Analýza hospodárnosti výběrových řízení u zakázek malého rozsahu podle pravidel OP VK

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta ______________________________________________________________

Analýza hospodárnosti výběrových řízení u zakázek malého rozsahu podle pravidel OP VK Diplomová práce

Vedoucí práce: JUDr. Michaela Poremská, Ph.D. Praha 2011

Jméno a příjmení autora: Bc. Hana Kubičková

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí mé diplomové práce paní JUDr. Michaele Poremské, Ph.D. za připomínky a cenné rady, které mi poskytla.

Prohlašuji, že jsem tuto práci „Analýza hospodárnosti výběrových řízení u zakázek malého rozsahu podle pravidel OP VK“ vyřešila samostatně s použitím literatury a odborných zdrojů, které uvádím v použité literatuře.

V Brně dne 21. května 2011

Abstract Kubičková H. Analysis of cost of tenders for contracts with small-scale rule-based operational EC OP. Thesis. Praha, 2011. The subject of this thesis is to analyze the economy tenders for of public contracts of small scale are realized in accordance with the rules of the Operational Programme Education for Competitiveness. The content of the first part is a description of the basic terms and theoretical foundations. The second part focuses on the practical analysis of the costs and benefits of implementing the rules of EC OP for public contracts of small scale and their comparison. Keywords Public contract of small scale, the Operational Programme Education for Comperatitiveness

Abstrakt Kubičková H. Analýza hospodárnosti výběrových řízení u zakázek malého rozsahu podle pravidel OP VK. Diplomová práce. Praha, 2011. Předmětem této práce je analýza hospodárnosti výběrových řízení u veřejných zakázek malého rozsahu, které jsou realizovány podle pravidel Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost. Obsahem první části je popis základních pojmů a teoretických východisek. Druhá část je zaměřena na praktickou analýzu nákladů a přínosů plynoucích z realizace VZMR podle pravidel OP VK a jejich komparaci. Klíčová slova

Veřejná zakázka malého rozsahu, Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Obsah 1

Úvod a cíl práce.............................................................................................................................. 8

2

Metodika práce ............................................................................................................................. 11

3

Veřejné zakázky ............................................................................................................................ 12 3.1

3.1.1

Veřejná zakázka (VZ).................................................................................................. 13

3.1.2

Základní zásady při realizace VZ............................................................................... 14

3.1.3

Členění VZ podle předpokládané hodnoty ............................................................. 15

3.1.4

Zadávací řízení ............................................................................................................. 18

3.2

Veřejné zakázky malého rozsahu....................................................................................... 20

3.2.1

Veřejné zakázky malého rozsahu a jejich přezkum ................................................ 22

3.2.2

Legislativa EU ve vztahu k VZMR........................................................................... 23

3.2.3

Limity pro veřejnou zakázku ve vybraných zemích EU ........................................ 25

3.3

4

Vymezení důležitých pojmů a souvislostí......................................................................... 13

Veřejné zakázky podle pravidel Národního orgánu pro koordinaci ........................... 28

3.3.1

Národní orgán pro koordinaci................................................................................... 28

3.3.2

Obecné postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU ....... 28

3.3.3

Stanovení předmětu zakázky...................................................................................... 30

3.3.4

Realizace veřejné zakázky........................................................................................... 31

3.3.5

Sankce za porušení pravidel ....................................................................................... 31

Operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost ........................................................ 34 4.1

Vybrané pojmy ..................................................................................................................... 35

4.2

Veřejné zakázky podle pravidel OP VK........................................................................... 37

4.2.1

Postup realizace zakázky podle pravidel OP VK.................................................... 38

5

4.2.2

Výjimky v postupech při výběru dodavatele............................................................45

4.2.3

Sankce za porušení pravidel .......................................................................................47

Náklady na VZMR realizované podle pravidel OP VK .........................................................48 5.1

Druhy nákladů ......................................................................................................................48

5.2

Náklady na administraci VZMR na straně příjemce .......................................................51

5.2.1

Plánování zakázky........................................................................................................53

5.2.2

Příprava VZ a její schválení........................................................................................53

5.2.3

Zveřejnění výzvy a oslovení dodavatelů...................................................................54

5.2.4

Poskytování dodatečných informací .........................................................................54

5.2.5

Přijímání nabídek .........................................................................................................55

5.2.6

Otevírání obálek s nabídkami a jejich vyhodnocení ...............................................56

5.2.7

Oznámení o výběru nabídky ......................................................................................56

5.2.8

Výzva k uzavření smlouvy a její samotné uzavření.................................................56

5.2.9

Dodání předmětu VZ a jeho zaplacení.....................................................................57

5.2.10

Předložení dokladů k administrativní kontrole .......................................................57

5.2.11

Archivace a následná skartace dokumentace ...........................................................58

5.2.12

Souhrnné náklady na tisk............................................................................................59

5.2.13

Souhrnné náklady za poštovné ..................................................................................62

5.2.14

Náklady celkem............................................................................................................62

5.3

6

Náklady Řídícího orgánu.....................................................................................................64

5.3.1

Náklady na tvorbu metodiky, vzorových dokumentů a formulářů ......................64

5.3.2

Náklady na školení.......................................................................................................65

5.3.3

Náklady na a kontrolu VZMR ...................................................................................67

Velikosti úspor z titulu realizace VZMR...................................................................................71

7

Komparace nákladů a výnosů z titulu realizace výběrového řízení. ..................................... 72 7.1

Stanovení optimálního horního finančního limitu pro VZMR..................................... 72

7.2

Stanovení optimálních finančních limitů pro jednotlivé kategorie VZMR ................. 73

8

Diskuse a závěr ............................................................................................................................. 78

9

Použité zdroje ............................................................................................................................... 82

10

Seznam použitých tabulek, grafů a schémat......................................................................... 84

8

1 Úvod a cíl práce Za veřejnou zakázku malého rozsahu na dodávky a služby lze označit koupi kancelářských potřeb v hodnotě několika desítek korun stejně jako nákup vybavení za 1,8 mil Kč pro potřeby zadavatele. Je zřejmé, že postup výběru dodavatele by měl být v případě těchto statků diametrálně odlišný. Způsob, jakým však veřejný zadavatel nakoupí požadované zboží či služby ZVZ neřeší, přestože hodnota jednotlivých zakázek i celkový jejich objem není v žádném případě zanedbatelný. Zadavatel se tak může v současnosti přímo nechat dodat zboží či služby bez jakéhokoli prvku soutěže či transparentnosti a nemá povinnost zveřejňovat žádné informace o tom, kdo a proč VZ získal. Výsledky a ceny takových zakázek tedy nelze zpětně dohledat, stejně tak nejsou vedeny jejich statistiky. Tímto způsobem postupu může být porušena zásada „3E“ a §6 ZVZ, ale v praxi nefunguje kontrolní mechanismus, který by dodržování hlídal. Pro změnu současné situace volají nejen odborníci a organizace jako Transparency International - Česká republika. Jedním z možných řešení zvýšení transparentnosti hospodárnosti VZMR je snížení jejich limitů, přičemž byl vytvořen návrh novely ZVZ, který navrhuje snížení limitů na 1 mil. Kč bez ohledu na předmět zakázky. Dalším přínosem novely je zvýšení transparentnosti zadávacích řízení, a tedy omezení možnosti korupce, zjednodušení některých postupů zadavatele a jiné pozitivní úpravy, na jejichž konkrétním znění se ještě pracuje. Výběrové řízení je snahou o napodobení hospodářské soutěže a jako takové se do něj tedy musí uměle zanést prvky tržního mechanismu, tedy poptávka, nabídka a cena. Trh prostřednictvím ceny plní dvě funkce - reguluje množství statků a služeb a vytěsňuje neefektivní výrobu. Převedeno na veřejný sektor - chrání veřejné rozpočty před plýtváním, tj. zabezpečuje hospodárné, účelné a efektivní vynakládání veřejných prostředků a jednak chrání nerušený průběh hospodářské soutěže, neboť fungující hospodářská soutěž je rozhodujícím faktorem hospodářské politiky Evropských společenství a jejich členských států.1 Na vnitrostátní úrovni všechny členské státy Evropské unie stanovily pro hospodářskou soutěž přísná pravidla. Pro přistupující země je zavedení funkčního systému pravidel hospodářské soutěže hlavním předpokladem členství v Evropské unii, protože hospodářská soutěž může dlouhodobě existovat jen tam, kde má právní ochranu. Bez odpovídajícího právního rámce získávají podniky monopolní postavení, jehož důsledkem je v konečném důsledku pokles kvality statků a nakonec i růst jejich cen. 1

Česká komora architektů [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor veřejného investování, leden 2009 [cit. 2011-02-16]. Důvodová zpráva. Dostupné z WWW: <www.cka.cc/prilohy/vz-duvodova-zprava>

9

Pro současnou situaci na trhu veřejných zakázek v ČR je charakteristická nízká transparentnost, vysoký podíl korupce a z ní plynoucí nedůvěra v tento institut. Dalším znakem je nízká míra konkurence, která je zapříčiněna nízkým počtem podaných nabídek do soutěží o veřejné zakázky - jedna pětina zadávacích řízení je realizována pouze na základě nabídky jednoho dodavatele, a tedy nelze dosáhnout úspor z efektu konkurence (s růstem počtu podaných nabídek klesá vysoutěžená cena VZ).2 Se vstupem České republiky, resp. podepsáním Smlouvy o přistoupení dne 16. dubna 2003 v Aténách, získala ČR možnost čerpat finanční prostředky z fondů EU prostřednictvím Operačních programů, které jsou tematicky nebo regionálně zaměřené. Prostředky můžou být čerpány pouze v souladu se stanovenými pravidly, jak je určil Národní orgán pro koordinaci, případně specifikoval konkrétní Řídící orgán. Pravidla jsou určena také pro nákup zboží a služeb v hodnotě od 1 Kč a podle hodnoty pořizovaného statku jsou určeny konkrétní postupy, které musí příjemce dotace dodržet. Avšak bez ohledu na hodnotu zakázky musí být dodržena přiměřenost (výdaje musí odpovídat cenám v místě, oboru a čase obvyklým), účelnost, hospodárnost a efektivnost výdaje. Současně musí být vždy dodržena platná legislativa. Pravidla pro čerpání ze strukturálních fondů tedy závazně upravují i zakázky, na které se ZVZ nevztahuje, a tím zvyšuje transparentnost a hospodárnost vynaložených prostředků. Tato práce se zabývá OP Vzdělání pro konkurenceschopnost, jehož Řídícím orgánem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a je zaměřena na veřejné zakázky malého rozsahu, tedy zakázky na dodávky a služby, které nedosahují 2 mil. Kč. Cílem diplomové práce je tedy určit, zda současná pravidla pro příjemce z OP VK při realizaci VŘ pro jednotlivé úrovně vedou k hospodárnému vynakládání peněz z ESF, cílem je tedy potvrzení či zamítnutí stanovené hypotézy. Tohoto cíle bude dosaženo pomocí několika vzájemně provázaných kroků a to: • analýzou nákladů příjemce na administraci VŘ, • analýzou nákladů ŘO (MŠMT) spojených s realizací VŘ, • komparací nákladů a výnosů příjemce z realizace VŘ.

2

Vláda České republiky [online]. 5. 10. 2010 [cit. 2011-02-14]. Doporučení subkomise NERV proti korupci. Dostupné z WWW: .

10

Navrhovaná hypotéza: Výběrová řízení podle pravidel OP VK u zakázek malého rozsahu vedou k hospodárnému využívání finančních prostředků.

Finančními prostředky z fondů Evropské unie se rozumí prostředky poskytované zejména ze tří finančních nástrojů politiky soudržnosti v období 2007 – 2013 a to Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti.

11

2 Metodika práce Hlavním teoretickým východiskem pro tuto práci byly informace získané při studiu relevantních odborných zdrojů - legislativy, příruček, literatury, interních informací MŠMT aj., V případě legislativy, konkrétně zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, bylo vycházeno z jeho aktuálního znění. Taktéž v případě příruček a dokumentů relevantních pro OP VK bylo vycházeno z posledních platných verzí. Takto získané poznatky jsou dále využity k vytvoření postupu kalkulace nákladů na kontrolu a administraci výběrových řízení. Nezbytností pro získání potřebných informací byla komunikace s vybranými zaměstnanci MŠMT, které je především řídícím orgánem OP VK ale i příjemcem z pohledu prioritní osy 5 Technická pomoc. Současně byly využity i vlastní zkušenosti získané na pozici, jejíž hlavní pracovní náplní je administrativní kontrola monitorovacích zpráv. Získané údaje byly využity pro výpočet průměrných celkových nákladů na jednotlivé typy výběrových řízení. Takto vypočtené průměrné náklady byly porovnány s přínosem výběrového řízení, zjištěným z prací na toto téma. Bohužel komplexní analýza velikosti úspor z titulu poklesu ceny a dodatečných transakčních nákladů při realizaci otevřené soutěže v České republice neproběhla a existuje jen několik dílčích studií.3 Ekonomické analýzy provedl např. Transparency International – Česká republika a Mze pro kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR – ty budou využity v této práci. Součástí práce je i vyčíslení vybraných druhů nákladů, které vznikají MŠMT v souvislosti se stanovením pravidel pro VZMR financovaných prostřednictvím OP VK, přičemž v práci bylo vycházeno z postupů uvedených v Příručce pro příjemce finanční podpory z OP VK verze 4 s platností od 30. 6. 2010. Výsledkem práce je potvrzení nebo zamítnutí stanovené hypotézy: Výběrová řízení podle pravidel OP VK u zakázek malého rozsahu vedou k hospodárnému využívání finančních prostředků. Analýza se bude týkat pouze zakázek na dodávky a služby podle pravidel OP VK, jelikož stavební práce nejsou až na výjimky v projektech OP VK realizovány, a proto nejsou předmětem této práce, stejně jako oblast podpor 1.4 „EU Peníze školám“, která má zcela odlišný režim oproti jiným oblastem podpory. Současně se práce se nezabývá elektronickým tržištěm ani jinými speciálními formami výběru dodavatele VZ. 3

Zakázky malého rozsahu v České republice [online]. Praha: Transparency International - Česká republika, prosinec

2009 [cit. 2011-02-14]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-87123-12-6.

12

3 Veřejné zakázky Od roku 1994 je oblast zadávání veřejných zakázek předmětem úpravy zvláštních zákonů (č. 199/1994 Sb., č. 40/2004 Sb., č. 137/2006 Sb.), přičemž v současnosti je účinný již třetí normativní předpis v pořadí. Tato skutečnost je způsobena nejen tím, že veřejné zakázky jsou významným ekonomickým faktorem v ekonomických (rozpočtových) procesech ve společnosti a objem takových veřejných prostředků připadajících na veřejné zakázky neustále narůstá, ale rovněž také tím, že se Česká republika stala ke dni 1. 5. 2004 členem EU a zavázala se tak dodržovat její právní předpisy a v rámci toho i transponovat do svého právního řádu příslušné právní předpisy týkající se veřejných zakázek a jejich zadávání. Právě soulad vnitrostátní právní úpravy s právem Evropské unie byl tím nejvýraznějším důvodem pro přijímání nových normativních předpisů v oblasti zadávání veřejných zakázek. Zákon č. 137/2006 Sb. nahradil s účinností ke dni 1. 7. 2006 předcházející zákon č. 40/2004 Sb. o veřejných zakázkách ze dne 17. 12. 2003, který nabyl účinnosti dne 1. 5. 2004. Prvním normativním předpisem upravujícím problematiku zadávání veřejných zakázek v České republice přitom byl zákon o zadávání veřejných zakázek ze dne 28. 9. 1994, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 1995.4 V rámci veřejných zakázek jsou ročně vynakládány prostředky v rozsahu přibližně 17,5 % HDP z toho z veřejných rozpočtů 14 % HDP (Tab. 1). Tento objem prostředků představuje významný prostor pro korupční aktivity, který je umožněn zejména nízkou transparentností trhu veřejných zakázek a absencí ekonomického hodnocení při rozhodování a kontrole.5 Tab. 1 Prostředky vynaložené na veřejné zakázky a z toho z veřejných rozpočtů v mld. Kč Rok HDP

2006

2007

2008

2009

3 222,40

3 535,50

3 689,00

3 627,20

prostředky na veřejné zakázky

564

619

646

635

z toho z veřejných rozpočtů

451

495

516 508 Zdroj: ČSÚ a důvodové zprávy k ZVZ

4

Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. 2008 [cit. 2011-02-17]. Důvodová zpráva ZVZ. Dostupné z WWW: . 5

Vláda České republiky [online]. 5. 10. 2010 [cit. 2011-02-14]. Doporučení subkomise NERV proti korupci. Dostupné z WWW: .

13

3.1 Vymezení důležitých pojmů a souvislostí 3.1.1

Veřejná zakázka (VZ)

V § 7 zákona 137/2006 Sb. je veřejná zakázka vymezená jako zakázka, která je realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. V případě, že je zadavatel povinen zadat VZ podle tohoto zákona, musí být zakázka realizována na základě písemné smlouvy. Z této definice plyne, že VZ musí splňovat tyto nutné podmínky: a) Plnění předmětu zakázky je možné jen na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli. Jedná-li se o VZ, která musí být zadána podle tohoto zákona, musí mít smlouva písemnou podobu. Z této formulace plyne, že na VZ MR není nutné uzavírat písemnou smlouvu, což ani u některých nákupů není smysluplné, vzhledem k tomu, že veřejná zakázka může mít hodnotu i 1 Kč. b) Realizátorem je zadavatel veřejné zakázky a to zadavatel veřejný, dotovaný a sektorový. Zadavatelem je i sdružení zadavatelů, kdy se pro účely společného zadání veřejné zakázky spojí více osob, přičemž jednou z těchto osob musí být vždy zadavatel.6 Specifickým institutem je centrální zadavatel (§3 ZVZ), kterým může být pouze veřejný zadavatel, jenž bude pověřen k realizaci centralizovaného zadávání ostatními zadavateli. c) VZ musí být poskytnuta úplatně. d) Předmětem VZ jsou dodávky, služby nebo provedení stavebních prací. V případě, že předmětem bude jiné plnění, než je uvedeno v ZVZ, nejedná se o veřejnou zakázku. Zakázkou na dodávky (§8 ZVZ) je zakázka, jejímž předmětem je pořízení věci formou koupě, koupě zboží na splátky, nájmu zboží nebo nájmu s právem následné koupě (leasing). Zakázkou na dodávky je také poskytnutí služby spočívající v umístění, montáži či uvedení zboží, nejedná-li se o zhotovení stavby. Veřejné zakázky na stavební práce jsou definovány v §9 ZVZ jako zakázka, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, které se týkají některé z činností uvedených v příloze č. 3 ZVZ

6

Metodika zadávání veřejných zakázek podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a metodika financování ze zdrojů evropské unie: právní stav k 15. 9. 2010 [online]. Praha: Odbor veřejného investování, 2010 [cit. 2011-02-15]. Dostupné z WWW: .

14

a s nimi související projektová nebo inženýrská činnost či poskytnutí dodávek (služeb) nezbytných k provedení předmětu veřejné zakázky dodavatelem, nebo zhotovení stavby. Posledním druhem veřejná zakázky je VZ na služby (§10 ZVZ), která je v ZVZ vymezena negativně jako VZ, která není dodávkou ani VZ na stavební práce. VZ na služby je též veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě poskytnutí služeb rovněž poskytnutí dodávky podle § 8 ZVZ, pokud předpokládaná hodnota poskytovaných služeb je vyšší než předpokládaná hodnota dodávky, nebo provedení stavebních prací podle § 9 ZVZ, pokud tyto stavební práce nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jejich provedení je nezbytné ke splnění veřejné zakázky na služby. 3.1.2

Základní zásady při realizace VZ

Rovné zacházení, zákaz diskriminace a transparentnost jsou základními principy, které musí být při zadávání a kontrole veřejných zakázek dodrženy. Tyto principy vycházejí ze zásad vyplývajících z práva Evropské unie, a proto je nutné interpretovat tak, jak jsou vykládány v evropském právu, mimo jiné ve smyslu příslušných rozhodnutí Soudního dvora Evropských společenství.7 Zásada stejného zacházení se všemi zájemci a uchazeči je určitou specifikací obecnější zásady nediskriminace. Zásada rovného zacházení říká, že nikdo z řad zájemců, uchazečů či dodavatelů nesmí být žádným způsobem zvýhodněn nebo znevýhodněn oproti jiným subjektům na stejné úrovni. Pojem diskriminace byl vyložen ve Smlouvě o založení Evropského společenství v článku 82 (nyní článek 101 ve Smlouvě o fungování Evropské unie), kde je za diskriminaci označováno jednání spočívající „v uplatňování rozdílných podmínek vůči jednotlivým účastníkům trhu při shodném (srovnatelném) plnění,“ jímž dochází k jejich znevýhodňování v hospodářské soutěži. Je zakázána jakákoli vědomá či nevědomá diskriminace. ZVZ dovoluje výjimku (§ 101) pouze v případě dodavatele, který zaměstnává více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců. Takový uchazeč je pozitivně diskriminován a tedy zvýhodněn oproti zbývajícím uchazečům. Toto zvýhodnění spočívá v tom, že nabídková cena předložená tímto

7

Zakázky malého rozsahu v České republice [online]. Praha: Transparency International - Česká republika, prosinec 2009 [cit. 2011-02-14]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-87123-12-6.

15

dodavatelem je hodnocena jako nejnižší v případě, že nepřekročí nejnižší předloženou nabídkovou cenu o více než 15%. 8 Zásada transparentnosti se od zásady nediskriminace a rovného zacházení odlišuje. Zatímco princip nediskriminace řeší primárně vztahy mezi jednotlivými (i potencionálními) dodavateli, zásada transparentnosti je především zaměřena na samotný proces zadávání VZ. Tento princip má zajistit průhledné, právně korektní, logicky pochopitelné, ověřitelné a předvídatelné zadávaní VZ. To je podmínkou účinné konkurence mezi dodavateli a současně předpokladem hospodárného vynakládání finančních prostředků.9 Plnění tohoto kritéria snižuje riziko korupce a jiných nekalých praktik, kterých se někteří uchazeči dopouštějí v zájmu svého osobního prospěchu. Průhlednosti v celém procesu zadávání zakázky umožňuje lepší přezkoumatelnost a kontrolu postupu řízení. Transparentnosti lze dosáhnout jasnými a objektivními kritérii, včasným podáváním ucelených informací, plně odůvodnitelnými kroky v řízení a jejich uveřejněním, a především řádným uchováváním relevantních dat. Hlavním cílem těchto principů je zajistit volnou soutěž a dosáhnout tak co nejnižší ceny předmětu VZ a tedy hospodárnosti vynakládaných finančních prostředků a současně eliminovat negativní dopady absence tržního mechanismu. Mezi další zásady, které jsou závazné nejen pro veřejné zakázky zadávané podle ZVZ, patří zásady hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti (tzv. „3E“ tj. Economy, Effectiveness, Efficiency). Tyto zásady vyplývají § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, v němž je uvedeno, že výkon veřejné správy má splňovat „3E“. Systém finanční kontroly podle tohoto zákona ale nepokrývá celé spektrum zadavatelů a navíc neumožňuje podávat podněty v případě subjektů, které se cítí poškozeny nerespektováním principů 3E při zadávání veřejných zakázek. 3.1.3

Členění VZ podle předpokládané hodnoty

Dle §7 ZVZ se VZ dělí na nadlimitní, podlimitní a veřejné zakázky malého rozsahu (viz Tab. 2). Pro každou tuto kategorii vyplývá ze zákona jiný procesní postup. Proto je nezbytné stanovit předpokládanou hodnotu VZ a zvolit tak legislativně správný postup k získání požadovaných statků. Při určení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty. Postup určení předpokládané hodnoty je obsahem § 13 odst. 2 ZVZ.

8

NERUDA, Robert. Zákon o veřejných zakázkách: Komentář. Praha: Linde Praha, a.s., 2007. 896 s. ISBN 978-8075201-677-8.

9

NERUDA, Robert. Zákon o veřejných zakázkách: Komentář. Praha: Linde Praha, a.s., 2007. 896 s. ISBN 978-8075201-677-8.

16

V tomto odstavci se píše, že předpokládanou hodnotu VZ stanoví zadavatel v souladu s pravidly stanovenými v tomto zákoně a na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem. Tento průzkum může být proveden například formou dotazování známých dodavatelů požadovaného plnění a to takovým způsobem, aby formulace dotazů neporušovala zásady uvedené v §6 ZVZ. Dotazy a odpovědi současně slouží jako důkazy o řádném stanovení předpokládané hodnoty. Pro stanovení výše předpokládané hodnoty je rozhodný den odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění. Tab. 2: Druhy veřejných zakázek Druh VZ dle předmětu - dodávky

- služby

Veřejný zadavatel ₋ Česká republika a státní příspěvkové organizace ₋ územní samosprávný celek a jim zřízená příspěvková organizace, jiná právnická osoba §2 odst. 2 písm. d) ZVZ ₋ sektorový zadavatel 1 ₋ Česká republika a státní příspěvkové organizace ₋ územní samosprávný celek a jim zřízená příspěvková organizace, jiná právnická osoba §2 odst. 2 písm. d) ZVZ 2 ₋ Česká republika a státní příspěvkové organizace ₋ dotovaný zadavatel ₋ sektorový zadavatel

VZ dle předpokládané hodnoty v tis. Kč malého podlimitní nadlimitní rozsahu do 3 236 do 4 997

od 3 236 od 4 997

do 10 020 do 3 236 do 4 997

od 10 020 od 3 236 od 4 997

do 4 997 do 4 997 do 10 020

od 4 997 od 4 997 od 10 020

do 2 000 od 2 000

do 2 000 od 2 000

- stavební do 6 000 od 6 000 do 125 451 od 125 451 ₋ pro všechny kategorie zadavatelů práce 1) mimo veřejné zakázky na služby uvedené v příloze č. 1 k zákonu v kategorii 5 (jejichž klasifikace odpovídá referenčním číslům CPC 7524, 7525 a 7526) a v kategorii 8; služby uvedené v příloze č. 2 k zákonu 2) pouze pro veřejné zakázky na služby uvedené v příloze č. 1 k zákonu v kategorii 5 (jejichž klasifikace odpovídá referenčním číslům CPC 7524, 7525 a 7526) a v kategorii 8; služby uvedené v příloze č. 2 k zákonu

Zadavatel nesmí rozdělit předmět zakázky s cílem snížit hodnotu zakázky pod stanovené finanční limity pro jednotlivé postupy. Pokud však k takovému dělení VZ dojde, je zadavatel povinen určit předpokládanou hodnotu plnění jako součet všech předpokládaných hodnot jednotlivých částí veřejné zakázky. Poté, na základě takto určené předpokládané hodnoty plnění, je určen režim, podle kterého je zadavatel povinen postupovat u jednotlivých VZ. Fakticky to znamená, že přestože dojde v důsledku rozdělení předmětu VZ na menší zakázky, jsou tyto menší zakázky soutěženy ve stejném režimu, jako by k rozdělení nedošlo.

17

Zadavatel je tedy povinen vzít v úvahu všechna obdobná, spolu související plnění, která zamýšlí pořídit v průběhu jednoho účetního období, a tato plnění sečíst. Současně má povinnost zohlednit i věcné, geografické, časové a případně funkční hledisko. Zadavatele tedy musí sečíst předpokládané hodnoty všech plnění, která spolu místně, věcně a časově souvisí, nebo jejichž předměty plně tvoří jeden funkční celek. Povinnost sčítání neplatí pro opakované zakázky, které zadavatel pořizuje nepravidelně, tj. podle svých aktuálních potřeb, a jejichž jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá. Takové VZ jsou považovány za jedinou VZ, a tedy jsou zadávány samostatně. Příkladem opakovaných zakázek jsou zakázky na nákup zboží typu potravin, pohonných hmot, potravin, letenek, atp. Jednotlivé zakázky jsou v těchto případech považovány za zakázky samostatné. Zadavatel tedy není povinen sčítat předpokládané hodnoty dodávky či služby, které budou pořizovány „nahodile“ dle zcela aktuálních potřeb zadavatele a které nelze objektivně dopředu vůbec předvídat.10 V případě, že zadavatel má v úmyslu uzavřít smlouvu na dobu neurčitou nebo na dobu, jejíž trvání nelze přesně vymezit, je povinen při stanovení předpokládané hodnoty zakázky sečíst veškerá obdobná, spolu související plnění, která zamýšlí pořídit v průběhu následujících 48 měsíců. Pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty VZ jsou shodná bez ohledu na to, zda se jedná o VZMR, podlimitní VZ nebo nadlimitní VZ. Zadavatel je tedy povinen stanovit předpokládanou hodnotu VZ i v případě, že se zakázka nebude zadána podle ZVZ. Veřejná zakázka malého rozsahu Veřejnou zakázkou malého rozsahu je taková veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne u VZ „na dodávky“ a „na služby“ limitu 2 mil. Kč a „na stavební práce“ limitu 6 mil. Kč. Současný návrh znění novely zákona o veřejných zakázkách již počítá s nižšími limity a to 1 mil. Kč bez ohledu, zda se jedná o zakázku na dodávky, služby či stavební práce. Je-li tedy předpokládaná hodnota nižší než uvedené hranice, jedná se vždy o VZMR.

10

Metodika zadávání veřejných zakázek podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a metodika financování ze zdrojů evropské unie: právní stav k 15. 9. 2010 [online]. Praha: Odbor veřejného investování, 2010 [cit. 2011-02-15]. Dostupné z WWW: .

18

Podlimitní veřejná zakázky Jedná se o zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nepřesáhne finanční částku limitů stanovených prováděcím právním předpisem. Limity jsou stanoveny pro jednotlivé kategorie zadavatelů a druhy zakázek různě, jak lze vyčíst z tabulky (Tab. 2). Spodní hranice pro podlimitní veřejnou zakázku jsou 2 mil. u VZ „na dodávky“ a „na služby“ a „na stavební práce“ je to hranice 6 mi. Kč. Nadlimitní veřejná zakázka Jedná se o zakázku, jejíž předpokládaná hodnota přesáhne finanční částku limitů stanovených výše uvedeným prováděcím právním předpisem. 3.1.4

Zadávací řízení11

Zadávací řízení je postup, který je zadavatel povinen dodržet při zadávání veřejné zakázky do ukončení řízení, tedy zpravidla do uzavření smlouvy s vítězným uchazečem. Veřejnou zakázku podlimitní a nadlimitní, která není podle § 18 ZVZ vyňata z režimu zákona o veřejných zakázkách, lze zadat v • otevřeném řízení, ve kterém na základě oznámení otevřeného řízení vyzývá zadavatel neomezený počet dodavatelů k podání nabídek a prokázání splnění požadované kvalifikace. • užším řízení, ve kterém na základě oznámení užšího řízení či jiné informace o zahájení užšího řízení vyzývá zadavatel neomezený počet dodavatelů k podání žádostí o účast v tomto řízení a k prokázání splnění požadované kvalifikace, a ve kterém po posouzení kvalifikace dodavatelů a případném omezení jejich počtu vyzývá kvalifikované zájemce k podání nabídek. Podle návrhu novely ZVZ nebude omezení počtu uchazečů již možné. • jednacím řízení s uveřejněním, ve kterém na základě oznámení jednacího řízení s uveřejněním či jiné informace o zahájení zadávacího řízení vyzývá zadavatel neomezený počet dodavatelů k podání žádostí o účast v tomto řízení a k prokázání splnění požadované kvalifikace, a ve kterém po posouzení kvalifikace dodavatelů a případném omezení jejich počtu vyzývá zadavatel kvalifikované zájemce k podání nabídek, o nichž po jejich podání, posouzení a předběžném hodnocení jedná s uchazeči; pro sektorové zadavatele je navíc stanovena v § 33 možnost jednat i před 11

JURČÍK, Radek. Zadávání veřejných zakázek podle aktuální právní úpravy se zaměřením na školy a jejich zřizovatele - 2. část. Řízení školy. 2007, č. 1, s. 9.

19

podáním nabídek, jsou-li splněny podmínky stanovené v tomto paragrafu. Jednací řízení s uveřejněním je řízení, které umožňuje zadavateli zadat veřejnou zakázku s použitím jednoduššího a méně formálního způsobu, ovšem pouze při splnění podmínek stanovených zákonem. Vyzvaní zájemci podají nabídku, na základě které s nimi zadavatel dále jedná o konkrétních podmínkách smlouvy. Podle návrhu novely ZVZ nebude omezení počtu uchazečů již možné. • jednacím řízení bez uveřejnění, ve kterém zadavatel vyzývá jednoho či více dodavatelů k jednání, případně i k prokázání splnění kvalifikace, pokud je zadavatelem požadována v souladu s tímto zákonem, a k podání nabídek. Jednací řízení bez uveřejnění je řízení, které umožňuje zadavateli zadat veřejnou zakázku s použitím nejjednoduššího a nejméně formálního způsobu. V tomto řízení nepodávají vyzvaní zájemci nabídku, ale zadavatel s nimi místo toho přímo vyjednává (povětšinou pouze s jedním dodavatelem). Poté následuje uzavření smlouvy. • soutěžním dialogu, ve kterém na základě oznámení soutěžního dialogu vyzývá veřejný zadavatel neomezený počet dodavatelů k podání žádostí o účast v tomto řízení a k prokázání splnění požadované kvalifikace, a ve kterém po posouzení kvalifikace dodavatelů a případném omezení jejich počtu vyzývá veřejný zadavatel kvalifikované zájemce k účasti v soutěžním dialogu za účelem nalezení jednoho či více vhodných řešení plnění veřejné zakázky. Po nalezení jednoho či více vhodných řešení vyzývá veřejný zadavatel všechny původně vyzvané zájemce k podání nabídek. Tento způsob postupu bude pravděpodobně podle návrhu novely zákona o veřejných zakázkách zrušen. • zjednodušeném podlimitním řízení, ve kterém veřejný zadavatel vyzývá nejméně pět zájemců k podání nabídky na plnění podlimitní veřejné zakázky a prokázání splnění požadované kvalifikace. Pro veřejné zakázky malého rozsahu je v ustanovení § 18 odst. 3 stanovena absolutní výjimka z postupu podle zákona. Zadavatel tedy postupuje v případě zadávání VZMR podle vlastních postupů, veřejný zadavatel je však vždy povinen dodržet zásady uvedené v § 6 zákona, a to transparentnost, rovné zacházení a zákaz diskriminace a to v celém procesu zadávaní zakázky. V souvislosti s návrhem novely o ZVZ avšak vznikne pro zadavatele povinnost zveřejnit smlouvu (a její případné změny či dodatky) uzavřenou na VZMR na svém profilu zadavatele v případě, že cena zakázky přesáhne 500 000 Kč, a to do 15 dnů od uzavření smlouvy. Mimo zadávacích řízení ZVZ upravuje dynamický nákupní systém, soutěž o návrh a rámcovou smlouvu.

20

3.2 Veřejné zakázky malého rozsahu Zakázky malého rozsahu, které zákon o veřejných zakázkách v České republice chápe jako zakázky s předpokládanou cenou (bez DPH) do 2 mil. Kč u dodávek a služeb a 6 mil. Kč u stavebních prací, jsou specifické zejména tím, že způsob jejich zadání není podrobněji ošetřen. ZVZ neuvádí žádné konkrétní procesní postupy a pouze odkazuje na nutnost dodržovat základní principy veřejného zadávání – transparentnost, rovné zacházení a nediskriminaci. Ministerstvo pro místní rozvoj jako metodický garant zákona o veřejných zakázkách doporučuje, aby si zadavatelé vytvořili vnitřní směrnici, která rozdělí relativně velký finanční interval na několik menších úseků, kdy s růstem předpokládané ceny poroste i míra zapojení konkurenčních procesů a transparentnosti. Tento systém je obvyklý a povinný u prostředků vynakládaných z fondů EU. Hlavními negativy současné podoby zakázek malého rozsahu je především nízká transparentnost zadávání, z toho plynoucí omezení konkurenčních tlaků a také nepřezkoumatelnost jednotlivých kroků dozorovým orgánem. V podstatě se jedná o „daň za administrativní zjednodušení“. To by bylo akceptovatelné pouze v situaci, kdy by přes tento institut procházela jen velmi malá část prostředků vynaložených na nákup dodávek, služeb a stavebních prací. Realita je však odlišná a procento trhu veřejných zakázek alokovaných prostřednictvím institutu zakázek malého rozsahu je velké. Představu o rozsahu tohoto problému přináší následující tabulka a graf s indexem transparentnosti veřejných zakázek v ČR. Hodnota indexu transparentnosti trhu veřejných zakázek udává, kolik procent prostředků vynaložených v rámci institutu veřejných zakázek v kalendářním roce bylo alokováno prostřednictvím otevřeného řízení, viz vzorec (1). Z křivky vyjadřující index transparentnosti VZ (Obr. 1) lze vyčíst, že ačkoli míra transparentnosti se v roce 2006 oproti předchozímu roku zdvojnásobila, pohybuje se index transparentnosti zakázek v nejlepším případě kolem 50%, což je vzhledem celkovému objemu veřejných zakázek alarmující. 12 Tab. 3: Hodnoty indexu transparentnosti veřejných zakázek v letech 2001-2009 Rok index transparentnosti zakázek

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

26

33

28

18

25

51

39

55

45

Zdroj: Transparency International - Česká republika

12


21

Index transparentnosti13 lze vyjádřit jako: I = (Objem VZ zadaných otevřeným řízením/Celkový objem trhu veřejných zakázek)*100 (1) Situaci dokreslují údaje z Informačního systému o veřejných zakázkách, podle kterého bylo v roce 2006 zadáno 62 % nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek z celkového trhu VZ a v roce 2007 přibližně 41 %. Zbytek trhu VZ je zadáván formou výjimek (dle § 18 a § 19 ZVZ), které však musí splňovat zásady uvedené v § 6 ZVZ. V souhrnu jsou finančně nejvýznamnějšími výjimkami VZMR, proto je třeba věnovat pozornost metodice v oblasti tvorby interních předpisů zadavatelů.14 60% 50% 40% index transparentnosti zakázek

30% 20% 10% 0% 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Obr. 1: Index transparentnosti veřejných zakázek v letech 2001-2009 Dalším problémem je špatné chápání institutu veřejných zakázek malého rozsahu řadou veřejných zadavatelů, kteří tento institut ztotožňují s možností provést zadání z volné ruky. Tato interpretace je však i v současném legislativním rámci nesprávná. Zadávání VZMR je ve skutečnosti vydáváním veřejných výdajů, což ošetřují i jiné zákony než pouze zákon o veřejných zakázkách. Tím hlavním je zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, který zadavateli přikazuje vydávat veřejné prostředky hospodárně, účelně a efektivně. Aby zadavatel

13PAVEL,

Jan. Transparency International Česká republika o.p.s [online]. http://www.transparency.cz/pdf/vz_index_transparentnosti_metodika.pdf, 2006 [cit. 2011-02-09].

14

Praha:

Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. 2008 [cit. 2011-02-17]. Důvodová zpráva ZVZ. Dostupné z WWW: .

22

naplnil kritéria „3E“ při realizaci VZMR, měl by provést nějakou formu konkurenčního testu (např. poptávkové řízení). Právě proces konkurenčního testování je podstatou soutěžního zadávání veřejných zakázek. Pokud tedy zadavatel neprovede u VZMR nějakou formu konkurenčního testu (např. poptávkové řízení), dostává se do problémů, jak zajistit naplnění výše zmíněných kritérií. Ve své podstatě se tedy jedná o porušení zákona č. 320/2001 Sb.15 Snížení limitů (Tab. 2), které oddělují VZMR a VZ podle zákona, je stále v odborných kruzích diskutováno, a to především z důvodu zvýšení transparentnosti celého institutu VZMR. V Doporučení subkomise NERV proti korupci je uvažováno se snížením hranice na 1 mil. Kč a vytvoření nového typu zakázek v intervalu 300 tis. Kč – 1 mil. Kč. Není v něm ale konkretizováno, zda by se toto snížení mělo týkat i VZ na stavební práce. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor veřejného investování zpracovalo v důvodové zprávě (leden 2009) odhad dopadů spojených se snížením finančního limitu pro VZMR v případě snížení současných limitů na polovinu. Ve zprávě je uvedeno, že toto snížení znamená značné navýšení administrativních nákladů na straně veřejných zadavatelů - v minimální variantě 523 milionů Kč, v maximální dokonce více než 3 miliardy Kč ročně. S přechodem zadávacích řízení (odhad 50 - 60 tis. řízení ročně) do podlimitního režimu se výrazně zvýší i náklady na dohled a přezkum zadávacích řízení. Zpráva ale nepřibližuje, zda úprava limitů přinese účelnější a efektivnější využití finančních prostředků na straně zadavatelů, či bude pouze věnována větší pozornost formální stránce zadávání veřejných zakázek na úkor dodržování principů „3E“ (hospodárnost, efektivnost a účelnost). MMR proto navrhlo zachování finančních limitů a vytvoření jasných a přehledných metodických postupů zaměřených zejména na zpracování interních předpisů pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu či na uplatňování principů 3E v postupech zadávání.16 Diskuse o snížení limitů pro VZMR pravděpodobně dočasně utichne, bude-li přijat návrh novely ZVZ, který počítá se snížením limitů pro všechny druhy zakázek (tedy i na stavební práce) na 1 mil. Kč. 3.2.1

Veřejné zakázky malého rozsahu a jejich přezkum

Od 1. 1. 2010 došlo k nové definici pravomoci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kdy se z §112 odst. 1 vypustil text označený podtržením: „Úřad vykonává dohled nad dodržováním tohoto zákona, při kterém přezkoumává zákonnost úkonů zadavatele s cílem

15


16

Česká komora architektů [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor veřejného investování, leden 2009 [cit. 2011-02-16]. Důvodová zpráva. Dostupné z WWW: <www.cka.cc/prilohy/vz-duvodova-zprava>.

23

zajistit zachování zásad podle § 6“. Jedná se o změnu, která má odstranit pochybnosti ohledně věcné příslušnosti ÚOHS k přezkoumávání veřejných zakázek malého rozsahu. Novela tedy upřesnila věcnou příslušnost ÚOHS, který nadále nebude přezkoumávat VZMR. To však neznamená, že by ÚOHS nepřezkoumával žádné veřejné zakázky formálně označené zadavatelem jako zakázky malého rozsahu. Vzhledem k tomu, že zadavatel nesmí dělit předmět veřejné zakázky za účelem vyhnutí se přísnějším postupům a má podle obecných ustanovení ZVZ sčítat stejné či obdobné předměty veřejných zakázek minimálně za jedno účetní období, zkoumá ÚOHS skutečnost, zda zadavatel správně stanovil předpokládanou hodnotu VZMR. Proti postupu zadavatele při zadání veřejné zakázky malého rozsahu nelze podat námitky (viz znění § 110 ZVZ). Rozhodne-li se dodavatel podat námitku k ÚOHS, ÚOHS řízení zastaví z důvodu věcné nepříslušnosti. Na základě podání námitek dodavatele nelze tedy postup zadavatele při zadání veřejných zakázek malého rozsahu ze strany ÚOHS přezkoumat. Podle konstantní rozhodovací praxe ÚOHS (např. rozhodnutí ve věci sp. zn. R223/2007) platí následující: „Dává-li zákon zadavateli možnost v případě veřejné zakázky malého rozsahu podle zákona nepostupovat vůbec, nebylo by logické, aby následně jeho postup přezkoumával, a to zejména proto, že by nemohl konkrétní úkony zadavatele podřadit pod zákonné normy obsahující práva a povinnosti zadavatele. To však platí stejně, pokud jde o zásady stanovené v § 6 zákona, neboť jejich aplikace je z praktického hlediska opět spjata s konkrétními ustanoveními zákona a v nich zakotvenými právy a povinnostmi. Přitom je zřejmé, že výčet uvedený v § 112 odst. 2 ZVZ je vzhledem k absenci slov či slovních spojení typu „zejména“ či „mezi jinými“ výčtem konečným.“ Z uvedeného tedy vyplývá, že ÚOHS veřejné zakázky malého rozsahu nepřezkoumává, a to ani z hlediska dodržení základních zásad. 17 3.2.2

Legislativa EU ve vztahu k VZMR

Historická zkušenost s fungováním veřejných zakázek v jednotlivých zemích ES, tendence preferování zájmů „domácích“ dodavatelů i vzájemné obavy méně rozvinutých regionů a zemí na jedné straně a ekonomicky nejsilnějších zemí na straně druhé z monopolního chování, daňového, sociálního nebo ekologického dumpingu, přimělo příslušné orgány ES k právní regulaci oblasti veřejných zakázek. Účelem evropských zadávacích směrnic18, ZVZ a

17


18

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, a Směrnice Evropského parlamentu a Rady

24

obdobných zákonů v ostatních členských státech ES je zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž pro celý trh veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek vytvořit podmínky, aby se o ně mohli ucházet dodavatelé všech členských států a bylo tak vytvořeno soutěžní prostředí nezbytné pro fungování jednotného evropského trhu.19 Na úrovni Evropské unie jsou tedy stanoveny postupy pouze k zadávání nadlimitních veřejných zakázek ale Evropská komise má snahu prosadit právní rámec pro regulaci i těch veřejných zakázek, na které nedopadají zadávací směrnice. Podle Interpretačního sdělení Komise o právních předpisech Společenství použitelných pro zadávání zakázek, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice o veřejných zakázkách (2006/C 179/02), jsou např. zásady transparentnosti a nediskriminace pojímány tak, že zadavatel by měl i u zakázek, na které se nevztahují zadávací směrnice, zajistit odpovídající stupeň zveřejnění umožňující otevření trhu hospodářské soutěži ve prospěch každého potenciálního uchazeče s tím, že veřejní zadavatelé mohou přijmout opatření k omezení počtu žadatelů na přiměřenou úroveň prostřednictvím např. objektivních faktorů, jako jsou zkušenosti žadatelů v dotyčném odvětví, velikost a infrastruktura jejich podniku, jejich technická a odborná způsobilost nebo jiné faktory. Podnik nacházející se na území jiného členského státu musí mít přístup k příslušným informacím týkajícím se zakázky ještě předtím, než bude udělena, tak aby tento podnik mohl dát najevo svůj zájem o získání této zakázky, pokud by si to přál.20 Obecné zásady Smlouvy o založení ES při zadávání zakázek21 Volný pohyb zboží - zákaz vývozních a dovozních cel a všech dávek s rovnocenným účinkem mezi členskými státy.

2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb 19

Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. 2008 [cit. 2011-02-17]. Důvodová zpráva ZVZ. Dostupné z WWW: . 20


21

Příručka pro příjemce finanční podpory z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost [online]. Verze 4. Praha: Řídící orgán OP VK, červen 2010 [cit. 2011-02-15]. Dostupné z WWW: .

25

Volný pohyb služeb - jsou zakázána omezení volného poskytování služeb uvnitř Společenství pro příslušníky členských států, kteří podnikají v některém jiném státu Společenství než příjemce služeb. Právo usazování - omezení svobody podnikání pro příslušníky jednoho členského státu na území státu druhého jsou zakázána, stejně tak jsou zakázána omezení při zřizování zastoupení, poboček nebo dceřiných společností jednoho členského státu na území státu druhého. Svoboda podnikání - zahrnuje právo zahajovat a provozovat samostatnou výdělečnou činnost, jakož i zřizovat a řídit podniky. Rovné zacházení - každý zadavatel je již od okamžiku přípravy VŘ povinen přistupovat stejným způsobem ke všem uchazečům, kteří mohou podat či podávají nabídky. Zákaz diskriminace - zadavatel je povinen v průběhu zadávání zakázky postupovat vždy tak, aby jeho jednáním nedošlo k diskriminaci žádného z uchazečů. To znamená, že podmínky pro zadání zakázky musí být zadavatelem vždy stanoveny tak, aby umožňovaly výběr nejvhodnějšího dodavatele, ale na druhé straně neuzavíraly přístup jinému uchazeči do řízení, např. z důvodů, které nesouvisejí s předmětem zakázky. Zásada proporcionality - zajištění odpovídajícího stupně zveřejnění zadávacího nebo výběrového řízení, které umožní účast každého uchazeče ze všech členských států, a to s dostatečným předstihem a dále zajištění odpovídajícího stupně formalizovanosti zadávacího, resp. výběrového řízení, tj. míry nároků kladených na úkony zadavatele, počet a odbornost orgánů zadavatele. Transparentnost - zadavatel má povinnost veškeré úkony při zadávání zakázky činit jednoznačným, průhledným a srozumitelným způsobem, tzn. stanovit přesně lhůty a postupy v procesu zadávání zakázky, o všech významných úkonech souvisejících s výběrem dodavatele pořizovat a uchovávat písemnou dokumentaci v dostatečném rozsahu umožňujícím úkony zadavatele nezávisle přezkoumat; jednoznačně vymezit kritéria, dle kterých budou hodnoceny nabídky uchazečů, stanovit dostatečnou lhůtu pro zpracování nabídek; všechna rozhodnutí řádně odůvodnit apod. Vzájemné uznávání osvědčení - musí být akceptovány doklady z jiných členských států prokazující rovnocennou kvalifikaci, a to postupem podle ustanovení § 51, odst. 7 ZVZ. 3.2.3

Limity pro veřejnou zakázku ve vybraných zemích EU

Z dále uvedené tabulky (Tab. 4) jednoznačně vyplývá, že Česká republika má současné limity pro VZMR nastavené velmi vysoko. Vyšší limity pro VZMR lze identifikovat pouze v Nizozemí a ve Velké Británii. Míra transparentnosti a efektivnosti veřejného sektoru

26

v těchto zemích je však podstatně vyšší. Česká republika má tedy třetí nejvyšší limity u veřejných zakázek malého rozsahu na dodávky a služby i v případě VZ na stavební práce ze všech sledovaných zemí. Průměrná hodnota limitů v zemích EU pro dodávky a služby vyjádřená v paritě kupní síly se pohybuje kolem 690 tis. Kč a u stavebních prací (s vyloučením extrémní hodnoty u Irska, Nizozemí a Velké Británie) kolem 1,5 mil. Kč. Z toho tedy vyplývá, že limity v ČR jsou v případě VZ na dodávky a služby téměř třikrát vyšší, než je průměr vyspělých evropských zemí a u stavebních prací dokonce více jak čtyřikrát vyšší! Jak již však bylo několikrát zmíněno, tento stav by měl být částečně narovnán přijetím současného návrhu novely ZVZ, který počítá s výrazným snížením limitů pro VZMR. Pro upřesnění a korektnost analýzy je samozřejmě nutné upozornit, že překročení výše uvedených limitů nemusí ve všech zemích nutně znamenat použití „klasického“ zadávacího řízení (jako např. otevřené nebo užší řízení). Zákony v některých případech připouštějí použití různých typů zjednodušených řízení, avšak důležité je že na rozdíl od České republiky, není u těchto zakázek dotčena možnost neúspěšných uchazečů se bránit. Informace o těchto zakázkách jsou také povinně zveřejňovány. Procesy zadávání jsou tak transparentnější a snadněji přezkoumatelné.22

22


27

Tab. 4 Srovnání limitních hranic na dodávky, služby a stavební práce ve sledovaných zemích v Kč, zohledněna výše cenových hladin jednotlivých zemí pomocí PPP Země Kypr USA Malta Irsko Belgie Lotyšsko Lucembursko Slovinsko Bulharsko Francie Španělsko Itálie Polsko Finsko Rumunsko Slovensko Litva Maďarsko Dánsko Portugalsko Estonsko Rakousko Česká republika Nizozemí Velká Británie

Dodávky a služby 32 279 45 616 58 195 71 147 89 883 106 788 121 956 220 610 277 335 328 028 342 582 343 881 367 847 438 210 447 221 777 028 813 613 848 278 863 580 931 118 1 565 141 1 727 506 2 000 000 2 182 206 2 269 584

Země Irsko Kypr USA Malta Belgie Lucembursko Francie Lotyšsko Polsko Slovinsko Rumunsko Dánsko Itálie Bulharsko Španělsko Finsko Maďarsko Rakousko Slovensko Portugalsko Litva Estonsko Česká republika Nizozemí Velká Británie

Stavební práce 0 34 279 45 616 58 195 89 883 121 956 328 028 355 961 367 847 441 221 447 221 518 148 687 763 832 004 951 618 1 460 700 1 590 522 1 727 506 3 108 111 3 130 282 4 068 064 5 819 489 6 000 000 84 582 318 87 969 059

Zdroj: Rističová, S. (2010): Mezinárodní komparace způsobů zadávání zakázek malého rozsahu, bakalářská práce, VŠE

Z výše uvedené tabulky (Tab. 4) jednoznačně vyplývá, že Česká republika má současné limity pro VZMR nastavené velmi vysoko. Vyšší limity pro VZMR lze identifikovat pouze v Nizozemí a ve Velké Británii. Míra transparentnosti a efektivnosti veřejného sektoru v těchto zemích je však podstatně vyšší. Česká republika má tedy třetí nejvyšší limity u veřejných zakázek malého rozsahu na dodávky a služby i v případě VZ na stavební práce ze všech sledovaných zemí. Průměrná hodnota limitů v zemích EU pro dodávky a služby vyjádřená v paritě kupní síly se pohybuje kolem 690 tis. Kč a u stavebních prací (s vyloučením extrémní hodnoty u Irska, Nizozemí a Velké Británie) kolem 1,5 mil. Kč. Z toho tedy vyplývá, že limity v ČR jsou v případě VZ na dodávky a služby téměř třikrát vyšší, než je průměr vyspělých evropských zemí a u stavebních prací dokonce více jak čtyřikrát vyšší! Jak již však bylo několikrát

28

zmíněno, tento stav by měl být částečně narovnán přijetím současného návrhu novely ZVZ, který počítá s výrazným snížením limitů pro VZMR. Pro upřesnění a korektnost analýzy je samozřejmě nutné upozornit, že překročení výše uvedených limitů nemusí ve všech zemích nutně znamenat použití „klasického“ zadávacího řízení (jako např. otevřené nebo užší řízení). Zákony v některých případech připouštějí použití různých typů zjednodušených řízení, avšak důležité je že na rozdíl od České republiky, není u těchto zakázek dotčena možnost neúspěšných uchazečů se bránit. Informace o těchto zakázkách jsou také povinně zveřejňovány. Procesy zadávání jsou tak transparentnější a snadněji přezkoumatelné.23

3.3 Veřejné zakázky podle pravidel Národního orgánu pro koordinaci 24 3.3.1

Národní orgán pro koordinaci

Národní kontrolní orgán (dále jen NOK) je odborným útvarem MMR, který zodpovídá za centrální metodickou koordinaci všech operačních programů v ČR financovaných ze strukturálních fondů a fondů soudružnosti v rámci politiky hospodářské a sociální soudržnosti v období 2007–2013. Na základě zmocnění usnesením č. 198/2006 z 22. února 2006 vydává NOK metodické dokumenty v průřezových oblastech společných pro všechny operační programy, jakými jsou horizontální témata25, veřejná podpora, způsobilé výdaje apod. Vydaná metodika je závazná pro všechny řídicí orgány. 3.3.2

Obecné postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU

V souladu se zmocněním byly vydány „Závazné postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období 2007-2013“ (dále jen Závazné postupy). Jak již z názvu vyplývá, tato metodika závazně upravuje VZMR a zakázky, na které se zákon nevztahuje vůbec. Důvodem vzniku je snaha 23


24

Národní orgán pro koordinaci. Závazné postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období 2007-2013 [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2009 [cit. 2011-02-15]. Dostupné z WWW: . 25

Mezi základní horizontální témata, která se prolínají všemi operačními programy, patří udržitelný rozvoj a rovné příležitosti.

29

o harmonizace postupů, které jsou v oblasti mimo působnost zákona o veřejných zakázkách upraveny různě. Uvedené postupy představují základní minimum, které musí být zohledněno v metodikách, jež vydávají řídící orgány jednotlivých operačních programů. V únoru 2011 vydal NOK aktualizovanou verzi Závazných postupů s účinností od 1. 3. 2011, která však doznala pouze drobných úprav. Zásadní je však rozšíření o přílohu č. 1, které je věnována samostatná podkapitola 3.3.5 zabývající se sankcemi za porušení těchto postupů. NOK ve své metodice stanovuje, že poskytnutí dotace musí být podmíněno smluvním závazkem příjemců (např. v Rozhodnutí o poskytnutí dotace, Smlouvě o realizaci grantového projektu nebo v Opatření Vrchního ředitele k poskytnutí dotace) dodržovat metodické pokyny. Od těchto pokynů se příjemce může odchýlit jen v případě vlastních přísnějších interních pravidel pro zadávání zakázek. Všichni zadavatelé z členských států, včetně zadavatelů nespadajících pod působnost zákona č. 137/2006 Sb., jsou při uzavírání smluv, jejichž předmětem je plnění zakázek spadajících do působnosti Smlouvy o ES, povinni dodržovat pravidla a zásady Smlouvy o založení ES (viz podkapitola 3.2.2 ). Současně musí příjemci disponující s veřejnými prostředky dodržovat také pravidla hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynaložených prostředků a to dle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. Příjemce, který není zadavatel veřejných zakázek podle zákona č. 137/2006 Sb., nemá povinnost postupovat podle metodiky stanovené poskytovatelem podpory, pokud lze na předmět zakázky analogicky aplikovat některou z výjimek uvedených v ZVZ. ŘO nebo zprostředkující subjekt je povinen odstupňovat zakázky malého rozsahu na tři finanční kategorie od nejnižší po nejvyšší podle předpokládané hodnoty zakázky a pro každou jednotlivou kategorii vytvořit závazný postup. Minimální požadavku NOK jsou uvedeny v tabulce (Tab. 5).

30

Tab. 5 Základní postup pro zadávání zakázek malého rozsahu dle NOK 1. kategorie Přímý nákup, dokládá se vystaveným účetním dokladem x x

x

x

x

x x

x

3.3.3

2. kategorie Výzva minimálně 3 zájemcům k předložení nabídky nebo uveřejnění na vhodném místě Lhůta pro podání nabídek minimálně 7 kalendářních dní

Rozhodnutí pověřené osoby nebo hodnotící komise o výběru nejvhodnější nabídky Informování uchazečů o výsledku výběrového řízení Uzavření smlouvy s dodavatelem, případně rozhodnutí zadavatele o zrušení výběrového řízení.

3. kategorie Výzva minimálně 3 zájemcům k předložení nabídky nebo uveřejnění na vhodném místě Lhůta pro podání nabídek minimálně 10 kalendářních dní Ustanovení minimálně 3 členné komise pro posouzení a hodnocení nabídek Zápis z jednání hodnotící komise s doporučením nejvhodnější nabídky Rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky Informování uchazečů o výsledku výběrového řízení Uzavření smlouvy s dodavatelem, případně rozhodnutí zadavatele o zrušení výběrového řízení.

Stanovení předmětu zakázky

Zadavatel stanoví předmět jedné zakázky tak, aby předmětem jedné zakázky byla všechna obdobná a spolu související plnění, která zadavatel zamýšlí zadat v průběhu jednoho účetního období, nebo všechna plnění, která spolu místně, věcně a časově souvisí, nebo jejichž předměty plnění tvoří jeden funkční celek. Stanovení předmětu zakázky je důležité také z pohledu dělení na zakázky na dodávky, služby a stavební práce. Důvodem jsou zpravidla odlišné limity pro jednotlivé kategorie v případě zakázek na dodávky a služby a v případě zakázek na stavební práce. Zadavatel nesmí předmět jedné zakázky rozdělit. Při určení předmětu zakázky není přípustné uvádět v oznámení o zahájení výběrového řízení, resp. výzvě k podání nabídky nebo v zadávací dokumentaci požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých uchazečů nebo určitých výrobků. Pokud by ale jinak nebylo možné dostatečně přesně a srozumitelně určit předmět zakázky, musí zadavatel v tomto případě výslovně v zadávací dokumentaci nebo v oznámení o zahájení výběrového řízení, resp. výzvě k podání nabídek

31

umožnit pro plnění zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení. Zadavatel může oznámení v oznámení o zahájení VŘ nebo ve výzvě k podání nabídek resp. zadávací dokumentaci uvést podrobněji specifický popis plnění, pokud je potřeba zajistit kompatibilitu s již používanými zařízeními či systémy a případné přizpůsobení by provozu zadavatele působilo mimořádné obtíže. Uvedené skutečnosti je zadavatel povinen poskytovateli podpory na vyžádání prokázat. 3.3.4

Realizace veřejné zakázky

Zakázka musí být vždy realizována na základě písemné smlouvy či písemné objednávky s výjimkou zakázek, které spadají do 1. kategorie VZMR dle pravidel NOK. V této části se pravidlo ustanovené NOK liší od ZVZ, který požaduje písemnou smlouvu pouze u zakázek nad 2 mil. Kč a v případě stavebních prací od 6 mil. Kč. Předmět realizace zakázky (dodávka, služba nebo stavební práce) musí splňovat požadavky na způsobilý výdaj. 3.3.5

Sankce za porušení pravidel

NOK za účelem sjednocení systému sankcí v oblasti zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU v programovém období 2007 – 2013, které nespadající pod aplikaci ZVZ, vytvořil tabulku (Tab- 6) s minimálním rozsahem finančních oprav, které musí být provedeny z důvodu nedodržení pravidel při realizaci výběrového řízení uvedených v Závazných postupech. Výše finanční opravy se vypočítá v případě poskytovatele dotace v režimu zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů z částky, která byla poskytovatelem dotace poskytnuta v souvislosti s výběrovým řízením, u kterého se porušení pravidla vyskytlo. Pokud dojde k souběhu porušení více pravidel, procentní částky se sčítají, avšak odvod za porušení rozpočtové kázně nemůže být vyšší než částka dotace poskytovatelem dotace vyplacená ke dni porušení rozpočtové kázně v souvislosti s daným výběrovým řízením. V případě poskytovatele dotace v režimu zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů do doby nabytí účinnosti novely zákona č. 218/2000 Sb. se výše finanční opravy vypočítá z celkové částky dotace. Pokud dojde k souběhu porušení více pravidel, procentní částky se sčítají, avšak odvod za porušení rozpočtové kázně nemůže být vyšší než celková částka dotace.

32

Tab. 6 Přehled pochybení v rámci realizace výběrových řízení a minimální rozsah finančních oprav za tato pochybení provedených Č. Porušení 1 Použití nesprávných kritérií pro udělení zakázky

Popis ₋ Diskriminační kvalifikační kritéria pro výběr uchazeče. ₋ Postup hodnocení proveden v rozporu s hodnotícími kritérii stanovených zadavatelem v oznámení o zahájení výběrového řízení, ve výzvě k podání nabídky nebo zadávací dokumentaci. ₋ Stanovení hodnotících kritérií, která se nevztahují k předmětu zakázky. ₋ Diskriminační stanovení předmětu zakázky.

Sazba finanční opravy 25% 25%

25%

25% 2 Diskriminační definice předmětu zakázky 3 Dělení předmětu zakázky ₋ Zadavatel rozdělil předmět zakázky nebo stanovil 25% nebo výzvy předpokládanou hodnotu zakázky v případě smlouvy na k podání nabídky dobu neurčitou tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty zakázky pod stanovené finanční limity. 4 Nedostatečný rozsah 5 % za každý chybějící ₋ Rozsah informací uvedených oznámení o zahájení v oznámení o zahájení výběrového řízení nebo ve výzvě údaj dle bodu 6.5.4. výběrového řízení nebo k podání nabídky neobsahuje údaje dle bodu 6.5.4. písm. výzvy k podání nabídky. písm. a-e Závazných postupů. a-e Závazných 100% 5 Nedodržení ₋ Zadavatel neuveřejnil oznámení o zahájení VŘ požadovaným způsobem a ani neodeslal požadovaného způsobu výzvu k podání nabídky konkrétním zájemců zahájení VŘ požadovaným způsobem. u 2. a 3. kategorie VZ 25% ₋ Zadavatel neuveřejnil oznámení o zahájení VŘ požadovaným způsobem nebo neodeslal výzvu k podání nabídky konkrétním zájemcům požadovaným způsobem, současně však jeho postup umožnil ve výběrovém řízení účast uchazečů. 6 Porušení pravidel pro ₋ Zakázka byla udělena v souladu poskytování dodatečných s pravidly pro zahájení výběrového řízení, ale informací v průběhu realizace výběrového řízení došlo k porušení bodu 11.1, tedy že zadavatel jednal s některým z uchazečů zvýhodněným způsobem. 7 Zadavatel nezrušil VŘ Zadavatel nezrušil výběrové řízení a uzavřel smlouvu, i ₋ přestože byly naplněny když došlo k naplnění podmínek aplikace některého z podmínky bodu 12.2 písm. a - d bodu 12.3. písm. a-d

10%

25%

33

8 Zadavatel uzavřel smlouvu v rozporu s postupem v čl. 8 Závazných postupů.

₋ Zadavatel nedodržel ve vztahu k vybranému uchazeči min. lhůtu pro poskytnutí součinnosti a uzavřel smlouvu s dalším uchazečem v pořadí. ₋ Smlouva není uzavřena ve shodě s podmínkami výběrového řízení a vybranou nabídkou. ₋ Smlouva byla uzavřena s uchazečem, který prokazatelně naplňoval skutečnosti uvedené v bodě 8.2 Závazných postupů. ₋ Smlouva není zpracována minimálně v požadovaném rozsahu dle bodu 8.3 Závazných postupů. 9 Výběrové řízení bylo ₋ Výběrové řízení bylo provedeno v rozporu provedeno v rozporu s požadovaným postupem uvedenými s požadavky uvedenými v v čl. 13 a 14 Závazných postupů. čl. 13 a 14 Závazných ₋ Zadavatel neprovedl hodnocení nabídek dle požadavků postupů. čl. 13. a 14. v souladu s čl. 7. Závazných postupů. 10 Porušení povinnosti uchovávat dokumentaci VŘ.

11 Jiná porušení pravidel

₋ Zadavatel neuchoval dokumentaci o zakázce a záznamy o elektronických úkonech souvisejících s realizací zakázky v rozsahu stanoveném v bodě 15.2 Závazných postupů.

10%

10% 25%

10%

5%

25%

5 % za každý chybějící dokument dle bodu 15.2, písm. a – e. Závazných postupů.

0% ₋ Pochybení formálního charakteru, která nemají vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Zdroj: NOK (2011): Závazné postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období 2007-2013

34

4 Operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost26 Operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost (OP VK) je jedním z operačních programů, v jehož rámci je možné v programovacím období 2007-2013 čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů formou finanční podpory. Řídícím orgánem OP VK bylo na základě usnesení vlády ČR č. 175/2006 ustanoveno Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR - Sekce řízení Operačních programů EU. OP VK se zaměřuje na podporu v oblastech, které přispějí k rozvoji potenciálu populace ČR, a na utvoření vhodných podmínek pro vzdělávání a učení. OP VK tedy podporuje oblast rozvoje lidských zdrojů prostřednictvím vzdělávání ve všech jeho rozmanitých formách s důrazem na komplexní systém celoživotního učení, utváření vhodného prostředí pro výzkumné, vývojové a inovační aktivity a stimulace spolupráce participujících subjektů. O podporu mohou žádat především školy a školská zařízení, organizace působící ve vzdělávání a kariérovém poradenství, instituce vědy a výzkumu, ústřední orgány státní správy a jimi řízené organizace, obce, města, kraje, nestátní neziskové organizace a další. OP VK obsahuje 5 prioritních os rozdělující operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Jedná se o následující tematické oblasti: • • • • •

Počáteční vzdělávání Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Další vzdělávání Systémový rámec celoživotního učení Technická pomoc

Tento program spadá mezi vícecílové tematické operační programy. Je financován především z prostředků cíle Konvergence, ale v případě projektů vytvářejících systémový rámec celoživotního učení též z prostředků pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a způsobilým územím je v této oblast proto také Hl. m. Praha. Pro OP VK je vyčleněno 1,83 mld. €, což činí přibližně 6,8 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,32 mld. €. Program je primárně financován z Evropského sociálního fondu (ESF) a

26


35

v případě křížového financování, kdy výdaj nesplňuje pravidla způsobilosti pro ESF, z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF).

4.1 Vybrané pojmy Řídící orgán Řídící orgán (ŘO) plně odpovídá za správné a efektivní řízení programu a provádění pomoci v souladu s předpisy Evropské unie a národními normami. ŘO je v rámci vlastního programu zodpovědný za zajištění informovanosti, publicity, za jeho programování, koordinaci, řízení a monitorování, hodnocení a kontrolu. Řídícím orgánem pro OP VK je MŠMT. Zprostředkující subjekt Tímto pojmem je označován veřejný nebo soukromý subjekt, který jedná v odpovědnosti ŘO nebo provádí jeho jménem činnosti týkající se žadatelů a příjemců. Roli zprostředkujícího subjektu v případě OP VK plní kraje, které zejména zajišťují proces výběru projektů, monitorování a kontrolu projektů i ověřování žádostí o platby zajištění publicity v rámci své působnosti. Žadatel o finanční podporu a příjemce Termínem žadatel je označován subjekt po celou dobu trvající před uzavřením právní aktu, na základě kterého je přidělena dotace. Jedná se tedy o dobu, kdy subjekt zpracovává projektovou žádost a předkládá ji poskytovateli dotace. Za žadatele je považován i v průběhu schvalování žádosti a uzavírání právního aktu s poskytovatelem dotace. V okamžiku uzavření právního aktu se žadatel stává příjemcem. Právním aktem se rozumí Smlouva o realizaci grantového projektu, Rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo Opatření Vrchního ředitele k poskytnutí dotace. Partnerství Partnerství v rámci OP VK je smluvní vztah mezi příjemcem finanční podpory a jedním nebo více subjekty, kteří jsou v projektu nezastupitelní. Tento vztah je založen na společné odpovědnosti za realizaci projektu v průběhu celého projektového cyklu. V projektech OP VK jsou umožněny dva typy partnerství a to s finančním příspěvkem a bez finančního příspěvku. Rozdíl mezi těmito typy spočívá v tom, že partner s finančním příspěvkem přijímá prostřednictvím příjemce část finanční podpory na realizaci věcných aktivit projektu.

36

Projekt Projekt definuje Příručka pro příjemce jako časově ohraničenou cílenou činnost prováděnou příjemcem podpory pro cílové skupiny za účelem dosažení požadovaného výsledku v rámci OP VK. Jedná se o konkrétní akce realizované příjemcem podpory a financované prostřednictvím ESF. V rámci OP VK se rozlišují tři základní typy projektů. Jedním z nich je individuální projekt národní, který pokrývá oblast celého území ČR a je předkládán z centrální úrovně. Je zaměřen především na realizaci nebo doplnění národní politiky a programů. Výjimku tvoří individuální projekty národní v oblasti podpory 3.2, jejichž dopad pokrývá celé území ČR mimo hl. m. Prahy. Dalším typem jsou individuální projekty ostatní, jenž jsou zaměřeny na rozvoj národních politik a programů a na jejich modernizaci nebo pokrývá specifickou oblast, která má nadregionální, příp. regionální charakter. Posledním druhem projektu, jsou grantové projekty, které se předkládají na základě výzvy k předkládání žádostí v rámci globálního grantu. Tyto projekty jsou obvykle menšího rozsahu a zaměřují se hlavně na realizaci služeb pro cílové skupiny jednotlivců a organizací na základě poptávky specifikované příjemci a vycházející z analýzy potřeb cílové skupiny. Umožňují uplatnění inovačních přístupů k řešení problémů a potřeb cílových skupin a zapojení místních iniciativ. Grantový projekt je realizován na území příslušného kraje. Projekt se předkládá na základě výzvy k předkládání projektů, která obsahuje především specifikaci charakteru projektů, příjemců a jejich parterů. Výzva upravuje samotné podmínky realizace projektů a její obsah musí být zohledněn v projektu. Monitorovací zpráva Monitorovací slouží k monitorování průběhu realizace projektu a příjemce je povinen je předkládat poskytovateli podpory v pravidelných intervalech nebo v termínech stanovených poskytovatelem. Monitorovací zprávy a její přílohy se zpracovávají do předepsaného formuláře, který je dostupný na webových stránkách MŠMT. Monitorovací zpráva může být odevzdána s žádostí nebo bez žádosti o platbu. Způsobilé výdaje Způsobilost výdajů je základní podmínka pro to, aby výdaje, které subjekt vynaložil, bylo možné proplatit příjemci zpět formou dotace. Aby byl výdaj uznán způsobilým, musí splnit řadu podmínek, které jsou uvedeny v právním aktu, uzavřeném mezi poskytovatelem podpory a příjemcem.

37

Základní předpokladem způsobilosti výdajů je splnění požadavku přiměřenosti, efektivnosti, hospodárnosti, účelnosti a prokazatelnosti. Dále platí, že vynaložené prostředky musí být nezbytné pro realizaci projektu a v souladu s projektem a jeho cíli. Pro způsobilost výdaje je rozhodné i datum jeho uskutečnění. Porušení některého z kritérií má za následek označení výdaje za nezpůsobilý. Nezpůsobilý výdaj, který je potvrzenou nesrovnalostí27, není příjemci proplacen zpět a současně se o jeho velikost snižuje celková výše dotace, a proto je pro příjemce dotace někdy i existenčně důležité splnit všechny požadavky na způsobilost výdaje. Zadavatel zakázky Zadavatelem zakázky může být jak příjemce dotace, tak je ho partner s finančním příspěvkem v případě, že je mu tato činnost vymezena ve Smlouvě o partnerství. I v případě, kdy je svěřeno zadání zakázky partnerovi s finančním příspěvkem, nese odpovědnost při porušení pravidel stanovených PpP příjemce dotace. Je možné také partnera zmocnit k určitým úkonům při zadávacím (výběrovém) řízení a to podle §151 ZVZ. Zadavatelem v tomto případě zůstává příjemce a opět je plně zodpovědný za dodržení všech relevantních pravidel a postupů. Příjemce může využít možnosti zadat administraci zadávacího i výběrového řízení externímu dodavateli a tento výdaj si uplatnit v rámci kapitoly 8 Služby.28 Současně PpP doporučuje příjemcům využívat služeb jen takových externích administrátorů zakázek, kteří budou ručit za škody (neproplacení způsobilého výdaje), které by případně příjemci nesprávně provedeným zadávacím (výběrovým řízením) způsobili. Tento závazek by měl být zahrnut do smlouvy. Výběr dodavatele může být proveden již před zahájením realizace projektu, ale pak jsou výdaje spojené s výběrem dodavatele neuznatelné a příjemce je tedy musí zaplatit v plné výši z vlastních finančních prostředků.

4.2 Veřejné zakázky podle pravidel OP VK Nastane-li situace, kdy příjemce nebo jeho partner potřebuje nezbytně pro realizaci projektu určité zařízení nebo vybavení, kterým nedisponuje, může takové vybavení či služby uhradit z prostředků finanční podpory. Z těchto prostředků může také uhradit služby, pokud jsou nezbytné pro realizaci klíčových aktivit a příjemce nebo partner je není schopen zajistit

27

Nesrovnalostí se rozumí porušení předpisů ES nebo předpisů ČR, a to úmyslem nebo z nedbalosti, které vede nebo by mohlo vést ke ztrátě v souhrnném rozpočtu EU nebo ve veřejném rozpočtu ČR v důsledku započtení neoprávněného výdaje. 28

Podle předchozí verze příručky byly takto vzniklé výdaje za administraci VZMR považovány za nezpůsobilé.

38

pomocí vlastních zaměstnanců. Aby však mohly být takto vzniklé náklady na dodávky uhrazeny z prostředků finanční podpory, musí být dodrženy závazné postupy v Příručce pro příjemce, kterou se zavázal příjemce dotace dodržovat. Na veřejné zakázky pro projekty OP VK se vztahují výjimky v §18 ZVZ kromě odst. 3, z čehož plyne důležitý poznatek, že se přihlíží ke znění zákona a jeho výkladu. Další výjimku, kterou nelze podle stanoviska Ministerstva financí dle §18 uplatnit, je výjimka uvedená v odst. 1, písm. d), pododstavec 1 a 2 ZVZ., ty jsou v rozporu s pravidly danými legislativou ES a z tohoto důvodu nelze považovat veřejné zakázky zadané dle předmětných výjimek za způsobilý výdaj v OP VK, neboť současné znění zákona č. 137/2006 Sb. nezaručuje dodržení všech pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek. 4.2.1

Postup realizace zakázky podle pravidel OP VK

OP VK stanovuje postup pro výběrové řízení diferencované podle předpokládané hodnoty zakázky. V současnosti jsou stanoveny limity uvedené níže (Tab.7). Tyto limity jsou platné od 30. 6. 2010, přičemž do tohoto data byl limit pro 2. kategorii stanoven od 100 do 500 tis. Kč předpokládané ceny zakázky. Tímto krokem došlo ke snížení nákladů jak na straně příjemce (případně partnera), tak na straně ŘO. Zda vede tato změna k hospodárnému vynakládání financí z ESF, je předmětem dalších kapitol této práce.

39

Tab. 7 Základní pravidla pro zadávání zakázek malého rozsahu podle pravidel OP VK 1. kategorie do 200 tis Přímé zadání zakázky po zhodnocení situace na trhu.

x Výběr pověřeným zaměstnancem.

x x

x

Nákup na základě objednávky či smlouvy.

2. kategorie 200 000 Kč - 800 000 Kč Písemná/elektronická výzva minimálně 3 dodavatelů k předložení nabídky

3. kategorie 800 000 Kč - 2 000 000 Kč Písemná/elektronická výzva minimálně 5 dodavatelů k předložení nabídky a uveřejnění na stránkách poskytovatele podpory

Lhůta pro podání nabídek minimálně 9 kalendářních dní

Lhůta pro podání nabídek minimálně 10 kalendářních dní, přičemž odeslání a uveřejnění musí být provedeno během jednoho dne

Hodnocení pověřenou osobou nebo hodnotící komisí

Ustanovení minimálně 3 členné komise pro posouzení a hodnocení nabídek Uzavření písemné smlouvy s dodavatelem Zadavatel musí požadovat splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů Součástí zadávací dokumentace musí být návrh smlouvy, nebo výzva musí obsahovat požadavek na předložení návrhu smlouvy uchazečem. Uzavření smlouvy s dodavatelem, případně rozhodnutí zadavatele o zrušení výběrového řízení.

Uzavření písemné smlouvy s dodavatelem Zadavatel musí požadovat splnění profesních kvalifikačních předpokladů

X

Uzavření smlouvy s dodavatelem, případně rozhodnutí zadavatele o zrušení výběrového řízení.

Stejné finanční limity (nikoli však postupy) zvolil také například řídící orgán operačního programu Životní prostředí, Lidské zdroje a zaměstnanost a Praha Konkurenceschopnost. Zahájení výběrového řízení Způsob zahájení zadávacího řízení vychází z kategorie, do které byla veřejná zakázka zařazena dle stanovené předpokládané hodnoty. VŘ lze zahájit prostřednictvím uveřejnění oznámení o zahájení výběrového řízení nebo odesláním výzvy k podávání nabídek. Další možností zahájení VŘ je kombinace obou uvedených postupů. Oznámení o zahájení výběrového řízení, resp. výzva k podání nabídek musí být podepsána zadavatelem. Pokud zadavatel sám vyzívá k podání nabídky, vyzve pouze takové, o kterých má informace, že jsou schopni požadované plnění řádně a včas dodat. Zadavatel nesmí vyzývat opakovaně stejný okruh zájemců, není-li to odůvodněno předmětem plnění zakázky či jinými zvláštními okolnostmi. Zadavatel se může dostat také do situace, kdy ačkoli oslovil alespoň předepsaný počet zájemců nebo řádně uveřejnil oznámení o zahájení výběrového řízení, žádná z obdržených nabídek

40

nesplnila požadavky zadavatele na předmět plnění zakázky. Zadavatel v tomto případě stávající výběrové řízení zruší a zahájí nové výběrové řízení. Zadavatel může postupovat nestandardně v případě, kdy je nedostačující počet dodavatelů k oslovení. V tomto případě může zadavatel oslovit jediného dodavatele, pokud pouze tento určitý dodavatel může z technických nebo uměleckých důvodů, z důvodu ochrany výhradních práv, práva duševního vlastnictví k poptávanému plnění nebo z důvodu vyplývajícího ze zvláštního právního předpisu poskytnout požadované plnění. Tuto skutečnost je však třeba písemně odůvodnit a doložit např. pomocí průzkumu trhu, výhradní licencí nebo jiného dokladu prokazujícího tuto skutečnost. NOK dále upřesňuje, že „zadavatel má povinnost odůvodnit nutnost požadované plnění pro projekt. Tedy že požadované plnění je jediným možným způsobem realizace a všichni jemu známí zadavatelé realizovali obdobný projekt na základě požadovaného plnění a zadavateli není známo, že by jiný zadavatel realizoval obdobný projekt jiným způsobem než na základě požadovaného plnění, resp., že jiný způsob realizace projektu by byl spojen s mimořádnými obtížemi.“ Analogicky může zadavatel postupovat v těch případech, kdy počet dodavatelů požadovaného plnění působících na trhu nedosahuje minimálního počtu dodavatelů, které je zadavatel povinen oslovit s ohledem na výši předpokládané ceny zakázky. V tomto případě oslovuje zadavatel všechny dodavatele na trhu, kteří jsou z hlediska své schopnosti, odbornosti a zkušeností jím požadované plnění řádně a včas dodat a dále postupuje dle standardních postupů. V případě zakázek nad 800 tis. Kč musí být oznámení o zahájení VŘ uveřejněno po dobu lhůty pro podání nabídek na webových stránkách MŠMT nebo zprostředkujícího subjektu29. Výzva je na těchto webových stránkách zveřejněna na základě zaslaného formuláře, nebo jiného dokumentu se stejnými náležitostmi, který příjemce vyplní a zašle nejlépe 3 pracovní dny před požadovaným termínem zveřejnění. Příjemce má následně povinnost zaslat neprodleně výsledek výzvy, aby byl vyvěšen na stejném místě jako samotná výzva. PpP zdůrazňuje, že není přípustné uvádět v oznámení o zahájení výběrového řízení nebo ve výzvě k podání nabídky resp. v zadávací dokumentaci požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to vedlo ke

29

PpP v části 13.3 Přehled základních pravidel, postupů a minimálních požadavků při zadávacím/výběrovém řízení chybně uvádí, že výzva musí být uveřejněna na stránkách zadavatele. Jedná se pouze o možnost zadavatele, nikoli jeho povinnost.

41

zvýhodnění nebo vyloučení určitých uchazečů nebo určitých výrobků. Zadavatel může tímto způsobem popsat předmět zakázky, pokud by jinak nebylo možné dostatečně přesně a srozumitelně určit předmět zakázky. V takovém případě má zadavatel povinnost výslovně v zadávací dokumentaci nebo v oznámení o zahájení výběrového řízení, resp. výzvě k podání nabídek umožnit pro plnění zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení. Uvedení názvu výrobku konkrétního výrobce je možné také v případě, kdy existuje požadavek na kompatibilitu s již používanými zařízeními či systémy a jejich přizpůsobení by provozu zadavatele působilo mimořádné obtíže. Uvedené skutečnosti je však zadavatel povinen poskytovateli podpory na vyžádání vždy prokázat. Zadavatel musí v případě VZ 2. a 3. kategorie, jak je uvedeno v tabulce se základními pravidly pro zadávání zakázek malého rozsahu podle pravidel OP VK (Tab. 7)), požadovat splnění kvalifikačních předpokladů a to minimálně výpisem z obchodního rejstříku či jiným dokladem uvedeným § 54 zákona ZVZ. V případě VZ spadající do 3. kategorie je zadavatel povinen požadovat i splnění základních kvalifikačních předpokladů (§ 53 ZVZ), které prokazuje uchazeč formou čestného prohlášení. Doklad nesmí být ke dni podání nabídky starší než 90 kalendářních dní a uchazeč může předložit prostou kopii dokumentu, přičemž originál či ověřenou kopii předloží pouze při případném podpisu smlouvy. Dojde-li během lhůty k podání nabídek ke změně podmínek výběrového řízení, musí zadavatel tuto změnu současně sdělit všem osloveným dodavatelům a uveřejnit ji, pokud i původní znění oznámení o zahájení výběrového řízení bylo uveřejněno. Uveřejnění musí být provedeno stejnými nástroji jako v případě uveřejnění původního oznámení o zahájení VŘ. Analogicky postupuje zadavatel při podávání odpovědi na dotaz uchazeče ohledně podmínek zadávané zakázky pouze s tou výjimkou, že zadavatel musí sdělit i znění původního dotazu. Přijetí nabídek, jejich hodnocení a výběr nejvhodnější nabídky Zadavatel přijímá od uchazečů pouze nabídky v písemné formě a to buď v řádně uzavřené obálce označené názvem zakázky a nápisem „Neotevírat“ spolu s kontaktní adresou uchazeče nebo elektronicky, opatřené zaručeným elektronickým podpisem. Přijaté nabídky má povinnost zadavatel evidovat formou seznamu, který musí obsahovat identifikaci uchazeče, místo, datum a čas předložení jeho nabídky. Pokud je nabídka doručena zadavateli po uplynutí lhůty pro podávání nabídek, pak se taková nabídka neotvírá a nehodnotí. O této skutečnosti musí být uchazeč bez zbytečného odkladu písemně vyrozuměn. Zadavatel musí být schopen prokázat toto vyrozumění např. podacím lístkem, e-mailovou doručenkou spolu s odeslaným emailem. Podané nabídky otvírá pověřená osoba zadavatele nebo komise pro otevírání

42

obálek30 nejdříve po uplynutí stanovené lhůty pro podání nabídek. Hodnotí se cena bez DPH. Pokud ale zadavatel ve výzvě nebo zadávací dokumentaci výslovně určí, může být hodnocena i nabídková cena s DPH. Nabídky se hodnotí na základě hodnotících kritérií, která stanovil zadavatel ve výzvě k předkládání nabídek nebo v zadávací dokumentaci. Hodnotícím kritériím jsou přiřazeny váhy vyjádřené v procentech podle jejich důležitosti, přičemž součet vah musí tvořit 100. Hodnocení může být prováděno buď pouze pomocí jediného kritéria, kterým je cena, nebo pomocí více kritérií, mezi nimiž musí být vždy cena. Pokud je jako jediné hodnotící kritérium použita cena, je třeba ve výzvě nebo zadávací dokumentaci přesně vymezit požadované plnění s uvedením potřebných parametrů a požadavků na charakter a kvalitu požadovaného plnění. Zadavatel může využít vzorců, které jsou uvedeny v PpP. Hodnocení předložených nabídek provádí pověřená osoba zadavatele nebo hodnotící komise, a to v závislosti na výši předpokládané hodnoty zakázky. Pověřená osoba je taková osoba, kterou zadavatel písemně pověřil nebo zplnomocnil (úkony vyhrazené pověřené osoby nemůže vykonávat přímo statutární orgán zadavatele). Hodnotící komisi jmenuje zadavatel, s tím že minimální počet členů hodnotící komise je stanoven na základě předpokládané výše hodnoty zakázky. Řídící orgán doporučuje, aby alespoň jeden z členů hodnotící komise měl odbornou kvalifikaci nebo odborné zkušenosti odpovídající povaze předmětu zakázky a určil vždy minimálně také jednoho náhradníka, pro případ nepřítomnosti některého z členů komise. Po uplynutí stanovené lhůty pro podání nabídek se provádí kontrola úplnosti nabídek. Pokud je nabídka shledána neúplnou, tedy nesplňuje všechny požadavky stanovené v oznámení o zahájení výběrového řízení, resp. výzvě či v zadávací dokumentaci, musí být zadavatelem vyloučena z dalšího řízení a nesmí být ani základem pro uzavření smlouvy. Zadavatel má v tomto případě povinnost vyrozumět uchazeče o této skutečnosti a to dopisem nebo elektronicky. Uchazeč může být vyzván k doplnění nabídky, obsahuje-li jeho nabídka nejasnost a to např. ve formě rozporných údajů či nedostatečného popisu některých aspektů požadovaného plnění. Doplnění musí být provedeno ve stanovené lhůtě. Kontrolu úplnosti nabídek provádí komise pro otevírání obálek v případě hodnocení hodnotící komisí hodnotící komise nebo pověřená osoba. Následné posouzení a hodnocení nabídek, které nebyly v rámci provádění kontroly úplnosti vyřazeny a byly doručeny včas, provádí hodnotící komise nebo pověřená osoba. 30

Zadavatel může stanovit, že roli komise pro otevírání obálek bude současně plnit hodnotící komise případně pověřená osoba.

43

Členové komise pro otevírání obálek, hodnotící komise a pověřená osoba nesmí být ve vztahu k zakázce a uchazečům podjatá a musí zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dověděla v průběhu hodnocení jednotlivých nabídek. Před zahájením hodnocení jednotlivých nabídek tedy musí každý člen či pověřená osoba potvrdit svoji nepodjatost a mlčenlivost formou čestného prohlášení, které tvoří přílohu zápisu o hodnocení nabídek. Čestné prohlášení o mlčenlivosti podepisuje i případný pozorovatel přizvaný na jednání komise. Vzor prohlášení je k dispozici ke stažení na webových stránkách www.msmt.cz. O hodnocení pořizuje pověřená osoba nebo komise pro otevírání obálek, resp. hodnotící komise zápis obsahující rozhodné skutečnosti, které byly předmětem hodnocení, tzn. minimálně: • seznam posouzených a vyřazených nabídek; • zdůvodnění vyloučení předložené nabídky; • popis způsobu hodnocení nabídek; • výsledek hodnocení. V případě hodnocení prostřednictvím komise musí zápis obsahovat i složení této komise. Zápis podepsaný pověřenou osobou provádějící hodnocení nabídek (členy hodnotící komise) je předložen zadavateli, který svým podpisem a souhlasem potvrzuje výběr dodavatele. Pokud však zadavatel nesouhlasí s postupem pověřené osoby zadavatele (hodnotící komise), uvede své rozhodnutí spolu s důvody v zápisu. Poté zadavatel, pověřená osoba nebo hodnotící komise nově posoudí a zhodnotí předložené nabídky. O hodnocení pořizuje zápis s podpisem ve stejném rozsahu, jaký je uveden v případě zápisu z hodnocení pověřené osoby zadavatele, resp. jednání komise. V případě, že zadavatel nesouhlasí s doporučením pověřené osoby zadavatele nebo hodnotící komise, zdůvodní své rozhodnutí v zápisu o posouzení a hodnocení nabídek. Současně přiloží informaci o tom, jaké údaje byly hodnoceny jinak a jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií. Zadavatel uvede i výsledek hodnocení. Pokud nastane situace, že zadavatel obdrží pouze jednu nabídku uchazeče, a to i přestože oslovil alespoň předepsaný počet zájemců nebo řádně uveřejnil oznámení o zahájení výběrového řízení, můžou nastat dvě možnosti. Zadavatel v tomto případě může buď uzavřít smlouvu s tímto jediným uchazečem, pokud jeho nabídka splňuje požadavky zadavatele na předmět plnění zakázky, nebo stávající výběrové řízení zrušit a zahájit nové. Pokud se zadavatel rozhodne uzavřít smlouvu, podanou nabídku sice nehodnotí, jinak ale aplikuje v plném rozsahu ostatní pravidla pro danou kategorii VZ.

44

Oznámení o výsledku VŘ a smlouva s dodavatelem Informace o výsledku výběrového řízení musí být písemně podána bez zbytečného odkladu všem uchazečům, kteří podali nabídky v řádném termínu pro podání nabídek a nebyli vyloučeni z účasti ve VŘ. Odeslání této informace musí být schopen zadavatel prokázat např. dodejkou, podacím lístkem, předávacím protokolem, emailovou doručenkou spolu s výtiskem odeslaného emailu. Při uveřejnění oznámení o jeho zahájení výběrového řízení, musí být výsledek tohoto VŘ uveřejněn na stejném místě. V případě uveřejnění na webových stránkách MŠMT nebo zprostředkujícího subjektu se výsledek VŘ uveřejňuje prostřednictvím příslušného formuláře, který je k dispozici na webových stránkách MŠMT. Oznámení o výsledku výběrového řízení musí minimálně obsahovat identifikační údaje uchazečů, jejichž nabídka byla hodnocena, a výsledek hodnocení nabídek, z kterého je zřejmé pořadí nabídek. Pokud bylo VŘ zrušeno, musí oznámení obsahovat i informace o zrušení výběrového řízení. Zadavatel na základě výběrového řízení uzavírá s vítězným uchazečem smlouvu, která musí být ve shodě s podmínkami VŘ a vybranou nabídkou. V případě, že vybraný uchazeč odmítne uzavřít smlouvu nebo nebude dostatečně součinný, může uzavřít zadavatel smlouvu s uchazečem, který se umístil jako druhý v pořadí. Pokud i druhý uchazeč v pořadí odmítne uzavřít smlouvu, nebo není součinný, může zadavatel uzavřít smlouvu s uchazečem, který se umístil na třetím místě v pořadí. Přičemž odmítnutí uchazeče uzavřít smlouvu musí být dokladováno písemnou formou. Odmítnutí uchazeče komunikovat dokládá zadavatel čestným prohlášením v písemné formě, přičemž lhůta pro poskytnutí dostatečné součinnosti je stanovena na 15 dní ode dne odeslání oznámení o výsledku VŘ. Smlouva musí mít písemnou formu a musí obsahovat alespoň tyto náležitosti: • smluvní strany vč. IČ a DIČ, pokud jsou přiděleny; • předmět plnění (konkretizovaný kvantitativně i kvalitativně); • cena vč. DPH a uvedení samotného DPH, případně uvést, že dodavatel není plátcem • DPH, platební podmínky; • doba a místo plnění; • povinnost, aby dodavatel umožnil všem subjektům oprávněným k výkonu kontroly projektu, z jehož prostředků je dodávka hrazena, provést kontrolu dokladů souvisejících s plněním zakázky, a to po dobu danou právními předpisy ČR k jejich archivaci (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty).

45

Zrušení výběrového řízení Zadavatel je oprávněn výběrové řízení zrušit kdykoliv v průběhu VŘ, nejpozději však do uzavření smlouvy. Zadavatel má povinnost o zrušení VŘ bezodkladně informovat všechny uchazeče, kteří podali nabídku v řádném termínu pro podání nabídek, a to písemnou formou. Zadavatel může uchazečům sdělit důvod zrušení VŘ, avšak subjektům provádějícím kontrolu v rámci OP VK musí. Příjemce má také povinnost uvést odůvodnění v následující monitorovací zprávě či obdobném dokumentu. Zadavatel má povinnost zrušit výběrové řízení bez zbytečného odkladu, pokud nebyly ve stanovené lhůtě podány žádné nabídky nebo třetí uchazeč v pořadí, odmítl uzavřít smlouvu, přestože s ním bylo možné smlouvu uzavřít. Povinnost zrušit VŘ nastává i v případě, kdy nebyly ve stanovené lhůtě podány žádné nabídky splňující požadavky zadavatele na předmět plnění zakázky, resp. byli z účasti ve výběrovém řízení vyloučeni všichni uchazeči. VŘ se musí být také zrušeno, pokud byly zjištěny vážné nesrovnalosti nebo chyby v oznámení o zahájení výběrového řízení (výzvě), zadávací dokumentaci nebo v průběhu administrace veřejné zakázky. Zadavatel může zrušit výběrové řízení bez zbytečného odkladu, pokud se v průběhu VŘ vyskytly důvody zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby ve výběrovém řízení pokračoval. VŘ může být zrušeno také v případě, že vybraný uchazeč, popřípadě uchazeč druhý v pořadí, odmítl uzavřít smlouvu nebo neposkytl zadavateli k jejímu uzavření dostatečnou součinnost. Pokud odmítne uzavřít smlouvu i třetí uchazeč v pořadí, nebo neposkytne dostatečnou součinnost, nastává povinnost VŘ zrušit. 4.2.2

Výjimky v postupech při výběru dodavatele

Elektronické tržiště Na základě usnesení vlády České republiky č. 683 ze dne 26. června 2002, o opatřeních ke koordinovanému vynakládání finančních prostředků na informační a komunikační technologie vzniklo elektronické tržiště pro subjekty veřejné správy. Elektronické tržiště má sloužit pro objednávky a nákupy informačních a komunikačních technologií od 5 tis. Kč bez DPH do 2 mil. Kč bez DPH pro ty subjekty veřejné správy, které jsou správci kapitol státního rozpočtu nebo pro organizace zřízené správcem kapitoly státního rozpočtu. Metodický pokyn k provozu elektronického tržiště pro subjekty veřejné správy pro objednávky a nákupy informačních a komunikačních technologií do výše 2 mil., který upravuje zadávání zakázek přes elektronické tržiště, jmenuje vykonavatele veřejné správy, na které předmětné usnesení vlády č. 683/2002 nedopadá. Elektronické tržiště dobrovolně (dle své vlastní směrnice) používají i některá města, školy a jiné subjekty.

46

Pokud je zadavatel povinen, nebo si na základě vnitřního předpisu sám tento postup zvolil, postupuje podle „Metodického pokynu k provozu e-Tržiště“ v případě nákupu informačních a komunikačních technologií pro projekt. Současně i vyhodnocení nabídek probíhá podle pravidel elektronického tržiště, nikoli prostřednictvím hodnocení hodnotící komise či pověřené osoby. Použití elektronického tržiště je v tomto případě považováno za adekvátní splnění povinnosti oslovení až 5 dodavatelů. Použije-li tedy zadavatel elektronické tržiště, má se za to, že tímto způsobem zadávacího řízení oslovil 5 dodavatelů. Zadavatel má povinnost před zadáním zakázky prostřednictvím elektronického tržiště vždy vzít v úvahu všechna obdobná spolu související plnění a s ohledem na předpokládanou hodnotu zakázky dodržet určené postupy pro danou kategorii zakázky. Musí tedy dodržet minimální lhůty pro podání nabídek a případné jiné povinnosti jako např. uveřejnit výzvu i na stránkách poskytovatele podpory, tedy MŠMT nebo zprostředkujícího subjektu. Na elektronické tržiště se také vztahuje zákaz uvádět požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých uchazečů nebo určitých výrobků. Zadavatel dokládá zakázku přes elektronické tržiště zadávací dokumentací a dokumenty elektronického tržiště. Zadavatel uzavírá s vybraným dodavatelem písemnou smlouvu při plnění nad 200 tis. Kč. Při zadávání zakázek musí být vždy dodrženy obecné zásady Smlouvy o založení ES (viz podkapitola 3.2.2). Dlouhodobě nasmlouvané služby Zadavatel není povinen realizovat výběrové řízení v případě, že nakupuje služby, které nasmlouval jakožto dlouhodobé, a to nikoli pro jednotlivý projekt, ale obecně pro svou činnost. Musí ovšem platit, že cena služeb odpovídá cenám v místě obvyklým a že smluvní podmínky se kvůli realizaci projektu nemění. Dlouhodobostí se rozumí opakované využívání služeb dodavatele na základě písemné smlouvy po dobu alespoň 6 měsíců před zahájením realizace projektu nebo podáním žádosti o podporu. Doba se počítá podle toho úkonu, který zadavatel učinil dříve.31

31

V PpP byla pravděpodobně omylem vypuštěna část věty, a tedy definici dlouhodobosti nelze porozumět. Proto doporučuji, vrátit se k předchozí verzi PpP (verze 3), která daný pojem vysvětluje.

47

Pronájem nemovitosti V případě, kdy předmětem zakázky je nájem existujících nemovitostí či nebytových prostor nebo s nimi souvisejících práv (tj. vznikne-li potřeba příjemci nebo jeho partnerovi pronajmout např. kancelářské, konferenční nebo školicí prostory), může přímo vstoupit do jednání s pronajímatelem nemovitosti nebo zvolených prostor. Tento zjednodušený postup není možné aplikovat v případě, kdy má být součástí zakázky catering či další doprovodné služby (např. pronájem IT techniky). 4.2.3

Sankce za porušení pravidel

Pokud zadavatel nezávažně poruší pravidla a postupy stanovené OP VK, nemusí dojít automaticky k nezpůsobilosti veškerých výdajů se zakázkou. Jak uvádí PpP, jedná se zejména o „porušení, které nemá a ani nemohlo mít vliv na výsledek výběrového řízení, nemohlo vést k diskriminaci a nevedlo k porušení volného pohybu zboží a služeb, rovného zacházení, zákazu diskriminace, transparentnosti, proporcionality, zásady vzájemného uznávání osvědčení a práva na usazování.“ Kompetentním orgánem, který s konečnou platností rozhoduje, zda se jednalo o závažné či nezávažné porušení, je poskytovatel dotace. Konkrétní sankce za porušení pravidel v oblasti veřejných zakázek jsou stanoveny v právním aktu, jak lze vyčíst ze vzoru Rozhodnutí o poskytnutí dotace s nepřímými náklady, který je přílohou PpP. V části IV SANKCE A ODVODY je uvedeno, že pokud se příjemce dopustí porušení rozpočtové kázně závažným porušením povinností stanovených v PpP, nebo se dopustí porušení ustanovení ZVZ, bude mu uložen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši hodnoty veřejné zakázky, k níž se porušení rozpočtové kázně vztahuje V případě, že příjemce poruší pravidla pro zadávání VZ obsažená v PpP nebo pravidla obsažená ve své vnitřní směrnici nepodstatným způsobem, který neměl vliv na výběr dodavatele, nejedná se o porušení rozpočtové kázně.

48

5 Náklady na VZMR realizované podle pravidel OP VK V této kapitole budou popsány a případně i vyčísleny náklady, resp. výdaje vzniklé v souvislosti se vnikem pravidel, jejich aplikací a kontrolou dodržování při zadávání VZMR financovaných v rámci OP VK. Jedná se tedy o náklady, které vznikají jak na straně zadavatele (příjemce či jeho partnera) tak na straně řídícího orgánu či zprostředkujícího subjektu. Konkrétně se jedná o následující náklady, přičemž pro zjednodušení bude v celé kapitole používána zkratka ŘO i pro zprostředkující subjekty, kterými jsou kraje. Na straně příjemce vznikají náklady pouze v souvislosti s procesem administrace VZMR. Náklady vznikající na straně ŘO jsou náklady na: • tvorbu metodiky, vzorových dokumentů a formulářů, • školení žadatelů, příjemců a zaměstnanců ŘO v oblasti VZMR, • administraci a kontrolu VZMR; V případě snahy o chronologické uspořádání nákladů je řazení následující: • tvorba metodiky, vzorových dokumentů a formulářů, • školení žadatelů, příjemců a zaměstnanců ŘO v oblasti VZMR, • proces administrace VZMR na straně zadavatele, • kontrola VZMR poskytovatelem podpory; Tento proces však neprobíhá lineárně, ale jednotlivé procesy běží souběžně (příjemce je školen a v tu samou dobu zadává zakázku) nebo se dokonce předbíhají (školení proběhne až po ukončení VŘ, kontrola na místě proběhne před začátkem VŘ apod.). I přesto, že součástí školení o veřejných zakázkách pro žadatele a příjemce je i oblast upravující zakázky v hodnotě vyšší než 2 mil. Kč a v případě stavebních prací nad 6 mil. Kč, nebude tato skutečnost v případě vyčíslení nákladů na školení zohledněna. Důvodem je skutečnost, že příjemce v tomto případě postupuje podle ZVZ, který není předmětem školení, nebo podle postupu uvedeného v PpP, který obsahuje jen malé odchylky od postupu v případě VZMR. Dalším důvodem je charakter samotných příjemců, kteří jsou z pohledu ZVZ zpravidla veřejní zadavatelé, a velikost projektů.

5.1 Druhy nákladů Předmětem této podkapitoly je obecné seznámení s druhy nákladů, které mohou vzniknout na straně příjemce i na straně ŘO.

49

Mzdové náklady Pro určení mzdových nákladů na straně příjemce byly použity údaje, uvedené v Metodickém dopise č. 4. 2 „Doporučení pro stanovení rozmezí mezd/platů v projektech OP VK“, které vydal ŘO OP VK 10 června 2010. Tímto způsobem bylo abstrahováno od zkreslení, ke kterému by došlo v případě použití údajů z několika málo organizací. V práci bude použita průměrná hrubá hodinová mzda/plat ve výši 241 Kč. Důvodem užití průměrné hodnoty pro horní limit je skutečnost, že žadatelé zpravidla nadhodnocují své náklady, tedy snaží se, aby jim byl schválen co nejvyšší rozpočet projektu. Tab. 8 Obvyklé hrubé hodinové mzdy/platy pro realizaci projektů OP VK na území jednotlivých krajů - pozice "finanční manažer projektu" Kraj Jihočeský Moravskoslezský Zlínský Pardubický Jihomoravský Karlovarský Vysočina Královéhradecký Liberecký Olomoucký Plzeňský Středočeský Ústecký Průměrná hodinová mzda/plat

Hrubý hodinový plat/mzda (Kč) dolní limit horní limit 144 234 163 248 165 232 169 233 164 245 167 243 149 230 159 237 161 248 153 226 180 246 162 245 177 272 163 241

Zdroj: MŠMT: Metodický dopis č. 4.2, Doporučení pro stanovení rozmezí mezd/platů v projektech OP VK

Při stanovení průměrné výše platů v případě zaměstnanců implementační struktury, tedy zaměstnanců ŘO, kteří mají v náplni práce implementaci OP VK, bylo vycházeno z platových tabulek (12. platová třída, 2 stupeň). Výpočet hrubých hodinových mzdových nákladů, který bude použit v této práci, je uveden v tabulce níže (Tab. 9) a činí 174 Kč/hod.

50

Tab. 9 Hrubé mzdové náklady na jednoho zaměstnance na Sekci v Kč Mzdové náklady

měsíční

- základní tabulkový plat - osobní ohodnocení - příspěvek na stravné příspěvek do Fondu kulturních a - sociálních potřeb - odměny podle NSRR Celkem

hodinové

18 830,00 5 000,00 1 200,00

108,27 28,75 6,90

166,67 5 000,00 30 196,67

0,96 28,75 173,62

Náklady na poštovné Pro určení poštovného je vycházeno z aktuálně platného ceníku České pošty, která stanovuje cenu zásilky v závislosti na hmotnosti zásilky. Jako druh zásilky je zpravidla použita doporučená zásilka a to hned ze dvou důvodů. Prvním je možnost zpětného dokázání zaslání zásilky a druhým je skutečnost, že příjemce podepisuje převzetí. S příplatkem ve výši 6 Kč za dodání do vlastních rukou adresáta nebude kalkulováno, jelikož tato služba není nutnou podmínkou pro správný průběh zadávacího řízení ani k jeho následné archivaci či kontrole. Jeden papír formátu A4 (gramáž 80g) váží 5 g. Tab. 10: Cena doporučené zásilky v závislosti na hmotnosti Do hmotnosti 50 g - standard1

100g2

500g2

1kg2

2kg2

26 Kč 34 Kč 37 Kč 43 Kč 49 Kč Cena Obálka nebo nesložený kartónový lístek, pravoúhlého tvaru, s rozměry maximálně 23,1 x 16,4 x 0,5 cm, minimálně 14 x 9 cm. 2) Délka nesmí přesahovat 50 cm a šířka 35 cm, přičemž tloušťka nesmí být větší než 5 cm. Minimální rozměry zásilky jsou14 x 9 cm. Zdroj: Česká pošta 1)

Jelikož zásilku nelze odeslat bez použití obálky, bude k poštovnému připočtena i cena obálky. Jako nejvhodnější se jeví obálka formátu C5 (162 x 229 mm) a to z důvodu jednoduššího vkládání obsahu do vybrané obálky v porovnání s obálkami menšího formátu. I v případě obálky formátu C5 je možné využít psaní označené jako „standard“. Bude kalkulováno s cenou jedné obálky formátu C5 ve výši 0,70 Kč vč. DPH.

51

Náklady na tisk Je uvažován černobílý tisk na formát papíru A4 a to z toho důvodu, že povinné logolinky32 jsou vytvořeny i v černobílé variantě. Pro zjednodušení je počítáno s jednostranným tiskem. Náklady na tisk jsou určeny průměrnou cenou tisku, která byla zjištěna průzkumem trhu podle ceníku vyvěšeného na internetových stránkách tří náhodně vybraných firem. Průměrná zjištěna cena jednostranného černobílého tisku je 1,60 Kč vč. DPH za stránku. Náklady na občerstvení. Náklady na občerstvení budou kalkulovány pouze v případě školení pro žadatele a příjemce nikoli při samotné realizaci VŘ, protože nejsou její nutnou podmínkou. Důvodem je také to, že hodnocení v případě veřejných zakázek malého rozsahu není časově příliš náročné, a tedy není nutné zajišťovat občerstvení. Ostatní náklady Mezi ostatní náklady na kontrolu lze řadit výdaje na režie, mezi které především patří náklady na energie a spotřební materiál (CD, popisovací tužky, šanony, lepící štítky aj.) S těmito náklady nebude počítáno z důvodu jejich obtížného vyčíslení. V souvislosti s kontrolami na místě vznikají také výdaje spojené s telefonními službami a cestou na místo kontroly (více v kapitole 5.3.3 Náklady na a kontrolu VZMR). Poplatky za uveřejnění výzev nejsou placeny, jelikož zadavatel v případě povinnosti zveřejňuje svou výzvu bezplatně na stránkách MŠMT nebo zprostředkujícího subjektu.

5.2 Náklady na administraci VZMR na straně příjemce Hlavním náklady, které je nutné určit, jsou náklady spojené s dodržením postupů pro VŘ. Aby bylo možné tyto náklady na administraci VZMR určit, je nezbytné znát celý cyklus zadávání VZ jak je zobrazen na obrázku níže (Obr. 1). Obrázek je inspirován schématem zveřejněným ve sborníku33 autorských textů „Jak zohledňovat principy 3E (hospodárnost, efektivnost a účelnost) v postupech zadávání veřejných zakázek“.

32

Jedná se o grafických odkaz na poskytovatele dotace. Základní logolinik OP VK obsahuje logo ESF, vlajku EU, logo MŠMT a OP VK spolu se slovními odkazy ve jmenovaném pořadí. Může být použit jak v horizontálním tak vertikálním provedení. Rozšířený logolink může obsahovat i logo příjemce.

33

In Jak zohledňovat principy 3E (hospodárnost, efektivnost a účelnost) v postupech zadávání veřejných zakázek [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008 [cit. 2011-03-02]. Dostupné z WWW: .

52

1.fáze

Rámcové plánování veřejných zakázek Specifikace VZ a příprava zadávacích podmínek Schválení VZ a zadávacích podmínek

2.fáze

Zveřejnění výzvy/oslovení dodavatelů Poskytování dodatečných informací Přijímání nabídek Otevírání obálek s nabídkami Vyhodnocení nabídek Oznámení o výběru Výzva k uzavření smlouvy Uzavření smlouvy

3.fáze

Dodání předmětu zakázky Platba za přemět zakázky

4.fáze

Doložení dokladů k administrativní kontrole Archivace dokumentace Skartace dokumentace

Obr. 1: Cyklus veřejné zakázky

53

Celý cyklus lze rozčlenit do čtyř fází a to fáze: • plánování, která je ukončena schválením zadávací dokumentace, • realizace VŘ, která začíná zasláním/uveřejněním výzvy a končí podpis smlouvy, • realizace zakázky, kdy docházení k samotnému dodání a zaplacení předmětu zakázky, • tzv. administrativní, jejíž součástí je předání dokladů k administrativní kontrole, archivace VŘ a jeho následná skartace. V případě některých kroků budou náklady stejné nebo velmi podobné pro obě sledované kategorie VZMR (2. kategorie 200-800 tis. Kč, 3. kategorie 800-2 000 tis. Kč, viz Tab. 7). Náklady na tisk a poštovné na straně zadavatele (kromě nákladů vzniklých v souvislosti s administrativní kontrolou) jsou samostatně vyčísleny v části 5.2.12 Souhrnné náklady na tisk a části 5.2.13 Souhrnné náklady za poštovné. 5.2.1

Plánování zakázky

Samotnému výběrovému řízení34 předchází fáze plánovaní, která je započata již před podáním projektové žádosti. Žadatel v projektové žádosti vyplňuje plán výběrových řízení, který obsahuje stručný název a popis VŘ, druh VŘ podle předmětu plnění, předpokládanou cenu bez DPH a předpokládané datum zahájení a ukončení VŘ. Plán veřejných zakázek je po uzavření právního aktu možné realizovat, avšak tento plán je pouze indikativní a jeho schválení nezbavuje zadavatele povinnosti postupovat s pravidly OP VK. Náklady související s touto fází nebudou vyčísleny. 5.2.2

Příprava VZ a její schválení

Samotná příprava veřejné zakázky zahrnuje specifikaci VZ a zadávacích podmínek. Zadavatel v této fázi musí již určit předpokládanou hodnotu zakázky a na základě toho zvolit správný postup. Zadavatel na základě zjištěné potřeby vytvoří zadávací dokumentaci nebo výzvu k překládání nabídek. Připravené zadávací podmínky a související dokumenty, včetně vzorové smlouvy, směřují dále do schvalovacího procesu vedoucích pracovníků zadavatele, který je ukončen podpisem zadávací dokumentace resp. výzvu k překládání nabídek. Druhy vzniklých nákladů: • osobní náklady, 34

Zadávací řízení je postup podle ZVZ, kdežto výběrovým řízením se rozumí postup zadavatele, který není podle tohoto zákona postupovat a vztahují se na něj tedy jenom pravidla vymezená řídícím orgánem OP VK.

54

• náklady na tisk; V této fázi byla připravena a vytištěna dokumentace k VZMR, přičemž postup u 2. a 3. kategorii byl dosud stejný. Náklady na tisk a případné jiné náklady, které vznikly v souvislosti s přípravou VZMR nejsou započteny. Doba strávená přípravou VZMR je průměrně 28 hodin. 5.2.3

Zveřejnění výzvy a oslovení dodavatelů

V případě tohoto kroku je nezbytné již sledovat náklady na 2. a 3. kategorii odděleně. 2. kategorie: Zadavatel musí oslovit nejméně 3 dodavatele, a aby tak mohl učinit, musí tyto dodavatele na trhu nejdříve najít. V případě pochybnosti, zda vyhledaný dodavatel je schopen dodat požadovaný předmět zakázky, vznese zadavatel dotaz a to způsobem, který je prokazatelný. Po určení dodavatelů vhodných k oslovení jsou obálky s výzvami odevzdány na podatelnu, případně přímo odneseny na poštu. 3. kategorie: Postup v případě 3. kategorie zakázky je obdobný s tím rozdílem, že je oslovováno 5 dodavatelů a výzva je uveřejněna na stránkách poskytovatele podpory. Aby byla výzva tímto způsobem uveřejněna, musí zadavatel vyplnit formulář k uveřejnění výzvy. Druhy vzniklých nákladů: • osobní náklady, • náklady na tisk, • náklady na poštovné; Osobní náklady vznikají v souvislosti s přípravou a zasláním výzvy k podání nabídek (tisk výzvy a zadávací dokumentace vč. příloh, vložení dokumentů do obálek, nadepsání obálek a odevzdání na podatelnu), dále jen nutné zohlednit čas hledáním vhodných dodavatelů k oslovení. U 3. kategorie vznikají navíc náklady v souvislosti s vyplňováním formuláře k uveřejnění výzvy, pokud tento formulář neslouží jako výzva k podání nabídek. Průměrný čas strávený činnostmi v této fázi je u 2. kategorie VZ 2,5 hodiny a u 3. kategorie 3,5 hodiny. 5.2.4

Poskytování dodatečných informací

Dodavatel může po zadavateli požadovat písemně, telefonicky nebo i osobně dodatečné informace k zadávacím podmínkám. Zadavatel má však povinnost odpovídat na takový dotaz pouze písemně a současně má povinnost seznámit s těmito dodatečnými podmínkami či souvisejícími dokumenty všechny dodavatele. Pokud se ještě mohou přihlašovat případní zájemci o realizaci zakázky, musí zadavatel tyto dodatečné informace nebo dokumenty vyvěsit

55

na stejné místo spolu s výzvou. Dodavatel může tyto dodatečné informace poskytnout i bez předchozí žádosti, ale musí postupovat stejným způsobem, tedy transparentně a nediskriminačně. Po přijetí dotazu pracovníkem musí být kvalifikovaně vypracována odpověď či dokument. Tato dodatečná informace musí být dána k podpisu oprávněné osobě a poté musí být distribuována mezi dodavatele či vyvěšena na příslušném místě. Pokud je informace poskytována písemnou formou, musí být použita pošta pro rozeslání doporučených psaní. Pracovník tedy musí dodatečné informace k zadávacím podmínkám vytisknout, dát oprávněné osobě podepsat, podepsané dodatečné informace vložit do obálky a odevzdat na podatelnu. Při poskytování dodatečných informací vznikají odlišné náklady u 2. a 3. kategorie zakázky z důvodu odlišného počtu povinně oslovovaných dodavatelů. Současně je nutné poznamenat, že ačkoli je v této práci počítáno s jedním zasláním dodatečných informací u každé VZMR, k zaslání dodatečných informací došlo pouze u čtvrtiny sledovaných VZMR 2. kategorie a necelé poloviny 3. kategorie VZMR (viz Tab. 12 a Tab. 13). Druhy vzniklých nákladů: • osobní náklady, • náklady na tisk, • náklady na poštovné; Průměrný čas strávený činnostmi v této fázi je u 2. kategorie VZ 3,5 hodiny a u 3. kategorie 4 hodiny. 5.2.5

Přijímání nabídek

Zadavatel musí každou doručenou nabídku evidovat v seznamu podaných nabídek, bez ohledu na skutečnost, zda byla doručena řádně a včas. Zadavatel na seznamu podaných nabídek zaznamená název subjektu, předkládajícího nabídku, místo, datum a čas předložení nabídky. Druhy vzniklých nákladů: • osobní náklady; Tato činnost trvá pověřené osobě 0,5 hodiny u jedné nabídky, v případě 2. kategorie je tedy celková délka 1,5 hod a u 3. kategorie 2,5 hodiny u jednoho VŘ.

56

5.2.6

Otevírání obálek s nabídkami a jejich vyhodnocení

Celý proces otevírání obálek s nabídkami, formální kontrola úplnosti a následné hodnocení nabídek a výběr vítězného uchazeče je popsán v časti 4.2.1 Postup realizace zakázky podle pravidel OP VK. Druhy vzniklých nákladů: • osobní náklady; V souvislosti s touto činností vznikají pouze osobní náklady, přičemž se jedná o mzdy vyplácené hodnotitelům za účast na hodnocení. Délka trvání hodnocení jedné nabídky je průměrně 0,5 hodiny, tedy hodnocení tří nabídek u 2. kategorie trvá 1,5 hodiny a u 3. kategorie 2,5 hodiny, přičemž v případě 2. kategorie je nutný pouze jeden hodnotitel (pověřená osoba) ale u 3. kategorie je minimální počet hodnotitelů tři (členové hodnotící komise). 5.2.7

Oznámení o výběru nabídky

Oznámení o výběru musí být dáno na vědomí stejnými způsoby, jakými byla zveřejněna výzva. Tedy musí být odeslán výsledek uchazečům o VZMR a v případě třetí kategorie vyplněn formulář o výsledku VŘ, který je k dispozici na webových stránkách MŠMT. Pro zjednodušení je uvažováno, že byl osloven minimální počet dodavatelů a všichni oslovení dodavatelé podali nabídky, přičemž se do VŘ nepřihlásil žádný jiný dodavatel. Druhy vzniklých nákladů: • osobní náklady, • náklady na tisk, • náklady na poštovné; Osobní náklady se vztahují k tvorbě a rozeslání vyrozumění o výsledku VŘ a případnému vyplnění formuláře u 3. kategorie VZMR a celková doba těchto činností je 2 hodiny, přičemž u 2. kategorie (nezasílá se vyrozumění o výsledku VŘ) je 1 hodina. 5.2.8

Výzva k uzavření smlouvy a její samotné uzavření

Náklady spojené s tímto krokem je také nutné vyčíslit a započíst do celkových nákladů spojených s realizací VZMR. Důvodem pro obhajobu tohoto kroku je skutečnost, že kdyby OP VK neurčoval pravidla pro VZMR, tak by žádné náklady spojené s touto fází nemuseli vzniknout, protože by zadavatel neměl povinnost uzavírat smlouvu (jako to platí pro 1. kategorii VZMR).

57

Druhy vzniklých nákladů: • osobní náklady, • náklady na tisk; Délka této fáze je 1 hodina bez ohledu na kategorii VZ, přičemž čas strávený tvorbou smlouvy je započten již fázi přípravy VZ. 5.2.9

Dodání předmětu VZ a jeho zaplacení

Obhajobou pro započtení nákladů spojených s tímto krokem je samotná existence smlouvy, která by nemusela vzniknout, pokud by to ŘO nepřikazoval. Při dodání předmětu zakázky a jeho zaplacení vznikají zadavateli také osobní náklady, avšak v případě existence smlouvy jsou tyto náklady vyšší. Důvodem je skutečnost, že odpovědná osoba bude muset při dodání předmětu zkontrolovat, zda byly dodrženy podmínky a předmět dodání, a při platbě ověřit, zda požadovaná částka na dodané faktuře je v souladu s cenovými podmínkami. V případě, že je tak stanoveno ve smlouvě, musí pověřená osoba podepsat akceptační protokol. Druhy vzniklých nákladů: • osobní náklady; Je odhadováno, že výše uvedené úkony, které vznikají ve spojitosti s existencí smlouvy, trvají pověřené osobě přibližně 1 hodinu. 5.2.10 Předložení dokladů k administrativní kontrole Příjemce dokládá poskytovateli podpory v nejbližší monitorovací zprávě po ukončení VŘ k administrativní kontrole kopie následujících dokumentů: • text oznámení o zahájení výběrového řízení (text výzvy), • doklad prokazující zaslání výzev k předkládání nabídek, • zápis o posouzení hodnocení podaných nabídek podepsaný relevantními osobami včetně prohlášení o mlčenlivosti a nestrannosti členů komise, • text oznámení o výsledku zahájeného výběrového řízení, • smlouva uzavřená s vybraným dodavatelem spolu s jejími případnými dodatky. Zadavatel tedy musí vybrat uvedené dokumenty z šanonů, okopírovat a přiložit k MZ. Současně musí vyplnit údaje o VŘ do relevantní části MZ a její přílohy č. 2 „Uzavřená výběrová/zadávací řízení“.

58

Druhy vzniklých nákladů: • osobní náklady, • náklady na tisk; • náklady na poštovné; Celkový čas strávený výše uvedenými činnostmi v případě jednoho VŘ jsou průměrně 2 hodiny. Náklady na poštovné pravděpodobně nejsou ovlivněny zasláním kopií dokladů o VŘ, a proto nejsou v této fázi uvažovány. Tab. 11 Doklady předkládané administrativní kontrole Nutno okopírovat následující dokumenty:

-

text oznámení o zahájení VŘ (text výzvy) včetně příloh podací lístek nebo jiný doklad potvrzující zaslání výzev dodatečné informace k VZMR zápis o posouzení hodnocení podaných nabídek prohlášení o nestrannosti a nepodjatosti členů komise

Počet stran dokumentu

Cena tisku (Kč)

2. kategorie

3. kategorie

2. kategorie

3. kategorie

42

101

67,20

161,60

3 4

5 12

4,80 6,40

8,00 19,20

9

9

14,40

14,40

3

3

4,80

4,80

- text oznámení o výsledku zahájeného VŘ - smlouva s vítězným uchazečem

4 17

6 21

6,40 27,20

9,60 33,60

Celkem stránek

82

157

131,20

251,20

V případě, že příjemce předložil všechny výše uvedené dokumenty, správně vyplnil MZ a přílohu č. 2 a administrativní kontrola neshledala v jeho postupu žádnou chybu či nejasnost, nevznikají příjemci ve spojitosti s touto fází již žádné další náklady. 5.2.11 Archivace a následná skartace dokumentace Příjemci a partneři projektu mají povinnost archivovat veškerou dokumentaci k projektu na místě pro tyto účely vyhrazené minimálně do konce roku 2025 a to takovým způsobem, aby byla zabezpečena před ztrátou, zcizením nebo znehodnocením. Současně je nutné se řídit i českou legislativou, která může stanovovat i delší lhůty archivace u vybraných dokumentů, právním aktem a interní směrnicí pro archivaci a skartaci příjemce i partnera. V souvislosti s realizací VŘ je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o zakázce a záznamy o elektronických úkonech související s realizací zakázky. Touto dokumentací se rozumí souhrn všech dokumentů v listinné či elektronické podobě, jejichž pořízení vyžadují závazné postupy

59

dle dané kategorie VŘ. Pro výpočet nákladů na archivaci a skartaci je vycházeno z toho, že zadavatel musí minimálně archivovat dokumentaci v takovém rozsahu, v jakém je kontrolována v případě kontroly na místě. Druhy vzniklých nákladů: • osobní náklady, • náklady na spotřební materiál, • náklady na tisk; Veškerou dokumentaci pracovník musí v listinné nebo v elektronické podobě roztřídit, ověřit správnost zálohovaných dat, každé médium pro archivaci označit datem, názvem a popisu jeho obsahu a uložit do místa určeného pro archivaci. Vzhledem k povinné délce archivace je doporučeno vytvářet fotokopie nebo scany dokladů v listinné podobě a ty archivovat spolu s originály. V souvislosti s touto činností vznikají především mzdové náklady a výdaje na spotřební materiál (CD, popisovací tužky, šanony, lepící štítky aj.) ty však spolu s náklady na případný nájem vhodných prostor pro archivaci nebudou zohledněny. V této fázi je počítáno pouze s osobními náklady, které se odvíjejí od doby strávené výše uvedenou činností. Doba trvání činností spojenými s archivací je přibližně 15 hodin35 u jedné VZMR bez ohledu na to, zda se jedná o 2. či 3. kategorii. 5.2.12 Souhrnné náklady na tisk Při realizaci veřejné zakázky je nutné vytisknout minimálně dokumenty uvedené v tabulce (Tab. 14) přičemž je odlišena 2. a 3. kategorie VZMR z důvodu odlišného postupu při VŘ. Formulář o oznámení zahájení VZMR a o jeho výsledku není bezpodmínečně nutné tisknout, jelikož se elektronicky zasílá poskytovateli podpory, avšak z důvodu archivace a kontroly na místě bude uvažováno, že i tyto formuláře budou vytištěny. Příjemci si často tento formulář upravují (doplňují) aby ho mohli použít jako zadávací dokumentaci ke své zakázce, proto je v některých případech množství stran u výzvy nulové a průměrně je samotná výzva kratší než formulář zasílaný poskytovateli podpory (viz Tab. 12 a Tab. 13). Jak lze vyčíst z tabulek o počtu stran jednotlivých dokumentů (viz Tab. 12 a Tab. 13) pouze u necelé třetiny sledovaných VZMR byly poskytnuty dodatečné informace.

35

ŠTOHANZLOVÁ, Jana. Komparace listinného a elektronického zadávání veřejných zakázek. Veřejné zakázky. 2010, 6, s. 16-19.

60

Informace o rozsahu jednotlivých dokumentů byly získány ze stránek MŠMT36 analýzou jednotlivých relevantních uveřejněných výzev. Současně je nutné poznamenat, že třídění do kategorií bylo provedeno na základě předpokládané hodnoty VZ v případě, že ji zadavatel označil jako VZMR37. Jako limity pro 2. a 3. kategorii byly použity nikoli limity uvedené v aktuálně platné PpP (Tab. 7), ale limity podle starší verze PpP tedy pro 2. kategorii od 100 do 500 tis. Kč a pro 3. kategorii od 500 tis. do 2 mil. Kč. Důvodem tohoto postupu je skutečnost, že limity byly změněny poměrně nedávno38, a tedy drtivá většina příjemců se jimi neřídí. Tab. 12 Počet stran jednotlivých dokumentů u 2. kategorie VZMR poř. č. VZ

formulář výzvy

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 Celkem Průměrně

5 4 7 4 11 6 5 17 5 2 7 7 3 4 4 3 94 5,88

výzva vč. zadávací dokumentace 0 4 0 12 0 12 12 0 0 7 5 0 9 6 7 10 84 5,25

přílohy výzvy

návrh smlouvy

dodatečné informace

4 0 0 0 0 0 0 9 7 0 0 2 7 1 0 0 30 1,88

6 7 4 5 14 15 9 11 10 5 86 9,56

2 1 3 3 9 0,56

Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

36

http://www.msmt.cz/ministerstvo/verejne-zakazky

37

V některých případech je předpokládaná hodnota VZ pod limitem 2 mil, avšak je soutěžena podle ZVZ.

38

PpP verze 4, obsahující změněné limity je platná od 30. 6. 2010 a účinná od 1. 8. 2010 a řídí se jimi pouze příjemci, kteří se k tomu zavázali v právním aktu nebo ti, jež o to požádali.

61

Tab. 13 Počet stran jednotlivých dokumentů u 3. kategorie VZMR poř. č. VZ

formulář výzvy

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Celkem Průměrně

6 5 3 12 4 5 9 15 9 10 78 7,80

výzva vč. zadávací dokumentace 0 0 11 15 0 18 0 0 0 0 44 4,40

přílohy výzvy

návrh smlouvy

dodatečné informace

2 10 0 2 0 0 38 2 26 0 80 8,00

5 5 5 7 5 27 5,40

2 10 2 4 18 1,80

Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Tab. 14 Počet stran k tisku a jejich cena Nutno vytisknou následující dokumenty:

-

text oznámení o zahájení výběrového řízení (text výzvy) včetně příloh formulář výzvy k podání nabídek printscreen uveřejněné výzvy dodatečné informace k VZMR zápis o posouzení hodnocení podaných nabídek prohlášení o nestrannosti a nepodjatosti členů komise text oznámení o výsledku zahájeného výběrového řízení formulář výsledku k podání nabídek printscreen o uveřejnění smlouva s vítězným uchazečem

Celkem stran

Počet stran dokumentu 2. kategorie

3. kategorie

42 0 0 4

101 8 1 12

9

Cena tisku (Kč) 2. kategorie 67,20

3. kategorie

6,40

161,60 12,80 1,60 19,20

9

14,40

14,40

3

3

4,80

4,80

4 0 0 17

6 2 1 21

6,40

27,20

9,60 3,20 1,60 33,60

79

164

126,40

262,40

-

-

Do celkového množství stránek výzvy (vč. zadávacích podmínek a příloh) u 2. i 3. kategorie VZMR byl připočten i počet stran formuláře, v případě že byl využit jako výzva. V případě 2. kategorie není uvažováno o tisku formuláře vzhledem k tomu, že u druhé kategorie není povinnost zveřejňovat VŘ na stránkách poskytovatele podpory.

62

Průměrný počet stran byl vypočten jako celkový počet stran lomený počtem sledovaných VZMR. Důvodem tohoto postupu je, že cílem je zjistit, kolik stran je průměrně nutno vytisknout bez ohledu na charakter VŘ. Pouze u výpočtu průměrného počtu stran návrhu smlouvy byl zvolen jiný postup (viz níže). Je uvažováno, že smlouvy připravuje zadavatel39 VZ ve dvou kopiích. Průměrná délka smlouvy byla vypočtena jako celková délka smluv dělená počtem smluv. Důvodem zvolení tohoto postupu je skutečnost, že nedojde ke zkreslení průměrné délky smlouvy, kterou ovlivňuje především předmět zakázky a jeho specifičnost. Naproti tomu, počet a rozsah dodatečných doplnění VZMR ovlivňuje hlavně kvalita dokumentace k VZMR. 5.2.13 Souhrnné náklady za poštovné Zadavatel musí v rámci realizaci VZ rozeslat výzvy k podání nabídky spolu se zadávací dokumentací, přílohami vč. návrhu smlouvy a následně zasílá oznámení o výsledku zahájeného VŘ, současně je uvažováno s jedním zasláním dodatečných informací k VZMR. Cena poštovného je ovlivněna váhou zasílané obálky (viz Tab. 10), a tedy je v případě zasílání výzev vyšší. Jak již bylo jednou uvedeno v kapitole 5.2.10 Předložení dokladů k administrativní kontrole, není započtena poměrná část za poštovné vynaložené na zaslání MZ s přílohami. Tab. 15 Náklady na zaslání zásilky Cena (Kč) Obálky Poštovné za výzvu Poštovné za doplnění poštovné za vyrozumění Celkem za zaslání

jednotková 2. kategorie 3. kategorie 0,70 6,30 94,50 37,00 111,00 185,00 26,00 78,00 130,00 26,00 78,00 130,00 x 273,30 539,50

5.2.14 Náklady celkem Na základě informací uvedených v předchozích kapitolách je nyní možné vyjádřit celkové náklady na straně zadavatele, které mu vznikají v souvislosti s realizací VZMR 2. a 3. kategorie. Tyto náklady byly rozděleny na mzdové náklady a náklady na tisk a poštovné, viz Tab. 17, nejdříve však byly samostatně vypočteny mzdové náklady (Tab. 16)

39

V práci je uvažováno, že návrh smlouvy připravuje zadavatel. Důvodem pro tento postup je výhodnost určit závazné podmínky plnění smlouvy podle svého uvážení. Další výhodou je, že pokud je smlouva součástí zadávací dokumentace, je podání nabídky současně souhlasem s jejím zněním. Obě strany jsou tedy již při zahájení VŘ seznámeny s podmínkami a nevznikají případné dohady o znění smlouvy.

63

Tab. 16 Mzdové náklady vzniklé v souvislosti s realizací VZMR Fáze veřejné zakázky Plánování zakázky Příprava VZ a její schválení Zveřejnění výzvy a oslovení dodavatelů Poskytování dodatečných informací Přijímání nabídek

počet hodin náklady (Kč) 2. kategorie 3. kategorie 2. kategorie 3. kategorie 0,00 0,00 0,00 0,00 28,00 28,00 4 872,00 4 872,00 2,50 3,50 435,00 609,00 3,50 4,00 609,00 696,00 1,50 2,50 261,00 435,00

Otevírání obálek snabídkami a jejich vyhodnocení Oznámení o výběru nabídky

1,50 1,00

2,50 2,00

261,00 174,00

1 305,00 348,00

Výzva kuzavření smlouvy a její samotné uzavření Dodání předmětu VZ a jeho zaplacení Předložení dokladů kadministrativní kontrole Archivace a následná skartace dokumentace Celkem

1,00 1,00 2,00 15,00

1,00 1,00 2,50 15,00

174,00 174,00 348,00 2 610,00 9 918,00

174,00 174,00 435,00 2 610,00 11 658,00

57

62

Jak lze vyčíst z následující tabulky (Tab. 17), největší podíl na celkových nákladech mají náklady mzdové a to přibližně 90 %, přičemž u 3. kategorie je jejich podíl nižší a naopak je vyšší podíl nákladů na tisk a poštovné, což souvisí se zvýšenými procesními nároky na VŘ. Náklady na realizaci jednoho VŘ podle pravidel OP VK jsou průměrně u 2. kategorie 10 500 Kč a u 3. kategorie 12 700 Kč. Tab. 17 Celkové náklady vzniklé v souvislosti s realizací VZMR Druh nákladu Mzdové náklady Náklady na tisk Náklady na poštovné Celkem

náklady na realizaci VZMR (Kč) podíl nákladů na realizaci VZMR (%) 2. kategorie 3. kategorie 2. kategorie 3. kategorie 9 918,00 11 658,00 94,92 91,72 257,60 513,60 2,47 4,04 273,30 539,50 2,62 4,24 10 448,90 12 711,10 100,00 100,00

64

5.3 Náklady Řídícího orgánu 5.3.1

Náklady na tvorbu metodiky, vzorových dokumentů a formulářů

Dobře napsaná metodika, vzorové dokumenty a formuláře umožňují snížení chybovosti v postupech zadavatelů (příjemců nebo jejich partnerů), které zaručují způsobilost výdajů., což je jedním z cílů nejen příjemců ale i MŠMT. Dalším efektem je urychlení celého procesu VŘ a následné kontroly ze strany příslušných kontrolních subjektů a tvorba úspor z rozsahu díky jednotným dokumentům a formulářům. Přestože se jedná zdánlivě o jednorázový náklad, je nutné vzít na vědomí, že v průběhu běhu operačního programu dochází na základě růstu zkušeností k upřesňování pravidel a postupů pro příjemce a jejich partnery. Tyto změny se nevyhýbají ani oblasti VZMR. Pravidla a postupy pro VZMR vychází již z vyšších dokumentů a ŘO je konkretizuje s ohledem na specifika operačního programu a zkušeností z jeho běhu. V současné době je již 4. verze Příručky pro příjemce finanční podpory z OP VK s platností od 30. 6. 2010, přičemž od platnosti 1. verze PpP uplynuly necelé dva roky, a nyní se připravuje 5. verze. Dá se očekávat, že do konce programovacího období již k dalším výrazným změnám v této oblasti nebude docházet. Aktuálně platné dokumenty, v nichž ŘO upravuje postupy pro zadávání VZ: • Příručka pro žadatele OP VK, • Příručka pro příjemce, • Metodický dopis č. 11 „Úprava postupu pro zadávání veřejných zakázek v rámci OP VK“, • Metodický dopis č. 14 „Upřesnění požadavků na prokázání základních kvalifikačních předpokladů pro zakázky malého rozsahu administrované dle Příručky pro příjemce finanční podpory z OP VK“, • Newsletter OP VK pro individuální projekty ostatní, téma Veřejné zakázky, • Upozornění a metodický výklad k veřejným zakázkám (upřesnění Řídícího orgánu OP VK k věcným otázkám zadávání veřejných zakázek); Zpravidla jakákoli upřesnění či inovace postupů, vzorových formulářů, metodických výkladů apod. podléhá připomínkování vybraných oddělení Sekce řízení Operačních programů EU (dále jen Sekce). Toto připomínkování trvá řadu měsíců. V případě, že by bylo počítáno s připomínkami každého oddělení Sekce, kterého se problematika VZMR dotýká,

65

připomínkovalo by PpP celkem 11 oddělení40. V případě kalkulace času stráveného změnami pravidel by bylo nutno zohlednit i připomínkování navrhnutých změn a čas strávený diskuzí nad změnami. Celková doba strávená procesem připomínkování a s tím související osobní náklady vzniklé ŘO nejsou předmětem této práce, avšak je nutné s nimi počítat.41 5.3.2

Náklady na školení

Na základě změn PpP lze usoudit potřebu seznámit příjemce s těmito změnami a současně je nutné pořádat školení pro nové příjemce. Školení dále snižuje chybovost a umožňuje další úspory z rozsahu. Tyto úspory spočívají v proškolení většího množství příjemců a tím snížení počtu dotazů na projektové a finanční manažery, kteří administrují jednotlivé projekty. Snížením chybovosti také dochází k úsporám a to z toho pohledu, že případné nezpůsobilé náklady jsou porušením rozpočtové kázně a je s nimi spojena časově náročná administrativní procedura. Současně je nutné mít na vědomí, že řádný a věcně a formálně bezchybný postup příjemců podpory je předpokladem pro uvolňování prostředků z evropských strukturálních fondů. Na rozdíl od nákladů na metodiku, vzorových dokumentů a formulářů je možno náklady na školení jednoho příjemce poměrně přesně vypočítat a to na základě skutečných výdajů, které vznikly ŘO v souvislosti se školením žadatelů a příjemců. Druhy vzniklých nákladů: • osobní náklady, • náklady na občerstvení, • náklady na pronájem techniky a školících prostor • náklady na tisk; Školení příjemců zpravidla probíhá v prostorách ŘO, a proto jsou náklady na pronájem nulové až na jednu výjimku, kdy školení probíhalo mimo Prahu. Tyto náklady vzhledem ke své ojedinělosti nebudou do celkových ani průměrných nákladů započteny. Příjemci jsou zváni emailem, který je rozeslán vybraným kontaktním osobám projektu, ty následně potvrdí či odmítnou pozvání. Na základě potvrzeného pozvání se objednává občerstvení na školení, vytvoří prezenční listina a tisknou materiály ke školení. Mzdové náklady byly vypočteny jako 40

Počet oddělení je uveden dle stavu v lednu 2011, avšak je nutné upozornit, že došlo a i nadále bude pravděpodobně docházet k organizačním změnám na Sekci. 41

Jelikož připomínkování a poté distribuce nových dokumentů probíhá elektronickou formou, jsou náklady na tisk minimální.

66

součin hodinové mzdy zaměstnance Sekce (viz. Tab. 9) a celkové doby školení vč. jeho přípravy.

67

Tab. 18 Náklady na školení v oblasti VZ Školení

občerstvení

pronájem

náklady na tisk

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Celkem Průměr

1 616,0 1 438,0 1 505,0 1 958,0 2 196,0 2 635,0 2 976,0 1 955,0 2 976,0 2 387,0 2 960,0 5 417,0 5 418,0 3 008,0 7 800,0 46 245,0 75,2

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 570,0 x x

694,4 411,2 592,0 771,2 899,2 899,2 1 310,4 899,2 1 361,6 1 361,6 1 284,8 1 515,2 1 438,4 822,4 1 540,8 15 801,6 25,7

mzdové náklady 1 740,0 1 740,0 1 740,0 1 740,0 1 740,0 1 392,0 1 392,0 1 392,0 1 392,0 1 392,0 1 392,0 1 653,0 1 653,0 1 740,0 1 740,0 23 838,0 38,8

Celkem 4 050,4 3 589,2 3 837,0 4 469,2 4 835,2 4 926,2 5 678,4 4 246,2 5 729,6 5 140,6 5 636,8 8 585,2 8 509,4 5 570,4 14 650,8 85 885 139,6

V tabulce (Tab. 18) jsou uvedeny skutečné náklady, které vznikly ŘO v souvislosti se školením příjemců v oblasti VZ v období od 24. 9. 2009 do 6. 11. 2010. Celkem bylo na těchto seminářích proškoleno dle prezenčních listin 615 příjemců, přičemž délka semináře se pohybovala od 4 do 6 hodin. Průměrné náklady na proškolení jednoho žadatele jsou tedy 149 Kč, do těchto nákladů nejsou zahrnuty cestovní náhrady, které si proškolená osoba uplatnila v relevantní MZ. Zaměstnanci, kteří potřebují znát pro svůj výkon povolání závazné postupy a pravidla pro VZMR nejsou školeni, zpravidla veškeré informace získávají samostudiem relevantních dokumentů. Školení probíhá pouze v případě zakázek dle ZVZ, z kterého se uplatňují v postupu pro VZMR pouze obecně platné principy. Samostudium lze charakterizovat jako kontinuální proces vzdělávání, který začíná od nástupu zaměstnance po ukončení jeho pracovního poměru nebo samotného OP VK. Náklady na samostudium nebudou vyčísleny, především z důvodu obtížného vyčíslení vzhledem k fluktuaci zaměstnanců. 5.3.3

Náklady na a kontrolu VZMR

Uzavřením právního aktu mezi poskytovatelem podpory a příjemce, se příjemce a současně i projektoví partneři zavazují k tomu, že umožní provádět kontroly projektu, tedy i kontroly věcné i finanční stránky realizace projektu v rámci kontroly na místě (místo realizace projektu) všem subjektům implementační struktury OP VK, pověřeným kontrolním orgánům ČR a

68

pověřeným pracovníkům Evropské komise a Evropského účetního dvora. 42 Tyto kontroly mohou probíhat před začátkem realizace projektu (slouží k ověření skutečností týkajících se informací a údajů uvedených v projektové žádosti), v průběhu realizace projektu, v době udržitelnosti i po ukončení projektu až do roku 2025. V souvislosti s administrativní kontrolou a kontrolou na místě VZMR můžou vzniknout následující náklady: • mzdové náklady, • náklady na cestu, stravování a ubytování, • ostatní náklady; Administrativní kontrola Administrativní kontrola je proces ověřování projektu a to jak z hlediska finančního tak věcného. Tuto kontrolu provádějí pracovníci poskytovatele podpory na svých pracovištích. Předmětem této kontroly jsou i vybrané doklady vztahující se k výběrovému řízení. Příjemce dokládá poskytovateli podpory v nejbližší monitorovací zprávě ke kontrole kopie následujících dokumentů: • text oznámení o zahájení výběrového řízení (text výzvy), • doklad prokazující zaslání výzev k předkládání nabídek, • zápis o posouzení hodnocení podaných nabídek podepsaný relevantními osobami včetně prohlášení o mlčenlivosti a nestrannosti členů komise, • text oznámení o výsledku zahájeného výběrového řízení, • smlouva uzavřená s vybraným dodavatelem spolu s jejími případnými dodatky. Při administrativní kontrole tedy zaměstnanec ŘO na základě dodaných dokladů uvedených výše zkontroluje, zda VŘ je v souladu s projektem a zda byl dodržen postup popsaný v PpP. Pro tuto kontrolu může využít checklist43 ke kontrole zakázek, přičemž přibližná doba kontroly se u zakázky 2. a 3. kategorie vzhledem k obdobnému postupu příliš neliší. Průměrná

42


43

Jedná se o kontrolní seznam otázek pro konkrétní činnost, díky kterému je možné kompenzovat potenciální omezení lidské paměti a pozornosti. Pomáhá zajistit konzistenci a úplnost plnění úkolu. Zdroj: Wikipedie

69

doba administrativní kontroly jedné VZMR je 1 hodina a tedy průměrné náklady na kontrolu jsou 174 Kč. Kontrola na místě44 Kontroly na místě ověřují skutečný stavu účetnictví, dokumentace průběhu realizace projektu atp. a současně porovnávají zjištěný stav s deklarovaným v monitorovacích zprávách u příjemce podpory nebo jeho partnera. V rámci kontrol na místě je kontrolována také správnost postupu zadavatele při zadávání zakázky. Kontrola na místě má být provedena u každého projektu alespoň jednou za dobu jeho trvání. Kontroly na místě provádí kontrolní skupina tvořena minimálně dvěma kontrolními pracovníky, kteří se na místě prokážou Pověřením k provedení kontroly daného projektu. Zpravidla tvoří tuto kontrolní skupinu 3 kontrolní pracovníci, přičemž ke kontrole mohou být přizvány i další osoby. Příjemce dotace má právo být informován o připravované kontrole s dostatečným předstihem a má také právo být informován o zaměření kontroly a o době trvání kontroly, případně o časovém harmonogramu kontroly. V této souvislosti probíhá e-mailová a telefonní komunikace s příjemcem. V případě, kdy jde o kontrolu na základě zjištěných nedostatků z monitorovacích zpráv, žádostí o platbu nebo podnětů k prošetření podezření na nesrovnalost, nemá poskytovatel podpory povinnost příjemce informovat o kontrole na místě v předstihu. Při kontrolách dle zákona č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole jsou kontrolovány především následující dokumenty: • text oznámení o zahájení VŘ nebo výzvy zaslané požadovanému počtu zájemců k podání nabídky a dalších dokumentů vymezujících předmět zakázky vč. dokladů prokazujících jejich odeslání, • doklad o uveřejnění výzvy k podávání nabídek a doklad o uveřejnění výsledku výzvy k podávání nabídek, je-li uveřejnění požadováno (např. vytištěním příslušné internetové stránky pomocí funkce PRINTSCREEN), • nabídky podané uchazeči nebo jiné informace či ceníky, z nichž vyplývá plnění nabízené uchazečem, 44

Kontrola na místě je prováděna formou veřejnosprávní kontroly podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s Nařízením rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999.

70

• zápis o posouzení a hodnocení podaných nabídek podepsaný relevantními osobami, • smlouva uzavřená s vybraným dodavatelem spolu s jejími případnými dodatky, • text oznámení o výsledku výběrového řízení (případně text oznámení o vyloučení nabídky) zaslaný všem uchazečům, kteří podali nabídku v řádném termínu pro podání nabídek, vč. dokladů prokazujících jejich odeslání; Tříčlenná kontrolní skupina během své třídenní pracovní cesty zkontroluje zpravidla tři projekty. Kontrola dokladů spojených s VZMR tvoří jen poměrnou část a to přibližně třetinu celkového času strávenou kontrolou daného příjemce případně partnera. Kontrola na místě jednoho projektu třemi lidmi tedy trvá průměrně 1 den (8 hod), přičemž jedna osoba se plně věnuje kontrole VZ. Do celkových nákladů jsou započteny cestovní náhrady dle zákona, výdaje na ubytování v případě nezapočtení do cestovních náhrad a poměrná část platu zahrnující nejen fyzickou kontrolu ale i následný čas na pracovišti strávený přípravou a vyhodnocením kontroly. Tab. 19 Náklady na kontrolu na místě v Kč Druhy nákladů -

stravné cestovné ostatní náklady náklady na ubytování mzdové náklady

Celkem

náklady 112 130 1 930 2 784 3 957

71

6 Velikosti úspor z titulu realizace VZMR Aby bylo možné analyzovat přínosy z realizace VZMR, je nutné disponovat odhadem velikosti úspor z titulu poklesu ceny při realizaci výběrového řízení. O tuto analýzu se pokusila ve své studii organizace Transparency International - Česká republika, který se zaměřila na oblast zajišťování veřejných služeb na obecní úrovni. Závěr analýzy prokázal, že aplikace jakékoli soutěže (v tomto případě i užšího řízení) vede k poklesu výdajů na jednoho obyvatele v průměru o 12 %. Druhým materiálem, který se danou problematikou zabýval, byla ekonomická analýza MZe pro kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (MZe 2006). V té byly porovnávány dopady jednotlivých typů zadávacích řízení na cenu stavebních zakázek zadaných v rámci odstraňování povodňových škod. Výsledky prokázaly, že zakázky zadané otevřeným řízením jsou v průměru o 5,5 % levnější než zakázky malého rozsahu zadané z volné ruky.45 Z výše uvedených analýz vychází následující tabulka (Tab. 20), která poslouží k výpočtu poklesu ceny v případě zařazení soutěžních prvků při výběru dodavatele veřejné zakázky. Tabulka (Tab. 20) je doplněna o hodnotu úspory 2% v případě pesimistické varianty (viz níže). Tato tabulka bude použita i pro komparaci nákladů a přínosů u 2. kategorie VZMR, přestože zadavatel nemá povinnost veřejně vyvěšovat oznámení o zahájení VŘ, a tedy se případní uchazeči nemůžou sami rozhodovat, zda se do VŘ přihlásí se svou nabídkou, jak je tomu u otevřené řízení podle ZVZ. Tab. 20: Velikost úspor při zapojení prvku konkurence do VŘ Varianta optimistická realistická pesimistická

úspora (%) 12,0 5,5 2,0

Realizace VŘ i zadávacího řízení podle ZVZ sebou přináší nejen finanční úspory, ale i přínosy nefinanční povahy. Dochází např. ke zvyšování transparentnosti, a tedy i důvěry v institut veřejných zakázek a obecně veřejných a státních institucí. Transparentnost sebou přináší i vyšší počet zájemců o VZ, což vede ke konkurenční soutěži a přes tu ke snížení nabídkových cen. 45


72

7 Komparace nákladů a výnosů z titulu realizace výběrového řízení. Pro určení optimálního horního finančního limitu veřejné zakázky malého rozsahu je rozhodující bod, v němž se protnou dodatečné administrativní náklady vynaložené na „soutěž“ o veřejnou zakázku s potencionálním výnosem z realizace této „soutěže“. Pro zjištění tohoto bodu je tedy nezbytné zjistit velikost nákladů souvisejících se zvýšenou administrativní zátěží a současně je potřeba vyčíslit úsporu ve formě finančních prostředků, které „soutěž“ pomocí zapojení konkurenčních prvků ušetří ve srovnání se zadáním zakázky „z ruky“. Stanovit optimální finanční limit lze jen na základě odhadu velikosti úspor z titulu poklesu ceny při realizaci otevřené soutěže a současně odhadem nákladů, které tímto postupem vznikají.

7.1 Stanovení optimálního horního finančního limitu pro VZMR Již zmíněný materiál MZe odhaduje dodatečné náklady vzniklé realizací otevřeného řízení na cca 30 tis. Kč. Ke stejnému číslu dospěla i Transparency International - Česká republika (TIC 2006). Její výpočet byl založen na předpokladu, že administrativa otevřeného řízení si vyžádá plné měsíční vytížení jednoho úředníka s platem 20 tis. Kč. Dodatečné transakční náklady tak lze opět odhadnout na cca 30 tis. Kč (20 tis. Kč plat, 7 tis. Kč pojistné placené zaměstnavatelem a 3 tis. Kč režijní náklady). Pokud by byl uvažován růst mezd a ostatních nákladů, ke kterému došlo mezi roky 2006 a 2009, je hodnota dodatečných administrativních nákladů odhadována na 50 tis. Kč.46 Uvedený graf (Obr. 2) přehledně ukazuje interval, v rámci kterého by se měla pohybovat hodnota horního limitu zakázek malého rozsahu podle TIC a Mze. Jedná se o úsečku mezi body, kde je křivka dodatečných transakčních nákladů protínána jednotlivými křivkami úspor. Optimální hranice pro zakázky malého rozsahu by se tak měla pohybovat v optimistickém případě někde kolem 400 tis. Kč a v pesimistickém případě kolem 900 tis. Kč. Na základě této analýzy je doporučeno stanovit optimálního horní limit pro VZMR na 1. mil, tedy v případě

46


73

zboží a služeb na polovinu současného limitu a v případě stavebních dokonce na jednu šestinu. 47 Do této úvahy je zakomponováno i případné zkreslení v odhadech úspor. 300 úspory dle TIC 250 úspory dle MZe dodatečné náklady

tis. Kč

200

150

100

50

0 0

100 200 300 400 500 600 700 800 900 1000 1100 1200 1300 1400 1500 1600 1700 1800 1900 2000

Hodnota veřejné zakázky v tis. Kč

Zdroj: TIC (2009): Zakázky malého rozsahu v České republice

Obr. 2 Dodatečné náklady na organizaci otevřeného řízení a odhad úspor plynoucích z jeho realizace

7.2 Stanovení optimálních finančních limitů pro jednotlivé kategorie VZMR V předchozí podkapitole byla odhadnuta optimální výše limitu, od kterého by měly být zadávány VZ podle ZVZ, přičemž bylo procesně vycházeno z otevřeného řízení. Cílem této části je porovnat potencionální přínosy z realizace VŘ u VZMR podle pravidel OP VK a náklady, které vznikají zadavatelům tedy příjemcům finanční podpory a jejich partnerům při

47


74

postupu podle těchto pravidel. Na základě této komparace budou následně navrženy limity pro 2. a 3. kategorii VZMR, jenž budou současně porovnány s limity v PpP verze 3 a 4.

Obr. 3 Náklady na organizaci VZMR 2. a 3. kategorie podle OP VK a odhad úspor plynoucích z jeho realizace

75

Obr. 4 Náklady na organizaci VZMR 2. a 3. kategorie podle OP VK a odhad úspor plynoucích z jeho realizace – detailněji K nalezení optimálního limitu pro jednotlivé kategorie VZMR byl využit stejný postu, jako v případě výpočtu horní hranice pro VZMR. Hraniční body těchto kategorií tedy představují bod, v němž se náklady na realizaci dané kategorie VZMR vyrovnají úsporám z realizace toho VŘ. Vzhledem k tomu, že byla uvažována výše úspor v několika variantách – optimistická,

76

neutrální a pesimistická (viz Tab. 30), byla pro každou variantu vypočtena optimální hranice mezi kategoriemi. Tyto body lze vyčíst z následujícího grafu (Obr. 3), který je v menším měřítku pro přehlednost obsahem i grafu následujícím (Obr. 4) Výsledek grafického řešení je přehledně uveden v následující tabulce (Tab. 21) která obsahuje řešení pro jednotlivé varianty úspor, tak i pro srovnání limity, které jsou uvedeny v PpP verze 3 a 4. Tab. 21 Optimální limity pro VZMR realizovaných podle pravidel OP VK v tis. Kč Optimální limity podle: -

optimistické varianty realistické varianty pesimistické varianty PpP verze 3 PpP verze 4

2. kategorie od do 88 106 191 231 525 635 100 500 200 800

3. kategorie od do 106 2 000 231 2 000 635 2 000 500 2 000 800 2 000

Dolní limit 200 tis. Kč stanovený ŘO odpovídá u 2. kategorii úspoře 5,25 % z realizace VŘ při uvažovaných nákladech 10 500 Kč vzniklých realizací VŘ podle pravidel OP VK. U 3. kategorie dolní limit 800 tis. Kč odpovídá 1,59 % úspory z realizace VŘ při nákladech 12 700 Kč. Na základě těchto výpočtů lze usoudit, že limity stanovené pro jednotlivé kategorie byly pravděpodobně navrženy „od stolu“ vzhledem k nelogické úvaze, že s otevřeností VŘ roste vysoutěžená cena VZ. Tento závěr platí i v případě, že by náklady u 3. kategorie byly podhodnoceny. Tedy aktuální limity nejsou nastaveny správně. Při stanovení hranic VZMR je nutné vzít v úvahu i náklady ŘO, které mu vznikají, není-li zakázka zadána „z ruky“ nebo na základě průzkumu trhu, protože cílem je vynakládat hospodárně všechny prostředky z ESF. Optimistická varianta (úspory z realizace VŘ 12 %) Úspora 12 % je v případě postupu podle 2. kategorie, kdy jsou přímo oslovení tři vybraní dodavatelé bez veřejného uveřejnění výzvy, nerealistická. Tedy na základě této varianty nelze určit spodní hranici pro VZMR 2. kategorie. V případě 3. kategorie dochází již k povinnému uveřejňování výzvy na stránkách poskytovatele podpory (může se přihlásit neomezený počet uchazečů) a tedy je úspora 12% možná. Spodní hranice pro tuto kategorii by měla být minimálně 106 tis. Kč, avšak lze očekávat, že o VZ v takto nízké hodnotě by byl jen malý zájem na straně uchazečů, a tedy tato hranice není vhodná. Na základě předpokládané úspory by pro 2. kategorii měly být teoreticky stanoveny limity od 100 do 200 tis. Kč při stanovení hranic jednotlivých kategorií na celé statisíce Kč. Takto stanovená dolní hranice je totožná s limitem v PpP verze 3, avšak horní hranice se již značně liší.

77

Realistická varianta (úspory z realizace VŘ 5,5 %) Podle této varianty se optimální předpokládána hodnota pro 2. kategorii pohybuje mezi 191 a 231 tis. Kč. Jelikož do nákladů na VŘ nebyly započteny náklady ŘO, měla by být spodní hranice u této kategorie ve výši 200 tis. Kč a horní hranice 300 tis. Kč. Spodní hranice 200 tis. Kč je totožná s limitem v PpP verze 4. Pesimistická varianta (úspory z realizace VŘ 2 %) Na základě této varianty by měl být optimální dolní limit pro 2. kategorii 525 tis. Kč a horní limit 635 tis. Kč.

78

8 Diskuse a závěr Již druhé programové období, které sebou přinesl vstup ČR do EU, umožňuje vybraným subjektům žádat finanční dotaci na různorodé aktivity, které jsou specifikován v jednotlivých OP a jejich výzvách. Aby se žadatel stal příjemcem dotace, musí napsat kvalitní projekt, který bude přijat k financování. Dalším krokem k úspěšnému profinancování aktivit projektu je dodržení všech pravidel, ke kterým se žadatel při podpisu právního aktu poskytovateli dotace zavázal. Pravidla jsou určena jak formální tak věcná, která řeší způsobilost jednotlivých druhů výdajů. Obecně však pro způsobilost výdajů musí platit, že výdaj je nezbytný pro realizaci projektu při dodržení přiměřenosti, hospodárnosti a efektivnosti. PpP upravuje, mimo jiné, oblast VZMR i zakázky přesahující hranici pro VZMR pro ty příjemce, kteří nejsou povinni se řídit ZVZ. Pravidla pro VŘ OP VK vycházející z metodiky NOK, který vydal závaznou metodiku VZMR pro všechny OP. Konkrétní pravidla, která musí zadavatel dodržet jsou uvedena v části 4.2 Veřejné zakázky podle pravidel OP VK. Zadavatel může postupovat při VŘ i odlišným způsobem, pokud neporuší ostatní zásady – zásadu transparentnosti, rovného zacházení, nediskriminace aj., a současně dodrží postupy uvedené v PpP alespoň v požadovaném rozsahu. Jsou-li dodržena všechna tato pravidla, ŘO považuje podmínku přiměřenosti, hospodárnosti a efektivnosti za splněnou. Tato práce měla ověřit, zda nastavené limity a závazné postupy pro jednotlivé kategorie VZMR u zakázek na dodávky a služby opravdu vedou k hospodárnému vynakládání finančních prostředků. Hospodárnost lze v souvislosti s VZMR definovat jako získání předmětu zakázky s co nejnižšími náklady. Jedná se tedy o minimalizaci nákladů na VŘ a současně minimalizaci celkové nákupní ceny předmětu zakázky. Snížit cenu předmětu zakázky lze, jak již bylo řečeno, zvýšením konkurence mezi dodavateli, čehož nelze při zadávání zakázek „z ruky“ dosáhnout. Taktéž náklady na VŘ jdou omezit, avšak za cenu narušení zásady transparentnosti, rovného zacházení, nediskriminace aj. zásad (uvažujeme-li pouze listinné zadávání), proto o případném snižování nákladů na realizace VŘ není uvažováno. ŘO OP VK na základě požadavku NOK rozdělil VZMR do tří kategorií, přičemž u 1. kategorie může příjemce provést přímé zadání zakázky po zhodnocení situace na trhu, ale PpP opět vyžaduje dodržení principu hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti. U 2. a 3. kategorie jsou pravidla přísnější a postupy, které musí být dodrženy, jsou jasně definovány. Náklady, které vzniknou zadavateli v souvislosti s realizací VŘ u 2. a 3. kategorie VZMR byly vyčísleny na 10,5 tis. Kč, resp. 12 700 Kč. Pokud by byla VZ zadána „z ruky“, byly by tyto náklady téměř nulové, avšak přímým zadáním nevzniká tlak na cenu jako u VŘ 2. a 3. kategorie. Aby tedy byly tyto náklady vykompenzovány úsporami vzniklé konáním VŘ, je

79

nutné, aby byly správně stanoveny limity pro jednotlivé kategorie. Tedy aby dodatečné náklady spojené s VŘ byly nižší nebo alespoň stejně vysoké jako finanční prostředky, které byly ušetřeny snížením ceny díky realizaci soutěže. Stejného postupu bylo použito i v publikaci, kterou vydalo Transparency International - Česká republika48. Tato publikace se však zabývala optimální výší horního limitu pro VZMR, který určila na základě komparace nákladů a úspor v případě otevřeného řízení. Z této práce byly využity údaje o velikosti úspor, vzniklých realizací otevřeného řízení, přestože pouze u 3. kategorie je výzva povinně veřejně vyvěšována a přístupna všem zájemcům. Dá se předpokládat, že hodnota úspor u 2. kategorie je nižší z důvodu povinného oslovování pouze tří dodavatelů. Bohužel však nebyl v této práci prostor pro přesné vyčíslení úspor plynoucích z realizace VŘ podle povinných postupů pro jednotlivé kategorie (prací na toto téma je nedostatek). Správně by měly být spodní hranice jednotlivých kategorií nastaveny tak, aby se náklady rovnaly úsporám a do nákladů by měly být započteny nejen náklady zadavatele ale také náklady ŘO, které mu především v souvislosti s kontrolou vzniknou. Na první pohled by se mohlo zdát, že jsou sčítány „jablka a hrušky“, avšak peníze na realizaci a kontrolu VŘ jdou “z jedné kapsy“ tedy ze strukturálních fondů EU, v případě MŠMT převážně z ESF. Aby tedy mohla být posouzena hospodárnost vynakládaných finančních prostředků z ESF, měly by být sečteny všechny náklady vynaložené v souvislosti VZ, které budou z tohoto fondu refundovány. Ke zjištěným nákladům na straně příjemce by tedy měly být připočteny náklady ŘO vynaložené v souvislosti s realizací jedné zakázky. Bohužel pro vyčíslení nákladů na straně ŘO nebylo získáno dostatečné množství informací, a tedy byly vyčísleny jen vybrané druhy nákladů, které však nebyly připočteny k nákladům na straně zadavatele. Při výpočtu nákladů na VŘ na straně zadavatele bylo u 2. kategorie počítáno s hodnocením tří nabídek a u 3. kategorie pěti nabídek. Nebylo tedy zohledněno, že se může do VŘ přihlásit více než pět povinně oslovovaných dodavatelů (u 3. kategorie) a naopak, že všichni oslovení nepodají nabídku. Současně je nutné brát v úvahu, že se jedná o průměrné náklady, přičemž každá VZ je jedinečná. K největšímu rozdílu v nákladech na VŘ může dojít u mzdových nákladů, protože tyto náklady tvoří přibližně 90 % z celkových nákladů, a tedy každá odchylka od zde vypočtené hrubé hodinové mzdy se znatelně projeví do celkových nákladů. Přestože je v práci vycházeno z doporučených hrubých měsíčních mezd/platů, je nutné vzít v úvahu, že velké množství příjemců má svůj vlastní mzdový předpis a ten nesmí být v rozporu 48

Zakázky malého rozsahu v České republice [online]. Praha: Transparency International - Česká republika, prosinec

2009 [cit. 2011-02-14]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-87123-12-6.

80

s platy/mzdami proplácenými z projektu, a tedy se můžou značně lišit. Také celková délka trvání jednotlivých úkonů v rámci je značně individuální – záleží na charakteru zakázky, zkušenosti jejího administrátora, kvalitě zadávací dokumentace, kvalitě nabídek a jiných nejmenovaných faktorech. Na základě porovnáním aktuálních limitů dle PpP pro 2. kategorii VZMR s „realistickou variantou“ lze konstatovat, že dolní limit 200 tis. Kč pro 2. kategorii je nastaven správně v případě požadavku na stanovení hranic ve statisících Kč a zohlednění nákladů na straně ŘO a případné nižší míry úspory. Z analýzy dále vyplývá, že horní hranice by měla být 300 tis. Kč. Podle pravidel pro 2. kategorii zakázek by tedy byly soutěženy pouze zakázky od 200 do 300 tis. Kč. Stanovení hranic tímto způsobem je ovšem zbytečnou administrativní a finanční zátěží jak na straně příjemců a jejich partnerů, tak na straně ŘO s ohledem na skutečnost, že v případě uzavřeného VŘ je pravděpodobně dosaženo nižších úspor, než uvedených 5,5 %. Optimálním řešením je tedy rozdělit VZMR pouze na dvě kategorie a jako limitní hodnotu stanovit 300 tis. Kč, přičemž u zakázek s předpokládanou hodnotou nad 300 tis. Kč by se postupovalo jako v případě popsané 3. kategorie. Tato varianta ale není přípustná vzhledem k metodice NOK, která závazně určuje, že VZMR musí být rozděleny do tří kategorií. Avšak na základě skutečnosti, že OP Podnikání a inovace má pravidla pro VZMR rozdělena pouze na 2 skupiny, se domnívám, že by ŘO MŠMT mohl požádat o výjimku z metodiky. Na základě komparace nákladů na straně zadavatele u 2. a 3. kategorie VZMR a výnosů (optimistické, realistické a pesimistické varianty) tedy doporučuji rozdělit VZMR pouze na dvě kategorie. Přičemž podle pravidel pro 1. kategorii by bylo postupováno při předpokládané hodnotě zakázky do 300 tis. Kč a u 2. kategorie by byla nově stanovena hranice od 300 tis. Kč do 2 mil. Kč (po přijetí novely zákona pouze do 1 mil. Kč). Změna rozdělení VZMR pouze do dvou skupin by byla z procesního hlediska velmi jednoduchá – nové rozdělení by se stalo součástí nově připravované verze PpP. ŘO by tedy tato úprava přinesla jen minimální dodatečné náklady související s úpravou PpP. Na straně příjemců by u VZ nad 300 tis. Kč, které by se původně soutěžily podle 2. kategorie, vznikly vyšší náklady (průměrně o 2,7 tis. Kč), ty by však měly být kompenzovány nižší vysoutěženou cenou. Současně by zvýšením horního limitu u 1. kategorie Kč došlo ke snížení nákladů u pořizování statků do 300 tis. Kč a snížení administrativní zátěže. Cílem této práce bylo potvrzení či zamítnutí v úvodu stanovené hypotézy: Výběrová řízení podle pravidel OP VK u zakázek malého rozsahu vedou k hospodárnému využívání finančních prostředků. Tuto navrženou hypotézu je na základě komparace nákladů a úspor z realizace VŘ a následného stanovení optimální hodnoty zakázky, pro kterou mají stanovená

81

pravidla platit, nutné zamítnout. Aktuálně nastavená pravidla nevedou k hospodárnému využívání finančních prostředků. Na základě zjištěných poznatků doporučuji nejen změnu pravidel v OP VK ale i provedení analýz u ostatních OP s cílem zjistit, zda nastavená pravidla vedou k hospodárnému využívání zdrojů, ty jsou totiž omezené (vzácné) je tedy s nimi nutné zacházet hospodárně. Základní myšlenku stanovení pravidel i pro VZMR by bylo vhodné uplatnit nejen u organizací, jež čerpají prostředky ze strukturálních fondů, ale i u organizací hospodařících s veřejnými prostředky. Jako ukázkový příklad uveďme pravidla pro VZMR magistrátu hl. města Prahy.

82

9 Použité zdroje Česká komora architektů [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor veřejného investování, leden 2009 [cit. 2011-02-16]. Důvodová zpráva. Dostupné z WWW: <www.cka.cc/prilohy/vz-duvodova-zprava>. MZe (2006). Ekonomická analýza pro kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR vypracovaná na základě žádosti dle usnesení č. 42 bodu III. b) ze 4. schůze konané dne 16. listopadu 2006. In Jak zohledňovat principy 3E (hospodárnost, efektivnost a účelnost) v postupech zadávání veřejných zakázek [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008 [cit. 2011-03-02]. Dostupné z WWW: . ŠTOHANZLOVÁ, Jana. Komparace listinného a elektronického zadávání veřejných zakázek. Veřejné zakázky. 2010, 6, s. 16-19. Metodický dopis č. 4.2: Doporučení pro stanovení rozmezí mezd/platů v projektech OP VK [online]. Praha: ŘO OP VK, 10. června 2010 [cit. 2011-05-02]. Dostupné z WWW: . Metodika zadávání veřejných zakázek podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a metodika financování ze zdrojů evropské unie: právní stav k 15. 9. 2010 [online]. Praha: Odbor veřejného investování, 2010 [cit. 2011-02-15]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost období 2007-2013 [online]. 2006 [cit. 2011-04-24]. Dostupné z WWW: . Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. 2008 [cit. 2011-02-17]. Důvodová zpráva ZVZ. Dostupné z WWW: . Příručka pro příjemce finanční podpory z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost [online]. Verze 4. Praha: Řídící orgán OP VK, červen 2010 [cit. 2011-02-15]. Dostupné z WWW: . EU. Smlouva o založení Evropského společenství. In Úřední věstník. 2002, C 325, s. 33.

83

Vláda České republiky [online]. 5. 10. 2010 [cit. 2011-02-14]. Doporučení subkomise NERV proti korupci. Dostupné z WWW: . Vláda České republiky [online]. 2002-06-26 [cit. 2011-02-23]. Usnesení vlády České republiky č. 683 ze dne 26. června 2002, o opatřeních ke koordinovanému vynakládání finančních prostředků na informační a komunikační technologie. Dostupné z WWW: . JURČÍK, Radek. Zadávání veřejných zakázek podle aktuální právní úpravy se zaměřením na školy a jejich zřizovatele - 2. část. Řízení školy. 2007, č. 1, s. 9 Zakázky malého rozsahu v České republice [online].

Praha: Transparency International - Česká republika, prosinec 2009 [cit. 2011-02-14]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-87123-12-6. [ekniha]

Česko. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, 47, s. 1650. Česko. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2000, 65, s. 3104. Česko. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole). In Sbírka zákonů, Česká republika. 2001, 122, s. 7264. NERUDA, Robert. Zákon o veřejných zakázkách: Komentář. Praha: Linde Praha, a.s., 2007. 896 s. ISBN 978-80-75201-677-8. Národní orgán pro koordinaci. Závazné postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období 2007-2013. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2009 [cit. 2011-02-15]. Dostupné z WWW: .

84

10 Seznam použitých tabulek, grafů a schémat Seznam tabulek Tab. 1 Prostředky vynaložené na veřejné zakázky a z toho z veřejných rozpočtů v mld. Kč...12 Tab. 2: Druhy veřejných zakázek .......................................................................................................16 Tab. 3: Hodnoty indexu transparentnosti veřejných zakázek v letech 2001-2009......................20 Tab. 4 Srovnání limitních hranic na dodávky, služby a stavební práce ve sledovaných zemích v Kč, zohledněna výše cenových hladin jednotlivých zemí pomocí PPP ....................................27 Tab. 5 Základní postup pro zadávání zakázek malého rozsahu dle NOK ..................................30 Tab. 6 Přehled pochybení v rámci realizace výběrových řízení a minimální rozsah finančních oprav za tato pochybení provedených...............................................................................................32 Tab. 7 Základní pravidla pro zadávání zakázek malého rozsahu podle pravidel OP VK..........38 Tab. 8 Obvyklé hrubé hodinové mzdy/platy pro realizaci projektů OP VK na území jednotlivých krajů - pozice "finanční manažer projektu"................................................................49 Tab. 9 Hrubé mzdové náklady na jednoho zaměstnance na Sekci v Kč......................................50 Tab. 10: Cena doporučené zásilky v závislosti na hmotnosti.........................................................50 Tab. 11 Doklady předkládané administrativní kontrole..................................................................58 Tab. 12 Počet stran jednotlivých dokumentů u 2. kategorie VZMR ............................................59 Tab. 13 Počet stran jednotlivých dokumentů u 3. kategorie VZMR ............................................61 Tab. 14 Počet stránek k tisku a jejich cena........................................................................................61 Tab. 15 Náklady na zaslání zásilky .....................................................................................................62 Tab. 16 Mzdové náklady vzniklé v souvislosti s realizací VZMR .................................................63 Tab. 17 Celkové náklady vzniklé v souvislosti s realizací VZMR..................................................63 Tab. 18 Náklady na školení v oblasti VZ ..........................................................................................67 Tab. 19 Náklady na kontrolu na místě v Kč.....................................................................................70

85

Tab. 20: Velikost úspor při zapojení prvku konkurence do VŘ.................................................... 71 Tab. 21 Optimální limity pro VZMR realizovaných podle pravidel OP VK v tis. Kč .............. 75 Seznam grafů Obr. 1: Index transparentnosti veřejných zakázek v letech 2001-2009 ........................................ 21 Obr. 2 Dodatečné náklady na organizaci otevřeného řízení a odhad úspor plynoucích z jeho realizace .................................................................................................................................................. 73 Obr. 3 Náklady na organizaci VZMR 2. a 3. kategorie podle OP VK a odhad úspor plynoucích z jeho realizace.................................................................................................................. 74 Obr. 4 Náklady na organizaci VZMR 2. a 3. kategorie podle OP VK a odhad úspor plynoucích z jeho realizace – detailněji.............................................................................................. 75 Seznam schémat Obr. 1: Cyklus veřejné zakázky........................................................................................................... 52

Analýza hospodárnosti výběrových řízení u zakázek malého rozsahu podle pravidel OP VK

Recommend Documents