léky a zdravotnický materiál. Minimální výše zálohy v roce 2012 činila 1 697 Kč, pro rok 2013 se tato částka zvyšuje na 1 748 Kč. Sociální pojištění je složeno z pojistného na důchodové zabezpečení, příspěvku na politiku nezaměstnanosti a nemocenského pojištění a je určeno k úhradě starobních a dalších důchodů, podpory v nezaměstnanosti, dávek nemocenského pojištění aj. Minimální výše zálohy v roce 2012 činila 1 836 Kč, pro rok 2013 se tato částka zvyšuje o 54 Kč, tedy na 1 890 Kč. Kromě výše uvedených záloh si živnostníci platili každý měsíc také životní pojištění. Životní pojištění má za účel chránit před následky neočekávaného úmrtí pojištění oso-

48

by. Toto pojištění bývá často spojeno se spořením. Jelikož je zednická činnost ve 2. rizikové skupině, životní pojištění pana Karla činilo 950 Kč a pan Jiřího 670 Kč. Z výpočtů uvedených v praktické části je možné vyčíst čistý roční příjem živnostníků dohromady, ale také možná rizika spojená s jednotlivými formami. Tab. č. 17: Dosažené čisté příjmy v jednotlivých formách podnikání

Forma podnikání

Čistý příjem

Fyzické osoby

700 198 Kč

Sdružení bez právní subjektivity

700 198 Kč


547 050 Kč


573 776 Kč


Z pohledu čistého příjmu se můžeme rozhodovat mezi třemi formami podnikání, jelikož čistý příjem podléhá stejnému zdanění a stejným položkám, které musí fyzické osoby hradit. Příjem společnosti s ručením omezeným je oproti veřejné obchodní společnosti vyšší a to z důvodu, že společníci pobírali kromě podílu na zisku minimální mzdu ve výši 8 000 Kč. Pro lepší představu je uveden čistý příjem obou společníků v následujícím grafu.

Čisté příjmy společníků v jednotlivých formách podnikání (v Kč) 400 000 350 000

365 183 335 015

365 183 335 015 291 749

300 000

255 301

301 972 271 804

250 000 Pan Karel

200 000

Pan Jiří

150 000 100 000 50 000 0 OSVČ

Sdružení

v. o. s.

s. r. o.

Graf č. 3: Dosažené čisté příjmy v jednotlivých formách podnikání (Zdroj: Vlastní zpracování)

49

Příjem pana Jiřího bude vždy vyšší. Tento výsledek je z důvodu, že pan Jiří má dvě děti a může si na ně uplatnit daňové zvýhodnění. Každý poplatník si může uplatnit slevy na dani podle § 35ba ZDP, které snižují vypočítanou daňovou povinnost. Živnostníci z těchto slev mají nárok pouze na slevu na poplatníka, která v ročním úhrnu pro rok 2012 činí 24 840 Kč. Slevy na dani lze odečíst pouze do výše vypočtené daně. Podle § 35c poplatník, který vyživuje dítě žijící s ním ve společné domácnosti, má nárok na uplatnění daňového zvýhodnění v ročním úhrnu pro rok 2012 a to 13 404 Kč na jedno dítě. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než daň, vzniklý rozdíl nazýváme daňovým bonusem, který na základě žádosti vrací finanční úřady do 30 dnů. Daňový bonus může však činit maximálně 52 200 Kč. Dalším kriteriem pro rozhodování, na kterou formu podnikání přejít, byly vynaložené výdaje na založení. Tab. č. 18: Přehled vynaložených výdajů při založení

Základní kapitál

Sdružení bez právní subjektivity 0 Kč

Veřejná obchodní společnost 0 Kč

Společnost s ručením omezeným 200 000 Kč

Ověření podpisů

0 Kč

60 Kč

60 Kč

Notářský zápis

0 Kč

0 Kč

3 840 Kč


0 Kč

6 000 Kč

6 000 Kč

Celkové výdaje

0 Kč

6 060 Kč

209 900 Kč


Z výše uvedené tabulky lze konstatovat, že s. r. o. je formou finančně i časově náročnou. Nejvýhodnější formou, co se týká nákladů na založení, je sdružení bez právní subjektivity, které se nikde nezapisuje, tedy není nutný zápis do obchodního rejstříku. Jako poslední kriterium můžeme považovat ručení společníků. Z pohledu ručení je však nejbezpečnější formou s. r. o., kde po splacení vkladů společníci za své závazky neručí. Ve veřejné obchodní společnosti společníci ručí celým svým majetkem společně a nerozdílně. To stejné platí i v případě sdružení bez právní subjektivity, kde navíc ještě každý společník vystupuje pod vlastním jménem.

50

Podnikání fyzických osob patří mezi nejvýhodnější formy podnikání, avšak živnostníkům a firmám hrozí sankce od finančních úřadů, a také od Státního úřadu inspekce práce. Možným postihem pro fyzické osoby za výkon nelegální práce je pokuta až do výše 100 000 Kč definovaná jako přestupek dle § 139 odst. 3, písm. c) zákona o zaměstnanosti a pro právnické osoby až do výše 10 000 000 Kč dle § 140 odst. 4, nejméně však 250 000 Kč. Pokud by se chtěla společnost, která živnostníky najímá, vyhnout těmto sankcím, bylo by pro ni nejvýhodnější živnostníky přijmout do pracovního poměru nebo s nimi uzavřít smlouvu o dílo, popřípadě s nimi spolupráci ukončit. Z pozice živnostníků by bylo případným opatřením proti švarcsystému začít spolupracovat i s jinými podniky či poskytovat své služby dalším občanům. Možnou formou je i v. o. s., nicméně pro založení by bylo nutné vynaložit určitý čas a také 6 060 Kč na prvozápis do obchodního rejstříku a ověření podpisů. Za nejvýhodnější formu podnikání tedy z pohledu zdanění daní z příjmů je určitě sdružení bez právní subjektivity. Sdružení je považováno za jednu z nejhorších variant podnikání, avšak i v dnešní době jsou zakládána sdružení nová. Založení nebylo časově ani finančně náročné, a jak můžeme vidět ve výše uvedené tabulce, tak daňové zatížení společníků sdružení bez právní subjektivity zůstalo stejné jako u fyzických osob. Avšak opět se jedná o podnikající fyzické osoby, které spolu pouze uzavřely smlouvu o sdružení. Z právního hlediska je nutné upravit veškeré smlouvy se společností tak, aby inspektoři nemohli v žádném případě činnost podnikatelů zpochybňovat a považovat za možný švarcsystém. Sdružení musí fakturovat společnosti částku za provedený výkon a z této částky si poté účastníci sdružení budou vyplácet podíly na zisku. Nelze vykonávat činnost po určitou dobu a za tuto odpracovanou dobu si fakturovat hodinovou odměnu. Sdružení by však stále bylo bez právní subjektivity, tedy bez způsobilosti být subjektem, který bude vystupovat sám za sebe. Jménem sdružení musí vystupovat jeho jednotliví účastníci.

51

ZÁVĚR Cílem bakalářské práce byl výběr nejvhodnějšího řešení převodu podnikání více fyzických osob OSVČ, které by nebylo v rozporu s českou legislativou. Teoretická část práce se zabývala zdaněním příjmů fyzických i právnických osob, ale také samotným švarcsystémem. Možné postihy za výkon nelegální činnosti byly stěžejní v rozhodnutí fyzických osob změnit svoji činnost. Dále byly rozebrány jednotlivé možnosti převodu fyzických osob. Byly by samozřejmě možné i komanditní a akciová společnost, avšak v práci jsem využila nejjednodušší formu veřejnou obchodní společnost a nejvíce oblíbenou v České republice s. r. o. Živnostníkům se jednalo především o to, aby převod na jiný druh podnikání nebyl časově ani finančně náročný. Analýza současného stavu se zabývala samotným zdaněním příjmů živnostníků – tedy současné činnosti v případě, že se jedná o výkon činnosti na švarcsystém. Byly zde také zohledněny možné postihy, které od roku 2012 za prokázanou nelegální činnost uděluje Státní úřad inspekce práce a finanční úřady. V mnoha případech je však prokázání švarcsystému těžké, proto dochází k soudním řízením. V části vlastní návrhy řešení bylo provedeno převedení na sdružení bez právní subjektivity, které je velice zvláštní formou podnikání. Živnostníci spolu pouze uzavřeli smlouvu o sdružení, avšak za toto sdružení mohl vystupovat vždy výhradně jeden ze společníků vlastním jménem. Příjmy sdružení se rozdělovaly mezi společníky rovným dílem a ve výsledku bylo dosaženo zcela shodných výsledků, tak jako u podnikání OSVČ. Z možných právnických osob byla zvolena veřejnou obchodní společnost, protože jak je zajisté známo, tato forma nevyžaduje tvorbu základního kapitálu, což bylo pro živnostníky důležité. Jedinou nevýhodou, kterou v. o. s. má, je ručení celým svým osobním majetkem. Společnost jako právnická osoba nepodává přiznání k dani z příjmu právnických osob, a tak byl výsledek hospodaření po úpravách podle §§ 23 až 25 ZDP rozdělen mezi oba společníky. Ti podíl na zisku zahrnuli ve svém přiznání k dani z příjmů fyzických osob do příjmů z podnikání podle § 7 ZDP a zdanili jej 15 % daní z příjmů. Další formou právnické osoby byla zvolena s. r. o., ovšem vyžaduje základní kapitál ve výši 200 000 Kč. V tomto případě živnostníkům pomohl přijatý úvěr. Při založení spo-

52

lečnosti bylo nutné vynaložit vyšší výdaje oproti předcházejícím formám podnikání. Společníci si ve společenské smlouvě ujednali, že budou vykonávat oba činnost jednatele, za kterou jim náleží minimální mzda ve výši 8 000 Kč. Výsledek hospodaření s. r. o. podléhá zdanění daní z příjmů právnických osob a následně bylo ze zisku po zdanění odvedeno 10 % do zákonného rezervního fondu a zbytek byl rozdělen rovným dílem mezi společníky. Tento příjem podle § 8 ZDP podléhá srážkové dani ve výši 15 % a do přiznání fyzických osob se již nezahrnuje. Po všech provedených výpočtech bylo za nejvýhodnější formu podnikání považováno sdružení bez právní subjektivity. Čistý příjem společníků se v porovnání s OSVČ nezměnil, pouze byly upraveny majetkové vztahy. Založení právnické osoby by bylo pro živnostníky časově i finančně náročné. Tyto výpočty a návrhy řešení daného problému mohou být pro živnostníky možností, jak se vyhnout švarcsystému. Avšak s omezováním švarcsystému dnes kdekdo nesouhlasí – ať jsou to zaměstnavatelé či podnikatelé. Skutečností je, že švarcsystém se však vyplatí oběma stranám. Příznivci švarcsystému argumentují tím, že zaměstnanecký poměr by se jim, co se týká zdanění, nevyplatil a spousta lidí by začala pracovat načerno. Zaměstnavatelé ušetří náklady a živnostníci na daních. Odpůrci se zase opírají o poměr odvodů zaměstnanců a živnostníků. Zaměstnancům se nelíbí, že platí vysoké daně, avšak nevidí, že veškeré administrativní povinnosti za ně plní zaměstnavatel. Závěrem by bylo vhodné dodat, že problematika švarcsystému se řeší již dlouhou dobu. Jednu chvíli ji vláda podporuje a chce zlepšit zaměstnanost v situacích, kdy je ekonomika v problémech, s nástupem nové vlády však dochází k potírání. Kdo ví, co nás čeká za pár let. Třeba bude švarcsystém legální a tento problém nebudou muset živnostníci vůbec řešit. Nebudou muset obcházet nelegální činnost a snažit se vyhnout vysokým pokutám.

53

POUŽITÁ LITERATURA BOHUTÍNSKÁ, J. V jakých případech můžete podnikat bez živnostenského oprávnění. Podnikatel.cz [online]. Vydáno: 20. 5. 2010, 0:00 [cit. 2013-01-18]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/ clanky/muzete-podnikat-bez-zivnostenskeho-opravneni/ BRYCHTA, I. a kol. Daň z příjmů 2012: Výklad je zpracován k právnímu stavu ke dni 1. 1. 2012. 9. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, 636 s. ISBN 978-80-7357-738-0. DĚRGEL, M. Specifika sdružení bez právní subjektivity. Daňaři online [online]. Vydáno: 10. 9. 2009 [cit. 2013-01-18]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/ dokument/doc-d6509v8715-specifika-sdruzeni-bez-pravni-subjektivity DOLEŽÁLEK, V. Jak poznat Švarcsystém. FinExpert.cz [online]. Vydáno: 9. 5. 2008 [cit. 2013-03-13]. Dostupný z: http://finexpert.e15.cz/jak-poznat-svarcsystem DUŠEK, J. Daně z příjmů 2012: přehledy, daňové a účetní tabulky. 7. vyd. Praha: GRADA, 2012, 216 s. ISBN 978-80-247-4274-8. DVOŘÁK, T. Osobní obchodní společnosti ve světle rekodifikace českého obchodního práva. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, 533 s. ISBN 978-80-7357-755-1. HOCHMANN, V. Sdružení bez právní subjektivity 2010-2011. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, 264 s. ISBN 978-80-7357-547-2. HOVORKA, M. Švarcsystém za 1. pololetí: Pokuty za desítky milionů korun a vyšší počet udání. Ohrožený podnikatel [online]. Vydáno: 16. 7. 2012 0:00 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://ohrozeny.podnikatel.cz/clanky/svarcsystem-za-prvni-pololeti-pokutycelkove-za-desitky-milionu-korun/ MACHÁČEK, I. Fyzické osoby a daň z příjmů 2012. 3. rozš. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, 299 s. ISBN 978-80-7357-711-7. MORÁVEK, D. Jaké slevy na dani lze uplatnit za rok 2012 a co se mění pro rok 2013. Ohrožený podnikatel.cz [online]. Vydáno: 15. 1. 2013 [cit. 2013-01-17]. Dostupné z: http://ohrozeny.podnikatel.cz/clanky/jake-slevy-na-dani-lze-uplatnit-za-rok-2012-a-cose-meni-pro-rok-2013/

54

MORÁVEK, D. Sedm znaků, které prokazují švarcsystém. Podnikatel.cz [online]. Vydáno: 6. 4. 2012 0:00 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/7znaku-ktere-prokazuji-svarcsystem/ Pokyn č. D-285 k aplikaci § 6 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů a vymezení tzv. závislé činnosti POLÁK, M. a M. BARANYKOVÁ. Daň z příjmů fyzických osob: dle legislativy platné k 30. 8. 2012. 5. přepr. vyd. Brno: CERM, 2012, 116 s. ISBN 978-80-214-4598-7. SRPOVÁ, Jitka et al. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha: GRADA, 2010, 427 s. ISBN 978-80-247-3339-5. STRNADOVÁ, B. Miroslav Švarc, bývalý podnikatel, nyní důchodce: Podnikatelům by v dnešní době můj systém hodně pomohl. Hospodářské noviny. 2012. č. 194, s. 22. ISSN 0862-9587. SVIRÁK, P. Daň z příjmů právnických osob (přednáška). Brno: VUT v Brně, Fakulta podnikatelská, 23. 2. 2012. VANČUROVÁ, A. a L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012. 11. vyd. Praha: 1. VOX, 2012, 368 s. ISBN 978-80-87480-05-2. VODNÁ, L. HK ČR uspořádala seminář k problematice zastřeného pracovního poměru – švarcsystému. Hospodářská komora České republiky [online]. 16. 5. 2012 [cit. 201303-14]. Dostupný z: http://www.komora.cz/zpravodajstvi-a-media/aktuality-4/pruzku my-vystavy-souteze-konference/hk-cr-usporadala-seminar-k-problematice-zastrenehopracovniho-pomeru-svarcsystemu.aspx VYCHOPEŇ, J. Společnost s ručením omezeným z účetního a daňového pohledu. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, 230 s. ISBN 978-80-7357-699-8. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

55

Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

56

SEZNAM TABULEK Tab. č. 1: Přehled inkasa uvedených daní ČR v roce 2011 Tab. č. 2: Vývoj paušálních výdajů fyzických osob v % Tab. č. 3: Dílčí základy daně z příjmů fyzických osob Tab. č. 4: Roční slevy na dani Tab. č. 5: Sazby pojistného sociálního pojištění Tab. č. 6: Výpočet daně z příjmů právnických osob Tab. č. 7: Výše a splatnost záloh na daň z příjmů právnických osob Tab. č. 8: Výpočet daně z příjmů OSVČ za rok 2012 Tab. č. 9: Zjištění čistého příjmu živnostníků Tab. č. 10: Výpočet daňové povinnosti společníků sdružení bez právní subjektivity Tab. č. 11: Zjištění čistého příjmu společníků sdružení bez právní subjektivity Tab. č. 12: Výpočet daňové povinnosti společníků veřejné obchodní společnosti Tab. č. 13: Zjištění čistého příjmu společníků veřejné obchodní společnosti Tab. č. 14: Výpočet čisté měsíční mzdy jednatele Tab. č. 15: Výpočet daňové povinnosti jednatele Tab. č. 16: Zjištění čistého příjmu jednatele společnosti s ručením omezeným Tab. č. 17: Dosažené čisté příjmy v jednotlivých formách podnikání Tab. č. 18: Přehled vynaložených výdajů při založení

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1: Přímé daně v České republice Obr. č. 2: Nepřímé daně v České republice

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Vývoj minimální mzdy v jednotlivých letech v České republice Graf č. 2: Vývoj sazby daně z příjmů právnických osob v jednotlivých letech Graf č. 3: Dosažené čisté příjmy v jednotlivých formách podnikání

57

SEZNAM ZKRATEK DIČ

Daňové identifikační číslo

DPH

Daň z přidané hodnoty

DŘ

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád

DZ

Dílčí ztráta

DZD

Dílčí základ daně

k. s.

Komanditní společnost

MSPV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

ObchZ

Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník

OM

Obchodní majetek

OPD

Osoba povinná k dani

OSSZ

Okresní správa sociálního zabezpečení

OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná

s. r. o.


v. o. s.


ZDP

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

ZDPH

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

ZoÚ

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

ZoŽP

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

ZP

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

ZTP/P

Zvlášť těžce postižený s průvodcem

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2012 – pan Jiří Příloha č. 2: Přehled o příjmech a výdajích pro OSSZ za rok 2012 – pan Jiří Příloha č. 3: Přehled o příjmech a výdajích pro ZP MV ČR za rok 2012 – pan Jiří

58

Příloha č. 1: Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2012 – pan Jiří

Příloha č. 2: Přehled o příjmech a výdajích pro OSSZ za rok 2012 – pan Jiří

Příloha č. 3: Přehled o příjmech a výdajích pro ZP MV ČR za rok 2012 – pan Jiří

ANALÝZA SPOLEČNÉHO PODNIKÁNÍ VÍCE FYZICKÝCH OSOB

Recommend Documents